Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka

Transkript

Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví
Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka • Ročník XV. (XXXVII.) • č. 2 • 2011
Kandík psí zub v národní přírodní rezervaci Medník (foto: Ivana Křížová; k článku na str. 7).
Vypuštěný rybník Brtnice a budovy někdejší správy šternberského panství,
stav v roce 1972 (k článku na str. 8).
OBSAH ČÍSLA
Udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011 (P. Pešout)
Nález dudka chocholatého u Louňovic pod Blaníkem (P. Procházka)
Vydejte se na výlet po naučné stezce Medník (I. Křížová)
Sklárna a skláři na Brtnici u Divišova (K. Kočí)
Ledecký kostel by mohl vyprávět… (I. Preislerová)
K výpravě Karla Slavoje Amerlinga na Divišovsko (J. Nusek)
Mezinárodní zasilatelství, železniční stanice a Podblanicko (F. Procházka)
Nejen davelský Remagen (1) (J. Košťák)
František Štverák, odpůrce a vězeň nacismu i komunismu (A. Stříbrná)
Fejetonista poutníkem (R. Bílek)
Před 75 lety začal ve Vlašimi vycházet časopis „Hlasy od Blaníka“ (J. Moudrý)
Z Pamětní knihy Ratměřic (1) (J. Coufalík)
Z historie ochotnického divadla v Neveklově (S. Rýdlová)
PřÍLOHA
Ze starších čísel
Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro liniár. (1) (V. Vlček)
Regionální pověsti, povídky, vyprávění a poezie
Má vzpomínka na Jarku Kozla (J. Jarolímková-Lipinská)
Na Blaníku (A. Veselý)
O strašidelném mlynáři na Vlašimsku (F. Procházka)
Jarní (J. Jarolímková-Lipinská)
Regionální literatura
Vyšly vzpomínky Jana Zajíce (J. Urban)
Konopišťský park (P. Pešout)
Zprávy a sdělení
Zprávy ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim (M. Musilová)
Dobrovolníci opět vyčistili hladinu a břehy řeky Sázavy (J. Tůmová)
Děti ztvárnily svůj kousek přírody (I. Křížová)
Do tohoto čísla Pod Blaníkem přispěli
Přehled plánovaných akcí Muzea Podblanicka a ČSOP Vlašim
2
5
7
8
10
13
15
19
22
26
27
28
30
I
II
III
V
VI
VI
VII
VII
XI
XII
XIV
XIV
váŽení čtenáři,
Ročník XV. (XXXVII.), číslo 2, 2011
Vlastivědný čtvrtletník Benešovska,
Vlašimska,Voticka,ČeskéhoMeránu
aDolníhoPosázaví.
První číslo PodBlaníkemvyšlovroce
1921.Popadesátiletéodmlcebylo
roku1997jehovydáváníobnoveno.
Vydává Českýsvazochráncůpřírody
VlašimaMuzeumPodblanicka
vespoluprácisAOPKČR,Správou
ChráněnékrajinnéoblastiBlaník.
Adresa redakce: Podblanické
ekocentrumČSOP,Pláteníkova264,
258 01 Vlašim
Tel./fax: 317845169,317845965
E-mail: [email protected]
Internet: www.csopvlasim.cz
Administrace: DagmarTlustošová
Redakční rada: Mgr.RadovanCáder
Prof.RNDr.LubomírHanel,CSc.
Mgr.VáclavKovařík
PhDr.JindřichNusek
Ing.PavelPešout(předseda)
PhDr.IvanaPreislerová
SlávkaRýdlová
MilanŠtědra
Mgr.JanUrban
PhDr.LibušeVáňová
Ing.JanaZmeškalová
Tiskne: VaMBs.r.o.Štěchovice
Uzávěrka tohotočísla:30.4.2011
Registrováno OkÚBenešov,č.43/97
Evidenční číslo MKČRE10738
ISSN 1213-1040
Cena: 18Kč(DPH10%),
pročlenyČSOPVlašimzdarma
Předplatné časopisuainzercilze
objednatnaadreseredakce.
Název a logo Pod Blaníkemjenárodní
ochrannáznámkazapsanávrejstříku
Úřaduprůmyslovéhovlastnictví.
Časopis Pod Blaníkem a další
regionální publikace lze zakoupit
na následujících prodejních místech:
Benešov: KnihkupectvíDaniela,
Masarykovonám.;Infocentrum,Malé
nám.;Jankov: Smíšenézboží,
VěraHoudková;Kamberk: Smíšené
zboží;Kondrac: PotravinyMacešková;
Louňovice p. Blaníkem: Infocentrum;
Smíšenézboží;Načeradec: Potraviny
Hergeselová;Sázava: Infocentrum;
Vlašim: PodblanickéekocentrumČSOP
Vlašim;MuzeumPodblanicka,zámek
Vlašim;KnihkupectvíŽížalová,
Komenskéhoul.;Podblanické
infocentrum,zámekVlašim;
Votice: Infocentrum;
Zvěstov: SmíšenézbožíŽák.
nastává léto a doba dovolených, kterou mnozí využijí pro poznávání nejen krajů vzdálených, ale i svého okolí. Určitě každému
pozornému pozorovateli Podblanicko občas přichystá překvapení
z nového objevu pro něj do té doby neznámé pamětihodnosti či
přírodního výtvoru. Věřím, že i toto druhé letošní číslo vlastivědného časopisu Pod Blaníkem Vám bude pro toulky a poznávání
kraje inspirací. V této souvislosti bych rád upozornil na příspěvek Ivy Křížové informující o nově rekonstruované naučné stezce
v národní přírodní rezervaci Medník. I když je již hlavní turistický
„tahák“ – kandík psí zub (viz foto na obálce) – dávno odkvetlý, lze
návštěvu této památky jen doporučit. Návštěvu Medníka je možno
spojit s prohlídkou Davle, kde na zajímavý příběh ze života tohoto
městečka upozorňuje ve svém příspěvku v tomto čísle Jaromír
Košťák. Na samotu Ledce a zejména zdejší kostel, který je úsilím
nadšenců a vlastníků opravován, upozorňuje článek Ivany Preislerové. S výlety kolem Českého Šternberka můžeme spojit návštěvu
samoty Brtnice. Vyprávění o lidech zaniklé sklářské huti, která
zde ještě před necelými 150ti lety fungovala, najdeme v článku
z pera místního znalce a kronikáře Karla Kočího.
Sklářství má na Podblanicku dlouhou tradici, zejména kolem
řeky Sázavy. O četných památkách na zaniklé sklářské hutě jsme
v minulých číslech Pod Blaníkem již informovali. Ostatní průmysl se zde nikdy příliš nerozvinul, a tak není na průmyslové
památky kraj pod Blaníkem příliš bohatý. Můžeme najít zejména
pozůstatky po těžbě a zpracování nerostných surovin. S výjimkou
těžby zlata v Roudném byla těžena většinou drobná ložiska lokálního významu. Kromě těžby a zpracování rud šlo o tuhu (např.
Psáře), vápenec (Mezihoří, Vlašim, Votice), uhlí (Chobot), těžbu
a zpracování stavebního kamene, písků a hlín (cihelny). Také
o řadě památek na tuto činnost jsme v časopise Pod Blaníkem
psali. Zlatodůl Roudný se v roce 2001 dočkal i monografického
zpracování v samostatné příloze. V současnosti se připravuje
k vydání v edici Pod Blaníkem kniha Václava Zemka věnovaná
těžbě rud na Podblanicku. Průmyslové památky patří k nejohroženějším a rychle zanikají, proto je dobré o nich včas informovat,
a přispět tak k jejich uchování.
Uzávěrka dalšího čísla časopisu Pod Blaníkem (3. číslo XV.
ročníku) bude 25. července 2011. Uvítáme kratší i delší příspěvky
o přírodě, krajině, životním prostředí, historii, kultuře i současném dění na Podblanicku. Podělte se o své poznatky a dojmy
z malebného Benešovska, Vlašimska, Voticka, Dolního Posázaví,
Českého Meránu a České Sibiře. Příspěvky přijímáme v jakékoliv
písemné formě, vítáme v elektronické podobě (na médiu či e-mailem). Příspěvky, pokud možno, doplňte fotografiemi, pérovkami
či jinými ilustracemi.
Jménem redakční rady Vám přeji příjemné čtení.
Pavel Pešout
udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011
Dne22.dubna2011bylojižpotřináctéuděleno
oceněníBlanickýrytířtřemfyzickýmosobám,které
sevýznamnězasloužilyoochranuarozvojpřírodníhoakulturníhodědictvíPodblanicka.
Ocenění udělují třem navrženým kandidátům
neziskovéorganizacePodblanicka,konkrétněPodblanickéekocentrumČSOPVlašim(administrátor
ceny),občanskésdruženíChlumČerčany,VlastivědnýklubP.A.N.VlasákaVlašim,Vlastivědný
klubVotice,VlastivědnýklubČeskýMerán,o.p.s.
ČeskýMerán,KlubmladýchSedlec-Prčice,SdruženíPřátelChotýšan,Českýsvazochráncůpřírody
Benešov,ČeskýsvazochráncůpřírodyKladruby,
ČeskýsvazochráncůpřírodySázava,Českýsvaz
ochráncůpřírodyStřítež,ČeskýsvazochráncůpřírodyVotice,VlastivědnýklubŠternberk,VlastivědnýklubTýnecnadSázavouaokolí,Podblanický
vědeckotechnickýklubželezniční,Podblanickéinfocentrum,občanskésdruženíPodblanickem,Posázavío.p.s.,Posázavskýpacifik,Vlašimskéhudební
mládíaVlašimskáastronomickáspolečnost.
Propřipomenutí–dosudjsounositelkamianositelioceněníBlanickýrytíř(podleabecedy):
Ing.KarelBártazKřížovaMiroslavBerka
zTýncenadSázavou
Prof.RNDr.ZdeněkBrandl,CSc.zČeských
Budějovic
JozefCáderzLouňovicpodBlaníkem
MUDr.JiříČermákzVrchotovýchJanovic
BarboraČmelíkovázBukovanuTýncenad
Sázavou
EvaDočkalová,prom.ped.zČeskéhoKrumlova
JaroslavaHockovázBenešova
AntonínHolubovskýzVotic
MVDr.JiříHostekzVlašimi
Ing.MojmírChromýzBenešova
Ing.JiříKofroňzOstravyaJetřichovic
Mgr.LadislavKotekzNeveklova
Mgr.VáclavKovaříkzBenešova
FrantišekMikazeSedlce-Prčice
FrantišekMüllerzVlašimi
Prof.JaroslavPánekzPrahy
PavelPavlovskýzVotic
Prof.PhDr.JosefPetráň,CSc.zOuběnic
JaroslavPouzarzVlašimi
PhDr.EvaProcházkovázBenešova
PhDr.PavelRadoměrský,CSc.zPrahy
AlexejSalzmanzMladéVožice
VáclavStejskalzTýncenadSázavou
2
FrantišekSvatoňzČestína
JanSvobodazVlašimi
HanaŠedivázBenešova
JiříŠlehuberzDolníchKralovicaLibže
JosefTomaideszTrhovéhoŠtěpánova
AntonínToulazKřivsoudova
PhDr.JiříTywoniakzBenešova
RudolfVaňkátzVlašimi
JarmilaZábranskázVlašimi
JanZajíczVlašimi
Doc.RNDr.VáclavZelený,CSc.zPrahyaPařezí
MVDr.JosefZemánekzBenešova
V letošním roce porota vybírala z osmatřiceti
nominací.Porotasloženázezástupcůjednotlivých
nevládníchorganizacínakonecrozhodlaoudělení
cenytěmtotřemnominovaným:
RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanRadko Bílek z Vlašimi,zejména
zabohatoubadatelskou,publikačníapřednáškovou
činnostvoblastiregionálnívlastivědy.
RadkoBíleksenarodil12.října1940vSobotce,studovalnovinařinu,vdůsledkusvýchpostojů
přediporoce1968bylpronásledován.Vprosinci
roku1969bylpropuštěnzprácevKrajskémmuzeuvHradciKrálové,odkudpotéodešelsrodinou
doVlašimi.Jehozaměstnávánívoblastikultury
bylonezákonnýmzpůsobemlimitováno.Toudoboupsalscénářeadivadelníhry,kterévšaknebyly
převážněshledányjakovhodnékrealizaci,jelikož
vzbuzovalyprorežimnevhodnéasociace(Helsinky
čiBlaníksesv.Václavem).Ještějednouvživotěse
pokusilonávratkesvénovinářsképrofesi.Stalo
setakvroce1987.Anitehdysevšaktentonávrat
nezdařil.Vroce1991bylplněrehabilitován.
Odmládírozvíjísvůjveliceblízkývztahkhistorii,kterásemustalanáplnívětšinyvolnéhočasu.
Výsledkysvýchstudijníchabadatelskýchaktivit
vmuzeích,knihovnáchiarchivech,kterýmvěnoval
stovkyhodinpoctivěpráce,zpřístupňujeveřejnosti
včláncíchsrůznýminámětyvperiodickýchregionálníchtiskovináchapublikacích,zejménavčasopisuPodBlaníkem,Sborníkuvlastivědnýchprací
zPodblanickaadalších.
Vuplynulýchvíceneždesetiletechsevesvé
činnostizaměřilzejménanaliterárníauměleckou
historiiobouBlaníkůaveškerézískanépoznatky
aověřenéinformacezpracovaldopřehlednýchpuPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
Čerství držitelé ocenění Blanický rytíř (s ostrahou) – zleva: Milan Štědra ze Sázavy, Radko Bílek
z Vlašimi a Josef Podzimek ze Sedlce-Prčice (foto: Jana Havelková).
blikací,kterévypovídajínejenozaujetíautorapro
danétéma,aleipreciznostivlastnípráce.Zejména
jdeotřiknihyvydanéjakosamostatnépřílohyčasopisuPodBlaníkempodsoubornýmnázvemBlaník
vumění,atoBlanickéliterárnízajímavosti(2002),
OBlaníkuajehorytíříchvbeletrii(2004)aBlaník
asv.Václavvsochařství(2005).Vedletétoedice
jetřebazmínitjehoknihuTajemníblaničtírytíři
(2001).ZatímposledníknižnípočinRadkoBílkaje
jehojižpátásamostatnápřílohačasopisuPodBlaníkem,kterávyšlavroce2010podnázvemPoutní
místaPodblanicka.
RadkoBílekpatřímeziznáméregionálníbadatele,kterýkroměautorstvísamostatnýchknihamnohapříspěvkůzprostředkovávánabytépoznánípři
přednáškách,spolupracujepřitvorběnaučnýchstezekadalšíchosvětovýchmateriálů.RadkoBílekse
hlásíkodkazuFrániŠrámkaařídíseparafrází:„Milovatkraj,vekterémžijeme,znamenásloužitmu.“
RadkoBílekvuplynulémroceoslavilsedmdesátiny.Věříme,žeuděleníoceněníjevhodnýmpoděkovánímzadosavadníbohatouvlastivědnoučinnost
atakémotivacíkdalšípráci,např.nanovéknize
PodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
věnovanéztvárněnímotivuBlaníkuvdalšíoblasti
výtvarnéhočijinéhoumění.
RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanAntonín Podzimek ze Sedlce-Prčice,zejménazadlouhodoboupráciproregionální
rozvojnaPodblanicku.
AntonínPodzimeksenarodil14.března1949
vKarlovýchVarech.AbsolvovalStřednívšeobecněvzdělávacíškoluavroce1967zahájilstudium
dějepisuačeštinynaFilozofickéfakultěUniverzity
KarlovyvPraze.Vroce1969mubylozpolitických
důvodůdalšístudiumznemožněno.Místostudia
nastoupil dvouletou základní vojenskou službu,
po jejím absolvování pracoval v letech 1971 až
1980jakodělník,pozdějijakotechnikVýstavby
kamenouhelnýchdolůKladno.
V roce 1980 odchází z Prahy. Nové působištěaživotníuplatněnínacházíAntonínPodzimek
vBorotíněuTáboravmístnímJZD.Tatoobecse
stalajehoskutečnýmdomovem,ihnedpopříchodu
sezapojujedoveřejnéhoživota.Vroce1984zahájil
3
isvoupedagogickoučinnost,věnovalsevýchově
vdětskémdomověvNemyšli,kdepůsobiljakovychovatel.Odroku1990semohlzačítvěnovatsvé
životnílásce–knihám.Vtutodobusepřestěhoval
doSedlce-Prčice,kdezaložilknihkupectví.Vtémže
rocebylzvolendoměstskéhozastupitelstvaSedlce-Prčiceajehočlenemjedodnes.
Vobdobílet1994až2000sezapsaldopovědomísvýchspoluobčanůjakostarosta.Poceloudobu
výkonutétofunkcepatřilktěmstarostům,jejichž
prácepřesahovalahraniceobce.Osvézkušenosti
ztétoprácesedokázalnezištněpodělitsevšemi,
kteříprojevilioněkterouproblematikuzájem.Zkušenosti,pracovitostaoblibuuspoluobčanůzúročil
vkrajskýchvolbáchvroce2000,kdybylzvolen
krajskýmzastupitelem,členemradyastatutárním
náměstkemhejtmanaStředočeskéhokraje.
Jakonáměstekhejtmanaproškolstvíaregionální
rozvojmělvelkýpodílnabezproblémovémpřevodu
vícenež250středníchškolaškolskýchzařízenípod
správuStředočeskéhokraje.Podjehovedenímse
nestalStředočeskýkrajpouhýmzřizovatelemtěchtoškolaškolskýchzařízení,alesvýmpůsobením
vytvořilnatomtoúsekudělnéapřátelsképrostředí,
nakterénejenomjehospolupracovníci,aleiškoly
vzpomínajídodnes.TotoobdobíičinnostAntonínaPodzimkanelzelépecharakterizovatnežjeho
vlastnímislovy:„Připravit do života děti a mladé
lidi, kteří pro náš kraj – a nejen pro něj – znamenají
budoucnost, je úkol, jehož naplňování je pro mne
výzvou i poctou.“
Své osmileté působení v radě Středočeského
krajekroměškolstvízasvětilzahraničníspolupráciazejménaregionálnímurozvoji.Bylbezesporu
jednouznejvýraznějšíchosobnostípřispívajících
kztotožněníseobyvatelsestaronovýmStředočeskýmkrajem.Starostovéadalšípředstaviteléobcí
aspolkůsiceníjehopomocianadšeníprorealizaci
rozvojovýchaktivit.JménoAntonínaPodzimkaje
spojenoisesoutěží„Vesniceroku“,kterouorganizovalpoceléobdobísvéhopůsobenínakrajském
úřadě.Anidnes,kdypracujejakopersonálnínáměstekřediteleOblastnínemocnicePříbram,neustává
vesvéprácipronáškraj.
UAntonínaPodzimkasevzácněskloubilomnohodobrýchlidskýchvlastností,jistětounejobdivuhodnějšíjeneutuchajícíochotapomocikaždému
potřebnému.
RozhodnutímneziskovýchorganizacízPodblanickazískáváčestnoucenuBlanickýrytířzaceloživotnídílopanMilan Štědra ze Sázavy,zejména
4
zaceloživotnísnahuorozvojaudrženíkulturního
dědictvíměstaSázavyaokolí.
MilanŠtědrasenarodil26.června1957vBenešově.PoabsolvováníStředníuměleckoprůmyslové
školysklářskévŽeleznémBroděpracoval28let
veSklárnáchKavalier.Nynípracujejakovedoucí
KulturníhoainformačníhocentravSázavě.Podílel
senazaloženíčasopisuSázavsképanoráma,vekterémpublikoval.Podílelsenazaloženívlastivědného
sborníkuSázavsko,kdepůsobíjakovedoucíredakčníradyataképublikuje(vydánojiž14sborníků)
apodílelsenazaloženíměsíčníkuSázavskélisty,
kteréhojeredaktorem.Odroku1990jesázavským
kronikářem.Řaduletpůsobítakévredakčníradě
časopisuPodBlaníkem.
KolemvlastivědnéhosborníkuSázavskosemu
podařilovytvořitpracovníkolektiv,kterýneustále
rozšiřujeznalostiohistoriiměstaSázavyajeho
okolíakterýspolupracujesrenomovanýmihistorikyaarcheology(např.sprof.PhDr.PetremSommerem,CSc.čiPhDr.JosefemBubeníkem,CSc.).
VespoluprácispracovníkemÚstavuarcheologické
památkovépéčeStředníchČechJiřímBernatem
zrevidovalřaduposázavskýchhradišťodKácova
poChocerady,objevil,zaměřiladatovaltřieneolitickáhradištěajednostředověkéařaduzaniklých
vsí,sklárenastezekvnejbližšímokolíSázavy,provedlreviziprastaréstezkyČertovabrázdaazmapovalji.Podílelsenaceléřaděrozhlasovýchpořadů
propagujícíchPosázavíajehoosobnosti(např.orodiněFričů,KavalierůčiWachsmannů–Voskovců
neboosv.Prokopu).
MilanŠtědratakévystupovalvtelevizníchpořadech(např.Putovánízačeskýmičerty)avřadě
dokumentů.Uspořádaldesítkyvýstavzaměřených
naregionálníhistorii,sespolečenstvímJináVestanapř.SklářstvínaSázavě,ŘemeslanaSázavě
aHospodařenínaSázavě,kekterýmsepsalnaučné
brožury.IlustrovalknihuPetraSommeraSázavskýklášter(1996)ačástzejménarekonstrukčních
kresebjepublikovánavrůznýchencyklopediích.
JespoluautorempublikaceHistorieasoučasnost
podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku
aSázavsku(2003),redigovalturistickéhoprůvodceSázavaaokolí(2008),publikujetéžvesborníku
ArcheologieveStředníchČecháchavčasopisuPod
Blaníkem.Ječlenemsprávnírady„NadaceJosefa
VieweghaSklářskáhuťFrantišek“prozáchranu
nejstaršísázavskéhuti.Jehohlavnímcílemvšak
jezříditmuzeumMěstaSázavy,sklářstvívSázavě
aposázavskýchhutích,prokteréshromažďujeinformaceaartefakty.
Věříme,žeoceněníBlanickýrytířmujepoděkovánímavjehodalšímúsilíaplánechpovzbuzením.
Slavnostníhoudělování,kteréproběhlovobřadnísínivlašimskéhozámku,seúčastnilonapadesát
hostůkulturního,společenskéhoipolitickéhoživota
regionu.Napůděměstapřítomnépřivítalstarosta
VlašimiMgr.LuděkJeništa.PozvánípřijalizástupciParlamentuČeskérepubliky,krajskésamosprávy,řadazástupcůměstaobcíPodblanicka(jejich
jménempromluvilstarostaSázavyPetrŠibrava),
řediteléškolzPodblanickaamnohodalšíchhostů.
Blaničtírytířiobdrželijižtradičněkroměpěkného
diplomukaždýsvouoriginálnívelmihodnotnou
pískovcovousochuBlanickéhorytířeodakademickéhosochařeDanielaTalavery.Pořízenítěchtosoch
sponzorovalgenerálnísponzorudělováníocenění
BlanickýrytířfirmaRabbita.s.TrhovýŠtěpánov.
Nazávěrslavnostníhoaktubylazveřejněnavýzva
knominovánínaBlanickérytířezarok2011,kteříbudouvyhlášeninaVelkýpátek6.dubna2012.
Nominovánamůžebýtfyzická(nikolitedyprávnická)osoba,kterásevýznamnězasloužilaoochranu
arozvojpřírodníhoakulturníhodědictvíPodblanicka.Atozamimořádnýčinvuplynulémroce(popř.
dokončenývuplynulémroce)nebozaceloživotní
dílo(vevýjimečnýchpřípadechmůžebýtocenění
udělenoinmemoriam).Nominacimůžepodatkdokoli,tedyjednotlivýobčan,obec,zájmovýspolek
písemněnaadresuPodblanickéhoekocentraČSOP
Vlašim,Pláteníkova264,25801Vlašim.Nominace
musíobsahovattitul,jménoapříjmeníkandidáta,
datumjehonarození,odůvodněnínominaceajeho
kontaktníadresupopř.telefon.Uzávěrkanominací
jenakonciúnora2012.
Pavel Pešout
Z proslovu starosty Sázavy
Petra Šibravy
ZúdolířekySázavynaBlaníknedohlédneš.
Tomusíšvyléztdostrmýchskalnatýchstrání
ateprveodTrucovnynebozKamennéhoryči
Chlumkuaneboodxaverovskékapličkymůžeš
zahlédnoutšpičičkuposvátnéhory.Milníkcest
spojujícíchodnepamětiPolabísPodunajím.SázavajetuhraničnířekaimístonadohledanedohledodBlaníkasmýtickýmirytířiasesvatým
Václavem.TakévSázavěmámebájnéhoaneohroženéhosvětce,opataProkopa.Tenzkrotil
čerta,zapřáhljejdopluhuavyoralsnímbrázdu
přespolovinuČech.Opatskouberlouvyhnalněmeckéhovetřelcezesvéhoklášteraadokoncesi
touberlouvymohlnapapežisvouvlastníkanonizaci.Zjevovalsenadčeskýmivojskypoboku
svatéhoVáclava,sekterýmsejistěvelmidobře
znalamožnázanímjezdídoBlaníkunapohárek
anakusřečidodnes.Amožná,ažbudečeskému
národuúplněnejhůř,vyjedevčeleblanického
vojskapobokusvatéhoVáclava,takjakozastarýchdob.
náleZ dudka chocholatého u louňovic
Pod Blaníkem
Tento nápadný pták s vějířovitě roztažitelnou
chocholkou, dlouhým tenkým a dolů zahnutým
zobákem,obývajícíokrajeřídkýchlistnatýchnebo
borovýchlesů,jesnadnoidentifikovatelný.Sjeho
určenímnebývajíproblémyiuménězkušených
milovníků přírody, neboť je natolik odlišný, že
záměnasjinýmdruhemjevyloučena.Pozorovat
dudkavpříroděseprojehovzácnostalepoštěstilo
málokomu.
NaPodblanickunikdynepatřilmezipravidelně
sevyskytujícídruhy,přestosezdevminulostidudekobjevovalčastěji.Některádataspadaladodoby
rozmnožováníanelzepochybovatotom,žejednotlivépáryobčaszahnízdily.Dokladotomalezatím
nemáme.Odsedmdesátýchletminuléhostoletíse
staldudekvzácným,ojedinělápozorovánípocházelavždyzobdobítahu.
PříčinydrastickéhoústupudruhuzúzemíČeské
republiky spočívaly ve změně obhospodařování
zemědělské krajiny. Dudkovi vyhovovalo málo
intenzivnízemědělstvísvyvinutýmpastevectvím.
Potravutvořípředevšímhmyzajehovývojovástadia,kteránacházelnejčastějinapastvináchnebo
jiných plochách s nízkou a řidší vegetací, často
ivevýkalechzvířat.Sezánikempastevníhochovu
dobytkaamasivnímpoužívánímdusíkatýchhnojiv
sevýrazněsnížilapotravnínabídka.Dalšímomezujícímfaktoremprorozšířenísestalnedostatek
5
Zraněný dudek nalezený u Lesáků v září 2010 (foto: archiv ČSOP Vlašim).
vhodnýchdutinprohnízdění.Dudekpotřebujedostatečněprostornédutiny,nacházejícísevětšinou
upatykmenutěsněnadzemí.Jejichdnosečasto
nacházípodúrovnízemě.
Oddevadesátýchletminuléhostoletízačaloúdajů
opozorovánídudkapozvolnapřibývat.NaPodblanickusetentotrendprojevujezatímpouzevobdobí
migrace.Vnovémtisíciletíjezdepozorovánkaždoročně,zněkterýchletpocházíiněkolikzpráv.Část
údajůbylazískánaodlaiků,vzhledemksnadnédeterminacidruhujsouitatodatavěrohodná.
Vsoučasnédobějsoududcipozorovánipřibližněrovnoměrnějaknajarním(duben,prvnídekáda
května),taknapodzimnímtahu(srpen,září).Místy
zástihujednotlivýchptákůjsounejčastějipastevní
areály,zahradyurodinnýchdomůschovemovcí
aokrajepolníchcest.
Zatímposledníznámýúdajopozorovánídudka
pocházízokolíobceLesákymeziMalýmaVelkýmBlaníkem.PaníKateřinaJandovázdenalezla
15.září2010zraněnéhoptáka,kterýbylpřevzat
dopéčeZáchrannéstaniceproživočichyveVlaši6
mi.Dudekmělhlubokoutržnouránunazádech,byl
vyhublýanepostavilsenanohy.Ipřesposkytnutou
péčinakonecuhynul.
Nejzajímavějšínatomtopřípaduje,žedudekbyl
nanozeopatřenkroužkemněmeckékroužkovací
centrályHiddensee.Posvésmrtitakposkytlcenné
údaje.Bylkroužkován30.červencetéhožrokujako
mláděnahnízděuměstaGroßBeuchowvespolkovézemiBraniborsko.Přisvémprvnímtahudozimovištětakstačilulétnout254kmjihovýchodním
směrem.Voblasti,kdesedudeknarodil,setomuto
druhudobředaří.Jsoutampísčitébory,kdebývaly
dřívevojensképrostory,častosovětskýchvojsk.Lokálnětamdudcivytvářejípočetnéakoncentrované
mikropopulace(až8jedincůna10hektarů).
Uvedenývýsledekkroužkováníjevelmizajímavýaprvnísvéhodruhu.Jednáseteprveodruhý
případzastiženícizíhokroužkovancenaúzemíČR
aprvnídokladopůvoduptáků,protahujícíchpřes
našeúzemí.
Pavel Procházka
vydejte Se na výlet Po naučné SteZce medník
VmalebnékrajiněřekySázavymůžetenavštívit
naučnoustezkuMedník.Jejívětšíčáststezkyse
nacházívnárodnípřírodnípamátceMedník,která
bylavyhlášenajižvroce1933.Hlavnímdůvodem
vyhlášeníbyljedinývýskytkritickyohroženérostlinykandíkupsíhozubu(Erythronium dens-canis)
naúzemíČeskérepubliky.NaMedníkujsoutaké
vhodnépodmínkyprohnízděnímnohadruhůptáků
–např.datlačerného(Dryocopus martius),žluny
zelené(Picus viridis),dlaskatlustozobého(Coccothraustes coccothraustes)nebokrálíčkaobecného
(Regulus regulus). Vyskytujísezdeidalšízvláště
chráněnédruhyrostlinaživočichů–tisčervený
(Taxus baccata)nebomlokskvrnitý(Salamandra
salamandra).NárodnípřírodnípamátkuMedník
spravujeSprávaCHKOBlaník.
Naučnástezkabylazrekonstruovánavroce2009
pracovníkyadobrovolníkyzCentraekologickévýchovyZvonečekveVranémnadVltavou.Původní
naučnástezkaMedníkbylavybudovánajižvroce
1965astalaseprvnínaučnoustezkoustematikou
ochranypřírodyvČeskérepublice.Novástezkaje
okružní,jedlouhápřibližněpětkilometrůajejíprvnízastavenínaleznetenaželezničnízastávcePetrov
uPrahy.Jeurčenapouzepropěšíturisty.Načtrnáctipanelechnávštěvníkyseznámíjakspřírodními
zajímavostmioblasti,taksfenoménemvPosázaví
velmirozšířenéhovodáctvíatrampingu,historií
těžby zlata v oblasti nebo s historií, významem
azajímavostmiPosázavskéhoPacifiku.Naučnou
stezkuMedníkprojdetepřibližnězadvěhodiny,je
doplněnaoherníprvkyprodětiaodpočívadlona
vyhlídcepodMalýmMedníkem.
Nejzajímavějšímobdobímpronávštěvunaučné
stezkyjepřelombřeznaadubna,kdyzdeuvidíte
stovkykvetoucíchkandíků.Mějteovšemnapaměti,
žekandíkpsízubjerostlinavelmivzácnáachráněnázákonem,protosechovejtetak,abyvlokalitěmohlrůstinadáleadělatradostibudoucím
návštěvníkům.
Ivana Křížová(foto:autorka)
Tabule naučné stezky v národní přírodní památce Medník.
7
Sklárna a Skláři na Brtnici u diviŠova
KdyžjdemenaučnouStezkourytířeJanaKryštofaŠicezDivišovadoČeskéhoŠternberka,míjímemístosnázvemBrtnice,kterémádávnouhistorii.
Píšese,žeBrtniceuŠternova,kdesenacházel
mlýn,tvrzaves,patřilyroku1384MikšovizKolovrat.Roku1448bylaBrtnicevdrženíKostkůzPostupic,bylytuvšakjenpustiny,kterébylypozději
přikoupenykeŠternberku.
Totoosídlenímělobýtvypálenohusity.Vedruhé
polovině18.stoletíjsouvsoupisuobyvateluváděny
třizástavby.BylobnovenmlýnpodhrázíBrtnickéhorybníka,kterýjezaznamenánjižpřivytváření
katastrůnačeskošternberskémmapování.Dalším
objektemjestatekčp.12,jehomajitelembylMatějVokoun.DalšímmajitelembylMartinŠnejberk,
kterýjejprodalroku1811svobodnémupánuSommschizoviavsoupisuobyvatelmánázevMayerhofBrtnitz.Třetístavboubyločp.14,kterénese
názevflusshaus.Zdesevyrábělozpopeledraslo
(fluss).Přitétoflusárněbylavrchností,kteroubyla
vtédoběAloisie(Luisa)Sommschizová,hraběnka
zeSaardu,roku1839založenasklářskáhuť.ZaloženíhutějepřipisovánoprávěAloisii.Mělyse
zdevyrábětpředevšímlitrovézelenélahveproČejkovickýpivovar,aleiostatnísklářskézboží,které
šlonaprodej.Napozemkuč.kat.141senacházejí
dodnesoškvarkyzelenéhoskla,kterébylyvyváženyspopelem.Sklárnabylapostavenanavytápění
dřevem. Do topeniště pod pánve přikládal šalíř
amateriáldopánvípřipravovalšmelcíř.Jednalo
seodraslo,sodu,vápnoanapísekrozdrcenýkřemen.Nájemcemsklárnybylklásmistr(skelmistr).
Sklářskouvýrobusamotnouzdenebudemepodrobnějipopisovat,vyjmenujemejenjménalidí,kteří
nabrtnickéhutipracovali,ajejichprofese.Jména
bylazískánazmatrikynarozenýchvedenéodroku
1846přinarozeníjejichdětí.Zmatrikyzemřelých
aoddanýchbylakdispozicidataodroku1858.Jednáseotytoosoby:
Katastrální mapa Brtnice z roku 1841.
8
Zápis z roku 1847
SedlákFrantišek
RüklFrantišek
BenákAnton
HotlerJan
šalíř,synVojtěchaSedlákazKejžlic
hutník,synMatějeRykla,hutníkazloukovskéhuti
hutník,synFrantiškaBenáka
hutník,synVáclavaHotlera,hutníkazLipnice
Zápis z roku 1848
ŠrenkFrantišek
VokounJosef
RyklKarel
hutník,synFrantiškaŠrenka,hutníkazMariánskýchHutí(Vešternberských
archiváliíchjezapsánjakoklásmistr.)
šalíř,synVáclavaVokouna,nádeníkazNespeřic
sklář,synAntonínaRykla,sklářezLipnice
Zápis z roku 1851
RyklováMarie
dceraAntonínaRykla,sklářezKejžlic
Zápis z roku 1856
KosVáclav
KondradJiří
PriclováAlžběta
PrešingerVáclav
šalíř,synMarieKosové,vazačkyvesklářskéhutiostrovecké
sklář,synJiříhoKondrada,sklářenaloukovskéhuti
dceraIgnácePricla,tovaryšesklářskéhozChraňbože
pomahačnabrtnickéhuti
Zápis z roku 1857
BřezinaJosef
KoudelkaJan
BurgerAlois
ŠrámekVincenc
KrásnýJan
šalíř
šalíř,synViktoraKoudelky,sklářskéhoobchodníkanaNovýchNespeřicích
sklář,synJakubaBurgera,sklářezeSázavy
sklář,synJiříhoŠrámka,sklářezJilmu
sklářskýtovárníkzBrtnice,synJanaKrásného,koželuhazHorníCerekve
Zápis z roku 1858
SchleicherJosef
HofmanováJohana
KarbanKarel
sklářskýpomocník,pocházízhutiČejkov(Počátky)
dceraAntonínaHofmana,sklářenaBrtnici
šalíř,synAlžbětyrodemUrsovézchraňbožskýchhutí
Zápis z roku 1859
JungwirtJosef
NovákováAntonie
MalkovskýVáclav
sklář,synFrantiškaJungwirta,sklářenaJizbicích
dceraJanaNováka,sklářenaBrtnici(přišlizTěchobuzi)
šmelcíř,synMatějeMalkovského,šalířenasázavskéhuti
Zápis z roku 1860
NovákJan
sklář,synAnnyNovákovézČervenéŘečice
Zápis z roku 1861
SvobodaVáclav
GerhardFrantišek
LupínkováFrantiška
sklorytec,přišelzHrazenýchRatají
sklář,synJiříhoGerhardazloukovskéhuti
vazačka,dceraVáclavaLupínka,šmelcířezPohledu
Zápis z roku 1862
SeidlJosef
ZákostelnýFrantišek
sklář,synAntonínaSeidla,hudebníkazLukavce,matkaAnnaroz.Tenková,
dceraBohumilaTenka,sklářenaBrtnici
slévač,synJanaZákostelného,tkalcezeStaréHutiuČestína
Zápis z roku 1863
RüklJosef
sklář,synFrantiškaRükla,sklářevTasicích
MusilJosef
šalíř,synJanaMusila,pomahačevhutiSvětláuLedče
MoravecJosef
mistrsklářský,synJanaMoravce,mistrasklářskéhozČejkova
(Totojeposlednízápisvmatricenarozených.)
9
Šternov, čp. 14, Brtnice (stav v roce 2010).
Vmatricezemřelýchjsoupouzedvazápisytýkající
sebrtnickýchsklářů,ostatníjsouděti:
Kos Václav, ženatý, šalíř na Brtnici, zemřel
15.12.1863.
Slepička Josef,vulgoneruda,tulák,lenochžebravýzBrtnicečp.18,synzemřeléhoFrantiška
Slepičky,slévačezChotěbořeajehomatkyMagdaleny,rodemDoležalovézKejžlic.Zemřelýbyl
nalezennacestěkDolanůmpodBrtnickýmrybníkem.Příčinasmrti:mrtvicenásledkemzmrznutí
vopilosti.Zemřel22.2.1865.
Vknizesňatkůjepouzejedenzápisz23.11.1861
pro Peřinu Josefa, šalíře na Brtnici (nar. 1829),
ajehomanželkuKateřinu,rodemDrastilovou(nar.
1831). Jednalo se o místní lidi, kteří našli práci
vesklárně.
Konecsklárnyjedatovándoroku1880,alepodle
zápisůvmatrikáchskončilprovozjižpředrokem
1870.
Tentočlánekjemalouvzpomínkounalidi,kteří
žiliapracovalivnašemkrajiaokterýchdnesjiž
nikdonicneví.(Obrazovádokumentacejepřevzata
zknihyKronikaMěchnovaaŠternova,kterávyšla
vroce2010.)
Karel Kočí
ledecký koStel By mohl vyPrávět…
Avšakzačátektohotopříběhubypřílišjasnýnebyl.Místobyloosazenopravděpodobnějižvdobě
bronzové.Ve30.letech19.stoletísenapolizvanémUKovárnynašlypopelnickéstřepy,1kterélze
považovatzapozůstatkylidupopelnicovýchpolí,
jenžbylvČecháchrozšířenvmladšídoběbronzové.Odalšíchosudechosadymlčípramenyhmotné
ilistinné.
Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10,
1930-31,s.92.
1
10
Prvnízmínkaovsisevyskytujevsoupise,kterýnechalvroce1345zhotovitArnoštzPardubic.2
MezipřifařenéobcetehdynáleželyLedce,BaroArnoštzPardubicsepozaloženípražskéhoarcibiskupstvívroce1344snažíojednotněvedenouduchovnísprávu,jasněvymezenépolepůsobnosticírkevnímocivedle
mocisvětskéaořádnéplněnípovinnostíduchovních.
(VizHladíkováZdeňka,Arnošt z Pardubic,Praha2008,
s.120).Protovznikalyvtétodoběrůznépřehledy,které
mělysloužitzavedenípořádkuvpražskéarcidiecézi.
2
chov,Božešice,Nestařice,Babice,Vavřetice,Nespeky,Větrov,HůrkaasamotaPášovka.Ztěchto
obcíbylifarnícipochovávániprávěkledeckému
kostelu.AutorcitovanéhočlánkuEduardVaněček
předpokládal,žekostelivesnicezdevdoběsoupisu
stályuž150,dokonceaž250let.Tojevšakdatace
diskutabilní.
PrvnízmínkyoLedcíchsevpísemnýchpramenechobjevujívroce1360avztahujísekdosazení
novéhofaráředoledeckéhokostela.Znamenáto,
žekostelmuselstátdalekodříve.
Kosteljepůvodněraněgotický,3kamenný,obdélníkového půdorysu s klenutým presbyteriem
asrákosovýmstropemvlodi.Prvnípísemnázmínkaokostelesevztahujekroku1350.4Bylzaložen
vladykyzLedcůavznikljakokostelfarní,kněmu
bylypřifařenyosadyBožešice,Barochov,Malešín,
Hůrka,Nestařice,Babice,Větrov,VavřeticeaNeVaněčekkostelpovažujedokoncezarománský,neboť
za románský považuje i portál v jižní straně kostela.
Většinaautorůsevšakpřikláníknázoru,žejekostelmožnopovažovatzaraněgotický.Srov.Podlaha,Sedláček
apod.
speky.Ledcebylytedyve14.stoletícentremcelé
oblasti.
Nazápadnístraněkostelabylavystavěnakamennázvonice,vnížpůvodněviselytřizvony.Každý
znichbylurčenkvyzváněnívjinoudennídobu.
Vletech1830–1850všakvkrajiřádilizloději.Kostelnízvonyjezajímalypředevším.TakpřišlyLedce
ozvon,kterýmsezvonívaloráno.Vestejnédoběbyl
odcizenkostelnízvonnakosteleveChvojně.Kostel
zůstalbezezvonu,aprotosembylpřevezenjeden
zvonzkostelavLedcích.Byltonejstaršízvon,se
kterýmsezvoniloklekání.Vledeckémkosteletak
zůstaljennejmladšíprostřednízvon„poledník“,
tedyzvon,kterýmseodzvánělopoledne.Tentozvon
pocházelzhusitskédoby.Bylnaněmnápis:„Léta
Páně 1428 mistr Bartoloměj Pražský mě ulil ke cti
a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Panny
Marie.“5Zvonzdeúspěšněpřečkaliprvnísvětovouválku.Byl0,65mvysokýaměl0,79mvprů-
3
4
VlasákAntonínNorbert,Bibliotéka místních dějepisův,
svazekIII,Okresbenešovský,Praha1874,str.64.
EduardVaněčekvesvémčlánkupoukazujenaskutečnost,ževPodlahovědílebylomylenuvedenrok1528.
Srov. PodlahaAntonín, Soupis památek historických
auměleckýchvkrálovstvíčeskémodpravěkudopočátkuXIX.století,Politickýokresbenešovský,Praha1911,
s.145-146.
5
Samota Ledce (pův. dřevoryt V. Antůška, převzato z časopisu Pod Blaníkem X, s. 105).
11
Zvony, Pod Blaníkem X, 1930 – 31.
měru,nahoředvouřádkový,gotický,nápisminuskulový.6
Vroce1944bylzvonNěmcizrekvírovánaodvezendoHamburku.Poválcesehopodařilonajít
azachránitdíkymajitelistatkuVaništovi.Vroce
1949bylnavrácennavěžkostela.7
ZaprvnírepublikysevLedcíchkaždoročněkonalydvěpouti,atovkvětnuavsrpnu.Tehdyse
rozhlaholilzvonnavěži,abytytoslavnédnyoznámildookolí.Ledeckápouťvšakneměladlouhého
trvání.UžvpolednesestěhovalkolotočaperníkářskékrámkydoNespek,abyzdepokračovalapouť
nanávsiavhospodě.8
Velkáoknabylaprolomenavezdipřibarokní
přestavběkostela.Vinteriérukostelabylumístěn
prostý,raněbarokníoltářsvelkýmobrazemsv.
Bartolomějevespodníčásti.Nadnímzdobiloltářještěmenšíobrazsv.Jiří.Naoltářibylomožno
čístnápis:„L. P. 1650 ke cti a chvále Pána Boha
