LILO

Transkript

LILO
Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter,
Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger,
Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner,
Edith Parzefall, Petr Pavlı́k, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle,
Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch,
Christian Zoz
SuSE Linux 7.1
Instalace, sı́t’ a know-how
SuSE CR, s.r.o.
Drahobejlova 27
CZ – 190 00 PRAHA 9
Tel.:
02 / 8309 5373
(zastoupenı́)
02 / 8309 5389
(instalačnı́ podpora)
Fax:
02 / 8309 5374
e-mail:
WWW: http://www.suse.cz
Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter,
Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger,
Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner,
Edith Parzefall, Petr Pavlı́k, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle,
Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch,
Christian Zoz
SuSE Linux 7.1
Instalace, sı́t’a know-how
Copyright
Tato kniha je duševnı́m vlastnictvı́m SuSE CR, s.r.o.
Může být kopı́rována jako celek nebo po částech,
pokud kopie obsahuje tento copyright.
Sazba: LATEX
Obálka a grafika: Stephan Endraß
Linux je registrovaná ochranná známka Linuse Torvaldse. XFree86 je registrovaná ochranná
známka The XFree86 Project, Inc. MS-DOS, Windows, Windows 95, Windows 98
a Windows NT jsou registrované ochranné známky Microsoft Corporation. FlagShip je
ochranná známka Multisoft Datentechnik GmbH. UNIX je registrovaná ochranná známka
X/Open Company Limited. Dalšı́ ochranné známky či registrované ochranné známky: Clipper
od Computer Associates, dBASE od Borland, Foxbase od Microsoft, Compuserve, T-Online od
Deutsche Telekom, SuSE a YaST od SuSE GmBH. Všechny ostatnı́ výrobky uvedené v textu
mohou být známkami svých výrobců.
ISBN 80-238-6611-7
Obsah
I SuSE Linux – instalace
1 SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.1 Expresnı́ instalace
.
1.1.1 Stručná rozvaha
xiii
.
.
.
.
.
.
1
1
1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
Spuštěnı́ instalace: úvodnı́ obrazovka
YaST2 nastartoval
.
.
.
.
Výběr jazyka .
.
.
.
.
Výběr myši
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
3
3
4
1.1.6
1.1.7
1.1.8
Klávesnice a časové pásmo
.
Nová instalace nebo aktualizace?
Přı́prava disku .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5
6
6
.
.
.
.
.
.
.
.
.
10
13
15
.
.
.
.
.
.
.
.
.
16
16
18
1.1.15 Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému
1.1.16 Prvnı́ přihlášenı́
.
.
.
.
1.1.17 Jak pokračovat
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
19
19
22
Instalace v textovém režimu (YaST 1)
1.2.1 Výchozı́ stav
.
.
.
1.2.2 Úvodnı́ obrazovka .
.
.
.
.
.
.
.
22
22
23
1.2.3
1.2.4
1.2.5
1.2.6
Přı́prava instalace: linuxrc
.
.
.
Startuje YaST .
.
.
.
.
.
Přı́prava disku – rozdělovánı́ a formátovánı́
Instalace softwarových balı́ků .
.
.
.
.
.
.
23
27
28
29
1.2.7
Výběr základnı́ho softwaru
.
30
.
.
1.1.9 Výběr softwaru
.
1.1.10 Instalace zavaděče .
1.1.11 Informace o uživatelı́ch
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1.1.12 Zadánı́ hesla pro uživatele
1.1.13 Potvrzenı́ nastavenı́ – start instalace
1.1.14 Přı́prava grafického prostředı́
.
1.2
.
.
.
.
.
.
.
.
.
i
Obsah
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
1.9
ii
1.2.8 Instalace systémového softwaru a programů
.
1.2.9 Výběr jádra
.
.
.
.
.
.
.
1.2.10 Základnı́ konfigurace pomocı́ YaST .
.
.
1.2.11 Přihlášenı́ po instalaci
.
.
.
.
.
Jak spustit SuSE Linux
.
.
.
.
.
.
Instalace odjinud než z mechaniky CD
.
.
.
1.4.1 Instalace z dosového diskového oddı́lu
.
.
1.4.2 Instalace po sı́ti
.
.
.
.
.
.
Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin
1.5.1 Spuštěnı́ Windows 95/98 v dosovém módu
.
1.5.2 Vyvolánı́ programu setup a jeho prvnı́ část
.
1.5.3 Jak nastartovat minimálnı́ Linux programem setup
1.5.4 Instalace programu loadlin a start minimálnı́ho Linuxu
.
.
.
.
.
.
.
.
Dalšı́ informace k instalaci .
.
.
.
.
.
1.6.1 Jak zı́skat mı́sto na disku pro Linux a jak ho rozdělit
1.6.2 Použitı́ CD 2 ke startu systému
.
.
.
1.6.3 Vytvořenı́ startovacı́ diskety programem setup .
1.6.4 Zhotovenı́ startovacı́ diskety z Linuxu
.
.
1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku?
.
.
Popis možných problémů
.
.
.
.
.
.
1.7.1 Dosové (resp. windowsové) soubory nejdou přemı́stit
1.7.2 V dosovém módu je pouze anglická klávesnice
1.7.3 V dosovém módu chybı́ ovladač pro CD mechaniku
1.7.4 Vadné CD
.
.
.
.
.
.
.
1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı́tá čı́st
.
.
1.7.6 CD mechanika na paralelnı́m portu .
.
.
1.7.7 Potı́že s nestandardnı́mi CD mechanikami
.
1.7.8 IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace
.
.
.
.
.
.
.
.
1.7.9 Programu loadlin chybı́ pamět’pro zavedenı́ jádra
1.7.10 Program loadlin selže
.
.
.
.
.
1.7.11 DOS běžı́ v chráněném módu .
.
.
.
1.7.12 Změnilo se pı́smeno pro označenı́ mechaniky CD
1.7.13 Dalšı́ možné potı́že s hardwarem
.
.
.
Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky
.
.
.
.
Rozdělovánı́ disku pro experty
.
.
.
.
.
1.9.1 Velikost odkládacı́ho oddı́lu
.
.
.
.
1.9.2 Aplikačnı́ typ počı́tače
.
.
.
.
.
1.9.3 Optimalizace .
.
.
.
.
.
.
30
32
32
35
36
38
38
39
39
39
40
40
41
42
42
44
45
46
47
47
47
47
48
48
48
49
50
50
50
50
51
51
51
53
55
56
56
57
Obsah
1.10 Manuálnı́ konfigurace disků
.
.
1.10.1 Vytvářenı́ diskových oddı́lů
.
1.10.2 Souborové systémy a body připojenı́
1.11 Automatická instalace SuSE Linuxu
.
1.11.1 ALICE
.
.
.
.
.
1.11.2 Automatická instalace pomocı́ YaST1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2 Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
2.1 Ovládánı́ a rozloženı́ kláves .
.
.
.
.
2.2 YaST– hlavnı́ menu
.
.
.
.
.
.
2.3 Nastavenı́ instalace
.
.
.
.
.
.
2.3.1 Jazyk
.
.
.
.
.
.
.
2.3.2 Rozloženı́ kláves
.
.
.
.
.
2.3.3 Instalačnı́ médium .
.
.
.
.
2.3.4 Instalace z CD
.
.
.
.
.
2.3.5 Instalace z disku
.
.
.
.
.
2.3.6 Instalace z NFS
.
.
.
.
.
2.3.7 Instalace z dosažitelného adresáře
.
.
2.3.8 Instalace z FTP
.
.
.
.
.
2.3.9 Vytvářenı́ diskových oddı́lů
.
.
.
2.3.10 Cı́lové oddı́ly a souborové systémy .
.
2.3.11 Logical Volume Manager
.
.
.
2.3.12 Instalace do adresáře
.
.
.
.
2.4 Instalace softwarových balı́ků
.
.
.
.
2.4.1 Nahránı́ konfigurace
.
.
.
.
2.4.2 Uloženı́ konfigurace
.
.
.
.
2.4.3 Změna konfigurace .
.
.
.
.
2.4.4 Co se vlastně stane .
.
.
.
.
2.4.5 Start instalace .
.
.
.
.
.
2.4.6 Kontrola vztahů mezi balı́ky
.
.
.
2.4.7 Index všech sériı́ a balı́ků
.
.
.
2.4.8 Informace o balı́cı́ch
.
.
.
.
2.4.9 Nahrávánı́ balı́ků
.
.
.
.
.
2.4.10 Smazánı́ balı́ků
.
.
.
.
.
2.5 Aktualizace systému
.
.
.
.
.
.
2.6 Správa systému
.
.
.
.
.
.
.
2.6.1 Integrace hardwaru do systému
.
.
2.6.2 Konfigurace startovánı́ a jádra .
.
.
2.6.3 Konfigurace sı́tě
.
.
.
.
.
2.6.4 Konfigurace způsobu přihlášenı́
.
.
.
.
.
.
.
.
59
59
61
64
64
64
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
65
65
65
66
66
66
67
68
68
68
69
70
71
72
76
76
77
77
77
78
80
80
80
81
81
81
81
82
82
83
85
88
89
iii
Obsah
3
2.6.5
Nastavenı́ správce oken
.
.
.
.
.
89
2.6.6
Správa uživatelů
.
.
.
.
.
.
90
2.6.7
Správa skupin
.
.
.
.
.
.
.
91
2.6.8
Vytvořenı́ zálohy
.
.
.
.
.
.
92
2.6.9
Nastavenı́ zabezpečenı́ systému
.
.
.
93
2.6.10 Konfigurace grafického prostředı́ X Window
.
93
2.6.11 Změna konfiguračnı́ch souborů
.
94
.
.
Startovánı́ a zavaděče
.
95
3.1
Start PC
.
3.2
Rozdı́lné startovacı́ koncepce
3.3
LILO – přehled
3.4
Konfigurace LILO
.
.
.
.
.
.
95
.
.
.
.
.
96
.
.
.
.
.
.
.
97
.
.
.
.
.
.
.
99
.
.
.
.
100
.
.
.
.
103
.
.
.
.
105
3.6
Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux .
.
.
.
107
3.7
Vzorové konfigurace
.
.
.
.
108
.
3.5
3.8
3.9
.
.
#$""%&
3.4.1
Struktura souboru !"
3.4.2
Dalšı́ konfiguračnı́ možnosti
Instalace a odinstalovánı́ LILO
.
.
.
.
3.7.1
DOS/Windows 95/98 a Linux
.
.
.
109
3.7.2
Windows NT a Linux na jednom disku
.
.
109
Problémy s LILO
.
.
.
.
.
.
.
110
3.8.1
LILO – chybová hlášenı́
.
.
.
.
.
111
3.8.2
Hranice 1024 cylindrů
.
.
.
.
.
112
3.8.3
Problémy při startu s jádrem verze 2.0 a vyššı́
.
114
Startovánı́ pomocı́ programu loadlin
.
.
.
.
115
3.9.1
Soubory potřebné pro loadlin
.
.
.
.
116
3.9.2
Vytvořenı́ startovacı́ho menu
.
.
.
.
116
3.9.3
Startovánı́ z Windows
.
.
.
.
117
3.9.4
Startovacı́ menu pro Windows
.
.
.
.
118
.
II Konfigurace sı́tě
4
iv
121
Linux v sı́ti
123
4.1
Konfigurace pomocı́ YaST
.
.
.
.
.
.
125
4.2
Manuálnı́ konfigurace sı́tě
.
.
.
.
.
.
126
.
.
.
.
.
127
4.2.1
Konfiguračnı́ soubory
4.2.2
Startovacı́ skripty
.
.
.
.
.
.
131
4.3
Směrovánı́ a SuSE Linux
.
.
.
.
.
.
132
4.4
DNS – Domain Name Service
.
.
.
.
.
133
Obsah
4.5
4.6
4.4.1 Konfigurace DNS
.
.
.
4.4.2 Jednoduchý nameserver .
.
NIS – Network Information Service
.
4.5.1 Zřı́zenı́ klienta NIS .
.
.
4.5.2 Master a slave server NIS
.
NFS – distribuované souborové systémy
4.6.1 Import souborových systémů
.
4.6.2 Export souborových systémů
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
133
133
134
134
135
135
135
136
5 Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
5.1 PPP
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5.1.1 Podmı́nky pro PPP .
.
.
.
.
.
5.1.2 Dalšı́ informace o PPP
.
.
.
.
.
5.2 Přı́stup k Internetu přes ISDN
.
.
.
.
.
5.2.1 Nastavenı́ ISDN – krok za krokem .
.
.
5.2.2 Přehled
.
.
.
.
.
.
.
.
5.2.3 Hardware pro ISDN
.
.
.
.
.
5.2.4 Nastavenı́ hardwaru ISDN pomocı́ YaST .
.
5.2.5 Připojenı́ k Internetu pomocı́ ISDN .
.
.
5.3 Kabelové modemy
.
.
.
.
.
.
.
5.4 Digitálnı́ linky
.
.
.
.
.
.
.
.
5.5 Připojenı́ přes modem .
.
.
.
.
.
.
5.5.1 Vytáčenı́ v analogové sı́ti pro Internet: PPP s wvdial
5.5.2 Konfigurace programu wvdial .
.
.
.
5.5.3 Vı́ce poskytovatelů pomocı́ programu wvdial
.
5.5.4 Terminálové adaptéry k ISDN .
.
.
.
5.5.5 Konfigurace modemu PCI
.
.
.
.
5.5.6 Manuálnı́ konfigurace PPP pro experty
.
.
5.6 Maškaráda a firewall
.
.
.
.
.
.
.
5.6.1 Výchozı́ předpoklady
.
.
.
.
.
5.6.2 Jak pracuje firewall .
.
.
.
.
.
5.6.3 Konfigurace maškarády a/nebo firewallu .
.
5.7 Elektronická pošta – e-mail .
.
.
.
.
.
5.8 Elektronické zprávy a USENET .
.
.
.
.
5.8.1 Systém pro zprávy Leafnode
.
.
.
.
139
139
139
140
140
141
142
143
143
147
150
151
151
152
152
155
156
157
158
161
162
162
162
164
167
167
6 Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows
6.1 Úvod .
.
.
.
.
.
.
6.2 Instalace a konfigurace serveru
.
.
6.2.1 Konfiguračnı́ soubor smb.conf .
6.3 Instalace windowsového klienta .
.
6.4 Optimalizace
.
.
.
.
.
171
171
172
172
176
177
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
v
Obsah
III
7
Systém X Window
Systém X Window
7.1 Nová verze XFree86 4.x
7.2 Konfigurace pomocı́ SaX2
7.2.1 Prvnı́ instalace
.
.
.
.
.
.
181
182
183
183
7.2.2 Změna konfigurace .
.
.
.
7.2.3 Možné potı́že .
.
.
.
.
7.2.4 Protokolový soubor X serveru .
.
7.2.5 Start X Window
.
.
.
.
Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
.
.
.
.
.
.
.
.
.
193
193
197
199
199
7.3.1 Prvnı́ instalace
.
.
.
.
7.3.2 Rekonfigurace .
.
.
.
.
7.3.3 Možné potı́že při práci s programem SaX
Optimalizace instalace systému X Window .
7.4.1 Použitı́ fontů True Type
.
.
.
7.4.2 Nastavenı́ vstupnı́ch zařı́zenı́
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
199
206
206
207
211
213
7.4.3
.
.
215
Správce oken
8.1 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch
8.1.1 Struktura X Window
.
.
.
.
8.1.2 Co všechno umı́ správce oken?
.
.
8.1.3 Spouštěnı́ různých správců oken
.
.
.
.
.
.
217
217
217
220
221
.
.
.
.
222
223
226
226
7.3
7.4
8
179
8.2
8.3
8.4
3D akcelerace
.
.
.
.
.
Správce oken Fvwm2 .
.
Nastavenı́ Fvwm2
.
.
8.3.1 Autoraise
.
.
Nastavenı́ grafického prostředı́
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
IV Linux a hardware
9
Perifernı́ zařı́zenı́
9.1
9.2
9.3
vi
231
233
Karty ISA a PCI .
.
.
.
.
.
9.1.1 Karty ISA
.
.
.
.
.
Zvukové karty
.
.
.
.
.
.
9.2.1 Použitı́ modulů jádra pro podporu zvuku
Hardwarové porty
.
.
.
.
.
9.3.1 Porty PS/2
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
233
233
236
236
244
244
9.3.2
9.3.3
.
.
.
.
244
245
Sériové porty .
Paralelnı́ porty
.
.
.
.
.
.
.
.
Obsah
'
9.4
9.5
9.3.4 USB – Universal Serial Bus
Výměnná média .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
246
249
9.4.1
Disketové mechaniky
9.4.2
Mechaniky LS120
.
.
.
.
.
249
.
.
.
.
.
.
250
9.4.3 Mechaniky ZIP
Modemy
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
250
251
9.5.1
Externı́ modemy
.
.
.
.
.
.
251
9.5.2
Internı́ modemy
.
.
.
.
.
.
251
.
9.6
Skenery
.
.
.
.
.
.
.
.
252
9.7
9.8
Páskové mechaniky (angl. streamer)
Televiznı́ karty
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
254
254
10 Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
10.1 PCMCIA
.
257
.
.
.
.
.
.
.
.
257
10.1.1 Hardware
10.1.2 Software .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
257
258
10.1.3 Konfigurace
.
.
.
.
.
.
.
258
10.1.4 Přepı́natelná konfigurace – „schémata“
.
.
260
10.1.5 Problémové notebooky
.
10.1.6 Instalace pomocı́ PCMCIA
.
.
.
.
.
.
.
.
262
264
10.1.7 Dalšı́ nástroje
.
.
.
.
264
.
.
.
10.1.8 Překlad podpory PCMCIA
10.2 APM – šetřenı́ energie .
10.2.1 Základy .
.
.
.
.
.
265
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
265
265
10.2.2 Vhodné jádro
.
.
.
.
.
.
.
266
10.2.3 APM démon
.
.
.
.
.
.
.
266
10.2.4 Dalšı́ přı́kazy .
10.2.5 Zastavenı́ disku
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
267
267
.
.
268
10.3 Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association)
11 Tiskárny
271
11.1 Základnı́ předpoklady pro tisk
.
.
.
.
.
271
11.1.1 Standardnı́ jazyky tiskáren
11.1.2 GDI tiskárny
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
271
272
11.1.3 Hardwarové a softwarové předpoklady
.
.
272
11.1.4 Určenı́ vhodného typu ovladače tiskárny
.
.
273
.
.
.
.
.
.
.
.
273
273
11.2.2 Paralelnı́ port na kartě PCI
.
.
.
.
275
11.2.3 Připojenı́ tiskárny přes USB
.
.
.
.
276
11.2 Lokálnı́ připojenı́ tiskárny
11.2.1 Paralelnı́ port .
.
.
.
.
vii
Obsah
11.2.4 Tiskárna na sériovém portu
.
.
.
.
277
11.3 Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje
.
.
.
277
11.4 Odeslánı́ požadavků na tisk – program lpr
.
.
.
280
.
.
.
281
.
281
11.5 SETUP: Konfigurace tiskového systému
11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )(
+*","(
11.5.2 Způsob práce apsfilteru
.
.
.
.
.
284
11.5.3 Konfigurace apsfilteru
.
.
.
.
.
285
.
.
.
.
.
288
11.6.1 Přehled jednotlivých způsobů filtrovánı́
.
.
288
11.6 Tisk v sı́ti TCP/IP
.
.
11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta
11.6.3 Konfigurace: Předfiltrovánı́ u klienta
11.7 Něco o Ghostscriptu
.
.
.
.
11.7.1 Přı́klady práce s Ghostscriptem
.
.
290
.
.
.
291
.
.
.
291
.
.
293
.
.
.
293
.
.
.
293
11.8 Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů
11.8.1 Několik poznámek předem
.
11.8.2 Jednoduchý přı́klad pro začátek
V
289
Jádro a jeho parametry
297
12 Linuxové jádro
299
12.1 Zdrojové texty jádra
.
.
.
.
.
.
.
299
12.2 Moduly jádra
.
.
.
.
.
.
.
300
.
.
.
.
.
.
.
302
.
.
.
.
.
303
.
12.3 Konfigurace jádra
12.4 Nastavenı́ konfigurace jádra
12.5 Překlad jádra
.
.
.
.
.
.
.
.
303
12.6 Instalace jádra
.
.
.
.
.
.
.
.
304
.
.
.
.
.
305
.
.
.
.
.
305
12.7 Zhotovenı́ startovacı́ diskety
12.8 Úklid po překladu jádra
.
13 Parametry pro jádro
307
13.1 Ovladače v jádru
.
.
.
.
.
.
.
.
307
13.2 Některé tipy
.
.
.
.
.
.
.
.
308
.
.
.
.
.
.
.
.
308
.
.
.
.
.
.
308
13.3.2 Parametry pro jádro – startovacı́ výzva
.
.
309
13.3 Parametry
.
13.3.1 Označenı́ a význam
13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı́m (netypickým) řadičem
13.3.4 Parametry .
viii
/
(
"0!,
.
.
.
.
319
.
321
Obsah
VI Distribuce SuSE Linuxu
339
14 Aktualizace systému a správa balı́ků
341
14.1 Aktualizace SuSE Linuxu
.
.
.
.
.
.
341
.
.
.
.
.
.
341
14.1.2 Aktualizace pomocı́ YaST2
.
.
.
.
342
14.1.3 Aktualizace pomocı́ YaST
.
.
.
.
342
.
.
.
344
14.1.1 Přı́pravy
.
.
14.1.4 Aktualizace jednotlivých balı́ků
14.2 Od verze k verzi
.
.
.
.
.
.
.
.
344
14.2.1 Změny z 6.0 na 6.1
.
.
.
.
.
.
344
14.2.2 Změny z 6.1 na 6.2
.
.
.
.
.
.
344
14.2.3 Změny z 6.2 na 6.3
.
.
.
.
.
.
345
14.2.4 Změny z 6.3 na 6.4
.
.
.
.
.
.
346
14.2.5 Změny z 6.4 na 7.0
.
.
.
.
.
.
349
14.2.6 Změny z 7.0 na 7.1
.
.
.
.
.
.
350
14.3 RPM – Správce balı́ků
.
.
.
.
.
.
350
14.3.1 Ověřenı́ balı́ku
.
.
.
.
.
.
351
14.3.2 Správa balı́ků – instalace, aktualizace a smazánı́
14.3.3 Zadánı́ dotazu
.
.
.
.
.
351
.
.
352
.
.
354
14.3.5 Dalšı́ nástroje pro práci s archivy a databázı́ RPM
355
14.3.4 Instalace a překlad zdrojových balı́ků
15 Speciality SuSE Linuxu
357
15.1 Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base
(LSB) .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
357
15.1.1 Přı́klad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX
.
.
357
15.1.2 Přı́klad – prostředı́ pro FTP a HTTP
.
.
357
15.2 Rady ke speciálnı́m softwarovým balı́kům
15.2.1 Balı́k 1
15.2.2 Balı́k
15.2.3 Balı́k
/,2,
$5"%
$6-+*),!*
/,2,
versus 1
.
.
.
.
.
.
.
357
.
.
.
357
.
.
.
.
.
358
.
.
.
.
.
358
(
.
.
.
.
358
.
.
.
.
.
.
358
15.2.4 Zdrojové texty k balı́ku
15.2.5 Manuálové stránky
-4-7$
343
15.3 Startovánı́ z ramdisku
.
.
.
.
.
.
.
359
15.3.1 Princip
.
.
.
.
.
.
.
359
15.3.2 Postup startovánı́ se startovacı́m ramdiskem
.
359
15.3.3 Zavaděče
.
360
.
361
15.3.5 Možné potı́že při optimalizovaném překladu jádra
362
15.3.6 Výhled
362
.
.
.
.
.
.
.
15.3.4 Použitı́ startovacı́ho ramdisku v SuSE Linuxu
.
.
.
.
.
.
.
.
ix
Obsah
15.4 Program linuxrc .
.
.
.
15.5 Systém nápovědy pro SuSE Linux
15.5.1 Konfigurace systému nápovědy
15.5.2 Konfigurace klienta .
.
15.5.3 Použitı́ systému nápovědy
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
363
367
367
368
368
15.6 Záchranný systém SuSE
15.7 Rozloženı́ kláves .
.
15.8 Lokálnı́ přizpůsobenı́ .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
369
372
373
16 Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu
16.1 Program init
.
.
.
.
.
.
.
.
375
375
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
375
377
377
379
16.2
16.3
16.4
16.5
Úrovně běhu
.
.
Změna úrovně běhu
.
Init skripty .
.
.
Konfiguračnı́ skripty SuSE
.
.
.
.
VII Bezpečnost a dalšı́ tipy
17 Linux a bezpečnost
17.1 Základy
.
.
.
383
383
17.1.1 Lokálnı́ zabezpečenı́
.
.
.
17.1.2 Bezpečnost v sı́ti
.
.
.
.
17.2 Nástroje
.
.
.
.
.
.
.
17.2.1 Lokálnı́ nástroje
.
.
.
.
17.2.2 Sı́t’ové nástroje
.
.
.
.
17.3 Aktuálnı́ informace o bezpečnosti SuSE Linuxu
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
384
387
389
389
392
395
17.4 Všeobecné zásady na závěr
.
.
.
396
18 Úvod do Linuxu
4"
18.1 Přihlášenı́, uživatel
, založenı́ uživatele
18.2 Zastavenı́ a startovánı́ systému
.
.
.
18.3 Práce s přı́kazovou řádkou .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
397
398
398
399
18.4
18.5
18.6
18.7
x
381
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Virtuálnı́ konzole
.
.
Adresáře a soubory
.
.
Práce s adresáři
.
.
.
Práce se soubory .
.
.
18.7.1 Informace o souborech
18.7.2 Pseudoznaky – přehled
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
400
401
401
402
402
403
18.7.3 Obsah souborů
18.7.4 Skryté soubory
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
404
404
.
.
Obsah
18.7.5 Kopı́rovánı́, přejmenovánı́ a smazánı́ souborů
18.7.6 Vyhledávánı́ a prohledávánı́ souborů
.
18.7.7 Symbolické odkazy .
.
.
.
.
18.7.8 Zabezpečenı́ a archivace souborů
.
.
18.8 Přı́stupová práva k souborům
.
.
.
.
18.9 Manuálové stránky
.
.
.
.
.
.
18.10Informace o stavu systému .
.
.
.
.
/&
18.10.1 Přı́kaz
.
.
.
.
.
.
&,4,
.
.
.
.
.
.
18.10.2 Přı́kaz
18.10.3 Přı́kaz !.8
.
.
.
.
.
18.10.4 Přı́kaz 9
.
.
.
.
.
.
.
/"18.10.5 Přı́kaz
.
.
.
.
.
.
18.10.6 Přı́kaz :+"4
.
.
.
.
.
.
*
18.10.7 Přı́kaz (
.
.
.
.
.
.
*54,4,
18.10.8 Přı́kaz (
.
.
.
.
.
18.10.9 Přı́kaz (
.
.
.
.
.
.
"-4%
- "-4%
a .
18.11Typy souborových systémů v Linuxu – .
18.11.1 Přehled
.
.
.
.
.
.
.
18.11.2 Připojenı́ a odpojenı́ souborového systému
18.12Dosové přı́kazy v Unixu s nástroji mtools
.
.
18.13Unixové přı́kazy – přehled .
.
.
.
.
18.14Dalšı́ .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
405
405
406
406
407
408
409
410
410
410
411
411
412
412
412
413
413
413
414
415
416
417
A Podpora a služby SuSE
A.1 90ti dennı́ instalačnı́ podpora
.
.
.
.
.
A.1.1 Bez vašı́ registrace vám nejsme s to poskytovat instalačnı́ podporu!
.
.
.
.
.
.
A.1.2 Rozsah instalačnı́ podpory
.
.
.
.
A.2 Jak urychlit čekánı́ na odpověd’
.
.
.
.
.
A.2.1 Jak kontaktovat oddělenı́ pro podporu klientů .
A.3 Professional Services .
.
.
.
.
.
.
A.3.1 Poradenstvı́ a samostatné projekty
.
.
.
A.4 Školenı́
.
.
.
.
.
.
.
.
.
A.5 Zpětná vazba
.
.
.
.
.
.
.
.
A.6 Dalšı́ služby
.
.
.
.
.
.
.
.
419
419
B Důležité klávesy a klávesové kombinace
425
C Strom adresářů
C.1 Přehled
.
.
C.2 Důležité adresáře
427
427
428
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
419
419
420
421
422
422
423
423
423
xi
Obsah
D Důležité soubory
/,"2
D.1 Soubory zařı́zenı́ v adresáři ;
.
.
.
D.1.1 Diskety a pevné disky
D.1.2 Mechaniky CD
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
429
429
D.1.3 Páskové mechaniky .
D.1.4 Myši
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
430
430
D.1.5 Modemy .
.
D.1.6 Sériová rozhranı́
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
431
431
D.1.7 Paralelnı́ rozhranı́
.
.
.
.
.
.
431
.
.
.
.
.
.
.
.
432
432
D.3 Skryté konfiguračnı́ soubory v domovském adresáři
.
433
D.1.8 Speciálnı́ zařı́zenı́
.
.
,+$
D.2 Konfiguračnı́ soubory v adresáři ;
xii
.
429
429
E Nejčastějšı́ otázky – FAQ
435
F GNU General Public License (GPL)
443
G Slovnı́k pojmů
451
Část I
SuSE Linux – instalace
xiii
Kapitola 1
SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.1 Expresnı́ instalace
Konfigurátor YaST2 je inteligentnı́ nástroj, pracujı́cı́ již od začátku instalace
v grafickém prostředı́, který je zvláště vhodný pro prvnı́ instalaci systému
nebo pro systém od základu nový.
Na modernı́m dobře vybaveném počı́tači umožňuje nainstalovat SuSE Linux
automaticky – pokud nenı́ žádoucı́ či nutné nainstalovat ho v textovém módu.
Během instalace je uživatel veden přehlednými dialogy. Zadávánı́ údajů či
rozhodovánı́ se od něj požaduje pouze tam, kde má vlastnı́ volba smysl, nebo
kde sám požaduje přizpůsobenı́ k vlastnı́m potřebám.
Kromě YaST2 je tu ještě jako alternativa jednoduchý konfiguračnı́ nástroj
YaST (angl. Yet another Setup-Tool), pracujı́cı́ pouze v textovém režimu,
který nabı́zı́ dalšı́ cenné služby – podrobný popis viz odst. 1.2 na str. 22.
1.1.1 Stručná rozvaha
Která metoda instalace je pro vás nejvhodnějšı́?
1. Instalace pomocı́ YaST2 bude úspěšná za následujı́cı́ch předpokladů:
<
– Váš počı́tač by měl mı́t CD mechaniku, ze které lze startovat.
– Vaše grafická karta by měla podporovat standard VESA 2.0 (což
bývá většinou splněno u novějšı́ch počı́tačů).
– Alespoň 64 MB paměti (RAM).
– Procesor řady Pentium nebo vyššı́.
Pokud všechny tyto předpoklady splněny nejsou, můžete se při instalaci
setkat s některými z následujı́cı́ch omezenı́:
<
– Nutnost startovat ze startovacı́ diskety, kterou si vyrobı́te.
– Nutnost instalovat v textovém módu, pokud nenı́ zpočátku automaticky rozpoznána grafická karta.
– Nutnost použı́t při nedostatku paměti dalšı́ start během instalace
(před nahránı́m softwaru z dalšı́ch CD).
Máte dostatek mı́sta na disku: 200 MB pro minimálnı́ systém, 800 MB
pro standardnı́ systém a mı́sto na dalšı́ komponenty. V úvahu připadajı́
tyto možnosti:
1
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
– Prvnı́ instalace na novém počı́tači bez operačnı́ho systému.
– Na disku je sice již instalován operačnı́ systém, avšak na zbytku
disku je dost mı́sta.
– Použijete pro SuSE Linux dalšı́ disk.
– Mı́sto na disku uvolnı́te smazánı́m nepotřebných oddı́lů (ze kterých
si před instalacı́ včas zálohujete všechny důležité soubory).
Pokud jsou tyto podmı́nky splněny, můžete začı́t instalovat – viz
odst. 1.1.2.
2. Pro instalaci tradičnı́m nástrojem YaST v textovém módu hovořı́ naopak
následujı́cı́ okolnosti:
<
<
Máte zájem o netypickou instalaci, kde budou některá nestandardnı́
nastavenı́.
Hodláte SuSE Linux aktualizovat z některé jeho staršı́ verze (viz kap. 14
na str. 341).
Instalace pomocı́ tradičnı́ho konfigurátoru YaST v textovém módu se spustı́,
04>=
*5BA
pokud ve startovacı́ výzvě
zadáte ?@
. Podrobný návod k tomuto
způsobu instalace podává odst. 1.2 na str. 22.
1.1.2 Spuštěnı́ instalace: úvodnı́ obrazovka
Zapněte počı́tač a vložte prvnı́ CD. Pokud z něj počı́tač nenastartuje, zkuste
změnit v BIOSu startovacı́ prioritu na CD4EF"GHCIHKJ . Konkrétnı́ postup na to
najdete v návodu k vašemu počı́tači.
Po chvı́li se ukáže úvodnı́ obrazovka (obr. 1.1) a objevı́ se startovacı́ výzva
L 0!4>= L
u spodnı́ho okraje obrazovky.
Obrázek 1.1: Úvodnı́ obrazovka instalace SuSE Linuxu
Nynı́ máte 3 sekundy času, abyste přı́padně stiskem klávesy (Ctrl nebo Alt)
využili dvě výjimky, které poskytuje YaST2:
2
1.1. Expresnı́ instalace
1. Instalace v textovém módu má smysl napřı́klad pro zlepšenı́ čitelnosti textu
QR
S
u zrakově postižených. K tomu stiskněte klávesu MN
OP . V pravém dolnı́m
rohu obrazovky se objevı́ upozorněnı́ na start v textovém módu.
2. Doplňková disketa YaST2 (Extension Disk) – Aktuálnı́ doplňky, aktualizace apod. pro YaST2 lze zavést z diskety před začátkem vlastnı́ instalace.
TS
V tomto přı́padě stiskněte klávesu MN PO . V pravém dolnı́m rohu obra"-V, ,"%7* "%W/ *
, / L
LU 2,
zovky se objevı́ hláška @
a bude
?
1
:
@ ?
vyžadována doplňková disketa.
L
%
4/X##4# L
LY /
%Z
@
U dolnı́ho okraje obrazovky se ted’ objevı́ hlášenı́
a
%4#4## L
!
1
. Po několika sekundách nastartuje ☞jádro, což poznáte z četných
hlášenı́, která se rychle objevujı́. Konečně přijde zpráva, že se startuje YaST2
a po několika sekundách (podle rychlosti počı́tače) se objevı́ grafické prostředı́.
Možné potı́že
<
Pokud po uvı́tacı́ obrazovce instalace nepokračuje, tj. počı́tač má potı́že
se startem, je zde ještě možnost zasáhnout v době zobrazenı́ výzvy. Pokud
L 0!4>= L
stisknete do 3 sekund po zprávě
libovolnou klávesu, zastavı́ se
automatický start a můžete zadat řádek doplňujı́cı́ch údajů. Pokračujete
[]\
pak stisknutı́m MN OP .
Při problémech se startovánı́m systému si přečtěte odst. 1.7.5 na str. 48
a odst. 13.3.2 na str. 309. Najdete zde možné přı́činy a jejich odstraněnı́
zadánı́m parametrů jádra. Dalšı́ pomocı́ je seznam, co zkontrolovat u hardwaru – podrobnosti viz odst. 1.7.13 na str. 51.
<
Některé staršı́ BIOSy nemusı́ umět přečı́st z CD 1 obraz startovacı́ diskety,
tzv. „boot image“ o velikosti 2,88 MB. V takovém přı́padě nastartujte
z CD 2 nebo ze startovacı́ diskety.
1.1.3 YaST2 nastartoval
V levé části obrazovky YaST2 se nacházı́ stejně jako u dalšı́ch oken nápověda
k současnému instalačnı́mu kroku.
YaST2 nejprve prohledává počı́tač a rozpoznává jeho součásti. Postup detekce
je průběžně graficky znázorněn na obrazovce.
1.1.4 Výběr jazyka
Na tomto mı́stě budete muset poprvé zasáhnout do procesu instalace. Všechna
dialogová pole, výběry a tlačı́tka se dajı́ ovládat myšı́ nebo z klávesnice.
Při ovládánı́ pouze z klávesnice použijete následujı́cı́ pravidla:
_`a
PO nastavı́ aktivnı́ oblast, dialogové pole, výběr nebo tlačı́tko,
Klávesa MN^
bdce Kf
_`a
OP + MN^OP umožnı́ vybrat jinou skupinu. Klákombinace kláves MN
g
h
vesami MN!OP a MN!OP můžete podle aktivnı́ oblasti např. vybı́rat položku nebo
listovat seznamem.
[j\
<
Klávesou MNiOP se vykoná zvolený přı́kaz.
RR `
k
<
OP aktivujete volbu.
Klávesou MN
<
3
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.2: YaST2: Spouštěnı́ instalátoru
TS
Navı́c můžete vykonat většinu přı́kazů klávesovou kombinacı́ MN^OP +
podtržené pı́smeno.
<
Nelekněte se, pokud se spletete – V tomto dialogu i v následujı́cı́ch sbı́rá
YaST2 pouze informace, které vám později předložı́. Podle odst. 1.1.13
l
na str. 16 máte ještě vždy možnost vracet se pomocı́ tlačı́tka
(!m
k předchozı́m dialogům a opravit uvedené údaje.
Po volbě jazyka se vám stisknutı́m D@no
zvoleného jazyka.
přepnou všechny dialogy do
Možné potı́že
<
V nestandardnı́ch přı́padech se může stát, že myš nenı́ automaticky rozpoznána. V takovém přı́padě zatı́m použijte klávesnici způsobem popsaným
na začátku tohoto odstavce. V následujı́cı́m dialogu vám dá YaST2 možnost zvolit typ myši manuálně (odst. 1.1.5).
1.1.5 Výběr myši
Toto okno se otevře pouze tehdy, pokud YaST2 nerozpozná myš, což se stává
velice zřı́dka.
Objevı́ se dialogové okno s dlouhým seznamem popisů myšı́, kde budete
vyzváni k výběru typu vašı́ myši.
Pomocı́ kláves se šipkami vyhledejte v seznamu odpovı́dajı́cı́ typ, dále přejděte
q,!*5I
[j\
_`a
OP na tlačı́tko
pomocı́ klávesy MNp
a stiskněte klávesu MNiOP . Zkuste
4
1.1. Expresnı́ instalace
Obrázek 1.3: YaST2: Výběr jazyka
pohnout myšı́ a pokud reaguje jejı́ kurzor, je vše v pořádku a na tlačı́tko
=r!s
D@no již můžete konečně kliknout myšı́
Pokud se vám nepodařila volba myši na prvnı́ pokus, přejděte pomocı́ klávesy
_`a
MN^OP opět do seznamu a zkuste zvolit jiný typ myši, který by mohl lépe
odpovı́dat.
Možné problémy
<
Žádný z nabı́zených typů myšı́ se neosvědčil
nebo myš nehodláte použı́vat.
Kt,u
.v?+n . Zbytek instalace
V takovém přı́padě zvolte v seznamu
budete muset zatı́m zvládnout pouze s klávesnicı́.
1.1.6 Klávesnice a časové pásmo
V dalšı́m okně určı́te typ klávesnice (rozloženı́ kláves) a časové pásmo.
<
Máte zde také možnost otestovat rozloženı́ kláves. Kliknutı́m myšı́ nebo
_`a
OP se dostanete na testovacı́ vstupnı́ pole,
pomocı́ několika stisků klávesy MNw
kde můžete pozorovat chovánı́ jednotlivých kláves. Zvláštnı́ pozornost zde
věnujte národnı́m znakům (v testovacı́m poli nenı́ možné zadat všechny
akcentované české znaky, po ukončenı́ ale bude vše nastaveno správně)
a správné funkci tzv. mrtvých kláves, uvozujı́cı́ch znak s akcentem. Dalšı́
varianty národnı́ klávesnice mimo základnı́, jako je napřı́klad přehozenı́
uI
, můžete zadat později při konfiguraci grafického prostředı́.
? /
<
Jako dalšı́ je zde seznam zemı́ podle stromového pravidla kontinent/země/územı́. Zde zvolı́te zemi nebo územı́ a YaST2 jı́ přiřadı́
odpovı́dajı́cı́ časové pásmo.
5
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.4: YaST2: Lokálnı́ nastavenı́
Tlačı́tko D@no
vás dovede na dalšı́ obrazovku.
1.1.7 Nová instalace nebo aktualizace?
Pomocı́ YaST2 můžete na vašem počı́tači bud’ instalovat SuSE Linux od
základu, nebo aktualizovat (angl. update) staršı́ verzi na novou tak, aby se
zachovala nastavenı́ a přizpůsobenı́ ze staršı́ verze.
Kx2y
%7*6
@@
$),z
– Na tuto volbu navazuje následujı́cı́ výklad, který je
určen právě pro novou instalaci.
u $),W*5y"2
$
W* *5} -X
J :
4
@4! @
@4{vo o|
?
.
– Tato volba bude popsána
v odst. 14.1 na str. 341.
Po volbě
x2y
%7*5
@@
$",z
pokračujte stisknutı́m D@no .
1.1.8 Přı́prava disku
V následujı́cı́ch krocı́ch vyberete a připravı́te disk nebo disky pro instalaci
Linuxu. Podle vybavenı́ vašeho počı́tače se budou dialogy vı́ce či méně lišit
od dále uvedeného přı́kladu.
Krok 1
<
6
Nalezené (fyzické) disky se vypı́šı́ v seznamu pod sebou. Pokud se disků
najde vı́ce, musı́te se nejprve rozhodnout, který z nich se použije pro
instalaci.
1.1. Expresnı́ instalace
Obrázek 1.5: YaST2: Nová instalace nebo aktualizace
~!€
<
2
,
*
}u4/
,"%
/
*
-‚r
ƒ,
,
Poslednı́ volbu (
@
:
m
o
:
(
1(
? )
zvolı́te, pokud si přejete manuálně vytvářet diskové oddı́ly (angl. partitions) či zachovat stávajı́cı́, formátovat je a určovat pro ně body připojenı́.
Pokud již máte na disku nějaký operačnı́ systém a nechcete přijı́t o něj
přı́padně o důležitá data, nezapomeňte:
<
Rozmyslet si, pokud jste nevyužı́vali celý disk v jediném oddı́lu, co jsou
diskové oddı́ly a co se stane, když původnı́mu systému bude některý
chybět.
<
Zkopı́rovat všechna data z přı́padného rušeného oddı́lu – napřı́klad
poštu z adresáře Windows, kde je skrytá v adresářı́ch se šifrovanými
identitami.
<
Zda nenı́ nakonec lepšı́ původnı́ disk celý zachovat, přikoupit pro Linux
dalšı́ disk a připojit ho na společný řadič.
7
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.6: YaST2: Rozdělovánı́ disku – krok 1
Obrázek 1.7: YaST2: Vytvořenı́ diskového oddı́lu
8
1.1. Expresnı́ instalace
Ve standardnı́m přı́padě máte jediný disk a kliknete na D@no .
Krok 2
Dále může nastat jedna ze dvou následujı́cı́ch situacı́:
<
Nenı́-li disk prázdný, ukazuje YaST2 všechny dosavadnı́ oddı́ly na disku.
Volný, nepřidělený prostor na „konci disku“ se rovněž zobrazı́ a automaticky se použije k instalaci. Použitelný volný prostor musı́ být souvislý,
tj. dosavadnı́ oddı́ly má smysl zrušit a nabı́dnout k instalaci Linuxu pouze
„odzadu“ – napřı́klad u disku s původně třemi oddı́ly zůstávajı́ nedotčeny
prvnı́ a druhý oddı́l, zatı́mco třetı́ oddı́l se označı́ jako použitelný pro
Linux.
(Pokud se i v tomto přı́padě rozhodnete použı́t pro SuSE Linux celý disk,
„)-€ …$",
/ * o
"†
: .)
zvolı́te
<
Při prázdném disku se pro SuSE Linux standardně použije celý disk.
Obrázek 1.8: YaST2: Rozdělovánı́ disku pro experty
Máte-li na počı́tači nainstalovány Microsoft Windows 95/98 v jediném
diskovém oddı́lu, ze kterého byste rádi využili část mı́sta pro SuSE Linux,
můžete na to použı́t Windows Resizer, nástroj pro zmenšenı́ windowsového
diskového oddı́lu. Výhodou je, že přitom nemusı́te Windows smazat.
Pokud jste právě zjistili, že máte jiné požadavky, přesahujı́cı́ zde standardně
nabı́zené možnosti, můžete se vrátit
k předchozı́mu dialogu
a odtud sa~!€ 2 , * }‡u/
,"%
/ * -‚r
@
:
m
o
:
(
mostatně pokračovat přes menu
,
,4
1(
? .
9
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
V nově vybraných oddı́lech pro SuSE Linux se ztratı́ všechna původnı́ data!
K„"-€
…$",
/
*
o
"†
: , zrušı́ se tı́m tedy automaticky
Pozor: Zvolı́te-li
všechna dosavadnı́ data na celém disku. Rovněž z něj zmizı́ všechny dosavadnı́ operačnı́ systémy.
Pomocı́ D@no se přesvědčı́te, zda diskový prostor bude stačit alespoň pro
minimálnı́ instalaci, zda se dajı́ vytvořit všechny tři potřebné linuxové oddı́ly
a zda z disku půjde startovat.
Pokud cokoliv z toho neodpovı́dá, budete na to upozorněni a můžete podle
toho změnit váš výběr.
Při splněnı́ všech podmı́nek instalace rozdělı́ YaST2 volný diskový prostor na
0!4
(asi 16 MB) co nejblı́že
tři standardnı́ linuxové oddı́ly, a to malý oddı́l ;
k začátku disku, dále odkládacı́ oddı́l (128 MB) a konečně celý zbytek pro
kořenový oddı́l ; ). Blı́že k rozdělovánı́ disku viz odst. 1.8 na str. 53.
Možné potı́že
<
Určitý oddı́l se nedal vybrat k instalaci. YaST2 napřı́klad standardně
neumožňuje vybrat oddı́ly uprostřed disku. V takovém přı́padě je nutné se
ˆ~!€ 2 , * }‡u4/
,"%
/ * -‚r
ƒ,
,
vrátit k volbě
@
:
m
o
:
(
1(
? .
1.1.9 Výběr softwaru
Obrázek 1.9: YaST2: Výběr skladby softwaru
V tomto menu zadáte, jaký rozsah bude mı́t vaše instalace, a to z předložených
možnostı́, přı́padně z požadovaných doplňků.
10
1.1. Expresnı́ instalace
Výběr softwaru – základnı́ vybavenı́
Nejprve se musı́te rozhodnout pro
systému:
G+
Š"
Š"
‰
n
%
.
y
%
o
*
?
*5}
‰
†
0
m
…*"&
9!@
-X
, tj. základ vašeho
.
– plně funkčnı́ unixový operačnı́ systém v textovém
módu (jádro a důležité utility). Pokud je málo mı́sta na disku, dá se
tak SuSE Linux vyzkoušet pouze se základnı́mi funkcemi. Může se také
stát, že předpokládáte konkrétnı́ použitı́, které nevyžaduje dalšı́ doplňky
(Vyžaduje asi 200 MB).
%/ /%
* *5} – obsahuje vhodně vybrané základnı́ softwarové
@
@
o
?
.
vybavenı́, tj. vše důležité pro začátek, jako grafické prostředı́, tisk, hry,
přı́stup k Internetu, editory, přehrávač CD atd. (Vyžaduje asi 900 MB,
z toho je 100 MB rezerva na uživatelská data.)
%/ /%
* *5}
*
%7$", y"‹+*
0
, – jako předchozı́
@
@
o
?
.
:@
:4†).
@!o: .
volba, s kancelářským balı́kem navı́c zabı́rá asi 1,4 GB, z toho je 200 MB
rezerva na uživatelská data.
,Œ/!*5- %!}z
(
– plná instalace, pokud vı́te, že se bez ničeho neobejdete
nebo pokud vás zajı́má přehled, co vše poskytuje SuSE Linux. S mı́stem
na disku si naopak starosti neděláte. (U úplné verze zabere asi 6 GB.)
Obrázek 1.10: YaST2: Detailnı́ výběr skladby softwaru
Š"
%/
/%
*
*5}
Volba
se hodı́ zejména pro začátek. Pokud budete
@
@
o
?
.
později potřebovat dalšı́ software, můžete si ho bez problémů doinstalovat.
,
%
2 0 @!" o
† m
Kromě základnı́ho vybavenı́ umožňuje volba D
vybrat
nebo odstranit z výběru jednotlivé komponenty nebo aplikace, tj. přidávat
a odebı́rat programové balı́ky.
11
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Detailnı́ výběr programových balı́ků
,"
%
2
0
@v" o
† m
Zvolı́te-li D
, můžete sami měnit detaily skladby instalovaného softwaru. Objevı́ se zde nabı́dka sériı́ balı́ků, z nichž lze libovolně
vybrat.
K volnému softwaru si můžete nainstalovat i zdrojové texty, a to volbou
%7*5
2 j/!*5- %!}ju/ "2}j, @4
@
(
{
1 ? . Zdrojové texty však zabı́rajı́
hodně mı́sta a zpravidla zajı́majı́ pouze programátory.
Obrázek 1.11: YaST2: Detailnı́ výběr programových balı́ků
Vybraný a nainstalovaný software se dá samozřejmě kdykoli po ukončenı́
instalace pohodlně rozšı́řit. Stačı́ na to zavolat tradičnı́ YaST a nainstalovat
odpovı́dajı́cı́ balı́ky (viz odst. 1.11.2 na str. 64). Je dobré si zde uvědomit, že
nejprve je potřeba vytvořit přehlednou a stabilnı́ instalaci a teprve později
se věnovat jednotlivým aplikacı́m.
Ž
Prohlédněte si rovněž, co nabı́zı́
nabı́zené balı́ky.
‰
0
,/"%!
2
$
0
.
,"+6%
o
*)&
9!@
,z
a vyzkoušejte si
se vám nabı́zı́ možnost přı́stupu
Volbou † m
{
! † |
@!o:
k softwarovým balı́kům jednotlivých aplikacı́. Jakmile však do výběru zahrnete jednotlivé balı́ky (nebo jiné zase z výběru odstranı́te), musı́ YaST2
průběžně ověřovat, zda nejsou porušeny závislosti mezi balı́ky. Zpravidla pak
doporučı́ instalovat ještě dalšı́ balı́ky, které by předchozı́ balı́ky vyžadovaly.
U řádné instalace se předpokládá, že neobsahuje nevyřešené závislosti.
12
1.1. Expresnı́ instalace
Možné potı́že
<
Y‘ aST2 ověřı́, zda má pro vybraný software dostatek mı́sta na disku. Pokud
mı́sto nestačı́, máte možnost bud’ zmenšit rozsah instalovaného softwaru,
nebo přidat dalšı́ (či uvolnit některél dosud
použı́vané)diskové
oddı́ly.
%7*5
- ,ƒ*),
V takovém přı́padě se vrat’te pomocı́ (!m
až k menu
@4 {
%
=
@
(odst. 1.1.8 na str. 6).
<
Pokud se ovšem vrátı́te z tohoto mı́sta až před výběr balı́ků, ztratı́ se
informace o tom, které balı́ky jste dosud vybrali. To je jeden z důvodů,
proč nenı́ vhodné hrát si přı́liš u prvnı́ instalace s detailnı́ skladbou aplikacı́
– bývá to často marná práce.
1.1.10 Instalace zavaděče
Abychom mohli nainstalovaný Linux spustit, musı́me mu k tomu poskytnout
startovacı́ mechanismus. Je na nás, abychom rozhodli, kam se má nainstalovat
zavaděč LILO (angl. LInux LOader), přı́padně abychom zajistili jiný způsob
startovánı́ (viz odst. 1.3 na str. 36 a kap. 3 na str. 95).
Obrázek 1.12: YaST2: Automatická instalace zavaděče LILO
<
Pokud YaST2 nenajde na vašem počı́tači žádný jiný operačnı́ systém než
SuSE Linux a pokud to odpovı́dá skutečnosti, je situace snadná a můžete
kliknout na D@4no .
<
Pokud YaST2 na vašem počı́tači našel ještě dalšı́ operačnı́ systém (např.
Windows), přı́padně pokud nenı́ linuxový oddı́l schopný startu (hranice
1024 cylindrů – platı́ pouze pro staršı́ verze LILO) či pokud nenı́ spolehlivý start systému zaručen (např. systém obsahujı́cı́ jak disky SCSI, tak
i (E)IDE), doporučuje se vytvořit si startovacı́ disketu a startovat z nı́.
13
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.13: YaST2: Expertnı́ instalace zavaděče LILO
Pokud nenı́ YaST2 schopen správně rozpoznat situaci nebo máte jinou předK’
,%
%75
* $", Y  Y stavu, jak zajistı́te startovánı́ systému, zvolte 1"(
o‡
@@
F
pro manuálnı́ konfiguraci startu systému.
LILO: Dalšı́ možnosti startu
YaST2 zde nabı́zı́ výběr ze čtyř možnostı́:
%7*5
@4
2
@
Y  Y
F
%
@“(
42%
o
/
*
:•”
/4
G
t
E
s–
– Pokud instalujeme
SuSE Linux jako náš jediný operačnı́ systém, pak patřı́ v každém přı́padě
LILO do ☞MBR (angl. Master Boot Record).
LILO v MBR však může fungovat i jako zavaděč pro vı́ce operačnı́ch
systémů. Tuto možnost zvolte, pokud jste si jisti, že se všechny instalované
systémy pomocı́ LILO nastartujı́ (platı́ to pro DOS a Windows 95/98, viz
odst. 3.7.1 na str. 109). Pokud máte pochybnosti, zvolte zatı́m možnost
K‰ 42"‹ ‚*5 42 $
/ * ,-X
?
@
@ o
:
.
K‰ 42"‹ ‚*5 42 $
/ * ,-X
– Pokud má váš počı́tač pracovat
?
@
@ o
:
s vı́ce operačnı́mi systémy, lze si zhotovit startovacı́ disketu pro SuSE Linux. To má tu výhodu, že zůstává zachován start dosavadnı́ho operačnı́ho
systému a kdykoli je potřeba, spustı́ se SuSE Linux startem z diskety.
Je to sice těžkopádnějšı́ řešenı́, zato je za všech okolnostı́ bezpečné
a spolehlivé. Navı́c je možné pomocı́ programu YaST kdykoli později
Ž"%& Z- $",
@
nainstalovat
LILO do MBR (viz odst. 2.6.2 na str. 85,
—v˜5—+™
).
%7*5
2 Y  Y
/ƒ/4/
0!
@4
@
F
o"
;
– Zde můžete použı́t váš oblı́bený zavaděč. Na MBR (Master Boot Recordu) se zatı́m nic nezměnı́ –
14
1.1. Expresnı́ instalace
0!4
LILO se nainstaluje v oddı́lu ;
. Musı́te však cizı́ zavaděč sami nakonfigurovat. Jak to udělat napřı́klad pod Windows NT, popisuje odst. 3.7.2
na str. 109.
%7*5
2 Y  Y
/
%!} Œ/4/
-X
@
@
F
{v
|
o)
– Podobně jako v předchozı́m
04
bodě, pouze mı́sto do oddı́lu ;
se LILO nainstaluje do jiného zvoleného oddı́lu.
„
,4
‚*5
4
y/
?](
@
{
@
V poli @ @6.
lze uvést řádku dalšı́ch parametrů,
jež potřebuje jádro pro váš specifický hardware, viz odst. na str. 103 a na
str. 309.
„"-€
Œ2
o
04-
!
%!,
@
znamená, že diskové sektory se neadresujı́ fyzicky pomocı́ cylindrů a hlav, ale logicky jako souvislý prostor s lineárně
stoupajı́cı́mi adresami – viz odst. na str. 103.
1.1.11 Informace o uživatelı́ch
SuSE Linux umožňuje současnou práci vı́ce uživatelů. Každý z nich se
musı́ nejdřı́v přihlásit (login). Údaje v následujı́cı́m okně sloužı́ k založenı́
uživatelského účtu (jméno, přı́jmenı́, uživatelské jméno, heslo).
Obrázek 1.14: YaST2: Informace o uživateli
Nejprve zadáte vaše jméno a přı́jmenı́. Pro přihlašovánı́ dále potřebujete zadat
ˆ~€ 2 , * }
})%!
Z %Œ%
,vsB
. Pokud
vás žádná
vhodná zkratka
@
:
{6.
”
@6.
x
‹
/z
nenapadá, můžete si nechat pomocı́ tlačı́tka @"( o6:!@
uživatelské jméno
navrhnout. Potom ho přı́padně podle svého pozměnı́te.
l /4, ,
,!* z
@
{
|
‹,"%
m
o . Dejte přitom
Dále jste vyzváni
|
,*
(
ƒ2
l4
-
,
!*
}€
(!@: {
(
o.
a dále
pozor na malá a velká pı́smena. Heslo
15
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
by mělo mı́t alespoň 5 znaků, nejvýše však 8 znaků, a to kombinaci pı́smen
#›
(bez háčků a čárek), čı́slic, přı́padně i jiných znaků např. šIH .
Uživatelské jméno a heslo si dobře zapamatujte, SuSE Linux je bude vyžadovat při každém vašem přihlášenı́.
4I
.
Pomocı́ D@no se dostanete k menu pro zadánı́ hesla pro uživatele
1.1.12
Zadánı́ hesla pro uživatele
4I
K4
Uživatel
je v Linuxu vybaven zvláštnı́mi privilegii. Může napřı́klad
spouštět a ukončovat systémové procesy, zakládat a rušit uživatele, manipulovat s důležitými systémovými soubory – tj. plnit úlohy ☞správce systému.
Obrázek 1.15: YaST2: Zadánı́ hesla pro uživatele
Při zadánı́ hesla pro uživatele
heslo.
K4
4I
platı́ stejná pravidla jako pro uživatelské
Heslo pro uživatele
si musı́te dobře zapamatovat, jinak ho později
nelze zjistit. Budete ho potřebovat, až budete spravovat systém.
Po jeho zadánı́ kliknete na D@4no .
1.1.13
Potvrzenı́ nastavenı́ – start instalace
Pro vaši kontrolu se ted’ zobrazı́ všechna dosud zadaná data. Pokud si to
l
I
rozmyslı́te a rozhodnete se udělat změnu, můžete pomocı́ (!m
krokovat
zpátky a některý údaj opravit.
Pokud všechno prošlo a zadáte D@n4o , následuje ověřovacı́ otázka, zda si
opravdu přejete instalaci se zobrazenými nastavenı́mi:
16
1.1. Expresnı́ instalace
Obrázek 1.16: YaST2: Kontrola zadánı́
<
%!ƒr
%7*5
2
@
@
Pokud zvolı́te J
, začne YaST2 s přı́pravou systému.
x,z
<
Pokud zvolı́te
, máte možnost znovu zkontrolovat data a pomocı́
l
znovu krokovat zpět a chybný údaj opravit.
(!m
Pokud vás SuSE Linux odradil a chcete instalaci odložit na jindy, máte z nı́
možnost vystoupit.
Všechna
dosavadnı́
nastavenı́ se tı́m však ztratı́. Pokud
„4‹,
%7*5
$ n
@@
, po vašem potvrzenı́ tohoto úmyslu proces
vyberete
skončı́ a vy můžete počı́tač vypnout nebo znovu nastartovat. Na počı́tači se
neprojevı́ žádné ze zamýšlených změn z vašeho pokusu o instalaci.
Zvláštnostı́ pro „experty“ je možnost uložit si všechny údaje na disketu
ˆ~ € “% *5 2,"%
%
/ * ,"-X
@
@
o
@
:
přı́kazem . Později se z nı́ dá instalace
znovu vyvolat (odpovı́dá-li ovšem stále ještě vašemu hardwaru).
%!ƒr
%7*5
2
I
@4
@
Rozhodli jste se tedy pro volbu J
a budete nynı́ spokojeně přihlı́žet, jak YaST2 instaluje. Nejprve vytvářı́ diskové oddı́ly a formátuje
je, což zabere určitý čas podle velikosti disku. V této fázi je nebezpečné
instalaci jakkoli přerušit, nebot’ by se souborové systémy dostaly do nedefinovaného stavu.
Jako dalšı́ se načı́tajı́ programové balı́ky z prvnı́ho CD. Nejprve se nainstaluje
Ž
základnı́ systém, pracujı́cı́ v textovém módu, který se po potvrzenı́ F
spustı́.
YaST2 pak pokračuje v instalaci softwaru a podle potřeby si vyžádá dalšı́ CD.
Rovněž v této fázi se nepokoušejte instalaci přerušit – trpělivě vkládejte dalšı́
=r!s
CD
V souladu s vašı́m zadánı́m podle odst. 1.1.10 na str. 13 budete přı́padně
požádáni o založenı́ formátované diskety, aby z nı́ byla zhotovena startovacı́
disketa. Nesplet’te se prosı́m, musı́ to být nová disketa, tedy žádná z disket
17
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.17: YaST2: Přı́prava disku – zápis na disk
dodávaných SuSE! Pokud se instaluje LILO do MBR, dostanete zprávu o tom,
kterým přı́kazem můžete obnovit původnı́ MBR – tento přı́kaz si prosı́m
poznamenejte.
SuSE Linux je nynı́ úspěšně instalován na vašem počı́tači!
%
r
Zbývá
ještě
přı́prava grafického prostředı́. V přı́padě, že jste zadali G7
y %
* *6
} . o
?
.
a budete pracovat jen v textovém módu, tento krok odpadá
a můžete si již SuSE Linux poprvé vyzkoušet.
1.1.14
Přı́prava grafického prostředı́
YaST2 se vám pokusı́ při prvnı́m přihlášenı́ vytvořit grafické prostředı́, a proto
se bude nynı́ snažit automaticky zı́skat potřebné údaje o grafické kartě a monitoru.
Pokud se to podařı́, zvolı́ se rozumné rozlišenı́ obrazu, nastavenı́ barev a ob
OP vám ukáže zkušebnı́ obrázek.
novovacı́ frekvence pro monitor. Tlačı́tko MN _
Zkontrolujte si udávaná nastavenı́, než odpovı́te F
ověřte typ grafické karty a monitoru.
Ž
! Při pochybách si
Pokud nenı́ monitor rozpoznán, vyberte prosı́m model z nabı́zeného seznamu.
Pokud v seznamu chybı́, je třeba provést ručnı́ nastavenı́ nebo použı́t data
z diskety s ovladačem, dodávané s monitorem (stačı́ disketa pro Windows).
Pokud si grafické prostředı́ vůbec nepřejete, zvolte v seznamu výrobců prvnı́
Kt!,uŒœBAA
položku
.
18
1.1. Expresnı́ instalace
Obrázek 1.18: YaST2: Instalace balı́ků – zápis na disk
Konečně přijde na řadu nastavenı́ obrazovky. Ideálnı́ rozlišenı́
závisı́ na vašem
K„!",“0 ,2
@
vkusu a dostupném hardwaru. Jako barevnou hloubku (
) se
A6ž"0
(4( (obr. 1.20 na následujı́cı́ straně).
pokuste zvolit alespoň
Možné potı́že
<
V ojedinělých přı́padech je nutné, abyste ☞X server konfigurovali „ručně“.
V takovém přı́padě se nastartuje program SaX. Bližšı́ pokyny vám poskytne odst. 7.2 na str. 183.
1.1.15 Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému
Již během prvnı́ instalace máte možnost konfigurovat existujı́cı́ systémové
součásti: tiskárnu, zvuk, sı́t’a připojenı́ k Internetu. Sledujte přitom nápovědu
u jednotlivých modulů YaST2, které se na to použı́vajı́.
1.1.16 Prvnı́ přihlášenı́
Ted’ už jste tak daleko, že se můžete přihlásit. Objevı́ se okno pro přihlášenı́
v grafickém režimu (KDM – správce pracovnı́ plochy) a ukáže vám seznam
jmen uživatelů vašeho systému (obr. 1.22 na str. 21). Vaše uživatelské jméno
ˆ~€ 2 ,
=
, pod ně pak zadáte heslo a KDE
napı́šete na řádku vedle výzvy
@
(„K Desktop Environment“) se spustı́. Dále můžete použı́t nápovědu kdehelp.
Pracujete-li
v textovém módu, zadáte vaše uživatelské jméno za výzvu k při Z %Ÿ=
hlášenı́ . Dále zadáte heslo a objevı́ se vám linuxová ☞výzva přı́kazového interpretu. Mnoho úspěchů!
19
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.19: YaST2: Výběr monitoru
Obrázek 1.20: YaST2: Rozlišenı́ obrazu a barevná hloubka (počet barev)
20
1.1. Expresnı́ instalace
Obrázek 1.21: YaST2: Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému
Obrázek 1.22: Správce pracovnı́ plochy KDM
21
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.1.17
Jak pokračovat
Pro linuxové začátečnı́ky představuje kap. 18 na str. 397 této přı́ručky praktickou prvnı́ pomoc, kromě toho podává Přı́loha E na str. 435 odpovědi na nejčas4
=
#*6-7*",#ˆ/4, /,
/)- ,
tějšı́ otázky. Dalšı́ knihy najdete na |
( ;;)94949
;
;)(
:
;
0-!,!$ ,"
|
; .
Seznamte se také s tradičnı́m programem YaST (kap. 1.11.2 na str. 64), bude
se vám hodit ke správě systému.
<
<
Detaily k instalaci grafického prostředı́ X Window podává kap. 7 na
str. 181. Ke konfiguraci programem SaX sloužı́ návod v odst. 7.2 na
str. 183.
<
Zvukovou kartou se zabývá odst. 9.2 na str. 236 – zde se jedná o „hardware
linuxového počı́tače“.
<
Jak připojit tiskárnu a které tiskárny jsou podporovány, podrobně rozebı́rá
kap. 11 na str. 271. Pro jednoduchou instalaci pomocı́ YaST stačı́ odst. 2.6.1
na str. 83.
<
Jak nakonfigurovat přı́stup k Internetu řešı́ kap. 5 na str. 139. Pro nastavenı́
modemu sloužı́ odst. 5.5 na str. 151, pro ISDN odst. 5.2 na str. 140.
Pro konfiguraci sı́tě si přečtěte kap. 4 na str. 123.
Chcete-li spojit internı́ sı́t’ s přı́stupem k ISDN, potřebujete na to hlubšı́
znalosti. Odkazy v literatuře na to najdete pod klı́čovými slovy „gateway“,
„router“ a „firewall“.
1.2 Instalace v textovém režimu (YaST 1)
1.2.1 Výchozı́ stav
SuSE Linux nabı́zı́ kromě nového graficky orientovaného instalačnı́ho nástroje YaST2 ještě tradičnı́ textově orientovaný nástroj YaST (nově nazývaný
YaST1), který je méně náročný na systémové prostředky. Formou prostých textových oken, ovládaných pouze klávesnicı́, vás povede rozdělovánı́m disku na
oddı́ly, instalacı́ vámi vybraného softwaru a konfiguracı́ pozdějšı́ho přihlášenı́
(login) pro grafický režim.
Pro obvyklý počı́tač, na kterém se má nainstalovat SuSE Linux, stačı́, aby byly
splněny následujı́cı́ požadavky:
<
Váš počı́tač musı́ jı́t spustit ze startovacı́ diskety nebo z CD.
<
<
Na vašem disku je dostatečný prostor pro instalaci Linuxu, přı́padně
poskytujete pro Linux dalšı́ (fyzický) disk.
Vaše CD mechanika je podporována Linuxem. (Pokud si tı́m nejste jisti,
nic ještě nenı́ ztraceno, dá se to ověřit.)
Pokud některý z těchto bodů neodpovı́dá, jsou zde ještě stále náhradnı́ způsoby, jak provést instalaci, které najdete v odst. 1.4 na str. 38.
22
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
1.2.2 Úvodnı́ obrazovka
Zapněte počı́tač a založte prvnı́ CD (přı́padně startovacı́ disketu) do mechaniky, ze které je nastaveno startovánı́.
Pokud počı́tač odmı́tne nastartovat, je zpravidla zapotřebı́ nastavit správnou
startovacı́ sekvenci v BIOSu na CD4E!F)GHCIHJ resp. JHC .
Pokud jste pro Linux instalovali dalšı́ disk typu (E)IDE, přesvědčte se také,
zda máte na novém i starém disku, mechanice CD atd. správně nastaveny
jumpery na master/slave.
Po několika sekundách se objevı́ uvı́tacı́ obrazovka (viz obr. 1.1 na str. 2).
Startujete-li z prvnı́ho CD, máte během dalšı́ch třı́ sekund čas stisknout
_`a
některou klávesu, napřı́klad MN OP , která zamezı́, aby se automaticky spustil
grafický instalátor YaST2.
Objevı́ se startovacı́ výzva (
[j\
klávesy MN¡OP :
¢"£6£¤B¥§¦¨©6ª"¨6«
04>=
), kde zadáte .7@
%4-
@
a potvrdı́te pomocı́
[j\
MN¡OP
LY /
%Z
%
4/X##4# L
@
Nynı́ se u dolnı́ho okraje obrazovky objevı́ zpráva
%4#4#4# L
LY / %Z
@
!
1
následovaná zprávou
. Poté se budou postupně vypisovat dalšı́ zprávy, které podává ☞jádro, až se konečně spustı́ program linuxrc,
který se ovládá z klávesnice pomocı́ textových menu a čeká na váš vstup.
Možné potı́že
<
Během startu systému vaše CD mechanika (ATAPI) přestala komunikovat.
Přečtěte si dále odst. 1.7.5 na str. 48.
<
CD 1, na kterém je optimalizované jádro pro procesory řady Pentium,
nebylo rozpoznáno jako startovacı́ médium. Zkuste startovat z CD 2 nebo
ze startovacı́ diskety (viz odst. 1.6.2 na str. 44).
<
Dalšı́ potı́že se startovánı́m se často dajı́ odstranit zadánı́m vhodných
parametrů pro jádro viz odst. 13.3.2 na str. 309 a násl.
1.2.3 Přı́prava instalace: linuxrc
Program linuxrc nejprve zavede přı́padné dalšı́ ovladače jakožto moduly jádra,
aby se mohl spustit instalačnı́ program YaST a mohla začı́t vlastnı́ instalace
systémového softwaru a uživatelských aplikacı́.
g
h
Ovládánı́ programu linuxrc je intuitivnı́: klávesami MN!PO a MN!PO zvolı́te položku
l
I
­
®
menu, pomocı́ MN¬
nebo (!m
. KláveOP a MN¬OP zvolı́te přı́kaz, napřı́klad F":
[]\
sou MN OP způsobı́te vykonánı́ zvoleného přı́kazu.
Program linuxrc začı́ná výběrem jazyka, barev a klávesnice.
<
¯,*
:4?
Nejprve zvolı́te národnı́ jazyk. V přı́padě české instalace vyberte
[j\
a potvrd’te pomocı́ MN°OP .
Kt ,2%
"% ¯,%!"0
"% <
Zvolte bud’ @
†±.
nebo
o")†±.
a po[]\
tvrd’te klávesou MN¡OP .
¯,!* yz
[]\
<
:
Zvolte typ klávesnice
a stiskněte MN°OP . Detailnı́ nastavenı́
klávesnice se dá ještě později změnit.
23
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.23: Výběr jazyka
Obrázek 1.24: Hlavnı́ menu programu linuxrc
Nynı́ vidı́te hlavnı́ menu programu linuxrc (obr. 1.24) s následujı́cı́ nabı́dkou:
Kx
@
*5
@
2,"%
o
– Zde můžete změnit jazyk, typ monitoru a klávesnice.
%&
$",z
?
.
.+@
– V přı́padě zájmu zde naleznete řadu informacı́
o nalezeném hardwaru, o právě zavedených modulech atd.
/y/
2
/ ",
/
-s–
– Přı́padné dalšı́ moduly pro
G
)?ƒ{
@²”
@ @
|!@
9!@
speciálnı́ ovladače.
Pravidlo: Tuto volbu nemusı́te zadávat, pokud máte na (E)IDE řadiči jak
disk, tak i mechaniku CD, která je typu ☞ATAPI (což je dnes nejběžnějšı́
přı́pad). Podpora těchto zařı́zenı́ je již přeložena ve standardnı́m jádru.
Š - %
%+*5
$",
* *5} -X
– Touto volbou pokračuje instalace.
( n m o“
@@
;
?
.
KŽ"%!,!$
,"04
;“E
– Pouze pokud jste si to mezitı́m rozmysleli . . .
Š
24
*5}
2}
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
/-
y/
2
/
",
/
-s–
Pomocı́ volby menu G
"?ƒ{
@²”
@ @
|@
9!@
nainstalujete dalšı́ podporu pro zařı́zenı́ SCSI nebo pro karty PCMCIA (viz odst. 10.1.6
na str. 264), přı́padně pro mechaniku CD jiného typu než ATAPI. Plnou informaci o zaváděnı́ modulů najdete v odst. 15.4 na str. 363. V následujı́cı́m
submenu vyberete, jaký důvod máte k zaváděnı́ dodatečných modulů:
– Modul SCSI – Máte-li disk nebo mechaniku CD typu SCSI, je potřeba
zavést SCSI modul.
– Modul CD-ROM – pokud vaše CD mechanika nenı́ připojena na řadič
(E)IDE ani SCSI.
– Sı́t’ový modul – Pokud budete instalovat přes NFS nebo FTP– viz
odst. 1.4.2 na str. 39.
Pokud nemůžete najı́t vhodný modul pro podporu instalačnı́ho zdroje, kterým je např. speciálnı́ CD mechanika, zařı́zenı́ připojené přes
paralelnı́ port
/"- ,!*
nebo přes kartu PCMCIA, použijte přiloženou disketu .
. Dojděte
Rr4r
/r4r³
D@nod.
)?
až na konec seznamu a zvolte
. Program linuxrc
/- ,!*
si pak od vás vyžádá disketu .
.
Start instalace
Š
-
%
%+*5
$",
*
*5}
-X
Položka menu
je již při vstupu do
( n m o“
@@
;
?
.
[]\
menu vybrána jako výchozı́, a proto stačı́ pouze stisknout MN PO a pokračovat
instalacı́.
Obrázek 1.25: Instalačnı́ menu programu linuxrc
V tomto menu máte následujı́cı́ výběr:
–
–
Š
%+*5
$",z
o“
@@
– To, co ted’ máte
Š - %
%
%7*5
2 %} j* *5} -X
( n m o
@
!
@4
@
|
?
.
(
-
n
m
%
udělat.
– Tato volba se vám
bude hodit později, budete-li mı́t problém nastartovat již nainstalovaný systém.
25
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Š
–
K’
(
-
n
%
m
o
u4y!$
|
@
%4%!}
|
Œ*
?
*5}
.
-X
{
– Pokud je na vašem systému vážná závada, tato volba vám poskytne řadu možnostı́, jak jej
opravit.
,!$5
CD
CD se vysune z mechaniky a lze ho vyjmout.
Š
-
%
%7*5
r
K provedenı́ instalace nynı́ nastavte řádkový kurzor na ( n m o“
@
$",z
[j\
a stiskněte MNiOP . Na dalšı́ obrazovce pak zadáte zdrojové médium,
@
standardně CD.
Obrázek 1.26: Výběr zdrojového média v programu linuxrc
r
Nastavte řádkový kurzor na zvolené médium (obvykle CD E!F"G ) a stiskněte
[j\
MN
OP (obr. 1.27). Tı́m začne vlastnı́ instalace. Nejprve se uložı́ instalačnı́
prostředı́ na RAM disk a pak se již spustı́ instalačnı́ nástroj YaST.
Obrázek 1.27: Volánı́ YaST z linuxrc
26
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
Možné potı́že
– Existujı́cı́ řadič SCSI nebyl rozpoznán: použijte jádro, které má pro tento
typ zabudovanou podporu. Zhotovte si na to startovacı́ disketu podle
odst. 1.6.3 na str. 45.
– Použitá mechanika ATAPI CD přestane komunikovat při čtenı́: v tom vám
poradı́ odst. 1.7.13 na str. 51.
– U některého staršı́ho hardwaru může ojediněle dojı́t k problémům při
zaváděnı́ dat z RAM disku a YaST se pak nezavede. Zkuste pak následujı́cı́:
x *5 2,)%
´µ ,"0-Z
@
o
D
”(
V hlavnı́m menu programu linuxrc zvolte @
,
,4 sB
¶v$",“4
Z,z
x,
1(
?
.+@
. Zde zadejte
na . Přejděte pak zpět
do hlavnı́ho menu a začněte znovu instalovat.
1.2.4 Startuje YaST
Pro hlubšı́ seznámenı́ s programem YaST přı́padně pro speciálnı́ úlohy
údržby sloužı́ detailnı́ kapitola 1.11.2 na str. 64.
Obrázek 1.28: Úvodnı́ obrazovka programu YaST
Po startu vám YaST nabı́dne menu se čtyřmi volbami (viz obr. 1.28).
%7*5
@
2
@
Y
%4-
1
/W%4-
"?
– Pokud se bude instalovat od základu
nový SuSE Linux, dozvı́te se v dalšı́m submenu, jak pokračovat.
u2 “,
*5$
* *6} Y %4J:
@
@
1+
{!o o
1
?
.
– Jak aktualizovat SuSE
Linux, naleznete v odst. 14.1 na str. 341.
%7*5
2 Y %42…,
,"4%
,€
-X
@
@
1
1(
o.
.
– Pokud zvolı́te tento režim, nabı́zı́ se vám během instalace řada rozhodnutı́. Doporučujeme vám,
abyste použili tuto volbu pouze pokud jste opravdu linuxovými experty
a pokud jste si jisti, že vámi podniknuté kroky povedou k úspěchu. Expertnı́ režim nenı́ v této knize popsán!
l"“0,u
%7*5
$",z
n
@4@
– Pokud jste si to právě rozmysleli. . .
27
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Zvolte
%7*6
@
2
@
%4Y
/Œ%41
"?
.
Pokud jste se rozhodli sami rozdělovat disk na oddı́ly, přečtěte si nejprve
odst. 1.8 na str. 53.
1.2.5 Přı́prava disku – rozdělovánı́ a formátovánı́
Pokud máte v systému (napřı́klad od minulé instalace) dosud neaktivovaný
odkládacı́ diskový oddı́l (swap), YaST ho detekuje a bude se ptát, zda ho
má použı́t jako odkládacı́ oddı́l (angl. swap partition). Pokud ano, zvolte
K„ "2 I
: @
@
. Pokud si to nepřejete a chcete přerozdělit disk, zvolı́te
·4y/%!y“/ * 2yŒ"0
*6…*
:
@
9!@"( .
Zobrazı́ se dialog Dm4
,"%
o
/
*
:
. Zde máte možnosti:
Obrázek 1.29: Rozdělenı́ diskového prostoru programem YaST
Kx,/
m
Œ/
*
:4?
– Tato možnost předpokládá, že disk již máte předem
rozdělený na oddı́ly způsobem přijatelným pro instalaci Linuxu. Nynı́
pouze potřebujete označit typy oddı́lů jako linuxové (pokud již takové
nejsou) a přiřadit jim body připojenı́.
W/ *
Dm!
:4?
– YaST vám ted’sdělı́, že nalezl disk. Pokud je na něm ještě
volné (tj. dosud nepřidělené) mı́sto,
YaST zjistı́, kolik
ho zbývá, a doporučı́
„"-€ Œ2 %}
*54¸³
o
.8o
ho použı́t v Linuxu dotazem
. Pokud odpovı́te
%!z
J
, bude YaST přidělovat diskový prostor automaticky. V tomto přı́padě přeskočte následujı́cı́ pokyny až na odst. 1.2.7 na str. 30. Pokud volné
x,z
mı́sto nalezeno nebylo nebo jste odpověděli
, YaST vám nabı́dne dalšı́
dialog.
Kx *5 2,"%
Y ‰
– použijte pouze pokud jste si jisti, co je Logical Volume
@
@
o
G
Manager, a že ho upotřebı́te (viz ☞LVM).
K následujı́cı́mu dialogu se dostanete, pokud jste se rozhodli disk rozdělit.
YaST vám zde nabı́dne volbu z následujı́cı́ch dvou možnostı́:
28
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
,"%
Dm
o
/
*
:
-X
(tj. manuálnı́) – Je na vás, abyste sami přerozdělili disk. To
je vhodné, pokud je již na vašem disku instalován jiný operačnı́ systém,
který zamýšlı́te provozovat souběžně s Linuxem, nebo pokud máte na
disku oddı́l, který zatı́m nechcete zrušit.
,
4/ƒ/ * – Program YaST začne – po červeném varovánı́ – autoC "†“|!@
:
maticky rozdělovat disk.
Tuto volbu použijte jen v přı́padě, kdy chcete mı́t na počı́tači pouze nový
SuSE Linux a nehodláte se sami zabývat rozdělovánı́m disku.
,
/W/
*
Pokud zvolı́te C "†Œ|!@
: , počı́tejte s tı́m, že se tı́m ztratı́ všechna
data, která jste dosud na disku měli, a to včetně všech existujı́cı́ch souborových systémů!
Program YaST přitom postupuje podle následujı́cı́ strategie:
<
<
Vytvořı́ se jeden startovacı́ oddı́l ;
0!4
(alespoň 2 MB resp. 1 cylindr).
<
Vytvořı́ se jeden odkládacı́ oddı́l o dvojnásobné velikosti než současná
kapacita RAM, nejvýše však 128 MB.
Ze zbytku diskového prostoru se vytvořı́ jeden velký kořenový oddı́l,
označovaný jako ; .
Možné potı́že
<
Ve výjimečných přı́padech se může stát, že při následném čtenı́ tabulky
oddı́lů (partition table) nastanou problémy. Tento stav by YaST zobrazil
v červeném okně a vynutil si restart počı́tače. V takovém přı́padě nastartujte počı́tač znovu a při dalšı́m průchodu již vynechejte rozdělovánı́
disku.
<
Na disku nenı́ dostatek mı́sta. V odst. 1.6.1 na str. 42 naleznete pokyny,
jak zmenšit stávajı́cı́ oddı́ly jiných operačnı́ch systémů pomocı́ dosového
programu fips.
1.2.6 Instalace softwarových balı́ků
Disk je ted’ připraven pro nainstalovánı́ SuSE Linuxu. Nynı́ je třeba se rozhodnout, které softwarové balı́ky nainstalovat.
YaST vás ted’požádá o chvilku strpenı́, než se načtou identifikačnı́ data o všech
softwarových balı́cı́ch z instalačnı́ho média. Poté se ukáže instalačnı́ menu
(obr. 1.30 na následujı́cı́
straně).
Pokud
nemáte zvláštnı́ požadavky na výběr,
Š 4
%7*5
$",³
@
@@
a přeskočte rovnou na odst. 1.2.8 na
pokračujte bodem
následujı́cı́ straně.
<
x
y"%
"%&
Z-
$",z
V menu @"|
zvolte, jaká konfigurace nejlépe odo¬:
@
povı́dá vašim požadavkům (pracovnı́ stanice, server atd.). Blı́že o tom
v odst. 1.2.7 na následujı́cı́ straně. Až vyberete a potvrdı́te odpovı́dajı́cı́
konfiguraci, dostanete se opět do instalačnı́ho menu (viz odst. 2.4.1 na
str. 77, zajı́majı́-li vás detaily).
l
% ‰ 2‹ <
Pomocı́
instalačnı́ho menu můžete nynı́ volbou
.7m
; ?
"%& Z- $ :
@
změnit výběr jednotlivých balı́ků, které se zde zobrazujı́
postupně jeden za druhým. Protože je vám nabı́zen předkonfigurovaný
29
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Obrázek 1.30: YaST – Výběr balı́ků
systém, nemusı́te nutně doporučený výběr balı́ků nijak měnit. Navı́c od
chvı́le, kdy vám SuSE Linux poprvé poběžı́, budete moci jeho skladbu
kdykoli změnit či rozšı́řit.
Podrobný popis těchto menu najdete ve zvláštnı́ kapitole o YaST, odst. 2.4 na
str. 77.
1.2.7 Výběr základnı́ho softwaru
Obrazovka YaST na obr. 1.31 na následujı́cı́ straně pro výběr některé ze stanx
y"%
dardnı́ch konfiguracı́ se vám objevı́, pokud zadáte požadavek menu @"|
o
"%& Z- $",³
, viz odst. 1.2.6 na předchozı́ straně.
:
@
œ
Připravili jsme zde standardnı́ předdefinované „konfigurace“. Křı́žek (
)
v okénku znamená, že se má doplnit nebo změnit stávajı́cı́ konfigurace.
¹8
Hvězdička (
) v okénku znamená, že tato konfigurace je již instalovaná. Je
obvyklé, že některé (hlavně základnı́) balı́ky jsou obsaženy ve vı́ce volbách
současně.
K„4‹
/
@
– Touto volbou přidáváte k seznamu balı́ků vybrané konfigurace.
@6.7m
– Touto volbou nahradı́te seznam současně instalované konfigurace zvolenou konfiguracı́ balı́ků. Budete přı́padně dotázáni, zda si přejete
zrušit balı́ky, které již k nové konfiguraci nepatřı́.
