Poštovní historie Jičína text

POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
POŠTOVNÍ HISTORIE
MĚSTA JIČÍNA
Jiří Drška
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
ODDÍL PRVNÍ
Úvod do historie.
Město Jičín se nachází v severovýchodních Čechách v tzv. Jičínské kotlině.
Svůj vznik datuje do roku 1297 – 1304. Svůj největší rozkvět prožil za doby
Albrechta z Valdštejna, který jej chtěl mít za centrum svého Frýdlantského
vévodství. Jeho zavraždění (1624), ale ambiciozní plán zhatilo a Jičín se stal
provinčním městem bez většího významu.
Kumburské panství, kam patřil i Jičín, získal Rudolf z Tiefenbachu a poté
Šternberkové, kteří jej prodali r.1710 Janu Josefovi z Truttmansdorffu,
tomuto rodu patřilo město až do roku 1945.
Do Jičína se 1. listopadu 1784 přestěhoval z Nového Bydžova krajský úřad
a tak se stal i městem krajským a to až do roku 1850.
Ve městě také sídlilo vojsko a tak bylo potřeba zřídit i poštu.
Význam pošty nespočíval jenom v přepravě dopisů, balíků peněz a osob, ale
také v oblasti zpravodajské. Pošta přivážela totiž do města ty nejčerstvější
zprávy ze vzdálených míst, proto byla vždy s napětím očekávána trubka
postiliona, signalizující příjezd dostavníku.
Knížecí komora a rada v Jičíně za Valdštejna obstarávala poštovní spojení
tzv postboty. Valdštejn měl svého poštmistra a kurýry, jak o tom hovoří
záznam o jeho pobytu v Karlových Varech. Sám vedl čilou korespondenci se
svými staviteli v Jičíně, dokázal poslat i několik dopisů po sobě v jediný den.
Jinak doručování v této době obstarávali soukromí poslové a kurýři.
Státní správa se starala pouze o pravidelné spojení Prahy s Vídní a
Vratislaví asi dvakrát týdně. V r. 1624 dědičně dostal poštu v českých
zemích hrabě z Paarů. Panovník Karel VI v roce 1722 převzal správu
poštovnictví v dědičných habsburských zemích a zřízením vrchní poštovní
správy v Praze ( 1763 ) došlo k budování pevnější zemské státní pošty.
V roce 1829 došlo k centralizaci poštovní správy zřízením nejvyšší dvorské
poštovní správy ve Vídni. V roce 1837 byl vydán rakouský poštovní zákon,
který platil v českých zemích až do roku 1946. Od roku 1848 podléhala
pošta ministerstvu pro obchod, živnosti a veřejné práce ve Vídni.
O poštovnictví v Jičíně nemáme dlouho žádných zpráv. Podle chorografické
mapy z roku 1720, je Jičín uváděn jako poštovní stanice, ale nevíme, je-li
tomu tak.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Na mapě z roku 1758 jsou zakresleny poštovní silnice, jenž vedou přes
vrchnostenské úřady a jedna z nich vede z Prahy přes Libáň do Jičína,
kde se rozdvojuje na Libuň – Rovensko – Turnov a druhá pak přes
Novou Paku – Studenec do Vrchlabí.
Pošta
Pošta byla v Jičíně zřízena roku 1754 a propůjčena Tobiáši Auovi, který ji
roku 1758 postupuje Ignáci Weyrauchovi, ale jen nakrátko, neboť již příští
rok ji dědičně získává Jan Smetana. V roce 1763 zakupuje poštu Jan Eisner,
kterému je též uděleno dědičné privilegium. Po jeho smrti vdova po něm
privilegium ztrácí a poštu bez dědičných práv dostává Jan Reiner Mycka.
Po Myckově smrti je ponechána pošta jeho dcerám Anně Lipavské a
Kateřině Joaneli. Muž Anny, Dr. Johan Lipavský, žádá o propůjčení pošty
roku 1805 a později přenáší tento úřad na Jana Poláčka, který se stává
poštmistrem 9.12.1808. Pošta v těchto dobách sídlila s největší
pravděpodobností v různých domech a to podle bydliště majitele úřadu.
Jan Poláček, ale již roku 1793 zakupuje dům číslo 46 na Holínském
předměstí (bývalý jezuitský seminář) a zřídil zde po svém nastoupení do
úřadu poštu. Roku 1814 umírá a poštu převzal jeho syn Jan a roku 1855
druhý syn Karel. V roce 1850 pošta vyhořela, ale byla opravena a sloužila
dále svému účelu.
Pošta nebyl jen vlastní úřad, ale patřily k ní i stáje, neboť se na poštách
přepřahalo.
Pro domnělou krádež 6 000 zl.byl Karel Poláček r 1861 z úřadu
suspendován. Krádež však provedl syn listonoše Skalského.
Administrátorem se stal Leopold Procházka, který si vzal za expeditora
Jana Čapka.
Karel Poláček v roce 1863 umírá a dům byl r. 1865 vydražen. Dcera Karla
Poláčka, Anna, dostává cestou milosti poštu zpět a s ní zůstává i Jan
Čapek.
V roce 1866 za války Prusko-Rakouské odváží Čapek peníze v posledním
okamžiku do Českých Budějovic a celý měsíc pošta v Jičíně nepracovala.
22. července se Čapek do Jičína vrací a roku 1867 dostává za odměnu
poštmistrovství v Poděbradech. Po smrti Anny Poláčkové dostal
konkursem poštu Robert Příhoda a to 1. dubna 1873.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Poštovní mapa Království českého, vydal Antonín Elsenwanger
v první polovině sedmdesátých let 18.století
Převzato z publikace „ Poštovnictví v Čechách na Moravě a ve Slezsku“.
V těchto dobách vyjížděly poštovní vozy tažené koňmi na různé strany.
Spojení bylo s Nymburkem – Brandýsem – Prahou, přes Hořice do Hradce
Králové. Spojení také bylo do Nové Paky.
Jak vypadaly jednotlivé roky ve službách jičínské pošty od jejího začátku,
dle „ Monografie c.k. poštovního úřadu v Jičíně“ z roku 1898 od jičínského
poštovního ředitele Václava Engelmanna.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1756
Pramen: k. k.priv.und.konigl. poln.u.korf.Sächs.priv.geographisches
Reise-Post-und-Zeitungs-Lexicon von Teutsschland atc:zum all semainen
Nutzen derer Postamter z roku 1756
Označení Jičína jako pošty Lexikon neuvádí, zpracován byl pro poštu
říšskou, pouze málo míst uvádí jako poštu.
směr do Prahy:
a) kurs do Prahy, docházející každou neděli přes Brandýs, Nymburk, Městec
Králové, Jaroměř a Náchod, dále kurz z Trutnova přes Novou Paku,
dále kurs z Hostinného přes Paku a tedy také přes Jičín z pohraničních
míst ve Slezsku.
b) kurz Žitavský přes Mladou Boleslav (odbočka tedy na Jičín) přes Benátky
a Brandýs
c) ve čtvrtek o 8. hodině se tytéž kurzy opětují
směr z Prahy:
d) v pondělí ráno o 5. hodině vrací se kurz nazpět
(spojení Jičína s Hradcem)
e) ve čtvrtek se totéž spojení opakuje
f) od spojení Prahy s Vídní na Kolín, odbočka z Kolína do Hradce a tedy
spojení na Jičín
Vše je pouze úvaha vycházející z lexikonu.
( viz.Engelmannova Monografie c.k..jičínské pošty)
V městských protokolech je záznam o poště v Jičíně z 23.10. 1767.
Až v roce 1947 nalezl na zámku Lednice PhDr Jan Morávek (jičínský rodák)
v archivu, jenž byl na zámku ukryt před nálety a poté vrácen do Rakouska „Register über sämtliche Postationen in den K.K.Erblëndern etc“ -česky„Seznam veškerých poštovních stanic C.K. dědických zemí atd“. Podle
tohoto seznamu byla v Jičíně pošta zřízena 12. 1. 1754
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1798
Pramen: „Topographisches Post –Lexikon aller Ortschaften der k.k.
