8. řecko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ŘECKO
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
1.
Základní údaje o zemi
1
 Počet obyvatel: 11 237 068 osob (odhad 2008).
 Rozloha země: 131 957 km2 (z toho okolo dvou tisíc ostrovů).2
 Administrativní uspořádání: 7 administrativních okruhů pro koordinaci výkonu
státní správy v přenesené působnosti (διοικήζεις), 13 administrativních
regionů (peripheries, περιθέρειες).3 Od 1. ledna 2011 skončilo strukturování
regionů do 54 prefektur (dále pouţívaných pro určité statistické účely) a dále
do 1 033 obcí (viz níţe). Namísto toho byl zaveden model 325 „nových“ obcí
(které pokrývají jednu nebo několik „starých“ obcí).4
 Počet obcí: 325 „nových“ obcí (respektive 326, pokud připočteme Athos),
navazujících na 1 033 (1 034) starších obcí, strukturovaných do 6 130 sídel.5
2.
Bezpečnostní komunita země
 Od roku 2007 je garantem vnitřní bezpečnosti v Řecku Ministerstvo pro
vnitřní záležitosti6, v některých materiálech téţ označované jako Ministerstvo
vnitra a veřejného pořádku,7 které vzniklo sloučením Ministerstva vnitra,
veřejné správy a decentralisace8 a Ministerstva pro veřejný pořádek.9
Agenturami (sluţbami), spadajícími pod toto Ministerstvo, jsou:10




Helénská policie.
Poţární brigáda.
Národní zpravodajská sluţba.
Helénská polní policie (stráţ).
1
Euromonitor International <http://www.euromonitor.com/factfile.aspx?country=gr>.
Hellenic Statistical Authority <http://www.statistics.gr/portal/page/portal/esye>.
2
Wikipedia: Greece <http://en.wikipedia.org/wiki/greece>.
3
Greece Regions <http://www.sfakia-crete.com/sfakia-crete/greeceregions2.gif>.
Map of the Greek Administrative Regions <http://www.greeklandscapes.com/maps/administrative.html>.
4
Specifickou součástí řecka je i Svatý okrsek – Athos (Agion Oros), „mnišská republika“ vykazující z hlediska mezinárodního
práva určité dílčí atributy samostatnosti.
Wikipedia: Peripheries of Greece <http://en.wikipedia.org/wiki/peripheries_of_greece>.
Wikipedia: List of Municipality Changes in Greece <http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_municipality_changes_in_greece_2011>.
5
E-municipalities: Municipalities of Greece <http://www.dhmoi.gr/index.php?lang=english>.
6
Ministry of Citizens Protection <http://www.ypes-dt.gr/main.php?lang=en&lang=en>.
7
Ministry of Interior <http://www.ypes.gr/en/ministry/>.
8
Wikipedia: Greece: Minister for the Interior and Public Order
<http://en.wikipedia.org/wiki/minister_for_the_interior_and_public_order_%28greece%29>.
9
Wikipedia: Prokopis Pavlopoulos <http://en.wikipedia.org/wiki/prokopis_pavlopoulos>.
10
Ministry of Citizens Protection
<http://www.ydt.gr/index.php?option=ozo_content&perform=view&id=14&itemid=293&lang=en>.
1
 Policejní sbor, oficiálně nazývaný Helénská policie (Ελληνική Αζησνομία,
Elliniki Astynomia, ΕΛ.ΑΣ), je od svého vzniku v roce 1984 jediným policejním
tělesem v zemi. Podle zákona 1481/1984, kterým byla Helénská policie
zřízena, totiţ dosavadní Četnictvo (Χωροθσλακής, Chorofylakis) a městské
policejní sbory (Αζησνομίας Πόλεων, Astynomias Poleon) zanikly a staly se
právě součástí Helénské policie.11 Uvádí se, ţe v řadách sboru slouţí asi
50 000 příslušníků,12 z toho asi 11 % ţen.13 Starší zdroje14 uvádějí, ţe
Helénská policie sestávala na přelomu let 2003/2004 z asi 45 000 policistů.
Tento údaj ale nezahrnuje dalších přibliţně 7 000 příslušníků pohraniční a
zvláštní stráţe (kteří jsou nyní započítáváni do Helénské policie).
 V rámci posilování vztahu mezi policejním sborem a veřejností byla ještě
v době existence Ministerstva pro veřejný pořádek zahájena celá řada
preventivně bezpečnostních projektů. Mezi nejúspěšnější lze řadit: 15