K„4‹,
n
– Zpátky na předchozı́ obrazovku.
l
%
1.2.8 Instalace systémového softwaru a programů
<
Š"
4
%+*5
$",z
@
@@
Instalaci softwaru spustı́te potvrzenı́m volby
. YaST
vám na obrazovce ukáže, který balı́k se právě instaluje, a kolik balı́ků ještě
zbývá.
<
Podle potřeby budete vyzváni k založenı́ dalšı́ch CD.
<
Když se nainstalovaly balı́ky, přejděte zpět do hlavnı́ho menu volbou
U
2%
,"%4-
@
oº.
.
30
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
Obrázek 1.31: YaST – Výběr konfigurace
Možné potı́že
<
<
Pokud má váš počı́tač jen malou pamět’ (16 MB RAM), pak se dajı́
zpočátku nainstalovat jen balı́ky z prvnı́ho CD. Balı́ky z ostatnı́ch CD
se dajı́ doinstalovat později (viz odst. 1.2.10 na str. 34).
Máte-li problémy s kopı́rovánı́m softwaru z instalačnı́ho média, týká se to
patrně hardwaru. U systému s řadičem SCSI v takovém přı́padě odpojte
pro jistotu externı́ zařı́zenı́, jako jsou např. skenery, a zkontrolujte znovu
kabeláž a terminátory. Dále se můžete pokusit měnit parametry jádra.
Blı́že o tom v odst. 13.3.1 na str. 308. V přı́padě zařı́zenı́ ATAPI vám
pomůže odst. 1.7.5 na str. 48.
Obrázek 1.32: YaST – Výběr jádra
31
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.2.9 Výběr jádra
Základnı́ systém máte již na disku. Dále se bude instalovat systémově specifické ☞jádro a v přı́padě přánı́ startovacı́ zavaděč LILO.
Nynı́ vyberete odpovı́dajı́cı́ jádro ze seznamu (viz obr. 1.32 na předchozı́
straně):
Š
%/ /%
y /z
@
@
o {
¬
vyhovı́ u většiny systémů.
KŽ,%!,
*
/ )-ƒŠ „
se použı́vá pro vı́ceprocesorové systémy.
(
(
G
KŽ,%!,
*
/ )„
(
(
J G
se použı́vá pro šetřenı́ spotřeby (angl.
<
Jádro
<
<
Advanced Power Management).
Pokud
nenı́ váš!procesor
na 100%
Pentium-kompatibilnı́,
zvolte prosı́m
»y/
 ",V*
!$","
* ,
‹ /
žŒ%!,)0!“½ žz
(
(
o @
(
.
@ ?V34¼
¼
. Platı́
to napřı́klad pro staršı́ procesory Cyrix a IBM. Chybně zvolené jádro může
% $ L
&
,I= -7*5 *
, /$
L Ž,%!,
vést k hlášenı́ systému
‡(!@
, viz "
;
; |!@
;
;
*5/0 $)u
$ ž ž# ;
;)| .; ? 1 ¼
| . .
0!4
2
%4-u
; .!
Zvolené jádro YaST nakopı́ruje do ;
a konfiguračnı́ soubor
-7*5 *5+$
%4;
;!
1;
jádra, popisujı́cı́ strukturu jádra a přı́davné moduly, do ;
#$""%& Z
. Tento soubor věrně popisuje právě instalované jádro.
%!³
Na otázku, zda chcete konfigurovat LILO, odpovězte J
pouze tehdy,
jste-li si jisti, že budete použı́vat LInux LOader ke startovánı́ již dřı́ve instalovaných systémů (viz obr. 2.21 na str. 86). To platı́ zejména pro DOS
a Windows 95/98. Pro Windows NT jako alternativnı́ systém se použı́vá jiná
metoda (viz odst. 3.7.2 na str. 109).
Pokyny k jednotlivým dialogům podává podrobná kapitola o konfigurátoru
YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86.
1.2.10
Základnı́ konfigurace pomocı́ YaST
Po výběru jádra přijde na řadu základnı́ konfigurace.
Časové pásmo
Nastavenı́
hodin
Sı́t’ová
konfigurace
32
<
Nynı́ zvolı́te časové pásmo (viz obr. 1.33 na následujı́cı́ straně). Objevı́ se
’- , „4 Z-!,z
.
dlouhý seznam, ve kterém v Česku vyberete
( ;
@
Dále budete dotázáni, v jakém čase běžı́ vaše hardwarové hodiny – zda
¾ q
běžı́ stále podle astronomického času – G
– či zda se průběžně při Y y %
 *8
, jak to dělajı́ třeba Windows.
způsobujı́ mı́stnı́mu času –
: o
@
To prvnı́ je logičtějšı́, to druhé je nutné při společné instalaci se systémy,
které to jinak neumějı́.
<
Nynı́ následuje několik obrazovek se sı́t’ovou konfiguracı́:
– Jméno počı́tače a domény (obr. 1.34 na následujı́cı́ straně). Pokud
už vám nepřidělil plně kvalifikované doménové jméno (angl. Fully
Qualified Domain Name, FQDN) váš ☞správce systému nebo váš
internetový poskytovatel (☞ISP), můžete si zde zvolit jméno počı́tače
a domény dle svého vkusu.
Pokud počı́táte s připojenı́m k intranetu a Internetu, měla by si jména
, 4
$"!* !*³#R$)
, 4
správně odpovı́dat, napřı́klad @
| .
.
. , kde @
| ozna$)!* !*¿#R$"
.
. označuje jméno
čuje jméno počı́tače (angl. host name) a
domény (angl. domain name).
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
Obrázek 1.33: YaST – Výběr časového pásma
Obrázek 1.34: YaST – Jméno počı́tače a domény
4
0
$
*
-,!%!yƒ*
( @ : nebo :
o6À ? Pokud váš počı́tač nemá
– Instaluje se 4 0 $
( @ : a nemusı́te se již dále starat o detaily
sı́t’ovou kartu, vyberete sı́t’ové konfigurace.
*
-,!%!"-…*
oÀ , následujı́ dalšı́ otázky: DHCP klient,
– Pokud máte :
,"
typ sı́tě (pro ethernetové karty odpovězte ¶4|! Á ), IP adresa, sı́t’ová
. adresa odesilatele
maska, brána, inetd, portmap, NFS server,
¶4
. ), sı́t’ový klient s přı́stupem na nameserver (jeho
zpráv (hlavička
IP adresa, YP doména), výběr modulů jádra pro sı́t’ovou kartu.
*","%/
#R$)&
.7@v"
– Výběr
pro poštovnı́ systém (obr. 1.35 na následujı́cı́
straně, též odst. 5.7 na str. 164).
Všechny doposud zı́skané informace se uchovajı́ a dostanou se po zavolánı́
programu SuSEconfig (viz. odst. 16.5 na str. 379) do jednotlivých dı́lčı́ch
33
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
konfiguračnı́ch souborů. YaST se ukončı́ a na obrazovce se objevı́ četná hlášenı́
o současném stavu systému.
Obrázek 1.35: YaST – Volba konfiguračnı́ho systému sendmailu
root – heslo
Login
Modem
Myš
<
L ‰
,
,]2Š)-!Š’
Y
%4-
- L
o
{
1
Po systémových hlášenı́chapozdravu
za
dáte heslo pro uživatele
, to znamená ☞správce systému. Heslo
zvolte obezřetně a postarejte se, abyste ho nezapomněli. Nesmı́ obsahovat
mezery a raději ani zvláštnı́ znaky (např. vzdálený terminál je pak nemusı́
znát). Obvykle se použı́vá netriviálnı́ kombinace malých a velkých pı́smen
a čı́slic. Standardně je významných pouze prvnı́ch 8 znaků.
<
YaST nynı́ požaduje vytvořenı́ vzorového uživatelského účtu. To je rozumné udělat, protože normálně se nedoporučuje být stále přihlášený jako
4
uživatel
a s nejvyššı́mi privilegii vykonávat rutinnı́ úkony. I malý
překlep pak může ohrozit celý systém. Je proto vhodné založit si rovněž
uživatelský účet (angl. user account). Jako jméno se hodı́ vaše iniciály
(bez mezery) nebo nějaká zkratka vašeho jména, pseudonym či přezdı́vka,
nejvýše však 8 znaků. Ani heslo zadané k tomuto jménu samozřejmě
nezapomeňte.
<
YaST se bude dotazovat, zda chcete nakonfigurovat modem. Pokud
modem máte, můžete to udělat nynı́ nebo odložit. Pokud tedy odpo %!z
vı́te J
, ptá se vás YaST na sériový port, na kterém se má hledat modem (viz obr. 1.36 na následujı́cı́ straně). Zde pouze upozorňujeme,
že
tzv. „winmodemy“ podporuje
Linux
pouze# omezeně
(viz
4
=
*)/0Ÿ#*6-7*",z#R$)u *5/0 $)u
$),
% "/,
|
( ;;
;
;
;5| .;
(vÃ59 .
. | .+ ).
%!³
<
YaST se ptá, zda chcete nakonfigurovat myš. Pokud odpovı́te J
,
vyberete pak typ vašı́ myši ze seznamu (viz obr. 1.37 na následujı́cı́ straně).
U myši sériové bude YaST ještě požadovat sériový port, na kterém se má
myš hledat (viz obr. 1.36 na následujı́cı́ straně). Ten rovněž vyberete ze
seznamu.
Nynı́ nainstaluje YaST zbývajı́cı́ balı́ky z ostatnı́ch CD (viz odst. 1.2.8 na
str. 30).
34
1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1)
Obrázek 1.36: YaST – Výběr rozhranı́ pro modem
Obrázek 1.37: YaST – Výběr ovladače pro myš
<
YaST vás bude postupně vyzývat k založenı́ ostatnı́ch CD. Poslednı́ CD
je zapotřebı́ pouze tehdy, když jste výslovně vybrali zdrojové kódy (angl.
sources) k nainstalovánı́ – to však nenı́ obvyklý uživatelský přı́pad, a proto
se nedivte, když vám zbude nepoužité. 1
[]\
<
Tı́m se YaST ukončı́ a požaduje stisknout klávesu MN°OP .
Váš SuSE Linux je nynı́ kompletně nainstalován.
1.2.11 Přihlášenı́ po instalaci
4"
Přestože dosud na pozadı́ dobı́hajı́ některé konfiguračnı́ skripty, můžete se
4I
% =
na popředı́ přihlásit jako
, např. na konzoli 1. (Průběh přihlášenı́ Y Z Ÿ
LY Z %Ÿ= L
viz podrobněji odst. 18.1 na str. 398.) Na výzvu (angl. prompt)
4"
„ *4* /X=
L „ *4* /X= L
odpovı́te
a na dotaz
odpovı́te dřı́ve zvoleným heslem @
@
9
9
1 Pokud je SuSE Linux distribuován na DVD, nalézajı́ se na jediném médiu všechny balı́ky
a zakládánı́ jednotlivých CD odpadá.
35
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
pro uživatele
(viz odst. 1.2.10 na str. 34) – nezaměnit s heslem pro
„vzorového uživatele“!
Zobrazı́ se ☞výzva přı́kazového interpretu a můžete začı́t pracovat:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
Nynı́ můžete napřı́klad zadat přı́kaz
adresáře.
*Œr
@
k výpisu obsahu pracovnı́ho
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈDZ«5Édʨ
Stejným způsobem se zavolá ?@
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌË)¨5ɤ
*6
na přı́padné změny v konfiguraci:
Š
y"2
*
*5}
-X
Když zavoláte YaST přı́kazem yast, můžete z menu
(
@
?
.
založit dalšı́ uživatele. Ted’je již systém připraven na to, abyste mohli pomocı́
Ž"%& Z- $",‡œ4¶,4, ž³
menu
konfigurovat grafické prostředı́ (viz též
@
¼
odst. 7.2 na str. 183).
Po instalaci ještě dobı́hajı́ na pozadı́ skripty pro inicializaci manuálových
stránek, Perlu atd. Na pomalejšı́ch počı́tačı́ch s malou pamětı́ to může trvat
i hodinu. Pokud předčasně vypnete nebo restartujete počı́tač, tyto úlohy se
při přı́štı́m startu spustı́ znovu.
Potvrzenı́m, že tyto skripty úspěšně doběhly, je text, který zobrazuje ☞
TS
ÍÎ
konzole 9 (kam se dostanete pomocı́ kombinace kláves MN^OP + MNŒ
OP ):
LU
@
2,
@V
V&ƒ&-4%ÐÏ L
TS
Í5Ñ
OP .
Zpět na konzoli 1 se vrátı́me pomocı́ kombinace kláves MN OP + MNj
Po úspěšně provedené základnı́ konfiguraci se ještě dajı́ konfigurovat dalšı́
položky, viz též odst. 1.1.17 na str. 22.
Počı́tač s Linuxem se nesmı́ jednoduše vypnout. Z grafického prostředı́
KDM to lze napřı́klad udělat snadno z menu. Jak to udělat z přı́kazové
řádky, na to naleznete v odst. 18.2 na str. 398 vhodné přı́kazy, kterými se
provede zastavenı́ systému, tzv. „shutdown“. Vypnutı́ počı́tače bez zastavenı́ systému vyvolá při přı́štı́m startu kontrolu souborového systému (angl.
file system check) – a to stojı́ v lepšı́m přı́padě čas, v horšı́m přı́padě nenı́
možné zachránit některé soubory, které se vinou předčasného ukončenı́
nestihly korektně zapsat.
1.3 Jak spustit SuSE Linux
Váš SuSE Linux je ted’ plně nainstalován. Zbývá vysvětlit, jak se spouštı́
v obvyklém režimu (viz ☞startovánı́).
Následujı́cı́ přehled ukazuje hlavnı́ možnosti, jak nastartovat SuSE Linux.
Která z nich je pro vás nejvhodnějšı́, záležı́ na vašı́ zkušenosti v práci s počı́tačem a na zamýšleném účelu.
Ze startovacı́ diskety: Linux nastartujete pomocı́ startovacı́ („boot“) diskety. Tato možnost funguje vždy a je snadná, byt’ poněkud těžkopádná.
Startovacı́ disketu jste si již mohli vytvořit během instalace.
36
1.3. Jak spustit SuSE Linux
Startovacı́ disketa je vhodné prozatı́mnı́ řešenı́ v přı́padě, že máte problémy se startem z disku nebo zatı́m definitivnı́ způsob startovánı́ Linuxu
odkládáte. V každém přı́padě je to přijatelné řešenı́, jak střı́dat Linux
s OS/2 nebo s Windows NT.
Programem loadlin: Tento způsob startu Linuxu předpokládá:
<
Počı́tač musı́ před startem Linuxu pracovat v DOSu, a to v reálném
módu nebo pod VCPI ve virtuálnı́m módu 8086. 2
Řečeno jinak: tento způsob selže pod Unixem, OS/2, Windows NT nebo
v dosovém okně Windows 95/98. Naopak funguje dobře z dosového
promptu nebo z dosového módu Windows 95/98.
<
Počı́tač musı́ mı́t dostatek dosové paměti: musı́ zbývat alespoň 128 KB
dolnı́ paměti (tj. paměti pod dosovou hranicı́ 640 KB), zbytek může
být rozšı́řená pamět’XMS nebo EMS.
Program loadlin je sice poměrně pracný na instalaci, dá se však výtečně
integrovat se startovacı́mi menu Windows 95/98. Velkou výhodou je, že
ponechává beze změny Master Boot Record (MBR) na disku. Ostatnı́
systémy pak vidı́ linuxové diskové oddı́ly jako oddı́ly neznámého typu.
K instalaci programu loadlin potřebujete určité znalosti DOSu a Linuxu.
Měli byste ovládat ☞editor pro vytvořenı́ potřebných konfiguracı́. Detaily
popisuje odst. 3.9 na str. 115.
Potı́že mohou nastat, pokud uděláte ve startovacı́ch menu Windows 95/98
chybu. V krajnı́m přı́padě se může stát, že se již z disku do Windows
nedostanete. Proto si před konfigurovánı́m startovacı́ch menu ověřte, zda
se v nejhoršı́m přı́padě můžete později dostat k disku pomocı́ startovacı́
diskety pro Windows (přı́padně tak nouzově spustit Windows).
Programem LILO: Technicky nejčistšı́ a poměrně univerzálnı́ řešenı́ je zavaděč (angl. boot manager) LILO, který vám poskytne výběr mezi vı́ce
operačnı́mi systémy. Program LILO se snadno instaluje např. pomocı́ YaST
(viz odst. 2.6.2 na str. 86).
Je však třeba si uvědomit, že LILO se umı́stı́ v zaváděcı́m sektoru disku, což
vždy přinášı́ určité riziko. Pro bezpečné použitı́ LILO je proto třeba znát
některé detaily startovacı́ho procesu. Měli byste také být schopni s jistotou
editovat hlavnı́ konfiguračnı́ soubor LILO. Rovněž je vhodné vědět, jak
LILO odinstalovat v přı́padě potı́žı́. Detaily o LILO a o startovacı́m procesu
podává odst. 3.3 na str. 97. Start pomocı́ LILO je sice nejlepšı́, přesto je
dobré vědět, že je náročnějšı́ na instalaci např. ve srovnánı́ s použitı́m
startovacı́ diskety.
Existujı́ varianty BIOSu, které kontrolujı́ strukturu Master Boot Recordu
(MBR) na disku a po instalaci LILO chybně hlásı́ přı́tomnost viru. Tuto
‰ -+*
potı́ž lze snadno odstranit tak, že v nastavenı́ BIOSu vypnete volbu
,!$5 "%X
. Pokud budete mı́t na počı́tači pouze Linux, můžete ochranu
(
proti virům nechat trvale vypnutou, protože nemá žádný účinek. Pro jiné
systémy (nezávisle na nově instalovaném Linuxu) se však ochrana proti
virům hodı́, proto ji zkuste později znovu aktivovat nebo nahradit nějakým
jiným antivirovým programem, kterému nevadı́ LILO v MBR.
2
VCPI server poskytuje např. emm386.exe.
37
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Dalšı́ diskusi různých metod startu, zejména pomocı́ LILO a loadlin, popisuje
kap. 3 na str. 95.
Dalšı́ zavaděče
Vzhledem k rostoucı́ popularitě Linuxu rozšı́řili komerčnı́ výrobci zavaděčů
(angl. boot managers) své produkty také o možnost startovat Linux. Nejznámějšı́ jsou zatı́m System Commander Deluxe a Partition Magic. Kromě
ulehčenı́ startu pomocnými obrazovkami nabı́zejı́ tyto balı́ky množstvı́ dalšı́ch funkcı́, např. změnit si velikost již přiděleného diskového oddı́lu s FAT32
nebo převést FAT16 na FAT32. Tyto programy SuSE Linux na CD neobsahuje
a také samozřejmě nejsou zahrnuty do standardnı́ instalačnı́ podpory.
1.4 Instalace odjinud než z mechaniky CD
Může se stát, že žádné ze standardnı́ch jader nepodporuje vaši mechaniku CD
(např. některé velmi zastaralé modely) nebo nenı́ připojena či vůbec chybı́,
např. u notebooku. V tom přı́padě vám SuSE Linux nabı́zı́ ještě dalšı́ možnosti,
odkud instalovat:
<
<
Instalace z dosového diskového oddı́lu (odst. 1.4.1).
Instalace ze sı́tě: pomocı́ NFS nebo FTP připojenı́m přes Ethernet nebo
PLIP (odst. 1.4.2 na následujı́cı́ straně).
1.4.1 Instalace z dosového diskového oddı́lu
Jak na to
Nenašel-li instalátor Linuxu mechaniku CD, potřebná část obsahu instalačnı́ho
média Linuxu se nakopı́ruje na dosový oddı́l disku. Poté již nepotřebujete
mechaniku CD na instalovánı́. Později si můžete (ale nemusı́te) mechaniku
CD pod Linuxem zprovoznit.
Výchozı́ požadavky
Váš DOS, Windows či OS/2 vidı́ vaši mechaniku CD a může s nı́ pracovat,
zatı́mco Linux ji zatı́m nenašel. Máte však dostatek mı́sta na disku v některém
oddı́lu DOS, OS/2 nebo Windows (3.11 nebo 95/98), kam se dajı́ zkopı́rovat
balı́ky pro instalaci základnı́ho systému.
Postup instalace
Vzhledem k tomu, že počı́naje verzı́ 7.1 použı́vá SuSE Linux dlouhá jména
balı́ků, nenı́ možno je snadno jako dřı́ve kopı́rovat na dosový disk obvyklými
nástroji v DOSu, pracujı́cı́mi pouze se jmény ve staršı́ notaci 8.3.
/v*),"-
#0
Použijte na to prosı́m dávkový soubor )|
(
@ z instalačnı́ho CD, který
/!*6-
*
zde najdete v adresáři Ò
" . Pro správnou funkci tohoto dávkového
$ $",I#R$"
souboru je ještě třeba zajistit, aby byl v dosové cestě program |
. .
Dále se řid’te pokyny z menu, pomocı́ kterého též nakonec zadáte, aby se
spustil Linux zavaděčem loadlin.
38
1.5. Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin
1.4.2 Instalace po sı́ti
Instalace Linuxu po sı́ti je pouze pro zkušené uživatele. Upozorňujeme, že
nespadá pod smluvnı́ instalačnı́ podporu (support) SuSE – podrobněji viz
odst. A.1.2 na str. 419.
Výchozı́ stav
Na vašem počı́tači chybı́ CD mechanika nebo ji linuxový instalátor nenašel.
Rovněž zde nemáte použitelný dosový oddı́l na nakopı́rovánı́ linuxové instalace, přı́padně jej odmı́táte vytvořit. Též se může jednat o hromadnou instalaci
ze sı́tě.
V takovém přı́padě je potřeba, aby váš počı́tač viděl přes sı́t’ CD nebo disk
s instalacı́, podobně jako to popisuje odst. 1.4.1 na předchozı́ straně. Je zřejmé,
že vzdálený počı́tač musı́ umožnit přı́stup pro vykonávánı́ přı́kazů k linuxovým
instalačnı́m souborům.
#Š#Ó-Ÿ#Š#ˆ’r!/ * ¹
Dále je nutné zkopı́rovat na disk z CD soubory
: . Vyjádřeno
v Linuxu:
¨Å6¤Æ–¥ÔǬÕև×5ÕØ6Å)£R¦4×+ÙÚ5Û±× ¦Ü«
Ä
Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔǬÕևÊ6¨Ì×5ÕØ6Å)£¦4×5ÉªÉ Ä
× Ä ¦Ü«
Krok za krokem
1. Začněte s instalacı́ klienta, jak to popisuje odst. 1.2.2 na str. 23.
2. Dále vás povede odst. 1.2.3 na str. 23 až na následujı́cı́ rozdı́ly:
<
/-
y/
Š
2
2
/
8
V menu G
zvolte o6À
a vyberte od)?W{
@
†
@ @
povı́dajı́cı́ typ (to nenı́ nutné při instalaci přes PLIP).
l/ 2}
}/ <
{
.
.
Program linuxrc se vás bude v menu
ptát, odkud
Š
x4¶Švs–
instalovat. Odpovězte oÀݔ
a sledujte dál menu pro zadánı́
sı́t’ové konfigurace. Rovněž je možné instalovat přes FTP.
3. Jak instalaci dokončit, popisuje odst. 1.2.4 na str. 27.
Možné potı́že
<
Nový počı́tač, na kterém se má instalovat SuSE,vLinux,
server nezná.
$
!*6+*
;)|
Udejte proto jeho jméno a IP adresu do souboru ;
na serveru.
<
Instalace je odmı́tnuta, vzdálený počı́tač neumožňuje přı́stup k souborům
, ,!$
pro vykonávánı́ přı́kazů (tj. 1
). Umožněte to a instalujte znovu.
1.5 Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin
1.5.1 Spuštěnı́ Windows 95/98 v dosovém módu
Ke spuštěnı́ instalačnı́ho programu setup je třeba nejprve dostat počı́tač do
reálného módu pod samostatně běžı́cı́m DOSem. Důvodem je, že program
loadlin, který zavolá instalačnı́ program setup.exe k nataženı́ minimálnı́ho
Linuxu do paměti, je dosový program, který musı́ běžet v reálném módu nebo
pod VCPI serverem, jako je např. EMM386. Dosové okno, které běžı́ pod
Windows 95, však použı́vá virtuálnı́ mód 8086, kde by setup.exe havaroval –
proto je nutné spustit samotný DOS.
39
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Krok za krokem
Jsou zde dvě možnosti: přepnout z Windows 95/98 do dosového módu nebo
při startu použı́t dosový mód z nabı́dky při spuštěnı́ Windows.
Š I ‰
%"-4 ,*5 r
Pokud již Windows 95/98 běžı́, klikněte na
@
@
-- ?(
-- E
2 W2ƒ,€
Šr
Šz
.
@
.
G
D!F
Pokud čerstvě startujete počı́tač, stiskněte před naběhnutı́m Windows 95/98
„4‹
u"2y]‹y/
ÍÞ
OP a zvolte nabı́dku
o6:@
:@ . (Pokud máte pochybklávesu MNj
nosti, tento způsob je čistšı́, protože Windows někdy měnı́ hardwarové nastavenı́, které se spuštěnı́m dosového módu neresetuje.)
Možné potı́že
<
<
V dosovém módu nevidı́me mechaniku CD: viz odst. 1.7.3 na str. 48.
V dosovém módu nefunguje česká klávesnice: K základnı́ instalaci zde
›Rr!s
stačı́ samozřejmě anglická
. . . přesto pro milovnı́ky dosové češtiny
je zde odst. 1.7.2 na str. 47.
1.5.2 Vyvolánı́ programu setup a jeho prvnı́ část
Program setup.exe spustı́ ☞minimálnı́ Linux, který umožnı́ pokračovat se
skutečnou linuxovou instalacı́.
Nastartujete tedy MS-DOS nebo dosové okno, které neběžı́ v chráněném
módu, máte prvnı́ CD v mechanice a umožnili jste na ně dosový přı́stup.
Spustı́te zde program setup.exe a pokračujete do toho bodu, kde je třeba
rozhodnout mezi dvěma způsoby, jak spustit minimálnı́ Linux: ze startovacı́
diskety nebo programem loadlin přı́mo z prvnı́ho CD či z disku.
Krok za krokem
*",-
1. Zadejte přı́kaz
( v kořenovém adresáři CD.
’
2. Zadejte pı́smeno označujı́cı́ vaši CD mechaniku, např. . (Pozor, toto
pı́smeno „cestuje“ při přidávánı́ dalšı́ch oddı́lů na disk!)
[j\
3. Program setup.exe vás uvı́tá a vy mu zdvořile odpovı́te klávesou MN¡OP .
4. Následujı́cı́ odstavce popisujı́ start minimálnı́ho Linuxu (viz odst. 1.5.3).
1.5.3 Jak nastartovat minimálnı́ Linux programem setup
Existujı́ dvě cesty, jak spustit minimálnı́ Linux programem setup: z diskety
nebo programem loadlin přı́mo z CD. Rozhodněte se, kterou zvolit.
Podrobnosti
Nejsnadnějšı́ je spustit minimálnı́ Linux přı́mo z CD. K tomu sloužı́ dosový
program loadlin.exe. Ten běžı́ pod DOSem, zavede jádro ze souboru na CD
do paměti, připravı́ RAM disk a začne vykonávat kód jádra. Podmı́nkou je,
aby přitom počı́tač pracoval v reálném módu nebo ve virtuálnı́m módu 8086
s VCPI. 3
Alternativnı́ cesta startem přes disketu vytvořenou programem setup je
schůdná téměř vždy, je ale o něco náročnějšı́ a trvá déle.
3 Podporu VCPI poskytuje napřı́klad program emm386.exe. Dosové okno v OS/2 nebo ve
Windows NT zde proto nemůžeme použı́t.
40
1.5. Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin
Doporučenı́
Zvolte
cestu přes loadlin, pokud je to teoreticky možné a pokud nepracujete
ß
pod OS/2 nebo Windows NT. Pokud si nejste jisti, alespoň to zkuste. Když
vám to nevyjde, nastartujte počı́tač znovu (viz odst. 1.5.2 na předchozı́ straně)
a zvolte cestu přes disketu.
1.5.4 Instalace programu loadlin a start minimálnı́ho Linuxu
V tomto kroku instalujeme a použijeme program loadlin.exe, se kterým pak
zavedeme linuxové jádro, nastartujeme jej z DOSu a spustı́me ☞minimálnı́
Linux.
Podrobnosti
Program setup dále vytvořı́ ve vašem dosovém diskovém oddı́lu adre /
%
*",#, ,
(
1 ,
sář Ò4 @ ! . Do tohoto adresáře se zkopı́rujı́ programy
/
%>#, ,
#Ó0 u
Z,
Y %4a zvolené jádro pod jménem .7@
.
@ !
1 , soubor
1
@
Jestliže budete později – po prvnı́ instalaci – startovat Linux, vyvoláte ho
#0 Y %4pomocı́
s tı́m, že zadáte jako parametr kořenový oddı́l, jehož
1
@
označenı́ popisuje odst. 1.10.2 na str. 61.
Po tomto kroku se jádro zavede a rovnou se spustı́.
Krok za krokem
Nynı́ budete instalovat program loadlin, abyste spustili ☞minimálnı́ Linux:
/
%X
[j\
1. Zvolte @ !
a stiskněte klávesu MN¡OP .
2. Tato obrazovka ukazuje, kolik má váš počı́tač paměti (RAM). Údaj ob[j\
vykle souhlası́ a pokračuje se stisknutı́m klávesy MN°OP . Pokud velikost
RAM nesouhlası́, přı́slušně ji zde upravte.
3. Dále musı́te sdělit, zda Linux podporuje vaši mechaniku CD. Tuto otázku
jste již rozřešili – zde odpovězte přesně jak řı́ká odst. 1.6.5 na str. 47.
<
Pokud Linux podporuje vaši mechaniku CD, stiskněte klávesu
a vše je v pořádku.
<
[j\
MNiOP
Pokud ji Linux nepodporuje, pak jste již kopı́rovali soubory do dosového adresáře na disku (viz odst. 1.4.1 na str. 38). Zvolte proto
U /4/ * [j\
MNiOP . Dále zadáte dosový adresář, do
a stiskněte klávesu
@
:
*6-+*",
kterého jste kopı́rovali adresář
. V našem přı́kladu, viz odst. 1.4.1
,
na str. 38, jsme použili adresář Ò .8) . Nezadávejte již podadresář
*-7*",
.
4. Ted’ vyberete odpovı́dajı́cı́ jádro.
5. Dále přijdou na řadu parametry pro jádro. Každý parametr je na samostatném řádku. Prázdný řádek je ukončuje.
Detaily o parametrech jádra podává odst. 13.1 na str. 307, jejich úplný
výčet platný pro instalaci rovněž uvádı́ odst. 13.3.2 na str. 309.
6. Následujı́cı́ obrazovka
se ptá, zda má být instalován program
loadlin.
%!z
/
%
Odpovı́me J
. Program setup nynı́ vytvořı́ adresář Ò4 @ ! a nakopı́ruje do něj soubory.
41
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
*
-7*6
Y
%4-
7. Dále zvolı́me (
1
a nastartujeme ☞minimálnı́ Linux. Poté
se vypisujı́ na obrazovku asi dvě stránky textu. Dopadlo-li vše dobře,
uvı́tá vás program linuxrc. Výpisy pocházejı́cı́ od jádra si můžete zpětně
ce Kf
ce Kf
à`Rá g
OP + MN
OP a MN
OP
prohlédnout tak, že pomocı́ kombinace kláves MN
à`Rá h
OP rolujete text tam a zpět.
+ MN
Nynı́ může instalace pokračovat, jak popisuje odst. 1.2.3 na str. 23.
Možné potı́že
<
Program loadlin nemá dostatek paměti, aby mohl zavést jádro: viz
odst. 1.7.9 na str. 50.
<
Program loadlin nemůže spustit jádro, počı́tač běžı́ ve virtuálnı́m módu
8086 a chybı́ mu VCPI Server: viz odst. 1.7.11 na str. 51.
<
Program loadlin selže: viz odst. 1.7.10 na str. 50.
<
Chyby při čtenı́ z CD: viz odst. 1.7.4 na str. 48.
1.6 Dalšı́ informace k instalaci
1.6.1 Jak zı́skat mı́sto na disku pro Linux a jak ho rozdělit
Váš disk je třeba nejprve připravit pro zavedenı́ linuxových oddı́lů. Doufejme,
že k tomu najdete trochu klidu a pohody, abyste si něco nevratně nesmazali.
Také se doporučuje obstarat si předem potřebná média na zálohovánı́ a nouzovou startovacı́ disketu pro váš současný operačnı́ systém.
Podrobnosti
Každý disk se může či nemusı́ rozdělit na samostatné diskové oddı́ly. Jednı́m
›r!s
z důvodů je mı́ruplné
soužitı́ odlišných operačnı́ch systémů na jediném
disku.
Jak zı́skáme prostor pro linuxový diskový oddı́l?
<
Některý původnı́ diskový oddı́l lze zrušit, čı́mž ovšem ztratı́me stará data,
která jsme na něm měli. Zı́skaný prostor lze použı́t pro budoucı́ linuxové
oddı́ly.
<
Některý původnı́ diskový oddı́l lze také přiřadit novému operačnı́mu
systému, tedy např. Linuxu, což je totéž jako zrušit ho a vytvořit stejně
velký. Samozřejmě i zde přijdeme o původnı́ data.
<
Pod DOSem nebo Windows 95/98 můžete některý dosavadnı́ diskový
oddı́l zmenšit, aniž byste ztratili data. Nejprve se musı́te postarat o to, aby
všechna data na disku ležela na začátku oddı́lu a na konci oddı́lu zbývalo
volné mı́sto. Potřebné setřesenı́ dat, aniž byste o něco přišli, vám umožnı́
některý dobrý defragmentátor. Potom použijete speciálnı́ program, abyste
zmenšili velikost zvoleného diskového oddı́lu. Pokud disk obsahuje pouze
=
primárnı́ oddı́l (na prvnı́m disku je to oddı́l C ), poskytuje na to SuSE Linux
/!*6-4
*
" program fips. Ušetřený prostor se pak
na prvnı́m CD v adresáři
využije na linuxové oddı́ly.
<
Poněkud dražšı́, avšak téměř vždy schůdná cesta je zakoupit dalšı́ disk,
zejména pokud uvažujete o budoucnosti vašeho systému.
42
1.6. Dalšı́ informace k instalaci
Při všech změnách v rozdělenı́ disku musı́te pracovat velice pozorně a přeâ důkladně pročı́st dokumentaci od programu, který na to použijete.
dem
I přesto se může za určitých okolnostı́ stát, že přijdete o svá data. Za to
ovšem SuSE nepřejı́má žádnou zodpovědnost! Doporučujeme proto předem zálohovat nejdůležitějšı́ soubory a předem si vyzkoušet přı́padný start
ze startovacı́ diskety.
Krok za krokem
Co musı́te udělat pro nové rozdělenı́ disku:
1. Pokud dosud nevı́te, kolik oddı́lů má váš disk a jak jsou velké, musı́te to
nejprve zjistit, a to napřı́klad programem fdisk, který obsahuje váš operačnı́
systém.
2. Určete, kolik oddı́lů potřebujete a jak majı́ být veliké. K tomu sloužı́
odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55.
3. Zapište si údaje o tomto rozdělenı́ disku, budete je dále potřebovat během
instalace. (Poznamenejte si i všechny detaily o starém rozdělenı́ – mohou
se později hodit expertovi při přı́padné záchraně chybně přerozděleného
disku.)
4. Udělejte si záložnı́ kopii vašeho disku. Pokud na to nemáte dost velká
média, zálohujte si alespoň nejdůležitějšı́ data (hlavně ta, která jste sami
vytvořili – programy se většinou dajı́ obnovit). Také je vhodné (a nic to
$""%& Z>#
nezabere) zálohovat startovacı́ a konfiguračnı́ soubory, jako jsou
* *
¹³# %
-44, ,$³#0 a
. Vytvořte si startovacı́ disketu pro váš
? , @
1
@
dosavadnı́ operačnı́ systém a vyzkoušejte si, zda se s nı́ provede start.
Přidejte si na ni ještě několik užitečných nástrojů, jako je jednoduchý
textový editor, fdisk, format, zálohovacı́ program, scandisk nebo jeho
obdoba (a pro experty i spolehlivý diskový editor).
5. Dalšı́ kroky již závisı́ na konfiguraci vašeho systému:
<
DOS/Windows 95/98, jediný oddı́l na disku a chybı́ kompletnı́
záloha
Musı́te zmenšit tento primárnı́ diskový oddı́l při zachovánı́ dat na
něm. Přestěhujte všechna data na začátek oddı́lu. V MS-DOS 6 nebo
Windows 95/98 k tomu sloužı́ napřı́klad program defrag.exe.
Defragmentačnı́ programy ovšem ponechávajı́ na původnı́m mı́stě
//,"%
) soubory, zpravidla systémové. Ujistěte se v přı́padě,
skryté (|
že je chcete přesunout na začátek disku, zda s nimi smı́te hnout či zda
jejich pevná pozice na disku nemá náhodou nějaký smysl. Pokud jste si
/4/4,"%
* *5,
. .
opravdu jisti, můžete zrušit jejich atribut |
, popřı́padě i ?
Některé defragmentačnı́ programy na to poskytujı́ vlastnı́ prostředky.
„
Nové verze programu defrag.exe na to majı́ volbu ; .
Operačnı́ systém Windows si rovněž označuje svůj odkládacı́ soubor
jako skrytý. Pokud při zmenšovánı́ oddı́lu překážı́, musı́ se odstranit,
l
yu Œ2 4-!y %
a to ze spuštěných Windows pomocı́ @":
@
od(@6.7mÀ
– a po zmenšenı́ oddı́lu zase z téhož menu vytvořit.
Pokud se vám tedy podařilo zı́skat na konci primárnı́ho diskového
oddı́lu dostatek volného prostoru, přejděte do adresáře
43
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Ò
/!*6-4
"
*
&
Ò
(
*
Ò
&
(
*A6ã
na prvnı́m CD. Najdete tam program
fips.exe, který vám tento oddı́l zmenšı́.
V tomto adresáři naleznete i podrobný návod k programu fips.exe, který
byste měli předem prostudovat, než se pustı́te do dalšı́ho riskantnı́ho
kroku.
Program fips.exe běžı́ pouze pod DOSem. Z Windows musı́te nejdřı́ve
vystoupit nebo je spustit v čistě dosovém módu (viz odst. 1.5.1 na
str. 39).
Po ukončenı́ programu fips.exe se na disku objevı́ druhý oddı́l, který se
později rozdělı́ na linuxové oddı́ly.
Novou
programu
fips.exe,
který
je
v
adresáři
&
*5ä
(
Á , se dajı́ zmenšovat i oddı́ly s FAT32.
V tomto přı́padě si však určitě předem udělejte úplnou zálohu celého
disku.
Ò
/!*6-
<
"
*
verzı́
Ò
&
(
*
Ò
<
DOS/Windows 95/98 a vı́ce diskových oddı́lů, máte-li plně zálohovaný disk
Pokud máte skutečně spolehlivě zálohovaný celý disk, můžete programem fdisk smazat staré dosové oddı́ly a vytvořit nové zmenšené.
Samozřejmě tı́m ztratı́te data ze smazaných oddı́lů. Proto musı́te mı́t
předem spolehlivou zálohu, kopı́rovanou po souborech (nikoli obraz
celého disku). Dále naformátujete nově vytvořené oddı́ly, nainstalujete
operačnı́ systém a nahrajete zpátky všechny zálohované soubory. Zálohovacı́ program byste k tomu měli mı́t předem připravený na disketě.
Unix/Linux
Zde již patrně máte na disku vhodné oddı́ly, a proto se o rozdělenı́
disku nemusı́te starat. Použijete startovacı́ disketu SuSE resp. prvnı́
CD. K přiřazenı́ oddı́lů dojde normálnı́ cestou později v YaST.
6. Nastartujte znovu počı́tač.
7. Ověřte si, zda váš operačnı́ systém stále spolehlivě funguje. Pokud se
dosud nevytvořily linuxové oddı́ly v uvolněném diskovém prostoru, zařı́dı́
to později YaST.
Možné potı́že
Můžete narazit na následujı́cı́ problémy:
<
Oddı́l se nedá dostatečně zmenšit, protože s některými soubory nelze
pohnout: viz odst. 1.7.1 na str. 47.
<
Pod DOSem nebo Windows je nynı́ CD mechanika označena jiným pı́smenem. Pod Windows 95/98 počı́tač přestane reagovat: viz odst. 1.7.12
na str. 51.
1.6.2 Použitı́ CD 2 ke startu systému
Podobně jako z CD 1 je možno startovat systém i z CD 2. Zatı́mco na CD 1
je obraz startovacı́ diskety o velikosti 2,88 MB, je na CD 2 tradičnı́ obraz
o velikosti 1,44 MB.
44
1.6. Dalšı́ informace k instalaci
Proto použijte CD 2 vždy tam, kde by z CD mechaniky mělo jı́t startovat,
přesto ale systém z CD 1 nenastartuje. Důvodem je, že ne každý BIOS správně
rozpozná obraz startovacı́ diskety o velikosti 2,88 MB.
1.6.3 Vytvořenı́ startovacı́ diskety programem setup
Výchozı́ stav
Potřebujete 3.5” disketu a odpovı́dajı́cı́ mechaniku, ze které lze startovat.
Pokud pracujete ve Windows 95/98, spustı́te setup nikoli v dosovém okně, ale
v módu MS-DOS!
Detaily
/
*
*
Na prvnı́m CD v adresáři ;
: jsou obsaženy obrazy několika disket. Obraz
diskety se pak dá kopı́rovat pomocným programem na disketu (tj. médium),
která se tak stává startovacı́ disketou.
Tyto obrazy disket obsahujı́ zavaděč, program Syslinux a program linuxrc.
Program Syslinux vám umožnı́ zvolit jádro během startu a předat mu přı́padné
parametry o hardwaru. Program linuxrc podporuje nahrávánı́ modulů jádra
v závislosti na hardwaru a na konci startuje instalaci.
Přiložená startovacı́ disketa SuSE je ve všech obvyklých přı́padech použitelná.
Vlastnı́ disketu použijete pouze u exotického hardwaru, který modulárnı́
&
=
jádro nepodporuje, nebo pokud jste si stáhli obraz diskety např. z
(
&
#R*-7*",#R$)
;4;
(
. .
Postup s použitı́m programu setup
1. Spust’te program setup přı́mo z prvnı́ho CD.
¶ ˆt!4
[]\
2. Zvolte v menu (4(? a stiskněte klávesu MN¡OP , dále v menu
[j\
opět klávesu MN°OP .
3. Nynı́ zvolı́te typ diskety s odpovı́dajı́cı́m jádrem, které podporuje např.
speciálnı́ typy EIDE. Program setup vám zobrazı́ základnı́ vlastnosti
jednotlivých jader. Potřebujete-li dalšı́ informace, podává je soubor
/ * * , / ,#K/*
Ò
: Ò
@ .
.
Zapamatujte si, jak se vaše jádro jmenuje, později budete jeho jméno
[j\
potřebovat. Potom stiskněte klávesu MN¡OP .
4. Dále se zhotovı́ startovacı́ disketa. Založte dosovou disketu do 3.5” mechaniky a vyberte typ diskety, který z nı́ chcete udělat:
Kt!
<
<
Pro SuSE Linux stačı́ pouze startovacı́ (
) disketa, a proto můžete
4"
ˆt!4
ignorovat dalšı́ položku E
. Najed’te tedy kurzorem na
[j\
a stiskněte klávesu MN°PO .
Program setup od vás čeká potvrzenı́, že disketa je založena. Stiskněte
[]\
tedy znovu klávesu MN¡OP a obraz diskety se zapı́še na disketu.
[j\
<
<
Po úspěšném zápisu obrazu na disketu znovu stiskněte klávesu MN¡OP .
Zvolte v menu D
"%!,z
, tı́m opustı́te tuto obrazovku a program setup.
45
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Postup s použitı́m programu rawrite
Je tu ještě poněkud zdlouhavějšı́ alternativa, jak zhotovit startovacı́ disketu,
a to s použitı́m dosového programu rawrite.exe,
který
zavoláte
z dosové výzvy.
/!*6-4
* ,
" Ò @"9
Najdete ho na prvnı́m CD v adresáři Ò
.
/ * *
:
obrazy standardnı́ch typů startoDále jsou na prvnı́m CD v adresáři Ò
’
’
04/ *
: je obvyklá volba.
vacı́ch disket, popsané v souboru E J4D4G . Obraz
*-7*",
Z,!*
#
Všechna jednotlivá jádra jsou v adresáři Ò
Ò!.7@
s extenzı́ 6: .
Pokud potřebujete vytvořit standardnı́ startovacı́ disketu, kterou obsahuje
distribuce SuSE Linuxu, pokračujte následujı́cı́m způsobem (předpokládáme,
že jste v adresáři na CD):
å ¥ædØ)£5ɪ5¤"Ü«5ÉçÅ)¨è5Å)ܤ Ä çÅ5¨è5Å"ܤ Ä
Ø"Ü6ÉRéÉç¢"££¤6Ø"Ü6ÉRé
Pro podporu speciálnı́ch zařı́zenı́ nalezneme v tomto adresáři kromě souboru
04/ *
: ještě dalšı́ obrazy startovacı́ diskety. Při problémech se hodı́ obraz
ž
s jádrem bez optimalizacı́ na novějšı́ procesory :Ã!)34¼ .
1.6.4 Zhotovenı́ startovacı́ diskety z Linuxu
Předpoklady
Máte přı́stup na linuxový systém s funkčnı́ CD mechanikou. Potřebujete
volnou disketu.
Krok za krokem
Startovacı́ disk si zhotovı́te následujı́cı́m způsobem:
1. Pokud je třeba ještě disketu naformátovat:
2.
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdê6Ø6ê5£Å¦4¨¤‡×Ø Äë ×êØ5ìªíRîî5ì
$)/
Připojte prvnı́ CD např. jako ;
. :
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ª©5¤‡Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ì×Ø Äë ×5ÕØ6Å)£R¦Œ×5ÕØ6Å)£R¦
*
:
na
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔDZÕ؁×6ÕØ6Å)£R¦×Ø"Ü6ÉéÉ
3. Přesuňte se do adresáře
/
*
CD:
4. Vytvořte startovacı́ disketu
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6؇Üê5ò5×¢"££¤6Ø"Ü6ÉR錣ê5ò5×Ø Äë ×ê6Ø5쬢Éò6óé
/ * *
’
’
: .
K čemu je které jádro, to se dozvı́te v souboru E J4DG v adresáři
,!**
,!*4*
Ke čtenı́ můžete použı́t např. přı́kaz (detaily o přı́kazu podává
odst. 18.7.3 na str. 404).
Pokud vyžadujete podporu speciálnı́ch zařı́zenı́, použijte některý z dis04/ *
: . Při problémech s kompatibilitou
ketových obrazů v adresáři
ž
procesoru použijte jádro :!Ã!534¼ .
Poněkud složitějšı́ přı́pad nastane, chcete-li použı́t při instalaci jádro,
které jste si sami nakonfigurovali a přeložili. Tehdy nejprve zkopı́rujte
%41 ) (viz
na startovacı́ disketu obraz diskety se standardnı́m jádrem ( !
odst. 12.5 na str. 303), které pak nahradı́te jádrem vlastnı́m:
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6؇Üê5ò5×5ÕØÅ)£R¦4×Ø)Ü6ÉéÉ×¢"£6£¤6Ø)Ü6ÉéV£ê6ò5×Ø Ä ë ×ê6Ø5ìÌ¢Éò6óé
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ª©5¤‡Ê¤ô¦4ÉØ)£5ɬ×Ø Äë ×ê6Ø6ì×R¦"©5¤
¦ «5Ü©6ª5÷ƒ×R¦)©5¤)×6«5Ü©6ª5õ
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔDZÕևתÉÅ)×5ÉÅ"Õ×6«5Ü©6ª5õ)×6¨Å"ÕÆ"×5Üö6ó6ñ5×¢)£6£¤"× ë ¨
6
Å
¤
B
Æ
Ô
¥
ø
Ç
ª
4
¦
£
6
ª
5
©
‡
¤
R
×
"
¦
6
©
¤
Ä
46
1.7. Popis možných problémů
1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku?
Obecně lze řı́ci, že většinu CD mechanik SuSE Linux podporuje.
<
Při použitı́ CD mechanik typu ☞ATAPI by neměly být žádné problémy.
U CD mechaniky SCSI záležı́ na tom, zda jádro podporuje $)jejı́
SCSI
/0
řadič. To se dá zjistit bud’ v databázi komponent CDB – balı́k
, série
/4!$
4
=
$5/0Ÿ#R*6-+*",#ˆ/4, $)/)0 ,5%Z
* # , nebo na |
( ;4;
;
Ã
! | | . . Pokud SuSE
Linux nepodporuje váš SCSI řadič, budete mı́t patrně i dalšı́ problémy,
=r
protože na něm bude kromě CD mechaniky připojen nejspı́š i disk ”
<
S Linuxem funguje i mnoho staršı́ch nestandardnı́ch CD mechanik. Pokud
tento typ SuSE Linux výslovně nepodporuje, zadejte mı́sto něj (ovšem bez
záruky) podobný typ od téhož výrobce.
<
V poslednı́ době se rozšı́řily CD mechaniky na paralelnı́m portu. Ty
nejsou bohužel nijak standardizované, a tak jsou zdrojem problémů. SuSE
Linux pro ně obsahuje řadu prozatı́mnı́ch ovladačů. Pokud žádný z nich
nefunguje, zbývá cesta oklikou přes dosový oddı́l. Stává se také, že některé
mechaniky potřebujı́ být inicializovány od dosového ovladače, a proto
vyžadujı́ nejprve dosový start.
<
1.7 Popis možných problémů
1.7.1 Dosové (resp. windowsové) soubory nejdou přemı́stit
V přı́padě, že defragmentačnı́ program odmı́tá přemı́stit soubory s atributy
Š *5,
U /4/,"%
?
. nebo
, si vypište atributy všech souborů do pomocného
souboru ù seznam ú přı́kazem
4
@
0¹³#¹
;
*
úûù
*",u%
@.8ú
a vyhledejte zde soubory s atributy S nebo H. Ty potom jednotlivě změňte na
normálnı́ soubory přı́kazem
@
4
0‚rŠVr U
ùü{6.
})%!V*""-40-
ú
a dejte přitom velký pozor, aby defragmentátor nesměl hnout se soubory pro
ochranu proti kopı́rovánı́, permanentnı́mi odkládacı́mi soubory a speciálnı́mi
systémovými soubory. Těm atributy ponechejte. Po defragmentaci se doporučuje vrátit všechny změněné atributy souborů do původnı́ho stavu.
Pod Windows na změnu atributů souboru můžete použı́t „Správce souborů“
nebo „Explorer“.
Pokud se soubory přemı́stit nepodařı́, musı́te uschovat všechna potřebná data
na jiné médium, zrušit dosavadnı́ diskové oddı́ly, vytvořit nové zmenšené
=r
a milá data do nich zase pěkně vrátit ”
Pak je tu samozřejmě ještě řešenı́ pořı́dit si nový disk. Protože
ceny za gigabajt
›r!s
stále klesajı́, může k tomu být právě ted’ vhodná doba
1.7.2 V dosovém módu je pouze anglická klávesnice
Pro instalaci Linuxu stačı́ použı́vat v DOSu anglickou klávesnici. Pokud si
k tomu vysloveně přejete českou, dopište si řádek
47
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
, 0ý$5u
$³=
%/4 * $)
%/
, 0 4/X#* *
?
H4H
Ò)9
9 Ò
.4.v@
Ò): ?
@
?
-4, ,$³#þ0 do souboru @
1
@ nebo zadejte tento přı́kaz z přı́kazové řádky. Pokud
, 0
se program : ? nenajde, musı́te zadat skutečnou cestu, ve které se ve vašı́
@
/
|
Z
|Œ:
instalaci nalézá.
$)"%& ZX#R* *
?
Podobně
si doinstalujte zbytek dosové češtiny do souborů
-44, ,$³#0 a@
1
@ , zobrazujı́-li se chybně v DOSu české znaky z Latin2 (pokud
to po dobu instalace Linuxu nevydržı́te).
1.7.3 V dosovém módu chybı́ ovladač pro CD mechaniku
V dosovém módu Windows se použı́vá pro mechaniku CD ovladač, zavedený
$""%& Z>#R* *
-4, ,!$³#0 ?
1
@ . Pro použitı́ ve
a @
podle přı́kazů v souborech
Windows 95/98 a jejich dosovém okně je tento ovladač nežádoucı́, protože
Windows 95/98 zde použı́vajı́ vlastnı́, a proto se vynechává. Windows si
*4$5/, #, ,
proto standardně zakomentujı́ řádek, obsahujı́cı́ přı́kaz .
1
1 v souboru
-4, ,!$³#0 @
1
@ .
Nejjednoduššı́ a nejjistějšı́ je dočasně po dobu instalace Linuxu tato volánı́
v obou souborech odkomentovat nebo je tam správně dopsat a provést studený
ÍÞ
OP ).
start v čistě dosovém módu (např. stisknutı́m klávesy MNj
1.7.4 Vadné CD
Při lisovánı́ nebo balenı́ se ve výjimečných přı́padech stává, že se u některého
CD může poškodit povrch. Zkontrolujte pohledem neporušenost zadnı́ strany
CD (tj. té, na které nenı́ nadpis). V přı́padě pochybnostı́ zkuste toto CD přečı́st
na jiném počı́tači. Pokud je opravdu nečitelné, obrat’te se na prodejce vadné
distribuce.
1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı́tá čı́st
Pokud se CD mechanika typu ☞ATAPI nenajde nebo přestane komunikovat
během čtenı́, většinou za to může hardware. Správné zapojenı́ zařı́zenı́ na
sběrnici (E)IDE je: prvnı́ zařı́zenı́ jako master na prvnı́m řadiči, druhé jako
slave na primárnı́m řadiči, třetı́ jako master na sekundárnı́m řadiči a čtvrté
jako slave na sekundárnı́m řadiči.
Tato sekvence musı́ být v Linuxu nepřerušená a proto je nezaručená např.
kombinace disk jako master na primárnı́m řadiči, CD jako master na sekundárnı́m řadiči a slave na primárnı́m řadiči prázdný.
V takových přı́padech se může stát, že si Linux s „mezerou“ v sekvenci
prohledávaných zařı́zenı́ nedovede poradit a zůstane na nı́ viset. Pak se
doporučuje bud’ zařı́zenı́ přehodit a mezeru tak zaplnit nebo předat jádru
/!$)ÿv$)/
. (viz také
informaci, kde hledat mechaniku CD pomocı́ parametru |
odst. 13.3.2 na str. 309).
Jiná možnost, kdy CD mechanika odmı́tá čı́st, je špatné nastavenı́ jumperů
na jejı́ zadnı́ straně. Totéž platı́ pro disk. Zkontrolujte proto, zda jak disky,
tak i CD mechanika jsou správně nastaveny jako „master“ (event. „single“)
a „slave“. Dále se vyskytujı́ chyby v některých čipsetech EIDE. Ty už ale
většinou vývojáři jádra odhalili – jádro pak takový čipset pozná a chybu
’
’
obejde. Pro tyto přı́pady sloužı́ speciálnı́ jádro (viz soubor E J4D4G v adresáři
48
1.7. Popis možných problémů
;
/
*
:
*
na instalačnı́m CD). Přı́slušné parametry jsou popsány v odst. 13.3.2
na str. 309.
Pokud se vám prvnı́ start nepovede, můžete zkusit měnit parametry pro
jádro ve startovacı́ výzvě:
%4
,"4
boot: !
1ÂùŸ(@ @6.
?7ú
Pozor:
%4Nezapomeňte zde zadat jméno jádra (standardně !
1 ) před parametry!
Přı́klady parametrů pro jádro:
– hd ù x ú =cdrom – ù x ú nabývá hodnot a,b,c,d, ... podle pravidla:
<
a – Master na primárnı́m IDE řadiči
<
b – Slave na primárnı́m IDE řadiči
<
c – Master na sekundárnı́m IDE řadiči
<
d – Slave na sekundárnı́m IDE řadiči
/0ÿv$5/
Přı́klad: |
.
Parametrem tohoto typu zadáte jádru, kde má hledat mechaniku
CD typu ☞ATAPI, pokud si ji sám nemůže najı́t.
– ide ù x ú =noautotune – ù x ú nabývá hodnot 0,1,2,3 podle pravidla:
<
0 – Primárnı́ řadič IDE
<
1 – Sekundárnı́ řadič IDE
<
...
/, ÿ"%! --4%!,
Á
@
Přı́klad:
Tento parametr pomáhá často u (E)IDE disků.
Dalšı́ parametry pro jádro popisuje odst. 13.3.2 na str. 309, hodı́ se zejména
při potı́žı́ch s SCSI a sı́t’ovými kartami.
1.7.6 CD mechanika na paralelnı́m portu
Během instalačnı́ fáze programem linuxrc se nabı́zejı́ dostupné ovladače
mechanik CD, avšak všechny mechaniky CD (např. Freecom) nejsou ještě
podporovány. Může se dokonce stát, že i některý dosud podporovaný typ
bude dělat problémy: stane se, že přestože souhlası́ jeho značka podle štı́tku,
výrobce prodá novějšı́ revizi, aniž by to oznámil. . .
Některé mechaniky nenastartujı́ v Linuxu jinak, než že se musı́ inicializovat
původnı́m dosovým ovladačem:
1. Nastartujte DOS a v něm ovladač pro mechaniku CD.
2. Založte startovacı́ disketu.
3. Proved’te teplý start.
Pokud CD mechanika v Linuxu vůbec podporována nenı́, je to nutné při instalaci obejı́t kopı́rovánı́m instalačnı́ch souborů na diskový oddı́l (viz odst. 1.4
na str. 38).
Aktuálnı́ informace o programovánı́ paralelnı́ho portu pod Linuxem najdete
4
=
#-,#Ó%,
%4- r
# na |
( ;;)94949
;4
1 (( | . .
49
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.7.7 Potı́že s nestandardnı́mi CD mechanikami
Pro mechaniky Mitsumi je několik různých ovladačů podle typu. Jsou to
zejména „staré“ typy s vlastnı́m řadičem (např. LU-005 nebo FX-001). Pro
novějšı́ mechaniky Mitsumi (jako FX-400), které jsou již standardnı́, se
q „7
’7s4 ’
samozřejmě zadává J J
!
”
D
Podobně to platı́ také pro staré modely CD mechanik Sony a Aztech.
Ovladač Mitsumi MCDX se lišı́ od normálnı́ho ovladače Mitsumi tı́m, že
dokáže čı́st i „multisession CD“. To je ovšem pro instalaci bezvýznamné,
a proto můžete použı́t kterýkoli z těchto dvou ovladačů. Přesto jsme se rozhodli
ponechat i tento ovladač v nabı́dce, aby bylo možno v problematickém přı́padě
vyzkoušet vı́ce možnostı́.
1.7.8 IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace
Zatı́m nenı́ všeobecné řešenı́. U staršı́ch modelů se dá spustit instalace z DOSu
programem setup.exe a zavést Linux programem loadlin (viz odst. 1.5 na
str. 39).
Během času jsme sesbı́rali několik tipů, máme zájem i o vaše zkušenosti:
<
<
Vypněte v BIOSu notebooku všechno, co se týká šetřenı́ spotřeby:
„suspend mode“, „power management“, „sleep features“.
Když startujete z DOSu, spouštějte ovladač mechaniky CD specifikovaný
$""%& Z>#R* *
Š
* ,4,
v
s volbou ; (znamená ?
( ); samozřejmě pro ù drive ú
a ù path ú zadáte vlastnı́ hodnoty:
‡ò³ØÅ"Ü ë5Ä
<
¥ç8Ö"¨¤Æ
ç –ÙÓÚ
"ړ×6Ú
Během instalace zamezte přı́stup k disketové mechanice.
1.7.9 Programu loadlin chybı́ pamět’ pro zavedenı́ jádra
Nemáte dostatek volné paměti pod dosovou
hranicı́ 640 KB.
Zkuste dočasně
$""%& Z>#R* *
-4, ,!$³#0 ?
1
@
po dobu instalace odstranit ze souborů
a@
zbytečné ovladače a programy nebo je nechejte zavádět do hornı́ paměti.
Pokud máte pod Windows 95/98 komprimované diskové oddı́ly a nenı́ možné
přesunout jejich ovladač do hornı́ paměti, dekomprimujte tyto diskové oddı́ly
a pracujte s nimi jako s normálnı́mi bez těchto ovladačů.
1.7.10
Program loadlin selže
r"2
Při potı́žı́ch s programem loadlin ho zavolejte s volbami ,
/,"0-Z>#"-4
Nejlepšı́ je vypsat si chybová hlášenı́ do souboru
:
7¥ç6欫6£¨Ø)«5Ü©]ÊØÌØ
Ä ¢ªBÙ£ª6¤¿Ø)¨6«ºÖ"¨Å)¨¦ Ä ¤6Å6Ë
r"
nebo
r/
.
Tento soubor můžete zaslat na technickou podporu SuSE. Jako ù dalšı́
parametry ú zadáte hodnoty pro váš systém – viz odst. 3.9.1 na str. 116.
50
1.7. Popis možných problémů
1.7.11 DOS běžı́ v chráněném módu
Program loadlin může zavést jádro pouze v přı́padě, kdy počı́tač běžı́ v reálném
módu nebo ve virtuálnı́m 8086 módu s použitı́m VCPI serveru. Pracujete-li
pod Windows 95/98, musı́te se přepnout do dosového módu.
Š
<
‰
%!"-
,!*5
42
Tam se dostanete bud’ přes menu
@
, ?(
, E
@
@
2V,€
Šr
Šz
nebo
.
G
DF
<
změnı́te vlastnosti zástupce
pro vyvolánı́
přı́kazového
řádku (ikona MSK„4Z4
K„ 
}z
@6.
:
"
DOS) tak, že v menu
dáte
a zakřı́žkujete
K„"-u,
Šr
Š³
G
D!F
. Pokud ted’ vyvoláte přı́kazový řádek, poběžı́ v dosovém módu bez Windows.
1.7.12 Změnilo se pı́smeno pro označenı́ mechaniky CD
Vytvořı́te-li dalšı́ diskový oddı́l programem fips, bude to dosový oddı́l (na
linuxový se změnı́ až později). V této chvı́li se však posunou ostatnı́ pı́smena,
’X=
označujı́cı́ oddı́ly nebo dalšı́ disky, a vaše CD mechanika bude napřı́klad
=
namı́sto původnı́ho D .
Po změně typu oddı́lů na linuxové programem YaST se pořadı́
vrátı́ zase do
=
původnı́ho stavu a vaše CD mechanika bude opět např. D .
Proto pokud máte pod Windows 95/98 problém dostat se k mechanice CD,
=
může to být tı́m, že se volá pod dřı́vějšı́m pı́smenem, tedy např. jako D mı́sto
’>=
správného nového
. Pak %!je, třebarƒnastavit
správnou
hodnotu ve windowso 2 y/ $
Š *5}
rWŠ y"2+$",“u ‹ u,"%
r
r
@ od(!@
)?
?
.
(
@ o
o
CD
vém menu F r“x *6 2,"%
’>=
E!F)G
@
@
o , tedy např.
.
1.7.13 Dalšı́ možné potı́že s hardwarem
Během instalace můžete narazit na:
<
<
<
<
<
<
<
<
<
<
Problémy s časovánı́m (timing) u přı́stupu na mechaniku CD (ztráta
komunikace, dlouhé čekánı́, chyby na sběrnici, chyby segmentace).
Generovánı́ jádra (či jiných programů) násilně ukončı́ signál 11 nebo 7.
Chybný obsah souborů.
Chyby v přı́stupu k paměti.
Chyby v grafickém zobrazenı́.
Chyby v kontrolnı́m součtu při čtenı́ z médiı́.
Spadnutı́ nebo ztráta komunikace během startu.
Chyby při vytvářenı́ souborového systému (mke2fs hlásı́ chyby).
Chyby při vytvářenı́ odkádacı́ oblasti.
Nedefinované stavy při přı́stupu k hardwaru.
Možné přı́činy
Tyto podezřelé jevy ukazujı́ na vadný nebo špatně nastavený hardware. Obvyklý problém bývá, že mnoho základnı́ch desek má skryté problémy s časovánı́m, které se projevujı́ až jako chyby na sběrnici (CPU – pamět’– PCI –
ISA).
51
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Fakt, že takový hardware „nějak“ běžı́ pod Windows, neřı́ká ještě mnoho
o jeho stabilitě a správné konfiguraci, nebot’ zde nemusı́ být plně vytı́žen.
Jakmile je však pod Linuxem umožněn lineárnı́ 32 bitový přı́stup k paměti,
zatı́ženı́ se podstatně zvýšı́ a chyby se projevı́.
Dalšı́ přı́činou může být nedostatečné chlazenı́ procesoru, pomalé nebo tepelně
náchylné paměti a chyby v sekundárnı́ cache (nekonzistence, přehřı́vánı́).
V takových přı́padech (přestože počı́tač předtı́m „fungoval“) nenı́ tedy závada
v nově nainstalovaném Linuxu, ale ve staré skryté chybě hardwaru.
Linux vyžaduje mnohem většı́ stabilitu hardwaru než jednoduššı́ operačnı́
systémy. Zvýšenı́ výkonu zde má za následek většı́ zatı́ženı́ hardwaru. Pokud
Linux svými prostředky zjistı́, že se hardware nechová spolehlivě, odmı́tne
pracovat dál. To je sice bolestivé zjištěnı́, ale v každém přı́padě je to lepšı́
než systém, který pak běžı́ nerušeně dál a představuje tak vážné bezpečnostnı́
4
=
#0 u /X#Ó%
* ZBAA
riziko – viz |
.
( ;4;)94949
97 @
4;
Nápravná opatřenı́
Naštěstı́ je zde řada parametrů a podmı́nek, kterými se dá bud’ vadná část
izolovat nebo alespoň zmı́rnit celkové zatı́ženı́ systému.
<
<
Zkuste dočasně vypnout v BIOSu externı́, přı́padně i internı́ (velké zpomalenı́!) cache.
Zkuste v BIOSu nebo pomocı́ jumperů na základnı́ desce snı́žit taktovacı́
frekvenci sběrnice. U VL-busu je to maximálně 40 MHz (správně 33),
u PCI 66 MHz externı́ clock procesoru.
Zkuste v BIOSu zvýšit počet čekacı́ch taktů (wait states) u paměti a sekundárnı́ cache.
Aãr+A6ž
, GŒG .
?
Ověřte v BIOSu, zda náhodou nenı́ zapnuta volba
U ,z
. Pokud ano, vypněte ji. Dı́ry v pamět’ovém prostoru Linux pochopitelně pokládá za chybu.
/2 %7$",/vs
*",WŠ,
@
C|(
(
Pokud obsahuje BIOS v menu ”J
volbu
Šj0!,&",
Šz
CJ
E4J
, přesvědčte se, zda nenı́ obráceně.
Prověřte RAM:
<
<
<
<
– Počı́tejte s tı́m, že mı́chánı́ pamět’ových modulů od různých výrobců
zvyšuje náchylnost k chybám.
– Pro PCI na 66 MHz musı́ DRAM zaručovat 60 ns nebo méně, pomalejšı́
pamět’ové moduly nezkoušejte přetaktovat.
– Přezkoušejte, jak dobře jsou zasunuté moduly SIMM nebo DIMM.
Zkuste je opatrně vyndat a zase nasadit. Podı́vejte se, zda majı́ v pořádku
kontakty.
– Současně přehod’te i pořadı́ zasunutých pamět’ových modulů, aby jim
odpovı́daly jiné pamět’ové banky (angl. memory banks).
<
52
Zkontrolujte větrák na CPU, zda odsává vzduch, a zda přesně doléhá
chladič na čip, přı́padně (lehce!) pomažte styčnou plochu tepelně vodivou
pastou (má překvapivý efekt na chlazenı́).
1.8. Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky
<
<
<
<
<
<
<
Vypněte na základnı́ desce (v BIOSu, jumpery, přepı́nači atd.) šetřenı́
spotřeby (power management, APM). Bylo častěji pozorováno, že to nesvědčı́ např. řadiči Adaptec 2940. Také notebooky zpočátku konfigurujte
bez APM.
Některé klony Pentia, jako jsou AMD K6 nebo Cyrix 6x86, špatně snášejı́
jádro, které bylo předtı́m optimalizováno na původnı́ Pentium. Pokud máte
takové podezřenı́, omezte se na optimalizaci do úrovně procesorů řady 486
nebo dokonce až 386. Jako výchozı́ použijte standardnı́ jádro SuSE (viz
odst. 2.6.2 na str. 85).
Zkontrolujte všechna nastavenı́ v BIOSu. Pokud si nejste jisti významem
některého parametru, zadejte zde pro jistotu jeho konzervativnı́ hodnotu,
Kt Šr ,& - v*8
kterou poskytuje
.
F
D
@ Jestliže zjistı́te, že problém je v zastaralém kódu BIOSu (např. správně
nepodporuje novějšı́ procesor), pokuste se o aktualizaci BIOSu staženı́m
od výrobce přes Internet nebo kontaktujte prodejce počı́tače.
Sı́t’ový zdroj nemusı́ utáhnout všechna zařı́zenı́. Odpojte dočasně všechno,
co zatı́m k instalaci nepotřebujete.
Nepoužı́vejte zatı́m „Bus master DMA“, také nazývaný „UDMA“ nebo
„Ultra-DMA“.
Dbejte na to, aby EIDE kabel byl co nejkratšı́, neležel blı́zko zdroje
a nepokračoval nezapojeným koncem do vzduchu jako anténa. V přı́padě
průmyslového prostředı́ si obstarejte stı́něný EIDE kabel.
1.8 Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky
Pokud právě začı́náte s Linuxem, jistě vás zajı́má: Kolik diskového prostoru
musı́m přidělit Linuxu? Kolik minimálně? Kolik nejlépe? Jak dostupný diskový prostor nejlépe rozdělit?
Typy diskových oddı́lů na PC
Historicky obsahuje na PC každý disk tabulku oddı́lů (partition table) se
čtyřmi řádky, z nichž každý ukazuje bud’na primárnı́ oddı́l, nebo na rozšı́řený
oddı́l, nebo na nic. V této tabulce (nikoli na celém disku) však smı́ být jen
jeden řádek s rozšı́řeným oddı́lem.
Primárnı́ oddı́l je souvislá sekvence cylindrů, přiřazená některému operačnı́mu systému. Kdyby se použı́valy pouze primárnı́ oddı́ly, dal by se disk
rozdělit maximálně na čtyři oddı́ly – vı́c by se do tabulky nevešlo.
Proto se později přešlo na koncepci rozšı́řených oddı́lů. Rozšı́řený oddı́l je
rovněž souvislou posloupnostı́ cylindrů, dá se však dále rozdělit na tzv. logické
oddı́ly, které již nepotřebujı́ žádnou dalšı́ položku v tabulce diskových oddı́lů.
Rozšı́řený diskový oddı́l je tedy jakýsi obal na logické oddı́ly.
Potřebujete-li vı́ce jak čtyři oddı́ly, musı́te vytvořit alespoň poslednı́ oddı́l
jako rozšı́řený a přidělit mu celý zbytek diskového prostoru. V rozšı́řeném
oddı́lu můžete vytvořit až 15 logických oddı́lů pro SCSI disk a 63 logických
oddı́lů pro (E)IDE disk.
Linux zacházı́ se všemi primárnı́mi či logickými oddı́ly rovnocenně a může
být instalován na kterýchkoli z nich.
53
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Rozhodnutı́
Minimálnı́ požadavek pro SuSE Linux je 180 MB (včetně malého odkládacı́ho prostoru), což stačı́ na konzolové aplikace bez systému X Window.
Pokud přidáme X spolu s několika skromnými aplikacemi, musı́me již počı́tat
s 500 MB.
Dnešnı́ běžná velikost diskových oddı́lů pro SuSE Linux je alespoň 1 GB,
nepočı́táme-li ovšem s jejı́m dalšı́m stoupánı́m.
Přesnějšı́ rozhodnutı́ záležı́ na dalšı́ch požadavcı́ch:
<
<
Pod X pracovat s modernı́mi aplikacemi jako jsou KDE nebo GNOME,
StarOffice a Netscape: 1,2 GB.
Vyvı́jet menšı́ linuxové aplikace pod X: 1,2 GB.
Obojı́ výše uvedené: 2 GB.
Modifikovat si X-Server, vyrábět si vlastnı́ CD, plus výše uvedené: 4 GB
Provozovat vlastnı́ internetový / FTP Server: 700 MB základnı́ systém +
raději něco navı́c.
<
<
<
Jak rozdělit dostupný diskový prostor? Jednoduchá otázka, ale ne vždy snadná
odpověd’.
Pro začátečnı́ka je vhodné respektovat robustnı́ strategii rozdělovánı́ diskového prostoru, kterou se řı́dı́ konfigurátor YaST: na
začátku disku malý
0!
oddı́l na startovánı́, který je později připojen jako ;
s alespoň 2 MB
a ne méně než 1 cylindrem (projevı́ se u většı́ch disků), dále odkládacı́
oddı́l s 128 MB a konečně poslednı́ oddı́l jako zbytek pro vlastnı́ instalaci,
tj. kořenový oddı́l ; .
Pokud chcete tuto strategii sami ovlivnit, držte se pravidel:
<
Do 500 MB: Odkládacı́ a kořenový oddı́l ( ; ).
500 MB–4 GB: Malý startovacı́ oddı́l pro jádro a pro LILO u začátku
0!4
disku ( ;
, alespoň 8 MB resp. 1 cylindr), zbytek disku pro odkládacı́
oddı́l a kořenový oddı́l ( ; ).
0!
<
Od 4 GB výše: Startovacı́ oddı́l ( ;
), odkládacı́ a kořenový oddı́l
,
(250 MB), domovské adresáře ( ;5| . ) s cca. 200 MB na uživatele a zbytek
-7*5
2 na programy ( ;
). Přı́padně dalšı́ oddı́ly na ; ( a ; @ .
<
Pokud startujete Linux přı́mo z disku, vyžadujı́ staršı́ verze BIOSu, aby
celý oddı́l, ze kterého se startuje, ležel pod hranicı́ „1024 cylindrů“ – viz
odst. 3.3 na str. 98 a odst. 3.8.2 na str. 112. (To je i důvod, proč na startovánı́
0
SuSE Linux standardně vytvářı́ samostatný oddı́l ( ;
). Tento požadavek
ovšem nenı́ nutné splnit, startujete-li Linux z DOSu/Windows programem
loadlin.
Některé programy, zpravidla komerčnı́ (rovněž však i KDE a GNOME),
samy instalujı́ svá data pod adresář ; ( . Pokud tento adresář budete potřebovat, vytvořte si na něj vlastnı́ oddı́l nebo zvolte kořenový oddı́l přiměřeně
většı́ a adresář tam vytvořte.
54
1.9. Rozdělovánı́ disku pro experty
KDE
GNOME
htdig
Fortify
dochost s plným vyhledávánı́m textu
Wabi
Netscape
Arcad
Applixware
Eagle
StarOffice
Cyberscheduler Software
Cygnus Source-Navigator
SNiFF+
Insure++
pep
Oracle 8
Sybase – Adaptive Server Enterprise
virtuoso – OpenLink Virtuoso Lite Edition
Tabulka 1.1: Balı́ky v adresáři ;
se SuSE Linuxem.
(
170 MB
100 MB
5 MB
2 MB
200 MB
10 MB
35 MB
350 MB
400 MB
18 MB
150 MB
30 MB
20 MB
45 MB
45 MB
18 MB
400 MB
170 MB
55 MB
– ne všechny tyto balı́ky jsou dodávány
Konkrétně se jedná o programy či demoverze, které ukazuje tab. 1.1 – ne
všechny z nich však obsahuje SuSE Linux.
1.9 Rozdělovánı́ disku pro experty
Předchozı́ odstavec a dále odst. 1.10.1 na str. 59 vysvětlujı́, jak rozdělit diskový
prostor pro SuSE Linux. Tento odstavec podává podrobnějšı́ informace, jak
vyrobit systém na mı́ru, optimálnı́ co do spolehlivosti a výkonu.
Doporučuje se k tomu mı́t alespoň základnı́ znalosti o připojovánı́ unixových
stromů souborů, dále vědět, co je ☞bod připojenı́, a také pečlivě rozlišovat
primárnı́, rozšı́řené a logické diskové oddı́ly.
Navı́c je dobré si uvědomit, že neexistuje jediná zlatá cesta pro všechny –
optimálnı́ volba bude vždy silně individuálnı́. Přesto zde uvádı́me alespoň
orientačnı́ čı́sla.
Nejprve je však nutno shromáždit základnı́ údaje o vašem systému:
<
<
Jaký je aplikačnı́ typ vašeho počı́tače (souborový server, aplikačnı́ server,
výpočetnı́ server, pracovnı́ stanice)?
Kolik lidı́ na něm bude pracovat (současně přihlášených)?
<
Kolik disků máte, jak jsou velké a jak jsou připojeny (přes EIDE, SCSI či
jako RAID)?
55
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
1.9.1 Velikost odkládacı́ho oddı́lu
Dřı́ve se často uvádělo pravidlo: „Minimálně tak velký ☞odkládacı́ oddı́l
jako hlavnı́ pamět’“. To však už dnes nemusı́ stačit, a to zejména u malé RAM.
V současné době je totiž třeba mı́t ohled na značnou velikost modernı́ch
aplikacı́, které diktujı́ minimálnı́ velikost virtuálnı́ paměti bez ohledu na
výchozı́ velikost RAM – samozřejmě s tı́m, že při malé RAM vám tyto
›Rr!s
aplikace sice poběžı́, ale pomalu. Lepšı́ však něco než nic
Dolnı́ odhad pro běžné linuxové aplikace je proto odkládacı́ oddı́l kolem
128 MB (což je přı́spěvek k velikosti virtuálnı́ paměti), ale raději přidejte, za
rok to bude vı́c.
Budete-li napřı́klad chtı́t editovat jádro v emacs, přeložit ho pod X a čı́st si
nápovědu v Netscape, vyjde vám 128 MB odkládacı́ho oddı́lu, ale již bez
dalšı́ rezervy.
Pro průměrného uživatele by tedy měl pro dohledné obdobı́ stačit odkládacı́
oddı́l 256 MB. Dokonce i v přı́padě, že již máte 256 MB RAM, je vhodné
odkládacı́ oddı́l vytvořit. Důvody uvádı́ odst. 1.9.3 na str. 58.
Pokud počı́táte s úlohami s pamět’ovými nároky řádu GB a máte pochybnosti,
zda zde Linux nabı́zı́ dostatečnou pamět’ovou rezervu, bude vás zajı́mat
odst. 1.9.2 na následujı́cı́ straně.
1.9.2 Aplikačnı́ typ počı́tače
Pracovnı́ stanice (resp. samostatný počı́tač)
Nejběžnějšı́ použitı́ linuxového počı́tače je dnes pracovnı́ stanice. Pro orientaci
v konkrétnı́ch hodnotách uvádı́ tab. 1.2 několik vzorových konfiguracı́, které
můžete použı́t doma nebo ve firmě.
Instalace
Potřebný diskový prostor
úsporná
malá
střednı́
velká
180 MB – 400 MB
400 MB – 800 MB
800 MB – 4 GB
4 GB – 8 GB
Tabulka 1.2: Velikost diskového prostoru u různých instalacı́ pracovnı́ stanice
Pokud chcete na počı́tači uchovávat dalšı́ rozsáhlé datové soubory, tato čı́sla
se přirozeně posunou směrem k vyššı́m hodnotám.
Přı́klad: Malá pracovnı́ stanice
Máte kolem 500 MB volného mı́sta na disku, z toho oddělı́te 64 MB na
odkládacı́ oddı́l a zbytek na kořenový oddı́l ; .
Přı́klad: Obvyklá pracovnı́ stanice
Máte kolem 1,2 GB volného mı́sta na disku, z toho oddělı́te 5-10 MB resp.
04
1 cylinder na startovacı́ oddı́l ;
, 128 MB na odkládacı́ oddı́l, 800 MB na
,
; a zbytek na samostatný oddı́l ;)| . .
56
1.9. Rozdělovánı́ disku pro experty
Přı́klad: Velká pracovnı́ stanice
Pokud máte k dispozici vı́ce než 1,2 GB na jednom či vı́ce discı́ch, bude již
řešenı́ individuálnı́. Podrobněji viz odst. 1.9.3.
Přı́klad: Souborový server
Zde jde zejména o rychlost přı́stupu k disku. SCSI disky majı́ jasně přednost.
Kritické jsou jak vlastnı́ disk, tak i jeho řadič.
Souborový server poskytuje možnost centrálnı́ho uchovávánı́ dat. Mohou to
být ☞domovské adresáře, databáze nebo archivy. Výhodou je jednoduchá
údržba centrálně uložených dat.
Pokud má souborový server sloužit sı́ti o vı́ce než 20 uživatelı́ch, je vhodné
optimalizovat přı́stup k disku.
Dejme tomu, že si chcete pořı́dit linuxový souborový server pro 25 uživatelů
a všem poskytnout domovský adresář. Odhadujete, že každý uživatel bude
potřebovat nejvýše 100-150 MB na svá soukromá data. Pokud nebude každý
z nich ve svém domovském adresáři pracovat na vývoji, bude stačit disk 4 GB,
,
připojený v bodě připojenı́ ;5| . .
Pro 50 uživatelů by mělo vyjı́t kolem 8 GB, ale bude již lepšı́ rozdělit zatı́ženı́
na dva disky po 4 GB, aby se tak zlepšila doba přı́stupu.
Vyrovnávacı́ pamět’webového prohlı́žeče by měli mı́t uživatelé zcela jistě
na svých lokálnı́ch discı́ch!
Přı́klad: Výpočetnı́ server
Výpočetnı́ server je výkonný počı́tač přebı́rajı́cı́ v sı́ti úlohy náročné na
výpočetnı́ výkon. Mı́vá většı́ pamět’, dnes přes 512 MB RAM. Pro odkládacı́
prostor jsou zde vyhraženy samostatné extrémně rychlé disky. Tı́m je pak jak
fyzicky oddělen od ostatnı́ch souborů, tak i rozdělen do vı́ce oddı́lů, čı́mž se
zkracuje doba přı́stupu a urychluje se virtuálnı́ pamět’, nezbytná pro výpočty
s velkými daty.
1.9.3 Optimalizace
Omezujı́cı́m faktorem bývajı́ většinou disky. K jeho překonánı́ jsou dvě
možnosti, které lze kombinovat:
<
Rozdělte zatı́ženı́ rovnoměrně na vı́ce disků.
, *",¶Š
Použijete optimalizovaný souborový systém, např. E
.
<
Vybavte počı́tač většı́ pamětı́ (min. 256 MB u souborového serveru).
<
Paralelizovánı́ na vı́ce disků
K vysvětlenı́ je potřeba si uvědomit, že celková doba pro přenos dat se skládá
z následujı́cı́ch přı́spěvků:
1. doba než požadavek na čtenı́ či zápis dosáhne řadiče
2. doba než řadič odešle požadavek disku
57
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
3. doba než disk nastavı́ hlavu
4. doba než se médium natočı́ hledaným sektorem
5. doba pro vlastnı́ přenos dat.
Prvnı́ zpožděnı́ je závislé na připojenı́ sı́tě a je třeba je řešit samostatně. Druhé
zpožděnı́ bývá zanedbatelné a záležı́ pouze na kvalitě řadiče. Třetı́ zpožděnı́
je kritické a udává se v milisekundách. V porovnánı́ s nanosekundovým
přı́stupem k RAM se jedná o rozdı́l až šest řádů. Čtvrté zpožděnı́ závisı́ na
otáčkách disku. Páté závisı́ kromě na otáčkách disku ještě na počtu hlav
a pozici dat na médiu (blı́že ke středu či dále od něj).
Určitou výhodou SCSI řadičů je jejich inteligentnı́ funkce „disconnect“. Ta
způsobı́ při vı́ce diskových mechanikách na jednom SCSI řadiči, že ty disky,
které v daném okamžiku nastavujı́ hlavu a nepřenášejı́ data, se dočasně odpojı́
od sběrnice SCSI. Ta se tı́m uvolnı́ pro ostatnı́ disky, které mezitı́m data
přenášejı́.
Ve vı́ceúlohovém vı́ceuživatelském operačnı́m systému, jako je Linux, toho
lze optimalizovat mnoho. Zkusı́me napřı́klad paralelizovat přı́stup k diskovým
/&
oddı́lům. Podı́vejme se na výpis z přı́kazu (viz výstup na obrazovku 1.9.1).
Í SR
+ $% & + $ `Ñ
+ $% & + $ a5Ñ
+ $% & + $ Ñ
Ñ!"a S , Î'-%./'/'0
,'Î -%./'/'0
,%./'-'Þ 2',
#% $
Þ Î','1'1'2
ÑÎ%.Þ'0Î'2
Ñ'
Î 1'-%.1%.
