závěrečná zpráva 2.9. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Číslo projektu: CZ0138
„Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách
CHKO Jeseníky
Závěrečná zpráva
Zpracovatel: RNDr. Magda Zmrhalová
Termín: 14. 1. 2011
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
OBSAH
1
2
3
4
5
6
7
8
9
CÍL PRŮZKUMU ...................................................................................................................... 3
VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ.................................................................................... 3
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ STUDOVANPÉHO ÚZEMÍ......................... 4
3.1
Geomorfologie.................................................................................................................... 4
3.2
geologie.............................................................................................................................. 5
3.3
Hydrologické poměry ......................................................................................................... 6
3.4
Klimatické poměry ............................................................................................................. 6
3.5
Geobotanická charakteristika .............................................................................................. 7
3.6
fytocenologická charakteristika ........................................................................................... 7
METODIKA, POUŽITÁ NOMENKLATURA........................................................................... 7
VÝSLEDKY BRYOLOGICKÉHO RPŮZKUMU...................................................................... 8
5.1
Historie bryologického výzkumu ........................................................................................ 8
5.2
Historicky publikované druhy mechorostů ze studované oblasti .......................................... 9
5.3
Přehled navštívených lokalit ............................................................................................. 11
5.4
Přehled zjištěných druhů mechorostů ................................................................................ 14
5.5
Shrnutí výsledků bryologického průzkumu........................................................................ 18
5.6
Komentář k ohroženým taxonům ...................................................................................... 19
ZÁVĚR.................................................................................................................................... 21
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................................................ 22
7.1
Literatura.......................................................................................................................... 22
7.2
Ostatní informační zdroje.................................................................................................. 25
FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA.................................................................................................. 26
MAPOVÁ PŘÍLOHA .............................................................................................................. 33
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
2
EKOTOXA.s.r.o.
1
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
CÍL PRŮZKUMU
Na území CHKO Jeseníky probíhá bryologický průzkum od poloviny 19. století, což má za
následek relativně dobrou prozkoumanost území, především botanicky atraktivních lokalit.
Některé části Hrubého Jeseníku, jako je např. Medvědská hornatina, však nebyly bryology
navštěvovány systematicky a údaje o výskytu mechorostů jsou odtud jen sporadické. Cílem
bryologického průzkumu v části Medvědské hornatiny, zvané Pásmo Orlíku, bylo zjistit
aktuální stav vegetace mechorostů, doplnit bryologická data a získat ucelené informace o
bryoflóře dosud bryologicky nejméně probádaného území CHKO Jeseníky.
2
VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ
Bryologický průzkum, realizovaný v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího
systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, probíhá v severovýchodní části
CHKO Jeseníky, v tzv. pásmu Orlíku. Studovaná oblast leží na území bývalých okresů
Jeseník a Bruntál v Medvědské hornatině. Severní hranici území tvoří silice Jeseník – Rejvíz,
tok Vrchovištního potoka a jižní hranice NPR Rejvíz, východní hranici tvoří silnice ze
Starého Rejvízu údolím Černé Opavy do Vrbna p. Pradědem, jižní hranice je dána tokem
Střední Opavy mezi Vrbnem p. Pradědem a osadou Vidly a z jihozápadu a západu je území
ohraničeno tokem Bělé a dále silnicí Bělá p. Pradědem – Jeseník. Studované území lze tedy
vymezit spojnicí: jižní hranice NPR Rejvíz – silnice Starý Rejvíz – Vrbno p. Prad. – Vidly –
Videlské sedlo – Bělá p. Prad. – Adolfovice – Bukovice – Dětřichov – Rejvíz. Území NPR
Rejvíz již leží mimo studovanou oblast a není součástí tohoto bryologického průzkumu.
Podle sítě středoevropského mapování (viz. Pruner & Míka 1996) se studované území
rozkládá ve čtvercích č. 5769, 5770, 5869 a 5870.
Mapa č. 1. Vymezení studovaného území (zdroj mapy: http://www.mapy.cz/)
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
3
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Mapa č. 2. Vyznačení studovaného území ve čtvercích středoevropského síťového mapování (zdroj
mapy: http://www.biolib.cz/)
3
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ STUDOVANPÉHO ÚZEMÍ
3.1
GEOMORFOLOGIE
Podle geomorfologického členění je vymezené území součástí Jesenické oblasti, celku Hrubý
Jeseník, podcelku Medvědská hornatina. Popis vyšších geomorfologických celků je uveden
podle publikace Vyšší geomorfologické jednotky ČR (Boháč & Kolář 1996), členění na
podcelky dle Demka (Demek et al. 1987).
Tab. č. 1. Geomorfologické začlenění studovaného území
Systém
Subsystém
Provincie
Subprovincie
Oblast
Celek
Podcelek
HERCYNSKÝ
Hercynská
pohoří
I Česká
vysočina
I4
Krkonošskojesenická
subprovincie
I4C Jesenická
oblast
I4C-7 Hrubý
Jeseník
I4C-7B
Medvědská
hornatina
Pásmo Orlíku, pojmenované podle vrchu Orlík (1204 m), leží v severní části Medvědské
hornatiny, která je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku. Nejvyšším vrcholem Medvědské
hornatiny je Medvědí vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m. a
výšková členitost se pohybuje v rozmezí 300 - 600 m. Celkem 22 vrcholů zde dosahuje
nadmořské výšky přes 1000 m.
Hlavní hřbet Medvědské hornatiny se zvedá z Videlského sedla (930,1 m) a pokračuje
severovýchodním směrem přes Osikový vrch (1076,3 m), Lysý vrch (1128,0 m), Děrnou
(1099,2 m), Jelení loučky (1205,3 m), Ostruhu (1021,9 m), Orlík (1203,6 m), Žár (1151 m),
Slídový vrch (1058 m) k Zámeckému vrchu (933,6 m). Jižně od Orlíka leží Medvědí vrch
(1216,2 m) a další dvě kóty, dosahující nadmořské výšky přes 1000 m: Pytlák (1040,4 m) a
Loupežník (1020 m). Západně od hlavního hřbetu Medvědské pahorkatiny jsou nejvyššími
kótami Velké Bradlo (1049,7 m), Malé Bradlo (1043,6 m), Srnčí vrch (1026,5 m) a Zaječí
hora (1011,5 m).
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
4
EKOTOXA.s.r.o.
3.2
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
GEOLOGIE
Geologicky je Hrubý Jeseník součástí moravsko-slezské zóny Českého masívu. Jako pásemné
pohoří je Hrubý Jeseník budován dvěma základními prvky: krystalinickým jádrem a jeho
obalem. Jádro je vyvinuto ve dvou klenbách, které tvoří centrální část Hrubého Jeseníku:
starší, složitá klenba desenská a mladší klenba keprnická. Jádro keprnické klenby je tvořeno
převážně sedimentárními horninami, které jsou přeměněny v pararuly, kvarcity, erlány a
migmatity. Obdobnou skladbu má i klenba desenská ve východní části Hrubého Jeseníku, kde
leží studované území. V jejím jádru však jsou převládajícími horninami migmatity a pararuly.
Mapa č. 3. Geologická stavba studovaného území (zdroj mapy: http://mapy.geology.cz/)
Ortoruly
Amfibolity
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
5
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
3.3
HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Největší část Medvědské hornatiny patří do povodí Černé Opavy. Je to jedna ze zdrojnic
Opavy, pramení na západním svahu Orlíku ve výšce 1030 m a po 17,9 km se ve Vrbně pod
Pradědem spojuje se Střední Opavou. Průměrný průtok u ústí činí 0,83 m3/s (Vlček al. 1984).
Odvádí vodu z blízkých rašelinišť na Rejvízu a celá protéká rozsáhlými lesy Medvědské
hornatiny. Severozápadní část odvodňuje řeka Bělá a její přítoky Šumný, Borový a Zaječí
potok. Šumný potok pramení v sedle mezi Orlíkem a Medvědím vrchem ve výši 1120 m. Na
horním toku teče hlubokým údolím s příkrými svahy, tvoří četné kaskády a peřeje. Do Bělé se
vlévá po 9,4 km toku. Severozápad hornatiny tedy patří do povodí Kladské Nisy, zbytek
území do povodí Opavy.
Komplexní fyzickogeografickou charakteristiku povodí Černé Opavy zpracovala Válková
(2007).
3.4
KLIMATICKÉ POMĚRY
Převážná část zájmového území leží v chladné klimatické oblasti CH7. Vyšší části nad 900 m
v oblasti CH6 a hřbety nad 1200 m v oblasti CH4, která je v ČR nejchladnější (Quitt 1971).
Má nejnižší počet letních dnů a nejvyšší počet dnů se sněhovou pokrývkou.
Tab. č. 2. Klimatické charakteristiky jednotlivých jednotek podle Quitta (1971):
Oblast
Klimatické charakteristiky
CH7
CH6
CH4
10 - 30
10 - 30
0 - 20
počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více
120 - 140
120 - 140
80 - 120
počet mrazových dnů
140 - 160
140 - 160
160 - 180
počet ledových dnů
50 - 60
60 - 70
60 - 70
průměrná teplota v lednu (°C)
-3 - -4
-4 - -5
-6 - -7
průměrná teplota v červenci (°C)
15 - 16
14 - 15
12 - 14
průměrná teplota v dubnu (°C)
4-6
2-4
2-4
průměrná teplota v říjnu (°C)
6-7
5-6
4-5
120 - 130
140 - 160
120 - 140
počet letních dnů
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)
500 - 600
600 - 700
600 - 700
srážkový úhrn v zimním období (mm)
350 - 400
400 - 500
400 - 500
počet dnů se sněhovou pokrývkou
100 - 120
120 - 140
140 - 160
počet dnů zamračených
150 - 160
150 - 160
130 - 150
40 - 50
40 - 50
30 - 40
počet dnů jasných
Základní meteorologické charakteristiky území jsou k dispozici v meteorologických stanicích
v Heřmanovicích, Vrbně pod Pradědem a na Rejvízu. Žádná z těchto stanic neudává
průměrnou četnost směru větru a průměrné trvání slunečního svitu. Meteorologická stanice
Vrbno pod Pradědem měří pouze roční chod srážek, údaje o průměrném počtu dnů se
sněhovou pokrývkou udává pouze meteorologická stanice Heřmanovice.