Erbländer Von Christian Crusius , kontrollirendem Office der k.k.PostwagenHanpexpediti on in Wien“
Označení Jičína: GITSCHIN ( Giezin , Giezinium ) Boh.Bidseh.kr.eine treye
Stadt unter dem Schüze der Herschaft Kumburg – Oulibitz mit zwey
Vorstädten die Alt und Neustadt genannt, ehedem uter dem Namen Zidzina
Bekahntes Dorf zwishren Bargen atc.Postation
(označení Jičína jako poštovní stanice)
Poštovní stanice má spojení:
a) od kurzu Mladá Boleslav-Hradec Králové se stanicemi Hořice, Jičín
Sobotka do Mladé Boleslavi z Hradce Králové
V pondělí ve 3. hod. odp. – příjezd v 10. hod v noci
do Mladé Boleslavi – Hradce Králové v pátek v 10. hod. večer- příjezd
v 5. hodin ráno.
b) od kurzu Praha - Žitava přes Benátky, Kuří Vody - Rumburk, od
odbočky z Kuřích Vod do Mnichova Hradiště, Hodkovic, Liberce,
od odbočky z Mladé Boleslavi, Sobotky-Jičín, Nová Paka, Hostinné,
každý čtvrtek a neděli
c) samostatný kurs Jičín-Nová Paka v pondělí a pátek
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Spojení s Vídní.
Překresleno z Engelmannovi „Monografie C.K. jičínské pošty“
Sídlo jičínské pošty v letech 1808 - 1877, současná podoba. Foto autor.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1802
Pramen: „ Nev verfertigtes Catastrum von Jaroslaus Schaller Priester des
Ordens der frommen Schulen Prag „ ze dne 15. července 1802
Spojení města Jičína s Prahou bylo dle zprávy o příchodu a odchodu pošty
listovní a poštovních vozů toto:
Příjezd do Prahy pošty listovní z Jičína :
V neděli ráno od směru z Trutnova přes Jičín, Mladou Boleslav, Benátky
současně s poštou Hořickou. Ve čtvrtek se toto spojení opakuje.
V jízdě s poštovním vozem do Prahy bylo nutno buď.
1. k jízdě použít jízdy z Hradce Králové, jež byla v Praze každý pátek večer a
neděli ráno
2. neb použít spojení přes Mladou Boleslav po silnici žitavské (v sobotu
příjezd do Prahy
( doloženo )
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Výřez z Poštovní mapy Království českého, vypracované a nakreslené
litoměřickým kanovníkem a kartografem František Kreibichem (1759 –
1833 . Vydal Eduard Rainold, Praha 1819.
Gitschin (Jičín) byl křižovatkou tří poštovních tras. Od Trutnova, Josefova
a Sobotky.
Vyznačeny jsou poštovní trasy se vzdálenostmi v poštovních mílích.
Jedna čárka = 1 míle
Jedna a půl čárky = 1.5 míle
Dvě čárky = 2 míle
Jedna poštovní míle se rovnala dvěma mílím geografickým.
Převzato z publikace „ Poštovnictví v Čechách,na Moravě a ve Slezsku“
Největší rozkvět poštovní silniční dopravy byl v letech 1837-1861.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1835
Pramen: Reise-Taschen-Lexicon für Böhmen von Rainold im Jahre 1835
(sepsán 1832)
Označení Jičína:
GITSCHIN, Munizipalstadt, Sitz des k.k.Bidsrower kreisamtes etc. 3800
Einwohner, Gesellschaftswagen alle Tage von Prag, 12postmeilen von Prag.
Postamt anf der Schlesischen strasse.
Silnice Slezská obsahuje tyto úřady, směrem k Jičínu, dávajíc současný
přehled spojení:
1. Vrchní poštovní úřad Praha
2. Vrchní poštovní úřad Nehvizdy
3. Vrchní poštovní úřad Brandýs
4. Vrchní poštovní úřad Lysá nad Labem
(poštovní doprava a sběrna dopisů)
5. Vrchní poštovní úřad Lysá
6. Vrchní poštovní úřad Poděbrady
7. Vrchní poštovní úřad Králové Městec
(poštovní doprava a sběrna dopisů)
8. Vrchní poštovní úřad Jičín
9. Vrchní poštovní úřad Nová Paka
10. Vrchní poštovní úřad Hořice
11. Vrchní poštovní úřad Jaroměř
12. Vrchní poštovní úřad Náchod
2. K silnici Slezské přiléhá silnice Vratislavská s poštovními úřady
v Sobotce, Olešnici a Trutnově (který leží částečně na silnici Slezské),
k úřadům těm druží se sběrny a to v Hostinném pro Olešnici,
ve Vrchlabí taktéž, v Trutnově pro Sobotku.
3. K silnici Slezské a Vratislavské druží se silnice Žitavská s poštovními
úřady v Mladé Boleslavi, Benátkách, Kuřích Vodách, Jablonném u
Mimoně.
Z rozlohy těchto uvedených poštovních úřadů lze soudit opět na dopravu
mezi Boleslaví a Jičínem přes Sobotku a na dopravu přes Novou Paku a
Hořice po silnici Slezské.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1857 – 1861
Nejvyšší vývin silniční dopravy.
Přehled poštovních směrů z Jičína vycházejících a Jičínem křižujících dle
věstníků pro obchodní ministerstvo.
Kurs 1. Věstník 1857
Cariol post Jičín – Poděbrady a zpět zastavená
v roce 1858
odjezd: z Jičína ve 12.30, v Poděbradech 17.15
z Poděbrad v 9.15, v Jičíně
14.10
kurs 2. Věstník 1858 Jízdní pošta Jičín – Nový Bydžov a zpět
odjezd: z Nového Bydžova v 13.00, v Jičíně 16.15
z Jičína
v 5.10 v N.Bydž. 8.15
kurs 3. Věstník 1858 Rychlík s kondukterem (Mallepost)
Horka-Jičín-Liberec a zpět s dvěma expedicemi 1.11.1859
Tour: I.expedice z Horek
v 8.45 v Jičíně 11.20
z Jičína v 12.20 v Liberci 18.15
II.expedice z Horek ve 2.15
z Jičína v 5.25
Retour: I.expedice z Liberce 15.00
z Jičína 21.15
II.expedice z Liberce v 8.30
z Jičína 15.15
v Jičíně
4.55
v Liberci 11.20
v Jičíně 20.45
v Horkách 00.05
v Jičíně
14.15
v Horkách 18.05
kurs 4. Věstník 1858 Rychlík s kondukterem z Rumburka přes Jičín
na Horka a zpět až do 1. 1. 1861 od té doby
existuje jen jako rychlík Jičín – Rumburk
odjezd z Rumburka v 12.00, v mladé Boleslavi v 23.15, z M.B. v 23.50,
v Jičíně 04.05, z Jičína 05 00, na Horkách 07.50,odjezd z Horek v 16.00,
v Jičíně 18.25, v M.B. v 23.05,z M.B. 23.50, v Rumburku 10.35
kurs 5. Věstník 1858
Jízdní pošta Jičín – Hořice a zpět
odjezd z Jičína 13.00, v Hořicích 15.30
odjezd z Hořic 06.00, v Jičíně 08.20
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
kurs 6. věstník 1858 Rychlík z Kolína do Jičína a zpět na místo kursu 1.
odjezd z Jičína 10.00, v Kolíně 04.35
odjezd z Kolína 21.45, v Jičíně 04.40
kurs 7. Věstník 1858 Jízdní pošta Jičín – Lomnice – Semily a zpět
odjezd z Jičína 06.00, v Semilech 10.00
odjezd z Semil 15.00, v Jičíně
18.45
kurs 8. pěší spojení z Rožďalovic přes Libáň do Jičína
kurs 9. pěší spojení s Jilemnicí
Zřízením dráhy Liberecké berou uvedené kursy následující změny
v roce 1859.
kurs 10. směr č.6. prodloužen až do Turnova - tudíž rychlík Kolín – JičínTurnov a zpět
Odjezd z Turnova v 17.30, v Jičíně 20.20, z Jičína v 22.00,
v Kolíně 04.35
kurs 11. Nově zavedena jízdní pošta z Horek do Jičína se čtyřmi kursy
I. z Horek 08.45 , v Jičíně 11.20
z Jičína 10.00 , v Horkách 12.05
II. z Jičína 14.40, v Horkách 16.30
z Jičína 17.40, v Horkách 20.30
prodloužením dráhy Liberec přes Turnov na Horka
a) vypuštěn rychlík Turnov – Jičín – Horka
b) vypuštěn kurs č.7 na Semily
V roce 1861 zůstávají směry:
směr
směr
směr
směr
směr
směr
č. 6
č. 4
č.10 mající o jednu expedici navíc
č. 2
č. 5
č. 8
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1862 – 1875
Přehled poštovních směrů Jičínských dle údajů Jana Čapka.
