Orl-2016-3 - Otevřený Rozšalovávací List

Komentáře

Transkript

Orl-2016-3 - Otevřený Rozšalovávací List
2016-3
kognitivně disonantní občasník,
informační destilátor, internetové(nejen)
výstřižky ve fraku, splaskávač simulákrů,
rozpouštěč falešných egregorů,
narušovač zpráchnivnělých paradigmat,
kompenzátor hypotékového novinářství,
flokulant mediálního žaboklamu,
širokopásmové dráždidlo, argenteum
oppositus coffeteria pragensis,
kanonizátor síťové pomíjivosti, virtuální
plátek k propagaci holé skutečnosti,
homeopaticko psychedelický, ke kořeni
jdoucí, kvadratura k zahnívajícímu
veškrnistánu, virtuální výpisky
zapadlého vlastence
http://orl.bloger.cz
[email protected]
ORL 2016-3
Motto:
„Je to obchod s čarodějem: vzdejme se
našich duší, na oplátku dostaneme moc.
Ale jakmile se vzdáme svých duší, tedy
sebe samých, moc nám přidělená nebude
patřit nám. Ve skutečnosti budeme otroky
toho, komu jsme odevzdali svoje duše.“
C.S. Lewis
„Nejsou-li jména správná, jazyk není v
souladu s pravdou o věcech.“
Konfucius
strana 2
Obsah čísla
Propad lodní dopravy potvrzuje hospodářskou krizi.................................................................................................................................................................................. 1
Vrchol provokace...................................................................................................................................................................................................................................... 1
Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač.................................................................................................................................................................... 3
Věřící prolomili ticho: Křesťané proti nelegální migraci.............................................................................................................................................................................. 7
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie.......................................................................................................................................................... 10
Zpověď významného okultisty: Husté pavučiny obepínají celý svět........................................................................................................................................................ 19
Konvička jako další Hus či Nepomucký. A zhoubná hrozba z Bruselu...................................................................................................................................................... 21
Vlivné lobby v USA vráží klín mezi Evropu a Rusko................................................................................................................................................................................. 25
Thaci, Pan Nedotknutelný, se stane kosovským prezidentem................................................................................................................................................................. 26
Kde je příčina evropské nejen migrační krize?......................................................................................................................................................................................... 27
Invazi muslimů do Evropy připravilo již rozbití Jugoslávie....................................................................................................................................................................... 28
‚Merkelová chtěla otevřít Německo už dřív, ale nemohla o tom mluvit‘.................................................................................................................................................. 30
Co se děje se světem?............................................................................................................................................................................................................................ 31
Panama Papers: Čím teď jsou, a čím mohou být..................................................................................................................................................................................... 33
Uvězněný francouzský kněz: Islám je Boží trest za odpadlictví............................................................................................................................................................... 35
Revoluce v zemi vikingů.......................................................................................................................................................................................................................... 36
Sex a kultura........................................................................................................................................................................................................................................... 37
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené............................................................................................................................................................................... 38
Význam vstupu kosmického principu Krista na planetu Zemi v těle Ježíše.............................................................................................................................................. 45
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi................................................................................................................................................................................................ 48
Západ pomohl Ukrajincům a Ukrajině do hrobu....................................................................................................................................................................................... 53
Loupežník, vrah a pedofil Mohamed. Paraziti, peklo a šaría.................................................................................................................................................................... 55
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.................................................................................................................................................. 58
488 miliard za rok do ciziny. Německo doženeme za 100 let, pokud vůbec........................................................................................................................................... 63
ORL 2016-3
Propad lodní dopravy potvrzuje hospodářskou krizi
Propad lodní dopravy
potvrzuje hospodářskou
krizi
ptávka nepokryje ani náklady. Viz tento graf
a dolní červená čára nákladů.
komu prodávat vyrobené, ale burza
stále roste. Tomu se říká zázrak neviditelné ruky trhu. Jenže z vody se v
reálu víno neudělá. To ukazuje export
z Číny.
Václav Umlauf
V českých a světových korporátkách vládne
během organizovaného politického a ekonomického rozpadu EU povinný optimismus.
Nechci rušit profesionální lodní kapelu na
Titaniku od vážné práce na výstavbě kapitalismu. Protože však na Titaniku nesedím,
tak jen pár čísel, o kterých jsme psali už ve
starších článcích. Propad Baltic index je fakt
drsný, světová lodní doprava málem stojí.
Takto vypadá hospodářská krize.
To pochopitelně souvisí i s propadem ceny surovin. Když se nevyrábí, není poptávka. Podívejte se na propad ceny surovin, viz dolní
graf.
V únoru 2016 klesl vývoz naprosto
jasně, viz graf. V únoru byly sice v
Číně novoroční svátky a tím pádem i
více volna, ale stejně. Pro naše montovny je mnohem horší fakt, že do
Číny už 16 měsíců trvale klesají
dovozy. Celkový pokles je 13.8 %.
To znamená pro EU, že se dováží
mnohem méně luxusu, aut a obráběcí
techniky. A z Ruska jsme si dovoz
zakázali vlastní pitomostí. V USA je
podobný závod ke dnu už od roku
2015. Podívejte se na grafy v článku
Kdo mediálně lže, ten korporátně
krade .
http://news.e-republika.cz/article3547-Propad-lodni-dopravypotvrzuje-hospoda%C5%99skou-krizi
Vrchol provokace
Index je 50 % níž, než při historicky
nejnižších hodnotách, viz graf. Loďaři jasně
ukazují, že po planetě není co vozit. Takto
vypadá odvětví před krachem, když po-
Schválně jsem tam dal i průběh grafu akcií
(NASDAQ), abyste jej mohli porovnat. Je to
div neoliberální ekonomiky, která v posledních časech nerozumu přestala být klasickým kapitalismem. Po planetě není co vozit, nikdo nekupuje suroviny, protože nemá
Americký místodržitel v protektorátu České
republiky Andrew Schapiro se včera 9.
března setkal v Brně s šéfem islámské nadace a předsedou muslimských obcí v ČR
Muníbem Al Rawím, aby vyjádřil podporu a
solidaritu muslimské komunitě v ČR a na celém světě. Oba dva mluvili o potřebě tolerance, inkluze a budování mostů vzájemného
strana 1
ORL 2016-3
Vrchol provokace
porozumění mezi náboženskými komunitami. Pan velvyslanec zasadil své návštěvě korunu výrokem, že se mu dostalo vřelého přivítání v brněnské mešitě, která je důležitou
součástí islámské komunity už více než 10
let. V těchto časech je prý potřebné dělat
vše, co je v jejich silách, aby porazili předsudky o islámu a hledali mír a dobrou vůli.
V době, kdy se Evropou valí islámská invazní vlna, kdy v Německu a Rakousku islámisté znásilňují ženy, děti, mladé muže, prostě
cokoliv, co jim přijde zrovna pod ruku, jezdí americký velvyslanec v ČR po mešitách a
vyjadřuje jménem Obamovy vlády podporu
muslimům v ČR. Když americký velvyslanec v ČR hovoří o inkluzi islámu v
ČR, mělo by se se to silně dotknout českých
politiků. Vědí vůbec o tom, že jim americký
velvyslanec Schapiro jezdí po republice a
hovoří s imámy a šéfy islámských nadací o
inkluzi v rámci země, kde je jenom na návštěvě jako velvyslanec?
Nebylo by mnohem lepší, kdyby velvyslanec
spojenecké země raději v ČR navštívil třeba
domov seniorů, nebo Klokánky, aby vyjádřil
podporu potřebným a zároveň mediálně
upozornil na nějaký problém, který trápí
české občany, aby se tím vláda začala zabývat? Proč pan Schapiro nepřijede třeba
navštívit české policisty, kteří pomáhají
chránit v Makedonii hranici proti
uprchlíkům? Že by vyjádřil podporu
ochraně Schengenské hranice, že by tím dal
najevo podporu obraně za zachování evrop-
ské kultury? Nic takového se ale od amerického velvyslance nedočkáme, protože politickou objednávku, kterou plní Obamova
vláda, a která panu velvyslancovi posílá
notičky do ČR, kontrolují v USA globální
elity.
Těm jde nejen o destrukci Evropy a její
kompletní islamizaci, ale současně i o destrukci samotných USA. Současný společenský a vnitropolitický „rift“ uvnitř Spojených států, kdy v primárkách republikánů se
lidé i z tábora demokratů začínají obracet na
„nepolitika“ Donalda Trumpa, jasně ukazuje,
že v USA probíhá stejný proces jako v ČR,
kdy voliči ztrácejí důvěru v zavedené strany a
začínají volit businessmany do nejvyšších pozic v zemi. Tady je ale potřeba se mít na pozoru, protože přesně toto je cílem NWO. Likvidace politických stran a dosazení manažerů do nejvyšších pozic jednotlivých států.
Existuje zde velké riziko, že současný rozvrat
v USA a v EU je úmyslný, aby došlo k naprosté diskreditaci politických elit a sami občané si potom ve vzteku a z obav zvolili do
nejvyšších pozic manažery, nepolitiky, kteří
nebudou mít žádné politické zázemí a budou
jednotlivé státy řídit už jenom jako firmy.
Přesně podle plánu NWO, kdy svět se má
stát v podstatě mamutí firmou rozdělenou
na několik divizí v hierarchickém členění a
v klasickém pojetí korporátní vertikály
moci. Bohužel, stejnou roli může opravdu i v
USA plnit Donald Trump, jakkoliv bychom si
přáli, aby to myslel s těmi změnami upřímně.
Čím více jsou USA vnitřně politicky rozvrácené, tím nebezpečnější je americká politika
ve směru ven. Zahraniční vměšování se do záležitostí cizích zemí je tak obrovské, že připomíná sklonek Sovětského svazu v 80. letech,
kdy režim vrhal veškeré své státní prostředky
do zbrojení a na kontrolu své moci v jednotlivých satelitech. Americký velvyslanec už
nemá naprosto žádné zábrany a zatímco vláda
Bohuslava Sobotky zažila v pondělí v Bruselu
střet s realitou a tureckým vydíráním ve
vztahu k EU, tak americký velvyslanec za
zády české vlády popichuje a provokuje občany ČR návštěvami islámských mešit a výroky
o potřebách islámské inkluze v zemi.
strana 2
ORL 2016-3
Vrchol provokace
Pane Schapiro, čeští občané žádnou inkluzi islámu v ČR nejen nechtějí, ale nikdy
jí ani nepřipustí. Islám není náboženství v
pravém slova smyslu, ale je to bojová nauka
a bojový rituál, který stoupence učí k přijetí
víry a k jejímu prosazování cestou džihádu.
Islám se nikdy nedistancoval od násilí a
džihádu, protože to by znamenalo distancovat se od Koránu, a to by se rovnalo odpadlictví od víry, která se v islámu trestá
smrtí. Mlácení a bití žen, výzvy k intifádám,
k mučednictví, nerovnoprávnost žen, náboženské pronásledování křesťanů a židů v
mnoha arabských zemích. Islám není slučitelný s evropskými hodnotami a evropskou
kulturou.
Redakce AE News vyzývá pana velvyslance
Schapira, aby přestal rozvracet Českou
republiku. Přestaňte, pane velvyslanče, podporovat české neziskovky, které za peníze
amerických fondů (např. fondů George Sorose) pomáhají nasunování islámu do ČR.
Přestaňte se vměšovat do vnitřních záležitostí ČR, na to nemáte právo! V dnešní době
byste měl podpořit obranu Evropy před invazní vlnou islámských běženců, kteří sem
do Evropy proudí vinou Vaší americké expanzní politiky. Vy jste vyzbrojili v letech
2011 – 2014 syrské islamistické skupiny,
které rozpoutaly na území Sýrie
mohutnou válku a díky podpoře USA
mohly vytvořit i subjekt s názvem Islámský
stát. Vaše vláda rozvrátila Irák. Rozvrátili
jste Afghánistán. Rozvrátili jste ve spolupráci s EU také Libyi. Rozvrátili jste Ukrajinu!
A kvůli vám teď čelí Evropa migračním
vlnám!
Americký velvyslanec v ČR by měl sedět v
kanceláři, zamčený za neprůstřelnými dveřmi,
protože po Evropě se teď potuluje tolik islámistů, že by pan velvyslanec mohl být velmi
nemile překvapen, až by nějaký Arab v Brně
na něho vykřikl „Alláhu Akbar“ a odpálil by
na sobě vestu s výbušninami. České hranice
totiž nejsou neprodyšné, arabští migranti už
cestují přes Slovensko a Česko, a i když na
Slovensku na česko-slovenském pomezí už je
možné spatřit bezpilotní hlídkové drony s termokamerami, tak ne všechny dokáží zajistit
bezpečnost hranice. Není možné, aby v této
nebezpečné situaci jezdil americký velvyslanec po republice a podněcoval takovéto
provokace. I kdyby to muslimové v Brně mysleli upřímně s tou integrací a mírumilovností,
pro saláfisty a wahábisty, což je určující komunita radikalizovaných islamistů v Evropě,
jsou muslimové s přátelskými vazbami na západní kulturu de facto odpadlíci.
Pane Schapiro, jako velvyslanec raději
navštivte svého kolegu ambasadora Saúdské
Arábie v Praze a tam u něho řešte otázku,
proč Rijád podporuje export militantního
wahábismu do EU. Tam se ho zeptejte, proč
Saúdská Arábie podporuje v Sýrii Islámský
stát. Proč válčí v Jemenu za použití vašich
amerických zbraní! Islám v ČR opravdu nechceme, takže nám ho do naší země laskavě
nenasunujte a nepodporujte!
http://aeronet.cz/news/vrchol-provokace-americky-velvyslanecschapiro-navstivil-mesitu-v-brne-a-vyjadril-plnou-podporu-inkluziislamu-v-cr/
Migrace je nástroj USA
proti Evropě. Turek byl
vždy vyděrač.
ROZHOVOR Petr Markvart, který se
dlouhodobě profesně pohybuje v oblasti
Blízkého východu (hlavně v Iráku a Sýrii)
a v Africe říká, že Angela Merkelová,
pokud jde o migrační krizi, se podřizuje
diktátu Ameriky. Migrace je nástroj USA
na oslabení Evropy a Spojené státy ji podporují – společně s Tureckem a Saúdskou
Arábií – stejně jako ISIS. Turecko hraje v
dnešním světě mimořádně ošklivou roli.
Erdogan prosazuje velko-osmanskou vizi.
Markvart popsal, jaké zájmy mají Turecko, USA a mocnosti Zálivu.
Hovoří se o tom, že agresivní hrozbou pro
Evropu je Rusko. Ale co Turecko? Uniklo,
že Erdogan vyhrožoval předsedovi Evropské rady Tuskovi a předsedovi eurokomise
strana 3
ORL 2016-3
Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač.
Junckerovi, že Evropu zaplaví uprchlíky.
Používá migraci jako zbraň na vydírání
Evropy? Podporuje Turecko migraci cíleně? Irácký uprchlík žijící v ČR Salman
Hasan řekl, že USA cíleně vyvolaly
migrační vlnu, aby oslabily Evropu... Co
si o tom myslíte?
Problém ilegální migrace slouží nepochybně
více hráčům. Turecku jako nástroj vydírání,
který má především definitivně přimět unijní
politiky k přijetí této země do Evropské
unie. Spojeným státům jako nástroj
k oslabení Evropy v honbě za jejich globální
ekonomickou a finanční nadvládou a bohatým arabským státům oblasti k infiltraci Evropy a k nátlaku na přijetí jejich vlastní
energetické koncepce, která z nás učiní de
facto vazaly všech jmenovaných. Čím dříve
si uvědomíme, že v této válce má Evropa
spojence na druhé straně barikády, tím lépe
pro nás samotné.
Nevypadá to tak, že Angela Merkelová
teď kope, pokud jde o migrační krizi, za
Turecko? Hraje tam roli stále rostoucí
vliv německých občanů tureckého původu? Nebo staré spojenecké vazby Turecka a Německa? Co za tím může být?
Německo není suverénní zemí. Německý
Kanzler Akte z 21. května 1949 vyjmenovává taxativně oblasti, kde se spolkový
kancléř, v našem případě kancléřka, podřizuje pokynům ze Spojených států. Brutální
útoky na společenské a hospodářské základy
Německa v podobě současné ilegální migra-
ce a likvidační kampaň proti jeho nejvýznamnější firmě, kterou je Volkswagen (11. největší firma světové ekonomiky, která zaměstnává téměř 600 tisíc lidí, včetně těch z
České republiky), jsou významným varováním, co může nastat v případě neposlušnosti. Politika vstřícnosti EU vůči Turecku je jednou ze stálých priorit politiky
Spojených států, která je prosazována na
všech strategických euro-atlantických
jednáních. Řekl bych tedy, že otázka současného zcela nesmyslného a protiněmeckého
(nebo chcete-li i protievropského) chování
Angely Merkel, je tedy spíše výrazem diktátu
a bezmoci, než jejího spolčení s Turky.
ňoval. Turecká armáda nepochybně může
vzbuzovat obavy u svých sousedů, ale představa její vojenské invaze do Evropy je
úsměvná. Aby se však tato představa jednou
nenaplnila (stejně jako ostatní typy hrozeb),
je potřeba ukončit naše snění a představy o
mírovém světě plném spojenců a neutrálů a
ihned začít znovu budovat vlastní národní či
regionální ozbrojené síly. Říkám úmyslně „národní či regionální“, neboť jak NATO, tak
EU v současnosti i v nedávné minulosti neúnavně prokazují, že jsou pouze nástrojem
k prosazování mocenských zájmů Spojených
států a velkých zemí a vůle, zájmy či názory
dalších je vůbec nezajímají.
Též se hovoří o tom, že Erdogan sní o
obnovení Osmanské říše. Turecko má
druhou nejsilnější konvenční armádu v
NATO, má jednu z nejsilnějších konvenčních armád na světě a má prý dokonce
silnější konvenční armádu než Rusko.
Není i toto příčina, proč se Turecko chová
tak asertivně vůči Evropě? Když dám
provokativní otázku v nadsázce, dala by se
teď turecká armáda (se svými pátými kolonami) zastavit aspoň u Vídně jako v roce
1683, nebo až na Rýně?
Turecko v tuto chvíli expanduje hlavně hospodářsky. A jeho geografická sféra zájmů
v oblasti nových trhů se téměř přesně shoduje
s tou naší. Je jí především Střední Asie a Afrika. Tam bychom měli být připraveni, stejně
jako naši předkové na hradbách Vídně, jejich
expanzi zastavit.
Turecko má zajisté silnou konvenční armádu,
ale otázka její skutečné hodnoty (jako u
všech ostatních armád), nespočívá v její velikosti. Jako vždy rozhoduje kombinace kvality velení, morálního stavu mužstva a technické úrovně výzbroje. A z těchto hledisek
bych turecké ozbrojené síly příliš nepřece-
Na druhou stranu se vždy hovořilo o tom,
že turecká armáda byla garantem
sekulárního státu. Dopustila by konflikt se
Západem? Anebo – nemůže vzniknout
synergie mezi „attatürkovským“ nacionalismem armády a islámským osmanským
imperialismem Erdoganových islamistů?
Je pravdou, že turecké ozbrojené síly byly
(stejně jako v mnohých jiných zemích) většinou garantem zdravého politického vývoje.
Když už se události v novodobém Turecku řítily ke katastrofě, byli to právě jeho generástrana 4
ORL 2016-3
Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač.
lové, kteří převzali dočasně výkon státní
moci a umožnili zformování nových politických sil. Čím více se však politika Spojených států dostává do vleku přání islamistických vládců Saúdské Arábie a dalších monarchií v Zálivu, tím více budou sílit i velkoosmanští islamisté v Turecku. Jejich touhu
po úspěchu, moci a vítězství je potřeba ukojit za každou cenu, aby mohli národu ukázat
svojí sílu. K dosažení této iluze má mimo
jiné sloužit rozparcelování severní Sýrie a
Iráku, izolace Íránu a fixace Egypta v této
vznikající ose.
Tradičně sekulární turecké ozbrojené síly
hrají v této hře stále trpnější roli a jsou ve
vleku událostí. V tomto smyslu si nelze nevšimnout různých čistek a honů na čarodějnice, které Erdoganův režim v tureckých
ozbrojených silách v posledních letech cíleně
uskutečňuje. Současný náčelník generálního
štábu, generál Hulusi Akar získával svoje velitelsko-politické ostruhy především v operacích proti Srbům v Bosně, v Kosovu a Metochii. Ihned po jeho příchodu do čela ozbrojených sil v srpnu 2015 se jejich přístup
ke konfliktu v Sýrii začal radikálně měnit a
stal se daleko agresivnějším a poplatnějším
politickým přáním Erdogana. Sestřelení ruského bojového letounu Su-24 nad Sýrií, aktivní dělostřelecká baráž, chránící teroristy
v syrském Azazu nebo vraždění kurdských
civilistů v tureckém Cizre jsou zřejmým důkazem, jakým směrem hodlá generál Akar
tureckou armádu nadále vést.
Jaké jsou hlavní cíle a národní zájmy Turecka na Blízkém východě? Jaké jsou
vztahy Turecka a USA? Nedávno Erdogan
poměrně ostře verbálně zaútočil na Američany kvůli jejich podpoře Kurdů...
Všechny politické síly, které chtějí ve
vnitřních záležitostech své země udivovat silou (nebo spíše siláctvím), jak to předvádí i
Erdoganova AKP, potřebují prokázat svoji
sílu v mezinárodních vztazích. Vůči Evropě
tím, že jí donutím k přijetí Turecka do EU,
vůči Spojeným státům tím, že se vymezí proti
jejich podpoře (iráckých) Kurdů, proti
slabším sousedům Sýrii, Iráku a Řecku
vojenskými provokacemi, podporou teroristů,
územní expanzí. Historická zkušenost nás učí,
že Turek byl v zásadě vždycky vyděrač a
zbabělec, který vystupoval z pozice síly vůči
slabším a páchal podrazy proti silnějším.
Cílem velko-osmanské vize, jejímiž dědici se
Erdogan a jeho AKP cítí být, je rozšíření území pod tureckým kulturním a politickým
vlivem do severní Sýrie, severního Iráku,
severovýchodního Íránu a turkicky hovořících
zemí a oblastí na Kavkaze. Tato vize zahrnuje
i kulturně-politickou restauraci tureckého
vlivu v oblastech Bulharska, Makedonie, Kosova a Bosny. Tím by se stalo Turecko dominantním politickým hráčem na Blízkém východě a kontrolovalo by energetické, logistické i migrační přístupy do Evropy. Jedním
z hlavních důvodů pokračujících bojů o syrské Aleppo je neochota Erdogana uznat po-
rážku svých spojenců a územní celistvost Sýrie.
Nu, pokud tyto představy evropským politikům nevadí, je důležité, že alespoň vadí jiným, zejména Syřanům, Kurdům, Iráčanům a
konec konců i Rusům, kteří u Aleppa bojují
za nás. Naše politická reprezentace je tváří
v tvář těmto hrozbám buďto nekonečně naivní, anebo, stejně jako paní kancléřka, nesmí
konat ve prospěch svých občanů. Hlavním paradoxem potom je, že Turecko může svým
členstvím v NATO vtáhnout Evropu do ozbrojeného konfliktu, který bude zcela v rozporu s našimi zájmy.
Pokračuje spolupráce Turecka a ISIS?
Takzvaný Islámský stát v Iráku a v Levantě je
společným dítětem Spojených států, Turecka
a Saúdské Arábie. Pokud by turecká spolupráce s ním a s dalšími teroristickými skupinami
nepokračovala, tento patogen na těle Blízkého
východu by již dávno neexistoval. Neměl by
bojovníky (přicházející právě přes Turecko),
zbraně a munici (proudící opět především
přes Turecko) ani finance (vybírané hlavně
z tureckých bank). My se zde bojíme podat o
den později elektronické kontrolní hlášení o
měsíční DPH a z celého světa vesele proudí
peníze různých islamistických (nikoli islámských) nadací, drogových kartelů (které pašují
afghánské opium do Evropy, kudy jinudy než
zase právě přes Turecko) a zpravodajských
služeb na účty teroristů, operujících v Sýrii.
Turecko hraje v dnešním světě mimořádně
strana 5
ORL 2016-3
Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač.
ošklivou roli a my všichni bychom si to měli
uvědomit.
rou teroristů v Sýrii bráníme nejvíce právě my
sami – euroatlantický svět.
USA a EU říkají, že Asad není demokrat.
Jak je na tom s demokracií Turecko?
Jaký očekáváte další vývoj v Sýrii?
Chápání pojmů, jako jsou „demokracie“ a
„lidská práva“ může být v různých zemích
chápáno a vykládáno zcela odlišně od naší
představy. Je to jiným kulturním i politickým vývojem a společenským uspořádáním. Ostatně, podívejte se na to, co je vydáváno za „demokracii“, tedy „vládu lidu“
v Evropě samotné. Kandidáty do voleb a
jejich pořadí diktují občanům sekretariáty
politických stran, pokud se objeví strana
mimo současný „establishment“, její kandidáti jsou buďto vyřazeni hluboce nedemokratickým většinovým volebním systémem
nebo dohodou „tradičních stran“ proti „vetřelci“ do jejich politického rybníka (viz nedávné regionální volby ve Velké Británii a
Francii). A nad tím vším se vznáší nikým
nevolené „nevládky“ placené z veřejných
prostředků cizích zemí, které si uzurpují stále více kompetencí a vlivu na společenské
dění. Domníváte se, že takhle má vypadat
demokracie, nebo spíše někdo, kdo káže o
demokracii jinému?
Prezident Asad čelí rozsáhlému spiknutí a
intervenci proti vlastní zemi a jejím obyvatelům. Očekáváte snad, že si právě teď může
dovolit okamžitou liberalizaci politického
života v zemi? Paradoxně (nebo možná zase
až ne tak moc paradoxně) mu v tom podpo-
Sýrii pomohla současná krize a intervence na
její území v opětném definování vlastních
hodnot a v nalezení integrity. Sebevědomí jejího obyvatelstva i ozbrojených sil vzrostlo a
popularita prezidenta Asada a jeho spolupracovníků je vyšší než na začátku krize. Nelze
však nevidět zničenou ekonomiku, průmysl,
infrastrukturu, odliv mozků, rozkol ve
společnosti, které tato intervence způsobila.
Bude trvat celá desetiletí, než se napraví škody materiální, a celé generace, než se zapomene na škody morální. Přesto, anebo právě
proto, se koncept multikonfesní a sekulární
Sýrie ukázal jako životaschopný a velmi důležitý pro celý Blízký a střední východ. Jeho
vítězství povede postupně k nevyhnutelné porážce nesnášenlivého wahhábismu a vlivu
Saúdské Arábie. Budu Sýrii v tomto boji a
v procesu její poválečné rekonstrukce rozhodně držet palce a budu jejímu lidu pomáhat
a podporovat ho tak, aby se Sýrie opět stala
silnou a svébytnou zemí. Je to totiž i v našem
vlastním zájmu.
V ČR vyvolala určitou kontroverzi otázka
křesťanských uprchlíků z Iráku na základě reportáže TV Prima. Zaslouží si
křesťanští upchlíci naši pomoc? Měli
bychom je přijímat?
Chaldejští křesťané z oblasti Irbílu patří historicky k nejutlačovanějším skupinám obyvatel
na světě. Byli terorizováni osmanskými
Turky, svými silnějšími kurdskými sousedy,
arabskými nacionalisty i současnou hydrou
takzvaného Islámského státu. Naši pomoc si
jistě zaslouží a nešťastné vyjádření jednoho
z nich na tomto faktu nic nemění. Otázkou
zůstává efektivita takového postupu, tedy
množství vynaložených prostředků v poměru
k počtu přesídlených (nikoli ještě nutně asimilovaných) lidí. Pokud by Evropská unie nepodporovala a netolerovala v uplynulých letech destabilizaci existujících státních útvarů
a umělou eskalaci násilí (podporovaného jejími vlastními „spojenci“), nemuselo k tomuto
stavu vůbec dojít. Z obecně křesťanského hlediska však, samozřejmě, solidaritu
s ohroženými lidmi v rozumné míře neodmítám. Z bezpečnostního hlediska je však rozhodně nutné ji omezit na osoby kulturně
kompatibilní – tedy jazykově, nábožensky a
kulturně blízké nebo jinak asimilovatelné.
Pokud muslimský uprchlík opustí pro něj
bezpečnou zemi jako Jordánko, Libanon,
Turecko a směřuje do Německa, Švédska,
Británie, nestává se z něj ekonomický
uprchlík jdoucí za sociálními dávkami a
blahobytem? Není lépe pomáhat
uprchlíkům na Blízkém východě?
Jednoznačně. Hlavní tíži takové pomoci (zejména vůči sunnitským muslimům na Blízkém
východě) však musí nést ti, kdo současnou
krizi způsobili, tedy Spojené státy, Turecko a
Saúdská Arábie.
strana 6
ORL 2016-3
Migrace je nástroj USA proti Evropě. Turek byl vždy vyděrač.
Petr Markvart je vystudovaný právník. Ve
2. polovině 80. let pracoval v podniku zahraničního obchodu Technoexport, mimo
jiné jako obchodní referent realizace petrochemických investičních celků v Iráku a asistent generálního ředitele. V letech 1989 až
1995 působil v Sýrii jako ředitel blízkovýchodní expozitury – pro Technoexport
Praha, později pro německý Südrohrbau
Ingolstadt. V letech 1998 až 2001 pracoval
pro kanadskou firmu MacDonald Engineering Group Calgary jako ředitel její dceřiné
společnosti v Nigérii. Od roku 2002 působí v
leteckém průmyslu jako konzultant pro země
západní Afriky.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vim-proc-seMerkelova-podrizuje-diktatu-USA-Migrace-je-nastroj-USA-protiEvrope-Turek-byl-vzdy-vyderac-hraje-velmi-osklivou-roli-ZnalecBlizkeho-vychodu-promlouva-426112
Věřící prolomili ticho:
Křesťané proti nelegální
migraci.
Migrační krize má potenciál stát se pro evropské národy a mezi nimi i pro naši kulturu, bezpečnost a budoucnost našich dětí
problémem apokalyptických rozměrů. Lokajský přístup mnoha našich politických
lídrů (ČSSD, lidovců, TOP 09) nám tak zadělává na mnohem větší problémy, než jsme
měli možnost v posledních letech vídat v ulicích západoevropských velkoměst. Především tím však současně aktivně pomáhají
podrýt beztak již notně
otřesenou a veskrze vyprázdněnou evropskou
kulturu a identitu.
O mocenských strukturách zapřičiňujících a
podporujících narůstající chaos v Evropě asi
už jen málokdo má iluze. Nejsmutnější však
je, že tragickou roli v
celém příběhu hrají
mnozí představitelé naší
katolické církve a některé křesťanské
spolky. Tedy ti, kdo by
měli být hlavní hrází
před příbojem barbarských a démonických sil tak, jako jí byli
jejich předci v minulosti.
Milosrdenství, nebo manipulace?
To by ovšem nesměla být Církev v takovém
stádiu liberálně modernistického rozkladu, v
jakém dnes je. Už bezmála před půl stoletím
na 2. vatikánském koncilu církevní elity
rezignovaly na obranu křesťanských hodnot.
Dnešní dominující liberální (takzvaně
progresivistické) kruhy v čele s papežem
Františkem se v destrukci křesťanské Evropy
nyní doslova realizují. Dávno je nezajímá důsledné hledání Pravdy, obrana našich základních náboženských a společenských
hodnot a principů. Ve zlovolné interpretaci
migrační krize si našli únikový prostor, jenž
zaplňují floskulemi na téma jakéhosi neurčitého milosrdenství a humanismu, mystifikačně
vycházejících z principů křesťanské lásky.
Věroučným otázkám, jejich struktuře a logice
již dnes málokdo rozumí, proto mnozí
manipulovaní křesťané tuto novou "teologii"
sdílejí a podporují. Nelze se tomu divit, když
z nejvyšších vatikánských pater znějí politické
výzvy typu Být křesťanem znamená nestavět
zdi, jak o tom v Mexiku hovořil papež František. bezprecedentně se zapojující do americké
prezidentské kampaně na straně současného
washingtonského establishmentu. Dává
najevo, že například Desatero je pro něj překonaná záležitost, důležitější je prý pomáhat
migrantům.
strana 7
ORL 2016-3
Věřící prolomili ticho: Křesťané proti nelegální migraci.
Rozkladné aktivity u sousedů
V Německu, Rakousku a některých dalších
zemích jsou křesťanské struktury naplno zapojeny do těchto zničujících proimigračních
politických kampaní. Bezpočet akcí a iniciativ "vítačského" (tedy nejen charitativního,
což by bylo ještě pochopitelné) charakteru
je pořádáno katolickými organizacemi. Příznačné je, že na jedné takové velké akci v
Německu byla jako partner akce uvedena i
Nadace nepokřtěného Václava Havla.
Zneužitím étosu křesťanského milosrdenství
a přirozené ochoty k pomoci bližním roste
nebezpečí, že křesťanství začne v Evropě
fungovat jako rozkladný prvek. Namísto
toho, aby národy stmelovalo, navracelo je ke
kořenům vlastní identity a státnosti, je se
svým morálním imperativem používáno
jako nástroj k jejich zničení. Namísto
jednoho staletého nepřítele - islámu - tak má
chudák zmatený Evropan nepřátele dva. Tím
se však rozklad evropských národních a státních společenství jen dále urychluje.
Mnoho zděšených křesťanů po celém světě
si tuto situaci uvědomuje. U nás však dosud
chyběl hlas, který by se pokusil toto
stanovisko artikulovat, a tím vytvořit základ
jakési vnitřní "občanské" opozici. V této
chvíli však o tomto "tichu" můžeme, zdá se,
hovořit v minulém čase. Protože tato iniciativa bude bezpochyby hlavními médii ignorována (a teprve pokud se stane masovější,
bude samozřejmě skandalizována), pokládáme za svou povinnost hlasitě na ni upozornit:
Otevřený list věřících k aktuální situaci v
Evropě a České republice
Motto: “Popatřete mezi národy a vizte, divte se
a trňte, neboť událost se zběhne za dnů vašich,
které by nikdo nevěřil, kdyby mu byla vypravována. Neboť aj, já vzbudím Chaldy, národ krutý a hbitý, který zchodí široširou zemi,
aby zabral sídla, jež nejsou jeho.“ Starý zákon,
Hab I,6
Milost a Pokoj Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista vám všem!
Tváří v tvář vážné dějinné situaci, vědomi si
své odpovědnosti před soudem Páně i před
zraky budoucích generací a vedeni neodvolatelnou povinností vydat svědectví pravdě, rozhodli jsme se obrátit na českou veřejnost, politické představitele a duchovní autority tímto
otevřeným listem.
Naše vlast, Česká republika, leží v samém
srdci Evropy. Tvrdá práce našich předků,
jejich odříkání, jejich Víra a z ní vyplývající
pevné mezilidské vztahy a životní hodnoty,
daly vyrůst materiálnímu a duševnímu bohatství, z něhož čerpáme dodnes. Toto bohatství
není samozřejmostí a je ohroženo z mnoha
stran. Mimo jiné i tím, jak velmi se evropské
státy pod ideovým vedením EU, vzdálily od
hodnot, na kterých byly vystavěny.
Zcela mimořádné ohrožení však podle našeho
názoru představuje současná vlna nelegální
migrace, jež se do evropských zemí valí od
počátku loňského léta. Podle dostupných
údajů tvoří v celkovém složení této migrační