Průměrný roční úhrn srážek ve Vrbně pod Pradědem činí 822 mm (http://www.pod.cz/).
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
6
EKOTOXA.s.r.o.
3.5
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
GEOBOTANICKÁ CHARAKTERISTIKA
Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová & al. 1998) byly
původními rostlinnými společenstvy severní části Medvědské hornatiny v okolí
Vrchovištního potoka a podél jižní hranice NPR Rejvíz podmáčené rohozcové smrčiny
(Mastigobryo-Piceetum). Vrcholové části hlavního hřbetu Medvědské hornatiny porůstaly
třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum), na něž v nižších polohách na západních
svazích, východních a jihovýchodních svazích hlavního hřbetu a v pramenné oblasti Černé
Opavy navazovaly smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). V okolí toku Černé
Opavy se vyskytovaly Bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum).
V současné době je zájmové území lesní krajinou s lesními porosty, jejichž dřevinná skladba
je značně změněná. Převládají smrkové porosty, pouze ve zbytcích se zachovaly přirozené a
přírodě blízké smíšené porosty buku, jedle a smrku.
3.6
FYTOCENOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA
Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) leží zájmové území ve fytogeografické
oblasti horské květeny oreofytikum, fytogeografickém okresu Hrubý Jeseník. Pro tento okres
je typické zastoupení jak některých rostlin mezofytika, tak i bohatý výskyt oreofytních druhů
rostlin montánního, supramontánního, částečně i submotánního a subalpínského vegetačního
stupně.
K významnějším druhům cévnatých rostlin, které se ve sledovaném území vyskytují, patří
Moneses uniflora, v České republice řazený ke kriticky ohroženým druhům (C1). V roce 2009
byl nalezen na dvou lokalitách. Jeho výskyt v Medvědské hornatině je publikován z
mapových čtverců 5769, 5869 a 5870 (Slavík 1990).
4
METODIKA, POUŽITÁ NOMENKLATURA
Bryologický průzkum v pásmu Orlíku byl prováděn podle nejaktuálnější metodiky pro
bryologické inventarizační průzkumy (E. Holá, AOPK Praha, http://www.ochranaprirody.cz/)
a vlastní metodiky bryologického průzkumu (Zmrhalová, Buryová, Kučera, Plášek & Váňa
2003), realizovaného v letech 2001 – 2003 v rámci projektu GAČR/206/01/0411 (Syntéza
bryologických dat z vybraných center biodiverzity dvou pohoří Vysokých Sudet (Krkonoše,
Hrubý Jeseník).
Výsledky vlastního bryologického průzkumu byly doplněny o dostupná historická data o
výskytu mechorostů v pásmu Orlíku a byla vytvořena aktuální databáze výskytu jednotlivých
druhů v jednotlivých lokalitách. U vybraných zvlášť významných druhů je uveden doplňkový
komentář a zpracovány mapové zákresy výskytu těchto druhů.
Druhy, které byly z území historicky publikovány, jsou uvedeny v samostatné kapitole (kap.
5.2). Za názvy druhů následuje citace excerpovaného zdroje, v závorce pak jsou uvedeny
lokality v původním znění. Jména nálezců jsou označena zkratkou leg. a pro odlišení od jmen
autorů publikovaných zdrojů jsou jména nálezců psána kurzívou. Je-li u jednoho druhu
citováno více publikací a více lokalit, jsou jednotlivé citace a lokality odděleny středníkem.
Za účelem detailního terénního průzkumu bylo území rozděleno na dílčí plochy – samostatné
lokality podle přirozených geomorfologických útvarů (většinou údolí toků, lesní komplexy,
vrcholové partie, hřbety). U všech sběrů byly zaznamenávány zeměpisné souřadnice pomocí
GPS přístroje a uloženy do databáze v zeměpisném zobrazovacím systému WGS 84.
U zjištěných druhů byly na jednotlivých lokalitách zaznamenány následující ekologické
parametry: charakteristika substrátu, reliéfu, orientace a sklonu, semikvantitativní údaje o
přítomnosti humusu, vlhkosti a zástinu (podle tříčlenné stupnice 0 – 1 – 2), klasifikace
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
7
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
biotopu z hlediska dlouhodobé přítomnosti sněhové pokrývky, hodnocení fertility a
schopnosti vegetativního rozmnožování populací, zaznamenání relativní abundance každého
zaznamenaného taxonu. U vybraných, potenciálně ohrožených nebo fytogeograficky
významných taxonů byly kromě autekologických dat zaznamenávány a měřeny populačněekologické charakteristiky (velikost populace, počet individuí na plochu, hustota lodyžek,
počet sporofytů, plocha potenciálně vhodného substrátu a jeho aktuální osídlenost) a
zapisovány fytocenologické snímky.
Pro názvy mechorostů je použita nomenklatura podle práce Seznam a červený seznam
mechorostů České republiky (2005) (Kučera & Váňa 2005). Za názvy ohrožených druhů jsou
uvedeny kategorie jejich ohrožení podle nových kritérií IUCN (kromě kategorie LC,
neohrožené taxony):
EN: ohrožené,
VU: zranitelné,
LR-nt: blízké ohrožení,
LC-att: neohrožené druhy, vyžadující pozornost.
Játrovky a mechy – samostatná oddělení mechorostů – jsou v seznamu zjištěných taxonů
uvedeny samostatně. Jednotlivé druhy jsou řazeny abecedně, pak následuje výčet zjištěných
lokalit. Lokality jsou označeny čísly a jejich lokalizace je uvedena v kapitole 5.3 Přehled
navštívených lokalit. Pro jejich záznam do mapy (viz mapa č. 4) byly použity zeměpisné
souřadnice přibližných středů lokalit. Lokality jsou řazeny podle dat pracovních návštěv. K
ohroženým druhům je uveden samostatný komentář (kategorie EN, VU).
Herbářové doklady ke zjištěným druhům byly odebírány v nezbytně nutné míře pro potřeby
následné determinace a z důvodu dokumentace lokality. Jsou uloženy ve sbírkovém fondu
Vlastivědného muzea v Šumperku (SUM).
Informace o výskytu druhů a jejich ekologických nárocích byly mj. čerpány také z online
klíče ”Mechorosty České republiky” (http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/index.php).
5
5.1
VÝSLEDKY BRYOLOGICKÉHO RPŮZKUMU
HISTORIE BRYOLOGICKÉHO VÝZKUMU
Bryologický výzkum v Hrubém Jeseníku probíhá od první poloviny 19. století do současnosti,
což má za následek relativně dobrou prozkoumanost alespoň nejatraktivnějších oblastí pohoří.
V historických publikovaných materiálech však byly převážně uváděny soupisy
nejzajímavějších taxonů, většinou bez uvedení bližší lokalizace jejich výskytu, bez bližší
charakteristiky jejich ekologických nároků, chyběly údaje o stavu populací zjištěných druhů.
Pásmo Orlíku nebylo bryologicky tolik atraktivní, tudíž nebylo tak často navštěvováno
bryology a ve srovnání s centrální částí Hrubého Jeseníku odtud existuje jen málo
historických údajů o výskytu mechorostů.
Zdrojem nejstarších publikovaných údajů o výskytu mechů v Hrubém Jeseníku je
Sendtnerova práce z roku 1840 (Sendtner 1840). Autor v ní uvádí celkem 160 druhů mechů z
území Hrubého Jeseníku. V padesátých a šedesátých letech 19. století věnoval mechům
Hrubého Jeseníku největší pozornost Milde (např. Milde 1869; blíže viz Zmrhalová 1993). V
druhé polovině 19. století přispělo mnoho dalších autorů k poznání bryoflóry Hrubého
Jeseníku (např. Reichardt 1858, Kalmus 1867, Limpricht 1876, 1890, 1895, 1904). Mnohé
lokality mechů jsou publikovány také v příspěvcích Matouschka (Matouschek 1901, 1902,
1904, 1910), který mimo jiné uvádí i nálezy dvou, pro Hrubý Jeseník významných sběratelů:
F. Schenka a J. Paula.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
8
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Nejdůkladnější bryologický výzkum Hrubého Jeseníku na začátku 20. století uskutečnil v
letech 1904 a 1905 Podpěra. Výsledky svého výzkumu shrnul v práci ”Mechy Vysokého
Jeseníku” (Podpěra 1906). Po druhé světové válce přispěl k poznání bryoflóry Duda, který
zkoumal např. okolí Vrbna pod Pradědem, Malé Morávky aj. (např. Duda 1950) a jiní (např.
Smejkal & Vicherek 1955, Coufalová 1956).
