manuální Paterek

1
P
pabĺcať sa
pabłýňať sa
pabĺzňať sa
pabŕzňať sa, bapabúcať sa
pabúňať sa
pác
pac!
pácať
packa
packať, -kovať
packýňať
pácnúť
pácovať
pácovať sa +
paček
pačesí, -sy
pačesné
pačesné plátno
pačesný
pačísať, -kovať
pačíska, -ko
pačiskovať
pačiskové płátno
pačiskový
páčiť
páčiť sa
páčiť sa (ze s.)
pačkanica
pačmáky
paď
padáłky
padať
padéní
padnúť na połohu
padoł
pádoł
pádołať
pádołať sa
pádolina
toulat se
toulat se
potloukat se, potulovat se
matlat se, přehrabovat se v řídké špíně
lelkovat, potulovat se, potloukat se (potmě)
vzpouzet se
lák k nakládání masa před uzením
plesk! (Paci, paci, pacičky! Daj psovi pac!)
kouřit dýmku, bafat (silně)
rána rákoskou do dlaně
klopýtat
klopýtat, packat
uhodit, praštit, dát facku ("vyťať facku")
nakládat maso do láku před uzením
natírat se, vonět se
malý člověk
vlákna získaná při úpravě lnu
viz "kúdel pačesná"
plátno hrubší, z lepší koudele
koudelný, zhotovený z "pačesú"
vochlovat, pročesávat a urovnávat vlákna lnu na "ochli" před jeho
spřádáním (též "ochlovať")
druh lepšího konopí, lepší koudel
vochlovat, počasávat len nebo konopí
plátno z hrubší lněné příze
vochlovaný
vzpomenout si; 2. pamatovat si (Nemožu páčiť, jak to tedová było.)
klonit se k pádu (Vúz sa páčí.) ; 2. ustupovat od dohody, smlouvy,
brát slovo zpět (Páčí sa, nechce na to přistúpiť.)
líbit se
polévka z podmáslí
prsty neohebné, neohrabané
padlí
ovoce opadané ještě nezralé
patřit (Padá takéj do téj rodiny.) ; 2. dopadnout (Všecko padło na
horší.)
smítko (Ani do oka padéní.)
otěhotnět
údolí, dolina (která nemá východ)
dolík přirozený, svah prudký, jáma, strž
pádit přes dolíky, horempádem
jít, chodit klopýtavě po nerovné cestě
údolí hluboké; 2. prohlubeň v hoblovaném dřevu
2
pádołový
padúch
padúvka
padzgýňať (sa)
pagáč
pagáč kvakový
pagáč pohančený
pagáč šrotový
pagáč, -ek
pagáček
pagáža
pagnet (B)
pahnost
pahýl (B)
páchať
pachołčiť
pachołek
pachołský
pachořiť sa, bapacht
pachula
pajcovať sa
pajdať
pajeď
pajeděný
pajediť
pajeť
pajchovňa
pajchovňa (B)
pajšl
pajta (z rm.)
pajtáš
pajtášiť sa
pajz
pajza
pajzák
pajznúť
pajzovať
pakatel
pakla, -lík
pakostiť
pakoška
pakovať (sa)
neschůdný, prudce svažitý
padlý člověk, jinověrec, neznaboh
hruška (druh stromu)
jít přes překážky, belhat se, klopýtat
placka z "přesného" (nekvašeného) těsta
"pagáč" s přídavkem strouh. tuřínu
"pagáč" s přídavkem pohankové mouky
"pagáč" z hrubé šrotované mouky
viz "pagáč"
placka z nekvaš. těsta pečená na plotně
ničema, zlý člověk; 2. pakáž, sebranka (Vy pagážo rozežhraná!)
bajonet
nehet (Zašlo mu za pahnosty.)
kůl
dovádět, žertovat
sloužit na statku
čeledín u koní (Pachołci odchodíja ze služby o Ščepáně.) ; 2.
přípravek bednářský při sestavě "dužek"; 3. součást pružinového
soustruhu na dřevo
hodný, jadrný
zlobit se, durdit se
nájem (též "árenda")
přehyb zástěry, fěrtochu; 2. klín (v sedě)
natírat se, vonět se
kulhat
palčivost
rozhněvaný
zlobit se, hněvat se
šťovík
kadlub na dřevěných nožkách užívaný k primitivnímu vyvařování
prádla (voda byla ohřívána vkládáním rozpálených kamenů)
necky na vyváření prádla, vantroky
viz "máčka drobová"
přístřešek pro ovce v horách za deště; 2. koliba malá; 3. přístřešek
pro vozy, kůlna
panák nastrojený, fintil
nastrojit se, vyfintit se
úprk (Utěkali v jednom pajzi.)
špeluňka
starý nůž, kterým se odřezávají žabí stehýnka
odcizit, ukrást
utíkat, pádit, běžet bez oddechu
maličkost
balíček (fajfkového tabáku)
kazit
knoflík trojhranný placatý
balit se; 2. odcházet, připravovat se k odchodu
3
paladrán
paladzgovať sa
palagrám
palach
pałáňať
palandrovať +
palastiť
palaška
pałata
palavý
pałázgať
pałázgřiť
pałázňať, -łýzpalazór
palec
pálené, -ná
pálení
pálenica
páleník
pálenisko
pálenka
palérňa
palestra
palibrada
palica
palička
palička hołá
palička obutá
palihuba
palírňa
páliť světło
páłka
paloň (Vi)
pałoňa (F)
paloš, -laš
pałuba
pałuda
pałudovať sa
palúch
pálúvať
pałúzgať sa
pałúzňať (sa)
pałýzňať
pamať
kopec příkrý
potloukat se, toulat se, zahálet
posměta, nedbalec, pobuda, lump, rošťák
rákos, ratan (lýko rotangové palmy do výpletu židlí fy Thonet)
povykovat, vykřikovat, hulákat (též pałázgať")
pobíhat, mluvit pomateně
šramotit, rámusit
rákoska
palanda, dřevěná "pohrádka" ve chlévě přivěšená ke stropu v níž
spávala služebná mládež
vřelý, horký
láteřit, křičet, povykovat, hlučet
hulákat
křičet, vykřikovat, hulákat; 2. pozpěvovat (hlučně a falešně)
slunečník, deštník (též "parazól")
palec vídeňský (12 čárek) = 2,63 cm; 2. palec český = 2,46 cm
pálenka, ovocný destilát
žáha
zem vypálená, neporostlá; 2. viz též "palérňa"
uhlíř nebo "sałajkář"
vypálený les, spáleniště
pálenka (málo užívané, obvykle "gořałka")
palírna kořalek z ovoce
pálka (též "čabák")
zelí hlávkové vařené, hojně opepřené
hůl, tyč; 2. tlouk, nástroj z bukového dřeva ("hrč" s topůrkem) jímž
se tlouklo na klíny
hůl, hůlka; 2. násadka na pero; 3. stvol
palička k cimbálu bez potahu
palička k cimbálu potažená vlnou nebo kůží
pohanková polévka zasmažená (též "chudačka")
palírna kořalky
svítit
hlavička (špendlíku, hřebíku, sirky, lnu ap.); 2. knoflík u blůzky; 3.
hlavička pyje
hlupák
mamlas
šavle
podlážka na níž se prosívá pohanka
tulák
toulat se
horská paseka, pastvina; 2. pouzdro kožené na poraněný prst
pálívat
viz "pałúzňať sa"
toulat se (bez cíle), vandrovat (po okolí)
hulákat
paměť
4
pamatať
památečný
pamatovať sa
pámbíčkova ovečka
Pámbú opatři!
Pambuchraň!
pamela
pamětať sa
pampeluša (Vi)
pampúchy
pamučka
pamuk
pamukový
panáček
pancíř
pančava
pančucha, -čopančuchář, -čopančuchy ubírané
pane!
panchart
panchartka
pani
páni
paník, -ček
pánisko (Vi)
pániť sa
pánky
panoha
panovať
pánská klučka
panské
panščiť sa
pant
pantáč
pantať
pantať (sa)
pantáta
pantla (M)
pantoček (F)
pantok
pamatovat
památný
dávat si pozor, uklidňovat se (Pamatuj sa!)
slunéčko sedmitečné, beruška
Bůh opatruj!
Bůh opatruj!
neštěstí
pamatovat si
pampeliška
těsto ze syrových brambor opečené
sukně bavlněná široká modrotisková
bavlna; 2. niti bavlněné růz. barev k vyšívání
bavlněný
kněz, katecheta (řím. kat. církve)
věchet z kovových řetízků, kterým se drhl kotel
hospoda zájezdní
punčocha (Má vole jak pančuchu.)
punčochář
punčochy pletené, valchované, faldované, 1 1/4 loktu dlouhé ("na
modro barvené" k ženskému lidovému kroji), (též "uběračky,
natahačky")
citosl. vyjadřující podiv
člověk, dítě (bez dobrých vlastností), lump
ovce různě křížená (nešlechtěné rasy)
paní
vrchnost
viz "janek"
pán, šlechtic (úmyslně ubližující poddaným)
dělat pána (Šak ty dopáníš!)
vzpřímeně, na zadních nohách
hlavní haluz stromová; 2. strom s více vršky; 3. berla
být zvykem, trvat
klika u dveří úřadu
pole patřící panství; 2. robota
hrát si na pána
stěžej (u dveří, okna ap.)
bídný krejčí nebo švec; 2. mluvka, tlachal; 3. kdo se potácí; 4. kdo
se mýlí ("pance")
plést, šít; 2. mýlit se; 3. mluvit hlouposti
plést (se), motat (se); potácet se
pantáta (tak byli oslovováni poze zámožní židé, kteří nechodili
skupovat po chalupách "sthare medvede" a "sthare syny" (měď a cín)
viz "pentla"
pantok malý
dřevařská sekera s dlouhým topůrkem užívaná při těžbě dříví, štípání
a hrubém tvarování dřeva
5
pantok zapořitý
pantúček
panule mn.
pánva
pánvica
pap
papagáj
papěna
pápení
pápěří
pápež
papícať
papírek
papírňa
papírňák
papłanica
papłanina
papłať
papłavý
paplena
paplúch, -cha
papraď, -dí
paprádka
paprať sa
paprátka
paprč, -ča
paprčiť sa
paprikáš
paproš (B)
paprsek, -stek
papřica
papú
papuča
papučář
papuče
papuče robské
papula
papulovať
pár
pár
para
pantok silný, klín (ke štípání silných polen)
sekera s úzkým ostřím a kratším topůrkem užívaná na hrubší
tvarování dutin
hrušky druh
pánev
pánev; 2. součást ručního "mlýnca" (ložisko vřetena)
škrobová směs
papoušek
pokrm kojenců (z másla, mouky, cukru)
poletující zbytky hořící slámy při požáru
peříčko, jemné peří
papež
jíst, papat (v dět. mluvě)
zlatka papírová
papírna, výrobna dehtové lepenky
ořech vlašský s tenkou slupkou
smíchané jídlo; 2. "kyselica"
míchanina (nevzhledná)
patlat něco (z těsta, bláta); 2. mluvit nesrozumitelně (Ty papło!)
mazlavý (kaše)
kaše moučná (pohrdlivě)
nešika
kapradí (též "papradina, paprádka")
kapradina
přehrabovat se, přehrnovat, babrat se
osladič - oddenek (Polypodium vulgare)
ptačí tlapka s plov. blánou; 2. noha, ruka, pazoura (pejor.)
(Zatřepáł paprčama - umřel.)
vzpěčovat se, zlobit se, durdit se, rozčilovat se, vzpírat se (hrubě)
brambory na paprice
tabák
paprsek (část ruč. stavu, který přirážel útek)
destička, jíž je nesen "běhún v žrnoch"
jídlo (v dět. řeči)
valašská obuv z bílé nebo "buré huně" lemovaná ozdobnými okrajky,
zapíná se na boku na "haklíky" (díly: "kopýtce, čépka, ohřebéłko,
zápatí, hazuška, haklíky, podešva") ; 2. balíček zápalek; 3. nekňuba,
hlupák
výrobce papučí
papuče, soukenná obuv (druhy: "knoflíkové, haklíkové, ringlové,
štybétky, komótky, čérné s bílú podešvicú")
obuv ženská ze sukna, později i šněrovací
huba vypasená, obličej (české "dršťka")
nadávat, hubovat
několik
pár, dvojice
pára, výpary; 2. síla (Ten má ale paru!)
6
pára
paradajka
parádnica
parádný
paramít, -ka (M)
paraplé
paratiť
parazól
pardus
parhún
parchot (Vs)
parízky (B)
parkán
parkánek
párník, -nica
párný
parobek
parochňa
parochniť, -uchparojek
párovica
párovňák
parsún
parta
partyka
páru
paruchniť
párukráť
parysky (F)
pařák
pařatiska
pařéní
pařenica
pařenka
pařiť
pas
pasácká strava
pasár, -ry
pasečan
pasečisko
paseka
pár (dva)
rajské jablko
žena, která se ráda strojí
pěkný, nádherný
ostrev, kůl s dlouhými výčnělky na sušení sena, jetele (viz též
"ostrévka")
deštník
řádit, dělat škodu, poskakovat, dovádět, provádět z bujnosti různé
kousky
deštník
výprask na pamětnou (u hraničních kamenů); 2. rys
neúrodné místo, krajina
přezdívka židům
polobotky
ohrada z prken
viz "krchánek"
druhý do páru (tanečník, tanečnice)
sudý
nedospělý mládenec
paruka
tvořit
roj z roje téhož roku
viz "opáłka strakatá"
druhý tanečník v páru (též "párník")
podoba, vzhled
čelenka (součást kroje družiček)
hůl
pár, několik
kutit, zabývat se různou drobnou prací, šoukat se
nekolikrát
mužská i ženská pérka (druh obuvi)
kotel na vaření brambor
pařáty
tepelná úprava dřeva v peci nebo ve vřelé vodě
pařená tráva, plevy, ohrabky dobytku
řezanka smíchaná s "ohrabky", spařená vodou
rozehřívat surovinu na "osnovy, lyka a obłúky" při výrobě opálek
průsmyk, horské sedlo; 2. povolení k prodeji dobytka na trhu
jedlé plody a části rostlin na pastvištích
(jako např. "bukvice, čérné maliny, čučorky, hafery, maliny,
hłožinky, jahody, jehlice, kozí brady, kozí másło, léskové ořechy,
paprátka, patáčky, pcháčí, ščovík, šipinky, zajačí zelé") v různém
místním pojmenování
odvážný kousek, skopičina, neplecha
pasekář
horská pastvina se stromy
paseka, lesní samota; 2. pole patřící k horské chalupě
7
pasekář
Pasekáři
paseky
pasíčky (M)
pasínčák
pasínek
pasírovať
paskuda
paskudiť
paskudník
pasmínka
pasmo
pasnica
pasný
pasovať (z n.)
pasovať sa
pásť (po kom)
pásť koně
pást si hubu (Z)
pastorek
pastorkyňa
pastrk, fa- (Z)
pastucha
pastýrňa
pastýř
paša
paščeka
paščekovať
pašer
pašklín
paškřivec (M)
paškuda
paškudiť
paškudnica
paškvíl
pašma
patáček
patáčky
paták
paták
paťavý
patažírovať
patěna
obyvatel samoty
Valaši z horských oblastí hukvald. a těšín. panství
skupiny chalup na kopci, lesní samoty
pastviny
strom rostený mimo les
paseka, pastvisko
přidávat, cpát, protlačovat; 2. nadržovat
rošťárna, lumpárna, nepřístojnost, škoda; 2. rošťák, darebák,
nezvedenec
vyvádět, zlobit, tropit neplechu, dělat rošťárny; 2.pomlouvat, tupit
ten, kdo dělá škodu
nit svazující "pasma" lnu
24 ovinů příze kolem motovidla (20 "pasem" tvořilo "łokeť", což
bylo asi 1000 m příze)
dětské šaty
dobře se pasoucí
slušet, padnout; 2. souhlasit (počtem); 3. hodit se, být vhod
zápolit, zápasit; 2. "natáhať sa" (se dřevem)
hledat někoho, číhat na někoho
ležet na břiše
vadit se (s někým)
chovanec
pasačka
špatné pole na kopci; 2. pasteh, stehovací šev
pasák, valach
pastouška
pastevec
pastva
ústa, huba, tlama; 2. tvář (pejor. )
hubovat, vadit se, láteřit, lát, nadávat
pašerák
klín na upevnění kosy ke "kosisku"
lišák, šelma (člověk)
zlomyslnost, nezbednost
provádět něco nekalého, škodit, pást na cizím
ovce zabíhající na cizí pastvu
urážlivý výsměch; 2. nepodařená napodobenina
pouzdro
tabletka
slez okrouhlolistý (též "patáčí, soplavé patáčky, páteřčí, pagáčky,
pecénky, (pámbíčkú) chlebíček, chleba, buchetky, kołuška, tvarúžky,
syrečky")
pětikrejcarový peníz, mince měděná
hrnec hliněný na 5 žejdlíků
šmatlavý, kulhavý
kuchat, vyvrhovat (zvěř)
laň (v myslivecké řeči)
8
patent
patentářka
patenty
patěpa
páter
paterka
páterka (B)
páteřčí
páteře mn.
patírka
patírka německá
patírka vałašská
patiska
patka
patła
patłať sa (v čem)
patłucha
patra
patrafíra (B)
patrniť sa
patróla
patrón (z n.)