T'& ` S `a SR(#%)
ÑÎ',Þ'0'1'/32', )
'Þ -','1'2'/31Î )
.'Î 0'2'1Þ 'Þ 0 )
k '*
%$ô*
+
+
+
+
S a
Výstup na obrazovku 1.9.1: Přı́klad rozdělenı́ disku, vypsaného přı́kazem
/4&
.
Co
nám zde může přinést paralelizovánı́? Dejme tomu, že spustı́me v adresáři
-7*5 *6+$
;
;
přı́kaz:
Å)£6£¤4 Ä ¨Å6¤ÆB¥תÉÅ5×5ÉÅ"Õׇæd¤)¨Å¬õ6÷6êÌ¢)¨6«5Üé8Ù¤)¨ÅBÙ5÷jʬתÉÅ)×6«5Ü¢
0
# >#ÓZu
-+*6
0 0
@
;! ; @6:
Smyslem přı́kazu je instalovat @4!6:
do adresáře ;
.
Na to zavolá přı́kazový interpret programy
tar
a
gzip,
které
se
nacházejı́
/,"2 *)/
*")-40!>#
;
@ . Dále se bude čı́st
v adresáři /bin a tı́m i na prvnı́m disku ;
>#ˆZu
-7*5 *5+$
/4,2 *)/"0
@
;
;
z adresáře ;
na druhém disku ;
. Jako poslednı́ se
-7*5
0
/,2 *)/v$
;! na třetı́m disku ;
;
budou extrahovat data a zapisovat do ;
.
Tı́m se rozdělı́ nastavovánı́ hlav, čtenı́ z diskového bufferu a zápis do něj na
tři nezávislá média a může být podle možnosti prováděno současně.
To je pouze jeden přı́klad z mnoha. Pro běžné systémy, jako je ten z uvedeného
přı́kladu, platı́ pravidlo, že máme-li dva rovnocenné disky, rozdělı́me mezi ně
-7*5
-+*5
0
-7*6
0
a;
měl mı́t rozsah zhruba 70%
;
;4! . Přitom by adresář ;
;4!
-+*5
rozsahu ;
. Kořenový adresář ; by se měl vzhledem -7
k*5přı́stupu
na něj při
0
;! .
rozdělenı́ na dva disky nacházet na stejném disku jako ;
Od určitého počtu SCSI disků výše (4 až 5) bychom již měli pomýšlet na
řešenı́ pomocı́ softwarového diskového pole (RAID) nebo si raději přı́mo
pořı́dit řadič RAID. Pak nám již nepoběžı́ diskové operace kvaziparalelně, ale
skutečně paralelně. Navı́c budeme mı́t ještě zajištěnu odolnost proti chybám.
Přı́stup k disku a velikost paměti
Již jsme uváděli, že pod Linuxem je velikost paměti důležitějšı́ než rychlost
procesoru. Důvodem – vlastně zásadnı́m – je schopnost Linuxu dynamicky vy58
1.10. Manuálnı́ konfigurace disků
tvářet buffery pro disková data. Zde použı́vá Linux různé triky jako dopředné
čtenı́ (předem si načı́tá sektory) a opožděný zápis (šetřı́ si zápisy a provede je
pak najednou). Opožděné zápisy jsou také důvodem, proč se nedá Linux bez
řádného ukončenı́ práce vypnout. Jak dopředné čtenı́, tak i opožděný zápis
zajišt’ujı́ účinnou práci s pamětı́ a přispı́vajı́ tı́m k rychlosti Linuxu.
` S
k 76
" +98 a ffR +
c9; ` <6
` ,'/'/
e 6
,'1Ñ
%$
,%.1
Ñ:
-Þ
2
f
'- 1
,'/'-
Î
e ` %$
0
a ffR
,'2
Výstup na obrazovku 1.9.2: Výstup z přı́kazu
` e %$
.'.
&,4,ƒr
.
Jak ukazuje výstup 1.9.2, přibližně 23 MB se právě nacházı́ v bufferech.
Cokoli se dá najı́t v bufferech, to je okamžitě dostupné pro nové čtenı́.
1.10
Manuálnı́ konfigurace disků
1.10.1 Vytvářenı́ diskových oddı́lů
Výchozı́ informace pro různé typy oddı́lů je převzata z dokumentu,
=
#
%>#ˆ-,#þ%
,"0
který napsal ANDRIES BROUWER (|
( 4
; ;594949 97
;<=5@
;
4 "%7*
(!@
; ).
Krok za krokem
Disk rozdělı́te takto:
1. YaST vám ukáže obrazovku rozdělenou na několik částı́ (viz obr. 2.9 na
str. 72):
<
Zcela nahoře vidı́te parametry vašeho disku.
<
<
V druhé části vidı́te stavové informace a chybová hlášenı́ programu
Í
1
OP .
fdisk. Podrobněji si je prohlédnete stiskem klávesy MNj
Ve spodnı́ části obrazovky najdete oddı́ly, které program fdisk již na
disku našel. Budou to zejména oddı́ly vašeho dosavadnı́ho operačnı́ho
systému a přı́padně i jeho odkládacı́ oddı́l, pokud existuje.
2. Pokud nenı́ na disku dostatek volného prostoru nerozděleného na oddı́ly,
h
g
je třeba nejprve zrušit staré nepotřebné oddı́ly. Klávesami MN+OP a MN!OP vyberete
rušený oddı́l. Přesvědčte se ještě jednou, zda je to ten pravý a ověřte si typ
[j\
Í.
OP a potvrd’te rušenı́ pomocı́ klávesy MNiOP .
oddı́lu. Pak stiskněte klávesu MNj
Pokud zrušı́te některý oddı́l, budou pro vás od této chvı́le všechna data na
něm nedostupná. Pokud byl tento váš krok chybný a pokud od této chvı́le
›Rr!s
již alespoň neuděláte nic dalšı́ho
může vám ještě data expert zachránit,
napřı́klad pomocı́ diskového editoru.
3. Pokud se rozhodnete použı́t pro Linux již existujı́cı́ oddı́ly od jiného
systému, stačı́ jim změnit typ.
59
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Uvědomte si, že změnı́te-li typ oddı́lu, přestane být obvyklým způsobem
dostupný jiným operačnı́m systémům, jako je MS-DOS/Windows!
h
g
Pro změnu typu vyberte oddı́l pomocı́ kláves MN!PO a MN!OP . Ujistěte se, že je to
Í
2
OP . Objevı́ se dialogové okno pro
požadovaný oddı́l a stiskněte klávesu MNŒ
nový typ oddı́lu. Vyberte normálnı́ linuxový oddı́l nebo odkládacı́ oddı́l
[]\
a potvrd’te klávesou MN¡OP .
4. Chcete-li vytvořit nové oddı́ly pro Linux, což je standardnı́ přı́pad, vytvořte
je postupně. Nejprve stiskněte klávesu MN Í
/ OP . Pokud se nic nestane, znamená
to, že disk je plný a musı́te některé oddı́ly zrušit. Vrat’te se proto zpět
k předchozı́m odstavcům.
Obrázek 1.38: YaST – Vytvářenı́ diskových oddı́lů
Objevı́ se okno pro výběr typu vytvářeného oddı́lu (viz obr. 1.38).
„
y%
/ * 2y“)0
*5I
u
‹,)%!y]/ * 2y
Volte mezi
, E
.
o
:
@
no
:
)0
*5I
Y "Z $
/4/
přı́padně
a potvrd’te svoji volbu klávesou
@
:4†
o"
[j\
MN
OP . Připomı́náme, že současně mohou existovat nejvýše 4 primárnı́ oddı́ly. Potřebujete-li vı́ce než 4 oddı́ly, musı́te vytvořit nejpozději 4. oddı́l
jako rozšı́řený, abyste v něm mohli vytvořit vı́ce logických oddı́lů. Dalšı́
informace najdete v odst. 1.8 na str. 53.
Když jste vytvořili primárnı́ či logické oddı́ly, musı́te zadat, jakým zařı́zenı́m budou odpovı́dat. YaST k tomu nabı́zı́ tabulku dostupných jmen
zařı́zenı́. Normálně zvolı́te jméno, které je v tabulce nejvýše, např.
/,2
/ äz
[j\
a stisknete klávesu MN°OP .
;
;5| @
V dalšı́m kroku zadáte velikost nového oddı́lu. YaST navrhuje jako začátek oddı́lu prvnı́ cylindr volného prostoru. Obvykle s tı́m souhlası́me
[j\
a stiskneme klávesu MN OP . Dále se zadává konec oddı́lu. Dajı́ se použı́t tři
ž
způsoby zadávánı́: poslednı́ cylindr (např. >@? ), počet cylindrů v oddı́lu
žž
A
(např. A
) nebo jeho velikost
v megabajtech (např. A ÁÁG ). Dalšı́ stisk
„ ""2 [j\
[j\
: @
@
klávesy MNiOP vás dostane na
, což potvrdı́te klávesou MN¡OP .
Nynı́ se objevı́ nově vytvořený diskový oddı́l ve spodnı́ části obrazovky.
60
1.10. Manuálnı́ konfigurace disků
Í.
OP a pokračujete
Pokud jste se v něčem spletli, opět jej smažete klávesou MNŒ
znovu.
5. Jeden z vašich oddı́lů by měl být odkládacı́. Pokud jste ještě žádný
h
g
nevytvořili, vyberte pomocı́ kláves MN!OP a MN!OP odpovı́dajı́cı́ oddı́l (jak zvolit
Í
2
OP
jeho vhodnou velikost viz odst. 1.8 na str. 53). Stiskněte klávesu MN“
Y %4- r*
/ * 2y“"0
*5
[]\
1
9!@"(
:
@
a zvolte
a potvrd’te klávesou MN°OP .
6. Pokud je všechno, jak jste si přáli, měl by být disk zcela zaplněn. Nezapomněli jste na odkládacı́ oddı́l?
„ "2 , pokud tam již nejste, a kláveNajed’te tedy kurzorem na
: @
@
ˆ~+",)%
0!/"‹
,"%
[]\
sou MN°OP se dostanete do dalšı́ho menu
o
( ( {
o .
Za určitých podmı́nek zkontroluje YaST nový odkládacı́ oddı́l, zda na něm
nejsou chybné sektory.
1.10.2 Souborové systémy a body připojenı́
Vytvořili jste všechny oddı́ly a připravili tabulku oddı́lů (partition table).
Zbývá ještě zadat, jak s oddı́ly zacházet.
Dalšı́ informace
Informace, jak zacházet v Linuxu s diskovými oddı́ly, je v tabulce souboro,v$ &v*5 0
vých systémů, která je uložena v souboru ;
;
@ . Obsahuje všechny
potřebné informace o připojených souborových systémech. Jsou to jméno
zařı́zenı́ (☞device), umı́stěnı́ souborového systému v linuxovém stromu a typ
souborového systému, jakož i dalšı́ informace pro dump a fsck – viz manuálová
&v*5 0
%‚ãV&v*6 0
(.7@
stránka pro
@
@ ).
Tyto údaje potřebuje YaST k vytvořenı́ linuxových souborových systémů na
formátovaných oddı́lech.
V tomto kroku zůstává odkládacı́ oddı́l nedotčen, nebot’byl již vytvořen (viz
odst. 1.10.1 na str. 59) a neobsahuje žádnou dalšı́ strukturu.
Na rozdı́l od údajů v tabulce oddı́lů (partition table) (viz odst. 1.10.1 na str. 59)
,+$ &v*5 0
sloužı́ údaje v ;
;
@ pouze pro Linux a běžně nejsou dostupné ostatnı́m
instalovaným operačnı́m systémům.
Všimněte si:
<
Pod Linuxem jsou všechny souborové systémy spojeny do jediného
stromu. Jednotlivým souborovým systémům pak musı́ být přiřazena nějaká větev v tomto stromu. Tomuto bodu se řı́ká ☞bod připojenı́. Také
dosové nebo HPFS oddı́ly se mohou připojit do unixového stromu.
<
Souborový systém je uspořádán pomocı́ ☞inodes. Přı́slušný inode je cosi
jako malý soubor, který ukazuje na data uložená v souboru. Počet inodů
se zadá při vytvořenı́ souborového systému.
Počı́táme-li na disku s většı́m počtem menšı́ch souborů, budeme potřebovat vı́c inodů, které spotřebujı́ samy pro sebe vı́c mı́sta. Naopak v souborových systémech, obsahujı́cı́ch jen několik obrovských souborů (jako jsou
některé databáze), potřebujeme méně inodů. Podrobněji viz odst. 2.3.10
na str. 75.
61
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Krok za krokem
‰
42y‹
Z obrazovky ?
o.
provedete následujı́cı́:
*""-0!2}ƒ*
?
*5}
.v?
(viz obr. 2.10 na str. 73)
1. Nejprve si pečlivě uvědomte, co budete dělat:
<
<
Pro každý z vašich souborových systémů DOS či HPFS zde můžete
vytvořit ☞bod připojenı́.
Pro každý nový linuxový oddı́l:
– Musı́te vytvořit bod připojenı́.
¶
ÿWq
*""-402} W* *5} -
3
?(
|
?
.
zvolit typ
– Můžete pomocı́
, ä
, *),4¶Š
souborového systému, a to bud’ 1
nebo E
.
¶ãWÿW’
,4
,"%-X
1(
.
– Můžete pomocı́
podle uváženı́ nastavit detaily uspořádánı́ souborového systému.
¶ãWÿƒ¶ yr
– Můžete změnit navrhované formátovánı́ pomocı́
.
2y"%
(bez kontroly nebo s kontrolou).
o
<
Funkci
x
@

o
*5“&v*5
@
0
pro prvnı́ instalaci nepotřebujete.
Obrázek 1.39: YaST – Volba přı́stupu k souborům v oddı́lu DOS/Windows
Í
2
OP , kde je
2. Typ linuxového souborového systému se nastavı́ klávesou MN“
, ä
, *","4¶Š
možno volit mezi klasickým 1
a novým E
s pokročilými
možnostmi.
3. Chcete-li mı́t pod Linuxem přı́stup k oddı́lu DOS nebo HPFS, zvolte
tento oddı́l a stiskněte klávesu MN Í. OP . Objevı́ se dialogové okno, ve kterém
je třeba zadat adresář. Pod tı́mto adresářem později naleznete připojený
» %!}“u /y"%
váš souborový systém/!DOS
nebo HPFS. Zvolte proto
@
o
*$
a zadejte napřı́klad ;
. Dejte pozor na unixové lomı́tko na začátku,
bude to ; a nikoli obrácené lomı́tko jako v DOSu. Potvrd’te klávesou
[j\
MNiOP .
U dosového oddı́lu je zde ještě dalšı́ obrazovka (viz obr. 1.39), na které se
volı́, jak zacházı́ Linux s dosovými adresáři a soubory (viz také odst. 2.3.10
62
1.10. Manuálnı́ konfigurace disků
na str. 74). Normálně počı́táte s tı́m, že budete použı́vat dosový souborový
systém v DOSu a jen občas do něj z Linuxu zasahovat, zejména čı́st
Šz
24& Ô¶ q!r
a zapisovat soubory. Zvolte zde proto D!F
nebo pro novějšı́ @
J
%
z
ã
B
> . Řádné unixové atributy a jména souborů, které nabı́zı́ souborový
systém ☞UMSDOS, jsou nezbytné pouze tehdy, jestliže instalujete SuSE
Linux v dosovém oddı́lu – to se však hodı́ spı́š pro prvnı́ seznámenı́ a ne
na plné nasazenı́ systému.
4. Jako dalšı́ zadáte ☞bod připojenı́ pro každý linuxový oddı́l. Postupně
Í.
OP . Objevı́ se dialogové
volte linuxové oddı́ly a vždy stiskněte klávesu MNŒ
okno, ve kterém zadáte adresář, pod kterým se objevı́ souborový systém
z tohoto oddı́lu v celém stromu souborů. Cestu vždy uvádějte absolutnı́,
tj. počı́naje lomı́tkem ( ; ). Které adresáře zadáte jako body připojenı́,
záležı́ na vašı́ strategii. V každém přı́padě potřebujete nutně adresář ; ,
„root directory“, tj. kořen unixového stromu. Body připojenı́ pro ostatnı́
souborové systémy jsou spı́še věcı́ všeobecného zvyku.
Adresáře, které jsou potřeba pro start systému, musı́ být vždy v souborovém
systému ; , protože v okamžiku startu dosud nejsou ostatnı́ souborové
systémy připojeny a Linux je tedy zatı́m nemůže znát. Proto nesmı́te mı́t
0 %
/,"2
0
,v$
*60 %
adresáře ;
,;
, ;4! , ;
a;
jinde než v souborovém systému
!
;
K’
,
5. Menu 1(
můžete při prvnı́ch pokusech o instalaci ignorovat, nebot’
standardnı́ nastavenı́ zajišt’uje spolehlivou funkci. Měnit ho má smysl
pouze v přı́padě, kdy je vám přesně známo, k čemu to povede – viz na
str. 75.
6. Dále zadejte, zda a jak majı́ být linuxové oddı́ly formátovány. Týká se
to zejména těch oddı́lů, které jste nově vytvořili (odst. 1.10.1 na str. 59),
Kx y %
. o
a které se proto musı́ formátovat. Máte-li nový disk, stačı́
&4 yI
¶) y
,!*5I
.
. Při pochybnostech o kvalitě média použijte
.
@
.
Obrázek 1.40: YaST – formátovánı́ diskových oddı́lů
63
1. SuSE Linux – prvnı́ instalace
Í
1
PO a zvolte přı́slušné
Volte postupně jednotlivé oddı́ly, stiskněte vždy MN“
formátovánı́. Na konci má menu vypadat podobně jako ukazuje obr. 1.40
na předchozı́ straně (pokud jste nezadali adresář z NFS!).
„ ""2 7. Zvolte
: @
@
. Po ověřovacı́m dotazu následuje formátovánı́.
1.11
Automatická instalace SuSE Linuxu
Kdy a jak použı́t
Automatická instalace linuxových systémů umožňuje jednotnou výstavbu serverů. Hodı́ se i pro instalaci klientů, přestože se zde začı́ná časově vyplácet až
od jistého množstvı́ instalacı́. Jednotnost se zde týká verzı́ systému a software,
struktury souborových systémů a konfiguračnı́ch souborů. Automatizace tak
zaručuje, že se jednou úspěšně odzkoušený postup instalace dá kdykoli opakovat bez expernı́ch znalostı́. Tı́m je pak bezproblémové i každé dalšı́ rozšı́řenı́
již instalované skupiny serverů.
Jednotnost má i své výhody při správě systému – při identických konfiguračnı́ch strukturách nenı́ třeba na každém serveru prohledávat konfiguračnı́
soubory. Rovněž software se vzhledem k jednotnosti verzı́ chová podle očekávánı́. Opravy chyb (angl. patches, bug fixes) se pak týkajı́ celé skupiny
počı́tačů.
1.11.1
ALICE
ALICE (angl. Automatic Linux Installation and Configuration Environment)
integruje instalaci a podstatné oblasti konfigurace.
Protože konfiguračnı́ soubory jsou spravovány pomocı́ CVS, může je udržovat
vı́ce uživatelů z vı́ce mı́st současně.
Počı́tač je možno zařadit do jedné z několika třı́d. To zajistı́, aby se různé
počı́tače udržovaly co nejpodobněji a pouze nutné odchylky se dostaly do
specifických konfiguračnı́ch souborů. K organizaci této struktury jsou konfi,
,!*
obsahuje
guračnı́ data rozdělena do třı́ různých adresářů. Adresář .!(v@
$
*4*",!*
výchozı́ hodnoty, adresář @
obsahuje konfigurace specifické jednotli%&
vým třı́dám a adresář
obsahuje informace specifické jednotlivým počı́tačům. Výchozı́ hodnoty lze přepsat hodnotami specifickými třı́dám, a ty opět
hodnotami specifickými jednotlivým počı́tačům.
ALICE je stále se vyvı́jejı́cı́ projekt, proto pokud nenajdete moduly pro
konfigurovánı́ vámi použı́vaného softwaru, lze modul pro tento software
vyvinout v rámci projektu, viz odst. na str. 422.
Dalšı́ informace
Informace o modulech projektu ALICE, vytvořenı́ instalačnı́ho serveru,
architektuře ALICE a jeho obsluze vám podá dokumentace, kterou obsahuje
$",
.
balı́k @!
1.11.2
Automatická instalace pomocı́ YaST1
Konfigurátorem YaST1 je možná též „automatická“ instalace, a to nezávisle
&
,= -7*5 *
, /4!$ *)/)0 $5u
na projektu ALICE, viz návod v článku "
;
; |!@
;
;
;
;
$6Z
- %7*5
# | .4;
Ã@
@44 | .7 .
64
Kapitola 2
Textově orientovaný instalátor
YaST – podrobný popis
Program YaST pomáhá instalovat systém, spravovat software (instalace a odinstalovánı́) a podporuje vás při správě systému SuSE Linux.
Tato kapitola by měla popsat nejdůležitějšı́ funkce programu YaST.
2.1 Ovládánı́ a rozloženı́ kláves
Po přihlášenı́ jako uživatel
spustit YaST přı́kazem:
K4
se vám objevı́ ☞výzva, po které můžete
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇÌË)¨5ɤ
Program YaST ovládáte pomocı́ kurzorových kláves a tabulátoru (MN _`a OP ).
V menu a oknech se můžete pohybovat pomocı́ kurzorových kláves nebo
g
à`Rá h
k RR `
OP , MN
OP . Výběr ze seznamu se zadává klávesou MN
OP a pokláves MN à`Rá
[j\
tvrzuje se pomocı́ klávesy MN¡OP . Pro návrat do předchozı́ho menu bez uloženı́
D OP , s uloženı́m změn u složitějšı́ch menu
zadaných změn použı́vejte klávesu MNp
Í5Ñ:0
klávesu MNpOP .
Při odpovědi typu ano-ne nebo při zadávánı́ textu můžete přeskakovat pomocı́
klávesy MN _`a PO mezi jednotlivými poli resp. přepı́nači. Pokud máte zapnuté
barvy, je aktivnı́ výběr vždy označen modře.
Ve zvláštnı́ch přı́padech, napřı́klad když startujete YaST ze vzdáleného terminálu, nemusı́ být funkčnı́ klávesy vždy použitelné, protože klávesové kódy mohou být interpretovány jinak. V tom přı́padě můžete zadánı́m klávesové komQR
S
f
EGF
H RS
I OP simulovat stisk funkčnı́ klávesy MN Í EGF
H RS
I OP .
OP +MN+OP MN
binace MN
Í5ÑÑ
Í5Ñ:,
OP se v programu YaST nepoužı́vajı́.
Funkčnı́ klávesy MNpOP a MNp
2.2 YaST– hlavnı́ menu
Když poprvé startujete YaST, nacházı́te se v hlavnı́m menu (viz obr. 2.1 na
následujı́cı́ straně):
‰
x
@
n
,4"0!,$6%!y
*5
2,"%
(
.
% *5
7
!$
(
‹
%+*5
$
W
@@
$",ŒK
r J¿
– Různé informace.
@
oj
@@
– Tato volba vás přesune do submenu podle
odst. 2.3 na následujı́cı́ straně.
65
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Obrázek 2.1: Hlavnı́ menu programu YaST
K‰
0
†
m
;
%7*5
@@
$",Ì0
@4!o6:
– Výběr této položky vás přesune do utility,
kde můžete doplňovat nebo odstraňovat části softwarových balı́ků (viz
odst. 2.4 na str. 77).
u $),W* *6} -X
– V přı́padě nahrávánı́ novějšı́ verze programoJ :
4
@4! @
?
.
vých balı́ků.
Š y2
* *5} -‚rKJ³
(
@
?
.
– Zde se otevı́rá dalšı́ submenu pro správu systému
(viz odst. 2.6 na str. 82).
l4"0
@
uj%!y
(
2
m
/-Wu,…*""-0!-
E
’
J4D4G
’
(
%7*5
@@
6%
oï.
}/
-
.
#
– Důležité doplňujı́cı́ informace.
Z C (?
|
– Aby se dostali ke slovu i právnı́ci.
KŽ"%!,!$ML Šq
– Naštěstı́ nic netrvá věčně.
@
2.3 Nastavenı́ instalace
Kx
*5
2,"%
%7*5
r
@
o“
@
Všechna platná nastavenı́ se dajı́ provést v submenu @
$",z
D OP můžete menu
@
(obr. 2.2 na následujı́cı́ straně). Pomocı́ klávesy MN opět opustit.
Vlastnı́ instalace může být provedena teprve po zadánı́ cı́lových diskových
oddı́lů! Některé položky z menu mohou být změněny i po instalaci, takže je
můžeme později aktualizovat.
2.3.1 Jazyk
l2
,
u
V menu
{ @ ?4:
4
může být změněn jazyk, použı́vaný dialogy pro’4¶ ~ Y q Y x¾"~ ¾’
gramu YaST. Zde nastavená hodnota proměnné D
se pak
J
J
J
,+
$ +$³#R$")%& Z
uložı́ do souboru ;
, viz odst. 15.8 na str. 373.
;
2.3.2 Rozloženı́ kláves
Pomocı́ této položky se měnı́ rozloženı́ kláves. Takto nastavená hodnota
Ž4’KL4q t Y ’
,"+$ +$¿#R$""%& Z
J
;
proměnné
se uložı́ do souboru ;
.
66
2.3. Nastavenı́ instalace
Obrázek 2.2: Menu
x
@
*5
@
2,"%
oj
%7*5
@@
$",z
2.3.3 Instalačnı́ médium
Zde (viz obr. 2.3) si lze vybrat zdroj, ze kterého se má instalovat, pomocı́
‰ 0 %+*5
6%
}/
@ @
o|
.
5@ .
menu † m
Obrázek 2.3: YaST– výběr instalačnı́ho zdroje
Nejčastěji budete zřejmě na tomto mı́stě volit položku
u
‰
CD4D D , když instalujete přı́mo z CD.
%7*5
$",juV"0
*5
/4/
*
%7*5
@@
$",
-X
Pomocı́ položky
můžete instalovat
@4@
@
Ì|@
:
Linux, i když vaše CD mechanika nenı́ přı́mo podporována Linuxem (viz
také odst. 2.3.5 na následujı́cı́ straně). Pokud máte
obsah2 instalačnı́ch
CD ulo%7*5
juV/*5- %} @
@
(
|
žen v linuxovém souborovém systému, volı́te
/,!*"y‹,z
@
.
67
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
%+*5
$",
‹,!*‡x4¶Šz
%7*5
$",]uƒ¶4q4„Â*",r
Pomocı́ menu
@@
(
resp.
@@
2,-X
můžete nainstalovat Linux na počı́tač, který nemá vlastnı́ mechaniku
CD a je připojen pomocı́ sı́tě (blı́že v odst. 2.3.6 resp. odst. 2.3.8 na str. 70).
2.3.4 Instalace z CD
Obrázek 2.4: Výběr mechaniky CD
Pokud můžete instalovat přı́mo z CD, specifikujte
zde typ vašı́ mechaniky
q „7±’+ ’
D
CD. Pokud si nejste jisti, začněte typem J J
.
2.3.5 Instalace z disku
Pokud nenı́ vaše CD mechanika přı́mo podporována Linuxem, můžete stále
ještě nainstalovat Linux, a to oklikou přes jiný instalačnı́ zdroj.
2.3.6 Instalace z NFS
Instalace pomocı́ sı́tě poskytuje možnost snadno a pohodlně instalovat vı́ce
počı́tačů a to i v přı́padě, kdy je pouze jeden z nich vybaven mechanikou CD,
resp. když jsou zdrojová data dostupná z jednoho ☞NFS disku. Měli byste být
obeznámeni, jak se konfiguruje NFS server, a to dřı́ve, než zahájı́te instalaci
přes NFS.
Podobně se instaluje Linux na notebook, je-li vybaven sı́t’ovou kartou
PCMCIA.
Instalace přes NFS je možná nejen u počı́tačů, které jsou k sı́ti připojeny pomocı́ Ethernetu, ale také přes paralelnı́ port. Hodı́ se předevšı́m pro notebooky,
které nemajı́ ani mechaniku CD ani sı́t’ovou kartu. Pro start takové instalace
zvolı́te jádro, které podporuje PLIP, a nakonfigurujete jeho připojenı́.
Pokud jste přı́mo připojeni na NFS server pomocı́ paralelnı́ho portu, je IP
adresa PLIP partnera stejná jako ta, kterou potom musı́te zadat jako adresu
NFS serveru. Port pro PLIP bude v naprosté většině přı́padů (v(!Á . Také
68
2.3. Nastavenı́ instalace
Obrázek 2.5: Zadánı́ dat o sı́ti pro instalaci přes NFS
Obrázek 2.6: Konfigurace PLIP
hardwarové parametry se budou odlišovat od standardu pouze ve vzácných
přı́padech.
V následujı́cı́m formuláři je třeba zadat IP adresu NFS serveru a adresář,
kde se nacházejı́ zdrojové soubory. Samozřejmě musı́ server tento adresář
exportovat na počı́tače, kde se provádı́ nová instalace!
2.3.7 Instalace z dosažitelného adresáře
Tato volba sloužı́ převážně k tomu, aby se dal nainstalovat dalšı́ software,
pokud již Linux běžı́.
Také se to hodı́ k instalaci Linuxu, pokud nejsou v tomto okamžiku k dispozici ovladače pro mechaniku CD. Abyste na takovou mechaniku CD zı́skali
přı́stup, spustı́te nejdřı́ve YaST. Pak přejdete na jinou konzoli (např. pomocı́
TS
Í
,
OP na druhou virtuálnı́ konzoli) a přihlásı́te se tam
kombinace kláves MN OP + MNŒ
69
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
K4
jako
přı́kazu:
. Nynı́ musı́te ručně připojit CD na určitý adresář, např. pomocı́
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ª6©6¤Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ì×Ø Äë ×5ÕØ6Å)£R¦W×5ÕØÅ)£R¦
Podrobnějšı́ informace o připojovánı́ CD podává odst. 18.11.2 na str. 414.
Dále už můžete provést normálnı́ instalaci. K tomuto účelu zadejte na následujı́cı́ obrazovce (viz obr. 2.7), kde se nacházejı́ zdrojová data, tj. jméno
*-7*",
adresáře, kde je připojeno CD, za kterým následuje
.
Obrázek 2.7: Zadánı́ zdrojového adresáře
Máte-li napřı́klad připojené CD v adresáři ;
který ukazuje obr. 2.7 :
$)/
.
, pak zadejte do řádku,
×6ÕØ6Å)£R¦×5ÉªÉ Ä
Podobným způsobem můžete připojit i sdı́lený diskový oddı́l.
2.3.8 Instalace z FTP
Podobně jako NFS představuje FTP dalšı́ možnost, jak nainstalovat SuSE
Linux na počı́tači, kde Linux nepodporuje mechaniku CD. Předpokládá to
však, že nastavenı́ základnı́ sı́t’ové konfigurace bylo provedeno správně.
K¶4q4„Â*",42,ON
})%!Q
P6„KRI
{6.
*",42,-X
– Jméno nebo IP adresa FTP serveru.
*6-7*",
– Umı́stěnı́ adresáře
na FTP serveru.
J
@
SNTRW„"-€ ¸³
– Zatrhněte, když jste si jisti, že musı́te použı́vat
o
(
1?
FTP proxy – zpravidla se nepoužı́vá. (Uvědomte si také, že použitı́ FTP
proxy vylučuje použitı́ HTTP proxy.)
K„4
N }"%!UP6„RI
– Vyplňte pouze v přı́padě, že jste zatrhli předchozı́
14?
{6.
volbu.
SNœRƒŠ %/ /%
¶4q4„
!¸³
@
@
o
(
– Zatrhněte implicitnı́ nastavenı́.
K„4VN * @RI
ä7A
o – Implicitnı́ hodnota by měla být .
SNœR
%!"%
%
¶q4„!¸³
J
?). o
– Zatrhněte, kdykoli budete požadovat přı́stup na
veřejný (angl. public) FTP server.
70
/,!*)y‹j%
2.3. Nastavenı́ instalace
Obrázek 2.8: Údaje pro instalaci přes FTP
Y Z
%X
– V přı́padě, že jste předcházejı́cı́ bod nezatrhli, zadáte zde své
uživatelské jméno a v dalšı́m bodě
U ,!* z
– zadáte heslo.
q
,4"-4WN24,"‹ % Rz
.
?
– Doporučená hodnota je 60.
Y y %
/,!*"y‹
: o
.!(‚@
– Lokálnı́ adresář pro dočasné ukládánı́.
Upozorněnı́: YaST vytvářı́ výhradně pasivnı́ FTP spojenı́.
2.3.9 Vytvářenı́ diskových oddı́lů
Kritický bod v instalaci nového operačnı́ho systému je rozdělenı́ pevného
disku. Všeobecně použı́vá každý operačnı́ systém alespoň jeden diskový oddı́l.
Linux je také možné nainstalovat do stávajı́cı́ho souborového systému
MS-DOS. Je zde však vyššı́ riziko cizı́ho proniknutı́ do systému a rovněž
rychlost přı́stupu k souborům je pak nižšı́ ve srovnánı́ s instalacı́ do samostatného linuxového oddı́lu. Dále je dosový souborový systém pro Linux
méně stabilnı́, protože ve chvı́li, kdy do něj má přı́stup i DOS, nenı́ zajištěn
obvyklý unixový způsob kontroly jeho konzistence.
Pokud má být na disku vı́ce operačnı́ch systémů najednou, můžete mezi ně
diskový prostor rozdělit. Přidělovánı́ diskového prostoru je otázka osobnı́ho
vkusu a celkové filozofie systému, proto zde neexistuje žádný jednoznačný
způsob (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55). Přı́klad na vytvářenı́
diskových oddı́lů najdete v odst. 1.10.1 na str. 59.
V každém přı́padě byste měli stanovit předem vlastnı́ odkládacı́ oddı́l, jehož
velikost určuje, jaká bude virtuálnı́ pamět’vašeho počı́tače (viz odst. 1.9.1 na
str. 56).
Je sice možné použı́t na odkládánı́ mı́sto oddı́lu soubor, ale tı́m se snı́žı́ výkon,
protože všechny přı́stupy k němu pak musı́ jı́t přes souborový systém, mı́sto
aby se přistupovalo rovnou na disk.
71
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Zejména v přı́padě, kdy má váš počı́tač malou pamět’, je odkládánı́ do souboru
velice nevýhodnou alternativou proti samostatnému odkládacı́mu oddı́lu.
Máte-li ve svém počı́tači vı́ce disků, bude třeba v dalšı́m kroku zvolit ten, na
kterém chcete diskový oddı́l vytvořit. Tı́m dojdete k dalšı́mu menu, ve kterém
se zobrazı́ současné rozdělenı́ disku (viz obr. 2.9).
Obrázek 2.9: Rozdělovánı́ disku na oddı́ly
g
h
Pomocı́ kláves MN OP a MN OP se můžete pohybovat v seznamu dostupných diskových
oddı́lů a klávesou MN Í
2 OP změnit jejich typ. Pomocı́ klávesy MN Í. OP bude stávajı́cı́
Í
/
OP zakládáte nový diskový oddı́l.
disková oblast smazána, klávesou MNj
Í
2
OP na
Poté, co jste vytvořili odkládacı́ oddı́l, je mu třeba nastavit klávesou MN“
disku jeho typ jakožto odkládacı́. Pokud se na odkládánı́ rozhodnete obětovat
některý diskový oddı́l doposud použı́vaný jiným systémem, nemusı́te již
vytvářet nový odkládacı́ oddı́l – pouze přesunete řádkový kurzor na zvolený
oddı́l a stisknete klávesu MN Í
2 OP .
Uvědomte si, že Linux neklade žádné požadavky na typ diskových oddı́lů,
ve kterých bude instalován: je naprosto jedno, zda budete Linux instalovat
v primárnı́m oddı́lu nebo v logickém oddı́lu uvnitř rozšı́řeného diskového
oddı́lu.
Do základnı́ tabulky diskových oddı́lů je možné učinit pouze čtyři zápisy.
Proto pokud potřebujete vı́ce zápisů, je třeba vytvořit odkaz na rozšı́řený
oddı́l, ve kterém je možné vytvářet dalšı́ logické oddı́ly. 1
2.3.10
Cı́lové oddı́ly a souborové systémy
Po vytvořenı́ diskových oddı́lů musı́te stanovit, jak bude uspořádán
l /4, ,ƒ$
2}W"0!r
@
{
o"
linuxový adresářový strom. Zvolte položku
*5
&
,!* *5}
@
"; "
?
.!? .
Na přı́kladu (viz obr. 2.10 na následujı́cı́ straně) vidı́te diskové oddı́ly systému
s jednı́m diskem. Nynı́ můžete stanovit pro každý jednotlivý oddı́l, zda a jak
1 Rozšı́řené, stejně jako logické diskové oddı́ly bude dosový fdisk označovat jako rozšı́řené
dosové oddı́ly resp. logické jednotky.
72
2.3. Nastavenı́ instalace
Obrázek 2.10: Souborové systémy jednotlivých oddı́lů
bude formátován a na kterou část vašeho adresářového stromu bude později
připojen.
Jeden diskový oddı́l musı́te určit jako kořenový! Jmenuje se tak, protože
tvořı́ kořen (angl. root) všech ostatnı́ch adresářů. Proto je mu přiřazen ☞bod
připojenı́ ; .
Potřebné funkce pro manipulaci se souborovými systémy linuxových oddı́lů
se vyvolajı́ pomocı́ odpovı́dajı́cı́ch funkčnı́ch kláves. Pokud ukazuje řádkový
kurzor na diskový oddı́l jiného operačnı́ho systému, jsou zde všechny funkce
kromě připojenı́ nedostupné, nebot’je tam nelze použı́t.
Volba typu souborového systému
Í 2 PO , a to bud’ , 1 ä ,
Typ souborového systému volı́me po stisknutı́ klávesy MN“
, *",¶Š
anebo E
.
,
1
äz
,
ä
– Souborový systém 1
je již po řadu let osvědčeným standardem.
E
– ReiserFS je souborový systém nové generace. Přestože jde
zatı́m o novinku vhodnou spı́še k vyzkoušenı́, uplatnil se již na nejrůznějšı́ch mı́stech. Mimo jiné je nasazen i na
některých
našich internı́ch
-+*5 *
, /4!$
$
Z,!*
systémech. Vı́ce se dočtete v souboru ;
; |@
;
;)(@ :@
;
, *",4&v*
’
’
;"E J4D4G .
Vysoce výkonný ReiserFS byl vyvinut v těsné spolupráci s vývojovou
skupinou SuSE, kde hlavnı́ úlohu hráli HANS REISER a CHRIS MASON,
a byl v poslednı́ době rozšı́řen na „žurnálový souborový systém“, což
umožňuje, že i na velkých serverech trvá kontrola souborového systému
(angl. filesystem check) pouze několik sekund.
,
*",¶Šz
Prosı́me vás, abyste zatı́m nepoužı́vali ReiserFS spolu se softwarovými
diskovými poli RAID 1 a RAID 5. U hardwarových RAID polı́ neplatı́
žádné omezenı́. Diskový oddı́l pro ReiserFS musı́ být u současné verze
alespoň 34 MB veliký.
73
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Pro zjednodušenı́ situace si ještě vytvořte samostatný startovacı́ oddı́l
0!4
, ä
s tradičnı́m souborovým systémem 1
a nainstalujte tam LILO.
;
To je obvyklá konfigurace pro SuSE Linux.
Dále prosı́m dbejte následujı́cı́ch rad, zamýšlı́te-li použı́t ReiserFS jako
server NFS:
<
<
Program knfsd obecně funguje, pouze při masivnı́m přejmenovávánı́
souborů zařı́zenı́ (angl. device files) a pojmenovaných rour (angl. named
pipes) přes NFS může dojı́t k problémům.
<
Program unfsd funguje spolehlivě, pokud byl odpovı́dajı́cı́ souborový
%! $5!*4*
"-4%4+*
systém exportován s volbou
, nebo byl program
.
r4r5%!r$5!*4*r "-4%!*
unfsd spuštěn s volbou
.
.
Export celých stromů souborových systému (možný programem unfsd)
zatı́m s ReiserFS nefunguje spolehlivě.
,
*),&v*
Utility
pro ReiserFS obsahuje balı́k
, série @ . Program
, *",4&v*4$
: však ještě nenı́ tak bezpečný, aby zajistil opravu každého
souborového systému.
Aktuálnı́ informace najdete na:
|
4
(
=
;;
/,2
% 4
#$"
!
, $+* 4
,
1
. ;)(
7
{
;
4
=
#%
, * ¿
!
* #R$5
|
( 4
; ;)9949
@ .
?
.;
*5,4&v*
;
Bod připojenı́
Pomocı́ klávesy MN Í. OP můžete určit, na které mı́sto adresářového stromu bude
připojen odpovı́dajı́cı́ diskový oddı́l.
Jeden diskový oddı́l musı́te vyhradit pro kořenový adresář ( ; ). Vaše dosové
(windowsové) diskové oddı́ly můžete připojit na adresáře se jmény, pod
/!*$
kterými/si*)je/ můžete snadno zapamatovat a najı́t – napřı́klad ;
pro prvnı́
oddı́l, ;
pro druhý atd.
Dávejte pozor na to, abyste zadali absolutnı́ cestu ke všem bodům připojenı́.
Každý oddı́l musı́ mı́t jedinečný bod připojenı́, tj. dva oddı́ly nesmějı́ mı́t
stejný. Navı́c dejte pozor, aby jména adresářů obsahovala pouze přı́pustné
znaky. Kromě toho nikdy nevytvářejte samostatné diskové oddı́ly pro
,"+$
0 %
*60 %
0
/,"2
adresáře ;
,;
,;
, ;4! a ;
, protože (kromě jiného) obsahujı́
přı́kazy potřebné pro startovánı́ Linuxu a k připojenı́, a proto musejı́ být
dostupné od samého začátku, tj. před připojenı́m zbytku systému!
DOS/windowsové diskové oddı́ly jsou netypické a mohou být na adresářový
strom připojeny třemi různými způsoby:
<
*)/*
Jako normálnı́ dosový oddı́l (= .
), kde platı́ všechna omezenı́ dosového souborového systému.
¶ q!r B % ã
2& <
> (= @ ), kde jsou možná dlouhá jména souborů.
Jako J
~ Š
Š
<
Jako diskový oddı́l G DF , který také umožňuje použı́vánı́ dlouhých
jmen souborů v normálnı́m dosovém diskovém oddı́lu a navı́c obsahuje
speciálnı́ soubory s informacemi o vlastnictvı́, přı́stupových právech atd.,
obvyklými v Linuxu. Tento typ oddı́lu se proto hodı́ v přı́padě, kdy
74
2.3. Nastavenı́ instalace
potřebujete ukládat na dosový oddı́l linuxové soubory, avšak nenı́ ani
bezpečný ani přı́liš efektivnı́. Proto se jeho použı́vánı́ raději vyhněte.
Speciálnı́ menu pro doladěnı́ souborového systému
V tomto speciálnı́m menu lze provést doplňková nastavenı́.
Obrázek 2.11: Expertnı́ menu pro nastavenı́ souborového systému
Hustota všech ☞inodů udává, jaká bude průměrná velikost souborů pro daný
diskový oddı́l. Celkový počet inodů omezuje, kolik souborů půjde uložit na
diskový oddı́l – jinak se může stát, že diskový oddı́l bude hlášen jako plný,
ačkoliv v něm ještě budou volné bloky.
Pokud zvolı́me např. hustotu inodů 4096 bajtů, znamená to, že by měly mı́t
všechny soubory průměrnou velikost 4 KB. Pokud bychom (teoreticky) takový
diskový oddı́l zaplnili soubory výhradně o velikosti 1 KB, byla by efektivně
využita pouze čtvrtina diskového oddı́lu, přestože by se souborový systém
hlásil jako plný.
Hustota inodů 4 KB pro soubory se osvědčila jako dobrý standard. Vı́ce inodů
v diskovém oddı́lu pro tatáž data znamená přirozeně vı́ce zabraného prostoru,
protože informace o inodech je také třeba ukládat. Pokud by měl být některý
diskový oddı́l použı́ván jako tzv. spoolová oblast, např. pro zprávy (news), je
lepšı́ zvolit hustotu inodů 2048 bytů, protože jednotlivé soubory news jsou
zpravidla malé.
Velikost bloků. Na velikosti bloku nepřı́mo kvadraticky závisı́, jak dlouho pak
trvá kontrola souborového systému, (angl. filesystem check) – tj. čı́m menšı́
blok, tı́m vı́ce bloků a proto tı́m déle. Záležı́ proto na našem odhadu, jak často
se bude systém kontrolovat a kolik to zdržı́. Pro oddı́ly do 1 GB bývá dnes
optimálnı́ velikost bloku 1 KB, kterou je vhodné postupně zvyšovat až do
4 KB pro oddı́ly 4 GB a většı́.
4
. Pro uživatele
je třeba
Zadánı́ vyhrazené oblasti pro uživatele
vždy vyhradit oblast, pokud jsou oddı́ly použı́vány společně systémovými
75
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
programy a běžnými uživateli. V přı́padě zvláštnı́ho oddı́lu ;5|
že mı́sto pro uživatele
nenı́ nutné zvlášt’vyžadovat.
.
,
znamená,
Dále je možno specifikovat chovánı́ při chybách. Pokud se při práci v sou$)"% %-!,
’ tolerovat (
borovém systému objevı́ chyba, bude ji systém bud
),
, "-4%r"
nebo změněnı́ připojenı́ oddı́lu na ’pouze pro čtenı́’ ( .
), přı́padně
% $
se zastavı́ ((!@
). Záležı́ na tom, pro jaké použitı́ je systém nasazen. Před$")% %4-,
nastavenou hodnotu
měňte pouze tehdy, máte-li k tomu dobrý
systémový důvod.
Formátovánı́ diskových oddı́lů
Pomocı́ klávesy MN Í
1 OP můžete určit, zda a jak má být diskový oddı́l naformátován. U nových disků lze vynechat vyloučenı́ špatných sektorů, jinak trvá
formátovánı́ mnohem déle.
Načtenı́ souboru
&v*5
@
0
Í
OP můžete načı́st existujı́cı́ soubor
@
Pomocı́ klávesy MNŒ
a měnit údaje,
&!*5 0
@ , které nepatřı́ k souborotýkajı́cı́ se disků. Zobrazı́
se
zde
i
ty
řádky
*
!$ %&!*r )-4%
vému systému disku ( 9!@)( , (
.
,
, CD-ROM atd.), a to šedivě,
&v*5 0
@
protože nemohou být měněny a při ukládánı́ změněného souboru
se
zachovávajı́.
&v*6
&v*5
0
0
Změnit soubor
je třeba, pokud chcete provést aktualizaci vašeho
@
základnı́ho systému (podrobněji viz odst. 14.1.3 na str. 342). Tehdy potřebuje
YaST vědět, na jaké diskové oddı́ly se nový systém rozděluje. Kromě toho je
také možné uchovávat na jednom počı́tači vı́ce verzı́ Linuxu a aktivovat zde
jen některé části.
2.3.11
Logical Volume Manager
Informace jak konfigurovat „Logical Volume Manager“ ☞LVM na
=
#R*-7*",#/, ,)%
%4,
,!*
jdete na |
( ;4;594949
;
;4
1;594|
(@"(
; . Oficiálnı́
4
=
%4# *",/,#R$)
2
4
=
„LVM Howto“ je na |
( ;4;4
1 .
.7;4 .; nebo na |
(
#* *5 %
#R$"
;;)94949
@
. .
2.3.12
Instalace do adresáře
Pomocı́ YaST můžete také z běžı́cı́ho systému umı́stit kompletnı́ instalaci do
jednoho adresáře. Tak je možné napřı́klad aktualizovat jiný počı́tač pomocı́
NFS, vytvořit prostředı́ „chroot“ nebo instalovat nový Linux z právě běžı́cı́ho
Linuxu na jiný disk. Tento způsob instalace se ovšem předpokládá pouze ve
zvláštnı́ch přı́padech. Pokud by měla být v zadaném adresáři připojena určitá
zařı́zenı́ (☞device), musı́te to udělat sám, dřı́ve než provedete instalaci touto
metodou.
Zvláště se musı́te postarat o startovánı́ takto instalovaného systému. Prav&v*5 0
vytvořeném pomocı́
děpodobně bude třeba provést změny v souboru
@
YaST v nově instalovaném systému.
Zadejte zde, do kterého adresáře chcete instalovat.
76
2.4. Instalace softwarových balı́ků
2.4 Instalace softwarových balı́ků
Poté, co jste dokončili konfiguraci souborového systému, určı́te v hlavnı́m
K‰ 0 %7*5
$5,±0
menu † m ;
@@
@4!o6:
ty balı́ky, které chcete instalovat, a pak
spustı́te instalaci. Máte také možnost vytvořit si instalačnı́ profil pro pozdějšı́
podobné instalace nebo si již vytvořený profil nahrát. Dále se zde dozvı́te,
kolik mı́sta na disku by zvolená konfigurace zabrala.
Obrázek 2.12: Instalace programových balı́ků
2.4.1 Nahránı́ konfigurace
x
y"%
)%&
Z-4
$",z
o¬:
@
Otevřenı́m menu @"|
naleznete připravené konfigug
h
race, ze kterých si některou můžete vybrat. Klávesami MN!OP a MN!OP se dostanete na
k RR `
OP konfiguraci zvolı́te nebo odmı́tnete.
zvolenou konfiguraci, klávesou MN
Minimálnı́ systém napřı́klad umožňuje spustit YaST z disku a nainstalovat tak
potom dalšı́ balı́ky.
Pokud vytvořı́te vlastnı́ instalačnı́ profil, lze ho zde uložit, a to zejména tehdy,
chcete-li stejnou konfiguraci instalovat na vı́ce počı́tačů.
Máte-li již nainstalovaný systém, dejte při instalovánı́ nové konfigurace pozor
na to, že dřı́ve nainstalované balı́ky, které nepatřı́ k nově instalované konfiguŠ 4
raci,
jsou určeny
ke smazánı́! Chcete-li je přesto zachovat, xpak
v menu
@
,
%+*5
$",z
@@
odpovězte na dotaz, zda je chcete smazat, . Jiná možnost je
<N RI
ručně vrátit každý balı́k, který nechcete smazat a je označen jako D
, do
<N RI
stavu
).
2.4.2 Uloženı́ konfigurace
Zde můžete uložit vaši vlastnı́ konfiguraci (přesněji jejı́ popis, nikoli nainstalovaný Linux). Pokud se YaST spustı́ z diskety, tak se na ni také konfigurace
uložı́. Pokud ale startujete přı́mo z CD, budete vyzváni ke vloženı́ naformátované diskety k uloženı́ konfigurace.
77
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
2.4.3 Změna konfigurace
l
%
‰
2‹
)%&
Z-4
$
; ?
:
@
Zvolenı́m .7m
se vyvolá výběrový editor
(viz obr. 2.13), který vám umožnı́ určit obsah instalace, resp. pozměňovat
předem připravené konfigurace (viz odst. 2.4.1 na předchozı́ straně). Zde se
také dajı́ odstranit dřı́ve nainstalované balı́ky.
Obrázek 2.13: YaST– výběr programových balı́ků z tématických sériı́
g
h
V nabı́dkových menu se zde pohybujete pomocı́ kurzorových kláves MN PO a MN PO
[j\
g
à`Rá h
OP a MN
OP potvrzujete výběr.
PO a pomocı́ klávesy MN
stejně tak jako MN à`Rá
Spodnı́ okno vám podá informaci o volném mı́stě na disku.
Obrázek 2.14: Přetřı́děnı́ balı́ků pomocı́ YaST
Kromě zobrazenı́ balı́ků po jednotlivých tématických sériı́ch můžete pomocı́
Í.
OP změnit zobrazenı́ na skupiny RPM, přı́padně zı́skat abecednı́
klávesy MNŒ
78
2.4. Instalace softwarových balı́ků
seznam všech balı́ků, a to bez zdrojových textů či s nimi - viz menu podle
Í5Ñ:0
obr. 2.14 na předchozı́ straně. Volbu potvrdı́te klávesou MN^
OP .
[j\
Pokud u některé série stisknete klávesu MNiOP , dostanete se k výběru balı́ků
odpovı́dajı́cı́ série (obr. 2.15 ukazuje napřı́klad obsah série @ ). Pokud jste
předtı́m nahráli konfiguraci, vybrali jste tı́m balı́ky, které jsou zde označeny
křı́žkem.
Obrázek 2.15: Výběr balı́ků k instalaci, série @ (základnı́ systém)
Ve spodnı́m okně je krátký popis balı́ku, na kterém se právě nacházı́ kurzor.
V pravém okně najdete, kolik mı́sta zabere nynějšı́ konfigurace v jednotlivých
diskových oddı́lech. Tyto hodnoty se aktualizujı́ jakmile zvolı́te nebo zrušı́te
některý balı́k. Pokud se všechno do okna nevešlo a část textu nenı́ vidět, dá
Í
2
OP .
se zobrazit detail klávesou MNŒ
Pomocı́ klávesy MN Í
, OP si můžete zobrazit i detail spodnı́ho okna, pokud se do
něj nevešel celý popis balı́ku nebo pokud chcete vidět ještě dalšı́ podrobnosti
o balı́ku.
Před jmény balı́ků se zobrazı́ jejich současný stav:
<NXRI
nenainstalovaný (zatı́m v instalaci chybı́)
instalovat
<N RI
již nainstalovaný (z předchozı́ instalace)
<N RI
D
smazat
N RI
<
E
aktualizovat (nahradit novou verzı́)
<NӜRI
[]\
SNTRI
<NœRI
a
resp. mezi
Pomocı́ klávesy MN°PO můžete přepı́nat mezi stavy
<N RI <N Rz
SN RI
Í
1
OP vám umožnı́, aby byl instalován také
, E
a D
. Klávesa MNŒ
Í5Ñ:0
OP ,
zdrojový balı́k, viz odst. 14.3.4 na str. 354. Pokud stisknete klávesu MN^
dostanete se zpět do výběru sériı́ balı́ků. Chcete-li výběr opustit, aniž by došlo
D OP .
ke změnám, stiskněte klávesu MN^
Zjistı́te-li v průběhu prvnı́ konfigurace, že vám nestačı́ mı́sto na disku nebo
že chcete diskové oddı́ly přerozdělit, můžete se k tomu vrátit, protože fyzický
79
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
zápis na disk se dosud neuskutečnil, ten se provádı́ až při opuštěnı́ programu
YaST.
Pokud poběžı́ YaST z diskety, instalujte nejdřı́ve minimálnı́ konfiguraci,
spust’te pak znovu Linux z disku a doinstalujte zbylé balı́ky. Nicméně můžete už v této prvnı́ fázi zkusmo zvolit budoucı́ balı́ky pro výpočet potřebného
mı́sta na disku.
2.4.4 Co se vlastně stane
/
€X#4##
Menu C
dává praktický přehled o celkové velikosti balı́ků urče: ?
ných k odstraněnı́, nainstalovánı́ a aktualizaci. Proto je vhodné se sem podı́vat,
než spustı́me vlastnı́ instalovánı́, co vlastně zamýšlı́me učinit. . . a hlavně si
zkontrolovat, zda souhlası́me s celkovou velikostı́ balı́ků k odstraněnı́ (či zda
jsme třeba vůbec nic odstranit nechtěli a zadali jsme to jen omylem).
2.4.5 Start instalace
Š"
4
%+*5
$",z
Teprve po zadánı́
@
@@
se začne skutečně instalovat.
Všechny zvolené balı́ky se načtou z instalačnı́ho média, dekomprimujı́
se a zapı́šı́ se na cı́lový diskový oddı́l.
Pokud během použı́vánı́ programu YaST došlo k přerozdělenı́ disku na nové
oddı́ly, musı́ ještě následovat restart systému spojený se zapsánı́m nových
oddı́lů do tabulky oddı́lů.
Během instalace se ve spodnı́m okně vypisujı́ přı́padné chyby a stavová
hlášenı́. Na prvnı́m řádku vás YaST informuje o tom, které balı́ky jsou právě
instalovány.
_`a
OP dostat do instalačnı́ho proPo ukončenı́ instalace se můžete klávesou MN tokolu (log) a rolovat zpět, abyste si napřı́klad prohlédli, jaké měl instalátor
potı́že s některým balı́kem.
2.4.6 Kontrola vztahů mezi balı́ky
YaST zkoumá závislosti mezi balı́ky určenými k nainstalovánı́ a balı́ky již
nainstalovanými. Z toho vyloučı́ balı́ky, určené ke smazánı́. Zajı́majı́ ho tedy
Š" 4
%+*5
$",z
@
@@
balı́ky, které bude instalovat, až zvolı́me
. Nalezené
závislosti mezi balı́ky budou zobrazeny v seznamu. Druhy závislostı́ a jejich
logické reprezentace jsou uvedeny v tabulce.
x
J
D
F)E
’œ
C
Y
Pokud je instalován tento balı́k, měly by být instalovány i všechny
uvedené balı́ky. Napřı́klad instalujete-li překladač, potřebujete i
jeho i hlavičkové soubory a knihovny.
Pokud je instalován tento balı́k, měl by být instalován alespoň
jeden z uvedených balı́ků.
Pokud je instalován tento balı́k, nesmı́ být instalován žádný z uvedených balı́ků.
Tabulka 2.1: Závislosti mezi balı́ky
80
2.4. Instalace softwarových balı́ků
2.4.7 Index všech sériı́ a balı́ků
¹8
Vytvořı́ se seznam všech balı́ků na CD. Balı́ky označené
jsou již instalovány resp. vybrány k instalaci. Tato funkce se hodı́ pro rychlý přehled.
2.4.8 Informace o balı́cı́ch
Pro vás, kteřı́ se toužı́te rychle dovědět, kde jsou schovány na CD SuSE Linux
ony báječné
soubory, o kterých se pı́še v počı́tačových časopisech, sloužı́
„
*±0
(
@!o6: . Tam zadáte jméno souboru a počkáte si, až YaST
menu
prohledá zadané médium a vypı́še umı́stěnı́ hledaného souboru.
2.4.9 Nahrávánı́ balı́ků
x
@v
%7*5
@
2
@
‡0
@4!o6:4?
zvolte pro ty balı́ky, které nejsou na distribučnı́ch
CD, tj. např. upravené nebo novějšı́ verze, které již najdeme připravené na FTP
&
#R*6-7*),#R$"
serveru (
. . Také to mohou být balı́ky, které jste vytvořili sami
nebo jste si je obstarali z jiného zdroje. Podporovány budou komprimované
#ˆ4Zu
#ˆ
#R*
#*5+$³#ˆ
tar archivy (
) a RPM balı́ky ( (". , (". a
(". ), stejně tak jako
#
speciálnı́ patch balı́ky ( (!@ ), které také poskytuje náš FTP server.
Průběh instalace se skládá ze třı́ kroků (nápovědu si můžete zobrazit pomocı́
Í5Ñ
OP ):
klávesy MN“
<
Výběr instalačnı́ho média
Výběr z nabı́zených balı́ků
<
Instalace vybraných balı́ků
<
l/
=
[]\
{
V položce
dostanete stiskem klávesy MN°OP seznam
všech
možných
/,!*"y)‹ K¶q4„z l/ 2}
}/ * , {
.
.
@ .
instalačnı́ch zdrojů: J
,
,
a D7 :
Přı́padně změňte přednastavenou cestu FTP (implicitnı́ je SuSE) a potvrd’te
[]\
MN¡PO . YaST ted’ vytvořı́ seznam použitelných balı́ků. Pomocı́ menu
klávesou
¶q4„
je také možné provést instalaci přı́mo z Internetu. Distribuci naleznete
&
#R*6-7*",I#R$"
=
-40 *-7*),
ž - / ,
#A
na (
. ;)(
;
;!634¼ ; ( @
;@?
(viz obr. 2.16 na následujı́cı́ straně). Dosud nenı́ možné nahrávat balı́ky pomocı́ „proxy“; je třeba
přı́mý přı́stup na stávajı́cı́ FTP server.
L ã
~*","V&
$4$",!**‡/,"%
,/X# L
(‚@
Pokud obdržı́te hlášenı́ jako 34Á
, nejspı́š
to znamená, že dočasně nenı́ možné žádné FTP přihlášenı́, protože je
přihlášeno přı́liš mnoho uživatelů. Pokuste se připojit později.
Propracujete-li se až k (). balı́kům, které chcete instalovat, zatrhnete jako
RR `
OP ty, které se majı́ instalovat, a potvrdı́te to
obvykle pomocı́ klávesy MN k
&
#4#4#
Í5Ñ:0
klávesou MNpOP . Tyto balı́ky se uložı́ do adresáře ; .!(v;
(ù
ú tak, aby –
pokud se něco stane – mohly být doinstalovány ručně (viz též odst. 14.3.2 na
str. 351).
2.4.10 Smazánı́ balı́ků
Pokud zvolı́te tuto položku, zobrazı́ vám YaST seznam všech balı́ků, které
jsou nainstalovány ve vašem systému. Přitom se zobrazı́ i cizı́ balı́ky, které
81
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Obrázek 2.16: Nahránı́ balı́ků přes FTP
nejsou v distribuci SuSE. U takových balı́ků nemůže YaST provádět žádnou
aktualizaci ani nemůže kontrolovat závislosti mezi jednotlivými balı́ky.
Nejjednoduššı́ je nahradit je odpovı́dajı́cı́mi balı́ky z CD SuSE. K tomu poÍ
,
užijte zobrazený seznam balı́ků, kterých se to týká. Pomocı́ klávesy MN¬
OP zı́skáte
krátký popis cizı́ho balı́ku, pokud u něj existuje soubor s popisem. Klávesa
Í5Ñ:0
MN^OP smaže tyto balı́ky.
Poté můžete nově nainstalovat odpovı́dajı́cı́ balı́ky z CD SuSE.
2.5 Aktualizace systému
-
u
$",Œ*
*5}
-X
@ @
?
.
se dá použı́t až pro nainstalovaný systém.
Volba J:
Pokud je dosud instalace neúplná, YaST odmı́tne aktualizovat a vypı́še o tom
zprávu.
Kompletnı́ aktualizace celého systému se provádı́ podle kap. 14 na str. 341.
Jednotlivé balı́ky pak můžete lehce aktualizovat programem YaST, viz
odst. 2.4.9 na předchozı́ straně.
2.6 Správa systému
Kromě instalace vás podporuje YaST také při různých administrativnı́ch úlohách, se kterými budete jako nový ☞správce systému konfrontován.
Poté, co je vlastnı́ instalace ukončena a jsou zkopı́rovány balı́ky na disk, musı́
být učiněna celá řada nastavenı́ pro přizpůsobenı́ systému vašim požadavkům:
připojit hardware, aktivovat a konfigurovat sı́t’ové služby, zakládat uživatele,
definovat, jak se bude chovat SuSE Linux při startu, atd.
Dospěli jste ke správě
systému,
kde v hlavnı́m menu (viz obr. 2.1 na str. 66)
Š y2
* *5} -X
@
?
.
zvolı́te položku (
(viz obr. 2.17 na následujı́cı́ straně).
82
2.6. Správa systému
Obrázek 2.17: Správa systému
2.6.1 Integrace hardwaru do systému
Zde můžete blı́že specifikovat vámi použı́vaný hardware. Ve většině přı́padů
bude na vaše zařı́zenı́ ukazovat ☞symbolický odkaz standardnı́ho zařı́zenı́,
abyste vždy měli přı́stup k odpovı́dajı́cı́mu hardwaru, aniž byste si pamatovali
jeho přesný název.
Obrázek 2.18: Hardwarová konfigurace
Nastavenı́ myši, modemu, scanneru, sı́t’ové karty a mechaniky CD je velice
jednoduché – postupujte podle menu.
Konfigurace tiskárny
Přı́stup k tiskárně pod Linuxem nenı́ jednoduchý. Podrobně ho popisuje
kap. 11 na str. 271.
83
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Naštěstı́ je zde program apsfilter, který automaticky detekuje typy souborů,
podle toho soubory správně konvertuje a posı́lá je na tiskárnu.
Všeobecně hraje v Linuxu – tak jako v každém unixu – hlavnı́ roli postscriptový formát. Vytištěnı́ postscriptového souboru na postscriptové tiskárně
je jednoduché a může být rychlejšı́. Pro vyššı́ cenu však tyto tiskárny použı́vajı́
spı́še jen servery. Pro menšı́ stanice je výhodné použı́t Ghostscript, volně
šı́řený program, který transformuje postscriptový soubor do podoby vhodné
i pro obvyklou tiskárnu.
Program apsfilter proto nejprve konvertuje ASCII soubory na postscriptové
soubory a pak je posı́lá bud’ přı́mo na postscriptovou tiskárnu resp. přes
Ghostscript na libovolnou tiskárnu.
YaST vám nabı́zı́ možnost upravit apsfilter pro vámi použı́vané tiskárny
(obr. 2.19):
Obrázek 2.19: Nastavenı́ programu apsfilter pomocı́ YaST
ˆt
,2%!y]
*"r
Pokud vlastnı́te barevnou tiskárnu, zakřı́žkujte to u položky @
y%
q
* y%
dále zadejte, zda tiskárna je či nenı́
:
@ . U položky
?(
:
?
postscriptová.
» }"%!“ * y%
V položce .
jsou zobrazeny tiskárny podporované ghost:
?
scriptem. Z tohoto seznamu vyberte požadovanou tiskárnu (podrobněji viz
kap. 11 na str. 271).
Z+*Œr
| z přı́Pokud se tiskárna nenacházı́ na seznamu, vypište si přı́kazem
kazové řádky seznam tiskáren podporovaných ghostscriptem a přesvědčte
R» %!y“ * y"%
se, zda obsahuje typ vašı́ tiskárny. Pokud ano, zvolte
:
@
a
~!€ 2 , *
/4,& %!"2 %!}
dále volbu ù
. Objevı́ se formulář, kde typ
@
:4?
@
ú
tiskárny zadáte.
-4%
%
Konfiguraci ovladačů (
s aktuálnı́mi soubory parametrů je nejbezpečnějšı́ provést programem setup, viz odst. 11.5 na str. 281.
Pokud vaše tiskárna nenı́ zobrazena, nahrad’te jejı́ typ nejbližšı́m, nejlépe
staršı́m typem téže řady. Pokud napřı́klad vlastnı́te HP LaserJet 5L, pak zvolte
ze seznamu HP LaserJet 4.
84
2.6. Správa systému
V menu
¶"
.
y
(@"(o
-
zvolte obvyklý formát J
½
.
Je-li vaše tiskárna připojena na sériový ☞port, můžete následně vybrat přenosovou rychlost (baud rate) pro tento port.
Většina současných tiskáren je připojena přes některý paralelnı́ port (printer
port). Musı́te zadat, který z nich to bude. V převážné většině přı́padů počı́naje
/,2
;4)(!Á – tedy v přı́padě, že vaše tiskárna bude
jádrem verze 2.2.xx to bude ;
/4,2
A
;4)(
připojena na prvnı́ paralelnı́ port. Připojenı́ přes ;
má smysl tam,
kde má váš počı́tač dva paralelnı́ porty. Napřı́klad grafické karty Hercules
přidávaly druhý paralelnı́ port. 2
Pokud vaše tiskárna netiskne, projděte si prosı́m následujı́cı́ seznam a ve
sporných přı́padech nastavte v BIOSu pro paralelnı́ port uvedené osvědčené
standardnı́ hodnoty:
<
I/O adresa: 3K?4¼ (hex),
<
přerušenı́: ? ,
<
režim: normálnı́ (nebo SPP),
<
DMA: vypnuto (vypı́nejte v normálnı́m režimu)
u
,"%
2‚/
Nastavenı́ E
!n
o
manuál pro vaši tiskárnu.
(
musı́te vyladit na optimálnı́. Použijte k tomu
2.6.2 Konfigurace startovánı́ a jádra
Zde můžete provést základnı́ nastavenı́, které má vliv na startovánı́ vašeho
systému a použı́vaného jádra:
Obrázek 2.20: Konfigurace jádra a startovánı́
2
Do verze jádra 2.0.xx byl jako prvnı́ použit
+ $%& +
S Ñ
.
85
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
l2
,V*
"(
n
$
m
o{
y/z
Pokud vaše prvnı́ volba jádra při instalaci nebyla optimálnı́, můžete nainstalol"2 ,
vat jedno z předkompilovaných jader (z CD SuSE), a to volbou
* "- $
y/z
. Dále vám YaST nabı́dne kopı́rovánı́ konfiguračnı́ho
(
n m o{
#$""%& Z
souboru tohoto jádra (
) do adresáře zdrojových programů jádra
-7*5 *5+$
%4(;
;
;!
1 ).
Zvolte jádro pro váš počı́tač a nechejte potom YaST nově instalovat LILO.
Nainstalujte nynı́ kvůli bezpečnosti také nový balı́k :
odst. 2.4.3 na str. 78).
,"%
.
/
série @ (viz
Pokročilým uživatelům je možné doporučit po ukončenı́ instalace generovat
vlastnı́ jádro (viz kap. 12 na str. 299). Takové jádro – upravené na mı́ru pro
váš systém – je menšı́, rychlejšı́ a nemusı́ obsahovat ovladače pro nepoužitý
hardware. (Pokud nemáte mnoho zkušenostı́ s Linuxem, je doporučeno použı́vat standardnı́ přednastavené jádro. Jakožto zákaznı́k máte totiž nárok na
instalačnı́ podporu pouze tehdy, použı́váte-li standardnı́ jádro.)
K‰
?
42"‹
Œuy$
|
@
%%!"-Œ/
*
,-X
:
„Záchranná“ nebo též „nouzová“ disketa (angl. rescue disk) může být velice
užitečná, pokud nenı́ možné nastartovat počı́tač jiným způsobem.
KŽ"%&
Z-
@
$),
Y  Y
F
Pro korektnı́ konfiguraci LILO (angl. LInux LOader) vám nabı́zı́ YaST také
svůj „front end“ (viz obr. 2.21). Pomocı́ LILO můžete startovat i systémy
OS/2, DOS a Windows 95/98, s určitou opatrnostı́ i Windows NT. Podrobné
informace o významu jednotlivých polı́ a voleb konfiguračnı́ch formulářů
podává kap. 3 na str. 95.
Obrázek 2.21: LILO: Instalace
Yy/,
:“(
|@
/
9!@
2}
(!@
@6.
,4
?
zůstává většinou prázdný, kromě
přı́padů, kdy potřebujete použı́t pro startovánı́ doplňujı́cı́ parametry; pouze
86
2.6. Správa systému
v takovémto přı́padě zde zapište tyto parametry (ovšem bez názvu jádra
%4!
1 !). Detaily vysvětluje odst. 3.4.2 na str. 103.
Ž
$
%7*6
2 Y  Y
@v
@
@
F : Pokud máte na vašem počı́tači pouze
* ,“04ƒuyu%
5
%
/ * -
Linux, pak je G@
to pravé mı́sto. Po@6.
@
:
Kt!4…*), kud
chcete
startovat
Linux
pomocı́
jiného
zavaděče,
zvolte
:
*5 42 $
‡/4/
-X 0!4
@
@ o|
o"
;
. Pokud nemáte vytvořen tento diskový odKt!4"…*", "ƒ4V/4/
-X
lW/ * ,"
:
o)
:
?
dı́l, volte
. Volba
je zřejmá.
@6.
$",,]%
|
Technické pozadı́ k tomuto nastavenı́ bude vysvětleno v odst. 3.3 na str. 98.
„/
,"2
@‡(
‹
*5
4-X
@
: uvádı́ se v sekundách. Rozumná hodnota je 10
sekund.
L Y y/
"2y L
:
2
0
@
(správně lineárnı́, tj. LBA): nenı́ ve většině přı́padů
třeba, viz odst. 3.4.2 na str. 103.
¶4½ÿx2yz
Pomocı́ klávesy
vytvořı́te názvy nových startovaných konfigu%4racı́. Standardnı́ konfiguraci se osvědčilo nazývat
1 . Pro editaci jmen
¶ãÿl
% I
.7m
stávajı́cı́ch konfiguracı́ použı́vejte klávesu
. Pro tyto změny má
YaST dialog, který ukazuje obr. 2.22. Jednotlivá pole zde znamenajı́:
Obrázek 2.22: LILO: konfigurace startovánı́
xyu,2
)%& Z-4 $",z
:
@
– Zde máte volnou ruku, pro prvnı́ konfiguraci zvolte
Y %4
1 .
Ž,
, 6%
* *5} Š" 4 Y %4- -X
†
(
@
o
?
.
@
1
– Nabı́zeny jsou možnosti
,
Š" 4
Š B %
Š 4
@
D!F ;
@
–
to
je
také
správná
volba
pro
Windows
95/98
–
a
Š äz
F ;
.
4!rs±/ * 2
/4/
…*5 – Toto pole už je vyplněno pře”E
:
†
o"‡(
@
¶
dem. Je pravidlem neměnit zde nastavenı́. Stiskněte klávesu 3 a zvolte
odpovı́dajı́cı́ diskový oddı́l.
‰
!
,
%!}
{
y/z
– Zde můžete zvolit náhradnı́ jádro, které nenı́ použı́váno jako výchozı́, tj. např. jádro, které chcete spouštět pouze pro testovacı́
účely.
87
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
»y/
H
*
(
"-
n
m
%!}
Z4
(
,
@.
Y  Y
.
F
– Také zde nenı́ třeba měnit na0!4 2
%-u
stavenı́. Pro SuSE Linux je standardnı́ umı́stěnı́ ;
. Klávesou
; .!
K¶
máte možnost listovat v adresářı́ch.
3
„ "2 K„4‹,
: @
@
n
Položkou
se LILO instaluje, položkou
můžete
instalaci zrušit.
Doporučujeme vám pamatovat při zápisu Linuxu do LILO zároveň na
/
náhradnı́ konfiguraci (např. ), kde použijete jako startovacı́ jádro
0!4 2
%-uX# /
‰
, %!}
y/z
;
; .!
v menu
!
{
. U nově přeloženého
jádra (viz též kap. 12 na str. 299) s automatickou instalacı́ LILO bude
současně vytvořena záložnı́ kopie vašeho starého jádra, aby bylo možné
spustit systém, i když nové jádro nepracuje tak, jak by mělo!
2.6.3 Konfigurace sı́tě
Základnı́ nastavenı́ sı́tě provádı́ YaST (viz obr. 2.23). Proved’te tuto konfiguraci i přesto, že váš počı́tač nenı́ ve skutečnosti připojen sı́t’ovou kartou
k sı́ti! Mnoho programů totiž potřebuje ke své funkci alespoň fiktivnı́ sı́t’ové
připojenı́.
Obrázek 2.23: Konfigurace sı́tě
l4y
:!@
/%
o¬:
)%&
Z-4
@
$",Œ*
o
m
– Zde se dá nastavit ☞IP adresa a přiřadit
potom k sı́t’ovým rozhranı́m – sı́t’ová karta, zařı́zenı́ PPP nebo ISDN, atd.
(viz též odst. 4 na str. 123, kde jsou všechny tyto pojmy vysvětleny).
K¶ ÿ -4r!6„I
U „
Zde také můžete pomocı́ klávesy 3 J
volit služby D C nebo
t
q4„
, aby se dala použı́t automatická konfigurace IP.
F4F
l
% }"%!
! ",z
.7m
{6.
(
o @
– Zde se dá změnit jméno (angl. hostname)
a doména počı́tače (viz rovněž odst. 4 na str. 123).
KŽ"%& Z-2 ƒ*
2}V* -€0
– V této položce jsou shrnuty často po@
o6À
?
užı́vané základnı́ služby: inetd (pro telnet, ftp, tiskárnu atd.), portmap
(pro NFS-server a NIS) a rpc.nfsd (pro NFS-server) (viz též odst. 4.5 na
str. 134).
88
2.6. Správa systému
Ž"%&
Z-
$",¬%
@
@6.
,!*",42,-X
– Je možné uvést jeden nebo vı́ce nameser-
verů.
$",ZL4„
,)%
:!!
@
$
,"%
%
, série
lován balı́k ?( !
Ž"%& Z- $",“*","%/
-X
–
@
.7@v"
Ž"%&
Z-
@
– Tato položka je aktivnı́, pokud je nainsta.
Touto volbou se dá vybrat vhodný konfiguračnı́ soubor pro sendmail z připravených konfiguračnı́ch souborů.
Š y2
*
2 $
* y,"%
(
@
o6À
† |
:
– Pomocı́ této volby můžete konfigurovat
přı́stup vašeho počı́tače na tiskárnu přes TCP/IP.
Pokud výstup na tuto tiskárnu potřebujete filtrovat, pomůže vám odst. 11.6
na str. 288 a násl.
„‹
,"%
* y%
‹,!*W*
r4rWŠ
0
( {
oÌ:
:
m](
o6À
@6. @
– Tato položka je ak*
0
%
tivnı́ v přı́padě, že je nainstalován balı́k @6. @ , série . Tak je možné
zı́skat přı́stup na tiskárnu, která je připojena k počı́tači s Windows.
„‹
,"%
* y%
‹,!*W*
x2,
( {
oÌ:
:
m](
o6À
4
– Tato položka je aktivnı́,
%7$ &v*
%
, série .
až když se nainstaluje balı́k (
Ž"%& Z-2 ,
)Š x
– Tato položka je aktivnı́, pokud je
@
(!@ @6.
?
D
½
%
nainstalován balı́k , série . Pro ISDN je připraveno detailnějšı́ menu
(podrobnosti viz odst. 5.2 na str. 140).
Ž"%& Z- $",“* „„4„
@
o m
– Zde se zřizuje připojenı́ PPP (viz též odst. 5.1
na str. 139).
Pokračovánı́ sı́t’ové konfigurace se podrobněji věnuje kap. 4 na str. 123.
2.6.4 Konfigurace způsobu přihlášenı́
Zde zadáte, zda se při startovánı́ systému spustı́ textový mód nebo rovnou
grafické prostředı́ X Window. Pokud zvolı́te grafiku, můžete si vybrat mezi
správci přihlášenı́: střı́zlivým XDM nebo všestranným KDM. Při výběru KDM
* -/ %
můžete navı́c určit, kdo je oprávněn provádět |
9 . Alternativnı́m řešenı́m k přı́mému přihlášenı́ v grafickém módu je přihlašovat se nejprve na
textové konzoli (podrobněji viz obr. 2.24 na následujı́cı́ straně) a startovat z nı́
pak X Window přı́kazem startx.
Pokud si nejste jisti, zda X Window půjde nastartovat bez problémů,
neměli byste aktivovat XDM nebo KDM. V každém přı́padě dřı́ve než
aktivujete některého správce oken, otestujte z konzole, zda dokážete spustit
X Window.
,+$
%
4
0
Potom bude zapsána úroveň běhu 5 do ;
;!
@ jako implicitnı́ úroveň
běhu (angl. runlevel). Pokud použı́váte ve vašem systému úroveň běhu 5 pro
jiné účely než k nastartovánı́ XDM nebo KDM, nebude ani jeden aktivován.
2.6.5 Nastavenı́ správce oken
V tomto konfiguračnı́m menu se provádı́ nastavenı́ správce oken.
Vyberte si vášeho standardnı́ho správce oken. Dále můžete zadat, pro které
dalšı́ správce oken se majı́ vytvořit konfiguračnı́ soubory (technické vysvětlenı́
viz kap. 8 na str. 217).
89
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Obrázek 2.24: Konfigurace způsobu přihlášenı́
Obrázek 2.25: Nastavenı́ správce oken
2.6.6 Správa uživatelů
Pro pohodlné zakládánı́ účtů nových uživatelů, jejich modifikaci a rušenı́
Š y2
@
můžete velice dobře využı́t YaST. Odpovı́dajı́cı́ dialog je v menu (
* *5} -X
Š y2
-€ 2 ,
v položce (
?
.
@
@
) .
K-4-7$
/
"-I
Zde můžete povolitK„uživatelům
ve skupinách/, -X( a 5@
přı́stup
2 ,"%
‹ *6
( o
(Œ:“.
.
k modemu volbou
. Všichni členové těchto
skupin mohou napřı́klad vytvářet a ukončovat PPP připojenı́.
,+$
;
Při zakládánı́ nového uživatele se zkopı́rujı́ všechny soubory z adresáře ;
* ,
: do domovského adresáře nového uživatele, aby byl styl jednotný. Později
si může samozřejmě každý uživatel tyto soubory upravit podle své potřeby.
K tomu ještě vyvolává YaST dva skripty na rutinnı́ úkoly:
90
2.6. Správa systému
Obrázek 2.26: Správa uživatelů pomocı́ YaST
<
-7*5
Po založenı́ účtu uživatele se – pokud existuje – vyvolá skript ;
;
*0 % -+*", //X# !$
;
@
@4 . V tomto okamžiku je uživatel zapsán v souboru
,+$
*4* /
,"+$ *
/
a v ;
;
;)(@
9
; |@
9 . Také se vytvořı́ domovský adresář
,+$ * ,
a nakopı́rujı́ se sem soubory z ;
; : .
-7*5
<
Před smazánı́m účtu uživatele se vyvolá – pokud existuje – skript ;
;
*0 % -+*",/, # !$
;
@4 . V tomto okamžiku je uživatel stále ještě uveden
*4* /
*
/
v souborech (@
a |!@
9
9 a existuje dosud jeho domovský adresář.
Oběma skriptům se předá uživatelské jméno jako parametr. Pokud jsou třeba
dalšı́ data (user-ID, přihlašovacı́ přı́kazový interpret, domovský adresář), dajı́
,+$
*4* /
se zjistit celkem jednoduše v souboru ;
;5(!@
9 .
Pokud máte dostatek zkušenostı́ a obtěžuje vás startovat YaST, jsou zde na to
samozřejmě k dispozici obslužné programy useradd a userdel.
Poznámky k PAM
Konfiguračnı́ soubory pro PAM (angl. Pluggable Authentication Modules)
,+$
#K/
jsou v adresáři ;
. Dokumentaci pro programátory a systémové
;5(!@6.
-7*6 *
, /$
$
Z4,!*
administrátory obsahuje adresář ;
; |!@
;
;)(!@ :@
;6(!@. .
SuSE Linux dokáže zacházet i s hesly typu MD5. Se šifrovánı́m MD5 mohou
pak být hesla delšı́ než 8 znaků. Přesto je třeba opatrnosti, nebot’šifrovánı́ MD5
$5
s
nenı́ kompatibilnı́ se standardnı́ unixovou funkcı́ ?( ” , což znamená, že
vám s hesly MD5 (typicky při vzdáleném připojenı́) některé komerčnı́ unixové
systémy a některé programy nemusı́ fungovat.
-7*5 *
, /!$
$
Z,*
/4ãI#R$"5%& Z
; |!@
;
;)(@ :4@
;5(!@.;.
V adresáři ;
najdete pokyny
pro konfiguraci.
2.6.7 Správa skupin
Pomocı́ programu YaST můžete také vytvářet uživatelské skupiny (user
groups).
91
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
Obrázek 2.27: Správa skupin pomocı́ YaST
V Linuxu (stejně jako v unixu všeobecně) musı́ být každý uživatel obsažen
minimálně v jedné uživatelské skupině. To je nezbytné, protože od přı́slušnosti k uživatelské skupině se odvı́jejı́ uživatelská práva, např. na přı́stup
k souborům. Tak je možné napřı́klad zpřı́stupnit adresáře pouze členům jedné
skupiny a tento přı́stup chránit skupinovým heslem.
Některé
skupiny jsou již v Linuxu vytvořeny předem, např. uživatelská skuK-7*",v*8 K4
pina
,
a mnoho dalšı́ch.
K-7*),+*8
, je pouze textová forma vyjádřenı́ užiNázev skupiny, napřı́klad
vatelské skupiny. Interně je zastoupena čı́slem, tzv. GID (angl. group id).
,"+$ Z4";
( .
Konfiguračnı́ soubor pro uživatelské skupiny je ;
Tuto znalost ovšem běžnı́ uživatelé nepotřebujı́. YaST dokáže vytvářet užiŠ y"2
* *5
} -X
vatelské skupiny automaticky v menu (
pod položkou
@
?
.
Š y2
* %X
. Dialog zobrazuje obr. 2.27.
(
@
: (
2.6.8 Vytvořenı́ zálohy
Je užitečné uschovat všechny soubory modifikované nebo vytvořené při instalaci balı́ku – to jsou většinou konfiguračnı́ a datové soubory – do archivnı́ho
souboru nebo na streamer. Právě k tomu je určena tato funkce.
Odpovı́dajı́cı́ dialog se skládá ze třı́ odstavců:
1. Výběr souborů určených k zálohovánı́
V tomto formuláři zadáváte seznam adresářů, které budou vyjmuty ze zá
/,2
!$
lohovánı́. Předdefinovány jsou ; .( , ;
a ;)(
. Tento seznam byste
ovšem měli doplnit, typicky o připojené CD, dosové diskové oddı́ly a adresáře připojené přes NFS. Čı́m vı́ce nepotřebných adresářů vyjmete ze
zálohovánı́, tı́m rychleji se provede, protože odpadne nepotřebné porov8
návánı́ souborů s popisy balı́ků. Pomocı́ kláves MN7OP a MN+" OP upravı́te zápisy do
Í5Ñ:0
PO budete
seznamu vyjmutých adresářů, resp. je odstranı́te. Klávesou MNp
pokračovat dále.