Z historických pramenů dosud nejsystematičtější průzkum bryoflóry Hrubého Jeseníku
realizoval Šmarda v polovině 20. století. Ve studii ”Květena Hrubého Jeseníku, část
sociologická” (Šmarda 1950) zachycuje rostlinná společenstva tohoto pohoří včetně
mechorostů. V nejzávažnější práci ”Mechy Hrubého Jeseníku” (Šmarda 1952) kriticky
shrnuje – uvádí i seznam problematických druhů – údaje svých předchůdců z Hrubého
Jeseníku, srovnává výskyt montánních druhů mechorostů v Hrubém Jeseníku, Krkonoších a
Tatrách. Pro Hrubý Jeseník zjistil nově 22 taxonů.
V současné době se výzkumu bryoflóry Hrubého Jeseníku věnuje autorka předkládaného
bryologického průzkumu a jiní současní bryologové, např. Z. Hradílek. V letech 2001 – 2003
probíhal intenzivní bryologický výzkum Velké a Malé kotliny, Sněžných strží a několika
dalších lokalit, který byl podporován Grantovou agenturou ČR. Výsledky výzkumu lokalit v
Hrubém Jeseníku jsou publikovány v pracích Kučera, Buryová, Plášek, Váňa & Zmrhalová
(2004) a Kučera, Zmrhalová, Buryová, Košnar, Plášek & Váňa (2009).
5.2
HISTORICKY PUBLIKOVANÉ DRUHY MECHOROSTŮ ZE STUDOVANÉ
OBLASTI
Přehled historicky známých druhů mechorostů z pásma Orlíku:
Játrovky:
Anastrepta orcadensis – Šmarda 1952 (na Fochtersbergu a Bärenfangkoppe u Vrbna); Duda
1981 (opp. Vrbno, mons Medvědí vrch, 1216 m, 7. 1949 leg. J. Šmarda; inter montes
Loupežník et Medvědí vrch prope loc. Johannes Brand, 1050 m, 7. 1949 leg. J. Duda;
loc. Johannes Brand prope montem Medvědí vrch, 1058 m, 7. 1949 leg. J. Duda; in
monte „Fochtesberg“ inter. riv. Slučí potok et Sokolí potok, 950 m, 7. 1949 leg. J.
Duda, 27. 7. 1949 leg. J. Šmarda)
Anastrophyllum minutum – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna); Váňa 1984 (Dlouhá)
Apometzgeria pubescens – Duda 1988 (Koberštejn, Jelení kameny)
Bazzania trilobata – Duda 1990 (Klobouk, Velká seč)
Blassia pusilla –Duda 1984b (Mnichov)
Cephaloziella divaricata – Duda 1975 (Jelení kameny)
Diplophyllum albicans – Duda 1980a ((Vrbno, mons Loupežník, 980 m, 7. 1949 leg. J. Duda;
vallis rivi Bublavý potok, 7. 1949 leg. J. Duda; pag. Heřmanice, vallis rivi Černá
Opava, cas. venat. Drakov, 27. 8. 1946 leg. A. Vězda)
Diplophyllum obtusifolium – Duda 1980b (opp. Vrbno, pag. Železná, supra riv. Stř. Opava, 7.
1949 leg. J. Duda; loc. Videlský kříž, 1000 m, 9. 5. 1951 leg. J. Duda; pag. Rejvíz,
sub. ruinas Koberštejn, 900 m, 31. 5. 1955, leg. J. Duda)
Diplophyllum taxifolium – Duda 1981 (opp. Vrbno, pag. Mnichov, leg. F. Kern: Matouschek
1904)
Frullania dilatata – Duda 1977 (Zwillingsfelsen)
Jamesoniella autumnalis – Váňa 1970 (mons Loupežník prope pag. Železná, 800 m, 7. 1949,
leg. J. Duda sub. Jungermannia obovata)
Jungermannia gracillima – Duda 1971b (více lokalit v pásmu Orlíku)
Jungermannia hyalina – Duda 1971a (in valle rivi Bublavý potok prope opp. Vrbno p.
Pradědem, 700 m, 29. 7. 1950 leg. J. Duda)
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
9
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Jungermannia obovata – Duda 1971a (in valle rivi supra pag. Vidly, 900 m, 21.8.1949 leg. J.
Jedlička)
Lejeunena cavifolia – Duda 1976 (Vrbno, vallis rivi Bublavý potok, 7. 1949 leg. J. Duda;
mons Zwillingsfelsen, 850 m, 7. 1949 leg. J. Duda).
Lophozia attenuata – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna), Duda 1984a (Medvědí vrch)
Lophozia barbata – Duda 1985a (Loupežník)
Lophozia floerkei – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Lophozia hatcheri – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952), Duda 1984b (Mnichov)
Lophozia incisa – Hubáčková & Váňa 1990 (Medvědí vrch)
Lophozia lycopodioides – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna), Duda 1985 (Jelení
loučky, Žár, Johannes Brand, Fochtersberg, Koberštejn)
Marsupella emarginata – Kalmus & Neissl 1870, Šmarda 1952 (Vidly)
Marsupella funckii – Duda 1983 (Železná, Loupežník)
Metzgeria conjugata – Duda 1989a (Koberštštejn)
Metzgeria furcata – Duda 1989b (Loupežník)
Mylia taylorii – Váňa 1973 (Vallis rivuli prope locum Vidly, 800 m., 9.5.1951 leg. J. Duda)
Nardia scalaris – Váňa 1972 (Heřmanovice, Vorwitzberg)
Porella platyphylla –Duda 1979a (Vrbno, mons Jelení kameny, in rupibus siccis, 850 m, 29.
7. 1950 leg. J. Duda)
Porella cordeana – Duda 1979b (pag. Železná, decl. merid. montis Loupežník, 800 m, 7.
1949 leg. J. Duda; opp. Vrbno, mons Jelení kameny, 800 m, 7. 1949 leg. J. Duda; pag.
Rejvíz, sub. ruinas Koberštejn, 900 m, 31. 5. 1955, leg. J. Duda)
Ptilidium pulcherrimum – Pujmanová & Váňa 1987 (Medvědí vrch, Loupežník)
Scapania nemorea – Duda 1970 (opp. Vrbno, pag. Železná, mons Loupežník, 800 m, 7.1949,
leg. J. Duda; saxa Zwillingsfelsen, 850 m, 7.1949, leg. J. Duda)
Scapania undulata – Duda 1971b (pag. Domášov, mons Jelení loučky, 1150 m, 8. 1949 leg. J.
Duda; riv Černá Opava, 21.6.1931 leg. J. Otruba)
Tritomaria excectiformis – Šmarda 1952 (Železná)
Tritomaria quinquedentata – Duda 1982 (Jelení kameny)
Mechy:
Amphidium mougeotii – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe, Räubersteine u Vrbna)
Blindia acuta – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Brachythecium reflexum – Šmarda 1952 (v lese u Vrbna)
Brachythecium rutabulum – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Cynodontium polycarpon – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Ditrichum heteromallum – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Grimmia hartmanii – Šmarda 1952 (na skalách nad Železnou u Vrbna)
Grimmia ovalis – Šmarda 1952 (na skalách nad Železnou u Vrbna)
Heterocladium heteropterum – Šmarda 1952 (na skalách nad Železnou u Vrbna)
Hylocomium umbratum – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Isothecium myosuroides – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Mnium stellare – Šmarda 1952 (Vidly)
Orthotrichum cupulatum –Vondráček 1993 )
Orthotrichum obtusifolium – Vondráček 1993 (inter pag. Drakov et Drakov, Sal., 640 m s. m.,
12. 7. 1989 leg. M. Zmrhalová)
Orthotrichum speciosum – Vondráček 1993 (Vrbno pod Pradědem)
Orthotrichum striatum – Vondráček 1993 (Vidly)
Pohlia elongata – Šmarda 1952 (Železná u Vrbna)
Polytrichastrum pallidisetum – Šmarda 1952 (u Železné poblíž Vrbna)
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
10
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Racomitrium heterostichum – Šmarda 1950 (suť nad obcí Železná)
Rhabdoweisa crispata – Šmarda 1952 (Bärenfangkoppe u Vrbna)
Rhabdoweisia fugax – Šmarda 1952 (Raubenstein u Vrbna); Duda 1950 (skály na jižních
svazích Raubensteinu)
Rhytidiadelphus loreus – Šmarda 1952 (Vrbno, Železná)
Rhytidium rugosum – Duda 1949 (Vrbno, ad saxa Zwillingsfelsen, 850 m)
Thamnobryum alopecuroides – Duda 1950 (Vrbno, Zwillingsfelsen, 850 m; Schwartze
Hügelsteine, 900 m; skály na jižním svahu Raubensteinu, 750 m)
Thuidium philibertii – Kern 1889 (poblíž Vrbna); Matouschek 1904 (Kern 1889 jako nový pro
Jeseníky); Šmarda 1952 (poblíž Vrbna)
Ulota coarctata – Kalmus 1867, Šmarda 1952 (Vidly), Vondráček 1994 (Fagus sylvatica
haud procul a loci Jelení loučky, 1912 leg. F. Schenk; opp. Vrbno pod Pradědem, in
monte „Zwillingsfelsen“, ca 850 m s. m., inter Ulota crispa ad Sorbus aucuparia, 7.
1949 leg J. Duda)
Ulota crispa – Vondráček 1994 (pag. Domášov, in clivo occid. montis Malé Bradlo, Fagus, 8.
