Rozvojový plán soc. služeb České Budějovice

Komentáře

Transkript

Rozvojový plán soc. služeb České Budějovice
Rozvojový plán statutárního
m sta eské Bud jovice
v oblasti sociálních služeb
na období 2008 - 2013
Tento projekt je financován Evropskou unií a Jiho eským krajem.
Obsah
Úvodní slovo............................................................................................................................. 7
1.
Úvod….. .......................................................................................................................... 8
2.
Základní informace o projektu ....................................................................................... 10
2.1. Základní pojmy .............................................................................................................. 10
2.2. Organiza ní zajišt ní projektu ....................................................................................... 12
2.3. Personální zajišt ní projektu ......................................................................................... 14
2.3.1. ídící výbor RPSS ........................................................................................................ 14
2.3.2.Koordina ní výbor RPSS .............................................................................................. 14
2.3.3.Pracovní skupiny ........................................................................................................... 15
2.4. Metodika tvorby rozvojového dokumentu...................................................................... 18
3.
Základní charakteristika území ..................................................................................... 19
4.
Demografie ................................................................................................................... 27
4.1. Vývoj obyvatel ............................................................................................................... 27
4.2. Složení obyvatel z hlediska pohlaví .............................................................................. 34
4.3. V kové složení obyvatelstva ......................................................................................... 35
4.4. Pr m rný v k obyvatel.................................................................................................. 39
4.5. Natalita a mortalita obyvatelstva ................................................................................... 40
4.6. Migrace obyvatelstva .................................................................................................... 42
4.7. Prognóza vývoje po tu obyvatel ................................................................................... 44
4.8. Rodinný stav obyvatelstva ............................................................................................ 46
4.9. Obyvatelstvo dle národnosti a státního ob anství......................................................... 50
4.10. Obyvatelstvo z hlediska vzd lanosti ............................................................................. 53
5.
Socioekonomické aspekty sledovaného území ............................................................ 57
5.1. Trh práce ....................................................................................................................... 57
5.1.1.Ekonomická aktivita obyvatelstva ................................................................................. 57
5.1.2.Nezam stnanost ........................................................................................................... 61
5.1.3.Nezam stnanost v eských Bud jovicích podle územn technických jednotek .......... 64
5.1.4.Dojíž ka za prací .......................................................................................................... 77
5.1.5.Mzdová politika ............................................................................................................. 79
5.1.6.Dosavadní vývoj nezam stnanosti a prognóza vývoje trhu práce ................................ 80
5.2. Domovní a bytový fond ................................................................................................. 82
5.3. Sociální zabezpe ení .................................................................................................... 88
5.3.1.Poskytování sociálních dávek ....................................................................................... 89
5.3.2.Sociální pé e ................................................................................................................ 93
5.3.3.D chodové zabezpe ení ............................................................................................ 100
6.
Sociáln patologické jevy ............................................................................................ 104
6.1. Kriminalita ................................................................................................................... 104
6.2. Trestné innosti páchané d tmi .................................................................................. 113
7.
Vybavenost obcí ......................................................................................................... 115
7.1. Vybavenost obcí z hlediska dopravy ........................................................................... 115
7.2. Vybavenost obcí z hlediska školství............................................................................ 118
7.3. Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví ................................................................... 123
7.4. Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb............................................................... 126
8.
Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel .............. 129
9.
Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb........................................................ 131
10. Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Bud jovice ............................ 143
11. Prognóza vývoje sociálních služeb na území eské republiky ................................... 146
12. Výsledky sb ru dat ...................................................................................................... 151
12.1. Dotazníkové šet ení mezi obcemi ............................................................................... 151
2
12.1.1.
Nabídka sociálních služeb ................................................................................. 152
12.1.2.
Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb ................................................. 154
12.1.3.
Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce ....................................... 155
12.1.4.
Zajiš ování informovanosti o sociálních službách mezi ve ejností .................... 156
12.1.5.
Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B ............................................ 157
12.1.6.
Finan ní podpora sociálních služeb ze strany obcí ........................................... 158
12.1.7.
Chyb jící služby v obcích .................................................................................. 159
12.1.8.
Pot ebné sociální služby .................................................................................... 160
12.2. Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli ...................................................................... 161
12.2.1.
Sociální služby na území eských Bud jovic .................................................... 161
12.2.2.
Kapacita služeb ................................................................................................. 162
12.2.3.
P í iny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli ........................... 167
12.2.4.
Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb ................................................ 167
12.2.5.
P ístupnost sociálních služeb na území eských Bud jovic ............................. 168
12.2.6.
asová dostupnost sociálních služeb ................................................................ 170
12.2.7.
Bezbariérovost za ízení nabízejících sociální služby ........................................ 171
12.2.8.
Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel ........................... 172
12.2.9.
Místo fyzického poskytování služby ................................................................... 174
12.2.10.
Problémy p i poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel ................ 175
12.2.11.
P íjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007 ............................................ 176
12.2.12.
Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007 .......................................... 177
12.2.13.
Prezentace poskytovatel sociálních služeb ..................................................... 183
12.3. Dotazníkové šet ení mezi širokou ve ejností .............................................................. 185
12.3.1.
Bydlišt respondent ......................................................................................... 185
12.3.2.
V k respondent ................................................................................................ 185
12.3.3.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 186
12.3.4.
Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území ............................... 186
12.3.5.
Využívané sociální služby .................................................................................. 187
12.3.6.
Spokojenost se službami ................................................................................... 188
12.3.7.
Hodnocení využívaných sociálních služeb ........................................................ 189
12.3.8.
Chyb jící sociální služby ................................................................................... 190
12.3.9.
Nejd ležit jší sociální služby ............................................................................. 192
12.3.10.
Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách ....................................... 193
12.3.11.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb ............................................... 194
12.3.12.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci .............................................................. 195
12.3.13.
Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................... 197
12.3.14.
Plánování sociálních služeb .............................................................................. 199
12.4. Dotazníkové šet ení - oblast poradenství.................................................................... 200
12.4.1.
Bydlišt respondent ......................................................................................... 200
12.4.2.
V k respondent ................................................................................................ 200
12.4.3.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 201
12.4.4.
Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území ............................... 201
12.4.5.
Využívané sociální služby .................................................................................. 202
12.4.6.
Spokojenost se službami ................................................................................... 203
12.4.7.
Hodnocení využívaných služeb ......................................................................... 204
12.4.8.
Chyb jící služby ................................................................................................. 205
12.4.9.
Zdroj informací o poskytovaných službách ........................................................ 206
12.4.10.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb ............................................... 207
12.4.11.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci .............................................................. 208
12.4.12.
Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................... 209
12.4.13.
Plánování sociálních služeb .............................................................................. 210
3
12.4.14.
Zkušenosti se sociálním poradenstvím .............................................................. 210
12.4.15.
Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství ........................................ 211
12.4.16.
O ekávaná pomoc p i ešení problému ............................................................. 212
12.4.17.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby získat informace .............. 212
12.4.18.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby promluvit si o situaci ........ 213
12.4.19.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby praktické pomoci ............. 213
12.4.20.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby zorientovat se v situaci .... 214
12.4.21.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad nespecifikovaných pot eb............. 214
12.4.22.
Další o ekávání klient ...................................................................................... 215
12.4.23.
Spokojenost s p ístupem poradce ..................................................................... 215
12.4.24.
Spokojenost s prost edím poradny .................................................................... 216
12.4.25.
Další pot eby klient .......................................................................................... 216
12.5. Dotazníkové šet ení - oblast d ti a mládež ................................................................. 217
12.5.1.
Bydlišt respondent ......................................................................................... 217
12.5.2.
V k respondent ................................................................................................ 217
12.5.3.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 218
12.5.4.
Po et d tí........................................................................................................... 218
12.5.5.
Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území ............................... 219
12.5.6.
Využívané sociální služby .................................................................................. 220
12.5.7.
Spokojenost se službami ................................................................................... 221
12.5.8.
Dostupnost sociálních služeb ............................................................................ 222
12.5.9.
D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb ................................................... 223
12.5.10.
Zdroj informací o poskytovaných službách ........................................................ 224
12.5.11.
Nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb ................................ 225
12.5.12.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci .............................................................. 226
12.5.13.
Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................... 227
12.5.14.
Plánování sociálních služeb .............................................................................. 228
12.5.15.
M stský klub ...................................................................................................... 228
12.5.16.
Lokalita m stského klubu .................................................................................. 229
12.5.17.
D tský koutek na ú adech ................................................................................. 229
12.5.18.
Mate ská škola pro d ti s výchovnými problémy ............................................... 230
12.5.19.
Rozší ení prevence drogových i nedrogových závislostí ................................... 230
12.5.20.
Volno asové aktivity d tí ................................................................................... 231
12.5.21.
Spln ní o ekávání ............................................................................................. 231
12.5.22.
Cenová dostupnost ............................................................................................ 232
12.5.23.
Okolí pro dít ..................................................................................................... 232
12.5.24.
Využití za ízení pro rodiny s d tmi ..................................................................... 233
12.5.25.
Nejv tší problémy pro rodiny s d tmi ................................................................ 234
12.6. Dotazníkové šet ení - terénní služby........................................................................... 235
12.6.1.
Bydlišt respondent ......................................................................................... 235
12.6.2.
V k respondent ................................................................................................ 235
12.6.3.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 236
12.6.4.
Využívání sociálních služeb ............................................................................... 236
12.6.5.
Využívané sociální služby .................................................................................. 236
12.6.6.
Spokojenost s využívanými službami ................................................................ 238
12.6.7.
D vody spokojenosti s využívanými službami ................................................... 239
12.6.8.
D vody nespokojenosti s využívanými službami ............................................... 239
12.6.9.
Hodnocení využívaných služeb ......................................................................... 240
12.6.10.
Chyb jící služby ................................................................................................. 240
12.6.11.
Nejd ležit jší služby .......................................................................................... 242
12.6.12.
Zdroj informací o poskytovaných službách ........................................................ 244
4
12.6.13.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb ............................................... 245
12.6.14.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci .............................................................. 246
12.6.15.
Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................... 247
12.6.16.
Plánování sociálních služeb .............................................................................. 248
12.6.17.
Hlavní cíle využití sociální služby ...................................................................... 248
12.6.18.
Odmítnutí poskytnutí služby .............................................................................. 249
12.6.19.
D vody odmítnutí poskytnutí služby .................................................................. 249
12.6.20.
P íjem p ísp vku na sociální služby .................................................................. 250
12.6.21.
P íjem p ísp vku na sociální služby dle stupn závislosti ................................. 250
12.6.22.
Náklady na sociální službu ................................................................................ 251
12.6.23.
Volba poskytovatele služby ............................................................................... 251
12.7. Dotazníkové šet ení - reziden ní služby ..................................................................... 252
12.7.1.
V k respondent ................................................................................................ 252
12.7.2.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 252
12.7.3.
Za ízení.............................................................................................................. 253
12.7.4.
Využívané sociální služby .................................................................................. 254
12.7.5.
Spokojenost se službami ................................................................................... 255
12.7.6.
D vody spokojenosti se službami ...................................................................... 255
12.7.7.
D vody nespokojenosti se službami .................................................................. 255
12.7.8.
Chyb jící služby ................................................................................................. 256
12.7.9.
D ležitost služeb ................................................................................................ 257
12.7.10.
Zdroj informací o sociálních službách ................................................................ 258
12.7.11.
Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb ............................................................ 258
12.7.12.
Zlepšení života v za ízeních sociálních služeb .................................................. 259
12.7.13.
Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního za ízení ....................................... 259
12.8. Dotazníkové šet ení - p echodná sociální krize .......................................................... 260
12.8.1.
Bydlišt respondent ......................................................................................... 260
12.8.2.
V k respondent ................................................................................................ 260
12.8.3.
Pohlaví respondent .......................................................................................... 261
12.8.4.
Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území ............................... 261
12.8.5.
Využívané sociální služby .................................................................................. 261
12.8.6.
Spokojenost s využívanými službami ................................................................ 263
12.8.7.
D vody spokojenosti.......................................................................................... 263
12.8.8.
D vody nespokojenosti ...................................................................................... 264
12.8.9.
Hodnocení využívaných služeb ......................................................................... 264
12.8.10.
Chyb jící služby ................................................................................................. 265
12.8.11.
Nejd ležit jší služby .......................................................................................... 266
12.8.12.
Zdroj informací o poskytovaných službách ........................................................ 267
12.8.13.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb ............................................... 268
12.8.14.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci .............................................................. 269
12.8.15.
Nejpal iv jší sociální problémy .......................................................................... 270
12.8.16.
Plánování sociálních služeb .............................................................................. 271
12.8.17.
Sou asná životní situace ................................................................................... 272
12.8.18.
Délka trvání obtížné životní situace ................................................................... 273
12.8.19.
Zlepšení stávající sou asné situace .................................................................. 274
12.8.20.
Zdroj p íjm ........................................................................................................ 275
13. Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS........................................................ 276
13.1. Oblast d ti a mládež ................................................................................................... 277
13.1.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 277
13.1.2.
SWOT analýza pro oblast d ti a mládež ........................................................... 278
13.1.3.
Návrhová ást pro oblast d ti a mládež ............................................................. 280
5
13.2. Oblast poradenství ...................................................................................................... 282
13.2.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 282
13.2.2.
SWOT analýza pro oblast poradenství .............................................................. 283
13.2.3.
Návrhová ást pro oblast poradenství ............................................................... 285
13.3. Oblast p echodná a sociální krize ............................................................................... 287
13.3.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 287
13.3.2.
SWOT analýza pro oblast p echodná a sociální krize ....................................... 289
13.3.3.
Návrhová ást pro oblast p echodná a sociální krize ........................................ 292
13.4. Oblast reziden ní služby ............................................................................................. 293
13.4.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 293
13.4.2.
SWOT analýza pro oblast reziden ní služby ..................................................... 295
13.4.3.
Návrhová ást pro oblast reziden ní služby ...................................................... 297
13.5. Oblast terénní služby - sociální handicap ................................................................... 298
13.5.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 298
13.5.2.
SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap ........................... 300
13.5.3.
Návrhová ást pro oblast terénní služby - sociální handicap ............................. 302
13.6. Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap................................................... 303
13.6.1.
Charakteristika ešené oblasti ........................................................................... 303
13.6.2.
SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap ........... 304
13.6.3.
Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap ............ 306
14. Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské Bud jovice .......... 308
14.1. Návaznost na jiné strategické dokumenty................................................................... 308
14.2. Metodika tvorby návrhové ásti................................................................................... 309
14.3. SWOT analýza - obecná ............................................................................................. 311
14.4. Návrh rozvoje sociálních služeb m sta eské Bud jovice ......................................... 313
14.5. Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti................................................. 316
14.5.1.
Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení ....................................................... 316
14.5.2.
Odkaz na výsledky SWOT analýzy .................................................................... 318
14.5.3.
Opat ení a aktivity .............................................................................................. 319
14.6. Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající sít služeb v sociální oblasti........................... 323
14.6.1.
Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení ....................................................... 323
14.6.2.
Odkaz na výsledky SWOT analýzy .................................................................... 325
14.6.3.
Opat ení a aktivity .............................................................................................. 326
14.7. Priorita 3 Podpora provád ní sociální politiky na místní úrovni .................................. 330
14.7.1.
Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení ....................................................... 330
14.7.2.
Odkaz na výsledky SWOT analýzy .................................................................... 332
14.7.3.
Opat ení a aktivity .............................................................................................. 333
14.8. Priorita 4 Zvyšování kvality služeb v sociální oblasti................................................... 335
14.8.1.
Odkaz na výsledky supervizních návšt v .......................................................... 335
14.8.2.
Odkaz na výsledky SWOT analýzy .................................................................... 336
14.8.3.
Opat ení a aktivity .............................................................................................. 337
15. Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace .......................................... 339
16. Záv r………………………………………………………………………………………….340
Seznam tabulek.................................................................................................................... 341
Seznam obrázk .................................................................................................................. 346
Seznam graf ....................................................................................................................... 347
Zkratky………… ........................................................................................................ ………349
Zdroje…………. .................................................................................................................... 350
P ílohy……….. ..................................................................................................................... 351
Zpracovatel…….. ................................................................................................................. 354
6
Úvodní slovo
Vážení a milí spoluob ané,
držíte v rukou Rozvojový plán sociální služeb m sta eské Bud jovice na roky 2008 až
2013. Jeho cílem bylo nejen popsat nabídku poskytovaných sociálních služeb ve m st a
jeho okolí, tedy jaké jsou požadavky klient , názory zadavatel a zkušenosti a služby
poskytovatel , ale p edevším stanovit si pro plánované období další cíle a jejich realizaci.
M sto
eské Bud jovice chce poskytovat sociální služby co nejkvalitn ji, a už
prost ednictvím vlastních organizací, tak i pomocí grant a dotací organizacím a institucím,
které se v tomto prost edí pohybují. Myslím si, že je povinností a úkolem každého
spole enství postarat se o ty, kte í pot ebují pomoc. Krom kvality poskytovaných služeb je
naším cílem také co nejefektivn jší nakládání s pen žními prost edky, aby každá koruna do
sociálních služeb našla toho správného adresáta. I proto jsme se rozhodli zpracovat
rozvojový plán.
Dovolte mi, abych pod koval všem, kte í se na tvorb
abychom z n ho m li velký užitek.
plánu podíleli, a p eji nám všem,
Mgr. Rudolf Vodi ka
nám stek primátora
Statutárního m sta eské Bud jovice
7
1. Úvod
Tento dokument pat í ke st žejním výstup m projektu Rozvojový plán statutárního m sta
eské Bud jovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 - 2013 (dále RPSS). Jeho
cílem je analyzovat a zhodnotit stávající situaci na území statutárního m sta eské
Bud jovice, potažmo celého území správního obvodu obce s rozší enou p sobností (dále
SO ORP) zahrnujícím dohromady 79 obcí a na základ p íslušných zjišt ní navrhnout, jak
oblast sociálních služeb na území statutárního m sta nadále rozvíjet.
Sociodemografická analýza se prioritn zabývá demografickými ukazateli a sekundárn
dalšími aspekty jako jsou nap . socioekonomické ukazatele (sociální zabezpe ení, domovní
a bytový fond, trh práce), vybavenost obcí, sociáln patologické jevy apod. Data jsou
zpracována jednak z pohledu samotného statutárního m sta eské Bud jovice a jednak
z hlediska celého území SO ORP a to v závislosti na možnostech získání dat z jednotlivých
zdroj . Ve v tšin p ípad jsou uvedeny také údaje za Jiho eský kraj, respektive za celou
eskou republiku s cílem umožnit srovnání analyzovaných dat.
Další ást analýzy je zam ena na sumarizaci dat získaných dotazníkovými pr zkumy
zam enými na širokou ve ejnost, zadavatele, tedy obce, poskytovatele sociálních služeb a
na uživatele.
K dalším ástem rozvojového dokumentu pat í nap . výstupy ze setkání pracovních skupin,
které byly v rámci projektu ustaveny. Pravd podobn nejvýznamn jší je návrhová ást
RPSS, která se zam uje jednak na eliminaci zjišt ných nedostatk (stanovených na základ
sociodemografické analýzy i odborných znalostí a zkušeností len pracovních skupin) a
jednak na rozvoj eventuálních p íležitostí umož ujících zvyšování kvality poskytovaných
sociálních služeb a tím také života ob an žijících na území správního obvodu m sta eské
Bud jovice.
P i tvorb rozvojového dokumentu se vycházelo z dat získaných od celé ady institucí.
Ke zpracování stávajícího platného dokumentu p isp ly p edevším:
- Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta eské Bud jovice
Mgr. Šárka Kovárnová,
Mgr. David Kostohryz,
Bc. Eva Sýkorová,
Pavla Mikšátková,
Pavla Jandová,
Mgr. Lucie Zapletalová,
- Investi ní odbor Magistrátu m sta eské Bud jovice,
- Ú ad práce eské Bud jovice
RNDr. Vladimír Brablec,
eský statistický ú ad eské Bud jovice
Ing. Jan Honner,
- Správa dom a byt , s.r.o.
Hana Vápeníková,
- Policie eské Republiky
nprap. Regina Tupá,
- Krajská správa sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj,
- spole nost T-MAPY spol. s r.o.
Ing. Petr Šebesta,
8
-
Mgr. Lucie Bicková - inspektorka sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních
v cí R,
RNDr. Renata Klufová Ph.D - prod kanka Ekonomické fakulty Jiho eské univerzity
v eských Bud jovicích.
9
2. Základní informace o projektu
2.1.
Základní pojmy
Cílová sociální skupina
Cílové sociální skupiny jsou chápány jako ty ásti sociálních, pop . v kových skupin, které
jsou obvyklými p íjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší
pot eby sociálních služeb.
Plán rozvoje sociálních služeb
Jedná se o výsledek procesu aktivního zjiš ování pot eb osob ve stanoveném území a
hledání zp sob jejich uspokojování s využitím dostupných zdroj , jehož obsahem je popis a
analýza existujících zdroj
a pot eb, v etn
ekonomického vyhodnocení, strategie
zajiš ování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zú astn ných subjekt , zp sob sledování
a vyhodnocování pln ní plánu a zp sob, jakým lze provést zm ny v poskytování sociálních
služeb.
Plánování rozvoje sociálních služeb probíhá metodou komunitního plánování. V souvislosti
s tvorbou tohoto koncep ního materiálu byl aplikován princip tzv. triády, která je hybným
nástrojem celého procesu. Triáda je tvo ena zástupci zadavatel (obcí), poskytovatel
(organizace poskytující sociální služby) a uživatel sociálních služeb (klient sociálních
služeb). Jedním z hlavních d vod tvorby plán rozvoje sociálních služeb na úrovni obcí i
v tomto p ípad správního obvodu je plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním
specifik m i pot ebám jednotlivých ob an . Toto se d je prost ednictvím otev eného procesu
zjiš ování pot eb a zdroj
a hledání nejlepších ešení v oblasti sociálních služeb.
Vypracovaný plán slouží krom ur ování správného sm ru vývoje sociální sféry také jako
informa ní základna pro p id lování dotací jak z krajského i státního rozpo tu, tak
z finan ních zdroj Evropské unie, nebo v p ípad rozhodování o poskytování dotací je mj.
p ihlíženo k navrhovaným prioritám a opat ením vyplývajících ze jmenovaného dokumentu.
Poskytovatel
Poskytovatel sociálních služeb je jakýkoliv subjekt bez ohledu na jeho formu (nestátní
nezisková organizace, organizace z ízená obcí, krajem i nap . Ministerstvem práce a
sociálních v cí), který svým klient m nabízí produkty v oblasti sociální sféry.
Pracovní skupina
Pracovní skupina je tvo ena lidmi, kte í mají zájem o rozvoj služeb v rámci zvolených
prioritních oblastí. Jsou v ní zastoupeni zástupci zadavatel , poskytovatel , kte í v dané
prioritní oblasti služby poskytují, uživatel sociálních služeb i jiní odborníci v oblasti sociální
sféry.
Prioritní oblasti
Prioritní oblasti slouží k vyty ení druh sociální pé e, jejích poskytovatel , cílové skupiny a
jejich pot eb, na které je t eba se v rámci plánování sociálních služeb v daném regionu
podrobn ji zam it.
Sociální služba
Sociální službou se rozumí innost nebo soubor inností podle tohoto zákona zajiš ujících
pomoc a podporu osobám za ú elem sociálního za len ní nebo prevence sociálního
vylou ení.
10
SWOT
Technika strategické analýzy založená na zvažování vnit ních faktor (silné a slabé stránky)
a vn jších faktor prost edí (p íležitosti a hrozby). V tomto p ípad jsou použité analýzy
otev eným, užite ným, pohotovým a snadno použivatelným nástrojem k deskripci celkové
situace zvolených prioritních oblastí.
Triáda
Triáda je výraz pro partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních
služeb, resp. pro trojici, kterou tyto osoby dohromady v tomto p ípad tvo í.
Uživatel
Uživatelem se rozumí osoba jakéhokoliv v ku, národnosti, náboženského vyznání,
politického p esv d ení i pohlaví, která z d vodu své nep íznivé životní situace využívá
nabídky sociální služby za ú elem zlepšení vlastní životní situace.
Zadavatel
Zadavateli mohou být nap íklad obce i kraje a volbami pov ení zastupitelé. Zadavatelé
nesou hlavní odpov dnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb na spravovaném území.
11
2.2.
Organiza ní zajišt ní projektu
Již bylo e eno, že ú astníky tvorby plánu rozvoje sociálních služeb - zástupce tzv. triády lze rozd lit na t i základní skupiny:
zadavatele - ti, kdo služby platí, z izují, zadávají, organizují a d lají na n výb rová ízení,
tedy p edevším ú ady státní správy, ú ady samosprávy a volbami pov ení zastupitelé, lze
se však setkat i s nadacemi a dalšími neziskovými spole nostmi i grantovými agenturami,
poskytovatele - ti, kdo služby provozují, uskute ují, dodávají, poskytují, a už ve státních i
soukromých za ízeních, klient m nebo doma svým p íbuzným a blízkým,
uživatele - ti, kdo služby p ijímají, dostávají i spot ebovávají v sou asnosti, p ijímali
v minulosti anebo budou p ijímat v budoucnosti, tedy i celá široká ve ejnost.
Zástupci t chto skupin byli jednak kontaktováni prost ednictvím dotazníkového šet ení a
jednak byli vyzváni k p ímé ú asti na tvorb plánu prost ednictvím lenství v ídícím výboru,
koordina ním výboru i pracovních skupinách vytvo ených dle zvolených prioritních oblastí.
12
Graf 1
Organiza ní struktura RPSS
Zastupitelstvo m sta B
Politické projednávání a schvalování
Rada m sta B
Projednávání a schvalování
ídící výbor
Plánování, konzultace, p íprava materiál
pro jednání rady a zastupitelstva
Koordina ní výbor
Metodika, koordinace pracovních skupin, konzultace
Pracovní skupina
Oblast reziden ních služeb
Pracovní skupina
Oblast terénních sociálních služeb
Externí
hodnotitel
Pracovní skupina
Oblast d ti a mládež
Pracovní skupina
Oblast p echodná sociální krize
Pracovní skupina
Oblast poradenství
Zdroj: Metodika rozvojového plánu M sta
eské Bud jovice v oblasti sociálních služeb na roky 2008 - 2013, 2007 [23]
13
2.3.
Personální zajišt ní projektu
V rámci organiza ní struktury RPSS byli do realizace projektu aktivn zapojeni p edevším
lenové ídícího výboru, koordina ního výboru a jednotlivých pracovních skupin.
2.3.1.
ídící výbor RPSS
ídící výbor m l celkem 13 len . Mezi hlavní kompetence ídícího výboru RPSS pat ilo
p edevším plánování jednotlivých projektových aktivit, konzultace a p íprava materiál
popisujících pr b h projektu pro jednání rady a zastupitelstva.
Mgr. Rudolf Vodi ka
Pavla Mikšátková
Ing. Dagmar Baumruková
Mgr. Šárka Kovárnová
Mgr. David Kostohryz
Mgr. Miroslav Bína
Ing. arch. Vladimír Zdvihal
Ing. Pavel Janda
Mgr. Alois Ambrož
PhDr. Martina Hrušková, Ph.D.
doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.
JUDr. Jan Šmidmayer
Ing. Martina Ku erová
nám stek primátora M sta B
vedoucí OSV, Magistrát m sta B
vedoucí ORCR, Magistrát m sta B
koordinátor pro neziskové organizace, Magistrát m sta
B, OSV
protidrogový a romský koordinátor, Magistrát m sta B,
OSV
zastupitel m sta B, len sociální komise RM B
zastupitel m sta
B, p edseda výboru ZM pro
strategické plánování
editel DpS Máj, partner projektu
editel M stské charity B, partner projektu
Ob anské sdružení Pansophia - Sdružení pro výzkum
v sociální oblasti eské Bud jovice
externí hodnotitelka, ZSF J U
jednatel GP Consulting, s.r.o.
projektová manažerka, GP Consulting, s.r.o.
2.3.2. Koordina ní výbor RPSS
Koordina ní výbor RPSS m l celkem 17 len . K jeho hlavním innostem pat il p edevším
dohled nad pr b hem projektu z hlediska metodiky i koordinace innosti jednotlivých
pracovních skupin.
doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.
Ing. Martina Ku erová
JUDr. Jan Šmidmayer
Mgr. Šárka Kovárnová
Mgr. David Kostohryz
Pavla Jandová
Mgr. Radka Fuksová
Mgr. Alois Ambrož
Zuzana Földesiová
Zden k íha
Renata Lippmannová
externí hodnotitelka, ZSF J U
projektová manažerka, GP Consulting, s.r.o.
jednatel GP Consulting, s.r.o.
protidrogový a romský koordinátor, Magistrát m sta B,
OSV
protidrogový a romský koordinátor, Magistrát m sta B,
OSV
vedoucí OSP, Magistrát m sta B, OSV
referent, Magistrát m sta B, ORCR
editel M stské charity B, partner projektu
projektová manažerka, M stská charita B, Osobní
asistence
metodik, Komunitní plánování, o.p.s.
sociální pracovnice, St edisko výchovné pé e eské
Bud jovice
14
BBS. Miroslav Kotoun
Bc. Lenka Da hová
Ing. Pavel Janda
Tomáš Brejcha, DiS.
Mgr. Gabriela Lexová
Radka Šindelá ová, DiS.
projektový manažer, KP projekt, s.r.o.
vedoucí st ediska ob anské poradny, Jiho eská
rozvojová, o.p.s., partner projektu
editel DpS Máj, partner projektu
editel, PREVENT o. s., Poradna pro problematiku drog
a závislostí
editelka, SNN v R Poradenské centrum B
asistentka editele, G-PROJECT, s.r.o.
2.3.3. Pracovní skupiny
Dle metodiky m lo v rámci projektu vzniknout celkem 5 pracovních skupin se zam ením na
následující oblasti:
- d ti a mládež,
- poradenství,
- p echodná a sociální krize,
- reziden ní služby,
- terénní služby.
Vzhledem k ší i problematiky p ipadající na oblast terénních služeb bylo na po átku projektu
up esn no, že tato oblast bude ešena v rámci dvou pracovních skupin, p i emž jedna z nich
bude zam ena na oblast zdravotn sociální (zahrnující z hlediska cílové skupiny uživatel
p edevším seniory a zdravotn postižené osoby) a druhá skupina bude sm ovat spíše do
oblasti sociální a bude tedy orientována nap . na osoby bez p íst eší, osoby ohrožené
závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby komer n zneužívané apod.
PS D TI A MLÁDEŽ
PS d ti a mládež m la celkem 13 len . Manažerkou skupiny byla paní Renata
Lippmannová ze St ediska výchovné pé e eské Bud jovice.
Renata Lippmannová
Mgr. Dana Kopecká
Ing. Vanda Polívková
Mgr. Miloslava Hanousková
Ing. Eva Hejduková
Bc. Petra Závišová
Mgr. Kate ina Hyková
Mgr. Jana Nová ková
Romana Bo ková
Magdalena Davidová
Ing. Tomáš Rádl
Mgr. Lucie Zapletalová
Bc. Edita M í ová Tobi
St edisko výchovné pé e eské Bud jovice
D tské centrum ARPIDA
D tský stacioná Sv tluška o.p.s.
Krizové centrum pro d ti a rodinu v J K
M-centrum pro mladou rodinu
M stská charita eské Bud jovice,
Nízkoprahové centrum Srdí ko - Jiloro
Proba ní a media ní služba eské Bud jovice
Proba ní a media ní služba eské Bud jovice
Koní ek, o.s.
Koní ek, o.s.
Salesiánské st edisko mládeže
Magistrát m sta eské Bud jovice
Zástupce uživatel
PS PORADENSTVÍ
PS poradenství m la celkem 14 len , p i emž manažerkou skupiny byla v první ásti
projektu Bc. Lenka Da hová z Jiho eské rozvojové o.p.s. Vzhledem k tomu, že Bc. Da hová
nemohla tuto funkci vykonávat po celou dobu trvání projektu, byla následn vyst ídána Mgr.
Gabrielou Lexovou zastupující Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R.
15
Mgr.Gabriela Lexová
Bc. Lenka Da hová
MUDr. Kv toslava Kotrbová
Bc. Lucie Kolá ová
Mgr. Jana Marková
Zde ka Kuviková
Mgr. Lenka Kostínková
Mgr. Jana Baštincová
Mgr. Nina Mocová
Petr Pábl
Mgr. Renáta Brabcová
Romana Bo ková
Mgr. Šárka Kovárnová
Antonín Polzer
Viktor Sersen
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R,
Poradenské centrum B
Jiho eská rozvojová o.p.s.
Háje ek - Kontaktní a dolé ovací centrum
DCH B - Poradna Eva
M stská charita eské Bud jovice, Osobní
asistence
Fokus eské Bud jovice
PREVENT o.s., Jiho eské substitu ní centrum
Poradna pro uprchlíky a migranty
Employment Service a.s.
Koní ek o.s.
St ep - st edisko poradenství a pé e o osoby se
zdravotním postižením
Koní ek o.s.
Magistrát m sta eské Bud jovice
Zástupce uživatel
Zástupce uživatel
PS P ECHODNÁ A SOCIÁLNÍ KRIZE
PS p echodná a sociální krize m la celkem 11 len . Manažerem skupiny byl Mgr. Alois
Ambrož z M stské charity eské Bud jovice.
Mgr. Alois Ambrož
Hana Louženská
Dana Bedlánová
Mgr. Ladislava Vítovcová
Mgr. Michaela Andrlíková
Václav Ku era
Josef Raušer, DiS.
Mgr. Vladan Horváth
Petr Brož
Mgr. David Kostohryz
Cyril Žiga
M stská charita eské Bud jovice
D m na p l cesty FILIA
Diecézní charita B, Interven ní centrum pro
osoby ohrožené domácím násilím
Krizové centrum pro matku a dít
M stská charita eské Bud jovice, Tolerance
eské Bud jovice 2007
M stská charita eské Bud jovice, D m sv.
Pavla
Proba ní a media ní služba B
V znice eské Bud jovice
V znice eské Bud jovice
Magistrát m sta eské Bud jovice
Zástupce uživatel
PS REZIDEN NÍ SLUŽBY
PS reziden ní služby m la celkem 9 len . Manažerem skupiny byl Ing. Pavel Janda
z Domova pro seniory Máj eské Bud jovice.
Ing. Pavel Janda
Mgr. Iva Jirovská
Mgr. Dana Pokorná
Vladimíra Holczerová
Ing. Vanda Polívková
Zorka Šílená, DiS.
Mgr. Ludmila Kubelová
Domov pro seniory Máj eské Bud jovice
Centrum sociálních služeb Starom stská
Domov Libní a CSS Empatie
Domov Libní a CSS Empatie
D tský stacioná Sv tluška o.p.s.
M stská charita eské Bud jovice, Charitní
ošet ovatelská služba
Domov pro seniory Hvízdal
16
Pavla Jandová
František Mat jka
Magistrát m sta eské Bud jovice
Zástupce uživatel
PS TERÉNNÍ SLUŽBY - sociální handicap
PS terénní služby - sociální handicap m la celkem 8 len . Manažerem skupiny byl Tomáš
Brejcha, DiS z ob anského sdružení PREVENT o. s.
Tomáš Brejcha, DiS.
Mgr. Veronika Hadravová
Iva erná, DiS.
Bc. František Kaiseršot
Mgr. Iveta Švecová
Mgr. Eliška Ma á ková
Kamil Podzimek, DiS.
Bc. Eva Sýkorová
PREVENT o. s., Poradna pro problematiku drog
a závislostí
Kontaktní a dolé ovací centrum Háje ek
M stská charita eské Bud jovice,
Nízkoprahové centrum Srdí ko - Jiloro
M stská charita eské Bud jovice, D m sv.
Pavla
Diecézní charita B, Poradna Eva pro ženy a
dívky v nouzi
Salesiánské st edisko mládeže
PREVENT o. s., Jiho eský streetwork
Magistrát m sta eské Bud jovice
PS TERÉNNÍ SLUŽBY - zdravotn sociální handicap
PS terénní služby - zdravotn sociální handicap m la celkem 9 len . Manažerkou skupiny
byla Zuzana Földesiová z M stské charity eské Bud jovice.
Zuzana Földesiová
Hana Jiroušková
Hana Klementová
Mgr. Martina Papoušková
Bc. Jan Rada
Mgr. Iva Jirovská
Diana Aubrechtová
Mgr. Jaroslava Janouchová
Jana Bodláková
M stská charita
eské Bud jovice, Charitní
pe ovatelská služba
Tyfloservis, o.p.s.
Domácí ošet ovatelská pé e a pe ovatelská
služba ALICE
St edisko rané pé e eské Bud jovice
eská maltézská pomoc o.p.s.
Centrum sociálních služeb Starom stská
M stská charita
eské Bud jovice, Osobní
asistence
Magistrát m sta eské Bud jovice
Zástupce uživatel
17
2.4.
Metodika tvorby rozvojového dokumentu
Sociální služby dosud vznikaly p evážn rozhodnutím správních i státních orgán . Mnohdy
se bohužel jednalo o nárazové, zcela neplánované akce. Proto Ministerstvo práce a
sociálních v cí za alo uskute ovat rozsáhlou reformu sociálních služeb, jejímž cílem je
p izp sobit se praxi v Evropské unii. Tam se osv d ilo ešit problematiku sociálních služeb
metodou komunitního plánování, tedy jednoduše e eno na nižších správních úrovních a ve
spolupráci celé ady subjekt . V souvislosti s reformou ve ejné správy a se vstupem eské
republiky do Evropské unie byl vytvo en na základ britsko- eské spolupráce pilotní projekt
Ministerstva práce a sociálních v cí R "Komunitní plánování sociálních služeb - v c
ve ejná", který byl realizován také na území Milevska. Postupn se politická podpora pro
plánování sociálních služeb za ala p enášet i na jednotlivé kraje, obce i regiony. Základem
komunitního plánování sociálních služeb byla spolupráce zadavatel (obcí, kraj ) s uživateli
(klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb p i vytvá ení plánu,
vyjednávání o budoucí podob služeb a realizaci konkrétních krok .
V roce 2006 byl schválen zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve kterém se objevil
nový termín st edn dobý plán rozvoje sociálních služeb. Takto nazývaný dokument podle
nové právní normy postupn nahradí d íve uplat ovaný komunitní plán. Systém a cíl tvorby
však z stává nem nný, tedy zabezpe it dostupnost kvalitních sociálních služeb.
P i plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních
služeb se zjišt nými pot ebami (potenciálních) uživatel služeb. Výsledek provedeného
srovnání slouží jako jeden z klí ových podklad pro zformulování priorit v oblasti sociálních
služeb. Pro úsp šnost plánování je zapot ebí podpora ze strany politické reprezentace, a to
jak p i zahajování plánování a jeho pr b hu tak i p i uskute ování reálných inností
sm ujících nap . k rozší ení nabídky služeb, zvyšování jejich efektivity a spolupráci r zných
subjekt p i zajiš ování pot ebných služeb. Nemén významné je zabezpe it koordinaci
celého procesu. Tu m že provád t vybraná organizace nebo p ímo pracovník dané obce.
Pracovní struktury v podob pracovních, konzulta ních nebo vyjednávacích skupin se
skládají ze zástupc všech zainteresovaných stran. Po vytvo ení plánu se p echází od
plánovací fáze k fázi realiza ní, kdy dochází k faktickému napl ování priorit, resp.
jednotlivých opat ení. Sou ástí této etapy je také sledování postupu a míry pln ní
stanovených úkol .
Rozvojový plán sociálních služeb eské Bud jovice na roky 2008 - 2013 navazuje svým
zam ením na Komunitní plán sociálních služeb eské Bud jovice 2004 - 2008, který byl
schválen Zastupitelstvem m sta dne 16. zá í 2004 usnesením . 189/2004. Na zpracování
tohoto dokumentu se podíleli pracovníci odboru sociálních v cí MM B ve spolupráci se
Zdravotn sociální fakultou JU eské Bud jovice, zainteresované státní instituce, odborníci
pracující v sedmi koordina ních skupinách, uživatelé a laická ve ejnost. [5]
RPSS eské Bud jovice byl zpracován dle Metodiky rozvojového plánu m sta eské
Bud jovice v oblasti sociálních služeb na roky 2008 - 2013, kterou vytvo ilo Ob anské
sdružení Pansophia - Sdružení pro výzkum v sociální oblasti, eské Bud jovice.
18
3. Základní charakteristika území
eská republika
Samostatná eská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnických zemí po
rozpadu eské a Slovenské federativní republiky.
eská republika je vnitrozemským státem ležícím ve st ední ásti Evropy a její území
zahrnuje historická území ech, Moravy a ásti Slezska. Hrani í s Polskem, Spolkovou
republikou N mecko, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním m stem eské republiky je
Praha. Rozloha eské republiky iní 78 864 km2 (21. místo v Evrop ). Po tem obyvatel se
adí na 12. místo na evropském kontinentu. Podle výsledk p edb žné statistické bilance
m la eská republika k 31. 12. 2007 10 381 130 obyvatel. [1]
Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem . 347/1997 Sb. z ízeno 14 vyšších územních
samosprávných celk - kraj .
Obr. 1
Administrativní len ní R
Zdroj: Regionální informa ní servis, 2008 [12]
19
Jiho eský kraj
Jiho eský kraj je dlouhodob vnímán p edevším jako zem d lská oblast s rozvinutým
rybníká stvím a lesnictvím. Až v pr b hu minulého století se zde rozvinul pr mysl se
zam ením na zpracovatelské innosti. Kraj p edstavuje geograficky pom rn uzav ený
celek, jehož jádro tvo í jiho eská kotlina. Na jihozápad je obklopena Šumavou, na
severozápad výb žky Brd, na severu St edo eskou žulovou vrchovinou, na východ
eskomoravskou vrchovinou a na jihovýchod Novohradskými horami. V jiho eské kotlin
se rozkládají 2 pánve, a to eskobud jovická a T ebo ská.
Rozlohou 10 057 km2 p edstavuje kraj 12,8 % z celé eské republiky. Z tohoto území
zaujímají t etinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. P evážná ást území leží v nadmo ské
výšce 400 - 600 m, s ímž souvisejí pon kud drsn jší klimatické podmínky. Nejvyšším
bodem na území Jiho eského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším
místem (330 m) hladina Orlické p ehrady v okrese Písek.
I když lze životní prost edí kraje v rámci eské republiky charakterizovat jako mén
poškozené a zatížení emisemi se postupn snižuje, je zde ada zdroj zne ist ní, hlavn v
zem d lství a pr myslu. P esto jsou lesní porosty ze ty p tin hodnoceny jako bez
poškození, zbývající ást jako mírn poškozené. P íznivým jevem je pom rn isté ovzduší,
jedno z nej istších v celé republice. Území kraje m lo vždy spíše charakter rekrea ní než
pr myslov vysp lé oblasti.
V Jiho eském kraji bylo k 1. 1. 2003 z ízeno 17 správních obvod obcí s rozší enou
p sobností a 37 správních obvod obcí s pov eným ú adem. Pov ené obecní ú ady
spravují obce v území, které je skladebné do okres i do správních obvod obcí s rozší enou
p sobností (krom jedné obce z okresu Písek a jedné obce z okresu Tábor, které náleží ke
správnímu obvodu Týn nad Vltavou v okrese eské Bud jovice). Od 1. 1. 2007 byly tyto
obce p e azeny do okresu eské Bud jovice.
Jiho eský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidn ní z celé eské republiky. Koncem roku
2007 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okres má
nejv tší hustotu obyvatelstva okres eské Bud jovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel
kraje. Je to dáno p edevším soust ed ním do samotného m sta eské Bud jovice, v n mž
bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými m sty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis.
obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jind ich v Hradec (22,5 tis. obyvatel). V t chto 5
m stech žije t etina Jiho ech . Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel p edstavují 38,4
% z celkového po tu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového po tu obyvatel kraje.
Nejmenší obcí v kraji (i v celé eské republice) je obec Vlkov v okrese eské Bud jovice s
16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v sou asné dob 623 samosprávných obcí (52 z
nich má statut m sta) s tém 2 tisíci ástmi obcí. Podíl m stského obyvatelstva dosáhl k 31.
12. 2006 celkem 65,1 %.
Na tvorb hrubého domácího produktu v eské republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v
p epo tu na 1 obyvatele však dosahuje 90,1 % republikového pr m ru a je mezi kraji na 5.
pozici (po hlavním m st Praze, Plze ském, Jihomoravském a St edo eském kraji). Tvorba
hrubého fixního kapitálu p edstavovala v roce 2006 na území kraje hodnotu 37,5 mld. K (4,7
% z R). [1]
20
SO ORP eské Bud jovice
M sto eské Bud jovice se nachází ve st ední ásti Jiho eského kraje. Na území tohoto
kraje se rozkládá celkem 17 správních obvod obcí s rozší enou p sobností, p i emž
správní obvod statutárního m sta eské Bud jovice je z hlediska po tu obyvatel žijících na
jeho území nejv tší. Po et obyvatel žijících na území Jiho eského kraje inil k 31.12. 2007
633 264 obyvatel, z toho 23,9 %, tj. 150 481 obyvatel p ipadalo k 31. 12. 2006 na území
správního obvodu statutárního m sta. Celková rozloha správního obvodu eských Bud jovic
iní 92 382 ha. Pro srovnání území celého Jiho eského kraje je p edstavováno 1 005 688
ha, tzn., že rozloha správního obvodu eských Bud jovic tedy p edstavuje 9,2 % území.
Tabulka 1
Základní údaje ohledn území SO ORP
Základní ukazatele
eské Bud jovice
Po et
Rozloha (ha)
92 382
Po et obcí
79
Po et obyvatel
150 481
- z toho muži
73 610
- z toho ženy
76 871
Zdroj:
Pod správní obvod
následující obce:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Adamov
Borek
Borovnice
Boršov n. Vlt.
Bošilec
Branišov
B ehov
akov
ejkovice
eské
Bud jovice
Dasný
Dív ice
Dobrá Voda
eských
Bud jovic
Doubravice
Doudleby
Drahot šice
D íte
Dubi né
Dubné
Dynín
Hab í
He ma
Hlavatce
eský statistický ú ad, 2008 [1]
eských Bud jovic spadá celkem 79 obcí. Konkrétn
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
u •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Hlincová Hora
Hluboká n. Vlt.
Homole
Hosín
Hradce
Hrd jovice
H ry
Hvozdec
Chotý any
Jankov
Jivno
Kamenný Újezd
Koma ice
Kvítkovice
Ledenice
Libín
Libní
Lipí
Lišov
Litvínovice
Mazelov
Mokrý Lom
Mydlovary
Nák í
Nedabyle
Neplachov
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nová Ves
Olešník
Pištín
Planá
Plav
Radošovice
Roudné
Rudolfov
ímov
Sedlec
Šev tín
Srubec
Staré
Hod jovice
Št pánovice
Strážkovice
Strý ice
St ížov
Úsilné
V elná
Vidov
Vitín
Vlkov
Vráb e
Vráto
Zábo í
•
•
•
•
•
se jedná o
Žabov esky
Zahájí
Závraty
Zliv
Zvíkov
21
T i z obcí nacházejících se na území SO ORP eské Bud jovice jsou obce s pov eným
obecním ú adem. Jedná se o Hlubokou nad Vltavou, Lišov a Zliv.
Obr. 2
Mapa území - ORP eské Bud jovice
Zdroj: Regionální informa ní servis, 2008 [12]
M sto Hluboká nad Vltavou, které je známo p edevším díky zámku Hluboká nad Vltavou,
leží 10 km severn od eských Bud jovic. Nejen díky zámku a jeho oblib u zahrani ních
turist pat í toto m sto k rychle se rozvíjejícím obcím, které nabízí svým obyvatel m
z hlediska ob anské vybavenosti kvalitní zázemí. Aktivní p ístup k rozvoji m sta a jeho okolí
dokazuje i lenství Hluboké nad Vltavou ve sdružení obcí Mikroregionu Bud jovicko - sever a
v mikroregionu Blata. S eskými Bud jovicemi spojuje z hlediska dopravního Hlubokou nad
Vltavou linková autobusová doprava, vlakové spojení i m stská hromadná doprava.
M sto Lišov leží ve východní ásti správního obvodu eské Bud jovice a zárove na území
druhého mikroregionu, který se na území SO ORP eské Bud jovice nachází - mikroregionu
Lišovsko. Z hlediska územního je výhodou Lišova nejen blízkost eských Bud jovic. Dalším
významným m stem je T ebo , která je od Lišova vzdálena stejn jako statutární m sto
eské Bud jovice, tj. p ibližn 12 km.
Zliv je z obcí s pov eným obecním ú adem na území správního obvodu eské Bud jovice
nejmenší. Sousedí s m stem Hluboká nad Vltavou a rozkládá na severozápadním b ehu
rekrea ního rybníka Bezdrev. Na západní stran podél železni ní trati p iléhá Zlivský rybník,
na severu rekrea ní Mydlovarský rybník s koupališt m Mydlák.
Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou sou ástí území Místní ak ní skupiny Hlubocko - Lišovsko,
o.p.s., která pokrývá území obou zmín ných mikroregion . Ob m sta také pat í po tem
22
obyvatel po statutárním m stu zárove k nejv tším ve správním obvodu a spadají tak mezi
53 obcí, které mají ve správním obvodu eské Bud jovice více než 1 000 obyvatel. Sedm
obcí spadá do velikostní kategorie 101 - 999 obyvatel a 19 obcí má obyvatel mén než 100.
Tabulka 2
Nejv tší obce v ORP
Obec
eské Bud jovice
Po et obyvatel
Rozloha (v ha)
eské Bud jovice
94 747
5 560
Hluboká nad Vltavou
4 827
9 112
Lišov
4 047
9 355
150 481
92 382
Celkem za ORP
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Nejv tší obcí na území SO ORP z hlediska rozlohy je Lišov s 9 355 hektary. Následuje
Hluboká nad Vltavou, která je velikostn tém srovnatelná, a až t etím nejv tším m stem
z hlediska rozlohy jsou eské Bud jovice.
Statutární m sto eské Bud jovice
eské Bud jovice, které leží v Jiho eském kraji na soutoku Malše s Vltavou, pat í k
nejstarším a nejkrásn jším m st m eské republiky.
Obr. 3
Mapa území - statutární m sto
eské Bud jovice
Zdroj: Územn identifika ní registr obcí, 2008 [9]
eské Bud jovice byly založeny v roce 1265 eským králem P emyslem Otakarem II. Díky
panovníkov p ízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle
hospodá sky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a emeslným centrem celého kraje.
23
Nejv tšího rozkv tu bylo dosaženo v 16. století, p edevším vlivem rozsáhlé t žby st íbra v
okolních dolech a zisk plynoucích do m stské pokladny z va ení piva, rybni ního
hospoda ení i obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita
narušovaly hospodá ský vývoj m sta. Stavba kon sp ežní železnice, první na evropském
kontinent , vedoucí po trase eské Bud jovice - Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu
a pr myslu. V této dob vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, nap . továrna
Hardtmuth i sv tov proslulé pivovary Budvar a Samson. eské Bud jovice b hem svého
vývoje vyrostly ve skute nou hospodá skou i kulturní metropoli jižních ech.
Historické jádro m sta je od roku 1980 památkovou rezervací a dnes se v n m nachází cca
250 kulturních památek. V p ilehlém ochranném pásu, zahrnujícím mladší m stská
p edm stí, p esahuje jejich po et 50. Ve m st se dochovaly stavební památky ze všech
slohových období. [18]
1. ledna 1949 se
eské Bud jovice staly správním centrem nov
z ízeného
eskobud jovického kraje, p i další správní reform se staly 1. ervence 1960 správním
centrem Jiho eského kraje. V roce 2000 se staly hlavním m stem nového Bud jovického
kraje, který byl v kv tnu 2001 p ejmenován na Jiho eský kraj.
V sou asné dob jsou eské Bud jovice p irozeným hospodá ským, finan ním a kulturním
centrem jižních
ech, p i emž jsou statutárním, krajským a okresním m stem.
Ve m st sídlí ada ú ad , institucí, spole ností, firem, pr myslových závod , bank,
pojiš oven, divadel, kin, kulturních a výstavních za ízení, obchod .
eské Bud jovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde desítky základních a
st edních škol, dále vyšší odborné školy a Jiho eská univerzita s fakultami pedagogickou,
zem d lskou, biologickou, zdravotn sociální, ekonomickou, filozofickou a teologickou. Ve
m st sídlí také Akademie v d.
Z pohledu podnikání a pr myslu je m sto pevn spjato zejména s va ením piva (Budvar a
Samson). Známým pr myslovým závodem je také KOH-I-NOOR HARDTMUTH, dnes
výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kancelá ských pot eb.
Mezi nejznám jší a nejvýznamn jší podniky ve m st pat í nap .:
- Bud jovický Budvar,
- Bud jovický m š anský pivovar a.s.,
- KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s.,
- Madeta a.s.,
- Motor Jikov a.s.,
- Robert Bosch, spol. s r.o.,
- Slévárna eské Bud jovice.
Ve m st
sídlí i celá ada zdravotnických za ízení. Zejména n která odd lení
eskobud jovické nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jiho eský kraj.
Nemocnice nyní funguje jak v areále bývalé Krajské nemocnice, tak v areále bývalé
Vojenské, pozd ji Okresní nemocnice.
Bud jovice jsou d ležitým železni ním a silni ní uzlem. M stem prochází významná
železni ní tra Praha - Linec - Benátky a Plze - Víde . Ze silnic pak trasa I/3 E55 ve sm ru
Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plze - Víde , silnice E551 napojující eské
Bud jovice na D 1 sm r Brno, Slovensko.
24
Od roku 1990 zažívají eské Bud jovice nový hospodá ský rozvoj. Díky p íznivé geografické
poloze, nov otev eným hranicím, kulturnímu a historickému d dictví královského m sta
p itahují návšt vníky z celého sv ta. [19]
Tabulka 3
Základní informace o m st
eské Bud jovice
Základní ukazatele
Po et
Rozloha (ha)
5 560
Po et m stských ástí
11
Po et obyvatel
94 747
- z toho muži
45 780
- z toho ženy
48 967
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jak bylo uvedeno výše, rozloha m sta eské Bud jovice iní 5 560 ha. P edstavuje tedy
6,01 % z rozlohy správního obvodu eské Bud jovice. Z hlediska po tu obyvatel poskytuje
m sto trvalý pobyt 62,96 % všech obyvatel obvodu.
Dle závazn platné vyhlášky schválené na základ zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní
z ízení) a na základ vyhlášky Ministerstva vnitra platí, že Statutární m sto eské
Bud jovice je eviden n len no na ásti, které jsou názvov a územn totožné s len ním
m sta na katastrální území, tj. eské Bud jovice 1 - 7, eské Vrbné, Haklovy Dvory, Kališt
a T ebotovice. Statutární m sto, má tak 11 ástí. M stské ásti jsou pouze administrativním
rozd lením m sta bez vlastní samosprávy. [19]
Obr. 4
Mapa území - m stské ásti statutárního m sta
Zdroj: Magistrát m sta
eské Bud jovice, 2008 [22]
25
26
4. Demografie
4.1.
Vývoj obyvatel
eská republika
Co se týká demografického vývoje v eské republice, lze konstatovat, že po té co
v devadesátých letech minulého století docházelo k pozvolnému poklesu, tak od roku 2002
po et obyvatel žijících v eské republice op t mírn stoupá. K 31. 12. 2006 m la eská
republika celkem 10 287 189 obyvatel, což znamenalo oproti roku 2005 nár st o 53 097
osob a k 31. 12. 2007 byl podle výsledk p edb žné statistické bilance po et obyvatel již
10 381 130. P irozený p ír stek dosáhl podle p edb žných údaj
eského statistického
ú adu 9 996 osob. Saldo zahrani ní migrace inilo v roce 2007 83 945 osob. Celkový
p ír stek populace v roce 2007 ve výši 93 941 osob byl dokonce nejvyšší od po átku
padesátých let minulého století. Po et obyvatel eské republiky se nep etržit zvyšuje již
pátým rokem.
Jiho eský kraj
Jiho eský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidn ní z celé eské republiky. Koncem roku
2007 v kraji žilo 633 264 obyvatel, tedy 63 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okres má nejv tší
hustotu obyvatelstva okres eské Bud jovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to
dáno p edevším soust ed ním do samotného m sta eské Bud jovice, v n mž dle
p edb žných odhad bydlelo k 31. 12. 2007 95 071 osob. Dalšími velkými m sty jsou Tábor
(35 769 obyvatel), Písek (29 898 obyvatel), Strakonice (23 280 obyvatel) a Jind ich v Hradec
(22 300 obyvatel). V t chto 5 m stech žije t etina Jiho ech . Naproti tomu nejmenší obce do
200 obyvatel p edstavují 38,4 % z celkového po tu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 %
celkového po tu obyvatel kraje.
SO ORP eské Bud jovice
Ve správním obvodu eské Bud jovice žilo k 31. 12. 2005 celkem 149 370 obyvatel a k 31.
12. 2006 celkem 150 481 obyvatel. Pro srovnání v celém Jiho eském kraji k 31. 12. 2006
žilo 630 006 obyvatel, tzn., že ve správním obvodu žilo 23,9 % obyvatel Jiho eského kraje.
Graf 2
Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B
150 600
150 400
150 200
150 000
149 800
149 600
149 400
149 200
149 000
148 800
2005
Zdroj:
2006
eský statistický ú ad, 2008 [1]
27
Z hlediska hustoty zalidn ní je nejhust ji osídleno m sto
Obr. 5
Zdroj:
1
eské Bud jovice.
Hustota zalidn ní1
eský statistický ú ad, 2008 [1]
V rámci legendy jsou uvedeny po ty obyvatel žijících na jednom km2 sledovaného území.
28
Pokud bychom cht li porovnávat vývoj po tu obyvatel v jednotlivých obcích, lze využít, tzv.
index vývoje po tu obyvatel, tj. podíl hodnot po tu obyvatel v porovnávaných letech. V tomto
p ípad byly použity roky 2006 a 2001.
Ve sledovaném období se nejrychleji rozvíjely obce s nejnižšími hodnotami indexu stá í, tzn.
ty, kde je nejnižší podíl senior (ve v ku 65 a více let) v porovnání s po tem d tí (ve v ku 0
až 14 let) na daném území. Tuto charakteristiku spl ují p edevším obce v bezprost edním
okolí eských Bud jovic. Ty se v posledních letech staly vyhledávanými lokalitami pro
výstavbu rodinných dom v p evážné mí e mladými rodinami s d tmi. Jak vyplývá z níže
uvedeného grafu, tak mezi obce, jejichž index vývoje po tu obyvatel v období 2001 - 2006
vykazuje nejvyšší hodnoty, tzn., že vykazují nejv tší dynamiku v nár stu po tu obyvatel,
pat í nap . Litvínovice, Boršov nad Vltavou i Homole. Ve všech p ípadech se jedná o obce,
u nichž došlo k více než 50% nár stu. Co se týká eských Bud jovic, tak ty pat í v rámci SO
ORP k obcím s nejmén pozitivním vývojem po tu obyvatel, nebo hodnota indexu pro toto
m sto iní 97 %. Index vývoje zcela koresponduje s indexem stá í, dle kterého eské
Bud jovice stárnou, kdežto v okolních obcích se obyvatelstvo stále více omlazuje. Z níže
uvedeného znázorn ní je patrné, že nejperspektivn jší lokality se nachází p evážn na
jihozápad obvodu. Na východ i jihovýchod se výstavba zatím nerozši uje.
Obr. 6
Index vývoje po tu obyvatel
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
29
Obdobné náznaky vývoje obcí z hlediska po tu obyvatel nazna uje i níže uvedené grafické
znázorn ní popula ního p ír stku v jednotlivých obcích. Celkový popula ní p ír stek je rozdíl
mezi po áte ním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož
území. Je tvo en sou tem p irozeného a migra ního p ír stku.
Degresivním p ír stkem obyvatel je charakterizován p edevším východ SO ORP.
Obr. 7
Vývoj popula ního p ír stku2
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
2
V rámci legendy jsou barevn odlišeny hodnoty popula ního p ír stku pro sledované území
(ukazatel uvád n v po tu osob).
30
Statutární m sto eské Bud jovice
Ve statutárním m st
eské Bud jovice došlo stejn jako na celém území SO ORP eské
Bud jovice, potažmo v celé eské republice k mírnému nár stu po tu obyvatel. V tomto
p ípad se jednalo o nár st z 94 653 osob na 94 747. To znamená, že po et obyvatel žijících
v eských Bud jovicích k 31. 12. 2006 se zvýšil oproti roku 2005 pouze o 94 osob.
Graf 3
Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v
eských Bud jovicích
94 750
94 700
94 650
94 600
2005
Zdroj:
2006
eský statistický ú ad, 2008 [1]
31
V rámci tabulky Tabulka 4 je uveden vývoj po tu obyvatel v jednotlivých ástech statutárního
m sta.
Tabulka 4
Vývoj po tu obyvatel podle ástí m sta a urbanistických obvod
ásti m sta
eské Bud jovice
eské Bud jovice 1
eské Bud jovice - st ed
Sokolský ostrov
eské Bud jovice 2
Stromovka
ty i Dvory
Vysoká škola
Sídlišt Šumava
Šváb v Hrádek
U Vávrovského rybníka
Sídlišt Vltava
P ístav
Haklovy Dvory
Zavadilka
ty i Dvory - st ed
Sídlišt Máj
eské Vrbné
eské Bud jovice 3
U Požární zbrojnice
U H bitova
Sídlišt Na Pražské
Za Poliklinikou
Na Sadech
U Pekárenské
Zahrádky
U Pražské silnice
Za Vo íškovým dvorem
Kn žské Dvory
Nemanice
Dolní Sv tlíky
Nemanický rybník
U ertíka
eské Bud jovice 4
Sv tlík
Za Otýlií
Nové Vráto - pr myslový obvod
U Rozumova Dvora
Husova kolonie
Husova kolonie - zahrádky
Nové Vráto
U K ížku
eské Bud jovice 5
Suché Vrbné - pr myslový obvod
P tidomí
U Vrbného
Suché Vrbné
U Dobrovodského potoka
Poh rka
U Rybní k
Kališt
T ebotovice
eské Bud jovice 6
Brn nské p edm stí
U Nádraží
U Novohradské
k 1. 12. 1970
76 699
3 844
3 832
12
4 305
117
3 184
285
16
14
114
356
.
.
219
31 175
3 435
2 940
7 323
4 939
4 712
5 534
584
3
582
1 061
23
39
2 229
44
4
4
20
341
827
989
7 608
204
3 178
7
3 507
15
391
91
215
11 930
5 046
437
k 1. 11. 1980
88 448
2 846
2 827
19
18 764
60
1 873
304
8 095
1
6 614
177
343
984
15
298
31 141
3 184
4 608
7 469
3 659
4 060
5 990
4
437
558
1 106
29
37
1 809
23
44
9
306
5
687
735
9 253
212
3 248
112
4 917
2
471
6
84
201
10 293
3 912
15
264
k 3. 3. 1991
97 243
2 177
2 164
13
36 143
163
1 603
348
7 220
1
12 921
101
424
575
12 481
306
27 778
2 943
4 002
6 047
2 980
3 995
4 900
313
479
2 042
18
59
1 519
22
16
36
287
6
574
578
8 041
369
2 846
96
4 008
2
439
61
220
9 093
3 363
11
212
k 1. 3. 2001
97 339
1 855
1 845
10
39 592
181
1 555
358
6 415
1
11 911
139
419
500
17 733
380
26 266
2 663
3 647
6 225
2 809
3 479
4 423
1
287
503
2 130
16
83
1 579
32
38
22
2
286
6
695
498
7 759
342
2 765
87
3 685
105
446
4
63
262
8 639
2 858
16
211
32
ásti m sta
Havlí kova kolonie
U Malého jezu - U Špa k
Mladé - ervený Dv r
U Špa k - za h bitovem
Nové Hod jovice
Za Potokem
eské Bud jovice 7
V Háje ku
U Matice školské
U Pivovaru
U Malše
U Plavské silnice
Krumlovské p edm stí
Nemocnice
U Nemocnice
Rožnov - sever
Za Lineckou tratí
Rožnov - jih
k 1. 12. 1970
4 018
1 479
852
98
15 608
288
4 909
20
6 019
51
2
3 616
195
508
Zdroj:
k 1. 11. 1980
3 612
14
1 443
927
106
14 342
67
4 271
44
4
28
5 053
20
4 004
851
k 3. 3. 1991
3 150
2
1 372
76
826
81
12 492
108
3 652
37
1
28
4 405
5
3 473
783
k 1. 3. 2001
2 850
3
1 690
83
845
83
11 649
75
3 340
11
1
32
4 089
7
3 286
11
797
eský statistický ú ad, 2008 [1]
33
4.2.
Složení obyvatel z hlediska pohlaví
eská republika
Pokud bychom cht li porovnat po et obyvatel v eské republice, lze konstatovat, že mírnou
p evahu mají ženy. V roce 2006 jich žilo v eské republice 5 261 005, tj. o 234 821 více než
muž .
Jiho eský kraj
Obdobný rozdíl v po tu osob z hlediska pohlaví vykazuje také Jiho eský kraj. V rámci takto
vymezeného území bylo k 31. 12. 2006 napo ítáno celkem 319 850 žen, což ve stejném
období bylo o 9 694 více než stávající po et muž .
SO ORP eské Bud jovice
Pom rov podobn na tom bylo také složení obyvatel správního obvodu eské Bud jovice,
kdy z celkového po tu 150 481 osob, inilo 51,08 % žen, tzn., že k 31. 12. 2006 zde žilo
celkem 76 871 žen a 73 610 muž .
Graf 4
Složení obyvatelstva SO ORP z hlediska pohlaví
49%
51%
muži
ženy
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
Pouze o 1 % se v porovnání se složením po tu obyvatelstva liší pom r obyvatelstva
z hlediska pohlaví na území eských Bud jovic. Ve statutárním m st žilo k 31. 12. 2006
48 967 žen, což je o 4 % více než muž , jejichž po et inil pouze 45 780.
Graf 5
Složení obyvatelstva
Zdroj:
B z hlediska pohlaví
eský statistický ú ad, 2008 [1]
34
4.3.
V kové složení obyvatelstva
eská republika
Také z hlediska v kové struktury je, pokud porovnáváme území r zné úrovn v rámci naší
republiky, rozd lení obyvatelstva prakticky totožné i se liší pouze o minimální rozdíly.
V p ípad
eské republiky tvo í p evažující složku obyvatelstva osoby ve v ku 15 - 64 let.
Z celkového po tu obyvatel R na n p ipadá celkem 71 %. Nejmén procentuáln
zastoupeny jsou d ti ve v ku do 14. Ty tvo í pouze 14 % z celkové populace R. Zbývající
podíl, tedy 15 % pak p ipadá na osoby starší 65 let.
Jiho eský kraj
Pro Jiho eský kraj je v porovnání s ostatními kraji charakteristická mladší v ková struktura,
nejvyšší hodnoty porodnosti a relativn nízká úmrtnost. V posledních letech ubývá obyvatel
v okrese Prachatice, naopak okresy eské Bud jovice a eský Krumlov zaznamenávají
trvalý r st.
Na úrovni Jiho eského kraje je procentuální zastoupení osob ve v ku 15 - 64 let totožné jako
v rámci eské republiky. Nepatrný rozdíl je ve zbývajících dvou v kových kategorií, kdy
v kraji je po et obyvatel z hlediska v ku o n co pozitivn jší než na úrovni R, nebo v tomto
p ípad tvo í 15 % nejmladší v ková kategorie a o 2 % mén , tedy 14 % pak zaujímají osoby
v d chodovém v ku.
SO ORP eské Bud jovice
Z hlediska procentuálního zastoupení obyvatel SO ORP eské Bud jovice, je podíl osob
st ední v kové kategorie, tedy v rozmezí od 15 do 64 let o 1 % vyšší než v R a na území
kraje, a iní tak 72 % obyvatel. Procentuáln stejn jsou zastoupeny nejmladší a zárove
nejstarší ást populace správního obvodu, tj. 14 %.
Graf 6
V ková struktura obyvatelstva SO ORP
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
35
Níže uvedené grafické znázorn ní p edstavuje v kovou strukturu obyvatelstva v jednotlivých
obcích SO ORP. Také z obrázku je patrné, že ve všech sledovaných obcích je nepo etn jší
skupinou osob v ková kategorie v rozmezí 15 - 64 let.
Obr. 8
V ková struktura v roce 20063
Zdroj:
3
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Legenda popisuje barevné odlišení posuzovaných v kových kategorií.
36
Neuspokojivý demografický vývoj ve správním obvodu eské Bud jovice prezentuje tzv.
index stá í. Jedná se o veli inu, která porovnává podíl senior (ve v ku 65 a více let) k po tu
d tí (ve v ku 0 až 14 let). Pokud je hodnota indexu stá í rovna 50 %, index vyjad uje, že je
p esn polovina senior v pom ru k po tu d tí. V moment , kdy je hodnota indexu rovna 100
%, po et senior a d tí se rovná. A pokud se hodnota indexu p ehoupne p es ukazatel 100
%, znamená to, že je více senior než d tí.
Z pohledu indexu stá í se nejlépe jeví vývoj v kového složení obyvatelstva nap . v obcích
Homole, Litvínovice i Dubné, kde se index pohybuje okolo 50 %. Tyto obce vykazují nejnižší
pom r v porovnání po tu senior a d tí. Naopak vysoké hodnoty dosahuje nap . Vlkov (500
%), který dosáhl nejvyšší hodnoty indexu, Hradce (300 %) i Koma ice (208 %). Pr m rná
výše indexu stá í v rámci celého území správního obvodu iní 95 %, p i emž ve 22 obcích
(necelých 28 %) je hodnota indexu vyšší než 100 %. Hodnoty 75 % nedosáhlo celkem 28
obcí (35 %). Vesm s se jedná o obce kolem eských Bud jovic, pro které je charakteristická
rozvíjející se bytová výstavba - z eteln se zde projevují trendy suburbanizace a
gentrifikace4, kdy si lidé pat ící do st ední p íjmové vrstvy staví rodinné domky v okolních
obcích a centrum m sta je revitalizováno vysoko p íjmovými vrstvami. eské Bud jovice
vykazují index ve výši 97 %, což je tém pr m rná hodnota v rámci SO ORP.
Obr. 9
Zdroj:
Index stá í5
eský statistický ú ad, 2008 [1]
4
Slovem gentrifikace je ozna ován proces, p i n mž dochází k rehabilitaci obytného prost edí
n kterých tvrtí a k postupnému vytla ování a nahrazování p vodního obyvatelstva p íjmov
siln jšími vrstvami nov p íchozích "gentrifier ".
5
Legenda popisuje barevné odlišení dosahovaných hodnot indexu stá í (v %) na sledovaném území.
37
Statutární m sto eské Bud jovice
eské Bud jovice mají procentuáln totožné zastoupení všech t í v kových kategorií jako
celý SO ORP. Pro zajímavost lze uvést, že oproti roku 2005 zaznamenala jedno procentuální
pokles skupina obyvatel st ední v kové kategorie, a to na úkor nejmladší ásti populace.
Graf 7
V ková struktura obyvatelstva
Zdroj:
B
eský statistický ú ad, 2008 [1]
38
4.4.
Pr m rný v k obyvatel
eská republika
Podle výsledk p edb žné statistické bilance se stárnutí obyvatelstva projevilo v poklesu
podílu d tské složky obyvatelstva ve v ku 0 - 14 let na 14,2 % za sou asného r stu podílu
obyvatel starších 65 let na 14,6 %. Na 100 d tí tak k 31. 12. 2007 p ipadlo 102 osob starších
65 let. Pr m rný v k obyvatel se zvýšil na 38,8 let u muž a 41,8 let u žen. Pr m rný v k
obyvatele eské republiky bez ohledu na to, zda se jedná o muže i ženu je 40,2 let.
Jiho eský kraj
V rámci Jiho eského kraje je pr m rný v k obyvatel 40,1 let. V porovnání s hodnotou
p ipadající na eskou republiku lze hovo it pouze o nepatrném rozdílu.
SO ORP eské Bud jovice
V tšina obcí v SO ORP eské Bud jovice (62 %) má pr m rný v k svých obyvatel
v rozmezí 30 - 39,9 let, 29 obcí (36,7 %) zaznamenala pr m rný v k v rozmezí 40 - 49,9 let
a pouze jedna obec pat í do rozmezí 50 - 59,9 let. Obcí s nejnižším pr m rným v kem 34,3
let je obec Hvozdec, obcí s nejvyšším pr m rným v kem (57,7 let) je obec Vlkov. Pr m rný
v k na území správního obvodu iní 40,3 let.
Graf 8
Pr m rný v k v obcích SO ORP k 31. 12. 2006
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích je nejvyšší pr m rný v k z celého SO ORP, tj. 40,8 let. To
znamená, že v porovnání s celou eskou republikou je pr m rný v k obyvatel statutárního
m sta p ibližn o 7 m síc vyšší než v celé eské republice.
Graf 9
Pr m rný v k - porovnání
40,8
40,6
40,4
40,2
40
39,8
39,6
eské
Bud jovice
SO ORP
Zdroj:
B
Jiho eský kraj
eská
republika
eský statistický ú ad, 2008 [1]
39
4.5.
Natalita a mortalita obyvatelstva
eská republika
Co se týká vývoje po tu živ narozených a zem elých osob v letech 2005 a 2006 v eské
republice, tak v roce 2005 byl vyšší po et zem elých osob v porovnání s živ narozenými.
