v čérně ve smutku v čerty [v/f] pryč, do čerta (Di v čerty.) v domě

v čérně ve smutku v čerty [v/f] pryč, do čerta (Di v čerty.) v domě

1
V
v čérně
v čerty [v/f]
v domě
v dýmě
v hromádce
v chodě [v/f]
v jedném hypě
v jedném kusi
v jedném pajzi
v kalupu [v/f]
v kútě [v/f]
v kyty [v/f]
v łabétě (M)
v limbu
v mrku
v mygu, -ku
v nádbě
v nohy
v nohy!
v očihleďa
v oko mrknútí (Z)
v páře
v poły [v/f]
v prsoch [v/f]
v přehršli
v pústě [v/f]
v ráz
v řiť, v řiť!
v seďačky
v ten raz [v/f]
v tichu
v úpoły [v/f]
vábnica
vaček
vada
vaděnica
vadiť sa
vagace, -cí
vágała
váha
vahadło
ve smutku
pryč, do čerta (Di v čerty.)
doma
pryč (Je v dýmě. - ztratil se, utekl)
skrčený
v běhu, v provozu
skokem
stále, neustále, pořád, bez ustání
bez ustání, bez oddechu
ve spěchu
v šestinedělí
v nohy; 2. utíkat, prchat
pryč (též "v dýmě")
v podsvětí, v předpeklí
v mžiku
v mžiku, okamžitě, ihned
zamluvený
utíkat, běžet, prchat, ten tam! (Złoděj v nohy. Prásk motykú a v
nohy. )
pryč! (dát se na útěk)
vůčihledně
v okamžení
v páru
v polovině, napůl
průměr klády v polovině délky
v dlaních
v postní době
najednou
volání ptáků (uprchlých ze škřiňky nebo z pod řičice)
sedě
ihned, rychle, v tuto chvíli
v klidu
za boky, v polovině těla, v pase (Zahrňaci halenu v úpoły.)
vábnička
vemeno (ovčí nebo kozí); 2. plod švestky znetvořený; 3. část
"vřetena" pohybující "žíbrem" ve mlýně
kaz
hádka, váda
hádat se, vadit se, přít se
prázdniny
člověk tlustý, neohrabaný
páka užívaná ve "zvrátce" proti převrácení povozu
váhy na sýr (váha páková dvouramenná, přezmen)
2
vahan
vahan (R)
vahánek
váhovisko
váhú
váhy
vachta (z n.)
vachtař, -téř
vajco
vajda
vajděna
vaječnica
vajka
vakeša
vakše mn.
vał
vał. banderyjum
valací
valač
valačový
vałach (z rm.)
Vałach, -ška
Vałachy
válání
vałaská, -šská
vałaský
vałášča
vałaščina
vałášek (B)
Vałaši těšínščí
Vałaši Horňáci
Vałaši Javořinci
Vałaši Pasekáři
Vałaši Záhoráci
Vałaši Zálesáci
Vałaši Závršáci
necky kulaté se dvěma ušima na zadělávání koláčů; 2. miska vah;
3. tyč na nošení puten, s řetízky na koncích (též "nosárky")
necky kulaté, dlabané z jednoho kusu dřeva na zadělávání těsta,
"okřín"
korýtko dřevěné dlabané
sochor
pomalu, váhavě, po vůli (Na panském sa děłá váhú.)
tažné zařízení mezi postrojem a vozem
hlídka, stráž
hlídač
vejce
viz "vojvoda"
žena "vojvody"
vejce smažená
varlata (kozlí, beraní)
ovce bílá s černou obrubou kolem očí a huby; 2. vůdčí beran nebo
ovce
klouby
hřídel palečného a vodního kola ve mlýně
valašská jízda
určený k válení
ten, kdo si valchuje sukno na valše
určený k válení prádla ("valačová deska")
pastevec ovcí (nebo koz) pracující za úplatu na salaši od května do
října, který pomáhá bačovi; 2. hřebec vykleštený; 3. malý "fukar"
na čištění zrna (již větého)
obyvatel(ka) Valašska; 2. obyvatel rumunského Valašska
Valašsko
valchování
tanec točivý ze Vsetínska
nesprávný výraz pro "vałašský" (správně se má tvořit od kmene vałaš, tedy vałašský, -ská, -ské, -ščí, Vałašsko, Vałaška, vałaščina ap.)
valášek (malé valašské děvče nebo chlapec)
valašské nářečí (Misárek: Jak sem pochodíł s vałaščinú.)
ovčák, který pásl ovce i kozy
obyvatelé horských dědin frýdeckého panství
obyvatelé býv. panství vsetínského, meziříčsko-rožnovského a
Rusavy
viz "Vałaši pasekáři"
obyvatelé horských dědin býv. panství hukvaldského
obyvatelé horských dědin býv. panství lukovského a vizovického
obyvatelé horských dědin býv. panství brumovského
Valaši z dolního Pobečví (z val. dědin Kelečska, Hranicka a
Lipnicka)
3
vałaška
vałašská muziga
vałašská radosť
vałašské nářečí
Vałašsko
vałašský čaj
vałašský guláš
vałašský hák
vałašský statek
válať
válať sa
vałba
valdúfky
válec
válek
válence
válenka (R)
vałgáč
vałgavý
vałcha
vałchář
vałchovať
vałchovať hubú
vałchovať sa
valibuk
valigura
valiť
sekerka s dlouhým topůrkem sloužící k obraně, sekerka ozdobná; 2.
ovce s hrubou vlnou a vysokou dojivostí; 3. kabátek z bílého sukna;
4. valašská pila s vodním pohonem, jednolistová
hra lidových hudců (v 16. a 17. stol. jen "gajdy a husle"; v 1. pol.
18. stol. "gajdy, husle, cymbáł", od pol. 19. stol. nahradila dudy basa
a přibyly "kontry a kładynétl C")
viz "taliga"
nářečí, dialekt, užívaný na Valašsku (z hlediska dialektologické
terminologie nesprávný termín, zavedený F. Bartošem; jedná se spíše
o národopisný pojem, který je nevyhovující, avšak vžitý a na Val.
obecně používaný), viz též "východomoravská nářečí"
území severovýchodní Moravy, na němž žijí obyvatelé hovořící
valašským nářečím - historicky k němu patřila území býv. panství
meziříčsko-rožnovského, vsetínského, brumovského, vizovického a
zlínského,
dále také horských vsí býv. panství frenštátského, starojického,
hranického, bystřického a lukovského. Dnes etnografové řadí do
Valašska pouze oblast Meziříčska, Rožnovska, Vsetínska,
Vizovicka, Valašskokloboucka a také Zlínska.
kořalka vařená se skořicí, hřebíčkem a medem
viz "polévka škopová"
pluh nejstaršího typu užívaný na Valašsku (ze samorostlé "vřídele a
hákoviska")
ovce, kozy
koulet, válet; 2. válet sukno na valše; 3. vyválet, vyhladit, vyžehlit
faldy dřev. válečkem
válet se, dělat kotrmelce; 2. lenošit; 3. líhnout se
střecha sešikmená z boční strany
oči vykulené
vál sloužící k válení pole
váleček na válení těsta
viz "stěrky, zátěrky"
deska na vyválení chlebového těsta
tlouštík, tlusté mládě (štěně nebo jehně)
zavalitý
zařízení na výrobu sukna valchováním; 2. zařízení na vydělávání
kůží; 3. deska zvlněná k ruč. praní prádla
dělník na "vałše"
zpracovávat vlněnou tkaninu zplsťováním na sukno nebo "huňu"
moc mluvit, pomlouvat
válet se (v něčem)
silák
nemotora
střílet, házet; 2. valit, koulet, kutálet; 3. jít, spěchat, pospíchat, hnát
se ("voda sa valiła"); 4. lhát, mluvit nesmysly, vtipy (Neval nás.) ;
5. jíst a pít s chutí (Zvalíł co uviďéł) ; 6. mluvit plynně (Valíł dobře
německy.); 7. močit
4
valiť oči
valiť sa
valňák
valný
valný vúz
vałovisko
vančúvek, -vka
vandělík
vandrovec
vandžírovať
vangla
vanka
vánoční strava
vanštrok
varhánky
varhánky (M)
varmuža
varmužka (Z)
varovať
varovčík
varta
vartáč, -týř
vartéř
vartovať
vartovňa
varvas
varvasiť
varvasiť
varyš
varyť
vářa
vařačník
vařacha, -řecha
vařachář
vařák
vařaška zednícká
vařašník
vařbuchta
vyvalovat oči
hrnout se, odcházet
celodřevěný vůz starého typu, nekutý, s malými koly
zavalitý, hřmotný, valivší se (např. medvěd.); 2. válení schopný
(když sukno není valné, musí být ponecháno v "huňku" déle),
vhodný k válení "vałem" (o půdě)
viz "valňák"
pelech, ležisko
kotlinka v boku hory
evangelík
vandrovník, řemeslnický tovaryš (cestující za účelem hledání práce)
kuchat, vyvrhovat
vana
dvouchá oválná dřevěná nádoba na koupání dětí
zbytky štědrovečerní večeře, které se dávají dobytku
necky na praní prádla
viz "pančuchy ubírané"
harmonika foukací
kaše krupičná zahuštěná vajíčky; 2. upražená slanina zalitá mlékem
s krupicí a vejci; 3. zásmažka z mléka a másla, která se jí s kaší; 4.
člověk nevlídný, nevrlý "co néni g ľuďom")
polévka chlebová s kmínem a česnekem
hlídat, strážit
pes hlídací
hlídka, stráž, stanoviště hlídky
ponocný
hlídač noční (chodívali na vartu v noci "po čídě" dle čísel domů a
scházeli se v obecní " búdce" nebo "vartovni". Předávali si "kyj",
později "porúčáł" na vartu obecní posel, který přenášel "píščałku")
hlídat, střežit
strážnice, hlídací stanoviště; 2. vrch s dobrým výhledem, na němž
byla stráž, která v případě nepřátelského vpádu (obv. z Uher)
vystřelila z děla a zapálila signální oheň
viz "tarvas"
viz "tarvasiť"
tropit hluk, vřavu (Voda vře, až tak varvasí. Chłapi varvasili, že
nebyło čuť svého słova.)
tovaryš
odtáhnout, odejít (Vari!)
jídlo vařené, vaření
polička na vařečky závěsná
vařečka, naběračka dřevěná
výrobce vařech
hrnec velký do pece; 2. kámen pískovcový k ohřevu vody
lžíce zednická
polička na uložení vařech
nekňuba
5
vařené
vařeška, -aška
vařírňa
vasko
vaský
vaščina (M)
vatoša
vatra (z rm.)
vatra (F)
vatrál
vatrc
vatřisko
vaz
vazák
vázané
vázání
vázání srubu
vázání srubu
vázanica (B)
vázanka
vázaný
vázať
vážiť kořéní
vazký
vážky
vážný
vazový
vbácat (Z)
vbízať (sa)
vcochmať (sa) [v/f]
včelňa [v/f]
včéra [v/f]
včerajší
včeréjšek, -ko [v/f]
včil, -éj [v/f]
včiléjško [v/f]
včileky
včilkaj, -ky [v/f]
včilšek
včilší, -lejší [v/f]
včilško [v/f]
vdaj
vdajná
vdákať, gdá-
svařená kořalka
viz "vařecha"
místnost (místo) na vaření povidel z "trnek"
vlhko, mokro
vlhký, mokrý, provlhlý
močálovitá půda
kabela, brašna
ohniště a velký oheň na něm (v horách); 2. oheň signální, strážní; 3.