vlny uprchlíci z válkou stižených oblastí jen
zhruba 20 %, ostatní příchozí jsou buď ryze
ekonomickými migranty, jejichž touhu po
vyšším hmotném standardu není v silách evropských zemí uspokojit, nebo onen „národ
krutý a hbitý“, totiž příznivci různých forem
militantního islamismu (ISIL, hnutí BokoHaram apod.), kteří do Evropy přicházejí s
úmyslem páchat zlo!
Snaha části politických elit nevidět a zamlčovat před českou veřejností tato fakta je
krátkozrakým hazardem svědčícím o slabosti
jejich intelektu nebo charakteru.
Motto 2: „Jiné evangelium ovšem není, leč
jsou někteří lidé, kteří vás matou a chtějí
převrátiti evangelium Kristovo v pravý opak.
Avšak i kdybychom my sami nebo sám anděl z
nebe kázal jiné evangelium než to, které jsme
vám zvěstovali, buď proklet!“ Nový Zákon,
List Galatským I,7
Z médií zaznívají apely vyzývající k
otevřenosti vůči imigraci, často doprovázené
působivými záběry na migrující matky s dětmi a dovolávající se občas i křesťanských
hodnot lásky k bližnímu a milosrdenství. Jde
o drsnou formu citového a morálního vydírání, vytvářející navíc dojem, že kdo si myslí
o masové imigraci něco negativního, je patrně
zlý člověk a špatný křesťan. Výzvy s takovou
dikcí přicházejí i od některých duchovních.
Proto považujeme za nutné veřejně reagovat,
strana 8
ORL 2016-3
Věřící prolomili ticho: Křesťané proti nelegální migraci.
distancovat se co nejrozhodněji od tohoto
nátlaku a svévolného obviňování a připomenout, že k zásadám naší Víry nikdy nepatřila rezignace na zdravý rozum a ochota
ohrozit domovy své a svých spoluobčanů!
Takovou „víru“ bychom nikdy nepřijali, nesdílíme ji a s odkazem na výše uvedená
slova apoštola Pavla ji odmítáme, i kdyby
nám ji „sám anděl z nebe“ kázal.
V těžké chvíli, kdy v důsledku nesmyslné
politiky významných zemí EU, zejména Německa, dochází k přílivu statisíců migrantů
do Evropy, což již dnes znamená vážnou
hrozbu i pro Českou republiku, chceme pro
vyjádření svého postoje použít slov, jež kdysi v jiné souvislosti použil někdejší pražský
arcibiskup, kardinál Tomášek: „Stojíme na
straně národa!“ V dobrém i zlém. Nikoli na
straně těch, kteří nezodpovědnou, a snad
dokonce úmyslně chybnou politikou evropské národy ohrožují!
Motto 3: „Pokrytci, úkazy na nebi i zemi
umíte posoudit, jak to, že neumíte posoudit
tento čas? Proč nedokážete sami od sebe rozpoznat, co je správné?“ Nový Zákon,
Evangelium podle Lukáše XII,56-57
Jako křesťané věříme, že je třeba pomáhat
trpícím, ať přicházejí odkudkoli, láska k
bližnímu nás ovšem nezavazuje k přehlížení
evidentních skutečností. To by byla karikatura křesťanství a příčina oprávněného pohoršení.
Jako většina soudných lidí vidíme pochopitelně i my, že účastníci současné migrační
vlny jsou do Evropy dováženi organizovaně,
neprůhlednými sítěmi pašeráckých gangů, pocházejí z prostředí kulturně zcela odlišného,
je jich příliš mnoho a většina z nich nemá
kvalifikaci uplatnitelnou ve zdejších podmínkách. Jen stěží mohou pro naši společnost
představovat přínos, zato s sebou přinášejí
řadu rizik.
Nicméně, máme-li zůstat věrni vlastním
hodnotám, nemůžeme odmítnout pomoc potřebným. Ovšem pomoc založenou na
správném odhadu vlastních sil a pravdivém
zhodnocení situace. Milosrdný Samaritán, o
němž hovoří náš Pán ve známém podobenství,
potřeboval k pomoci ubožákovi něco peněz,
soumara a blízkou hospodu. Také naše pomoc
uprchlíkům musí zvažovat možnosti a limity
naší země a směřovat jen k lidem skutečně
ohroženým, kteří rádi přijmou i skromné útočiště, nikoli k těm, kteří sní o bezpracném zisku, lžou, vznášejí nároky a projevují agresivitu. Milosrdný Samaritán pomáhal muži zbitému a oloupenému lotry, ne oněm lotrům.
Závěr: “Každý, kdo je z pravdy, slyší můj
hlas.“ Nový zákon, Jan XVIII,37
Masová imigrace není přírodním jevem, kterému by se nedalo čelit, a s nímž by se bylo
nutno odevzdaně smířit. Státy žijí z daní a
mají proto vůči občanům své povinnosti. K
nim patří na prvém místě zajištění nedotknutelnosti hranic a ochrana zákonem garantovaných práv a svobod. Žádné nadnárodní
závazky nemají sílu z uvedených povinností
stát vyvázat, ani neobstojí jako relevantní alibi
před soudem dějin. Neschopnost či neochota
vlád tyto primární funkce plnit vzbuzuje zatím nesmělé, časem ale jistě razantnější, pochyby o legitimitě státní moci a otázku, proč
by za takových okolností měli naopak občané
plnit své povinnosti vůči ní. Nekritická
otevřenost masové imigraci tak přináší kromě
hrozeb bezpečnostních, zdravotních a dalších,
také nebezpečí úpadku veřejné autority a vypuknutí společenského chaosu.
Jsme navíc přesvědčeni, že kdyby měla Česká
republika pojmout obdobný příliv imigrantů
jako naši západní sousedé, znamenalo by to
životní ohrožení kultury, jazyka a fyzické
existence českého národa. Dopustit něco takového nemáme právo. Stvořitel nás obdařil
srdcem i rozumem, jsme povinni se jimi řídit
a včas činit, co je třeba.
Naslouchejme tedy stejnou měrou hlasu srdce
a rozumu, naslouchejme hlasu pravdy, protože
o něm náš Pán praví:. „Poznáte pravdu a
pravda vás osvobodí“.
Souhlas s Otevřeným listem věřících k aktuální situaci v Evropě a České republice můžete vyjádřit prostřednictvím e-mailu:
[email protected]
www.krestaneprotiimigraci.cz
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/duchovni-svet/2307-verici-prolomili-ticho-krestane-proti-nelegalni-migraci-rodi-se-opozice-libe-
strana 9
ORL 2016-3
Věřící prolomili ticho: Křesťané proti nelegální migraci.
ralove-v-cirkvi-niciteli-evropy-hlas-proti-falesnemu-milosrdenstvinenechme-se-oklamat-kazdy-kdo-je-z-pravdy-slysi-muj-hlas.htm
Holotropní stavy,
archetypální psychologie
a transitní astrologie
Výtah z knihy: Psychologie budoucnosti
od Stanislava Grofa
inteligentně uspořádaný, strukturovaný a koherentní vzájemně propojený systém, v němž
lidstvo tvoří integrální součást celku. Z tohoto
úhlu pohledu lidský život není pouhým výsledkem náhodných sil ovládaných nevypočitatelnou nahodilostí, ale sleduje určitou předem vytyčenou trajektorii, která má jistou návaznost na pohyb nebeských těles a lze jí
alespoň částečně intuitivně předvídat.
Západní věda popisuje vesmír jako neosobní
a převážně neživý mechanický systém, tedy
jakýsi superstroj, který stvořil sám sebe, přičemž se řídí objektivními mechanickými zákony. Život, vědomí a inteligence se více či
méně považují za náhodné produkty hmoty.
Oproti tomu astrologie vychází z předpokladu, že vesmír je dílem vyšší inteligence, jenž se zakládá na nepředstavitelně složitém mistrovském plánu a v němž se odráží
vyšší účel a řád.
Astrologické myšlení ve svém jádru počítá
s existencí archetypů, nebo-li prapůvodních
principů, které tvoří prazáklad struktury
hmotného světa, jíž také prostupují a formují.
Tendence interpretovat svět na základě archetypálních principů se poprvé projevila v antickém Řecku a představuje jeden z nejnápadnějších charakteristických znaků starořecké filosofie a kultury. Archetypy je možné
chápat z několika různých perspektiv. V homérské epice přejímají formu personifikovaných mytologických božstev, například
Dia, Poseidona, Héry, Afrodity nebo Pluta.
V Platónově a Sokratově filosofii jsou popisovány jako čisté metafysické principy – Ideje
anebo Formy, které disponují vlastní samostatností a nachází se v oblastech, jež jsou lidským smyslům nedosažitelné. V dvacátém
století oživil koncepci archetypů psychiatr
C.G.Jung, který je začlenil do rámce moderní
psychologie, kde je popisuje především jako
psychologické principy (Jung 1959).
V astrologickém stanovisku je velmi přesně
vyjádřen původní význam řeckého výrazu
Kosmos, podle kterého se svět chápe jako
Existence skrytých a neviditelných dimenzí
reality představuje pro materialistickou vědu
zcela neakceptovatelnou myšlenku, pokud by
Astrologie, podobně jako mnohé další esoterické systémy, se stala jednou z obětí racionalismu a materialismu, který vyplynul z vědeckotechnické revoluce. Její odmítnutí se
nezakládalo na vědeckém důkazu, který by
potvrzoval, že její premisy jsou chybné, ale
protože se neslučovala se základními
metafysickými předpoklady západní vědy
ovládané monistickým materialismem.
se nejednalo o dimenze, jejichž podstata je
hmotná a které je možné zpřístupnit
prostřednictvím přístrojů, jejichž možnosti
přesahují rozsah našich smyslů, například
mikroskopů, teleskopů anebo senzorů pro detekci různých pásem elektromagnetického záření. Proto také, jak jsem se již zmínil, akademičtí psychiatři používají velmi úzký koncepční rámec, který se omezuje výhradně na
oblast postnatální biografie a Freudova individuálního nevědomí. Podle nich je představa a
zejména prožitek archetypů patologickým
produktem mozkové činnosti, který si žádá
léčbu pomocí trankvilizační medikace.
Další větší překážkou k serióznímu pochopení
astrologie je deterministické myšlení západní
vědy, která z této perspektivy chápe vesmír
jako řetězec příčin a následků, řečeno jinými
slovy, tvrdí, že veškeré procesy probíhající ve
vesmíru jsou podřízeny principu kauzality.
Jedinou znepokojující výjimkou k tomuto
pravidlu je otázka původu vesmíru nebo-li
“příčiny všech příčin”, která se však ve vědeckých diskusích a pojednáních zřídkakdy
strana 10
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
objevuje. Tudíž kauzalita představuje pro
kritiky astrologie jedinou možnost vlivu,
kterou si obvykle dokáží představit a vzít
v úvahu, proto je pochopitelné, že myšlenku
přímého hmotného vlivu planet na psýché a
dění ve světě pokládají za nepřijatelnou a
absurdní.
Konečně také důraz, jenž astrologie klade na
okamžik zrození, nedává akademickým psychologům a psychiatrům žádný smysl, protože biologický porod není pro ně psychologicky relevantní událostí, jelikož neuznávají
perinatální úroveň nevědomí. Jejich postoj
se zakládá na velice pochybném předpokladu, že mozek novorozence není schopen
registrovat traumatické vlivy porodu, neboť
proces myelinizace (formování tukových
myelinových obalů pokrývajících neurony)
není v okamžiku porodu plně dokončen.
Několik desetiletí systematického výzkumu
holotropních stavů přineslo nesčetné množství výsledků, které podkopávají základní
pilíře materialistické vědy a nabízí řadu důkazů svědčících ve prospěch astrologie:
Důkaz o oduševnělosti vesmíru. Již dříve
jsme mohli pozorovat, že studium holotropních stavů vědomí přináší pádné důkazy
o tom, že transpersonální prožitky není
možno zavrhovat jako irelevantní psychotické projevy. Skutečnost, že umožňují přístup k novým a přesným informacím o různých aspektech bytí, je bezpochyby potvrzením, že se jedná o fenomény sui generis (svého zvláštního druhu), jenž otřásají
samotnými základy materialistické vědy.
Odhalují, že vesmír je v podstatě sjednocenou
sítí událostí probíhajících ve vědomí a je
prostoupen vyšší inteligencí s tím, že odráží
také jistý vyšší řád. Tyto prožitky, kromě jiného předkládají empirický důkaz, že individuální lidská psýché nemá žádné hranice a je
v podstatě souměřitelná s veškerým bytím,
čímž potvrzuje základní tezi mnohých esoterických systémů, včetně astrologie – že v mikrokosmu se zrcadlí makrokosmos.
Empirické potvrzení existence archetypů. Holotropní stavy poskytují přímý přístup
k prožitkům spirituálních (numinózních) dimenzí bytí, včetně archetypů, což má nesmírný význam, neboť koncepce archetypů
sehrává v astrologii zásadní roli. Ve dvacátém
století se C. G. Jungovi podařilo oživit dávnou
ideu archetypů a začlenit je ve formě psychologických principů, nebo-li prapůvodních organizačních vzorců psýché, do rámců
moderní hlubinné psychologie (Jung
1959). Důležitým charakteristickým znakem
archetypů je, že nejsou svázány s činností lidského mozku, ale že působí v transcendentálních oblastech a mají synchronicitní
vliv nejen na psýché jedinců, nýbrž i na události odehrávající se v hmotném světě. Propojení vědecké astrologie s archetypální psychologií vycházející z díla C.G. Junga vyjadřuje
v obou oblastech mimořádný posun směrem
kupředu, neboť do kreativního a imaginativního světa hlubinné psychologie vnáší matematickou preciznost astronomie a nesmírně tím
obohacuje možnosti teoretických variant a
klinických předpovědí.
Objev synchronicity. Jedním z hlavních důvodů pro tak zarputile odmítavý postoj k astrologii je tendence myslet v kauzálních pojmech. Vzpomínám si na jednu ze žhavých
diskusí, které jsem vedl s Carlem Saganem o
transpersonální psychologii, kdy mi mimo
jiné řekl: “Astrologie je snůška holých nesmyslů, tím jak tady stojím, mám na tebe
určitě větší vliv než Pluto.” Je jasné, že o tomto tématu uvažoval z hlediska hmoty, vzdáleností, gravitačních sil a dalších fyzikálních
veličin, což je naprosto zcestný přístup. Kritici astrologie, podobně jako Carl Sagan, nechápou, že astrologové používají důmyslné
paradigma, které počítá se synchronistickými
vazbami působícími mezi planetami, lidskou
psýché a vnějšími událostmi. Proto, abychom
astrologii porozuměli, musíme uvažovat
v synchronistických pojmech. Princip synchronicity , jako významnou alternativu k lineární kauzalitě, poprvé komplexně analyzoval C.G.Jung. Podle něho je synchronicita
akauzálním principem, který se vztahuje na
smysluplné koincidence, které jsou mezi sebou odděleny časem a/nebo prostorem (Jung
1960). Ačkoliv se Jung zajímal o zvláštní shody okolností vyskytující se v lidském životě
obecně, svou pozornost přesto zaměřil především na situace, v nichž se různé vnější
události smysluplně pojily s vnitřními
prožitky, například sny, představami a vizemi. Termínem synchronicita označoval celou
škálu různých mimořádných koincidencí.
Z tohoto hlediska ji definoval jako “projev
psychického stavu vyskytující se současně
strana 11
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
s jednou či vícero vnějších událostí, které se
jeví jako smysluplné paralely k momentálnímu subjektivnímu stavu.” Synchronicita
může nabývat různých podob, někdy dochází k propojení jedinců a událostí vyskytujících se na různých místech, jindy zase
v různých časech.
psychospirituálních krizí se častokrát stává, že
obsahy vystupující z nevědomí a nadvědomí
se zapojují do hravé souvztažnosti s různými
aspekty konsensuální reality. Tato skutečnost
zpochybňuje naše nejzákladnější předpoklady
o realitě a zcela stírá dělící hranice, které obvykle klademe mezi vnitřní a vnější svět.
Jung, z důvodu hluboce zakořeněné víry
v princip kauzality, který společnost vnímala
jako jeden z hlavních přírodních zákonů,
dlouhá léta váhal s publikací svých vypozorovaných výsledků, které se této koncepci
zcela vymykaly. S vydáním své práce zabývající se tímto tématem vyčkával, dokud
se jemu, ale i dalším odborníkům, nepodařilo shromáždit doslova stovky přesvědčivých
příkladů o synchronicitě, teprve potom
nabyl absolutní jistotu, že může předložit
něco velmi hodnotného. Důležitou skutečností, která hrála v jeho prospěch, bylo,
že jeho teorii synchronicity podporovali také
dva průkopníci moderní fyziky Albert Einstein a Wolfgang Pauli. Z hlediska naší diskuse není bez zajímavosti, že Jung ve svém
průlomovém díle Synchronicita: Akauzální
spojovací princip (Jung 1960) hovoří
konkrétně o astrologii.
Psychologický význam porodu: Práce s holotropními stavy uvádí na pravou míru mylnou
představu akademické psychiatrie, která tvrdí,
že aby biologický porod mohl mít nějaký dopad na mentální stav, emoční život a chování
jedince, muselo by v jeho průběhu dojít
k trvalému poškození mozkových buněk. Jak
jsme již mohli vidět, tento náročný prožitek
zanechává na člověku silný otisk emocí a fyzických pocitů, které v interakci s postnatálními událostmi napomáhají rozvíjet různé
emoční a psychosomatické poruchy. Kromě
toho celková struktura porodního prožitku má
také tendenci projevovat se podle toho, jak řešíme neustále se měnící životní situace a přistupujeme ke složitým úkolům a činnostem.
Také jsme mohli pozorovat, že perinatální
matrice působící v psýché jedinců mohou sehrávat významnou roli při jejich angažování
do kolektivních sociálně-politických událostí
a kulturních hnutí.
Při práci s holotropními stavy se zvláštní
synchronistické události vyskytují tak běžně,
že je lze mimo jakoukoliv pochybnost považovat za spojující princip, který představuje
důležitou alternativu ke kauzalitě. V průběhu meditativní praxe, psychedelické terapie,
holotropního dýchání anebo spontánních
Tato pozorování výrazně podporují stanovisko astrologie, která přikládá velký význam
okamžiku porodu a zdůrazňuje jeho mocný
vliv na psýché jedince. Rovněž potvrzují další
základní astrologickou tezi, podle níž lze
přesně definovat vztahy mezi rozsáhlým dě-
ním ve společnosti a událostmi v životě jedinců. Astrologie předkládá názor, že významná
hnutí a události v historii lidstva jsou v korelaci s postavením planet i jejich vzájemným
vztahy. Rozsah a povahu účasti jedinců na
tomto kolektivním dění a konkrétní události
v jejich životě určují osobní planetární tranzity, které zase odráží vztah mezi mundánními
tranzity a nativním horoskopem jedinců.
K tomuto tématu se ještě vrátíme, až budu
hovořit o základních astrologických principech.
Vzájemné vazby mezi holotropními stavy a
tranzity planet. Výzkum holotropních stavů,
jak naznačují zmíněná pozorování, nejenže
poukazuje na světonázor a teorii osobnosti,
jenž se v zásadě shodují s astrologickým
stanoviskem, ale shromáždil také pozoruhodné důkazy, které vcelku konkrétně potvrzují základní astrologické předpoklady.
Z tohoto hlediska odhalil existenci systematických vzájemných vazeb m
Byl to Richard Tarnas, který poprvé postřehl,
že by mezi astrologií a mým výzkumem holotropních stavů vědomí mohla existovat důležitá vazba, jelikož si uvědomil, že můj popis
fenomenologie čtyř perinatálních matricí,
jenž se zakládá na pozorováních, která jsem
prováděl zcela nezávisle ještě řadu let předtím, než jsem vůbec o astrologii něco znal, se
úžasně podobá popisu astrologických archetypů, který se přiřazuje čtyřem vnějším
planetám sluneční soustavy.
strana 12
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
zvěrokruhu. Toto vše tvoří pozadí, v jehož
kontrastu horoskop znázorňuje postavení
planet i jejich vzájemné úhlové vztahy.
Základní referenční systém používaný v astrologické práci kalkuluje se vzájemnými úhlovými vztahy mezi deseti nebeskými tělesy
(Sluncem, Lunou a osmi planetami) zaznamenanými v nativním horoskopu (aspekty) a
úhlovými vztahy mezi nativním postavením
těchto desíti těles a jejich pozicí v libovolném konkrétním čase (tranzity).
Kromě toho významnou úlohu sehrávají také
vztahy těchto těles k systému souřadnic, zejména k osám ascendent/descendent a
zenit/nadir.
Nativní horoskop, nebo-li radix, představuje
dvourozměrný obraz situace na obloze zachycující okamžik narození jedince. Jedná
se o kruh, který je rozdělen horizontální a
vertikální osou na čtyři kvadranty. Obvod
tohoto kruhu se dále dělí na 360 stupňů a
dvanáct třicetistupňových úseků, z nichž
každý náleží k jednomu z dvanácti znamení
Planety zastupují základní archetypální principy nebo síly a jejich vzájemné úhlové
vztahy, nebo-li aspekty, odráží vlivy, jenž
mezi těmito archetypy působí. Astrologie
pracuje s deseti “planetami”, neboť tento výraz aplikuje také na Slunce a Lunu, což odpovídá původnímu významu řeckého slova
planetes, – “tulák”, jinými slovy jedná se o
nebeské těleso, které se pohybuje po vlastní
trajektorii, aniž by sledovalo celkový pohyb
oblohy. Astrologickým znamením, podobně
jako planetám, se přiřazuje určitá archetypální energie.
Zvláštní význam mají čtyři body, v nichž se
souřadnice dotýkají obvodu kruhu, které se
nazývají ascendent, descendent, střed nebe
nebo-li zenit a hlubina nebe nebo také nadir.
Planeta, která v okamžiku zrození vychází
nad horizontem, se v horoskopu objeví v blízkosti ascendentu, další, která se nachází přímo nad hlavou zrozence, bude zaznamenána u
středu nebe a pokud některé nebeské těleso
právě zapadá pod horizont, zakreslí se u
descententu. Planeta, zaznamenaná na spodní
části horoskopu, se nachází přímo pod našimi
chodidly v té části oblohy, kterou nemůžeme
vidět. Objeví-li se planeta v okamžiku jedincova zrození v úzkém orbisu od těchto čtyř
bodů, má podle mínění astrologů i odpovídající archetyp zvlášť silný vliv na život tohoto
jedince.
Zastavme se na chvíli u vlastností archetypů,
které se spojují s jednotlivými planetami a
jejich specifickými energiemi a začněme
nejdříve u obou světel – Slunce a Luny.
Slunce vyjadřuje ústřední princip životní
energie a osobní totožnosti, světlé podstaty
osobnosti nebo vědomého já. Řídí vůli jedince i jeho tendenci vystupovat jako samostatné
individuum. Archetypální energie Slunce má
mužskou nebo-li jangovou podstatu, tudíž
Slunce může poukazovat na důležité mužské
postavy objevující se v životě zrozence. Archetypy jakýchkoliv planet, jenž utváří významné aspekty se Sluncem budou mít zvlášť
výrazný vliv na život i charakter zrozence.
Oproti tomu Luna symbolizuje ty části
osobnosti, které jsou vědomému egu ukryty,
tedy určitou hlubokou matrici a psychosomatickou složku vlastního já. Úzce souvisí
s emočně a instinktivně reaktivními aspekty
strana 13
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
osobnosti a psýché, jichž si nejsme vědomi.
Tento archetyp poukazuje na souvislost
s ženským nebo-li jinovým principem,
s raným dětstvím a vztahem mezi matkou a
dítětem, důležitými ženskými postavami objevujícími se v průběhu života a odkazem
předků. Archetypy planet, které s Lunou vytváří důležité aspekty by měly mít v životě
jedince zvlášť velký význam, což se má
projevit v oblastech života, jímž vládne
právě Luna.
Archetyp Merkuru souvisí s intelektem,
rozumem nebo také tím, co označujeme termínem Logos. Vládne mentální činnosti, determinuje schopnost vnímat a učit se, formulovat a vyjadřovat myšlenky a používat
slova i jazyk. Je rovněž spojován se
schopností pohybovat se, přepravovat se, seznamovat se s jinými lidmi, stýkat se a ko-
munikovat s nimi. Hlavní aspekty mezi
Merkurem a ostatními planetami vypovídají o
způsobu, jak člověk přijímá a předává informace, o povaze prosazování jeho intelektuálních funkcí a naznačují směr, v němž by
se chtěl vzdělávat. Mytologickou postavou pro
tento archetyp je řecký bůh Hermes (římský
Mercurius), který plní úlohu posla bohů a
průvodce duší mezi realitami.
Archetyp Venuše bývá spojován především
s principem lásky nebo-li Érotu. Nachází své
vyjádření jako jinový aspekt smyslnosti a sexuality v touze po romantice, partnerství,
společenských vztazích a v procesu někoho
přitahovat anebo být někým přitahován.
Venuše rovněž ovládá estetickou vnímavost,
její projev v uměleckých činnostech a vypovídá o smyslu pro harmonii. Hlavní aspekty,
jenž spojují Venuši s ostatními planetami, poukazují na významné souvislosti se schopností
věnovat i přijímat náklonnost a lásku, s povahou našich vzájemných společenských
vztahů a zejména romantických prožitků, dále
s uměleckými zájmy, nadáním, popudy a vyjadřovacími schopnostmi. Tento archetyp nachází svůj mytologický obraz v postavě řecké
bohyně lásky a krásy Afrodity nebo římské
Venuše.
Archetyp Marsu vyjadřuje princip dynamické energie, spouštěcích a hnacích impulsů. V materiální oblasti bývá spojován s přírodními i technologickými silami, válkami a
dalšími konfliktními a násilnými událostmi,
vitalitou, atletickou zdatností a jangovým
aspektem sexuality. Na psychické úrovni odpovídá za ambice, snahu prosadit se, soutěživost, odvahu, hněv a násilí. Významné
aspekty nebo tranzity zahrnující planetu Mars
poukazují na souvislosti s troufalým a
agresivním chováním, konflikty, konfrontacemi a rovněž na vznětlivost a náchylnost vůči
zraněním. Mars, v řecké mytologii Áres, je
symbolem boha války.
strana 14
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
ším bohem antického pantheonu a králem
olympských bohů.
Jupiter je archetyp, kterému vděčíme za
růst, rozvoj, štěstí a příznivý osud. Podmiňuje optimismus, prožitky hojnosti, úsilí hledat
cosi dokonalejšího nebo vyššího, štědrost a
ušlechtilost. Dále je spojován se svobodomyslností, dalekosáhlými vyhlídkami, vysokým
morálním standardem a filosofickými ideály,
intelektuálním bohatstvím a kulturním rozhledem. Kvůli těmto vlastnostem se mu
často říká Velký Dobroděj. Jeho stinnou
stránkou je nepřiměřenost, inflace ega, excentrismus, extravagance a veškeré možné
výstřednosti. Jupiter (řecký Zeus) je nejvyš-
Planetární archetyp Saturna lze v mnoha
způsobech považovat za protipól Jupitera. Saturn, mnohdy označovaný jako Velký Škůdce,
ve své negativní stránce symbolizuje zákazy,
omezení, nedostatek, deficit, hladovění, útisk,
represe, podřadnost, provinění a deprese.
Z hlediska mytologie je Saturn římským bohem, který bývá často ztotožňován s řeckým
titánem Kronosem, a tudíž také spojován
s pomíjivostí, stárnutím, smrtí, koncem, symbolickými postavami Otce času nebo Smrtky
s kosou.
Avšak saturnský archetyp plní také významnou positivní funkci jako princip, který
sehrává zásadní úlohu v ustálení naší každodenní existence, neboť řídí strukturu, materiální realitu věcí, řád a lineární sled událostí.
V souvislosti s procesem biologického porodu
(a psychospirituálním prožitkem smrti a
znovuzrození) představuje fázi, kdy děložní
stahy periodicky vyvíjejí tlak na plod, avšak
porodní hrdlo (cervix) je stále uzavřeno a zdá
se, že není žádná cesta ven (no exit).
V osobním životě vyjadřuje Saturn
spolehlivost, vytrvalost, vyzrálost, odpovědnost a věrnost. Je rovněž principiem, jenž
nás konfrontuje s důsledky našich činů v tomto životě i minulých inkarnací a zastupuje
prvek superega, morálního zákonu, svědomí a
soudu. Významné saturnské aspekty nám napovídají, jakým kritickým výzvám budeme
v životě čelit, ale rovněž nám vytyčují pracovní úkoly, které budeme muset v tomto svě-
tě vykonat a nabízí nám cennou příležitost
k růstu. Tranzity, jenž zahrnují Saturn, obvykle poukazují na kritická vývojová období
v životě jedince a vytyčují dobu, kdy bude
třeba odvést “těžkou práci.” Do života vnáší
prvek obtížných osobních zkoušek a strastí,
ale také posiluje vytrvalost a vede k dokončení důležitých úkolů.
Uran představuje princip náhlého překvapení,
vzpoury proti danému stavu, revoluční
činnosti, osvobození, duchovního probuzení a
emočního a intelektuálního průlomu. Dále
stojí v pozadí náhlého kolapsu vybudovaných
struktur, odpovídá za individualizmus a originalitu, revolucionářský náhled, kreativní genialitu, invenci a technologii. Uran ve spojení
s procesem biologického porodu bývá dáván
do úzké souvislosti se závěrečnou porodní
fází, kdy následkem fyzického nepohodlí a
kulminujících okolních tlaků dochází k náhlému rozřešení v podobě explozivního vysvobození.
Stinná stránka archetypu Uranu (Prométhea)
nachází své vyjádření v anarchii, neúměrné
výstřednosti a nerespektování jakýchkoliv
omezení a zákonů. Lidé, kteří se v důsledku
nedostatečného psychologického a duchovního vhledu snaží tomuto archetypu vzdorovat,
mohou prožívat překotné a destruktivní změny, přičemž však nevystupují jako aktivní činitelé, ale naopak v roli pasivní a bezmocné
oběti. Jestliže se Uran dostává s jinou planetou do významného aspektu, projevuje se tendencí osvobodit v plné míře její planetární archetyp a dát mu prostor k plnému vyjádření,
strana 15
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
což často probíhá zcela náhlým, nečekaným,
neobvyklým, překvapivým a vzrušujícím
způsobem.
Archetyp Neptunu je dáván do souvislosti
s rozpouštěním hranic mezi já a ostatními,
já a přírodou, já a vesmírem, materiálním
světem a dalšími realitami a mezi já a bohem. Jedná se o archetyp mystické jednoty,
kosmického vědomí, imaginativních a
duchovních oblastí. Ovšem rozpouštění
hranic nemusí nutně znamenat transcendenci. Stinnou stránkou neptunských vazeb je
ztráta pevné půdy pod nohama, úniky z každodenní reality do světa fantazie, sebeklam,
iluze, falešná představa, psychotické narušení vnímání reality a zmatek projevující se
závislostí na alkoholu a drogách.
Neptun nachází svůj výraz nejen v transcendentální mystické blaženosti, ale také v božské hře mája, která nás drží v pasti samsárického světa, což se může projevovat ryzí
čistotou mystického zážitku i psychotickou
zmateností. Je nejen podstatou prožitků
jogínů a svatých, které provází stavy bez přítomnosti ega, ale může také vést ke ztrátě
individuality, jež ústí v dezorientaci a bezmocnost.
Neptun je archetypem idealistických snů a
ambicí, tělesného a psychologického uzdravení, duchovní touhy, zvýšené intuice, mimosmyslového vnímání a kreativní imaginace. Jestliže některá planeta uzavírá s Neptunem významný aspekt, dochází k jejímu
oslabení, zidealizování nebo zduchovnění.
Jelikož odpovídající mytologickou postavou
je římský bůh oceánů Neptun (řecký Poseidon), bývá tento archetyp dáván do úzké souvislosti s vodou, ať už v podobě amniotického
nitroděložního prostředí, tělesných tekutin
nebo jezer a oceánů.
Pluto představuje archetyp prapůvodní energie – dynamický princip v pozadí kosmického
stvoření, univerzální sílu, která je hnacím
prvkem vývoje v přírodě a lidské společnosti
(Kundalíní Šakti), ale také ničivou energií
(požírající matkou bohyní Kálí). Ovládá základní biologické procesy zrodu, sexu a smrti,
transformativní proces psychospirituální smrti
a znovuzrození a instinktivní síly působící
v těle a psýché (freudovské Id). Pluto vyjadřuje chthonické prvky, podsvětí, ať už ve významu doslovném (podzemí, infrastrukturu
velkoměst), metaforickém (uličky lásky, organizovaný zločin), psychologickém (nevědomí) nebo archetypálním/mytologickém.
Pluto ve vztahu k procesu biologického zrození a jeho psychospirituálnímu protějšku –
procesu smrti a znovuzrození koresponduje
s fází, kdy je dítě nuceně vypuzováno z matčina těla a v porodním kanálu zápasí o život.
V tomto okamžiku dochází k uvolnění
mocných fyzických a instinktivních energií
(libidinózních i agresivních). Pluto (nebo také
Hádes) je v mytologii znám jako bůh podsvětí. Jakmile Pluto uzavírá s jinou planetou důležitý aspekt, vyznačuje se tendencí zesílit a
umocnit její archetypální výraz v takovém
rozsahu, že podstatně ovlivňuje život jedince
anebo se v ním dokonce projevuje jako
kompulsivní síla, což může vést k různým
mocenským bojům a konfliktům, ale také
k hluboké transformaci.
Tímto jsem ve stručnosti popsal specifické individuální vlastnosti deseti planetárních archetypů, přičemž jsem zkombinoval tradiční
strana 16
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
astrologické poznatky s několika prozíravými dodatky a úpravami Richarda Tarnase.
Ovšem praktičtí astrologové se nezajímají
pouze o vlastnosti archetypů, ale také o
aspekty, nebo-li vzájemné úhlové vztahy zachycené v nativním horoskopu a tranzity –
úhlové vztahy utvářené v životě jedince
mezi polohou planet při jejich neustálé pouti
zodiakem a jejich pozicí v okamžiku narození.
Nativní horoskop znázorňuje celkové archetypální rozložení, jenž formuje naši
osobnost a řídí náš život jako celek. Naznačuje, kde bychom mohli očekávat napětí
nebo třenice mezi určitými archetypálními
principy nebo naopak jejich harmonickou
součinnost. Ovšem radix zůstává po celý
život stejný, tudíž nám ani nemůže poskytovat žádné informace o změnách, jimiž budeme v určitých obdobích života procházet.
Jak víme, kvalita našich životních zkušeností se rok od roku, měsíc od měsíce nebo
dokonce den ode dne výrazně mění. Astrologové tvrdí, že změny v archetypálních
oblastech, které v průběhu času ovládají náš
život, jsou v korelaci s pohyby planet a lze
je tudíž předvídat. Tyto korelace tvoří obsahovou náplň zkoumání astrologického odvětví, které se nazývá tranzitní astrologie.
Tranzitní astrologie předkládá názor, že
uvolnění konkrétních potenciálů zakotvených v radixu závisí na planetárních
tranzitech, to znamená na vztazích mezi aktuální pozicí planet v libovolném konkrétním čase a jejich postavením v nativním ho-
roskopu. Komplexnost a dynamická povaha
vyplývajících vztahů je vskutku pozoruhodná
a lze ji proto využít jako jasně definovaný referenční systém, který, na rozdíl od některých
konvenčních přístupů, například tradičních
psychologických testů, je zcela nepochybně
v souladu s merkurovskou povahou naší každodenní zkušeností a také bohatostí obsahů
holotropních stavů.
Trvání tranzitů závisí na délce oběžné dráhy a
rychlosti konkrétních planet. Předpovědi archetypálních vlivů v lidském životě, které vychází z tranzitů, lze stanovit na období trvající
hodiny (Luna) nebo dny (Slunce, Merkur,
Venuše, Mars) i celé roky (vnější planety zejména Pluto). Zvlášť velký význam mají především vnější planety – Saturn, Uran, Neptun
a Pluto, neboť ovlivňují proces formování našich životních příběhů a zejména dynamiku
našeho psychospirituálního rozvoje a vývoje
vědomí.
Kvalitu vzájemné interakce mezi dvěmi či
více planetárními archetypy popisují jejich
úhlové vztahy (měřené ve stupních nebeské
délky podél ekliptiky). Obecně řečeno, čím
jsou tyto vztahy přesnější, tím výraznější bude
i jejich archetypální interakce. Charakter
těchto vztahů se zakládá na principech, které
formuloval již Pythagoras ve své teorii čísel a
hudby sfér. Nejdůležitější aspekty se vypočítají, když vydělíme kruh o 360° celými čísly 1,
2, 3, 4 a 6. Kvalita aspektů se dále definuje
z hlediska Pythagorova významu korespondujících čísel.
Konjunkce (přibližně 0°) je charakterizována
mocným spojením dvou konkrétních
planetárních archetypů včetně jejich pozitivních i negativních potenciálů. Opozice a
kvadratura (180° a 90°) vyjadřují náročné a
konfliktní (tvrdé) interakce, zatímco trigon a
sextil vedou k harmonické a plynulé (měkké)
součinnosti. Další významnou situací, jež spojuje archetypální vlivy je midpoint
(středobod), což je výraz, jehož se používá,
když se planeta nachází přesně v polovině
mezi dvěmi dalšími.
Praktická astrologie pracuje s řadou dalších
variant, například s postavením planet ve znameních zvěrokruhu a astrologických domech,
které dělí horoskop na dvanáct třicetistupňových úseků, přičemž každému z nich je připisován specifický význam. Je možné používat různé další prediktivní techniky – progrese, solární a lunární revoluce, astrální kartografii a jiné. Nicméně systém, který jsem již
ve stručnosti nastínil může sám o sobě poskytovat mimořádně přesné a konkrétní předpovědi vztahující se na mnohé různé aspekty
existence. Lze ho využít, podobně jako
Jungovy archetypy, k hlubšímu pochopení jedinců – jejich osobnosti, vzorců chování a vývoje životních situací, rovněž i historického
vývoje a kulturních hnutí, jenž zahrnují masy
lidí.
Je důležité mít na mysli, že astrologii je
