kapilarita, povrchové napětí, jevy na rozhraních

Transkript

kapilarita, povrchové napětí, jevy na rozhraních
FBI – VŠB-TU Ostrava
Aplikovaná fyzika
Kohezní síly v kapalinách – povrchové napětí
kapilarita, povrchové napětí, jevy na rozhraních
Kohezní síly, s nimiž jsme se setkali u reálných plynů, jsou ještě podstatně důležitější
u nižšího skupenství, u kapalin, kde je vzdálenost mezi jednotlivými částicemi (molekulami)
mnohem menší a tedy jejich vzájemné silové působení mnohem větší.
Kapaliny
tvoří přechod mezi pevnými a plynnými látkami
jejich molekuly konají tepelný pohyb (difúze, Brownův pohyb, osmóza)
molekuly kapalin na sebe působí přitažlivými silami
uspořádání částic je krátkodosahové, podobné amorfním látkám
malá tečná soudržnost vrstev ⇒ snadná změna tvaru (tvar určuje nádoba)
jsou téměř nestlačitelné, ale mají stálý (vlastní) objem
zvýšení teploty se projeví zlepšením tekutosti
Povrchová vrstva kapaliny
volný povrch kapaliny se chová podobně jako tenká pružná blána, kolem každé molekuly je
tzv. sféra molekulového působení (R ~ 1 nm), což je dosah jejího přitažlivého působení
a zároveň vzdálenost, v níž se nacházejí částice, jejichž přitažlivé působení je pro molekulu
významné
uvnitř kapaliny: výslednice přitažlivých sil nulová
na povrchu: výslednice přitažlivých sil molekul plynu (shora) je
mnohem menší než výslednice působení molekul kapaliny zdola
Molekuly se vzdáleností od povrchu menší než R jejich sfér tvoří
povrchovou vrstvu kapaliny – na každou molekulu ležící v této vrstvě
působí sousední molekuly výslednou přitažlivou silou, která směřuje
dovnitř kapaliny, molekuly povrchové vrstvy tedy mají větší Ep než
molekuly uvnitř kapaliny, rozdíl Epsurface - Epin je povrchová energie.
Kapalina má tendenci minimalizovat svou povrchovou energii a tedy i plochu svého povrchu
– těleso, které má při daném objemu nejmenší obsah povrchu je koule, proto se tvoří kulovité
kapky (účinkem vnějších sil, např. tíhové síly nebo odstředivé síly, se deformují).
Povrchová síla je síla, která zajišťuje stažení kapaliny do minimálního povrchu;
má směr tečny k povrchu kapaliny a leží v povrchu kapaliny;
pro dané rozhraní závisí na délce, na které síla působí
Umožňuje lehkému hmyzu (vodoměrky) pohybovat se po
hladině, hrát si s bublifukem apod.
Působí též na rozhraní mezi dvěma nemísícími se kapalinami.
V případě bubliny nebo blány – 2 povrchy → dvojnásobná síla!
Povrchové napětí (skalární veličina s jednotkou Nm-1) podíl velikosti povrchové síly F
a délky l okraje povrchové blány, na niž povrchová síla působí kolmo v povrchu kapaliny
σ = F/l (energeticky σ = Ep/S )
Odvození:
Posunutím příčky délky l o vzdálenost ∆x vykoná povrchová síla F práci
W = 2.F.∆x (kapalina má v bláně dva povrchy, síla je dvojnásobná). Díky
tomu se změní povrchová energie o hodnotu ∆Ep = 2.σ.∆S = 2.σ.l.∆x.
Z rovnosti W = ∆Ep plyne pro velikost povrchové síly vztah F = σ.l.
Povrchové napětí kapaliny závisí nejen na druhu kapaliny, ale také na prostředí, které se nachází nad jejím
volným povrchem. S rostoucí teplotou se povrchové napětí kapaliny vůči danému prostředí snižuje. Snížení
povrchového napětí vody přidáním jiné látky (smáčedla) nebo zvýšením teploty vody se projevuje např. při praní
prádla, mytí nádobí, … Takto „upravená“ voda se lépe dostává ke špíně, která lpí na tkaninách, nádobách, …,
rychleji ji rozpouští a smývá ji.
FBI – VŠB-TU Ostrava
Aplikovaná fyzika
Kohezní síly v kapalinách - jevy na rozhraních
Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny
Kapalina smáčí stěny nádoby:
Kapalina nesmáčí stěny nádoby:
Na molekulu kapaliny u stěny nádoby působí 4 síly. Je to výslednice sil částic pevného tělesa
F1 v levé polovině sféry molekuly, výslednice sil molekul kapaliny v pravé dolní části sféry
F2, výslednice sil molekul plynu v pravé horní části sféry F3, a tíhová síla FG. F3 a FG jsou
ve srovnání s F1 a F2 zanedbatelně malé. Chování kapaliny u stěny tedy záleží na výslednici
sil F1 a F2. Směřuje-li tato výslednice ven z kapaliny, je volný povrch kapaliny u stěny dutý,