pochodeň
oheň v kolibě
hůl pastýřská, zahnutá a okovaná (na úpravu ohně)
velký, neforemný kus (též "fatrc, gavał")
místo, kde se obv. pálí "vatra"
jilm
trám vazební
dar kmotrů novokřtěnci
peněžní dar rodičce od kmotrů
trámy dolní části srubu domu (mezi "podešvú, slepým prahem a
podokenním prahem")
dolní trámy srubu (mezi "podešvú a podokenním prahem")
přadeno vlny
šňůrka
pletený
plést
klimbat, usínat (kývavě v sedě), podřimovat, tlouci špačky
mazlavý, lepkavý, pojící se; 2. vlhký (jen o chlebu a požatém obilí)
váhy, vážky na vážení závažím; 2. vahadlo k vážení vody ze studny
těžký
jilmový
vházet (bez ladu a skladu)
nabízet (se), vnucovat (se)
vecpat (se), vtlačit (se), vměstnat (se), (v)strčit něco (do čeho) (Tak,
že tam tú truhłu vcochmali.)
včelín
včera
včerejší
včerejšek
teď, nyní
nynějšek, dnešek, přítomnost, současnost ("o včiléjšku, o včilšku")
viz "včil"
viz "včil"
nynějšek
nynější, dnešní
viz "včiléjško"
vdavky, vdávání (Majú dvě roby na vdaj.)
již zralá na vdávání
kdákat; 2. křičet, naříkat (pejor.), (též "kokodákať")
6
vděčipiča
vděčit sa (Z)
vděčný
vděčoň
vděk
vdłachmať (sa)
vdołečky
vdołek
ve dvojnicu
ve słunci (M)
ve svislách
ve vředě
ve žniva (R)
vebřécť
věc
věc, -céj
věcnosť
večernica
večerovat (B)
věčí
věčím díłem
věčko
věčné věky
veď
vedek
vědérko
věděť
vedla
vedlevá, -váci
věďmo
vědomky
vědomkyňa
vědro
vědrovačka
vedžgať
věcheť, -chť
věchňéj
věchnější
věchný
věchť
vějačka
vějica
vejíť
viz "vděčoň"
lichotit se úsluhami (komu)
milý ("su vděčný" - jsem rád, "byť vděčný" - zavděčit se)
podlézavec
vhod (Nebyło mu to za vděk.)
vtlačit (se), vecpat (se)
koláče malé, obv. s tvarohovou náplní
koláč velký kruhový (též "frgáł")
mlátit v páru (též "v trojnicu, štvernicu, paternicu, šesternicu" - 3, 4,
5 nebo 6 osob)
na sluneční straně
na patře (stodoly)
v záchvatu (padoucnice)
o žních
vstoupit do vody, brodit se
užívá se v různých významech: "to je věc" - něco, "tá věc" - něco
neslušného, o čem nelze mluvit (např. vše co souvisí s pohlavím),
"nikerú věcú" - nijak ap.
víc, více
poznatek, znalost
večernice (Venuše)
večeřet
větší
téměř, skoro úplně
víko
věčnost ("na věčné věky" - navždy, navěky)
vždyť, však
poslední čtvrt Měsíce
soudek o obsahu vědra, soudek na zelí ("dvojka, trojka, štverka a
pětítka" - do větších se zelí nenakládalo)
vědět, znát; 2. poznat (Nedała sa mu věděť.)
vedle
vedle
zpráva, vědomost
vědomě
vědma
vědro = 40 mázů = 56,6 l (st.rak.objem. míra)
lopata používaná ve sladovnách
vecpat
vích, věchet, věchýtek
více, lépe (Už je mu věchňéj.)
větší, lepší
prostranný, pohodlný, zlepšený
věchet; 2. žmolek zplstěné vlny při barvení
lopata se širokou hlavou používaná na větí cepy vymláceného obilí
vějička na ptáky pomazaná ptačím lepem
vejít, vstoupit (Vešła do něho zlosť)
7
véjíť do škody
věko
vekslovať (z n.)
vekše
vela, -lo
veličajzný
veliká voda
velikonoce
veliký
veliký púst
veliký týdeň
velky (F)
velo
velo-nevelo (R)
veménco
vemžik
venkoncem
venkový
ventorec (B)
ventra
vepřovica
verbežiť si
verbovať
verbuňk
vergl
verglář
verglovať
věrně
verš
verštat
verštátek
věrtel
věrtel
Veruša
věřiť
věřiť (sa)
věřte
vesełá barva
veselí
vesní
vesniť sa
vesno
pást se na cizím
víko, ze slámy zhotovený poklop"kadłubu", díže ap.
měnit, obměňovat
výšivky na ženském kožichu
mnoho; 2. kolik
obrovský
povodeň
Velikonoce, velikonoční svátky (v křesťanství připomínka umučení
a vzkříšení Ježíše; pohyblivé svátky - vždy v následující neděli po
prvním jarním úplňku mezi 22. 3 až 25. 4.)
velký, obrovský (též "velikánský, velikúcný")
půst od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty - vzkříšení)
postní týden před Velikonocemi
protivný
velmi
tak všelijak, nijak valně
vemeno
vmžiku
veskrze, naprosto
venkovní ("venkové okno")
břicho velké
nadávka pro ženštinu
cihla nepálená
dělat si legraci
provádět nábor, najímat vojáky, lákat, vábit, zvát; 2. hýřit
odvody branců
flašinet; 2. opotřebovaný, neseřízený stroj
flašinetář
lomcovat, neodborně zacházet
věrně; 2. upřímně, hned, sotva, právě ("enem věrně, co věrně, jak
věrně")
sloka
dílna; 2. stav ruční tkalcovský; 3. stůl řemeslnický; 4. soustruh na
obrábění dřeva
ozdobná stužka na okraji soukenných střevíců, vpředu svázaná do
mašle
věrtel (st.obj.m.) = 0,4 korce = 23,25 litru zrna
viz "korec"
Veronika (Veruša, Veruna)
věřit, mít v někoho bezmeznou důvěru
věřit, důvěřovat; viz také "nevěřiť sa"
věru
světlá barva
veselka, svatba
jarní
nastávat jaro
jaro
8
vesnúť sa
vespust
vésť předek
vésť sa
vésť si
vesta kožušinová
veš
veška
vešky
vešplán (z n.)
veť
věť
vetek (F)
větí
vetkosť (Z)
vetký (Z)
vetnúť
větr
větrch (VK)
větrovica
větry
větřák
větřisko
vetula
veža, věvezdél (M)
věžitý
věžný
vhłobiť
vhrčať sa
vchodiť do łásky
vičák
vičkál (Z)
vičňák
viďa v oči
vídávať (sa)
vídeňák
vidění (M)
vídeňský
vídeňský cent
viděť sa (M)
vidík
vidiš! vidište!
vidiš-tě ho!
vidlica
vlézt, vsunout se (kam)
nesmírně, pustě (mluvit, utrácet, blouznit ap.)
být vpředu
dařit se (Vede sa mu dobře.)
dobře se chovat (Pěkně si vede.)
vesta hnědé barvy z ovčí kůže bez rukávů
veš (také "muňka, bírka, rebelka, mynářka")
bambulka hedvábná barevná na ženském kožichu
ozdoby z červeného a zeleného hedvábí na kožichu (vpředu)
modř na prádlo (Waschblau)
vždyť, však, neboť
vět, čistit obilí od plev prohazováním proti větru
poslední fáze Měsíce (před novem)
čištění cepy vymláceného obilí "větím"
vetchost
vetchý
udeřit, praštit (Jednu mu vetnúł.)
vítr; 2. čich zvěře
vítr
deska ve štítě na přečnívající části střechy
nozdry (zvěře)
větrný mlýn
vitr, prudký, vichřice
děvče (též "cérka")
věž
podélně
věžatý
věžní
vtlouci, zatlouci (hřebík)
vhrnout se, vtlačit se (hřmotně)
být oblíbený, sympatický
vikev; 2. směs chlebového obilí a vikve
rozpustilý chlapec
chléb z "vičáku"
vůčihledně (též "v oči hleďa")
vidívat (se)
ovčí zvonec jasného hlasu
sen
peníz starý (12 do groše)
st. rak. váh. jedn. = 100 liber = 56 kg
líbit se (Nová dívka sa nám dosť vidí.)
místo, na které je odevšad vidět (Nechte to na vidíku.)
hle! hleďte!
podívejme se (naň)!, hele ho!
nástroj k srovnávání hořících dřev v peci
9
vidlice
vidlice mn.
vidlice (B)
vidlička
vidłovať
vidły
vidły dvojky
vidły pětky
vidły sedmičky
vidły šestky
vidły štverky
vidły trojky
vidmo
vidná
vidný
vidomky (Z)
viďúvať (sa)
vidzeť (R)
vifiliky kuliky
vigłať (sa)
vích
vicherný
vichor
víchstruh
viják
vijókať
vika, vyvíko
viks
viksovať
vincek
vincétla (B)
vincétle
viniť
víno čaganové
vinovať
vinovatý, -ný
vínový
vinš
vinšovať
vint
vira
víra
vidlice železné dvojzubé na dlouhém topůrku dřevěném ke stavění
hrnců do pece (jeden zub se zastrčí do ucha hrnce, druhý se zapře o
hrnec)
vidle na vsazování hrnců nad oheň
kalhoty (též "nohavice")
součást jídelního příboru
házet vidlemi
vidle ("hnojné a senné")
vidle na podávání snopů (též "podávky")
vidle na ohrabky
vidle na ohrabky
vidle na ohrabky
vidle na obracení a kopkování sena
vidle na obracení a kopkování sena
přízrak
vědma, věštkyně
jasnozřivý, jasnovidný; 2. zřejmý
vida
vidívat, setkávat se někdy
vidět
posměch z němčiny
viklat (se)
věchet; 2. značka pro zákaz vstupu na pole
znamenitý, vyhlášený (též "výchyrný")
vichr
stolice na strouhání loučí
navíjedlo příze
pobízet koně nebo krávy v tahu povoláváním "vje, vijé nebo vijó"
vikev
víko slaměnné na díži
leštidlo na boty
krémovat (boty)
kamínka litinová
růženec z cukrových koleček (Na nitečce navlečené ploskaté
pagáčky jak haléř velké.)
bonbóny větrové
obviňovat
borovička, jalovcová (jalovčinky se otloukají čaganem do plachty)
vinit, klást za vinu
vinný (mající vinu)
vinný
přání
přát
závit šroubu
úvěr, kredit
víra, vize, jasnozřivost (též ve významech: "vłožiť víru" - uvěřit, " na
víru" - bez sezdání, "na viru" - na úvěr ap.)
