2/2013 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XXI.  číslo 2
BEZ DŮLNÍHO MĚŘICTVÍ TO NEJDE
Pracovní den Lenky Dvořákové
Milí čtenáři,
konečně máme za sebou extrém‑
ně dlouhou zimu. Podle meteorolo‑
gů tentokrát nebyla jen typická níz‑
kými teplotami, ale vykázala také
enormní nedostatek slunečního svi‑
tu, což jak známo působí neblaze na
naši psychiku, kvalitu spánku a vů‑
bec pohodu. Naštěstí v provozech,
kde pracujete pod širým nebem, se
žádné případy přecitlivělosti na po‑
časí – meteosenzibility - nevyskytly.
Naopak, na obou našich lokalitách
jste se profesionálně věnovali svým
pracovním úkolům a přitom se těšili
na jaro, které vše rozzáří. Podobně
rozjasnila aktuální vydání Hornic‑
kých listů vždy optimisticky naladě‑
ná důlní měřička Lenka Dvořáková,
s níž můžete sledovat jeden její pra‑
covní den. Setkáte se také s řadou
dalších kolegů nejrůznějších profesí
a osudů – ať už je to Bohuslav Com‑
pel z DNT, nebo Jan Varady a Ra‑
dek Kastner, kteří na DB duchapří‑
tomně zabránili rozšíření požáru.
Zajímavé
informace
najdete
v příspěvku Kamily Hauptvogelové
z odboru mzdové a personální ad‑
ministrativy, tentokrát o škále a výši
zaměstnavatelských benefitů v SD.
Věřím, že vás kromě aktualit
z obou těžebních lokalit zaujme také
článek s řadou archivních fotografií
k jubileu výjimečného velkostroje
s bohatou historií – K 10 000/K 74
na DB, od jehož uvedení do provo‑
zu uběhlo právě 35 let.
Součástí HL č. 2 je příloha vě‑
nující se problematice bezpečnosti
práce, kterou jsme připravovali se
závodním lomů a specialisty od‑
dělení bezpečnosti, hygieny práce
a požární ochrany z DB a DNT. Rádi
bychom i touto formou přispěli ke
snížení počtu jakýchkoli pracovních
úrazů a zvýšení úrovně bezpečnosti.
Přejeme vám zdravé jarní čtení.
Tomáš Vrba
šéfredaktor
obsah
slovo ředitele
3 slovo ředitele
Jiří Postolka
Připravujeme moderní společnost pro zítřek
4 hlavní téma
Společný boj proti prachu přináší výsledky
strana 7
společnosti ČEZ, a. s. zapříčinil jen těsné nesplnění ukazatele
provozního zisku před odpisy (EBITDA) o 0,1 mld. Kč. Oprav‑
du nechybělo mnoho a dosáhli jsme na plánovanou hranici
EBITDy ve výši 4,5 mld. Kč. Čistý zisk ve výši 2,6 mld. Kč však
svou výši překonal jak rok předchozí (o 0,1 mld. Kč), tak plá‑
novanou hodnotu z ročního rozpočtu (o 0,5 mld. Kč). K tomu
nám pomohly zejména zisk z prodeje podílu ve společnosti
JTSD‑Braunkohlebergbau GmbH, přijaté dividendy od našich
dceřiných společností a zisk z prodeje části portfolia cenných
papírů. Projevily se také již první výsledky v minulém roce zave‑
dené metodiky Design‑to‑Cost v investiční oblasti. Tato metoda
umožňuje dosažení optimální výše investičních nákladů při ma‑
ximalizaci přínosu zamýšlené investice. Zjednodušeně řečeno,
porovnáváme výkon s cenou, tedy co si vlastně za naše peníze
chceme a můžeme pořídit, a aby nám to dobře a dlouho sloužilo.
Investiční výdaje v roce 2012 byly 3,8 mld. Kč, což je o 0,4 mld.
Kč méně než v předchozím roce.
6 aktuality
Fúze dceřiných společností
Čézaři 2013
Zakrytované uhelné odtahy přispějí k lepšímu
životnímu prostředí
Ochranný val u města Ledvice
Seminář o výsledcích pedologického
a biologického monitoringu na rekultivacích DB
10 svět dolů
Třetí uhelný odtah na DNT
SD – Autodoprava jede na plný plyn
Zaměstnanecké benefity v roce 2012
14 pracovní den
Lenka Dvořáková
strana 14
16 velkostroje pro povrchové dobývání
K 10 000/K 74 – stárnoucí gigant
stále v dobré kondici
22 z odborů
Co přineslo letošní setkání top managementu
s předsedy odborových organizací
24 profil
Bohuslav Compel
strana 16
26 naši zaměstnanci
Co jsme pro vás letos připravili,
aneb v čem se můžete vzdělávat
27 jubilanti
Miloslava Rychecká
28 hornické dynastie
Hornická dynastie Levých
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
30 tip na výlet
Bledule jarní u Milešova
strana 28
HORNICKÉ listy 2/2013
31 sport
Chomutov Tour – cyklistický závod
slaví 10. narozeniny!
časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy,
Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové:
Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba.
Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISK HORÁK, a. s. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2013: 26. 4. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA
3/2013: 17. 6. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.
přesně před rokem jsem ve svém prvním příspěvku do Hor‑
nických listů v roli finančního ředitele uvedl, že závisí na nás
všech, jak zvládneme rok 2012. Jsem rád, že dnes mohu hod‑
notit uplynulý rok jako úspěšný a poděkovat vám za dosažené
výsledky. Přestože jsme neměli ideální podmínky, potýkali jsme
se s nepříznivou situací na energetickém trhu, nadprůměrně
teplou zimou 2011/2012 a havárií rýpadla SchRs 1 550/K 109,
nedopadl rok 2012 špatně. Jeho ekonomické výsledky jsou
srovnatelné s rokem předchozím.
Severočeské doly potvrdily v roce 2012 svými výsledky dlou‑
hodobě stabilní a silnou finanční pozici největší hnědouhelné
těžební společnosti v ČR. Výpadek odbytové těžby způsobený
nižšími požadavky na uhlí z Dolů Nástup Tušimice do elektráren
Stagnace domácí ekonomiky i pokračující hospodářská kri‑
ze většiny zemí Evropské unie se dotýkají citelně i oblasti ener‑
getiky. Velkoobchodní ceny elektrické energie jsou na svých
několikaletých minimech, a protože naše prodejní kontrakty
jsou mnohdy svázány s cenou elektrické energie, nečeká nás
lehká doba. Na náročné podmínky se musíme připravit, pro‑
to dále prohlubujeme aktivity zaměřené na zvyšování vnitřní
efektivnosti a úspor. V roce 2013 se změní struktura skupiny
Severočeské doly. Připravuje se fúze SD – Autodoprava, a. s.,
s SD – Rekultivace, a. s., a fúze Prodeco, a. s., s SD – 1. strojí‑
renská, a. s. Současně byl zahájen proces přechodu účastnic‑
kých cenných papírů minoritních akcionářů dceřiné společnos‑
ti SD – Komes, a. s., na hlavního akcionáře Severočeské doly,
což umožní další zefektivnění struktury SD. V pokročilé fázi je
i organizační změna, která vyplývá ze stále užšího začleňová‑
ní našich společností do Skupiny ČEZ. Účetnictví nám od roku
2014 budou zpracovávat ČEZ Korporátní služby v Ostravě,
proto v letošním roce probíhá řada přípravných prací tak, aby
tento přechod proběhl co možná nejplynuleji a také co nejféro‑
věji k našim dlouhodobým zaměstnancům. Nejnovější změnou
v úseku financí je vytvoření nového odboru asset managemen‑
tu, který by měl spolu s již zavedenou metodou Design‑to‑Cost
přispět mj. k zefektivnění výdajů na investice.
A jak vidím ten rok letošní? Hospodářské výsledky v roce
2013 ovlivní zejména vývoj vztahů na uhelném trhu v ČR – jak
se mezi sebou porovnají těžební společnosti a výrobci elektric‑
ké energie. Vypadá to, že vše spěje k finálnímu řešení, což je
i pro nás dobrá zpráva. Budeme znát svou budoucnost a zbytek
už je na nás. Věřím, že se nám v průběhu roku podaří opravit ha‑
varované rýpadlo, a že budeme těžit nejen efektivně, ale hlavně
bezpečně, aby tato havárie na dlouho zůstala jedinou.
Přeji nám všem v roce 2013 po dlouhé zimě hodně energie!
Jiří Postolka
místopředseda představenstva
a finanční ředitel
2/3
editorial
hlavní téma
Společně pracujeme
Veřejné zasedání společného monito‑
rovacího výboru iniciativy STOP PRACH
a Protiprašného projektu společnosti SD
pod mottem Společně pracujeme hosti‑
lo tentokrát na pozvání primátora Vlasti‑
mila Vozky statutární město Most, které
je největším městem v okolí dolu Bílina
a výhledově se k němu důlní provoz ješ‑
tě více přiblíží. Vladimír Budinský, ředitel
strategie a komunikace SD a součas‑
ně člen řídícího výboru iniciativy STOP
PRACH mohl v úvodu s uspokojením
konstatovat, že zejména v uplynulém
roce tato společná iniciativa obcí a měst
z okolí dolu Bílina a Severočeských dolů
zaznamenala velký pokrok s konkrétními
výsledky ve snížení prašnosti. Účastníci
veřejného zasedání se seznámili s tím,
jak ČHMÚ vyhodnotil zimní topnou sezo‑
nu 2012/2013 podle rozptylových podmí‑
nek. Při epizodách s inverzí a akumulací
znečišťujících látek vykazují v Ústeckém
kraji nepříznivý vliv hlavně velké a střed‑
ní průmyslové zdroje, doprava a lokální
topeniště.
37 úkolů Protiprašného projektu SD
Technický ředitel SD Miroslav Eis jako
předseda řídícího výboru projektu při‑
pomenul jeho historii od prosince 2010
a výhled realizace protiprašných opatře‑
ní na DB do roku 2030. Celkem jde o 37
úkolů vycházejících z požadavků POPD.
Protiprašný projekt je úzce koordinován
s iniciativou STOP PRACH, která se sou‑
střeďuje na omezování emisí prachu
z ostatních identifikovaných zdrojů zne‑
čišťování ovzduší na Bílinsku.
Ředitel Eis informoval o průběžných
výsledcích roku 2012 a podrobněji
4/5
Veřejné zasedání společného monitorovacího výboru iniciativy STOP PRACH
a Protiprašného projektu společnosti SD 18. dubna v Mostě nebylo rozhodně
formální či nezáživnou záležitostí. Účastníci se dozvěděli nejen o plnění úkolů
stanovených pro rok 2012 a o konkrétních plánech na rok 2013, ale mohli
porovnat výsledky společného úsilí od roku 2009 (založení iniciativy STOP
PRACH sdružující obce a města z okolí dolu Bílina a SD), respektive 2011 (kdy
byl s iniciativou provázán Protiprašný projekt SD). Zvláště ocenili možnosti
využití dotací z Operačního programu Životní prostředí na nadstandardní
vyřešení problému dnes už bývalé skládky mourů v Ledvicích a přemístění
nakládky uhlí i tras kamionů z prostoru Ledvic a Chotějovic. Nastavené klíčové
vazby budou jistě nadále dobře fungovat při realizaci dalších opatření.
se zaměřil na ověřování možností snížení
prašnosti při procesu zakládání a na od‑
tazích pásové dopravy uhlí. K 31. 12. 2012
byl ukončen provoz na skládce mourů
v blízkosti Ledvic a připravovaly se in‑
vestiční akce související s přemístěním
nakládky uhlí na kamiony. Toto radikál‑
ní a značně finančně náročné řešení,
které zlepší kvalitu ovzduší v Ledvicích
a Chotějovicích, jde vysoko nad rámec
původního zadání a požadavků, a to díky
dotaci z Operačního programu Životní
prostředí. Prostor zrušené skládky mou‑
rů bude zrekultivován v letošním roce.
Akční plány iniciativy STOP PRACH
Kampaň ke snížení emisí z vytápění
domácností, demonstrační ekologický
poloautomatický kotel v Braňanech a vy‑
soce účinný zplyňovací kotel v Duchcově,
zahájení prací na teplofikaci města Led‑
vice, analýza proveditelnosti ekologiza‑
ce vytápění vybraných bytových domů
ve městě Lom a schválení žádosti o do‑
taci na náhradu stávajícího uhelného
zdroje kotelny společnosti Teplo Bra‑
ňany nízkoemisním uhelným zdrojem –
tak označil nejdůležitější akce iniciativy
STOP PRACH Lubomír Paroha, člen je‑
jího řídícího výboru. Práce budou pokra‑
čovat v roce 2013 – například analýzou
možností změny vytápění domu v Ma‑
riánských Radčicích či snížení spotřeby
energie v domech v Duchcově a Oseku.