1949 leg. J. Duda ut Ulota crispula; mons Děrná, Acer pseud. ad ripam rivi Děrný, ca
800 m s. m., 7. 1947 leg. J. Šmarda; pag. Vrbno, Sorbus aucup., in monte
„Zwilingsfelsen“, 850 m s. m., 7. 1949 leg. J. Duda ut U. crispula)
5.3
PŘEHLED NAVŠTÍVENÝCH LOKALIT
1. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, okolí lesní cesty na JZ svazích Pytláku (tzv. Solná
cesta) od rozcestí Hutě k Rabenštejnu, zelená tur. značka, 650 – 700 m n. m.
2. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, Z svahy Pytláku (tzv. Solná cesta), okolí
Rabenštejnu, zelená tur. značka, 860 – 880 m n. m.
3. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, JJV svahy Medvědího vrchu (tzv. Solná cesta), lesy
v okolí Solné chaty, zelená tur. značka, 900 – 920 m n. m.
4. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, ZSZ svahy Medvědího vrchu (tzv. Solná cesta), JZ
svahy lesní cesty na pravém břehu Bílého potoka, zelená tur. značka nad Solnou chatou k
rozcestí Pásmo Orlíku, 1050 m. n. m.
5. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, Z svahy kóty Jelení loučky, střední zdrojnice
Skalního potoka pod prameništěm, 1030 – 1040 m n. m.
6. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, VSV svahy kóty Lysý vrch, Skalní potok, okraj
lesní cesty a břeh toku pod Lysým vrchem, 950 – 960 m n. m.
7. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, PR Skalní potok, levý břeh lesní cesty a kulturní
smrčina, 860 – 880 m n. m.
8. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, okolí toku Suchého potoka pod J hranicí PR Suchý
vrch poblíž rozcestí u seníku pod Suchým vrchem, 780 – 820 m n. m.
9. Kristovo loučení, rozcestí, prameniště Šumného potoka a okolí Kristova loučení, 1030 –
1050 m n. m.
10. Rejvíz, horní tok Černé Opavy pod rozcestím Kristovo loučení, 980 – 1000 m n. m.
11. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), 730
– 740 m n. m.
12. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), levý
bezejmenný přítok Bílého potoka pod Pustým hradem, bučina, 700 m n. m.
13. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, okolí Bílého potoka mezi Dykovou a Ztracenou
chatou nad Pustým hradem, 860 – 920 m.
14. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na ZSZ svazích Medvědího vrchu,
manipulační plošina na kraji lesní cesty a lesní úvoz směrem k vrcholu Medvědí hory, 970
– 980 m n. m.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
11
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
15. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na SZ svazích Medvědího vrchu, 1100 –
1120 n. m.
16. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, podél lesní cesty mezi kótami Děrná a Ostruha,
okolí zdrojnice Šumného potoka, pramenící pod Děrnou, 980 m n. m.
17. Jeseník, Adolfovice, lesní cesta na J svazích kóty Malé Bradlo, okolí zdrojnice Šumného
potoka, 1010 m n. m.
18. Jeseník, Adolfovice, lesní porost na ZJZ svazích kóty Malé Bradlo, nad skalními útvary
v údolí Šumného potoka, 960 – 970 m n. m.
19. Bělá pod Pradědem, PR Borek u Domášova na JZ svazích Zaječí hory (1011 m), střední
část rezervace, 780 – 830 m n. m.
20. Bělá pod Pradědem, Lysý vrch (1128 m), S a SV svahy v okolí modré turistické značky,
820 – 1040 m n. m.
21. Bělá pod Pradědem, lesy podél lesní cesty mezi kótami Malé Bradlo (1043 m) a Ostruha
(1021 m), 1000 m n. m.
22. Bělá pod Pradědem, st. silnice mezi Bělou a Vidly, zdrojnice Bělé pramenící pod
Videlským křížem, 840 m n. m.
23. Vidly, Videlské sedlo, lesy podél lesní cesty mezi kótami Mrazový vrch (980 m) a
Osikový vrch (1076 m), 990 m n. m.
24. Vidly, Videlské sedlo, lokalita Na Bařinách, SSV svahy kóty Osikový vrch (1076 m), 990
– 1000 m n. m.
25. Vidly, zdrojnice Skalního potoka pramenící pod Lysým vrchem (1128 m), 950 – 960 m n.
m.
26. Domášov, údolí Borového potoka, 650 – 850 m n. m.
27. Vidly, zdrojnice Skalního potoka pramenící pod Děrnou, Z od kóty Jelení loučky (1205
m), 1035 – 1060 m n. m.
28. Vidly, zdrojnice Skalního potoka pramenící mezi kótami Jelení loučky (1205 m) a Černý
vrch (1200 m), 1000 – 1020 m n. m.
29. Bílý Potok, SZ svahy kóty Jelení loučky (1205 m), 1130 – 1150 m n. m.
30. Bílý Potok, J svahy kóty Jelení loučky (1205 m), 1100 – 1190 m n. m.
31. Bílý Potok, pravý bezejmenný přítok Bílého potoka pramenící mezi kótami Jelení loučky
(1205 m) a Černý vrch (1200 m), 1060 – 1080 m n. m.
32. Bílý Potok, okolí lesní cesty a lesy na SV svazích kóty Černý vrch (1200 m), 1020 m n.
m.
33. Bílý Potok, okolí lesní cesty na JJZ svazích kóty Černý vrch (1200 m) poblíž Jeleních
kamenů, 990 – 1010 m n. m.
34. Bílý Potok, PR Skalní potok, tok a skály na obou březích Skalního potoka, 730 – 760 m n.
m.
35. Bílý Potok, Ostruha (1021 m), vlhký okraj lesní cesty a okolní porosty kulturní smrčiny,
940 m n. m.
36. Vrbno p. Pradědem, PR Suchý vrch, suť na JJV svahu, 770 – 780 m n. m.
37. Vrbno p. Pradědem, údolí Suchého potoka, lesní porost ca 0,5 km V od hranice PR Suchý
vrch, 660 m n. m.
38. Vrbno p. Pradědem, Drakov, okolí Lorenzovo-Vavřincovy hutě, 660 m n. m.
39. Vrbno p. Pradědem, Drakov, údolí Podzámeckého potoka, lesní prost v okolí chaty U
Rejvízského mostu, 700 m n. m.
40. Vrbno p. Pradědem, Drakov, Stará hora, lesní porost a skalní suť na SV svazích nad
údolím Podzámeckého potoka, 840 – 880 m n. m.
41 Vrbno p. Pradědem, Drakov, údolí Podzámeckého potoka, lesní prost v okolí Podzámecké
chaty, 770 m n. m.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
12
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
42. Vrbno p. Pradědem, Drakov, Zámecký vrch (933 m), vlhký břeh lesní cesty na VSV
svazích, ca 690 m n. m.
43. Horní Údolí, údolí Černé Opavy, Zámecký vrch (933 m), lesní porost na SSZ svazích pod
zříceninou Koberštejn, 750 m n. m.
44. Rejvíz, údolí Černé Opavy pod ruským hřbitovem, 840 m n. m.
45. Rejvíz, ruský hřbitov, 890 m n. m.
46. Jeseník, Adolfovice, Velké Bradlo (1049 m), okraj lesní cesty na JZ svazích, 920 – 940 m
n. m.
47. Jeseník, Adolfovice, Velké Bradlo (1049 m), lesy na ZSZ svazích mezi zdrojnicemi
Šumnoho potoka, 920 – 950 m .m .m.
48. Jeseník, Adolfovice, Velké Bradlo (1049 m), severní svahy, okolí zdrojnice Šumného
potoka, pramenící pod Kristovým loučením, 920 m n. m.
49. Jeseník, Adolfovice, údolí Šumného potoka, lesní porost a skála na JZ exponovaném
svahu, ca 320 m ZSZ od vrcholu kóty Srnčí vrch (1026 m), 900 – 920 m n. m.
50. Jeseník, Dětřichov, údolí Vrchovištního potoka, lesní porost v okolí toku, 620 – 650 m n.
m.
Mapa č. 4. Přehled navštívených lokalit.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
13
EKOTOXA.s.r.o.
