PDF - 3,67 MB

Integrovaná ochrana rostlin,
její pojetí, způsoby a přínos
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.
VÚRV, v.v.i. Praha
Osnova prezentace
Proč s intenzitou pěstování škodlivost škodlivých
organismů vzrůstá?
Jaké jsou požadavky na ochranu rostlin?
Definice integrované ochrany rostlin (IOR – IPM)
Nová legislativa EU – příloha III směrnice
2009/128/ES
Příklady nových strategií ochrany rostlin (způsoby
ochrany)
Očekávané přínosy IOR
Proč význam škodlivých organismů
v intenzivním zemědělství stále vzrůstá








S rostoucí intenzitou pěstování vzrůstá hospodářský význam škodlivých
organismů:
Objem škod zvyšuje a stále přibývá nových druhů škodlivých organismů,
přestože se zavádějí stále nové prostředky a metod ochrany.
Efekt vertifolia – nové odrůdy
Efekt resurgence - pesticidy
Koncentrace jednoho druhu plodiny nebo jedné odrůdy do velkých ploch
Změny v pěstebních technologiích (minimalizace)
Zjednodušené osevní postupy (zkracují interval mezi pěstováním stejné
plodiny, nabídka plynulých potravních zdrojů pro škůdce)
Růst mezinárodního obchodu s potravinami a zemědělskými komoditami
Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců:
Efekt vertifolia - nově zaváděné, vysoce výnosové odrůdy, s vysokou kvalitou
produktů poskytují zlepšené podmínky pro vývoj, rozmnožování a šíření
škůdců, mají obvykle také nižší polní odolnost, jejich přirozená
obranyschopnost v procesu šlechtění poklesá.
Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců:
Efekt resurgence – po aplikaci neselektivních pesticidů k přirozeným
nepřátelům škůdců dochází opětovnému oživení populace cílového
škůdce, k indukci přemnožení sekundárních škůdců.
Jaké jsou požadavky na ochranu rostlin?
Zachování zdraví rostlin - předpoklad pro zajištění zdraví hospodářských
zvířat a zdravých a bezpečných potravin, které jsou požadovány pro
zdraví člověka.
Zdraví rostlin - zemědělských plodin - zdravé životní prostředí
Zdraví hospodářských zvířat - kvalita krmiv
Zdraví člověka - kvalita a bezpečnost potravin – ochrana spotřebitele
Syntetické pesticidy (rizika a přínosy):
 zdroj znečištění (voda, půda),
rizikové pro biodiverzitu, rezidua
pesticidů v potravinách (4 % ovoce a zeleniny na trhu na limity MLR)
 ekonomická efektivnost produkčních systémů (konkurenceschopnost
zemědělců)
Pěstitel nechce dobrovolně ze svých zdrojů hradit náklady spojené
s ochranou životního prostředí (jsou cílené dotace řešením problému?)
IOR – principy udržitelného zemědělství, řeší rozpory:
 mezi ekonomickými zájmy pěstitelů a ekologickými zájmy společnosti
 mezi požadavky konzumentů na levné a kvalitní potraviny a požadavky
obyvatel na ochranu životního prostředí
Definice integrované ochrany rostlin
Existuje celá řada definic integrované ochrany rostlin (IOR) – integrated
pest management (IPM).
Jedna z prvních a často používaných definic IOR:
 IOR je systém ochrany používající všechny ekonomicky, ekologicky,
ekonomicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých
organismů pod hladinou škodlivosti s přednostním využitím
přirozených omezujících faktorů.
Jednotícím prvkem definic je, že IOR je systém ochrany, ve kterém se
integrují všechny dostupné metody a prostředky ochrany pro udržení
populací škodlivých organismů pod úrovní jejich hospodářsky
významné škodlivosti.
Integrace je na třech úrovních:
 integrace metod ochrany proti jednomu druhu škůdce (úroveň
populace),
 integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na jedné plodině
(úroveň společenstva),
 integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na všech plodních
v osevním postupu – v čase i prostoru (úroveň ekosystému).
Základní komponenty IOR:
preventivní metody ochrany,
 využívání ekonomických prahů škodlivosti (kritického
počtu),
 využívání metod prognóz a monitorování škodlivých
organismů,
 přednostní využívání selektivních prostředků ochrany vůči
přirozeným nepřátelům škodlivých organismů a
prostředků ochrany neškodných pro životní prostředí,
biologických prostředků a nových strategií v ochraně
rostlin, před širokospektrálními syntetickými pesticidy,
 monitoring rezistence škodlivých organismů k pesticidům
a využívání antirezistentních strategii.
Prevence - monitoring - intervence

