Dokument PDF - Výzkumné centrum TEXTIL II

Transkript

Listů zprávy:
Listů příloh:
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
EURO TEXTILNÍ REGION
ČESKÁ REPUBLIKA
(NEOPONOVANÁ PŘEDBĚŽNÁ VERZE)
listopad 2004
O
B S A H
Seznam použitých zkratek, pojmů a literatury
I.
Úvod
5
II. ETR a charakteristika prostředí - stav z 2003/2004
II.1
II.2
II.2.1
II.2.2
II.3
II.3.1
II.3.2
II.3.3
II.3.4
II.3.5
II.3.6
II.3.7
II.3.8
II.3.9
II.4
II.5
II.6
________________ 7
Vznik a současný stav ETR_________________________________________________________7
Vymezení ETR ___________________________________________________________________7
ETR na území ČR _____________________________________________________________11
Území ETR v SRN a Polsku _____________________________________________________13
Současná struktura euroregionů na české straně_________________________________________14
Euroregion EGRENSIS _________________________________________________________14
Euroregion KRUŠNOHOŔÍ _____________________________________________________15
Euroregion LABE _____________________________________________________________15
Euroregion NISA ______________________________________________________________16
Euroregion GLACENSIS _______________________________________________________16
Euroregion PRADÉD __________________________________________________________17
Euroregion SILESIA ___________________________________________________________18
Euroregion BESKYDY _________________________________________________________18
Euroregion TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO – Slask Cieszynsky _______________________________19
Základní charakteristiky ETR_______________________________________________________20
Demografická situace _____________________________________________________________23
Zaměstnanost a její vývoj__________________________________________________________25
III. Výzkumný a inovační potenciál
III.1
III.1.1
III.1.2
III.1.3
III.1.4
III.2
III.3
III.3.1
III.3.2
III.3.3
III.3.4
III.3.5
III.4
III.5
III.6
III.7
________________ 4
_______________ 31
Stav a možnosti spolupráce v rámci EU, ______________________________________________41
Historické souvislosti a mezi oborové propojení TOP ____________________________________42
Inovace a znalostní ekonomika______________________________________________________42
Nové tržní mechanismy ___________________________________________________________42
Výzkum a inovace v EU___________________________________________________________42
VZaložení a poslání třísstranného inovačního svazu _____________________________________42
Ustavení inovační sítě a kooperační burzy _____________________________________________42
Sasko a Brandembursko ___________________________________________________________42
Polsko _________________________________________________________________________42
Česká republika _________________________________________________________________42
Možná rizika ETR _______________________________________________________________42
Společné aktivity inovační sítě ETR _________________________________________________42
Inovační ceny ___________________________________________________________________50
Design, jeho význam a využití ______________________________________________________50
Instituce zaměřené na T+O v české části ETR __________________________________________54
Možnosti využití 6. rámcového programu _____________________________________________57
IV. Návrh strategie inovační politiky
_______________ 61
IV.1
Možnosti vzniku sítě inovačních míst _______________________________________________61
IV.2
IV.3
A.
B.
C.
D.
E.
F.
G.
H.
IV.4
Návrh propojení s výrobními podniky v ETR __________________________________________63
Změny potřebné pro zajištění inovační politiky _________________________________________64
Feminizace _____________________________________________________________________64
Zaměstnávání cizích státních příslušníků ______________________________________________64
Jazyková příprava________________________________________________________________66
Délka učebního poměru___________________________________________________________67
Potřebné změny v přístupu ke střednímu vzdělání, vyvolané změnou systému učebního systému __68
Optimalizace kapacit středních odborných škol _________________________________________69
Studijní obor - oděvní technik ______________________________________________________70
Studijní obor - textilní technik______________________________________________________73
Pilotní strategický plán rozvoje TOP VČ kraje _________________________________________74
V. Závěr
V.1
_______________ 78
Předpokládané přínosy pro TOP ČR _________________________________________________78
V.2
V.3
V.4
V.5
Definování možností zapojení do programů EU a strukturálních fondů ______________________81
Propagace odvětví jako moderního průmyslu __________________________________________85
Náměty na uplatnění projektů v rámci programů INTERREG III A _________________________90
Náměty na uplatnění projektů v rámci vybraných programů _______________________________93
Literatura
_______________ 94
Přílohy
_______________ 95
I.
II.
III.
IV.
V.
Přílohy I. kapitoly __________________________________________________________________95
Přílohy II. kapitoly ________________________________________________________________100
Přílohy III. kapitoly ________________________________________________________________112
Přílohy IV. kapitoly________________________________________________________________112
Přílohy V. kapitoly ________________________________________________________________160
Listopad 2004
Seznam použitých zkratek
ZKRATKY A POJMY
ATOK
ČSHF
Asociace textilního-oděvního- kožedělného průmyslu
Česko – saské hospodářské fórum
EK
ETR
HLG
ISŠ
MMR
MPO
MPSV
MSP
OP
OU
PESZ
PrŠ
Evropská komise
EURO TEXTILNÍ REGION
High Level Group / Skupina na nejvyšší úrovni
Integrovaná střední škola
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Malé a střední podniky
Oděvní průmysl
Odborné učiliště
Pan-Euro-Mediterranean Zone, Pan-euro-středomořská zóna volného obchodu
Praktická škola
SOŠ
SOU
Střední odborná škola
SPŠ
SRN
SŠ
STWZ
Střední odborné učiliště
Střední průmyslová škola
Spolková republika Německo
Střední škola
TOP
TP
TUL
U
Textilní a oděvní průmysl
Textilní průmysl
Technická univerzita v Liberci
Učiliště
V+V
VTI e.v.
STCHK
AIP/STP ČR
Věda a výzkum
Svaz severo –východo německého textilního a oděvního průmyslu
Spolek textilních chemiků a koloristů
Asociace pro inovační podnikání /Společnost technologických parků
Euro Textil Region – zpráva pro rok 2004
Strana 4
Listopad 2004
I.
Úvod
Ekonomická situace textilního a oděvního průmyslu v EU je komplikovaná. V posledních
několika letech došlo k významným propadům výroby a zaměstnanosti. Podle oficiálních
údajů [2] se odhaduje, že v roce 2003 poklesla výroba o další 4,4 % a zaměstnanost o 7,1 %
Příčinou tohoto stavu je kombinace mnoha faktorů:
-
Textilní odvětví pocítilo v plném rozsahu dopad hospodářského zpomalení v EU a
omezení hlavních vývozních trzích EU.
-
Vývoj kurzu dolaru a eura měl negativní účinek na cenovou konkurenceschopnost
některých druhů výrobků
-
Rozvoj Pan – Euro- Středomořské Zóny (PESZ) a příprava na nové ekonomické
podmínky po roce 2005 (jako důsledku odstranění kvót) vedly k dalšímu přemísťování
výrobních kapacit uvnitř a vně evropské pětadvacítky (EU-25).
Jednou ze zajímavých možností jak čelit těmto problémům je vytvořit struktury
umožňující zajištění vzájemné spolupráce a kooperace mezi regiony EU, které mají podobnou
strukturu a pociťují vzájemnou výhodnost takovéhoto propojení. Důležitým faktorem je také
možnost společného postupu při řešení problémů TOP (textilního a oděvního průmyslu) a
společné využívání možností zapojení do projektů EU v rámci různých programů.
V předložené zprávě je popsán projekt Euro Textilní Region (ETR), který je
výsledkem několikaletého jednání mezi partnery z ČR, Saska a Polska. Chronologie vzniku
projektu je uvedena v příloze I.1 a poslední komuniké zúčastněných partnerů v příloze I.2.
Vzhledem k poslání zprávy jsou uvedeny jak podmínky v ETR související s lidskými zdroji a
kapacitami tak i výzkumný a inovační potenciál a možná strategie inovační politiky. V řadě
případů tvoří návrhy pouze jedno z možných řešení. Předpokládá se, že v průběhu činnosti
ETR dojde postupně k precizaci a vymezení rozsahu kooperací.
Projekt ETR je v souladu se strategickými záměry Komise EU a doporučeními HLG
(viz kap II.1). Navazuje na obdobné studie vytvořené partnery ze SRN a Polska. Je základem
pro další jednání o formalizaci ETR umožní realizaci konkrétních aktivit.
Vybrané výsledky bude možné přímo využít pro práci a jednání ČSHF, které má jako
Strana 5
Listopad 2004
hlavní cíl stát se informačně-realizační platformou, kde by státní správa prezentovala
možnosti spolupráce podnikatelů (zejména malých a středních) obou zemí. ČSHF by zároveň
chtěla této spolupráci účinně napomoci, zejména přímou podporou ať již z fondů Evropské
unie nebo z fondů státních rozpočtů obou zemí. Lze také očekávat, že tuto zprávu bude možno
využít také pro jednání mezi českou a polskou stranou na úrovni MPO i příslušných regionů.
Předložená zpráva může také napomoci:
1. Regionální orgánům a institucím při přípravě jejich plánů rozvoje a pro podporu dílčích
projektů v rámci regionální spolupráce v prostoru ETR
2. Podnikatelským subjektům jako námět k inovační politice a spolupráci s vědeckovýzkumnou základnou v regionu ETR včetně navazování vzájemné spolupráce a kooperace
ve výrobě i obchodě
3. Propojení vzdělávací soustavy partnerských zemí, zejména s ohledem na přípravu textilních
odborníků v rámci celoživotního vzdělávání (CPD- „continual professional development“) a
školení vybraných profesí.
7. Konkrétnímu propojení vědecko-výzkumných kapacit umožňující optimální využití
speciálních přístrojů a laboratoří, přípravu společných projektů, vědecko technických akcí.
7. Organizačnímu zabezpečení transferu technologií a inovací zejména vyšších řádů do
podniků v regionu ETR.
8. K získání potřebných argumentů a podkladů ke společnému postupu při prosazování
projektu ETR a zajištění čerpání prostředků na jeho realizaci z fondů EU
Praha, listopad 2004
Strana 6
Listopad 2004
II.
ETR a charakteristika prostředí
II.1
Vznik a současný stav ETR
Námět a první přípravné práce na prosazení myšlenky a následně projektu ETR byly
zahájeny v roce 2001. Iniciátorem byl Svaz severo-východo-německého textilního a oděvního
průmyslu (VTI) se sídlem v Chemnitz.
Uskutečnila se řada pracovních setkání, na kterých byl projednáván společný postup
při přípravě studií a projektů, potřebných k účasti v mezinárodních programech EU
(chronologie projektu ETR je v příloze 1). Německá i polská strana zpracovaly již před třemi
lety základní studie „Potenciální analýza rozvoje“, které popisují stávající stav a možnosti
propojení sil i kapitálu se zaměřením především na výzkum a vývoj. Byl založen třístranný
Inovační svaz (duben 2004) s plánem práce na období 2004 až 2006 (podrobněji viz kapitola
V.3).
Oficiální garanti zastřešující aktivity projektu ETR jsou
ATOK – Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu
STFI – Saský textilní výzkumný ústav, Chemnitz
VTI – Verband der Nord-Ostdeutschen Textil-und Bekleidungsindustrie E.V.
STPZ - Stowarzyszenie Tekstylne Polski Zachodni, Dolnoslezské vojvodství
Tito partneři se soustředili především na :
-
propagaci projektu ETR na výstavách a veletrzích v Lipsku (Comfortex) a ČR (Styl)
-
stanovení společných postupů a organizování vybraných akcí (semináře, pracovní
skupiny, vytváření databáze, apod.).
A. Dosavadní stav ETR
Vůdčí silou projektu je německá strana, která disponuje dostatečnými finančními
prostředky z rozpočtu saské vlády, určené k rozvoji průmyslové výroby v regionu. Podobně
na tom jsou v Polsku. Česká strana zatím za ostatními partnery viditelně zaostává. Hlavním
důvodem byla otázka financování nákladů na zpracování potřebných studií, vytvoření
databáze a vlastní zpracování základní studie.
Strana 7
Listopad 2004
O spolupráci v rámci ETR je v současné době výrazný zájem ze strany regionálních
institucí, jmenovitě hejtmanství. Bylo osloveno 7 hejtmanů, kteří byli vyzváni k tomu, aby se
vyjádřili k chystanému projektu ETR i k osnově této studie. Všichni se vyjádřili kladně a
uvedli, že jsou připraveni k aktivní účasti na realizaci projektu ETR v rámci regionálních
plánů rozvoje (viz příloha č I.2 Komuniké ze setkání zástupců regionů, MPO, MPSV, MMR,
regionálních hospodářských komor, ATOK a podniků dne 28.8.2004 ve Varnsdorfu). Je
registrován zvyšující se zájem regionálních HK o účast v projektu. To se týká především
Východočeské HK.
Projekt ETR se postupně prezentoval i během setkání v rámci dílčích regionálních
projektů jako např. 3 – CIP. Ten je zastřešen INTERREG III C a týká se třístranné spolupráce
v oboru Inovační ofensivy, kde je textilní průmysl uváděn jako jeden ze základních oborů
spolupráce mezi příhraničními oblastmi Německa, Polska a České republiky. Na naší straně je
oblast vymezena Libereckým, Ústeckým a Karlovarským krajem.
Na zasedání ve Forstu (prosinec 2003) podepsal ATOK „Letter of Intent“ o spolupráci
při řešení části projektu, týkající se zmapování vědecko-výzkumných kapacit a vzdělávacích
institucí v jednotlivých státech, možnostech vzájemné spolupráce.
V letech 1999 – 2001 se také poměrně výrazně profilovalo Česko-saské hospodářské
fórum.(ČSHF). Oboustranná jednání se konala vždy pod záštitou ministra průmyslu a
obchodu ČR a ministra hospodářství a práce Saska. Poslední fórum se konalo v Brně při
mezinárodním strojírenském veletrhu 2003 a bylo pro projekt ETR rozhodující. MPO
přislíbilo jeho finanční i morální podporu a vyčlenilo prostředky na zpracování této studie.
V únoru 2004 došlo k jednání českých a saských partnerů (saský ministr p.Gillo a
náměstek ministra p.Petříček). Při této příležitosti byla především diskutována otázka
spolupráce malých a středních podniků a činnost ČSHF. Kromě ministerstev spolupracují na
přípravě i jednání ČSHF také Organizace pro rozvoj podnikání Saska (Wirschaftförderung
Sachsen), agentura Czechinvest a Česko-německá obchodní a průmyslová komora v Praze. Je
možno konstatovat, že ČSHF je příspěvkem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a
Ministerstva hospodářství a práce Svobodného státu Sasko ke konkretizaci závěrů setkání
premiérů obou států. Jedná se především o podporu malého a středního podnikání a
profilování směrů vzájemné spolupráce. Oba premiéři naznačili jako perspektivní oblasti
spolupráci subdodavatelů pro automobilový průmysl a spolupráci v dopravě. Lze očekávat, že
projekt ETR, usnadní textilnímu a oděvnímu průmyslu snazší zapojení mezi významné
subdodavatele výše uvedených perspektivních odvětví.
Strana 8
Listopad 2004
B. Soulad ETR s politikou EU
Dne 29. října 2003 přijala Evropská Komise (EK) zprávu „Budoucnost textilního a
oděvního průmyslu v rozšířené Evropské unii“, která představuje průmyslovou a obchodní
politiku EU, s ohledem na zvláštní znaky textilního odvětví. Se zřetelem k problémům,
kterým odvětví čelí a bude čelit v dalších letech, přezkoumala EK svou politiku a nástroje
tak, aby mohla přijmout opatření, která by mohla zlepšit konkurenční postavení odvětví.
V listopadu 2003 byla zřízena Skupina na vysoké úrovni pro textilní a oděvní průmysl tzv.
„High Level Group“ (HLG).
Tato skupina na nejvyšší úrovni byla ustavena z podnětu komisařů pro podnikovou
sféru a informační společnost a pro obchod, a následně i komisaře pro výzkum. Skupina se
skládá z ministrů průmyslu a hospodářství vybraných členských států s významným podílem
TOP (SRN, Portugalsko, Itálie, Francie) a poslankyně Evropského parlamentu. TOP je v ní
zastoupen vrcholovými představiteli evropských asociací výrobců - TOP EURATEX,
netkaných textilií EDANA a sportovního vybavení FESI. Je v ní zastoupeno devět
vrcholových manažerů významných evropských výrobních firem a textilních asociací (nové
členské státy – v době vzniku HLG ještě jako státy kandidátské jsou representovány
Polskem). Zaměstnanecké odborové svazy TOP jsou zastoupeny dvěma vrcholovými
představiteli a ACTE (Evropská textilní družstevní asociace). Tři členové zastupují dovozce a
významné distribuční sítě, posledním z 28-členné skupiny je zástupce maloobchodníků
(prezident AEDT).
Během první poloviny roku 2004 se HLG sešla třikrát.
Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 21. ledna 2004 vyzval EK k vypracování
přesného harmonogramu a finančního rámce pro rychlé provádění hlavních změn. Požadoval
také vytvoření programu pro textilní a oděvní průmysl na úrovni EU, disponujícího
přiměřenými zdroji. Program se má týkat zejména regionů zvláště závislých na tomto odvětví.
Měl by zahrnovat podporu výzkumu, inovací, odborné přípravy a malých a středních podniků.
Cílem je urychlit odstranění bezcelních bariér obchodu, vytvořit PESZ volného obchodu, a
monitorovat dovozy z Číny do EU. Na základě závěrů z jednání pracovních skupin předložila
HLG dne 30. června 2004 první doporučení (viz [2]). Zpráva HLG potvrdila, že:
-
Strategická vize budoucnosti textilního a oděvního průmyslu EU by se měla zaměřit na
jeho současné konkurenční výhody. Ty jsou spojeny s nepřetržitým pokrokem v oblasti
Strana 9
Listopad 2004
výzkumu, inovace a odborného vzdělávání, spolu s postupným budováním PESZ volného
obchodu a dosahováním vyváženého manévrovacího prostoru v otázkách obchodu, zvláště
pokud jde o přístup na trhy a účinnou ochranu práv duševního vlastnictví.
-
Evropský sociální dialog v textilním a oděvním průmyslu hraje významnou úlohu při
řešení klíčových problémů odvětví, jako je zvyšování dovedností a kvalifikace,
modernizování organizace práce, podpora rovných příležitostí, a rozvoj politiky aktivního
stárnutí. Sociální dialog a partnerství jsou také základní součástí efektivní a odpovědné
restrukturalizace.
Ve zprávě je také doporučeno umožnit větší účast textilního a oděvního průmyslu
v národních regionálních programech členských států. Regionální orgány jsou vyzvány, aby
ve spolupráci s místními podnikatelskými subjekty vytvořily strategické plány, které zlepší
rozdělení veřejných zdrojů. Je doporučeno sestavit odvětvový program EU pro textilní a
oděvní oblast zahrnující regionální iniciativy. EK však toto doporučení nepřijala
s připomínkou, že nebere v úvahu roztříštěnost průmyslových a regionálních politik EU a
jejich nevýznamný vlivu na textilní odvětví jako celek. EK předpokládá, že účast textilního a
oděvního průmyslu v meziodvětvových programech zajišťuje potřebný rámec pro podporu
odvětví. Zároveň se počítá s diverzifikací výroby mezi jednotlivá odvětví, což může zlepšit
ekonomickou situaci příslušných regionů.
Nelze přehlížet fakt, že proces restrukturalizace a modernizace povede ještě několik let
k poklesu zaměstnanosti. Je nutné vytvořit příslušné programy, nejen k vyřešení otázky
kvalitnějšího proškolování pracovníků v textilním a oděvním průmyslu, ale také ke zmírnění
sociálního a ekonomického dopadu na regiony s vysokou koncentrací tohoto odvětví.
V regionech s vysokým stupněm závislosti na výrobní činnosti v textilním a oděvním
průmyslu je nutné přistupovat k problémům, vyvolaným současným stavem a předvídatelným
vývojem, integrovaným způsobem. Tak je možno dosahovat udržitelných řešení. Orgány
veřejné správy musí zajistit odpovídající rámcové podmínky, které mohou přilákat investice,
podpořit zaměstnanost, zvýšit konkurenceschopnost a zkvalitnit iniciativy v oblasti odborného
vzdělávání a rekvalifikace. Je také nutné, aby regionální organizace a jiné zúčastněné subjekty
připravili konkrétní návrhy reagujícími na požadavky regionů.
Projekt Euro Textilní Region (ETR) je tedy v souladu se základními požadavky a
doporučení Komise EU.
Strana 10
Listopad 2004
II.2
Vymezení ETR
II.2.1
ETR na území ČR
Rozsah území ETR se na české straně postupně měnil. V této kapitole jsou uváděna
aktuální data z posledního období tak, jak je bylo možné získat z různých zdrojů.
Do oblasti ETR na české straně spadají kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký,
Královehradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský. Při přesnějším vymezení jde
pouze o příhraniční okresy v rámci těchto krajů:
•
Karlovarský kraj – okresy Cheb, Sokolov, Karlovy Vary
•
Ústecký kraj – okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín
•
Liberecký kraj – okresy Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily
•
Královehradecký kraj – okresy Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou
•
Pardubický kraj – okres Ústí nad Orlicí
•
Olomoucký kraj – okresy Šumperk, Jeseník
•
Moravskoslezský kraj – okresy Bruntál, Opava, Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek
Tyto okresy jsou na obr II.2-1 označeny tečkou:
Obr. II.2-1 Okresy spadající do ETR (označené tečkou).
Zdroj
Strana 11
Listopad 2004
Poznámka: Okresy Bruntál, Opava, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek byly do ETR
zařazeny v roce 2004. Dosud nejsou dosud přesně určeni partneři na polské straně.
Údaje o rozloze jednotlivých krajů a počtu obyvatel v nich jsou uvedeny v tabulce
II.2-1 a graficky znázorněny na obr. II.2-2.
Tab. II.2-1: Základní údaje o krajích ČR zahrnutých do ETR
Rozloha
(km2)
Kraj
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
Celkem kraje ETR
Česká republika
% z ČR
3 314
5 335
3 163
4 758
4 519
5 140
5 554
31 783
78 866
Počet obyvatel
4,2
6,8
4,0
6,0
5,7
6,5
7,0
40,3
100,0
% z ČR
304 220
819 712
427 321
548 437
506 534
636 750
1 262 660
4 505 634
10 203 269
Průměrný věk
2,98
8,03
4,19
5,37
4,96
6,24
12,37
44,16
100,0
38,3
38,3
38,6
39,6
39,0
39,0
38,5
39,3
Zdroj: ČSÚ, dopočet ATOK
Údaje o krajích ETR
rozloha
počet obyvatel
14,0
12,0
Procento
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
ck
ý
M
or
av
sk
os
le
zs
ký
lo
m
ou
O
Pa
rd
ub
ick
ý
ad
ec
ký
Kr
ál
ov
éh
r
Li
be
re
ck
ý
Ú
st
ec
ký
Ka
rl o
va
r
sk
ý
0,0
Kraj
Obr. II.2-2 Demografické údaje o krajích ČR zahrnutých do ETR
Detailní informace o rozloze, počtu obyvatel a hustotě osídlení jednotlivých okresů
ETR jsou v příloze II.2.
Strana 12
Listopad 2004
Kraje ETR zaujímají cca 40 % rozlohy ČR se 44 % obyvatel. Největší podíl má kraj
Moravskoslezský s více než 12 % obyvatel a 7 % rozlohy ČR. Z některých krajů je do ETR
zahrnuta pouze část tvořená okresy sousedícími přímo se SRN a Polskem. S tímto upřesněním
platí, že:
•
Vybrané okresy tvoří 65 % rozlohy a žije v nich 66 % obyvatel z výše uvedených
krajů
•
II.2.2
V porovnání s celou ČR je to 26 % rozlohy a 44 % obyvatelstva
Území ETR v SRN a Polsku
Rozsah ETR na území všech tří států – SRN, Polska a ČR je patrný z obr II.2-3
Obr.II.2-3 Oblasti zahrnuté do ETR (lomená čára vymezuje původní oblasti)
V SRN zahrnuje ETR území Saska a Brandenburska a v Polsku území Lubuskie a
Dolního Slezska. Na celém tomto území bylo v roce 2003 činných více než 1400 textilních a
Strana 13
Listopad 2004
oděvních firem a organizací:
•
Česká republika: 473 ve výše uvedených okresech
•
SRN: Sasko – 448, Brandenbursko – 54
•
Polsko: Lubuskie – 150, Dolní Slezsko – 344
V těchto podnicích pracovalo celkově cca 71 tis. zaměstnanců. Příhraniční obchodní
spolupráce těchto podniků neustále stoupá. V roce 2000 se na této spolupráci podílelo 44 % a
v roce 2003 již 67 % všech firem regionu ETR.
II.3
Současná struktura euroregionů s českou účastí
V této kapitole je pro informaci uveden přehled euroregionů fungujících na území ČR.
Je ukázáno jak organizační zabezpečení tak i jejich základní poslání.
II.3.1
Euroregion EGRENSIS
Region zahrnuje území okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov na české straně,
na straně bavorské okresy Amberg, Sulzbach, Bayreuth, Kronach, Kulmbach, Neustadt a.d.
W, Schwandorf, Tirschenreuth, Wunsiedel i F a Hof, na straně saské pak Aue-Schwarzenberg,
Vogtlandkreis, okresy v Duryňsku – Greiz, Saale-Orla-Kreis a svobodné město Plavno.
Cílem je všestranně působit ve prospěch prohloubení a rozvíjení přátelských vztahů
nejen v rámci západočeského regionu, ale také mezi Českou republikou a Spolkovou
republikou Německa. Činnost je organizačně zajištěna Regionálním sdružením obcí a měst. K
naplnění tohoto poslání euroregionu se sdružení zaměřuje především na iniciování a podporu
všech forem spolupráce mezi městy, obcemi, institucemi, organizacemi i jednotlivci v
příhraničním regionu trojmezí Čech, Bavorska a Saska/Duryňska. Do jeho priorit patří
cestovní ruch, lázeňství, hospodářství, doprava, vzdělávání, přeshraniční spolupráce,
regionální rozvoj, sociální infrastruktura, životní prostředí a příroda, evropská unie, kultura,
sport a další.
Kontakt: Regionální sdružení obcí a měst, Nám. Jiřího z Poděbrad 33, 350 02 Cheb
e-mail: [email protected]
Strana 14
Listopad 2004
II.3.2
Euroregion KRUŠNOHOŔÍ
Euroregion Krušnohoří vznikl roku 1992 jako výraz vůle obyvatel na obou stranách
hranice, aby se neopakovaly stinné stránky našich společných dějin. Na německé straně tvoří
Euroregion okresy Marienberg, Annaberg, Stollberg a Freiberg, na české straně pak okresy
Chomutov, Louny, Most a Teplice.
V současné době je euroregion jediným regionálním zástupcem na obou stranách
hranice při mezinárodním projednávání projektů v programech určených na podporu
přeshraniční spolupráce. Jeho role je nezastupitelná při projednávání rozvojových koncepcí a
společných rozvojových dokumentů. Dominantní roli hraje i v Řídícím výboru pro Fond
malých projektů PHARE CBC, Regionálních fondech a na německé straně v programech
Iniciativy INTERREG IIIA.
Kontakt: Euroregion Krušnohoří, Městské divadlo, Divadelní ulice 15, 434 01 Most
tel./fax: 476 706 128
II.3.3
Euroregion LABE
Euroregion Elbe/Labe je vymezen oblastí v česko-německém pohraničí na východním
okraji Evropské unie. Tato oblast zahrnuje na české straně část severních Čech a na německé
straně Saské Švýcarsko, další část Horního Polabí a Východního Krušnohoří. Region zaujímá
rozlohu 5.547 km2, na které žije přibližně 1,5 milionu obyvatel. Z české strany je členem
tohoto společenství svazek obcí s názvem Euroregion Labe se sídlem v Ústí nad Labem.
Působí především na území okresů Teplic, Ústí nad Labem, Děčína a Litoměřic.
Mezi hlavní úkoly Euroregionu Labe patří podpora rozvoje a spolupráce v oblasti
územního a regionální plánování, životního prostředí, hospodářství, infrastruktury přesahující
státní hranice, prevence před živelnými pohromami, haváriemi aj., dopravy, cestovního ruchu,
kultury, sportu a také podpora vzájemného setkávání občanů.
Strana 15
Listopad 2004
Kontakt: Svazek obcí Euroregion Labe, Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem
tel.: 475 241 437-8, fax : 475 211 603
www.euroregion-labe.cz
II.3.4
Euroregion NISA
Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je svazek tří hraničních území Polské republiky, České
republiky a Spolkové republiky Německa. Českou část tvoří část okresu Děčín, okresy Česká
Lípa, Liberec a Semily. Polskou část tvoří vojvodství Jelenia Góra a části vojvodství Zielona
Góra a Legnica. Saskou část tvoří okresy Bautzen, Kamenz, Lobau, Zittaau, DolnoslezskýHornolužický okres a svobodná města Görlitz a Hoyerswerda
Všechna tři území jsou vzájemně propojena svými společnými zájmy i společnými
problémy. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa jako přeshraniční zájmové sdružení vzniklo
iniciativou komunálních sdružení hraniční oblasti v květnu 1991 v Žitavě.
Formálně se Euroregion Neisse-Nisa-Nysa skládá ze tří komunálních svazů obcí a
měst. Vrcholnými orgány jsou rada a presidium. Jako výkonné orgány Euroregionu NeisseNisa-Nysa fungují kanceláře v Žitavě, Liberci a Jelení Hoře, jejichž práce je bezprostředně
řízena presidiem.
Kontakt: Regionální sdružení EUROREGION NISA, třída 1.máje 858/26,
460 01 Liberec 3
tel./ fax: 485 340 988
www.euroregion-nisa.cz
II.3.5
Euroregion GLACENSIS
Jde o první euroregion s výhradně česko-polskou účastí, který vznikl na základě
smlouvy uzavřené mezi českou a polskou stranou dne 5. 12. 1996 v Hradci Králové.
Česká část Euroregionu Glacensis je tvořena městy a obcemi okresů Trutnov,
Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí. Dále částmi okresů Šumperk a Jeseník.
Strana 16
Listopad 2004
Součástí jsou i okresy, které neleží přímo na hranicích, tj. Hradec Králové, Pardubice,
Chrudim a Svitavy. Polská část je tvořena městy a obcemi Kladska.
Českou část representuje sdružení měst a obcí s názvem Euroregion Pomezí Čech,
Moravy a Kladska - Euroregion Glacensis. Sídlo sdružení je v Rychnově nad Kněžnou, kde
také působí sekretariát české části Euroregionu. V současné době má sdružení 65 členských
měst a obcí, rozlohu 8.351 km a s cca 500 tis. obyvateli. Z tohoto pohledu je Euroregion
Glacensis největším česko-polským euroregionem.
Kontakt: Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis
Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
tel.: 494 531 054, fax: 494 531 054
www.euro.glacensis.cz
II.3.6
Euroregion PRADĚD/PRADZIAD
Je vymezen na území ČR okresy Bruntál a Jeseník. Euroregion funguje jako
dobrovolné sdružení českých a polských spolků a sdružení měst a obcí, které se nacházejí na
území okresů Bruntál a Jeseník v České republice a na území jižní části Opolského Slezska
(vojvodství Opole) v Polské republice. Euroregion vznikl na základě rámcové smlouvy o
vytvoření česko-polského euroregionu, která byla podepsána 2. 7. 1997. Euroregion Pradědčeská část byl zaregistrován jako zájmové sdružení právnických osob Okresním úřadem v
Bruntále. Na české straně spadá pod euroregion 68 obcí, na straně polské 16 obcí.
Struktury Euroregionu Praděd se odlišují od struktur předchozích euroregionů. Orgány
těchto Euroregionů jsou rozděleny do společných orgánů pro obě národní části a oddělené
orgány pro národní (polskou a českou část).
Kontakt : Euroregion Praděd, Nádražní 389, 793 26 Vrbno pod Pradědem
tel.: 545 777 321, fax : 554 751 610
www.europraded.cz
Strana 17
Listopad 2004
II.3.7
Euroregion SILESIA
Euroregion Silesia je dobrovolným svazkem obcí a měst česko-polské hraniční oblasti.
Byl ustaven dne 20. září 1998 v Opavě podepsáním Smlouvy o spolupráci mezi představiteli
měst Opava, Krnov, Raciborz a Glubczyce. Českou část Euroregionu Silesia tvoří Regionální
sdružení obcí pro česko-polskou spolupráci Opavské Slezsko, polskou část pak Sdružení obcí
povodí Horní Odry. Územně česká část Euroregionu Silesia zahrnuje okres Opava a menší
část okresu Bruntál (Krnovsko). Členy ER Silesia jsou také tři města okresu Nový Jičín,
přestože se nejedná o okres příhraniční. Polská část zahrnuje okresy Racibórz, Glubzcyce,
část okresu Wodzislaw a Rybnik. Členové se statutem přidruženého členství jsou Slezská
univerzita Opava a Okresní hospodářská komora Opava.
Kontakt: Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Opavské Slezsko
Horní náměstí 69, 746 26 Opava
tel.: 553 756 368, fax: 553 624 092
www.euroregion-silesia.cz
II.3.8
Euroregion BESKYDY
Pro tento euroregion založený 9. června 2000 je příznačná tripartitní přeshraniční
spolupráce. Euroregion pokrývá část území zainteresovaných regionů hraničících států:
Česká republika, Polsko a Slovenská republika. Na území ČR je euroregion Beskydy
zastoupen okresem Frýdek-Místek a příhraniční částí okresu Karviná, přičemž okresní
město Frýdek-Místek je jeho střediskem na území ČR. Slovenská část zahrnuje většinu
měst a obcí příhraniční části Žilinského kraje. Polskou část tvoří obce a města vojvodství
Bielsko-Biala.
Kontakt: Region Beskydy, Městský úřad Frýdek-Místek, Těšínská 1147,
738 22 Frýdek–Místek
tel.: 658 609 113, fax: 658 631 091
Strana 18
Listopad 2004
II.3.9
Euroregion TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO – Slask Cieszynsky
Euroregion Těšínské Slezsko – Slask Cieszynsky se nachází na příhraničním území
jižní části Polska a severovýchodní části České republiky při hranicích se Slovenskou
republikou. Českou část tvoří části okresů Karviná a Frýdek Místek a polskou část tvoří části
vojvodství Bielsko-Biala a Katovice Vznikl na základě dlouholeté spolupráce Čechů a Poláků
žijících v tomto regionu. Tvoří ho dobrovolné seskupení měst a obcí Těšínského Slezska.
Smlouva o jeho vytvoření byla podepsána 22.dubna 1998.
Euroregion pomáhá rozvoji příhraničních území ve všech oblastech a podporuje
uzavírání mezinárodních dohod směřujících k přeshraniční spolupráci ČR a Polska.
Kontakt: Euroregion Těšínské Slezsko-Slask Cieszynsky, náměstí T.G.Masaryka 383,
739 61 Třinec
tel.: 659 321 280, fax: 558 321 300, e-mail: [email protected]
www.euroregion.inforeg.cz
Strana 19
Listopad 2004
Základní charakteristiky ETR
II.4
Činnost a význam ETR souvisí úzce s počty obyvatel, zaměstnaností, věkovou
strukturou a strukturou vzdělání v regionu. Na obr II.4-1 je znázorněna struktura osídlení
v ČR podle okresů.
Obr. II.4-1 Hustota osídlení ČR podle okresů.
Zdroj
Je zřejmé, že okresy zahrnuté do ETR na české straně patří spíše mezi oblasti s vyšší
hustotou osídlení než je průměr v celé ČR. Tuto skutečnost dokládají údaje v příloze II.2:
•
Hustota obyvatelstva je v některých okresech zahrnutých do ETR více než 144
obyvatele/ km2 což je více než je průměr v celé ČR (129 obyvatel/km2).
•
Nejlidnatější jsou okresy Ostrava-město – 1000 obyvatel/km2 a Karviná – téměř
800 obyvatel/km2
Okresy s nejnižší hustotou osídlení – Bruntál (63 obyvatele/km2) a Karlovy Vary (cca 75
obyvatel/km2). Ve statistikách za II.pololetí 2004 figurují okresy ETR mezi těmi, které jsou
nezaměstnaností postiženy nejvíce.Kvantitativně je to dokladováno v příloze II.3.
Strana 20
Listopad 2004
Problém nezaměstnanosti v těchto i dalších okresech (příloha II.3) může pomoci řešit i
využití aktivit spojených s ETR. Jde především aktivizace přeshraniční spolupráce organizací
výzkumu a vývoje v přípravě námětů pro programy strukturálních fondů. Podrobněji se
tomuto tématu věnuje kapitola II.5.
Tab.II.4-1 uvádí přehledně podíl jednotlivých krajů ETR na produkčních
charakteristikách zpracovatelského průmyslu za rok 2002. Významné místo zaujímá
především kraj Moravskoslezský a dále pak kraje Ústecký a Pardubický.
Tab. II.4-1 Podíly krajů na základních charakteristikách zpracovatelského průmyslu, r. 2002
Kraj
Tržby za
VVaS (%)
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
2,0
8,8
5,2
6,0
7,0
5,0
10,6
Zaměstnanci
(%)
Účetní PH
(%)
2,5
6,8
6,0
6,3
5,6
5,6
10,3
2,9
6,4
5,8
6,8
5,9
6,3
10,7
Zdroj: ČSÚ
Pro doplnění informací o potenciálu výroby v krajích ETR jsou uvedeny také nejvíce
zastoupená průmyslová odvětví:
Karlovarský kraj: má významné postavení ve výrobě nekovových minerálních
výrobků, ostatní odvětví jsou málo významná.
•
Ústecký kraj: nejvíce je zastoupena výroba chemických výrobků díky firmám
Chemopetrol, a.s. a Spolchemie, a.s.a rafinérské zpracování ropy (Česká rafinérská
a.s.). Významný je podíl ve výrobě celulózo-papírenského průmyslu – 28 % z celkových tržeb za výrobky a služby v ČR a výroba nekovových minerálních
výrobků.
•
Liberecký kraj: má dominantní postavení ve výrobě bižuterie. Důležitou úlohu hraje
i výroba ostatních dopravních prostředků (opravy a výroba kolejových vozidel).
Velký počet firem v kraji je zapojen do výroby automobilů jako subdodavatelé
převážně pro ŠKODA AUTO a.s.
•
Královéhradecký kraj: mimo velmi významné postavení v textilním průmyslu má
výraznou pozici i ve výrobě kancelářských strojů a počítačů, výrobě dvoustopých
vozidel (KAROSA,a.s.) a ve výrobě zdravotnické techniky.
Strana 21
Listopad 2004
•
Pardubický kraj: důležitá je výroba ostatních dopravních prostředků, rafinérské
zpracování ropy (PARAMO a.s.) a výroba kancelářských strojů a počítačů.
•
Olomoucký kraj: zastoupení jednotlivých odvětví průmyslu není nijak výrazně
odlišné, významnější pro celkovou produkci v ČR je celulózo-papírenský průmysl a
výroba ostatních dopravních zařízení.
•
Moravskoslezský kraj: má dominantní postavení ve výrobě základních kovů a
hutních výrobků (67 % celostátních tržeb, 57 % účetní PH a 50 % zaměstnanosti).
Výrazná je výroba ostatních dopravních zařízení a výroba dvoustopých vozidel
(TATRA a.s.). Kraj má také významné postavení ve výrobě kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků.
A. Textilní a oděvní průmysl v krajích ETR
Z hlediska tržeb, zaměstnanosti i podílu na účetní přidané hodnotě mají pro textilní
průmysl ČR význam především kraje Královéhradecký a Pardubický. Z pohledu
zaměstnanosti je to pak kraj Liberecký s cca 11 % a kraj Ústecký s 9 % účetní přidané
hodnoty TP ČR (viz.příloha II.3).