10
virgajs
virgula
virvál
viřtla
visačky
visák
visák (Vi)
víš-i
višňa
višňa, vyvišpánka
viť
vitaj!, vitajte!
vítané
vítať
vítka
vitra
vitrál
vívka
víza
vizet (B)
vizeť (Vi)
vizír
vizitýrovať
Vizovice
vjadnúť
vjedno
vjejačka
vkasať (sa)
vkročiť
vłač
vłáčiť (sa)
vłáčiť si
vłáčka
vłáčuha
vłádný
vładovať
vłaha, -hútka
vłáky
vłas
vłasový buk
vłastnit si (Z)
vłaštúvka [v/f]
nářez, výprask (valašsky: "Vydržíš!")
vidlice z prutů ke hledání vody, rudy nebo peněz (než jsou k tomu
způsobilé, musí být po určitou dobu uschovány v šátku, který neměla
v rukách žádná žena - ani při výrobě, ani potom)
vřava
vuřt
hrušky (druh)
pentle visící z copu děvčat
svízel
víš-li
višeň
višeň (strom), višně (plod)
rákoska
vít, vázat, plést (věneček, kytici)
buď(te) vítán(i)! (na Val. nejužívanější pozdrav)
dárek z cesty na přivítanou
vítat ("Vitaj!, Vitajte!", Vitaj Ozefe!, Vitajte kmocháčku! Vitajte
oba!, Vitam vás. Vitam vás takéj!")
pohoštění na uvítanou; 2. větí vymláceného obilí
provaz, úponek, upletený z březového proutí; 2 prut, hůl (Vyťáł mu
vitrú.)
viz "vitra"
větí obilí
vidění, vize, zjevení, jasnozřivost, věštění
vědět
vidět (Vizeš-i?)
otvor ve štítě ozdobný; 2. hledí u přilby; 3. vůdčí beran ve "fálce"
obhlédat, kontrolovat
Vizovice (nikoli Vyzovice)
vadnout
dohromady, najednou
lopata k čištění vymláceného obilí (jednoruční nebo obouruční)
vstrčit, vecpat (se), vmáčknout se
vkročit, vstoupit; 2. skočit do řeči
klásí ze snopů ve středu humna v "posadu"
vláčit; 2. vláčet se (po nemoci)
snášet na hnízdo
vláčení pole
keř tažený po poli nahrazující brány
silný, pevný, vyvinutý
ovládat se, vládnout sebou, hýbat se
vláha; 2. vlažná voda (v díži); 3. déšť, který jen krátce sprchne
břevna sloužící k dopravě pluhu vlečením
povrch počesané tkaniny (s chloupky)
buk s bílou kůrou a bílými vlasy v prasklinách
přivlastňovat si
vlaštovka
11
vlček
zvlčilý, mající vzhled vlka
šeroslepost (hemeralopie), nedostatek vitamínu A
bob planý
hledík
vlčí kožešina; 2. kožich z vlčí kožešiny
lichotník, úlisník, podlézavec
lísat se, lichotit (komu)
viz "vlezdoprdelka"
chalupa (žert.)
široký ("vlézný komín")
vejít se (Vleze-ji ten olej do téj sklénky) ; 2. vlézt
pást na cizím
žluva
vlhkost
vlk; 2. planý výhon na ovocném stromě; 3. květ lopuchu; 4. nákaza
stromové kůry; 5. opruzenina (na hýždích)
surová vlna dovážená z Uher
vlna uherská
vlňák nošený přeložením v uhlopříčce
vlňák "do kříža"
vlňák "na po-tažito" vlňák složený podélně (ne v polovině šířky)
pokrývka do nepohody čtvercová z vlněné vzorované látky s
vlňák barevný
třásněmi
pokrývka z bílého sukna (160x160 cm),
vlňák, vylvlněný
vlnatý
sukně z červené vlny se svisle pruh. linkami; 2. sukně sváteční z
vlněnka
ruč. tkaného plátna (osnova len, útek vlna)
vložit se s chutí do něčeho, zapracovat se
vłomiť sa
loni
vłóni
balík vlny k barvení
vłožení
vłožeňový provázek silný provázek, jímž se svazuje "vłožení" vlny před ponořením do
velkého hliněného obezděného hrnce, v němž je indigová barva
rozvařená v lidské moči
ujmouti se nějaké věcí vlastní, nebo vmíchat se do věci cizí za
vłožiť sa (do čeho)
účelem skoncování ve prospěch vlastní nebo jiného
uvěřit něčemu
vłožiť víru
přípona, téměř se neužívá (nahrazuje se předložkou v, ve - "v
vnitř
chałupě, v sobě, v něm, jabko v sobě chrobavé" ap.)
vnuknutí
vňuknutí
vůčihledně, zřetelně, jasně
vočihleďa
jakoukoliv cestou
voda nevoda
polévka lojová prostá
voďanka
nosič vody žencům
vodár
druh řepy setý do strnisk
vodňačka
místo, kde voda prudce vytéká ze země (obv. po dešti)
vodonoš
povel kravám a volům k couvání
vohá! (B)
hřeben k počesávání lnu
vochla
počesávat vlákna lnu před spřádáním
vochlovať
vĺča
vlčatý
vlčí mhła
vlčí ocas
vlčí tlama
vlčura
vlezdoprdelka
vlezdoprdelkovať
vlezdořiťa, -tka
vlezéní
vlézný
vlézť (sa)
vlézt do škody
vlha
vlhotina
vlk
12
vojenka
vojenka (R)
vojna
vojvoda vałašský
vojvodství
vol nevol
volacko
volák
vołať
vołať cenu
vołať sa
vołavý(á)
vole
volí oko
voliť
voliť si
volnavý
vołovina
vołovský
volovy oči (F)
voňať
voňavý chrobak (F)
voněť
voněť smradem
vonica
vonička
voskovica
vozgřiť
vozgřivka
vozička
žena energická, rozkazovačná, panovačná
smělá ovce
válka
vojvoda, svobodně volený vůdce valašského lidu (v 15. a 16. stol.)
jehož práva a povinnosti byly vymezeny tzv. "vałašským právem"
Známy jsou rody Krbců a Žáčků na panství hukvaldském v
Kozlovicích, rod Muranů na panství frýdeckém v Ratiškovicích, rod
Kramolišů v Rožnově.
Později byli vojvodové na jednotlivých panstvích jmenováni
vrchností; nosili červený kroj a řešili výhradně spory mezi osadníky
a obcemi vzniklé při pastvě valašského dobytka (práva vojvodů
zanikla v pol. 19. stol.)
Vojvoda vsacký sídlil obv. na Hovězí nebo Halenkově (pod jeho
správu patřilo i povodí Senice), brumovský v Lysé, později ve Val.
Kloboukách.
úřad; u Valachů vojensko-správní a hospodářská oblast vedená
původně voleným vojvodou a sborem přísežných dle "vałašského
práva". Později byli vojvodové jmenováni vrchností a jejich práva
byla značně omezena.
volky nevolky, chtě nechtě
vole
povozník s volským potahem
volat; 2. zvát, poznat; 3. cenit si (při prodeji)
cenit si (Co za tú vlnu vołáte?)
jmenovat se křestním jménem nebo podle přezviska (Vołám sa Jan.
Vołá sa Jastřábík, ale píše sa Orsák.)
vyzývavá, vzrušivá, sexy
struma, zvětšená štítná žláza (v minulosti onemocnění na Val. velmi
časté kvůli nedostatku přírodního jódu)
blatouch
chtít
hovět si, hýřit, dělat podle svého
pomalu rostoucí
hloupost
volský
blatouch
očichávat, čichat
tesařík pižmový
vonět; 2. chutnat; 3. páchnout, být cítit (To maso už trochu voní.)
zapáchat, smrdět
kytice, kytička
kytička, každá květina zahradní (i když nevoní)
svíce ze včelího vosku
mazat, slintat
slintavka
klouzačka, cesta uježděná sáňkováním
13
vozík pěší
vozina
voziť sa
voziť sa na
voziť tchořa (Vi)
voznica
vpáliť
vpiť sa
vpĺznúť
vpŕdať sa
vrablec
vracať (sa)
vrana
vrandžeť
vraní oko
vranky (B)
vrap
vrapčinka
vrápený
vrapovaný
vrapovať
vrásnitý
vráta
vratečka
vratič
vrátka
vrátnica
vrátník
vraz
vráž (M)
vráža
vráziť
vráziť (sa)
vrázit hubú (B)
vŕba
vrbčí
vŕbí
vrbica
vrbičí (B)
vrčák (Z,Vi)
vreco, -ce
vredykať (sa)
vŕgała
vrgula (F)
dvoukolák bez žebřin
vozík, na který se upevňovaly trámy při řezání na pile "jednošce"
klouzat se, sáňkovat
postihnout si na někom
nosit nebo vozit milenkám doma nakradené potraviny (slaninu,
uzené, mouku apod.)
vozová cesta
vběhnout (úprkem)
vsáknout
vklouznout, vetřít se (Chťéł vpĺznúť do jejich gruntu.)
míchat se (do čeho), vměšovat se
vrabec
vracet (se)
vrána
žebronit s pláčem
otlak na noze, kuří oko
buchtičky neplněné, máčené ve mléce
sklad, záhyb, fald (na látce)
třešně planá
faldovaný, skládaný, plisovaný, nabíraný
faldovaný po šířce (punčochy, vys. boty)
skládat (plisovat látku)
vrásčitý
vrata
vratič (bylina)
viz "návratníček"
oplátka
deska na vrata
hlídač u brány, vrátný
hned, v tu chvíli
šleh, stopa po něm, podlitina, modřina
jizva po bodné ráně
krákoravě žvanit plané řeči
otevírat dveře (často a zbytečně), chodit sem a tam (dveřmi), vrzat se
lát, nadávat, hubovat (Furt po něm vráziła hubú.)
vrba
vrbové chrastí
vrboví, vrbiny, vrby
mladá vrba
vrboví
řehtačka velikonoční
měch, pytel (na rameni); 2. kapsa
vestěhovat (se), vecpat se, nastěhovat se
čahoun
vidlice z větve, s níž se stahovalo dřevo
14
vrh
vŕhať
vrhnúť sa (na)
vrch
vrch všeckého
vŕch, vrch
vŕchama
vrchař (R)
vŕchkopec
vrchovec
vrchoví ludé
vrchovišče
vrchový
vŕchtitý
vrchy
vrkoč
vrkotať
vrlina
vrnožiť
vrstva
vrš (M)
vršák
vršáky mn.
vršané
vršeček
vršek
vršín
vršúvky (Vs) [v/f]
vrták
vrták americký
vrťanka (F)
vŕtať
vrtel
vrtění
vrtěť (F)
vrtěť sa
vrtnúť sa
vrtohłavý
vrub
hod; 2. rozsev obilí (rukou); 3. lichý počet; 4. stará jedn. určující
počet - vrh = 3 ks, 3 vrhy = 9 kusů, 20 vrhů = kopa
vrhnout, zvracet
podobat se, zdědit vlastnosti po někom (Vrhnúł sa po tatovi.)