92
2.6. Správa systému
Obrázek 2.28: Zálohovánı́ (Backup) pomocı́ YaST
2. Hledánı́
Nynı́ YaST prohledává systém, aby nalezl soubory určené k zálohovánı́.
Počet a velikost dosud nalezených souborů se neustále zobrazujı́. Po ukončenı́ hledánı́ se zobrazı́ seznam všech nalezených souborů. Zde můžete
RR `
OP .
ještě odstranit nežádané soubory pomocı́ klávesy MN k
3. Zadánı́ přı́kazů
Zde určı́te, jakým způsobem by měly být soubory uloženy. Můžete zadat
např. název archivu, volby atd.
Zálohovacı́ mechanismus může samozřejmě fungovat pouze tehdy, nenı́-li
nějakým způsobem změněno datum. Kromě toho potřebuje opravdu mnoho
paměti. Pouhá jména souborů typického CD zabı́rajı́ totiž 6 MB. Samozřejmě
potřebujete i mı́sto pro archiv. Pokud ho zkomprimujete, můžete počı́tat
s přibližně polovičnı́ velikostı́. Nejlepšı́ cesta je zatı́m zálohovat na streamer.
2.6.9 Nastavenı́ zabezpečenı́ systému
Přednastavené hodnoty zde měňte pouze za předpokladu důkladné znalosti
problematiky.
4
Z
Pokud nechcete povolit přihlášenı́ uživatele
,+$ *4* / $""%&
;
| Ã
přizpůsobit
konfiguračnı́ soubor ;
*4* / $")%& Z
| Ã
je standardnı́ nastavenı́
„
@
*4*
9
4/
J
-
|
,"%
$
@
"%
?
přes ssh, je třeba
,+$
;
. V souboru ;
,!*
Pokud je program ssh korektně nakonfigurován, je přihlášenı́ přes sı́t’ jako
4I
bezpečné.
uživatel
2.6.10 Konfigurace grafického prostředı́ X Window
Grafické prostředı́ X Window se dá konfigurovat pomocı́ řady nástrojů, nejprve to zkuste pomocı́ SaX – podrobně o tom odst. 7.2 na str. 183.
93
2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis
2.6.11
Změna konfiguračnı́ch souborů
SuSE Linux spravuje prakticky celý systém pomocı́ centrálnı́ho konfigurač,v$ +$³#$""%& Z
,+$ +$³#R$)"%& ZX#K/
nı́ho souboru ;
a souborů v adresáři ;
.
;
;
Tyto soubory jsou při startovánı́ vyhodnoceny jednotlivými startovacı́mi
skripty a podle toho se nakonfiguruje systém.
Programem YaST proto stačı́ modifikovat jednotlivé položky v těchto souborech, a tak vyladit celý systém bez potřeby detailně vědět, které speciálnı́
konfiguračnı́ soubory se pak změnı́.
Obrázek 2.29: Modifikace konfiguračnı́ho souboru pomocı́ YaST
[j\
Pomocı́ kurzoru zvolte hodnotu, kterou chcete změnit a stiskněte klávesu MN PO
Í
2
OP .
nebo MNj
,v$ +$³#$""%& Z
;
Pokud změnı́te soubor ;
ručně mimo YaST, musı́te pak vždy
ještě spustit skript SuSEconfig, který se postará o přenos vámi provedených
změn do přı́slušných dı́lčı́ch konfiguračnı́ch souborů.
94
Kapitola 3
Startovánı́ a zavaděče
V této kapitole budou popsány dalšı́ metody pro snadnějšı́ ☞startovánı́ Linuxu
a ostatnı́ch operačnı́ch systémů sdı́lených na jednom počı́tači. Pokud jste
zatı́m s možnostmi startovánı́ vašı́ instalace spokojeni, můžete tuto kapitolu
přeskočit.
Pro lepšı́ pochopenı́ jednotlivých metod popı́šeme nejprve některé technické
detaily startu PC.
3.1 Start PC
Po zapnutı́ počı́tače inicializuje ☞BIOS (angl. Basic Input Output System)
obrazovku a klávesnici a testuje pamět’. Do tohoto okamžiku nevı́ vaše PC
o žádných externı́ch zařı́zenı́ch.
Poté, co systém ukončil internı́ setup, začne hledat ostatnı́ hardware. Z paměti
CMOS se přečtou informace o aktuálnı́m datu a čase a parametrech základnı́ch
zařı́zenı́. Po přečtenı́ CMOS by tedy měl BIOS rozeznat prvnı́ disk včetně jeho
geometrie. Ted’ může začı́t načı́tánı́ operačnı́ho systému.
Nejdřı́ve se nahraje 512 bytů dlouhý sektor z disku do paměti a spustı́ se malý
program na jeho začátku. Jeho kód je zásadnı́ pro zbytek startovacı́ho procesu.
To je důvod, proč je prvnı́ch 512 bytů disku nazýváno ☞MBR, Master Boot
Record.
Přestože je předchozı́ popis zjednodušený, vyplývajı́ z něho dva důležité
poznatky:
1. Až do okamžiku nahránı́ MBR probı́há start zcela nezávisle na operačnı́m
systému.
2. PC zde přistupuje k zařı́zenı́m výhradně pomocı́ ovladačů BIOSu.
Master Boot Record
Struktura MBR je určena dohodou. Prvnı́ch 446 bytů je rezervováno pro
programový kód. Dalšı́ch 64 bytů je mı́sto pro tabulku diskových oddı́lů
(partition table) s nejvýše čtyřmi odkazy (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9
na str. 55). Bez této tabulky neexistujı́ žádné souborové systémy – disk nelze
ã4ã
použı́t. Poslednı́ 2 byty obsahujı́ „magické“ čı́slo J4J
. MBR, kde je zapsáno
něco jiného, detekuje BIOS a všechny operačnı́ systémy na PC jako vadný.
95
3. Startovánı́ a zavaděče
Startovacı́ sektor
Startovacı́ sektor (boot sector) je prvnı́ sektor v každém diskovém oddı́lu1. Má
512 bytů a startuje programy, které spouštějı́ operačnı́ systém v přı́slušném
oddı́lu. Boot sektory dosových, windowsových nebo OS/2 diskových oddı́lů
kromě toho ještě obsahujı́ data o souborovém systému. Naproti tomu boot
sektory linuxových oddı́lů jsou i po uloženı́ souborového systému prázdné.
Proto nenı́ možné startovat linuxový diskový oddı́l přı́mo, i když obsahuje
jádro a platný kořenový souborový systém. Bezchybný boot sektor má podle
konvence v poslednı́ch 2 bytech stejné „magické“ čı́slo jako MBR.
Startovánı́ z DOSu nebo Windows 95/98
MBR obsahuje informace, které určujı́, který diskový oddı́l je aktivnı́, tj.
zda se v něm hledá operačnı́ systém. To znamená, že DOS musı́ být vždy
instalován na prvnı́ disk. Dosový kód v MBR je prvnı́ stupeň startu (angl. first
stage bootloader). Nejprve testuje, zda v zadaném diskovém oddı́lu je platný
startovacı́ sektor.
Pokud tam je, může se nastartovat druhý stupeň (angl. secondary stage
loader). Ten zavede systémové programy a objevı́ se obvyklá dosová výzva,
resp. nastartujı́ se Windows 95/98.
V DOSu smı́te označit jako aktivnı́ pouze jediný oddı́l, který musı́ být primárnı́. Z toho důvodu nemůžete použı́vat logické oddı́ly uvnitř rozšı́řeného
(extended) oddı́lu pro startovánı́ DOSu.
3.2 Rozdı́lné startovacı́ koncepce
Nejjednoduššı́ „startovacı́ koncepce“ se týká počı́tače s jednı́m operačnı́m
systémem (OS). Nejrozšı́řenějšı́ přı́klad je DOS nebo Windows 95/98 jako
jediný OS na počı́tači. Také tomu odpovı́dá jejich startovacı́ sekvence.
Tento průběh startu je možné použı́t i pro počı́tače použı́vajı́cı́ Linux jako
jediný systém. Pak sice nenı́ nutné instalovat LILO, nenı́ však ale možné ani
upřesňovat parametry pro jádro během startu (speciálnı́ požadavky v průběhu
startovánı́, doplňujı́cı́ informace o hardwaru atd.).
Jestliže máte v počı́tači vı́ce operačnı́ch systémů, nabı́zı́me vám různé startovacı́ koncepce:
Startovánı́ OS z diskety: Prvnı́ OS se startuje z disku, ostatnı́ OS ze svých
startovacı́ch disket.
<
<
Podmı́nka: K dispozici musı́ být disketová mechanika, ze které lze
startovat.
<
Přı́klad: Nainstalujete Linux k systému DOS, Windows 95/98 nebo
OS/2 a budete ho startovat ze startovacı́ diskety.
Výhody: Ušetřı́te si instalaci zavaděče.
<
1
96
Nevýhody: Musı́te dbát na to, abyste měli neustále u sebe startovacı́
disketu. Start systému z diskety trvá déle, protože se disketa pomalu
čte.
Kromě rozšı́řených (extended) diskových oddı́lů, které sloužı́ jako „obaly“ pro jiné oddı́ly.
3.3. LILO – přehled
<
Výhodou (ale i nevýhodou) může být nemožnost nastartovánı́ operačnı́ho systému bez startovacı́ diskety.
Startovánı́ OS z jiného OS: Při každém startu se zavede prvnı́ operačnı́ systém a ostatnı́ se startujı́ až z něj.
<
<
Podmı́nka: Musı́ samozřejmě existovat programy vhodné pro start
z jiného OS.
Přı́klady: Startovánı́ Linuxu z DOSu programem loadlin.exe (viz
odst. 3.9 na str. 115) nebo startovánı́ serveru NetWare z DOSu pomocı́
server.exe.
Instalace zavaděče: Zavaděč umožňuje mı́t na jednom počı́tači vı́ce systémů
a střı́davě je použı́vat. Uživatel volı́ systém vždy po startu počı́tače. Změna
OS je proto možná restartovánı́m počı́tače.
<
Podmı́nka: Zvolený zavaděč musı́ umět pracovat se všemi OS.
<
Přı́klady: pro Linux jsou (za určitých podmı́nek) použitelné zavaděče
z OS/2 nebo dosový zavaděč boot.sys.
V následujı́cı́m textu bude blı́že vysvětlena instalace a konfigurace standardnı́ho linuxového zavaděče LILO. Podrobný popis jeho možnostı́ si vytisknete
-7*5 *
, /!$
$
Z,!*
-v*",#K/2
přı́kazem 5(
.
;
; |!@
;
;)(@ :@
;4) ;
Dále jsou uvedeny některé informace o programu loadlin.
3.3 LILO – přehled
LILO se představuje
Linuxový zavaděč LILO se obvykle instaluje do MBR (podrobnosti na následujı́cı́ straně a odst. 3.5 na str. 105). Má přı́stup k oběma diskům viditelným
v reálném módu a může zde najı́t potřebné soubory, aniž by použı́val informace
o diskových oddı́lech. Protože oproti dosovému startu se při startu pomocı́
LILO nepoužı́vá tabulka diskových oddı́lů, dá se tak vždy startovat operačnı́
systém i z druhého disku (třetı́ a čtvrtý disk vidı́ pouze novějšı́ BIOSy).
Pomocı́ LILO můžete při startu zvolit kterýkoli z nainstalovaných OS, což je
hlavnı́ rozdı́l oproti standardnı́mu startu v DOSu. Po nataženı́ MBR do paměti
se spustı́ LILO a nabı́dne uživateli seznam dostupných operačnı́ch systémů.
Co je LILO?
LILO je široce použitelný zavaděč. Dokáže spustit OS následujı́cı́mi způsoby:
<
<
Nahrát boot sektor v diskovém oddı́lu a spustit tam OS jako jiné zavaděče.
Nahrát linuxové jádro a spustit Linux. To již většina zavaděčů nedokáže.
Kromě toho nabı́zı́ LILO důležitou možnost – předává linuxovému jádru
přı́kazový řádek. Z bezpečnostnı́ch důvodů je dále možné chránit použı́vánı́
LILO částečně nebo úplně heslem.
97
3. Startovánı́ a zavaděče
Jak vypadá startovánı́ LILO?
Y  Y
F a uvı́tacı́ hlášenı́, které jste zadali
Když je LILO spuštěn, zobrazı́ se text
během konfigurace (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Potom se objevı́ výzva:
¢)£6£¤B¥
Zadánı́m jména zvolı́te požadovaný operačnı́ systém (OS), který se vzápětı́
spustı́. Názvy OS jste zadali sami při konfiguraci. Ted’ také můžete předat
linuxovému jádru přı́kazový řádek. Seznam názvů všech jader, které LILO
_`a
OP .
zná, můžete zobrazit stisknutı́m klávesy MNp
Z čeho se LILO skládá?
LILO obsahuje následujı́cı́ součásti:
<
<
<
<
<
Boot sektor LILO s prvnı́m krátkým úsekem kódu, který pouze aktivuje
vlastnı́ zavaděč LILO.
0!4 0!4X#0
;
Vlastnı́ zavaděč, „srdce“ kódu LILO umı́stěné v ;
.
04
Mapový soubor ;
;.+@"( , do něhož se zapisuje umı́stěnı́ linuxového
jádra a dalšı́ch dat během instalace.
0!4
,!*4* Z,
;.
@
Volitelný soubor ;
, který obsahuje uvı́tacı́ hlášenı́.
Různá linuxová jádra a boot sektory, které pak LILO nabı́zı́.
Jakákoli změna (včetně přesunutı́) kteréhokoli z těchto souborů činı́ neplatným mapový soubor a LILO je třeba přeinstalovat! To se týká předevšı́m
úprav linuxového jádra.
Boot sektory instalované pomocı́ LILO obsahujı́ sekvenci, která je charakteristická také pro viry zapisujı́cı́ se do bootsektoru. Proto je možné,
že dosové antivirové programy budou nacházet např. „virus“ AIRCOP
0!4 $
%Ÿ#0
0!4 !*"ä /X#0 ›Rr!s
v souborech ;
nebo ;
.
; |!@v
;
Ã
Kam je možné instalovat LILO?
Touto otázkou je mı́něn předevšı́m LILO boot sektor („prvnı́ stupeň“). Než
zajdeme do detailů, poukážeme na důležité omezenı́:
U staršı́ch BIOSů je nutno zajistit, aby se všechny součásti LILO i obraz
0!4 2
%-u
; .!
jádra ;
nacházely v prvnı́ch 1024 cylindrech! (Důvodem
je, že u staršı́ch BIOSů je pro start systému dostupná pouze tato oblast.) To
se však standardně obcházı́ (i tam, kde to nenı́ třeba) při instalaci pomocı́
0!4"
malého startovacı́ho oddı́lu, připojeného jako ;
, který je většinou na
prvnı́ch cylindrech, a proto tuto podmı́nku pohodlně splnı́.
Kromě toho jste při použı́vánı́ staršı́ch BIOSů a staršı́ch disků IDE omezeni
pravidlem prvnı́ch dvou disků. U některých staršı́ch BIOSů nenı́ dokonce
možné startovat systém z disku SCSI umı́stěného za diskem (E)IDE.
Teprve novějšı́ BIOSy umožňujı́ přı́stup k dalšı́m zařı́zenı́m, např. až 4 zařı́zenı́
přes řadič EIDE. Mnoho modernı́ch kombinacı́ BIOS / řadič SCSI umožňuje
98
3.4. Konfigurace LILO
s ohledem na spustitelnost dokonce „push at the beginning“ disků SCSI. Pro
/ *
využitı́ této možnosti pomocı́ LILO použijte popis volby
: , strana 103.
Pro uloženı́ „prvnı́ho stupně“ nabı́zı́ LILO tyto možnosti:
<
Na disketě
To je nejbezpečnějšı́, ale také nejpomalejšı́ metoda startovánı́ pomocı́
LILO (viz na str. 108). Zvolte tuto metodu, pokud nechcete měnit boot
sektory.
<
Do boot sektoru primárnı́ho linuxového oddı́lu prvnı́ho disku
Tato varianta nechává MBR nedotčený. Před startovánı́m je třeba označit
programem fdisk tento diskový oddı́l jako aktivnı́. Pokud je Linux nainstalován na logických discı́ch nebo oddı́lech druhého disku, zůstává pro
LILO pouze rozšı́řený oddı́l prvnı́ho disku (pokud existuje). Linuxový
fdisk může tento oddı́l také aktivovat. Pokud chcete startovat z disku vı́ce
operačnı́ch systémů, je to poněkud obtı́žné: při každé změně operačnı́ho
systému musı́te deaktivovat jeho startovacı́ oddı́l a aktivovat oddı́l jiného
systému. Pro tento přı́pad jsou lepšı́ dalšı́ dva postupy:
<
Do Master Boot Recordu
Tato varianta umožňuje velkou flexibilitu. Předevšı́m je to jediná možnost, jak startovat Linux z disku, pokud jsou veškeré linuxové oddı́ly na
druhém disku a na prvnı́m nenı́ k dispozici žádný rozšı́řený diskový oddı́l.
Jakékoliv nastavenı́ v MBR se musı́ provádět velice opatrně. Potřebná
bezpečnostnı́ opatřenı́ jsou vysvětlena v odst. 3.5 na str. 105.
<
Pokud použı́váte jiný zavaděč
a chcete ho nadále použı́vat. Častý přı́pad: máte primárnı́ linuxový oddı́l na
druhém disku, odkud také chcete startovat Linux. Jiný zavaděč je schopen
startovat přes boot sektor tohoto oddı́lu. Pak můžete nainstalovat LILO do
vašeho boot sektoru a nahlásit ho jinému zavaděči jako spustitelný.
Pozor, pokud chcete startovat z logického linuxového oddı́lu tak, že tam
nainstalujete LILO. Úspěch nenı́ jistý ani když váš druhý zavaděč umı́
spouštět logické oddı́ly.
Můžete to samozřejmě zkusit, nejprve s malou linuxovou instalacı́. Možná
budete mı́t štěstı́, ale doporučeno je vytvořenı́ primárnı́ho a spustitelného
oddı́lu!
3.4 Konfigurace LILO
Jakožto flexibilnı́ zavaděč nabı́zı́ LILO nesčetné možnosti přizpůsobenı́ konfigurace individuálnı́m potřebám. Nejdůležitějšı́ volby a jejich popis budou
vysvětleny nı́že.
,"+$
#R$")%&
Konfigurace LILO se zapisuje do souboru ;
. Pokud instalu;4!)
jete LILO poprvé, doporučujeme pro konfiguraci použı́t YaST. Doladit konfi#R$""%&
guračnı́ soubor !"
můžete později.
99
3. Startovánı́ a zavaděče
,+$
4"
#R$)"%&
Soubor ;
by měl být čitelný pouze pro uživatele
,
;4"
protože může obsahovat hesla (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Toto standardnı́
nastavenı́ má i SuSE Linux; v přı́padě, že si nejste jisti, zadejte přı́kaz:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈǁÕƦ4£Ø±ì6ñ6ì6ì¬× Ä ¤"Õ׫5Ü«6£7ÙÕ£©5ê
Doporučujeme pečlivě uschovat konfiguračnı́ soubor použitý při poslednı́
instalaci LILO a vytvořit si záložnı́ kopii před každou změnou. Změny se
projevı́ teprve po nainstalovánı́ (odst. 3.5 na str. 105)!
3.4.1 Struktura souboru !"
,+$
#R$""%&
#$""%&
Soubor ;
začı́ná odstavcem globálnı́ch nastavenı́ (angl. glo;!"
bal options section) obsahujı́cı́m všeobecná nastavenı́, následovaným systémovými sekcemi (angl. image sections) pro jednotlivé operačnı́ systémy,
které
Z,
by mělo LILO spouštět. Nová systémová sekce se zavádı́ volbou .7@
nebo
" ,
|
.
#R$)"%&
má význam pouze
Pořadı́ jednotlivých operačnı́ch systémů (OS) v "
pokud se ručně nezvolı́ požadovaný operačnı́ systém při startu. Jinak se po
uběhnutı́ nastavené čekacı́ doby automaticky spustı́ prvnı́ OS v seznamu
/,
,4)-
(volby @"? a .
).
Přı́klad konfigurace Linuxu a DOSu – výpis 3.4.1 na následujı́cı́ straně. Výběr
při startovánı́ by měl být: nové a staré linuxové jádro a MS-DOS (nebo
/4,2
/ A
Windows 95) na ;
;)| @ .
,+$
#$""%&
V;
je komentář vše od š do konce řádky. Prázdné řádky,
;!"
mezery a komentáře LILO ignoruje – sloužı́ zde pouze pro zvýšenı́ čitelnosti.
Nynı́ projdeme krok za krokem nejdůležitějšı́ řádky. Dalšı́ volby jsou popsány
v odst. 3.4.2 na str. 103.
<
Sekce globálnı́ch nastavenı́ (charakteristika)
–
0!4ÿ
ù
0!4Œ/4,2
$",
ú
Zařı́zenı́ (device) v jehož prvnı́m sektoru by měl být nainstalován LILO
boot sektor.
/,2 &4/
ù boot device ú může být: disketová jednotka ( ;
;
Á ), diskový
/,2
/0
/,2
/
;)|
3 ), anebo celý disk (např. ;
;)| @ ): poslednı́
oddı́l (např. ;
znamená instalaci do MBR. Pokud tato volba chybı́, je LILO nainstalováno do aktuálnı́ho kořenového oddı́lu.
.!(
– (
Určuje, jak se zobrazı́ ☞výzva. Implicitně se nezobrazı́ (viz odst. 3.4.2
/,
na str. 103, volba @? ), ale doporučuje se, pokud LILO spouštı́ vı́ce
,4"-
systémů. Současně je nutno nastavit volbu .
, aby byl možný
automatický start, pokud nenı́ při výzvě žádný systém zadán.
–
.
,4)-ÿ
ù
/,*",
%
?
*),
:
-4%/
?7ú
Stanovı́ dobu čekánı́ na zadánı́ po zobrazenı́ výzvy. Pokud doba čekánı́ uplyne, pokračuje startem prvnı́ho jádra v seznamu. Implicitnı́
ce Kf
b
OP
hodnota je nekonečno, tj. bude se stále čekat. Stisk klávesy MN
způsobı́ obnovenı́ časové rezervy (napřı́klad při zadávánı́ parametrů
jádra, chceme-li se ještě na poslednı́ chvı́li podı́vat do manuálu).
100
3.4. Konfigurace LILO
Ç\["£©5ê)Ü
ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Å¬Ö5Å)£_^^`
ÇdÚ¤)¨Åa
¤ ^^`b5«6£¢"¨6«¬É Ä Õ¤"Ü£©
¢"££¤5ò5×Ø Äë ×Æ5Ø5¨
ǁի±Ü©É¤5¨6«6¨5Õ Ä ^^`7¥cd
¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×¢"£6£¤5
× d–Ù Æ5Ø)¨7ÙÓðð6ì
î eó
ÇÌ
÷ f«6
£ g
© ±É£ª6¢"£ÅdÖ5Å)£±É¤5¨Åhid
ÇÌa
÷ eóÙÈت¢6©"¨]íðð6ð
Ç)Õ£R¦"Ö"¨5Õ¤
ÇÌÅ6Ë)ÕÆ"« Äj lk ¨6« Ä © Äj Ø Ä ©)¨ ë Ä ÕÆjÉË"É
¤ m¦ Ä ÕÆ
Ç5«6Ü© Ä ¨Å
¦ Ä É6É
¨ Ä ò5×¢"£6£¤)
× 6Å ÄÄ ¤"Ü
© )É
Ç
ª ë ¤)¨5
Õ d÷Ö5
Å f ë _
¨ ^^`
Ö5Å5£R¦"Ö5¤
Ö"¨6É6Éè"£Åرb
ò n5ðð)Üè5Å6î
Ç Ä £¢ Ä Õ
b
© mÌÆ Ä É«£øÖ5Å)_
£ ^^`
¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì
Ç ] Ä é¨¤“íì±É Ä é5ª6©6o
M
Ø k
Çd© Ä g‡É Ä ÉÖ6ªÉ
¤ ±Ü¦"Ö"«5Ü6Õܤ
© ø©"¨6ɤ)¨ ë5Ä © Çd©"£ÅK
¦ f6«
© d¤ Ä õ6¤)£ ë høK
¦ pr
Ø qÓó6ì
õ esø÷©"¨
é t@u
ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6«
Ç 6©5i
\
Ø ^^`b)«£¢"¨6«É Ä Õ¤"Ü£©
Ç\^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"ÜÌ¢ Ä "Ü©É
ܦ
¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷
Ç^ܦ"Ö"«5Ü6Õܤ©ø©"¨6ɤ)¨ 5
ë Ä ©
Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ×Æ5Ø¢)ö
Ç
Å5£6£¤£ØØ«øÖ5Å5£ j fØ6Å5£
Ç
Å Ä ¨Ø)Ê6£©"«Ë
«6¨¢ Ä «Ì_
ò ^"Ü©6ª5õ
Ç\^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"Ü Ä ©5Ø"É
Çbe©5Øi^"Ü©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©“Õ£©5ê"Ü
ܦ
¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷BÙ£«Ø
Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ×Æ5Ø¢)ö
Ç
Å Ä ¨Ø)Ê6£©"«Ë
«6¨¢ Ä «Ì_
ò ^"Ü©6ª5õBÙÓ£6«Ø
Çbe©5i
Ø ^"Ü©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©“Õ£©5ê"
Ü Ä ©5Ø"É
Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"Ü
¬¢ Ä "Ü©É
£¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë ×Æ5Ø)¨í
«6¨¢ Ä «Ì_
ò `6Ú
«6£6¨Ø Ä Å±ò±×¢"£6£¤)×6ÕÆ"¨5Ü©BÙ¢
¤)¨¢)« Ä ò¬×Ø Äë ×Æ6Ø)¨
Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"
Ü Ä ©5"
Ø É
<
Obsah souboru 3.4.1: Vzorová konfigurace ;
,"+$
;4!)
#R$")%&
Linuxová sekce
Z,ÿ
,%!,
Z,
ùÐ:
!.7@
ú
– .7@
Zde je nutno zadat název souboru jádra, včetně jeho umı́stěnı́ v adresáři.
0!4 2
%-u
Většinou to bývá ;
, přı́padně u staršı́ch systémů SuSE
; .!
2
%4-u
u+
Z,
Linux (před verzı́ 6.0) ; .!
nebo ;
.
.7@
0!,
ÿ
}"%!
– @
ùü{6.
ú
,+$
I#R$""%&
;4!"
V rámci ;
to musı́ být jednoznačné, ale jinak zcela liY %41 ). Maximálnı́ délka je 15 znaků.
bovolné jméno pro systém (např.
Připouštějı́ se pouze pı́smena, čı́slice a podtržı́tko, žádné mezery ani
speciálnı́ znaky (např. s háčky a čárkami).
0!4 2
%4-u
; .!
Implicitnı́ je jméno souboru s jádrem (např. ;
). Zadánı́m tohoto jména volı́te při startu operačnı́ systém. Při použı́vánı́ vı́ce
101
3. Startovánı́ a zavaděče
systémů je doporučeno použı́vat název operačnı́ho systému v message
,!*4* Z,
souboru (viz odst. 3.4.2 na následujı́cı́ straně, volba .
).
@
4ÿ
–
4Œ/4,2
ù
$",
ú
/4,2
/
ä
Přiřazuje jádru jeho kořenový oddı́l (např. ;
;)| @ ), což se pro
jistotu doporučuje. Pokud je tato volba vynechána, použije jádro v něm
/,2
uvedený oddı́l. Který oddı́l to je, lze zobrazit přı́kazem
ù obraz
jádra ú .
<
Jiné systémy
–
,4ÿ
4
ùŸ(!@
, Pomocı́ |
|
systémů (např. ;
/,"ÿ
"%
ú
rozeznává LILO startovacı́ oddı́ly jiných operačnı́ch
/,2
/ A
;5| @ ).
t!4"!r Y /4,
– @
ù
@
ú
Pro nataženı́ cizı́ho boot sektoru si LILO předem vytvořı́ ve svém
mapovém souboru „pseudo-MBR“. Při startovánı́ pak spustı́ LILO
nejprve tento pseudo MBR a ten potom spouštı́ cizı́ boot sektor). Tato
volba určuje soubor, ze kterého se bere kód pro pseudo MBR.
04 $
%Ÿ#Ó0
Implicitně (a nenı́ důvod to měnit) je tento soubor ;
.
; |!@v
Někdy startuje LILO jeden operačnı́ systém (např. DOS) z prvnı́ho disku a tı́m pak teprve nastartuje druhý operačnı́ systém
r/ 2,ÿ
,
#  * ùŸ| 1
o ú
na jiném disku. Doplňkové volby .7@)(
ÿ
,
#  * ùŸ| 1
o ú umožňujı́ jakoby „zaměnit“ pořadı́ obou disků,
a
ve kterém je vidı́ BIOS. Přı́klad: výpis souboru 3.4.2.
!*"ä /#0
Ã
Zavaděč (angl. loader)
sloužı́ pro startovánı́ OS/2 z druhého
disku2 . U nového LILO počı́naje verzı́ 20 musı́ být u něj uvedeným
způsobem „zaměněny“ oba disky (jako v přı́kladu soub. 3.4.2).
ÇÌÚÖ6ª¤v©_`Úª±÷ÌØ5¨6«Æ)£ÌØ"Ü6Éé5ª
ÇbwØ Ä ÷)
¨ ]
© fø飩5ê"
Ü ª5Å)¨5Õ Ä ÉÖ6ªÉ¤"ܤ Ä «©mÆ"£¬Ø)£5É£ ë mÆ"£±£Ø6Ø«ª
£¤Æ Ä ÅÌò±×Ø Äë ×Æ5Ø¢í
«6¨¢ Ä «Ì_
ò `Ú
«6£6¨Ø Ä Å±ò±×¢)£6£¤)×5ÕÆ"¨5Ü©–Ù ¢
¦¨Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6ó6ì
ǺÖ5Å ë © øÆ5ØB¥x`6Ú6£ ë m]6É«6£¬ìõ5ó6ì
¤5£
ò¬ìõ6óí
¦¨Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6óí
ÇøØ6Ū6
Æ h¬Æ5ØBx
¥ `6Ú6£ ë m]6É«6£¬ìõ5óí
¤5£
ò¬ìõ6ó6ì
¤)¨¢"« Ä ò¬×Ø Äë ×Æ5Ø¢
Çø÷6Ø Ä é£
© ]ºé"£©5ê"
Ü ª5Å)¨5Õ Ä É֪ɤ"ܤ Ä «
© mÆ)£±Ø5£5É£ ë mÆ"£±£Ø6Ø«ª
Obsah souboru 3.4.2: ;
z druhého disku
–
@
0
,ÿ
ù
/,2
$",
,v$
;4!"
#R$""%&
– část týkajı́cı́ se startovánı́ DOSu
ú
ù
device ú určuje zdrojové zařı́zenı́ (angl. device) pro /tabulku
disko,2
/
;5| @ nebo
vých oddı́lů zapsaných do pseudo MBR (zpravidla ;
/,2 *)/
;
;
@ ).
` *
y a a
Zavaděče
(startovánı́ z z
LILO zastaralé.
2
102
6 ) a ` *
y9$ a
(startovánı́ z druhého disku) jsou od verze 20
3.4. Konfigurace LILO
0!,
ÿ
}"%!
– @
ùü{6.
ú
Jméno systému, libovolně zvolené. Doporučuje se neponechávat zde
implicitnı́ volbu – pouze device name – protože při startu pak nemusı́
být jasné, o který systém jde.
3.4.2 Dalšı́ konfiguračnı́ možnosti (výběr)
V předchozı́m textu jsme probrali pouze hlavnı́ položky v souboru ;
#R$")%&
. Nynı́ se dostáváme k dalšı́m užitečným nastavenı́m.
!)
,+$
;
Ty volby, které jsou označeny jako image option, patřı́ do sekce týkajı́cı́ se
jednotlivých operačnı́ch systémů. Ostatnı́ patřı́ do sekce globálnı́ch nastavenı́
,"+$
#R$")%&
;4!)
v souboru ;
.
0
<
@
$
:
-
ÿ
(
ù
uy
€%
o
*""-40!"
ú
Soubor, do kterého LILO ukládá záložnı́ kopii (backup) boot sektoru.
0!4 0!4>#
Implicitně je to ;
;
1414141 , kde 114141 je internı́ čı́slo zařı́zenı́
instalovaného diskového
oddı́lu.
Podrobnosti
naleznete ve +zdrojových
-7*5 *6+$
%4% %Ÿ#$
*), 4"
;
;4!
1!;
;.7@v
Ã
Ã
textech jádra v ;
, funkce (!@
/4,2 s
” .
Doporučujeme použı́t lehce zapamatovatelné jméno, např. jako ve výše
uvedeném přı́kladu se jmény zařı́zenı́ a zadánı́m data. Pak již nepoužijete
deinstalátor LILO na přı́padné obnovenı́ původnı́ho stavu (je to stejně
nejlepšı́ udělat opatrně ručně – viz odst. 3.5 na str. 106).
Pokud již záložnı́ soubor existuje, LILO nevytvořı́ novou zálohu! Věnujte
pozornost tomu, abyste použili vždy nové jméno souboru.
$)
<
$6
.!(!@
Tato volba se doporučuje, pokud instalujete LILO na disketu. LILO pak
čte vı́ce sektorů současně, a tak startuje rychleji. Protože však tato funkce
nenı́ vždy podporována, nedoporučuje se pro jistotu použı́vat.
/
* ÿ
*)"-40!ju ‹ u,"%
/,2 )
$ ,“&
, s
v
: ù
@ o
o ”
"
ú
!*)ÿ
t7 Š42}Œ * Œu ‹ u,"%
t Œ
Š /,2
ù
F
o @ o
o ”
F
$
%/4,+*)ÿ
!",
?!!
ùŸ(
ú
, /v*)ÿ
!",
| @
ùŸ(
ú
*),!$5v*)ÿ
!),
ùŸ(
ú
<
0
$",]%4.
0!,7s
ú
<
Zde můžete pro LILO zadat čı́slo zařı́zenı́ pro BIOS a geometrii pro
adresovánı́ sektorů jednotlivých disků. To je zapotřebı́ velice zřı́dka až na
jednu výjimku:
IDE-SCSI systém: Pokud máte BIOS umožňujı́cı́ startovánı́ SCSI před
IDE a chcete toho využı́t, musı́te LILO informovat o vzájemné záměně
#$""%&
,
disků v BIOSu. To se provádı́ zápisem do globálnı́ části v !"
jak to popisuje soub. 3.4.3 na následujı́cı́ straně pro systém s jednı́m IDE
a jednı́m SCSI diskem.
0
@43
ä
Tato volba obcházı́ hranici 1024 cylindrů pro LILO. Funguje pouze,
podporuje-li to i BIOS.
103
3. Startovánı́ a zavaděče
Ça{¨é̪¦4£g©"ܤa^^`ôé£Å Ä é5¤©øÖ|ɤª6Ö¬é]×Ø Äë 5
× ÉØ)¨±¨Ì×Ø Äë ×Æ5Ø5¨
ǺÖ"£é5ª6Ø jÄÌë `6Úª¬÷)¨R@
¦ v©v©"£ jÄj Ü6ÕÆjɤ)¨Å6¤)£ ë ¨6
Õ dÖ"£|)¨Ø
Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë ×6ÉØ)¨
¢Ü£6ÉdòÌìõ6ó6ì
Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë ×Æ5Ø)¨
¢Ü£6ÉdòÌìõ6óí
Ú6ÚøØ"Ü6ÉRé jÄ Ö"£
Ù6ÙÙ Ö5Å ë ©dØ"Ü6Éé
±Ø"Ü6Éé jÄ Ö"£ ë
Ù6ÙÙÈØ6Ū6
Æ h±Ø"Ü6Éé
Ç
Ç
Ç
Ç
Obsah souboru 3.4.3: !"
před IDE
<
%!,
#R$""%&
¨ g)£ ë f©‡÷)¨‚Ù6ÙÙ
ë ë `6Úª~}
¨ g)£ ë f©÷)¨…Ù6Ù6Ù
ë `6Úª–Ù
– část popisujı́cı́ startovacı́ sekvenci SCSI
@
Tato volba způsobı́ při instalaci LILO uloženı́ veškerých referencı́ o diskových sektorech v logických mı́sto fyzických adresách. Tı́m se stávajı́
nezávislé na geometrii disku. Tato volba je pro přı́pad, kdy LILO při startovánı́ nerozpozná správnou geometrii disku a je zapotřebı́ pouze zřı́dka.
%,
Volba !
@
nezaručuje odstraněnı́ hranice 1024 cylindrů, danou mož&
,I= -7*5 *
, /$
nostmi BIOSu! Bližšı́ informace naleznete v "
;
; |!@
;
;
*5/0 $)u
Z
%!, ># ;
;)| .;": 9vÃ!" Ã!
@
| .7 .
<
,!*4*
.
@
Z,ÿ
ù.
,!**
Z,“*""-0!
@
ú
Odkazuje na textový soubor, který LILO vypı́še na začátku startu. Neměl
by mı́t vı́ce než 24 řádků a dává např. podrobnějšı́ vysvětlenı́ o systémech,
které si uživatel může vybrat.
,*4*
Z,
Použı́váte-li tuto volbu, stává se soubor .
součástı́ startu LILO. Při
@
každé jeho změně je proto nutné reinstalovat LILO (odst. 3.5 na následujı́cı́
straně)!
<
*4*
(@
"/4ÿ
9
ùŸ|
,*
ú
Může být na začátku v globálnı́ sekci nebo také v systémových sekcı́ch.
Uzavı́rá přı́stup k funkcı́m LILO a chránı́ heslem startovánı́ systému. Po
#$""%&
konfiguraci spuštěnı́m LILO je vhodné toto heslo zase z !"
od4"
stranit, aby ho zde nikdo nemohl přečı́st v textové podobě. Jako
můžete kdykoliv zadat nové heslo pro LILO (nezapomeňte potom LILO
reinstalovat . . . a opět
smazat jeho textovou podobu). Doporučujeme
,!*5 $5,/
také nastavit volbu
. Jinak je možné spustit parametrem
#$""%&
přı́mo shell. Dalšı́ podrobnosti uvádı́ manuálová stránka pro !"
%
#R$""%&
!"
(.7@
).
,
<
@
/r)%
"?
Tato volba sděluje jádru, aby se kořenový oddı́l připojil pouze pro čtenı́
(angl. read only), což se někdy hodı́ při startovánı́ linuxového systému.
Pokud je tato volba/vypuštěna,
použı́vá
jádro
volbu implicitnı́. Můžete ji
,"2…r
,"%!,
Z,
E ùÐ:
!.7@
ú . Použı́vá se u instalačnı́ho
zobrazit přı́kazem
jádra a u nově přeloženého jádra, jinak se tato volba normálně nepoužı́vá.
<
104
/4,
@?
ÿ
ù
/,!*",
%
?
*",
:
-%/
?7ú
3.5. Instalace a odinstalovánı́ LILO
/,
Volba @? udává čas, jak dlouho čeká LILO, než spustı́ prvnı́ OS ze
svého seznamu. Implicitnı́ (angl. default) je Á , tj. žádná čekacı́ doba. Pokud
/,
nenı́ zadán (
.( , je volba
@? bez účinku.
2Z
<
@
ÿ
ù.7
/
ú
%!
Volı́ VGA mód při startu. Platné hodnoty jsou
*
(pro 80x50) nebo @ : (zeptat se při startovánı́).
<
@)(4(
,"%/ÿ
ùŸ(!@
@.
,4
.7@4
,
(pro 80x25), 1
?vú
Volby pro linuxové jádro, umožňujı́cı́ předánı́ parametrů jádra a hard,"%/
warových komponent. Jádro nejdřı́ve zpracuje řádek @"((
, potom
(
.!( . Pokud je tentýž údaj zadán i z výzvy, má potom přednost.
,"%/4ÿ L $5/4ÿ
A L
Přı́klad: @"(4(
.
Á13ÁÁzH Á
3.5 Instalace a odinstalovánı́ LILO
Při nové instalaci Linuxu provádı́ YaST uživatele interaktivně všemi kroky.
Ručnı́ zásahy do instalace LILO nejsou třeba. Zde budeme vycházet z toho,
že LILO bude integrováno do dosavadnı́ho systému.
Instalace zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý.
Před instalacı́ LILO se v každém přı́padě přesvědčte, že dokážete nastartovat
Linux, přı́padně i ostatnı́ systémy z diskety! Rovněž nezapomeňte mı́t po
ruce fdisk na disketě, ze které se dá nastartovat.
Instalace po změně konfigurace
Pokud se změnı́ některé z komponent LILO (odst. 3.3 na str. 98) nebo bude
,v$
#R$""%&
;4!"
modifikována jejich konfigurace v ;
, musı́te LILO reinstalovat. To se dělá spuštěnı́m programu LILO ve funkci instalátoru mapového
souboru:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5Ü«£
Tı́m LILO uložı́ zálohu cı́lového boot sektoru, zapı́še do něj „prvnı́ stupeň“
a vytvořı́ nový mapový soubor (viz odst. 3.3 na str. 98). Dále ohlásı́ všechny
nainstalované systémy – např. v našı́ vzorové konfiguraci (viz výpis 3.5.1):
€
€
€
ØØ Ä Øb^"Ü©6ª5õ"Û
Ø Ø Ä b
Ø ^"Ü©6ª5õBÙÓ£6«Ø
Ø Ø Ä b
Ø `6Ú
Výstup na obrazovku 3.5.1: Zprávy LILO po změně konfigurace
Po instalaci se počı́tač znovu spustı́ přı́kazem:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅ Ä ¢"££¤‡ÊÅÌ©"£è
Poté co BIOS provede svůj systémový test, uvidı́te LILO a jeho výzvu, kde
_`a
OP zobrazı́ seznam
můžete zadat parametry a vybrat boot image. Klávesa MNp
všech nainstalovaných systémů.
105
3. Startovánı́ a zavaděče
Instalace po překladu jádra
Pokud chcete zahrnout nově přeložené jádro do LILO, máte kromě ručnı́
instalace ještě pohodlnějšı́ možnost:
0u
,&
,
V G@: 0!" je
" , který automaticky přejmenuje dosavadnı́
2 cı́l jménem
%4-u
2
%4-u
04 2
%4-uX# /
; %-
.7u !
; .!
, pak uložı́
jádro
(dřı́ve ; .!
) na ;
0!4 ; 2
;
; .!
a reinstaluje LILO. To se uskutečnı́ přı́kazem:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÓתÉÅ)×6ÉÅ"Õ×6«6Ü©6ª5õ]Çô¦4¨é Ä
¢5÷)«5Ü«6£
, 0u+
“
Z,
namı́sto obvyklého cı́le .7@:
, kdy se jádro pouze překládá. Musı́te
.7@
,"+$
#R$")%&
si na to předem připravit ;
a stávajı́cı́ jádro musı́ být uloženo
;4!)
0! 2
%4-u
,+$
I#R$""%&
v souboru ;
. Do ;
uvedete nové a pro jistotu
; .7!
;4!"
i staré jádro podobně jako ukazuje soub. 3.4.1 na str. 101.
Z promptu LILO můžete pak spustit kterékoliv z těchto jader. To je bezpečnějšı́,
protože můžete ještě spustit staré jádro, pokud selže nové.
Jak odstranit LILO
Odstraněnı́ zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý.
Před odinstalovánı́m LILO se v každém přı́padě přesvědčte, že dokážete
nastartovat Linux, přı́padně i ostatnı́ systémy z diskety! Dostali byste se
jinak do nepřı́jemné situace, kdy byste neměli mı́t přı́stup k operačnı́m
systémům na disku.
Zavaděč se odstranı́ tak, že se do daného boot sektoru vrátı́ jeho původnı́
obsah. V Linuxu to nenı́ problém, pokud máte uloženu zálohu (viz odst. 3.4.2
0 $ na str. 103, volba @ : ( ).
Záloha boot sektoru nenı́ platná, pokud se v přı́slušném diskovém oddı́lu
změnil typ souborového systému. Rovněž v dosových oddı́lech je po naformátovánı́ disku boot sektor neplatný. Tabulka diskových oddı́lů v záloze
MBR je rovněž neplatná, když mezitı́m změnı́te rozdělenı́ oddı́lů na disku.
Takové zálohy představujı́ „časované bomby“ a okamžitě je proto smažte!
Nahrát zpět zastaralou zálohu do těchto systémových sektorů je jistý způsob, jak přijı́t o data!
Nejjednoduššı́ je obnovit dosový, windowsový nebo OS/2 MBR. Dělá se to
dosovým přı́kazem (dostupným od verze DOSu 5.0):
7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]×
d
resp. v OS/2 přı́kazem:
7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]ש
Ä è¦"¢5Å
Tyto přı́kazy zapisujı́ zpátky do MBR jenom prvnı́ch 446 bytů boot kódu
a nechávajı́ existujı́cı́ tabulku diskových oddı́lů netknutou. Pozor, pokud je
v MBR (odst. 3.1 na str. 95) špatné „magické čı́slo“, pak se tabulka vynuluje!
Dále nezapomeňte označit programem fdisk tento startovacı́ oddı́l opět jako
aktivnı́ (angl. bootable). Dosové, windowsové a OS/2 rutiny v MBR to
vyžadujı́!
106
3.6. Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux
Pro obnovenı́ udělejte nejdřı́ve novou zálohu sektoru LILO – jistota je jistota.
Pak zkontrolujte nejméně dvakrát, zda je váš záložnı́ soubor ten pravý, a zda
má přesně 512 bytů. Pak ho nahrajte zpět. Toto celé se dělá následujı́cı́mi
&4ÿ
&ÿ
přı́kazy (nesplet’te si
a
!!):
<
Když je LILO v oddı́lu yyyy (např. hda1, hda2,. . . ):
<
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6؁Üê5ò5×Ø Äë ×Ë6Ë6ËËj£ê5ò© Ä è)Êê"Ü« Ä ¢Éòsíe±Õ£ª6©5¤5òí
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6؁Üê5ò¢"¨5ÕRé5ª6Ö"ÊØ5¨¤ Ä £ê5ò5×Ø Äë ×Ë6ËË6Ë
Když je LILO v MBR disku zzz (např. hda, sda):
¢ Éòsíe±Õ£ª6©5¤5òí
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6؁Üê5ò5×Ø Äë ×÷6÷6÷]£ê6ò© Ä è"Êê"Ü« Ä ¨
6
Å
¤
B
Æ
Ô
¥
Ì
Ç
6
Ø

Ø
Ü
5
ê
ò
"
¢
5
¨
R
Õ
5
é
6
ª
"
Ö
5
Ê
É
£
6
ª
"
¢
£
j
Å
£
5
ê
6
ò
×
Ø
× ÷6÷6÷±¢Éòîî5ñÕ£ª©5¤5òí
Ä
Äë Poslednı́ přı́kaz je „opatrný“ a nic nezapisuje do tabulky diskových oddı́lů.
Nezapomeňte označit programem fdisk tento startovacı́ oddı́l opět jako aktivnı́
(angl. bootable).
Uvědomte si, že zálohovánı́ boot sektoru je rychlé! Doporučujeme je často
použı́vat.
3.6 Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux
Linuxová startovacı́ disketa obsahuje jedno či vı́ce linuxových jader. Sloužı́
k tomu, aby bylo možné spustit Linux na disku i tehdy, když ho nenı́ možné
nastartovat přı́mo (např. přepsaný MBR, špatně nakonfigurovaný zavaděč,
chyba při instalaci LILO).
Tato disketa nahraje pouze jádro. Všechno ostatnı́ (init, startovacı́ skripty,
důležité systémové programy) již obsahuje nainstalovaný systém na disku.
Přiřazenı́ startovacı́ diskety k nainstalovanému systému je zajištěno tı́m, že
jádro z diskety má nastaven hledaný diskový oddı́l jako kořenové zařı́zenı́
(angl. root device).
Nezaměňujte to však se startovacı́ disketou SuSE pro instalace a naléhavé
přı́pady, kterou můžete
vytvořit kdykoliv zkopı́rovánı́m vhodného obrazu
/ * *
:
na prvnı́m CD SuSE na disketu.
jádra z adresáře ;
Startovacı́ disketa bez LILO
V normálnı́m přı́padě, kdy je podpora přı́slušného diskového řadiče přeložena
v jádru – tzv. „monolitické“ jádro, nepotřebujete při startu žádnou přı́kazovou
řádku pro LILO s dodatečnými parametry pro jádro. Proto je nejjednoduššı́
vytvořit startovacı́ disketu tak, že nahrajete aktuálnı́ jádro na čistou disketu
a pokud to už nebylo uděláno dřı́ve, správně nastavı́te kořenové zařı́zenı́:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×¢"¨Ø¢"«6£5ÕéÉ‡Ê ë ×Ø Äë ×ê6Ø5ì“íRî6î6ì
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøØ6؇Üê6ò ë ¨5É Ä j ¨Ø6Å5£‡£ê5ò5×Ø Äë ×ê6Ø5쬢Éòíóé
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅ6Ø Äë ×Ø Äë ×êØ5ì ë ¨5É  é£Å Ä ©)£ ë Ë  £Ø6Ø"Ü«
Ê d×Ø Äë ×ê6Ø5ì“í
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅ6Ø Äë Prvnı́ přı́kaz kontroluje špatné bloky na disketě (obvykle 1 blok = 1 kB).
Poslednı́ přı́kaz zajišt’uje, že jádro nejdřı́ve připojı́ kořenový oddı́l pouze pro
čtenı́ (jak se očekává a jak se na to spoléhajı́ startovacı́ skripty).
107
3. Startovánı́ a zavaděče
Startovacı́ disketa s LILO
Můžete také vytvořit bohatšı́ startovacı́ disketu s pozdravem, výzvou, parametry jádra atd., kam se přesune kompletnı́ startovacı́ blok LILO (viz odst.
3.3
%
na str. 98). K tomu potřebuje tato disketa souborový systém, nejlépe .8 1 :
<
Vytvořte na nové prázdné disketě minixový souborový systém a připojte
%
disketu na ;.
přı́kazem:
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É¢"Ü©"×R¦)é5ê"É+Ù ¦Ü©ÜõjÊ5ÕÌ×Ø Äë ×ê6Ø5ì“íî6î5ì
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬעܩ"×R¦4£ª©5¤]×Ø Äë ×ê6Ø5ì×R¦"©6¤
0!4"
<
0!4">#0
;
Potom zkopı́rujte na disketu soubory jádra a LILO soubor ;
.
%
,!*4* Z,
Volitelně také můžete vytvořit soubor ;.
;.
@
pro pozdrav.
#R$")%&
%
<
Vytvořte soubor !)
v ;.
. Nezapomeňte ho upravit pro své
potřeby (správný název jádra atd.). Viz též přı́klad soub. 3.6.1.
<
ǂ^^`ÌÊô飩6ê"Ü
ª5Å5¨]©É£ª¢"£Å]ɤ)¨Å6¤)£ ë ¨6ÕdØ"Ü6Éé Ä ¤6Ë
Çbw5
¨ ]f¤ Ä M
é )«£
¢ f6«
© ±É Ä éÕ Ä ^^`
¢)£6£¤5ò5×Ø Äë ×êØ5ì
Ç ©É¤)¨6«¨]©Õ«+¥ÈØ"Ü6Éé Ä ¤)¨
Z
ܩɤ)¨6««ò5×R¦"©6¤)×¢"£6£¤BÙ¢
ǬڨR¦4£
÷ | Äj @
¦ va^^`
¦¨Ö)ò5×R¦)©5¤)×R¦4¨Ö
Ǭ¨ ¦4¨Ö‡É£ª6¢"£Å¬©)¨dØ"Ü6Éé Ä ¤ª„ƒ
¦ Ä É6É
¨ Ä ò5×R¦"©6¤)×R¦ Ä ÉÉ
¨ Ä
Ç ë £6«5ܤ Ä «
© m
Ö6Å)£R¦"Ö5¤
¤)ܦ Ä £ª6¤5òíì6ì
Ç … Ä i
é f
© ø©)¨ºÖ5Å)£¦"Ö5¤B¥ íì±É
Ç
ë )¨dòº©"£Å¦4¨«
Ç ["£© Ä _
‚
Õ )«6£
¢ f6«
© ±É Ä éÕ Ä ^'^`
Ç
Ç w5
b
¨ ]f¤ Ä é]ʬ«6Ü©6ª5õ)£ ë h]ɤ)¨Å¤)£ ë ¨5
Õ ¬£Ø6
Ø «
ܦ4
¨ Ä ò±×R¦"©5¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷
ÇÌØ Ä ê)¨ª"«¤
Å)££¤±ò±×Ø Äë × "¨6É  d"£6£¤  Äë Ü6Õ Ä ÇÌÅ)£6£¤dÖ"¨Å6¤"ܤ"Ü£©±Æ Ä Å Ä ƒ
«6¨¢ Ä «Ìò±«6Ü©6ª5õ
Ç ["£© Ä ÕÌÊÌ«5Ü©6ª5õ)£ ë h]ɤ)¨Å6¤5£ ë ¨5
‚
Õ ±£Ø
Ø «
Ç
Ç †f5É« Ä Øª j dØ5¨6
‚
« j fØ6Å)¨7¥
Obsah souboru 3.6.1: !"
<
%
#R$""%&
pro startovacı́ disketu
/
I#R$""%&
Pokud použijete
, zahrňte to prosı́m také do souboru !"
#R$)"%&
<
Instalujte LILO pomocı́ tohoto konfiguračnı́ho souboru "
:
.
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É¢"Ü©"×6«5Ü«6£Ê¬×R¦)©5¤)×6«5Ü«6£7وգ©5ê
<
Odpojte („umount“) disketu, hotovo!
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬעܩ"ת¦4£ª6©5¤]×R¦"©5¤
<
Nezapomeňte zkontrolovat tuto startovacı́ disketu při dalšı́m startu systému, zda je skutečně funkčnı́.
3.7 Vzorové konfigurace
Pokud je nainstalován v počı́tači pouze Linux, nic nenı́ třeba dělat, protože
všechno potřebné už udělal YaST.
Zde se budeme věnovat některým vzorovým konfiguracı́m pro vı́ce sys-+*5 *
, /4!$
; |@
;
;)| 9
;
témů.
Dalšı́ informace
najdete v dokumentech ;
,)%
%
Y %- ¹³#ˆZ4u
;.8 ";
1
.
108
3.7. Vzorové konfigurace
3.7.1 DOS/Windows 95/98 a Linux
‡
Předpoklad:
DOS/Windows 95/98 i Linux vyžadujı́ pro staršı́ BIOS primárnı́
diskový oddı́l pod hranicı́ 1024 cylindrů (viz na str. 98). Linuxový startovacı́
oddı́l může být i logický oddı́l, pokud zde ležı́ pod touto hranicı́.
Konfigurace pro tento přı́pad byla uvedena v soub. 3.4.1 na str. 101 – pouze
4
,
Z,
, .7@
a |
. LILO se nainstaluje
je třeba přizpůsobit nastavenı́ pro
# /
Y %4do MBR. Samozřejmě vynecháte část
1
, pokud žádné staré jádro
nemáte.
,"+$
#R$")%&
Uložte ;
a přesvědčte se, že máte linuxovou startovacı́ dis;4!)
ketu! Právě Windows 95/98 „cizı́“ MBR jednoduše přepı́šou. Pokud potom
spustı́te systém ze startovacı́ diskety, snadno opravı́te přepsaný MBR přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5Ü«£
3.7.2 Windows NT a Linux na jednom disku
1. Varianta: použı́t pro startovánı́ NT zavaděč. Ten umı́ spouštět kromě boot
sektorů také image soubory. Následujı́cı́ kroky připravı́ vše pro přátelské
soužitı́ Linuxu a Windows NT:
<
Instalace NT.
<
Připravte diskový oddı́l nebo disketu se souborovým systémem, kde
může Linux zapisovat a NT čı́st, např. FAT.
/,2
<
<
Instalujte Linux jako „obyčejně“ (kořenový oddı́l bude např. v ;
;
*5/
/!*
@43 ). Připojte zařı́zenı́ FAT (např. ;
@ ). Obecné informace o připojovánı́ viz odst. 18.11.2 na str. 414.
/,2
Nainstalujte LILO do linuxového kořenového oddı́lu (rovněž ;
;
*5/
/4,2 *)/
@43 ), nikoli do MBR ( ;
;
@ )! Máte stále možnost konfigurovat
#R$")%&
výběr jader pro LILO. Přı́klad pro !)
viz soub. 3.7.1.
Ç\["£©5ê)Ü
ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Åa^^`+¥
Ç
Å)£6£¤£Ø6Ø«±×Ø Ä ë ×6ÉØ)¨ö
¢6ª5Ø Ä ÉÖ6ªÉ¤"ܤ Ä «
© h
ÇdÚ¤)¨Åa
¤ ^^`b5«6£¢"¨6«¬É Ä Õ¤"Ü£©
¢"££¤5ò5×Ø Äë ×5ÉØ5¨ö
ÇZ©É¤)¨6«¨]©±Õ«
¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×¢"£6£¤5×¢"£6£¤ÙˆÉØ)¨ö7ÙÓð6ó6ìîeó“Çiwf6«6£Æ"¨dÖt ë £Ø©Æ"£
Çø¢)£6£¤‡É Ä é)¤)£Åª
Ö5Å5£R¦"Ö5¤
¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì
Ç ] Ä é¨¤Ì©"¨ºÖ5Å)£R¦"Ö6¤B¥ íì
M
Çd©"£ÅK
¦ f6«
© ±É¤)¨ ë
ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6«
Ç 6©5i
\
Ø ^^`b)«£¢"¨6«É Ä Õ¤"Ü£©
Ç ^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"
\
Ü Ì¢ Ä "Ü©É
ܦ
¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷
Ç
Ø Ä ê)¨ª)«¤]ܦ4
¨ Ä ¤)£ø¢"££¤
Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ×5ÉØ5¨ö
Ç
÷6Ø Ä Å)££¤£Ø6
Ø «
«6¨¢ Ä «Ì_
ò ^"Ü©6ª5õ
Ç ^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"
\
Ü Ä ©5Ø"É
Obsah souboru 3.7.1: Soubor "
vého oddı́lu
#R$)"%&
pro startovánı́ linuxového kořeno-
109
3. Startovánı́ a zavaděče
<
Zkopı́rujte boot sektory LILO tam, kde je NT mohou najı́t,
` e 6‰ˆŠ$'$ôKf'‹ + $%& + $ `'2 f'‹ + $ ` + a S!* a ‹ /Ñ:, R'*
'‹ Ñ
např.
Tento krok, stejně jako následujı́cı́, musı́ být zopakován po každé
aktualizaci jádra!
04+*",
<
<
Nastartujte NT. Zkopı́rujte soubor
NT systému (pokud tam ještě nenı́).
Doplňte na konec souboru
<
@6Œ a S!*‹Ž!6!*Ž
0!4>#
%
:
#
!
%
do hlavnı́ho adresáře
následujı́cı́:
Při přı́štı́m startu by měl být – pokud je vše v pořádku – proveden
odpovı́dajı́cı́ zápis do NT zavaděče!
2. Dalšı́ varianta, ale ne vždy možná, je instalovat LILO do MBR a přesvědčit
Windows NT, že je to DOS (jako v předchozı́m přı́kladu). U nové verze
NT to ale nefunguje – zdá se, že v MBR se nacházı́ nedokumentovaná
=r
sekvence, se kterou LILO zatı́m nepočı́tá ”
Windows NT (3.5* a 4.0) nerozeznajı́ Linuxem použı́vané typy (83 a 85)
diskových oddı́lů! Dejte pozor na to, aby žádný program NT „neopravil“
tabulku diskových oddı́lů – můžete přijı́t o data! Mějte uschovány záložnı́
diskety s LILO MBR.
3.8 Problémy s LILO
Několik pokynů
Pro začátek několik jednoduchých pokynů, jak se vyhnout problémům s LILO
(přejato z uživatelské přı́ručky LILO):
<
<
Zachovejte klid. Pokud něco nefunguje, zkuste najı́t chybu a jejı́ přı́činu,
zkontrolujte diagnózu a začněte s nápravou.
Mějte stále připravenou aktuálnı́ a vyzkoušenou „startovacı́ disketu“.
SuSE Linux obsahuje samostatný záchranný systém, se kterým se opět
dostanete do všech linuxových oddı́lů. Obsahuje též nástroje, kterými je
možné opravit většinu problémů.
<
<
Čtěte dokumentaci, zejména pokud se systém nechová podle vašich představ.
Před každým použitı́m mapového instalátoru ( ;
,v$
#R$""%&
;4!"
pečlivě konfiguračnı́ soubor ;
.
*60
<
%
;4!)
) zkontrolujte
;4!"
Spust’te ;
pokaždé, když se změnı́ nějaká část v ;
$)"%&
nebo ve startovacı́m bloku LILO.
<
,+$
;4"
#
Při použı́vánı́ velkých disků nebo vı́ce disků současně nezapomeňte na
možné potı́že s hranicı́ 1024 cylindrů!
<
110
%
*60
Vyzkoušejte volbu !
%!,
@
zapnout a vypnout (většinou je lepšı́ vypnutá).
3.8. Problémy s LILO
3.8.1 LILO – chybová hlášenı́
Kód zavaděče LILO se skládá ze dvou částı́: prvnı́ho stupně v boot sektoru
0!4 0!4X#0
a druhého stupně v souboru 0!; 4 ;
. Při instalaci LILO se vytvořı́
mapový soubor (standardně ;
;.7@"( ), kde najde LILO potřebné ukazatele
(adresy sektorů) na jednotlivé operačnı́ systémy (linuxové jádro atd.), z nichž
jeden pak spustı́.
Y  Y
Když se nahraje LILO, objevı́ se slovo
F . Každé pı́smeno tohoto slova
(tj. L, I, L, O) znamená určitou fázi startu. Pokud nenı́ možné spustit LILO,
podle výstupu poznáte, kam až to fungovalo:
(nic) Nenahrála se žádná část LILO. Bud’ nenı́ LILO vůbec nainstalované,
nebo nebyl spuštěn oddı́l s boot sektorem LILO.
Y error ‘:‘‘ „Prvnı́ stupeň“ je nahrán a spuštěn, ale nemůže se nahrát druhý
0!4" 0!4">#0
;
stupeň ( ;
). To bývá fyzickou chybou startovacı́ho zařı́zenı́
(boot device) nebo neodpovı́dajı́cı́ geometriı́ disku.
Y –
Druhý stupeň se nahrál, ale nedá se spustit. To bude kvůli neodpovı́da0!4" 0!4">#0
jı́cı́ geometrii disku nebo změnou ;
bez reinstalace LILO.
;
Y  Y Druhý stupeň LILO se spustil, ale nenı́ možné nahrát potřebná data
(ukazatele ap.) z mapového souboru. Jedná se většinou o poškozené
startovacı́ médium nebo jeho neodpovı́dajı́cı́ geometrii (nečitelná stopa).
Y  Y ¸³
Druhý stupeň se nahrál na nesprávnou adresu v paměti. To0!4bývá
;
obvykle drobnou odchylkou v geometrii disku nebo změnou ;
04>#0
bez reinstalace.
Y  Y r³
„The descriptor table is corrupt.“ Může to být neplatný mapový
0!4
soubor nebo opět nepřı́pustná geometrie disku, přı́padně změna ;
;
04>#0
bez reinstalace LILO.
Y  Y
F
Všechny součásti LILO se úspěšně nahrály.
Jak odstranit chybu
Většina přı́čin nesprávné geometrie nespočı́vá ve fyzickém poškozenı́ disku
nebo neplatných tabulkách diskových oddı́lů, ale v chybách v instalaci LILO:
Při jejich odstraňovánı́ se držte následujı́cı́ch třech doporučenı́:
1. Zkontrolujte u staršı́ch verzı́ BIOSu, zda LILO skutečně vidı́ pod hranicı́
0!4"
a startovacı́ sektor,
1024 cylindrů linuxové jádro, obsah adresářů ;
ve kterém je spouštěcı́ sekvence pro LILO.
K4
). Nezdržı́ to
2. Přeinstalujte LILO přı́kazem !" (jakožte uživetel
a můžete to libovolně opakovat. Zároveň dostanete diagnostický výpis,
pokud zvýšı́te úroveň podrobnosti zpráv (angl. verbosity):
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ«5Ü«6£±Ê ë
Ê ë
Ê ë
æ6×¢"££¤)×6«5Ü«6£7Ù«6£
’eæ6×¢"£6£¤)×6«5Ü«£7Ù«6£ Ä Å6Å
0!4"
#
Pokud použijete shora uvedený přı́kaz, najdete soubor ;
;4!"
Z,4
0!4
při platné konfiguraci prázdný. V diagnostickém výpisu ;
;
# Z
"
se dozvı́te, kde vidı́ LILO své soubory, které soubory zařı́zenı́
vidı́ jako své disky a dalšı́.
3. Prověřit konzistenci a geometrii disků. jedná se o čtyři úrovně:
111
3. Startovánı́ a zavaděče
(a) Geometrie, kterou LILO použije (viz shora uvedený diagnostický vý/ *
#R$")%&
pis). Dá se ovlivnit údajem
; viz str. na
: v souboru !)
str. 103
(b) Geometrie, kterou rozpozná linuxové jádro. Viz hlášenı́ při startu
2 Z 0!4X# *6Z
/ ,!*5Z
( ; @ ;4
;
.
nebo výstup přı́kazu .
). Dá se ovlivnit
parametry jádra; viz odst. 13.3.2 na str. 315.
&4/
*
r
:
.
(c) Geometrie na základě tabulky oddı́lů.
Viz výstup přı́kazu
&4/ *
Dá se ovlivnit přı́kazy programu
: (pouze pro experty). Bud’te při
tom opatrnı́ a všechno si zálohujte!
(d) Geometrie, kterou rozpozná BIOS. S tou se setká LILO při startu a
bude s nı́ pracovat. Viz nastavenı́ pro váš BIOS, přı́padně nastavenı́ na
řadiči SCSI.
Při nekonzistenci postupujte cestou nejmenšı́ho odporu. Použijte přitom následujı́cı́ informace:
,+$
<
#R$)"%&
Soubor ;
;4"
&/ *
r
<
:
(rozdělěnı́ disku)
Výstup přı́kazu
<
Výše uvedené diagnostické výpisy
<
Nastavenı́ BIOSu popř. SCSI-BIOSu týkajı́cı́ se disků
3.8.2 Hranice 1024 cylindrů
Jak už bylo uvedeno na str. 98, pro staršı́ BIOS musı́ být celý startovacı́ blok
LILO (tj. data, které LILO potřebuje pro nastartovánı́) přı́stupný pro biosové
rutiny (musı́ se nacházet pod hranicı́ 1024 cylindrů). Jak velký diskový prostor
ještě spadá do bezpečné oblasti, jsme již rovněž probrali.
Toto omezenı́ se naštěstı́ vztahuje pouze na startovacı́ mechanismus. Uvědomte si, že se nemusı́ týkat umı́stěnı́ ani velikosti linuxového kořenového
oddı́lu, pokud startujeme pomocı́ samostatného oddı́lu (což v této verzi SuSE
Linux automaticky konfiguruje). Rovněž je možné (třebaže poněkud nebezpečné) umı́stit soubory potřebné pro start do oddı́lu jiného operačnı́ho systému, pokud z něj Linux dokáže čı́st a zapisovat na něj.
Dejte pozor, abyste nenainstalovali boot sektor LILO do cizı́ho diskového
oddı́lu, jinak těžce poškodı́ jeho souborový systém!
<
Ideálnı́ řešenı́ by bylo vytvořit primárnı́ diskový oddı́l (pod hranicı́ 1024
cylindrů) a nainstalovat tam celé LILO (včetně boot sektoru LILO). U malých disků to může být kořenový oddı́l.
Nehledě na to SuSE Linux pro jistotu vytvářı́ při instalaci programem
0!4
YaST pomocný startovacı́ diskový oddı́l ( ;
), dostatečně velký na to,
aby se tam vešly soubory:
–
0!4>#Ó0
, .7@"( , .
,!*4*
@
Z,
,
– linuxové jádro, které LILO spouštı́.
Stačı́ zde pouze několik MB. Zbytek systému už může ležet kdekoliv na
disku bez omezenı́. Od té chvı́le, kdy běžı́ jádro, má už neomezený přı́stup
na všechny disky v systému.
112
3.8. Problémy s LILO
Co se dá dělat, když už nenı́ na disku mı́sto pro tento oddı́l? Pokud nechcete
nebo nemůžete změnit rozloženı́ oddı́lů a pokud rovněž nepřicházı́ v úvahu
modernizace počı́tače přechodem na SCSI disky ani aktualizace BIOSu staženı́m jeho nové verze od výrobce přes Internet, pak existujı́ ještě dvě dalšı́
možnosti:
<
Použı́t startovacı́ disketu mı́sto LILO na disku. Pokud použı́váte DOS,
použijte loadlin pro spuštěnı́ Linuxu.
<
Použı́t pro LILO nelinuxový oddı́l, který ležı́ zcela pod přı́pustnou hranicı́ a na který Linux dokáže zapisovat (např. dosový oddı́l FAT/VFAT).
Samozřejmě tam nemůžeme umı́stit boot sektor! Máme pouze dvě mı́sta,
kam ho umı́stit. Bud’ na začátek rozšı́řeného diskového oddı́lu na prvnı́m
disku – pokud je pod hranicı́ 1024 cylindrů – nebo do MBR.
%
/,2
/
;)| @
. LILO bude v MBR ;
Řekněme, že tento oddı́l je připojen
v ;.
/,2
/ A
;)| @ . Postup bude následujı́cı́:
a bude ještě spouštět DOS ;
%
Y 6x~œ
;
– Vytvořte nový adresář, např. ;.
a zkopı́rujte tam výše uve0!4 0!4">#0
,!*4* Z,
@
dené soubory z adresáře ;
:
, .7@)( , .
spolu s chain
$
%Ÿ#0
loaderem pro jiné operačnı́ systémy (zejména |!@!
) a nakonec
linuxové jádro, které bude LILO spouštět.
% Y x~œ
#R$6&Z
– Vytvořte soubor ;.
, kde všechny cesty odkazujı́
;
;4"
% Y 6x~œ
do ;.
(soub. 3.8.1).
;
Ç\["£©5ê)Ü
ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Åa^^` ë Õ6Ü÷¦Œ¨Ø6Å Ä Éf|"Ü
Ç_w5
¨ ]f¤ Ä é )«6£
¢ f6«
© ±É Ä éÕ Ä ^^`
¢"££¤5ò5×Ø Äë ×Æ5Ø5¨
DZܩɤ)¨6«6¨]©Õ«
¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×R¦"©5¤)
× ^†“”5×Æ5Ø)¨7Ùõ6õ6õ6õjÇd
÷ f6«£Æ"¨É¤)¨
Å mÆ"b
£ d
Ü©"ɤ)¨6«6«ò5×R¦"©5¤5
× ^†“”)×¢"£6£¤BÙ¢°Ç¬Ú6¨R¦£
÷ | Äj @
¦ va^^`
¦4¨Ö)ò5×R¦"©6¤)
× ^†“”)×R¦4¨Ö
Ǭ¨±É£ª6¢"£Åº¦¨Ö j É£ª ë ×R¦"©6¤)×
^†“”Gƒ
¦ Ä É6É
¨ Ä ò5×R¦"©5¤5
× ^†“”)×R¦ Ä ÉÉ
¨ Ä Ç ë £6«6ܤ Ä «
© m
Ö5Å5£R¦"Ö5¤
¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì
Çjíì¬a
É ] Ä é f
© ø©"¨ôÖ5Å)£R¦"Ö6¤ª
Ç
ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6«
Ç ["£© Ä b
\
Õ )«6£
¢ f«
© ±É Ä éÕ Ä ^^`
Ç
Ç w5
_
¨ ]f¤ Ä é±é£©6ê"
Ü ª5Å5¨5Õ Ä «5Ü©6ª6õ)£ ë mÆ)£É¤)¨Å6¤5£ ë ¨5
Õ Æ"££Ø6Ø«ª
ܦ
¨ Ä ò¬×R¦"©5¤)
× ^†“”5×5ɤ)¨Å āj ¨ØÅ)£
Ç
Ø Ä ê)¨ª"«¤
Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë × ë ¨6É  Å)£6£¤  Ø Äë Ü6Õ Ä
Ç
Å)££¤ÌÖ"¨Å¤"ܤ"Ü£©„ƒ
«6¨¢ Ä «Ìò¬«6Ü©6ª5õ
Ç ["£© Ä Õºé£©5ê"
\
Ü ª5Å)¨5Õ Ä «5Ü©6ª5õ5£ ë mÆ"£‡É¤5¨Å6¤)£ ë ¨5
Õ Æ"££Ø
Ø «ª
Ç
Ç 5Å)£dØ5¨6
\
« j fØ6Å)¨7¥
Ç
Ç ["£© Ä _
\
Õ ^Ü©6ª5õ
Ç w5
_
¨ ]f¤ Ä é±é£©6ê"
Ü ª5Å5¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É¤5¨Å6¤)£ ë ¨5
Õ Æ"££Ø
Ø «ª
£¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë ×Æ5Ø)¨í
ÇdØ5£5É£ ë h]ÉË"É
¤ m¦£ ë h±Ø"Ü6ÉRé
«6¨¢ Ä «ÌòdØ5£5É
«6£6¨Ø Ä Å±ò±×¦"©5¤)
× ^†“”)×6ÕÆ"¨5Ü©BÙ¢
¤)¨¢)« Ä ò¬×Ø Äë ×Æ6Ø)¨
Ç ["£© Ä Õºé£©5ê"
\
Ü ª5Å)¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É¤)¨Å6¤)£ ë ¨6
Õ Æ"££Ø6
Ø «ª
Obsah souboru 3.8.1: Soubor !)
#R$)&Z
pro cizı́ oddı́l
113
3. Startovánı́ a zavaděče
– Nainstalujte LILO pomocı́ tohoto "
,
@
4
|
=
šÂ;
*60
%
“r
;4!)
C‚;.
%4
;
#R$5&Z
Y 6x"~œ
:
;4!)
#$5&Z
Potom by mělo LILO fungovat. Nastartujte MS-DOS a chraňte jak
to jde soubory LILO proti přepsánı́ (jenom připomenutı́: každý zápis
œ>= Y 6x~œ
œ>=
LILO zničı́). Přinejmenšı́m dejte všem souborům v Ò
(kde
%
je připojený dosový disk v ;.
) dosové atributy system a hidden.
Na závěr ještě odkazujeme na dvě HOWTO
-7*6 *
, /$
,)%
%
; |!@
;
;)| 9
;
;.8 ); .
v;
Y  Y
F
#ˆZu
Y
a @
4Z,r
D7
*
:
#Zu
3.8.3 Problémy při startu s jádrem verze 2.0 a vyššı́
Při startu pomocı́ LILO – z diskety či z disku – se mohou vyskytnout po
=r
nataženı́ velkého jádra (např. instalačnı́ho jádra SuSE ) určité problémy ”
Vyberete jádro v promptu LILO, který se nahraje (jako výstup na obrazovce se
,!*4* %Z
L -%7$"
.!(
objevı́ pár teček), ale vzápětı́ selže. Než se objevı́ hlášenı́
Y %4- L
1 , systém spadne s různými reakcemi.
Možná chybová hlášenı́:
<
Systém se restartuje
Systém se zastavı́
<
<
L $5+$r,"4 L
<
L %!Œ&,4,‚*
<
L ’44
<
L ’44
<
L
%7$"
$", L
(!@
Á"1Á4Á
Á"1Á
,,
.(v
L
A L
!
,"
4,4, L
@
Potom následuje pokus o přı́stup na disketu, ale systém stojı́.
Přı́čina je v kombinaci velkého jádra, LILO a nevyhovujı́cı́ho hardwaru a může
se týkat až jednoho procenta všech počı́tačů. Domnı́váme se, že je to špatně
ošetřeným přı́stupem k paměti v BIOSu. Tento problém se neobjevı́, když
<
/
zavedeme Linux pomocı́ @ !
<
zkopı́ruje se jádro např. pomocı́
%
(odst. 3.9 na následujı́cı́ straně),
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6؇Üê5ò5×¢"££¤)× ë ¦«5Ü©6ª5÷j£ê5ò6×Ø Äë ×ê6Ø5ì
na disketu a spouštı́ se odtamtud,
LILO se startuje z malého jádra, které se vytvořı́ pomocı́
<
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4¨é Ä
÷¦4¨
Ä
Následujı́cı́ nastavenı́ BIOSu by také mohla přispět k bezchybnému startu:
<
/
*
0
,
Zkusit dočasně vypnout (
@ ) cache procesoru, nejprve sekundárnı́
a za cenu velkého zpomalenı́ i primárnı́
„4,!$
4Z, B
VŠ ,
A
<
DE4J4G
|!@
@v
@
na a současně
Œ
4
t
4
+
5
*
Œ
q
%
Z
B
<
na max. hodnotu
DE4J4G
@v
.–
114
3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin
Řešenı́
Předevšı́m musı́te být schopni instalovat systém. Pokud nemůžete pomocı́
loadlin ani setup.exe nastartovat systém přı́mo, měli byste použı́t pro instalaci
menšı́ jádro, např. verzi 1.2.13. Když nemáte takové jádro k dispozici, nastavte
odpovı́dajı́cı́m způsobem BIOS.
Po úspěšné instalaci vyvstává otázka, jak budete chtı́t startovat systém.
Nejdřı́ve byste měli použı́t stejný zdroj jako během instalace. S programem loadlin spouštěným z dosového oddı́lu nebudou žádné problémy. Při startovánı́
z diskety přidejte jako parametr:
«£6¨Ø
Å)¨¦Ø"Ü6Éé)ò6ì¬Å)£6£¤6ò5×Ø Äë ×8é£
| Ä ©"£ ë “
h £ØØ«
/
A
kde ù kořenový oddı́l ú označuje váš kořenový oddı́l, např. | @ . Ihned potom
si vygenerujte vlastnı́ jádro, které už půjde startovat pomocı́ LILO.
3.9 Startovánı́ pomocı́ programu loadlin
Je tu ještě jedna alternativa jak startovat SuSE Linux, a to programem loadlin. Dosový program loadlin dokáže nastartovat linuxové jádro z dosového
adresáře. Pohodlně se integruje do stávajı́cı́ho prostředı́ DOS/Windows 9x
a je spustitelný pomocı́ windowsového zavaděče. Protože však nezapisuje nic
do ☞MBR, rozpoznajı́ Windows z Linuxu jenom jeden nebo vı́ce diskových
oddı́lů s neznámým označenı́m (angl. ID). Nebezpečı́ nežádoucı́ch vedlejšı́ch
efektů způsobených přı́tomnostı́ Linuxu na disku je minimálnı́.
Tento postup je platný pro DOS, Windows 95 a Windows 98. Zde uvedené
přı́klady konfiguračnı́ch souborů byly vytvářeny ve Windows 95, proto se
dále hovořı́ o Windows 95.
V zásadě můžete aktivovat loadlin dvěma způsoby. Jeden je přepı́nat při startu
systémy ve startovacı́m menu a druhý je spouštět Linux z jiného běžı́cı́ho
systému.
Obě metody majı́ své výhody a nevýhody:
<
Startovacı́ menu šetřı́ „okliku“ přes dalšı́ operačnı́ systém.
<
<
Do startovacı́ho menu můžete přidávat dalšı́ konfigurace a vytvořit si tak
univerzálnı́ startovacı́ mechanismus.
<
Musı́te upravit startovacı́ soubory, abyste vytvořili (a odladili) startovacı́
menu.
Vyvolánı́ Linuxu z dosového promptu je velice snadné.
<
Startovánı́ Linuxu se dá velice dobře integrovat i na plochu ve Windows 95.
Dvojklikem na ikonku se můžete dostat do Linuxu (Windows 95 obsahujı́
DOS 7.0).
Pro práci v DOSu nebo ve Windows 3.x byste měli raději použı́vat startovacı́
menu. Pokud máte Windows 95, můžete daleko snadněji spouštět Linux
přı́mo z běžı́cı́ho systému. Se startovacı́m menu ve Windows 95 si však
pěkně pohrajete a pochopı́te, proč to zde raději necháváme na vás.
115
3. Startovánı́ a zavaděče
3.9.1 Soubory potřebné pro loadlin
Toto musı́te udělat, když se rozhodnete použı́vat startovacı́ menu nebo spouštět
Linux z běžı́cı́ho systému (DOS, Windows 3.x a Windows 95):
1. Předpokládejme, že už máte nainstalovaný loadlin (viz odst. 1.5.4 na
*),( .
str. 41). Pokud ne, udělejte to z prvnı́ho CD programem
$³=
/
%
%4#
Ò4 @ ! . Tam je soubor !
1 (!@ .
2. Změňte v DOSu adresář na
*6 4
%Ÿ#0 Vytvořte tam nový soubor @
@
(nebo jiný název), do kterého
napı́šete obsah souboru 3.9.1.
Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç«6£6¨Ø)«6Ü©•4)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç6«5Ü©ª5õBÙÖ"¨Å
Obsah souboru 3.9.1: Přı́klad dávkového souboru pro startovánı́ Linuxu
Nynı́ editujte soubor !
Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç÷"ܦ4¨ Ä
%4-
#
1
(!@
(soub. 3.9.2).
ÇøÖ5Å ë ©ºÖ"£6«£gé¨ô¦"ª"ɺ¢h6¤
Ç j @
¦ m©"£¬«5Ü©ª5õ)£ ë mÆ"£ j fØ6Å)¨
ܩܤ6Å6Ø6ò)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç5ܩܤ6Å6Ø
Å5£6£¤5ò5×Ø Äë × õõ6õ
Ǭɣª6¢)£Å)£ ë h]ÉË"ɤm¦
Çd÷)¨|÷ Ä ©øÖ|"ÜÖ"£ j Ä ©m
Å5£
ÇøÖ|"ÜÖ"£
j
j
ܤ±Å5£6£¤ÌÖ"£ª5÷ Ä
¨é"£øé£| Ä ©)£ ë
h
Ö5Å)£a]¤ Ä ©–q5d Ä ¨ØZ`©"«Ë@u
Obsah souboru 3.9.2: Přı́klad souboru parametrů s upravenými hodnotami
Mı́sto 14141 zapište unixové zařı́zenı́ pro kořenový oddı́l (viz odst. 1.10.2
na str. 61).
% 4/
Položku
potřebujete, pouze pokud např. musı́te při startu přihrát
podporu SCSI – koncepce „startovacı́ ramdisk“.
*5 4
%Ÿ#0 Souborem @
!
@ můžete kdykoliv startovat Linux z DOSu. Sou%4#
*6 4
%Ÿ#0 $)"%& ZX#R* *
bor použı́vá
soubory @
i
a obsa1 (!@
@
?
huje všechny potřebné parametry pro startovánı́ Linuxu. Později, když
%4#
vkládat nebo měnit
se seznámı́te s Linuxem, můžete pomocı́ !
1 (!@
dalšı́ startovacı́ (boot) parametry. Jestli si později vytvořı́te vlastnı́ já$³=
/
% u
Z,
dro, zkopı́rujte ho do Ò %@ 4
a bude se startovat odtamtud.
Ò .7@
/
Podle potřeby též změnı́te
.
3.9.2 Vytvořenı́ startovacı́ho menu
Popis konfigurace startovacı́ho menu pro DOS resp. Windows 3.x:
$³=
$""%&
Z>#R*
*
? nadefinovat startovacı́ menu.
1. Nejdřı́ve musı́te v souboru Ò
Otevřete ho a napište něco podobného jako v soub. 3.9.3 na následujı́cı́
straně.
N ,"%4-R
Návěštı́ G
definuje zápisy startovacı́ch menu, jejich barvu a časovou
prodlevu před automatickým provedenı́m.
116
3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin
— Ä ©6ª ˜
¦ Ä 6
© ªÜ¤ Ä ¦ò™Ü©ok ɤ)¨Å6¤b™Ü©5Ø)£èɅÙ6Ù6Ù
¦ Ä ©6ªÜ¤ Ä ¦ò`6Úlk
ɤ)¨Å¤i"Ú6Ê
`6ÚÂÙ6Ù6Ù
¦ Ä ©6ªÜ¤ Ä ¦ò^Ü©ª5õok ɤ)¨Å6¤a^Ü©6ª6õ Ù6Ù6Ù
¦ Ä ©6ªÕ£6«£Å5òíslkí
¦ Ä ©6ª5Ø Ä ê5¨ª"«¤5
ò ™Ü©~k!s
$)"%&
Obsah souboru 3.9.3: Přı́klad
ZX#R*
?