„Cítíme se organickou součástí spo‑
lečné iniciativy, která už teď vykazuje ne‑
sporné konkrétní přínosy, včetně velmi
solidní informační a organizační podpo‑
ry,“ zhodnotil zapojení měst a obcí sta‑
rosta Braňan Vlastimil Krupka.
text a foto: Tomáš Vrba
1 Technický ředitel SD Miroslav Eis prezentoval Protiprašný projekt.
2 Mezi účastníky zasedání nechyběl ani starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora (první zleva).
3 Příležitost k odborné diskusi využili Jiří Siřiště, vedoucí odboru ekologie SD (zprava)
a Jan Brejcha, vedoucí laboratoře emisních a imisních měření VÚHU.
4 Veřejné zasedání v Mostě zahájil i zakončil projev primátora Vlastimila Vozky.
SPOLEČNÝ BOJ PROTI PRACHU
PŘINÁŠÍ VÝSLEDKY
1
2
3
4
Očekávané fúze dceřiných společností
skupiny Severočeské doly
ZAKRYTOVANÉ UHELNÉ
ODTAHY PŘISPĚJÍ
K LEPŠÍMU ŽIVOTNÍMU
PROSTŘEDÍ
Čézaři 2013
Restrukturalizační kroky ke zvýšení efektivity a vytvoření ekonomicky silných subjektů ve skupině SD představují připravované fúze dceřiných společností. K 1. červenci se tak sloučí ty, jež provádějí obdobné a doplňující se činnosti.
Z fúze společností PRODECO, a. s. a SD – 1. strojírenská, a. s. vzejde nástupnický subjekt PRODECO,  a. s.
SD – Autodoprava, a. s. bude nástupnickou společností ze sloučení SD – Autodoprava, a. s. a SD – Rekultivace, a. s.
Fúze formou sloučení bez likvidace nemají vliv na rozsah činností, které budou dál prováděny v rámci organizační
struktury nástupnických společností. Organizační změny se de facto budou týkat pouze vrcholových řídících úrovní,
a to z toho důvodu, že například počet představenstev se zmenší na polovinu. Také počet dozorčích rad bude poloviční.
Efektivní řízení a jednotnost nastave‑
ní jednotlivých procesů, sdílení zdrojů
a podpůrných služeb, snížení nákladů
na správu, vytvoření ekonomicky sil‑
ných subjektů s výrazným postavením
na trhu – to jsou kritéria pro restruktu‑
ralizaci a reorganizaci ve skupině SD.
Proto od 1. července dojde ke změnám
dosavadní struktury skupiny SD, kdy
budou sloučeny dceřiné společnos‑
ti s podobnými a často překrývajícími
se předměty podnikání. PRODECO, a. s.
a SD – 1. strojírenská, a. s. se zabývají
dodávkami, rekonstrukcemi a moderni‑
zacemi dobývací techniky. V minulosti
často v rámci společných sdružení reali‑
zovaly řadu důležitých zakázek na obou
lokalitách SD. Nástupnická společnost
PRODECO, a. s., tradiční dodavatel
velkostrojů a mechanizace povrchové
těžby získá sloučením s SD – 1. strojí‑
renskou, a. s. vlastní výrobní kapacity
a bude tak schopna kromě vlastní inže‑
nýrské činnosti a zpracování projekto‑
vých dokumentací poskytovat komplex‑
ní dodávky s výrazně menší potřebou
subdodavatelů. Posílí tím postavení
i na externích trzích. Zároveň společ‑
nost PRODECO, a. s. změní svoje síd‑
lo. Z administrativní budovy v Teplicích
se přestěhuje do areálu SD – 1. strojí‑
renské, a. s., což přispěje k větší opera‑
tivnosti a efektivitě řízení a přinese neza‑
nedbatelné úspory ve sféře podpůrných
služeb. Také u SD – Autodoprava, a. s.
a SD – Rekultivace, a. s. docházelo k vý‑
znamným kooperacím, například při
zajišťování přepravních výkonů u tech‑
nických rekultivací. Nástupnická spo‑
lečnost SD – Autodoprava, a. s. bude
po fúzi jednotným poskytovatelem pře‑
pravních služeb pro celou skupinu.
Všichni zaměstnanci zanikajících spo‑
lečností se stanou dnem zápisu fúze
do obchodního rejstříku zaměstnanci
nástupnických společností. Připravova‑
né fúze nebudou mít vliv na pracovně‑
právní postavení zaměstnanců dotče‑
ných společností.
Projekt realizuje pracovní skupina slo‑
žená ze zástupců útvaru správy majetku,
controllingu, ICT, právního odboru, fúzu‑
jících společností a poradenské spo‑
lečnosti C.S. commerce service, a. s.
Od 1. července budou tedy tvořit skupi‑
nu SD kromě mateřské společnosti čtyři
dceřiné společnosti: SD – Autodopra‑
va, a. s., PRODECO, a. s., SD – Kolejová
doprava, a. s. a SD – KOMES, a. s.
ÚTVAR SPRÁVY
MAJETKU SD
Během března bylo dokončeno
zakrytování dalšího 2,5km úseku
trasy uhelných odtahů v DB. Všech‑
ny trasy tří uhelných odtahů jsou
od konce loňského roku přemístěny
do výškových horizontů Jižních sva‑
hů, kudy vedou od uzlu PVZ v lomu
až do úpravárenského provozu
v Ledvicích. Nyní je zakryto celkem
18 km odtahů – tedy téměř celá tra‑
sa. Toto účinné protiprašné opatření
je dalším krokem k lepšímu pracovní‑
mu a životnímu prostředí v DB a okolí.
Zároveň zabrání zmáčení uhlí od deš‑
tě a sněhu a usnadní tím jeho další
zpracování v úpravně. Dodavatelem
akce byly dceřiné společnosti Prode‑
co a SD – Rekultivace.
Od 1. dubna letošního roku koor‑
dinuje majetkové účasti ve skupině
SD nově zformovaný útvar správy
majetku spadající do úseku správa.
Nový útvar správy majetku tvoří od‑
bor ekonomické podpory a odbor
majetkových účastí, jehož nedílnou
součástí jsou dvě oddělení - majetko‑
vých účastí a správy majetku. V čele
nového týmu je Jan Kratochvíl, který
v SD pracuje již od roku 2001 v růz‑
ných účetních profesích (především
jako metodik a specialista na čes‑
ké a mezinárodní účetní standardy).
Úspěšně se mimo jiné podílel na za‑
vádění a rozvoji integrovaného infor‑
mačního systému SAP.
Ocenění Čézar roku 2013 předal
Václavu Váňovi generální ředitel Ivan Lapin.
Z prestižního ocenění nejlepších zaměstnanců Skupiny ČEZ se také letos mohou
radovat dva zástupci Severočeských dolů. Za svědomité plnění úkolů nad rámec pra‑
covních povinností byli tentokrát vybráni Miroslav Brož, vedoucí odboru přípravy
výroby DNT, a Václav Váňa, strojní mechanik rýpadla KK 1 300/K 111 z DB. Ocenění
Čézar 2013 už převzali z rukou generálního ředitele Ivana Lapina. Symbolickou sošku
pak dostanou od nejvyššího vedení Skupiny ČEZ na tradičním Víkendu Čézarů.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2013:
leden
až
březen
Počet evidovaných úrazů
2013
2012
DB
12
17
DNT
10
Správa a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2013
2012
-5
6
7
-1
18
-8
8
8
0
1
0
+1
1
0
+1
23
35
-12
15
15
0
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
6/7
aktuality
U Ledvic vyroste ochranný val
Jedním ze zástupců SD seznamujících ledvické zastupitele s průběhem
sypání ochranného valu byl Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic.
Na březnovém veřejném zastupi‑
telstvu informovali zástupci Severo‑
českých dolů občany Ledvic o dalším
opatření, jež přinese zlepšení životního
prostředí v jejich městě. V návaznosti
na platné povolení hornické činnos‑
ti pro období 2010 až 2030 se podle
dokumentace Plánu otvírky, přípra‑
vy a dobývání začne letos na podzim
se sypáním ochranného valu, který poj‑
me zhruba 2,6 mil. m3 hmot a jehož výš‑
ka v terénu dosáhne 225 m n. m. Těleso
valu bude tvořeno nadložím z prvního
a druhého skrývkového řezu DB a bude
zakládáno prostřednictvím zakladače
ZP 10 000/Z 81. Na jaře roku 2014 by
měl být val dosypán, poté proběhnou
terénní úpravy a rekultivace. Na výběru
dřevin pro osázení ochranného valu
budou rekultivační specialisté SD spo‑
lupracovat se zástupci města tak, aby
kromě ochranné funkce zeleň splňovala
i estetické představy občanů. Ke zlep‑
šení životního prostředí v Ledvicích bu‑
dou přispívat i další opatření. Už byla
vybudována ochranná stěna mezi ko‑
lejištěm úpravny a obytnou částí měs‑
ta. Na konci roku 2012 ukončila provoz
skládka mourů, která bezprostředně
sousedila s městem. Aktuálně v Led‑
vicích probíhá teplofikace – napojení
na přívod centrálního zásobování tep‑
lem ze sousední stejnojmenné elektrár‑
ny. Do roku 2015 bude ještě přemístěna
nakládka tříděného uhlí a na silnici mezi
Chotějovicemi a Ledvicemi už nebudou
zajíždět kamiony. Všechny tyto projekty
výrazně zkvalitní život zdejších obyva‑
tel. „Tradičně dobrá komunikace mezi
zástupci SD a naším městem pokraču‑
je samozřejmě i v případě sypání valu.
Osobně jsem ráda, že nejen zastupitelé,
ale i občané, kteří se jednání zúčastnili,
byli transparentně a podrobně sezná‑
meni s jednotlivými etapami projektu.
Zodpovězena byla také řada dotazů.
Dohodli jsme se, že podobná pracovní
setkání zopakujeme i během realizace
tělesa valu a při jeho rekultivaci,“ uvedla
ledvická starostka Zdeňka Fritscherová.
Po dlouhé zimě se probudil březenský drak
a otevřel novou pohádkovou cestu
Slunečnou neděli 21. dubna prožily
v Březně stovky malých i velkých ná‑
vštěvníků společně s vysloužilým rý‑
padlem KU 800/K 77, neboli drakem
Severusem, který se právě probudil
ze zimního spánku. Další návštěvnickou
sezonu této technické památky zahájila
celá řada vzrušujících soutěží. Děti nad‑
šeně uvítaly novinku – pětikilometrovou
Dračí cestu, plnou dalších pohádkových
bytostí z říše březenského draka, kterou
slavnostně otevřeli starosta Března Zde‑
něk Valenta a Vladimír Budinský, ředitel
strategie a komunikace SD. Březenský
drak je novým turistickým cílem Chomu‑
tovska právě díky spojení možnosti se‑
známit se zblízka s těžebním velkostro‑
jem a současně se dobře pobavit.
vystřídala krásná mladá a fungující rekul‑
tivovaná krajina,“ zhodnotil aktivity spo‑
lečnosti SD profesor Josef Kozák z ČZU.
Rekultivované plochy v okolí DB
se proměňují v atraktivní krajinu
Vladimír Brabec z ČZU představil mimo jiné vodní motýly,
jedny ze stovek obyvatel našich rekultivovaných výsypek.
Příkladná rekultivační činnost realizovaná Severočeskými doly se těší
vysokému uznání odborníků i veřejnosti. Shodli se na tom účastníci
semináře věnovaného výsledkům pedologického a biologického
monitoringu na rekultivacích DB v roce 2012. Semináře pro zastupitele
měst a obcí sousedících s Doly Bílina pravidelně připravují rekultivační
odborníci SD společně s vědeckými týmy České zemědělské
univerzity v Praze. Místem letošního setkání byl duchcovský
zámek s výhledem na rekultivovanou výsypku Pokrok – jeden
z příkladů funkční a estetické rekultivované krajiny na Bílinsku.
ČZU má už 20 let na bílinských
rekultivacích terénní laboratoř
Partnerství s univerzitními odbornými
pracovišti a SD se datuje od počátku
90. let. Vědecké týmy ČZU provádějí uni‑
kátní monitoring proměn krajiny od za‑
kládání výsypek, přes sledování všech
rekultivačních procesů až po současný
Braňanský starosta Vlastimil Krupka
(vlevo) během diskuse s Jiřím Cibulkou,
hlavním organizátorem seminářů ČZU.
stav. Sledují veškeré faktory ovlivňující
půdní vlastnosti a provádějí botanické,
fytopatologické a hydrobiologické výzku‑
my. V časové ose pak výsledky svého bá‑
dání porovnávají. „Cílené úsilí a důkladná
péče při realizaci zdejších rekultivací
přináší pozitivní výsledky. Před dvaceti
lety ještě prázdné plochy výsypek dnes
Rok 2012 byl na rekultivacích DB
pěstebně úspěšný
Průzkum rekultivovaných ploch pro‑
vedený v loňském roce opět potvrdil, že
vlastnosti rekultivovaných půd víceméně
odpovídají půdním vlastnostem přiroze‑
ných rostlých půd v okolí. Stranou zájmu
odborníků z ČZU nebyl ani zdravotní stav
stromů a keřů. Výsledky monitoringu
potvrdily, že většina ploch zjevně nevy‑
kazuje masivní výskyt chorob a škůdců.