Oděvní průmysl krajů ETR nemá v celostátním měřítku příliš významné postavení. Při
podrobnějším rozboru lze zjistit, že:
•
Textilní průmysl vytváří významnou část tržeb v krajích Královéhradeckém (8 %),
Pardubickém (7 %) a Karlovarském (6 %), nejmenší podíl má v kraji
Moravskoslezském (2 %). V ČR jsou to v průměru cca 2 %.
•
Ještě výraznější je podíl textilního průmyslu na zaměstnanosti – v Královéhradeckém
kraji více než 12 %, v krajích Ústeckém a Pardubickém shodně 8 %. V ČR zajišťuje
TP zaměstnanost nad 4 %.
•
Oděvní průmysl má nadprůměrný podíl na tržbách v kraji Olomouckém – 3 %
přičemž celostátní podíl je 1 %
•
Zaměstnanost v oděvním průmyslu je významná v krajích Olomouckém (9 %),
Královéhradeckém (4 %) a Karlovarském (téměř 4 %). V ČR je tento podíl 3,5 %.
Analýza významu textilního a oděvního průmyslu (TOP) pro vybrané okresy ETR je
podrobněji rozvedena v kap. IV.4.
Strana 22
Listopad 2004
Demografická situace
II.5
Tato kapitola stručně shrnuje částečně stav v celé ČR a situaci v krajích zahrnutých do
ETR. Počet obyvatel České republiky rostl až do roku 1994. Nejvýrazněji se projevil vzestup
počtu obyvatel v Ostravském kraji. V posledních letech však v žádném kraji počet obyvatel
nevzrostl o více než 1 % a celkový počet obyvatel České republiky klesá. Nepříznivý
populační vývoj je částečně vyrovnáván přistěhovalectvím, což může v budoucnu vést k
problémům s integrací tohoto obyvatelstva obdobně jako v západoevropských státech.
Věková struktura obyvatelstva se v posledních letech mění, Zvyšuje se podíl obyvatel
v produktivním věku.
Z tohoto pohledu je nejnevhodnější věková struktura v hlavním městě Praze s
nejnižším podílem obyvatelstva do 15 let (15,1 %) a nejvyšším podílem obyvatelstva ve věku
60 let a více (20,8 %).
Nadprůměrný podíl obyvatelstva do 15 let a podprůměrný nad 60 let je ve všech
moravských krajích s výjimkou Brněnského. V Čechách mají populačně nejpříznivější
věkovou strukturu kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký.
Zajímavé je porovnání s věkovou strukturou v EU. Obyvatel ve věku do 15 let je v EU
17,7 %, zhruba stejně jako v České republice. Ve skupině 15 - 64 let je v EU 67,0 % a v
České republice 68,6 %, a ve skupině 65 a více let je v EU 15,3 %, a v České republice jen
13,5 %.
Trendy demografického vývoje v ČR ovlivňují prakticky stejné faktory jako v zemích EU:
-
pokles počtu dětí v rodinách a vzrůst podílu starších rodičů.
-
stárnutí populace související s procesem odpovědnějšího plánování rodičovství a
rostoucích existenčních nejistot. Regionální rozdíly jsou málo významné.
-
růst počtu neúplných rodin.
Negativním faktorem je také pokles mobility obyvatelstva. Zhruba od roku 1993 se
zmenšuje rozsah vnitrostátního stěhování. Problém je, že stěhování nebylo a v ČR patrně ani
nebude procesem významným z hlediska přizpůsobování se trhu práce.
Struktura osídlení je obecně charakterizována hustotou osídlení a podílem městského a
venkovského obyvatelstva.
Strana 23
Listopad 2004
V ČR žije ve městech v současné době 70,5 % obyvatel. Tato úroveň je o něco nižší
než má většina států Evropské unie, avšak je vyšší než v ostatních státech střední a východní
Evropy.
Podstatně vyšší podíl městského obyvatelstva než je celostátní průměr mají z ETR
Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský kraj. Kromě Karlovarského kraje mají
ostatní uvedené kraje nadprůměrnou hustotu obyvatel.
Je pravděpodobné, že struktura osídlení se bude měnit velice pomalu. Lze očekávat
určité změny, projevující se:
- snižováním koncentrace obyvatelstva v průmyslových aglomeracích postižených rozsáhlým
útlumem výroby, především pak v oblastech těžby uhlí,
- posunem rozvoje osídlení do oblastí, jež získaly novou atraktivitu, např. výstavbou dálnice a
pod., případně mají dosud výhodnější ceny pozemků,
- zvyšováním koncentrace obyvatelstva v důsledku sub-urbanizace tj. výstavbou v okrajových
částech velkých měst a satelitních sídlišť.
Kladně by se měl projevit populační nárůst v západočeském pohraničí zvýšením
atraktivity těchto území pro zahraniční investory.
Naopak tendence ke snižování počtu obyvatel se projeví v Ostravské a Severočeské
aglomeraci vlivem úbytku pracovních míst. Jde o oblasti s nadměrnou koncentrací
ekonomických aktivit, z nichž část zřejmě čeká útlum.
Z těchto informací je také zřejmé, že žádný kraj ETR není ryze průmyslový nebo ryze
zemědělský. Za kraje s převahou průmyslu je možno označit kraje Ústecký, Moravskoslezský
a Liberecký, se značnou vahou zemědělství kraje Pardubický, Královéhradecký a Olomoucký.
Z hlediska celkové úrovně rozvoje je na tom v ČR nejhůře kraj Vysočina. Blíží se mu
kraj Olomoucký (v HDP, daních z příjmů i v průměrné výši mezd) a kraj Zlínský (v HDP,
nikoliv ve mzdách).
Další skupinu tvoří kraje, které nejvíce postihla restrukturalizace průmyslu. K nim
patří zejména Ústecký, Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Z této stručné regionální bilance vyplývá, že na území ETR existují dvě skupiny krajů
podle stupně ekonomického rozvoje:
Strana 24
Listopad 2004
1. kraje Moravskoslezský a Ústecký, které jsou velmi intenzivně poznamenány negativními
dopady restrukturalizace průmyslu po roce 1990, útlumem těžebních činností i silně
narušeným životním prostředím. Tyto faktory se v současnosti projevují značně vysokou
mírou nezaměstnanosti. Oba tyto kraje vyžadují v podmínkách ČR přednostní řešení.
2. zbývající kraje - představuje solidní republikový průměr. Určitou výjimku zde představuje
Olomoucký kraj, který je v některých ekonomických charakteristikách na jednom z
posledních míst v rámci ČR. Za hlavní příčinu tohoto stavu lze považovat nedostatek činností
s vyšším podílem přidané hodnoty související částečně s poměrně rozsáhlými periferními
oblastmi při hranicích s Polskem.
Zaměstnanost a její vývoj
II.6
Vývoj zaměstnanosti v krajích ETR v období 2000-2002 uvádí tabulka II.6-1. Z ní je
patrné, že celkový počet osob, které mohou být zaměstnány, ve všech krajích v uvedeném
období klesal nebo se udržel na stejné výši. Výjimkou je Pardubický kraj, kde celkový počet
pracovních sil v letech 2000-2002 vzrostl o 2 tisíce osob.
Tabulka II.6-1: Vývoj v počtu pracovních sil, kraje ETR (v tis. osob)
Kraj
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
2000
celkem
164,6
414,7
215,2
280,7
249,6
319,5
619,4
ženy
74,6
176
96,7
124,5
109,8
138,5
276,1
2001
2002
muži celkem ženy
muži
celkem ženy
muži
90
159,6
71,3
88,3
157,6
69,8
87,8
238,7
416,9
180
236,9
410,1
179,3
230,8
118,5
215,7
97,4
118,3
215,7
95,3
120,4
156,2
277,6
123,3
154,3
275,3
121,9
153,4
139,8
248,3
108,5
139,8
251,6
109
142,6
181
312
135,8
176,2
317,3
141,4
175,9
343,3
616,2
273,8
342,4
618,9
275,5
343,4
Zdroj: ČSÚ
Z údajů v této tabulce je zřejmé, že se výrazně nemění ani podíly žen a mužů
s ohledem na celkový počet pracovních sil v krajích. Tento stabilní poměr žen a mužů
dokládá i tab.II.6-2, která znázorňuje situaci v letech 2000-2002 v rámci celé České republiky
i když celkový počet pracovních sil klesá.
Strana 25
Listopad 2004
Tab.II.6-2: Vývoj v počtu pracovních sil v ČR
2000
tis.osob
5 186,10
2 298,80
2 887,30
celkem
ženy
muži
2001
% tis.osob
100 5 146,00
44,3 2 278,70
55,7 2 867,30
2002
%
Tis.osob
100 5 139,10
44,3 2 269,40
55,7 2 869,70
%
100
44,2
55,8
Zdroj:ČSÚ
V příloze II.4 je uvedeno rozložení pracovních sil v ČR dle věkových skupin
v průběhu let 2000-2002 a graf pro rok 2002. Z těchto grafů je možno zjistit, že v období let
2000-2003 se nemění nejsilnější věkové skupiny:
•
45 – 49 let
•
25 – 29 let
•
50 – 54 let
V roce 2002 byl patrný nárůst počtu pracovních sil ve skupinách:
•
55 – 59 let
•
25 – 29 let
•
60 – 64 let
Tento trend je možné vysvětlit zvýšením věku odchodu do starobního důchodu u
skupin nad 55 let. Ve skupině 25–29 let jde především o skutečnost, že ženy rodí své první
dítě ve stále vyšším věku a druhé dítě přichází na svět v době, kdy je matce většinou nad 30
let. V období 25–29 roku věku řada žen, především vysokoškolaček spíše buduje svou
kariéru.
Od roku 2000 zřetelně poklesl počet pracovních sil ve věkových skupinách 15–19 a
20–25 let. Mimo klesající populaci v těchto věkových skupinách je důvodem i větší podíl
mladých lidí, kteří se připravují na povolání déle než 2-3 roky.
V celkovém trendu není patrný výrazný rozdíl mezi ženami a muži. Výjimkou je
skupina 60–64 let, kde roste podíl mužů což je způsobeno jednoznačně zvýšením věku
odchodu do starobního důchodu.
Z pohledu vzdělání je potěšitelný trend v nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných
zaměstnanců a výrazný pokles sil se vzděláním základním. Mezi rokem 2000 a 2002 poklesl
počet sil se základním vzděláním o téměř 100 tis.osob a narostl počet vysokoškoláků a cca 40
tis.osob. Tento trend se bohužel příliš neprojevil v samotném TOP – v podnicích chybí
především vysokoškolsky vzdělaní techničtí pracovníci, kteří by měli být nositeli inovací jak
výrobkových, tak i technologických.
Strana 26
Listopad 2004
Vývoj ve všech sledovaných kategoriích vzdělání celkově a u žen a mužů zvlášť je uveden
v grafické formě v příloze II.4.
Dosud prezentované údaje se týkají zaměstnanců ve všech odvětvích průmyslu. Další část této
kapitoly se podrobněji zabývá stavem ve zpracovatelském průmyslu a TOP. Vývoj
zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu je uveden v příloze II.5.
Je patrný pokles v letech 1997-2000. mírný nárůst v roce 2001 a další pokles v letech
2002-2003. Z dalšího grafu v příloze II.5 je patrný vývoj v počtu zaměstnanců v textilním a
oděvním průmyslu ČR v letech 2000-2003. I když jde o údaje za podniky nad 20 zaměstnanců
je trend zřejmě platný pro celé odvětví.
Každoročně také dochází ke snížení počtu zaměstnanců TOP ČR. V rozmezí let
2002/2003 je to cca 8 %. Tento jev vede sice ke zvyšování produktivity práce v TOP ČR, ale
z celostátního a hlavně regionálního hlediska vyžaduje speciální řešení (vytváření nových
pracovních příležitostí mimo obor, rekvalifikace, atd.). Problémem je růst nezaměstnanosti
zejména v místech s vysokou koncentrací TOP.
Textilní a oděvní průmysl zaměstnává především ženy. V některých krajích a okresech
jde také o jednu z mála možností zaměstnání pro osoby se základním vzděláním a především
vyučené. Vzdělanostní strukturu zaměstnanců TOP uvádí obr. II.6-1.
Vzdělanostní struktura TOP
neuvedeno
vzdělání
vysokoškolské
oděvní pr.
střední
textilní pr.
vyučen
základní
0
20
40
60
80
procento
Zdroj: ČSÚ
Obr. II.6-1 Struktura vzdělání v TOP (rok 2004)
Z tohoto grafu je zřejmé, že podíl zaměstnanců se základním vzděláním spolu
s vyučenými je v TOP více než 70%. Je tedy nutné specifikovat, zda a jak může propojení
příhraničních oblastí ČR , SRN a Polska v rámci ETR pomoci:
Strana 27
Listopad 2004
•
při zajištění rekvalifikací těchto pracovníků v oblastech kde hrozí nárůst
nezaměstnanosti s využitím zkušeností s řešením tohoto problému
v příhraničních oblastech SRN a Polska
•
při zvyšování kvalifikační úrovně zaměstnanců v TOP v příhraničních
oblastech
•
při hledání možností vzniku nových pracovních míst především s využitím
inovačního potenciálu ETR
Všechna tato témata by mohla být základem pro zaměření Iniciativy INTERREG IIIA
.na další období.
Lze shrnout, že TOP je v některých krajích na území ETR zaměstnavatelem především
osob se základním vzděláním resp.osob vyučených a hlavně žen ve vyšších věkových
kategoriích.
Stav nezaměstnanosti v krajích ETR v roce 2002 je demonstrován v příloze II.6 , kde
je uvedena i nezaměstnanost v celé ČR dle dosaženého vzdělání ve stejném roce.
Je tedy zřejmé, že je nutné hledat cesty, jak čelit zvyšování nezaměstnanosti a také jak
připravit případné propouštěné zaměstnance pro další uplatnění.
Obecně je třeba řešit především situaci v okresech a krajích s nezaměstnaností nad
celostátní průměr Další úlohou je prevence zvyšování nezaměstnanosti v krajích a okresech,
kde je tento problém zatím na úrovní celostátní nebo i lepší. K řešení těchto úloh je možné
využít možností programů strukturálních fondů v gesci MPO, MPSV resp. MMR.
S ohledem na specifiku řešení je vhodné rozdělit okresy ETR podle úrovně míry
nezaměstnanosti do dvou skupin:
A. Okresy s nadprůměrnou nezaměstnaností ( min. o 25 % na průměrem ČR)
Jde o 11 okresů z celkových 23 v ETR s celkovým počtem více než 520 tis.obyvatel
na území větším než 5,7 tis. km2. Tyto okresy lze dále rozdělit na ty, kde je nezaměstnanost
25 % nad průměrem ČR (Sokolov, Ústí nad Labem, Frýdek-Místek) a okresy
s nezaměstnaností 50 % a více nad průměrem ČR (Děčín, Jeseník, Bruntál, Chomutov,
Ostrava-město, Teplice, Karviná, Most).
Pro tyto okresy by mohlo být řešením využití podmínek Nařízení vlády
č.515/2004Sb. s platností od 1.10.2004, které navazuje na zákon o investičních pobídkách.
Jde o možnost využití pobídek na vznik nových pracovních míst v souvislosti s poskytnutím
investičních pobídek. Finanční prostředky na zajištění zaměstnanosti poskytnuté ve vazbě na
Strana 28
Listopad 2004
toto nařízení vlády podléhají režimu výše uvedeného zákona. Investor by tedy mohl uplatnit
požadavek v souladu s těmito podmínkami:
-
v okresech s nezaměstnaností nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra v ČR jde
o příspěvek ve výši 100 tis. Kč zvýšený o 25 tis. Kč v případě, že toto pracovní místo
obsadí osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl
v evidenci déle než 3 měsíce
-
v okresech kde je míra nezaměstnanosti vyšší nejméně o 50 % nad republikovým
průměrem jde o příspěvek ve výši 200 tis. Kč. Dalších 50 tis. Kč poskytne MPSV
ČR zaměstnavateli, který obsadí nově vzniklé pracovní místo osobou se zdravotním
postižením nebo uchazečem o zaměstnaní, který byl v evidenci déle než 6 měsíců.
Tato pracovní místa by mohla vznikat především v malých firmách realizujících
inovační náměty z výzkumných pracovišť v rámci ETR. Pro nastartování těchto malých
firem je možné také využít prostředků uvolňovaných v rámci OPPP v programech
zaměřených na malé a střední podniky - START, KREDIT a ROZVOJ. O možnostech
plynoucích z těchto programů je pojednáno v kap. V.
Je zřejmé, že v mnoha případech by v nově vzniklých firmách bylo nutné zajistit
rekvalifikaci ještě před přijetím pracovníků vybraných kategorií. Po dohodě s příslušnými
okresními Úřady práce je možné zřizovat rekvalifikační kurzy s vhodným zaměřením, kde
jejich financování může u uchazečů o zaměstnání plně hradit tento Úřad a v případě
rekvalifikace již zaměstnaných osob může být poskytnuta až 35% dotace na náklady s touto
rekvalifikací spojené.
Další možností je využití Programu zaměstnanosti v ohrožených regionech, který
byl přijat usnesením vlády ze dne 2.6.2004. Tento program řeší zvýhodnění vznikajících firem
s minimálně 10 zaměstnanci a investicí ve výši minimálně 10 mil.Kč. Jde o však o podporu
vzniku firem vyrábějících produkty s vysokou přidanou hodnotou.
B.
Okresy s průměrnou nezaměstnaností resp.s nezaměstnaností do 25 % nad
průměrem ČR
Také v okresech s vysokou zaměstnaností v TOP je možné očekávat další snižování
počtu zaměstnanců. Může jít o rušení pracovních míst spojené se snahou o zvýšení
produktivity práce nebo o omezování výroby s ohledem na snižující se odbyt výrobků resp. o
zánik celých závodů nebo podniků.
V těchto okresech a krajích je možné využít jiné kombinace možností:
Strana 29
Listopad 2004
-
problémy spojené s rekvalifikací je možné řešit stejným postupem jaký je uveden pro
okresy s nadprůměrnou nezaměstnaností (A).
-
pro předcházení nežádoucímu zvyšování nezaměstnanosti je v těchto regionech možné
zpracovat za přispění MPSV ČR programy preventivních opatření zahrnující kroky ke
zvyšování kvalifikace zaměstnanců, zavádění nových sofistikovaných výrob atd.
Dle sdělení pracovníků MPSV ČR je možné očekávat, že bude podporován vznik
takovýchto programů s diferencovanými možnostmi pro jednotlivé regiony a vzdělanostní
resp. věkové struktury zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností.
Strana 30
Listopad 2004
III.
Výzkumný a inovační potenciál
III.1
Stav a možnosti spolupráce v rámci EU
III.1.1
Historické souvislosti a mezi oborové propojení TOP
Výroba textilií patří k nejstarším odvětvím průmyslu a souvisí bezprostředně
s rozvojem lidské společnosti („Lidé mají především potřebu jíst, oblékat se a bydlet“).
Ovlivňuje a je ovlivňována rozvojem celé řady jiných odvětví, zejména strojírenstvím
(vysoké rychlosti strojů, vysoká přesnost mechanismů, speciální problémy manipulace s
materiálem atd.), chemií (organické a neorganické vláknotvorné polymery, syntetická
barviva, speciální úpravy), ale také elektronikou a automatizací (první použití děrných
štítků, komplexní řízení barvicích procesů, použití kognitivních robotů, atp.). Produkty
textilní výroby tj. textilie se dnes používají nejen pro oděvní účely (spotřeba oděvních textilií
souvisí přímo s velikostí lidské populace), ale také pro technické aplikace (spotřeba
technických textilií souvisí s vyspělostí lidské společnosti). Materiály vyrobené textilními
technologiemi se dnes v rozhodující míře podílejí na rozvoji nových materiálů založených na
bázi kompozit. Tyto materiály zasahují výrazně nejen do klasických odvětví jako je
stavebnictví a automobilový resp. letecký průmysl, ale také do oblastí kosmonautiky,
medicíny, ekologie a ochrany životního prostředí
Textilní a oděvní průmysl (TOP) je jedním z tradičních zpracovatelských oborů, který
stále zaujímá přední místo ve struktuře průmyslové výroby ČR. Jeho historický vývoj je spjat
s výraznou regionální koncentrací, která původně navazovala na tradiční oblasti pěstění lnu
a chov ovcí. Později se rozvíjela v návaznosti na budování parní železnice, která otevírala
prostor pro transport zboží a surovin. Dominantní surovinou se postupně stala bavlna.
Zušlechťování textilií se rozvíjelo v závislosti na dostupnosti kvalitní povrchové vody,
zejména v podhorských oblastech. To vše vedlo k soustředění kapacit TOP zejména
do příhraničních oblastí sousedících s Německem a Polskem.
Od počátků průmyslové výroby se TOP rozvíjí jako hraniční obor s typickým
multidisciplinárním charakterem. Zejména výrazný je vliv vývoje strojírenství a speciální
chemie (vývoj skupin organických barviv a malotonážních specialit - textilních pomocných
Strana 31
Listopad 2004
přípravků).
Základní význam měla a stále má oblast vývoje nových typů vláknotvorných
polymerů, tvorba nano-kompozitních vláken, inkorporace speciálních prostředků a řada
dalších postupů zlepšování vlastností vlákenné suroviny. Vývoj v této oblasti ovlivňuje nejen
kvalitu a kvantitu produkce ale mění zásadním způsobem uplatnitelnost textilních struktur.
Příkladem jsou textilie se speciálními funkcemi (užitnými, hygienickými, informačními atd.),
technické textilie (zvláště kompositní struktury využívající moderních tkalcovských a
pletařských technik - 3D) a tzv. textilní elektronika (včetně tzv. „oblékacích počítačů“), která
ovlivnila i konstrukci nových počítačů (využití architektury sítí). Výrazně ovlivňuje textil také
rozvoj mechatroniky, elektroniky a robotiky. Tradiční chemicko-technologické postupy se
začínají nahrazovat biologickými procesy, splňující kritéria čistší produkce. Jsou stále
hledány nové zdroje energií umožňující nahradit energeticky náročné procesy a ekologicky
nevhodné ve vodném prostředí. Příkladem jsou postupy využívající plasmy a laserů.
Nejvyšší přidaná hodnota se projevuje zejména u speciálních technických textilií resp.
ochranných oděvních textilií a vojenských uniforem. Jejich vývoj je úzce spjat s představou
textilie jako komplexního systému poskytujícího komfort, ochranu, informace a případné
léčení. Tento systém je tzv. inteligentní tj. má schopnost reagovat pozitivně na podněty
prostředí a potřeby uživatele. O tom, že jde o nejvýše aktuální záležitost svědčí vznik nových
výzkumných center americké armády zaměřených na nano-materiály a inteligentní textilní
struktury pro vojenské účely (Institute of Soldiers Nanotechnologies).
Konvenční textile pro oděvní aplikace stále tvoří rozhodující segment trhu v Evropě.
TOP rozšířené EU je nadále největším vývozcem textilií na světě a na třetím místě ve vývozu
oděvů. Postavení na trhu textiliemi dokládá i vedoucí pozice EU v jejich dovozech. Pro tyto
kategorie textilních výrobků jsou charakteristické rychlé inovační cykly navazující na sezónní
módní trendy. Právě rychlost inovací související s rychlostí módních změn odlišuje TOP od
řady ostatních průmyslových oborů.
Do popředí zájmu výrobců i spotřebitelů se dostávají výrobky multifunkční s vysokým
podílem přidané hodnoty. Jejich mimořádný význam z hlediska zachování perspektivy pro
evropskou textilní produkci spočívá i v těsné vazbě na náročné uživatele resp. uživatele
speciálních kategorií (dlouhodobě nemocní resp. osoby s omezenou pohyblivostí, nemluvňata,
přestárlé osoby atd.). Již předpokládaná oblast uplatnění zde podmiňuje jejich cílové
parametry a speciální projevy a mění užitné standardy. Vlastní surovina je v těchto textiliích
zlomkem ceny a bez speciálních technologií a postupů je nelze připravit. To spolu
s geografickou blízkostí umožňující rychlou reakci a dokonalým zákaznickým servisem může
Strana 32
Listopad 2004
rozhodovat o perspektivním udržení a dalším kvalifikovaném rozvoji TOP v Evropě. Právě
poloha ČR v jejím středu je z tohoto pohledu výhodná.
Další výhodou je vynikající dlouhodobá tradice ČR v textilním výzkumu. Vznikly zde
světově proslulé patenty na bezvřetenové předení a tryskové tkaní, unikátní technologie a
stroje jako rotační filmový tisk, netkané textilie typu Arachne, maloprůměrový pletací stroj
s individuální volbou jehel a plně automatizovaná přádelna. Z novějších úspěšných patentů,
které již byly realizovány v nových textilních strojích a zařízeních lze jmenovat technologii
STRUTO (TUL Liberec), speciální tkací techniku (VÚTS Liberec) a nové principy předení
(VÚB Ústí nad Orlicí) V oblasti výroby PAD vláken úspěšně patentovala skupina, ve které
působil akademik Wichterle. Pracovníci VÚP Brno navrhli a realizovali integrované textilie
řadu let předtím než analogický produkt COOLMAX začala produkovat americká firma
DuPont (dnes již přejmenovaná). Neméně zajímavé jsou např. úspěšně realizované a
mezinárodně uznávané patenty v oblasti čpavkování a kationizace textilií (INOTEX Dvůr
Králové). Tento neúplný výčet svědčí o zvláštním postavení a přetrvávající prestiži naší
republiky ve světové textilní komunitě.
III.1.2
Inovace a znalostní ekonomika
Průvodním jevem současnosti je transformace do znalostní ekonomiky, stavějící svůj
další rozvoj a svoji prosperitu na vzdělanosti. Je tedy logické spojovat další perspektivu TOP
s inovacemi. Je třeba zdůraznit, že inovacemi se rozumí pokroková řešení, vstupující
bezprostředně do výrobních režimů. Inovace vyšších řádů jsou běžně závěrečnou etapou
multi-disciplinárních výzkumných a vývojových projektů. Završují v případě průlomových
řešení mnohdy dlouhodobé cílené vědecko-výzkumné aktivity.
Při vymezování skutečné pozice inovací ve vztahu k průmyslové realizační sféře však
stojí za zmínku i skutečnost vycházející z provedených studií (např. AiF Německo), že
naprostá většina inovací pochází z průběžného procesu zdokonalování produktů a technologií
u vlastních výrobců (až 36 %). Stejně významný je přínos subdodavatelů materiálů a
technologií (23 %), jejichž další existence je na prosperitě a úspěšnosti odběratelů
bezprostředně závislá. Inovace přicházející z výzkumné a akademické sféry jsou oproti tomu
méně četné a tvoří jen 5-8% podíl. Tyto údaje naznačují, že je třeba zkoumat nejen počet, ale
také řád inovací a jejich vliv na rozvoj oboru. Je známo, že rozvoj oboru ovlivňuje několik
málo inovací a patentů zásadního významu a zbytek se týká pouze zdokonalování resp.
Strana 33
Listopad 2004
rozpracování známého.
Používání argumentů o nízkém podílu inovací z výzkumné sféry je tedy často
zavádějící. Je třeba brát v úvahu rozdílnost časových horizontů a odlišností úrovní a významu
řešení. Na druhé straně je schopnost rychlého přenosu výsledků průlomových výzkumů do
aplikovatelné, realizátorům přístupné a srozumitelné formy nezbytným faktorem pro realizaci
inovací.
Systém přenosu poznatků a řešení, má-li být plně funkční a efektivní, musí
představovat vyvážené a vzájemně propojené spojení. To může být podporováno
transferovými uzly (technologickými centry), zajišťujícími toky inovací z vývojové základny
do praxe a naopak inovačních impulsů výrobců a marketingových podnětů trhu zpět do sféry
vědy a výzkumu. Je známo, že i když účastníci tohoto systému hovoří stejnou řečí, jejich
komunikativnost často pokulhává. Právě to je kritickým místem inovačních činností,
pohlcující nemalou energii i zdroje vynakládané na výzkum a inovace. Tato rizika nelze zcela
odstranit. Nepřetržitou pozorností věnovanou tvorbě fungujícího inovačního prostředí je však
lze minimalizovat. Nefungují-li dobře technologické transfery, respektive není-li pro ně
vytvořeno příslušné prostředí, rozmělňuje se inovační systém na dílčí opatření. Ta mohou po
určitou dobu působit pozitivně výrobu. V delším horizontu však vedou ke ztrátě konkurenční
schopnosti, trhu a nakonec k zastavení produkce.
Orientace na průlomové inovace, přinášející radikální změny technologií a umožňující
produkci s vysokou přidanou hodnotou je obtížná a často riskantní. V řadě případů nelze
rozhodnout zda daná inovace vyjde v celkové bilanci jako výhodná a zda je trh na nové efekty
vůbec připraven. Je vždy výhodné pokud jsou inovace vyšších řádů iniciovány poptávkou ze
strany spotřebitelů nebo fungujícího trhu s inovacemi, podporovaného adekvátními
kapitálovými a finančními mechanizmy.
III.1.3
Nové podmínky trhu
Nutným předpokladem perspektivní výrobní koncepce je znalost podmínek a
požadavků trhu, včetně požadavků na servis. V době prorůstání životního stylu
komunikačními a informačními technologiemi nelze budovat obchodní vztahy bez stálého
dialogu výrobců s uživateli. Někdejší schopnost prodejců textilu rozeznat barvy a
organoleptické charakteristiky resp. znát mentalitu zákazníků již nestačí.
Cílená reklama a úsilí permanentně ovlivňovat zákazníky prostřednictvím sdělovacích
Strana 34
Listopad 2004
prostředků dnes zásadně ovlivňuje řadu oblastí spotřebního trhu. Také trh textilními výrobky
čeká radikální změna stylu prodeje. Lze očekávat nárůst prodeje přes internet vyžadující
„virtualizaci“ textilií a prodejní argumenty ve formě komplexních kritérií jakosti. Pro výrobky
s vyšší přidanou hodnotou, které nebudou podporovány průhlednou a srozumitelnou prodejní
strategií zbude místo jen mezi záplavou levného zboží. Tyto výrobky však nelze vyrobit
stejně levně jako masové standarty.
Možnosti konkurence v oblastí výrobků pro masovou spotřebu ve standardní kvalitě
jsou pro EU a další vyspělé země velmi omezené. Nelze totiž očekávat, že se pomocí
racionalizačních a ekonomických opatření eliminuje cena pracovní síly v EU (ale i USA nebo
Japonsku). Na to jsou rozdíly ceny práce vůči největším dnešním konkurentům tj. Číně, Indii,
dalším asijským výrobcům a latinskoamerické a jihoamerické oblasti příliš propastné. Další
rizika spočívají v intenzitě rozvoje těchto ekonomik. Snaha o přesun výrobních aktivit do
těchto ekonomicky „zajímavých“ oblastí směřuje k nedostupnosti potřebného množství
surovin a energie a kolapsu infrastruktury v ostatních zemích. To začíná roztáčet cenové
spirály nejen základních surovin a ropy, ale i některých pro textil klíčových vstupů, jako jsou
vlákna, barviva a barvářské meziprodukty. Jejich výroba se za podpory velkých korporací
firem, ovládajících trh přesunula povětšinou právě do Číny a Indie (zčásti ještě do Koreje,
Indonésie a Thajska). Proti evropským výrobcům také působí drastické snižování dlouhodobě
respektovaných průměrných cen textilií. Přizpůsobení se těmto cenám již přestává být možné
v důsledku růstu cen materiálových vstupů. Ty pocházejí opět z Číny a ze jmenovaných zemí.
Enormní růst zpracovatelských kapacit v těchto zemích může ovlivnit i dostupnost surovin na
trzích. Příkladem může být nervozita na trhu se lnem, který ve velkém mizí k naplnění
produkčních kapacit v Číně..
Změny tržního prostředí, jsou výrazně ovlivněny přijetím Číny do WTO, které nebylo
při formulaci postupu odbourávání obchodních kvót předpokládáno. Důsledky tohoto kroku
bude možné posoudit až v delším časovém horizontu, kdy již může být pro účinná opatření
pozdě.
Základní možností obrany je zvýšená rychlost realizace inovací vyšších řádů, rozvoj
komunikativního prodeje a servisu, personifikace trhu, včetně zavádění digitální střihové
služby pro průmyslovou konfekční výrobu aj. Proti masové konkurenci nelze být levnější, je
nutno být jen v předstihu lepší. Tak jako v jiných průmyslových oborech i textilní výrobci
musí rychle pochopit přednosti vytváření fungujících sdružení a účelových, třeba i
přechodných seskupení. O to více to platí o teritoriálně blízkých partnerstvích, která
racionalizují přepravní náklady, náklady na testování a certifikaci i náklady na zajištění
Strana 35
Listopad 2004
prodeje a reklamu. Tato partnerství mohou profitovat ze své blízkostí k zákazníkům, pokud
s nimi dovedou nadstandardně komunikovat.
III.1.4
Výzkum a inovace v EU
Je logické, že globalizace trhu nutí sektor inovačních aktivit a výzkumu zlepšovat
svou propojenost nejen s ohledem na inovační cíle a racionalizaci prací, ale také s ohledem na
společný postup umožňující ovlivnění větších územních celků. Perspektivní záměry vyžadují
nasazení mimořádných sil a prostředků. Logicky se pak prosazují koncepce budování
společného Evropského výzkumného prostoru (ERA), jako odpovědi na růst konkurence
zejména USA a Japonska. V souvislostech rozšiřujících se územních obchodně-politických
strategií se jeví jako logická snaha o smazání vlivů hranic uvnitř EU. Ve specifických
souvislostech sektoru TOP se to projevuje zejména snahou o vytvoření rozsáhlé panevropskostředomořské zóny volného obchodu, která sdruží poptávku více než 650 mil. spotřebitelů.
ČR je členem EU a TOP ČR je rovnoprávným členem EURATEX, to znamená, že i
cesty a strategie jeho rozvoje musí logicky sledovat jejich vývojové trendy a obchodněpolitické strategie . Na druhé straně má TOP v ČR jisté zvláštnosti:
•
Jde o obor s dobrou tradicí a technologicky kreativním personálem,
•
Existují zde konsolidované vertikálně strukturované výrobní firmy, jejichž velikost
přesahuje průměr TOP v EU.
To je důvodem nutnosti volby specifických přístupů k inovačním aktivitám a
systémům. Právě existence konsolidovaných vertikálních výrobních struktur může přispět k
úspěšnosti na trzích s multifunkčními výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Důvodem je fakt,
že tvorba těchto výrobků vyžaduje nejen schopnost rychlé reakce ale také akční propojenost
výrobních režimů. Diverzifikované , převážně malé firmy TOP v EU (ve sjednocené Evropě
je jich kolem 170 tisíc s průměrným počtem zaměstnanců 17) tuto schopnost ve srovnání
s konkurenčními režimy výrobců v USA a Asii často postrádají.
Také v globálně politickém pohledu na průmyslovou výrobu, zejména na odvětví
zpracovatelského průmyslu, která jsou stále významným zdrojem pracovních příležitostí se
postoj EU v posledním období mění. V uplynulých dekádách konce minulého století se
většina pozornosti zaměřovala na rozvoj sektoru služeb. Dnes se ukazuje, že právě
Strana 36
Listopad 2004
zpracovatelské průmyslové obory, včetně TOP tvoří stále segment s vysokým rozvojovým
potenciálem a významným dopadem do národních ekonomik. Tyto obory významně přispívají
při podpoře rozhodujícího cíle – udržení konkurenceschopnosti ekonomikám USA a Asie.
Nepřehlédnutelný je také jejich vliv na zaměstnanost, která v sjednocené Evropě přispívá
k omezení rizik migrace obyvatelstva.
HLG a závěry její zprávy
TOP se dostal mezi sledovaná zpracovatelská odvětví EU. To dokládá existence a
práce skupiny založené z iniciativy komisařů na nejvyšší úrovni (High level group - HLG).
Ta se zaměřuje na konsolidaci podmínek pro další udržitelný rozvoj TOP v Evropě po roce
2005, který je zlomovým z hlediska nástupu globalizovaného trhu textiliemi bez limitních
kvót. V červnu 2004 byla publikována strategická studie zpracovaná HLG [2].
Pro zpracování hlavních kapitol zprávy nazvané „Výzva roku 2005“ byli jmenováni
předsedové příslušných pracovních skupin, orientovaných na:
I. Konkurenceschopnost a vnitřní regulační a tržní otázky
II. Vzdělání, školení a zaměstnanost
III. Duševní vlastnictví
IV. Regionální aspekty
V. Výzkum, vývoj a inovace
VI. Obchodní politika
Jak je patrné, bezprostředně se myšlenky ETR dotýkají dvou okruhů (IV,V), kterým
HLG věnovala zvláštní pozornost.
Toho je možno využít při konkretizaci společných cílů. Je třeba nepromarnit ani
možnosti využití odpovídajících národních i evropských zdrojů. Z tohoto pohledu lze říci, že
zejména díky iniciativě německé strany byly formulací záměru ETR položeny základy
společných aktivit pro upevňování pozice tradičního TOP v jednom z jeho nejtypičtějších
historických regionů nové sjednocené Evropy. Obsah zprávy HLG tak bezpochyby dodává
nové dimenze budoucímu významu ETR.
Závěr zprávy HLG týkající se regionálních aspektů (IV) ukládá vytvářet v těsné
provázanosti
výrobců
s regionálními
institucemi,
místní
strategické
plány.
Pro
restrukturalizaci průmyslu je možné využívat stávajících a pro následující období nových
strukturálních fondů (2007-2013). Zejména pro méně rozvinuté regiony se značnou závislostí
Strana 37
Listopad 2004
na existenci TOP bylo doporučeno zpracovat specifický sektorový program. Ten má podpořit
stabilizaci TOP včetně podpory výzkumu, inovací, školení a rozvoje aktivit malých a
středních firem formou rozvoje značek a pomoci při prezentaci na mezinárodních fórech a
trzích. Je doporučeno věnovat intenzivní přípravu možnostem využití Evropského fondu pro
regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu k podpoře inovací, nových modelů služeb,
vzdělávání a získávání mladých talentovaných specialistů a podpoře zlepšování podmínek
zaměstnaných žen.
Závěrem HLG k oblasti výzkum, vývoj a inovace (V) je, že TOP zůstává světovou
špičkou ve využívání moderních technologií, inovačních procesů, produktů i módního
designu a netechnologických inovací. Tuto pozici si musí všemi dostupnými prostředky
udržet i nadále. Vedle konfekčních textilií to platí i o řadě výrobkových inovací v oblasti
technických textilií. Oproti mohutné intenzifikaci, dosažené v předení a tkaní však
konkurenceschopnost v konfekční výrobě předpokládá vyrovnání rozdílu ve mzdových
nákladech radikální intenzifikací konfekčních výrob. Cílem je průlom v oděvních
technologiích i za cenu dalšího snížení zaměstnanosti v tomto článku výrobního řetězce TOP.
Evropská technologická platforma pro TOP
V závěrech studie HLG je, že inovace budou rozhodujícím zdrojem posilování
konkurenceschopnosti a zajistí trvale udržitelný rozvoj. Preferování tzv. nosných oborů
(elektronika, robotika, farmaceutický průmysl a pod) na úkor zpracovatelských odvětví se
postupně mění. Do sféry zájmu se dostávají systémová opatření, která by měla přispět ke
konsolidaci zpracovatelských odvětví. Pro období do r. 2015 se strategickými dokumenty
v EU stávají tzv. technologické platformy. Textilní a oděvní průmysl patří mezi jedno z 22
odvětví, které takovou platformu předložilo a intenzivně pracuje na jejím zdokonalování (viz.
[3]).
Koordinační úlohu při tom logicky zaujímá asociace textilních a oděvních výrobců
EURATEX. Evropská technologická platforma pro TOP vychází ze tří pilířů:
-
pokrokové textilní technologie
-
módní a funkční oděvy
-
technické a průmyslové textilie.
