Sestava 1 - pinotnoir.cz

S TAPLETON & S PRINGER
B E N J A M I N S T A P L E T O N • C R A I G S T A P L E T O N • J A R O S L AV S P R I N G E R
PINOT NOIR NEWŚ
ZE ÎIVOTA VINA¤STVÍ STAPLETON & SPRINGER
OHLÉDNUTÍ
ZA POLOVINOU ROKU 2010
PRO GURMÁNY A POÎITKÁ¤E
VÍNO NA OSVùÎENÍ
RODOKMENY V¯JIMEâN¯CH VÍN
JAK SE RODÍ
KRÁLOVSKÉ VÍNO
PINOT NOIR NEWŚ
editorial
PINOT NOIR NEWŚ
OHLÉDNUTÍ ZA POLOVINOU ROKU 2010
Velice "odborné" komentáfie v televizi uÏ
pou‰tím jedním uchem tam druh˘m ven.
Rok 2009 byl extrémnû such˘ a pfiíroda
prostû vyrovnala vláhov˘ deficit. Saharu tady
nechceme...
Naopak v ãervenci byly teploty extrémnû
vysoké (35°C). Tato vedra zase pomohla zniãit peronosporu i oidium. Pokud nepfiijde
krupobití tak máme nadûji sklidit malou
a moÏná velmi kvalitní úrodu. To ale uvidíme cca záfií,fiíjen. Budeme informovat
V zimû byly extrémnû nízké teploty a to
aÏ -22°C . ¤ez vinice byl proveden na dva
taÏnû a následnû po nara‰ení oãek jsme redukovali spodní oãka na polovinu.
Extrémnû de‰tivé poãasí v kvûtnu a ãervnu
nás pfiesvûdãilo, Ïe ve vinafiství není nic
automatického a nauãilo nás více pokofie.
Leto‰ní úroda byla silnû zredukovaná peronosporou. Co z toho plyne?
STR.
4
PINOT NOIR NEWŚ
NA·E
P¤EDNOSTI:
Hrozny nekupujeme, v‰echny si sami vypûstujeme na 15 hektarech na‰ich vinic, ve tfiech viniãních areálech obdûlávan˘ch v bio-reÏimu
Pro zákazníky poskytujeme informace o na‰ich vínech odbornû a se znalostí témûfi kaÏdého
vinného kefie. KaÏd˘ den pracujeme na vinici
a mÛÏeme tak dan˘ roãník zhodnotit a zku‰enû
odhadnout, jak se bude víno vyvíjet na lahvi..
Víno nedûláme Ïádnou „moderní“ technologií,
ale pfiímo na vinici.
Vína na lahvi zrají a mají pfied sebou dlouhou
dobu neÏ budou plnû na chuÈovém vrcholu –
takÏe nemusíme mít obavu, Ïe se víno blíÏí ke
„zlomu“ a není vypité. Nev˘hoda je ãas, nároãnost na skladové prostory…a cash flow.
Proto jsme vdûãní investorÛm, ktefií nám pomáhají vydrÏet finanãnû, neÏ víno uzraje.
NEDÁVNÉ ÚSPùCHY:
Royal wine challenge Praha 2010
Pinot noir 2007 - stfiíbrná medaile
Mezinárodní v˘stava vín
San Francisco USA 2010
Rouãí 2006 stfiíbrná medaile
Saint Laurent
Craig’s reserve 2007 - bronz
Pinot noir Ben’s reserve - bronz
Pinot noir Ben’s reserve 2007 - bronz
Rouãí 2007 - bronz
Pinot noir 2007 - bronz
VÍNA U V¯ZNAMN¯CH
HISTORICK¯CH UDÁLOSTÍ:
Rouãí 2003 ochutnával pfii náv‰tûvû PafiíÏe
George Bush senior a pochvaloval si
Rouãí 2006 bylo servírováno pfii podpisu
smlouvy CSA a Fly Emirates. Zahájení letÛ do
Dubaje.
STR.
5
PROâ
VLASTNù
PINOT
NOIR
Pinot noir je starodávná odrÛda, jedna
z nejstar‰ích vÛbec, která pfied mnoha staletími vznikla v Burgundsku z odrÛdy Tramín
a Mlynáfika. Po Tramínu zdûdil Pinot noir
svûtlej‰í barvu, coÏ není vadou, ale pfiedností.
Pinot noir do ãesk˘ch zemí pfiivezl Karel IV.
ve 14. století a lidé této odrÛdû v âechách
fiíkali Rouãí. PfiestoÏe se v souãasnosti v âechách pûstuje 70 % bíl˘ch odrÛd a jen 30%
ãerven˘ch, byl kdysi Pinot noir roz‰ífien,
v podstatû cel˘ch 600 let, po celém území
témûfi stoprocentnû. AÏ nedávno pfii‰la
odrÛda Modr˘ Portugal, Frankovka a cca
pfied deseti lety zaãala exploze ãerven˘ch
odrÛd, kdy podle na‰eho názoru zapomínáme na nespornou historickou kvalitu odrÛdy Pinot noir, a tak se âeská republika jeví
v oblasti ãerven˘ch vín zcela neãitelnou pro
okolní svût, neboÈ není na svûtû zemû, kde
by se pûstovalo tolik ãerven˘ch odrÛd jako
u nás.Vinafiství Stapleton-Springer vysadilo
Pinot noir na 75% pûstovan˘ch ploch a toto
ãíslo poroste s tím, jak budeme vysazovat
nové vinice, v plánu je dal‰ích cca 7ha.