a Panny Marie a sv. Bartoloměje tato archa udělána
a postavena jest nákladem a skrze odkaz slovutného
Jiřího Klenky, jináč Dolejšky, rychtáře a souseda
v místě Nespekách, zůstaviv po sobě za hospodáře
Petra Vokročila tuto archu postaviti dal. Jehožto
tělo při tomto chrámu Páně odpočívá, očekávaje
veselého vzkříšení. Dne 19. máje.“9 V kostele se nacházelarokokovákazatelnazroku1785.Tuzdobila
polovypuklářezba„DvanáctiletýJežíšmezizákoníky“,pozadíkazatelnytvořilnástavecsdeskami
Desatera.10
Zřejměporoce1624sezkostelastávákostel
filiální,bohoslužbysekonalyvkřížovouneděli,
vdensv.Bartolomějeavnedělipotomtosvátku.
Sloužiljetýneckýfarář.11
Dochovalaseijménaněkterýchledeckýchfarářů.ByltopředevšímknězVáclav,kterývstoupil
doBřevnovskéhoklášteraaponěmsezdejšímfarářemstalJanMoricůvzMnichovic.12
Namístěnynějšíholedeckéhodvora,urybníka,stávalagotickátvrz.Rybníkysevokolítvrze
rozprostíralytři.Uprvníhoznichsenynínacházíledeckýdvůr.Podhrázítřetíhorybníkastálo
sídloledeckýchpánů,atonavyvýšenině,která
vzniklatím,žepřikopánípříkopůkolemtvrze
bylahlínakupenanatvrziště.Vyhloubenýpříkop
spojovalprvníatřetírybník.Vdoběnebezpečí
sepříkopnaplnilvodouaceléokolítvrzebylo
zatopeno.Tvrztakzajišťovalabezpečímístním
obyvatelům.
Jako vlastníci se připomínají bratři Bohuněk,
VilémaBaltazar.OdnichkoupilLedcePřísňák
zPoříčí,místopísař.Kekoupidošlopředrokem
1373.13 RodPřísňákůdrželvletech1359–1386
ičástPyšel.Vroce1454,posmrtiknězeVáclava
Přísňáka,bylatvrzprovolánazaodúmrť.Získalji
ZdeněkKostkazPostupicapřipojiljikesvému
panství. Někdy na konci 15. století se tvrz jako
opuštěnározpadá.14
Vdobětřicetiletéválkybylaledeckáosadavypálenaaobyvatelé,kteřísenestačiliukrýtvokolních
lesích,povražděni.VeszůstalapustáapostupnězaCitovánoinVlasákAntonínNorbert,s.64.
9
PodlahaAntonín,c.d.,s.146.
10
PodlahaAntonín,c.d.
6
Podrobnější informace viz Kostrhoun Jan, Ledecký
zvon,D‘NespekX,č.1,leden-únor2011,s.14.
7
8
Vaněček Eduard, Ledecké zvony, Pod Blaníkem X,
1930-31,s.145-147.
12
VlasákAntonínNorbert,c.d.,s.64.
11
Tamtéž
12
SedláčekAugust,Hrady,zámkyatvrzekrálovstvíČeského,dílXV,Praha1927,s.55.
13
Tamtéž.
14
růstala.15V18.stoletíbylazabránahraběcímrodem
zVrtby.Tizdepostavilinejnutnějšíbudovyaosadili
jefamilianty.Jednaloseozaměstnaneckédružstvo
složenézněkolikanemajetnýchrodin,kterédostalydoužívánínejenpůdu,aleidobytek.Rodiny
bydlelyvjednémístnosti,vLedcíchtomohlobýt
čtyřiažpětrodin.
Polníprácekonalyspolečněavnaturáliíchodváděly
daně. O skromný přebytek po odvedení daní se
dělily.
Vroce1828bylyLedcepronajatyjistémuŠpálovi, po něm v letech 1840 – 1852 hospodařil
naledeckémstatkunájemceMálek.Poskončení
nájemnédobyMálekzLedcůodchází.Pozemky
jsou tak v hrozném stavu, že se dlouho nenašel
novýnájemce.SituaciměníažLobkovicové,kteří
vletech1830–1887vlastnilinedalekéKonopiště.DoledeckéhodvoradosadilipolesnéhoKarla
Hakra.Jehozásluhoubylledeckýdvůrzbavennejvětšíchnedostatkůavpadesátýchletech19.století
pronajatpanuUrbanidesovi.Tennaledeckémdvoře
hospodařilpoměrnědobře.
V roce 1846 byl v prostoru tvrziště proveden
průzkum.16OjehovýsledcíchsezmiňujeAntonín
NorbertVlasákvcitovanémdíle:„Kdyžsepředlety
natommístěkopánímpátralo,přišlosenazáklady
pevnévěže,inalezenypřitépříležitostirozličné
starožitnosti,totižstříbrnýgrošsnápisem:CarolusprimusDeigraciarexBohemiae,štítkyahroty
oštěpů,kamennéokenníobloženígotickéhotvaru,
střepyhliněnýchnádobdílemhladkých,dílemozdobenýchajiné.“17
Otom,žeLedcebylycentremtétooblasti,napovídáivětaveVlasákověpublikaci:„VesNespěky
(Dnespeky),kterápůvodněpřifařenabyla,náleží
dofaryPyšelské,jestzde205dušív19domech,
poštovníúřad,mlýn.18
KonopištěodLobkovicůzakoupilvroce1887
FrantišekFerdinandd‘Este.19 TenprodallevněledeckýapoříčskýdvůrJosefuVaništovi,léčiteli.Byl
známýsvýmuměnímléčitzvířata.Bohuželnatuto
svouschopnostdoplatil.Vprosinci1905zabušil
navrataledeckéhodvoraFrantišekZoulazVětrovaaprosilopomocprotěžcenemocnéhokoně.„...
nechtěloseledeckémuzvěrolékařizdomova.Divnépředtuchymíhalysemuvhlavě.Venkubědoval
Francek.Atorozhodlo.PantátaVaništasevytrhl
ustrašenéženě,chvatněseobléklazmizelvtemné,
nevlídnénoci.VětrovskýZoulamělkoněnaostro
kovanéanešťastnéhoVaništuodváželiještěvnocise
strašnouranoudobřichadobenešovskénemocnice.
Zatřidniskonal.“20 Nadvořeorozloze70havýměry
začalhospodařitsvdovoujejídesetiletýsyn.21
Vpadesátýchletechminuléhostoletíbylledecký
statekVaništovůmzabaven,kostelbylvystěhován
abylvolněpřístupný,postupněchátral,poškozenou
střechoudointeriéruzatékalo.
Poroce1989Vaništovizískalistatekzpět.Později
bylozaloženoSdruženíLedce,kterézdárněusiluje
oopravukostela.Bylaopravenastřechaainteriér
kostelajevyužívánjakokoncertní,popřípadědivadelníprostor.22
Příběhledeckéhokostelavšakještěnenínaštěstí
ukonce.Poněkolikaletechsnadbudejehopříběh
zasebohatší.
Ivana Preislerová
Tamtéž.
18
Vroce1890mělasamotaLedcedvadomya28obyvatel.SrovnejOttůvslovníknaučný,Praha1900,dílXV,
s.167.
19
1930-31,s.106.
15
16
Ottůvslovníknaučný,Praha1900,dílXV,s.167.
VlasákAntonínNorbert,c.d.,s.64.
Překladlatinskéhonápisu:Karelprvní,zBožímilosti
králčeský.JednásenejspíšoKarlaIV.,jakoKarelbyl
načeskémtrůnuKarlemI.
17
20
1930-31,s.107.
Hrobhospodářezůstalzachovánvprostorustarého
hřbitova.
21
22
KostrhounJan,c.d.,s.14.
k výPravě karla Slavoje amerlinga
na diviŠovSko
Roku2010získalvanketě„Stromroku“čtvrté
místopamátnýdubletní,rostoucímeziŠternovem
aMěchnovem.Obdivovalhozřejmějiždr.Karel
SlavojAmerling(1807–1884),kdyžpodniklroku
1858krátkouvýpravudookolíDivišova.Proslulý
vlasteneckýpedagog,přírodovědecalékařsezamě13
řilnaskladbuporostůvezdejšíkrajině.Výsledky
pozorováníshrnulvčlánku„EineBeobachtungvon
wechselnderLandschaftsbekleidung“,kterývyšel
vpřírodovědnémčasopise„Lotos“(7/1858,s.149152).AmerlingpopisujeDivišovsko(Gegendvon
Diwišau)morfologickyjakoplaninu,„která klesá
na všechny světové strany“ a „nadmořskou výšku
možno hádat na 300 – 400 sáhů“.Překvapilhoširokývýhledzvrcholovéčásti„Navrších“,odkud
viděli„vzdálené panorama Žďárských vrchů a Krkonoš“.První,coho„v tomto kraji“ zaujalo,byl
„naprostý nedostatek jakéhokoli listnatého lesa“
(s. 150).Všude viděl „černý les /Schwarzwald/
s jeho odstíny smrkových a borovicových porostů.“
Vstoupil-lidolesa,našel„jen na okrajích tu a tam
zelenající se houští,“hloubějivlesepak„otrocky
se plazící zeleň buků a dubů.“TakovýstavkonstatovalAmerling„v lesích kolem dokola.“Vokrsku
Čenskonašel„4 – 5 krásných mladých lip, u potoků
vrby a olše“. Dubovéhouštinypouze„na dvou místech,“ a to „skomírající.“Najařepodlenějzdejší
„mladé listí částečně zničí mrazy a částečně žlabatky duběnkové.“Amerlingpřipomíná,žetu„asi
před 8 – 9 lety zřídil pan hrabě Zdenko Sternberg
dubovou školku na svahu.“Kritizujevšakjejístísněnost,kterábrzdídalšípřírůstky.Provýsadbuse
muzdálystromkynepoužitelné.
MUDr. Karel Slavoj Amerling (litografie od
J. Vilímka, převzato: Humoristické listy 16/1884).
14
Užjenpodle„katastrálních map a dávno užívaných lidových názvů“prýnašeluŠternovalokality
jako„Dubina“, „U dubu“či„Jivina“.Nebonad
emauzskýmiTřeběšicemi„Bukovec“(Buchenwald).
Tydokazují,„že tu za starších časů býval listnatých
lesů dostatek.“ „Před Šternovem“zaujalyAmerlinga
zbylé„dva prastaré duby“ a „za Šternovem 500-letý
dubový kolos.“Přímovešternovskémdvořepřipomíná„4 osamocené, velmi krásné lípy, jistě 300-leté.“
(s.151)UBukovceanijindevkrajivšakpodobného
„veterána z oněch prastarých časů“jižnenašel.„Poslední buk na třeběšickém dvoře“bylpodleAmerlinga „poražen v roce 1844“aposlední„buky u hranic
lesa Bukovce proplýtvány v tomtéž čase.“Připomíná
také,ževtřeběšickémdvořeazámkujsou„všechny
truhlářské a tesařské práce, dokonce i kleště“zedřevadubového.Amerlingzkoumalivybavení„v děkanském kostele v Divišově.“Uvádí,žezdejší„klekátka“
bylavyrobena„z velmi širokého lipového dřeva.“
DřevotakovýchrozměrůužpodleAmerlinga„kromě
oněch veteránů nelze nikde v tomto kraji získat.“
JinásituacebylanavzdálenějšímVlašimsku,kde
uvádí„lipové háje a javorové porosty na Javornické hůře.“Najižníchsvazíchs„porosty javorů
cukrových“anaseverních„s obřími buky.“Výnosbukvicvrcholil„podle pozorování velmi inteligentního a experimentujícího pana správce Späta“
zTřeběšicvletech1843–1844.„Každá chalupa“
tehdyzískala„z přístupné knížecí bučiny 1 a půl
vědra oleje“alidétupak„obcházeli jako opilí
po opiátech.“KúbytkubukůadubůnaDivišovskupřispělpodleAmerlingaizaváděný„Tomáškův
lesnický systém, který všude pěstoval jen černý les“
(smrčiny). Podlešternberského nadlesníhopana
Pelzelasevšaksituacejižlepšilaa„vše bylo více
předáváno přírodě.“Amerlingtakézaznamenal,že
naDivišovskuubývajílanýže,ato„s mizejícími
jeleny a srnkami.“ Naopak „vzdálený Tehovský
kopec s porosty modřínů a srnkami“jichnabízel
stáleslušnývýběr.Také„divišovské černé lesy“
mělyalesvéškůdce.PodleAmerlinga„k nim patří
Bostrichi a Cerambyces i zcela malí Mytilococci“
(s.152).TedyčeleděBostrychidae(korovníkovití),
Cerambycidae(tesaříkovití)aštítenkaborová.
Výpravu na Divišovsko podnikl Karel Slavoj
Amerlingzřejměkoncemjararoku1858.Našel
tu„zajímavý příklad přírodou zahájené proměny
krajinného rázu, jejíž sledování je v každém ohledu důležité.“Badatelovypostřehy,psanébarvitým
jazykem,majídodnesvýznampropoznánívývoje
krajinyseverníhookrajePodblanicka.
Jindřich Nusek
meZinárodní ZaSilatelStví, ŽeleZniční
Stanice a PodBlanicko
Zasilatelská živnost
Zasilatelská(spediční)živnostsevyvinulaodpřepravyzboží,kterouprovozovaliformani.TizČech
bývaličastoivícenežpůlrokubezpřerušenínasilnicích,anižsevracelidomů.Převáželivšechnydruhyspotřebníhozboží,kterébylomožnédopravovat
navozeaprodávatmístnímobchodníkům.Přitom
projíždělinejenokolnízemě.Formanstvíkvetlo
ijakovedlejšíživnost,kterésevěnovalisedláci.To
sepřenášeloidomístníchoznačení.VeVlašimise
takříkalotěm,kteřívoziliovesdoPrahyvovesáci.
Rozvojkomunikacíaobchoduvdevatenáctém
stoletízpůsobil,žedálkovádopravazbožíprovozovanáformanypostupnězanikala.Tatoprofesese
postupněsoustředilanaoblastníamístnípovoznic-
tví.Vroce1911vBenešovězaznamenalmístníkronikářčtrnáctpovozníků.Zvláštnostíbylypovozy
sjednanénakratšívzdálenosti.Mikovapostupická
kronikauvádí,ževokolíVlašimisetakovéslužbě
říkaloforšpan.
VdoběpoprvnísvětovéválcesevČeskoslovenskupostupněosamostatniltuzemskýimezinárodní
obchod.NamístoVídněsinašelsvésídlovPraze.
Nazasilatelstvísezačalastálevícepodíletautomobilovápřepravaavznikalyautodopravníspeditérské
společnosti.Novousituacilzedokumentovatidobovýmiúdaji:Vletech1918–1938jižprovozovalo
veVoticíchautodopravudevětživnostníků.
Úkolemzasilatelstvíbylozprostředkovatadodat
zbožínamístourčení.Přitomzároveňvyhledatazajistitnejlepšíanevhodnějšídopravnícestuapřísluš-
Mezinárodní zasilatelská (spediční) železniční mapa Podblanicka z roku 1924, výsek.
15
néprostředky.Topředstavovalouželeznicesložitou
otázku,protoževýšenákladníchtarifůporoce1918
vČeskoslovenskubylavysokáabylodokoncecenověvýhodnějšízbožímezivýchodnímiazápadnímičástmirepublikysměřovatpřesNěmecko.
Zasilatelstvísepostupněspecializovaloarozšiřovalo,objevilysenovéformyzasilatelství–expresnízasilatelskéslužby,regionálnízasilatelství,
stěhovacíslužbyneboveletržníspedičníslužby.
Pohospodářskékrizivroce1928existovalytendencezměnitzasilatelskouživnostzvolnénakoncesovanou.
Namezinárodnímzasilatelstvísepodílelozpravidlavícedopravcůaodroku1893seřídilomezinárodníkonvencí.
obchodní cesty a železnice
Hlavní obchodní cesta Podblanickem vedla
odpradávnapřesBenešovnajihksolnýmzásobám.Vlašimskobylkrajodříznutýoddalšíhosvětaajedinýmspojenímbylavdevatenáctémstoletí
jihlavskásilnice.Nejznámějšícestaexportovaného
zbožízeSázavskýchsklárenvedlapřesKostelec
nadČernýmilesy.Samostatnoukapitoloubyladopravazhospodářskyrozvinutéhoseverníhoúseku
PodblanickakolemTýncenadSázavou.Propřepravusevyužívalyivodnítoky.
Vprvnípolovině19.stoletísedopravnímožnosti
rozšířilyoželezničnídopravu,kterámělařaduvýhod.Železničnívozyuvezlyvícenežformanské
vozy,výstavbadráhybylarychlejšínežvýstavba
říčníchcest,dráhabylairychlejšíafungovalaceloročně.PoprvnísvětovéválcezačalovEvropě
postupnésjednocovánívozovéhoparkuaobjevily
sedlouhépodvozkovévagonysnosnostíaž50tun.
Vozovýparksezačalúzcespecializovat:uzavřenévagonyprokusovézboží,otevřenéprodopravu
nerostnýchsurovin,plošinovéprodopravudřeva
astrojůakotlovévozyprodopravutekutin.
Dopravní náklady v Československu ale byly
vysoké.Podleodhadudosahovalyvroce1927až
49%dosaženéceny.
NaPodblanickubylyodpočátkuprovýstavbu
železnicenepříznivépodmínky.Hlavnídůvodtkvěl
vtom,žeregionleželstranouhospodářskéhoživotaaobchodníchkřižovatek.Prosrovnánílzeuvést
případSedlčan,kterézbudovalypřípojktáborsko-benešovskétrati,aleúčelvýstavbysvézakladatele
zklamal.Dráhanezabránilapoklesupočtuobyvatel,
protožeměstaležícínahlavnítratiodsávalapracovnísílyvlivemsvépříznivějšípolohyaveven16
kovskýchměstechzačalyhospodářskéiosvětové
podnikyupadat,ikdyžseočekávalopak.
Železniční mapy
Proželezničnínákladnídopravcenaželezničnímdopravnímtrhubylydříveklíčovéinformaceobsaženénamapách. Zasilatelskéželezniční
mapyseřadímezispeciálníželezničnímapy,mezi
mapysnadmořskýmivýškamiželezničníchstanic
azastávek,mapyhlavníchtratí,mapypřipojovanékjízdnímřádům,mapyprodráhyprůmyslové,
stavebníavojenské,dráhylesnické,zemědělské
azahradní.
Poroce1920bylpromezinárodnízasilatelství
jednímznejdůležitějšíchzdrojůVelkýatlasželeznicStředníEvropyzpracovávanýM.Flemmingem
aG.Merkelem,kterýbylopakovaněvydáván.Atlasobsahovalkroměmapiseznamyželezničních
společností,seznamystanic,kilometrážeainzertní
částsúdajiospolečnostechzabývajícíchsemezinárodnímzasilatelstvím.VČeskoslovenskuvyvíjelačinnostřadaspolečnostíaorganizacíjako
bratřiWetzlerové,mezinárodnízasilatelstvíBohemianebofirmaKarelT.Goebell.Největšíprostor
vinzerciuvedenéhoatlasuzaujímalSpolekčeskoslovenskýchšpeditérůpromezinárodníexport–Čechoslaviasezahraničnímifiliálkamiaexpoziturami
vBulharsku,Egyptě,Itálii,Německu,Rumunsku
aJugoslávii.
mezinárodní zasilatelská
(spediční) železniční mapa
Podblanicka z roku 1924
a současnost
VelkýatlasželeznicStředníEvropyzroku1924
obsahujemezijinýmimezinárodnízasilatelskou
(spediční)železničnímapuPodblanickanadílčí
mapěČechaMoravy.Jejívýsekuvádímenapřipojenémobrázku.Zasilatelskáčinnostbylaprovozovánapouzedovybranýchželezničníchstanic,
jejichžseznamjeuvedenvtabulce1.
Celkový počet mezinárodních zasilatelských
(spedičních)železničníchstanicnaPodblanicku
vroce1924činil40anejvětšíhustotabylavúsekuČerčany–ZručnadSázavou.Tytostanicese
zřizovalypoblíždřívějšíchsvazišťvorů,vmístech
těžbynerostnýchsurovin,továrenavelkostatků.
Železniční staniceVotice–Veselka byla v roce
1937přejmenovánanaOlbramovice,rovněžstanice
Vlkovec-ChoceradybylapřejmenovánanaVlkovec,
Tab. 1: Přehled zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 1924.
Č.
1
2
Trať
Praha–Benešov
uPrahy–(České
Budějovice)
Praha–Vrané
nadVltavou–
Čerčany
Železniční spediční stanice
(názvy jsou přepsány z mapy)
Sledovaný úsek
Počet
stanic
Mrač,Benešov,Bystřice,Tomice,Votice–Veselka,
Votice–Město
6
TýnecnadSázavou Tynice(TýnecnadSázavou),Pecirady–Bukovany,
–Čerčany
Poříčí,Svárov
4
Čerčany–Votice
3
Olbramovice–
Sedlčany
Olbramovice–
Sedlčany
Janovice,Voračice,Štětkovice,KosovaHora,Sedlčany
5
4
Benešov–Dolní
Kralovice
Benešov–Dolní
Kralovice
Struhařov,Jemniště–Postupice,Most-Domašín,Vlašim,
Zdislavice,TrhovýŠtěpánov,Sedmpány,Keblov,
Borovsko,DolníKralovice
10
5
Čerčany–Světlá
nadSázavou
Zlenice,Hvězdonice,Chocerady,Vlkovec–Chocerady,
Čerčany–Zručnad Samechov,StříbrnáSkalice,Sázava,Sázava–Černé
Sázavou
Budy,Sedliště,Ledečko,Šternberk,Soběšín,Kácov,
Chabeřice,Zruč
stanicePecerady–BukovanynaPecerady,Most–DomašínnaDomašín.Iuněkterýchdalšíchdocházelo
běhemdobyktrvalýmdrobnýmúpravámnázvů.
SamostatnoukapitoloutvořilúsekmeziVoticemi
aČerčany,kterýbylvyužívánprotranzitnípřepravu.
Vsoučasnostisemezinárodníželezničnípřeprava
soustředínapřepravuželezničníchvozovýchzásilekvevhodnémpřepravnímprostředku.Zasilatelskéspolečnostinabízejíobjednávkuvozůusmluvníchdopravců,vypracovávánípřepravníchdokladů
asledovánípohybuzásilek.Tištěnémapyjsouna-
15
hrazoványinternetovýmiaplikacemi.Vcelététo
oblastipodnikáníseobjevujíneustálenovéprvky
askutečnosti.
Nazákladěsrovnánísesoučasnýmstavemmůžeme získat seznam nefunkčních zasilatelských