kapalina smáčí stěny. Směřuje-li výslednice do kapaliny, pak volný povrch je vypuklý
a kapalina nesmáčí stěny.
Úhel ϑ se nazývá stykový (krajový) úhel.
je-li roven nule, kapalina dokonale smáčí stěny
σ13
ϑ = π , kapalina dokonale nesmáčí stěny
pro skutečné kapaliny platí: 0 < ϑ <
ϑ=
π
2
nebo
π
2
<ϑ <π
σ23
ϑ
σ12
π , povrch kapaliny je nezakřivený
2
Na rozhraní tří materiálů se musí ustavit silová rovnováha ve svislém směru, tj. musí platit
σ 13 − σ 23 − σ 12 cos ϑ = 0 ,
takže adhezní konstantu cos ϑ můžeme vypočítat ze známých hodnot povrchového napětí pro
jednotlivá rozhraní
σ − σ 23
cos ϑ = 13
σ 12
Zakřivení povrchu kapaliny při stěnách nádoby, v kapilárách, u kapek a bublin způsobuje
vznik přídavného tlaku v kapalině. Tento tlak se nazývá kapilární tlak.
♦ pod vypuklým povrchem je tlak větší o kapilární tlak než tlak vevnitř kapaliny
♦ pod dutým povrchem je o tento tlak menší
2σ
,
Má-li volný povrch tvar kulového vrchlíku (koule), pak vztah pro kapilární tlak je: pk =
R
kde σ je povrchové napětí a R je poloměr kulového povrchu (ne poloměr kapiláry!!!).
U mýdlové bubliny jde ve skutečnosti o kapalinu, která je sevřena mezi dvěma povrchovými
vrstvami, takže kapilární tlak je dvojnásobný.
Odvození: Máme bublinu o poloměru R, tlak plynu uvnitř bubliny nazveme kapilárním tlakem pk.
Jestliže se zvětší poloměr bubliny o dR, jen tak nepatrně, aby se tlak nezměnil, plyn vykoná
práci dW = pk ·dV). Protože se při tomto ději zvětší povrch bubliny, vzrostou oba povrchy
kapaliny a tedy i povrchová energie (dEp = 2σdS). Zvýšení povrchové energie je rovno
vykonané práci, diferenciální změny vyjádříme jako diferenciály objemu a povrchu koule
dW = pk dV = pk
4
4σ
π ⋅ 3R 2 dR = 2dE p = 2σ dS = 2σ ⋅ 4π ⋅ 2 RdR ⇒ pk =
R
3
FBI – VŠB-TU Ostrava
Aplikovaná fyzika
Kohezní síly v kapalinách - kapilarita
Kapilarita
vložíme-li do kapaliny svisle trubici malého průměru, pozorujeme zakřivení volného povrchu
smáčivá kapalina - kapalina vytvoří dutý vrchlík, volný povrch v trubici vystoupne nad volný
povrch kapaliny v nádobě – kapilární elevace
nesmáčivá kapalina - kapalina vytvoří vypuklý vrchlík a volný povrch v trubici klesne pod
volný povrch v nádobě – kapilární deprese
Kapilární elevace:
Kapilární deprese:
Kapilární depresi a elevaci nazýváme kapilaritou. (Způsobeno kapilárním tlakem.)
Po ponoření trubice do kapaliny se vytvoří dutý vrchlík o poloměru R. Kapilární tlak
je určen poloměrem tohoto vrchlíku (ne r kapiláry!), z pravoúhlého trojúhelníka
(obrázek) je zřejmé, že platí
r = R cos ϑ
takže kapilární tlak lze vyjádřit vztahem
2σ cos ϑ
pk =
r
Pod dutým povrchem je tlak menší o kapilární tlak – kapalina vystoupí do výšky h, při
2σ
, tj. výška při
které ph odpovídající výšce h je stejný jako kapilární tlak hρ g =
R
2σ
kapilární elevaci je h =
, analogické vztahy platí i pro kapilární depresi.
ρ gR
Praxe: voda díky vzlínavosti stoupá v půdě a vypařuje se; nadměrné vzlínavosti a tedy
vysušování půdy se zabraňuje rozrušením kapilár orbou, naopak válcováním se
kapiláry vytvářejí; výživa rostlin, knoty svíček, tkaniny s velkou savostí.
FBI – VŠB-TU Ostrava
Aplikovaná fyzika
Teplotní anomálie vody
Anomálie vody
Teplotní objemová roztažnost kapalin
objem roste s rostoucí teplotou Vt = V0 (1 + β∆t )
β - teplotní součinitel objemové roztažnosti kapalin,
obecně je větší než u pevných látek, u většiny kapalin ≈ 10−4 − 10−3 K −1
2
pro velké teplotní rozdíly
Vt = V0 ⎡⎣1 + β1∆t + β 2 ( ∆t ) ⎤⎦
se změnou teploty se také mění hustota: ρ = ρ1 (1 − β∆t )
Anomálie vody
objem vody se s rostoucí teplotou zmenšuje (0oC - 4oC)
hustota vody při 3,98oC je 999,97 kg/cm³
od teploty 3,98oC se chová jako ostatní kapaliny
Díky tomu voda mrzne nejprve na povrchu, led se tak udržuje na hladině a kapalná voda
se hromadí na dně. To je velice důležité pro přežití vodních organismů.
(vysvětlením je dvojí struktura vody a její shlukování do klastrů,
viz např. http://www.lsbu.ac.uk/water/explan2.html#density)
Graf závislosti objemu vody na teplotě
Při teplotě 8oC má stejný objem jako při teplotě 0oC.