Expertní skupiny pro tyto strategické směry hledají společné formulace cílů opírající
se o potřeby průmyslové sféry s využitím spojeného vědecko-výzkumného a inovačního
Strana 38
Listopad 2004
potenciálu. Jejich aktivity budou podporovány horizontálními pracovními okruhy. Ty se
budou zabývat také vzdělanostní politikou odvětví Realizace průlomových technologií ve
výrobách i marketingových a logistických systémech vyžaduje totiž překonat existující
výraznou podprůměrnou vzdělanostní strukturu TOP
Ani z tohoto pohledu není důvod definovat pro strategii TOP ČR jiné zásadní cíle.
Odlišné mohou být postupy jejich uvádění do praxe s ohledem na specifiku výchozích
podmínek. Není však možné připustit prodlení s jejich realizací.
Technologické platformy jsou i základními prvky přípravy 7. rámcového programu
výzkumu EU. Rámcové programy EU jsou základním nástrojem budování strategie
společného výzkumného prostoru (ERA). Postupně se Evropská komise snaží zvýrazňovat
v těchto programech dva momenty :
•
radikální růst zapojení průmyslové sféry se zvláštním důrazem na programy podpory
výzkumu a inovací pro malé a střední firmy (MSP) a
•
významné posílení příspěvku a harmonizace národních vědecko-výzkumných
programů.
To vše s cílem znásobit efektivnost a výkonnost evropského výzkumu, eliminovat
rizika a ztráty z duplicitních řešení posilováním schopnosti práce velkých multidisciplinárních
týmů. Zakládání těchto týmů je možné iniciovat průlomová řešení.
Je třeba významně podpořit aktivní přístup průmyslové sféry, zejména malých firem,
nedisponujících jednotlivě dostatečným potenciálem pro radikální průmyslové inovace.
Tímto způsobem lze iniciovat přerod evropské produkce od masového standartu
k specializovaným produktům s vysokou přidanou hodnotou, vznikajících v úzké spolupráci
s odběratelskou sférou nejen spotřebitelů ale také jiných průmyslových oborů. Významným
efektem je také významné rozšíření odbytiště textilních produktů.
6.rámcový program EU
Probíhající 6. rámcový program EU soustřeďuje nemalé prostředky na podporu
různých forem vědecko-výzkumných projektových aktivit a podpoře rozšiřování a zavádění
výsledků (celkem 17,5 mld. EUR). V sedmi klíčových tematických prioritách je pro řešení ve
velkých konsorciálních celcích (Integrated Projects) a v sítích excelence (Network of
Excellence), ale i ve specifických programech na strukturalizaci ERA a podporu výzkumu a
inovací pro MSP rezervována rozhodující část (11,285 mld. EUR). Pro okruhy blízké TOP
Strana 39
Listopad 2004
jsou aktuální problémy spadající:
-
Do priority 3 NMP (Nanotechnology and Nanoscience, knowledge based
multifunctional materilas and new production processes and device) – dotované 1.300
mil. EUR Pro 3. výzvu vyhlašovanou v prosinci 2004 s uzávěrkou 15.3.2005 bude
vyhlášen specifický tematický okruh pro TOP zaměřený na multifunkční textilie pro
technické a konstrukční aplikace a funkční a ochranné oblečení, jako jedno
z konkrétních výsledných opatření závěrů HLG.
-
Do priority 2 IST (Information society technologies – dotace 3.625 mil EUR). Sem
mohou směřovat problémy podpory logistiky trhu, tvorby informačních bází pro
výrobní a obchodní aliance a klastry a celá oblast nástrojů e-obchodu.
Přes výraznou finanční podporu převyšuje zájem řešitelských týmů několikanásobně
možnosti finanční podpory a úspěšnost díky očekávané velikosti konsorcií velice náročných
přípravných prací se pohybuje kolem 15%. Požadavek na předkládání velkých projektových
záměrů navíc při velmi omezeném přístupu k financím snižuje významně možnost úspěchu
konkurenčních řešení. Tyto problémy jsou analyzovány a diskutovány pro další snahu o
zlepšení a zjednodušení agend v příštích kolech (6.RP 2002-2006) i v systému pro
připravovaný 7.RP EU(2007-2011).
Evropské výzkumné aktivity jsou organizovány i v rámci dalších programů, které na
rozdíl od stěžejních Rámcových programů (6. RP) pracujících s předem stanovenými okruhy
v tematických prioritách (systém tematických zadání shora-dolů) a upřednostňují zdola
přinášené náměty na řešení („bottom-up“). Tyto programy vyžadují podporu průmyslových
subjektů se zapojením MSP (Programy EUREKA) nebo koordinačních a informačních sítí
(COST). Z EU fondů je financována jen mobilita a pořádání informačních pracovních
setkání, nikoli vlastní výzkumné činnosti. Ta je financována z národních podpůrných
programů.
Strana 40
Listopad 2004
III.2
Založení a definice poslání třístranného Inovačního svazu
Pro podporu další existenci a prosperity TOP se ve středoevropském prostoru se
hledají podmínky pro založení dlouhodobých strategií spolupráce. Spojením aktivit TOP
v příhraničních východních zemích SRN (Sasko, Braniborsko), jihozápad Polska a příhraniční
území ČR od Karlovarska po Ostravsko vznikl Evropský textil region. Logickým
zdůvodněním jeho existence je vysoký počet firem TOP zaměstnávajících velký počet
pracovníků. S ohledem na očekávaný růst spotřeby TOP produkce i v zemích EU (spotřeba se
má v příštích 10 letech zdvojnásobit) si ETR klade jako cíle:
-
společný přístup k vytváření strategií výrobních a výrobkových kooperací,
-
společnou přípravu a ošetřování trhu textiliemi,
-
vyhledávání nových tržních segmentů uvnitř EU, Panevropsko-středomořského prostoru,
případně in na třetích trzích (kde se sice očekává enormní růst kupní síly, ale kde hlavní
překážkou budou výrazně nižší výrobní náklady domácích TOP producentů).
Jak již bylo uvedeno, opírá se strategie rozvoje průmyslových odvětví v éře nástupu
znalostní ekonomiky o rozhodující úlohu inovací. Proto bylo součástí přípravné fáze činnosti
ETR založení třístranné inovační sítě, která svou společnou aktivitou bude usilovat o výrazný
přínos inovací pro stabilizaci a další rozvoj textilní a oděvní produkce v regionu.
Základní dokument formulující společně stanovené cíle třístranné aktivity byl zástupci
příslušných podnikatelských sdružení (za ČR ATOK) a mluvčími inovační iniciativy
podepsán dne 14.4.2004 ve Dvoře Králové (INOTEX). Hlavní cíle podnikatelské iniciativy
ETR byly po řadě přípravných jednání projednány u příležitosti 5. Brandenburského
textilního symposia ve Forstu (7.12.2003). Slavnostně byla aktivita ETR inovačního sdružení
představena na Inovační konferenci čtyř sousedních zemí (SRN partneři vystupovali z pozice
svrchovaných spolkových zemí Sasko a Braniborsko) v Zittau 5.- 6.5.2004. Tato konference
byla uspořádána v rámci oslav rozšíření EU. Při této příležitosti byl spuštěn i www portál
iniciativy www.eurotextilregion.de.
Inovační síť pokrývá celou oblast ETR. Jak již bylo uvedeno jde o přibližně 1470
podnikatelských subjektů (70 tisíc zaměstnanců) v různých kategoriích s ohledem na počet
zaměstnanců. Teritoriální definice není chápána jako dogma. Pro případy, že se oblasti
Strana 41
Listopad 2004
s výrazným profilem textilní produkce nalézají mimo příhraniční teritorium nových členských
zemí, je jejich začlenění do ETR otázkou společné dohody. Příkladem je oblast Lodže
v Polsku a přizvání VÚ pletařského Brno (s výrazným specializačním profilem – funkční
textilie a textilní implantáty) do inovační sítě. Samozřejmě i rozhodnutí neparticipovat na
společných aktivitách jsou plně v kompetenci jednotlivých subjektů (příkladem je prozatímní
rozhodnutí VÚLV Šumperk).
Ustavení inovační sítě a kooperační burzy
III.3
Na území vzniklého největšího jednotného textilního regionu EU operuje ve všech
zúčastněných
zemích řada výzkumných a inovačních institucí a universitních pracovišť
s textilní problematikou.
Jejich společné aktivity pro období do roku 2006 se řídí deklarací hlavních cílů
uzavřenou ve Dvoře Králové n.L: 14.4.2004 (viz. [1]).
III.3.1
Sasko a Brandenbursko
V příhraničních zemích SRN (Sasko, Braniborsko) byl koordinací aktivit ETR
pověřen VTI e.V. (Sdružení severo-východních německých textilních a oděvních výrobců).
Z výzkumných institucí se nejvýrazněji angažoval STFI e.V. (Saský textilní
výzkumný institut) Chemnitz, který zastává funkci mluvčího německé strany. Tento institut je
vysoce konsolidovaným pracovištěm aplikovaného výzkumu v oblasti technických textilií,
technologií multiaxiálních a 3D textilií, zejména úpletů a výrazné profilace speciálních textilií
pro ochranné účely. V oblasti technických textilií posiluje své činnosti zejména v rámci
netkaných textilií a dobré pozice na inovačních trzích zaujímá v kategoriích agro-, geo- a
stavebních funkčních textilií. V rámci své kompetence zřizuje akreditované certifikační
laboratoře pro zkušebnictví ochranných a funkčních oděvů, speciálních skupin technických
textilií a satelitní pracoviště pro systém zkoušení nezávadnosti textilií ÖkoTEX 100.
Provozuje i Transfer centrum pro textilní technologie s mezinárodní působností. Právě s tímto
centrem se do evropských projektových aktivit zapojil v nedávné minulosti TOK.
STFI je v těsném spojení s universitním pracovištěm na TU Dresden, kde se rovněž
orientují na speciální inženýrské a materiálové výzkumy související s multifunkčními
textilními substráty.
Strana 42
Listopad 2004
Dalším specializovaným pracovištěm je institut TITK e.V. (Durynský Institut pro
výzkum textilií a plastů) Rudolstadt-Schwarza. Vynikají jeho práce v oblasti chemie a
technologie výroby vlákenných polymerů, zaměřen je i na zpracování a široké spektrum
využití přírodních vlákenných surovin, včetně recyklace.
V příhraničním regionu pracuje i TITV e.V. (Textilní institut pro Durynsko a
Vochtland) v Greizu, který vedle tradice pletařských a krajkářských technologií posílil
v oblasti provrstvování textilií. Je ve spojení s Vyšší odbornou školou v Reichenbachu, která
vyučuje i textilní obory. Výrazný potenciál v oblasti konstrukce textilních strojů a technologií
má také CETEX GmbH Chemnitz.
Na německé straně operuje řada zavedených konsultačních a inovačních firem či
sdružení se vztahem k TOP. Příkladem je INNtex Innovation Netzwerk Textil e.V, který se
aktivně podílí na organizaci pracovních burz a technických odborných akcí.
Dále lze zmínit CIT GmbH (Centrum pro inovace technologie), ZABZukunftsAgentur Brandenburg j. – ti všichni se podílejí na utváření pro-inovačního prostředí
a podpoře transferu technologií i dalším odborném vzdělávání.
Specifická je účast AMZ – Automobilzulieferinitiative – iniciativního sdružení
subdodavatelů automobilovému průmyslu, která jasně vypovídá o soustředěném zájmu o
vzájemnou spolupráce sektorů textilní výroby a produkce dopravních prostředků. Produkce
automobilů v teritoriu, kde se iniciativa ETR rozvíjí bude největší v EU. Jen v ČR dosáhne
v r. 2007 733 tis vozů, v nových členských zemích (SK, H, PL vč. CZ) dosáhne 1.916 tis.
vozů oproti 1.137 tis v r.2003 (údaje Autofacts Global Automotive Outlook) Tento růst je
jistě důležitý pro subdodavatelské obory včetně textilního průmyslu. Provází jej náročnost
inovací, zavádění technologií laminace, intenzifikace produkce při snižování nákladů, ale také
prosazování recyklovatelných obnovitelných surovin, jakými mohou být i přírodní/lýková
vlákna a biokomposity. Současně vyvolává rostoucí objem automobilové produkce v regionu
a jeho blízkosti potřebu spojit úsilí o krytí tohoto mohutného nárůstu v teritoriu dodávkami v
režimech „just in time“. Bude nutné rozvíjet společný dialog s dodavateli komponent, kteří
většinou stojí mezi textilním výrobcem a finální produkcí vozidel. To vše tvoří prostor pro
vzájemně výhodné společné aktivity. Náročné jsou i režimy řízení jakosti a kontroly kvality,
které bude výhodné řešit spojením prostředků a kapacit pro zkušebnictví, analytiku a
certifikaci. Právě v přístrojovém vybavení české textilní výzkumné a inovační i akademické
laboratoře dosud zaostávají za evropským standardem. V řadě evropských zemích dotuje stát
vybavenost speciálních pracovišť přístrojovou technikou. I přes zlepšení se tento handicap
stále negativně projevuje při jednáních o participaci v mezinárodních řešitelských týmech.
Strana 43
Listopad 2004
Polsko
III.3.2
V Polsku existuje široká výzkumná a vývojová základna pro textilní průmysl.
Zejména v Lodži, jako tradičním textilním centru existuje stále řada výzkumných institucí,
jejichž aktivity se však často překrývají. Stále patrná je pozice Polytechniky Lodž, v rámci
níž pracuje řada specializovaných pracovišť zabývajících se materiálovým inženýrstvím,
vývojem nových struktur a funkčních materiálů se vztahem k textilnímu průmyslu. Tradiční je
její spolupráce s TF TU Liberec, dnes zastřešená několika mezinárodními projektovými
aktivitami (Eureka, CEEPUS). V této oblasti lze očekávat nové možnosti i v rozvoji
společných výukových programů přizpůsobených specifice potřeb rozvoje ETR a společnému
postupu při přípravě námětů a jejich prosazování do velkých projektových záměrů v rámci
Rámcových programů a Center excelence v rámci AUTEX (Evropské asociace textilních
universit).
Polské výzkumné ústavy jsou stále z větší části dotované státem. Využívají také
spolufinancování z prostředků textilních firem v Polsku:
-
IW (Textilní institut) Lodž,
-
IIMW (Institut textilního materiálového inženýrství) Lodž
- v současnosti v roli
mluvčího polské strany v inovačním sdružení ETR, asociovaný člen sdružení ÖkoTex 100
pro Polsko,
-
TRICOTEXTIL Lodž (institut specializovaný na pletařskou problematiku),
-
IAMW Lodž (institut architektury textilních materiálů),
-
MORATEX Lodž (inovační společnost specializovaná na ochranné a pracovní oblečení).
-
Poněkud výrazněji se profiloval i geograficky odloučený IWN Poznaň. Tento institut je
významným nositelem aktivit orientovaných na pěstování a zpracování přírodních,
zejména lýkových vláken. Je provozovatelem sekretariátu skupiny ESCORENA při
Světové zemědělské organizaci, která aktivizuje práci v oblasti přírodních lýkových
vláken.
Pro výběr spolupracujících partnerů, vyjma Polytechniky a IWN bude třeba vyhledat
případné oblasti spolupráce. Výhodou většiny ústavů je obecně lepší technické a přístrojové
zázemí. Ze zkušeností z dílčích projektových kooperací je zřejmé, že v řadě případů jsou tato
Strana 44
Listopad 2004
pracoviště připravena ke společným řešením. Vznikají však potíže s
intenzivním
technologickým servisem a podporou obchodně-technických aktivit, neboť polské instituty
preferují grantové projektové zdroje. Lze však očekávat, že s redukcí TOP dojde přesnější
specializaci výzkumné základny.
Znalost technologických podmínek textilního průmyslu v Polsku bude spíše
soustředěna v malých servisních privátních firmách, podporujících obchodně –technické
aktivity a technologické transfery od zahraničních subdodavatelů. Ty však prozatím o
existenci ETR patrně nevědí. Z dílčích zkušeností (INOTEX) se však role lokálního polského
zprostředkovatel pro inovační záměry zdá nezastupitelná. S ohledem na geografickou rozlohu
(existující odlehlé textilní regiony Lodž, Kališ, Bialystok), a na skutečnost, že pro TOP v
Polsku významného odběratele představuje rozsáhlý domácí trh, je otázka založení solidní
transferové a inovační spolupráce vysoce aktuální. Může znásobit efekt i u výstupů českých
inovačních projektů. (Bialystok). Zajímavé jsou i objemy pro státní zakázky speciálních
funkčních textilií (policie, armáda, hasiči, záchranáři).
V ETR působí v polském příhraničí i výrobce zušlechťovacích aparátů DOFAMA
Kamenna Gora, která intenzivně kooperuje s firmou Thies tj. renomovaným výrobcem
barvicích aparátů (SRN).
Strana 45
Listopad 2004
Česká republika
III.3.3
Profil vybraných českých výzkumných a inovačních subjektů, které se zapojily do
aktivity budované inovační sítě ETR je uveden v příloze III.2. Zde je uveden jen jejich
přehled:
-
INOTEX s r.o., Dvůr Králové n.L. – zastává úlohu mluvčího české strany (zastupuje
ATOK v aktivitách pracovních skupin pro výzkum a vývoj a pro ekologizaci EURATEX),
od r. 2002 řádný člen TEXTRANET (Evropská síť výzkumných organizací pro textil).
-
VÚB a.s., Ústí n. Orlicí,
-
SPOLSIN s r.o. Česká Třebová
-
VÚTS Liberec je spolu s TU Liberec řešitelem projektu Centrum Textil (MŠMT).
-
VÚP Brno má speciální postavení v oblasti pletenin pro medicínské a funkční textilie.
-
Textilní fakulta TU Liberec, jako akademické pracoviště s potenciálem studentů,
mladých výzkumníků a špičkových vědeckých pracovníků.
Na problematice pěstování, sklizně a zpracování lýkových vláken se částečně podílí
AGRITEC s r.o. Šumperk, převážně spíše přes aktivity ESCORENA.
Díky specifickým podmínkám pro existenci vědecko technické základny v ČR se
profil všech zmíněných subjektů vyhranil a dnes existuje vyvážená možnost kooperace s
minimálním rizikem konkurence. Logickou výhodnost této spolupráce dokládá realizace
několika společných národních projektů.
Došlo k rozdělení aktivit podle příslušné odborné specializace s ohledem na
rozhodující podíl samofinancování. Existenčním doplňkem se ve většině ústavů staly vlastní
specializované výroby a obchodně technické servisní a transferové činnosti. Na jedné straně
se „materializace“ výstupů dá považovat za přínos pro intenzifikaci inovačních aktivit. Úzké
servisní a transferové napojení na výrobní partnery učí oboustranné racionální komunikaci.
Existenční snaha přizpůsobit přístup existujících výzkumných a inovačních firem
zvyklostem dodavatelů materializovaných výstupů však přispěla k zániku trhu s výzkumnými
výsledky a znesnadnila dialog o dlouhodobých cílených námětech. Rovněž nutnost v prvé
řadě konsolidovat výrobní zázemí, jako zdroj nezbytných příjmů pro udržení technologického
výzkumu v období transformace, více prohloubila zaostalost českých institucí co do
Strana 46
Listopad 2004
experimentálního vybavení.
Více či méně všechny privátní výzkumné a inovační instituce spolupracují s TF TU
Liberec a to i na dlouhodobé projektové bázi. VÚTS a TUL je nositelem projektu Centrum
Textil (MŠMT), participují i INOTEX, SPOLSIN a VÚB. TU Liberec je koordinátorem
mezinárodního Centra excelence ITSAPT – participuje i INOTEX, SPOLSIN, VÚTS a VÚB.
(Centra excelence jsou jedním z alternativních nástrojů končícího 5.rámcového programu EU
pro prohlubování účelových a multidisciplinárních výměn informací a rozšiřování nových
vědecko-výzkumných poznatků).
INOTEX je provozovatelem CTTV (Centrum textilních technologií a vzdělávání).
Spolupracuje s TUL na zabezpečování odborné části výuky – bakalářské, diplomové práce,
společná řešení projektů. INOTEX CTTV je akreditovaným členem AIP/STP ČR. Oblast
nových odborných informací pro pracovníky textilních zušlechťoven je zajišťována převzetím
gesce nad odbornými programy akcí STCHK.
Přehled vybraných textilně zaměřených úkolů
mezinárodního charakteru, kde
participují české výzkumné organizace působící v ETR, je uveden v příloze III.6.
Možná rizika ETR
III.3.4
Jak je z rozboru výchozí situace ve výzkumu v zemích ETR patrné, lze očekávat určité
počáteční problémy při rozvoji společných aktivit. Ty budou souviset především s odlišným
ekonomickým statutem a způsobem financování. Propojení výzkumu se specializovanými
výrobními a servisními transferovými činnostmi typické pro české instituce nemá v ostatních
zemích obdobu. Počáteční fáze bude proto poznamenána hledáním zdrojů financování
spolupráce a společných akcí. Zejména pro německé partnery to bude klíčová záležitost.
Důvodem je skutečnost, že německé výzkumné instituty jsou silně závislé na projektových
dotacích. Německé finanční zdroje jsou pro jejich zahraniční partnery v rámci mezinárodních
projektů nevyužitelné (to platí i o zdrojích z prostředků výzkumného kuratiora Gesammttextil,
které jsou tvořeny příspěvky německých TOP firem). Přístup polských institucí lze obtížně
odhadnout.
Na české straně situaci komplikuje fakt, že si české firmy (a neplatí to jen o TOP)
odvykly participovat na výzkumných projektech a že prakticky neexistuje trh s výsledky
výzkumu a inovacemi. Jejich nabídka se pokládá za samozřejmou součást následných
materializovaných výstupů. Tato filosofie však bude pro ostatní zahraniční partnerské
Strana 47
Listopad 2004
inovační a výzkumné instituce patrně nepřijatelná.
Určité problémy může hrát i rozdílná cena výkonů daná rozdílnými náklady, opět
zejména v SRN. Tato diference musí být vyvážena smysluplnými projektovými náměty, které
by díky přinášenému náskoku rozdíl vyrovnávaly. V počátečních fázích „nácviku“ takových
kooperací bude cílem zlepšit prostředí a technické podmínky pro inovace v nejkratším
možném čase a rozšířit výkonnost inovační základny společně budovanou strategií. Pro tyto
účely bude zřejmě potřebné hledat dodatkové zdroje financování, které by otevření
vyváženého trhu s inovacemi nastartovaly. K rovnováze by měla přispět i důsledná pozornost
státních a regionálních orgánů inovacím, tak aby se prostředí pro inovační podnikání a trh
s inovacemi přiblížil co nejvíce podmínkám v sousedních zemích, zejména v SRN. Této
oblasti byla v ČR v uplynulých letech věnována malá pozornost.
III.3.5
Společné aktivity inovační sítě ETR
Jednou ze společných aktivit Inovační sítě ETR je pořádání odborných seminářů. Na
základě dosavadních profilů činnosti bylo rozhodnuto, že garance nad specifickými
tematickými okruhy budou v letech 2004-2006 rozděleny takto:
-
Technické textilie Sasko – Chemnitz,
-
Inovace v oblasti bytových a interiérových textilií – Lodz
-
Textilní inovace a životní prostředí – Dvůr Králové.
K zamezení nadměrných časových nároků na pořádání dalších akcí bylo rozhodnuto
realizovat odborné akce v rámci existujících a zavedených konferencí a seminářů, pořádaných
zmíněnými institucemi (v případě INOTEX TEXCHEM, Mezinárodní koloristické
konference STCHK). Budou rovněž realizovány pracovní kontaktní a kooperační burzy
s cílem přiblížit nabídku inovačních řešení uživatelským TOP firmám a využít je k:
-
popularizaci výsledků výzkumu,
-
rozpracování námětů pro společné mezinárodní / přeshraniční projekty
-
společné prezentaci námětů pro projekty programů výzkumu EU prostřednictvím
EURATEX .
Postupně se při této příležitosti uskuteční návštěvy výzkumných a inovačních institucí
s cílem postupné intenzifikace spolupráce a možností společného využívání jejich
technického zázemí.
Strana 48
Listopad 2004
Společné aktivity v rámci Pracovní skupiny pro výzkum při EURATEX Brusel
(TEXTRANET) budou zajišťovány pověřenými institucemi STFI a INOTEX. Cílem je
vyhledávání dlouhodobých projektových námětů a partnerů z ostatních evropských zemí.
(totéž se očekává od akademických pracovišť po linii AUTEX - TU Liberec, TU Lodž).
K získávání poznatků a výměně zkušeností s obdobnými inovačními sítěmi v jiných
částech EU byl prostřednictvím R&D help-desk Euratex navázán kontakt s Evropskou
platformou pro textilní inovace INN EURO tex, která sdružuje inovační poradenské instituce
Francie, Belgie a Velké Britanie. V rámci setkání při Inovační konferenci v Zittau (květen
2004) byla uskutečněna první společná konsultace a prohlídka výrobních provozů Velveta
Varnsdorf.
S ohledem na mimořádný význam „autotextilií“ bylo rozhodnuto o pořádání
pravidelných informačních a kontaktních fór MOBILTEX. Po úspěšném prvním ročníku v
Chemnitz (červen 2004) je připravován příští ročník v Liberci. Pro oblast stavebních textilií a
geotextilií se uvažuje o využití pravidelného semináře BAUTEX (STFI).
Budou pořádána pravidelná fóra resp. tvůrčí dílny zejména mladých desinatérů. První
běh byl uskutečněn v Německu v roce 2004.
Pozornost bude věnována přípravě a aktivní propagaci aktivit využitím odborných
výstav a expozic na mezinárodních technických veletrzích. Důraz bude kladen i na společné
aktivity s využitím práce se sdělovacími prostředky tak, aby se průběžně zviditelňovala
významná hospodářská i sociální role textilní a oděvní výroby v regionu.
Všechny tyto aktivity budou trvale prezentovány na zpřístupněném portálu
www.eurotextilregion.de. Pro tuto službu bude průběžně zdokonalována úroveň informační
databáze. Projednává se zmapování dostupných zušlechťovacích technologií v podnicích
ETR, které by mohlo sloužit k rychlému vyhledávání operativních kooperačních vazeb. Tím
by se posilovala rychlost možnosti reagovat na okamžitou poptávku, překlenout nárazové
zátěže ve výrobách a zvažovat inovační aktivity s možnou rychlou realizací. Sledovány budou
možnosti podpory náběhových etap inovací bez nutnosti investice, jinak podmiňující start
tohoto záměru. V této oblasti je postoj průmyslových partnerů prozatím rozpačitý – bude
třeba překonat počáteční obavy z odkrývání konkurenčních možností.
Stejně tak se počítá s mapováním dostupného přístrojového zázemí partnerů v rámci
inovační sítě. Cílem je opět podpořit kooperace a znásobit výkonnost inovačních aktivit.
Flexibilní sítě pro účelové aliance budou jedním z dalších prověřovaných směrů, který
by mohl zvýšit šance firem v regionu získávat lepší pozice na trhu včetně využití společných
značek pro některé, zejména masové artikly (nemocniční a hotelové textilie, ochranné a
Strana 49
Listopad 2004
pracovní oděvy, saturace potřeb obchodních řetězců). Tato aktivita bude vyžadovat současné
propojení marketingových a obchodních činností .
Významné bude prověřování možných souvztažností s regionálními a mezi
regionálními programy a projekty na podporu inovačního prostředí. Cílem využití těchto
zdrojů z regionů, případně operačních programů EU pro stabilizaci TOP v krajích a regionech
a pro řešení naléhavých otázek rozvoje lidských zdrojů. Otázka zkvalitnění lidských zdrojů se
zvýrazňuje v souvislosti s novými nároky kladenými na zvládnutí inovačních záměrů i při
nižší úrovni vzdělanosti dostupných pracovníků a na prohlubování inovačního vědomí resp.
vazeb průmyslové, vývojové a inovační základny.
III.4
Inovační ceny
Záměrem jak „zviditelnit“ inovační aktivity a představit úspěšná inovační řešení i
ostatním evropským uživatelům je úvaha o každoročním vyhlašování soutěže o inovační cenu
ETR. Návrh podala německá strana.
I tato forma popularizace aktivit inovační sítě ETR má svůj význam a mohla by
motivovat k novým tvůrčím počinům i k urychlení procesu zavádění inovačních námětů do
výroby. Postupně by se mohla otevírat i další mezinárodní účasti, která by přilákala pozornost
řešitelů na problémy firem v ETR. V jejich pravidlech by měly zřetelně figurovat
prokazatelné realizované výsledky. Měl by být kladen důraz na propojování výzkumné
inovační sféry s průmyslem a na využívání spolupráce akademického a technologického
výzkumu. Tím by byla podpořena nutná průprava mladých nastupujících odborníků pro obor
TOP již ve fázi studia. Smyslem je také překonávat jazykové rozdíly a propojovat
multidisciplinární přístupy. Kritéria musí vyplynout ze společné diskuse v rámci ETR.
Neměla by diskriminovat účast řešitelů mimo region, tak aby byl zajištěn co nejbohatší přísun
inovačních námětů a jejich rychlá, účelná realizace.
Při přípravě inovační ceny je nutné zohlednit to, že se firmy z ČR mohou přihlásit do
řady soutěží, např. celorepubliková soutěž vyhlašovaná AiP „Inovace roku“, dále „Česká
hlava“, česko-německo-polská soutěž „Inovace v Euroregionu NISA“, soutěže vyhlašované
v průběhu odborných veletrhů a další.
Je tedy třeba zvážit inovační potenciál (možný či očekávaný počet přihlášek) v daném
sektoru a prověřit faktický zájem firem.
Strana 50
Listopad 2004
Design, jeho význam a využití
III.5
Designem se textilním a oděvním průmyslovém odvětví rozumí často zjednodušeně
pouze navrhování oděvů. Pod tímto pojmem je však nutno spatřovat podstatně více činností,
které přispívají ke konečnému vzhledu, kvalitě a prodejnosti výrobku. Jsou to např.
-
Navrhování konstrukce přízí
-
Vzorování tkanin, pletenin, netkaných textilií,
-
Konstrukce oděvů
-
Navrhování odstínů (barevnost).
Nedílnou součástí designu je dnes také předpovídání vlastností výrobků včetně
virtuálního 3D zobrazení.
Návrh hotového oděvu v sobě tedy obsahuje uměleckou invenci návrháře, technické
aspekty návrhu ve formě konstrukce střihu, návrhu švů, predikci vlastností a projevů a
v neposlední řadě simulace vzhledu. Tento komplexní přístup k designu je dnes již využíván
nejen v oblasti textilních komposit a pro filmové triky ale stává se součástí aktivit řady
konfekčních firem resp. prodejců textilních výrobků. Cílem je vlastně návrh virtuální textilní
struktury a po její akceptaci uživatelem teprve vlastní výroba s předem očekávanými
výsledky. Na úrovní bakalářské a středoškolské se doposud vyučuje jen umělecko estetická
část komplexního designu textilií. Teprve v navazujícím magisterském studiu jsou probírány
základy technického designu, modelování textilních struktur a jejich prognózování.
Na Technické univerzitě v Liberci je akreditováno studium textilního a oděvního
návrhářství na katedře designu. Studium textilního a oděvního designu na TUL je zaměřeno
na:
-
nové možnosti zpracování a využití textilních materiálů v designu
-
oděvní design včetně doplňků (bižuterie)
-
technické a technologické aspekty designu ve spojení s textilní výrobou
-
komplexní pojetí uměleckých forem designu
-
umělecký a výrobkový design ve vztahu k historii a kultuře.
Strana 51
Listopad 2004
Studium specializací spojených s uměním a užitým uměním – modelářství a
návrhářství s maturitou lze absolvovat na 10 středních odborných školách, z nichž 5 má sídlo
v regionech ETR.
Nejvýznamnější SŠ s tímto zaměřením jsou v Praze a v Brně, tedy mimo území ETR.
Kromě modelářství a návrhářství lze na středních školách s maturitou studovat ještě obory:
-
textilní výtvarnictví – krajkářská a vyšívačská tvorba
-
textilní výtvarnictví – pletařská tvorba
-
textilní výtvarnictví – ruční tisk a ruční tkaní
-
textilní výtvarnictví – ruční výtvarné zpracování textilií
-
textilní výtvarnictví – tkalcovská a tiskařská tvorba
-
textilní výtvarnictví – tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních
materiálů
Pro žáky se zdravotním postižením je v oblasti designu nabízeno studium
-
modelářství a návrhářství oděvů
-
textilní výtvarnictví
Z uvedeného přehledu je patrné stálé zaměření na design oděvní výroby. Schází
studium zaměřené na technický design textilií, resp. design textilií v technických oborech.
Také výše uvedené komplexní pojetí designu se prozatím výrazněji nepropaguje.
V rámci ETR vznikla v roce 2004 iniciativa setkání textilních a oděvních návrhářů ne
zámku Lichtenwalde v blízkosti Chemnitz, kterého se zúčastnili studenti z Německa, ČR,
Polska a Litvy. Setkání by se mělo konat každoročně v jarních měsících.
V oblasti textilního designu již existují některé firmy, které nabízejí služby výrobním
firmám. Jsou to např. firmy:
-
MAX FRED by Iška Fišárková, Praha
-
Našila, s.r.o., Praha
-
Design, s.r.o., Liberec
Na
stránkách
internetu
nabízejí
služby
také
jednotliví
návrháři,
studenti
uměleckoprůmyslových škol a jejich absolventi. Převážná většina internetových odkazů však
Strana 52
Listopad 2004
vede na ateliery a firmy, které prodávají hotové zboží obarvené, s potiskem, malbou,
popřípadě módní oděvy, kreace, atd.
Kromě toho vznikla na internetu adresa Czech Design, sdružující návrhářské subjekty.
Internetový portál CZECHDESIGN.CZ je iniciativou studentů vysokých škol, které spojuje
slovo design. Portál spravuje občanské sdružení CZECHDESIGN.CZ. Cílem projektu je
zlepšovat informovanost o designu u nás a český design prosazovat v zahraničí. Snahou je
zajistit informovanost o designu, a to hlavně studentském, a návrhářích, kteří nemají prostor
na svoji prezentaci na místě, kde by je snadno někdo našel. CZECHDESIGN.CZ má tyto cíle:
-
Zlepšit povědomí o designu u laiků
-
Přesvědčit výrobce o potřebě kvalitního designu
-
Prezentovat český design v zahraničí
-
Soustředit zde prezentace designérů
Presentace návrhářské práce je každoročně prováděna také formou výstavy STYL
v Brně. Shromažďují se zde vystavovatelé nabízející jak příze, plošné textilie, tak hotové
oděvy, galanterii, apod. Absolventi bakalářského studia designu na TU Liberec pořádají
každoročně Bakalaureáty spojené s přehlídkou svých prací. Je patrné, že na jedné straně
existuje řada nabídek a návrhů. Na straně druhé je však využití pro potřeby zejména malých a
středních podniků spíše sporadické.
Poradenstvím pro textilní a oděvní průmysl se však z textilních návrhářských firem
nezabývá nikdo. V roce 2004 zde s tímto námětem činnosti nabízely své služby jen firmy
z Polska a Slovenska.
V rámci ETR se tedy otevírá prostor pro vznik nových firem a sdružení, které by
prováděly nabídku a servis designu pro výrobce textilií a výrobků z nich. Výhledově lze
očekávat nejen zaměření na klasické pojetí navrhování oděvů, ale také zaměření na technický
design textilií resp. komplexní design textilních struktur.
Strana 53
Listopad 2004
Přehled institucí na české straně ETR se zaměřením na T+O
výrobu včetně odborného školství
III.6
Na českém území ETR je dle údajů ČSÚ z února 2004 258 subjektů TOP s více než 20
zaměstnanci. Na obr. III.6-1 je uvedeno jejich rozdělení do jednotlivých kategorií dle počtu
zaměstnanců.
Rozdělení subjektů TOP na české území ETR dle počtu
zaměstananců
kategorie - počet
zaměstananců
1500 - 1999
500 - 999
200 - 249
50 - 99
20 - 24
0
20
40
60
80
100
počet subjektů
Obr.III.6-1 Rozdělení firem TOP na českém území ETR
Přehled jednotlivých firem TOP na českém území ETR je detailně popsán v příloze
III. 5.
Zde jsou uvedeny okresy s nejvyšší koncentrací textilního nebo oděvního průmyslu
v rámci ETR tj.okresy s 10 a více subjekty TOP nad 20 zaměstnanců s jejich stručnou
charakteristikou:
•
Bruntál – 10 firem, významné: ODETKA a.s.(TP), PEGAa a.s (TP)., LIPTEX
PROFASHION (OP)
•
Děčín – 17 firem, významné: VELVETA a s.(TP), ELITE a.s.(TP), STAP a.s.(TP),
BENAR spol.s r.o. (TP)
•
Frýdek-Místek – 11 firem, významné: SLEZAN Frýdek-Místek a.s (TP), VD
VKUS FM (OP), DEVA F-M s.r.o. (OP), SKY PARAGLIDERS a.s (TP)
•
Cheb: 20 firem, všechny do 200 zaměstnanců, významné: TOSTEX, spol. s r.o.
(OP), LE-GO spol. s r.o.(OP)
Strana 54
Listopad 2004
•
Karviná: 11 firem, všechny do 200 zaměstnanců – převážně OP, významné:
Ing.Miroslav Kurka-TRADE TEX (OP), TRIAS a spol.,spol. s r.o.(OP)
•
Liberec – 19 firem, významné: INTERLANA s.r.o. (TP), DAMINO CZ s.r.o. (TP),
Výroba stuh – ELAS spol.s r.o. (TP)
•
Náchod – 23 firem, především TP, významné: VEBA,TEXTILNÍ ZÁVODY a.s.
(TP), TEPNA a.s (TP), TEXTONNIA CZECH, spol.s r.o. (TP)
•
Semily - 10 firem, převážně TP, významné: HYBLER s.r.o. (TP), TECHNOLEN
technický textil a.s. (TP)
•
Sokolov – 18 firem především do 100 zaměstnanců s vazbou na subjekty v SRN,
významné: STERNTALER ČSFR spol. s r.o.(OP), FUHRMANN VERBANDSTOFFE, spol.s r.o. (TP), UNIFORM-ACCESSOIRES Bohemia, s.r.o. (TP)
•
Trutnov – 25 firem, významné: JUTA a.s.(TP), TIBA a.s.(TP), TEXLEN a.s. (TP),
ÚPAVAN Trutnov spol.s r.o. (OP), GRUND Textil spol. s r.o.(TP)
•
Ústí nad Orlicí – 20 firem, významné: PERLA, bavlnářské závody, a.s. (TP),
Kumpers Textil s.r.o.(TP), SINTEX, a.s.(TP)
Popis aktivit klíčových výzkumných pracovišť tj. INOTEX spol. s r.o., VÚTS a.s.
Liberec a VÚB a.s. Ústí nad Orlicí je uveden v příloze III.2. V příloze III.3 je uveden profil
textilní fakulty TU Liberec. V příloze III.1 jsou uvedeny profily vybraných středních škol
poskytujících vzdělání v textilním oboru. Role jednotlivých výzkumných subjektů ČR v ETR
je diskutována v kap. III.3.3.
Lze shrnout, že výzkumné subjekty na české straně ETR pokrývají prakticky celou
oblast aplikačního a akademického textilního výzkumu. Mají dostatek zkušeností a postačující
výzkumný potenciál pro transfer technologií a inovační aktivity vyšších řádů. Na základě
řešení společných úkolů mají také zkušenosti s vzájemnou kooperaci. Z tohoto pohledu je
možno konstatovat, že česká strana je po odborné stránce schopna plnit úkoly spojené s účastí
ve ETR. Bude však třeba hledat cesty, jak pokrýt některé aktivity před tím, než začnou
fungovat mechanismy vedoucí k samofinancování. Také v oblasti propojení s podniky a
firmami bude třeba vhodně využít možností ATOK.