V rámci eské republiky tak inil p irozený úbytek 5 727 s tím, že po et narozených byl
102 211 a po et zem elých 107 938. Naopak v roce 2006 došlo k obratu a pom r se obrátil
ve prosp ch narozených. Pozitivní rozdíl ve prosp ch živ narozených inil v roce 2006
1 390 s tím, že v porovnání s rokem 2005 došlo ke snížení po tu zem elých (104 441) a
naopak ke zvýšení po tu nov živ narozených (105 831).
V roce 2007 zem elo 104,6 tisíce osob, tj. o necelé dv stovky více než v roce 2006. Po et
zem elých kojenc
inil 360, úrove kojenecké úmrtnosti tak klesla na hodnotu 3,1
zem elých kojenc na tisíc živ narozených. Nad je dožití p i narození vzrostla oproti
p edchozímu období p ibližn o tvrt roku, na 73,7 let u muž a 79,9 roku u žen. Mezi hlavní
p í iny smrti pat ily nemoci ob hové soustavy, které zp sobily celkem 50 % úmrtí, a
novotvary, jež zap í inily 26 % úmrtí. Šest procent lidí zem elo na vn jší p í iny úmrtnosti.
Od roku 2007 je v Hlášení o úmrtí nov uvád no místo, kde k úmrtí došlo. 18 % úmrtí bylo
zaznamenáno v domácím prost edí, 60 % v nemocnici, 8 % v lé ebném ústavu, 5 % v
sociálních za ízeních (domovy d chodc ), 2 % na ulici (ve ejném míst ) a 7 % jinde.
Po et živ narozených, o 8,8 tisíce vyšší než v roce 2006, dosáhl 114,6 tisíce. Tento po et je
nejvyšší od roku 1993, kdy za al rychlý propad po tu narozených až na hladinu devadesáti
tisíc. Nár st po tu narozených lze interpretovat jako sekundární popula ní vlnu d tí žen
narozených b hem sedmdesátých let dvacátého století. Polovinu nár stu p itom tvo í d ti
druhého po adí, které se nej ast ji rodí ženám ve v ku 29 - 32 let. Hodnota ukazatele
úhrnné porodnosti výrazn stoupla z 1,33 živ narozených d tí na jednu ženu v roce 2006
na hodnotu 1,44. Nár st intenzity porodnosti se zrychlil, avšak oživení nebude
pravd podobn trvat dlouho. B hem p ti let, až odrodí silné ro níky žen sedmdesátých let,
za ne po et narozených op t klesat. Porodnost p itom stále z stává na nízké úrovni, v
dlouhodobém pohledu nezajiš ující prostou reprodukci populace. istá míra reprodukce,
vyjad ující po et narozených dívek na jednu ženu, které se dožijí v ku své matky v dob
porodu, dosáhla hodnoty 0,70, což znamená, že v dlouhodobém horizontu by se p i
sou asné úrovni porodnosti reprodukoval po etní stav generace pouze ze 70 %. Pokra ující
odkládání mate ství do vyššího v ku dokládá fakt, že pr m rný v k matek dále stoupl o 0,2
roku, na 29,1 let celkem a na 27,1 let p i narození prvního dít te.
Jiho eský kraj
Co se týká vývoje po tu živ narozených a zem elých osob v letech 2005 a 2006
v Jiho eském kraji, tak v roce 2005 byl vyšší po et zem elých osob v porovnání s živ
narozenými. V rámci Jiho eského kraje byl p irozený úbytek 262 osob, nebo v tomto roce
se v kraji narodilo 6 137 osob a 6 399 jich zem elo. V roce 2006 vznikl pozitivní rozdíl ve
prosp ch nov narozených a inil 202 obyvatel, nebo stejn jako na úrovni eské republiky
došlo ke snížení po tu zem elých (6 168) a naopak ke zvýšení po tu živ narozených (6
370).
V porovnání s ostatními kraji je v Jiho eském kraji obecn úmrtnost dlouhodob nižší (9,8
úmrtí na 1 000 obyvatel) a porodnost (10,1 živ narozených na 1 000 obyvatel) naopak
vyšší.
SO ORP eské Bud jovice
V roce 2005 bylo ve správním obvodu eské Bud jovice 1 468 živ narozených osob a
v roce 2006 inil tento po et 1 533. V roce 2005 bylo 1 419 a v roce 2006 1 430 zem elých
40
osob. P irozený p ír stek, tj. rozdíl mezi po tem narozených a po tem zem elých osob, tak
v roce 2005 inil 49 a v roce 2006 103 osob. S ohledem na po et obyvatel správního obvodu
tak byl p irozený p ír stek velmi nízký.
Ze všech obcí SO ORP eské Bud jovice zaznamenalo nejvyšší p ír stek v roce 2006
statutární m sto, a to celkem 94 osob. Naopak nejvyšší p irozený úbytek obyvatel p ipadl na
obec Dobrá Voda u eských Bud jovic. Záporná hodnota inila 51 osob. D vodem m že být
Domov d chodc Dobrá Voda, který má v rámci poskytované sociální služby domov pro
seniory kapacitu 254 l žek. V roce 2005 se ocitly na po átku i na konci výše zmín né
stupnice rovn ž tyto dv obce. Druhý nejvyšší p ír stek v letech 2005 i 2006 zaznamenaly
pak Litvínovice s po tem 17 osob.
Graf 10
Vývoj natality a mortality v SO ORP v letech 2005 a 2006
1 540
1 520
1 500
1 480
1 460
živ
1 440
zem elí
naro zení
1 420
1 400
1 380
1 360
2005
2006
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
V rámci území m sta eské Bud jovice jsou v porovnání se statistikami za eskou
republiku, kraj, potažmo správní obvod údaje ohledn vývoje natality a mortality
nejpozitivn jší, nebo kladná
ísla v p ípad
p irozeného p ír stky obyvatel byla
zaznamenána jak v roce 2005, tak o rok pozd ji s tím, že v roce 2006 byl nár st p irozeného
p ír stku tém dvojnásobný. V roce 2005 inil 48 a v roce 2006 94 obyvatel. O n kolik
desítek osob se v porování s minulým rokem zvýšil v roce 2006 jak po et živ narozených, a
to o 48 osob, tak po et zem elých. Tento ukazatel však stoupl pouze o 2 osoby.
Graf 11
Vývoj natality a mortality na území
Zdroj:
B v letech 2005 a 2006
eský statistický ú ad, 2008 [1]
41
4.6.
Migrace obyvatelstva
eská republika
Tak zvané saldo migrace, kterým je ozna ován rozdíl mezi p ist hovanými a vyst hovalými
osobami byl v posledních t ech letech pozitivní. V roce 2005 se do eské republiky
p ist hovalo 60 284 osob, což je tém o 7 889 mén než v roce 2006. Stejn jako vzrostl
po et p ist hovalých, byl zaznamenán také nár st vyst hovalých. V roce 2005 se z eské
republiky vyst hovalo 24 065 osob, kdežto v roce 2006 to bylo již celých 33 463 osob.
Za rok 2007 p ibylo registrovanou zahrani ní migrací v eské republice 83,9 tisíce osob,
tém tolik, co v p edcházejících t ech letech dohromady. Významn se p itom zm nil jak
po et p ist hovalých, tak i vyst hovalých. Do zahrani í se v roce 2007 vyst hovalo 20,5
tisíce osob (o 13 tisíc mén než v roce 2006), naopak do R imigrovalo 104,4 tisíce obyvatel
(o 36 tisíc více než v roce 2006). Nejv tší m rou k po etnímu r stu obyvatel eské republiky
op t p isp lo kladné saldo st hování s Ukrajinou (30,9 tis.), následovaly Slovensko (13,1 tis.)
a Vietnam (11,3 tis.). Podle údaj
editelství služby cizinecké a pohrani ní policie
Ministerstva vnitra R žilo legáln v eské republice k 31. 12. 2007 celkem 392 087 cizinc ,
kte í tak tvo ili 3,8 % populace R.
Jiho eský kraj
Rovn ž v rámci Jiho eského kraje bylo saldo migrace v kladných íslech. V roce 2005 se na
území Jiho eského kraje p ist hovalo celkem 6 350 osob a vyst hovalo se o 2 316 osob
mén . V roce 2006 již bylo saldo migrace o n co nižší. inilo celkem 2 038, což je rozdíl
mezi 6 440 p ist hovalými a 4 402 vyst hovalými.
SO ORP eské Bud jovice
V roce 2005 inil po et p ist hovalých do správního obvodu eské Bud jovice celkem 2 725
osob, vyst hovalých bylo 1 670 osob - saldo migrace tedy inilo 1 055 osob. V roce 2006 byl
po et p ist hovalých 2 781 a vyst hovalých 1 773 - saldo migrace inilo 1 008 osob, což je o
47 osob mén než v roce 2005.
Z hlediska migrace obyvatel na tom byly na území SO ORP eské Bud jovice v roce 2005
nejlépe Litvínovice se 138 novými obyvateli a poté hned Boršov nad Vltavou, který
zaznamenal kladné saldo migrace v hodnot 121 osob. V roce 2005 pat ily mezi obce
s nejvyšším saldem migrace Homole s 83 a Srubec s 82 osobami. Naopak v nejvyšších
záporných hodnotách se ocitly v roce 2005 eské Bud jovice (- 17) a v roce 2006 Zliv, které
z pohledu migrace obyvatelstva ubylo celkem 19 ob an .
Graf 12
Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 a 2006
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
42
Statutární m sto eské Bud jovice
Ne zcela pozitivní migra ní saldo vykazuje samotné statutární m sto eské Bud jovice.
V roce 2005 byla hodnota záporná a eské Bud jovice v tomto roce dosáhly zárove
nejvyššího záporného salda v rámci celého SO ORP. V roce 2006 se situace o n co zlepšila,
nebo došlo k vyrovnání po tu vyst hovalých a p ist hovalých. V p ípad obou skupin inila
hodnota 2 449 osob.
Graf 13
Migrace obyvatelstva území
Zdroj:
B v letech 2005 a 2006
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Pokud porovnáme hodnoty uvedené v grafu . 13 se saldem migrace charakterizujícím
situaci v rámci celého Jiho eského kraje, je patrné, že p estože na území Jiho eského kraje
p evažují ti, kte í se sem st hují nad osobami st hujícími se z Jiho eského kraje ven,
v p ípad
eský Bud jovic je situace jiná. To m že poukazovat na vzr stající touhu obyvatel
žít sice na území Jiho eského kraje, nicmén pokud možno v menších obcích. To nakonec
dokazují nap . i neustále vzr stající po ty obyvatel obcí p edevším v blízkém okolí eských
Bud jovic.
43
4.7.
Prognóza vývoje po tu obyvatel
eská republika
V p ípad po tu obyvatel eské republiky je kalkulováno s nár stem po celou dobu, na
kterou byla prognóza zpracována, tj. minimáln do roku 2013, a to i p esto, že pr b žný
nár st v jednotlivých letech se bude ke konci sledovaného území snižovat.
Jiho eský kraj
Jiná situace je p edpokládána v p ípad obyvatel Jiho eského kraje, kdy je kalkulováno
s nár stem po tu obyvatel do roku 2009 a to až na 630 556 obyvatel. Poté již je
prognózován mírný úbytek obyvatelstva.
SO ORP eské Bud jovice
Ješt mén pozitivní z hlediska vývoje po tu obyvatel, se jeví prognóza SO ORP eské
Bud jovice. V tomto p ípad je kalkulováno s p ír stkem obyvatel pouze do roku 2008 a poté
je p edpokládán postupný úbytek. Dle prognostických výpo t tak lze o ekávat, že množství
obyvatelstva správního obvodu se do roku 2013 p íliš nezm ní. Rozdíl by však m l být
záporný, tzn., že je o ekáváno, že po et obyvatel se b hem let uvedených v tabulce sníží, a
to p ibližn o 28 osob.
Níže uvedená tabulka popisuje p edpokládaný vývoj obyvatelstva na úrovni eské republiky,
území Jiho eského kraje a zárove správního obvodu m sta eské Bud jovice.
Tabulka 5
V k
2006
Prognóza po tu obyvatel do roku 20136
2007
eská republika
10 287 189 10 297 658
Jiho eský kraj
630 006
630 306
SO ORP eské Bud jovice 150 481
150 556
Zdroj:
2008
2009
10 307 360
630 606
150 632
2010
2011
2012
2013
10 316 075 10 323 621 10 330 074 10 335 290 10 339 157
630 556
630 506
630 456
630 406
630 356
150 617
150 586
150 544
150 499
150 453
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Vedle po tu obyvatel byl také získán odhad demografie SO ORP eské Bud jovice
s ohledem na rozložení obyvatelstva do jednotlivých v kových kategorií. Stejn , jako je tomu
dosud, bude i v roce 2013 jednozna n nejpo etn jší skupinou obyvatel z hlediska v ku
kategorie mezi 15 až 64 lety. Po et osob v této v kové kategorii, stejn tak jako v kategorii 0
- 14 let zaznamená pokles. Naopak po et zástupc nejstarší v kové kategorie se b hem
následujících sedmi let zvýší.
Tabulka 6
V k
0 - 14
15 - 64
65 a více
Celkem
Prognóza v kového složení obyvatel do roku 20137
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
20 969
108 372
21 140
150 481
20 725
108 258
21 573
150 556
20 421
108 082
22 128
150 632
20 225
107 743
22 649
150 617
20 286
107 097
23 203
150 586
20 366
106 080
24 098
150 544
20 454
104 963
25 083
150 499
20 602
103 854
25 998
150 453
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Pom r jednotlivých skupin v následujících letech je níže znázorn n také graficky.
6
7
Za rok 2006 jsou uvedeny skute né hodnoty.
U údaj za roky 2007 - 2013 se jedná o prognózu a do dat nejsou zahrnuty vlivy st hování.
44
Graf 14
Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
Odhad vývoje obyvatelstva za jednotlivé obce nelze s dostate nou mírou spolehlivosti
prognózovat, nebo demografický vývoj jednotlivých obcí je ovlivn n náhodnými výkyvy.
45
4.8.
Rodinný stav obyvatelstva
eská republika
Po et uzav ených manželství byl v roce 2007 o 4,3 tisíce vyšší než v roce 2006 a dosáhl
po tu 57,2 tisíce. Za nár stem stojí p itom p edevším s atky v m síci ervenci, kdy bylo
oddáno 10,8 tisíce pár , o 3,5 tisíce více než o rok d íve. V jediném dni 7. 7. 2007 se
uskute nilo rekordních 4 406 svateb. Z údaj tabulek s ate nosti vyplývá, že p i zachování
sou asné úrovn s ate nosti by p ed dosažením 50ti let v ku vstoupilo do manželství 71,1
% žen a 64,5 % muž , tedy o 1,5 procenta více než odpovídalo hodnotám s ate nosti v
p edchozím roce. Pr m rný v k p i prvním s atku dosahoval 31,2 let pro muže a 28,6 roku
pro ženy, tedy p ibližn o 0,2 roku více než v roce 2006. Podíl s atk , kdy byl alespo jeden
ze snoubenc cizinec, p edstavoval 8,7 % všech s atk . ast jší jsou s atky muž -cizinc s
ženou s eským státním ob anstvím (2 845) než naopak (1 940). Manželství, kdy byli oba
snoubenci cizinci, bylo u nás v roce 2007 uzav eno 184.
Zárove bylo b hem roku 2007 rozvedeno 31,1 tisíce manželství, což byl po et o 0,3 tis.
nižší než v roce 2006. Ukazatel úhrnné rozvodovosti dosáhl stejn jako v roce 2006 hodnoty
48,7 % manželství kon ících rozvodem. Pr m rná délka rozvád ného manželství inila 12,3
roku, nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve t etím až šestém roce manželství. P tina lidí se
rozvádí opakovan . Dv p tiny rozvád ných manželství byly bez nezletilých d tí, p i zbylých
59 % p ípad p išlo rozvodem o úplnou rodinu 27,5 tisíce nezletilých d tí.
Jiho eský kraj
Na úrovni Jiho eského kraje vykazují statistiky r st po tu s atk v letech 2005 a 2006 o 35
z 3 075 na 3 110. Rozvody naopak v tomto p ípad zaznamenaly pokles. V roce 2005 bylo
v Jiho eském kraji rozvedeno celkem 1 886 manželství. Rok 2006 byl v tomto sm ru
p ízniv jší, nebo celkový po et klesl na 1 729, tzn., že bylo rozvedeno o 43 manželství
mén než v roce p edešlém.
Co se týká obyvatelstva Jiho eského kraje z pohledu rodinného stavu, tak v sou asné dob
pat í nejv tší procentuální podíl osob mezi vdané i ženaté (23,6 %). Jen o n co mén osob
(20,9 %) se adí mezi svobodné muže i svobodné ženy (16,7 %). Zbývající podíl obyvatel
p ipadá na ovdov lé i rozvedené osoby.
Z níže uvedených údaj popisujících situaci obyvatelstva z pohledu rodinného stavu, lze dle
procentuálních pom r konstatovat, že populace SO ORP i m sta eské Bud jovice se
výrazn neliší od hodnot popisujících situaci na úrovni státu i kraje. Pozastavit se však lze u
podíl rozvedených osob, kdy je tento pom r v porovnání s ukazateli na úrovni R, kraje i
SO ORP jednozna n nejvyšší. Další výrazn jší rozdíl lze zaznamenat u ovdov lých žen na
území statutárního m sta, kdy je toto íslo v porovnání s ostatními naopak nejnižší.
46
Tabulka 7
nezjišt no
ovdov lé
podíl v %
ovdov lí
B
rozvedené
podíl v %
B
1 725 980 2 370 674 2 373 083
rozvedení
SO ORP
vdané
podíl v %
10 230 060 2 107 595
ženatí
Jiho eský kraj
svobodné
podíl v %
v tom podle rodinného stavu
svobodní
eská republika
Obyvatelstvo
celkem
Území
Porovnání obyvatelstva z hlediska rodinného stavu v roce 2001
352 079 459 511 122 066
662 558
56 514
100,0
20,6
16,9
23,2
23,2
3,4
4,5
1,2
6,5
0,6
625 267
130 780
104 512
147 585
147 747
19 591
24 379
7 316
39 854
3 503
100,0
20,9
16,7
23,6
23,6
3,1
3,9
1,2
6,4
0,6
21 899 312 4 514 962
3 692 198 5 081 821 5 086 989
749 396 975 766 260 754 1 416 059 121 367
100,0
20,6
16,9
23,2
23,2
3,4
4,5
1,2
6,5
0,6
97 339
19 142
16 296
22 607
22 696
3 659
5 309
1 061
5 569
1 000
100,0
19,7
16,7
23,2
23,3
3,8
5,4
1,1
5,7
1,0
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
SO ORP eské Bud jovice
Pom r jednotlivých skupin obyvatelstva na území SO ORP eské Bud jovice z hlediska
rodinného stavu je níže také v grafickém znázorn ní. Procentueln p evažují lidé žijící ve
svazku manželském, ale jen o 10 % menší je skupina svobodných. Nep íliš velký
procentuální rozdíl odlišuje po et rozvedených a ovdov lých osob.
Graf 15
Rodinný stav obyvatelstva na území SO ORP
B
Zdroj: eský statistický ú ad, 2008 [1]
47
Jak dokazuje níže uvedené grafické znázorn ní, stejn jako na úrovni celé R, také na
úrovni území SO ORP eské Bud jovice došlo k poklesu s atk , a to celkem o 14. Pozitivní
je, že b hem sledovaných let došlo také k poklesu rozvodovosti, p i emž tento ukazatel se
snížil o 35 jednotek.
Graf 16
S atky a rozvody na území SO ORP B
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
Údaje týkající se rodinného stavu za statutární m sto eské Bud jovice korespondují
s hodnotami zjišt nými za celé SO ORP. Jednoprocentní rozdíl je pouze v p ípad
svobodných osob a rozvedených, kdy je bohužel po et svobodných ob an nižší na úkor
skupiny osob, mezi n ž pat í rozvedení i rozvedené.
Graf 17
Rodinný stav obyvatelstva na území
7%
9%
eských Bud jovic
1%
36%
svobodní, svobodné
ženatí, vdané
rozvedení, rozvedené
ovdov lí, ovdov lé
nezjišt no
47%
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
48
Obdobný pr b h vývoje po tu s atk a rozvod jako na území SO ORP B byl zaznamenán
také na úrovni statutárního m sta, kde rovn ž klesaly ob sledované veli iny. Vzhledem
k po tu s atk a rozvod , ke kterým došlo v letech 2005 a 2006, byl procentuální pokles
vyšší v p ípad rozvodu manželství.
Graf 18
600
S atky a rozvody na území
524
eských Bud jovic
509
500
339
400
322
s atky
300
rozvody
200
100
0
2005
Zdroj:
2006
eský statistický ú ad, 2008 [1]
49
4.9.
Obyvatelstvo dle národnosti a státního ob anství8
eská republika
Na území eské republiky jednozna n p evažují ob ané mající eské státní ob anství.
Podle údaj
editelství služby cizinecké a pohrani ní policie Ministerstva vnitra R žilo
legáln v eské republice k 31. 12. 2007 celkem 392 087 cizinc , kte í tak tvo ili 3,8 %
populace R.
Jiho eský kraj
Také na úrovni Jiho eského kraje jednozna n p evažují ob ané mající eské státní
ob anství. V p ípad Jiho eského kraje jde dokonce o 99,2 % z celkové populace území. Od
demografické struktury území celého kraje se výrazn ji odlišuje pouze pohrani ní okres
eský Krumlov, pro který je pest ejší národnostní složení charakteristické.
SO ORP eské Bud jovice
V rámci SO ORP p edstavuje podíl osob s cizím státním ob anstvím pouze 1,1 %, p i emž
nejvyšší po et osob je ze zemí mimo Evropskou unii. Vedle ech je na území SO ORP
nejvíce zastoupena národnost slovenská. P íslušnosti k ostatním národnostem již
významn jších hodnot nevykazují. Nejvíce patrné z hlediska po tu jsou dále osoby
s národností n meckou a hned v záv su moravskou. K romské národnosti se hlásí na území
SO ORP 143 osob.9
Graf 19
Národnost obyvatelstva na území SO ORP
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
Zdroj:
8
9
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
V tomto p ípad m že být údaj v porovnání s reálným stavem podhodnocen.
50
Níže uvedené grafické znázorn ní ukazuje rozd lení obcí SO ORP eské Bud jovice dle
procentuáln stanoveného podílu po tu osob, které dle posledního s ítání lidu nemají eské
ob anství. Jedním z m st s nejvyšším výskytem osob s jiným než eským ob anstvím
v rámci RO ORP eské Bud jovice je Hluboká nad Vltavou. D vodem je pravd podobn
Townshend International School, mezinárodní škola G.Townshenda, která je oblíbená jak
mezi zahrani ními studenty žijícími na jihu ech, tak mezi zde žijícími zahrani ními
pedagogy, kte í ve škole nacházejí své uplatn ní.
Obr. 10 Podíl osob nemajících ob anství
Zdroj:
R
eský statistický ú ad, 2008 [1]
51
Statutární m sto eské Bud jovice
Vzhledem k tomu, že údaje za statutární m sto eské Bud jovice se výrazn neliší od údaj
získaných za SO ORP, lze usuzovat, že v tšina Slovák , Moravan , Rom , Polák i N mc
žije na území statutárního m sta. V tší rozdíl mezi po tem osob žijících na území celého SO
ORP a hodnotou p ipadající na statutární m sto je patrný pouze v p ípad n mecké
národnosti.
Graf 20
Národnost obyvatelstva na území eských Bud jovic
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
52
4.10.
Obyvatelstvo z hlediska vzd lanosti
eská republika
Úrove vzd lanosti obyvatelstva pat í mezi podstatné faktory ur ující vývoj rozvoje území, na
kterém žijí. Podle výsledk SLBD k 1. b eznu 2001 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským
vzd láním z celkového po tu osob patnáctiletých a starších 7,8 % (v roce 1991 to bylo 6,3
%) a podíl osob s úplným st edním vzd láním (v etn vyššího) 28,4 % (v roce 1991 to bylo
23,2 %). Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzd láním mají v eské republice pouze v hl.
m st Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Vyšší podíly osob s úplným st edním
vzd láním pak byly zaznamenány jen v Praze a Královéhradeckém kraji.
V rámci celorepublikových údaj lze konstatovat, že nejpo etn jší skupinu tvo í lidé vyu ení
a mající st ední odborné vzd lání bez maturity (38 %). Do druhé skupiny, která je podstatn
mén po etn jší a p ipadá tak na ni pouze 24,9 % eské populace, pat í ti, kte í se mohou
pyšnit úplným st edním vzd láním zakon eným maturitní zkouškou. Tém stejn po etnou
skupinu však tvo i lidé, kte í dosáhli pouze základního vzd lání i jsou zcela bez vzd lání.
Jiho eský kraj
Co se týká hodnot dosahovaných na úrovni kraje, tak lze konstatovat, že jsou prakticky
totožné s tím, že mírn p evyšuje podíl osob s maturitním vzd láním a naopak pom r osob
s vysokoškolským vzd láním je mírn pod republikovou hodnotou.
D vody v rozdílech vzd lanosti mezi obyvatelstvem lze hledat nap . ve skute nosti, že
eské Bud jovice jsou univerzitním m stem a už to samo o sob usnad uje p ístup
místního obyvatelstva k vysokému vzd lání. Další p í inou tohoto statistického jevu je zcela
jist skute nost, že eské Bud jovice pat í mezi významná m sta v rámci eské republiky,
a už z pohledu pracovních p íležitostí, ob anské vybavenosti i nabídky bydlení a stávají se
tak spolu se svým p ilehlým okolím atraktivní lokalitou pro osoby s vyšším vzd láním, které
se do statutárního m sta, potažmo do okolních obcí st hují.
Porovnání obyvatelstva z hlediska úrovn vzd lanosti10
Tabulka 8
v tom s nejvyšším ukon eným vzd láním
podíl v %
8 575 198
1 975 109
3 255 400
2 134 917
296 254
762 459
37 932
113 127
100,0
23,0
38,0
24,9
3,5
8,9
0,4
1,3
521 436
122 772
201 825
131 029
17 225
40 468
1 990
6 127
100,0
23,5
38,7
25,1
3,3
7,8
0,4
1,2
18 353 378
4 228 590
6 972 093
4 576 461
633 092
1 622 385
80 251
240 506
100,0
19,6
34,8
28,7
4,1
11,2
0,2
1,4
81 970
14 405
26 460
25 090
3 830
10 607
184
1 394
100,0 %
17,6 %
32,3 %
30,6 %
4,7 %
12,9 %
0,2 %
1,7 %
Zdroj:
10
nezjišt no
eské
Bud jovice
bez vzd lání
podíl v %
vysokoškolské
v . v decké
p ípravy
SO ORP
vyšší odborné
a nástavbové
podíl v %
úplné st ední
s maturitou
Jiho eský kraj
vyu ení
a st ední odborné
bez maturity
podíl v %
základní
a neukon- ené
eská republika
Obyvatelstvo
ve v ku
15 a více let
Název obce
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
53
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká rozložení obyvatelstva na území správního obvodu eských Bud jovic, lze
konstatovat, že k nejvíce zastoupené skupin obyvatel z hlediska dosaženého vzd lání pat í
osoby vyu ené a se st edním odborným vzd láním bez maturity (32,3 %). Pom rn vysoké
zastoupení p ipadá také na osoby s úplným st edním vzd láním (28,7 %). Stejn jako
v rámci eské republiky a Jiho eského kraje jsou t etí nej ast ji zastoupenou skupinou osob
lidé, kte í mají pouze základní vzd lávání (19,6 %) a až tvrtá skupina je tvo ena
vysokoškolsky vzd lanými lidmi.
Ve prosp ch eských Bud jovic potažmo celého správního obvodu p sobí to, že pom r
osob, které mají vysokoškolský titul je v porovnání s republikovou hodnotou o 4 % respektive
o 2,3 % vyšší. Také hodnoty u množství osob majících vysokoškolské vzd lání a st ední
s maturitou jsou pozitivn jší než v p ípad celé republiky i Jiho eského kraje.
Graf 21
Úrove vzd lanosti na území SO ORP
Zdroj:
B
eský statistický ú ad, 2008 [1]
54
Pom rn zajímavé rozložení obyvatel z hlediska úrovn vzd lání (v rámci SO ORP byla
sledována p edevším nejvíce riziková skupina obyvatel, tj. dosp lé osoby se základním
vzd láním a bez vzd lání) nabízí níže uvedené grafické znázorn ní. Procentuáln nejnižší
zastoupení nejmén vzd laných obyvatel žije v eských Bud jovicích.
Obr. 11 Vzd lanostní úrove
Zdroj:
11
eský statistický ú ad, 2008 [1]
11
V rámci legendy jsou uvedeny procentní podíly osob se základním vzd láním p idající na jednotlivá
území.
55
Statutární m sto eské Bud jovice
Z hlediska úrovn vzd lání dosahují
eské Bud jovice nejlepších výsledk z celého
Jiho eského kraje. Z výše uvedené tabulky Tabulka 8 vyplývá, že jednozna n nejvyšší
pom rný po et vysokoškolsky vzd laných lidí žije práv v eských Bud jovicích (12,9 %).
Naproti tomu vyšší odborné a nástavbové studium, zde není, stejn jako na celém území
R, p íliš asté (4,7 %), nicmén i tak je hodnota této sledované veli iny v rámci
sledovaných úrovních území nejvyšší. D vodem nízkých hodnot v p ípad tohoto typu
vzd lání, není pravd podobn nezájem ob an studovat, ale spíše nízká nabídka vzd lání
na této úrovni. Hodnota popisující po et osob žijících v eských Bud jovicích, kte í získali
maturitní vysv d ení, je v porovnání s republikovými a krajskými údaji jednozna n nejvyšší
(30,6 %).
Graf 22
Úrove vzd lanosti na území
eských Bud jovic
základní a neukon ené
13%
0%
2%
17%
vyu ení a st ední odborné
bez maturity
5%
úpln st ední s maturitou
vyšší odborné a
nástavbové
32%
31%
vysokoškolské v .
v decké p ípravy
bez vzd lání
nezjišt no
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
56
5. Socioekonomické aspekty sledovaného území
5.1.
Trh práce
5.1.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva
Jedním z nejvýznamn ji sledovaných socioekonomických aspekt je ekonomická aktivita
obyvatelstva a s tím dále související veli iny jako zam stnanost, nezam stnanost, d vody a
délka nezam stnanosti apod.
Ekonomicky aktivními obyvateli jsou ozna ovány osoby starší 15 let, které spl ují požadavky
na za azení mezi zam stnané i nezam stnané. Zam stnaní jsou ti, kte í mají placené
zam stnání, nebo sebezam stnání (v etn osob do asn v práci nep ítomných, ale
s formální vazbou k zam stnání). K nezam stnaným se adí ta ást populace, které nemá
placené zam stnání ani sebezam stnání, p itom práci aktivn hledá a je ochotna b hem
ur ité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat.
Ekonomicky neaktivní m že být obyvatelstvo z následujících d vod :
- z objektivních d vod (všechny osoby bez ohledu na v k, které nelze považovat za
ekonomicky aktivní - d ti v p edškolním v ku, žáci a studenti, starobní d chodci,
nemocní, invalidé),
- ze subjektivních d vod (osoby v domácnosti - z d vodu pé e o d ti, rodi e apod.,
rentié i, osoby neochotné pracovat).
eská republika
Níže uvedený obrázek poskytuje základní informace o ekonomické aktivit obyvatel na
území eské republiky. V pravém horním rohu obrázku jsou uvedena barevná rozlišení,
podle toho zda hodnoty charakterizující na sledovaných územích zam stnané,
nezam stnané a ekonomicky neaktivní obyvatele p evyšují i naopak jsou nižší než pr m r
za celou eskou republiku.
Obr. 12 Typologie obyvatel podle ekonomické aktivity obyvatel12
Zdroj:
12
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
57
Jiho eský kraj
Na území kraje je zam stnáno zhruba 300 tisíc osob, z toho tém t etina v pr myslu, 13 % v
obchodu a opravách spot ebního zboží a 10 % ve stavebnictví. Pr m rná hrubá m sí ní
mzda v roce 2006 dosáhla 17 732 K (na fyzickou osobu), za celorepublikovým pr m rem
však zaostala o 2 475 K (toto zaostávání je do ur ité míry dáno strukturou hospodá ství
kraje).
Níže uvedená tabulka se zabývá popisem sledovaných úrovní území z hlediska ekonomické
aktivity obyvatelstva. Ze získaných údaj je patrné, že výše ekonomické aktivity se výrazn
neliší.
Tabulka 9
Porovnání obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity13
61,3 4 894 465
61,5
300 155
62,3
69 118
62,4
45 015
Ekonomická
aktivita
nezjišt na
Ekonomicky
neaktivní
celkem
Zdroj:
8 575 198 5 253 400
521 436
320 546
123 978
77 295
81 970
51 156
Míra
ekonomické
aktivity
v%
10 230 060
625 267
147 795
97 339
Ekonomicky
aktivní
eská republika
Jiho eský kraje
SO ORP
eské Bud jovice
Obyvatelstvo
ve v ku
15 a více let
Obyvatelstvo
celkem
Území
569 132
4 566
1 382
1 168
eský statistický ú ad, 2008 [1]
SO ORP eské Bud jovice
Míra ekonomické aktivity se v obcích ve správním obvodu pohybuje od 41,7 % do 70,9 %.
Pr m rná míra ekonomické aktivity za ORP eské Bud jovice iní 62,3 %, což je vyšší údaj
než iní pr m r pro Jiho eský kraj (61,5 %) i pro eskou republiku (61,3 %). Z celkového
po tu 79 obcí vykazují ve v tší mí e nadpr m rnou ekonomickou aktivitu obyvatel
v porovnání s celorepublikovým údajem pouze 2 obce, a sice Borek (71,9 %) a Vidov
(70,3 %). Naopak nejnižší aktivita p ipadá na obec Libní , a to (40,7 %)14. 52 obcí SO ORP,
tedy p evážná v tšina vykazuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva ve výši 60 - 70 %.
Graf 23
Rozd lení obcí z hlediska výše podílu ekonomicky aktivního
obyvatelstva
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
13
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
D vodem m že být ústav sociální pé e, který se v Libní i nachází. V tomto za ízení jsou dlouhodob
umístn ny osoby, které se nejsou schopny samy o sebe postarat a nelze je tedy zapo ítávat ani mezi
ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
14
58
Jak již bylo zmín no, významnou složku ekonomicky aktivního obyvatelstva tvo í osoby
zam stnané, tedy ty které mají placené zam stnání, nebo sebezam stnání (v etn osob
do asn v práci nep ítomných, ale s formální vazbou k zam stnání). Níže uvedené grafické
znázorn ní p edstavuje území SO ORP eské Bud jovice z hlediska podílu aktivn
zam stnaných z celkového po tu ekonomicky aktivních obyvatel nad 15 let. Nejnižších
hodnot podílu dosahují obce, kde je zárove zaznamenána nejvyšší míra nezam stnanosti.
Obr. 13 Podíl aktivn zam stnaných
59
V rámci SO ORP B dosahuje po et ekonomicky aktivních obyvatel 77 295. Z toho na
zam stnané p ipadá 73 304 osob, tj. 94,8 %. Zbytek, tedy 5,2 % p ipadá na osoby
nezam stnané. Po et ekonomicky neaktivních osob byl stanoven na 69 118. Toto íslo lze
dále rozd lit na nepracující d chodce (44 %), studenty a žáky (38 %) a ostatní (18 %).
Graf 24
Nezam stnaní na území SO ORP
B15
!
Zdroj:
"
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
Jen o n co více nezam stnaných než v rámci SO ORP eské Bud jovice, vykazuje
samotné statutární m sto eské Bud jovice. Na osoby bez práce zde p ipadá 5,8 %.
Graf 25
Nezam stnaní na území
eských Bud jovic16
!
Zdroj:
15
16
"
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
60
5.1.2. Nezam stnanost
eská republika
Dle údaj získaných k 10. 3. 2008
republiky 5,9 %.
inila pr m rná nezam stnanost na území
eské
Jiho eský kraj
Koncem roku 2006 bylo v kraji evidováno 20 426 uchaze o zam stnání. Míra registrované
nezam stnanosti dosahovala koncem prosince 5,68 %. V mezikrajovém porovnání zaujímal
Jiho eský kraj tvrtou nejnižší p í ku po hlavním m st Praze, St edo eském a Plze ském
kraji.
SO ORP eské Bud jovice
Níže uvedené tabulky stru n
Bud jovice.
Tabulka 10
charakterizují nezam stnanost na území SO ORP
Nezam stnanost na území SO ORP eské Bud jovice
z toho podíl v %
Uchaze i
o zam stnání
žen
eské
absolvent
škol
ob an
se
zdravotním
postižením
15,3
Míra nezam stnanosti
v%
k 31. 12.
2005
k 31. 12.
2006
3 367
54,8
7,0
4,37
3,86
Podíl z celkového po tu uchaze v %
Po et uchaze
Po et
osob s délkou
na 1 volné místo
osob ve v ku
volných
evidence
pracovních
nad
do 24 let 50 a více
6 - 12
k 31. 12.
míst
12
k 31. 12. 2006
v etn
let
m síc
2005
m síc
20,3
24,3
18,9
21,3
1 394
6,3
2,4
Podíl z celkového po tu uchaze (v %)
Dosažené vzd lání
Délka v evidenci
Absolventi
Mladiství
Mladiství
základní
vyu ení
maturita
6 - 12
6 - 12
m síc
m síc
23,4
36,5
29
1,7
0,5
0,4
Zdroj: Ú ad práce
Graf 26
eské Bud jovice, 2008 [15]
Nezam stnaní na území SO ORP
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice podle v ku
eské Bud jovice, 2008 [15]
61
Graf 27
Nezam stnaní na území SO ORP
eské Bud jovice podle vzd lání
Chyba! Chybné propojení.
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
Statutární m sto eské Bud jovice
Níže uvedené tabulky a následn také grafy stru n
území statutárního m sta eské Bud jovice.
Tabulka 11
Nezam stnanost na území
charakterizují nezam stnanost na
eských Bud jovic
z toho podíl v %
Uchaze i
o zam stnání
absolvent
škol
žen
2 285
54
5,8
Podíl z celkového po tu uchaze v %
osob s délkou
osob ve v ku
evidence
do 24 let
v etn
50 a více
let
18,6
6 - 12
m síc
nad
12 m síc
ob an
se
zdravotním
postižením
16
Po et
volných
pracovních
míst
Míra nezam stnanosti
v%
k 31. 12.
2005
k 31. 12.
2006
4,52
3,97
Po et uchaze
na 1 volné místo
k 31. 12.
2005
k 31. 12.
2006
24,5
41,6
22,5
1139
5,1
Podíl z celkového po tu uchaze (v %)
Dosažené vzd lání
Délka v evidenci
Mladiství
Mladiství
Absolventi 6 - 12
základní
vyu ení maturita
6 - 12
m síc
m síc
26
34
28,6
2,1
0,4
Zdroj: Ú ad práce
Graf 28
2
0,5
eské Bud jovice, 2008 [15]
Nezam stnaní na území
eských Bud jovic podle v ku
62
Zdroj: Ú ad práce
Graf 29
eské Bud jovice, 2008 [15]
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle vzd lání
eské Bud jovice, 2008 [15]
63
5.1.3. Nezam stnanost v
eských Bud jovicích podle územn technických jednotek
Pro zpracování bližších údaj o nezam stnanosti na území eských Bud jovic byly použity
údaje platné k 11. 4. 2008, p i emž pro roz len ní území m sta na jednotlivé oblasti bylo
použito len ní dle Registru s ítacích obvod a budov eského statistického ú adu.
V jednotlivých ástech obce jsou data z Ú adu práce v eských Bud jovicích roz len na dle
pohlaví. Z celkového po tu evidovaných je 54,4 % žen a 45,6 % muž . Nejvíce
nezam stnaných je evidováno v ásti eské Bud jovice 2, která zárove pokrývá nejv tší
sídlišt m sta. Nejv tší skupinu nezam stnaných dle vzd lání tvo í uchaze i se st edním
odborným vzd láním, jedná o 30,2 % uchaze . Zastoupení muž a žen je rovnom rné u
v tšiny stup
vzd lání, menší rozdíly najdeme u uchaze
se základním vzd láním a
s úplným st edním vzd láním s maturitou, bez vyu ení, u kterých mají menší p evahu ženy.
P i srovnání uchaze
dle základních v kových kategorií, je nejvíce zastoupená v ková
kategorie 25 - 49 let, která p edstavuje 53,1 %, což je samoz ejm dáno i rozsahem samotné
kategorie. Ženy však p edstavují 58,2 % této kategorie. Uchaze i starší 50 let tvo í 28,8 %,
zastoupení muž a žen je v této v kové kategorii vícemén rovnom rné.
Z hlediska zdravotního stavu je v tšina uchaze
uchaze je áste n invalidních.
(68,5 %) bez zdravotního omezení, 16,6 %
P es 37 % uchaze je v evidenci déle než 6 m síc , z toho v rozmezí 6 - 12 m síc se
jedná o 18,4 % uchaze a déle než jeden rok je evidováno 18,9 % uchaze .
V tabulce Tabulka 13 jsou uvedeny názvy ulic, ve kterých mají uchaze i o zam stnání dle
tabulky Tabulka 12 trvalé bydlišt v roz len ní dle jednotlivých ástí obcí.
64
Tabulka 12
Nezam stnanost v
B podle územn technických jednotek a pohlaví
Vzd lání
V evidenci
OZP
invalidní
jiné
omezení
nad 6
m síc
nad 12
m síc
2
0
2
3
14
12
24
1
5
1
0
7
5
37
13
9
12
2
0
0
0
1
0
6
23
8
28
1
2
5
1
7
8
> 50
18 - 24
<
17
ÚSV
VŠ
ostatní
OZP
znevýhod
n ní
0
bez
omezení
1
25 - 49
5
jiné
12
st ední
odborné
7
ÚSO
mat+
vyu ení
4
ZŠ
eské Bud jovice 2
ÚSO s
maturitou
Muži
Zdravotní stav
68
31
SO
vyu ení
eské Bud jovice 1
Ženy
Po et
uchaze
ást Obce
V k
765
Ženy
426
125
108
107
32
21
14
8
11
11
62
247
106
286
13
84
35
8
80
99
Muži
339
114
79
82
22
13
14
1
14
13
63
157
106
226
12
59
37
5
64
58
Ženy
265
78
64
66
20
14
12
3
8
4
39
148
74
181
9
39
31
5
46
37
Muži
213
76
41
45
23
9
9
0
10
2
47
107
57
161
6
22
18
6
35
43
eské Bud jovice 3
eské Bud jovice 4
478
35
Ženy
17
6
2
6
0
0
0
0
3
0
1
9
7
9
0
4
3
1
2
5
Muži
18
5
2
9
2
0
0
0
0
0
0
13
5
11
0
3
4
0
4
4
eské Bud jovice 5
139
Ženy
72
17
22
20
6
2
4
1
0
2
7
45
18
53
1
10
7
1
13
12
Muži
67
19
20
9
5
6
1
0
7
2
10
29
26
46
0
12
7
2
16
13
75
17
27
15
2
5
4
3
2
0
9
41
25
49
4
16
4
2
13
9
66
24
15
13
5
5
2
1
1
2
11
35
18
47
1
9
6
3
11
11
eské Bud jovice 6
Ženy
Muži
eské Bud jovice 7
141
154
Ženy
82
19
32
12
5
5
4
4
1
0
11
47
24
53
4
19
5
1
13
19
Muži
72
20
18
14
9
8
0
1
2
4
11
31
26
45
2
12
10
3
16
13
1780
537
446
422
138
89
64
24
60
42
280
946
512
1219
54
296
173
38
327
336
Celkem B
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
65
Tabulka 13
Za azení ulic do ástí obce dle Registru s ítacích obvod a budov
ást obce
eské Bud jovice 1
eské Bud jovice 2
eské Bud jovice 3
eské Bud jovice 4
eské Bud jovice 5
eské Bud jovice 6
eské Bud jovice 7
SÚ
Seznam ulic
eská .p., Dr. Stejskala, Hradební, Hroznová, Kanovnická, Karla IV.,
Kn žská, Krajinská, Na Mlýnské stoce, nám. P emysla Otakara II., Panská,
Pasovská, Plachého, Radni ní, Sokolský ostrov, Široká, Zátkovo náb .
Ant. Barcala, Ant. Slaví ka, Ant. Sovy, Bezdrevská, Branišovská, eské
Vrbné, Dlouhá, Dr. Bureše, Dubenská, Emy Destinové, Fr. Ond í ka,
Haklovy dvory, Husova t ., J. Bendy, J. Boreckého, J. Opletala, Jizerská,
Josefy Kolá ové, K. Fleischmanna, K. Chocholy, K. Šafá e, K. Št cha,
Kijevská, Kr ínova, Labská, Lhenická, Loucká, M. Horákové, M. Chlajna, N.
Frýda, Na Zlaté stoce, Netolická, O. Nedbala, Ot. Ostr ila, Otavská,
Písecká, Prachatická, Sokolská, Studentská, Sukova, U Hvízdala, U Lesa,
U rozvodny, U Stromovky, U Výstavišt , V. Talicha, V. Volfa, V trná,
Vltavské náb ., Vod anská, Zahradní, Zavadilka
A. Trägera, B. Smetany, Budivojova, é ova, Dr. T my, Pražská t ., Fráni
Šrámka, Hálkova, Hlubocká, Hole kova, Horní, Hosínská, H rská, Husova,
J. Plachty, J. Š. Baara, Jana, Štursy, Jar. Haška, Jeremiášova, Jiráskovo
náb ., Jírovcova, Jižní, Jubilejní, K rybníku, K Úsilnému, K. Sv tlé, K.
Šatala, K. Weisse, Kamenická, Klaricova,
Klavíkova, Klostermannova, Kn žskodvorská, Kostelní, Kubatova, Kv tná,
Lipenská, M. Millauera, Na Sadech, Nemanická, Neplachova, Nerudova,
Nová, Opatovická, Otakarova, Pekárenská, Plze ská, Pražská t .,
Pr b žná, Puklicova, Resslova, Riegrova, Roudenská, Rudolfovská,
Rybá ská, Skuherského, Starom stská, t . 28. íjna, U ertíka, U Trojice, U
t í dub , V oblouku, Vltavská, Za H išt m, Zachariášova
B. Martin , Dobrovodská, Hlinská, Lomená, Okružní, Prokopa Holého,
P í ná, Rokycanova, U jeslí, U Sirkárny, Vodní, Vrbenská, V esová,
Žerotínova
A. K íže, Boleslavova, Brigádnická, Dalimilova, D lnická, Dienzenhoferova,
Dobrovodská, Družstevní, Dvo ákova, E. Beneše, El. Krásnohorské, Fr.
Škroupa, H. Malí ové, He mánková, Hlinecká, I. Olbrachta, J. Dobrovského,
J. Lomského, Jana arka, Jar. Ježka, Ji ího z Pod brad, K Dolí ku, K.
Vina ického, Kališt , Karla Tomana, Karla Uhlí e, Kopretinová, Krokova,
Ledenická, Lesní, Macharova, Pod lékárnou, Prašná, P emyslova,
Reinerova, Sámova, t . sl. Legií, T ebízského, T ebotovice, Tyršova, U
cihelny, U lávky, U pramene, V Hluboké cest , V. Nezvala, Vl. Van ury,
Železni á ská
Ant. Janouška, Borovanská, Brožíkova, echova, Doubravická,
Doudlebská, Dukelská, Fr. Halase, Havlí kova, Hod jovická, H rka,
Chel ického, J. Dietricha, J. Masaryka, Jasanová, Jeronýmova, Kališnická,
Ke studánce, Kpt. Jaroše, Kpt. Nálepky, Lannova, M. Vydrové, Mánesova,
Na náb eží, Nádražní, nám. Švabinského, Novohradská, Osiková, Palmová,
Polní, Pr myslová, Rohá e z Dubé, í ní, Še íková, Štítného, Topolová, U
elektrárny, U t í lv , Vl. Rady, Vrchlického, Zd. Fibicha, Zeyerova, Žižkova
Antala Staška, B. N mcové, Bachma ská, Beránkovo náb ., Boh. Kafky,
Boletická, Boršovská, B í. apk , elakovského, E. E. Kische, Fr. Bílka,
Heydukova, J. Bud šínského, J. K. Chmelenského, Jana Kollára,
Janá kova, Janošíkova, Jánská, Jar. H lky, Jaselská, Josefa Lady, K.
Lávi ky, Komenského, Krumlovská, L. B. Schneidera, L. Kuby, L. M.
Pa ízka, Lidická t ., Máchova, Malebná, Matice školské, Na Hrani kách, Na
výsluní, Nová, Ot. B eziny, Ovocná, P. J. Šafa íka, Pabláskova,
Papírenská, Pastevní, Plánská, Plavská, S. K. Neumanna, Sadová,
Slune ná, Sokolovská, St. e ka, Strádova, Stropnická, Šumavská, Tylova,
U Malše, U Vltavy, V zahrádkách
66
Graf 30
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle pohlaví
eské Bud jovice, 2008 [15]
Po et muž a žen mezi uchaze i je zachycen na následujícím grafu. Hodnoty jsou pro
jednotlivé ásti eských Bud jovic. S výjimkou dvou obvod s nízkým po tem uchaze ,
p evažují na všech sledovaných územích ženy.
Graf 31
Nezam stnanost na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle pohlaví
eské Bud jovice, 2008 [15]
67
Graf 32
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle v ku
eské Bud jovice, 2008 [15]
Následující graf zobrazuje procentuální zastoupení v kových kategorií evidovaných
uchaze
pro jednotlivé ásti eských Bud jovic. Poslední sloupec celkem zobrazuje pro
srovnání celkový stav v eských Bud jovicích.
Graf 33
Složení nezam stnaných na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle v ku (v %)
eské Bud jovice, 2008 [15]
68
Na následujícím grafu je zobrazena struktura nezam stnaných dle dosaženého vzd lání.
Graf 34
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle vzd lání
eské Bud jovice, 2008 [15]
Následující graf zobrazuje strukturu nezam stnaných dle jejich zdravotního stavu a dle
jednotlivých ástí eských Bud jovic. Pro srovnání je i zde dopln n sloupec celkem, který
zobrazuje strukturu zdravotního stavu nezam stnaných za celé eské Bud jovice. Nejnižší
pom r uchaze
bez zdravotního omezení mají eské Bud jovice 4 (57,1 %) a nejvyšší
pom r uchaze bez zdravotního omezení eské Bud jovice 1 (76,5 %).
Graf 35
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
eských Bud jovic podle zdrav. stavu
eské Bud jovice, 2008 [15]
Následující graf zobrazuje srovnání jednotlivých m stských ástí dle délky uchaze
v evidenci. Jednotlivé sloupce p edstavují podíly uchaze , kte í jsou v evidenci déle než 6
m síc respektive déle než 12 m síc v i všem uchaze m dané oblasti. Z hlediska délky
evidence jsou na tom nejlépe eské Bud jovice 6, kde uchaze i s delší dobou evidence
p edstavují 31,2 % uchaze z daného území. Nejvyšší pom r uchaze evidovaných delší
69
dobu mají eské Bud jovice 4, kde je t chto uchaze
než 12 m síc tvo í 25,7 %.
Graf 36
Nezam stnaní na území
Zdroj: Ú ad práce
42,9 % a uchaze i evidovaní déle
eských Bud jovic dle doby evidence
eské Bud jovice, 2008 [15]
Nezam stnanost v eských Bud jovicích ve vybraných základních sídelních
jednotkách podle pohlaví
Pro další srovnání jsou v následující tabulce vybrány údaje za 8 základních sídelních
jednotek17, které mají nejvyšší po ty nezam stnaných uchaze . Rozd lení na základní
sídelní jednotky vychází také z Registru s ítacích obvod a budov eského statistického
ú adu. T mito vybranými jednotkami jsou v po adí dle po tu nezam stnaných Sídlišt Máj,
Sídlišt Vltava, Sídlišt Šumava, Sídlišt na Pražské, Na Sadech, U Pekárenské, Za
Poliklinikou a eské Bud jovice-st ed. Vybrané sídelní jednotky p edstavují v sou tu
p es 60 % všech nezam stnaných uchaze
eských Bud jovic.
17
Dle Územn
jednotek.
identifika ního registru
R mají
eské Bud jovice celkem 66 základních sídelních
70
Tabulka 14
V k
Zdravotní stav
V evidenci
OZP
Invalidní
jiné
omezení
nad 6
m síc
nad 12
m síc
10
8
23
28
1
1
4
2
1
5
0
1
6
7
3
7
5
9
12
5
14
17
1
2
3
2
3
4
1
0
4
2
1
1
6
10
21
20
15
10
28
29
1
2
9
4
5
5
0
1
10
8
4
11
62
41
52
33
70
53
20
8
7
5
6
4
6
1
6
8
11
12
37
29
131
75
50
37
154
107
9
4
44
26
19
14
3
2
40
29
52
24
19
15
15
8
6
2
4
8
2
4
3
2
0
0
3
1
0
1
5
1
36
24
11
14
38
29
1
2
7
4
5
4
1
1
5
5
6
9
26
21
20
13
13
7
2
3
3
2
3
3
1
0
2
1
0
1
8
5
37
23
25
21
47
28
1
6
15
9
5
5
2
2
12
9
19
6
27
36
24
24
19
12
8
8
9
3
3
3
1
0
2
5
0
0
11
18
55
39
27
34
62
61
2
1
19
15
8
13
2
1
20
16
21
23
12
14
14
6
11
8
3
4
0
0
1
2
1
0
1
3
1
0
12
6
20
24
10
7
28
30
1
1
6
2
6
3
2
1
9
9
8
2
ZŠ
ostatní
OZP
znevýho
dn ní
14
25
bez
omezení
3
4
> 50
2
0
25 - 49
0
1
18 - 24
2
0
<
17
0
0
jiné
1
0
st ední
odborné
5
2
ÚSV
11
12
ÚSO
mat+
vyu ení
7
9
VŠ
3
13
ÚSO s
maturito
u
Muži
Sídlišt Šumava
Ženy
Muži
Sídlišt Vltava
Ženy
Muži
U Pekárenské
Ženy
Muži
Za Poliklinikou
66
29
37
84
43
41
382
229
153
92
52
40
120
70
50
184
93
91
80
43
37
74
B ve vybraných základních sídelních jednotkách
Vzd lání
SO
vyu ení
eské
Bud
Ženy jovice-st ed
Muži
Na Sadech
Ženy
Muži
Sídlišt Máj
Ženy
Muži
Sídlišt Na
Pražské
Ženy
Po et
uchaze
Základní sídelní
jednotka
Nezam stnanost v
71
nad 6
m síc
nad 12
m síc
OZP
Invalidní
jiné
omezení
SO
vyu ení
ÚSO s
maturito
u
ZŠ
VŠ
ÚSO
mat+
vyu ení
ÚSV
st ední
odborné
jiné
<
17
18 - 24
25 - 49
> 50
bez
omezení
OZP
znevýho
dn ní
ostatní
5
6
Po et
uchaze
eské Bud jovice, 2008 [15]
Zdroj: Ú ad práce
4
5
5
3
2
0
7
4
11
12
8
6
19
8
3
2
2
1
1
0
1
0
0
0
1
1
6
8
27
15
11
5
28
21
3
1
Základní sídelní
jednotka
45
29
Ženy
Muži
V evidenci
Zdravotní stav
V k
Vzd lání
72
V následujícím grafu jsou uvedeny po ty nezam stnaných žen a m žu pro jednotlivé
vybrané sídelní jednotky. Ve všech vybraných sídelních jednotkách je v tší po et žen než
muž , jedinou výjimkou z vybraných jsou eské Bud jovice-st ed. Výrazné zastoupení žen
mezi uchaze i vykazuje sídlišt Máj, kde je mezi uchaze i 59,9 % žen, Za Poliklinikou, kde je
zastoupení žen 60,8 % a sídlišt Šumava s 58,3 % zastoupením žen.
Graf 37
Nezam stnání ve vybraných sídelních jednotkách, dle pohlaví
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
Z hlediska pohlaví jsou v sídelních jednotkách s vyšším zastoupením žen nejvíce
zastoupeny následující v kové kategorie. Na Sídlišti Máj jsou nejpo etn jší skupinou
z hlediska v ku ženy ve v ku 24 - 49 let, p edstavují 34,3 % všech uchaze této sídelní
jednotky. Pro srovnání, muži ve stejné v kové kategorii p edstavují 19,6 % uchaze . Za
Poliklinikou p edstavují ženy této v kové kategorie 36,5 % uchaze
a muži 20,3 %.
Výrazn jší rozdíl je u této lokality však u v kové kategorie nad 50 let, kde jsou ženy
zastoupeny 14,9 % a muži 6,8 %. Nejvyšší procentuální podíl nezam stnaných ve v kové
kategorii 50 let a více p ipadá na sídlišt Šumava, p i emž pravd podobným d vodem bude
vyšší v kový pr m r zde žijícího obyvatelstva.
Graf 38
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách dle v ku
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
73
Z grafu zobrazujícím strukturu nezam stnaných v jednotlivých vybraných sídelních
jednotkách dle vzd lání uchaze jsou také patrné drobné rozdíly. Nejv tší podíly uchaze
se základním vzd láním se nacházejí v lokalitách Na Sadech (36,9 %) a Za Poliklinikou
(36,5 %), nejmén uchaze se základním vzd láním bydlí na sídlišti na Pražské (8,7 %).
Naopak nejvyšší podíly vysokoškolsky vzd laných uchaze mají sídelní jednotky sídlišt na
Pražské (13 %) a eské Bud jovice-st ed (10,6 %).
Graf 39
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle
vzd lání
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
V lokalit Za Poliklinikou p edstavují ženy se základním vzd láním 42,2 % uchaze
ženského pohlaví a 25,7 % z celkového po tu všech uchaze této lokality. Na sídlišti Máj
p edstavují nejpo etn jší skupinu z žen také uchaze ky se základním vzd láním, jedná se o
30,6 % žen evidovaných na ú adu práce z dané lokality. Nejvíce žen ze sídlišt Šumava má
st ední odborné vzd lání i jsou vyu eny, jedná se 37,1 % uchaze ek dané lokality.
74
Následující graf zobrazuje strukturu nezam stnaných dle jejich zdravotního stavu pro
jednotlivé lokality. Nejvyšší pom r uchaze
bez zdravotních omezení má lokalita eské
Bud jovice-st ed (77,3 %), sídlišt na Pražské (72,8 %) a U Pekárenské (72,5 %). Nejvyšší
pom ry uchaze
s OZP - áste nou invaliditou vykazují lokality sídlišt Šumava (20 %),
sídlišt Vltava (18,5 %) a sídlišt Máj (18,3 %).
Graf 40
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle zdr.
stavu
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
75
Graf zobrazuje srovnání jednotlivých ástí obce dle délky uchaze
v evidenci. Jednotlivé
sloupce p edstavují podíly uchaze , kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc respektive déle
než 12 m síc v i všem uchaze m dané ásti. Z hlediska délky evidence je na tom
nejlépe Sídlišt na Pražské, kde uchaze i s delší dobou evidence p edstavují 27,2 %
uchaze . Nejvyšší pom r dlouhodob ji evidovaných uchaze má naopak sídlišt Šumava,
kde tito uchaze i p edstavují 38,3 % všech uchaze lokality.
Graf 41
Nezam stnaní ve vybraných sídelních jednotkách dle délky evidence
Zdroj: Ú ad práce
eské Bud jovice, 2008 [15]
76
5.1.4. Dojíž ka za prací
eská republika
eská republika je z hlediska vyjíž ky do zam stnání charakterizována následujícími ísly.
Viz Tabulka 15.
Tabulka 15
Vyjížd jící do zam stnání v rámci
eské republiky18
Ukazatel
Vyjížd jící do zam stnání
Z toho
Po et osob
4 287 908
2 039 504
1 066 899
690 002
320 827
1 434 336
v rámci obce
v rámci okresu
v rámci kraje
do jiného kraje
Vyjížd jící do zam stnání denn mimo obec
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
Za významný ukazatel sv d ící o nabídce odpovídajících pracovních míst na sledovaném
území je považována dojíž ka za prací. V roce 2001 bylo v rámci Jiho eského kraje celkem
300 237 zam stnaných, p i emž z toho 270 367 osob se adilo mezi vyjížd jící za prací.
Z t chto osob p ipadá na ty, kte í dojíždí v rámci obce 52,7 % obyvatel. Ostatní tj. 44 % je
nuceno dojížd t do zam stnání mimo místo svého bydlišt .
Tabulka 16
Území
Jiho eský kraj
podíl
SO ORP
podíl
eské Bud jovice
podíl
Zam stnaní
celkem
300 237
73 304
48 212
Dojíž ka za prací - porovnání 19
z toho
vyjížd jící
za prací
270 367
90,1 %
65 825
89,8 %
43 468
90,2 %
Zdroj:
18
19
v tom
v rámci
obce
do jiné
obce
142 375
52,7%
39 260
59,6%
35 337
81,3 %
118 994
44,0 %
24 257
36,9 %
6 645
15,3 %
Dojížd jící
Saldo
za prací z
dojíž ky
nezjišt no jiných obcí
8 998
3,3 %
2 308
3,5 %
1 486
3,4 %
112 020
x
30 267
x
23 791
17 146
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
Data odpovídají výsledk m SLDB v roce 2001.
77
SO ORP eské Bud jovice
Drobné procentuální rozdíly od hodnot charakterizující území kraje vykazují údaje vztahující
k SO ORP. Na území SO ORP dojíždí za prací 89,8 % všech zam stnaných osob, p i emž
59,5 % dojíždí v rámci místa svého bydlišt . Tato pom rn vysoká hodnota je dána vysokým
podílem obyvatel SO ORP eské Bud jovice žijících ve statutárním m st . Pro to je
charakteristická nejvyšší nabídka pracovních míst v Jiho eském kraji a zárove možnost
využívat pro dopravu do zam stnání místní m stskou hromadnou dopravu. Mimo místo
svého bydlišt pracuje 36,9 % obyvatel správního obvodu.
Graf 42
Dojíž ka za prací v rámci území SO ORP
B
3%
37%
v rámci obce
do jiné obce
nezjišt no
60%
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad dojížd k za prací jsou patrné rozdíly mezi údaji získanými za SO ORP eské
Bud jovice a statutární m sto eské Bud jovice. Podíl dojížd jících je prakticky totožný.
Výrazn se však liší podíl dojížd jících z hlediska cíle. V p ípad m sta eské Bud jovice je
patrný výrazný podíl ob an dojížd jících za prací v rámci obce. Logickou p í inou je
rozsáhlá nabídka pracovních p íležitostí v eských Bud jovicích. Ta je vzhledem k velikosti
m sta nesrovnatelná s ostatními obcemi na území SO ORP. Z eských Bud jovic tak vyjíždí
za prací pouze 15,3 % obyvatel.
Graf 43
15%
Dojíž ka za prací v rámci
eských Bud jovic
4%
v rámci obce
do jiné obce
nezjišt no
81%
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
78
5.1.5. Mzdová politika
eská republika
Nominální pr m rná hrubá m sí ní mzda fyzické osoby dosáhla ve 4. tvrtletí 2007 výše
23 435 K , v meziro ním srovnání inil p ír stek 1 488 K . V podnikatelské sfé e se
pr m rná mzda zvýšila meziro n o 1 470 K na 23 484 K , v nepodnikatelské sfé e o 1 547
K na 23 259 K . R st reálných mezd ve 4. tvrtletí 2007 byl jedním z nejnižších za n kolik
posledních let. Sféra podnikatelská se v posledním tvrtletí roku 2007 dostala pod hranici
dvouprocentního r stu reálné mzdy od roku 1999 v bec poprvé.
Jiho eský kraj
Výše pr m rné m sí ní mzdy v podnikatelské sfé e v Jiho eském kraji inila v roce 2007
21 227 K .
Tabulka 17
Pr m rná mzda
4. tvrtletí 2005
4. tvrtletí 2006
4. tvrtletí 2007
Vývoj pr m rné mzdy v podnikatelské sfé e v Jiho eském kraji
Podnikatelská sféra
Podíl zam stnanc s
Pr m rný hodinový výd lek
podpr m rným hodinovým
výd lkem
107,97 K
65,0 %
111,00 K
64,1 %
118,77 K
64,0 %
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Výše pr m rné m sí ní mzdy v nepodnikatelské sfé e v Jiho eském kraji inila v roce 2007
22 647 K .
Tabulka 18
Pr m rná mzda
4. tvrtletí 2005
Vývoj pr m rné mzdy v nepodnikatelské sfé e v Jiho eském kraji
Nepodnikatelská sféra
Podíl zam stnanc s podpr m rným
Pr m rný hodinový výd lek
hodinovým výd lkem
112,28 K
53,5 %
4. tvrtletí 2006
118,59 K
54,1 %
4. tvrtletí 2007
129,38 K
54,0 %
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
79
Vzhledem k tomu, že r st spot ebitelských cen v roce 2007 p edstavoval v eské republice
2,8 %, lze odhadnout r st reálných hrubých mezd v Jiho eském kraji zhruba na 5,0 %.
Meziro ní vývoj mezd a míry inflace od roku 2000 je znázorn n v následujícím grafu.
Graf 44
Meziro ní vývoj mezd a míry inflace
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Pr m rná hrubá m sí ní mzda dosáhla v roce 2007 v Jiho eském kraji 19 754 K . Nejvyšší
mzdy byly jako tradi n dosaženy v hlavním m st Praze (26 358 K ), dosažená mzda adí
Jiho eský kraj do st edu mezi kraji eské republiky. [1]
Výše pr m rné mzdy se sleduje pouze na úrovni kraj . Nelze tedy blíže specifikovat
hodnoty, které by charakterizovaly SO ORP eské Bud jovice nebo dokonce p ímo samotné
statutární m sto.
5.1.6. Dosavadní vývoj nezam stnanosti a prognóza vývoje trhu práce
Jak vyplývá z níže uvedené tabulky tak od roku 2001 nedošlo na žádné z níže uvedených
úrovní území v oblasti nezam stnanosti k výrazné zm n . Na úrovni Jiho eského kraje
vykazovala nezam stnanost spíše progresi, a to až do roku 2005. Poté dochází ke snižování
míry nezam stnanosti. Na úrovni SO ORP nebyly zaznamenány v mí e nezam stnanosti
podstatné výkyvy. Docházelo st ídav k mírné progresi i degresi. V p ípad statutárního
m sta lze hovo it pouze o pozitivním vývoji, nebo míra nezam stnanosti má trvale mírnou
klesající tendenci.
Tabulka 19
Sledované území
Jiho eský kraj
SO ORP eské Bud jovice
eské Bud jovice
Vývoj míry nezam stnanosti v minulých letech
Míra nezam stnanosti v % k 31. 12.
2001
6,0
4,4
5,0
Zdroj: Ú ad práce
2002
6,6
4,3
4,8
2003
6,9
4,5
4,8
2004
7,2
4,3
4,5
2005
7,4
4,9
4,5
2006
6,4
4,4
4,0
eské Bud jovice, 2008 [15]
Co se týká krátkodobé p edpov di vývoje trhu práce pro území Jiho eského kraje, je
kalkulováno s tím, že míra nezam stnanosti v pololetí roku 2008 pravd podobn nep ekro í
úrove 5,0 %. Vzhledem k rozsáhlé nabídce pracovních míst v eských Bud jovicích, lze
o ekávat, že vývoj bude ve statutárním m st
eské Bud jovice, resp. na území SO ORP
80
B obdobný, p ípadn , že míra nezam stnanosti bude ješt nižší než pro celý Jiho eský
kraj.
V rámci dlouhodobé prognózy je na základ prom nlivosti trhu práce související s jeho
snadnou ovlivnitelností r znými t žko odhadnutelnými vlivy prakticky nemožné ur it
konkrétn jší míru nezam stnanosti. S p ihlédnutím k íselné ad stavových hodnot míry
nezam stnanosti vždy k 31.12. v období let 1992 - 2007 lze však velice hrub odhadnout, že
míra nezam stnanosti ve m st
eské Bud jovice by ke konci roku 2013 nem la p ekro it
hodnotu 5,5 %. Jedná se o mírn zvýšenou hodnotu, která byla ve m st
eské Bud jovice
již v minulosti dosažena.
Podobn lze odhadovat i míru nezam stnanosti za SO ORP jako celek, kde by v tomto
regionu nem lo dojít k p ekro ení hodnoty míry nezam stnanosti 5,0 %.[15]
81
5.2.
Domovní a bytový fond
eská republika
Níže uvedený graf charakterizuje bytovou výstavbu na území R v posledních letech. Z
celkového po tu 32 863 dokon ených byt v roce 2005 bylo postaveno 13 472 v nových
rodinných domech a 11 526 byt v nových bytových domech. Formou nástaveb a p ístaveb
bylo získáno 2 270 byt ve starších rodinných domech a 1 569 byt ve starších bytových
domech. Zbytek p edstavují byty v domech s pe ovatelskou službou a v domovech pro
seniory (1 047 byt ), byty v nebytových objektech (794 byt ) a byty získané stavebními
úpravami nebytových prostor (2 185 byt ).
Graf 45
Bytová výstavba v
Zdroj:
eské republice v letech 2005 - 2007
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
P edpokladem pro rozvoj hospodá ství kraje jsou rovn ž možnosti bydlení. Podle výsledk
s ítání k 1. b eznu 2001 bylo v kraji tém 148 000 dom , z toho 111 500 dom trvale
obydlených. Zjišt no bylo 279 900 byt , z toho 231 300 byt trvale obydlených. Z celkového
po tu trvale obydlených byt bylo 40 % ve vlastním dom , 25,3 % nájemních, 14,9 %
družstevních a 8,6 % v osobním vlastnictví. V první polovin 90. let došlo k útlumu bytové
výstavby, ve 2. polovin se situace mírn zlepšila. V roce 2006 bylo dokon eno 1 909
nových byt , krom toho bylo 1 742 byt zmodernizováno.
Níže uvedené tabulky se zabývají bytovým fondem na území Jiho eského kraje, SO ORP
eské Bud jovice a samotného m sta eské Bud jovice. Veškeré údaje vycházejí z dat
získaných v rámci posledního s ítání lidu, které se konalo v roce 2001. Následující 2 tabulky
popisují základní informace o po tech dom a byt .
82
Tabulka 20
Údaje o po tu byt v roce 2001
Trvale obydlené byty
Sledované
území
1970
1980
1991
Neobydlené byty
z toho v
rodinných
domech
2001
po et
Jiho eský kraj
40 078
47 474
25 777
31 721
48,7
48 611
23 851
8 073
56 304
22 511
40,0
7 122
1 726
1 921
36 904
38 713
7 936
20,5
2 989
67
1 243
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Údaje o po tu dom v roce 2001
Trvale obydlené domy
Sledované
území
1970
1980
1991
sloužící
obydlené
k
p echodn
rekreaci
53 074
Zdroj:
Tabulka 21
celkem
v%
179 403 206 499 220 802 231 281 112 739
SO ORP eské
Bud jovice
eské
Bud jovice
z toho
2001
Neobydlené domy
z toho
rodinné domy
po et
v%
pr m rné
stá í
domu
v letech
celkem
z toho
sloužící
k rekreaci
Jiho eský
kraj
26 393
28 824
29 137
111 544
98 148
88,0
46,5
36 426
23 151
SO ORP
eské
Bud jovice
18 828
20 440
20 679
22 045
18 952
86,0
43,6
4 026
1 652
eské
Bud jovice
7 565
8 384
8 458
8 778
6 181
70,4
46,4
634
53
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
83
Další 2 tabulky se v nují bližší charakteristice bytového fondu ve sledovaném území.
Tabulka 22
Údaje o velikosti a stá í byt
Velikost bytu
Sledované
území
s1
obytnou
místností
Byty v domech postavených v období
se 2
pokoji
se 3
pokoji
se 4 a
více
pokoji
do
roku
1919
v .nezj.
1920
- 1945
1946
- 1980
1981
- 1990
1991
- 2001
43 216
21 819
Jiho eský
kraj
28 699
65 669
86 041
48 149
28 490
SO ORP
eské
Bud jovice
7 811
15 874
21 310
10 806
6 090
5 463
27 250
11 696
5 805
eské
Bud jovice
6 408
11 846
15 349
4 797
3 561
3 591
19 302
8 791
3 468
Zdroj:
Tabulka 23
23 461 114 295
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Údaje o užívání byt a kategorizaci
z toho podle
kategorie
z toho podle právního d vodu užívání bytu
Sledované
území
Trvale
obydlené
ve
v osobním nájemní
byty
vlastním
byty
vlastnictví
dom
byty
len
SBD
byty
len
družstva
nájemc
ostatní
II.
III. a IV.
Jiho eský
kraj
231 281
92 555
19 977
58 441
34 543
6 364
18 443
24 507
7 223
SO ORP
eské
Bud jovice
56 304
18 646
5 111
10 636
11 615
5 596
4 468
2 867
1 107
eské
Bud jovice
38 713
6 576
4 346
9 029
10 684
5 523
2 385
1 107
502
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
84
SO ORP eské Bud jovice
Níže uvedená tabulka charakterizuje bytovou výstavbu v roce 2006 na území SO ORP B.
Tabulka 24
Bytová výstavba na území SO ORP eské Bud jovice
skute nost
index
2006/200
5
795
98,5
v tom
stavby pro bydlení
stavebn
nástavby,
domy
nebytov
p ístavby
é
upraven
bytov a vestavby s pe ovat.
rodinné
službou
stavby
é
é
k
domy
nebyt.
domy
prostory
RD
BD
379
353
11 37
5
10
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Byty celkem
Sledované
území
SO ORP . B.
