VY_32_INOVACE_T4-2-20_Biomy_prehled

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního
rozpočtu České republiky
DUM-III2-T4-2-20
Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý

Biomy
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
3


Biom představuje dílčí oblast
biosféry, charakterizovanou
určitým typem biotických a
abiotických podmínek (tj.
klimatickými a hydrologickými
faktory a půdními a
geologickými poměry, které
dávají vznik určitým
charakteristickým typům
rostlinných a živočišných
společenstev).
Suchozemské biomy jsou
definovány podle globálního
rozšíření vegetačních typů,
které jsou určovány globálním
klimatem, půdou a dalšími
fyzikálními faktory prostředí.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
4

Vodní biomy

Pevninské biomy
◦ biom volného oceánu
◦ biom šelfových moří
◦ Hylaea – tropické deštné lesy
◦ Skleraea – tropické a subtropické suché lesy a
lesosavany
◦ Silvaea – opadavé a smíšené lesy mírného pásu
◦ Tajga – severské a horské jehličnaté lesy
◦ Lesotundra – přechodné pásmo mezi biomem tajgy a
tundry
◦ Tundra
◦ Stepi
◦ Pouště a polopouště
◦ Litoraea – trvale nebo dočasně zaplavená území
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
5
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
6




Biom volného oceánu,
nejrozsáhlejší biom světa,
pokrývá okolo 75 % povrchu
Země.
Oceán se rozdělil na pět
částí, na Tichý oceán,
Atlantský oceán, Indický
oceán, Jižní oceán (uznaný
až v roce 2000) a Severní
ledový oceán.
Jde jen o umělé rozdělení,
ve skutečnosti je plocha
celistvá.
Povrch oceánů je zvrásněn a
na mnoha místech
vulkanicky a tektonicky
aktivní
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
7


Severský jehličnatý les je název
pro biom, který se vyskytuje
především v severních
zeměpisných šířkách.
Dominantními druhy
stromového patra jsou
jehličnaté lesy. Nejvíce
takových lesů se vyskytuje v
Kanadě a především na Sibiři,
odtud pochází i místní název
tajga.
◦ Základními podmínkami pro
rozšíření jehličnatých lesů jsou
klima – především délka
vegetačního období 1 – 4 měsíce
(jde o období, v němž průměrná
teplota vzduchu přesahuje 10 °C.)
◦ Na sever pak severský jehličnatý
les přechází v tundru (přechodný
pás s roztroušenou stromovou a
keřovou vegetací se nazývá
lesotundra).
◦ Na jihu pak v biomu smíšených a
listnatých opadavých lesů
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
8




Lesotundra je přechodný
vegetační typ mezi biomem
tundry a tajgy.
Tento přechod tvoří polární
hranice lesa, která většinou
zaujímá poměrně úzký pás
táhnoucí se
v rovnoběžkovém směru.
Zprvu se objevují jednotlivé
stromy, na otevřených
plochách se ještě uplatňuje
tundrová vegetace s
četnými rašeliništi a jezírky.
Směrem na jih se stále
častěji vyskytují souvislé
lesní celky a lesotundra
přechází v tajgu.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
9


Tundra je biom
subpolárních a polárních
oblastí, který lze nalézt
mezi tajgou a trvale
zaledněnými polárními
končinami, tzv.
permafrostem.
Najdeme ho v
nejsevernějších oblastech
Evropy, Asie a Ameriky,
Grónsku a dalších přilehlých
ostrovech (arktická tundra),
na jižní polokouli – v
nejsevernějších oblastech
Antarktidy a přilehlých
ostrovech (antarktická
tundra).
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
10





Step je označení pro
travnaté oblasti mírného
pásu.
V těchto oblastech se
rozkládají na celkové
rozloze přes 9 mil km².
Zdejší klima se vyznačuje
horkými léty a chladnými
zimami.
Celoročně je zde
nedostatek srážek pro růst
dřevin.
Vegetační období netrvá
déle než čtyři měsíce.
Stepní půdy bývají velmi
úrodné a v dnešní době
jsou stepi proměněny ve
světové obilnice.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
11


Lesy tohoto typu se
vyskytují ve velké části
Evropy a Asie, ale také
Severní Ameriky a na
jižní polokouli pak v
Jižní Americe, na
Tasmanii a Novém
Zélandu.
Všechny tyto oblasti se
vyznačují tzv. mírným
klimatem a
pravidelným střídáním
ročních období.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Původní lesy mírného pásma můžeme velmi
zhruba rozdělit na lesy listnaté, smíšené a
jehličnaté. Opět velmi zhruba toto dělení
odpovídá zemské šířce a nadmořské výšce. V
teplejších oblastech a nižších polohách jsou
původní listnaté lesy. Naopak v chladných
oblastech a výše v horách jsou původní
porosty jehličnaté.
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
12