Regulace používání pesticidů v EU
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne
21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost
Společenství za účelem dosažení udržitelného požívání
pesticidů.
Závazné použití směrnice a naplňování v ní uvedených zásad
v členských zemích bude nejpozději do 1.1.2014.
Hlavní cíl směrnice:
 chránit lidské zdraví a životní prostředí před možnými
riziky spojenými s používáním pesticidů.
Směrnice obsahuje:
 definici integrované ochrany,
 stanovení podmínek a termínů zavedení systému
integrované ochrany v členských zemích (článek 14),
 obecné zásady integrované ochrany rostlin (příloha III.).
Historie IOR
Počátek: vymezení koncepce 1959 – kaliformští entomologové (van
Der Bosch, Hagen, Smith, Stern) – systémový přístup
k potlačování škodlivých organismů.
IOR zavedena do praxe od konce 70. let.
IOR je otevřený systém, který je možno stále zdokonalovat (je
prioritou výzkumu a poznatky výzkumu ji podporují).
IOR v ČR uplatňují pěstitelé v rámci systémů integrované produkce
ovoce, révy vinné (od počátku 90. let) a částečně u zeleniny
(posledních 5 let).
U polních plodin se uplatňují pouze dílčí prvky systému IOR.
Zdokonalené systémy IOR se uplatňují v rámci systémů integrované
produkce ovoce, zeleniny, révy.
Definice IOR ze směrnice 128/ES
„Integrovaná ochrana rostlin“ - pečlivé zvažování veškerých
dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace
vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací
škodlivých organismů a udržují používání přípravků na
ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze
z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a
které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo
životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin
klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším
narušení zemědělských ekosystémů a podporuje
mechanismy přirozené ochrany proti škodlivým
organismům.
IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším
narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené
mechanismy ochrany před škodlivými organismy“
Komentář k naplňování článku č. 14
směrnice 2009/128/ES, IOR
Povinnosti pro členské státy. Státy EU :
 přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před
škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů tak, aby
profesionální uživatelé pesticidů upřednostňovali postupy a
přípravky, které představují co nejnižší riziko pro lidské zdraví a
životní prostředí.

zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování IOR nebo podpoří
jejich uplatňování, zejména zajistí, aby profesionální uživatelé
měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu
škodlivých organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin
včetně poradenských služeb v oblasti IOR.

popíší ve svých akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby
všichni profesionální uživatelé uplatňovali zásady podle přílohy
III – přitom zohlední vědecko-technický pokrok (nejpozději od
1.1. 2014).
Komentář k naplňování článku č. 14
směrnice 2009/128/ES, IOR
Státy EU stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby
profesionální uživatelé na dobrovolném základě
uplatňovali pokyny IOR určené pro jednotlivé plodiny
nebo odvětví.
Základem pro naplňování opatření ze strany uživatelů
pesticidů je naplňování zásad uvedených v příloze III.
Směrnice
Klíčové bude:
 jak budou legislativně stanoveny pobídky – například
dotační tituly za tvorbu veřejných statků (uplatňování IOR
na rámec požadavků zákona – v systémech integrované
produkce, v ekologickém zemědělství)
 jak budou legislativně stanoveny sankce a jejich
vymahatelnost (dle čl. 17) za porušení vnitrostátních
předpisů (např. za nedodržování stanoveného minima
naplňování zásad dle přílohy III).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR a
možnosti jejich uplatňování v současnosti.
V příloze je definováno celkem 8 zásad pro uplatňování IOR
(text zásad je upraven podle národní terminologie a doplněn
vysvětlením a komentáři s příklady za účelem lepšího
porozumění a snazšího využívání pěstiteli):
1.







Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů (mimo
pesticidů)
střídání plodin (osevní postupy),
vhodné pěstitelské postupy (vhodná agrotechnická opatření: např. doby
výsevu, hustota výsevu, podsev, úsporné systémy obdělávání půdy, vhodné
mechanizační prostředky),
pěstování odolných nebo tolerantních odrůd (včetně geneticky
modifikovaných),
používání certifikovaného osiva a sadby,
vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,
hygienická opatření pro zamezení šíření škodlivých organismů (např. čištění
strojů a zařízení),
ochrana a podpora užitečných organismů (například využíváním
ekologických infrastruktur na produkční plochách i mimo ně).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR
2.