Charakter odrÛdy:
Pinot noir je odrÛda svûtle purpurové
barvy, ve stáfií odstín cihlov˘ se zlatav˘mi
okraji. ChuÈ b˘vá od jahodové, tfie‰Àové pfies
hofikou ãokoládu, vi‰eÀ aÏ k tûÏk˘m chutím
pfiipomínajícím selsk˘ dvÛr. ZáleÏí, jak je
Pinot noir vyzrál˘, neboÈ velmi dobfie získává
cukernatost a velmi dobfie pfiezrává. Proto je
nutné hledat harmonii mezi alkoholem, tfiíslovinami a kyselinou. Mlad˘ Pinot noir neoslÀuje pfiíli‰, neboÈ jeho kvalita zcela
dominuje pfii dlouhém leÏení na láhvi, a tam
se z nûho stává víno králÛ.
PINOT NOIR NEWŚ
VÍNO NA OSVùÎENÍ
Na‰i pfiedkové popíjeli víno témûfi kaÏd˘
den. Pro osvûÏení si vybírali vína s niωím podílem alkoholu, která mnohdy fiedili vodou
na stfiik a bylo jedno, jestli ãervené, bílé nebo
rosé. Z na‰í produkce v horké dny nejvíce
pijeme Modr˘ Portugal modré hory 2008
nebo Pinot noir modré hory 2008, obû vína
jsou mladá a vhodnû doplní lehãí letní jídla,
tfieba zeleninov˘ RATATOUILLE Modr˘
Portugal 2008 z Modré hory a Pinot Noir
2008 z Modré hory u nás koupíte s DPH
do 200,- Kã.
STR.
6
PINOT NOIR NEWŚ
RECEPT NA NÁ· RATATOUILLE
Potfiebujeme : 2 lilky, 3 cukety, 4 papriky, 8
rajãat, cibuli, ãerstv˘ tymián a rozmar˘n, olivov˘ olej, sÛl a pepfi.
STR.
7
Postup: lilky nakrájíme na tenké plátky
a orestujeme, vyjmeme z pánve. Nakrájíme
cukety a papriky nadrobno a dáme do hlub‰í
pánve na olivov˘ olej. Pfiidáme jemnû nakrájenou cibuli a 10minut dusíme. Pfiidáme
PRO 3 OSOBY.
lilky a nakrájená rajãata a bylinky. Osolíme
opepfiíme a vafiíme dal‰ích 8minut. Jako pfiílohu podáváme, vafiené brambory ve slupce.
V kombinaci s Pinot noir modré hory 2008
získáme skvûl˘ a rychl˘ letní obûd.
PINOT NOIR NEWŚ
JAK SE RODÍ
KRÁLOVSKÉ VÍNO
ROâNÍK 2005 BYL ROâNÍK KDY JSME POPRVÉ PRACOVALI NA VÍNECH V AREÁLU PANSKÉHO DVORA.
BYL TO ROâNÍK VELMI STRESOV¯, NEBOË DO·LO K "ROZDùLENÍ" VINA¤STVÍ SPRINGER A TO SE
ODRAZILO I V PRÁCI NA VINOHRADECH. ZNAâKA STAPLETON-SPRINGER SE TEPRVE ZAâALA TVO¤IT.
(ETIKETA, SMùR A STYL ATP.)
STR.
8
PINOT NOIR NEWŚ
PINOT NOIR Ben’s reserve 2005
KATEGORIE:
rezerva vinafiství
ODRÒDY:
Pinot noir 85 %, Modr˘ Portugal 15 %
PRÁCE NA VINICI:
Vinici jsme o‰etfiovali v ekologickém reÏimu.
SklizeÀ probûhla ve dnech 15. 10. - 19. 11. 2005.
Hrozny jsme sklízeli do mal˘ch bed˘nek.
Cukernatost hroznÛ byla 24 - 26° CNM.
Úroda nepfiesáhla 5 000 kg/ha.
PRÁCE VE SKLEPù:
Macerace v 1 000 l otevfien˘ch kádích pfii teplotû 8 - 12° C první
3 dny, alkoholov˘ kvas cca 7 dnÛ, vrchol kvasu pfii 28 - 31° C.
Macerace 21 dnÛ. Následnû malolaktická fermentace pfii 18° C.
Víno nebylo „oãesáno“ ãefiením ani filtrováním, obsah SO2 je
velmi nízk˘. Víno je Ïivé a bude zrát na láhvi.
V¯TAH Z CHEMICKÉ ANAL¯ZY:
alkohol 13,5 %
bezcukern˘ extrakt 26,1 g/l
zbytkov˘ cukr 2,8 g/l
celkové kyseliny 5,9 g/l
CHARAKTERISTIKA VÍNA:
Barva je cihlovû ãervená. ChuÈ máslovû ofií‰ková, lesní plody.
Tfiísloviny sladké, kulatûj‰í. ChuÈov˘ vrchol oãekáváme
za 10 - 15 let. Tûlo je plné, extraktivní. Doporuãená teplota
podávání je 15° C. Skladujte v temnu a pfii teplotû 12 - 15° C.
Doporuãujeme dekantovat.
Pfiípadn˘ sediment není na závadu.
STR.
9
S TAPLETON & S PRINGER
B E N J A M I N S T A P L E T O N • C R A I G S T A P L E T O N • J A R O S L AV S P R I N G E R
SPECIALIZUJEME SE NA âERVENÁ VÍNA
URâENÁ K DLOUHODOBÉ ARCHIVACI .
www.stapleton-springer.cz