tiskové zprávě

w.art projects uvádí
Ve spolupráci s hl. mstem Prahou
Svtelné umní v Praze v dob pedsednictví eské republiky v EU
7. ledna – 30. ervna 2008
Tisková zpráva
eské pedsednictví Evropské unie v prbhu první poloviny roku 2009 umouje Praze
ukázat svtové veejnosti svoji otevenost, vitalitu a „joie de vivre“.
Projekt svtelnch instalací s názvem Transparency, organizovan a realizovan
agenturou w.art projects, vychází z koncepce zpístupnní souasného umní irokému
publiku. Z tohoto dvodu jsme se rozhodli ukázat svtelné umní ve veejném prostoru.
Obyvatelé Prahy i její návtvníci se tak budou moct seznámit se svtelnmi instalacemi
dosud nevídanch rozmr.
est svtov renomovanch umlc, jakmi jsou Julian Opie (Anglie), Stephan Reusse
(Nmecko), Jaume Plensa (panlsko), Arthur Duff (USA/Itálie), Ulla Rauter (Rakousko) a
Jenny Holzer (USA), pipraví pro diváky v prbhu eského pedsednictví EU vrcholné
vizuální záitky.
Svtelné projekce na prelích budov, na Vltav a dalích neekanch místech v centru
Prahy pekvapí a ohromí kadého diváka. V chladnch msících zaátku roku 2009
rozzáí svmi barvami sted msta.
Transparency je skvlou mylenkou jak upozornit na kouzlo hlavního msta v tomto pro
eskou republiku tak dleitém období.
Umlec | doba trvání | místo:
7.1. – 30.6.
Jaume Plensa (panlsko), nám. Jana Palacha | Rudolfinum
Julian Opie (Anglie), Národní divadlo
Stephan Reusse (Nmecko), Duní ul. ped panlskou synagógou
7.1. – 1.2. Arthur Duff (USA/Itálie), Staromstské námstí
21.2. – 30.6. Ulla Rauter (Rakousko), ledolamy ped Novotného lávkou
30.4. – 6.5. Jenny Holzer (USA), Národní muzeum
Kontakt :
Tiskové informace:
www.wartprojects.com
Select Agency
Dr. Gisela Winkelhofer, Quirin Wimmer
Petra Hanzliková
[email protected]
[email protected]
T +420 774 274 002
T +420 603 524 782
Jaume Plensa, WE
Lorenzo Ceretta
Jaume Plensa (E) pedstaví svou nejnovjí skulpturu WE od 7. ledna do 30. ervna na
námstí Jana Palacha naproti Rudolfinu.
WE, 5 m vysoká, 2700 kg váící, bíle natená, laserem vyezávaná socha z kartáované
oceli pedstavuje tlo sedícího lovka vytvoené z písmen. Její pední strana je otevená.
Plensa ve svém nejnovjím díle poprvé vytvoil sochu, která se skládá z písmennch
znak rznch jazyk: latiny, hebrejtiny, arabtiny, rutiny, hindtiny, etiny, íntiny a
japontiny. Intencí Jaume Plensy je stvoit znak nadje v mír a porozumní mezi vemi
národy na svt.
Podobnmi skulpturami vzdává Plensa hold lidskému tlu jakoto nejdokonalejímu
architektonickému dílu, které je ochranou a písteím pro dui, sny a pání. asto pitom
spojuje písmo s transparentními materiály, svtlem a akustickmi prvky.
Plensa, narozen v roce 1955, ije v Barcelon. Je jedním z nejvznamnjích soudobch
panlskch umlc. V roce 1997 se mu podailo prosadit se na mezinárodní scén
velkmi vstavami a projekty ve veejném prostoru, které vzbudily velk ohlas. Patila k
nim také pozoruhodná práce Crown Fountain pro Millenium Park v Chicagu 2004.