patróntaš
patrýbať
patřiť
patřiť sa
patyk
paučina
paúk
paúz
paúzňák
pauzovník
páví kura
pavłač m
pavłáčka
pavrchlí
pavuza
pazderňa
pazdeří
pazdírky
pažerkovať
pazgřál
pazgřivec
pazgřoň
pažítka
paznecht
dekret
klevetnice
pomluvy, klevety
žvást, plk
kněz
hedvábná pentle k "frydce"; 2. sbírka kázání (patero knih)
růženec
slez okrouhlolistý
ozdobný pás s "kotúłkama" na koňském postroji
lavice na vytírání lnu s dvouzubým víkem; 2. žena hubatá
patírka s dvouzubým víkem bez nožek
patírka na samorostlých nohách
sukně batistová
část kosy, jíž se tato upevňuje ke "kosisku"
babral
babrat se (v něčem)
tulák
část podstřeší ve stodole nad mlatem
předák, vedoucí prac. čety
stávat se zřejmým, známým
vojenská hlídka
náboj, patrona; 2. patron
schránka na náboje
jíst hltavě
být povinen
slušet se, být správně
větev hrubá, poleno
pavučina
pavouk
bidlo, kterým se přitahuje seno nebo obilí na žebřiňáku
viz "pauzovník"
provaz, řetěz na utahování "pauzu"
pávice
balkon dřevěného domu, kůr
viz "podsínek"
kopeček, výšina
viz "paúz"
místnost na lámání pazdeří ze stonků lnu
dřevnaté úlomky stonků lnu
trdlice na len
s chutí pojídat
viz "pazgřivec"
člověk bezcharakterní, svéhlavý, vzdorovitý, lump, podvodník,
nezvedenec (též "pazgřoň, pazgřál, pazgřáň")
viz "pazgřivec"
pažitka, česnek pažitka
nehet (celý); 2. darebák, lump
9
pazucha
pazúr
pazúrek
pazúry mn.
pčkať, pčipčknúť (si)
pec
pecák
pecák
pécek
pecen
pecének
pécka
peckovitý
pecník
pecnové sádło
pecnové zelé
pecnovší chleba
pecovina
pecúch
peculatý
pečák
pečeňák
pečeňáky
pečeňáky v koži
pečénka
pečénky
pečetiť
pečka
pečky
pedýntr
pedýntrovať
pěha
pěhavý
pěch (R)
pěchem (R)
pekaňa
pekaňka
pekárka
pekárňa
pekliť
pekliť sa
paže
nehet (jen špička), dráp; 2. prst (pejor.) ; 3. sketa
lecha, hájová bylina
drápy, nehty; 2. ruce (pejor.)
kýchat
kýchnout (si)
pec sloužící k pečení chleba i vaření na otevř. ohni (ve st.
chalupách celá stavěná ze "slínovačky", později byly základy z
kamene a komín z vepřovic; části pece: "pec, pécka, ohnisko,
zápéčko") ; 2. kachlová kamna
koláč pečený v peci potřený švestk. povidly
??? ("pecák v peci"
pec malá, kamínka
bochník
hrouda ovčího sýra
výklenek nad "kútkem" (k uložení "solnice a sirek"); 2. malá pec
(obv. v "sušírni")
sukovitý, prorostlý suky ("peckovitá kłada")
pecen
sádlo z vnitřností
listy zelní horní velké
chléb pečený v domácí peci
materiál z rozbořené pece
otvor pod pecí; 2. pecivál
červenočerný
viz "pečeňák"
brambor upečený
brambory škrabané a při vaření v peci opečené shora
brambory pečené ve slupce
pečeně (Žhráł by samé pečénky.)
zabijačkové pochoutky
tvrdit, prohlašovat, potvrzovat
křížala; 2. malé, tlusté děvče
ovoce pečené
sluha
posluhovat
piha
pihovatý
pěší chůze
pěšky ("íť pěchem")
litinový nebo kameninový pekáč
pekáček
pec
pekárna
zlobit, otravovat; 2. spílat, nadávat; 3. dovolávat se pekla (pro
koho)
zlobit se, vést hádky a spory (s kým)
10
pekło
pekło, -kéłko
peklonoš
pěkňučký
pěkný
pelášiť
pelcoch
pelech, -och
pelešiť sa
pelešstvo
peň
peněžatý
peněžitý (M)
peníze
penížky
peňka
peňky
pentla
pépať
Pepek, -čisko
peprnáč
peprný
peprný syr
pěra
pere do sebe
pere ním
perečina
pergament
pérko (B)
perlica
perlíček
perlík
permutr
pérňa (Vi)
pernactvo
pernica
péro
perpentykl
perpét, -ek
perpetín
peršavý
perše
peršena (B)
perútka
hádka, zloba
otvor do pece; 2. prohlubeň před pecí
člověk způsobující mezi lidmi rozepře
hezoučký
hezký, pěkný; 2. ale i ten, kdo dělá něco nepěkného, nedovoleného
(Ty si ně pěkný!)
utíkat
veverčí vývleč, sklad
místo pro přespání, pelech, doupě
válet se v pelechu, peřinách; 2. být nevěrný, mít pletky
smilstvo
pařez (části: "kúra, běl, červeň, stržeň")
zámožný (Dostane robku peněžatú.)
výnosný, dobře placený ("peněžitá práca")
cena (Za ty peníze je to drahé.)
plod slézu přehlíženého
místo mezi podstavcem lavice a zdí; 2. noha lavice (pův. skutečně
peň)
snopky v dolní části "kołku" postavené do kříže přes "králíka"
stuha, mašle (do vlasů, k obojku "košule")
kouřit, bafat ( z dýmky)
Pepík (zhrub.)
viz "mléč" (ryzec peprný)
palčivý, štiplavý (ovčí sýr uleželý)
viz "brynza"
taštička s povidly
jí nezpůsobně
má padoucnici
kapradina
pergamen
kytička za kloboukem
spodní kámen na "šupiňáku"
nebozez malého průměru
kladivo kovářské velké; 2. tenký nebozízek
perleť
část stodoly
pernaná zvěř, drůbež
mísa hluboká; 2. mísa k míchání indiga; 3. nádoba na močení kůží
u ševců; 4. díra ve zdi; 5. květináč
řezný profil na koncích "strúžku"; 2. ocas zaječí (v mysliv. řeči)
viz "perpét"
kyvadlo, nepokoj (hodin)
terpentýn
pihovitý, skvrnitý
pihy (velké)
kráva červenobílá
peroutka na pomašťování; 2. větvička rozmarýnu, petržele ap.
11
pěry
pěry (B)
peřák
péřák
peřej (M)
péření
péří
péřiť sa
peřoň (Vs)
peřoniť sa (Vs)
pes
pěsnička
pěsničkář
pěsnútka
pěsť
pěstovať
pěstúna, -túnka
pestvo
pěšačky, -šáry
pěšo
Pešt
Pešť
pešunk
pěták
pěťák
pětigroška
pětichuťa
pětinka
pětítka
pětník
petrolejína ž (M)
petrolín
petrolínka
petrólka
petrova húl
Petruša, -ška
petruželé
pevno
pevný
pevný
pcháč, -ál
pcháčí
pchálí
knedlíky kynuté (též "balóny" )
taštičky plněné povidly, omaštěné a posypané mákem
přepažená půda
hřebík na zatloukání prken na "péření"
veřej (na vratech)
přepažování prkny (na půdě)
pero železné na kolovratu
obrůstat peřím, ale i pelichat
člověk vypínavý, pyšný; 2. ten, kdo má opeřený klobouk
vypínat se
pes (Dyž pes v noci vyje, vyblákne nede oheň.) ; 2. brzda u vozu (též
"sviňa")
píseň, písnička
písničkář
šátek, ve kterém se chovalo dítě
prastará, domáckými výrobci dřevěného nářadí užívaná míra v délce
šířky pěsti (asi 10 cm)
chovat, nosit na rukách (kojence)
pěstounka, chůva
darebáctví, lumpárna, neplecha, klukovina, taškařina, ničemnost
sáně ruční malé
pěšky
hlavní město Uher
Budapešť
násep
nůž za 5 krejcarů
bankovka pětizlatková
šestikrejcarový peníz (též "šestka")
mlsoun, vybíravý člověk
desetihaléř, "pětník"
bečka pětivěderní (tak i "šesterka, sedmerka, osmerka, desítka")
viz "pětinka"
petrolej
petrolej
petrolejová lampa
petrolej
divizna
Petronila
petržel zahradní
pevně, účinně
pevný, silný, svalnatý ("pevný chłap")
metr kubický narovnaného dřeva bez mezer
bodlák, pcháč rolní; 2. kdo rád popichuje a popouzí
pupava bílá, její dužnaté lůžko (též " picháč, pcháč, maso, vraní
maso, vrana, chlebíček, zajačí chleba, kozí chleba, boží chleba,
řepka, řekvička, řekva, małé kváčky, ořech, mléčňák")
všechny druhy bodláčí
12
pchať
pchavka [v/f]
pchavý
pchláčí
pchnúť sa
pchý!
pickovina
pícník
picovať statek
pičurka
pičúřiť sa
píď małá
píď velká
píďałka
pídiť
píďka
piglovať (z n.)
pihy!
pích
pícha
pichať
pichláč, -čí
pichlať
pichnúť
pichnúť sa
pichovať
pichýcnúť
pijáček
pijačka
pijáčka
piják
pijaný
pijatyka
pijavica
pík
pikart
píkať (sa)
pikř
piksla
piła
pilamp
piléř
strkat, vsouvat, cpát, zasouvat, píchat, vtlačovat
osten na bodláku
pichlavý
bodláčí
píchnout se
fuj! (Haňba, pchý!)
svíčková pečeně
kůlna pro uschování píce
chovat cizí dobytek (pouze pro krmení a pastvu)
malá muška
pitvořit se
hrubá míra "od ruky" v délce vzdálenosti mezi rozpřaženým palcem
a ukazovákem
hrubá míra "od ruky" mezi rozpřaženým palcem a prostředníkem
housenka (druh)
tryskat slabým pramínkem (ze sudu, ze stěny, ze země)
míra "od ruky" (od palce ke konci ukazováčku)
žehlit; 2. souložit (přenes.)
čehy!, nalevo! (pobídka kravskému potahu)
hřídel s příčkou a klikou, který se pootáčí, aby se nepřipálilo dno
kotle při "smažení trnek"
halapartna, píka
píchat, bodat
bodlák, bodláčí
mačkat, mazlit (kočku, kůzle, štěně ap.)
vecpat, dát do, strčit, vstrčit (Pichła mu dvě šestky.) ; 2. píchnout; 3.
udat; 4. dát tajně, podplatit (Pánom neco pichli a nešéł na vojnu.)
píchnout se, bodnout se; 2. vměstnat se (Všeci sa za stúł
nevpichnú.)
pěchovat
píchnout, bodnout (Pichýc ho!)
hrnek na pití
pití, zadina s vodou rozmích. (pro prase)
alkoholička, často opilá žena
opilec, pijan, alkoholik; 2. klíště; 3. papír savý; 4. hltan
opilý
opilství, pití nezřízené, pitka
pijavka
stavítko vody u "zástavy"
kacíř, heretik
vyzvídat, vyptávat se
úder, rána; 2. šňupnutí tabáku
krabička
pila oblouková; 2. pila rámová; 3. továrna na řezivo
míč z hader
pilíř
13
píliť
piłka
piłka mlsná
piłka obłúčka
piłka šráková
pilka závłační
piłky
pilnica
pilno
pilovny (F)
piluna
pimprla, -acko
pinkať
piňkava
pinkl
pinožiť sa
pinta
piovár
pípať
pípec
pipinka
piročka
pirť, -ťa
pisákový
písáky
písaný
písať
písátko
písečný kameň
pískať
pisklavka
piskor
piskoř
piskotať
písma mn. +
píst
pistrula
pistula
pistula
píščal, -čel
píščała
píščała přebírací
píščałka
spěchat
steh okrajový ("klikatka, špičaté zúbky, małé v")
pilka tupá
pilka oblouková
pilka stolařská (součásti: dva šráky, příčka, šnúra, šlahúnek, piłka,
rúčky")
pilka stolařská
tanec (druh)
nástavba pily "vałašky", v níž byly řezány klády na jednolistové
rámové pile
naspěch, nakvap, honem (Poď pilno!)
pilný, přičinlivý
pilous ?
loutka, pimprlátko
pípat, tikat
pěnkava
batoh, tlumok
namáhat se; 2. vypínat se, vyšlapovat si (hrdě); 3. snažit se marně (i
na to, nač nestačí síly)
svatební stuha ženicha s třásněmi na koncích
pivovar
pískat (o kuřatech, ptácích apod.)
tipec
kuřátko; 2. žen. pohlavní org. (v dět. mluvě)
???
pěšinka horská
proužkovaný
kalhoty cajkové
napsaný, zaznamenaný, kreslený
psát
tužka, pero (něco na psaní)
pískovec
pískat
škvor
píšťala dud (náustek z brku)
černá myš
popiskovat
knihy náboženské
destička s rukojetí k vytloukání prádla při máchání
bílá ovce s drobnými tečkami kolem huby
pistole
postila (kniha, obsahující výklady a kázání na výňatky z evangelií a
epištol)
kost holenní
píšťala, flétna
píšťala šestidírková
sklenička s dlouhým hrdlem (Dáme si enem po píščałce.)
14
píščałka, -ełka
píščały a trúby
piščať
piščavý hlas
píščełka
piščeť
piškóty
pištěť
piť hłuboko
pitačka (ze s.)
pítať
pítať sa
piterka (Vs)
pitivo
pitka
pitulnik (F)
pitvor
pitvora
pizda, pypizdra
pizdrať (sa)
pizdřiť (sa)
pízdřiť, pízg- sa
pižgoř
pízgřiť, -dřiť sa
pižłať
piznúť
pjačať
pjadéłko
pjádliť
pjádliť sa
pjádło
pjať
pjať sa
pjatro
plac (z n.)
placek
placúch
píšťalka
nástroje hudební pastevecké (viz též "blizňata, fúrije, gajdica,
gégałka, jednoručka, koncovka, moldánky, okarýna, pastýřský roh,
píščała přebírací, sałašovka, trembita")
prýštit (tenkým "cicúrkem")
alt, ženský hlas
sklenička vysoká úzká na kořalku
popiskovat; 2. brečet (Proč to děcko tak piščí.) ; 3. pištět, ječet,
křičet leknutím (o ženách)
piškot
řinout se, téci pramínkem, prýštit (velmi slabě)
pít hodně (Napij sa hłúbjéj! - napij se víc)
prosba o sousedskou výpomoc v neštěstí; 2. žebrota
prosit o výpomoc, žebrat
ptát se, tázat se
ras
pití, nápoj
vlažná voda s moukou jako pití dobytku, okal
ubožák
mlýnice
nůž viklavý
ženské pohl. ústrojí, vulva; 2. hlupačka (pejor.)
břídil, mazal
šťourat, dloubat se v něčem
líčit (se), mazat (se), matlat se; 2. piplat se
babrat se, piplat se, matlat se (v bahně, v jídle) (Enem sa v tem
pízdří.)
piskoř
viz "pízdřiť sa"
řezat tupým nožem
udeřit, uhodit, praštit (kamenem, rukou, někým o zem)
úzce obepínat, být napnutý
šaty upjaté, přiléhavé (obv. dětské)
šplhat, přeskakovat (na stromech)
napínat se, vypínat se (Pjádlíł sa po jabku.) ; 2. vzpínat se, dychtit
(Pjádlili na to oba.) ; 3. vychloubat se (Ale di, nepjádli sa.)
deska, na níž se napíná sňatá kůže; 2. rám, na který soukeník napíná
sukno
hnát se v práci
pnout se, napínat se
viz "lešéní"
místo; 2. manipulační plocha u pily ke skladování klád a desek,
tovární dvůr
1. placka z mouky a vař. brambor pečená na plotně; 2.placka ze
strouh. brambor pečená na pánvi
placek (velký koláč)
15
płač
płačka (Vi)
płačky
płačky mn.
płahúňať, -hý- (sa)
płáchať
płachavý
plachetka
płachta
płachúty mn.
płaň, -nisko
płaná trnka
płaňava, płápłanina
płanisko
płaniť
płánka, -ňka
płánkový
planta
plantała
plantať
plantať sa
plaňťucha (Vi)
płanuška
płanušky mn.
płápołať
plaskatý
plásknúť
płášč (Z)
plaščiť
płat
płat valašský
płátenkář
płátěnky
płátež
płatiť patama
płátno plné (J)
płatný
płavastý
płávka
pláč
žena uplakaná, ufňukaná
s pláčem
místo, kde voda ze země proráží, "slzí"
vystupovat s námahou, jít do kopce
vytřepávat, vyprášit; 2. poletovat vzduchem (Péří płáchało po
izbě.) ; 3. mávat (křídly, plachtou ap.)
snadno se plašící
viz "obrus"
prostěradlo (z hrubé lněné příze); 2. trávnice; 3. pruh plátna s pásem
výšivky ve středu (jako obřadní část kroje nevěsty)
třísky odpadávající při strouhání šindele
vrch holý, planý
viz "płánka"
plané, neúrodné pole, louka
nechutné plané jídlo; 2. neúrodné pole
suchá neúrodná paseka
mýtit
pláně, planý strom i plod
vařený z planého ovoce
halena
popleta, tlachal
mluvit nesmysly, blábolit (Co to planceš?)
motat se, plést se, překážet (mezi nohama); 2. mluvit nesmysly,
mýlit se; 3. jít nejistým krokem, motat se (Já sa do teho neplancu.