*
(1. část) pro startovánı́ Linuxu
— 6£R¦6¦4£©˜
Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6ÉçÆܦ Ä ¦³ÙˆÉË)ɇפ Ä É ¤¦ Ä ¦³¥£ê6ê
Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©)£ Ä ¦ ÉZò
)ì6ì6ì5Ê
š6
Ø)£6ÉòÆÜ
Æ~kþª¦"¢
ê"Ü« Ä Éò6öì
¢6ª6ê6ê Ä Å"Éòíì
ÉÆ Ä «6«ò)Õv¥çØ)£5Éç5Õ£R¦6¦¨©5ØBوգR¦
— ™"Ü©˜
Ø Æ Ü
Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉË"Éj×R¦£ 5
Ä ë Ü6Õ Ä "
ë Ä
Ø Äë Ü6Õ Ä "
Æ Ü
Æ)ò)Õv¥ç5ÕØ)ç6É«5ÕØBÙÉË"É]ז¥Ú`
†  6
ì ì6ì×–¥Óöî5ì×–¥c‡×
×
— `6Ú ˜
Ø Äë 6
Ü Õ Ä "
Æ Ü
Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉË"Éj×R¦£ 5
ë Ä
Ø Äë 6
Ü Õ Ä "
Æ Ü
Æ)ò)Õv¥ç5ÕØ)ç6É«5ÕØBÙÉË"É]ז¥Ú`
†  6
ì ì6ì×–¥Óöî5ì×–¥c‡×
×
— ^"Ü©6ª5õ˜
ÉÆ Ä «6«ò)Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç«6£6¨Ø)«6Ü©–Ù Ä õ Ä
4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü©"ç6«6Ü©6ª5õBÙ Ö"¨Å
— 6£R¦6¦4£©˜
Å Ä •
¦ wtɤf ë ø
f Ö6Åf÷6Ø©h
Obsah souboru 3.9.4: Přı́klad
$)"%&
ZX#R*
?
*
(2. část)
2. Dále jsou uvedena návěštı́ [Common], [Win], [DOS] a [Linux]. Přı́kazy
zapsané v [Common] se provádějı́ vždycky. Všechny ostatnı́ návěštı́ jsou
specifická pro různé OS. Viz přı́klad soub. 3.9.4.
Uložte toto nastavenı́.
$³=
-4, ,!$³#0 3. Nynı́ otevřete soubor Ò@
1
@ . V tomto souboru musı́te použı́t
$")%& Z>#* *
stejná návěštı́ jako v
? . Přı́kazy v návěštı́ch budou ale trochu
jiné. Jaká návěštı́ budou zobrazena ve startovacı́m menu, je zobrazeno
v $"%config%.
Linux mezi nimi nebude, protože ten se spouštı́ přı́mo
"%& Z>#R* *
?
z
programem loadlin. Viz přı́klad soub. 3.9.5 na následujı́cı́
straně.
4. Když ted’ restartujete počı́tač, objevı́ se startovacı́ menu a máte 5 sekund
na výběr. Po 5 sekundách se automaticky nastartujı́ Windows. Pokud
Y %4
1 , spustı́ se a bude čekat na přihlášenı́ uživatele.
vyberete
3.9.3 Startovánı́ z Windows
Jak vytvořit startovacı́ ikonu pro Linux z běžı́cı́ch Windows 95:
$³=
/
%
Ò4 @ ! , pravým tlačı́tkem myši klikněte na
1. Přejděte do adresáře
*5 4
%>#0 !
@
soubor @
a vyberte „vytvořit zástupce“ (create shortcut).
117
3. Startovánı́ a zavaděče
4
Ä ÕÆ"£d£ê6ê
Å Ä ¦Ö5Å5£ ë Ä ÕÆ6©5ËÌ飩6ê"Ü
ª5Å5¨5Õ Ä
Éèܤ"ÕÆ Ä Éò±×ê
É Ä ¤Õ£¦ÉÖ Ä Õò)Õ+¥çØ5£5Éç5Õ£¦6¦4¨©5؝وգR¦
Ö6Å)£R¦"Ö5Z
¤ ›
Ö ›
«£6¨ØÆ
Ü Æ]Õ+¥çØ)£5Éçé Ä Ë¢“Õo
÷ kkˆÕ+¥çØ)£6Éçé Ä Ë ¢"£6¨Å6؝وÉË"É
«£6¨ØÆ
Ü Æ]Õ+¥çØ)£5ÉçØ5£5Éé Ä Ë
É Ä ¤Ì¤ Ä ¦"Ö)ò)Õ+¥Óç¤ Ä ¦"Ö
«£6¨ØÆ
Ü Æ]Õ+¥çØ)£5ÉçR¦4É6ÕØ Ä õÙ Ä õ Ä × –¥
Ú `
†  ì ì6ì‡×
‡×
±×
^–¥cœ
Õv¥ç6«6
£ )ܦ4¨ªÉçR¦4£ªÉ Ä Ù Ä õ Ä
5£¤)£b5Õ£©5ê"ܝ
¥ ™Ü©
Õ ¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë Ù Ä õ Ä ¨6ʺ¢"ʬ՞Zeìî6ójíìeî
v
Ö)¨¤Æ‡Õv¥çØ)£5É<}KÕ+¥çª6¤"Ü«Ÿ}
è"Ü©
Õv¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë ×
5£¤)£ôé"£© Ä Õ
¥ `6Ú
Ö)¨¤Æ‡Õv¥çØ)£5É<}KÕ+¥çª6¤"Ü«Ÿ}
5£¤)£ôé"£© Ä Õ
¥ 飩 Ä Õ
Ä ÕÆ"£¬Ûô©"¨¬ÉÆ)« Ä Ø)¨©)£ª“Û
Obsah souboru 3.9.5: Přı́klad @
-4,
,!$³#0
1
@
pro startovánı́ Linuxu
2. Přesuňte zástupce na plochu (desktop).
3. Klikněte pravým tlačı́tkem myši na „zástupce pro startlin.bat“ a vyberte
„Vlastnosti“ (Properties), potom „Upřesnit“ (Advanced) a nakonec stiskněte „MS-DOS mode“. Potvrd’te stiskem „OK“.
l
,
"%4-X
4. Klikněte na .7m 6:
ještě změňte jméno záložky.
(Change icon), vyberte si ikonku, a potom
5. Dvojklik na tohoto zástupce otevře okno informujı́cı́ o tom, že Windows 95
restartujı́ v dosovém módu. Pokud vás to obtěžuje, vypněte to v menu
„Vlastnosti“.
3.9.4 Startovacı́ menu pro Windows
Takto vytvořı́te startovacı́ menu pro Windows 95:
$³=
1. Nejdřı́v musı́te editovat soubor Ò.
omezený přı́stup k souboru zadánı́m:
C
=J
@
44
0‚r
E
rŠ‚r U
$³=
Ò.
*)/!*³#*
*)/*³#R*
?
?
*
. Nejdřı́ve si nastavte ne-
*
Je to textový soubor, kam musı́te dopsat několik řádků,
aktivovali
N abyste
"%7*R
vlastnı́ startovacı́ menu pro Windows 95. Návěštı́ F)(
by mělo
vypadat asi jako ukazuje soubor 3.9.6 na následujı́cı́ straně.
118
3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin
— ` Ö5¤"Ü£©"É
˜
"££¤¡
“@ò6ì
"££¤ Ä «¨Ë5ò6ì
"££¤ Ä ©ª)ò6ì
^"£
) £ò6ì
Obsah souboru 3.9.6: Soubor .
*5/!*³#R*
?
*
pro startovánı́ Linuxu
Y Zÿ
Á je volitelný a bránı́ skoku do grafického módu před
Parametr
startem Windows 95. Startovánı́ pak probı́há rychleji a bez problémů,
když budete chtı́t použı́vat v Linuxu dosový emulátor.
t!4"¾"~B5ÿ
Parametr
Á je pro startovánı́ Windows 95 přı́mo do dosového
módu. Po editaci tohoto souboru nastavte atributy zpátky. Pro spuštěnı́
Windows napište
C
=J
97
%
$³=
-,
,!$³#Ó0
jak je to v přı́kladu
Ò @
1
@ , pokud zvolı́te ve startovacı́m
menu Win95.
$³= $")%& Z>#* *
2. Nynı́ musı́te definovat svoje startovacı́ menu v
Ò
? , viz
přı́klad soub. 3.9.7.
— Ä ©6ª ˜
¦ Ä 6
© ªÜ¤
¦ Ä ©6ªÜ¤
¦ Ä ©6ªÜ¤
¦ Ä ©6ª5Ø Ä
Ä ¦ò™Ü©5ðsŸk¢™Ü©6Ø)£èÉÌðs¬É¤)¨Å6¤5£ ë ¨¤BÙÙ6Ù
ò `6l
Ú k¢"Ú6
Ê `ڱɤ)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù
Ä ¦
ò ^Ü©ª5o
õ k¢^Ü©ª5õ]ɤ)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù
Ä ¦
ê5¨ª"«¤5
ò ™Ü©)
ð slk!s
Obsah souboru 3.9.7: Přı́klad souboru
Linuxu ve Windows 95
N
$""%&
Z>#R*
?
*
(1. část) pro startovánı́
,"%-SR
Za návěštı́m G
definujte položky startovacı́ho menu a časovou
prodlevu pro automatické spuštěnı́.
N B % ã@R N Š@R N Y %4- R
N )%SR
a C .4.
. V sekci
3. Dále jsou návěštı́
> , D!F ,
1
N )%SR
jsou zápisy, které se provádějı́ vždycky (ve Windows 95 jich
C .4.
bude celkem málo). Dalšı́ návěštı́ jsou pro odpovı́dajı́cı́ operačnı́ systém.
$""%& Z>#R* *
? . Viz soub. 3.9.8 na následujı́cı́
Použijte to, co už je zapsáno v
straně, sloužı́ pouze jako nápověda.
Uložte změny v souboru.
$¿=
-4, ,!$¿#0 4. Ted’ otevřete Ò@
1
@ . Zde napište stejná návěštı́ a položky,
jen notace se poněkud lišı́. Jaké návěštı́ se zvolı́ ve startovacı́m menu, je
obsaženo v proměnné %config%, viz přı́klad soub. 3.9.9 na následujı́cı́
straně.
5. Po restartu počı́tače se objevı́ vaše vlastnı́ startovacı́ menu. Máte 5 sekund
na výběr, jinak se automaticky nastartujı́ Windows 95. Pokud vyberete
Y %4
1 , nastartuje se a čeká na přihlášenı́ uživatele.
119
3. Startovánı́ a zavaděče
— ™Ü©)ð s
˜
Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª¦)¢
Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"ÉçÆܦ Ä ¦³ÙˆÉË)É]פ Ä É¤¦ Ä ¦¿¥£ê6ê
— `6Ú ˜
Ø Ä ë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çÖ)«ªÖ"«¨Ë)çØ6Å)Ü ë5Ä Å"ÉçØ)£5ÉçØèÕꦖوÉË"É
Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª¦)¢
Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"ÉçÆܦ Ä ¦³ÙˆÉË)É]פ Ä É¤¦ Ä ¦¿¥£ê6ê
Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©"£ Ä ¦Éaò5ì6ì6ì5Ê
£šš
Ø Äë Ü6Õ Ä Æ
Ü Æ)ò5Õ+¥ç5ÕØÅ)£R¦4ç¤5£Å"Ü6ɨ©–ÙˆÉË"É]×
–¥5)Ú)ö‡×
–¥ÓÚ
— ^Ü©6ª5õ˜
ÉÆ Ä «6«ò5Õ+¥ç6«6£¨Ø)«5Ü©)ç6«6£6¨Ø5«5Ü©–Ù Ä õ Ä
4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü©"ç6«6Ü©6ª5õBÙ Ö"¨Å
— 5£R¦6¦4£©˜
¨6Õ6ÕØ)¨¤ Ä òžiž‚œž
Éèܤ"ÕÆ Ä Éò±×šd¢6ª5ê6ê Ä Å"Éòeì
Obsah souboru 3.9.8: Přı́klad
Windows 95
$)"%&
ZX#R*
?
*
(2. část) pro startovánı́ Linuxu ve
4
Ä ÕÆ"£d£ê6ê
« £6¨ØÆÜÆÌé Ä Ë¢]Õ÷okkˆÕ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£R¦6¦¨©5Ø)çé Ä Ë¢"£5¨ÅØBÙKÉË"É
5£¤)£b5Õ£©5ê"ܝ
¥ ™Ü©)ðs
è"Ü©
5£¤)£ôé"£© Ä Õ
¥ `6Ú
Ö)¨¤Æ‡Õv¥6Ù}ÓØB¥Ù}KÕ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø7}KÕ7¥çª5¤)Ü6«Ÿ}
«£6¨ØÆ
Ü Æ]Õ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø5çR¦É6ÕØ Ä õBÙ Ä õ Ä × –¥5)Ú)ö×
^B¥þõ
«£6¨ØÆ
Ü Æ]Õ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø5çØ)£5Éé Ä Ë
Õv¥çèÜ©6Ø)£èÉç6Õ£R¦6¦4¨©5Ø)çR¦4£ªÉ Ä Ù Ä õ Ä
5£¤)£ôé"£© Ä Õ
¥ 飩 Ä Õ
Õ Æ"£¬Û
Ä €
©5Ë©¤±Û
Obsah souboru 3.9.9: Přı́klad @
dows 95
120
-44,
1
,$³#0
@
pro startovánı́ Linuxu ve Win-
Část II
Konfigurace sı́tě
121
Kapitola 4
Linux v sı́ti
Úvod
Ve věku komunikacı́ je již počet vzájemně propojených počı́tačů tak vysoký, že
je vzácnostı́ počı́tač, který se alespoň občas nepřipojı́ k některé sı́ti. O Linuxu
je dobře známo, že ho přivedl na svět právě ☞Internet, a že je proto tradičně
zaměřen poskytovat spolehlivé sı́t’ové nástroje pro připojenı́ k rozmanitým
sı́t’ovým strukturám.
V dalšı́m je podán přehled o prostředcı́ch k instalaci a údržbě vašeho sı́t’ového připojenı́. Vysvětlujı́ se základnı́ konfiguračnı́ soubory a ukazujı́ se
nejdůležitějšı́ nástroje.
Ukazuje se též, jak začlenit linuxový počı́tač do stávajı́cı́ sı́tě ☞LAN a jak
vybudovat vlastnı́ malou ☞sı́t’, sestávajı́cı́ z linuxových počı́tačů.
Dále se vysvětluje připojenı́ na dalšı́ počı́tače přes modem a jak se připojit na
Internet přes PPP. Delšı́ pasáž je věnována konfiguraci ISDN. Pak je popsána
konfigurace systému pro poštu (mail) a zprávy (news). Na závěr se dozvı́te,
jak pod Linuxem pracuje fax.
Převážná část sı́t’ové konfigurace se dá zvládnout pomocı́ YaST (viz odst. 2.6
na str. 82). Protože však může být konfigurace sı́tě u velmi náročných uživatelů
složitá, nelze zde popsat všechny možnosti a omezujeme se proto na vysvětlenı́
základnı́ch mechanismů a jim odpovı́dajı́cı́ch konfiguračnı́ch souborů.
Připojenı́ k LAN
Linux dnes podporuje pestrou paletu různých typů sı́tı́ – ethernet, arcnet, token
ring – a rozpozná téměř prakticky všechny současné protokoly – TCP/IP, IPX,
AppleTalk. Zde se omezı́me pouze na nejběžnějšı́ přı́pad, kterým je připojenı́
linuxového počı́tače s ethernetovou kartou k sı́ti TCP/IP. (Aktuálnı́ informace
-7*5
;
o ostatnı́ch sı́tı́ch najdete v adresáři zdrojových kódů linuxového jádra ;
*5v$
%!$- ,"% "%
;4!
1!; v podadresáři D
.
@
; . Mnoho užitečných informacı́
poskytuje nápověda (help) pro jádro, musı́ se však nejprve nakonfigurovat.)
Zda na vašem počı́tači podporuje Linux sı́t’ovou ethernetovou kartu a zda byla
správně rozpoznána, zjistı́te napřı́klad přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøDZ×5ɢܩ"×5Üê"Õ£©5ê"Ü
]Ê6¨
Výstup pak obsahuje řádku, majı́cı́ na začátku
,"
|!Á
=
.
123
4. Linux v sı́ti
Pokud je sı́t’ová podpora realizována jako moduly jádra, což je v přı́padě
jádra SuSE standardnı́, najdete jméno přı́slušného modulu jako alias v sou,v$
/"- ,!*³#$""%&
;.
boru ;
. Pro prvnı́ ethernetovou kartu to bude vypadat
napřı́klad
@4!)@
*],
|!Á
-
!(
Stalo se tak automaticky v programu linuxrc během počátečnı́ instalace,
pokud byl zaveden ovladač pro sı́t’ovou kartu, jinak to lze udělat později
pomocı́ YaST (viz odst. 2.6.1 na str. 83).
Pokud tedy Linux ethernetovou kartu na vašem počı́tači podporuje a správně
ji rozpoznal, vysvětlı́ vám tab. 4.1 na následujı́cı́ straně, které údaje budete
zadávat do konfigurace:
Jméno počı́tače
Jméno
domény
IP adresa
,
Tabulka 4.1: pokračuje na dalšı́ straně...
124
| . Jméno
Jméno, které má mı́t počı́tač v sı́ti, např. @
nesmı́ mı́t vı́ce než osm znaků a v dané lokálnı́ sı́ti nesmı́
již být použito.
Jméno domény, do které počı́tač patřı́. Domény sloužı́
k členěnı́ sı́tı́ na menšı́ celky. Počı́tač je určen svým plně
kvalifikovaným doménovým jménem (angl. Fully Qualified Domain Name – FQDN), které se skládá ze jména
počı́tače a jména domény (obsahujı́cı́ho ještě jméno nejvyššı́ domény.) , #R$"* !*³#$"
, 4
|
.
. počı́tač
@
|
Napřı́klad bude @
$"!* *³#R$"
.
. . Nejvyššı́ doména má maxiv doméně
#R$"
#R$)u
. nebo
málně čtyři pı́smena (napřı́klad
). Obecný
tvar plně kvalifikovaného doménového jména je tedy
}"%
! ",I#
}"% / }"%
.
? .
{6.
(
o @
{6.
Adresa počı́tače v sı́ti. Každý počı́tač v sı́ti má pro
každé sı́t’ové rozhranı́ (napřı́klad sı́t’ovou kartu nebo kartu
ISDN) nejméně jednu adresu, která je jednoznačná. Tato
adresa se skládá standardně z posloupnosti čtyř bajtů,
A ä#Až
# #Kä
obvykle oddělených tečkami, napřı́klad >
¼ Á
Á .
Při volbě IP adresy si rozvažte, zda budete (nynı́ nebo
event. později) připojovat vaši lokálnı́ sı́t’ na Internet.
Pokud ano, doporučuje se již od samého začátku použı́vat
registrovanou IP adresu.
Pro čistě privátnı́ sı́tě definuje standard RFC 1597 tři
adresnı́ prostory, u kterých je zajištěno, že nezasáhnou
do Internetu a nezpůsobı́ konflikt:
4.1. Konfigurace pomocı́ YaST
10.0.0.0
172.16.0.0
192.168.0.0
Adresa brány
Sı́t’ová maska
Adresa
nameserveru
¥¦¥¦¥
¥¦¥¦¥
¥¦¥¦¥
10.255.255.255
172.31.255.255
192.168.255.255
(Třı́da A)
(Třı́da B)
(Třı́da C)
Některé IP adresy nejsou určeny pro počı́tače, ale majı́
A ä#A6ž
# #
zvláštnı́ funkci. Tak napřı́klad >
¼ Á Á představuje
A ä#A6ž
# #äã4ã
sı́t’samotnou a >
je k nı́ náležejı́cı́ broad¼ Á
cast adresa.
Pokud je v sı́ti počı́tač fungujı́cı́ jako brána (gateway),
tj. je připojen k vı́ce než jedné sı́ti a přenášı́ pakety
z jedné sı́tě do druhé, pak můžete zadat jeho adresu při
konfiguraci sı́tě.
Pomocı́ sı́t’ové masky je určeno, ve které sı́ti danou adresu
hledat. IP adresa počı́tače se spojı́ se sı́t’ovou maskou
pomocı́ logického AND. Tı́m se zamaskuje část, patřı́cı́
počı́tači (host), a zbude pouze adresa sı́tě. Typická maska
ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã#
je napřı́klad
Á .
Nameserver poskytuje službu DNS (angl. Domain Name
Service), převádějı́cı́ jména počı́tačů (host names) na IP
adresy
a zpravidla i naopak. TakA napřı́klad
jménu počı́, 4
ä#A6ž
# #ä
| se přiřadı́ IP adresa >
¼ Á
Á . Pokud
tače @
je na sı́ti dostupný nameserver a chcete ho standardně
využı́vat, uvedete jeho IP adresu při konfiguraci sı́tě.
Tabulka 4.1: Hodnoty pro sı́t’ovou konfiguraci
4.1 Konfigurace pomocı́ YaST
Jsou-li splněny předpoklady z úvodu kapitoly, můžete začı́t konfigurovat sı́t’
pomocı́ YaST.
4I
.
1. Přihlaste se jako uživatel
Š y2
* *6} -X Š
"2y
"%vr
@
?
.
:
2. Spust’te YaST a přejděte do menu (
, o6À
& Z- $",z l4y
/%
"%& Z- $",Œ* @
:!@
o¬:
@
o m .
,
3. Zvolte vhodné čı́slo, např. Á .
Í
/
OP a pro obvyklou sı́t’ovou kartu zvolte jako zařı́zenı́
4. Stiskněte klávesu MNj
K’4 ,%!,
„ ""2 |
: @
@
, pak opust’te tuto obrazovku pomocı́
.
6„
/,!* Í
1
5. Stiskněte klávesu MN“OP (
@
@ ) a zadejte IP adresu počı́tače, např.
A ä#A6ž # #ä
>
¼ Á
Á . Dále je třeba zadat sı́t’ovou masku. Pro sı́t’třı́dy C, tj. do
ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã#
254 počı́tačů, je to typicky
Á .
„ )2 6. Opust’te toto menu pomocı́
.
: @
@
7. Aktivujte sı́t’ové zařı́zenı́ klávesou MN Í. OP .
Í5Ñ:0
OP konfiguraci uložı́te, přı́padně menu opustı́te bez
8. Stisknutı́m klávesy MN^
D PO .
uloženı́ stisknutı́m klávesy MNp
l
% }"%!
 ),z
{6.
(
o @
9. V menu .7m
dáte počı́tači nové jméno nebo
stávajı́cı́ změnı́te. Zadává se i přı́slušná doména.
125
4. Linux v sı́ti
Obrázek 4.1: Sı́t’ová konfigurace pomocı́ YaST
Ž"%&
Z-2
V*
2}V*
-€0
@
o6À
?
10. V menu
určı́te, zda se spustı́ programy inetd a portmap a dále NFS Server. Rovněž můžete rozhodnout,
jaké jméno počı́tače a domény bude odesı́láno ve zprávách USENET.
<
<
Program inetd spouštı́ v přı́padě potřeby serverové sı́t’ové služby (telnet,
finger, ftp atd.). Měl by se vždy spustit při startu systému, jinak budou
tyto služby chybět.
Pokud chcete provozovat počı́tač jako NFS Server nebo použı́vat NIS,
je třeba při startu spustit portmapper, který realizuje program portmap.
Proto jste po jeho zvolenı́ dotázáni, zda se má také spustit NFS.
Ž)%&
Z-4
$",±%
,!*),42,-X
11. V menu
se konfiguruje přı́stup na jeden
@
@6.
až tři nameservery, jejichž IP adresy se oddělı́ mezerami.
Ž"%& Z- $",Œ*","%/
-
@
.7@v"
se nastavı́ základnı́ konfigurace
12. V menu
pro sendmail. Podrobný popis najdete v odst. 5.7 na str. 164.
,+$
+$³#R$")%&
Z
;
řada voleb, týkajı́cı́ch se
Dále se dá nastavit v souboru ;
sı́tě, na což vám poskytne YaST pohodlný nástroj k editovánı́.
Tı́m je hotova základnı́ konfigurace sı́tě. Na závěr zavolá YaST program
SuSEconfig a přenese změny do přı́slušných konfiguračnı́ch souborů (viz
odst. 4.2).
Aby měly provedené změny účinek, je potřeba spustit skript
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇdÅ"Õ© Ä ¤è"£Åé‡Å Ä É¤)¨Å6¤
v$6%!,
9
:
:
4.2 Manuálnı́ konfigurace sı́tě
Přestože by měl být YaST postačujı́cı́ prostředek ke konfiguraci sı́tě, je často
třeba ještě nastavit dalšı́ volby nebo použı́t vlastnı́ koncepci, což je třeba
provést ručně. Také je dobré později v přı́padě problémů vědět, do kterých
souborů se podı́vat.
126
4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě
4.2.1 Konfiguračnı́ soubory
Následujı́cı́ odstavec podává přehled o konfiguračnı́ch souborech, které se
týkajı́ sı́tě, a vysvětluje jejich funkce a použitý formát dat.
,"+$
;
+$¿#R$""%&
;
Z
V tomto centrálnı́m konfiguračnı́m souboru se dá nastavit téměř všechno,
co se týká sı́tě. Po jeho změně pomocı́ YaST nebo po jeho ručnı́ změně
(a následném zavolánı́ skriptu SuSEconfig) se podle něj automaticky vygeneruje většina dále uvedených konfiguračnı́ch souborů a nakonfigurujı́
se startovacı́ skripty.
,+$
+$³#R$")%&
Z
Pokud soubor ;
změnı́te ručně, doporučuje se následně
;
spustit skript SuSEconfig, aby se změny konfigurace automaticky promı́tly
do dalšı́ch konfiguračnı́ch souborů.
,"+$
;
;)|
*5+*
ˆ
V tomto souboru (viz soub. 4.2.1) se přiřazujı́ jménům počı́tačů IP adresy.
Pokud se nepoužı́vá nameserver, musı́te zde uvést všechny počı́tače, na
které chcete mı́t přı́stup pomocı́ jména. Každý počı́tač je na zvláštnı́ řádce,
sestávajı́cı́ se postupně z IP adresy, plně kvalifikovaného jména počı́tače
a jeho zkratky, oddělených mezerami nebo tabulátory. Komentáře začı́najı́
znakem š .
ˆ
e ˆ
_ e Ôf6SR§$6 a ` * a R f e %* ` 6 " "R` $'$
¨ º©5
S9
` 5!* á f e _ Q à +¨ à a 7
%
$ ` a 656Kª ;e 9*X*¢* ` 6 R'&R ` R'*'*5!* á «*ô¬ ` SS ) ªü
e f6SR ` * a Ô%$º!*
` $ïf `
Ž¬* ` 6% $Ž­* ` 6 R' &R¯®
` $'$ e °* ` 6ª ` $'$
` *$ ` * ` S ` e f6SR
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
S ` S e Ñ:,'- 0 0 Ñ S
Ñ'
Î , :Ñ 1Þ 0 Ñ e SR¬5R! e Ñ'
Î , :Ñ 1Þ 0 ,'0 ` e R¬5R!¬ ` e
ˆ D *$ f e Obsah souboru 4.2.1: ;
,"+$
;
;
%!,"
9
:
,+$
;5|
!*5+*
*
ˆ
Zde se převádějı́ jména sı́tı́ na sı́t’ové adresy. Formát je stejný jako u sou!*5+*
boru |
, pouze sı́t’ová jména jsou jako prvnı́ a za nimi následujı́ adresy
(viz soub. 4.2.2).
ˆ
ˆ¢*R
;
ˆ
ˆ
S a ` S ` S *R
ˆ D *$ fŠ*R
;
_ e f6SRŠ$6 a ` * a R fŠ*R
%* ` 6 " "R` $'$
¨ º±5
S9
` 5!* á f e _ Q à +¨ à a 7
%
$ ` a 656Kª ;e 9*(*¢* ` 6 R'&R ` R'*'*5!* á Ñ:,'- 0 0 Ñ'
Î , Ñ:1Þ 0
0 0
Obsah souboru 4.2.2: ;
,+$
;
%!,
9
"
:
*
127
4. Linux v sı́ti
order hosts, bind
multi on/off
nospoof on
alert on/off
trim ù domainname ú
Stanovı́, v jakém pořadı́ se zavolajı́ služby
pro rozhodnutı́ jména počı́tače (hostname).
Možné argumenty jsou
,+$
!*5v*
hosts: prohledávat soubor ;
;)|
bind: použı́t nameserver
,+$
;
Stanovı́, zda počı́tač, uvedený v ;
!*5+*
|
smı́ mı́t vı́ce IP adres.
Tyto parametry majı́ vliv pouze na spoofing
nameserveru.
Zadané jméno domény se oddělı́ od jména
počı́tače, než je o něm rozhodnuto (pokud ovšem jméno počı́tače obsahovalo doménu). Tato volba se hodı́, pokud jsou
,+$
!*5v*
v souboru ;
;)|
jen jména z lokálnı́
domény, o kterých lze rozhodnout i s připojeným jménem domény.
Tabulka 4.2: Parametry pro soubor ;
,+$
;
;)|
,+$
;)|
!*5X#R$""%&
!*5>#R$)"%&
Tento soubor se týká rozhodnutı́ (angl. resolving) o jménu počı́tače (angl.
hostname). Rozhodnutı́ o jménu počı́tače znamená přeloženı́ jména počı́tače (event. sı́tě) pomocı́ knihovny resolver na IP adresu. V souboru
,+$
!*5>#R$)"%&
;
;)|
se uvádı́ řada parametrů, z nichž
každý musı́ být na
zvláštnı́m řádku. Komentáře začı́najı́ znakem š . Možné parametry uka,+$
!*5X#R$""%&
;)|
zuje tab. 4.2. Přı́klad ;
ukazuje soubor 4.2.3.
Ç
ÇÌ× Ä ¤"Õ×Æ"£5ɤÙˆÕ£©5ê
Ç
ǂ™ Ä Æ)¨ ë5Ä ©"¨¦ Ä Ø±Åª6©©Ü©
£Å6Ø Ä ø
Å Æ"£5ɤ"Éø¢"Ü©5Ø
Ç € «6«6£èø¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä ¨ØØ6Å"É
¦)ª"«¤"Üø£©
Ç 6©5ج£êÌÆ"£5ɤBوգ©6ê
‚
Obsah souboru 4.2.3: ;
;
,+$
;
%+*4*
9
v$
|
,"+$
;)|
*5>#R$")%&
#R$")%&
Pomocı́ GNU C library 2.0 může nynı́ SuSE Linux %+
využı́vat
„Name
*4*
v$ #R$")%&
9
|
Service Switch“ (NSS) (viz. manuálová stránka pro
%‚ã“%7*4*
+$ #R$)"%&
9
|
(.7@
), přı́padně podrobný manuál The GNU C Library Reference Manual, kap. ”System Databases and Name Service
Switch”1 ).
1
128
balı́k
S a !*f
, série
$
.
4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě
V souboru ;
,"+$
;
%7**
9
+$
|
#R$""%4&
se uvede, v jakém pořadı́ je informace
²pozˇadována. Přı́klad ukazuje soub. 4.2.4. Komentáře se oddělujı́ znakem
š
.
&
,!*‡/%7*
!*5+*
Položka ( )
) v tzv. „databázi“ |
zde napřı́klad znamená,
,!*
,+$
!*5+* &
že po spuštěnı́ ;
;)|
( "
) se vyšle požadavek DNS (Domain
Name Service) (viz odst. 4.4 na str. 133).
Ç
Çd× Ä ¤"ÕשÉ6Éè"ܤ"ÕƖÙÕ£©5ê
Ç
Ö"¨6É6Éè5ØB¥
6Å5£ª6֖¥
Õ£R¦"Ö"¨¤
Õ£R¦"Ö"¨¤
Æ"£6ɤ"É+¥
© Ä ¤è"£ÅéÉ+¥
ê)Ü« Ä d
É Ø©"É
ê)Ü« Ä d
É Ø©"É
É Ä Å ë Ü6Õ Ä É+¥
Ö5Å5£¤)£5Õ£«5É+¥
Ø¢±ê"Ü« Ä É
Ø¢±ê"Ü« Ä É
© Ä ¤6Å)£ªÖ–¥
ê)Ü« Ä É
Obsah souboru 4.2.4: ;
,+$
;
%+*4*
9
v$
|
#R$5"%&
Databáze, dosažitelné pomocı́ NSS, uvádı́ tab. 4.3 na následujı́cı́ straně.
- )-4
% 04
*
V budoucnu se ještě počı́tá s parametry @
,
.
(!@ @6. ,
%,
* *
-40
$ ,
a(
.7@ :
! : ? .
*",!*
@)@
*","%/
, ,+*
|
Z4"(
*5+*
|
%!,"4Z4"-
%!,"
(!@
9
*4*
9
/
(
!$"
(
(
*
:
$
*","42
$",*
*
.7@v" (8) viz manuálová
Poštovnı́ aliasy pro
*",*
%‚ã
*",*
@4!)@
stránka pro @4!)@
(.7@
).
Ethernetové adresy.
Z,Z4,"%
Uživatelské skupiny pro
(3) viz manuálová
Z"%‚ãŒZ4"( (.7@
( ).
stránka pro
Jména počı́tačů (hostnames) a IP adresy pro
Z, !*50 %
,
|
? @6. (3) a podobné funkce.
Platný seznam počı́tačů a uživatelů v sı́ti pro práci s přı́%,4Z)stupovými právy, viz manuálová stránka pro
(
%…ã“%!,Z4"(.7@
( ).
Z,%!,,"%
Jména a adresy sı́tı́ pro
(3).
Z,
,)%
Uživatelská hesla pro
(3), viz. manuálová
(49
*4* /
%Vã
** /
stránka pro (@
(Z.7,@ "(!4@ ,"% 9 ).
9
(
Sı́t’ové protokoly pro
(3), viz manuálová
!$) *
%…ã
"!$" *
(
).
stránka pro (
(.7@
Jména
a
adresy
„Remote
Procedure
Call“ pro
Z,4 $60 %
,
(
? @6. (3) a podobné funkce.
Z,"+*",42,"%
Sı́t’ové služby,
(3)
Tabulka 4.3: pokračuje na dalšı́ straně...
129
4. Linux v sı́ti
*
/
|@
Z,+*
9
%
Stı́nová hesla uživatelů, které použı́vá
( @6. (3),
*
/
% ãÂ*
‚
/
viz manuálová stránka pro |!@
9 (.+@
|@
9 ).
Tabulka 4.3: Databáze dosažitelné pomocı́ ;
,+$
;
%7*4*
97
+$
|
#$)"%&
Všechny konfiguračnı́ možnosti databáze NSS uvádı́ tab. 4.4.
&
,!*
)
/0
%
*
%
*
/%+*
$"
(v
.!(!@
-7*
Přı́mý přı́stup k souborům, např. ;
Přı́stup přes databázi.
NIS viz odst. 4.5 na str. 134.
!*6+*
%!,
,v$
;@!5@
*",!*
.
*
Pouze s rozšı́řenı́mi |
a
9
: .
** / *
/
Z"Pouze s rozšı́řenı́mi (!@
9 , |!@
9 a
( .
je možné spouštět různé reakce na různé výsledky
vyhledávánı́ – detaily viz manuálová stránka pro
%7*4*
+$ #R$""%&
%‚ã“%7*4*
+$ #$""%&
(.7@
).
9
|
97
|
–dále–
Tabulka 4.4: Konfiguračnı́ možnosti „databáze“ NSS
,+$
;
%+*4$)/X#R$)"%&
;
Pomocı́ tohoto souboru se konfiguruje program nscd (angl. Name Service
%7*$)/
%
%7*$)/
¼
Cache Daemon), viz manuálová stránka pro
(.+@
) a ma%7*4$)/#R$""%&
%‚ã“%7*4$)/#R$""%&
.7@
nuálová
stránka
pro
(
).
Týká
se
informacı́
*4* / Z4"- *
*5+*
9 ,
(
v (!@
a|
. Démon se musı́ znovu nastartovat, když se
,+$ ,!*" 2>#R$")%&
;
např. měnı́ DNS při změně ;
. Sloužı́ k tomu přı́kaz:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ©ÉÕØ¬Å Ä É¤)¨Å6¤
*4*
/
Je-li např. aktivována vyrovnávacı́ pamět’ (cache) pro (!@
9 , trvá zpravidla 15 sekund, než je systému znám nově založený lokálnı́ uživatel.
Opětovným spuštěnı́m programu nscd se tato doba čekánı́ dá zkrátit.
;
,+$
2X#R$""%&
,v$
!*6>#R$""%&
Podobně jako ;
;)|
;
,!*"
, tento soubor hraje zásadnı́ roli při určovánı́ (resolving) jmen počı́tačů pomocı́ knihovny resolver.
*), +$
| ) a jaká
Zde se zadává, do které domény počı́tač
patřı́
(klı́čové slovo @
%
,!*",42,
je adresa nameserveru (klı́čové slovo @6.
). Dá se zadat vı́ce jmen
domén (ale tı́m déle pak trvá rozhodnutı́ o jménu).
Při rozhodovánı́ o nikoli
*", +$
plně kvalifikovaném jménu se připojı́ položky @
| postupně za sebou,
aby daly plně kvalifikované jméno.
Uvádějı́ se zde nameservery, každý na vlastnı́ řádce, začı́najı́cı́ slovem
%
,!*","42,
@6.
.
130
4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě
Komentáře se oddělujı́ znaky š
soubor 4.2.5.
. Přı́klad ;
,v$
;
,!*)
2>#R$)"%&
ukazuje
Çd× Ä ¤"Õ×Å Ä É£« ë وգ©5êjÇ
Çb`ª5ŬØ5£R¦4¨5Ü©
É Ä ¨Å"ÕƁգ5ɦ4£6É+وգR¦
Ç
Ç ™ Ä ªÉ Ä Æ Ä «5Ü£5ɳqíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙíu¬¨5Éï©"¨R¦ Ä É Ä Å ë5Ä Å
\
©"¨¦ Ä É Ä Å ë5Ä Å“íðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí
Ç 6©5؁£ê¬Å Ä É£« ë وգ©5ê
\
Obsah souboru 4.2.5: ;
,+$
;
,!*"
2>#R$")%&
YaST (viz odst. 4.1 na str. 125) zde při instalaci automaticky doplnı́ zadaný
nameserver!
;
,"+$
;
U
F
Šq4x
J4G
’
Tento soubor se čte při startu různými skripty. Smı́ obsahovat jenom jednu
řádku, na kterou se zadá jméno počı́tače (holé, bez domény!). Také tento
,+$ +$³#R$")%& Z
;
soubor se generuje automaticky z nastavenı́ v ;
.
4.2.2 Startovacı́ skripty
Kromě popsaných konfiguračnı́ch souborů je zde ještě řada skriptů, které
spouštějı́ sı́t’ové programy během startu počı́tače, a to v okamžiku, kdy systém
přejde na některou vı́ceuživatelskou úroveň (angl. multiuser runlevel) (viz
tab. 4.5 na následujı́cı́ straně).
,+$
;
,+$
;
,+$
;
,+$
;
%
>#ˆ/
%
>#ˆ/
%
>#ˆ/
%
>#ˆ/
;
;
;
;
%!,
;
9
:
"-4,
;
%!,"4/
;!
;
(
$
,+$
% >#ˆ/
;
;
;
%&v*4*","42,
;
,+$
;
%
>#ˆ/
;
*","%/
.7@v5
Tento skript se stará o hardwarovou a softwarovou konfiguraci sı́tě při startu systému.
Nastavuje IP adresu, sı́t’ovou adresu, sı́t’ovou
,+$ +$³#R$)"%& Z
masku a bránu, zadané v ;
;
(a uložené tam napřı́klad použitı́m YaST, viz
odst. 4.1 na str. 125).
Uvádějı́ se zde všechny statické cesty (routes) v sı́ti. Detailnı́ popis podává odst. 4.3 na
následujı́cı́ straně.
Spustı́ program inetd, je-li to požadováno
,"+$ +$¿#R$""%& Z
;
v;
. To je potřeba, chcete-li
se přihlásit k tomuto počı́tači přes sı́t’.
Spustı́ portmapper, který je potřeba, aby se
dal použı́t server RPC, např. pro export souborového systému přes NFS.
Spustı́ server NFS.
Řı́dı́,+$ proces
sendmail podle nastavenı́
+$³#R$)"%& Z
;
v;
.
Tabulka 4.5: pokračuje na dalšı́ straně...
131
4. Linux v sı́ti
,+$
;
;
,+$
%
X#K/
%
X#K/
;!
;!
*",2
;"?(
;"?(
0
,+$
Spustı́ server NIS podle nastavenı́ v ;
;
v$³#R$""%& Z
.
,+$
Spustı́ klient NIS podle nastavenı́ v ;
;
v$³#R$""%& Z
.
%/
Tabulka 4.5: Startovacı́ skripty sı́t’ových programů
4.3 Směrovánı́ a SuSE Linux
Co je směrovánı́
Nastavenı́ směrovacı́ tabulky (routing table) SuSE Linux neumožňuje pomocı́
,v$ +$³#$""%& Z
;
proměnných,v+centrálnı́m
konfiguračnı́m souboru ;
. Stará se
$
% X#K/ )-,
;!
;
, ke kterému patřı́ dalšı́ konfiguračnı́ soubor
o to skript ;
,+$ "-,#$""%&
;
;
.
,+$
%
>#ˆ/
%!,
"
,+$
;
;
9
: , ;
;
Po inicializaci sı́tě startovacı́mi skripty ;
% >#K/
½
/
,
,+$
;! 4Ã5|!@
9@
;
, event. i dalšı́mi, se prohledává soubor ;
"-,#$""%&
,+$
% >#K/ "-4,
;!
;
pomocı́ programu ;
a vytvořı́ se směrovacı́ tabulka, kterou pak systém použı́vá.
,v$
"-4,#R$")%&
;
V souboru ;
se postupně uvádějı́ statické směry (routes):
směr k dalšı́mu počı́tači (host), směr k dalšı́mu počı́tači přes bránu (gateway)
a směr k dalšı́ sı́ti.
-+*6
*60
%
)-4,/
;
;
,
Dalšı́ možnost je použı́t dynamické směrovánı́ a program ;
"-,/
jehož konfigurace je náročnějšı́, viz manuálová stránka k programu
.
Jak použı́t směrovánı́
,v$
"-4,#R$")%&
Pravidla pro konfiguračnı́ soubor ;
vycházejı́ z tvaru vý;
*60 % "-,
*60 % "-,
. Pokud zavoláme ;
bez parametrů,
stupu přı́kazu ;
;
;
¶
Zv*
zobrazı́
se
v
současnosti
použı́vaná
směrovacı́
tabulka.
Až
na
nadpisy
,
@
,4 $
,&
~*",
,+$ "-,#R$""%&
G
;
,E
a
odpovı́dajı́ položky ;
.
Odtud tedy pravidla pro ;
<
<
<
<
<
132
,"+$
;
)-,#R$)"%&
:
Řádky začı́najı́cı́ š a prázdné řádky se ignorujı́. Každý záznam představuje jedna řádka s nejméně dvěma a nejvýše čtyřmi sloupci.
V prvnı́m sloupci je cı́l daného směru, a to IP adresa sı́tě nebo počı́tače,
přı́padně u dosažitelných nameserverů také plně kvalifikované jméno sı́tě
nebo počı́tače.
/,& - Klı́čové slovo
je rezervováno pro implicitnı́ bránu (default ga@ # # #
teway). Nepoužı́vejte Á Á Á Á jako cı́l zadaného směru.
# # #
Druhý sloupec obsahuje bud’prázdný oddělovač ( Á Á Á Á ) nebo IP adresu
resp. plně kvalifikované jméno implicitnı́ brány nebo brány, kterou je
cı́lový počı́tač (nebo sı́t’) dosažitelný.
Třetı́ sloupec obsahuje sı́t’ovou masku pro sı́tě nebo počı́tače za branou.
4.4. DNS – Domain Name Service
<
Poslednı́ sloupec se týká pouze sı́tı́, připojených k lokálnı́mu počı́tači
(Loopback, Ethernet, ISDN, PPP, Dummy-Device, . . . ). Zadává se jméno
zařı́zenı́ (device name).
,v$
"-4,#R$")%&
Jednoduchý přı́klad souboru ;
ukazuje obrázek 4.3.1. Po
;
,+$ "-,#$""%&
;
přidánı́ nových záznamů do souboru ;
proved’te přı́kaz:
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇÌÅ"ÕÅ)£ª5¤ Ä
Å Ä É¤)¨Å6¤
Tı́m se doplnı́ nové položky do směrovacı́ch tabulek.
ˆ¢´
6!*
´' +9µ
` 6*
ˆ
ˆ
ÑÎ', Ñ:1Þ 0
ˆ°$Rf ` S
; `
` 0 0 0 0
ÑÎ', Ñ:1Þ 0
Ñ
ˆ
¶R
:
Ñ
´%&6
` ,'/'/ ', /'/ ', /'/ ', /'/
ˆ
,'/'/ ', /'/ ', /'/ 0
,'/'/ ', /'/ ', /'/ 0
S
R
e
0
ˆ°¶R
§$%&6
ˆ
ˆ
Ñ:,'- 0 0 0
,'0%. Ñ:,'- ', 2'/ 0
` $Rf
` S
ˆ
ˆ µ
ˆ
ˆ¢·
ˆ
0 0 0 0
0 0 0 0
; `
,'0%. Ñ:,'- ', 2'/ 6. Ñ
!*$ µ
a e
` ; `
,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 / Ñ
ˆ
ˆ°¶R
ˆ
0
a e
ÑÎ', Ñ:1Þ !*$ µ
0 0
` ,'0'- 1 Þ Ñ./ . /
,'/'/ ', /'/ ', /'/ ', /'/
,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 / Ñ
,'/'/ ', /'/ 0 0
; `
Obsah souboru 4.3.1: Jednoduchý přı́klad souboru ;
,"+$
)-,#R$)"%&
;
4.4 DNS – Domain Name Service
Sı́t’ová služba DNS (angl. Domain Name Service) se použı́vá k tzv. „vyřešenı́“
doménových jmen a jmen počı́tačů nalezenı́m jejich odpovı́dajı́cı́ch IP adres.
, 4
A ä#A6ž
# #ä
| přiřadı́ IP adresa >
¼ Á
Á .
Tı́m se napřı́klad jménu počı́tače @
4.4.1 Konfigurace DNS
0
%/
¼ , série
Za
službu DNS odpovı́dá program named, který obsahuje balı́k
%
(BIND - Berkeley Internet Name Domain). Pomocné programy obsahuje
0 %/"-
%
balı́k
" , série .
BIND verze 8 má nový formát konfiguračnı́ch dat, pozor proto na staršı́
literaturu!
,v$
%
,/X#R$")%&
Konfiguračnı́ soubor ;
zde udává výchozı́ hodnoty, ze kte; @6.
rých se odvozujı́ ostatnı́ závislé soubory. Instalovanou šablonu je zde potřeba
přizpůsobit na lokálnı́ podmı́nky.
4.4.2 Jednoduchý nameserver
Přı́klad najdete v souboru
,
,I# | .4; 1@6.!(v
| .+ .
&
)
,=
;
-+*5
;
*
|@
,
;
/!$
;6(!@
$
:@
Z,*
;
0
%/
¼;
133
4. Linux v sı́ti
Dalšı́ informace
<
Dokumentace pro balı́k
0
%/
¼;5|
.4;
%/,
1
#
|
0
%/
¼
:
&
"
,=
;
-7*6
*
;
|!@
,
;
/!$
;)(@
$
Z,*
:4@
;
.7
.
%
,/
%
%
,/
<
¼
@6.
Dále manuálová stránka pro @6.
(.7@
), kde jsou uvedeny i
%
,/X#$""%&
navazujı́cı́
dokumenty
RFC,
a
rovněž
manuálová
stránka
pro @6.
%‚ã“%
,/#R$""%&
(.7@
@6.
).
4.5 NIS – Network Information Service
Jakmile přistupuje v sı́ti vı́ce unixových počı́tačů ke společným prostředkům,
je třeba zajistit, aby bylo všude společné označenı́ uživatelů a skupin. Sı́t’musı́
být pro každého uživatele transparentnı́ – at’ pracuje na kterémkoli z těchto
počı́tačů, vždy by měl najı́t stejné prostředı́. Toto je umožněno pomocı́ služeb
NIS a NFS. NFS sloužı́ pro přı́stup k souborovým systémům přes sı́t’ a bude
popsán v odst. 4.6 na následujı́cı́ straně. NIS (angl. Network Information
Service)2 je ve své podstatě databázová služba, umožňuje po sı́ti přı́stup
,+$
*4* /
,"+$ *
/
,"+$ Z4"k souborům ;
;)(!@
9 , ;
; |@
9 nebo ;
;
( . NIS se dá
,+$
!*5+*
,+$ *",42 $",!*
použı́t i pro dalšı́ úlohy (např. pro ;
nebo ;
).
;5|
;
4.5.1 Zřı́zenı́ klienta NIS
Programy pro zřı́zenı́ klienta NIS pro SuSE Linux obsahuje balı́k ?(
%
série . Postupuje se přitom v následujı́cı́ch krocı́ch:
<
,
Stanovenı́ serveru NIS.
,"+$ +$¿#R$""%& Z
;
Jméno L4serveru
NIS se zadá v souboru ;
pomocı́ pro„ Š’ ‰4’
E
E . Program SuSEconfig pak tato jména zapı́še ve správměnné
,"+$
#R$""%&
;"?(
ném formátu do souboru ;
(viz soub. 4.5.1 na následujı́cı́
straně). Pokud jste tuto proměnnou nastavili pomocı́ YaST, stane se tak
automaticky.
,+$
#R$""%&
;
;"?(
Soubor
musı́ obsahovat řádku začı́najı́cı́ klı́čovým slovem
*",42,
?(
následovaným jménem serveru NIS.
,
<
!* $"*
.
Jméno ,"serveru
NIS (např. | !
.
+$
*5+*
;)|
nebo pomocı́ DNS.
mocı́ ;
<
!*³#$"
.
) musı́ být řešitelné po-
Musı́ být zajištěno, že se spustil portmapper, protože NIS se realizuje
prostřednictvı́m RPC (angl. Remote Procedure Calls). Server NIS se
,+$
% >#K/
4
spouštı́ skriptem ;
;!
;)(
.+@"( a spustı́ se automaticky, pokud
,"+$ +$¿#R$""%& Z
se zajistı́ v ;
spuštěnı́ portmapperu.
;
Pro NIS se často použı́vá synonymum
danou sı́t’.
134
%/
nastavenı́ domény NIS při startu systému.
,+$ +$³#R$")%& Z
L4„
6x4x
’
;
se nastavı́ proměnná
D!F"GJ
JG . Při
V souboru ;
,+$
% X#K/
přechodu na sı́t’ovou úroveň běhu to vyhodnotı́ skript ;
;!
;
%, 9
: a přiřadı́ se odpovı́dajı́cı́ jméno domény.
Jméno domény NIS se nesmı́ zaměňovat se jménem domény DNS. Mohou
mı́t sice stejné jméno, nemajı́ však spolu nic společného!
<
2
0
à »
; což znamená yellow pages, tj. žluté stránky pro
¸º¹ 4.6. NFS – distribuované souborové systémy
Çd× Ä ¤"Õ×Ë֖وգ©5ê
Ç
ÇdÚË©5¤5¨õB¥
Ç
ǺËÖÉ Ä Å ë5Ä Å
Ç
¼6É
Ä Å ë5Ä Å©"¨R¦ Ä æ
Ç
ËÖ"É Ä Å ë5Ä Å
Æ Ä «5Ü£5Évوգ5ɦ£5É+وգ¦
Ç 6©5؁£ê× Ä ¤"Õ×Ë֖وգ©5ê
\
Ä ê"Ü© Ä èÆÜ6ÕƱÆ"£6ɤ¬¤)£±Õ£©5¤)¨5Õ¤
ê)£Åi‡É Ä Å ë Ü6Õ Ä Ù
Obsah souboru 4.5.1: ;
<
,"+$
*4*
/
,+$
,+$
;"?(
#R$""%&
Z4"-
Doplňte údaje v ;
;)(!@
9
a;
;
( .
Aby se zaslal požadavek serveru NIS po prohledánı́ lokálnı́ch souborů,
musı́ se odpovı́dajı́cı́ soubory ukončit řádkou, začı́najı́cı́ znakem ( A ).
NIS dovoluje řadu dalšı́ch voleb, např. netgroups nebo lokálnı́ přepsánı́
záznamů NIS.
<
Spuštěnı́ programu ypbind.
Poslednı́m krokem stanovenı́ serveru NIS je spuštěnı́ klienta NIS pomocı́
programu ypbind. Rovněž tento program se spouštı́ automaticky, pokud
byla sı́t’konfigurována pomocı́ YaST.
<
Aktivovánı́ provedených změn.
Znovu nastartovat systém nebo zadat
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇdÅ"Õ© Ä ¤è"£Åé‡Å Ä É¤)¨Å6¤
Ä ¨Å6¤Æ–¥ CøÇdÅ"ÕËÖ6¢Ü©5Ø±Å Ä É¤)¨Å¤
4.5.2 Master a slave server NIS
*",2
%
, série ; podrobný návod najdete
Pro tuto službu instalujte balı́k ?(
-7*5 *
, / !$
$
Z4,!*
U B q
v;
; |!@
;
;)(@ :@
;)?(!; F
F .
4.6 NFS – distribuované souborové systémy
Jak již bylo uvedeno v předchozı́m odst. 4.5 na předchozı́ straně, NFS (spolu
s NIS) umožňujı́, aby byla sı́t’ pro uživatele transparentnı́. NFS umožňuje
počı́tačům sdı́let souborové systémy v sı́ti – uživatel pak vidı́ stejné prostředı́
nezávisle na tom, odkud se přihlásı́.
Podobně jako NIS, představuje i NFS nesymetrickou službu – je zde server
NFS a klient NFS. Počı́tač může vykonávat obě tyto úlohy, tj. exportovat do
sı́tě své vlastnı́ souborové systémy a připojovat (mount) souborové systémy
jiných počı́tačů.
Centrálnı́ server NFS mı́vá obvykle velkou diskovou kapacitu. Jednotlivı́
klienti si z něho připojujı́ povolené adresářové stromy ke svému souborovému
systému.
4.6.1 Import souborových systémů
Importovat systém souborů ze serveru NFS je snadné. Jediným předpokladem
je, aby již běžel RPC portmapper. Spuštěnı́ serveru NFS již bylo ukázáno
v souvislosti s NIS (viz odst. 4.5.1 na předchozı́ straně). Je-li tento předpoklad
135
4. Linux v sı́ti
splněn, mohou se souborové systémy exportované z jiného počı́tače připojovat
"-4%
stejně snadno jako lokálnı́ souborové systémy přı́kazem .
. Syntax je zde
"-4%‚r"Œ%&v*
.
ù
„!
o
@

ú
=
ù
‰u4/y
,)%!yj$",*5
,
@vú
ù
Y :
y
,
%
o
$),!*5
!*
@vú
Pokud se má napřı́klad připojit adresář ;5| .
počı́tače | !
namı́sto
,
adresáře ;)| . na našem počı́tači, dosáhneme toho následujı́cı́m přı́kazem:
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇï¦4£ª©5¤Ê¤Ì©6ê"ÉºÆ Ä «6Ü£5É+¥×Æ"£R¦ Ä
×Æ"£¦ Ä
4.6.2 Export souborových systémů
Počı́tač, který exportuje souborové systémy, se nazývá server NFS. Musı́ na
něm být spuštěny následujı́cı́ sı́t’ové služby:
<
RPC portmapper (portmap)
RPC mount démon (rpc.mountd)
<
RPC NFS démon (rpc.nfsd)
<
Tyto služby se spouštějı́ při startu systému pomocı́ skriptů /etc/init.d/portmap
a /etc/init.d/nfsserver. Jak se spustı́ RPC portmapper, bylo již popsáno
v odst. 4.5.1 na str. 134.
Kromě spuštěnı́ uvedených démonů se ještě musı́ stanovit, které souborové
systémy je povoleno exportovat a na které počı́tače. K tomu sloužı́ soubor
,+$ ,
4v*
, kde se vždy uvede na samostatnou řádku, který počı́tač má
;
; 1(
přı́stup na který adresář (včetně jeho podadresářů), a s jakými právy.
Oprávněné počı́tače se zadávajı́ obvykle jejich plnými jmény, včetně domény.
¹8
R¸³
Také je možno použı́t zástupné znaky (wildcards) jako
a
, podobně
jako to dělá bash. Lze uvést i IP adresy počı́tačů nebo celých sı́tı́. Pokud se
nezadá žádný počı́tač, pak je zde omezenı́ pouze uvedenými přı́stupovými
právy a nikoli počı́tačem. Přı́stupová práva se dávajı́ do závorek za jména
počı́tačů. Nejdůležitějšı́ volby zde jsou:
ro
rw
root squash
no root squash
link relative
link absolute
map identity
Souborový systém se exportuje pouze pro čtenı́ (standardnı́).
Souborový systém se exportuje pro čtenı́ i zápis.
4
Uživatel
daného počı́tače nemá rootovská
práva na tento souborový systém. To se dosáhne tı́m,
ž4ãã ½
rävs
a to se
že se user-ID Á změnı́ na user-ID
3
”
K%!"0!/ přiřadı́ uživateli
(standardnı́ volba).
?
Zachovat rootovská práva (opak předchozı́ho).
Nahradit absolutnı́ symbolické odkazy (začı́najı́cı́ ; )
#4# ; . Tato volba má smysl
odpovı́dajı́cı́ posloupnostı́
jen tehdy, je-li připojen úplný systém souborů počı́tače
(standardnı́ volba).
Symbolické odkazy zůstávajı́ nezměněny.
Na klientovi budou stejné user ID jako na serveru (standardnı́ volba).
Tabulka 4.6: pokračuje na dalšı́ straně...
136
4.6. NFS – distribuované souborové systémy
map daemon
Klient a server nemajı́ odpovı́dajı́cı́ si ID. To se sdělı́
programu nfsd, aby vytvořil konverznı́ tabulku pro user
ID. Předpokladem je spuštěnı́ démona ugidd.
Tabulka 4.6: Přı́stupová práva k exportovaným adresářům
,
Soubor 1(
4+*
může vypadat napřı́klad jako soub. 4.6.1:
Çd× Ä ¤"Õ× Ä õÖ"£Å6¤"É
Ç
Æ Ä 6
« Ü£5ÉlqÓÅèKu
ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u
5
Æ Ä «6Ü£5ÉlqÓÅ5£u
ë Ä ©ªÉlqÓÅ)£u
5
Æ Ä «6Ü£5l
É qÓÅ5
£ u
ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u
5
×
Æ qÓÅ)l
£ kÓÅ)£6£¤  É nª"¨6ÉÆKu
Ä ¨Å¤~
×Æ)£R¦ Ä ×ê¤Ö
qÓÅ)£ u
Ç\["£© Ä Õ±É£ª6¢"£Åª‡× Ä ¤)Õ× Ä õÖ)£Å6¤"É
×Æ)£R¦ Ä
ת"ÉÅ)ה4íí
ת"ÉÅ)×6«5Ü¢"פ Ä õ¦ê
Obsah souboru 4.6.1: ;
,+$
,
,+$
;
,
1(
4v*
4v*
Soubor ;
čtou mountd a nfsd. Pokud se v něm něco změnilo, je
; 1(
třeba mountd a nfsd opětovně spustit, a to nejsnáze přı́kazem:
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇÌÅ"Õ©5ê)É6É Ä Å ë6Ä Å±Å Ä É¤5¨Å6¤
137
4. Linux v sı́ti
138
Kapitola 5
Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
Kromě napojenı́ na lokálnı́ sı́t’ je dnes stále důležitějšı́ napojit se na většı́ sı́t’
typu ☞WAN (angl. Wide Area Networks) nebo alespoň využı́vat některých
sı́t’ových služeb.
V unixovém světě se prosadily dva standardy připojenı́ k většı́ sı́ti po modemu
nebo ISDN, a to UUCP a TCP/IP. Zatı́mco UUCP (Unix to Unix CoPy) sloužı́
převážně k přenosu zpráv (news) a elektronické pošty (e-mail), poskytuje
TCP/IP skutečné sı́t’ové spojenı́ se všemi službami, známými z LAN.
Pokud se použı́vá TCP/IP při spojenı́ pomocı́ modemu nebo ISDN, je to
dnes zpravidla přes PPP (Point to Point Protocol) 1 . V sı́ti ISDN se převážně
* %7$5„„4„
, někdy však i @)9( (viz odst. 5.2.5 na str. 147).
použı́vá ?
V dalšı́m se nejprve dozvı́te, jak realizovat připojenı́ k WAN a seznámı́te
se s protokolem PPP (odst. 5.1) a dále jak konfigurovat ISDN (odst. 5.2 na
následujı́cı́ straně). Dále ukážeme, jak připojit analogový modem (odst. 5.5 na
str. 151) a jak se konfiguruje spojenı́ modemy přes PPP (odst. 5.5.1 na str. 152).
Následuje e-mail a zprávy (odst. 5.7 na str. 164 a odst. 5.8 na str. 167).
5.1 PPP
PPP (angl. Point to Point Protocol) umožňuje provozovat TCP/IP na sériové
lince. Klient a server PPP se během spojovánı́ dohodnou na řadě parametrů.
Server může přidělit klientovi IP adresu, přı́padně i jméno.
Na rozdı́l od protokolu SLIP je PPP definovaný standard a většinou to bývá
jediný protokol, který nabı́zı́ poskytovatel internetových služeb (angl. ISP,
Internet Service Provider).
Centrálnı́ roli zde hraje PPP démon, který komunikuje s různými zařı́zenı́mi,
a to v roli jak serveru, tak i klienta. K sestavenı́ spojenı́ se použı́vá program
wvdial nebo program chat.
5.1.1 Podmı́nky pro PPP
SuSE Linux vyžaduje pro PPP splněnı́ následujı́cı́ch podmı́nek:
<
1
Jádro musı́ podporovat TCP/IP a PPP. To je přı́pad standardnı́ho jádra
a modulů, a proto nenı́ nutné kompilovat nové jádro.
SLIP (Serial Line Internet Protocol) postupně vycházı́ z módy.
139
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
%
<
0
<
Musı́ být nainstalovány sı́t’ové balı́ky – nezbytné jsou balı́k :7
a dále
%!,"+$)&Z
%!,!r)4 *
balı́k
a balı́k
ze série @ .
%
Dále jsou též třeba základnı́ balı́k (4(4( , série , obsahujı́cı́ programy pppd
a chat.
Pro zahájenı́ a ukončenı́ spojenı́ analogovým modemem potřebujeme balı́k
%
2/
9
)@ , série .
Pro ISDN viz odst. 5.2.3 na str. 143.
Je třeba znát uživatelské jméno a heslo pro server PPP.
<
<
<
5.1.2 Dalšı́ informace o PPP
PPP nabı́zı́ řadu možnostı́, jak konfigurovat spojenı́. Odkazujeme
zde na / ☞
/
%
¼Œ(4(4( ),
manuálové stránky, napřı́klad manuálová stránka pro ((4( (.7@
x4’4q r½!r U B q
#Zu
„4„4„r U B q
#ˆZu
-7*5
3
F
F
F
F
;
dále na soubory
a
v adresáři ;
*
, /!$
,)%
-7*5
|!@
;
;)| 9
;
;
;
a
rovněž
na
soubory
s
dokumentacı́
v
adresáři
*
, /!$
$
Z,*
|!@
;
;)(@ :@
;6(4(( .
Výchozı́ informaci k PPP najdete v následujı́cı́ch RFC:
<
<
<
<
<
<
RFC 1144: Jacobson, V.: „Compressing TCP/IP headers for low-speed
serial links“, únor 1990
RFC 1321: Rivest, R.: „The MD5 Message-Digest Algorithm“, duben
1992
RFC 1332: McGregor, G.: „PPP Internet Protocol Control Protocol
(IPCP)“, květen 1992
RFC 1334: Lloyd, B. Simpson, W.A.: „PPP authentication protocols“,
řı́jen 1992
RFC 1548: Simpson, W.A.: „The Point-to-Point Protocol (PPP)“, prosinec
1993
RFC 1549: Simpson, W.A.: „PPP in HDLC Framing“, prosinec 1993
5.2 Přı́stup k Internetu přes ISDN
Kromě běžného sı́t’ového spojenı́ se může Linux připojit k jiným počı́tačům
přes ISDN, a to zejména k poskytovatelům internetových služeb. Pro SuSE
Linux zprostředkovává převážnou část konfigurace YaST resp. YaST2.
Následujı́cı́ popis se týká standardnı́ho připojenı́ přes ISDN, dalšı́ možnosti
poskytuje program isdn4linux.
Uvědomte si, že dále uvedené postupy nemusı́ být za určitých podmı́nek
legálnı́. U aktivnı́ karty ISDN platı́ oprávněnı́ pro kartu i firmware, které se
vztahuje i na provoz pod Linuxem. U pasivnı́ karty ISDN však platı́ toto
oprávněnı́ pouze tehdy, je-li provozována se softwarem výrobce. Výjimkou
jsou zatı́m ELSA Microlink PCI (dřı́ve Quickstep) a Eicon Diva 2.01, které
již linuxovou podporu majı́. Kde je tedy oprávněnı́ nutné, použijte proto
aktivnı́ kartu nebo spojenı́ s pobočkovou ústřednou. Na rozdı́l od připojenı́ přes
modem má ISDN tu vlastnost, že jakmile byla sı́t’nastavena a konfigurována,
nejsou již potřeba žádné dalšı́ přı́kazy pro navázánı́ spojenı́. Takové spojenı́
„on demand“ umožňuje připojit se obvyklým způsobem přes telnet, http
(WWW), ftp, atd. přibližně do 3 sekund, a to i pro uživatele, který nemá
140
5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN
rootovská práva. Je též možno nastavit dobu, po kterou smı́ být spojenı́
nečinné, než se automaticky zrušı́.
Během
konfigurace
ISDN se doporučuje sledovat systémová hlášenı́ v souboru
2 "Z
,!** Z,*
; @ ;4
;.
@
.
Na to si spust’te textový prohlı́žeč less2 :
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ« Ä É6Éižš±× ë ¨Å)×6«6£5×R¦ Ä É6ɨ Ä É
¶
Volba A umožňuje,2 aby
seZ na obrazovce
ukazovaly „on-line“ řádky, přichá
,!*4* Z,!*
QR
S
; ;.
@
OP + MNOP pak tento mód
. Pomocı́ MN
zejı́cı́ do souboru ; @ 4
opustı́te.
Programem 17
*)/%
@
/
máte možnost sledovat provoz ISDN graficky.
5.2.1 Nastavenı́ ISDN – krok za krokem
V tomto odstavci najdete pokyny, jak se připojit k Internetu přes ISDN. (Pokud
potřebujete podrobnějšı́ informace, přečtěte si pak prosı́m i dalšı́ odstavce.)
1. Pokud pracujete pod X Window (např. v KDE), opust’te grafické prostředı́
QR
S
OP
a použijte některou textovou konzoli, napřı́klad kombinacı́ kláves MN
TS
Í
,
+ MNpOP + MNŒOP .
% A
2. Zadejte přı́kaz
.
spust’te program YaST.
3. Jako uživatel
Š y2
* *5} -X %,Z4 $),
/
-W/4
@
?
.
@
|!@
9!@
,
4. Přejděte zde do menu (
* *5} -X
KŽ"%& Z-2 ‚)Š x
/
,z
?
.
@
D
|!@
9@
a potom
.
5. Vyplňte zde údaje. Pokud přesně nevı́te, co zadat, najdete přı́slušnou
-+*5 *
, /4!$
$
Z,!*
½
dokumentaci v adresáři ;
; |@
;
;)(@ :@
;! a dalšı́ch.
Š" 4
@
6. Potom v tomto okně zvolte
.
)Š x
r
D
(!@ @
7. V přı́padě úspěchu (pozitivnı́ odezva na obrazovce), zvolte
,4
.
? .
8. Vyplňte také tento formulář.
Š 4
@
9. Zvolte v tomto okně
.
ˆ~ € I
.
10. V přı́padě úspěchu (pozitivnı́ odezva na obrazovce), zvolte KŽ"%& Z-4 $),Ì%
,!*",42,-X
%!³
@
@6.
, odpovězte zde J
.
11. Přejděte do menu
12. Zadejte IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (provider).
Neznáte-li ji, zavolejte mu, přı́padně ji zjistěte z jeho webové stránky.
Š
"2y
"%& Z- $",z l4y
/%
"%& Z- $",
,
13. Přejděte do menu o6À
:
@
:!@
o¬:
@
* o m .
)Š xVŠ %7$5„„4„
Í
/
OP ), a to
D
?
14. Vytvořte nové zařı́zenı́ (klávesou MNj
.
/,!* l /, ,ƒ* r
Í
1 6„
15. Stiskněte klávesu MNj
a
přejděte
do
menu
OP
@
@
@
{
o
2"/,!*6-X
.
À
@
16. Ponechejte zde standardnı́ nastavenı́ – IP adresa vašeho lokálnı́ho počı́tače
A ä#A6ž
# #
A ä#A6ž
# #A
¼ Á >K> , adresa partnera PointToPoint bude >
¼ Á
bude >
a změňte pouze Default-Gateway na tutéž adresu jako je adresa partnera
A äI#A6ž
# #A
¼ Á
PointToPoint, tj. ( >
).
„ ""2 17. Zakončete pomocı́
.
: @
@
2
Návod k programu less najdete v odst. 18.7.3 na str. 404.
141
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
18. V menu
‰
†
0
m
…*
o
m
Í.
OP .
musı́te aktivovat kartu ISDN klávesou MN“
19. Uložte konfiguraci stisknutı́m klávesy MN Í5Ñ:0 OP a ukončete YaST.
%
‚ä
20. Nastartujte
sı́t’ přı́kazem
, pokud jste normálně spustili% X pomocı́
*6 4
@
1 , přı́padně pokud se přihlašujete až v grafice, spust’te
3 .
%4Z
21. Vytvořené spojenı́ otestujte přı́kazem ( . Přı́kazem 17
přitom monitorovat stav připojenı́ k ISDN.
*)/"%
@
/
můžete
Ä ¨Å6¤ÆB¥:CøÇdõ"ÜÉØ©"«6£¨ØM½
© ‡Ê5Õøöøè6è6è–ÙˆÉªÉ Ä ÙþØ Ä
Ä ¨Å6¤ÆB:¥ CøÇøÖÜ
Po třetı́m „pingu“ se přı́kaz automaticky ukončı́ (viz manuálová stránka
%Z
%
%Z
(
pro (
(.7@
)).
22. Bynı́ spust’te pod X Window např. program Netscape nebo jiný webový
prohlı́žeči. U mnohých poskytovatelů je potřeba ještě zadat jejich
’4/ K„4,&,","%vr
,
proxy server. V Netscape na to zvolı́te menu
$),!*8
/2 %7$",/I
„
,*8
%4„
)%& Z-4 )%X
, J
,
, G@
@
17
@
14?WC
@
K‰ , a nakonec
9 .
Ted’ vám již půjde ISDN a připojı́te se na Internet, jakmile v Netscape zadáte
internetovou adresu. Odpojı́te se, jakmile se po 60 sekund nepřenášı́ žádný
*)/% /
paket. Provoz si můžete zkontrolovat pomocı́ 17
@ .
Pokud toto neprošlo, čtěte přece jenom dál...
5.2.2 Přehled
*)/"%4½
%4-
1 , který obsahuje hardwaSuSE Linux obsahuje programový balı́k
rové ovladače, sı́t’ové rozhranı́ a emulaci digitálnı́ho modemu. Navı́c obsahuje
software pro záznamnı́k hovorů.
Hardwarový
ovladač
ke
kartě ISDN se zavede startovacı́m skriptem ;
% >#K/
½
/
,
;! 4Ã5|!@
9@
(viz kap. 16 na str. 375).
,+$
;
Konfiguraci připojenı́ ISDN zajišt’uje isdnctrl – manuálová stránka pro
*)/%7$5
%
*)/%7$64
(.+@
). Sı́t’ové rozhranı́ se konfiguruje podobně jako
&v$)"%& Z
&v$")%& Z
– manuálová stránka pro
ethernetové rozhranı́ přı́kazy
%
&v$)"%& Z
"-,
)-,
%V"-,
(.7@
) a
– manuálová stránka pro
(.7@
).
,+$
% >#K/
½
SuSE Linux to vše shrnuje skriptem ;
;!
;! (viz. kap. 16 na
str. 375).
,+$
v$³#R$""%&
Z
Parametry pro konfiguraci obsahuje jako obvykle soubor ;
,
;
viz odst. 16.5 na str. 379. Jména parametrů odpovı́dajı́ dle možnostı́ volbám
v programu isdnctrl.
,"+$
%
>#K/
"-,
Skript ;
;
!
;
,+$ "
-,#R$""%&
boru ;
;
.
zajistı́ směrovánı́ podle cest, uvedených v sou,+$
%
X#K/
;!
Spojovánı́ se uskutečnı́ programem isdnctrl následovaným ;
½
,+$ v$³#R$""%& Z
s parametry z ;
;
, které si můžete zobrazit přı́kazem
;
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈǁÜ6ÉØ©"Õ¤6Å)«±«5Üɤ¨6«6«
Při požadavku služby ISDN (od uživatele nebo aplikace) se pak vytvořı́
spojenı́.
142
5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN
5.2.3 Hardware pro ISDN
Požadavky
Pro spojenı́ s ISDN SuSE Linux vyžaduje:
1.
2.
3.
4.
Přı́pojku ISDN.
Podporovanou kartu ISDN.
Instalovaný SuSE Linux.
Instalované standardnı́ jádro z CD SuSE Linux.
Jádro normálně nepotřebujete překládat – pokud k tomu máte své důvody,
*6-7*",
/
použijte zdrojový kód, který obsahuje balı́k )1
, série .
,%
/
%
5. Instalovaný balı́k :
.
, série .
½
%
6. Instalovaný balı́k , série .
½ /!$
/4!$
7. Dokumentaci, kterou obsahuje balı́k , série
.
Co byste měli znát:
<
Typ vašı́ karty ISDN.
Hardwarové nastavenı́ karty: IRQ, adresa portu, atd. (podle typu karty)
<
Který protokol ISDN použijete:
– 1TR6: staršı́
– DSS1: tzv. Euro-ISDN
– Leased line: permanentnı́ linka
<
Některé staršı́ pobočkové ústředny navzdory dokumentaci stále použı́vajı́
1TR6 namı́sto DSS1.
Co je MSN/EAZ?
U Euro-ISDN je MSN (Multiple Subscribe Number) telefonnı́ čı́slo bez
předvolby. Po zakoupenı́ přı́pojky ISDN dostanete tři různá čı́sla. Jedno z nich
použijete na spojenı́ ISDN, a to i pokud se shoduje s telefonnı́m čı́slem, protože
se automaticky rozlišı́ typem služby.
Obvykle je karta ISDN připojena přı́mo k NTBA, ale hodı́ se připojit dalšı́
sběrnici SO k pobočkové ústředně. Pokud použı́váte Euro-ISDN na vašı́
pobočkové ústředně, bude pak MSN vaše mı́stnı́ čı́slo.
U 1TR6 se namı́sto MSN použı́vá EAZ (něm. Endgeräte-Auswahl-Ziffer,
koncová čı́slice). MSN a EAZ tedy
znamenajı́ v podstatě totéž až na to, že
A
EAZ je pouze čı́slice z rozsahu až > (nesmı́ se použı́vat Á ).
5.2.4 Nastavenı́ hardwaru ISDN pomocı́ YaST
Ovladač karty ISDN je zaveditelný (loadable) modul jádra, na což nenı́ třeba
restartovat systém. Obvyklé karty ISDN podporuje ovladač HiSax.
(Některé karty, např. ICN nebo AVM-B1, stejně jako karty PnP (angl. plug
and play) se nedajı́ přı́mo konfigurovat pomocı́ YaST, k tomu dojdeme dále
v této kapitole u nastavenı́ typu karty ISDN.)
Jak postupovat krok za krokem:
143
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
4"
1. Přihlaste se jako uživatel
2. Spust’te YaST.
Š y2
* 6
* }
3. Zvolte menu
(
@
?
.
} -X Ž"%& Z- $",ƒ)Š ƒ
x u
,
.
@
D
.
-X
%,Z $",
/
-W/…* *"r
,
@
|!@
9@
?
‹ 4
u ,"%
@ o
o , jak ukazuje obr. 5.1.
Obrázek 5.1: YaST– Vyvolánı́ konfigurace ISDN
4. Zadejte následujı́cı́ parametry:
Š
<
4
@
6½ Y
Pokud je toto pole aktivnı́, ISDN se aktivuje při startu systému. Máme
tak způsob, jak zamezit, aby se po startu systému vytvářelo spojenı́
ISDN.
)Š
<
x
D
(
"
:
Volı́te zde mezi staršı́m německým standardem 1TR6 a novým Euro Y , *",/
%!,z
. Počı́tejte s tı́m, že při připojenı́
ISDN, přı́padně ještě
@
!
přes pobočkovou ústřednu se ještě často použı́vá 1TR6.
q
<
?(V:@
4
?
5Š
D
x
Zde můžete zvolit ovladač
HiSax.
Pro karty
PnP a½ PCMCIA
odka-+*5 *
, /4!$
$
Z,*
’
’#Š"-Š"’
; |@
;
;)(!@ :@
; ;"E JDG
zujeme na soubor ;
a dále na odst. 9.1.1 na str. 234.
Všimněte si, že karty PCI nepotřebujı́ zadávat I/O adresu ani čı́slo přerušenı́.
<
u
E
(
u%!y"%
oÌ:@
4
?
Rozpoznánı́ karty standardně zajišt’uje ovladač
<
„4‹,- ,"%
n
o
/,!*
2
J
@
(!@6.+m
 r "4
F (

r /%!
FÁ |
@
 A5r /%!
F
|
@
U
Š
@1
.
Podle typu karty se mohou zadávat ještě dalšı́ údaje. Smysl majı́ jen
parametry specifické pro danou kartu, ostatnı́ se ignorujı́.
144
5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN
<
‰
0
?“(
ƒu
@
2y/
m
%
oº.
/-
)Š
)
D
x
Toto pole ponechejte prázdné.
Í Ñ
5
Dalšı́ informace zı́skáte stisknutı́m klávesy MNŒ
PO . Celý dialog ukazuje
obrázek 5.2.
Obrázek 5.2: YaST– konfigurace ISDN
Š
4
@
5. Potvrd’te vaše volby pomocı́
.
Provede se test a modul se zavede. Zpráva v okně pak ukáže, zda karta
byla správně rozpoznána.
ˆ~
€
.
Úspěch: Potvrd’te pomocı́ ,+$
Nastavenı́ se nynı́ trvale uložı́ do proměnných v souborech ;
;
v$³#R$""%& Z>#K/
½
¹
;! 4Ã , aby se při přı́štı́m startu (nebo pokud se změnı́
úroveň běhu) opět mohla aktivovat. Po zkušebnı́m nahránı́ modulů
zůstává ovladač zaveden.
2
Neúspěch: Zkoušejte jiné parametry a pozorujte reakci v souboru ;
Z
,*4* Z,*
(již vı́te, jak ho otevřı́t a sledovat jeho změny).
;.
@
Obvyklé problémy:
@
;
<
U některých základnı́ch desek počı́tačů nejde použı́t IRQ 12 nebo
IRQ 15.
<
Zadané adresy nebo IRQ již použila jiná karta. Pro potvrzenı́ této
domněnky zkuste dočasně odstranit všechny karty, které v této chvı́li
nepotřebujete, napřı́klad sı́t’ovou nebo zvukovou kartu.
<
Modul již byl zaveden. Přihlaste se na jiné konzoli a ověřte si
* /
to přı́kazem .
. Pokud tomu tak skutečně je, zadejte přı́kaz
k odstraněnı́ tohoto modulu:
<
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøŦ6¦4£ØdÆÜ6ɨõ
Použı́váte karty PnP. Přečtěte si o tom vı́ce v souboru ;
/!$
$
Z,!*
½
’
’X#Š)-Š’
;5(!@ :@
;! ;"E J4DG
.
-7*5
;
*
|!@
,
;
145
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
<
HiSax ani jiný ovladač zatı́m nepodporuje vaši kartu (např. ICN,
-7*5 *
, /!$
$
Z,*
AVM-B1). Podrobněji v souboru ;
; |!@
;
;)(@ :4@
;
½
’
’>#Š"-Š’
.
;"E J4DG
6. Ukončete YaST.
7. Konfigurace isdnlog
*5/% Z
, který má za
Než se zavedou moduly, je třeba nakonfigurovat
úkol dohlı́žet nad aktivitami na sběrnici S0.
Přizpůsobte svým požadavkům následujı́cı́ soubory:
<
,+$
;
;
*)/%
*)/%Ÿ#$")%&
;
:
*)/%½
%4!
1 . Přı́klad
Prvnı́ parametr udává zemi, ve které použı́váte
nastavenı́ pro Česko ukazuje soub. 5.2.1.
ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6ÉØ©)×5Ü6ÉØ©Bوգ©5ê
— ¡^`
€ ^˜
`“†ddš
”òaž
`Ҡd`
‡
òøîe ì
€ d € dš

” òdì
Obsah souboru 5.2.1: ;
¾ Y
t
,v$
;!
*)/"%
’
;!
Y
*)/"%Ÿ#R$"5%&
’
V sekci F J dále nastavı́te v JE JCF)D předvolbu bez počátečnı́ch
ä
’
’ŒÿVä
nul. Pro Prahu je to napřı́klad Á , zadáte tedy J4E J4CF"D
.
Pro Německo by to byla jediná sekce, která se musı́ zadat.
¾’
œ“ÿ‚ã
#
U
G4J
Á4Á Á4Á zadáte, kolik Kč nejvýše se může za
Pomocı́ C J4E
den protelefonovat. Tı́m se dá zabránit nechtěným spojenı́m, ale nespoléhejte se na to.
<
;
,+$
;
*)/%
;
$
@4
,"
/X#$""%4&
:
2 Z
;
Zde zadáte všechna známá telefonnı́ čı́sla. V souboru ; @ ;
,!*4* Z,!*
.
@
se pak budou ukazovat jména mı́sto telefonnı́ch čı́sel, pokud
*)/%,
( .
spustı́te
½ AA
a čı́slo vašeho
Situaci ukazuje soub.
5.2.2: Vaše vlastnı́ čı́slo je ?
½ Aä
poskytovatele je ?
.
ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6ÉØ©)×5Õ¨6«6« Ä Å"ÜØBÙÕ£©5ê
— " Ú
†˜
†“d±òdî£íí
Úø
ò]í
€ ^ € Úøòb" £ j Ä
w`
†±ò]í
— " Ú
†˜
†“d±òdî£í'e
Úø
ò]í
€ ^ € Úøòb5 Å)£ ë ÜØ
w`
†±ò]í
Ä Å
Obsah souboru 5.2.2: ;
146
,+$
;!
*)/%
;
$
@4
,
/X#$")%&
5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN
<
;
,+$
*)/%
;!
;!
*)/%
)Z>#
*)/"%7$4
Zde můžete zadat volby pro
*)/%
"Á
#K
Z
(
5%7*
:
. Obvykle to nenı́ nutné.
8. Nynı́ zadejte přı́kazy
Ä ¨Å6¤Æ–¥Èǁܩܤjí
¤ e
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈǁܩÜZ
a restartujte tı́m sı́t’ové služby, přı́padně aktivujte ISDN pomocı́ YaST
(nebo restartujte celý počı́tač).
5.2.5 Připojenı́ k Internetu pomocı́ ISDN
Nastavenı́ poskytovatele Internetu
Volba protokolu
Pro přı́stup k ISDN se použı́vajı́ tři protokoly:
<
syncPPP
rawip-HDLC
<
terminálové přihlášenı́ pod X.75
<
Internetový poskytovatel většinou použı́vá protokol syncPPP, použijte ho
tedy jako prvnı́ volbu.
Předpoklady
<
<
<
<
<
<
<
Hardwarová konfigurace ISDN fungovala.
Je zaveden ovladač ISDN.
Vı́te, zda se použı́vá MSN nebo EAZ.
Znáte protokol poskytovatele – syncPPP, rawip.
Znáte telefonnı́ čı́slo poskytovatele.
Znáte jména a hesla uživatelů.
Znáte nameserver poskytovatele pro DNS.
Následujı́cı́ postup popisuje konfiguraci Internetu pro syncPPP (konfigurace
pro rawip je podobná, dokonce o něco jednoduššı́):
1. Spust’te YaST a zvolte
l4y
:!@
/%
o¬:
)%&
Z-4
Š
y2
* *5} -X Š
2y
"%&
, o6À
(
@
?
.
:
$",Œ* @
o m , jak ukazuje obr. 5.3 na
Z-
@
$",z
,
následujı́cı́
straně.
A
2. Vyberte si volné čı́slo, např. .
)Š xVŠ %7$5„4„4„I
Í
/
OP vyberte jako zařı́zenı́
D
?
3. Pomocı́ klávesy MN“
.
„
/,!* Í
1
@
@ ) a zadejte:
4. Stiskněte klávesu MNŒOP (
A
<
ä#A6ž
IP adresa vašeho počı́tače (karty ISDN): >
<
%
$
yW6„
/,!*
#
¼
Á
#
>@>
@
@
Zvolte D4? @.8 :
pouze tehdy, pokud váš poskytovatel (☞ISP) zprostředkuje „dynamickou“ IP adresu automaticky při
každém spojenı́.