(spedičních)železničníchstanicnaPodblanicku
vroce2010naúzemíjednotnéhoevropskéhohospodářskéhoprostoru.
UvedenésrovnáníbyloprovedenospomocíinternetovéaplikaceSeznamstanicsvýpravnímoprávněnímpronákladnípřepravuvČeskérepublicespo-
Tab. 2: přehled nefunkčních zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce
2010 oproti stavu v roce 1924 na území jednotného evropského hospodářského prostoru.
Č.
Trať
Sledovaný úsek
Železniční spediční stanice
Celk.
počet
1
Praha–Benešov
uPrahy–(České
Budějovice)
Čerčany-Votice
2
Praha–Vrané
nadVltavou–
Čerčany
TýnecnadSázavou
Svárov, Poříčí
–Čerčany
2
3
Olbramovice–
Sedlčany
Olbramovice–
Sedlčany
Janovice,Voračice
2
4
Benešov–Trhový
Štěpánov
Benešov–Dolní
Kralovice
Sedmpány,Keblov,Borovsko,DolníKralovice
4
5
Čerčany–Světlá
nadSázavou
Čerčany–Zručnad
Zlenice,Sázava,Sedliště,Chabeřice
Sázavou
Mrač,Tomice
2
4
17
lečnostiČDCargo,a.s.zroku2010.Aplikaceobsahujeseznamželezničníchstanicsřadouatributů
včetněstanicsoprávněnímkmezinárodnípřepravě.
Celkovýpočetnefunkčníchzasilatelských(spedičních)železničníchstanicsoprávněnímkmezinárodnípřepravěnaPodblanickuvroce2010oproti
roku1924činí14.
Odroku1924doroku2010nebylanaúzemí
Podblanickazřízenažádnánováželezničníspedičnístanicesoprávněnímkmezinárodnípřepravě,
alečtrnáctjichbylozrušeno.ŽelezničníspedičnístanicevúsekuSedmpány–DolníKralovice
bylyzrušenyvsouvislostisvýstavboupřehrady
naŽelivce.
Všechnysledovanéželezničnístanicemajíoprávněníkmezinárodnípřepravě.Bezbočnírampyjsou
stanicevBenešověuPrahy,Peceradech,Štětkovicích,Struhařově,Hvězdonicích,Vlkovci,Stříbrné
SkaliciavSoběšíně.PouzeveZručinadSázavou
jeinstalovánaobrysnice,pomocínížsekontroluje
správnostnaloženíotevřenýchvozů.
Závěr
NejzajímavějšíanejpřínosnějšíúdajebyjistěpředstavovalseznampoložekvyváženýchzPodblanickavrámcizasilatelskéčinnosti.Tytoúdajenejsou
kdispozici.Určitoupředstavusilzeučinitzestatistickýchúdajůzroku1925,kteréuváděly,žetéměř
64%obyvatelstvasenaNeveklovsku,Benešovsku
aVlašimskuzaměstnávalozemědělstvím,chovem
zvířat,zahradnictvím,lesnictvímahospodařením.
VímerovněžpořadínejvýznamnějšíchdruhůzbožíprovývozzČeskoslovenskavroce1925podle
jehohodnoty.Šlootytopoložky:
1.bavlna,příze,zbožízní
2.cukr
3.dříví,uhlí,rašelina
4.vlna,příze,zbožízní
5.skloaskleněnézboží
6.železoaželeznézboží
7.obilí,slad,luštěniny,moukaamlýnskévýrobky
8.ovoce,zelenina,rostliny
9.kůževydělaná,koženézboží
10.len,konopí,jutaazbožíznich.
VPosázavímístnídobovíkronikářiudávají,že
seuvývozujednalopřevážněodřevo,stavební
materiál,sklo,líh,obilíadalšípotraviny,drobné
zboží,peří,zvěřalesníplody.Dováželyserovněž
potravinyadrobnézboží,stroje,uhlíastavební
materiál.
Stabilnípřepravnípoložkoubylodřevo,ikdyž
18
zdedocházelokvýkyvůmvrozsahujižodpoloviny
18.stoletínejenzdůvodůpřírodníchzásahů.Těžba
sejižtehdyomezovalaajakodůvodseudávalo,že
prodejemdřevasepodporujízahraničníkonkurenčnípodniky,kteréjetřebastavětvčeskýchzemích
azískattímpracovnípříležitostiprodomácíobyvatelstvo.Tentopostupbylalejižtehdyopouštěn,
neboťzahraničínabídlovelmivýhodnéceny.
Ikdyžmáželezničnídopravaoprotisilničnípřednostizejménavoblastiekologie(jenapř.energetickyúspornější,neboťvalivýodporocelovéhokola
naocelovékolejnicijevýrazněmenšínežvalivý
odporpneumatikypoasfaltu),nelzeočekávat,že
početspedičníchstanicbudestoupat.Největšípodnikatelévželezničnínákladnídopravěusilujínyní
onovéslužby,kterébynabídlisvýmzákazníkům.
Jde o nabídku zahrnující celou trasu v mezinárodnípřepravě,zajištěnídopravynejenznádraží
donádraží,alezeskladudoskladu,adalšíslužby.
Realizacetěchtozáměrůsnadpovedektomu,že
sledovanéželezničnístanicesiuchovajístávající
status.
ObecněvšakpatřízasilatelstvívČeskérepublice
vsoučasnostiknejrizikovějšímoblastempodnikání.
Uvádíse,žekrachemjeohroženaskorokaždáčtvrtá
firma.(Zdroj:Čekia–Českákapitálováinformační
agentura,2011).
František Procházka
(mapa:archivautora)
Literatura:
1.GrosserAtlasderEisenbahnenvonMittel-Europa:In66
nachpolit.GebietengetrenntenSpezialkarten/...Neu
bearbeitetundvervollständigtvonM.Flemmingund
G.Merkel.--16.Aufl.Hrsg.vonAlexanderDuncker
inLeipzig.Berlin,Verlagf.Böhmen-u.Finanzliteratur,
1924.(nestr.)
2.HistorieasoučasnostpodnikánínaBenešovsku,Vlašimsku,VotickuaSázavsku.Žehušice,Městskéknihy,
2003,231s.
3.HistoriepodnikuČSAD,http://www.liaztrucks.com/
csad.php
4.Honner,J.:Podnebíapůdavnašemkraji.PodBlaníkem,č.7,1926–1927.Cit.dle:ZestaršíchčíselPod
Blaníkem,r.7,2003,čís.2,Přílohas.I–II.
5.Jakubec,I.:Dopravaakomunikace,in:Mýtusarealita
hospodářskévyspělostiČeskoslovenskamezisvětovýmiválkami,Praha,Karolinum,2000,s.135–154.
6.Mixa,K.V.:MěstečkoPostupce.Povšechnýjehoobraz,1924,http://www.chopos.cz
7.Návrhposl.Fr.Petrovickéhoadruhů,kterýmseživnost
zasilatelská (spediční) prohlašuje za koncesovanou
a vázanou na průkaz způsobilosti. Poslanecká sněmovnaN.S.R.Č1929.III.Volebníobdobí.1zasedání.
Zdroj:Společnáčesko-slovenskádigitálníparlamentní
knihovna.
8.Peška,R.:DráhaPosázavská.Osvěta,r.31,1901,č.
9,s.833–837.
9.Seznamstanicsvýpravnímoprávněnímpronákladní
přepravuvČeskérepublice,Praha,CDCargo2009,
http://tr6.datis.cdrail.cz/tr6_201001.pdf
10.Štěpán,M.:Přehlednédějinyčeskoslovenskýchželeznic
1824–1948,Praha,Dopravnínakladatelství,1958,269s.
11.Tůma,J.:Velkýobrazovýatlasdopravy,Praha,Artia
1980.495s.
12.Tywoniak,J.:BenešovaKonopištěvminulosti.Benešov,Městskýúřad,1992,337s.
13.Weirich,M.:StaréanovéČeskoslovensko,Národohospodářskýpřehledbohatstvíapráce.Praha,Ferd.
Svoboda,1938,395s.(Citovánodle4.)
nejen davelSký remagen (1)
OčmenšípočetobyvatelmáDavle(navícosady
achaty),otovětšímihistorickýmiudálostmibyse
mohlapochlubit.KláštervblízkostisoutokuSázavy
sVltavoubylzaloženvroce999,prvnípísemná
zprávaoDavlijestarápřessedmsetlet.Davelští
seodnepamětiživilivorařstvím,hrnčířstvím,pracovalivlomech.Vminulémstoletísemnašlacestu
železnicevpodoběPosázavskéhoPacifikuasplavnostřekypřiváželaparníkyspoustyturistů,kteří
tadynašlizázemívpodoběhotelůarestaurací.Mezi
domácími(alenáplavou)bychomnašlikonstruktéra
parníchlokomotivIng.V.Kryšpína(1876–1959),
rodinuVančurovu,nepřehlédnutelnoupostavučeskéhudebnílidovkyAntonínaBorovičku.Novodobé
dějinyovlivnilspolekVltavan.Kpozapomenutým
událostempatříepizodaznatáčeníamerickéhofil-
muMostuRemagenuvroce1968.Současnýživot
Davlejekromějinéhopoznamenánvíkendovým
průjezdemautdochatčivyhlášenýmřeznictvím.
KraritámpatříprodejnalodíMaryna.
most u remagenu
Psalserok1968.Začínáserealizovatsmlouva
meziČeskoslovenskýmstátnímfilmemaholandskýmproducentemD.L.WolperemonatáčenídůležitýchčástíamerickéhofilmuMostuRemagenu.
Vehřejemnoho.Zakázkazadevětmilionůamerickýchdolarů(tehdejšíchtřicetmilionůnašichkorun
–propředstavu–průměrnýměsíčníplatčinil1500
korun).Filmařelákájedinečnápodobajakobyporýnskékrajinyvčetněmostu.Tenněmeckypravý,
19
20
železničníaLudendorffův,umožnilvposledních
měsícíchválkypostupamerickýmtankůmdoNěmecka.Lečvzápětísezřítil.Aletoužhlavnísíly
stačilypřejet.
AžuDavlesenašlaneuvěřitelnápodobnost,ikdyž
tenhlesilničnímostmuselbýtoněkolikmetrůzdvižen,opatřenvěžemiz„kamene“avprotějšístránikamuflovánopokračováníželeznice.Tadydoztracena.
Natáčeníexteriérůbyloprovázenopřísněutajovanýmspěchemanepozorovatelnounejistouze
stranyAmeričanů.Filmovýštábkaždýdendojížděl
tenkrátještězeZápadníhoNěmecka.Denněbyly
přesunoványtakéněkterérekvizity.Namístěse
samozřejměobjevilyamerickétankytypicképro
druhousvětovouválku,zrovnatakjakoněmecké.
Tahleskutečnostvšakzřejměneušlapozornostisovětskýchzpravodajskýchslužeb.Tvrdíse,žetoho
využilyprosvůjvstup.
Spěchbylcitelnýtřebaivevýběručeskýchkomparzistů.Nikolivsnadvpočtu,alevobličejových
podobách,kterébyse„nejlépedobověhodily“.
Občasdrsnějšípožadavkynavýkonvšakvyvážila
odměnavevýšipadesátkyzaden.Tobylatenkrát
nezanedbatelnáčástka.
NašilidévpodstatězajišťovaliservisníslužbyrežiséruJ.Guillermanovi.Vnatáčenísepokračovalo
naseveruuMostecka,kdepokračujícítěžbauhlí
umožnilafilmařůmválečnělikvidovatdomyjinak
určenékdemolici.Kyvadločasusevšakneúprosně
blížilok21.srpnu.NarozdílodeuforiePražského
jaravšakAmeričanéasipřesněvěděli,kčemudojde.Protoužstačilinepřijet.
A samotný film? S odstupem času se dostal
i do našich kin.V Mostu u Remagenu se mihl
V.Olmer,R.JelínekibudoucíscénáristaM.Šafránek.OjinýchGuillermanovýchfilmech,jakobylo
SkleněnépekloneboKingKong,sevšakužvětšinoumlčelo.
konstruktér lokomotiv
Kryšpínovavilasčíslempopisným38senachází
vurčitémzapomenutímeziřekouaželeznicíPosázavskéhoPacifiku.Nejlépesesemdostanemepřes
„Remagenský“most,kterýbylvybudovánvroce
1905avltavskávodapodnímomývákilometrovník
78.Jehoželeznákonstrukcejevlastně„vetchým
starcem“,kterýdnesuneseužjenpěší.Pamatuje
21
všakslávuvorařů,šífařů,aleičasvýletníchparníků
takésdavelskýmikapitányamožnátrochulidsky
záviděl, že pouze podplouvají a výletníci končí
nebozačínajínamůstkupodněkdejšímhraběcím
pivovarem.
Hnedzamostemsenacházíareálnádraží.Většinouprázdnotouvyhlížískladištníbudovazvaná
lidověmagacín.Jennápisdonádražnírestaurace
nesehrdýnázevRemagenacestovníruchsesem
vracíovíkendech,zejménazapříznivětepléhopočasíatadyjemožnodoplnittekutiny.
Kryšpínovu vilu byste našli kousek za pilíři
nového silničního mostu.Ten zde v roce 1997
užstál.
Slavnýkonstruktértadyvšaknašelkonečnoudalekodříve,přednecelýmpůlstoletím,atozakoupenímstavebníparcely.Jenkousekodželeznice,
kterésevěnovalvlastněcelýživot.Pocházelvšak
zkantorskérodiny.Jehootecbylřídícímučitelem
vBystréuPoličky.Zřejměponěmzdědilsmyslpro
preciznostvpráci.
Cestaktitulustrojníhoinženýravedlapřespražskégymnáziumastátnívyššíprůmyslovouškolu.
Protožeužnapřelomustoletíbylomožnédálkově
absolvovatČeskévysokéučenítechnické,využil
toho.Ačhoosudodválnatřirokykválečnému
námořnictvu,vrátilsedo„domovské“Českomoravskétovárny,doodděleníkonstrukcelokomotiv.
Mělštěstínapřítomnostznamenitýchodborníků,
aletakénazakázky,kterésemsměřovaly.Vroce
1901tadyvznikalanejlepšírychlíkoválokomotivaRakouska-Uherska.ToužzdeIng.V.Kryšpín
zastávalvýznamnépostavení,atopředevšímpro
svoupreciznostkonstrukčníchdetailů.Vídeňuž
vědělaonávrhuarealizacijehozalomenéhřídele.
Arychlíkoválokomotivaodpovídalapředpokladům.
Narychlostnízkoušcedosáhla140km/h.Vzhledem
ktomu,žesepsalrok1901,byltorekord.Tenkrát
sepanKryšpínpoděliloúspěchsšéfkonstruktérem
Ing.K.Gölsdorfem.OpětletpozdějinaSvětové
strojírenskévýstavěvMiláněužpřevážnějeholokomotivazískala1.cenu.Tovšakbylpouhýzačátek
dalšíchúspěchůpřikonstrukci–dáseužříci–lokomotivIng.V.Kryšpína.
Každýrokpřišeltentopilnýkonstruktérsněčímnovým.Jehostrojesetakédobřeprodávaly.
Vnovémstátěsevěnovalstránceadministrativní
vesmyslujednotnéhopřečíslovánívšechlokomotiv.Konstruktérskýmvrcholemsestalyuniverzální
lokomotivyřady423.0proosobníinákladnívlaky.
Tobylovroce1924.Jejich„sestry“sevyráběly
doroku1938.Krátcesepokračovaloještěpodruhé
světovéválce.Užsevšakhlásilanováéra,která
začalanahrazovatpohonpárou.Dáseříci,žekonecparníchlokomotivbylpoznamenánodchodem
Ing.V.Kryšpínaztohotosvěta.
Jaromír Košťák
(Snímky převzaty z publikace K. Vančury
Davle u Prahy)
(Dokončenípříště.)
Literatura:
K.Vančura:DavleuPrahy,1999
100letVltavana–Davle1897–1997
M.Berka:PosázavskýPacifik(NADAS,1991)
I.Francková,dennítisk,1968
FrantiŠek Štverák, odPůrce a věZeň
naciSmu i komuniSmu
Malebné mariánské poutní místo na Hrádku
uVlašimijevýznamnénejensvouslavnoupoutnickoutradicíkvzácnésošcetrůnícíMadonysJežíškem,nedalekoustudánkousléčivouvodounebo
jenjakopříjemnémístoodpočinkuvpřírodě.Je
aletakérodištěmtéměřzapomenutéhokatolickéhoknězeastatečnéhoodpůrceavězněoboutotalit
FrantiškaŠtveráka.
JehootecAntonínŠtverákbylvesnickýmučitelem.PocházelzObčovanedalekoPříbramiaposloženíučitelskýchzkoušekvroce1905působildva
rokyjakozastupujícíučitelveVšechlapechuDi22
višovaapotédvaapůlrokuvNačeradci.Vroce
1906seoženilsPavlínouVeselou,kterápocházela
zLibže,kdeměljejíotecmlýn.Zdesemladým
manželůmnarodiljejichprvnísynAntonín.Počátkemškolníhoroku1908–1909nastoupilAntonín
ŠtverákdoHrádkujakodefinitivníučitelI.třídy.
Kučitelskémumístumubylpřiděleniskromnýbyt,
ataksenaHrádku5.března1909narodiljejich
druhýsynFrantišek.Podmínkyprorozrůstajícíse
rodinubylyvšakstísněné,takžesibrzynalezlibydlenívsousedníCtiboři,kdesejimnarodiladcera
MarieatřetísynJaroslav.Najaře1913přišelAntoPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
nínŠtveráknadalšíučitelskémístodoOkrouhlice
uBenešova.Povypuknutíprvnísvětovéválkyvšak
muselnafrontuajehomanželkasečtyřmimalými
dětmizůstalatéměřbezprostředků.ProtoseuchýlilakesvýmrodičůmdomlýnavLibži,kdeválku
veskromnýchpodmínkáchpřežili.PoválceserodinaŠtverákovýchvrátiladoOkrouhlice,kdeFrantišekdokončilobecnouškoluanastoupildoreálného
gymnáziavBenešově,kterévroce1928zakončil
maturitou.PotévstoupildobohosloveckéhoseminářevPraze–Dejvicíchaabsolvovalteologická
studianaTeologickéfakultěUniverzityKarlovy.
Naknězebylvysvěcen29.června1933.JakokaplanpůsobilvefarnostechnaRokycanskuavPolabí
avroce1938bylustanovenfarářemveChvalech
uPrahy.Krátcenatovšakdojehoživotazasáhly
překotnéudálostilet1938a1939.
Díkysvépříméaodvážnépovazeajakozapálenývlastenecibojovník(bylporučíkemduchovní
službyvzáloze)seFrantišekŠtverákodmítlsmířit
snastalousituacíaaktivněsezapojildoodboje
protinacistickémuokupačnímurežimu.Vystavovalfalešnédokumentypropronásledovanéosoby,
František Štverák v maturitním roce 1928.
Fotografie rodiny Štverákových (asi začátek 30. let minulého století). Zleva sedící Antonín,
otec Antonín, matka Pavlína, Marie, stojící zleva František a Jaroslav.
23
Slib věrnosti: Jeho odpor k nacistickému
režimu jasně dokládá statečný postoj, když
měl v dubnu 1940 složit protektorátní slib.
pomáhalukrývatzbraněprodomácíodbojapodílel
senarozšiřováníilegálníhoodbojovéhočasopisu
Vboj.Neopatrnostísvýchspolupracovníkůzodbojebylvšakprozrazena22.května1940hogestapozatklo.Běhemjednohoměsícebylpodroben
šestnáctimnohahodinovýmbrutálnímvýslechům.
Odpočátkuvšakzapíral,mučenístatečněvydržel
anikohozesvýchspolupracovníkůneprozradil.
Vinusemuprokázatnepodařilo,nebylvšakpropuštěn,aleposlándotzv.ochrannévazby.Čekalo
hopětiletémartyriumvkoncentračníchtáborech,
jejichžsamotnénázvystálevyvolávajístísněnépocity,DachauaSachsenhausen.Kolikutrpení,ponižováníahrůzymuselprožít,jetéměřneuvěřitelné.
Několikrátdoslovapřežilvlastnísmrt,atodíkysvé
hlubokévířevBoha,nebývaléodvazeastatečnosti,
aleineuvěřitelnémuštěstí.Zacelýsvůjpětiletýpobytvkoncentračníchtáborechvždypomáhalsvým
spoluvězňům,kdemohl,dělilsesnimiojídloipeníze,vtěžkýchpodmínkáchjimposkytovalsvátosti
iduchovníútěchu.Ostatnípovzbuzovalisvouoptimistickoupovahouahumorem,svémupříjmení
dělalopravdučest.
24
František Štverák na poválečné fotografii.
Zjehočinůsepatřízmínitalespoňten,kdydobrovolně podstoupil mučení místo jiného vězně.
Jednohodnemělbýtnaprostranstvípředbaráky
zbičovánstarýpolskýknězjenomproto,žeměl
údajněšpatněvyčištěnoumiskunajídlo.Esesmani
přivleklistoličku,nakterémuchtělivyplatitpětadvacet ran býkovcem. František Štverák viděl,
žestarýazesláblýčlověktakovémučenínemůže
přežít,aprotosedobrovolněnabídlahroznýtrest
podstoupilmístoněho,navícbezjedinéhozasténání.Díkyjehonezištnéaobětavépomocipřežil
koncentrákibudoucípražskýarcibiskupJosefBeran,okteréhosestaralaskterýmhopakpoutalo
hluboképřátelství.
V dubnu 1945 se konečně dočkal osvobození
apopětiletechsevrátildoChvaluPrahy,kdeho
jehofarnícisvelkouslávouuvítali.Selánemse
pustildopřerušenéhodílaanavícvlednu1946byl
ustanovenvikářemprookolnífarnosti.
Dojehoživotaakněžskéslužbyvšakopětcitelně
zasáhlyvelkédějiny.Vúnoru1948sevládydefinitivněujalaKSČasituaceseradikálněodzákladů
změnila.
Stejně jako za nacistického režimu, ani nyní
FrantišekŠtveráknezůstalknastalésituacilhostejný,jehopovahaazaloženíbymutoaninedoPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
volily.Plněsepostavilzastanoviskaarcibiskupa
Beranaanekompromisněhájilprávaapostavení
církve.Následekjehopostojebylbohuželzcela
logickýajiž15.června1949bylzatčenStátní
bezpečností.
Opětseocitlvestejnémpostaveníjakopředdevítilety.Prošelnejtvrdšímikomunistickýmivěznicemi,jakobylyValdiceuJičínaaPraha–Ruzyně,kde
sezacházenísvěznipřílišnelišiloodnacistických
praktik.Bylzavřennasamotce,podrobovánšikaně
aabyhovyšetřovatelézlomiliadonutilikpatřičnémupřiznání,bylzavřennadevětdnídobetonovétemnicesminimálnímipřídělyjídla,kdese