možné využívat pouze pro předpovědi archetypálního významu, nikoli však pro předvídání konkrétních situací. Může napovídat
strana 17
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
jaké archetypální vlastnosti či univerzální
principy budou v konkrétním čase působit,
naznačit povahu jejich interakce a specifikovat jejich vztah k nativnímu horoskopu
jednotlivce. Obecný rámec těchto mimořádně pozoruhodných předpovědí ponechává
dostatečný prostor, aby kosmická kreativita
mohla vyjádřit svůj potenciál v podobě
konkrétních událostí a způsobů chování. Ani
ten nejlepší astrolog nebude schopen z horoskopu s jistotou vyčíst, že toho či onoho
dne získáme určitou práci, přijdeme na
burze o všechny peníze, potkáme spřízněnou
duši, vyhrajeme v loterii nebo se ocitneme
ve vězení.
Používáme-li astrologii při práci s holotropními stavy, složitost interpretace roste
přímo úměrně s počtem planetárních tranzitů působících ve stejnou dobu a s počtem
planet, které se na nich podílí. V mnoha případech mohou současně působit dva významné aspekty (ale i více), přičemž jejich
energie mohou vzájemně kolidovat. V tomto
kontextu mohu uvést pouze několik
obecných příkladů prediktivního potenciálu,
který umožňuje provést analýzu holotropních stavů.
Komplexní interpretace si vyžaduje vyjádření zkušeného astrologa, který na konkrétní
situaci, nativní horoskop a tranzity nahlíží
jako na jednotné pole a integrální gestalt.
V období náročných tranzitů k Saturnu by se
člověk měl připravit, že v holotropním stavu
zažije děsivou konfrontaci s temnou
stránkou existence – smrtí, stárnutím a se-
šlostí věkem, nemocí, zoufalstvím, beznadějí,
bolestnou ztrátou a stísněností. Saturn, jelikož
oběhne zvěrokruh přibližně za dvacet osm
let, se každých sedm let dostává do náročných
tranzitů (kvadratury, opozice nebo konjunkce)
vůči svému postavení v radixu. Z těchto
tranzitů mají zvláštní astrologický význam
především konjunkce, kterým se také říká návraty Saturna. Podobným způsobem i ostatní
planety utvářejí pravidelně vůči sobě dynamické i harmonické aspekty, přičemž intervaly, kdy k tomu dochází, závisí na době
jejich oběhu. V obdobích působení těchto
tranzitů se vliv archetypální energie odpovídajících planet výrazně zvyšuje. Tyto situace se
odehrávají v určitých periodách lidského života a současně sebou přináší charakteristické
výzvy a příležitosti, jež odráží archetypální
vlastnost dané planety.
Jednotlivá tranzitující tělesa vytváří také vazby mezi sebou. V těchto situacích archetypální energie konkrétních planet začínají
působit ve vzájemné součinnosti, buď harmonicky anebo disharmonicky, což závisí na
jejich úhlových vztazích. Kupříkladu náročné
tranzitní aspekty mezi Saturnem a Plutem se
vyznačují tendencí zprostředkovávat výjevy a
prožitky typické pro druhou a třetí perinatální
matrici, tedy ty nejhorší aspekty lidského
života v podobě nespoutaného násilí
provázeného vraždami, satanskými rituály,
krvavými válkami a revolucemi, znásilňováním, pornografií, zvrhlou sexualitou a
skatologickými prvky. Dynamický vztah Saturnu s Neptunem bývá obvykle spojován
s obrazy smrtících účinků toxických chemikálií nebo radioaktivního záření, zamoření a
“špatného lůna.” Vazba mezi Saturnem a
Uranem se v mnoha ohledech vyznačuje vzájemně protichůdnými tendencemi, proto náročné tranzitní aspekty obou archetypů vedou
k neřešitelnému konfliktu mezi intenzivními
pocity stísněnosti a silnou touhou po vysvobození.
Na druhé straně k hlubokým prožitkům
mystické jednoty a oceánické extáze dochází
s největší pravděpodobností pod vlivem
neptunských harmonických aspektů, například trigonu mezi Neptunem, Jupiterem a
Sluncem. Podobně trigon mezi Plutem, Jupiterem a Sluncem vyjadřuje konstelaci, jež
tvoří ideální předpoklad pro hluboký prožitek
psychospirituálního znovuzrození. Měkké
tranzity Uranu by měly usnadňovat průlom ke
svobodě, zprostředkovat pozoruhodné objevitelské vhledy a napomoci překvapivým a
šťastným řešením svízelných situací.
Jupiterovi harmonické tranzity vnáší do holotropních stavů i každodenního života optimistický náhled a joi de vivre. Jupiter – “velký
dobroděj” vyjadřuje natolik blahodárný archetypální vliv, že dokonce ani jeho náročné
tranzity zpravidla neznamenají žádné potíže.
Uzavírá-li tranzitující Jupiter s dalšími
planetami aspekty, vykazuje tendenci v maximální až přehnané míře zdůrazňovat jejich archetypální vliv.
Proto kupříkladu dynamický aspekt mezi Jupiterem a Uranem lze spojovat s přehnanou
samolibostí, extravagantním a excentrickým
strana 18
ORL 2016-3
Holotropní stavy, archetypální psychologie a transitní astrologie
chováním a v krajním případě s manickými
projevy. Podobně také obtížné tranzity Jupiter/Pluto je možné dávat do souvislosti
s touhou po intenzivních zážitcích, nestřídmostí v sexu i jídle, hédonizmem a přístupem k životu ve stylu carpe diem. Náročné
tranzity mezi Jupiterem a Neptunem vedou
ke stírání hranic, ztrátě půdy pod nohama,
úletům do fantazie, idealizaci života a nerealistickým očekáváním.
Také tranzity Merkura, Venuše a Marsu,
třebaže nejsou tak mocné jako tranzity
vnějších planet, mohou mít výrazný vliv na
obsah holotropních stavů. Tranzity Marsu
přispívají prvkem hnací energie a motivy zápasu, dobývání a násilí. Harmonické tranzity
Venuše vnáší do prožitku hodnotu vjemu,
estetické prvky, jemnost a romantiku. Pozitivní Merkurovy tranzity usnadňují intelektuální vhled a pojmové pochopení prožitku.
Oproti tomu náročné tranzity mezi Merkurem a Saturnem zpravidla věští skeptický
postoj k holotropnímu sezení a potíže s intelektuální integrací celého procesu.
Po tomto obecném úvodu bych rád prezentovat dva poněkud zhuštěné případy z praxe
a ilustroval na nich, že mezi přírodou, holotropními stavy a tranzity planet existují pozoruhodné korelace. V první ukázce popisuji
neobyčejně silný prožitek ze sezení, při
němž byla podána vysoká dávka LSD a
v druhé proces spontánně vyvolané psychospirituální krize (spiritual emergency).
http://astrologie-tarot.cz/stanislav-grof-2/
Zpověď významného
okultisty: Husté pavučiny
obepínají celý svět.
Pavel Kopecký se zamýšlí nad prorůstáním
satanských sítí mezi světové elity a přináší některé informace shromážděné slovenským
blogerem Mario Oláhem, jenž se této problematice soustavně věnuje
Ve chvílích kdy se chystáme připomenout si
ukřižování a slavit následné zmrtvýchvstání
Ježíše Krista, je důležité i zamyšlení nad jeho
odvěkým nepřítelem, jehož existence je
v dnešním postmoderním světě zuřivě popírána a odkazována do říše pohádek. Nevidíme
však jeho působení dnes doslova na každém
kroku? Dokonce to vypadá tak, že zatímco se
v minulosti spíše skrýval pod mnoha převleky
a útočil spíše z příšeří přes prostředníky,
v posledních desetiletích vystupuje stále více
drze ve své pravé podobě. Těžko říci, nakolik
jsou jednotlivá svědectví ve svých detailech
pravdivá, každé z nich však s realitou spojuje
mnohé.
Okultní společnosti a běh světa
Zákulisní společnosti určující agendu poloveřejným politickým organizacím (jako je Bilderberg group, Trilaterální komise či CFR) a
tím i na ně napojeným oficiálním politickým
strukturám v poslední době evidentně zařadily
vyšší rychlostní stupeň. Až překotně se snaží
uvést do života své dlouholeté plány, které
mají ve své agendě přinejmenším od francouzské revoluce, kdy začaly zásadním způsobem ovlivňovat běh světa. Co bylo ještě nedávno obtížně představitelné (například organizovaná migrační vlna, která je vlastně
gigantickým sociálně inženýrským projektem), dnes běží na dohled našich zraků všude
okolo.
Přesto jsou řídké momenty, kdy se na veřejnost dostanou výpovědi a doznání zasvěcenců - učiněné například na smrtelné posteli.
O jednom takovém případu píše ve své knize
i americký publicista a spisovatel zabývající se
touto problematikou Henry Makow. Přináší
zajímavé svědectví šéfa satanistické lóže
"Alpha" v australském Sydney.
Podle Makowa tento významný satanista (vystupující pod lóžovým jménem „Frater 616“)
strana 19
ORL 2016-3
Zpověď významného okultisty: Husté pavučiny obepínají celý svět.
poodhalil celosvětový rozsah moci organizovaného satanismu. Dokládá, že jí dominuje skupina iluminátů, kteří tvoří jakousi
šlechtu mezi svobodnými zednáři. Ne každý
zednář je iluminát, ale každý iluminát je
svobodným zednářem. Čím výše si stojí na
pyramidě zasvěcení, tím blíže má zákonitě
ke skutečnému zdroji, jímž není nikdo jiný
než onen popíraný domněle jen "pohádkový" - Lucifer.
Zpověď vysokého satanisty
Tento vysoký „zasvěcenec“ zemřel údajně
25. března 2004 - tedy před dvanácti lety.
Svědek jeho poslední vůle pod magickým
jménem "Aloysius Fozdyke" zachytil slova
jeho výpovědi a z nejasných důvodů je
údajně propašoval jako varování lidstvu. V
dokumentu se zmiňuje, že satanský vliv je
nyní tak všudypřítomný, že si ho mnohdy
ani nevšímáme. Satanisté jsou podle tohoto
svědectví propletení skrz naskrz světovými
elitami.
Okultismus a vláda (krátký dokument)
Mezi satanisty patří podle tohoto dokumentu politici, lékaři, vysoce postavení policejní
důstojníci, právníci, armádní osobnosti, mediální figury, módní idoly, sociální pracovníci a mnozí další. Často jsou spojeni s organizovaným zločinem a vystupují jako veřejně uznávané osobnosti. Okrajové typy jako jsou prostitutky či obchodníci s drogami - jsou pro ně důležitými nástroji. Frater
616 se k jedné satanské skupině dostal
údajně na univerzitě v roce 1971, přičemž záhadně říká: "Propadl jsem trhlinou v realitě ...
Unikl jsem nudnému všednímu životu skrze
jednu ze zlomových linií západní společnosti."
Luciferiánská symbolika a Frater 616
Jeden "učitel" v satanské síti mu zajistil vysoké profesní postavení a Frater 616 žil po
mnoho let v blahobytu, zhýralosti a okultismu. Věnoval se nejrůznějším zvráceným rituálům, každý den pro něj končil černou mší.
Podle jeho slov mají satanisté hlavní stan ve
Spojených státech.
Mezi vlivné členy satanistické sítě patřili podle svědectví umírajícího okultisty kromě jiných také mocní finančníci jako byl J. P.
Morgan či politické osobnosti jako byl Gerald
Ford či otec i syn Bushové. Velký vliv mají
tyto kruhy podle něho také v médiích a Hollywoodu. To je dobře vidět na mnoha filmech zdaleka nejen těch s okultní tématikou - zásadním způsobem ovlivňujících západní
společnost. Vlajkovou lodí otevřeného satanismu se již dávno stal showbyznys, kde se příslušnost k satanismu mezi světovými celebritami už dávno neskrývá a naopak svými gesty
či texty písní jej autoři dávají již otevřeně na
odiv. Luciferiánská symbolika, se objevuje
dokonce i v Disneyho kreslených pohádkách,
či filmech pro děti.
Disney a jeho satanské symboly?
Důležitým opěrným bodem této novodobé
„temné šlechty“ jsou podle tohoto svědectví i
americké tajné služby, které jsou plně v
„jejich“ rukou a působí stejně jako armáda
k uskutečňování globálních plánů včetně
angažovanosti v oblasti okultní věd.
Migračí tsunami součástí plánu
Mnohé vysoce postavené figury z americké
armády byly podle tohoto dokumentu členy
různých satanských lóží nebo příbuzných organizací. Ty se často překrývají s organizovaným zločinem napojených na obchod
s drogami. K tomu jsou podle těchto informací využívány i válečné lodě a tankery USA,
ale i dalších zemí. Toto tvrzení se shoduje
s informacemi, které zveřejnila nedávno ruská
politoložka Jelena Larina, která zjistila, že
právě tyto kruhy propojené s tajnými službami a organizovaným zločinem se významně
podílejí na mamutí operaci s přesunem nelegálních migrantů z Afriky a Blízkého východu do Evropy.
Významnou postavou celé sítě je podle těchto
zpráv bývalý ministr zahraničí a poradce
všech amerických prezidentů z poslední doby
Henry Kissinger, jenž patří spolu se svými
přáteli z mocných rodin Rockefellerů a Rotschildů k hlavním plánovačům v zahraničně
vojenské oblasti, zejména na Středním východě a nejnověji také na Ukrajině.
Nedílnou součástí tohoto satanského impéria
je také pornoprůmysl, který ovládá nižší patro
zasvěcenců, kteří mají na starosti řízení
nadnárodních zločineckých korporací, spolupracujících s finančními institucemi a vládami
jednotlivých zemí. Většina peněz pochází z
strana 20
ORL 2016-3
Zpověď významného okultisty: Husté pavučiny obepínají celý svět.
obchodu s drogami řízeného pomocí CIA,
důmyslného vydírání, z lichvy a měnového
obchodu. "Federální vláda v USA tančí, jak
my pískáme," uvedl v své zpovědi Frater
616.
Otázka zní: proč to všechno dělají. A proč
jsou to právě ti, kteří disponují nepředstavitelným bohatstvím a ve svých soukromých
tryskáčích křižují planetu, spí v horních patrech luxusních hotelů, které v každé metropoli vlastní. Odpověď na tuto otázku je
celkem prostá a z literatury známá. Jde o
faustovské drama služebníků, kteří se díky
úpisu své duše domohly obrovského bohatství a všeho co z něho vyplývá. Tedy i tělesných rozkoší, které aby dál fungovaly,
musí být rozvíjeny stále novými podněty
daleko za hranicí zvrácenosti. Proto je prý
také bisexualita a pedofilie končící až v obětování „použitých dětí“ vstupenkou do světa
těchto „temných elit".
Faustovská otázka a Velikonoční tajemství
Kromě toho jim ale zřejmě přislíbil „Ten co
smrdí sírou“ i bájnou nesmrtelnost. Podle
některých neuvěřitelně znějících zpráv a
zkazek od „čarodějnických učňů“, kteří
zpravují jejich korporace a leccos se od
svých pánů dozvědí, se v posledních letech
rozšířily spekulace o laboratořích, které jsou
ve výzkumu daleko před moderní vědou.
Pracují na všemožných „elixírech" a techni-
kách transplantací, aby umožnily vybraným
jedincům prodloužit čas trávený na této zemi.
Ti by pak měli ovládat zotročené lidstvo zdecimované válkami, nepokoji a epidemiemi
v zastoupení svého pána, jemuž by nakonec
otevřely dveře do našeho světa natolik, aby se
mohl otevřeně posadit na „trůn světa“ a sehrát
tak rozhodující partii s Kristem.
pravými jmény,“ říká Samková. Nadiktování počtu uprchlíků je podle ní „ztrátou suverenity“. Také v případu lídra
Bloku proti islámu, docenta Martina Konvičky, může podle ní jít i o snahu vytvoření dalšího „Jana Husa“, což by automaticky velmi výrazně zvedlo volební ambice
Úsvitu-Národní koalice.
To, že je to od počátku lež - neboť „On“ je
otec lži - poznají tito „šílenci“ až příliš pozdě,
tak jako nebohý doktor Faust. Jedinou sázkou
ve hře není nic menšího než lidská duše. „Neboť co dá člověk jako náhradu za svoji duši“?
A právě v těchto dnech kdy vesmírné drama
přechází do Velikonočního tajemství, se nad
těmito otázkami zamýšlíme více než kdy jindy.
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2331-zpovedvyznamneho-okultisty-huste-pavuciny-obepinaji-cely-svet-nasevlady-jsou-v-nich-polapeny-slibil-zasvecencum-nesmrtelnost-boj-oduse-a-velikonocni-tajemstvi.htm
Konvička jako další Hus či
Nepomucký. A zhoubná
hrozba z Bruselu...
Brusel a Evropská komise se zaplétají do
vlastních pavučin. Podle advokátky, občanské aktivistky Kláry Samkové došlo v
případu nadiktovaných kvót na uprchlíky
dokonce ke zneužití Lisabonské smlouvy,
takže se jejího obsahu nemusíme až tak
dalece obávat, jak nám mnozí „eurohujeři“ chtějí namluvit. „Nazývejme věci
Vzhledem k tomu, že tento rozhovor vychází o půlnoci, tak úvodní otázkou je, co
děláte většinou v tuto dobu?
Se mnou to je poměrně velmi jednoduché,
protože můj život je v podstatě velmi fádní.
Každý den vstávám o 6:30 a celý den nejméně
do 6 večer pilně pracuji. Následuje přestávka,
ve které jdu na procházku se psem, někdy zajdu do blízké hospody na jedno malé pivo. Pak
se vracím domů, čtu si a v poslední době jsem
si oblíbila dívat se na oddechové seriály.
Opravdu se mi líbí Dr. House a skvěle se
bavím u House of Cards. Okolo půlnoci zavírám počítač, případně knížku a jdu spát, až
do té zmíněné 6:30. Není důvod, aby sobotní
strana 21
ORL 2016-3
Konvička jako další Hus či Nepomucký. A zhoubná hrozba z Bruselu...
noc proběhla nějak jinak než všechny ostatní. Zavírám počítač a jdu spát.
Brusel by rád přikazoval kvóty na
uprchlíky. A to direktivně. Hovoří se až o
30 000 ročně pro ČR. Má cenu se bránit,
nebo je lepší „se nějak domluvit“?
Řekněme si upřímně, o co zde vlastně jde.
Bruselské přímé rozdělování uprchlíků je
přímé zasahování do kompetencí státu, a to
v takovém rozsahu, že to fakticky stát
demontuje. Domnívám se, že v podstatě
není na čem se domlouvat. Přijetí jakéhokoliv počtu uprchlíků na základě direktivního
rozhodnutí bruselské Komise, i kdyby to měl
být jenom jeden, znamená ztrátu suverenity
země. Nyní se fakticky ukazuje, o co posledním právním vývojem Evropské unie
šlo. O likvidaci národních států. Že jsme na
to přistoupili, je samozřejmě hloupost naše a
našich vyjednávačů. Teď jde o to, jak důsledky našeho faktického vzdání se státu a
svým způsobem i vzdání se národa odčinit a
obé zachránit.
Brusel čím dál více hrozí odbojným státům, a to nejen v migraci. Přesunulo se
už definitivně rozhodování do Bruselu,
nebo jsme s tím už měli podepsáním Lisabonské smlouvy prostě počítat?
Připomínám to nerada, ale Klaus to říkal...
Myslím, že o tom, zda vůbec ještě máme
šanci udržet naši státní a národní identitu, se
rozhoduje právě teď. Jistěže jsme mohli na
základě Lisabonské smlouvy počítat s tím,
že Komise začne uplatňovat ve smyslu jejího
znění své kompetence. Je ovšem otázka, zda
dobrovolným přenosem kompetencí ze státní
úrovně ve prospěch Komise bylo myšleno
skutečně to, co se nyní děje, a co hodlá Komise prosazovat. Jsem naprosto přesvědčena o
tom, že Česká republika, když podepisovala
Lisabonskou smlouvu, tak jí ani nepřišlo na
mysl, že by mohlo dojít k takovéto situaci.
Doufám, že v době podpisu Lisabonské
smlouvy nepřišlo nic takového na mysl ani
bruselským úředníkům a tehdejší Komisi.
Protože jestli ano, tak je to důkaz o tom, že
Lisabonská smlouva byla podvodem od samého počátku a ze strany nejen České republiky
byla podepsána v omylu. Je samozřejmé, že
smlouvy podepsané v omylu jsou neplatné a
je nutno učinit vše pro to, aby jejich důsledky
byly eliminovány.
Já vnímám situaci tak, že Komise zneužila Lisabonskou smlouvou k nepřiměřeně širokému
výkladu svých kompetencí. Komise hodlá
rozhodovat o záležitostech, které fakticky stát
likvidují. Ve svém vlastním zájmu by Komise
měla od tohoto svého výkladu Lisabonské
smlouvy upustit, protože z takovéhoto nakládání s ní hrozí závažné důsledky především
pro Komisi samotnou. Co se týká naší vlády,
nelze dělat nic jiného, než doufat, že přijde k
rozumu a uvědomí si, že nebezpečí, které hrozí ze strany bruselské Komise, je pro český
národ zhoubnější než Habsburci s komunisty a
nacisty dohromady. Doufejme, že vláda najde
sílu se tomuto vysoce sofistikovanému, avšak
přesto velmi brutálnímu nátlaku vzepřít. Ráda
bych přitom znovu zdůraznila, že nejde o 30
000 uprchlíků. Jde o úplnou ztrátu suverenity,
ke které je přijetí 30 000 uprchlíků pouze
prvním krokem.
Iráčtí křesťané, kteří odjeli z Česka do Německa, vytvořili precedens. Pokud tedy nebudou vráceni. Znehodnotili také práci
dobrovolné organizace i české vlády. Dá se
ale vůbec vybrat? A co třeba spíše hledat
mezi opravdu nemajetnými chudáky v
uprchlických táborech, třeba v Libanonu
nebo Jordánsku?
Musím říci, že od samého počátku jsem se
stavěla k celé této akci značně rozpačitě a se
značnou nedůvěrou. Nezpochybňuji morální
povinnost České republiky a jejích obyvatel
snažit se zmírnit utrpení jiných lidí, kteří nebyli tak šťastní jako my, kteří žijeme v
klidném a relativně bohatém prostředí. Tuto
svoji povinnost a svůj morální přístup naši
lidé osvědčující již dlouhodobě dobrovolnou
účastí na nejrůznějších humanitárních sbírkách. Podívejte se, kolik peněz se vybralo na
základě zcela dobrovolných darů pro oběti zemětřesení v Haiti, tsunami v Japonsku, i
dalších přírodních katastrof všude po světě.
Musím říci, že to jsou chvíle, kdy jsem na
svůj národ opravdu hrdá. Jestliže se někdo, ať
členové administrativy v Bruselu, ať i někteří
čeští politici snaží z Čechů udělat sobecké
osoby, tak je to bohapustá lež, která si zaslouží úplného odsouzení. Myslím, ba jsem
přesvědčena o tom, že takzvaně obyčejní lidé
strana 22
ORL 2016-3
Konvička jako další Hus či Nepomucký. A zhoubná hrozba z Bruselu...
v tom mají jasno: těm, které postihlo nezaviněné neštěstí, se má pomáhat.
Čemu ale vůbec nerozumím, jsou státní
akce takzvané pomoci. Když se dívám na
movité údajné křesťany z Iráku, tak se ptám,
proč byli s takovou vehemencí odmítání volyňští Češi, prosící o pomoc z lůna válečného konfliktu na Ukrajině. Ti trpěli méně?
Nebo jsou méně hodnotní? Určitě ne –
přesto jim byla pomoc ze strany naší země
odmítnuta a žádná neziskovka se také jejich
repatriace neujala. Na takzvaných iráckých
křesťanech mi přišla zvláštní ještě jedna
věc: jestliže by to byli skuteční křesťané,
kterým by hrozila perzekuce kvůli jejich
praktikované víře, pak bych předpokládala,
že by se snažili po příjezdu do křesťanské
země zapojit právě do místních
křesťanských obcí. Nic takového jsem ale
nezaznamenala. Celá záležitost proto pro mě
nabyla jakousi zvláštní všeobecně korupční
příchuť. Korupce nebo podvod. Můžeme si
vybrat, co se zde vlastně událo – zda ti, kteří
tento pseudoprojekt vymysleli a zrealizovali
byli součástí korupčního kolečka, anebo byli
obětí podvodu.
Přesto – nebo právě proto – jsou na Blízkém východě přece lidé, kteří akutní pomoc životně potřebují a nemusí se příliš
hledat. Záběry například z utečeneckých
táborů, kde je evidentně vidět, že tito lidé
přišli naprosto o všechno, majetky i
zdraví...
Již o mnoho dříve jsem se k otázce přijetí
obětí válečných konfliktů a náboženské perzekuce na Blízkém a Středním východě vyjadřovala. Opakovaně jsem upozorňovala a navrhovala, aby naše pomoc byla poskytnuta těm,
kteří si skutečně pomoci neumí a kteří jsou
nejvíce poškození. Pro mne je jednou z takovýchto nejvíce poškozených skupina asi
200 dívek, Jezídek, které byly opakovaně a
dlouhodobě znásilňovány vrahy z ISIS; a to
tak brutálním způsobem, že jim prakticky
roztrhali konečníky. Tyto dívky, pokud vím,
jsou v nemocnici v Mosulu a jejich situace je
skutečně zoufalá. Toto jsou například ti, které
bych ráda u nás přivítala a na jejichž léčbu
bych ráda přispěla. Jsem přesvědčena, že ve
svém názoru naprosto nejsem osamocená.
Takto to přece musí vidět každý, kdo má srdce a neřídí se jen prvoplánovými politickými
záměry. Což je přesně to, co se stalo. Musíme
jenom doufat, že z této blamáže si česká vláda
i příslušná takzvaně nezisková organizace vezme ponaučení a příště se již nebude snažit pomocí podobných pochybných akcí
manipulovat s veřejným míněním.
Je normální, že azylanté na německé
straně, v Sasku, si chodí „přes čáru“ k
nám nejen nakupovat, ale podle některých
svědků také využívat sexuální služby?
Proč Policie ČR nekoná?
Celá záležitost s pohybem takzvaných migrantů po Evropě je tragédií především z jednoho
hlediska, přičemž je jedno, jestli se jedná o
nakupování migrantů žijících v Německu v
českých obchodech v pohraničí, anebo o jakýkoliv jiný pohyb. Společným jmenovatelem
všech těchto úkazů je nedodržování práva.
Migranti úplně zlikvidovali právní řád jednotlivých zemí Evropské unie, takže ten musí dodržovat pouze původní obyvatelstvo. Migranti
evropské zákony ignorují a aktivně se zasazují
o uznání jejich vlastního práva, islámského
práva šaría. To je opět úplná demontáž státu,
protože jedním z atributů státu je, že je
legislativní suverén. Nikdo jiný než on nemá
právo na jeho území vydávat právní předpisy.
Maximálně stát může tuto svoji pravomoc do
určité míry přenést na jiný subjekt tak, jak se
to stalo právě Lisabonskou smlouvou. S
migranty však, pokud je mi známo, ani Česká
republika, ani EU, ani žádný stát-člen Evropské unie takovouto o smlouvu neuzavřel.
Ignoraci právních předpisů země, ve které se
migranti nacházejí, klasifikuji jako předstátní
stadium vývoje společnosti. Je nepochybné, že
dalším stádiem bude vytváření enkláv s
platností jiného než zemského práva, což se
už děje v tzv. no-go zónách. Dalším stádiem
bude vyhlášení samostatného státu v těchto
stále se rozšiřujících nezávislých enklávách.
Tento vývoj musí být jasný každému, kdo má
za sebou první ročník práv, ba dokonce by mu
měl rozumět i každý, kdo dával pozor v občanské nauce. Takže bavit se o tom, jestli
migranti z Německa nakupují nebo nenakupují v Čechách, je úplná marginálie. Na tento
fenomén, pokud existuje, je potřeba se dívat v
širších souvislostech, a to v těch, které nastiňuji výše.
strana 23
ORL 2016-3
Konvička jako další Hus či Nepomucký. A zhoubná hrozba z Bruselu...
Můžete něco říci k docentu Konvičkovi,
který asi bude prvním „politickým“ vězněm po sametové revoluci, byť by za své
údajné výroky dostal třeba „jen“ podmínku. A opět: Není, resp. nebude to
precedens?
spravedlnosti mohl dovolat, musíte se soudit a
doufat, že si tu spravedlnost prostě vytočíte. K
tomu pak navíc přistupují ještě zvláště ošetřené případy, kdy je rafička slevového kola
přímo upevněna na nule, protože je předem
rozhodnuto, že sleva nebude poskytnuta.
Otázka trestního stíhání Martina Konvičky
je takovou analogií k výběru údajně
křesťanských uprchlíků, kterým mělo být
pomoženo, jak jsem o tom hovořila výše.
Zde došlo opět k výběru, tentokrát negativnímu. Samozřejmě, že se jedná o uměle
vyvolený proces. Ale opět – tento proces je
pouze špičkou ledovce v práci celé naší
justice. Celá naše justice a rozhodovací
činnost soudů je totiž založena na výběrové
spravedlnosti.
Což je přesně případ Martina Konvičky. Toto
jsem se mu snažila dlouhodobě vysvětlit,
avšak bohužel tuto realitu nebyl schopen reflektovat. Osobně se obávám, že se stal obětí
nejenom vládních struktur, ale i těch, kdo jej
takzvaně chrání. Došlo totiž k synergii zájmu:
státní moc nutně potřebuje zastrašit ostatní
potenciální vůdce vzbouřeného národa a zavčasu jim dát najevo, že za odpor vůči státní
moci a její politice budou perzekvováni. Musím říci, že uplatňovat tuto taktiku vůči národu, který má za sebou zkušenosti komunismu,
nacismu a 300 let nadvlády cizích vládců, který se v undergroundu pohybuje jako doma a
systém dvojího života, veřejného a soukromého, má zažitý pod kůží, to tedy považuji, řečeno velmi diplomaticky, od státního establishmentu za krajně neprozřetelné.
Když si vezmete ten který příklad a případ,
kdy je spravedlnosti učiněno skutečně zadost, uvidíte, že právní věda je na mimořádně vysoké úrovni, argumentace je brilantní a spravedlnost je opravdu vyvažována
na lékárenských vážkách. To se však týká
pouze minima případů. Na základě své dvaadvacetileté praxe advokáta si troufám odhadnout, že počet případů, ve kterých je
souzeno skutečně spravedlivě, splňuje kritéria Paretova optima, tzn., že jich může být
tak 20 procent. Je to v podstatě úplně stejné,
jako když si jdete vytočit slevu k Béďovi
Trávníčkovi do Mountfieldu. Buď vám sleva
padne, nebo ne. Abyste se ale ke slevě propracoval, musíte v každém případě něco
koupit a s kolem zatočit. Zde, abyste se
…takže tu máme budoucího „mučedníka“. Jeho úděl je podle vás tedy již
dán…
Zájem na Martinově odsouzení může být skutečně i na druhé straně, a to proto, aby se z
něj stal národní mučedník, něco mezi Janem
Husem a Janem Nepomuckým, protože na základě tohoto jeho mučednictví se vyhrají
všechny nastávající volby. Takže čím hůř, tím
líp. V tom zase velmi dobře spolupracuje stát-
ní zastupitelství, které podalo obžalobu pro
podněcování k nenávisti vůči skupině osob
nebo omezování jejích práv a svobod podle
ustanovení § 356, odst. 1 a odst. 3. Právě ten
třetí odstavec uniká pozornosti. Podle odst. 3
písm. a) Martin Konvička spáchal svůj trestný
čin takzvaným kvalifikovaným způsobem,
tedy tiskem, filmem rozhlasem, TV, veřejně
přístupnou počítačovou sítí nebo obdobně
účinným způsobem. Hlavní je ovšem odst. 3
písm. b), podle kteréhožto ustanovení jsou
odsuzováni ti, kdo se trestného činu dopustili
jako členové skupiny či organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist. Myslím, že tady ti, kteří řídí obhajobu Martina Konvičky, vylili s vaničkou i
dítě a přesně nahráli úmyslu státního zastupitelství.
Úkolem odsouzení Martina Konvičky totiž
není jenom jeho diskreditace a potrestání, ale
především zamezení další činnosti Bloku proti
islámu, který se v době sdělení obvinění Martinu Konvičkovi zdál být nastupující masovou
politickou silou. Takže jestliže bude Martin
Konvička odsouzen pro přestoupení zákona ve
smyslu ustanovení § 356 odst. 3 písm. b),
bude dalším a logickým krokem zrušení registrace Bloku proti islámu. Veškerou argumentaci pro správní řízení už bude mít příslušný soud vyřešenou právě v podobě rozsudku nad Martinem Konvičkou. Je mi líto,
že právníci, kteří byli Martinovi Konvičkovi k
jeho obhajobě takzvaně doporučeni, toto nevidí. Další možností je, že to vidí a nejsou ke
strana 24
ORL 2016-3
Konvička jako další Hus či Nepomucký. A zhoubná hrozba z Bruselu...
svému klientovi tak bezpodmínečně loajální,
jak by měli. Upřímně řečeno, jelikož vím,
kdo všechno se na obhajobě Martina Konvičky podílí, přijde mi fakt, že by toto nebezpečí a tento záměr neviděli, jako úplně
absurdní.
Co říkáte na stále častější výroky a snahy
cenzurovat internetové diskuse nebo „politicky nekorektní“ prohlášení?
Celá společnost má před sebou nyní řadu
úkolů, se kterými se musí vyrovnat. Jeden z
nich je určit, co to je svoboda slova a svoboda vůbec. Na příkladu Facebooku uvidíme,
jak naděje lidstva na skutečnou svobodu
opět selhává. Je to ale v podstatě pořád
stejný případ. Opakuje se od doby, kdy
vznikl stát a v něm mocenské rozložení na
elity a ovládané.
Cenzura existovala vždycky, stejně jako vždycky existovali lidé, kteří ji ignorovali, i za
cenu vlastních osobních útrap. Liší se pouze
technické prostředky a formy cenzury. Mezi
prohlášeními a tvrzeními Martina Konvičky
na Facebooku a 95 tezemi a výhradami k
tehdejší církevní mocenské struktuře, které
přibil na kostelní vrata ve Wittenbergu 31.
října 1517 jiný Martin, nevidím jiný než
technicko-organizační rozdíl. Jak to s tím
prvním Martinem a jeho tezemi dopadlo, je
každému, kdo prošel základním vzděláním,
známo.
Takže, upřímně řečeno, nechápu, proč se
státní moc do této znovu a znovu se opakují-
cí a znovu a znovu marné bitvy pouští. Historie, resp. dějinné události si stejně najdou
svou cestu, bez ohledu na skutečnost, že Martinové jsou exkomunikováni a potrestáni,
Janové pak upáleni či utopeni.
Nehledě na konec studené války se Spojené
státy nesnaží navázat dobré vztahy s Ruskem, protože je to nevýhodné třem
hlavním lobby, mající vliv na americkou
zahraniční politiku.
Vždycky to je nakonec státní moc, která si
utrhne kšandu. Takže se divím, že se jim opětovně chce před tváří národa se úplně ztrapnit.
Ale to je jejich svaté právo, každý si může ze
sebe udělat idiota po libosti, aspoň v tom ta
svoboda slova stále platí bez omezení.
Jak řekl francouzský generál a odborník v oblasti geopolitiky Jean-Bernard Pinatel v rozhovoru pro list Atlantico, aby si Spojené státy udržely světové prvenství, tyto lobby
brání Rusku a Evropě k vytvoření strategického partnerství. Za tímto účelem
provedly převrat na Ukrajině a „dostaly na
kolena" Francii a Německo, uvedl expert
pro Atlantico.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Klara-Samkova-vrazi-Konvicka-jako-dalsi-Hus-ci-Nepomucky-Na-jeho-mucednictvi-sevyhraji-volby-A-zhoubna-hrozba-z-Bruselu-430140
Vlivné lobby v USA vráží
klín mezi Evropu a Rusko
Nehledě na konec studené války, USA a Rusko se i nadále k sobě chovají s velkým podezřením, a nedávný plán Pentagonu umístit
tankové brigády ve východní Evropě, vedl k
dalšímu zhoršení. Generál Jean-Bernard Pinatel identifikoval hlavní důvody tohoto trendu.
Podle jeho názoru se americká zahraniční
politika zdá být nestabilní a nebezpečná,
protože se provádí v zájmu tři hlavních
lobby, mající moc v Kongresu. Jejich váha
se může měnit v závislosti na okolnostech a
osobnosti prezidenta, ale i hlavním cílem, který stál před všemi americkými vůdci od roku
1991, musí být dosažen s ohledem na zájmy
lobby. Jak vysvětlil Jean-Bernard Pinatel, cílem je udržet své celosvětové vedoucí postavení, které Spojené státy získaly po rozpadu
Sovětského svazu.
strana 25
ORL 2016-3
Vlivné lobby v USA vráží klín mezi Evropu a Rusko
Pokud jde o samotné lobby, nejsilnější a
nejnebezpečnější z nich - je vojenskoprůmyslový komplex, před nímž již varoval generál Eisenhower během svého
posledního vystoupení jako hlava státu,
uvedl expert. Druhou nejmocnější lobby je
považován Wall Street, jeho cílem je zničit
veškeré obchodní překážky pro americký
kapitál a podniky a přivést je na mezinárodní úroveň. Konečně, je zde izraelskoamerická lobby, ovlivňující americkou politiku na Středním východě a snaží se zajistit,
aby Spojené státy poskytovaly bezpodmínečnou podporu Izraeli, a to i v těch případech, kdy to není jen o ochraně.
Podle Pinatela, je prvořadým cílem americké zahraniční politiky zabránit vzniku
Eurasie, tj. zřízení unie nebo strategické
partnerství mezi Evropou a Ruskem, a tento
úkol je v zájmu všech lobby. Psal o tom i
Zbigniew Brzezinski ve své knize „Velká
šachovnice": „Ztráta Ukrajiny byla geopoliticky důležitá kvůli značnému omezení geostrategického výběru Ruska ... Nicméně, bez
na Ukrajiny a jeho 52 miliony slovanské populace, by jakýkoli pokus ze strany Moskvy
znovu vytvořit euroasijskou říši, přispěl k
tomu, zdá se, že by se izolované Rusko zapletlo do vleklých konfliktů při obraně svých
národních a náboženských zájmů s neslovanskými národy."
Aby se zabránilo euroasijskému svazu, a
udrželo se světové prvenství, Spojené státy a NATO hrají na nedůvěru zemí vý-
chodní Evropy vůči Rusku, uvedl odborník.
„Je politováníhodné, že Angela Merkelová a
Francois Hollande si pokořeně poklekli před
požadavky USA,“ konstatuje Pinatel. „Třebaže každý nezávislý analytik na základě faktů
dospěje k závěru, že akce USA vedly k
převratu na Majdanu 20. února 2014. A to
vedlo k rezignaci proruského prezidenta
Viktora Janukovyče, který byl následován
odvetným krokem Putina na Krymu a atmosférou studené války, která je využita Washingtonem k nasazení obrněné brigády ve
východní Evropě."
Konfrontace s Ruskem je pro Spojenými
státy nezbytná také proto, že je splňuje
požadavky vojensko-průmyslového
komplexu, který se snaží neustále zvyšovat
obranný rozpočet, zdůrazňuje expert.
Nicméně, tato situace se může brzy změnit,
protože Čína začala představovat pro ekonomické a strategické zájmy Spojených
států ještě větší ohrožení. To je důvod, proč
američtí experti napjatě sledují vývoj ruskočínských vztahů: USA nemohou dovolit strategickou spolupráci mezi oběma zeměmi.
Co se týče evropských zemí, nemělo by být
umožněno vlastnímu vojenskoprůmyslovému komplexu získat nepřiměřeně velký