<
<
A
ä#A6ž
IP adresa standardně použı́vané brány: >
A
IP adresa partnera PointToPoint: >
ä#A6ž
¼
#
Á
#A
¼
#
Á
#A
147
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
Obrázek 5.3: YaST– konfigurace sı́tě pro ISDN
„
"2
5. Opust’te tento formulář pomocı́
: @
@
.
6. Aktivujte sı́t’stisknutı́m klávesy MN Í. OP , pokud se tak již nestalo.
)Š x
ÍÞ
OP (
D
7. Stisknutı́m klávesy MN“
) lze zadat dalšı́ parametry pro ISDN, jak
ukazuje obr. 5.4:
Obrázek 5.4: YaST– nastavenı́ sı́t’ových parametrů ISDN
‰
<
<
¯
,“, , &"%4%
 * Šx7s
@!n
o
o ”G
,
* “2
%!} =
A4A ä ž äž
o @
|
KÁ > 3 Á ?
např.
A6ä
3
½ã4ž
?
Je to čı́slo vašeho internetového poskytovatele.
U některých pobočkových
ústředen musı́ předcházet Á . Nezapomeňte, že
%!,!*
.–o být mezera.
v telefonnı́ch čı́slech
<
~!€
2
@
,
}
H
:
,
†5.Â{
,ƒ/42
Jsou potřebná pro servery dial-in.
148
,)%!]2
@
>=
5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN
„"-u,“u
<
@
/
%!y‚
@
*
o
*""-
@Œ{
(
"2
,"%
@
=
Zvolte souhlas, pokud nechcete, aby někdo na vašem počı́tači navazoval nepovolené spojenı́.
<
,€
E
.
2
?
y!","%
=
o
-
Při zadánı́ @
se automaticky vytvořı́ spojenı́,%- je-li vyhledáno na
@ je nutné podle
adresách dosažitelných přes ISDN. Při zadánı́ .7@
&4&
potřeby spojenı́ navázat ručně. Při zadánı́
nenı́ možné vytvářet
spojenı́ přes ISDN.
¯
<
*]/W2
@
?(
n
,)%
o
=
Pokud po tuto dobu nepřišel žádný paket, spojenı́ se zrušı́.
Ž"%&
<
Z-
Zadává se
»
<
@
$",W)Š
&4&I
2
,
}"%!j„4„„ƒ-€
.
x
0 $
C@44 @ :
"-
D
@
,
%X
nebo
,
.
Zde zadáte uživatelské jméno pro vašeho poskytovatele.
U ,!*
<
j„4„„ƒ-€
2
@
,
,
Zde zadáte heslo pro vašeho poskytovatele. Při zadánı́ se objevı́ mı́sto
,+$
r*",$5,v*
;)((4(v;)(!@)(
znaků hvězdičky. Heslo se uložı́ v souboru ;
.
Í5Ñ
Stisknutı́m klávesy MN“
OP si vyžádáte nápovědu.
Š 4
8. Pokračujte stisknutı́m
.
@
Sı́t’se zkušebně nakonfiguruje. V okně se dozvı́te, zda nedošlo k potı́žı́m.
ˆ~
€
Test úspěšný: Zvolte .
,+$ +$³#
Nastavenı́
se½ trvale
uložı́ do proměnných v souborech ;
;
$)"%& ZX#K/
¹
;! 4Ã . Při přı́štı́m startu nebo změnı́-li se runlevel se aktivuje. Po tomto testu zůstává nastavenı́ platné.
Test neúspěšný: Nejspı́še se nezavedl modul ISDN. Prohlédněte si hlá2 Z
,*4* Z,*
šenı́ v souboru ; @ ;4
.
;.
@
KŽ"%&
Z-
$),%
,!*",42,-X
9. Přejděte v YaST do menu
@
@6.
a odpovězte
%!
zde J
. Zadejte zde čı́sly IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (pokud ji neznáte, zeptejte se). Dalšı́ možnost je, že z mı́sta, kde
již máte přı́stup k Internetu, zadáte z konzole přı́kaz
#R$)u
14141141
#$)u
kde 11414141
je doménové jméno vašeho poskytovatele. Zde se pod po%7*","42,>=
# $)u
R
ložkou
dozvı́te jméno nameserveru, např. ?4?4??4?
. K zı́skánı́
9|
*
IP adresy pak napı́šete přı́kaz
!*5
|
?4?4?4??
#R$)u
a dozvı́te se hledanou IP adresu.
Pokud se spojenı́ nepodařilo navázat:
<
Zkuste, zda nenajdete podezřelé hlášky v souboru ;
,!*4* Z,!*
.
.
@
<
Zkuste přı́stup přes rawip.
<
Je správně nastaveno MSN/EAZ?
<
Nenı́ potřeba vytáčet před čı́slem nulu?
2
@
;4
Z
;
149
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
4
=
Dalšı́ rady naleznete v databázi technické podpory, a to na URL |
(
*)/0Ÿ#*6-7*",#$)u
na českém serveru SuSE, přı́padně v systému nápovědy
;;
*6-7*", ,
SuSE na vašı́ instalaci přı́kazem
| )( . K tomu musı́te mı́t nainstalo*6-7*",
&
/$
*)/0 $)u
/$
vány balı́k
a balı́k
, série
.
|7" , série
10. Spojenı́ se
podařilo navázat. Vrat’te se do programu YaST, pokračujte
~ € pomocı́ a ukončete YaST.
Dynamické IP adresy u syncPPP
V přı́padě dynamických IP adres jsou fiktivnı́ adresy z privátnı́ho rozsahu
pouze provizornı́ do vybudovánı́ spojenı́ přes ISDN.
Dalšı́ informace
Dalšı́ informace o ISDN najdete na těchto mı́stech:
<
-7*5
*
,
/!$
$
Z,*
½
’
’#Š)-Š’
; |!@
;
;)(@ :4@
; ;"E JD4G
Soubor ;
.
4
=
*)/0>#R*6-7*",I#$)u
<
Databáze technické podpory (support): |
.
( ;4;
½ /!$
-7*5 *
, /!$
<
; |!@
;
;
Dále balı́k
(např. FAQ o ISDN v souboru ;
$
Z,!*
½ /!$
½ r&
(@ :@
;! ;! @ ).
-7*5 *
, /!$
%,"v$)&Z
%!,"+$)&Z
<
Adresář ;
(balı́k
).
; |!@
;
;!
5.3 Kabelové modemy
V řadě evropských zemı́, jakož i v USA a v Kanadě se velice rozšı́řil přı́stup
na Internet přes (původně pouze) televiznı́ kabelovou sı́t’. Uvádı́me zde jako
přı́klad návod krok po kroku, jak se připojı́ pod Linuxem účastnı́k rakouského
Telekabelu, který je přenosný i na domácı́ poměry.
Účastnı́k dostane v rámci smlouvy tzv. „modem“, který se připojı́ z jedné
strany na televiznı́ kabel a z druhé strany přes normálnı́ twistový ethernetový kabel na sı́t’ovou kartu v počı́tači. Ten vidı́ toto připojenı́ jako analogii
permanentnı́ linky, zpravidla s pevnou IP adresou.
Postup instalace
1. Pokud máte již připojenou a nakonfigurovanou sı́t’ovou kartu, pokračujte
bodem 8.
4
2. Jako uživatel
spust’te program YaST (např. pod KDE bud’stiskněte
TS
na liště přı́mo ikonu YaST, nebo stiskněte klávesu MN PO + MN Í
, OP , zadejte
,
přı́kaz 1
. , přihlašte se jako superuživatel a zavolejte program YaST).
Š y2
* *5} -X
%,"Z4 $",
/
-X
3. Přejděte do menu
(
@
?
.
,
@
|!@
9!@
,
KŽ"%& Z- $),Œ*
2}
4
@
oÀ
:@
? .
q
* ,
o m
4. V menu ?(
zadejte |!Á .
q
*
2}
4
5. V menu ?(
zvolte vaši kartu.
o6À
:@
?
‰ 0
‹
u 2,/,)%
/"- -X
?“(
@
oº.
zadejte parametry (IO port
6. V menu
atd.) detaily o parametrech jádra najdete v kap. 13 na str. 307. Pokud máte
sı́t’ovou kartu PCI, zpravidla žádné parametry zadávat nemusı́te.
7. Stiskněte klávesu D@no a přejděte do hlavnı́ho menu dvojı́m stisknutı́m
D
klávesy MN^OP .
150
5.4. Digitálnı́ linky
8. Přejděte do menu
:@
/%
o±:
‰
,"
|
,%,
Z-
0
Š
y2
* *6} -X Ž"%&
(
@
?
.
,
$",Œ* @
o m .
* Í
/
o m
OP
stiskněte klávesu MNŒ
Z-
@
$",W*
o
m
,
l4yr
@
pro nastavenı́ zařı́zenı́
,
(pokud již nebyla zadána pod jménem zařı́zenı́ jako |!Á ).
U „I
Í
2
OP a zvolte D C
Stiskněte klávesu MNŒ
.
Í.
Stiskněte klávesu MNŒOP a zvolené zařı́zenı́ aktivujte.
Í5Ñ:0
OP se konfigurace uložı́.
Stisknutı́m klávesy MNp
D OP .
Opust’te YaST vı́cenásobným stisknutı́m klávesy MN^
+$)/ $
,)%V*5 4
| !
@
Zadánı́m přı́kazu
můžete nynı́ aktivovat váš přı́stup
%Z
#*6-7*",#$)u
94949
k sı́ti, napřı́klad přı́kazem (7
.
9. V menu
10.
11.
12.
13.
14.
"%&
(Tento návod platı́ počı́naje verzı́ SuSE Linuxu 6.4.)
Alternativou výše popsané konfigurace v přı́padě předem známé (statické)
IP adresy, sı́t’ové masky a brány je provést pevnou sı́t’ovou konfiguraci – viz
odst. 4.1 na str. 125. Zjistěte si u poskytovatele kabelu, zda se vaše IP adresa
nebude v budoucnosti měnit. Výhodou pevné konfigurace je bezproblémové
pokračovánı́ startu počı́tače i při závadě na kabelovém připojenı́. Jakmile
později závada pomine, budete automaticky připojeni na sı́t’.
5.4 Digitálnı́ linky
Pokud chcete pro Internet použı́t přı́mou digitálnı́ linku DSL (angl. Digital
Subscriber Line) – T-ISDN-DSL, ADSL atd., poskytuje na to již Linux řešenı́,
které je však zatı́m ve fázi vývoje.
V databázi technické podpory najdete na toto téma článek o současném stavu
&
,I= -7*5 *
, /4$ *)/)0 $6u
,
/v*
4,z#
vývoje,
viz
"
;
; |!@
;
;
;
;5| .4;6|
Ã@
4Ã5(4((
| . .
5.5 Připojenı́ přes modem
Připojenı́ modemu k linuxovému počı́tači je v principu stejné jako u jiných
operačnı́ch systémů. Externı́ modemy se připojujı́ sériovým kabelem, zatı́mco
internı́ modemy vyžadujı́ volný slot PCI nebo ISA v počı́tači. Máte-li na
vybranou, externı́ modem je sice dražšı́, ale bývá komfortnějšı́.
V konfigurátoru YaST se zadává, na jaké rozhranı́ bude modem připojen (viz
odst. 2.6.1 na str. 83). Vytvořı́ se tak symbolický odkaz na soubor zařı́zenı́
/4,2
/,
;
;.
. , takže se pak modem volá jednotně, nezávisle na tom, jak je
připojen.
Prodávajı́ se také tzv. „winmodemy“, které dosud Linux nepodpo&
,= -7*5 *
, /$ *5/0 $5u
$5,
% /4,
# ;
;)| .+4;
(!Ã)9+ .
. | .
ruje, viz= " # ; % ; /|!, @ *8#;"4Z ;
( ;4;594949 .
.
; . K modemům obecně patřı́ dokumena|
/, r U B q
#ˆZu
.
F
F
tace G
.
Osvědčené terminálové programy jsou napřı́klad minicom nebo pod systémem
X Window program seyon. Pro prvnı́ testy se hodı́ použı́t přı́mo wvdial
(odst. 5.5.1 na následujı́cı́ straně).
151
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
Program minicom
Program minicom je prostý terminálový program, připomı́najı́cı́ dosový pro,+$
% $"
#
;.–
.
gram
telix. Seznam všech jeho uživatelů musı́ být v souboru ;
-+*",+*
spolu s určenı́m, na který modem majı́ přı́stup a s jakými právy.
Pro konfiguraci programu minicom se přihlaste jako
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Çï¦Ü©"Ü6Õ£R¦ŒÊ5É
4
a zadejte:
Dalšı́ ovládánı́ je intuitivnı́.
QR
S

OP + MN7OP nefunguje v programech xterm a rxvt,
Klávesová kombinace MN
pouze v terminálovém programu kvt a na textové konzoli.
5.5.1 Vytáčenı́ v analogové sı́ti pro Internet: PPP s wvdial
Program wvdial je osvědčený nástroj pro analogové spojenı́ PPP k poskytovatelům Internetu, ☞ISP (angl. Internet Service Provider).
Protože tito poskytovatelé často použı́vajı́ ve svých protokolech PPP různá
nastavenı́, bylo by zjištěnı́ správných voleb pouhým experimentovánı́m velice
pracné. Program wvdial nám s tı́m naštěstı́ pomůže dı́ky jeho inteligentnı́m
algoritmům.
V minulosti bývalo v Linuxu nezbytné zadávat v internetové konfiguraci také
nameserver (DNS – Domain Name System) poskytovatele. S programem
wvdial to již nenı́ nutné, protože automaticky rozpozná nameserver poskytovatele, pokud je tato informace dostupná.
5.5.2 Konfigurace programu wvdial
Š
y2
Program wvdial můžete konfigurovat z YaST. Menu najdete pod (
@
* *5} -X Š
2y
"%& Z- $",z Ž"
%& Z- $",Œ* „4„4„
, o6À
,
. Ukazuje
:
@
@
o m
?
.
ho obr. 5.5.
Obrázek 5.5: YaST – nastavenı́ parametrů programu wvdial
152
5.5. Připojenı́ přes modem
<
Přesvědčte se, zda jste již pomocı́ programu YaST instalovali modem,
a to během počátečnı́ instalace či později (pokud ne, je čas právě ted’, viz
odst. 2.6.1 na str. 83).
Ž"%& Z-2 !*
2 , ,z
<
Zvolte menu
@
(
:?
@
.
<
Zadejte telefonnı́ čı́slo, jméno a heslo (viz obr. 5.6).
Obrázek 5.6: wvdial: Konfigurace internetového připojenı́
g
Pokud pracujete pod Systémem X Window a máte potı́že s klávesami MN!PO ,
h
­ PO MN±
MN!OP , MN±
, ® OP nebo MN À ¿ OP¾ , zkuste nejprve opustit YaST, přepnout se na konzoli
QR
S
TS
Í
,
Í
1
stisknutı́m kombinace kláves MN
OP + MN^OP + MNŒOP – MNjOP , přihlásit se tam
4"
jako uživatel
a spustit zde YaST.
<
<
<
<
<
<
<
<
<
Zvolte automatickou konfiguraci nameserveru. Pokud nefunguje, musı́te
nameserver nastavit v YaST ručně podle odst. 2.6.3 na str. 88.
Zvolte způsob vytáčenı́, obvykle je to již tónová volba.
/,
)%
.
Pokud
jste připojeni
k pobočkové ústředně, zvolı́ se v menu G
„tœ
%!Œ/
"%!,vs–
”
)@
– pak se nečeká na oznamovacı́ tón.
„ „
- ,"% & r
U „7s
J
|
Jako způsob vytáčenı́ zpravidla funguje ” J ;"C J
$ "%
/,z
@
.
.
Opust’te toto dı́lčı́ menu.
-r
Po konfiguraci připojenı́ pokračujte rozpoznánı́m modemu, menu J
/4,,!$5
/, G
. .
-4% B 2
Pokud byl modem rozpoznán, zvolte v menu E
D7)@ . Objevı́ se
okno s řadou různých hlášek.
Najdete-li mezi nimi zprávu, že nastartoval pppd, můžete začı́t použı́vat
Internet.
Přesvědčte se, zda došlo ke spojenı́. Na to si otevřete dalšı́ terminálové
,
TS
Í
,
OP a přı́kazem 1
okno (v KDE kombinacı́ kláves MN^OP + MNŒ
. ), zadejte
v terminálovém okně
Ä ¨Å6¤Æ–¥Èǁɪ
153
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
a zadejte heslo uživatele
K4
. Pak zadejte přı́kaz:
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇd¤)¨5Ü«¬Êê× ë ¨Å)×6«6£
)×R¦ Ä Éɨ Ä É
Nynı́ můžete sledovat přicházejı́cı́ systémová hlášenı́. Pokud je mezi nimi
„>= L
LY !$
L , ",V6„>= L
a E .
, následované IP adresou, je jisté, že
@
spojenı́ na Internet běžı́.
QR
S
<
OP + MN7OP .
Přı́stup k Internetu ukončete kombinacı́ kláves MN
<
Pokud se všechno povedlo, můžete si již vždy vyžádat přı́stup na Internet
přı́kazem wvdial z přı́kazové řádky, který se ukončı́ kombinacı́ kláves
QR
S
MN
OP + MNOP .
<
Konfiguraci můžete změnit i později bez YaST programem wvdial.lxdialog
resp. v grafické podobě pomocı́ wvdial.tcl, ovšem vždy jako uživatel
K4
.
Dokumentaci k programu wvdial obsahuje adresář ;
$
Z,!*
24/
(@ :@
;)9
)@ .
-7*5
;
*
|!@
,
;
/!$
;
Bezpečnost a wvdial
Povolı́te-li, aby směl i uživatel bez rootovských práv navázat spojenı́ PPP,
K--7$ /
"-
pak ho musı́te (nejlépe pomocı́ YaST) zařadit do skupin
a )@
(
(viz odst. 2.6.7 na str. 91).
,v$
2/
#R$)"%&
Tito uživatelé majı́ pak přı́stup do souboru ;
;)9
)@
, který normálně obsahuje uživatelská jména a hesla pro přı́stup k Internetu. Pro zvýšenı́
bezpečnosti můžete heslo přemı́stit do chráněného souboru:
,+$
1. Vstupte do adresáře ;
;)(4(4( a jakožto uživatel
2
ž
9 (49 s přı́stupovými právy ÁÁ :
4"
vytvořte soubor
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔDZÕØ× Ä ¤"Õ×ÖÖ6Ö
Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjÇd¤)£ªÕƬè ë Ö6è
Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjDZÕƦ4£Ø±ñ6ììdè ë Ö6è
2
2. Zadejte v souboru 9 (49 heslo editorem.
2
3. Přesvědčte se, zda soubor 9 (49 má stále ještě správná přı́stupová práva:
Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjǬ«5ÉdÊ6«ºè ë Ö6è
Pokud se objevı́
ÊÅè"Ê6ÊÊ6Ê6Ê6Ê6Ê
íïÅ)£6£¤
Å)£6£¤
£Á{¨©Œíójí'£7¥¬eìdè
ë Ö6è
je vše v pořádku.
4. Zopakujte konfiguraci podle odst. 5.5.2 na str. 152. Zadejte přitom jako
,+$
2
heslo Â4;
;5(4(4(v;)9 (49 , tj. jméno souboru s heslem začı́najı́cı́ zavináčem.
Tı́m se program wvdial dozvı́, ze kterého souboru heslo vzı́t.
Modem je stále slyšet
Pokud je reproduktor vašeho modemu
slyšet#R$"během
celého spojenı́ a rušı́ vás
,+$
2/
"%&
;59
)@4
o řádek
to, doplňte editorem soubor ;
%
3
ÿ
J
q
GÁ
Tento povel vypı́ná reproduktor v modemu.
154
5.5. Připojenı́ přes modem
5.5.3 Vı́ce poskytovatelů pomocı́ programu wvdial
Program wvdial současně zvládne i vı́ce konfiguracı́. K tomu se do sou,+$
2/
#R$")%&
,
,& - ;)9
5@
D
@ boru ;
za sekci D75@
ještě přidajı́ dodatečné
2/
)@ se jménem této přı́davné sekce se nejprve nastavı́
sekce. Při spuštěnı́ 9
,"
,& - D
@ a pak vybrané nově zadané
všechny parametry podle sekce D7)@
parametry přepı́šı́ pouze jim odpovı́dajı́cı́.
Uvádı́me malý přı́klad pro dva poskytovatele, T-Online a Arcor (soub. 5.5.1).
Soubor byl nejprve vytvořen pomocı́ YaST a potom ručně rozšı́řen o dodatečnou sekci, kterou ukazuje výpis 5.5.2.
— " ܨ6« Ä Åb Ä ê)¨ª)«¤"É
˜
"£Ø Ä ¦]ò¬×Ø Äë פ6¤6Ë)Úì
©"ܤ4íïò € w
©"ܤd
e ò € å ìb4íXíºÚì6ò6ìi½íýe¬Ú"í6íòssažš^ €
©"ܤ5öÌò € ) ì
5£¦"Ö6ªÉ Ä Å ë5Ä ò¬ì
)£©"«5Ü© Ä ò]í
ܨ6«b5 £¦6¦4¨©5؁ò € 5” ö
"¨ª5جò‡í6íse ìì
€ ª6¤)£‚)† ÚÌò]í
Ú¤ª6ÖÜØ_"
£Ø Ä òÌì
† Ä èi
ò]í
ÚÚò6ì
Æ)£© Ä òì7kìíðíìí6í
6
“É Ä Å©"¨R¦ Ä òa¤¤¤¤¤¤¤¤
¨6É6Éè"£Åرòa¤¤¤¤¤¤¤
"
Obsah souboru 5.5.1: ;
,+$
;59
2/
)@4
#R$""%&
: Standardnı́ sekce
— "ܨ6«
6Æ)£© Ä
Ä Å±¨Å"գŘ
ò
ìíRì£6ì6ìíRðeì£6ì
“É Ä Å©"¨R¦ Ä ò¬¨Å)Õ£Å
"¨6É6Éè"£ÅرZ
ò ©6¤ Ä Å© Ä ¤
Obsah souboru 5.5.2: ;
,"+$
;)9
24/
)@
#$""%&
: Přı́davná sekce
Pokud se zavolá wvdial bez parametrů, hledá se spojenı́ na T-Online. Po zadánı́
24/
v$"
se bude hledat spojenı́ na Arcor. Dalšı́ podrobnosti obsahuje
9
)@“@
2/
%
2/
manuálová stránka pro 9
5@ (.7@
9
)@ ).
155
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
5.5.4 Terminálové adaptéry k ISDN
Terminálové adaptéry ISDN se nesmějı́ zaměňovat s pobočkovou ústřednou
se zabudovanou kartou ISDN. Ta se také připojuje sériovým kabelem, ale
s použitı́m zvláštnı́ho protokolu. V PC musı́ na to být instalován speciálnı́
ovladač CAPI, dodávaný přı́mo výrobcem, který zatı́m pro současnou
verzi SuSE Linuxu nenı́ k dispozici. Tento problém se týká napřı́klad
následujı́cı́ch zařı́zenı́:
<
Eumex 404 PC
Eumex 322 PCI
AVM Fritz XPCDR
Neuhaus Triccy Data LCR
<
<
<
Terminálové adaptéry umožňujı́ připojenı́ k ISDN. Na rozdı́l od běžných karet
ISDN se propojujı́ počı́tač a terminálový adaptér sériovým kabelem. Ačkoli
tyto adaptéry v principu simulujı́ analogový modem, majı́ některé zvláštnosti:
<
<
použı́vajı́ zvláštnı́ povely pro zajištěnı́ spojenı́ Point-to-Point
x4x’ q
vydávajı́ při přednastavenı́ rozšı́řené zprávy CF
C .
Tomu se musı́ přizpůsobit modemová konfigurace:
1. Nepoužı́vejte automatické rozpoznánı́ modemu, které provádı́ normálně
YaST.
Š y"2
* *5} -X ´
Š
2y
2. Přejděte v programu YaST do menu (
@
?
.
o À
6
:
*
"%& Z- "
$ ,³7´
@
2 , ³
, X´
:4?
@
Ž"%& Z- $",Œ* @
o m
’
,4%
,"%4-Xд
1(
oô.
„4„„¿´
Ž"%& Z- $",
@
q
/, -д
?(“.
.
”
(
4r
Standardnı́ analogový modem).
Š y2
* *5} -X
%!r
3. Nastavte
modemové
rozhranı́ pomocı́ menu
/
(
@
?
.
KŽ"%& Z- $),
/, -X
,Z4 $),
/
-ƒ/‚* *5} -
@
.
.
@
|!@
9!@
?
.
/
.
4"
4. Přihlaste se jako uživatel
.
,+$
2/
#R$""%&
5. Vytvořte ručně soubor ;
, který by se jinak generoval
;59
)@4
automaticky. Obsah souboru ukazuje soub. 5.5.3.
— ܨ6« Ä Åi Ä ê)¨ª"«¤"É
˜
)£Ø Ä ¦‡ò±×Ø Äë ×R¦4£Ø Ä ¦
)¨ª5جò]í6íseìì
©Ü¤4í ò•³
÷ ë «f¤©øÖ"£g)¨Ø5¨
©Ü¤ø
e ò•³
÷ ë «f ¤©ø
Ö"£)g ¨Ø5¨
}x6Æ"£© Ä ò
}©“É Ä Å©"¨R¦ Ä ò
}x"¨5É6Éè"£Å6؁ò
Obsah
,+$
2/
;
;)9
souboru
)@
#R$""%&
é í
ë5Ä ƒ
é e
ë Ä ’
5
5.5.3:
q,
Do proměnných ù zvláštnı́ požadavek 1 ú
nutno podle typu zařı́zenı́ uvést:
156
.8
%y
2
†“@
/
@"(
}…)Š
D
x‚r4r
a ù zvláštnı́ požadavek 2 ú
je
5.5. Připojenı́ přes modem
Výrobce
©Ü¤4íôELSA:
ò € ½š)çELSA
†íì4í MicroLink ISDN/TLpro a ISDN/TLV.34:
©Ü¤eÌò € )ç
)ì
Výrobce ELSA: ELSA TanGo 1000 a ELSA TanGo 2000:
©Ü¤4íôò € ½š›)òœ^
©Ü¤¬
e £ØÖ"¨Øf
Výrobce
Všechny modely:
©Ü¤4íôZyxel:
ò € ½š6î5ì
©Ü¤eÌò € ”`
Výrobce
Speed/Viper Dragon:
©Ü¤4íôHagenuk:
ò € w
©Ü¤eÌò € ½š5ó”5ì
Ostatnı́ výrobci: Použijte zde tzv. „inicializačnı́ řetězec“, který doporučuje výrobce. Existujı́ i linuxové skripty, které tento řetězec z adaptéru zı́skajı́. Přı́padně zjistěte pod jiným operačnı́m systémem, např.
MS-Windows, jaký inicializačnı́ řetězec je zde použit.
Všechny ostatnı́ konfiguračnı́ kroky proved’te podle přı́ručky vašeho adaptéru.
5.5.5 Konfigurace modemu PCI
U sériového portu jsou v Linuxu nastaveny IRQ a IO adresa na hodnoty, použı́vané kartami ISA. Tato nastavenı́ představovala historicky jakýsi standard
a zaručovala u většiny PC, že nedojde ke konfliktu zdrojů (resources). Zdroje
pro karty PCI však stanovı́ BIOS během startu počı́tače, což se může lišit od
tradičně použı́vaných nastavenı́.
Proto před konfiguracı́ wvdial zajistěte následujı́cı́:
1. Zjistěte skutečné hodnoty, které přiřadil BIOS vašemu sériovému portu,
*4$ % $
r"2
. (Musı́te se na to přihlásit jako uživatel
.)
přı́kazem @ (
Zı́skáte tak přerušenı́ (interrupt, IRQ) a IO adresu (IO-port).
Š y2
* *5} -
%,r
(
@
?
.
2. Integrujte
modem
pomocı́ YaST z menu
/
Z $",
4/
-Œ/Â* *5} -X
Ž"%& Z- $",
/, -
/
@
.
.
.
@
|!@
9!@
?
.
Dejte přitom pozor na přı́padnou sériovou myš resp. dalšı́ možná zařı́zenı́,
/,2
připojená na sériové porty. Při pochybnosti zvolte pro modem ;
;
Š4ä
, abyste se vyhnuli přı́padnému konfliktu.
?
*",+*","
)@ můžete změnit konfiguraci
3. Přı́kazem
ää sériových portů. PředÁ , zatı́mco jádro dosud
pokládejme, že modem má IRQä&5 a IO adresu Á1
¼ . Pak zadáte:
očekává IRQ 4 a IO adresu Á1
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÉ Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±×Ø Äë פ¤6Ë)Úe‡ÜÅnZsºÖ"£Å¤±ìõeeì
Tı́m dojde k nápravě.
Tento přı́kaz bychom ale potřebovali znovu zadat při každém startu po,v$
% >#K/ 04># $
;!
;
@4 .
čı́tače. Lepšı́ je přidat tuto řádku k souboru ;
,+$
% >#ˆ/ *",
*5 4
;
;
5@ , sekce
@
Alternativou je doplnit do souboru ;
:
É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±×Ø Äë פ6¤6Ë)Úe]ÜÅnZsøÖ)£Å6¤±ìõeeì
*","+*",
5@ podává manuálová
Bližšı́ informace o přı́kazu
*),+*",
%ý*),+*",
)@ (.7@
)@ ).
Ū6©
stránka pro
157
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
4. K otestovánı́, zda byla konfigurace sériového portu úspěšná, zadáte
2/
$""%&
/,2 %4 Š
9
)@
;
;
4 . Projdou se tı́m všechny
? 1 a váš modem
se rozpozná.
*",+*","
)@
Doporučenı́: Praktickou alternativou ke konfiguraci přı́kazem
je nastavenı́ IRQ napevno rovnou v BIOSu, umožňuje-li to BIOS setup
vašeho počı́tače a zůstanou-li po startu hodnoty IRQ a IO adresy vždy
nezměněny tak, jak jste je sami nastavili.
Nejprve si ověřte, ve kterém slotu PCI se karta nacházı́. Většina BIOSů
nabı́zı́ menu pro nastavenı́ PCI, ve kterém se dá přiřadit každému slotu
pevná hodnota IRQ. Zadejte zde pak standardnı́ IRQ 3 pro prvnı́ sériový
port a IRQ 4 pro druhý sériový port. Při dalšı́m startu se již tyto hodnoty
nesmı́ změnit.
5.5.6 Manuálnı́ konfigurace PPP pro experty
Pokud z jakéhokoli důvodu nefunguje připojenı́ k sı́ti programem wvdial, dá
se ještě PPP konfigurovat manuálně. Programu wvdial však raději vždycky
dávejte přednost.
Některé vzorové konfigurace a skripty obsahuje balı́k
%
/4!$
balı́k (4(4(
, série
.
%!,v$)&Z
, série
%
a
Vytvořenı́ spojenı́
Spojenı́ PPP se vytvářı́ ve dvou krocı́ch:
<
<
Nejprve se vytvořı́ spojenı́ mezi oběma modemy pomocı́ programu chat.
Po spojenı́ modemů zprostředkuje program chat přihlášenı́ na serveru
a předává kontrolu démonu PPP, který inicializuje protokol PPP:
%!,v$)&Z
-7*5
*
,
/!$
; |!@
;
;
Jakmile nainstalujete balı́k
, najdete v adresáři ;
$
Z,!*
%,+$)&Z
,+$
(@ :@
;!
;)(4(4(
skript ppp-up, který zkopı́rujete do adresáře ;
a upravı́te podle svých potřeb. Skript ppp-up pak naváže spojenı́ PPP.
Nejprve se
nastavı́ IP adresy serveru a klienta. Pokud je u klienta zadána IP
# # #
adresa Á Á Á Á a IP adresa serveru zůstane prázdná, potom zı́ská program
pppd obě adresy ze serveru. Pokud jsou adresy pevně zadané nebo nenı́ povoleno dynamické přidělovánı́ adres, musı́te zde zadat odpovı́dajı́cı́ adresy.
Dále je nutno & zadat
zařı́zenı́ (device), ke kterému je modem připojen.
Z+*
Proměnná (4(4( @
řı́ká programu pppd, aby se modem provozoval na
38400 bps a aby se spojenı́ PPP zapsalo do směrovacı́ tabulky (routing
table) jako default route. Program pppd zná ještě/ řadu% dalšı́ch / voleb. Po¼Œ((4( ) a soubor
drobný návod podává manuálová stránka pro (4(( (.7@
-7*5 *
, /!$
4 ,"% „4„„!r U B q
#Zu
;
; |!@
;
;)| 9
;
;
F
F
. Uvedený přı́klad však ve většině přı́padů stačı́.
Program chat přebere navázánı́ spojenı́. Soubor ;
jak tento postup probı́há.
t
q
,v$
;)(4(4(!;)(4(4(
#$
|!@
určuje,
Řádky J F"E ql udávajı́, pro které odpovědi modemu
se spojenı́ neuskutečnı́.
q q
A4A4A6ä ½ã4ž
3
Řádka AKA@AJ
inicializuje modem. Povel J D Á@>
je pro vytáčenı́
x4x4’ q
C , začne přihlášenı́.
linky na server. Pokud modem přijme povel CF
158
5.5. Připojenı́ přes modem
Ç~ƒþעܩ"×6ÉÆ
Ç
Çd× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×Ö6Ö6Ö"ʪÖ
Ç
Ç\†"¨ ë f ÷)¨¤]ÉÖ"£ j Ä ©_
Ç
«6£6Õ¨6«5ÜÖ5ò6ìÙÓìÙþìÙÓì
Å Ä ¦4£¤ Ä ÜÖ)ò
Ø Äë Ü6Õ Ä ò6×Ø Äë צ4£Ø Ä ¦
Ö6ÖÖ5ê)«6¨)ÉòKÄRö6óî5ì6캦4£Ø Ä ¦jØ Ä ¢6ª¬Ø Ä ê)¨ª"«¤6Å)£ª5¤ Ä
Ä
ת"ÉÅ)×5É¢"Ü©"×Ö6ÖÖ5؇«6£5Õé]Õ£©6© Ä Õ¤‡ç
ňתÉÅ5×5ɢܩ)×5ÕÆ"¨¤jÊ ë Êê±× Ä ¤)Õ×Ö6Ö6Ö)×Ö6Ö6֖ÙÕÆ"¨¤oÅ
›Ø Äë ÜÕ Ä ›Ö6Ö6Ö6ê)«6¨ "a
É ›«6£5Õ¨6«6Ü֖¥¬›Å Ä ¦4£¤ Ä ÜÖ
,+$
Obsah souboru 5.5.4: ;
;)((4(v;)(4((
ç
r)(
'`“¬ö6ì
€ `
dÆÄ:†`i € dddSÄ
€ `
db“ Ú
€ `
dÆÄ:†`_ € ^`
†Ä
€ `
dbdd`
d
ÄÄ(žžž € w
`
[ € 5ì6ðí6ííeöîsñ
`††ÆÄÄ
£)
Ü©–¥Ê6Ê£" Ü©–¥Š¼ Ö6Ö6Ö"«6£
"Ü©"æ
è"£Å6ØB¥¢
¼ Ö6Ö6Ö6Ö"¨6É6Éè"£ÅØ)æ
Obsah souboru 5.5.5: ;
,"+$
;)(4((v;)(4(4(
#R$
|!@
Serveru se zašle nejprve jméno a potom heslo. Vı́ce informaci o programu
$
%
$
¼
|!@ ).
chat podává manuálová stránka pro |!@ (.7@
Jsou-li oba soubory vhodně nakonfigurovány a jejich atributy správně nastaveny, stačı́ již pouze zavolat skript ppp-up, který naváže spojenı́.
,+$
;5(4(4( neležı́ tento skript
Při instalaci skriptu ppp-up do adresáře ;
„ q U
v standardnı́ cestě k souborům Ç J
.
Proto musı́te při jeho volánı́ vždy zadat plnou cestu:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÌ× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×ÖÖ6Ö"ʪ6Ö
Dále musı́te předem nastavit atribut 1
skriptu pro vykonávánı́, např.
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤‡Ç¬ÕƦ4£ØM£ss¬× Ä ¤)Õ×Ö6Ö6Ö)×Ö6Ö6Ö"ʪ6Ö
Spojenı́ se zrušı́ při ukončenı́ démona PPP. To zajistı́ napřı́klad skript
/etc/ppp/ppp-down:
Nesplet’te zde znak MN!¸ OP . Jedná se o substituci přı́kazu, kterou se výstup z přı́kazu
$ 2 -4%
#
/
@
; @ ;
;)(4((!Á ( předává programu kill.
159
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
ÇoƒÓעܩ)×5ÉÆ
Ç
ÇÌ× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×Ö6Ö6Ö"ÊØ5£è6©
Ç
Ç\“6飩]6ܤ‡ÉÖ)£ j Ä ©_
Ç
éÜ«6«³ÈˆÕ¨¤× ë ¨Å)×Ū©"×Ö6Ö6Ö5ìÙÖÜØ7È
Obsah souboru 5.5.6: ;
,"+$
;)(4((v;)(4(4(
r/
9
%
Přizpůsobenı́ skriptu chat
,+$
#R$
Skript ;
je vhodné přizpůsobit vašim podmı́nkám.
;)((4(v;)(4((
|!@
Kromě uživatelského jména a hesla se často měnı́ i celá přihlašovacı́ sekvence. V ojedinělých přı́padech se musı́ protokol PPP spustit na protistraně,
/,& - např. přı́kazem (4(4(
@ .
Kromě zvláštnı́ch přı́padů ověřenı́ totožnosti (authentication) s použitı́m PAP,
CHAP apod. je přihlašovacı́ sekvence podobná normálnı́mu přihlášenı́ na
terminálu, a to s jediným rozdı́lem, že běžı́ automaticky formou skriptu mı́sto
ručnı́ho zadávánı́.
Pokračujte proto tı́mto způsobem:
<
<
<
<
<
<
<
Podrobně si přečtěte pokyny od vašeho poskytovatele, často podobný
skript nabı́zı́.
Takové
skripty od vás sbı́ráme do našı́ databanky technické
4
=
*)/0>#R*6-7*",I#R$5u
( ;4;
, prosı́me vás tedy také o zaslánı́ vašeho
podpory |
skriptu, pokud se vám osvědčı́.
Připravte si tužku a papı́r.
% $"
r*
Spust’te terminálový program, např. přı́kazem .8
.
. Přihlaste se
zatı́m manuálně. Nynı́ si pečlivě zapisujte, jaké posloupnosti znaků posı́lá
druhá strana, jaké odpovědi na vás vyžaduje a v jakém pořadı́. Většina
terminálových programů umožňuje pořı́zenı́ protokolu o celém dialogu na
TS
S
obrazovce. Program minicom na to má klávesovou kombinaci MNpOP + MN+OP .
TS
(Klávesovou kombinacı́ MN OP + MN7OP se vypisuje nápověda o všech klávesových kombinacı́ch.)
Zachyt’te tento dialog až do okamžiku, kdy protistrana přejde do módu
r "!$"
*5 4,/ L
L
PPP, což obvykle hlásı́ (4(( (
.
@
Navázané spojenı́ pak zrušı́te, tj. zavěsı́te, pro minicom je to klávesová
e
TS
kombinace MN^PO + MN7OP .
Ukončı́te terminálový program, pro minicom je to klávesová kombinace
TS

MN^OP + MN7OP .
S přihlédnutı́m k zachycenému dialogu můžete nynı́ vhodně upravit váš
chat script.
V prvnı́ sekvenci se chat inicializuje:
`“ö6ì
€ `
dÉÄ:†`i € d ddSÄ
€ `
di“ Ú
€ `
dÉÄ:†`_ € ^`
†Ä
€ `
didd`
d
160
5.6. Maškaráda a firewall
q+
’
Hodnota ž G
² ˇ. na Á .
napr
Přı́kazy J
t
F"E
q
F
~q
závisı́ na době, potřebné ke spojenı́, a dá se prodloužit
řı́kajı́, při jakých odpovědı́ch modemu ukončit skript.
V následujı́cı́ch řádcı́ch prvnı́ parametr až k mezeře řı́ká, na co se čeká. Pokud
modem tento řetězec pošle, vykoná se zbytek řádky.
ÄÄޞž € w
Zde se nečeká na žádný řetězec, pouze se inicializuje modem. Záležı́ to na
tom, jaký modem máte a jaký uživatelský profil je uložen v jeho paměti.
ql
Normálně se pomocı́ J
zavede profil 0 (stejně jako v okamžiku zapnutı́
modemu). Pokud zde potřebujete něco změnit, srovnejte to s vašı́m dosovým
či windowsovým softwarem.
Pokud se modem chová podivně, může být již překonfigurován, od čehož
ql
qKÊ4¶
nepomáhá povel J
. V takovém přı́padě zkuste povel J
(z terminálu,
např. pod programem minicom), který nastavı́ modem na výchozı́ hodnoty
z výroby (factory settings).
Nynı́ lze vytočit a zahájit přihlašovacı́ sekvenci, např:
`[ € ³
¤ Ä « Ä ê)£©6©]6É«6£ `
††ÄÄ
£
"
Ü©–¥ÊÊ6£" Ü©B¥Ã j ¦@m©)£ è)£Å6ØB¥X8
Æ Ä É«6£ Za proměnné ù telefonnı́ čı́slo ú , ù jméno ú a ù heslo ú samozřejmě dosadı́te
odpovı́dajı́cı́ hodnoty.
/=
, protože protistrana může
Všimněte se, že se zde vyhledává pouze 9
„ *4* "/X=
*4* /X=
poslat @
, (!@
, atd. Řádka začı́najı́cı́
9
9
£
"Ü©–¥ÊÊ6£"Ü©B¥
Z
%>=
způsobı́, že pokud se zmešká prvnı́ login (rozlišuje
se z něj pouze
,
,-4%X
aby nevadilo velké či malé pı́smeno), pošle se E
a čeká se na dalšı́
$
login. Dalšı́ informace a přı́klady poskytuje manuálová stránka pro |!@
%
$
¼
|!@ ).
(.7@
Celý skript chat nesmı́ obsahovat prázdné řádky, mezery na začátku řádky
ani komentáře.
,v$
r5-
Nynı́ vyzkoušejte spojenı́ přı́kazem ;
;)(4(4(!;)(4(4(
( . Chybová hlášenı́,
2 Z
,!*4* Z,*
např. od skriptu chat, najdete vypsána v souboru ; @ ;4
; .
@
. Můžete se přihlásit na jiné konzoli a sledovat je přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç̤)¨5Ü«ÌÊê±× ë ¨Å)×6«6£
)×R¦ Ä Éɨ Ä É
5.6 Maškaráda a firewall
Mnozı́ uživatelé SuSE Linuxu provozujı́ své počı́tače přes vytáčené připojenı́
na Internet nebo jako router na pevné lince. Na lokálnı́ sı́ti přitom zpravidla
použı́vajı́ privátnı́ IP adresy, které ovšem Internet vně lokálnı́ sı́tě nezná. Aby
161
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
se umožnil přı́stup na Internet i lokálnı́m počı́tačům, je zde možnost použı́t
tzv. „maškarádu“ (angl. masquerading).
Š)-!Š)’&
,
*),!$
Na to je třeba instalovat balı́k
. Ten obsahuje skript
9!@4 ze série
,+$
pro
maškarádu
a
firewall.
Obojı́
se
řı́dı́
podle
konfiguračnı́ho
souboru ;
;
v$³#R$""%& Z>#K/ & ,
#+$¿#$"5%& Z
;
9@
.S maškarádou se vyplatı́ nainstalovat
i firewall, aby byl systém lépe chráněn proti útokům zvenčı́. Přečtěte si k tomu
-7*5 *
, /!$
$
Z,* Š5-!Š"’& ,
; |!@
;
;)(!@ :@
;
9!@44 .
prosı́m dokumentaci v ;
Nikdy nenı́ absolutnı́ záruka, že váš systém bude navždy chráněný proti napadenı́ zvenčı́. Proto pokud se jednou stane, že do něj nějaký pirát pronikne,
třebaže jste pečlivě dodrželi naše pravidla, neobviňujte prosı́m autory této
publikace. Naopak spı́še ocenı́me, když se s námi o vaši zkušenost rozdělı́te na adrese [email protected]. Ujišt’ujeme vás, že na to vezmeme ohled
v přı́štı́ch verzı́ch.
5.6.1 Výchozı́ předpoklady
Na maškarádu potřebujete nejméně dvě různá sı́t’ová zařı́zenı́. Prvnı́ z nich
bude ethernetová sı́t’ová karta
připojená
naA lokálnı́
sı́t’,
která použı́vá priA äI#A6ž
# #
ä#A6ž
#ä4ã4ãI#ä4ã4ã
¼ Á Á až >
¼
. V přı́kladu
vátnı́ rozsah adres, např. >
zde předpokládáme,
že
náš
právě
konfigurovaný
router
je
nastaven
na adA ä#A6ž
# #A
resu >
¼ Á
pro sı́t’ovou kartu, která vidı́ lokálnı́ sı́t’. Ostatnı́ počı́tače
A ä#Až
# #Kä A ä#A6ž
# #
v lokálnı́ sı́ti pak budou mı́t IP adresy >
¼ Á
, >
¼ Á 3 atd.
Vnějšı́ sı́t’ové zařı́zenı́, použité pro přı́stup k Internetu, zde bude napřı́klad
karta ISDN nebo pevná linka se sı́t’ovou kartou. Podı́váme se nynı́, jak se
takový typický přı́pad bude konfigurovat.
5.6.2 Jak pracuje firewall
Š)-!Š’&
,
9!@ neobsahuje vlastně pravý firewall, nýbrž
Nainstalovaný balı́k
přesněji řečeno pouhý „paketový filtr“. Ten chránı́ sı́t’proti přı́stupu jenom na
ty IP adresy a porty, které nejsou pro přı́stup výslovně uvolněny.
Pokud je tedy napřı́klad váš počı́tač webový server a má být proto dosažitelný
zvenčı́, pak mu musı́te umožnit, aby měl přı́stupný port 80. Tı́m ovšem
přestane být chráněn proti útoku na port 80. Firewall, realizovaný jako pouhý
filtr paketů, nemůže samozřejmě nahradit profesionálnı́ firewall na aplikačnı́
úrovni. Přesto však může podstatně zvýšit bezpečnost sı́tě v domácı́m použitı́
nebo v menšı́m podniku.
5.6.3 Konfigurace maškarády a/nebo firewallu
Dokumentaci k SuSE-firewallu najdete v ;
& ,
9!@44 .
,v$
-7*5
;
*
|!@
+$³#$""%&
,
Z>#K/
;
/!$
&
;)(@
,
$
:4@
Z,*
;
#ˆv$¿#
Celá konfigurace se týká souboru ;
;
;
9@
$)"%& Z
. Je zde krok po kroku anglicky vysvětleno, jak se firewall konfiguruje. O každém bodě se uvádı́, zda se týká maškarády nebo firewallu.
V konfiguračnı́m souboru je též zmı́nka o DMZ („demilitarizované zóně“), té
se však zatı́m vyhneme.
162
5.6. Maškaráda a firewall
Pokud tedy opravdu potřebujete pouze maškarádu, vyplnı́te jen řádky označené masquerading.
Š"q
<
q
B
¶
,!*
(firewall, maškaráda): Nastavit na ?
, aby se tento skript
nastartoval – tı́m se aktivuje firewall a/nebo maškaráda.
¶ B
’4‰ B
,"
Y
D
F)E D (firewall, maškaráda): Např.
|!Á . To je zařı́zenı́, které
ukazuje ven do světa na Internet. U ISDN je to např. (4(4(!Á .
¶ B
’4‰ 6xq
D
(firewall, maškaráda): Zařı́zenı́, které ukazuje dovnitř sı́tě, na
lokálnı́ část našı́ sı́tě. Pokud se jedná o samostatný počı́tač, kde se použije
pouze firewall k jeho ochraně, ponecháte tuto volbu prázdnou.
¶ B
~q4’
E!F
(firewall, maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovı́te zde
,!*
,!*
?
. U firewallu bez maškarády odpovı́te ?
pouze tehdy, potřebujeteli přı́stup k vnitřnı́ sı́ti. To ovšem funguje pouze tehdy, majı́-li vnitřnı́
počı́tače oficiálně přidělené IP adresy. V normálnı́m přı́padě byste sice
přı́stup zvnějšku
na vnitřnı́ počı́tače povolovat neměli, ale pokud zde od,!*
povı́te ?
, tak vzhledem k maškarádě nebudou vnitřnı́ počı́tače viditelné
A ä#A6ž
# #
zvenčı́, protože zde majı́ privátnı́ sı́t’ové adresy (např. >
¼ 1 1 ), a
proto nemohou být směrovány na Internet.
¶ B
ŠË5~’
’
,!*
G4J
E4J4D
(maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovı́te ?
.
Uvědomte si, že je bezpečnějšı́, přistupujı́-li počı́tače z vnitřnı́ sı́tě na
Internet přes proxy server.
¶ B
ŠË x’4qŠ
(maškaráda): Zde zadáte počı́tače a/nebo sı́tě, pro které
G4J
bude platit maškaráda. Jednotlivé položky se oddělı́ mezerou. Přı́klad:
<
<
<
<
<
J4E
š™ €
<
<
<
<
<
<
<
<
¶
B
„
E!F
q4’
†5ÚòKÄíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙÓì5×eî‚íðe7Ùíñ6ó7ÙíìÙíÄ
Ú å
C
q
¶
E!F"G
6xq4’
E
x
J
Y
,!*
(firewall): Zadáte ?
, přejete-li si ochránit
počı́tač s firewallem před útokem zevnitř sı́tě. Pak musı́te výslovně vyme¶ B Š’ ‰7 ’Š 6xq4’ x Y q „
zit služby, povolené pro vnitřnı́ sı́t’, viz dále
E
C
E J
C
¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q’ x Y ~ „
a
E
C
E J
D .
¶ B
~q „
q4’ q ¾ Y t Y Š’ ‰+ ’Š
(firewall): Obvykle ponecháte
J
F E!F
C
F J
E
C
,!*
.
?
¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y q „
E
C
E J
C
(firewall): Zde uvedete služby, na které
* &
/4
%W½½ L
L
. (
(
.7@v
3 . Pro domácı́
je umožněn přı́stup, např. 94949
počı́tač, který nemůže žádné služby nabı́dnout, neuvedete nic.
¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y ~ „
E
C
E J
D
(firewall): Neprovozujete-li nameserver,
na který by se přistupovalo zvenčı́, ponecháte tuto volbu prázdnou. Jinak zde uvedete potřebné porty.
¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q4’ x Y q „
(firewall): Podobně jako u
E
C
E J
C
¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y q „
E
C
E J
C , jedná se však o přı́stup zevnitř sı́tě.
¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q4’ x Y ~ „
E
C
E J
D
(firewall): Viz výše.
¶ B q ~vŠq’
x’4qŠ
E
D
(firewall): Zde uvedete počı́tače, kterým skutečně důvěřujete (angl. trusted hosts). Uvědomte si, že musı́ být chráněny proti pro# #
A6žƒA ä#
#ˆ½>#Kä L
L A ä#Kä
Á Á Á;
? 34Á
niknutı́. Přı́klad: ?
znamená, že všechny
A ä#ä # #
?
Á 1 1 , stejně jako počı́tače s IP
počı́tače,A jejichž
IP
adresy
začı́najı́
ä#
#ˆ½>#ä
adresou ?
3Á
, nemajı́ v cestě firewall.
¶ B Š’ ‰7 ’Š q ~vŠq’
q „
E
C
E
D
C
(firewall): Zde se zadajı́ adresy portů TCP,
A–=žã4ã ã
3 , mohou
které mohou použı́vat „Trusted Hosts“. Zadáte-li např.
163
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
<
<
<
<
<
<
<
všechny důvěryhodné počı́tače přistupovat ke všem službám. Normálně
*4*
stačı́, když se povolı́ služba | .
¶ B Š’ ‰+ ’Š q ~vŠ"q4’
~ „
E
C
E
D
D
(firewall): Podobně jako je uvedeno výše,
pouze se vztahuje na UDP.
¶ B
6x¾ U 5¾ U „
qŠ q „
Y4Y B 6x
J
F
CF)G
F"E
C
(firewall): Pokud chcete použı́vat
& r/ @ @ .
normálnı́ (aktivnı́) FTP, zadejte zde (
¶ B
6x¾ U 5¾ U „
qŠ ~ „
/%7*
Y4Y B 6x
J
F
CF)G
F"E
D (firewall): Zadejte zde
, abyste
,v$ ,!*) 2>#R$)"%&
,*
;
. Pomocı́ ?
mohli použı́t nameserver uvedený v ;
aktivujete všechna vysoká čı́sla portů.
¶ B Š’ ‰+ ’
xŠ
E
C
D
(firewall): Běžı́-li vám nameserver, na který se při,*
?
stupuje
zvenčı́,
zadejte
. Současně se musı́ aktivovat port 53
¶ B q „ Š’ ‰+ ’Š ¹
C
E
C
v
.
¶ B Š’ ‰+ ’
U Y 6’x4q
E
C
D C
(firewall): Použı́váte-li dhclient k zı́skánı́ vašı́ IP
,!*
adresy, odpovı́te zde ?
.
¶ B Y ¾ ¹
: Zde zadáte, co si přejete mı́t v protokolu. Pro obvyklý provoz
F
¶ B Y ¾
,!*
’4xKL
6q
stačı́ ?
u položky
.
F
D
CE
¶ B Šq „ Ž4’4’4„
~q76x4¾ Šq q4’
(firewall): Přistupujete-li na Internet auF
J
EF
,*
tomaticky přes diald nebo přes ISDN (dial on demand), zadejte zde ?
.
Tı́m je konfigurace hotova. Nezapomeňte firewall otestovat, např. programem
, %!,
2 Z
,!*4* Z,!*
zvenčı́. V souboru ; @ ;4
by se pak měly objevit
;.
@
přibližně následujı́cı́ řádky:
š Ä ¢Ì¬
£ ìí¥¬s îB¥íRî¬è6è6èÌé Ä Å© Ä «+¥Í" ¨5Õé Ä ¤«6£B
¥ÔÜ©6Ö6ª5¤a† Ä ¤Æ)ì
d``òñ“íeðÙ¬e£Ùþî5öÙþð¥íRîe£ƒíðs7Ù¬sóÙí'£6óÙ¬e"í읥¬eöZ^)ò6ñì±Úò6ìõ6ì6ì
ò6ö6ñ6ð6óí\5š ò6ìõ6î6ì6ì6ìa5 òs ð±Ú
†ÎÓq Çí6íðu
5.7 Elektronická pošta – e-mail
Jak bylo uskutečněno elektronické připojenı́ do světa, at’již přes UUCP, PPP
nebo ISDN, nabı́zela se otázka, jak ho využı́t. Historicky nejstaršı́m způsobem
(pomineme-li přenos samotných souborů) je ☞e-mail elektronická pošta. Tato
kapitola popisuje konfiguraci pro program sendmail3 .
Program sendmail určuje, jak rozeslat přı́chozı́ a odchozı́ poštu: přes sı́t’
TCP/IP pod protokolem SMTP, do lokálnı́ složky uživatele e-mailu nebo
pomocı́ jiných přenosových programů jako UUCP.
,"+$
*",)%/
#
;
.7@v)
Hlavnı́m konfiguračnı́m souborem programu sendmail je ;
$5&
. Pro jednoduchou konfiguraci stačı́
nastavit
několik
parametrů
programem
,+$ *","%/
#$)&
YaST a vytvořit tak platný soubor ;
;
.7@v"
. Nastavené hodnoty
,"+$ +$¿#R$""%& Z>#K/ *",)%/
#v$¿#R$"5%& Z
se pak objevı́ v souboru ;
;
;
.7@"
. Skript
*60 % $""%&X#ˆ/ Š"-!Š"’v$"5%& ZX#
SuSEconfig je pak zapı́še s použitı́m skriptu ;
;
;
*),"%/
,v$ *","%/
#R$5&
.
.7@!" do souboru ;
;
.7@v"
Protože jsou konfiguračnı́ soubory programového balı́ku sendmail složité,
poskytuje SuSE Linux dvě předem připravené konfigurace, které pokrývajı́
běžné přı́pady.
3 Alternativa k programu sendmail jsou programy postfix nebo qmail, o kterých se zde nezmiňujeme.
164
5.7. Elektronická pošta – e-mail
Plánujete-li použı́t sendmail v sı́ti TCP/IP, ujistěte se, že máte přı́stup k serveru
DNS. Zde je třeba vytvořit pro každé jméno samostatný záznam, tzv. „MX
record“ („Mail eXchange record“).
!*5
Současná nastavenı́ se dajı́ zjistit přı́kazem |
(obsahuje ho balı́k
0
%/
¨ Å6¤Æ–¥ ÇøÆ"£5ɤÌÆ Ä «5Ü£5Évوգ5ɦ£5É+وգ¦
Ä Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وգR¦ƒ¨Ø6ØÅ Ä É6É]íðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí
Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وգR¦‡¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨©5Ø)« Ä ØÎqÖ5Å"ÜòíRìuô¢5ËdÆ Ä «5Ü£5Évوգ5ɦ£5É+وգ¦
Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وգR¦‡¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨©5Ø)« Ä Î
Ø qÖ5Å"ÜòíRì6
ì uô¢5˺¦¨5Ü«7وգ5ɦ4£5ÉvوգR¦
):
Pokud zde chybı́ záznam pro poštu, požádejte vašeho administrátora DNS
o pomoc.
Následujı́cı́ parametry pro konfiguraci e-mailu se dajı́ nastavit pomocı́ YaST
,+$ +$³#R$)"%& ZX#ˆ/ *5,"%/
#ˆv$¿#R$)"%4& Z
,"+$
;
;
.+@v"
;.7@!"4;
v souborech ;
(viz ;
’
’
E J4D4G ) :
Š"’4x
<
D4G4J
 Y
q@L4„4’ÿ L
,!* L
?
,!*
Tato proměnná musı́ být nastavena na ?
H pokud se má vytvořit konfigu,+$ +$³#R$")%& Z>#ˆ/ *5,"%/
#
race pro sendmail z hodnot v souboru ;
;
;
.+@!"
v$³#R$""%& Z
,+$ *),"%/
#R$)&
. Pokud si chcete vytvořit vlastnı́ ;
, odpo;
.7@!"
L %! L
vězte zde
.
 Y Y
Y U Šqÿ
F CJ
F
Ò
D4G4J
!
$
!
5
*
,
!*¿#R$"!* !*³#R$"
#R$)!* !*¿#R$" L
L
@5|
| !
.
.j94949
.
.
Š"’4x
<
Program sendmail musı́ znát, jakou poštu uchovat lokálně a co poslat dál.
Standardně se uchovává na počı́tači pošta pro jeho lokálnı́ uživatele. Proto
!$
!*5
.
bývá prvnı́m v seznamu vždy @5|
Š’x
 Y Y
YU Šq
V seznamu hodnot proměnné
můžeme zadávat
D4G4J
F"CJ
F
jména dalšı́ch počı́tačů (oddělená mezerami), které budou považovány za
lokálnı́.
,
!* $)!* !*¿#R$"
Přı́klad: Počı́tač jménem $"| * !!*³#$". .
. sloužı́ zároveň jako
.
. . Aby se dostávala pošta i na
WWW server pro www.
$"* !*³#$"
.
. , zadáme:
www.
Š"’4x
<
<
¶
E!F"G
D4G4J
U ’
 Y
Y
J4D
’
!*5
YU Šqÿ L !$
FCJ
F
@5|
ÿ!$"!* *³#R$"
E
.
.
9499
#R$"!*
.
!*³#R$)
.
L
Normálně se použı́vá jako adresa odesilatele lokálnı́ jméno počı́tače, což
se dá tı́mto přı́kazem změnit na libovolné jiné jméno. Přı́klad: Počı́tač
, 4
$"* !*³#$"
@
| .
.
. má odesı́lat svým uživatelům poštu ve tvaru uživa$"!* *³#R$"
.
. , čehož dosáhneme takto:
tel@
’ ÿ!$"!* *³#R$"
¶
U ’
E!F"G
J4D E
.
. .
Š"’4x
D4G4J
 Y
Š
G4J4E
q U
F
Šqÿ
.+@v"
r*),"42,)>#
(
2
/,"X#R$5u
Pro jiné než lokálnı́ uživatele si sendmail vyžádá službu DNS a pošle
poštu dál protokolem SMTP. Cı́l může být kdekoli na Internetu a může
mı́t i pomalé spojenı́ s odesı́lajı́cı́m počı́tačem.
Š’4x
 Y Š
q U Š"q
Proměnná
se použı́vá pro zadánı́ mezilehlého poD4G4J
G4JE
F
čı́tače, který přebı́rá jinou než lokálnı́ poštu a dále ji posı́lá na cı́lový
počı́tač.
Přı́klad 1: Máte vytáčené připojenı́ a všechnu poštu do světa posı́láte přes
vašeho poskytovatele:
Š"’4x
 Y Š
q U Šqÿv* =
r4*","2,># "2 /,)>#R$6u
D4G4J
G4J4E
F
. ( .+@!"
(
.
165
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
Přı́klad 2: Máte připojenı́ přes UUCP a všechnu poštu do světa posı́láte
na server UUCP:
Š"’4x
 Y Š
q U Šqÿ--7$ r/
=Ó--7$ #R$)* !*8#R$"
D4G4J
G4J4E
F
(
.
(
.
. .
Š"’4x
<
D4G4J
 Y
x
FCJ
x
F
x76¶KLÿ"%!
Program sendmail rozhoduje o všech e-mailových adresách v hlavičce
odesı́lané zprávy a nahrazuje je plně kvalifikovanými jmény (FQDN).
Pokud nenı́ k dispozici server DNS (napřı́klad při vytáčeném připojenı́)
a odesı́láme vždy zprávy s úplnou adresou, lze zde rozhodovánı́ (resolving)
,!*
zadánı́m ?
vypnout.
Š"’4x
<
D4G4J
 Y
JE
¾Šÿ L r)0/Wr
34Á6.
r
.
L
Toto jsou parametry přı́kazové řádky, se kterými se program sendmail
spustı́ při startu počı́tače.
r
Volba 34Á. způsobı́, že sendmail zkoušı́ každých 30 minut, zda ve frontě
2 * 4
-!,5-!,
nenı́ pošta k odeslánı́.
; @ ; (
4;.
r)0/
Volba
spustı́ sendmail jako démona, což umožnı́ přijı́mat poštu od
ostatnı́ch počı́tačů v sı́ti TCP/IP.
r
34Á6. vynechat a spustit sendmail
Pro vytáčená
spojenı́ rse dá volba
*",)%/
.7@v)
a toto spouštěnı́ zařadit do crontab k vykonánı́
přı́kazem
*),"%/
r
.7@"
jednou nebo dvakrát denně. Dalšı́ možnostı́ je umı́stit přı́kaz
do skriptů pro navázánı́ spojenı́. Pak se také při každém navázaném spojenı́
přenese pošta.
<
Š"’4x
D4G4J
 Y
’œ4„4’4xŠ!6‰4’ÿ%
Po napsánı́ zprávy zkoušı́ program sendmail okamžitě zprávu doručit.
Pokud máme jen vytáčené spojenı́, je drahé po každé zprávě navazovat
spojenı́ k poskytovateli.
,!*
2 * 4
-!,"-,
Zadánı́m ?
se všechna pošta uchová ve frontě ; @ ; (
4;.
*",)%/
r
a odešle se až po spuštěnı́
.
.7@v)
Všechnu lokálně 2 doručenou
poštu uložı́
program
procmail v lokálnı́ poš * 4
%
,
4;.7@v"4;ù
@. ú . O tomto velmi praktickém
tovnı́ schránce ; @ ; (
!$
+$
.7@!"
programu pojednávajı́ podrobněji manuálová stránka pro (
%
$
+$
!$
,
%
!$
,
(
.7@v"
(
.7@v) 1 )
(.7@
), manuálová
stránka % pro ( !$ .7@" 1 (.7@
!$
.7@!" (.7@
(
.7@v) ).
a manuálová stránka pro (
Pokud neodesı́láte odchozı́ poštu okamžitě, bude
se vám dočasně
uchovávat
2 * "-!,"-,
ve frontě souborů, která se vytvářı́ v adresáři ; @ ; (
4;.
a odešle
se až při nejbližšı́m zavolánı́ programu sendmail, který frontu vyprázdnı́. To je
*","%/
r
také možno udělat kdykoli ručně přı́kazem
z přı́kazové řádky.
.+@v"
,v$
*",!*
Dalšı́ nastavenı́ programu sendmail najdete v souborech ;
a ně;@!5@
,+$
kterých souborech z adresáře ;
;.+@v"4; . V souborech jsou také komentované přı́klady. Některé soubory se musı́ přeložit z textové podoby do podoby
databázových souborů programem makemap. To se děje automaticky při vyvolánı́ programu SuSEconfig nebo při opouštěnı́ programu YaST.
,+$
;
Pro
složitějšı́
konfigurace seŠzakáže
automatické generovánı́ souboru ;
*),"%/
#R$)&
’x
 Y qKL„4’ÿ%!
.7@!"
D4G4J
nastavenı́m
. Tehdy můžete začı́t tvořit
,+$
%4# $
;.7@v"4;!
1 . , který
vlastnı́ konfiguraci podle předlohy v souboru ;
je napsán s použitı́m přı́kazů pro procesor maker m4. Jeho vyvolánı́m přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦î±× Ä ¤"Õ×R¦¨5Ü«6×6«6Ü©6ª5õBÙ ¦Õ]æd× Ä ¤"Õ×6É Ä ©5ئ¨5Ü«7وÕê
166
5.8. Elektronické zprávy a USENET
se z maker vytvořı́ v adresáři ;
sendmail.
-7*5
;
*
|!@
,
;
*","%/
,"+$
.v@v"
platná konfigurace pro
-7*5
*
,
*","%/
;.7@!" , ;
; |!@
;
.+@v5
Dalšı́ dokumentaci obsahujı́ adresáře ;
-+*5 *
, /4!$
$
Z,* *","%4/
; |@
;
;)(!@ :@
;
.+@v) . Dále existuje samostatná
a ;
4
=
#R*","%/
#)4Z
( ;4;)9499
.7@!)
; . Pro složitějšı́ úlohy dopowebová stránka |
ručujeme knihu Sendmail, kterou vydal O’Reilly, kde naleznete zasvěcený
a detailnı́ popis.
5.8 Elektronické zprávy a USENET
Jednou z nejdůležitějšı́ch služeb, kterou poskytuje Internet, je přenos a doručovánı́ zpráv, jež jsou organizovány v různých skupinách (angl. Newsgroups).
Tato část Internetu je označována jako USENET. Historicky se teprve dı́ky
tomuto médiu stal možný vývoj Linuxu, protože rychlé odstraňovánı́ chyb
bylo umožněno právě dı́ky této vysoce účinné formě komunikace.
Nelze ovšem zamlčet, že dnes tuto funkci v mnoha oblastech převzaly tzv.
poštovnı́ konference (angl. mailing lists), kde se důsledněji kontroluje přı́stup, a které jsou proto mnohem odolnějšı́ proti pirátským reklamám (angl.
spam). USENET však i přesto zůstává významným celosvětovým médiem
pro uživatele Linuxu.
V následujı́cı́m popı́šeme pouze konfiguraci systému zpráv na lokálnı́m počı́tači, nikoli již předávánı́ zpráv ke vzdáleným počı́tačům.
%%
%
Pro většı́ systémy se doporučuje instalovat balı́k
, série , rovněž
-7*5
i pro systémy s UUCP. Návody k instalaci INN obsahuje adresář ;
;
*
, /4!$
$
Z,!*
%4%
. Pro INN zatı́m SuSE neposkytuje bezplatnou
|@
;
;)(!@ :@
;!
instalačnı́ podporu, nabı́zı́ zde však placené profesionálnı́ služby.
5.8.1 Systém pro zprávy Leafnode
Pro menšı́ sı́tě nebo samostatný počı́tač je ideálnı́ systém zpráv, který obsahuje
, &%!/,
balı́k @
. Stačı́ mu jen občasné připojenı́ na Internet. Balı́k se skládá
z vı́ce částı́: vlastnı́ho serveru NNTP, kterým je program leafnode, dále
&,+$
| ) k přijı́mánı́ nových zpráv a programu
programu fetchnews (původně
texpire k rušenı́ starých či již nezajı́mavých
zpráv.
Dále jsou zde nástroje pro
2 * 4
%!, *
údržbu rozsáhlých dat v adresáři ; @ ; (
;
9 . Dokumentaci ke všem
-7*6 *
, /$
$
Z,*
, &"%/,
součástem balı́ku obsahuje adresář ;
; |!@
;
;)(!@ :@
; @
, &%!/4,
%
, &"%!/,
a dále manuálová stránka pro @
(.7@
¼V @
) a na nı́ uvedené
manuálové stránky.
Upozorňujeme na pokyny k aktualizaci, které obsahuje odst. 14.2.3 na
str. 346.
Předpoklady k použitı́ Leafnode
<
Přı́stup na externı́ server NNTP (přes modem, spojenı́ ISDN nebo jiné sı́t’ové spojenı́, např. ethernet), ze kterého budete stahovat zprávy. V přı́padě
nejasnosti se zde obrat’te na vašeho internetového poskytovatele.
167
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
<
Nainstalovaný balı́k ›Rr!s
,
@
&%!/,
%
, série .
<
Nepřeberný
<
Konfigurace podle dále uvedených pokynů.
diskový prostor pro adresář ;
2
@
*
;
(
4
4;
%!,
9
*
.
Lokálnı́ server NNTP
Nejprve se přesvědčte, zda program Leafnode běžı́ jako lokálnı́ server NNTP.
,"+$
+$¿#R$""%&
Z
x4xq4„Š’
‰4’
;
;
E
E na hod1. V souboru
nastavte proměnnou
!$
!*5
@4)|
. Můžete mı́sto toho použı́t i skutečné jméno vašeho
notu , 4
| ), pokud jste v lokálnı́ sı́ti, je to nutné. Nastavenı́
počı́tače (např. @
x4x4q„Š’ ‰’
E
E je nejsnazšı́ pomocı́ YaST (viz kap. 2.6.11 na
proměnné
Š"-Š’+$""%& Z
str. 94), který zavolá po opuštěnı́ skript
.
,+$
,
&"%!/,
$""%&
Z
2. Pomocı́ editoru přizpůsobı́te soubor ;
: Jako hod;4 @
;
*",42,ƒÿ
notu proměnné
zadáte jméno serveru NNTP vašeho poskytovatele.
%!,/
3. Přesvědčte se, že leafnode se spustı́ pomocı́
. Odkomentujte na
%4%4
,+$
% ,/X#$""%&
!
to řádku, začı́najı́cı́ řetězcem
( v souboru ;
;!
(viz
soubor 5.8.1).
4. Restartujte inetd přı́kazem
+$
%,/“,!*6
@
4
.
©©5¤Ö‡É¤6Å Ä ¨R¦j¤)ÕÖ¬©"£è)¨5ܤ̩ Ä èÉÌתÉÅ)×5ɢܩ"פ"ÕÖ6ؓת"ÉÅ)×5É¢"Ü©"×6« Ä ¨ê©"£Ø Ä
Obsah souboru 5.8.1: Konfigurace
%!,/
pro leafnode
Nynı́ je vše připraveno k navázánı́ kontaktu se serverem zpráv vašeho poskytovatele.
,
%!,
!$
!*5
A4A
@)|
> se dá zjistit, zda leafnode reaguje.
Přı́kazem - Přı́kazem
se zde znovu vrátı́te na přı́kazovou řádku.
Inicializace a provoz systému pro zprávy
Nynı́ již můžete inicializovat systém. Jakmile se připojı́te k Internetu, fetchnews začne stahovat ze vzdáleného
serveru
zpráv
informace pro zavedené sku2 * 4
%, *
%4,),*6 %Z#ˆZ44"- *
piny a ukládat je do ; @ ; (
4;
9 ;
( . Chcete-li
&,+$ %!, *
r)24242
sledovat detailně, co všechno dělá
|
9 , použijte volbu
:
Ä ¨Å6¤Æ–¥CøÇdê Ä ¤)ÕÆ6© Ä è"É¬Ê ë6ë6ë
Do tohoto okamžiku nejsou ještě dostupné žádné zprávy. Potřebujete spustit
NNTP news reader a prohlédnout si dosud prázdné skupiny (viz kap. 5.8.1
na následujı́cı́ straně). Program leafnode to zjistı́ a při dalšı́m zavolánı́
&4,+$ %, *
se tyto skupiny naplnı́ zprávami. Nechcete-li při každém no|
9
&,v$ %!, *
vém připojenı́
k Internetu
zadávat
|
9 , umı́stěte tento přı́kaz např. ve
,v$
r4;)(4(4(!;!(
( .
skriptu ;
168
5.8. Elektronické zprávy a USENET
Správa systému pro zprávy
Program leafnode je navržen tak, aby běžel bez údržby. Znamená to, že pokud
&,"+$ %!, *
se určité skupiny nečtou,
je přestane stahovat. Je nutno pouze
|
9
zajistit, aby se odstraňovaly staré zprávy programem texpire. Stačı́ na to, když
,+$ $5"% 0
v souboru ;
;
@ odkomentujeme řádku, jak ukazuje výpis (všechno
musı́ být na jedné řádce):
Á
ä4䅹V¹ƒ¹j4W,!*5‚r
1…;
-7*6
;
*60
%
;
,
1(
,aÊKÊ
,+$
,
;
;
;4 @
Podrobnosti o konfiguračnı́ch možnostech
souboru
, &"%!/,
%
, &%!/,
@
podává manuálová stránka pro @
(.7@
).
-7*6
*60
;
&%!/,
;
%
,
,
;
1 (
$")%& Z
Čtenı́ zpráv
Pro čtenı́ zpráv je zde nabı́dka řady programů, např. nn, tin nebo pine, rovněž
oblı́bený Netscape nebo emacs umějı́ čı́st zprávy. Volba je zde proto otázkou
osobnı́ho vkusu. Mnoho nových programů pro čtenı́ zpráv může dostávat
%
zprávy přı́mo z news serveru stejně jako z lokálnı́ho adresáře spool. V sérii
distribuce SuSE Linuxu najdeme předkonfigurované balı́ky. Chcete-li použı́t
tin pro připojenı́ k NNTP serveru pomocı́ leafnode (viz kap. 5.8.1 na str. 167),
%
zavoláte tento prohlı́žeč zpráv přı́kazem
.
169
5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’
170
Kapitola 6
Samba – komunikace mezi
Linuxem a Windows
S použitı́m balı́ku Samba lze doplnit libovolný unixový počı́tač o funkce
výkonného souborového a tiskového serveru pro dosové a windowsové počı́tače. Postupem doby se Samba vyvinula ve stabilnı́ a přenositelný produkt,
který zı́skal velkou oblibu v podnicı́ch, a to nejprve jako ekonomická alternativa a později i jako plnohodnotná náhrada serverů Novell NetWare
a Windows NT.
6.1 Úvod
Samba se v současnosti vyvinula ve velmi obsáhlý produkt, a proto zde podáváme jen přehled. Řadu užitečných dokumentů,-+*5podle
kterých
lze konfiguro *
, /4!$
$
Z,!*
vat i server pro složitou sı́t’, najdete v adresáři ;
; |@
;
;)(@ :@
;
*
0
@. @ . Reference ke konfiguračnı́mu souboru podává manuálová stránka pro
* 0Ÿ#R$""%&
% * 0>#R$""%&
(.7@
).
.
.
Samba použı́vá protokol SMB (Server Message Block) firmy Microsoft. Na
tlak firmy IBM tento protokol Microsoft uvolnil, takže nynı́ má přı́stup do sı́tě
Microsoft libovolný výrobce softwaru.
Protokol SMB umožňuje využı́vat sdı́lenı́ souborů a tiskáren mezi vı́ce počı́tači
v prostředı́ Windows. Je založen na službách, které zde tradičně poskytuje
NetBIOS, a po funkčnı́ stránce se dá přirovnat k NFS. Nosným protokolem
pro SMB je TCP/IP, který musı́ mı́t proto aktivovaný každý windowsový
klient.
Samba zatı́m nespadá pod bezplatnou instalačnı́ podporu SuSE, (viz kap. A.1.2
na str. 419) nabı́zı́me však kvalifikovanou placenou podporu (viz kap. A.3 na
str. 422).
NetBIOS
NetBIOS je softwarové rozhranı́ (API) pro komunikaci mezi počı́tači s tzv.
„name service“, umožňujı́cı́ počı́tačům, připojeným k sı́ti, rezervovat si pro
sebe jména, sloužı́cı́ k oboustranné identifikaci. Pro přidělovánı́ nebo kontrolu
jmen zde nenı́ žádná centrálnı́ autorita. Každý počı́tač v sı́ti smı́ mı́t libovolný
počet jmen, pokud se již nepoužı́vajı́.
Rozhranı́ NetBIOS lze implementovat v různých sı́t’ových architekturách.
Jedna z implementacı́, která je těsně svázána se sı́t’ovým hardwarem, se nazývá
171
6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows
NetBEUI (bývá však často zaměňována za NetBIOS).
NetBEUI použı́vá k adresovánı́ jednotlivých paketů hardwarovou adresu
sı́t’ové karty. Oproti adresám IP nebo IPX z nı́ však nelze zı́skat informaci
o směrovánı́ (routing), a proto nenı́ možné směrovat pakety NetBEUI přes
routery. Dostupná sı́t’ pro NetBEUI se tı́m omezuje pouze na rozsah, kam až
stačı́ opakovače a bridge.
Dalšı́ sı́t’ové protokoly, pomocı́ kterých byl NetBIOS implementován, jsou
IPX firmy Novell a TCP/IP. Jak NetBIOS použı́vá TCP/IP, je popsáno v dokumentech RFC 1001 a 1002. RFC 1001 obsahuje dobrý a srozumitelný úvod
ke koncepci NetBIOSu, chceme-li pochopit takové služby jako WINS1 .
NetBIOSová jména, která
se posı́lajı́
přes TCP/IP, nemajı́ teoreticky nic
,+$
!*5+*
společného se jmény v ;
;)|
nebo se jmény od ☞DNS – NetBIOS
totiž použı́vá svá vlastnı́, nezávislá jména. Z důvodu zjednodušenı́ správy se
však doporučuje, aby si vzájemně odpovı́dala jména počı́tačů, která použı́vá
NetBIOS a DNS, což je také standardnı́ volba, kterou použı́vá Samba.
Klienti
Všechny dnešnı́ operačnı́ systémy pro PC podporujı́ protokol SMB pro sdı́lenı́
disků, kromě samotného DOSu a Windows 3.1 a 3.112 , pro které se dá stáh&
=
&
#
$5!*)&#R$)
04-v*4* *
nout zdarma ze serveru Microsoftu ( ;4;
( .–
.7;
? ;
,"%v*
potřebné rozšı́řenı́ klienta pro TCP/IP a Sambu.
C!
Servery SMB poskytujı́ přı́stup k prostoru na disku formou tzv. „shares“. Share
přitom zahrnuje adresář a všechny jeho podadresáře na serveru. Exportuje se
pod jménem, které může být zvoleno libovolně (tj. nemusı́ nutně odpovı́dat
jménu adresáře), a pod kterým ho také vidı́ klient. Rovněž exportovaná
tiskárna dostává jméno, pod kterým ji najde klient.
6.2 Instalace a konfigurace serveru
*
0
%
Nejprve
je nutno nainstalovat
balı́k @6. @ ze série . Nastavenı́m
proměnné
Š"q
q Š t
,+$ +$³#R$)"%& Z
,!*
J4E
G
;
v souboru ;
na hodnotu ?
se spustı́ všechny
služby SMB během startu počı́tače (viz kap. 2.6.11 na str. 94). Ručně je lze
+$4* 0 *5 4
+$4* 0 *5
.
@
.
( .
spustit přı́kazem
a zastavit přı́kazem
,)+$ * 0Ÿ#$""%4&
Konfiguraci pro sambový server obsahuje soubor ;
; .
svou
#x7
NZ "0, který
*R
syntaxı́ připomı́ná windowsové soubory
. V prvnı́ sekci @
jsou
N ,*R
všeobecná nastavenı́, zatı́mco v druhé sekci | .
jsou údaje, týkajı́cı́
se adresářů a přı́stupových práv k adresářům a jejich souborům. V sekci
N %,+*R
je umožněn přı́stup ke všem tiskárnám, uvedeným v souboru
(
,+$
%+$
;
;)(
@"( , aniž by se zde musely zvlášt’vyjmenovat.
6.2.1 Konfiguračnı́ soubor smb.conf
Jednoduchý přı́klad konfigurace sambového serveru ukazuje výpis 6.2.1 na
str. 174.
1
WINS nenı́ totiž nic jiného než rozšı́řený name server NetBIOSu a tedy nic vı́c než nové jméno
od firmy Microsoft.
2 Windows 3.11 sice podporovaly SMB, ve standardnı́ instalaci však pouze přes IPX a NetBEUI.
172
}
6.2. Instalace a konfigurace serveru
}
}È×
Ä ¤"Õ×5ɦ"¢–ÙÕ£©5ê
}
}­5£Ö5ËÅ"Ü
Æ5¤ÎqˆÕu±íð6ðð±Úª"Ú
¡R¦"¢œa†6ª
Ä Å©6¢ Ä ÅokŠ¡ Ä Å¦4¨©5ËBÙ
— 5«6£¢"¨6«
˜
è"£Åé6
Å)£ªÖjò‚É6Ü6ÕÆ6©Ü
ª Ä É¤‡¨5Õ6Õ£ª6©5¤òø©)£¢"£Ø6Ë
é 6
Ä Ä Ö]¨6«5Ü ë5Ä òÌö6ì
£5ÉÌ« Äë5Ä «Ìòae
é Ä Å© Ä «±£Ö"«£5ÕéÉÌòøê)¨6«5É Ä
É Ä Õª5Å"ܤ6ˁòøªÉ Ä Å
}x)£¤)£Ì£Øé£R¦ Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£é5ª5Ø]ÕÆÕ
}©†‡
É Ä Å ë5Ä Åd釨ª5¤ Ä ©6¤"Üé¨5ÕÜ̪g"Ü
}È«6£éf «©v ë Ë6¤ ë £"| ܤ~ƒƒƒ
Ö £ªg¤ Ä õ"Ü6ɤª j 6Õ
Ä ¤ Ä "
¨ ¤ Ä « t~k © Ä ÷)¨Ö"£R¦ ÄÏ ¤ ÄjÄÌë ¨é
ë }ûÉ
Ä Õª5Å"ܤ6ˁò±É Ä Å ë5Ä Å
Ö"¨5ÉÉè"£Å6Ø]É Ä Å ë5Ä Åò‡íðe7Ùíñ6óÙíÙíì
Ä ©ÕÅ6ËÖ5¤¬Ö"¨6É6Éè"£ÅØ"ÉÌòÌË Ä É
}
}
Ö5Å"Ü©5¤"Ü©òø¢ÉØ
Ö5Å"Ü©5¤"Õ¨Ö±©)¨R¦ Ä ò¬× Ä "
¤ Õ×Ö6Å"Ü©5¤"Õ¨Ö
«6£6¨Ø¬Ö5Å"Ü©5¤ Ä Å"ÉÌòdË Ä É
É£5ÕRé Ä ¤‡£Ö5¤)Ü£©ÉÌò_
 †`
^ € ¦4¨Ö¬¤)£bª Ä É¤±òb"¨Øb“É Ä Å
Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£é5ª5Ø]ÕÆÕ Ä ¤ Ä Ü©5¤ Ä Å)£ ë ¨¤
¨ ¢6Ë‡É Ä
Ä õ)Ü6ɤª j 6ձɤv7k ©"¨Ö|Ù ɂ†)ʙ"ڟk «6£5Õ¨6«ô¦4¨5ɤ Ä Å±òd©"£
}
}x)£¤)£Ì£Øé£R¦
f¬É Ä Å ë6Ä Å
÷)¨¦ Ä ÷"Ü«d© Ä ¤6¤6Å)¨ê6ê"Ü6Õ
ë
}
Ø)£
}©†f5É« Ä Øª j ÕdÖ"£6«6£gé5ª]£Ø飦 Ä ©5¤ª j ¤ Ä ¨º©"¨Æ5Å)¨Ð6¤
}¢‡
¨ØÅ Ä Éª‡¨¬É
Ñ)£ ë £ªd¦4¨5Éé6ª±Å Ä f6«©h¦ÜZ]É«Ë
}§Ö5Å)£ ë ¨ Ä¬Ä ¤Æ Ä Å© Ä ¤)£ ë m¬Ö|"ÜÖ"£ jÄ ©
}
Ü©5¤ Ä Å6ê)¨5Õ Ä ÉÌòjíð+
e Ùíñ6óÙíÙí×ess7Ù¬ess7Ù¬ess+ÙÓì
}©"£é5ª6Øø¦KfÌÚ6¨¦"¢"¨dÖ5Å)¨6Õ£
èÜ©"ɱɪ6Ö6Ö"£Å6¤±òd©"£
ë ¨¤
j
¨é£øèÜ©É¬É Ä Å ë5Ä Åok
Ä
£ØÖ"£ ë v ÷¤ Ä
}©"£é5ª6؇Ú6¨R¦"¢"¨ºÖ"£ªg"Ü jÄ±Ä õ"Ü6ɤª j 6ÕøèÜ©É¬É Ä Å ë5Ä Å7k
}È£Ø飦 Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö5Å)£5ɦ]©f5É« Ä Øª j Õb|fØé6ª
}Ȩø©"¨Æ6Å)¨6Ð ¤ Ä ÷Ø Ä ê"Üé5¤"Ü ë ©Z'¨Ø6Å Ä ÉªÅ Ä f«©"£ª]¨ØÅ
}
èÜ©"É¬É Ä Å ë6Ä Å±òjíð7
e Ùíñ6ó7ÙíÙí
÷6Ø Ä
ÅþË Ä ÉlÅ
Ä É£ªBÙ
173
6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows
}x"£é5ª6غ¦Kf¬Ú6¨¦"¢"¨øÖ5Å5¨5Õ£ ë ¨¤ j ¨é£¬«£)£©]É Ä Å
} ë ¨ Ä é«5Ü Ä ©6¤6Ëi™ Ü©6Ø)£èÉÌðs×ð6ó7k £Øé£R¦ Ä ©6¤ª j
}
«6£
)
£©]É6ÕÅ"ÜÖ5¤ò8
“ Ù¢"¨¤
}
Ø)£¦4¨5Ü©]«6£
)
£©ÉdòdË Ä É
}
Ø)£¦4¨5Ü©d¦4¨6ɤ Ä Å±òdË Ä É
£ )£
© ˜
Ä ¤5«6
Ö"¨¤Æò±×© Ä ¤)«6£5£©
} —©
}
— Æ"£R¦ Ä É˜
Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò‚"£R¦4£ ë Éé)Ë
¢5Å)£èÉ Ä ¨¢)« Ä òd©"£
Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òø©"£
ÕÅ Ä ¨¤ Ä ¦4£Ø Ä ò¬
ì £sì
—
Å Ö6Å)£
ë5Ä ¬
¤ Ä )
¤ £¤)£7¥

¨Ø6Å Ä É¨Å
ÕØ6Å)£R¦˜
Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò‚^Ü©6ª5õa"Ê
d`
Ö"¨¤Æò¬×5ÕØ6Å)£R¦
Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òdË Ä É
«6£5ÕRéÜ
© òº©"£
ª Ä É¤£é‡òøË Ä É
— Ö5Å"Ü©5¤
Ä Å"É
˜
Õ £R¦¦ Ä ©5¤ò € «6«_5Å)Ü©5¤ Ä Å)É
¢5Å)£èÉ Ä ¨¢)« Ä òd©"£
Ö5Å"Ü©5¤)¨¢"« Ä òdË Ä É
Ö6ª6¢)«5Ü6Õdòd©)£
Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òdË Ä É
ÕÅ Ä ¨¤ Ä ¦4£Ø Ä ò¬
ì £ì6ì
Ø"ÜÅ Ä Õ¤)£Åˁò¬×¤¦)Ö
Obsah souboru 6.2.1: Přı́klad sambového konfiguračnı́ho souboru
,+$
;
<
9
*
0Ÿ#R$")%&
.