munavíczhoršilajehozraněnízkoncentráků.Ale
anipotéseFrantišekŠtveráknevzdalanepovolil.
Nicméněpostupněmudošlo,žejedinýmvýchodiskem,jakuniknoutztohotobezprávnéhopostavení,jebýtpostavenpředsoud,kde,jakdoufal,
sebudemociobhájit.Rozhodlsepřiznatalespoň
ktomu,žespolupracovalsarcibiskupemBeranem
ažerozšiřovaljehoúřednídokumenty.Natakovéto
činnostinebylonictajnéhoanitrestného,nicméně
komunistickámocsenatodívalajinouoptikou
apovažovalatozanebezpečnouprotistátníčinnost.
Soudsekonal23.až25.ledna1951aspolusFrantiškemŠtverákembylosouzenodalšíchdevětosob.
Všichnidostalivysokétresty,aniFrantiškaŠtverákatrestneminul.Usouduseneohroženěhájil,nic
munebylodokázáno,atakbylodsouzenalespoň
nadvacetměsíců,abybylapokrytajehovyšetřovacívazba.Poodpykánítrestuvšaknebylpropuštěn,místotohostrávilještětřiapůlrokuinternace
vbývalýchklášterechŽelivuaHájkuuKladna,
spolusdalšímikněžímiařeholníky.Nasvobodu
sedostalspodlomenýmzdravímažvlétě1954.
UchýlilsekrodiněsvésestryMariedoPokratic
uLitoměřic,kdeseještěshledalsesvýmotcem,
kterýkrátcenatozemřel.Anijehosynhodlouho
nepřežil.Jehoživotseuzavřel20.srpna1956vnemocnicivMěstciKrálové,potěžkém,jižtřetím
srdečníminfarktu,vevěku47let.Podlesvéhopřání
bylpohřbenvKostelcinadLabem,kdevpolovině
30.letpůsobiljakokaplan.
Letos uplyne 55 let od výročí smrti Františka
Štveráka.Bylomusouzeno,abyvrchovatouměrouzakusilnejhoršíetapydějindvacátéhostoletí.
Obatotalitnírežimy,ačsamysebechápalyjako
protikladné,spojovaljedenideologickýamocenský
cíl–podříditsičlověka,ovládnouhoadonutit,aby
sevzdalsvéindividualityazměnilsvépřesvědčení.
Aprodosaženítohotocílevolilyrovněžpodobné
násilnéprostředky.FrantišekŠtveráksevšakstímto
záměremnemínilsmířit.Žilopravdověpodletoho,
čemuvěřil,anehodlalzesvéhopřesvědčeníazásad
zažádnoucenuslevitnebojedokoncezradit.Naopakbylochotnýzaněbojovatapodstoupitutrpení.
Vnesnesitelněkrutýchpodmínkáchmupomohla
přežítjehohlubokávíravBoha,kterouzároveňsvýmipostojineustálehlásal:křesťanskéahumanitní
ideálynavzdorytotálnídegradacilidstvíabezbřehémunásilí.Najehoodkazbysenemělozapomínat
anejenobyvateléHrádkubymělibýtprávemhrdí
natakovéhorodáka.
Anežka Stříbrná
(foto:archivautorky)
Literatura:
StříbrnáAnežka:FrantišekŠtverák, farářveChvalech,
odpůrceavězeňnacismuikomunismu.Bakalářská
práce,FilozofickáfakultaUniverzityKarlovyvPraze,
oborHistorie,Praha2010.
Informace o učitelském působeníAntonína Štveráka:
SOkABenešov,fondObecníškolaHrádek,in.č.20,
knihač.15–Čestnápamátkovákniha(1864–1914)
Cestou na ryby v Pokraticích u Litoměřic
po návratu z internace (1954 – 1956).
25
FejetoniSta Poutníkem
PřipomeňmesiilustraceAnnyRoškotové,okterýchjsmepsalivpředešlémčísle,kdebylomj.uvedeno,žemalířkadoprovodilaknihuúvahastatíAntonínaVeseléhoNežzajdepoutník.1 Jednáseotitul
zroku1943,kterýsevztahujekPodblanicku,atoje
takédůvodem,pročsipřiblížímealespoňzákladní
informaceoautoroviajehodíle.
AntonínVeselýsesámpovažovalzarodákazVysočiny,neboťpocházelodŽďárunadSázavou(*1888).2
Poabsolvovánívysokéškolysevěnovalnovinářství,kdepůsobilpřevážněvkulturníchrubrikách.
Jehodoménousestalyreferátyzknižníadivadelní
tvorby,kteréspolusliterárnímistudiemivycházeAntonínVeselý,Nežzajdepoutník.IlustraceAnnaRoškotová.GrafickáúpravaMiroslavŠelbický.VydalAtlas
Praha1943.
1
Lexikončeskéliteratury4/II,U-Ž.Praha2008,s.1296
–hesloVeselýAntonín.
2
Fotografie Antonína Veselého je ze Slovníku
soudobých českých spisovatelů Jaroslava Kunce.
2. díl, 1946.
26
lyzjehoprofeseliterárníhohistorika.Vefejetonech
nacházímeto,cobyloproautoratypické.Impresionistickýpopiskrajinyspolushistorickýmaliterárněvědnýmpohledem,coždalovzniknoutjehoknihám,
kteréjsouzoblastí,kterépoutníksámnavštívil.
LiterárníčinnostAntonínaVeseléhobylavelice
různorodáabohatá,kdyžzahrnovalatéměřcelé
Čechy. Takřka všude se setkáváme s polozapomenutými,zapomenutými,aleislavnýmiumělci
všechoborů.ZastavmesevšakpouzevPosázaví
anaPodblanicku.Autorvidělaslyšelčeskoukrajinuzvukomalebně,takjaktojenlzeslovemvyjádřit,kdyžvycházelzfejetonu,žánru,kterýmubyl
vlastní.ZknižněvydanýchstudiíČeskékrajiny3
aBásnickékrajiny4vzniklavýšeuvedenáknihaNež
zajdepoutník,kdezČeskékrajinynenízahrnutozPodblanickapojednáníNapřejezdu,kteráse
týkáPoříčínadSázavou.Kdyždálenahlédneme
dotituluzroku1943,nenaleznemeaniNávštěvu
usázavskéhosvětce.Nemůžemesedivit,vždyťse
jednaloodobuokupaceatématatobylaprorežim
nepřijatelná.Zjistíme,žetutedyjsoupouzedvěnásledujícístati:Ještějednouvmladostimékraj,kde
VeselýpřibližujeMěšeticeuSedlce,kamseK.H.
Máchavraceldorodištěotcova,anásledujícířádkypatříúvazeNaBlaníku(vícevizstr.IIIpřílohy
tohotočíslaPodBlaníkem),kdenacházímedrobné
autorskéúpravytextu,kterénicneměnínasmyslu
ajsoujenkuprospěchu.Ajsoutoslovastatečná,
zakterásenasklonkuokupaceipopravovalo:„Veřejová skála, sloužící za první hlídku někdejšího
předhusitského hrádku na vrcholu Blaníku, slouží
za jakési dveře do Blaníka legendárního. Když slezeš s její plošiny, nezapomeň se ohlédnouti na její
severní stěnu, dolíčkovatou od plískanic a nakloněnou tak, že u země by ses mohl ukrýt před deštěm
v malé jeskyni. Jeskyně se podobá zasutému vchodu.
Postůj, poutníče, a v šumění stromů, obrůstajících
Veřejovou skálu, naslouchej dramatickému spádu
symfonické básně Smetanovy.“
DalšíVeseléhopráce,kterésetýkajíBlaníka,známepouzevrukopisnéčistrojopisnépodobě.Jsou
3
AntonínVeselý,Českékrajiny.ObálkaskresbouKarlaVika.GrafickáúpravaCyrilBouda.PrahaTopičova
edice1940
4
AntonínVeselý,Básnickékrajiny.3kresbya2dřevorytyKarlaVika.MaláOttovaknihovna.Praha1942.
uloženévLiterárnímarchivuPamátníkunárodního
písemnictvíanevíme,zdabylyrealizovány.5VrukopisuRytířzBlaníkavycházíautorzrozpracovanéhoseznamuspisů,kteréKarelHavlíčekBorovskýplánoval,kdyžjakodvaadvacetiletýpoužíval
pseudonymuBlanický.Dálejevpojednánírozebíránasituacenásledujícíporoce1848.Strojopis
dětskérozhlasovéhryzroku1938mánázevSen
podBlaníkem.PojetíhryvycházízTylovaJiříkovavidění,alejezasazenodoobdobípředdruhou
světovouválkou.Vycítímdůvěruvespojencepřed
Mnichovem.AutorobrazněvidívBlaníkuPanteon
scelougarniturouvlastencůodDalimilaaHusaaž
PavelKřivský,AntonínVeselý(1888–1945).Literární
pozůstalost. Literární archiv Památníku národního písemnictví.Praha1971.
5
kMasarykovi.NalézázdetéžTyršesesokolskou
myšlenkou,aleijedinouženu,kteroubylaBožena
Němcová.Intencejetrochunepůvodníadidakticky
zaměřenánaděti,kdyžvycházízreálnéhoohrožení
republiky.Jepatrné,žezrozhlasovéhrypřešloněkolikpostřehůametafordopozdějšíhoprozaického
pohledunaBlaníkneboopačně.
Nasamýkonecsipřipomeňme,žeVeselýnapsal
takédoslovkrománuServáceB.HelleraPanmarkýz,kterýbylnaposledyvydánvEvropskémliterárnímklubuvroce1948.Epilogjevlastněbilancí
nejenkrásnéprózyvlašimskéhorodáka.VPamátníkunárodníhopísemnictvívPrazejeuloženosobní
fondAntonínaVeselého,kdejeještěřadadrobností,
kterésevážíkPodblanicku.
Radko Bílek
Před 75 lety Začal ve vlaŠimi vycháZet
čaSoPiS „hlaSy od Blaníka“
Ohlédneme-lisedominulostičasopisu„Hlasy
od Blaníka“, zjistíme, že tento časopis se stejným názvem, věnovaný zájmům kraje Podblanicka,byljiždřívevydávánvBenešově.Stalose
takjižvroce1885,kdy1.lednavyšloprvéčíslo,
I.ročníku.ČasopisHlasyodBlaníkavycházeljako
čtrnáctideníkvBenešověaždoroku1914.Jeho
poslední 19. číslo, XXX. ročníku, bylo vydáno
18.září1914.
Vtétodoběnastalvelkýsledhistorickýchudálostí
naevropskémkontinentu.Dne28.června1914byl
zastřelenvSarajevunásledníktrůnu,26.července
bylavyhlášenamobilizace,pakvypovězeníválky
Srbskudne28.červencestejnéhorokuanásledně
vojenskýstřetdalšíchevropskýchmocností–začala
prvnísvětováválka.Tytorychléudálostijistětaké
ovlivnilyizastavenívydáváníbenešovskéhočasopisuHlasyodBlaníka.
Pouplynutí22let,vroce1936,začínáopětvycházet,tentokrátveVlašimi,sestejnýmnázvem„Hlasy
odBlaníka“.PrvéčísloI.ročníkuvyšloveVlašimidne15.srpna1936.Časopisjevpodnadpise
uvedenjako„Nepolitický,nezávislýčasopis,hájící
zájmykrajepodBlaníkem“.MajitelemavydavatelembylFerdinandDrtina,kterýčasopistakétiskl,
zpočátkuvdoměčp.62naPalackéhonáměstí,kde
měldoroku1926sídlovlašimskýpoštovníúřad
avpozdějšídobězdebývalarestaurace„NaPoště“.
Titulní stránka – Hlasy od Blaníka, I. ročník,
1. číslo, Vlašim, 15. srpna 1936.
27
Od14.čísla,II.ročníku,sevroce1937redakce
aadministracestiskárnoupřestěhovalydotehdejší
Čechtickéulice(nyníLidická),čp.775.ZodpovědnýmredaktorembylnejprveBohumírBílý,pozdějiFerdinandDrtina.Časopisvycházelkaždého
1.a15.dnevměsíci.Dnesseúplnévydánívšech
pětiročníků,odroku1936doroku1940,vzácně
vyskytujeuněkterýchsběratelůnebovdepozitáři
Národníknihovny,detašovanémpracovištivPraze
10–Hostivaři.
Hlavnínáplníčasopisubyly„ZprávyzVlašimě“.
Zdejepopisovánoveškerézajímavéděníveměstě,kulturníasportovnízpravodajství,dálerubrikyosobní,narozených,konánísvateb,aleiúmrtí
nejenvlašimskýchobčanů,aleizokolníchobcí.
Časopisobsahovalzajímavéúvodníkykzamyšlení,pravidelnérubriky,včelařská,kulturní,lékařská,
zprávyzobecníhozastupitelstva,Sokolskéžupy
Blanické,Sborudobrovolnýchhasičů,Loveckého
spolku,konánítrhůaněkterékrátkénovézprávyze
světa,vneposlednířadětakéinzerátyvlašimských
obchodníků,řemeslníků,peněžníchústavů,lékařůavýrobcůobuviapod.Časopistakéobsahoval
různékrátkésděleníazprávyzněkterýchokolních
obcí,např.zČechtic,Boliny,Vracovic,Chlumu,
Malovid,Sedmpan,TrhovéhoŠtěpánova,Řimovic,
Pavlovic,Býkovic,Olešné,Načeradce,Louňovic,
Hrádku,Domašína,Divišova,Radošovic,Tichonic,
Třebešic,Soutic,Městečkaadalšíchobcí.
Časopissetehdyprodávaljednakukolportéra
p.Kliky,kterýjejdodávalaždodomu,vtrafikách
up.Špeldy,vNádražníulici(nyníJanaMasaryka),
čp.298ap.Laskoše,vKomenskéhoulicivedlebývaléhopoštovníhoúřadu(čp.22),vknihkupectví
apapírnictvíp.FrantiškaKameníkavKomenskéhoulici,vobchoděp.KočíhonaŽižkověnáměstí
avsamotnétiskárněFerdinandaDrtiny.
Hlasy od Blaníka, Vlašim, 15. května 1939,
č. 11, roč. IV., s. 4.
HlasyodBlaníkaod11.čísla,IV.ročníku,ze
dne15.května1939,vycházelyspodnadpisemjako
„Listnárodníhosouručenství“.Vydáváníčasopisu
bylozastaveno15.února1940,kdyvyšlojehoposlední4.číslo,V.ročníku.
Nepochybnýdůvodkjehozastaveníbylaněmecká
okupacenašehostátuavypuknutídruhésvětovéválky.
Josef Moudrý
(obr.:archivautora)
Z Pamětní knihy ratměřic (1)
Ratměřice,vesniceroku2010,semohouvykázatněkolikakronikami,kteréobsahujízáznamy
oděnívobci.Současnoukronikuvedepečivějiž
odroku1972JosefVeselka.Tatokronikamásvůj
původvkronicemístníhoSdruženídobrovolných
hasičů, která je vedena od 1. května 1929.Asi
od 80. let minulého století do ní JosefVeselka
začalzaznamenávatiděnívobci,takžekronika
taksvýmvýznamempřesáhlasvépůvodnízaměření.Kronikajejižobsáhlá,vroce2010sezačal
psátjiž6.díl.
28
Předčasemsevšakobjevila–obrazněřečeno–
staršísestratétokroniky.Kdyžvroce2009zemřel
jedenzratměřickýchobčanůJaroslavHrbek,objevilijehopozůstalítakéPamětníknihuRatměřic,
zajistilijejídigitalizaciaoriginálpředaliObecnímu
úřaduvRatměřicích.Tatovázanáknihaformátu
34,5x21,5cmmásvůjpůvodbrzypovznikuČeskoslovenska.
Vlednu1920byltotižvydánzákonopamětních
kniháchobecních.Prodnešnízákonodárcemůže
býtinspirativní,žeměljenčtyřiparagrafy,které
obsahovalypětvětaplatilaždoroku2006.Zákon
stanovil,žekaždápolitickáobecjepovinnazaložit
avéstobecnípamětníknihu.Ukládaltaké,žekzaloženíavedenípamětníknihyobecnísemávkaždé
obciustavitkomiseažezápisymázapřiměřenou
odměnuprovádětkronikářustanovenýobecným
zastupitelstvem.Vzákoněnebylyuvedenyžádnétermíny,aprotonějakoudobutrvalo,nežse
vobcíchzačalypamětníknihy(prostručnostjim
budemeříkatkroniky)skutečněpsát.VRatměřicíchktomudošlozatřirokyodvydánízákona
akronikazačalabýtpsánaodledna1923.Obecní
zastupitelstvopověřilopsanímkronikymístního
rodáka Josefa Pěkného, obuvníka, jemuž tehdy
bylo46let.
Kronikajecennýmpramenemřadyinformací,kterénebylyzaznamenánynikdejinde,ajak
plynečas,jejíhodnotastoupá.Jevníjakmístní
odrazširšíchhistorickýchudálostí,takiřadazajímavýchpostřehůtýkajícíchsezejménatehdejšíhozpůsobuživotavčetněsoužitíratměřických
obyvatel.
NaněkolikaprvníchstránkáchpopsalJosefPěkný
svýmúhlednýmrukopisemtehdejšívzhledRatměřic
apaksevrátilještědopředcházejícíchlet,nazačátekprvnísvětovéválky.Píše:„Bylo přede žněmi, 26.
července ve 2 hod. odpoledne byla u nás vyvěšena
mobilizační listina. První dojem byl, že každý byl
jaksi zaražený. Tvořily se hloučky a sdělovaly si,
že bude válka. Zdejší lidé noviny skoro ani nečetli, až na několik jednotlivců, proto to bylo pro ně
překvapení. Když muži vojíni, kteří podle vyhlášky
měli narukovat, konali přípravy a psali poslední
vůli, kterou dávali na obecní úřad k uschování, tu
teprve si uvědomili, že bude válka. V hostinci u Vlachů se scházelo všechno a vojíni si stříhali vlasy
na památku známým a rodině. Druhý den pondělí
lze nazvati dnem pohřebním. U kříže na návsi se
v hodinách poledních sešli všichni vojíni, co odcházeli, a skoro celá ves se přišla s nimi rozloučit.
Někteří se pomodlili, jiní němě stáli vedle rodiny,
jen slzy jim stékaly po tvářích. Vyšli společně, někdo
s obnaženou hlavou, ale než došli ke hřbitovu, šel již
každý zvlášť se svou ženou, a tak byla cesta poseta
manželi v nejdůvěrnějším hovoru. Plakalo všechno
až na několik jedinců.“
Okrušnémživotězaválkykronikářvypravuje:
„Pak byly rekvizice přísné, žádalo se stále víc obilí,
i dobytek se bral násilně. Kdo nemohl nebo nechtěl
dáti požadované množství obilí, tomu prohledali
celý dům. Někteří hospodáři odvezli obilí do polí
neb do lesa, kde ho ukryli. Často se tak schovaPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
né obilí zkazilo. Když přišly tzv. moučenky, které
předepisovaly, kolik kdo smí snísti, a mlecí výkazy,
kolik smí semlíti, mleli si v domácnostech obilí buď
na kapesním mlýnku, nebo si opatřili ruční strojek
na šrotování obilí.“ ZRatměřic,kterémělytehdy
52čísel,odešlodoválky47mužů–třináctjich
padlo,desetprošlozajetím,třibylivlegiíchasedm
sestaloválečnýmiinvalidy.
Událostinakonciprvnísvětovéválkyapřivzniku
ČeskoslovenskasevRatměřicíchprojevilypodle
kronikářetakto:„Převrat roku 1918 byl u nás klidný
a přijat skoro s nedůvěrou. Radost byla, že je konec
války, samostatnost byla vedlejší věc. Ti, co měli
v naší obci moc v ruce, byli hezky zticha, a jak se
zdálo, dost neradi, že jest již konec a nikdo nebyl,
aby byl vysvětlil význam slova, že jsme samostatným státem. U jedněch vyvolal převrat schlíplost
a u druhých velikou radost, která ovšem neplynula
od národního cítění. Pak ale když bylo vykládáno
od řečníků, jaký význam to pro národ má a že hlavní
zásluhu o to má pan president T. G. Masaryk, chápalo se, že se stalo skutečně něco velkého, a použilo
se každé příležitosti, aby se ukázalo, že si dobyté
svobody vážíme.“
Kroměudálostípolitickýchjevkronicezaznamenánaiřadamístníchudálostí,kteréovšemodrážejítehdejšíkaždodennípoměry.Naukázkulze
vybratnapříkladtentoúryvek:„Roku 1920 vypukla
v naší obci u dobytka kulhavka a slintavka, která
zachvátila i vepřový dobytek. K léčení se používalo
studených obkladů, v hubě se vytíralo rozředěným
octem. Také dávali píti černou kávu s rumem a desinfekcí, lysolem nebo karbolem i vápnem. Byla to
nemoc nakažlivá a tu když onemocněl ve stáji jeden
kus a byl větší počet dobytka, brali hospodáři sliny
nemocného kusu a natřeli jím huby těch druhých,
aby onemocněl najednou, aby se nemoc neprodlužovala, protože vyžadovala stálý dozor a též práci,
které se musel hospodář úplně věnovati. Také se
máčely pytle ve studené vodě a dávaly se na dobytek
jako obklady.“
Kronikář se nevyhýbal ani svému hodnocení
tehdejšíchstarostů.Povypsáníjejichposloupnosti
odroku1905,kdyseRatměřicestalypolitickou
obcí,neopomenulojednomznichzdobyprvní
světovéválkynapsat:„Byl ochotným vykonavatelem každého nařízení a velice se bál, že kdyby
něco udělal pro úlevu občanů, že by musel na vojnu.
Hrozně rád strašil chudší lidi, kteří měli třeba jen
1 krávu, že jim ji zabere, a nechal se orodovat, aby
se přimluvil, načež on říkal: No to víte, ale nevím,
nevím.“
29
Vkroniceselzedočístotakovýchudálostech,
jakobylozaloženíobecníknihovnyvroce1922,
ojednáníchapracíchtýkajícíchsevodovodunebo
opřípraváchnaelektrifikaciobce.Jednímzúčastníků těchto jednání byl i hrabě Felix Ferdinand
HugoDeodatLogothetti,kerýsevroce1918oženilsAmaliíMattencloit–Ubelli,kterávroce1925