Z profilu textilní fakulty TU Liberec plyne, že poskytuje dostatečnou nabídku
studijních oborů na úrovni Bc. i magisterské. Roční objem absolventů (cca 100 inženýrů a
130 bakalářů) je alespoň formálně postačující pro potřeby TOP. Rezervy jsou však
v zabezpečení
dalšího
vzdělávání
textilních
odborníků
(CPD).
K řešení
úkolů
Strana 55
Listopad 2004
dlouhodobějšího akademického výzkumu má fakulta jak dostatečný lidský potenciál tak
základní a v některých oblastech (omak, mechanické vlastnosti, mikroskopie) i špičkové
vybavení.
Zřejmě nejvíce problémové je střední odborné vzdělání zejména s ohledem na pokrytí
jednotlivých specializací. Střední odborné vzdělání textilního nebo oděvního zaměření
s maturitou lze získat v celé ČR na 33 středních školách, z nichž 24 má sídlo v regionech
ETR.
Střední odborné školy byly často budovány v blízkosti firem, ve kterých byli
absolventi zaměstnáváni. Současně s útlumem textilního průmyslu v ČR je znatelný posun ke
specializaci oděvnictví, konstrukce oděvů a podnikatelství. Mizí odborníci se středním
vzdělám zaměřené především na mechanické technologie.
Vzdělání textilního nebo oděvního zaměření s maturitou na SOU je možno získat na
17 SOU v ČR. Z nich má 6 SOU sídlo v ETR. Jedná se o specializace:
-
operátor oděvní výroby – obchodní činnost
-
operátor oděvní výroby – oděvní výroba
Ani SOU tedy nenabízejí v dostatečná míře klasické textilní obory.
Výuční list textilního nebo oděvního zaměření na SOU lze získat v ČR na 103
středních odborných učilištích, a to v učebních oborech:
-
kloboučník
-
krejčí
-
pletař
-
pracovník v textilním a oděvním průmyslu
-
výroba konfekce
V ETR má sídlo 38 SOU. Na SOŠ lze rovněž získat pouze vysvědčení (bez maturity i
výučního listu), a to v oborech:
-
pletařské práce
-
šití oděvů
-
šití prádla
-
textilní výroba
-
výroba konfekce
Strana 56
Listopad 2004
Na SOU a SOŠ lze studovat také v nástavbovém studiu a získat tak vzdělání s maturitou. Je to
v oborech:
-
textilní výroba a oděvnictví
-
krejčí – podnikatel (1 SOŠ)
-
oděvnictví (23 SOŠ)
Pro žáky se zdravotním postižením je nabízeno studium v oborech:
-
management textilu a oděvnictví (1 SOŠ v ČR)
-
textilní výroba a oděvnictví
o krejčí (26 SOŠ v ČR)
o oděvnictví (11 SOŠ v ČR)
o operátor oděvní výroby – oděvní výroba (1 SOŠ v ČR)
o šití oděvů (32 SOŠ v ČR)
o šití prádla (8 SOŠ v ČR)
o výroba konfekce (2 SOŠ v ČR)
Je patrné, že nabídka oborů středoškolského studia neskýtá záruku, že v TOP bude
v budoucnosti dostatek odborníků. Na druhé straně pracuje v oboru řada specialistů z jiných
oborů, kteří jsou po zaškolení a praxi tento nedostatek alespoň částečně nahradit. Je
zajímavé,že na TUL nastupuje dnes již převaha studentů, kteří nemají žádné předběžné
informace o textilu. O typových změnách zejména v oblasti učňovského a středního školství
je pojednáno v kap. IV 3.
III.7
Možnosti využití 6. rámcového programu
Výchozím podkladem pro vyhodnocení účasti organizací z oblasti textilního
strojírenství a textilního průmyslu v účasti na projektech 5. RP EU se stala databáze
zpracovaná v roce 2003 „Regionální kontaktní organizací Liberec“ (projekt OK 419 – řešený
VÚTS Liberec, a.s. a Technickou univerzitou v Liberci v rámci programu MŠMT EUPRO).
Tato databáze čerpala podklady z oficiálně publikovaných údajů EU uvedených na serveru
CORDIS, kde jsou dostupné informace o jednotlivých projektech, jichž se v rámci 5. FP
účastnily české organizace. Na podkladě těchto průřezových informací byla vytvořena vlastní
Strana 57
Listopad 2004
databáze, která umožňuje třídění a další analýzu podle širokého spektra kritérií a zahrnuje
informace o celkem 560 projektech.
Pro potřeby této studie byl proveden výběr organizací splňujících regionální a zároveň
oborové zaměření. Sledovány byly česko-saské a česko-polské příhraniční regiony. Lze
konstatovat, že účast podniků v 5. RP byla minimální, na následujícím grafu je znázorněn
počet projektů a jejich řešitelů podle jednotlivých krajů, celkem bylo 6 organizacemi řešeno
10 projektů.
4
3
2
počet projektů
počet řešitelů
1
Kr
ál
ov
eh
ra
de
ck
Ka
ý
rlo
va
rs
ký
Li
be
M
re
or
ck
av
ý
sk
os
le
zk
ý
O
lo
m
ou
ck
ý
Pa
rd
ub
ick
ý
Ús
te
ck
ý
0
Obr. III.7-1 Počty projektů a řešitelů 5RP EU z krajů ETR
A. Analýza přehledu potencionálních aktivních zájemců z oblasti textilního strojírenství
a textilního průmyslu o účast v 6. RP EU.
Výchozím podkladem pro tuto analýzu jsou data získaná z katalogu „Czech Textile
Industry – Partner Search Catalogue 2002“ , který byl zpracován v roce 2002 v rámci činnosti
„Regionální kontaktní organizace Liberec“ (projekt OK 419 – řešený VÚTS Liberec, a.s. a
Technickou univerzitou v Liberci v rámci programu MŠMT EUPRO).
Uvedený katalog byl zpracován v souvislosti se zahájením 6. RP a jeho cílem bylo
získání přehledu a navázání kontaktů s firmami z oblasti textilního strojírenství a textilního
průmyslu, které mají zájem o účast v 6. RP. Dalším cílem byla prezentace aktivních firem
v zahraničí a vyhledávání možností pro účast v projektech. Toto bylo realizováno ve
spolupráci s Technologickým centrem AV ČR prostřednictvím sítě IRC.
Celkem bylo osloveno více jak 200 firem z celé ČR, zájem a aktivní spolupráci při
tvorbě katalogu projevilo 53 firem.
Strana 58
Listopad 2004
Pro potřeby této studie byla provedena analýza aktivních firem ze sledovaných
příhraničních regionů. Celkově působí v této oblasti 32 firem. Sledována byla právní forma
společnosti, realizace vlastního výzkumu a vývoje (VaV), její velikost dle počtu zaměstnanců
a regionální působnost. Výsledky dokladují obr. III.7-2 a,b a III.7-3 a,b.
Struktura firem dle typu společnosti
Struktura firem dle realizace vlastního VaV
10
31%
10
31%
ano
a.s
ne
s.r.o.
22
69%
22
69%
a
b
Obr. III.7-2 Zapojení firem do 6.RP EU, a) dle typu společnosti, a) dle realizace výzkumu.
Struktura firem dle regionů
Struktura firem dle počtu pracovníků
1
3%
1
3%
3
9%
0-9
13
41%
9
28%
50-249
50-249
11
34%
250-500
500 a více
KH
Pa
10-49
500+
7
22%
1
3%
a
Karlovarský
1
3%
MS
Liberecký
Moravskoslezký
Olomoucký
Li
7
22%
6
19%
4
13%
Královehradecký
Pardubický
Ústecký
b
Obr III.7-3 Zapojení firem do 6.RP EU, a) dle typu společnosti, a) dle realizace výzkumu
Z pohledu možné využitelnost pro ETR je třeba zmínit nově zahájený projekt
ENVITEX, jehož koordinátorem je VÚTS Liberec, a.s. Cílem projektu je v období 09/2004 –
03/2006 vytvořit databázi zájemců o účast v projektech rámcových programů EU v oblasti
textilního sektoru z nově asociovaných zemí. Projekt je realizován ve spolupráci s dalšími 8
účastnickými organizacemi a pokryje území ČR, Slovenska, Maďarska, Polska a Slovinska.
Výstupy a poznatky projektu o příhraničních regionech bude možno využít i pro další
rozvoj ETR.
Strana 59
Listopad 2004
B. Příklad spolupráce se Saskem
K podání je připraven návrh projetu EUREKA „Vývoj procesu a systému pro přímé
zpracování fóliových rounových netkaných textilií“ s předpokládaným termínem zahájení
leden 2006.
Hlavním cílem projektu je vývoj kontinuálního postupu k přímému zpracování folií na
objemová rouna, popř. na rouna se střední až vysokou plošnou hmotností a příslušné strojní
techniky. Vývoj má být veden až ke stavbě referenční linky (poloprovozu) pro výrobu
foliového rouna, které je vhodné pro výrobu produktů.
Prozatímními partnery jsou Sächsisches Textil Forschungsinstitut e.V. , Karl Mayer
Malimo Textilmaschinenfabrik GmbH a VÚTS Liberec, a.s.
Pozitivní je fakt, že se předpokládá vyhledávání a možnost zapojení dalších českých
firem, především producentů technických textilií, k ověřování a aplikaci nové technologie.
Strana 60
Listopad 2004
IV.
Návrh strategie inovační politiky
IV.1
Možnosti vzniku sítě inovačních míst
Výhodou České republiky je, že zde existuje dlouhodobá tradice v textilním výzkumu,
která se projevila v řadě patentů a vynálezů, resp. různých technologií a výrobků. Stále platí,
že ČR je v řadě zemí světa stále považována za špičkovou právě v oblasti textilního a textilně
strojírenského výzkumu.
Po r. 1989 došlo k výrazné restrukturalizaci českého textilního výzkumu. Většina
výzkumných ústavů musela změnit své zaměření a řešit převážně krátkodobé úkoly
s okamžitou realizací. Tato situace se postupně mění s tím, jak se tyto instituce zapojují do
řešení mezinárodních projektů. Stále však platí a bude zřejmě platit, že dlouhodobé projekty
bez zajištěné realizace bude možné řešit pouze v součinnosti s akademickým výzkumem
realizovaným na textilní fakultě a výzkumným záměrem realizovaným ve VÚTS.
K propojení akademického a aplikačního výzkumu, resp. průmyslového rozvoje došlo
zejména v souvislosti s činností Centra „Textil“ (projekt na r. 2000-2004). Toto centrum
umožnilo také doplnění laboratoří a přístrojů nejen u zakládajících organizací (TUL a VÚTS
Liberec), ale také spolupracujících organizací (INOTEX, SPOLSIN a VÚB). Dalším
výrazným impulsem pro koordinaci výzkumu, vývoje a aplikací v oblasti inteligentních
textilií (výroba, vlastnosti a testování) bylo založení centra a excellence ITSAPT (intelligent
textiles, structure, application, production and testing). Toto centrum je financováno z 5. RP
EU (2003-2005) a umožňuje kromě jiného transfer poznatků z výzkumu do praxe formou
specifických „letních škol“, seminářů pro průmysl a výměnu zkušeností (brokerage events).
Od r. 2005 započne činnost centrum „Textil II“, které má v náplni řešení úkolů
souvisejících se všemi třemi pilíři Evropské technologické platformy. Na činnosti tohoto
centra se budou opět podílet jak TUL, tak VÚTS, INOTEX, SPOLSIN a VÚB. Je tedy
zřejmé, že již v současnosti existuje vzájemná provázanost mezi základním a aplikačním
výzkumem, resp. vývojem. Jsou k dispozici jak prostředky tak i struktury, které mohou sloužit
jako potenciální inovační místa. S ohledem na zaměření a přístrojové, resp. další materiální
vybavení lze vymezit kompetence těchto inovačních míst (při universitě a výzkumných
pracovištích).
Strana 61
Listopad 2004
TUL – expertizní, poradenská a školící činnost pro všechny tři základní pilíře platformy.
Speciální laboratoře pro hodnocení struktury a vlastností textilních výrobků. Hodnocení
komfortu a fyziologie, objektivní měření barevnosti.
VÚTS – expertizní, poradenská a inovační činnost pro oblast textilních strojů a speciální
měření na textilních strojích. Speciální laboratoře pro textilní stroje, prototypová a
malosériová výroba.
INOTEX – expertní, poradenská a inovační činnost pro oblast chemických technologií a
zušlechťování. Speciální laboratoře pro zušlechťování, textilní ekologii a biotechnologie.
Poloprovozní kapacity.
SPOLSIN – expertní, poradenská a inovační činnost pro oblast uplatnění nových materiálů
(vláken). Speciální poloprovozy pro mechanické technologie.
VÚB – expertní poradenská a inovační činnost pro oblast mechanických technologií.
Speciální technologické laboratoře. Poloprovozy pro výrobu textilií.
Je patrné, že již dnes mohou tyto instituce zabezpečovat úlohy inovačních center bez
větších nákladů na pořízení budov, přístrojů a zabezpečení specialistů. Pro zajištění funkce
těchto center bude nezbytné:
-
definovat vazby na podmínky s ohledem na získávání informací, řešení problémů a
transfer technologií
-
koordinovat získávání prostředků na potřebné dovybavení speciálními přístroji
-
zabezpečit koordinaci činnosti těchto center s obdobnými centry v rámci ETR.
-
Realizovat společnou propagaci všech inovačních center na území ETR
Potenciální inovační centra jsou již dnes zapojena do budované inovační sítě ETR
(viz. kap III.3.3) s celkem jasně vyhraněným oblastmi činnosti. Je tedy možno očekávat, že
začnou fungovat i bez formálního označení nebo založení. Na druhé straně může založení
inovačních center aktivovat zájem některých podniků o jejich využívání. Otázkou je pouze,
kdo taková centra založí a jakou formou budou financována. Z hlediska významu by bylo
nejlépe, kdyby byl zakladatelem vhodný státní orgán.
Strana 62
Listopad 2004
Návrh propojení s výrobními podniky v ETR
IV.2
Pro propojení s podniky v rámci ETR bude možné přímo využít plánované aktivity
třístranné inovační sitě ETR (kap. III.3.5). Tyto aktivity řeší pochopitelně pouze část vazeb
orientovaných na transfer inovací do praxe. Na druhé straně se týkají všech partnerských
zemí.
Po organizační stránce bude možné v jisté míře využít také centra „Textil II“, které má
možnost sehrát integrující roli a zajistit potřebné návaznosti.
Co se týče návaznosti na podniky ČR a financování inovačních center , jeví se jako
schůdné založení konsorcia firem v rámci ATOK, které bude od svých členů vybírat poplatky
za členství. V rámci těchto poplatků budou inovačními centry poskytovány základní služby
převážně informačního charakteru. Zkušební a testovací činnost inovačních center bude pro
členy konsorcia za nižší ceny. Konsorcium, resp. jako členové budou moci zadávat i
konkrétní výzkumně vývojové úlohy financované dle speciálních dohod.
Na druhé straně budou inovační centra připravovat inovace vyšších řádů v oblasti
strojů, technologií, resp. výrobků, které budou nabízet nejdříve členům konsorcia.
Poslání inovačních center
Základní okruhy činnosti inovačních center jsou
-
Poskytování informací o výsledcích výzkumu a vývoje uplatnitelných v praxi
-
Pomoc při praktické realizaci inovací
-
Technologické expertízy a studie využitelnosti
-
Testování a hodnocení speciálních výrobků
-
Transfer špičkových technologií do podmínek průmyslových podniků
-
Marketingové informace včetně průzkumu trhu
-
Informace o kapacitách a možnostech podniků v rámci ETR
-
Vlastní průmyslově cílený výzkum
-
Školení, semináře a organizace výměny informací (realizace CPD).
Je patrné, že poslání inovačních center je blízké aktivitám inovační sítě ETR s důrazem na
tuzemské subjekty.
Strana 63
Listopad 2004
Změny potřebné pro zajištění inovační politiky
IV.3
A.
Feminizace
Situace:
Jak pro textilní, tak zejména pro oděvní sektor je feminizace dominantním jevem, se
kterým bude nutno i nadále počítat. V textilním průmyslu pracuje
% žen a v oděvním
dokonce %. Dá se předpokládat že se tento stav se v budoucnosti výrazně nezmění.
Vývoj:
Převaha žen pracujících v TOP bude přinášet jisté zvláštnostmi a požadavky:
o Žensky kolektiv vyžaduje použití speciálních motivačních nástrojů
o Existují mnohem větší absence, zejména u mladých žen – matek z důvodů OČR
o Vzniká tendence dávat přednost rodině i v případech, kdy to není nezbytně nutné
o Dochází k častějšímu „vypadávání“ z pracovního kolektivu na delší čas, což bude
klást zvýšené nároky na opakované zapracovávání
Přes výše uvedená fakta je stále pravdou, že drtivá většina manažérských funkcí je jak
v textilním, tak oděvním sektoru zastávána muži. Tento fakt je dokonce v přímém rozporu
v podílem žen a dívek na středních a vysoké škole textilní, který je extrémně vysoký. Tato
fakta je třeba velice citlivě zahrnout do strategií rozvoje TOP a ETR. Je nutno zohlednit
specifické postavení žen na trhu práce ve výrobní sféře TOP a posílit možnosti uplatnění žen
v oblasti výzkumu, vývoje a managementu TOP
V rámci ETR by bylo vhodné uvažovat o založení pracovní skupiny zaměřené na
rozvoj a realizaci koncepce rovných příležitostí mužů a žen v TOP, která by komunikovala
např. s „Národním kontaktním centrem – Ženy a věda“. Ta má bohaté zkušenosti s „gender“
problematikou a řeší celou řadu projektů, ze kterých by bylo možno čerpat informace, a nebo
společně připravit speciální projekty. Základ pracovní skupiny je již vytvořen ve VÚTS, jeho
zástupkyně je členkou pracovní skupiny MŠMT „Women and Science“. Dále byl společně
s 10 organizacemi z 5 zemí EU podám návrh projektu do 6.RP s názvem „ Regional Support
to Women in Research“.
B.
Zaměstnávání cizích státních příslušníků
Situace:
Textilní a oděvní sektor jsou ve většině států na konci žebříčku mezd. To způsobuje
Strana 64
Listopad 2004
mnohem menší ochotu občanů těchto států spojovat svoji profesní kariéru s TOP. Průvodním
jevem takového vývoje je vysoké zaměstnávaní zahraničních pracovníků a emigrantů, pro
které je i nízká mzdová úroveň mezd postačující k přijímaní práce v tomto odvětví. Tento
trend byl patrný v ČR v době státně plánované ekonomiky, kdy z důvodů „nedostatku
pracovníků“ vyplývající z přezaměstnanosti byly masově zaměstnávány vietnamské,
kubánské a mongolské pracovní síly. Po roce 1989 v se tento trend na čas ztratil (v důsledku
snižování počtu pracovníků), ale v posledních cca pěti letech je možné pozorovat v českém
TOP jeho návrat.
Vývoj:
Stejný problém zaznamenala v nedávné minulosti většina zemí EU a není důvodu se
domnívat, že v rámci ETR tomu bude jinak. Lze předpokládat růst produktivita práce,
doprovázený růstem průměrné mzdy. Je však velmi pravděpodobné, že průměrná mzda
v TOP bude nadále nižší než celostátní průměry, a spíše se tento odstup bude zvětšovat. To
prohloubí neochotu občanů přijímat pracovní uplatnění v TOP a poroste poptávka po
zahraničních pracovnících. Přitom se dá předpokládat, že tato tendence bude silnější
v oděvním sektoru, z důvodů vyšší intenzity rutinní práce. Dá se předpokládat, že tyto
pracovní síly budou přicházet z mnoha oblastí:
o Oblasti s nižší životní úroveň (země bývalého SSSR)
o Oblastí vysoké lidnatosti (Jihovýchodní Asie, Afrika)
o Oblastí vojenských konfliktů (budou se měnit, v současné době Střední Východ)
To bude vyžadovat:
o Pochopit a přizpůsobit se jiné kulturní tradici a mentalitě pracovníků
o Vyrovnat se s nižší schopností komunikace (jazykové problémy)
o Řešit problémy se zapojením do smíšených pracovních kolektivů
Částečně se tento problém bude týkat celého ETR. S ohledem na posun základních výrobních
kapacit na východ a jistou tradici v zaměstnávání cizinců očekávat, že ČR bude mít v této
oblasti poněkud specifické postavení.
Strana 65
Listopad 2004
C.
Jazyková příprava
Situace:
Současná úroveň jazykové přípravy je nedostatečná a to jak v obecné, tak odborné
rovině. V současné době je schopnost komunikovat v cizím jazyce velmi nízká a to nejen
v dělnických profesích, ale i u středně-řídících a dokonce i špičkových manažérských funkcí.
Dochází pak často k paradoxní situaci, že schopnost komunikace stojí nad potřebnými
kvalifikačními předpoklady. Jen velmi málo pracovníků vyhovuje jak odborně, tak po stránce
jazykové. To do značné miry omezuje rozvoj efektivní spolupráce zejména malých podniků
v rámci ETR.
Vývoj:
Do doby, než bude dostatečně kvalitní jazykovou přípravu zajišťovat základní
vzdělání, je nezbytné zajišťovat ji v učňovském i středoškolském vzdělávacím systému.
S rostoucí globalizací jsou tyto požadavky kladeny nejen na středně řídící pracovníky, ale i na
dělnické profese. Stáže u dodavatelů strojů a technologie, výrobní spolupráce, komunikace
s techniky firem dodávajících textilní materiály, chemikálie, pomocné přípravky, schopnost
čtení v odborné literatuře, atd. bude patřit k základním požadavkům i na dělnická povolání .
S postupným stěhováním TOP z Evropy má většina zemí EU problém s využitím
vzdělávacích kapacit na všech úrovních (pro současné kapacity není dost žáků). Bylo by
možné, a zřejmě i žádoucí, pokusit se integrovat tyto kapacity s ostatními státy EU a vytvořit
v učňovském i středoškolském systému společné základny výuky. V takovém systému by se
stala jazyková výuka automatickou. První návrhy v tomto směru již byly podány,zejména
německou stranou. Tyto návrhy lze realizovat s využitím současného systému podpor ze
strukturálních a kohezních fondů EU.
V budoucnu bude žádoucí mimo neslovanské jazyky věnovat pozornost výuce ruského
jazyka, alespoň na středoškolské úrovni. Tato potřeba je vyvolaná tím, že země bývalého
SSSR jsou dnes jedním z nejzajímavějších oblastí z obchodního i výrobního hlediska a
příslušní odborníci mají minimální schopnosti komunikace v jiných jazycích.
ETR jistě sehraje v rámci jazykové komunikace významnou roli, protože bude vyvíjen
přirozený tlak na potřebu znalosti jazyka na komunikační úrovni. Sjednocujícím jazykem
zejména pro budoucnost bude angličtina, tedy řeč, která není mateřskou pro žádnou stranu
ETR.
Strana 66
Listopad 2004
D.
Délka učebního poměru
Situace:
V současné době je systém vzdělávání celostátně jednotný. Po dokončení základní
školní docházky přechází žák do učebního poměru na minimálně 3 roky. Celý tento cyklus se
uzavírá v 18. roce života, kdy se žák/učeň stává plnoletým a současně se také stává
„plnohodnotnou“ pracovní silou (jeho zaměstnávání není omezeno zákoníkem práce). To
znamená, že se člověk zapojuje do pracovního poměru naplno v 18. roce života a k tomu je
přizpůsobena i základní pracovní norma, zákoník práce. Ukazuje se, že tento stav je již nyní
pro mnoho profesí překonán.
Vývoj:
S růstem úrovně techniky a technologie se čím dále více projevuje tendence nižších
odborných nároků na základní pracovní sílu. Tato tendence sebou nese změnu požadavku na
dělnické profese. Je vyvolána tím, že úroveň současných a tím více budoucích strojů, již
nevyžaduje odborně vyškolenou obsluhu, ale vystačí s dohledem nad technologickým
procesem. To umožňuje nahradit vyučenou pracovní sílu, silou zaučenou. Tím se výrazně
zkracuje potřebná délka profesního vzdělání a je patrné, že pro některé profese by TOP
vystačil s kratším, např. jednoročním, odborným vzděláním. Na druhé straně pro nové
špičkové výrobní procesy nestačí vyučení a bude potřeba minimálně středoškolsky
vzdělaných specialistů (jejich počet však nebude zdaleka tak vysoký jako počet pouze
zaučených)
Reagovat pozitivně na tuto potřebu znamená dostat se do „rozporu“ s právním a
kulturním prostředím. „Vyučením“ za jeden rok, po dokončení základní školní docházky,
vznikne sice pro praxi připravený jedinec. Ten však bude obtížně zapojitelný do běžného
pracovního režimu v důsledku omezení vyplývajících ze zákoníku práce. Začne-li roční
„vyučení“ až ve věku 17 let, aby mohlo dojít po jeho dokončení k zařazen do pracovního
režimu bez omezení, bude nutné zřejmě rozšířit školní docházku o dva roky.
Celý dosavadní systém je nastaven tak, že do 18. roku věku se o jedince stará státní
instituce,
pak
jej
přebírá
zaměstnavatel,
nebo
nadále
zůstává
ve
školském
(státním/soukromém systému). Budoucí vývoj povede zřejmě k tomu, že zaměstnavatel
v TOP bude ochoten převzít „starost“ o budoucího pracovníka dříve (ve věku 17 let) a
v průběhu jednoho roku jej připravit pro výkon příslušného povolání.
Strana 67
Listopad 2004
Výše uvedený problém bude tedy vyžadovat změny samotného základního principu
státem organizovaného vzdělávání. Bude výhodné koordinovat vývoj a snahy v této oblasti
v rámci všech partnerských států zastoupených v ETR s možnými dopady na celou EU.
E.
Potřebné změny v přístupu ke střednímu vzdělání, vyvolané změnou systému
učebního systému
Situace:
Je logické, že změny v učebním systému (na většině dělnických profesí bude
postačovat místo vyučení zaučení) musí vyvolat změny v systému středního vzdělání.
Současný stav je takový, že středně vzdělaní odborníci v pozicích přiměřených svému
vzdělání, vyplňuji znalostní prostor mezi vyučenou pracovní silou ovládající základ řemesla a
vrcholovým managementem. Podle požadované úrovně potřebných odborných znalostí lze
dělit pracovníky do těchto kategorií:
a) Vyučená pracovní síla, schopná samostatné odborné činnosti, schopná samostatné
kontroly kvality vlastní práce
b) Středně vzdělaný odborník spojený přímo s výrobou (nejčastěji mistr), jehož úkolem
je organizovat práci a schopnost rozpoznat závady v kvalitě výrobního procesu
c) Středně vzdělaný odborník, zajišťující odborný servis výrobě (nejčastěji technolog,
kontrolor kvality, normovač, atd.)
d) Vysokoškolsky vzdělaný odborník, v pozici vrcholového managementu
Vývoj:
Je pravděpodobné, že nové podmínky vytvoří požadavky na střední vzdělání takové,
že absolvent střední odborné školy bude muset vykrýt celý znalostní prostor pod body a) až
c). Tuto tendenci ještě podpoří problém feminizace oboru a rovněž tak zaměstnávání cizích
státních příslušníků vedou k potřebě vystačit se zaučenými pracovníky. Při obecné potřebě
snižování nákladů (jednou z hlavních položek jsou stále náklady mzdové), je pravděpodobné,
že požadavky na kategorii zaučených budou růst.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že vyrovnat se s vyššími požadavky na středoškolsky
vzdělané odborníky bude klást mnohem větší nároky na univerzálnost vzdělání, před přílišnou
specializací. Konkrétních problémů, bude příliš velká množina na to, aby na všechny
eventuality dokázala připravit škola. Základní požadavky na takto připraveného středně
vzdělaného odborníka jsou:
Strana 68
Listopad 2004
o Přehledové znalosti spíše než příliš konkrétní odborné znalosti (v reálné praxi si je
bude muset stejně detailizovat)
o Schopnost řešit nepředvídatelné situace obecně (technologie myšlení). Zde existuje
velký deficit současného školského systému, který si takový cíl vůbec neklade. Jak
takového cíle dosáhnout musí říci specialisté pedagogové. Bude zřejmě nutné cvičit
myšlení v modelových situacích, studovat konkrétní rozhodovací procesy a vzorová
řešení.
o Schopnost přijímat rychle nové podněty (vzděláním vzbudit obecně zájem o nové
věci)
o Schopnost domýšlet dopady rozhodnutí do ostatních oblastí činnosti podniku. Více
připravit absolventy na znalost vnitřního fungování podniku jako celku
Ze
praktických zkušeností plyne, že absolventi někdy ani po poměrně dlouhé době
nechápou vzájemné vztahy uvnitř podniku, což je limituje v přijímání správných
rozhodnutí a v jejich přenášení do praxe
Lze očekávat, že v rámci ETR bude možné porovnat stav v rámci všech zainteresovaných
států a zvolit cesty jak potřebné změny konkrétně realizovat.
F.
Optimalizace kapacit středních odborných škol
Situace:
V součastné době je v ČR cca 14 významných středních odborných škol, zaměřených
na textilní a oděvní výuku. V důsledku trvale se snižujícího zájmu žáků o studium některých
oborů, zejména textilního charakteru (v oděvním sektoru je situace mnohem příznivější,
zejména v oboru oděvní návrhářství) se opakovaně neotevírají některé studijní obory (přadlák,
tkadlec, úpravář textilií atd.). Přitom tento stav není způsoben nulovým zájmem o popsané
studijní obory, nýbrž „nedostatečným“ zájmem na každé škole zvlášť. Je-li např. na každé
škole zájem 3 uchazečů o daný studijní obor, ani jedna škola takový obor neotevře z důvodů
„nedostatečného“ zájmu. Ve skutečnosti však o studium daného oboru má v celé ČR zájem 14
x 3 = 42 studentů. To znamená, že v případě vhodného uspořádání se mohou otevřít dvě třídy
v tomto studijním oboru. Výsledkem je, že současný systém neprodukuje dostatečný počet
středně vzdělaných odborníků, zejména pro textilní průmysl
Strana 69
Listopad 2004
Vývoj:
Nedá se přepokládat, že by se negativní vývoj zvrátil. Naopak lze předpokládat, že se
tento trend dále zvýrazní. Navíc nejen že poroste potřeba počtu středně vzdělaných
odborníků, ale také porostou požadavky na jejich úroveň (nejen odbornou).
Podstatné také je, že potřeba středně vzdělaných odborníků nemusí klesat lineárně
v závislosti na poklesu textilních a oděvních kapacit, které se v ČR v budoucnu předpokládá.
Tento odhad se opírá o předpoklad, že s přesunem výrobních kapacit nemusí nutně dojít
k přesunu řídících a obslužných funkcí. To je praxe některých zemí EU, které sice výrobu
přesouvají mimo území své země, ale ponechávají si pod kontrolou řadu funkcí, ke kterým je
široká textilní a oděvní profesní zdatnost podmínkou (kvalita, logistika, design, obchod ).
V první řadě bude nutné fakticky přistoupit k optimalizaci sítě středních škol, které
sice MŠTM dlouho avizuje, ale bez konkrétních výsledků.
Jistým pokrokem by mohla být užší spolupráce škol s representanty zaměstnavatelů
v daném oboru. Zaměstnavatelé jsou vlastně „spotřebiteli“ produktu vzdělávacího systému.
Jejich přirozeným a ekonomickým zájmem je mít dostupnou a kvalifikovanou pracovní sílu.
Dnes jim v užší spolupráci brání řada organizačních a pracovně právních překážek. Jsou to
např. financování vzdělání, (ne)jistota ztráty pracovníka po dokončení vzdělání, financování
souvisejících nákladů (dopravné,ubytování, atd).
Pro samotnou optimalizaci by se daly využít zkušenosti ATOK z akreditace středních
škol. Záleží prakticky na rozhodnutí zaměstnavatelů, komu (kterému vzdělávacímu subjektu)
svěří přípravu svých odborných kádrů.
V době , až se podaří odstranit základní jazykové bariery bude možné uvažovat o optimalizaci
a koncentraci výuky v rámci celého ETR. Do té doby půjde zejména o výměnu zkušenosti a
vzájemný transfer výhodných řešení
G.
Studijní obor - oděvní technik
Situace:
Tento studijní obor obsahuje typové pozice – dispečer, kontrolor jakosti, mistr,
návrhář, normovač a technolog. Z výčtu typových pozic je zřejmé, že studijní obor je velmi
široce pojatý. Přesto současná situace v oděvním průmyslu vede ještě k větší universálnosti.
Jen velmi malý počet oděvních podniků dnes zaměstnává všechny tyto typové pozice. Pokud
ano, jde převážně o velké podniky, založených před rokem 1990 s členitou organizační
Strana 70
Listopad 2004
strukturou. Takových je však v ČR již jen několik. Většina oděvních firem spadá do kategorie
tzv. malých a středních (do 250 zaměstnanců) a do kategorie „mikro“ s počtem pracovníků do
20. Tyto podniky, většinou vzniklé až po roce 1990 se naopak vyznačují tím, že je řídí
nevelký tým kde většina typových pozic je vykonávána kumulovaně. Nové, zejména rodinné
podniky, vznikly „na koleně“. Řídí je lidé, kteří se učili praxí. I zde se většinou uvedené
pozice vykonávají kumulovaně buď majiteli samými, nebo najatými odborníky. Pro tyto
firmy chybí vhodný systém doškolování a rekvalifikace.
Pro oděvní sektor je navíc charakteristická stoupající mezinárodní kooperace, která ve
svém důsledku vytlačuje zejména typové pozice spojené přímo s výrobním procesem (mistr,
normovač, dispečer a technolog) z českého trhu.
Vývoj:
Dá se předpokládat, že tendence růstu mezinárodní kooperace v oděvním průmyslu
bude dál pokračovat. To vyplývá zejména z vysokých zpracovatelských nákladů v ČR a
Evropě ve srovnání zejména s asijskou konkurencí. V ČR se udrží omezené výrobní kapacity
produkující výrobky z vyšší přidanou hodnotou, výrobky vysoce módní a výrobky, které
s ohledem na odběratelsko-dodavatelské vztahy nesnesou velké přepravní časy.
Dalším předpokladem je, že čeští výrobci půjdou cestou výrobců EU a jejich
podnikatelské aktivity se budou transformovat z „výrobce“ na „operátory“. Tento termín se
používá pro oděvní výrobce, kteří nevlastní výrobní kapacity, nevyrábí „doma“, zajišťují
výrobu v různých částech světa podle druhu a kvality výrobků a ponechávají si jen stěžejní
servisní funkce, které jim ale umožňují kontrolovat celý proces. Mezi tyto činnosti patří
zejména desinatura, kontrola kvality, financování, logistika prodej (kontrola trhu). Ostatní
činnosti vlastně nakupují.
To bude znamenat, že dále bude klesat poptávky po typových pozicích přímo spjatých
s výrobním procesem (dispečer, mistr, technolog, normovač), ale nedá se předpokládat, že
nebudou vyžadovány vůbec. Naproti tomu potrvá zájem o odborníky vzdělané v návrhářství,
kontrolor jakosti, možná i normovačů.
Všechny tyto typové pozice budou muset být vzdělány „široce“, protože rozdílnost
požadovaných dovedností v praxi mezi nimi je poměrně veliká, a musí umožnit nastoupit na
kteroukoliv typovou pozici. Zvládnout konkrétní typovou pozici v praxi pak nebude možné
bez „dovzdělání“ přímo v konkrétních podmínkách.
Strana 71
Listopad 2004
Ve výčtu typových pozic studijního oboru oděvní technik chybí naopak pozice, které
budou výrobci potřebovat. Tato potřeba vychází s měnící se dřívější praxe, kdy většina aktivit
podniků byla orientována na výrobu. Některé studie (Strategie textilního a oděvního průmyslu
v ČR do roku 2010, zpracovaná ATOK ve spolupráci s MPO) ukazují, že alokace zdrojů (i
lidských) je v českých podnicích příliš orientovaná na výrobu a zaostává ve srovnání
s konkurencí v servisních činnostech ve vztahu k zákazníkům. Na tuto změnu by měla
reagovat i struktura vzdělávání. V té souvislosti je jako žádoucí zařadit do oboru oděvní
technik i jiné typové pozice, které tam dosud nejsou. Jde např. o
•
odborníky zaměřené na prodej. Prodejci dnes v podstatné míře rozhodují o úspěšnosti
firem podle hesla „vyrobit umí každý, ale prodat jen někdo“. Většina podniků se potýká
s problémem zda na místo prodejce dát člověka s dostatečnými jazykovými znalostmi, nebo
odborníka na konfekci s horšími jazykovými znalostmi. Tato typová pozice by měla mít vyšší
nároky na:
•
o
jazykovou výbavu
o
základy psychologie
o
základy jednání s lidmi
o
znalosti různosti kultur a z toho vplývající souvislosti, atd.
dalším „slabým místem“ jsou odborníci na marketing. Většina firem odborné útvary
poskytující tyto služby teprve buduje a mnohdy se ani nezná, jejich správné zaměření. Je
pravdou, že tyto služby dnes poskytuje řada specializovaných agentur, které dnes prodávají
auta a zítra pánské obleky, ale ty ovládají práci s masami (jak je ovlivňovat), ale neobejdou se
bez odborníků z oboru. Jejich dovedností by mělo být:
o nalézat nové trhy
o nalézat nové potřeby zákazníků
o ovládat formy podněcování poptávky
o umění vytvořit k výrobku „příběh“, který jej prodává, atd.
Ke vzdělanostní výbavě těchto odborníků by mělo patřit:
o práce s daty
o kreativita na úrovni návrháře
o základy psychologie chování lidí
o schopnost pochopit užitné vlastnosti výrobků (i ty, které technik, nebo návrhář
nezamýšlel), atd.
Strana 72
Listopad 2004
•
stejně tak chybí odborníci logistiku, ovšem se znalostí oděvní výroby. Ze zkušeností z
praxe je zřejmé, že takových odborníků je velký (téměř absolutní) nedostatek. Mnoho
softwarových firem, zabývajících se řízením výroby, velmi úspěšných ve strojírenské výrobě,
neuspělo při projekci řízení v oděvních a textilních firmách právě proto, že nezvládli logistiku
oděvní resp. textilní výroby. To pramení z toho, že základní textilní útvar (nit, příze, tkanina,
pletenina) se obtížně měří (mění svoji hodnotu v závislosti na mnoha vlivech) a obtížně se
automatizuje manipulace s ním. Ukazuje se, že taková pozice ve studijním oboru oděvní
technik chybí. Tento požadavek dokládá skutečnost, že mnoho firem si takové odborníky
školí samy (někde i celé skupiny) a v několika firmách „vyrostly“ na bázi takto vyškolených
pracovníků (většinou dřívější firemní informační středisko) specializované firmy s tímto
zaměřením. Tato typová pozice by měla mít mimo základní textilní průpravu vyšší nároky na
o znalosti práce s PC
o práci s programovým vybavením
o základní znalosti programování
o základní znalosti řídících a automatizačních procesů
H.
Studijní obor - textilní technik
Situace:
Tento studijní obor obsahuje typové pozice – dispečer, kontrolor jakosti, mistr,
návrhář textilií, normovač a technolog.
U tohoto povolání se dá nalézt mnoho závěrů shodných s povoláním oděvní technik.
