zde - Asociace společenské odpovědnosti

CSR brunch na téma „Sociální inovace“
11. února 2016, PwC, City Green Court, Praha
“Sociální inovace předkládají řešení naléhavých společenských výzev. Dávají prostor novým přístupům, inovačním odpovědím a ukazují nové cesty. Reagují na nové
sociální otázky nebo řeší již známý problém novými způsoby. Vytvářejí tak trvale
udržitelná řešení, která jsou příkladem i inspirací pro ostatní.“
(Definice sociálních inovací, Nadace Unruhe Privatstiftung)
CSR brunch vznikl jako většina aktivit
Asociace společenské odpovědnosti
(A-CSR) organicky. Na říjnovém společensky odpovědném networkingu v Proseči bylo téma sociálních inovací jedním
z pěti, kterým jsme se věnovali (výstup
z Proseče zde. Padlo tvrzení, že sociální inovace jsou i pro korporace stále
“vyšší dívčí”. Tehdy Anna Kadeřábková,
ředitelka Centra inovačních studií VŠEM,
poznamenala, že společnost potřebuje
“více pozitivních deviantů”, kteří kontinuálně narušují zaběhlé a stereotypní
způsoby uvažování a přicházejí s novými
a účinnějšími řešeními. Věděli jsme, že
máme téma, které je třeba šířit nejen
mezi členy, ale i mezi další hráče v ekosystému sociálních inovací.
Sociální inovace jsou jedním z hlavních
nástrojů řešení globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), i proto jsme chtěli
dát prostor k jejich rozvoji na lokální
úrovni. Cílem bylo také otočit pozornost
směrem k inovační CSR, tedy novému
a účinnějšímu způsobu, kterým mohou
organizace řešit průřezové výzvy v oblasti klimatu, chudoby, konfliktů i nerovnosti. Tradiční CSR je na straně donorů
i příjemců profesionalizovaná, má jasně
nastavené mechanismy, pravidla i odpovědné osoby. Obě strany se naučily
vykazovat a komunikovat výstupové
ukazatele například v objemu finančních
a nefinančních darů, hodin a dnů dobrovolnické práce nebo hodin péče zajištěné z prostředků donora. Inovační CSR je
v Česku teprve v počátcích. Korporace
hledají způsob, jak zvyšovat svou hodnotu (ekonomickou i sociální) skrze sociální byznys strategie, jak měřit hodnotu,
kterou korporace přináší a současně
bere společnosti, jak měřit, vyhodnocovat a komunikovat impakt sociálně
inovačních projektů, které realizují nebo
do kterých investují.
pokračování na další straně
CSR brunch jsme uspořádali ve spolupráci
s Vysokou školou ekonomie a managementu (VŠEM) a Česku inovací. V PwC Česká
republika se sešlo více než 60 lidí z byznysu
(např. MSD, Vodafone, ROSSMANN, Škoda
Auto, Tesco, PwC), neziskových organizací,
sociálních podniků, zástupců veřejné správy i akademického sektoru. Naše pozvání
přijali a na akci vystoupili: Anna Kadeřábková, odborná konzultantka MPSV pro oblast sociálních inovací, členka poroty Ceny
SozialMarie a ředitelka Centra sociálních
inovací na VŠEM, Libor Kašparovský, ředitel
České inovace, Madlen Kordová, koordinátorka Ceny SozialMarie pro Česko a Markéta Pěchoučková, vedoucí oddělení projektů
sociálních inovací na Ministerstvu práce
a sociálních věcí.
“Vystoupení Anny Kadeřábkové bylo fundamentální a frustrující současně”, uvedla Adriana Dergam, ředitelka korporátní
komunikace a společenské odpovědnosti
Vodafone ČR. Dále zaznělo důležité zhodnocení stávajícího sociálního kapitálu v České
republice. Anna Kadeřábková v rámci svého
vystoupení poznamenala, že tradiční neziskové organizace mají nízkou efektivitu
v řešení sociálních problémů a nízkou ekonomickou hodnotu těchto řešení.
Jde o řešení, která jsou velkoryse podporována v rámci strukturálních i nadačních
fondů a firemního sponzoringu. Děti opouštějící ústavní péči se naučí psát životopis
a vystupovat na pohovoru u zaměstnavatele, sociální služba si vybaví dílnu keramickou pecí, zaměstnanci sociální služby jdou
na stáž a získají kompetence v odborných
kurzech. Sociální podnikatelé mají sice vyšší efektivitu v řešení sociálních problémů,
na druhé straně však nízkou ekonomickou
hodnotu a nejsou schopni fungovat bez dotací z veřejných zdrojů.