3.


Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání
systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné
diagnózy
sledování škodlivých organismů pomocí vhodných a dostupných
postupů a nástrojů (metody diagnostiky, metody monitorování,
automatické meteostanice, expertní systémy atd.) na konkrétních
stanovištích,
a pokud je to možné, využívání služeb odborně kvalifikovaných
poradců.
Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti
(kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu
na poli
zahrnuje rozhodování uživatele pesticidů, kdy a zda použije opatření na
ochranu rostlin,
prahy škodlivosti (kritické počty) by měly být stanoveny na základě
vědecky získaných dat a musí zohledňovat podmínky dané oblasti,
konkrétní území, případně plodinu a odrůdu a zvláštní klimatické nebo
meteorologické podmínky.
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR
4.

5.


Preference všech nechemických prostředků a metod před
chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu
před škodlivými organismy
preference biologických prostředků ochrany (včetně botanických
pesticidů), fyzikálních metod ochrany, jiných nechemických
metod a prostředky ochrany a nových strategií v ochraně rostlin
(například využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům).
Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co
nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové
organismy a životní prostředí
preference co nejvíce specifických přípravků k danému
škodlivému organismu (omezení používání širokospektrálních
pesticidů),
preference přípravků s minimálními riziky na lidské zdraví
(například minimalizace reziduí pesticidů v produktech), na
necílové organismy a na životní prostředí (například eliminace
perzistentních přípravků).
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR
6.



7.


Použití pesticidů pouze v nezbytném rozsahu
regulace pesticidů optimalizací dávek a četností aplikací pesticidů,
výběrová ošetření,
omezení rizik pro okolní vegetaci (úletů pesticidů),
omezení rizik vzniku rezistence populací škodlivých organismů k
pesticidům
Uplatňování antirezistentních strategií
pokud je známé riziko rezistence vůči určitému opatření a pokud
početnost škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření
plodin pesticidy, pak je nutné uplatňovat systémy pro zabránění
nebo oddálení vzniku rezistence škodlivého organismu k pesticidu,
pro zachování účinnosti přípravků, je třeba zejména střídat
přípravky z různým mechanismem účinku účinných látek,
informovat o rizicích vzniku a výskytu rezistentních populací,
zajistit dostupné metody diagnostiky rezistence škodlivých
organismů k pesticidům a metody monitorování rezistence k
pesticidům.
Příloha III. směrnice 128/ES, obecné zásady IOR
8.