Vstavy (vbr): 2008 - Jaume Plensa, Frederik Meijer Sculpture Park, Grand Rapids,
Michigan; Save our Souls, Albion Gallery, Londn. 2007 - Jaume Plensa, Musée d’Art
Contemporain, Nice; Jaume Plensa, Institut Valencia d’Art Modern, Valencia; Nomade,
Musée Picasso, Antibes; Barcelona 1947–2007, Fondation Marguerite et Aimé Maeght,
Saint Paul de Vence; Silent Voices, Museum at Tamada Projects, Tokio.
Julian Opie, ANN, DANCING
Lorenzo Ceretta
Julian Opie (UK) pedstaví LED panel ANN, DANCING v jednom z oken Národního
divadla obrácench na Národní tídu od 7. ledna do 30. ervna.
Julian Opie patí k pedním soudobm umlcm mezinárodního renomé. Narodil se v roce
1958, ije a pracuje v Londn. Opie studoval na Goldsmith College of Art a brzy
vystavoval v Lisson Gallery a ICA v Londn, Kunstverein v Kolín nad Rnem a
Fondation Cartier pour l’art contemporain.
Jeho umlecká díla jsou zastoupena v nejdleitjích sbírkách a muzeích na svt,
napíklad v The Tate Modern a The National Portrait Gallery v Londn, MoMA v New
Yorku, MOMAT v Tokiu a Stedelijk Museum v Amsterdamu.
Díky poítaové animaci, zvuku a obrazovkám s LED pedvádí Opie neekanou
interpretaci plastik. Tak iroké, jako je spektrum vliv, z nich Julian Opie erpá – od
klasickch portrét a plastik a po japonské komiksy manga – je iroké i spektrum
nejrznjích médií a technologií, které pi své tvorb pouívá.
Pro jeho práci je charakteristická redukce na podstatné. Tento princip je zjevn zejména u
portrét. Jeho vysoce stylizovaná práce zahrnuje pevod fotografií (nebo krátkch film) do
figurativních reprodukcí vytvoench pomocí poítaové animace. Jeho ilustrace
pedstavují nov pístup k obrazm a formám, které prostednictvím moderních materiál a
médií odkazují na souvislost se souasnm svtem.
V roce 2001 získal Julian Opie za ztvárnní obálky alba britské skupiny Blur s názvem
Best of Blur cenu za nejlepí ilustraci udlovanou asopisem Musik Week.
V podob dvou LED panel Bruce and Suzanne walking umístnch na jezu na Vltav
poblí Karlova mostu a doprovázench vstavou v Muzeu Kampa ji w.art projects
pedstavila v dubnu a kvtnu 2007 v Praze ve veejném prostoru práce Juliana Opieho.
Staphan Reusse, Mice
Lorenzo Ceretta
Stephan Reusse (D) bude promítat své Myi (Mice) na prelí akademie v Duní poblí
panlské synagogy od 7. ledna do 30. ervna, denn od 20.00 - 01.00 hodin.
Reusseho práce se zabvají vnímáním a vzpomínkami. Tato instalace se sousteuje na
myi, které v noci ovládají nae píbytky. Laserov paprsek kreslí na ze stopy pohybu a
siluety tchto zvíat. Jejich tvar vychází z analzy infraervench videozáznam myí,
které autor schematicky zjednoduen reprodukuje. Takto vytvoené pohybové vzorce a
formy jsou vsledkem kombinace reálného filmu a animace.
Pro svtelnou show Myi je charakteristick pirozen hektick, ustraen opatrn a
neklidn pohyb, kter je píznan pro kadodenní lidsk ivot. Myi jsou ve své nefyzické
pítomnosti pro autora metaforou pomíjivosti. V okamiku, kdy má lovk pocit, e je vidí,
se ji manifestují jen ve vzpomínce.
Práv vzpomínky konstruují na základ zkuenosti my, kterou ale lovk neme vidt,
protoe tu není. Bylo tu jen pár linií, které se mihly a které se ve své ásten abstraktní
znakovosti odráejí v naich vzpomínkách jako proitá realita.
V mnoha autorovch pracích slouí technická transformace k tomu, aby umonila
imaginaci dotkat se zón nevdomch vzpomínek pozorovatele. Obrazy vytváí
pozorovatel. On je zná ze svch vzpomínek a sám si je zaostuje.
