Školní vzdělávací program

Transkript

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Školka v zahradě, o. s. Prostor
lesní mateřská Školka
Hlavním cílem školního vzdělávacího plánu Školky v zahradě je vymezit výchovně vzdělávací proces v rámci lesní
mateřské Školky nesoucí název Školka v zahradě, o. s. Prostor.
Školní vzdělávací program lesní mateřské Školky je podložen požadavky na předškolní vzdělávání vyplývající z
Rámcového programu pro předškolní vzdělávání MŠMT ČR č. j. 14 132/01 22.
Oblast environmentálního vzdělávání koresponduje se Státním program environmentálního vzdělávání, výchovy a
osvěty v České republice č. 1048/2000 jako součást implementace směrnice č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k
informacím o životním prostředí, dále pak s Akčním plánem Státního programu environmentálního vzdělávání,
výchovy a osvěty v České republice na léta 2010-2012 s výhledem do roku 2015, současně také s Metodickým
pokynem MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) č. j. 16745/2008 – 22.
Školní vzdělávací program stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání,
podmínky přijímání dětí, průběh vzdělávání. Dále stanoví popis materiálních, personálních podmínek a podmínek
bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání uskutečňuje.
Obsah
1. Identifikace .................................................................................................................................................................... 4
2. Filosofie Školky ............................................................................................................................................................. 5
3. Podmínky vzdělávání .................................................................................................................................................... 6
3.1 Jak vstupuje dítě k nám do Školky? ............................................................................................................................ 6
3.2 Jak dítě zvládá nástup do Školky? .............................................................................................................................. 6
3.3 Přihláška do Školky ..................................................................................................................................................... 8
3.4 Smluvní podmínky poskytování služby ....................................................................................................................... 9
4. Organizace vzdělávání ................................................................................................................................................ 13
4.1 Jaká pravidla platí pro děti ve Školce i venku? ......................................................................................................... 13
4.2 Denní program ve Školce.......................................................................................................................................... 15
5. Vzdělávací program – rok ve Školce v zahradě, o. s. Prostor .................................................................................... 16
5.1 Charakter................................................................................................................................................................... 16
5.2 Formy ........................................................................................................................................................................ 17
5.3 Plánování .................................................................................................................................................................. 17
5.4 Koncept ročního vzdělávacího programu Školky ...................................................................................................... 19
5.5 Rozpracované bloky ročního vzdělávacího programu Školky .................................................................................. 22
5.6 Vzdělávací oblasti ..................................................................................................................................................... 27
6. Evaluační systém programu........................................................................................................................................ 41
6.1 Obecná evaluace SVP .............................................................................................................................................. 41
6.2 Autoevaluace a evaluace práce pedagoga a vzdělávacích podmínek ..................................................................... 41
6.3 Evaluace kompetencí dítěte ...................................................................................................................................... 43
1. Identifikace
Název:
Školka v zahradě, o. s. Prostor (dále jen Školka)
Koncept:
samostatná lesní mateřská Školka
Adresa:
odloučeného pracoviště Školky: Pobřežní ulice, Kutná Hora
Sídlo organizace:
občanské sdružení Prostor, Kutnohorská 17, Kolín 2
Kontakty:
www.skolkavzahrade.cz, [email protected], +420 606 032 266
Právní forma:
občanské sdružení
Statutární zástupce:
Mgr. Petr Steklý
IČO:
26594633
DIČ:
CZ 26594633
Počet tříd:
1
Denní kapacita Školky:
15 dětí
Věková kategorie dětí ve Školce:
3 až 6 let
Počet pedagogů v přímé práci:
2
Otevírací doba Školky:
7:00 až 17:00
Otevírací dny Školky:
pondělí až pátek (celoročně včetně prázdnin)
Pedagogický tým:
•
Vedoucí pracovní s vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním s pedagogickým,
speciálně pedagogickým, předškolním pedagogickým či sociálním zaměřením, započatým
sebezkušenostním psychoterapeutickým výcvikem a minimálně dvěma lety praxe vedení týmu,
zkušenost s environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou.
•
Pedagogický pracovník s ukončeným středoškolským vzděláním předškolní vzdělávání, vyšším
odborným nebo vysokoškolským vzděláním s pedagogickým, speciálně pedagogickým, předškolním
pedagogickým či sociálním zaměřením.
2. Filosofie Školky
Hlavním smyslem Školky je realizace alternativní formy předškolního vzdělávání pro děti od 3 do 6 let.
Filosofie Školky vychází z tradice a hodnot lesních mateřských školek, které se snaží podporovat vytváření
takové komfortní zóny každého dítěte, která mu usnadňuje růst pro život a vede jej ke kvalitní školní
připravenosti a zralosti s pomocí aktivní participace rodičů.
Úkolem Školky a zejména pedagogů je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni, pomáhat zajistit
dítěti prostředí s dostatečným množstvím mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a
učení. Alternativní forma vzdělávání má dítěti usnadňovat jeho další životní a vzdělávací cestu a zajistit
maximální rozvoj každého dítěte v rámci jeho individuálních rozvojových možností.
Mezi hlavní cíle patří směřování Školky směrem k aktivnímu environmentálnímu vzdělávání, výchově a
osvětě, což vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho
kvalita i pro budoucí generace a budoucí generace si takové hodnoty mohli osvojit.
Převážnou většinu výchovně vzdělávacích aktivit realizujeme venku v přírodě s možností bezpečného
zázemí zahrady Školky a celoročně obyvatelné a vytápěné jurty.
Hlavní cíle Školky v zahradě, o. s. Prostor:
1. Poskytovat dětem od 3 do 6 let alternativní formu předškolního vzdělávání.
2. Zapojit do výchovně-vzdělávacího procesu rodiče dětí a jejich blízké osoby.
3. Zaměřit se na environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu dětí, jejich rodičů i veřejnosti.
4. Spolupracovat s odbornou veřejností v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty.
5. Dlouhodobě vyhodnocovat přínosy realizovaných aktivit a zapracovávat tak získané poznatky,
zvyšovat kvalitu služby.
Jaké fungují v České republice lesní mateřské Školky:
•
•
•
•
•
http://www.lesniklub.cz/
http://www.mezi-stromy.cz/
http://www.za-bukem.cz/
http://lesnims.cz/asociace-lms
http://www.ekodomov.cz/detsky-klub-sarynka/
3. Podmínky vzdělávání
3.1 Jak vstupuje dítě k nám do Školky?
Vaše dítě dospělo do věku tří let, ve kterém může začít navštěvovat Školku.
Co má umět a znát Vaše dítě, než jde k nám do Školky?
• zná svoje jméno
• pozná svoje oblečení, třeba podle značky
• umí se obléknout a svléknout (u těch nejmenších můžeme pomoci zapnout zip či knoflík, zavázat
tkaničky)
• umí se najíst
• umí si vyčistit nos
• zvládne dojít si na toaletu (nenosí pleny)
• je prima, když umí říct, co potřebuje
• reaguje na běžné pokyny
• umí chodit po schodech
Počítáme s tím, že dítě se potřebné dovednosti nenaučí hned, občas se prostě něco nepovede a chvilku to
trvá.
Proto na dítě u nás ve Školce netlačíme a nestresujeme je, jde hlavně o to, aby se dítě pokud možno do
Školky těšilo a nemělo jí hned spojenou s tím, že je nešika a že když se nenaučí zavázat tkaničky, tak ho
tam nebudou chtít, nebo ho máma a táta nebudou mít rádi.
3.2 Jak dítě zvládá nástup do Školky?
Mnoho z toho, co Vám chceme říci, nepochybně víte a znáte, ale protože nám dospělým je již cizí pohled na
svět dětskýma očima, pokusíme se Vám nabídnout pohled dítěte na přechod z rodiny do Školky. Pro dítě je
vstup do Školky novou životní situací a musí si s ní poradit po svém.
Stejně jako když my dospělý jdeme do nové práce, tak i Vaše dítě má své vlastní obavy a strachy, které
neumí vyslovit přesně tak jako my dospělí.