1. rychlík (Mallefahrt) Kolín – Jičín – Rumburk včetně úřady na trati a zpět
2. rychlík Jičín – Rumburk ( včetně Sobotky a Mladé Boleslavi) a zpět
3. 3x jízdní pošty denně Jičín – Nová Paka – Horka a zpět
4. rychlá jízda (Eilfahrt) Jičín – Hořice – Hradec a zpět
5. jízdní pošta Jičín – Sobotka – Mladá Boleslav a zpět
6. jízdní pošta Jičín- Turnov a zpět
7. jízdní pošta Jičín - Nový Bydžov a zpět
8. pěší posel Jičín – Kopidlno – Libáň – Rožďalovice a zpět
9. pěší posel Jičín – Železnice od roku 1867
Všechny tyto směry existují i za poštmistra p.Příhody
Ještě existují:
1. rychlá jízda z Turnova do Jičína a zpět
2. rychlík Jičín - Kolín a zpět (v roce 1857)
Rok 1875 – 1881
Dle zápisku Barbory Příhodové, vrchní poštmistrové v.r.
1. Těžištěm dopravy je otevření dráhy Jičín – Ostroměř – Jičín při vlacích
721,725,726,723, se současným zastavením rychlé jízdy Kolín –Jičín.
2. otevřena jízdní pošta Jičín – Poděbrady a zpět
3. otevřena jízdní pošta Jičín – Nový Bydžov (zastavena 20.10.1875)
4. pěší posel z Milíčevsi do Jičína ( zprvu 2x,později jednou denně)
5. rychlá jízda Jičín – Hořice – Hradec Králové (zastavena 15.8.1882)
6. jízdní pošty ( 3 ) do Horek a zpět
7. jízdní pošta Jičín – Sobotka
8. dvě jízdní pošty do Sobotky a zpět
9. rychlá jízda a jízdní pošta Jičín – Turnov a zpět
10. pěší posel Rožďalovice – Libáň – Jičín
11. pěší posel Jičín - Železnice
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1882 – 1885
Doprava směrů pošty jičínské dle změn ve věstnících c.k. Poštovního
ředitelství v Praze.
1. doprava na trati Jičín – Ostroměř při vlacích 721,725,722,726,723
2. doprava na trati Jičín – Ostroměř – Hradec Králové
vlaky 1/703, 5/707, 4/702, 6/706
3. pěší posel z Miličevsi a zpět (po zrušení jízdy Jičín – Nový Bydžov)
4. rychlá jízda Jičín – Sobotka – Mladá Boleslav a zpět
I. expedice odjezd z Jičína v 10 .00
II. expedice odjezd z Jičína v 22. 00
5. rychlá jízda Jičín – Nová Paka (odjezd v 11.00)
6. jízdní pošta Jičín – Nová Paka (odjezd v 17.00)
7. jízdní pošta Jičín – Železnice (odjezd v 11.00)
8. rychlá jízda Jičín – Kopidlno
9. rychlá pošta Jičín – Turnov (odjezd v 06.00)
10. jízdní pošta Jičín – Turnov (odjezd v 15.00)
11. pěší posel Jičín - Radim
Rok 1884 – 1886
Dle sdělení officiala Storma ve Warnsdorfě
Směry č. 1,2,4,5,7,8 a 11 zůstávají, přistupuje:
12. pěší posel Jičín – Radim II.expedice
13. Jízdy mezi Jičín – Nová Paka – Horka trvají takto:
a) jízdní pošty 3x denně (odj.: 09.00,14.15 a 17.15) směr Horka
(odj.: 07.00,01.00 a 17.45) směr Jičín
b) rychlá jízda dle nového systému: 05.30 směr Hořice
21.00 směr Jičín
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Rok 1886 – 1897
Veškerá doprava až na vyjímky přenesena na trati:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Jičín – Ostroměř
Jičín – Ostroměř - Hradec Králové
Velký Osek – Trutnov – Poříč
Stará Paka – Liberec – Pardubice
Velký Osek - Vídeň
Jičín – Praha ( dráha obchodní)
Kopidlno – Bakov (dráha obchodní)
Směry tyto zatlačily postupem času všechny kursy na listu 7. a doprava na
nich se mění dle různých jízdních řádů.
K síti přiléhají:
a) jízda a pěší posel z ( Lomnice) Železnice – Valdice – Jičín
b) pěší posel z Radimi
c) dvě jízdy z Turnova a zpět ( zánik 1903 po zavedení dráhy)
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
VLAKOVÁ POŠTA
Vlaková pošta, zřízena v Rakousku 1850 (Vídeň – Bohumín), se objevuje
v Jičíně se zavedením dráhy. Jde o vlakovou poštu nižšího řádu.
Železniční doprava: r.1871 Jičín – Ostroměř, r. 1886 Jičín-Nymburk-Praha
a r. 1903 Jičín –Turnov,přebírá hlavní tíhu přepravy a zůstává jen několik
jízdních pošt a rychlých jízd do míst kam nejede vlak.
Zůstává i několik pěších poslů ( Milíčeves, Rožďalovice, Železnice ).
Zaváděny jsou několikrát denně jízdy na nádraží.
Přehled poštovních směrů z Jičína a do Jičína v roce 1892.
Z Jičína
Druh dopravy
Vlak č. 202
ambulance 404
Jízdní pošta
do Turnova
Vlak č. 824
amb. 389
Pěší pošta
Vlak č. 826
Dopr.zřízenci dr.
Jízdní pošta
Železnice
Vlak č. 206
amb.134
Vlak č. 828
amb. 390
Pěší pošta
Radim II.
Jízdní pošta
Turnov II.
Pěší pošta
Železnice II.
Vlak č. 830
Doprovod
pošt.kondukterem
čas
směr
5.30
Jičín – Praha
(obchodní dráha)
Jičín – Turnov
přes Libuň
8.35
Jičín - Ostroměř
8.40
12.15
Jičín - Radim
Listovní pošta pro
Bydžov,Osek,Chlumec,Prahu
Jičín – Valdice –
Železnice
2.05
Jičín - Praha
3.30
Jičín - Ostroměř
3.45
5.25
Jičín - Radim
Jičín – Turnov
přes Libuň
5.45
Jičín - Železnice
7.05
Jičín - Ostroměř
5.25
12.00
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Do Jičína
Druh dopravy
Vlak č. 821
Amb.390
Jízdní pošta
Ze Železnice I.
Jízdní pošta
z Radimi
Jízdní pošta
z Turnova
Vlak č. 823
Amb. 389
Vlak č. 825
Doprava zř. dráhy
Pěší pošta
z Radimi II.
Jízdní pošta
Z Turnova II
Pěší pošta ze
Železnice II.