Problematická místa se objevují jen oje‑
diněle, kdy jde například o výskyt houbo‑
vitých chorob. Díky důkladné péči – fun‑
gicidnímu ošetření – je zabráněno jejich
rozšiřování. Trvalým problémem rekulti‑
vační péče je pak boj s černou zvěří, kte‑
rá devastuje zejména mladou výsadbu.
Účinným pomocníkem v boji s divokými
prasaty jsou oplocenky. Celkově loňské
výsledky potvrdily, že zdravotní stav ve‑
getace se opět zlepšil. Důkazem návratu
rekultivovaných ploch do přírody je hojný
výskyt měkkýšů, motýlů a ptáků.
V předstihu se připravuje
vodohospodářská rekultivace
zbytkové jámy DB
Modelový projekt budoucího jezera,
které vznikne po ukončení těžby ve zbyt‑
kové jámě DB, pro SD zpracovala spo‑
lečnost R‑Princip. Její zástupce Martin
Kabrna na semináři uvedl: „Vznikne
jezero s kótou hladiny 200 m n. m. na‑
pouštěné z řeky Bíliny, s přispěním vody
z Radčického a Lomského potoka. Při
odhadované roční dotaci vody zhruba
40 mil. m3 by se jezero napouštělo 19 let.“
Aktuální informace o stavu rekultivací na Bílinsku si nenechal ujít předseda
Obvodního báňského úřadu v Mostě Dušan Havel (vpravo), na snímku
s Milanem Fraštiou a Arnoštkou Kostkovou z odboru rekultivací SD.
8/9
aktuality
Třetí uhelný odtah na DNT
Na začátku roku 2012 bylo v rámci postupného
douhlování Odstavené porubní fronty (OPF) rozhodnuto
o nutnosti zachování tří uhelných odtahů i v budoucích
letech, kdy bude postupně ukončena těžba ve starých
lokalitách a exploatace bude probíhat již pouze
v prostoru Libouš II – sever. Rozhodnutí bylo podpořeno
nejenom odbytovými potřebami na následující
roky, ale také nutností dostatečné technologické
variability pro potřebu homogenizace a zbilančňování
uhelných zásob na homogenizační skládce (HMGS)
a velkokapacitní skládce (VKS) se zajištěním možné
těžby napřímo na drtírny ÚDUT 1 a ÚDUT 2 v době
odstávek, poruch a revizí. Po tomto důležitém rozhodnutí
bylo vyspecifikováno, které pásové dopravníky
budou v rámci přesunu 3. uhelného odtahu (3. UO)
remontovány do nového postavení s následným odhadem
investičních a provozních potřeb na jejich zprovoznění
a napojení na v minulých letech modernizovaný drtič
č. 45. Po nutném schvalovacím procesu celé akce
se v rámci platných řídících dokumentů stala generálním
dodavatelem dceřiná společnost SD – 1. strojírenská.
Jelikož celá akce přesunu 3. uhel‑
ného odtahu vycházela na poslední
čtvrtletí roku 2012, tzn. na období s ne‑
příznivými klimatickými podmínkami
a s vysokými odbytovými požadavky
na dodávky uhlí, začal provoz Lom již
v letních měsících s přípravnými pracemi. Konkrétně šlo o terénní úpravy
pro položení pásových dopravníků
(PD) 263 a 264, pro komunikaci a pro
transportní vůz. Následně začala vý‑
stavba střední části PD. Investičně
bylo v první fázi zajištěno zatrubnění
sedimentační jímky před čerpací sta‑
nicí VKS, přes kterou měla být polože‑
na část PD 263. Tyto práce spočívaly
ve vyčištění, položení potrubí a dré‑
nů a dovozením vhodných materiálů
na úroveň okolního terénu.
Hlavní realizace akce začala
26. prosince 2012 ráno, kdy došlo
rýpadlem KU 300.22/K 76 ke koneč‑
nému vytěžení uhelných zásob z lo‑
kality OPF a tudíž k ukončení provo‑
zu „starého“ 3. uhelného odtahu (UO),
který dopravoval uhlí z tohoto prostoru.
V prvotní fázi musel provoz couvnout
s poháněcí stanicí (PS) 502 tak, aby
se vytvořil dostatečný prostor pro na‑
pojení drtiče č. 45 na „nový“ 3. UO.
Zároveň byl zahájen převoz, oprava
a modernizace PD š. 1 800 mm č. 263
a 264, které byly vybrány pro použití
ze starého postavení do nového. Zby‑
tek dopravníků ve starém položení
je postupně remontován na uložiště.
Hned začátkem roku se začalo s vý‑
stavbou opěrného zdiva pro PS 263,
která sype na zavážecí PD č. 41 pro
drtič č. 45. Dále byla provedena beto‑
náž lože pro vratnou část PD 41 a při‑
lehlou komunikaci. Jelikož počasí pro
práci a tvrdnutí betonu bylo nepříz‑
nivé, bylo za stanovení bezpečnost‑
ních opatření využito zakrytí stavby
plachtou a vhánění horkého vzduchu.
Po vytvrdnutí betonu byla prostavěna
zadní část PD č. 41, vyvozilo opěrné
zdivo vhodným materiálem a natáh‑
la se transportním vozem přivezená
PS 263. Zároveň zaměstnanci provozu
pokračovali ve výstavbě střední čás‑
ti PD 263 a 264, přilehlé komunikace
a převozech technologických částí
ze starého postavení (střední vzdále‑
nost 5 km). Pro zajištění dopravní ob‑
služnosti postavili zaměstnanci skrýv‑
ky mosty přes PD 263 a 264. Dále
se provedly další nutné modernizace
a opravy související se zprovozně‑
ním a zajištěním spolehlivosti nového
uhelného odtahu. Ukončení výstavby
a převzetí díla od generálního dodava‑
tele proběhlo ke konci března po ově‑
ření provozuschopnosti ve zkušebním
provozu a předání potřebné dokumen‑
tace. Nyní je 3. UO zaústěn do těžeb‑
ní lokality Hlavní porubní fronta (HPF)
a přepravuje spolu s 2. UO uhlí od rý‑
padel KU 300.22/K 76, KU 300.29/K 89
a KU 300.27/K 88. V roce 2014 bude
tento uhelný odtah prodloužen i do tě‑
žebního prostoru Libouš II – sever.
Závěrem mi dovolte vyzdvihnout
velmi dobrou spolupráci napříč vše‑
mi zúčastněnými stranami, a to pro‑
vozem lom počínaje, přes investiční
techniky, odborné zaměstnance OPM
až po generálního dodavatele s jeho
subdodavateli.
text a foto: Robert Kukal
Výstavba střední části PD zahrnovala také
zatrubnění jímky před čerpací stanicí VKS.
Vzhledem k nepříznivému počasí byla
stavba betonového lože PD 41 zakryta
plachtou, pod níž se vháněl horký vzduch.
Pozornost a pohotovost se vyplatila
Také v uplynulých dvou měsících se na DB podařilo díky
včasnému zachycení ohnisek požárů předejít jejich rozšíření
a zabránit ohrožení životů a vzniku škod na zařízení. V rané
fázi zaregistrovali a podíleli se na uhašení zárodků požárů
na svých pracovištích Jan Varady a Radek Kastner.
Jan Varady
provozní elektrikář DPD
„12. února, zhruba ve čtyři hodiny
ráno, jsem si při pravidelné kontrole
mého 10km úseku DPD všiml u po‑
háněcí stanice PD 704 kouře valícího
se z válečku na náběhové části stani‑
ce. Šlo o krajní váleček spodní větve.
Ihned jsem informoval manipulantku,
která na místo ohniska požáru vyslala
zámečníky a jednotku hasičů. Ještě
než dorazili, začal váleček hořet. Mar‑
ně jsem se ho snažil uhasit sněhem.
Nakonec jsem za pomoci zámečníků
povolil zajištění válečku a odblokoval
uchycení. Následně byla zastavena
pasovka a ohnisko v jeho rané fázi
zlikvidovali naši hasiči. Poté se pa‑
sovka prvního skrývkového řezu opět
rozjela,“ přibližuje jednu noční směnu
provozní elektrikář skrývky DB Jan
Varady, který kromě oprav, výměn
motorů poháněcích stanic také sle‑
duje aktuální stav DPD.
Radek Kastner
zámečník rýpadla KU 800.19/K 98
Bezprostředně po vystřídání s pře‑
dešlou směnou zaznamenal Radek
Kastner podezřelý zvuk nefunkčního
válečku v regulační stolici vratné sta‑
nice PD 255. Kontroloval zde napo‑
jení násypky nakládacího výložníku
rýpadla na DPD, neboť řidič rýpadla
se strojem kráčel k novému záběru.
Ihned identifikoval poškozený vá‑
leček, který vypadl z ložiska. I když
váleček zatím nehořel, jen z něj sá‑
lalo horko, informoval o situaci řidiče
a doběhl do nejbližšího depa hasi‑
cích přístrojů na rýpadle pro sněhový
hasicí přístroj. Na výzvu řidiče byla
zastavena DPD a Radek Kastner
přístrojem zchladil porouchaný vá‑
leček. Po příjezdu zámečníků DPD
byl vyměněn a zhruba do hodiny
se pásový dopravník mezi rýpadlem
KU 800.19/K 98 a ZPD 6 600.20/Z 96
opět rozeběhl.
10/11
svět dolů
SD – AUTODOPRAVA
JEDE NA PLNÝ PLYN
Přeprava hnědouhelných mourů
V souvislosti s ukončením provo‑
zu skládky mourů v Ledvicích začala
SD – Autodoprava od začátku letošního
roku s jejich dočasnou dopravou z úpra‑
várenského zásobníku na depo mourů.
Tuto vnitropodnikovou dopravu provádí
4 sklápěče Tatra 163 Jamal, které jsou
vybavené dálkovými ovladači násyp‑
ky mouru. Řidiči tak ovládají nakládku
přímo z kabiny, kde na monitoru sledují
plnění korby. Během prvního čtvrtletí
takto dopravili po vnitřních komunika‑
cích 40 tis. t hruboprachů. V mezičase
nakládky mourů se sklápěče s upra‑
venou zvýšenou korbou využívají pro
dovoz kamene z lomu ve Všechlapech.
Lomový kámen se po rozdrcení používá
ke zpevnění šachetních komunikací DB.
S desítkami sklápěčů, valníků, jeřábů a cisteren typické vínové barvy
se denně setkáváme ve všech provozech obou těžebních lokalit
Severočeských dolů. SD – Autodoprava už šestnáct let spolehlivě zajišťuje
dopravní obslužnost a pronájem vozidel nejen pro mateřskou společnost,
ale také pro ostatní členy skupiny SD. Od začátku roku 2013 se rozšířilo
spektrum jejích činností o přepravu mourů. Trvalý důraz na ekologii a šetrný
přístup k ochraně přírody potvrdila nedávná kontrola České inspekce ŽP.
A v dubnu měli tradičně napilno i ve vlastních pneuservisech, když
bylo třeba vyměnit zimní obutí u téměř 200 pronajímaných vozidel.
Řidič František Štěrba ovládá z kabiny násypku
zásobníku mourů v ledvické úpravně.
Bezpečnost práce a ochrana
životního prostředí
V oblasti bezpečnosti práce dosahu‑
je společnost SD – Autodoprava dlou‑
hodobě výborných výsledků. Od roku
2003 zde neměli více než 4 registro‑
vané úrazy za rok. Loni zaznamenali
jen 3 na 440 zaměstnanců. Úspěch je
podmíněn trpělivou prevencí: každo‑
ročními školeními zaměřenými na ro‑
zebírání příčin úrazů a tzv. skoronehod
– nebezpečných událostí, které nevedly
až k úrazu a škodě, ale představovaly
nebezpečí vzniku pracovního úrazu
nebo jiné mimořádné události. Každý
měsíc vydávají Zpravodaj BHP a PO.
Provoz a údržba početného vozového
parku (700 vozidel) vyprodukuje řadu
nebezpečných odpadů (oleje, ropné
látky, odpadní barvy a laky, rozpouště‑
dla, obaly se zbytky znečišťujících látek,
Zleva: Josef Horák, referent BHP a PO, s automechanikem Jaroslavem
Jiráskem u jednoho z míst soustředění nebezpečného odpadu.
kaly z lapačů nečistot aj.). Důsledným
dodržováním postupů separování a tří‑
dění odpadů se zabývala březnová kon‑
trola České inspekce ŽP. Její kladný vý‑
sledek potvrdil správnost maximálního
úsilí při likvidaci všech druhů odpadů.
Ročně SD – Autodoprava vyprodukuje
více než 100 t nebezpečného odpadu.
Z míst soustředění nebezpečného od‑
padu se tento odpad ukládá na shro‑
maždiště
nebezpečného
odpadu,
odkud je dle zákona o odpadech pře‑
dáván oprávněné osobě (z většiny firmě
Marius Pedersen – specialistovi odpa‑
dového hospodářství).