I když se dítě do Školky může těšit, nejistota v něm může zůstávat. Abychom nepříjemné pocity u dítěte
omezili na minimum, je třeba mu s tím pomoci.
Naším společným úkolem je dát dítěti čas, protože každé dítě si zvyká na Školku různě dlouho (až 6 týdnů).
Dítě musí vyřešit spoustu úkolů, aby mohlo poprvé v životě zůstat delší domu samo, bez mámy a táty, jinde
než doma a přitom být spokojené a cítit se bezpečně.
Proto nabízíme rodičům možnost přijít si první den s dítětem pohrát odpoledne do Školky. Rodič je jistotou a
prostředníkem, jak se dítě může seznámit s prostředím třídy, novými kamarády a učiteli. Zároveň mohou
rodiče lépe poznat, jak se u nás ve Školce pracuje a co dětem nabízíme.
Dítě si klade otázky: „Co budu dělat tady ve Školce? Proč tu vlastně jsem? S čím si budu hrát? Můžu si to
půjčit?“
Později až zůstane dítě samo ve Školce, opět nastává čas otázek: „Kde je máma a táta? Proč tu nejsou se
mnou? Vrátí se?“
Nakonec dítě získá pocit bezpečí, je sebejisté a spokojené.
Ale stojí před ním další obtížný úkol, zvyknout si na myšlenku, že bude spát jinde než doma ve své posteli.
Dítě podle nás potřebuje celou situaci znát, musí vědět dopředu, že taková situace nastane.
Odměnou je pak pro nás všechny fakt, že se Vaše dítě těší do Školky.
3.3 Přihláška do Školky
Jméno a příjmení dítěte:
Jména příjmení rodičů:
Rodné číslo dítěte:
Ulice:
Město a PSČ:
Telefon na rodiče:
Email na rodiče:
Napište, kolikrát měsíčně předpokládáte dávat Vaše dítě do Školky: ___________________
Cena šitá na míru:
•
•
•
•
od 7:00 do 13:00 za 200,- Kč
od 7:00 do 17:00 za 350,- Kč
celý měsíc od 7:00 do 13:00 za 3000,- Kč
celý měsíc od 7:00 do 17:00 za 5500,- Kč
*vše je včetně oběda, odpolední svačiny a pitného režimu
Zaškrtněte, ve kterých dnech chcete dávat Vaše dítě do Školky:
pondělí
Více podrobností najdete na:
www.skolkavzahrade.cz
[email protected]
606 032 266
Těším se na Váš zájem
za tým Školky v zahradě, o. s. Prostor
Marian Šlesingr, DiS.
úterý
středa
čtvrtek
pátek
3.4 Smluvní podmínky poskytování služby
Před vstupem do Školky rodiče dítěte potvrdí (formulář smluvní podmínky výchovně vzdělávací péče o dítě
od 3 do 6 let:
o znalost podmínek poskytování služby a potřebné vybavení pro dítě
Předávání dětí do Školky od 7:00 do 8:00 probíhá v zázemí Školky, Školka má zodpovědnost za dítě od
momentu jeho předání rodiči či pověřenou osobou (tj. podáním ruky rodiče a pedagoga Školky, při
vyzvedávání dítěte platí stejné pravidlo).
Čas určený pro vyzvedávání dětí je od 12:30 až 13:00 po obědě (když dítě zůstává na půl dne ve Školce)
nebo potom později od 14:00 do 17:00 (když dítě zůstává ve Školce celý den).
Rodič informuje vždy pedagoga o aktuálním zdravotním stavu dítěte a jeho psychickém stavu ihned po
příchodu do Školky, při odchodu dítěte ze Školky totéž provádí pedagog.
Dochvilnost při předávání a vyzvedávání je nezbytná pro zajištění programu a provozu Školky.
o
vybavení dítěte do Školky
Každé dítě má v jurtě svou poličku, do které si ukládá věci, v nichž přišlo z domova. Poté se převlékne a
vyrážíme na dopolední program mimo zahradu Školky.
Mějme na paměti, že dítě by se mělo soustředit na práci, nikoli na to, aby se neušpinilo a nemuselo se
strachovat „Co tomu řekne maminka?“
o
Ráno do Školky má dítě s sebou (doplníme fotografiemi):
Při volbě oblečení je dobré preferovat pohodlí dítěte.
Rodiče vnímejte naše příklady pouze jako inspiraci. Vaše dítě roste, oblečení bohužel ne.
•
batoh nejlépe s prsním popruhem, např.: http://www.mall.cz/detske-batohy/deuter-kids
•
v batohu má: dopolední svačinu, termosku 0,5 l s nápojem dle počasí,
•
náhradní ponožky dle počasí, náhradní rukavice, náhradní spodní prádlo
•
přezůvky do Školky,
•
bundu větrovku a pláštěnku (jarní, letní a podzimní počasí)
•
nepromokavé kalhoty a bunda na zimu a deštivé počasí
např.:http://www.nepromokneme.cz/nepromokave-obleceni/products/kalhoty-s-laclemtmave-modre/,
např.: http://www.nepromokneme.cz/nepromokave-
obleceni/categories/bundy/products/bunda-3-v-1-tmave-modra/
•
do teplého počasí má nejlépe bavlněné triko s dlouhým rukávem a dlouhé vzdušné kalhotky (obojí
chrání před sluncem, odřeninami, zlepší prevenci proti klíšťatům)
•
holínky, zimní boty, sněhule, kotníkové boty např.: http://www.skibi.cz/detske-zimni-
boty/?utm_medium=ppc&utm_source=adwords
•
dětský spacák a karimatku např.: http://www.huskycz.cz/spacak-outdoor-husky-kids-merlot-10-
c-modra-d640.html
o
prohlášení o zdravotním stavu dítěte
Před prvním vstupem do Školky rodič podepisuje prohlášení o zdravotním stavu dítěte.
Rodič je povinen informovat pedagoga při každém vstupu dítěte do Školky o důležitých okolnostech
spojených se stavem dítěte (alergie, dítě po nemoci, závažné okolnosti v rodině apod.).
Dítě je nutno nechat doma v případě, že u něj zpozorujete některý z těchto symptomů: zvýšená teplota kašel
a rýma, které evidentně oslabují dítě; zvracení (je třeba nechat dítě doma alespoň 1 den po vymizení
symptomů); průjem (je třeba nechat dítě doma alespoň 1 den po vymizení symptomů); bolest v uchu; bolest
v oblasti břicha; bolest při močení; vši; v rodině se vyskytlo nějaké infekční onemocnění (salmonelóza,
žloutenka atd.).
Pedagog může odmítnout dítě do Školky přijmout, pokud usoudí, že dítě není zdravé (teplota, silný kašel
apod.). Pokud se objeví příznaky onemocnění během pobytu ve Školce (teplota, zvracení, bolesti břicha
apod.), budou rodiče telefonicky informování a vyzváni k vyzvednutí dítěte. V akutních případech bude
zavolána rychlá záchranná služba, rodiče budou okamžitě telefonicky informováni. Pedagogové jsou
proškoleni v poskytování první pomoci.
V případě nálezu klíštěte je klíště neprodleně odstraněno a ranka ošetřena pedagogem (pedagog je
proškolen).
V případě, že si rodiče výslovně nepřejí, aby pedagog odstranil klíště z jejich dítěte a zlikvidoval jej, uvedou
tuto skutečnost do prohlášení o zdravotním stavu dítěte. Klíště je možné nechat testovat viz.
http://www.testboreliozy.cz/
Rodiče jsou povinni informovat pedagogy o alergiích dítěte na bodnutí hmyzem a o dalších typech alergií.
o prohlášení o stavu očkování dítěte
Před vstupem dítěte chceme po rodičích, aby sami prohlásili, jaký je stav očkování jejich dítěte a jaký je
zdravotní stav dítěte. Rodiče tak sami potvrdí, zda se dítě podrobilo či nepodrobilo stanoveným pravidelným
očkováním, že je proti nákaze buď imunní, nebo se např. nemůže očkování podrobit pro trvalou
kontraindikaci.
o
platební podmínky a storno podmínky
Rodič si nakupuje pro dítě dopředu počet dní, ve kterých chce dát dítě do Školky.