horní strana, horní část
dokonce, vrchol všeho
vrch, kopec (ve výrazech: "z vŕcha" - s kopce, "z vrchu" - shora,
"vŕch" - velké množství, "vrch všeckého" - největší, " vyjíť na vrch" vyjít najevo, "za vrch stołem" - u stolu ap.); 2. vrchol; 3. verš
přes hory, po chodnících
pastevec na vysokohorském kravském salaši, pasekář; 2. vlastník
nebo nájemce salaše, bača
temeno kopce
vrchní haluz stromu
obyvatelé pasek
horní (živé) větve jehličnatého stromu
horský
vrchovatý
kopce, vrchy, vrcholy kopců; 2. pole na kopcích
copy ovinuté barevnou stužkou obtočené kolem hlavy
povrkávat
kmínek stromu (jehličnanu) neopracovaný, podložka pod klády (též
"návała")
švitořit, šveholit, trylkovat, cvrlikat, zpívat tiše a tence krátkými
jednotvárnými zvuky (vrnožíja mladí ptáci, kobyłky)
snopy vodorovně uložené
horní část svahu
vrchní část koruny malého stromu
vršky stromů zbylé po těžbě
obyvatelé vrchů, "vrchaři"
vršek (stromu)
viz "vršák"
vrch
jablka (druh)
nebozez (s točidlem a držadlem pro levou ruku)
mohutný vrták, jehož ostří bylo vylepšeno motyčkovitě zahnutými
řezacími nožíky; sloužil k vrtání dřevěného potrubí na vodu
mouka mletá na ručním "młýnci"
vrtat
věrtel, půl měřice
ruční mletí na "młýnci nebo žrnoch"
mlít na "žernoch"
točit se (při tanci)
obrátit se
vrtošivý
tyčka k zaznamenání dluhů; 2. dluh; 3. hůlka s vřezanými záznamy
o produkci salaše
15
vrúb
vrúbel
vrúbl
vrútiť sa
vŕzať
vŕzať sa
vŕzat sa (B)
vŕzať, -gotať
vrzdiť
vrždžať
vrždžeť
vrzgač
vŕzgať
vrzgot
vrzgotať
vrzgotky
vŕzniť +
vŕznúť
vrzúgať
vrzugýňať
vřácnúť
vřácnúť
vřed
vřesk
vřéskať
vřésknúť
vřeščať
vřetenica (F)
vřeteno
vřískať
vříť
vřítenica
vřititŕn
roub
klínek v posledním ohnívku, jímž spojují dva řetězy
roub na štěpování; 2. kolík na utahování povřísla
vřítit se
vrzat; 2. klábosit
viz "vráziť sa"
otevírat dveře (často a zbytečně), chodit sem a tam (dveřmi), (viz též
"vráziť sa")
vrzat, skřípět, skřípat
vrčet (o kolovrátku)
vrzat, křupat, skřípat (o sněhu pod nohama za mrazu)
vrzat silně krátkými zvuky, skřípat (sníh "vrždží" pod nohama za
mrazu, nenamazaná kola nebo stěžeje "vŕžú")
viz "kurástvová buchta"
vrkat (pták "vŕzgá, vrzolí, vrzgolí, vrzúgá")
vrzání
vrzat (jemně), skřípat
vrzačky v botách
být mrzutý
vrznout
vrzat hlučně (Boty mu vrzúgały.)
vrzat na housle (hrozně)
udeřit, praštit
rozbít se s rachotem, zařinčet
vřed; 2. záchvat křeče, padoucnice; 3. nemoc vnitřní, která se nedá
vysvětlit žádnou zevní příčinou; 4. každá záhadná křeč
Jako vřed byly označovány choroby: "łámání v kosťách, ščípání v
hłavě, dření v nohách a rukách, mořéní v břuše, kłání v boku, boléní
u srdca, łúpání v křížoch".
Dále pak : "vřed zjavný" - padoucnice, "tajný" - bezvědomí, "sečený,
tratěný, łámaný, modrý, krútěný, zajeděný, zapitý, zaspaný, zalekaný,
zahněvaný, morný" ap.
vřískot, křik; 2. dítě stále křičící; 3. vřes
vřískat, hulákat, osopovat se
vřísknout
vřískat, ječet; 2. plakat ječivě
slepýš
hřídel unášející "běhún" ve mlýně; 2. osa kovová zapadající do
"papřice" v ručním "młýnci"
Umožňuje zvedání "běhúnu" (kamene). Při zvednutém "vřetenu" se
umele šrot, při polospuštěném kameni "vrťanka" (krupice) a při
úplném dosednutí kamene "múčanka" (mouka)
vřískat, skučet (Větr vříšče.)
vařit se ("voda, šišky vřú" - nikoli vaří se, "zemňáky uvřeły" uvařily se, "voda zevře a vyvřeła")
slepýš (věřilo se, že je jedovatá)
rehek domácí
16
sukno modré, vyráběné vsetínskými soukeníky (barvilo se za tepla
indigem rozpuštěným v lidské moči)
Vsetínsko
Vsacko [v/f]
vsetínský (užívalo se výhradně vsacký)
vsacký [v/f]
založit, ztratit (Desi sem vséł křivák.)
vseť
viz "vlněnka"
vsetínka [v/f]
vsáknout
vsíknúť [v/f]
vykřiknout
vskřiknúť [v/f]
vložit se (do čeho)
vstúpiť
opálka průměru 40-45 cm opatřená uchem
vsypačka
vsypat trochu něčeho (jednorázově)
vsypnúť
všude
všade, -dy [v/f]
všude
všahde (R)
stále ("vše věčí" - stále a stále větší, "vše daléj, vše horší" (R) - čím vše [v/f]
tím)
blízko, poblíž, nejblíže
všebližéj (M) [v/f]
všechen, úplně, zcela
všecek
všichni
všeci [v/f]
všecičko
všecinko [v/f]
všechno
všecko [v/f]
všedobr horský [v/f] léčivá bylina ?
čmelík (též "mrle")
všeła [v/f]
předpona leda- ("všelico, -jak, -jaký" ap.)
všeli- [v/f]
ledaco, lecco(s)
všelico [v/f]
všelijakmožně [v/f] všelijak
všelijaký
všelijakový [v/f]
všelijaký, ne hrubě dobrý, nijak valný
všelijaký [v/f]
mladá veš (vylíhlá z hnidy)
všéňa [v/f]
největší
vševěčí [v/f]
všímavý, chápavý, bystrý
všímačný
hřeben hustý k vyčesávání vší; 2. lajdák
všivák [v/f]
zavšivený
všivavý [v/f]
všivák, mizera, darebák
všivún [v/f]
vetřít se
vťałúpiť sa
vlepit (hubičku), udeřit
vťapiť + [v/f]
tehdy (též "vtedováť, vtedaj, vtedy, vtehda, vtedová")
vtedy [v/f]
vtom, v tu chvíli, najednou
vtéj [v/f]
někam vstrčit
vtentovať
řez v kládě na pile "jednošce"; 2. viz též "útor"
vtěr [v/f]
nástroj na zhotovení rýhy pro dno "bedna" (též "útorník")
vtěrák [v/f]
zhotovení drážky pro zasazení dna bednářského výrobku pomocí
vtěrování
"útorníku/vtěráku"
rychle si něco obléci, vskočit do bot (Vtrhnúł do papučí.)
vtrhnúť si [v/f]
kvapně, ochotně, s chutí
vtržno [v/f]
kvapný, důrazný, rozhodný, hbitý, k činu připravený
vtržný [v/f]
šístka (vlasy přistřižené do čela)
vukla
hlupák, blbec, idiot
vúł vołúcný
vsacké súkno [v/f]
17
vúla
vulgo
vúňa
vúpoły
vuřt
vúz furmanský
vúz hnojňák
vúz hrubý
vúz kravský
vúz nízký
vúz selský
vybabrať
vybambúšiť
vybáňať
vybantovať
vybarviť
vybarviť (sa)
vůle (též ve významech: "vaša vúla" - jak si přejete, "nedať vúle" nedovolit, "v dobréj vúli" - v dobrém úmyslu, "byť po vúli" vyhovět, "na vúlu" - podle své vůle ap.)
alias, jako, zvaný "přezviskem"
vůně
kol pasu
salám
vůz povoznický (též "gréfy nebo fasuňk")
Spodek zesílený, zadní kola větší, gréfy vyšší, někdy vyplétané
proutím, podvázané řetězem, vrch krytý plachtou, kočí seděl v
"kočírce/kelni". Gréfy se skládaly ze 4 vrlin, které byly spojeny
"rozpínáky"; ve vrlinách byly "deščky, pruty a řetaze".
Sloužil k přepravě objemných a těžkých nákladů na velké
vzdálenosti. Zapřahalo se i více koní, na nichž se i sedělo. Později
jezdil jen jeden pár, k němuž se při stoupání připřahalo (kočí seděl
na sedátku na předku vozu).
vůz na rozvážení sypkých nákladů a hnoje
(spodek stejný jako u selského, vrch tvoří obrtle s klanicemi, deska
"spodnica", boční desky "bočnice nebo hnojnice", vozí-li se sypké
hmoty vloží se mezi ně příčná "čela")
viz "vúz selský"
vůz selský menší a lehčí
viz "vúz hnojňák"
vůz univerzální, určený pro použití horském zemědělství, který se
skládal z několika hlavních části: "předku, zadku, rozvory a gréf"
součásti "předku": "násad, osa, poduščica, tradliny, obrtel, kłanice,
snice, podjížďa, oje, švořeň, svorník, táhło, váha, brce s prclíkem a
vrúblíkem". Oj je zakončena "zdířkú, zdržákem, a káčerkem", na
němž je navlečen "držák"
součásti "zadku vozu": "násad, osa, poduščica, rozsochy/žídło,
tradliny". K vozu patří kola, která se skládají z "hłavy s bukšú, špic a
łúkotí", které spojeny tvoří "oklad s ráfem". Ke kolu patří též
"záosek a podłuška".
Předek a zadek vozu je spojen "rozvorú se svěrákem a podkładkem".
Přečnívající konec "rozvory" se nazývá "ocas", na něm bývá umístěn
"šlajf/šrúb s kłátkem a prackú", nebo koncový "švořeň-závozník"
Selský vůz byl pro polní svoz vybaven "gréfamy", které tvoří horní
a dolní "vrliny/gréfiny", spojené vzájemně "deščkami, pruty a
řetazy"; rozepření "gréf" zajišťovaly "glamy". K výbavě vozu s
"gréfami" patří také "lušně", které je podpírají a "paúz".
zmást někoho, ztropit si z někoho žert
vykuchat, vyvrhnout vnitřnosti (u zvěře)
vykouřit
tajně prohlédnout a vzít (Vybantováł mu kapse.)
vysvětlit, vyložit (komu co)
vysvětlit, vyložit; 2. ukázat se v pravém světle
18
vybečať sa
vybednářiť
vybékať sa
vybíjanec
vybíjaný
vybíjať
vybírať sa
vybláknúť
vyblakovať
vyblčať
vybledłý
vyblednúť
vybĺknúť
vyblkovať
vybobčiť sa
vybombovat (Z)
výborlivý
výbornosť
vybrakovať
vybrať sa
vybrbłať
vybrčať (kemu)
vybrchať sa
vybŕkať sa
vybřakovaný
vybřakovať
vybřáňať
vybřécť
výbuch (M)
vybúliť
vyburcovať
vybúřiť (sa)
vybyť
výbyt
vybyť (si)
vybývať
vycamrať
vycápať
vycásať
vycecať
vycecíkat (Z)
vycepovať
vycicať [cy]
vycigániť [cy]
vycimbať [cy]
vyplakat se
vybít, vybednit, rozebrat
vyřvat se, vykřičet se
násilník, rváč, nezkrotný člověk
prohnaný, všemi mastmi mazaný; 2. vyzdobený cvočky ("řemeň
vybíjaný")
vytloukat "kúłem" díry pro "kołky a ostrévky"; 2. zdobit řemen
cvočky
časit se, vyjasňovat se
vypuknout, vznítit se, vyšlehnout (Oheň tak vyblakováł.)