Neplantaj sa tu! Odkáď sa planceš?)
zmatkář
viz "płánka"
ovoce z planého stromu
vlnit se ve větru (Pentle od ní płápołały.)
plochý
plácnout (též "pleščiť)
plášť
viz "pleščiť"
sedlo z plátna (k vyztužení "košule" na ramenou)
poplatek vrchnosti za pastvu ovcí (každá desátá ovce nebo peněžitý
plat 1 zl 30 kr)
obchodník podomní s plátnem
kalhoty letní z ručně tkaného hrubšího plátna lněného nebo
konopného; 2. podvlékačky
platba, placení
utéci bez placení
plátno hrubé
užitečný, hodnotný (Pecen chleba je płatnější, než hrnec zemňákú.)
plavý
plavení dříví
16
plazatý
plázgať
pláziť
plcák
plcať
pĺcať
pĺcnúť
pĺcnúť (si)
pleca
pleco
pléhniť sa
plehnúť sa
plech
plecháč
plechová muziga
plechúvky
pleják
plekání
plekať
plemenica
plemenitý
plen
pléniť
pleskač
pléskať
plésknúť (si)
plesnivina
pleso
pleščiť
pleščiť sebú
pléšek
pléška
pletařka
pletenica
pletka
pletkařina (B)
pletky (J)
plevinec
plevňa
plezírovaný
plezmera
plezmero
plícník
plichtiť sa
pliska
rozepnutý pod krkem
pleskat
nahlížet zvědavě (Plázili jim do oken.)
malý bič
práskat malým bičem
kálet (o drůbeži)
plácnout; 2. říci něco nemístného
dát si porci zelí na talíř
ramena
plec, maso z plecka
růst, rozrůstat se (plevel)
množit se (Vyplehło sa všelijakéj žúžele.)
list ruční pily
hrnec plechový
dechovka
rukavice s dlaní pokrytou smolou
koš na plevel
pomoc při sání sotva narozeným kůzlatům nebo jehňatům
pít z vemene, cicat; 2. kojit, napájet mlékem (dítě i dobytče)
(Poplekaj to małé.)
ovce plemenná
plemenný
zajetí, drancování
rozmnožovat
deska s rukojetí na vytloukání prádla při máchání
tleskat; 2. mlaskat (o blátě)
plesknout (si), plácnout (si), dohodnout se
plíseň
jezero, tůň
udeřit, zabít (Zapleščím ťa!) ; 2. tlesknout, plácnout; 3. kulit oči
(Vypleščíł oči.)
spadnout, praštit sebou na zem
plíšek; 2. plech na pečení (kulatý)
smetánka lékařská, pampeliška; 2. kociánek dvoudomý
vypletačka nábytku
vánočka
cetka, věc vadná či bezcenná, zbytečná; 2. pomluva
pomluva
smyčky, oka na zvěř
viz "plevňa"
místo na plevy ve stodole
raněný
žena líná, hloupá; 2. zlý duch
košile na prsou rozhalená (Chodí s plezmerem.) ; 2. hlupák
plícník lékařský
???
konipas; 2. viz také "bliskula"
17
pliskula (B)
pliskýř
pliskyřica
plkať
plkoš
plkotať
plky
płocháň
plonkovní
ploskačka
ploskatý
płoščica
płoščina
plpa
pĺpať
plponiť
plpotať
plsť
pĺstka
plť m/ž
plťa mn.
plťař
plúca, -čiska
plucar
plucka, -ák
płuháctvo
płuhák
płuhava
płuhavý
pluják
plundra
plundrovať
plundry
plusk
pluska
pluskanec
pluskať
pluskavica
plúsknúť
plúšč, -če
pluščať
pluščiť (F)
pluť
płuť
pluť, -výcať
pluta ž
plutař
děvče, které pokukuje po chlapcích (též "bliskula")
puchýř, mozol
pryskyřice
nezávazně rozmlouvat
mluvka
mluvit rychle, pomlouvat, tlachat, plkat
široké kalhoty
nůž kapesní (druh)
lichý, nadměrný
láhev plochá, kapesní
sploštělý
rozmarýn ? (nosila se za kloboukem)
pláň, vysekaná planina
rozvařené jídlo, hustá směs (Šišky sú na plpu.)
pěnit varem
plkat
vřít bublavě (kaše při vaření "plpoce"); 2. plkat, tlachat, žvanit
sádlo "svíží" vepřové (při "połtě")
klobouk nízký s úzkou střechou (též "hucáň")
vor
vor
vorař
plíce (Mám už plúca hrubě chachravé.)
džbán hliněný
nádoba plochá s úzkým hrdlem, sklenice baňatá
plazi, hadi
puška předovka (lehčí hákovnice); 2. puška portášská
deštivé počasí
deštivý ("płuhavá zima")
plivátko
coura, běhna
ničit
všední, obnošené kalhoty
kapka deště velká
kapka ("pluska krvi, plusky déščové")
stříkanec ("pluskanec připlusknutý")
kapat; 2. luskat na prsty
viz "pluta"
upadnout s plesknutím (Vajco plúskło na zem.)
plískanice, nepohoda, období dešťů
viz "pluskať"
udeřit (koho čím)
plivat
plout, plavat; 2. vor
plivat
déšť vydatný, deště dlouho trvající
vorař
18
plutavá zima
plutiť
plutovina
pluty mn.
pluvanec
pluvať
pluvnúť
pluvýcať
plúza
płužňata
płužné kolca
płužný
płydina
płýtký, -o
plza
plzák
plzák (Z)
plzaňa
plznúť
pňák
pní
pníčí
pník
pnúť (sa)
pňúvka
po dobréj
po dobroti
po domajšku
po duši
po havačky
po hustu
po kolensky
po letňu
po menšu
po měscky
po našem
po nedělňu
po nevímkom
po ňuchu
po obličeji
po paměti
po pěti
po práznu
po ptaní, -ňú
zima deštivá, blátivá
pršet (dlouhou dobu)
viz "pluta"
deště dlouho trvající ("jánské pluty")
plivanec
viz "pluť"
plivnout
plivat
blůza (halenka je "kabaňa")
viz "płužné kolca"
plužná kolečka k nimž se připojuje pluh (souč.: "oska, 2 kolca,
podjížďa, klúčík, lušňa, poduška, zdvihák, kramlička, glámka, oka,
váhovisko, pútko, křížík, 2 brca, švořének, záosek, pásek, zděř,
húžva, kłanička")
pluhový
mělčina
mělký, povrchní, nehluboký, -o
druh pískovce
starý ušpiněný klobouk
klobouk s nízkým rovným dýnkem
houba nejedlá (na Val. jakákoliv nesbíraná)
línat, pelichat
peň
dřevo z pařezů
mýtina s menšími pařezy připravovaná pro roli
kmínek, peň malý
napínat; 2. vypínat se, pnout se
viz "kołopénka"
po dobrém, dobrovolně
po dobrém
po domácku
středem prutu nebo kmene děleného na dvě poloviny
čtvernožky
hustě, na husto
po kolenou
po lehku, letně
menším dílem (Nech aj druhým, ber si po menšu.)
po městsku
na náš způsob
v nedělních, svátečních šatech
nevím po kom
po čichu
v obličeji
zpaměti, potmě, bez dívání
obdržet trest (Budeš sa měť po pěti)
s prázdnou, s nepořízenou
po žebrotě
19
po rovni
po słúnku
po sprostu
po staršu
po svojsky
po téj
po tem
po tenku
po tolkých dňoch
po troše
po úkrademky
po všedňu
po vúli
po za
po zadky
po złéj
pobaba
pobádať sa
pobava
pobečať si
poběhaj
pobékávať
pobesedovať
pobíjačka
pobíják
pobírať sa
pobízačka
pobízať
pobłan
pobłan, -laň
pobłaňový šindeł
poblemblať
pobłúdiť
poboček
pobočky mn.
pobodnúť (M)
poborúchaný
poborúchat
pobrať rozum(u)
pobrať sa
pobratranča (R)
pobrbłať
pobřísło
pobúchaný
pobúřiť
po rovině
večer
prostě, obyčejně
po starším způsobu
na starý způsob, po své chuti
potom
po tom (Co je po tem, po všeckém.)
málo
po tak dlouhé době
po troškách, pomalu, nijak zvlášť (Jak sa máš? Tak po troše.)
kradmo, pokradmu
ve všedních, pracovních šatech
pomalu, podle své vůle
až za (Hora až po za ten vŕch je pánská.)
zezadu
proti vůli
výpomoc sousedská; 2. hostina na ukončení společné práce; 3.
zábava, beseda
zdát se, mít dojem
zábava
poplakat si
neposeda
bečet (o ovcích)
popovídat si
sekera k přitloukání šindelů
bednářský nástroj požívaný při stahování klenby železnými
obručemi
připravovat se k odchodu
pobídka, pobízení
pobízet
běl v dřevěné hmotě kmene
viz "šindeł pobłaňový"
viz "pocmrndať"
zabloudit, zbloudit
řemen tažný u koňského postroje, postraněk
postraňky
trknout rohem
pobouraný
pobourat
zmoudřet, dospět
odebrat se, odejít
syn otcova nebo matčina bratrance (též "bratranča")
mírně vynadat
povříslo
praštěný, potřeštěný, hloupý (Je pobúchaný měchem.)
pohoršit, pobouřit; 2. hlukem vzbudit
20
pobytí
pocakovať
pocáť
pocełý
pocera (Vi)
pocétý
pocicať (si)
pocínek
pocmrndať
pocmurovat (B)
pocovní
počabať
počabrať
počákať
počápať (sa)
počas
počasta, -ovaná
počastovať
počať
počerstviť sa
počesłý
počídiť
počídiť (sa)
počínavý (Z)
počinek
počítať
póčka (M)
počopačky
počta
počťák
počtovať
počty
beseda
cákat, polévat, močit (při bělení prádla)
potud, až sem
téměř celý
posměch
podsetý
nakojit se, napít se z prsu
viz "podsínek"
pokapat, potřísnit, pokropit (máslem)
pohlížet, nahlížet
náruční (kůň)
potlouci
polít, pomokřit
pokropit prádlo při bělení
pocákat (se)
během
pohoštění (pitím)
pohostit (pitím)
chtít, mít nápad, úmysl (Počál, že pújde do Uher.)
občerstvit se
polámaný, naštípnutý (o kosti)
vystřídat (se v řadě)
podělit stejným dílem; 2. vystřídat se
ten, kdo se staví nemocným
počátek, původ, začátek konání, prodávání (na trhu se první kupec
vždy hledí udržet, aby neodešel, aby dal utržit jakoukoliv častku
peněz "na dobrý počinek")
zahrnovat
půjčka
v podřepu
pošta
listonoš
počítat
počítání a záznamy čísel na "húłce"
(bylo podobné řím.čísl.: 1,2,3,4 = I,II,III,III, 5 =V, 6,7,8,9 = VI, VII,
VIII, VIIII, 10 = X, 50 = x nahoře a dole zavřené, 100 = X zavřené
kruhem zcela, takže číslo228 = XX uzavř. kruhem, XX uzavř. nahoře
a dole + VIII - lidé neuměli číst a psát)
počuňk (Vi)
počuť
počúvať
pod bránú
pod brázdu
pod komínem
pod krky
pod motyku
vlak
slyšet, uslyšet, zaslechnout (Až milá věc počuť to.)
poslouchat, naslouchat
v průjezdě
sázet do brázdy
viz "na kútku"
pod krkem
sázet do vykopaných důlků bez orání
21
pod nájvýš
pod obuchy
pod pecú
pod polévku
pod stěnú
pod stodołú
podagra
podara
podarebně
podaremku (M)
podaremky (R)
podaruněk
podařiť sa
podať sa
podávky mn.
podběł
podbíjať (na keho)
podborúvka
podbradek
podbranek
podbřušec
poddanec
poddať sa
poddomí
poddýmník
podebírat sa (Z)
podebraný
podebrať sa
podegra
podehnať (na keho)
poděłať
poděłat (B)
podeschnút (B)
podestýlať
podešar
podešar (F)
podéščený
podešva ž
podešvice
podešvy mn.
poďéť sa
podezdítý
co nejvíce
název val. tance
u pece, výklenek pod "zápečkem" (k uložení dřeva)
do polévky
při stěně
prostor pod "přístodołkem" vymezený svahem terénu pod humnem a
kamennými pilíři, které stodolu ve svahu podpíraly (sloužil jako
kůlna k uskladnění hospodářského nářadí, saní a částí vozu)
dna v dolních končetinách
zdar (v činnosti); 2. slušný člověk
nadarmo, zbytečně
nadarmo
zbytečně
dar, dárek, obdarování
podařit se, přihodit se; 2. poneštěstit se
být po někom, míti jeho povahu (Podáł sa na tatu.)
vidle na podávání snopů dvojrohé (též "podavačky, dvojky")
podběl obecný
štvát proti někomu
klouzek zrnitý, žlutý, modřínový (též "paščák, podskalňák,
zaječák")
lalok (tukový záhyb pod bradou), 2.ovar
součást dřevěných bran (deska se železnými zuby)
podbřišek, bůček
zajatec
přizpůsobit se, vzdát se
podloubí dřevěných domů
bochníček z chleb. těsta pečený na kraji pece
vyjasňovat se ("nebe sa podebírá"); 2. hnisat (Vřed sa už
podebírá.)
zanícený, hnisavý, zhnisaný
hnisat
dna; 2. nadávka (člověku, který někoho zákeřně, zrádně poškodí)
podpíchnout (koho na koho)
udělat, vykonat, dokončit práci; 2. vyvést někomu něco
učarovat
zachnout
stlát pod dobytek
trámy v kolibě, tvořící polici na nádobí
kmen doširoka vydlabaný pro spaní na salaši
zamoklý
prošívaná podešev papuče; 2. první podélný trám srubu na
podezdívce
podešve na papučích
trámy první podélné na podezdívce
podít se, ztratit se, zmizet, založit (Poďéł sa ně desi křivák.)
podezděný
22
podgajsaný
podgasaný
podglagovať
podgláněný
podglániť
podháňať (na keho)
podhłavnička
podhodky
podhoří
podhrdek
podhrdłek, -dlí
podchňura
podchvílu
podchýtať
podchytnúť
podílať
podíłka
podílný
podíły
podiv
podívať sa
podivéní
podjížďa
podklad
podkłádať sa
podkładek
podkłádka
podkłasek
podknúť sa (R)
podkovica
podkovňák
podkrokevňa
podkrokevnica
podkúvka
podla
podłábiť
podłaha
podłachmať
podłátaný
podłáviť
podlepená sanica
podlepený (R)
podlesník
podléška
podleuchová duška
podlevá
podkasaný, opásaný ("podgajsaná letnica, gatě")
podkasaný
viz "podpúščať"
zanesený bahnem, podmočený
podmoknout
štvát, popichovat, podpichovat
zvýšená, hlavová část "prašťáku"
hody malé (týden po velkých)
podhůří
viz "podbradek"
lalok vepřový (též "podbradek")
tichošlápek, podlézavec, vlezdořitka
každou chvíli, co chvíli
chápat, rozumět, přiučovat se (Už teho moc podchytíł.)
naučit se sám (On tú krejčovinu podchytnúł.)
podělovat
výslužka (z hostiny, svatby, zabijačky)
drolivý, sypký (podílná zem)
díly celku se dříve obvykle měřily na zlomky (1/2, 1/3, 1/4, 1/8, 1/16
a 1/32) u měr plošných, délkových, objemových i finančních
údiv
podívat se, nahlédnout, hledět (Až sa radost podívať.)
překvapení, divení
příčka předku vozu na "rozsochách"
lem na spodní části sukně
přizpůsobovat se, podrobit se
vejce podkládané do hnízda
řetěz podkládaný pod sanici jako brzda
tráva vyrostlá na strništi
zakopnout
podkůvka na botách
hřebík podkovák
místnost na půdě; 2. trám, který váže krokve
trám na roubení srubu do něhož se vážou "krokvy a námětky"
bylina ?
podle, vedle
pomačkat, sevřít
strop z kulatiny s vrstvou hlíny
pomrvit (obilí), pokrčit (šaty)
podražený
pomačkat, postískat
přimrzlé sáně
přimrzlý (Nemohli saňama hnúť, sanice były podlepené.)
placka z řídkého bramborového těsta pečená na zelném listě v peci
pampeliška
duška uložená na obou stranách dušky "uchové"
podle
23
podłhovatý [dl.ł]
podlistek
podlistňák
podlistník (M,F)
podłožiť sa
podłudník
podłúhovastý
podłúžek
podłúžina
podłúžky
podmana
podmancký
podmáslé
podmaškrtiť sa
podmiščanka (F)
podmítka
podmłaďovať
podmrákať sa
podmyť
podnes
podnesdeň
podnosky
podnožka
poďobaný
poďobať
podobať sa
podójiť
podokapí
podokenný
podokenný prah
podlouhlý
listnatý stromek vzrostlý ve stínu velkých stromů
viz "podlesník"
bramborová placka na pečená na zelném listu (též "podlesník")
podrobit se, ustoupit
podnájemník
podlouhlý
malý dluh
širočina (též "tesačka")
malé dluhy
podvodník
lstivý, podvodný
podmáslí
dostat chuť na něco
syrovátka
obilí vzešlé z vytroušeného semene v první orbě
smíchávat kvasnice s mlékem a cukrem
smrákat se
podemlít
dodnes, dosud, doposud
dodnes
zbytky jídla (Nemusím já ešce jesť podnoskú!)