vliv na vládní agentury, trvá na na svém
Jean-Bernard Pinatel. Zájmy státu by neměly definovat lobby, ale suverénní stát - na
základě všeobecného hlasovacího práva.
http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/expertvlivne-lobby-v-usa-vrazi-klin-mezi-evropu-a-rusko/
Thaci, Pan Nedotknutelný,
se stane kosovským
prezidentem
Tajná zpráva německé rozvědky BND z ledna
2005, jež se později objevila na Wikileaks,
označuje Hashima Thaciho za jednoho z bossů sítě organizovaného zločinu. Právě toho
Thaciho, jenž bude ve čtvrtek uveden do úřadu kosovského prezidenta.
„Ovládá obchod s drogami, zbraněmi a lidmi
a zadává vraždy,“ upřesňuje 27stránkový
dokument, jehož pravost BND potvrdila.
Analýza zachází do podrobností, když zmiňuje dva nájemné vrahy – jistého Bekimiho,
jenž přijímá „objednávky“ údajně jen od Thaciho, a Haskaie, bývalého odstřelovače Kosovské osvobozenecké armády (UCK).
Také tajné depeše NATO, k nimž se dostal
britský deník The Guardian, vnímají Thaciho
strana 26
ORL 2016-3
Thaci, Pan Nedotknutelný, se stane kosovským prezidentem
jako „velkou rybu ve strukturách zločineckého podsvětí“. Skutečným kápem této mafiánské sítě je však podle nich jeho nejbližší
přítel Xhavit Haliti, poslanec Thaciho strany, místopředseda parlamentu a člen výboru
pro evropskou integraci.
Gangsteři, kteří vládnou Kosovu, vděčí za
svou moc USA
americký časopis Foreign Policy
Prostřednictvím firmy Salbatring v Prištině,
která částečně patří Halitimu, Thaci pral
peníze a organizoval pašování cigaret a pohonných hmot.
Mezi Thaciho sponzory během kosovské
války v roce 1999 a makedonské války
v roce 2001 patřila zločinecká skupina vedená Mehmetim Nazarem žijícím v Texasu.
Obvinění se kupí
„Gangsteři, kteří vládnou Kosovu, vděčí za
svou moc USA,“ podotkl americký časopis
Foreign Policy. A Dick Marty, zvláštní
zpravodaj Rady Evropy pro lidská práva, ve
zprávě z roku 2010 konstatoval, že kosovská
mafie po Evropě pašovala a pašuje heroin,
zbraně i lidské orgány, které odebírala srbským zajatcům. Označil i jejího lídra – Thaciho. [celá zpráva]
V roce 2008 Thaciho obvinila ve své knize
Carla del Ponteová, exžalobkyně Mezinárodního tribunálu v Haagu pro zločiny
spáchané v bývalé Jugoslávii, že v roce 1999
osobně organizoval únos až tří stovek kosovských Srbů, které UCK převezla do Albánie a tam jim lékaři odebírali tělesné orgány, které mafie prodávala zájemcům v Evropě.
Muž s přezdívkou Had se mrštně vyzná
Thaci si už jako politický vůdce UCK známý
pod přezdívkou Had záhy získal náklonnost
vlivných západních politiků – mj. britského
expremiéra Tonyho Blaira, který přemluvil
tehdejšího šéfa Bílého domu Billa Clintona
k vojenskému zásahu vůči Jugoslávii kvůli
Kosovu, a především Madeleine Albrightovou, Clintonovu šéfku diplomacie. Ta ho
nepokrytě obdivovala a prosazovala, jak jen
to šlo.
telný a jenž od vyhlášení kosovské nezávislosti v únoru 2008 působil jako premiér, vicepremiér a ministr zahraničí.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/399739-thaci-pan-nedotknutelny-se-dneskem-stane-kosovskym-prezidentem.html
Kde je příčina evropské
nejen migrační krize?
Alexander Tomský
Není to nic jiného než srbská propaganda
a snaha ublížit mi
Hashim Thaci
Právě kombinace neochvějných ochránců ze
špiček světové politiky, nezájem mezinárodního společenství o zločiny UCK a kosovského
establishmentu i fakt, že svědci buď náhle
umírají, nebo odvolávají své výpovědi, se až
dosud spolehlivě postaraly o to, že Thaci se
do Haagu nedostal.
„To vše není nic jiného než srbská propaganda a snaha ublížit mi,“ opakuje Thaci, jemuž
obyčejní Kosované přezdívají Pan Nedotknu-
Každý velký společenský rozvrat předchází
nemoc rozumu. Masová migrační krize, jejíž
tragické civilizační důsledky pocítí především
naši vnuci, je zatím poslední velkou krizí Evropské unie. Není žádným selháním, ale jen
důsledkem utopie, jejíž počátek je vymezen
daty 1986 (Jednotný akt) a 1992 (Maastrichtská smlouva), kdy se politici států hospodářského společenství definitivně rozhodli budovat politickou unii a změnili relativně volné
smluvní společenství (1957) na legislativní a
strana 27
ORL 2016-3
Kde je příčina evropské nejen migrační krize?
výkonný aparát budoucího společného státu
(Komise, Rada, Europarlament). Získali tak
značnou nedemokratickou nadvládu (acquis
communautaire má k dnešku 175 000
stran), protože se však nemohou vyhnout
volbám ve svých domovských zemích (při
absenci evropského lidu mají panevropské
volby do europarlamentu nanejvýš symbolickou hodnotu), v každé krizové situaci
jsou závislí na domácí politické situaci.
Vleklá hospodářská krize jižní eurozóny,
udržovaná fixním kurzem společné měny, a
nyní i lidový odpor vůči masové migraci, tak
otřásá oligarchickým hájemstvím, jež si během let politická elita všech unijních stran v
Evropě za pomoci humanistické a integrační
ideologie vytvořila. Bez ní by nemohla
vládnout, tak jako Arabové nemohou
vládnout bez koránu. Jediný způsob, jak
umlčet věcnou kritiku převážně lidových disidentů je demagogie – ono manicheistické
rozdělení společnosti na dobrodince a zločince, jako by společnou unijní, smluvní politiku nešlo z principu odmítat. Není snad
legální?
A to je také jádro politického problému
dneška: oligarchie. Budování naddemokratického aparátu a futuristické politiky stále
těsnější Unie sjednotilo doposud všechny
vládní strany všech států a zablokovalo
změnu kurzu, čili žádnou zásadní ani dílčí
odstředivou reformu neumožňuje. Ta by
znamenala rozpustit obludný bruselský aparát a vytvořit spolupráci suverenních států na
bázi nemnoha společných zájmů, nikoli ekonomické a politické integrace. Proto všecky
kritické strany ať zleva či zprava, řečeno
zjednodušeně, mají punc nepřístojného protestu a z hlediska vládnoucí ideologie jsou nelegitimní. Nejde totiž o selhání Unie, jde o selhání Utopie, (česky by se snad dalo říct vlády
nadskutečnosti), která nepřipouští pragmatický, liberálně demokratický dualismus a výměnu vlády opravdovou opozicí, jak kdysi
vůči vládě jedné strany poznamenal básník:
máme slušnou, odvážnou, realistickou stranu
národního zájmu?
http://echo24.cz/a/wLCZ7/kde-je-pricina-evropske-nejen-migracnikrize
Invazi muslimů do Evropy
připravilo již rozbití
Jugoslávie
„Budují novou identitu a pašují dějinami své
kolektivní já, vtlačují se do ní, ztotožňují ji s
tím, co už mají a tvrdí tautologicky, co
nejsme my, to neexistuje, ba co hůř, ani být
nesmí a nikdy nebude.“ (Jiří Gruša)
Lubomír Vylíčil komentuje poslední výrok
nelegitimního Mezinárodního trestního
tribunálu pro bývalou Jugoslávii a vrací se k
záměrně "zapomenutým" souvislostem úmyslného rozbití někdejší balkánské velmoci,
která byla hrází před muslimskou invazí
Oligarchie (vládnoucí třída, která si na pluralitní politiku jen hraje) občas vzniká i v
demokracii, ale „historicky rozpoznanou
nutností” se zaštiťuje pouze, když buduje
Utopii, pokud by platil liberální princip,
mohla by ji opozice zlikvidovat. Nynější existencionální ohrožení poprvé vymezilo tři disidentské vlády (polskou, slovenskou a maďarskou) proti evropské kosmopolitní nadvládě. Doufejme, že se časem připojí další.
Ve čtvrtek 31. března byl u haagského soudu
zproštěn všech obvinění Vojislav Šešelj.
Člověk, kterého většina našich i evropských
medií označuje za „srbského ultranacionalistu“. Podívejme se alespoň ve zkratce na jeho
příběh. Bude to velmi poučné. Nedozvíme se
ani tolik o srbském nacionalismu, jako spíše o
hodnotách, metodách a fungování různých
zdánlivě úctyhodných organizací.
A u nás doma? Myslím, že většina Čechů a
Moravanů netrpí ztrátou zdravého rozumu, ale
spíš opatrnictvím a znechucením z křiklavé
bojůvky na obranu národa. A někdy i zmatením z propagované falešné volby mezi
nenávistí a milosrdenstvím. Nezbývá opravdu
než nadávat na poměry, vyhlížet za bukem, a
čekat jak to dopadne v Německu? Proč ne-
Muž v bouři
Narodil se 11. října 1954 v rodině
bosenských Srbů v Sarajevu. Vystudoval
práva. Ke komunistickému režimu, který tehdy vládl v jeho vlasti, se stavěl kriticky a svou
kritiku neskrýval. Proto byl roce 1984 odsouzen za „kontrarevoluční aktivity“ k osmi lestrana 28
ORL 2016-3
Invazi muslimů do Evropy připravilo již rozbití Jugoslávie
tům odnětí svobody. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se podílel na založení
Srbské národní obnovy, později pak založil
Srbskou radikální stranu.
V době divokého rozpadu Jugoslávie byl aktivním a nepřehlédnutelným obráncem svého národa - Srbů, jimž okolní osamostatňující se národy nasazovaly psí hlavu za údajná
minulá příkoří a na jejichž úkor chtěly rozšířit území svých nově vznikajících samostatných republik.
Během následující občanské války podporoval Republiku srbskou v Bosně. Organizoval nábor srbských dobrovolníků, kteří měli bránit tamější srbské enklávy před terorem dosavadních spoluobčanů a sousedů.
Všemi silami podporoval také obranu srbských křesťanů před útoky muslimů v Kosovu.
"Pax americana" a teroristé z UÇK
Válka skončila tak, jak skončila. NATO humanitárně nastolilo „Pax americana“. Muslimští útočníci, pašeráci drog a teroristé z
UÇK byli odměněni vlastním územím. Srbský národ, který po tři sta let hájil Evropu
před muslimskými nájezdy byl zase „odměněn“ vybombardováním infrastruktury a
označen za jediného viníka války. A na zapáleného obránce svého národa, Vojislava
Šešelje, vydal v únoru 2003 takzvaný Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač.
Vojislav Šešelj reagoval tak, že se soudu
dobrovolně vydal. Obvinění odmítl a chtěl se
hájit sám. Byl k tomu jako držitel doktorátu
věd v oboru práva dostatečně kvalifikovaný.
Nicméně tribunál usoudil jinak. Přidělil mu
proti jeho vůli obhájce. O jejich profesionálních kvalitách, nezaujatosti a o celkovém
směřování obhajoby si můžeme učinit obrázek
z faktu, že Vojislav Šešelj zahájil hladovku a
dokonce odmítal i užívání svých léků, jen aby
dosáhl jejich odvolání.
Jeho boj s podjatými soudci, zákazem návštěv
manželky a dětí, omezováním délky jeho
stížností a odmítáním překladu soudních materiálů z angličtiny do srbštiny byl nakonec vítězný. Podlomil mu však zdraví. V listopadu
2014 byl ze zdravotních důvodů propuštěn na
svobodu za podmínky, že se k soudu vrátí na
vyzvání. Teď je tedy konečně uznán za nevinného. Po třinácti letech.
Tribunál pro americké zájmy
Položme si teď otázku: Proč? Proč a na čí popud tu po téměř třináct let desítky vysoce
kvalifikovaných úředníků zkoušely možné i
nemožné, aby byl uznán vinným, odsouzen a
zavřen, nejlépe pak na doživotí? Komu se
jevil tak nebezpečný?
Mnohé naznačí jeho výroky - ať už u soudu,
nebo v rozhovorech pro média. O samotném
haagském tribunálu například loni v rozhovoru pro Parlamentní listy řekl:
„Haagský tribunál je globální nástroj, který
byl vymyšlen, aby soudil ty, kteří se postaví
proti americkým geostrategickým zájmům. Aby
se to mohlo uskutečnit, musely se na Balkáně
objevit nějaké velké zločiny. A dva největší
byly Vukovar ve Slavonii a Srebrenica v
Bosně. A ukázalo se, že to všechno bylo objednáno zvenčí. Mně se během mého procesu
podařilo zcela odhalit to, že západní zpravodajské služby platily konkrétním lidem, kteří
páchali ty zločiny, a jejich jména jsem uvedl.
A nyní, co je cílem Američanů? Cílem Američanů bylo mít nějaký instrument, kterým by
strašili všechny budoucí politiky na celém světě. Aby je mohli strašit tím, co se jim může stát,
pokud se jim budou protivit.“
No, upřímně: Po takovýchto slovech je docela
s podivem, že je ještě naživu.
Rozbití protiislámské hráze na Balkáně
Zdá se totiž, že toho mnoho ví. A tak, jako
činil za komunistického režimu, si to ani teď
nenechává pro sebe. Byl u všeho podstatného,
co se odehrávalo při rozpadu Jugoslávie, a neskrývá, že již tehdy mu byl zjevný záměr,
proč se to děje. Že šlo o rozbití jednoho
velkého a vcelku fungujícího státu na státečky
malé, poničené, oslabené, a tak lépe ovládnutelné. Podobně, jako se o tom píše v poučení
o prutech ze Starých pověstí českých. V té pověsti o Svatoplukových synech.
Dále, že šlo - a možná především - o rozbití
slovanské protiislámské hráze a vmezeření
cizorodého tělesa vhodného k implantaci islámu do měkkého podbřišku Evropy. Což se
s Kosovem podařilo dokonale.
strana 29
ORL 2016-3
Invazi muslimů do Evropy připravilo již rozbití Jugoslávie
A v neposlední řadě, bylo potřeba umístit na
Balkán i nějakou tu základničku. Pro jistotu.
Muslimská invaze posledních dvou let staví
jeho slova do nového, ostrého světla. Mezi
Bulharskem a Itálií velice a bolestně chybí
hráz silného, suverénního státu. Státu lidí,
kteří mají v historické paměti 300 let muslimských výbojů a dobře vědí, co je islám
zač. V Kosovu, dříve srbském a relativně
spořádaném území, dnes vzniká něco jako
výsadek nebo pobočka ISIL.
Američany na jejich kosovské základně, prý
jedné z největších v Evropě, to ovšem nechává zcela v klidu. A nevadí to ani EU,
která s touto mafiánsko-islamistickou
enklávou (přestože ji část členů Unie neuznává) uzavřela vloni na podzim asociační
dohodu, která otevírá cestu k přijetí Kosova
za řádného člena EU. „Dohoda zpečeťuje
cestu Kosova do Evropské unie, cestu, z níž
není návratu,“ prohlásil při této příležitosti
natěšený kosovský premiér Isa Mustafa.
Takže, jinými slovy - i kdyby se náhodou (a
proti vůli špiček EU) podařilo ucpat všechny
díry a zastavit pohyb těch takzvaných běženců do Evropy, máme tu ještě pojistku: Kosovo. Jako bezpečný kanál, kudy může invazní muslimský proud - s pasy přidruženého státu EU - kdykoli pokračovat. Zkrátka,
jako každý dobře promyšlený plán, je také
islamizace Evropy jištěna z více stran.
Vojislav Šešelj současný vývoj předvídal
Vojislav Šešelj takovýto vývoj předvídal již
před mnoha lety. Pokusil se mu aktivně postavit - a proto byl spolu s dalšími jemu
podobnými jugoslávskými politiky smeten.
Globalisté porcovali Evropu a na nešťastné
Jugoslávii si zkoušeli postupy, které později
tak účinně uplatnili všude okolo, kam se jen
podíváte. Šešeljova „vina“ spočívá v nepochopení. Nepochopení trendu.
Nepochopil a ani nechtěl pochopit, že globalisté nepotřebují národy. A národní státy už
vůbec ne. Že nastupujícím trendem 21. století
je amorfní nezakotvený „ovčan“, bez vztahu
k zemi, jejímu etniku a historii, lhostejný ke
svým blízkým; osamocená pracovní a spotřební jednotka bez potřeby přemýšlet. Vojislav Šešelj se tomu postavil a prohrál první
bitvu. Ale jen bitvu. Ve válce, která ještě
zdaleka neskončila a v níž stále ještě není nic
rozhodnuto. Právě díky jemu a jemu
podobným.
policejních velitelů. Naši generálové jen bránili
Srbsko.“
Pro nás ostatní jsou pak ještě mnohem důležitější slova soudce Jean-Claude Antonettiho,
která vyřkl při vynášení osvobozujícího rozsudku: „Propaganda nacionalistické ideologie
není zločinem.“
Pamatujme si to, až nám bude naše vláda a
její orgány tvrdit opak.
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2350-invazi-muslimudo-evropy-pripravilo-jiz-rozbiti-jugoslavie-srbove-vse-predvidalikosovska-pojistka-americkeho-planu-haagsky-tribunal-osvobozenim-vojislava-seselje-jen-predstira-objektivitu.htm
‚Merkelová chtěla otevřít
Německo už dřív, ale
nemohla o tom mluvit‘
Proto ho také elity, naše i evropské, a korporátní media tolik nenávidí a ostrakizují. Jako
„ultranacionalistu“. Ztělesňuje jejich zlý sen.
Národní probuzení a uvědomění. Aktivní odpor globálním trendům, a to nakonec v zásadě
úspěšný!
Poslechněme si ostatně, jak své vítězství
v Haagu charakterizoval sám Šešelj: „Slíbil
jsem, že porazím haagský tribunál a učinil
jsem tak, přestože to trvalo déle, než jsem čekal. Tento soud je raněná bestie globalizace,
která zničila životy srbských vůdců armády a
Rozhovor s šlechticem a hoteliérem MüllerElmauem
Po citelných ztrátách křesťanských demokratů ve všech třech zemských parlastrana 30
ORL 2016-3
‚Merkelová chtěla otevřít Německo už dřív, ale nemohla o tom mluvit‘
mentech, do nichž se v Německu v půlce
března volilo, předsedkyně CDU a kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, že
nemá důvod „měnit kurz“ – tedy že vůči
migrantům z třetího světa její Německo,
a pokud možno celá EU zůstanou
otevřené. Co může být za touto sveřepostí, vysvětluje insider – podnikatel, hoteliér, zámecký pán a hostitel loňské
schůzky G7 v Alpách Dieter MüllerElmau.
„Merkelová ví, že bez přistěhovalectví neudržíme německý úspěch a že musíme být
racionální a humánní současně. Racionální,
to bude muset být přistěhovalecký zákon,
jaký má například Kanada, humánní znamená nezavírat oči před válkou v Sýrii,
situací na Blízkém východě. Donedávna
jsme v tom nechávali máchat se Turecko,
Libanon, Jordánsko samotné. Nepomáhali
jsme dokonce ani uvnitř EU, nepomohli
jsme Itálii, Řecku, což je ostuda nás, zbytku
EU. Myslím, že tento hanebný kurz právě na
základě loňské krize Merkelová zkouší
změnit. Já jsem měl štěstí s ní o celé věci
dosti podrobně diskutovat v předvečer summitu G7 u nás na zámku, který se konal tři
měsíce před jejím budapešťským rozhodnutím. Už v Elmau nám bylo všem jasné, co se
dává do pohybu, vlastně jsme už tenkrát
celou dobu nemluvili o ničem jiném než o
uprchlické krizi. Merkelová řekla: Přijdou
miliony lidí, musíme pro ně stavět města,
musíme se připravit na ohromnou vlnu. Ale
nemohla s tím ještě jít na veřejnost.“
Proč ne?
To by pro politika byl rozsudek smrti. Politik
je někdo, kdo řeší problémy, ale nemůže vypadat jako ten, kdo je vytváří. Rozumíte?
Rozumím vám správně, že Merkelová
chce té uprchlické krize využít k prosazení
představy, kterou už měla?
Určitě. Může se stát, že se to nepovede, ani
ona si není jistá úspěchem. Ale jestli se jí povede skrze tuto krizi prosadit v Německu racionální přistěhovalecký zákon – a dnes už je
o něm víceméně konsensus –, bude to nebetyčný úspěch. Po 120 letech dějin Německa
jako homogenního kolektivu, národní pospolitosti se posuneme k otevřené společnosti.
Software je stejný bez ohledu na národnost ve
fotbale, v medicíně, v přírodních vědách, při
výrobě aut, kam se podíváte. Národní řešení
už dnes nejsou konkurenceschopná. To je její
základní myšlenka.
Na podzim se spekulovalo o ministru financí
Wolfgangu Schäublem, že může Merkelovou
ve straně a ve vládě ohrozit. Nestalo se. Proč?
Schäuble už by na to ani neměl energii. Nebo
Seehofer (předseda bavorské CSU – pozn
red.). Merkelová nic nesnáší tak jako netrpělivé chlapy. Seehofer je netrpělivý. Ona má
trpělivosti dost. Ví, že řešení se najde v malých krůčcích, ví, že pokud se nepodaří najít
řešení ochrany vnějších hranic EU na tomto
summitu, bude po něm následovat další summit. A po něm ještě další summit. I když tře-
ba dneska to vypadá, že je v Evropě izolovaná, je to politička s nejdelším dechem.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.
Co se děje se světem?
Václav Cílek
Základní problém je ten, že se děje příliš
mnoho věcí najednou. Kdyby jenom rostla
populace, nebo se jenom měnilo světové klima, či kdyby se z nezbytnosti a rychlosti změn
a technologií rodil nový ekonomický model
světa, šlo by to vydržet. Jenže všechny tyto
změny přicházejí zároveň. To téměř určitě vyústí v nějakou zásadní transformaci naší
společnosti. Nerozhodujeme se, zda do této
řeky vstoupíme. Už opouštíme pobřežní mělčiny a proud změn nás unáší dál od pevného
břehu. Bojíme se, ale také umíme plavat.
Podobný, ale vždy nový proces potkává Evstrana 31
ORL 2016-3
Co se děje se světem?
ropu skoro každé století a typicky trvá kolem třiceti let. Nebudu na tomto místě spekulovat o povaze budoucnosti (to s výsledkem víceméně diskutabilním již dělám
řadu let), ale téměř určitě budeme víc závislí
na místních zdrojích, ekonomikách a lidech.
V sušším, potravinově víc nejistém světě budeme víc využívat to, co máme přímo pod
nosem. Přestaneme dobývat svět a vrátíme
se na vlastní od slepic podělaný dvorek.
O pravděpodobně největším ekonomickém
problému budoucnosti se nemluví, protože
v samotné podstatě velkých problémů je to,
že nejdou pořádně řešit, ale spíš zmírňovat a
odsouvat. Ve starším novověku žilo v evropských městech kolem 6 % obyvatel a nejméně 85 % lidí se zabývalo zemědělstvím. Postupně se zemědělství dostávalo na vyšší
úroveň, zaváděla se hnojiva a nové pěstební
postupy využívající například jetel. Úroda
od počátku 19. století rostla, lidí přibývalo,
a tak odcházeli do měst. Z agrární revoluce
se vyvinula první fáze industriální revoluce.
Ta byla zaměřená zejména na výrobu textilu,
který se zpracovával na stále složitějších
strojích. Stroje však také pomáhaly v zemědělství, takže do měst mohlo odcházet stále
víc lidí. Teprve v druhé fázi se průmyslová
revoluce začala odtrhávat od lnu či bavlny a
směřovala k železnici a těžkému průmyslu.
Počet lidí v zemědělství klesal, ale zato
vznikala třída dělníků. Ukázalo se však, že
automatizace a nové technologie jich mohou
většinu zastoupit. Kam se poděli přebyteční
lidé? Určitě se nevrátili do zemědělství, kdy
by pro ně stejně nebylo místo, ale vytvářel se
sektor služeb. V této oblasti se lidé dají nahradit s mnohem většími potížemi, ale naštěstí je
tady internet, takže si sami můžeme nalézt
dobrou dovolenou, zamluvit lístky do divadla,
provést základní bankovní a poštovní operace.
Věci a taky vztahy už není nutné opravovat,
protože je lacinější je vyhodit. Všechny nás
zachvátila horečka nedostatku času, ekonomizace a aritmetizace. Dnes jsou čísla reálnější než vztahy.
Podobně jako kdysi venkov vypudil zemědělce do továren a továrny se o pár desetiletí
později těchto lidí zbavily v sektoru služeb,
tak dnes a v budoucnosti nejspíš ještě
mnohem víc, začne i sektor služeb uvolňovat
přebytečné pracovníky. Kam to ale bude?
Možná do zdravotnictví či péče o staré lidi.
V dřívějších dobách by se tato situace řešila
válkou, ale dnes už toto řešení nepůsobí ani
atraktivně, ani moderně.
Co pak budou všichni ti nadbyteční lidé postkonzumní společnosti dělat? Nebudou mít
kde pracovat. Nebudou mít, kam se vystěhovat. Možná se z nich stane digitální proletariát závislý na televizi a síti, protože na zážitky reálného světa nebudou mít peníze. Budou vést naštvané životy zbytečných lidí, ale
nedá-li se jít dopředu, dá se kousek vrátit. Jak
může fungovat společnost budoucnosti, jsem
před lety viděl v Sýrii, kde tehdy bylo asi 30
% lidí nezaměstnaných. Za této situace se základní ekonomickou jednotkou stává širší ro-
dina. Je důležité, aby alespoň někdo pracoval,
protože peníze jsou nutné na zaplacení účtů
za vodu, elektřinu a telefon. Jeden zaměstnaný
syrský muž tehdy přispíval čtyřem či pěti nezaměstnaným. Neznamená to ale, že by tito
lidé nepracovali. Ani náhodou! Zaměstnala je
rodina. Ženy hlídaly děti, mlely mouku a
pekly chléb. Muži odjeli na venkov k příbuzným pro potraviny a vzali jim laciné městské
zboží. Většina lidí pracovala, ale obešla se
téměř bez peněz.
V západní společnosti poroste počet lidí, kteří
už nikdy neseženou zaměstnání, ale mohou
sehnat práci. Už dnes chtějí být mladí lidé
mobilní a nespoutávat se věcmi. Proč by kupovali zbytečnosti? Většinou si myslíme, že
nezaměstnaný člověk hledá příležitost, jak si
vydělat peníze. Ale on také hledá smysl života, protože bez práce se cítí zbytečný. Je to
dobře vidět na množství antidepresiv, které
berou nezaměstnaní.
Jedno z mála řešení, o kterých vím, je práce
pro širší rodinu (která se však mezitím rozpadla) nebo pro nějakou menší např. náboženskou komunitu. Tradiční řešení by bylo
podobně jako v Sýrii koupit si motyčku, jít na
pole a pěstovat potraviny pro sebe i ostatní.
Tento návrh vypadá utopicky, ale přesto se ve
Španělsku a Řecku vrací k polním pracím i
vysokoškoláci. Není jich mnoho, ale nebojí se
práce a hledají pokračování cesty. Nenašli
peníze, ale smysl. S jemnou nostalgií hovoříme o zahrádkách minulosti, ale ony se stávají
dvojitým zakotvením na vlnách neklidného
strana 32
ORL 2016-3
Co se děje se světem?
moře. České přísloví říká, že „čí chleba jíš,
toho píseň zpívej“. Takže pokud jíme vlastní chléb, můžeme zpívat vlastní písně. A
právě zde opět do hry vstupuje Vergilius,
tentokrát ne jako zemědělský expert, ale
jako člověk, který umí uprostřed vší té bídy
a námahy na zahrádce nalézt vznešenost.
https://echo24.cz/a/iCwix/co-se-deje-se-svetem
Panama Papers: Čím teď
jsou, a čím mohou být
Celou aféru kolem tzv. Panama Papers najdete dobře zpracovanou na anglické Wikipedii . Zde najdete částečně úplný seznam
lidí , alespoň podle zcela oficiálních informací korporátních médií typu Guardian a
Süddeutsche Zeitung. Protože zde budou
informace průběžně aktualizované, nemá
cenu je znovu opakovat. Klíčové stránky pro
dosavadní zpracování jsou tyto:
https://panamapapers.icij.org/
Konsorcium vybraných západních novinářů
má dokumenty "nestranně" zkoumat a publikovat výsledky. Stručně řekněme, že zatím
postupují stejně jako při vyšetřování sestřeleného letadla letu MH-17 na Ukrajině.
Proč jsou dokumenty důležité
Odhalení samo o sobě je důležité a rozsahem dokumentů jde o největší únik v historii, srovnatelný pouze s kauzou Edwarda
Snowdena. Srovnávací graf s předešlými
aférami (Offshore-leaks, Luxembourg-leaks
atd.) najdete zde . Dokumenty o rozsahu
2.6 TB zachycují zhruba 40 let praní špinavých peněz, financování terorismu, hybridních válek, daňových úniků soukromých
osob a korporací i normálních miliardových
zlodějen českého typu. Dokumenty tedy představují obrovský potenciál k analytickému
zpracování nutnému pro objasnění fungování
utajeného nadnárodního finančního systému
stojícího mimo zákon.
Dokumenty zkoumá tým 370 novinářů ze 76
zemí sdružených v rámci ICIJ. Stejná skupina
dělala i předešlá zkoumání a částečně je zahrála do autu. Důvodem je financování této
organizace z amerických zdrojů napojených
na korporátní firmy jednoho procenta, která
prozatím úspěšně podporují korporátní fašismus. Mezi zakladatele ICIJ patří mimo jiné:
• Ford Foundation
• Carnegie Endowment
• Rockefeller Family Fund
• W K Kellogg Foundation
• Open Society Foundation (Soros)
Připomeňme dosud známá fakta publikovaná
zde . Únik obsahuje 11,5 milionu záznamů,
údaje pokrývají téměř 40 let od roku 1977 do
konce roku 2015. Ředitel "firmy" Ramón
Fonseca řekl v rozhovoru pro panamskou televizi, že firma nemá žádnou odpovědnost za
to, co klienti dělají s offshore společnostmi,
které firma prodává. Přirovnal svoji firmu k
"automobilce": Odpovědnost končí, když se
auto prodá zákazníkovi.
Naše redakční stanovisko k tzv. "Panamama
Papers" zatím nemůže být jednoznačné:
• Nyní je příliš brzo vůbec něco soudit.
Takový objem dat chce ke zpracování
čas. Je třeba ustavit systém indexace a
vyhledávání.
• Organizace ICIJ pro nás není věrohodná. Předešlé úniky šly přes Wikileaks a jejich první starost byla, jak
dokumenty zaindexovat a dát veřejnosti, což bylo spojeno často s
velkou odvahou a vydíráním ze strany
mocenských struktur.
• Zatím je to tak, že o skutečném obsahu nevíme nic. Novinářská parta si
jen vydělává peníze a publicitu, plní
mediální zakázky jednoho procenta
smetánky z korporátního fašismu. To
pochopitelně nevzbuzuje žádnou důvěru.
• Navíc ani nebudeme vědět, zda
eventuelně publikované materiály
jsou skutečně kompletní. Ale třeba je
zdroj dá i na jiné organizace, aby bylo
možné obsah porovnat.
• Mediálně zajímavé věci novináři vtlučou lidem do hlavy a jejich pozornost
nasměrují na marginality. Důležité je
strana 33
ORL 2016-3
Panama Papers: Čím teď jsou, a čím mohou být
to, co přijde později, po zpracování
celé historie transakcí.
• Dokumenty mohou vysvětlit mechanismus, jak se svět financí vymkl
z dohledu zákona a co z toho ve světě vzešlo. To je důvod, proč tyto
dokumenty považujeme za velmi
důležité, i přes dosavadní manipulace.
• Rozmach světového terorismu a špinavých válek, nyní vedených
převážně Západem, by bez
dlouhodobé finanční podpory z
těchto struktur nebyl v takové míře
možný. Kriminální aktivity ve formě institucionální korupce by nefungovaly bez možnosti snadného
praní špinavých peněz. Toto je jedna z příčin degenerace tzv. západní
politiky. Dokumenty k tomu mohou
hodně říci.
Osnovatelé Panama Papers
Korporátní deník Süddeutsche Zeitung, který získal uniklé dokumenty, dává detailní
vysvětlení metodologie, kterou korporátní
média použila k jeho prohledávání. Šli po
Putinovi a po jménech spojených s režimy,
na něž jsou uvaleny sankce OSN. Podobně
postupoval i korporátní Guardian, který
snaživě publikoval seznam lidí ze zemí, jako
je Zimbabwe, Severní Korea, Rusko a Sýrie.
Filtrování informací z Mossack Fonseca jde
přesně ve směru agendy médií vlastněných
jedním procentem, které tam mělo nelegální
peníze. O hlavních zákaznících Mossack Fonseca, tedy západních korporacích a miliardářích, zatím nenajdete ani zmínku. A Guardian
už si pospíšil s ujištěním, že "většina uniklých
materiálů zůstane soukromých." Zatím můžeme očekávat odhalení proti Rusku, Íránu, Sýrii. A možná některým západním zemím typu
Islandu, to pro lehké vyvážení.
Islandský ministerský předseda odešel uprostřed interview pro švédskou televizi SVT.
Ptali se ho na společnost Wintris, o níž tvrdil,
že ji přiznal islandskému berňáku. Gunnlaugsson řekl, že není připraven odpovídat na
takové otázky (zrovna se ho ptali, jestli ten
podpis na listině z Panama Papers je jeho) a
rozhodl se přerušit rozhovor se zvoláním: "O
co se to tady pokoušíte? To je zcela nepatřičné!"
1 mld. USD offshorové firmě Sandalwood na
Panenských ostrovech. Tu založila panamská
společnost Mossack Fonseca, hlavní aktér
aféry Panama Papers. Sandalwood poté půjčil
11,3 mil. USD ruské firmě Ozon, vlastníkovi
lyžarského areálu Igora, v němž je Putin prominentním hostem a vdával v něm v roce
2013 (tedy více než dva roky poté, co
proběhla popisovaná transakce) svou mladší
dceru Káťu.
Bloger Saker to komentuje takto: "Gunnlaugsonova politická kariéra je tak v podstatě u
konce. Teď už zbývá vyřešit jen jediná otázka
- jestli už Goldmani našli nějakého bankéře,
který ho nahradí."
Případ Vladimira Putina
Nyní se podívejme na "odhalení" ohledně Putina. Putin tzv. "ukradl 2 miliardy USD" a
udělal to takhle. Jeho blízký přítel Rodulgin,
který má tříprocentní podíl v Bank Rossia,
zařídil, že tato banka přes švýcarské právníky
a kyperskou banku RCB poskytla v roce 2010
nebo 2011 nezajištěné úvěry ve výši více než
Podle barevné čáry z grafu - dráhy peněz - to
vypadá, že Putin na začátku vydal 2 mld.
USD, aby na konci uspořádal svatbu dcery.
Proč nedal např. 1 mil. USD přímo lyžarskéstrana 34
ORL 2016-3
Panama Papers: Čím teď jsou, a čím mohou být
mu středisku, to investigativci z Guardianu
(či ICIJ) s důvěrou ponechávají na matematických schopnostech a důvtipu svých čtenářů.
opět funkční – pozn. red.). I když se vláda
snaží P. Pagèse umlčet, Bieszad cituje interview, které otec Pagès nedávno poskytl
portálu Polonia Christiana.
Připomeňme, že Američané zatím v odhaleních prakticky nefigurují, o Česku zatím
také nic nevíme, o ukrajinské oligarchii
jakbysmet. Předpokládejme, že novináři placení korporacemi a výše uvedenými organizacemi nejprve splní své propagandistické úkoly a pak se skutečně pustí do práce.
To už korporátní média a presstituty zajímat
nebude, ale nás ano. Sledovali jsme delší
dobu i všechny předešlé aféry, viz hesla v
klíčových slovech.
P. Pagès se nebojí mluvit pravdu, ale nepochybně se kvůli tomu stane terčem hněvu radikální levice, militantních multikulturalistů,
ale i kapitulantům ve vlastní Církvi, neboť
říká: „Tím, že se země západní Evropy
zřekly křesťanství, začaly nahrávat islamizaci, a sama Církev podle všeho
nenamítá nic proti názoru, že islám je
dobrým náboženstvím.“
http://news.e-republika.cz/article3572-Panama-Papers%C4%8Cim-te%C4%8F-jsou-a-%C4%8Dim-mohou-byt
Uvězněný francouzský
kněz: Islám je Boží trest za
odpadlictví
Kevin Whiteman
Otec Guy Pagès jasně dokázal, že miluje
Boha, křesťanství a svou rodnou Francii.
Státní úřady ho za jeho věrnost Všemohoucímu, Církvi a vlasti pronásledují kvůli
údajné obhajobě terorismu.
Jak na zpravodajském portálu Shoebat upozornil Andrew Bieszad, tohoto katolického
kněze zatkla francouzská policie, která také
vyřadila z provozu jeho webové stránky Islam-et-Verite.com (Islám a pravda, nyní již
U těch, kdo podporují islám, musí
kontroverzní duchovní vyvolávat záchvaty
mrtvice biblických rozměrů: „Evropané jakožto nemuslimové by se islámu měli
obávat, protože islám z nich chce udělat
své poddané. Navíc, jak již bylo řečeno,
slovo ‚islám‘ znamená ‚podvolení‘. Podvolení čemu? Antikristu. Neboť kdo jiný
může přijít po Kristu, když ne Antikrist?
Islám přichází zničit Kristovo dílo.“
Snad nejlepším shrnutím rozhovoru je to, že
P. Pagès připisuje islamizaci Evropy a kolaps
křesťanství na kontinentu na vrub jak
sekulární, tak křesťanské Evropě: „Nemuslimové by tedy měli chápat, že když odmítají Krista, dostanou Antikrista. Rozvoj islámu na Západě je tvrdý trest za odpadlictví.“
Francouzský portál Résistance Républicaine
uvedl také důvod, proč francouzská policie
vtrhla do sídla internetového poskytovatele P.
Pagèse a následně zabavila server a všechen
související software, hardware a dokumenty.
Podle tohoto webu je otec Pagès obviněn
z porušení stavu nouze ve Francii, který byl
zaveden po útocích islámských džihádistů
v Paříži v listopadu loňského roku. Uvádí se,
že proti knězi bylo vzneseno obvinění za to,
že na své webové stránce vyvěsil fotografie
krveprolití spáchaného islámskými teroristy
na návštěvnících divadla Bataclan, kde bylo
zabito 89 lidí.
Za zveřejnění fotografií nevinných zabitých
lidí byl P. Pagès obžalován z následujícího porušení zákona:
Paragrafy 5461-2, 227-24 a 225-17 trestního
zákoníku kriminalizují „vysílání zpráv násilné
povahy, které podněcují terorismus, pornografii nebo pravděpodobně vážně poškodí lidskou důstojnost […] jestliže tyto zprávy
strana 35
ORL 2016-3
Uvězněný francouzský kněz: Islám je Boží trest za odpadlictví
mohou vidět či vnímat nezletilí a jestliže je
tím narušena úcta k zemřelým.“
http://www.tedeum.cz/2016/03/15/uvezneny-francouzsky-knezislam-je-bozi-trest-za-odpadlictvi/
Revoluce v zemi vikingů
Tam se cítíte bezpečně, lidé jsou povětšinou
milí, a když někdo ohrožuje druhé, lidé zakročí a udělají, co je správné. To už ve Švédsku
neplatí. Gangy neevropských imigrantů nejrůznějšími způsoby obtěžují okolí, množí se
krádeže, znásilnění atd. Jen málokteří se proti
tomu dokážou ozvat, v očích obyčejných Švédů člověk vidí spíše odevzdanost.
Jednání policie je naprosto zoufalé, a když už
někoho pronásleduje, tak to jsou občané, kteří
se snaží společnost bránit.
Jaké jsou příčiny tohoto stavu? Je to způsobenou pouze sociálními dávkami, jak
mnozí říkají?
Nevzpomínám si, že bych za celý svůj
život četl tolik článků o Švédsku jako za