Anna zdůraznila, že hlavní rozdíl mezi tradičními ač inovativními projekty a skutečnou sociální inovací je v tom, že sociální
inovace je realizovaná sociální změna
s měřitelným a udržitelným impaktem. Je
řešením příčin sociálního problému. Po
tomto řešení existuje objektivní poptávka,
zapojují se do něj všichni stakeholdeři a má
vyšší nákladovou efektivitu oproti stávajícím přístupům. Příkladem uvedla sociální
inovaci společnosti A-GIGA, která přímo ve
Věznici Vinařice zřídila call centrum, kde
zaměstnala vězně, kterým po propuštění nabídla práci, pomohla zajistit bydlení,
poskytla zálohu na mzdu a psychosociální
podporu. Měřitelným ukazatelem impaktu
bylo snížení recidivy této cílové skupiny.
Dalším příkladem je globální projekt Autism at Work, na kterém v České republice
spolupracují společnost SAP BSCE, Specialisterne a Národní ústav pro autizmus
(NAUTIS). SAP BSCE poprvé v historii Autism at Work nabízí lidem s vysoce funkčním
autismem a s Aspergerovým syndromem administrativní pozice v oblasti HR a financí. Jana Sirotková z NAUTIS zdůraznila, že
“společnost SAP BSCE ukotvila projekt Autism at Work v strategickém HR nikoliv
v dílčích CSR iniciativách.”
Madlen Kordová krátce pohovořila o Ceně
SozialMarie, kterou vyhlašuje rakouská
nadace Unruhe. SozialMarie je nejstarší
cenou, předávanou sociálně inovativním
projektům, a je udělována každoročně od
roku 2005 celkem 15 výjimečným projektům
z oblasti sociálních inovací. Vedle finanční
odměny v celkové výši 54 000 EUR nabízí
SozialMarie zviditelnění projektům, které
inovativním způsobem reagují na společenské výzvy. Do Ceny SozialMarie 2015 je nyní
přihlášeno 46 projektů z České republiky.
Aby mohly sociální inovace fungovat, potřebují živnou půdu, tzv. ekosystém sociálních
inovací, který zahrnuje tvůrce legislativy,
sociální investory, veřejnost, byznys a zprostředkující subjekty, které podporují zvyšování sociálního kapitálu. Na závěr Anna
Kadeřábková pojmenovala klíčové limity
sociálních inovátorů v Česku: znalosti, odvahu, důvěru, impakt a upscaling.
Na Annu Kadeřábkovou navázal Libor Kašparovský, který její vystoupení shrnul trefně,
a sice jako „masopustní manifest sociálních
inovací, který nesmí zapadnout“. Libor představil činnost České inovace a nový koncept ČINovací. Zdůraznil nutnost realizace
inovace, konkrétního činu, jelikož bez něho
je inovace prázdným slovem. „Inovace jde
proti systému, je drahá, málokdy se povede,
přesto má naprosto zásadní smysl a je cestou k lepšímu životu u nás v Česku“.
Za Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,
které je v současné době majoritním sociálním investorem, vystoupila Markéta Pěchoučková. Díky ní známe podmínky výzvy
24 na podporu sociálních inovací. Datum
ukončení příjmu předběžných žádostí o
podporu je 31. 3. 2016 a ukončení příjmu
(plných) žádostí je 30. 6. 2016. MPSV nabízí
sociálním inovátorům výraznou podporu již
ve fázi přípravy inovačního záměru, neboť
je v jeho zájmu, aby inovační projekty generovaly sociální hodnotu a současně snižovaly nároky na veřejné zdroje.
CSR brunch jsme zakončili krátkou, ale velice zajímavou, diskuzí na téma, kde je v organizační struktuře ukotveno CSR. Radka Pokorná ze společensky prospěšného podniku
KOKOZA trefně podotkla, že „CSR není záležitostí izolované skupiny lidí v organizaci, ale
přístup, který prostupuje celou organizací, je součástí každého procesu, služby a produktu“. A i o tom je inovační CSR.
Děkujeme všem řečníkům a účastníkům za důvěru, odvahu a ochotu sdílet své znalosti
a zkušenosti. Jsme na dobré cestě k inovační CSR!
Zveme vás na Aukci sociálních inovací, která proběhne 21. 3. 2016 ve spolupráci Asociace
společenské odpovědnosti, Ceny SozialMarie a Centra sociálních inovací VŠEM v MSD IT
Global Innovation Center. Více již brzy na www.spolecenskaodpovednost.cz a www.inovacevsem.cz.
OUTC
OME
METR
ICS
Příští CSR snídaně proběhne 7. dubna 2016 ve spolupráci s T&CC v restauraci Eska (Karlín)
na téma Udržitelný leadership. Více zde.
ce
’ inova
soci ln