Statutární m sto eské Bud jovice
Následující tabulka uvádí údaje vztahující se k bytové výstavb na území
v roce 2006.
Tabulka 25
Bytová výstavba na území
Byty celkem
Sledované
území
skute nost
index
2006/2005
eských Bud jovic
v tom
stavby pro bydlení
nástavby,
p ístavby domy s
pe .
rodinné bytové
a
domy
domy vestavby službou
RD
eské
Bud jovice
481
117,9
Zdroj:
78
353
eských Bud jovic
6
nebytové
stavby
stavebn
upravené
nebytové
prostory
4
7
BD
33
0
eský statistický ú ad, 2008 [1]
85
Co se týká vývoje výstavby v eských Bud jovicích, bylo vycházeno z údaj poskytnutých
SPRÁVOU DOM s.r.o. a z informací od Investi ního odboru Magistrátu m sta eské
Bud jovice.
SPRÁVA DOM s.r.o. je spole ností se stoprocentním vlastnictvím Statutárního m sta
eských Bud jovic a má na starosti správu bytového a nebytového fondu m sta eských
Bud jovic. Níže uvedené grafy popisují vývoj v po tu dom spravovaných SPRÁVOU DOM
s.r.o. b hem let 2005 a 2006.
Graf 46
Domovní a bytový fond - rok 2005
8136
9000
8000
7000
6000
5000
4000
3000
2000
367
26
1000
0
po et dom trvale
obydlených
po et bytových
jednotek
po et nebytových
dom
Zdroj: SPRÁVA DOM s.r.o., 2007 [2]
Z výše uvedeného p ipadá ást nemovitostí z hlediska vlastnictví pod statutární m sto eské
Bud jovice, p evážná ást je ve vlastnictví soukromých vlastník a pouze zanedbatelná ást
je vlastn na SPRÁVOU DOM s.r.o.
Tabulka 26
Vlastníci nemovitostí - rok 2006
! " ## #
Trvale obydlené domy
Bytové jednotky
Nebytové domy
156
1 923
26
Zdroj: SPRÁVA DOM s.r.o., 2007 [2]
86
V p ípad roku 2006 došlo k nár stu po tu trvale obydlených dom o 63 a navýšení po tu
bytových jednotek celkem o 71.
Graf 47
Domovní a bytový fond - rok 2006
8207
9000
8000
7000
6000
5000
4000
3000
2000
430
28
1000
0
po et dom trvale
obydlených
po et bytových
jednotek
po et nebytových
dom
Zdroj: SPRÁVA DOM s.r.o., 2007 [2]
Vlastnická struktura nemovitostí spravovaných SPRÁVOU DOM s.r.o. byla v roce 2006
porovnatelná s rokem 2005. Nejvyšší nár st lze pozorovat u trvale obydlených dom
vlastn ných m stem
eské Bud jovice. Naopak v p ípad bytových jednotek došlo
k poklesu. V p ípad soukromých vlastník došlo k mírnému nár stu jak u trvale obydlených
dom , tak u bytových jednotek. V p ípad vlastnictví SPRÁVY DOM s.r.o. nedošlo k žádné
zm n .
Tabulka 27
Vlastníci nemovitostí - rok 2006
! " ## #
Trvale obydlené domy
210
Bytové jednotky
1 880
Nebytové domy
28
Zdroj: Investi ní odbor Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2007 [4]
Veškeré investi ní akce na území m sta eských Bud jovic, které jsou financovány z
rozpo tu m sta, zajiš uje Investi ní odbor Magistrátu m sta eské Bud jovice. Investi ní
akce jsou realizovány na základ požadavk a pot eb jednotlivých odbor Magistrátu m sta
a ob an . Údaje o bytové výstavb realizované a evidované investi ním odborem Magistrátu
m sta eské Bud jovice zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 28
Realizováno v letech
1999 - 2001
1999 - 2001
2002 - 2004
2003 - 2006
2003 - 2005
Bytová výstavba v letech 1999 - 2006
Po et dom
Po et byt
3
4
5
4
3
Zdroj: Investi ní odbor Magistrátu m sta
108
84
115
89
100
eské Bud jovice, 2007 [4]
87
5.3.
Sociální zabezpe ení
V rámci transformace systému sociálního zabezpe ení na systém sociální ochrany
obyvatelstva byly na po átku 90. let v R zahájeny práce na vytvo ení t í na sebe
navazujících relativn samostatných systém - systému sociálního pojišt ní, státní sociální
podpory a sociální pomoci. Tyto systémy se od sebe liší ve t ech hlavních aspektech - jakou
sociální situaci eší, jakým zp sobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a
jakým zp sobem jsou tyto systémy organiza n zabezpe eny.
Sociální zabezpe ení má adu definic, avšak m žeme ji chápat jako soubor institucí,
za ízení, a opat ení, jejíchž prost ednictvím a pomocí se uskute uje p edcházení,
zmír ování a odstra ování následk sociálních událostí ob an , nebo také jako soubor
opat ení formující solidaritu s lidmi, kte í elí nedostatku p íjmu i se nachází v situaci
vyžadující mimo ádné výdaje.
Sociální zabezpe ení provád jí obecn tyto orgány sociálního zabezpe ení, kterými jsou:
- Ministerstvo práce a sociálních v cí:
eská správa sociálního zabezpe ení,
- Okresní správy sociálního zabezpe ení,
- Pražská správa sociálního zabezpe ení,
- krajské ú ady,
- obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností,
- pov ené obecní ú ady,
- obecní ú ady,
- ú ady práce.
Pojistné na sociální zabezpe ení je zvláštní platbou, kterou jsou poplatníci pojistného na
sociální zabezpe ení povinni odvád t do státního rozpo tu. Ú elem pojistného na sociální
zabezpe ení je finan n zabezpe it výdaje, které se ze státního rozpo tu vydávají na dávky
nemocenského pojišt ní, na dávky d chodového pojišt ní a výdaje na státní politiku
zam stnanosti.
Pojistné na sociální zabezpe ení se skládá ze dvou složek, a to z pojistného na nemocenské
pojišt ní a z pojistného na d chodové pojišt ní. Spolu s pojistným na sociální zabezpe ení
se vybírá (a b žn se pod pojem „pojistné na sociální zabezpe ení” v právních p edpisech
také zahrnuje) též p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. Podíl pojistného na
nemocenské pojišt ní, pojistného na d chodové pojišt ní a p ísp vku na státní politiku
zam stnanosti z celkové výše pojistného ur ují sazby pojistného na sociální zabezpe ení.
88
5.3.1. Poskytování sociálních dávek
eská republika
Systém státní sociální podpory je upraven zákonem 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e,
ve zn ní pozd jších p edpis . Dle toho zákona pat í mezi dávky státní sociální podpory:
- dávky poskytované v závislosti na výši p íjmu:
- p ídavek na dít ,
- sociální p íplatek,
- p ísp vek na bydlení,
- ostatní dávky
- rodi ovský p ísp vek,
- dávky p stounské pé e,
- p ísp vek na pé i o dít v za ízení pro d ti vyžadující okamžitou pomoc,
- porodné,
- poh ebné.
Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní spole n posuzované osoby, které jsou
hlášeny k trvalému pobytu na území eské republiky, a ob ané Evropské unie, krytí
Na ízením Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území eské
republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dn
pobytu na území eské republiky se nezapo ítává doba, kdy je osoba žadatelem o ud lení
azylu ubytovaným v pobytovém st edisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory
náleží rovn ž dalším, v zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, uvedeným osobám,
které nemají na území eské republiky trvalý pobyt.
P ídavek na dít
P ídavek na dít je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s d tmi. Nárok mají
rodiny s p íjmem do 2,4násobku životního minima. P ídavek na dít je poskytován ve t ech
výších podle v ku dít te.
Tabulka 29
V k nezaopat eného dít te
Do 6 let
6 - 15 let
15 - 26
Výše p ídavk na dít
P ídavek na dít v K m sí n
500
610
700
Zdroj:Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008 [24]
Rodi ovský p ísp vek
Nárok na rodi ovský p ísp vek má rodi , který po celý kalendá ní m síc osobn , celodenn
a ádn pe uje o dít , které je nejmladší v rodin . Rodi ovský p ísp vek je stanoven ve t ech
vým rách daných v pevných m sí ních ástkách - zvýšené (11 400 K ), základní (7 600 K )
a snížené (3 800 K ).
Rodi si m že zvolit erpání rodi ovského p ísp vku po dobu dvou, t í nebo ty let. Volbou
doby erpání si rodi zárove volí i k ní p íslušnou výši p ísp vku, a to:
- rychlejší erpání rodi ovského p ísp vku - po pen žité pomoci v mate ství nebo
pen žité pomoci poskytované muž m (dále jen PPM) ve zvýšené vým e
(11 400 K ) do 24 m síc v ku dít te; o tuto formu erpání však m že požádat
pouze rodi , který má nárok na PPM ve výši alespo 380 K za kalendá ní den;
- klasické erpání - po PPM v základní vým e (7 600 K ) do 36 m síc v ku
dít te; o tuto formu erpání m že požádat pouze rodi , který má nárok na PPM;
89
-
pomalejší erpání - po PPM nebo od narození dít te (nevznikl-li nárok na PPM)
v základní vým e (7 600 K ) do 21 m síc v ku dít te a dále ve snížené vým e
(3 800 K ) do 48 m síc v ku dít te.
O vybranou dobu a výši erpání rodi ovského p ísp vku musí rodi písemn požádat
p íslušný ú ad státní sociální podpory na p edepsaném formulá i. O rychlejší erpání musí
rodi požádat nejpozd ji v kalendá ním m síci následujícím po m síci, ve kterém nejmladší
dít dosáhne 22 týdn života, resp. ve kterém sou asn narozené nejmladší d ti dosáhnou
v ku 31 týdn života. O klasické erpání musí rodi požádat nejpozd ji v kalendá ním
m síci, ve kterém nejmladší dít dosáhne 21. m síce v ku. Pokud rodi nepožádá
o rychlejší i klasické erpání rodi ovského p ísp vku, je mu po 21. m síci v ku dít te
vyplácen rodi ovský p ísp vek v režimu pomalejšího erpání, tzn. ve snížené vým e. Dobu
a výši erpání rodi ovského p ísp vku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po
u in ném rozhodnutí je vybraná možnost erpání již nezm nitelná a nelze ji uplat ovat
zp tn , a to ani p i st ídání rodi v pobírání rodi ovského p ísp vku.
U zdravotn postižených d tí má rodi nárok ode dne posouzení dít te jako dít te
dlouhodob zdravotn postiženého nebo dlouhodob t žce zdravotn postiženého na
rodi ovský p ísp vek v základní vým e (7 600 K ) do 7 let v ku dít te, a to bez ohledu na
d íve zvolenou možnost erpání rodi ovského p ísp vku (p ed posouzením zdravotního
stavu dít te).
Podmínkou nároku na rodi ovský p ísp vek je, že dít mladší 3 let nenavšt vuje jesle nebo
jiné za ízení pro d ti p edškolního v ku déle než 5 kalendá ních dn v kalendá ním m síci.
Dít , které dovršilo 3 roky v ku, m že pravideln navšt vovat mate skou školu nebo jiné
obdobné za ízení v rozsahu nep evyšujícím 4 hodiny denn nebo nejvýše 5 kalendá ních
dn v kalendá ním m síci. P íjmy rodi e nejsou sledovány. Rodi m že p i nároku na výplatu
rodi ovského p ísp vku zlepšovat sociální situaci rodiny výd le nou inností, ale musí v této
dob zajistit pé i o dít jinou zletilou osobou.
Sociální p íplatek
Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými p íjmy krýt náklady spojené se
zabezpe ováním jejich pot eb. Nárok na sociální p íplatek je vázán na pé i o nezaopat ené
dít a na stanovenou hranici p íjm v rodin , která v p edchozím kalendá ním tvrtletí musí
být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se p íjmem rodiny se
p íplatek postupn snižuje.
Sociální p íplatek se zvyšuje v p ípadech, kdy dít je dlouhodob t žce zdravotn postižené,
dlouhodob zdravotn postižené nebo dlouhodob nemocné, zohledn ny jsou také zdravotní
postižení nebo osam lost rodi e. Vyšší sociální p íplatek se poskytuje i rodinám, kde se
narodilo více d tí sou asn , a to v dob do t í let jejich v ku, nebo rodinám, kde dít studuje
na st ední škole v denní form studia nebo na vysoké škole v prezen ní form studia.
P ísp vek na bydlení
Touto dávkou stát p ispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivc m s nízkými p íjmy,
bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve
vlastním dom . Nárok na p ísp vek na bydlení má vlastník i nájemce bytu p ihlášený v byt
k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) p íjm rodiny nesta í k pokrytí náklad na
bydlení a zárove t chto 30 % (v Praze 35 %) p íjm rodiny je nižší než p íslušné normativní
náklady stanovené zákonem.
90
Porodné
Touto dávkou se matce jednorázov p ispívá na náklady, související s narozením dít te.
Jestliže žena, která dít porodila, zem ela a porodné jí nebo jiné osob nebylo vyplaceno,
má na n j nárok otec dít te. Nárok na porodné má rovn ž osoba, která p evzala dít do
jednoho roku do trvalé pé e nahrazující pé i rodi . Výše porodného inní 13 000 K na
každé narozené dít .
Poh ebné
Na poh ebné má nárok osoba, jež vypravila poh eb nezaopat enému dít ti, nebo osob ,
která byla rodi em nezaopat eného dít te, a to za podmínky, že zem elá osoba m la ke dni
úmrtí trvalý pobyt na území R. Výše poh ebného je stanovena pevnou ástkou 5 000 K .
Dávky p stounské pé e
T mito dávkami se p ispívá na pot eby spojené s pé í o dít , o které se rodi e nemohou
nebo necht jí starat a které je sv ené do p stounské pé e. S výjimkou sociálního p íplatku
m že p stounovi a dít ti sv enému do p stounské pé e vzniknout nárok i na další dávky
státní sociální podpory, nap . na rodi ovský p ísp vek, p ídavek na dít apod.
P ísp vek na úhradu pot eb dít te
Nárok na dávku má dít sv ené do p stounské pé e a po jejím skon ení (po 18. roce v ku)
nejdéle do 26 let, z stane-li dít nezaopat ené a ve spole né domácnosti s bývalým
p stounem. Výše p ísp vku na úhradu pot eb nezaopat eného dít te iní 2,3násobek
životního minima dít te, v p ípad zdravotního postižení se p ísp vek zvyšuje.
Odm na p stouna
Tato dávka je projevem ur itého spole enského uznání osoby pe ující o cizí dít
v p stounské pé i. Výše odm ny je stanovena ve výši ástky životního minima jednotlivce za
každé sv ené dít . Pe uje-li p stoun alespo o 3 sv ené d ti nebo o jedno sv ené dít ,
které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., iní odm na
p stouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, p i emž za každé další sv ené dít se
odm na dále zvyšuje.
P ísp vek p i p evzetí dít te
Ú elem jednorázové dávky je p isp t na nákup pot ebných v cí pro dít , p icházející do
náhradní rodinné pé e. Výše p ísp vku je stanovena pevnými ástkami podle v ku dít te.
Tabulka 30
V k nezaopat eného dít te
Do 6 let
6 - 15 let
15 - 18
Výše p ídavk na dít
P ísp vek p i p evzetí dít te v K
8 000
9 000
10 000
Zdroj:Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008 [24]
P ísp vek na zakoupení motorového vozidla
Dávka náleží p stounovi, který má v p stounské pé i nejmén ty i d ti. Podmínkou nároku
dále je, že vozidlo nesmí p stoun používat pro výd le nou innost. P ísp vek je poskytován
ve výši 70 % po izovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 K .
91
Tabulka 31
Území
eská
republika
Výše n kterých vyplacených dávek v rámci
P ídavek na
dít
Sociální
p íplatek
11 033 188
4 418 307
Zdroj:
P ísp vek na
bydlení
R za rok 2006 v tis. K
Rodi ovský
p ísp vek
2 287 384
13 525 724
Celkem
34 042 502
eský statistický ú ad, 2008
Jiho eský kraj
Jiho eský kraj charakterizují v p ípad dávek státní sociální podpory následující hodnoty.
Tabulka 32
Území
Jiho eský
kraj
Výše n kterých vyplacených dávek v rámci J K za rok 2006 v tis. K
P ídavek na
dít
Sociální
p íplatek
693 448
249 657
Zdroj:
Rodi ovský
p ísp vek
116 855
824 245
Celkem
2 049 896
eský statistický ú ad, 2008
Okres eské Bud jovice
Dávky vyplácené za území bývalého okresu
tabulka.
Tabulka 33
P ísp vek na
bydlení
eské Bud jovice popisuje níže uvedená
Po et dávek vyplacených na území bývalého okresu
Název dávky
P ídavek na dít
Sociální p íplatek
Rodi ovský p ísp vek
P ísp vek na bydlení
Zaopat ovací p ísp vek
P ísp vek na úhradu pot eb dít te
Odm na p stouna
P ísp vek p i p evzetí dít te
P ísp vek na zakoupení motorového vozidla
P ísp vek na dopravu
Porodné
Poh ebné
P ísp vek na školní pom cky
P ísp vek na pé i o dít v za ízení pro d ti
Celkem
Zdroj: Ú ad práce
Dávky v roce 2005
358 416
52 786
60 415
32 881
1
1 235
1 139
28
0
27
1 757
1 821
0
4
510 510
eské Bud jovice
Dávky v roce 2006
352 977
48 434
63 782
30 039
0
1 478
1 510
30
0
2
1 872
1 722
1 090
13
502 949
eské Bud jovice, 2008 [15]
92
5.3.2. Sociální pé e
eská republika
Sociální pé e je systém, prost ednictvím kterého stát poskytuje pomoc ob an m, jejichž
životní pot eby nejsou dostate n zabezpe eny p íjmy z pracovní innosti, dávkami
d chodového nebo nemocenského pojišt ní, p ípadn jinými p íjmy a kte í pomoc pot ebují
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo v ku anebo kte í bez pomoci spole nosti
nemohou p ekonat obtížnou životní situaci nebo nep íznivé životní pom ry.
P i pln ní úkol sociální pé e státní orgány úzce spolupracují s nestátními neziskovými
organizacemi, s organizacemi ob anského sektoru a dalšími organizacemi.
Spektrum dávek zahrnutých do systému sociální pé e, je v sou asn dob velmi široké.
Dávky lze rozd lit do n kolika základních skupin:
dávky poskytované v souvislosti na sociální pot ebnost - ob ana, spole n
posuzovaných lidí,
dávky vázané na ur itou sociální událost,
dávky vážící se na sociální pot ebnost i na ur itou sociální skupinu nebo událost.
Do 31. 12. 2007 byl poskytován tzv. p ísp vek p i pé i o blízkou nebo jinou osobu. Ten byl
poskytován osobám, které spl ovaly všechny podmínky pro nárok na p ísp vek podle
zákona . 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen
zákon o sociálním zabezpe ení). V p ípadech, kdy pe ované osob náleželo zvýšení
d chodu pro bezmocnost, došlo ke dni ú innosti zákona 108/2006 Sb., o sociálních
službách, k automatickému vzniku nároku osoby, které náleželo zvýšení d chodu
pro bezmocnost, na p ísp vek na pé i, a jeho p iznáním zanikl osob , která o uvedenou
osobu pe ovala, nárok na p ísp vek p i pé i o blízkou nebo jinou osobu.
V p ípad , kdy se jednalo o osobu, která spl ovala všechny podmínky pro nárok na
p ísp vek dle zákona . 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe ení a pe ované osob byl
p iznán p íslušný stupe bezmocnosti, ale nenáleželo jí zvýšení d chodu pro bezmocnost,
k p eklopení p ísp vku p i pé i o blízkou nebo jinou osobu na p ísp vek na pé i nedošlo.
Ob ané, kte í pe ují o takovouto osobu, mohou pobírat p ísp vek p i pé i o blízkou nebo
jinou osobu až do doby, než se oprávn ná osoba rozhodne pro p ísp vek na pé i a o jeho
p iznání bude pravomocn rozhodnuto, nejpozd ji však do 31. 12. 2008.
Ke zm nám došlo také nap . v p ípad p ísp vku p i pé i o blízkou nebo jinou osobu, které
byl poskytován osob pe ující o dít dlouhodob t žce zdravotn postižené vyžadující
mimo ádnou pé i ve smyslu § 1 vyhlášky . 284/1995 Sb., kterou se provád l zákon o
d chodovém pojišt ní. P ísp vek p i pé i o blízkou nebo jinou osobu byl nahrazen
p ísp vkem na pé i dle zákona o sociálních službách. P ísp vek na pé i byl automaticky
poskytnut oprávn né osob od 1. 1. 2007 bez nutnosti podat novou žádost, a to zp sobem
stanoveným v § 120 odst. 3 zákona o sociálních službách.
Za átkem roku 2007 nabyly ú innosti nové zákony upravující poskytování sociálních služeb
a systém dávek sociální pé e. Jedná se o zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách a
zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Od roku 2007 je v souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách nov vyplácen
p ísp vek na pé i náležící osobám, které jsou p edevším z d vodu nep íznivého zdravotního
stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti b žné denní pé e o vlastní osobu a v
sob sta nosti.
93
Schopnost zvládnout pé i o vlastní osobu a být sob sta ný je u každého lov ka r zná,
proto zákon rozeznává ty i stupn závislosti na pomoci jiné osoby, a to od mírné závislosti
až po závislost úplnou. T mto stup m následn odpovídá také výše p ísp vku v korunách.
Výše p ísp vku na pé i je stanovena ve ty ech stupních odpovídajících stupni závislosti
osoby a dále jsou rozdíln stanoveny výše p ísp vku pro d ti do 18 let a pro dosp lé.
Výše p ísp vku pro osoby do 18 let v ku iní za kalendá ní m síc:
3 000 K , jde-li o stupe I (lehká závislost),
5 000 K , jde-li o stupe II (st edn t žká závislost),
9 000 K , jde-li o stupe III (t žká závislost),
11 000 K , jde-li o stupe IV (úplná závislost).
Výše p ísp vku pro osoby starší 18 let iní za kalendá ní m síc:
2 000 K , jde-li o stupe I (lehká závislost),
4 000 K , jde-li o stupe II (st edn t žká závislost),
8 000 K , jde-li o stupe III (t žká závislost),
11 000 K , jde-li o stupe IV (úplná závislost).
Vyšší ástka p ísp vku na pé i pro d ti je dána zejména tím, že d ti nemají obvykle sv j
vlastní p íjem (mzda, plat, d chod i jiné p íjmy) a sou asn má motivovat rodiny k tomu,
aby d ti z stávaly v domácí pé i.
94
SO ORP eské Bud jovice
K 31. 12. 2005 bylo v evidenci 7 879 osob, kterým byly vyplaceny pen žité dávky ve výši
66 796 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou ve výši 26 961 tis. K a 38 925 tis. K jako
p ísp vek zdravotn postiženým.
K 31. 12. 2006 inil po et osob v evidenci 8 254 a byly vyplaceny pen žité dávky ve výši
87 848 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou ve výši 40 208 tis. K a p ísp vky
zdravotn postiženým ve výši 47 640 tis. K .
Po et evidovaných osob se tedy v meziro ním období zvýšil o 375 a vyplacené pen žité
dávky se zvýšila o 21 052 tis. K , p ísp vky p i pé i o osobu blízkou se zvýšily o 13 247 tis.
K a p ísp vky zdravotn postiženým se zvýšily o 8 715 tis. K .
Tabulka 34
Dávky pro d chodce a zdravotn postižené
Dávky pro d chodce a zdravotn postižené ob any
2003
2004
2005
2006
Po et osob v evidenci k 31.12.
Pen žité dávky v tis. K
opakované
jednorázové
6 901
56 233
24 253
31 980
7 451
61 998
27 023
34 975
7 879
66 796
31 946
34 850
8 254
87 848
45 238
42 610
P ísp vky p i pé i o osobu blízkou - po et
P ísp vky p i pé i o osobu blízkou v tis. K
na d ti
na dosp lé
518
19 681
9 616
10 065
625
22 111
10 002
12 109
647
26 961
11 609
15 352
728
40 208
16 648
23 560
P ísp vek zdravotn postiženým - po et
P ísp vek zdravotn postiženým v tis. K
na složité ortopedické pom cky
na individuální dopravu
na úhradu za užívání bezbariérového bytu
na ostatní
6 383
36 550
2 578
654
369
32 949
6 826
39 887
3 591
649
387
35 260
7 232
38 925
2 865
576
384
35 100
7 526
47 640
5 331
611
419
41 279
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2007 [3]
95
V roce 2005 bylo vyplaceno nezam stnaným bezd tným osobám celkem 5 593 sociálních
dávek, a to v celkové výši 17 743 tis. K . V roce 2006 inil po et dávek 4 974 a celková výše
p edstavovala 15 799 tis. K . V uvedeném období tedy došlo k poklesu vyplacených dávek o
619 a v pen žním vyjád ení o 1 944 tis. K .
Tabulka 35
Dávky nezam stnaným bezd tným osobám
2003
Dávky nezam stnaným bezd tným osobám
Dávky celkem - po et
2004
2005
2006
5 498
5 562
5 593
4 974
97
69
78
76
121
50
95
108
12 900
13 284
17 743
15 799
220
184
189
203
42
36
41
30
z toho:
jednorázové
v cné
Dávky celkem v tis. K
z toho:
jednorázové
v cné
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2007 [3]
V roce 2005 bylo vyplaceno 30 tis. K jako jednorázová dávka na živelné pohromy.
P ísp vky na hrubé nájemné nebylo v roce 2005 a 2006 vyplaceno.
Tabulka 36
Ostatní dávky
2003
Ostatní dávky
2004
2005
2006
Jednorázové dávky na živelné pohromy v tis. K
x
x
30
x
P ísp vek na hrubé nájemné v tis. K
x
x
x
x
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2007 [3]
V roce 2005 bylo evidováno 2 050 p ípad vyplacených sociálních dávek ob an m, jejichž
p íjmy nedosahují hranice životního minima. Celkový objem t chto dávek inil 36 572 tisíc
K . V roce 2006 bylo evidováno 1 745 p ípad vyplacených sociálních dávek a jejich objem
inil 35 847 tisíc K . Meziro n se tedy jedná o snížení p ípad o 305 a objem dávek se
snížil o 725 tisíc K .
Tabulka 37
Dávky poskytované v p ípad nedosažení hranice životního minima
Dávky ob an m, jejichž p íjmy nedosahují
hranice životního minima
Po et p ípad
Objem vyplacených dávek v tis. K
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
2003
2004
2005
2006
2 325
2 135
2 050
1 745
34 511
35 301
36 572
35 847
eské Bud jovice, 2007 [3]
96
K 31. 12. 2005 bylo v evidenci sociáln pot ebných evidováno 493 rodin s nezaopat enými
d tmi. Pen žitý p ísp vek pro rodiny inil 18 829 tis. K - z toho inil opakovaný p ísp vek
18 215 tis. K a jednorázový p ísp vek 614 tis. K . V cná pomoc byla v roce 2005 vyplacena
ve výši 197 tis. K .
V roce 2006 bylo v evidenci 441 rodin s nezaopat enými d tmi, což znamená snížení po tu
rodin o 52. Celkový pen žitý p ísp vek však inil 20 048 tis. K , a to p edstavuje nár st
oproti roku 2005 o 1 219 tis. K .
Tabulka 38
Dávky rodinám
2003
Dávky rodinám s d tmi
Po et rodin s nezaopat enými d tmi
v evidenci sociáln pot ebných k 31.12.
2004
2005
2006
632
579
493
441
Pen žitý p ísp vek v tis. K :
21 611
22 017
18 829
20 048
opakovaný podmín ný sociální pot ebností
21 192
21 290
18 215
19 488
jednorázový
419
497
614
560
V cná pomoc v tis. K
198
230
197
156
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2007 [3]
Statutární m sto eské Bud jovice
Níže uvedené tabulky popisují rozd lení 4 259 dávek, které byly poskytnuty do 31. 3. 2008
z hlediska v ku p íjemc .
Tabulka 39
Stupe závislosti
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých dosp lým
SO ORP B
eské Bud jovice
1.
(2 000 K )
1 570
967
2.
(4 000 K )
1 232
728
3.
(8 000 K )
759
430
4. (11 000 K )
349
191
3 910
2 316
Celkem
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
Tabulka 40
Stupe závislosti
eské Bud jovice, 2008 [3]
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých osobám do 18 let v ku
SO ORP B
eské Bud jovice
1.
(3 000 K )
46
31
2.
(5 000 K )
30
21
3. (9 000 K )
4. (11 000 K )
210
142
63
36
Celkem
349
230
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
eské Bud jovice, 2008 [3]
97
Další tabulky charakterizují rozd lení poskytovaných dávek z hlediska stupn závislosti jeho
p íjemc a zárove v ku daných osob.
Ze získaných údaj jednozna n vyplývá, že ím nižší stupe závislosti je p iznán, tím vyšší
je po et p ísp vk .
Tabulka 41
V ková hranice
80 let a více
60 až 79 let
40 až 59 let
18 až 39 let
Celkem
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 1. stupn závislosti20
SO ORP B
688
677
145
60
1 570
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
Tabulka 42
V ková hranice
80 let a více
60 až 79 let
40 až 59 let
18 až 39 let
SO ORP B
eské Bud jovice, 2008 [3]
599
422
133
78
eské Bud jovice
1 232
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
V ková hranice
436
412
88
31
967
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 2. stupn závislosti21
Celkem
Tabulka 43
eské Bud jovice
353
253
72
50
728
eské Bud jovice, 2008 [3]
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 3. stupn závislosti22
SO ORP B
80 let a více
60 až 79 let
40 až 59 let
18 až 39 let
Celkem
eské Bud jovice
359
254
70
76
759
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
205
121
59
45
430
eské Bud jovice, 2008 [3]
20
Osoba se považuje za závislou ve stupni I, jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního
stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 12 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti nebo u osoby do 18 let v ku p i více než 5 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti.
21
Osoba se považuje za závislou ve stupni II, jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního
stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 18 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti nebo u osoby do 18 let v ku p i více než 10 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti.
22
Osoba se považuje za závislou ve stupni III, jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního
stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 24 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti nebo u osoby do 18 let v ku p i více než 15 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti.
98
Tabulka 44
V ková hranice
80 let a více
60 až 79 let
40 až 59 let
18 až 39 let
Celkem
Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 4. stupn závislosti23
SO ORP B
eské Bud jovice
200
98
22
29
349
Zdroj: Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta
106
61
12
12
191
eské Bud jovice, 2008 [3]
23
Osoba se považuje za závislou ve stupni IV, jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního
stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 30 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti nebo u osoby do 18 let v ku p i více než 20 úkonech pé e o vlastní osobu a
sob sta nosti.
99
5.3.3. D chodové zabezpe ení
eská republika
D chodové zabezpe ení je ur itým právním p edch dcem d chodového pojišt ní. Jeho
smysl byl v podstat stejný, pouze jeho p íjmová stránka byla p ed p ijetím zákona o
pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti vyjád ena
mén pr hledn slovy: „Dávky sociálního zabezpe ení poskytuje stát.”
D chodové pojišt ní je soubor ekonomických a právních nástroj , jimiž se prost ednictvím
d chod p im en odstra ují následky sociálních událostí, kterými v tomto oboru jsou stá í,
invalidita a úmrtí živitele. V sou asné dob je z hlediska p íjmové stránky upraveno zákonem
o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, z hlediska
výdajové stránky zákonem o d chodovém pojišt ní a z hlediska organiza ního zákonem o
organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení.
V rámci d chodového zabezpe ení R rozlišujeme následující druhy d chod :
a) starobní d chod
Nárok na starobní d chod má pojišt nec, jestliže dosáhl d chodového v ku (do roku 2006 u
muž 60 let, u žen podle po tu vychovaných d tí 53 - 57 let; po roce 2006 u muž 62 let a u
žen 57 - 61 let podle po tu vychovaných d tí) a získal pot ebnou dobu pojišt ní. Pot ebná
doba pojišt ní pro nárok na starobní d chod iní nejmén 25 let a p i dosažení v ku 65 let
iní pot ebná doba pouze 15 let. Do doby pojišt ní se zapo ítává krom zam stnání také
doba studia po 18 letech v ku, vojenská služba, mate ská dovolená a jiná období, kdy hradil
d chodové pojišt ní pojišt nci stát.
b) plný a áste ný invalidní d chod
Nárok na plný invalidní d chod má pojišt nec, který byl uznán pln invalidním a získal
pot ebnou dobu pojišt ní. Pot ebná doba iní p t rok u pojišt nce ve v ku nad 28 let, u
mladších osob mén . Pln invalidní d chod m že být vyplácen pouze osobám starším 18 let
v ku, které mají trvalý pobyt na území R.
áste ný invalidní d chod je poskytován za stejných podmínek jako plný invalidní d chod.
Výše áste ného invalidního d chodu se stanovuje na základ výše p íjmu pojišt nce.
c) vdovský a vdovecký d chod
Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) d chod po manželovi (manželce), který(á)
byl (a) poživatelem d chodu nebo ke dni úmrtí splnil (a) podmínku pot ebné doby pojišt ní
pro vznik nároku na plný invalidní nebo starobní d chod. Vdovský (vdovecký) d chod náleží
po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby náleží pouze,
pokud poz stalá osoba pe uje o nezaopat ené nebo dlouhodob t žce zdravotn postižené
dít nebo o p evážn i úpln bezmocného svého nebo manželova rodi e, který s ní žije ve
spole né domácnosti, pop ípad o takového rodi e, který je áste n bezmocný a starší 80
let.
d) sirot í d chod
Sirot í d chod náleží pouze nezaopat enému dít ti, kterému zem el rodi , pop ípad
osvojitel nebo osoba, která dít p evzala do své pé e a tato zem elá osoba v dob úmrtí
pobírala nebo spl ovala nárok na plný invalidní nebo starobní d chod nebo zem ela
následkem pracovního úrazu. V p ípad úmrtí obou rodi
(osvojitel apod.) má
nezaopat ené dít nárok na sirot í d chod po každém z rodi , pokud jsou spln ny výše
uvedené podmínky.
100
Novelizace od 1. 1. 2008
Od 1. ledna 2008 se zvýšily všechny d chody vyplácené z eského d chodového systému.
Tedy ádné i p ed asné d chody starobní, plné i áste né invalidní, vdovské, vdovecké a
sirot í d chody. V zá í o tom rozhodla vláda schválením na ízení . 256/2007 Sb. Základní
vým ra d chodu, jednotná pro všechny d chody, se zvýšila z 1 570 K na 1 700 K
m sí n . Procentní vým ra vzrostla o 3 %. Navýšení procentní vým ry nov , na rozdíl od
p edchozích let, nezáviselo na tom, zda se jednalo o tzv. starod chodce i ostatní d chodce.
Všechny d chody bez ohledu na datum jejich p iznání vzrostly od po átku roku 2008 stejn .
Tabulka 45
Po et vyplacených d chod v
R v roce 2006
D chody
Po et d chodc
- z toho muži
- z toho ženy
eská republika
2 683 784
1 027 504
1 656 280
8 010
8 563
7 667
65
64
65
Pr m rná výše d chodu
muži
ženy
Pr m rný v k poživatele
muži
ženy
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
V rámci Jiho eského kraje pobíralo v roce 2006 d chod celkem 161 281 osob, což iní 6 %
z celkového po tu p íjemc d chod na území celé R. Pr m rný m sí ní d chod na jihu
R dosáhl 7 920 K , což je 98,9 % hodnoty, která p ipadá na R.
Tabulka 46
Po et vyplacených d chod v Jiho eském kraji v roce 2006
Jiho eský kraj
Sledované ukazatele
P íjemci d chod celkem
Pr m rný m sí ní d chod (v K )
161 281
7 920
Zdroj:
Podíl na
Rv%
6,0
98,9
eský statistický ú ad, 2008 [1]
101
Okres eské Bud jovice
Z níže uvedeného grafického znázorn ní je patrné, že nejen na území celého Jiho eského
kraje, ale také na území celého bývalého okresu eské Bud jovice došlo ve sledovaných
letech k poklesu v p ípad vdovských a vdoveckých a sirot ích d chod . Nár st byl naopak
patrný v p ípad d chod starobních a invalidních.
Graf 48
Vyplacené d chody v J K a v okrese
eské Bud jovice v roce 2005
Zdroj: Krajská zpráva sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2007 [11]
Graf 49
Vyplacené d chody v J K a v okrese
eské Bud jovice v roce 2006
Zdroj: Krajská zpráva sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2007 [11]
V roce 2002, kdy byl zpracován p edchozí Komunitní plán sociálních služeb v eských
Bud jovicích, byl celkový po et p íjemc d chod v okrese eské Bud jovice 43 343. V roce
2006 vzrostl po et p íjemc na 46 142 a jedná se tedy o nár st ve výši 2 799. V Jiho eském
102
kraji byl v roce 2002 po et p íjemc d chod ve výši 153 705 a v roce 2006
p íjemc 161 281 a jednalo se tedy o nár st ve výši 7 576.
Tabulka 47
Rok
inil po et
Vývoj po tu d chod
Okres eské Bud jovice
Jiho eský kraj
2002
43 323
153 705
2006
46 142
161 281
Zdroj: Krajská zpráva sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2007 [11]
V Jiho eském kraji pobíralo k 31. 12. 2006 starobní d chod 83 509 osob, což p edstavuje
meziro ní nár st o 1 857 d chodc . Nejvyšší p ír stek byl v okrese eské Bud jovice (546
osob) a nejmenší v okrese Prachatice (47 osob).
Pr m rná výše starobního d chodu v Jiho eském kraji inila 8 007 K , což je o 110 K
mén než iní celostátní pr m r. Nejvyšší pr m rný d chod je v Praze a to 8 768 K a
naopak nejnižší je v kraji Vyso ina 7 943 K . Z okres našeho kraje je nejvyšší starobní
d chod v okrese eské Bud jovice (8 249 K ) a nejnižší v okrese Jind ich v Hradec (7 929
K ). Meziro n vzrostl starobní d chod v Jiho eském kraji o 442 K (5,8 %).
103
6. Sociáln patologické jevy
6.1.
Kriminalita
eská republika
Následující tabulka vyjad uje p ehled trestných in spáchaných v R v pr b hu roku 2007.
Tabulka 48
Kriminalita v
R za rok 2007
Objasn no
Název
Vraždy celkem
Zjišt no
Po et
D ti 1 17 let
Škody v tis. K
Celkem
Zajišt no
196
174
12
745
8
19 551
13 047
1 520
362 338
3 683
1 689
1 274
267
268
0
54 925
10 384
1 859
2 307 330
17 388
154 207
228 266
24 682
40 424
2 929
5 157
6 385 172
10 078 031
53 668
75 881
Ostatní kriminální iny celkem
18 795
14 223
1 341
821 106
341
Zbývající kriminalita celkem
51 061
47 452
1 869
731 108
0
Hospodá ské iny celkem
37 981
22 393
265
10 789 614
81 631
Obecná kriminalita celkem
268 301
68 968
8 285
11 261 743
79 905
Celková kriminalita
357 391
138 852
10 419
22 782 465
161 536
Násilné iny celkem
Mravnostní iny celkem
Krádeže vloupáním celkem
Krádeže prosté celkem
Majetkové iny celkem
Zdroj: Ministerstvo vnitra
eské republiky [13]
Po radikálním nár stu kriminality nejen v eských Bud jovicích a okolí, ale v celé eské
republice v 90. letech, který obecn kulminoval kolem let 1998 - 2000, nastalo období
poklesu. Celkový nár st i pozd jší pokles byly ovlivn ny p edevším poklesem té ásti
evidované kriminality, kterou Policie R ozna uje jako majetkovou kriminalitu.
Nejvýznamn jší ást celkové kriminality p edstavuje kriminalita obecná. Ta v sob zahrnuje
jak formu násilného jednání, tak i formy nenásilné, které svoji spole enskou nebezpe ností
významn ovliv ují ve ejné mín ní ob an o své bezpe nosti. ešení obecné kriminality
vyžaduje odbornou znalost pracovník a to jak po stránce právní, kriminalistiky, tak i ur ité
základní znalosti psychologie, zdravotnictví apod.
Pod obecnou kriminalitu se adí všechny trestné iny, které se následn d lí na násilnou
trestnou innost, mravnostní trestnou innost, majetkovou trestnou innost a trestnou innost
mládeže a páchanou na mládeži.
Mezi násilné trestné iny, které jsou ve ejností zvlášt vnímány a sledovány, pat í vraždy a
loupežná p epadení všeho druhu, od pouli ních, až po loupežná p epadení pen žních
institucí.
Pod pojmem mravnostní trestná innost jsou zahrnuty trestné iny proti lidské d stojnosti,
proti rodin a mládeži, hrub narušující ob anské soužití. Mravnostní trestnou innost
charakterizuje trestný in znásiln ní, pohlavního zneužívání, kuplí ství apod.
Nejv tší a nejsložit jší problematikou obecné kriminality je majetková trestná innost, která
p edstavuje zpravidla nejvyšší podíl na celkové obecné kriminalit . Mezi majetkovou trestnou
innost adíme jak krádeže prosté, tak i krádeže vloupáním, krádeže motorových vozidel,
104
krádeže um leckých p edm t apod. Pachatelé majetkové trestné innosti zp sobují zna né
škody. Ve ejnosti se tato trestná innost nejvíce dotýká a podle objasn nosti této trestné
innosti zpravidla hodnotí práci policie.
Jiho eský kraj
Následující tabulka vyjad uje p ehled trestných in spáchaných na území Jiho eského kraje
v pr b hu roku 2007.
Tabulka 49
Kriminalita v Jiho eském kraji za rok 2007
Objasn no
Název
Vraždy celkem
Zjišt no
Škody v tis. K
D ti 1 -17
let
Po et
Celkem
Zajišt no
8
6
0
415
0
1 084
873
92
94 577
169
87
74
16
173
0
2 885
649
110
100 847
815
Krádeže prosté celkem
5 171
1 194
158
167 559
2 445
Majetkové iny celkem
8 748
2 116
297
300 179
3 623
Ostatní kriminální iny celkem
1 122
908
67
23 345
0
Zbývající kriminalita celkem
2 810
2 705
121
52 580
0
Hospodá ské iny celkem
1 976
1 590
25
322 302
4 630
Obecná kriminalita celkem
11 041
3 971
472
418 274
3 792
15 834
8 272
618
793 156
8 422
Násilné iny celkem
Mravnostní iny celkem
Krádeže vloupáním celkem
Celková kriminalita
Zdroj: Ministerstvo vnitra
eské republiky [13]
105
Okres eské Bud jovice
Informace vztahující se výhradn k SO ORP i p ímo ke statutárnímu m stu eské
Bud jovice a zde žijícím ob an m nebyly zjišt ny. Níže uvedené tabulky shrnují základní
údaje ohledn kriminality na území bývalého okresu eské Bud jovice.
Tabulka 50
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
Kriminalita na území býv. okresu
Spácháno
recidivisty
5 513
2 144
1 312
35
137
334
331
4 136
1 020
798
32
99
85
84
298
198
99
12
17
32
32
1
1
0
0
0
0
0
24
17
6
2
2
2
2
3 499
416
394
5
45
25
25
928
105
103
6
13
5
5
2 332
416
394
5
45
9
9
Tabulka 51
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
Spácháno Spácháno Spácháno
Z toho
d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Objasn no
Zjišt no
Zdroj: Policie
Kriminalita
B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
eské republiky, 2007 [10]
Kriminalita na území bývalého okresu
B v roce 2006
Spáchán Spácháno
Spácháno Z toho
o d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Objasn no
Spácháno
recidivisty
6 334
2 179
1 228
69
128
182
162
4 982
1 143
754
65
103
86
69
314
207
91
13
15
32
29
1
1
0
0
0
0
0
18
15
0
1
3
0
0
4 307
673
527
40
70
37
24
1 029
168
131
19
22
9
5
2 972
430
352
20
39
15
11
Zjišt no
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
Dále uvedené údaje se vztahují k jednotlivým obvodním odd lením policie
se na území celého okresu eské Bud jovice.
R nacházejícím
106
Sumariza ní tabulka Tabulka 52 popisuje p ípady kriminality v p evážné
vztahujícími se k centrální ásti eských Bud jovic.
Tabulka 52
Kriminalita
Kriminalita ešená obv. odd lení
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spáchán Spácháno Spácháno Z toho
o d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Objasn no
Spácháno
recidivisty
2 308
827
553
9
25
106
106
1 664
333
299
8
18
17
17
116
67
42
6
8
4
4
0
0
0
0
0
0
0
12
8
3
2
0
1
1
1 443
193
209
0
8
5
5
322
27
26
0
0
1
1
1 021
147
163
0
6
0
0
Zjišt no
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
Sumariza ní tabulka Tabulka 53 popisuje p ípady kriminality v p evážné
vztahujícími se k ásti eských Bud jovic - ty i Dvory.
Tabulka 53
ásti roku 2007
Kriminalita ešená obv. odd.
ásti roku 2007
ty i Dvory v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spáchán Spácháno Spácháno
Z toho
o d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Objasn no
Spácháno
recidivisty
1 004
383
246
8
12
67
67
762
185
156
8
11
18
18
Násilné iny
53
29
16
2
2
6
6
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
4
3
3
0
0
0
0
646
116
112
3
6
6
6
121
8
10
1
0
1
1
490
97
97
2
5
4
4
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zjišt no
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
107
Sumariza ní tabulka Tabulka 54 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007
vztahujícími se k ásti eských Bud jovic - Suché Vrbné, která z hlediska p sobnosti
obvodního odd lení policie zahrnuje Dobrou Vodu, Dubi né, Hlincovu Horu, Rudolfov,
Srubec, Staré Hod jovice, Suché Vrbné a Vráto.
Tabulka 54
Kriminalita eš. obv. odd. Suché Vrbné v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spáchán Spácháno Spácháno
Z toho
o d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Objasn no
Spácháno
recidivisty
478
220
127
3
14
26
25
374
134
94
2
11
12
7
Násilné iny
36
27
15
1
4
4
4
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
4
4
0
0
1
0
0
295
75
63
1
4
2
2
97
17
16
0
0
2
2
179
49
41
1
4
0
0
Kriminalita
Zjišt no
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
Sumariza ní tabulka Tabulka 55 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007
vztahujícími se k odd lení Hluboká nad Vltavou, které má v kompetenci Borek, ejkovice,
Dasný, Dob ejovice, Haklovy Dvory, Hlubokou nad Vltavou, Hosín, Hrd jovice, Chlumec,
Nová Ves, Olešník, Purkarec, Úsilné a Zahájí.
Tabulka 55
Kriminalita eš. obv. odd. Hluboká n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spácháno Spácháno Spácháno
Z toho
d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Zjišt no
Objasn no
Spácháno
recidivisty
237
91
47
1
9
20
19
187
49
34
1
6
2
2
Násilné iny
15
13
8
0
0
1
1
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
1
0
0
156
29
23
1
2
0
0
48
4
5
0
1
0
0
92
18
17
1
1
0
0
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
108
Sumariza ní tabulka Tabulka 56 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti roku 2007
vztahujícími se k policejnímu odd lení Boršov nad Vltavou, které má v kompetenci Borovnici,
Boršov nad Vltavou, Branišov, akov, Doubravice, Doudleby, Dubné, Hab í, He ma ,
Homole, Hradce, Jamné, Jankov, Kamenný Újezd, Kvítkovice, Lipí, Litvínovice, Mokrý Lom,
Nedabyle, Nová Ves, Planá, Plav, Roudné, ímov, V elná, Vidov, Vráb e, Zábo í, Záhor ice
Závraty.
Tabulka 56
Kriminalita eš. obv. odd. Boršov n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spácháno Spácháno Spácháno
Z toho
d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Zjišt no
Objasn no
Spácháno
recidivisty
334
93
36
2
10
20
20
276
44
23
2
6
6
6
Násilné iny
20
14
3
1
0
4
4
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
245
21
16
1
6
0
0
82
3
4
0
0
0
0
147
16
11
0
6
0
0
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 57 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti
roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení, které má v kompetenci Bílá H rka, B ehov,
Dehtá e, Dív ice, D íte , Hlavatce, Chvalešovice, Malé Chráš any, Mydlovary, Nák í, Pištín,
Radomilice, Radošovice, Sedlec, Strý ice, Velice, Tupex, Záblatí, Zliv, Žabov ezky.
Tabulka 57
Kriminalita ešená obv. odd lení Zliv v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spácháno Spácháno Spácháno
Z toho
d tmi
d tmi
pod
alkohol
(1 - 14)
(15 - 17)
vlivem
Zjišt no
Objasn no
Spácháno
recidivisty
146
78
53
1
6
11
11
101
34
25
1
4
7
7
Násilné iny
9
8
5
0
0
2
2
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
85
19
13
1
4
3
3
29
3
2
1
1
0
0
49
12
8
0
2
1
1
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
109
Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 58 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti
roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Lišov, které má v kompetenci obce
Adamov, Borovany, H ry, Hvozdec, Jivno, Ledenice, Libín, Libní , Lišov, Slavošovice,
Slov nice, Št pánovice, Zvíkov.
Tabulka 58
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
Kriminalita ešená obv. odd. Lišov v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Zjišt no
Objasn no
Spácháno
recidivisty
Spáchán Spácháno
o d tmi
d tmi
(1 - 14)
(15 - 17)
Pod
vlivem
Z toho
alkohol
285
99
43
1
14
18
18
237
53
29
1
10
4
4
10
0
7
0
0
0
0
0
1
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
208
34
23
1
8
1
1
75
15
12
0
3
0
0
122
17
10
1
5
1
1
Zdroj: Policie
eské republiky, 2007 [10]
Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 59 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti
roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Týn nad Vltavou, které má v kompetenci
obce Dobšice, Doubrava, Doubravka, Hosty, Chráš any, Neznašov, Smilovice, Temelín, Týn
nad Vltavou, Všemyslice, a Zahájí.
Tabulka 59
Kriminalita ešená obv. odd. Týn nad Vltavou v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Kriminalita
Zjišt no
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
Spáchán Spácháno
o d tmi
d tmi
(1 - 14)
(15 - 17)
Objasn no
Spácháno
recidivisty
234
138
82
5
14
26
26
160
69
50
4
10
5
5
12
0
10
0
1
0
2
0
1
0
1
0
1
0
1
1
0
0
0
0
0
117
36
33
1
8
3
3
50
11
12
0
3
0
0
55
18
18
0
5
1
1
Zdroj: Policie
Pod
vlivem
Z toho
alkohol
eské republiky, 2007 [10]
110
Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 60 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti
roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Trhové Sviny, které má v kompetenci obce,
ížkrajovice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Komá ice, Lo enice,
Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Pet íkov, Slav e, Strážkovice, Svatý
Jan nad Malší, St ížov, Trhové Sviny, Žár.
Tabulka 60
Kriminalita
Kriminalita ešená obv. odd. Trhové Sviny v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Násilné iny
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
Spácháno Spácháno
d tmi
d tmi
(1 - 14)
(15 - 17)
Objasn no
Spácháno
recidivisty
275
132
56
4
21
24
24
202
65
30
4
16
10
10
13
13
3
0
1
7
7
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
166
31
17
3
11
1
1
75
14
11
3
1
1
1
82
14
6
0
8
0
0
Zjišt no
Zdroj: Policie
Pod
vlivem
Z toho
alkohol
eské republiky, 2007 [10]
Níže uvedená sumariza ní tabulka Tabulka 61 popisuje p ípady kriminality v p evážné ásti
roku 2007 vztahujícími se k policejnímu odd lení Šev tín, které má v kompetenci obce
Be ice, Bošilec, Dolní Bukovsko, Drahošovice, Dynín, Hartmanice, Horní Kn žeklady, Horní
Kn žklady, Chotý any, Mazelov, Neplachov, Modrá H rka, Šev tín, Vlkov, Vitín, Žimutice.
Tabulka 61
Kriminalita ešená obv. odd. Šev tín v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07
Spácháno Spácháno
d tmi
d tmi
(1 - 14)
(15 - 17)
Objasn no
Spácháno
recidivisty
112
45
24
1
11
11
10
83
20
14
1
7
4
4
Násilné iny
8
7
3
0
0
2
2
vraždy
Mravnostní
iny
Majetkové
iny
krádeže
vloupáním
krádeže
prosté
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
1
1
68
10
10
0
3
0
0
26
3
5
1
4
0
0
37
6
4
0
3
0
0
Kriminalita
Celková
kriminalita
Obecná
kriminalita
Zjišt no
Zdroj: Policie
Pod
vlivem
Z toho
alkohol
eské republiky, 2007 [10]
Jak vyplývá z uvedených tabulek a v nich obsažených údaj , je nejv tším problémem
z vybraných oblastí eských Bud jovic a blízkého okolí jednozna n centrální ást eských
111
Bud jovic a poté hned lokalita
ty i Dvory zahrnující sídlišt
Máj. Za obecn
nejproblemati t jší ást lze považovat ulici Václava Volfa, která je ob as nadnesen
ozna ována za „romské ghetto“. Tuto m stskou ást však krom Rom obývají nap .
studenti Jiho eské univerzity, kterým vyhovují tamní nízké nájmy.
Mezi obyvateli eských Bud jovic je sídlišt Máj obecn považováno za nejhorší lokalitu
m sta s nejvyšší kriminalitou a obecn za nebezpe né místo, a to hlavn po setm ní.
112
6.2.
Trestné innosti páchané d tmi
eská republika
Následující tabulka uvádí p ehled trestné innosti v R p ipadající na mladistvé ve v ku 15
až 17 let a nezletilé ve v ku 1 až 14 let.
Tabulka 62
Problematika trestné innosti páchané d tmi na území
Spácháno skutk
Název
Zjišt no
Objasn no
R v roce 2007
Stíháno, vyšet ováno osob
Nezletilí
Mladiství
1 - 14
15 - 17 let
let
D ti
1 - 17
let
Celkem
Nezletilí Mladiství
1 - 14
15 - 17
let
let
196
174
2
10
12
208
2
11
19 551
13 047
498
1 082
1 520
13 297
537
998
1 689
1 274
86
184
267
1 212
80
169
54 925
10 384
526
1 472
1 859
8 374
632
1 115
Krádeže prosté celkem
154 207
24 682
800
2 238
2 929
20 574
582
1 551
Majetkové iny celkem
228 266
40 424
1 457
3 966
5 157
33 826
1 410
2 914
18 795
14 223
386
982
1 341
12 791
380
774
51 061
47 452
226
1 653
1 869
43 892
183
1 301
Hospodá ské iny celkem
37 981
22 393
57
212
265
22 668
45
166
Obecná kriminalita celkem
268 301
68 968
2 427
6 214
8 285
61 126
2 407
4 855
Kriminalita celkem
357 391
138 852
2 710
8 079
10 419
127 718
2 635
6 322
Vraždy celkem
Násilné iny celkem
Mravnostní iny celkem
Krádeže vloupáním
celkem
Ostatní krim. iny celkem
Zbývající kriminalita
celkem
Zdroj: Ministerstvo vnitra
eské republiky, 2008 [13]
Jiho eský kraj
Následující tabulka uvádí p ehled trestné innosti v Jiho eském kraji p ipadající na mladistvé
ve v ku 15 až 17 let a nezletilé ve v ku 1 až 14 let.
Tabulka 63
Problematika trestné innosti páchané d tmi na území J k v roce 2007
Spácháno skutk
Název
Vraždy celkem
Násilné iny celkem
Zjišt no Objasn no
tj. %
Stíháno, vyšet ováno osob
Mladiství
Nezletilí
D ti
Nezletilí Mladiství
15 - 17
1 - 14 let
1 - 17 let 1 - 14 let 15 - 17 let
let
8
6 75,00
0
0
0
0
0
1 084
873 80,54
36
58
92
32
50
87
74 85,06
8
8
16
6
10
Mravnostní iny celkem
Krádeže vloupáním
celkem
Krádeže prosté celkem
2 885
649 22,50
40
80
110
44
70
5 171
1 194 23,09
40
122
158
34
84
Majetkové iny celkem
8 748
2 116 24,19
95
218
297
103
174
Ostatní krim. iny celkem
Zbývající kriminalita
celkem
Hospodá ské iny celkem
Obecná kriminalita
celkem
Kriminalita celkem
1 122
908 80,93
26
42
67
26
45
2 810
2 705 96,26
11
111
121
11
87
1 976
1 590 80,47
4
22
25
3
16
11 041
3 971 35,97
165
326
472
167
279
15 834
8 272 52,24
180
459
618
181
382
Zdroj: Ministerstvo vnitra
eské republiky, 2008 [13]
113
Okres eské Bud jovice
Problematikou trestné innosti páchané d tmi se zabývá odd lení sociáln právní ochrany
d tí, které pat í pod Odbor sociálních v cí MM B Toto odd lení nap . poskytuje samostatné
sociáln právní a výchovné poradenství d tem i rodi m p i ešení jejich rodinných, osobních
a sociálních situací, zabezpe uje a zam uje se na vyhledávání d tí osi elých, d tí, jejichž
rodi e neplní své povinnosti, d tí sv ených cizí osob , d tí, které vedou zahál ivý život,
dopouští se út k , požívají návykové látky, d tí, na kterých byl spáchán trestný in,
poskytuje poradenství a rozhoduje o opat eních na ochranu d tí, vykonává funkci kolizního
opatrovníka nezletilých d tí i zprost edkovává osvojení a p stounskou pé i.
Níže uvedené údaje statisticky popisují vývoj problematiky ešené tímto odd lením za
poslední 3 roky, kdy celkový po et d tí, kterými se odd lení sociáln právní ochrany d tí
zabývá, postupn vzr stá. Progresivní tendenci má po et d tí, které jsou ešeny pro trestnou
innost, pro výchovné problémy a z d vodu konzumace alkoholu.
Tabulka 64
Problematika trestné innosti páchané d tmi
Rok
Celkový po et d tí
- z toho do 15 let
Celkový po et návrh na výchovné opat ení k soudu
uloženo napomenutí
uloženo dohled
na ízena ústavní výchova
Celkový po et návrh na vydání p edb žného opat ení dle
par.
76a po
o.s.et.: d tí ešeno pro trestnou innost
Celkový
- z toho do 15 let
Celkový po et d tí ešeno pro p estupky
Celkový po et d tí ešeno pro výchovné problémy
- z toho do 15 let
Po et d tí ešeno pro záškoláctví
Po et d tí ešeno kv li oznámení o konzumaci alkoholu
Zdroj: Odbor sociálních v cí MM
2005
694
243
30
3
10
9
10
116
48
32
71
55
35
1
2006
747
278
18
1
8
9
16
136
48
19
147
96
59
44
2007
831
233
15
1
15
5
18
163
52
38
195
98
45
77
.B, 2007 [3]
114
7. Vybavenost obcí
Vzhledem k tomu, že na rozvoj obcí má podstatný vliv ob anská vybavenost obcí, je tato
kapitola zam ena na vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví, dopravy, kultury a školství.
7.1.
Vybavenost obcí z hlediska dopravy
eská republika
Sí dálnic a rychlostních silnic se v R kontinuáln rozvíjí. Cílový stav je uvažován na více
než trojnásobku stavu sou asného, uvažuje se o úrovni 2 100 km.
Silnic I. t ídy, které tvo í páte ní silni ní sí R je p es 5 800 km. Jedná se o vysoce kvalitní
komunikace. Hustou silni ní sí dotvá ejí silnice II. a III. t ídy, které umož ují spojení i s t mi
nejmenšími obcemi. Silnic II. t ídy je více než 14 600 km a silnic III. t ídy p es 34 100 km.
eská republika pat í mezi lenskými státy EU k t m, jejichž železni ní dopravní
infrastruktura je nejhustší. Na území R je provozováno 9 597 km železni ních tratí. Hlavní
tranzitní železni ní koridory jsou D ín - Praha - B eclav, B eclav - P erov - Petrovice u
Karviné a ve stavb P erov - eská T ebová.
Na území R se nachází 90 letiš , z toho 9 je ve ejných mezinárodních. Velká mezinárodní
letišt se nacházejí v Brn , Ostrav , Karlových Varech a nejv tší v Praze.
Pro lodní dopravu je využíváno n kolik nejv tších tok , jedná se o dolní tok Vltavy, st ední a
dolní tok Labe a áste n Berounka. Na vnitrostátních a dalších menších tocích i vodních
plochách je nejzajímav jší osobní lodní doprava zejména v oblasti cestovního ruchu.
V roce 2007 bylo v provozu v celé
autobusových.
Tabulka 65
R 164 600 vlakových spoj
Dopravní vybavenost
Dopravní vybavenost
a 444 471 spoj
R
Jednotek
Dálnice
633 km
Rychlostní silnice
329 km
I. t ída
5 843 km
II. t ída
14 660 km
III. t ída
34 118 km
Železni ní trat
9 597 km
Po et letiš
90
Letišt ve ejné mezinárodní
9
Splavné vodní cesty
663 km
Po et vlakových spoj
164 627
Po et spoj ve ejné autobusové dopravy
Zdroj:
444 471
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silni ní. Nap í
Jiho eským krajem sice nevedou hlavní železni ní koridory, p esto je zde n kolik d ležitých
železni ních uzl . Mezi zajímavosti jižních ech pat í zbytky kon sp ežní železnice (první na
115
evropské pevnin ), spojující m sto
eské Bud jovice s hornorakouským Lincem.
Nalezneme zde rovn ž nejvýše položenou železni ní stanici v R (Kubova Hu ) a také
úzkokolejné dráhy sm rované z Jind ichova Hradce do Obratan a do Nové Byst ice. Silni ní
sí zajiš uje dostate nou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v sou asné
dob není napojeno na republikovou dálni ní sí .
Na území Jiho eského kraje se nachází 9 letiš . Dv letišt jsou mezinárodní, ale neve ejné,
jedná se o vojenské letišt v eských Bud jovicích a neve ejné mezinárodní letišt
v Hosín , ostatní letišt jsou ve ejná vnitrostátní.
Tabulka 66
Dopravní vybavenost J K
Dopravní vybavenost
Jednotek
Dálnice
9 km
Rychlostní silnice
0 km
I. t ída
662 km
II. t ída
1 639 km
III. t ída
3 818 km
Železni ní trat
952 km
Po et letiš
9
Letišt mezinárodní (neve ejná)
2
Splavné vodní cesty
10 799
Po et vlakových spoj
30 072
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
SO ORP eské Bud jovice
Na území SO ORP je možno primárn využít m stskou hromadnou dopravu, linkovou
autobusovou dopravu a vlakovou dopravu.
Nej ast ji mají ob ané jednotlivých obcí SO ORP eské Bud jovice možnost cestovat
linkovou autobusovou dopravou. Tuto variantu dopravního spojení má k dispozici celkem 71
obcí, což je 90 % ze všech obcí. Podstatn mén obcí má již možnost spojení
prost ednictvím m stské hromadné dopravy a vlak . MHD je dostupná v 15 obcí SO ORP
B a vlakové spojení m že využít celkem 16 obcí. Z hlediska po tu možností, které mají
jednotlivé obce, jsou na tom nejh e obce Adamov a Závraty. P ímo v t chto obcích se
nenachází žádná možnost dopravního spojení krom vlastní automobilové i cyklistické
dopravy. Nicmén ve vzdálenosti od t chto obcí, která je dosažitelná p ší ch zí b hem
pom rn krátké doby, lze využít dopravní spojení, na n ž jsou p ímo napojeny obce okolní.
Minimáln jednu alternativu dopravního spojení lze využít celkem v 56 obcí, 2 možnosti
existují pro 17 obcí a všechny zp soby dopravy jsou k dispozici obyvatel m 5 obcí, a sice
v Boršov nad Vltavou, v eských Bud jovicích, v Hluboké nad Vltavou, na V elné a
v Hosín .
Tabulka 67
Možnosti spojení
Žádné spojení
1 forma dopravy
2 formy dopravy
3 formy dopravy
Dopravní spojení v jednotlivých obcích
Po et obcí
Procentuální podíl
2
56
17
4
2,5 %
70,9 %
21,5 %
5,1 %
116
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Statutární m sto eské Bud jovice
Co se týká eských Bud jovic, tak v tomto p ípad , vzhledem k tomu, že se jedná o
statutární m sto, lze konstatovat, že dopravní vybavenost je na vysoké úrovni.
V sou asné dob
dopravy.[6]
lze v
eských Bud jovicích využít celkem 22 linek m stské hromadné
Co se týká vlakového spojení, tak v sou asné dob tyto služby zajiš ují pouze eské dráhy,
prost ednictvím, kterých je možné vydat se z eských Bud jovic do 5 sm r , a sice na
Prahu, Plze , eský Krumlov, eské Velenice a Horní Dvo išt . [7]
Dálková autobusová doprava je v eských Bud jovicích napl ována prost ednictvím 102
linek, na kterých jezdí celkem 23 autobusových dopravc . K nejznám jším pat í SAD
AUTOBUSY eské Bud jovice, a.s., SAD JIHOTRANS, a.s., RAMVEJ BUS, s.r.o. i nov
STUDENT AGENCY, s.r.o.[8]
117
7.2.
Vybavenost obcí z hlediska školství
eská republika
P edškolní vzd lávání
P edškolní vzd lávání je zabezpe ováno p edevším mate skými školami, mate skými
školami pro d ti se zdravotním postižením a mate skými školami p i za ízeních pro výkon
ústavní-ochranné výchovy. Do systému p edškolního vzd lávání lze za adit i docházku do
p ípravných t íd pro d ti se sociálním znevýhodn ním, jejichž hlavním úkolem je p ipravit d ti
s horší sociální adaptací na vstup do školského prost edí. Mate ské školy navšt vují d ti ve
v ku zpravidla od t í let do šesti let. Mimo ádn jsou p ijímány i d ti mladší než t i roky a d ti
starší šest let, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
Následující tabulky uvád jí základní informace o mate ských školách a d tech navšt vujících
tyto školy.
Tabulka 68
Základní charakteristiky sít MŠ podle kraj v roce 2006/07
MŠ celkem
Kraj
Hlavní m sto Praha
St edo eský
Jiho eský
Plze ský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vyso ina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
R celkem
školy
303
617
289
252
115
320
203
289
307
275
614
353
304
455
4 696
Soukromé církevní MŠ
po et d tí
28 482
32 366
18 455
14 966
8 084
22 316
12 336
15 523
15 280
14 694
30 977
18 494
16 633
33 411
282 017
školy
5,3%
2,3 %
2,4 %
0,4 %
0,9 %
1,6 %
3,4 %
1,0 %
0,3 %
0,7 %
1,0 %
2,5 %
1,3 %
4,2 %
2,0 %
po et d tí
2,6 %
1,3 %
1,6 %
0,2 %
0,4 %
1,0 %
2,2 %
0,5 %
0,1 %
0,3 %
1,0 %
2,5 %
0,5 %
3,1 %
1,4 %
Pr m rná
velikost MŠ
celkem d tí
94
52
64
59
70
70
61
54
50
53
50
52
55
73
60
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008 [14]
Tabulka 69
Ukazatele za MŠ
Po et d tí
Po et t íd
Po et škol
U itelky (p epo tené stavy)
Po et d tí na školu
Po et d tí na t ídu
Po et d tí na úvazek u itele
Pom rové ukazatele za mate ské školy
2001/02
276 438
12 382
5 642
22 451
49,0
21,8
12,3
2002/03
278 859
12 304
5 558
22 332
50,2
22,1
12,5
2003/04
280 491
12 234
4 840
22 158
58,0
22,9
12,7
2004/05
280 487
12 139
4 776
21 840
58,7
23,1
12,8
2005/06
278 462
12 060
4 710
59,1
23,1
-
2006/07
282 017
12 168
4 696
60,1
23,2
-
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008 [14]
118
Základní vzd lávání
Sí základních škol je v R pom rn hustá, i když v poslední dob po et základních škol
stále klesá a v roce 2006/07 se snížil na 3 723 základních škol. Redukce po tu škol se týká
p edevším škol, které vyu ují pouze žáky 1. stupn . Pokles po tu škol je zp soben jednak
jejich rušením, jednak slu ováním škol do v tších právních subjekt . I když se po et
základních škol stále snižuje, na pr m rné velikosti školy se to p íliš neprojevilo. Pr m rná
velikost školy mírn klesala p edevším na 1. stupni základních škol, ve školním roce 2006/07
se op t zvýšila, což je zp sobeno p ízniv jší demografickou strukturou d tí posledních let.
Na 2. stupni se pr m rná velikost školy v posledních letech prakticky nem nila, v roce
2006/07 se mírn snížila.
Následující tabulky uvád jí základní informace o základních školách a d tech navšt vujících
tyto školy. Data jsou bez škol pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami.
Tabulka 70
Vývoj po tu škol a žák základních škol
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008
119
St ední vzd lávání
Úsp šným ukon ením p íslušného vzd lávacího programu st edního vzd lávání dosahují
žáci t chto stup
vzd lání: st edního vzd lání, st edního vzd lání s výu ním listem,
st edního vzd lání s maturitní zkouškou. Vzd lávání v oborech st edních škol je ur eno
p edevším absolvent m 9. ro níku základní školy, výjimku tvo í osmileté obory gymnázií, do
kterých žáci vstupují po ukon ení 5. ro níku základní školy, a šestileté obory gymnázií, kam
jsou p ijímáni žáci po ukon ení 7. ro níku základní školy.
Tabulka 71
Kraj
Hlavní m sto
Praha
St edo eský
Jiho eský
Plze ský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vyso ina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
R celkem
P ehled p ihlášených a p ijatých žák na st ední školy
Obory víceletých
gymnázií
p ihláp ijatí
šení
Odbor ty letých
gymnázií
p ihláp ijatí
šení
Obory SOŠ
p ihlášení
p ijatí
Obory SOU
p ihlášení
p ijatí
5 626
40,6 %
4 011
55,1 %
9 940
76,0 %
5 235
87 %
1 805
1 173
943
549
1 111
663
1 083
694
741
2 584
1 482
896
2 166
21 516
56,9 %
56,7 %
68,4 %
61,6 %
59,7 %
61,8 %
52,7 %
69,2 %
69,6 %
50,6 %
58,5 %
60,5 %
56,1 %
53,6 %
1 591
1 115
670
409
1 193
613
876
976
969
2 699
1 210
1 631
2 537
20 499
81,2 %
74,7 %
70,9 %
89,0 %
84,5 %
66,9 %
83,9 %
75,3 %
75,4 %
64,6 %
78,1 %
74,3 %
78,5 %
71,6 %
5 508
3 920
3 226
1 727
5 001
2 573
3 414
3 167
3 139
7 620
3 453
3 965
8 081
64 734
86,4 %
81,4 %
83,9 %
82,6 %
88,7 %
78,0 %
86,5 %
84,0 %
84,1 %
76,6 %
84,2 %
76,0 %
80,2 %
81,2 %
4 777
3 279
3 043
1 657
4 765
2 642
2 859
2 702
2 597
6 141
3 462
3 204
7 519
53 882
91,6 %
88,4 %
88,5 %
88,6 %
91,4 %
87,9 %
91,1 %
89,6 %
94,1 %
89,1 %
87,7 %
91,1 %
87,2 %
89,3 %
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008 [14]
Vysokoškolské vzd lání
V akademickém roce 2006/2007 (k 31. 12. 2006) uskute ovalo svoji vzd lávací innost 71
vysokých škol, z toho 26 ve ejných (27. 4. 2006 byla z ízena Vysoká škola technická a
ekonomická v
eských Bud jovicích, která je druhou ve ejnou vysokou školou
neuniverzitního typu) a 2 státní vysoké školy, p i emž 24 ve ejné, jedna soukromá a ob
státní vysoké školy byly vysokými školami univerzitního typu s celkem 129 fakultami.
Všechny ostatní soukromé vysoké školy a dv ve ejné byly vysokými školami neuniverzitního
typu (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v eských
Bud jovicích, které se na fakulty ned lí. V akademickém roce 2006/07 na vysokých školách
(ve ejných, soukromých i státních) studovalo celkem 327 438 student .
Tabulka 72
Ukazatelé za SŠ
Po ty student
Po ty poprvé zapsaných
student
Po ty absolvent (za
kalendá ní rok)
Vývoj po tu student na ve ejných a soukromých školách
2000/01
209 298
2001/02
233 008
2002/03
243 765
2003/04
269 694
2004/05
294 082
2005/06
321 164
2006/07
323 765
47 094
46 093
51 348
56 947
62 288
70 006
73 099
28 767
29 719
31 327
32 979
38 529
44 189
53 368
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, 2008 [14]
120
Jiho eský kraj
Sí školských za ízení tvo í 295 mate ských škol, 261 základních škol, 24 gymnázií, 63
st edních odborných škol, 41 st edních odborných u iliš , 16 vyšších odborných škol.
Vysokoškolské vzd lání je možno získat na n které z 8 fakult ve ejných vysokých škol.
Jiho eská univerzita má 7 fakult, které sídlí v eských Bud jovicích - zem d lskou,
pedagogickou, biologickou, zdravotn sociální, teologickou a filozofickou. V Jind ichov
Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Krom toho je
možno studovat na 2 soukromých vysokých školách, a to Vysoké škole evropských a
regionálních studií v eských Bud jovicích nebo na Filmové akademii M. Ond í ka v Písku.
Na vysokých školách v kraji studuje v prezen ním studiu více než 8 200 student .
Co se týká školních za ízení obecn , tak lze o ekávat nejen neustálý nár st kvality
poskytovaných služeb, ale i zvyšování kapacit bu prost ednictvím rozši ování stávajících
za ízení i díky výstavb nových za ízení. D vodem bude nejen pomalu op t vzr stající
po et narozených d tí, ale také možnost získání dotace z EU, nap . prost ednictvím
Regionálního opera ního ROP NUTS II Jihozápad, jehož jedna oblast podpory je na finan ní
podporu školství zam ena. Obzvlášt asté jsou v sou asné dob žádosti obcí o dotaci na
služby poskytované mate skými školami.