poslední rok. A to vše kvůli krizi spojené
s přílivem imigrantů. Mohl byste říct
něco bližšího o situaci ve Švédsku?
Situace ve Švédsku je dramatická. Dříve byl
rozvrat spojený s náporem imigrantů patrný
„pouze“ ve větších městech, ale nyní se šíří
do všech míst. Malou obec s několika stovkami obyvatel, přičemž častokrát se jedná o
starší lidi, je stovka muslimských mužů ve
věku dvacet až třicet pět let schopna proměnit z venkovské pohádky v noční můru.
Pokud to srovnáte například s Varšavou
nebo Budapeští, tak rozdíl je nebetyčný.
Samozřejmě, že řada jednotlivých „uprchlíků“ přichází do Švédska kvůli vysokým sociálním dávkám a výhodám. Tyto výhody jsou
dnes pro „uprchlíky“ dokonce mnohem větší
než pro Švédy. Když třeba jdete k zubaři a
prohlásíte, že jste „uprchlík bez dokladů“, což
je v novomluvě označení pro ilegálního
imigranta, dostane se vám ošetření zadarmo.
To samé platí i v případě mnoha vnitrostátních vlaků, muzeí, koupališť atd.
Švédsko také přijímá prohlášení „uprchlíků“
ohledně jejich věku a původu, takže teď
máme tzv. „samotně přicházející uprchlické
děti“, což jsou povětšinou muži ve věku dvacet až pětatřicet let, často z Afghánistánu.
Jedná se o nejstarší syny z rodin, a když
dostanou povolení k pobytu, hned vyplní žádost o sloučení rodiny. A protože se jedná o
„děti“, je žádosti obvykle vyhověno.
Ale to, co se děje, nesouvisí podle mě ani tolik s „uprchlíky“ jako takovými, ti většinou
jenom využívají příležitosti, což se týká jak
ekonomických imigrantů, tak islamistických
infiltrátorů. Cestují přes celou Evropu, aby se
dostali do Švédska, a platí při tom obrovské
peníze převaděčům. Nejedná se o lidi, kteří
by byli ohroženi válkou. Nikdy předtím nebyli
hranice otevřené, pro vstup do země jste potřebovali pas. Když jsme dříve přijímali
uprchlíky, byli pečlivě vybíráni v daných oblastech, např. z táborů OSN v sousedství válečných konfliktů.
Příčiny současného stavu je třeba hledat v našich společnostech, v našich vládnoucích
elitách. O tom by se dalo sáhodlouze vyprávět…
Zkuste alespoň něco krátce nastínit.
Dobře, zmíním několik věcí, které sehrály ve
Švédsku klíčovou roli.
V roce 1975 schválil švédský parlament zákon
1975:26[1], který podepsal sociálně demokratický premiér Olof Palme se slovy, že by se
Švédsko mělo stát multikulturní společností.
Premiér Palme vícekrát veřejně prohlásil, že
se jednalo o revoluci provedenou sociálně
demokratickým způsobem, tedy prostřednictvím reforem. Tehdy pochopitelně nikdo netušil, co tím myslí. Švédsko v podstatě dříve
přistěhovalectví neznalo.
Palme byl svého času velmi populární i
v komunistickém Československu.
strana 36
ORL 2016-3
Revoluce v zemi vikingů
Pan Palme byl zajímavou postavou. Říkalo
se, že je komunistickým agentem. Bezpochyby byl neskrývaným zastáncem Castra na
Kubě a Allendeho v Chile. Za Palmeho
převzala sociální demokracie přímou kontrolu nad vojenskou zpravodajskou službou,
legalizovala potraty, zrušila výuku křesťanství na školách, která byla dříve povinná,
zreformovala školství v duchu „rovnostářství“ atd. Palme se dokonce snažil znárodnit
soukromé podniky, ale neuspěl.
lovat, že neexistuje žádný švédský národ nebo
kultura. Švédsko se stalo pokusným hřištěm
frankfurtské školy[2], sametová kulturní revoluce zde proběhla dokonale.
http://www.tedeum.cz/2016/02/23/rozhovor-revoluce-v-zemivikingu-s-bjornem-herstadem-o-situaci-ve-svedsku-literaturenovopohanstvi-a-jinych-vecech/
Ještě dodám, že vláda v loňském roce zničila
dokumenty Stasi[3], které se týkaly švédských
agentů a spolupracovníků. Nikdy nebyla zveřejněna žádná jména a nikdo se ani nepokusil
dosáhnout v této věci spravedlnosti. Proč asi?
Sex a kultura
Ve Švédsku tedy proběhla svého druhu
revoluce?
Celý rozhovor najdete v Te Deum 1/2015.
Ano. Významnou roli v tom hráli a hrají
také média vlastněná úzkou skupinou mediálních oligarchů, která tvrdě prosazují levicovou agendu. Alternativním médiím se
teprve někdy v poledních pěti letech začalo
dařit pronikat do povědomí širší veřejnosti.
Nevím, jak bych situaci nejlépe popsal,
abyste si udělali patřičný obrázek… Představte si, že největší švédský deník na hlavní
stránce informuje o tom, že dívka, která se
považuje za muže, byla vykázána z nočního
klubu, protože šla na pánský záchod. To je
údajně pobuřující, jelikož byla diskriminována. Když se cítí jako muž, pak
ochranka nemá právo to zpochybňovat. A to
podle novinářů patří na první stránky
novin…
Hlavním úkolem školek a škol je vychovávat
k „demokratickým“ hodnotám, což znamená
zpochybňovat role muže a ženy, učit o nejrůznějších sexuálních úchylkách, vysvět-
…
Björn Herstad je novinář švédsko-norského
původu. V minulosti působil ve straně
Křesťanští demokraté, kde byl jedním ze zakladatelů konzervativní mládežnické platformy Engelbrekt. Dnes je předsedou Dackeho
institutu (dackeinstitutet.se), jehož cílem je
vzdělávání a šíření sociálního učení Církve.
Žije se svojí manželkou a pěti dětmi ve Stockholmu.
[1] Regeringens proposition om riktlinjer för
invandrar- och minoritetspolitiken m. m.
(„Vládní návrh směrnic pro přistěhovaleckou
a menšinovou politiku“).
[2] Viz např. Timothy Matthews, „Frankfurtská škola a její ideoví soudruzi“ in Te Deum
4/2014 nebo Branislav Michalka, „Neomarxismus v teorii a praxi“ in Te Deum 3/2010.
[3] Stasi byla hlavní tajnou službou a rozvědkou komunistické Německé demokratické
republiky.
Stanislav Lorenc
Název článku jsem si vypůjčil od Josepha
Daniela Unwina, britského etnologa a sociálního antropologa působícího na univerzitách
v Oxfordu a Cambridge. Svou práci stejného
názvu vydal v Oxfordu v roce 1934. Ve svém
rozsáhlém vědeckém výzkumu se zaměřil na
vztah mezi sexualitou a kulturou. Prozkoumal
podrobně vývoj a zánik více než osmdesáti
různých společností a civilizací včetně sumérské, babylónské, maurské, řecké, římské i různých anglosaských.
Při tomto výzkumu objevil i jednu skutečnost, která překvapila nejen jeho samotného či kolegy v odborných kruzích, ale všimla
si jí i laická veřejnost včetně například Aldouse Huxleyho, autora i u nás známé knihy Konec civilizace. Tento poznatek se týká
předmanželské sexuality.
Unwin objevil, že všechny zkoumané
společnosti se při svém vzniku a v období svého rozkvětu vyznačovaly společenskou nepřijatelností předmanželského sexu. Jistě to neznamená, že by předmanželský sex vůbec neexistoval, ale jednalo se o okrajovou záležitost, o výjimku z pravidla. Normou bylo, že
strana 37
ORL 2016-3
Sex a kultura
manželé spolu začali žít intimně až po
sňatku a že žena se vdávala jako panna.
Zároveň však objevil, že období úpadku
těchto společnosti a civilizací se naopak ve
všech (!) případech vyznačovalo všeobecnou
tolerancí k předmanželskému sexuálnímu
životu. Jinými slovy bylo již normální, že
partneři spolu žijí intimně už před sňatkem.
Současně se tyto společnosti v této fázi svého úpadku vyznačovaly tolerancí k sexuálním úchylkám včetně tolerance homosexuality. Unwin vypozoroval, že jakmile tento jev ve zkoumaných společnostech či civilizacích nastal, jejich pád již byl nezvratný.
Tyto civilizace skončily vpádem jiné civilizace, jiného etnika, jiné kultury.
Zákazem či odsouzením předmanželského
(a mimomanželského) sexu se vyznačuje i
naše kultura, které se říká zjednodušeně „židovsko-křesťanská“. V desateru – jakožto
morálním základu - je zcela jasně napsáno
„nesesmilníš“, „nezcizoložíš“. Ještě před pár
desítkami let byla tato mravní norma brána
vážně. Pokud ji někdo porušil, věděl, že dělá
něco špatného. Otěhotnění před svatbou
bylo ostudou celé rodiny. Dnes je ovšem
situace zcela jiná: nejen že je sex před
manželstvím úplně normální, ale dokonce je
doporučován. Různé „autority“ k
předmanželskému sexu povzbuzují a obhajují ho. Rodičům mladých lidí nevadí, maximálně mají strach z otěhotnění. Mnoho párů
považuje manželství za přežitek a „žije na
hromádce“.
Můžeme tedy vidět, že naše civilizace v tomto
zcela kopíruje osud více než osmdesáti jiných
civilizací a společností, které již neexistují.
Nacházíme se právě ve fázi, ve které ostatní
civilizace již nezvratně mířily ke svému pádu.
Jaký myslíte, že bude vývoj?
Cílem tohoto článku nebylo zkoumat, proč
právě předmanželský sex je jakýmsi ukazatelem stavu civilizace, proč byl vždy považován
za něco špatného a proč je dobré, když se sex
týká pouze manželského vztahu. To ovšem
neznamená, že by na tyto otázky nebyla odpověď.
Na závěr ještě jeden podnět k zamyšlení: víte
o nějaké kultuře, která by mohla naši západní
kulturu ohrozit a nachází se nyní ve fázi, kdy
v ní předmanželský sex není považován za
normální?
Autor je kazatel a duchovní Křesťanského
společenství K. Šenov
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-sex-a-kultura0hf-/p_spolecnost.aspx?c=A160323_213422_p_spolecnost_wag
Otázky kolem osobnosti
Karla IV. uctivě obcházené
Josef Staněk
Čím to asi je, že císař Karel IV. je ještě po
sedmi stoletích v myslích Čechů nepochybně
„největším Čechem“? Myslím tím v myslích
Čechů s činným duchem, nikoliv česky mluvící konzumenty, kteří „po hlubokém zamyš-
lení“ za největšího Čecha považují
Járu Cimrmana. Co asi bylo příčinou toho, že to, co Karel IV. kdysi
založil, se výrazně osvědčilo a je dodnes národu užitečné a oporou? Bez
nadsázky lze říci, že na co Otec
vlasti kdysi „sáhl“, dodnes otevírá
srdce Čechů. Abychom pochopili, co
je toho příčinou, potřebujeme znát
odpovědi na otázky napadající lidi
nedavově myslící. Není žádnou náhodou, že jsou to právě ty, které
teologové a historici „uctivě“ obchází. Pokusím se jich pár zformulovat:
1. Kde se v kralevici Karlovi vzaly ony
po celý život projevované schopnosti,
jako vyznat se v lidech, orientovat se
velmi prozíravě v politických a náboženských procesech? Z čeho pramenila jeho schopnost nekonat, když
z hlediska budoucích dějů neměl konat? A naopak konat rozhodně, když
toto mělo nadčasový dopad? Vždyť
jmenované vlastnosti neprojevili ani
jeho předkové, ani jeho potomci!
2. Co pohnulo kralevice Karla, aby po
návratu ze zahraničí vyzvedl a učinil
skoro státní doktrínou v té době již
skoro zapadlý kult svatého Václava?
Proč nechal vytvořit onu „velmi sofistikovanou“ korunu svatováclavskou a
ustanovil k ní nikde ve světě nevídaný
strana 38
ORL 2016-3
3.
4.
5.
6.
7.
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
rituál? Onen režim spočívání na lebce knížete Václava?
Co bylo příčinou toho, že když se
v cizině vychovaný kralevic bez znalosti češtiny po letech odloučení
vrátil z ciziny, byl všude po krátké
době vřele přijímán, ale navíc přímo
zamilován jak šlechtou, tak místním
lidem? Nejen to! Také on si český,
vlastně „evropsky zaostalý“ lid, zamiloval!
Co bylo v jeho mysli pohnutkou
k tomu, aby zvolil Prahu nejen za
nadčasové sídlo Lucemburků, ale i
za místo budoucího „Nového Jeruzaléma“? Neboli jej naplánoval
jako nové duchovní centrum Evropy? (Dokonce místo Říma a Paříže.)
Jaké pohnutky jej vedly k intenzivnímu shromažďování a uctívání ostatků svatých? Dle názoru
„tehdy i dnes za moudré se považujících“ to bylo a je nazíráno jako
jeho mírná potrhlost! Zejména když
mnohé ostatky byly falšovány.
Co bylo pravou příčinou uctívání
svaté Kateřiny, dnes církví „vyškrtnuté“, a jaké byly důsledky uctívání tohoto kultu na osobnost císaře?
Co naznačoval typický vědoucí
úsměv, ve kterém byl znázorňován,
protože byl pro něj charakteris-
tický? Na čem stála jeho skutečná a
nepředstíraná, hluboká a přitom vědoucí křesťanská víra? Pomocí čeho
se mohl vyhojit z v té době nevyléčitelných zranění?
8. Co stálo za pohnutkou k tomu, že
jako jediný v dějinách, při využití
známosti s aktuálním papežem, dostal
povolení k malířské kopii jediného
portrétu Krista? A tuto kopii převezl
do Prahy a uložil jako tzv. „svatovítský veraikon“?
Pokud čtenáři někde odpovědi na výše uvedené otázky četli, je dobře. Mohou je porovnat s níže popsanými mými, které jsem
získal pozorováními z „esoterického“ působení staveb Karlem IV. navržených. Z působení koruny svatováclavské samé, i z jeho i
když malířem vylepšeného portrétu.
1. Pravým „podnítitelem“ všech pozdějších schopností císaře Karla IV.
byly okolnosti pokusu o palácový
převrat jeho matky Elišky Přemyslovny. Ta chtěla za souhlasu šlechty nechat korunovat kralevice Václava za
českého krále. S tím, že do jeho
dospělosti bude jako jeho matka Eliška Přemyslovna regentkou. Stále nepřítomný a marnotratný král Jan Lucemburský se to ale v cizině dozvěděl
a svou manželku Elišku i syna zajal.
Protože se obával unesení malého
Václava ze zajetí na hradě Lokti,
schovával tříletého chlapce několik
týdnů ve sklepě bez oken!!!
Dnes je již ze zkoumání působení
podmínek pro kosmonauty vědecky
ověřeno destabilizační působení tmy a
izolace na psychiku člověka. (Ostatně
egyptští kněží dávno tento jev znali a
využívali jej ke zvyšování esoterické
citlivosti.) Úplná tma a ticho již po 3
dnech působení na člověka vyvolává
změny na epifýze. Této stále záhadné
endokrinní žláze se říká „třetí oko“.
Přesto je dnes již rozpoznána jako
iniciátor mozku k nejen fyziologickým, ale i „alternativním“ myšlenkovým procesům a snům. Je „okem“
do snových, astrálních rovin reality.
Její ovlivnění je však velice zrádné,
neboť slabého duchem nasměruje
k halucinacím, ba i k duševnímu vyšinutí. Silného ducha ale naopak nastavuje na „jasnovidnost“, neboli do
dispozic pro „stav rozšířeného vědomí“. (Od znalosti tohoto dilema
působení magických cvičení byl antickými učiteli ustanoven přísný výběr těch, kteří se přihlásili do tzv. antických mystérií!)
Domyšlením následků tehdejší izolace malého Karla na Lokti do jejího
psychologického následku pochopíme, jak se u budoucího císaře objevily i jiné nevídané schopnosti.
„Shodou náhod“ se stalo, že otcova
strana 39
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
izolace malého Karla ve tmě na
hradě Lokti vedla u něj
k pootevření třetího oka! V důsledku této dispozice začal po celý
život vidět víc, než neaktivovaní
lidé! („Shody náhod“ jsou projevem
vůle Prozřetelnosti.)
Tyto tmou iniciované dispozice se
dále posílily jeho převezením na výchovu do Paříže a Itálie. Přemístěním do neznáma se tříletý
hoch ocitl v prostředí a mezi lidmi,
jimž z počátku nerozuměl ani slovo.
Než se naučil tamním řečem, byl
nucen se orientovat jen s pomocí
vyciťování a intuice! Tak se ještě
více rozvinula schopnost viděl na lidech a dějích víc než „normální“
lidé. Včetně církevních a uměleckých hodnostářů. Takto disponovaní se vzájemně poznají a vyhledávají dialog mezi čtyřma očima.
Odtud pochází jeho libůstka v nenápadném vyhledávání různých
poustevníků a „slepých mládenců“.
Císař „viděl“ do lidí a vyciťoval i
budoucí politické děje! Jako příklad
„vidění více“ uvedu z mnohých
příkladů známé „vytažení“ osmnáctiletého kamenického učně Petra
Parléře z bavorského kamenného
lomu! Přitom lomem císař jen projížděl! Rozhlédl se a vzal do Prahy
budoucího stavitele chrámu svatého
Víta, konečně i Karlova mostu!
2. K osvětlení vyzdvižení uctívání svatého Václava dodávám: Každé království v Evropě mělo a má svého národního světce. Proč ale byl vybrán
zrovna kníže Václav, v Čechách již
tehdy skoro zapomenutý? Moje vcítění do Karlova myšlení mi předestírá
tyto důvody.
Jednak jako citlivec vnímal mimořádně silné působení ostatků knížete
na sebe. Dále si určitě vyčetl z legend
o svatém Václavovi, jak byl kníže
opravdový ve víře. A právě jeho
vlastnost korespondovala s jeho vlastní osobnostní charakteristikou. Kníže
Václav se mu stal osobně sympatický.
Potvrzení schopnosti Karla IV. vyciťovat vyzařování ostatků lze doložit
koupí relikviáře svatého Maura! Relikviář sám je ve vztahu k Čechám
„zdánlivě od věci“! Ale pozor! Jen
pro necitlivé. Ostatky v něm uložené
mimořádně silně „vyzařují“. Při přiblížení k němu je možné cítit teplo na
několik metrů! Otevřením se působení ostatku lze dojít i k uzdravení.
Podobné je působení obrazu „svatovítského veraikonu“.
Aby i česká královská koruna získala
právě takové mimořádné „magické“
vyzařování, nechal ji císař předělat a
sestavit u disponovaného italského
mistra. Znal nepochybně v té době ve
Francii hojně diskutované grálské
legendy a magické kousky templářů.
Věděl, že zasvěcený mistr může určité kameny sestavit tak, aby měly
kladné působení na mozek. (Léčení a
aktivizace drah barvami a kameny.)
Aby ještě účinek drahých barevných kamenů v koruně doplnil o křesťanský prvek, nechal ji navíc vybavit
ostatkem. (Trnem z Kristovy
koruny.) Aby královskou korunu spojil s řídícím duchem
českého národa, ustanovil pro
korunovaci českého krále
v Evropě nevídaný korunovační řád! Koruna musela
stále spočívat na lebce věčného vládce země české sv.
Václava. (Získává náboj.)
Pouze v den korunovace byla
posazena na nově korunovaného! Tím se má vykonat
mimořádně silný vliv na činnost podvědomí nově korunovaného krále.
Do jeho způsobu myšlení se mu vsouvá faktor věčnosti! A tedy odpovědnost českou korunou korunovaného člověka Bohu (a Kristu)!
Takový přímý apel na aspekt věčnosti
není u žádné královské koruny v Evropě! (Co když právě od toho vznikl
v Masarykovi onen často zmiňovaný
úhel pohledu: „z hlediska věčnosti“.)
Spojení svatováclavské koruny s ve-
strana 40
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
doucím duchem duchovních vůdců
národa trvá!
(Poznámka. K tomuto závěru jsem
došel po vlastním mimotělním zážitku. K svému úžasu jsem viděl, že
jak vedle koruny stojí duch velikosti
čtyř postav nad sebou! Měl jsem
v souvislosti s ním „záblesk“, že tento duch přišel do Prahy s Konstantinem a Metodějem z tehdy již upadající Byzance. Po Metodějově smrti
převzal duchovní vedení knížete
Václava. A myslím si, že po něm i
Karla IV.! Čeká vždy na toho, kdo
je dostatečně duchovně čistý, aby se
na něj mohl napojit a pomáhat mu.
A na dálku (v duchovní dimenzi
není čas a prostor) i všech nárokům
odpovídajícím v království. Tedy
tento duch koruny a jeho doprovod
je oním záhadným zdrojem
duchovní síly jádra českého národa.
Prostřednictvím citového napojení
na svatováclavskou korunu dostává
duchovní jádro národa schopnost
odolávat jakémukoliv nátlaku. (Odtud ony stížnosti „přesvědčovačů“ na
tvrdé české palice.) V každé době si
jádro národa bez ohledu na střídající se vládce myslí své! Podrobnosti
jsem popsal hned po zážitku v knize
„Falsifikace a falsifikátoři českých
dějin“. Možnost získat již z třetího
dotisku v Agape Brno.)
3. Skrze popis působení koruny svatováclavské jsme se dostali k dalšímu
tehdejšímu nečekanému jevu, kterým
bylo oboustranné „padnutí si krále do
oka“ s národem. Na jedné straně
v cizině a „nóbl poměrech“ vychovaný kralevic Karel, na druhé
straně z evropského hlediska zaostalý
a zubožený český lid. (Ve srovnání
s Paříží, Římem, Benátkami, atd.)
Podle mého vnímání oboustranná obliba měla stejné pohnutky, jako tomu
bylo po příchodu Konstantina s Metodějem mezi Slovany Velké Moravy. I
věrozvěstové přišli z noblesní Byzance mezi zaostalé venkovany. I tehdy
příčinou vzniklé oboustranné náklonnosti byla na jedné straně noblesnost, duchovní čistota a opravdovostí vedená snaha pomoci byzantských učenců, které na nich tehdejší
slovanský (český) lid okamžitě vycítil. Ostatně tento český rys, okamžitě
vycítit vnitřní formát velké osobnosti
trvá dodnes. Češi nehledí na ověšení
jakýchkoliv hodnostářů tituly nebo
nákladnými kostýmy. „S úřadem nepřichází v českých zemích důstojnost“, jako v Německu nebo Rusku! To proto, že byli vnitřně Slovany
Velké Moravy Konstantin s Metodějem přijati, začali se mezi populací
cítit dobře.
Na základě obdobných vnitřních podvědomých dějů, ač se to odehrálo
čtyři století poté, byl také Karel IV.
po návratu do rozvrácené a
zpustošené země nejen vnějškově, ale
i vnitřně přijat lidem. Přirozená autorita měla pak za následek „zázračnou“
stabilizaci země. Pravda, na jejím začátku musel, doprovázen malou armádou, nechat pověsit několik loupeživých rytířů. (Tak mě napadá,
jestli by projevení stejné ráznosti vedení země, které ovšem by mělo přirozenou a o nadčasové hodnoty
opřenou autoritu, nepomohla k stabilizaci země i dnes?)
4. Přes výše zmíněné se dostáváme k císařově záměru, udělat z Prahy „Nový
Jeruzalém“. Přeneseme-li se v mysli
do myšlení duchovní špičky tehdejší
doby, kde byl Karel vychován, ocitneme se uprostřed diskusí v mystické
rovině, tj. v debatách o svatém Grálu.
A také v debatách souvisejících s tisíciletým výročím ediktu císaře Konstantina Velikého. Ten ustanovil
křesťanství jako státní náboženství.
Tedy má končit tisíciletá říše a je
očekáván druhý příchod Krista.
Nepochybnými podněty k této atmosféře mezi mystiky byly na jedné
straně gnostické vhledy katarů a
templářů, na druhé straně již začínající všeobecný úpadek křesťanské
strana 41
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
víry. Částečně mystický a gnostický
gotický katolicizmus začal upadat
směrem ke scholastice (dogmatickému školometství), povrchnosti,
pokrytectví. Tento vývoj následně
dovršil prodej „odpustků“.
přelud se v horách u Prahy vynořil
Karlštejn. (Pro srovnání: kolik let by
se v parlamentě žvanilo jen s ochránci místních čolků na vrchu, kde dnes
hrad stojí, a kolik desetiletí by byl
stavěn dnes?)
Leč v době Karlova dospívání vládla
v kruzích esotericky zasvěcených a
tím opravdově věřících módní magickými silami prostoupená legenda
o svatém Grálu. Vzhledem k opravdovosti Karlově a jeho vnímavosti
na neviditelné, s přihlédnutím
k souhrnu „náhod“, které z Karla
udělaly oproti všem očekáváním císaře, a to bez jakékoliv války, začal
se Karel IV. cítit mysticky pověřeným. Toto vnitřně pocítěné pověření jej pohnulo k záměru vybudovat sídlo dynastie Lucemburků
v novém a čistějším duchovním středu Evropy. A své dědictví, české
země, cítil jako čisté a k účelu polohou jako vhodné. Začal tedy konat.
Karel při všem svém budování čehokoliv využíval nejen svou přirozenou autoritu, ale i kompetenci pramenící z vlastní esoterické citlivosti,
znalosti mystických symbolů, znalost dobových mistrů ostatnímu davu
nesdělovaného umění. Tím on a tito
obdaření opatřovali budovaný střed
Evropy a jeho stavby patřičnými tvarovými zářiči a tím magickým vlivem
na podvědomí.
Nové město pražské nařídil vybudovat v obrysech Jeruzaléma
(v době Šalomounově) a zajistil mu
založením univerzity přítomnost
bašty vědění. A univerzitě stejnou
patronku, jako měla Paříž, svatou
Kateřinu. Rovněž vyhlédl místo pro
postavení obdoby hradu Grálu, který by byl nedobytný kvůli uložení
říšské i české koruny v něm. Jako
K ilustraci skrytého působení do
staveb uložených symbolů uvedu
z mnoha jeden příklad. Všem jen povrchně známý Karlův most. Aniž si to
lidé pouze těla uvědomují, je to přitom mimořádně magická stavba.
Slouží k usnadnění vzniku rozšířeného vědomí! Z jakého důvodu?
Je už do jeho zřizovacího rozhodnutí
zasazena symbolika přechodu ze
starého do nového světa (civilizace)!
Viditelně ovšem jen ze Starého do
Nového města (evropského Jeruzaléma). Proto také má Karlův most
nejen astronomicky zaměřený směr
(jiný než starý Juditin), ale i astrologicky stanovené datum začátku stav-
by. Navíc je na novoměstské straně
symbolicky uložený meč. (Pro nezasvěcené Bruncvíkův.) Po stranách
tohoto přechodu za starého do nového
světa vedou jdoucího sochy
svatých! Ty nabádají iniciované adepty duchovního
osvícení k meditaci nad každou, v míjeném svatém skrytou duchovní ctností.
Kdo tedy ze starého světa po
Karlově mostě
v plnohodnotném duchovním
rozpoložení přejde, je v jisté
míře automaticky iniciován
k duchovnímu probuzení. Přechod
nad magickým „Bruncvíkovým mečem mu má navíc posílit schopnost ne
stínat hlavy, ale špatné názory. To
znamená dodat zasvěcovanému argumentační neporazitelnost svaté Kateřiny (Alexandrijské),
která ji čerpala z intuice.
Zdánlivě „nenápadný“ most
je pro adepty otevření vyššího
vědomí významnou iniciační
stavbou! Aniž si toho musí
být dotyčný vědom, jakmile
přejde Karlův most, na podvědomí poutníka životem je
působeno k jeho intuitivnímu
probuzení do stavu nové vyšší
přicházející civilizace. (Aktivoval při jejich pobytu v Praze např.
Teslu a Einsteina.)
strana 42
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
5. A nyní ke Karlově sběratelské horlivosti ostatků svatých. Vycházela
z jeho citlivosti na duchovní vyzařování, které citlivci vnímají vycházet jak z ostatků určitých těl, tak
ze zdařilých obrazů duchem
prostoupených osobností. Řídí-li
lidské tělo na vyšší duchovní vibrace
nastavený duch (zrozený z Ducha), i
jeho mrtvé tělo nebo zdařilý obraz
(ikona) jakoby přebírá odraz těchto
vibrací. (Nerozkládání těl svatých.)
Tento jeho vjem byl pohnutkou
k ojedinělému konání, kdy Karel
sbíral ostatky, kde se dalo, a obklopoval se jimi.
Do kaple svatého Kříže na Karlštejně shromáždil ostatky 120 svatých a nechal je ikono-tvůrcem zobrazit. Následně tyto ostatky nechal
zabudovat do rámů vzniklých obrazů a obklopil jimi stěny kaple!
Tím vzniklo z kaple svatého Kříže
jedno z nejsilnějších iniciujících
míst v českém království a Evropě
vůbec. V duchovně otevřeném návštěvníkovi kaple vzniká pak působením tohoto „záření“ dojem, že
stojí uprostřed shromáždění těchto
svatých! Se všemi následnými dopady na duši a ducha, kterými jsou
rozšířené schopnosti vnímání stvoření a jeho řídící síly.
6. Uctívání svaté Kateřiny bylo u Karla
odvozeno od dvou pohnutek. První
bylo znalost toho, že jí byla zasvěcena
univerzita v Paříži. Následně i
v Praze. Druhou byl obdiv pro její
legendou popsanou schopnost neporazitelně argumentovat skrze napojení
na Ducha Pravdy. (Proto patronka
univerzit.) Když byl kralevic Karel
svým otcem vtažen do válek o dědictví v Itálii, v jedné z bitev právě v den
svátku svaté Kateřiny se v mlze ztratil
s malým hloučkem vyčerpaných jezdců. Když se trochu mlha rozestoupila,
ztracenci s hrůzou zjistili, že se ocitli
přímo proti velkému houfu protivníků. Takovému, že při střetnutí neměli
šanci na přežití. Jak píše později Karel ve svém životopise „Vita Caroli“,
myslel si tehdy, že nastal jeho konec.
Začal se tedy modlit právě ke svaté
Kateřině. A stala se podivná věc,
vlastně zázrak. Nepřátelští jezdci se
náhle otočili a odjeli.
(Poznámka autora: „náhodou“ se velitel protivníků spletl v rozpoznávání
korouhví!) Od toho dne do konce
života se Karel IV. stal ctitelem svaté
Kateřiny. Den jejího svátku každoročně slavil děkovnou bohoslužbou.
Nechal si za tím účelem poděkování
světici zřídit dokonce soukromou
kapli sv. Kateřiny na Karlštejně.
Vlastnost, pro kterou byla uctívána,
argumentační neporazitelnost skrze
pomoc Ducha, byla nepochybně inspirací pro konstrukci magické síly
Bruncvíkova meče u Karlova mostu.
Neporazitelnost meče měla být analogická i v rovině fyzické. Jenže toto
pojetí bylo nesprávnou interpretací
v zákonech stvoření. Za to byl Karel
zřejmě následně potrestán.
(Poznámka. Účastnil se inkognito,
protože byl i zdatný rytíř, tehdy
častých cvičných rytířských klání.
S nadměrnou představou ochrany svaté Kateřiny nedomyslel, že její pomoc
platí jen v rovině duchovní argumentace. Spolehl se zřejmě, v duchu
svého způsobu myšlení, i na ochranu i
ve fyzické rovině. Byl ale v turnaji
sražen z koně a těžce zraněn na čelisti
a druhém krčním obratli. Jiný člověk
by takové zranění v té době nepřežil.
Císaře v tichosti uklidili a léčili jej
nejlepší doboví ranhojiči. Z politických důvodů byl skoro rok „nezvěstný“.)
7. Pro dobré portrétisty je typické, že
zobrazují portrétovaného s pro něj
typickým výrazem tváře. Tím se
ostatně i dnes malovaný portrét má lišit od fotografie! Karel IV. se nenechal často malovat pro svá válečná
zranění v obličeji! Na těch málo obrazech, kde je znázorněn, jsou sice
tato zranění „přehlédnuta“, ale vždy
je na nich zachycen zvláštní vědoucí
strana 43
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
lova hovoru s andělem v Itálii, jak jej
zmiňuje ve svém životopise.
8. Skryté a nevyslovené pohnutky musely stát i za Karlovým úsilím ok papežské povolení k vytvoření přesné kopie
obrazu z Edessy, nyní Urfy. Vatikánský veraikon má být jediným obrazem Ježíše od malíře, který Ježíše
osobně znal! Měl jej nechat zhotovit
vládce Abgar I., kterého Ježíšův pohled z něj vyléčil z malomocenství.
Proto jako první vládce městského
státu v Mezopotámii přestoupil na
křesťanství.
úsměv. Milý a laskavý, otcovský.
Musel být pro něj typický! A to
přesto, že trpěl bolestmi od dny a
zranění. Tento aspekt osobnosti císaře jasně poukazuje na výše zmiňované. Totiž na to, že Karel musel
prožít stavy rozšířeného vědomí!
Vlastně za oponu fyzického života.
Podobného výrazu obličeje jsem si
všiml jen u osob, které prožitky
stavu rozšířeného vědomí prodělaly.
Těch, kteří na jiné dimenze reality
nevěří, ale o nich ví. Toto moji zkušenost ostatně dokládá popis Kar-
Na veraikonu je zobrazen muž velmi
přísného a pronikavého pohledu. Ač
je to obraz velmi silně působící na
toho, kdo do znázorněných očí pohlédne, osobně si nemyslím, že malíř
zachytil Ježíše věrně. Zachytil jen
dojem, který učinil Ježíš na malíře
osobně. Tedy požadavek přísnosti
v dodržování Řádu stvoření. Neviděl
jsem však v obraze zachycenu druhou
stránku Ježíšovu, onu laskavou lidskost a lásku vyzařující z Turínského
plátna.
Za nepochybné považuji, že Karla
musela fascinovat možnost transcendentní komunikace s Kristem skrze
obraz. Proto jej tak chtěl. Tato komunikace je možná dodnes, ale nemnozí
by ji unesli. Proto pohlédnuvší na obraz jsou chráněni nemožností navázá-
ní kontaktu. V budoucnosti, v době
naplnění Karlovy vize, tomu možná
bude jinak. Pohled do Ježíšových oči
na Svatovítském veraikonu vidím
jako mimořádně vnitřně „duchovně
nastavující“, což vede k osvícení. Karel IV. to musel tušit.
Výše uvedeným jsem se dotkl a pokusil vyložit obcházené otazníky života a osobnosti
císaře Karla IV. Ač to mnozí nechápou, on je
dodnes klíčovou osobou pro duchovní dění
v Čechách. Jím instalované tvarové a obrazové zářiče jsou oním neviditelným zdrojem
energie k náboženskému neklidu, přesněji řečeno k vůli ke stálému hledání lepšího světa.
Právě ta je ostatně pro obyvatele Čech (méně
Moravy) typická. Celé husitství a trvající „kacířství“, konec konců i komunistický pokus,
nebylo ničím jiným, než nekvalifikovaným a
předčasným projevem hledání „Grálu“. Češi,
dědici a „synové“ mystika i pragmatika Karla
IV., i dnes opět hledají novou lepší civilizaci.
Žiji v naději, že se nám to v důsledku přicházejících světových civilizačních změn, vyhodnocení předchozích negativních pokusů a
dalšího, zatím neprojeveného, ale shůry dodaného faktoru, nyní podaří. Mám za to, že
aby se o poznání usilující Čech snáze
duchovně „nakmital“, měl by určitě navštívit
chrám svatého Víta, přejít Karlův most a učinit pouť do kaple svatého Kříže na Karlštejně.
Jsem přesvědčen, že toto konání v něm otevře
i jiné než konzumně americké přístupy
k životu.
strana 44
ORL 2016-3
Otázky kolem osobnosti Karla IV. uctivě obcházené
http://hledani.gnosis.cz/otazky-kolem-osobnosti-karla-iv-uctiveobchazene/
Význam vstupu
kosmického principu
Krista na planetu Zemi
v těle Ježíše
Josef Staněk
Vtělená část Stvořitele vesmíru do těla
člověka má oproti lidským velikánům své i
současné doby tu přednost, že obsahuje
v sobě povědomí o smyslu samotného bytí
stvoření i člověka. Protože byla jako součást
Stvořitele před a bude i po konci hmotného
světa. Proto moudrosti o „chodu stvoření“
neboli Řádu stvoření může odvodit nejen
z běhu současnosti, ale i od faktoru věčnosti.
Řečí evangelií „postavit dům poznatků o
světě a člověku“ na skále, nikoliv na stále
„tekoucích píscích dočasnosti“. Tuto dispozici neměl a nemá kromě vtěleného Syna
Světla nikdo jiný. I ti proroci a antičtí a jiní
myslitelé, kteří prozřetelně mnoho zákonů o
běhu stvoření dobře popsali. Proto o těchto
správně postřehnutých náboženských a
společenských přístupech k životu a Bohu
Ježíš říká, že je „nepřišel zrušit, ale naplnit“.
(Postavit na skálu-věčnost.)
Doby barbarské neboli éry kmenových civilizací (21. kosmickou úroveň lidstva) ukončuje kdekoliv ve vesmíru teprve vtělení syna
Světla, Krista. V antických mystériích je viděn a nazýván „synem Slunce“. Teprve jeho
zrození otevírá vždy možnost vzniku celé lidstvo pojících nadkmenových civilizací. A to
nikoliv silou, ale skrze soustavu poznání o
stvoření „vyšší kategorie“, než bylo kmenové
poznání a jednotlivých proroků.
Na planetě Zemi tuto etapu zahájil vznik a tisícileté trvání obou říší římských, východní a
západní. Bez jednotícího náboženství by se
rychle rozpadly, jako říše Alexandrova nebo
Džingischánova. Teprve jednotící náboženství, křesťanství, umožnilo jejich přetrvání i
po úpadku prvotní jednotící síly. Udrželo
nadkmenovou spolupráci evropských kmenů
křesťanskou jednotící ideou. Je jasné, že
spolupráce místo válek dá vznik širší dělbě
práce, vědy a umění, neboli vytvoří civilizaci.
Zevně se nástup tohoto civilizačního stupně
lidstva manifestoval roku 325 skrze edikt císaře Konstantina Velikého. Ten veden prozřetelností nahradil ostatním kmenům silou vnucovanou soustavu římských bohů, sic již obsahující antické ideje, nezadržitelně se šířícím
křesťanstvím. Bylo prostě pro masu řadových
lidí přesvědčivější a umožňovalo nastavit vyšší
formu duchovního rozměru světa a člověka.
Císař Konstantin jej prohlásil za oficiální a
jednotící náboženství římské říše. Tím se
právě křesťanská víra a s ní spojená kultura
stala nesilovým pojítkem této mnohakmenové
římské veleříše. Mohlo se tak stát ne kvůli
argumentu síly, ale proto, že stabilizované
křesťanské zásady obsahují univerzální zásady
lidského pojetí světa. Přestože byly stabilizovány několik století po Kristu a odvozeny
od zapsaných pamětníků i nepamětníků Ježíše. Tehdy také nazývaného Nazaretský, ale i
Nazorejský (v lůně matky zaslíbený Bohu),
nebo i Nazarský, tj. pravdivý. A přehledně
bych z těchto zásad uvedl zejména tyto:
1. Genetický původ (židovství,
kmenovost) není pro kvalitu duše
v těle sídlící rozhodující.
2. Bohu se člověk má klanět životem
v Duchu a Pravdě, dodržováním zákonů stvoření, nikoliv jen skrze
ostentativní náboženské rituály.
3. Rozhodující pro úspěšnost života na
zemi je pro jakéhokoliv člověka
duchovní pokrok, zvaný jako „zrození
strana 45
ORL 2016-3
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Význam vstupu kosmického principu Krista na planetu Zemi v těle Ježíše
z Ducha“, nikoliv ve světě dosažená
sláva a bohatství. („Co je platné
člověku, kdyby celý svět získal, ale
svou duši ztratil.“ Ježíš.)
Ve svých dispozicích sice ne (různý
počet hřiven), ale před Bohem jsou
si všichni lidé rovni. Z toho plyne:
čiň druhému to, co chceš, aby jiní
činili tobě!
Všichni současní lidé (v této úrovni
civilizace) jsou velmi nedokonalí
neboli hříšní, proto je nutné neustále činit pokání a očišťování. (Křest.)