Odlišnosti jsou především v tom,že:
•
propojení a zahraniční kooperace není tak velká jako u oděvního sektoru. To znamená,
že „potřebnost“ jednotlivých typových pozic je větší než u oděvního sektoru, a to i pozic
orientovaných přímo na výrobu (dispečer, mistr, technolog)
•
textilní podniky jsou co do velikosti (počet zaměstnanců) větší, což se projevuje i na
složitosti řídící struktury a je mnohem víc firem, které potřebují všechny výše uvedené typové
pozice
•
velikost firem neumožňuje tolik kumulovat více funkcí (i když pro malé a střední
podniky platí to samé jako pro oděvní)
•
zvětšuje se vzdělanostní odstup mezi dělníky, kteří se stále více stávají ne odbornými
(vyučenými), ale zaučenými a vrcholovým managementem (důsledek vývoje směřující od
vyučení k zaučení). To klade mnohem větší nároky na střední management (úplně
Strana 73
Listopad 2004
středoškolsky vzdělané), který vlastně musí takto vzniklou mezeru v odborných dovednostech
vyplnit
Vývoj:
Dá se předpokládat, že trend „od vyučení k zaučení“ se bude prohlubovat. Pro to
hovoří zejména snaha dodavatelů poskytnout odběratelům (textilním výrobcům) co nejvyšší
komfort ve formě jednoduchosti obsluhy. Rychlost tohoto vývoje však bude odlišná podle
technologie. Dá se předpokládat že rychlá bude u předení a tkaní, pomalejší u zušlechťování.
Vůbec, nebo jen okrajově se tento vývoj dotkne pracovníků pracujících jako seřizovači
a opraváři textilních strojů (to samé bude platit pro tyto profese i v oděvním sektoru). Tento
vývoj vychází ze skutečnosti, že dílna a její provozuschopnost je vždy z velké části práce
v rukou těchto profesí a sebedokonalejší stroje nebudou bezchybně pracovat bez náležité
údržby. Potvrzuje se neschopnost výrobců nabídnout takovou techniku, aby při její údržbě
bylo možné nahradit vyučence (spíše stále více středoškoláka) zaučencem.
Budoucí potřebu povolání textilní technik včetně všech jeho typových pozic, bude
větší než u stejného povolání v oděvním sektoru.
Doporučení pro textilní sektor jsou prakticky stejná jako pro oděvní sektor. I pro
textilní podniky platí „nevhodná“ alokace lidských zdrojů, která vede k vyšší potřebnosti
odborníků na „periferní“ oblasti (ne přímo textilní), ale s dobrou znalostí textilní výroby a
jejich souvislostí. I textilnímu průmyslu, chybí
•
odborníci zaměření na prodej
•
odborníci na marketing a
•
odborníci na logistiku.
Oba studijní obory a jejich náplň bude vhodné konzultovat s partnery v ETR a pokusit se o
vytvoření vhodných učebních programů, případně i studijních materiálů
IV.4
Pilotní strategický plán rozvoje TOP VČ kraje
Tvorba strategických plánů rozvoje byla jednou ze základních povinností představitelů
jednotlivých krajů ČR po roce 2000. Dle dostupných materiálů vznikaly tyto plány převážně v
průběhu roku 2002 a postupně docházelo k aktualizaci jejich náplně.
Strategický plán rozvoje vychází obecně ze SWOT analýzy kraje a na základě této
analýzy definuje opatření, která by měla vést k všestrannému rozvoji území kraje. Jsou
Strana 74
Listopad 2004
uváděny priority, které se kraj rozhodl svým spolufinancováním podporovat a rozbor
přepokládaných přínosů z realizace těchto priorit. Součástí plánů rozvoje jsou i rozpočty a
přehled možností spolufinancování z dalších než regionálních zdrojů.
Význam místních/regionálních strategických plánů podporuje i doporučení Skupiny na
vysoké úrovni (HLG) ve zprávě zveřejněné v červnu roku 2004. V kapitole IV. “Regionální
aspekty“ této zprávy (viz. [2]) je doporučeno vytvářet místní strategické plány ve spolupráci
regionálních úřadů a výrobců. Mělo by jít o jasně formulované aspekty přístupu k
evropskému financování zvláště pro malé a střední podniky, ale nejen pro ně.
Při výběru kraje, ve kterém by bylo vhodné realizovat myšlenku vytvoření pilotního
strategického plánu rozvoje TOP, bylo postupováno s ohledem na výsledky analýzy
provedené v rámci studie Strategie TOP ČR II. V analýze okresů dle jejich podílu na
ekonomických ukazatelích textilního a oděvního průmyslu ČR jsou na předních místech tyto
okresy z území ETR: Trutnov, Semily, Děčín, Karlovy Vary a Náchod (viz tabulky v příloze
IV.1).
Postavení TOP v celém Královéhradeckém kraji je charakterizováno těmito údaji :
•
Registr ekonomických subjektů k 31.12.2003 evidoval v tomto kraji 17.731
podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu, z toho 876 subjektů
působících v TP tj. 4,9 % a 1.455 subjektů OP tj. 8,2 %
•
v roce 2003 bylo v kraji evidováno 145.373 fyzických osob (FO) pracujících
v podnicích s 20 a více zaměstnanci, v rámci zpracovatelského průmyslu to bylo
63.954 FO a TOP vykázal 10.412 + 2.186 zaměstnaných FO tj. celkem 8,66 %
z celkového počtu zaměstnanců. Podíl ve zpracovatelském průmyslu je celkem
19,61 % ( 16,2 % TP, 3,41 % OP)
•
podle počtu zaměstnanců je v Královéhradeckém kraji TP na druhém a OP na
patnáctém místě ( na prvním místě je zemědělství, myslivost a související obory)
•
při zahrnutí podniků v kategorii 1-19 zaměstnanců se kvalifikovaný odhad blíží
dalším 10 tis. FO
•
24 subjektů TOP v kraji vykázalo dle ČSÚ za rok 2003 tržby z prodeje vlastních
výrobků a služeb ve výši téměř 10 mld.Kč což představuje 13,4 % z celkových
tržeb z průmyslové činnosti a 14,4 % v rámci zpracovatelského průmyslu
•
na vývozu z Královéhradeckého kraje se výrobky TOP podílely 4,3 % (3,34 mld.
Kč).
Strana 75
Listopad 2004
Při sledování úrovně stávajících regionálních plánů se jevilo jako optimální spojit již
připravený plán Královéhradeckého kraje s návrhy, které by měly vést k rozvoji potenciálu
především textilního průmyslu tohoto kraje. Konkrétním výstupem této snahy je dále uvedený
návrh, který vzhledem k předvolebnímu období bude možné projednat a realizovat až za
přispění reprezentace Královéhradeckého kraje vzešlé z voleb v listopadu 2004.
Stávající program rozvoje kraje obsahuje v části Opatření A.1. Rozvoj
podnikatelských aktivit, získání investic do velkých a středních podniků specifické cíle
vhodné pro rozpracování pro rozvoj TOP v kraji:
A.1.1. Podpora nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty a exportní schopností
A.1.2. Zvýšení atraktivity kraje pro investory
A.1.3. Podpora nových technologií s využitím vědecko-výzkumného potenciálu kraje
A.1.4. Pracovní příležitosti, růst daňové výtěžnosti a zvyšování průměrných mezd
Tyto specifické cíle by pak měly naplnit následující aktivity ( uveden výběr):
•
Konverze a revitalizace nevyužitých průmyslových objektů a areálů
•
Spolupráce při vytváření projektů se zahraniční účastí
•
Institucionální podpora exportu na bázi krajského modelu
Pro podporu malých a středních podniků jsou určeny tyto aktivity:
•
Regionální poradenské a školící centrum
•
Zlepšení infrastruktury umožňující rozvoj podnikání
•
Vzdělávací a poradenské akce
•
Podpora šíření inovačních technologií, technologická centra
•
Podpora pronikání MSP na vnější trhy
•
Revitalizace nevyužívaných objektů a areálů
Návrh pilotního strategického plánu rozvoje TOP v Královéhradeckém kraji:
I.
Cíle
•
Zvýšení konkurenceschopnosti firem TOP v kraji
•
Zlepšení využívání výsledků inovačních aktivit ke změně výrobních programů firem
TOP v kraji
Strana 76
Listopad 2004
•
Omezení dopadů úplné liberalizace obchodu s textilem od 1.1.2005 na úroveň
zaměstnanosti v TOP na území kraje
II.
Aktivity pro naplnění cílů
1. zmapování potenciálu pro vytvoření inovačního textilního klastru
I.pololetí.2005
2. analýza možnosti vzniku nových MSP pro realizaci výsledků inovačních aktivit
IV. – IX. 2005
3. zapojení představitelů TOP kraje při vytváření institucionální podpory exportu
XII.2004-III.2005
4. analýza možnosti vzniku technologického centra pro šíření inovačních technologií v
TOP
II.pololetí 2005
5. využití revitalizovaného objektu ke vzniku školicího střediska sloužícího ke zvyšování
odborné připravenosti zaměstnanců podniků TOP respektive k jejich rekvalifikaci při
přechodu firem k využívání nových technologií
VI.2005 – VI.2006
III.
Možnosti spolufinancování jednotlivých aktivit
Aktivita 1.
prostředky OPPP- program KLASTRY
Aktivita 2.
prostředky OPPP-programy podpory MSP, INTERREG III A – program ČRPolsko
Aktivita 3.
regionální prostředky a programy
Aktivita 4.
prostředky OPPP – program ŠKOLICÍ STŔEDISKA
Aktivita 5.
prostředky OPPP – program PROSPERITA
Strana 77
Listopad 2004
V.
Závěr
V.1
Předpokládané přínosy pro TOP ČR
Výhoda spolupráce je obsažena ve vytváření síťových podniků, neboť se dosáhne toho, co
nemůže dosáhnout žádný podnik
sám.
Síťové podniky otevřou nové možnosti malým
podnikům, jestliže přinesou na světový trh své výrobky společně.
R. Moss Kanter, Harvard Business School
Uvedený citát poměrně dobře vystihuje základní smysl a poslání ETR včetně výhod a
přínosů pro český textilní a oděvní průmysl. Vznik a spolupráce v jeho rámci dává českým
podnikatelům v oboru nejen šanci na přežití, ale především na uskutečnění nutné
restrukturalizace řízení výroby ve vztahu k potřebám zákazníků i směrem k výrobkům s vyšší
přidanou hodnotou a využití všech výhod, které vyplývají z moderního způsobu řízení
výroby, obchodování a kooperačních vazeb.
Bez vědecko-technického zázemí a vůle k výrobní i obchodní spolupráci mimo rámec
působnosti firmy a daného regionu nebude již mnoho příležitostí k podnikání. Před čtyřmi
lety provedla německá strana dílčí průzkum „výchozí základny“ tj. vlastně kapacit textilního a
oděvního průmyslu v regionu Plauen - Liberec - Wroclaw a Zielona Góra – Guben. Zjišťovaly
se možnosti a potenciál budoucího projektu ETR. Výsledky dokládají, že:
-
Region patří k nosným územím průmyslového rozvoje, u jehož počátku stálo textilní
řemeslo
-
V regionu jsou v dosahu hranic všechny části odvětví a produkčních stupňů, tedy všechny
součásti jednoho textilního komplexu, který je z části ve vysoké výkonnosti
-
Rozdělení podle místa a odborné struktury odpovídá v principu historickým kořenům
-
Dnes činné podniky patří z části ke speciálním odvětvím s dlouhou tradicí.
-
Lidský „kapitál“, který je k dispozici, má svým vzděláním a motivací vysokou úroveň.
-
Náročným požadavkům odpovídá také výrobní know-how, které je k dispozici.
Strana 78
Listopad 2004
Cíle a možné přínosy projektu ETR pro český TOP
•
Rozvoj textilní a oděvní výroby v jejích historických oblastech (Polsko, Německo
ČR) s využitím veškerého technického i duševního potenciálu. Jen v ČR zahrnuje tato
oblast přes 600 velkých, středních i malých firem včetně odborného školství
•
Vytvoření podmínek pro zásadní strukturální změny v odvětví směrem k výrobkům,
obsahujícím vyšší přidanou hodnotu získanou na základě aplikace výsledků vědy a
výzkumu (technické textilie, speciální textilní výrobky a jejich aplikace, nové výrobky
apod.)
•
Využití potenciálu synergických efektů ETR v celém řetězci tj. vědě, výzkumu,
vývoji, vzdělání,výrobě i odbytu
•
Omezení destrukčních vlivů konkurence asijských a jiných zemí na evropský textilní a
oděvní průmysl a aktivní zapojení české strany do tohoto procesu
•
Zajištění rozvoje příslušných regionů a tím i snížení nezaměstnanosti a sociálního
napětí v oblastech s vysokou nezaměstnaností nejen žen, ale i mužů. Zároveň se sníží
odchod vysokoškolsky vzdělaných lidí a odborníků do jiných segmentů výroby či
mimo ČR.
•
Projekt ETR je vhodným základem pro využití a zapojení se do tzv. klastrů
•
V regionu ETR se budou dále rozvíjet odvětví, která jsou perspektivní z hlediska
rozvoje textilní a oděvní výroby i jejího odbytu. Jde především o automobilový
průmysl, stavebnictví a geotechniku, ochranu a bezpečnost při práci, zdravotnictví a
hygienu, ostatní průmyslová odvětví, životní prostředí, sport a volný čas.
•
Oblast ETR je sama o sobě rozsáhlým trhem – odbytištěm pro textilní a oděvní
výrobky. V roce 2000 měla odbytovou kapacitu v rozsahu 8 mld. EUR s tím, že v roce
2015 by tato hodnota představovala již 18 mld. EUR
Na území ETR vznikají velké průmyslové celky (automobilový průmysl, stavebnictví,
maloobchod apod.) umožňující rozvoj následných odvětví, textilní a oděvní nevyjímaje.
Konkrétní problémy, které by měl projekt ETR řešit jsou :
•
Vybudování strukturální sítě, regionální marketing, možnosti přesahující potenciál
odvětví a jejich využití.
•
Inovační potenciál, informační systémy, spolupráce ve výzkumu
•
Přeshraniční kooperace a vazby nejen ve výrobě, ale i obchodu
Strana 79
Listopad 2004
•
Zakládání společných podniků v jednotlivých oblastech ETR
•
Společné marketingové aktivity na třetích trzích, včetně účasti na veletrzích a
výstavách (mezinárodních i regionálních). Tvorba prestiže odvětví v regionu a
jednotlivých zemích
•
Demografický výzkum a analýza, vzdělávací programy a výchova specialistů
•
Možnosti spolupráce v rámci
EU a se vznikajícím uskupením Pan-Euro-
středomořské zóny volného obchodu.
Základní možnosti a výhody ETR lze shrnout do těchto bodů:
1. Šance textilních a oděvních podniků spočívají v inovacích, intenzivní kooperaci a v
informačně - technickém propojení (síťování) v jeden mezinárodní svaz se silnou konkurenční
schopností. Vize regionálního inovačního síťového propojení malých a středních podniků,
který by přesahoval hranice, sleduje nejen mezinárodní vzory, například italské regiony Prato
(vlna) nebo Carpi (pletené zboží), ale i mezinárodní zkušenosti prosperujících příhraničních
regionů.
2. Textilní a oděvní trh ETR bude vyžadovat, v souvislosti s připojením k EU, vyšší nároky
na kvalitu, design a servis. Z toho vyplývají nové tržní potenciály. Prostřednictvím kampaně
zaměřené na propagaci odvětví, vývoj a prosazení marketingových a společných tržních
aktivit podniků, se vytvoří dodatečný tržní potenciál v odhadnuté výši 1 miliardy EURO. To
by představovalo zajištění cca 15 000 pracovních míst. Tyto údaje vycházejí pouze
z potenciálu původního regionu vymezeném oblastí Plauen - Liberec - Wroclaw a Zielona
Góra - Guben. Konečné přínosy z celého teritoria ETR budou vyšší.
3.
Stávající inovační potenciály a spolupráce uvnitř ETR regionů prokazují, že již v
posledních 2 - 3 letech byly vytvořeny výchozí předpoklady pro spolupráci plně v souladu se
základními cíly iniciativy ETR.
4. Možnosti kooperace se doposud využívají především při práci ve mzdě zejména v oděvní
výrobě, jinak však hrají podřadnou úlohu. Cílevědomá výstavba textilních řetězců vytvoří
konkurenční přednosti a dobrou vyjednávací pozici vůči velkoodběratelům (řetězcům). Např.
měřeno na odhadnutém celkovém obratu původního textilního regionu, při kooperaci
představující výši 5 %, je reálná hodnota cca 1 - 2 miliardy EURO. To by např. odpovídalo
zajištění pracovních míst pro cca 20 000 zaměstnanců v regionu. Tyto údaje opět vycházejí
pouze z potenciálu původního ETR. Konečné přínosy z celého teritoria ETR budou vyšší
5. Finanční propojení a existence společných podniků je v současnosti spíše atypická. Do
Strana 80
Listopad 2004
budoucna je to jedna ze šancí dalšího propojování výroby a podnikání nad rámec přesahující
hranice včetně vytváření společné podnikové strategie. V regionu ETR má řada firem stále
velké zkušenosti v zahraničním obchodě s bývalými členskými státy RVHP. Jejich podíl na
trhu těchto zemí se však velmi snížil. Mají ale dobré předpoklady, aby prostřednictvím
společných tržních aktivit, na základě společných organizací a obchodních podniků znovu
tento podíl získaly.
6. ETR disponuje velmi hustou, výkonnou sítí výzkumných kapacit. Tím jsou obecně dány
předpoklady pro vysokou inovační schopnost odvětví. Vytvořením společných informačních
systémů lze dosáhnout synergických efekty z kooperací ve výzkumu a pořádání společných
vědeckých akcí ( konference, sympozia apod. ).
7. Vývoj textilního a oděvního průmyslu regionu se neobejde bez vysoce motivovaných a
vzdělaných odborníků. V rámci ETR vzniká prostor pro tvorbu společných koncepcí
vzdělávání a výchovy odborných pracovníků a specialistů.
8. Existuje reálná šance, aby se typický textilně průmyslový profil pohraničních regionů
vyvinul v mezinárodní, konkurenceschopnou, síťovou strukturu výrobních podniků,
obchodních, odbytových a konzultačních firem, desinatur, výzkumných ústavů a vzdělávacích
zařízení.
Efektními formami spolupráce bude podpořena rychlá a výhodná integrace nových
oblastí EU do vnitrounijního ekonomického života.
Definování možností zapojení do programů EU a strukturálních
fondů
V.2
Možnosti zapojení do projektů EU a strukturálních fondů jsou obecně ovlivněny
především těmito okolnostmi:
•
definicí zájemce o zapojení (žadatele – je vždy dána pro jednotlivý projekt, program
•
schopností dostát podmínkám projektu, programu ze strany žadatele
•
nabídkou vhodných námětů
V případě zapojení celého ETR resp. jeho české části je situace zkomplikována tím, že
nejde o právnickou osobu a je tedy jako celek již předem vyloučen z účasti ve většině
programů např. z nabídky OPPP. Zapojení se tedy týká spíše jednotlivých subjektů, které
působí na území ETR – ať již organizací výrobních nebo výzkumných a vzdělávacích.
Strana 81
Listopad 2004
Možnosti zapojení do projektů EU
Analýza možností zapojení do projektů EU – především aktuálního 6.rámcového
programu EU- je podrobně provedena v kapitole III této studie. V příloze III.6 je uveden i
přehled dosavadní účasti subjektů z ČR v těchto projektech.
Jak již bylo uvedeno, může být 6. rámcový program EU využit pro potřeby TOP
v uplatnění projektů pouze ve dvou prioritách:
•
Priorita 3 – NMP („nanotechnologie“)
•
Priorita 2 – IST („informační technologie“)
V rámci Priority 3 bude v prosinci 2004 vydána 3.výzva na podávání projektů na téma
„multifunkční textilie pro technické aplikace a funkční a ochranné oděvy“. České výzkumné a
vývojové organizace ve spolupráci s výrobními subjekty by tedy mohly mít šanci uplatnit
projekt na téma bližší TOP.
Možnosti zapojení do sektorových a regionálních operačních programů
Česká republika vyhlásila na základě zpracovaného Národního rozvojového plánu
(NRP) 2004-2006 v Rámci podpory Společenství čtyři sektorové operační programy a jeden
regionální program:
•
OP Průmysl a podnikání (OPPP)
•
OP Rozvoj lidských zdrojů
•
OP Infrastruktura
•
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
•
Společný regionální operační program (SROP)
Z výše uvedených důvodů se jako nejvhodnější pro uplatnění projektů ETR jeví
Společný regionální operační program (SROP). Tento programový dokument zahrnuje
rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na
strukturální fondy EU. Regiony soudržnosti ČR:
Strana 82
Listopad 2004
•
Střední Čechy
•
Jihozápad
•
Severozápad
•
Severovýchod
•
Střední Morava
•
Moravskoslezsko
SROP je orientován na podporu těchto oblastí :
•
Regionální podpora podnikání
(45,138 mil EUR)
•
Regionální rozvoj infrastruktury
(196,999 mil EUR)
•
Rozvoj lidských zdrojů v regionech
(92,303 mil.EUR)
•
Rozvoj cestovního ruchu
(108,086 mil.EUR)
•
Technická pomoc
(11,807 mil.EUR)
V současné době probíhá druhé kolo výzev k předkládání projektů pro jednotlivá
opatření SROP. Výzvy se liší dle regionů – v některých regionech se výzva nevyhlašuje
z důvodu vysokého čerpání financí v prvním kole. Třetí kolo výzev bude vyhlášeno 1.února
2005. Možnost využít prostředků tohoto programu úzce souvisí s tvorbou regionálních plánů
rozvoje TOP ( viz. kapitola IV.4 této studie).
Je samozřejmé, že zkušenosti partnerů ze SRN a Polska v rámci ETR mohou přispět
ke kvalitní přípravě projektů i v rámci dalších operačních programů. Tyto zkušenosti mohou
využít jak jednotlivé subjekty, tak ATOK jako partner ETR v ČR a zpracovat projekty
především do programů OPPP. Programy OPPP v gesci CzechInvest jsou:
•
Prosperita – podpora infrastruktury pro posilování vazeb výzkumu a vývoje na
průmysl (zakládání a činnost vědeckotechnických parků, center pro transfer
technologií)
•
Reality – podpora na Projekty výstavby, rozvoje a regenerace podnikatelských
nemovitostí
•
Školicí střediska – podpora projektů s cílem zlepšit podmínky pro rozvoj lidských
zdrojů v regionech (nutné spojení podnikatelského a nepodnikatelského subjektu)
Strana 83
Listopad 2004
•
Klastry – podpora ekonomického růstu a konkurenceschopnosti ekonomiky rozvojem
odvětvových seskupení vytvořených na regionální, celostátní nebo přeshraniční
úrovni
•
Rozvoj – podpora MSP, které mají uzavřeny nejméně tři účetní obdobní. Projekty na
investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a na zdokonalení
procesů
•
Inovace (dotace) – podpora projektů vedoucích na zvýšení technických a užitných
hodnot výrobků a služeb, na zavedení pokrokových metod řízení, atd.
Programy OPPP v gesci ČMZRB:
•
Start – podpora realizace podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání
formou zvýhodněných úvěrů
•
Kredit – podpora rozvojových projektů malých podniků formou zvýhodněných úvěrů
•
Inovace(úvěr) – zaměření viz Inovace (dotace)
Program v gesci CzechTrade:
•
Marketing – podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů na zahraničních
trzích ( určeno pouze exportujícím MSP)
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
Využití zdrojů tohoto programu bude možné především ve spolupráci s regionálními
orgány a organizacemi – krajskými úřady a úřady práce. V krajích s vysokou nezaměstnaností
resp. tam, kde je nebezpečí prudkého nárůstu nezaměstnanosti z titulu masivního propouštění
nebo rušení celých firem, je možné ve spolupráci s příslušným úřadem práce připravit
program na řešení těchto situací. Některé náměty se mohou uplatnit v rámci zpracovávaných
plánů rozvoje TOP v kraji resp. být dále zařazeny do plánu rozvoje regionu.
Operační program Infrastruktura
Program podporuje modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury především
celostátního významu a projekty na ochranu životního prostředí. Projekt v tomto programu
musí mít podporu regionálních orgánů minimálně na úrovni krajů a zapadat do celostátních
Strana 84
Listopad 2004
strategických plánů. Přesto je možné uvažovat o využití tohoto programu v regionech, kde by
zlepšení dopravní obslužnosti jejich některých částí zvýšilo atraktivitu těchto oblastí pro
investory a nabídlo tak možnost vzniku nových pracovních míst a finančních zdrojů
v regionu.
V.3
Propagace odvětví jako moderního průmyslu
Základem zpracování kvalitního a účinného plánu na propagaci textilního a oděvního
průmyslu ve všech vazbách by měla být strategie státní hospodářské politiky a v jejím rámci
stanovené rozvojové obory průmyslové výroby. Takto jasně formulovanou hospodářskou
politiku Česká republika zatím bohužel nemá. Navíc, z přístupu a chování parlamentních,
státních a finančních institucí je zřejmé, že se toto odvětví dostává na spodní konec škály
důležitosti. Spolu s tím se tvoří dlouhodobě ne příliš dobrý obraz českého textilního a
oděvního průmyslu jako neperspektivního oboru a to nejen z pohledu investic, ale i
zaměstnání (nízké společenské ocenění).
Druhý problém lze vidět přímo uvnitř tohoto odvětví. Po roce 1990 se jeho síly
soustředily hlavně na problémy, související s úplným otevřením vnitřního trhu a s tím spojené
potíže s nekalou konkurencí (viz asijské tržnice), privatizací, vyjasňováním vlastnických
vztahů apod. Nezbyly prostředky ani čas na masivní propagaci tohoto odvětví jak směrem do
zahraničí (omezeno hlavně na účast na výstavách a veletrzích a vydáním nejnutnějších
obchodních prostředků jako katalogů, vzorkovnic atd. ), tak směrem na vnitřní trh i dovnitř
odvětví. Předchozí vazby a spojování odvětví se špičkovými výsledky výzkumu a vývoje
(např. textilní strojírenství), návrhářskou tvorbou (dříve ÚBOK) a vysokou úrovní všech
stupňů odborného vzdělávání byly v podstatě zpřetrhány.
Malé a střední firmy neměly, a vlastně ani nyní nemají, dostatečné zkušenosti a prostředky
k provádění soustředěné propagační aktivity.
Dobrou zprávou je, že se připravuje kampaň na lepší „obraz“ celé ČR v zahraničí. Jak
vyplývá z informace náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy a generální
ředitelky České agentury na podporu obchodu CzechTrade Jitky Hanzlíčkové měl by se na
pořad jednání vlády nejpozději do konce roku 2004 dostat materiál o nové koncepci kampaně
na podporu českého vývozu. Jejím cílem bude zlepšit "obchodní značku" ČR v očích
zahraničních manažerů i konečných uživatelů nabízeného českého zboží a služeb. Na začátku
října 2004 provedla agentura Datamar tzv. kvalitativní výzkum mezi manažerskou populací,
Strana 85
Listopad 2004
který ukázal, že nejlépe hodnotí „obraz“ ČR Slovensko a Velká Británie. O stupeň níže se
nachází Polsko a Rusko.
Nutnou podmínkou úspěchu je, aby český textilní a oděvní průmysl přešel v oblasti
propagace a PR z defensivy do ofensivy. Z vlastních zdrojů toho není v plném rozsahu
schopen a potřebuje získat prostředky ze státních financí alespoň v poměrné části jako jsou
tyto vynakládány na rozvoj cestovního ruchu (TOP je také významným zdrojem příspěvků do
státního rozpočtu).
Zatím podniky textilního a oděvního průmyslu využívají prostředky z rozpočtu určené
na podporu exportu tj. příspěvky na výstavy a veletrhy, které jsou zařazeny do seznamu
oficiálních akcí ČR (spravuje MPO – veletrhy Heimtextil, Techtextil, Rostextil a Texworld) i
možností, které plynou z projektů, realizovaných agenturou CzechTrade.
V zásadě chybí i pozice určitého „koordinátora propagace“ jako celku pro textilní a
oděvní branži. Jeho úkolem by bylo stanovení nosné propagační a PR strategie odvětví na
hlavních zahraničních trzích mimo EU (doprovodná propagace na vybraných veletrzích a
národních výstavách, práce se sdělovacími prostředky). Na trhu EU jde o kvalitu výroby a
obchodního servisu, značky, značky kvality atd.
Nabízí se otázka, zda by tuto funkci nemohla vykonávat odvětvová asociace (ATOK),
která by byla za tuto činnost komplexně zodpovědná. Doposud jsou státní prostředky na
propagaci a PR přerozděleny prostřednictvím několika subjektů, které uspokojují mnoho
dílčích požadavků a prostředky se rozmělňují se v menších a ne vždy účinných a účelných
projektech.
Propagační akce uskutečněné v rámci projektu ETR
Společně s ustavením Inovačního svazu byl přijat plán jeho práce na období let 2004 2006, spojený též s aktivitami, zaměřenými na propagaci projektu i jednotlivých činností.
V předchozím období tj. od roku 2000–2004 byla uskutečněna řada akcí, jejichž hlavním
cílem a záměrem bylo budování „image“ ETR v rámci regionálních struktur na území
Německa, Polska a České republiky:
1.
V zájmu propagace podniků z odvětví textilního a oděvního průmyslu byla dle
možností zajišťována aktivní práce s veřejností (PR) v jejímž rámci byl využíván hlavně
regionální , hospodářský a odborný tisk všech 3 zúčastněných zemí
2.
Akcí jako byly např. Sympozium ve Forstu, Odvětvové dny v Žitavě, Annaberku a
Plavně, kooperační burzy a společné stánky na veletrzích v Lipsku, Lodži, Brně, Aši,
Strana 86
Listopad 2004
Liberci, Jelenia Gora, Zeliona Gora apod. se zúčastnilo 2.400 návštěvníků z oblasti ETR.
Navíc se uskutečnilo cca. 350 individuálních jednání o možné kooperaci mezi jednotlivými
partnery.
3.
Základním předpokladem pro strategická podnikatelská rozhodnutí, jsou vypovídající
aktuální informace. Z tohoto důvodu byly zpracovány tzv. Potenciální analýzy textilních
regionů Brandenbursko, Sasko, Lubuskie, Dolní Slezsko a Severní Čechy a ve formě
databáze (na CD – ROM) předány 1.900 zájemcům.
4.
Od prosince 2003 je ve zkušebním provozu internetová stránka
www.eurotextilregion.de,
kterou zatím navštívilo přes 70.000 tazatelů. Jádrem databáze je zprovozněná elektronická
tříjazyčná kooperační burza.
5.
Graficky bylo ztvárněno logo ETR. Všichni partneři jej používají k propagaci ETR v
tištěných materiálech (pozvánky na sympozia, kooperační burzy, prezentace na sympoziích a
mezinárodních hospodářskýchn fórech, na informačních panelech, v prospektech apod.).
6.
Využití tvůrčího potenciálu ETR ze strany výrobních podniků. Výtvarné školy
v regionu vychovávají a nabízejí nové desinatéry . V květnu 2004 se poprvé po dobu jednoho
týdne představilo 8 výtvarných škol z regionu na kreativním semináři spojeném s výstavou
bytového textilu v nově rekonstruovaném zámečku Lichtenwalde pod názvem „Rooms for
Free“. Českou stranu reprezentovaly TU Liberec, katedra designu a návrhářství a Vysoká
škola umělecko průmyslová Praha, ateliér textilní tvorby .
7.
Prezentace projektu ETR a myšlenky spolupráce na setkáních a jednáních ČSHF
(Žitava, Budyšín), regionálních hospodářských komorách v Drážďanech a Annaberku.
Rámcový plán práce do roku 2006 a jeho využití v propagačních aktivitách ETR
1.
Zpracování informací a databáze
Účinnost přeshraniční spolupráce je zcela závislá na přenosu a výměně vědeckých
informací a výsledků. Výměna informací musí probíhat na základě společného
„přeshraničního“ konceptu. Ten bude profilován tak, aby se stal využitelným zvláště pro malé
a střední firmy a umožnil jim využívat počítačovou techniku.
Od roku 2001 byla cíleně budována připravována společná „přeshraniční“ databanka.
Potřebná počítačová, softwarová technika včetně zabezpečení a serveru bude zajišťována
Strana 87
Listopad 2004
v nejbližších letech příslušným střediskem v STFI spolu s VTI a INNtex. Všechny vzniklé
náklady půjdou zatím k tíži VTI, INNtex a STFI.
-
Pro účinný provoz internetového portálu je nutné kontinuální udržování a rozšiřování
softwaru. K tomu jsou potřebné finanční prostředky jejichž výše je rozdílná na německé,
polské a české straně.
-
Účinnost databázového systému se neobejde bez pravidelné aktualizace informací.
Proto bude aktualizace základních dat zajišťována pravidelně na německé, polské a české
straně.
-
Aby firmy v daném regionu mohly optimálně zvládnout problémy související s rozšířením
EU je nutné, aby měly nejpozději do konce roku 2006 přístup na internetový portál
zdarma. Otázkou je ovšem financování jeho provozu nejen do té doby, ale i po roce 2007.
2.
Akce na podporu kooperací
V rámci ETR budou každoročně připravovány a k tomuto účelu využívány akce jako
např. veletrhy, textilní sympozia, regionální odvětvové akce apod. Slouží k setkávání
podnikatelů, prezentaci a zprostředkování informací. ETR připravuje společné účasti na
veletrzích, tématické semináře a kooperační burzy jako např.:
- Veletrhy (např. Comfortex, Leipzig, STYL Brno a další)
- Sympozia (např. Textilní sympozium v Brandenburku, ve Forstu)
- Odvětvové dny v Zittau , Annaberku, Liberci, Aši, Zielona Gora.
3.
Popularizace profilů institucí a výsledků vědeckého potenciálu ETR
Na základě společné analýzy (tj. i této studie) provedené ve všech třech zemích se
popularizace výsledků vědy a techniky i činnosti výzkumných ústavů soustředí na propagaci
-
Zaměření výzkumu
-
Přehled o vybavení laboratoří a technikou
-
Popularizace důležitých vědeckých prací
-
Vydání 4-jazyčné prezentační brožury a uvedení na internetu ETR
Pořádání odborných seminářů
Strana 88
Listopad 2004
•
„Technické Textilie“ v Chemnitzu
•
„Inovace v oboru „Domácího a bytového textilu“ v Lodži
•
„Inovace textilu a životní prostředí“ ve Dvoře Králové
Stěžejními body seminářů budou z hlediska propagace a další spolupráce :
•
Popularizace výsledků výzkumu
•
Vypracování námětů pro společné přeshraniční projekty
•
Přístup k informacím o projektech EU prostřednictvím Euratexu
V této souvislosti je třeba uvést, že ATOK připravuje projekt mezinárodní textilní
konference v rámci ETR. Její program by se zaměřil na:
•
hlavní směry vývoje odvětví společné všem sekcím (účast představitelů veřejného
života v ČR a významných representantů TOP v EU a ve světě)
•
jednáních v odborných sekcích dělených
-
technologicky, např. tkaní, předení, pletení, atd.
-
aktuální témata – např. technické textilie, nebo problémy liberalizace,
inteligentní textilie
-
problémy distribučního řetězu, či maloobchodu spolupráce s řetězci
Z hlediska propagačního a PR by konference byla významnou odborně-společenskou
akcí upevňující dobrý „image“ odvětví.
4.
Tvůrčí potenciál ETR
Schopnosti textilních designérů, kteří se budou vzdělávat v Polsku, ČR a v nových
Spolkových zemích, se jistě v Evropě dobře uplatní. Určitým problémem bude však využití
jejich schopností jednotlivými podniky v regionu. Z tohoto důvodu se v rámci společné
propagace ETR budou vyvíjet aktivity směřující k:
-
zařazení do databáze, zveřejnění seznamu a přehledu textilních designérů působících
v rámci ETR a vydání adresáře
-
přípravě přeshraničních podnikových praxí studentů a absolventů odborných škol
-
organizaci akcí, které by sloužily k popularizaci špičkových designerských prací.
Strana 89
Listopad 2004
5.
Práce s veřejností
Soustředí se na systematickou práci s regionálními i celostátními sdělovacími
prostředky na území všech tří partnerských států. Pravidelně by se měly konat novinářské
zájezdy do jednotlivých zemí, jejichž tématem mohou být pořádané semináře, spojené
s návštěvou vybraných pracovišť, výstavy a veletrhy apod.
Náměty na uplatnění projektů v rámci programů INTERREG III A
V.4
Program INTERREG III je jednou z iniciativ Evropských společenství, která byla
schválena Evropskou komisí pro členské země Evropské unie a je nástrojem pro překonání
nevýhod plynoucích z příhraniční pozice dané oblasti. Program má tři části označené písmeny
•
A
týká se přeshraniční spolupráce
•
B
zaměřená na nadnárodní spolupráci
•
C
podporuje meziregionální spolupráci
V České republice je tato iniciativa realizována prostřednictvím pěti samostatných
programů podle jednotlivých hranic. Jsou to programy:
•
ČR – Sasko
•
ČR – Bavorsko
•
ČR – Rakousko
•
ČR – Slovensko
•
ČR – Polsko
Strana 90
Listopad 2004
Vzhledem k území ETR je pro uplatnění projektů možné využít pouze programy ČRSasko a ČR – Polsko. Každý z těchto programů má své vlastní priority pro financování a také
se podstatně liší částky navržené pro tyto programy. Pro program ČR-Sasko je plánována
částka 9,9 mil.EUR a pro program ČR-Polsko 16,5 mil.EUR. Částky jsou určeny pro období
let 2004-2006.
Program ČR-Sasko
Program se týká na české straně území ETR okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb,
Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín,Liberec,Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a
Semily. Mimo ETR jsou to tedy i euroregiony : Egrensis, Krušnohoří, Labe a Nisa.
Dotační oblast se týká území cca 19 tis.km2 a téměř 2,9 mil.obyvatel. Na české straně
je to území 11,8 tis.km2 s cca 1,5 mil.obyvatel.
Projekt do tohoto programu mohou přihlásit obce nebo jejich svazky, města, zájmová
sdružení právnických osob, komory a další. Předkladatel projektu/žadatel musí mít vždy
jednoho nebo více partnerů se SRN /Saska. Projekty nesmí být určeny pro zvýhodnění pouze
určitého podnikatelského subjektu.
Pod souhrnným názvem Zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení podmínek
v pohraničí je specifikováno 10 opatření. Předkládané projekty se musí vázat vždy
k jednotlivým opatřením. Vzhledem k subjektům, které by ETR zahrnoval, se jeví jako
vhodná dvě opatření :
G 1 Hospodářský rozvoj (účelem je vytvoření přeshraničního hospodářského prostoru)
J 1 Vzdělávání a kvalifikace (účelem je přeshraniční rozvoj lidských zdrojů)
S přihlédnutím k vysoké nezaměstnanosti v řadě okresů ETR jsou významné
především cíle opatření G 1:
•
udržení stávajících a vytvoření nových pracovních míst
•
podpora podnikatelů včetně rozvoje spolupráce především MSP
•
využití resp. vytvoření společných průmyslových lokalit
•
podpora výzkumu a technologického rozvoje
Strana 91
Listopad 2004
Program ČR-Polsko
Tento program se týká území 5 krajů ČR spadajících do ETR: Libereckého,
Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského.
Nabídka opatření s možností využití pro potřeby ETR je zde užší než je tomu
v programu ČR-Sasko. Jedná se především o tato opatření:
•
další rozvoj a modernizace infrastruktury na podporu zlepšení konkurenceschopnosti
přeshraničních oblastí
•
rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti tj. rozvoj a podpora přeshraničních
organizačních struktur a sítí nebo rozvoj spojení MSP, výzkumných organizací a
univerzit
Schválená opatření v programu ČR-Polsko jsou určena především na rozvoj
cestovního ruchu a současně k udržení ekologické rovnováhy v regionu. Celý program
zveřejněný na internetových stránkách MMR ČR je zpracován méně přehledně než program
ČR-Sasko a v případě snahy o jeho využití bude nutná řada zpřesnění souvisejících s
konkrétním návrhem projektu a jeho tématem.