Sezonní výměna pneumatik
SD – Autodoprava nepředstavuje jen
moderní vozový park, ale také kvalitní
servis. Provozy v Bílině a Tušimicích
mají dobré zázemí v dílnách, kde pro‑
vádějí běžné opravy osobních a náklad‑
ních automobilů včetně výměn provoz‑
ních náplní a filtrů, či karosářské práce.
Samozřejmostí je diagnostika řídících
jednotek, plnění klimatizací či měření
emisí. Údržbu a opravy všech sedmi
set vozidel obstarává 90 pracovníků
včetně specialistů z obou moderně vy‑
bavených pneuservisů. Ročně zde pře‑
zují více než 4,7 tis. pneumatik. Poradí
si také s velkými rozměry kol náklaďáků
nebo speciální techniky, a to až do prů‑
měru 52 palců. Kromě oprav průrazů
pneumatik způsobených nástrahami
důlního provozu pomocí profesionál‑
ního termopresu zde během dubna
zvládnou vyměnit zimní obutí za letní
u téměř dvou stovek vozidel pronajíma‑
ných v rámci skupiny SD.
Jako v pit stopu: automechanik Milan Birkner
při bleskovém přezutí pneumatik.
Jaké byly zaměstnanecké benefity
v roce 2012
Kromě mzdy, hlavního zdroje příjmu ze zaměstnání, poskytuje
zaměstnavatel svým zaměstnancům ještě řadu dalších plnění. Některá
z nich plynou ze zákonných předpisů, ale většina je poskytována nad
rámec zákonné povinnosti na základě sjednání v kolektivní smlouvě,
jedná se o zaměstnanecké benefity. Tato plnění nezahrnutá do mzdy,
ale příjmem zaměstnanců, většinou v nepeněžní formě, jsou.
Severočeské doly poskytují řadu
zaměstnaneckých benefitů, z nichž
některé se staly pro většinu zaměst‑
nanců samozřejmostí. Zaměstnanci
mají o týden delší dovolenou, zkrá‑
cenou pracovní dobu, rozšířené
nároky placených překážek v práci,
nadstandardní výši odstupného při
organizačních změnách a odchodné
při nutnosti ukončit pracovní poměr
ze zdravotních důvodů. Při význam‑
ných životních či pracovních výro‑
čích a při odchodu do důchodu jsou
zaměstnancům vypláceny jubilejní
odměny.
Zaměstnancům je poskytována
nadstandardní výše příspěvku na
penzijní připojištění. V roce 2012
bylo penzijně připojištěno více
než 87 % zaměstnanců a průměr‑
ná výše příspěvku zaměstnavatele
v prosinci 2012 činila 895 Kč.
Významným zaměstnaneckým be‑
nefitem jsou příspěvky na stravování.
V průměru činil za rok 2012 příspě‑
vek zaměstnavatele na stravování
více než 9 tis. Kč na zaměstnance.
Zaměstnanec za jedno standardní
jídlo pak hradí zhruba 1/5 celkové
ceny jídla.
V posledních letech se velice ob‑
líbeným benefitem staly nepeněžní
poukázky, které je možno využívat
na rekreaci, sport, kulturu, vzdělá‑
vání a zdravotní potřeby. V roce 2012
obdržel každý zaměstnanec tyto po‑
ukázky ve výši 3 tis. Kč.
Dalšími zaměstnaneckými benefi‑
ty, které mohli zaměstnanci SD loni
využít, byly příspěvky na rekreaci,
dětskou rekreaci, příspěvky na kul‑
turní a sportovní akce, bezplatné oč‑
kování proti chřipce, široké možnosti
vzdělávání.
Některé zaměstnanecké benefi‑
ty jsou poskytovány i po skončení
Kč
9 328
penzijní připojištění
9 262
stravování
5 923
kultura, rekreace, zdraví, sport
3 214
ochranné a mycí prostředky
2 934
vzdělání
1 457
cestovné
733
ochranné nápoje
375
doprava
318
příspěvky odborovým svazům
257
dary, sociální výpomoc, ostatní
pracovního poměru bývalým za‑
městnancům – důchodcům. Je jim
umožněno stravovat se za zvýhod‑
něnou cenu ve stravovacích zaříze‑
ních zaměstnavatele nebo dostávají
stravenky s možností jejich uplatnění
ve smluvních zařízeních, a také pří‑
spěvky na rekreace a zájezdy.
Celkem tak bylo v roce 2012
na ostatní příjmy, kterými jsou
například ochranné pomůcky,
ochranné nápoje, cestovní náhrady, a na zaměstnanecké benefity
bez výdajů na bývalé zaměstnance – důchodce vynaloženo v průměru 33,8 tis. Kč/zaměstnance.
text: Kamila Hauptvogelová
12/13
svět dolů
14/15
pracovní den
LENKA DVOŘÁKOVÁ
důlní měřička DB
06:30
07:00
Každodenní blesková ranní porada s hlavním měřičem DB
Pavlem Strahlheimem. Hned potom čeká Lenku Dvořákovou
a figurantku Líbu Bennovou cesta za prací do terénu.
Jízda k prvnímu dnešnímu cíli - rýpadlu KU 300.15/K 70. Lenka Dvořáková
podle svých slov denně najede po šachetních komunikacích až 50 km.
10:00
11:15
Na čtvrtém skrývkovém řezu rýpadla KU 800.19/K 98 s kolegyní
Pavlou Tymichovou zaměřuje odvodňovací příkop.
Také kolík a kladivo patří k výbavě důlních měřičů. Lenka Dvořáková vytyčuje
fixní bod pro výškové práce výstavby stabilizační lavice na Jižních svazích.
12:15
13:40
Po pěti hodinách v terénu se celá parta měřiček vrací do kanceláře.
Při konzultaci s kolegou měřičem Miroslavem Horákem nad jedním z výsledků
dnešních úkolů – mapou určující hranici hrabání rýpadla KU 800.18/K 99.
HORNICKÉlisty 2/2013
Práce v povrchovém dole je téměř výlučně doménou mužů. Existují však výjimky, jako například měřičky
z oddělení měřictví DB. Denně se s přehledem pohybují po celém dobývacím prostoru. Své úkoly plní
při jakémkoliv počasí v každém ročním období. K zaměřování dolu včetně jeho bezprostředního okolí
a k vytyčování nejrůznějších cílů používají moderní přístroje GPS. Jako bravurní řidičky terénních aut vždy
spolehlivě dojedou v drsném prostředí kam je potřeba. S jednou z nich, moderní, energickou a za všech
okolností usměvavou Lenkou Dvořákovou jsme prožili jeden z letošních prvních slunných jarních dnů.
Doly Bílina znám jako své boty
To může s trochou nadsázky tvr‑
dit Lenka Dvořáková. „Na Doly Bílina
jsem nastoupila v roce 1984. Hned
po maturitě na duchcovské hornické
průmyslovce, kde jsem studovala mě‑
řictví. Od té doby trávím v terénu pořád
zhruba polovinu pracovní doby. Moje
činnost se neomezuje pouze na skrýv‑
kové, uhelné řezy a výsypkové etá‑
že. Do dobývacího prostoru o rozloze
44 km2 patří také předpolí lomu a rekul‑
tivované plochy. Tam všude mám pod
širým nebem své pracoviště. A právě
rozmanitost naší práce mě moc baví,“
vysvětluje měřička Lenka Dvořáková.
Bez práce důlních měřičů se moderní
povrchová těžba uhlí skutečně neo‑
bejde. Kvůli nepřetržitému postupu
dobývání se situace neustále mění. Při
projektování a plánování dalších prací
je přitom nutné vycházet z dosažené‑
ho skutečného stavu. Příprava výroby
a vedoucí jednotlivých provozů proto
od měřičů trvale vyžadují aktuální mapy.
„Kromě tvorby mapových podkladů je
další naší důležitou činností vytyčová‑
ní. Spolu s figurantkou denně pomocí
kolíků vytyčujeme – neboli přenášíme
projektovaná důlní díla a objekty z map
do reálného důlního prostředí. Sledu‑
jeme tedy nejen horní a dolní hrany tě‑
žebních řezů, ale i nadmořskou výšku
pojezdových rovin velkostrojů. Vytyču‑
jeme také přestavby pásových doprav‑
níků, nebo odvodňovací příkopy. Skvě‑
lým pomocníkem je nám nejmodernější
technologie GPS Leica 1 200, složená
z vysílací antény s displejem a přijíma‑
čem. Celou tuhle stanici nosíme všude
sebou.“
Pět hodin pod širým nebem
Pracovní den startuje v 6:00, kdy za‑
čne v kanceláři vyzvánět telefon. Vo‑
lají štajgři a vedoucí pracovníci provo‑
zů, aby zadali své aktuální požadavky.
Za chvíli má dámská měřičská parta,
kde Lenku Dvořákovou doplňují kolegy‑
ně měřička Pavla Tymichová a figurant‑
ka Líba Bennová, pro dnešní den urče‑
ný program. V 7:00 už všechny tři míří
v terénním autě k prvnímu cíli – k rýpa‑
dlu KU 300.15/K 70, aby společně vyty‑
čily přestavbu DPD. Po chvíli stoupáme
z uhelného lomu na čtvrtý skrývkový řez
zaměřit odvodňovací příkop. Během
přesunu po nezpevněných šachetních
komunikacích panuje v posádce terén‑
ního nissanu výborná nálada. „Není to
jen dnešním slunným počasím. Veselé
jsme, i když třeba mrzne. Měřičina nás
těší a šachtu považujeme za druhý do‑
mov,“ říká s úsměvem Lenka Dvořáko‑
vá. Mezi další cíle patřila také výsypka
Pokrok, kde se měřil terén před naváž‑
kou ornice, nebo zaměření skutečného
stavu stabilizační opěrné lavice na Již‑
ních svazích, které bude sloužit jako
podklad kolegům ve fotogrammetrii.
Odpoledne znamená přepisování
naměřených dat do důlních map
Krátce po poledni je Lenka Dvořáko‑
vá už zpátky ve své kanceláři. Zručně
přenáší dnešní naměřená data do po‑
čítače a následně je nechá vytisknout
v aktuálních mapách. Ty pak ještě stíhá
předat do podatelny tak, aby byly zítra
ráno u všech zadavatelů. Krátce před
druhou hodinou se opět rozezvučí te‑
lefon. Vedoucí výroby provozu Lom Vi‑
liam Štajger žádá o ověření aktuálního
postupu rýpadla KU 300.19/K 83 v sou‑
vislosti s kompletním vyuhlováním da‑
ného prostoru, a to včetně souřadnic
a nadmořské výšky. Část zítřejší pra‑
covní náplně Lenky Dvořákové a jejích
kolegyň je tedy už jasná.
svět dolů
Stárnoucí gigant stále v dobré kondici
K 10 000/K 74
1978–2013
Už pětatřicet let tvoří jeho impozantní silueta neodmyslitelnou
dominantu povrchové těžby na Bílinsku. Ojedinělé
obří rýpadlo je opředeno mnoha superlativy jako
nejvýkonnější, největší, v době svého vzniku
nejpokrokovější, ale také nejspornější, alespoň
v názorech a zkušenostech báňských odborníků.
K 10 000/K 74 vždy poutalo mimořádnou pozornost
a dodnes má řadu zastánců i odpůrců. Jak
běžel čas tomuto unikátnímu velkostroji?
Nejvýkonnější technologický celek
Přenesme se do poloviny 60. let minu‑
lého století. Na základě prognóz tehdejší‑
ho centrálního plánování rozvoje energe‑
tiky a dominantního postavení hnědého
uhlí v rámci palivo-energetického kom‑
plexu byly do moderní povrchové těžby
uhlí na Bílinsku vkládány velké naděje.
Velkorysé plány počítaly se zdejší uhel‑
nou těžbou v ročních objemech kolem
16 mil. t, což by znamenalo odkrýt až
100 mil. m3 nadloží. Jeho odtěžení měly
zabezpečit tři technologické celky TC 2
s rýpadly KU 800 na spodních řezech, a
tři rýpadla K 10 000 výkonové řady TC 3.
Poté, co ambiciózní vizi požehnala Státní
komise pro techniku, byl v roce 1968 za‑
dán vývoj nového TC 3 s teoretickým vý‑
konem 10 000 m3 sypané zeminy/h tep‑
lické projekční kanceláři Vítkovic (dnes
Prodeco). Původně zde měli vytvořit jen
zakladač nejvýkonnějšího technologické‑
ho celku (ZP 10 000), ale protože kapacita
Uničovských strojíren, tradičního výrob‑
ce kolesových rýpadel, byla plně zahlce‑
na projekcí a výrobou rýpadel výkonové
řady TC 2 KU 800, získali nevšední za‑
kázku vývoje největšího rýpadla nejen
v rámci tehdejšího Československa, ale
celého socialistického bloku RVHP vít‑
kovičtí projektanti ze severních Čech. Po‑
dobně výkonná rýpadla, vzdáleně připo‑
mínající vzor pro K 10 000, byla nasazena
ještě výkonnějšího velkostroje K 20 000
s teoretickým výkonem dosahujícím
20 000 m3/h. Vzhledem k obrovské
hmotnosti jednotlivých dílů, která byla
na hranici tehdejších možností montáž‑
ních mechanismů i následné spolehlivé
údržby, se však ukázala tato cesta jako
nerealizovatelná.