stolička pod nohy (též "stolec")
viz "rýpaný"
viz "potyskať"
být vhod, líbit se
podojit
prostor pod okapem, podstřeší, zápraží, záspí (též "náspa)
podokenní
podoł
podołek
podomajšky
podorávať
podosek
podpalač
podpałek
podpáłka
podpalovať
podpilí
podpłameňák
podpłameník
kolej v cestě, rýha, dolík
spodní část ženské košile; 2. sukně spodní
po domácku
podmítat strniště
podložka na zpevnění osy kola
palič, žhář; 2. podněcovatel
suché dřevo na zátop, třísky
roští na podpálení ohně nebo roztopení pece
podpichovat (koho)
sklepení pily "vałašky"
viz "podpłameník"
pečivo z chlebového těsta tvaru vdolku pečené v peci před chlebem
(též "podpłameňák" nebo "předpłameňák")
křepelka
pečený v popelu
volání křepelky
podpoléška
podpopelný
poďpožať!
třetí trám srubu, do něhož jsou zadlabány sloupce pro okenní vázání
24
podpuchłý
podpúščať
podpúščka
podrckávať
podrdosiť
podrchmať
podrokovat (B)
podruh
podrúhať sa
podruhúc
podrúniť
podrúšený
podrúšiť sa
podrúzganý
podrúzgať (sa)
podrúžňa
podřekadło
podřezovať
podřigaťa
podříkať
podřístať
podsad
podsadiť
podsedek
podsedky
podsedłý
podsedník
podseníčko (Vs)
podsínek
podsíní
podsírať
podsírka
podsívka [v/f]
podsłúnečný
podstavník
podstolí
podstrkovať
podstrojovať si
podstúpiť
podstupnica
podsypať
podsýpať
podtáhnúť
podťať
podtínať
podtrámnica
opuchlý
míchat nadojené ovčí mléko s "glagú", aby se srazilo
šťáva z vypečeného masa
pošťuchovat, strkat (do někoho), postrkovat
potřást, potřepat (někým)
natřást
střídavě užívat s někým jedno pole (Majú to na podroky.)
nové obilí vzrostlé na starém polehlém
posmívat se, napodobovat něčí řeč; 2. podřizovat se (komu)
podruhé
znovu obrůst po stříži vlnou
podnapilý, opilý
opít se
pohmožděný, rozdrcený
podrtit, rozbít na kusy, polámat; 2. zranit se, poranit se (viditelně)
house vylíhlé z druhého nasazení
pořekadlo
kácet (též "podtínať, stínať, zhazovať, kácať")
chlapec, který se nedbale obléká a ničí kalhoty, otrhánek
podezírat (koho)
pokálet (řídkým)
les čerstvě vysazený (do 3 let)
dát do zástavy, na hypotéku; 2. vysadit (stromky)
hospodářství malé starého typu (chalupa s malým polem)
chaloupky s políčky
malý, zavalitý
majitel podsedku, malého hospodářství
náspa u domu
předsíň krytá uprostřed podélné strany chalupy (býval vyvýšen,
ohražen a chodilo se k němu po schodech), (též "pavłáčka")
viz "poddomí"
popichovat (k něčemu)
viz "potměłúch"
podsetá tráva nebo jetel; 2. hustší síto na čištění obilí
sluncem dlouho osvětlený, nezastíněný
znak, pod nímž nastupovali příslušníci cechu
zásuvka stolu
dávat tajně na úkor jiných
užívat si (v jídle)
vystát, vydržet (Moc teho podstúpíł.)
příčný trámec spojující krovy střechy (též "hambáłek")
podložit slepicím vejce do hnízda
podsypávat
podvléci
useknout, setnout, stít
kácet (stromy)
trám nad "zavírkú" srubu
25
podtrámnice mn.
podtrhnúť sa
podtúžina
poďubaný
podúčať sa
podúhelník
podusiť
podústva
podvalina
podvazovať
podvečér
podvečér, -rek
podvíhať
podvrhování
podvržeň
podvržéňa
podýchať
podzápač, -čí
podzemek (M)
podzemní (M)
podžerák (B)
podžignúť
podžigovať (sa)
podžínať
podžudří (B)
podzúvky [v/f]
podzvúla (M)
pofalírovať si
pofalutovať si
pofidérný
pofíkať
poflúňať
pofňura
pofňuro
pofňurý
pofrfniť (sa)
pogabovať
pogajdovať si
pogajsaný
pogajsnúť sa
pogdy
poglondat (Z)
pogňáviť
pográgorať si
pogrčený
trámy srubu mezi "zavírkú a podkrokevnicú" (celkem 4 kusy)
podřeknout se
viz "tesačka"
mající tečky na kůži (např. od neštovic)
přiučovat se
rohový kámen (na němž jsou uloženy rohové části srubu)
potrápit (o nemoci); 2. zakousnout (tchořem)
podoustev (ryba)
podložka pod klády
nadplétat punčochy
před večerem
předvečer
pozdvihovat
první orba
zvrhlík
podvržené, podstrčené dítě
nabrat dechu (po námaze)
stráň obrácená k severu
pozemek
pozemní
krtek; 2. provokatér
popíchnout
popichovat, napalovat (se), dráždit (se)
žít srpem po hrstích
přístřešek nad vchodem do domu
spodky, "spodní gatě"
zvůle
polenošit si
polenošit si
prapodivný, neobvyklý, nejistý
postříkat
pocákat
poťouchlý, potměšilý člověk (též "potměłúch")
potutelně, potměšile, šibalsky
poťouchlý, potměšilý, tajnůstkářský (To je duša pofňurá!)
nedokončit práci (nedbale prováděnou)
strkat do někoho (jemně), dotýkat se (častěji); 2. škádlit,
požďuchovat
postihnout si (na někom), potrápit někoho
vytřepaný, roztřesený (na špatné cestě)
nadzvednout se a stáhnout břicho, aby bylo možno lépe opásat
řemen, nebo uvázat sukni
mít kdy
pomrvit (obilí)
pomačkat, postískat
poplkat si
pokřivený
26
pogrgłať (sa)
pogryndať (sa)
pogyzdiť (keho)
poháňať
pohančená kaša
pohančené šupy
pohančenka
pohančený
pohančisko
pohanka
poharcať
pohárek
poharúziť sa
pohazovať
pohładkať (R)
pohłavek
pohłazovat sa (Z)
pohlédať
pohleďéní
pohlédnúť
pohledný
pohnať
pohniłý
pohnítať sa
pohnúť (nečím)
pohoda
pohodný
pohon
pohongať (sa)
pohonič
pohoník (R)
pohóniť (M)
pohopkávať
pohoršený
pohoršiť sa
pohořelisko (R)
pohotově
pohověť si
pohrabáč
pohrabúvky
ušpinit (se), poblinkat (se)
polít se
pohanět
pohánět, pobízet k pohybu
kaše z pohanky
slupky pohankové
pohanková kaše
pohankový
pole po sklizni pohanky
pohanka bylina; 2. plod pohanky
pohladit
sklenice na pití
znesvářit se, pohádat se (Hrubě sa s ním poharúzíł.)
krmit koně mezi hlavním krmením
pohladit
viz "káčer"
připravovat se na déšť
nahlížet
podívaná
ohledat (Di kury pohlédnúť.); 2. pohlídat (Pohlédni ně na to
děcko.)
hezký
prohnat
nahnilý
povalovat se, lenošit
zcizit, ukrást (Ludé s ničím, co při ohni vynésli, nepohli. Nemusíte
před ňú nic schovávať, ona ničím nepohne.)
počasí (počasí si bačové zaznamenávali na hůlkách: den měl
kolečko dělené na 4 díly; čtvrt bez kůry (bílá) - jasno, s kůrou
(tmavá) - déšť, čárkovaná - zamračeno, čtverečkovaná - proměnlivo)
úrodný; 2. pohodlný, příznivý
spěch, chvat; 2. poplach, shánění se po někom
pokolébat, pohoupat (se)
pohůnek
pomocník na salaši (chlapec)
pohánět (zapřažený potah)
poskakovat, pohazovat
nedůtklivý
pohoršovat (se)
spáleniště
zvlášť, obzvlášť, zejména (Vyškéřák sa málody přižere a těžko si
zvyká v kleci, starý pohotově.)
polenošit si, odpočinout si
škrabadlo (tyč s příčnou deskou na konci); 2. cestař
mohutné, široké hrábě, sloužící k ručnímu shrabování klásků ze
strnišť (díly: "hřebeň, ojca, prsnica")
27
pohrabúvky (Z)
pohrádka
pohrabáč
polička pod stropem (prkno přibité od trámu k trámu); 2. ohrádka na
spaní na zemi; 3. postel z prken (ve chlévě, na půdě); 4. skříňka na
knížky; 5. ohražené místo v jizbě pro jehňata, kůzlata ap.
pohrúziť (sa)
pohřebenář
pohřebło
pohubek
pohúdný
pohúnek
pohúnek (B)
pohustu
pohúšať (sa)
pohvizda
pohvizdovať
pohýpať si
pocháb (Vi)
pochabělec
pochaběłý (Z)
pochapiť sa
pochlápanec
pochłapiť sa
potopit (se), vykoupat v něčem
postava masopust. her (vybíral dary)
viz "ohřebło"
pohlavek, facka
příhodný, dostatečně velký, nemalý ("pohúdné kúsky masa")
pacholek, kočí; 2. "ogar" starší 10 let
pohaněč volů při orbě
hustě
pohoupat (se)
tulák, pobuda
popiskovat
poskákat si
nevypočitatelný člověk, podivín
divoch
slabý, mdlý
dát se do nějaké činnosti, ale vzápětí přestat
trhanec s povidly
pochlopkať
pochlopkávať
pochodiť
popleskat
poplácávat
uspět, dopadnout (Jak sem pochodíł s vałaščinú.) ; 2.pocházet
(původem a místem)
nadání, chápání, rozum; 2. smyk, zavrávorání
chořet, být nemocen
poslední masopustní zábava, při níž se "pochovávała basa" a nastalo
období velikonočního půstu (tak se masopust ukončoval na Vs, M,
R)
pohmožděný
zmrzačit
uložit, dát na své místo; 2. uklidit
pokašlávat, chrchlat
milovat (koho) , být zamilován (Pochťéváł ju.)
chtít se navzájem, líbit se vzájemně, koketovat
zchudlý, nezdravě vypadající
pozdrav při setkání, nebo při vstupu do místnosti; 2. žertovný název
pro obušek
pochlubit se
vada, nedostatečnost
pochybit, udělat chybu; 2. pochybět, nedostávat se
naklonit, nachýlit
nachýlený, shrbený, skloněný
pochop
pochořévať
pochovávať basu
pochramozděný
pochramúzgať
pochrániť
pochrchłávať
pochťévať
pochťévať sa
pochudłý
pochválenbuď
pochváliť sa
pochyba
pochybiť
pochýliť
pochyłý
vytáhnout se, ukázat se (jednáním); 2. ukázat se chlapem, přičinit se
28
pochytať
pochýtať
pochytiť
pochytnúť
poindá
pojašený
pojať
pojeden
pojednať sa
pojednúc
pojesť
pojeza
pojícný
pojímačky (B)
pojímať sa
pojímky
pojindy, -dá
pojinší
pojíť
pójíť
pokačkovať
pokáď
pokaličiť
pokaňhať
pokapať
pokápnúť
pokarpaný
pokarpať
pokáť
pokaváď
pokel, -ky
pokerúc, -réj
pokerúci, -éjsi
pokerúci, -si
pokłádať
pokłádka
pokłádky
poklečačky
poklud, -da
pokludiť
pokludiť sa
poklúpať
poklúzať
pokmásať
pochytat, schytat (Všecky jich pochytali.)
brát nedovoleně do rukou
naučit se, poznat
uchopit, vzít; 2. napodobovat
jindy
vylekaný
vzít si, pojmout (za ženu); 2. vejít se; 3. vzít, uchopit (Pojáł ju za
ruku.)
některý
porovnat se
najednou
pojíst, najíst se
jídlo
nenasytný; ten, kdo hodně sní; 2. chutný a snadno stravitelný
opratě
pářit se (u drůbeže)
provaz na uvázání páru volů
jindy, někdy
jiní (Straky a pojinší ptáci.)
popojít
uhynout, zemřít (pejor.)
pokazit
pokud
pohmoždit, zmrzačit
pokazit
pokapat; 2. pozdychat; 3. jít už
pokapat, pomočit
opravený (Pokarpané boty.)
vyspravit, opravit (obuv)
pokud, až kam
dokud, pokud
pokud
pokaždé, když; někdy
někdy, kdysi
někdy, kdysi, jednou, za čas
rozkládat požaté obilí po strništi v tenkých vrstvách k proschnutí
obilí posečené hrabicí; 2. vrstva obilí k proschnutí na strništi; 3.
pokos při žetí srpem v množství na jeden snopek (před svázáním do
snopů)
beránci (mraky na obloze)
v kleče
poklízení dobytka (ráno a večer), krmení a ulízení ve chlévě
opatřit, nakrmit domácí zvířata a uklidit chlév
jít na záchod, na stranu
pokapat
krmit a čistit domácí zvířectvo a chlév
potrhat, porvat
29
pokoj
pokolensky
pokombélať
pokonča
pokos
pokrademky
pokrkovať sa (M)
pokrpačiť
pokřápať
pokřúpať
pokšókaný
pokšókať
pokudliť
pokúšček
pokúščku
pokušitel
pokúška
pokýcať (sa)
pokyčkať
pokydať
pokým
pokynožiť
polábovať si
polách
polachniť (sa)
polaj, -ka
polák
polan
polana
polanka
Polanka vsacká +
polápať
połapať
polapěť si
połapiť (sa)
Poláši
połata
połátať
połatovať
połaziťéj
połedňák
połedně
połednica
połednisko
połedňovať
połedňový
mír
po kolenou
pohoupat
na konec (čeho), na konci, v konci
záběr při sečení kosou nebo "hrabicí"
pokradmu, tajně
obejmout se (kolem krku)
polátat, vyspravit (boty, papuče)
potřískat, porozbíjet
pochroupat kosti
vyplašený
poplašit
uklidit
kousek, kousíček
po kousku, po kousíčku
člověk, který stále někoho pokouší, šťoura
pokušení
polít (se)
potahat za vlasy
potřísnit, znečistit, poskvrnit
pokud, dokud
poničit, poškodit, pokazit, zničit
pomět se dobře, užít si
vepř polského plemene
polaskat, pomazlit se, upokojit
viz "polej"
vítr severní studený
obyvatel údolí
náhorní pastvina, bezlesý vrch, pláň
mýtinka, políčko na stráni
Valašská Polanka
znečistit výkaly
pochytat
posedět si, pohovět si
chytit (se)
Poláci
povaleč, zpustlík, obejda, trhan
zašít, pozašívat
pobít latěmi
namáhavěji
polednice muž
oběd
polednice
ohražené místo u chléva nebo "stániska", kde je v polední dobu mezi
ranní a odpolední pastvou ustájen dobytek
odpočívat v poledne, obědvat (na poli nebo ve škole)
jižní
30
poledovica
poledúvka (M)
poléhať
polehúčky
polej
polenta (z ital.)