vykřikovat, slovně napadat
rychle vyhořet
vyrudlý na slunci
vyrudnout (na slunci)
vyšlehnout plamenem
vyšlehovat
vykálet se (o koze, ovci, králíkovi)
vydělat, získat
vybíravý
kvalita
porazit, zabít (ovci)
vyjasnit se
vyčinit, vynadat, vyhubovat
vybrblat
vyhrabat se, vypravit se, konečně odejít
vyvést (se) (Ptáci sú vybŕkaní.)
vytříděný, vybraný, vyřazený
vybrat, vytřídit
někomu nabít
vybřednout, vyváznout, vyjít z něčeho
zřídlo na poli
vykulit (oči)
vyplašit, vzbudit, vyděsit
vybouřit se
vydržet
věno
odbýt si (robotu, trest, nemoc)
zbývat, nadbývat
prozradit
nabít někomu
nařezat, nabít, nasekat (komu)
vymámit
vysát, "vycicat"
vychovat
vycucat, vysát
vyžebrat, vyptat (se lží)
vysázet (peníze), utratit
19
vycízať
vycmáňať
vycmrndaný
vycmrndať
vycmrndłý
vycúdiť
vycúdiť (sa)
vycudovať
vycurygať
vycváłať
vycvekovať
vycvikaný
vycvikať
vyčabrať
vyčahať
vyčachrovať
vyčák
vyčákať
vyčápaný
vyčápať
vyčasiť sa
vyčastovať
vyčehłaný
vyčepcovať
vyčídiť sa
vyčina
vyčiniť
vyčiňovať
vyčíst
vyčítať
vyčka
vyčmugať, -mivyčnisko
vyčtłý
vyčtnúť
vyčuť
vyčvandrať sa
vydájať
vydať sa
vydatá
vydatí
vydávať sa
vyděliť
výdherný
výdił
výdłab, -bek
vydłábiť
cedit, vylizovat (až do dna)
vykouřit
viz "vycmrndłý"
vylévat
zesláblý, vyžilý
vyčistit, vyprázdnit; 2. vypít
vyčistit se po porodu (u dobytka),
vyhubovat, nadat
vycouvat
vykárat, vycepovat
natlouci "cvoky" do podrážek
obratný, zručný
vycvičit
vycákat
vyšplhat
vyměnit
směs ječmene nebo ovsa s vikví
vycákat
deštěm vyhlodaný (skála, cesta)
vycákat, vymáčet
vyjasnit se
dát výbavu
vychozený, opotřebený (kruhově)
vypohlavkovat
vystřídat se
vičná sláma
vydělat (kůži); 2. vyčistit
obdělávat pole
přečíst
vypočítat
plevel (druh)
najít, vysledovat, zjistit
pole po sklizni viky
vyčtený
vyčíst (text); 2. vyčítat
vyslyšet, vyslechnout
vykoupat se
dojit
vdat se, provdat se
provdaná
provdání
vdávat se
podělit, odkázat podíl dědictví
nádherný, podivuhodný, velmi pěkný
podíl (daný ještě před smrtí)
vnitřní, vydlabaný prostor "kadłubu"
vyžebrat, vymámit
20
vydójiť
vydráňať +
vydraný
vydrapiť
vydrať
vydrať sa
vydŕdať
vydŕdať (sa)
vydrndať
vydryjance
vydržať
vydřístať (sa)
vydříť
vydříť sa
vydubiť
vydúliť
vyďurbať sa
vyduť sa
vydýmiť
vydýmiť sa
vydyndať
vyegzecírovať
vyfíkať
vyfíkłý
vyfíknúť sa
vyfištroniť (F)
vyforbicírovať
vyfórovať
vyfrakovať (M)
výfuk
vyfukarovať
vyga
vygécať
vyglajdaný
vyglajdať
vyglančiť
vyglgať
vyglgnúť
vyglundať sa
vygluť
vygluť sa
vygoňance (B)
vygŕcať sa
vygumať
vyhampasovať
vyhamraziť
vydojit
vyškemrat, vyprosit
sedraný, opotřebovaný
vytrhnout
vyškrábat
vytrhnout se, vydrat se, vyškubnout se
vyškemrat, namáhavě získat
vytřásat, vytřepávat, natřásat se
vyškemrat, vyloudit
viz "cmerky"
být potrestán domluvou nebo bitím (Nedožíraj, až nevydržíš!)
vykálet se; 2. vyzradit, vykecat (pejor.)
vyrvat, vytrhnout (z ruky), vzít násilím; 2. vydělat (usilovnou prací)
vytrhnout se
vyvést, provést (Cos tam zaséj vydubíł.) ; 2. napráskat, nabít,
natlouct
vypít až do dna
pracně, namáhavě se z něčeho vymotat (z trní, z dluhů, ze strachu)
vydouvat se, bortit se
ukrást (před nosem)
vykouřit se, zmizet, vypařit se
vyžebrat
vycvičit, vychovat
vystříkat
vyfintěný, vystrojený
obléci se hezky
vymudrovat
vypořádat (koho)
vyhnat (Šak já ťa vyfóruju!)
dát na frak
vejce vyfouklé
pročistit obilí
vikev
nabít, nasekat (někomu)
vyviklaný
vyviklat
vyleštit
vypít
vyloknout, vypít
vyhrabat se
vyklovat
vylíhnout se (o ptácích) (Vygluło sa enem devět kuřat!)
viz "cmerky"
vyříhat se, vydávit se
vyhloubit díru sochorem pro "kolek"
pracně dobýt (na někom)
viz "vyhampasovať"
21
vyháňaní
vyhandlovať
vyhandrčiť
výhas
výhaz
vyhładniť, -něť
výhłav
vyhlédať
výhledný
vyhłobiť
vyhnájať
vyhnáłov
vyhňápať
vyhňápať sa
vyhnítý
vyhodiť
vyhodiť sa
vyhogance (B)
vyhójiť sa
výhončlivý
vyhóněný
vyhoření
výhon ovcí na salaš (o svatodušním pondělí)
vyměnit
vyměnit, směnit
vyhasnutí peci v huti (sklářské)
zálusk, zlost (na někoho)
vyhládnout
bájný tvor (půl ptáka, půl hada)
vyhlížet, jít naproti (Vyhlédali zme tatíčka.)
zřetelný, jako na dlani
vytlouct, vyrazit
vyhnojovat
bydlení na samotě
nabít, natlouct, nařezat (komu)
vykálet se (Vyhňápáł sa u hnoja.)
vyhnilý
vyhodit, zahodit; 2. potratit (u dobytka)
vyrazit se, objevit se (vyrážka)
viz "cmúr"
uzdravit se
krmný, dobře se vykrmující
vyžilý, sex. vybitý
místo po požáru, požářiště ("je tu jak po vyhořéní" - pusto a
prázdno)
vyhořeť
výhosť
výhranek
vyhráť
vyhrávať
vyhrážať
vyhrčať
vyhŕňať
vyhrúžaný
vyhrúžať
vyhrúzený
vyhrúžený
vyhryznúť
vyhryznút (Z)
vyhřešiť
vyhúcaný
vyhúcať cestu
vyhučeť (R)
vyhújaný
vyhújať
vyhúkanec
vyhúkať
pochybit, nemít pravdu (Neřeknu nic, nerád bych s tým vyhořéł.)
propuštění z panství; 2. vysvědčení snoubencům o provedení
ohlášek
vyhrané peníze
zvítězit
dělat zastaveníčko s hudbou
vyhrožovat; 2. vyhrazovat (místo)
vyhrnout se
vyhrnovat
vymáčený a vyschlý ("vyhrúžané boty")
smočit, omočit
vylekaný
vymočený (ve vodě)
vypudit
vyštvat, vykousat (Vyhryzli ho z domu.)
vynadat, vyhubovat (komu)
vyježděný
vyjezdit cestu
vyhořet
směněný, vyměněný
vyměnit, směnit
bojácný člověk
vylekat, vyděsit
22
vyhúliť sa
vyhúpnúť
vyhýňať
vyhynutý
vycharbať sa
vychładěj
vychładiť sa (R)
vychlámať sa
vychlapať (F)
vychlópať
vychĺpať
vychoděný
vychodiť z łásky
východomoravská
nářečí
vychrániť
vychrániť sa
vychraňovať
vychrbłať (sa)
vychrkovať
vychudnutý
vychvátiť
vychybiť
výchyrný
vychystávať
vychytiť sa
vyjašený
vyjašiť (sa)
vyjaviť
výjdený
vyjevený (Z)
vyjímák
výjimka (Z)
vyjíť
vyjíť (R)
vyjíť na skazu
vyjíť na vrch
vyka
vykahŕcať sa
vykachrať (F)
vykachŕňať sa
vykartiť
vyjasnit se
vyskočit, vyhoupnout se (Vyhúpni na vúz.)
hynout
vyhynulý
zotavit se (z nemoci)
vykuk, vychytralec
pomstít se (někomu)
vysmát se
vypít
nafackovat, naliskat, naplácat
vypít, vylokat
opotřebovaný, vychozený, vyběhaný
být neoblíbený, nesympatický
nářečí jimiž se mluvilo a částečně ještě mluví na východní Moravě,
podél slovenských (dř. uherských) hranic. Dělí se na severní a jižní
větev, přičemž valašské nářečí patří do severní větve. Termín zavedl
do dialektologie prof. J. Bělič.
Nahradil tak termín "dialekt moravskoslovenský", užívaný prof. Fr.