Posádka K 10 000/K 74 – směna C: (zleva nahoře) Martin Týřl – řidič spojovacího mostu, Tibor Fupšo – řidič DDM,
Oldřich Běhunčík – řidič spojovacího mostu, Petr Sojčík – elektrikář, Petr Macháček – řidič velkostroje,
(zleva dole) František Zimmermann – elektrikář, Martin Kavaliery – zámečník a Jiří Baran – strojník.
jen v západoněmeckém hnědouhelném
revíru v Porýní. Projekt nejvýkonnějšího
tuzemského rýpadla respektoval para‑
metry požadované zadavatelem – tehdej‑
ším generálním ředitelstvím SHD pokud
jde o dosahové možnosti, rypnou sílu,
výsuvný kolesový výložník a vzhledem
k poddolovaným místům těžby kráčivý
typ podvozku, který by garantoval nízký
tlak na podložku. Montáž originálního
robustního rýpadla probíhala v Bílině bě‑
hem let 1974 až 1978 v režii Hutních mon‑
táží Ostrava. Výrobu a stavbu výlučného
stroje provázela řada problémů. Nejne‑
příjemnějším byl pád montážních jeřábů
i se stotunovým kolesem během jeho
usazování do konstrukce výložníku. Tato
havárie posunula dokončení montáže.
Symbolicky pak 12. dubna 1978, v den
výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru,
opustil revolučně řešený velkostroj mon‑
tážní místo. Tehdy platil záměr, že po od‑
zkoušení tohoto prvního tuzemského rý‑
padla výkonu 10 000 m3/h bude vyroben
minimálně ještě jeden exemplář. Ve fázi
studie se dokonce připravoval vývoj
Originální řešení K 10 000/K 74
Většina unikátních řešení byla dána
koncepcí podvozku (hydraulický kráči‑
vý podvozek s válci zdvihu na vnějších
opěrách umožňuje kráčení libovolným
směrem v rozsahu 360°) zajišťující nízkou
polohou těžiště dostatečnou stabilitu při
požadovaných sklonech terénu, na kte‑
rou navazovala i koncepce ostatních
dílů. Ať už jde o použití dvou kulových
drah nevšedních rozměrů (větší dráha
k určování směru kráčení má ∅ 29 m,
menší s ∅ 23 m slouží k otáčení horní
stavby). Z důvodu značného množství
těženého materiálu bylo zcela odlišným
způsobem řešeno jeho předávání a do‑
prava z kolesového výložníku na spo‑
jovací most. Aby bylo rýpadlo schopné
plnit plánované objemy těžby, muselo
jeho dopravník ve střední stavbě opustit
každou vteřinu 2,8 m3 dopravované ze‑
miny. Koncepce podvozku umožňovala
použít vynášecí talíř; podobným prvně
vítkovičtí projektanti vybavili v roce 1963
korečkové rýpadlo RK 400. 2. Vynášecí
talíř neboli kruhový dopravník má sklop‑
né segmenty, které se postupně sklápějí
a umožňují plynulé vyhrnování dosta‑
tečného množství těženého materiálu
na spojovací most. Talíř má po celém ob‑
vodu průřez „V“ a v místě výsypu se sklo‑
pí jeho pohyblivá část, vytvoří s pevnou
částí šikmou plochu a za pomoci pluhu
se materiál snadno vyprázdní. Novinkou
bylo také uchycení a postavení kolesa.
Namísto klasického uchycení je koleso
(průměr 14,5 m) na hřídeli kolesa uchy‑
ceno pomocí třecích upínacích pouzder.
Podélná osa kolesa pak byla oproti ose
kolesového výložníku pootočena o 9,5°,
což přispívá k snadnějšímu předávání
materiálu na pás výložníku. Novinkou
bylo také laserem hlídané maximální za‑
tížení kolesového výložníku při dosednutí
kolesa na terén. Kolesový výložník lze
vysunout až o 16,9 m. Stometrový spo‑
jovací most je opatřen párem samostatně
řiditelných kráčivých podvozků a může
se tak transportovat nezávisle na rýpadle.
Provoz a výkony
Typický osud výlučných prototypů
s řadou provozních problémů neminul
ani revolučními řešeními prošpikované
Petr Macháček je členem posádky od roku 1982.
Postupně zde vystřídal všechny profese. Poslední čtyři roky je řidičem největšího rýpadla v ČR.
35 let s K 10 000/K 74
1978
Po čtyřech letech výstavby
slavnostně opustil 12. dubna
největší velkostroj východního
bloku montážní místo, ale
až 28. června byl zahájen
zkušební provoz. Vzhledem
k nadměrnému spadu materiálu
z vynášecího talíře trvalo
první hrabání jen 25 minut.
Do konce roku 1978 odtěžilo
pouze 1,5 mil. m3 hmot
během 346 hodin provozu.
1984
Přestože zkušební provoz provázela řada potíží a poruch
týkajících se především vynášecího talíře, vydal
16. dubna 1984 Obvodní báňský úřad souhlas k trvalému
používání prototypu K 10 000. Státní úkol na vývoj TC 3
byl mezitím vyhodnocen jako neúspěšný a upustilo
se od plánované další výroby rýpadel této výkonové řady.
1988
Největší těžební celek
v ČSSR byl bedlivě
sledován tehdejší politickou
reprezentací. Kromě
dlouhé řady ministerských
návštěv z Prahy i Moskvy
si K 10 000/K 74 osobně
prohlédl 6. prosince
1988 za vydatného zájmu
soudobých médií generální
tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
2006
1995
Generální oprava na montážním
místě Jana. Proběhla mimo jiné
náhrada pohonů Ward‑Leonard
za elektromotory řízené
frekvenčními měniči, řídicího
systému ovládání dopravní
linky a kolesa. Rekonstrukcí
prošlo také uložení skluzu
na hřídeli kolesa.
Rekordní rok: vytěženo
13 134 000 m3 skrývkových
hmot. Při provozním čase
3 527 h byl dosažen výkon
3 724 m3/h. Kromě rýpadla
SRs 1 550.1/K 55 z DNT
(2002: 13 141 787 m3)
žádné jiné rýpadlo dosud
na skrývce v rámci celé
severočeské hnědouhelné
pánve neodtěžilo více.
2013
12. dubna uplynulo přesně 35 let
od nasazení K 10 000/K 74. Odtěžením
304 716 182 m3 potvrdil tento velkostroj
jednoznačně pozici nejvýkonnějšího
rýpadla na DB. Nejblíže se této bilanci
přiblížilo KU 800.5/K 65, které za 36 let
provozu (1973–2009) dosáhlo celkového
objemu těžby 225 201 425 m3.
2011
19. července už potřetí
od zahájení provozu praskla
hřídel kolesa. Náročnou výměnu
hřídele (hmotnost 33 t, délka
13 m) provedli specialisté
z SD – 1. strojírenské. Nová hřídel
pochází od výrobce ocelové
konstrukce obřího rýpadla –
Vítkovice Machinery Gearworks.
18/19
velkostroje pro povrchové dobývání
velkostroje pro povrchové dobývání
než očekávanými rozpojovacími odpory.
Těžební výkony se postupně ustálily
na uspokojivých hodnotách. Nejlepší vý‑
kon podalo K 10 000 v roce 2006, kdy
odtěžilo 13,13 mil. m3 a suverénně tím
dominuje v ročních těžbách mezi ostat‑
ními rýpadly v DB. Výkony rýpadla čás‑
tečně limituje koncový výkon zakladače,
který by měl být teoreticky o 20 % vyšší.
K 10 000/K 74 na jaře 2013
Aktuálně odtěžuje K 10 000/K 74
na prvním skrývkovém řezu jíly a spra‑
še v prostoru bývalé Teplické výsypky
u vratné stanice VR 700. Pokračovat
bude podél pásových dopravníků se‑
verním směrem. Veškeré těžené hmoty
putují 9,3 km dlouhou dálkovou pásovou
dopravou š. 2 200 mm na vnitřní výsypku,
20/21
K 10 000/K 74. Zejména období ově‑
řovacího provozu, které se protáhlo
až do roku 1984, provázela řada potíží
a poruch. Často vedly k odstávce stroje.
Nejčastější příčinou byly poruchy vyná‑
šecího talíře, ale vyvstávaly i na dalších
dopravních uzlech. Několikrát praskla
hřídel kolesa, naposledy v roce 2011.
Když k této události došlo v roce 1996,
bylo dokonce na první skrývkový řez
jako náhrada nasazeno KU 800.17/K 105.
Během svého dosavadního provozního
cyklu absolvovalo K 10 000/K 74 dvě ge‑
nerální opravy, kdy se mimo jiné vymě‑
nily stejnosměrné elektrické zdroje pro
pohony otoče, zdvihu a výsuvu, kulová
dráha ∅ 23 m, rekonstruovalo se uložení
hřídele kolesa. Důležité pro výkonnost
stroje byly také další úpravy: pryžová
1
2
3
4
Josef Tobek
mechanik K 10 000/K 74
Pohled na naše největší rýpadlo
by neměl být jednostranný. Už jako
jeho řidič jsem poznal řadu jeho
předností. Ať už je to výborná ovla‑
datelnost a obratnost daná typem
podvozku, který umožňuje libovol‑
né kráčení v rozmezí 360°, nebo
vysoká spolehlivost ocelové kon‑
strukce, která i po letech náročného
provozu je stále bez známek většího
opotřebení. Díky obřím korečkům si
stroj nejlépe poradí s lepivými spra‑
šemi prvního skrývkového řezu. To
názorně potvrdily zanesené koreč‑
ky rýpadla KU 800.17/K 105, které
tady bylo dočasně nasazeno.
Technické parametry rýpadla K 10 000/K 74
Teoretický výkon
10 000 m3/h
Měrná rozpojovací síla
90 kN/m
Výkon kolesa
2 × 800 kW
Specifický tlak na podloží
0,1 MPa
Instalovaný příkon
10 000 kW
Celková hmotnost včetně spojovacího mostu
6 088 t
záchytná plata eliminující propad těžené‑
ho materiálu z vynášecího talíře, instala‑
ce čističe korečků, výměna lanových kla‑
dek (původní, identické s řadou KU 800
praskaly, proto byly vyvinuty kladky
speciálně pro K 10 000). Navzdory mi‑
mořádné pozornosti dosahovalo časové
využití stroje v prvních letech pouhých
40 %, proto se od opakované výroby
K 10 000 odstoupilo. K tomuto rozhod‑
nutí vedla i skutečnost, že i na horních ře‑
zech DB se vyskytly sedimenty s vyššími
kde jsou zakládány prostřednictvím
ZP 10 000/Z 81 na sedmé výsypkové etá‑
ži. ZP 10 000/Z 81 je coby nejvýkonněj‑
ší tuzemský zakladač neodmyslitelnou
součástí technologického celku TC 3.
Pravidelná roční revize tohoto komplexu
je připravena na červenec. A pokud jde
o provozní životnost ojedinělého rýpadla
K 10 000/K 74, na základě řady odbor‑
ných posudků je plánována do roku 2020.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv Jana Zderčíka
1 Unikátní snímek z roku 1971 zachytil zmenšený model vynášecího talíře (∅ 3,2 m), na němž tepličtí konstruktéři
Vítkovických železáren (Prodeco) názorně ověřovali jeho funkčnost. 2 Kompletace největšího tuzemského
rýpadla probíhala v letech 1974 až 1978 na montážním místě v Bílině. 3 Jedna z mála barevných fotografií právě
dokončeného rýpadla na montážním místě na jaře 1978. 4 Robustní ocelová konstrukce je i po 35 let náročného
provozu ve velmi dobrém stavu. 5 Obřímu rýpadlu odpovídá také velikost kolesa a korečků o objemu 2 100 l. Pro
porovnání: nejnovější bílinské rýpadlo KK 1 300/K 111 má korečky o objemu 1 300 l. 6 To, co žádné jiné kolesové
rýpadlo nemá: vynášecí talíř s 89 sklopnými segmenty.
5
6
Petr Kolář
vedoucí odd. OPM strojní
Z technického pohledu bych
zhodnotil velkostroj jako zařízení,
které má mnoho technických prv‑
ků, jež byly při projektování stroje
vskutku revoluční, ale v následném
náročném provoze se ukázaly čas‑
to jako nespolehlivé a zbytečně
složité. Jedná se hlavně o otočný
talíř s výklopnými listy, dvě ku‑
lové dráhy a složitou hydrauliku
podvozků. To s sebou přinášelo
a přináší časté výpadky v těžbě
a náročné opravy. Přese všechno
si myslím, že K 10 000 odtěžilo bě‑
hem dlouhodobého provozu spo‑
lehlivě potřebné množství skrývky.
V současné době je však z mého
pohledu již za svým zenitem.