Vlak č. 827
Poštovní konduktér
Vlak č. 204
Amb. 404
Vlak č. 829
nádražní kondukter
čas
směr
7.35
Ostroměř - Jičín
7.15
Železnice - Jičín
7.30
Radim - Jičín
10.25
Turnov - Jičín
11.30
Ostroměř - Jičín
2.15
Ostroměř - Jičín
3.30
Radim - Jičín
3.35
Turnov - Jičín
5.35
Železnice - Jičín
7.35
Ostroměř - Jičín
9.30
Praha - Jičín
10.15
Ostroměř - Jičín
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
SEZNAM MÍST,OBCÍ A SAMOT K POŠTOVNÍMU ÚŘADU PŘIDĚLENÝCH V R. 1898
1. Březina - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 2. Březinka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
3. Brada - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 4. Čeřov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
5. Čejkovice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Starého Místa
6. Bukvice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
7. Dvorce - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou
8. Holín - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
9. Hubálov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Hubálova
10. Jarošov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11. Kbelnice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
12. Křelina - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
13. Lázně u sv. Trojice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna
14. Lhota Hlásná - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
15. Lhota Kacákova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou
16. Lochov Horní - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 17. Lochov Dolní - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
18. Moravčice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 19. Náchodsko - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robous
20. Nadslav - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
21. Ohaveč - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
22. Ostružno - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna
23. Oulibice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Oulibic
24. Prachov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
25. Podhradí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
26. Popovice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Popovic
27. Pazderna - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna
28. Robousy - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robous
29. Rybníček - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
30. Řeheč - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou
31. Soudná - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Soudné
32. Staré Místo - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Starého Místa
33. Šlikoves - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 34. Střevač - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
35. Štidla - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 36. Vokšice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - hajný panství Vokšice
37. Veliš - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II.
38. Žabínek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
NOVÁ POŠTA
Robert Příhoda zakoupil pozemek na Valdickém předměstí a staví zde
patrový dům, kam se roku 1877 stěhuje i poštovní úřad. Zde sídlí dosud.
Roku 1864 je do Jičína zaveden telegraf a zřízena je telegrafní stanice.
Vede ji Adolf Loyka a sídlila v různých domech ve městě a až roku 1885 je
přemístěna do budovy pošty na Valdickém předměstí a stává se součástí
C.K.poštovního a Telegrafního úřadu. Tento úřad se 1.ledna 1885 dostává
do státní správy a dále jej vedl Adolf Loyka.
V roce 1898 se pošta stěhuje do prvního poschodí budovy. Kanceláře zde
má přednosta a sídlí zde telegraf.
Od 1.srpna 1896 byla zavedena přespolní pošta. Vykonávali ji dva
doručovatelé:
První cesta: Veliš – Nadslav – Štidla – Střevač – Březina - Lhoto Hlásná –
Bukvice - Křelina – Podhradí – Šlikoves
Druhá cesta: Čeřov – Kbelnice – Brada – Rybníček – Holín – Lochov Horní
a Dolní – Ohaveč – Hurychovna
Budova jičínské pošty postavené v roce 1877. V roce 1920 byla zavedena poštovní autobusová
doprava. Na fotografii je před budovou pošty jeden z prvních takovýchto autobusů
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Pokrok šel ale dál a tak 31. července 1907 byla v Jičíně zřízena telefonní
stanice.
V roce 1920 byla poště přičleněna správa poštovní autobusové dopravy
s linkami:
1920 Jičín – Sobotka, Jičín – Nová Paka
1921 Jičín – Libuň.
1945 Jičín – Nový Bydžov, Jičín – Trutnov,
Jičín – Lázně Bělohrad.
1947 Jičín – Vysoké Veselí.
K jičínské poště patřily i poštovny Úlibice, Prachovské skály a Ostružno.
V roce 1954 měla jičínská pošta dvousetleté výročí. Bohužel se nijak
nepřipomínalo a ani nebylo nijak filalatelisticky zdůrazněno např.:
pamětním razítkem.
V sedmdesátých letech dvacátého století byla v zahradách za poštou
postavena telekomunikační budova jako součást jičínské pošty.
Poštovní provoz se začal modernizovat.
Budova pošty pak byla přestavěna v devadesátých letech do dnešní podoby.
Telekomunikační budova přechází pod Telecom a není součástí pošty.
Od 1.12. 1984 byla zřízena úřadovna pošty „Jičín 3“ v nově postavené
obchodní budově „ Družba“ o rok později „Jičín 4“, která měla úřadovnu v
Úlibicích, které patřily k Jičínu.Hlavní pošta byla označena jako „ Jičín 1“.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Pohlednice jičínského náměstí zachycuje jeho každodenní život. Právě přijela pošta a ta byla vždy
očekávaná, protože přivážela zprávy z celého světa.
Fotografie budovy pošty na Valdickém předměstí, současná podoba.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
POLNÍ POŠTA V JIČÍNĚ
Již od roku 1776 sídlilo v Jičíně vojsko. Vystřídalo se tu několik pluků.
Trvalým se stal až v roce 1860 pluk č.74, který sídlil v bývalé jezuitské
koleji.
Od roku 1871 sídlil v Jičíně 43. prapor zemské obrany č.11.
Chtěl-li Jičín ve městě posádku udržet, musel jak bylo tenkrát zvykem,
postavit pro ni kasárna a poté je pronajímat eráru. To se stalo a kasárna
byla postavena po levé straně lipové aleje směrem na Valdice.
Vojsko ve městě samozřejmě využívalo hojně místní poštu a tak máme
k dispozici tuto korespondenci s útvarovými razítky.
Armáda, ale měla i svoji polní poštu, kterou používala při manévrech a
samozřejmě při válečném tažení a dále používala i útvarová razítka.
Nejvzácnější a nedostupná jsou razítka polní pošty z války Prusko –
Rakouské, jejíž jedno z dějství se odehrálo v bitvě u Jičína a samotném
Jičíně, kde po dobití města Pruskou armádou sídlila i její polní pošta.
Razítka polní pošty Rakouské armády používaná při bitvě v roce 1866 v okolí Jičína.
Jejich čísla ,ale byla No.7; No.11 a No.18
Razítko používané polní poštou Pruské armády.
( razítka přetištěna z Votočkovi Monografie československých známek 14.díl )
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Dopis s útvarovým razítkem zeměbraneckého pluku č.11, který sídlil v Jičíně
odeslaný jičínskou poštou.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Poštovné
Svůj vývoj prodělaly i poplatky za posílání dopisů tzv. poštovné.
Způsob placení se také časem měnil. Nejprve platila zásada, že za doručení
dopisu zaplatil odesílající a adresát, každý polovinu poštovného, což při
odeslání vyznačil poštmistr škrtem pera nebo rudky po úhlopříčce dopisu.
Později bylo možno celé poštovné uhradit při odeslání a to bylo vyznačeno
škrtem pera nebo rudkou křížem po diagonále dopisu.
Výše poštovného se určovala podle váhy zásilky v lotech. Cenu
poštovného a váhu zásilky vyznačil poštmistr na líc nebo i rub dopisu a
připojil i další značky např.: noticku NB (NOTA BENNE), nebo EXOFFO, tj.:
úředně, později franco (zaplaceno), recepis s číslem. (evidovaná zásilka)
apod.
V roce 1794 např.: dopis o váze 1 lot stál 8 krejcarů ; 0,5 lotu - 4 kr.
2 loty - 32 kr. Od roku 1798 ( 1.8. ) zvýšeno o 50% ; od 15. 11. 1803
dalších 30% ; od 1.11.1806 dalších 50%, doporučený 1 zlatý 6 kr o
hmotnosti 3 loty.
Od 1. 10. 1810 byla cena dle hmotnosti rozdělena na deset skupin a dle
vzdálenosti poštovních stanic. Do čtyř poštovních stanic a nad 4 poštovní
stanice. (4 poštovní stanice = 60 km). V roce 1811 byly sazby sníženy na
polovinu.
V roce 1817 byla provedena další úprava vztahu váhy a vzdálenosti
přepravy zásilek. K deseti skupinám hmotnosti bylo přiřazeno sedm pásem
dle počtu poštovních stanic a náležitě upravena výše poštovného.