Bezpečná města: Projekt byl nastartován v roce 1999 za účelem dosaţení
viditelnější přítomnosti hlídkujících policistů ve městech (podstatou projektu
je posílení pěší hlídkové sluţby a budování systému policistů – okrskářů,
ve smyslu zásad community policing).
Policista ze sousedství: Projekt byl v pilotní fázi vyzkoušen v březnu
2003. Jeho základem je zintenzivnění komunikace mezi policisty
a obyvateli konkrétních lokalit ve snaze o okamţité řešení drobných
problémů v rámci malých komunit (asociální chování, graffiti, vandalství
apod.). Projekt se osvědčil a nyní je aplikován ve více neţ 350 lokalitách
v aglomeracích Athény, Pireus a Thessaloniki.
Místní rady pro prevenci kriminality: Jedná se v podstatě o nadstavbu
dvou předešlých projektů. Ve městech s více neţ 3 000 obyvatel jsou
zřizovány poradní a koordinační rady, řešící lokální bezpečnostní problémy
a úzce spolupracují s policejním sborem; radě předsedá starosta města,
jejími členy je zpravidla 5 aţ 11 zástupců z řad obyvatel města.
 Po více neţ dvacetileté přestávce (sbor byl zrušen v roce 1984) se na venkov
v Řecku vrací Helénská polní stráž. Předmětem jejího působení je prevence
před trestnou činností, která ohroţuje ţivotní prostředí a zemědělskou výrobu.
Polní stráţ rovněţ dohlíţí na dodrţování zákonů a předpisů ve vinařství,
dřevorubectví, melioraci, při vydávání povolení pro vyuţití zemědělské půdy,
ukládání odpadu, distribuci a pouţívání chemických přípravků, ochranu půdy
před znečišťováním a uţívání geneticky modifikovaných organismů. Nový sbor
tak částečně kompenzuje zánik Četnictva (které v Řecku existovalo v letech
1833 aţ 198416), jeho působnost je však převáţně preventivního charakteru17
(jako u veřejných stráţí v České republice). K náboru prvních příslušníků do
řad Polní stráţe došlo začátkem roku 2006. Plný stav sboru je/bude okolo
9 500 aţ 10 000 příslušníků.
11
Zákon 1481 z 1. října 1984, A-152.
Wikipedia: Greek Police <http://en.wikipedia.org/wiki/greek_police>.
12
Wikipedia: Greek Police <http://en.wikipedia.org/wiki/greek_police>.
13
POLIS - Policing OnLine Information System: Greece <http://polis.osce.org/countries/details?item_id=20>.
14
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 332.
15
Poznámka: Fungování těchto projektů v současné zjitřené situaci není moţné vyhodnotit (viz níţe).
16
Wikipedia: Greek Gendarmerie <http://en.wikipedia.org/wiki/greek_gendarmerie>.
17
Zákon č. 238/1999 Sb., o veřejné stráţi.
2