SO ORP eské Bud jovice
Z hlediska vybavenosti školskými za ízeními lze území SO ORP eské Bud jovice a obce,
které se zde nachází, charakterizovat pomocí níže uvedené tabulky.
Tabulka 73
Školní za ízení na území SO ORP
Druh za ízení
Mate ská škola
Po et za ízení
Po et obcí
56
35
Základní škola - nižší stupe (1. - 5. ro ník)
14
13
Základní škola - vyšší stupe (1. - 9. ro ník)
24
12
St ední odborné u ilišt
8
2
St ední odborná škola
14
3
Gymnázium
8
2
Vyšší odborná škola
8
1
Vysoká škola
4
1
Speciální škola
3
1
Jazyková škola
12
1
Základní um lecká škola
7
3
D tský domov
2
2
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Ze získaných údaj vyplívá, že nejpo etn ji zastoupené jsou mate ské školy, které lze najít
celkem ve 35 obcích celého správního obvodu. Na druhém míst se z hlediska etnosti
za ízení nachází základní školy zahrnující 1. - 9. ro ník, kterých je celkem 24, p i emž tento
po et je rozd len mezi 12 obcí. Významný je také po et tzv. speciálních škol ur ených
d tem s psychickými i zdravotními problémy s tím, že všechny tyto školy lze najít ve
statutárním m st . Ve 13 obcích jsou provozovány základní školy zajiš ující docházku
v rámci prvního stupn , tj. v 1. - 5. ro níku.
121
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území statutárního m sta lze nalézt v tšinu ze školních za ízení celého správního
obvodu. V níže uvedené tabulce jsou jednak uvedena za ízení, která se zde nacházejí
v etn po tu, který na n p ipadá a dále je zde uveden procentuální podíl, který p ipadá na
území eských Bud jovic v porovnání s celým správním obvodem.
Tabulka 74
Školní za ízení na území
Druh za ízení
Mate ská škola
Základní škola - nižší stupe (1. - 5. ro ník)
Základní škola - vyšší stupe (1. - 9. ro ník)
St ední odborné u ilišt
St ední odborná škola
Gymnázium
Vyšší odborná škola
Vysoká škola
Speciální škola
Jazyková škola
Základní um lecká škola
D tský domov
Zdroj:
eských Bud jovic
Po et za ízení
21
2
13
7
12
7
8
4
3
12
5
1
Procentuální podíl
37,5 %
14,3 %
54,2 %
87,5 %
85,7 %
87,5 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
71,4 %
50,0 %
eský statistický ú ad, 2008 [1]
122
7.3.
Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví
Také z hlediska vybavenosti zdravotnickými za ízeními, lze pozorovat nár st co do kvality i
po tu poskytovaných služeb, respektive za ízení, které je poskytují.
eská republika
Následující tabulka uvádí vývoj základních ukazatel z oblasti zdravotnictví platné pro celou
R.
Tabulka 75
Vybrané ukazatele zdravotnictví
Zdravotnictví
Léka i celkem
- z toho léka i v nestátních za ízeních
Léka i na 1 000 obyvatel
Obyvatelé na 1 léka e
Zdravotni tí pracovníci léka i s odbornou zp sobilostí
Nemocnice
po et l žek
Odborné lé ebné ústavy
po et l žek
- z toho lé ebny pro dlouhodob nemocné
po et l žek
Samostatné ordinace léka :
praktických pro dosp lé
praktických pro d ti a dorost
stomatolog
gynekolog
specialist
Ostatní samostatná zdravotnická za ízení
Lékárny a výdejny
Zdroj:
2004
2 226
2 184
3,6
281
5 824
10
3 798
9
973
4
438
2005
2 214
2 176
3,5
283
5 762
10
3 737
10
994
4
429
2006
2 231
2 193
3,5
282
5 715
10
3 641
11
1 044
4
429
288
137
328
84
352
255
160
294
136
328
85
361
258
163
290
130
327
85
361
249
171
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
Zdravotnická pé e je koncentrována p edevším v 10 nemocnicích s 3 641 l žky, dále v 7
odborných lé ebných ústavech, 4 lé ebnách pro dlouhodob nemocné. Ambulantní pé i pak
zajiš uje (v etn detašovaných pracoviš ) více než 400 ordinací praktického léka e pro
dosp lé, cca 230 ordinací d tského léka e a tém 380 ordinací stomatologa. Za ízení
sociální pé e disponují 4 256 místy.
123
SO ORP eské Bud jovice
Níže uvedená sumariza ní tabulka popisuje po et r zných druh za ízení vyskytujících se na
území SO ORP eské Bud jovice a zárove po et obcí, které danými za ízeními disponují.
Vzhledem k tomu, že na území SO ORP eské Bud jovice se vyskytují spíše malé obce, je
p evážná v tšina zdravotnických za ízení soust ed na na území statutárního m sta.
Nejrozší en jším za ízením z hlediska po tu obcí, ve kterých se nachází, je detašované
pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro d ti a dorost, které lze najít v 23
obcích. Pokrytí obcí ostatními službami p ímo v daném míst je již spíše výjime né. Za
zmínku stojí ješt samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé (11 obcí) a
samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa (10 obcí).
Tabulka 76
Zdravotnická za ízení na území SO ORP . B.
Druh za ízení
Sdružená ambulantní za ízení
Detašované pracovišt sdruženého ambulantního za ízení
Ambulantní za ízení
Nemocnice
Lé ebna pro dlouhodob nemocné
Ostatní l žková za ízení
Samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé
Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e pro dosp lé
Samostatná ordinace praktického léka e pro d ti a dorost
Detašované pracovišt samostatné ordinace prakt. léka e pro d ti a dorost
Samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa
Detašované pracovišt samostatné ordinace praktického léka e - stomatologa
Za ízení léka ské pé e
St edisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc
Detašované pracovišt st ed. záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
Okresní zdravotní ústav
Transfusní stanice
Zdroj:
Po et Po et obcí
5
1
1
1
3
2
1
1
1
1
3
2
67
11
32
23
31
4
33
31
96
10
8
5
36
4
1
1
4
3
1
1
1
1
eský statistický ú ad, 2008 [1]
124
Statutární m sto eské Bud jovice
Také z níže uvedené tabulky je patrné, že p evážná v tšina zdravotnických za ízení se
nachází ve statutárním m st . Nižší procentuální zastoupení je patrné pouze u tzv.
detašovaných pracoviš léka
i zdravotnických za ízení.
Tabulka 77
Zdravotnická za ízení na území
Druh za ízení
eských Bud jovic
5
1
2
1
1
2
53
Procentuální
podíl
100,0 %
100,0 %
66,7 %
100,0 %
100,0 %
66,7 %
79,1 %
7
21,9 %
28
90,3 %
3
9,1 %
85
88,5 %
4
50,0 %
33
1
91,7 %
100,0 %
2
50,0 %
1
1
100,0 %
100,0 %
Po et za ízení
Sdružená ambulantní za ízení
Detašované pracovišt sdruženého ambulantního za ízení
Ambulantní za ízení
Nemocnice
Lé ebna pro dlouhodob nemocné
Ostatní l žková za ízení
Samostatná ordinace praktického léka e pro dosp lé
Detašované pracovišt
samostatné ordinace praktického
léka e pro dosp lé
Samostatná ordinace praktického léka e pro d ti a dorost
Detašované pracovišt
samostatné ordinace praktického
léka e pro d ti a dorost
Samostatná ordinace praktického léka e - stomatologa
Detašované pracovišt
samostatné ordinace praktického
léka e - stomatologa
Za ízení léka ské pé e
St edisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc
Detašované pracovišt st ediska záchranné služby a rychlé
zdravotnické pomoci
Okresní zdravotní ústav
Transfusní stanice
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Z hlediska pot eb nemocných a zárove v souvislosti s oblastí poskytovaných sociálních
služeb plní významnou funkci 1. odd lení následné pé e a 2. odd lení následné pé e
nemocnice eské Bud jovice, a.s.
Na 1. odd lení následné pé e jsou hospitalizováni p evážn nemocní s chronickými
chorobami, jejichž lé ba vyžaduje hospitalizaci v nemocni ním za ízení, ale není nutný pobyt
na akutním l žku. Lé í se zde i velké množství pacient po úrazech, operacích, nej ast ji
pohybového aparátu, kdy lé ba a následná rehabilitace vyžaduje delší asové období,
vzhledem k vyššímu v ku a povaze onemocn ní. Na odd lení následné pé e pracují mj. 2
sociální sestry, které zajiš ují pomoc sociálních služeb nap . agentury domácí pé e.
Pomáhají klient m a jejich rodinám zajiš ovat umíst ní do dom senior apod. Kapacita 1.
odd lení následné pé e iní 163 l žek
2. odd lení následné pé e se zabývá lé bou chronicky nemocných pacient . V jeho pé i
jsou mimo jiné pacienti v dlouhodobém bezv domí. Odd lení je ve spojení s agenturami
domácí pé e, pe ovatelskou službou a sociálními ústavy, do jejichž pé e se lidé z
nemocni ního l žka dostávají. Kapacita 2. odd lení následné pé e iní 100 l žek.
125
7.4.
Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb
eská republika
P ehled o kulturních za ízeních na území celé R podává následující tabulka. Nej etn jším
za ízením jsou ve ejné knihovny a jejich pobo ky, i když po et ve ejných knihoven
v posledních letech klesá, dochází i k uzavírání jejich pobo ek. Oproti tomu po et muzeí,
jejich pobo ek a samostatných památník roste podobn jako po et galerií, u kterých se
jejich po et za posledních 10 let zdvojnásobil na sou asných 1058. Na území R se nachází
740 stálých kin, pokles, který byl pro stálá kina charakteristický p ed rokem 2000, se již
v sou asné dob výrazn zpomalil a jejich po et se za íná stabilizovat. Stabilizovat se také
za íná po et amfiteátr a letních kin, jejichž po et n kolik posledních let mírn rostl. Dále se
v R nachází 19 multikin a 15 zoologických zahrad. Výrazné zvýšení v pr b hu posledních
10 let zaznamenali také st ediska pro volný as d tí a mládeže, v sou asné dob se jich
v R nachází 841.
Tabulka 78
Kulturní vybavenost
Druh za ízení
Ve ejná knihovna v . pobo ek
Stálá kina
Multikino
Divadlo
P írodní amfiteátry (v . letních kin)
Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník )
Galerie (v . pobo ek a výstavních síní)
Kulturní za ízení ostatní
St edisko pro volný as d tí a mládeže
Zoologické zahrady
Zdroj:
Po et za ízení
6 399
740
19
274
369
892
1 058
5 728
841
15
eský statistický ú ad, 2008 [1]
Jiho eský kraj
Kulturní za ízení se soust e ují p evážn ve m stech, hlavn ve m stech okresních. Mezi
nejznám jší kulturní za ízení pat í Jiho eské divadlo, Alšova jiho eská galerie, p írodní
divadlo s otá ivým hledišt m v eském Krumlov a mnohé další. V kraji je k dispozici 14
divadel, 75 muzeí a památník , 54 stálých kin, 120 galerií a výstavních síní, 644 ve ejných
knihoven a ada dalších za ízení.
Z hlediska kultury a služeb byly vybrány pouze základní za ízení i služby vztahující se
p edevším ke kulturnímu vyžití ob an jednotlivých obcí i k zajišt ní základních ob anských
pot eb.
SO ORP eské Bud jovice
Nej etn jším z níže vybraných služeb kulturní vybavenosti jsou ve ejné knihovny. Ve ejná
knihovna i n která z jejích pobo ek se nachází na území 57 obcí. Jak z hlediska po tu
za ízení, tak z hlediska po tu obcí, ve kterých se nachází, lze jako druhé nejzastoupen jší
jmenovat ostatní kulturní za ízení, které jsou p edstavovány p edevším kulturními domy a
sály sloužící k po ádání ples , koncert a dalších kulturních akcí pro místní ob any.
126
Tabulka 79
Kulturní vybavenost na území SO ORP
Druh za ízení
. B.
Po et za ízení
Ve ejná knihovna v . pobo ek
Stálá kina
Multikino
Divadlo
P írodní amfiteátry (v . letních kin)
Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník )
Galerie (v . pobo ek a výstavních síní)
Kulturní za ízení ostatní
St edisko pro volný as d tí a mládeže
Zoologická zahrada
H bitov
Krematorium
Smute ní sí
Zdroj:
87
5
1
5
2
10
26
58
9
1
31
1
7
Po et obcí
57
5
1
1
2
1
3
34
1
1
27
1
7
eský statistický ú ad, 2008 [1]
127
Statutární m sto eské Bud jovice
Vzhledem k tomu, že eské Bud jovice jsou p irozen považovány za hlavní centrum kultury
v rámci Jiho eského kraje, lze zde najít velké množství kulturních za ízení. S tím souvisí také
celá ada kulturních akcí, které se v eských Bud jovicích po ádají. Vedle dalších údaj
vyplývá z níže uvedené tabulky, že v eských Bud jovicích mohou obyvatelé m sta,
pop ípad jeho návšt vníci navštívit nap . 23 galerií, 4 muzea, 9 st edisek pro d ti a mládež,
1 kino i 1 multikino a 18 dalších kulturních za ízení.
Tabulka 80
Kulturní vybavenost na území
Druh za ízení
Ve ejná knihovna v . pobo ek
Stálá kina
Multikino
Divadlo
P írodní amfiteátry (v . letních kin)
Muzeum (v etn pobo ek a samostatných památník )
Galerie (v . pobo ek a výstavních síní)
Kulturní za ízení ostatní
St edisko pro volný as d tí a mládeže
Zoologická zahrada
H bitov
Krematorium
Smute ní sí
Zdroj:
eských Bud jovic
Po et za ízení Procentuální podíl
6,9 %
6
1
20,0 %
1
100,0 %
5
100,0 %
1
50,0 %
4
40,0 %
23
88,5 %
18
31,0 %
9
100,0 %
0
0,0 %
3
9,7 %
1
100,0 %
1
14,3 %
eský statistický ú ad, 2008 [1]
128
8. Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných
poskytovatel
Jednou z díl ích aktivit, jejímž cílem bylo odhadnout úrove sociálních služeb z hlediska
standard kvality, byly supervizní návšt vy u poskytovatel sociálních služeb na území
eských Bud jovic. Jako reprezentativní vzorek bylo vybráno celkem 20 služeb zahrnující
nap . sociáln
aktiviza ní služby, následnou pé i, odborné sociální poradenství,
pr vodcovskou službu, terapeutickou komunitu i sociální rehabilitaci. Provedení supervizí
bylo sv eno odbornici - Mgr. Lucii Bickové, která je vyškolenou inspektorkou v oblasti
sociálních služeb ministerstva práce a sociálních v cí. Vedle toho zastává Mgr. Bicková také
pozici konzultanta pro standardy kvality sociálních služeb v Jiho eském kraji, asistentky pro
standardy kvality sociálních služeb v Jiho eském kraji a mimo to je sociální pracovnicí a
editelkou Oblastní charity T ebo . Jedním z d vod volby Mgr. Lucie Bickové byla její
nestrannost, která je dána také tím, že p sobí mimo ORP eské Bud jovice a nezná tak
d v rn strukturu ani charakter služeb v krajském m st . Supervizorce byly dány k dispozici
pouze kontakty bez jakýchkoliv dalších informací o za ízeních, která m la navštívit.
Cílem supervizí u vybraných poskytovatel bylo jednak upozornit na chyby v zavád ní
standard sociálních služeb a p edejít tak problém m p i realizaci skute ných inspekcí i
p ípadnému odn tí registrace a dále pak motivace poskytovatel sociálních služeb, kte í své
služby nemají registrované, ale poskytují je na takové úrovni, že je možné jim registraci
p id lit.
Supervizí úsp šn prošly následující organizace:
- Diecézní charita eské Bud jovice, Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi,
- Centrum pro zdravotn postižené Jiho eského kraje,
- Centrum zdravotn postižených jižních ech,
eský ervený k íž, oblastní spolek eské Bud jovice,
- FOKUS eské Bud jovice,
- Jiho eská Lambda,
- Jiho eská sociální pomoc o.p.s.,
- Jiho eští celiaci o. s.,
- Ob anské družení Koní ek,
- M - centrum pro mladou rodinu,
- Poradna pro ženy a dívky SONŽ,
- ST EP - St edisko poradenství a pé e o osoby se zdravotním postižením,
- Svaz d chodc
R, Jiho eské st edisko sociální pomoci a služeb,
- Tyflokabinet eské Bud jovice, o.p.s.,
- VICTORY sdružení d tí a maminek,
- Jiho eský streetwork (o.s. PREVENT),
- Háje ek - kontaktní a dolé ovací centrum pro drogovou závislost,
- Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji.
Supervize byly ze strany poskytovatel vítaným podn tem pro jejich další práci. Co se týká
shrnutí této aktivity a dojmu z provedených inspekcí lze konstatovat p edevším následující:
- pro v tšinu poskytovatel je typická snaha kvalitn pracovat, mít vše v po ádku a
v souladu s legislativou a obstát tak p i posuzování jejich služeb v etn profesionality
a nadšení pro výkon své innosti,
- celá ada poskytovatel vyjad uje v souvislosti s blížícími se inspekcemi jistou obavu,
- poskytovatelé v eských Bud jovicích zajiš ují široký rozsah poskytovaných služeb,
p i emž mezi nimi je možné najít i služby velmi specifické a zam ené na úzkou
cílovou skupinu (homosexuáln orientované osoby, osoby postižené celiakií apod.),
129
-
stále se najdou n kte í poskytovatelé, kte í mají s definováním vize, plánu a s
nastavením standard ur ité problémy.
Tabulka 81
Shrnutí supervizních návšt v
Ukazatel
Po
Po
Po
Po
Po
Po
Po
et služeb, u kterých byla provedena supervize
et za ízení, u kterých byla provedena supervize
et registrovaných za ízení, které mají registrovány alespo 1 službu
et registrovaných služeb celkem
et služeb doporu ených k registraci u za ízení, která dosud registrována nejsou
et služeb doporu ených k registraci u za ízení, která již registraci mají
et doporu ení k dalším konzultacím v p ípad zavád ní standard
Po et
26
18
13
19
3
2
14
V p ípad všech za ízení, která v souvislosti s n kterou z poskytovaných služeb zavád jí
standardy, byly ze strany supervizorky doporu eny další konzultace a zdokonalování
zavád ných standard . Z toho vyplývá, že p es veškerou snahu, kterou p evážná v tšina
za ízení v souvislosti se zavád ním standard kvality vykazují, znamená v nedávné dob
zavedená legislativa - zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, mnoho zm n, které jsou
poskytovateli implementovány do praxe pom rn obtížn . Lze p edpokládat, že nejen
vzhledem k administrativnímu zatížení, budou drobné nedostatky ve zpracovávaných
standardech k nalezení v p ípad p evážné v tšiny poskytovatel sociálních služeb nejen na
území statutárního m sta eské Bud jovice, ale celé eské republiky.
130
9. Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb
Cílem této kapitoly je poskytnout stru ný p ehled aktuáln registrovaných sociálních služeb
na území SO ORP eské Bud jovice. K popisu byly zvoleny následující charakteristiky:
- název za ízení, ve kterém jsou služby poskytovány,
- umíst ní za ízení, ve kterém jsou služby poskytovány,
- paragraf zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, dle kterého jsou služby
poskytovány,
- cílová skupina klient , na kterou je služba zam ena,
- zp sob poskytování sociální služby v rozd lení na ambulantní, terénní a pobytové,
- kapacita služby.
131
Tabulka 82
Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb
Název za ízení
Arpida, centrum pro
rehabilitaci osob se
zdravotním postižením, o.s.
Arpida, centrum pro
rehabilitaci osob se
zdravotním postižením, o.s.
Arpida, centrum pro
rehabilitaci osob se
zdravotním postižením, o.s.
Arpida, centrum pro
rehabilitaci osob se
zdravotním postižením, o.s.
Arpida, centrum pro
rehabilitaci osob se
zdravotním postižením, o.s.
Azylový d m, Jeslová a
azylová za ízení eské
Bud jovice
Azylový d m, Jeslová a
azylová za ízení eské
Bud jovice
Azylový d m Filia, Jeslová a
azylová za ízení eské
Bud jovice
Azylový d m Filia, Jeslová a
azylová za ízení eské
Bud jovice
Centrum následné pé e,
Ob anské sdružení Prevent
Centrum následné pé e,
Ob anské sdružení Prevent
Centrum pro zdravotn
postižené Jiho eského kraje
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
B
A
B
A
B
A
B
A
B
B
B
P
P
B
P
A
T
Jednot
ky
P
po et
klient
48
15
BD
FU
10
BD
FI
15
BD
FI
2
po et
klient
(den)
po et
klient
(den)
po et
klient
(den)
po et
l žek
6
po et
l žek
po et
l žek
6
LM
U
43
po et
l žek
N
2
po et
l žek
R
A
B
T
BD
F
L
A
B
A
LM
P
B
Kapacita
BD
F
T
B
Cílo
vá
skup
ina
20
R
BD
FHI
K
1100
po et
klient
po et
10
l žek
za rok
pro
ob
kategor
132
Název za ízení
centrum služeb pro sluchov
postižené, SVAZ
NESLYŠÍCÍCH A
NEDOSLÝCHAVÝCH V R
Poradenské centrum eské
Bud jovice
Centrum sociálních služeb
Starom stská, p ísp vková
organizace
Centrum sociálních služeb
Starom stská, p ísp vková
organizace
Centrum sociálních služeb
Starom stská, p ísp vková
organizace
Centrum sociálních služeb
Starom stská, p ísp vková
organizace
eská katolická charita
Kn žský domov eské
Bud jovice
eská maltézská pomoc
S MR pod patronátem
Velkop evorství
eského,st . B,o.p.s
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
A
T
B
B
T
B
T
B
P
Cílo
vá
skup
ina
BH
Kapacita
A
T
Jednot
ky
P
ie
po et
klient
(rok)
500
IW
98
po et
klient
IW
120
po et
klient
W
2
po et
l žek
B
P
W
157
po et
l žek
B
P
W
8
po et
klient
B
D tský stacioná Sv tluška,
o.p.s.
B
D tský stacioná Sv tluška,
o.p.s.
B
Domácí ošet ovatelská pé e
a pe ovatelská služba
K
Alice
B
Domino - denní centrum pro
lidi s psychickým
B
XB
DF
HIK
W
T
BDI
A
P
12
BDI
6
VX
BF
HIK
W
T
A
T
po et
klient
40
80
20
po et
klient
(den)
po et
l žek
po et
klient
po et
klient
133
Název za ízení
onemocn ním, M stská
charita B
Domov d chodc "U Zlatého
kohouta"
Domov d chodc "U Zlatého
kohouta"
Domov d chodc Dobrá Voda
u eských Bud jovic
Domov d chodc Dobrá Voda
u eských Bud jovic
Domov Libní a Centrum
sociálních služeb Empatie
Domov Libní a Centrum
sociálních služeb Empatie
Domov Libní a Centrum
sociálních služeb Empatie
Domov Libní a Centrum
sociálních služeb Empatie
Domov pro seniory Hvízdal
eské Bud jovice,
p ísp vková organizace
Domov pro seniory Hvízdal
eské Bud jovice,
p ísp vková organizace
Domov pro seniory Hvízdal
eské Bud jovice,
p ísp vková organizace
Domov pro seniory Hvízdal
eské Bud jovice,
p ísp vková organizace
Domov pro seniory Máj eské
Bud jovice, p ísp vková
organizace
Domov pro seniory Máj eské
Bud jovice, p ísp vková
organizace
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
Os.
P
Cílo
vá
skup
ina
Kapacita
A
T
Jednot
ky
P
IW
5
Os.
P
W
60
Os.
P
IW
254
IW
46
P
Os.
B
BD
A
B
P
P
Os.
B
B
P
B
P
B
P
B
P
B
P
21
TB
113
BD
24
W
P
B
BD
XB
FHI
KW
XB
FHI
K
P
25
TX
BD
FHI
KW
TV
BI
W
TV
BI
W
(okamž
ik)
po et
l žek
po et
l žek
po et
l žek
po et
l žek
po et
klient
po et
l žek
po et
l žek
po et
l žek
2
po et
l žek
70
po et
l žek
163
po et
l žek
35
po et
l žek
14
po et
l žek
2
po et
l žek
134
Sociální služba
Domov pro seniory Máj
Bud jovice, p ísp vková
organizace
Domov pro seniory Máj
Bud jovice, p ísp vková
organizace
Domov pro seniory Máj
Bud jovice, p ísp vková
organizace
Domov pro seniory Máj
Bud jovice, p ísp vková
organizace
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Název za ízení
eské
eské
eské
eské
B
TV
BI
A
B
P
B
P
B
P
D m s pe ovatelskou
službou, Borek, Pe ovatelská
služba
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, Ledenice,
Pe ovatelská služba
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, D íte , Pe ovatelská
služba
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, Zliv, Pe ovatelská
služba
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, Kamenný újezd,
Pe ovatelská služba
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, Lidická t .,
Pe ovatelská služba
B
T
D m s pe ovatelskou
Os.
T
Cílo
vá
skup
ina
Kapacita
A
T
P
Jednot
ky
po et
klient
(den)
10
BI
W
39
po et
l žek
VB
W
46
po et
l žek
TW
40
po et
l žek
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
15
po et
klient
17
po et
klient
20
po et
klient
27
po et
klient
35
po et
klient
25
po et
klient
25
po et
135
Název za ízení
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
službou, Rudolfov,
Pe ovatelská služba
D m s pe ovatelskou
službou, U Trojice,
Pe ovatelská služba
B
T
Os.
T
D m s pe ovatelskou
službou, Tylova,
Pe ovatelská služba
B
T
D m s pe ovatelskou
službou, Dlouhá,
Pe ovatelská služba
B
T
D m s pe ovatelskou
službou, Plze ská,
Pe ovatelská služba
B
T
D m s pe ovatelskou
službou, Lišov, Pe ovatelská
služba
D m svatého Pavla, M stská
charita B
D m svatého Pavla, M stská
charita B
B
B
D m svatého Pavla, M stská
charita B
B
D m svatého Pavla, M stská
charita B
B
FOKUS eské Bud jovice,
o.s.
B
Cílo
vá
skup
ina
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
VX
BHI
KU
W
Kapacita
A
T
klient
90
po et
klient
30
po et
klient
190
po et
klient
130
po et
klient
160
po et
klient
LM
P
EL
MQ
A
T
A
15
EL
MO
QC
TX
po et
l žek
po et
8
l žek
po et
klient
(okamž
ik)
po et
kontakt
42
N
P
Jednot
ky
P
1000
30
po et
klient
(rok)
136
Název za ízení
FOKUS eské Bud jovice,
o.s.
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
A
T
B
Charitní pe ovatelská služba,
M stská charita B
B
T
Charitní pe ovatelská služba,
M stská charita B
B
T
Jiho eské substitu ní
centrum, Ob anské sdružení
Prevent
Interven ní centrum pro
osoby ohrožené domácím
násilím, Diecézní charita B
Jiho eský streetwork,
Ob anské sdružení Prevent
Kontakt bB ob anské
sdružení pro studium,
rehabilitaci a sport bez bariér
- eské Bud jovice
Kontaktní a dolé ovací
centrum pro drogovou
závislost, Ob anské sdružení
Háje ek
Krizové centrum pro d ti a
rodinu v Jiho eském kraji,
ob anské sdružení
Krizové centrum pro matku a
dít v Kostelci
Ledax o.p.s.
B
TX
R
A
T
B
A
B
A
B
A
B
A
P
Os.
T
Kapacita
A
T
P
180
po et
klient
134
Po et
klient
po et
klient
2080
R
Jednot
ky
po et
klient
(rok)
50
TV
XB
DF
HIK
UW
TV
XB
DF
HIK
UW
B
B
Cílo
vá
skup
ina
po et
kontakt
3000
F
20
po et
klient
R
350
po et
klient
AG
JM
U
400
po et
klient
(rok)
350
po et
klient
(rok)
AG
JM
U
G
CH L
MQ
VX
FIW
25
2530
po et
klient
po et
klient
137
Sociální služba
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Název za ízení
Linka d v ry eské
Bud jovice, o.p.s.
B
MESADA
B
Nízkoprahové centrum pro
d ti a mládež Srdí ko - Jiloro,
M stská charita B
B
Ob anská poradna p i
Jiho eské rozvojové o.p.s.
B
Osobní asistence M stské
charity eské Bud jovice
B
Pobo ka FOD eské
Bud jovice, Fond ohrožených
d tí
B
T
A
T
A
T
T
Poradenské centrum-rovné
A
šance pro všechny, Jiho eská Os.
T
R ŽE
Poradna Eva pro ženy a dívky
v nouzi, Diecézní charita B
Cílo
vá
skup
ina
AE
GJL
PR
TV
XB
FIK
MQ
UW
C
EL
T NT
VX
BD
AO
UC
B
A
T
AE
G
CH J
LN
PR
TV
XB
DF
HIK
AG
JLO
U
G
CH
MO
QU
WC
G
CH L
TM
OQ
C
Kapacita
A
T
P
Jednot
ky
3892
po et
hovor
70
po et
klient
(rok)
35
po et
klient
(den)
1700
po et
klient
(rok)
35
po et
klient
830
po et
klient
360
po et
interve
ncí
450
po et
interve
ncí
138
Název za ízení
Poradna Eva pro ženy a dívky
v nouzi, Diecézní charita B
Poradna pro uprchlíky a
migranty, Diecézní charita B
Poradna pro uživatele
sociálních služeb - eské
Bud jovice, Národní rada
osob se zdravotním
postižením R, o.s.
Poradna pro ženy a dívky eské Bud jovice, Ob anské
sdružení ONŽ - pomoc a
poradenství pro ženy a dívky
Salesiánské st edisko
mládeže -DDM eské
Bud jovice - otev ené kluby
Seniorský d m - Penzion
Rodina, Agentura domácí
pé e "Sv tlo"
sociální poradna, SVAZ
NESLYŠÍCÍCH A
NEDOSLÝCHAVÝCH V R
Poradenské centrum eské
Bud jovice
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
B
T
B
A
T
B
B
B
St edisko rané pé e SPRP
eské Bud jovice
B
ST EP-St edisko poradenství
a pé e o osoby se zdravotním
postižením
B
Tolerance eské Bud jovice,
B
A
A
IW
216
A
T
AG
MU
313
AC
50
A
P
IW
A
T
BH
AG
RT
XF
MU
WC
BK
U
A
A
T
A
T
T
P
Jednot
ky
po et
klient
(rok)
po et
klient
70
150
Os.
St edisko pro rodinu a
mezilidské vztahy,
Pe ovatelská služba
Kapacita
EM
B
B
Cílo
vá
skup
ina
MO
QU
C
po et
interve
ncí
po et
interve
ncí,
klient
po et
klient
(týden)
283
12
po et
l žek
300
po et
interve
ncí
(rok)
3010
po et
klient
(rok)
60
BH
10
LN
25
po et
klient
po et
kontakt
(týden)
A
po et
139
Název za ízení
B/
Ostatní
§37
§39
§40
§41
§42
§43
§44
§45
§46
§47
§48
§49
§50
§51
§52
§54
§55
§56
§57
§58
§59
§60
§61
§62
§63
§64
§65
§66
§67
§68
§69
§70
Sociální služba
M stská charita B
Cílo
vá
skup
ina
TIO
QS
Kapacita
A
XBI
KW
1017
XBI
KW
15
B
A XBI
T KW
753
B
A
T
127
Tyflokabinet eské
Bud jovice, o.p.s.
B
Tyflokabinet eské
Bud jovice, o.p.s.
B
Tyflokabinet eské
Bud jovice, o.p.s.
Tyfloservis, o.p.s. - Krajské
ambulantní st edisko .
Bud jovice
A
T
A
T
BK
T
P
Jednot
ky
klient
(okamž
ik)
po et
klient
(rok)
po et
klient
po et
klient
(rok)
po et
klient
Zdroj: Registr poskytovatel sociálních služeb, 2008 [16]
140
Tabulka 83
Ozna ení
A
Okruhy osob, pro které je sociální služba ur ena (cílová
skupina)
d ti a mládež ve v ku od 6 do 26 let ohrožené spole .
nežádoucími jevy
Cílové skupiny
Ozna ení
M
Okruhy osob, pro které je sociální služba ur ena
(cílová skupina)
osoby v krizi
osoby do 26 let v ku opoušt jící školská za ízení pro výkon
ústavní pé e
osoby žijící v sociáln vylou ených komunitách
osoby komer n zneužívané
osoby, které vedou rizikový zp sob života nebo jsou tímto
zp sobem života ohroženy
B
osoby s kombinovaným postižením
N
C
D
etnické menšiny
osoby s mentálním postižením
O
P
E
imigranti a azylanti
Q
F
osoby s t lesným postižením
R
osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách
G
H
CH
I
J
K
L
ob ti domácího násilí
osoby se sluchovým postižením
ob ti obchodu s lidmi
osoby se zdravotním postižením
ob ti trestné innosti
osoby se zrakovým postižením
osoby bez p íst eší
S
T
U
V
W
X
pachatelé trestné innosti
osoby s chronickým duševním onemocn ním
rodiny s dít tem/d tmi
osoby s chronickým onemocn ním
senio i
osoby s jiným zdravotním postižením
141
Tabulka 84
Sumá registrovaných sociálních služeb
Typ služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Ambulantní
SO
B
ORP24
11
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
Terénní
SO
B
ORP
6
1
2
0
10
7
1
0
2
0
0
0
Pobytová
SO
B
ORP
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Odleh ovací služby
0
0
0
0
4
1
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby
se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
1
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
4
2
1
0
0
0
0
3
2
0
0
0
0
0
0
0
2
0
1
0
0
1
1
1
2
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
0
0
0
0
0
1
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
3
0
2
0
0
0
1
0
0
4
0
0
0
0
0
0
3
3
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
Zdroj: Registr poskytovatel sociálních služeb, 2008 [16]
Tabulka 84 p ináší stru ný p ehled o sociálních službách, respektive o tom, v jaké form jsou
nabízené služby poskytovány, v rozd lení dle sídla organizace na území eských Bud jovic
a ostatní obce SO ORP. N které z uvád ných služeb jsou poskytovány ve více formách,
tzn., že mohou být realizovány jedním poskytovatelem a p esto jsou obsaženy ve více
sloupcích.
24
SO ORP v tomto p ípad znamená všechny další obce na území SO ORP eské Bud jovice
s výjimkou statutárního m sta, nebo údaje vztahující se k n mu jsou uvedeny v samostatném
sloupci.
142
10.
Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské
Bud jovice
V roce 2004 byl statutárním m stem eské Bud jovice zpracován první rozvojový dokument,
který se vztahoval k oblasti sociálních služeb - Komunitní plán sociálních služeb eské
Bud jovice. Tento dokument byl p edch dcem Rozvojového plánu sociálních služeb eské
Bud jovice a m l za cíl definovat sm r rozvoje sociálních služeb na území eských
Bud jovic na roky 2004 - 2008.
Materiál obsahoval celkem 22 priorit, které byly dále rozpracovány zpravidla do n kolika
opat ení, jejichž realizace byla v letech 2004 - 2008 p edpokládána. Níže jsou uvedeny
jednotlivé priority v etn stru ných informací ohledn jejich pln ní k datu 30. 6. 2007. [17]
Multikulturní centrum pro volno asové aktivity a sociální streetwork
V rámci této priority došlo ke zintenzivn ní spolupráce s M stkou charitou eské Bud jovice
a Salesiánským st ediskem d tí a mládeže a následným z ízením nízkoprahových za ízení,
ve kterých p sobí odborn vyškolení pracovníci.
Primární protidrogová prevence na 1. stupni základních škol
V rámci této priority došlo k:
- zintenzivn ní spolupráce mezi základními školami a dodavateli certifikovaných služeb
v oblasti primární prevence i Zdravotn sociální fakultou Jiho eské univerzity,
- proškolení cca 300 pedagog a pomocných pedagogických pracovník , pedagog
volného asu, sociálních pracovník a dalších i vydání Pr vodce drogami pro rodi e
a pedagogy.
Vytvá ení ve ejného mín ní „Normální je drogu nebrat“
V rámci této priority došlo k:
- vydání speciálního Pr vodce drogami pro širokou ve ejnost,
zajišt ní a distribuci tiskoviny Zdravotního ústavu zam ené na drogy a jejich
problematiku,
- navázání spolupráce p edevším s MF DNES (tvorba speciálních p íloh zam ená na
danou oblast),
- vyhlášení dota ního opat ení zam eného na primární protidrogovou prevenci.
Z ízení romského nada ního fondu
V rámci této priority došlo k oslovení Jiho eské sociální pomoci, která získala z d ív jšího
grantu peníze na založení podobného fondu - fond se jeví jako nerealizovatelný, nebo není
politická ani odborná v le m st a obcí jiho eského regionu realizovat spole ný projekt fondu.
Navíc ú elov vázané prost edky Jiho eské sociální pomoci nejdou použít pro jiný zp sob
podpory v této oblasti.
Z ízení místa romského poradce
V rámci této priority bylo vytvo eno nové pracovní místo pro romského koordinátora.
Komplexní pé e ve stávajících DPD a DPS
V rámci této priority došlo k:
- zavedení systému telekontaktní tís ové pé e,
- zajišt ní pe ovatelské služby o víkendech a svátcích,
- zavedení tís ové služby „sestra-klient“ v podob bezdrátového p ipojení klient na
centrální dispe ink, které je pln kompatibilní se systémem tís ové pé e (zatím
funguje pouze v rámci CSS Starom stská).
143
Výstavba nového domova d chodc
V rámci této priority došlo k:
- p íprav výstavby nového domova pro seniory U Hvízdala,
- otev ení Domova pro seniory Máj,
- z ízení Domovinky - denního stacioná e pro seniory, který nabízí 14 l žek
odleh ovací pé e.
Systém Tís ové telekontaktní pé e
V rámci této priority došlo k:
- zavedení systému nep etržité tís ové telekontaktní pé e, jejímž provozovatelem je
Centrum sociálních služeb Starom stská.
Kluby d chodc v Suchém Vrbném a na sídlišti Máj
V rámci této priority došlo k:
- projednání možnosti z ízení klubu d chodc na sídlišti Máj v rámci Domova pro
seniory Máj,
- vyhlášení dota ního opat ení zam eného na vznik 2 nových klub d chodc .
Podpora a rozvoj stávajících sociálních služeb pro zdravotn postižené ob any a
seniory
V rámci této priority došlo k:
- metodické pomoci p i vytvá ení a zavád ní standard kvality sociálních služeb a
podpo e spolupráce subjekt poskytujících služby klient m se stejným zdravotním
postižením, a to formou „kulatých stol “,
- metodické pomoci a podpo e p i podávání n kterých projekt ,
- zavedení dota ního programu m sta na podporu sociální oblasti.
Centrum služeb s komplexní pé í pro dosp lé zdravotn
centrum
Tato priorita nebyla realizována.
postižené ob any - denní
Informa ní centrum
V rámci této priority došlo k:
- vytvo ení kompletního seznamu všech poskytovatel na internetu rozd lených dle
innosti nebo v abecedním rejst íku,
- zajišt ní aktualizace informa ní databáze prost ednictvím editace webových stránek
MM.
Osobní asistence
Osobní asistence je v Zákon o sociálních službách definována jako služba sociální pé e a
je dotována MPSV, J K a MM B. Tuto službu mají na území m sta registrovány 2 subjekty,
a sice ARPIDA, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o. s. a M stská
charita eské Bud jovice.
P edškolní za ízení, které p ipraví d ti s vývojovými poruchami a mentálním
postižením na integraci do b žné mate ské školy
Vzhledem k odlišnému pohledu na uvedený zám r tato priorita nebyla realizována.
Chrán né dílny, podporované zam stnávání, pracovn rehabilita ní p íprava
V rámci této priority došlo k:
- realizaci n kolika projekt zam ujících se na tuto problematiku, jako nap . projekt
„Tolerance“ M stské charity eské Bud jovice,
144
-
v rámci dota ního programu m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti v roce
2008 - GRANTY, bylo vyhlášeno Opat ení zam ené na zvýšení zam stnanosti
problematických skupin obyvatelstva.
Pe ovatelská služba v rodinách s mentáln postiženým dít tem
V rámci této priority m sto eské Bud jovice každoro n finan n podporuje ze svého
rozpo tu pe ovatelskou službu M stské charity a
K Alice. Co se týká zvyšování
pov domí o možnosti využití pe ovatelské služby pro d ti s mentálním postižením, tak
veškeré informace o této služb na území m sta jsou obsaženy v Pr vodci sociálními
službami, který je vydáván magistrátem.
Za ízení zdravotn sociální pomoci
V nemocnici pracují erudované sociální pracovnice, které eší každého klienta, jež pot ebuje
po propušt ní z nemocni ního ošet ení další odbornou sociální a zdravotní pomoc. Klienti,
kte í jsou bez p íst eší, mohou být umíst ni do azylového domu, kde je p ítomen sociální
pracovník a lze jim poskytovat pe ovatelskou a ošet ovatelskou službu. Není proto pot ebné
vytvá et další za ízení.
Podpora bytové politiky m sta, zam ené na zajišt ní dostupného bydlení pro mladé
rodiny a pro osoby, které se ocitly v p echodné sociální krizi
V roce 2005 byla realizována kone ná etapa 87 startovacích byt pro mladé rodiny (tento
projekt ale p ímo nesouvisel s realizací Komunitního plánu sociálních služeb eské
Bud jovice).
D m na p l cesty pro mladé lidi (p edevším chlapce)
Od roku 2005 existuje v Azylovém dom „byt na p l cesty“, který kapacitn zcela uspokojuje
požadavky na ubytování pro tyto mladé muže. Navíc je zde p ítomen sociální pracovník,
který jim pomáhá ešit jejich novou životní situaci.
Krizové centrum pro d ti a rodinu
Již b hem komunitního plánování se tohoto úkolu zhostila Zdravotn sociální fakulta
Jiho eské univerzity a centrum z ídila v objektu bývalé mate ské školy v Nerudov ulici
v eských Bud jovicích. Centrum poskytuje ambulantní pé i. L žkové centrum bylo z ízeno
Krajským ú adem v areálu nemocnice ve Strakonicích.
Prezentace innosti neziskových organizací - katalog sociálních služeb
V rámci této priority vychází od roku 2003 každoro n aktualizovaný „Pr vodce sociálními
službami m sta eské Bud jovice“ obsahující abecední rejst ík poskytovatel , kompletní
p ehled o innosti odboru sociálních v cí v etn veškerých kontakt i kontakty a stru nou
innost místního Ú adu práce a eské správy sociálního zabezpe ení. V roce 2008 vyšel
Pr vodce v nákladu 5 000 ks jako sou ást projektu RPSS.
Po ádání „Kulatých stol “
V rámci této priority:
- od zpracování komunitního plánu prob hlo dosud 14 sch zek kulatých stol , p i emž
poslední „Kulatý st l“ se uskute nil 23. 4. 2007,
- dále aktivity probíhají formou workshop po ádaných v rámci projektu RPSS eské
Bud jovice,
- vzhledem k zájmu o prezentaci poskytovatel sociálních služeb vychází pravideln
v Radni ních novinách sociální sloupek i je možnost prezentace v sekci aktuality
v sociální oblasti na internetových stránkách magistrátu,
- dále jsou ve spolupráci MF DNES a MM eské Bud jovice vydávány speciální p ílohy,
které prezentují NNO v sociální oblasti.
145
11.
Prognóza vývoje sociálních služeb na území
republiky
eské
Sociální služby v eské republice využívá v sou asné dob tém p l milionu osob, p i emž
asi 100 tisíc z nich by bylo bez této možnosti vážn ohroženo na zdraví a život .
Poskytovatelé sociálních služeb jsou navíc významnými zam stnavateli. V sociálních
službách pracuje tém 70 tisíc lidí. [21]
Vývoj sociálních služeb v následujících letech p edevším úzce souvisí s projekcí vývoje
obyvatelstva. Ta ukazuje, že v následujících letech dojde ve struktu e naší populace k
významným zm nám. Do roku 2025 se podle tzv. st ední varianty p edpokládá, že celkový
po et obyvatelstva mírn poklesne, ale po et osob, které jsou nej ast jšími p íjemci
sociálních služeb - tedy osob starších 65 let, vzroste o více než 50 %, p i emž po et osob
starších 80 let, které jsou nej ast jšími klienty pobytových služeb sociální pé e, vzroste
dokonce o více než 60 %. Tyto trendy budou pokra ovat i v následujícím období. Podrobn
jsou tyto trendy z ejmé z tabulky Tabulka 85 a z následujících graf . [20]
Tabulka 85
Rok
2005
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva do roku 2050 - st ední
varianta
Po et
obyvatel
celkem
10 235 973
10 283 042
10 301 994
10 283 929
10 217 200
10 102 433
9 957 079
9 795 118
9 622 248
9 438 334
z toho starších
65 let
1 446 681
1 596 812
1 864 146
2 088 333
2 201 310
2 308 073
2 399 918
2 633 554
2 862 020
2 956 079
80 let
315 988
368 068
390 459
413 674
509 607
664 338
771 810
800 123
844 525
904 745
podíl osob starších
65 let
80 let
na celkovém po tu obyv. v %
14,1
3,1
15,5
3,6
18,1
3,8
20,3
4,0
21,6
5,0
22,9
6,6
24,1
7,8
26,9
8,2
29,7
8,8
31,3
9,6
Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007 [20]
146
Graf 50 popisuje p edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu
osob, které budou pravd podobn závislé na poskytování služeb sociální pé e.
Graf 50
Vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu osob
závislých na poskytování služeb sociální pé e
Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007
Následující graf p ináší informace o p edpokládaném vývoji po tu obyvatel eské republiky.
V grafickém provedení je zde znázorn na nejen p edpokládaná st ední varianta prognózy,
ale zaznamenány jsou také varianta optimistická, tedy ta, která p edpokládá vyšší nár st
po tu obyvatel, a varianta pesimistická, tedy ta, která po ítá spíše s nižším nár stem.
Graf 51
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 celkem
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008
147
Graf 52 znázor uje vývoj obyvatelstva v první polovin 21. století se zam ením na v kovou
kategorii 0 - 14 let. Znázorn ny jsou op t 3 varianty vývoje, tj. varianta pesimistická (nízká),
varianta st ední a varianta optimistická tedy vysoká.
Graf 52
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 0 - 14 let
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008
Graf 53 znázor uje vývoj obyvatelstva v první polovin 21. století se zam ením na v kovou
kategorii 15 - 64 let. Znázorn ny jsou op t 3 varianty vývoje, tj. varianta pesimistická (nízká),
varianta st ední a varianta optimistická tedy vysoká.
Graf 53
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 15 - 64 let
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008
148
Graf 54 znázor uje vývoj obyvatelstva v první polovin 21. století se zam ením na v kovou
kategorii 15 - 64 let. Znázorn ny jsou op t 3 varianty vývoje, tj. varianta pesimistická (nízká),
varianta st ední a varianta optimistická tedy vysoká.
Graf 54
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 65 a více
let
Zdroj:
eský statistický ú ad, 2008
Je z ejmé, že d sledky tohoto vývoje se budou týkat nejenom systému d chodového
pojišt ní, ale i oblasti zdravotní pé e a sociálních služeb, a to zejména v souvislosti s
dlouhodobým nedostatkem míst v sociálních za ízeních.
Na základ výše uvedených skute ností lze p i zachování stávajících relací vybavenosti
sociálních služeb v roce 2006 kvantifikovat v následujícím období nár st pot eby sociálních
služeb pro seniory. [20]
Tabulka 86
Odhad pot eby sociálních služeb pro staré ob any v následujícím období
p i zachování vybavenosti na úrovni roku 2006
po et míst
celkem
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
42 438
45 020
47 697
58 758
76 598
88 990
92 254
97 374
104 317
DD/80+
nár st
proti r.
2006 abs.
3 766
6 348
9 025
20 086
37 926
50 318
53 582
58 702
65 645
nár st proti
r. 2006 v %
po et osob
celkem
9,7
16,4
23,3
51,9
98,1
130,1
138,6
151,8
169,8
113 214
132 168
148 063
156 073
163 642
170 154
186 719
202 917
209 586
PS/65+
nár st
proti r.
2006 abs.
8 126
27 080
42 975
50 985
58 554
65 066
81 631
97 829
104 498
nár st proti
2006 v %
7,7
25,8
40,9
48,5
55,7
61,9
77,7
93,1
99,4
Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007
149
Graf 55 znázor uje odhadovaný nár st po tu míst v domovech pro seniory v relaci na 1000
osob starších 80 let a po tu osob, kterým bude poskytována pe ovatelská služba v relaci na
1000 osob starších 65 let p i zachování vybavenosti na úrovni roku 2006.
Graf 55
Vývoj sociálních služeb pro seniory
Zdroj: Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, 2007
V dlouhodobém asovém horizontu bude významným zp sobem determinovat efektivnost
poskytování sociálních služeb stárnutí populace. Z poznatk získaných v rámci mezinárodní
komparace vybavenosti vybraných zemí pobytovými a terénními sociálními službami
vyplývá, že v následujícím období lze v naší zemi o ekávat p edevším další rozvoj terénních
sociálních i zdravotních služeb. Vzhledem k o ekávaným demografickým trend m je však
nutno - p i zachování stávajících relací vybavenosti - po ítat s tím, že do roku 2050 by bylo
nutno po et míst v domovech d chodc v relaci na 1 000 osob starších 80 let zvýšit o cca
170 % a po et osob, kterým je poskytována pe ovatelská služba v relaci na 1 000 osob
starších 65 let, by vzrostl ve stejném období zhruba dvojnásobn . [20]
150
12.
12.1.
Výsledky sb ru dat
Dotazníkové šet ení mezi obcemi
Tato kapitola je v nována výsledk m šet ení, které bylo realizováno mezi obcemi. Sb r dat
probíhal pomocí dotazník , které byly v tišt né podob zaslány do všech 79 obcí SO ORP
eské Bud jovice s cílem získat náhled na situaci v oblasti sociálních služeb z pohledu
oslovených obcí zastupovaných v p ípad poskytování informací v rámci tohoto projektu
starosty, eventuáln zam stnanci odd lení, která mají v obcích oblast sociálních služeb
v kompetenci. Po telefonické domluv byla s danou osobou sjednána sch zka a dotazník
vypln n prost ednictvím ízeného rozhovoru. D vodem tohoto postupu byla snaha o zajišt ní
správnosti a jednotnosti sbíraných dat, nicmén i tak lze bohužel p edpokládat, že ne
všechny informace, které byly v dotaznících uvedeny, odpovídají skute nosti. I tento faktor
však ur itým zp sobem popisuje stav sociální oblasti v jednotlivých obcích, nebo kvalita
získaných dat napovídá, jaké je pov domí o sociální oblasti na sledovaném území a jaký
význam jí je ze strany respondent p ikládán.
Návratnost dotazníkových formulá
byla v p ípad tohoto šet ení stoprocentní.
151
12.1.1. Nabídka sociálních služeb
První otázka v dotazníku ur eném obcím sm ovala ke zjišt ní, jaké sociální služby
v sou asné dob v jednotlivých obcích existují.
Jako nejfrekventovan jší službu lze ozna it pe ovatelskou službu, která je dle získaných
údaj p ímo poskytována v 10 obcích SO ORP. Ve 4 obcích lze najít domovy pro seniory a
poskytovatele sociálního poradenství, ve 3 je zajiš ována osobní asistence. Na území celé
ady obcí však není poskytována služba žádná. Dle informací od respondent , jde celkem o
61 obcí.
Tabulka 87
Existence služeb v obcích SO ORP B
Typ služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Po et obcí
4
3
10
Tís ová pé e
1
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
1
Podpora samostatného bydlení
0
Odleh ovací služby
1
Centra denních služeb
1
Denní stacioná e
1
Týdenní stacioná e
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
Domovy pro seniory
4
Domovy se zvláštním režimem
2
Chrán né bydlení
2
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
1
Raná pé e
1
Telefonická krizová pomoc
1
Tlumo nické služby
1
Azylové domy
1
Domy na p l cesty
1
Kontaktní centra
1
Krizová pomoc
1
Nízkoprahová denní centra
1
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
1
Noclehárny
0
Služby následné pé e
1
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
1
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
1
Sociáln terapeutické dílny
1
Terapeutické komunity
0
Terénní programy
1
Sociální rehabilitace
1
152
Na obrázku níže je znázorn na existence poskytovatel
obcích SO ORP B.
sociálních služeb v jednotlivých
Obr. 14 Poskytované sociální služby
153
12.1.2. Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb
Co se týká informovanosti obcí, respektive osob, které je zastupují v sociální oblasti, nejsou
výsledky výhradn negativní, nicmén výstupy dotazníkového šet ení poukazují stále na
ur ité nedostatky. Vyplývá to p edevším z odpov di na otázku, která zjiš ovala, zda mají
v obcích dostatek informací o sociálních službách.
Ze všech 79 oslovených obcí 22 respondent
informace nepovažuje za dostate né.
(tj. tém
28 %) zodpov d lo, že tyto
Obr. 15 Informovanost obcí
154
12.1.3. Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce
Cílem další otázky bylo zjistit, s kým obce, respektive zástupci obcí, kte í mají oblast
sociálních služeb v kompetenci, diskutují tuto problematiku. Šest z dotazovaných uvedlo, že
problematiku sociálních služeb nekomunikují s nikým. P evážná v tšina z dotázaných však
zmínila v této souvislosti Magistrát m sta eských Bud jovic (34 obcí) nebo Krajský ú ad
Jiho eského kraje (8 obcí).
Tabulka 88
Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací o sociálních službách
Magistrát m sta eské Bud jovice
Krajský ú ad
M stský ú ad
Charita
Jiné
S nikým
Po et obcí
34
8
7
2
9
6
Z grafického hlediska popisuje zdroje informací jednotlivých obcí níže uvedený obrázek.
Obr. 16 Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce
155
12.1.4. Zajiš ování informovanosti o sociálních službách mezi ve ejností
Další dotaz byl také zam en na informovanost, ale tentokrát bylo cílem zjistit, jakým
zp sobem jsou ob ané ze strany jednotlivých obcí informováni.
Tabulka 89
Zajiš ování informací mezi ob any
Zajiš ování informací mezi ob any
Neinformujeme
Po et obcí
15
Prost ednictvím výv sky
37
Prost ednictvím tisku
14
Prost ednictvím osobních konzultací
27
Prost ednictvím internetu
Jiným zp sobem: rozhlas, osobní konzultace, obecní zpravodaj, tisková informace
9
10
Nej ast ji využívaným nástrojem je výv ska nebo také tzv. ú ední deska.
K nejfrekventovan jším nástroj m pat í také osobní konzultace, tisk (místní zpravodaje) i
místní rozhlas. Velmi asto tyto zp soby zvyšování pov domí ve ejnosti o sociální oblasti
obce kombinují. Najdou se však i obce, které p iznávají, že své ob any o sociálních službách
a možnosti jejich využití v bec neinformují. Z dotazníkového šet ení vyplynulo, že se jedná
celkem o 15 obcí.
Obr. 17 Zajiš ování informovanosti ob an
156
12.1.5. Nabídka sociálních služeb na území SO ORP
B
V rámci další otázky bylo zjiš ováno, zda stávající nabídka sociálních služeb odpovídá
pot ebám ob an v jednotlivých obcích. Jak ukazuje níže uvedená tabulka, p evážná v tšina
obcí (86 %) považuje nabídku sociálních služeb pro své ob any za odpovídající jejich
pot ebám.
Tabulka 90
Nabídka sociálních služeb na území SO ORP
Nabídka sociálních služeb
Nabídka odpovídá pot ebám
Nabídka neodpovídá pot ebám
B
Po et obcí
68
11
157
12.1.6. Finan ní podpora sociálních služeb ze strany obcí
Financování sociálních služeb ze strany obcí popisuje níže uvedená tabulka. Nejvyšší
finan ní podporu jednozna n poskytují eské Bud jovice. Naopak 66 obcí SO ORP eské
Bud jovice neposkytlo ze svých zdroj na oblast sociálních služeb žádnou finan ní podporu.
Tabulka 91
Finan ní podpora sociálních služeb
Podporované sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Výše v tis. K
200
Po et obcí
1
20
1
3 653
5
0
0
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
0
0
Podpora samostatného bydlení
0
0
Odleh ovací služby
0
0
82
2
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních
ústavní pé e
Raná pé e
40
1
202
2
0
0
53 084
3
0
0
40
1
0
0
80
3
Telefonická krizová pomoc
60
1
Tlumo nické služby
15
1
3 560
2
0
0
280
1
30
1
0
0
200
1
0
0
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
0
0
75
1
620
2
0
0
0
0
Terénní programy
150
1
Sociální rehabilitace
120
1
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
I p es snahu zpracovatele dokumentu získat data popisující skute nost, mohlo dojít ze strany
respondent k pochybení, nap . v p ípad nesprávného uvedení jednotek i hodnot nebo
158
k nezodpov zení n kterého z dotaz . Z toho d vodu nelze považovat získaná data za
bezchybná a zcela odpovídající reálnému stavu.
12.1.7. Chyb jící služby v obcích
Jedním z úkol dotazníkového šet ení zam eného na obce, které p sobí také jako
zadavatelé sociálních služeb, bylo zjistit, zda n které ze sociálních služeb v ešeném území
zcela chybí, tzn., že ob ané daných obcí nemají možnost využít konkrétní druh služby ani
v nejbližším okolí (nap . z d vodu nedostate né kapacity služby, z d vodu nedostupnosti
služby apod.).
Ze všech oslovených obcí vyslovilo negativní odpov
na otázku, zda sou asná nabídka
služeb odpovídá pot ebám jejich ob an , pouze 11. Ostatní m sta event. obce jsou se
sou asnou nabídkou spokojena. Ty obce, které považují nabídku za nedostate nou,
postrádají služby ur ené p edevším senior m, jako nap . domovy pro seniory, pe ovatelskou
službu i nap . d m s pe ovatelskou službou.
Obr. 18 Chyb jící sociální služby
159
12.1.8. Pot ebné sociální služby
Další otázka sm ovala ke zjišt ní, jaké sociální služby budou z pohledu jednotlivých obcí
v následujících šesti letech pot eba.
V tomto p ípad korespondují odpov di zástupc jednotlivých obcí v podstat s odpov mi
na otázku, jaké sociální služby nyní v obcích postrádají. Dle respondent bude nutné zajistit
p edevším pe ovatelskou službu (21 obcí) i domov pro seniory (17 obcí). Dále byly
jmenovány nap . sociální poradenství, terénní programy i služby následné pé e.
V p ípad
eských Bud jovic bude pravd podobn nutné zajistit kapacitní r st ve všech
oblastech sociální sféry. D vodem je i to, že statutární m sto zajiš uje v ad sm r pot eby
nejen svých ob an , ale také obyvatel z okolních obcí.
Obr. 19 Pot eba sociálních služeb25
25
V rámci legendy jsou uvedena ísla paragraf jednotlivých služeb, které budou dle názor
respondent v obcích pot eba v následujících letech. Druhy služeb dle paragraf jsou uvedeny p íloze
2.
160
12.2.
Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli
Dotazníkové šet ení mezi poskytovateli sociálních služeb realizované v rámci tohoto projektu
bylo zam eno na poskytovatele sídlící na území statutárního m sta eské Bud jovice.
Celkem bylo osloveno 64 poskytovatel , p i emž se jednalo o poskytovatele, kte í byli
v dob pr zkumu již registrováni i ti, kte í o registraci zažádali. Také v rámci tohoto
dotazníkového šet ení byl d raz kladen na to, aby data odpovídala skute nosti, nicmén i tak
je nutné p edpokládat, že ne všechny informace, které byly v dotaznících uvedeny, mají
stoprocentní vypovídací hodnotu. D vodem je nap . i to, že ne všichni respondenti
odpov d li na všechny otázky, které byly v dotazníku uvedeny.
12.2.1. Sociální služby na území
eských Bud jovic
Jaké služby poskytovatelé sociálních služeb sídlící na území statutárního m sta eské
Bud jovice poskytují, dle informací, které byly získány, je zobrazeno v níže uvedené tabulce.
Tabulka 92
Druhy poskytovaných služeb
Typ služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Ambulantní Terénní Pobytová
13
5
0
0
4
0
0
3
0
0
3
0
1
1
0
0
0
0
Odleh ovací služby
2
1
0
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
1
4
0
0
0
0
0
0
1
2
0
3
0
2
1
2
1
1
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
0
0
0
2
1
0
0
0
0
3
0
0
3
2
3
2
2
0
0
0
1
0
2
0
0
0
0
0
0
1
4
0
0
1
0
0
7
0
1
5
1
0
2
0
0
161
12.2.2. Kapacita služeb
Jedním z nejd ležit jších cíl pr zkumu bylo zjistit stávající kapacity v rámci jednotlivých
služeb. Níže uvedená tabulka charakterizuje služby na území statutárního m sta eské
Bud jovice. Co se týká p esnosti údaj , tak je nutné vzít v úvahu, že ne zcela všichni
oslovení poskytovatelé dali k dispozici požadovaná data a že v p ípad pr m rné vytíženosti
kapacit se jedná o odhady. Dále je nutné vzít v úvahu, že n která ze za ízení nemají striktn
ur ené kapacitní možnosti v rámci jednotlivých služeb, tzn., že as provozní doby m že být
využit na více typ služeb s tím, že rozložení závisí na zájmu klient . Z tohoto d vodu,
mohou být n které z údaj mírn nadhodnocené. I tak však lze odhadnout, že sociální
služby poskytované v eských Bud jovicích si nemohou st žovat na nedostatek klient . To
dokazují procentuální podíly popisující vytížení nabízených služeb v tabulce Tabulka 93, kdy
se v p evážné v tšin p ípad pohybují hodnoty od 90 % výše.
162
Tabulka 93
L žka
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
77
Po ádané akce
pr m rné
vytížení
(%)
77
kapacita
0
lenové
pr m rné
vytížení
(%)
4
kapacita
0
Návšt vy
pr m rné
vytížení
(%)
0
kapacita
0
Kontakty
pr m rné
vytížení
(%)
0
kapacita
0
Intervence
pr m rné
vytížení
(%)
10
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
Sociální
poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská
služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a
p ed itatelské
služby
Podpora
samostatného
bydlení
Odleh ovací
služby
Centra denních
služeb
Denní stacioná e
Týdenní
stacioná e
Domovy pro
osoby se
zdravotním
postižením
Domovy pro
seniory
Domovy se
zvláštním
režimem
Chrán né
bydlení
kapacita
Typ služby
Klienti
Kapacita služeb
Neuspokojení klienti
88
3 611
92
1 471
97
16 429
85
4 867
87
167
75
534
87
501
x
180
97
20
x
1 180
67
40
x
156
x
x
50
54
x
1 381
95
x
x
5 000
100
28 976
100
0
x
0
x
2
x
220
80
x
x
1 000
100
x
x
0
x
0
0
30
x
13 934
95
x
x
3 520
x
1 978
x
0
x
446
0
10
x
0
x
0
x
0
x
0
x
0
x
0
x
x
99
0
0
x
x
0
x
0
x
0
x
0
0
67
x
50
80
x
x
300
60
2 200
99
0
x
4
50
x
92
105
86
x
x
0
x
x
x
0
x
0
x
30
92
105
86
0
x
0
x
0
x
0
x
0
x
30
97
x
0
0
x
0
x
0
x
0
x
0
x
75
97
150
100
0
x
0
x
0
x
0
x
0
0
90
97
x
0
0
x
0
x
0
x
0
x
0
0
78
96
75
97
0
x
0
x
0
x
0
x
0
x
25
109
209
75
71
163
L žka
Intervence
Kontakty
Návšt vy
lenové
Po ádané akce
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
Krizová pomoc
Nízkoprahová
denní centra
Nízkoprahová
za ízení pro d ti
a mládež
Noclehárny
Služby následné
pé e
Sociáln
aktiviza ní
služby pro rodiny
s d tmi
Sociáln
aktiviza ní
služby pro
seniory a osoby
pr m rné
vytížení
(%)
Sociální služby
poskytované ve
zdravotnických
za ízeních
ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická
krizová pomoc
Tlumo nické
služby
Azylové domy
Domy na p l
cesty
Kontaktní centra
kapacita
Typ služby
Klienti
Neuspokojení klienti
0
x
x
0
x
x
0
x
0
x
0
x
0
x
x
0
x
250
90
0
x
288
90
200
90
20
75
80
75
175
0
x
440
95
0
x
1 313
95
264
85
0
x
40
70
30
x
150
100
x
x
1 000
100
0
x
0
x
0
x
30
90
180
60
x
x
x
x
0
x
0
x
0
x
15
50
6
70
x
x
x
x
0
x
0
x
0
x
x
0
x
850
96
0
x
10 000
83
0
x
0
x
0
x
30
0
x
550
100
0
x
1 000
100
0
x
0
x
0
x
33
x
190
78
10 000
70
0
0
0
x
0
x
0
x
15
x
60
100
60
100
100
100
80
100
0
x
15
80
50
90
x
x
x
x
x
x
0
x
0
x
x
x
x
37
93
431
93
634
93
0
x
0
x
5
93
x
x
1 102
100
252
100
1 180
100
180
100
0
x
0
x
32
x
2 241
78
431
93
5 078
93
1 978
x
0
x
467
93
2
0
91
8
0
0
6
0
0
0
164
L žka
Intervence
Kontakty
Návšt vy
lenové
Po ádané akce
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
pr m rné
vytížení
(%)
kapacita
Typ služby
Klienti
Neuspokojení klienti
se zdravotním
postižením
Sociáln
terapeutické
dílny
Terapeutické
komunity
Terénní
programy
Sociální
rehabilitace
0
10
0
0
x
x
x
x
x
x
x
0
x
0
x
0
x
15
95
526
98
0
0
1 000
100
0
0
0
0
0
x
30
x
752
98
2
100
3 000
95
4 310
95
57
50
12
90
340
x
2 740
91
0
0
4 291
65
3 701
90
60
100
462
88
x
165
Obr. 20 Vytíženost za ízení26
26
Názvy za ízení, která jsou na obrázku ozna ena pouze ísly, jsou uvedeny v p íloze . 1.
166
12.2.3. P í iny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli
Z výše uvedené tabulky je patrné, že ne ve všech p ípadech je kapacita za ízení dostate ná
a že ne všichni klienti jsou v p ípad pot eby uspokojeni. Další údaje popisují, z jakého
d vodu podle názor zástupc poskytovatel nejsou p ípadné pot eby klient napl ovány.
Nejvíce poskytovatel
sociálních služeb uvádí jako p í inu nedostatek pov domí
potenciálních klient o službách i nedostate nou kapacitu za ízení. V menší mí e se
pravd podobn jedná o finan ní nedostupnost. Co se týká dalších d vod , které byly
zmín ny, jednalo se nap . o obavu klient ze ztráty anonymity, dopravní nedostupnost služby
i nemožnost zajistit nabídku služby z d vodu chyb jícího vhodného pracovníka nebo
nedostatku finan ních prost edk .
Tabulka 94
D vod nevyužívání služby
P í iny nevyužívání služeb
Po et klient (v %)
Po et služeb, kterých se to týká
Nev dí o služb
38
12
Nedostate ná kapacita
59
11
Finan ní nedostupnost
20
2
Jiné d vody
39
9
12.2.4. Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb
Co se týká klient , na které se jednotlivá za ízení orientují, tak zpravidla se jedná o širší
záb r cílových skupin. V p ípad snahy ur it ze strany za ízení p evažující cílovou skupinu
klient , vyplynulo, že nejvíce se jednotlivá za ízení zam ují na seniory. Mezi další skupiny
klient , kte í pravd podobn nemají problém najít vhodného poskytovatele sociální služby,
pat í nap . d ti a mládež, rodiny s d tmi i osoby s t lesným postižením. Nicmén dle
specifikace cílových skupin, ke které se poskytovatelé sociálních služeb m li možnost
vyjád it, lze konstatovat, že jsou poskytovanými službami pokryty všechny cílové skupiny od
osob s mentálním postižením až nap . po HIV pozitivní osoby.
Tabulka 95
Cílová skupina
Cílová skupina
Po et za ízení
Osoby s mentálním postižením
4
Osoby s t lesným postižením
8
Osoby se zrakovým postižením
2
Osoby se sluchovým postižením
1
Osoby s jiným zdravotním postižením
Senio i
5
12
Osoby s dlouhodobým duševním onemocn ním
2
Uživatelé drog
2
Cizinci
2
Rodiny s d tmi
8
D ti a mládež
7
Osoby v krizi
Jiná cílová skupina
4
7
167
12.2.5. P ístupnost sociálních služeb na území
eských Bud jovic
Dalším cílem pr zkumu bylo zjistit, jak jsou služby v jednotlivých za ízení p ístupné svým
klient m.
Níže uvedená tabulka spolu s následujícím grafickým znázorn ním charakterizují jednotlivá
za ízení z hlediska jejich p ístupnosti. Respondenti m li na výb r ze ty možností, p i emž
dovoleno bylo zaškrtnout více než jednou alternativu.
Možnost p ístupu do za ízeníChyba! Chybné propojení.
168
Obr. 21 P ístupnost za ízení27
27
Názvy za ízení, která jsou na obrázku ozna ena pouze ísly, jsou uvedeny v p íloze . 1.
169
12.2.6. asová dostupnost sociálních služeb
Jedna z otázek, na kterou poskytovatelé sociálních služeb odpovídali, sm ovala ke zjišt ní,
jaká je provozní doba jimi poskytovaných služeb. Souhrn odpov dí na tuto otázku je uveden
v tabulce níže.
Nejvíce služeb je poskytováno 5 x týdn (uvedeno celkem 39 x), velmi asto jsou služby
poskytovány dle dohody (20 x) i 24 hodin denn (13 x). ty ikrát týdn a sedmkrát v týdnu
je poskytováno 7 služeb a jednou a dvakrát týdn jsou poskytovány 3 sociální služby.
Tabulka 96
7 x týdn
5 x týdn
4 x týdn
2 x týdn
1 x týdn
dle
dohody
24 hod.
Typ služby
asová dostupnost služeb
Sociální poradenství
1
2
1
1
5
5
1
Osobní asistence
0
0
1
0
0
2
1
Pe ovatelská služba
0
0
0
0
1
2
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
0
0
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
Odleh ovací služby
0
2
0
0
0
0
1
Centra denních služeb
0
0
0
0
0
1
0
Denní stacioná e
2
0
0
0
0
2
0
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
2
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
2
0
3
0
0
0
0
0
0
Domovy se zvláštním režimem
2
0
0
0
0
0
0
Chrán né bydlení
2
0
0
0
0
0
0
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
0
0
0
0
0
0
0
Raná pé e
0
0
1
0
0
2
0
Telefonická krizová pomoc
1
2
0
0
0
1
0
Tlumo nické služby
0
0
0
0
0
0
0
Azylové domy
0
3
0
0
0
0
0
Domy na p l cesty
0
2
0
0
0
0
0
Kontaktní centra
0
3
0
0
0
1
0
Krizová pomoc
0
0
0
0
0
2
0
Nízkoprahová denní centra
0
0
0
0
0
1
1
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
0
0
0
0
0
1
0
Noclehárny
0
0
0
0
0
0
1
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s
d tmi
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
1
3
0
170
7 x týdn
5 x týdn
4 x týdn
2 x týdn
1 x týdn
dle
dohody
24 hod.
Typ služby
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
0
0
0
1
1
2
0
Sociáln terapeutické dílny
0
0
0
0
0
1
0
Terapeutické komunity
0
0
0
2
0
Terénní programy
0
0
0
2
3
0
Sociální rehabilitace
0
2
0
0
6
0
0
12.2.7. Bezbariérovost za ízení nabízejících sociální služby
Otázka ohledn bezbariérovosti za ízení ukázala, že zatím stále p evažují za ízení, která
nejsou bezbariérov p ístupná. Z 64 za ízení, která se zapojila do realizovaného pr zkumu,
je jich bezbariérov p ístupných necelých 43 %. Nicmén je nutné vzít v úvahu, že v rámci
po tu za ízení, která jsou vedena jako bezbariérov nep ístupná, jsou uvedeni i ti
poskytovatelé, jejichž služby nezbytn bezbariérový p ístup nevyžadují. Jedná se nap . o
linku d v ry, i r zné svazy, které ani nemají vlastní pobo ku.
Tabulka 97
Bezbariérovost za ízení
Sledovaný ukazatel
Bezbariérovost za ízení
$
28
36
171
12.2.8. Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel
Další z otázek byla zam ena na formu úhrady jednotlivých služeb poskytovaných místními
za ízeními. V p ípad tém poloviny sociálních služeb (49 %) poskytovaných místními
za ízeními se klient ur itým zp sobem na úhrad služby podílí. Jen o n co menší množství
poskytovaných sociálních služeb je pro klienta zcela zdarma (46 %). Naopak služeb, které
hradí klient v plné výši, je minimum (5 %).
Tabulka 98
Úhrada služby
Zcela hradí klient
Úhrada služby
Po et služeb
5
Klient se finan n podílí
48
Služba je zcela zdarma
44
172
Obr. 22 Zp sob úhrady28
28
Názvy za ízení, která jsou na obrázku ozna ena pouze ísly, jsou uvedeny v p íloze . 1.