Přednost mají děti rodičů, kteří mají zakoupený větší počet dní ve Školce.
Pokud chcete dát dítě do Školky např. jen dva dny v týdnu, musíte dítě zapsat nejpozději předcházející
pátek do 8:00.
Platbu služby upřednostňujeme hotově na místě.
Pokud rodič odhlásí dítě nejméně 24 hodin před nástupem do Školky (tj. do 8:00 předcházejícího dne
nástupu dítěte do Školky). Storno poplatek činí: 0% z částky za den. Tzn.: To, co zaplatíte, Vám vrátíme.
o
podmínky poskytování služby lze měnit pouze písemnými dodatky (např. ukončení služby)
o činnosti Školky jsou zařazeny v pojištění odpovědnosti z činnosti o. s. Prostor
4. Organizace vzdělávání
4.1 Jaká pravidla platí pro děti ve Školce i venku?
Co nás pravidla naučí?
1. Mít zodpovědnost za sebe, rozlišovat rizika a učit se rozpoznávat své hranice.
2. Nevyrušovat ostatní při hře (nejdříve se jich zeptáme, zda se můžeme připojit).
3. Vzájemně si nic nebrat.
4. Respektovat přání druhých.
5. Konflikty řešit nenásilně: vyjadřovat své pocity, učit se říkat druhým, co nám vadí a co nechceme,
aby dělali.
Pravidla budeme dětem vysvětlovat průběžně a vždy v konkrétní situaci.
Bezpečnostní pravidla venku i v zahradě Školky:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Jsme-li voláni jménem, vždy odpovíme.
Zůstáváme na dohled či doslech.
Při cestě venku nebo lesem čekáme na domluvených místech.
V lese nenecháváme odpadky.
Nelezeme na stohy dříví.
Větve nenosíme ve výšce očí ostatních dětí.
Potřebu vykonáváme na místě určeném dospělým (např. ne uprostřed cesty).
Bez souhlasu dospělého v lese i zahradě nic nejíme.
Zkoumaných hub i rostlin se nedotýkáme holou rukou, pouze klacíkem nebo rukavicí.
Neodcházíme z lesa s lidmi, které potkáme, ani se známými.
Neodcházíme ze Školky bez doprovodu nebo s cizími lidmi.
Nepřinášíme hračky z venku dovnitř a naopak
Neodnášíme živočichy z přírody domů.
Při jídle sedíme.
Nenosíme do Školky sladkosti.
Nelámeme živé větve, neničíme stanoviště mechů a rostlin.
Šermování s klacky je možné pouze tehdy, pokud obě zápasící strany souhlasí a že dodržují
základní bezpečnost.
18. Pokud hoří oheň venku i v kamnech, je v jurtě/zázemí vždy přítomný dospělý.
19. Při cestě lesem na jednotlivých zastaveních se vzdalujeme jen na doslech a dohled. (Zpočátku
si s dětmi vytvoříme viditelné hranice např. lavička, kámen, strom. Až si je děti zvnitřní, necháme
iniciativu na nich, aby si své hranice určily a hlídaly je, jak budou potřebovat.)
20. Je třeba, aby pravidla respektovali pedagogové, rodiče a děti umístěné ve Školce.
Pedagog:
Jde příkladem svým konáním a pomáhá dětem řešit vzájemná nedorozumění.
Respektuje individualitu každé lidské bytosti a upozorňuje na překračování hranic.
Nehodnotí výkony dětí, ale přijímá jejich rozdílnost a pestrost.
Chválí děti adekvátně, srozumitelně a také je povzbuzuje.
Rodiče svým pevným rozhodnutím podporují děti v překonání počátečního odpoutávání se a poskytují jim
tak důvěru v jejich schopnosti a jejich samostatnost.
4.2 Denní program ve Školce
7:00 - 8:30
8:30 - 11:30
12:00 - 13:00
13:00 - 14:00
příchod dětí, zjištění aktuální stavu každého dítěte,
zahájení dne společným kruhem, „téma dne",
příprava na odchod ze školky
zajištění kvalitního oblečení dětí dle počasí,
jeden pedagog komunikuje s rodiči, druhý se věnuje dětem,
cesta mimo Školku
tematicky zaměřený program v blocích, jeden blok má vždy max. 20 minut
převažuje volná hra v rámci domluvených pravidel,
konkrétní činnosti se vztahují k dennímu tématu,
v 10:00 svačina návštěva venku,
cesta do města,
poznávání Kutné Hory, historie a pověstí,
cesta do lesa s hajným, polesným,
cesta na návštěvu k hasičům, atd.
cesta zpět do Školky
Program probíhá
v zázemí Školky
Program probíhá
mimo zázemí Školky
(tj. v přírodě, v lese,
v lukách, v parku,
v historickém centru
města)
osobní hygiena, oběd,
příprava na odpolední spánek,
čtení před spaním,
odchod dětí po obědě
odpočinek / volná hra v zahradě / individuální práce s dětmi
odpolední kroužky,
výtvarné a rukodělné dílničky,
Program probíhá
logopedické hry,
v zázemí Školky
14:00 - 15:00
angličtina,
individuální program pro podskupiny Školky dle věkových zvláštností
návštěva zvenčí do Školky,
volná hra v zahradě,
15:00 - 16:00
uzavírání dne, loučení, sdílení zážitků,
odcházení dětí domů, reflexe směrem k rodičům, co se
16:00 - 17:00
povedlo/nepovedlo,
důležitá sdělení - vždy jeden pedagog
Během celého dne jsou přítomni pro skupinu 15 dětí vždy dva pedagogové. Pokud je přítomno pouze 7 dětí,
je přítomen jeden pedagog.
5. Vzdělávací program – rok ve Školce v zahradě, o. s. Prostor
5.1 Charakter
Zpracovaný materiál odpovídá základním požadavkům pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku. Je
sestaven tak, aby respektoval rámcové vzdělávací cíle předškolního vzdělávání:
• rozvíjení dítěte a jeho schopnost učení (poznatky),
• osvojení si základů hodnot, na kterých je založena naše společnost (hodnoty),
• získání osobní samostatnosti, schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na
své okolí (postoje).
Vzdělávací program je strukturován obecně dle čtyř ročních období (bloků), které tvoří hlavní témata
doplněná popisy klíčových kompetencí dítěte, dále program specifikuje dílčí vzdělávací cíle a očekávané
výstupy.
Roční období charakterizují jednotlivé přírodní živly, biotopy a hlavně výchovně-vzdělávací témata.
Při všech rozpracování respektujeme požadavky na:
•
rozvoj osobnosti dítěte: v souladu s jeho schopnostmi a možnostmi, vytvářet dostatek podnětů
k učení a zažívání stenických pocitů z něho, posilovat sebevědomí dítěte a jeho důvěru ve
vlastní schopnosti, vytvářet klima pro vzájemné vztahy mezi dětmi, stimulovat vývoj řeči a
působit preventivně, připravit dítě pro život, motivovat dítě k samostatnosti a vlastní aktivitě,
pomáhat pokud je to třeba, vytvářet prostředí pohody a bezpečí,
•
uplatnění podílu rodičů na vzdělávání ve Školce: dlouhodobě usilovat o partnerský a rovný vztah
s rodiči dítěte, umožnit přístup rodičů k dítěti ve Školce a možnost podílet se na činnosti s dětmi,
přinášet rodičům možnost účastnit se tvorby programu Školky a zejména na jeho hodnocení,
vést s rodiči stálý dialog o jejich dětech,
•
uskutečňovat hodnocení a využívat zjištěných informací pro další pedagogickou činnost o tom:
jak se dítě projevovalo a cítilo, úroveň komunikačních dovedností, co se naučilo, úroveň rozvoje
dětské kresby a výrobků.
5.2 Formy
Vzdělávání bude realizováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne ve Školce vyskytnou,
vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky zaměřená
činnost, ve které pedagog s dítětem bude naplňovat konkrétní vzdělávací cíle formou záměrné i spontánní
edukace. Což pedagog zakládá na aktivní účasti dítěte, která je založená na smyslovém vnímání,
prožitkovém, interaktivním učení a učením v druhém plánu zpravidla ve skupinách dětí nebo individuálně.