3.
Počet stráţníků v rámci obecních policií v Řecku je obtíţné odhadnout: můţe
se jednat o několik stovek, případně o několik málo tisíc osob.
Armáda – povinná vojenská sluţba pro všechny muţe starší 18 let v trvání
9 měsíců. Stav činí dnes okolo 177 000 osob (pozemní síly asi 90 000,
letectvo, námořnictvo), z toho okolo 1 250 vojáků je dislokováno na Kypru.
Reservy činí okolo 291 000 osob. V případě plné mobilisace by stav armády
přesáhl 1 500 000 osob.
Hasiči v rámci Řecka (stav z roku 2008) působí ve 250 profesionálních
a 24 dobrovolnických základných. „Profesionálů“ v řadách sboru je 9 191,
k tomu je třeba připočíst okolo 2 500 dobrovolných hasičů.18
Pobřežní stráž (Λιμενικό Σώμα-Ελληνική Ακηοθσλακή): nezjištěný počet
personálu, pouţívající asi 90 lodí a 15 letadel. Sloţka podléhá částečně
Ministerstvu pro veřejný pořádek a částečně Ministerstvu pro civilní
mořeplavbu.19
Zpravodajská služba Řecka (Εθνική Υπηρεζία Πληροθοριών, ΕΥΠ) ) údaje
o svém personálu nezveřejňuje, podle kvalifikovaných odhadů se můţe jednat
zhruba o 3 000 osob.20
Kriminalita v Řecku
Řecko bylo ještě donedávna moţné povaţovat za bezpečnou zemi. Avšak
v průběhu posledních dvou desetiletí došlo v této zemi k rapidnímu nárůstu
kriminality, a to jak co se týče pouličních krádeţí a jiné drobné majetkové trestné
činnosti21, tak i s ohledem na závaţnější trestné činy a aktivity, připisované
organizovanému zločinu.22
Oblastmi se zvýšeným bezpečnostním rizikem jsou povaţovány velké
aglomerace, kde je spácháno více neţ 60 % zjištěných trestných činů v Řecku23
(zejména to platí pro oblasti v aglomeraci Athén.24
Rostoucí kriminalita je přičítána zvýšenému počtu přistěhovalců zejména
z prostoru zemí Západního Balkánu.25 V zemi se aktuálně (2008) nachází asi
800 000 legálních přistěhovalců (7,5 % populace země). Z tohoto počtu je asi
18 000 občanů Kypru (národnostně Řeků), těšících se statutu, který se příliš neliší od
plných občanských práv. Asi 450 000 osob z výše uvedeného počtu pochází
z Albánie. Výrazné jsou i skupiny přistěhovalců z Bulharska (přinejmenším 40 000
osob), Gruzie, Rumunska, USA, Spojeného království a Německa (vţdy alespoň
15 000 osob). Zhruba 150 000 přistěhovalců ţije v aglomeraci Athén (a tvoří tak asi
20 % její populace). Počet ilegálních přistěhovalců se odhaduje na 300 000 osob,
opět s výrazným podílem Albánců26, ale i osob z bývalého Sovětského svazu, zemí
Západního Balkánu, Severní Afriky či Blízkého východu.
18
General Secretariat for Civil Protection <http://www.gscp.gr>.
CTIF: Main Fire Statistics in Greece <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-greece>.
19
Ministry of Mercantile Marine, The Aegean and Island Policy <http://www.yen.gr/en/yen.chtm?prnbr=23783>.
20
Εθνική Υπηρεζία Πληροθοριών <http://www.nis.gr/portal/page/portal/nis/>.
21
Majetková trestná činnost představuje asi 70 % veškeré zjištěné kriminality v Řecku. Velký podíl z ní činí krádeţe, ke kterým
dochází v turisticky přitaţlivých oblastech, na pláţích nebo v ubytovacích zařízeních.
22
Bossis, M., Organizovaná kriminalita na Balkáně; in: Organisierte Kriminalität (Meier-Walser, R.; Hirscher, G.; Lange, K.;
Palumbo, E., eds.), Hanns-Seidel-Stiftung eV, München 1999, s. 197-219.
23
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 330.
24