1 .8. 1842 došlo k další změně. Poštovné se hradilo podle vzdálenosti
v poštovních mílích a to do 10 p.mil (75.8 km) a nad 10 p.mil a podle
jedenácti skupin hmotnosti zásilky.
Např.: dopis ½ lotu do 10.p.mil cena 6.krejcarů. V roce 1847 byla hranice
posunuta na 20 p.mil.
V roce 1848 stanovena nová pásma a to do 10 p.mil, 10 – 20 p.mil
a nad 320 p.mil. Například dopis vážící 1 lot poslaný na vzdálenost do
10 p.mil stál 6 krejcarů a dopis 1/2lotu na vzdálenost 10 – 20 p.mil také 6
krejcarů.
Od 1.června 1850 byl zaveden nový způsob placení poštovného a to
poštovními známkami a tak vše hradil odesilatel. Začala tak nová éra
poštovnictví a sběratelství. Známky se staly novým fenoménem sběratelství
a to trvá dodnes.
Se zavedením poštovních známek byla upravena v R – U pravidla
poštovního provozu a stanoveny poplatky za přepravu poštovních zásilek
podle vzdálenosti, váhy a druhu zásilky. Váha byla odstupňována po 1 lotu.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Poštovné za obyčejnou listovní zásilku do váhy 1 lotu doručenou v místě
bylo 2 krejcary, do 10 p.mil 3 krejcary, do 20 p.mil 6 krejcarů a nad
20 p.mil 9 krejcarů. Příplatek za doporučenou zásilku v místě 3 krejcary u
ostatních zásilek 6 krejcarů.
Za vyžádaný Retour- Recepiss (zpáteční recepis) doporučené zásilky se
platilo 6 krejcarů. Nejmenší částka 1 krejcar se platil za tiskopis do váhy
1 lotu. První známky byly vydány v hodnotách 1,2,3,6 a 9 krejcarů.
Další změnou byla, od 1. 11. 1858, změna poplatků v důsledku
měnové reformy přechodem od zlatého konvenční měny ( 1 zlatý = 60
krejcarů), na rakouský zlatý (1 zlatý = 100 krejcarů). Tím došlo k úpravě
poštovních poplatků. Např.: dopis na vzdálenost do 10 p.mil stál 5 krejcarů
a na vzdálenost 10 – 20 p.mil 10 krejcarů, při váze do 1 lotu. Vzdálenost
větší než 20 p.mil 15 krejcarů, příplatek za doporučený dopis 15 krejcarů.
Od 1. 1. 1866 byla zrušena vzdálenostní pásma a zůstala dvě a to
v místě obvodu pošty a poštovné v Rakousku – Uhersku. V roce 1869 byly
zavedeny korespondenční lístky se sníženou sazbou 2 krejcary.
V roce 1873 ( 1. 7.) došlo v R – U k přechodu na metrický systém a váha
dopisů byla stanovena do 15 gramů a do 250 gramů. Cena do 15 gramů 5
krejcarů do 250 g 10 krejcarů. 1. 1. 1883 byla zvýšena základní hmotnost
dopisů na 20 gramů.
Velkou změnou bylo roku 1899 zavedení korunové měny,
kdy 1 Kronen (koruna) = 100 Heller (haléřů). Přepočet ze zlatého na koruny
byl 1 : 2 tj.: 1 Gulden (zlatý) = 2 Kronen (koruny),
1 Kreuzer (krejcar) = 2 Heller (haléře). Samozřejmě byly vydány i známky
v nové měně. Podle tohoto klíče bylo upraveno i poštovné.
V novém státě Českaslovenské republice, která vznikla 28.října
1918 byly stanoveny nové základní sazby za poštovní zásilky. Ty se až do
roku 1937 dělily na cca pět sazeb, psaní do 20gramů a za každých 20g
hmotnosti, dopisnice, příplatek za doporučenou zásilku a spěšnostní
příplatek. Od roku 1937 se psaní dělilo na pět tarifů až do 1 kg.
Po válce bylo poštovném děleno na místní a ostatní.
V době měnové reformy od 1.6. 1953 do 18.6. 1953 byly poplatky ve staré
měně desetinásobkem ceny před reformou a zároveň padesátinásobkem
měny nové. V nové měně byla sazba za dopis až do roku 1979, 60haléřů a
v místě potom 40haléřů dopis do 20g. Dopisnice stála 30h, a doporučeně
1Kčs. Pro socialistické organizace od roku 1970 do 1979 zvýšeno
poštovném 1Kčs do 20g a 1,60 od 20g do 1kg. Dopisnice 50h a
doporučeně a spěšně za 3 Kč. Od roku 1979 pak všichni za dpis 1Kčs do
20g, nad 20g do 500g 2Kčs a do 1kg 3Kčs. Dopisnice 50h a doporučeně a
spěšně 3Kčs.
To je jen ukázka poštovních sazeb za dopisy. Ale poštovní sazby jsou
pestrou a složitou záležitostí a podléhají času a ekonomickým podmínkám.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
ODDÍL DRUHÝ
Poštovní razítka jičínské pošty
Identifikací každého poštovního úřadu jsou poštovní razítka. Nejinak tomu
je i v případě pošty jičínské. Každá z pošt má svoje specifická razítka, která
ukazují na tvůrčího ducha pana poštmistra. Později byla ale razítka dělána
centrálně a pouze razítka příležitostná jsou ukázkou dobré práce návrhářů
a jejich zhotovitelů. V kombinaci se zajímavými frankaturami hledíme na
krásná svědectví doby v níž vznikaly.
Razítka dělíme do základních skupin:
1. razítka poštovních sběren,místních a nádražních poštovních úřadů a
2.
3.
4.
5.
6.
7.
novinových expedicí
razítka vlakových pošt
razítka nádražních poštovních schránek
razítka polních pošt
razítka příležitostná
razítka úřední
razítka různá
Dále rozlišujeme tvary razítek:
A
B
C
D
E
F
G
M
S
řádková
oblouková
do 1850
1835 – 1860 ( různé druhů rámečků
a oblouků)
rámečková
1800 - 1860
němá - zvláštních tvarů 1850 - 1858
jednookruhová
1850 - 1918
čárková
1848 –1918
dvoukruhová
1840 – dodnes
můstková
(krátký nebo dlouhý můstek )
strojová
Poznámka: dělení dle Votočkovi monografie
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Nejprve se nepoužívala žádná další data. Později to byl den a měsíc, pak
přibyl od roku 1867 i rok a to buď celý letopočet, nebo poslední dvě čísla.
Nejprve byl název pošty německý, později ( 1871 ) dvojjazyčný.
Po roce 1870 se začal používat expediční údaj pošty : F = Früh – ráno;
V = Vormittag – dopoledne; M = Mittag- v poledne; N = Nachmittag –
odpoledne; A nebo ABS = Abend - večer.
Od roku 1892 pak arabské a římské číslice, arabské dopolední, římské
odpolední a večerní, expedici pošty.
Na zásilkách také najdeme razítka recomandační, dále razítka upozorňující
na cenný obsah zásilky, razítka pro doplatné, razítko „FRANCO“
(od 1.května 1839 kdy platí poštovné odesilatel) razítka pro opožděné
dopisy a další údaje.
Jednotlivá poštovně historická období dělíme na údobí:
Rakousko - Uherské do 28.10.1918
ČSR I první republiky do 15.3.1939
B und M nacistického protektorátu do 9.5.1945,
ČSR II, ČSSR, období totality do konce roku 1989
ČSFR porevoluční do 31.12.1992
ČR ( po rozpadu ČSFR) - České republiky od 1.1.1993 do současnosti.
První a druhé řádkové razítko používané na jičínské poště.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Období rakouské - předznámkové - od roku
1754 – 1850.