zdědila velkostatek Janov – Ratměřice po svém
otciRicharduMattencloitovi.Dlouhovšakpanství
neužívala,protožerokpotébylvelkostatekJankov–Ratměřicepřipozemkovéreforměrozdělen.
OhrabětiLogothettimkronikářpíše:„Ač šlechtic,
byl člověk velmi přímý a hodný. Vpravoval se do poměrů, učil se česky. Každému, kdo potřeboval, pomohl a kde nemohl, tak se omlouval. Pro jeho milou
povahu a dobrotu byl velmi oblíben.“ Jakopříklad
kronikářuvedl:„Když jel kočárem, potkal Josefa
Suka, který nesl z lesa sušinu, a díval se schválně
jinam, nechtěl ho viděti. Kouřil nejlacinější cigarety zorky, které dostaly proto u nás název hraběcí
cigarety.“
Titulní stránka ratměřické Pamětní knihy
obecní (http://www.ratmerice.cz).
Jaromír Coufalík
(Dokončenípříště.)
ochotnické divadlo na PodBlanicku XXviii.
Z historie ochotnického divadla v neveklově
HistorieochotnickéhodivadlavNeveklověsahá
aždo19.století,coždokládajíprogramykdivadelnímpředstavenímzískanézesoukroméhoarchivu.
Podlenichbyla25.listopadu1883vprostorách
radniceuvedenaveprospěchhasičskéhopraporu
veselohraSlavnostzaloženíanásledujícíměsíc26.
prosince1883veprospěchchudýchškolníchdítek
třijednoaktovéhry(Klínklínem,Onnesmínacesty,
Třicátýlistopad).
Ochotnickéhodivadlovobcinapočátku20.stoletíjepakúzcespjatosezaloženímTělocvičnéjednotySokol(1896).Včase,nežbylavybudována
aroku1928otevřenanováSokolovna,probíhala
veškerájehočinnostvsálepanskéhohostinceUJirásků,kterýzdarmazapůjčilmajitelvelkostatku
Tloskovdr.OskarDaněk.
PrvnízaznamenanédivadelnípředstaveníJiráskovyLucernysekonalovroce1910.NejvětšíhorozmachudosáhldramatickýodborSokolavetřicátých
letechminuléhostoletípodvedenímA.Dvořáka,
dr.R.FranzlaarežiséraJ.Veltrubského.Zhraných
titulůheruvádímenapř.JízdníhlídkuF.Langera,
30
FidlovačkuJ.K.Tyla,HoupačkuO.ScheinpflugovéaLidénakřeV.Wernera.Sneveklovskými
ochotníkyhostovalivmeziválečnémobdobíiherci
NárodníhodivadlaLadislavBoháčaAntonieNedošinská.Vezmíněnýchletechsenabohatostidivadelníčinnostivýznamněpodílelaimístníškola,
kterásesvýmižákyuvedlapohádkovépříběhynapř.
KocourkovštímudrlantiaFrantíkovytrampoty.
NěmeckáokupacetvrdězasáhlaNeveklovhned
1.září1939,kdybyligestapemzatčenipřednísokolštípracovníciJUDr.RudolfFranzl–starostaSokola,AntonínDvořák–vzdělavatel,KarelDušek
–jednatelaFrantišekSkopec–pokladník.Všichni
byli vězněni v koncentračních táborech Dachau
aBuchenwald.Meziroky1942a1943paknásledovalovystěhovánímístníhoobyvatelstvazaúčelem
zřízenícvičištězbraníSS.
Poskončenídruhésvětovéválkyseobčanépostupněnavracelidosvýchzpustošenýchdomovů.Ihned
vroce1945TJSokolobnovuječinnost.„Ze sokolovny zbyly pouhé zdi. Veškeré zařízení včetně jeviště
bylo zničeno. Přesto byl v ledové sokolovně uspořáPodBlaníkem,roč.XV.(XXXVII.),čís.2
dán silvestrovský večer. Opona zřízena ze stanového
plátna, které Němci na útěku odhodili, pořízena světla
a nějaké dekorace. Dne 31. prosince 1945 se za přispění sokolských příslušníků a jejich příznivců tak
znovu otevřela opona v sokolovně.“Takjezachycena
vobecníkroniceatmosféraprvníhosilvestrovského
vystoupenímístníhoSokolapookupaci.
Radostznabytésvobodyseprojevilaivčinnosti
divadelní.Vroce1946vrežiiJosefaJelínkabyly
uvedenypohádkyJakKašpárekaŠmidrachytili
čertaaOspaleček.Dne19.května1946mělapremiéruhraK.R.KrpatyMistrostréhomeče,reprízovanávBystřici,BenešověaveVlašimi.K50.
výročízaloženíTJSokolbylo28.října1946sehráno
slavnostnípředstaveníhryG.PreissovéJejípastorkyňa.SvýmihereckýmivýkonyuchvátilyobecenstvoZdenaJelínková(Jenůfa)aMartaOvčáčková
(kostelnička).
Vtémžeroce18.srpnapořádalvzámeckémparku
TloskovdramatickýodborSokolataképrvnívelkou
dožínkovouslavnostsfolklornímprogramem.Součástíslavnostibylaipřehlídkaalegorickýchvozů
snámětemvysídleníNeveklovska.
Následujícírokuvedlimístnídivadelnícihned
několikkomedií:bratřiBrandlovi–Vstupdosrdcezakázán,J.Němeček–Rukopisčasu,fraškuse
zpěvy K. Fořta a F. Starého – Z českých mlýnů
ahrupromládežJ.MacekaaV.VrňátkaChlapci
zrybářskéuličky.Napodzimsedramatickýodbor
Sokola zúčastnil sletové soutěže Župy Blanické
hrouHaise-TýneckéhoVojákzvítězilapostoupil
snídozemskéhokola.
RežisérJosefJelíneksetakézasloužilozaložení
loutkářskéhoodboruSokola.Protentoúčelbylazřízenascénavbudověokresníhosoudu,zakoupeny
dekoracealoutky.Prvníuvedenépředstaveníneslo
Plakáty na první divadelní představení v Neveklově (rok 1883).
31
názevVodníkovaHanička.Dne25.prosince1947
sepakdivácipotěšiliuvedenouvánočnílegendou
KBetlémuodA.Weniga.
Meziroky1948až1950bylydramatickýmodboremuvedenytytohry:J.K.Tyl–Fidlovačka,J.
Tobias–Zlatásvatba,F.Langer–Jiskravpopelu,
K.Piskoř–Přednostastanice,O.Faster–Pražské
švadlenky.Vespolupráciseškolnímládežítaké
pohádkovéhryJakkvětinkypřezimovaly,OrozmazlenéPameleaLesníženka.ShrouJiskravpopelusevroce1949zúčastnilidivadelnícisoutěže
ČechůvdivadelnímájvBenešově,kdeobsadili
třetímísto.
Do ochotnické divadelní činnosti se rozhodl
vroce1950vstoupitimístníKulturněpropagačníodborKSČ,kterýuvedlvhostujícírežiiJosefaJelínkadramaM.GorkéhoMatka.Vobecní
kronicetéhožrokunajdemezápis:„Naše jednota
Sokol se sloučila se závodem Dereda a věříme, že
větším proniknutím pracujících do Sokola se ještě
více zvýší aktivita v budoucnu. Od nového výboru
a jeho složení se dá očekávat, že Sokol bude ještě
více propagovat myšlenku socialistického budování našeho státu.“Tolikkatmosféředanédoby
kronikář.
VýznamnouudálostíbyloproceléNeveklovsko
uvedení hry J. K.TylaTvrdohlavá žena, kterou
vNeveklovězahájilo16.září1950svojičinnost
OblastnídivadloBenešovzapřítomnostikrajských
aokresníchpředstavitelůstátnísprávy.Představení
sezdekonalojakovýrazúctykoblastipostiženéněmeckouokupací.Oblastnídivadlohostovalopotom
vobcipravidelněaždosvéhozrušenívroce1960.
DramatickýodborSokolanavzdorysilnékonkurenciuvádívletech1951a1952řaduvýznamnýchher,
např.:A.Jirásek–M.D.Rettigová,J.K.Tyl–Paní
Marjánkamatkapluku,A.S.Makarenko–Začínáme
žít,L.Stroupežnický–Našifurianti,V.Franěk–Štěstí
utříkominíčků,V.K.Klicpera–HadriánzŘímsů,
A.Jirásek–Lucerna,A.Fredro–Dámyahusaři.
Rokem1953seSokolsesvýmdivadlemodmlčel.
OrokpozdějiodcházízobcerežisérJosefJelínek.
DoNeveklovazajíždípilněoblastnídivadlo,které
podlekronikářeuvádíažšestdivadelníchtitulůročně.Jakousilabutípísnídramatickéhoodborubylo
vroce1956uvedeníhryCísařpánoničemneví.
OživitdivadelníčinnostSokolaseanivdalších
letechnepodařilo.Následovalařadapokusůustavit
divadelnísouborpodrůznýmizřizovateli.Vroce
1958uvedlnapříkladrežisérB.JiřičkopodhlavičkoumístnískupinyČeskéhosvazumládežekomedii
JanaPaulůSlovomábabička.
32
Lépesedařilodivadelnípráciseškolnímládeží.VěraLevá,učitelkazákladníškoly,vletech
1961a1962realizovalasdětminěkolikpohádek
(např.Medvědalesnívíla).NejdéleseudrželdětskýdivadelnísouborDrak(1970až1974),který
vrežiiKarlaPazderyazaspoluprácemanželů
Chárovýchuvedlřadupohádekaherpromládež
(např.Školanaruby,Mluvícíprsten,Zahradavíl).
Představenísekonalavprostoráchmístníhokina
nascéně,kterousisouborprotutopříležitostvybudoval.
Až po více než dvaceti letech byl 10. března
1980založenuKlubovéhozařízeníMNVdivadelníaestrádnísouborpodvedenímrežiséraJiříhoKraifa.Prvnívstoupenísekonalo24.května
1980snázvemJarníestrádnívečerasklidilovelký
úspěch.Nabitýsálsokolovnys350návštěvníky
si vyžádal reprízu. O rok později byla uvedena
lidovápohádkaJ.BařinkyČertovynámluvy.Vletech1982až1986souborkromědivadelníchher
K.StanislavaNávštěvanepřichází,J.Nebeského
ElixíraJ.HavláskaNepožádášmanželkubližního
svéhouvedlřaducelovečerníchestrádníchpořadů,
kteréuplatnilnejennavlastnímjevišti,alezejména
přizájezdechdoširokéhookolí.
DalšízrežisérůsouboruJ.KůtzavýtvarnéspolupráceRůženyChárovéaJaroslavyMaškovése
vletech1984až1992věnovalhrámprodětskéhodiváka.AtakvzniklapředstaveníKrakonošovydary,Bludička,Jakbyločertůmvpeklezima,
Obrejlatéprincezněařadadalších.
TehdejšívedoucíklubovéhozařízenípaníJana
Procházkovámohlanazávěrčinnostisouborukonstatovatvkronice,žebylovletechjehoexistence
uskutečněno22divadelníchaestrádníchvystoupení
zaúčasti5589diváků.
BudoucípokračovateléochotnickédivadelníčinnostimajívNeveklověnaconavazovat.
ZapřispěnípaníRůženyChárovézpracovala
Slávka Rýdlová
(foto:archivautorky)
Prameny:
Obecníkroniky1912–1940,1938–1951,1952–1959
a1970–1984
Publikace100letTJSokol
KronikaDSKZNeveklov1980–1988
ŠkolníprácečtenářskéhokroužkuZŠ
Ohistoriiochotnickéhodivadlavobci1983
Skupinový snímek herců z představení Lucerny sehrané Telocvičnou jednotou Sokol
v Neveklově (rok 1910).
Z vystoupení dětského divadelního souboru Drak (počátek 70. let minulého století).
Ze starších čísel
Jak si šel VáclaV Vlček ze střechoVa
do kácoVa V zimě pro liniár. (1)
(z Vlčkovy knihy: sněhy a ledy)
Spisovatel Václav Vlček chodil do školy
ze Střechova do Kácova. Měl velikou chuť
na pěkné pravítko a jednou mu jeho kamarád
Khol slíbil, že mu je přinese. Jeho otec byl truhlář. Smluvili se, že Karel Kholů mu přinese liniár v pátek do školy.
Ve čtvrtek jsem doma šel z práce do práce.
Dopoledne jsem venku na dvoře celé hodiny
sekal chvůj, odpoledne jsem zas na šeré půdě
celé hodiny dělal míchanici slámy a sena pro
dobytek; nejzdlouhavější bývalo večer nekonečné škrabání bramborů, při němž jsem naposledy už míval oční víčka těžká jak olovo.
Ale dnes mi při všelikém zaměstnání bylo veselo, pořád jsem se v duchu těšil na zejtřejší
den, jako by to byl veliký svátek. Nový liniár byl
mé první pomyšlení, když jsem v noci usínal,
a mé první pomyšlení, když mě ráno matka
vzbudila.
Přes nos napadlo hodně sněhu a mou první
úlohou bylo ještě za tmy prohazovati a prometati na dvoře cesty k ovčínu, sklepu, špejcharu,
stodole a kolně, odkud jsem nosil do světnice
palivo a přikládal do kamen. Bratři Francek
a Josef a sestra Marjánka už přede dnem uklízeli koně, krávy a ovce; déle směla si na lůžko
hověti toliko malá sestra Anička.
Před snídáním se dostavily přijednané mlatečky, první Hromaska, podruhyně.
„Zastaví se tu Honza, až půjde do školy?“
optal jsem se jí na jejího syna, který byl se
mnou stejného stáří.
„I hochu zlatý,“ odtušila, „dnes není na školu
ani pomyšlení.“
„Proč?“
„Ale vždyť venku je tak, aby tam ani psa nevyhnal. Těžko jsem se k vám dobrouzdala, je
Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha
to kumšt, aby člověk nohu s bandorem vytáhl
z takového sněhu. Ale Honza si proto nedá
nohu za krk, – jen se zubil, že smí ještě zůstat
v pelíšku. Po ránu on tu bude jako s keserem.“
„Můžete dnes dělat něco jiného,“ podotkla
naše maminka.
„Já do školy půjdu,“ řekl jsem – ale s opatrnou skromností.
„Ty bys v ní nejradši ostával.“
To byla důtka, které jsem se tajně ulekl. Aby
tak maminka řekla, že mi dnes musí na školu
zajíti chuť, – dnes, když tam na mne čekala
taková radost!
Byl jsem zticha, ale když se blížil čas, počal
jsem se chystati na cestu, to jest, obouvati se.
„Kalhoty do bot, to je dobře,“ prohodil bratr
Francek, už dospělý chasník, – „jenže dneska
bys měl do toho míti vysoké punčochy, až přes
stehna, jako nosívali myslivci.“
„Však mi nebude zima.“
„No pravda, ty máš horkou krev, – ale těch
nových brslenek bys ušetřil.“
Bylo tomu teprve několik dní, co hančmochr
staré otcovy koženky přešil na mé tělo; nebylo
na nich dokonce viděti novoty, jejich původní
žlutá barva už jen po stranách slabě prokmítala.
„Prosím vás, maminko, dejte mi něco na poledne.“
„Víš, kde je chléb, ukroj si,“ odpověděla. „Caletka dnes už není. Pár jablek si také můžeš
vzít. Nejmoudřejší by bylo, abys dnes do té
nepohody nechodil.“
„Vždyť není tak zle.“
Tobě ono je milejší venku se brodit sněhem
než doma dělat užitečnou práci.“
„Ba ne,“ namítal jsem krotce.
I
„I když bývá lepší cesta, tobě prej se ani stará závěj v rokli nevyhne?“
Dělal jsem, jako bych nerozuměl, jen jsem
bezděky zamrkal očima. Že jsme – já i druzí – jdouce ze školy skákali do hlubokých závějí a podobnou chutí jako v létě při koupání
do řeky, bylo pravda, ale po tu chvíli jsem myslil, že maminka o tom nemá potuchy.
(Příště dále.)
Václav Vlček
Pod Blaníkem, ročník VIII., 1928 – 29, č. 6
regionální pověsti, povídky, vyprávění a poeZie
má Vzpomínka na Jarku kozla
S Jarkou Kozlem jsem se seznámila v roce
1941, kdy jsem byla zaměstnána ve Vlašimi.
Před válkou bylo ve Vlašimi a okolí silné hnutí
katolické mládeže (SKM). I když bylo za války a německé okupace zakázáno, ve Vlašimi
působilo i nadále. Hlavními aktéry byli tehdy
František Matějovský, Jarka Kozel, Karel Hovorka a další.
Ve Vlašimi za kostelem stojí malý domek
(zvaný „besídka“), který je určený pro farní
aktivity. Tam jsme se jednou týdně scházeli
(hoši i děvčata) jako „literární kroužek“. Atmosféra i program byly stejné jako při našich
Jaroslav Kozel (vpravo) s Josefem Nykodýmem
a Miroslavem Šrejmou v rakouském Welsu
krátce před zatčením. Převzato z publikace
Petra Pohorského Blanický rytíř Jaroslav
Kozel (vydalo Nakladatelství Řád v Praze, 1992).
Jaroslav Kozel
(1919, Pravonín – 1942, Dachau).
II
dřívějších schůzích. Navíc nás Jarka, velký
znalec, zasvěcoval do náboženské literatury
a seznamoval nás s českou katolickou modernou. Četli jsme si i recitovali básně Jana
Zahradníčka, Jakuba Demla, Jana Čarka,
Františka Hrubína, Václava Renče ale i starPod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha
ších českých básníků, jako Zeyera a dalších,
také Jana Čepa a ostatních katolických spisovatelů současných i dřívějších. Jarka měl
bohatou knihovnu a knížky nám též půjčoval.
Byla to krásná setkání. Po skončení jsme
hlasitě recitovali: „Mraky se táhnou, táhnou
se mraky“. To se opakovalo a zesilovalo, takže měl člověk dojem, že se ty mraky na nás
valí a mráz běhal po zádech. A zakončení
znělo: „… a my potáhneme taky“ a s veselou
jsme se rozešli.
Také jsme podnikali poutě. Jednou jsme
putovali pěšky tam i zpět až na Sázavu
ke sv. Prokopu. Na kole se jezdilo na Svatou
Horu u Příbrami a pěšky na naše nejbližší
poutní místa – Hrádek u Vlašimě a na Malý
Blaník.
Hoši konali střídavě noční adorace před prvními pátky v okolních farnostech. Ale situace
se začala zhoršovat. Povinné nasazení do práce v Říši, které neminulo ani mne. Jarka pracoval jako úředník v Lidovém družstvu, chtěl
si zdokonalit svoji němčinu, přihlásil se tam
dobrovolně, což se mu stalo osudným. Zpo-
čátku si pochvaloval, že může hodně cestovat,
hlavně do Alp, a posílal nám občas pozdravy
tak, jako když byl doma, posílal je z různých
poutí. V jednom dopise, který se mi bohužel
nedochoval, mi už do Halle poslal dopis, kde
vypisoval, jak ještě s jedním kamarádem v horách nemohli sehnat nocleh. Proto šli na policii,
a ti je na tu noc ubytovali v „base“. Jarka to
bral tehdy s humorem a netušil, že ho podobné „ubytování“ čeká již brzy a že je nepřežije.
Byl to vlastenec a kamarád nás všech, ač už
měl vážnou známost a my všichni jsme to respektovali. Těšil se na manželství a rád nám
často recitoval: „Až se ožením, budu mít dvanáct synů. Dvanáct synů jako statných bříz,
moje žena jako kaplička v nich zmizí a já budu
klekátkem před ní. Vnučky, družičky budou se
mnou klekat, modlit se čistýma očima...“ Ale
toto přání se mu nesplnilo. Po těžkých útrapách ve vězení si ho Pán Bůh vzal k sobě a my
věříme, že tam došel odměny a slávy s našimi
světci a mučedníky.
Jaroslava Jarolímková-Lipinská
na Blaníku
dvě naše tradice se spojují
Řádky mandelů se točí před námi jako v tanci, když po kolikerých zákrutech silnice sjíždíme
k Blaníku. Z dálky tři souvislé vlny, později již jen
dvě dominující, Velký a Malý Blaník, vynořují se
a opět mizejí. Když za Čelivem vyjedeme z lesa,
vystoupí před námi v celé své vznešenosti legendární hora, opřená bájemi, celá zjizvená jako
starý bojovník. Dole před Louňovicemi se hora
nadzvedne. A hle, na čem je nesena? Na mandelích, stojících ve dvou nebo ve třech řadách
na úzkém prahu strniska nad zelenou plochou
jeteliště. Ty mandele se podobají zlatým helmicím. Jako by stráž vystupovala z Blaníka v blízkosti hřbitova s vysokými stromy, ohrazeného
vysokými zdmi. Hřbitov, postavený na svahu jako
pevnost, naznačuje výbojnost světa mrtvých,
kteří zde všude kolem rozestavili hlídky v podobě obilných snopů.
Když stoupáš vozovou cestou, vinoucí se
od silnice mezi oběma Blaníky vzhůru na Velký, střídají se bory a smrky s buky. Jehličím