Ověřování úspěšnosti provedených ochranných
opatření
ověřování úspěšnosti používaných pesticidů a dalších
opatření v ochraně rostlin by mělo být prováděno
každým profesionálním uživatelem na základě evidence
používání pesticidů a na základě sledování škodlivých
organismů.
Nové strategie v ochraně rostlin
Očekáváme plošné rozšíření nových strategií, které jsou v současné době
řešeny výzkumně anebo se provádí ověřování jejich účinnosti za
účelem registrace
GMO zemědělské plodiny tolerantní k herbicidům, rezistentní
k chorobám a škůdcům
 Bt kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2005
může v EU pěstovat.
Využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům (dezorientace) v
ochraně proti různým obalečům v révě vinné a v ovocných sadech (řešení
rezistence k insekticidům, dětská výživa, (i pro ekologické zemědělství?)
Biologické prostředky ochrany proti škůdcům a původcům chorob přípravky na bázi bakulovirů v ochraně ovocných kultur před škůdci (i
pro ekologické zemědělství), Botanické insekticidy – přípravky na bázi
azadirachtinu (ochrana ovoce a zeleniny, bezreziduální, i pro ekologické
zemědělství)
Antirezistentní strategie (prevence a oddálení)
Strategie využívání GMO v ochraně
rostlin proti škůdcům
Strategie „GMO místo pesticidů“ - největší potenciál pro plošné rozšíření
Bt-kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2004 může
v EU pěstovat .
 Ochrana pomocí Bt-kukuřice vůči zavíječi je významně účinnější než
ochrana pomocí pesticidů a přitom nemá vedlejší nepříznivý vliv na
biodiverzitu společenstev členovců jako aplikace většiny insekticidů.
 Výsledky našich dlouholetých pokusů prokázaly, že přínosy pěstování Btkukuřice významně převyšují možná rizika.
Potenciální rizika:
 potenciální vznik populací zavíječe rezistentního k delta toxinu z Bacillus
thuringiensis - antirezistetních strategií, tj. monitoringem citlivosti škůdce
k toxinu a využíváním refugií (pěstováním nejméně 20% ploch
konvenčních hybridů kukuřice).
 možná kontaminace sousedních porostů konvenční kukuřice pylem Btkukuřice (dodržování zásad koexistence, tj. izolačních vzdáleností)
kukuřice na zrno v ČR přibližně 99.000 ha
na více než polovině této plochy zavíječ kukuřičný působí hospodářsky významné
škody
Přehled o ochraně proti
zavíječi kukuřičnému v ČR
Zavíječ kukuřičný – poškození porostu
IZOLINIE
BT
Napadení palic houbovými patogeny v místech
poškození zavíječem kukuřičným
Analýza mykotoxinů – výsledky 2002
500,00
Ruzyně
Ivanovice n/H
450,00
400,00
350,00
ppm
300,00
250,00
200,00
150,00
100,00
50,00
0,00
Bt-Ivanovice
Izo-Ivanovice
Izo-TrichIvanovice
RaisaIvanovice
Raisa-TrichIvanovice
deoxynivalenol (DON)
Bt-Ruzyně
T-2 toxin
Izo-Ruzyně
fumonisiny
Izo-TrichRuzyně
zearalenon
Raisa-Ruzyně
Raisa-TrichRuzyně
Potenciální rizika Bt kukuřice a management rizik
• Zemědělská - riziko rychlé selekce rezistentních populací
zavíječe k Bt-toxinu, zásady koexistence
• K oddálení nástupu rezistentních populací u zavíječe
kukuřičného je nutné uplatňovat antirezistetní strategie
• Povinné zásady - dodržení nejméně 20 % ploch
netransgenních hybridů jako refugií (obsevu) pro uchování
citlivosti místních populací zavíječe k Bt toxinu
• Netransgenní kukuřici v refugiích bude možné dle stupně
napadení zavíječem ošetřovat pomocí biologické ochrany či
selektivních insekticidů jako je přípravek Integro
Přínosy zavedení Bt kukuřice do praxe
Při pěstování Bt kukuřice přínosy významně převyšují
potenciální rizika
 Zvýšení ekonomické efektivnosti produkce
 Snížení spotřeby insekticidů a rizik spojených s jejich
manipulací
 V porovnání s chemickou ochranou menší negativní vliv
na necílové organismy
 Redukce poškození rostlin kukuřice zavíječem, snížený
výskyt houbových patogenů v palicích, snížení
sklizňových ztrát (redukce zlomených stébel a vylomených
palic)
 Zvýšení kvality produktu (snížení obsahu mykotoxinů)