173
12.2.9. Místo fyzického poskytování služby
Níže uvedená tabulka popisuje, zda jsou služby nabízené poskytovateli sociálních služeb na
území eských Bud jovic poskytovány výhradn ve statutárním m st
i zda jsou služby
fyzicky poskytovány i jinde. Dle získaných údaj je 47 % ze všech typ sociálních služeb
nabízeno mimo území statutárního m sta, tzn. také v rámci dalších obcí SO ORP B.
Tabulka 99
Místo fyzického poskytování služby
Typ služby
Sociální poradenství
Ve m st
B
15
Jiné
3
Osobní asistence
1
3
Pe ovatelská služba
2
1
Tís ová pé e
1
2
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
1
1
Podpora samostatného bydlení
0
0
Odleh ovací služby
3
1
Centra denních služeb
1
0
Denní stacioná e
4
0
Týdenní stacioná e
3
0
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
2
0
Domovy pro seniory
3
0
Domovy se zvláštním režimem
2
0
Chrán né bydlení
2
0
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
0
0
Raná pé e
1
2
Telefonická krizová pomoc
2
2
Tlumo nické služby
0
1
Azylové domy
3
0
Domy na p l cesty
2
0
Kontaktní centra
2
2
Krizová pomoc
1
1
Nízkoprahová denní centra
2
0
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
1
0
Noclehárny
1
0
Služby následné pé e
1
0
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
3
3
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
4
0
Sociáln terapeutické dílny
1
0
Terapeutické komunity
2
1
Terénní programy
3
2
Sociální rehabilitace
5
2
174
12.2.10.
Problémy p i poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel
Cílem další z otázek, která byla otev ená, bylo zjistit, s jakými problémy se poskytovatelé
sociálních služeb nejvíce potýkají p i výkonu své innosti.
Ti, kte í na tuto otázku odpov d li, nej ast ji zmi ovali sou asnou legislativu. Pokud to bylo
v rámci dotazníku blíže specifikováno, jednalo se zpravidla o Zákon 108/2006 Sb., o
sociálních službách. Dvakrát byl zmín n také Zákoník práce. Jako pom rn nezanedbatelný
problém se u n kterých poskytovatel jeví nevhodné prostory. Zpravidla se jednalo o
nedostate nou kapacitu, ale zmín na byla také pot eba bezbariérovosti. Pom rn asto byla
také uvád na problematická spolupráce s klienty - nap . z d vodu jejich strachu, ostychu,
jejich agresivního chování apod. Pro n které z poskytovatel je významným problémem také
neinformovanost ve ejnosti i potenciálních uživatel . Z dalších aspekt narušujících innost
poskytovatel sociálních služeb byly uvád ny nap . následující d vody: nedostatek asu,
nedostatek dobrovolník , problematika získání ve ejných finan ních prost edk na podporu
innosti za ízení, chyb jící navazující pé e apod.
Tabulka 100 Problémy p i výkonu innosti
Problémy
Po et
Neinformovanost
8
Spolupráce s
klienty
Legislativa
9
16
Nevhodné
prostory
Ostatní
12
15
175
12.2.11.
P íjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007
Následující tabulka obsahuje p ehled celkových p íjm na poskytování sociálních služeb
v letech 2006 a 2007. Ve sloupcích pro jednotlivé roky jsou uvedeny sou ty všech odpov dí
pro jednotlivé sociální služby. Pro dopln ní je vždy v následujícím sloupci dopln n po et
ástek, ze kterých byl daný sou et spo ítán. Pro bližší p edstavu o struktu e p íjm m žeme
nahlédnout do tabulky s p ehledem struktury finan ních zdroj . Nejvyšší p íjmy vykazují
mezi respondenty domovy pro seniory.
Tabulka 101 Celkové p íjmy na poskytování služby
Typ služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s
d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
2006
6 531 678
1 995 548
6 310 000
2 690 000
3 430 000
0
1 551 577
1 673 000
14 892 590
16 492 590
12
3
3
2
2
0
3
1
3
3
2007
7 733 511
4 961 500
8 084 000
3 774 000
3 898 706
0
1 983 237
1 120 000
17 114 000
16 550 000
12
4
3
2
2
0
3
1
4
3
24 126 857
2
32 423 604
2
62 599 935
19 695 266
11 800 000
3
2
2
69 924 286
24 951 007
11 700 000
3
2
2
0
0
0
0
1 555 000
906 983
0
1 585 000
78 650
2 520 000
1 000 000
1 650 000
0
40 000
48 003
2
3
0
3
2
3
2
2
0
1
1
2 578 000
1 077 000
0
1 710 000
83 500
2 410 000
1 000 000
3 070 000
380 508
45 000
1 543 000
3
3
0
3
2
3
2
2
1
1
1
2 503 000
4
3 000 000
4
2 427 682
4
4 325 371
4
0
1 241 978
2 344 465
6 354 141
0
3
4
6
730 000
1 781 300
2 567 700
7 369 392
1
3
4
6
176
12.2.12.
Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007
Následující tabulka naopak obsahuje p ehled celkových náklad na poskytování jednotlivých
sociálních služeb v letech 2006 a 2007. Ve sloupcích pro jednotlivé roky jsou uvedeny sou ty
všech v odpov dích uvedených náklad pro jednotlivé sociální služby. Pro dopln ní je vždy
v následujícím sloupci dopln n po et ástek, ze kterých byl daný sou et spo ítán.
Tabulka 102 Celkové náklady na poskytování služby
Typ služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s
d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
2006
10 050 433
1 677 663
10 281 000
5 890 000
3 133 800
0
5 026 690
1 650 000
15 186 463
16 786 463
13
2
3
2
2
0
4
1
3
3
2007
11 632 301
4 571 500
13 083 700
6 912 000
3 711 706
0
5 455 527
1 120 000
17 114 000
16 550 000
14
3
3
2
2
0
4
1
4
3
23 587 732
2
30 533 236
2
61 052 783
19 348 233
11 800 000
3
2
2
67 061 921
23 078 780
11 700 000
3
2
2
0
0
0
0
1 555 000
4 338 546
0
4 458 000
949 000
5 720 000
700 000
888 000
0
560 000
36 897
2
3
0
3
2
3
1
1
0
1
1
2 580 000
4 620 000
0
4 774 000
1 024 000
5 710 000
600 000
932 000
555 000
400 000
1 543 000
3
3
0
3
2
3
1
1
1
1
1
5 675 000
4
7 046 000
5
2 307 222
4
4 405 518
4
0
941 978
2 035 465
6 735 141
0
2
3
7
730 000
1 381 300
2 225 700
7 694 682
1
2
3
7
177
39,1 %
6
38,0 %
1
13,4 %
1
19,6 %
5
3,0 %
1
90,0 %
1
19,5 %
2
79,5%
2
12,1 %
8
60,0 %
1
35,0 %
1
12,0 %
75,0 %
12,0 %
1
9,0 %
1
85,0 %
9,0 %
1
2
45,2 %
45,0 %
53,0 %
5
70,2%
3
7,4%
2
12,5%
2
1
1
2,0 %
3
2,0 %
74,5 %
6
9,1 %
7
40,0 %
1
24,0 %
1
17,7 %
3
2,0 %
1
10,0 %
1
16,5 %
2
5,0 %
21,5%
3
8,0 %
1
75,0 %
1
2,0 %
1
1
2
60,0 %
1
18,0 %
1
5,0 %
1
18,0 %
1
82,5 %
2
60,0 %
1
18,0 %
1
5,0 %
1
20,5 %
2
Vlastní
hospodá sk
á innost
po et
sponzors
ké
p ísp vky
, dary
Úhrady
od
klient
po et
Ve ejné
sbírky
po et
Nada ní
granty
po et
Granty
EU
(nap .
SROP)
po et
P ísp v
ky kraje
po et
P ísp vky
obce (neníli z izovatel)
po et
P ísp v
ky
z izovat
ele
po et
Ú ad
práce
po et
Pr vodcovské a
p ed itatelské
služby
Podpora
samostatného
bydlení
Odleh ovací
služby
Centra denních
služeb
Denní
stacioná e
Týdenní
stacioná e
Domovy pro
osoby se
zdravotním
postižením
Domovy pro
seniory
Domovy se
zvláštním
režimem
Chrán né
bydlení
Soc. služby
poskytované ve
zdravotnických
za ízeních
ústavní pé e
Státní dotace
(ministerstva)
po et
Struktura
finan ních
zdroj v roce
2006 - pr m r
Sociální
poradenství
Osobní
asistence
Pe ovatelská
služba
Tís ová pé e
po et
Tabulka 103 Struktura finan ních zdroj v roce 2006
2,6 %
1
1
6,0 %
1
0,6 %
1
4,6 %
2
1,0 %
1
23,0 %
1
20,7 %
1
57,6 %
2
27,4 %
2
0,2 %
1
4,1 %
2
20,6 %
1
62,7 %
3
26,2 %
3
0,6 %
2
3,3 %
3
20,7%
1
58,1 %
2
26,7 %
2
0,2 %
1
4,1 %
2
100,0 %
1
40,0 %
1
178
58,0 %
1
62,3 %
2
31,5 %
2
Krizová pomoc
50,0 %
1
Služby následné
pé e
Sociáln
aktiviza ní
služby pro
rodiny s d tmi
Sociáln
aktiviza ní
služby pro
seniory a osoby
se zdravotním
postižením
Sociáln
terapeutické
dílny
Terapeutické
komunity
Terénní
programy
Sociální
rehabilitace
2,7 %
67,5 %
1
1
12,3 %
2
19,0 %
1
14,0 %
1
20,6 %
2
9,3 %
2
8,8 %
1
67,0 %
1
2
90,0 %
1
13,5 %
2
67,0 %
36,0 %
1
40,0 %
1
10,0 %
1
70,0 %
1
0,5 %
1
3,7 %
1
90,0 %
1
42,0 %
1
6,9 %
3
34,5 %
2
58,3 %
23,0%
2
32,8 %
2
87,4 %
2,6%
1
0,5 %
6,0 %
1
16,0 %
1
27,0 %
1
46,28
2
10,0 %
1
47,3 %
1
68,2 %
1
7,0 %
1
22,3 %
1
83,5 %
2
47,3 %
3
21,0 %
4
89,0 %
1
6,25 %
4
0,5 %
1
29,0 %
3,9 %
2,0 %
1
2
3,5 %
2
sponzors
ké
p ísp vky
, dary
12,3 %
2
7,1 %
1
10,7 %
3
0,5 %
1
11,0%
2
0,5 %
1
40,0 %
1
10,0 %
1
12,0 %
1
10,3 %
2
4,5 %
1
9,8 %
1
10,0 %
1
50,0 %
1
40,0 %
1
4,8 %
2
10,5 %
2
32,7 %
3
22,5 %
2
5,1%
2
12,0 %
1
0,7 %
2
28 %
3
12,8 %
5
Vlastní
hospodá sk
á innost
po et
po et
po et
1
1
Úhrady
od
klient
1
1
4
1
1
67,0 %
Ve ejné
sbírky
1
42, 8 %
27 %
9,5 %
Nada ní
granty
po et
Granty
EU
(nap .
SROP)
po et
P ísp v
ky kraje
po et
P ísp vky
obce (neníli z izovatel)
po et
po et
po et
P ísp v
ky
z izovat
ele
90,0 %
Domy na p l
cesty
Kontaktní centra
Nízkoprahová
denní centra
Nízkoprahová
za ízení pro d ti
a mládež
Noclehárny
Ú ad
práce
po et
Telefonická
krizová pomoc
Tlumo nické
služby
Azylové domy
Státní dotace
(ministerstva)
po et
Struktura
finan ních
zdroj v roce
2006 - pr m r
Raná pé e
2,6 %
1
6,1 %
1
21,0 %
1
179
37,0 %
2
28,0 %
80,0 %
19, 9%
10
26,7 %
3
27,7 %
2
56,1 %
2
16,1 %
1
15,0 %
2
1
53,5 %
75,0 %
1
71,3 %
4
5,0 %
81,7 %
3
5,0 %
11,2 %
2
32,4 %
11,6 %
3
12,9 %
80,0 %
3
10,0 %
1
5,0 %
Sponzors
ké
p ísp vky
, dary
32,2%
4
4,4 %
41,0%
3
15,0 %
1
5,0 %
1
31, 9%
3
0,5 %
1
5,0 %
1
Úhrady
od
klient
1
7
Vlastní
hospodá sk
á innost
po et
Ve ejné
sbírky
po et
Nada ní
granty
po et
Granty
EU
(nap .
SROP)
po et
2
P ísp v
ky kraje
po et
10,0 %
po et
2
P ísp vky
obce (neníli z izovatel)
po et
1
0
P ísp v
ky
z izovat
ele
po et
54,0 %
Ú ad
práce
po et
Pr vodcovské a
p ed itatelské
služby
Podpora
samostatného
bydlení
Odleh ovací
služby
Centra denních
služeb
Denní
stacioná e
Týdenní
stacioná e
Domovy pro
osoby se
zdravotním
postižením
Domovy pro
seniory
Domovy se
zvláštním
režimem
Chrán né
bydlení
Soc. služby
poskytované ve
zdravotnických
Státní dotace
(ministerstva)
po et
Struktura
finan ních
zdroj v roce
2007 - pr m r
Sociální
poradenství
Osobní
asistence
Pe ovatelská
služba
Tís ová pé e
po et
Tabulka 104 Struktura finan ních zdroj v roce 2007
2,1 %
4,7 %
2
5,0 %
1
1
2,5 %
2
3,0 %
1
26,0 %
3
1
60,0 %
1
3,0 %
1
22,5 %
2
2
41,6 %
2
0,1 %
2
4,0 %
2
40,1%
3
36,7 %
3
0,6 %
2
3,3 %
3
2
31,1 %
2
41,4 %
2
0,3 %
1
4,0 %
2
2
60,0 %
1
40,0 %
1
180
62,0 %
1
7,0 %
2
68,4 %
2
5,8%
2
90,0 %
33,0 %
2
Krizová pomoc
50,0 %
1
80,0 %
1
20,0 %
1
67,6 %
1
2,8 %
1
90,0 %
1
1,3 %
1
6,5 %
2
1,7 %
2
Služby následné
pé e
Sociáln
aktiviza ní
služby pro
rodiny s d tmi
Sociáln
aktiviza ní
služby pro
seniory a osoby
se zdravotním
postižením
Sociáln
terapeutické
dílny
Terapeutické
komunity
Terénní
programy
97,0 %
1
53,0 %
4
6,5 %
1
48,3 %
4
42,0 %
1
73,0 %
1
47,0 %
2
65,8 %
2
2,0 %
2,0 %
10 %
23,0%
1
13,0 %
1
16,1 %
1
0,5 %
1
1
90,0 %
1
13,0 %
2
67,0 %
34,0 %
1
40,0 %
1
67,0 %
2,7 %
50,0 %
1
1
1
1
4,5 %
33,4 %
1
62,7 %
1
30,0 %
1
1
1
1
10,0 %
1
37,92 %
1
9,0 %
2
27,5 %
1
67,0 %
1
2,9 %
1
3,0 %
1
Úhrady
od
klient
35,0 %
Sponzors
ké
p ísp vky
, dary
1
15,2 %
3
10,6 %
1
10,7 %
3
0,5 %
1
11,0 %
2
0,5 %
1
35,0 %
1
10,0 %
1
12,0 %
1
5,3 %
2
9,4 %
1
5,6 %
1
10,0 %
1
1,7 %
1
35,0 %
1
8,2 %
2
7,0 %
2
17,2 %
3
8,0 %
1
17,0 %
1
23,3 %
2
5,7 %
2
12,0 %
1
2,3 %
2
Vlastní
hospodá sk
á innost
po et
Ve ejné
sbírky
po et
Nada ní
granty
po et
po et
Granty
EU
(nap .
SROP)
2
Domy na p l
cesty
Kontaktní centra
Nízkoprahová
denní centra
Nízkoprahová
za ízení pro d ti
a mládež
Noclehárny
P ísp v
ky kraje
po et
P ísp vky
obce (neníli z izovatel)
po et
po et
po et
P ísp v
ky
z izovat
ele
po et
Telefonická
krizová pomoc
Tlumo nické
služby
Azylové domy
Ú ad
práce
po et
Raná pé e
Státní dotace
(ministerstva)
po et
Struktura
finan ních
zdroj v roce
2007 - pr m r
za ízeních
ústavní pé e
2,1%
1
4,7 %
1
31,8 %
1
181
4,9 %
5
100,0 %
1
6,5 %
2
Úhrady
od
klient
24,5 %
Sponzors
ké
p ísp vky
, dary
4
7,5 %
6
Vlastní
hospodá sk
á innost
182
po et
Ve ejné
sbírky
po et
Nada ní
granty
po et
Granty
EU
(nap .
SROP)
po et
po et
1
po et
10 %
P ísp v
ky kraje
po et
42 %
P ísp vky
obce (neníli z izovatel)
po et
6
P ísp v
ky
z izovat
ele
po et
50,3 %
Ú ad
práce
po et
Státní dotace
(ministerstva)
po et
Struktura
finan ních
zdroj v roce
2007 - pr m r
Sociální
rehabilitace
Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, je nutné vzít v úvahu, že i p es snahu zpracovatele
dokumentu získat data popisující skute nost, mohlo dojít ze strany respondent k pochybení,
nap . v p ípad správného uvedení jednotek i hodnot. Ur ité zkreslení mohlo být zp sobeno
také nap . tím, že ne všichni respondenti na uvedené dotazy odpov d li. Z toho d vodu nelze
považovat získaná data za bezchybná a zcela odpovídající reálnému stavu.
12.2.13.
Prezentace poskytovatel sociálních služeb
Poslední z otázek v dotazníku sm ovala k propagaci poskytovaných sociálních služeb. Pouze
2 z dotazovaných poskytovatel uvedli, že svou službu žádným zp sobem nepropagují.
Ostatní z dotazovaných využívají k prezentaci svých služeb nap . vlastní webové stránky. Ty
jsou využívány pro propagaci více než 83 % nabízených sociálních služeb. Nejvíce
využívaným nástrojem jsou však propaga ní materiály (letá ky, brožury apod.), které
poskytovatelé využívají pro propagaci tém všech služeb. Jako odpov
tuto variantu uvedlo
p es 98 % respondent . Poskytovatelé také využívají pro propagaci svých služeb propaga ní
lánky v regionálních tiskovinách, tuto možnost propagace uvedlo p es 80 % respondent .
V tšina poskytovatel využívá pro propagaci více než jeden zp sob, mezi další zp soby než
výše jmenované m žeme za adit výstavy, dny otev ených dve í, rozhlas, televizi, r zné akce,
organizace i ú ast na konferencích a seminá ích, Pr vodce sociálními službami m sta eské
Bud jovice i spolupráci s dalšími organizacemi (nap . školy, centra apod.).
183
Tabulka 105 Zp sob prezentace poskytovatel
Typ služby
Sociální poradenství
Ano - propaga ní
Ano - vlastní
Ano lánky
Ano Ne
webová propaga ní
v regionálních
jinak
stránka
materiály
tiskovinách
1
11
14
11
18
Osobní asistence
0
0
4
3
1
Pe ovatelská služba
0
3
3
2
0
Tís ová pé e
0
3
3
2
2
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
0
1
1
1
2
Podpora samostatného bydlení
0
0
0
0
0
Odleh ovací služby
0
3
3
2
3
Centra denních služeb
0
1
1
1
1
Denní stacioná e
0
4
4
3
1
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
0
3
3
2
0
0
2
2
2
2
0
3
3
3
2
Domovy se zvláštním režimem
0
2
2
2
2
Chrán né bydlení
0
2
2
1
0
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní
pé e
0
0
0
0
0
Raná pé e
0
3
3
2
4
Telefonická krizová pomoc
0
2
4
2
3
Tlumo nické služby
0
1
1
1
0
Azylové domy
0
3
3
3
2
Domy na p l cesty
0
2
2
2
0
Kontaktní centra
0
3
4
3
4
Krizová pomoc
0
2
2
2
0
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a
mládež
Noclehárny
0
2
2
2
0
0
1
1
0
2
0
1
1
1
1
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny
s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro
seniory a osoby se zdravotním
postižením
0
1
1
1
0
0
5
6
5
3
0
3
4
4
1
Sociáln terapeutické dílny
0
1
1
1
1
Terapeutické komunity
0
2
3
2
2
Terénní programy
0
5
5
4
5
Sociální rehabilitace
0
6
8
8
7
184
12.3.
Dotazníkové šet ení mezi širokou ve ejností
Dotazníkové šet ení ve ejnosti bylo provedeno v podzimních m sících roku 2006. Tišt né
dotazníky byly distribuovány ve všech 79 obcích SO ORP eské Bud jovice. P evážná ást
jich byla distribuována prost ednictví bezplatného trnáctideníku, který pokrývá v tšinu
analyzovaného území. Zbylý po et respondent , respektive obcí byl obeslán prost ednictvím
alternativního poštovního operátora. Celkem bylo distribuováno tém
70 000 dotazník ,
návratnost inila 967 dotazník s tím, že ne všechny odpov di v dotaznících byly vypln né i
využitelné.
Respondenty, kte í dotazníky vyplnili, nelze považovat za reprezentativní vzorek, nebo výb r
respondent nemohl být vzhledem ke zvolené metod pr zkumu žádným zp sobem
korigován. Dotazníkové šet ení bylo anonymní. Ti respondenti, kte í se cht li zú astnit sout že
o ceny, s níž byl pr zkum spojený, mohli své kontaktní údaje uvést na záv r dotazníku.
12.3.1. Bydlišt respondent
Po et odpovídajících respondent : 964
Dotazníkové ankety se zú astnilo celkem 967 respondent , p i emž p evážná ást, tj. 78 %
z nich pocházelo z eských Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z
dalších obcí spadajících do SO ORP eské Bud jovice, 3 z respondent informace o svých
bydlištích nesd lili.
Tabulka 106 Bydlišt respondent
Bydlišt
eské Bud jovice
Ostatní
Po et respondent
753
211
12.3.2. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 953
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 51 až 65 let (30,6 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (23,9 %). Tém shodn se dotazníkové ankety
zú astnili respondenti ve v ku nad 65 let (30,7 %) a 36 až 50 let (27,2 %). Pouze 1,3 %
respondent bylo ve v ku do 20 let.
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 51 až 65 let (31,1 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (25,4 %). Tém shodn se dotazníkové ankety
zú astnili respondenti ve v ku 21 až 35 let (23 %) a 36 až 50 let (21,2 %). Pouze 1,2 %
respondent bylo ve v ku do 20 let.
Tabulka 107 V k respondent
V ková kategorie
do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
nad 65
eské Bud jovice
9
164
150
231
189
Ostatní
3
55
52
61
39
SO ORP
12
219
202
292
228
185
12.3.3. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 930
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo 66,9 % žen a 29,6 % muž .
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad
Bud jovice 71,9 % žen a 32,1 % muž .
této otázky, bylo za statutární m sto
eské
Tabulka 108 Pohlaví respondent
eské Bud jovice
Pohlaví respondent
Ostatní
SO ORP
Muž
224
61
285
Žena
501
144
645
12.3.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území
Po et odpovídajících respondent : 812
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, nebyla p evážná v tšina uživatelem žádné
z poskytovaných sociálních služeb (73,6 %). 13,4 % respondent uvedlo, že sociální služby
využívá n který z rodinných p íslušník a tém shodný po et dotazovaných zmínil, že oni
sami jsou uživateli sociálních služeb (13 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž
p evážn osoby, které sociální služby nevyužívají (73,7 %). Samotných uživatel odpov d lo
celkem 13,3 % a o n co menší po et byl z ad osob, jejichž rodinný p íslušník je uživatelem
n které z nabízených sociálních služeb (13 %).
Tabulka 109 Využívání sociálních služeb
Využívání sociálních služeb
Sám jsem uživatelem sociálních služeb
Rodinný p íslušník využívá sociální služby
Nevyužívám
eské Bud jovice
92
90
511
Ostatní
23
29
143
SO ORP
115
119
654
186
12.3.5. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 248
SO ORP eské Bud jovice
V rámci SO ORP B je dle pr zkumu jednozna n nejvyužívan jší službou pe ovatelská
služba. Využívá ji celkem 33,1 % z dotázaných respondent . Druhou nejvyužívan jší službou
na území SO ORP je sociální poradenství (26,2 %) a dále následuje domov pro seniory (23, 4
%). Mezi více jmenované služby pat ily také nap . sociální služby poskytované ve
zdravotnickém za ízení, osobní asistence, denní stacioná e i nap . sociální rehabilitace.
Statutární m sto eské Bud jovice
Také u statutárního m sta je struktura využívaných služeb podobná. 3 nejvyužívan jší sociální
služby odpovídají nej ast ji uvád ným službám v rámci celého SO ORP, tzn., že nej ast ji
jmenovány byly pe ovatelská služba (28,2 %), sociální poradenství (22,6 %) a domov pro
seniory (22,6 %).
asto zmi ovány byly také nap . sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních (7,7 %).
Tabulka 110 Využívané sociální služby
Využívané sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Soc. aktiviza ní sl. pro seniory a os. se zdrav. postiž.
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
eské Bud jovice Ostatní
44
21
12
6
55
27
7
1
3
3
9
3
4
4
8
4
10
4
0
0
7
6
44
14
7
2
3
2
15
10
2
2
7
3
1
1
1
1
0
1
2
5
3
2
2
1
1
1
2
2
7
1
5
7
12
2
2
6
4
1
4
2
12
3
SO ORP
65
18
82
8
6
12
8
12
14
0
13
58
9
5
25
4
10
2
2
1
7
5
3
2
4
8
12
14
8
5
6
15
187
12.3.6. Spokojenost se službami
Po et odpovídajících respondent : 265
SO ORP eské Bud jovice
Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP eské
Bud jovice se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (39,2 %) i zcela pozitivn (46
%). Zbytek respondent poukazuje na nespokojenost - spíše nespokojeno je 9,8 %
respondent , zcela nespokojeno 4,9 %.
Statutární m sto eské Bud jovice
Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic
následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 46,7 % je se službami, které využívá, spokojen.
Spíše spokojeno je celkem 39,2 %. Naopak zcela i spíše negativní odpov
dalo celkem 14
% respondent .
Tabulka 111 Spokojenost se službami
Spokojenost se službami
Ano
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
93
29
122
Spíše ano
78
26
104
Spíše ne
18
8
26
Ne
10
3
13
188
12.3.7. Hodnocení využívaných sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 282
SO ORP eské Bud jovice
Nejv tší procento respondent (57,1 %), kte í využili možnost vyjád it se k této otázce,
odpov d lo, že služby, které využívají, jsou dob e dostupné a že jsou s nimi tedy spokojeni.
Finan ní náro nost zmínilo v p ípad využívání služeb 22 % osob. Tém
stejný podíl
dotazovaných vyjád il nespokojenost v p ípad asové dostupnosti služeb (12,1 %) a dopravní
dostupnosti (12,8 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad po tu osob z eských Bud jovic, které jsou se službami spokojeny, je procentuální
podíl ješt vyšší než v p ípad SO ORP B. Pozitivní hodnocení sociálních služeb poskytlo
celkem 59,3 % respondent . 23 % z dotázaných považuje využívané služby za p íliš finan n
náro né, na asovou i dopravní dostupnost si st žuje dohromady pouze 18,7 %. 7 %
poukazuje v p ípad využívání sociálních služeb na jiné problémy.
Tabulka 112 Hodnocení využívaných sociálních služeb
Hodnocení využívaných sociálních služeb
Dob e dostupné, jsem spokojen/a
Finan n p íliš náro né
asov špatn dostupné
Dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné
dopravní spojení do místa služby)
Jiné
eské Bud jovice Ostatní
127
34
51
11
21
13
SO ORP
161
62
34
19
17
36
15
4
19
Ostatní respondenti, kte í odpov d li (6,7 % u SO ORP B a 7 % v p ípad
B), eší
v p ípad využívání sociálních služeb ješt jiné problémy, jako nap . špatné parkování v míst
poskytované služby, špatnou kvalitu služby (nap . stravování), kapacitní omezení služeb a
s tím související dlouhé ekací doby i špatnou informovanost o službách.
189
12.3.8. Chyb jící sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 686
SO ORP eské Bud jovice
Cílem další otázky bylo zjistit, které ze sociálních služeb v sou asné dob respondent m chybí
nebo si myslí, že by je mohli postrádat v budoucnu. Sebraná data se v tomto p ípad
v podstat shodují s výsledky popisujícími služby dle d ležitosti.
Nejvíce respondent uvedlo, že jim chybí nebo by v budoucnu mohly chyb t p edevším
domovy pro seniory (52, 6 %), pe ovatelská služba (39, 5 %), sociální poradenství (23,5 %) i
podpora samostatného bydlení (17,8 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Také v p ípad statutárního m sta jsou výsledky obdobné, tzn., že na nedostatek i možnost
nedostate né kapacity poukazují respondenti p edevším v p ípad domov pro seniory (54,2
%), pe ovatelské služby (38,3 %), sociálního poradenství (21,9 %) i podpory samostatného
bydlení (17,7 %).
190
Tabulka 113 Chyb jící sociální služby
Chyb jící sociální služby
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
121
40
161
77
17
94
212
59
271
Tís ová pé e
35
10
45
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
10
7
17
Podpora samostatného bydlení
98
24
122
Odleh ovací služby
53
12
65
Centra denních služeb
37
9
46
Denní stacioná e
85
16
101
0
11
11
93
25
118
300
61
361
Domovy se zvláštním režimem
24
6
30
Chrán né bydlení
40
6
46
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
74
16
90
7
3
10
Telefonická krizová pomoc
77
16
93
Tlumo nické služby
14
7
21
Azylové domy
23
9
32
Domy na p l cesty
18
7
25
Kontaktní centra
29
11
40
Krizová pomoc
40
6
46
Nízkoprahová denní centra
15
5
20
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
21
7
28
Noclehárny
17
9
26
Služby následné pé e
61
25
86
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
55
14
69
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
72
17
89
Sociáln terapeutické dílny
26
7
33
Terapeutické komunity
29
6
35
Terénní programy
25
6
31
Sociální rehabilitace
67
16
83
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Raná pé e
191
12.3.9. Nejd ležit jší sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 785
SO ORP eské Bud jovice
Na území SO ORP eské Bud jovice za adili respondenti mezi nejd ležit jší služby
p edevším t i následující: domov pro seniory (29, 6 %), pe ovatelskou službu (22,8 %),
sociální poradenství (9,2 %) a podporu samostatného bydlení (4,1 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území statutárního m sta je pohled na sociální služby z hlediska jejich významu v podstat
totožný. Za nejd ležit jší službu je považován domov pro seniory (32,7 %), pe ovatelská
služba (22 %), sociální poradenství (8,1 %) a podpora samostatného bydlení (4,1 %).
Tabulka 114 Nejd ležit jší sociální služby
Nejd ležit jší sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Jiné
eské Bud jovice
Ostatní
49
23
22
11
133
46
7
1
0
0
25
7
1
0
6
2
6
5
1
1
17
6
198
34
1
0
1
1
SO ORP
72
33
179
8
0
32
1
8
11
2
23
232
1
2
2
1
3
2
7
1
7
0
4
13
1
13
0
2
2
1
2
1
7
2
1
2
1
2
0
0
2
3
9
2
14
2
5
15
2
15
0
2
4
7
4
11
0
0
9
3
65
1
0
2
0
14
1
0
11
3
79
192
12.3.10.
Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách
Po et odpovídajících respondent : 935
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považován internet (38,7 %), a to i p esto, že
v tšina i velká ást respondent byly starší osoby. Lze zárove o ekávat, že internet bude
posilovat. Tento nástroj je pro ty, kte í ho využívají a mají k n mu p ístup, považován za
nejsnadn jší zdroj informací pravd podobn v jakékoliv oblasti. Není tedy p ekvapením, že
také v p ípad sociálních služeb je respondenty zmín n v porovnání s ostatními nabízenými
variantami na prvním míst . Pouze o n co mén respondent zmínilo v souvislosti se
získáváním informací o oblasti sociálních služeb léka e (37,3 %), dále pak pracovníka/
pracovnici organizace, o které respondenti v dí, že podobné služby poskytuje (32 %) i
pracovníka obecního nebo m stského ú adu (31,7 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad odpov dí ob an statutárního m sta vycházejí výsledky v podstat
zanedbateln se liší pouze procentuální podíly u jednotlivých odpov dí.
stejn ,
Tabulka 115 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách
Na léka e (obvodního, praktického, odborného, psychiatra)
Internet
Na pracovníka obecního ú adu
Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice
(informa ní brožura)
Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím, že
podobné služby poskytuje
Nevím
Na p átele, spolupracovníky
Na rodinu
Jiné
Neodpov d li
eské
Ostatní
Bud jovice
273
76
275
87
224
72
SO ORP
349
362
296
185
34
219
245
54
299
22
139
161
8
24
7
42
47
2
5
29
181
208
10
29
193
12.3.11.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 930
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká nejlepší nabídky sociálních služeb a tím i zvyšování pov domí o možnosti jejich
využití, byl po et pozitivních odpov dí u n kolika možností velmi obdobný. Jako nejvhodn jší
ohodnotili respondenti informa ní brožuru vydávanou magistrátem m sta (31,7 %). Za velmi
vhodné jsou také považovány získání informací u léka e (30,4 %), internet (29,7 %) i
poradenské centrum (29,6 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Obdobné výsledky ukázala i data získaná od respondent za eské Bud jovice (34,8 %
informa ní brožura, léka 31 %). V tomto p ípad se pouze vym nilo t etí a tvrté po adové
místo, kdy poradenské centrum považuje za vhodný zdroj informací 30,3 % a internet 28 %.
Tabulka 116 Nabídka sociálních služeb
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních
služeb
Pr vodce sociálními službami m sta eské
Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
252
43
295
203
73
276
Pracovník obecního ú adu
179
58
237
Telefonické poradenství
107
29
136
Léka
225
58
283
Poradenské centrum
220
55
275
Regionální tisk
122
36
158
42
5
47
Jiné
194
12.3.12.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Po et odpovídajících respondent : 917
SO ORP eské Bud jovice
Jak ukazuje níže uvedená tabulka, v tšina respondent na území SO ORP eské Bud jovice
(64,7 %) by uvítala zvýšení dostupnosti ve ejných toalet. Významné procento respondent se
p iklání také k zavedení v tšího množství nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním
ádem (41,7 %). Jako další zm ny, které by p isp ly ke zkvalitn ní života na území SO ORP,
byly jmenovány bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (36,1 %) a více lavi ek (35,3
%). asto byly respondenty zmi ovány také bezbariérové vstupy do ve ejných budov,
k bankomat m, apod. (24,3 %) a bezbariérové vstupy do bytových dom (21,2 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území statutárního m sta eské Bud jovice byly požadavky respondent na zm ny
v podstat stejné jako na území celého SO ORP. 69 % dotazovaných se vyjád ilo ve prosp ch
lepší dostupnosti toalet, 45,1 % pro více nízkopodlažních autobus , 37,7 % pro bezbariérové
vstupy do ve ejných budov, 35,6 % pro více lavi ek ve m st atd.
Tabulka 117 Zkvalitn ní života
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
eské Bud jovice Ostatní SO ORP
499
94
593
177
46
223
Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce
269
62
331
Více lavi ek
Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním
ádem - bezbariérová doprava
254
70
324
322
60
382
81
18
99
163
31
194
Lepší dostupnost WC
Bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m
apod.
Bezbariérové vstupy do bytových dom
Jiné
Z dalších zm n, které by respondenti uvítali, byly uvedeny nap . zvýšení zázemí pro
volno asové aktivity, nár st d tských h iš , cyklostezky, istota (psí exkrementy), dopravní
situace, bezpe nost, práce m stské policie.
Níže uvedené grafické znázorn ní popisuje zm ny, o kterých se respondenti zmi ovali, blíže
tj. na jednotlivých katastrálních území m sta. Z míst, kde nejsou výsledky uvedeny, nebyl
získán dostate ný po et dotazník využitelný pro vyhodnocení dat.
195
Obr. 23 Alternativy p edstavující zvýšení kvality života v obci
196
12.3.13.
Nejpal iv jší sociální problémy
Po et odpovídajících respondent : 938
SO ORP eské Bud jovice
Z nej ast ji uvád ných sociálních problém lze za SO ORP eské Bud jovice zmínit
p edevším sociáln nep izp sobivé ob any (55,9 %), kriminalitu (50,2 %) i agresivní mládež
(41,6 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Z hlediska statutárního m sta je situace prakticky totožná. Více než polovina respondent
uvedla vedle dalších problém sociáln nep izp sobivé ob any (59,2 %) a kriminalitu (50,6 %).
Velký podíl dotazovaných zmínil také agresivní mládež (42,5 %).
Tabulka 118 Nejpal iv jší sociální problémy
Nejpal iv jší sociální problémy
eské Bud jovice
Ostatní SO ORP
Kriminalita
373
98
471
Sociáln nep izp sobiví ob ané
436
88
524
Agresivní mládež
313
77
390
Bezdomovci
219
56
275
Uživatelé drog
162
45
207
Nedostate ný po et mate ských školek
107
19
126
Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an
129
36
165
Špatné zacházení se seniory
71
17
88
Nezam stnanost
69
40
109
Špatné zacházení s ob any s postižením
62
12
74
Rasismus
35
1
36
Jiné
37
12
49
197
Obr. 24 Nejpal iv jší problémy ve m st
198
12.3.14.
Plánování sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 964
SO ORP eské Bud jovice
V rámci otázky ohledn plánování sociálních služeb, lze odpov di považovat prakticky za
jednozna né. 79,6 % oslovených se domnívá, že sociální služby by m ly být aktivn
plánovány ze strany obcí. Spíše souhlasn se vyslovilo 13,2 % obyvatel a zbytek, tj. 0,6 % se
p iklání v souvislosti s aktivním plánováním sociálních služeb obcemi k záporu.
Statutární m sto eské Bud jovice
Obdobná situace je také na území statutárního m sta, kdy 80,6 % z respondent považuje
plánování sociálních služeb ze strany obcí za podstatné, nebo pozitivn se v této souvislosti
vyslovilo 80,6 % a spíše pozitivn 12,1 %. Po et osob, které by nesv ily plánování sociálních
služeb výhradn do kompetencí obcí, je pom rn nevýrazný (0,8 %).
Tabulka 119 Plánování sociálních služeb ze strany obcí
Aktivní plánování sociálních služeb ze strany obcí
eské Bud jovice
Ostatní SO ORP
Ur it ano
604
160
764
Spíše ano
91
36
127
Nevím/bez odpov di
52
15
67
Spíše ne
2
0
2
Ur it ne
4
0
4
199
12.4.
Dotazníkové šet ení - oblast poradenství
Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti poradenství bylo provedeno ve spolupráci
s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky, vytvo ené
speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel , distribuovali lenové pracovní skupiny v rámci
jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb v p íslušné oblasti
využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl distribuován široké
ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních skupin uzp sobena pro
šet enou cílovou skupinu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 150 ks dotazník .
12.4.1. Bydlišt respondent
Po et odpovídajících respondent : 147
Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, p evážná ást respondent , tj. 80 % pochází z eských
Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z dalších obcí spadajících do
SO ORP eské Bud jovice.
Tabulka 120 Bydlišt respondent
Bydlišt
eské Bud jovice
Ostatní
Po et respondent
117
30
12.4.2. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 147
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (35,4 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (19,7 %). Zcela shodn se dotazníkové ankety
zú astnili respondenti ve v ku 51 - 65 let a nad 65 let v ku (18,8 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (40,2 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku nad 65 let (21,8 %). Tém shodný po et ú astník dotazníkové
ankety lze za adit do v kové kategorie 36 - 50 let (21,1 %) a 51 - 65 let (19,7 %).
Tabulka 121 V k respondent
V ková kategorie
Do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
Nad 65
eské Bud jovice
3
47
23
22
22
Ostatní
0
5
8
7
10
SO ORP
3
52
31
29
32
200
12.4.3. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 147
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo za SO ORP
% muž .
B 61,5 % žen a 38,5
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo ze statutárního m sta 61,9 % žen
a 38,1 % muž .
Tabulka 122 Pohlaví respondent
eské Bud jovice
Pohlaví respondent
Ostatní
SO ORP
Muž
43
12
55
Žena
70
18
88
12.4.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území
Po et odpovídajících respondent : 128
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, byla p evážná v tšina uživatelem sociálních
služeb (86,7 %). 13,3 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných
p íslušník .
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž
p evážn osoby, které sociální služby využívají (87,3 %). Ostatní respondenti, tj. 12,7 %
uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník .
Tabulka 123 Využívání sociálních služeb
Využívání sociálních služeb
Sám jsem uživatelem sociálních služeb
Rodinný p íslušník využívá sociální služby
eské Bud jovice
89
13
Ostatní
SO ORP
22
111
4
17
201
12.4.5. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 127
SO ORP eské Bud jovice
Respondenti pr zkumu m li být uživatelé sociálních služeb sledované oblasti (tj. poradenství).
Tomu odpovídají i výsledky. Nejvíce užívanou službou se tedy stalo sociální poradenství. Tato
služba je využívána 84,3 % respondenty. Druhou nejvyužívan jší službou jsou kontaktní
centra (12,6 %) a t etí je pe ovatelská služba. Využívá ji celkem 11 % z dotázaných
respondent . asto byla také zmi ována sociální rehabilitace. Tuto službu zmínilo 10,2 %
respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Také u statutárního m sta je struktura využívaných sociálních služeb podobná. Nej ast ji
jmenovány byly sociální poradenství (85,3 %), pe ovatelská služba (12,7 %) a kontaktní centra
(11,8 %). asto zmi ována byla také nap . sociální rehabilitace (8,8 %).
Tabulka 124 Využívané sociální služby
Využívané sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
eské Bud jovice
87
5
13
0
1
2
2
3
4
0
1
4
0
7
Ostatní
20
4
1
0
0
0
0
1
0
0
0
3
1
0
SO ORP
107
9
14
0
1
2
2
4
4
0
1
7
1
7
0
0
0
0
2
1
2
0
12
6
2
1
3
7
0
0
1
1
1
0
4
0
0
0
1
0
1
0
3
2
3
0
16
6
2
1
4
7
1
6
3
9
1
4
0
0
1
4
202
eské Bud jovice
Využívané sociální služby
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Ostatní
5
9
SO ORP
0
4
5
13
12.4.6. Spokojenost se službami
Po et odpovídajících respondent : 113
SO ORP eské Bud jovice
Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP eské
Bud jovice se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (23,9 %) i zcela pozitivn (75,2
%). Spíše nespokojený byl pouze 1 z dotazovaných uživatel , který p edstavuje necelé 1 %
z celkového souboru. Zcela nespokojený nebyl nikdo z dotázaných respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic
následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 75 % je se službami, které využívá, spokojeno.
Spíše spokojeno je celkem 23,9 %. Spíše negativn se vyjád il pouze 1 již zmín ný klient.
V rámci uživatel z eských Bud jovic se jedná o 1,1 % ze všech dotazovaných.
Tabulka 125 Spokojenost se službami
Spokojenost se službami
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
eské Bud jovice
69
22
1
0
Ostatní
16
5
0
0
SO ORP
85
27
1
0
203
12.4.7. Hodnocení využívaných služeb
Po et odpovídajících respondent : 114
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká dostupnosti služeb, vyjád ila se p evážná v tšina respondent v jejich prosp ch.
80,8 % z dotázaných uvedlo, že služby jsou pro n dob e dostupné a že jsou tedy s jejich
nabídkou spokojeni.
asovou dostupnost služeb uvedlo jako ur itý problém 6,1 %
respondent a o nepatrn v tší po et uvedl jako problém špatné dopravní spojení (10,5 %).
Pouze 2,6 % zmínilo jako nedostatek služeb finan ní náro nost.
Statutární m sto eské Bud jovice
Obdobných výsledk jako v rámci SO ORP bylo dosaženo také na úrovni statutárního m sta.
Dostupnost služeb byla pozitivn ohodnocena 85,2 % respondenty. Na asovou dostupnost si
lidé ve statutárním m st st žovali více než na celém území SO ORP. Celkem tento problém
zmínilo 7,4 % dotázaných. Špatná dopravní dostupnost je v rámci eských Bud jovic naopak
menší problém než v rámci celého území SO ORP (5,3 %). Pouze 2,1 % osob zmínilo
v souvislosti s dostupností služeb finan ní náro nost.
Tabulka 126 Dostupnost sociálních služeb
Dostupnost sociálních služeb
Dob e dostupné, jsem spokojen/a
asov špatn dostupné
Dopravn špatn dostupné
Finan n p íliš náro né
eské Bud jovice
81
7
5
2
Ostatní
SO ORP
11
0
7
1
92
7
12
3
204
12.4.8. Chyb jící služby
Po et odpovídajících respondent : 117
SO ORP eské Bud jovice
V další otázce se m li respondenti vyjád it k tomu, jaké služby jim chybí nebo by v budoucnu
mohly chyb t. V rámci této odpov di se op t projevila skute nost, že respondenti jsou
p evážn uživatelé sociálního poradenství. Jako nejvíce chyb jící i potenciáln chyb jící tak
bylo zmi ováno sociální poradenství (27,4 %). Druhou nej ast ji zmi ovanou službou jsou
domovy pro seniory a jako t etí uvád li respondenti pe ovatelskou službu. tvrtou nej ast ji
zmi ovanou službou se stalo kontaktní centrum (5,1 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Také v rámci eských Bud jovicích respondenti poukazují na možný nedostatek služeb
sociálního poradenství. Tuto službu uvedlo celkem 27,8 % z dotázaných. Na rozdíl od
výsledk sumarizovaných za SO ORP byla pe ovatelská služba uvád na vícekrát. Celkem ji
zmínilo 7,8 % respondent . Naopak mén asto byl jmenován domov pro seniory (6,7 %). 5,6
% respondent uvedlo ve spojitosti s možným nedostatkem poskytovaných služeb kontaktní
centra.
Tabulka 127 Chyb jící služby z pohledu respondent
Chyb jící sociální služby
Sociální poradenství
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
25
7
32
Osobní asistence
2
0
2
Pe ovatelské služby
7
0
7
Tís ová pé e
0
0
0
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
0
0
0
Podpora samostatného bydlení
4
0
4
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
2
1
1
0
0
1
2
1
2
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
0
0
0
2
0
2
6
6
12
Domovy se zvláštním režimem
0
0
0
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních
Raná pé e
2
0
2
0
1
1
0
0
0
Telefonická krizová pomoc
0
0
0
Tlumo nické služby
0
0
0
Azylové domy
2
0
2
Domy na p l cesty
1
0
1
Kontaktní centra
5
1
6
Krizová pomoc
3
0
3
Nízkoprahová denní centra
0
0
0
Nízkohprahová za ízení pro d ti a
0
0
0
205
Chyb jící sociální služby
mládež
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Noclehárny
0
0
0
Služba následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s
d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
2
0
2
0
0
0
1
1
2
Sociáln terapeutické dílny
2
0
2
Terapeutické komunity
2
Terénní programy
2
0
2
Sociální rehabilitace
3
1
4
Ostatní
8
1
9
2
12.4.9. Zdroj informací o poskytovaných službách
Po et odpovídajících respondent : 145
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považována rodina (36,6 %). Jako další
p ípustná varianta zdroje informací o sociálních službách je uvád n léka (30,3 %) i pracovník
organizace, která obdobné služby poskytuje (26,2 %). 20 % respondent by se obrátilo
v p ípad pot eby na p átele a pouze 15,2 % respondent by hledalo informace na internetu.
Statutární m sto eské Bud jovice
V rámci statutárního m sta jsou výsledky podobné. Nejvíce dotázaných by se v p ípad
pot eby získat informace o sociálních službách obrátilo na rodinu (37,1 %). Na léka e by se
obrátilo celkem 26,7 % respondent . Stejný po et odpovídajících by se snažil získat informace
od p átel i spolupracovník nebo od pracovníka organizace poskytující obdobné služby (19,8
%).
Tabulka 128 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách
Rodina
P átelé, spolupracovníci
Léka i (obv., praktický, odborný, psychiatr)
Pracovník obecního ú adu
Pracovník organizace poskytující podobné služby
Pr vodce soc. službami m sta B (informa ní brožura)
Internet
Nevím
eské
Ostatní
Bud jovice
43
10
6
23
31
13
2
3
15
23
5
2
17
5
1
1
SO ORP
53
29
44
5
38
7
22
2
206
12.4.10.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 139
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká nejlepší nabídky sociálních služeb a tím i zvyšování pov domí o možnosti jejich
využití, zvolili respondenti jako nejvhodn jší zp sob informa ní brožuru vydávanou
magistrátem m sta (38,1 %). Za velmi vhodné jsou také považovány poradenské centrum
(35,3 %), získání informací u léka e (28,1 %) i internet (24,5 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad obyvatel statutárního m sta se ukázal jako nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních
služeb využití poradenského centra. Pr vodce sociálními službami vyhovuje 33,6 % ob an .
Stejný po et respondent preferuje léka e a internet (29,1 %). S možností nabídky sociálních
služeb v regionálním tisku by souhlasilo 21,8 % respondent .
Tabulka 129 Nabídka sociálních služeb
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Pr vodce sociálními službami m sta eské
Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
Pracovník obecního ú adu
Telefonické poradenství
Léka
Poradenské centrum
Regionální tisk
Nevím
Jiné
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
37
16
53
32
19
8
32
39
24
2
1
2
5
2
7
10
5
2
2
34
24
10
39
49
29
4
3
207
12.4.11.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Po et odpovídajících respondent : 126
SO ORP eské Bud jovice
Jak ukazuje níže uvedená tabulka, v tšina respondent na území SO ORP eské Bud jovice
(58,4 %) by uvítala zvýšení dostupnosti ve ejných toalet. Významné procento respondent se
p iklání také ke zvýšení bezbariérovosti chodník a p echod pro chodce (33,3 %) i ke
zvýšení po tu lavi ek ve m st (31,7 %).
asto byly respondenty jmenovány také
bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m, apod. (22,2 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území statutárního m sta eské Bud jovice byly požadavky respondent na zm ny
v podstat stejné jako na území celého SO ORP. 56,9 % dotazovaných se vyjád ilo ve
prosp ch lepší dostupnosti toalet, 34,3 % pro zvýšení bezbariérovosti chodník a p echod
pro chodce, 30,2 % by navrhovalo zvýšit po et nízkopodlažních autobus a 28,4 %
respondent by uvítalo více lavi ek ve m st .
Tabulka 130 Zkvalitn ní života
Zkvalitn ní života v obci
Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce
Více nízkopodlažních autobus s pravidelným
jízdním ádem-bezbariérová doprava
Bezbariérové vstupy do bytových dom
Více lavi ek
Lepší dostupnost WC
Bezbariérové vstupy do ve ejných budov,
k bankomat m apod.
Jiné
eské Bud jovice
35
Ostatní
7
SO ORP
42
34
4
38
9
29
58
1
11
11
10
40
69
25
3
28
16
8
24
Z dalších zm n, které by respondenti uvítali, byly uvedeny nap . více pracovních p íležitostí,
více parkovacích míst, zvýšení lidské slušnosti, MHD zdarma, zvýšení intenzity autobusové
dopravy, zlepšení stavu chodník , více odpadkových koš , v tší istota ve m st apod.
208
12.4.12.
Nejpal iv jší sociální problémy
Po et odpovídajících respondent : 134
SO ORP eské Bud jovice
Z nej ast ji uvád ných sociálních problém lze za SO ORP eské Bud jovice zmínit
p edevším agresivní mládež (44,4 %), kriminalitu (42,1 %), nezam stnanost (34,1 %) i
uživatele drog (31 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Z hlediska statutárního m sta je situace prakticky totožná. Tém polovina respondent uvedla
vedle dalších problém agresivní mládež (48 %) a kriminalitu (44,1 %). Velký podíl
dotazovaných zmínil také nezam stnanost a uživatele drog (34,3 %).
Tabulka 131 Nejpal iv jší sociální problémy
Nejpal iv jší problém ve m st
Nezam stnanost
Agresivní mládež
Nedostate ný po et mate ských školek
Špatné zacházení s ob any s postižením
Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an
Sociáln nep izp sobiví ob ané
Bezdomovci
Kriminalita
Špatné zacházení se seniory
Rasismus
Uživatelé drog
Jiné
eské Bud jovice
Ostatní
35
49
16
26
34
31
26
45
13
21
35
5
8
7
0
5
7
2
2
8
3
1
4
0
SO ORP
43
56
16
31
41
33
28
53
16
22
39
5
209
12.4.13.
Plánování sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 140
SO ORP eské Bud jovice
V rámci otázky ohledn plánování sociálních služeb, lze odpov di považovat prakticky za
jednozna né. 70 % oslovených se domnívá, že sociální služby by m ly být aktivn plánovány
ze strany obcí. Spíše souhlasn se vyslovilo 26,4 % obyvatel a zbytek, tj. 3,6 % nemá v tomto
p ípad jednozna ný názor.
Statutární m sto eské Bud jovice
Obdobná situace je také na území statutárního m sta, kdy 96,4 % z respondent považuje
plánování sociálních služeb za podstatné, nebo pozitivn se v této souvislosti vyslovilo 71,2
% a spíše pozitivn 25,2 %. Po et osob, které si v tomto p ípad nejsou jisté, jaký postup je
správný, odpovídá 3,6 % z respondent .
Tabulka 132 Plánování sociálních služeb ze strany obcí
P ístup obcí k plánování sociálních služeb
Ur it ano
Spíše ano
Spíše ne
Ur it ne
Nevím/bez odpov di
12.4.14.
eské Bud jovice
79
28
0
0
4
Ostatní
19
9
0
0
1
SO ORP
98
37
0
0
5
Zkušenosti se sociálním poradenstvím
Po et odpovídajících respondent : 140
SO ORP eské Bud jovice
Další z otázek sm ovala ke zjišt ní, zda se respondenti již setkali se službou odborného
poradenství. V p ípad dotazovaných za celé území SO ORP zvolilo kladnou odpov 77,9 %.
Zbývající respondenti, tj. 22,1 % odpov d lo, že se s touto službou ješt nesetkali.
Statutární m sto eské Bud jovice
V rámci statutárního m sta byl pom r osob, které se již se sociálním poradenstvím setkaly o
n co vyšší (80,2 %). 19,8 % z dotázaných na otázku odpov d lo záporn .
Tabulka 133 Zkušenosti se sociálním poradenstvím
Zkušenosti se sociálním poradenstvím
Ano
Ne
eské Bud jovice Ostatní
89
20
22
9
SO ORP
109
31
210
12.4.15.
Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství
Po et odpovídajících respondent : 136
SO ORP eské Bud jovice
Jedna z otázek v dotazníkovém formulá i obsahovala varianty oblastí, ve kterých je
poskytováno odborné poradenství. Celkem m li respondenti na výb r z 12 oblastí. Nej ast ji
byla dotazovanými volena možnost první vztahující se k poskytování rad a informací v oblasti
sociálních dávek (61 %). Další z oblastí, o které se klienti zajímají ve v tší mí e, jsou nap .
bydlení (41,2 %), sociální pomoc (39 %), zdravotnictví (36,8 %) i pracovn právní vztahy
(36,8 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V rámci statutárního m sta, byly odpov di respondent velmi podobné. Nej ast ji byla
zmi ována oblast sociálních dávek (59,8 %). Mezi další problémy, které by respondenti rádi
ešili prost ednictvím odborné pomoci, pat í nap . bydlení (42,7 %), sociální pomoc (37,6 %), i
pracovn právní vztahy (33,3 %).
Tabulka 134 Vítaná oblast pomoci
Vítaná oblast pomoci
Sociální dávky (nap . dávky státní sociální podpory a pé e,
pomoc v mimo ádných situacích, ízení o p iznání dávky)
Sociální pomoc (pe ovatelské služby pro seniory, osoby se
zdravotním postižením, ústavní pé e jako domovy pro
seniory, krizové a azylové služby apod.)
Pojišt ní (starobní a invalidní d chod, nemocenské
pojišt ní, zdravotní pojišt ní, komer ní pojišt ní apod.)
Pracovn právní vztahy a zam stnanost (pracovní pom r,
dohoda o pracovní innosti, dohoda o provedení práce,
odpov dnost za škodu, ochrana zam stnanc ,
zprost edkování zam stnání, podpora v
nezam stnanosti,OSV )
Bydlení (nap . bydlení na základ (spolu)vlastnického
práva, nájemní smlouvy, podnájmy, bydlení len
nájemcovy domácnosti, trvalé bydlišt a hlášení pobytu,
v cná b emena)
Rodina a mezilidské vztahy (vznik a zánik manželství,
úprava vztah k nezletilým d tem, osvojení, sociáln právní
ochrana d tí, výživné, mezilidské vztahy, domácí násilí)
Finan ní a rozpo tová problematika (dan a poplatky,
p j ky a dluhy, rodinný a osobní rozpo et)
Zdravotnictví (práva a povinnosti pacient )
Školství a vzd lávání (práva a povinnosti vzd lávacího
procesu)
Specifické skupiny obyvatel (t lesn a duševn
znevýhodn ní ob ané, etnické menšiny, cizinci,
bezdomovci, senio i, ob ti násilí)
Ochrana spot ebitele (smluvní vztahy, vymáhání práv,
problematika zadlužování ob an )
Právní systém a právní ochrana (základní lidská práva,
systém soudnictví a ve ejné správy, soudní rozhodnutí,
exekuce, odvolací ízení, p estupky, trestní ízení)
eské Bud jovice Ostatní SO ORP
70
13
83
44
9
53
29
6
35
39
11
50
50
6
56
26
4
30
28
3
31
33
17
50
18
3
21
30
7
37
25
6
31
38
8
46
211
12.4.16.
O ekávaná pomoc p i ešení problému
Po et odpovídajících respondent : 118
SO ORP eské Bud jovice
V p ípad hledání ešení problém , by respondenti od poradny o ekávali obecné informace
(43,1 %), pot ebovali by si o své situaci s n kým pohovo it (34,5 %) i se ve své situaci
zorientovat (22,4 %).
V rámci jiné možnosti byla zmín na finan ní pomoc a jiné speciální informace.
Statutární m sto eské Bud jovice
Tém polovina respondent pocházejících z eských Bud jovic (42,7 %) by pot ebovala
obecné informace. Možnost promluvit si o své situaci s n kým, kdo je vyslechne a podpo í, by
využilo 36,5 %. Zbývající respondenti o ekávají, že jim zam stnanci poraden pomohou se
v jejich obtížné situaci lépe zorientovat (20,8 %).
Tabulka 135 O ekávaný zp sob pomoci
O ekávaný zp sob pomoci
Pot eboval/a bych obecné informace
Pot eboval/a bych o své situaci mluvit s n kým, kdo by m
vyslechl a podpo il
Pot eboval/a bych se ve své situaci zorientovat
Jiná možnost
12.4.17.
eské Bud jovice Ostatní SO ORP
41
9
50
35
5
40
20
0
6
2
26
2
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby získat informace
Po et odpovídajících respondent : 100
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká spokojenosti s napln ním o ekávání v p ípad pot eby získání obecných informací,
byla v tšina respondent se službami poraden spokojena - 68 % respondent bylo velmi
spokojeno, 25 % spíše spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
Tém shodn odpovídali i respondenti z
a spíše spokojeni v 24,4 %.
eských Bud jovic. Ti byli velmi spokojeni v 68,3 %
Tabulka 136 Spokojenost v p ípad pot eby získat informace
Pot eba získat informace
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
eské Bud jovice
Ostatní
56
12
20
5
6
0
0
1
0
0
SO ORP
68
25
6
1
0
212
12.4.18.
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby promluvit si o situaci
Po et odpovídajících respondent : 73
SO ORP eské Bud jovice
V p ípad pot eby promluvit si o obtížné situaci i problému, který klienty poradny potkal, bylo
velmi spokojeno 68,5 % respondent a 21,9 % bylo spíše spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad respondent z eských Bud jovic byla situace obdobná. 69,4 % respondent bylo
velmi spokojeno, 22,6 % spíše spokojeno.
Tabulka 137 Spokojenost v p ípad pot eby promluvit si o situaci
Pot eba promluvit si o situaci
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
12.4.19.
eské Bud jovice
Ostatní
43
7
14
2
4
2
1
0
0
0
SO ORP
50
16
6
1
0
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby praktické pomoci
Po et odpovídajících respondent : 68
SO ORP eské Bud jovice
V rámci pot eby praktické pomoci byl nejhorším hodnocením služby stupe prost ední, tedy
pr m rná spokojenost. Velmi spokojení byli respondenti v 67,6 %, 27,9 % dotázaných klient
bylo spíše spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent ze statutárního m sta bylo 65,5 % velmi spokojeno, 29,1 % spíše spokojeno.
Tabulka 138 Spokojenost v p ípad pot eby praktické pomoci
Pot eba praktické pomoci (n co napsat, vy ídit,
n kam zatelefonovat)
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
eské Bud jovice
36
16
3
0
0
Ostatní SO ORP
10
3
0
0
0
46
19
3
0
0
213
12.4.20.
situaci
Napln ní o ekávání respondent v p ípad pot eby zorientovat se v
Po et odpovídajících respondent : 68
SO ORP eské Bud jovice
V p ípad pot eby zorientovat se v obtížné situaci bylo velmi spokojeno 64,7 % respondent a
29,4 % bylo spíše spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad respondent z eských Bud jovic byla situace obdobná. 65,5 % respondent bylo
velmi spokojeno, 29,1 % spíše spokojeno.
Tabulka 139 Spokojenost v p ípad pot eby zorientovat se v situaci
Pot eba zorientovat se v situaci
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
12.4.21.
eské Bud jovice
Ostatní
36
8
16
4
2
1
1
0
0
0
SO ORP
44
20
3
1
0
Napln ní o ekávání respondent v p ípad nespecifikovaných pot eb
Po et odpovídajících respondent : 13
SO ORP eské Bud jovice
V p ípad , kdy klienti sami nev d li, co mají od poradny p ed její návšt vou o ekávat (nap . ti,
co šli do poradny na doporu ení), byly výsledky pouze pozitivní. 76,9 % klient bylo velmi
spokojeno, 23,1 % bylo spíše spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
Výhradn pozitivní hodnocení lze vztáhnout na respondenty žijící v eských Bud jovicích.
V tomto p ípad byli velmi spokojeni v 70 %, spíše spokojeni z 30 %.
Tabulka 140 Spokojenost v p ípad nespecifikovaných pot eb
Nevím, do poradny m poslali
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
eské Bud jovice
7
3
0
0
0
Ostatní
3
0
0
0
0
SO ORP
10
3
0
0
0
214
12.4.22.
Další o ekávání klient
Po et odpovídajících respondent : 6
SO ORP eské Bud jovice
K dalším o ekáváním klient poraden pat ily nap . pomoc p i hledání zam stnání i osobní
p ístup (33,3 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Respondenti z eských Bud jovic o ekávali také osobní p ístup (50 %), asovou flexibilitu (25
%) i pomoc p i hledání zam stnání (25 %).
Tabulka 141 Jiná o ekávání
Jiná o ekávání:
Pomáhá mi to
Pomoc p i hledání zam stnání
Osobní p ístup
asová flexibilita s klientem, nabídka zam stnání,
spolupráce
12.4.23.
eské Bud jovice
Ostatní SO ORP
0
1
1
1
1
2
2
0
2
1
0
1
Spokojenost s p ístupem poradce
Po et odpovídajících respondent : 111
SO ORP eské Bud jovice
Rovn ž v p ípad dotazu ohledn spokojenosti s p ístupem poradce vyjad ovali respondenti
p evážn pozitivní dojmy. Velmi spokojeno bylo 87,4 % respondent , 7,2 % bylo spíše
spokojeno.
Statutární m sto eské Bud jovice
eskobud jovi tí respondenti mají obdobný názor. 84,4 % dotázaných uvedlo, že vzhledem
k ochot i vst ícnosti poradce byli velmi spokojení. 8,9 % respondent bylo spíše spokojeno.
Tabulka 142 Spokojenost s p ístupem poradce
Spokojenost s p ístupem poradce (ochota, vst ícnost)
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
eské Bud jovice Ostatní
76
21
8
0
5
0
0
0
1
0
SO ORP
97
8
5
0
1
215
12.4.24.
Spokojenost s prost edím poradny
Po et odpovídajících respondent : 103
SO ORP eské Bud jovice
Také v p ípad zjiš ování názoru respondent ohledn spokojenosti s prost edím poradny,
ve které ešili své problémy, jsou výsledky p evážn pozitivní. 72,8 % z dotázaných se
p iklonilo k možnosti velmi spokojen/a, 15,5 % spíše spokojen/a.
Statutární m sto eské Bud jovice
eskobud jovi tí respondenti mají obdobný názor. 73,5 % dotázaných uvedlo, že
s prost edím poradny byli velmi spokojeni, spíše spokojeno bylo 19,3 % respondent .
Tabulka 143 Spokojenost s prost edím poradny
Spokojenost s prost edím poradny
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Pr m rn spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
12.4.25.
eské Bud jovice
Ostatní
61
14
16
0
5
6
0
0
1
0
SO ORP
75
16
11
0
1
Další pot eby klient
Po et odpovídajících respondent : 35
SO ORP eské Bud jovice
Poslední otázka sm ovala ke zjišt ní, co by klienti od poradny ješt pot ebovali, aby mohli být
s jejími službami skute n pln spokojeni. Odpov di byly r znorodé. Nejvíce respondent
(34,4 %) zmínilo, že jsou spokojeni, tzn., že nic dalšího od poradny nevyžadují.
Statutární m sto eské Bud jovice
Také z hlediska výsledk za eské Bud jovice vyplývá, že celá ada klient považuje služby
poraden za dostate né, tzn., že klienti jsou spokojeni (26,7 %). Další pot eby, které klienti
uvedli, jsou uvedeny v tabulce.
Tabulka 144 Další pot eby klient
Další pot eby klient
Pomoc p i hledání bydlení
Pomoc p i hledání zam stnání
Právní pomoc
Stálá podpora
Jsem spokojen/a
Osobní p ístup
Komunikativnost
Advokát zdarma
Informace k mojí tématice
Finance
Lepší otevírací dobu
Více akcí pro mladé, nejen pro d chodce
eské Bud jovice
3
5
2
2
8
3
3
1
1
1
1
1
Ostatní
0
0
1
0
4
0
0
0
0
0
0
0
SO ORP
3
5
3
2
12
3
3
1
1
1
1
1
216
12.5.
Dotazníkové šet ení - oblast d ti a mládež
Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti d ti a mládež bylo provedeno ve
spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky,
vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní
skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb
v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl
distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních
skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 149 ks dotazník .
12.5.1. Bydlišt respondent
Po et odpovídajících respondent : 149
SO ORP eské Bud jovice
Dotazníkového šet ení se zú astnilo 149 osob, p i emž 75,8 % respondent bylo z eských
Bud jovic, ostatní dotazovaní, tj. 24,2 % bylo z ostatních obcí SO ORP eské Bud jovice.
Statutární m sto eské Bud jovice
75,8 % z respondent , kte í se zú astnili dotazníkového šet ení, pochází z
eských Bud jovic.
Tabulka 145 Bydlišt respondent
Po et respondent
Bydlišt
eské Bud jovice
Jiná obec
113
36
12.5.2. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 149
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (59,1 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (24,8 %). Tém shodn se dotazníkové ankety
zú astnili respondenti ve v ku do 20 let (6,7 %) a ve v kovém rozmezí 51 - 65 let (6 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (58,4 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku 36 - 50 let (24,8 %). Na osoby ve v ku do 20 let p ipadá 8,9 %
respondent a v ková kategorie 51 - 65 byla zastoupena z 6,2 %.
Tabulka 146 V k respondent
V ková kategorie
Do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
Nad 65
eské Bud jovice
10
66
28
7
2
Ostatní
0
22
9
2
3
SO ORP
10
88
37
9
5
217
12.5.3. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 146
SO ORP eské Bud jovice
Z eských Bud jovic odpov d lo v rámci dotazníkového šet ení pro oblast d ti a mládež
78,4 % žen a 21,6 % muž .
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent , kte í se ankety zú astnili, bylo za statutární m sto
žen a 21,6 % muž .
eské Bud jovice 78,4 %
Tabulka 147 Pohlaví respondent
eské Bud jovice
Pohlaví respondent
Ostatní
SO ORP
Muž
24
5
29
Žena
87
30
117
12.5.4. Po et d tí
Po et odpovídajících respondent : 149
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í se ankety ú astnili, má nejvíce dotazovaných 2 d ti (38,9 %), o n co
mén uvedlo 1 dít (32,2 %). Žádnou odpov
neuvedlo 13,4 % respondent , m že se tedy
jednat o skupinu, která žádného potomka nemá. Zbývající po et respondent se d lí na ty,
kte í mají 3 (10,1 %) nebo více než 3 d ti (5,4 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Výsledky za statutární m sto eské Bud jovice jsou obdobné jako za území SO ORP B.
Nejvíce z dotázaných má 2 d ti (38,9 %), jedno dít má 29,2 % a žádné dít 15 % dotázaných.
T i d ti byly uvedeny v odpov dích 9,7 % respondent a více než 3 d ti zmínilo 7,2 %
ú astník dotazníkového šet ení.
Tabulka 148 Po et d tí
Po et d tí
Jedno
Dv
Ti
Více než t i
Bez odpov di (žádné?)
eské Bud jovice Ostatní
SO ORP
33
15
44
14
11
4
8
0
17
3
48
58
15
8
20
218
12.5.5. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území
Po et odpovídajících respondent : 100
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, je necelá polovina uživatelem sociálních
služeb (49 %). 51 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných
p íslušník .
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily z více
než poloviny osoby, které sociální služby využívají (53,3 %). Ostatní respondenti, tj. 46,7 %
uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník .
Tabulka 149 Využívání sociálních služeb
Využívání sociálních služeb
B
Ostatní
SO ORP
Sám jsem uživatelem sociálních služeb
40
9
49
Rodinný p íslušník využívá sociální služby
35
16
51
219
12.5.6. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 96
SO ORP eské Bud jovice
V otázce, u které m li respondenti ur it, jaké služby využívají i jaké služby využívá n kdo
z rodiny, vyzna ili dotazovaní následující varianty. Nej ast ji je jednozna n využíváno
sociální poradenství (43,8 %), druhou nej ast ji využívanou službou jsou sociáln aktiviza ní
služby pro rodiny s d tmi (24 %). Dále byla nap . zmi ována nízkoprahová za ízení pro d ti a
mládež (17,7 %), centra denních služeb (11,5 %) i denní stacioná e (10,4 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Také u statutárního m sta je struktura využívaných služeb podobná. T i nejvyužívan jší
sociální služby odpovídají nej ast ji uvád ným službám v rámci celého SO ORP, tzn., že
nej ast ji jmenovány byly sociální poradenství (42,2 %), sociáln aktiviza ní služby pro rodiny
s d tmi (24,7 %) a nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež (23,3 %). asto zmi ovány byly
také nap . denní stacioná e (9,6 %), nízkoprahová denní centra (9,6 %) i domovy pro seniory
(9,6 %).
Tabulka 150 Využívané sociální služby
Využívané sociální služby
eské Bud jovice
33
Ostatní
9
SO ORP
42
Osobní asistence
5
4
9
Pe ovatelská služba
6
3
9
Tís ová pé e
0
0
0
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
0
2
2
Podpora samostatného bydlení
2
0
2
Odleh ovací služby
2
2
4
Centra denních služeb
5
6
11
Denní stacioná e
7
3
10
Týdenní stacioná e
0
0
0
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
0
1
1
Domovy pro seniory
7
2
9
Domovy se zvláštním režimem
0
0
0
Chrán né bydlení
0
0
0
Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e
1
0
1
Raná pé e
0
2
2
Telefonická krizová pomoc
5
3
8
Tlumo nické služby
2
0
2
Azylové domy
3
1
4
Domy na p l cesty
1
0
1
Kontaktní centra
5
2
7
Krizová pomoc
4
3
7
Nízkoprahová denní centra
7
0
7
17
0
17
0
0
0
Sociální poradenství
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
220
Využívané sociální služby
eské Bud jovice
0
Ostatní
1
18
5
23
Soc. aktiviz. sl. pro seniory a os. se zdrav. postižením
0
0
0
Sociáln terapeutické dílny
1
0
1
Terapeutické komunity
1
0
1
Terénní programy
8
0
8
Sociální rehabilitace
5
2
7
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
SO ORP
1
12.5.7. Spokojenost se službami
Po et odpovídajících respondent : 98
SO ORP eské Bud jovice
Ohledn spokojenosti se službami, které respondenti využívají na území SO ORP
Bud jovice, se p evážná v tšina z dotázaných vyslovila spíše (35,7 %) i zcela pozitivn
%). Spíše nespokojení byli pouze 4 z dotazovaných uživatel , kte í p edstavují
z celkového souboru. Zcela nespokojený byl 1 z uživatel p edstavovaný zárove 1
souboru.
eské
(59,2
4 %
% ze
Statutární m sto eské Bud jovice
Co se týká spokojenosti s využívanými službami, vyslovili se respondenti z eských Bud jovic
následovn . Nejv tší podíl respondent , tj. 60,3 % je se službami, které využívá, spokojeno.
Spíše spokojeno je celkem 34,3 %. Spíše negativn se vyjád ili pouze 3 klienti, tj. 4,1 %.
V rámci uživatel z eských Bud jovic bylo dle dat získaných šet ením nespokojeno pouze
1,1 % ze všech dotazovaných.