5.4
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ MECHOROSTŮ
Játrovky:
Aneura pinguis: 6
Apometzgeria pubescens: 31,34
Bazzania trilobata: 11
Blasia pusilla: 6,35,42
Blepharostoma trichophyllum: 2,7,8,11,12,13,26,27,36,50
Calypogeia azurea: 5,6,8,13,23,26,37,46,48,50
Calypogeia integristipula: 24
Calypogeia muelleriana: 25
Cephalozia bicuspidata: 4,5,6,8,12,13,15,18,21,23,25,26,27,30,31,32,37,39,40,43,46,4748,50
Cephaloziella divaricata: 16
Chiloscyphus coadunatus: 26,31,37,42
Chiloscyphus polyanthos var. pallescens: 31
Chiloscyphus profundus: Chiloscyphus profundus:
1,2,5,6,7,8,11,12,13,16,20,22,24,25,26,27,30,36,40,42,43,44,45,48,50
Conocephalum conicum: 1,8,31,50
Diplophyllum albicans: 31,34
Diplophyllum obtusifolium: 5,8,20,26,27,37,46,47
Fossombronia wondraczekii: 42
Frullania dilatata: 1,8,34,
Lejeunea cavifolia: 1,31,50
Jungermannia caespiticia VU: 42
Lepidozia reptans: 3,5,6,7,8,11,12,13,19,22,30,36,37,40,44,48,50
Lophozia attenuata: 19,23,40
Lophozia hatcheri: 2,9
Lophozia incisa: 6,9
Lophozia longiflora: 40
Lophozia lycopodioides: 3,30
Lophopzia sudetica: 30
Lophozia ventricosa var. ventricosa: 24,30,50
Marchantia polymorpha subsp. ruderalis: 13
Marsupella emarginata: 27,30
Metzgeria conjugata: 34
Metzgeria furcata: 1,5,8,13,20,26,31,34,36,50
Nardia scalaris: 10,15,27,30,32,46,47
Nowellia curvifolia LC-att: 50
Pellia endiviifolia: 38
Pellia epiphylla: 37
Pellia neesiana: 5,6,8,11,23,25,26,27,30,46,48
Plagiochila asplenioides: 8,22,34
Plagiochila porelloides: 1,6,7,8,11,13,25,26,48,50
Porella platyphylla: 31
Ptilidium ciliare: 19,40
Ptilidium pulcherrimum: 11,16,19,20,23,24,25,26,28,30,36,40,48,50
Radula complanata: 1,31,34
Reboulia hemisphaerica LR-nt: 34
Rhabdoweissia fugax: 31
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
14
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Riccardia palmata: 31,34
Riccardia sp.: 6,13,27
Riccia sorocarpa: 3
Scapania irrigua: 5,27
Scapania nemorea: 34
Scapania umbrosa: 7
Scapania undulata: 6,8,16,22,23,26,48,50
Tritomaria exsecta: 7,11
Mechy:
Amblystegium serpens: 11,12,31,34,50
Amphidium mougeotii: 19,34
Andreaea rupestris: 3,19,20,30,49,50
Anomodon attenuatus: 31
Anomodon viticulosus: 31
Atrichum undulatum: 1,2,5,6,7,8,11,12,13,16,20,21,22,23,26,27,29,34,37,38,39,41,48,50
Barbula unguiculata: 4,38,40
Blindia acuta: 26
Brachydontium trichodes LC-att: 30
Brachythecium albicans: 3,4,14,15,16,23,39,50
Brachythecium populeum: 2,34
Brachythecium reflexum: 1,2,5,13,20,21,26,27,28,34,36,41,45,48,50
Brachythecium rivulare: 5,8,11,13,16,20,22,23,25,26,27,30,32,34,41,48,50
Brachythecium rutabulum: 26
Brachythecium salebrosum: 1,2,5,6,8,11,14,15,22,24,27,37,42,45,48,50
Brachythecium velutinum: 1,2,5,7,8,12,13,26,33,50
Bryum argenteum: 3,4,13,20,38,39,46,48,50
Bryum moravicum: 11,26,50
Bryum pseudotriquetrum: 6,27,30
Bryum sp.: 20,31
Bryum weigelii LC-att: 6
Buxbaumia aphylla VU: 4,11,12,20
Buxbaumia viridis EN: 8,11,12,13,20,21,27,36,50
Calliergon cordifolium: 31
Calliergonella cuspidata: 6,16,22,30
Calliergonella lindbergii: 3,35
Campylophyllum sommerfeltii VU: 12,26,31
Ceratodon purpureus: 2,3,5,9,14,15,20,26,27,30,39,42,44,45,48,50
Cratoneuron filicinum: 34
Cirriphyllum piliferum: 3,6,8,21,26,43
Ctenidium molluscum: 12
Cynodontium polycarpon: 2,30,31,34,49
Cynodontium strumiferum: 11
Dichodontium palustre: 16,23,27
Dicranella heteromalla: 1,6,8,11,12,13,16,20,21,24,26,27,28,33,35,37,39,48,50
Dicranella varia: 42
Dicranodontium denudatum: 5,6,8,12,19,22,23,24,26,27,31,34,40,49,50
Dicranum montanum: 1,2,5,6,7,8,9,11,12,13,17,19,20,21,23,24,26,27,30,34,36,41,44,48,50
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
15
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Dicranum scoparium:
1,2,3,5,6,7,8,9,11,12,16,17,19,20,21,22,23,24,25,26,27,29,30,33,34,36,37,40,41,44,45,47,48,4
9,50
Diphyscium foliosum: 1,20,49
Ditrichum heteromallum: 16,20,30
Ditrichum pusillum LC-att: 16
Encalypta streptocarpa: 30
Eurhynchium angustirete: 8,11,13,26
Fissidens dubius: 31
Fontinalis antipyretica: 9,23,43
Funaria hygrometrica: 4,38
Grimmia hartmannii: 1,11,12,49
Grimmia pulvinata: 11
Grimmia sp.: 27
Hedwigia ciliata: 1,2,3,26
Herzogiella seligeri: 1,6,8,11,12,13,16,20,22,25,26,30,33,36,48,50
Heterocladium heteropterum: 2,11,12,50
Homalia trichomanoides: 31,34,50
Hygrohypnum luridum LC-att: 8
Hylocomium splendens: 2,8,12,23,30,36,37,38,40,49,50
Hylocomium umbratum LC-att: 8
Hypnum cupressiforme subsp. cupressiforme:
1,2,5,7,8,11,12,13,19,20,23,26,30,34,36,37,41,44,49,50
Hypnum pallescens: 31,34
Isothecium alopecuroides: 1,2,5,7,8,12,13,26,34,50
Lescuraea incurvata: 34
Leucobryum glaucum: 19,23,36
Mnium hornum: 5,6,8,12,13,23,27,43
Mnium spinulosum: 2,8,13
Mnium stellare: 1,13,34
Neckera besseri: 1
Neckera complanata: 1,31
Neckera crispa: 1,31,34,49
Oligotrichum hercynicum: 4,5,14,15,16,24,26,27,30,39,42,44,46,47
Orthodontium lineare: 19
Orthotrichum pallens: 34
Orthotrichum sp.: 8,11
Orthothecium intricatum: 31,34
Paraleucobryum longifolium: 1,7,11,12,19,48,49,50
Philonotis fontana: 26,30,34
Plagiomnium affine: 2,6,8,11,21,26,27,30,33,36,37,48,50
Plagiomnium cuspidatum: 3,34
Plagiomnium undulatum: 2,5,6,8,12,13,16,21,26,27,50
Plagiothecium cavifolium: 27
Plagiothecium curvifolium: 2,5,8,9,11,13,22,26,30,32,36,41,48,50
Plagiothecium denticulatum: 22
Plagiothecium laetum: 8,9,26,50
Plagiothecium platyphyllum: 5,6
Plagiothecium succulentum: 31
Plagiothecium undulatum: 6,13,30,39,42,43
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
16
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Platygyrium repens: 36
Platyhypnidium riparioides: 5,8,22,26,31,34,41,48,50
Pleurozium schreberi: 3,8,9,11,16,18,19,20,23,24,27,30,32,34,37,40,42,48,50
Pogonatum aloides: 2,3,5,16,20,21,27,37
Pogonatum urnigerum: 3,5,6,8,13,16,20,24,26,27,30,37,38,42,47,48
Pohlia elongata LR-nt: 28
Pohlia nutans subsp. nutans:
1,2,5,6,8,9,11,12,13,19,20,21,22,25,26,27,28,29,30,36,40,42,44,45,48,49,50
Pohlia wahlenbergii: 16,19,30,35,38
Polytrichastrum alpinum: 34
Polytrichastrum formosum:
1,5,6,7,8,9,11,12,13,16,18,19,21,22,23,24,25,26,27,30,33,34,36,37,40,41,42,44,45,46,48,49,
50
Polytrichastrum pallidisetum LC-att: 1,6,9
Polytrichum commune: 5,6,7,9,11,12,13,16,22,23,30,40
Polytrichum juniperinum: 2,3,5,9,11,16,19,20,26,30,36,40,44
Polytrichum perigoniale: 27
Polytrichum piliferum: 3,16,27,30,49
Pseudotaxiphyllum elegans: 13
Pterigynandrum filiforme: 1,2,5,50
Ptilium crista-castrensis: 11,36
Pylaisia polyantha: 34
Racomitrium aciculare: 16,26,27,43,50
Racomitrium lanuginosum: 19
Racomitrium sudeticum: 1,3
Rhizomnium magnifolium LC-att: 6,27
Rhizomnium punctatum:
1,2,5,6,7,8,11,12,13,15,16,20,22,25,26,27,30,31,32,34,39,41,43,46,48,50
Rhodobryum roseum: 31
Rhytidiadelphus loreus: 23,30
Rhytidiadelphus squarrosus: 3,5,8,42,44
Rhytidiadelphus subpinnatus LC-att: 6
Rhytidiadelphus triquetrus: 20
Sanionia uncinata: 6,8,11,13,16,20,21,22,26,27,30,33,37,38,41,44,45,46,48,50
Schistidium rivulare LC-att: 34
Schistidium sp.: 31,45
Schistostega pennata: 3
Seligeria donniana: 34
Sphagnum girgensohnii: 5,6,23,24,26,27,30,31
Sphagnum squarrosum: 6,27,30
Tetraphis pellucida: 2,6,8,9,11,12,13,16,19,20,22,26,27,28,30,33,36,42,45,48,49,50
Thamnobryum alopecuroides: 2,8,12
Thuidium tamariscinum: 5,6,8,23,26,31,41,50
Ulota bruchii: 12
Ulota crispa: 12
Ulota sp. (steril.): 36
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
17
EKOTOXA.s.r.o.
5.5
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ BRYOLOGICKÉHO PRŮZKUMU
Během bryologického průzkumu, realizovaného v pásmu Orlíku v letech 2009 a 2010, bylo
zaznamenáno 179 druhů mechorostů, z toho 53 játrovek a 126 mechů, což představuje celkem
20,8 % druhů české bryoflóry. Skutečný počet zjištěných druhů je však vyšší, neboť některé
taxony ještě budou determinovány.