Strategie využívání feromonů v přímé ochraně
proti škůdcům
Strategie „feromony místo pesticidů“
 Feromony jsou chemické látky, které hmyzu slouží k dorozumívání.
 Sexuální atraktanty, uvolňuje samička, aby přilákala samečka k páření (podle
přírodních modelů je lze syntetizovat).
Metoda dezorientace (matení) neboli strategie „přerušení páření“.
 V ČR v současnosti nejvíce rozšiřována (pomocné prostředky ochrany).
Princip: vysoká koncentrace feromonu, která je v prostředí celého sadu, zabrání
samcům nalézt samičky a ty zůstanou bez oplození.
 Dostatečná účinnost a ekonomická efektivnost metody dezorientace závisí na
populační hustotě škůdce, velikosti aplikované plochy a expozici terénu.
 Při vysoké populační hustotě škůdce je třeba nejprve populaci snížit aplikací
účinných insekticidů anebo v prvních letech provádět korekční zásahy insekticidy.
 S velikostí aplikované plochy se účinnost zvyšuje a zejména se snižují náklady na
ochranu, které také poklesají po víceleté aplikaci metody.
 Použití feromonů metodou dezorientace má řadu výhod, ale i omezení a vyžaduje
metodické pokyny a odborný servis.
Metoda dezorientace – matting disruption
ISOMATE® C plus
Složení: feromon obaleče jablečného
ISOMATE® C LR
Složení: feromon obaleče jablečného + obaleče
zimolezového + obaleče ovocného
ECODIANE
Složení: feromon obaleče jablečného
Přilákej a zabij – attract and kill
přípravky na bázi kombinace pyretroidu a feromonu
Appeal (cyfluthrin 4% + codlemone 0,1%)
LastCallTM CM (permethrin 6% + codlemone 0,16%)
4 mm
REZISTENCE BLÝSKÁČKA ŘEPKOVÉHO V ČR
použití biologických metod – topikální aplikace na dospělce
zahájení výzkumu pomocí proteomických metod
testování rezistence k pyretroidům a k organofosfátům
Karlštejn
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Hrádek nad Nisou
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Sobotice
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Kohoutov
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Korelace mezi mortalitou blýskáčka řepkového
po aplikaci lambda-cyhalothrinu a deltamethrinu
100
lambda-cyhalothrin
90
80
70
60
50
40
30
20
y = 0.8852x + 9.3227
R² = 0.5787
10
0
0
20
40
60
deltamethrin
80
100
Přípravky pro střídání proti blýskáčku řepkovému
- antirezistentní strategie
1.
2.
3.
4.
5.
6.
neonikotinoidy (Mospilan, Calypso, Biscaya)
organofosfáty (Actellic, Metanion)
směsné přípravky (Nurelle)
pyretroidy I (ether pyrethroidy) (Trebon, Mavrik)
pyretroidy II (ester pyrethroidy) (Cyperkill, Alimethrin,
Cyper, Alfamethrin, Vaztak, Fury, Karate, Decis, Bulldock,
Rapid)
pyretroidy III (bifentrin) (Talstar)
IOR a trvale udržitelné zemědělství (využívání
agroekosystémů)
Možnosti řešení rozporu mezi požadavky ekonomickými a
environmentálními
 Za omezování negativních dopadů ochrany na životní
prostředí, která spočívá v redukci spotřeby syntetických
pesticidů, která omezuje produkci nebo zvyšuje náklady na
ochranná opatření, požadují pěstitelé od společnosti
příspěvek.
 V modelu evropského zemědělství mohou pěstitelé získat
od společnosti finanční kompenzace, kterými jsou
například různé platby za péči o krajinu a provádění
požadovaných agroenvironmentálních opatření (produkci
veřejných statků)
 Lze očekávat posílení významu těchto kompenzací
IOR má pozitivní vliv na biodiverzitu
Biodiverzita je zjednodušeně druhová pestrost společenstev
 Biodiverzita společenstva: například biodiverzita členovců na poli,
je tím vyšší, čím větší počet druhů se tam vyskytuje a také čím více
mají vyrovnanou populační hustotu
 Přemnožení jednoho druhu škůdce tak může nejprve snížit
biodiverzitu, že jsou ostatní druhy škůdců potlačeny, následně se
však může zvýšit, například po namnožení komplexu přirozených
nepřátel (přemnožení mšic)
 Používání
neselektivních insekticidů způsobuje snižování
biodiverzity společenstev
 Používání selektivních insekticidů většinou nemá negativní vliv na
biodiverzitu, může ji zvyšovat (podpora výskytu minoritních
druhů herbivorů a komplexu jejich přirozených nepřátel)
 Biologické prostředky ochrany a nechemické metody obvykle
zvyšují diverzitu v agroekosystému.
Integrovaná ochrana rostlin a kvalita a
bezpečnost potravin
Přísný státní dozor, systém zákazů a kontrol, které zajišťují dodržování
norem a standardů platných pro dané období
Trend současnosti - zpřísňování limitů cizorodých látek (rezidua
pesticidů, přírodní kontaminanty – mykotoxiny)
V EU postupná harmonizace norem a přípustných limitů těchto
kontaminantů v potravinách
Účinnost státního dozoru nad bezpečností potravin je omezená