Tabulka 151 Spokojenost se službami
Spokojenost se službami
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
eské Bud jovice
44
25
3
1
Ostatní SO ORP
14
58
10
35
1
4
0
1
Tabulka 152 D vody spokojenosti, event. nespokojenosti
D vod spokojenosti / nespokojenosti se službou
Ano, spíše ano
Jsem spokojena, výborná pé e o dít
Ochotní a milí spolupracovníci, kvalita poskytované
služby
Využití volného asu, kontakt s vrstevníky, zapojení
zví at, aktivity
Pomoc, zm na k lepšímu, asistence
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
4
2
6
9
0
9
8
0
8
11
4
15
Považuji ji za nedostate nou
2
0
2
Malá kapacita, horší dostupnost
1
1
2
Ne, spíše ne
221
12.5.8. Dostupnost sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 97
SO ORP eské Bud jovice
Co se týká dostupnosti služeb, vyjád ila se p evážná v tšina respondent v jejich prosp ch.
73,2 % z dotázaných uvedlo, že služby jsou dob e dostupné a že jsou tedy s jejich nabídkou
spokojeni. asovou dostupnost služeb uvedlo jako ur itý problém 7,2 % respondent a o n co
v tší po et uvedl jako problém špatné dopravní spojení (13,4 %). Relativn vysoký po et osob
zmínil v tomto p ípad také finan ní náro nost služeb, a sice 6,2 %.
Statutární m sto eské Bud jovice
Obdobných výsledk jako v rámci SO ORP bylo dosaženo také na úrovni statutárního m sta.
Dostupnost služeb byla pozitivn ohodnocena 75 % respondenty. Na asovou (6,9 %) a
dopravní (13,9 %) dostupnost si lidé ve statutárním m st st žovali v podstat stejn jako na
celém území SO ORP. Pouze 4,2 % osob zmínilo v souvislosti s dostupností služeb finan ní
náro nost.
Tabulka 153 Dostupnost sociálních služeb
Dostupnost služeb
Dob e dostupné, jsem spokojen/a
asov špatn dostupné
Dopravn špatn dostupné
Finan n p íliš náro né
eské Bud jovice
54
5
10
3
Ostatní
17
2
3
3
SO ORP
71
7
13
6
222
12.5.9. D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 103
SO ORP eské Bud jovice
Z hlediska d ležitosti respondenti nejvíce vyzdvihovali tyto služby: sociální poradenství (34 %),
pe ovatelskou službu (21,4 %), domovy pro seniory a krizovou pomoc (14,6 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území m sta považují respondenti za nejd ležit jší služby sociálního poradenství (35 %),
pe ovatelskou službu a domovy pro seniory (16,9 %) a krizovou pomoc (13 %).
Tabulka 154 D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb
D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb
Sociální poradenství
eské Bud jovice Ostatní
SO ORP
27
8
35
5
2
7
13
1
9
0
22
1
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
0
2
2
Podpora samostatného bydlení
1
1
2
Odleh ovací služby
2
1
3
Centra denních služeb
4
4
8
10
4
14
Týdenní stacioná e
1
1
2
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
1
2
13
3
16
Domovy se zvláštním režimem
1
0
1
Chrán né bydlení
1
2
3
Soc. sl. poskytované ve zdrav. za ízení ústavní pé e
1
0
1
Raná pé e
5
1
6
Telefonická krizová pomoc
1
3
4
Tlumo nické služby
1
0
1
10
2
12
Domy na p l cesty
3
0
3
Kontaktní centra
3
1
4
10
5
15
3
0
3
13
0
13
Noclehárny
1
0
1
Služby následné pé e
2
0
2
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
6
3
9
Soc. aktiv. sl. pro seniory a osoby se zdrav. postižením
1
0
1
Sociáln terapeutické dílny
2
0
2
Terapeutické komunity
2
1
3
14
0
14
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Denní stacioná e
Domovy pro seniory
Azylové domy
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Terénní programy
223
Sociální rehabilitace
12.5.10.
7
1
8
Zdroj informací o poskytovaných službách
Po et odpovídajících respondent : 145
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zdroj informací je respondenty považován internet (50,3 %) a rodina (40 %).
Jako další p ípustné varianty zdroje informací o sociálních službách jsou uvád ny p átelé a
spolupracovníci (37,3 %), pracovník organizace, která obdobné služby poskytuje (35,2 %), i
pracovník obecního ú adu (34,5 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V rámci statutárního m sta jsou výsledky podobné. Nejvíce dotázaných by v p ípad pot eby
snažilo získat informace o sociálních službách na internetu (48,2 %) i by se obrátilo na rodinu
(43,6 %). Na p átele i spolupracovníky by se respondenti obrátili ve 40 %. Pracovník
obecního ú adu byl uveden ve 33,6 % dotazník a léka ve 24,6 %.
Tabulka 155 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací o poskytovaných službách
Na rodinu
Na p átele, spolupracovníky
Na léka e (obvodního, praktického, odborného,
psychiatra)
Na pracovníka obecního ú adu
Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím,
že podobné služby poskytuje
Pr vodce sociálními službami m sta
eské
Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
Jiné zdroje (letáky, tisk, knižní publikace)
Nevím
eské Bud jovice
48
44
Ostatní
10
10
SO ORP
58
54
27
9
36
37
13
50
35
16
51
9
6
15
53
1
4
20
2
1
73
3
5
224
12.5.11.
Nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 142
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považuje v tšina respondent
internet, jako vhodnou formu nabídky ho uvedlo 56,3 % respondent . Respondent m by dále
vyhovovaly následující formy nabídky, poradenské centrum (38,7 %), Pr vodce sociálními
službami m sta eské Bud jovice (25,4 %), léka (21,1 %) a telefonické poradenství, které by
vyhovovalo 18,3 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Také respondent m v eských Bud jovicích p ipadá jako nejvhodn jší zp sob sd lení o
nabídce sociálních služeb internet, který jmenovalo 54,2 % respondent . Jako další vhodné
zp soby nabídky vnímají respondenti poradenské centrum (31,8 %), Pr vodce sociálními
službami m sta eské Bud jovice (25,2 %), léka e (24,3 %) a telefonické poradenství (18,7
%). P es 43 % respondent uvedlo více než jeden nejvhodn jší zp sob nabídky.
Tabulka 156 Nabídka sociálních služeb
Forma nabídky
Léka
Pracovník obecního ú adu
Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice
(informa ní brožura)
Internet
Regionální tisk
Telefonické poradenství
Poradenské centrum
Jiné zdroje (vypište):
Nevím
eské Bud jovice
26
18
Ostatní
4
4
SO ORP
30
22
27
9
36
58
17
20
34
1
1
22
5
6
21
1
1
80
22
26
55
2
2
225
12.5.12.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Po et odpovídajících respondent : 139
SO ORP eské Bud jovice
Respondent m by nejvíce pomohla zlepšit život v obci lepší dostupnost WC, kterou by uvítalo
54 % respondent . Pomohlo by také více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním
ádem, tedy bezbariérová doprava, kterou jmenovalo 44,6 % respondent . Respondenti by mj.
v obci rádi našli více lavi ek (36,7 %), bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (36,7 %)
a také bezbariérové vstupy do ve ejných budov, k bankomat m a podobná místa (34,5 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Lepší dostupnost WC by uvítali i respondenti z eských Bud jovic, život v obci by pomohla
zlepšit 56,2 % respondent m. Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem by
pomohlo zlepšit život 43,8 % respondent m, dále by pomohlo více lavi ek (36,2 %),
bezbariérové chodníky a p echody pro chodce (35,2 %) stejn jako bezbariérové vstupy do
ve ejných budov, k bankomat m apod. (35,2 %).
Tabulka 157 Co nejvíce pom že zm nit život v obci
eské Bud jovice
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Ostatní
SO ORP
Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce
Více nízkopodlažních autobus s pravidelným
jízdním ádem - bezbariérová doprava
37
14
51
46
16
62
Bezbariérové vstupy do bytových dom
28
11
39
Více lavi ek
38
13
51
59
16
75
37
11
48
16
12
28
Lepší dostupnost WC
Bezbariérové vstupy
k bankomat m apod.
Jiné (prosím, vypište):
do
ve ejných
budov,
226
12.5.13.
Nejpal iv jší sociální problémy
Po et odpovídajících respondent : 144
SO ORP eské Bud jovice
Jako nejpal iv jší sociální problémy vnímají respondenti zejména agresivní mládež (34,7 %),
sociáln nep izp sobivé ob any (34 %), nedostate né množství mate ských školek (33,3 %),
uživatele drog (32,6 %), kriminalitu (31,3 %), ale také malou snahu ú ad ešit sociální
problémy ob an . 22,9 % respondent trápí nezam stnanost.
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích je problém agresivní mládeže vnímán respondenty ješt více, jako
nejpal iv jší sociální problém ho ozna ilo 38,5 % respondent . Dalšími problémy vnímanými
respondenty jsou sociáln nep izp sobiví ob ané (33 %), uživatelé drog (32,1 %),
nedostate ný po et mate ských školek (31,2 %), kriminalita (31,2 %). Malou snahu ú adu ešit
sociální problémy ob an považuje za problém 26,6 % respondent a nezam stnanost 25,7 %
respondent .
Tabulka 158 Nejpal iv jší problém
Nejpal iv jší problém
Nezam stnanost
Agresivní mládež
Nedostate ný po et mate ských školek
Špatné zacházení s ob any s postižením
Malá snaha ú adu ešit soc. problémy
ob an
Sociáln nep izp sobiví ob ané
Bezdomovci
Kriminalita
Špatné zacházení se seniory
Rasismus
Uživatelé drog
Jiné
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
28
42
34
13
5
8
14
9
33
50
48
22
29
11
40
36
20
34
6
23
35
6
13
4
11
1
0
12
2
49
24
45
7
23
47
8
227
12.5.14.
Plánování sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 149
SO ORP eské Bud jovice
S tím, aby obec aktivn plánovala další rozvoj sociálních služeb, souhlasí více než 94 %
respondent . Odpov
ur it ano zvolilo 69,8 % respondent a odpov
spíše ano zvolilo
24,8 % respondent . Proti aktivnímu plánování je v podstat jen jeden respondent, který
odpov d l spíše ne a p edstavuje 0,7 % respondent . Zda má obec aktivn plánovat další
rozvoj sociálních služeb neví nebo na otázku neodpov d lo 4,7 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích souhlasí s aktivním plánováním rozvoje sociálních služeb obce více
než 97 % respondent . Odpov
ur it ano zvolilo 69 % respondent a odpov
spíše ano
zvolilo 28,3 % respondent . Proti je zde jeden respondent. 1,8 % respondent neví, jak na
otázku odpov d t nebo neodpov d lo.
Tabulka 159 Plánování sociálních služeb
Má obec plánovat sociální služby
eské Bud jovice
Ur it ano
Spíše ano
Spíše ne
Ur it ne
Nevím/bez odpov di
12.5.15.
Ostatní
78
32
1
0
2
26
5
0
0
5
SO ORP
104
37
1
0
7
M stský klub
Po et odpovídajících respondent : 138
SO ORP eské Bud jovice
Centrum pro „neorganizované d ti“, tzv. m stský klub by v obci uvítalo 87 % respondent .
Naopak 13 % respondent by s otev ením klubu mohlo mít problém.
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobná podpora m stského klubu je i v
respondent . Opa ný názor má 12,4 %.
eských Bud jovicích. Klub by uvítalo 87,6 %
Tabulka 160 M stský klub
P ivítali byste v obci m stský klub
Ano
Ne
eské Bud jovice
92
13
Ostatní
SO ORP
28
5
120
18
228
12.5.16.
Lokalita m stského klubu
Po et odpovídajících respondent : 72
SO ORP eské Bud jovice
Jako nejvhodn jší lokalitu pro umíst ní m stského klubu vnímají respondenti sídlišt Máj,
které uvedlo jako rozvedení p edchozí otázky 43,1 % respondent . K dále navrhovaným
lokalitám pat ily zejména centrum m sta (16,7 %) a sídlišt Vltava (9,7 %). 20,8 %
respondent uvedlo, že by m stský klub mohl být kdekoli.
Statutární m sto eské Bud jovice
Respondenti z eských Bud jovic up ednost ují stejné lokality. Nejvíce by uvítali umíst ní
klubu na sídlišti Máj (46,3 %), v centru m sta (16,4 %) a na sídlišti Vltava (10,5 %). Podle 16,4
% respondent by se klub mohl nacházet kdekoli.
Tabulka 161 Lokalita m stského klubu
Lokalita
eské Bud jovice
Ostatní SO ORP
0
31
31
0
7
7
0
3
3
11
1
12
11
4
15
4
0
4
Máj
Vltava
Šumava
Centrum
Kdekoli
Jiné
12.5.17.
D tský koutek na ú adech
Po et odpovídajících respondent : 143
SO ORP eské Bud jovice
93 % respondent považuje za p ínosné, aby na n kterých ú adech vznikl koutek pro d ti. Za
zbyte ný ho naopak považuje 7 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích d tský koutek na n kterých ú adech považuje za p ínosný 91,8 %
respondent . Opa ný názor má 8,2 % respondent .
Tabulka 162 D tský koutek na ú adech
D tský koutek na n kterých ú adech
Ano
Ne
eské Bud jovice
101
9
Ostatní
SO ORP
32
1
133
10
229
12.5.18.
Mate ská škola pro d ti s výchovnými problémy
Po et odpovídajících respondent : 143
SO ORP eské Bud jovice
Z ízení mate ské školy pro d ti s výchovnými problémy podporuje 81 % respondent . Opa ný
názor zastává 19 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobná podpora mate ské školy pro d ti s výchovnými problémy je v eských Bud jovicích.
Za vhodné považuje její z ízení 80 % respondent , opa ného názoru je 20 % respondent .
Tabulka 163 Mate ská školka pro d ti s výchovnými problémy
Z ízení MŠ pro d ti s výchovnými problémy
eské Bud jovice
Ano
Ne
12.5.19.
88
22
Ostatní
27
5
SO ORP
115
27
Rozší ení prevence drogových i nedrogových závislostí
Po et odpovídajících respondent : 140
SO ORP eské Bud jovice
S pot ebou rozší ení služeb v oblasti prevence drogových i nedrogových závislostí souhlasí
84,3 % respondent . Tuto pot ebu nevnímá 15,7 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích s pot ebou rozší ení služeb v oblasti prevence drogových i
nedrogových závislostí souhlasí 85 % respondent . Tuto pot ebu nevnímá 15 % respondent .
Tabulka 164 Rozší ení prevence závislostí
Rozší ení služeb v oblasti prevence závislostí
Ano
Ne
eské Bud jovice
91
16
Ostatní SO ORP
27
6
118
22
230
12.5.20.
Volno asové aktivity d tí
Po et odpovídajících respondent : 121
SO ORP eské Bud jovice
Podle odpov dí se ve volném ase d ti nej ast ji v nují sportu (54,6 %), zp vu (19,8 %),
tvo ivým kroužk m (17,4 %) a po íta m (13,2 %). 24 % respondent výslovn uvedlo, že se
jejich dít nev nuje žádným volno asovým aktivitám.
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích se nejvíce d tí ve volném ase v nuje sportu (54,4 %), tvo ivým
kroužk m (17,4 %), zp vu (16,3 %) a po íta m (14,1 %). Nemalá ást respondent (26,1 %)
uvedla, že se jejich dít nev nuje žádným volno asovým aktivitám.
Tabulka 165 Volno asové aktivity
Aktivita
eské Bud jovice
Sport
Tvo ivé kroužky
Zp v
PC
Mate ské centrum
Cizí jazyky
P átelé
NCDM Srdí ko
Jiné
Žádné
12.5.21.
Ostatní
50
16
15
13
4
4
3
3
10
24
16
5
9
3
1
6
0
0
7
5
SO ORP
66
21
24
16
5
10
3
3
17
29
Spln ní o ekávání
Po et odpovídajících respondent : 126
SO ORP eské Bud jovice
U 74,6 % respondent spl uje nabídka volno asových aktivit jejich o ekávání, nenapln ná
o ekávání uvádí 25,4 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Nabídka volno asových aktivit spl uje o ekávání u 79 % respondent . 21 % dotázaných je
naopak nespokojeno.
Tabulka 166 Spln ní o ekávání
Spl uje nabídka vaše o ekávání
Ano
Ne
eské Bud jovice Ostatní
SO ORP
75
19
94
20
12
32
231
12.5.22.
Cenová dostupnost
Po et odpovídajících respondent : 126
SO ORP eské Bud jovice
Pro v tšinu respondent jsou volno asové aktivity pro jejich d ti cenov dostupné, takto
odpov d lo 76,2 % respondent . Cenov nedostupné jsou pro 23,8 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Nabídka volno asových aktivit pro jejich d ti je pro 78,1 % respondent
cenov nedostupná je naopak pro 21,9 % respondent .
cenov
dostupná,
Tabulka 167 Cenová dostupnost
Je pro vás nabídka cenov dostupná
eské Bud jovice
Ano
Ne
12.5.23.
Ostatní
75
21
SO ORP
21
9
96
30
Okolí pro dít
Po et odpovídajících respondent : 137
SO ORP eské Bud jovice
Ve svém okolí by pro své dít v tšina respondent uvítala zejména nové h išt nebo opravu
stávajícího (65 %) a nabídku bezplatné služby, která by zajiš ovala volno asové aktivity
(nízkoprahový klub, terénní práce s d tmi apod.) (49,6 %) a v tší nabídku zájmových kroužk
dostupných v blízkosti bydlišt by uvítalo 23,4 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
V tšina respondent by uvítala pro své dít v okolí zejména nové h išt nebo opravu
stávajícího h išt (66 %), nabídku bezplatné služby na zajišt ní volno asových aktivit (48,5 %)
a v tší nabídku zájmových kroužk dostupných v blízkosti bydlišt (41,8 %).
Tabulka 168 Okolí pro dít
Ve svém okolí byste pro své dít uvítal/a
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
H išt / opravu h išt
Nabídku bezplatné služby, která by zajiš ovala
volno asové aktivity (nízkoprahový klub, terénní
práce s d tmi apod.)
V tší nabídku zájmových kroužk
dostupných
v blízkosti bydlišt
68
21
89
50
18
68
43
17
60
Alternativní školky
23
9
32
6
4
10
Jiné
232
12.5.24.
Využití za ízení pro rodiny s d tmi
Po et odpovídajících respondent :112
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce respondent využilo n kdy Mate ské centrum Máj (43,8 % respondent ). Dalšími
respondenty využívanými za ízeními jsou D m d tí a mládeže (33,9 %), Salesiánské st edisko
mládeže (18,8 %) i nap . Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji (17 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce využívaným za ízením je Mate ské centrum Máj, n kdy ho využilo 43,9 %
respondent . D m d tí a mládeže n kdy využilo 30,5 % respondent , Salesiánské st edisko
mládeže (22 %), Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji (17,1 %) a Poradnu Eva
pro ženy a dívky v nouzi 15,9 % respondent .
Tabulka 169 Využití za ízení
Za ízení
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
D m d tí a mládeže
25
13
38
Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském kraji
14
5
19
M stská charita (Srdí ko - Jiloro, Domino)
12
2
14
5
3
8
Salesiánské st edisko mládeže
18
3
21
Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi
St edisko výchovné pé e
13
2
15
Jeslová a azylová za ízení, p.o.
7
2
9
Fond ohrožených d tí
4
0
4
36
13
49
YMCA
3
4
7
Victory sdružení d tí a maminek
1
0
1
Jiné
7
4
11
M-centrum Máj
233
12.5.25.
Nejv tší problémy pro rodiny s d tmi
Po et odpovídajících respondent : 102
SO ORP eské Bud jovice
Na otázku co p sobí nejv tší problémy rodinám s d tmi, uvedlo nejvíce respondent finance
(40,2 %). Další ast ji uvád né odpov di jsou bydlení (14,7 %), málo asu na d ti (14,7 %) a
nedostate né prostory (14,7 %). Z odpov dí ješt jmenujme negativní okolí (9,8 %) a
nedostatek mate ských škol (8,2 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Nej ast ji uvád ným faktorem, který p sobí nejv tší problémy rodinám s d tmi, jsou finance,
uvedlo je 43,8 % respondent . Respondenti dále uvád li problémy spojené s bydlením (16,4
%), s nedostate nými prostory (17,8 %) a s nedostatkem asu na d ti (12,3 %).
Tabulka 170 Nejv tší problémy pro rodiny
Problémy
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Bydlení
12
3
15
Finance
32
9
41
Negativní okolí
7
3
10
Nedostatek MŠ
6
4
10
Málo asu na d ti
9
6
15
13
2
15
Sociální problémy
5
4
9
Nedostatek kvalifikovaných za ízení
2
1
3
Vztahy v rodin
4
2
6
Pracovní možnosti
4
2
6
Dopravní obslužnost
2
4
6
Nedostatek zájmových kroužk
2
1
3
Hlídání d tí
3
1
4
Jiné
9
4
13
Nedostate né prostory
234
12.6.
Dotazníkové šet ení - terénní služby
Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti terénních služeb bylo provedeno ve
spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky,
vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní
skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb
v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl
distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních
skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 170 ks dotazník .
12.6.1. Bydlišt respondent
Po et odpovídajících respondent : 165
Ze 165 respondent pochází 87,9 % z eských Bud jovic, ostatní respondenti uvedli jako své
bydlišt jinou obec spadající do SO ORP.
Tabulka 171 Bydlišt respondent
Po et respondent
Bydlišt
eské Bud jovice
Jiná obec
145
20
12.6.2. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 163
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce zastoupenou v kovou kategorií, je v kové kategorie nad 65 let, kterou reprezentuje
44,2 % respondent . Druhou nejpo etn jší skupinou jsou zástupci v kové kategorie 21 - 35
let, která p edstavuje 25,8 % respondent . V ková kategorie 36 - 50 p edstavuje 15,3 %
respondent . Nejmén zastoupenými v kovými kategoriemi jsou lidé do 20 let (5,5 %) a osoby
ve v ku 51 - 65 let (9,2 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce respondent zastupuje v kovou kategorii nad 65 let, jedná se o 47,2 %. Druhou
nejpo etn jší skupinou je v ková kategorie 21 - 35 let, která p edstavuje 25,7 % respondent .
V ková kategorie 36 - 50 let je zastoupena 14,6 % a kategorii 51 - 65 let zastupuje 9 %
respondent . Nejmén je zastoupena v ková kategorie do 20 let, 3,5 %.
Tabulka 172 V k respondent
V ková kategorie
Do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
Nad 65
eské Bud jovice
5
37
21
13
68
Ostatní
4
5
4
2
4
SO ORP
9
42
25
15
72
235
12.6.3. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 161
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo 56,5 % žen a 43,5 % muž .
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo za m sto
40,1 % muž .
eské Bud jovice 59,9 % žen a
Tabulka 173 Pohlaví respondent
Pohlaví respondent
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Muž
57
13
70
Žena
85
6
91
12.6.4. Využívání sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 151
SO ORP eské Bud jovice
V tší ást z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, osobn využívá n kterou ze
sociálních služeb, jedná se 88,1 % dotázaných. Dalších 12,1 % respondent uvedlo jako
uživatele sociálních služeb rodinného p íslušníka.
Statutární m sto eské Bud jovice
P es 87 % respondent uvedlo, že oni sami jsou uživateli n které ze sociálních služeb. U
dalších 12,1 % respondent využívá sociální službu n který z rodinných p íslušník .
Tabulka 174 Využívání sociálních služeb
Využívání sociálních služeb
Sám jsem uživatelem sociálních služeb
Rodinný p íslušník využívá sociální služby
eské Bud jovice
116
16
Ostatní
17
2
SO ORP
133
18
12.6.5. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 146
SO ORP eské Bud jovice
Nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku, je pe ovatelská
služba, jako využívanou službu ji uvedlo 50 % respondent . Sociální poradenství uvedlo jako
využívanou službu 27,4 % respondent . V tší po et respondent , 21,7 %, uvedlo jako
využívanou službu také terénní programy. Mezi ast ji jmenované, respondenty využívané
služby m žeme ješt za adit osobní asistenci, pr vodcovské a p ed itatelské služby a sociální
rehabilitaci, které uvedlo 13 %, 11 % a 10,3 % respondent . Více než jednu využívanou službu
uvedlo 50 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Jednozna n nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku, je
pe ovatelská služba, kterou využívá 53,5 % respondent . Terénní programy a sociální
236
poradenství využívá 21,7 % respektive 25,6 % respondent . 11,6 % respondent využívá
osobní asistenci a 10,1 % využívá služeb nízkoprahových za ízení pro d ti a mládež. Mezi
ast ji jmenované služby pat í ješt pr vodcovské a p ed itatelské služby, sociáln aktiviza ní
služby pro rodiny s d tmi a sociální rehabilitace. Každou z t chto služeb uvedlo 8,5 %
respondent . Více než jednu využívanou službu uvedlo 48,1 % respondent .
Tabulka 175 Využívané sociální služby
Sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Soc. sl. poskyt. ve zdrav. za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
33
15
69
1
11
3
7
10
2
1
1
1
0
1
0
4
8
9
10
1
8
1
9
13
2
0
11
7
4
4
0
5
0
0
1
1
0
0
0
0
1
0
1
0
0
2
1
1
0
1
0
0
0
0
40
19
73
1
16
3
7
11
3
1
1
1
0
2
0
5
8
9
12
2
9
1
10
13
2
0
11
0
1
1
0
1
28
11
0
1
3
4
0
2
31
15
237
12.6.6. Spokojenost s využívanými službami
Po et odpovídajících respondent : 147
SO ORP eské Bud jovice
S využívanými službami na území SO ORP
eské Bud jovice je spokojena v tšina
respondent , jako odpov na spokojenost týkající se využívaných sociálních služeb jich 80,7
% odpov d lo ano a 17,7 % odpov d lo spíše ano. Zbývající respondenti odpov d li, že jsou
s využívanými službami nespokojeni, 1,4 % spíše ne a 0,7 % ne.
Statutární m sto eské Bud jovice
Na území m sta eské Bud jovice je s využívanými sociálními službami spokojeno 97,6 %
respondent , na otázku týkající se spokojenosti využívaných sociálních služeb jich 82 %
zvolilo možnost ano a 15,6 % zvolilo možnost spíše ano. Nespokojenost s využívanými
službami uvedlo 2,4 % respondent , 1,6 % zvolilo možnost spíše ne a 0,8 % možnost ne.
Tabulka 176 Spokojenost s využívanými službami
Spokojenost s využívanými službami
Ano
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
105
13
118
Spíše ano
20
6
26
Spíše ne
2
0
2
Ne
1
0
1
238
12.6.7. D vody spokojenosti s využívanými službami
Po et odpovídajících respondent : 52
SO ORP eské Bud jovice
Respondenti, kte í vyjád ili v p edchozí otázce spokojenost s využívanými sociálními službami,
tedy zvolili odpov ano nebo spíše ano, uvád jí jako hlavní d vody své spokojenosti zejména
osobní p ístup, který uvedlo 26,9 % respondent . Spolehlivost a informovanost uvedlo shodn
9,6 % respondent . Dalšími uvedenými d vody spokojenosti jsou dostupnost, kvalita služeb,
pomoc a pomoc p i ešení problém .
Statutární m sto eské Bud jovice
Hlavním d vodem spokojenosti respondent s využívanými sociálnímu službami na území
m sta eské Bud jovice je osobní p ístup, který jmenovalo 27,7 % spokojených respondent .
Jako d vod spokojenosti s využívanými službami uvád li respondenti také pomoc p i ešení
problém (12,8 %) a informovanost, kterou zmínilo p es 10 % respondent .
Tabulka 177 D vody spokojenosti
D vod spokojenosti
eské Bud jovice
Dostupnost
Informovanost
Kvalita služeb
Osobní p ístup
Spolehlivost
Nemohoucnost
Pomáhá mi to
Pomoc p i ešení problém
Jiné
Ostatní
2
5
3
13
4
3
3
6
8
SO ORP
1
0
0
1
1
0
0
2
0
3
5
3
14
5
3
3
8
8
12.6.8. D vody nespokojenosti s využívanými službami
Po et odpovídajících respondent : 2
SO ORP eské Bud jovice
D vody své nespokojenosti rozvedli dva respondenti, kte í v p edchozí otázce uvedli svou
nespokojenost s využívanými službami tím, že zvolili odpov
ne a spíše ne. Jeden
z respondent poukázal na finan ní náro nost poskytované služby a druhý z nespokojených
respondent zmínil nedostate né informace.
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad této otázky jsou výsledky shodné s údaji za SO ORP B.
Tabulka 178 D vody nespokojenosti
D vod nespokojenosti
Cena služeb
Nedostate né informace
eské Bud jovice
1
1
Ostatní
SO ORP
0
0
1
1
239
12.6.9. Hodnocení využívaných služeb
Po et odpovídajících respondent : 141
SO ORP eské Bud jovice
Podobn jako u otázky týkající se spokojenosti s využívanými sociálními službami uvedlo i na
otázku hodnocení využívaných služeb 94,3 % respondent , že jsou pro n využívané služby
dob e dostupné a jsou spokojeni. P ílišnou finan ní náro nost uvedlo 2,1 % respondent ,
stejné množství respondent uvedlo, že je pro n využívaná služba špatn dopravn dostupná
(služba je daleko, špatné dopravní spojení do místa služby).
Statutární m sto eské Bud jovice
Respondenti využívající sociální služby na území m sta eské Bud jovice je hodnotí jako
dob e dostupné a jsou spokojeni, tuto odpov
zvolilo 96,8 % respondent . P ílišnou finan ní
náro nost zvolilo 1,6 % respondent . Špatnou dopravní (služba je daleko, špatné dopravní
spojení do místa služby) a asovou dostupnost využívané služby zvolilo 0,8 % respondent .
Tabulka 179 Dostupnost sociálních služeb
Dostupnost služby
Dob e dostupné, jsem spokojen/a
asov špatn dostupné
Dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné
dopravní spojení do místa služby)
Finan n p íliš náro né
12.6.10.
eské Bud jovice
118
Ostatní
15
SO ORP
133
1
1
2
1
2
3
2
1
3
Chyb jící služby
Po et odpovídajících respondent : 90
SO ORP eské Bud jovice
Na otázku, které z uvedených služeb respondent m i jejich rodinným p íslušník m chybí
nebo by je mohli v budoucnu postrádat, uvedlo jako odpov
22,2 % respondent podporu
samostatného bydlení. Respondent m také chybí nebo by v budoucnu mohla chyb t osobní
asistence, kterou uvedlo 16,7 % respondent , sociální poradenství (14,4 %), domovy pro
seniory (13,3 %), domovy pro seniory se zdravotním postižením (10 %) a telefonická krizová
pomoc (10 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobné chyb jící služby uvád jí respondenti i na území m sta eské Bud jovice. Podpora
samostatného bydlení postrádá, event. by mohlo postrádat 25,6 % respondent . Osobní
asistenci zvolilo 15,4 % respondent , stejn jako domovy pro seniory. Sociální poradenství a
domovy pro osoby se zdravotním postižením postrádá nebo by v budoucnu postrádalo 11,5 %
respondent . 38,5 % respondent zvolilo více než jednu sociální službu, která jim chybí nebo
by jim v budoucnu chyb t mohla.
240
Tabulka 180 Chyb jící sociální služby z pohledu respondent
Sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Jiné
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
9
12
3
2
2
20
5
5
3
0
9
12
0
0
4
3
3
0
3
0
1
1
0
0
0
0
0
2
13
15
6
2
5
20
6
6
3
0
9
12
0
2
0
0
0
0
8
0
3
1
0
2
0
0
4
4
2
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
9
0
3
1
0
2
0
0
4
4
3
7
1
8
2
0
3
0
7
1
1
1
1
0
3
1
4
1
7
241
12.6.11.
Nejd ležit jší služby
Po et odpovídajících respondent : 125
SO ORP eské Bud jovice
Na území SO ORP eské Bud jovice za adili respondenti mezi t i nejd ležit jší služby
p edevším pe ovatelskou službu, kterou zvolilo 31,2 % dotázaných, sociální poradenství (20
%) a terénní programy (16 %). Mezi d ležitými službami byla také pom rn asto zmi ovaná
osobní asistence, kterou zvolilo 14,4 % respondent . Podporu samostatného bydlení, kterou
uvedlo nejvíce respondent u otázky týkající se chyb jících služeb, zvolilo mezi t i
nejd ležit jší služby pouze 3,2 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Stejné t i služby za adili mezi nejd ležit jší i respondenti na území m sta eské Bud jovice.
Pe ovatelskou službu (32,1 %), sociální poradenství (19,3 %) a terénní programy (15,6 %).
Menší d ležitost p isuzují respondenti nap . osobní asistenci, kterou zde zvolilo 11,9 %
respondent . Podobn jako u SO ORP i v eských Bud jovicích zvolilo podporu
samostatného bydlení 3,7 % respondent , zatímco u otázky týkající se chyb jících služeb ji
zvolilo nejvíce odpovídajících respondent .
242
Tabulka 181 Nejd ležit jší služba z pohledu respondent
Sociální služba
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Sociální poradenství
Osobní asistence
21
13
4
5
25
18
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se
zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Jiné
35
0
10
4
8
6
1
0
0
14
1
0
4
0
4
0
1
0
1
0
0
2
0
0
39
0
14
4
9
6
2
0
0
16
1
0
1
0
1
3
2
6
4
0
2
3
0
0
0
0
0
1
1
0
1
0
0
2
0
0
0
0
0
4
3
6
5
0
2
5
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
17
5
1
0
0
3
5
0
0
0
20
10
1
243
12.6.12.
Zdroj informací o poskytovaných službách
Po et odpovídajících respondent : 156
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvýhodn jší zdroj informací o poskytovaných sociálních službách je respondenty
považován pracovník / pracovnice organizace, o které respondenti v dí, že podobné služby
poskytuje, tuto možnost by zvolilo 49,4 % respondent . Mezi další d ležité zdroje respondenti
zvolili rodinu (31,4 %), na léka e by se obrátilo 24,4 % respondent , na p átele nebo
spolupracovníky (18 %) a Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice by využilo
19,9 %. Internet by v tomto p ípad zvolilo 13,5 % dotázaných.
Statutární m sto eské Bud jovice
Na stejné zdroje by se obrátili i respondenti v eských Bud jovicích. Nejvíce z nich by zvolilo
pracovníka nebo pracovnici organizace, o které ví, že podobné služby poskytuje, tento zdroj by
zvolilo 49,6 % respondent . D vodem m že být velký po et uživatel sociálních služeb mezi
respondenty a tím i jejich kontakty na dané pracovníky. Na rodinu by se obrátilo 30,7 %
respondent , na léka e 22,6 % respondent a po Pr vodci sociálními službami m sta eské
Bud jovice by sáhlo 20,4 % respondent .
Tabulka 182 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Na rodinu
42
7
49
Na p átele, spolupracovníky
Na léka e (obvodního, praktického, odborného,
psychiatra)
22
6
28
31
7
38
8
5
13
68
9
77
28
3
31
Internet
16
5
21
Nevím
3
0
3
12
1
13
Na pracovníka obecního ú adu
Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím,
že podobné služby poskytuje
Pr vodce sociálními službami m sta eské
Bud jovice (informa ní brožura)
Jiné
244
12.6.13.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 156
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považuje v tšina respondent
Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice, jako vhodný zdroj informací ho zvolilo
34 % respondent . Za další vhodné zp soby považují respondenti léka e (31,4 %) a
poradenské centrum (23,1 %). Informace poskytované prost ednictvím pracovníka obecního
ú adu by zvolilo 13,5 % respondent . Internet považuje za nejvhodn jší zp sob 15,4 %
respondent a telefonické poradenství 14,1 %.
Statutární m sto eské Bud jovice
Ve m st
eské Bud jovice zvolili respondenti stejné nejvhodn jší zp soby nabídky
sociálních služeb. Nejvhodn jším zp sobem se i zde jeví respondent m Pr vodce sociálními
službami m sta eské Bud jovice (35 %), léka (32,1 %) a poradenské centrum (23,4 %).
Internetu (14,6 %) zde respondenti dávají p ednost p ed telefonickým poradenstvím (11 %). 27
% respondent zvolilo více než jeden z nabízených zp sob nabídky.
Tabulka 183 Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Forma nabídky
eské Bud jovice
44
5
SO ORP
49
14
7
21
48
5
53
Internet
20
4
24
Regionální tisk
15
1
16
Telefonické poradenství
15
7
22
Poradenské centrum
32
4
36
Jiné zdroje
4
0
4
Nevím
4
0
4
Léka
Pracovník obecního ú adu
Pr vodce sociálními službami
Bud jovice (informa ní brožura)
m sta
eské
Ostatní
245
12.6.14.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Po et odpovídajících respondent : 133
SO ORP eské Bud jovice
V tšina respondent by na území SO ORP uvítala zlepšení dostupnosti WC, jako odpov na
otázku, co by pomohlo zlepšit život v obci, ji zvolilo 48,1 % respondent . Respondenti by také
uvítali více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (33,8 %), bezbariérové
chodníky a p echody pro chodce (36,1 %) a více lavi ek (29,3 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích jsou p ání respondent na zm ny v podstat stejné jako v rámci
celého SO ORP. Lepší dostupnost WC si p eje 49,6 % respondent . Více nízkopodlažních
autobus s pravidelným jízdním ádem (37,4 %), bezbariérové chodníky a p echody pro
chodce (37,4 %) a více lavi ek by ve m st rádo m lo 31,3 % respondent .
Tabulka 184 Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Zm ny pro zlepšení života v obci
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce
Více nízkopodlažních autobus
s pravidelným
jízdním ádem - bezbariérová doprava
43
5
48
43
2
45
Bezbariérové vstupy do bytových dom
17
4
21
Více lavi ek
36
3
39
Lepší dostupnost WC
Bezbariérové
vstupy
k bankomat m apod.
57
7
64
31
1
32
10
3
13
Jiné
do
ve ejných
budov,
246
12.6.15.
Nejpal iv jší sociální problémy
Po et odpovídajících respondent : 142
SO ORP eské Bud jovice
Za nejpal iv jší sociální problém ve m st považují respondenti zejména malou snahu ú adu
ešit sociální problémy ob an , kterou jako problém ozna ilo 28,2 % respondent .
Respondenty dále trápí problém nezam stnanosti (17,6 %), míra kriminality (16,9 %) a
sociáln nep izp sobiví ob ané (15,5 %). Krom výše uvedených problém ješt respondenti
ve v tší mí e ozna ovali problémy spojené s rasismem (14,1 %) a agresivní mládeží (13,4 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobné sociální problémy trápí respondenty i v eských Bud jovicích. Za nejpal iv jší
problém považují respondenti malou snahu ú adu ešit sociální problémy ob an (28,8 %).
Jako v tší problémy oproti SO ORP považují respondenti kriminalitu (18,4 %), problémy
spojené se sociáln nep izp sobivými ob any (17,6 %) a rasismem (15,2 %). Problém
agresivní mládeže (13,6 %) je zde pro respondenty stejn d ležitý jako problém
nezam stnanosti (13,6 %).
Tabulka 185 Nejpal iv jší problémy
Nejpal iv jší problémy v obci
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Nezam stnanost
17
8
25
Agresivní mládež
17
2
19
Nedostate ný po et mate ských školek
5
2
7
Špatné zacházení s ob any s postižením
8
1
9
Malá snaha ú adu ešit sociální problémy ob an
36
4
40
Sociáln nep izp sobiví ob ané
22
0
22
5
0
5
Kriminalita
23
1
24
Špatné zacházení se seniory
10
0
10
Rasismus
19
1
20
Uživatelé drog
8
0
8
Jiné (prosím, vypište):
0
0
0
Bezdomovci
247
12.6.16.
Plánování sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 151
SO ORP eské Bud jovice
S aktivním plánováním dalšího rozvoje sociálních služeb ze strany obcí pro své ob any
souhlasí 95,4 % respondent . 77,5 % respondent odpov d lo na zadanou otázku ur it ano
a dalších 17,9 % respondent spíše ano. Nesouhlas s aktivním plánováním nevyslovil žádný
respondent, jen 4,6 % z respondent odpov d lo nevím.
Statutární m sto eské Bud jovice
Velkou podporu aktivnímu plánování sociálních služeb vyslovili i respondenti z eských
Bud jovic. Celkov s aktivním plánováním souhlasí 95,5 % respondent . 79 % odpov d lo
ur it ano a 16,5 % spíše ano. Jak odpov d t nev d lo 4,5 % respondent .
Tabulka 186 Plánování sociálních služeb
Plánovaní sociálních služeb
Ur it ano
eské Bud jovice
105
Ostatní
12
SO ORP
117
Spíše ano
22
5
27
Spíše ne
0
0
0
Ur it ne
0
0
0
Nevím/bez odpov di
6
1
7
12.6.17.
Hlavní cíle využití sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 152
SO ORP eské Bud jovice
Hlavním cílem, který sledují respondenti p i využívání sociální služby, je z stat doma
v p irozeném prost edí, takto odpov d lo 57,9 % respondent . Respondenti také cht jí díky
sociálním službám být více sob sta ní, nezávislí na rodin a okolí v každodenních
záležitostech (26,3 %) nebo využít výpomoc p i p echodném zhoršeném zdravotním stavu po
dobu nesob sta nosti klienta (7,9 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Respondenti z eských Bud jovic sledují využíváním sociálních služeb podobné cíle.
Nej ast ji ozna ovaným hlavním cílem je z stat doma v p irozeném prost edí (61,6 %).
Dalšími sledovanými cíli je sob sta nost, nezávislost na rodin a okolí v každodenních
záležitostech (22,6 %) a využití do asné výpomoci p i zhoršeném zdravotním stavu než budou
respondenti sob sta ní (7,5 %).
Tabulka 187 Hlavní cíle pro využití sociální služby
Hlavní cíl pro využití sociální služby
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Z stat doma, v p irozeném prost edí
Být sob sta ný, nezáviset na rodin a okolí v
každodenních záležitostech
Využít do asnou výpomoc p i zhoršeném
zdravotním stavu, než budu zase sob sta ný
82
6
88
30
10
40
10
2
12
Jiné
11
1
11
248
12.6.18.
Odmítnutí poskytnutí služby
Po et odpovídajících respondent : 147
SO ORP eské Bud jovice
S odmítnutím poskytnutí sociální služby se setkalo 7,5 % respondent . 92,5 % respondent ,
tedy p evážná v tšina se s odmítnutím zatím našt stí nesetkala.
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích se s odmítnutím poskytnutí sociální služby setkalo 7,7 %
respondent . 92,3 % z dotázaných zatím sociální služba odmítnuta nebyla.
Tabulka 188 Odmítnutí poskytnutí služby
Bylo vám odmítnuto poskytnutí sociální služby
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Ano
10
1
11
Ne
119
17
136
12.6.19.
D vody odmítnutí poskytnutí služby
Po et odpovídajících respondent : 6
SO ORP eské Bud jovice
Pokud došlo k odmítnutí poskytnutí služby, uvád jí respondenti jako nej ast jší d vod, že
nepat ili do cílové skupiny osloveného za ízení (83,3 %). Plnou kapacitu služby uvedlo jen
16,7 % respondent , kte í odpov d li na danou otázku.
Statutární m sto eské Bud jovice
Naprosto stejné hodnoty a d vody platí pro respondenty v eských Bud jovicích - nepat ili do
cílové skupiny (83,3 %) i kapacitní vytížení služby (16,7 %).
Tabulka 189 D vody odmítnutí pro poskytnutí sociální služby
D vod odmítnutí poskytnuté služby
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Plná kapacita služby
1
0
1
Nepat ím do cílové skupiny
5
0
5
Bydlišt m nespadám do oblasti p sobení služby
0
0
0
249
12.6.20.
P íjem p ísp vku na sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 133
SO ORP eské Bud jovice
P íjemcem p ísp vku na využívání sociálních služeb, který se poskytuje uživatel m od roku
2007, je 53,4 % respondent . 46,6 % respondent uvedlo, že mezi p íjemce p ísp vku nepat í.
Statutární m sto eské Bud jovice
P íjemcem p ísp vku na sociální službu je 53,8 % respondent . Zbývající podíl p ísp vek
nepobírá (46,2 % respondent ).
Tabulka 190 P íjem p ísp vku na sociální služby
Jste p íjemcem p ísp vku
Ano
Ne
12.6.21.
eské Bud jovice
Ostatní
64
55
SO ORP
7
7
71
62
P íjem p ísp vku na sociální služby dle stupn závislosti
Po et odpovídajících respondent : 85
SO ORP eské Bud jovice
P ehled jednotlivých stup p ísp vk a respondent , kte í je p ijímají, jsou uvedeny v tabulce
níže. Vzhledem k I. stupni závislosti p ijímá p ísp vek 31,8 % respondent , dle stupn II 29,4
%, dle stupn III 28,2 % a dle stupn IV 10,6 %.
Po et respondent , kte í uvedli výši stupn p ísp vku, je vyšší než po et respondent , kte í u
p edcházející otázky uvedli, že p ísp vek p ijímají. Je to zp sobeno n kolika respondenty,
kte í sice neuvedli, že p ísp vek p ijímají, ale zárove zmínili výši p ísp vku, který p ijímají.
Statutární m sto eské Bud jovice
Jak je uvedeno i v tabulce níže, p ísp vek dle I. stupn p ijímá 34,3 % respondent . Stupe II
uvedlo 27,4 % respondent , stupe III 26 % respondent a stupe IV 12,3 % respondent .
Tabulka 191 P íjem p ísp vku na sociální službu - pokra ování
Stupe p ísp vku
I. stupe
II. stupe
III. stupe
IV. stupe
eské Bud jovice
25
20
19
9
Ostatní
SO ORP
2
5
5
0
27
25
24
9
250
12.6.22.
Náklady na sociální službu
Po et odpovídajících respondent : 91
SO ORP eské Bud jovice
V tšinu respondent stojí sociální služba práv tolik, kolik je výše p ísp vku, taková je situace
u 39,6 % respondent . Na zaplacení sociální služby využije jen ást p ísp vku 33 %
respondent a 27,5 % respondent zaplatí za sociální službu více, než kolik iní výše
p ísp vku.
Statutární m sto eské Bud jovice
Pro respondenty z eských Bud jovic je výše p ísp vku rovna náklad m na sociální službu u
41 % respondent . Po et respondent , pro které jsou náklady na službu vyšší než p ísp vek,
a po et respondent , kte í na úhradu služby využijí jen ást p ísp vku je shodný, a rovná se
29,5 % respondent .
Tabulka 192 Náklady na využívanou sociální službu
Náklady na sociální službu
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Náklady na službu jsou vyšší, než je výše p ísp vku
Sociální služba m stojí práv tolik, jaká je výše
p ísp vku
23
2
25
32
4
36
Na zaplacení sociální služby využiji jen ást p ísp vku
23
7
30
12.6.23.
Volba poskytovatele služby
Po et odpovídajících respondent : 141
SO ORP eské Bud jovice
Hlavním motivem respondent pro volbu poskytovatele služby je doporu ení známých, kte í
mají dobré zkušenosti s tímto poskytovatelem (57,5 %). 24,1 % respondent o jiném
poskytovateli neví a 2,8 % respondent zvolili poskytovatele z d vodu plné kapacity ostatních
poskytovatel .
Statutární m sto eské Bud jovice
V obci eské Bud jovice je hlavním motivem pro volbu poskytovatele u respondent také
doporu ení známých, kte í mají dobré zkušenosti, tento d vod byl rozhodující pro 55,7 %
respondent . 24,6 % respondent o jiném poskytovateli neví a 3,3 % respondent zvolilo
daného poskytovatele, protože ostatní poskytovatelé nem li volnou kapacitu. Z jiných d vod
(16,4 %) jmenujme nap . to, že poskytovatel, kterého si respondent vybral, je nejblíže k místu
jeho bydlišt .
Tabulka 193 Volba poskytovatele služby
D vody pro volbu
Ostatní nem ly volnou kapacitu
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
4
0
4
Doporu ení známých, kte í mají dobré zkušenosti
68
13
81
O jiném poskytovateli nevím
30
4
34
Jiné
20
2
22
251
12.7.
Dotazníkové šet ení - reziden ní služby
Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti reziden ních služeb bylo provedeno ve
spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena. Dotazníky,
vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové pracovní
skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb
v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl
distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních
skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 135 ks dotazník , p i emž všechny dotazníky byly
distribuovány v rámci reziden ních za ízení v eských Bud jovicích. Žádný z respondent
tedy neuvedl bydlišt mimo statutární m sto.
12.7.1. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 134
Nejvíce zastoupenou v kovou kategorií je v ková kategorie 65 - 75 let, kterou reprezentuje
75,4 % respondent . Druhou nejpo etn jší skupinou jsou zástupci v kové kategorie 21 - 35
let, která p edstavuje 14,2 % respondent .
Tabulka 194 V k respondent
Po et respondent
V ková kategorie
Do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
65 - 75
Nad 75
2
19
6
6
101
0
12.7.2. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 133
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, bylo 63,2 % žen a 36,8 % muž .
Tabulka 195 Pohlaví respondent
V ková kategorie
Muž
Žena
Po et respondent
49
84
252
12.7.3. Za ízení
Po et odpovídajících respondent : 128
Nejvíce respondent tohoto dotazníku žije v Domov pro seniory Hvízdal, jedná se o 56,3 %
respondent . V Domov pro seniory Máj eské Bud jovice žije 20,7 % respondent , v Ústavu
sociální pé e Empatie 16,3 % respondent a v blíže nespecifikovaných domovech pro seniory
1,5 %.
Tabulka 196 Za ízení
Za ízení
DPS HVÍZDAL
DPS MÁJ
DPS
EMPATIE
Po et respondent
76
28
2
22
253
12.7.4. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 134
Nejvyužívan jší službou mezi respondenty, kte í odpov d li na tuto otázku, je domov pro
seniory, jako využívanou službu ji uvedlo 66,4 % respondent . Tento výsledek není nijak
p ekvapivý vzhledem k respondent m toho dotazníku. Dalšími ast ji využívanými sociálními
službami jsou sociální poradenství (21,6 %), osobní asistence (24,6 %), pe ovatelská služba
(23,9 %) a sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (17,9 %).
44,8 % respondent odpov d lo, že využívá více než jednu sociální službu.
Tabulka 197 Využívané sociální služby
Sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Po et respondent
29
33
32
1
8
3
3
7
13
10
4
89
7
6
9
0
2
1
0
17
1
1
0
0
0
0
0
24
6
1
0
3
254
12.7.5. Spokojenost se službami
Po et odpovídajících respondent : 132
Spokojeno s poskytovanými sociálními službami je 96,2 % respondent . 70,5 % respondent
odpov d lo ano na otázku, zda jsou spokojeni se službami a 25,8 % odpov d lo spíše ano.
Nespojeno s poskytovanými službami je 3,8 % respondent , kde 2,3 % respondent
odpov d lo spíše ne a 1,5 % respondent odpov d lo ne.
Tabulka 198 Spokojenost se službami
Po et respondent
93
34
3
2
Spokojenost
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
12.7.6. D vody spokojenosti se službami
Po et odpovídajících respondent : 42
K nej ast jším d vod m spokojenosti respondent
pot ebují i kvalitní služby za ízení.
pat í nap . skute nost, že mají vše, co
Tabulka 199 D vody spokojenosti
D vody
Kvalitní služby
Kvalitní bydlení
Jsem spokojen/a
Kontakt s lidmi
Mám vše pot ebné
Jiné
Po et respondent
12
2
3
3
13
9
12.7.7. D vody nespokojenosti se službami
Po et odpovídajících respondent : 2
D vody nespokojenosti byly uvedeny pouze dva. Jeden z respondent zmi oval komunikaci
personálu, druhý, respektive se jednalo o respondentku, že se musí postarat jak o sebe, tak o
svého manžela.
255
12.7.8. Chyb jící služby
Po et odpovídajících respondent : 83
Na otázku, které z uvedených sociálních služeb respondent m chybí, uvedlo nejvíce
respondent , i p esto, že v tšina z nich jsou rezidenti domov pro seniory, domovy pro seniory
(38,6 %). Domovy pro osoby se zdravotním postižením postrádá 25,3 % respondent .
Chyb jící osobní asistenci uvedlo 19,3 % respondent , chyb jící pe ovatelskou službu uvedlo
15,7 %, podporu samostatného bydlení uvedlo 16,9 % respondent a chrán né bydlení 15,7
%.
Tabulka 200 Chyb jící služby
Sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Po et respondent
6
16
13
11
4
14
4
1
2
0
21
32
7
13
8
0
5
1
1
1
0
7
0
2
2
2
0
4
11
3
5
2
256
12.7.9. D ležitost služeb
Po et odpovídajících respondent : 118
Za nejd ležit jší sociální službu považují respondenti dle o ekávání domovy pro seniory, jako
jednu ze t í nejd ležit jších služeb ji zvolilo 78,8 % respondent . Další d ležitou službou
z pohledu respondent je chrán né bydlení, které jmenovalo 11,9 % respondent , osobní
asistence (5,9 %) a podpora samostatného bydlení (5,9 %).
Tabulka 201 D ležitost služeb
Sociální služba
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Po et respondent
4
7
7
1
0
7
3
1
8
6
5
93
0
14
2
0
1
0
1
1
0
1
0
0
0
2
0
2
5
0
2
0
257
12.7.10.
Zdroj informací o sociálních službách
Po et odpovídajících respondent : 129
Pro získání informací o sociálních službách by se respondenti nej ast ji obrátili na rodiny (30,2
%). Na léka e by se obrátilo pro informace 22,5 % respondent a dalších 10,9 % respondent
by se obrátilo na p átele a spolupracovníky. 18,6 % respondent by si s hledáním informací o
sociálních službách nev d lo rady.
Tabulka 202 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací
Rodina
P átelé, spolupracovníci
Léka
Pracovník obecního ú adu
Pracovník organizace, která služby poskytuje
Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
Nevím
Jiné zdroje
12.7.11.
Po et respondent
39
14
29
3
9
3
7
24
13
Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 128
Za nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb považují respondenti léka e, ozna ilo ho 25
% respondent . Vhodným zp sobem sd lení je pro respondenty i pracovník obecního ú adu
(13,3 %) a poradenské centrum (15,6 %). 32 % respondent neví, jaký zp sob sd lení o
nabídce sociálních služeb by jim nejvíce vyhovoval.
Tabulka 203 Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb
Nejvhodn jší zdroj informací
Léka
Pracovník obecního ú adu
Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
Regionální tisk
Telefonické poradenství
Poradenské centrum
Nevím
Jiné zdroje
Po et respondent
32
17
11
7
6
3
20
41
20
258
12.7.12.
Zlepšení života v za ízeních sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 82
V tšina respondent neví, co by mohlo ješt zlepšit jejich život v za ízeních, která využívají.
Tímto zp sobem odpov d lo 39 %. Další z respondent by uvítali zvýšení kvality stravování
(12,2 %) i nap . více služeb (7,3 %).
Tabulka 204 Zlepšení života v za ízeních
Zp sob zlepšení
Stravování
Více služeb
Jednol žkový pokoj
Více aktivit, být víc venku
Zdravotní stav
Mám vše pot ebné
Léka v DPS
Rodina, p átelé
P ístup sester a pracovník DPS
Finance, práce za peníze
Ne, nevím
Jiné
12.7.13.
Po et respondent
10
6
4
4
4
5
2
4
2
3
32
6
Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního za ízení
Po et odpovídajících respondent : 64
Služby v okolí sociálního za ízení hodnotí respondenti jako dobré ve 43,8 % odpov dích, jako
velmi dobré v 10,9 % odpov dích. Naopak jako pouze dosta ující i nedosta ující byly služby
ohodnoceny shodn 7,8 % z celkového po tu respondent . Jak hodnotit služby v okolí
za ízení neví 23,4 % respondent .
Hodnocení služeb v okolí sociálního za ízení se dá tedy hodnotit jako kladné, sou et prvních
t í kladných odpov dí dává dohromady 56,3 % respondent .
Tabulka 205 Hodnocení služeb v okolí
Hodnocení
Výborné
Velmi dobré
Dobré
Dosta ující
Nedosta ující
Jiné hodnocení
Nevím
Po et respondent
1
7
28
5
5
3
15
259
12.8.
Dotazníkové šet ení - p echodná sociální krize
Dotazníkové šet ení zam ené na uživatele v oblasti p echodná sociální krize bylo provedeno
ve spolupráci s leny p íslušné pracovní skupiny, která byla v rámci plánu vytvo ena.
Dotazníky, vytvo ené speciáln pro danou cílovou skupinu uživatel distribuovali lenové
pracovní skupiny v rámci jednotlivých za ízení a služeb, které jsou uživateli sociálních služeb
v p íslušné oblasti využívány. Dotazníky pro uživatele vycházely z dotazníku, který byl
distribuován široké ve ejnosti s tím, že ást otázek byla ve spolupráci s leny pracovních
skupin uzp sobena pro šet enou cílovou skupinu.
V rámci dotazníkového šet ení bylo získáno 109 ks dotazník .
12.8.1. Bydlišt respondent
Po et odpovídajících respondent : 106
Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, p evážná ást respondent , tj. 87 % pochází z eských
Bud jovic. Ostatní respondenti uvedli jako své bydlišt n kterou z dalších obcí spadajících do
SO ORP eské Bud jovice.
Tabulka 206 Bydlišt respondent
Bydlišt
eské Bud jovice
Ostatní
Po et respondent
92
14
12.8.2. V k respondent
Po et odpovídajících respondent : 106
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (39,3 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku 36 až 50 let (35,1 %). V ková skupina 51 až 65 se ú astnila ze
14 % a zbývající skupiny, tj. v ková skupina do 20 let a nad 65 se ú astnily ve 4,7 % a 6,5 %.
Statutární m sto eské Bud jovice
Nejvíce respondent bylo z v kové kategorie 21 až 35 let (38,7 %). Druhou nejpo etn jší
skupinou byly osoby ve v ku 36 až 50 let (37,6 %). V ková skupina 51 až 65 se ú astnila 14
% a zbývající skupiny, tj. v ková skupina do 20 let a nad 65 se ú astnily 5,4 % a 4,3 %.
Tabulka 207 V k respondent
V ková kategorie
Do 20
21 - 35
36 - 50
51 - 65
Nad 65
eské Bud jovice
5
35
35
13
4
Ostatní
0
6
3
2
3
SO ORP
5
41
38
15
7
260
12.8.3. Pohlaví respondent
Po et odpovídajících respondent : 104
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad této otázky, bylo 48,1 % žen a 51,9 % muž .
Statutární m sto eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li v p ípad
Bud jovice 42,2 % žen a 57,8 % muž .
této otázky, bylo za statutární m sto
eské
Tabulka 208 Pohlaví respondent
Pohlaví respondent
Muž
Žena
eské Bud jovice
38
52
Ostatní
12
2
SO ORP
50
54
12.8.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území
Po et odpovídajících respondent : 92
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, byla p evážná v tšina uživatelem sociálních
služeb (89,1 %). 10,8 % respondent uvedlo, že sociální služby využívá n který z rodinných
p íslušník .
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice se do dotazníkového šet ení zapojily rovn ž
p evážn osoby, které sociální služby využívají (89 %). Ostatní respondenti, tj. 11 % uvedlo,
že sociální služby využívá n který z rodinných p íslušník .
Tabulka 209 Využívání sociálních služeb
Využívání sociálních služeb
Sám jsem uživatelem sociálních služeb
Rodinný p íslušník využívá sociální služby
eské Bud jovice
73
9
Ostatní
SO ORP
9
82
1
10
12.8.5. Využívané sociální služby
Po et odpovídajících respondent : 91
SO ORP eské Bud jovice
Z respondent , kte í odpov d li na tuto otázku, jich nejvíce využívá službu sociálního
poradenství, jako odpov
ji zvolilo 53,6 % respondent . Dalšími nejvyužívan jšími službami
jsou krizové poradenství, které uvedlo 30,8 % respondent , a centra denních služeb, které
uvedlo 25,3 % respondent . Dalšími jmenovanými službami jsou nap . noclehárny (22 %),
nízkoprahová denní centra (19,8 %) a sociální rehabilitace (18,7 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V p ípad statutárního m sta eské Bud jovice je také nejvyužívan jší službou, kterou uvedlo
53,6 % respondent , sociální poradenství. Stejné jsou i další dv nejvyužívan jší služby,
krizová pomoc (33,3 %) a centra denních služeb (25 %). Mezi další využívané služby
respondenti jmenovali nap . noclehárny (22,6 %), nízkoprahová denní centra (21,4 %) a
sociální rehabilitaci (19 %).
261
Tabulka 210 Využívané sociální služby
Využívané sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby
se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
eské Bud jovice
45
2
3
4
0
5
1
21
0
0
0
0
0
0
Ostatní
4
1
1
0
0
0
1
2
0
0
0
0
0
0
SO ORP
49
3
4
4
0
5
2
23
0
0
0
0
0
0
2
0
2
0
6
0
5
2
13
28
18
2
19
3
2
0
0
0
5
0
1
0
0
0
1
0
0
0
6
0
10
2
14
28
18
2
20
3
2
0
0
0
3
9
2
16
0
0
0
1
3
9
2
17
262
12.8.6. Spokojenost s využívanými službami
Po et odpovídajících respondent : 91
SO ORP eské Bud jovice
S využívanými službami je spokojeno p es 90 % respondent . Odpov
ano zvolilo 63,2 %
respondent a odpov
spíše ano uvedlo 27,6 % respondent . Nespokojenost s využívanou
službou uvedlo 9,2 % respondent , tedy ti, kte í odpov d li ne a spíše ne.
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobn spokojení s využívanými sociálními službami jsou i respondenti z eských Bud jovic.
Odpov di ano a spíše ano zvolilo dohromady 90 % respondent a odpov di informující o
nespokojenosti respondent zvolilo 10 % z nich.
Tabulka 211 Spokojenost s využívanými službami
Spokojenost
eské Bud jovice
Ostatní
SO ORP
Ano
50
5
55
Spíše ano
22
2
24
Spíše ne
5
0
5
Ne
3
0
3
12.8.7. D vody spokojenosti
Po et odpovídajících respondent : 52
SO ORP eské Bud jovice
Hlavním d vodem spokojenosti, který uvád jí respondenti, je pomoc p i ešení problém (26,9
%). Dalšími jmenovanými d vody spokojenosti jsou bydlení (17,3 %) a pomoc respondent m
(11,5 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích uvád jí respondenti totožné d vody spokojenosti s poskytovanou
službou. Nej ast jšími d vody jsou i zde bydlení (16,3 %) a hlavn pomoc p i ešení problém
(26,5 %).
Tabulka 212 D vody spokojenosti
D vody spokojenosti
Bydlení
Komunikativnost, osobní p ístup
Nápl asu
Pomáhá mi to
Pomoc p i ešení problém
P íjemní lidé
Za azení do spole nosti
Jiné
eské Bud jovice
8
2
4
6
13
3
4
9
Ostatní
SO ORP
1
0
1
0
1
0
0
0
9
2
5
6
14
3
4
9
263
12.8.8. D vody nespokojenosti
Po et odpovídajících respondent : 5
Statutární m sto eské Bud jovice
Na tuto otázku odpov d li jen respondenti z eských Bud jovic. Jedná se o odpov di
respondent , kte í v p edchozí otázce zvolili odpov
ne a spíše ne. Tito respondenti uvedli
jako d vod své nespokojenosti p ísný režim (40 %), ekání (20 %) a bydlení (20 %).
Tabulka 213 D vody nespokojenosti
D vody nespokojenosti
eské Bud jovice
Bydlení
ekání
Nerozumím své životní situaci
P ísný režim
Ostatní
1
1
1
2
SO ORP
0
0
0
0
1
1
1
2
12.8.9. Hodnocení využívaných služeb
Po et odpovídajících respondent : 87
SO ORP eské Bud jovice
Pro v tšinu respondent jsou sociální služby dob e dostupné a jsou spokojeni, takto
odpov d lo p es 78 % respondent . Pro ást respondent jsou služby asov špatn
dostupné (8,1 %), dopravn špatn dostupné (služba je daleko, špatné dopravní spojení do
místa služby (5,8 %) a finan n p íliš náro né (5,8 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích jsou sociální služby pro v tšinu respondent dob e dostupné a jsou
spokojeni (79,8 %). Pro další respondenty jsou služby špatn
asov dostupné (8,9 %) a
finan n p íliš náro né (5,1 %).
Tabulka 214 Dostupnost sociálních služeb
Dostupnost sociálních služeb
Dob e dostupné, jsem spokojen/a
asov špatn dostupné
Dopravn špatn dostupné
Finan n p íliš náro né
Jiné
eské Bud jovice
63
7
3
4
2
Ostatní
SO ORP
5
0
2
1
0
68
7
5
5
2
264
12.8.10.
Chyb jící služby
Po et odpovídajících respondent : 90
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce chyb jící službou z pohledu respondent , je podpora samostatného bydlení, jako
odpov
ji zvolilo 32,2 % z nich. Dalšími službami, které by respondent m chyb ly, jsou
azylové domy (27,8 %), chrán né bydlení (22,2 %), domovy pro seniory (16,7 %) a sociální
poradenství (15,6 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobné služby by chyb ly i respondent m z eských Bud jovic. Podporu samostatného
bydlení jmenovalo 33,3 % respondent , azylové domy 30,8 % respondent . Dalšími
jmenovanými službami jsou chrán né bydlení (24,4 %) a noclehárny (14,1 %).
Tabulka 215 Chyb jící služby z pohledu respondent
Chyb jící sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny
s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Jiné
eské Bud jovice
12
10
8
2
2
26
2
6
4
3
Ostatní
2
1
4
0
0
3
0
1
1
0
SO ORP
14
11
12
2
2
29
2
7
5
3
11
1
12
10
3
19
5
0
1
15
3
20
3
0
3
0
6
0
24
4
8
9
3
3
11
4
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
7
0
25
4
8
9
3
3
11
4
3
1
4
0
0
0
2
1
6
0
10
1
1
0
0
0
3
2
6
0
10
265
12.8.11.
Nejd ležit jší služby
Po et odpovídajících respondent : 86
SO ORP eské Bud jovice
Za nejd ležit jší sociální službu považují respondenti azylové domy, které mezi t emi
nejd ležit jšími službami uvedlo 36,1 % respondent . Sociální poradenství jmenovalo 26,7
% respondent a noclehárnu a centrum denních služeb uvedlo shodn 16,3 %
respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
Ve m st
eské Bud jovice považují respondenti za nejd ležit jší sociální služby azylové
domy, které jmenovalo 37 % respondent . Sociální poradenství považuje za d ležité 27,4
% respondent , centra denních služeb a noclehárnu shodn 17,8 % respondent .
Tabulka 216 Nejd ležit jší služby z pohledu respondent
Nejd ležit jší sociální služby
Sociální poradenství
Osobní asistence
Pe ovatelská služba
Tís ová pé e
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
Podpora samostatného bydlení
Odleh ovací služby
Centra denních služeb
Denní stacioná e
Týdenní stacioná e
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chrán né bydlení
Sociální služby poskytované ve
zdravotnických za ízeních ústavní pé e
Raná pé e
Telefonická krizová pomoc
Tlumo nické služby
Azylové domy
Domy na p l cesty
Kontaktní centra
Krizová pomoc
Nízkoprahová denní centra
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
Noclehárny
Služby následné pé e
Sociáln
aktiviza ní služby pro rodiny
s d tmi
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a
osoby se zdravotním postižením
Sociáln terapeutické dílny
Terapeutické komunity
Terénní programy
Sociální rehabilitace
Jiné
eské Bud jovice
20
0
4
0
0
7
1
13
0
0
1
7
Ostatní
3
0
3
0
0
2
1
1
0
0
0
2
SO ORP
23
0
7
0
0
9
2
14
0
0
1
9
2
1
3
1
0
1
1
2
0
27
1
2
8
4
1
13
1
0
0
0
4
0
0
1
0
0
1
0
1
2
0
31
1
2
9
4
1
14
1
1
0
1
0
0
0
0
4
5
5
34
0
0
0
1
2
0
4
5
6
36
266
12.8.12.
Zdroj informací o poskytovaných službách
Po et odpovídajících respondent : 105
SO ORP eské Bud jovice
V p ípad , že by respondenti pot ebovali informace o sociálních službách, obrátila by se
v tšina z nich na pracovníka nebo pracovnici organizace, o které ví, že podobné služby
poskytuje, na tyto pracovníky by se obrátilo 45,7 % respondent . Dále by se respondenti
obraceli na rodinu (30,5 %), na pracovníka obecního ú adu (25,7 %), na p átele a na léka e
(obvodního, praktického, psychiatra) by se obrátilo shodn 20 % respondent .
Statutární m sto eské Bud jovice
I respondenti v eských Bud jovicích by se, v p ípad pot eby získat informace o
poskytovaných sociálních službách, nejd íve obrátili na pracovníky organizace, o které ví, že
podobné služby poskytuje, na tyto pracovníky by se obrátilo 49,5 % respondent . Respondenti
by se dále obrátili na tyto zdroje, na rodinu (29,7 %), na pracovníka obecního ú adu (22 %) a
na léka e (obvodního, praktického, psychiatra) by se obrátilo 22 % respondent .
Tabulka 217 Zdroj informací o sociálních službách
Zdroj informací
Na rodinu
Na p átele, spolupracovníky
Na léka e (obv., praktického, odborného, psychiatra)
Na pracovníka obecního ú adu
Na pracovníka organizace poskytující podobné
služby
Pr vodce soc. službami m sta B (informa ní
brožura)
Internet
Nevím
Jiné
eské Bud jovice Ostatní
27
5
18
3
19
2
20
7
SO ORP
32
21
21
27
45
3
48
5
13
9
1
0
3
0
0
5
16
9
1
267
12.8.13.
Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 103
SO ORP eské Bud jovice
Za nejvhodn jší zp sob sd lení o nabídce sociálních služeb považují respondenti zejména
léka e, který by vyhovoval 34 % respondent , pracovníka obecního ú adu, kterého jmenovalo
33 % respondent a Pr vodce sociálními službami m sta eské Bud jovice (30,1 %). Za další
vhodné zp soby považují respondenti poradenské centrum (18,5 %) a internet (20,4 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobné zp soby sd lení by vyhovovaly i respondent m z eských Bud jovic, jako
nejvhodn jší zp soby jmenovali léka e (36 %), Pr vodce sociálními službami m sta eské
Bud jovice (32,6 %) a pracovníka obecního ú adu (30,3 %). Internet by vyhovoval 19,1 %
respondent a poradenské centrum 18 % respondent . Více než jednu odpov
zvolilo 43
respondent .
Tabulka 218 Nabídka sociálních služeb
Forma nabídky
Léka
Pracovník obecního ú adu
Pr vodce sociálními službami
Bud jovice (informa ní brožura)
Internet
Regionální tisk
Telefonické poradenství
Poradenské centrum
Jiné zdroje (vypište):
Nevím
m sta
eské
eské Bud jovice
32
27
Ostatní
3
7
SO ORP
35
34
29
2
31
17
9
6
16
0
6
4
1
1
3
0
0
21
10
7
19
0
6
268
12.8.14.
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Po et odpovídajících respondent : 88
SO ORP eské Bud jovice
Nejvíce by respondent m pomohla zlepšit život v obci lepší dostupnost WC, kterou by uvítalo
58 % respondent . Dále by respondenti uvítali více lavi ek (38,6 %), bezbariérovost chodník
a p echod pro chodce (25 %) a více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem bezbariérovou dopravu (23,9 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích si také respondenti myslí, že by jim nejvíce pomohla zlepšit život
v obci lepší dostupnost WC, takto odpov d lo 57,1 % respondent . Respondenti by také
uvítali více lavi ek (37,7 %), bezbariérovost chodník a p echod pro chodce (26 %), stejn
jako více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním ádem (26 %).
Tabulka 219 Co nejvíce pom že zm nit život v obci
Ostatní SO ORP
eské Bud jovice
Co nejvíce pom že zm nit život v obci
20
2
22
20
1
21
Bezbariérové vstupy do bytových dom
10
1
11
Více lavi ek
29
5
34
Lepší dostupnost WC
Bezbariérové
vstupy
k bankomat m apod.
44
7
51
8
1
9
8
1
9
Bezbariérovost chodník a p echod pro chodce
Více nízkopodlažních autobus s pravidelným jízdním
ádem - bezbariérová doprava
Jiné
do
ve ejných
budov,
269
12.8.15.
Nejpal iv jší sociální problémy
Po et odpovídajících respondent : 102
SO ORP eské Bud jovice
Nejpal iv jšími sociálními problémy jsou pro v tšinu respondent nezam stnanost (40,2 %),
uživatelé drog (37,3%), kriminalita (34,3 %) a malá snaha ú ad ešit sociálními problémy
ob an (33,3 %). Za další sociální problémy považují respondenti agresivní mládež (29,4 %),
rasismus (19,6 %) a bezdomovce (17,7 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích považují respondenti za nejpal iv jší sociální problémy
nezam stnanost (41,6 %), uživatele drog (37,1 %), kriminalitu (33,7 %), malou snahu ú ad
ešit sociální problémy ob an (32,6 %) a agresivní mládež (32,6 %). Respondenti také
vnímají jako sociální problém rasismus (20,2 %), bezdomovce (19,1 %) a sociáln
nep izp sobivé ob any (18 %).
Tabulka 220 Nejpal iv jší problém
Nejpal iv jší problém
Nezam stnanost
Agresivní mládež
Nedostate ný B mate ských školek
Špatné zacházení s ob any s postižením
Malá snaha ú adu ešit sociální problémy
Sociáln nep izp sobiví ob ané
Bezdomovci
Kriminalita
Špatné zacházení se seniory
Rasismus
Uživatelé drog
Nepo ádek
eské Bud jovice
37
29
8
11
29
16
17
30
7
18
33
2
Ostatní
SO ORP
4
1
3
3
5
1
1
5
1
2
5
0
41
30
11
14
34
17
18
35
8
20
38
2
270
12.8.16.