Bůh odpustí nedokonalost jen těm,
kteří přestupky proti nim odpustí jiným lidem. (Jakou měrou měříte jiným, takovou bude měřit Bůh vám.
Faktické vyjevení teorie relativity
v duchovní dimenzi reality.)
Lidé mají neustále usilovat o to, co
přibližuje dokonalost duchovní dimenze na zemi. (Buď vůle Tvá jako
v nebi, tak i na zemi.)
Jakýkoliv pokrok v duchu mohou
činit jen ti, kteří vědí o své neznalosti, neboli jsou ve stavu absolutní
pokory před Bohem. (Blahoslavení
chudí v duchu…)
Všechno utrpení je vždy dočasné a
je-li nezasloužené, Bůh jej
kompenzuje. („Blahoslavení plačící,
neboť potěšeni budou.“ Někdy až
po smrti těla.)
10.Pouze umírnění v myšlení a konání
jsou schopni nalezení vyvážených
kompromisů života a v důsledku toho
vejdou do budoucnosti země!
(Dostanou dědictvím zemi.)
11.Jen tím, že člověk skutečně touží po
Spravedlnosti, ji může nalézt a tím se
jí dočkat.
12.Podle zákona měření stejnou mírou
jen milosrdní lidé se milosrdenství od
Boha a tím jiných lidí dočkají.
13.Jen lidé čistého srdce neboli nezatížení v duchu čímkoliv pozemským
uvidí Boha. (Za života v těle jeho působení kolem, po smrti přímo jeho
záři.)
14.Ti, kteří působí pokoj v duši člověka,
budou vnímáni jako boží děti, neboť
Bůh je původcem pokoje.
15.Jen ti, kteří se naučili neoplácet zlo
zlem (trpí pro spravedlnost), mohou
vejít po smrti do dokonalosti, neboť
tam pozemský zákon „oko za oko“
neplatí. Jen vibrace bezpodmínečné
lásky napodobující vyzařování Světla.
A mnoho dalších menších zásad, které si každý může přečíst v Evangeliích.
Jenže život jak každého člověka, tak život jakékoliv komunity (civilizace) je tak
složitý, a okolnosti jakéhokoliv konání tak
různé, že je není možné přesně popsat v zákonech a duchovních radách. Všichni ví, že když
dva dělají totéž, není to totéž! A proto cestu
ke správnosti konání není možné zcela najít
v Písmech a zákonech. Proto Ježíš sám nic
nenapsal! Ani jiní osvícení, třeba Sokrates.
Znali moudrou zásadu starověkých zasvěcenců mystérií, že čím více je kde zákonů, tím
méně tam vládne Spravedlnost!!! (Všimněte si počtu zákonů v současnosti u nás a v EU
a jak toto množství zákonů nemá nic
společného se skutečnou měrou spravedlnosti!)
Vědom si nemožnosti dokonalého uchopení
Řádu stvoření v duchovní rovině slovem, i
svého mimohmotného zakotvení, Ježíš ze své
Prozřetelnosti všem svým následovníkům slíbil: „Já jsem s vámi až do konce světa!“
Samozřejmě nikoliv fyzicky, ale skrze
duchovní vyzařování své podstaty, skrze
vyzařování principu Krista v Ježíši! Jak se
může každý přesvědčit, na lidi na zemi stále
toto vyzařování proudí. Ovšem jen pro ty,
kteří jej touží přijmout. Každému žijícímu (i
duším v záhrobí) je jeho prostřednictvím poskytováno duchovní nasměrování. Právě tato
trvalost prokázala, že byl a je darem Živého
Boha lidem kontakt s božským hledajících.
Aby se toto duchovní působení mohlo
projevit, musí hledající skutečně, nikoliv podle dobrozdání jiných, rozpoznat v božskou jiskru v Ježíši. (Zrodit se z Ducha.) Tímto
„naladěním“ nastaví svého ducha na kvalitní
měřítko Kristova vyzařování. Aby tuto
možnost budoucího duchovního nastavení
Ježíš usnadnil, zavedl ještě za svého pozemského života rituál tzv. přijímání Jeho těla
strana 46
ORL 2016-3
Význam vstupu kosmického principu Krista na planetu Zemi v těle Ježíše
a krve. Ten je ustaven proto, že usnadňuje nastavení rozšířeného stavu vědomí.
Viděno duchovním okem probíhají děje
tohoto rituálu stále jako při Ježíšově loučení
s učedníky. Při poslední večeři, kdy duch
Ježíše ještě pobýval v hmotném těle, lámal
chléb a dával jej všem přítomným se slovy:
„Toto je moje tělo, které se za vás vydává!
To konejte na moji památku!“ Znamená to,
že úkonem přijímání hmotné potravy si připomenete moji tělesnou přítomnost na zemi!
Kdo chléb „jako podaný Ježíšem“ v kterékoliv době přijímá, aniž to musí registrovat,
ocitá se duchem v jeho přítomnosti!
(V duchovní dimenzi není čas!) Právě tím
chtěním přijmout chléb z Ježíšovy ruky se
duše po Bohu toužící otevírá vyzařování
dokonalosti Bohem chtěného člověka! Podvědomí a svědomí takto vnitřně nastaveného
začne být vedeno vzorem dokonalého
člověka, toho podle představy Tvůrce. Tak
je dotyčný veden přesně a kdekoliv při vší
složitosti života. Jeho svědomí a etika je
„postavena na skále“, nemá relativitu. Neboť
jak již bylo výše řečeno, konkrétní okolnosti
životních dějů není možné zachytit psaným.
Vyzařování Ježíše vede touto „zlatou nitkou“
duše do „svého království“, do Bohem stvořené dimenze dokonalosti (nebe).
Jinak řečeno, cit srdcí s Ježíšem stolujících
se stávají „jasnocitnými“, neboli svědomími
řízenými znalostí Řádu stvoření. Obstojí pak
i ve složitých situacích, ba i v nástrahách satana. Jakékoliv psané zákony jsou jasnocitu
podřízené! Psané zákony a jakékoliv náboženské kánony nejsou sto zachytit přesně
všechny okolnosti reality. Není možné si např.
nevšimnout, jak právě podvodníci všech kategorií se odvolávají na psané zákony. V době
Ježíšově, i dnes. Na světské i náboženské.
Nikdy se neodvolávají na Spravedlnost. Tedy
z toho vyplývá, že v konkrétních jednotlivostech je vycítění toho, co by v daném
případě dělal Ježíš, nadřazeno všem citátům a knihám!
Po večeři ustanovil Ježíš druhý rituál,
usnadňující zejména karmou nezatížený odchod duše z těla! Vzal kalich vína. (Víno je
symbolem trvanlivé nekazící se vody,
„věčnosti“ ve vodě.) Napil se a vybídl k napití
i učedníky. S tím, že je to jeho přibližující se
prolitá krev. Tímto úkonem vyjádřil veřejně
ochotu přijmout v životě jakékoliv utrpení!
S tím, že je to rozhodnutí Boha Otce! Upozornil tím učedníky na okolnost, že láska
k Bohu Otci je všemu nadřazená!!! Že je
nutné naučit se poděkovat Bohu i za nevyhnutelná utrpení života v těle. Ten kdo pochopí a
přijme tento Ježíšem ozřejměný princip,
dostává v něm opět za života nedocenitelný
božský dar. Spočívá v tom, že duše odchází
ze života bez vzniku výčitky vůči Bohu!!! Ta
je vždy těžkým karmickým zatížením! Náslestrana 47
ORL 2016-3
Význam vstupu kosmického principu Krista na planetu Zemi v těle Ježíše
dovníkům Ježíše je akceptováním jakéhokoliv nevyhnutelného utrpení, neboli z vůle
boží, dáván návod pro bezkarmický přechod
z těla do dějů záhrobí! Po celá dvě tisíciletí
tak pomyšlení na Ježíšovo nezasloužené
utrpení pomáhalo umírajícím jej vnitřně
nést.
Křesťanské církve spolu s křtem (očištěním
duše) zavedly tyto rituály jako slavnostní,
„občasné“ a kostelové. To byla podle mého
vnímání zásadní chyba. To ona vedla
k oslabení kladného duchovního působení
Kristova vyzařování! Křest, přijímání chleba
a vína (nápoje) má být každodenní a může
být kdekoliv. Kněz a jiní lidé u toho být nemusí. Stačí, když před jídlem člověk Krista
požádá a představí si, že mu aktuální chléb
podává Ježíš. Tou prosbou se duše prosícího
automaticky otevírá stálému vyzařování
Krista. Osobně za svou proměnu a všechno
další duchovní vědění vděčím právě roky
takto prováděnému rituálu! Duše se přijímáním zjemňuje a stává čím dál jasnozřivější. Kristu otevřený pozvolna začíná „vidět“ procesy a děje kolem sebe, o kterých
dříve neměl vůbec tušení. Jsem přesvědčen,
že právě takto realizované rituály byly
impulsem k mým několika „mimotělním“
prožitkům. Po prožití jediného takového
„vhlédnutí za oponu“ je „vše jinak“, jak říkají mnozí probuzení z klinické smrti.
Právě tak je to s absencemi rituálu křtu u
těch, kteří se snaží věřit! Pokaždé, když se
koupu nebo sprchuji, na závěr požádám Jana
Křtitele, aby, pokud je to možné, voda omyla
i nečistoty z mé aury. Tedy následky špatných
myšlenek, vlastně zárodky budoucích nemocí.
A stane se! Několikrát jsem se změřil na
Oberonu před koupelí (křtem) a po něm. A
byl jsem sám překvapen, jaký se to během
půl hodiny odehrál rozdílný záznam! Na počátku Oberonem červeně označené orgány,
tedy vnímané auricky jako nezdravé, po křtu
zčernají. Tzn. začnou vyzařovat jako zdravé.
Bohužel jen na pár hodin. Pak opět v důsledku „zažitého“ nedokonalého způsobu myšlení „zčervenají“. Tedy lidé Krista následující
mají omývání vodou očišťovat nejen těla, ale i
duše. Očišťování bude určitě jedním z činitelů, které umožní správně konajícím projít touto civilizační krizí.
Budoucí úroveň nové vyšší civilizace bude
určitě postavena na hlubším pochopení zákonů stvoření a role Krista. Bude se plně žít
princip Ježíšem názorně předvedené „bohoslužby nového zákona“! Ta spočívá
v tom, že silnější a vyspělejší budou pracovat a obětovat se ve prospěch duchovního rozvoje všech, zejména slabších a zaostalejších! Tato pravá bohoslužba vytvoří
jinou láskyplnou atmosféru ve společnosti,
než je současná poplatná klanění penězům
a síle. Bůh přece od člověka nic nepotřebuje! Naopak člověk potřebuje od Boha
požehnání. Jen to mu může přivodit stav
„cítění se v ráji“. Člověk potřebuje od Boha
vedení, a od bližních cítit lásku, aby správně
procházel stvořením. A vystoupal až do kvalit
civilizací, o jejichž úrovni nemá dnes ani
představu.
http://hledani.gnosis.cz/vyznam-vstupu-kosmickeho-principu-kristana-planetu-zemi-v-tele-jezise/
Způsob příchodu vyšší
civilizace na zemi
Josef Staněk
Kvalita civilizace je určována tím, jakým způsobem se v jejích správních celcích konstituuje její mocenská „pyramida“. Neboli jak poznání o reálné situaci světa a člověka zajistí
při správě společnosti, aby největší mocí byli
v komunitách vybaveni ti nejetičtější jednotlivci. Tedy ti národní vůdci, kteří jsou vůči
Stvořiteli, národu i občanovi nejodpovědnější.
Ne jako v současnosti, kdy mocí jsou vybaveni jedinci a organizace s absencí zábran a
skrupulí ve svém společenském chování.
Všichni příčetní si museli všimnout, pokud
chtějí, že Západu i nám vládnoucí kruhy svou
bezzábranovost předvedli: svými postupy při
nabývání neúměrného množství peněz! Jejich
majetek pseudoelity neodpovídá jí vytvořeným hodnotám. Tato neúměra je stále nápadnější při pohledu na rozevírání příjmových
a majetkových „nůžek“. V našem i celosvětovém měřítku. Už dávno mělo být všem
jasné, že právě tato disproporce diskvalifikuje
pseudoelitou dosazené politiky z ucházení o
funkce a vliv ve správě států.
strana 48
ORL 2016-3
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi
lidské civilizace vlastně smysl!!! Jak má být
směrováno konání jednotlivců i správy států a
národů, aby se jim umožnilo naplnil smysl
jejich bytí z aspektu věčnosti? Jako lidé jsme
již dávno měli přijít na to, že Řád stvoření
sám, řízený „vyzařováním“ absolutně prozřetelné Podstaty světa, při svobodě vůle člověka,
dopředu předpokládá alternativy rozhodnutí
lidí i národů. Ale nejen to! Síla řídící stvoření
má předem připravenou reakci na jakýkoliv
čin a myšlenku člověka! Karma jednotlivce i
národů není nic jiného, než reakce sil stvoření
na konkrétní konání a myšlení.
Pro výkon moci ve státních útvarech mohou
mít etickou „aprobaci“ jen takoví jednotlivci, kteří jsou schopni vyhodnocovat aktuálně
se odehrávající společenské a přírodní procesy nesobecky. Tedy z hlediska prospěchu
všech a navíc z nadčasové roviny. T.G. Ma-
saryk tomuto aspektu hodnocení dějů říkal
pohled „z hlediska věčnosti“.
Nalezení takového přístupu ke správě věcí veřejných ovšem předpokládá prohlédnutí nejvyšších principů bytí. Jsou jimi mj. jaký má
svět, život každého jednotlivce v něm, celá
Je to právě reakce sil Stvořitele hmotnosti,
která „tká“ osudy a dějiny kohokoliv. Reagujíli svobodou vybavené subjekty špatně, síly
Stvořitele hmotnosti i jemnohmotné dimenze
dají konajícím přiměřeně nepříjemnou odpověď! Člověku se zdá paradoxním, ale Bůh
z lásky k lidem jim utvoří „zápornou“ karmu.
Křesťanskou terminologií „trest“, lidsky „výchovný výprask“. Hodnoceno ovšem z hlediska věčnosti. A pro civilizace může být a již
byl i absolutní. Tedy zánik, vymazání z existence. (Viz nyní nově objevované zaniklé civilizace v písku a pod mořem.) Vezměme tedy
již konečně na vědomí, že mnoho špatným
směrem se odvíjejících civilizací na této
planetě nezadržitelně zaniklo, ač jejich vládci
si také mysleli, jak „tomu“ rozumí! Magicky,
astrologicky, vědecky. Jenže síly stvoření
jejich „rozumy“ nebraly na vědomí. A že se to
může stát i naší „jen vědou“ řízené civilizaci.
strana 49
ORL 2016-3
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi
Jak pozoruji, již i „exaktně vědečtí“ materialisté začínají prohlédat, že se naše současná
technická civilizace dostala do stadia, ze
kterého vedou dvě cesty: vzestup a pád.
Přestože je placeno a státem vydržováno tolik „společensko-vědních“ škol, nepozoruji,
že by některá z nich smysluplně navrhla, jak
se má dál postupovat v tržní a liberální
společnosti Západu. Přitom je zřejmé, že
nárok na kvalitu vládců západní civilizace
prudce vzrostl! Bohužel zatím nevidím vzestup kvality tj. etiky vládnoucí elity v USA,
EU. O naší pseudoelitě ani nemluvě.
Takový stav řídících elit je důsledek masového pronikání duchovně a myšlením padlých lidí do správních a kulturních kruhů
obcí, národů a organizací. Vláda vůči Stvořiteli neodpovědných pseudoelit pomalu posunuje současnou civilizaci k spuštění mechanizmu sebezničení. Řečeno biblickou
terminologií, nad konzumním a materialistickým Západem je možné již vidět „biblickou ruku“, která nad zatím ještě „mlaskajícími“ píše: „Mene, tekel, ufarsin“!
(Zhodnotil jsem vaše činy, shledal lehkými
a dny tohoto způsobu existence člověka jsou
sečteny!)
Na druhé straně považuji za jisté, že Prozřetelnost vznik takových situací nejen anticipuje, ale dává příležitost, aby národy krizi
pozitivně vyřešily. Pomoc ovšem činí nepřímo. Umožní inkarnovat do populace ke krizi
směřujících národů duchy z vyspělejších
úrovní. Takoví jsou ovšem z principu ne-
rovnosti rozvinutí zaostalejšími vždy nechápáni a napadáni. Musí s tím počítat! „Bohoslužbou“ těchto vyslaných je aktivizace duchovního rozměru duchaprázdných. Bibličtinou
„zrozování z Ducha“. Jen člověk s probuzeným (osvíceným) duchem může najít z krizí
nadčasová východiska. Inkarnovaní vyšší
duchové mají tedy v „popisu práce“ naučit
masu živočišností žijících lidí vidět a respektovat i duchovní zákony stvoření.
Pokusím se nyní popsat, jaká východiska
z civilizační krize vidím já.
1. Nejprve je lidem současnosti nutné
vysvětlit, že skutečně existuje absolutně dokonalá Spravedlnost! Pro
každého jedince i národ! Ta je
projevem výkonu hodnocení dotyčného Stvořitelem. Ten v každém
okamžiku „vyzařuje“ do svého díla
Řád. Skrze něj jsou řízeny všechny
roviny reality, hmotná (fyzikální zákony), jemnohmotná (záhrobní zákony), duchovní (zákony věčnosti).
Jakmile rozhodující masa lidí existenci tohoto mechanizmu chodu Spravedlnosti vycítí, začnou se lidé, včetně
vládnoucích kruhů, chovat jinak.
(Podstatou darebáctví je nevědomost,
říkal již Platón.) Neboli o žitý
ateizmus opřené „tržní a odhlasovávané“ právo se vyjeví jako stojící
ve „vzduchoprázdnu“. Chybí mu
pevný bod, který by společenské
právo zakotvil v nadčasovosti. Jen
skrze takový „pevný bod“ se může
pozemské právo více či méně navázat
na Řád Tvůrce tohoto světa!
Existence nejen fyzikální, ale i
duchovní zákonitosti by měla být pro
nezhypnotizovaného člověka samozřejmostí. Vždyť nikdo ve svém životě přece kolem sebe nemohl vidět, že
by se cokoliv dělo neřízeno v dotyčné
rovině platným zákonem! Nemohl
nikdo vidět, že by se cokoliv složitého
(třeba život) náhodně, samo od sebe,
sestavilo! (Jednotlivé atomy v živou
hmotu, ba dokonce v člověka.) Ale
když nezaujatý pohlédne do školních
osnov, je tam „samovývoj“ atomů
v život představován jako vědecký
přístup ke světu! Uspořádanost světa
je dětem „vysvětlována“ jako série
šťastných „náhod“. Jak potom děti
mají věřit v zákonitost a spravedlnost? Od vidění světa jako chaosu
bez spravedlnosti začíná současná
duchovní zkáza. Manifestuje se např.
líbivými hesly lidských práv. Aniž
jsou před lidskými právy zmíněna
práva Tvůrce tohoto světa! Tedy povinnosti z vděčnosti za člověku ve
hmotnosti povolený život. Na druhé
straně podle tohoto přístupu k organizaci lidské komunity je možné
rozeznat lidi řízené satanem.(Svůdcem z cesty.) Kdo mluví o lidských
právech, aniž by před tím zmínil ta
božská, je s jistotou satanista.
strana 50
ORL 2016-3
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi
S jistotou vede příslušnou civilizaci do kolapsu!
2. Západním konzumentům smyslových prožitků je nutné vysvětlit,
že od skutečného poznání chodu
a podstaty světa jsme jako lidstvo
velmi daleko. Proto skrze svobodu
slova je nutné nechat se projevit
různé názory. Z uvedeného poznání
vyplývá právo na svobodu názoru a
vyznání. A to jak agnostiků (pochybujících), tak věřících různých
náboženských výkladů světa. Neboli
je jisté, že světonázorová tolerance je podmínkou dalšího rozvoje
a tím záchrany civilizace! Jakmile
se totiž princip soužití různých názorů ve společnosti uvede v život,
vytvoří se tím předpoklad pro
zhodnocení míry správnosti soutěžících duchovních směrů. Podle životních, gnoseologických, rodinu a
společnost stabilizujících dopadů
toho kterého názoru a víry se u
jednotlivců, rodin a národů zviditelní jejich skutečná úspěšnost v přiblížení se absolutní pravdě.
„Po ovoci poznáte pravé a nepravé
proroky, a tím i věrouky!“ říkal již
Ježíš. V současnosti může každý vidět, do jakého stavu přivedla své národy a státy americká, islámská,
buddhistická, naturistická víra.
Komu se líbí stav věcí v zemích,
ve kterých tyto víry převládají, může
tam jít žít! A jak se vůbec může
v Evropě vyskytnout příčetný
„člověk“, kteří do sice upadající, ale
přece jen zbytkově křesťanskožidovské civilizace „jako pokrok“
chce zavést islám? Proč se tito „sluníčkáři“ do míst plného rozvinutí islámu nestěhují? Neodpovídá jejich
jednání biblickému postojí eticky
bezzábranového vládce, který „na lid
těžká břemena ukládá a on sám se
jich ani prstem nedotýká?“
3. Prostřednictvím na vyšší principy
bytí orientovaných médií a škol (od
peněz a sexu) je nutné občanům
vysvětlit, že nová civilizace se sice
sama konstituuje, ale jen jako následek vyšších, Stvořitelem
v duchovní dimenzi nastíněných
mezilidských vztahů! Nejsou to parlamenty vymýšlené sbírky zákonů a
je vynucující sbory policistů, kteří
v rozhodující míře vytvářejí kvalitu
mezilidských vztahů. Doma, na ulici,
v podnicích, v národech. Vždyť zákony neznají ani zákonodárci sami, ne
tak nevzdělaní lidé. Občané se řídí
přece citem, neboli soustavou hodnot
a idejí „jaksi“ zakotvených v jejich
podvědomí. Mezi ně patří ovšem i ty
„odkoukané“ z dění v rodině a ve
škole.
Právem K. Havlíček říkal, že nejlevnější policií ve státě je náboženství! Proto za císaře Františka Josefa
bylo v království českém desetkrát
méně policistů a desetkrát více bezpečnosti! Havlíček ovšem měl nepochybně na mysli kvalitně konstituované náboženství. Takové, které
do podvědomí komunity vnáší především soustavu hodnot a idejí.
Z výše zmíněného lze tedy dovodit,
že k novým lepším mezilidským
vztahům lze dospět jen cestou přechodu k „náboženství vědění, s menší
měrou slepé víry“. K takovému, které
je daleko více založeno na poznání a
konání podle duchovních zákonů,
nikoliv na rituálech. Protože jen
doložení důsledků objektivně
platných duchovních zákonů Řádu
stvoření poučí dorůstající jednotlivce
a změní je tím v plnohodnotné
duchovní bytosti. Tedy v osobnosti,
které mají etiku a „charisma“.
Vlastně živého ducha.
Lze namítnout, že o to se i v současnosti všichni snaží. Nemohu
mnohým upřít, že snahu mají. Ale
zřejmě špatně, protože výsledek nevidět! Měla by být tedy hledána příčina
tohoto selhávání. Podle mne začátek
všeho debaklu leží v tom, že pseudoelity opřené o materializmus, a také
pouze středověkem pochopené
strana 51
ORL 2016-3
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi
křesťanství nepoznaly, že výchova a
konstituování duše dítěte začíná již
kvalitou vztahu otce a matky před
početím!!! Jakmile je v této době
duše budoucí matky poškozována,
tato vnitřní poškození se „rezonancí“ následně přenesou na duši i později počatého dítěte!!! To se na ní
projeví tak, že se v podvědomí počatého dítěte usadí duchovní necitlivost nebo dokonce zvrhlost.
(Církev tomuto jevu říká dědičný
hřích.) Do všeobecného společenského povědomí je tedy nutné
zasadit axiom:
S „výchovou“ na svět přicházejících dětí je nutné začít skrze pozvednutí obecné kvality vztahů
muže a ženy.
osvícení. O tom, že podvědomí dětí
ví, co se dělo kolem těhotné matky,
je možné se přesvědčit. Vždyť
v hypnotickém spánku každý řekne,
co se kolem něj dělo, když on sám byl
ještě plodem v děloze! A že jakékoliv
špatné dění kolem těhotné poškozuje
na svět přicházející dítě věděla každá
„stará zaostalá bába“. Tento obecný
poznatek respektovali všichni
křesťané kolem žen v požehnaném
stavu. Ovšem jen do současné doby
„vypuknutého“ vědeckého ateizmu!
V této éře „bádalíci“ společenských
„věd“ pro takové „pověry“ nenašli důkazy! Nechtějí je najít, protože by
jim tyto důkazy zničily jejich domněle vědecký ateizmus. Realita Řádu
stvoření je ale neúprosná:
To je ovšem možné jen s pomocí
vědoucí víry. Ne „sexuální výchovu“ je třeba učit na školách, ale
učit chlapce a dívky duševní a
duchovní způsobilosti vytvořit kvalitní pohlavní vztah! Tím následně
kvalitní rodinný celek. Takový
mohou ovšem muž se ženou vytvořit
scelením ve všech třech úrovních
člověka. Tedy v úrovni mužského a
ženského těla, duše, ducha! Až to
uvidíme se dít, nová civilizace se začíná realizovat.
• a) Všechna zranění duše
matky se do určité míry
obtiskují do duše (podvědomí) dítěte! Modlitbou,
aby se to v těhotenství nedělo, je možné obtisk negací
zmírnit či úplně zrušit. Toto
modlení je vlastně formou
prosby o požehnání a
ochranu dítěte. (Můj otec mi
říkal, jak se v roce 39 a celou
válku modlil, aby se dění kolem mě a sestry na našich duších nepodepsalo, ale podařilo se mu to prý jen částečně!)
Tato situace kolem okolností těhotenství není jen záležitostí nějakých
• b) Všechno negativní dění a
silné záporné emocionální
dění kolem dítěte od početí
do dospělosti ovlivňují
utváření duše neboli podvědomí budoucí bytosti.
Z toho plyne, jak moc se
všichni, nejen rodiče, musí
snažit o kvalitu dění i kolem
ještě nerozumějících dětí!
„Kdosi“, když mluvil z Ducha, přibližně řekl: „Běda
těm, skrze něž k těm nejmenším přichází poškození
duše! Těm by bylo lépe, kdyby se nenarodili!“ Ale platí to
i naopak. I dobré se obtiskuje
do duše nedospělých a může
hojit neviditelná zranění
duše, zejména je-li o pomoc
požádán Bůh.
• c) Všechna společenská
příkoří, i která se přímo
rodiny netýkají, vytváří
mrak negativní energie ve
společnosti (současnost) a
ten poškozuje duše dětí. I
tehdy, kdy tyto tomu ještě
nerozumí. Tyto energie poškozují a zatvrzují podvědomí dítěte. Toto skrytým
děním se oslabí až ztratí
schopnost vyciťování Řádu
stvoření neboli otupuje se
až zaniká svědomí!!! Cesta
strana 52
ORL 2016-3
Způsob příchodu vyšší civilizace na zemi
ke vzniku nebržděné energie agrese, k neschopnosti
koordinace s ostatními lidmi, k harmonickému
uspořádání společnosti se
těmto povahám uzavírá. a
vytváří se povahy pro budoucí zločiny a války! (Podrobněji popsáno v knihách
“Láska muže a ženy z pohledu astrálních a
duchovních sil“ a „Myšlenky z popela Phoenixe“.
Agape Brno)
Výše nastíněným jsem se pokusil obrátit pozornost ke správnějšímu směru vývoje momentálně krizové civilizace Západu. Přes
svoje nedostatky je moderní civilizace ještě
schopna změnit směrování k postupné přeměně ve vyšší typ kosmických civilizací. Je
jisté, že lidstvo by to samo nezvládlo. Nikoliv proto, že by jeho rozhodující masa nechtěla, ale proto, že národy a vlády jsou
ovládány „klanem uctívačů peněz“. Média a
školy „klanem uctívačů náhod“ neboli masou rozsévačů ateistické hypnózy. Tito vládcové sami neodejdou, musí být odejiti.
Vidím nyní na zemi dva typy živelních pohybů k jejich odstranění. Jedním je probouzení přírodních sil, neboli sil Stvořitele.
Druhým je intoxikace životního prostředí a
potravin rezidui jedů všeho typu. To má za
následek rozpad plodnosti a vitality (civilizační nemoci) populace. Rozpad psychické
integrity lidí, tj. masový nárůst počtu nešťastných lidí, psychóz, zločinného myšlení
stimuluje navíc absence věrohodného náboženství.
lidských vztazích začne být vidět. Neboť království boží na zemi je v nás, lépe řečeno
v dispozicích Bohem nám daných. Objevujme
je tedy!
Krize ale naopak vede k aktivizaci jak
duchovního vedení lidstva, tak inkarnovaných
vyšších duchů. Ti stimulují zvyšování intuitivnosti lidi s živým duchem. Neboli objevují
se lidé s tvůrčími schopnostmi vyšších
duchovních civilizací. Jako nový jev se objevují léčitelé, zatím vší kvality. Jejich nezadržitelné rozšiřování je projevem vymezování
se hranic možností mechanistické medicíny.
Moudří již dávno zjistili, že kdo si chce
v současné době udržet duševní a tělesné
zdraví, musí se usilovat sám. Prevencí všech
chorob je nepochybně správné duchovní zakotvení (víra), spořádaná a ke zdokonalování
směřující rodina a správná výživa a pohyb.
http://hledani.gnosis.cz/zpusob-prichodu-vyssi-civilizace-na-zemi/
Vědecké mentality, spoléhající na zázračné
pilulky od „bílého šamana“, budou stále rychleji spět ke koncům života svých těl. Ale také
pevně věřím, že duchovní vedení jednotlivců
a národů pomůže skrze intuici lidem s živým
duchem a tím i národům najít z duchovní a
zdravotní krize účinná východiska. Skrze rozvinutější účinky prány (zdroje energie života)
a psychosomatické léčebné možnosti. Jinak
řečeno využitím milosti boží včetně „zázraků“. Protože „zázraky“ uzdravení jsou jen využitím závanů boží životadárné síly. V rámci
zákonů Řádu stvoření. Až ten Řád důkladněji
poznáme, zázraky se změní v normu. Tok přirozených uzdravení a království boží v mezi-
Západ pomohl Ukrajincům
a Ukrajině do hrobu
Václav Umlauf
Podívejme se na poslední kolo komedie
ohledně Porošenkovy pučistické vlády, tentokrát nikoliv očima fašismu a nepotrestaných
válečných zločinů. O obětech fašistického
režimu jsme psali dost a dost. Byli jsme
prvním českým médiem, které dva dny po
upálení lidí v Oděse zaživa (2.5. 2014) předpovídalo vznik války na Ukrajině (Po masakru v Oděse již není cesty zpět ). Za měsíc
budeme slavit druhé výročí a ze zločinců pochopitelně nebyl nikdo potrestán. Vyšetřování
pod dozorem EU a za blahovolného nezájmu
Amnesty International skončilo, zapomeňte.
Podle našich médií se vlastně ani nic nestalo,
takže proč se vzrušovat.
Řízený ekonomický rozvrat země
Na Ukrajině chce nyní vládnout nějaká Natalie Jaresko . V současné době je tato občanka USA, narozená v USA, jen ministryně
financí. Během Majdanu o ní nebylo ani slova.
Byla americkou občankou, což ji v pučistickém režimu nacionálního fašismu vylustrana 53
ORL 2016-3
Západ pomohl Ukrajincům a Ukrajině do hrobu
čovalo z podílu na vládě. Ejhle, tato dáma
nyní usiluje o premiérské křeslo a o diktátorské pravomoci. Její hlavní argument je
ten, že v rozpadlé Ukrajině je třeba tzv.
"vlády expertů a technokratů". Tak se na výkon těchto západních expertů podívejme blíže, abychom už nyní věděli, proč k nám přijdou uprchlíci z Ukrajiny.
Jak známo, ideologie je o žvanění a ekonomika o číslech. Tak se podívejme na zlatá
léta západního hospodaření na Ukrajině, kdy
byla tato země rozkrádána nikoliv proruskými oligarchy, ale prozápadními, včetně amerických bank. Klíčový syntetický graf je
tento.
miéra Azarova, který sledoval kombinovanou
cestu země směrem k EU a k Rusku. Pád do
propasti ukazuje období po Majdanu, kdy
převzala otěže neoliberální parta privatizátorů
a vojenských poradců EU, USA a NATO. S
tím souvisí druhý graf dluhové rapsódie v
modré, která ukazuje současný bankrot státu.
To se prosím děje pod vedením oné USdámy, která tento ekonomický Nulandistán
vede pilně do hrobu, tentokrát ekonomického.
Nakonec je z grafu důležitá oranžová čára,
která ukazuje, že interní hospodářství země
nebylo v tak špatném stavu jako její zahraničně-politické vztahy. Suma sumárum,
graf ukazuje, že není třeba dotyčnou zemi
bombardovat a podporovat v ní terorismus,
jako v Sýrii a Libyi. Západní banksteři a poradci vyřídili Ukrajinu stejně spolehlivě, jako
v EU bankovní Trojka zařízla Řecko.
postaral, aby včas správně zaklapla. V Rusku
se to nepodařilo, ale Rusové měli opravdu
namále. Dnes zbyl jen vztek Západu nad promarněnou šancí vyrabovat surovinově nejbohatší zemi na světě a strach z toho, co přijde
po pádu dolaru a po nástupu zemí BRICS.
Externí veřejný dluh ovšem eskaloval po Majdanu, ale to je celkem zbytečné zdůrazňovat.
Cílem Západu bylo vytvořit z Ukrajiny
vojenskou a ekonomickou kolonii
spravovanou západními bankami na zvedání
telefonu z Washingtonu nebo z Bruselu. Předtím sem volali Rusové z Moskvy. Ale jak je
vidět, za mnohem lepších ekonomických
vztahů a podmínek. Poslední graf ukazuje
současný finanční bankrot Ukrajiny.
Jak se takové zaříznutí ovce provede, pochopitelně po jejím kompletním ostříhání?
Na to se podívejte na další graf, který ukazuje
rozložení a dynamiku ukrajinského státního
dluhu v rozmezí let 2007-2015.
Nejprve se podívejte na modré tečky, které
ukazují růst HDP za vlády proruského pre-
Graf ukazuje, že Ukrajině od roku 2010
opravdu hrozila dluhová past a Západ se pilně
Podívejte se na růst dluhu po 2011, kterému
by měl odpovídat stejný růst HDP. Ten šel
ovšem přesně v obráceném poměru dolů, viz
strana 54
ORL 2016-3
Západ pomohl Ukrajincům a Ukrajině do hrobu
první graf. Klíčový graf představuje žlutá
křivka, která ukazuje růst vnějších dluhů státu po 2014, tedy nikoliv občanů a podniků.
Ostatní grafy ukazují, že jiné formy dluhů
rostly mnohem pomaleji. Kyjevští janičáři a
pučisté prostě a jednoduše celý stát zničili.
Důsledek dalšího "failed state ", neboli
rozpadlého státu hned za našimi bývalými
federálnímu hranicemi, je celkem zřejmý a
budeme se mu dále věnovat. Je třeba s předstihem vědět, odkud k nám přijde další vlna
uprchlíků a proč. Jistěže za všechno může
Putin. Tento geniální stratég si na Majdanu
postřílel vlastní lidi vlastními lidmi, aby svrhl vlastního prezidenta a premiéra a nastolil
Nulandistán spravovaný skrze NATO, USA
a EU. A my teď máme ušlechtilé starosti,
jak tuto zemi dát do pořádku. Ale pokud to
náhodou bylo jinak, je dobré o tom vědět.
http://news.e-republika.cz/article3565-Zapad-pomohl-Ukrajinc
%C5%AFm-a-Ukrajin%C4%9B-do-hrobu
Loupežník, vrah a pedofil
Mohamed. Paraziti, peklo
a šaría.
Katolický kněz Evermod Jan Sládek
říká, že pomoc uprchlíkům nesmí ohrozit
ty, za které nese člověk přímou odpovědnost. Křesťané a muslimové dle něj
nevěří ve stejného Boha. Z křesťanského
úhlu pohledu je islám lží a islámské
učení lže o Bohu i o člověku. I z ofici-
álních muslimských pramenů Mohamed
fakticky vychází jako licoměrník, loupežník, vrah a dokonce i pedofil. Pokud
Tomáš Halík říká, že islám je jinou cestou
k Bohu, tak ano – pro křesťanské mučedníky, kteří sešli ze světa rukama muslimů.
Otče, je podle vás povinností katolíka přijímat uprchlíky, když tím ohrožuje bezpečnost (znásilňování, kriminalita, vraždy,
krádeže) a spásu svých bližních (islamizace a případný zákaz šíření křesťanství v islamizované Evropě a nadvláda falešného
náboženství – islámu)?
Katolická morálka jasně definuje skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, napájet
žíznivé, šatit nahé, ujímat se pocestných,
navštěvovat nemocné, osvobozovat (nespravedlivě) vězněné a pochovávat mrtvé. Ale
také zdůrazňuje, že dobročinností nesmím
ohrozit ty, za které nesu přímou odpovědnost.
Například vy nemůžete hostit pocestné a
vlastní děti i s manželkou vystrčit na mráz se
slovy: „Běžte mrznout, já jdu páchat milosrdenství.“
Katolická morálka nás tedy vybízí k milosrdenství, ale podmiňuje ho užíváním zdravého
rozumu, tedy po nás žádá, abychom zachovali
i v dobročinnosti zdravou míru… Nikdo nás
přece nemůže nutit k chování ne nepodobnému šílenství. A to, co platí ve sféře hmotných
zájmů a pravidel, platí samozřejmě i ve věcech duchovních.
Jak se stavíte k postoji církevních představitelů k uprchlické krizi? Dominik
Duka řekl, že je třeba „přijmout a ošetřit
bezradné uprchlíky, ale připravit je k
urychlenému návratu do jejich zemí, aby
je budovali, obdělávali a mohli tam žít ve
svých domovech a svým navyklým způsobem. Rovněž tak je třeba vyzvat mladé
utečence, muže, aby bránili své domovy a
země. Jedině tak se stanou platnými spolupracovníky na obnově a budoucnosti světa.
Příkladem jim mohou být naši mladí
muži, kteří opouštěli země okupované nacisty, aby se připojili k zahraničním armádám a osvobodili naši vlast“. Co o tom
soudíte?
Nemám k tomu co dodat. Souhlas.
A papež František v americkém Kongresu
před časem řekl: „Náš svět stojí tváří tvář
krizi uprchlíků v měřítku, které tu nebylo
od II. světové války. To před nás staví
strana 55
ORL 2016-3
Loupežník, vrah a pedofil Mohamed. Paraziti, peklo a šaría.
velké výzvy a mnoho těžkých rozhodnutí.
Také na tomto kontinentu se tisíce lidí
vydává na sever hledat větší příležitosti v
naději na lepší život pro sebe a pro své
blízké. Což také my nehledáme pro své
děti totéž? Jejich počet nás nesmí zaskakovat, musíme je vnímat jako lidské osoby, vidět jejich tváře, naslouchat jejich
příběhům a snažit se co nejlépe odpovědět na jejich situaci. Odpovídat způsobem, který je vždy lidský, spravedlivý a
bratrský. Měli bychom se vyhnout všudypřítomnému pokušení skartovat všechno, co působí potíže. Zapamatujme si
zlaté pravidlo: „Co chcete, aby lidé dělali
vám, to všechno i vy dělejte jim“ (Mt
7,12). Toto pravidlo nám jasně ukazuje
směr. Jednejte s jinými se stejnou láskou
a soucitem, s jakým chcete, aby se zacházelo s vámi. Snažme se zajistit
druhým stejné možnosti, jaké hledáme
pro sebe. Dovolme jiným, aby se rozvíjeli
tak, jak sami chceme, aby se pomáhalo
nám. Jedním slovem, jestliže chceme bezpečnost, dávejme bezpečnost; chceme-li
život, dávejme život; chceme-li příležitosti, zajišťujme příležitosti. Míra, kterou uplatňujeme vůči jiným, je mírou,
kterou čas naměří nám. Zlaté pravidlo
nám připomíná také naši odpovědnost za
ochranu a obranu lidského života v každé
etapě jeho rozvoje.“ Je naší povinností
zajišťovat uprchlíkům či imigrantům
příležitosti, když hledají „lepší život“ pro
ně a jejich blízké?
Tak samozřejmě, ovšem takovéto chování a
takováto pravidla platí v situaci, která je standardní. To znamená, že na druhé straně je
někdo, kdo vyznává stejné, nebo podobné
hodnoty a je ani ne tak parazitem, ale spíše
partnerem. Pomocí bez rozumu bychom totiž
mohli vychovat kastu parazitů neschopných se
o sebe postarat, i kdyby toho byli schopni. A
to, uznáte sám, není zrovna pomoc s pozitivní
perspektivou. A takováto pomoc hlavně z hlediska křesťanství není žádnou pomocí, ale spíše jakýmsi postrkováním ubožáků směrem