Stephan Reusse se narodil v roce 1954, ije v Kolín nad Rnem. V roce 1997 byl hostem
ve Villa Romana. V letech 2000-06 vyuoval na Umlecké vysoké kole pro média
v Kolín nad Rnem v oboru fotografie a nová média. K jeho pedním projektm „umní na
budovách“ patí laserové skeny v Münsteru, Torontu, Vancouveru a anghaji.
Vstavy v roce 2008 (vbr): Monkey Talk, Galerie Feichtner, Víde; Now Jump,
Nam June Paik Art Center, Korea; The Dream Machine, Shortlist FIAC‘s Parcours, Paí;
Stephan Reusse, ParkRyuSook Gallery, anghaj, ína; Drawing By Chairs, Galerie
Johnssen, Mnichov; Monkey, ShContemporary, anghaj.
Arthur Duff, love letters
Lorenzo Ceretta
Arthur Duff (USA) se pedstaví s projekcí s názvem Love Letters na Staromstském
námstí v termínu od 7. ledna do 1. února, a to kad veer od 18.00 do 24.00.
DARLING WAVE
MY CONFUSION FLATLY BRUSHES YOUR BIGOTED IDENTITY. YOU ARE MY MATURE BOD. MY NEED
PROPERLY LAUGHS AT YOUR HOSTILE PERSPECTIVE. MY SUBJECTIVE PAST SCRATCHES YOUR
DIFFERENCE. MY DARLING FANTASY HURRIEDLY STARTS YELLING FOR YOUR WARNING.
YOURS MYSTERIOUSLY
Jednotlivé texty jsou vsledkem kombinace milostnch dopis autorovch rodi, které si
napsali ped více ne ticeti lety, pomocí programu Christophera Stracheye Love Letters.
Tento program vytvoen v roce 1952 pro Manchester Mark 1 náhodn sestavuje milostné
dopisy. Arthur rozebral dopisy svch rodi na slovesa, píslovce, podstatná a pídavná
jména a ty zasadil do osnovy básní vytvoench Stracheyovm programem. Vsledné
záhadné vzkazy s podmanivm efektem budou vkonnm zelenm laseren promítány na
Staromstské námstí.
Ve svém díle Love Letters se Arthur Duff zamil na osobit proces interpretace, kter je
vyvoláván náhodn generovanm textem, kter umouje pozorovateli piadit mu vlastní
vznam.
Arthur Duff se narodil v roce 1973 ve Wiesbadenu americkm rodim. Rodina se asto
sthovala a ila v rznch zemích nap. ve Spojench státech, Jiní Korei, Nmecku,
Japonsku i Itálii. Arthur se aktivn zapojuje do dní na italské scén souasného umní.
ije v Benátkách, pracuje v Marghee, kde má ji nkolik let i své studio. Nedávno se
th
zúastnil vstavy “The word in art – Research and the avant-garde in the 20 century” v
Muzeu moderního a souasného umní v Trentu a Roveretu, své speciální projekty
pedstavil té na XIV. Quadrenniale v ím, GAM a Palazzu delle Papesse v Sien. Jeho
poslední projekt Borrowing You uvedl v Castelfranco Venetu, kde nainstaloval obí laser,
kter promítal na budovy stedovkého centra borrowed words oban msta.
V souasné dob pracuje pro galerii Galica Arte Contemporanea v Milán a Studio La
Cittá ve Veron, se ktermi se pravideln úastní vech velkch mezinárodních veletrh
umní. Pracoval na didaktickém projektu muzea Peggy Guggenheim a pispl k
vyhrannému pístupu ke vzdlávání aplikovanému v nov oteveném C4-Contemporary
Culture Centre v Caldognu.
Ulla Rauter, Tacet
Ulla Rauter (A) pedstaví svj TACET od 21. února do 30. ervna vdy od setmní do
plnoci na Vltav u Muzea Bedicha Smetany.