a listím je postlán kamenný svah, kde jsou
rozptýleny balvany pokryté lišejníky a kde
zbývající lesní půda je vyplněna nazlátlým
mechem. Do ticha zalehne chvílemi bzukot
hmyzů jako vzdálená hudba. S tímto hudebním doprovodem se chůze pod baldachýnem
bukových korun, prozářených sluncem, v šelestění loňského listí stává slavnostní. Když
potom vyjdeš na některou z pasek, zavane
k tobě náhle ostrá vůně maliní a ostružiní.
Široký kraj leží daleko před tebou. Od modrých pohoří na obzoru přes souvislé i oddělené, čím blíže tím tmavší pásy a skvrny lesů
po terasovité svahy, na kterých pestrobarevné pruhy polí jsou vykrouženy jako do hliněných nádob, proudí do tvého nitra jas a mír.
Jen hadovité po hyby cest, sbíhajících se
po svazích zleva a podél úpatí hory zprava
do Louňovic, přivolávají myšlenky na pohnutou husitskou minulost. Na terasovitých
svazích stojí mandele jako stráž. Zblízka se
III
Ilustrace Anny Roškotové a text jsou převzaty z publikace Než zajde poutník,
vydal Atlas Praha 1943.
podobají skupinkám tanečnic se suknicemi
rozestřenými po zemi.
S vrcholu Veřejové skály je tento výhled
zúžen korunami klenů, smrků a borovic, přerůstajícími její horní nakloněnou plošinu se
všech stran. Jednotvárnost této nakloněné
skalní plošiny je osvěžena arabeskou břízky,
zachytivší se skoro uprostřed v nepostřehnutelné skulince. Podobně sklon do historie s této
vyhlídky se osvěžuje arabeskami anekdot.
Po staré tvrzi na nejvyšším místě nedaleké
úžlabiny není památky, ale kamením z ní se
chlubí opodál bílý statek. Naproti tomu vesnička, svítící červenými střechami, děkuje za svůj
vznik plodnosti někdejšího obyvatele samoty,
IV
úředního dodavatele tenat k léčím do lesů domašínských, který měl mnoho dcer a musil jim
postavit příbytky v sousedství své samoty. Historie se tu však spojuje s legendou. Veřejová
skála, sloužící za první hlídku někdejšího předhusitského hrádku na vrcholu Blaníku, slouží
za jakési dveře do Blaníka legendárního. Když
slezeš s její plošiny, nezapomeň se ohlédnouti
na její severní stěnu, dolíčkovatou od plískanic a nakloněnou tak, že u země by ses mohl
ukrýt před deštěm v malé jeskyni. Jeskyně se
podobá zasutému vchodu. Postůj, poutníče,
a v šumění stromů, obrůstajících Veřejovou
skálu, naslouchej dramatickému spádu symfonické básně Smetanovy.
Čas se zastavil na vrcholu hory, kam jsi vystoupil přes několikeré stopy někdejších valů, použitých při stavbě historického hrádku,
dávno zbořeného. V zelenavém stínu starých
buků, jichž větve s energickými gesty zápasníků i silácké pně utvářel nepřetržitý boj
s vichřicemi, mezi přirozenými hradbami,
skalami a umělými příkopy můžeš z kamenů,
rozložených v kruzích nebo v čtvercích a obrostlých mechem, jen hádat. Neboť k rozluštění tohoto tajného písma minulosti nebyly
zde ještě podniknuty ani přípravy. Polosmazaná historie tu s neprozkoumanou prehistorií sdílí úděl zapomenutí a na společném
hrobě obou se v místech, jen poněkud otevřených slunci, vlní milosrdný zelený příkrov
kopřiv. Nad Blaníkem se právě vznáší oblačná hora přibližně jeho velikosti. Zaclonila slunce. Jen průlinami nebo přes své okraje propouští snopy slunečních paprsků a ukazuje
tak krajinu postupně v slunci a stínu.
Srpnová neděle r. 1868, kdy zde na lidovém táboru vystoupil hlavní řečník dr. Čížek
v masce Jana Žižky, v drátěné košili, v železném brnění s helmicí a kopím, dovršila v budování našeho legendárního Blaníku etapu
jeho proměny v symbol reformace. A přece
k vyvážení této jednostrannosti legendy blanické stačí, aby ses doplazil na Vyhlídkovou
skálu, obrácenou k východu a uviděl v záplavě lesů pod sebou zelený ostrov lesní louky.
Tam si totiž můžeš představit blanické rytíře, vyjíždějící za měsíčních nocí k cvičením.
Tam si můžeš tuto legendární louku, dosud
z lidové úcty k místní pověsti nezalesněnou,
srovnat s pověstnou studánkou uprostřed
srázu vyhlídkové skály, kde se napájí kůň
svatého Václava a kde prý je dosud znát stopu jeho podkovy ve skále. A na vrcholu Malého Blaníku, který se při výhledu odtud natá‚čí do větší blízkosti, připomíná tu druhou tradici naší národní minulosti v zříceninách kaple
svaté Maří Magdaleny prastaré poutní místo,
na jehož přitažlivost pro vlastní souvěrce si
kdysi stěžovali sami husitští knězi, kde uprostřed mezi polosesutými zdmi, chráněn jimi
před útoky vichrů, roste vysoký, košatý smrk
jako krásná, stále živá myšlenka v rozvalinách.
Světlo a stín se přelévá široko daleko v kraji
podle toho, jak se mění oblačná hora, plující
nad horou skutečnou. Do této mlčelivé a přece
výmluvné hry světelné se odněkud zdola ozývá rytmus nejkrásnější písně oněch výsostných chvil léta, kdy se vojsko mandelů stěhuje zvolna do stodol. Čtyřstopý tepot cepů zní
od úpatí hory a v naprostém tichu stoupá až
sem. Zní jím celá terasovitá kotlina pod Blaníkem se západní strany. Legenda tak měnivá a přece v jádře nezměnitelná jako krásná,
stále živá myšlenka v rozvalinách ožívá v nové
podobě.
Antonín Veselý
(Více o autorovi se můžete dočíst v článku
„Fejetonista poutníkem“ na str. 26 tohoto čísla
Pod Blaníkem.)
o strašidelném mlynáři na Vlašimsku
O jednom poli na Vlašimsku se říká, že
na něm straší. O půlnoci prý tam chodí zamoučený mlynář a vzdychá a úpí jako někdo,
kdo nese přetěžké břemeno. Prý tam tak musí
chodit, dokud ho někdo nevysvobodí. Bude to
člověk, který ho tu potká o půlnoci a bez bázně
se na něj obrátí se slovy, která zakletí skončí.
Jaká to budou kouzelná slova, se ale neví.
Jak to přijde, že tam mlynář v noci chodí, si
lidé vysvětlují takto:
Na onom políčku si postavil usedlost jeden
chalupník. Že ale stavěl bez povolení a protoPod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 – příloha
že jeho stavení bylo na samotě na poli mezi
lesy, nechala vrchnost tuto nepovolenou stavbu zbořit. Prý se tak stalo proto, aby se tam
nic zlého nemohlo dít. V těch lesích se totiž
ukrývali zloději a loupežníci, hodně se tu kradlo a loupilo.
Chalupník se nad zbořeništěm rozplakal.
Nepřežil to a umřel. Kámen a dříví ze zříceniny lidé rozkradli tak, že ze stavby nezůstalo
vůbec nic.
V noci si prý nejvíce odnášel domů podruh
Mareš a mlynář. Oba se tam při jedné krádeži
V
potkali a jeden druhého vyděsil. Mareš nesl
trámky, strašlivě se lekl a ztrhnul se. Zanedlouho z toho zemřel. Prý mu to ale pán bůh
odpustil. To proto, že byl chudý.
Ale mlynář, že měl dost a ještě lakotil, tu
ještě teď po smrti chodí a vzdychá a naříká
námahou. To pod tíží ukradeného dříví, kte-
ré sem na pole musí za trest nosit zpátky
od mlýna.
František Procházka
Literatura
Český lid. Sborník věnovaný studiu lidu českého
v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, r. 22, 1913, s. 397 – 398.
Jarní
Petrklíč ve stráni zazvonil,
květy se probudily,
sasanky samou radostí
v lukách se roztančily.
Břízka si vínek zelený
vložila na bílé čelo.
Uprostřed světlých obláčků
skřivánčí písní to znělo,
Lehce své bílé korunky
vznášely na stoncích mladých,
když jarní větřík laškovně
v zelené sukénky zadých.
že i to zlaté slunéčko
z výšky se mile smálo.
Jak krásné jsou ty jarní dny,
škoda, že jich tak málo.
Fialka zasněná pod keřem
modré si protřela oči,
zdalipak pestrý motýlek
v úkrytu tady ji zočí?
Jaroslava Jarolímková-Lipinská
regionální literatura
Vyšly Vzpomínky Jana zaJíce
V roce 2010 uplynulo 100 let od narození
Jana Zajíce, rodáka z nedalekého Pacova,
pozdějšího občana Vlašimi, významného pracovníka firmy Sellier & Bellot a zakladatele
a dlouholetého ředitele vlašimské hvězdárny.
Při této příležitosti vydala Vlašimská astronomická společnost v bibliofilském nákladu autobiografické vzpomínky Jana Zajíce „Dvojčata
Vysočiny“ s podtitulem „Z Pacova až do vesmíru“.
Vyprávění knihy se soustřeďuje na mládí
prožité v Pacově a na Slovensku, zejména
však na zachycení života ve Vlašimi od roku
1936 do konce století. Autor podrobně zachycuje život a konkrétní aktéry událostí
v Blanických strojírnách (Sellier & Bellot)
a ve Vlašimi, zejména léta okupace, osvobození, poválečné období a budování vlašimské hvězdárny.
VI
Vydáním životopisného vyprávění Jana Zajíce
bylo (kromě doplnění novodobé historie) splněno
jedno z velkých přání autora, který se na sklonku své pozemské pouti pustil do sepsání pamětí
a velmi si přál, aby jeho vzpomínky vyšly knižně.
To mu však za jeho života nebylo dopřáno.
Starší generace Vlašimáků v knize najde kousek svého života, ti mladší třeba inspiraci pro své
životní směřování a rozhodování, neboť životní
příběh Jana Zajíce je skutečně podivuhodný.
Bohatě fotograficky doplněná a formálně velmi
kvalitně vypravená publikace, ke které předmluvu napsal známý český popularizátor astronomie a autorův obdivovatel Jiří Grygar, vyšla díky
finanční podpoře Středočeského kraje a Města
Pacov. K zakoupení je ve Vlašimi na hvězdárně
a v knihkupectví Marie Žížalové.
Jan urban
konopišŤský park
Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci s Muzeum Podblanicka a za podpory
z programu Leader+ a Města Benešov vydal
již šestou publikaci v rámci edice Přírodou
Podblanicka. Autorem je Václav Kovařík, velký znalec konopišťského parku. Články k tomuto skvostu Podblanicka publikoval postupně v několika pokračováních ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka. Nově
vydaná monografie představuje shrnutí jeho
dosavadní badatelské činnosti, ve které však
dále pokračuje, stejně tak jako v úsilí o obnovu
a údržbu parku, jenž je od roku 2002 součástí
národní kulturní památky Konopiště.
Kniha prostřednictvím přehledných mapek
a popisu procházkových tras návštěvníkům
umožňuje spolehlivou orientaci v areálu o rozloze 340 ha a poskytuje základní informace o důležitých přírodních a kulturních objektech. Vše
je bohatě ilustrováno fotografiemi. V mapkách
jsou čísly označena místa výskytu jednotlivých
druhů a kultivarů dřevin. Pod stejným číslem,
jaké je v mapce, najdeme příslušné jméno dřeviny v abecedně řazeném seznamu. Za jmény
stromů jsou většinou v závorkách uvedena čísla, která vyjadřují obvod kmene v centimetrech
u nejmohutnějších jedinců, naměřený ve výšce
130 cm nad zemí. Vyznačeny jsou hlavně druhy
cizokrajného původu a domácí dřeviny ve vynikajícím vzrůstu; zaznamenán je stav parku
v období 2005 až 2009. Formát B5, plnobarevná
obálka, brožovaná vazba, 124 stran, 86 černobílých fotografií a map a 32 barevných fotografií.
Publikaci lze zakoupit v Podblanickém ekocentru ČSOP či v regionálních knihkupectvích.
Pavel Pešout
Zprávy a sdělení
zpráVy ze záchranné stanice
pro ŽiVočichy čsop Vlašim
Jaro je již v plném proudu a v naší Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi to po poměrně klidné zimě opět řádně ožilo. Pracovníci
Stanice byli nejprve plně zaměstnáni ochranou
obojživelníků a vypouštěním „zimních spáčů“.
K běžné péči o pacienty s nejrůznějšími typy
VII
Při záchranných přenosech obojživelníků jsou při jarním tahu přes frekventované silnice přenášeni
na některých lokalitách také čolci obecní (foto: archiv ZO ČSOP Vlašim).
O vypouštění netopýrů v Kutné Hoře měli zájem především děti (foto: Petr Vach).
VIII
Sýc rousný těsně před vypuštěním zpět do volné přírody (foto: Vít Kaštálek).
poranění jim navíc jako každoročně přibyla
i náročná starost o přijatá mláďata a aby toho
nebylo málo, výstavba nového léčebného
areálu již jde pomalu do finále. Blíží se velké
stěhování, po němž hned bude následovat začátek očekávané rekonstrukce expoziční části.
Tento rok bude jistě velmi nabytý.
Příchod teplejšího počasí s sebou každoročně přináší jarní migraci obojživelníků. Jde
o období, kdy dospělí jedinci obojživelníků migrují z území zimoviště na místo rozmnožování. Jejich přirozené tahové cesty však bohužel
na řadě míst protínají frekventované silniční
komunikace, při jejichž zdolávání končí mnoho
jedinců pod koly automobilů. Těmto mnohdy
masovým úhynům se již po řadu let snažíme
bránit budováním mobilních síťových zábran
zachycujících migrující obojživelníky. Tyto bariéry je následně nutné každodenně kontrolovat
a odchycené obojživelníky přenášet do míst
rozmnožování.
Letos jsme zajišťovali ochranu migrujících
obojživelníků celkem na osmi lokalitách v jihovýchodní oblasti Středočeského kraje.
Konkrétně jsme zábrany stavěli u Trhového
Štěpánova, u Šternova, u obce Horka u Zruče
nad Sázavou, u Mokré Lhoty na Benešovsku,
u obce Nové Dvory na Kutnohorsku, u Tehova
u Říčan a na dvou lokalitách u Stříbrné Skalice. Tentokrát byl tah velmi intenzivní a celkem
bylo přeneseno přes 9000 obojživelníků. To
je o zhruba 3000 jedinců více než v minulém
roce. Jednalo se především o ropuchy obecné, také však čolky obecné a skokany hnědé.
Ojediněle byly zachyceny rosničky, kuňky či
dokonce blatnice skvrnitá. Záchranné přenosy
obojživelníků bychom nemohli uskutečnit bez
významné pomoci praktikantů a především
pak dobrovolníků z řad veřejnosti. Za tuto pomoc děkujeme paní Evě Gabrielové, paní Jitce Kalné, panu Jiřímu Bohuňkovi, manželům
Vondráškovým, Mgr. Jakubovi Halašovi, panu
Petru Dobrému a všem, kteří s nimi spolupracovali.
V průběhu zabezpečování jarních migračních cest obojživelníků jsme zároveň ve Stanici připravovali na vypuštění uměle zimující pacienty. Jen pár dní ode dne, kdy proběhla naše
velká vypouštěcí akce dvacetiosmi netopýrů
rezavých zachráněných z výtahové šachty
panelového domu v Kutné Hoře, jsme zorganizovali ve vlašimském parku a nedaleko osady Jinošov akce s názvem „Zkuste si vypouštění zvířat! aneb Návrat zimních spáčů zpět
do volné přírody“. Konkrétně dne 6. 4. 2011
jsme vypouštěli netopýry, o den později jsme
IX
Pohled na centrální část nově budovaného léčebného areálu s rybníčkem zachycujícím
dešťovou vodu (foto: Karel Kříž).
na cestě zpět do volné přírody doprovázeli
spolu s veřejností skupinku ježků. Osvěta veřejnosti a vzdělávání dětí jsou velmi důležitou
součástí naší práce. Cílem těchto akcí bylo
především seznámit zúčastněné s životem vypouštěných druhů zvířat, osvětlit jim důležitost
ochrany těchto druhů a vzbudit v nich zájem
o přírodu a zvířata jako takové. Obě akce se
vydařily a měly pozitivní ohlas.
Již před vypouštěním „zimních spáčů“ začala ve Stanici sezóna mláďat – přijali jsme několik zajíců, veverek, kun, dva muflony a kosy. Ze
zajímavějších pacientů jsme dále přijali například sýce rousného. Tato drobná sova utrpěla
následkem srážky s automobilem zlomeninu
vřetenní kosti levého křídla. Zranění se již
povedlo úspěšně vyléčit a sýc byl po zhruba
měsíční hospitalizaci vypuštěn zpět do volné
přírody.
Od začátku letošního roku je patrný trend
opětovného nárůstu počtu pacientů přijímaných do naší Stanice.
Interiéry zděných budov nového areálu postupně nabývají svého konečného vzhledu.
Dokončují se palubkové stropy, malují se zdi,
probíhá instalace polic do skladových prostor
a zadává se k realizaci navržený nábytek.
X
Střechy hlavní budovy a budovy správce jsou
osazeny solárními panely. Dokončeny jsou již
velké rozletové voliéry pro dravce, a to včetně
ukotvení zastiňovací fólie. Brzy bude dokončena také rozletová voliéra pro vodní ptáky. Léčebné voliéry pro ptáky a drobná zvířata mimo
šelem jsou již obohaceny o členitá bidýlka
a připravuje se v nich i instalace krmících podest a polic pro odpočívání. V centrálním rybníčku, koncipovaném pro zadržování dešťové
vody sváděné z okapů okolních budov, byl již
osazen čep na přepouštění přebytečné vody
a už je i naplněný vodou. Parkoviště a prostor
před vstupy do hlavní provozní budovy jsou
vydlážděny kamennými kostkami a celý areál
lemuje linie podhrabových desek a plotních
sloupků, na které se již začíná postupně instalovat pletivo. Kromě stavebních prací v areálu
probíhají i konečné úpravy terénu a připravuje
se k osázení zelení. Dokončení celého areálu
je plánováno na konec května tohoto roku.
Ke konci dubna byly již zahájeny i stavební práce v prostorách stávající expoziční části Stanice
v Podblanickém ekocentru ČSOP ve Vlašimi.
Prozatím se buduje opěrná zeď ve spodní části zahrady ekocentra. Jakmile se přestěhujeme
do nového léčebného areálu, započne rozsáhlá