k peklu.
Maďarský biskup Laszló Kiss-Rigó o
uprchlících ve své zemi řekl: „Jeho Svatost
se plete. Přicházejí sem a křičí ‚Alláhu
Akbar‘, chtějí nás obsadit,“ dodal.
Já bych to nazval „historickou pamětí“. Maďaři a vlastně všechny státy Visegrádské
čtyřky mají jakousi historickou zkušenost,
naše republika z celé V4 tu nejmenší, s muslimy. A myslím netřeba zmiňovat jakou. Dobrá
ona zkušenost rozhodně není… Tendence obsazovat území v islámu je, s tím nic nenaděláme a mnozí z imigrantů se ani svými tužbami
netají…
Věří podle vás křesťané a muslimové ve
stejného Boha? Neptám se, zda mají, protože stejného Boha mají všichni lidé – i nevěřící...
Děkuji za otázku i její formulaci, neboť mít a
věřit je rozdíl. Mohu totiž mít po předcích
vzácnou gotickou sošku, o které si budu mys-
let a budu tomu i skálopevně věřit, „že je to
hnusný bezcenný paňáca“, a naopak. Má víra
ovšem na realitě nic nemění, i když za ni
budu bojovat a umírat.
Jinak sama otázka je na delší elaborát a protože nechci vaše čtenáře unudit nějakým traktátem, pokusím se o úspornost. Tedy: NE!
Nevěří ve stejného Boha. Buď se ve výkladu
pojmu Bůh mýlí křesťané, nebo muslimové.
Obě náboženství mít pravdu nemohou. Kdyby
měla, byl by Bůh entitou značně vrtošivou až
schizofrenickou, která žádá po každém něco
jiného.
Muslimové svému Alláhu dávají 99 jmen a
do této téměř stovky se jim nepodařilo
vměstnat jméno, které je poselstvím Nového
zákona, že Bůh je láska. Pravda, na 46. místě
mají, že Alláh je milující, ale k něčemu tak
„radikálnímu“, že by byl láskou samotnou, se
ještě nedostali…
Většina křesťanů věří v Boha trojjediného,
Otce, Syna a Ducha svatého. Alláh muslimů
je jeden v jedné osobě a Syn, Ježíš Kristus, je
pro muslimy pouhým stvořeným člověkem,
který vyniká tím, že byl přiveden na svět
(stvořen) netradičně a byl prorokem
schopným udělat semo tamo nějaký ten zázrak.
Profesor Piťha řekl ve své promluvě: „Co
je Evropa? Evropa není geografický pojem, ale pojem civilizační a kulturní. Je
definována jako oblast, kde je uctíván
křesťanský Bůh. Evropané si to uvědomili,
strana 56
ORL 2016-3
Loupežník, vrah a pedofil Mohamed. Paraziti, peklo a šaría.
když byli konfrontováni s jinou civilizací,
která vyznává jiného boha. Je to zásadním způsobem jiná civilizace, protože
mezi milosrdným, nesmírně lidským a
odpouštějícím Bohem, ochráncem a zachráncem – a Alláhem, nelítostně tvrdým
bohem muslimů, je veliký rozdíl.
Křesťanství je náboženství, které už od
Starého zákona, který Kristus naplnil,
dovršil, ale nezrušil, považuje člověka za
svobodného. Dává mu právo se rozhodovat a žádá jeho odpovědnost. Alláh,
vyžadující naprostou poslušnost člověka,
činí z něho otroka. Křesťanství hlásající
pokoj, je zjevně náboženstvím života, islám vyhlašující džihád je naopak náboženstvím smrti. Řekl jsem, že Evropa
je územím. Území se musí hájit. Od
první chvíle byl vztah mezi křesťanstvím
a islámem charakterizován válkou o
hranice dvou náboženství. Od počátku
jde o džihád, boj na život a na smrt. Zapomněli jsme na to a najednou si nevíme
rady.“ Co si o tom myslíte?
Myslím si, že s panem profesorem Piťhou
nelze nesouhlasit.
A nevidíte nebezpečí v islámu jako takovém? Neodděluje moc církevní od
moci státní, za odpadlictví smrt, za homosexualitu je smrt, ženu může dle islámu muž bít, Korán musí být aplikován
doslovně... Dalším pramenem víry a
práva šaría je Sunna. Ta též schvaluje
násilné jednání proroka Mohameda...
Každá lež je nebezpečím a z křesťanského
úhlu pohledu je islám lží – stejně jako každé
jiné náboženství a stejně tak i ateismus. Jestliže učení islámu lže o Bohu, lže samozřejmě i
o člověku, který je Božím stvořením. Pak je
pochopitelné, že lidská práva tak, jak je definuje islám, se nám, odchovaným jakýmsi
„zbytkovým“ křesťanstvím, jeví nepřijatelná.
Náboženství, které příliš nepracuje a ani nepočítá se svobodnou vůlí člověka, pak klidně
může klást důraz na pohlaví, orientaci i
samotné náboženství a podle tohoto a dalších
fines člověčenství pak omezuje, přiřazuje a
odpírá práva. My jsme zvyklí na to, že základní práva a povinnosti mají všichni stejná a
musí jich využívat a je dodržovat na základě
osobní odpovědnosti…
Co se týče práva šaría, tak bych každému,
kdo má o tuto problematiku hlubší zájem, doporučil knihu Jana Potměšila, který tuto
problematiku zpracoval, co se týče základů
tohoto takzvaného práva, velmi pečlivě. A
pokud si nezaujatý čtenář přečte kapitolu o
dědictví, nebo manželství, tak dojde k jednoznačnému závěru: Ve společnosti řízené a
podřízené tomuto právu by žití bylo víceméně
nesnesitelné. Ke spravedlnosti a právu a
rovnosti lidského jedince před ním, jak je
chápe člověk z evropského prostoru, má šaría
hodně daleko. I když, někomu se to může i líbit. Ale takovémuto jedinci bych doporučil
návštěvu odborníka v oboru psychiatrie.
Pokud se chce někdo podrobněji zabývat
životem takzvaného proroka Mohameda, do-
poručil bych mu knihu, která je součástí sunny, a to je dílo Ibn Ishaka, který na několika
stech stranách zpracoval podrobně život „pečeti proroků“ Mohameda. Naštěstí pro nás
toto dílo nebylo psáno pod diktátem multikulturalismu, který je ostatně islámu cizí (islám
je spíše monokulturní), takže svědectví – bez
jakéhokoli přikrášlování tohoto oficiálního
Mohamedova životopisce – o prorokovi vyvolává v Evropanovi třetího tisíciletí spíše odpor
než obdiv a Mohamed z něj vychází jako licoměrník, loupežník, vrah, a dokonce i pedofil s praktikami ne nepodobnými těm, které
můžeme sledovat v „přímém přenosu“ v podání Abú Bakra Baghdádího a jeho Islámského státu. Koneckonců proč ne? Vždyť tento
vůdce má přece doktorát z „muslověd“ z Bagdádské univerzity, takže musí být odborníkem
na slovo vzatým a úředně diplomovaným.
Jak hodnotíte postoje Tomáše Halíka k islámu?
Ne se vším, co hlásá profesor Halík, mohu
jako katolický kněz souhlasit. Ale s jedním
jeho výrokem se ztotožňuji. Totiž s tím, kde
praví, že islám je jinou cestou k Bohu. Z určitého hlediska je islám opravdu cestou k Bohu,
a to dokonce zkratkou. Jen vzpomeňme mučedníky z Cordoby, Otranta a já se vůbec neobávám k těmto středověkým mučedníkům
přiřadit ty křesťany, kteří sešli ze světa rukama muslimů kdekoli na Blízkém východě
v poslední době jen proto, že se nechtěli zříci
víry v Ježíše Krista jako svého Spasitele. Mučednictví pro víru bylo v církvi vždy chápáno
strana 57
ORL 2016-3
Loupežník, vrah a pedofil Mohamed. Paraziti, peklo a šaría.
jako zaručený vstup do nebeské slávy a také
jako odměna.
které budou muslimy odmítat, trvat řadu let,
někdy i celou generaci.
Takže pokud profesor Halík říká, že islám
je jinou cestou k Bohu, tak má, samozřejmě, pravdu. I když, obávám se, on to asi
myslel jinak… Ale přece se říká, že i slepé
kuře najde občas zrno.
Otevření hranic s islámským Tureckem s 80
miliony obyvatel, vesměs s nižší životní
úrovní ve srovnání i s nejchudšími zeměmi
EU, je prvním krokem k praktické realizaci
prvního programu EuroMed. Ten je součástí
Lisabonské smlouvy a umožní příchod do Evropy až 150 milionům muslimů ze zemí kolem Středozemního moře. Do těchto zemí budou zároveň přicházet další muslimové z Afriky a Asie. K tomu, aby se vyrovnala průměrná životní úroveň v Turecku s úrovní Bulharska, bude třeba financí ve výši 40 ročních
výběrů daní v celé EU!
Jan 11, 49-52: „Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: Vy ničemu nerozumíte; nechápete, že je pro vás lépe, aby
jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul
celý národ. To však neřekl sám ze sebe, ale
jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že
Ježíš má zemřít za národ, a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží
shromáždil v jedno.“
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Loupeznik-vraha-pedofil-Mohamed-Paraziti-peklo-a-saria-A-pokud-profesorHalik-rika-ze-islam-je-jinou-cestou-k-Bohu-Katolicky-knez-se-tohofakt-nebal-a-toto-nam-rekl-425567
Začíná brutální islamizace
Evropy. Podle plánu
připraveného v Bruselu.
Vojenský analytik Martin Koller pro
ParlamentníListy.cz rozebral, jaké
konkrétní dopady může mít dohoda EU s
Tureckem o migrantech.
Dohoda mezi vedením EU a Tureckem znamená začátek brutálního nástupu
agresivnější fáze islamizace Evropy. To
může v některých zemích, především v těch,
Zásadní je negativní nábožensko-ideologický
a politický dopad posilováním tendence k islamizaci původních obyvatel s rostoucím počtem muslimů, budou se spojovat rodiny a zabydlovat celé příbuzenské kmeny o stovkách
členů. Vzhledem k vysokému počtu dětí
v muslimských rodinách, které v EU samozřejmě využívají veškerou sociální podporu,
se můžeme v průběhu několika desítek let dočkat reálného vítězství muslimské většiny
v legálních volbách a zavedení islámu a práva
šaría jako oficiální doktríny v zemích EU.
Přitom naprostá většina muslimů bude volit
jako jeden blok na rozkaz z mešity, včetně
jinak do značné míry bezprávných žen.
Přispívejte na charitu, Alláh vám to vrátí
Dohoda je výhodná pouze pro ilegální a ekonomické (jak a pro koho ekonomicky vý-
hodné) migranty, kteří se zajímají především
o bezplatné dávky z evropského sociálního
systému, dále pro různé zločinné obchodníky
a pašeráky migrantů, kteří údajně vydělali kolem 300 miliard EUR, dále samozřejmě pro
spekulanty se stavbou ubytoven pro migranty
a pro různé neziskovkáře, kteří na nich a především na okolní společnosti a státní kase parazitují víc, než všichni takzvaně nepřizpůsobiví. První pokusy o stavbu ubytování pro
migranty se již objevily v západních Čechách.
Například v Plzni na tichém sídlišti Slovany
byla zahájena přestavba bývalého obrovského
showroomu na ubytovnu pro 2000 osob.
S velkou mediální ostudou v ní byli prozatím
objeveni dělníci v ostudných podmínkách. Zajímavé je, že západočeská Charita vyhlásila
nedávno zájem přijmout z Německa 2000
(samozřejmě muslimských, protože jiní tam
ani nejsou) migrantů. A to je pouze jeden
kraj. Nezapomínejte přispívat na charitu,
Alláh vám to vrátí.
Rozsáhlá migrace muslimů do Evropy bude
vytvářet další rozsáhlé prostory s početnými
uzavřenými paralelními komunitami nepřátel-
strana 58
ORL 2016-3
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.
skými k okolí a tvořícími základnu pro islámské extrémisty a teroristy.
Merkelová před deseti lety uvedla, že integrace Turků v Německu (po 30 letech integrování) zcela selhala. Třetina Turků
v Německu nepracuje. To je zhruba tolik,
kolik tam chybí pracovních sil. V současnosti Merkelová spolu s kumpány v Bruselu otevírá cestu do EU pro další miliony
Turků a dalších etnicky a nábožensky cizích
a vesměs neintegrovatelných obyvatel Afriky
a okolí.
Ostudným způsobem se angažuje i současný
papež. Jakoby přehlížel, že islám byl a stále
je nepřítelem křesťanů. Pravděpodobně se
jedná o jeho vydírání z hlediska jeho neslavného působení v Argentině z doby fašistické vojenské junty, která povraždila tisíce
politických odpůrců. Pravděpodobně nemá
čisté svědomí.
Dohoda nemá logický základ, jestliže má
EU přijímat za každého ilegála z Turecka do
Řecka jednoho ekonomického migranta z
Turecka, údajně původem ze Sýrie. O
uprchlíky se nejedná, neboť v Turecku není
válka a je to údajně bezpečný stát (s výjimkou Kurdů). Ostatní cesty zůstávají pro
pašeráky a ilegály otevřené.
Naopak pro naprostou většinu křesťanů pronásledovaných Islámským státem, ale rovněž
ostatními muslimy v Sýrii a Iráku, jsou
možnosti omezené. Křesťanský uprchlík ze
saláfistického muslimského světa je vý-
jimkou. Rovněž nejcivilizovanější muslimové,
alávité ze Sýrie se mezi uprchlíky nevyskytují. Již to je dokladem řízené a výběrové islamizace Evropy!
Ubytování migrantů v jiných zemích – za
německé sociální dávky
Dohoda se stejně jako dříve podporovaná
ilegální imigrace vztahuje především na osoby
spřízněné s terorismem a saláfistickým islámem – to je bezpečnostně nepřijatelné. Další
skupinu tvoří ilegální ekonomičtí migranti
z celé Afriky a okolí, kde se vůbec neválčí.
Naprostou většinu dosavadních ilegálů tvoří
osoby, které nemají v Evropě co dělat.
Podle německých odborníků z Freiburger
Denkfabrik SAT lze v roce 2016 předpokládat příchod jednoho až pěti milionů dalších
muslimů, především do Německa a Švédska.
Jaksi to koliduje s oficiálně domluvenými
72 000 výměnou za ilegály na řeckých ostrovech.
Německo se bude snažit část z nich natlačit
do okolních zemí. Je sice schopné zničit svoji
ekonomiku a sociální systém podporou
ilegálních i legálních islámských migrantů, ale
nedokáže je všechny ubytovat. To mají zajistit
jiné země, včetně naší. Tlak na ubytování nejméně civilizovaných ilegálů za německé
peníze představuje největší ohrožení naší
země od května 1945.
Evropa je v pozici pevnosti, jejíž brány
otevřeli zrádci nepříteli. Turecko nikdy nebylo evropskou zemí a nikdy nebylo zemí přá-
telskou Evropě, což dokazují především dějiny Balkánu. Islám si nárokuje všechna území,
na něž kdykoli v historii vstoupila noha muslima, přesněji kam sahala islámská státní moc.
Tedy území v Evropě až po Vídeň a Pyreneje.
Bezpečnou zemí bude Rusko. Dokladem vývoje je fakt, že v posledních letech odchází ze
stále méně bezpečného multikulturního islamizujícího se Švédska každý rok kolem
50 000 etnických Švédů, kteří tam pracovali a
platili daně. Nahrazují je násilničtí pobírači
sociálních dávek z islámských zemí. Z města
Malmö odešlo 40 % židů, kteří tam pracovali
a platili daně. Podobná je situace i v jiných
zemích postižených evropským proislámským
rasovým multikulturalismem.
Schengen přestává existovat de facto
Následky bezvízového styku s Tureckem jsou
podstatně horší, než kdyby například USA
otevřely svoje hranice s Mexikem, spíše to lze
přirovnat k otevření hranic Jižní a Severní
Koreje z iniciativy jihu, nebo nejlépe k
otevření hranic Izraele do oblastí ovládaných
palestinskými teroristy.
Dohoda s Tureckem o bezvízovém styku od
června, pokud bude skutečně realizována
v plném rozsahu, je zločin vůči národům Evropy hodný nejvyšších trestů – za sociálně
ekonomické inženýrství, tedy rasismus pod
pláštíkem multikulturalismu a podporu islámského terorismu.
Vzhledem k tomu, že jsme chudá země, můžeme čekat dopady opožděně až po Německu,
strana 59
ORL 2016-3
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.
Švédsku a dalších bohatších zemích, kam
budou směřovat hlavní proudy ekonomických migrantů, nejen z Turecka, toužících po vysokých sociálních dávkách a bezpracném životě.
Podle šéfa německé kontrarozvědky Massena je každý stý migrant terorista rozhodnutý
zabíjet, tedy z milionu to je 10 000 bojovníků. A nemusí se jednat pouze o migranty,
jak ukazují atentáty z Paříže a Bruselu.
Migranti především posilují islámskou komunitu, která je základnou terorismu.
Schengen přestává existovat de facto – současná armáda bude do jisté míry zbytečná,
protože válečnou zónou hybridní islámské
války a terorismu bude celá Evropa od mysu
Tormentoso v Porugalsku po ruské hranice.
Enormně vzroste potřeba policie a četnictva
v zemích EU.
Především se jedná o rostoucí tlak na uznání
práva šaría jako paralelního práva pro muslimy a konvertity k islámu v zemích EU.
Právo šaría je jedním z pilířů islámu. Přitom šaría je podle tří rozsudků evropských
soudů neslučitelná s evropským právem – a
můžeme rovnou říci, že je neslučitelná
s civilizací.
Bezpečnostní dopady
Důležité jsou bezpečnostní dopady ve formě
volného a nekontrolovaného pohybu teroristů a islámských extrémistů po Evropě.
Dokladem jsou právě atentáty v Paříži a
Bruselu. Podle oficiálních informací je
provedla skupina 30 teroristů, z nichž jen
několik provedlo přímý útok.
Méně viditelné, ale o to razantnější, jsou bezpečnostní dopady ve formě rozšíření obchodu
s drogami a s lidmi, což jsou jedny z hlavních
finančních zdrojů terorismu. Mimo to daně 10
% z každého halal kebabu a přímé podpory ze
Saúdské Arábie. V praxi se jedná o mnohamiliardový černý byznys sloužící ke korupci
evropských politiků, státní správy a médií.
Nemůžeme se divit, že česká dívka spáchala
podle oficiální policejní zprávy na návštěvě u
muslimského narkomafiána sebevraždu 13
ranami nožem.
Bezpečnostní dopad zvýšeným ohrožením žen
i dětí přímou agresí ze strany muslimů je prozatím viditelný především v zahraničí. To vidíme bez ohledu na politicky korektní snahy
mnohých evropských politiků a médií o zatajování reality především v Německu a Švédsku.
Obecně lze předpokládat nárůst kriminality.
Německá policie přiznala nárůst kriminality
v oblastech vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok 2015 o zhruba 250 000 případů.
Přitom objasněnost v Německu je kolem 50
%, takže se jedná reálně o půl milionu závažných trestných činů navíc ve srovnání
s rokem 2014. V přepočtu na naši republiku
by to byl nárůst o zhruba 40 000 vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok.
Ekonomické dopady
Negativní ekonomický dopad cestou rozšíření
šedé ekonomiky nepostihne žádná EET. Zemí
s vysokým podílem nezdaněné šedé ekonomiky a otrockých pracovních podmínek je
právě Turecko. Tato ekonomika nejen neplatí
daně, ale také svojí produkcí vytváří cenový
dumping a bere práci firmám a lidem pracujícím legálně.
Další negativní ekonomický dopad vznikne
tlakem na snížení výroby a konzumace vepřového z takzvaně nečistých zvířat a alkoholu
odporujícího koránu, včetně propadu daně
z alkoholu. V některých zemích, například
v Británii, jsou již dopady reálné, počínaje
snahami omezit nabídku vepřového masa v jídelnách a restauracích.
Evidentní je jednostranné prosazování ekonomických zájmů Turecka vůči Evropě a vytváření závislosti EU na Turecku z hlediska
transferu surovin, což je i v souladu se zájmy
Saúdské Arábie a USA.
Penězotoky neziskovkám
Negativní finanční dopad vznikne dalším růstem penězotoků ze státní kasy pro různé humanitární, ideologické a multikulturní neziskovky zabývající se humanitou a integrací
neitegrovatelných. To vše na úkor etnických
Evropanů, školství, zdravotnictví, sociálního a
důchodového systému. Můžeme mluvit o bezúčelně vyhozených penězích pro ty, kteří sami
žádné příjmy státní kasy nevytvářejí.
V oblasti zaměstnanosti lze předpokládat
negativní hospodářský dopad nabídkou
strana 60
ORL 2016-3
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.
levnějších pracovních sil ochotných pracovat
za stále nižší mzdy v otrockých podmínkách
(u nás například severní Korejci, Mongolové, dříve Ukrajinci) s rostoucí nezaměstnaností domácích. Výsledkem jsou a
budou propady v příjmech státu. Z levnější
práce novodobých migrantských otroků
(pokud někteří budou chtít vůbec pracovat)
se budou získávat nižší nebo žádné daně. To
povede ke zhoršení sociální obsluhy všech
obyvatel z důvodu nedostatku financí na
opravy komunikací a rozvodu vody a propadu příjmů sociálního systému, méně peněz
na školství, zdravotnictví a důchody.
Negativní dopad lze předpokládat i v oblasti
služeb, kde dojde k odmítání služeb prováděných ženami – například holičky a kadeřníce, ale i servírky v restauracích – muslimskými muži.
Exotičtí paraziti
Rozšíří se nebezpečný zdravotní dopad
cestou nositelů nemocí vymýcených v Evropě, růst počtu nositelů exotických nemocí
a parazitů. Vše zaplatí občané EU, počínaje
základní vyšetřením každého migranta, až
po operace za desítky milionů.
Migranti pohltí značné částky ze zdravotního a sociálního pojištění, do nějž nepřispěli
a mnohdy ani nebudou přispívat s následkem celkového zhoršení podfinancované
zdravotní péče. Nakonec budou dostávat i
důchody.
Stejně jako například v Británii nebo Švédsku
lze předpokládat posílení ilegální ekonomiky
halal, počínaje surovými rituálními porážkami, nátlak na oddělené muslimské
stravování v restauracích, školách a na pracovištích s nepřehledným zdaněním. Halal
znamená (na rozdíl od košer) především
extrémně surové týrání zvířat při porážce,
které odporuje myšlení civilizovaných lidí i
zákonům v civilizovaných zemích. V naší
republice dostaly halal jatky v západních Čechách výjimku od úředníka ministerstva zemědělství! Tato výjimka platí dodnes a maso
se exportuje do Německa! Muslimů tam přibývá, rozvíjí se úžasný kšeft s týráním zvířat.
A co na to říká křesťanský ministr zemědělství? Stalin říkal, že každý má svou cenu.
Co znamená halal kebab...
Muslimské halal stravování, především kebab,
znamená kromě týrání zvířat finance do islámské ideologie, protože 10 % ze zisku
prodejen kebabu z halal masa, což je pravděpodobně všechno, jde na podporu a propagaci
islámu, životní potřeby imámů, stavbu mešit,
korupci evropských politiků a médií, a možná
i na podporu extremistů a teroristů ukrývajících se v paralelní muslimské komunitě. Kdo
má rád týrání zvířat a šíření islámu, kupuje
halal kebab.
Posílení se dočkají nekontrolované finanční
transfery havalla, které odporují evropským
zákonům a umožňují podporu ilegálních aktivit od korupce politiků a médií až po terorismus. Se systémem havalla, korupcí a
ilegálním sponzoringem islamizace ze Saúdské Arábie souvisí rovněž snaha o prosazování
podvodného islámského bankovnictví v Evropě.
Dalším negativním dopadem je šíření primitivního neekologického jednání a špatného
vztahu ke zvířatům, které vidíme prakticky ve
všech zemích Afriky a Blízkého a Středního
východu, počínaje špinavými městy a vesnicemi.
Z bezpečnostního hlediska jsou rizikové obrovské zisky pašeráků vyrábějících falešné turecké doklady, protože značná část nových
příchozích bude ze zemí mimo Turecko. Tyto
peníze budou investovány do dalších kriminálních aktivit, počínaje obchodem s drogami
a konče korupcí evropských politiků a médií.
Islamizace přinese celkově nižší hygienický a
společenský standard, počínaje špinavými
městy po vzoru Blízkého a Středního východu. Dokladem jsou Vídeň nebo Paříž. To byla
podle Evropanů, kteří tam žijí, kdysi klidná a
čistá města. Dokladem je praxe vojáků, diplomatů i jiných odborníků pracujících v islámských zemích.
V Evropě se bude stále více prosazovat negativní vzor primitivní středověké kmenové rodiny s násilím a uzákoněnou poníženou a podřízenou pozicí žen.
Vzroste pravděpodobnost rozšíření ilegálního
transferu zbraní ze severní Afriky a Blízkého
a Středního východu do Evropy. Při rostoucím objemu dopravy mezi Tureckem a Evstrana 61
ORL 2016-3
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.
ropou takový transfer nelze ani sledovat, natož zastavit. Vedení EU se zároveň chystá
svoje občany odzbrojit! Jak jinak se v EU
objevují ilegální automatické zbraně.
Islamizace znamená postupně zhoršení
společenského a právního postavení žen a
jejich posun do pozice občanů druhého
řádu, zvláště při zavedení platnosti práva
šaría, byť oficiálně jen lokálně.
Islamizace posílená masivní migrací muslimů do EU znamená konec ženského sportu,
pokud by jej sportovkyně nezvládly v tradičním muslimském oděvu.
Islamizace bude znamenat tlak na odstranění
všech psů (podle koránu nečistých zvířat)
z veřejnosti, což se již děje v Británii, kde
muslimům vadí i slepečtí vodicí psi. Chovatelé se mají na co těšit, možná ne zítra, ale
za pár let.
Islamizace bude znamenat postupný zákaz
tradičních křesťanských svátků, typu Vánoc
a Velikonoc, což se již děje s podporou
domácích politiků v Belgii, Francii a Británii.
Státní příspěvky muslimským náboženským obcím
Islamizace bude znamenat tlak na právní
podporu islámu a jeho zařazení mezi civilizovaná náboženství s možností rizikového
vstupu muslimů do armády, policie a vězeňství. To jim postupně umožní dostat se ke
zbraním, v některých zemích i k jaderným,
ale rovněž ke strategickým zásobám atd.
– počínaje Junckerem a Merkelovou a konče
jejich českými sluhy – vděčíme.
Navýšení statutu islámu jako náboženství vyznávaného velkou částí obyvatel umožní získávat státní příspěvky muslimským náboženským obcím. Ve Francii dostává každá
jednotlivá náboženská obec 400 000 EUR
ročně. Ve velkém městě mohou být takových
obcí desítky. V Německu se jedná o 150 000
EUR ročně. Ilegálové v Německu již pilně organizují vznik muslimských obcí. Kolik by
dostávali u nás?
Řešením je především zrušení Lisabonské
smlouvy s možností vetovat rozhodnutí vedení
EU kterýmkoli státem, tedy možnost samostatného rozhodování ve strategických otázkách, zrušení programu Euro Med, případně
odchod z EU. Takovou otázku, jako multikulturalismus v jeho evropské rasistické formě
islamizace, by měl schvalovat každý stát v referendu. Jedná se o zásadní životní otázku,
stejně jakou transatlantická smlouva TTIP.
Islamizace bude znamenat stavbu mešit a především minaretů, odkud vás budou v noci rušit řevem k muslimským modlitbám. Podle islámu navíc veškeré území, které lze obhlédnout z minaretu patří Alláhovi, tedy muslimům, což myslí zcela vážně!
Pokud se podíváme na čísla, tak do EU víc
přispíváme, než odtamtud dostáváme. A představa, že EU zastaví naráz ekonomickou
spolupráci s odpadlickými zeměmi, je pouze
strašení. Kdo by na Německé panstvo dělal
v montovnách aut a jiného materiálu za třetinu jejich platů, kdo by jim dodával zemědělské výrobky, odkud by brali elektřinu s jejich
zlodějskými solárními a větrnými programy,
které nestačí ani na osvětlení domácností?
Jejich blahobyt by se bez kolonií na východě
zhroutil. I na tu islamizaci jdou daně odváděné cizími firmami na našem území.
Nepotrestané zlo kvete
Součástí prosazování islámu a práva šaría budou rovněž teroristické útoky a jiné formy násilí k zastrašení evropské veřejnosti, zvláště
poté, co silové složky v Německu, Británii,
Francii, Švédsku i jinde nejsou schopny, nebo
nesmí, adekvátně reagovat. Nejčerstvěji jsme
to viděli v Belgii. Nepotrestané zlo kvete.
Může se zdát, že výše uvedený text je pouze
shrnutím všeho, co již řekli nebo napsali jiní.
Rozdíl je v tom, že dohoda mezi EU a Tureckem o bezvízovém styku uvedený negativní vývoj prudce urychlí, takže bychom si
měli připomenout, za co politikům v EU
Jde doslova o všechno!
Neoddávejte se iluzím, že naši politici jsou
hloupí a pouze nevidí, co se děje. Oni to vědí
moc dobře a většina se na islamizaci Evropy a
naší země aktivně podílí, samozřejmě nikoli
zadarmo. Jen někteří si vymýšlejí větší či
menší výmluvy a lži, počínaje potřebou
údajně nedostatkových pracovních sil. Stačilo
strana 62
ORL 2016-3
Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu.
by zaměstnat užitečnou činností většinu neziskovkářů, nadbytečných umělců, kteří se
nedokážou uživit bez státních dotací, všechny nezaměstnané a důchodce, kteří chtějí
pracovat a dát jim slušné platy, z nichž se dá
civilizovaně žít, nikoli živořit. Pracujících by
bylo nadbytek!
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zacina-brutalni-islamizace-Evropy-Podle-planu-pripraveneho-v-Bruselu-Martin-Kollerjej-odkryva-i-s-podrobnostmi-428035
488 miliard za rok do
ciziny. Německo doženeme
za 100 let, pokud vůbec
Nezapomínejte na to při volbách! Jde doslova o všechno! Islamizace řízená z Bruselu
a Berlína znamená dobu tmářství a otroctví.
Buďme jako 300 hrdinů krále Leonida u
Thermopyl, kteří se postavili zlu podobnému saláfistickému islámu. Nenechme si vzít
práva a svobody vybojované našimi předky.
Neztraťme čest v ustrašeném brblání v koutě
nebo v hospodě.
Neposlouchejte oficiální propagandu, politické lháře a podvodníky, kteří vykládají v
médiích, že bojují za občany a jsou proti
migraci – a přitom podporují rasistickou
multikulturní islamizaci, sociální parazitování, evropskou totalitu, otrokářské kšefty
s levnou pracovní silou a cizácké zájmy typu
smlouvy TTIP! Jde o civilizovanou budoucnost!
Myslete vlastní hlavou, nikoli „českou“ televizí a dalšími protinárodními médii! Myslete na svoje rodiny, děti, příbuzné, přátele a
známé! Nebojte se obhajovat svoje zájmy!
Obětujte patnáct minut svého času a jděte
volit vlastenecké strany! Kdo nepůjde k volbám, podporuje ty, kteří vládnou dnes!
Čtvrthodinka pro bezpečnou a civilizovanou
budoucnost!
nadnárodní korporace a my jsme se zařadili
do světové ekonomiky jako země s levnou
pracovní silou, a to se s námi táhne až dodnes.
Kupónová privatizace nebyla tehdy ničím jiným než výprodejem národního bohatství pod
cenou. Modernizace ekonomiky probíhala
velmi pomalu a došlo také ke známému podcenění právního rámce privatizace a otevření
prostoru pro mnohdy až triviální chování. Přitom jsme promarnili opravdu velmi dobré
startovací podmínky, kdy jsme byli například
mnohem méně zadlužení v zahraničí než Maďaři nebo Poláci,“ zahájila besedu Ilona
Švihlíková.
Banky nejsou v českých rukou a odliv
kapitálu pokračuje
Pokud by růst životní úrovně pokračoval
stejným tempem jako doposud, k Německu se přiblížíme za sto let anebo
nikdy. Zahraničí nás vysává, ročně odcházelo z Česka okolo 500 miliard korun
zisků a naše mzdy patří v Evropské unii
vůbec k těm nejnižším. Až tak tvrdá kritika českého hospodářství zazněla z úst
ekonomky Ilony Švihlíkové při prezentaci
její nové publikace v ostravském Knihcentru. Zmíněné dílo s názvem „Jak jsme
se stali kolonií“ mapuje vývoj české ekonomiky od takzvané transformace v 90. letech minulého století až po současnost.
„Já se především zabývám ve své poslední
knížce tím, jak jsme se vůbec ocitli v tom
stavu závislé ekonomiky a co se s tím dá dělat. Už tehdy, po roce 1989, měly velký vliv
Za další zásadní chyby pak označila renomovaná pedagožka a ekonomická expertka
výprodej bankovního sektoru, kdy okolo 97
procent aktiv z finančních ústavů se ocitlo v
zahraničních rukou. Přitom prodej například
velmi stabilní České spořitelny se odehrál za
dost podhodnocenou sumu. Zachránit stav
ekonomiky měli zahraniční investoři, ale tato
očekávání se naplnila jen do dost omezené
míry. Cesta formou neoliberální politiky (nezasahování státu do ekonomiky – „neviditelná
ruka trhu“) tedy prakticky selhala.
V současné době je podle docentky Švihlíkové velkým nešvarem odliv zisků z České
republiky, protože v ní působí mnoho zahraničních firem. V roce 2014 to kupříkladu
činilo 488 miliard korun. „O tom se začalo
mluvit až v poslední době, dříve to nikomu
strana 63
ORL 2016-3
488 miliard za rok do ciziny. Německo doženeme za 100 let, pokud vůbec
nechybělo, i když se uvažovalo v minulých
letech i o snižování příspěvků postiženým, o
krácení důchodů a podobně. Česká ekonomika totiž nevytváří vyšší přidanou hodnotu,
a přestože to zní hodně nelichotivě, jsme
opravdu montovnou pro zahraniční
společnosti, což se pak samozřejmě projevuje i na výši mezd. Jsme takzvaným příjemcem ceny, to znamená, že ji určuje vedení
cizích firem, jež provozují u nás své dceřiné
společnosti. My ty podmínky musíme bohužel akceptovat, i když výkon bývá v rozporu
s ohodnocením,“ vysvětlovala ekonomická
expertka s tím, že někdy ještě mateřské firmy si vytahují finance ze svých poboček i
fingovanými IT pracemi nebo fiktivními
konzultačními a vzdělávacími činnostmi.
„Je také obrovský rozdíl mezi tím, co si v
České republice vyprodukujeme a co z toho
si tu můžeme nechat, tedy mezi hrubým
domácím produktem a hrubým národním
důchodem. Opravdu hodně nám toho utíká
ven, což vyplývá i z mezinárodního
srovnání. Zahraničí nás každý rok vysává víc
a víc. Pak nám chybějí zdroje na mzdy i investice. Dále máme nespravedlivý daňový
systém, který je založen na zdaňování zaměstnanců a jehož základním pilířem je výběr DPH. Takový model ekonomiky, který
je založen na levné práci, nízké přidané
hodnotě a odlivu zisků je dále neudržitelný,
o tom se ale začíná mluvit až nyní a s
velkým zpožděním. Pokud by se to nezměnilo, zůstali bychom definitivně na eko-
nomické
periférii,“ upřesnila ještě Ilona Švihlíková.
Jsme jedněmi z nejhůře placených zaměstnanců v rámci Evropy
V České republice se pracuje hodně, ale za
velmi nízké mzdy a máme zde také ve
srovnání s ostatními zeměmi velký počet
OSVČ. V tabulce 28 evropských zemí jsme
ve výši dosažených mezd obsadili až 22.
místo, konstatovala dále v průběhu besedy
ekonomka Švihlíková. Podle ní máme zhruba
třetinové mzdy a čtyřicetiprocentní koupěschopnost oproti Německu, i když česká produktivita práce je vůči našim západním sousedům asi na dvou třetinách.
„Odboráři z ČMKOS vypočítali, že takovým
tempem růstu mezd bychom Němce dohnali
za 100 let anebo vůbec. Oproti tomu Slovensko se začalo vyspělejším zemím už více
přibližovat. Za minulých vlád jsme často slýchávali, že chudoba není u nás aktuální téma,
jenže těch lidí, kteří jsou jen těsně nad ní, je
v Česku strašně moc. Potom stačí i nějaký
menší neočekávaný výdaj, třeba nemoc nebo
náročnější oprava, a už do ní spadnou,“ doplnila ještě.
Nejhůře jsou prý na tom v Česku samoživitelky a seniorky. Chybí také sociální bydlení,
na které se začíná myslet až v současné době.
Tato nepříznivá situace podle Švihlíkové gradovala zejména za minulých pravicových vlád,
které měly postupně rozkládat i státní správu,
což se projevovalo i na snižování funkčnosti
různých institucí, jako Úřadů práce, registrace
vozidel a podobně. „Řádily“ zde různé skupiny soukromých osob, jež vysávaly státní finance, a vláda nechala veřejnost na holičkách.
Kvetly korupce, lichva a exekuce.
„Téměř každý se musel obávat toho, jestli mu
náhodou někdo nezaklepe na dveře za to, že
před 20 lety zapomněl jednou zaplatit za popelnici a nedostane pak horentní pokutu, to se
prostě v civilizovaných zemí nestává,“ vysvětlovala politoložka. Ta ale není velkým příznivcem ani současného trendu – devalvace koruny a našeho pokračujícího vývozu levné
práce, což označuje za návrat do 90. let.
Musíme si umět sami pomoci, politici jsou
prý zbabělci
Česká veřejnost se dívá na vleklé a závažné
ekonomické problémy jako nezúčastněný
divák, myslí si, že s tím nejde nic udělat, a
hledá spasitele, jenže nikdo to za ně nevyřeší,
domnívá se Ilona Švihlíková. Nelze se prý
také spoléhat na naše politické elity, které
neutěšený stav hospodářství moc netrápí a
jejichž dominantní vlastností má být zbabělost.
„Před těmi 25 lety se nejen zničily dobré základy české ekonomiky, avšak také sociální
kapitál. Jinými slovy, lidé si přestali pomáhat
a začali si strašně nedůvěřovat. Chybí společenská spolupráce jako jinde ve světě,“ zamýšlela se ekonomka. Nápravu pak vidí především v konkrétním definování našich národních zájmů, vytvoření nového hospodářského modelu, podpoře vlastních ekonomických struktur, zejména lokální
strana 64
ORL 2016-3
488 miliard za rok do ciziny. Německo doženeme za 100 let, pokud vůbec
ekonomiky, a ve větším zapojení veřejnosti
do všech změn, které jsou nyní nezbytně
nutné. Příkladem by nám mělo být naše Národní obrození a zápal i chytrost T. G. Masaryka.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/488-miliard-zarok-do-ciziny-Nemecko-dozeneme-za-100-let-pokud-vubec-sdeliladocentka-Svihlikova-a-odsoudila-kam-se-dostalo-nase-hospodarstvi-428509
strana 65