połépať
polétí
poletny (F)
polévák
polévka
polévka škopová
polévka ze sakrú
polévky
poležačky
politúra
politúrovať
polízaná, -nica
poližkať si
polizovať
polná
polná sviňa
poľňačka
polní błoščka
polní řád
polný
połogréfa
połoh
polóchať
połom
polovačka
polovať
połovičák
połovinka
połovník
połovník (B)
połovník (Vi)
połožina
połožina (B)
połožiť (keho)
połožitý
náledí
náledí
polehávat
polehku, polehounku, pomalu
barvínek
viz "krupica turkyňová"
naplácat (z trestu, ve zlém úmyslu)
směs řezanky a plev zvlhčená pomyjemi
smutný
naběračka
polévka, polívka
gulášová polévka, polévka ze skopového masa a kostí, obv. z ovce
"hoduly", (též "vałašský guláš")
polévka z ničeho
plévky postní, masité a kyselice (postní: " kmínová, žebračka,
česneková, syrovátková, podmáslová, mléčná, krupicová, krúpová,
pohanková, prosná, tatarková, múčná, zemňáková, hříbová";
masové: "hovězí, telací, vepřová, škopová, uzená, kuří")
vleže, leže, ležmo
lak šelakový
lakovat a leštit nábytek
mrzutost, nemoc
polízat si
lízat
divočáci
divočák
řepa obyčejná bílá
ploštice
pluh, kolečka, brány
divoký, polní
žebřina selského vozu nižší (pro svoz obilí nebo sena z kopců)
šestinedělí ("je v połohu, nosiť do połohu"), 2. těho-tenství ("padła
do połohu") (též "kút")
napít se
vichřice, orkán
čekaná, lov, hon
honit
látka polobavlněná
poleno půlkruhovitého průřezu - štípané
směs ječmene a ovsa v poměru 1:1
směs jarního žita a ječmene 1:1
směs jarního žita a ovsa 1:1
vyvýšená rovinka
rovinka
onemocnět
mírně svažitý
31
połožnica
połožnica (F)
Polská
polský větr
połt
połta
polúbiť
polubovať sa
poluštvrtí
połýnek
połyno (F)
połýpať (sa)
połypkávať
pomahač
pomalúčky
pomáły
pomámit (B)
pomarasiť (sa)
pomastiť
pomaškrtiť
pomazovať (M)
pomeňéj
pomenší
poměřať sa
poměřovať
poměstnať sa
poměť
poměta
pomětať
pomětať sa
pomezi
pomichłať
pomiliskovať sa
pomimo
pominúť
pominúť sa
pomjágať
pomknút (Z)
pomładší
pomlaždiť
pomlsiť sa
pomłúvať
pomňáganý
pomňágať
pomordovať
pomostek
plachta "kútnica"
šestinedělka
Polsko
severní vítr
půlka slanin z celého vepře (udí se nerozřezané), díl (kus) špeku
puklina, rozštěp
políbit
líbit se
půl čtvrti (viz "štvrť")
pelyněk pravý
poleno
ponimrat se (bez chuti)
upíjet
pomocník; 2. rarášek
pomalu, pomalounku
pomalu, zvolna; 2. téměř
omámit
pošlapat; 2. pobít se do krve
namazat
smlsnout si
vyspravovat díry v omítce před "líčením"
pomaleji
ne zcela malý
smířit se (s kým)
zkoušet, zda spáry opracovaných dušek bednářského výrobku dobře
přiléhají v celé ploše k sobě
směstnat se
mít něco určitou dobu
pobuda
mést sněhem (pomalu a drobně); 2. zmetat, potratit (tele)
potloukat se
mezi
pomíchat
polaškovat
mimo, kolem, vedle, okolo
nezajímat se už; 2. zemřít; 3. zbláznit se (do něčeho)
zemřít (též "minúť sa")
pomačkat
ponouknout (k čemu)
již ne zcela mladý
pozabíjet
namlsat se
pomlouvat
pomačkaný
pomačkat, pokrčit, potlouci
povraždit, pobít
sedátko bači při dojení ovcí (dopředu sešikmené)
32
pomožpánbú
pomrvený
pomrviť
pomuckať sa
pomyje
pomykať (sa)
pomýlený
pomýlený květ
pomýliť sa
pomysleť si
pomyvač
pomývať
ponad
ponadáť sa
ponadhodiť si
ponadiviť sa
ponadvýš
ponáhlať (sa)
ponáhlavý
ponájposledy
ponájprv, -véj
ponájprvně, -ňéj
ponájvěc, -éj
ponapřeď
ponaschraňovaný
ponášať
ponášať sa
ponatrefiť sa (Vi)
ponaúčať
ponazhúžvjaný
ponazhúžvjať
ponaznačovať
ponděłek
pondělňajší
ponemravniť sa
ponenáhły
poneščestiť sa
poníž, -že, -éj
ponižní
ponk
ponk (Vi)
ponuk (Vi)
ponukáč
ponúkať
ponúknúť
poňura
pozdrav pracujícím na poli (Pomožpámbú! Dejžto-pámbú.)
pocuchaný ("pomrvená sláma")
pomuchlat, zmuchlat
pomuchlat se, postískat se
voda po umytí nádobí
přemisťovat (se)
pobloudilý, mylný, nesvéprávný
nepravidelná menstruace
zmýlit se, splést se
představit si
hadr na nádobí
umývat nádobí
nad
nadát se, nadít se
nadhodit si
divit se, nevěřit svým očím
nad něčím, výše nad
spěchat, pospíchat, pospíšit si
spěšný, rychlý
posledně, naposled
ponejprv
poprvé
ponejvíce
popředu, trochu napřed
nashromážděný
poponášet
podobat se, mít něčí podobu (Ponášá sa na tatu.); 2. vznášet se,
snášet se; 3. gestikulovat
přihodit se (komu co)
ponaučovat, poučovat
našetřený, houževnatě naspořený
našetřit obtížně, za dlouhá léta
naznačovat, předvádět
pondělí
pondělní
podělat se, pokálet se
ponenáhlu
přihodit se, potkat neštěstí, mít smůlu
dole, níže, níže než, pod něčím
nižší, dolní, spodní
viz "bonk"
soustruh na opracováváni dřeva
pobízení, nabízení
viz "rubáč"
nabízet, pobízet (k jídlu)
nabídnout
viz "pofňura"
33
poobchodiť, pozpoobtúlať
poodchýliť
poodsednúť (sa)
pop
popadaný
popáchať
popapłať
popásať
popaskudiť
popásť sa
popełatěť
popelec
popeliť sa
popelňáček
popelnica
ponavštěvovat, postupně obejít (příbuzné)
zlíbat všechny
pootevřít
odsednout (si)
lepidlo ševcovské
popukaný (ruce, nohy)
spáchat, vyvést ("pestvo")
pošpinit
pást postupně nějakým směrem (domů)
poškodit, udělat škodu
pomstít se (komu)
dohořívat, měnit se na popel
Popeleční středa (počátek 40 denního velikonočního půstu)
válet se v prachu
druh raráška
popěstovať
popchaný
popchať
popchať (sa)
popichať sa
popiskovať
popízdřiť
popjať
popjať (sa)
poplantaný
poplantať
poplantávať sa
poplet
popletať sa
poplkotať si
popĺpať
popluskaný
popluskať (sa)
popluť
popod
poponáhlať sa
popořádať sa
popořádku
popotahovať
popozutřku
poprášek
poprataný
popratať
poprava
popravek (B)
ponosit na rukách (jen krátce)
popíchaný, pobodaný
pobodat, potrkat
popíchat (se) (Popcháł sem sa v pcháčí.)
popíchat se
pískat
pomazat něčím mazlavým, umazat
přičinit se, napnout síly
zabrat, napnout (se); 2. usilovat, ukázat ochotu
popletený, pomatený
poplést
motat se, jít nejistě (v podnapilosti), překážet
vrbové větve propletené v hati
motat se, potácet se (v opilosti)
porozprávět si (též "poklábosiť si")
pokecat, polít
pokapaný (něčím hustým, omáčkou)
pokydat (se), pokropit
poplivat, pohanět
z pod, pod
pospíšit si
vypořádat se
postupně, po řadě
hnát k zodpovědnosti
za tři dny
sníh čerstvý jemný, napadaný na starý
uklizený
uklidit, uspořádat
oprava, reparatura
malé jídlo, svačinka
plachta užívaná při "zvářání" prádla (pokládá se na dno "pajchovně")
34
popraviť
popravjať
poprávjať si
popravovať
popŕliť (sa)
poprodať
poprskávať
popřeďéj
popředku, -ky
popři
popříčný
popříť
popsuť
popsutý
popšniť
popšniť sa
poptávať (sa)
popustiť
popypłať
popýskať
popýskať sa
porada
poradiť si
poráchať
poráňať
porátať sa
porculánka
poretovať
porobek
porostlina
porozhlédať sa
porozhleďovať (sa)
porozprava
porozprávjať (si)
porta
portáš, -šé
portmonka
portovní
portovní, -vník
porúbať
porubisko (F)
porúčať
poručenství
poručík
poručiť
poručiť si
vylepšit (odvedené dílo), opravit, poopravit, změnit
popravovat, věšet (na šibenici); 2. opravovat
přilepšovat si (na stravě)
opravovat, spravovat (oděv); 2. vylepšovat
popálit (se) kopřivami
prodat
poprchávat
vpředu, více vpředu
napřed, vpředu
při, vedle
hašteřivý
opřít
pohanět; 2. pokazit
pokažený, vadný
pokazit, zkazit, urážlivě porušit
urazit se
vyzvídat, vyptávat se
uvolnit
pošpinit, pokecat
vybarvovat, potřísnit, pokálet
porýpat se (v jídle)
rada (Néni jí porady.)
doběhnout, dopadnout
poklidit
posrážet
vypořádat se, zúčtovat
fajfka rakouská porcelánová
ošetřit, poléčit; 2. usměrnit, poradit
???
hustý porost, mlází
rozhlédnout se (pečlivě)
rozhlížet se
rozhovor, rozprávění, povídání
popovídat (si)
lemovka; 2. brána
portáš, strážce hranic, valašský četník
peněženka
portášský
viz "portáš"
porubat, posekat
paseka
poroučet; 2. dávat vědět, vyřizovat vzkaz (obecní posel "porúčá");
3. zvát na pohřeb (člena cechu)
závěť, testament
velitel portášů (též "lajtnant")
nařídit, rozkázat; 2. odkázat
přesvědčit sám sebe
35
porychtovať
porypkávať
pořáď
pořádání (M)
pořádať sa
pořádek, -dky
pořádka
pořádky
pořádnosť (M)
pořadová nemoc (Z)
pořečňovať
pořekadło
pořezitý
pořezný
poříčku (M)
poříkadło
poříkať
poříz
poříz dvojkřivý
poříz křivý
poříz púłkulatý
poříz rovný
poříz s očkem
pořízník (M)
posad
posád (B)
posáď, poty
posádka (M)
posazovať
poscaný
poscať
poscípať
posed
posel
posem
poschla
poschodiť sa
poschýtať
posiła
posíłka
poskla
seřídit, opravit
rýpat do někoho (jemně)
stále, pořád
uklízení
vycházet spolu
závěť, poslední vůle
zástup
pořadí na valše
závěť
epidemická choroba
pohovořit, popovídat si
přísloví
řízný
dobře se sekající, řízný
pozítří
přísloví
pomodlit se
nástroj s rukojetmi na loupání dřeva (též "poříz přímý") ; 2. nůž na
strouhání šindelů ve "strýčku"
poříz se dvěma očky různé velikosti na jednom ostří
poříz s obloukovitě doširoka prohnutým ostřím, užívaný k
uhlazování vnějších ploch zaoblených tvarů (též "púłkulatý,
kołářský")
viz "poříz křivý"
univerzální, všestranně používaný nástroj na tvarování dřeva
strouháním
poříz s ostřím vytvarovaným uprostřed do obloukovitého tvaru,
sloužící ke "kulacéní" zubů a násad
poříz
snopy rozvázané na humně připravené k mlácení; 2. domácí skřítek
viz "okŕšla"
potud
viz "posad"
vysazovat náhradní sazenice stromků za neujaté
pomočený
pomočit
pojít, uhynout, zdechnout (postupně)
léčivá bylina ?
posud, doposud
až sem
les se suchými stromy
poscházet se, sejít se
pouklízet, pozametat (nedbale)
jídlo, podané při nájemné práci
posel, sluha obecní; 2. poslaná zabijačková pochoutka
kopec s plochým vrcholem
36
poskoček
poskočný
poskoné konopě
poskŕčaný
poskúnky
posłábłý
posleď
posledek
poslednější
poslední raz
poslepačky
poslinek
posliniť
posłuhovat (Z)
posłúchať
posłunité dřevo
posłunitý
posłúžiť
posměškovať sa
posměta
posmetač (M)
posměták
posmětať sa
posmetlovať sa
posměváček
posmrkovať
posmýkať, -čiť
posolnúť
posótať
pospěšný
pospínať
pospoł
pospolica
pospoličný
pospolito
pospolitý (Z)
pospřehŕňať
posraný
posrať sa
post (z n.)
postačitý
postarší
postáť
postata
malý rozdíl (Tam už jakýsi poskoček bude.)
viz "hypký"
konopí se samčími květy
zkrabacený
viz "poskoné konopě"
zesláblý
posledně
zbytek
nedávný
naposled(y)
poslepu
čaj ze suš. ovoce k tvorbě slin při předení
naslinit
zaopatřovat nemocného (knězem)
poslouchat
dřevo, které se neštípe rovně
jižní (dřevo ze sluneční strany stromu)
posluhovat, posloužit; 2. jít za kmotra; 3. zaopatřit nemocného
(knězem)
posmívat se
tulák, pobuda; 2. filuta
pobuda, tulák
tulák
obcházet nečinně ("kole úhłú"), toulat se z místa na místo, chodit
sem a tam, překážet, potloukat se, bloumat
povalovat se
viz "vyškeřák"
uplakávat
povláčit, potahat
přisolit
posmýkat, požďuchat, povláčit (koho)
rychlý
pozapínat (Pospínaj si tý haklíky.)
hrubá mouka z pšenice a ječmene (směska)
viz "spolica"
společný
pospolu
snědý, prostý, hrubozrnný (chléb)
přeházet, popřehrnovat
pokálený; 2. bojácný, polekaný, zbabělý
pokálet se, podělat se
strážný
postačující, dostatečný
ne zcela starý
stát (krátký čas)
pruh sečený nebo hrabaný na jeden záběr
37
postav
postavač
postávačka
postávať
postaviť
postaviť pec
postaviť sa
postávka
postejnu
postekať sa
postel
postihnúť
postihnúť si
postihnutý (Vi)
postilijón
postínať
postískať
postłať (si)
postłať kravám
postłať sa
postojačky
postranica
postrážiť
postretnút (B)
postrk
postŕkance s
ohlédanci (B)
postřihovač
postúpať
postýskať si
posušitý
posvicovať (si)
posvítka (M)
posýpať
posypátko
posýpka
pošanovať si
pošarvátiť
poščágať
poščaj
poščastíčkovať
poščastikovať
kus tkaniny z ručního stavu (délka 20 loktů, tj. asi 15 m); 2. kus
sukna (délka 30 loktů, tj. asi 23 m)
zahaleč, lenoch
zahálka
lenošit, vyhýbat se práci, zahálet
vystavět, postavit
vystavět pec
postavit si (Postavili sa na vŕše.)
odpočinek, přestávka v práci, zahálka
stejně, shodně
vztekat se
lůžko (se slamníkem a peřinami); "łúžko" = dřevěná "pohrádka"
přistihnout
pomoci si, prospět si (S tým si máło postihnu.) ; 2. pomstít se,
doběhnout někoho (Postihnu si na něm.) ; 3. mít z něčeho užitek
(S tým si nepostihneš.)
postižený, mající tělesnou vadu
poštovský panáček
setnout, pokácet
pomačkat, poobjímat
ustlat (si), rozestlat (si); 2. podestlat (dobytku)
podložit slámu pod krávy
ustlat si (Postelu sa a lehnu si.)
vstoje, stoje
postranní, podélná příčka "prašťáku"
pohlídat
potkat
posunování na železnici; 2. nucené přemístění osob s ozbrojeným
doprovodem
nic k jídlu (Co máme k obědu? Postŕkance s ohlédanci.)
postřihovač sukna
pošlapat
postěžovat si
dřevo, které brzy vyschne
svítit (si), přisvítit (si)
posvícení
posypávat
viz "posýpka"
drobenka (směs másla, mouky a cukru), jíž se posypávají vdolky
("frgáły") před pečením
pošetřit si
poškodit, potlouci
postříkat
půjčka, zápůjčka
popřát
popřát
38
poščať (si)
poščávať (si)
poščávka
poščetiť (keho)
poščeťovať
poščuť
poščúvať
poše!
pošepoliť
pošepty
pošibávať
pošibnút
pošibovať
pošibrany (F)
pošklebek
pošklebovať sa
poškrábať
poškrabky, -robky
poškŕkať
poškrobať
poškrobek
poškřékať
poškřéniť sa
poškřúpať
poškvŕliť
pošmajchlovať (sa)
pošmáknúť si
pošmakovať si
pošmatłať
pošotŕcať
pošpárať (sa)
pošparovať
pošpásovať (si)
pošpatiť
pošpihłať (sa)
pošpindrať
pošromotěný
pošše, pošše!
poštengrovať
poštráfať
poštýchať
pošúlaný
pošupkávať
pošusta
pošušniť (sa)
pošva
pošvácať
půjčit (si)
půjčovat (si)
viz "poščaj"
popudit, poštvat
ponoukat ke zlému
poštvat
vybízet k odporu
slovo k přivábení ovce
okořenit, posypat kořením (jemně)
šeptem
šlehat lehce
pobídnout (bičem)
pošlehávat
umazaný
posměch
vysmívat se
poškrabat
těsto seškrabané ze stěn díže (pekly se z něho "předpłameňáky")
podělat velmi rychle mnoho věcí (nedbale)
podrbat (Poškrobál prasa za uchem.)
pohrobek; 2. poslední z mnoha dětí
vykřičet se (na koho)
pohádat se
pochrupat, pokřoupat
popálit, poškvařit, ožehnout
pomazlit (se), polichotit, přitulit se
pochutnat si
pochutnat si
pošlapat
posmýkat (k sobě a od sebe), požďuchat
porýpat (se)
popichovat
zažertovat si, pomilovat se (žertem)
pokazit, pohoršit
pořezat (se), říznout (se)
pošpinit, pokecat
pošramocený, pohmožděný
přivolávání ovec (Pošše ovajka, pošše!)
vyprovokovat
pokárat
zašít (nedbale)
pomnutý, poválený
jít drobnými krůčky
pomatenec
pracovat ledabyle; 2. posmrkat
pochva (šavle)
pošvihat
39
pošvŕlať
poťábło
potáč
potáčať sa
potáček
potado
potah
poťah, -hák
potahnúť
potáhnúť
potahovať
potahovať sopel
potahovisko
potajemky
potajmu
poťápaný
poťápať
poťápať si
poťapkať
poťapkávať
potarkavěť
potem
potenku
potentát
potěr
potěradło
potichúčky
potichy
potípať
potípať (keho)
potírání
potírať
potírka
potískat
potisknúť
potkán
potkłádať sa
potknút (B)
potknúť (na)
potknúť sa
potknúť sa v řeči
potknúť si
potłáčať
potłuka
pokvedlat
ogar nebo výrostek neprůbojný
cívka vlny napředená na kolovratu
otáčet se, pootáčet se (při tanci)
příze na vřetenu
potud
povoz
potěh ševcovský
zavanout (Dyž nedy potah větérek.)
potáhnout; 2. obtáhnout (nůž)
mírně povívat
posmrkovat
krok přísunný při setí obilí (v souladu s rukou)
potají, tajně
tajně
přihlouplý
pošlapat; 2. sníst vše s velkou chutí (pejor.)
popovídat si (o ničem)
pohladit, poplácat, popleskat (po rameni)
popleskávat
zrezavět lehce (o plátnu)
potom
tence, málo
panovník
rybí jikry
viz "potírka"
potichu, potichoučku, tichounce
potichu
pomlouvat; 2. podezřívat; 3. dobírat si
dobírat si; 2. podezřívat, vyčítat podezřívavě (Potípál ju, že to díťa
nemá s ním.)