Z nalezených druhů jsou dva řazeny do kategorie taxonů blízkých ohrožení, LR-nt (Pohlia
elongata, Reboulia hemisphaerica), tři jsou řazeny ke zranitelným taxonům, kategorie VU
(Buxbaumia aphylla, Campylophyllum sommerfeltii, Jungermannia caespiticia) a jeden do
kategorie ohrožených druhů, kategorie EN (Buxbaumia viridis).
Mech Campylophyllum sommerfeltii byl v Hrubém Jeseníku zjištěn poprvé až v roce 2006
v PR Břidličná (Zmrhalová 2009). V loňském roce byl zjištěn na jedné lokalitě také v pásmu
Orlíku (Zmrhalová & Koval 2009), v roce 2010 byl v zájmovém území nalezen na dalších
dvou lokalitách (blíže viz kap. 5.6).
Rozšíření mechu Buxbaumia viridis je sledováno v rámci systému Natura 2000 v celé České
republice. Výsledky jeho monitoringu, realizovaného v roce 2009, dokázaly, že v Hrubém
Jeseníku je tento mech mnohem častějším druhem, než bylo dosud známo (Zmrhalová, Koval
& Holá 2010). V pásmu Orlíku jeho výskyt dosud nebyl znám. Komentáře k ohroženým
taxonům blíže viz kapitola 5.6.
K významnějším druhům mechorostů pásma Orlíku patří mech Ptilium crista-castrensis,
přestože v České republice není ohroženým taxonem. Z Hrubého Jeseníku byl historicky
udáván jako běžný lesní mech (Šmarda 1952), avšak recentně je v tomto pohoří znám pouze
asi ze 4 lokalit.
Ve studovaném území převažují druhy horských a podhorských lesů, mezi nimiž za zmínku
stojí např. mechy Hylocomium umbratum, Pohlia elongata a Rhytidiadelphus subpinnatus.
První z nich roste ve vlhkých, stinných, převážně horských lesích, na zemi nebo na humusem
pokrytých skalách, někdy vystupuje i do výšek okolo horní hranice lesa. Druhý z nich je
vlhkomilnější, je vázán na vlhká až bažinatá místa zejména v horských lesích, kde roste
nejčastěji mezi trávou, na lesní půdě, humusu, na březích potoků. Může růst i subalpínských
polohách, vzácněji také v nižších nadmořských výškách v inverzních polohách, hlavně na
člověkem nenarušených stanovištích.
Druhovou pestrost bryoflóry území obohacují některé bazifilní druhy, které většinou
upřednostňují vápencové substráty, ale vzácněji mohou růst i na jiných horninách. Zde se
vyskytují na bazích kyselých hornin a skalních bloků, vyskytujících se často podél toků
severozápadně od Vrbna pod Pradědem. K takovým druhům patří např. játrovky Metzgeria
pubescens a Reboulia hemisphaerica, či mechy Neckera crispa a Orthothecium intricatum.
Další významnou skupinou mechorostů jsou epifyté, tj. druhy rostoucí na kůře stromů. V
pásmu Orlíku obsazují zejména javory (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus), jasany a
buky. Z obligátních epifytů se v území vyskytují některé druhy rodu Orthotrichum, vzácněji
Ulota crispa a Ulota bruchii. V údolí Vrchovištního potoka byla nalezena epifytická játrovka
Nowelia curvifolia, která sice nepatři mezi ohrožené taxony, ale v Hrubém Jeseníku je vzácná,
recentně známá jen ze dvou lokalit (druhou lokalitou je PR Jelení bučina, leg. Z. Hradílek).
Ulota bruchii ani Nowelia curvifolia nebyly dosud ze studované oblasti uváděny. Od Vrbna
pod Pradědem a z kóty Jelení loučky je historicky doložen vzácný epifyt Ulota coarctata (viz
kapitola 5.2), v ČR řazený mezi kriticky ohrožené druhy.
Ve studovaném území nebyl recentním výzkumem potvrzen výskyt 24 druhů mechorostů, které odtud
byly publikovány. Z nich za zmínku stojí ohrožené taxony: Ulota coarctata (kategorie CR),
Jamesoniella autumnalis (kategorie VU), Jungermannia hyalina, Marsupella funckii, Porella
cordeana, Orthotrichum striatum (všechny kategorie LR-nt). Většina z recentně neověřených
druhů však patří mezi běžné druhy a je nejvýše pravděpodobné, že se v území vyskytují (pásmo Orlíku
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
18
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
je rozsáhlé území a některé z publikovaných lokalit nebylo z časových důvodů možné v průběhu
dvouletého výzkumu navštívit).
5.6
KOMENTÁŘ K OHROŽENÝM TAXONŮM
Buxbaumia aphylla (VU)
Mezofytický až xerofytický druh rostoucí terestricky na suchém humusu a humusem bohatých
půdách, s oblibou na březích lesních cest. Oba naše druhy rodu Buxbaumia jsou mechy s
velmi redukovaným gametofytem, v terénu tedy pouhým okem viditelné jen ve stadiu
vyvinutého sporofytu, tj. s vyvinutým štětem a tobolkou. V ČR se mech B. aphylla vyskytuje
velmi roztroušeně, nejčastěji v nižších a středních polohách, zřídka zasahuje i do horského
stupně. V pásmu Orlíku byl v roce 2009 nalezen na čtyřech lokalitách:
1. Lesní cesta na ZSZ svazích Medvědího vrchu (tzv. Solná cesta), zjz. exponovaný břeh lesní
cesty na pravém břehu Bílého potoka, zelená tur. značka nad Solnou chatou k rozcestí Pásmo
Orlíku [WGS 84: 50°9'40.524"N, 17°18'3.863"E], 1050 m. n. m., 17. 6. 2009 (lokalita č. 4). V
úseku 11 m dlouhém a 1,5 širokém bylo celkem nalezeno 109 sporogonů a 148 štětů.
2. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn) [WGS 84: 50°8'28.17"N, 17°19'9.719"E],
730 – 740 m n. m., j. exponovaný svah, naplavená hlína na kameni a skále, 9. 7. 2009
(lokalita č. 11), celkem bylo nalezeno 23 sporogonů a 44 štětů.
3. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), levý přítok bezejmenný přítok Bílého
potoka pod Pustým hradem, bučina [WGS 84: 50°8'28.049"N, 17°19'4.271"E], 700 m n. m.,
10. 7. 2009 (lokalita č. 12), nalezeno 6 sporogonů v doprovodu druhů Buxbaumia viridis,
Rhizomnium punctatum, Lepidozia reptans a Dicranella heteromalla.
4. Bělá pod Pradědem, na hlíně u lesní cesty mezi kótami Malé Bradlo (1043 m) a Ostruha
(1021 m) [WGS 84: N50°09'43,17" E017°15'17,34"], 1000 m n. m., 22. 5. 2010, nalezeny 2
sporogony v doprovodu druhů Polytrichum juniperinum, Dicranella heteromalla, Cladonia
sp.
Jungermannia caespiticia VU
Játrovka kyselých, písčitých, vzácněji jílovito-písčitých půd, typicky roste na vlhké, holé
minerální zemi na okrajích lesních cest a průseků Dříve byla pravděpodobně přehlížena,
v poslední době byla sbírána v kaolinovém lomu u Vidnavy (Zmrhalová 1999) a na více
místech na Šumavě a v Krkonoších (Kučera 2003, 2008) (historické rozšíření v ČR viz Váňa
1970b). V Hrubém Jeseníku byla poprvé zjištěna až v roce 2008 na Točníku u Filipovic
(leg. P. Sova) a je nalézána na dalších lokalitách (Sova & al. 2009, Koval & Zmrhalová
2010). V pásmu Orlíku byla nalezena na jediné lokalitě na VSV svazích Zámeckého vrchu
[WGS 84: N50°12'16,12" E017°20'37,47"] v nadmořské výšce 710 m (č. 42).
Buxbaumia viridis (EN)
Hygrofytický až mezofytický, epixylicky rostoucí druh ztrouchnivělých padlých kmenů, větví
a pařezů nejčastěji smrků, ale i některých listnáčů. Za určitých podmínek může vzácně růst
také na vlhké hlíně. V České republice se vyskytuje roztroušeně převážně v horách a
pahorkatinách, nejvíce lokalit je známo z Hrubého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd a
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
19
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Vsetínských vrchů. Z pásma Orlíku nebyl dosud znám, v roce 2009 byl nalezen celkem na
sedmi lokalitách:
1. Údolí Suchého Potoka, levý břeh toku pod JZ hranicí PR Suchý vrch [WGS-84:
50°9'9.983"N, 17°20'53.802"E, N50°09'09,99" E017°20'53,80", kv. 5869d], 775 m, JJV
exponovaný ztrouchnivělý kořenový náběh smrkového pařezu, 19. 6. 2009 (lokalita č. 8)
2. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Veisenštejn) [WGS-84: 50°8'28.025"N, 17°19'7.145"E,
kv. 5869d ], 720 m, ztrouchnivělý pařez a ztrouchnivělý kmen na svahu, 9. 7. 2009 (lokalita č.
11).
3. Levý břeh Bílého potoka pod Pustým hradem [WGS-84: 50°8'28.049"N, 17°19'4.271"E,
kv. 5869d ], 720 m, drobné ztrouchnivělé úlomky dřeva, 10. 7. 2009 (lokalita č. 12).
4. Údolí Bílého potoka ca 1,4 km JV kóty Ostruha (1021) [WGS-84: 50°9'15.492"N,
17°17'0.011"E, kv. 5869b ], 910 m, ztrouchnivělý pahýl kmene, 11. 7. 2009 (lokalita č. 13).