Home Office: Crime <http://www.crimereduction.homeoffice.gov.uk/statistics/statistics30.htm>.
25
Wikipedia: Řecko <http://cs.wikipedia.org/wiki/recko>.
26
Není bez zajímavosti, ţe prognózy demografických a migračních trendů hovoří o tom, ţe okolo roku 2050 by mohla být asi
třetina obyvatel Řecka tvořena etnickými Albánci (ať jiţ občany či neobčany).
3
27
Tabulka znázorňuje počet zjištěných trestných činů na území Řecka v letech 1995 – 2006:
rok
počet zjištěných
trestných činů
1995
329 110
2001
439 629
2002
441 138
2003
441 839
2004
405 627
2005
455 952
2006
463 750
Asi 85 % pachatelů zjištěných trestných činů tvoří muţi, nejčastěji mezi 35 –
40 lety věku (23,1 %), resp. 30 – 34 lety věku (19,5 %).28
Počet zjištěných (ohlášených) vloupání (není zřejmé, zda v Řecku nebo jen
v Athénách) poskočil z 50 000 roku 2005 na 80 000 roku 2009. Banky, obchody ale
i jednotlivci jako o závod instalují bezpečnostní techniku, zodolňují své budovy
respektive jiným způsobem dávají vydělat sektoru poskytování sluţeb v oblasti
soukromé bezpečnosti.
Specifickou bezpečnostní výzvu v současném Řecku představují pouliční
nepokoje (demonstrace, stávky). Jejich poslední vlna byla stoupenci extrémně
levicových postojů (anarchisty) zahájena v prosinci 2008 (kdy jako záminka
poslouţilo úmrtí jednoho demonstranta odraţenou kulkou policisty), a od té doby
k nim dochází de facto chronicky. Účastníci demonstrací se nevyhýbají střetům
s policií. Na to odkazuje i prohlášení „nové“ ultralevicové skupiny „Sekta
revolucionářů“, která se v únoru 2009 přihlásila k ostřelování policejních budov
v Athénách, s tím, ţe její konečnou metou je „poprava kaţdého policisty“. Obdobné
struktury zřejmě stojí za pumovým útokem na Athénskou banku (12. květen 2009)
a vypálením prodejen Škoda Auto a Suzuki v Athénách (v noci z 16. na 17. května
2009).
V souvislosti s neutěšeným stavem veřejných financí Řecka, který je evidentní
přinejmenším od první poloviny roku 2010, se ulice Athén, Thessaloniki (Soluně) ale
i řady dalších lokalit staly dějištěm mnoha masových pokojných i násilných protestů
odpůrců vládních úsporných balíčků. Konkrétně střety v květnu 2010 zapříčinily
3 oběti na ţivotech, mnoho zraněných – včetně desítek policistů – a značné
materiální škody. Další vlna incidentů provázela vládní rozpravy a hlasování
o úsporných opatřeních jako podmínce finanční pomoci od dalších členských států
Unie (únor – červen 2011). V průběhu protestů jsou běţné útoky kamením,
zápalnými lahvemi nebo popelnicemi proti obchodům, bankám, veřejným úřadům
nebo demolování vozidel, stanic a zastávek prostředků hromadné dopravy. 29
Není tedy překvapením, ţe výše uvedený vývoj významně akceleroval
poptávku po službách soukromých bezpečnostních agentur v Řecku.
27
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2.
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 330.
29
V případě veřejných shromáţdění „politické povahy“ je soukromým bezpečnostním sluţbám ze zákona zakázáno zasahovat.
28
4
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat
do několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
sluţeb
Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté
regulací
Poţadavky pro
vstup na trh – na
úrovní právnické
osoby
Poţadavky pro
vstup na trh – na
úrovni fyzické
osoby