rekonstrukce celé expoziční zahrady. Ta je z důvodu probíhajících stavebních prací od května
tohoto roku pro veřejnost zcela uzavřena. Dokončení její inovace a znovuotevření návštěvníkům plánujeme letos na podzim.
Plánky výstavby a rekonstrukce, fotografie
z výstavby a podrobnější informace o jejím
průběhu naleznete na našich internetových
stránkách www.csopvlasim.cz, novinky najdete také na facebookovém profilu Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Pokud chcete podpořit činnost Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi, můžete
tak učinit odesláním finančního daru na účet
č.: 322147339/0800 nebo dárcovské SMS
ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo
87777 (účtování DMS: 30 Kč, Záchranná stanice obdrží nejméně 27 Kč). Můžete přispívat
také pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku – odesláním dárcovské SMS ve tvaru
DMS ROK ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo
87777 (každý měsíc Vám bude automaticky
odečtena částka 30 Kč, Záchranná stanice obdrží nejméně 27 Kč). Děkujeme.
Pokud naleznete zraněného nebo jinak
postiženého volně žijícího živočicha, volejte,
prosím, naši Záchrannou stanici pro živočichy
na pohotovostní telefon 777 800 460.
Michala Musilová
doBroVolníci letos opět Vyčistili hladinu
a Břehy řeky sázaVy
Řeka Sázava a její okolí mezi Střechovem
a Pikovicemi jsou opět čistší. Postarali se o to
dobrovolníci, kteří se od 15. do 17. dubna 2011
zapojili do projektu Čistá řeka Sázava, který
pošesté připravila společnost Posázaví o.p.s.
Brigádníci sbírali odpadky z hladiny i břehů.
Na skládky se odvezlo přes 32 tun věcí, které
do přírody nepatří. Bylo to o dvě tuny více než
loni. Podle účastníků to ale není tím, že by odpadků výrazně přibývalo. Úklid je důkladnější,
protože se do něj zapojuje stále více lidí. Letos uklízelo v průměru kolem 300 dobrovolníků
denně.
Přestože se každoroční úklid Sázavy už
dostal do povědomí lidí, někteří dobrovolníci
se do terénu vypravili na kolech nebo pěšky
už se čtrnáctidenním předstihem. Rozváželi
informační letáky o akci chatařům, rybářům
i obyvatelům. Zároveň mapovali místa, kde se
nahromadilo více odpadků. Odhalili například
černou skládku u jedné z osad v Poříčí nad
Sázavou. Do jejího úklidu pak zapojili místní
obyvatele. Větší množství odpadků našli také
na jednom z přítoků Sázavy, u řeky Blanice
mezi Vlašimí a Hrádkem; jednalo se zřejmě
o pozůstatky loňské povodně.
Patronkou projektu Čistá řeka Sázava byla
stejně jako v předchozích dvou ročnících zpěvačka Aneta Langerová. Jeden den vyjela
na lodi čistit řeku i se svým fanklubem.
Ruku k dílu přiložil také Solomon Small, zástupce charitativní organizace Thames21, která pořádá čištění Temže a dalších řek a kanálů
Řeka Sázava se uklízela z vody …
XI
… i ze břehu.
v Londýně. Líbila se mu naše organizace úklidu, která se od britského způsobu liší. V Londýně se řeky čistí průběžně celý rok. Uklízí
se většinou dvě nebo tři hodiny denně, několikrát ročně se koná vícedenní úklid. Organizace Thames21 dobrovolníkům půjčí ochranný
oděv, obuv, rukavice a nářadí. Odpadky sbírají ze břehů, mělkými vodními toky se brodí.
Složení odpadků je prakticky stejně – plastové
lahve, igelitové tašky, plechovky, pneumatiky.
Řeka Sázava mezi Střechovem a Pikovicemi
je při úklidu rozdělena do pěti úseků. Každý
má svého vedoucího a zásobovací tým, který
se stará o zázemí dobrovolníků. Zajišťuje jim
ochranné pomůcky, ubytování i stravu. Dobrovolníci jedou na lodích nebo jdou po březích
a do pytlů sbírají odpadky, které pak auta odvážejí na skládky v Přibyšicích, Jílovém u Prahy a Trhovém Štěpánově.
Dobrovolníci ze třetího úseku letos nepoužívali jednorázové plastové nádobí, ale přinesli
si vlastní, které se umývalo. Snažili se tak alespoň symbolicky snížit množství sesbíraného
odpadu.
Celkové náklady na úklid řeky Sázavy se každoročně blíží 500.000 korun. Hlavním partnerem
akce je Povodí Vltavy, s.p. a Bisport, spol. s r.o.
Úklid řeky Sázavy a jejích břehů, které procházejí jednotlivými katastry, stojí od 1000
do 28.000 korun. Organizátoři by se proto
neobešli bez pomoci donátorů, kteří přispívají
nejen finančně, ale poskytují také materiální
pomoc.
Společnost Posázaví o.p.s. už tradičně organizuje úklid řeky Sázavy ze Střechova do Pikovic, úseku dlouhého téměř 100 kilometrů. Letos se k ní připojili členové místní organizace
rybářského svazu ze Soutic, kteří vyčistili úsek
z Budčic do Střechova nad Sázavou. Uklízet
pomáhali i členové občanského sdružení
Kalňáci a hasiči z Trhového Štěpánova, kteří
společně vyčistili levý přítok Sázavy – Štěpánovský potok.
Jaroslava Tůmová
(foto: archiv Posázaví o.p.s.)
děti ztVárnily sVůJ kousek přírody
Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník
ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem
ČSOP Vlašim a Domem dětí a mládeže Benešov uspořádala v letošním roce 21. ročník výtvarné a 18. ročník literární soutěže ke Dni Země
2011. Soutěže se zúčastnilo třináct základních
a středních škol a školských zařízení okresu
Benešov. Porota vybírala z více než sto prací
v pěti věkových kategoriích. Pro letošní ročník
soutěže organizátoři zvolili téma „Můj kousek
XII
přírody v kraji pod Blaníkem“. Práce dětí nám
přibližují malebnou krajinu Podblanicka, můžeme zde poznat i některá konkrétní místa – například rozhlednu na Velkém Blaníku. Na některých
obrázcích si prohlédneme přírodu z větší blízkosti a nalezneme na nich její obyvatele z živočišné i rostlinné říše. Literární část soutěže nás
provede podblanickým krajem prostřednictvím
básniček a příběhů. Autoři vítězných prací budou
odměněni knižními cenami. Všechny soutěžní
práce mohli návštěvníci zhlédnout na výstavě
v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim od 12.
dubna do 4. května 2011.
Ivana Křížová (foto: autorka)
VýsledkoVá listina
VýTVArná souTěž
I. kategorie (1. – 2. třída)
1. místo: David Vilímovský, 7 let, ZUŠ Vlašim
2. místo: Milada Reichelová, 7 let, 2. třída, ZŠ Čerčany
3. místo: Benedika Navrátilová, 6 let, ZUŠ Vlašim
II. kategorie (3. – 4. třída)
1. místo: Karolina Čápová, 9 let, ZUŠ Vlašim
2. místo: Petr Belovický, 9 let, 3.C, ZŠ Týnec n. Sázavou
3. místo: Aneta Jiroušková, 10 let, 4.B, ZŠ Čerčany
III. kategorie (5. – 6. třída)
1. místo: Dominik Šlehobr, 10 let, 5. třída, ZŠ Netvořice
2. místo: Tomáš Bron, 10 let, 5. třída, ZŠ Netvořice
3. místo: Šárka Hulmáková, 11 let, ZUŠ Vlašim
Čestné uznání: Kristýna Herklocová, 6. tř., ZŠ Jankov
IV. kategorie (7. – 9. třída)
1. místo: Gabriela Čápová, 15 let, ZUŠ Vlašim
2. místo: Pavlína Žižková, 13 let, 7. třída, ZŠ Netvořice
3. místo: Míša Kadeřábková, 13 let, 7. tř., ZŠ Netvořice
LITerární souTěž
II. kategorie (3. – 4. třída):
Čestné uznání: Monika Blahošová, 4. třída, ZŠ
Zdislavice – „Můj koutek přírody pod Blaníkem“
IV. kategorie (7. – 9. třída)
1. místo: Barbora Jurková, 13 let, ZŠ Bystřice – „Poslední poutník“
2. místo: Tereza Kouklíková, 15 let, ZŠ Bystřice – „Kousek oblohy“
3. místo: Patrik Pýcha, 13 let, 8. třída, ZŠ Dol.Kralovice – „Blaník, místo tajemna i krásné přírody“
Čestné uznání: Kolektiv 8. třídy ZŠ Zdislavice
V. kategorie (střední školy)
1. místo: Dana Ondráčková, 4. HT, SOŠ a SOU Vlašim
Vybrané práce z výtvarné soutěže byly vystaveny v přednáškovém sále Podblanického
ekocentra ČSOP Vlašim.
XIII
do tohoto čísla přispěli
radko Bílek, Blanická 1299, 258 01 Vlašim ([email protected])
Ing. Jaromír Coufalík, CSc., Cílkova 4, 142 00 Praha 4 ([email protected])
Jaroslava Jarolímková-Lipinská, Kandertova 11/1608, 180 01 Praha 8
Karel Kočí, Měchnov 14, 257 26 Divišov
Mgr. Jaromír Košťák, J. Morávka 423, 254 01 Jílové u Prahy ([email protected])
Bc. Ivana Křížová, AOPK ČR - Správa CHKO Blaník, Vlašimská 8, 257 06 Louňovice pod
Blaníkem ([email protected])
Josef Moudrý, Pod Tratí 1556, 258 01 Vlašim ([email protected])
Bc. Michala Musilová, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264,
258 01 Vlašim ([email protected])
PhDr. Jindřich nusek, Muzeum Podblanicka, Zámek 1, 258 01 Vlašim ([email protected])
Ing. Pavel Pešout, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim
([email protected])
PhDr. Ivana Preislerová, Severní 968 Vlašim ([email protected])
PhDr. František Procházka, Mánesova 41, 120 00 Praha 2 ([email protected])
Ing. Pavel Procházka, Muzeum Podblanicka, Zámek 1, 258 01 Vlašim ([email protected])
slávka rýdlová, Bezručova 1257, 256 01 Benešov
Bc. Anežka stříbrná, Holečkova 83, 150 00 Praha 5 ([email protected])
PhDr. Jaroslava Tůmová, Kancelář Posázaví o.p.s., budova piaristické koleje,
Masarykovo nám. 1, 256 01 Benešov ([email protected])
Mgr. Jan urban, Český svaz ochránců přírody, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim ([email protected])
přehled plánovaných akcí muZea podblanicka a čsop vlašim
muzeum podBlanicka – zámek Vlašim
http://www.muzeumpodblanicka.cz
VýstaVy
Otevřeno: 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h. (pondělí zavřeno).
9. 6. – 28. 8. 2011: Zdravíčko, pane doktore. Muzejní výstava s lékařskou tematikou.
Vernisáž ve čtvrtek 9. 6. 2011 v 17.00 h.
1. 9. – 2. 10. 2011: 140 let železnice na Podblanicku. Ve spolupráci s Podblanickým vědeckotechnickým klubem železničním Benešov. Vernisáž ve čtvrtek 1. 9. 2011 v 17.00 h.
6. – 30. 10. 2011: obrazy. Drahomíra a Jaroslav Svobodovi. Vernisáž ve čtvrtek 6. 10. 2011 v 17.00 h.
Vernisáž ve čtvrtek 24. 11. 2011 v 17.00 h.
PŘeDnáŠKY
Zámek Vlašim, začátek v 17.00 h.
Úterý 13. 9. 2011: František Kavka: 140 let od zahájení provozu dráhy Františka Josefa I.
do Benešova
KonCerTY
Zámek Vlašim.
Čtvrtek 22. 9. 2011: Quarteto consortio. Pocta českým mistrům. Štěpánka Heřmánková
– soprán, Sylva Čmugrová – mezzosoprán, Miroslav Laštovka – trubka, Augustin Kužela –
klavír. Začátek v 19.00 h.
Čtvrtek 20. 10. 2011: Humoreska. Navazuje na úspěšný projekt Slovanské tance z Dvořákovy a Sukovy korespondence. Kristina a Martin Kasíkovi – klavír, Jan Šťastný – mluvené
slovo. Začátek v 19.00 h.
XIV
Čtvrtek 10. 11. 2011: Janáčkovo trio. Jiří Pospíchal – housle, Marek Novák – violoncello,
Markéta Janáčková – klavír. Začátek v 19.00 h.
Čtvrtek 8. 12. 2011: Šťastné vánoce. Vánoční koncert. Jakub Pustina – baryton, Richard
Pohl – klavír, Michal Špalko – klarinet. Začátek v 19.00 h.
VýZnAMnÉ DnY
středa 6. 7. 2011: Vostrovecké slavení. Renesanční slavnost v zámku a parku.
17. – 18. 9. 2011: Dny evropského dědictví.
Pátek 28. 10. 2011: Den středočeského kraje.
PŘíroDoVěDná AKCe
neděle 2. 10. 2011: světový festival ptactva. Sledování podzimní migrace ptáků, součástí
akce bude ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Sraz na návsi u kapličky v obci Jezero
v 8.30 h.
otevřené expozice: Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi; Zrcadlo minulosti – dlouhodobá výstava; S přesnou muškou – Tradice lovectví a zbrojařství, Tajemství sklepení, Město
pod věží aneb Vlašim na dlani.
Pobočka Benešov, Malé náměstí 74, 256 01 Benešov, tel.: 739 203 301
Služby pro veřejnost: 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h. (pondělí zavřeno).
Do 11. 6. 2011: repliky středověkého skla. Autor výstavy: Jan Tureček.
16. 6. – 17. 9. 2011: Historické panenky. Výstava ve spolupráci s Klubem panenek ČR.
22. 9. – 5. 11. 2011: netopýři – aneb naší přírodou. Výstava. Základní informace o biologii
netopýrů, jejich ochraně a metodách výzkumu.
VýZnAMnÉ DnY
sobota 17. 9. 2011: Dny evropského dědictví. Prohlídka muzea.
Pátek 28. 10. 2011: Den středočeského kraje. Prohlídka muzea.
otevřené expozice: Expozice města Benešova a okolí; Náš pluk
Pobočka růžkovy Lhotice, Zámek 1, 257 65 Čechtice, tel.: 317 842 927
Otevřeno od 3. května, úterý – neděle, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00, na objednání
otevřené expozice: Hudební tradice Podblanicka
exteriér: Procházka krásnou zahradou
ZMěNA PROGRAMU VyHRAZENA.
český sVaz ochránců přírody Vlašim
http://www.csopvlasim.cz
31. 7. – 5. 8. 2011: nebojme se s dětmi do terénu. Terénní kurz přírodovědy a environmentální
výchovy. Zajímavé zážitky z pobytu v terénu, osvěžení znalostí z oblasti přírodovědy, informace
a zajímavosti o různých druzích živočichů a rostlin, náměty na aktivity po děti při pobytu v terénu,
pocit příjemně stráveného týdne s partou stejně nadšených lidí, snad si i aktivně odpočinete …
Výlety po zajímavých lokalitách na Podblanicku a Sedlčansku, tématické přírodovědné vycházky
(entomologická, botanická, atp.), jednodenní výlet na vodu (Sázava) spojený s mapováním
invazních druhů, celodenní výlet na Blaník spojený s aktivitami v terénu. Lektoři ze Správy CHKO
Blaník, České zemědělské univerzity v Praze a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Seminář je
určen pro všechny pedagogy, studenty a další zájemce. Je možné vzít s sebou i rodinné příslušníky,
program bude vhodný pro děti cca od 10 let, v případě, že se zajímají o přírodovědná témata
(program je primárně připraven pro pedagogy). Účastníci si hradí pouze ubytování a stravu. Akci
XV
ve Středočeském kraji spolufinancuje Evropský sociální fond (ESF) a státní rozpočet ČR v rámci
projektu Podpora zvyšování kvality environmentální výchovy ve středočeských školách. Seminář
je akreditován MŠMT, č.j.: 12 666/2008-25-332. Přihlášeným zašleme další instrukce. Prosíme,
uveďte adresu, na které budete k zastižení i během prázdnin. Kontaktní osoba: RNDr. Jana
Havelková ([email protected]).
ZMěNA PROGRAMU VyHRAZENA.
stálá výstava Vlašimský zámecký park (ve starém hradu). Výstava kolorovaných rytin
A. Pucherny s historickými motivy parku, informační panely a exponáty k historii parku, jeho
obnově, přírodních zajímavostech apod., vyhlídková věž. Výstava je součástí exkurzního
okruhu vlašimským zámeckým parkem zajišťovaného Podblanickým infocentrem.
Podblanická galerie. Stálá výstava podblanických umělců ve Vlašimské bráně. V květnu
a září otevřeno v sobotu a neděli, v období od 1. 6. do 31. 8. denně, po předchozí dohodě
i mimo sezónu. Provozní doba: 10.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h.
ekoporadna – poradenství a pomoc v otázkách životního prostředí.
Přízemí Podblanického ekocentra ČSOP, Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem.
Osobně: pondělí až pátek, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 17.00 h.
Písemně e-mailem: [email protected]
Telefonicky: 317 845 169, 317 845 965
Webové rozhraní: http://www.csopvlasim.cz/ekoporadna
Činnost a akce Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim – krajského střediska
environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty – podporuje Středočeský kraj.
ekooBchůdek a e-shop
ekoobchůdek – Přízemí Podblanického ekocentra ČSOP,
Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem.
Otevřeno: pondělí až pátek, 9.00 – 12.00 h., 13.00 – 17.00 h.,
v období od 1. 5. do 30. 9. také o víkendech (10.00 – 12.00 h., 13.00 – 16.00 h.).
e-shop: http://www.csopvlasim.cz/eshop/
nABíZíMe
– vlastivědnou a přírodovědnou literaturu, plakáty
– biopotraviny z ekologického zemědělství (káva, čaj, čokoláda, sladkosti, třtinový cukr,
bylinné a dětské čaje Sluneční brána a další)
– potraviny z konopí (pochoutky, pivo, limonády, konopný olej lisovaný za studena),
konopnou kosmetiku Cannaderm a další textilní výrobky z konopí,
– řemeslné výrobky, ptačí budky, krmítka, domečky pro hmyz, krmivo pro ptáky
– ekologické čisticí prostředky Qalt Excel (středočeský výrobce Qalt Rakovník, s.r.o.)
a Ecover a další k přírodě i člověku šetrné výrobky.
XVI

Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka

Transkript

Podobné dokumenty

Město Sázava

Heraldická ročenka 1974–1993 - heraldická společnost v praze

Kilometráž řeky Sázava

FIREMNÍ FILANTROPIE A MARKETING BEZ

253 k historickým kořenům města Tabule č. 13 – Roku 1701 kupuje

PŘEHLED DIAGNOSTIKY A TERAPIE STŘEVNÍCH PARAZITÓZ

ISSUE August 2013 - Česká a slovenská asociace v Západní Austrálii

Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka

díl 1.

prosinec - březen 2010 - Louňovice pod Blaníkem

Příloha - Klub Za starou Prahu

Dodatek č. 1/2013/1 - Státní fond dopravní infrastruktury