čištění lnu (odstraňování tobolek semen)
třít len
pomazánka tuková na vdolek; 2. lavice na vytírání lnu
dokončit práci, dožnout (obilí)
potlačit, zatlačit (vůz)
potkan, krysa
slibovat
zakopnout, ukopnout si palec (viz též "skopnúť")
potkat (někoho)
zakopnout, klopýtnout (též "zapackovať"); 2. podřeknout se; 3.
pohádat se
přeřeknout se
vymknout si
mačkat, přitlačovat, tlačit (Poláčať tabák ve fajce. Potláčáł vůz.)
tulák
40
potłúkať
potměłúch
potměłúšsky
potmělúz (B)
potňať
potočiť sa
potratiť sa
potŕhať
potrhnúť
potrhnúť sa
potroše
potrúsený
potrúsiť
potrúšený
poťúchlec
poťupať
potuplovať
poturčený
potúrnúť
poťuťmo
potužiť
potvora
potvorný
potvorstvo
potýsať
potysek
potyskať
potysnúť
poúčať
poučéní
poukrademky
poúkradky
povadiť sa
povał
povartovať
povázať
povážat (Z)
povázka
považovať si
povčil [v/f]
pověcz! (R)
pověčí
povědačka
pověděť
povedla
dotahovat klouby prstů sevřených v pěst lyko v osnově opálek při
jejich vyplétání
posměváček, potměšilec
potměšile
kdo chodí potmě (Že už idete, vy potměłúzi!)
bobtnat, orosit se (okno), tát (sníh)
zatočit se
poodcházet, odejít
zvonit umíráčkem
trhnout, škubnout
mít se k něčemu (Potrhnúł sa, že pújde.)
po troškách, po částech, pomalu
roztroušený, pomíchaný
pohodit (nepravidelně), potrousit
poházený, poztrácený; 2. podnapilý
poťouchlík
poklepat, posekat na drobno
podrazit boty
poblázněný
hlesnout, špitnout, zmínit se (jen v záporu) (Rozína o tem nidy ani
nepotúrła.) ; 2. pohlédnout, projevit zájem
potutelně
dosadit obruče co nejpevněji na bednářskou klenbu
zrůda, šereda, obluda; 2. darebnice
zlý, špatný
šerednost
poskvrnit
kotrmelec
pobodat, popíchat (prstem, štětcem)
dotknout se velmi lehce; 2. potřít
poučovat
ponaučení snoubenců knězem před sňatkem
kradmo, pokradmu, tajně
kradmo
pohádat se
strop; 2. trám stropní
pohlídat
svázat do snopů
rozvážet a rozhazovat (štěrk)
svízel (plevel)
vážit si (koho, čeho), mít za čest
dosud, doposud
pověz!, řekni!
povyrostlý, větší
pověst, povídka, pohádka
pověděť, říci
vedle
41
povedlevá
povědno
pověchnější
povětrňák
povětří
povětší
povíc
povichr
poviják
povísło
povití
povjedno
povlécť (M)
povojica
povojníček
povołací
povolávať
povolit (B)
povoliť si
povolky
povrátiť sa
povšední
povúdný
povúlný (Z)
povydychnúť si
povyk
povypjať sa
povyskakovať
povýš
povýše
povyšéj
povyšší
pozpoza
pozadek
pozadkový
pozady
pozahoří
pozamykať
pozapomínať
požár
požár (B)
požáry
pozastŕkaný
pozastŕkať
viz "povedla"
dohromady, pospolu
větší
větrný mlýn; 2. plašítko na ptáky
počasí, vzduch (též "luft")
ne zcela vysoký
více
vítr prudký s poryvy
povijan
povříslo
výbavička dětská
pospolu, pohromadě (dům stavěný v téže šiřce i výšce, připojený)
zavláčet (pole)
plevel popínavý
viz "poviják"
povolávací
pokřikovat
zneužít volnosti, dopustit se násilí na někom
vyhodit si z kopýtka
podle své vůle
vrátit se, obrátit se (o kousek cesty)
všední
podařený vepř ("opravjá sa a tlustne"), krotký, tichý
ochotný, povolný; 2. dobře se obdělávající
oddychnout si
zvyk
vypnout se, nadmout prsa
vyskákat (jeden za druhým)
výš, výše než obvykle
nad (věcí)
nad (v terénu)
vyšší
předpona určující postupné trvání děje ("pozodnášať, poznachodiť,
pozvynášať"ap.)
zezadu něčeho ("poza Javorníka")
zadina
zadní, odpadní ("pozadková kúdel")
pozadu
záhoří, zálesí
zamknout
zapomenout vše během času
vykučovaný les pohnojený spálenými zbytky stromů a pňů; 2. oheň
v lese
stavení, usedlost
opar v ovzduší
zastrčený
zastrkat (na různá místa)
42
pozaštýchať
pozavírať
pozavítať
pozbíjať
požčat (B)
pozdaleky
pozdávať sa
pozde onde
pozdél, -la
pozděłávať
pozdravéní
pozdravovať
poždúrať
pozdychať
požebračený
požebračiť si
pozešívať
požgárať
požgryndať sa
pozhlédať, -vať
pozhověť
pozhovjeť
požhrať
pozíbnúť
požičať vody
požigať
pozigliť
pozingať
požiť
poživa
poživený
pozlátka (M)
požmaný
požmať
poznačený
poznačiť
poznadstavjať
poznať
pozňať
pozňáť
pozňatý
pozňátý
poznavypoščávať
poznenáhłu
poznenáhły
pozněť
pozašívat
zavřít vše
navštívit
postloukat (prkna)
půjčit
zdaleka, z povzdálí
zdát se, jevit se (Pozdávało sa mu to jakési divné.)
tu a tam
podél
dát dolů (postupně)
pozdrav
pozdravovat, vzkazovat pozdravení
porýpat
pojít (postupně)
zraněný, poraněný, polámaný
poranit si, polámat si
sešít
pošťourat
podávit se
posbírat všechny svoje věci
dát čas na splnění, posečkat
vyhovět, odložit plnění
požrat
zmrznout, pomrznout (o rostlinách)
podat vody
popíchat
utřít, vyčistit nedbale; 2. nalíčit něčím řídkým
potlouct, potřískat
ožít, uzdravit se z nemoci
požitek
podnapilý
plevel (ohnice ?)
zmuchlaný, skrčený, zmačkaný
pokrčit, pomuchlat, pomačkat, požvýkat (Kráva ně košulu
požmała.)
poznamenaný
poznamenat, napsat si
nadstavit
vzplanout, vzplát, vznítit se
zprahnout ohněm
popálený, ožehlý, ohořelý
připálený, zprahnutý
vypůjčit si od mnoha lidí, zvyšovat své zadlužení
opatrně, ne prudce
ponenáhlu
zprahnout, zuhelnatět, připálit se
43
poznov [v/f]
pozobhlédať
pozobchodit
pozodčesovať (sa)
pozohlédať (sa)
pozohýbať
pozornik (F)
pozorovat (Z)
pozotvírať
pozpěovať si
pozprohlédať
pozříť
požuchłať sa
pozukazovať
pozukrademky
pozumývať
požundří
pozuřezovať
požuť
pozutekať
pozutínať
pozutřku, -ky
požutý
pozvaný
požvjáchať
pozvoliť (sa)
pozvyhazovať
pozvykládať
pozvylézať
pozvymýšlať
pozvynadávať
pozvypíjať
pozvypłácať
pozvyskakovať
pozvytahovať
pozvytínaný
pozvytrhávať
pozvyzvlékať sa
pracovať (o dřevu)
pracovitý (M)
práč
praha ž (M)
prahnúť
prachprachanda
znovu, opět
prohlédnout, zjistit, zkontrolovat
obejít všechny
odlomit se (též "odčesnúť sa")
porozhlédnout (se)
ohnout všechno postupně
strážník
dávat pozor
otevřít vše
pozpěvovat si
prohlédnout
podívat se
pomuchlat se, pomačkat se
ukázat, předvést (vše)
pokradmu
vše postupně dokonale umýt, očistit (Než ju dali do truhły, tož ju
pozumývali.)
záňadří
odřezat vše postupně
rozžvýkat
utéci (jeden po druhém)
oklestit, utnout všechno
pozítří
požvýkaný; 2. rozhádaný
pozvaný, zvaný
požvýkat
podvolit (se)
vyházet všechno
povykládat (postupně každému)
vylézt z něčeho postupně
vymyslet
postupně všem vynadat
vše vypít
vyplatit (dluhy všem dlužníkům)
vyskákat (jeden za druhým)
vytahat postupně vše
vysekaný, vyťatý
vytrhat postupně
vysvléci všechno
bortit se sesýcháním
pracovní
trojnožka, na níž se vytlouká při vypírání v tekoucí vodě prádlo
"pístem"
práh
trouchnivět (též "krhnút")
předpona zveličující (např. "prachludra")
nádivka ze sušených strouhaných hrušek
44
prachlina
prachňačka
práchnivění
práchnivěť
práchnivina
práchnivý
práchno
prachúvka
prachýl
Prajsko
prajtovať
Prajz
prakáč
prám
prám tak
prám včil
pramať
prameň
pramének
pranút (B)
pranúť (Vi)
prasa (prassa +)
prasací
prasacko
prasačák
prasatář
prasinec +
prask
praskač
praskýňať
prašča
praščák
praščať; -čeť
prášek
prašivec
prašivina
prašivka
praškovec
prášky
prašňák
prašnica
prašták (Vi)
prať
prať (čím)
viz "práchno"
ornice po zimních mrazech dokonale rozpadlá
dřevo se mění v prach
trouchnivět, měnit se v prach (o dřevu)
trouch
ztrouchnivělý
troud, hubka křesací z "habáňa" na zapalování ohně (též "trúch")
houba nejedlá, prašivka
parchant, lump, nespolehlivý člověk, prašivec
Prusko
pevně uvázat
Prus
velký sukovitý bič
právě, zrovna, přece, zvláště (Było to prám o hodoch. Dyť je to prám
dobrý čłověk.)
stejně jako, stejně tak
právě teď
pramáti
pramen (vody, skalní)
pramínek (vlasů, provazu, lnu ap.)
troška, drobet
hnout sebou (obv. v záporu - "nemoh sa pranúť")
vepř, prase
prasečí
sele, prasátko
jednouchý škopek užívaný při poklidu vepřů o obsahu 12 litrů; 2.
chlívek prasečí
prodavač prasat
měsíc prosinec
křik, lomoz
vdolek s brynzou
praskat, práskat
prasátko
lehátko jednoduché konstrukce vypletené luby
praskat; 2. brečet
hnojivo umělé
člověk prašivý, nezdárný
svrab zvířat
pýchavka obecná (též "pýřavka, čertí, cigánský, muzigantský tabák,
vraní hovno, čertovy kuličky, fajky, kozí syr")
viz "prašňák"
hnojiva minerální
pytel malý (na 3/4 měřice obilí)
půda řídká, která se drolí v prach
viz "praščák"
prát
házet něčím prudce (Všeckým práł.)
45
prať (do čeho)
prať (kým)
prať obruse
prať všeckým
pratať
pratať sa
prátý (R)
praúvať
praúvávať
pravák
pravda
pravda pravdúcí
praviť
praviť (na keho)
praviť si
pravjať
pravotiť
pravúvať
praženica
pražénky
pŕcať
prcek
prcúch
prcúší (M)
prča
prček
prčiť sa
prďa
prďák (B)
prdel
prdelačka
prdelanka (F)
prděť
prdinec
prďoch
prďola
prdola, -lena
prdoliť
prďulka
preč
préčko
préčky mn.
prečo (B)
prechovať
préj
bušit, tlouci, házet (Práł po něm kaméním.)
škubat, mlátit (někým)
čistit dům po svatbě
házet se vším
vyhánět, odhánět; 2. uklízet, pořádat
chystat se k odchodu, být na odchodu; 2. hnát, zahánět, vést
postrkem (Prataj sa!)
pravený
říkávat, pravívat
říkávat často (Jak sa praúvávało.)
hřib jedlý (obecně)
ovšem
pravda zjevná, naprostá, úplná, absolutní
říkat, mluvit (Neprav ně o něm!)
obrátit se s řečí na koho
říkat si, myslet si, domýšlet se
povídávat, vypravovat
pracovat bez ustání, kutit
povídávat (Pravúvało sa, že tam straší.)
smaženice, smažená vejce
šišky z režné mouky na rendlíku pražené a vodou podlité
prdět (intenz.)
štamprle; 2. malá věc
prcek
roští
legrace
pulec
mít snahu se pářit (u koz)
bzďoch
židle
zadnice
polévka ovarová s jelitovou kaší
polévka jitrnicová
ulevovat si, pšoukat, prdět
nic, prd
ten, kdo stále "prdí"
malý člověk
mluvka
mluvit hlouposti, plkat, tlachat
malý šátek (cokoli malého)
pryč
dálka (Ste z préčka? - jste zdaleka?)
útěk z domu (o ženě, děvečce) (Dała na préčky. - utekla ze služby)
proč
pročesávat vlnu
prý
46
prejchování
premování
premovaný
pres (z n.)
pres súkenický
presbuřt (z n.)
presbyter
prések
presný
presný pagáček
Prešpurk
prgés
prha
prchłá zem
pŕchłý
prcholiť
primaska
prk
prkésy
prkota
prkotať
prkotina
prkotka
pŕliť
pŕlit sa (B) +
prnda
pro (na) domajšek
pro (na) obyło
pro mravu
pro sebja
probečať
probendiť
probíjať
probírka
problákať
proboj
probojík
probožky
probújať
prodaj
prodať mamu
prodať sa
prodłábený
prodrať
produch
profant (B)
profentovať
česání vlny
výšivka na uniformě
lemovaný, zdobený prýmky
lis, mačkadlo
lis na válení a žehlení sukna
tlačenka
volený předák v evang. církvi
lis ruční na lisování oleje z bukvic
nekvašený, nekynutý
placka z nekvašeného těsta
Bratislava
koláč smažený z lehkého kyn. těsta
arnyka
sypká hlína
zbrklý, prchlivý, prudký, cholerik
poprchávat
starostova žena
kozí, kozlí pach
koláče tvarohové podlouhlé
žvanil
breptat, drmolit, mluvit nesrozumitelně
drobnost, hloupost
brebta, mluvka, žvanil
pálit, žahat (kopřivou, na jazyku ap.)
červenat se, pýřit se
rozvařené trnky; 2. omáčka z povidel
na doma
aby se neřeklo, pro jméno
ze slušnosti, dle obyčeje
pro sebe
proplakat
utratit, propít, prohýřit
vytloukat díry v zemi pro "kołky"
průsek stromů
provýskat
kůl železný sloužící k "hłobení ďúr pro kołky"
ocelový průbojník
proboha!
prohýřit
prodej
být odstaven od kojení
prořeknout se
promáčklý
prodrat, protrhat (Prodráł si gatě na řiti.)
mokřina, bahnisko (na cestě, na poli)
půjčka
dělat se přednějším, důležitějším
47
profentýrovať sa
proferentiť sa
progébiť
progécať
proglvať
prohlédnúť
prohłubník
prohnatý
prohršla
prohřítí
prohúliť sa
prohulovať sa
prochodiť sa
prochrbłať
prochrněť
projádřiť
projítý
prokázať sa
prokĺňaní
prokĺnať, -kylprolábovať
prołáčený
prołáčina
prołačitý
prolapěť si
prolehnúť
proletěť sa
prołoziť
promárniť
promařiť
promichłať
prominúť
promlhať
pronadiviť sa
proňho
proňúrať
propabúcať
propadlisko
propachtovaný
propachtovať
propalovák
propíjať kołáč
propiť
propiť kožu
proplétať
propověděť
ukazovat se, předvádět se
předvádět se
proplakat
prohospodařit (majetek)
prozobat
prohlédnout; 2. vyjasnit se; 2. zkrásnět (Izba tak prohlédła, jak ju
vylíčili.)
výstružník bednářský
prohnaný, mazaný, zběhlý
přehršle (dvě hrsti)
prohřátí
vyjasnit, zjasnit, probrat se (o mracích)
vyjasňovat se
procházet se
prokašlat
prospat
prozradit, provalit
prošlý
vyjevit se, prokázat se (Prokázało sa naň, že ...)
proklínání
proklínat
prohýřit
prohnutý
prohlubeň, propadlina, kotlina, údolí
prohnutý, vydutý
posedět si
znásilnit (ženu)
proletět se
prochodit, prolozit
ztratit, pozbýt, utratit
promarnit
promíchat
odpustit, prominout
prodělat
divit se s potěšením
pro něho
proslídit, prohledat
prolelkovat
propast; 2. močál, rašeliniště
pronajatý
pronajmout
drát na propalování troubelí dýmek
posedět v hospodě na sv. Štěpána
propít; 2. prosáknout (Boty ně propiły.)
jít na pohřební hostinu
provlékat osnovy a lyka opálek
pronést, říci
48
propuščéní
proražitý
prořeknúť sa
pros, -ík
proscať
prosétí
prosiť sa
proskakovať
prosłopať
prosmradiť sa
prostírať na rosu
prostiť
prosto
prostřeď
prostředek
prostředňansko
prostředník (R)
prostříť len
prosvědčiť sa
prosvětliť
prosvíčať
prošák (Z)
prošmátrať
prošpárať
proti srsti
protiv, - vá
protiva
protiviť sa
proto (Z)
protrhnúť sa
protřasený
protřípjať (keho)
prováďať
provaliť sa
provazisko
provísło
provoď
provodiť
provrtel
provřísło
provýskať
prožałovaný
prozbogárať
proždárať
proždúrať
prožéniť
prožhrať
povolení k dočasnému opuštění panství
ostrý, pronikavý (dým, tabák, pach)
vyslovit se, vyjádřit se; 2. říci něco, co nemělo být řečeno
prošení, odprošování (Dáł sa do prosíka.)
promočit
oddělení zrna a plev od "ohrabků"
potřebovat se (Neprosím sa vás.)
prolínat, šedivět (Proskakujú mu vłasy.)
propít
projít se
rosit
rovnat, přímit (hřebík); 2. vyprostit, natáhnout (nohu)
rovně, přímo
uprostřed
střed
střed protáhlé dědiny
pohůnek
prostřít len k močení
prokázat se, vykázat se (potvrzením, pasem ap.)
dosvědčit
dosvědčovat
prosba, prošení
prohledat, prohrabat (rukama)
prošťourat
proti mysli
proti
opak
stavět se na odpor
neboť
procitnout, probrat se (ze zamyšlení)
protřepaný
pomlouvat (koho)
provázet, předvádět
vyjít najevo
špatný provaz
povříslo
průvod (náboženský)
provádět, konat
přehršle
povříslo
promarnit, vše utratit, prohospodařit
obviněný
prohledat
prošťourat, prošťárat
prohrabat
oženit syna (ale "provdať céru")
propít, projíst (zhrub.)
