Školní časopis březen 2016/16 Zajímá tě, co se děje ve škole? Víš

Školní časopis březen 2016/16
Smajlík
Zajímá tě, co se děje ve škole?
Víš, co zajímá Tvé spolužáky?
Chceš poznat mnoho nového?
Chceš si hrát?
TAK NEVÁHEJ A JDI DO TOHO!!!
Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce.
Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení
bříz a začátek březosti zvířat. V období kolem
21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce
při svém zdánlivém ročním pohybu protíná
světový rovník - přechází z jižní polokoule na
severní. Původně byl březen v římském
kalendáři první měsíc v roce. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako
listopad a v nepřestupný rok jako únor.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích.
Březen - za kamna vlezem.
Březnové slunce má krátké ruce.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Hádanky
1.Kde vždycky včerejšek přichází až po dnešku?
5. Jak se říká v Austrálii kapsářům?
Ve slovníku.
Únosci klokanů.
2. Rozdíl mezi elektrikářem a pyrotechnikem?
Elektrikář si před smrtí ještě zatančí.
3. Je slunečný den, dvě ženy jdou po ulici a mají
roztažené deštníky.
V jednom je menší díra a v druhém je vetší díra,
do jakého prší víc?
6. Tři muži se potápějí v řece,
ale když vylezou z vody,
jenom dva mají mokré vlasy.
jak je to možné?
Třetí muž je holohlavý.
Do žádného.
4. Když se černoušek narodí má černé tělo,
černé ruce, černé nohy, černou hlavu a jaké
má zuby?
Žádné.
Autor: Fanda
Nalezený králíček
Jednoho dne, uviděla máma na louce strakatého králíka. Zavolala mě a já jsem ho chtěla chytit. Honili jsme ho
s bratrem asi hodinu. Potom přišel táta a hned ho chytil. Dali
jsme ho do sklepa do bedny a přes ni jsme dali pletivo, aby
neutekl. Měla jsem z něj radost. Chodila jsem ho krmit a hrát si
s ním. Pak jsme se dozvěděli, že utekl sousedovi Vojtovi. Ten
nám ho chvíli ještě nechal, ale pak jsme ho museli vrátit. Bylo
mi smutno. Proto si přeji nového králíka.
Autor: Lea
HVOZD
Hvozd (něm. Hochwald) je jedním z nejvýznamnějších kopců
v Lužických horách a druhým nejvyšším vrcholem Žitavských hor. Výrazný
znělcový hřbet se dvěma vrcholy leží na česko-německé hranici asi 2 km
východně od Krompachu a 2,5 km jihozápadně od Oybinu.
Rozhledna na Hvozdu se stala téměř dvojčetem rozhledny na Jedlové:
obě věže jsou si podobné tvarem, výškou, použitým materiálem a dokonce
i narozeniny slaví ve stejný den. Věž na Hvozdu je, ale o rok mladší.
Protože návštěvnost Hvozdu ke konci 19. století stále stoupala, byla tu
v létě 1893 na popud spolku Globus zřízena císařská poštovní stanice
s telefonem. Rozhledna nabízí krásný kruhový výhled do širokého okolí.
Na severu jsou Žitavské hory s malebným letoviskem Oybin, obklopeným
lesnatými vrcholy Buchbergu, Jonsbergu a Töpferu, za nimiž se do dálky
rozprostírá zvlněná krajina Horní Lužice s Žitavou. Na východní straně
vyčnívají kopce v okolí Popovy skály, táhlý Ještědský hřbet a na obzoru můžeme za pěkného počasí vidět
Jizerské hory a Krkonoše. Rozlehlé krajině Českolipska na jihu dominuje Jezevčí vrch s výraznými
kupami Tlustce a Ralska, zatímco v pozadí vystupují Trosky, Bezděz, Říp, Vlhošť nebo Ronov. Na jihozápadě je
České středohoří s výrazným Sedlem, nejvyšší horou Milešovkou a nenápadnou Bukovou horou s televizním
vysílačem, dále k západu jsou pak Lužické hory s dominantami Klíče, Studence, Pěnkavčího vrchu a Luže.
Ve vzdálenějším Českosaském Švýcarsku vyniká zejména Růžovský vrch, Grosser Winterberg a Děčínský
Sněžník, na obzoru můžeme spatřit i hřeben Krušných hor.
Terasa vedle rozhledny umožňuje jen omezený výhled k severozápadu na Luž, Buchberg a Jonsberg, zatímco
z jižního vrcholu Hvozdu je vidět hlavně na českou stranu Lužických hor, Ještědský hřbet, Ralskou pahorkatinu
i vzdálenější kopce Kokořínska, Českého středohoří, Jizerských hor a Krkonoš.
Autor: Áďa
Vtipy
Přijde jednou jedna holka na návštěvu ke kámošce a jak tak popíjejí kafe přijde do obýváku černá
kočka a říká:
¸¸neviděli jste tady někde dnešní noviny?´´ Holka zmateně kouká, ale její kámoška jí uklidňuje:
¸¸nenech se zmást, ona si jen akorát prohlíží obrázky´´
Povídá had škrtič manželce ¸¸jestli mě necháš, uškrtím se.´´
Jde zajíc a uvidí jak medvěd leze na strom.
¸¸medvěde proč lezeš na strom?´´
¸¸jdu na jablka´´.
¸¸ţy jsi pitomej vždyť to je bříza´´
¸¸to nevadí já mám jablka s sebou´´
Koláč od Anety
Suroviny:
3 vejce
150 g měkkého tvarohu
150 g bílé čokolády
Postup přípravy receptu:
Vejce rozklepneme a oddělíme bílky od žloutků.