Celkově se pedagog omezuje na předávání hotových poznatků a slovních poučení. Dítě se bude rozvíjet na
základě vlastní aktivity (vůle) a zájmu. Většina činností dítěte bude obsahovat zejména prvky hry a tvořivosti.
Vzdělávání budou pedagogové realizovat cílevědomě, promyšleně a plánovitě.
Budeme se snažit nabízet zájmové aktivity formou odpoledních dílniček (které zatím chystáme).
5.3 Plánování
Při plánování se pedagogové drží rámcových vzdělávacích cílů pro předškolní vzdělávání: a) co se dítě
naučí, b) s jakými hodnotami se setká, c) jaký prostor pro sebeuplatnění poskytne.
Jednotlivá hlavní témata směřují pedagogové vždy k očekávaným kompetencím, resp. očekávaným
výstupům, i když už se zaměří pedagog na jakýkoli z cílů, naplňuje pedagog různou měrou i ty ostatní.
Vzdělávací cíle jsou vždy propojeny:
a) s podmínkami vlastní situace,
b) s činnostmi,
c) s kompetencemi,
d) s riziky, kterým je třeba se vyhnout.
Očekávané kompetence jsou vymezeny oblastmi:
1. Dítě a jeho tělo (oblast biologická).
2. Dítě a jeho psychika (oblast psychologická)
3. Dítě a ten druhý (oblast interpersonální)
4. Dítě a společnost (oblast sociálně-kulturní)
5. Dítě a svět (oblast environmentální)
Pro každou z oblastí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty je uveden výčet kompetencí a
stanoveno několik rámcových cílů, které společně vytvářejí komplex (soubor) žádoucích znalostí,
dovedností, schopností, postojů, a kterých by mělo být prostřednictvím EVVO dosahováno.
V oblasti Dítě a svět rozvíjíme kompetence pro environmentálně odpovědné jednání v následujících
oblastech:
a) Vztah k přírodě
•
potřeba kontaktu s přírodou
•
schopnost přímého kontaktu s přírodním prostředím
•
citlivost k přírodě
•
reflexe různých pohledů na přírodu, postojů k ní a ujasňování si vlastních hodnot a postojů
b) Vztah k místu
•
znalost místní krajiny, jejích jedinečností a schopnost interpretovat je v souvislostech
•
vědomí sounáležitosti s místem a regionem a pocit zodpovědnosti za něj
c) Ekologické děje a zákonitosti
•
zájem o pochopení ekologických dějů a jejich zkoumání
•
schopnosti a dovednosti pro zkoumání přírody a životního prostředí
•
porozumění základním ekologickým dějům a zákonitostem
•
porozumění významu ekologických dějů a zákonitostí pro život člověka
•
propojování znalostí ekologických dějů a zákonitostí s každodenním životem
d) Environmentální problémy a konflikty
•
schopnost analýzy environmentálních problémů a konfliktů
•
schopnost formulovat vlastní názor na problém, posuzovat variantní řešení a navrhovat
řešení vlastní
•
schopnost spolupráce a komunikace při řešení environmentálních konfliktů
e) Připravenost jednat ve prospěch ŽP
•
znalost základních principů ochrany životního prostředí
•
znalosti a dovednosti potřebné pro šetrné zacházení s přírodou a přírodními zdroji
•
znalosti a dovednosti pro spotřebitelské chování
•
znalosti a dovednosti pro aktivní ovlivňování svého okolí
•
přesvědčení o vlastním vlivu na předcházení a řešení problémů životního prostředí
5.4 Koncept ročního vzdělávacího programu Školky
Charakteristika období:
Léto
Červen: „Letnice - slavnost“
Červenec: „Kutnohorské stříbření - slavnost“
Srpen: „Odcházení léta - slavnost“
VZDĚLÁVACÍ OBLASTI EVVO:
1. Živel:
• voda
2. Biotop:
• vodní toky a nádrže
•
prameniště, rašeliniště
3. Projekt:
• obnovitelné zdroje energie (vodní
elektrárna)
4.
•
•
•
•
Dny:
světová den životního prostředí 5.6.2013
mezinárodní den oceánů 8.6.2013
den otců 22.6.2013
evropská noc pro netopýry 29.8.2013
U nejmladší věkové skupiny dětí se zpočátku cíleně zaměřujeme na
adaptaci a vytváření pocitu bezpečí i relativní citové samostatnosti,
posílení hygienických a pracovních návyků, návyků správného
chování a seznamování se navzájem v rámci prostředí Školky.
Rozvíjíme všestranně dítě na základě stanovených cílů, které
ověřujeme dle očekávaných výstupů. Při vycházkách na louce a
v lese děti upozorňujeme na nebezpečí úrazů, štípnutí hmyzem,
provádíme profylaxi proti klíšťatům a otravám jedovatými bobulemi.
(Což platí ve všech obdobích ročního programu Školky, protože
dítě může do Školky nastoupit téměř kdykoli.)
Většina činností probíhá zejména venku (les, louky, ale i parky a
město) nebo přímo v zahradě Školky. Děti seznamujeme s cyklem
ročních období a jednotlivými specifiky ročního období léta.
Povídáme si o jednotlivých biotopech, které se nám během léta
představují vždy znovu v různých podobách.
Podporujeme u dětí zájem a vztah k životnímu prostředí.
Během tříměsíčního bloku realizujeme společně s dětmi projekt, který
je zaměřený na problematiku obnovitelných zdrojů energie.
Během léta je to zejména voda a její vlastnosti a využitelnost, voda
jako obnovitelný zdroj energie (stavíme model vodní elektrárny na
sousedící Vrchlici). Do celého kontextu životního prostředí
zasazujeme člověka a jeho moc vodou šetřit, chránit vodní zdroje o
jejím znečištění. Děti se seznamují s jednotlivými biotopy.
Všechny akce, které realizujeme, jsou příležitostí pro posilování
kolektivních vztahů, návyků společenského chování a potřebu žít
v kolektivu. Podporujeme sebevědomí dítěte a jeho sebepojetí.
V závěru tříměsíčního bloku vyhodnocujeme dílčí cíle, dle
nastavených očekávaných výstupů v jednotlivých rozvojových
oblastech (což platí v závěru každého bloku, nebo odchodu dítěte
z naší Školky).
Podzim
Září: „Dožínky“
Říjen: „Drakiáda“
Listopad: „Dušičky“
1. Živel:
• vzduch, vítr
2. Biotop:
• louky, lesy, stromy
3. Projekt:
• obnovitelné zdroje energie (větrná
elektrárna)
Hlavní činnosti s dětmi realizují pedagogové vždy více venku než
uvnitř. Dětem je poskytován co nejširší prostor pro hru, podporujeme
přirozené poznávací vlastnosti dětí (zvídavost, zájem, radost
z poznání). Během celodenního programu pedagogové respektují
individuální potřeby dětí.
Pedagogové upevňují poznatky dětí o živé a neživé přírodě a
přinášejí nové. Zaměřují se na problematiku ochrany životního
prostředí, zejména na poznávání biotopů a využívání obnovitelných
zdrojů energie (stavíme model větrné elektrárny v zahradě Školky).
Do celého konceptu člověka a jeho moc chránit ovzduší. Při pobytu
venku se zaměřujeme na sledování charakteristických změn
prostředí lesa a zahrady, využíváme přírodniny. Děti získávají přímé
poznatky o jednotlivých biotopech, jako jsou lesy, louky a stromy.
Všechny akce, které realizujeme, jsou příležitostí pro posilování
kolektivních vztahů, návyků společenského chování a potřebu žít
v kolektivu.