49
prožiť peníze
prozračno
prozvłažovať
prsiť sa
prsk
prskať
prskatý
prskavec
prsknúť
prsky
prsní duška
prsnica
prsovica
prsteň
prstének
pršací
pršať, -šeť
prščeť
prščiť
pŕška
prť, -e (R)
prtačka
prťák
prúba
prúbní
prubovať (z n.)
prúčiť sa
prúd
prudké másło
pruh, -ch
pruhaňa (B)
prúhon
pruhovník
pruhovník dvojitý
prúkles
prúpověď
prúser
prut
prútes
prútí
prútí bíłé
prútí červené
prútkař
prutník
prutovník
promarnit, utratit, propít
šero
míchat horkou vodu se studenou
vypínat se pyšně, stavět se, dmout prsa, nafukovat se (též "napúčat
sa")
flek, flíček, skvrna
poprchávat
kropenatý, pihovatý, strakatý
jahoda červená, hladká, kulatá
upláchnout, utéci, zběhnout, dezertovat
tečkové zbarvení ovčí vlny
viz "prsovica"
spojovací díl tyčí "pohrabúvek"
čelní duška putny
prsten
prstýnek
přesýpací
pršet
prskat
kýchnout, prsknout
přeháňka, sprška
srázná lesní cestička sloužící ke stahování dřeva
drobná práce
švec
zkouška, porovnání
zkušební
zkoušet
kroutit se, prohýbat se, vzpouzet se; 2. pyšně se vypínat (též "prsiť
sa")
místo, kde voda proudí; brod
máslo ovčí s hojivou léčivou vlastností
kýla
viz "vlněnka"
brod pro dobytek
řemen široký vybíjený "gvomby"
řemen ’iroký vybíjený s vnitř. kapsami
průsek
úsloví, rčení, pořekadlo
průšvih
zesílený okraj , výztuž kosy v podélném směru
díra vysekaná
proutí
proutí loupané
proutí vařené s kůrou
proutkař, hledač vody, rud pomocí virgule
plantáž vrbová (košíkářská)
nástroj stolářský
50
prúžeha
prúžek
pružina
prv [v/f]
prvéj
prvkaj
prvňúska (M)
prvotelka
prvší
prvý raz
pryčňa
prýgl (z n.)
prymáš
pryncezka
pryncka
prysk
pryvilej
přádať
přadénko
přadivo
přádło
přajniček (F)
přałka
přaska, -cka
přaslének
přaslica dłúhá
přaslica krátká
přasť
přástka
přátelina
přátelka
přaza
přebabrať
přebantovať
přebírať
přebírať nohama
přebírať zimú
přebĺknúť
přebrať (keho)
přebřécť
přebyť
přeca, -aj
přecúdit
přečídiť
přečkať
přečtnúť
přečuť sa
mihotání vzduchu za ledního vedra
průsvit světla mezi stromy
obruč "bedna" dřevěná (březová, lísková, vrbová)
dříve
prve, před chvílí
prve
prvotelka
kráva po prvním otelení (též "prvnička, prvňúska")
dřívější, minulý
poprvé ("druhý raz, třetí raz" atd.)
dřevěná palanda
viz "obłák"
první houslista lidové kapely
princezna
princezna
pramen (ze skály)
privilegium
příst
přadeno nití sejmuté s motovidla
len a konopí
předení, materiál k předení
vratička obecná
přadlena
přezka na řemen nebo klobouk
kroužek na vřetenu; 2. střapec
přeslice stojatá
přeslice na přisednutí
příst přízi na kolovratu nebo "vřeténku"
společné předení na kolovratech
příbuzenstvo
příbuzná
příze
prohrabat
prohledat a při hledání rozházet
hmatat po strunách; 2. hrát na píšťalu (zakrývat dírky prsty)
přeskakovat z nohy na nohu (při tanci, zimou, ap.)
třást se zimou
rychle přeběhnout, zběžně přečíst
odloudit (milého, milou)
přebrodit
vytrvat
přece
pročistit
vystřídat
přežít, přebýt
přečíst
přeslechnout se
51
předloni
před łoňsky
před naším, před vaším (domem)
před naša, vaša
před sebe vzítý (Z) hrdý
před(e)včerajšky [v/f]
předevčírem
předbížky
předdědo
předední
přeďéj
předek
předevšeckým [v/f]
předháňať sa
předhúří
předchodiť si
předłožiť si
předložky složené
předbíhání, závodění (kdo s koho) (Letěli na předbížky.)
praděd
přístřešek před domem, podstřeší
v popředí, vpředu; 2. napřed, dopředu
přední část vozu; 2. zrno těžší bez plevele po ručním větí
především
předbíhat se
půda (část půdy nad schody a síní)
předcházet si
uvědomit si
přednaša
přednica
přednovek
předpeklí
předpovídať
předrábjať
předrchmať
předržať
předržeť
předřikovať
předsebevzatý
předskočiť
předvčerajšky
předzpívať
přefiglovať
přefíkať
přefíknúť
přegrměť
přehákať
přeháňať
přehazovať řeč
přehebéłkovať sa
místo před domem (ve městě)
zástěra (název na dol. dědinách a Senicku)
doba od jara do žní
výklenek před pecí pro vyhrabané uhlíky
předpovídat počasí; 2. předříkávat
popocházet, přešlapovat na místě (roztoužením, zimou)
protřepat
pozdržet, nechat dlouho; 2. přestát (nouzi)
vydržet, přebýt, přestát
předříkat, předříkávat slova písní
umíněný, neústupný, namyšlený
přepadnout (na cestě)
předevčírem
zanotovat první sloku písně
přetrumfnout
přestříkat
přestříknout
prosedět bez hnutí
přeslabikovat
obracet druhého na svoji víru
začít mluvit o něčem jiném
protloukat se, přeživit se všelijak, projít svět (Přehebéłkováł sa s
křiváky cełým Prajskem.)
prohnat, potrtestat
zahnaný na útěk
zaměnit si (semeno, chuť)
upracovaný (Je přehóněný prácú.)
přehrabovat, přehrnovat (z místa na místo)
viz "prohršla"
přehnať
přehnatý
přehodit si (Z)
přehóněný
přehŕňať
přehršla, -lé
na otázku odkud ("zpod, zeza, zpopod, zponad, zpomezi, z popřed")
na otázku kam, kde ("ponad, popod, poza, pomezi, povedla")
52
přehršlí (Z)
přehrubě
přehryzť
přehýbák
přehybina
přejinačený
přejinačiť, -kšiť
přéjíť
přejítý
přejítý věkem
přejíždža, -ďa
přejný
překáraný
překładačka
překohátiť
překopávať
překotiť (sa)
překotŕcat sa (Z)
překrápjať
překrpačiť
překryť
překrývať
překřtěný
překúřený
překusiť
přelačina
přeletěť
přemachnúť
přemachovať
přemandrčiť
přeměščiť sa
přemichovať
přemíška (Z)
přemiškovať
přemítať
přemítať (Vs)
přemítná rola
přemítnúť (sa)
přemrzłý
přemřeła
přemřełý
přemříť
přemřítý
přemúdřełý
přenadiviť sa
přenáramně
přehršle
velice, značně
překousnout, přehrýzt
bičiště
průhyb, prohnuté místo
změněný
změnit, přeměnit
přejít
přesušený (Tý jabka sú už přejíté.)
sešlý
brod přes řeku pro povozy
přející, příznivý
zmoudřelý, zkušený, rozumný
podpěra rukou při manipulaci se soustružnickými noži při obrábění
dřeva
převrátit
překopat, zkopat a vyčistit záhon od plevele
převrátit se, vyklopit se
protlouci se
přeprchávat
přežít (v nedostatku)
zakrýt, schovat, ukrýt
krýt, zatajovat
pokřtěný ("překřtěný" žid)
škodou zastrašený
zkusit, zakusit
???
přelétnout
přeprat, oprat
prát, máchat
přelstít, přelhat, ošidit, překroutit v řeči
přestat nosit lidový kroj
přehazovat (obilí), promíchávat
změna v držení majetku (po smrti majitele)
zpřeházet
modlit se z knihy
mít ve společném majetku se střídavým užíváním
pole ve společném majetku se střídavým užíváním
vystřídat (se)
zmrzlý
člověk chatrného zdraví
promrzlý, zkřehlý
promrznout, prokřehnout (Šak sem přemřéł až do špiku.)
zkřehlý zimou, promrzlý
vychytralý (pejor.)
podivovat se, divit se velice
převelice
53
přenásledovať
přenésť
přenésť sa
přenocovať (keho)
přeňúrať
přeoďéť (sa)
přeonačovať (sa)
přeonděný
přeondiť
přeorávka
přepáliť
přepařiť
přepas
přepasírovať
přepatnástěný
přepéřiť
přepłáščať sa +
přepočuť
přepočutý
přepodobniť sa
přepŕchať
přepříhať
přepúščaný
přeredykať
přeročený
přerubla, -bňa
přeřadiť
přeříkať
přes
přes léta
přes moc
přesílený
přeskákať
přeslébiť
přeslebovať sa
přesleň
přeslépky
přesłyšeť
přesmráďať sa
přesňák
přesné těsto
přesný
přespolní
přestávající
přestúpiť roky
přestupník
pronásledovat
vydržet, snést (nesnáze)
přeletět (o drůbeži)
dát nocleh (komu)
prohledat
převléci (se)
měnit (se), převlékat (se)
změněný
změnit, přeměnit
druhá orba na poli
rychle přeběhnout (Přepálíł potok.)
napálit
pás bederní
protlačit přes síto
změněný nad míru (přejedený, přesolený, opilý ap.)
přehradit (chlév, stodolu, půdu ap.)
chodit sem a tam
vyslechnout znovu
vyslechnutý
změnit podobu
pršet s přestávkami
přepřahat
tavený, rozpuštěný
přemístit, přestěhovat (příkazem, z místa na místo)
přestárlý (Nevdá sa, už je přeročená.)
otvor vysekaný v ledu
vystřídat
přečíst, pomodlit se
přes, skrz (Píl sem přes zuby.); 2. vyjádření vzdálenosti (Bývajú
přes tři dědiny.)
napříč léty dřeva
značně, nestřídmě
nadmíru vyžilý (přelidněný, přepracovaný ap.)
vydržet zlé časy, bídu
prodrat, prošoupat ("gatě" na kolenou)
trhat se, rozlézat se (o tkanině)
rovně rostlý vršek z jedlové tyčoviny sloužící k výrobě "švrlákú"
díry v plátně
dovědět se
chodit z místa na místo
viz "pagáč"
těsto nekvašené
nekvašený, nepřetavený ("přesný pagáček, přesné másło")
obyvatel cizí vesnice
zaopatřený
přežít roky (ve stáří)
člověk, který změnil svou víru
54
přesúšať sa
přesvíčať
přeškobrtiť (sa)
přeškobrtnúť
přešmárovať
přešpałúdať
přeštekovať
přeštemovať
přeštychovať
přešúkať (sa)
přešvácnúť
přetáhnúť
přetahovaný
přetahovať
přetěkať
přetrhávať
přetrhávka
přeukrutně
přeukrutný
převah
převážiť sa
převláčať
převrátiť
převŕhať
přežałostno
přezevšecko
přežgárať
přežhraný
přezíbłý
přezíbnúť
přežihať
přežihať sa
přežihovať
přeživiť sa
přežúvať (sa)
přežvachovať
přezvisko
při
při tem
přibrzgłý
přicałovať
přicmŕdať
přicmrndnúť
přicmrndovať
přicmudłý
přicmudnúť (sa)
chodit z místa na místo, potulovat se, blkoumat; 2. světélkovat,
fosforeskovat (o pokladech)
přesvědčovat
převrátit (se)
převrhnout
přejít
přehrabat, vše zvědavě prohledat
překonat, předčit, zvítězit (druh druha)
přeladit
překonat v řeči, ve výkonu
přebýt, pomalu přejít (z místa na místo)
přeříznout
přetáhnout; 2. přežehlit
barvený protahováním barevnou lázní
barvit (sukno)
přetékat
jednotit (ponechávat nejsilnější rostliny k dalšímu růstu)
jednocení (řepy)
převelice
hrozný, ukrutný
spád s vrchu na opačnou stranu
převalit se, překlopit se
přenášet (Převłáčá to jak kočka koťata.)
změnit se ("převrátiť náturu")
přemítat, přemýšlet, uvažovat, hloubat
naříkavě, žalostně, usedavě
přesto, navzdory, bez ohledu (Přesto přezevšecko.)
prošťouchat
přejedený
přemrzlý
promrznout
pobíhat bez cíle, kličkovat
chodit sem a tam
přebíhat, měnit místo, rušit
uživit se; 2. bydlet a stravovat se bez placení
přežvykovat; 2. hádat se
přežvykovat
přezdívka, alias
přibližné vyjádření místa a času
při tom
navinulý, jemně nakyslý
přicválat
mluvit do všeho, stavět se zkušeným
přilít
přitakat, pochlebovat
přiboudlý, připálený
připálit se (jen trochu)
55
přicvankať sa
příč (M)
přičapiť sa
přičapłý
příčinek
příčka
přičkať
přičopnúť
přičúvaní
přičúvať
přídanek
přidłábiť
přidrkotať
přidŕžať
přidupkávať
přiglajdať sa
přigĺmať sa
přigrejdiť
přigurášený
přigurášiť sa
přihajdať
přiharcovať
přiheftovať
příhled
přihlénit (B)
přihłuchłý
přihłupłý
přihnúť si
přihogŕňať sa
příhon
přihořeť
přihrabať sa
příhrada (M)
příhradek
přihúdať
příhuščka
přichlopiť
přichlópnúť
přichodiť
přichoďúvať
příchovek
příjít pomalu, nesměle
přehrada
dřepnou si
shrbený, zakrslý
přihrádka v truhle (též "přítruhlík")
nit útková z neškrobené bavlny
čekat na vyšší cenu (Na tom máło přičkáš.)
dřepnout si, přikrčit se
naslouchání (tajné)
odposlouchávat
přídavek (Jednu hrušku na přídanek.)
přimáčknout, přitisknout
přijet na voze
přidržovat
dupat si do taktu
přištrachat se
přiblížit se bojácně
přihrnout se
podnapilý
opít se
přijít, přištrachat se
přijet
přistehovat
pohled
přihrnout, zasypat hlínou
nedoslýchavý
přihlouplý
napít se kořalky
přištrachat se
příkop vodní, příhonová cesta
připálit se (hodně)
přijít, přivléci se
přihrádka, kóje
kozlík u vozu (proutěný)
přizvukovat; přitakat; 2. hrát druhé housle
záhušťka z mouky a smetany (též "záklechtka, zášvrlka")
připlesknout, přiklopit, připlácnout
viz "přichlopiť"
přicházet
přicházívat
příchovka (M)
přichutiť sa
přichýtať sa
přichytiť
přichytiť si
chování dobytka pro někoho jiného (též "příchovek")
mít na něco chuť
přidružovat se (v hudbě)
dopadnout
přijmout, oblíbit si
přírůstek na dobytku, o který se majitel s chovatelem vzájemně dělili
56
přijať
přijať sa
přijaviť
přijavovať
příjdený
přijéť
přijíť
přijíť k chuti
přijíť v chuť
přijítý
příka
přikaliť sa
přikapať
přikápnúť
příkopa
přikotiť sa
přikotúľať
přikrádať sa
přikrajovať
přikrasť sa
příkrok
přikrytí
přikutať
přikutý
přikývnúť
příłazek, přepřílepka
přilúbiť si
příłuček
příměł
přímení
přimětať
přimichłať
přimířať
přímiť
přimňágnúť
přímnožek
přimnožiť sa
přimnožovať (si)
přimračený
přimžíť
přijmout
ujmout se (Révek sa přijáł.)