Suchý tropický les není jednotným
ekosystémem. V závislosti na
přírodních a klimatických podmínkách
se může jednat o les stálezelený,
poloopadavý nebo opadavý - podle
úhrnného množství srážek a délky
suchého období.
Tento typ lesa je prakticky výhradně
tvořen listnatými stromy, jejichž
koruny mohou, ale nemusí tvořit
zápoj. Stromy v suchém lese
nedosahují takové výšky jako v lese
vlhkém.
Opadávání listů a tím i mnohem lepší
průnik světla na povrch půdy
umožňuje často bohatý vývin keřového
patra. Někdy keře plošně i převládají
nad stromy, někdy se jedná téměř
výhradně o křovinný porost.
Takový ekosystém se někdy nazývá
buš. Keře a často i stromy bývají trnité
jako ochrana proti přílišnému spásání
zvěří.
Zároveň mají často tlustou kůru
zabraňující přílišnému odparu vody.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
13



Tropický deštný les, též
tropický deštný prales, je
zalesněný biom s trvale teplým
a vlhkým podnebím.
Obvykle se uvádí jako dolní
hranice celoročních srážek
2000 mm (v různých pojetích
1700-2500 mm). Podmínkou
je, aby klima bylo vlhké
skutečně celoročně, tzn. aby i
v nejsušších měsících spadlo
minimálně 60 mm srážek.
Tento biom nalezneme
zejména v rovníkových
oblastech Země, byť některé
okrajové enklávy mohou díky
místním specifikům zasahovat
až do subtropů.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný
prales dále Konžský deštný prales a
prales,
pralesy na poloostrovech Přední a Zadní
Indie. Krom nich ještě existují menší
ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém
oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku.
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
14




Poušť je neúrodná oblast,
která trpí nedostatkem vody
(za horní hranici srážek se
považuje 250 mm ročně).
Jedním z charakteristických
rysů je nedostatek vegetace.
Pouště se vyskytují především
v oblastech kolem obratníků.
Klasickým příkladem pouště je
Sahara či Arabská poušť.
Je potřeba si ale uvědomit, že
kromě těchto tzv. horkých
pouští, vyskytujících se
převážně v oblasti obratníků,
rozlišujeme také tzv. studené,
nebo taky polární pouště nad
Grónskem či Antarktidou, tzn.
v oblastech polárních
tlakových výší.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
15



Polopouště jsou oblasti na
přechodu mezi savanou a
pouští, vyznačující se
nízkými srážkami a řídkou
vegetací, pokrývající 10 až
50 procent plochy.
Srážky jsou zde vyšší než
na poušti (asi 250 – 400
mm ročně) a deštivé období
je delší.
Rostlinstvo polopouští je
přizpůsobeno nedostatku
srážek a podobá se pouštní
vegetaci, jde tedy hlavně o
sklerofyty a sukulenty.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
16




Litoraea je biom trvale i
dočasně zaplavených
porostů tzv. brakických vod.
Jedná se o ekosystémy s
nejvyšší produkcí na
jednotku plochy (vysoký
přísun živin, sluneční energie
a prakticky neomezeného
množství vody).
Typické jsou tzv.
mangrovové porosty mělčin
tropických pobřeží
kontinentů, ostrovů i
korálových útesů.
Má zásadní vliv na koloběh
vody naší planety, často
působí jako účinné, kořenové
čistírny vod.
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
17











Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biogeografie [online]. c2013 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z
WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biogeografie&oldid=10286768>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biom [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biom&oldid=11184285>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biom volného oceánu [online]. c2011 [citováno 27. 02. 2014].
Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biom_voln%C3%A9ho_oce%C3%A1nu&oldid=6979804>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tropický deštný les [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014].
Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tropick%C3%BD_de%C5%A1tn%C3%BD_les&oldid=1113787
6>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tundra [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tundra&oldid=11254106>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Step [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Step&oldid=11222996>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Poušť [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pou%C5%A1%C5%A5&oldid=11172260>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Polopoušť [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z
WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polopou%C5%A1%C5%A5&oldid=11177604>
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Litoraea [online]. c2011 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litoraea&oldid=7181614>
http://plantphys.info/plant_biology/climate.shtml
http://www.albatrostravel.cz/expedice/podle-krajiny-ekosystemu/suchy-tropicky-les-bus.html
VY_32_INOVACE_T4-2-20
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
18