Co přineslo letošní setkání top managementu
s předsedy odborových organizací
Korektní vztahy s odbory jsou základem nadstandardní sociální politiky SD
Členové představenstva a vedení SD se s představiteli odborových organizací pravidelně scházejí, a to nejen během
vyjednávání kolektivní smlouvy. Dlouholetou tradici mají jarní setkání v hotelu Nástup. Ve středu 24. dubna se předsedové všech odborových organizací skupiny SD dozvěděli aktuální informace o vývoji těžby uhlí, finanční situaci, odbytu
jednotlivých uhelných produktů i o personálních záležitostech přímo od vrcholového managementu v čele s generálním
ředitelem Ivanem Lapinem. Také letos panovala při společném setkání přátelská nálada.
V úvodním projevu generální ředitel Ivan Lapin informoval o stra‑
tegii SD a úkolech pro období 2013
až 2017, tvrdých konkurenčních pod‑
mínkách, situaci na trhu s energií
a v neposlední řadě také o sociální
a společenské odpovědnosti skupiny
SD. Připomněl náš hlavní cíl – efektiv‑
ní a bezpečnou těžbu hnědého uhlí.
Finanční ředitel Jiří Postolka se‑
známil účastníky setkání s vývojem
tržeb za první čtvrtletí letošního roku,
včetně dalšího očekávaného vývoje.
Podrobně vysvětlil organizační změ‑
nu v rámci užšího začleňování SD do
Skupiny ČEZ: od začátku roku 2014
budou účetnictví Severočeských dolů
zpracovávat ČEZ Korporátní služby
Ostrava. Blíže pak představil nový
útvar – asset management, který ak‑
tivně vstoupil do procesu optimaliza‑
ce investičních nákladů.
„Severočeské doly plánují inves‑
tovat v letech 2013 až 2017 přibliž‑
ně 14 mld. korun do obnovy těžební
technologie, odvodnění a ochranných
opatření pro lepší životní prostředí,“
uvedl ve svém vystoupení technický ředitel Miroslav Eis. Mezi hlavní
investiční akce patří například zkapa‑
citnění úpravny důlních vod Emerán
Personální ředitel Josef Molek během
vystoupení k pracovně právní problematice.
Odborářská část účastníků při diskusi (zprava)
Šimon Vohar, Václav Fišer a Luboš Jankůj.
Přestávka v jednání: na čerstvý horský vzduch si vyšli
generální ředitel Ivan Lapin a předsedové odborových organizací.
a výstavba druhého skrývkového řezu
na DB. Na ně v této těžební lokalitě
naváže výstavba odvodnění předpo‑
lí, čistících stanic a ochranného valu
u města Ledvice. Na DNT se počítá
s výstavbou ochranného valu u obce
Březno a modernizací pásových
dopravníků.
S konkrétním výsledky uplatně‑
ní nové strategie obchodu a nákupu
seznámil předsedy odborových or‑
ganizací obchodní ředitel Jan Kalina. Díky novým cenám, předjednání
smluv, zpoplatnění nakládky a mani‑
pulace tříděného uhlí se úspěšně daří
z větší části kompenzovat očekáva‑
ný propad tržeb způsobeným nižším
odběrem energetického uhlí. Také
v oblasti nákupu se daří minimalizovat
náklady, například při opravě hava‑
rovaného rýpadla na DNT. Jednotlivé
fáze opravy SchRs1 550/K 109, včet‑
ně představení používané techniky
a hlavních dodavatelů, ve svém vy‑
stoupení přiblížil výrobní ředitel Jiří
Neruda. Příspěvek ředitele úseku
správa Jiřího Zahradníka se zaměřil
především na fúze dceřiných společ‑
ností SD – Autodoprava, SD – Rekulti‑
vace a SD – 1. strojírenská a Prodeco,
ke kterým dojde v červenci.
„Přestože má důl Bílina schválené
povolení hornické činnosti do roku
2030, usilujeme o závěrečnou korekci
limitu těžby, která by umožnila dotěžit
zhruba 100 mil. t kvalitního nízkosir‑
natého uhlí. Tomuto postupu dolu Bíli‑
na nebrání žádné lidské obydlí,“ uvedl
ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský. Zdůraznil také sys‑
tematicky pěstované nadstandardní
vztahy s obcemi a městy v sousedství
dobývacích prostorů SD. Pokud jde
o okolí DB, byly navíc v loňském roce
uzavřeny smlouvy o dlouhodobé spo‑
lupráci s městy Bílina a Most a obce‑
mi Braňany a Mariánské Radčice.
Pracovně právní problematice za‑
městnanců fúzujících společností
a jejich vazbami na platné kolektivní
smlouvy se ve své prezentaci věno‑
val personální ředitel Josef Molek.
Aktuální počty zaměstnanců skupiny
SD doplnil přehledem odchodů do
důchodů a náhradou za odcházející
v horizontu do roku 2018. Nevynechal
ani informace o centralizaci mzdové
a personální administrativy do Bíliny.
Dobré vztahy mezi vedením SD
a zástupci odborů bezesporu potvr‑
dilo i toto oboustranně užitečné jarní
setkání.
Odborová organizace č. 6 Správy
DB a její předsedkyně Alena Pášová
Vloni v HL č. 5 redakce seznámila čtenáře s celkovým počtem
základních odborových organizací a připomněla, že ne všechny
mají uvolněného předsedu. Odborová organizace Správy DB
také nemá předsedu uvolněného, ale zato tady jde o jedinou
ženu - předsedkyni odborů v rámci Severočeských dolů.
Představujeme paní Alenu Pášovou.
Do dolů Alena nastoupila po ab‑
solvování SEŠ v Teplicích v září
1984, V průběhu studia vykonávala
praxi v dolech, proto měla zájem
pracovat tam i po ukončení studia.
Tehdy to ještě samozřejmě nebyly
Severočeské doly, a. s., ale Velko‑
lom Maxim Gorkij 1. Po nástupu
v září 1984 se zároveň stala řadovou
členkou odborů.
Nejprve pracovala na Dole Maxim
Gorkij 1 jako výrobní účetní. Po ná‑
vratu z mateřské dovolené, v listo‑
padu 1991, nastoupila do právního
odboru, kde působí dosud. V roce
2002 se stala členkou výboru Odbo‑
rové organizace č. 6, tehdy pod ve‑
dením pana Vacka. Tam se věnovala
zajišťování a organizaci kultury, což
je jejím koníčkem.
Paní Pášová celý život bydlí v Bí‑
lině, je matkou dvou potomků. Syn
je zámečníkem, dcera studuje Eko‑
nomickou fakultu Západočeské uni‑
verzity. Děti mají zájem především
o moderní elektrotechniku, ona
sama se zajímá o již zmiňovanou
kulturu, o dění kolem sebe, ráda čte,
cestuje a poznává nová místa.
Od 27. března 2012, po řádných
volbách, je předsedkyní Odborové
organizace č. 6 Správy Dolů Bílina.
Organizace má 180 členů z řad za‑
městnanců SD a dalších 107 členů
tvoří bývalí zaměstnanci.
Paní předsedkyně Alena Pášová
říká: „Funkci lze vykonávat tehdy,
kdy členové výboru pomáhají, bez
nich bych to nezvládla. Proto chci
touto cestou kolegům z výboru
za jejich velkou podporu a pomoc
poděkovat.“
text a foto: Svatava Brožíková
22/23
z odborů
BOHUSLAV COMPEL
Tři desítky let poctivé práce na skrývce DNT
V době našeho rozhovoru
to bylo rovných třicet let,
co se Bohuslav Compel
upsal tušimické skrývce.
Jeho zkušenosti s povrchovou
těžbou uhlí ale sahají ještě
dál. Už v roce 1973 začínal
na Mostecku v posádce
zakladače na velkolomu
ČSA. Ohlédněme se nejen
za dlouhými úspěšnými lety
poctivé práce v hornictví,
ale také za „druhou profesí“
Bohuslava Compela, které
věnuje podstatnou část svého
volného času. Jako hokejový
rozhodčí a hlasatel absolvoval
zhruba dva tisíce utkání juniorů,
dorostu i mužů po celé republice.
Základním předpokladem pro
úspěšnou těžbu uhlí je včasné
odkrytí jeho dobyvatelných zásob.
Jak probíhá těžba skrývky na DNT?
Uhlí je u nás překryto průměrně 70m
skrývkovým nadložím tvořeným pře‑
vážně vrstvami jílů a jílovců. Jeho těžba
probíhá na třech skrývkových řezech.
Postup všech řezů je již orientován vý‑
chodním směrem. Vlastní rozpojování
a nakládku těženého materiálu prová‑
díme třemi rýpadly, umístěnými v sou‑
ladu s jejich rypnými odpory a tech‑
nickými parametry. Veškeré vytěžené
skrývkové hmoty putují prostřednic‑
tvím DPD na vnitřní výsypku, kde za‑
kládání úpadních a výškových etáží
obstarávají tři zakladače. Zeminy jsou
zakládány ve stejném stratigrafickém
sledu tak, jak byly odtěženy na porubní
straně. Loni jsme takto odtěžili a založi‑
li téměř 24 mil. m3 nadloží.
Přináší těžba tušimické skrývky
nějaká specifika?
Od roku 1984 netěží náš provoz
skrývka jen nadložní materiály, ale vli‑
vem strmě uložené uhelné sloje také
uhlí. Podíl těžby uhlí ze skrývkových
řezů se pohybuje až kolem 15 % z cel‑
kové uhelné produkce. V roce 2012
se jednalo o 982 tis. t. Protože toto uhlí
má horší kvalitativní parametry, je nut‑
ná jeho homogenizace. Teprve po smí‑
chání s kvalitnějším uhlím z uhelných
řezů dosahuje parametrů potřebných
pro spalování v elektrárnách. Kromě
uhlí se v našich skrývkových řezech
objevují tzv. pelosideritové konkrece,
což jsou karbonátem zpevněné jílovce
(čočky) nejrůznějších rozměrů, které
odstraňujeme za pomoci důlně doplň‑
kové mechanizace. Velkou pozornost
na DNT věnujeme také problematice
stability a svahování závěrných svahů.
Někdy nám práci komplikuje kusovitost
nebo lepivost těženého materiálu.
S těžbou skrývky máte skutečně
dlouholeté praktické zkušenosti.
Jen v kabině řidiče KU 800.8/K 77
jste prožil sedm let. Co vás přimělo
opustit atraktivní profesi řidiče
velkostroje?
KU 800.8/K 77 nebylo jediným velko‑
strojem, který jsem řídil. Už v roce 1973
jsem po maturitě na strojní průmyslov‑
ce nastoupil na lom ČSA. Deset let jsem
tam zakládal s kolejovým zakladačem
ZP 2 000 a ZP 6 600 Ervěnický kori‑
dor, jehož průměrná výška dosahovala
120 m. K vytvoření tohoto ojedinělého
zemního tělesa bylo potřeba zhruba
půl miliardy kubíků skrývkových hmot,
z nichž jsem část zakládal. Po svém
nástupu na DNT v roce 1983 jsem byl
krátce zámečníkem a střídačem řidiče
na ZP 5 500/Z 77 na Merkuru II. V le‑
tech 1983 až 1990 jsem pak řídil zmí‑
něný velkostroj KU 800.8/K 77, ze kte‑
rého je dnes březenský drak. I když mě
řízení velkého rýpadla bavilo, měl jsem
Na lední ploše chomutovského stadionu s rozhodčí Kateřinou Pátkovou.
Bohuslav Compel
vedoucí výroby skrývky DNT
Těžbu skrývky ovládá dokonale. Poznal ji od píky. Začínal jako obsluha vel‑
kostrojů. V 70. letech s kolejovým zakladačem Z 2 000 a později se ZP 6 600
pomáhal vytvářet unikátní zemní těleso – tříkilometrový Ervěnický koridor ve‑
doucí mezi lomy ČSA a J. Šverma. Sedm let byl řidičem kolesového rýpadla
– tušimického rekordmana KU 800.8/K 77. Všechny praktické zkušenosti pak
uplatnil jako provozní inženýr a také ve své současné pozici vedoucího výroby
skrývky DNT. Řadu let spolehlivě zajišťuje potřebné objemy skývky v návaz‑
nosti na požadovanou těžbu uhlí.
obavy z častých skluzů na kolesový vý‑
ložník. Po jednom obzvláště masivním,
při němž kolega Bohuslav Smékal jen
zázrakem vyvázl z kabiny bez zranění,
jsem se rozhodl profesi řidiče opustit.
Ovšem i jako provozní inženýr jsem
pak zůstal se skrývkou v každodenním
kontaktu.
Můžete přiblížit náplň vaší
současné pozice – vedoucího
výroby skrývky DNT?