přidat na mléce (při dojení)
přidávat v dojivosti
přišlý
přejet a přitom poranit
sloveso s mnoha významy jako ve SJ, např: (Do čeho přijdu? - jak
pochodím. Nemože mu přijíť na méno - nadává na něho. Musí to
přijíť ven - musí se to vykopat. Co ti z teho příjde? - jaký máš z toho
užitek. Přeca na moje přišło! - měl jsem pravdu.)
zachutnat
zachutnat
přišlý
pře, spor; 2. zvláštnost, podivnost
zakalit se (trochu)
přijít, dostavit se (pejor.)
přilít, přikápnout
strouha
pomalu se přiblížit, přijít, pomalu se do něčeho pustit
přikutálet
plížit se, nepozorovaně se přibližovat
viz "obličovať"
přikrást se
přístup
střecha
prohrábnout (uhlíky v ohni)
přikovaný
souhlasit
průchod v oplocení, cestička
fajfka (druh)
oblíbit si
přídavek ke služnému (když "míšaník" odebírá brynzu, dává bačovi
pecen chleba)
vřed
příjmení
nově sněžit
přimíchat
přiměřovat, srovnávat, přirovnávat
rovnat (hřebíky)
přimáčknout
přírůstek (rozmnožení dobytka)
narodit se, vylíhnout se, rozmnožit se (o dětech, drůbeži i o dobytku)
rozmnožovat, množit; 2. přivlastňovat si
zamračený
přivřít, přimhouřit (oči)
57
přimžítý
přimžuřovať
přinájmeňéj
přinaúčať
přínos
přioďéť sa
přiohnutý
přiopraviť
případek
připadnúť
připadnúť (M)
přípał
přípała
připamatovať (si)
připásať si
připasovať
připasovávať
přípecek
připécť
připírať
připiť
připiť si
připitý
připlaščiť
připłaviť
připĺcnúť
připlekať
připleščený
připleščiť
přípletek
připnúť, -pjať
připodobniť si
připodobňovať
připodobňovať sa
připomenúť
připonatrefiť sa
připoneščestiť sa
příponka
připoščať
připovídať
příprava
připraviť
připrávjať
připrávjať sa
přípřah (B)
připřihnúť
přimhouřený
přivírat, mhouřit oči
přinejmenším
poučovat, přiučovat
věno
obléci se, přikrýt se
ohnutý
přimastit (Zelé sa musí při každém přihříťú přiopraviť. )
přídavek, zdroj příjmů
vtrhnout, vpadnout (vojsko), padnout (strach)
přirazit, přimáčknout, zavalit (Vúz na ňu připadnúł.)
rychle hořící oheň z třísek k osvětlení vnitřku pece
tříska hořící v peci při sázení chleba, ohýnek před pecí i dříví naň
připomenout (si)
opásat se, přepásat se (řemenem)
přiměřit
poměřovat a vzájemně přizpůsobovat tvar dušek
zápecí, přípecí
připéci, připálit
tlačit; 2. přitlačit na struny, hrát hlasitěji (Připři!)
plivnout do piva (tajně)
připít si s někým na zdraví
podnapilý
přirazit, přimáčknout
připlavat, nanést velkou vodou
připlácnout
přichovat (s teletem)
přiražený, přilepený
přirazit, připlácnout
stuha hedvábná, pestrá, připlétaná do copu (v adventu a postu se
vplétal kousek lnu nebo konopí)
připnout
představit si
určovat podobu, identifikovat neznámého
přizpůsobovat se
připomenout
přihodit se, natrefit se
stát se neštěstí
zástěra orsáckého stroje
půjčit si znovu
potvrzovat, ujišťovat
krejčovské potřeby
připevnit, přidělat
domlouvat, důrazně připomínat, zdůvodňovat
chystat se, připravovat se
přípřež
připřahat (další pár koní)
58
připříť
připtaný
připučiť
připúščať
přiráčiť sa
příramek
příraz
přiredykať (sa)
přirození
přirukovať
přiřeknúť
přisá!
přísada
přísadiska
přísažný
přischłá kráva
přischnúť
přiskakovať
přísłop
přismeknúť sa
přismýčiť
přistarší
přistať
přistaviť
přístěnek
přístihy
přístodolek
přistrójiť
přistříť
přistúpiť
přistupovať
přístva
přisúšať
přisušiť
přisvíčať
přišaťovať
přišeplovať
příškrabky
příškvary
přiškvŕknúť
přištrachať sa
přištýchať
přišúrať sa
přimáčknout, přidržet (Připřéł si ho kolenem.)
najatý, sjednaný za úplatu, najatý na práci (též "naptaný")
přimáčknout
připouštět k páření
uráčit se, odhodlat se
krojová ramenní ozdoba
způsob hry druhých houslí ve val. kapele
přivést, přistěhovat (se)
mužské pohl. ústrojí
objevit se, přijít; 2. přibližovat dřevo k cestě nebo potoku
dodat
přisahám! (zkomoleně)
sazenice (zelí, salátu)
pozemek obecní k výsadbě "přísady"
člověk, který složil přísahu (např. "přísažný fojt", nebo člen městské
rady)
kráva, která nadojí jen malé množství mléka a je chována pouze pro
maso
ztratit mléko před otelením
zdražovat se (Réž přiskočiła.)
boční horské sedlo
přijít na řadu ("čídu"); 2. přiblížit se znenadání, nastat (Svátky sa
přismekły.)
přinést
starší (ne už mladý, ale ještě ne starý)
přistoupit na něco, přijmout návrh
připustit k oplodnění (berana k ovci)
přistavená světnice
nadbíhání, chození naproti (Všade jí chodí na přístihy.)
část stodoly oddělená od humna dřevěným pažením, v němž bylo
zhotoveno okno
ozdobit, přikrášlit
přihrnout, vytvořit vrstvu na povrchu
přišlápnout; 2. souhlasit, dát za pravdu
jít k prvnímu příjmání (u evang.)
přástky
méně dojit, ztrácet dojivost
ubrat na mléce (při dojení)
přisvědčovat, svědčit
šatit
trochu šišlat
zbytky jídla z pekáče
tabák připečený ve fajfce
ožehnout (ohněm, mrazem); 2. přiškvařit se (o vlně, vlasech ap.)
přijít, přistěhovat se, přišourat se
přišít
přišourat se
59
přišustnúť
přišústnúť
příť si
přiťałúpiť sa
přimést
přišoupnout (nohou při tanci)
přát si
přiťapiť
přiťapkať
připlácnout
jemně stloukat (stlučené máslo v máselnici "sa topárkú přiťapkává",
aby se srazilo v kouli)
přiběhnout (posměšně o starších ženách)
přitáhnout se (s něčím)
přistěhovat (se)
přitesat (jemně)
přání, touha
přitlačit (se), přitisknout (se)
dodatečně opracovat na soustruhu vložený kus dřeva
přijít, přibatolit se
přihodit se, poštěstit se, stát se
vtrhnout
přijít s úmyslem si přátelsky popovídat nebo vyzvídat
truhlička uvnitř truhly (též "příčinek")
rozrazil lékařský
utahovat, přitahovat (smyčku); 2. víc zatížit při lisování tvarohu
přiučovat se
přiválet (spojit vrstvy sukna k sobě)
zbytky vařeného jídla na stěně hrnce
přivést k úpadku
laskavě přijmout
souhlasit
přimáčklý
přimáčknout si, přivřít si
přivřený, při krádeži polapený
přistihnout
vypůjčit si navíc
omráčit úderem
zapomenout
příbuzenstvo
muž, který se přiženil (do rodiny, vesnice, chalupy)
přiženění
navyknout si na umístění v kleci (chycený pták se buď "přižere",
zvykne si na zajetí, nebo pojde)
přiznat se; 2. poznat někoho
příjmení
dopis
napsaný, nezpochybnitelný (Mám to psané čérné na bíłém.)
ovoce nezralé
zanechávat stopy na dřevu při jeho opracovávání dlátem, sekerou,
"motyčkou" s tupým ostřím
přitaráňať sa
přitasiť sa
přiterygať (sa)
přitesnúť
přítí
přitisknúť (sa)
přitočiť
přitrckať
přitrefiť sa
přitrhnúť
přitrtoliť
přítruhlík
přítržníček
přitužovať
přiúčať sa
přiválať
přívara
přivésť na nic
přivinúť
přivoliť
přivrzgłý
přivrzgnúť (si)
přivŕzłý
přivŕznúť
přivypoščať
přizabiť
přizapomněť
přízeň
přižéněný
přížeňka
přižhrať sa
přiznať sa
přízvisko
psaní
psaný
psárky
psať (o ostří)
přijít znenadání, nečekaně; 2. přidat se k někomu (aniž by byl zván)
60
psecovaný (B)
psí
psí hříby
psí jazýček
psí sinál
psica
psíča
psík
psina
psinec
psinec bíłý (B)
psinky
psírňa
psota
psota
psotník
pstruk
psuť
psuť sa
psutý
psýrňa
pškať
pškňavý
pšknúť
pšorka
pššc!
pšúkať
pšúknúť
pšvšt!
ptáča
ptáčata
ptačí rybizla (F)
ptačinka
ptaj
ptání
ptaný
ptať
ptať (co)
ptať (si)
ptať sa
pú
pucák
pucek
pucka
puclicht
podšitý kůží (o papučích)
zlý, nedobrý
houby nejedlé a jedovaté všech druhů (též "plzaně, psinky, psince,
psárky, gemby")
jitrocel kopinatý
hřib satan, kříšť, hřib nachový
suchá lesní tráva
štěně
podnožka ze samorostu vkládaná pod "bačúvku"; 2. kování na oji
vozu
psí sádlo; 2. legrace
výkal psí
výkal psí bílý (užívaný v kořalce jako lék)
padané ovoce
psí bouda, 2. slota
slota
nepohoda
křeče
viz "bujnica"
ničit, kazit; 2. hanit, ostouzet
kazit se
psí, bídný (Psutý život s tolika děcky.)
psinec, psí bouda
kýchat; 2. vytvářet bubliny v těstě
kýchací, dráždivý ke kašli
kýchnout
člověk hubený, slabý
odehnání kočky
pouštět "větry"
kýchnout; 2. zasmrdět (nehlučně)
přivolávání psa
ptáče
malí ptáčci (jejich vývoj: "holata, łopáčata, opéřenci, vyvedenci")
rybíz
třešeň planá
žebrota (Chodí po ptaji.)
žebrota (Chodí po ptáňú.)
vyžebraný (Živí sa ptaným chlebem.)
žádat, požadovat; 2. najímat; 3. zvát na svatbu; 4. žebrat
prosit, žebrat (o něco)
najímat (si), domlouvat si ("ptať kmotry")
ptát se, tázat se, vyptávat se
půl, polovina
kus chleba, krajíc (malý a tlustý)
dítě buclaté, bumbrlíček
míč z vlny nebo z hader
kratiknot
61
pucovať (z n.)
pucovať sopel
pučáłka
pučať
pučica
pučičák
pučičina
pučík (B)
pučky
pučňať
pud
pudełko (F)
pudło
pudło (Vi)
pudłovať
pudmistr
pufníček
pugét
púhon
púhrsť
puch
pucheřina
čistit, utírat, leštit; 2. holit
viz "opatrovať světło"
pokrm z nabobtnalého a upraženého hrachu
pučet
fenka; 2. pohl. ústrojí žen
šindel zhotovený z odpadové suroviny v různých šířkách
maso, pečínka ze psa nebo kočky
psík
viz "múčanka"
bobtnat
koryto
pouzdro
nádoba dřev. na brynzu; 2. mírka; 3. pouzdro, tobolka
část kalhot v rozkroku
odměřovat množství brynzy
purkmistr
bublina na míseném těstě
kytice
soud
půlhrst
zápach, smrad
púchłý
puchna
puchňa
puchnúť
púchovják
puchýř
puíkať
puk
pukáč
pukačka
pukačky
pukaňa
pukať
pukeš
pukéta
púł druha
púl štvrťa
púl třeťa
púlcenťák
púłečkovať
púłhák, płu-
nakynutý
smrad
viz "pučica"
opuchat, otékat; 2. zapáchat, smrdět
zaoblený ovčí zvonec
měchýř; 2. váček; 3. nadutec
pípat
bafnutí (při kouření); 2. pupen, poupě
???
plod pámelníku
silenka (rostlina)
veš
bafat, kouřit (z fajfky); 2. půlit (švestky); 3. praskat (ledy)
"cérka" nebo dívka tlustá
kytice
1 1/2 (1,5); "po púł druhu"
3 1/2 (3,5); "po púł štvrťu" atd.
2 1/2 (2,5); "po púł třeťu"
viz "kravčák"
pít po 1/2 žejdlíku
krátká puška
močový měchýř z prasete zbavený tuku (vypnutý a vysušený sloužil
k překrytí "okénca", vysušený a vymnutý jako "míšek na tabák")
62
púłka
púłka štvrtě
púłky
púłmistr (B)
púłvúz
pumpelářka
pumprlíkovať (R)
pumprlovať
pumprtovať (M)
púnebí
punida (F)
púnoc
púnovák, púłpúnový, -váček
punt
pupa
pupák
pupáky
púpava
pupencová voda
purkmistr
purkrechtní
pusinka
pustačiť
pustatina
pustěný
pustiť
pustiť (kemu)
pustiť (po kom)
pustit na
pustiť sa
pustota
pustý ogar
púščať
púščať krév
puškař
puštok, -čtok
púť
puť (M)
pútec
puténečka zlínská
puténka, -nečka
polovina; 2. ovce poloviční dojivosti (dá na jedno dojení jen 1/2
žejdlíku mléka); 3. půl dl (0,05 litru); 4. sud piva (50 l); 5. půl
lokte (asi 0,4 m); 6. polovina rozštípnutého polena
osmina rozštípaného polena
viz "bas małý"
starosta
vůz zkrácený
???
obskakovat
obskakovat
obskakovat
podnebí (v ústech)
nešika
půlnoc
půl nového krejcaru
půlkrejcar
poklopec
kukla, maska; 2. čepice vlněná pletená (z Lačnova); 3. člověk
zamračený
knedlík švestkový; 2. Lačnovjan (nosili čepice "pupy")
švestkové knedlíky
pampeliška
dubnová povodeň
starosta (volený na 1 rok)
obecní
cukroví
přivádět ve zmar (Všecko propíł a spustačíł.)
pustina, poušť, neúrodné místo
vypraný z barvy
pustit; 2. vyblednout; 3. přenechat; 4. uvolnit se
přenechat, odprodat
smířit se se ztrátou, nedoufat v návrat (Už po něm pustiła.)
připustit (býka)
pustit se (něčeho), pustit se (na cestu)
bujnost, rozvernost
rozpustilý chlapec
pouštět, 2. tát
pouštět žílou
výrobce ručních zbraní
náhubek, hubička (fajfky)
pouť (slavila se v neděli po svátku světce, jemuž byl zasvěcen
katolický kostel)
vor
pěšinka ve vlasech ve středu hlavy (u děvčat)
malá putna stažená houžvovými obručemi jako speciální obal na
povidla o obsahu 8-10 kg
putna určená k přenášení a přechovávání pitné vody
63
pútko
putlica
putlina
putňa hrubá
putňa tráková
putňovitý
pútoléj
putr
putyfarka
putyra (z rm.)
putyrka (z rm.)
pylno
pylný
pypła
pypłať
pyplať sa
pypřica
pyrt, -tě (z rm.)
pyrta (z rm.)
pyrťák
pýř, -ří
pýřiť sa
pysk, -y
pýskała (J)
pýskať sa
pyskavka [v/f]
pyskovať
pysky
pyščiska
pýtat (B)
pýtat sa (B)
pytel
pytlačka
pytlák
pytleň (Z)
pouto z proužku kůže na předních nohách berana k zamezení
oplodnění ovcí v nevhodnou dobu
petlice, skoba
uzel na šňůrce nebo koženém pásku; 2. smyčka
putna o obsahu 12-20 litrů, užívaná k napájení dobytka
putna s popruhy k nošení hnoje
oválný
polovina
máslo přetavené
žena necudná
nádoba sloužící k uchování brynzy
dížka, nádoba dřevěná dvouuchá na ovčí mléko
plno
plný
břídil, mazal, babral, nedouk, fušer
zkazit, zfušovat
nimrat se (s prací)
vložka k uchycení "běhúnu na vřeteno"
chodník, jímž se honí ovce na pastvu
ohrada k připouštění ovcí
plemenný beran
pýr
zlobit se, nadouvat se zlostí
ret, rty
ten, kdo se v jídle šťourá
rýpat se, šťourat se, přehrabovat se (v jídle); 2. vybírat v píci
chutnější kousky (o koze)
brouk ?
hubovat
rty
rty, ústa (pejor.)
ptát, prosit, žebrat
ptát se, tázat se
pytel ("mynářský pytel, rasú pytel"), jinak na Val. vždycky "měch";
2. plátěný rukáv na prosévání rozemletého obilí ve mlýně (používalo
se více druhů o různé hustotě)
puška pytlácká krátká; 2. polní pych
čmelák
tlusté střevo (hovězí)