Z4":
(
ÿW‰+*
$
|
%
Na windowsovém počı́tači bude Samba vidět jako pracovnı́ skupina,
‰+* $ %
která se objevı́ v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“. Hodnota
zde odpovı́dá
|
českému windowsovému označenı́ výchozı́ pracovnı́ skupiny.
Z-!,!*5
<
$$""-4%WÿŒ%!"0/
@
?
,+$
*4*
/
Samba zde vyžaduje toto uživatelské jméno z ;
;5(!@
9
pro fiktivnı́ho uživatele s omezenými právy pouze na určité úlohy. Pokud jsou
-40
$‡ÿ
,!*
definovány veřejné shares (parametr (
), všechny operace se
!
?
provádějı́ pod tı́mto uživatelským jménem. Pokud veřejné shares definoZ-,!*5
$4$")-4%
vány nejsou, musı́ se přesto definovat
, aby se počı́tač se
@
Sambou objevil v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“.
<
:
<
174
;
,4,
(‚@!
2,“ÿ
34Á
Windowsové počı́tače mı́vajı́ chronický sklon k padánı́. Pokud po nich
zbude otevřené spojenı́, může se stát, že si toho server všimne až
pozdě. Aby Samba neplýtvala prostředky, zajistı́me zde nastavenı́m
,4,
2,“ÿ
:
(‚@!
34Á , že se bude každých 30 sekund kontrolovat, zda
klient ještě žije.
*
,2,
ÿVä
6.2. Instalace a konfigurace serveru
!*
,"2,
ÿ‚ä
Parametr
udává, že Samba nabı́zı́ služby prohlı́žeče
(browser) pro WfW a Windows 95/98. Je-li v sı́ti počı́tač s Windows NT,
Samba tuto službu nenabı́dne, ale použije službu počı́tače s Windows NT.
Ž,%!,
<
!$
(v
*‡ÿV&
:
,/
@!"
Protože Linux dosud nepodporuje tzv. oportunistické zamykánı́, je zde
&
,/
nutno zatı́m nastavit hodnotu @v)
.
*),!$6-
<
ÿW-+*",
?
Viz odstavec o bezpečnosti a přı́stupových právech.
N$)/ R
se použı́vá pro adresáře viditelné zvenčı́. Ty se pak exportujı́
Sekce
.
ze serveru do sı́t’ového prostředı́ a jsou dostupné všem uživatelům v sı́ti,
Z-!,*5ƒ
ÿ
,*
$)/
je-li nastaveno
. Pokud je tı́mto adresářem ;
:
?
. , jako je
v přı́kladě, pak je mechanika CD na serveru dostupná pro všechny windowsové
klienty – odtud název této sekce.
N
,@R
Zvláštnı́ mı́sto zaujı́má share | .
. Má-li uživatel na linuxovém serveru
platný účet a vlastnı́ domovský adresář, může se s mı́m po udánı́ uživatelského
jména a hesla spojit.
<
(@
ÿ
|
$)/
;
$)/
Adresář ;
$)
<
,"%4Wÿ
.4.
Y
.
.
se bude exportovat.
%4-
1ƒCD
r
EF"G
Servery SMB ještě umožňujı́ komentář ke každému share, který ho podrobněji určuje.
04
<
*
9
0
@
,jÿ
,!*
?
Umožňuje, aby byl share
,
<
@
/ƒ"%
ÿ
"?
?
,!*
$)/
.
vidět v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“.
Samba standardně zakazuje zapisovat na exportované shares. Pokud
chceme podstoupit bezpečnostnı́ riziko a otevřı́t server pro zápis i pro win, /ƒ"%
ÿW%!
"?
(u mechaniky CD v přı́dowsové počı́tače, uvedeme @
kladu to ale stejně nemá smysl).
$6,
<
@
,
.
/,Œÿ
?
ã
Á
Windowsové počı́tače nerozlišujı́ unixová přı́stupová práva. Proto se zde
nedá volit, s jakými přı́stupovými právy bude soubor na serveru vytvořen.
$5, ,
/,
Parametr
tedy alespoň stanovı́ všechna práva napevno. Tato
@
.
volba ovšem má smysl pouze pro shares s povoleným zápisem.
<
(
-40
!
$‡ÿ
?
,!*
K tomuto share bude mı́t přı́stup každý bez vyžádánı́ hesla. Jako uživatel%!"0!/
ské jméno zde bude použito
? .
Pro správu serveru Samba existuje program swat. Poskytuje jednoduché
webové rozhranı́, se kterým se pohodlně server konfiguruje. Popis k němu
-+*5 *
, /4!$
$
Z,* *
0
/$4* *
X# # podává ;
; |@
;
;)(!@ :@
; @. @4;)| .
; 9@
¼ | .
*
% *
přı́padně manuálová stránka pro 9!@ (.7@
9@ ).
175
6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows
Přı́stupová práva
,v$
,
4+*
; 1(
Server NFS se konfiguruje v souboru ;
a omezenı́ přı́stupu jsou
zde až na úrovni počı́tače, což má význam v prostředı́ unixových stanic, pro
které byl navržen NFS, nebot’si zde klient sám ověřuje přı́stupová práva.
Protože však stále ještě přetrvává stav, kdy každý uživatel DOS a Windows
měl na svém počı́tači neomezená práva, nebylo u SMB možné použı́t stejnou
ochranu jako v NFS.
Protokol SMB, který pocházı́ z původně nechráněného dosového světa, se
musel proto s bezpečnostı́ vypořádat vlastnı́ cestou: každý přı́stup k share je
chráněn heslem. SMB zde rozlišuje tři možnosti:
<
Bezpečnost na úrovni share (Share Level Security)
Každému share se přidělı́ heslo. Kdokoli ho zná, má pak na share přı́stup.
<
Bezpečnost na úrovni uživatele (User Level Security)
Každý uživatel se musı́ k serveru přihlásit svým vlastnı́m heslem. Po
přihlášenı́ přiděluje server v závislosti na uživatelském jménu přı́stup
k jednotlivým exportovaným shares.
<
Bezpečnost na úrovni serveru (Server Level Security)
Ačkoli dává Samba přednost bezpečnosti na úrovni uživatele, může ověřovánı́ hesel přejmout jiný server, který pak pracuje opět na úrovni uživatele.
*4* /V*","42,Wÿ
Toto nastavenı́ vyžaduje zvláštnı́ parametr ((!@
).
9
Na každém serveru SMB však smı́ být pouze jediná společná úroveň zabezpečenı́ – nelze tedy mı́t některé shares zabezpečené na úrovni share
a -7jiné
na úrovni
uživatele.
Dalšı́ informace
k tomuto tématu obsahuje
soubor
*5 *
, /!$
$
Z,!* *
0
, /$* *",$6-4 ,"2,
#ˆ ;
; |!@
;
;)(@ :4@
; @. @4;
1
;
?!Ã
1 .
6.3 Instalace windowsového klienta
Upozorňujeme, že server Samba je dosažitelný pro klienta pouze prostřednictvı́m protokolu TCP/IP. NetBEUI ani IPX nejsou pro Sambu v současnosti
použitelné. (Vzhledem k tomu, že se TCP/IP postupně rozšiřuje jako standard,
a to dokonce i pro Novell a Microsoft, nabı́zı́ se otázka, zda se o podporu jiných
protokolů ještě někdo bude vůbec pokoušet.)
Windows 95/98 již sice podporu TCP/IP obsahujı́, avšak dosud nikoli jako
2 y/ $
výchozı́ nastavenı́. Proto pro přidánı́ protokolu TCP/IP klikněte na F @ o
%!, Š *5} K„4‹ / „ a
vyberte
,
(@
, dále
?
.
@
: "? , z nich vyberte
$5*"&
›Rr!s
q „ 6„
G7
(také se divı́te, jak to?
, C ;
.
Dejte také pozor na správné zadánı́ vašı́ sı́t’ové adresy a sı́t’ové masky (viz
kap. 4 na str. 123). Po novém spuštěnı́ windowsového počı́tače již uvidı́te
spojenı́ na sambový server (pokud je dobře nakonfigurován) pod ikonou Sı́t’
na pracovnı́ ploše Windows.
Abyste mohli použı́t tiskárnu na sambovém serveru, stačı́ nainstalovat standardnı́ ovladač tiskárny (popřı́padě ovladač Apple-PostScript) pro odpovı́dajı́cı́ verzi Windows. Nejlepšı́ je napojit se na linuxovou tiskovou frontu,
kde apsfilter zajišt’uje automatické rozpoznánı́ tiskového formátu.
176
6.4. Optimalizace
6.4 Optimalizace
,v$
*
0>#R$""%&
Oproti standardnı́ konfiguraci v ;
; .
, která je výkonem srovnatelná s běžným NT serverem, lze ještě u sambového serveru dále dosáhnout
určitého nárůstu výkonu. Uvádı́me zde několik tipů, co se může vyplatit optimalizovat:
*)!$
<
,ƒ
:
(
"%+*‡ÿƒq
C
„
x
F"D
’ Y
J
L
Protokol TCP/IP vždy zkoušı́ sdružit vı́ce malých bloků. Protože však
Samba pracuje s malými bloky, je vhodné to touto volbou vypnout.
<
(v
!$
:
*‡ÿ
,*
?
<
Touto volbou se zapisujı́ změny do souboru jen tehdy, pokud chce jiný
klient z tohoto souboru čı́st, jedná se tedy o opožděný zápis (write cache).
<
9
,“
ÿ
@"9
?
,!*
Zapnutı́ „raw write“ umožňuje posı́lat 65535 Bytů v každém paketu a může
významně přispět k urychlenı́ přenosu. U lacinějšı́ch sı́t’ových karet se to
však nedoporučuje.
,
@
/Œ
@"9
ÿ
?
,!*
Pracuje stejně jako 9
,Œ
@"9
ÿ
?
,*
, ale pro čtenı́ souborů.
-+*5
*
,
; |@
;
Dalšı́ pomoc a tipy pro optimalizaci najdete v souborech ;
/$
$
Z,!* *
0
4, /$4* Š ,4,/X# -7*6 *
, /$
;)(!@ :@
; @. @4;
1
; (
1
;
; !
| @
;
;
a
$
Z,* *
0
, /!$4* Š ,,/äz#ˆ (!@ :@
; @6. @;
1
; (
1 .
177
6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows
178
Část III
Systém X Window
179
Kapitola 7
Systém X Window
X Window se stal určitým standardem pro grafické uživatelské rozhranı́.
Systém X Window však znamená mnohem vı́ce – je to předevšı́m sı́t’ový
, 4
systém. Aplikace, běžı́cı́ např. na počı́tači @
| , může zobrazit své výsledky
,
!*
na počı́tači | !
, at’jsou již tyto počı́tače spojeny v jedné budově pomocı́
LAN či vzdáleně přes Internet.
Původnı́ produkt systém X Window, nazývaný též X11, vznikl v rámci projektu Athena spolupracı́ bývalé firmy DEC (Digital Equipment Corporation)
s MIT (Massachusetts Institute of Technology). Jeho prvnı́ verze ( X11R1) se
objevila v zářı́ 1987. Počı́naje Release 6 bylo za vývoj zodpovědné X Consortium, Inc. Od roku 1996 převzala vývoj produktu X Window skupina The
Open Group.
XFree86 je současná volně dostupná implementace X serverů pro PC, viz
=
#ˆœ¶4,4, žI#"Z
. Byla vyvinuta skupinou nezávislých progra|
( ;4;594949
¼
mátorů, rozptýlených po celém světě, kteřı́ založili roku 1992 XFree86-Team.
Z něj vznikla roku 1994 firma The XFree86 Project, Inc., jejı́mž cı́lem je
pokračovat ve vývoji a nabı́zet XFree86 široké veřejnosti.
Počı́naje březnem 2000 je ke staženı́ podstatně přepracovaná verze XFree86
=
#ˆœ¶4,4, ž#K"Z
, kterou nynı́ standardně nabı́zı́
4.x ke staženı́ na |
( ;4;594949
¼
i SuSE Linux. O rozšı́řenı́ch v této verzi se dozvı́te vı́ce na konci tohoto
odstavce.
SuSE by zde tomuto týmu ráda poděkovala za spolupráci a za souhlas s použitı́m beta verzı́ X serverů v distribuci Linuxu. Bez této pomoci by tento
dokument a distribučnı́ CD SuSE Linuxu těžko vznikaly.
Následujı́cı́ odstavce popisujı́ konfiguraci X serveru. Ke snadnému nastavenı́
XFree86 4.x se použı́vá program SaX2. (Ke konfiguraci staršı́ verze XFree86
3.3.6 lze dosud použı́t nástroj SaX.)
Nejlépe je nejprve instalovat pomocı́ programu YaST program SaX2, balı́k
*
ä
*
@"1 , série 1 , (resp. SaX, balı́k @1 , série 1 ) a na něm závislé balı́ky. Verze
XFree86 4.x již obsahuje všechny potřebné grafické ovladače v základnı́m
balı́ku.
(Při
použitı́ staršı́ verze XFree86 3.3.6 je potřeba ještě nainstalovat balı́k
2Z A6ž
1
@
, a dále X server, odpovı́dajı́cı́ vašı́ grafické kartě, který obsahuje série
*642
1
(viz odst. 2.4.3 na str. 78). Pokud nejste schopni vhodný server vybrat,
SaX zjistı́, že mu chybı́, a odkáže vás na jeho instalaci pomocı́ YaST.)
Abyste mohli optimálně využı́t hardware (myš, grafickou kartu, monitor,
klávesnici), je zde ještě možnost manuálně optimalizovat konfiguraci. Po181
7. Systém X Window
drobnějšı́ informaci, jak konfigurovat systém X Window, obsahujı́ soubory
-7*5 *
, /!$
$
Z,*
& ž
v adresáři ;
; |!@
;
;)(!@ :@
;"1 ¼ a dále manuálová stránka pro
œ¶ ž )%& Z
%ƒœ4¶ ž "%& Z
(.+@
).
¼ C
¼ C
Konfiguraci systému X Window věnujte zvýšenou pozornost, zejména
nespouštějte řádně nenastavený X server. U staršı́ch monitorů s pevnou
frekvencı́ (kterých naštěstı́ stále ubývá) může chybné nastavenı́ grafického
módu vést dokonce až k jejich zničenı́. Autoři této knihy i SuSE CR,
s.r.o. se v takových přı́padech zřı́kajı́ zodpovědnosti. Předložený text byl
sice napsán s největšı́ pečlivostı́, to však nezaručuje, že jsou předkládané
metody perfektnı́ a že nemohou způsobit hardwarové škody.
7.1 Nová verze XFree86 4.x
Současná verze SuSE Linuxu obsahuje nejnovějšı́ verzi XFree86 4.x, která se
v některých bodech lišı́ od předchozı́ verze 3.3.6. Přesto se v práci s grafickým
rozhranı́m nesetká uživatel s podstatnými odchylkami – např. KDE a GNOME
se chovajı́ dál stejně.
Jaké přednosti má nová verze?
Nový X server již nenı́ monolitický program. Skládá se z poměrně malého
základu, ke kterému se v přı́padě potřeby zavedou potřebné programové
moduly. Proto napřı́klad odpadá nutnost mı́t zvláštnı́ X server pro různé
-+*5 œBAA ž 0 %
;
E ;
typy grafických karet – v adresáři ;
již najdete pouze jediný
spustitelný program XFree86, který představuje vlastnı́ X server. Grafický
ovladač, který se stará o specifický grafický hardware, je zaveditelný modul.
Podobně se postupuje i při podpoře různých vstupnı́ch zařı́zenı́, fontů nebo X
protokolů: zde se opět jedná o jednotlivé moduly, které si X server za běhu
zavede, a proto nenı́ třeba se o to starat. Jejich konfiguraci je z převážné
většiny schopen zajistit konfigurátor SaX2.
Modulárnı́ koncepce umožňuje nynı́ výrobci snadno implementovat ovladač
pro nový hardware. Vývojáři se navı́c postarali o to, aby moduly byly přenositelné mezi různými variantami Unixu, a to dokonce až tak, že napřı́klad modul
přeložený pod FreeBSD by měl běžet i na Linuxu. Zbylo pouze omezenı́ hardwarovou platformou, linuxový modul pro PowerPC nepoběžı́ na intelovském
počı́tači.
Dále byla významně zlepšena podpora myši. Zejména při vyššı́m zatı́ženı́ je
nynı́ reakce myši rychlejšı́ a pružnějšı́ než u předchozı́ verze. Dále se zlepšil
celkový grafický výkon; grafické operace zpravidla trvajı́ dı́ky přepracované
architektuře XAA (angl. XFree86 Acceleration Architecture) kratšı́ dobu.
Konfiguračnı́ soubor má oproti staršı́ verzi XFree86 3.3.6 poněkud změněný
formát. Pokud chcete váš X server optimalizovat, najdete v odst. 7.4 na
,+$
str. 207 podrobné informace o současném konfiguračnı́m souboru ;
;
œA4A œ4¶ ž "%& Z
. Rovněž se zlepšily hlášky o chybách: X server vytvořı́
;
¼ C
2 podrobný soubor s protokolem, který po jeho startu najdete v adresáři ; @ ;
Z œ4¶,4, žI# # "Z
;
¼
Á .
182
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
K dalšı́m vlastnostem nové verze patřı́ také podpora fontů True Type, rozšı́řenı́
Z
3D ²protokolu )1 , gama korekce obrazovky a podpora použitı́ současně vı́ce
- , /
grafických karet pro konfiguraci typu . | @ . Blı́že k tomu odst. 7.4 na
str. 207.
Co již v nové verzi nenajdete
Nová verze XFree86 4.x je sice pokračovánı́m dnes již klasické verze 3.3.6,
bohužel se však nepodařilo pod ni převést ovladače pro některé zastaralé
grafické karty, protože se nedaly přizpůsobit nové perspektivnı́ architektuře
XAA.
Pro takové přı́pady má však SuSE Linux stále ještě v záloze verzi 3.3.6
sœ4¶ konfigurátorem
SaX.
Jedná
se zejména
oœ4karty,
které
vyžadovaly X servery
ž Š
œ¶ ž
$
œ¶ ž
$
ä
¶ ž
ã7A½
¼
3 ,
¼
G@ |!¼ ,
¼
G@ |!3
¼
¼
a
. Znamená to tedy, že
nejsou podporovány ty karty S3, kterým nestačil univerzálnı́ server SVGA.
Ostatnı́ karty S3, jako Trio3D, Savage4, Savage3D, Savage2000 a téměř
všechny Virge tedy podporovány jsou. Zbytek staršı́ch grafických karet, kterých se omezenı́ týká (typu Mach8, Mach32 a 8514) nenı́ přı́liš rozšı́řený a
musı́ se spokojit s verzı́ XFree86 3.3.6.
7.2 Konfigurace pomocı́ SaX2
Program SaX2 (angl. SuSE Advanced X Configuration Tool 2) sloužı́ k automatizované instalaci grafického prostředı́ X Window. Počı́naje verzı́ XFree86
4.x je to nástupce programu SaX, dosud použı́vaného v SuSE Linuxu pro
konfiguraci XFree86 3.3.x.
Pokud váš X server běžı́ pod XFree86 4.x, máte možnost spouštět SaX2 přı́mo.
Pokud použı́váte X server XFree86 3.3.x, zobrazı́ se při startu programu SaX2
hlášenı́, že systém použı́vá XFree86 3.3.x, a proto je třeba pro jeho konfiguraci
použı́t SaX. Pokud budete i přesto pokračovat, nainstaluje se základ XFree86
4.x, tj. X server s programy xinit a xf86config, zatı́mco knihovny a základnı́
programy X Window zůstanou nezměněny.
Jak jsme již uvedli v odstavci 7.1 na předchozı́ straně, některé staršı́ grafické
karty XFree86 4.x nepodporuje a je proto nutno použı́t XFree86 3.3.x a
konfigurátor SaX podle odst. 7.3 na str. 199.
SaX2 je možné plně ovládat bud’ myšı́ nebo z klávesnice. Kromě speciálnı́ch
přı́padů, zahrnujı́cı́ch přı́liš starý nebo přı́liš nový hardware, je SaX2 schopen
automaticky rozpoznat a nakonfigurovat všechny použı́vané komponenty.
7.2.1 Prvnı́ instalace
Chcete-li poprvé instalovat X Window, je třeba zjistit následujı́cı́ údaje:
<
Značku monitoru.
Typ klávesnice.
<
Typ myši a rozhranı́, na které je připojena.
<
Výrobce a jméno grafické karty.
<
183
7. Systém X Window
Program SaX2 spust’te jako uživatel
řádky:
4I
*
přı́kazem @1
ä
z přı́kazové
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe
Dalšı́ možnost je použı́t ke spuštěnı́ program YaST, kde najdete menu
Š y2
* *5} -X
Ž"%& Z- $",‡œ4¶,4, žÒN RI
a
(viz odst. 2.6 na
(
@
?
.
@
¼
.
str. 82).
Po spuštěnı́ programu SaX2 hledá jeho pomocný program sysp nainstalované
grafické karty PCI a AGP. Kromě toho se pokoušı́ rozpoznat typ klávesnice
a myši. Z takto zı́skaných dat se vytvořı́ konfiguračnı́ soubor pro spuštěnı́ X
serveru. Pro nalezené a rozpoznané karty AGP nebo PCI se zároveň zavede
odpovı́dajı́cı́ modul pro X server.
Program SaX2 si uchovává provedená nastavenı́ v pomocném souboru. Por&
kud ho chcete donutit znovu rozpoznat hardware, spustı́te ho s volbou .
K nalezenému hardwaru pak vyhledá odpovı́dajı́cı́ software.
Automatická konfigurace
Pokud se podařilo při testu PCI jednoznačně identifikovat grafickou kartu
a existuje pro ni ovladač, pokusı́ se SaX2 rozpoznat pomocı́ ☞DDC typ
monitoru a nastavit pro něj optimálnı́ rozlišenı́. Pokud i toto proběhne úspěšně,
K„442%
%!y"24
"%& Z- $",z
zobrazı́ se menu
a vy máte možnost navržená
o
|ƒ:
@
Ž
nastavenı́ stiskem F
potvrdit. Nezapomeňte také nastavit vlevo od tlačı́tka
Ž
~ € položku .
F
V tomto okně máte také možnost nastavit dalšı́ hodnoty. Teprve poté stiskněte
Ž
F
.
<
/
Pomocı́ menu D @
můžete jemně doladit obraz na monitoru, ještě
než uložı́te konfiguraci.
<
SaX2 se sice pokusı́ rozpoznat použı́vaný hardware sám, přesto však
máte možnost přesvědčit se, zda
jsou
jeho)nastavenı́
správná, a přı́padně
l
% %& Z-4 $ je upravit. Zvolı́te-li položku .+m
:
@
, spustı́te znovu
SaX2, kde máte možnost nastavenı́ X serveru změnit. Tuto položku byste
měli zvolit také v přı́padě, kdy použı́váte vı́ce než jednu grafickou kartu
nebo pokud některé zařı́zenı́ nepracuje správně, napřı́klad myš.
< K„4‹,n
ukončı́ sax2.
Pro přı́pad, že vaše myš ještě nenı́ správně nakonfigurována, máte možnost
_`a
OP máte možnost
ovládat SaX2 z klávesnice. Vı́cenásobným stiskem klávesy MNw
přecházet z jednoho menu do druhého. Abyste přešli do dalšı́ho menu, držte
_`a
MN^OP tak dlouho, než bude zvýrazněn štı́tek aktuálnı́ho menu, poté použijte
[j\
OP .
klávesy MN ­ OP a MN ® OP . Výběr potvrdı́te klávesou MN
Kromě toho máte možnost ovládat SaX2 simulovanou klávesovou myšı́.
ce Kf
b

PO můžete posunovat kurzor myši klávesou MN7OP
Při podržené klávese MN
¨
ce Kf
b
®
T
Ó
OP a MN7OP
doprava, MN7PO doleva, MNOP dolů a MN7OP nahoru. Klávesová kombinace MN
ce Kf
b
c
ce Kf
b
´
simuluje kliknutı́ levým, MN
OP a MN7OP prostřednı́m, MN
OP a MN+OP pravým
tlačı́tkem myši.
_`a
OP tak dlouho,
Pokud budete chtı́t vybrat položku ze seznamu, držte klávesu MNp
g
h
až se zvýraznı́ požadovaný seznam. Klávesami MN!OP a MN!OP pak vybere položku.
[]\
Teprve po stisku klávesy MN¡PO se výběr aktivuje.
184
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
QR
S
OP
SaX2 obsahuje nápovědu, kterou můžete zobrazit kombinacı́ kláves MN
ce Kf
b
Í5Ñ
Í5Ñ
OP nebo MN
OP + MN“OP , přı́padně kliknutı́m prostřednı́m tlačı́tkem myši.
+ MNj
Ta obsahuje všechny potřebné klávesové kombinace a popis funkcı́ myši.
Stisknutı́m prostřednı́ho tlačı́tka myši zobrazı́te zvláštnı́ menu, které vám
umožnı́ zobrazit protokolový soubor X serveru, který se hodı́ pro analýzu chyb.
Bližšı́ informace o protokolovém souboru X serveru, který se vytvořı́ pod
2 Z œ4¶,4, žz# # Z
názvem ; @ ;4
, naleznete v odstavci 7.2.1 na str. 198.
;
¼
Á Manuálnı́ konfigurace
Š
-7*5
ƒŠ
œ
Po výběru položky (
se zobrazı́ úvodnı́ obrazovka programu
@
SaX2. Po krátkém okamžiku, kdy SaX2 ještě načı́tá některé soubory, je připraven k použitı́.
„2
-4/,, $ nebo
!
@
:
„"-€ …*)"-40!…*
-!y %
"%& Z- $ „)-€ o
@:
Ì
o :
@ o . Volbou položky
o
*")-40!…*
-y %
%& Z- $ "
„)- u,
dostáváte ještě možnost
@:
¬
o :
@ o
"y*5
}
"%& Z
- "
$ ,³
. V tomto přı́padě se část stávajı́cı́ konfigurace
:
@
Nynı́ máte možnost výběru ze dvou menu
použije a část se dá manuálně změnit. Objevı́ se okno, ve kterém můžete
vybrat sekce, které budete měnit.
Použitelný je ovšem pouze konfiguračnı́ soubor verze XFree86 4.x. Staršı́
konfiguračnı́ soubory XFree86 3.3.x již převést nejdou a SaX 2 je odmı́tne.
Obrázek 7.1: SaX2: úvodnı́ obrazovka
Myš
Stiskem D@no přejdete na dalšı́ menu, viz obr. 7.3 na str. 187. Pokud vaše
myš dosud nepracuje správně, použijte zatı́m klávesnici. Stiskněte několikrát
‰
*5%!*5
K‰ "0+$",z
_`a
OP tak, abyste aktivovali pole
@
klávesu MN a vyberte †
185
7. Systém X Window
Obrázek 7.2: SaX2: konfigurace myši
R»
}"%z
Ž
h
g
a .
myši. Výběr potvrd’te tlačı́tkem F
. Klávesami MN!OP a MN!PO můžete
listovat seznamem výrobců, resp. modelů myši.
Pokud nenı́ váš model myši uveden v seznamu, máte možnost konfigurovat
Kx *5 2,"%
a zvolte zde v menu
ji ručně. Vrat’te se zpět do menu @
@
oº.!?+n
K‰
*5%!!*5
u
‹,)%}z
„4" , E
položku
@
no
: . Máte možnost aktivovat přı́mo textové pole nebo vybrat položku ze seznamu. Stiskněte mezernı́k a tı́m otevřete seznam, přı́padně
přı́mo uved’te název protokolu. Podobl ‹ u,"%
o , kde zvolte soubor pro komuniným způsobem vyberte také @ o
kaci se zařı́zenı́m. Pokud jste instalovali myš programem YaST2, použijte
/4,2
)-7*",
soubor zařı́zenı́ /; ,2 ;* . . Kromě toho zde
můžete zvolit odpovı́dajı́cı́
/,2 4 Š
;)( @ 1 pro myš PS/2, ;
;
? 1 pro sériové myši a
rozhranı́ a to ( ;
/,2
% -
$",
;
;! (
;.8
pro myši USB a ADB. K tomu vám posloužı́ tabulka 7.1
na následujı́cı́ straně, kde je uveden přehled různých typů myši a jejich konfiguracı́ v X Window.
Pro zvláštnı́ požadavky při nastavovánı́ použijte
zajı́mavá hlavně dvě nastavenı́:
’
1(
K’
,4%
-
o
"2
menu. Zde jsou
j‹,
r
Za prvé je to emulace třetı́ho tlačı́tka položkou . @
o
@
 z
o :
. To se hodı́ v přı́padě, kdy máte pouze dvoutlačı́tkovou myš a třetı́
tlačı́tko emulujete současným stiskem obou tlačı́tek. (Pokud jste levák a chcete
si změnit uspořádánı́ tlačı́tek myši, můžete to učinit později při spuštěném X
serveru. K tomu nepotřebujete žádná zvláštnı́ nastavenı́.)
Za druhé máte možnost, pokud použı́váte „Intellimouse“, nastavit v sekci
*
,! , 2y"%
!*
lz
Kq
 položku G@"(
na hodnotu @ o :@ .
G4?+n
: : .
o
?
K tomu je třeba sdělit X serveru, jak má na pohyb kolečka reagovat, a to naKx,Z 2%
0
„u 2%
0X
stavenı́m položky
, resp.
, a dále
@
oø( |?
oÌ( |4?
A ä
přiřadit kolečko určitému tlačı́tku. Protože jsou již tlačı́tka ,½ a 3 obsaã
zena jakožto standardnı́ tlačı́tka myši, použijte prosı́m tlačı́tko , resp. pro
K„u 2%
0X
Kx,Z 2%
0X
oÌ( |?
@
oÌ( |?
, resp.
. V již konfigurovaných X
186
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
Použitý protokol
„Š

G
G7
ä
;
„Š
;
ä
$5!*"&
)-7*",4Š *5, *
?
.
%4,
"-7*",
4!.
G
J
-4
Typ myši
Dvou- nebo třı́tlačı́tková myš připojená na rozhranı́
USB nebo do zásuvky PS/2.
Kolečková myš se třemi nebo vı́ce tlačı́tky, přı́padně i
vı́ce kolečky, připojená na rozhranı́ USB, ADB nebo
do zásuvky PS/2.
Dvou- nebo třı́tlačı́tková myš připojená přes sériový
port.
Třı́tlačı́tková myš připojená přes sériový port.
Kolečková myš se třemi nebo vı́ce tlačı́tky, přı́padně
i vı́ce kolečky, připojená přes sériové rozhranı́.
Automaticky rozpoznaná myš připojená přes sériové
rozhranı́.
Tabulka 7.1: Nabı́zené typy myšı́ a protokolů
Obrázek 7.3: SaX2: konfigurace myši - expertnı́
Window vám program imwheel umožnı́ předávat pohyby kolečka jednotlivým
aplikacı́m.
Toto menu uzavřete stiskem tlačı́tka D@n4o .
Klávesnice
Standardně se použı́vá klávesnice pro Windows 95/98. Pokud máte klávesnici
bez „windowsových“ kláves, zvolte klávesnici 101/102 znaků. Standardnı́
typ klávesnice zvolte i v přı́padě, kdy instalujete SuSE Linux na notebook
nebo použı́váte nestandardnı́ klávesnici s menšı́m počtem kláves, protože
generované kódy kláves jsou prakticky vždy identické se standardnı́ PC
klávesnicı́.
187
7. Systém X Window
Obrázek 7.4: SaX2: konfigurace klávesnice
„)-€
Stisknutı́m tlačı́tka
o
aktivujete zvolené rozloženı́ klávesnice. Nynı́
máte možnost vyzkoušet, zda jsou správně interpretovány znaky s akcentem,
‰  *5 j,!*5"2 $
klávesy MN OP a MN PO a dalšı́ znaky. Význam tlačı́tka
?
@ o
,z
asi nenı́ třeba vysvětlovat.
( Po konfiguraci klávesnici postoupı́te tlačı́tkem
Ž"%!,!$8
dále.
Cesta k pı́smům
„
*
V menu o .+@ volı́te cestu ke znakovým sadám a můžete změnit i různé
volby serveru. Pro přesunutı́ některé cesty výše nebo nı́že ji označı́te
levým
„4‹ / tlačı́tkem myši, podržı́te a taženı́m změnı́te pozici. Tlačı́tka
@
a
/v*54 % F
@
sloužı́ pro úpravu názvů cest k jednotlivým pı́smům.
Obrázek 7.5: SaX2: cesta k pı́smům
188
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
Nezapomeňte, že X server potřebuje mı́t definovanou alespoň znakovou sadu
„misc“. V opačném přı́padě se zobrazı́ chybové hlášenı́ X serveru při jeho
spuštěnı́. Bližšı́ informace týkajı́cı́ se přidávánı́ nových pı́sem a použitı́ dalšı́ch
jazyků viz odst. 7.4.1 na str. 211.
Toto menu opustı́te tlačı́tkem D@4no . Následuje konfigurace grafických
karet.
Konfigurace grafických karet
Obrázek 7.6: SaX2: konfigurace grafických karet
SaX2 detekuje karty na sběrnici PCI a AGP a zobrazı́ nalezené grafické karty
v okně. V databázi programu SaX2 se ke kartě vyhledá ovladač XFree86 a zob‰
*6%!!*5
2
/ 8
„
v položce F @ @
. Do položky @.7mÀ
razı́ se v menu @
uved’te velikost paměti vašı́ grafické karty, pokud se lišı́ od zobrazené.
Novinkou XFree86 4.x je možnost přidělit v kritických přı́padech ovladač
určitému Kslotu
PCI nebo AGP „napevno“. Informace o slotu jsou zobrazeny
t4-+*V D . Pokud však později zasunete kartu do jiného slotu, je
v menu
t4-+*‚
D změnı́. Máte zde také možnost
třeba ji znova konfigurovat, protože se
»,/ %y
4
:@
@ ; to má ovšem smysl pouze přı́padě, kdy máte
uvést hodnotu
grafických karet vı́ce a chcete z nich vybrat pouze jednu.
Grafické karty ISA nenı́ možné rozpoznat automaticky. Je proto třeba vybrat
‰ 0 4-
je ručně z menu ?
nebo přı́mo zadat ovladač. V jednom
@
:@
počı́tači je možné použı́vat nejvýše jednu grafickou kartu ISA.
‰
04
4-X
V menu ?
máte také možnost vybrat kartu ručně v přı́padě,
@
:@
že nebyla automaticky rozpoznána – zvolte zde výrobce a typ grafické karty
z uvedeného seznamu.
Pokud vaše grafická karta PCI nebo AGP nenı́ podporována, máte stále
možnost použı́t ovladač typu framebuffer. Bližšı́ informace naleznete
v odst. 7.2.3 na str. 194.
189
7. Systém X Window
Pokud použı́váte vı́ce grafických karet najednou, máte možnost konfigurovat
druhou grafickou kartu tak, že v seznamu nalezených karet vyberete symbol
pro druhou grafickou kartu. Pokud se jedná o kartu ISA, kterou nelze rozpoznat
„‹ / I
automaticky, přidejte tlačı́tkem
nový symbol pro grafickou kartu a
@
konfigurujte ji podobně jako primárnı́ grafickou kartu.
Obrázek 7.7: SaX2: konfigurace grafických karet – expertnı́
‰
*5%!!*6
’
,4"%
ˆ‰
0
, 1(
V menu @
o ,
? můžete provádět dalšı́ nasta*
$6-v*"
venı́ ovladače grafické karty, jako je např. 9
, a to zejména v přı́padě,
kdy se objevı́ chyby v zobrazenı́ na monitoru. Bližšı́ informace viz odst. 7.2.3
na str. 195.
Konfigurace pracovnı́ plochy
Konfiguraci grafické karty ukončı́te stiskem D@no a přejdete ke konfiguraci pracovnı́ plochy. Zde máte možnost zvolit typ a výrobce monitoru,
použité rozlišenı́ a barevnou hloubku.
XFree86 4.x dokáže u většiny grafických karet zı́skat ☞DDC monitoru. Pokud
to proběhlo správně, uvidı́te symbol „+“ vedle symbolu monitoru. V opačném
‰ 0 "% .
přı́padě zvolte výrobce a typ monitoru ručně v menu ?
@
.
Y
V přı́padě, že použı́váte displej LCD, zvolte položku CD (angl. Liquid
‰
*5%!!*6
Crystal Display) zcela nahoře v seznamu monitorů v menu @
.
Tı́m dojde k omezenı́ vertikálnı́ frekvence na 60 Hz, což je zpravidla ideálnı́
obnovovacı́ frekvence pro displeje LCD.
Pokud nenı́ váš monitor uveden v seznamu zařı́zenı́ a nenašel se automaticky,
‰
*5%!*5
K¶4, r
vyberte pro něj hodnoty ručně. K tomu sloužı́ menu @
,
:
2,"%7$",z
, kde uvedete meznı́ hodnoty vertikálnı́ a horizontálnı́ frekvence. Ve
většině přı́padů jsou uvedeny mezi technickými informacemi v uživatelské
přı́ručce monitoru.
190
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
Obrázek 7.8: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı́ plochy
Při ručnı́m zadávánı́ věnujte prosı́m zvláštnı́ pozornost správnosti všech
hodnot. Zvláště vyššı́ než přı́pustná hodnota horizontálnı́ frekvence může
mı́t za následek poškozenı́ staršı́ch typů monitorů.
Kt
42
Většinou jsou v menu @
? již uvedeny doporučené hodnoty pro barevnou
hloubku a rozlišenı́. Pokud použı́váte displej TFT, resp. LCD, nezapomeňte
nastavit reálné hodnoty, které displej nabı́zı́, protože jinak je třeba obraz
„škálovat“. SaX2 dokáže rozpoznat také rozlišenı́ připojeného TFT nebo
DSTN displeje a nabı́dne odpovı́dajı́cı́ rozlišenı́.
Při výběru barevné hloubky můžete zvolit hodnoty 16, 256, 32768, 65535 a
16,7 miliónů
barev. Zvolte alespoň 256 barev kromě
přı́padu, kdy použijete
2Z
‰¾ A6ž
ovladač @ , historicky označovaný jako server J
, kde je k dispozici
pouze 16 barev.
U levnějšı́ch karet představuje 16 bitů (65535 barev) rozumný kompromis
mezi nároky na hardware a kvalitou zobrazenı́.
’
,4%
o můžete provádět dalšı́ detailnı́ nastavenı́:
V menu 1(
Pokud požadujete nestandardnı́ rozlišenı́, zde si ho zvolı́te. Kromě toho zde
také můžete zakázat programu SaX2, aby měl vliv na rozměry a posunutı́
‰
!),Œu
!*6-4%-
x,³
.+m V@“(
o . Pokud zde zvolı́te
obrazu v položce †(
,
použije X server pevně naprogramovaný mód ☞VESA, který má obnovovacı́
frekvenci omezenou na 75 Hz.
Pokud je při startu SaX2 načtena existujı́cı́ konfigurace, pak z nı́ bude
nastavenı́ rozměrů a posunutı́ obrazu přejato. V přı́padě, kdy chcete přidat
nový mód ke stávajı́cı́ konfiguraci a nepoužije se mód VESA, je třeba
‰
!),“u
!*6-%4-
.7m V@“(
o .
explicitně aktivovat †(
U 2z
Použı́váte-li pouze jednu grafickou kartu, přejdete stiskem klávesy
přı́mo k testovánı́ X serveru. Kromě toho máte možnost v dalšı́m kroku (
D@no ) definovat úpravu u X serveru (angl. layout).
191
7. Systém X Window
Obrázek 7.9: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı́ plochy – expertnı́
Úprava
V přı́padě, kdy máte v počı́tači vı́ce než jednu grafickou kartu, máte možnost
po konfiguraci pracovnı́ plochy určit úpravu obrazovky. Také zde určı́te, který
monitor bude zobrazovat danou „obrazovku“ a jak jsou tyto monitory uspořádány (zda vedle sebe nebo nad sebou). Tehdy je třeba upravit úpravu (angl. layR»,/ %!y
!$
œ %!,
(v
|!@;
@6.+@ budou všechny
out) u X serveru. Nastavenı́m
obrazovky tvořit jednu navazujı́cı́ pracovnı́ plochu. To lze pouze tehdy, je-li
pro obě obrazovky použito stejné rozlišenı́ a stejná barevná hloubka.
Při použı́vánı́ „vı́cenásobného nastavenı́“,
tj. při konfiguraci se dvěma nebo
œ %!,"
@6.7@ nejdřı́ve vypnutá, protože jinak
vı́ce monitory by měla být volba
máte možnost provádět doladěnı́ týkajı́cı́ se pouze prvnı́ grafické karty.
Vypněte proto tuto volbu při prvnı́m průchodu programem SaX2 a zapněte
ji přı́padně později.
Testovánı́ konfigurace
V přı́padě, kdy jste spokojeni s provedenými nastavenı́mi, stiskněte tlačı́tko
Ž
. Po chvı́li se zobrazı́ následujı́cı́ dialog:
F
‰,
!*5
Uprostřed naleznete dva čtverce s šipkami uvnitř označené jako !6:
a
„ ‰,
!*5
sloužı́ pro úpravu horizontálnı́ a vertikálnı́ velikosti
|!@ . Šipky
!:
„ obrazu. Dalšı́mi šipkami |!@ se posunuje obraz po obrazovce. Tı́m se
obraz jemně doladı́.
Pro kontrolu správného umı́stěnı́ obrazu na obrazovce monitoru sloužı́ čtverečky v rozı́ch obrazu, které nesmı́ být mimo obrazovku ani nemajı́ být přı́liš
zkresleny.
192
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
Obrázek 7.10: SaX2: test konfigurace
Pokud bude testovacı́ obraz přı́liš tmavý, držte se světlé čáry na jeho okraji.
Pokud bude obraz celkově přı́liš malý, stiskněte okamžitě kombinaci kláves
TS
QR
S
MN^OP + MN
OP + MN À ¿ OP ¾ . Tı́m přejdete zpět do programu SaX2, kde opravı́te
nastavenı́ pro přı́pustné frekvence monitoru.
Po přı́padném doladěnı́ obrazu programem SaX2 nebo přı́mo knoflı́ky či
tlačı́tky monitoru ukončı́te testovacı́ konfiguraci.
Zvolte:
ˆ~
€
:
"%&
Z-
@
$
: Tı́m ukončı́te konfiguraci X Window, uložı́te provedená nastavenı́, vrátı́te se do programu SaX2 a ukončı́te ho. Konfigurace
,+$ œA4A œ4¶ ž "%4& Z
. Zároveň se vytvořı́ symbose uložı́ do souboru ;
;
;
¼ C
2 œBAA ž 0 % œ
lický odkaz (angl. soft link) na X server
; @ ;
E ;
; , který bude
-7*5 œBA4A ž 0 % œ4¶44,4, ž
;
E ;
;
¼ .
ukazovat na spustitelný program ;
„‹,
: Tı́mto tlačı́tkem se vrátı́te zpět do programu SaX2, aniž by se
n4
nastavenı́ uložilo.
7.2.2 Změna konfigurace
SaX2 lze použı́t i v přı́padě, kdy je třeba překonfigurovat běžı́cı́ X server, proto
se dá spustit i z běžı́cı́ho X serveru. Tehdy načte (pokud to nezakážete v menu

4…*)"-40!,+$ œBA4A œ4¶ ž "%& ZI
,+$
konfiguračnı́ soubor ;
.!(
;
;
;
¼ C
;
œBAA œ4¶ ž "%& Z
, kde je uloženo nastavenı́ X Window, a ten analyzuje. Proto
;
¼ C
již nenı́ třeba opakovat nastavenı́ myši a monitoru ručně, SaX2 je převezme.
7.2.3 Možné potı́že
Tato kapitola by vám měla pomoci, když se objevı́ potı́že při konfigurovánı́ X
serveru.
193
7. Systém X Window
Grafická karta nenı́ podporována
Použitı́ framebufferu Zatı́m nejsou k dispozici linuxové ovladače pro
všechny grafické karty. Dá se však ještě zkusit následujı́cı́ postup, který
funguje pro téměř všechny novějšı́ grafické karty a prakticky na každém
notebooku. Protože bez ovladače grafické karty nelze použı́t jejı́ řadič, nenı́
možné použı́t ani akcelerované zobrazenı́. Při startu jádra se proto přejde do
grafického módu VESA a X server pak přistupuje přı́mo k paměti grafické
karty (angl. framebuffer).
Princip je následujı́cı́: linuxové jádro při startu – ještě dřı́ve než přejde do 32
bitového chráněného módu – zavolá VGA BIOS grafické karty a ten ji přepne
do zadaného grafického módu ☞VESA. Text na všech textových konzolı́ch se
také zobrazı́ v takto nastaveném grafickém módu. Naneštěstı́ je VGA BIOS
šestnáctibitový, a proto nenı́ možné takto snadno přepı́nat grafické módy
kdykoli z běžı́cı́ho 32 bitového Linuxu. Při startu nastavený grafický mód
karty se však zachová až do přı́štı́ho volánı́ VGA BIOSu, tj. až do přı́štı́ho
restartu systému. Tı́m má X server zajištěno, že se způsob přı́stupu ke grafické
paměti nezměnı́.
Jádro systému SuSE Linux již obsahuje podporu pro VESA framebuffer, proto
stačı́ najı́t správný grafický mód
pro start mı́sto obvyklého textového módu.
24Z ÿ
Ten uvedete jako parametr @ 1 ve výzvě zavaděče LILO bud’ při startu
,+$
#$""%&
;!"
nebo do souboru ;
. Za x zde dosadı́te čı́slo VESA módu
z tabulky 7.2. Instalace zavaděče je popsána v odstavci 3.4 na str. 99.
Barevná hloubka
256 (8 bit)
32768 (15bit)
65536 (16bit)
16,7 mil. (24bit)
Rozlišenı́ v bodech
640x480 800x600
769
771
784
787
785
788
786
789
1024x768
773
790
791
792
1280x1024
775
793
794
795
Tabulka 7.2: Volitelné VESA módy
Po startu Linuxu se přihlaste jako uživatel
způsobem:
4
a spust’te SaX2 následujı́cı́m
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe¬Ê¦jì6òê¢6Ø Äë
(Pozor na to, aby Á byla „nula“ a nikoli velké „O“.)
Tı́m sdělı́te X serveru, aby použil ovladač pro framebuffer. Protože VESA
mód pevně určuje rozlišenı́, barevnou hloubku a obnovovacı́ frekvenci, dál již
nic nenastavujete a pokud je v pořádku ›Rnastavenı́
myši a klávesnice, uložı́te
r!s
opustı́te.
nastavené hodnoty a SaX2 s ulehčenı́m
Použitı́ serveru VGA16 Pokud vaše karta nezvládá mód VESA, napřı́klad
pokud se jedná o staršı́ kartu ISA, máte možnost použı́t nástupce historic24Z
kého serveru VGA16, modul @ . Doporučuje se to i v přı́padě, kdy ovladač
pro grafickou kartu nenı́ automaticky určen. V programu SaX2 spust’te kon 2
/ 8
24Z
figuraci grafické karty a v menu F @ @
zvolte @ . Na pracovnı́ ploše
194
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
však budete moci použı́t pouze rozlišenı́ 640x480 při 16 barvách (4 bitová
barevná hloubka). Pokud vaše karta podporuje VESA framebuffer, ovladač
24Z
@ nepotřebujete. Pokud zvolı́te tento ovladač pro start SaX2, napište prosı́m
následujı́cı́ přı́kaz:
¨
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÉ¨õe¬ÊR¦‡ì6ò ë 5
Protože tento parametr sloužı́ pro výběr X serveru pro samotný konfigurátor
SaX2, můžete tuto volbu využı́t i v přı́padě, kdy je vaše karta Linuxem plně
podporována. U některých grafických karet může být totiž nutnost zadat
speciálnı́ volby pro jejich akcelerovaný ovladač, aby se vůbec rozeběhly.
Proto se při konfiguraci provizorně startujı́ v „chudobných“
16 barvách, kdy
2Z
je jistota, že poběžı́. Spust’te tedy konfiguraci s ovladačem @ a poté zadejte
K’
,%
potřebné volby pro definitivnı́ akcelerovaný ovladač v menu 1(
o ,
¾ & $ }
4
položka
@
:
:@
? .
Nastavenı́ myši pro start SaX2
Pokud SaX2 automaticky nerozpozná typ myši, máte možnost zadat typ myši
přı́mo při jeho startu a tı́m zamezı́te jejı́mu automatickému rozpoznávánı́.
Pomocı́ dvou parametrů v přı́kazové řádce zvolı́te protokol
a port,
na který je
r)
r)%
myš připojena. Pro protokol se použı́vá parametr , zatı́mco
sloužı́ pro
název souboru zařı́zenı́. Následujı́cı́ přı́klad popisuje konfiguraci Intellimouse
na portu PS/2:
Å5£6£¤4 Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤jæ±É¨õe¬Ê¤±Ü¦"ÖÉ×e±Ê©‡×Ø Äë ×Öɨª5õ
Dostupné protokoly jsou uvedeny
v tabulce 7.1 na str. 187 a na manuálové
œ4¶ ž "%& Z
stránce konfiguračnı́ho souboru ¼ C
.
Obraz má závady
Tato část vysvětluje přı́činy možných závad při spuštěnı́ X serveru a nabı́zı́
jejich řešenı́. Zpravidla však bývá po konfiguraci programem SaX2 obraz bez
závad. Ty se objevujı́ pouze při použitı́ některých „exotických“ grafických
karet a dajı́ se většinou odstranit použitı́m dalšı́ch parametrů v konfiguračnı́m
,+$ œA4A œ4¶ ž "%4& Z
.
souboru X serveru ;
;
;
¼ C
Závady v zobrazenı́ bývajı́ způsobeny i nedostatky hardwaru. Napřı́klad pokud
použı́vá levnějšı́ grafická karta pomalejšı́ pamět’ové čipy, nemusı́ již rychlost
čtenı́ z videopaměti stačit pro rozlišenı́ s vyššı́ barevnou hloubkou, jako je 32
bpp, a současně vysokou obnovovacı́ frekvencı́.
Někdy se také vyplatı́ upravit nastavenı́ v BIOSu: Linux, resp. X server
‰ /,4
, $ $ ,
/4,
, které nabı́zejı́
někdy nesnášı́ nastavenı́ BIOSu
. .
?
@ |
.
některé jeho nové verze. V textovém režimu je pak sice vše v pořádku, ale
v grafice pak čipset počı́tače sám „optimalizuje“ přı́stupy k registru grafické
karty, což může vést u X serveru (který to netušı́) k špatnému zobrazovánı́
barev a v horšı́m přı́padě i k celkové ztrátě komunikace počı́tače.
Pokud se X server vůbec nespustı́, hledejte nejprve chybu v syntaxi nebo
,+$ œBA4A œ¶ ž )%& Z
logice konfiguračnı́ho souboru ;
;
;
¼ C
. Dalšı́ častá chyba
bývá, že se vůbec nenašel zde uvedený hardware. To zjistı́te z protokolového
souboru X serveru, viz také odst. 7.2.3 na str. 197.
V následujı́cı́m seznamu jsou uvedeny nejčastějšı́ závady a způsoby jejich
odstraněnı́ v konfiguračnı́m souboru.
195
7. Systém X Window
<
Neostrý obraz: Běžnou přı́činou bývá přı́liš vysoko nastavená vertikálnı́
frekvence, protože horizontálnı́ frekvence a počet bodů za sekundu (dot
clock) jsou pak na nı́ závislé. Jejı́m snı́ženı́m z např. 160 Hz na 80 Hz
stále ještě zachováte neblikajı́cı́ obraz, ten však má naději být ostřejšı́ než
původnı́, protože bude polovičnı́ rychlost zpracovánı́ pixelů (pixel rate)
a tı́m i menšı́ nároky na D/A převodnı́k, zesilovače monitoru atd.
‰
*5%!*5
Snı́ženı́ maximálnı́ vertikálnı́ frekvence provedete z menu @
"% "-X
. Pro modernı́ monitory ležı́ přijatelná vertikálnı́ (snı́mková)
.
frekvence mezi 80 a 90 Hz a jejı́m zvyšovánı́m nad tuto hranici již neubývá
blikánı́ obrazu.
<
Problémy s tzv. „hardwarovým kurzorem“: Namı́sto kurzoru myši se
chybně objevuje plný obdélnı́ček nebo proužky. Zkuste zapnout volbu
*
$6-+*)
,"2 $",
,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z
9
v sekci D
v souboru ;
;
;
¼ C
. Při neú%
Z,)0 %! 0 0 spěchu zkuste ještě zapnout
nebo
.7@
, přı́padně až
% $4$",
@
. Experimentálně pak vyberte řešenı́, které nejméně zpomaluje
a ještě funguje.
V následujı́cı́ tabulce jsou protiopatřenı́ seřazena vždy od mı́rných až po
radikálnı́:
<
Chybı́ šipka myši, mı́sto nı́ je třeba barevný čtvereček.
*
$6-+*)
1. volba 9
2. volba
3. volba
%
%
@
.7@
$4$",
Z,"0
v sekci D
nebo
,2
%
0
$),
.
0
.
.
’
’
Dalšı́ potı́že neznámého původu: Přečtěte si ze souborů E JD4G v adresáři
-7*5 œA4A ž
0 œAA /$
;
;
E ;! ;
;
; ten, který odpovı́dá vašı́ grafické kartě (resp.
čipu). Dále se podı́vejte na manuálovou stránku k X serveru. Dalšı́ vhodnou
4
=
dokumentacı́
jsou nejčastějšı́ zodpovězené otázky (FAQ)4k XFree86
(#R| *6-7*"( ,I#
# &,4, ž#Z
=
( ;4;)94949
;;)94949 1
¼
) a stránky SuSE pro aktualizaci |
$5u $)u *6"4
*-+*",
;
;
(4(
;"1
.
Kromě použitı́ programu SaX2 lze ručně měnit volby přı́mo v souboru ;
œA4A œ4¶ ž "%& Z
;
¼ C
:
<
,+$
;
Úzký nebo zmáčklý obraz, ovládacı́ prvky monitoru jsou na doraz.
1. Bývá překročena snı́mková nebo řádková frekvence. Snı́žit hodnotu
2+* %7$
* %7$
?
nebo | ?
.
2. Nastavit obraz programem xvidtune. Je možné, že jde o nevhodný mód
zobrazenı́.
*
%7$
2+*
%7$
3. Přidat parametr A| ?
A ? r k „řádce parametrů zobrazenı́ “
a zkoušet všechny kombinace A a .
<
Při posunovánı́ se okna trhajı́ a jejich části zbývajı́ na mı́stě. K odstraněnı́ zbytků je nutno vždy překreslit celou obrazovku.
1. Snı́žit snı́mkovou frekvenci nebo rozlišenı́.
’
’
2. Podle typu -7vašeho
grafického
čipu použı́t volby ze& souboru
E J4D4G
*5 œBA4A ž
0 œBAA /4!$
& $")%7*",42 2,
;
E ;4! ;
;
; , napřı́klad
@
v adresáři ;
* /
@. . Pozor, co platı́ pro jeden čip, nemusı́ platit pro druhý!
nebo 9
196
7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2
%
$4$",
%
Z,"0
3. V nejhoršı́m zkuste volbu @
, přı́padně mı́rnějšı́
.7@
%! 0 0 nebo
. Od výchozı́ho bodu, kdy karta již půjde správně, pak
zpětně zkoušejte, jaký stupeň akcelerace ještě vydržı́.
<
„Šum“ – zrnitý nebo roztrhaný obraz při pohybu oken nebo přehrávánı́ video, stojı́cı́ obraz je však v pořádku.
1. Zmenšit snı́mkovou frekvenci, barevnou hloubku nebo rozlišenı́.
2. Zkusit změnit nastavenı́ pro čtenı́ z videopaměti,
napřı́klad počet če*",
$
. ": , která však funguje
kacı́ch taktů (wait states). Zkusit volbu
’
’
pouze pro některé čipy, podrobněji v E J4D4G v adresáři k vašemu čipu.
Pozor, tato volba je nebezpečná, karta se tak dá přetaktovat.
3. Ještě je možné, že je přetaktována sběrnice. Překontrolujte proto frekvenci pro sběrnici PCI, VLB nebo ISA a nenı́-li standardnı́, zkuste ji
dočasně snı́žit.
<
Při startu X serveru je obrazovka černá.
1. Zmenšit snı́mkovou frekvenci.
2. Uvážit dalšı́ zdroje potı́žı́, napřı́klad konflikty přerušenı́, kdy myš PS/2
vyžaduje IRQ 12.
7.2.4 Protokolový soubor X serveru
Abyste mohli analyzovat přı́padné problémy vztahujı́cı́ se k X serveru, máte
k dispozici protokolový soubor,2 který
se vytvářı́ při startu
X#KŠ!serveru,
a to
"Z œ4¶4,4, žz#
*
$6,4,5%Ÿ# "Z
;
¼
D+ (v@)?
od XFree86 4.x podle pravidla ; @ ;4
.
Pokud spouštı́te pouze jeden X server (což bývá obvyklé) a má pořadové
2 Z
;
čı́slo
„0“, bude se protokolový soubor tohoto X serveru nazývat ; @ ;4
œ4¶,4, žI# # "Z
¼
Á . SaX2 zde vytvářı́ určitou výjimku, protože spouštı́ na krátký
=
=A
okamžik dva X servery, a to displej Á pro samotný SaX2 a později displej
pro testovacı́ běh.
Přı́stup k protokolovému souboru X serveru máte přı́mo z programu SaX2, a
to stisknutı́m prostřednı́ho tlačı́tka myši. Tak máte možnost rychle rozpoznat
zdroj problému, když se nepodařı́ správně spustit X server.
Formát protokolového souboru se výrazně lišı́ od verze XFree86 3.3.x,
zejména je snazšı́ vyznat se mezi informačnı́mi hlášenı́mi, hodnotami z konfiguračnı́ho souboru, údaji zı́skanými z hardwaru počı́tače a chybovými hlášenı́mi a varovánı́mi, které jsou zde při zobrazenı́ z SaX2 barevně odlišeny.
Obecně vypadá začátek protokolového souboru podle přı́kladu 7.2.1 na následujı́cı́ straně.
Co znamenajı́ jednotlivé údaje:
Jedná se o XFree86 X server verze 4.0, kompatibilnı́ s X11R6.4 „Vendor
release 6400“. Datum vydánı́ bylo 8. března 2000. Řádek
F)(
,
@
%ZWŠ
?
*6,
.
=
Y
%4-
1
ä#äI#A
3‚
ž
¼
žONӒ Y ¶RWŠ"-Š’
se vztahuje k systému, pro který je X server přeložen. Verze jádra a označenı́
CPU se proto mohou u každého systému lišit.
Po tomto hlášenı́ o verzi je uveden již prvnı́ údaj spuštěnı́ X serveru. Aktuálnı́
q
,I=
protokolový soubor poznáte podle označenı́ .
, kde je čas, kdy byl
197
7. Systém X Window
ÔRÍ Þ'1°Õ R* . 0 + ÔŠÖ !*$ ; c × RS Õ R* ÑÑ ªü%&6* 0 ªØ&9*$ SR ` 1%.0'0Ù
Ú SR ` °´ ` 6 ÞÔk` e ,'0'0'0
¨ f e R'&Rø S9$R e ` * 1"Ñ:, 5*
e ª ôKf( ` '$º
* ; R e ` * e `a 9&Š$ ` Kª S f ` * ; R(&R* a Rf
6!* á a SR)
× e R<6 +'+;';'; ÔRÍ Þ'1 « á + Í T
Û Ù
« R ` 6!* á c 76Ø6 !* , , Ñ:2 1Þ'1MܺD  ÍÝ c c D
$ SRŠ ` $ R 9* k 9R
× ‹'‹ Ù  á f6SR6©Ž + & ` + S á + RÔ Í Þ'1 0 S á Žª _ 566 c ` k` ,'0ïÑ:2 6 ., 6 Ñ:/(,'0'0'0
× ‹'‹ Ù # !* á R* f6 á f6SR6­Ž + R
+ 6Ô ÑÑ + ÔRÍÞ'1 Q*f6 á Ž
R* f6 á f6SRKª × ‹'‹ Ù $Rf ` S
ºR
6!* á ª
k` R@6 × "'"Ù a %$ª ׬Þ'Þ Ù f!ø
×58'8 Ù f!ø
R!' ` *ô
$ S!*Kª ×ß'ß Ù * 6Kª ×:¨'¨ Ù !*f: ` 6* ` S@ª
× Ö'ÖÙ ; ` %5* !* á ª × D'DÙ Rª ׬à'à Ù '* * ; !
* × ‹'‹ Ù c R'& R' ` iŽ! ` Ü ` SS Ý Ž
׬Þ'Þ Ùbá¦"'"'â c 9*aŽ c 9* ܦ0%Ý Ž × 0Ù
׬Þ'Þ Ùbá
á¦"'"'â k 5* K
iŽ k 5* K
ܦ0%Ý Ž
Obsah souboru 7.2.1: Počátečnı́ řádky protokolového souboru X serveru
protokol vytvořen. Pokud je starý, tak se patrně dı́váte do úplně jiného
›Rrs
souboru...
,+$ œBA4A
Konfigurace pro X server se standardně bere ze souboru ;
;
;
œ¶ ž )%& Z
¼ C
, pokud v přı́kazové řádce pro X server neuvedete jiný.
Tabulka 7.3 objasňuje význam symbolů v závorkách na začátcı́ch dalšı́ch
řádek protokolového souboru.
Znaky
ÿ4ÿ+s
r4r!s
”
¹4¹s
”
s
”9AKA
Ï4ÏRs
”
”
44s
”
”
BKB
”
s
’4’7s
Význam
Přednastavenı́ X serveru.
Informace zı́skané dotazem na hardware.
Nastavenı́ z konfiguračnı́ho souboru.
Parametr z přı́kazové řádky.
Zde vám X server sděluje, co právě dělá.
Čı́sla verzı́ modulů X serveru atd., pouze informativnı́.
Různá varovánı́ – zde jsou sdělenı́ X serveru, proč neprovádı́,
co je uvedeno v konfiguračnı́m souboru nebo by mělo být implicitnı́.
Chyba – právě toto vedlo k předčasnému ukončenı́ X serveru.
’4’7s
Věnujte proto řádkům začı́najı́cı́m ”
zvýšenou pozornost.
Tabulka 7.3: Typy hlášenı́ X serveru v protokolovém souboru
Protokolový soubor můžete také prohlı́žet z konfigurátoru SaX2 tak, že stisknete prostřednı́ tlačı́tko myši. Chyby a varovánı́ X serveru jsou barevně zvýrazněny. Protokolový soubor se rovněž zobrazı́, pokud skončı́ s chybou X
server, který volá program SaX2 na testovánı́.
Pokud se při startu programu SaX2 nebo při konfiguraci přihodı́ něco nečekaného, pak budou všechny kroky, které provedl SaX2, uloženy spolu se všemi
2 Z Š œ># "Z
chybami v souboru ; @ ;4
; @
. Jak je uvedeno výše, budou chyby
2 Z œ4¶4,, ž# # Z
.
samotného X serveru protokolovány v souboru ; @ ;4
;
¼
Á Podle jeho obsahu pak postupujte dále.
198
7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
7.2.5 Start X Window
Po úspěšné konfiguraci již
můžete spustit X Window (bez rozdı́lu uživatelů),
*5 4
a to nejlépe přı́kazem
@
1 . Doporučujeme spouštět X Window z jed4"
notlivých uživatelských účtů a nikoli jako uživatel
. V souborech
#ˆœ>#,
2 Z œ4¶,4, žz# # "Z
=";
a ; @ ;4
;
¼
Á najdete chybový výstup X serveru.
Přı́kaz
*5
© Ä è6¢Ü Ä
@
4
4
1 také můžete spouštět s dalšı́mi
æ ɤ)¨Å¤6õ‡Ê6ÊÌÊ¢6Ö6֌íñ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ Ì
volbami, např.
Tı́m spustı́te X Window v 16-bitové barevné hloubce, pokud máte napřı́klad
standardně nastaveno 32 bitů.
7.3 Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
Program SaX sloužı́ ke konfiguraci staršı́ verze instalace X Window XFree86
3.3.x. Pokud již máte nakonfigurovanou verzi XFree86 4.x, objevı́ se po
zavolánı́ programu SaX hláška, abyste použili SaX2. Pokud byste přesto
pokračovali programem SaX, nakonfiguruje se vám verze XFree86 3.3.6.
Běžı́ již od začátku v grafice a ovládá se myšı́ a klávesnicı́. Rozezná sám grafický hardware, až na přı́liš nové nebo již zcela zastaralé typy. Ve standardnı́m
přı́padě je proto instalace pohodlná.
7.3.1 Prvnı́ instalace
4
*
Program SaX spustı́te jako uživatel
přı́kazem "
@ 1 z přı́kazové
Š y2
* *5
} -X
Ž"%!r
řádky přı́padně z programu YaST přes menu (
a
@
?
.
& Z- $),]œ4¶4,, žãN RI
(viz odst. 2.6 na str. 82).
@
¼
.
Z přı́kazové řádky spustı́me SaX přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÉ¨õ
Po spuštěnı́ začne SaX prohledávat sběrnici PCI a pokud zde nalezne grafickou
K¾ & $ y
4
kartu, rozpozná ji a bude ji moci později zobrazit v menu
@
:
:@
@ .
KŽ y2,*6% $",³ ¾ & $ y
Poté se otevře hlavnı́ okno s pěti menu: G4?+n , ,
@
:
4
"% ,!* a D
:
( .
:@
@ , G
Dále si SaX načte vlastnı́ databázi, ze které vybı́rá informace, odpovı́dajı́cı́
zjištěnému hardwaru. Ty se pak zobrazı́ v jednotlivých menu, např. typ
¾ & $ y
4
grafické karty najdeme v menu
@
:
:@
@ .
Třebaže se SaX pokoušı́ sám detekovat hardware, je vždy vhodné zkontrolovat
nalezené údaje a přı́padně je podle uváženı́ opravit.
Pokud ještě nemáte správně nakonfigurovanou myš, máte náhradnı́ možnost
ovládat SaX z klávesnice. Opakovaným stisknutı́m klávesy MN _`a OP pak přeskakujete mezi jednotlivými volbami. Abyste se dostali do jednotlivých menu,
_`a
PO , až se titul požadovaného menu orámuje
mačkejte tak dlouho klávesu MNp
­
®
OP resp. klávesu MN¬OP a vyberte požadované
černě a pak stiskněte klávesu MN
[j\
menu. Po potvrzenı́ klávesou MN¡PO se menu otevře.
V každém menu se nalézá vı́ce ovládacı́ch prvků, napřı́klad tlačı́tka, výběrové
seznamy a vstupnı́ pole. Také s nimi lze manipulovat pomocı́ klávesnice.
„ !
}³
:
5
Abyste se dostali k tlačı́tku (např.
), mačkejte tak dlouho klávesu
199
7. Systém X Window
[j\
RR `
OP
, až se žádané tlačı́tko zarámuje černě. Pomocı́ klávesy MN¡OP nebo MN k
pak tlačı́tko stiskneme a vykonáme požadovanou činnost.
_`a
MN^OP
Í5Ñ:0
Klávesou MNp
PO si vyžádáte seznam menu na hornı́m okraji okna. K výběru
_`a
OP tak dlouho, až se seznam zarámuje. Potom
ze seznamu mačkáte klávesu MN^
g
h
pomocı́ kláves MN!OP a MN!OP vyhledáte položku podle změny barvy a aktivujete ji
*
R OP .
klávesou MN D
Myš
Menu G4?+n
se objevı́ jako prvnı́ po startu programu SaX (viz obr. 7.11).
Obrázek 7.11: SaX: Nastavenı́ pro myš
Pokud jste již konfigurovali myš během instalace Linuxu, např. při nastavenı́
programu gpm, převezme SaX tyto údaje a myš je tı́m připravena pro X
Window. V opačném přı́padě je potřeba myš nakonfigurovat:
stiskněte dvakrát
‰ )07$",z
g
_`a
†
OP a vyberte výrobce myši v menu
(pomocı́ kláves MN!PO
klávesu MN^
h
R
*
D
OP výběr potvrdı́te. Dále
a MN!OP můžete procházet seznamem), klávesou MN
q
_`a
MNpOP do seznamu
?(
přejděte pomocı́ klávesy
a
zvolte odpovı́dajı́cı́ typ
„)-€ o
myši. Stisknutı́m
se přesvědčı́te, zda volba funguje – měl by se začı́t
pohybovat kurzor myši. Pokud nevı́te, jaký máte typ
myši,Š přı́padně
pokud

¶q
typ vašı́ myši nenı́ v seznamu nebo sériová myš G CE!F F
nefunguje
Šq x
~vŠ’
„ !
}³
J D4J4E4D“GF
:
"
s volbou
, zvolte vedlejšı́ menu
, abyste
vybrali protokol sami. Zde se dajı́ konfigurovat dalšı́ volby, např. přenosová
„ !
}z
rychlost a „emulace třetı́ho tlačı́tka“. V menu
jsou následujı́cı́
:
"
menu:
F
2
@
/
@
8
: V přı́padě neznámého výrobce se dá přı́mo nastavit protokol.
Dále se dá nastavit soubor zařı́zenı́ (angl. device). Pro sběrnicovou myš
zkuste odpovı́dajı́cı́ variantu PS/2.
K‰
*5%!!*5
: Rychlost myši atd.
@
K‰ 0
? : Emulace třetı́ho tlačı́tka atd.
200
7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
Obrázek 7.12: SaX: Rozšı́řená nastavenı́ pro myš
q,!*5
q,!*52 $
: Konfiguraci myši lze otestovat v části menu označené
@ o
z
, ( , kde je zobrazena symbolická myš. Klikánı́ tlačı́tky skutečné myši
se pak zobrazuje na symbolických tlačı́tkách.
Klávesnice
Standardně se použı́vá klávesnice pro Windows 95/98 (viz obr. 7.13). Klávesnici je třeba vždy nastavovat manuálně, protože jejı́ typ nelze hardwarově
určit.
Obrázek 7.13: SaX: Klávesnice
q
Porovnánı́m vašı́ klávesnice s položkami menu ?( nastavı́te odpovı́dajı́cı́
u,!$
R» u
| v menu
@ ?: . Vedle tlačı́tka
model klávesnice. Jako jazyk nastavı́te C
201
7. Systém X Window
K‰
?).7@
u
@
je testovacı́ pole, ve kterém se zobrazuje právě stisknutá klávesa.
Nezapomeňte na háčky a čárky nad velkými pı́smeny (event. i na dalšı́
„‹,
2 442}
y2,!* akcenty). Přepı́nač
sloužı́ k zadánı́ háčků,
.7@"(
@
.
:
?
„ !
}³
čárek, kroužků a přehlásek. Nastavenı́ z menu
patrně nebudete
:
"
„"-€ potřebovat. Změny se stávajı́ platnými stisknutı́m
.
o
Grafická karta
¾
&
$
y
V menu
@
:
:@
@ se vybı́rá v levém seznamu výrobce a v pravém
seznamu model a verze karty (viz obr. 7.14). SaX zkoušı́ kartu sám rozpoznat,
což je u karet PCI poměrně spolehlivé. Použı́vá přitom rozsáhlou databázi
$)/0
běžně použı́vaného hardwaru, viz balı́k
(angl. Component Data Base).
Nalezený hardware se barevně zvýraznı́.
Obrázek 7.14: SaX: Grafická karta
Pokud se stane, že SaX hlásı́ jiné údaje o vašı́ grafické kartě, než jaké
odpovı́dajı́ skutečnosti (méně paměti, jiný Ramdac), může to být způsobeno dalšı́mi výrobnı́mi revizemi tohoto modelu karty, které SaX nezná.
„ !
}³
.
V takovém přı́padě přejděte do menu
:
"
„
!
}z
Menu
obsahuje detailnějšı́ nastavenı́, které také použijete po:
)
x *5 2,"%
*",42,"-X
kud sami volı́te X server (menu @
). Dá se zde zadat
@
o
velikost videopaměti a rychlost převodnı́ku D/A, přı́padně znáte-li
přesný typ
¯
"2yV* / (
@ @ .
převodnı́ku nebo časovače, můžete je zde zadat v menu
Snı́ženı́ odhadu rychlosti převodnı́ku D/A může pomoci při problémech s posunovánı́m a překreslovánı́m oken (např. blikánı́ nadpisu okna).
‰ 0
Některé karty vyžadujı́ zvláštnı́
? , které naleznete v rozšı́řeném menu,
obvykle je však nebudete potřebovat.
SaX automaticky nerozpozná zastaralé grafické karty ISA, a proto pro ně
musı́te sami zvolit server (zpravidla to bývá SVGA).
202
7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
Obrázek 7.15: SaX: Grafická karta – dalšı́ nastavenı́
Pokud si SaX stěžuje, že mu chybı́ server pro nalezenou nebo zadanou kartu
*","42,
*‡%!
%+*5
,/X#4#4# L
L q ,WŠ‰¾
(hláška typu |
), stačı́ spustit
J
@4
YaST a vyžádaný server (v tomto přı́kladu SVGA) nainstalovat (viz odst. 2.4
na str. 77).
Monitor
Dále je nutno zajistit spolupráci grafické karty s použitým monitorem. Vybı́‰ "07$",z
Kq
ráme zde ze seznamu †
a ?( . Pokud nenajdete v seznamu váš
monitor ani jeho funkčnı́ náhradu, zadáte frekvence, které váš monitor snese,
a které nejlépe najdete v návodu k monitoru. Pokud se jedná o neznámý
monitor, SaX nastavı́ výchozı́ horizontálnı́ rozsah na 29–61 kHz a výchozı́
vertikálnı́ rozsah na 60–70 Hz. To by nemělo škodit většině monitorů.
Pokud při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor
QR
S
TS
OP + MNpOP
vysoko pı́ská, bud’ okamžitě opust’te server kombinacı́ kláves MN
+ MN À ¿ OP ¾ anebo rychle sáhněte po vypı́nači monitoru, jinak hrozı́ poškozenı́
monitoru.
Rozlišenı́ a počet barev
Po instalaci grafické karty se nejprve konfiguruje počátečnı́ rozlišenı́ a počet
,!* barev, které se objevı́ po spuštěnı́ X serveru, a to v menu D
:
( (obr. 7.16
na následujı́cı́ straně).
Kt
42
u
,)%
Počátečnı́ rozlišenı́ se vybı́rá současně z menu
a E
@
?
!n
o ,
Kt ,2%}ƒ*4$ }
W/,!* přičemž efekt se ilustruje v části okna @
| .7@](
:
( .
Ž"%& Z-r
Zvolenou kombinaci pro daný počet barev potvrdı́me tlačı́tkem
2 ƒ,"%“,€
@
. . Můžeme tak postupně nakonfigurovat tolik počátečnı́ch
rozlišenı́, kolik máme různých počtů barev.
Později za běhu při zvoleném počtu barev se pak může X server postupně
přepı́nat na všechna skutečná rozlišenı́, a to vždy stisknutı́m kombinace kláves
8
QR
S
TS
QR
S
TS
"
MN
OP + MN PO + MN+OP resp. MN
OP + MN OP + MN+PO .1
1
8
"
Klávesy MN7PO a MN7OP zde fungujı́ pouze z numerické klávesnice.
203
7. Systém X Window
Obrázek 7.16: SaX: Výběr počátečnı́ho rozlišenı́ a počtu barev
Pokud se domnı́váte, že by karta spolu s monitorem zvládla ještě dalšı́ kom„ !
}z
binace, než jsou v nabı́dce, přejděte do vedlejšı́ho menu
, kde
:
)
se tato nabı́dka dá rozšı́řit, přı́padně i zúžit (viz obr. 7.17).
Obrázek 7.17: SaX: Výběr skutečných rozlišenı́ a počtů barev
E
u
,"%
!n
o : Toto menu se dělı́ na oblasti:
€%!}³
rozlišenı́.
G
-!y %
rozlišenı́.
J4:
o
ˆt 42
výběr barevné hloubky (počtu barev).
@
?
Kt 2
Sloupec tlačı́tek vpravo ( @
? ) udává počet barev
pro dané rozlišenı́.
X server se totiž může spustit s volitelným počtem barev, čemuž odpovı́dá
přı́slušná barevná hloubka (color depth). Při osmibitové barevné hloubce
dostáváme např. 256 současně zobrazitelných barev. Počet barev je však
při dané velikosti videopaměti a schopnostech grafické karty shora omezen
204
7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX
A6ž
A6ä
rozlišenı́m, takže při vysokých rozlišenı́ch, jako je např. Á4Á"1
Á4Á bodů,
již často nemůžeme žádat barevnou hloubku 32 bitů.
Pro malou barevnou hloubku 8 bitů (256 barev) je proto k dispozici nejvı́ce
ž½
½
Až
Aä
možných rozlišenı́, od
Á1 ¼4Á až po
Á4Á1
Á4Á , která se objevujı́
-y %
v seznamu J4:
o .
Prvnı́ hodnota ze seznamu skutečných rozlišenı́ je to, se kterým pak startuje
X server při zadané barevné hloubce.
Seznam skutečných rozlišenı́ konfigurujeme tak, že sem přesouváme položky ze seznamu možných rozlišenı́. Provede se to kliknutı́m na přı́slušné
‰
možné rozlišenı́ a pak na tlačı́tko
. Ze seznamu se naopak ubı́rá tlačı́t kem F .
Pořadı́ v seznamu skutečných rozlišenı́ se dá konfigurovat šipkami na
dolnı́m okraji seznamu. K tomu se označı́ požadované rozlišenı́ a klikne
se na jednu z šipek „nahoru“ nebo „dolů“. Tı́m si vyměnı́ označená hodnota
mı́sto s předcházejı́cı́ resp. následujı́cı́ hodnotou v seznamu.
Po nastavenı́ skutečných rozlišenı́ pro osmibitovou barevnou hloubku (256
barev) pokračujeme stejným způsobem i pro dalšı́ hloubky, které zapı́náme
odpovı́dajı́cı́mi tlačı́tky.
‰ 4-!y %
u
,"%
o
!n
o : V tomto menu lze nastavit virtuálnı́ rozlišenı́
pracovnı́
plochy, tj.œschopnost
„vidět‰ za4roh“.
Znamená
to zvýšit hod‰ 4-!y %
-!y %
L
o
o
noty
(= šı́řka) resp.
(= výška) nad skutečné hodnoty rozlišenı́ – napřı́klad použı́vat virtuálnı́ pracovnı́ plochu
AA6ã4ä
ž½
ž
1¼
při skutečném rozlišenı́ monitoru ¼4Á4Á"1 Á4Á . Skutečná plocha
pak tvořı́ pohyblivý výřez ve virtuálnı́ ploše. Většina uživatelů však tuto
možnost odmı́tá, protože ztěžuje ovládánı́ kurzoru na obrazovce.
l"2 y %!!*5
: Toto menu umožňuje definovat vlastnı́ rozlišenı́. Dále lze
n
Ž42
tzv. „modelines“, tj. volit mezi dvěma různými výpozadat
@! @
četnı́mi metodami.
Dále je třeba nastavit výchozı́ barevnou hloubku (počet barev), se kterými se
váš X server standardně spustı́, pokud se nezavolá s určitou zadanou hloubkou.
,!* Na to se vKt menu
vybere požadovaná standardnı́
barevná hloubka
D
:
(
2
? . Potom pokračujte tlačı́tkem D@no , kterým zkušebně
pomocı́ @
spustı́te X server.
Test konfigurace
Po chvilce se objevı́ dialogové okénko. Jste-li se zobrazenı́m spokojeni,
%!³
klikněte na J
.
Poté se objevı́ pozadı́ a rozdělené okno, kde vlevo je uvedeno současné
rozlišenı́, horizontálnı́ a vertikálnı́ frekvence monitoru a vpravo jsou dvě
K‰,
!*5
„u $",z
!6:
pole tlačı́tek
a
, pomocı́ kterých se optimálně nastavı́
obraz.
‰,
!*6
Tlačı́tka s šipkami v poli
sloužı́ k roztahovánı́ a stlačovánı́ obrazu
!6:
K„u $),z
ve vodorovném a svislém směru, pomocı́ šipek
pohybujete obrazem vodorovně a svisle po monitoru. Pro kontrolu správného nastavenı́ byste
měli vidět malé čtverečky ve všech čtyřech rozı́ch monitoru bez zkreslenı́.
205
7. Systém X Window
Nastavenı́ velikosti a polohy obrazu v SaX sloužı́ pouze k jemnému přizpůsobenı́ grafické karty možnostem monitoru, nikoli naopak! Nejlépe je
proto, když jsou ovládacı́ prvky na monitoru předem nastaveny na střed
rozsahu a obrazem se pak pomocı́ SaX hýbe co nejméně (špatně je tedy
např. pomocı́ SaX na doraz doleva a knoflı́kem monitoru na doraz doprava).
Po nastavenı́ obrazu jsou dvě možnosti, jak zavřı́t okno:
~
€
: Ukončit konfiguraci X Window a uložit současná nastavenı́. Tı́m
se dostanete zpět na přı́kazovou řádku.
,!*",I
: Opustit SaX a zapomenout nastavenı́.
E
TS
Í5Ñ
Stisknutı́m kombinace kláves MN^OP + MNŒ
OP se dostanete na prvnı́ konzoli.
7.3.2 Rekonfigurace
SaX se dá použı́t i pro dodatečné nastavenı́ vlastnostı́ X serveru.
K tomu nejprve přečte SaX existujı́cı́ konfiguračnı́ soubor pro X Window
,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z
a použije jeho nastavenı́, proto tedy nenı́ nutné vše
;
;
;
¼ C
zadávat znovu. SaX zobrazı́ nalezená nastavenı́ v menu a umožnı́ uživateli
v nastavovánı́ dál pokračovat. Typickým přı́padem je připojenı́ nového monitoru, kdy se dá znovu vybrat odpovı́dajı́cı́ model z databáze a provést jemná
nastavenı́, přı́padně přidat některé z vyššı́ch rozlišenı́.
SaX se také dá použı́t pro přepı́nánı́ výchozı́ho rozlišenı́ a výchozı́
barevné
,!* :
( ,
hloubky – po jeho spuštěnı́ pak přejdeme rovnou do menu D
přepneme nastavenı́ a SaX opustı́me.