Podobné dokumenty

Numerické metody pro řešení zákonů zachování.

Numerické metody pro řešení zákonů zachování. Definice. Označme Nijn = {Ui−1,j−1 , Ui,j−1 , Ui+1,j−1 , Ui−1,j , Ui,j , Ui+1,j , Ui−1,j+1 , Ui,j+1

Více

Elektronická forma

Elektronická forma rovnovážného stavu chemicky čisté vody a ledu při tlaku 1,013.105 Pa, bod varu 100 0C, což je teplota rovnovážného stavu vody a jejích sytých par při tlaku 1,013.105 Pa. Termodynamická teplotní stu...

Více

Stáhnout

Stáhnout ostatnı́ch směrech x a z. Hookův zákon v rozšı́řeném tvaru tak můžeme psát jako:[6]

Více

2. Stavební kameny - Fyzikální ústav UK

2. Stavební kameny - Fyzikální ústav UK neobvykle pravidelné struktury Anomálie vody v závislosti na teplotě. Barevné přiřazení je následující: hustota, viskozita, viskozita za vysokého tlaku, kompresibilita, rychlost zvuku, specifické t...

Více

ROZŠÍŘENÉ ASISTENČNÍ SYSTÉMY, POLO

ROZŠÍŘENÉ ASISTENČNÍ SYSTÉMY, POLO •Předpokládá se, že vývoj v Evropě a Japonsku v této oblasti bude více řízený výrobci automobilů  a jejich dodavateli, než tomu je v USA, kde už byly započaty regulační procesy, viz Cooperative int...

Více

Prezentace - Asociace leteckých výrobců

Prezentace - Asociace leteckých výrobců Aircraft Industries Kunovice, a.s. Alcan Strojmetal Aluminium Forging, s.r.o. Alucast Tupesy, , s.r.o. ATAS elektromotory Náchod, a.s. AVIA PROPELLER Praha, s.r.o. EM Brno, s.r.o. EVEKTOR Kunovice,...

Více