V době založení pošty v Jičíně se pravděpodobně razítka nepoužívala. Zatím
o tom neexistuje důkaz. Razítka se používala jen u vrchních poštovních
správ a v několika málo českých a moravských poštovních stanicích.
Nařízení o používání razítek vydal hrabě Paar 23.7.1781. Od 1.9.1782 pak
měla být používána na všech poštovních úřadech.
V letech 1790 – 1817 se přestalo prakticky razítek používat. Důvody nejsou
známy. Razítko ( v: GITSCHIN ) z této doby, ale existuje a to z roku 1810
(viz. Ing.Z.Štorch Filatelie 19/87) je tedy možné, že se jím razítkovalo i před rokem
1800. V roce 1818 se začalo razítek používat bez vyjímky na všech
poštovních úřadech.
Poštovné v těchto dobách hradil buď odesilatel při podání, nebo adresát při
dodání. Možnost byla též úhrada: polovina při podání a druhá polovina při
dodání. V roce 1794 např. dopis o váze 1 lot stál 8 krejcarů ; 0,5 lotu
4 kr ; 2 loty 32 kr. Od roku 1798 ( 1.8. ) zvýšeno o 50% ; od 15.11.1803
dalších 30% ; od 1.11.1806 dalších 50%, doporučený 1 zlatý 6 kr o
hmotnosti 3 loty. 1.10.1810 byla cena dle hmotnosti rozdělena na deset
skupin a do vzdálenosti 4 poštovních stanic a nad čtyři poštovní stanice.
Razítka jičínské pošty byla jednoduchá řádková a používala, pro vyjádření
ze které pošty je dopis odeslán, německé „von“ respektive v Jičíně jen
zkratku „v“ ( v:GITSCHIN a v: Gitschin)
Po pečlivém měření se nám ukazuji dva typy podle druhu písmen a podtypy
podle jejich velikosti. Poté přichází další řádkové razítko bez onoho „v“ a
bez údaje data .
Dalšími razítky je již celá řada řádkových razítek s datem ve druhém řádku
vyjádřeným zlomkem nebo číslicí a německou zkratkou měsíce v různých
typech. V letech 1842 se oběvují tato razítka v barvě zelené, r.1843 fialové
a roku 1848 světle zelené.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Velice zajímavá jsou v této předznámkové době razítka rekomandační .
Jsou dvojího typu, řádková: RECOMANDIRT v rámečku, které je známo
z roku 1839 a RECOMAN.: ( bez rámečku ) z r. 1842.
Doporučené zásilky, jak se jim dnes všeobecně říká, mají bohatou historii
svého vzniku. Její počátek sahá až do 17.století. Tehdy, ale byly všechny
dopisy i jiné zásilky zapisovány. Tak tomu bylo např.v některých
německých zemích kde tehdejší „ Postaviso“ je dnes považováno za
počátek služby „Einschreiben“ neboli „Doporučeně“.
Zprvu převážně úřední dopisy a poštovní zásilky byly pečlivě sledovány po
celou dobu přepravy. Tyto zásilky, kterým byla věnována zvýšená pozornost
musely být také nějakým způsobem označovány. Ty nejstarší nesly např.
označení „Cito,cito“nebo „citissime nebo „Justicia“. Tyto měly tedy prioritu
na všech poštovních cestách při poskytování čerstvých koní, atd. Běžné bylo
používání značky „Nota bene“ která znamenala buď doušku, nebo
upozornění na důležitou pasáž nebo pokyn uvedený v dopise. V průběhu
18.století se stala běžnou i na adresní straně dopisu. Značku N.B. si
připojoval na adresní stranu zásilky odesilatel, později poštovní úředník.
Výnosem z roku 1788 s účinností od 1.ledna 1789 vstupují oficiálně
doporučené zásilky v rakouských dědičných zemích a tím také na našem
území do dějin poštovního provozu.
V nařízení českého zemského gubernia vyhlášeném jako dodatek k řádu
listovní pošty z prosince 1788 v Praze dne 6.března 1789 se hovoří o
podávání doporučených zásilek proti recepisu neboli „Gegen Recepisse“
Zapisovaly se do protokolu a přidělovaly se jim čísla, aby byl o nich
dokonalý přehled. K těmto zásilkám byl vydáván tzv. „Recepis“ ručně
psané, později tištěné potvrzení o jejím přijetí a Recepis-retour o jejím
přijetí i dodání.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Období rakouské – známkové
1850 - 1918
Rakouské císařství vydalo 1.6. 1850 své první známky a od tohoto data
došlo i v našich zemích k převratné události, která poznamenala celý
poštovní provoz na další staletí . Od této doby jsou nezbytnou součástí
dopisů a dalších poštovních dokladů jak známky tak razítka.
První rakouské známky byly vydány 1.6.1850, tištěny byly na ručním papíru
od roku 1854 na papíru strojním. Byl na nich Rakouský státní znak a měly
několik nominálních hodnot . Platnost měly do roku 1858. Poté již
následovala celá řada emisí poštovních známek s různými náměty:
Merkur, hlava císaře jako silueta, členové habsburské rodiny, vojenské
motivy. Celistvosti začaly být zajímavé svojí frankaturou, razítky a dalšími
doprovodnými znaky poštovního provozu.
Současně s uvedením první emise známek do oběhu byla upravena i
pravidla poštovního provozu a stanoveny poplatky za dopravu poštovních
zásilek podle vzdáleností, váhy a druhu zásilky.
Poštovné za obyčejnou listovní zásilku do váhy jednoho lotu doručenou
v místě činilo 2 krejcary, do 10 poštovních mil 3 krejcary,do 2O mil 6
krejcarů. Příplatek za oznámení doručení zásilky odesilateli pomocí
recepisu „Recepis-Retur“ činilo 6 krejcarů.
Řádkové razítko z konce předznámkového období na dopise se známkou první emise R –U známek
Na zásilkách se známkami první emise najdeme razítka řádková,
používaná ještě v předznámkovém období, ale i razítka jednookruhová a
dvoukruhová, která se začala používat v době platnosti známek prvního
vydání. Používána byla i razítka místní různých tvarů jež mizí v roce 1860.
Poté již následují razítka dvojjazyčná v celé široké škále.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Ukázka kruhových razítek v odobí 1850 - 1917
razítko oválné
razítko jednokruhové
razítko náprstkové
razítko s úplným datem
a dobou odeslání
razítko můstkové
dvojjazyčné
razítko s datumem a rokem
razítko dvoukruhové
dvojjazyčné
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Na doporučených zásilkách bylo používán nejprve razítka malé
dvoukruhové s textem „RECOMANDIRT“ a s označením N° v malém kruhu.
Pravděpodobně byly používány i řádková razítka „ Recoman“ z doby
předznámkové. Před zavedením R - nálepek ještě razítko „R No“
s připsaným číslem zásilky.
Vznik prvních R nálepek spadá do let 1870 – 1875. Od tohoto roku byly
používány postupně na celém území Německa a po zkušebním používání
u Vídeňské pošty v roce 1885 , se dnem 1.10.1886 začaly povinně používat
na všech erárních poštách v celém území Rakouské monarchie a tedy i
v českých zemích. Vyrobeny byly ze žlutého papíru, jsou perforovány a vedle
označení - R - nesou i jméno podacího úřadu a číslo doporučené zásilky a
to v černém tisku. Pro neerární pošty byly rekomandační nálepky zavedeny
až v roce 1899.
Dalším pokrokem v poštovního provozu byl vznik poštovních celin, což jsou
lístky a obálky s již předtištěnou známkou. Nejznámějším je korespondenční lístek vydaný a používaný v Rakousko – Uherské monarchii od
1.10.1869 (tzv. žluťásek) podle žluté natištěné známky v hodnotě
2 krejcary. Po této novince již následuje celá řada korespondenčních lístků
s portrétem mocnáře a obrázkem orlice.
Rekomandační razítka z počátku doporučených dopisů
První R nálepky v R-U.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
V tomto období se vznikem železnice vznikly i razítka vlakové pošty.