Například
 Při kontrolách ovoce a zeleniny v zemích EU i v ČR - okolo 4 %
vzorků s rezidui pesticidů nad povolenými limity
 Pod povolenými limity je výskyt reziduí pesticidů zcela běžný, často
několika různých účinných látek současně
IOR při důsledném uplatňování může snížit obsah reziduí pesticidů pod
práh detekce (na nulu) – realizace dozoru „od farmy po vidličku“
Od vidlí po vidličku
Integrovaná ochrana rostlin a trh
s potravinami – ochrana spotřebitele
Vztahy mezi trhem, obchodem, kvalitou produktů a způsoby jejich výroby,
včetně použitého systému ochrany jsou komplikované a ve většině
případů neodpovídají realitě.
Spotřebitel obdrží informaci o kvalitě produktu, která není založena na
kritériích vnitřní kvality produktu a způsobu výroby.
Trhy jsou často pokřiveny a neodrážejí hodnotu služeb, kterou jim
společnost přisuzuje.
Vnitřní kvalita produktu zahrnuje složky zdravotní, ekologickou, etickou a
sociální (IOR podporuje tyto složky kvality produktu).
Jak ovlivnit certifikační schémata kvality potravin, jak usměrnit obchodní
řetězce a informovat a ovlivnit spotřebitele?
Do certifikačních schémat kvality potravin zahrnout kritéria způsobů
produkce (IOR, integrovanou produkci) – jako garanci za bezpečnost
potravin (příklad zdravé ovoce ze SISPO)
Certifikace kvality potravin
Produkty organického zemědělství - dobrá informovanost (speciální trh)
Potraviny ze systémů integrované produkce (ovoce, réva vinná, zelenina) - nízká
informovanost
Dodržování směrnice a nezávislý systém kontroly je zárukou vysoké kvality
produktů, jejich zdravotní nezávadnosti při hospodaření blízkého přírodě ochranná známka
Současný problém v EU:
 směrnice pro integrovanou produkci nejsou sjednoceny v jednotlivých zemích
 používaná certifikační schémata jsou značně různorodá
Například u ovoce
 Certifikační schéma založen na uplatnění směrnice IP (Španělsko, Itálie, Francie)
 Jsou uznávána obchodními řetězci nejen v těchto zemích, ale například i
Německu
 Certifikace kvality ovoce je založena na jiných schématech (například QM
(Quality Management), který zahrnuje EUREP GAP - dobrá zemědělská praxe)
nebo systém BRC - jiné země, například Holandsko)
 V ČR se v certifikačních schématech kvality ovoce směrnice IP dosud neuplatňují
a obchodní řetězce nevyužívají ochrannou známku IP
Pyramida kvality potravin
Mezinárodní organizace OILB usiluje, aby systémy integrované produkce
byly v EU sjednoceny, byly uznány v certifikačních schématech kvality a
nalezly odpovídající místo v nové agrární politice společenství
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy EU
IOR je základem pro naplňování principů udržitelného
zemědělství.
Regulace pesticidů bez negativních dopadů na kvalitu
produktů a efektivnost pěstebních systémů.
Podpora a zavádění nových strategií ochrany rostlin,
biologických metod a prostředků jako alternativy konvenční
ochrany rostlin.
Závazky státu v podpoře zavádění IOR (informační systémy a
poradenství) jsou větší než očekávané sankce za nedodržení
legislativních požadavků ze strany pěstitelů.
Nadstandardní plnění požadavků IOR může být základem pro
úhradu veřejných statků (dotací) pro systémy integrované
produkce a pro ekologické zemědělství.
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy EU
Trend snížení rizik syntetických pesticidů pro životní
prostředí a pro zdraví lidí (postupné omezení spotřeby
rizikových pesticidů).
 Trend snižování závislosti na syntetických pesticidech při
zachování rozsahu produkce a zvýšení kvality produktů
(snižování škodlivosti š.o.)
 Trend nárůstu selektivních pesticidů, biologických prostředků
a alternativních metod ochrany, včetně transgenních rostlin a
GMO (očekávané i neočekávané změny ve strategii
producentů pesticidů a osiv?, politické uvolnění GMO?)
 Přechodné zvýšení nákladů u pěstitelů na IOR (riziko? –
budou řešit kompenzace za úhradu veřejných statků?).

Očekávané přínosy IOR
Zdokonalené systémy IOR se uplatní v rámci systémů integrované
produkce ovoce, zeleniny, révy atd. (do budoucna také u
polních plodin).
Přínosy IOR v systémech integrované produkce:
 na minimalizaci rizik pesticidů pro životní prostředí, tj. na
produkci veřejných statků (na které bude pravděpodobně možné
vázat pobídky státu - budoucí systémy dotací),
 zdravé a bezpečné potraviny (domácího původu) budou mít
lepší uplatnění na trhu.
Přínosy biologických a dalších nechemických metod ochrany v
systémech ekologického zemědělství:
 zvýšení efektivity ekologického pěstování, zvýšení kvality
ekologických produktů.