5. Bělá pod Pradědem, Lysý vrch (1128 m), S a SV svahy v okolí modré turistické značky
[WGS 84: N50°08'25,36" E017°13'30,81", N50°08'22,21" E017°14'23,12"], 850 – 1020 m n.
m., 22. 5. 2010 (lokalita č. 20).
6. Vidly, zdrojnice Skalního potoka pramenící mezi kótami Jelení loučky (1205 m) a Černý
vrch (1200 m) [WGS 84: N50°08'18,25" E017°15'52,84"], báze pařezu na pravém břehu toku,
1010 m n. m., 11. 6. 2010, (lokalita č. 28).
7. Jeseník, Dětřichov, údolí Vrchovištního potoka [WGS 84: N50°12'32,89" E017°15'30,83"],
ztrouchnivělá kláda na levém břehu toku, 640 m n. m.
Campylophyllum sommerfeltii (VU)
Epifyticky i epixylicky mech rostoucí na kůře stromů i trouchnivějících padlých kmenech
(nejčastěji buk, smrk). Z území Hrubého Jeseníku nebyl dosud udávaný, v poslední době byl
nalezen nejblíže v oblasti Králického Sněžníku, Rychlebských hor (Holá, Košnar &
Zmrhalová 2004) a Orlických hor (Kučera, Zmrhalová & Shaw 2006). V pásmu Orlíku byl v
roce 2009 nalezen na třech lokalitách:
1. Údolí Bílého potoka, levý bezejmenný přítok Bílého potoka, poblíž Pustého hradu
[WGS-84: 50°8'15.431"N, 17°19'13.385"E, kv. 5869d], 670 m, bučina na SZ svahu, SSV
exponovaná baze buku, společně s Dicranum montanum, 10. 7. 2009 (lokalita č. 12).
2. Domášov, údolí Borového potoka [WGS 84: N50°09'27,15" E017°14'14,99"], buky po
obou březích v horní části toku, 770 m n. m. (lokalita č. 26).
3. Bílý Potok, bučina podél lesní cesty na JJZ svazích kóty Černý vrch (1200 m) poblíž
Jeleních kamenů [WGS 84: N50°08'03,96" E017°16'21,45", N50°08'03,79" E017°16'20,05",
N50°08'04,08" E017°16'21,96"], báze buků a ztrouchnivělý pařez, 990 – 1010 m n. m.
(lokalita č. 33).
Pohlia elongata (LR-nt)
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
20
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Roste ve štěrbinách silikátových skal, na kyselé minerální půdě, na obnažené písčité zemi
okolo cest, od montánního pásma vysoko nad hranici lesa, roztroušeně ve všech našich
horských oblastech. V pásmu Orlíku byl nalezen na pravém břehu zdrojnice Skalního potoka,
pramenící mezi kótami Jelení loučky (1205 m) a Černý vrch (1200 m) [WGS 84:
N50°08'18,25" E017°15'52,84"] v nadmořské výšce 1010 m, kde rostl na ztrouchnivělém
vyvráceném pařezu (lok. č. 28). Jeho výskyt je ve studovaném území je publikován (Šmarca
1952).
Reboulia hemisphaerica (LR-nt)
Lupenitá játrovka rostoucí na holé zemi a humusu mírně až silně bazických skal. V oblasti
Hrubého Jeseníku je vzácná, recentně známá jen z několika málo lokalit. V pásmu Orlíku byla
nalezena v PR Skalní potok na slabé vrstvě hlíny pod skalním převisem na levém břehu
Skalního potoka [WGS 84: N50°07'36,88" E017°17'50,58"] v nadmořské výšce 720 m
(lokalita č. 34). Je dalším z bazifilních druhů, které ve studované oblasti rostou na bazích
kyselých hornin a skalních bloků, vyskytujících se často podél toků severozápadně od Vrbna
pod Pradědem.
6
ZÁVĚR
V roce 2009 a 2010 byl realizován bryologický průzkum pásma Orlíku, řešený v rámci
projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí
Moravskoslezského kraje“. Bylo navštíveno celkem 50 lokalit, na nichž bylo zaznamenáno
179 druhů mechorostů. Současně byly excerpovány dostupné publikované údaje o výskytu
mechorostů v tomto území. Většina nalezených mechů a játrovek patří mezi běžné lesní a
horské druhy. Pro tuto část Medvědské hornatiny jsou nejvzácnějšími druhy Buxbaumia
viridis, Campylophyllum sommerfeltii, Reboulia hemisphaerica, Buxbaumia aphylla,
Nowellia curvifolia, Pohlia elongata), Jungermannia caespiticia a Ptilium crista-castrensis.
Z historicky uváděných, recentně neověřených druhů patří k nejvzácnějším Ulota coarctata,
Jamesoniella autumnalis, Marsupella funckii, a Orthotrichum striatum
Výsledky výzkumu bryoflóry v pásmu Orlíku přinášejí dosud chybějící informace o
aktuálním stavu vegetace mechorostů v dosud málo bryologicky prozkoumané části CHKO
Jeseníky. Toto rozsáhlé území nebylo možné detailně prozkoumat během dvouletého
výzkumu, proto má autorka v úmyslu dále pokračovat v bryologickém průzkumu Medvědské
hornatiny.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
21
EKOTOXA.s.r.o.
7
7.1
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
LITERATURA
Boháč P. & Kolář J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad
zeměměřický a katastrální, Praha, 55 s.
Coufalová E. (1956): Sukcese mechorostů na březích lesních cest v povodí Branné v Hrubém
Jeseníku – Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 18:330–348.
Demek J. & al. (1987): Zeměpisný lexikon. Hory a nížiny. Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha.
Duda J. (1950): Výsledky bryologického výzkumu Slezska. – Přírodovědecký sborník
Ostravského kraje 11: 327–337.
Duda J. (1970): Scapania nemorea (L.) Grolle. – In: Duda J. & Váňa J.: Die Verbreitung der
Lebermoose in der Tschechoslowakei – VIII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 19: 110–182.
Duda J. (1971a): Jungermannia obovata Nees, Jungermannia hyalina Lyell. – In: Duda &
Váňa: Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – IX. – Čas. Slez. Muz.
Opava (A), 20: 31–35, 36–41.
Duda J. (1971b): Jungermannia gracillima Smith, Scapania undulata (L.) Dum. – In: Duda &
Váňa: Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – X. – Čas. Slez. Muz.
Opava (A), 20: 97–106, 108–118.
Duda J. (1976): Cephaloziella divaricata (Sm.) Schiffn. – In: Duda & Váňa: Die Verbreitung
der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XVII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 24: 63–
82.
Duda J. (1976): Lejeunea cavifolia (Ehrh.) Lindb. – In: Duda & Váňa: Die Verbreitung der
Lebermoose in der Tschechoslowakei – XX. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 25: 38–49.
Duda J. (1976): Frullania dilatata (L.) Dum. – In: Duda & Váňa: Die Verbreitung der
Lebermoose in der Tschechoslowakei – XXI. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 26: 35–54.
Duda J. (1979a): Porella platyphylla (L.) Pfeiff – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek v
Československu – XXV. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 28: 15–31.
Duda J. (1979b): Porella cordeana (Hüb.) Moore – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek v
Československu – XXVI. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 28: 111–128.
Duda J. (1980a): Diplophyllum albicans (L.) Dum. – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek
v Československu – XXVII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 29: 65–78.
Duda J. (1980b): Diplophyllum obtusifolium (Hook.) Dum. – In: Duda & Váňa: Rozšíření
játrovek v Československu – XXIX. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 29: 223–236.
Duda J. (1981): Anastrepta orcadensis (Hook.) Schiffn., Diplophyllum taxifolium (Wahlenb.
Dum. – In: Rozšíření játrovek v Československu – XXX. – Čas. Slez. Muz. Opava (A),
30: 1–7, 10–15.
Duda J. (1983): Tritomaria quinquedentata (Huds.) Buch. – In: Rozšíření játrovek
v Československu – XXXV. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 31: 215–228.
Duda J. (1983): Marsupella funckii (Ewb. et Mohr) Dum. – In: Rozšíření játrovek
v Československu – XXXVII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 32: 97–110.
Duda J. (1984a): Barbilophozia attenuata (Mart.) Loeske – In: Rozšíření játrovek
v Československu – XXXIX. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 33: 1–16.
Duda J. (1984b): Blasia pusilla L., Barbilophozia hatcheri (Evans) Loeske. – In: Rozšíření
játrovek v Československu – XL. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 33: 133–152.
Duda J. (1985a): Barbilophozia barbata (Schimd. ex Schreb.) Loeske. – In: Rozšíření
játrovek v Československu – XLII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 34: 1–20.
Duda J. (1985b): Barbilophozia lycopodioides (Wallr.) Loeske. – In: Rozšíření játrovek
v Československu – XLIII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 34: 109–124.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
22
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Duda J. (1988): Apometzgeria pubescens (Schrank) Kuw. – In: Duda & Váňa: Rozšíření
játrovek v Československu – LI. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 37: 17–32.
Duda J. (1989a): Metzgeria conjugata Lindb. – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek
v Československu – LIV. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 38: 17–31.
Duda J. (1989b): Metzgeria furcata (L.) Dum. – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek
v Československu – LV. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 38: 97–115.
Duda J. (1990): Bazzania trilobata (L.) Gray – In: Duda & Váňa: Rozšíření játrovek
v Československu – LVIII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 39: 113–131.
Holá E, Košnar J. & Zmrhalová M. (2004): Campylophyllum sommerfeltii. In: In: Kučera J.