Formy organizačního zajištění při uplatnění námětů
Jako podstatná se jeví nutnost zpracování schématu vnitřního organizačního
uspořádání ETR. Jsou sice jasně definovaní partneři v SRN (Verband der Nord-Ostdeutschen
Textil- und Bekleidungsindustrie a.V a Centrum für Innovation und technologie GmbH),
Polsku (Stowarzyszenie Tekstylne Polski Zachodniej) a v ČR (Asociace textilního-oděvníhokožedělného průmyslu), ale pro případnou účast v programu INTERREG na české straně
bude nutné zvážit, kdo může být žadatelem o poskytnutí dotace na projekt. Pro zajištění
projektu je vždy nutné 100% předfinancování což znamená buď využití úvěru nebo sdružení
prostředku subjektů z příslušného území. Tyto otázky je nutné řešit jako prioritní a následně
zpracovat projekt odpovídající propozicím programu.
ATOK v tomto případě musí sehrát roli „organizátora“ v ČR a vymezit podmínky pro
zapojení jednotlivých subjektů z území ETR v ČR případně i jejich finanční spoluúčasti na
nákladech s touto činností vzniklých. Následně je možné tyto náklady částečně pokrýt
z finančních prostředků programu jako příprava dokumentace k projektu, což je uvedeno jako
uznatelný náklad.
Strana 92
Listopad 2004
Další možností financování těchto aktivit je spojit část agendy s etapou „mapování“
pro přípravu klastrů.
Projekty s předpokládanými náklady do 7,5 tis.EUR mohou být hrazeny v programu
ČR-Sasko z Fondu malých projektů, kde jsou správci na české straně stávající 4 euroregiony
.Pro předložení takového malého projektu je nutné vždy zohlednit územní příslušnost a vnitřní
podmínky příslušného euroregionu.
V.5
Náměty na uplatnění projektů v rámci podpůrných programů
Dále uvedené konkrétní náměty na uplatnění projektů jsou rozděleny podle
jednotlivých programů bez rozlišení předpokládaného časového horizontu a stupně
připravenosti projektu.
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)
Program KLASTRY: klastr výzkumných a vývojových subjektů ETR
klastr „nanovlákna- výroba, zpracování, užití“
klastr „módní dezénové a střihové kolekce“
klastr „technické textilie – funkční textilie se specifickými vlastnostmi“
Program PROSPERITA: výzkumné a vývojové centrum v oblasti zpracování chemických
vláken a jejich aplikace v textiliích pro technické využití
Program ŠKOLICÍ STŘEDISKA: vznik oborového školicího střediska pro celoživotní
vzdělávání zaměstnanců TOP a jejich rekvalifikaci.
Společný regionální operační program (SROP)
- tvorba regionálních rozvojových plánů TOP na základě zkušeností s uplatněním pilotního
regionálního rozvojového plánu pro Královéhradecký kraj
Strana 93
Listopad 2004
Literatura
1. EURO TEXTIL REGION Positionspapier für die Profilierung der Arbeit bis 2006, ETR
Sprecherrat, Dvůr Králové n.L.,duben 2004
2 Zpráva supiny na vysoké úrovni pro textilní a oděvní průmysl (The Challenge of 2005, High
Level Group Report and firstreccomendations,)
http://europa.eu.int/comm/enterprise/textile/documents/hlg_report_30_06_04.pdf
3.
European Technology Platform for the Future of Textiles and Clothing – First
proposal, EURATEX Brussels, 14.Sept 2004
4.
Alison Imrie: High Level Group on Textiles and Clothing – R&D and Innovation
aspects, EURATEX R&D WG. 30..Sept. 2004
5.
The Seven Priorities of the 6th Frameworks Programme, EUROabstracts, vol40-5/2002
6.
The CZ Automotive Sector, Czechinvest, update Sept.2003
7.
ATOK a projekty EU – zpráva pro jednání SV 7.9.2004
8.
Zpráva EU-25 za rok 2003, zdroj: Eurostat
Strana 94
Listopad 2004
Přílohy
I.
Přílohy I. kapitoly
Příloha I.1 Chronologie aktivit souvisejících s ETR
1999 - 2000 Na základě zkušeností Všeobecné textilní agentury s.r.o. se sídlem v Liberci v
oblasti organizace spolupráce a kooperace výrobních podniků a organizací SRN a ČR byla
postupně vytvářena představa založení Textilního Euroregionu v rámci příhraniční oblasti
SRN / PL / ČR. Tato představa byla při různých příležitostech diskutována při dvoustranných
jednáních odborníků SRN / ČR a SRN / PL.
12. 10.2000 První oficiální diskuse možností třístranné spolupráce v hraniční oblasti mezi
SRN / ČR / PL (Chemnitz) . Za ČR se zúčastnili Ing. J. Jiránek, vicepresident ATOK - Praha
a Dr. O. Koldinský, organizátor akce za ČR. Zástupce výrobní sféry a politické representace
se nepodařilo získat. Bylo jednáno o přípravě mezinárodního textilního symposia ve Forstu
(SRN)
7. 12.2000
Mezinárodní textilní symposium ve Forstu (SRN). Projednání budoucí
třístranné spolupráce SRN / ČR / PL a podepsání protokolu o Textilním EUROREGIONU
(zakládající dokument ETR). Za ČR dokument podepsali Ing. S. Nosek, president ATOK a
Ing. L. Suchomel, budoucí statutární zástupce hejtmana Libereckého kraje.
23.3.2001
Třístranné jednání v Liberci na Krajském úřadu. Projednání společného
postupu při zpracování projektové studie potřebné pro založení Textilního
Euroregionu..Vytvoření pracovních skupin a definice jejich odborné činnosti. Jednání o
možnostech financování projektové studie v jednotlivých regionech.
6.5.2002
Návštěva a jednání parlamentní státní tajemníce paní Margarety Wolfové jako
pověřence spolkové vlády SRN pro malé a střední podniky a tajemníce Spolkové vlády SRN
Dr Ingrid Zillinges v Praze. Proběhla jednání na Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu
průmyslu a obchodu a na Velvyslanectví SRN v Praze zaměřená na vzájemnou spolupráci v
rámci Textilního Euroregionu s ohledem na rozvoj malých a středních podniků v příhraniční
oblasti SRN a ČR. Na MPO ČR proběhlo jednání u pana náměstka Ing. Špačka. Zúčastnil se
také zástupce ATOK - Ing. Jiří Kohoutek.
Strana 95
Listopad 2004
7.5.2002
Pokračování jednání obou dam na Krajském úřadu v Liberci. Paní Wolfová ve
svém projevu mluvila zejména o třístranné spolupráci v rámci Textilního Euroregionu.
Dovolávala se též jednání ve Forstu v prosinci 2000 a podpisu úvodního dokumentu
zástupcem vedení Krajského úřadu v Liberci. Odjížděla však k jednání do Polska s tím, že o
spolupráci navrhovaného typu není v libereckém regionu zájem.
13. - 15.9.2002
Společná presentace Textilního Euroregionu na Veletrhu
COMFORTEX v Lipsku. Společný informační stánek SRN, ČR a Polska. Českou stranu zde
zastupoval za ATOK Dr. O. Koldinský.
10. - 11 .12.2002
Mezinárodní konference k problematice inteligentních textilií v
Cottbusu. Byla přednesena zpráva o stavu prací na studii v ČR (Dr. Koldinský). Byl navázán
kontakt mezi TU Liberec a Magdeburskou univerzitou. Jednání se zúčastnil zástupce TU
Liberec (Ing. Kovačič).
18. - 20.2.2003
Při příležitosti Veletrhu módy - STYL v Brně bylo organizováno
třístranné setkání SRN,ČR a Polska. Náplní bylo jednání o dalším postupu v oblasti zřízení
Textilního EUROREGIONU. Ministr průmyslu Rusnok informoval o situaci v textilním
průmyslu a záměru vytvoření Textilního EUROREGIONU (ETR) v příhraniční oblasti SRN,
ČR a Polska. Německým a polským partnerům byla předána část studie zpracovaná za ČR .
28.2.2003
Třístranné jednání k problematice studie Euroregionu v Görlitz. Doplnění a
verifikace diskety s informacemi o Textilním Euroregiomu
14.5.2003
Jednání s redaktorkou L. Vodvárkovou v redakci deníku Liberecký den
(Liberec). Informace o stavu ETR. Návrh vydání informace v Liberecké tisku, jako reakce na
článek „Němci chtějí pomoci textilnímu průmyslu“ – Liberecký den 13. května 2003.
Informace však vydána nebyla.
19.5.2003
Navázání kontaktu s poslancem panem Dr. Františkem Pelcem v Liberci.
Stručné vysvětlení situace v ETR a předání písemných podkladů. Byl získán příslib získání
finančních prostředků k zajištění vypracování studie, jako nezbytného součásti založení ETR.
17.7.2003
Jednání s Ing, Alešem Cincibusem, poradcem ministra průmyslu v Praze. Byly
předány příslušné podklady dokumentující stav prací na založení ETR. Byla sice přislíbena
pomoc, ale dosud bez viditelného výsledku.
15.-16.9.2003 Česko – saské fórum v Brně. Pan Ing. R. Merkel zde presentoval základní
myšlenky ETR. Z české strany však nebyla žádná reakce a z jednání nevzešel s ohledem na
Strana 96
Listopad 2004
ETR protokol ani jiný písemný dokument.
6. - 8.9.2003 Společná presentace ETR na Veletrhu COMFORTEX v Lipsku. Společný
informační stánek SRN, ČR a Polska. Za českou stranu se za ATOK účastnili paní Patáková a
Dr. O. Koldinský.
10. - 11.12.2003
7. mezinárodní textilní symposium ve Forstu (SRN) s názvem „Inovace
v Textilním Euroregionu“. Presentace čs. textilního výzkumu a výzkumného profilu TU
Liberec. Jednání o další třístranné spolupráci SRN / ČR / PL v rámci ETR. Za ČR se
zúčastnili ve větším počtu zástupci ČR.Jako představitel textilního výzkumu to byl INOTEX a
za školství to byla TU Liberec. Byl podepsán dokument o dalších společných krocích v rámci
ETR ve formě „Letter of Intent“, zejména v oblasti výzkumu a školství.
6.2.2004
Jednání o ETR na TU v Liberci. Z české strany se jednání zúčastnili zástupci
všech institucí zabývajících se problematikou ETR. Za SRN se zúčastnili zástupci VTI e.V.,
STFI e.V. a INNT e.V. Chemnitz. Byly projednány otázky projektu INTERREG, příprava
mezinárodní čtyřstranné konference k problematice inovací v Žitavě, konference MOBILTEX
v Chemnitz (dodávky pro automobilový průmysl), výstavy designu „Rooms for free“ v zámku
Lichtenwalde a řada problémů spojených s vytvořením ETR.
13. – 14.04.2004
Setkání partnerů SRN, ČR a Polska ve Dvoře Králové. Dohodlo
se ustavení společného „Inovačního svazu“ a byla projednána strategie jeho předložení do
dílčího projektu EU.
5.–6.5.2004 Čtyřstranná mezinárodní konference o inovacích v Žitavě věnovaná spolupráci
v různých oblastech průmyslové výroby včetně textilního a oděvního průmyslu. Za ČR byli
přítomni zástupci MPO (ing.Jasanský – odbor podpory investování, inovace), ATOK
(ing.Hálkovová), Velveta (ing.Jelínek), Inotex (ing.Marek), TU Liberec (Prof. Militký a ing.
Kovačič) a zástupci dalších regionálních institucí. Představitelům vládních a místních institucí
ČR, SRN a Polska byl předán přehled činnosti ETR do roku 2006 a cíle nově ustaveného
„Inovačního svazu“ mezi českými, polskými a německými partnery (v rámci ETR - ATOK,
INOTEX, TU Liberec). Proběhlo jednání s partnery projektu ETR panem Merklem (SRN) a
Gierasimoviciem (Polsko) o vyjasnění cílů a dalším společném postupu při jeho předkládání a
realizaci. Z české strany byla navržena dvě setkání. Užší setkání bylo určeno pro vyjasnění
společného postupu spolupráce a širší, pro následné zapojení regionálních institucí resp.
podnikatelské veřejnosti do ETR. Byla nabídnuta organizace setkání ve Varnsdorfu.
Založení Textilního Euroregionu považuje řada odborníků, organizací i politiků v ČR,
SRN a Polsku za významnou pomoc textilnímu průmyslu v celé příhraniční oblasti a to
Strana 97
Listopad 2004
zejména s ohledem na malé a střední podniky. Bude možné také žádat o čerpání finančních
prostředků z vybraných fondů Evropské unie.
V oblasti realizace ETR již bylo hodně uděláno. Byly navázány konkrétní kontakty
organizací a odborníků v rámci celé uvažované oblasti. Byla zpracována prvá část studie a
předána oběma partnerům v SRN i PL. Byly též navrženy a vzájemně projednány návrhy
projektů pro společné projekty v rámci EU. Společně byl vytvořen čtyřjazyčný informační
MINI CD Rom.
Trvale jsou udržovány osobní kontakty zúčastněných partnerů: Jsou organizovány společné
akce jako dvoustranná a třístranná odborná jednání k otázkám textilní výroby a výzkumu,
projednávání námětů na společné projekty v rámci EU, odborné semináře, účast na veletrzích,
kooperačních burzách atd.
Strana 98
Listopad 2004
Příloha I.2 Komuniké
Komuniké ze společného zasedání dne 27.8.2004 ve Varnsdorfu
Přítomní zástupci krajů, hospodářských komor, podniků a institucí vyjadřují:
Podporu a ochotu spolupracovat na projektu EURO TEXTILNÍHO REGIONU, který vzniká
v příhraniční oblasti s Německem a Polskem v oblastech tradiční textilní a oděvní
výroby
Souhlasí s cílem projektu ETR, kterým je
• vytvořit platformu pro získávání informací
• přístup k prostředkům EU i k zapojení do tzv.mezinárodních sítí a klastrů ,
využívání ověřených zkušeností (best practice) a to na úrovni jak podnikové, tak
i místní samosprávy a všech aktivit spojených s realizací projektu
• vytvořit podmínky pro obchodní uplatnění (řetězce) textilních a oděvních výrobců
regionu ETR v rámci regionu ETR (odhadovaný růst spotřeby ETR v příštích 10 ti
letech je 10 mld. EURO)
Souhlasí s obsahem připravované studie jejímž cílem je definování potenciálu textilního
a oděvního průmyslu v rámci chystaného projektu Evropský textilní region a
doporučuje:
•
podle možnosti využít její závěry v plánech regionálního rozvoje
včetně inovačních námětů zde definovaných pro zvýšení resp. udržení zaměstnanosti
zvýšením konkurenceschopnosti výroby
Souhlasí se zahrnutím závěrů a doporučení tzv. High Level Group při Evropské komisi,
které se týkají možností rozvoje evropského textilního a oděvního průmyslu po roce 2005, do
regionálních plánů rozvoje tak, aby se sjednotily potřeby T+O odvětví s ostatními
institucemi v regionu
Přítomni: viz příloha
Varnsdorf, 27.8.2004
Strana 99
Listopad 2004
II. Přílohy II. kapitoly
Příloha II. 1 Mapy Euroregionů
Euroregion EGRENSIS
Strana 100
Listopad 2004
Euroregion KRUŠNOHOŘÍ
Euroregion LABE
Strana 101
Listopad 2004
Euroregion NISA
Strana 102
Listopad 2004
Euroregion GLACENSIS
Strana 103
Listopad 2004
Euroregion PRADĚD/PRADZIAD
Euroregion SILESIA
Strana 104
Listopad 2004
Euroregion BESKYDY
Euroregion TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO – Slask Cieszynsky
Strana 105
Listopad 2004
Příloha II. 2 Základní údaje o okresech na území ETR
Okres
Cheb
Rozloha
(km2)
%z
krajů
ETR
Počet
% z krajů
obyvatel
ETR
Hustota
933
2,9
89 107
3,0
95,5
1 628
5,1
121 886
4,1
74,8
Sokolov
753
2,4
93 227
3,1
123,8
Děčín
909
2,9
133 631
4,5
147,0
Chomutov
935
2,9
124 744
4,2
133,4
Most
467
1,5
116 783
3,9
250,1
Teplice
469
1,5
126 635
4,3
270,0
Ústí nad Labem
405
1,3
117 589
4,0
290,3
1 137
3,6
105 981
3,6
93,2
Jablonec nad Nisou
402
1,3
88 068
3,0
219,1
Liberec
925
2,9
158 107
5,3
170,9
Semily
699
2,2
75 165
2,5
107,5
Náchod
851
2,7
112 448
3,8
132,1
Rychnov nad Kněžnou
998
3,1
79 003
2,7
79,2
Trutnov
1 147
3,6
119 996
4,0
104,6
Ústí nad Orlicí
1 265
4,0
138 822
4,7
109,7
719
2,3
42 251
1,4
58,8
Šumperk
1 316
1,1
125 924
4,2
95,7
Bruntál
1 658
5,2
104 480
3,5
63,0
Frýdek-Místek
1 273
4,0
226 592
7,6
178,0
347
1,1
277 244
9,3
799,0
1 144
3,6
180 769
6,1
158,0
214
0,7
214 102
7,2
1000,5
Celkem okresy
20 594
64,8
2 972 554
66,0
144,3
Celkem kraje
31 783
4 505 634
141,8
Celkem ČR
78 866
10 203 269
129,4
Karlovy Vary
Česká Lípa
Jeseník
Karviná
Opava
Ostrava-město
Zdroj: ČSÚ, dopočet ATOK
Strana 106
Listopad 2004
Příloha II.3 Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti podle okresů v roce 2004
Okresy ETR s nejvyšší nezaměstnaností ve II. pololetí 2004
Pořadí v ČR
Okres
Míra nezam. (%)
1
Most
23,62
2
Karviná
20,72
3
Teplice
19,26
4
Ostrava-město
18,51
5
Chomutov
18,44
6
Bruntál
17,57
8
Jeseník
16,88
9
Děčín
15,49
11
Frýdek-Místek
15,01
12
Ústí nad Labem
14,73
Zdroj:
Strana 107
Listopad 2004
Příloha II.4 Údaje o pracovních silách v ČR
Rozložení pracovních sil v ČR v roce 2002
Rozložení pracovních sil dle věkových skupin,r.2002
800
tis.osob
600
celkem
400
ženy
muži
200
0
15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 nad 64
věková skupina
Zdroj: ČSÚ
Rozložení pracovních sil dle věkových skupin (v tísících osob)
2000
2001
2002
Věková
skupina
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
15 - 19
103,3
46,9
56,4
78,5
33,6
44,9
66,7
27,9
38,8
20 - 24
616,8
263,7
353,1
572,9
247
325,9
518,9
223,8
295,1
25 - 29
679,6
269,2
410,4
695,3
272,1
423,2
717,1
283,9
433,2
30 - 34
599,9
257,8
342,1
601,7
257,7
344
609,2
257,1
352,1
35 - 39
627,6
289,8
337,8
638,2
295,5
342,7
645,1
299,7
345,4
40 - 44
653,3
315,3
338
628,4
304,5
323,9
603,1
290,4
312,7
45 - 49
742
365,1
376,9
727,9
359,6
368,3
714,2
352
362,2
50 - 54
688,5
334,2
354,3
703,7
342,8
360,9
698,1
342,5
355,6
55 - 59
335
106,3
228,7
356
113,4
242,6
405,5
137,1
268,4
60 - 64
82,1
29,7
52,4
87,2
33,5
53,7
105
34,8
70,2
nad 64
58,2
20,8
37,4
56
19
37
56,4
20,3
36,1
Zdroj: ČSÚ
Strana 108
Listopad 2004
Vývoj pracovních sil dle úrovně vzdělání - celkem
Pracovní síly dle vzdělání, vývoj
2500
2000
2000
2001
tis.osob
2002
1500
1000
500
0
základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Vývoj pracovních sil dle úrovně vzdělání - ženy
Pracovní síly-ženy,vývoj
1200
2000
2001
tis.osob
1000
2002
800
600
400
200
0
základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Vývoj pracovních sil dle úrovně vzdělání - muži
Pracovní síly-m uži, vývoj
1600
1400
2000
tis.osob
1200
2001
1000
2002
800
600
400
200
0
základní
střední bez
maturity
střední s
maturitou
vysokoškolské
Strana 109
Listopad 2004
Příloha II.5 Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a TOP
Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ČR
Zdroj: ČSÚ
Vývoj zaměstnanosti v TOP v letech 2000-2003
Vývoj zaměstnanosti TOP
80 000
70 000
osob
60 000
50 000
textilní průmysl
40 000
oděvní průmysl
30 000
celkem
20 000
10 000
0
2000
2001
2002
2003
rok
Zdroj: ČSÚ
Strana 110
Listopad 2004
Příloha II.6 Nezaměstnanost v roce 2002
Nezaměstnanost v krajích ETR v roce 2002
celkem
Nezaměstnanost v roce 2002
ženy
muži
18
16
14
procento
12
10
8
6
4
2
0
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
kraj ETR
Zdroj: ČSÚ
Nezaměstnanost v roce 2002 podle úrovně vzdělání
Nezaměstnanost dle vzdělání
celkem
ženy
muži
25
procento
20
15
10
5
0
základní
střední bez
maturity
střední s
maturitou
vysokoškolské
vzdělání
Zdroj: ČSÚ
Strana 111
Listopad 2004
III. Přílohy III. kapitoly
Příloha III.1 Přehled středního školství v regionech ETR a zastoupení
vzdělání v oboru textilním
Kraj
Celkový počet SŠ
Královéhradecký
Karlovarský
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Ústecký
Celkem ETR
91
43
61
147
94
78
124
638
Z toho s textilními Zastoupení v %
obory
11
12,09
4
9,30
5
8,20
16
10,88
8
8,51
7
8,97
15
12,10
66
10,35
Střední školství
700
Počet středních škol
600
500
400
300
200
100
0
Celkem SŠ
z toho textilních
Strana 112
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Královéhradecký
Celkový počet Středních škol:
91
Z toho s textilním zaměřením (oborem):
11
100
80
60
40
20
0
Celkem SŠ
Pořadové
číslo
1.
z toho textilních
Název Střední školy
Město
Studijní obor
3.
4.
5.
6.
OU a PrŠ
OU, U a PrŠ
SOU služeb
SOU a U
Červený
Kostelec
Dvůr Králové
nad Labem
Hostinné
Hradec Králové
Hradec Králové
Nová Paka
Oděvnictví
2.
SPŠ oděvní, SOU a U
krejčovské
SOŠ a SOU
7.
PrŠ a OU
8.
9.
SOŠ a SOU
SOU obchodu a řemesel
10.
SOŠ a SOU
11.
SPŠ textilní a SOU
Nové Město nad
Metují
Nový Bydžov
Rychnov nad
Kněžnou
Třebechovice
pod Orebem
Velké Poříčí
Krejčí
Šití oděvů
Šití oděvů
Krejčí
Krejčí
Oděvnictví
Šití oděvů
Krejčí
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Textilní výroba a
podnikatelství
Textilní výtvarnictví
Seřizovač textilních strojů
Strana 113
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Karlovarský
Pořadové
číslo
1.
43
4
50
40
30
20
10
0
Celkem SŠ
z toho textilních
Město
Studijní obor
Gymnásium, SOŠ a SOU
textilní
Aš
2.
SOŠ, SOU a U
3.
4.
SOU
SOŠ, SOU, OU a PrŠ
Kynšperk nad
Ohří
Maránské Lázně
Nejdek
Management textilu a
oděvnictví
Oděvnictví
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Krejčí
Krejčí
Strana 114
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Liberecký
61
5
70
60
50
40
30
20
10
0
Celkem SŠ
Pořadové
číslo
1.
2.
z toho textilních
Město
Studijní obor
Liberec
Liberec
Šití oděvů
Krejčí
3.
OU a PrŠ
SOŠ gastronomie a služeb a
SOU
SOU a U textilní
Liberec
4.
SPŠ textilní
Liberec
5.
ISŠ
Semily
Krejčí
Pracovník v textilním a
oděvním průmyslu
Oděvnictví
Textilní výroba a
podnikatelství
Krejčí
Strana 115
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Moravskoslezský
147
16
160
140
120
100
80
60
40
20
0
Celkem SŠ
Pořadové
číslo
1.
2.
3.
4.
Město
Studijní obor
SOŠ a SOU
SOU
SOŠ řemesel a podnikání a
SOU
Bohumín
Bruntál
Frýdek – Místek
Krejčí
Krejčí
Oděvnictví
Textilní výroba a
podnikatelství
Operátor oděvní výroby
Krejčí
Modelářství a návrhářství
oděvů
14.
Soukromá střední
Frýdek – Místek
uměleckoprůmyslová škola
oděvní
SOŠ a SOU obchodu a služeb Havířov –
Prostřední Suchá
U služeb, OU a PrŠ
Havířov –
Šumbark
Soukromá SOŠ podnikatelská Nový Jičín
a textilní a SOU textilní
SOU
Odry
ISŠ – COP
Opava
SOU služeb a obchodu
Opava
ISŠ oděvní, služeb a
Ostrava – Poruba
podnikání
OU a PrŠ
Ostrava – Poruba
SOŠ a SOU pro tělesně
Ostrava – Poruba
postiženou mládež
SŠ uměleckých řemesel
Ostrava – Zábřeh
15.
SŠ DAKOL
16.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
z toho textilních
Petrovice u
Karviné
Třinec
Krejčí
Oděvnictví
Šití oděvů
Oděvnictví
Krejčí
Šití oděvů
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Šití oděvů
Krejčí
oděvů
Šití oděvů
Výroba konfekce
Krejčí
Šití oděvů
Strana 116
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Olomoucký
94
8
100
80
60
40
20
0
Celkem SŠ
z toho textilních
Pořadové
číslo
1.
Město
Studijní obor
OU a PrŠ
Šití oděvů
2.
OU, U a PrŠ
Křenovice,
Kojetín
Mohelnice
3.
SOU, OU a PrŠ
Olomouc
4.
SOŠ, SOU a U oděvní
Prostějov
5.
6.
7.
8.
SPŠ oděvní
SOŠ a SOU
SOU služeb
Soukromé OU
Prostějov
Šumperk
Velký Újezd
Velký Újezd
Šití oděvů
Výroba konfekce
Krejčí
Šití oděvů
oděvů
Krejčí
Výroba konfekce
Oděvnictví
Oděvnictví
Krejčí
Krejčí
Šití oděv
Strana 117
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Pardubický
78
7
100
80
60
40
20
0
Celkem SŠ
z toho textilních
Pořadové
číslo
1.
Město
Studijní obor
SOU
Hlinsko
2.
3.
OU a PrŠ
SOU technické a U
Chroustovice
Chrudim
4.
SOŠ, SOU a OU
5.
SOŠ a SOU
Moravská
Třebová
Pardubice
6.
SOŠ, SOU a U
Ústí nad Orlicí
7.
OU a PrŠ
Žamberk
Krejčí
Oděvnictví
Šití oděvů
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Oděvnictví
Oděvnictví
Krejčí
Výroba konfekce
oděvů
Oděvnictví – konstrukce
oděvů
Textilní výroba a
podnikatelství
Textilní výtvarnictví
Krejčí
Šití oděvů
Strana 118
Listopad 2004
Přehled Středních škol s textilním zaměřením - kraj Ústecký
124
15
140
120
100
80
60
40
20
0
Celkem SŠ
z toho textilních
Pořadové
číslo
1.
2.
Město
Studijní obor
OU a PrŠ
OU a PrŠ
Děčín
Jirkov
3.
4.
5.
SOŠ služeb a SOU
Gymnásium, SOŠ a SOU
ISŠ
Kadaň
Litoměřice
Litoměřice
6.
7.
8.
9.
10.
SOU služeb
SOŠ technická a SOU
SOU stavební, OU a U
ISŠ stavební a OU
SOU zemědělské a OU
Litvínov
Louny
Louny
Meziboří
Podbořany
11.
12.
SOU
SOU textilní, OU a U
Štětí
Teplice
13.
SOU, OU a U
Trmice
14.
15.
SOU a SOŠ SČMDS
Varnsdorf
Žatec
Šití oděvů
Šití oděvů
Šití prádla
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Oděvnictví
Krejčí
Krejčí
Šití prádla
Krejčí
Krejčí
Šití oděvů
Krejčí
Krejčí
Pletař
Šití oděvů
Textilní výroba
Výroba konfekce
Oděvnictví
Krejčí
Šití oděvů
Krejčí
Krejčí
Oděvnictví
Strana 119
Listopad 2004
Příloha III. 2 Profily vybraných českých výzkumných ústavů v ETR
INOTEX spol. s r.o., Dvůr Králové nad Labem
Od r. 1949 zaměřen na aplikovaný výzkum, vývoj a technologický servis v oblasti
zušlechťování textilií. Aktivity někdejšího oborového Výzkumného ústavu textilního
zušlechťování (VÚTZ) transformovány do činností firmy INOTEX spol. s r.o. (založena v r.
1992), které rozvíjí inovační podnikání v oblasti chemické technologie textilního
zušlechťování, vývoje multifunkčních textilií a zavádění nových procesů mokrého zpracování
textilií při zohlednění ekologických principů trvale udržitelného rozvoje ve spojení s vlastními
specializovanými výrobními kapacitami. „Materializované“ výstupy inovační podpory
výrobních partnerů umožňují urychlení realizace výsledků.
Technologický transfer realizovaný ve spolupráci s vybranými zahraničními partnery –
výrobci TPP, barviv a strojních zařízení rozšiřuje možnosti aplikačního servisu pro
uživatelskou sféru: multidisciplinarita řešené problematiky je rovněž podporována snahou o
zapojování i koordinaci v projektových konsorciích národního i mezinárodního výzkumu.
INOTEX, jako provozovatel Centra textilních technologií a vzdělávání (CTTV) je
akreditovaným členem Společnosti technologických parků. V současnosti zaměstnává 78
pracovníků.
Hlavní aktivity INOTEX jsou orientovány na:
-
nové procesy zpracování textilií za mokra a výrobu textilních pomocných prostředků
(TPP),
-
nové multifunkční textilie s vysokou přidanou hodnotou,
-
bezodpadové využití přírodních obnovitelných vlákenných zdrojů (lýková vlákna),
-
biotechnologie jako čistší alternativu pro textilní zušlechťování,
-
kompletní koloristický servis, měření barevnosti a výpočty receptur pro barevny v ČR,
vč. zpracovaných databází a dodávek barviv,
-
malosériovou a polotypovou výrobu strojních doplňků a zařízení,
-
transfer a zavádění evropských systémů eko-značek a eko-auditů, systémů BAT /
IPPC do textilního průmyslu (vč. spolupráce s centrálními institucemi),
-
akreditované zkušebnictví i analytika se zaměřením na ekologizaci a hodnocení
vybraných funkčních parametrů textilií (EN ISO 45000),
-
informatiku a vedení technických dokumentačních systémů pro textilní průmysl
Inovační činnosti a aplikovaný technologický výzkum jsou podporovány vlastními
výrobními kapacitami pro:
- malotonážní výrobu chemických specialit – TPP
Strana 120
Listopad 2004
-
malometrážní zušlechťování textilií (předúpravu, barvení, finální úpravy, nánosování
textilií pastou a pěnou, barvení a zušlechťování konfekce),
-
prototypovou a malosériovou výrobu strojů a zařízení
Vlastní vývojové a inovační činnosti, podporované výstupy realizovanými na vlastních
maloobjemových výrobních kapacitách doplňuje cílený technologický transfer, založený na
spolupráci s vybranými partnery k rozšíření a zrychlení inovační nabídky a obchodně –
technického servisu, zejména v oblastech:
-
TPP s firmami LANXESS (Holandsko/SRN), NOVEON (UK), NICCA CHEMICALS
(Japonsko/USA)
-
Adheziv pro laminaci – DAKOTA (BE), BOSTIK FINDLEY (UK)
-
Barviv a koloristického servisu s firmami SUMITOMO (Japonsko), ATUL (Indie),
ITOCHU ( Japonsko), TENNANTS (UK)
-
Biotechnologií NOVOZYMES (Dánsko), GENENCOR (Holandsko), IOGEN
(Kanada)
-
Kooperační výroby šicí techniky s firmou UNION SPECIAL (SRN).
Účelové kooperace při vývoji a zavádění využití nových technologických postupů jsou
navazovány i s výrobci zušlechťovacích strojů. Při tom je využíváno instalace zařízení
v zušlechťovacím poloprovozu INOTEX, která současně umožňuje vývoj postupů
přizpůsobený inovačním požadavkům potenciálních zákazníků. Takové spolupráce jsou
realizovány s firmami KÜSTERS (SRN), HAAS – MONDOMIX (Holandsko), SALCE
(Itálie), NC-LINE (ČR).
Malosériová a prototypová výroba strojů zahrnuje zpracování a sváření nerez ocelí. Je
orientována na doplňky (chemické stanice, dávkování, míchání, pasírky) i účelová zařízení
pro textilní průmysl (myčky rotačních šablon, zátěrové adaptéry, nabálecí a vybálecí zařízení,
vybraná zkušební technika). V externí spolupráci se specializovanými firmami na elektroniku
a manipulační technologie realizována i zakázková výroba náročných jednoúčelových strojů,
vč. zakázek pro autoprůmysl.
Analytika a zkušebnictví je vedle každodenní podpory vlastních vývojových činností,
koloristického servisu – hodnocení stálostních parametrů a rutinního zkušebnického servisu
zákazníkům profilována zejména k podpoře rozvíjených aktivit INOTEX v oblastech
ekologizace textilních výrob a režimů souvisejících s čištěním odpadních vod zušlechťoven,
ekoauditů a ekoznaček. Systematicky jsou doplňovány zkušební postupy pro hodnocení
parametrů funkčních a ochranných textilií ( kompletní zázemí pro hodnocení hořlavostí,
měření ochranných bariérových vlastností vůči UV záření, fyziologické parametry –
Strana 121
Listopad 2004
propustnost par, prodyšnost, odolnost vůči vodě apod.)
Výzkumné projekty řešené v rámci s.r.o. INOTEX se zaměřují na otázky vývoje
multifunkčních textilií s ochrannými vlastnostmi a ke zvýšení užitného komfortu i
prodloužení životnosti textilií. Je využíváno účelové kooperace na národní úrovni (Spolsin –
konstrukce textilií, TU Liberec – hodnocení parametrů) – projekty SPECITEX, PROGTEX,
současně řešený SAFETEX (MPO ČR). Tato problematika je též stěžejní náplní spolupráce
v rámci projektu CENTRUM TEXTIL (TU Liberec – VÚTS). Hledají se i nová řešení pro
možnosti aktivace textilních substrátů (plazma, mikrovlny).
Na úrovni národních výzkumných projektů je řešena i oblast aplikace biotechnologií,
zejména enzymové katalýzy jako ekologicky šetrné alternativy vůči konvenčním chemickotechnologickým procesům – projekt BIOZUT (MPO ČR). Ve spolupráci s AGRITEC s.r.o.
Šumperk je prověřována možnost uplatnění biotechnologií i při produkci a zpracování
lýkových vláken, jako tuzemské obnovitelné suroviny (AGILEN – MZV).
Vedle dlouhodobé spolupráce s TU Liberec rozvíjí INOTEX spolupráci v oblasti polymerní
chemie a syntézy i s pracovištěm Ústavu polymerů Univerzity Pardubice a VÚOS
(SUNPROTEC – MPO ČR) – vývoj nových UV absorbérů.
Dlouhodobě orientuje úsilí na účast v mezinárodních výzkumných projektech EU, kde
se zúčastnil již řešení v rámci programů pro přípravu kandidátských zemí k účasti
v rámcových programech EU (INCO – COPERNICUS). V současnosti je zapojen do
řešitelských týmů programů 5.RP EU i 6.RP EU, CRAFT, COST a EUREKA (viz tabulka).
INOTEX je pověřen k zastupování ATOK ČR v aktivitách pracovních skupin EURATEX pro
ekologizaci a pro výzkum a vývoj. Od r. 2002 je řádným členem Sdružení evropských
textilních výzkumných organizací TEXTRANET.
V rámci činnosti pracovní skupiny EURATEX R&D a TEXTRANET je zapojen do
přípravy významných strategických záměrů pro rozvoj výzkumných aktivit pro podporu
textilního a oděvního průmyslu EU, jako jsou opatření HLG a tvorba Technologické
platformy TOP. Pro intenzifikaci spoluprací v rámci meziregionální spolupráce přijal roli
mluvčího české strany v aktivitách inovačního sdružení Evropského Textilního regionu.
Profil INOTEX s.r.o. je systematicky orientován na co nejužší spolupráci s výrobní
sférou v uživatelském textilním průmyslu i subdodavatelských oborech k účinné inovační
podpoře. Spolupráce ve výzkumných konsorciích a propojení s univerzitním výzkumem
sleduje především vytváření podmínek pro praktické využití výstupů. Malokapacitní výroby
slouží i k podpoře podnikatelských záměrů začínajících klientů, kteří nemohou využívat
kapacity klasických velkoobjemových výrobců. Převzetím odborné gesce programů
pravidelných odborných konferencí STCHK a spoluprací s TU Liberec je podporována i
oblast trvalého odborného vzdělávání specialistů v oboru.
Strana 122
Listopad 2004
VÚB a.s. , Ústí nad Orlicí
VÚB a.s. (Výzkumný ústav bavlnářský) v Ústí nad Orlicí je v textilním světě znám
jako firma s dlouholetými zkušenostmi a tradicí v oblasti výzkumu a vývoje textilních
technologií a textilního strojírenství. Ve VÚB bylo vyvinuto několik zásadních
technologických inovací. Příkladem je technologie rotorového předení, která je využívána
v textilním průmyslu v širokém měřítku a stále představuje 25% světové produkce přízí.
Neméně zajímavý byl i projekt víceprošlupního tkaní, který sledoval obdobně jako rotorové
přední vytvoření nové textilní technologie, jejíž organickou součástí byl nový stroj. Ve formě
prototypových a ověřovacích strojů KONTIS dosáhl světového uznání, nedospěl však do
seriové výroby.
Profesní profil VÚB a.s. lze charakterizovat textilně technologickou všestranností,
současně však i odbornou specializací v technických disciplinách. Ústav prokázal schopnost
řešit náročný výzkum nových technologií a principů až do úrovně funkčních modelů a
schopnost účinně pomáhat při zavádění nových technologií do provozní praxe.
Výzkum a vývoj
Výzkumné zaměření VÚB a.s. je na úseku předení i nadále spojeno s prohlubujícím se
výzkumem rotorového způsobu dopřádání, jeho komplexní textilně technologické
problematiky ve vztahu ke kvalitativním vlastnostem přízí, k tradičním i novým
zpracovávaným surovinám a to jak přírodním tak i umělým se speciálními vlastnostmi.
Zajímavým segmentem výzkumné činnosti je aplikace bavlnářské rotorové
technologie při zpracování kotonizovaných lýkových vláken. U kotonizovaného lnu a konopí
byla vyřešena technologie výroby přízí ve směsích s bavlnou a chemickými vlákny i přízí se
100% lnu, nebo konopí, včetně technologie tkaní a finální úpravy plošných textilií.
S ohledem na vysokou současnou a předpokládanou konkurenci v bavlněném
sortimentu, zaměřuje se VÚB a.s. na oblast vlákenných materiálů speciálních vlastností jako
nehořlavost, antibakteriální účinky, antistatické vlastnosti, případně na multifunkční
vlastnosti. Tato problematika je věcnou náplní projektu TEXPROGRES, který je realizován
za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím MPO ČR.