Zima
Prosinec: „Vánoce“
Leden: „Nový rok“
Únor: „Masopust“
•
1. Živel:
oheň, dřevo
•
2. Biotop:
urbanizovaná území, sady, pole
3. Projekt:
• obnovitelné zdroje energie (solární
energie, vytápění - biopaliva, recyklace
odpadů, geotermální energie)
4. Dny:
• den tuleňů, lachtanů a velryb 10.1.2014
• mezinárodní den nemocných 11.2. 2014
Všechny činnosti realizujeme více venku než uvnitř, během zimního
období věnujeme zvýšenou péči přehřátí nebo podchlazení
organismu dítěte. Společně klademe velký důraz na opatření
předcházející vzniku respiračních onemocnění a s rodiči diskutujeme
o vhodném oblečení pro dítě. Program je operativně měněn dle
počasí, prioritní je péče o tělesnou a psychickou pohodu dítě při
pobytu venku.
Rozvíjíme u dětí řeč, jazyk a estetické cítění pomocí tradic lidové
slovesnosti (zpěv koled a vyprávění vánočních příběhů, výroba
Betlému). Seznamujeme děti se zimními hrami a sporty.
Podněcujeme v dětech zájem o příběhy s dětskými a zvířecími
hrdiny, učíme je rozlišovat vtip, dobro a zlo.
Během období zimy rozvíjíme u dětí přirozenou zvídavost a
podporujeme je v rozvoji a osvojení dovedností a volního jednání,
které je příslušné jejich věku.
Během zimy se zaměřujeme poznávání města a jeho specifik,
bezpečnosti pohybu ve městě. V našem zájmu je znovu člověk a
využívání obnovitelných zdrojů energie, zabýváme se důvody pro
šetření energií, recyklací odpadů a využitím solární energie.
Věnujeme se práci s přírodními a živočišnými materiály a potravinám
a také jejich způsobům zpracování.
Chystáme návštěvy ve spolupracujících institucích.
Jaro
Březen: „Vynášení Moravy“
Duben: „Velikonoce“
Květen: „Oslava Máje“
1. Živel:
• země
2. Biotop:
• louky, lesy, stromy, rostliny
• skály, sutě, jeskyně
3. Projekt:
• projekt pěstitelských dílniček osázení a
osívání
zahrady
4. Dny:
• den ukliďme svět 18.3.2014
• mezinárodní den zdravého spánku
21.3.2014
• mezinárodní den vody 22.3.2012
• den ptactva 1.4.2014
• mezinárodní den zdraví 7.4.2014
• mezinárodní den dětské knihy 2.4.2014
• mezinárodní den boje proti hluku
11.4.2013
• den slunce 3.5.2014
• den hasičů 4.5.2014
• den matek 11.5.2014
• den země 22.4.2014
• den otevírání studánek 31.5.2014
Hlavní aktivity s dětmi jsou realizovány více venku, program je
směrován zejména k měnící se přírodě v období jara. U dětí
rozvíjíme všechny klíčové oblasti jejich kompetencí, posilujeme již
získané dovednosti a návyky, podporujeme sebevědomí dítěte.
Současně se zaměřujeme na rozvoj vyjadřování prožitků.
Během jara se věnujeme pozvání jednotlivých biotopů a vytváření
vztahu k životnímu prostředí. Pozornost zaměřujeme hlavně směrem
k prostředí zahrady a realizujeme projekt osázení a osívání zahrady.
Každé dítě samostatně od začátku pěstuje rostliny, pečuje o ně a je
vedeno k pravidelnosti.
Věnujeme se společně péči o životní prostředí a osvojení návyků
související s pobytem v v přírodě, znovu revidujeme pravidla pobytu
v přírodě.
Období jara je zaměřeno na dlouhodobou evaluaci výstupů, které
jsou nastaveny prostřednictvím cílů v jednotlivých blocích
vzdělávacího programu.
Navazujeme na předchozí získané kompetence dětí a dále je
rozvíjíme a hodnotíme.
5.5 Rozpracované bloky ročního vzdělávacího programu Školky
Léto
TÉMATA VZDĚLÁVACÍCH OBLASTÍ
Dítě a jeho tělo:
Dítě a jeho psychika:
Dítě a ten druhý:
Dítě a společnost:
Dítě a svět:
•
•
•
•
•
podporovat fyzickou pohodu dítěte a zvyšovat tělesnou zdatnost,
rozvíjet pohybové a manipulační dovednosti,
zdokonalování dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky
učit dítě sebe obslužným činnostem a vést je ke zdravým životním návykům
osvojit dítěti poznatky o těle a zdraví
•
•
•
•
•
podporovat pocit bezpečí, celkovou adaptaci ve Školce a získání relativní citové samostatnosti
rozvíjet pocit bezpečí pobytu v přírodě, podporovat orientaci dítěte v okolí Školky
rozvíjet vnímání, naslouchání, porozumění, výslovnost, mluvní projev a vyjadřování
rozvíjet zájem o formy výtvarného, hudebního, pohybového a dramatického sdělení
kultivovat a zpřesňovat smyslové vnímání, posilovat přirozenou zvídavost, zájem a radost
z objeveného
•
•
•
osvojit si elementární pravidla chování směrem k druhému
podpora dovedností pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem
ČERVEN:
• navázat a prohlubovat výstupy z předcházejícího období dle věkových specifik dítěte
• podporovat zájem o prostředí a kulturu města Kutná Hora
• poznávat pravidla společenského soužití
• podporovat osvojení kompetencí bezpečného pohybu v dopravě (přecházení ulice, chůze po
silnici, základní znalost pravidel silničního provozu)
ČERVENEC:
• rozvíjet schopnosti spolupracovat a podílet se, přináležet ke společenství a vnímat hodnoty
tohoto společenství
• podporovat vztah k tradici – lidová slovesnost: Kutnohorské stříbření, hornické město, chrám
sv. Barbory, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej,
SRPEN:
• napomáhat vytváření základů aktivních postojů ke světu a k životu
ČERVEN:
• osvojit si pravidla pobytu v přírodě a zahradě,
• rozvíjet přirozený zájem o životní prostředí a jeho rozmanitosti
• rozvíjet schopnost pojmenovat prvky a děje životního prostředí
• poznávat živel vody a její skupenství
CERVENEC:
• poznávat koloběh vody v přírodě
• osvojit si potřebnost vody v životě člověka a zvířat
• podporovat schopnost vyjádřit vlastní prožitek přírody
• poznávat obnovitelný zdroj energie – projekt vodní elektrárna
SRPEN
• podporovat připravenost dítěte pro poznávání přírody (neštítit se, zažívat kontakt s přírodou
jako pohodlný)
• podporovat schopnost sledovat a zkoumat příčiny a důsledky přírodních jevů
• podporovat povědomí o ochraně vody, vodních zdrojů
Podzim
TÉMATA VZDĚLÁVACÍ OBLASTI
•
•
•
navázat a prohlubovat výstupy z předcházejícího období dle věkových specifik dítěte
osvojení si poznatků o vlastním těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
rozvíjení pocitu tělesné pohody
•
•
•
•
•
•
•
•
osvojit si některé poznatky a dovednosti, které předcházejí čtení a psaní, rozvoj zájmu o
psanou formu jazyka i další formy verbálních i neverbálních sdělení
rozvíjet tvořivé myšlení, řešení problémů a tvořivé sebevyjádření
rozvíjet sebeovládání
posilovat uvědomění si vlastní identity, sebedůvěry a osobní spokojenosti
podpora získání relativní citové samostatnosti,
osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)
vytváření základů pro práci s informacemi
•
•
•
•
osvojit si elementární pravidla chování směrem k druhému
podpora dovedností pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem
ZÁŘÍ:
• podporovat vztah k tradici – lidová slovesnost: osvojit si povědomí o pověstech Kutné Hory
ŘÍJEN:
• podporovat schopnost dítěte projevovat se autenticky, autonomně, přizpůsobovat se
společenskému okolí a zvládat jeho změny
LISTOPAD:
• podporovat zájem dítěte o společenské a kulturní hodnoty a jejich funkci
• podporovat vztah k tradici – lidová slovesnost: „Dušičky“
Dítě a svět:
ZÁŘÍ:
• prohlubovat si pravidla pobytu v přírodě a zahradě a samostatnost dítěte,
• rozvíjet přirozený zájem o životní prostředí a jeho rozmanitosti dle ročního období
ŘÍJEN:
• poznávat obnovitelný zdroj energie – projekt větrná elektrárna
• rozvíjet zájem o přírodní děje a možnosti jejich využití ve volném čase (pouštění draků,
stěhovavý ptáci)
LISTOPAD
• snažit se osvojit a popsat základní principy a smysl postupů ochrany životního prostředí
• podporovat schopnost dítěte popsat, čím je pro něj okolní prostředí důležité, které místa
v přírodě má rádo
Zima
•
•
•
•
•
•
•
rozvoj užívání všech smyslů (lokomoční pohybové činnosti, manipulační činnosti, smyslové a
psychomotorické hry, hudební a hudebně pohybové činnosti)
podpora osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí a osobní
pohody
vytvářet zdravé životní návyky a postoje jako základy zdravého životního stylu
podporovat schopnosti prevence úrazů a nemocí
•
•
rozvíjet poznatky a dovednosti, které předcházejí čtení a psaní, rozvíjet zájem o psanou formu
jazyka i další formy verbálních i neverbálních sdělení
rozvoj kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání
podpořit osvojení a získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci
•
•
•
rozvíjet interaktivní a komunikativní dovedností verbální a neverbálních
seznámit se s pravidly chování ve vztahu k druhému dle jeho pozice a statutu
PROSINEC:
• tradice – lidová slovesnost: Vánoční svátky a advent
LEDEN:
ÚNOR:
Dítě a svět:
PROSINEC:
• osvojit si orientaci v potravinových produktech a způsobech jejich zpracování (např. vlna,
kůže, maso, vejce, med, potraviny atd.)