Plánování sociálních služeb
Po et odpovídajících respondent : 106
SO ORP eské Bud jovice
V tšina respondent se domnívá, že by obec m la aktivn plánovat další rozvoj sociálních
služeb pro své ob any, souhlas vyslovilo p es 83 % respondent . Odpov
ur it ano zvolilo
70,8 % respondent a odpov
ano 13,2 % respondent . Nesouhlas s aktivním plánováním
sociálních služeb vyslovilo mén než 1 % respondent . 15,1 % respondent na tuto otázku
neodpov d lo nebo odpov d lo, že neví.
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích se také respondenti domnívají, že by obec m la aktivn plánovat
další rozvoj sociálních služeb pro své ob any, souhlas vyslovilo p es 83 % respondent .
Odpov
ur it ano zvolilo 70,7 % respondent a odpov
spíše ano 13 % respondent .
Nesouhlas vyslovilo 1,1 % respondent . Jak na tuto otázku odpov d t nev d lo nebo
odpov neuvedlo 15,2 % respondent .
Tabulka 221 Plánování sociálních služeb
Má obec plánovat sociální služby
Ur it ano
Spíše ano
Spíše ne
Ur it ne
Nevím/bez odpov di
eské Bud jovice
Ostatní
65
12
1
0
14
10
2
0
0
2
SO ORP
75
14
1
0
16
271
12.8.17.
Sou asná životní situace
Po et odpovídajících respondent : 103
SO ORP eské Bud jovice
Respondenti na otázku týkající se popisu jejich životní situace uvedli, že jsou bez zam stnání
(47,6 %), že nemají zajišt né stálé bydlení (46,6 %), že jejich domácnost má velmi nízké
p íjmy (38,8 %) a že se rozpadla jejich rodina (34 %). Respondenti také mají velké dluhy, kv li
kterým jim hrozí exekuce (22,3 %), 15,5 % respondent eší právní spor a 10,7 % respondent
vyr stalo bez rodiny (opustili d tský domov apod.).
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích popisují respondenti svou sou asnou životní situaci následovn :
nezam stnáno jich je 51,7 %, 49,4 % nemá zajišt no stálé bydlení, nízký p íjem domácnosti
uvedlo 33,7 % respondent a stejný po et respondent uvedlo i rozpad jejich rodiny. Hrozící
exekuci kv li velkým dluh m uvádí 22,5 % respondent , soudní spor eší 16,9 % respondent
a 12,4 % respondent vyr stalo bez rodiny (opustilo d tský domov apod.)
Tabulka 222 Životní situace
Životní situace
Jsem bez zam stnání
Naše domácnost má velmi nízké p íjmy
Nemám zajišt né stálé bydlení
V naší rodin jsou osoby se závislostí
Rozpadla se naše rodina
Odešel/a jsem od rodiny (kv li domácímu násilí apod.)
Mám velké dluhy (hrozí exekuce)
Nedávno jsem se vrátil/a z výkonu trestu
Nedávno jsem se vrátil/a z lé ení
Vyr stal jsem bez rodiny (opustil jsem d tský domov)
eším soudní spor
Jiné
eské Bud jovice Ostatní
46
3
30
10
44
4
10
0
5
30
7
1
20
3
8
0
0
5
11
0
1
15
11
0
SO ORP
49
40
48
10
35
8
23
8
5
11
16
11
272
12.8.18.
Délka trvání obtížné životní situace
Po et odpovídajících respondent : 101
SO ORP eské Bud jovice
V tšina respondent se nachází v obtížné životní situaci více než rok (58,4 %). Mén než
jeden rok uvedlo 9,9 % respondent a mén než p l roku 7,9 % respondent . 14,9 %
respondent uvedlo, že neví, jak dlouho se v obtížné životní situaci nachází nebo si na to
nepamatují.
Statutární m sto eské Bud jovice
V eských Bud jovicích také v tšina respondent uvedla, že se nachází v obtížné životní
situaci déle než jeden rok (56,7 %). Mén než jeden rok se v obtížné životní situaci nachází 10
% respondent a mén než p l roku 8,9 %. 15,6 % respondent uvedlo, že si nejsou jisti nebo
si nepamatují, jak dlouho se v obtížné životní situaci nacházejí.
Tabulka 223 Délka obtížné životní situace
Doba trvání obtížné životní situace
N kolik dní
N kolik týdn
Mén než p l roku
Mén než jeden rok
Více než rok
Nevím/nepamatuji si
eské Bud jovice
3
5
8
9
51
14
Ostatní
SO ORP
0
1
0
1
8
1
3
6
8
10
59
15
273
12.8.19.
Zlepšení stávající sou asné situace
Po et odpovídajících respondent : 84
SO ORP eské Bud jovice
Respondent m by nejvíce pomohlo zlepšit jejich sou asnou situaci bydlení (42,9%) a
zam stnání (41,7 %). Dalšími faktory, které by respondent m pomohly zlepšit sou asnou
situaci, jsou finance (27,4 %) a vztahy v rodin (16,7 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
Podobné záležitosti by pomohly zlepšit sou asnou situaci i respondent m v eských
Bud jovicích, bydlení uvedlo 45,3 % a zam stnání by pomohlo 38,7 % respondent .
Respondenti dále uvedli finance (24 %) a vztahy v rodin (17,3 %).
Tabulka 224 Zlepšení stávající sou asné situace
Co by Vám pomohlo zlepšit situaci
Zam stnání
Bydlení
Finance
Poradenství
Komunikace
Informovanost
Sociální podpora
Psychoterapie
Vztahy v rodin
Zdravotní stav
Lepší zákony
Mate ská škola
Sociální problémy
Hlídání d tí
Insolven ní zákon
Poplatky u léka e
Nápl asu
Podpora samostatného bydlení
eské Bud jovice
29
34
18
2
2
2
2
2
13
2
1
1
1
1
1
1
1
0
Ostatní
SO ORP
6
2
5
1
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
35
36
23
3
3
2
2
2
14
2
1
1
1
1
1
1
1
1
274
12.8.20.
Zdroj p íjm
Po et odpovídajících respondent : 105
SO ORP eské Bud jovice
Pro v tšinu respondent jsou zdrojem p íjm sociální dávky, uvedlo je 50,5 % respondent .
Dalšími zdroji p íjm , které respondenti jmenovali, jsou d chody (24,8 %), p íležitostné výd lky
(22,9 %) a stálý plat v zam stnání (21 %).
Statutární m sto eské Bud jovice
I v eských Bud jovicích jsou pro v tšinu respondent zdrojem p íjm sociální dávky, uvedlo
je 50,6 % respondent . Respondenti dále jmenovali následující zdroje p íjm : d chod (23,1
%), p íležitostný výd lek (22 %), stálý plat v zam stnání (20,9 %) a finan ní pomoc v rámci
rodiny nebo blízkých p átel (14,3 %).
Tabulka 225 Zdroj p íjm
Zdroj p íjm
Stálý plat v zam stnání
Sociální dávky
Podpora v nezam stnanosti
Výživné (alimenty)
D chod
Nemocenská
P íležitostný výd lek
Fin. pomoc v rámci rodiny, od blízkých p átel
ID
Krádeže
Žebrání
Mate ská
Brigády
eské Bud jovice
19
46
5
3
21
0
20
13
1
3
2
1
1
Ostatní
SO ORP
3
7
0
2
5
0
4
0
0
0
0
0
0
22
53
5
5
26
0
24
13
1
3
2
1
1
275
13.
Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS
V rámci projektu bylo zvoleno 6 prioritních oblastí, pro které byly vytvo eny pracovní skupiny
zabývající se zvolenou problematikou. Každá pracovní skupina m la nejmén 7 len , p i emž
v každé skupin byla dodržena zásada triády, tzn., že byli zastoupeni jak zástupci
poskytovatel sociálních služeb i zadavatel , tak uživatel .
-
ešenými cílovými oblastmi byly:
D ti a mládež,
Poradenství,
Osoby v akutn nep íznivé sociální situaci,
Reziden ní služby,
Terénní služby - zdravotn sociální handicap,
Terénní služby - sociální handicap,
Dále jsou uvedeny výstupy jednotlivých pracovních skupin skládající se p edevším
z charakteristiky jednotlivých oblastí, kterými se pracovní skupiny zabývaly, a SWOT analýz,
tedy analýz silných a slabých stránek a p íležitostí a ohrožení. V p ípad n kterých skupin byly
vytvo eny návrhové ásti obsahující priority, opat ení a aktivity, které reagují na situaci v dané
oblasti.
Dále uvedené výstupy byly použity pro zpracování obecné návrhové ásti Rozvojového plánu
sociálních služeb m sta
eské Bud jovice na roky 2008 - 2013. K dalšímu využití
zpracovaných materiál dojde v rámci tzv. „ak ních ro ních plán “, které budou sestavovány
op t ve spolupráci s pracovními skupinami ustanovenými pro jednotlivé oblasti.
276
13.1.
Oblast d ti a mládež
13.1.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
d ti, mládež a zákonný zástupce s možnou specifikací:
- d ti a mládež obecn
- zdravotn a sociáln znevýhodn né d ti
- d ti se specifickými problémy
v k
d ti a mládež do 26 let v ku a jejich zákonní zástupci
typ služby, které jsou dané osoby uživateli
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
sociáln terapeutické innosti
pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí
výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti
poskytnutí ubytování
pé e o týrané, zneužívané a zanedbané d ti
organizace a výkon výchovných a trestních opat ení u mladistvých
opat ení proba ního ú edníka u d tí mladších 15 let
typy problém , pot eby, které dané osoby eší
zdravotní
volno asové
psychické
závislost na návykových látkách
školní p íprava
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
sociální poradenství
raná pé e
domy na p l cesty
nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
§ 37
§ 54
§ 58
§ 62
§ 65
p esahy z hlediska cílové skupiny
d ti závislé na návykových látkách
zdravotn postižené d ti
d ti bez domova
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
sociální poradenství
osobní asistence
odleh ovací služby
denní stacioná
týdenní stacioná
§ 37
§ 39
§ 44
§ 46
§ 47
277
13.1.2. SWOT analýza pro oblast d ti a mládež
Obsah
faktor
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
1. práce s celou rodinou
2. rozsáhlá sí poskytovatel sociálních
služeb
3. kvalita služeb poskytovaných
stávajícími organizacemi (stabilita a
tradice n kterých za ízení)
4. nabídka organizovaných
volno asových aktivit pro d ti do 15
let v ku
5. spolupráce s ostatními organizacemi
6. možnost volby za ízení sociálních
služeb díky nov poskytovanému
p ísp vku na pé i
7. bezplatnost n kterých sociálních
služeb
8. existence Pr vodce sociálními
službami m sta eské Bud jovice
(každoro ní aktualizace)
vnit ní
1. kvalifikovaný personál (o)29
2. dostupnost nabídky sociálních
služeb pro cílovou skupinu (o)
3. registrace poskytovatel sociálních
služeb, zavád ní standard kvality
sociálních služeb (o)
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
1. nedostate ná sí i kapacita
stávajících za ízení sociálních
služeb zam ených na pé i o
zdravotn postižené d ti
2. malá nabídka neorganizovaných
volno asových aktivit pro d ti a
mládež bez omezení v ku
3. malá nabídka organizovaných
volno asových aktivit pro d ti a
mládež od 15 let výše
4. sí organizací pro d ti se
specifickými problémy
5. problematická spolupráce
s uživateli služeb
6. nedostate ná kapacita v oblasti
poradenství pro cílovou skupinu p esah
7. chyb jící navazující lánky pro pé i
o mládež a dosp lé ob any se
zdravotním znevýhodn ním p esah
8. nedostatek p íležitostí
volno asových aktivit v okolních
obcích (centralizace sociálních
služeb)
1. nedostatek financí (o)
2. nedostatek vhodných prostor bezbariérovost (o)
3. chyb jící sociáln -právní supervize
sociálních služeb (o)
4. nedostatek dobrovolník (o)
5. napl ování standard kvality
sociálních služeb (o)
6. nedostate ná prezentace
organizací (o)
7. dopravní a asová dostupnost (o)
8. informovanost ve ejnosti o nabídce
sociálních služeb (o)
29
V rámci n kterých SWOT analýz jsou faktory uvedené v jednotlivých kvadrantech rozd leny na
specifické, tj. na ty, které se vztahují p ímo k ešené oblasti (v tomto p ípad k oblasti d ti a mládež), a
na ty, které lze vztáhnout na celou oblast sociálních služeb.
278
vn jší
P ÍLEŽITOSTI
1. podpora primární prevence
(prevence sociáln patologických
jev ) - podpora vzniku
multikulturních, duchovních a
komunitních center, h iš ,
sportovních areál , apod.
2. rozší ení a zkvalitn ní terénní práce
3. integrace d tí se zdravotním a
sociálním znevýhodn ním
4. propojení zdravotnických, školských
a sociálních za ízení (psycholog,
pedopsychiatr, výchovný poradce,
metodik prevence, sociální
pracovník)
5. prohlubování spolupráce odborník
nap í organizacemi - v rámci
sociálních služeb, škol, školských
za ízení… formou „kulatých stol “ organizovaných magistrátem m sta
eské Bud jovice
6. kvalitní celoživotní vzd lávání
pracovník v oblasti pé e o d ti a
mládež nejen v rámci sociálních
služeb
1. víceletý dota ní individuální plán
z KÚ J K (o)
2. nové plánovací období EU 2008 2013 (o)
3. zmapování kapacity stávajících
sociálních služeb na území SO ORP
B,následná identifikace chyb jících
lánk sociální oblasti (o)
4. propojování ve ejné správy, NNO,
privátního sektoru a odborné
ve ejnosti - multitým (o)
5. dostupnost sociáln -právní
supervize sociálních služeb (o)
6. podpora a motivace dobrovolnické
služby (o)
OHROŽENÍ
1. nar stající nezájem cílové skupiny
o jakékoliv organizované
volno asové aktivity
2. nedostatek odborník - d tských
psycholog , speciálních pedagog ,
školních psycholog , mediátor aj.
3. budování komer ních center, heren
(rizikové a závadové chování d tí a
mládeže)
4. podce ování problematiky
n kterých typ závislostí u d tí
1. nejasná pravidla v poskytování
finan ních prost edk od MPSV
(financování provozu) (o)
2. obtížnost erpání finan ních
prost edk z ve ejných zdroj
(složitá pravidla dota ních titul EU,
nutnost p edfinancování, vysoké
procento požadované spoluú asti)
(o)
3. nejednotný výklad pravidel p i
vykonávání inspekcí kvality
sociálních služeb (o)
4. finan ní neohodnocení sociální
práce a nezájem o zam stnání ze
strany absolvent (p edevším
muž ) v sociálních službách (o)
5. neprovázanost legislativy a její
nejednotný a obtížný výklad (o)
6. politický lobbing na úkor sociální
sféry (o)
7. negativní p edsudky v i
specifickým cílovým skupinám (o)
8. p edsudky v i NNO (státní orgány,
vláda, prezident) (o)
9. zneužívání p ísp vk na pé i (o)
10. nekvalitn zpracovaný plán rozvoje
sociálních služeb (o)
279
13.1.3. Návrhová ást pro oblast d ti a mládež
Priorita 1 Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových za ízení
Opat ení 1.1. Podpora vzniku chrán ných h iš a sportovních areál , apod.
Opat ení 1.2. Zajišt ní vhodných prostor
Opat ení 1.3. Materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti
Opat ení 1.4. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Opat ení 1.5. Rozší ení a zkvalitn ní terénní práce
Aktivita - vyhledávání problémové mládeže
Aktivita - kvalitní terénní programy
Priorita 2 Multitým - propojení zdravotnických, školských a sociálních za ízení a orgán
inných v trestním ízení
Opat ení 2.1. Pravidelné zajiš ování vhodných prostor
Opat ení 2.2. Oslovení odborník
Opat ení 2.3. Materiální a organiza ní zajišt ní ve spolupráci s Magistrátem m sta (kulaté
stoly)
Priorita 3 Vznik za ízení pro d ti s poruchami chování
Opat ení 3.1 Specifické t ídy v rámci mate ských škol
Aktivita - zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou
Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Opat ení 3.2. Za ízení s dobrovolným diagnosticko-terapeutickým pobytem pro mládež nad 15
let
Aktivita - zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou
Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Priorita 4 Vznik dom na p li cesty - následná pé e
Opat ení 4.1. Zajišt ní vhodných prostor s dostate nou kapacitou
Opat ení 4.2. Materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti
Opat ení 4.3. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Priorita 5 Vznik krizových l žek
Opat ení 5.1. Materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti
Opat ení 5.2. Zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Opat ení 5.3. Informovanost o této služb
Aktivita - distribuce informa ních leták na školách
Aktivita - odborné p ednášky na školách
280
Priorita 6 Rozvoj kvality života rodin s d tmi se zdravotním postižením
Opat ení 6.1. Zachování služby denního a týdenního stacioná e
Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Aktivita - rozší ení prostor pro poskytování služeb
Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti
Opat ení 6.2. Vznik odleh ovací služby
Aktivita - materiální a organiza ní zajišt ní služby
Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na provoz
Aktivita - celoživotní vzd lávání pracovník v sociální oblasti
Opat ení 6.3. Vybudování integra ních zahrad a h iš
Aktivita - realizace výstavby integra ních zahrad a h iš
Aktivita - zajišt ní finan ních prost edk na údržbu
281
13.2.
Oblast poradenství
13.2.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
osoby, které se pot ebují zorientovat ve svých právech a oprávn ných zájmech
osoby ešící n jaký problém nebo sociální událost (mate ství, ztráta zam stnání)
osoby v nep íznivé životní situaci
osoby, které mají n jaký problém
v k
bez ohledu na v k (ve v tšin p ípad jsou však sociální služby v oblasti poradenství
poskytovány osobám zpravidla starším 15 resp. 18 let)
typ služeb, které jsou danými osobami využívány
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
sociáln terapeutické innosti
pomoc pro uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí
výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti
poskytnutí poradenství p i ešení nep íznivé životní situace
podpora vztah a kontakt s rodinou a dalšími institucemi
poradenství v oblasti sociáln právní a právní poskytování pomoci a podpory lidem s duševním
onemocn ním
doprovod i pomoc p i vyjednávání po ú adech
zprost edkování dalších navazujících služeb
p j ování kompenza ních pom cek
typy problém , pot eby, které dané osoby eší
pracovní
zdravotní
psychické
osobní
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
sociální poradenství
tlumo nická služba
§ 37
§ 56
p esahy z hlediska cílové skupiny
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
telefonická krizová intervence
sociální poradenství pro d ti a mládež
282
13.2.2. SWOT analýza pro oblast poradenství
Obsah
faktor
vnit ní
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
1. kvalita poskytovaných služeb
(zavád ní standard kvality,
kvalifikovaný personál v p ímé
pé i)
2. flexibilita (pomoc šitá na míru,
doprovázení, vyjednávání, podpora)
a profilace (specializace na ur itý typ
poradenství v etn existence
ob anského poradenství)
3. pokrytí širokého spektra cílových
skupin
4. bezplatnost služeb
5. asová dostupnost sociálních služeb
6. nízkoprahovost
7. spokojení uživatelé (dobrá
komunikace s uživateli, jejich
informovanost a d v ra)
1. vzájemná spolupráce poskytovatel
sociálních služeb (o)
2. pravidelné setkávání zástupc
ve ejné správy, NNO a jiných
zainteresovaných subjekt (o)
3. pr vodce sociálními službami (o)
4. informovanost MM B o
poskytovaných sociálních službách
na území m sta (odkazování na
konkrétní organizace) (o)
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
1. nedostate ná informovanost
specifických okruh obyvatel
(neslyšící, etnické menšiny,
azylanti)
2. nedostate ná kapacita poradenství
v oblasti zam stnávání osob
znevýhodn ných na trhu práce
(nap . zdravotn postižených)
3. nedostate ná kapacita poradenství
v oblasti dluhové problematiky
4. nedostate ná aplikace nových
technik poradenství - bezplatná
ob anská mediace
1. podfinancování odborník
v sociálních službách (o)
2. nedosta ující fundraising
organizací (vícezdrojové
financování) (o)
3. kumulace funkcí a rolí pracovník
v NNO (neprofesionální ízení
organizace, chyb jící management
v NNO) (o)
4. fluktuace zam stnanc (o)
5. slabá propagace výsledk práce
v oblasti sociálních služeb (o)
6. špatná dostupnost služeb pro
obyvatele SO ORP B (nap .
špatná informovanost, dopravní a
asová dostupnost) (o)
7. komunika ní bariéry neslyšících a
nedostatek tlumo ník znakového
jazyka (o)
8. chybí krizové centrum (l žkové
za ízení) - možný p esah (o)
9. bariérové prostory (o)
283
vn jší
P ÍLEŽITOSTI
1. provád ní sociální politiky pomocí
kvalitních místních rozvojových
plán sociálních služeb a
následného monitoringu jejich pln ní
(ak ní ro ní plány) v etn aktivizace
ve ejnosti se více ob ansky
angažovat na tvorb plán
sociálních služeb (o)
2. nové plánovací období EU 2008 2013 (o)
3. podpora vzd lávání pracovník a
vytvo ení místního systému
kvalitního vzd lávání (kvalitní lekto i,
spolupráce s místními VŠ,
monitoring pot eb v oblasti soc.
služeb) (o)
4. medializace cílových skupin
(odbourávání p edsudk , informace
o práci s cílovými skupinami,
prezentace výsledk práce) (o)
5. propojování ve ejné správy, NNO,
privátního sektoru a odborné
ve ejnosti (o)
6. setkávání a spolupráce NNO (o)
7. provázanost plánu RPSS s krajským
rozvojovým dokumentem (o)
8. dobrovolnická práce (o)
9. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních
službách a p íslušná provád cí
vyhláška (o)
OHROŽENÍ
1. nesystemati nost financování
(nejednozna nost a nepr hlednost
dota ních pravidel, diskontinuita
projekt , obtížné udržení kontinuity
projekt ) (o)
2. nedo ešená legislativa (nap .
inspekce kvality sociálních služeb nejasné podmínky) (o)
3. negativní p edsudky v i
specifickým cílovým skupinám (z
pohledu ve ejnosti, ve ejné správy
i nap . sponzor ) (o)
4. komunika ní bariéry neslyšících,
event. dalších specifických skupin
ve ejnosti (o)
5. nedostate ná informovanost o
profesionalit NNO (o)
6. chyb jící zdravá
konkurenceschopnost (o)
284
13.2.3. Návrhová ást pro oblast poradenství
Priorita 1 Zvyšování informovanosti
Opat ení 1.1. Zvyšování informovanosti specifických cílových skupin obyvatel
Aktivity - se zacílením na osoby se sluchovým postižením (neslyšící)
Aktivity - se zacílením na etnické menšiny
Aktivity - se zacílením na azylanty, migranty
Opat ení 1.2. Zvyšování informovanosti o specifických cílových skupinách obyvatel
Aktivity - se zam ením na státní správu
Aktivity - se zam ením na ve ejnost
Aktivity - se zam ením na sponzory
Opat ení 1.3. Zvyšování informovanosti o profesionalit NNO
Aktivity - se zam ením na ve ejnou správu
Aktivity - se zam ením na ve ejnost
Aktivity - se zam ením na sponzory
Opat ení 1.4 Zvyšování informovanosti na území SO ORP (s d razem na území mimo
statutární m sto B)
Aktivity - se zacílením na obecní ú ady
Aktivity - se zacílením na obyvatele obcí
Priorita 2 Zvýšení kapacity v oblasti sociálního poradenství
Opat ení 2.1 Sociální poradenství v oblasti zam stnávání osob znevýhodn ných na trhu práce
Opat ení 2.2 Sociální poradenství v oblasti dluhové problematiky
Opat ení 2.3 Aplikace nových technik poradenství
Aktivity - bezplatná ob anská mediace
Priorita 3 Zachování a rozvoj stávající sít sociálního poradenství
Opat ení 3.1 Posílení fundraisingových aktivit NNO
Opat ení 3.2 Dota ní program statutárního m sta
oblasti
eské Bud jovice na podporu sociální
Opat ení 3.3 Propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti
Opat ení 3.4 Setkávání a spolupráce NNO
Priorita 4 Provád ní sociální politiky na místní úrovni
Opat ení 4.1 Vytvá ení kvalitních místních rozvojových plán
jejich kontinuity
sociálních služeb a zajišt ní
Opat ení 4. 2 Následný monitoring jejich pln ní
Aktivity - monitoring ze strany Monitorovacího výboru
Aktivity - realizace ak ních ro ních plán ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb na
území statutárního m sta
Opat ení 4.3. Implementace rozvojových plán
285
Opat ení 4.4 Aktivizace ve ejnosti se více ob ansky angažovat na tvorb
služeb
plán
sociálních
Priorita 5 Podpora vzd lávání v sociální oblasti
Opat ení 5.1 Monitoring pot eb
Opat ení 5.2 Zvýšení spolupráce s místními vysokými školami
Opat ení 5.3 Vytvo ení systému kvalitního vzd lávání na místní úrovni na základ monitoringu
pot eb
Aktivity - vzd lávání v oblasti fundraisingu
Aktivity - vzd lávání v oblasti managementu NNO
Aktivity - vzd lávání v oblasti komunika ních dovedností
Opat ení 5.4 Supervize
286
13.3.
Oblast p echodná a sociální krize
13.3.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
osoby bez p íst eší
- akutní i chronické
osoby v krizi
- akutní
osoby v akutní nebo trvalé psychické krizi
- akutní
osoby se zdravotním postižením v krizi
- akutní
osoby opoušt jící za ízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti
- chronické
osoby opoušt jící výkon trestu odn tí svobody
- chronické
osoby propušt né z ochranné lé by
- chronické
ob ti trestné innosti
- akutní
ob ti domácího násilí
- akutní
ob ti obchodu s lidmi
- akutní
osoby ohrožené sociální exkluzí
- akutní i chronické
nezam stnaní
- chronické
v k
bez ohledu na v k
typ služby, které jsou dané osoby uživateli
poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
poskytnutí stravy (pomoc p i zajiš ování stravy)
poskytnutí ubytování, p enocování (limitovat dobou)
vzd lávací a aktiviza ní innosti
sociální poradenství
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
sociáln terapeutické innosti
pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí
telefonická krizová pomoc
nácvik dovedností pro zvládání pé e o vlastní osobu, sobesta nosti a dalších inností
vedoucích k sociálnímu za len ní
podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností
typy problém , pot eby, které dané osoby eší
nejsou schopny se bez pomoci uplatnit na trhu práce
nedokáží hájit svoje práva a zájmy
nedokáží sami využívat r zné možnosti, které spole nost nabízí ke zlepšení jejich krizové
sociální situace
v r zných životních situacích, které jsou pro v tšinovou spole nost b žné, se neorientují
nedokáží si zajistit ani základní životní pot eby
bez pomoci se nedokáží ú inn a trvale za le ovat do spole nosti
bez podpory neza nou svoji nep íznivou sociální situaci ešit
po zlepšení své sociální situace se vrací, nemají-li dostate nou následnou podporu, p vodním
životním návyk m a zp sobu života, který vede opakovan ke konfliktu se spole ností
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
sociální poradenství
telefonická krizová pomoc
azylové domy
domy na p l cesty
§ 37 - akutní
§ 55 - akutní
§ 57 - chronické
§ 58 - chronické
287
krizová pomoc
nízkoprahová denní centra
noclehárny
sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
terénní programy
sociální rehabilitace
§ 60 - akutní
§ 61 - akutní
§ 63 - akutní
§ 65 - chronické
§ 69 - akutní
§ 70 - chronické
p esahy z hlediska cílové skupiny
osoby v akutní nebo trvalé psychické krizi
osoby se zdravotním postižením v krizi
osoby propušt né z ochranné lé by
ob ti domácího násilí
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
služby následné pé e
sociáln terapeutické dílny
terapeutická komunita
§ 64
§ 67
§ 68
288
13.3.2. SWOT analýza pro oblast p echodná a sociální krize
Obsah
faktor
vn jší
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
- sociální služby využitelné pro cílovou
skupinu jsou zmapovány, jsou známá
„bílá místa“ chyb jících služeb
(Zadavatel, Poskytovatel)
- poskytovatelé sociálních služeb mají
potenciál a motivaci služby dále rozvíjet
(Poskytovatel)
- celostní p ístup k problematice a
cílové skupin
(Zadavatel, Poskytovatel)
- dobrá úrove poskytovaných služeb,
dlouholeté zkušenosti poskytovatel
(tradice), uživatelé mají
k poskytovaným službám d v ru
(Poskytovatel)
- dobrá spolupráce mezi Odborem
sociálních v cí Magistrátu m sta eské
Bud jovice, poskytovateli a dalšími
institucemi (ú ad práce, proba ní a
media ní služba apod.)
(Zadavatel)
- flexibilita a individuální p ístup
k pot ebám uživatel ze strany
poskytovatel sociálních služeb
(Poskytovatel)
- kooperace uvnit velkých
poskytovatel sociálních služeb mezi
jednotlivými projekty
(Poskytovatel)
- služby jsou z p evážné ásti
zasí ovány a jsou pro cílové skupiny
finan n dostupné
(Zadavatel, Poskytovatel)
- velmi dobrá struktura a návaznost
sociálních služeb pro osoby závislé na
návykových látkách (mimo alkoholu) terénní sociální program / poradenství /
substituce / dolé ovací za ízení.
(Zadavatel, Poskytovatel)
- poskytovatelé sociálních služeb prošli
registrací poskytovatel sociálních
služeb, spl ují standardy sociálních
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
- „Bílá místa“ v systému služeb pro cílovou
skupinu nebo nízká kapacita stávajících
služeb
(Zadavatel, Poskytovatel)
- chybí za ízení pro celé rodiny bez
p íst eší (v krizi)
(Zadavatel, Poskytovatel)
- nezmapované specifické a rizikové
skupiny obyvatel - nízkop íjmoví
starod chodci, osoby s nárokem na
výplatu penze ale bez pot ebných dob
pojišt ní, apod.
(Zadavatel, Poskytovatel)
- chybí pr b žný monitoring etnosti a
pot eb cílové skupiny a možností
poskytovatel sociálních služeb
(Zadavatel)
- napln ná/nedostate ná kapacita
azylového domu pro matky s d tmi
(Zadavatel, Poskytovatel)
- azylový d m není vhodný pro seniory
bez p íst eší
(Poskytovatel)
- informovanost sm rem k ve ejnosti
(chybí p íklady dobré praxe) a sm rem
k cílové skupin
(Zadavatel, Poskytovatel)
- nulová motivace n kterých uživatel (ale
respekt poskytovatele v i svobodnému
rozhodnutí klienta) a negativní ve ejné
mín ní o cílové skupin
(Zadavatel, Poskytovatel, Uživatel)
- nevyhovující (staré) vybavení nebo
nedostate né vybavení poskytovatel
sociálních služeb pot ebným za ízením
(Zadavatel, Poskytovatel)
- nedostate ná nabídka služeb / za ízení
pro závislé na alkoholu
(Zadavatel, Poskytovatel)
- koncentrace n kterých služeb do
jednoho místa
(Zadavatel, Poskytovatel)
289
služeb
(Poskytovatel)
- nabídka služeb poskytujících cílové
skupin zam stnání (p esah)
(Zadavatel, Poskytovatel)
- nedostatek finan ních prost edk a
nejistota poskytovatel sociálních služeb
v oblasti financování v p íštím období
(Zadavatel - Ministerstvo práce a
sociálních v cí)
- absence prognózy v problematice osob
v akutní sociální krizi
(Zadavatel)
- nedostate ná podpora samoživitelek
(Zadavatel - Ministerstvo práce a
sociálních v cí)
- terénní služby nejsou poskytovány celé
CS
(Zadavatel, Poskytovatel)
- pro n které osoby opoušt jící výkon
trestu jsou azylové domy nevhodné
(Zadavatel, Poskytovatel)
- chybí služby pro ob ti trestních in
(Zadavatel, Poskytovatel)
- Zam stnávání cílové skupiny (p esah)
(Zadavatel, Poskytovatel)
- d m na p li cesty je umíst n v azylovém
dom
(Zadavatel, Poskytovatel)
- nejsou krizová l žka mimo azylový d m
(Zadavatel, Poskytovatel)
- chybí „startovací“ byty pro sociáln slabé
(p esah)
(Zadavatel)
- nedostatek resocializa ních a
motiva ních program
(Zadavatel, Poskytovatel)
290
vnit ní
P ÍLEŽITOSTI
- grantová schémata - OP lidské
zdroje a zam stnanost, zákon o
sociálních službách; podpora
Jiho eského kraje pro plánování
rozvoje sociálních služeb na území
obcí
(Zadavatel)
- využití metod komunitního plánování
pro tvorbu ak ních plán rozvoje
sociálních služeb
- fungování monitorovacího výboru a
analytické skupiny RPSS - monitoring
pot eb cílové skupiny, etnosti a
prognostika vývoje
(Zadavatel, Poskytovatel)
- spolupráce zadavatele a
poskytovatele sociálních služeb se
soukromým sektorem - zejm. v oblasti
ubytování, v bydlení, zam stnanosti
(Zadavatel, Poskytovatel)
- zvýšení kapacity vybraných
sociálních služeb - azylový d m pro
matku s d tmi, poskytování terénních
sociálních program a dalších služeb
celé sílové skupin (prevence)
(Zadavatel, Poskytovatel)
- dopln ní „bílých míst“ v sociálních
službách - krizová l žka, za ízení
(azylový d m) pro rodi e s d tmi
v krizi, za ízení pro seniora bez
p íst eší, poskytovatelsociálních
služeb v oblasti civilní mediace,
dluhové poradenství; „proba ní
ubytovny“
(Zadavatel, Poskytovatel)
- míra nezam stnanosti meziro n
klesá
- zahájení innosti Jiho eského centra
mediace a spolupráce
(Zadavatel, Poskytovatel)
OHROŽENÍ
- nedostate né zafinancování
poskytovatel sociálních služeb nebo
skokové zm ny v metodice financování
poskytovatel sociálních služeb - nap .
financování služeb podporovaného
zam stnávání
(Zadavatel)
- stárnutí populace
- nep ijímání cílové skupiny ve ejností,
eskalace nap tí mezi p íslušníky cílové
skupiny a ve ejností
(Zadavatel, Poskytovatel, Uživatel)
- pasivita klienta p i ešení zdravotních
komplikací
(Uživatel)
- spolupráce institucí s cílovou skupinou není standardizována práce ú edník
(Zadavatel)
- uzákon né poplatky u léka e, na
pohotovosti, p i hospitalizaci a za p edpis
na léky
(Zadavatel - Ministerstvo zdravotnictví)
- dluhové pasti jako p í ina sociální krize
(spot ební úv ry, lichva)
(Zadavatel, Uživatel)
- nerealizace komunitního plánu
(Zadavatel, Poskytovatel)
- stagnace n kterých poskytovatel
sociálních služeb
(Zadavatel, Poskytovatel)
291
13.3.3. Návrhová ást pro oblast p echodná a sociální krize
Priorita 1 Zachování stávajících pracovních skupin komunitního plánování a jejich
transformace na koordina ní skupiny sociální oblasti
Priorita 2 Aktivizace monitorovací a analytické skupiny
Priorita 3 Cyklické mapování sociální situace m sta (resp. ORP) a zpracování její
analýzy v etn alespo krátkodobé sociodemografické prognózy
Priorita 4 Každoro ní zpracování Ak ního plánu sociálních služeb - d raz na
respektování vývoje a s tím související pot ebnost sociálních služeb
Priorita 5 Grantovým schématem podpora vzniku neexistující pot ebné služby
Priorita 6 Dlouhodobým financováním zajišt ní existujících pot ebných sociálních
služeb
292
13.4.
Oblast reziden ní služby
13.4.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu v ku, chronického onemocn ní nebo
zdravotního postižení, o které je jinak pe ováno v jejich p irozeném sociálním prost edí
senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu zdravotního postižení, jejichž situace
vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby
senio i, kte í mají sníženou sob sta nost zejména z d vodu v ku, jejichž situace vyžaduje
pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby
senio i, kte í mají sníženou sob sta nost z d vodu chronického duševního onemocn ní
senio i se sta eckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, kte í mají sníženou
sob sta nost z d vodu t chto onemocn ní, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné
fyzické osoby
osoby zdravotn postižené
v k
senio i - 65 let a výše
ostatní od 1 roku
typ služby, které jsou dané osoby uživateli
poskytnutí ubytování
poskytnutí stravy
pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
sociální terapeutické innosti
výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti
pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm , svobod a p i obstarávání osobních záležitostí
typy problém a pot eby, které dané osoby eší
stravování
ubytování
nesob sta nost, problémy p i zvládání b žných úkon
samota
pocit bezpe í
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
odleh ovací služby
týdenní stacioná e
domovy pro osoby se zdravotním postižením
domovy pro seniory
domovy se zvláštním režimem
chrán né bydlení
sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
§ 44
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
p esahy z hlediska cílové skupiny
zdravotn postižené d ti
senio i
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
odleh ovací služby
§ 44
293
sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
azylové domy
noclehárny
terapeutické komunity
§ 52
§ 57
§ 63
§ 68
294
13.4.2. SWOT analýza pro oblast reziden ní služby
Obsah
faktor
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
1. spokojenost klient s poskytovanými
službami
2. dostate ný zájem klient o nabízené
služby
3. vysoká kvalita poskytovaných služeb
4. kvalifikovaný personál
5. existence kvalitních vlastních
stravovacích provoz ve stávajících
za ízeních
6. vzájemná spolupráce mezi
poskytovateli sociálních služeb
vnit ní
1. široká nabídka poskytovaných
sociálních služeb (o)
2. existence registru poskytovatel
sociálních služeb (o)
3. každoro n aktualizovaný pr vodce
sociálními službami m sta eské
Bud jovice (o)
4. zavád ní standard kvality
sociálních služeb (o)
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
1. nedostate ná kapacita (Domovy
pro osoby se zdravotním
postižením a Domovy se zvláštním
režimem, týdenní stacioná e,
chrán né bydlení, odleh ovací
služby)
2. nedostatek kvalifikovaného
personálu (p evážn muž )
z d vodu nízkého finan ního
ohodnocení pracovník
v sociálních službách
3. nedostatek pracovních p íležitostí
pro osoby se zdravotním
postižením
4. nedostatek léka v reziden ních
za ízeních
5. nenávaznost sociálních služeb pro
d ti a mládež se zdravotním
postižením na další služby pro
dosp lé
6. neexistence l žek pro seniory a
zdravotn postižené pat ící do
rizikových skupin (nap . osob
závislé na návykových látkách)
1. nedostatek finan ních prost edk
(o)
2. nedostate ná legislativa (o)
3. neexistence normativ po tu
pracovník (o)
4. bariérovost p edevším starších
budov (o)
5. nevyhovující systém rekvalifikace
pracovník v sociálních službách
(o)
6. p edsudky ve ejnosti v i
specifickým skupinám obyvatel (o)
7. nedostatek kvalitních
(erudovaných) supervizor (o)
295
P ÍLEŽITOSTI
7. flexibilita nabídky reagovat na
aktuální poptávku v rámci stávající
kapacity
8. možnost využití pracovní síly ze
zahrani í v reziden ních za ízeních
vn jší
1. možnost využití ve ejných finan ních
prost edk (krajské i ministerské
granty, dotace z EU, nadace,
sponzo i) (o)
2. možnost využívání dobrovolnických
program (o)
3. Jiho eská univerzita v eských
Bud jovicích (Teologická i
Zdravotn sociální fakulta) (o)
4. možnost využití vzd lávacích
agentur (další vzd lávání
zam stnanc , rekvalifika ní kurzy)
(o)
5. možnost p ipomínkování
p ipravovaných legislativních zm n
(o)
OHROŽENÍ
5. nedostatek kvalifikovaného
personálu, nutnost využití levn jší
mén kvalifikované pracovní síly ze
zahrani í v reziden ních za ízeních
6. nedostatek pracovních p íležitostí
vhodných pro osoby se zdravotním
postižením
7. p ístup zdravotních pojiš oven
k proplácení rehabilita ních výkon
(fyzioterapie)
8. nedostate né finan ní prost edky
na úhradu sociálních služeb u
senior a zdravotn postižených
bez nároku na d chod
1. nedostatek finan ních prost edk
(o)
2. nestabilita ve ejných rozpo t a
nekoncep ní systém financování
sociálních služeb (o)
3. asté legislativní zm ny (o)
4. neaktuální (nejasná) metodika p i
tvorb standard kvality sociálních
služeb (o)
5. nejednotný výklad pravidel p i
inspekcích kvality sociálních služeb
(o)
6. náro nost zpracování žádostí o
granty (složitá pravidla dota ních
titul EU, nutnost p edfinancování,
vysoké procento spoluú asti) (o)
7. nedostate né zkušenosti s realizací
projekt financovaných z ve ejných
zdroj (o)
296
13.4.3. Návrhová ást pro oblast reziden ní služby
Priorita 1 Dostate ná kapacita v reziden ních službách
Opat ení 1.1. Zvýšení kapacity v domovech pro osoby se zdravotním postižením
Opat ení 1.2. Zvýšení kapacity v domovech se zvláštním režimem
Opat ení 1.3. Zvýšení kapacity v týdenních stacioná ích
Opat ení 1.4. Zvýšení kapacity v chrán ném bydlení
Opat ení 1.5. Zvýšení kapacity v odleh ovacích službách
Opat ení 1.6 Vytvo ení l žek pro osoby pat ící do rizikových skupin
Priorita 2 Rozvoj kvality života zdravotn postižených osob
Opat ení 2.1. Podpora vytvá ení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením
Opat ení 2.2. Vytvo ení sociální služby domova pro osoby se zdravotním postižením pro
skupinu osob s multifunk ním postižením od 19 let
Opat ení 2.3. Podpora rozvoje sociální služby osobní asistence
Priorita 3 Odstran ní bariérovosti a zlepšení bezpe nosti v rámci reziden ních za ízení a
p ístup k nim
Opat ení 3.1. Zajišt ní bezbariérovosti prostor stávajících za ízení reziden ních služeb
Aktivity - komplexní rekonstrukce obytných prostor a provozn technického zázemí se
zam ením na odstran ní bariér
Opat ení 3.2. Zajišt ní bezpe ného a bezbariérového p ístupu k reziden ním službám
Aktivity - zvýšení bezpe nosti p ístupových komunikací
Aktivity - zlepšení dopravní dostupnosti osob se zdravotním postižením
297
13.5.
Oblast terénní služby - sociální handicap
13.5.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
osoby bez p íst eší
osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách
osoby komer n zneužívané (v etn osob ohrožených lichvou, prostitucí a obchodem s lidmi)
osoby v krizi
osoby ohrožené sociální exkluzí (v etn osob dlouhodob nezam stnaných a ohrožených
ztrátou zam stnání, menšin, osob opoušt jících výkon trestu odn tí svobody, osob
s duševním onemocn ním atd.)
v k
bez ohledu na v k
typ služby, které jsou dané osoby uživateli
výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
sociální poradenství
sociáln terapeutické innosti
pomoc p i prosazování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí
poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností
pomoc p i zajišt ní stravy
sociální prevence
fakultativní služby v sociální oblasti
zprost edkování návazných služeb
vým nný program
ošacení
typy problém , pot eby, které dané osoby eší
psychosociální
stravovací
ubytovací
zdravotní
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
kontaktní centrum
krizová pomoc
terénní programy
služby následné pé e
§ 59
§ 60
§ 69
§ 64
p esahy z hlediska cílové skupiny
neorganizované nebo sociáln znevýhodn né d ti a mládež
d ti závislé na návykových látkách
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
sociální rehabilitace
telefonická krizová pomoc
azylové domy
§ 70
§ 55
§ 57
298
nízkoprahová denní centra
nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
noclehárny
sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
§ 61
§ 62
§ 63
§ 65
299
13.5.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap
Obsah
faktor
vnit ní
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
1. kvalitn poskytované sociální služby
(vysoké pracovní nasazení,
kvalifikovaný personál, individuální a
nediskrimina ní p ístup k uživatel m
soc. služeb, zavád ní standard
kvality)
2. kvalitn fungující principy
nízkoprahových služeb (nap .
bezplatnost, anonymita, snadná
dostupnost)
3. existence sít terénních a
poradenských služeb v eských
Bud jovicích, existence Minimální
sít drogových služeb
4. schopnost stávajících za ízení
vytvá et inovativní ešení pro danou
problematiku (nap . rozši ování
stávající nabídky služeb, reakce na
aktuální pot ebu uživatel ,
zapracování p íklad dobré praxe)
5. spolupráce mezi poskytovateli
v návaznosti na cílové skupiny
v individuálních p ípadech
6. existence supervize
7. existující legislativní úpravy metodik
pro práci s romskou komunitou
8. existence romského a
protidrogového koordinátora
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
1. nedostate ná informovanost
ve ejnosti o problematice
specifických cílových skupin a o
významu terénní sociální práce
2. nedostatek financí
3. nedostatek terénních pracovník
4. nezájem n kterých obcí o ešení
sociální problematiky specifických
cílových skupin
5. nedostate ná sí poskytovaných
služeb v ostatních obcích ORP
eské Bud jovice
6. nedostate ná legislativa
7. chybí n které návazné služby pro
terénní sociální pracovníky (nap .
Detox, azylové domy pro páry,
nízkoprahová zdravotnická
za ízení, krizové centrum,
koncepce sociálního bydlení)
8. nedostate ná kapacita azylových
dom pro ženy a matky s d tmi
300
vn jší
P ÍLEŽITOSTI
1. pravidelná aktualizace RPSS a
monitoring realizace výstup (nap .
vytvo ením monitorovací komise)
2. udržení a zvýšení kvality
poskytovaných sociálních služeb
3. vícezdrojové a dlouhodobé
financování
4. vytvo it prostor pro setkávání
odborník z ad poskytovatel a
zadavatel sociálních služeb,
zvýšení spolupráce poskytovatel
sociálních služeb pro danou cílovou
skupinu a tvorba koncepcí
poskytovaní sociálních služeb
5. zvýšení informovanosti ve ejnosti
6. na základ RPSS motivovat obce
k aktivit v oblasti sociálních služeb
7. vytvo ení minimálních sítí služeb
terénní práce
8. budování dobrých vztah se státem
z izovanými a ve ejnými institucemi
(nap . Magistrátem m sta eské
Bud jovice)
9. pr b žné vzd lávání pracovník na
odboru sociálních v cí v etn
externí supervize
10. p ipomínkování p ipravovaných
legislativních zm n poskytovateli
sociálních služeb
11. využití metodik pro práci s romskou
komunitou
12. využití dobrovolnické innosti
OHROŽENÍ
1. negativní vnímání cílové skupiny
laickou i odbornou ve ejností
2. odliv personálních zdroj
v d sledku nevýhodných finan ních
podmínek a souvisejících ohrožení
3. systém financování sociální oblasti
v neziskové sfé e, nekoncep ní
zm ny ve financování
4. nestanovení reálných cíl ,
kompetencí a konkrétní
odpov dnosti za realizaci
jednotlivých ástí RPSS
5. zp sob dosavadního komunitního
plánování
6. kritéria inspekcí kvality sociálních
služeb
7. závislost existence za ízení na
politickém postoji obce, kraje a
státu
8. špatn zvolená strategie propagace
terénních služeb
9. asté zm ny v legislativ
10. malá provázanost a nejednotný
p ístup k lidem bez domova
301
13.5.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - sociální handicap
Priorita 1 Zvyšování informovanosti o významu terénní sociální práce na území SO ORP
eské Bud jovice
Opat ení 1.1 Zvyšování informovanosti ve ejnosti o významu terénní sociální práce a
problematice specifických cílových skupin
Opat ení1.2 Zvyšování informovanosti zadavatel sociálních služeb o významu terénní
sociální práce a problematice specifických cílových skupin
Opat ení 1.3 Hledání nových zp sob informování dárc a sponzor
Priorita 2 Zajišt ní dostatku finan ních prost edk pro udržení a rozvoj sociálních
služeb v oblasti terénní práce
Opat ení 2.1 Maximální možná finan ní podpora m sta
eské Bud jovice stávajícím
poskytovatel m sociálních služeb (neomezovat výši osobních náklad
v grantových
schématech m sta, která tvo í p evážnou ást náklad )
Opat ení 2.2 Finan ní podpora inovativních p ístup v realizaci terénní sociální práce
Opat ení 2.3 Využívání vícezdrojového financování
Opat ení 2.4 Proškolování poskytovatel
financování
sociálních služeb o možnostech vícezdrojového
Opat ení 2.5 Rozvoj fundraisingu v sociálních službách u poskytovatel sociálních služeb
Opat ení 2.6 Zajišt ní víceletého financování sociálních služeb
Priorita 3 Zvyšování kvality a efektivity sociálních služeb vztahujících se k terénní
sociální práci
Opat ení 3.1 Zajišt ní terénních sociálních služeb na území celého SO ORP (motivace)
Opat ení 3.2 RLZ pracovník v terénních sociálních službách (nap . vzd lávání, supervize)
Opat ení 3.3 Podpora rozvoje služeb návazných na terénní sociální práci
Opat ení 3.4 Vytvo ení Minimálních sítí služeb terénní sociální práce
Priorita 4 Vytvo ení podmínek pro napl ování cíl RPSS
Opat ení 4.1 Vytvo ení prostoru pro setkávání odborník z ad poskytovatel
sociálních služeb
a zadavatel
Opat ení 4.2 Zvýšení spolupráce poskytovatel sociálních služeb pro danou cílovou skupinu
(nap . v rámci pracovních skupin)
Opat ení 4.3 Pravidelná aktualizace a monitoring výstup
Opat ení 4.4 Zapojení zástupc obcí na území SO ORP eské Bud jovice do procesu RPSS
302
13.6.
Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap
13.6.1. Charakteristika ešené oblasti
cílová skupina
senio i
osoby se zdravotním postižením
v k
bez ohledu na v k
typ inností, které dané osoby užívají
pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu
pomoc p i osobní hygien
pomoc p i zajišt ní chodu domácnosti
výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti
zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím
pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
poskytnutí stravy nebo pomoc p i zajišt ní stravy
základní sociální poradenství
sociáln terapeutické innosti
pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání osobních záležitostí
nácvik dovedností pro zvládání pé e o vlastní osobu, sob sta nosti a dalších inností
vedoucích k sociálnímu za len ní
podpora vytvá ení a zdokonalování základních pracovních návyk a dovedností
typy problém a pot eby, které dané osoby eší
sociální
stravovací
zdravotní
podpora udržení uživatele v p irozeném prost edí
typy služeb (dle zákona . 108/2006 Sb. o sociálních službách)
osobní asistence
pe ovatelská služba
tís ová pé e
pr vodcovské a p ed itatelské služby
podpora samostatného bydlení
odleh ovací služby
raná pé e
tlumo nické služby
sociáln aktiviza ní služby pro seniory a os. se zdrav. postižením
sociální rehabilitace
služby následné pé e
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 54
§ 56
§ 66
§ 70
§ 64
p esahy z hlediska cílové skupiny
osoby blízké uvedeným cílovým skupinám
p esahy z hlediska poskytovaných služeb
krizová intervence
telekontaktní pé e
domácí ošet ovatelská služba
303
13.6.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap
Obsah
faktor
Typy faktor
p íznivé
SILNÉ STRÁNKY
1. nižší nákladovost terénních služeb
než u reziden ních služeb
2. velká poptávka po službách
3. možnost zap j ení kompenza ních
pom cek v rámci poskytovatel
sociálních služeb
4. vznik soukromých subjekt
poskytujících domácí pé i
vnit ní
1. existence dob e fungujících
sociálních služeb (o)
2. vysoká profesionalita pracovník
sociálních služeb (o)
3. široké spektrum sociálních služeb
(o)
4. široká sí sociálních služeb (o)
5. územní a asová dostupnost služeb
pro uživatele ve m st
eské
Bud jovice (o)
6. existence aktuálního pr vodce
sociálními službami m sta eské
Bud jovice (o)
7. podpora sociálních služeb a
spolupráce s Magistrátem m sta
eské Bud jovice (o)
nep íznivé
SLABÉ STRÁNKY
1. nedostate ná kapacita
poskytovaných služeb
2. nízké mzdové ohodnocení
odborník v sociálních službách
3. malé zkušenosti s vícezdrojovým
financováním
4. nedostate ná materiální
vybavenost
5. pasivní p ístup starších v kových
skupin k sociálním službám
1. nižší dostupnost služeb pro
uživatele mimo eské Bud jovice
(o)
2. nedostate ná informovanost
ve ejnosti (o)
3. nedostate ná informovanost mezi
poskytovateli sociálních služeb (o)
4. malá spolupráce poskytovatel
sociálních služeb (o)
5. málo muž pracujících v sociálních
službách (o)
6. nezájem ásti ve ejnosti o sociální
problémy (o)
304
vn jší
P ÍLEŽITOSTI
1. rozvoj a vznik sociálních služeb i
v ostatních obcích ORP eské
Bud jovice
2. v tší informovanost ve ejnosti o
možnosti nabídnout kompenza ní
pom cky poskytovatel m sociálních
služeb pro další využití
3. podpora dalšího rozvoje a
rozši ování služeb, které nejsou
definované zákonem jako sociální
služba
4. zkvalitn ní objektivního posouzení
p id lení p ísp vku na pé i ze strany
Magistrátu m sta eské Bud jovice,
a tím zlepšení adresnosti dávky
5. v tší spolupráce Magistrátu m sta
s poskytovateli sociálních služeb p i
ízení žádosti o p ísp vek na pé i
6. v tší využívání dobrovolník
v sociálních službách, spolupráce
s dobrovolnickými organizacemi
7. informování ostatních obcí o
existenci poskytovatel sociálních
služeb s krajskou p sobností
1. lepší informovanost ve ejnosti
(propagace poskytovaných
sociálních služeb) (o)
2. v tší spolupráce mezi poskytovateli
sociálních služeb (o)
3. zvýšení informovanosti
zdravotnických za ízení o
existujících sociálních službách (o)
4. vícezdrojové a stabilní dlouhodobé
financování služeb (o)
OHROŽENÍ
1. nejasná kvalita nov vznikajících
soukromých subjekt poskytujících
domácí pé i a jejich kapacita
2. finan ní náro nost po izování
kompenza ních pom cek
3. neznalost dopadu zdravotního
postižení ze strany sociálních
pracovník p i posuzování
p ísp vku na pé i
4. nevyužití p ísp vku na pé i
uživateli k zajišt ní služby
1. nedostatek finan ních prost edk
pro poskytovatele sociálních služeb
(o)
2. nespolupráce zdravotnických
za ízení se sociálními službami (o)
3. nedokonalá a nejasná legislativa
(o)
4. vysoké nároky na kvalifikaci
pracovník v sociálních službách
(o)
5. nedostate ná personální kapacita
služeb kv li nízkým mzdám (o)
6. snížení finan ní podpory služeb
z ve ejných zdroj (o)
305
13.6.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap
Priorita 1 Informovanost ob an o nabídce sociálních služeb s místní a krajskou
p sobností v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním handicapem
Opat ení 1.1. Prost ednictvím centrální informa ní linky o poskytovatelích sociálních služeb
Opat ení 1.2. Prost ednictvím obcí ve SO ORP eské Bud jovice
Aktivita - Propagace sociálních služeb p i setkávání se starosty obcí
Opat ení 1.3. Prost ednictvím léka
Opat ení 1.4. Prost ednictvím sociálních pracovník
Opat ení 1.5. Prost ednictvím zdravotnických za ízení
Opat ení 1.6. Prost ednictvím tisku a médií
Aktivita k výše uvedeným opat ením: M sto zadá ve ejnou zakázku:
a. na zpracování jednotné propagace
b. na z ízení a provoz centrální informa ní linky
Priorita 2 Informovanost mezi poskytovateli sociálních služeb a odbornou ve ejností
v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním handicapem
Opat ení 2.1. Pravidelné setkávání poskytovatel sociálních služeb
Aktivita - jednou za dva m síce setkání formou kulatého stolu s možností prezentace
jednotlivých poskytovatel sociálních služeb
Opat ení 2.2. Setkávání se zdravotníky a propagace aktivit poskytovatel sociálních služeb
Aktivita - po ádání odborných seminá
Aktivita - ú ast na zdravotnických seminá ích, kongresech
Aktivita - po ádání odborných kurz s akreditací Ministerstva zdravotnictví R
Opat ení 2.3. Informovanost na st edních, vyšších odborných a vysokých školách
Aktivita - obecná prezentace poskytovatel sociálních služeb na školách
Aktivita - odborné prezentace v rámci výuky
Aktivita - nabídka odborné praxe
Priorita 3 Zajistit dostatek finan ních prost edk pro udržení a rozvoj poskytovatel
sociálních služeb v oblasti terénních služeb pro osoby se zdravotn sociálním
handicapem
Opat ení 3.1. Maximální možná finan ní podpora m sta eské Bud jovice stávajícím
poskytovatel sociálních služeb
Aktivita - Navýšení prost edk z rozpo tu m sta eské Bud jovice pro ú el podpory
poskytovatel sociálních služeb
Opat ení 3.2. P íprava na vícezdrojové financování
Aktivita - proškolování poskytovatel sociálních služeb o možnostech vícezdrojového
financování
Aktivita - podporovat vznik fundraisingu u poskytovatel sociálních služeb
Opat ení 3.3. Podporovat vznik detašovaných pracoviš stávajících poskytovatel sociálních
služeb ve SO ORP eské Bud jovice
306
Opat ení 3.4. Umožnit vznik nových poskytovatel
Bud jovice
sociálních služeb ve SO ORP
eské
Priorita 4 Podpora a rozvoj služeb, které nejsou definované zákonem jako sociální
služba
Opat ení 4.1. Zachování a rozší ení telekontaktní služby na SO ORP eské Bud jovice
Aktivita - zajistit informace o této služb obcím ve SO ORP eské Bud jovice
Opat ení 4.2. Zachování a rozší ení domácí ošet ovatelské služby (v etn domácí respitní a
hospicové pé e)
Opat ení 4.3. Jednotný systém v p j ování kompenza ních pom cek
Aktivita - rozší ení pr vodce sociálních služeb o adresá p j oven kompenza ních pom cek
v etn jejich nabídky
Priorita 5 Zapojení místní ve ejnosti v rámci dobrovolnických projekt do inností
poskytovatel terénních sociálních služeb
Opat ení 5.1 Využívání student pro napl ování pot eb spole enského kontaktu uživatel
sociálních
307
14.
Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb m sta
eské Bud jovice
14.1.
Návaznost na jiné strategické dokumenty
Strategická ást Rozvojového plánu sociálních služeb eské Bud jovice je v souladu
s rozvojovými strategickými dokumenty v Jiho eském kraji (nap . St edn dobý plán rozvoje
sociálních služeb Jiho eského kraje) a dále vychází ze:
- zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách,
- Národního ak ního plánu sociálního za le ování 2008 - 2010,
- Evropské sociální charty Rady Evropy,
- Bílé knihy v sociálních službách,
- Národního plánu podpory a integrace ob an se zdravotním postižením na období
2006 - 2009,
- Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních
služeb, poskytovaných v p irozené komunit uživatele a podporující sociální za len ní
uživatele do spole nosti.
St edn dobý plán rozvoje sociálních služeb Jiho eského kraje
Tvorba St edn dobého plánu rozvoje sociálních služeb byla Jiho eskému kraji uložena
zákonem .108/2006 Sb., o sociálních službách. Nastavené priority v Rozvojovém plánu
sociálních služeb eské Bud jovice podporují napln ní hlavních priorit krajského plánu, mezi
které pat í:
- Zajišt ní ekonomické stabilizace sít poskytovatel sociálních služeb v Jiho eském
kraji,
- Podpora vzniku a rozvoje pot ebných terénních, ambulantních a pobytových sociálních
služeb v Jiho eském kraji,
- Zlepšení informovanosti zadavatel , poskytovatel , uživatel a ve ejnosti v oblasti
sociálních služeb v Jiho eském kraji,
- Podpora plánování sociálních služeb na krajské i místní úrovni (na území Jiho eského
kraje), další analytické a systémové aktivity,
- Podpora proces , zm n a služeb, které umožní osobám využívajících sociální služby v
maximální možné mí e zapojení do b žného života,
- Podpora provázanosti zdravotní pé e a sociálních služeb na regionální úrovni.
Strategický plán m sta eské Bud jovice
Statutární m sto eské Bud jovice má zpracovaný strategický dokument zabývající se
rozvojem m sta. Jednou z prioritních oblastí je Kvalita života obsahující mj. zám r B.4 Rozvíjet
sociální služby dle pot eb jejich uživatel . Práv tento zám r odkazuje jak na pot ebu
zpracování Rozvojového plánu sociálních služeb eské Bud jovice, tak na jeho následné
napln ní.
308
14.2.
Metodika tvorby návrhové ásti
Tvorba návrhové ásti rozvojového plánu sociálních služeb pro m sto eské Bud jovice
završila celý více než ro ní pr b h projektu, jehož cílem bylo p edevším ur it sm r, kterým by
se rozvoj sociálních služeb m l ubírat. V podstat veškeré aktivity, které byly v rámci projektu
realizovány, posloužily následn jako podklad zpracování dále uvedených priorit, opat ení a
aktivit.
Pro tvorbu návrhové ásti dokumentu bylo využito následující:
- sociodemografická analýza zahrnující:
popis území z hlediska demografie,
popis území z hlediska socioekonomických aspekt ,
popis území z hlediska sociáln patologických jev ,
popis území z hlediska vybavenosti obcí,
supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel ,
evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Bud jovice,
výstupy z dotazníkového šet ení mezi uživateli,
výstupy z dotazníkového šet ení mezi obcemi,
výstupy z dotazníkového šet ení mezi poskytovateli,
výstupy z dotazníkového šet ení mezi ve ejností,
- praktické zkušenosti odborník zapojených do projektu v rámci pracovních skupin,
koordina ního výboru, respektive ídícího výboru,
- výstupy jednotlivých pracovních skupin zahrnující:
definice ešené oblasti,
SWOT analýza dané oblasti,
návrhová ást za danou oblast.
Na základ výše uvedeného byla zpracována SWOT analýza popisující stav oblasti sociálních
služeb na území SO ORP
eské Bud jovice. Ta, respektive v ní uvedené faktory
v jednotlivých kvadrantech (silné stránky, slabé stránky, ohrožení, p íležitosti) byly následn
transformovány v priority, opat ení a aktivity.
P i zpracování jednotlivých výstup se pracovalo zásadou, že nenastane-li konsensus mezi
zainteresovanými osobami, rozhoduje v tšina (nap . p i tvorb SWOT analýzy za každou
pracovní skupinu, ale také p i tvorb obecné SWOT a obecné návrhové ásti).
Pracovní verze návrhové ásti RPSS byla zpracována v kv tnu 2008. V tomto m síci se také
konalo ve ejné projednání dokumentu, v rámci kterého se mohli k jeho podob vyjád it nejen
p ítomní poslucha i, ale také ti, kte í sledovali projednání on-line prost ednictvím internetu.
309
Obr. 25 Tvorba návrhové ásti RPSS
Aktivity
Opat ení
Priority
SWOT analýza oblasti sociálních služeb
SO ORP eské Bud jovice
Výstupy pracovních skupin
(praktické zkušenosti len PS + definice sledovaných
oblastí + SWOT analýzy + návrhové ásti)
Sociodemografická analýza
310
14.3.
SWOT analýza - obecná
SWOT analýza charakterizující oblast sociálních služeb na území statutárního m sta,
respektive na území celého SO ORP byla vytvo ena na základ SWOT analýz sestavených
jednotlivými PS, do kterých se promítly nejen faktory ovliv ující jimi ešené specifické oblasti,
ale celou sféru sociálních služeb na území správního obvodu m sta eské Bud jovice.
Obsah
faktor
Typy faktor
p íznivé
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
vnit ní
9.
10.
11.
12.
13.
14.
SILNÉ STRÁNKY
kvalifikovaný personál v p ímé pé i
široká nabídka sociálních služeb
územní a asová dostupnost
sociálních služeb pro obyvatele
statutárního m sta
registrace poskytovatel sociálních
služeb
zavád ní standard kvality
sociálních služeb
relativn dobrá a vzájemná
spolupráce n kterých poskytovatel
sociálních služeb
pravidelné setkávání zástupc
ve ejné správy, NNO a jiných
zainteresovaných subjekt
každoro n aktualizovaný pr vodce
sociálními službami
informovanost magistrátu o
poskytovaných sociálních službách
na území m sta (odkazování na
konkrétní organizace)
podpora existence dob e fungujících
stávajících sociálních služeb
podpora sociálních služeb a
spolupráce s Magistrátem m sta
eské Bud jovice
motivace stávajících poskytovatel
vytvá et inovativní ešení pro danou
problematiku
spokojenost uživatel
s poskytovanými službami
(dlouholeté zkušenosti
poskytovatel )
flexibilita a individuální p ístup
k pot ebám uživatel ze strany
poskytovatel sociálních služeb
nep íznivé
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
SLABÉ STRÁNKY
nedostatek financí
absence bezbariérovosti
nedostate ná supervize sociálních
služeb
personální politika NNO (nap .
podfinancování odborník ,
fluktuace zam stnanc , kumulace
funkcí a rolí pracovník ,
rekvalifikace pracovník ,
nedostatek muž - zam stnanc )
nedostatek dobrovolník
napl ování Standard kvality
sociálních služeb
nedostate ná prezentace
organizací a výsledk práce
špatná dostupnost pro obyvatele
SO ORP B (nap . špatná
informovanost, dopravní a asová
dostupnost)
nedosta ující fundraising
organizací (vícezdrojové
financování)
komunika ní bariéry (nap . cizinc ,
neslyšících, atd.)
chyb jící sociální infrastruktura nap . krizové centrum - l žkové
za ízení a azylový d m pro rodiny,
matky s d tmi, d m na p l cesty,
reziden ní služby
zmapování a monitoring pot eb
specifických cílových skupin
311
vn jší
P ÍLEŽITOSTI
1. vícezdrojové a stabilní dlouhodobé
financování služeb (nap . víceletý
dota ní individuální plán z KÚ J K)
2. dotace v rámci nového plánovacího
období EU 2007 - 2013
3. zmapování kapacity stávajících
sociálních služeb na území SO ORP
B, následná identifikace
chyb jících lánk sociální oblasti
4. propojování ve ejné správy, NNO,
privátního sektoru a odborné
ve ejnosti, setkávání a spolupráce
NNO
5. podpora a motivace dobrovolnické
služby
6. provád ní sociální politiky pomocí
kvalitních místních rozvojových
plán sociálních služeb a
následného monitoringu jejich pln ní
(ak ní ro ní plány) v etn aktivizace
ve ejnosti se více ob ansky
angažovat na tvorb plán
sociálních služeb
7. podpora vzd lávání pracovník a
vytvo ení místního systému
kvalitního vzd lávání (kvalitní lekto i,
spolupráce s místními VŠ,
monitoring pot eb v oblasti soc. sl.)
8. medializace výsledk práce
(odbourávání p edsudk , informace
o práci s cílovými skupinami)
9. provázanost plánu RPSS s krajským
rozvojovým dokumentem
10. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních
službách a p íslušná provád cí
vyhláška
11. možnost efektivního p ipomínkování
p ipravovaných legislativních zm n
12. zvýšení informovanosti
zdravotnických za ízení o
existujících sociálních službách
OHROŽENÍ
1. nesystemati nost financování
(nejednozna nost a nepr hlednost
dota ních pravidel, diskontinuita
projekt , obtížné udržení kontinuity
projekt )
2. obtížnost erpání finan ních
prost edk z ve ejných zdroj
(složitá pravidla dota ních titul
EU, nutnost p edfinancování,
vysoké procento požadované
spoluú asti)
3. nedo ešená a neprovázaná
legislativa a její nejednotný obtížný
výklad (nap . inspekce kvality
sociálních služeb - nejasné
podmínky)
4. nedostate ná politická podpora
v sociální oblasti (nestabilita
s ohledem na volby)
5. negativní p edsudky v i
specifickým cílovým skupinám a
NNO (z pohledu ve ejnosti, ve ejné
správy i nap . sponzor )
6. zneužívání p ísp vk na pé i
7. rozvojový plán (nenapl ování cíl ,
nejasné kompetence, kvalita
dokumentu, nereálná o ekávání,
atd.)
8. nespolupráce zdravotnických
za ízení se sociálními službami
9. snížení finan ní podpory služeb
z ve ejných zdroj
312
14.4.
Návrh rozvoje sociálních služeb m sta
eské Bud jovice
Tato kapitola je v nována prioritám, opat ením a aktivitám, které svou realizací p isp jí ke
zvýšení úrovn a dostupnosti sociálních služeb na celém území SO ORP eské Bud jovice.
Vize
eské Bud jovice - m sto zajiš ující a rozvíjející sít sociálních služeb dle standard kvality a
pot eb t ch, kte í sociální služby využívají i by je mohli v budoucnu využívat.
Priority, opat ení, aktivity
Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti
Priority
Opat ení
Opat ení 1.1
Zvyšování
informovanosti o
nabídce sociálních
služeb na území SO
ORP (s d razem na
území mimo statutární
m sto B)
Opat ení 1.2
Zvyšování
informovanosti o
specifických cílových
skupinách obyvatel osoby ohrožené
sociálním vylou ením
Opat ení 1.3
Zvyšování
informovanosti o
profesionalit
poskytovatel
sociálních služeb
Aktivity
Aktivita 1.1.1 - zvyšování informovanosti ve ejnosti
prost ednictvím zajišt ní každoro ního vydání
aktualizovaného pr vodce sociálních služeb
vydávaného MM a jeho následná distribuce
Aktivita 1.1.2 - zvyšování informovanosti se
zacílením na obecní ú ady prost ednictvím
propagace sociálních služeb p i setkávání se
starosty obcí
Aktivita 1.1.3 - zvyšování informovanosti se
zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím
obecních ú ad na území SO ORP B
Aktivita 1.1.4 - zvyšování informovanosti se
zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím léka a
zdravotnických za ízení
Aktivita 1.1.5 - zvyšování informovanosti se
zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím
sociálních pracovník
Aktivita 1.1.6 - zvyšování informovanosti ve ejnosti
s d razem na obyvatele mimo B prost ednictvím
tisku a médií
Aktivita 1.1.7 - zvyšování informovanosti se
zacílením na uživatele se specifickými
komunika ními pot ebami
Aktivita 1.2.1 - zvyšování informovanosti o
specifických pot ebách cílových skupin se
zam ením na ve ejnou správu
Aktivita 1.2.2 - zvyšování informovanosti o
specifických pot ebách cílových skupin se
Aktivita 1.2.3 - zvyšování informovanosti o
specifických pot ebách cílových skupin se
zam ením na získání morální i finan ní podpory
(pozitivní sociální marketing sm rem k dárc m a
sponzor m)
Aktivita 1.3.1 - zvyšování informovanosti se
zam ením na ve ejnou správu
Aktivita 1.3.2 - zvyšování informovanosti se
zam ením na ve ejnost
Aktivita 1.3.3 - zvyšování informovanosti se
zam ením na sponzory
Udržení /
rozvoj
udržení
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
313
Priorita 3 Podpora provád ní sociální
politiky na místní úrovni
Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající sít služeb v sociální oblasti
Priority
Opat ení
Opat ení 2.1 Posílení
fundraisingových
aktivit v sociální
oblasti
Opat ení 2.2
Spolupráce ve ejné
správy, poskytovatel
sociálních služeb,
privátního sektoru a
odborné ve ejnosti
Opat ení 2.3 Udržení
pot ebných sociálních
služeb
Opat ení 2.4 Podpora
vzniku nových
sociálních služeb na
území SO ORP
eské Bud jovice
Opat ení 2.5 Rozvoj
kapacit a rozší ení
nabídky n kterých
poskytovatel
sociálních služeb
Opat ení 2.6 Podpora
dobrovolnických
program
Opat ení 3.1
Vytvá ení rozvojových
plán sociálních
služeb, zajišt ní jejich
kontinuity,
implementace
rozvojových plán a
následný monitoring
jejich pln ní
Opat ení 3.2 Podpora
zapojení ve ejnosti do
tvorby rozvojových
plán sociálních
služeb
Aktivity
Aktivita 2.1.1 - podpora v oblasti fundraisingu
Udržení /
rozvoj
rozvoj
Aktivita 2.2.1 - setkávání a spolupráce organizací
p sobících v sociálních službách formou kulatých
stol
udržení
Aktivita 2.2.2 - možnost efektivního p ipomínkování
p ipravovaných legislativních zm n
rozvoj
Aktivita 2.3.1 - dota ní program statutárního m sta
eské Bud jovice na podporu sociální oblasti
(p ísp vky)
Aktivita 2.3.2 - využívání dalších ve ejných zdroj
(krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.3.3 - zajišt ní stability a rozvoje
pot ebných sociálních služeb prost ednictvím
víceletého financování
Aktivita 2.4.1 - dota ní program statutárního m sta
eské Bud jovice na podporu sociální oblasti
Aktivita 2.4.2 - využívání dalších zdroj ve ejných
(krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.5.1 - dota ní program statutárního m sta
eské Bud jovice na podporu sociální oblasti
(granty)
Aktivita 2.5.2 - využívání dalších zdroj ve ejných
(krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.6.1 - podpora zapojení ve ejnosti v rámci
dobrovolnických projekt do inností organizací v
sociální oblasti
Aktivita 2.6.2 - podpora dobrovolnických center spolupráce poskytovatel s dobrovolnickými centry
Aktivita 2.6.3. - medializace dobrovolnictví
Aktivita 3.1.1 - vznik Monitorovacího výboru
Aktivita 3.1.2 - monitoring implementace
rozvojového plánu ze strany Monitorovacího výboru
Aktivita 3.1.3 - zachování struktury pracovních
skupin komunitního plánování a udržení jejich
innosti
Aktivita 3.1.4 - cyklické mapování sociální situace na
území SO ORP B
Aktivita 3.1.5 - tvorba a realizace ak ních ro ních
plán metodou komunitního plánování na území SO
ORP B
Aktivita 3.1.6 - propojování krajského st edn dobého
plánu s RPSS
Aktivita 3.2.1 - zapojování ve ejnosti prost ednictvím
Monitorovacího výboru a pracovních skupin
udržení
rozvoj
udržení
udržení
rozvoj
udržení
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
udržení
rozvoj
udržení
rozvoj
rozvoj
314
Priorita 4 Zvyšování kvality služeb
v sociální oblasti
Priority
Opat ení
Opat ení 4.1
Monitoring pot eb
v oblasti vzd lávání
Opat ení 4.2
Vytvo ení systému
kvalitního vzd lávání
na místní úrovni na
základ monitoringu
pot eb
Opat ení 4.3
Supervize
Aktivity
Aktivita 4.1.1 - monitoring pot eb v oblasti
vzd lávání se zam ením na ve ejnou správu
Aktivita 4.1.2 - monitoring pot eb v oblasti
vzd lávání se zam ením na organizace v sociální
oblasti
Aktivita 4.1.3 - monitoring trend v metodických
postupech a legislativní úpravy
Aktivita 4.2.1 - podpora a hledání možností
vzd lávání pracovník v sociální oblasti (ve ejná
správa a organizace p sobící v sociální oblasti) a
jeho realizace
Aktivita 4.2.1 - podpora a hledání možností
vzd lávání pracovník v sociální oblasti (ve ejná
správa a organizace p sobící v sociální oblasti) a
jeho realizace
Aktivita 4.3.1 - podpora supervize (podpora využití
supervize v sociální oblasti, spolupráce)
Udržení /
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
rozvoj
315
14.5.
Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti
14.5.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení
Z dotazníkového šet ení obcí vyplynulo že:
- 28 % oslovených obcí na území SO ORP B nepovažuje informace, které mají o
sociálních službách za dostate né,
- 7,6 % obcí o problematice sociálních služeb v sou asné chvíli s nikým nekomunikuje,
- 19 % obcí p iznává, že své ob any o problematice sociálních služeb nijak neinformuje.
Z dotazníkového šet ení poskytovatel vyplynulo že:
- u 38 % potenciálních uživatel sociálních služeb m že být d vodem nevyužívání
služeb, které by jim mohly pomoci to, že o služb nev dí,
- 13,3 % z odpov dí, kterými m li poskytovatelé poukázat na problémy komplikující
výkon jejich innosti, se vztahovalo na nedostate nou informovanost ve ejnosti,
respektive potenciálních uživatel nabízených služeb.
Z dotazníkového šet ení ve ejnosti vyplynulo že:
- 3,1 % z dotázaných neví, kde by mohli v p ípad pot eby získat informace o
poskytovaných sociálních službách,
- je zcela nezbytné dostate né pov domí o sociálních službách u pracovník obecních
ú ad p edevším menších obcí i léka ; dokazují to odpov di 25,5 % respondent ,
kte í za nejvhodn jší zp sob nabídky považují práv pracovníky obecních ú ad ;
léka e zmínilo 30,4 % z dotázaných.
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblasti poradenství vyplynulo že:
- 1,4 % z dotázaných neví, kde m že získat informace o sociálních službách; 30,3 % by
hledalo informace u léka a 3,4 % u pracovník obecního ú adu,
- za nejvhodn jší nabídku sociálních služeb jsou považováni pracovníci obecního ú adu
17,2 % dotázaných a léka e by zvolilo 28,1 % z respondent ,
- nejo ekávan jší zp sob pomoci od poraden je poskytnutí obecných informací (42,4 %
odpov dí).
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast d ti a mládež vyplynulo že:
- 3,5 % z dotázaných neví, kde m že získat informace o sociálních službách; 24,8 % by
hledalo informace u léka a 34,5 % u pracovník obecního ú adu,
- za nejvhodn jší nabídku sociálních služeb jsou považováni pracovníci obecního ú adu
15,5 % a léka e by zvolilo 21,1 % z respondent .
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast terénní služby vyplynulo že:
- 1,9 % z dotázaných neví, kde m že získat informace o sociálních službách; 24,4 % by
hledalo informace u léka a 8,3 % u pracovník obecního ú adu,
- za nejvhodn jší nabídku sociálních služeb jsou pracovníci obecního ú adu považováni
13,5 % a léka e by zvolilo 31,4 % z respondent ,
- 57,4 % z respondent využívá poskytovatele sociálních služeb, který jim byl doporu en
známým,
- 15,6 % z dotázaných odpov d lo, že danou organizaci využívá, protože o žádném
jiném poskytovateli stejných sociálních služeb neví.
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast reziden ní služby vyplynulo že:
316
-
-
18,6 % z dotázaných neví, kde m že získat informace o sociálních službách; jedná se
o nejvyšší procentuální podíl ze všech sledovaných oblastí, p i emž d vodem je
pravd podobn p evažující vysoká v ková kategorie respondent , a to že tito lidé se
zpravidla ne adí mezi uživatele internetu; vyhledávání pot ebných informací je tak pro
n podstatn obtížn jší,
22,5 % by se snažilo získat informace u léka ,
za nejvhodn jší nabídku sociálních služeb jsou pracovníci obecního ú adu považováni
13,3 % z dotázaných uživatel a léka e by zvolilo 25 % z respondent .
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast p echodná sociální krize vyplynulo že:
- 8,6 % z dotázaných neví, kde by mohli v p ípad pot eby získat informace o
poskytovaných sociálních službách, 20 % by hledalo informace u léka a totožný
po et dotázaných u pracovník obecního ú adu,
- za nejvhodn jší nabídku sociálních služeb jsou pracovníci obecního ú adu považováni
33 % a léka e by zvolilo 34 % z respondent .
317
14.5.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy
Priorita reaguje na výsledky SWOT analýzy oblasti sociálních služeb SO ORP B, a to
konkrétn na následující:
- silné stránky:
každoro n aktualizovaný pr vodce sociálními službami,
- slabé stránky:
nedostate ná prezentace organizací a výsledk práce,
špatná dostupnost pro obyvatele pro obyvatele SO ORP B (nap . špatná
informovanost, dopravní a asová dostupnost),
komunika ní bariéry,
- p íležitosti:
medializace výsledk práce (odbourávání p edsudk , informace o práci
s cílovými skupinami),
zvýšení informovanosti zdravotnických za ízení o existujících sociálních
službách,
ohrožení:
negativní p edsudky v i specifickým cílovým skupinám a NNO (z pohledu
ve ejnosti, ve ejné správy i nap . sponzor ),
nespolupráce zdravotnických za ízení se sociálními službami.
318
14.5.3. Opat ení a aktivity
Opat ení 1.1
Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP
(s d razem na území mimo statutární m sto B)
AKTIVITY
Aktivita 1.1.1 - zvyšování informovanosti ve ejnosti prost ednictvím zajišt ní každoro ního
vydání aktualizovaného pr vodce sociálních služeb vydávaného MM a jeho následná
distribuce
Aktivita 1.1.2 - zvyšování informovanosti se zacílením na obecní ú ady prost ednictvím
propagace sociálních služeb p i setkávání se starosty obcí
Aktivita 1.1.3 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím
obecních ú ad na území SO ORP B
Aktivita 1.1.4 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím
léka a zdravotnických za ízení
Aktivita 1.1.5 - zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím
sociálních pracovník
Aktivita 1.1.6 - zvyšování informovanosti ve ejnosti s d razem na obyvatele mimo B
prost ednictvím tisku a médií
Aktivita 1.1.7 - zvyšování informovanosti se zacílením na uživatele se specifickými
komunika ními pot ebami
Aktivita 1.1.1
Zvyšování informovanosti ve ejnosti prost ednictvím zajišt ní každoro ního vydání
aktualizovaného pr vodce sociálních služeb vydávaného MM a jeho následná distribuce
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
1ks brožury / cca 25 K
P edpokládané zdroje financování
vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2009 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
široká ve ejnost
Aktivita 1.1.2
Zvyšování informovanosti se zacílením na obecní ú ady prost ednictvím propagace
sociálních služeb p i setkávání se starosty obcí
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
bude nutné pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn , cca 4 x ro n
Cílová skupina
obecní ú ady
Aktivita 1.1.3
Zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím obecních ú ad
na území SO ORP B
P edpokládaný realizátor
obce, MM
P edpokládané náklady
bude nutné pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
2009 - 2013 v návaznosti na vydání aktualizované
P edpokládaný termín realizace
brožury ze strany MM
široká ve ejnost (s d razem na území mimo
Cílová skupina
statutární m sto B)
Aktivita 1.1.4
Zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím léka
a
zdravotnických za ízení
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti, MM
319
P edpokládané náklady
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
Cílová skupina
bude nutné pouze organiza ní zajišt ní
2008 - 2013, pr b žn , minimáln 1 x ro n
široká ve ejnost (s d razem na území mimo
statutární m sto B)
Aktivita 1.1.5
Zvyšování informovanosti se zacílením na obyvatele obcí prost ednictvím sociálních
pracovník
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládaný realizátor
(zajišt ní
primární
informovanosti),
sociální
pracovníci (sekundární distribuce informací)
P edpokládané náklady
bude nutné pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
široká ve ejnost (s d razem na území mimo
Cílová skupina
statutární m sto B)
Aktivita 1.1.6
Zvyšování informovanosti ve ejnosti s d razem na obyvatele mimo B prost ednictvím
tisku a médií
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti, obce
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
široká ve ejnost (s d razem na území mimo
Cílová skupina
statutární m sto B)
Aktivita 1.1.7
Zvyšování informovanosti se zacílením na uživatele se specifickými komunika ními
pot ebami
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
nap . osoby se sluchovým postižením, etnické
Cílová skupina
menšiny, azylanty, migranty apod.
320
Opat ení 1.2
Zvyšování informovanosti o specifických cílových skupinách obyvatel - osoby
ohrožené sociálním vylou ením
AKTIVITY
Aktivita 1.2.1
Zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na
ve ejnou správu
Aktivita 1.2.2
Zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na
ve ejnost
Aktivita 1.2.3
Zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na
získání morální i finan ní podpory (pozitivní sociální marketing sm rem k dárc m a
sponzor m)
Aktivita 1.2.1
Zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na
ve ejnou správu
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
ve ejná správa
Aktivita 1.2.2
Zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se zam ením na
ve ejnost
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
široká ve ejnost
Aktivita 1.2.3 - zvyšování informovanosti o specifických pot ebách cílových skupin se
zam ením na získání morální i finan ní podpory (pozitivní sociální marketing sm rem
k dárc m a sponzor m)
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
podnikatelské subjekty, ve ejné instituce apod.
321
Opat ení 1.3
Zvyšování informovanosti o profesionalit poskytovatel sociálních služeb
AKTIVITY
Aktivita 1.3.1 - zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnou správu
Aktivita 1.3.2 - zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnost
Aktivita 1.3.3 - zvyšování informovanosti se zam ením na sponzory
Aktivita 1.3.1
Zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnou správu
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
P edpokládané zdroje financování
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti, granty
poskytované MPSV
R), vlastní prost edky
realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
ve ejná správa
Aktivita 1.3.2
Zvyšování informovanosti se zam ením na ve ejnost
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
široká ve ejnost
Aktivita 1.3.3
Zvyšování informovanosti se zam ením na sponzory
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
podnikatelské subjekty, ve ejné instituce, apod.
322
14.6.
Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající sít služeb
v sociální oblasti
14.6.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení
Z dotazníkového šet ení obcí vyplynulo že:
- 13,9 % z oslovených obcí si myslí, že nabídka sociálních služeb neodpovídá pot ebám
v jednotlivých obcích, p i emž jako chyb jící služby byly ozna ovány p edevším služby
pro seniory (domov pro seniory, pe ovatelská služba, denní stacioná apod.),
- 26,6 % obcí si myslím, že v následujících letech bude pot eba zajistit pe ovatelskou
službu, respektive domovy pro seniory (21,5 % obcí).
Z dotazníkového šet ení poskytovatel vyplynulo že:
- p evážná ást služeb je kapacitn vytížena z více než 90 % (viz Tabulka 93),
- 32,4 % poskytovatel za jimi nabízené služby odpov d lo, že d vodem nevyužívání
jejich nabídky potenciálními klienty je nedostate ná kapacita,
- podle oslovených poskytovatel je d vodem nevyužívání jejich služby nedostate ná
kapacita pro 59 % potenciálních uživatel ,
- 20 % poskytovatel poukázalo na nevhodné prostory, které jim iní problémy p i
výkonu jejich innosti,
- 56 % za ízení, ve kterých jsou poskytovány sociální služby, není bezbariérov
p ístupno.
Z dotazníkového šet ení ve ejnosti vyplynulo že:
- v sou asné dob nebo v budoucnosti by mohlo 52,6 % respondent postrádat domovy
pro seniory, 39,5 % pe ovatelskou službu a 23,5 % sociální poradenství,
- nejd ležit jšími sociálními službami jsou domovy pro seniory (ozna eno 29,6 %
respondent ), pe ovatelská služba (ozna eno 22,8 % respondent ) a sociální
poradenství (ozna eno 9,2 % respondent ).
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblasti poradenství vyplynulo že:
- v sou asné dob nebo v budoucnosti by mohlo 27,4 % respondent postrádat sociální
poradenství, 10,3 % domov pro seniory a 6 % pe ovatelskou službu.
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast d ti a mládež vyplynulo že:
- nejd ležit jšími sociálními službami jsou sociální poradenství (ozna eno 34 %
respondent ), pe ovatelská služba (ozna eno 21,4 % respondent ) a domovy pro
seniory (ozna eno 14,6 % respondent ),
- centrum pro „neorganizované d ti“ by p ivítalo 87 % respondent ,
- d tský koutek by na n kterých ú adech uvítalo 93 % respondent ,
- z ízení mate ské školy pro d ti s výchovnými problémy by p ivítalo 81 % respondent ,
- rozší ení služeb v oblasti prevence závislostí by p ivítalo 84,3 % respondent ,
- u 25,4 % respondent nespl uje nabídka volno asových aktivit o ekávání,
- 65 % respondent by p ivítalo nové h išt nebo opravu stávajícího, 49,6 % by uvítalo
nabídku bezplatné služby, která by zajiš ovala volno asové aktivity (nízkoprahový klub,
terénní práce s d tmi apod.),
- nejvyužívan jšími za ízeními jsou Mate ské centrum Máj (využíváno 43,8 %
respondent ), d m d tí a mládeže (využíváno 33,9 % respondent ), Salesiánské
st edisko mládeže (využíváno 18,8 %) a Krizové centrum pro d ti a rodinu
v Jiho eském kraji (využíváno 17 %).
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast terénní služby vyplynulo že:
323
-
v sou asné dob nebo v budoucnosti by mohlo 22,2 % respondent postrádat podporu
samostatného bydlení, 16,7 % osobní asistenci a 14,4 % sociální poradenství,
nejd ležit jšími sociálními službami jsou pe ovatelská služba (ozna eno 31,2 %
respondent ), sociální poradenství (ozna eno 20 % respondent ) a terénní programy
(ozna eno 16 % respondent ),
hlavním cílem, který sleduje 57,9 % respondent p i využívání sociální služby, je z stat
doma v p irozeném prost edí; 26,3 % respondent chce být díky využívané služb
sob sta ný, nezávislý na rodin a okolí,
53,4 % respondent pat í mezi p íjemce p ísp vku na sociální služby.
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast reziden ní služby vyplynulo že:
- v sou asné dob nebo v budoucnosti by mohlo 38,6 % respondent postrádat domovy
pro seniory, 25,3 % domovy pro osoby se zdravotním postižením a 19,3 % osobní
asistenci,
- nejd ležit jšími sociálními službami jsou domovy pro seniory (ozna eno 78,8 %
respondent ), chrán né bydlení (ozna eno 11,9 % respondent ) a osobní asistence a
podpora samostatného bydlení (ozna eno 5,9 % respondent ).
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast p echodná sociální krize vyplynulo že:
- v sou asné dob nebo v budoucnosti by mohlo 32,2 % respondent postrádat podporu
samostatného bydlení, 27,8 % azylové domy a 22,2 % chrán né bydlení,
- nejd ležit jšími sociálními službami jsou azylové domy (ozna eno 36,1 %
respondent ), sociální poradenství (ozna eno 26,7 % respondent ) a noclehárny a
centra denních služeb (ozna eno 16,3 % respondent ).
324
14.6.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy
Priorita reaguje na výsledky SWOT analýzy oblasti sociálních služeb SO ORP B, a to
konkrétn na:
- silné stránky:
- pravidelné setkávání zástupc ve ejné správy, NNO a jiných zainteresovaných
subjekt ,
- slabé stránky:
- nedostatek financí,
- personální politika NNO (nap . podfinancování odborník , fluktuace
zam stnanc , kumulace funkcí a rolí pracovník , rekvalifikace pracovník ,
nedostatek muž - zam stnanc ),
- nedostatek dobrovolník ,
- nedosta ující fundraising organizací (vícezdrojové financování),
- chyb jící sociální infrastruktura - nap . krizové centrum - l žkové za ízení a
azylový d m pro rodiny, matky s d tmi, d m na p li cesty, reziden ní služby.
- p íležitosti:
- vícezdrojové a stabilní dlouhodobé financování služeb (nap . víceletý dota ní
individuální plán z KÚ J K),
- dotace v rámci nového plánovacího období EU 2007 - 2013,
- propojování ve ejné správy, NNO, privátního sektoru a odborné ve ejnosti,
setkávání a spolupráce NNO
- podpora a motivace dobrovolnické služby,
- zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách a p íslušná provád cí vyhláška,
- možnost efektivního p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n.
ohrožení:
- nesystemati nost financování (nejednozna nost a nepr hlednost dota ních
pravidel, diskontinuita projekt , obtížné udržení kontinuity projekt ),
- obtížnost erpání finan ních prost edk z ve ejných zdroj (složitá pravidla
dota ních titul EU, nutnost p edfinancování, vysoké procento požadované
spoluú asti),
- nedo ešená a neprovázaná legislativa a její nejednotný obtížný výklad (nap .
inspekce kvality sociálních služeb - nejasné podmínky),
- zneužívání p ísp vk na pé i,
- snížení finan ní podpory služeb z ve ejných zdroj .
325
14.6.3. Opat ení a aktivity
Opat ení 2.1
Posílení fundraisingových aktivit v sociální oblasti
AKTIVITY
Aktivita 2.1.1 - podpora v oblasti fundraisingu
Aktivita 2.1.1
Podpora v oblasti fundraisingu
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
P edpokládané zdroje financování
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU - OP Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní
osa 3 Sociální integrace a rovné p íležitosti, granty
poskytované MPSV R, granty), vlastní prost edky
realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Opat ení 2.2
Spolupráce ve ejné správy, poskytovatel sociálních služeb, privátního sektoru a
odborné ve ejnosti
AKTIVITY
Aktivita 2.2.1 - setkávání a spolupráce organizací p sobících v sociálních službách formou
kulatých stol
Aktivita 2.2.2 - možnost efektivního p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n
Aktivita 2.2.1
Setkávání a spolupráce organizací p sobících v sociálních službách formou kulatých stol
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
15 000 - 30 000 / 1 setkání
P edpokládané zdroje financování
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2009 - 2013, cca 6 x ro n
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.2.2
Možnost efektivního p ipomínkování p ipravovaných legislativních zm n
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti, samosprávy
obcí SO ORP B
P edpokládané náklady
nutno pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
326
Opat ení 2.3
Udržení pot ebných sociálních služeb
AKTIVITY
Aktivita 2.3.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální
oblasti (p ísp vky)
Aktivita 2.3.2 - využívání dalších ve ejných zdroj (krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.3.3 - zajišt ní stability a rozvoje pot ebných sociálních služeb prost ednictvím
víceletého financování
Aktivita 2.3.1
Dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti
(p ísp vky)
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
vlastní prost edky organizací p sobících v sociální
P edpokládané zdroje financování
oblasti, rozpo et statutárního m sta B
P edpokládaný termín realizace
dle sm rnic MM B
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.3.2
Využívání dalších ve ejných zdroj (krajské, republikové, evropské, nadace)
P edpokládaný realizátor
MM, obce, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU jako nap . ROP NUTS II JZ - Oblast podpory
2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, OP
P edpokládané zdroje financování
Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní osa 3
Sociální integrace a rovné p íležitosti, granty
poskytované MPSV
R), vlastní prost edky
realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.3.3
Zajišt ní stability a rozvoje pot ebných sociálních služeb prost ednictvím víceletého
financování
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
P edpokládané zdroje financování
rozpo et statutárního m sta B
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
327
Opat ení 2.4
Podpora vzniku nových sociálních služeb na území SO ORP eské Bud jovice
AKTIVITY
Aktivita 2.4.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální
oblasti
Aktivita 2.4.2 - využívání dalších zdroj ve ejných (krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.4.1
Dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
vlastní prost edky organizací p sobících v sociální
P edpokládané zdroje financování
oblasti, rozpo et statutárního m sta B
P edpokládaný termín realizace
dle sm rnic MM B
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.4.2
Využívání dalších zdroj ve ejných (krajské, republikové, evropské, nadace)
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU jako nap . ROP NUTS II JZ - Oblast podpory
2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, OP
P edpokládané zdroje financování
Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní osa 3
Sociální integrace a rovné p íležitosti, granty
poskytované MPSV
R), vlastní prost edky
organizací p sobících v sociální oblasti, rozpo et
statutárního m sta B
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
Opat ení 2.5
Rozvoj kapacit a rozší ení nabídky n kterých poskytovatel sociálních služeb
AKTIVITY
Aktivita 2.5.1 - dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální
oblasti (granty)
Aktivita 2.5.2 - využívání dalších zdroj ve ejných (krajské, republikové, evropské, nadace)
Aktivita 2.5.1
Dota ní program statutárního m sta eské Bud jovice na podporu sociální oblasti (granty)
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
vlastní prost edky organizací p sobících v sociální
P edpokládané zdroje financování
oblasti, rozpo et statutárního m sta B
P edpokládaný termín realizace
dle sm rnic MM B
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.5.2
Využívání dalších zdroj ve ejných (krajské, republikové, evropské, nadace)
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU jako nap . ROP NUTS II JZ - Oblast podpory
328
P edpokládaný termín realizace
Cílová skupina
2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, OP
Lidské zdroje a zam stnanost, Prioritní osa 3
Sociální integrace a rovné p íležitosti, granty
poskytované MPSV
R), vlastní prost edky
organizací p sobících v sociální oblasti, rozpo et
statutárního m sta B
2008 - 2013, pr b žn
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
Opat ení 2.6
Podpora dobrovolnických program
AKTIVITY
Aktivita 2.6.1 - podpora zapojení ve ejnosti v rámci dobrovolnických projekt do inností
organizací v sociální oblasti
Aktivita 2.6.2 - podpora dobrovolnických center - spolupráce poskytovatel
s dobrovolnickými centry
Aktivita 2.6.3. - medializace dobrovolnictví
Aktivita 2.6.1
Podpora zapojení ve ejnosti v rámci dobrovolnických projekt do inností organizací v
sociální oblasti
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
široká ve ejnost
Aktivita 2.6.2
Podpora dobrovolnických center - spolupráce poskytovatel s dobrovolnickými centry
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU, granty poskytované MPSV
R), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 2.6.3
Medializace dobrovolnictví
P edpokládaný realizátor
organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace p sobící v sociální oblasti
329
14.7.
Priorita 3 Podpora provád ní sociální politiky na místní
úrovni
14.7.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šet ení
Z dotazníkového šet ení obcí vyplynulo že:
- 83,5 % obcí neposkytuje žádnou finan ní podporu sociálních služeb.
Z dotazníkového šet ení poskytovatel vyplynulo že:
- p evážná ást služeb je kapacitn vytížena z více než 90 % (viz Tabulka 93),
- 32,4 % poskytovatel za jimi nabízené služby odpov d lo, že d vodem nevyužívání
jejich nabídky potenciálními klienty je nedostate ná kapacita,
- podle oslovených poskytovatel je d vodem nevyužívání jejich služby nedostate ná
kapacita pro 59 % potenciálních uživatel ,
- 20 % poskytovatel poukázalo na nevhodné prostory, které jim iní problémy p i
výkonu jejich innosti.
Z dotazníkového šet ení ve ejnosti vyplynulo že:
- 79,6 % respondent se domnívá, že by sociální služby m ly být plánovány aktivn ze
strany obcí,
- mezi nejpal iv jší sociální problémy by obyvatelé SO ORP za adili sociáln
nep izp sobivé ob any (ozna eno 55,9 % respondent ), kriminalitu (ozna eno 50,2 %
respondent ) i agresivní mládež (ozna eno 41,6 % respondent )
- 17,6 % poukázalo mezi dotazníkem nabídnutými sociálními problémy na malou snahu
ú edník ešit sociální problémy ob an .
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblasti poradenství vyplynulo že:
- 96,4 % respondent se domnívá, že by sociální služby m ly být plánovány aktivn ze
strany obcí (26,4 % zvolilo odpov spíše ano, 70 % ano),
- mezi nejpal iv jší sociální problémy respondenti za adili agresivní mládež (ozna eno
44,4 % respondent ), kriminalitu (ozna eno 42,1 % respondent ) i nezam stnanost
(ozna eno 34,1 % respondent ),
- 30,6 % poukázalo mezi dotazníkem nabídnutými sociálními problémy na malou snahu
ú edník ešit sociální problémy ob an .
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast d ti a mládež vyplynulo že:
- 94,6 % respondent se domnívá, že by sociální služby m ly být plánovány aktivn ze
strany obcí (24,8 % zvolilo odpov spíše ano, 69,8 % ano),
- mezi nejpal iv jší sociální problémy respondenti za adili agresivní mládež (ozna eno
34,7 % respondent ), sociáln nep izp sobivé ob any (ozna eno 34 % respondent ) i
nedostate né množství mate ských školek (ozna eno 33,3 % respondent )
- 27,8 % poukázalo mezi dotazníkem nabídnutými sociálními problémy na malou snahu
ú edník ešit sociální problémy ob an .
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast terénní služby vyplynulo že:
- 95,4 % respondent se domnívá, že by sociální služby m ly být plánovány aktivn ze
strany obcí (17,9 % zvolilo odpov spíše ano, 77,5 % ano),
- mezi nejpal iv jší sociální problémy respondenti za adili malou snahu ú ad ešit
sociální problémy ob an (ozna eno 28,2 % respondent ), nezam stnanost (ozna eno
17,6 % respondent ) i kriminalitu (ozna eno 16,9 % respondent ).
330
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast reziden ní služby vyplynulo že:
- 7,8 % respondent považuje služby v okolí sociálního za ízení, které využívají za
nedosta ující (1,6 % služby ohodnotilo jako výborné, 10,9 % jako velmi dobré, 43,8
jako dobré, 7,8 % jako dosta ující).
Z dotazníkového šet ení uživatel za oblast p echodná sociální krize vyplynulo že:
- 83 % respondent se domnívá, že by sociální služby m ly být plánovány aktivn ze
strany obcí (13,2 % zvolilo odpov spíše ano, 70,8 % ano),
- mezi nejpal iv jší sociální problémy respondenti za adili nezam stnanost (ozna eno
41,6 % respondent ), uživatele drog (ozna eno 37,3 % respondent ) i kriminalitu
(ozna eno 33,7 % respondent ),
- 33,3 % poukázalo mezi dotazníkem nabídnutými sociálními problémy na malou snahu
ú edník ešit sociální problémy ob an .
331
14.7.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy
Priorita reaguje na výsledky SWOT analýzy oblasti sociálních služeb SO ORP B, a to
konkrétn na:
- slabé stránky:
absence bezbariérovosti,
zmapování a monitoring pot eb specifických skupin,
- p íležitosti:
zmapování kapacity stávajících sociálních služeb na území SO ORP B,
následná identifikace chyb jících lánk sociální oblasti,
provád ní sociální politiky pomocí kvalitních místních rozvojových plán
sociálních služeb a následného monitoringu jejich pln ní (ak ní ro ní plány)
v etn aktivizace ve ejnosti se více ob ansky angažovat na tvorb plán
sociálních služeb,
provázanost plánu RPSS s krajským rozvojovým dokumentem,
- ohrožení:
- nedostate ná politická podpora v sociální oblasti (nestabilita s ohledem na
volby),
- rozvojový plán (nenapl ování cíl , nejasné kompetence, kvalita dokumentu,
nereálná o ekávání apod.).
332
14.7.3. Opat ení a aktivity
Opat ení 3.1
Vytvá ení rozvojových plán
sociálních služeb, zajišt ní jejich kontinuity,
implementace rozvojových plán a následný monitoring jejich pln ní
AKTIVITY
Aktivita 3.1.1 - vznik Monitorovacího výboru
Aktivita 3.1.2 - monitoring implementace rozvojového plánu ze strany Monitorovacího
výboru
Aktivita 3.1.3 - zachování struktury pracovních skupin komunitního plánování a udržení
jejich innosti
Aktivita 3.1.4 - cyklické mapování sociální situace na území SO ORP B
Aktivita 3.1.5 - tvorba a realizace ak ních ro ních plán metodou komunitního plánování
na území SO ORP B
Aktivita 3.1.6 - propojování krajského st edn dobého plánu s RPSS
Aktivita 3.1.1
Vznik Monitorovacího výboru
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
nutno pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
do 15. 6. 2008
MM, organizace p sobící v sociální oblasti,
Cílová skupina
uživatelé sociálních služeb
Aktivita 3.1.2
Monitoring implementace rozvojového plánu ze strany Monitorovacího výboru
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
nutno pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
MM, organizace p sobící v sociální oblasti,
Cílová skupina
uživatelé
Aktivita 3.1.3
Zachování struktury pracovních skupin komunitního plánování a udržení jejich innosti
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU), vlastní prost edky realizátora
2008 - 2013, pr b žn , termín 1. setkání PS
P edpokládaný termín realizace
v druhé polovin roku 2008
MM, organizace p sobící v sociální oblasti,
Cílová skupina
uživatelé
Aktivita 3.1.4
Cyklické mapování sociální situace na území SO ORP B
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
333
Aktivita 3.1.5 - tvorba a realizace ak ních ro ních plán metodou komunitního plánování
na území SO ORP B
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
P edpokládané zdroje financování
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn , 1 x ro n
Cílová skupina
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
Aktivita 3.1.6
Propojování krajského st edn dobého plánu s RPSS
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
P edpokládané zdroje financování
nutno pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
MM, organizace p sobící v sociální oblasti,
Cílová skupina
uživatelé
Opat ení 3.2
Podpora zapojení ve ejnosti do tvorby rozvojových plán sociálních služeb
AKTIVITY
Aktivita 3.2.1 - zapojování ve ejnosti prost ednictvím Monitorovacího výboru a pracovních
skupin
Aktivita 3.2.1
Zapojování ve ejnosti prost ednictvím Monitorovacího výboru a pracovních skupin
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
široká ve ejnost
334
14.8.
Priorita 4 Zvyšování kvality služeb v sociální oblasti
14.8.1. Odkaz na výsledky supervizních návšt v
V rámci supervizí bylo zjišt no nap ., že:
- v p ípad 53,8 % služeb by bylo t eba zavád ní standard dále konzultovat
s odborníkem,
- lze stále najít poskytovatele, kte í mají s definováním vize, plánu a s nastavením
standard ur ité problémy,
- celá ada poskytovatel vyjad uje v souvislosti s blížícími se inspekcemi jistou obavu,
- že p es veškerou snahu, kterou p evážná v tšina za ízení v souvislosti se zavád ním
standard kvality vykazují, znamená v nedávné dob zavedená legislativa - zákon
108/2006 Sb., o sociálních službách, mnoho zm n, které jsou poskytovateli
implementovány do praxe pom rn obtížn ; lze tak p edpokládat, že nejen vzhledem
k administrativnímu zatížení, budou drobné nedostatky ve zpracovávaných
standardech k nalezení v p ípad p evážné v tšiny poskytovatel .
335
14.8.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy
Priorita reaguje na výsledky SWOT analýzy oblasti sociálních služeb SO ORP B, a to
konkrétn na:
- slabé stránky:
nedostate ná supervize sociálních služeb,
napl ování standard kvality sociálních služeb,
- p íležitosti:
podpora vzd lávání pracovník a vytvo ení místního systému kvalitního
vzd lávání (kvalitní lekto i, spolupráce s místními VŠ, monitoring pot eb
v oblasti sociálních služeb).
336
14.8.3. Opat ení a aktivity
Opat ení 4.1
Monitoring pot eb v oblasti vzd lávání
AKTVITY
Aktivita 4.1.1 - monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na ve ejnou správu
Aktivita 4.1.2 - monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na organizace
v sociální oblasti
Aktivita 4.1.3 - monitoring trend v metodických postupech a legislativní úpravy
Aktivita 4.1.1
Monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na ve ejnou správu
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
ve ejná správa
Aktivita 4.1.2
Monitoring pot eb v oblasti vzd lávání se zam ením na organizace v sociální oblasti
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace v sociální oblasti
Aktivita 4.1.3
Monitoring trend v metodických postupech a legislativní úpravy
P edpokládaný realizátor
MM, organizace p sobící v sociální oblasti
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
organizace v sociální oblasti
337
Opat ení 4.2
Vytvo ení systému kvalitního vzd lávání na místní úrovni na základ monitoringu
pot eb
AKTIVITY
Aktivita 4.2.1 - podpora a hledání možností vzd lávání pracovník v sociální oblasti
(ve ejná správa a organizace p sobící v sociální oblasti) a jeho realizace
Aktivita 4.2.2 - podpora zapojení místních vzd lávacích institucí do systému vzd lávání
Aktivita 4.2.1
Podpora a hledání možností vzd lávání pracovník v sociální oblasti (ve ejná správa a
organizace p sobící v sociální oblasti) a jeho realizace
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
P edpokládané zdroje financování
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti), vlastní prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
ve ejná správa a organizace p sobící v sociální
Cílová skupina
oblasti
Aktivita 4.2.2
Podpora zapojení místních vzd lávacích institucí do systému vzd lávání
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
nutno pouze organiza ní zajišt ní
P edpokládané zdroje financování
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
vzd lávací instituce
Opat ení 4.3
Supervize
AKTIVITY
Aktivita 4.3.1 - podpora supervize (podpora využití supervize v sociální oblasti, spolupráce)
Aktivita 4.3.1
Podpora supervize (podpora využití supervize v sociální oblasti, spolupráce)
P edpokládaný realizátor
MM
P edpokládané náklady
neur eno
dotace z ve ejných zdroj (grantové programy
Jiho eského kraje, opera ní programy financované
z EU jako nap . OP Lidské zdroje a zam stnanost,
P edpokládané zdroje financování
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné
p íležitosti, granty poskytované MPSV R), vlastní
prost edky realizátora
P edpokládaný termín realizace
2008 - 2013, pr b žn
Cílová skupina
poskytovatelé sociálních služeb
338
15.
Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace
Zám rem analýzy realizované mj. prost ednictvím n kolika pr zkum bylo zmapovat situaci
v sociální oblasti na území SO ORP eské Bud jovice. Jak se p edpokládalo, vyplynula
v pr b hu p ípravy i p i vyhodnocování výstup ur itá zjišt ní, která p edstavují pro rozvoj
nabídky sociálních služeb v regionu zna ný potenciál. Pokud to vezmeme z obecného
hlediska je dle výstup šet ení, vybraných návrh a sestavených SWOT analýz patrné,
že sociální oblast v SO ORP eské Bud jovice se neobejde p edevším bez d kladného a
p edem promyšleného plánování, koordinace a ízení jednotlivých, avšak navzájem se
dopl ujících inností.
Navržené priority a opat ení uvedené v p edchozí kapitole p edstavují sou ást plánovacího
systému, který je nezbytným p edpokladem k dalším krok m v rámci implementa ního
procesu. Je však nutné chápat je jako alternativní sou ást systémového postupu plánování
rozvoje sociálních služeb a nikoliv jako izolovaný striktn daný nem nný materiál. Priority,
opat ení a aktivity uvedené v tomto vydání Rozvojového plánu sociálních služeb m sta eské
Bud jovice mají, i p es snahu stanovit je pokud možno v co nejkonkrétn jší podob ,
p edevším podn tný charakter. I p esto, že veškeré údaje byly stanoveny na základ dialog
s celou adou zainteresovaných osob, nelze p edejít p ípadným p ekážkám a následným
zm nám i úpravám.
Monitorování a vyhodnocování naplánovaných aktivit slouží k pr b žnému ov ování shody
mezi plánem realizace aktivit a skute ným stavem realizace v daném okamžiku. Monitorování
realizace tohoto rozvojového dokumentu bude zajiš ovat p edevším tzv. Monitorovací výbor.
Ten bude pr b žn zaznamenávat postup realizace jednotlivých aktivit. Sou asn bude
zjiš ovat d vody pro p ípadné nepln ní plánu.
Rozvojový plán sociálních služeb m sta eské Bud jovice je zpracován na období 2008 2013 s tím, že je p edpokládána jeho pr b žná aktualizace, a to prost ednictvím tzv. ro ních
ak ních plán , které budou sestavovány ve spolupráci s pracovními skupinami pro jednotlivé
oblasti sociální sféry.
339
16.
Záv r
Na záv r bychom rádi pod kovali všem, kte í se na vytvo ení tohoto plánu podíleli, všem
len m
ídícího výboru, Koordina ního výboru a pracovních skupin, poskytovatel m
sociálních služeb, obcím, široké ve ejnosti a p ímým uživatel m sociálních služeb, bez nichž
by Rozvojový plán sociálních služeb eské Bud jovice nevznikl. Sou asn bychom cht li
zd raznit, že proces komunitního plánování je proces živý a tedy i nadále pokra uje.
Kolektiv zpracovatel
340
Seznam tabulek
Tabulka 1 Základní údaje ohledn území SO ORP eské Bud jovice ................................ 21
Tabulka 2 Nejv tší obce v ORP eské Bud jovice ............................................................. 23
Tabulka 3 Základní informace o m st
eské Bud jovice .................................................. 25
Tabulka 4 Vývoj po tu obyvatel podle ástí m sta a urbanistických obvod ....................... 32
Tabulka 5 Prognóza po tu obyvatel do roku 2013 ............................................................... 44
Tabulka 6 Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013 ............................................ 44
Tabulka 7 Porovnání obyvatelstva z hlediska rodinného stavu v roce 2001 ........................ 47
Tabulka 8 Porovnání obyvatelstva z hlediska úrovn vzd lanosti ....................................... 53
Tabulka 9 Porovnání obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity ...................................... 58
Tabulka 10 Nezam stnanost na území SO ORP eské Bud jovice ..................................... 61
Tabulka 11 Nezam stnanost na území eských Bud jovic .................................................. 62
Tabulka 12 Nezam stnanost v B podle územn technických jednotek a pohlaví ............... 65
Tabulka 13 Za azení ulic do ástí obce dle Registru s ítacích obvod a budov SÚ ........... 66
Tabulka 14 Nezam stnanost v B ve vybraných základních sídelních jednotkách ............... 71
Tabulka 15 Vyjížd jící do zam stnání v rámci eské republiky ............................................ 77
Tabulka 16 Dojíž ka za prací - porovnání ............................................................................ 77
Tabulka 17 Vývoj pr m rné mzdy v podnikatelské sfé e v Jiho eském kraji ......................... 79
Tabulka 18 Vývoj pr m rné mzdy v nepodnikatelské sfé e v Jiho eském kraji ..................... 79
Tabulka 19 Vývoj míry nezam stnanosti v minulých letech ................................................... 80
Tabulka 20 Údaje o po tu byt v roce 2001 ........................................................................... 83
Tabulka 21 Údaje o po tu dom v roce 2001 ......................................................................... 83
Tabulka 22 Údaje o velikosti a stá í byt ................................................................................ 84
Tabulka 23 Údaje o užívání byt a kategorizaci ..................................................................... 84
Tabulka 24 Bytová výstavba na území SO ORP eské Bud jovice ...................................... 85
Tabulka 25 Bytová výstavba na území eských Bud jovic ................................................... 85
Tabulka 26 Vlastníci nemovitostí - rok 2006 .......................................................................... 86
Tabulka 27 Vlastníci nemovitostí - rok 2006 .......................................................................... 87
Tabulka 28 Bytová výstavba v letech 1999 - 2006 ................................................................. 87
Tabulka 29 Výše p ídavk na dít .......................................................................................... 89
Tabulka 30 Výše p ídavk na dít .......................................................................................... 91
Tabulka 31 Výše n kterých vyplacených dávek v rámci R za rok 2006 v tis. K ................. 92
Tabulka 32 Výše n kterých vyplacených dávek v rámci J k za rok 2006 v tis. K ................ 92
Tabulka 33 Po et dávek vyplacených na území bývalého okresu eské Bud jovice ........... 92
Tabulka 34 Dávky pro d chodce a zdravotn postižené ........................................................ 95
Tabulka 35 Dávky nezam stnaným bezd tným osobám ....................................................... 96
Tabulka 36 Ostatní dávky ....................................................................................................... 96
Tabulka 37 Dávky poskytované v p ípad nedosažení hranice životního minima ................. 96
Tabulka 38 Dávky rodinám ..................................................................................................... 97
Tabulka 39 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých dosp lým ............................................. 97
Tabulka 40 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých osobám do 18 let v ku ........................ 97
Tabulka 41 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 1. stupn závislosti .............. 98
Tabulka 42 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 2. stupn závislosti .............. 98
Tabulka 43 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 3. stupn závislosti .............. 98
Tabulka 44 Po et dávek k 31. 3. 2008 poskytnutých v p ípad 4. stupn závislosti .............. 99
Tabulka 45 Po et vyplacených d chod v R v roce 2006 ................................................. 101
Tabulka 46 Po et vyplacených d chod v Jiho eském kraji v roce 2006 ............................ 101
Tabulka 47 Vývoj po tu d chod ......................................................................................... 103
Tabulka 48 Kriminalita v R za rok 2007 ............................................................................. 104
Tabulka 49 Kriminalita v Jiho eském kraji za rok 2007 ........................................................ 105
Tabulka 50 Kriminalita na území býv. okresu B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 106
341
Tabulka 51 Kriminalita na území bývalého okresu B v roce 2006 ..................................... 106
Tabulka 52 Kriminalita ešená obv. odd lení B v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 107
Tabulka 53 Kriminalita ešená obv. odd. ty i Dvory v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ................ 107
Tabulka 54 Kriminalita eš. obv. odd. Suché Vrbné v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 108
Tabulka 55 Kriminalita eš. obv. odd. Hluboká n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ................ 108
Tabulka 56 Kriminalita eš. obv. odd. Boršov n. Vlt. v obd. 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 109
Tabulka 57 Kriminalita ešená obv. odd lení Zliv v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 109
Tabulka 58 Kriminalita ešená obv. odd. Lišov v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ...................... 110
Tabulka 59 Kriminalita ešená obv. odd. Týn nad Vltavou v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .... 110
Tabulka 60 Kriminalita ešená obv. odd. Trhové Sviny v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 ......... 111
Tabulka 61 Kriminalita ešená obv. odd. Šev tín v období 1. 1. 07 - 30. 11. 07 .................. 111
Tabulka 62 Problematika trestné innosti páchané d tmi na území R v roce 2007 .......... 113
Tabulka 63 Problematika trestné innosti páchané d tmi na území J k v roce 2007 .......... 113
Tabulka 64 Problematika trestné innosti páchané d tmi .................................................... 114
Tabulka 65 Dopravní vybavenost R ................................................................................... 115
Tabulka 66 Dopravní vybavenost J K .................................................................................. 116
Tabulka 67 Dopravní spojení v jednotlivých obcích ............................................................. 116
Tabulka 68 Základní charakteristiky sít MŠ podle kraj v roce 2006/07 ............................ 118
Tabulka 69 Pom rové ukazatele za mate ské školy ............................................................ 118
Tabulka 70 Vývoj po tu škol a žák základních škol ........................................................... 119
Tabulka 71 P ehled p ihlášených a p ijatých žák na st ední školy ..................................... 120
Tabulka 72 Vývoj po tu student na ve ejných a soukromých školách ............................... 120
Tabulka 73 Školní za ízení na území SO ORP .................................................................... 121
Tabulka 74 Školní za ízení na území eských Bud jovic .................................................... 122
Tabulka 75 Vybrané ukazatele zdravotnictví ........................................................................ 123
Tabulka 76 Zdravotnická za ízení na území SO ORP . B. ................................................ 124
Tabulka 77 Zdravotnická za ízení na území eských Bud jovic ......................................... 125
Tabulka 78 Kulturní vybavenost ........................................................................................... 126
Tabulka 79 Kulturní vybavenost na území SO ORP . B. ................................................... 127
Tabulka 80 Kulturní vybavenost na území eských Bud jovic ............................................ 128
Tabulka 81 Shrnutí supervizních návšt v ............................................................................ 130
Tabulka 82 Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb .............................................. 132
Tabulka 83 Cílové skupiny ................................................................................................... 141
Tabulka 84 Sumá registrovaných sociálních služeb ........................................................... 142
Tabulka 85 Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva do roku 2050 - st ední varianta146
Tabulka 86 Odhad pot eby sociálních služeb pro staré ob any v následujícím období p i
zachování vybavenosti na úrovni roku 2006 ........................................................................ 149
Tabulka 87 Existence služeb v obcích SO ORP B ............................................................ 152
Tabulka 88 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................... 155
Tabulka 89 Zajiš ování informací mezi ob any .................................................................... 156
Tabulka 90 Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B ............................................ 157
Tabulka 91 Finan ní podpora sociálních služeb .................................................................. 158
Tabulka 92 Druhy poskytovaných služeb ............................................................................. 161
Tabulka 93 Kapacita služeb ................................................................................................. 163
Tabulka 94 P í iny nevyužívání služeb ................................................................................ 167
Tabulka 95 Cílová skupina ................................................................................................... 167
Tabulka 96 Možnost p ístupu do za ízení ............................................................................ 168
Tabulka 97 asová dostupnost služeb ................................................................................ 170
Tabulka 98 Bezbariérovost za ízení ..................................................................................... 171
Tabulka 99 Úhrada služby .................................................................................................... 172
Tabulka 100 Místo fyzického poskytování služby ................................................................ 174
Tabulka 101 Problémy p i výkonu innosti........................................................................... 175
342
Tabulka 102 Celkové p íjmy na poskytování služby ............................................................ 176
Tabulka 103 Celkové náklady na poskytování služby.......................................................... 177
Tabulka 104 Struktura finan ních zdroj v roce 2006 .......................................................... 178
Tabulka 105 Struktura finan ních zdroj v roce 2007 .......................................................... 180
Tabulka 106 Zp sob prezentace poskytovatel ................................................................... 184
Tabulka 107 Bydlišt respondent ....................................................................................... 185
Tabulka 108 V k respondent ............................................................................................. 185
Tabulka 109 Pohlaví respondent ....................................................................................... 186
Tabulka 110 Využívání sociálních služeb ............................................................................ 186
Tabulka 111 Využívané sociální služby ............................................................................... 187
Tabulka 112 Spokojenost se službami................................................................................. 188
Tabulka 113 Hodnocení využívaných sociálních služeb ...................................................... 189
Tabulka 114 Chyb jící sociální služby ................................................................................. 191
Tabulka 115 Nejd ležit jší sociální služby........................................................................... 192
Tabulka 116 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................. 193
Tabulka 117 Nabídka sociálních služeb............................................................................... 194
Tabulka 118 Zkvalitn ní života............................................................................................. 195
Tabulka 119 Nejpal iv jší sociální problémy ....................................................................... 197
Tabulka 120 Plánování sociálních služeb ze strany obcí..................................................... 199
Tabulka 121 Bydlišt respondent ....................................................................................... 200
Tabulka 122 V k respondent ............................................................................................. 200
Tabulka 123 Pohlaví respondent ....................................................................................... 201
Tabulka 124 Využívání sociálních služeb ............................................................................ 201
Tabulka 125 Využívané sociální služby ............................................................................... 202
Tabulka 126 Spokojenost se službami................................................................................. 203
Tabulka 127 Dostupnost sociálních služeb .......................................................................... 204
Tabulka 128 Chyb jící služby z pohledu respondent ......................................................... 205
Tabulka 129 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................. 206
Tabulka 130 Nabídka sociálních služeb............................................................................... 207
Tabulka 131 Zkvalitn ní života............................................................................................. 208
Tabulka 132 Nejpal iv jší sociální problémy ....................................................................... 209
Tabulka 133 Plánování sociálních služeb ze strany obcí..................................................... 210
Tabulka 134 Zkušenosti se sociálním poradenstvím ........................................................... 210
Tabulka 135 Vítaná oblast pomoci ....................................................................................... 211
Tabulka 136 O ekávaný zp sob pomoci ............................................................................. 212
Tabulka 137 Spokojenost v p ípad pot eby získat informace ............................................ 212
Tabulka 138 Spokojenost v p ípad pot eby promluvit si o situaci ...................................... 213
Tabulka 139 Spokojenost v p ípad pot eby praktické pomoci............................................ 213
Tabulka 140 Spokojenost v p ípad pot eby zorientovat se v situaci .................................. 214
Tabulka 141 Spokojenost v p ípad nespecifikovaných pot eb ........................................... 214
Tabulka 142 Jiná o ekávání ................................................................................................ 215
Tabulka 143 Spokojenost s p ístupem poradce ................................................................... 215
Tabulka 144 Spokojenost s prost edím poradny.................................................................. 216
Tabulka 145 Další pot eby klient ........................................................................................ 216
Tabulka 146 Bydlišt respondent ....................................................................................... 217
Tabulka 147 V k respondent ............................................................................................. 217
Tabulka 148 Pohlaví respondent ....................................................................................... 218
Tabulka 149 Po et d tí ........................................................................................................ 218
Tabulka 150 Využívání sociálních služeb ............................................................................ 219
Tabulka 151 Využívané sociální služby ............................................................................... 220
Tabulka 152 Spokojenost se službami................................................................................. 221
Tabulka 153 D vody spokojenosti, event. nespokojenosti .................................................. 221
343
Tabulka 154 Dostupnost sociálních služeb .......................................................................... 222
Tabulka 155 D ležitost jednotlivých typ sociálních služeb................................................. 223
Tabulka 157 Nabídka sociálních služeb............................................................................... 225
Tabulka 158 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ........................................................... 226
Tabulka 159 Nejpal iv jší problém ...................................................................................... 227
Tabulka 160 Plánování sociálních služeb ............................................................................ 228
Tabulka 161 M stský klub.................................................................................................... 228
Tabulka 162 Lokalita m stského klubu ................................................................................ 229
Tabulka 163 D tský koutek na ú adech ............................................................................... 229
Tabulka 164 Mate ská školka pro d ti s výchovnými problémy ........................................... 230
Tabulka 165 Rozší ení prevence závislostí ......................................................................... 230
Tabulka 166 Volno asové aktivity ........................................................................................ 231
Tabulka 167 Spln ní o ekávání ........................................................................................... 231
Tabulka 168 Cenová dostupnost ......................................................................................... 232
Tabulka 169 Okolí pro dít ................................................................................................... 232
Tabulka 170 Využití za ízení ................................................................................................ 233
Tabulka 171 Nejv tší problémy pro rodiny........................................................................... 234
Tabulka 172 Bydlišt respondent ....................................................................................... 235
Tabulka 173 V k respondent ............................................................................................. 235
Tabulka 174 Pohlaví respondent ....................................................................................... 236
Tabulka 175 Využívání sociálních služeb ............................................................................ 236
Tabulka 176 Využívané sociální služby ............................................................................... 237
Tabulka 177 Spokojenost s využívanými službami .............................................................. 238
Tabulka 178 D vody spokojenosti ....................................................................................... 239
Tabulka 179 D vody nespokojenosti ................................................................................... 239
Tabulka 180 Dostupnost sociálních služeb .......................................................................... 240
Tabulka 181 Chyb jící sociální služby z pohledu respondent ........................................... 241
Tabulka 182 Nejd ležit jší služba z pohledu respondent .................................................. 243
Tabulka 183 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................. 244
Tabulka 184 Nejvhodn jší zp sob nabídky sociálních služeb ............................................. 245
Tabulka 185 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ........................................................... 246
Tabulka 186 Nejpal iv jší problémy .................................................................................... 247
Tabulka 187 Plánování sociálních služeb ............................................................................ 248
Tabulka 188 Hlavní cíle pro využití sociální služby .............................................................. 248
Tabulka 189 Odmítnutí poskytnutí služby ............................................................................ 249
Tabulka 190 D vody odmítnutí pro poskytnutí sociální služby ............................................ 249
Tabulka 191 P íjem p ísp vku na sociální služby ................................................................ 250
Tabulka 192 P íjem p ísp vku na sociální službu - pokra ování ......................................... 250
Tabulka 193 Náklady na využívanou sociální službu........................................................... 251
Tabulka 194 Volba poskytovatele služby ............................................................................. 251
Tabulka 195 V k respondent ............................................................................................. 252
Tabulka 196 Pohlaví respondent ....................................................................................... 252
Tabulka 197 Za ízení ........................................................................................................... 253
Tabulka 198 Využívané sociální služby ............................................................................... 254
Tabulka 199 Spokojenost se službami................................................................................. 255
Tabulka 200 D vody spokojenosti ....................................................................................... 255
Tabulka 201 Chyb jící služby .............................................................................................. 256
Tabulka 202 D ležitost služeb ............................................................................................. 257
Tabulka 203 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................. 258
Tabulka 204 Nejvhodn jší nabídka sociálních služeb ......................................................... 258
Tabulka 205 Zlepšení života v za ízeních ............................................................................ 259
Tabulka 206 Hodnocení služeb v okolí ................................................................................ 259
344
Tabulka 207 Bydlišt respondent ....................................................................................... 260
Tabulka 208 V k respondent ............................................................................................. 260
Tabulka 209 Pohlaví respondent ....................................................................................... 261
Tabulka 210 Využívání sociálních služeb ............................................................................ 261
Tabulka 211 Využívané sociální služby ............................................................................... 262
Tabulka 212 Spokojenost s využívanými službami .............................................................. 263
Tabulka 213 D vody spokojenosti ....................................................................................... 263
Tabulka 214 D vody nespokojenosti ................................................................................... 264
Tabulka 215 Dostupnost sociálních služeb .......................................................................... 264
Tabulka 216 Chyb jící služby z pohledu respondent ......................................................... 265
Tabulka 217 Nejd ležit jší služby z pohledu respondent .................................................. 266
Tabulka 218 Zdroj informací o sociálních službách ............................................................. 267
Tabulka 219 Nabídka sociálních služeb............................................................................... 268
Tabulka 220 Co nejvíce pom že zm nit život v obci ........................................................... 269
Tabulka 221 Nejpal iv jší problém ...................................................................................... 270
Tabulka 222 Plánování sociálních služeb ............................................................................ 271
Tabulka 223 Životní situace ................................................................................................. 272
Tabulka 224 Délka obtížné životní situace........................................................................... 273
Tabulka 225 Zlepšení stávající sou asné situace................................................................ 274
Tabulka 226 Zdroj p íjm ..................................................................................................... 275
345
Seznam obrázk
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 7
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 13
Obr. 14
Obr. 15
Obr. 16
Obr. 17
Obr. 18
Obr. 19
Obr. 20
Obr. 21
Obr. 22
Obr. 23
Obr. 24
Obr. 25
Administrativní len ní R .................................................................................. 19
Mapa území - ORP eské Bud jovice ................................................................ 22
Mapa území - statutární m sto eské Bud jovice .............................................. 23
Mapa území - m stské ásti statutárního m sta ................................................. 25
Hustota zalidn ní ................................................................................................. 28
Index vývoje po tu obyvatel ................................................................................ 29
Vývoj popula ního p ír stku ................................................................................ 30
V ková struktura v roce 2006 .............................................................................. 36
Index stá í ............................................................................................................ 37
Podíl osob nemajících ob anství R ................................................................... 51
Vzd lanostní úrove ............................................................................................ 55
Typologie obyvatel podle ekonomické aktivity obyvatel ...................................... 57
Podíl aktivn zam stnaných ................................................................................ 59
Poskytované sociální služby .............................................................................. 153
Informovanost obcí ............................................................................................ 154
Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce ....................................... 155
Zajiš ování informovanosti ob an .................................................................... 156
Chyb jící sociální služby ................................................................................... 159
Pot eba sociálních služeb .................................................................................. 160
Vytíženost za ízení ............................................................................................ 166
P ístupnost za ízení ........................................................................................... 169
Zp sob úhrady ................................................................................................... 173
Alternativy p edstavující zvýšení kvality života v obci........................................ 196
Nejpal iv jší problémy ve m st ....................................................................... 198
Tvorba návrhové ásti RPSS ............................................................................ 310
346
Seznam graf
Graf 1
Graf 2
Graf 3
Graf 4
Graf 5
Graf 6
Graf 7
Graf 8
Graf 9
Graf 10
Graf 11
Graf 12
Graf 13
Graf 14
Graf 15
Graf 16
Graf 17
Graf 18
Graf 19
Graf 20
Graf 21
Graf 22
Graf 23
Graf 24
Graf 25
Graf 26
Graf 27
Graf 28
Graf 29
Graf 30
Graf 31
Graf 32
Graf 33
Graf 34
Graf 35
Graf 36
Graf 37
Graf 38
Graf 39
Graf 40
Graf 41
Graf 42
Graf 43
Graf 44
Graf 45
Graf 46
Graf 47
Graf 48
Graf 49
Organiza ní struktura RPSS ............................................................................... 13
Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B ........................................... 27
Po et obyvatel v letech 2005 a 2006 v eských Bud jovicích ............................ 31
Složení obyvatelstva SO ORP z hlediska pohlaví ............................................... 34
Složení obyvatelstva B z hlediska pohlaví ........................................................ 34
V ková struktura obyvatelstva SO ORP .............................................................. 35
V ková struktura obyvatelstva B ....................................................................... 38
Pr m rný v k v obcích SO ORP k 31. 12. 2006 ................................................. 39
Pr m rný v k - porovnání ................................................................................... 39
Vývoj natality a mortality v SO ORP v letech 2005 a 2006 .................................. 41
Vývoj natality a mortality na území B v letech 2005 a 2006 .............................. 41
Migrace obyvatelstva území SO ORP v letech 2005 a 2006 ............................... 42
Migrace obyvatelstva území B v letech 2005 a 2006 ........................................ 43
Prognóza v kového složení obyvatel do roku 2013 ............................................ 45
Rodinný stav obyvatelstva na území SO ORP B .............................................. 47
S atky a rozvody na území SO ORP B ............................................................ 48
Rodinný stav obyvatelstva na území eských Bud jovic .................................... 48
S atky a rozvody na území eských Bud jovic .................................................. 49
Národnost obyvatelstva na území SO ORP ........................................................ 50
Národnost obyvatelstva na území eských Bud jovic ........................................ 52
Úrove vzd lanosti na území SO ORP B ......................................................... 54
Úrove vzd lanosti na území eských Bud jovic ............................................... 56
Rozd lení obcí z hlediska výše podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva ........ 58
Nezam stnaní na území SO ORP B ................................................................. 60
Nezam stnaní na území eských Bud jovic ...................................................... 60
Nezam stnaní na území SO ORP eské Bud jovice podle v ku....................... 61
Nezam stnaní na území SO ORP eské Bud jovice podle vzd lání ................. 62
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle v ku .................................... 62
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle vzd lání .............................. 63
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle pohlaví ................................ 67
Nezam stnanost na území eských Bud jovic podle pohlaví ............................ 67
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle v ku .................................... 68
Složení nezam stnaných na území eských Bud jovic podle v ku (v %).......... 68
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle vzd lání .............................. 69
Nezam stnaní na území eských Bud jovic podle zdrav. stavu ........................ 69
Nezam stnaní na území eských Bud jovic dle doby evidence ........................ 70
Nezam stnání ve vybraných sídelních jednotkách, dle pohlaví .......................... 73
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách dle v ku............ 73
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle vzd lání ..... 74
Struktura nezam stnaných ve vybraných sídelních jednotkách, dle zdr. stavu... 75
Nezam stnaní ve vybraných sídelních jednotkách dle délky evidence ............... 76
Dojíž ka za prací v rámci území SO ORP B .................................................... 78
Dojíž ka za prací v rámci eských Bud jovic ..................................................... 78
Meziro ní vývoj mezd a míry inflace .................................................................... 80
Bytová výstavba v eské republice v letech 2005 - 2007 ................................... 82
Domovní a bytový fond - rok 2005 ....................................................................... 86
Domovní a bytový fond - rok 2006 ....................................................................... 87
Vyplacené d chody v J K a v okrese eské Bud jovice v roce 2005 .............. 102
Vyplacené d chody v J K a v okrese eské Bud jovice v roce 2006 .............. 102
347
Graf 50
Vývoj po tu obyvatelstva v letech 2005 - 2050 a vývoj podílu osob závislých na
poskytování služeb sociální pé e......................................................................................... 147
Graf 51
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 celkem ........................ 147
Graf 52
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 0 - 14 let ........ 148
Graf 53
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 15 - 64 let ...... 148
Graf 54
P edpokládaný vývoj po tu obyvatelstva do roku 2050 ve v ku 65 a více let ... 149
Graf 55
Vývoj sociálních služeb pro seniory ................................................................... 150
348
Zkratky
BD
B
CK
R
SÚ
DPD
DPS
EU
J K
km
kú
KÚ
m
MF DNES
MM
MPSV
MŠ
NNO
OBD.
OBV.
ODD.
ORCR
o. s.
o.s. .
OSP
OSV
OZP
PPM
PS
RD
ROP NUTS II JZ
RPSS
SLBD
SNN
SO
SO ORP
SŠ
ÚSO
ÚSV
ZSF J U
ZŠ
Bytové domy
eské Bud jovice
eský ervený k íž
eská republika
eský statistický ú ad
Domov pro d chodce
Domov pro seniory
Evropská unie
Jiho eský kraj
Kilometr
Katastrální území
Krajský ú ad
Metr
Mladá Fronta DNES
Magistrát m sta
Ministerstvo práce a sociálních v cí
Mate ská škola
Nestatní nezisková organizace
Období
Obvodní
Odd lení
Odbor rozvoje a cestovního ruchu
Ob anské sdružení
Ob anský soudní ád
Odd lení sociální pomoci
Odbor sociálních v cí
Osoba se zdravotním postižením
Pomoc poskytovaná muž m
Pracovní skupina
Rodinné domy
Regionální opera ní program NUTS II Jihozápad
Rozvojový plán sociálních služeb
S ítání lidí, byt a dom
Svaz neslyšících a nedoslýchavých
St ední odborné
Správní obvod obce s rozší enou p sobností
St ední škola
Úplné st ední odborné
Úplné st ední vzd lání
Zdravotn
sociální fakulta Jiho eské univerzity
Bud jovicích
Základní škola
v eských
349
Zdroje
[1] eský statistický ú ad, www.czso.cz, 2008
[2] SPRÁVA DOM s.r.o., 2008
[3] Odbor sociálních v cí Magistrátu m sta eské Bud jovice, 2008
[4] Investi ní odbor Magistrátu m sta eské Bud jovice, 2008
[5] Komunitní plán sociálních služeb eské Bud jovice, 2004
[6] Dopravní podnik m sta eské Bud jovice, a.s., www.dpmcm.cz; 2008
[7] eské dráhy, a.s., www.cd.cz, 2008
[8] Portál Idos, www.portal.idos.cz, 2008
[9] Územn identifika ní registr eské republiky, www.isu.cz, 2008
[10] Policie eské republiky, 2008
[11] Krajská správa sociálního zabezpe ení pro Jiho eský kraj, 2008
[12] Regionální informa ní servis, www.risy.cz, 2008
[13] Ministerstvo vnitra eské republiky, www.mvcr.cz, 2008
[14] Vzd lávání v roce 2006 v datech, Ministerstvo školství a t lovýchovy eské republiky,
www.msmt.cz, 2006
[15] Ú ad práce eské Bud jovice, www.portal.mpsv.cz, 2008
[16] Registr poskytovatel sociálních služeb, http://iregistr.mpsv.cz, 2008
[17] Pr b žná zpráva o pln ní Komunitního plánu 2004 - 2008, MM B, 04/2008
[18] Informa ní listy eské Bud jovice, 2003, MM B
[19] BUDWeb.cz - Metropole jihu ech na Internetu, www.budweb.cz, 2008
[20] Pr ša, L. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: VÚPSV.
2007. ISBN 978-80-87007-73-0
[21] Poslanecká sn movna schválila nový zákon o sociálních službách, Noviny
Ministerstva práce a sociálních v cí, 2006, www.mpsv-noviny.cz
[22] Magistrát m sta eské Bud jovice, www.c-budejovice.cz
[23] Ob anské sdružení Pansophia - Sdružení pro výzkum v sociální oblasti, Metodika
rozvojového plánu M sta eské Bud jovice v oblasti sociálních služeb na roky 2008 2013. eské Bud jovice. 2007
[24] Ministerstvo práce a sociálních v cí, www.mpsv.cz, 2008
[25] S ítání lidu, dom a byt k 1. 3. 2001 - dojíž ka a vyjíž ka k 1. 3. 2001, eský
statistický ú ad, www.czso.cz, 2008
350
P ílohy
P íloha 1 Legenda k obrázk m, seznam poskytovatel sociálních služeb
Ozna
Název za ízení
ení
2
Jiho eská Lambda
Labská 3, 370 11
3
Plachého 25, 370 01 eské Bud jovice
4
5
6
7
8
9
10
Ove ka
Diecézní charita eské Bud jovice, Poradna Eva
pro ženy a dívky v nouzi
Diecézní charita eské Bud jovice, Multikulturní
centrum
Ruský klub
Adresa
eské Bud jovice
Kanovnická 16, 370 01 eské Bud jovice
Lannova 2, 370 11 eské Bud jovice
Dvo ákova 4, 370 01 eské Bud jovice
Kardio klub
Lidická 27, 370 04 eské Bud jovice
Sdružení d tí a mládeže, Informa ní centrum pro
Lannova 63, 370 01 eské Bud jovice
mládež
Linka d v ry eské Bud jovice
Nádražní 47, 370 01 eské Bud jovice
12
St edisko pro rodinu a mezilidské vztahy
Domácí ošet ovatelská a pe ovatelská služba
Alice
eský ervený K íž
Husova 20, 370 23 eské Bud jovice
13
Jiho eská sociální pomoc
Klavíkova7, 370 04 eské Bud jovice
14
Arcus - život SOP eské Bud jovice
Budivojova 14, 370 04 eské Bud jovice
15
Matice školské 17, 370 01 eské Bud jovice
17
Agentura domácí pé e Ivas
Domov Libní a Centrum sociálních služeb
Empatie
Svaz diabetik
R - územní organizace
18
1. centrum pro zdravotn postižené
19
eský svaz bojovník za svobodu
11
16
20
22
eský svaz PTP - VTNP
Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se
zdravotním postižením
D tský stacioná Sv tluška
23
Domov pro seniory Hvízdal
24
Domov pro seniory Máj
25
Fokus eské Bud jovice
26
Fond ohrožených d tí
21
27
28
29
30
31
32
Kontaktní a dolé ovací centrum pro drogov
závislé
Jeslová a azylová za ízení eské Bud jovice
Ob anské sdružení PREVENT, Jiho eské
substitu ní centrum
Jiho eští senio i
Ob anské sdružení PREVENT, Jiho eský
streetwork
Kontakt bB, o. s. pro studium, rehabilitaci a sport
bez bariér
Nádražní 47, 370 01 eské Bud jovice
Husova 20, 370 23 eské Bud jovice
Pražská 88, 370 04 eské Bud jovice
Nová 26, 370 01 eské Bud jovice
Vltavské náb eží 5/a, 370 05 eské
Bud jovice
Žižkova 37, 370 01 eské Bud jovice
Žižkova 37, 370 01 eské Bud jovice
U Hvízdala 9, 370 11 eské Bud jovice
Vodní 198/13, 370 11 eské Bud jovice
U Hvízdala 6/1327, 370 11 eské
Bud jovice
V trná 13, 370 05 eské Bud jovice
Bezdrevská 1, 370 11 eské Bud jovice
Senovážné nám stí 2, 370 01 eské
Bud jovice
Zahradní 306, 370 08 Staré Hod jovice
E. Pittera 3, 370 01 eské Bud jovice
Matice školské 17, 370 01 eské Bud jovice
Pekárenská 29, 370 04 eské Bud jovice
Lannova 63, 370 01 eské Bud jovice
U lesa 4, 370 05
esk Bud jovice
351
Ozna
ení
Název za ízení
Adresa
34
Krizové centrum pro d ti a rodinu v Jiho eském
kraji
M - centrum pro mladou rodinu
35
Mesada
J. Š. Baara 21, 370 01 eské Bud jovice
36
Jizerská 4, 370 11 eské Bud jovice
43
M stská charita eské Bud jovice, CDS Domino
M stská charita eské Bud jovice, Osobní
asistence
M stská charita eské Bud jovice, D m sv.
Pavla
M stská charita eské Bud jovice, Charitní
pe ovatelská služba
Multikulturní centrum - eské Bud jovice
Ob anské sdružení SONŽ - pomoc a poradenství
pro ženy a dívky
Salesiánské st edisko mládeže - d m d tí a
mládeže eské Bud jovice
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R
44
Tyflokabinet eské Bud jovice, o.p.s.
Roudenská 18, 370 01 eské Bud jovice
45
Tyfloservis, o.p.s.
Zachariášova 6, 370 01
46
Plachého 4, 370 01 eské Bud jovice
50
Jiho eská rozvojová, o.p.s.
Ob anské sdružení PREVENT, Centrum
následné pé e
Centrum sociálních služeb Starom stská
Centrum pro zdravotn postižené Jiho eského
kraje
Svaz d chodc
51
Pe ovatelská služba
52
St edisko rané pé e
53
La o Jilo - Dobré srdce
28. íjna 11, 370 01 eské Bud jovice
54
Modrá spirála nad je
Kozinova 6, 370 07 eské Bud jovice
55
K. Šafá e 47, 370 12 eské Bud jovice
58
Roska eské Bud jovice
Diecézní charita eské Bud jovice, Poradna pro
uprchlíky a migranty
Spole nost pro podporu lidí s mentálním
postižením
D tský diagnostický ústav Homole
59
Ob anské sdružení Adra
Fráni Šrámka 34, 370 01 eské Bud jovice
60
YMCA eské Bud jovice
T . 28. íjna 28, 370 01 eské Bud jovice
61
Sdružení jiho eských celiak
Alešova 13, 370 01 eské Bud jovice
62
Sdružení Jóga v denním život
63
Kulturn vzd lávací centrum Pansofie
64
Svaz t lesn postižených CIVI, o. s.
Jizerská 4, 370 01 eské Bud jovice
D m um ní, nám. P emysla Otakara II. 38,
370 01 eské Bud jovice
Lidická 7, 370 01 eské Bud jovice
65
Koní ek, o. s.
Adamovská 6, 373 71 Adamov
66
Jiho eská r že
Kostelec 17, 373 41 Hluboká nad Vltavou
67
Victory sdružení d tí a maminek
A. Barcala 45, 370 01
33
37
38
39
40
41
42
47
48
49
56
57
Nerudova 53, 370 04 eské Bud jovice
A. Barcala 2, 370 05 eské Bud jovice
U Malše 20, 370 01 eské Bud jovice
Riegrova 32, 370 01 eské Bud jovice
U Malše 20, 370 01 eské Bud jovice
Žižkova 12, 370 01 eské Bud jovice
Lannova 63, 370 01 eské Bud jovice
E. Destinové 1, 370 05 eské Bud jovice
Mánesova 24, 370 01
Tylova 23, 370 01
eské Bud jovice
eské Bud jovice
eské Bud jovice
Starom stská 27, 370 04 eské Bud jovice
Starom stská 2608, 370 04 eské
Bud jovice
Lidická 7, 370 01 eské Bud jovice
Nádražní 47, 370 01 eské Bud jovice
eské Bud jovice
B
Jizerská 4, 370 11 eské Bud jovice
Kanovnická 11, 370 11 eské Bud jovice
Ledenická 99, 370 01
eské Bud jovice
Dukelská 23, 370 01 eské Bud jovice
eské Bud jovice
352
P íloha 2 Rozd lení sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách
íslo paragrafu
37
Druh služby
Sociální poradenství
39
Osobní asistence
40
Pe ovatelská služba
41
Tís ová pé e
42
Pr vodcovské a p ed itatelské služby
43
Podpora samostatného bydlení
44
Odleh ovací služby
45
Centra denních služeb
46
Denní stacioná e
47
Týdenní stacioná e
48
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
49
Domovy pro seniory
50
Domovy se zvláštním režimem
51
Chrán né bydlení
52
Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e
54
Raná pé e
55
Telefonická krizová pomoc
56
Tlumo nické služby
57
Azylové domy
58
Domy na p l cesty
59
Kontaktní centra
60
Krizová pomoc
61
Nízkoprahová denní centra
62
Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež
63
Noclehárny
64
Služby následné pé e
65
Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi
66
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
67
Sociáln terapeutické dílny
68
Terapeutické komunity
69
Terénní programy
70
Sociální rehabilitace
353
Zpracovatel
GP Consulting, s.r.o.
nám stí P emysla Otakara II. 117/32
370 01 eské Bud jovice
www.gp-constulting.cz
354

Podobné dokumenty