V oblasti nových principů předení zaujímá významné místo projekt NOVASPIN,
rovněž s finanční podporou MPO ČR, jehož výsledkem je prototyp vřetenového dopřádacího
stroje nové koncepce s rozsahem vypřádaných jemností přízí 5tex až 50tex s 2,5 násobnou
produkcí ve srovnání s nejnovějšími prstencovými dopřádacími stroji. Pevnostní a i ostatní
parametry přízí NOVASPIN jsou srovnatelné a lepší než příze z klasických dopřádacích
strojů , jsou objemnější a výrobky z nich mají velmi příjemný omak i vzhled.
Důležitou součástí výzkumných týmů jsou jejich konstrukční kapacity a konstrukční
pracoviště vybavená programy SolidWorks.
Technické zázemí výzkumné činnosti tvoří zkušební laboratoř a laboratoře vybavené
Strana 123
Listopad 2004
modelovou základnou a měřící technikou.
Vybavení textilní zkušební laboratoře
Linka HVI 900 SA zařízení od firmy Zellweger Uster, které slouží k testování bavlny.
Předností tohoto zařízení je vysoká rychlost měření a tím i velká kapacita v počtu zkoušek.
Výsledek testu poskytuje komplexní informaci o parametrech bavlněných vláken. Na
pracovišti vybaveném tímto zařízením se provádí hodnocení vzorků bavln pro většinu
přádelen v ČR a také pro prodejce bavlny. Výsledky testů jsou dále statisticky
vyhodnocovány a elektronickou cestou exportovány zadavatelům.
AFIS poskytuje doplňující informace o bavlně jakými jsou počet nopků, jejich velikost a
zjišťování délkových parametrů váhového a četnostního staplu ve volném stavu.
TRASH TESTER slouží ke zjišťování znečištění surovin a poloproduktů separační metodou.
USTER TESTER 3 slouží ke zjišťování hmotné nestejnoměrnosti poloproduktů a přízí, vad a
chlupatosti.
USTER TENSORAPID 4 slouží ke zkoušení pevnosti a tažnosti přízí včetně variačních
koeficientů.
Vybavení experimentálních laboratoří
Hlavní součástí vybavení experimentálních laboratoří jsou jednomístné a vícemístné
modely rotorových dopřádacích strojů, včetně modelu na přízi ovíjenou a flámkovou, a
modely pro výzkum vřetenového předení.
Pro testování zpracovatelnosti vzorků vláken je k dispozici minilinka Platt, na které
lze připravit vzorek pramene nebo i přástu. Další vybavení tvoří videotechnika, analyzátor
elektrických signálů, snímače tlaku, teploty, vibrací atd.
Poradenství a informační služby
Odbor poradenství a informačních služeb zajišťuje rychlé a efektivní zpracování
informací z celého spektra textilního a oděvního průmyslu pro potřeby klientů:
-
zpracování odvětvových analýz za textilní a oděvní průmysl ČR
-
vypracování situačních zpráv a marketingových studií
-
marketingové informace o textilních a oděvních trzích
-
průzkumy trhu ve vybraných segmentech
-
informace z databází zahraničního obchodu ČR v komoditách textilní suroviny a výrobky
-
informace z databází zahraničního obchodu EU v komoditách průmyslové výrobky,
zemědělské výrobky
-
fulltextové databáze odborných zahraničních časopisů s možností zpracování
dokumentačních záznamů nebo rešerší na zadané téma
Strana 124
Listopad 2004
Strojírenská výroba
VÚB a.s. disponuje možností náročné strojírenské výroby, což je významné pro
rychlou realizaci nových technických řešení od výzkumníků a konstruktérů. Technické a
kapacitní možnosti strojírenské divize umožňují:
-
vývoj a výrobu jednoúčelových strojů a zařízení pro nové technologie
-
zvýšení technické úrovně a užitných vlastností starších strojů a zařízení jejich obnovení a
modernizaci
-
výrobu nedostatkových náhradních dílů strojů a zařízení včetně renovace starších dílů
Poskytované služby jsou komplexní od pomoci při vypracování zadání, zpracování
technické dokumentace, vlastní výrobu a montáž, strojní oživení a po zavedení strojů do
provozu zabezpečí technický servis.
Divize přádelna
VÚB a.s. má rotorovou přádelnu s technickým vybavením pro přípravu pramenové
předlohy od firem Trützschler a Rieter. Dopřádací stroje od firem Schlafhorst a Saurer Czech.
V přádelně je možné ověřovat např. zkušební položky nových materiálů a jejich směsí.
Přádelna vyrábí rotorové příze z bavlny, chemických vláken a jejich směsí, dále příze
z kotonizovaných lněných a konopných vláken ve 100% a ve směsích s bavlnou, viskózou,
případně i trojkoponenty. V sortimentu přízí jsou také příze pro speciální účely, nehořlavé,
antibakteriální, antistatické i multifunkční. Roční kapacita přádelny je 1200t.
Z uvedeného informačního přehledu je patrné, že VÚB a.s. má předpoklady plnit
funkci výzkumného a inovačního pracoviště v oblasti textilně-technologické v rámci ETR.
Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a.s.
Vznik VÚTS Liberec, a.s. se datuje od roku 1951, kdy byl tehdejším ministerstvem
lehkého průmyslu založen Výzkumný ústav textilní technologie se sídlem v Liberci. Jeho
posláním byl výzkum a vývoj textilní technologie s úzkou vazbou na podniky textilního
strojírenství. Definitivní sloučení výrobců a výzkumně vývojových kapacit bylo provedeno
v roce 1958, kdy vzniklo Sdružení podniků textilního strojírenství, jehož součástí se stal i
Výzkumný ústav textilní technologie.
Ústav se v té době zabýval vývojem a konstrukcí strojů a zařízení pro textilní průmysl,
a to jak pro klasické, tak i pro nové technologie, včetně chemických vláken. V roce 1963 bylo
k pracovišti Liberec přiřazeno i pracoviště Výzkumného závodu v Brně a název ústavu se
Strana 125
Listopad 2004
mění na Výzkumný ústav textilního strojírenství. V lednu 1976 byl ustaven koncern textilního
strojírenství Elitex a došlo k další změně názvu ústavu na Elitex - koncernový výzkumný
ústav. Po rozpadu koncernu Elitex byl v červnu 1990 zřízen státní podnik Výzkumný ústav
textilních strojů a pracoviště Brno se osamostatnilo.
V roce 1992 byl ústav v rámci první privatizační vlny přetransformován na samostatně
působící akciovou společnost a od té doby je znám jako Výzkumný ústav textilních strojů
Liberec, a.s. (zkrácený název VÚTS Liberec, a.s.).
Ústav je členěn na specializované výzkumně vývojové odbory (VVO), členěné podle
oboru výzkumné činnosti, nosné odbory jsou:
- odbor Tkací technika
- odbor Přípravárenská technika
- odbor Přádelny
- odbor Úpravárenská technika
Tyto odbory úzce spolupracují a využívají služeb takzvaných podpůrných odborů jako
je:
- odbor Aplikovaná elektronika
- odbor Matematicko-fyzikální
- odbor Měření
- Zkušebna
- odbor Informatiky
- odbor Realizace výroby, do kterého spadá mechanická dílna.
Od založení VÚTS do dnešních dnů bylo pracovníkům VÚTS patentováno v
tuzemsku i v zahraničí více jak 750 řešení. V současné době je udržováno několik desítek
patentových přihlášek a každoročně přibývají další.
Nabídka služeb a možností firmy je velmi rozsáhlá, jedním z důležitých
marketingových rozhodnutím managementu firmy byla i snaha o diverzifikaci činností do
příbuzných oborů zpracovatelského průmyslu. To znamená, že kromě činností pro
podniky textilního strojírenství probíhá úspěšná spolupráce s firmami potravinářského,
balícího, polygrafického, sklářského a dalšího průmyslu. Jednotlivé odbory naší firmy jsou
schopny realizovat následující činnosti:
Strana 126
Listopad 2004
VVO Tkací technika
Odbor se zabývá řešením jednotlivých skupin tkacího stroje i koncepčním řešením
celého stroje, včetně vyhledávání a realizace
nových prostředků ke zvýšení výkonu a
užitných vlastností stroje.
Konstrukční práce jsou podepřeny výpočty a měřením z oblasti mechaniky, pružnosti a
pevnosti, kmitání a proudění v oblasti:
- optimalizačních metod pro určení kinematických veličin pohybu pracovních členů
mechanismu
- pevnostních výpočtů dynamicky exponovaných skupin stroje sledující dosažení příznivé
reakce mezi hmotnostními a deformačními parametry členů mechanismů s využitím metody
konečných prvků
- dynamického vyvážení rovinných mechanismů
- návrhů rozvodu vzduchu včetně prohozních elementů pneumatických tkacích stavů.
Součástí vývojových prací je i zajištění výroby funkčních modelů a prototypů strojů či
zařízení, technologické oživení a provozní zkoušky včetně potřebných měření, analýzy chodu
a vyhodnocení technicko-ekonomických parametrů.
VVO Přípravárenská technika
Odbor realizuje:
- vývoj a konstrukci soukacích, skacích a bezvřetenových dopřádacích strojů
- vývoj a konstrukci obslužných automatů textilních strojů
- výzkum technologie bezvřetenového předení a vývoj spřádacích jednotek a bezvřetenových
dopřádacích strojů
- vývoj a konstrukci jednoúčelových strojů v oblasti balící, reprografické, polygrafické a
potravinářské techniky.
VVO Přádelny
Odbor je zaměřen na:
- výzkum nových technologií v dopřádání
- optimalizaci parametrů seřízení jednotlivých strojů v procesu mykání a předení
- automatizaci dopravy materiálu v přádelně
- vývoj automatizačního zařízení na dopřádacích strojích
- poradenskou a konzultační činnost.
Strana 127
Listopad 2004
VVO Úpravárenská technika
Odbor je zaměřen na oblast vývoje a konstrukce úpravárenských textilních strojů (napínací
a sušící stroje, foulardy a pod.). V této oblasti se zabývá:
- řešením pohonů strojů
- využíváním hydraulických a pneumatických prvků
- systémy regulace teplot (regulátory, výkonové členy)
- sušením
- nanášecími zařízeními
- konstrukcí výměníků tepla
- systémy odvíjení a navíjení textilních a jiných pasů
- měřením sušících výkonů, optimalizací nastavení
- měřením parametrů ventilátorů.
VVO Aplikace elektroniky
Odbor řeší projekty automatizace a řízení strojů a linek, řízení obslužných automatů a
manipulátorů pro mezioperační činnosti s využitím kontaktů s tuzemskými i zahraničními
výrobci (LENZE, OMRON, NDC, ALLEN BRADLEY atd.) v oblastech:
-
vývoje řídících systémů strojů, výrobních linek, obslužných automatů a manipulátorů s
aplikací PLC automatů firem OMRON
a Allen Bradley a průmyslového PC s programem Control Panel
- vývoje příslušného software vybavení
- aplikace regulovaných pohonů
- měření a regulace fyzikálních veličin technologických procesů
a zpracování měřených signálů
- vývoje systémů sběru a zpracování dat technologických procesů
- zajištění servisu.
VVO Matematicko-fyzikální
Odbor se zabývá poskytováním
know-how v oboru konstrukce mechanismů s využitím
vlastního výpočetního systému, systému I-DEAS a ADAMS v oblastech:
- konstrukce a výpočet mechanismů pro požadované přemístění pracovního elementu
- simulace a optimalizace mechanismů
- řešení dynamických úloh (vibrací mechanismů, kinematických a dynamických silových
poměrů)
Strana 128
Listopad 2004
- výpočtů metodou konečných prvků v oblastech statiky (deformační a napěťová analýza částí
mechanismů) a dynamiky (vlastní frekvence a tvary, buzené kmity)
- řešení rozměrové přesnosti (zejména při dvojvačkových mechanismech)
- vypracování výrobních programů pro vačky na strojích NC a CNC
- výpočtů tvarů vaček na základě požadovaného technologického pohybu pracovních členů
mechanismu
- výpočtů původních tvarů (opotřebovaných vaček)
- zajištění výroby vaček a jejich měření včetně protokolů
- výpočtů, konstrukce a výroby membránových spojek
- výpočtů, konstrukce a výroby upínačů rotačních součástí
- výpočtů, konstrukce a výroby vačkových převodových skříní (s radiální nebo axiální
vačkou, příp. krokové, vratné rotační výstupy)
- poradenské a konzultační činnosti.
VVO Měření
Odbor je profesně zaměřen na měření neelektrických veličin elektronickými měřícími
přístroji. Na základě rozboru řešené problematiky prováděné společně se zákazníkem, je
navržen vhodný měřící řetězec (snímač-měřící aparatura-vyhodnocení), jsou prováděna
měření a výpočty, rozbor naměřených výsledků a návrhy na opatření. Ve zvláště náročných
případech
jsou prováděna experimentální práce za účelem objasnění složitých dějů.
Naměřené a vyhodnocené průběhy jsou porovnávány s teoretickými hodnotami. Pro vybrané
oblasti jsou navrhovány unikátní měřící snímače a aparatury.
Odborné práce jsou prováděny v oblastech:
- vícekanálové měření a zpracování signálů měřícím analyzátorem (statistická a spektrální
analýza, analýza fyzikálních dějů)
- měření úhlové rychlosti a pootočení
- měření dynamických veličin v závislosti na pootočení mechanismu (např. hlavního hřídele
stroje)
- tenzometrická měření, lepení tenzometrů polovodičových, drátkových a foliových,
zhotovení speciálních snímačů navržených metodou konečných prvků
- měření kroutícího momentu měřící hlavou nebo bezdrátovým spojením s měřící aparaturou
- měření výkonu na hřídeli
- měření zdvihu, rychlosti a zrychlení
- měření teplot digitálně nebo s analogovým záznamem
Strana 129
Listopad 2004
- měření tahových a tlakových sil, reakce strojů (např. na podlahy)
- měření průběhu tahových sil útku a osnovy
- měření průběhů tlaků tekutin (i s vysokými frekvencemi)
- elektromechanické buzení těles a mechanismů (programem řízené vibrátory)
- stroboskopická měření, spouštění stroboskopu sledovanou veličinou nebo v závislosti na
úhlu pootočení
- záznam a reprodukce vícekanálovým měřícím magnetofonem (dlouhodobé záznamy,
zpomalení, zrychlení).
Zkušebna
Pracovníci zkušebny provádí:
-
měření technických parametrů elektrickými i neelektrickými metodami
- bezkontaktní měření (kroutící momenty, otáčky, tenzometrická měření, teploty)
- vizualizaci rychlých dějů rychlostní kamerou až do 3000 obr./s včetně pohybové analýzy
- sledování a zjišťování náhodných dějů
- měření tlaků, proudění a spotřeby plynů i při silně pulzujících dějích
- měření chvění a hlučnosti
- diagnostická měření pomocí analýzy emitovaných ultrazvukových signálů
- dlouhodobých životnostních a spolehlivostních zkoušek strojů a uzlů
- třírozměrné měření nelineárních průběhů vaček a šablon pro kopírovací obráběcí stroje
včetně vyhotovení protokolů
- poradenskou činnost v oblasti měření a zkoušení
- natáčení videozáznamů včetně instruktážních ve videostudiu vybaveném studijní
technikou S-VHS, poradenskou činnost při tvorbě scénáře.
Odbor Informatika
Činnosti v odboru jsou zaměřeny na tyto oblasti:
- poskytování informací specializovaných na textilní strojírenství a technologie
- poskytování informací z patentových bází (evropské a světové patenty, průběžné a
retrospektivní rešerše)
- informace a porovnávání norem ČSN, ISO, IEC a EN
- služby technické knihovny (cirkulace časopisů, přírůstky knihovny, kopie primárních
pramenů)
- informace ze zahraničních bází dat
Strana 130
Listopad 2004
- poradenská a konsultační činnost v oblasti tvorby a využívání informačních systémů
- speciální informace (novinky z oblasti techniky, technologie, obchodu, řízení apod.)
- odborné překlady v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině a španělštině.
Odbor Realizace výroby
Součástí Odboru realizace a výroby je mechanická dílna, která disponuje výrobními
kapacitami v těchto profesích:
- soustružnické práce na univerzálních hrotových soustruzích, speciální práce na dílech délky
až 6000 mm
- frézařské práce, díly do max. velikosti 900x400x300 mm, obrábění na horizontce
- výroba ozubení, kola s přímými a šikmými zuby, odvalovacím způsobem, malé moduly i
obrážením
- broušení nakulato, naplocho do rozměru délky obrobku 900 mm
- práce na vodorovné a svislé obrážečce
- zámečnické práce včetně svářečských prací
- výroba dřevěných modelů
- lakovací práce, bez vypalování, malé série
- výroba vaček na NC strojích
- montážní práce strojírenské povahy na úrovni výroby a montáže textilních a jiných strojů.
Strana 131
Listopad 2004
Příloha III. 3 Profil technické university v Liberci
Technická universita v Liberci - Fakulta textilní
Technická univerzita v Liberci má v současnosti šest fakult a propojuje vzdělávání
technické se vzděláváním humanitním.
Technická univerzita v Liberci navazuje na první vysokou školu, která byla v Liberci
založena v roce 1953 - na Vysokou školu strojní (VŠS). Ta se od počátku ve své činnosti
vzdělávací a vědecké orientovala na pěstování oborů typických pro průmyslovou výrobu v
severních Čechách: strojírenskou technologii, konstrukci strojů a zařízení se zaměřením na
textilní, oděvní, sklářské, keramické a další stroje a na textilní technologii. Jedinečnost
spojení vysokého školství a tradice textilního průmyslu v širokém okolí spolupůsobily v tom,
že v roce 1960 byla škola rozdělena na fakultu strojní a fakultu textilní a původní název
Vysoká škola strojní na Vysoká škola strojní a textilní v Liberci (VŠST).
Po roce 1989 byly na univerzitě v letech 1990 až 1995 zřízeny a akreditovány
postupně další čtyři fakulty. Tyto skutečnosti spolu s nabízenými studijními programy ve
vysokoškolském
bakalářském,
magisterském
a
doktorském
studiu
a
spolu
s
vědeckovýzkumnou činností a spoluprací se zahraničím přispěly k tomu, že od 1. ledna 1995
byl škole zákonným ustanovením změněn název na Technická univerzita v Liberci (TUL).
Technická univerzita v Liberci má dnes šest fakult:
•
Fakultu strojní
•
Fakultu textilní
•
Fakultu pedagogickou
•
Hospodářskou fakultu
•
Fakultu architektury
•
Fakultu mechatroniky a mezioborových inženýrských studií
Založením nových fakult vyšla univerzita vstříc požadavkům širšího regionu
na
výchovu učitelů základních škol 1. i 2. stupně (v několika aprobacích i 3.stupně), na výchovu
odborníků pro ekonomiku, řídicí a podnikatelskou činnost a založením fakulty architektury
navázala na bohaté architektonické tradice Liberce. Fakulta mechatroniky a mezioborových
inženýrských studií zajišťuje spojení elektroniky, kybernetiky a strojních oborů při uplatnění
poznatků z fyziky, chemie a biologie.
Díky podpoře samosprávných orgánů města a okresu získala univerzita nové budovy a
mohla tak rozšířit výukové a laboratorní prostory a zejména vybavit náležitým způsobem
Strana 132
Listopad 2004
univerzitní knihovnu a změnit ji v moderní informační centrum.
Technická univerzita - spolu s kolejemi - tvoří dnes celek pro vzdělávání asi 7000
studentů v denním studiu.
Fakulta textilní
Fakulta textilní vzdělává studenty v oborech
-
Bakalářského studia
-
Magisterského studia
-
Doktorského studia
Bakalářské studium je realizováno v těchto oborech:
-
Textilní a oděvní návrhářství
-
Textilní marketing
-
Technologie a řízení oděvnictví
-
Chemická technologie textilní
-
Mechanická technologie textilní
Magisterské studium je realizováno v oborech:
-
Textilní technologie
-
Technologie oděvnictví
-
Textilní materiálové inženýrství
-
Chemická technologie textilní
-
Netkané textilie
Všechna magisterská a bakalářská studia jsou plně akreditována mezinárodní
organizací The Textile Institute International, Manchester. Fakulta dále obdržela akreditaci od
FEANI (asociace evropských inženýrských univerzit) s právem absolventa po absolvování a
praxi získat titul Euro Inženýr.
Doktorské studium je realizováno v oborech
-
Textilní technologie
-
Textilní materiálové inženýrství
Fakulta je členěna na 9 kateder:
-
Katedra textilních struktur
-
Katedra mechanických technologií
-
Katedra netkaných textilií
-
Katedra oděvnictví
-
Katedra technologie a řízení konfekční výroby
Strana 133
Listopad 2004
-
Katedra textilních materiálů
-
Katedra designu
-
Katedra hodnocení textilií
-
Katedra zušlechťování textilií
Katedry rozvíjejí svou činnost jednak v oblasti výuky odborných předmětů, jednak v
oblasti vědecko-výzkumné práce.
Hlavní vědecké a výzkumné aktivity kateder jsou zaměřeny do těchto základních okruhů:
Katedra textilních struktur
-
teoretické modelování struktury vlákenných soustav
-
teorie příze
-
vývoj speciálních experimentálních metod výzkumu struktury textilních vlákenných
útvarů
-
teoretické modelování struktury tkanin a pletenin
-
speciální mechanické projevy textilií a modely kontinua pro řešení mechaniky textilií
Katedra mechanických technologií
-
analýzy hmotné nestejnoměrnosti ve vztahu k technologii předení
-
modelování spřádacích procesů, systémů a přádelnických produktů
-
stabilita a struktura tkanin ve formovací zóně - vibrace textilních strojů
-
dynamika přírazu
-
hodnocení a popis struktury tkanin
-
tvarovatelnost pletenin
-
hodnocení obrazu pomocí systému NOVISCAM on - line systém
Katedra netkaných textilií
-
testování filtračních, smáčecích, zvukově a tepelně izolačních a mechanických
vlastností netkaných textilií
-
počítačová simulace transportních vlastností vlákenných útvarů
-
vzorování výrobků pro použití : 3D netkané textilie do speciálních matrací
-
výroba a výzkum nanovlákenných vrstev pro filtraci a medicínu
-
vývoj nových materiálů typu Melt-Blown
-
vlákenné vrstvy vytvořené systémem electrospinning
Katedra oděvnictví
-
hodnocení a simulace deformace textilií
-
vývoj nových měřicích metod pro vyjádření oděvního komfortu
Strana 134
Listopad 2004
-
studie tření a třecí vlastnosti textilií
-
aplikace akustické emise pro diagnostiku textilních struktur
-
výzkum v oblasti inteligentních oděvních textilií
-
simulace výrobních systémů
-
hodnocení tepelných vlastností pomocí termovize
Katedra technologie a řízení konfekční výroby
-
automatizace procesů v oděvní výrobě
-
problematika konfekcionování technických textilií
-
komfort oděvů pro tělesně postiženou mládež
-
zkoumání a posuzování chování konfekčních výrobků z elastických materiálů na
povrchu těla
-
poškození materiálů v šicím procesu
-
analýza procesu šití a parametrů šicích strojů
Katedra textilních materiálů
-
zkoumání mechanických, elektrických a tepelných vlastností vláken a vlákenných
struktur
-
matematické modelování textilních struktur a jejich vlastností
-
hodnocení kvality textilií, subjektivní a objektivní metody hodnocení omaku textilií
-
charakteristiky povrchové drsnosti
-
měření barevnosti a vzhledu
-
uhlíková a čedičová vlákna a kompozitní materiály z nich
-
speciální měření vláken a textilií, termomechanická analýza
-
hodnocení plošné a prostorové variability vlastností textilií
Katedra designu
-
rozvoj kreativity ve studentských pracích, hledání nových směrů ve zpracování
materiálů při realizaci návrhů
-
komplementární umělecké prvky
-
podpora studentské tvorby
Katedra hodnocení textilií
-
vývoj nových metod a přístrojů pro hodnocení komfortu textilií
-
hodnocení splývavosti a ohybové tuhosti textilií
-
hodnocení užitných vlastností textilií
-
vývoj nových textilních výrobků
Katedra textilního zušlechťování
Strana 135
Listopad 2004
-
ekologicky šetrné zušlechťovací postupy
-
výzkum antialergických a neprášivých úprav
-
analýza reologie tiskacích past, výzkum nových prostředků pro tisk textilií
-
ekologické aspekty textilního tisku
-
výzkum a optimalizace časově – teplotních režimů barvení realtivními barvivy
-
vzlínání kapalin do textilií
Fakulta vybudovala tyto speciální laboratoře:
-
laboratoř hodnocení textilního komfortu a omaku textilií
-
laboratoř environmentální rastrovací elektronové mikroskopie AQUASEM
-
laboratoř pro analýzu a měření hmotové nestejnoměrnosti USTER TESTER 4
-
laboratoř měření barevnosti a vzhledu
V rámci fakulty funguje jedna sekce projektu Výzkumné centrum Textil ( projekt
MŠMT LN00B090).
Zakládajícími organizacemi Výzkumného centra Textil (VCT) je Technická univerzita
v Liberci a Výzkumný ústav textilních strojů Liberec. Spolupracující organizace jsou InoTex,
Dvůr Králové nad Labem, Spolsin, Česká Třebová, Výzkumný ústav bavlnářský, Ústí nad
Orlicí. VCT bylo zřízeno zejména pro
-
Navázání na dlouholeté tradice v oblasti textilního strojírenství a technologie
-
Propojení akademické a aplikační sféry výzkumu a vývoje v textilu
-
Vytvoření prostoru pro mladé výzkumné pracovníky pod vedením vědeckých kapacit
-
Vznik nových výzkumných pracovišť na vysoké technické úrovni
Výzkumné centrum Textil pracuje ve čtyřech sekcích:
Sekce A - Textilní technika a textilní technologie
a.
Výzkum pracovních procesů při vytváření textilních výrobků (příze, tkaniny,
pleteniny, netkané textilie) s vysokými rychlostmi (dynamická resp. reologická omezení
pracovních rychlostí, hledání metod překročení těchto bariér).
b.
Výzkum nových systémů tvorby přízí a plošných textilií včetně vývoje jejich
konstrukce a návrhu vhodné technologie.
c.
Zajištění přijatelné dynamiky pracovních mechanismů a strojů s ohledem na působení
na kvalitu textilního výrobku i s ohledem na životnost strojů. Hledání opatření k zachování
užitných vlastností a kvality textilního produktu při vysokých zpracovatelských rychlostech.
Strana 136
Listopad 2004
d.
Hledání lehčích ale tuhých konstrukčních materiálů pro umožnění vyšších otáček
textilních strojů. Výzkum fungování mechanismů textilních strojů při zvýšení poddajnosti
přenosových členů stroje, zkoumání dopadů na stabilitu vytváření textilie.
Sekce B - Textilní materiály a konstrukce textilních výrobků
a.
Vytvoření komplexního systému počítačově podporované konstrukce textilií
vycházející z modelů vztahů mezi technologií výroby a vlastnostmi textilních útvarů (od
vláken, přízí, plošných textilií až k hotovým výrobkům).
b.
Výzkum a ověřování nových procesů zajišťujících reaktivitu textilních substrátů, s
ohledem na dosažení nových užitných parametrů, racionalizaci spotřeby chemikálií a
energií, minimalizaci spotřeb technologické vody a tím i eliminaci negativních vlivů
textilních výrob na životní prostředí. Studium možností uplatnění progresivních,
ekologicky šetrných biotechnologických systémů v textilních technologiích, hledání
nových systémů využívajících textilní vlákenné substráty jako nosiče bioaktivních systémů.
e.
Výzkum možností uplatnění nových principů přenosu a zakotvení speciálních
komponent na textilním substrátu včetně aplikace progresivních nanomerních systémů,
enkapsulace aktivních komponent, multifunkčních a bariérových efektů na textilních
substrátech.
f.
Zajištění specifických vlastností textilních surovin pro zpracování vysokými
rychlostmi. Zkoumání struktury a vlastností textilních útvarů vyrobených novými
technologiemi.
g.
Výzkum a vývoj metod a zařízení ke zkoumání užitných parametrů textilních výrobků.
Výzkum elektromagnetických vlastností kompozitních netkaných textilií.
Sekce C - Měření a řízení textilních procesů
a.
Aplikace metod robustního řízení při vývoji řídicích systémů textilních strojů.
Náhrada některých mechanických uzlů textilních strojů mechatronickými systémy. Vývoj
snímačů, měřicích zařízení a metodik měření pro speciální potřeby textilního průmyslu,
zaměřený zejména na měření kinematických veličin, s cílem využít výsledků k optimalizaci
konstrukce některých částí textilních strojů.
b.
Aplikování optických metod měření (zejména LDA a PIV) při výzkumu rychlostních
polí medií textilních strojů a následný návrh optimalizace celého procesu.
c.
Analýza vibrací a akustických emisí a návrh konstrukčních úprav textilních strojů,
vedoucích ke snížení těchto emisí.
Strana 137
Listopad 2004
d.
Modelování a simulace technologických procesů a textilních strojů.
Sekce D - Informatika
a. Retrospektivní rešerše předmětové a patentové.
b. Tvorba databází potenciálních uživatelů výsledků výzkumu a vývoje centra Textil z oboru
textil a textilní strojírenství.
c. Tvorba a udržování systému odborných informací
d. Vyhledávání nových informačních zdrojů
e. Aplikace internetu pro získávání, evidenci a šíření odborných informací
Strana 138
Listopad 2004
Příloha III. 4 Profily vybraných škol poskytujících textilní vzdělání
Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně
URL: http://www.volny.cz/spst
Francouzská 101, Brno, 602 00, tel.: 545 125 660, tel./fax: 545 575 339,
[email protected]
Studijní obory SPŠ:
Čtyřleté studijní obory denního studia zakončované maturitní zkouškou :
•
TEXTILNÍ VÝROBA A PODNIKATELSTVÍ
•
OBORY TEXTILNÍHO VÝTVARNICTVÍ
•
MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ
TEXTILNÍ VÝROBA A PODNIKATELSTVÍ (31-41-M/004)
je obor s technologicko-ekonomickým zaměřením a výtvarnou průpravou pro orientaci
v oblasti designu textilního zboží. Absolventi se mohou uplatnit:
•
v oblasti řízení a organizace výroby textilií na pozicích technicko-hospodářských
pracovníků, jako plánovači výroby, dispečeři výroby, referenti zásobování a odbytu,
pracovníci úseku řízení a kontroly jakosti, referenti ekonomiky práce, pracovníci
úseku technicko-hospodářské normalizace, referenti personálních záležitostí,
•
v oblasti řízení a organizace práce jednotlivých dílčích výrobních celků na pozicích
vrchních mistrů, mistrů, pracovníků evidence výroby jednotlivých provozů,
pracovníků na příjmu a expedici surovin, přízí, plošných textilií a jiných textilních
výrobků,
•
na úseku přípravy výroby na pozicích programování výroby jako technologové,
pracovníci desinatury, manipulace materiálů, referenti kalkulací a nákladové analýzy,
•
přímo ve výrobě při řízení složitějších výrobních linek, agregovaných strojích celků,
při řízení zušlechťovacích procesů na automatických zařízeních, při programování
tvorby vzorů u počítačem řízených pletacích a tkacích strojů,
•
v oblasti služeb a obchodu s textilním zbožím i mimo oblast výroby jako zbožíznalci –
nákupčí obchodních a podnikatelských subjektů.
Strana 139
Listopad 2004
TEXTILNÍ VÝTVARNICTVÍ – TKALCOVSKÁ A TISKAŘSKÁ TVORBA (82-41-M/046)
(ve šk. roce 2005/2006 se tento obor neotevírá)
TEXTILNÍ VÝTVARNICTVÍ – PLETAŘSKÁ TVORBA (82-41-M/050)
TEXTILNÍ VÝTVARNICTVÍ – KRAJKÁŘSKÁ A VYŠÍVAČSKÁ TVORBA (82-41M/051) (ve šk. roce 2005/2006 se tento obor neotevírá)
TEXTILNÍ VÝTVARNICTVÍ – RUČNÍ VÝTVARNÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTILIÍ (82-41M/049)
Obory textilního výtvarnictví jsou rovněž čtyřleté studijní obory denního studia
zakončované maturitní zkouškou. Protože se jedná o výtvarné obory, je jednou z podmínek
pro přijetí ke studiu úspěšné vykonání talentové zkoušky. Absolventi se mohou uplatnit :
•
v oblasti textilního průmyslu při navrhování a přípravě výroby oděvních a
interiérových textilií – tkanin, pletenin, krajek, výšivek, záclonovin a textilních tisků
na pozicích modeláře, desinatéra, vzorkaře, koloristy, v samostatné uměleckořemeslné
textilní tvorbě, jako návrhář designů pro malé a střední textilní firmy.
MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ (82-41-M/022)
je čtyřletý studijní obor denního studia zakončovaný maturitní zkouškou. Protože se
jedná o výtvarný obor, je jednou z podmínek pro přijetí ke studiu úspěšné vykonání talentové
zkoušky. Absolventi se mohou uplatnit :
•
jako návrháři a modeláři oděvů v zakázkovém oděvnictví, malých a středních firmách,
•
v oblasti oděvního průmyslu při navrhování a přípravě výroby oděvů,
•
v samostatné výtvarné oděvní tvorbě.
Absolventi všech oborů střední školy mohou svoje odborné znalosti prohloubit a
zvyšovat na navazující vyšší odborné škole, kde jsou pro ně připraveny navazující vzdělávací
programy. Důkladný všeobecný i odborný základ umožňuje absolventům střední školy rovněž
studium na vysokých školách.
Studijní obory na VOŠ:
Tříleté studijní obory denního studia zakončované absolutoriem:
•
TEXTILNÍ TECHNOLOGICKÉ PROCESY
•
VÝROBNÍ A OBCHODNÍ MANAŽER TEXTILU
•
TEXTILNÍ VÝTVARNÍK
Strana 140
Listopad 2004
TEXTILNÍ TECHNOLOGICKÉ PROCESY (31-31-N/001)
je 3-letý studijní obor denního studia s převažujícím technologickým zaměřením, ve
kterém žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné pro řídící činnosti v oblasti textilní
technologické praxe. V rámci studia je možná profilace do oblasti textilní a oděvní
technologie nebo textilní technologie a koloristika. Absolventi se mohou uplatnit:
•
v řídící technicko-ekonomické funkci v textilní firmě,
•
v oblasti řízení technologie výrobních procesů textilní firmy,
•
ve vedení oblasti přípravy výroby – vzorování textilií, projektování výrobků,
•
jako řídící pracovníci pro oblast zušlechťování textilií a koloristiku,
•
jako řídící pracovníci pro oblast oděvní výroby.
Ve srovnání s vysokoškolským studiem jsou studenti vyšší odborné školy orientováni
na praktické uplatnění získaných vědomostí a dovedností
VÝROBNÍ A OBCHODNÍ MANAŽER TEXTILU (64-31-N/005)
- (ve šk. roce 2005/2006 se tento obor neotevírá)
je 3-letý studijní obor denního studia vyšší odborné školy s převažujícím
ekonomickým zaměřením, který připravuje kvalifikované odborníky pro řídící činnosti v
oblasti výroby textilií a obchodu s textiliemi na pozicích podnikového managementu v
soukromých i státních podnikatelských subjektech včetně obchodních společností. Absolventi
se mohou uplatnit:
•
v oblasti přípravy výroby včetně posuzování a ovlivňování designu výrobků,
•
při tvorbě marketingových plánů firmy a zajišťování public relations,
•
při řízení a zpracovávání agend souvisejících s podnikatelskou činností,
•
v odborné podnikatelské činnosti v textilní problematice,
•
při zajišťování manažerských činností na všech úrovních řízení,
•
v propagaci včetně všech forem podpory prodeje.
TEXTILNÍ VÝTVARNÍK (82-41-N/019)
je 3-letý studijní obor denního studia vyšší odborné školy. Studium kombinuje teorii s
ateliérovou výukou, textilními resp. oděvními technologiemi a praktickou realizací ve
školních dílnách. Studium je otevíráno střídavě vždy s jednou ze dvou možných profilací:
Strana 141
Listopad 2004
•
tkalcovská tvorba, tiskařská tvorba, krajkářská tvorba,
•
pletařská tvorba, oděvní tvorba, scénický kostým (ve šk. roce 2005/2006 se tato
profilace neotevírá).
Absolventi se mohou uplatnit:
•
v samostatné výtvarné oděvní a textilní tvorbě,
•
jako návrháři designů v průmyslu (modelář, kolorista, desinatér),
•
jako návrháři oděvů v malých a středních firmách,
•
jako návrháři oděvních doplňků,
•
v tvorbě scénického kostýmu-navrhování pro různé žánry (činohra, opera, balet, film).
Absolutoriem získá absolvent titul DiS - diplomovaný specialista v oboru.
Strana 142
Listopad 2004
Střední průmyslová škola textilní a Střední odborné učiliště Velké Poříčí
URL: http://www.spstvp.cz
Náchodská 285, 549 32 Velké Poříčí, tel. 491 485 041, 491 485 042
Obory studia
Střední průmyslová škola textilní:
•
31 - 41 - M/004 Textilní výroba a podnikatelství
- textilní design a propagační tvorba
- marketing a řízení jakosti
•
82 - 41 - M/009 *Propagační výtvarnictví - aranžování
•
82 - 41 - M/049 *Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií
•
34 - 52 - L/001 *Tiskař na polygrafických strojích
•
34 - 53 - L/002 *Reprodukční grafik pro media
Střední odborné učiliště:
•
34 - 52 - H/001 Tiskař na polygrafických strojích
•
66 - 52 - H/001 Aranžér
•
69 - 51 - H/001 Kadeřník, kadeřnice
•
66 - 51 - H/004 Prodavač smíšeného zboží
Obory označené (*) byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR zařazeny dne
13.1.2004 do sítě středních škol. Škola může ve školním roce 2004/2005 do uvedených oborů
přijímat žáky.
31 - 41 - M/004 Textilní výroba a podnikatelství
s profilovým zaměřením na marketing a řízení kvality
s profilovým zaměřením na textilní design a propagační tvorbu
Čtyřletý maturitní obor textilní výroba a podnikatelství připravuje žáky pro činnosti
technickoekonomických pracovníků a pro různorodé činnosti související s výrobní,
podnikatelskou a obchodní praxí v oblasti výroby textilií.
Strana 143
Listopad 2004
82-41-M/009 Propagační výtvarnictví - aranžování
Uplatnění absolventa
Absolventi se mohou uplatnit zejména jako designéři ve firmách zabývajících se
realizacemi výstavních expozic, designéři v grafických studiích a v samostatné výtvarné
činnosti.
82-41-M/049 Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií
Uplatnění absolventa
Absolventi studijního oboru nacházejí uplatnění jako návrháři a realizátoři v textilním
průmyslu a v textilní tvorbě. Mohou se uplatnit především v oblasti modelářství a vzorkařství,
uměleckořemeslné textilní výroby, tvorby dekorativních předmětů z textilních a přírodních
materiálů.
Strana 144
Listopad 2004
Střední průmyslová škola textilní Jihlava - Helenín
URL: http://www.spst-helenin.cz
Studium ve škole je čtyřleté a končí maturitní zkouškou. Na škole studují žáci z více než
dvaceti okresů ČR.
Obory studia:
ODĚVNICTVÍ 31-43-M/001(31-25-6)
Absolventi se uplatní jako vedoucí pracovních kolektivů, konstruktéři střihů,
technologové i jako pracovníci marketingu na vnitřním i zahraničním trhu.