Zákon č. 3707/2008 o podmínkách pro poskytování sluţeb
v oblasti soukromé bezpečnosti, který nahrazuje zrušený
Zákon č. 2518/1997 o poţadavcích na soukromé
bezpečnostní agentury.
Další všeobecná legislativa (pracovní právo).
Ministerstvo pro vnitřní záleţitosti.
Ministerstvo práce.
Policejní sbor (zejména výkon kontrolní činnosti).




Ostraha a ochrana budov, zboţí a jiného majetku.
Přeprava peněz a cenností.
Ochrana osob (bodyguarding).
Distribuce a servis elektronických systémů ochrany (včetně
kamerových systémů).
 Provozování pultů ochrany.
 Bezpečnost civilního letectví (ochrana letišť a letadel).
 Povinná licence a další povolení, vydávaná Ministerstvem
pro veřejný pořádek.
 Operační licence, vydávaná na dobu neurčitou náčelníkem
policejního sboru.
Povolení (na 5 let, při splnění podmínek obnovitelné) vydané
úřadem policejního prezidenta, k jehoţ získání je třeba splnit
přinejmenším následující podmínky:

Další zvláštní
poţadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Pravomoci
Střelné zbraně
Občanství Řecka nebo jiného členského státu Evropské
unie, nebo se jedná o etnického Řeka.
 Věk přinejmenším 18 let.
 Čistý trestní rejstřík, respektive se jedná o osobu, která
nebyla nikdy v minulosti odsouzena pro úmyslný trestný čin
k odnětí svobody delším neţ 6 měsíců.
 Jedná se o osobu, která nebyla nikdy potrestána odnětím
občanských/politických práv.
 Jedná se o osobu, která nikdy nebyla propuštěna z veřejné
sluţby z důvodů porušení subordinace.
 Absolvování povinného lékařského a psychiatrického
vyšetření.
Nošení uniforem je pro stráţce povinné. Jejich design určuje
(schvaluje) Ministerstvo obrany. Stejně tak je povinné nošení
identifikačního průkazu a odznaku.
Omezené moţnosti prohlídky a zadrţení osob (pouze na
letištích).
V zásadě není jejich pouţívání v rámci sektoru soukromé
5
bezpečnosti povoleno, s výjimkou oblastí zvláštního zřetele,
jako je přeprava peněz a cenností respektive ochrana
peněţních ústavů nebo bodyguarding. Související povolení
vydávají policejní orgány na základě potvrzení o sluţbě pro
klienta, kde je takový poţadavek odůvodněný. Ozbrojený
personál musí kaţdé tři roky projít „osvěţovacím výcvikem“.
Mimo pracovní dobu (výkon činnosti) jsou zbraně uloţeny
v prostorách firmy, která je drţitelem povolení (není zřejmé, zda
se jedná o bezpečnostní agenturu, nebo o zákazníka).
Psi
Jejich vyuţívání je povoleno, závisní nicméně na povaze
kontraktu. Psi nesmí být nasazeni na veřejně přístupných
prostranstvích a omezeno je jejich vyuţití uvnitř budov. Ţádný
specifický výcvik psů ani osob není v této souvislosti zmiňován.
Sluţby
pro  Ano, údajně však pouze na základě povinné veřejné
orgány veřejného
soutěţe.
sektoru
 Kontrakty pro soukromý sektor jsou uzavírány – a v případě
shody obnovovány – na roční bázi.
Sankce
 Administrativní sankce: pozastavení (na 1 aţ 6 měsíců)
nebo odejmutí licence.
 Trestní sankce: Pokuty a tresty odnětí svobody (například
na provozování podnikání bez licence).
Výcvik
Doba trvání vstupního výcviku jsou 2 týdny. Výcvik provádí
sama firma, na základě pravidel, rámcově specifikovaných
Ministerstvem vzdělávání. Proces je zakončen předáním
osvědčení o absolvování.
Mzdy a příplatky  Mzdy jako takové se autorovi nepodařilo zjistit.
 V případě nařízeného přesčasu o délce trvání 1 aţ 3 hodiny
se mzda navyšuje o 25 %, jakmile se jedná o přesčas
překračující 3 hodiny týdně, jedná se o příplatek 50 %.
 Příplatek za práci v noci (definovanou jako rozmezí 0.00 –
6.00 hodin) činí 25 %, příplatek za práci v neděli a během
státem uznaných svátků činí 75 %.
Počet firem
Počet firem mezi lety 2007 aţ 2010 je uváděn stabilní – okolo
1 000 subjektů (roku 2003 to bylo okolo 83030 firem). Pětice
největších firem – sdruţených v rámci ENEA – zaměstnává
okolo 6 000 osob.
Zaměstnané
 2008 – 2010: Přinejmenším 30 000 osob.31 To znamená
osoby
výrazný růst za poslední roky (roku 2003 to bylo asi 25 000
osob). Nemalý impuls pro sektor znamenaly Olympijské hry
v Athénách roku 2004.
 Meziroční fluktuace personálu v rámci sektoru představuje
okolo 40 %.
 Ţeny tvoří okolo 20 % personálu. Nejčastější věk pracovníků
(ţen i muţů) je údajně okolo 25 let.
30
Z toho asi 123 firem (15 % sektoru) s méně neţ 99 zaměstnanci, 680 (82 %) se 100 aţ 499 zaměstnanci a 27 s více neţ 500
zaměstnanci (3 % sektoru).
31
Jedná se o osoby disponující licencí, coţ nutně neznamená, ţe skutečně vykonávají činnost v rámci sektoru.
6
Obrat
Obrat v rámci sektoru (alespoň mezi lety 2001 aţ 2007 včetně)
postupně roste (ze 126 milionů eur na asi 275 milionů eur):
300 000 000
250 000 000
200 000 000
150 000 000
100 000 000
50 000 000
0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Pracovní doba
Rovnost
příleţitostí
Bezpečnost
práce
Odbory
Nejobvyklejší je model 40 hodin práce týdně (5 dní po
8 hodinách) nebo 6 dnů po 6 hodinách a 40 minutách). Denní
maximum práce v rámci sektoru je v ráji odborů – Řecku –
stanoveno na 9 hodin, týdenní pak na 43 hodin.
K tématu se vztahuje obecná pracovně-právní úprava. V praxi
se však tato ustanovení údajně spíše neuplatňují a sektor
(alespoň co se týče role stráţců) zůstává doménou muţů.
Všeobecná pravidla, jejichţ dodrţování sleduje Ministerstvo
práce (Inspektorát bezpečnosti práce).
Členy odborů je údajně asi polovina personálu soukromých
bezpečnostních agentur v Řecku. Odbory řeší nejčastěji otázky
jako je minimální mzda, kariérní řád, bonusy, mateřská
dovolená, pracovní podmínky a podobně. Největšími
odborovými
platformami
pokrývající
sektor
soukromé
bezpečnosti v Řecku jsou:




32
33
Řecká federace zaměstnanců soukromého sektoru (OIYE).
Řecká bezpečnostní federace (HSIA, asi 25 000 osob,
z toho 1 500 v sektoru soukromé bezpečnosti).
Federace zaměstnanců sektoru soukromé bezpečnosti
Řecka (OMYPAE – platforma, která se odštěpila od OIYE),
asi 5500 osob.
„Asociace asociací“, nazývaná Konfederace pracovníků
(GSEE32) a zaměstnanců (SEV, ESEE33, GSVEE).
Γενική Σσνομοζπονδία Εργαηών Ελλάδας <http://www.gsee.gr>.
Eθνική Σσνομοζπονδία Ελληνικού Εμπορίοσ (ΕΣΕΕ) <http://www.esee.gr>.
7
Asociace firem v oblasti soukromé bezpečnosti:34
 Řecká unie bezpečnostních firem (ENEA), sdruţuje, podle různých údajů, 5 aţ
30 (spíše větších) firem, ve kterých pracuje (podle různých údajů) od 4 000 –
aţ po více neţ 6000 zaměstnanců.
 Řecká bezpečnostní federace (EOA), která zastupuje spíše menší firmy
(nezjištěný počet), dohromady s údajně s okolo 5 800 zaměstnanci.
 Sdruţení řeckých podnikatelů v oblasti bezpečnosti (SEEA)35, specializujících
se spíše na distribuci a servis technických prostředků.
Tři největší soukromé bezpečnostní služby v současném Řecku:36

G4S



Brink's
Brink's Hellas






Pyrsos
Security


Roku 2009 činil zisk firmy okolo 90
milionů eur.
V současnosti pro firmu pracuje okolo
3 000 osob.
Mezi zákazníky firmy patří letiště,
veřejné instituce, obchody či banky.
Roku 2009 činil zisk firmy okolo 50
milionů eur.
Subjekt navazuje na domácí firmu
Hermes Security, kterou nadnárodní
subjekt koupil roku 2004.
Zaloţena
roku
1994
skupinou
bývalých policistů.
Je to třetí největší firma svého druhu
v zemi, bez zahraniční účasti největší.
Personál firmy tvoří okolo 600
kmenových a 400 externích stráţců.
Zisk firmy prudce roste: 12 milionů
roku 2008, 16 milionů eur roku 2009 a
20 milionů roku 2010.
Během roku 2010 bylo úspěšně
přepadeno pět obrněných vozidel
firmy (celková škoda činila okolo 700
000 eur). Firma byla nucena plošně
zodolnit pancíře svého vozového
parku.
Společnost „vycouvává” z kontraktů
pro státní instituce (metro v Athénách,
vládní úřady) s ohledem na vysoké
riziko a špatnou platební morálku
státu.
Dnes firma avizuje okolo 500
zákazníků (řada bank, Coca-Cola,
stáčírna nápojů Hellenic Bottling,
oděvní řetězec Inditex/Zara atd.).
34
http://www.g4s.gr
http://www.brinks
hellas.gr
http://www.pyrsos
-security.gr
„Dělba práce“ mezi ENEA a EOA není jasně stanovena. Obě asociace se rozcházejí v názorech na regulaci sektoru.
Σσνδεζμοζ Ελληνικων Επιτειρηζεων Αζθαλειαζ <http://www.seea.gr>.
36
Greece Crime Wave Spells Boom for Security Companies in Debt Crisis; in: Gulf News, 25. IX. 2010
<http://gulfnews.advertserve.com/servlet/view/banner/image/zone?zid=667&pid=0&custom5=opinion&custom6=&position=1>.
35
8