Trávníčkem. Valašský dialekt se tedy označuje dialektologicky
správně jako nářečí východomoravské (severní větev).
vyklidit, vyprázdnit; 2. vypít až do dna
vykálet se
poklízet, uklízet
vykašlat se
vykašlávat
vychudlý, vyhublý
uchvátit, ukrást
minout někoho omylem
vyhlášený, znamenitý (též "vicherný")
chystat (přednostně)
vyběhnout, kvapně odejít
vylekaný, vyjevený, vyděšený, udivený
vylekat (se), vyplašit (se)
prozradit, sdělit
vyšlý (ze školy)
vyplašený, téměř šílený
vyděrač, vydřiduch, vykořisťovatel
poslední brázda, která rozděluje záhony
vyjít, vystačit; 2. vychodit školu
vyjít, odejít
upadnout do bídy
prozradit se, stát se známým (Všecko vyšło na vrch.)
vikev
vykašlat se
vyzvracet
vykašlat se
vybít, pozabíjet, vyhubit, vyplenit
23
vykašłať sa
vykašłať sa na
výkaz
vykázať
vykaziť sa
vykazovať
vykłabávať (Vi)
vykłádať
vykłádka
vyklesniť
vykliť sa
vykłúčiť
vyklupať
vykmásať
vykmasiť
vykmíniť
vykocmať sa
vykohátiť
vykohŕtiť
vykochať sa
vykombélaný
vykopať (M)
vykostkovať
vykoštovať
vykotiť (sa)
vykotúlať
vykrabatiť sa +
vykrámiť sa
vykrámovať sa
vykrášlený
vykrbiť sa
vykrháňať sa
výkrojek
vykrpačiť
vykŕsať sa
vykrúcať
vykrúcať sa
vykrucovať sa
vykrúhliť
vykrútiť sa
vykrútiť, -cať
vykřádať sa
vykřápať
vykašlat se
opustit, ztratit zájem (pejor.) ; 2. nedat, neposkytnout (též
"nakvákať")
vyměřený díl lesa ke skácení
určit
vyhynout, zkazit se
vypovídat, zodpovídat se (před soudem)
vybírat peníze při posledním obcházení vesnice při "kłabání" o
velikonocích
vyprávět, mluvit, povídat; 2. vykládat zboží
vykládání (nákladu)
odseknout viditelné suky na "kłátku"
vymluvit se (z něčeho)
vymýtit les
vydlabat, vysekat
vytahat, vytrhat, vyškubat
vyškubnout, vytrhnout, vyrvat
získat pro sebe
vypravit se (na cestu)
vyvrátit, převrhnout, vyklopit, vylít z nádoby tekutinu
viz "vykohátiť"
uzdravit se z nemoci
vyviklaný
vysekat dřevo "motyčkú"
vybrat pecky ze švestek
vychutnat
vyvrátit, vyklopit, převrhnout, převrátit (vůz); 2. vypravit se (na
cestu) (Už sa konečně vykotili?)
vykutálet se
odejít
konečně se vypravit na cestu
vypravit se, sbalit si věci
vyzdobený
zotavit se, vyzdravět
vykašlat se
ovoce s odkrojenou nahnilou částí
vydat (co komu)
vykřesávat se z nemoci, uzdravovat se
vyždímat prádlo ručně
vymlouvat se; 2. tančit, pyšně se vykrucovat (v kole)
vykroucet se, vymlouvat se, vzpěčovat se
vytvarovat vnitřní prohlubeň dušky "křivým pořízem"
vytančit se; 2. vykroutit se (z povinnosti, podezření); 3. vykálet se
(o psovi)
vyždímat, vymačkat
uzdravovat se, "vykřívat"
vytlouct; 2. nařezat
24
vykřáť (R)
vykřesaný
vykřesať
vykřesať sa
vykřikovať
vykřikovať (keho)
vykřísiť sa
vykříť, -áť
vykřívať, -řádať
vykřívjať sebú
vykšałtiť sa (M)
vykštałtěný (M)
vykučiť
vykučovať
vykudliť
vykúkať
vykúknúť
vykumfovať
vykúsať
vykúšať
vykutať (si)
vykvartýrovať
vykvartýrovať (sa)
vykyčkať
vykydnúť
vykylnúť (kemu)
vykynožiť
vykynožiť horu
vykýpať
vykysať
vykysnúť
vykysť
vykývaný
vylajsňovaný
vyłamúzgať
vylápať sa
vylapotať
vyłátať
vylehnúť
vyłépať
výlet
vyletěť
vyležeť
vylézť
vyłhať sa
vylíčený
okřát
vysekaný (do kamene)
vysekat (do kamene); 2. vykřesat jiskru
zotavit se, vyjít z nemoci; 2. stát se, dopadnout (Nevím, co sa z
teho vykřeše - nevím, jak to dopadne, co se stane)
vyvolávat, povolávat
označovat, určovat viníka (Vykřikovali ho złodějem.)
uzdravit se
okřát, uzdravit se
uzdravovat se (Tož tu strýče vykřívajte!)
nakrucovat se, pyšnit se
vystrojit se
vystrojený
viz "vykučovať"
vymýtit, vytrhat pařezy
vytahat (za vlasy, uši)
vykukovat, vyhlížet
vyhlédnout
vyhodit, vyprovodit (násilím)
vystrnadit, vypudit
vyzvídat
vyhrabat ("pečeňáky" z popeła)
vystěhovat, vyhnat z bytu
vystěhovat (se), vypovědět
vykudlat
vyvrhnout
vyplístit, vynadat, vyhubovat
vybít, zničit, vyhubit, vyplenit
vymýtit nezralý les
vykypět
vykysnout, zkysnout
vykynout
vykvasit
vyviklaný
obložený lištami
vylámat
vykálet se (řídkým)
vyžvanit
nařezat (komu)
vstát, opustit lůžko
nabít, nafackovat
vikýř ve střeše (též "schłopec")
vyběhnout
odbýt si šestinedělí, vyležet nemoc
vymotat se (z čeho); 2. prozradit (Vylézło to z něho.)
lživě se vymluvit
vymalovaný vápnem
25
vylíčiť
vylíňať
vyliskať
vylízať sa
vyližďúra
vylna
vylňák
vylněný
vylochtať
vyłomiť
vyłožiť
vylúchať sa
vylulať (sa)
výłupek
vyłúpiť
vyłupnúť
vyłuščiť (J)
vymakotiť
vymalovaný
vymámiť
vymamlasiť
vymandrčiť
výmasta
vymastiť
výmaz
vymazať
vyméniť
vymeno
vymigať
výmin
vymíňať (sa)
výminka, -nek
vyminúť
vyminúť sa
vymiškovaný
vymiškovať
vymítiť si +
výmitka
vymjágať
vymładiť
vymładiť sa (R)
vymłátěný
vymleť
vymleť sa
vymłuvený
vymłuviť (sa)
vymná
vybílit, vymalovat (vápnem)
vypelichat, zbavit se zimní srsti
nafackovat
okřát, zotavit se, sebrat se (z nemoci)
podlézavec, lichotník, "vlezdoprdelka"
vlna
viz "vlňák"
vlněný
hltavě vypít
vymámit z někoho (peníze)
vyprávět, vysvětlit, vypovědět
zmáčet se
vypít (z láhve); 2. vymočit se (v dět. mluvě)
ořech vyloupnutý ze slupky
udeřit, dát políček (Jednu mu vyłúpíł.)
vypít jedním douškem
vylouskat
splést, říci něco hloupého, nejapného (Tys to ale vymakotíł.)
nakreslený
vyloudit
vyvést hloupost, něco nekalého
vymámit (lhaním)
rozpustilec, uličník, dareba, šibal, výlupek
vymastit (tukem); 2 vyvést (neplechu)
vymazání dluhu u notáře
nanést "mazanicu" do pece
vyjmenovat
vemeno
vystříhat
podmínka, poplatek
vyhýbat se; 2. spotřebovat, vypotřebovat
výměnek
vyhnout se
minout se, nestřetnout se
vykleštěný
vykleštit
vymínit si
vynášení v kartách
vymačkat
vyrůst po spasení nebo pokosení (o trávě)
omladit se,. zmladit se (Strom sa vymładíł.)
vymlácený
vymlít; 2. praštit (přenes. )
praštit sebou
omluvený
omluvit (se)
dojná, dobře dojící (s vyvinutým vemenem)
26
vymnúť
vymodliť sa
výmok
výmoł
vymrviť sa
vymrznutý
vymřełá dědina
vymšéní
vymšiť
vymudrovať
vymustrovaný
vymustrovať
vymustrovať (sa)
vymýkať sa
vymyšlenosť
vynachváliť (si)
vynajíť (si)
vynáłoha
vynášať sa
vyndrovný
vynésť
vynésť sa
vynešený
vyničiť
vyňuchať
vyňúrať
vyobíraný
vyobracaný
vyočísať
vyoďéť sa
vyoďétý
vyodívať sa (R)
vyodpočinutý
vyoháňať
vyokłádať
vyopáłať
vyosliť
vyošívať
vyožíhat (Z)
vypadnúť z chuti
vypakostiť
vypakovať
vypálenec (J)
vyparuchniť si
nabývat na mléce (u březích krav)
vysekat se (z problémů)
místo, kde dlouho stála voda
dolík vodou vymletý
vymotat se (Žałovali ho, ale on sa z teho vymrvíł.) ; 2. vypravit se
na cestu
vymrzlý
vylidněná ves
mechová výplň mezi trámy
vyplnit mezery mezi trámy mechem
vymyslet
vystrojený
vymyslet, připravit
vystrojit se, nastrojit se (směšně)
vysmeknout se
novota
vychválit, vychvalovat
objevit, nalézt, vynalézt
výloha, útrata
vyvyšovat se, vychvalovat se
vandrující
prozradit
přestat snášet, ukončit snůšku (Kura už sa vynésła.)
známý, vyhlášený
vyhubit, zničit
vyslídit, vyčenichat
najít, objevit, vyšťourat, vyčenichat, vyslídit
vybraný, šikovný
obratný, vycvičený
vyšlehat (komu)
svléci se
svlečený (z oděvu)
vysvléci se
odpočatý
napráskat, vyšvihat, nabít, nařezat (někomu) (Vyoháňała mu metłú.)
nařezat, nasekat, zbít
vyčistit, oddělit plevy a slupky od zrna na "opáłce" (Vyopáłaj dobře
tú pohanku.)
říci něco hloupého, hloupě prozradit
nasekat, nařezat
nabít, nasekat (komu)
znechutit se, znelíbit se
vyvést, provést (lumpárnu)
vyhnat, vystěhovat, vyhnat z bytu (koho); 2. vybalit se
prohnaný člověk
vydělat si málo (obtížně)
27
výpasek
vypasený
vypaskudiť
vypasovať
vypaščekovať
vypatkovať
vypěkať
vypékat (B)
vypeřovať
vypchaný
vypchať
vypičúřený
vypičúřiť sa
vypídiť
vypiglovať
vypírať
vypírať sa
vypiť
vypjádliť sa
vypjať
vypłáknúť
vypłakovať
vypłaniť
vyplantať sa
výpłata
vypłatiť
vyplaziť (sa)
vyplcnúť
vypĺcnúť
vyplehniť
vypléskať
vypleščený
vypleščiť
vypliskłý, -luvyplknúť, -luskvyplkotať
vyplpotať
vypluť
vyplzłý
vyplznúť
vypobízať
vypočuť
vypodobený
vypodobniť
vypohodiť sa
vypořádať (sa)
mzda bačovi a valachovi
vykrmený
vyvést nepřístojnost, neplechu
zúžit v pase
vynadat
vyleštit, vyhladit
pálit, žhnout ("słúnko vypěká")
vytápět pec
vybírat desky (ze stěny, z lopatek větrného mlýna)
vycpaný
vycpat
nevkusně oblečený
obléci se nevkusně, směšně
odměřit pídí
vyžehlit
máchat prádlo po "zvářání v łuhu"
vzpírat se, zapíráním se vyhnout obvinění
vyzobat (Ptáci vypili proso.)
vyšplhat se
vypnout, vystrčiť (Hołú řiť naň vypjała.)
vypláchnout; 2. udělat si z někoho legraci
vyplachovat; 2. pádit, prchat, utíkat (Vypłakováł, až v řiť patama
hłobíł.)