Intervence TACET upozoruje na akustické pauzy, a vytváí tak ze zvukové kulisy msta
nepsanou partituru. Rozsvícení textu je vizuálním akcentem, kter vyznauje jen zídka
vdom vnímané okamiky ticha, kdy dochází k peruení tém konstantní hladiny
mstskch hluk. Pokynem k mlení jsou souasn pokládané otázky: Kdo má mlet a
kdo mlí? TACET se obrací na nepítomn subjekt provozující hudbu nebo naopak na
skrumá hluk produkujících vcí a ivoich v bezprostedním okolí a vyjaduje jejich boj o
vsostné akustické postavení v daném míst.
Ulla Rauter, narozená v roce 1980, pracuje ve Vídni. V letech 2000-2002 navtvovala
Kolleg für Grafik-Design na Graphische Wien, následn mistrovskou tídu pro komunikaní
design na tée kole. Od roku 2003 studuje transmediální umní na Univerzit pro
aplikované umní ve Vídni ve tíd prof. Brigitte Kowanz.
Úast na vstavách/performancích:
Cena nadace Karl-Anton-Wolf-Stiftung v rámci prvního stipendia pro talenty Ö1, Víde,
2008; Sound of Art, Museum der Moderne, Salzburg, 2008; Parasite-Paradise, Sammlung
Esterházy, hrad Forchtenstein, 2008; Sensationen, veer s performancemi, Univerzita pro
aplikované umní ve Vídni, 2008; Lightness of Action, Nitrianská Galéria, Nitra 2008;
Performance, Kunsthalle Project Space, Víde 2007; Projekce ve veejném prostoru,
Heiligenkreuzerhof, Víde 2007; Sculpture Grande, Generation Next, Praha 2007; 1. cena,
sout Gedenksymbol Servitengasse 1938, 2007; Christian Eisenberger – skupinová
vstava Galerie Lisi Hämmerle, Bregenz, 2006; 1wand, schodit MAK, Víde 2005; The
Essence, MAK, Víde 2005; Natalagranagranata, Galerie Schloß Porcia, Korutany, 2004.
Jenny Holzer, Xenon for Bordeaux, 2001
© 2008 Jenny Holzer,
member Artists Rights Society (ARS), NY.
Photo: Vincent Monthiers
Jenny Holzer (USA) se pedstaví svtelnou instalací na prelí Národního muzea v
termínu od 30. dubna do 6. kvtna. Pro Prahu si pipravila projekci básní Franze Kafky a
Wislawy Szymborské.
Jenny Holzer se narodila v roce 1950 v Ohiu, ije a pracuje v Hoosicku, New York.
Svtelné instalace jsou nedílnou souástí tvorby Jenny Holzer ji více ne jedno desetiletí.
Velkoploné projekty vytváí u od roku 1996, kdy laserem promítala texty na památník
bitvy národ v Lipsku.
Ve svém díle v souasné dob upednostuje obí pohyblivé filmové projekce, které byly
poprvé pedstaveny na sklonku roku 1996 na Biennale di Firenze: il Tepo e la Moda ve
Florencii.
Své projekty Holzer uskutenila ji na tyech kontinentech, ve trnácti zemích a více ne
ticeti mstech, k nim patí Florencie, ím, Rio de Janiero, Benátky, Oslo, Buenos Aires,
Berlín, Paí, Singapur, San Diego i New York. Její svtelné instalace se objevily na
jednch z nejzajímavjích architektonickch staveb, poínaje novou Národní galerií
Miese van der Roheho a idovskm muzeem Daniela Liebeskinda v Berlín a po
pyramidu I.M.Peie v Louvru, na pohoí nad Rio de Janierem, vodních plochách ek Sieny a
Arno nebo skokanskch mstcích v Lillehammeru.
Jeden z jejích nejvjimenjích projekt se uskutenil v záí 2007. Holzer promítala z
Kennedyho Centra na Rooseveltv ostrov ve Washingtonu, D.C.proslovy prezident Johna
F. Kennedyho a Theodora Roosevelta.