TEXTILNÍ VÝROBA A PODNIKATELSTVÍ 31-41-M/004 (31-28-6)
Absolventi se uplatní při zakládání a řízení firem, při rozhodování o chodu podniku
využijí odborných poznatků o výrobě a její ekonomické výhodnosti. Zároveň získají přehled o
způsobech výroby textilií.
MANAGEMENT TEXTILU A ODĚVNICTVÍ 64-42-M/024 (31-98-6)
Absolventi se uplatní jako střední řídicí pracovníci (manažeři) ve výrobní i obchodní
činnosti, účetní, sekretářky a další administrativní pracovníci. Absolvují výuku řady
ekonomických předmětů (účetnictví, obchodní korespondenci, podnikovou ekonomiku) se
zaměřením na textilní výrobu.
MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ 82-41-M/022 (82-37-6)
Umělecký obor připraví výtvarně technické pracovníky schopné navrhovat i
zhotovovat oděvy i doplňky, využívat výpočetní techniku při uměleckých činnostech.
TEXTILNÍ VÝTVARNICTVÍ 82-41-M
Má tři podobory: ruční výtvarné zpracování textilií, pletařská tvorba, ruční tisk a ruční tkaní.
Strana 145
Listopad 2004
Střední průmyslová škola textilní, Jilemnice
URL: http://www.textilka.ipnet.cz
Studijní obory SPŠT JILEMNICE
Střední průmyslová škola textilní v Jilemnici nabízí tyto formy denního studia,
zakončené maturitní zkouškou:
1.
čtyřleté obory
a) 31-43-M Oděvnictví
002 Oděvnictví - technologie oděvů
b) 64-42-M Organizace a management oděvnictví
024 Management textilu a oděvnictví
Management
Absolventi najdou uplatnění v manažerské činnosti, v soukromém podnikání, v
peněžnictví, v obchodě, v turistickém ruchu, v pojišťovnictví, nebo jako asistenti podnikatele,
sekretářky, účetní, apod.
Oděvnictví
Absolventi najdou uplatnění v módním návrhářství, jako samostatné podnikatelky, v
technických funkcích oděvního průmyslu (technolog, mistr, kvalitář, vedoucí výroby,
normovač), uplatní se i v obchodech s textilními výrobky a na pracovištích podobného
zaměření.
c) 31-41-M Textilnictví
004 Textilní výroba a podnikatelství
Textilní výroba a podnikatelství
Absolventi najdou uplatnění v technických funkcích textilního průmyslu (technolog,
mistr, kvalitář, vedoucí výroby, normovač), v obchodech s textilními výrobky, jako
samostatní podnikatelé, ve službách i prodeji.
K otevření se připravuje nový obor studia:
d) 78-42-M/001 Technické lyceum
Strana 146
Listopad 2004
Střední průmyslová škola textilní, Liberec
URL: http://www.spstlib.hiedu.cz
Studijní obor 31-43-M/001 ODĚVNICTVÍ - zaměření TECHNOLOGIE ODĚVŮ
Studijní obor 31-43-M/001 ODĚVNICTVÍ - zaměření PODNIKATELSTVÍ
ODĚVNICTVÍ Jednotlivá zaměření se liší volbou volitelných odborných profilujících
předmětů.
Studijní obor 31-41-M/004 TEXTILNÍ VÝROBA A PONIKATELSTVÍ
TEXTILNÍ VÝROBA A PODNIKATELSTVÍ Tento studijní obor připravuje žáky pro
činnosti technicko-ekonomických pracovníků a pro různorodé činnosti související s výrobní,
podnikatelskou a obchodní praxí v oblasti výroby textilií.
Strana 147
Listopad 2004
Příloha III. 5 Profily vybraných českých výzkumných ústavů v ETR
Přehled firem a institucí na české straně ETR se zaměřením na TOP (podle okresů)
IČO
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
47676124 171400 25 - 49
Bruntál
LENAS, a.s.
79501 47333324
94838048
47992361 174010 25 - 49
Bruntál
Josef Zoth - ZAUNER - šití
konfekce
79357 47644341
95462692
46152041 182100 25 - 49
13611500 182200 25 - 49
Bruntál
Bruntál
Bronislava Němcová BRONAS
Jiří Steuer
79201 45787841
79399 13247100
91757782
26676400
18953336 182300 25 - 49
47679662 171400 50 - 99
Bruntál
Bruntál
VTZ-akciová společnost
Bruntál
VRSAN spol. s r.o.
79201 18588736
79326 47336862
37359772
94845124
46141235 182200 50 - 99
45192171 175400 100 - 199
25364464 171400 250 - 499
Bruntál
Bruntál
Bruntál
Miroslav Parobek - LIPTEX
79399 45776835
PROFASHION
Odetka a.s.
79326 44841371
Moravolen Bruntál a.s.
79201 25021664
91735870
89858142
50214728
45192162 175400 500 - 999
Bruntál
Pega a. s.
79401 44841362
89858124
Firma
PSČ
OKEČ
IČO
OKEČ
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
IČO
OKEČ
12031763 182200 20 - 24
Česká
Lípa
Milan Křenek-výroba
konfekce
47124 11667363
23516926
13916831 182000 25 - 49
Česká
Lípa
Hana Bokrosová-výroba
dětských oděvů BAMBINO
47001 13552831
27287662
Česká
Lípa
Česká
Lípa
Karel Vodenka - oděvní a
čalounická výroba
47301 14481868
29145936
W & spol., s.r.o.
47001 25058602
50299404
BOHEMIA - FASHION
s.r.o.
47301 59916351
120014902
64051528 182200 50 - 99
Česká
Lípa
Česká
Lípa
MITEX-MIMOŇ s.r.o.
47124 63687128
127556456
43223885 171500 100 - 199
Česká
Lípa
POLYDEKOR, spol. s r.o.
47011 42880885
85933270
14869799 175300 250 - 499
Česká
Lípa
MITOP, akciová
společnost
47124 14519199
29213698
14846268 182200 25 - 49
25423002 182200 25 - 49
60280751 182200 25 - 49
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
25144707 176000 20 - 24
64048217 175000 25 - 49
Děčín
Děčín
AMPLET, s.r.o.
ALATEX s.r.o.
40721 24792707
40779 63698217
49761414
127571434
41327616 175410 25 - 49
66630401 182000 25 - 49
49903217 171100 50 - 99
Děčín
Děčín
Děčín
LEMFELD a syn, Vilémov,
v.o.s.
Jitka Šustrová
BEKON a.s. Šluknov
40779 40976796
40502 66266401
40777 49561017
82129002
132714802
99293134
49097881 174000 50 - 99
Děčín
FROTTANA-BOHEMIA
s.r.o.
40747 48749881
97673762
IČO
OKEČ
Strana 148
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
43226680 175300 50 - 99
Děčín
NETEX, spol. s r.o.
40643 42876080
85927460
25043757 175410 50 - 99
47283416 171600 100 - 199
62738534 174090 100 - 199
Děčín
Děčín
Děčín
EXIM MIKULÁŠOVICE
s.r.o.
AMANN s.r.o.
BS-DESA, s.r.o.
40770 24692937
40744 46940216
40721 62390354
49561284
94052032
124954798
25667718
49903560
49903071
49903420
44569599
46711309
Děčín
Děčín
Děčín
Děčín
Děčín
Děčín
KONTRAKTPRODUKTION
s.r.o.
ELITE a.s.
L U K R A M s.r.o.
BENAR a.s.
STAP a.s.
NOVIA, spol. s r.o.
40753
40749
40757
40722
40780
40746
25317518
49549360
49560871
49559420
44218779
46357109
50810136
99275820
99292842
99290840
88612968
92891318
Děčín
VELVETA a.s.
40747 49557870
99288740
OKEČ
175100
177100
171100
172000
175410
177100
100 - 199
200 - 249
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
49903870 173000 1000 - 1499
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
13014242 174040 25 - 49
25380869 175490 25 - 49
47672501 177200 25 - 49
47903163 172100 50 - 99
IČO
IČO
OKEČ
Firma
PSČ
FrýdekMístek
FrýdekMístek
Stanislav Jurek - JUREK
S+R
73913 12666162
25506364
CNM textil a.s.
73951 25029889
50235268
FrýdekMístek
FrýdekMístek
KOPLET, výrobní družstvo
invalidů ve Frýdku-Místku
73801 47318101
94813402
R. O. Tex, spol. s r.o.
73801 47558963
95290026
Vamberecká krajka CZ
s.r.o.
73951 26466428
53108276
Třinecký Vkus, s.r.o.
73965 25474847
51131794
DEVA F-M. s.r.o.
73802 61580826
123343852
25904884 171100 100 - 199
FrýdekMístek
FrýdekMístek
FrýdekMístek
FrýdekMístek
SLETEX s.r.o.
73801 25562684
51296468
25397893 174040 100 - 199
FrýdekMístek
SKY PARAGLIDERS a.s.
73911 25049813
50273666
00031330 182100 250 - 499
FrýdekMístek
Výrobní družstvo VKUS
Frýdek-Místek
73801 00332870
00483640
45193371 173000 1500 - 1999
FrýdekMístek
SLEZAN Frýdek - Místek
a. s.
73801 44847371
89867742
26817268 175420 50 - 99
25839047 182100 50 - 99
61945226 182200 50 - 99
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
OKEČ
00029041
25208632
61169021
43273904
18233759
25205463
46826262
48338362
182000
182100
174020
175000
175400
175420
182200
182200
20 - 24
20 - 24
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Oděva, výrobní družstvo
GLOVEX s.r.o.
CIMA Aš s. r. o.
Jan Březina
OITEX v.o.s.
BAW TEXTIL s.r.o.
Ing. Josef Dragoun
Václav Pflug
35301
35001
35201
35201
35201
35201
35101
35002
00334959
24844432
60820981
42923904
17882959
24854623
46461862
47973962
00487918
49870964
121815982
86022808
35941318
49884666
93105924
96130124
46887717 182200 25 - 49
Cheb
ELIXÍR, společnost s
ručením omezeným
35201 46523317
93228834
26318474 182300 25 - 49
Cheb
LADY MARBELLA s.r.o.
35002 25953874
52090048
Strana 149
Listopad 2004
IČO
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
43277039 182400 25 - 49
Cheb
Vlasta Petelová
35301 42912239
86006878
25237853
14706105
44614357
18233163
45348138
25238981
00668192
18234232
25 - 49
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
100 - 199
100 - 199
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Cheb
Baier Shoulder pads s.r.o.
LAMONTEX a.s.
Jaroslav Kolmschlag
NOSTRA, spol. s r.o.
Textildesign s.r.o.
HMR Textil s.r.o.
ZDM s.r.o.
LE-GO spol. s r.o.
35001
35002
35201
35201
35201
35201
35201
35201
24872873
14358085
44266317
17882363
44997298
24874581
00320132
17869832
49928236
28890180
88706654
35940126
90170016
49931362
00814294
35921864
25150898 182490 100 - 199
Cheb
TOSTEX, spol. s r.o.
35290 24785918
49754326
Firma
PSČ
OKEČ
IČO
OKEČ
182490
174010
174020
175400
175420
182200
174030
182200
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
IČO
OKEČ
47283998 182200 25 - 49
TRICO LINE, společnost s
Chomutov ručením omezeným
43005 46919598
94021396
63278731 182300 25 - 49
Chomutov TRICOTA FASHION s.r.o.
43191 62914131
126010562
61539970 182000 50 - 99
41324447 182300 100 - 199
25017900 182400 100 - 199
"PS - Production special
Chomutov s.r.o."
Chomutov EUROFASHION, S.R.O.
Chomutov RIEL s.r.o.
43003 61175970
43201 40959847
43111 24653100
122533940
82101994
49488600
25406876 174010 250 - 499
Intier Automotive Seating
Chomutov Chomutov s.r.o.
43001 25058856
50291722
PSČ
OKEČ
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
IČO
49613839 171100 25 - 49
Jablonec
nad Nisou SEBATEX, spol. s r.o.
46851 49271639
98714378
25018922 174010 25 - 49
Jablonec
nad Nisou Hansa-textil s.r.o.
46841 24670902
49515814
43227279 182100 25 - 49
Jablonec A R T E P , výrobní
nad Nisou družstvo
46601 42863079
85908258
63134730 182200 25 - 49
Jablonec
nad Nisou Jana Černá
46851 62770330
125722860
25252721 172100 500 - 999
Jablonec Seba T, akciová
nad Nisou společnost
46841 24908521
49989142
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
25364448 172530 100 - 199
Jeseník
Moravolen Jeseník a.s.
79001 25019388
50211306
25364367 173000 200 - 249
Jeseník
Moravolen a.s.
79023 25018367
50209734
IČO
OKEČ
Strana 150
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
26343622 174090 50 - 99
Karlovy
Vary
Karlovy
Vary
Karlovy
Vary
Karlovy
Vary
25201182 174020 100 - 199
Karlovy
Vary
18220631 174020 20 - 24
48364215 174090 25 - 49
25241168 182200 25 - 49
63509326 171300 200 - 249
00013111 171300 250 - 499
IČO
OKEČ
Karlovy
Vary
Karlovy
Vary
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
Ludmila Zeidlerová - ZITA
- STUDIO
36001 17872591
35919202
REFIL, spol. s r.o.
36010 48016035
96206160
ŠITÍ M + M, s.r.o.
36004 24876768
49935736
DEMIO CITY s.r.o.
36221 25995442
52164974
FN - sedací systémy s.r.o.
36461 24853142
49880304
Nejdecká česárna vlny,
a.s.
36221 63166726
126504752
VLNAP a.s.
36221 00329489
00487678
Firma
PSČ
OKEČ
IČO
OKEČ
42986010 182100 20 - 24
Karviná
Renáta Poláčková - IREA
73601 42621810
85425720
45205914 182200 20 - 24
25838407 182400 20 - 24
Karviná
Karviná
Libor Szrajber OMS
Szrajber-Tihelková
ROSHTEX s.r.o.
73301 44841514
73514 25473607
89865228
51129614
25913611 182000 25 - 49
Karviná
Textilní výroba Havířov
s.r.o.
73601 25549611
51281222
18055460 182100 25 - 49
Karviná
Oděvní výrobní družstvo
Móda
73701 17691260
35564620
48395714 182200 25 - 49
Karviná
Hans-Mode, spol. s r. o.
73543 48031314
96244828
10607285 182490 25 - 49
Karviná
Ing.Petr Santarius - Santi
Products
73564 10242305
20667100
66935202 177200 50 - 99
10030336 182200 50 - 99
Karviná
Karviná
Mancini Vanessa e
Melissa S.N.C.
Iva Prudilová
73564 66580802
73541 9665936
133338804
19514072
10609032 182100 100 - 199
Karviná
Ing. Miroslav Kurka TRADETEX
73514 10244832
20671764
42864984 182100 100 - 199
Karviná
TRIAS a spol., spol. s r. o.
73601 42500784
85183668
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
25571940 171200 20 - 24
Liberec
HELANA, s.r.o.
46362 25229540
IČO
50630280
OKEČ
49901664 175490 20 - 24
Liberec
V L A K O Z , spol. s r.o.
46001 49550684
99276858
47800500 182000 20 - 24
Liberec
Krista Kirchhofová
CHRISTAS FASHION
46312 47436500
95055000
46001
46006
46331
46106
46919301
46360103
62390087
25037122
94020602
92894206
124954194
50256244
47283301
46708103
62738127
25401122
182000
174000
174020
182000
20 - 24
25 - 49
25 - 49
25 - 49
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
TEXTILDESIGN Liberec
s.r.o.
LARISA s.r.o.
HdG s.r.o.
TANSEL TEXTIL s.r.o.
15166180
25412531
25046951
49903268
25417835
182200
182200
182490
173000
182200
25 - 49
25 - 49
25 - 49
50 - 99
50 - 99
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
Miroslav Míšek - ADOM
ARTEX-A s.r.o.
ROBIN - BABY s.r.o.
LICOLOR, a.s.
OKAN TEXTIL, s.r.o.
46331
46303
46344
46002
46001
14801780
25048131
24681971
49557268
25053435
29785760
50278462
49546432
99287536
50289070
Liberec
HOFLANA, spol. s r.o.
46001 47949449
96070298
48292249 171400 100 - 199
Strana 151
Listopad 2004
IČO
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
25445219 174000 100 - 199
Liberec
W. Wülfing CZ s.r.o.
46361 25097219
60466316 175100 100 - 199
25088700 175400 100 - 199
Liberec
Liberec
ASSOCIATED WEAVERS,
s.r.o.
46311 60116116
Pro - Tex s.r.o.
46311 24737900
120407332
49651200
61329738 175420 100 - 199
64650391 174030 200 - 249
Liberec
Liberec
Výroba stuh - ELAS spol. s
r.o.
Damino CZ s.r.o.
46334 60978898
46401 64302331
122133216
128778692
25009419 172100 250 - 499
Liberec
INTERLANA s.r.o.
46010 24665219
49502538
IČO
OKEČ
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
Firma
PSČ
Most
GÁZA s.r.o.
43601 46941097
94053294
46761535 182200 25 - 49
Most
Antonín Šilha MODESPORT KREJČOVSTVÍ
43401 46397135
92976470
25009168 171500 50 - 99
Most
CEKOTEX MOST S.R.O.
43401 24666168
49503836
25290533 172000 50 - 99
Most
M & BAJER, spol. s r.o.
43601 24946533
50065066
61538949 171100 500 - 999
Most
SCHOELLER LITVÍNOV
k.s.
43600 61196749
122564598
Firma
PSČ
OKEČ
Náchod
Holzbecher, spol. s r. o.
barevna a bělidlo Zlíč
55203 45191933
90556866
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
Náchod
Náchod
Náchod
Náchod
FROLEN, LINEX- E X P O
R T , s. r. o.
WALTER s.r.o.
BATEX s.r.o.
K O T O V s.r.o.
54936
55101
55001
55203
90557888
123530194
50008934
129061900
48171646 175400 25 - 49
Náchod
DOX International s. r. o.
54931 47820846
95817092
49285408 181000 25 - 49
Náchod
LEDER-PELLICCE, s.r.o.
55101 48923408
98027816
Náchod
TOSCA FASHION, spol. s
r.o.
54701 25559722
51301444
25 - 49
25 - 49
25 - 49
50 - 99
50 - 99
Náchod
Náchod
Náchod
Náchod
Náchod
TEKO SPOLEČNOST S
RUČENÍM OMEZENÝM
VELVES, s.r.o.
LUKO, s.r.o.
VATELA, s. r. o.
HPM,a.s.
54941
55017
54941
54901
54941
14682388
24891751
46144772
24909026
00180691
29546976
49965802
92471844
49990052
00535402
00029947 177200 50 - 99
Náchod
VZOR, výrobní družstvo
invalidů
54701 00324453
00471706
Náchod
Maryan Beachwear Group
CZ s.r.o.
55001 60570501
121323492
Náchod
CLASIC COTTON spol. s
r. o.
55101 45193904
90558908
47283297 171100 25 - 49
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
45537933 173000 25 - 49
45539944
62026097
25265482
64791980
174000
174000
174010
174020
25923722 182000 25 - 49
15046788
25256351
46509372
25253026
00528731
182200
182300
182300
172000
174020
60935481 182490 50 - 99
45536104 171100 100 - 199
IČO
OKEČ
50368438
IČO
45191944
61678097
24917462
64443940
OKEČ
Strana 152
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
OKEČ
60112131 172100 100 - 199
25299212 172590 100 - 199
45539421 175450 100 - 199
Náchod
Náchod
Náchod
NYKLÍČEK a spol. s.r.o.
Elmertex k.s.
Platex, s.r.o.
54901 59767931
54932 24954032
55203 45188521
119707962
50080654
90552492
45534225 172300 250 - 499
Náchod
BARTOŇ - textilní závody
a.s.
54701 45189625
90551550
64256481 171500 500 - 999
45534314 172100 500 - 999
Náchod
Náchod
TEXTONNIA CZECH,
spol. s r.o.
TEPNA A.S.
54931 63913481
54746 45190114
127998462
90552328
45534276 172100 1000 - 1499
Náchod
VEBA,TEXTILNÍ ZÁVODY
A.S.
55017 45190076
90552252
Firma
PSČ
OKEČ
Opava
BOHEMIAFLEX CS, s.r.o.
74705 62015476
124204952
22960198 182000 25 - 49
42864585 182000 25 - 49
42953201 182200 25 - 49
Opava
Opava
Opava
Jan Škrobánek NOVOTEX
Restless, spol. s r.o.
Jana Harazimová
74901 22596198
74601 42500585
74727 42588801
45374396
85183170
85359802
22956158
25907735
64617483
47676094
25 - 49
50 - 99
50 - 99
100 - 199
Opava
Opava
Opava
Opava
Erika Stoklasová SPOLTEX Kravaře
Spoltex Kravaře s.r.o.
POUBA Textil s.r.o.
OPAVLEN, a.s.
74721
74721
74601
74601
45365416
51269470
128687766
94837988
42864071 174040 500 - 999
Opava
LANEX a.s.
74723 42515991
85206022
OKEČ
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
62363476 174000 25 - 49
IČO
182300
182000
182400
171400
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
22591558
25543735
64252683
47333294
Firma
PSČ
25877003 182000 20 - 24
Ostravaměsto
DEMASK PRODUCTION
s.r.o.
70300 25513003
51208006
10615211 182300 20 - 24
Ostravaměsto
Danuše Mihulová - NELLY
72525 10250611
20683522
Pavla Vnučková CLASSIC
70200 10269197
20720394
25869141 182100 25 - 49
Ostravaměsto
Ostravaměsto
D. a J. Hábovi, s.r.o.
70300 25504941
51191982
00031372 182100 25 - 49
Ostravaměsto
M í r o d ě v , oděvní
výrobní družstvo v Ostravě
70200 00332828
00483556
22984291 182300 25 - 49
Ostravaměsto
Sylva Polakovičová PREMIER
70030 22619691
45421682
42767181 174090 50 - 99
Ostravaměsto
REO AMOS, spol. s r. o.
72200 42419001
85012092
25366998 182000 50 - 99
Ostravaměsto
CRESS sportswear s.r.o.
72100 25002998
50187996
10633197 182000 25 - 49
IČO
Strana 153
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
42883792 172100 50 - 99
45536139 174000 50 - 99
45536031 182200 50 - 99
60917652 182200 200 - 249
60108657 175410 250 - 499
IČO
OKEČ
Rychnov
nad
Kněžnou
Rychnov
nad
Kněžnou
Rychnov
nad
Kněžnou
Rychnov
nad
Kněžnou
Rychnov
nad
Kněžnou
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
DANUBIA, společnost s
ručením omezeným (spol.
s r.o.)
51725 42539592
85251284
VAMTEX, SPOL. S R. O
51754 45188139
90550278
PETRIS Solnice spol. s r.o. 51701 45171631
90525462
MAJA, akciová společnost
51601 60553252
121288704
STUHA, A. S.
51801 59757837
119691084
Firma
PSČ
45536848 174040 25 - 49
Semily
L K V s. r. o.
51251 45188768
90551576
25276859 171000 50 - 99
Semily
HYBLER REELING, s.r.o.
51301 24934859
50040718
Semily
R T K, tkalcovna Horní
Rokytnice n. Jiz.,
společnost s ručením
omezeným(ve zkratce R T
K, spol. s r. o.)
51245 46162080
92496160
50 - 99
50 - 99
50 - 99
100 - 199
Semily
Semily
Semily
Semily
G E R L textilní úpravna a
barevna, společnost s
ručením omezeným
Inter Flag s.r.o.
ARIES, a.s.
ROTEXTILE, a. s.
51301
51251
51233
51244
94390628
99101686
129047134
90552166
15045129 174000 100 - 199
Semily
Libštátský textilní závod
spol. s r.o.
51203 14697129
60914084 172000 500 - 999
Semily
Technolen technický textil
a. s.
51251 60570084
121312168
64829383 172100 500 - 999
Semily
HYBLER s.r.o.
51317 64485183
129142466
46506080 172000 50 - 99
47454814
49811843
64789217
45534233
IČO
173000
174000
177100
172100
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
OKEČ
47108814
49463843
64435017
45190033
29568258
Firma
PSČ
25205196 177000 20 - 24
10049142 182400 20 - 24
72192496 182400 20 - 24
Sokolov
Sokolov
Sokolov
LASTING SPORT s.r.o.
František Koval
Miroslav Matkovčík
35605 24851196
35801 9684342
35605 71827696
49879392
19551084
143837792
25226932 174000 25 - 49
64831710 174000 25 - 49
63507404 174020 25 - 49
Sokolov
Sokolov
Sokolov
Tap-Service Bohemia
s.r.o.
FRENZELIT s.r.o.
G. O. GARDINA s.r.o.
35801 24878932
35604 64483710
35801 63159364
49931864
129141420
126492748
25222872 174030 25 - 49
25231707 175400 25 - 49
Sokolov
Sokolov
ŠŤASTNÁ - textilní výroba,
spol. s r.o.
H.S.BOHEMIA s.r.o.
35801 24874812
35761 24880907
49923654
49937214
45349878 182100 25 - 49
Sokolov
Dřevointeriér spol. s r.o.
35801 44985678
90153456
IČO
OKEČ
OKEČ
Strana 154
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
OKEČ
35731 44989826
90162052
45354626 182400 25 - 49
Sokolov
STERNTALER ČSFR spol.
s r.o.
00872504
25200933
45356238
49193457
00884880
50 - 99
50 - 99
50 - 99
100 - 199
100 - 199
Sokolov
Sokolov
Sokolov
Sokolov
Sokolov
Fuhrmann Verbandstoffe,
spol. s r.o.
ALLIGARD s.r.o.
WERANA spol. s r.o.
GARTEX s.r.o.
Car Trim k.s.
35709
35751
35709
35702
35801
00528304
24854933
44992238
48845417
00536840
01228708
49882866
90166476
97864854
01247700
25232291 175420 100 - 199
Sokolov
Uniform - Accessoires
Bohemia, s.r.o.
35801 24881451
49938322
45349541 182400 100 - 199
Sokolov
Topstick strojní vyšívání
spol. s r.o.
35801 44984741
90151882
25147595 177100 250 - 499
Sokolov
ČESDA, s.r.o.
35600 24793395
49763890
172100
173000
182000
174020
174020
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
OKEČ
62363387
41030613
25819178
25876091
25858513
174000
175400
182200
182200
182200
20 - 24
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
Šumperk
Šumperk
Šumperk
Šumperk
Šumperk
TEXTREND s.r.o.
Šumperk
VÚLV spol. s r.o.
PRO LEN s.r.o.
NETE PLUS,s.r.o.
TILAK, a.s.
78701
78701
78701
78901
78701
62015387
40679813
25454778
25511691
25494113
124204774
81535026
51091756
51205582
51170426
00031399 182200 25 - 49
66950546 182100 50 - 99
Šumperk
Šumperk
Konfet, výrobní družstvo
Šumperk
David Crha
78701 00333001
78982 66586346
00483802
133354792
25859617 172100 200 - 249
Šumperk
SUMTEX CZ s.r.o.
78701 25515417
51202934
OKEČ
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
IČO
41500 24674721
41901 62798904
49523452
125771898
25022741 174010 20 - 24
63147084 174090 20 - 24
Teplice
Teplice
Eastcon PRODUKTION,
spol. s r.o.
KOUTECKÝ S.R.O.
47782099 182000 20 - 24
Teplice
KONFEKCE DUCHCOV
spol. s r.o.
41901 47418099
95018198
61536881 182000 20 - 24
Teplice
KONFEKCE BÍLINA spol.s
r.o.
41501 61172881
122527762
Teplice
Teplice
Teplice
VKUS TEPLICE - ODĚVNÍ
DRUŽSTVO
DOMINO TEPLICE s.r.o.
BONEKA, spol. s r.o.
41534 00334640
41501 24655154
41501 44216134
00487280
49492508
88608268
Teplice
Creative-Company,
společnost s ručením
omezeným, Teplice,
zkráceně: CreativeCompany, s.r.o., Teplice
41701 59912650
120007500
00029360 182000 25 - 49
25019554 182200 25 - 49
44568134 176000 50 - 99
60277050 182200 50 - 99
Strana 155
Listopad 2004
IČO
Kategorie
zaměstnanců Okres
Firma
PSČ
25291700 174030 20 - 24
Trutnov
TRUTEX spol. s r.o.
54232 24943640
50061310
46471511 182100 20 - 24
Trutnov
Iveta MÍČKOVÁ - FIALKA
54101 46107311
92396722
48626040 182300 20 - 24
25261533 171700 25 - 49
Trutnov
Trutnov
Ladislav TOMM - TOMM
FASHION
GRUND Spinning s.r.o.
54101 48261440
54223 24918133
96705180
50007966
47450746
25915428
64790631
11603810
46505601
172100
174000
174000
174010
175300
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
25 - 49
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
VLT s. r. o. výroba
lehkých textilií
DAVÍDEK s.r.o.
CHVALEN S.R.O.
Josef KŮS - Kůs a syn
POLYTEX, s.r.o.
54462
54101
54211
54213
54234
47106546
25567428
64442631
11255790
46155001
94385192
51308856
129059262
22685590
92485302
48151378
25263463
45273855
49282000
62061836
49286846
25927329
45534942
182000
182300
173000
173000
173000
174000
174040
171600
25 - 49
25 - 49
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
100 - 199
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
BOHEMIA-KNITWEAR, S
R.O.
LINIA P-T s.r.o.
BATIS VERDEK S R.O.
LA LINEA s.r.o.
Milerba s.r.o.
JAPIO, S R.O.
TECHTEX s.r.o.
PAJA s. r. o.
54472
54101
54401
54401
54401
54224
54371
54103
47787378
24898863
44927855
48936000
61715836
48938846
25579249
45191742
95756756
49980026
90028710
98045000
123604672
98051692
51332538
90555084
26417251 172000 100 - 199
64792714 172000 100 - 199
25262289 175100 100 - 199
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Tessitura Monti Cekia
s.r.o.
Dietfurt, s.r.o.
GRUND Textil s.r.o.
54477 26073251
54401 64448714
54223 24912089
52318502
129069428
49999278
49282417
25916726
15038050
48171468
100 - 199
250 - 499
500 - 999
1500 - 1999
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Trutnov
ÚPAVAN TRUTNOV spol.
s r.o.
TEXLEN-Přádelna, a.s.
TEXLEN -LENA , a.s.
TIBA, a.s.
54103
54102
54223
54401
48917817
25573926
14692990
47827468
98017934
51319252
29558510
95826936
45534187 172540 1500 - 1999
Trutnov
JUTA a.s.
54415 45189107
90550754
OKEČ
IČO
OKEČ
182300
171400
172530
172000
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
IČO
Firma
PSČ
43226418 182100 20 - 24
Ústí nad
Labem
AVAPO spol. s r.o.
40003 42862218
85906536
25003216 173000 25 - 49
Ústí nad
Labem
C O L O R - T E X, s.r.o.
40327 24657216
49487432
25026453 182200 50 - 99
Ústí nad
Labem
C & B FASHION spol. s
r.o.
40001 24662053
49506306
IČO
OKEČ
Strana 156
Listopad 2004
IČO
OKEČ
Kategorie
zaměstnanců Okres
13584626 177100 20 - 24
45832994 182000 20 - 24
25284185 172100 25 - 49
60933755 172300 25 - 49
64788806 174000 25 - 49
45307644 182200 25 - 49
64824136 171600 50 - 99
25291921 174090 50 - 99
60111470 174090 50 - 99
63216141 175000 50 - 99
62062441 175300 50 - 99
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Firma
PSČ
IČO
OKEČ
PLETPO UnO, spol. s r.o.
56204 13230426
26637952
Zdeňka Faltysová
56501 45468994
91119988
ALTROT, s.r.o.
56184 24939985
50052070
APJ, spol. s r. o.
56201 60589155
121350610
SPORT-STYL s.r.o.
56002 64440806
129055612
Xantipa, spol. s r.o.
56301 44943244
90068688
Niťárna Česká Třebová
s.r.o.
56002 64480936
129133472
Moldex/Metric v.o.s.
56203 24943741
50061572
CAPPA 2, s. r. o.
56151 59763290
119700670
ECOTEX s.r.o.
56601 62866141
125907282
UO TEX, s.r.o.
56204 61711841
123598982
FIL-GROUP,akciová
společnost
56501 24911365
49993830
SPOLSIN, spol. s r.o.
56002 61719545
123611090
WEBIN, spol. s r.o.
56169 25586206
51344412
25968262 172500 100 - 199
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
JABATEX s.r.o.
56204 25623262
51419024
60917661 173000 100 - 199
Ústí nad
Orlicí
San Valentino, akciová
společnost
56162 60571661
121316322
INTERCOLOR, akciová
společnost
56162 45188063
90549126
SINTEX, a.s.
56002 24946496
50068992
63217961 172000 250 - 499
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Ústí nad
Orlicí
Kümpers Textil s.r.o.
56166 62873961
125919922
60108908 172100 1000 - 1499
Ústí nad
Orlicí
PERLA, bavlnářské
závody, a.s.
56219 59764708
119701516
25253565 171100 100 - 199
62063545 172000 100 - 199
25930206 172000 100 - 199
45534063 173000 100 - 199
25298496 176000 100 - 199
Zdroj: ČSÚ, únor 2004
Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Seznam zahrnuje firmy nad 20 zaměstnanců
Zdroj: ČSÚ, únor 2005
Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických
činností
Seznam zahrnuje firmy nad 20 zaměstnanců
Strana 157
Listopad 2004
Příloha III. 6 Mezinárodní projekty českých výzkumných institucí
Přehled vybraných mezinárodních projektů řešených partnery z české strany ETR
PROJEKT
CZ účastník
BIOSYNTEX
INOTEX, TUL
FRESH
PROGRAM
5. RP EU
5. RP
CRAFT
EU
–
–
INOTEX, ATOK
5. RP EU
Collective
Research
COST 628
COST
INOTEX,LICOLOR
SPACE 2 TEX
INOTEX
COST 847
COST
INOTEX,AGRITEC,
MBÚ AV ČR
FASHION – NET
6.RP - CA
INOTEX
ITE
6.RP - SSA
INOTEX
BIOCELSOL
6.RP – IP
SPOLSIN
LINTEX
EUREKA
SPOLSIN
BASTEX
EUREKA
SPOLSIN
MULFUNC
EUREKA
SPOLSIN,
INOTEX,
CLEANTEX
INGO AUTEX
TUL
INGO
INGO FEANI
INGO
TAWBOFA
EUREKA –
TUL
FIBRONET
TUL
BIOSYNTEX
TUL
ULTRATEC
Centrum
ITSAPT
TUL
TUL
TULIAP
Excelence
STRUČNÁ
CHARAKTERISTIKA
Zlepšování užitných vlastností
syntetických
vláken
pomocí
bioprocesů.
Optimalizace finálních úprav
bavlněných textilií s nehořlavým
efektem.
Čištění
odpadních
vod
zušlechťoven,
využitím
moderních
membránových
technologií
s cílem
jejich
recirkulace.
Aplikace
evropských
ekologických
předpisů
–
environmentální index pro textilie,
výběr a ověřování nejlepších
dostupných technologií LCA.
Biotechnologie a kvalita textilií,
enzymové procesy zušlechťování,
biosystémy pro likvidaci odpadů a
znečištění.
Usnadnění přístupu MSP do
výzkumných
projektů
v programech EU – zpracování
námětů s min. 10 CZ MSP TOP
Vyhodnocování
inovačního
chování a lidských zdrojů pro
výzk. aktivity v MSP TOP
(návaznost na předchozí projekt
BENTEX
–
2000-2003),
rozšiřování systému do nových
členských zemí EU – hodnocení
min. 10 CZ firem (MSP).
Alternativní ekologicky šetrné
procesy výroby celulózových
vláken.
Lineární textilie – optimalizace
složení, konstrukce tkanin –
pletenin.
Modifikovaná vlákna a jejich
aplikace v plošných funkčních
textiliích
(antimikrobiální
vlastnosti).
Nové
technologie
výroby
funkčních textilií pro pracovní
ochranu a čisté prostředí.
DOBA
ŘEŠENÍ
2002 – 2005
KOORDINÁTOR
(partneři)
Graz University of Technology, Rakousko
(8)
2003 – 2005
Thomoglou, Řecko
(10)
2002 – 2005
EURATEX
(8 zemí)
2002 – 2005
TU Tampere, Finsko
(17 zemí)
2002 - 2005
VTT Biotechnology,
Finsko
(18 zemí)
05/04 – 04/06
IPI Roma, Itálie
(8 zemí, 22 partnerů)
07/04 – 06/06
CLOTEFI Athens, Řecko
(8 zemí / 16 partnerů)
2004 – 2007
TAMLINK + TUT, Finsko
(19)
2004 – 2006
SPOLSIN
(CZ/POL)
2004 – 2006
VÚTCH Žilina, Slovensko
(CZ/SLOV)
2004 – 2006
VTT Tampere, Finsko
(4 země/ 8 parterů)
do roku 2006
Dr. Vardman, Galashiels
do r. 2006
FEANI sekretariát, Brusel
do r. 2004
EUREKA
Zapojení
fakulty
do
sítě
špičkových textilních pracovišť
Aktivity v rámci evropské
federace národních profesních
inženýrských organizací
Řešení transportních vlastností
textilií a jejich modely.
Projektování vlastností tkanin
5.RP
Databáze vláken
2004
Dong Hua University Shanghai,
TU Liberec
TU Liberec
ITA Lodz, Polsko
CENTEXBEL
5. RP
Zlepšování užitných vlastností
syntetických
vláken
pomocí
bioprocesorů
Uplatnění ultrazvuku
Koordinace prací a organizace
výuky v oblasti inteligentních
textilií
2002 - 2005
Graz University of Technology, Rakousko
(8)
2004-2006
2003 – 2005
Švédsko
TU Liberec
Kontakt - Čína
6.RP
5. RP
Strana 158
Listopad 2004
IV. Přílohy IV. kapitoly
Příloha IV. 1 Potenciál pro klastrování
Umístění okresů ETR mezi 20 ti okresy ČR s nejvyšším potenciálem
Pořadí
Okres
1
Trutnov
2
Semily
4
Děčín
5 Karlovy Vary
7
Náchod
8 Chomutov
Ústí nad
Orlicí
9
14
Liberec
17
Bruntál
18
Sokolov
19
Cheb
Zdroj: ATOK
Umístění okresů ETR v analýze pro klastrování dle jednotlivých kriterií
Pořadí
Okres
dle prům.
dle
dle počtu
obratu na
obratu zam.
hlavu
dle počtu
podniků
Trutnov
Semily
Děčín
Karlovy Vary
Náchod
Chomutov
Ústí nad Orlicí
Liberec
Bruntál
Sokolov
Cheb
1
9
2
18
4
13
5
8
14
6
19
1
2
7
12
3
10
8
13
15
18
19
1
6
3
16
5
19
11
13
10
15
17
dle odchylky
od prům.
obratu na
hlavu
7
2
9
3
14
1
10
13
16
19
17
10
2
9
4
17
1
11
16
14
18
12
Zdroj: ATOK
Poznámka.: pořadí vychází z výsledného umístění okresu mezi 20 okresy s největším potenciálem
Strana 159
Listopad 2004
V. Přílohy V. kapitoly
Kapitolu V: Závěr neprovází žádné přílohy
Strana 160

Dokument PDF - Výzkumné centrum TEXTIL II

Transkript

Podobné dokumenty

Systém projektování textilních struktur

Povodně a vláda: přímo vražedná kombinace Dále v časopise

NOS č.5 - Odborový svaz státních orgánů a organizací

Přírodní vlákna rostinného původu

WINNIE WOODLAND 77 - Associated Weavers

KATAKOMBY komedie s Vlastou Burianem

Output file - Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání

UEK Habartov_zpráva_vfin2

Kniha 1.indb - Společnost vědeckotechnických parků ČR, zs