LEDEN:
• poznávat obnovitelný zdroj energie – solární energie, biopaliva, geotermální energie
ÚNOR
• snažit se osvojit a popsat základní principy a smysl postupů ochrany životního prostředí
• poznávat variantní řešení recyklace odpadů a chápat účel recyklace odpadů
Jaro
•
•
hodnotit stávající průběh naplňování cílů
•
•
•
•
BŘEZEN:
• podporovat vztah k tradici – lidová slovesnost: Vynášení Moravy
• hodnotit stávající průběh naplňování cílů
DUBEN:
• podporovat vztah k tradici – lidová slovesnost: Velikonoce
•
KVĚTEN:
Dítě a svět:
BŘEZEN:
• zahájit projekt pěstitelských dílniček osázení a osívání zahrady
DUBEN:
• udržovat probíhající projekt pěstitelských dílniček osázení a osívání zahrady
KVĚTEN:
• udržovat probíhající projekt pěstitelských dílniček osázení a osívání zahrady
5.6 Vzdělávací oblasti
Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou zpracovány dle RVP tak, aby byly srozumitelné a aby se s jejich obsahem
mohlo dále pracovat a definovali zejména to, co si má osvojit dítě do konce předškolního vzdělávání.
Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku,
očekávané výstupy (předpokládané výsledky) a možná rizika.
Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co by měl u dítěte
podporovat.
Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor (souhrn) praktických i
intelektových činností, popř. příležitostí, vhodných k naplňování cílů a k dosahování výstupů.
Pedagog by měl ve své praxi (tzn. při práci ve třídě) tuto nabídku respektovat a tvůrčím způsobem ji
konkretizovat tak, aby nabízené činnosti byly mnohostranné a maximálně pestré a svou úrovní odpovídaly
konkrétním možnostem a potřebám dětí.
Očekávané výstupy jsou dílčí výstupy vzdělávání, které je možno obecně považovat v této úrovni vzdělávání
za dosažitelné. Jsou formulovány tak, aby měly charakter způsobilostí (kompetencí). Nejedná se o výčet
jednotlivých schopností, poznatků, dovedností kognitivních i praktických, postojů a hodnot, ale o jejich
vzájemné propojení, o jejich jednoduché soubory dítětem prakticky využitelné.
Tyto výstupy jsou formulovány pro dobu, kdy dítě předškolní vzdělávání ukončuje, s tím, že jejich dosažení
není pro dítě povinné. Každé dítě může v čase, kdy opouští mateřskou školu, dosahovat těchto výstupů v
míře odpovídající jeho věku, individuálním potřebám a možnostem.
Pedagog má při své práci sledovat proces osvojování těchto způsobilostí jak v rámci třídy dětí, tak u
jednotlivých dětí a postupovat tak, aby děti získávaly co nejvíce.
Z praktického hlediska jsou zde pojmenována možná rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích
záměrů. Ta srozumitelně upozorňují pedagoga na to, čeho by se měl vyvarovat.
Dítě a jeho tělo
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a nervosvalový vývoj dítěte,
podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat
rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebe obslužným dovednostem a vést je k zdravým
životním návykům a postojům.
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
•
•
•
•
•
uvědomění si vlastního těla
rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu,
dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
rozvoj a užívání všech smyslů
rozvoj fyzické i psychické zdatnosti
osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí
•
vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu
•
•
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů
těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)
manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti
s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním
zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)
smyslové a psychomotorické hry
konstruktivní a grafické činnosti
hudební a hudebně pohybové hry a činnosti
jednoduché pracovní a sebe obslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.
činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí
příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků
činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí
příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při
setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zachovávat správné držení těla
zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat
překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě,
v písku)
koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické
znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s
nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem,
modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu,
přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat
•
•
•
•
•
jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození,
růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo
zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam
se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím,
výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
denní režim nevyhovující fyziologickým dětským potřebám a zásadám zdravého životního stylu
nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí (k potřebě pohybu, spánku, odpočinku, látkové výměny, osobního tempa a
tepelné pohody, k potřebě soukromí, apod.)
omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo příležitostí k pracovním úkonům
nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových možností jednotlivých dětí
neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte
omezování spontánních pohybových aktivit, nepravidelná, málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností
absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností
nevhodné prostory pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska bezpečnosti dětí
dlouhodobé statické zatěžování bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a činností, nevhodné oblečení při pohybových
činnostech
nedostatek či zkreslení elementárních informací o lidském těle, o jeho růstu a vývoji, o funkcích některých částí a orgánů, o
zdraví i možnostech jeho ohrožení, způsobech ochrany zdraví a bezpečí
nevhodné vzory chování dospělých v prostředí mateřské školy
nedostatečně připravené prostředí, nedostatečné vybavení náčiním, nářadím, popř. nedostatečné využívání vybavení a
dalších možností apod.
Dítě a jeho psychika
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a
odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho
sebepojetí a sebe-nahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích
dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.
Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: 1 Jazyk a řeč, 2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie,
myšlenkové operace, 3. Sebepojetí, city a vůle.
Jazyk a řeč
•
•
•
rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních
(výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)
rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu
osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další
formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i
podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)
komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
samostatný slovní projev na určité téma
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů
vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo
přednes, recitace, dramatizace, zpěv
grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
prohlížení a „čtení“ knížek
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)
domluvit se slovy i gesty, improvizovat
porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)
naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
sledovat a vyprávět příběh, pohádku
popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
chápat slovní vtip a humor
sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
utvořit jednoduchý rým
•
•
•
•
•
•
poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich
významu i jejich komunikativní funkci
sledovat očima zleva doprava
poznat některá písmena a číslice, popř. slova
poznat napsané své jméno
projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon
•
prostředí komunikačně chudé, omezující běžnou komunikaci mezi dětmi i s dospělými
málo příležitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim
špatný jazykový vzor
vytváření komunikativních zábran (necitlivé donucování dítěte k hovoru, nerespektování dětského ostychu vedoucí k úzkosti a
strachu dítěte)
časově a obsahově nepřiměřené využívání audiovizuální, popř. počítačové techniky, nabídka nevhodných programů
(nevhodná volba či časté a dlouhodobé sledování pořadů televize, videa apod.)
nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní
•
omezený přístup ke knížkám
•
•
•
•
•
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
•
•
•
•
•
•
rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému
(pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace
představivosti a fantazie
rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)
posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)
vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení
osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)
vytváření základů pro práci s informacemi
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor
o výsledku pozorování
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál,
dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků
a funkcí
motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností
konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)
spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty
smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace
pozornosti apod.