Čokoládu si rozpustíme (nejlépe ve vodní lázni), když trochu zchladne, vmícháme ji do tvarohu a pak
přimícháme i žloutky.
Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho zamícháme do tvarohové hmoty.
Vzniklé těsto vlijeme do 15 cm kulaté formy vymazané tukem.
Koláč pečeme 15 minut při teplotě 170°C, pak teplotu snížíme na 160°C. Po 15 minutách troubu vypneme
a koláč necháme ještě ve vypnuté troubě dalších 15 minut dopéct.
Hotový koláč necháme vychladnout, vyklopíme z formy a lehce pocukrujeme.
Nejlépe chutná dobře vychlazený.
Autor: Áňa
Václav Noid Bárta
Václav Noid Bárta, narozen jako Václav Bárta (* 27. října 1980 Praha) je český rockový zpěvák,
hudební skladatel, textař, herec a dabér. Pochází z muzikální rodiny jeho otec je, textař a režisér a
matka je zpěvačka. Od čtyř let se zajímal o hudbu. Učil se hrát na klavír, flétnu a klarinet. Později,
jako samouk, na kytaru, basu a bicí. Na poli populární a rockové hudby v průběhu let
spolupracoval jako skladatel, aranžér a zpěvák s předními hudebníky ČR. Od 17 let působil ve
skupině Dolores Clan. Nyní má kapelu zvanou Noid Crew. Zpívá v
muzikálech Aida, Jesus Christ Superstar, Lucie, Carmen, dříve i Hamlet a
Excalibur. Od roku 2013 žije s modelkou Gabrielou Dvořákovou, s kterou
má dceru Terezu. Také se zúčastnil soutěže Eurovision song Contest ve
Vídni. Reprezentoval Českou republiku společně se zpěvačkou Martou
Jandovou, zazpívali píseň Hope never dies – Naděje nikdy neumírá, ke
které Noid napsal hudbu. Bohužel se neprobojovali do finále. Vydal dvě
sólová CD. První – “Václav NOID Bárta”, kde mimo převzatých hitů, jsou i
jeho autorské skladby a na kterém spolupracoval s Českým národním
symfonickým orchestrem a přední houslistkou Gabrielou Demeterovou.
Na podzim 2015, po vydání druhého sólového CD “Jedinej krok”, se opět v Hudebním divadle
Karlín uskutečnily dva exkluzivní koncerty s Martou Jandovou jako hostem.
Autor: Danča
Mezinárodní den žen, který většina z nás zná, pod zkratkou MDŽ vznikl
díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za
zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního
práva pro ženy, následoval boj za rovnoprávnost a spravedlnost a
samozřejmě mír. V průběhu dějin se oslavy měnily, v živé paměti máme
například socialistickou propagandu a nezapomenutelné karafiáty, ručníky,
chlebíčky apod. Tento den protestují např. feministky dodnes. V mnoha
rodinách v ČR se MDŽ slaví do dnešní doby, přestože od roku 1990 není MDŽ oficiálním svátkem.
Voda, a hlavně pitná nezávadná voda je jedním z největších bohatství, které
nám naše planeta dává, i z těchto důvodů byl právě na tento den vyhlášen
Světový den vody. V tento den si zároveň připomínáme, že na světě žije přes
miliardu lidí, kteří mají nedostatek pitné vody a jsou tak přímo ohroženi na
svém zdraví.
Celosvětově se slaví den učitelů až 5. října, ale v České republice připadá tento den právě na 28. března, kdy si
připomínáme výročí narození Jana Ámose Komenského (28.3.1592). Součástí oslav je i každoroční předávání
cen a vyhlašování výsledků ankety Zlatý Ámos pro nejlepší učitele.
Velikonoce
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části
světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody,
její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se
lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční
ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se
všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
Původ velikonočních svátků
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše
Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá
každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk
připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak
může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.
Pašijový týden
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své
pojmenování:
Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
Škaredá (černá ) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v
roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl
člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s
řehtačkami a klapači.
Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých
městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady,
nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
– den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy,
pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
je největším svátkem
celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do
domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně
mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána,
aby byla celý rok zdravá.
Ve středu 16. března jsme se všemi dětmi naší školy i školky navštívily
liberecký IQPARK, kde na nás čekalo spousta nových zážitků. Děti zhlédly
a zúčastnily se několika zajímavých pokusů a poté si ještě do sytosti
vyhrály. Návštěva se nám všem moc líbila.
Velikonoční dílničky
Opět se nám přiblížily Velikonoce a s tím spojené i velikonoční dílničky.
Jako každý rok i letos si děti vyráběly spousty jarních a velikonočních výrobků.
Vyzkoušely si práci s pedigem, drátkování a dekorace z papíru. Pozvání přijala i
ŠD Seifertova z Varnsdorfu se svými dětmi, kterým se u nás moc líbilo.
Ve středu 23. března jsme všichni společně přivítali jaro a dali
zimnímu období definitivně sbohem. Morana, kterou děti vyrobily, a pak
společně obětovali paní Zimě, snad s sebou odnesla i ošklivé počasí a
zanechala nám zde teplé paprsky jara.
Tento měsíc slaví
Adéla Jardníčková
Adéla Dašová
Kristýna Forferová
Všem oslavencům moc blahopřejeme!
Naši redaktoři: Daniela Zorničková, Aneta Jetmarová, Leona Krajzingerová, Adéla Jadrníčková, František Kalina, Monika Gabrielová