Mojí hlavní náplní je zajistit včasné
a dostatečné odkrytí nadloží a uvolně‑
ní potřebných uhelných zásob. K tomu
je zapotřebí poměrně široké spektrum
činností. S odborem přípravy výroby
spolupracuji na důlních plánovacích
mapách – ročních postupech těžby,
technických režimech – postupech
na daný měsíc. Následně sleduji je‑
jich dodržování, ať už jde o postupy
řezů, plnění potřebných objemů těžby,
plánování technologických odstávek
těžebního zařízení. K mé práci patří
rovněž ověřování dostatečných ka‑
pacit pro zakládání zemin. Pravidelný
kontakt mám také s měřiči, zejména
při vytváření závěrných svahů, a s pře‑
stavbáři. Rozděluji jednotlivé důlní do‑
plňkové mechanismy do řezů a zajišťuji
i automobilovou dopravu, například pro
převoz pálených jílů a tvrdých poloh.
Každý den pravidelně fárám a ověřuji si
aktuální situaci přímo v provoze.
Podstatnou část volného času
věnujete lednímu hokeji.
Jako rozhodčí a hlasatel jste
absolvoval už stovky utkání.
Jak jste se k těmto zajímavým
činnostem dostal?
Před čtyřiceti lety jsem se přihlásil
na inzerát hledající rozhodčí. V Ústí
nad Labem jsem absolvoval kurz a stal
se rozhodčím Českého svazu ledního
hokeje. Od té doby jsem několikrát týd‑
ně na stadionu. Vedu si evidenci všech
utkání, která jsem pískal. Celkem jich
bylo 1 526. Na ledě jsem se setkal s ta‑
kovými legendami, jako byl Petr Klíma,
Martin Ručinský nebo Petr Nedvěd.
Práce rozhodčího je ale limitována vě‑
kem, a tak jsem se po padesátce z ledu
přesunul za mikrofon. Jako oficiální ho‑
kejový hlasatel jsem při utkáních starší‑
ho dorostu, juniorů a mužů na chomu‑
tovském zimním stadionu.
24/25
profil
Co jsme pro vás letos připravili,
aneb v čem se můžete vzdělávat
Oddělení vzdělávání systematicky pokračuje v organizování širokého
spektra kurzů a školení pro zaměstnance celé skupiny Severočeské
doly. V letošním roce program školení reaguje na probíhající i chystané
změny a snaží se poskytnout další příležitosti pro osobní a odborný
rozvoj zaměstnanců. Velká pozornost je věnována bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci, včetně zásad poskytování první pomoci. Stálým úkolem
oddělení vzdělávání zůstává zvyšování kvality poskytovaných školení.
Rok 2013 je pro některé zaměstnance
rokem velkých změn. Hlavním úkolem
vzdělávání je reagovat na tuto situaci
tak, že jim poskytne dostatek příleži‑
tostí pro osobní a odborný rozvoj, aby
byli na tyto změny co nejlépe připraveni.
Právě proto jsme pro naše zaměstnan‑
ce připravili i pro letošní rok širokou pa‑
letu kurzů, ze kterých si mohou vybírat
to, co nejvíce použijí při výkonu své pro‑
fese. Pojďme se podívat blíž na konkrét‑
ní akce, které jsou již za námi nebo nás
ještě čekají v prvním pololetí roku 2013.
Již v prvním čtvrtletí kromě povin‑
ných kurzů proběhly další kurzy doto‑
vané z prostředků Evropské unie. Jedná
se hlavně o školení středního manage‑
mentu, například z oblasti vedení hod‑
notících pohovorů, o školení a přezkou‑
šení strojníků stavebních a zemních
strojů, kurzy pro řidiče velkostrojů nebo
pásových vozů a řadu dalších akcí. Zre‑
alizovalo se rovněž školení pod názvem
Leadership for Safety zaměřené na po‑
silování vědomí o bezpečnosti práce,
kterého se kromě zaměstnanců odboru
závodního lomů, BOZP a PO zúčastnili
rovněž zástupci odborových organizací
sledující oblast bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
A co nás čeká v dohledné době?
Připravili jsme školení Finance pro
neekonomy a Vedení porad. Na obě
je stále možné se hlásit prostřednic‑
tvím nové aplikace „Nabídky školení“
na intranetu. Díky tomuto pomocníko‑
vi se o našich školeních dozvídá stále
větší počet zaměstnanců a oddělení
vzdělávání odpadla spousta nadbyteč‑
né administrativy, která je spojena s re‑
alizací každého kurzu, a zejména pak
kurzu organizovaného pro větší počet
zaměstnanců z různých lokalit.
Dále chystáme školení 1. pomoci za‑
jišťované odborníkem na slovo vzatým,
a sice zdravotní sestrou se specializací
anesteziologie, resuscitace a speciální
péče. Právě toto školení bude nedílnou
součástí plánovaných bezpečnostních
prověrek v roce 2013, a postupně by
se jej měli zúčastnit všichni vedoucí pra‑
covníci. Už ale máme signály, že okruh
těch, kteří školení absolvují, bude roz‑
šířen. Zajímavý program by pak mohlo
přinést i plánované školení obsluhy digi‑
tálních tachografů, které bude spojeno
s praktickým nácvikem na trenažerech.
Stranou nezůstanou ani školení z oblas‑
ti účetnictví, legislativy apod. Není snad‑
né specifikovat ta nejzajímavější, neboť
každého samozřejmě podle potřeb da‑
ného pracoviště zajímá něco jiného. Lze
tedy všem zaměstnancům doporučit,
aby průběžně sledovali nabídku školení
zveřejňovanou na intranetu, kde si kaž‑
dý může vybrat to svoje. Díky zavede‑
ní centralizovaného vzdělávání v rámci
skupiny jsou nyní kurzy přístupné všem
zaměstnancům skupiny Severočeské
doly bez ohledu na to, v které dceřiné
společnosti pracují.
I v letošním roce počítáme s tím, že
přineseme některá technická vylepše‑
ní, která dle našeho přesvědčení zvýší
kvalitu a uživatelskou vstřícnost vzdě‑
lávání v rámci skupiny Severočeské
doly. V tomto směru je třeba vyzdvih‑
nout rozšíření funkcí čipové docházko‑
vé karty, která bude nově obsahovat
informace o absolvovaných školeních
a také o termínech školení, na která
je zaměstnanec přihlášený. Každý si
tak bude moci na informačním kiosku
ověřit, zda má platná všechna škole‑
ní, případně kdy má na určitý běh jít.
V tomto směru by nám mohl být nápo‑
mocný i připravovaný zaměstnanecký
portál, který bude přístupný všem za‑
městnancům, kteří mají doma připojení
na internet.
Další věcí, na kterou bychom se rádi
zaměřili, je zvyšování kvality poskytova‑
ných školení, ať již jde o výukové pro‑
story, zkušené lektory nebo výukové
materiály. Právě proto jsou již asi měsíc
distribuovány mezi zaměstnance, kte‑
ří se účastní povinných školení, naše
dotazníky. V nich se mohou k těmto
oblastem vyjadřovat. Abychom pokryli
všechny skupiny zaměstnanců, bude
od května letošního roku tento dotazník
automaticky po absolvování školení ro‑
zesílán i do mailové pošty techniků. Již
na základě prvních výsledků této dotaz‑
níkové akce je patrné, že dojde k úpra‑
vě podmínek na učebnách na DNT, ale
konkrétnější informace bychom si zatím
nechali jako překvapení. Důraz bude
kladen také na lektorské dovednosti in‑
terních lektorů. Narůst jejich povinností
spojený se zavedením jednotné meto‑
diky se nám do značné míry podařilo
kompenzovat také nárůstem odměny
lektora. Doufáme, že i to bude dostateč‑
ný motivační nástroj k nalákání nových
kvalitních lektorů. Pokud by kdokoli
ze zaměstnanců měl zájem o zpestření
své práce lektorskou činností, a to z ja‑
kékoli pracovní oblasti, v našem oddě‑
lení vzdělávání mu vše rádi vysvětlíme,
případně pomůžeme s doplněním lek‑
torské kvalifikace.
text a foto: Markéta Mašková
Jubilanti skupiny SD (březen – duben)
JUBILANTKA
MILOSLAVA RYCHECKÁ
Pracovního jubilea dosáhují v DB:
20 let
Talian Josef
Družinec Martin
Čadek Václav
Vosáhlo Petr
Franis Antonín
Turč Ladislav
Řípová Dana
Tandler Martin
30 let
Chvojka Jiří
Tschoche Belo
Štíbr Petr
Frölichová Jana
Dražil Roman
Hlavnička Zdeněk
Štika Zbyněk
Mulato Imrich
40 let
Procházka Zdeněk
Lepeška Oldřich
přestavbář PD
provozní elektrikář
řidič pracovních strojů
klapkař
provozní zámečník
strojnice v úpravně
strojník v úpravně
elektrikář velkostroje
provozní elektrikář
revírník
vodárenská dělnice
řidič velkostroje
řidič PVZ
mistr
hasič
operátor PD
ved. odd. BHP a PO
PÚ –TPS
PÚ –TPS
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ –TU
PÚ –TU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
PÚ - SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – TPS
PÚ –TU
PÚ – TÚ
PÚ – ÚU
HZS
PÚ – SS
OBHPaPO
Pracovního jubilea dosáhují v DNT:
20 let
Klusák Milan
Šímová Růžena
Mareš Petr
Khýr Jan
Vaníček Petr
Šilhan Zdeněk
Žmolek Martin
30 let
Čapoun Jiří
Havlas Čestmír
Stratinský Ondrej
Hruška Bohumil
Mistoler Vladimír
Křivosudská Dagmar
Wittek Jaroslav
Vrtal Jaroslav
40 let
Hoření Drahomíra
hasič
laborantka
hasič
vedoucí řidič VLS
řidič PVZ
strojník vysokotlakých. čerpadel
řidič PVZ
řidič PVZ
operátorka PD
řidič PVZ
operátorka velínu
HZS
OŘKJ
HZS
PÚ - S
PÚ – DDM
PÚ – L
PÚ – ÚDUT
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – L
PÚ – L
ŘS – L
PÚ – L
PÚ - L
ŘS - L
Pracovního jubilea dosáhují ve Správě SD:
20 let
Jiroutková Vladimíra
referentka nákupu
30 let
Šafr Jiří
programátor
Fasnerová Jaroslava
referentka obchodu
40 let
Krupičková Jarmila
účetní
Pracovního jubilea dosáhují v SD – Autodoprava, a. s.:
20 let
Nedbálek Ivan
dispečer
30 let
Rychecká Miloslava
skladnice KS
Raab Robert
řidič SMV
Pávek Petr
Habal Pavel
technik PHM
Choreň Vladimír
automechanik
Bečvářík František
řidič SMV
Pracovního jubilea dosáhují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
20 let
Buriánek Miroslav
strojvedoucí
Adamec Václav
obsluha velínu
Pracovního jubilea dosáhují v SD – 1. strojírenská, a. s.:
20 let
Čermák Bohumil
30 let
Kohout Pavel
40 let
Žák Jiří
OS
Pers. zaj. ASW
OOB
OFÚ
PB
PB
PB
PB
PT
PB
PB
PTZP
PT
PB
PT
PB
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Na tehdejší Velkolom Maxim Gor‑
kij v Bílině – dnešní DB – nastoupla
Miloslava Rychecká 1. března 1983
jako obsluha pásové dopravy. Tuto
práci dělala šest let. Ačkoli se pů‑
vodně vyučila v úplně jiném oboru,
dostala se tak do přímého kontaktu
s bílinským uhlím, tak jako kdysi její
rodiče. „Máma i táta pracovali taky
na Dole Julia Fučíka. Máma dělala
tátovi na mašině topičku. Táta byl
strojvedoucím parní lokomotivy,“
říká dnes paní Rychecká s jistou hr‑
dostí při milé vzpomínce.
K 1. listopadu 1989 ale přešla
z uhelného provozu k autodopravě
a v tomto provozu pracuje dosud,
konkrétně v konsolidačním skladu
pod autodílnou 1. A její vedoucí, Jiří
Pilz říká: „S její prací jsem velice
spokojen.“
Paní Rychecká žije v Chotějovi‑
cích, tedy v obci, která je součástí
Světce. Má dva potomky, dceru ka‑
deřnici, a syna s profesí zámečníka.