Vlakové pošty se dělily na pošty nižšího a vyššího řádu. Byla to razítka
Vlakových poštovních úřadů čili úřednických vlakových pošt z let 1850 až
1918. Razítka vlakových poštovních průvodčích- konduktérů, vlakových
poštovních doprovodů a vlakových pošt nižšího řádu z let 1886 až 1918.
Dále razítka vlakových poštovních průvodčích a doprovodů z let 1866 až
1918 a razítka vlakových pošt nižšího řádu z let 1898 až 1918.
Ukázka vlakových razítek
Masivní využití polních pošt přinesla první světová válka, která zavedla
pluky na bojiště po celé Evropě. Ne jinak to bylo i s jičínským „Zemským
pěším plukem č.11.“
Landsturminfanterieregiment Nr 11 .Jičín (jak se pluk německy nazýval)
používal postupně polní poštu č. 8, č.24, č.52 a č.426
Dopis z bojiště první světové války s poznámkou „zenzurit“ cenzurováno.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
OBDOBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
1918 – 1938
Po první světové válce vzniká samostatné Československo a pošta používá
nejprve tzv. provizoria, tj, razítka zbavená německých, nebo poněmčených
domicilů .
Ukázka provizorních razítek s vylomeným poněmčeným domicilem
První typ definitivního dvoukruhového razítka měl kromě domicilu
v dolní části mezikruží písmena Č.S.P. (Československá pošta)
a po straně můstku dva pootočené křížky. V datovém můstku byl vyznačen
čísly den,měsíc, poslední číslice roku a čas odchodu pošty. Používána
byla v letech 1919 – 1920.
Od roku 1920 pak razítka měla pod můstkem rozlišovací čísla a písmena.
Jako ozdoba byli v razítku dvě hvězdičky. Platná byla až do roku 1939.
Definitivní razítka Československé pošty Typ I.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
V roce 1924 poštovní správa dodala poštovním úřadům nová razítka
II.základního typu. Novým typem bylo razítko bez písmen Č.S.P. Nahrazena
byla třemi hvězdičkami, zůstala rozlišovací čísla a písmena.
Platila do roku 1939.
Dalšími razítky byla razítka peněžní služby, používaná na složenkách
a vplatních šecích peněžních a pojišťovacích ústavů jakož i berního úřadu.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Razítka vlakových pošt byla také vyměněna za nová, nejprve
s písmeny Č.S.P. a poté s hvězdičkami v mezikruží. Nad můstkem
bylo číslo poštovní relace. Dále byla razítka pro vlakové pošty
Hradec Králové – Jičín – Turnov a zpět.
Vlaková razítka všech tří směrů pro poštu z Jičína.
Poprvé se také v roce 1934 resp. 1937 objevila razítka pamětní a to při
příležitosti Valdštejnské výstavy konané k třístému výročí zavraždění
Albrechta z Valdštejna a potom k II. výstavnímu trhu Českého ráje.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Německá
Německá okupace 1939 – 1945
Protektorát Böhmen und Mähren
Po okupaci Československa 15.března 1939 Německem, došlo 8.12.1939
k poněmčení domicilu na poštovních razítkách, byly vydávány nové známky
s názvem protektorátu. Nejprve byl v domicilu jen poněmčený název JIČÍN
na JIČIN (což lze pokládat za určitou kuriozitu) a od 5.5.1940 pak definitivní
domicil německý JITSCHIN / JIČÍN
Pošta používala také strojové dvojjazyčné razítko s pěti vlnkami a dvěmi
hvězdičkami.
Dvojjazyčné byly také rekomandační nálepky s černým rámečkem a později
s rámečkem červeným a písmem černým.
Máme také jedno razítko pamětní z výstavy zotavení a pohostinství z roku
1942 v barvě zelené,které je také jak se patří germanizované.
Poněmčena byla též razítka vlakových pošt.
V Jičíně používaly německé okupační úřady svoji Německou služební poštu
Čechy a Morava, jež měla v Jičíně úřadovnu č.14. Používala čtyřřádkové
gumové razítko „ DEUTSCHE DIENSTPOST/BÖHMEN - MÄHREN/
BEHÖRDENPOSTSTELLE – JITSCHIN“ a číslo úřadovny 14.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Ukázky razítek a R-nálepek z doby Protektorátu B und M.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
OBNOVENÁ
OBNOVENÁ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA,
REPUBLIKA, POZDĚJI
ČESKOSLOVENSKÁ
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
1945 – 1989
S koncem druhé světové války a tím i okupace Československa přišla i celá
řada provizorních razítek a poštovních zajímavostí. Jednou z nich byl i
soukromý přetisk „ Pravda zvítězila !“ s lipovou ratolestí v barvě modré a
červené. Vyrobil jej odborný učitel Alois Fikar, který jím přetiskl řadu hodnot
posledních protektorátních známek s obrazem A.Hittlera. Několik dopisů
ofrankovaných těmito známkami řádně prošlo poštou, než bylo zakázáno
používání soukromých revolučních přetisků.
Krátce v Jičíně pobývala i sovětská polní pošta, která sídlila v domě č.73
na Novém Městě a používala k odesílání zásilek letiště ve Vokšicích.
Prvními porevolučními razítky byla znárodněná razítka na nichž došlo
k vylomení Německého domicilu a to v barvě černé i červené. Používána
byla od 9.5. 1945 .
Přeškrtán byl i německý název města na R nálepkách a poté byly
nahrazeny provizoriem ve formě černého gumového razítka s textem
„ POŠTOVNÍ ÚŘAD JIČÍN“ a paginýrkou vytištěným číslem. Pak už přišly
definitivní nálepky červeno modré.
Nahrazena byla i razítka vlakových pošt a nová vznikla pro prodloužené
trasy TURNOV – JIČÍN – HRADEC KRÁLOVÉ / 154 a automobilová pošta
JIČÍN – NOVÁ PAKA – HRADEC KRÁLOVÉ /1053 a Jičín- Hradec Králové –
Praha /1057 ta měla velký průměr.
Nová razítka československé pošty pak již měla standardní malý formát,
tři hvězdičky a rozlišovací číslo s písmenem.
Ukázka definitivního razítka Československé pošty po roce 1945.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Přetisk Aloise Fikara
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Razítka výplatních otiskovacích strojů
Jičínská pošta používala od třicátých let též strojové razítko. Mezi
jednotlivými razítky byly tři čárkované linky. V můstku datum a čas
odeslání. Nazýván je dle výplatního stroje stejného názvu od německého
výrobce „Frankotyp“. Povolovány byly od roku 1926. Jelikož se osvědčily,
začala pošta povolovat používání těchto strojů i firmám. V Jičíně se u firem
a úřadů objevily až po druhé světové válce.
Razítko z výplatního stroje zavedeného za první republiky.
Razítko výplatního stroje za okupace.
Strojové razítko jičínské pošty dostalo po osvobození formu razítka typu
se třemi hvězdičkami a čtyřmi spojovacími vlnovkami.
Tento druh razítek používaný ve frankovacích strojích firmami a úřady se
objevil v Jičíně roku 1953.
Byly to nejprve dva a to OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR a AGROSTROJ JIČÍN
a od roku 1976 MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR JIČÍN.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
V dalších letech následovali ČESKÁ STÁTNÍ POJIŠŤOVNA pobočka JIČÍN,
OKRESNÍ ODDĚLENÍ ČESKÉHO STÁTISTICKÉHO ÚŘADU
a následovaly další jako např.: OKRESNÍ SOUD V JIČÍNĚ.
Časem se přejmenoval Agrostroj na AGROZET a po roce 1990 ONV na
OKRESNÍ ÚŘAD a MNV na MĚSTSKÝ ÚŘAD a Agrozet na SECO GROUP a.s.
Dále vznikly další úřady a firmy, které frankovací stroje používají:
FINANČNÍ ÚŘAD, VODOHOSPODÁŘSKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST A.S. ,
ÚŘAD PRÁCE, OKRESNÍ SPRÁVA SOCIALNÍHO ZABEZPEČENÍ, VŠEOBECNÁ
ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA, OKRESNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ a
CONTINENTAL TEVES.