učinit planým (pole); 2. zahubit, vyhubit
vymotat se
daně a poplatky
potrestat
vypláznout (se)
vykálet se řídkým (o huse)
vypustit z úst nevhodné slovo
vyhubit (plevel, hmyz)
nabít, nařezat (dlaní)
vytřeštěný
vytřeštit, vypoulit (oči)
snesený bez skořápky (o vejci)
snést vejce bez skořápky
vybrebtat, vyzradit, prozradit
vykecat, vyžvanit
vyplivnout
vypelichaný
vypelichat
po delším pobízení někoho přimět
vyslechnout
namalovaný
vylíčit, popsat (koho)
vyčasit se
vyplatit, vypořádat se; 2. nadat (komu)
28
vypořízovať
vypostávaný
vypoščať (si)
vypoščávať si
vyprášať
vyprášiť sa
vyprať
vypraviť sa
vyprávjať
vypravjať sa
vyprávka, -janí
vyprdoliť
vyprkotať
vyprostěný
vyprostiť si
vyprubovať
vyprúčať sa
vyprúčený
vyprúčiť (sa)
výprysk
vypryskovať
vypsať tvar
vypškaný
vyptaný
vyptať (si)
vyptávať sa
vypucovať
vypúčať (sa)
vypučiť
výpuk
výpust
výpusta
výpustek
vypúščať
vyrabovať
vyračať
vyráčiť
vyráčiť sa
vyrafičiť
vyráchať sa
vyrátať
vyrátať (sa)
vyrážaná samétka
vystrouhat pořízem
odpočatý, odpočinutý
vypůjčit (si)
vypůjčovat si
vyprošovat
vylétnout z úlu a zbavit se obsahu vnitřností (u včel)
vyhnat, vyhodit, vyštvat
odejít z domova jinam
vyprávět, vypravovat
vypravovat se (kam), chystat se (Vypravjali sa na rolu.)
povídačka, vyprávění
prozradit
vybrebtat, vyžvanit, vykecat
natažený naznak
nadejít si (přímým směrem)
vyzkoušet
nakrucovat se, prsit se, naparovat se, nafukovat se; 2. prohýbat se,
dmout prsa
prohnutý, vypjatý v prsou; 2. nachýlený na stranu; 3. vydutý (dno
sudu)
prohnout (se), zkroutit se, vyhnout se do strany
výduť těsta v prasklině upečeného pecnu (též "kuřenka")
pramenit, vystřikovat
nakreslit tvar podle šablony
vyčpělý
vyžebraný
vyprosit, vyžebrat (si) (Vyptáł si ju k muzidze. Nemá, než co si
vyptá.)
vyzvídat, ptát se
vyčistit
vypínat, vystrkovat (břicho, zadek)
vypnout, vystrčit (Vypučiła naň hołé grytí.)
prasklina na kůrce chlebové
pustina, pustota, samota (Je tu jak na výpustě.)
smetisko, mrchoviště; 3. výtok náhonu
krytý přístřešek u salaše
vypouštět, nevěnovat pozornost (Jedným uchem poslúchám,
druhým vypúščám.)
vykrást zcela
vyhrnout se (ven)
sdělit, vyjevit, prozradit
vyjevit se, splnit se (Sen sa mu vyráčíł.)
vyvést (komu co), ztropit si z někoho žert
vymáchat se
vypočítat
vypořádat se, vyrovnat se, zaplatit dluh
lemovka sametová vzorovaná
29
vyražený
vyraziť sa
vyredykať
vyrévať
vyrgatý (J)
výročitý
vyróchať
výrost
výrostek
vyrozprávjať
vyrozumňéní
vyrúbať
vyrúbať (kemu)
vyrúpať
výrva
vyrvajs
vyrvať sa
vyrychtovať sa
vyrýpiť
vyrypovať
vyrývať
vyřácať
vyřádzať +
výřida
vyřídiłka
vyřídiť sa
vyřídiť sa nečím
vyřknúť si
vyřváňať
vyřvávat (B)
vyscaný
vysécť
vysednúť (na keho)
vysednúť hubú (na
keho)
vysednúť si
vysemeniť sa
vyschnutý
vysírať sa
vysísať
vysklepiť
výskočky
vystřelený
oteplit se, být slunečno (Jak sa vyrazí, drozd zpíve aj v zimě.)
vystěhovat, vystrnadit
vyzpěvovat, vykřikovat
zavalitý
výroční
nařezat (komu)
výchova schovance, schovanky (Była tam ve výrostě.)
chlapec, který vyšel školu a není ještě odveden (nadávky: "ocłoň,
opłan, zdoroň, súpora, netús, sotor, chałáň, tumaja, božemůj,
poťápło, cogáň, całoň, snohál, územek, drlín, vyzíblina, cmajdáłek,
tlama" )
domluvit (komu)
oznámení ústní nebo písemné
vykácet, vymýtit, vysekat
vypráskat, nabít někomu
vyhlodat
průrva, vyplavená zemina
hřmot, hluk
vytrhnout se, vyškubnout se
vyšňořit se, přistrojit se (směšně)
vyrýpnout
jít rychlým, pružným krokem; 2. provokovat
vyrývat; 2. provokovat
nabít někomu
řádit, ubližovat
vyřízení, projednání
výmluvnost, výřečnost
vyrovnat se, dohodnout se (S tebú sa šak vyřídí, jak v noci z řiťú.)
porozumět něčemu
říci si o něco
vyzpěvovat, vykřikovat (hrubě a hlasitě)
viz "taráňat"
vymočený (bez moči); 2. vypočítavý, lstivý
vyséci (kosou)
zasednout si (na koho)
pustit se do někoho, domlouvat důrazně
zasednout si (na koho), osopit se
vyrůst z nesetého semene
vyschlý
chlubit se, vytahovat se
ukazovat se, vyhlížet, vycházet (Płamének enem tak vysísáł. Słúnko
už vysísło.)
zaklenout (sklep)
první frakce při pálení slivovice
30
výskoky
výskyď
vyslečený
vyslepičit
vysłopať
vysłučkovať sa
výsłužek
vysłúžiť
vysłúžiť (si)
výsłužka
výsłužka (B)
vyslzeť
vysmyčiť
vysmýkať
vysnážiť sa (J)
vysnúť sa
vysnúvať sa
vysrať sa
vystasiť sa
vystáť
výstavek
vystaviť prácu
vystíbať
vystihnúť
vystihnúť (kemu)
vystrájať
vystrážiť
vystŕkať
vystŕkať
vystrkovať
vystrójiť
výstruh
výstruh
vystrúhať
vystřílať
vystřízběť
vystúpený
vystúpiť (si)
vysúšať
drobty másla v podmáslí
hromada kamení sesbíraná na poli, uložená na jeho kraji
vysvlečený, bez obleku (svrchního šatu)
vyzradit, říci vše jinému
vypít, vychlastat, vychlemstat
rozvázat se, vyvléci se
jídlo, výslužka z hostiny
posloužit
vysloužit si
dar koláčů ze svatby nebo drobů ze zabíjačky (obyčejně 1 jitrnice, 1
jelito, 1 klobása)
zabijačkové pohoštění sousedů (obv. "jelito, jitrnica, kłobása,
podbradek, prdelačka, kyselica")
vyplakat se
vytáhnout (věci), vytrhat
nabít, nařezat (řemenem)
vykálet se
vylézt, vysunout se (z díry)
vylézat, sunout se
vykálet se; 2. ztratit zájem, opustit (pejor.)
objevit se, ukázat se, objevit se náhle (Znenadohy sa vystasíł.) ; 2.
předložit, vytasit se
vydržet (bolest, nepohodu, trápení); 2. vychladit nadojené mléko a
oddělit smetanu (ve "srúbku")
semenáč, strom ponechaný v rubisku
vyrobit, dokončit práci
nabít, nařezat (/komu)
porozumět, přijít na kloub, poznat, správně rozeznat (Nemožu tomu
vystihnúť.)
potrestat (někoho)
vyvádět, dovádět, chovat se nepřístojně
vyslídit, vyšpehovat
vyčítat
předhazovat, vystrkovat; 2. pomalu splácet (Vystŕkala ně, že su
zavítka. Vystŕkali nám to po rýnském.)
vytýkat, vyčítat
uspořádat (svatbu, pohřeb)
klínová rýha v šindelu hluboká 2-3 cm, do níž se vkládá "střeła"; 2.
nástroj, jímž se drážka vystruhuje
drážka v silnější dlouhé straně šindele; 2. bití, nářez
vyškrabat, odstranit hnůj zpod nohou dobytka ve chlévě; 2. vyšlehat
nafackovat někomu
vystřízlivět
vystouplý
vystoupit, vysednout
vysušovat
31
vysvíjať
vysvlékať farářa
vysypať sa, -sývysýsať
vysýsnúť
vysysovať
vyšajtaný
vyšástať
vyščágať
vyščehłať
vyščeřačný
vyščéřať sa
vyščéřiť
vyščéřiť sa
vyščeřovať sa
vyščířať, -tírať sa
vyščrbený
vyščrbený (B)
vyščŕknúť
vyščuhraný
vyščuhrať
výščury mn.
vyščúřať sa
vyšéj
vyšibať
vyškeřák
vyškéřať sa
vyšklébený
vyšklébjať sa
vyšklebovať sa
vyšklhnúť
vyškobrtiť (sa)
vyškopiť
vyškratať sa
vyškřečeť, -čať
vyškřékať sa
vyšmajdaný
vyšmatłaný
vyšmátrať
vyšmigať
vyšňa
vyšník
vyšňupať
vyšný, -ní
napráskat, vypráskat (Až vám nevysvíjám!)
přijít pozdě do kostela na mši
vysemenit se (přezrálé obilí na poli)
vyhlížet, vystrkovat hlavu (namátkou)
vyhlédnout (s natažením krku)
vyšlehávat (plamínek); 2. vycházet (slunce); 3. vyhlédat, vyhlížet
(nenápadně)
vyběhaný, opotřebovaný
vytlouci zrno z klasů před mlácením; 2. vyšlehat někomu (metlou)
vystříkat
vykotlat, dřením porušit
posměvačný
viz "vyškéřať sa"
vycenit (zuby)
vysmát se, posmívat se
vysmívat se, posmívat se
viz "vyškéřať sa"
řídký
poškozený na ostří, uštíplý, vylomený, zatupený (nůž, sekera), (viz
též "vyštrbený")
vylít (prudce), vystříknout
vyschlý, okoralý, vyprahlý, sešlý (Była už od téj trampoty jakéjsi
cełá vyščuhraná, jak ty kvonty.); 2. okousaný; 3. vyhublý
okorat, vyschnout; 2. okousat, ohrýzt (od myší)
posměch
vysmívat se
výše
vyšlehat někomu (prutem, pomlázkou, koštětem)
sedmihlásek ("též posměváček")
vysmívat se, posmívat se (škodolibě), pošklebovat se
vysmívaný
vyšklebovat se
pošklebovat se
vyklouznout
vyvrátit (se), převrátit (se)
vykleštit berana
vyhojit se, ubránit se nemoci
vysedět (vejce)
vyřvat se
viz "vyšmatłaný"
vychozený, chůzí opotřebený
vyhmatat, vyšťourat, vytáhnout, nalézt (po delším hledání)
vyšlehat (při pomlázce)
višně
větrák (díra) v dřevěném stropě
vyčenichat
horní
32
vyšošŕňať sa
vyšpałúdať
vyšpárať
vyšparovať
vyšpekulovať
vyšpihłaný
vyšpihłať
vyšpitýrovať (Vi)
vyšpónovať (sa)
vyšprtiť (si)
vyšprtnúť
vyšprtnúť sa
vyštafírovať sa (z n.)