No a dcera má také dceru a syn má
zase syna. Je tedy víc než zřejmé,
s kým paní Rychecká ráda sdílí svůj
volný čas. Jen musíme přidat také
zájem o přírodu a vlastní zahrádku,
ale také o zvířata. U Rycheckých
měli dříve psy a kočky. Nyní už
se k chovu psů vrátit nechtějí, ale
jednoho kocoura mají. Jenže za‑
hrada je stejně obvykle plná koček
ze sousedství. Milé setkání s paní
Rycheckou potvrdilo dávnou prav‑
du, která říká: Kdo má rád zvířata,
má rád i lidi.
text a foto: Svatava Brožíková
26/27
jubilanti
naši zaměstnanci
HORNICKÁ DYNASTIE LEVÝCH
Už třetí generace slouží těžbě tušimického uhlí
Od budování důlně‑energetického
komplexu až po současnost
Možnost získat vhodné bydlení
a slušný výdělek, to byly hlavní důvody,
které vedly Oldřicha Levého na začátku
60. let k přestěhování z rodných jižních
Čech na průmyslový sever. Zaklada‑
tele nové hornické dynastie Levých
následovala manželka Vlasta. V roce
1964 oba svůj profesní život spojili
s těžbou uhlí na Tušimicku a pracovali
zde až do ochodu do důchodu. Pat‑
řili ke generaci, která vystavěla zdejší
důlně‑energetický komplex a zažila
také období nejvyšších výkonů, včetně
skutečného maxima v roce 1984. Teh‑
dy bylo vytěženo dnes už nepředsta‑
vitelných 22,5 mil. t, tedy 30 % uhelné
těžby v celém tehdejším Českosloven‑
sku. Oldřich Levý vystřídal řadu profesí,
nejdéle pak byl zámečníkem v posádce
rýpadla KU 300.15/K 70. Vlasta Levá
obsluhovala poháněcí stanice DPD,
později se stala dispečerkou lomu Mer‑
kur. Jako zaměstnanci šachty získali byt
v Kadani, kde s nimi vyrůstali i synové
Vladislav a Milan. „Hornictví jsme sa‑
mozřejmě vnímali od mala. Prvně jsem
byl za tátou na šachtě už v sedmi letech.
Pamatuji si, že hovory rodičů se často
týkaly jejich práce. Navíc většina obyva‑
tel našeho domu byli také horníci, takže
jsem bral toto prostředí za vlastní. V do‑
spívání se tak naše další uvažování zce‑
la přirozeně ubíralo stejným směrem,“
vzpomíná Vladislav Levý.
Hornické řemeslo se u Levých dědí
Střední generaci hornické dynastie
zastupují bratři Vladislav a Milan. Star‑
ší Vladislav začal své působení na DNT
hned po úspěšném absolvování Střed‑
ní průmyslové školy v Sokolově, kde
se na své hornické povolání připravoval
studiem specializace mechanik důlních
strojů a velkostrojů. Nejprve nastou‑
pil v roce 1981 jako zámečník rýpadla
KU 300.29/K 89, posléze byl zámeční‑
kem DPD a směnovým mechanikem.
Současnou pozici směnového inženýra
zastává od roku 2004. „Ve spolupráci
s dispečerem výroby a manipulantka‑
mi dispečinku operativně zajišťuji těž‑
bu, přepravu, nakládku a expedici uhlí
tak, aby bylo dodáváno v požadované
kvalitě a kvantitě elektrárnám. Tok uhlí
na dopravnících sleduji nejen v kancelá‑
ři na monitoru, ale každou směnu také
fárám do provozu,“ popisuje svoji pra‑
covní náplň Vladislav Levý. Ve šlépějích
otce a staršího bratra pokračuje také Mi‑
lan Levý. V Meziboří se pro šachtu vyu‑
čil zámečníkem. První zkušenosti s tuši‑
mickým provozem získal coby zámečník
denní údržby doplňkové mechanizace,
kterou opravoval přímo v báňském pro‑
voze. Tam se s přehledem pohybuje
dodnes. Jako mechanik diagnostik už
patnáct let kontroluje a diagnostikuje
pohony všech velkostrojů, poháněcích
stanic DPD a drtičů. „Sledujeme hluč‑
nost, vibrace a souosost. Námi namě‑
řené hodnoty se vyhodnocují a slouží
 Rodiče Vladislav a Hana se synem Romanem jsou součástí rozvětveného hornického rodu Levých.
 Manželka zakladatele hornické dynastie Levých paní Vlasta
na archivním snímku z roku 1977, kdy byla dispečerkou lomu Merkur.
Nenosí hornické uniformy, nesbírají tradiční hornické symboly,
přesto jsou s těžbou uhlí pevně spjati a na hornický stav nedají
dopustit. Život bez uhlí si nedovedou představit. Už pro třetí generaci
rodiny Levých se stala těžba uhlí na Tušimicku náplní života.
28/29
hornické dynastie
Milan, zástupce střední generace Levých,
zastává profesi mechanika diagnostika.
pro zajištění optimální životnosti, tedy
hlavně ke snížení opotřebení pohonů,“
stručně přibližuje svoji profesi Milan
Levý. Ženská linie rodiny Levých na DNT
pokračuje prostřednictvím Hany Levé.
Poté, co se provdala za Vladislava, pře‑
sídlila z rodného Pelhřimova do Kadaně.
Letos jsou to už tři desítky let, kdy jako
ekonomka pracuje v nejrůznějších pro‑
vozních úsecích DNT. „Zatímco práce
v DNT se mi vždy líbila, prostředí pro
život si získalo mé sympatie až v 90. le‑
tech. Oprýskaná Kadaň prokoukla
do krásy, zelené rekultivace proměnily
k nepoznání původní šedivou tvář zdej‑
ších výsypek. Odsíření elektráren výraz‑
ně zlepšilo kvalitu ovzduší,“ konstatuje
účetní výrobní účtárny Hana Levá.
Třetí generace hornické dynastie
Roman, syn Vladislava a Hany Levých,
zastupuje další generaci, které se tuši‑
mické uhlí stalo osudem. Od roku 2002
se jako elektrikář ranní údržby dálkové
pásové dopravy se svými kolegy stará
o její plynulý chod. Zdejší hnědouhel‑
ná lokalita mimořádně zajímá také jeho
sestru Andreu, která právě dokončuje
na Fakultě životního prostředí ČZU Pra‑
ha diplomovou práci nazvanou Nikl v ka‑
lech čistírny důlních vod DNT. Kdo ví,
třeba padesátileté spojení rodiny Levých
s povrchovou těžbou uhlí na Tušimicku
bude pokračovat další desetiletí.
tip na výlet
Bledule jarní
u Milešova
Jarní les pod Milešovkou.
Bledule jarní, jedna z prvních jarních kvetoucích rostlin naší přírody.
Mnozí máme bledule doma na zahradě, nebo je známe z botanické
zahrady. Někdo ji možná splete se sněženkou, pokud se však
podíváte na její typický květ, záměna není možná. V přírodě roste
ponejvíc kolem potoků a podmáčených půd. Jedná se o původní
rostlinu naší přírody. Patří mezi ohrožené druhy, a proto je chráněna.
Tedy pozor - fotografovat povoleno, trhat nikoliv. Pojďme se však
podívat do místa přirozeného výskytu půvabné bledule jarní.
Jeden z mnoha objektů na Cestě přátelství.
Jako výchozí bod si zvolíme malou
obec v Českém středohoří, Milešov.
Auto můžeme nechat zaparkováno
před místní restaurací, nebo u obec‑
ního úřadu. Pro obec je typický Mi‑
lešovský zámek, který se vypíná
na skalnatém ostrohu nad obcí a tvoří
její dominantu. V současné době sídlí
v zámku domov důchodců, nádvo‑
ří a přilehlá zahrada jsou však volně
přístupné. Podrobněji byl Milešov po‑
psán v jednom z minulých tipů na vý‑
let. Dnes nás spíše zajímá údolí Mi‑
lešovského potoka. Nezáleží na tom,
odkud jste do Milešova přijeli. Prostě
se vydáme pěšky po silnici z Mile‑
šova směrem na Kostomlaty, neboť
pouze jediná cesta z Milešova vede
do kopce. Pokud tedy mírně stoupáte,
jdete správně. Za obcí po pěti stech
metrech uhnete doprava směrem
na Černčice. Je zde dopravní značení
a jedná se o silnici třetí třídy. Provoz je
minimální, kvalita povrchu tomu také
odpovídá. Kdo nemusí, tudy nejezdí.
Cesta vede starou hruškovou alejí,
a na začátku listnatého lesa najdete
most přes Milešovský potok. Ten teče
údolím a provází celou trasu naše‑
ho výletu. Hned za mostem je jedna
z mnoha sakrálních staveb, kterých je
v okolí Milešova poměrně hodně. My
pomalu stoupáme po silničce, a po‑
kud někoho potkáme, jsou to přede‑
vším cyklisté. Asi po 1,5 kilometru
od odbočky z hlavní silnice začneme
bedlivě sledovat levou stranu cesty,
Vstup do údolí Milešovského potoka.
Chomutov Tour – cyklistický
závod slaví 10. narozeniny!
Bledule jarní.
kde v údolí potoka spočívá náš dneš‑
ní cíl. Nemusíte se brodit bahnem
v údolí potoka, to místo najdete z ces‑
ty a nemůžete ho přehlédnout. Po‑
kud se však chcete pokochat zblízka,
stačí jen sestoupit několik metrů níž.
Čeká na vás sto metrů dlouhý koberec
rozkvetlých bledulí jarních.
Cesta se zvedá a po 2,5 kilometrech
dojdeme na horizont, odkud je na do‑
hled malá vesnička Černčice. Pokud
máte jen trochu času, vydejte se tam,
sejděte k prvnímu domu v obci a od‑
tud po zelené značce do Bílky. Podél
této polní cesty vás překvapí několik
uměleckých objektů. Vznikly v době
kolem roku 2002 a celé toto dílo nese
název Cesta přátelství a vzniklo pod
záštitou presidenta republiky Vác‑
lava Havla. Kaplička na návsi v Bíl‑
ce je z roku 2000 a celkově zapadá
do konceptu obnovy české krajiny.
My pokračujeme po červené značce
z Bílky směrem k Milešovce. Cestou
míjíme další zajímavé objekty, ten‑
tokrát kamenné židle. Asi kilometr
od Bílky se nachází další rozcestník,
kde odbočíme po modré značce, aby‑
chom sestoupili po svažující se cestě
do Černčic. Stejnou cestou kolem Mi‑
lešovského potoka pokračujeme zpět
do Milešova. Můžeme se tak znovu
pokochat prostou a tolik podmanivou
krásou jarních květin. Celá trasa vý‑
letu měří deset kilometrů a většinou
je schována v lese. Zvládnou ji tedy
i vaše malé děti.
text a foto: Jan Říha
V sobotu 11. května se vyznavači jízdy
na horském kole sejdou na Lesné.
Ti nejmenší startují již v 10:30, závod
dospělých začíná ve 13:00. Přihlásit
se můžete na stránkách závodu
http:/cvtour.ccchomutov.cz/.
Od roku 2001 se cyklistky a cyklis‑
té všech výkonnostních skupin a vě‑
kových kategorií pravidelně utkávají
o putovní pohár města Chomutova.
Letos – v sobotu 11. května – se usku‑
teční jubilejní 10. ročník tohoto závodu.
V minulosti zaznamenal cyklistický
podnik zvaný Chomutov Tour celou
řadu proměn. Zázemí závodu již hostil
například areál Kamencového jezera
či Druhý Mlýn v Bezručově údolí. Mě‑
nila se trasa i její délka. Několikrát byl
závod součástí známého seriálu Kolo
pro život. Zajímavý je seznam vítě‑
zů. Radost z triumfu si v Chomutově
mohli v minulosti vychutnat bikeři Jan
Kopka, známý svými extrémními vý‑
kony při závodech na Aljašce nebo
v Africe, Ivan Rybařík, poslední vítěz
australského etapového závodu hor‑
ských kol Crocodille Trophy, nebo
současný držitel putovního poháru
nadějný junior Lukáš Kalita.
I tentokrát chystá pořádající oddíl
CCC – Cycling Club Chomutov ně‑
kolik novinek a změn. Předně se pře‑
sunulo místa konání závodu z města
a přilehlého okolí výš do Krušných
hor. Ústředním prostorem Chomutov
Tour letos bude horský hotel Les‑
ná. Místo je známé většině aktivních
sportov‑
ců Chomutovska
nebo Mostecka především ve spo‑
jení se zimním obdobím a běžeckým
lyžováním. Charakter trasy zůstane
obdobný jako v minulých letech. Po‑
jede se opět 2 × 25 km, oba okru‑
hy budou shodné a těžká stoupání
si tak každý bude moci vychutnat
opakovaně. Ačkoliv závodníky čeká
méně asfaltových úseků než v mi‑
nulosti, bude celý okruh sjízdný i pro
technicky méně zdatné cyklisty. No‑
vinkou je i samotný květnový termín,
do kterého se po několika zářijových
ročnících celá akce vrací. Své zápo‑
lení si užijí i děti, pro něž je připrave‑
na široká škála soutěžních kategorií
odpovídajících věku malých závodní‑
ků. Překvapení čeká také trojici nej‑
rychlejších v jednotlivých kategoriích
dospělých. Tradiční sošku cyklisty
totiž letos nahradí jedinečná pamětní
medaile!
Doufejme, že závodu bude přát
počasí a zájem účastníků z blízkého
i vzdálenějšího okolí bude odpovídat
jeho kulatým narozeninám.
text a foto: Jan Dvořák
30/31
sport

2/2013 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

HL05-2014 - Hornické listy

HL05-2013 - Hornické listy

HL06-2012 - Hornické listy

5/2012 - Hornické listy

HL01-2016 - Hornické listy

HL01-2014 - Hornické listy

1/2012 - Hornické listy

HL04-2011 - Hornické listy

HL03-2015 - Hornické listy

HL02-2016 - Hornické listy

HL01-2015 - Hornické listy

ZDE - PRODECO, as