námětové hry a činnosti
hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní,
hudební, taneční či dramatické aktivity)
řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant
hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)
činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce
s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)
činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly,
•
•
•
obrazce)
hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině
činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada,
číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci
činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a
přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet
společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat
(porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti,
chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)
chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové
pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se
orientovat v čase
naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či
dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
•
•
•
•
•
•
•
•
nedostatek příležitostí k poznávacím činnostem založeným na vlastní zkušenosti
převaha předávání hotových poznatků slovním poučováním a vysvětlováním
příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa
omezený prostor pro vyjádření a uplatnění představivosti a mimo-racionálního poznávání
převažující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci, málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie
zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat
málo příležitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnému řešení konkrétních poznávacích situací
nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí
•
nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení
Sebepojetí, city, vůle
•
•
•
•
•
•
•
poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí,
sebedůvěry, osobní spokojenosti)
získání relativní citové samostatnosti
rozvoj schopnosti sebeovládání
rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat
rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit
rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání
získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
spontánní hra
činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu
činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné
činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů,
rozhodování a sebehodnocení
příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání
cvičení organizačních dovedností
estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)
sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte
cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti,
úzkosti apod.)
hry na téma rodiny, přátelství apod.
výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)
činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i
psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození,
jazykem) a v čem jsou si podobní
dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování
nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.)
činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
•
•
odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
rozhodovat o svých činnostech
ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích),
odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky
prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
zorganizovat hru
uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání),
rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit
splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
•
zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
málo vlídné, nevstřícné, strohé, nelaskavé a málo přátelské prostředí, kde dítě nenalézá dostatek lásky a porozumění
nedostatek možností projevovat vlastní city, sdělovat citové dojmy a prožitky a hovořit o nich
nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení, kdy dítě opakovaně prožívá pocit selhání
nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte
jednání, které dítě pociťuje jako křivdu a vnímá jako násilí
spěch a nervozita, omezování možností dítěte dokončovat činnost v individuálním tempu, nevhodné zásahy a přerušování
činností dětí dospělými
stresy a napětí, nejistota, nedostatek ochrany a osobního soukromí
•
•
•
nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé
vztahy a postoje okolí)
nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění
málo podnětů a aktivit podporujících estetické vnímání, cítění, prožívání a vyjadřování
Dítě a ten druhý
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či
dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.
•
•
•
•
•
•
•
seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým
lidem
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)
vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
rozvoj kooperativních dovedností
ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým
sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy
společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
aktivity podporující sbližování dětí
aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří
apod.)
hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke
schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi
nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) - mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem,
respektovat ho
porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či
neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný
postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
spolupracovat s ostatními
dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat
herní pravidla
respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít
ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc
(pro sebe i pro jiné dítě)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem
nedostatečně psychosociálně "bezpečné" prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance
nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí
autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem
manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením bez opodstatnění)
nedůstojné jednání, zesměšňování, ponižování
prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým
časté organizování soutěživých činností a podporování nezdravé soutěživosti
nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodržování přijatých pravidel, špatný vzor
nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují
nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem
příliš časté vystupování pedagoga v roli soudce
nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství
•
soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace
Dítě a společnost
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně - kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do
pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci
dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody
ve svém sociálním prostředí.
•
•
•
•
•
•
•
•
poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění
základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí
rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě,
k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané
rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky,
chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny
vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije
vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností
vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících
tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat
rozvoj společenského i estetického vkusu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování
aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy
spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě
různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující
dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích
přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní
programy apod.)
tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a
nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu
receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní,
sledování dramatizací, divadelních scének)
setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a
uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě
hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím,
profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává
aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro,
zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí
hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí
dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a
pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a
činností apod.)
aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické
činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení,
využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí
apod.)
•
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé,
rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
pokyn apod.)
pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní
pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému
programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s
pomocí)
utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve
vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)
chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich
práce a úsilí
dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím
ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování,
lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci
s lidmi, kteří se takto chovají)
zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.
vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a
hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit,
používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i
instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nedostatek estetických a etických podnětů a příležitostí k jejich kultivovanému prožívání a vyjádření
přítomnost nevhodných, podbízivých a nevkusných podnětů
nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého, hrubého, ironického, popř. agresivního chování,
netolerantních, necitlivých či nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích
příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílejí na jejich vytváření, ne všichni je dodržují (např. někteří
dospělí)
zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině
schematické mravní hodnocení bez možnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek
nedostatek příležitostí k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům
ironizování a znevažování úsilí dítěte
potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosažení vnější disciplíny a poslušnosti
nevšímavost k nevhodné komunikaci a jednání mezi dětmi, přehlížení nežádoucího chování některých dětí, schematické
řešení konfliktů bez zjišťování příčin jejich vzniku
chybějící informace o tom, jak se chránit před nebezpečím hrozícím od neznámých lidí
nedostatek příležitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a
umění
Dítě a svět
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním
světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy
celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu
prostředí.
•
•
seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu
vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a
neustálých proměnách
poznávání jiných kultur
pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a
bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy
rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám
•
vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí,
výlety
aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí,
budov a dalších pro dítě významných objektů)
sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé
poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace
s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a
jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek
varujících dítě před nebezpečím
hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický
nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat
praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává
přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá,
přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) práce s literárními texty,
s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií
kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)
praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a
jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a
surovinami)
využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti
srozumitelnými reáliemi o naší republice
pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)
ekologicky motivované hravé aktivity (eko-hry)
smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti,
činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
•
•
•
orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují,
chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit ( vědět, jak
•
•
•
•
•
•
•
•
se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu
pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických
zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít
elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
všímat si změn a dění v nejbližším okolí
porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito
změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i
ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a
škod, upozornit na ně
pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o
rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nedostatek příležitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu
nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé nebo žádné odpovědi na otázky dětí
jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí, nebo prostředí
nepřehledné, neupravené, neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí
výběr a nabídka témat, která jsou životu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání náročná, která přesahují přirozenou
zkušenost dítěte a nejsou pro dítě prakticky využitelná
užívání abstraktních pojmů, předávání „hotových“ poznatků
převaha zprostředkovaného poznávání světa (obraz, film)
nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné
nedodržování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy
špatný příklad dospělých (chování ohrožující životní prostředí, neekologické postoje, xenofobní chování, lhostejnost
k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení)
uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění
6. Evaluační systém programu
Obecná evaluace školního vzdělávacího programu Školky se provádí jednou ročně, nebo v případě
zásadních změn v podmínkách, organizaci, plánování i klíčových vzdělávacích oblastech. Jednotlivé oblasti
hodnotí celý tým Školky a zapracovává zejména výstupy, které činnosti Školky zkvalitňují.
Autoevaluaci provádí pedagog sám jednou za půl roku v součinnosti s evaluací pedagoga vedoucím
pracovníkem s cílem zhodnotit podmínky vzdělávání a podpořit individuální rozvoj i úroveň výchovně
vzdělávací práce vzhledem k podmínkám vzdělávání ve Školce.
Evaluace kompetencí dítěte je prováděna průběžně, hlavním kritériem je věk dítěte a posouzení vztahu
nastavených cílů a dosažených výstupů.
6.1 Obecná evaluace SVP
Otázky, které si klade celý pedagogický tým:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Je obsah ŠVP v souladu s RVP?
Respektuje program Školky všechny z nastavených oblastí vzdělávání?
Umožňuje naplňovat dílčí cíle vzdělávání (čtvrtletní, měsíční, týdenní a denní)?
Umožňuje program seznamování s morálními, společenskými a estetickými hodnotami?
Vede k zájmu o problematiku životního prostředí?
Orientuje děti na zájem o učení a poznávání?
Vytváří dostatek přirozených situací a námětů k učení?
Využívá problémové učení a experimentování?
Využívá smyslové vnímání k přirozenému učení?
Je práce s dětmi založena na radostném prožití celého dne ve Školce?