Podobné dokumenty

program festivalu fantazie speciál 2007

program festivalu fantazie speciál 2007 Nekuřácký. Podávání jídla. V 1 hodinu poslední objednávky Hospoda v přízemí od 14 do 23 Kuřácká. V 22 hodin poslední objednávky. Čajovna ve 2. p. od 18 do 1 Nekuřácká a bez alkoholu. Ve 24 hodin po...

Více

Jednota v rozmanitosti

Jednota v rozmanitosti mohu na své spirituální cestě setkat. Tato zkušenost mi poodhalila hranice mých znalostí a schopností a naučila mě velké obezřetnosti stran toho, co si myslím, že vím a mohu. V tomto období jsem mu...

Více

Občasník 1/2008

Občasník 1/2008 dovolíte. Mně něco z Vašich úst asi špatně vyznívá. Mně nějak nejde do hlavy, že duchovní člověk respektující svobodnou volbu druhého člověka, spolubližního ve vývoji, to jest Vy, by propagoval nuc...

Více

Profesor Petr Zvolský

Profesor Petr Zvolský informací ze strany matky. U nás máti ráda mluvila o své rodině, otec nikoli. MS: Více zmiňujete otce, hrál si s vámi? PZ: Ne, ne. On byl spíše odtažitý. Zahrnoval nás dárky. Hrozně rád slavil svát...

Více

Doufám, že touto krizí projdeme

Doufám, že touto krizí projdeme Svět začínají ovládat nadnárodní korporace, které způsobují, že národní vlády začínají být irelevantní. Protože politici mají primární zájem na znovuzvolení, jsou tak přístupní úplatkům ze strany t...

Více