vyštárať
vyštengrovať
vyštráfať
vyštragať (sa)
vyštrachať
vyštrachať sa, -gavyštrbený
vyštrbiť
vyšúlať
vyšústať
vyšústnúť
vyšvácať
vyšverdiť (M)
vyšvihnúť sa
vytáčať
vytáčať sa
vytáčka
výtah (Z)
vytáhnúť sa
vytahovať (na kom)
vytajiť sa
vyťakotať
vyťałúpiť sa
vyťamotať +
vytančiť (sa)
vytasiť sa
vytáť
vyťať
vyťatý
výtěra (M)
výtěry mn.
vytesať
výtěziť
vymočit se
najít
vydloubat, vyšťourat, vyštrachat
vyrýpávat, vyšťourávat
vymyslet
vyřezaný, vyhlazený
vyřezat dřevo nožem (neuměle)
vypozorovat
vypnout (se)
vymknout (si) (Vyšprtíł si nohu.)
vyklouznout, vypadnout
vytrhnout se
obléci se svátečně, nastrojit se (přehnaně)
vyrýpat, najít
vydráždit, rozčílit, vyprovokovat
viz "poštráfať"
vyštrachat (se)
vytáhnout, najít (bezděčně), vynést na světlo
odejít s nevolí
vylomený, vylámaný (bez zubů)
vylomit zub na ostří nože nebo sekery
vykoulet
vyšlehat, přetáhnout (koštětem)
vyšplíchnout, vychrstnout
napráskat, nařezat, našvihat
vyšťourat, vybrat (z úkrytu)
dostat se na významné místo
vytáčet sukno na válec z košenilové barvy v kotli
tancovat
beseda
prostor v "sušírni" k manipulaci s "lésama"
vyrůst
vyzvídat
prozradit, nezachovat tajemství
vyžvanit
nachomýtnout se, zjevit se (znenadání)
vyzradit
vytancovat se, dosyta užít tance
objevit se
objevit se po roztátí sněhu
vysekat, vykácet, vytnout, udeřit, praštit; 2. vrazit (pohlavek)
vyrubaný
vytřené, vytlučené snopy obilí
zrní nebo klasy, které se na poli vytrousí
vytesávat prohlubeň pomocí "pantúčku nebo kopačky"
získat, vytěžit
33
vytínať
vytírať
výtisk
vytkłý
vytknúť si
vytlet (Z)
vytłúcť
výtłuk
vytłúkať
vytłý
vytorovať
vytořiť, -ovať
vytragať sa
vytrápiť
vytratiť sa
výtrh
vytrhovať (F)
vytrmbúlať
výtrpy mn.
vytrtaj
vytŕtať
vytrúbiť, -beliť
vytrúsiť
vytrúsiť sa
výtržek, -isko
vytržkať
vytřepať
vytřepať míšek
vytřepať sa
vytřípjať
vytřítý
vyťuhýkať
vytvárať
vyučený
vyváďať
vyváďať pestvo
vyvałašený
vyvałašiť
vyválať sa
vyvalený
vyvaliť
vyvaliť (sa)
vyvázané (VK)
vývažek
vyvážit (Z)
vytínat pantokem záseky ve směru let
vylučovat tuk nárazy ze sýroviny do syrovátky
stlučené vyprané máslo tvarované ve formě
vymklý
vykloubit si, vymknout si
vyhládnout
vytlouci varlata beranů (bolestivější a surovější operace než
vykleštění)
jamka, kolej v cestě (vyježděná)
vytloukat (podešve na cestě, píšťalku z vrbového špalíku)
vyrubaný
vystopovat
vystopovat
vynést, vyklidit (před odchodem)
vyškemrat, vyvzdorovat
zmizet, vymizet, odejít nepozorovaně
svah prudce stoupající (též "výtržek, výtržisko")
vytahovat dřevo nahoru z nepřístupných míst k cestám
vyzradit, prozradit
soužení, utrpení (Má s ním výtrpy.)
člověk oblečený po městsku (směšně)
nasekat, nařezat (komu)
vykecat, prozradit
vytratit nepozorně, ztratit, vytrousit (Hledám křiváka, desi sem tě
ho vytrúsíł.)
zapomenout (Vytrúsiło sa mu to z paměti.)
viz "výtrh"
vybrat, oddělit
ztratit
viz "vytřepať sa"
vysemenit se, onanovat
vytřepávat; 2. vytýkat, vyčítat
vymnutý, vybraný z lusků
předznamenávat někomu smrt
vymýšlet, vybírat
vycvičený (pes)
dovádět, vyvádět, tropit, žertovat, skotačit; 2. vypravovat
provádět skopičiny
vykleštěný
vykleštit
zbavit se (Vyváláł sa z dłuhú.) ; 2. vyklubat se (z vajec)
vytřeštěný
vykulit (oči); 2. říci nevhodně, prozradit
převrátit (se), vyvrátit (se)
šátek
rozdíl živé a čisté váhy zvířete
vypáčit
34
vyvazovačka (R)
vyvazovať
vyvažovať
vyvedenci
vyvěřiť si
vyvésť (sa)
vyvésť sa (na kom)
vyvetiť (sa)
vyvětrať si hubu
vyvłáčať
vyvlécť (sa)
vyvlécť sa (R)
vývoz
vývrat
vývrať, -ek
vyvrátiť
vyvrátiť sa
vyvráziť
vyvŕbiť
vyvŕbiť sa
vyvrhnúť sa
vyvŕtaný
vyvŕzať
vyvŕznúť
vyvŕznúť (sa)
vyvřísknúť
vyvřiskovať
vyzajímať
vyžapłať
vyžať, -žnúť
vyžbrúňať
vyzbyť
vyždárať
vyždarovať
vyzdravnúť
vyždúrať
vyzdvihnúť
vyzeleňať
vyzerať (ze s.)
vyžgárať
vyžgemrať
vyzgłýňaný
vyžgráňať
vyžgŕňať
vyžgrněť
vyžgřaniť, -něť
šátek bílý vyšívaný
utíkat
ustavovat do vodorovné polohy
ptáci vyvedení z hnízda
vypůjčit si, vzít si na úvěr (dát na úvěr = "zvěřiť")
vyvést mláďata, vyletět z hnízda
pomstít se (komu)
vyprostit, vymanit, vysvobodit (se)
vymluvit se
vynášet, vytahovat (nahoru)
vyvléci (ven, nahoru); 2. vyprostit se
vysvléci se
úvoz
vyvrácený strom; 2. příkrý, křivý svah (kde se zvrací vozy)
vývrat, polom
vrátit drobné peníze; 2. vyvrátit, zvrátit
padnout naznak a zemřít (pejor.)
vypustit teplo častým otevíráním dveří
provést, udělat něco nepřístojného (Cos to vyvŕbíł!)
stát se (Nepřišéł, cosi sa mu vyvŕbiło.)
odvrhnout (se), zříci se (Vyvrhnúł sa ze svéj rodiny.)
vyvrtaný
vypustit teplo (častým otevíráním dveří)
uniknout
odejít, vyběhnout z domu (jen nakrátko), vytratit se, odejít
nepozorovaně (De sa enom vyvŕzł a.)
zaječet, vřísknout
vykřikovat, pokřikovat (hlučně)
vyšlehat, nabít, nasekat (někomu)
vyškemrat
vyžnout (srpem)
vyžbryndat
vydědit
vyšťourat, vyšťárat
vyšťourávat; 2. šťourat, rýpat, kritizovat
okřát
vyžďuchat, vytlačit, vystrnadit, vystrkat
zřídit, vystavět (chalupu, hospodu)
zazelenat se
vypadat
vyšťourat, vydrápat
vyškemrat, vyprosit
běháním, pobíháním unavený
viz "vyžgřaniť"
viz "vyžgrněť"
vyškemrat, vyloudit
vyloudit, vymámit
35
vyzgumať
vyžhrať
vyzíblina
vyzíbłý
vyzigliť
vyžihať
vyzimený
vyzimovaný
vyzimovať
výžinek
výžinka
výžinkář, -ka
výžinky
vyzír
vyzírať
vyžiť
vyžiť z choroby
vyzkusený
vyzłatěný
vyzlécť sa
vyzmětať
vyzpívať
vyzpovídať
vyzpytovať
vyžúchať
vyzunknúť
vyžuť
vyžuť sa
vyžúvať
vyžvachtať
vyzváňať
vyžvať
vyzvědovať
vyzvlécť (sa)
vyzvóniť
vyzyngať
vyzýpať
vzácná nevěsta
vzať
vzatek
vzátka
vzbĺknúť
vyzkoumat, prozkoumat
vyjíst, vypít (zhrub.)
vyzáblost; 2. vychrtlý člověk
vyzáblý, vyhublý, vychrtlý (od nemoci, bídy)
vymydlit, spotřebovat mnoho mýdla
pálit mrazem, studit větrem
vychládłý (světnice v zimě)
vymrzlý
vyhynout zimou
odměna najatému ženci v naturáliích
práce námezdná o žních (Šéł do Rakús na výžinku.)
velkostatku a najímá žnice (obv. z Valašska); za to dostává od
majitele obilí z každého 10. mandele, jímž platí "žnečkám a
žnečům"
žně
okénko vyříznuté do "łomenice" (různých tvarů)
vyhlížet, vyhlídat
vyjít s penězi
okřát
vyzkoušený
zlacený
svléknout se, vysvléci se (ze všech šatů, nebo pouze z kabátu)
konat ledabyle, nedůrazně (Všeckému jednak vyzmětá.)
vynadat
vyslechnout, vyzvědět, násilím přinutit k výpovědi, vyzpovídat; 2.
vyčinit někomu
zjistit, vyzkoumat, stanovit
vymáchat prádlo
vypít najednou, vyloknout
viz "vyžvať"
lézt ven, vysmeknout se (Podšívka sa vyžúvá z kabáta.)
vracet žrádlo na přežvýkání (u krávy)
vykecat
vyzvánět
vyplivnout
vyzvídat
svléci (se)
vyzradit; 2. roznést (pomluvy)
natlouct někomu
vyjít namáhavě do kopce
bohatá nevěsta
dát se, mít, vzít ("vzáł si za zvyk" - byl zvyklý; "vzała ho smrť" zemřel; "vzáł sa na vojnu" - dal se; "vzała chuť na zelé "- měla
chuť; "vzali to v řeč" - mluvili o tom)
tržba, zisk, kořist
užitek, prospěch, příjem z poplatků
vzplát
36
vzbúra
vzbúrca
vzděłaný
vzdorovník (Vi)
vzéjítý
vzhled
vzchod
vzíť
vzíť do špety
vzíť na paškáł
vzítý
vzkřiknúť
vzpříkať sa [v/f]
vžúvať
povstání
povstalec
obdělaný
vzdorovitý člověk
vzešlý
ohled ("v mnohém vzhledě" - v mnoha ohledech, případech)
východ (slunce)
vzít, odejmout
vzít mezi palec, ukazováček a prostředníček
vzít k vypořádání, k zodpovědnosti
vzatý
vykřiknout, vzkřiknout
vzpouzet se, vzpírat se, přít se
krmit zobákem (hołubi "vžúvajú" zrno holoubatům)