Připravuje zodpovědně děti pro vstup do základní školy ve všech oblastech rozvoje?
Jsou rozšiřovány a zkvalitňovány nadstandardní aktivity školky?
Je dostatečně pestrá nabídka zájmových aktivit?
Je rozvíjena spolupráce s odborníky? (pedagogicko-psychologickou poradnou, pediatři,
psychologové apod.)
Využívají rodiče Školku jako poradenský servis?
Mají rodiče dostatečnou možnost účastnit se aktivit školky?
Podporuje vzdělávací program Školky tvořivost pedagogů?
Odpovídá vzdělávací program konkrétním podmínkám Školky?
Nabízí Školka osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí?
6.2 Autoevaluace a evaluace práce pedagoga a vzdělávacích podmínek
Otázky, které si klade pedagoga a současně jeho vedoucí:
•
•
vybavení zázemí Školky je adekvátní (odpovídá specifikům dětí a požadavkům skupiny dětí)
vybavení pomůckami a materiály je v zázemí Školky dostatečné
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
prostorové uspořádání zázemí Školky vyhovuje nejrůznějším skupinovým a individuálním činnostem
dětí
děti ze Školky se dostatečně podílejí na úpravě a výzdobě prostředí
práce dětí ze Školky jsou přístupné k prohlédnutí rodičů
v zázemí Školky je udržován pořádek a čistota
jsou mi jasné mé povinnosti, pravomoci a úkoly
jsem dostatečně informovaná o veškerém dění ve Školce
mám dostatek kompetencí, volnosti pro svoji práci
cítím, že je můj názor ve Školce respektován
myslím si, že plánování Školky jako celku je funkční
myslím si, že spolupráce s ostatními odbornými institucemi je dostatečná
veškerá má pedagogická činnost odpovídá poslání Školky
dostatečně naplňuji cíle dané vzdělávacím plánem Školky
ve Školce zajišťuji pravidelný rytmus a řád, který je dostatečně flexibilní, respektuje potřeby dětí a
aktuální situaci
s dětmi jsme každodenně dostatečně dlouho venku a děti se mnou mají dostatek pohybu venku i v
zahradě Školky
myslím si, že jsem dětem vhodným vzorem
nově příchozím dětem umožňuji postupnou adaptaci
respektuji potřeby dětí, reaguji na ně a napomáhám v jejich uspokojování
nezatěžuji děti spěchem a chvatem
respektuji rovnocenné postavení všech dětí
volnost a svobodu dětí dobře vyvažuji nezbytnou mírou omezení, vyplývající z nutnosti dodržovat ve
Školce potřebný řád
můj pedagogický styl je podporující, sympatizující, počítám s aktivní spoluúčastí a samostatným
rozhodováním dítěte
nepodporuji nezdravou soutěživost
vyhýbám se negativním slovním komentářům a podporuji děti v samostatnosti, dostatečně chválím a
pozitivně hodnotím
ve vztazích mezi sebou a dětmi pěstuji vzájemnou důvěru, toleranci, ohleduplnost, zdvořilost,
solidaritu
děti ve třídě vedu ke vzájemnému přátelství
programově se věnuji neformálním vztahům ve třídě a nenásilně je ovlivňuji (prevence rizikového
chování a mapování jeho případných projevů)
pečuji o dostatečný pitný režim všech dětí
plně se věnuji dětem a jejich vzdělávání
děti ve Školce nacházejí potřebný klid, bezpečí a soukromí
poměr spontánních a řízených činností mám ve svém denním programu vyvážený
poskytuji dětem dostatek času i prostoru pro hru
podporuji experimentování dětí a respektuji individuální tempo dětí
vytvářím dostatek prostoru pro individuální činnosti dětí a vytvářím dostatek prostoru pro skupinové
činnosti dětí
mé plánování vychází z potřeb a zájmů dětí
přizpůsobuji činnosti aktuálně vzniklým situacím a zážitkům dětí
má evaluační činnost je smysluplná, vyvozuji z ní závěry pro svoji další práci
dbám o svůj odborný růst, dostatečně se vzdělávám
jednám, chovám se profesionálním způsobem – v souladu se společenskými pravidly a
pedagogickými zásadami
ve vztazích s rodiči se snažím o oboustrannou důvěru a otevřenost
vůči rodičům jsem vstřícný, ochotný spolupracovat
prospívání dětí rodiče průběžně informuji
chráním soukromí rodin a zachovávám patřičnou mlčenlivost o jejich vnitřních záležitostech
6.3 Evaluace kompetencí dítěte
Oblasti, které dlouhodobě sledujeme u každého dítěte:
Sebeobsluha, návyky
• umí se svléknout
• umí se obléknout
• jí samo
• pije samo ze skleničky
• používá lžíci
• používá příbor
• umí si umýt ruce
• wc používá samostatně
• umí si vyčistit nos
• umí kličku na tkaničce
Je spíše
• obratný, nemotorný, pomalý, hbitý, průměrně, zdatný
Pohybové dovednosti
• hrubá motorika odpovídá věku
• ovládá přiměřeně svou pohybovou aktivitu
• chůze po schodech
• orientace v prostoru
• skáče
• hází
• chytá
• umí kotoul vpřed
• rovnováha na jedné dk
• přesnost pohybu dle vzoru
• jemná motorika odpovídá věku
• koordinuje pohyb ruky
• správné držení tužky
• správné držení štětce
• správné držení nůžek
• umí vytrhávat papír
• umí stříhat papír
• umí správně lepit
• skládá dle návodu
• modeluje dle návodu
• konstruuje dle návodu
Lateralita
• pravák, levák, nevyhraněný
Grafomotorika
• požadované tvary:
a) deformuje, čmárá
b) reprodukuje jen v hrubých liniích
c) reprodukuje správně
Kresba
a) lidská postava na úrovni hlavonožce
b) lidská postava s detaily
Rozumové dovednosti
• obecné znalosti odpovídají věku
• třídí dle předem dané vlastnosti
• skládá obrázky z více dílů
• řadí
• rozlišuje časové vztahy
• rozlišuje prostorové vztahy
• rozlišuje velikosti
• určuje množství (více, méně)
• určuje vlastnosti
• rozlišuje materiály
Bezpečně pozná a rozlišuje tyto barvy
• červená
• žlutá
• zelená
• modrá
• černá
• bílá
• hnědá
• růžová
• fialová
• oranžová
Orientuje se v číselné řadě
• 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Pozná a pojmenuje tyto geometrické tvary
• kruh čtverec trojúhelník obdélník koule hranol válec
Řeč
•
•
•
•
•
přiměřená slovní zásoba
osvojení gramatických pravidel řeči
vyjadřování přiměřené věku
tvoření vět, souvětí
plynulost řeči
•
přiměřené tempo řeči
Správná výslovnost hlásek
• A E I O U P B M F V T D N S C Z Š Č Ž Ť Ď Ň J K G H CH L R Ř
Temperament, vlastnosti
• spíše introvert, extrovert, temperamentní, plachý, vážný, přemýšlivý, veselý, egocentrický,
negativista apod.
Sociabilita
• potřeba sociálních kontaktů, vztah k ostatním lidem, vztahy k dětem, osvojení společenských,
mravních a sociálních norem, přizpůsobivost, tolerance apod.
City
•
převažující emoční ladění, úroveň citového vývoje – odpovídá věku, infantilní, nezralý apod., jak
projevuje city navenek, citová labilita, vyrovnanost apod.
Chování, jednání (k dospělým, k dětem, při volné hře, při řízených činnostech apod.)
Zájmy, talent dítěte
Spolupráce s rodiči
Potřeba individuální péče v konkrétní oblasti

Školní vzdělávací program

Transkript

Podobné dokumenty

Page 1 9. Podle svého uvážení uveďte další údaje důležité pro

evidenční list dítěte (*)

prohlášení zákonných zástupců dítěte

GHOSTBUSTERS

V PDF ke stažení ZDE

Dobytí ztracené říše

DYSLÁLIE

Hygienické návyky dítě chrání

RESUSCITACE DĚTÍ (dítě od 1 roku do puberty)