[ed.], Bryonora 34, s. 22–29.
Hubáčková J. & Váňa J. (1990): Lophozia incisa (Schrad.) Dum. – In: Duda & Váňa:
Rozšíření játrovek v Československu – LVII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 39: 23–37.
Kalmus J. (1867): Vorarbeiten zu einer Cryptogamenflora von Mähren und österr. Schlesien.
IV. Laubmoose. – Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 5: 184–236.
Kalmus J. & Niessl G. (1871): Vorarbeiten zu einer Cryptogamenflora von Mähren und
Oesterr. Schlesien. – Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 9: 170–210.
Koval Š. & Zmrhalová M. (2010): Jungermannia caespiticia. – In: Kučera J., ed.: Zajímavé
bryofloristické nálezy XV. – Bryonora 45: 43–45.
Kučera J. (2003): Jungermannia caespiticia. – In: Kučera J. (ed.): Zajímavé bryofloristické
nálezy I. – Bryonora 31: 28–29.
Kučera J. (2008): Jungermannia caespiticia. – In: Kučera J., ed.: Zajímavé bryofloristické
nálezy XII. – Bryonora 42: 38–41.
Kučera J., Buryová B., Plášek V., Váňa J. & Zmrhalová M. (2004): Bryophytes of the glacial
cirques in the Giant Mountains and Hrubý Jeseník Mts (the Czech Republic). – In: Štursa
J. & al., eds., Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003,
Szklarska Poręba. Opera Corcontica 41: 170–184.
Kučera J. & Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). –
Příroda 23: 1–104.
Kučera J., Zmrhalová M. & Shaw B. (2006): Campylophyllum sommerfeltii. In: Kučera J.
[ed.], Bryonora 38, s. 47–52.
Kučera J., Zmrhalová M., Buryová B., Košnar J., Plášek V. & Váňa J. (2009): Bryoflora of
the selected localities of the Hrubý Jeseník Mts. – Čas. Slez. Muz. Opava, 58: 115–167.
Limpricht K. G. (1890): Die Laubmoose Deutschlands, Oesterreichs und der Schweiz. In: Dr.
L. Rabenhorst’s Kryptogamen–Flora von Deutschland, Oesterreich und der Schweiz, I.,
Ed. Kummer, Leipzig. [836 pp.].
Limpricht K.G. (1876): Laubmoose. In: Cohn F., ed.: Kryptogamen-Flora von Schlesien. J. U.
Kern's Verlag, Breslau, pp. 27–224.
Limpricht K. G. (1895): Die Laubmoose Deutschlands, Oesterreichs und der Schweiz. In: Dr.
L. Rabenhorst's Kryptogamen-Flora von Deutschland, Oesterreich und der Schweiz, 2.
Auflage. Ed. Kummer, Leipzig. Bd. 4, II. Abth. [853 pp.]
Limpricht K. G. (1904): Die Laubmoose Deutschlands, Oesterreichs und der Schweiz. In: Dr.
L. Rabenhorst’s Kryptogamen–Flora von Deutschland, Oesterreich und der Schweiz, III.,
Ed. Kummer, Leipzig. [864 pp.].
Matouschek F. (1901): Bryologisch–floristische Beiträge aus Mähren und Oest. Schlesien I. –
Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 39: 19–64.
Matouschek F. (1902): Bryologisch–floristische Beiträge aus Mähren und Oest. Schlesien II.
– Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 40: 65–83.
Matouschek F. (1904): Bryologisch–floristische Beiträge aus Mähren und Oest. Schlesien III.
– Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 42: 5–24.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
23
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Milde J. (1869): Bryologia Silesiaca. Arthur Felix, Leipzig. [410 pp.].
Neuhäuslová Z. & al. (1998): Mapa přirozené potenciální vegetace České republiky. Nakl. Čs.
Akad. Věd, Praha.
Podpěra J. (1906): Výsledky bryologického výzkumu Moravy za rok 1905–1906. – Zprávy
Kommisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy 2: 1–82.
Pruner L. & Míka P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových
polí pro síťové mapování fauny. – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–175.
Pujmanová L. & Váňa J. (1987): Ptilidium pulcherrimum (G. Web.) Vain. – In: Duda J. &
Váňa J.: Rozšíření játrovek v Československu – XLVIII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 36:
1–26.
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1. vyd., ČAV - GÚ, Brno, 73 s.
Reichardt H. W. (1858): Mitteilungen. Jahressitzung am 9. April 1858. Uebersicht über
Mildes "Schlesische Laubmoose". – Verhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen
Gesellschaft in Wien 8: 58–62.
Sendtner O. (1840): Bemerkungen über die im Gesenke vorkommenden Laubmoose. –Flora
23: 49–63.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B.: Květena
České socialistické republiky 1, 103–121, Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha.
Slavík B. (1990): Fytokartografické syntézy ĆR. – Botanický ústav ĆSAV, Průhonice.
Smejkal M. & Vicherek J. (1955): Poznámky ke květeně údolí mezi Branou a Ramzovou v
Hrubém Jeseníku. – Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 16(1): 65–70.
Sova P., Zmrhalová M. & Koval Š. (2009): Jungermannia caespiticia. – In: Kučera J., ed.:
Zajímavé bryofloristické nálezy XIV. – Bryonora 44: 34–39.
Šmarda J. (1950): Květena Hrubého Jeseníku (část sociologická). – Acta Musei Moraviae,
Sci. nat. 35: 78–156.
Šmarda J. (1952): Mechorosty Hrubého Jeseníku. – Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 13: 447–
488.
Válková O. (2007): Komplexní fyzickogeografická charakteristika povodí Černé Opavy. –
MS.
[Bakalář.
pr.,
http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2007geo/2007_Valkova.pdf]
Vlček V. & al. (1984): Zeměpisný lexikon. Vodní toky a nádrže. Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha,
315 s.
Váňa J. (1970): Jamesoniella autumnalis (DC.) Steph. – In: Duda J. & Váňa J.: Die
Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – VII. – Čas. vlastiv. Spol. muz.,
Olomouc, sci. nat. 60(1): 17–30.
Váňa J. (1970b): Jungermannia caespiticia Lindenb. – In: Duda J. & Váňa J.: Die
Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – VIII. – Čas. Slez. Muz. Opava
(A), 19: 161–163.
Váňa J. (1972): Nardia scalaris Gray corr. Trev. – In: Duda J. & Váňa J.: Die Verbreitung der
Lebermoose in der Tschechoslowakei – XI. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 21: 49–71.
Váňa J. (1973): Mylia taylorii (Hook.) Gray. – In: Duda J. & Váňa J.: Die Verbreitung der
Lebermoose in der Tschechoslowakei – XIII. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 22: 1–23.
Váňa J. (1984): Sphenolobus minutus (Schreb.) in Cranz) Berggr. – In: Rozšíření játrovek
v Československu – XLI. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 33: 217–232.
Vondráček M. (1994): Revize a rozšíření druhů rodu Orthotrichum Hedw. v České a
Slovenské republice (Musci). – Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 85:1–76.
Vondráček M. (1994): Revize a rozšíření druhů rodu Ulota Brid. a Zygodon Hook. et Tayl.
v České a Slovenské republice (Orthotrichaceae – Musci). – Sborn. Západočes. Muz.,
Plzeň, Přír., 89:1–26.
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
24
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Zmrhalová M. (1999): Nové informace o výskytu játrovky Lophozia capitata (Hook.)
Macoun v České republice. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 33–40.
Zmrhalová, M., Buryová, B., Kučera, J., Plášek, V. & Váňa, J. (2003): Metodika
bryologického výzkumu. – Poster, prezentováno na bilaterální konferenci Geoekologiczne
problemy Karkonoszy - Geoekologické problémy Krkonoš 5.- 7. 11. 2003, Szklarska
Poreba.
Zmrhalová M. (2009): Mechorosty přírodní rezervace Břidličná a Přírodní památky Zadní
Hutisko v Hrubém Jeseníku. – Acta. Mus. Richnov., Sect. Natur. 16(4): 81–108.
Zmrhalová M. & Koval 2009 Š. (2009): Campylophyllum sommerfeltii. In: Kučera J. [ed.],
Bryonora 44: 34–39.
Zmrhalová M. Koval Š. & Holá E. ( 2010): Nové poznatky o výskytu mechu šikouška
zeleného. – Ochrana přírody, Praha, 3: 24–26.
7.2
OSTATNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE
http://www.biolib.cz/cz/toolKFME/
http://www.mapy.cz/
http://mapy.geology.cz/
http://www.ochranaprirody.cz/
http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/index.php
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
25
EKOTOXA.s.r.o.
8
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Obr. 1. Stanoviště výskytu mechu Buxbaumia viridis, levý břeh Suchého potoka pod jižní. hranicí PR
Suchý vrch, foto M. Zmrhalová
Obr. 2. Obr. 1. Stanoviště výskytu mechu Buxbaumia viridis, levý břeh Suchého potoka pod jižní.
hranicí PR Suchý vrch, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
26
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 3. Reboulia hemisphaerica, PR Skalní potok, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
27
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 4. Buxbaumia viridis, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
28
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 5. Campylophyllum sommerfeltii, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
29
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 6. Pohlia elongata, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
30
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 7. Ptilium crista-castrensis, PR Suchý vrch, foto 3. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
31
EKOTOXA.s.r.o.
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
Obr. 8. Diphyscium foliosum, foto Š. Koval
2.9. Bryologický průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky – závěrečná zpráva
32
9
MAPOVÁ PŘÍLOHA