Ukázky razítek otiskovacího stroje.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Přímo na poště jsou používány výplatní stroje s kulatým razítkem a
přidanými vlnkami.
V roce 1973 začala pošta používat poštovní směrovací čísla, PSČ.
Ta měla urychlit třídění poštovních zásilek strojním zpracováním.
Došlo tedy k vydání nových razítek jak na přepážkách, tak i ve výplatních
strojích. Jičínská pošta dostala PSČ 506 01.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Razítka pamětní
Po roce 1945 vzniklo první pamětní razítko pro mistrovství ČSR
ve střelbě. Následovalo 650.let města, v roce 1952, o 25.let později
675.let města
Další dvě razítka mají označení Jičín, ale byla vydána u příležitosti prvního
dne vydání známek „ Střelecké terče“ resp. známky se znakem města.
(FDC pof.: 2101 a 2236)
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Doporučené zásilky.
Na doporučené zásilky se i nadále používali rekomandační nálepky
s vyplněným podacím lístkem. S příchodem automatizace poštovního
zpracování zásilek byly vyvinuty tzv. A- Posty, nálepky kam je strojově
natištěno číslo zásilky a její cena.
Dalším krokem pak je odbavování podle čárového kódu, který úplně změnil
podobu rekomandační nálepky.
R nálepky mění svůj vzhled zavedením směrovacích čísel a nálepek
s propagací různých akcí. V Jičíně např. festivalem Jičín město pohádky.
V osmdesátých letech dvacátého století, byly zřízeny pošty Jičín 3 a Jičín 4.
V roce 1993 pak pošta Jičín 5, která spolu s poštou Jičín 1 úřaduje dodnes.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Známky a celiny se vztahem k Jičínu
Celin a známek s námětem Jičína není mnoho. V období 1918 – 1938
vyšlo pět dopisnic.
V roce 1934 to byla série tří obrazových nečíslovaných dopisnic
s reprodukcemi fotografií s náměty z Jičína. Byly to, Valdštejnův zámek,
Masarykovo náměstí a Nádvoří zámku. Všechny v nominální hodnotě 50h.
Roku 1936, v pokračování série z roku 1935, vyšlo dalších 58 dopisnic,
mezi nimi i Jičín, též hodnota 50h.
V edici „Poznej svoji vlast – propagujte její krásy poštou“ byly vydány pod
číslem 6. resp. 7. dvě dopisnice a to „Jičín“ a „Ossarium na vojenském
hřbitově z roku 1866 u Jičína“ v nominálu 60 haléřů.
V roce 1951 vyšla pohlednice s přitištěnou známkou „ Jičín (náměstí)“
Známka vyšla v roce 1977 k výročí 675. let města Jičína (pof. č : 2236)
a to městský znak v nominální hodnotě 60h. Návrh a rytina Josef Herčík.
K prvnímu dni vydání byla též vytvořena obálka prvního dne (FDC)
s pamětním razítkem a rytinou města z roku 1681.
Destiblok známek se znakem města a podpisem rytce p. Josefa Herčíka
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Dopisnice s motivem Jičína z let 1934 a 1936.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Česká republika 1993
Prvního ledna 1993 vznikly rozdělením Česko-slovenské republiky
dva suveréní státy a to Česká republika a Slovenská republika. To se
samozřejmě promítlo i do poštovního provozu, tak jako se to již v historii
stalo několikrát. Začaly vycházet nové známky, byla vyrobena nová razítka
a formuláře atd. Pro filatelisty se opět otevřelo nové pole působnosti a
mohly tak začít znovu obohacovat a budovat své sbírky.
Dne 20. ledna 1993 vyšla první česká poštovní známka se znakem lva.
Provoz pošty se začal s příchodem výpočetní techniky více
automatizovat. Od roku 1994 bylo prvních 125 pošt automatizováno
pomocí systému APOST. Po roce 2000 začíná postupná liberalizace
poštovního trhu.
Toto všechno se samozřejmě týká i jičínské pošty a dá se říci, že začíná
nová poštovní historie.
Razítka prakticky zůstávají můstková s datumem i vročením a
s číslováním pro jednotlivé přepážky. Důležité pro jičínskou poštu je
oddělení od telekomunikací a celková rekonstrukce pošty, která přinesla
zlepšení služeb pro její zákazníky.
Jelikož vzniklo a nebo se přejmenovalo několik úřadů a firem, které buď
používaly a nebo začaly používat výplatní stroje pro své zásilky, vzniklo
několik nových jejich otisků.
Na jičínské poště byla vytvořena v roce 1992 filatelistická přepážka s
vlastním razítkem a prodejem známek, známkových sešitků a celin. Od
roku 1998 je na dobu konání festivalu „Jičín město pohádky“ zřizována
přepážka pohádkové pošty, kde je k dispozici pamětní razítko, případně
k této události vydané celiny a R nálepky. Zájemci mají možnost nechat si
vyrobit dle svého návrhu kupon známky.
Vlastní známka k této každoroční události dosud vydána nebyla.
Vydány byly též pamětní R- nálepky a to k festivali JMP a ke stému výročí
železniční trati Jičín – Turnov.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Pro propagaci Jičína byla vydána českou poštou dopisnice v nominální
hodnotě 4 Kč s fotografií zámku a brány v barevné provedení. Dále v roce
1998 dopisnice bez natištěné známky s obrázkem z výtvarné soutěže a
nápisem JIČÍN – MĚSTO POHÁDKY.
V roce 2004 opět dopisnice s natištěnou známkou v nominální hodnotě
6.50 Kč vydáno Českou poštou s kresbou části náměstí a pohádkovým
drakem, s datem konání a názvem festivalu. V letech 2006 a 2007 opět
dopisnice k festivalu JMP v nominálu 7.50 Kč. První k poctě V. Čtvrtka a
R. Pilaře, druhá s dětským obrázkem.
Další novinkou je odbavování doporučených a ostatních speciálních zásilek
pomocí čárových kódů a tak byly dány do oběhu nové samolepící R nálepky
v bílé barvě a s černým tiskem. V Jičíně od poloviny září 2010.
Poštovnictví prošlo za dobu své existence značným vývojem, který
není v žádném případě ukončen. S příchodem nových technologií se
poštovní odbavování zásilek urychluje a automatizuje. Dochází k postupné
liberalizaci trhu s přepravou dopisů a ostatních zásilek. Česká pošta hledá
úspory v nákladech a nové přístupy k práci se zákazníky. Věřme, že budou
k jejich prospěchu a že poštovní provoz bude i nadále vášní pro sběratele a
historiky.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
cenná nálepka APOST
normální R nálepka
pamětní R nálepka
nejnovější typ R nálepky s čárovým kódem
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Od roku 1999 je používáno při festivalu Jičín město pohádky na pohádkové poště
příležitostné razítko. Každý rok se mění jen datum konání.
Razítko se znakem města je používáno na filatelistické přepážce jičínské pošty.
POŠTOVNÍ HISTORIE JIČÍNA
Použitá literatura:
Václav Engelman: Monografie c.k.poštovního úřaduv Jičíně , Jičín 1898
Mencl Jaroslav: Historická topografie města Jičína Monografie, II.díl
Ing. Emil Votoček: Monografie československých známek, díl 13,14,16 I a II a17 I a II.
Článek ing. Zdeňka Štorcha z časopisu Filatelie., ročník 1977, č.19 a 20.
Kolektiv autorů: Příručka pro sběratele Československých známek a celin, 1988
Pavel Čtvrtník, Jan Galuška a Patricia Tošnerová: Poštovnictví v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku, 2008
Sborníky Poštovního muzea, ročníky 1981, 1985, 1988, 1989 – 90
Jindřich Francek: Dějiny Jičína, 2010
Autor: Jiří Drška, Jičín