Po rekonfiguraci může SaX uložit po svém některé položky v souboru
œ¶ ž )%& Z
– napřı́klad nezachová původnı́ pořadı́ fontů – což je ne¼ C
přı́jemné zejména při instalaci češtiny jako výchozı́ho jazyka. Pokud jste
œ¶ ž )%& Z
tedy sami změnili soubor ¼ C
mimo SaX (editorem, jiným konfiguračnı́m programem či instalačnı́m skriptem), je třeba si vždy předem
udělat jeho kopii, než na něj spustı́te SaX, a potom podle nı́ pokažené řádky
opravit.
7.3.3 Možné potı́že při práci s programem SaX
Nejčastějšı́ potı́že při konfiguraci X Window programem SaX:
<
206
Při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor
vysoko pı́ská:
QR
S
TS
À ¿ OP¾ , nebo
OP + MN^OP + MN^
Bud’okamžitě opust’te server kombinacı́ kláves MN
rychle sáhněte po vypı́nači monitoru, jinak zde hrozı́ poškozenı́ monitoru.
"% "
‰ )07$5,z
Kq
Vyberte pak v menu G
ze seznamu položky †
a ?"( .
Pokud nenajdete v seznamu váš monitor ani jeho funkčnı́ náhradu, zadáte
frekvence, které váš monitor snese, a které naleznete v návodu k monitoru.
Pokud se jedná o neznámý monitor, SaX nastavı́ výchozı́ horizontálnı́
rozsah na 29–61 kHz a výchozı́ vertikálnı́ rozsah na 60–70 Hz. To by
nemělo škodit většině monitorů.
7.4. Optimalizace instalace systému X Window
Rychle přerušit podezřelý provoz monitoru je též nutné, pokud se to stane
²prˇekročenı́m jeho schopnostı́ při nastavovánı́ velikosti a polohy obrazu.
Nové digitálnı́ monitory již majı́ tyto stavy ošetřeny a samy odmı́tnou
pracovat.
<
Pro zatvrzelé přı́pady, kdy X server odmı́tá nastartovat, nabı́zı́ ještě SaX
volby přı́kazové řádky, např.:
rr*",42,Œ24Z
@
Až
: Při prvnı́m startu SaX se použije namı́sto cı́lového
serveru pro danou kartu prozatı́mnı́ server VGA16. Ten je bezproblémový prakticky na všech kartách VGA. Vyvolá se též automaticky
v přı́padě, kdy grafická karta nenı́ rozpoznána, nebo jedná-li se o kartu
ISA.
-7*5
*
,
/!$
Dokumentaci
k programu SaX obsahuje adresář ;
; |!@
;
;
$
Z,* *
(!@ :@
; @1 . Stane-li se něco neočekávaného při spuštěnı́ programu
SaX nebo během konfigurace, lze to později analyzovat z protokolů
4 Š,42, Y Z
4" Š 4 Y Z
;
;
;
@
a;
.
7.4 Optimalizace instalace systému X Window
V dalšı́m se budeme zabývat uživatelskými modifikacemi primárnı́ho konfi,"+$ œBAA œ4¶ ž )%& Z
;
;
¼ C
guračnı́ho souboru ;
pro systém X Window, obsahujı́cı́m všechny údaje pro myš, monitor a grafickou kartu. Třebaže konfigurátor
SaX2 již umožňuje i náročné zásahy do konfigurace, vyplatı́ se strukturu tohoto
konfiguračnı́ho souboru pochopit.
Š4,$5 "%
Tento soubor se dělı́ na sekce, uvedené klı́čovým slovem
a ukončené
’%/4Š4,!$5 "%
klı́čovým slovem
. Každá sekce odpovı́dá jedné části konfigurace
a má tvar:
Ú Ä Õ ¤"Ü£©Éä`÷©)¨] Ä ©±É Ä éÕ Ä
Ö)£6«6£gé"¨]í
Ö)£6«6
£ gé"a
¨ e
ÙÙ6Ù
Ö)£6«6
£ gé"¨ø©
©5Ø)Ú Ä Õ¤"Ü£©
Rozlišujeme zde následujı́cı́ typy sekcı́:
¶
"
,!*
Š4,42,"4¶
Z *
v
@
% - ,2 )
$ ,
(
D
Tato sekce popisuje použité cesty pro fonty a tabulku
RGB.
Zde se zadávajı́ různé volby pro server.
Konfiguruje vstupnı́ zařı́zenı́. Na rozdı́l od verze
XFree86 3.3 sem společně patřı́ myš, klávesnice a speciálnı́ vstupnı́ zařı́zenı́ jako tablet, pákový ovladač atd.
2,
Důležité
položky
jsou zde D
a jeho volby, dále
„4!$"
,2 $",
aD
.
Tabulka 7.4: pokračuje na dalšı́ straně...
207
7. Systém X Window
"%
G
/,*
G
D
,2
$",
Š!$5,,"%
Š4,42, Y
@?
"-
Popisuje použitý monitor: jméno, na které odkazuje defiŠ$5,4,"%
t %/
/
nice
, dále šı́řka pásma ( @
9
| ) a obě syn
u
Š
7
%
$
‰
,4 ,&,!*
U
chronizačnı́ frekvence (
a
?
E
| ).
Frekvence se zadávajı́ v MHz, kHz nebo Hz. Server
odmı́tne jakékoli zobrazovacı́ parametry, které neodpovı́dajı́ specifikaci monitoru. Cı́lem je zabránit tomu, aby
při experimentech nedostal monitor nebezpečně vysokou řádkovou nebo snı́mkovou frekvenci.
Zde se zadajı́ zobrazovacı́ parametry pro jednotlivá
rozlišenı́ obrazu. Obvykle je vypočte SaX2 na základě zjištěných a zadaných údajů o grafické kartě
a monitoru a zpravidla nenı́ důvodu je měnit. Výjimkou může být napřı́klad monitor s pevnými frekvencemi. Přesné vysvětlenı́ významu a vztahu jednotlivých zobrazovacı́ch parametrů obsahuje HOWTO,
-7*6 *
, /$
,"%
které najdete v souboru ;
; |!@
;
;)| 9
;
;
œ4¶4,, žr‰ /,44rq
%Zv*"r U B q
#Zu
.
¼
R.8
F
F
Tato sekce definuje použitou grafickou kartu, zadanou
jménem.
"% Tato sekce se týká vztahu mezi sekcemi G
,2 $",
aD
pro nastavenı́ společná oběma sekcı́m.
*
D7 (!@? dovoluje zadat virtuálnı́ rozlišenı́
Podsekce
‰ 4‰ , „"4
/,!*
@ ) pro daný
9
a použité G
pro
(
Š!$5,4,)%
tento
.
Tento odstavec definuje rozloženı́ při jednoduché nebo
vı́cenásobné konfiguraci. Spojuje navzájem vstupnı́ za% - ,2 $",
Š$5,4,"%
řı́zenı́ (
D
a zobrazovacı́ zařı́zenı́
.
Tabulka 7.4: Sekce v ;
"%
,+$
;
œA4A
,2
$),
;
œ4¶
Všimněme si podrobněji sekcı́ G
,D
a
œ4¶4,4,
nı́ch sekcı́ch podáváœ4manuálová
stránka
pro
¶ ž "%& Z
%ƒœ4¶ ž "%&
¼ C
nuálová stránka pro ¼ C
(.+@
œ4¶ ž "%& Z
"%
V souboru ¼ C
lze zadat vı́ce sekcı́ G
Š!$5,4,)%
může
existovat
i vı́ce sekcı́
. Které z nich
Š,42, Y
"-4
@?
, která po nich následuje.
¼
ž
C
5%&
Z
Š!$5,4,"%
. Informaci o ostatž
% œ4¶4,, ž
ƒ
(
¼
.7@
¼ ) a maZ
).
,2
$),
aD
. Podobně
se použijı́, záležı́ na sekci
Sekce Screen
Š!$5,4,"%
Dále se věnujeme podrobněji sekci
. Jak již bylo řečeno, popisuje
)% ,2 $",
společné údaje pro sekce G
aD
a udává, jaké rozlišenı́ s jakou
barevnou hloubkou konfigurovat.
Š!$6,4,"%
Přı́klad sekce
ukazuje soubor 7.4.1 na následujı́cı́ straně.
6/,"% & ,
Š!$5,,"%åN R
Á ) dává této sekci jednoznačné určenı́ pro
Řádka
(zde
Š4,2, Y
"-
@"?
následujı́cı́ sekci
.
208
7.4. Optimalizace instalace systému X Window
D
c 6*bŽ c 9*Ž
´Rf ` S
%´
e Ñ:1
c a c 6*iŽ¬´5S ` Ž
´
e
:Ñ 1
Ž ÑÑ:/',  Þ'1%. ŽTŽ Ñ:0',%.
k 9 $
Õ K
R ` S
Ñ:Ñ /',  Þ'1%.
D *$ c a c 6*
c a c 6*iŽ¬´5S ` Ž
´
e
,%.
Ž :Ñ ,'Þ 0  :Ñ 0',%. Ž
k 9 $
D *$ c a c 6*
c a c 6*iŽ¬´5S ` Ž
´
e
2',
Ž 1%.0  .'Þ 0 Ž
k 9 $
D *$ c a c 6*
c a c 6*iŽ¬´5S ` Ž
´
e
Þ
Ž :Ñ ,'Þ 0  :Ñ 0',%. Ž
k 9 $
D *$ c a c 6*
´% &6
Ž¬´% &6 ܦ0%Ý Ž
¨ $9 *
6Kf6R
Ž c 9 * ܦ0%Ý Ž
Ž k *5K
ܦ0%Ý Ž
k *5K
*$ c 6*
Obsah souboru 7.4.1: Sekce
,2
$",
 -'1Þ ŽÃŽ 'Þ 0'0  1'0'0 Ž
Š!$6,4,"%
"%
,+$
v souboru ;
;
œBA4A
Ϧ
;
¼
ž
C
)%&
Z
Dalšı́ dvě řádky, D
a G
, popisujı́ grafickou kartu a monitor,
Š!$5,4,)%
jednoznačně přiřazené položce
. Neměly by se ztotožňovat s odkazy
,2 $),
"% na stejnojmenné sekce D
aG
. Tyto sekce rozebereme později.
,&
-
,
@ C D ( | se nastavı́ barevná hloubka, se kterou se spustı́
Pomocı́ D
X server, pokud nenı́ explicitně zadáno jinak, napřı́klad v přı́kazové řádce.
*
( @? . Barevná
Pro každou barevnou hloubku je určena jedna podsekce D7 , !
hloubka, která pro danou podsekci platı́, se zadává pomocı́ D ( | .
,
Možné hodnoty pro D ( | jsou 8, 15, 16, 24 a 32. Ne všechny X servery
podporujı́ každou hodnotu, 24 a 32 jsou pro mnoho karet prakticky totéž,
zatı́mco u jiných udává 24 mód „packed-pixel 24 bpp“ a 32 mód „padded-pixel
32 bpp“.
/,!*
Po zadánı́ barevné hloubky následuje seznam rozlišenı́ G "% . X server jej
bere zleva doprava a ke každému rozlišenı́ hledá v sekci G
řádku para/4,
%!,
!
metrů zobrazenı́ G
, která odpovı́dá možnostem monitoru a grafické
karty.
,&
-
!r
/,
@ G
Prvnı́ nalezené platné rozlišenı́ je tzv. D
a X server se s nı́m
QR
S
TS
OP + MN OP +
spustı́. Během jeho provozu se pak dá kombinacı́ kláves MN
¶MN R 8 OP pohybovat v seznamu doprava, zatı́mco kombinace kláves MN QR
S PO +
TS
¶R_æ OP se vracı́ v seznamu doleva. Tı́m se dá za běhu X Window měnit
MN^OP + MN
rozlišenı́.
*
,
A6ž
Poslednı́ řádka podsekce D7 (v@? s označenı́m D ( |
udává barevnou
hloubku. Ta má též spolu s velikostı́ videopaměti vliv na maximálnı́ možnou
velikost virtuálnı́ obrazovky.
Pokud má grafická karta videopamět’ např. 16 MB, pak dovolı́ při barevné
hloubce 32 bitů virtuálnı́ obrazovku o velikosti až 2048x2048 bodů. To dnes
využije málokdo, proto se u modernı́ch karet použı́vá zbytek videopaměti jako
209
7. Systém X Window
pomocná pamět’ pro fonty a grafické objekty. Pokud bychom využili celou
videopamět’bez dostatečné rezervy, nešlo by již využı́t akcelerace a došlo by
ke zpomalenı́.
Sekce D
,2
$),
,"2
$",
œ4¶
ž
"%&
Z
Sekce D
popisuje danou grafickou kartu. V souboru ¼ C
může
,2 $",
být libovolný počet sekcı́ D
, pokud se lišı́ jejich jména, zadaná pomocı́
6/,"% & ,
.
Máte-li vı́ce grafických karet, sekce jsou očı́slovány tak, že prvnı́ karta bude
,2 $",ÒN R
,"2 $",ãNAR
atd. V souboru 7.4.2 vidı́te přı́klad sekce
D
Á , druhá D
,2 $",
počı́tače s jednou kartou PCI Matrox Millennium.
D
c 6*_Ž¬´%&6Ž
Ž k µ T ,'0'1%.%Ö Ž
z ` ' ¨ ´$'¶ ` 6
Ž 0 6 ÑÎ 6 0 Ž
z´6&R
Žc á` Ž
¨ $9 *
6Kf6R
Ž¬´%&6 ܦ0%Ý Ž
Ž k` 9Ž
Õ 9 *$' ¶ ` 6
«
6*
Ž ; yRŽ
D *$ c 6*
Obsah souboru 7.4.2: Sekce D
,"2
$",
souboru ;
,v$
,2
;
œBA4A
;
œ4¶
¼
ž
C
"%&
Z
$5,
Program SaX2 by vám měl nakonfigurovat sekci D
podobně jako v tomto
t4-7*4
2,
D závisı́ přirozeně na vašem hardwaru a
přı́kladu. Specifický D
a
t4-7*
D představuje pozici na sběrnici
SaX2 je zjistı́ automaticky. Hodnota
PCI resp. AGP, kterou zaujı́má grafická karta. Určı́ ji přı́kaz lspci. (Nedejte
se zmást tı́m, že X Server zde použı́vá dekadické hodnoty a program lspci
hexadecimálnı́.)
2,"
Parametrem D
přiřadı́te grafické kartě ovladač. V přı́kladu karty MaZ
trox Millennium se modul ovladače nazývá . @ . X Server ho bude hledat
/ 2,+*
/- ,„ ¶
,*
v podadresáři
v cestě, definované jako G
.
@ | v sekci "
-+*5 œBAA ž
0
"/- ,!* / 24,v*
Standardně je to adresář ;
. Jméno sou;
E ;4 ;.
;
/42>#K
boru ovladače vznikne připojenı́m Ã
ke jménu ovladače – pro ovladač
/42>#
Z
Z
.
. @ se tedy zavede . @
,2 $",
Chovánı́ X serveru a ovladačů lze ovlivnit dalšı́mi volbami. V sekci D
*
$6-v*"
je v našem přı́kladu uvedena volba 9
, která zakáže hardwarový
kurzor myši a simuluje ho softwarově. Popis jednotlivých voleb pro konkrétnı́
-7*6 œBA4A ž
0 œBAA /$
. %V
Všeobecně
platné
ovladač najdete v adresáři ;
;
E ;4! ;
;
œ4¶ ž "%& Z
œ¶ ž )%& Z
¼ C
volby obsahuje manuálová stránka pro ¼ C
(.7@
)a
œ4¶4,4, ž
%Vœ¶4,4, ž
¼
¼ ).
manuálová stránka pro
(.7@
Sekce G
"%
)%
/,!*
,2
$",
Sekce G
aG
popisujı́ jeden monitor (podobně jako sekce D
,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z
jednu kartu). Soubor ;
může
proto obsahovat vı́ce
;
;
¼ C
Š4,42, Y
"-
@?
monitorů odlišených jmény. V sekci
se pak určı́, které sekce
"% "
G
jsou platné.
Popis monitoru by měl být proveden odborně. Nejdůležitějšı́ jsou řádky popisu
zobrazenı́ (angl. modelines), udávajı́cı́ horizontálnı́ a vertikálnı́ časovánı́ pro
dané rozlišenı́.
210
7.4. Optimalizace instalace systému X Window
Bez hlubšı́ho pochopenı́, jak spolupracuje monitor s grafickou kartou, se
²
nepokous
ˇejte řádky popisu zobrazenı́ (angl. modeline) měnit. U staršı́ch
monitorů to může vést až k jejich zničenı́.
Dı́ky pokroku v hardwaru dnes již odpadá manuálnı́ zadávánı́ popisu zobrazenı́
(angl. modelines) a vlastnostı́ monitoru. Pokud máte modernı́ monitor typu
„multisync“, pak meznı́ frekvence monitoru a navrhovaná optimálnı́ rozlišenı́
určı́ přı́mo program SaX2 pomocı́ DDC. Pokud se to nepodařı́, můžete ještě
použı́t mód VESA grafické karty, fungujı́cı́ na prakticky všech grafických
kartách.
Pokud se však odhodláte vyvı́jet vlastnı́ popis monitoru, podrobnosti najdete
-7*6 œBA4A ž
0 œBAA /!$
v adresáři ;
.
;
E ;4! ;
;
7.4.1 Použitı́ fontů True Type
K obvyklé instalaci X serveru patřı́ také rozsáhlý výběr fontů, které najdete
-7*5 œA4A ž
0 œAA &"%4v*
v adresáři ;
. Jsou uspořádané podle logické
;
E ;! ;
;
souvislosti v podadresářı́ch, ze kterých najde X server pouze ty, které
<
¶
,!*
,+$
œBA4A
œ4¶
ž
"%&
Z
jsou uvedeny v sekci )
souboru ;
jako po;
;
¼ C
¶)%4„ ložka
@ | ,
&"%v*³#K/ <
obsahujı́ platný soubor
,
<
jejich použitı́ nebylo zakázáno za běhu X serveru přı́kazem xset ç fp,
<
byly připojeny za běhu X serveru přı́kazem xset +fp.
q
,7A
Počı́naje verzı́ 4.0 podporuje XFree86 nejen vlastnı́ formát ?(
(formát pro
&
$)&
PostScript) pro škálovatelné a (
znakové sady, ale i formát
(angl. true
type font). Tato podpora se realizuje pomocı́ zaveditelných modulů X serveru.
Nynı́ již můžete použı́t adresáře, obsahujı́cı́ fonty True Type, a zpřı́stupnit je
pro X server. Nenı́ k tomu zapotřebı́ prakticky žádná přı́prava.
Vedle dobré škálovatelnosti je velkou výhodou fontů True Type, že kromě západoevropských znaků zpravidla již standardně obsahujı́ dalšı́ kódové stránky
pro azbuku, řečtinu a východoevroské jazyky, se speciálnı́m softwarem i pro
asijské jazyky.
V dalšı́m popisu se omezı́me na 8-bitové znakové sady. Pro asijské jazyky, jako
je japonština nebo čı́nština, potřebujete speciálnı́ editory, které vám rovněž
SuSE Linux nabı́zı́.
Znaková sada s 8 bity na znak obsahuje 255 znaků. Jejı́ prvou polovinu
tvořı́ znaková sada US ASCII a zbylých 127 znaků je poskytováno pro
národnı́ jazyk. Protože to nestačı́ k pokrytı́ ani všech evropských jazyků,
dělı́ se ještě národnı́ jazyky do skupin, kterým norma přiděluje označenı́
„iso-8859-x“, kde 1 je čı́slo skupiny od 1 do 15. Význam jednotlivých znaků
*"r
ã r
%
*"r
ã r
popisuje manuálová stránka pro
¼¼ > 1 (.+@
¼¼ > 1 ), hodnotu
*)r
ã r+A
1 pro zvolený národnı́ jazyk obsahuje manuálová stránka pro
¼4¼ >
%
*"r
ã rvA
¼4¼ >
(.7@
). Nejpoužı́vanějšı́ znakové sady zde uvádı́me v tab. 7.5
na následujı́cı́ straně.
V závislosti na použitém jazyku musı́ pak uživatel zvolit správné kódovánı́.
Zejména při přenosu textu mezi různými počı́tači je třeba s textem přenést
také informaci o použitém kódovánı́.
211
7. Systém X Window
Znaková
sada
iso-8859-1
iso-8859-2
iso-8859-5
iso-8859-7
iso-8859-15
Podporované jazyky
Západnı́ Evropa: němčina, francouzština, španělština
švédština, finština, dánština atd.
Střednı́ a východnı́ Evropa: čeština, slovenština, polština,
rumunština atd., rovněž i němčina
Ruština – azbuka
Řecká abeceda
Stejně jako iso-8859-1, pouze se znaky pro turečtinu a
měnovou jednotku euro.
Tabulka 7.5: Nejpoužı́vanějšı́ znakové sady
Výhoda tohoto řešenı́ je zřejmá: pro podporu národnı́ho jazyka stačı́ zadat
vhodné kódovánı́ a všechny rozumně se chovajı́cı́ programy si již s národnı́mi
znaky poradı́, protože jednotně použı́vajı́ 8 bitů na znak. Pokud zvolı́me
jiné kódovánı́, než se kterým byl dokument vytvořen, objevı́ se smutně
proslulá „feftina“ nebo dokonce tzv. „rozsypaný čaj“ typický pro exotická
kódovánı́. Pokud použité kódovánı́ nesouhlası́ s našı́m výchozı́m nastavenı́m
ani ho aplikace pro X Window nerozpozná automaticky z informace uvedené
v záhlavı́ textu, dá se ještě často nastavit v menu této aplikace, zpravidla jako
Ž /2y"%
’%7$"/ %Z
položka 
o resp.
.
(Řada slibných programů vyvı́jených pod GPL však zatı́m ve svých beta verzı́ch ignoruje jiná kódovánı́ než Latin1 (Abiword, Amaya) a znaky s českými
akcenty odmı́tá přijmout, tj. nezobrazı́ je ani jako jiný znak, protože se vůbec
nedostanou do textu.)
Nevýhodou přepı́naného kódovánı́ je, že nelze současně kombinovat některé
jazyky – nelze napřı́klad uvádět ruské citace v azbuce uvnitř českého textu
s háčky a čárkami (zatı́mco německé přehlásky použı́t lze).
Toto dilema bylo možné vyřešit teprve zavedenı́m kódovánı́ znaků Unicode,
kde na rozdı́l od ASCII zabı́rá znak dva nebo i vı́ce bajtů. Tı́m se počet
zobrazitelných znaků podstatně rozšiřuje, takže stačı́ i na asijské jazyky
jako jsou čı́nština, japonština a korejština. Nevýhodou tohoto řešenı́ je, že
většina existujı́cı́ho softwaru nenı́ na toto kódovánı́ zavedena, takže pro
práci s texty v Unicode potřebujete speciálnı́ prohlı́žeče a editory. Dalšı́
informace
o použı́vánı́
fontů Unicode pod Linuxem najdete napřı́klad na
4
=
#Ó-4% $"/4,#ˆZ
|
( ;;)94949
. Předpokládá se, že v budoucnosti bude Unicode
podporovat stále vı́ce programů. SuSE Linux poskytuje program yudit pro
práci s texty v Unicode, který se nainstaluje ze série 1@)( .
Po tomto úvodu podáváme postup krok za krokem, jak nainstalovat dalšı́
fonty, zde na přı́kladu fontů True Type.
Vyhledejte fonty, které zamýšlı́te instalovat pro X Window. Připojte strom
obsahujı́cı́ tyto fonty podle kap. 18.11 na str. 413 nebo připojte diskový oddı́l
pomocı́ ikony na pracovnı́ ploše.
212
7.4. Optimalizace instalace systému X Window
Na fonty vytvořte adresář a vstupte do něj. V přı́padě fontů True Type již
-7*6 œBA4A ž
0 œBAA &)%4+*
SuSE Linux tento adresář obsahuje, a to ;
;
E ;4! ;
;
;
4-!,
,
?( , kam přı́slušné fonty patřı́. Zadejte tedy nejprve
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÕرתÉÅ)ה4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"ה4í6í×ê)£©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä
4&
Dále vytvořı́te odkazy na soubory
a na adresář pro fonty.
¨ Å6¤Æ–¥ÓתÉÅ)×
”4í6í9d)ñ6×6«5Ü¢"×
”4í6í×ê5£©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä
Ä Ç¬«©Ê5Éd×5Õ Ä É¤5¨6×é×ê5£©5¤t¦×5Û+Ùþ¤6¤ê²Ù
$",!*5
&4"%
Jako ;
@;":!;
".7; zde uvedete skutečné umı́stěnı́
fontů.
Fonty True Type navı́c potřebujı́ speciálnı́ program ttmkfdir ze série 1@)(
&4"%+*³#ˆ/ k vytvořenı́ souboru
(na rozdı́l od tradičnı́ch fontů pro X Window,
pro které to provede přı́kaz mkfontdir):
¨ Å6¤Æ–¥ÓתÉÅ)×
”4í6í9d)ñ6×6«5Ü¢"×
”4í6í×ê5£©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä
Ä Çd¤6¤¦)é)êØ"ÜŇÊ6£dê5£©5¤"É+ÙØ"ÜÅ
Pokud již X server běžı́, můžete mu fonty poskytnout dynamicky. Zadejte:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Æ"£R¦ Ä ×© Ä è6¢"Ü Ä
Çøõ"É Ä ¤ZžêևתÉÅ)ה4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"ה4í6í×ê)£©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä
*",
Přı́kaz 1
přistupuje přes X protokol k X serveru, musı́ na to tedy mı́t
přı́stupová práva. To je však i přı́pad, kdy uživatel spustil X Server. Vı́ce
-
%
-
informacı́ vám poskytne manuálová stránka pro 1@
| (.7@
1@
| ).
œ4¶
ž
"%&
Z
Pro trvalé nastavenı́ fontů uvedete cestu k nim v souboru ¼ C
, na’
,4%
přı́klad pomocı́ programu SaX2. Zvolte zde 1(
o způsob konfigurace
,!*6
&)%
přidejte přı́slušné adresáře zadánı́m položky
a v menu C
@j:
".
„‹ / I
.
@
Na otestovánı́, zda byly fonty správně nainstalovány, použijete přı́kaz xlsfonts.
Objevı́ se seznam všech nainstalovaných fontů, ke kterému v našem přı́kladě
ještě přibudou nově nainstalované fonty True Type.
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä
æøõ)«5Éê)£©5¤"É
Rovněž KDE obsahuje program kfontmanager, který zobrazı́ fonty spolu s
ukázkovým textem.
Takto zpřı́stupněné fonty pak mohou použı́vat všechny aplikace X Window.
7.4.2 Nastavenı́ vstupnı́ch zařı́zenı́
Termı́n „vstupnı́ zařı́zenı́ “ se vztahuje zejména na klávesnice a myši, zahrnuje však i joysticky, tablety a dalšı́ zařı́zenı́. Ta z nich, která nenajdete
œ4¶ ž "%& Z
v následujı́cı́ch odstavcı́ch, popisuje manuálová stránka pro
¼ C
%ƒœ4¶ ž "%& Z
(.7@
).
¼ C
Myš
Myš s kolečkem Pokud nastavı́te myš programem SaX2, můžete využı́t jejı́
rozšı́řené schopnosti, napřı́klad rolovánı́. Postupujete přitom podle odst. 7.2.1
*
,! , na str. 185, kde v menu G4?+n
zajistı́te, že pohyby kolečka se
: : .
½
ã
předajı́ aplikacı́m jako opakované stisknutı́ tlačı́tka myši nebo . To však
rozpozná málokterá aplikace.
Dalšı́ cestou, použitelnou ve všech aplikacı́ch, je nainstalovat program
imwheel ze série @"( a spouštět ho na běžı́cı́m X serveru. Trvale se to dá
213
7. Systém X Window
#
%
4+$
zajistit úpravou souboru ="; 17
, kde přı́kaz pro spuštěnı́ programu
& %
*5 imwheel umı́stı́te bezprostředně za komentářovou řádku
@4)?
@
,
%/
% Z,"
.
|
9
9“.+@ @
Tato malá utilita převádı́ kliknutı́ fiktivnı́ho tlačı́tka myši simulujı́cı́ho kolečko na konfigurovatelné stisknutı́ klávesy na klávesnici. Výchozı́ nastavenı́
g
à`Rá h
OP a MN
OP což můžete změnit v konfiguračnı́m
předpokládá klávesy MN à`Rá
,+$
,4, +$
#
,4, +$
;!.!94|
souboru ;
přı́padně v jeho privátnı́ kopii ="; .!94|
. Tu
4
můžete měnit, aniž byste byli přihlášeni jako
. Po této úpravě budete
moci ovládat každý program pro X Window kromě klávesnicı́ i kolečkem
myši.
Myš pro leváky
použijte přı́kaz:
4
© Ä è6¢Ü Ä
Pro přehozenı́ funkce levého a pravého tlačı́tka myši
Ä ¨Å6¤Æ–¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä
æºõ¦4£Ø¦4¨Ö]Ê Ä
ÄÖ"£5Ü©5¤
Ä ÅòÌöZeíÄ
Tento přı́kaz můžete rovněž zahrnout do konfiguračnı́ho souboru =";
#
% +$
.
17
Druhá myš, tablet Připojit druhou myš nebo tablet
nenı́ problém.
V pro’
,4%
o , kde v menu
gramu SaX2 přejdete do konfiguračnı́ho módu 1(
„4‹ / G4?+n
@
přidáte symbol pro dalšı́ myš stisknutı́m tlačı́tka
. Druhou
2
/ 8
F @ @
myš je třeba konfigurovat manuálně: v"-7menu
zvolı́te
vyhovu*",
jı́cı́ ovladač – pro dalšı́ myš to bude .
, pro tablety některý z ovladačů
„ „4‹
,"%
tabletů. Podobně postupujete v menu
: ( {
o . Nastaa
K„4 : venı́ v menu
majı́ ovšem smysl pouze ve spojenı́ s ovladačem
"-7*",
’
,4%
. Nastavenı́ pro tablety se volı́ v menu 1(
.
o , zatı́mco v menu
K„4 x)%!,
se uvede
.
: ’
,"4%
u%}z
V menu 1(
(viz např. souo lze zadat dalšı́ volby v položce E
-7*5 œBA4A ž
0 œA4A /4!$
’
’X# "-v*",
bor ;
).
Zvláštnı́
pozornost
zde
;
E ;4! ;
;
;)E J4D4G
.
Š4,"%/
,Œ’2,"%+*
C
zasluhuje volba
. Pokud je aktivována, lze použı́t paralelně vı́ce vstupnı́ch zařı́zenı́. Pokud aktivována nenı́, je nutno přepı́nat mezi
jednotlivými vstupnı́mi zařı́zenı́mi pomocı́ programu xsetpointer. K zı́skánı́
seznamu možných vstupnı́ch zařı́zenı́ zadáte přı́kaz
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä
æºõ"É Ä ¤Ö"£5Ü©5¤ Ä Å]Ê6«
Klávesnice
Program xkeycaps ze série 1@"( sloužı́ k přı́padnému předefinovánı́ jednotlivých kláves a k testovánı́ výsledných znaků na obrazovce. Otestované změny
#ˆœ /
=); / . .7@"( , jehož formát vysvětluje
pak můžete natrvalo uplatnit
v souboru
/
%
manuálová stránka pro 1).
.7@"( (.7@
15.
.7@)( ).
Dále pod KDE existuje program kikbd („Mezinárodnı́ rozloženı́ kláves“),
Š *5} který najdete v menu ?
. , jı́mž lze přepı́nat mezi jednotlivými typy
klávesnice. Hodı́ se napřı́klad při psanı́ závorek è a é resp. [ a ], pokud jsou
na národnı́ klávesnici nedostupné.
Při použitı́ národnı́ch klávesnic se stává, že aplikace pro X Window reagujı́
pouze na znaky, patřı́cı́ do nastaveného locale, zatı́mco ostatnı́ znaky ignorujı́.
Y x4¾
Znamená to, že před spuštěnı́m aplikace musı́ být proměnná prostředı́ J
214
7.4. Optimalizace instalace systému X Window
nastavena na locale pro daný jazyk. Možná nastavenı́ obsahuje manuálová
!$
,
%
!$
,
stránka pro (.7@
@4
@ ).
7.4.3 3D akcelerace
Postupně se objevujı́ grafické karty, u kterých lze pod X Windows použı́t
třı́rozměrnou (3D) akceleraci. Některé ovladače jsou však zatı́m v beta stádiu.
Nově implementovanou vlastnost DRI – Direct Rendering Infrastructure –
je však zatı́m možno využı́t pouze s experimentálnı́m jádrem 2.3. Sloužı́
k přı́mému přı́stupu X serveru k akceleračnı́m funkcı́m karty za podpory
jádra.
Staršı́ verze XFree86 Z 3.3.x
nepoužı́vá pro 3D modul jádra, ale zavádı́ se
#*"
zde serverový modul "1
. Ten umožňuje X serveru pochopit a správně
interpretovat přı́kazy pro 3D.
,+$
œ4¶
ž
"%&
Z
;
;
¼ C
Nejprve
se proto podı́vejte
do#R*)souboru
, zda je tam v sekci
/- ,!*
L
Y / L Z
G
"1
řádka @
, přı́padně ji tam doplňte.
Dále pokud jste neaktivovali 3D podporu již během instalace pomocı́
YaST2,
/
nainstalujte ještě 3D modul pro vaši grafickou kartu ze série 13 pomocı́
programu YaST.
#*"
(U verze XFree86 4.0 je postup podobný, vynechává se pouze označenı́
,
které si doplnı́ X server.)
Přı́kazy pro 3D pak použı́vá OpenGL kompatibilnı́ grafická knihovna MESA.
Podle typu použité grafické karty je tato knihovna obsažena ve stejném balı́ku
Z
jako modul "1 pro X server a přı́mo pak přistupuje k 3D rozšı́řenı́m X serveru
– nemusı́ se tedy instalovat zvlášt’.
Ve výsledku to znamená, že 3D podpora se skládá ze dvou částı́: sdı́lené
knihovny, instalované v systému a použı́vané aplikacemi stejně jako ostatnı́
sdı́lené knihovny, a modulárnı́ho rozšı́řenı́ X serveru.
Nainstalované 3D aplikace mohou pak přı́mo
využı́vat akceleračnı́
funkce.
Z -4/, /
. , série 13 . Jako přı́klad
Některé ukázkové aplikace obsahuje balı́k můžete po úspěšné instalaci 3D zkusit zadat z okna xterm přı́kaz
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×Æ"£R¦ Ä ×© Ä è6¢"Ü Ä
ÇÌתÉÅ)׫5Ü¢"×5«ª5¤6Ø Ä ¦4£6×Ø Ä ¦4£5É×6¨¤)«6¨©)¤"ÜÉ×5¨¤)«6¨©6¤"Ü6É
215
7. Systém X Window
216
Kapitola 8
Správce oken
Pokud se vám podařila instalace X Window, máte také možnost vychutnat si
požitek z barevné pracovnı́ plochy s okny, menu a mnoha dalšı́mi drobnými
radostmi, které má obsahovat „pořádná pracovnı́ plocha“. V této kapitole
o správcı́ch oken se proto budeme zabývat následujı́cı́mi tématy:
<
Správce oken – jeho úkoly
KDE – pracovnı́ prostředı́ K Desktop Environment
<
Fvwm2 – klasický správce oken v Linuxu
<
SuSEwm – Konfigurace vı́ce správců oken
<
Praxe – různá nastavenı́
<
I když byste asi raději rovnou přešli k praxi, měli byste být vybaveni základnı́mi vědomostmi, proto nejdřı́ve trochu teorie.
8.1 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch
8.1.1 Struktura X Window
Na rozdı́l od Windows, která představujı́ monolitické ☞grafické uživatelské
prostředı́, jsou v Linuxu jednotlivé funkčnı́ vrstvy od sebe velmi čistě odděleny. Systém pak vycházı́ sice o něco složitějšı́, zato ale přehlednějšı́ a lépe
otevřený pro dalšı́ vývoj a rozšiřovánı́ jeho možnostı́.
Prvnı́ vrstvu nad hardwarem představuje pro X Window samotný operačnı́
systém, který provádı́ základnı́ úkoly, např. správu paměti.
Nad touto vrstvou se nacházı́ ☞X server, jehož funkci odpovı́dá grafický
ovladač použı́vaný v jiných systémech. X server tvořı́ transparentnı́ vrstvu
přı́mo pod grafickým uživatelským prostředı́m, čı́mž je možné využı́vat služby
X serveru prostřednictvı́m sı́tě (včetně Internetu):
<
komunikace s grafickou kartou,
vykreslovánı́ bodů, úseček, obdélnı́ků a textu
<
přenos grafických služeb přes sı́t’nebo v rámci lokálnı́ho počı́tače.
<
Třebaže většina uživatelů použı́vá služby X serveru pouze lokálně, mohou
všichni snadno využı́t i sı́t’ové možnosti. Ty zajišt’ujı́ jednotné rozhranı́, nezávislé na použitém hardwaru. Dı́ky němu je možné použı́vat tentýž program na
různých stanicı́ch, přičemž zobrazenı́ jeho výsledků bude vždy dávat smysl.
217
8. Správce oken
Kvalita grafiky (např. počet barev) však bude samozřejmě omezena možnostmi použité stanice.
Pokud jste připojeni k sı́ti, máte napřı́klad možnost nechat běžet na počı́tači
ve firmě aplikaci, jejı́ž grafický výstup budete pozorovat doma na vašem PC.
Přitom nezáležı́ na tom, zda se jedná o jednotlivou aplikaci nebo dokonce
o celou pracovnı́ plochu. Stejně tak přitom nenı́ rozhodujı́cı́ hardwarová
architektura vašeho domácı́ho počı́tače ani jeho operačnı́ systém – stačı́, že
podporuje X server.
Jednou z výhod X Window tedy je, že vždy nemusı́te sedět přı́mo v mı́stnosti
s výkonnými počı́tači, abyste směli využı́t jejich výkon, ale můžete pohodlně
pracovat na přı́jemnějšı́m, méně hlučném počı́tači připojeném po sı́ti na
výkonný počı́tač, na kterém běžı́ výpočetnı́ část vašich úloh. Protože Linux
je také vı́ceuživatelským systémem, může samozřejmě pomocı́ X terminálů
takto využı́vat výkonný počı́tač i vı́ce uživatelů1 .
Aby bylo možné interaktivně pohybovat okny, měnit jejich velikost, překrývat
je, vytvářet, rušit atd., použı́vajı́ se správci oken. Dostáváme tı́m možnost
spouštět a ovládat aplikace velice přehledným způsobem.
Správce oken je tedy dalšı́ vrstvou mezi X serverem, aplikacemi a uživatelem
tak, jak to zobrazuje schéma 8.1.
ëì ë ë
ë ë êë
÷ó ü÷õ ø÷ò
îîî
í î î îï
ðñò ó ô¦õ÷öcø
ù ñ¬ú û÷ü5öcøSý9ô¦ø¬þ
ù9ÿ
ºø¬ú ü÷ø¬ú
õ!ú õ!ú ø
Obrázek 8.1: Vrstvy grafického uživatelského prostředı́
Pod Linuxem je k dispozici vı́ce správců oken, navı́c jsou zde ještě rozdı́ly
mezi správci oken a „pracovnı́mi prostředı́mi“ (angl. Desktop Environments).
Zatı́mco se „čistı́“ správci oken omezujı́ pouze na samotnou správu oken,
patřı́ k pracovnı́mu prostředı́ ještě balı́k aplikacı́ s jednotným vzhledem a
ovládánı́m.
Součástı́ SuSE Linuxu jsou následujı́cı́ správci oken:
<
Fvwm – dlouho byl nejpoužı́vanějšı́m správcem oken v Linuxu
Fvwm95 – Fvwm ve stylu Windows 95
<
AfterStep – Look and Feel produktu NeXTSTEP
<
WindowMaker – totéž, ale zcela nově implementováno
<
1 X terminál je malý počı́tač bez pevného disku, který se startuje prostřednictvı́m sı́tě, a na kterém
běžı́ pouze X server.
218
8.1. Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch
<
Enlightenment – bohatá výbava
Ctwm
– strohý správce oken
<
Olvwm – OpenLook Virtual Window Manager, pro milovnı́ky zvláštnostı́.
<
Dalšı́ správce oken obsahuje instalačnı́ série 19". . Podle vzhledu Fvwm bylo
napsáno mnoho dalšı́ch správců oken, které se konfigurujı́ podobným způsobem. Jsou mezi nimi kromě Fvwm verze 1, 2.0 a 2.2 ještě AfterStep, Bowman,
cdesim a Fvwm95.
Kromě toho máte k dispozici také následujı́cı́ pracovnı́ prostředı́:
<
KDE – K Desktop Environment (který se postupně stal standardem pro
SuSE Linux)
<
GNOME – GNU Network Object Model Environment
<
XFce – nadstavba komerčnı́ho CDE.
Kterého správce oken budete použı́vat, záležı́ na osobnı́m vkusu, požadovaných funkcı́ch a možnostech použı́vaného hardwaru, kde záležı́ zejména na
velikosti paměti. Náročná pracovnı́ prostředı́, jako jsou KDE nebo GNOME,
by měla být použı́vána pouze v přı́padě, kdy operačnı́ pamět’ má kapacitu
minimálně 64 MB. Dále jsou to kromě vzhledu i konfiguračnı́ a vývojové
možnosti, které odlišujı́ jednotlivé správce oken. Počı́naje obrázkem 8.2 až po
obrázek 8.5 jsou uvedeny přı́klady dekorace oken z různých správců oken. Pro
porovnánı́ ukazuje ještě obrázek 8.5 okno z „holého“ X serveru, tj. ze serveru
pracujı́cı́ho samostatně bez spuštěného správce oken. Všimněte si, že kolem
okna chybı́ rámeček. Rovněž zde nenı́ možnost změnit velikost a umı́stěnı́
okna odjinud, než z programu, který okno vytvořil – tedy nikoli zvenčı́.
Obrázek 8.2: Dekorace okna kwm v pracovnı́m prostředı́ KDE
Obrázek 8.3: Dekorace okna pod správcem Fvwm
Obrázek 8.4: Dekorace okna pod správcem WindowMaker
219
8. Správce oken
Obrázek 8.5: Okno bez dekorace – „holý“ X server bez správce oken
Máte možnost si také nainstalovat vı́ce správců oken na jednom počı́tači a postupně si je vyzkoušet. Pokud se rozhodnete použı́vat určitého správce trvale,
vyplatı́ se přizpůsobit si ho svým požadavkům a vytvořit si tak vlastnı́ pracovnı́
prostředı́. Jako standardnı́ prostředı́ se v SuSE Linuxu instaluje KDE.
Úvodem tedy naše rada: většina informacı́ v této kapitole se týká KDE a
Fvwm2. Pokud nejste ještě rozhodnuti, vyzkoušejte si je jako prvnı́.
8.1.2 Co všechno umı́ správce oken?
Pouze krátký (a neúplný) výčet toho, jak lze pomocı́ správce oken měnit
vlastnosti oken na pracovnı́ ploše:
<
vzhled oken
– šı́řka, výška, barvy a 3D efekty rámečků
– ovládacı́ prvky na rámečku, nadpis okna a pı́smo
<
překrývánı́ oken
– chovánı́ při překrývánı́, např. AutoRaise (automatické udržovánı́ okna
v popředı́)
– upevněnı́ okna
<
změna fokusu oken (které je aktivnı́)
– kliknutı́m
– kurzorem myši
<
rozbalovacı́ menu
– vzhled menu (barva, pı́smo)
– chovánı́ menu a podmenu
<
pozadı́ obrazovky
virtuálnı́ pracovnı́ plocha (vı́ce ploch/oken)
<
správa ikon
<
spojenı́ zvuku s událostmi na pracovnı́ ploše
<
U řady správců oken najdeme pro jejich funkce konfigurátor, pracujı́cı́ s menu.
Umožňujı́ to např. KDE, GNOME, WindowMaker a Enlightenment.
Kromě toho je dobré vědět, že většina správců oken čte konfiguraci z jednoho
nebo vı́ce konfiguračnı́ch souborů. Tam je možné editovánı́m vı́ce či méně
intuitivnı́ch přı́kazů nastavit tytéž parametry jako pomocı́ menu. To je důležité
zejména pro ty správce, kteřı́ konfiguraci pomocı́ menu postrádajı́, ale často je
to pohodlnějšı́ a přehlednějšı́ i pro ty, které ji nabı́zejı́. Můžeme zde řı́ci
220
8.1. Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch
z vlastnı́ch zkušenostı́, že člověk si poměrně snadno zvykne na „svého“
správce oken a na způsob, jak ho konfigurovat, at’ už je jakýkoli. Kromě
toho se konfigurace oblı́beného správce oken provádı́ hlavně při instalaci a
potom zůstává dlouho zachována.
8.1.3 Spouštěnı́ různých správců oken
Pro aktivaci jednotlivých správců oken existuje v SuSE Linuxu vı́ce možnostı́
a to nezávisle na tom, jakým způsobem spustı́te systém X Window.
/
Spouštěnı́ pomocı́ :
.
Pokud spustı́te systém X Window pomocı́ KDM, můžete ještě při přihlášenı́
zvolit správce oken – jinak se použije poslednı́ nastavenı́, které si KDM ukládá
pro každého uživatele zvlášt’.
/
Spouštěnı́ pomocı́ 1
.
Pokud budete chtı́t použı́t mı́sto KDM program XDM, je třeba přidat do
#0 * +$
B 6x B x ¾’
souboru =";
proměnnou Ç
@ |
D!F G4J J
E (viz nı́že).
Spouštěnı́ pomocı́
*5
@
4
1
Pokud jste se nerozhodli spouštět X server automaticky při startu systému,
*5 můžete ho spustit z přı́kazové řádky přı́kazem @
1 , kde jako parametr lze
uvést název požadovaného správce oken, např.:
4
© Ä è6¢Ü Ä
æÌɤ)¨Å¤6õ±ê ë è¦ðs
Ä ¨Å6¤Æ–¥
Zde se spustı́ Fvwm95. Parametr odpovı́dá názvu souboru, spouštějı́cı́ho
požadovaného správce oken. Funguje to pro většinu dodávaných správců
oken. Při spouštěnı́ můžete také změnit nastavenı́ počtu barev následujı́cı́m
přı́kazem:
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æÌɤ)¨Å¤6õ‡¨ê6¤ Ä Å"ɤ Ä Ö]Êʬʢ6Ö6֓íñ
který spustı́ X server v 16ti bitové barevné hloubce (65536 barev) a jako
správce oken bude použit AfterStep. Výchozı́ barevnou hloubku jste nastavili
již při instalaci X Window, viz odst. 1.1.14 na str. 18 a dále manuálová stránka
*5 4
% *5 4
pro @
1 (.7@
@
1 ).
Proměnná Ç
B
6x
DF
B
G4J
x
J
¾’
E
Pokud se rozhodnete trvale použı́vat jednoho správce oken, můžete do sou#0 * +$
boru =";
ve svém domovském adresáři uvést následujı́cı́ řádku, resp.
@ |
stávajı́cı́ řádku pozměnit:
Ä õÖ"£Å6¤a™†`
™
€ † € ¡
d)òê
ë è¦ðs
Tı́m nastavı́te Fvwm95 jako výchozı́ho správce oken. Také zde je třeba uvést
název spustitelného souboru, startujı́cı́ho správce oken. Nezapomeňte rovněž
připojit cestu k tomuto souboru, pokud nenı́ jeho adresář obsažen v proměnné
„ q U
Ç J .
,+$
&
,
Tuto změnu v souboru ;
můžete také provést globálně (např.
;)(
"
pomocı́ programu YaST), pokud budete chtı́t použı́t nastavenı́ správce oken
společně pro všechny uživatele. Podrobný postup naleznete v odst. 2.6.5 na
221
8. Správce oken
,+$
&
str. 89. Standardnı́ nastavenı́ v ;
;)(
"
# 0 * +$
sám změnit ve vlastnı́m souboru =";
.
@ |
,
si pak může každý uživatel
Změna správce oken za běhu
Pokud použı́váte SuSEwm, je u některých správců oken (zvláště u rodiny
Fvwm) možné za běhu změnit správce bez ztráty oken a běžı́cı́ch procesů.
U jiných správců oken, jako jsou Ctwm, kwm ( KDE) nebo CDE nenı́ tato
funkce implementována. Abyste i tehdy měli možnost změnit správce oken,
existuje na to program SuSE DyDe (angl. SuSE dynamic desktop). Pokud ho
budete chtı́t použı́vat, musı́te jako správce oken určit suse, resp. ho vybrat
v KDM.
8.2 Správce oken Fvwm2
Obecně
V následujı́cı́m popı́šeme funkce správce oken Fvwm2. Jeho předchůdce
Fvwm byl jednı́m z těch, které znamenaly zlom v použı́vánı́ správců oken
v Linuxu a zanechal i dalšı́ následovnı́ky – v neposlednı́ řadě např. scwm.
V SuSE
Linuxu
obsahuje Fvwm2 balı́k
¶42
A
balı́k 9). , série 19". .
¶42
9".
, série 19). , staršı́ Fvwm potom
Kromě běžných funkcı́ pro správu oken a „ovládacı́ch tlačı́tek“ nabı́zı́ menu
na pozadı́ a modulárnı́ aplikace, které mohou být nahrávány za běhu. Dı́ky
tomu máte k dispozici některé zajı́mavé funkce jako je např. lišta tlačı́tek.
Vı́ce informacı́ o funkci, spouštěnı́ a konfiguraci Fvwm2 a jeho modulů nalez&2
ä
%‚&2
ä
9".
9". ),
nete na manuálových stránkách
(manuálová
stránka-/ pro
(.7@
¶ 2
-/ %Ħ 2
manuálová stránka pro 9 .vJ
(.7@
9 .vJ
), manuálová stránka
¶42
t4-4)%7*
%Ħ42
t4-4"%7*
9".
pro
(.7@
9).
) atd.). V adresáři s dokumentacı́
-7*5 *
, /!$
$
Z,!* &2
;
; |!@
;
;)(@ :4@
;
9". můžete nalézt vzorové konfigurace, dodávané spolu s balı́ky.
Konfiguračnı́ soubory Fvwm2
Fvwm2 se konfiguruje pomocı́ dvou souborů:
<
Globálnı́ konfiguračnı́ soubor, který by neměl chybět. Nacházı́ se v adresáři
-7*5 œA4A ž
0 œBA4A &2
ä
#ˆ&2
ä"+$
a nazývá se
.
;
;
E ;! ;
;
9".
9".
<
Uživatelský
konfiguračnı́
soubor,
který
chybět
smı́.
Nazývá
se také =";
#ˆ&2
ä"+$
9".
a nacházı́ se v domovském adresáři stávajı́cı́ho uživatele.
-7*5
Fvwm2 načte konfiguračnı́ soubor při startu. Správce oken se spustı́ z ;
;
œA4A ž
0 œA4A
% % 4!$
#
% 4+$
, resp. z =); 17
. Také by měla být
E ;! ;
;"17
;"1+
B 6x B x ¾’
nastavena proměnná prostředı́ Ç
D!F G4J J
E s názvem a cestou ke spus-7*5 œBA4A ž 0 % &2
ä
titelnému souboru stávajı́cı́ho správce oken, např. ;
;
E ;
;
95. ,
viz také na předchozı́ straně. Nejdřı́ve bude použit uživatelský konfiguračnı́
soubor, pokud existuje. Pokud tomu tak nenı́, bude použit systémový konfiguračnı́ soubor.
222
8.3. Nastavenı́ Fvwm2
Jednotlivé moduly programu Fvwm2 načtou při spuštěnı́ tytéž konfiguračnı́
soubory, třebaže použijı́ pouze ty části konfiguračnı́ho souboru, které se
daného modulu přı́mo týkajı́.
Doporučujeme každému uživateli, aby si vytvořil vlastnı́ konfiguračnı́ soubor,
který si může upravit dle svých potřeb. Po změně konfiguračnı́ho souboru je
třeba znovu spustit správce oken tak, aby se změny projevily.
8.3 Nastavenı́ Fvwm2
Obecně
Nynı́ se dostáváme k samotnému konfiguračnı́mu souboru pro Fvwm2,
který je třeba nejdřı́ve vytvořit. K tomu můžete použı́t konfigračnı́ sou#ˆ&2
ä"+$
-7*5 *
, /!$
$
Z4,!* &2
* *6, #
bor =";
z adresáře ;
9".
; |!@
;
;)(@ :@
;
9".+; ?
.
&2
ä+$
.
9".
#K&2
ä+$
9".
Nahrajte svým oblı́beným editorem soubor =";
. Nynı́ si projdeme
některé konfiguračnı́ možnosti.
Co se děje při startu Fvwm2
Procházejte souborem až ke komentáři na obr. 8.3.1.
Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç
Ç
Ç
Ç
Ü©"ܤ"ܨ6«6Ü÷)¨¤"Ü£©‡êª6©Õ¤)Ü£©±Æ Ä ¨Ø
Õ£¦6¦4£©±¤5£¬¨6«6«øè¦É
Ç
Ç
Ç
Ç
Ç
Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç
Obsah souboru 8.3.1:
%
4¶-4%7$6
"%
#K&2
v souboru =";
9".
ä+$
Zde naleznete všechny programy, které jsou spouštěny při startu Fvwm2. Zde
se zavádı́ modul FvwmBanner (logo), je spuštěno několik aplikacı́ xterm a
program xpmroot. Tento program sloužı́ pro přenos obrazu na pozadı́ (tj.
v „Root Window“). Můžete zde použı́t všechny programy, které jsou schopny
běžet na pozadı́ (např. xsetroot, xearth, xv, atd.).
Zde je ještě přı́klad s programem xv:
8
Ž¨Ž
D ¢'& "
5K
"
" ; *¬
` " ` R +
5
+
a S9$ Ñ:2 '* á
Obrázky na pozadı́ byste měli spustit ještě jednou při aktivitách, které
jsou
spouštěny při novém startu Fvwm2, tj. měli byste připojit funkci
,*5 4¶-4%7$5 "%
E
@
. Tu naleznete v souboru 8.3.2 na následujı́cı́ straně.
% 4¶-4%7$6 "%
,!*5 44¶-%7$5 )%
Často vypadajı́
aE
@
velice podobně, protože
,!*6 44¶-4%7$5 "%
obojı́ souvisı́ se startem správce oken. V E
@
nenı́ většinou
kladen důraz na spouštěnı́ banneru správce oken.
% 4¶-4%7$6 "%
,!*5 4¶-4%7$6 "%
@
aE
existuje ještě doplňková
Kromě funkcı́
’
4¶-4%+$5 "%
1+
. Jak již název napovı́dá, jedná se o „úklidovou“ funkci, jejı́ž
programy budou spuštěny před restartem, resp. opuštěnı́m správce oken.
Tı́mto způsobem můžete např. smazat pozadı́ obrazovky předtı́m, než po
restartu správce oken bude spuštěno nové pozadı́.
223
8. Správce oken
Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ
Ç
Ç
Ç
Å Ä É¤)¨Å¤±êª6©Õ¤)Ü£©
Õ£R¦6¦4£©¤5£Ì¨6«6«ºè¦É
Ç
Ç
Ç
Ç
Ç
Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ
Obsah souboru 8.3.2: E
,*5
@
4¶-4%7$5
"%
v souboru =";
#K&2
9".
ä+$
Barvy a fonty
Nastavenı́ barev a fontů naleznete v odst. 8.3.3.
Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ
Ç
Ç
Ç
Õ£6«6£Å"ɬ¨©5جê)£©6¤"É
Ç
Ç
Ç
Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ
Obsah souboru 8.3.3: Nastavenı́ barev a znakové sady v souboru =);
#K&2
9).
ä+$
Zde můžete vybı́rat zcela dle libosti. Zvolte si barvy, které vám nejvı́ce
vyhovujı́. Můžete použı́t všechny nainstalované barvy. Kolik to bude barev,
záležı́ např.
na vašı́ grafické kartě.Stiskněte
pravé tlačı́tko myši a zvolte
Š *6, %&
$",z
. . Zde potom menu
.7@
menu ?
. Takřka na konci naleznete
Kt 42 ? . Vyberte ji a zobrazı́ se okno s paletou všech dostupných
položku @
-7*5
;
barev.
Nynı́
si můžete vybrat. Názvy barev se nacházejı́ v souboru ;
œA4A ž
0 œA4A 4Z0>#ˆ E ;! ;
;
1 .
O několik řádků nı́že objevı́te řádky následujı́cı́ho tvaru:
Ö !*$ ; Í *
" " f6%$ "a S9$ " " *:
` S
" Þ "Ñ:2
" Þ "'-'/"%-/" " Þ'0"
R ÞÞ'/Î
"Ñ
Toto je systematické označenı́ typu pı́sma (angl. font) systému X Window.
Každý font je označen tı́mto způsobem. Vysvětlovat na tomto mı́stě jednotlivé
části tohoto označenı́ by bylo zacházenı́ do přı́lišných podrobnostı́. Aby bylo
možné zachovat určitou přehlednost, existuje celá řada aliasů (náhradnı́ch
jmen)
pro tyto fonty.
Jednotlivá pı́sma se nacházejı́ v běžném přı́padě v &4
adresáři
-7*5 œA4A ž
0 œAA &)%v*
"%+*³#
;
;
E ;! ;
;
. V podadresářı́ch pak existuje soubor
*
@4!)@ . Obsahuje potřebné aliasy pro jednotlivé fonty:
&
` 6 `a SR
/-
" Þ " e S9&R
6 `"a S9$ " " *: ` S " Þ " Þ "Ñ,'0" Þ " Þ " Þ " Þ " R ÞÞ'/Î
"Ñ
" " f6%$ " 6%$6ˆ " " * : ` S " "%-"%-0"%-/"%-'/
" %" /0" R ÞÞ/Î"Ñ
Ikony
Jak ukazuje výpis 8.3.4 na následujı́cı́ straně, můžete zde přiřadit existujı́cı́
aplikaci ikonu. Musı́te pouze dávat pozor, aby se požadovaná ikona nachá$)"%„ #K&2
ä+$
zela také v
.
@ | , která je nastavena na začátku souboru =);
9).
V zásadě je možné
použı́t
každou
ikonu,
která
se
nacházı́
v
dané
cestě,
která
„
„ je označena jako 1).7@"( @ | . Pro všechny ikony, které se nenacházejı́ v této
cestě, je třeba uvést kompletnı́ cestu k požadované ikoně.
224
8.3. Nastavenı́ Fvwm2
ˆ
ˆ
ˆ
e R
c 'SR
c '
SR
c '
SR
¨ R* _ R:!* ` S4ºR
¶ _ K
SRKª c 6 # àà K
6*
Ž!
R:@Ž
Ž! 6& ; Ž
Ž! 6& ; Ž
Obsah souboru 8.3.4: Ikony pro určitá okna
Řekněme, že chcete, aby ghostview použı́val obrázek ducha jako ikonu. PoZ !*50-7*5,v*³#
dı́vejte se na odpovı́dajı́cı́ cestu a nalezněte ikonu s názvem |
1(). . Připojte následujı́cı́ řádek k odstavci:
Ä9Æ"£5ɤ
Ú¤6Ë)« Ä
ë Ü Ä èÄ
6Õ£©aÆ"£5ɤ¢6ªÉ¤
Ä Å"É+ÙþõÖ¦
To je vše. Podobně můžete přiřadit ikony pro takřka všechny aplikace. Většina
aplikacı́ již má vytvořenou standardnı́ ikonu. Musı́te v každém přı́padě uvést
q,
správnýnázev
aplikace (přesněji název okna aplikace, protože např. 1
.
,
. nebude mı́t žádný výsledek).
mı́sto 1
Kurzor
Také tvar a barvu kurzoru je možné změnit. K tomuto účelu sloužı́ program
xsetroot, nastavujı́cı́ vlastnosti výchozı́ho okna. Spouštı́ se přı́kazem:
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æºõ"É Ä ¤Å)£6£¤‡Ê5Õª5Å"É£ÅÆ8¢Ü¤¦¨Ö5ê"Ü« Ä
0
&
,
Zde je třeba nahradit ù
.7@)( " ú libovolnou bitmapou. Standardně jsou
-7*5 œA4A ž
%7$ -4/, œBAA 0 *
bitmapy uloženy v ;
;
E ;
;
;
.7@)( . Vyberte si některou z nich nebo si vytvořte vlastnı́, např. programem bitmap.
Fokus
Zvlášt’ oblı́benou funkcı́ správců oken Fvwm2 je možnost změnit chovánı́
správce při přechodu do jiného aktivnı́ho okna. Kromě změn prováděných za
běhu můžete nastavit funkce fokus a raising trvale v konfiguračnı́m souboru.
Funkcı́ fokus označujeme vlastnosti správce oken, které se týkajı́ použı́vánı́
aktuálnı́ho okna a kliknutı́ myši na určité okno. Existujı́ zde tři možnosti:
<
Je třeba na okno kliknout myšı́ tak, aby v něm reagovala např. klávesnice
– Fokus kliknutı́m, (angl. Click to focus). Naleznete ho standardně např.
ve Windows nebo OS/2.
<
Přesunete šipku označujı́cı́ pozici myši na obrazovce na určité okno a
to bude automaticky aktivnı́. Toto chovánı́ se nazývá Fokus sleduje myš,
Focus follows mouse. Pokud šipkou opustı́te okno, přestane být okno
aktivnı́, a to i v přı́padě, kdy nepřesunete šipku do jiného okna a necháte
ji umı́stěnou na pozadı́.
<
Pokročilou variantu představuje u Fvwm2 a Fvwm95 tzv. Nečistý fokus
(angl. Sloppy Focus). Zde se fokus chová jako při Fokus sleduje myš, pouze
s tı́m rozdı́lem, že zůstává v aktivnı́m okně až do chvı́le, kdy přesunete
šipku myši na jiné okno.
225
8. Správce oken
U správce oken Fvwm2 můžete chovánı́ fokusu nastavit jednotlivě pro každé
okno, a to (podobně jako všechna ostatnı́ nastavenı́) následujı́cı́m způsobem:
ÄÛÄÃ5«5ÜÕé)£š5£5ÕªÉ
Ú¤6Ë)« Ä
$
q"¶!$6-7*
který nastavı́ C :
pro všechna okna. Totéž lze provést pro
Š ¶!$6-7*
¶!$6-7*6¶
* "+
- *),
a
, přičemž poslednı́ volba představuje
(4(?
4 9 G
implicitnı́ volbu pro Fvwm2.
8.3.1 Autoraise
Obvykle si okno zachovává své pořadı́, jak hluboko je překryto ostatnı́mi
okny, dokud ho kliknutı́m nevyvoláte na popředı́. Někteřı́ uživatelé jsou však
zvyklı́, že okno bude v popředı́ v okamžiku, kdy na něj přesunete šipku myši.
Toto chovánı́ nazýváme AutoRaising. AutoRaising má ovšem smysl pouze ve
¶!$6-7*5¶
* "-v*",
Š ¶!$6-7*
4 9 G
spojitosti
s
nebo (4(?
. Při spojenı́ s funkcı́
$ q¶!$6-+*
C! :
(které je použito jako implicitnı́ nastavenı́ pro Fvwm95) nemá
žádný efekt.
Abyste mohli použı́t AutoRaising, můžete ho bud’ zapnout z menu Fvwm2,
anebo
pro trvalé nastavenı́
přidat v konfiguračnı́m
souboru Fvwm2 ( =);
#ˆ&2
ä"+$
% 4¶-4%7$6 "%
,!*5 44¶-4%+$5 "%
9".
@
) do sekcı́
aE
:
šª6©Õ¤"Ü£©’©Ü¤šª6©Õ¤)Ü£©
ž
Ä'Ä
)£Øª"« Ä š
šª6©Õ¤"Ü£©Zd
ž
Ä'Ä
ë è¦
€
ª5¤)£Zeì6ì
Ä É¤5¨Å6¤šª©Õ¤"Ü£©
)£Øª"« Ä š ë è¦
€
ª5¤)£Zeì6ì
ä
Hodnota Á4Á představuje zpožděnı́ v milisekundách, než se okno přesune do
popředı́. Toto zpožděnı́ má svůj význam, protože jinak se každé okno, kterého
se „dotknete“ kurzorem myši, objevı́ ihned na popředı́ a okna vám budou
=r!s
přeskakovat
8.4 Nastavenı́ grafického prostředı́
V zásadě existujı́ dvě základnı́ mı́sta, na kterých můžete provádět úpravy
pracovnı́ plochy, a to:
<
<
v přednastavenı́ pro jednotlivé aplikace systému X Window
v konfiguračnı́m souboru nebo souborech (podrobněji viz na str. 222).
Přednastavenı́ pro aplikace v X Window
Obecná nastavenı́
Takřka každá aplikace vytvořená pro X Window je určitým způsobem přednastavena. Jejı́ konfigurace se nacházı́ v souboru, který patřı́ k softwarovému
-7*5 œBA4A ž
0 œBAA
;
E ;4! ;
;
balı́ku.
Při instalaci je většinou zapsán do adresáře ;
r!/4,& - +*
œ +$
,
@)(4(
@ . Zde se nacházejı́ soubory jako je např. @
| . Jak již
název napovı́dá, jedná se o ústřednı́ konfiguračnı́ soubor programu xarchie.
,!**
Prohlédněte si tento soubor např. přı́kazem . Naleznete zde řádky následujı́cı́ho typu:
”5¨Å"ÕÆÜ
226
Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥
Ö)£è5Ø Ä Åd¢"«ª Ä
8.4. Nastavenı́ grafického prostředı́
Nenechejte se těmito „tajemnými“ řádky odradit, nenı́ třeba všem ihned
rozumět. Každý program v X Window použı́vá různé widgety. Pod tı́mto
termı́nem by bylo asi nejlepšı́ představit si „kostku stavebnice“ opatřenou
návodem, jak s nı́ zacházet.
Přitom existuje hlavnı́ stavebnı́ dı́l, který je hlavnı́m oknem aplikace a je
zobrazen jako úplně prvnı́. Všechny ostatnı́ widgety jsou následnı́ky hlavnı́ho
okna aplikace. Tzn. že každý widget má přesně jednoho předchůdce a jeden
nebo vı́ce následujı́cı́ch widgetů. Každý z těchto jednotlivých widgetů může
být označen jedinečným názvem.
Aby nebyla celá věc tak jednoduchá, je třeba poznamenat, že by neměla
být zaměňována okna s widgety. Rolovacı́ menu (angl. scrollbar) je např.
plnohodnotným oknem (bez jakékoliv dekorace), přičemž widget se může
skládat např. z rozbalovacı́ho menu, textového pole a dalšı́ch součástı́.
Protože jsou widgety uspořádány podle výše uvedených pravidel, můžeme
také hovořit o tzv. widgetovém stromu. Každé okno v aplikaci má v tomto
stromu přiřazen jednoznačný název. To umožňuje přı́stup ke každému jednotlivému oknu aplikace. V našem přı́padě to znamená:
œ
<
+$
,
Prvnı́ slovo k tečce (tedy slovo @
|7 ) je název hlavnı́ho widgetu
aplikace xarchie (použitı́ jmen s velkým prvnı́m pı́smenem se zde stalo
určitým pravidlem).
$" I
<
Po tečce následuje slovo
, znamenajı́cı́ barvu.
<
Poté následuje tečka nebo hvězdička:
– Tečka znamená, že mezi těmito dvěma okny se v hierarchii nenacházı́
žádné dalšı́ okno.
– Hvězdička znamená, že mezi těmito dvěma okny se může nacházet
vı́ce dalšı́ch oken.
<
Hodnota „background“ nám konečně řı́ká, která barva se má nastavit.
Zde je možné uvést definovanou barvu. Seznam všech platných barev X
-7*5 œBA4A ž
0 œBAA Z0X#ˆ ;
E ;4! ;
;
1 .
Window se nacházı́ v souboru ;
Uživatelská nastavenı́
Samozřejmě má každý uživatel možnost provádět vlastnı́ nastavenı́. Za tı́mto
#ˆœ4,*""-+$),!*
.
účelem je vytvořen v domovském adresáři uživatele soubor =);
#"
Znak
před názvem znamená, že se jedná o skrytý soubor (o tomto typu
souborů zı́skáte bližšı́ informace v odst. 18.7.4 na str. 404).
V tomto souboru jsou uživatelská nastavenı́. Zde můžete napřı́klad zadat, že
všechna okna majı́ mı́t žluté pozadı́ kromě hlavnı́ho okna, které by mělo být
červené.
Pro výše uvedený přı́klad to znamená, že v uživatelském konfigurač#ˆœ4,!*""-v$",!*
nı́m souboru =";
je možné předefinovat standardnı́ nastavenı́
r/,& - +*
#ˆœ4,!*""-v$",!*
z @"(4(
@ . Vložı́te-li tedy do =";
řádku:
”5¨Å"ÕÆÜ
Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥X5£6«Ø
bude pouze u vás aplikace xarchie spouštěna se zlatým pozadı́m.
Samozřejmě nemáte možnost měnit pouze barvy, ale takřka kompletnı́ vzhled
oken. Velice užitečným programem je v této spojitosti editor zdrojů editres
227
8. Správce oken
(angl. edit resources). Prostřednictvı́m tohoto programu můžete nechat zobrazit zdroje určité aplikace a upravovat je.
Ještě dalšı́ přı́klady, co se dá nastavit:
”5¨Å"ÕÆÜ
Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥
Ä ÙˆÕ£6«£Å"ÛÚ5ܦ"Ö"« Ä Ä ©6ªÛ¢)¨5Õé5Å)£ª6©5ؖ¥
Û 5£¦6¦4¨©5Ø)Û¢"¨5Õ
é 6Å)£ª5©5؝¥
Ä ÙˆÕ£6«£Å"
Û Ä ©6
ª 6ª5¤¤)£©Û¢)¨5Õ
é 5Å)£ª6©5ؖ¥
Ä ÙˆÕ£6«£Å"
ˆ
Ù
Õ
6
£
«
£
"
Å
Û
6
õ
"
¤
Û
"
¢
6
¨
Õ
é
6
)
Å
£
6
ª
5
©
ØB¥
Ä
Ä
Ä Ûê)£©6¤B¥
”5¨Å"ÕÆÜ
”5¨Å"ÕÆÜ
”5¨Å"ÕÆÜ
”5¨Å"ÕÆÜ
”5¨Å"ÕÆÜ
Ö)£è5Ø Ä Åd¢"«ª Ä
èÆ Ä ¨¤
èÆ Ä ¨¤
èÆ Ä ¨¤
èÆ Ä ¨¤
ðõ4ís
V zásadě je tak možné změnit všechna nastavenı́ programů pod X Window.
Ve skutečnosti se ovšem nejčastěji omezı́te na nastavenı́ barev, znakové sady
a geometrie (umı́stěnı́ a velikosti oken).
Jaké možnosti editace máte, to se dozvı́te
z manuálových stránek programu
r!/,& - v*
@ nebo v odpovı́dajı́cı́m souboru v @"((
.
-7*5
œBA4A
ž
0
œBA4A
Z0>#
V souboru ;
;
E ;4! ;
;
1 naleznete názvy platných barev.
Přehled o znakových sadách vám poskytne program xfontsel, resp. xlsfonts.
Nastavenı́ při startu aplikacı́
Třetı́ možnostı́, jak ovlivnit vzhled aplikace, je zadánı́ parametrů z přı́kazové
řádky přı́mo při jejı́m startu. Tyto parametry můžete samozřejmě také uvést
v konfiguračnı́m souboru správce oken, pokud jeho prostřednictvı́m spouštı́te
programy.
Můžete napřı́klad spustit program explicitně s jiným typem pı́sma a barvou
0Z
&Z
pozadı́ ( = „background“, = „foreground“), samozřejmě pouze v přı́padě,
kdy je tato volba podporována:
õ¤ Ä Å¦“Ê¢¬Ø)¨Åé5¢"«ª Ä
ÊêÌè6Æܤ Ä
Výsledkem zde bude tmavě modrý Xterm s bı́lým pı́smem.
Jak aplikovat možnosti konfigurace?
V zásadě jsou globálnı́ nastavenı́ aktivována při startu X Window. Samotná
nastavenı́ přitom X server spravuje v databázi (angl. X Resource DataBase,
xrdb). Pokud budete chtı́t aktivovat změny, je třeba nechat znovu načı́st zdrojovou databázi, samozřejmě po provedenı́ požadovaných změn. To můžete
provést přı́kazem
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æøõ6Å6Ø¢ÆC×7Ù5”Å Ä É£ª6Å"Õ Ä É
Různá nastavenı́ pro aplikace jsou zpracována při tvorbě internı́ zdrojové
databáze X serveru při jeho spuštěnı́, a to v následujı́cı́m pořadı́:
<
-7*5
œBA4A
ž
0
œBA4A
r/,"&
-
v*
Nejdřı́ve jsou načteny z ;
předna;
E ;4! ;
;@)(4(
@ stavené hodnoty pro stávajı́cı́ programy.
#ˆœ4,*""-+$),!*
<
Pokud máte v souboru =);
ve vašem uživatelském adresáři
vlastnı́ nastavenı́, dojde k přepsánı́ přednastavených hodnot.
<
Pokud použijete při spuštěnı́ aplikace (např. v konfiguračnı́m souboru
správce oken nebo v přı́kazové řádce) explicitnı́ volby, pak majı́ vyššı́
prioritu než nastavenı́ provedená v konfiguračnı́ch souborech.
228
8.4. Nastavenı́ grafického prostředı́
Program xrdb můžete napřı́klad spustit s explicitnı́ volbou:
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æºõ6Å6Ø¢Ên
což bude mı́t za následek následujı́cı́ výpis:
Ä ¦4¨5Õ6É6Û Ä £R¦ Ä ¤6Å6ËB¥
© Ä ¤"É6Õ¨Ö Ä Ù5 Ä £R¦ Ä ¤6ÅËB¥
õØ ë Ü6Û
Ä £R¦ Ä ¤6
Å ËB¥
íììõ6
î s6
Ê s6
Ê s
ñíRìõ£6ñ6ìžíRî5ìžö6ì
£eìõ5ó6ð sžesì žs
A nakonec ještě malá rada:
#ˆœ4,!*""-v$",!*
Pokud se stane, že program ignoruje změny nastavenı́ v =";
a nové načtenı́ databáze zdrojů, často pomůže zkontrolovat, zda jste nezaměnili některé velké pı́smeno za malé či naopak při psanı́ názvu widgetu.
229
8. Správce oken
230
Část IV
Linux a hardware
231
Kapitola 9
Perifernı́ zařı́zenı́
Současný stav vývoje Linuxu umožňuje automaticky integrovat téměř
všechny hardwarové komponenty. Určitá část komponent, které mohou
činit potı́že, je námětem této kapitoly – co v takovém přı́padě udělat a jaký na
to použı́t software. Dále pak: problematikou tiskáren se zabývá kapitola 11
na str. 271, zařı́zenı́mi ISDN odst. 5.2 na str. 140 a konečně kartami PCMCIA
a zařı́zenı́mi IrDA kapitola 10 na str. 257.
9.1 Karty ISA a PCI
Na běžném PC najdeme staršı́ karty ISA („Industry Standard Architecture“) a
novějšı́ karty PCI („Peripheral Component Interconnect“), komunikujı́cı́ přes
stejnojmenné sběrnice.
Nejnovějšı́ AGP („Accelerated Graphics Port“) představuje určitou výjimku,
protože systém vidı́ zařı́zenı́ na tomto portu jako na sběrnici PCI. Po logické
stránce se karty AGP rovněž ovládajı́ stejným způsobem jako karty PCI, a
proto k nim patřı́.
9.1.1 Karty ISA
Karty ISA jsou nejstaršı́ karty pro PC. Sběrnice ISA má šı́řku 8 nebo 16 bitů a
taktovacı́ frekvenci nejvýše 8 MHz. Mnoho základnı́ch desek nabı́zı́ možnost
sběrnici ISA přetaktovat napřı́klad na 10 nebo 12 MHz, pokud na to jsou
ovšem navržené všechny karty, které na nı́ právě pracujı́.
Karty ISA se dělı́ do třı́ kategoriı́:
Karty „legacy“: Tyto karty se konfigurujı́ výhradně ručně. Jejich zdroje,
jako I/O adresy, přerušenı́ a DMA kanály se nastavujı́ pomocı́ jumperů
nebo mikropřepı́načů přı́mo na kartě. Je také třeba postarat se o to,
aby alokované zdroje (jako jsou IRQ nebo kanál DMA) nevyžadovalo
současně vı́ce karet. Proto může být konfigurace těchto karet obtı́žnějšı́.
Karty „jumperless“: Oproti předchozı́m má tato novějšı́ generace karet ISA
výhodu v tom, že zdroje se dajı́ nastavit softwarově, takže na kartě odpadajı́ nastavovacı́ prvky. Problémem bývá, že výrobcem dodávané konfiguračnı́ programy byly určeny většinou pro DOS, a proto jsou pod běžı́cı́m
Linuxem nepoužitelné. Tyto karty je proto potřeba nejprve hardwarově
nakonfigurovat v DOSu a teprve pak přejı́t pod Linux.
233
9. Perifernı́ zařı́zenı́
Karty PnP: Poslednı́ generace karet ISA, karty „Plug-and-Play“, jsou logickým pokračovánı́m karet „jumperless“. Tyto karty obsahujı́ údaje o konfiguraci a seznam možných konfiguracı́. Speciálnı́ program nebo ovladač
se nynı́ může dotazovat karet PnP v systému a nakonfigurovat všechny
tak, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktu.
Pokud se karta nenakonfiguruje, je v systému prakticky nedosažitelná. Ke
*
%
konfiguraci karet PnP pod Linuxem sloužı́ balı́k @"( ( ze série @"( . Balı́k
obsahuje dva programy, pnpdump a isapnp.
Jak aktivovat karty ISA PnP nástroji isapnp?
Dále popsaný postup je nezbytný pouze pro staršı́ jádro 2.2.x. Nové jádro
2.4.x již má vlastnı́ prostředky pro ISAPnP.
4"
<
Přihlaste se jako uživatel
.
,v$
<
Pokud již existuje v adresáři ;
soubor
nejprve zálohovat:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Çï¦ ë
<
*
@"(
%
(
#R$""%&
, je třeba ho
× Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBوգ©5êj× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6֖وգ©5êBÙ¢)¨é
Přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬ÇøÖ6©6Ö6ت¦"Ö]Ê5Õøæ¬× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6֖وգ©5ê
,v$
*
%
#R$)"%&
r$
;! @)( (
vytvořte soubor ;
. Parametr
znamená, že pnpdump
připravı́ výstupnı́ soubor tak, aby zařı́zenı́ PnP byla okamžitě aktivována.
<
Dále přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬DZÜ6ɨÖ6©6Ö]× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6֖وգ©5ê
aktivujete karty PnP ve vašem počı́tači. V SuSE Linuxu se tato aktivace
provede automaticky při každém startu systému.
Možné zdroje chyb
%
/-
L xj0!
4/v*]&"-4%/ L
.!( hlásı́
@
. Zdá se, že jedna či vı́ce
Symptom: ( (
instalovaných karet ISA PnP nebyla rozpoznána.
Vysvětlenı́:
<
<
Instalovaná karta nenı́ ISA PnP. Ověřte si to v jejı́ dokumentaci, zjistěte
to u dodavatele nebo u výrobce, nejlépe přes Internet.
<
Karta nefunguje. Zasuňte ji do sousednı́ho slotu a přitlačte ji. Zkuste ji
testovat pod jiným operačnı́m systémem, nejlépe pod prostým DOSem,
a to jejı́m původnı́m softwarem.
<
Některé karty ISA se dajı́ přepı́nat mezi PnP a pevným nastavenı́m, a
to pomocı́ dosového programu (např. dnes již zasloužilá ethernetová
karta 10 MBit NE2000). Pokud je taková karta právě přepnuta na pevné
% /nastavenı́, ( (
.!( ji samozřejmě jakožto PnP nenajde.
234
Několik málo karet ISA PnP se s jinými kartami tohoto typu nesnášı́
a ve výstupu z pnpdump se objevı́ jenom jedna z nich. Tehdy nezbývá
než se poohlédnout, zda se některá z nich nedá přepnout na pevné
hardwarové nebo softwarové nastavenı́ a ostatnı́ nechat jako PnP.
9.1. Karty ISA a PCI
<
V ojedinělých přı́padech může pnpdump způsobit reset některé karty
ISA PnP. Pokud se napřı́klad jedná o diskový řadič SCSI, na kterém je
disk s kořenovým oddı́lem, může to mı́t za následek ztrátu komunikace
systému. Pokud nejde taková karta přepnout na režim bez PnP či jinak
hardwarově překonfigurovat, doporučuje se volit start pomocı́ loadlin,
kdy je karta již inicializovaná z DOSu.
Symptom: Při zadánı́ přı́kazu isapnp nebo při startu dostanete chybové
hlášenı́:
Û\^‡É Ä ¤6¤"Ü©±ê5¨5Ü« Ä Ø7kÔ¤ÆÜ6É ¦¨ËÌ©"£¤d¢ Ä ¨ºÖ6Å)£¢"« Ä ¦³Ù
ۂ6Å6ˁ¨ØØ"Ü©rqcd
š^M†Kuï¤5£d¤Æ Ä
¤5£Ö‡£êdË)£ª5Å]É6ÕÅ"ÜÖ5¤
Û
Û\5Å6Å)£Å±£5Õ6Õª5Å Ä Ø±Å Ä nª Ä É¤ Ä ØÎÈc^eŸÈ
ÛdÊ6Ê6Êdêª6Å6¤Æ Ä Å‡¨6Õ¤"Ü£©¨¢"£Å6¤ Ä Ø
£©±£Å¨Å5£ª6©5؇«5Ü© Ä
öíð
Řešenı́: Pokuste se vyhovět návodu v hlášenı́ a přidejte v záhlavı́ souboru
,+$
*
%
#R$""%&
řádku
;
;! @"( (
qcd
š^M†Ku
takže
— text bude vypadat napřı́klad takto:
Ù6Ù6Ù5˜
5q “¡u
qcd
š^M†Ku
qcd € `
d‡
ìõ5ìeì6öu
q! Ú`
^ € Ku
q!†
š“
Ûu
Ç — Ù6Ù6Ù5˜
Ç
Ç
Symptom: Při zadánı́ přı́kazu isapnp nebo při startu dostanete chybové
hlášenı́:
— Ù6Ù6Ù5˜
× Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBوգ©5ꝥÓñ6ñ“ÊÊ
š)¨¤)¨6«ÌÊdÅ Ä É£ª5Å"Õ Ä Õ£©5ê)«5Ü6Õ¤‡¨6«6«6£5Õ¨¤"Ü©ŒíRñd¢5Ë6¤ Ä É
£M
ê `̨M
¤ eeì qKÉ Ä6Ä × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBوգ©5
ê u
× Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBوգ©5ꝥÓñ6ñ“Êb
Ê š)¨¤)¨«¬a
Ê `øÅ)¨
© Ä ÕÆ Ä Õé
¨¤6¤ Ä ¦)Ö5¤ Ä Ø¬è6Æ"Ü« Ä Ø Äë Ü6Õ Ä ¨5Õ¤"Ü ë ¨¤ Ä Ø
× Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBوգ©5ꝥÓñ6ñ“Êb
Ê š)¨¤)¨«¬‚
Ê 5ÅÅ)£Å‡£5Õ6Õª5Å6Å Ä Ø
© ±Å Ä nª Ä ÉÎ
¤ Ŭ¼`
d)
Ú œ
["r
æ Å Ê6Ê6ʺêª5Å6¤Æ Ä Å
Ä õ Ä Õª6¤"Ü
¨5Õ¤"Ü£©‡¨¢"£Å¤ Ä Ø
Řešenı́: Patrně jste způsobili konflikt mezi hodnotami zadanými v souboru
,+$
*
%
#R$""%&
;
;! @"( (
a zdroji již
dřı́ve* alokovanými
pro váš systém. Srov,+$
%
#R$""%&
;! @"( (
nejte prosı́m obsah souboru ;
s informacemi o zdro!$
jı́ch, které najdete v adresáři ;5(
. Jiná možnost je nechat to udělat
r$
programu pnpdump pomocı́ volby .
V mnoha přı́padech nastávajı́ problémy, je-li v BIOSu zapnuta automatická
konfigurace karet ISA PnP. Tehdy (nebo raději vždy) to v BIOSu zakažte.
Pokud použı́váte ke konfiguraci pnpdump — isapnp, je totiž tato aktivita
BIOSu nadbytečná a může proto jedině škodit.
Při přetrvávajı́cı́ch problémech je vám k dispozici rozsáhlá dokumentace
*
%
-7*5 *
, /!$
@"( ( . Najdete ji ve vašı́ instalaci v adresáři ;
; |!@
;
;
pro$ balı́k
Z,*
*
%
(!@ :@
;! @)( ( .
235
9. Perifernı́ zařı́zenı́
Karty PCI
Karty na sběrnici PCI obvykle uživatel nekonfiguruje. Standard sběrnice PCI
se totiž pokoušı́ odstranit mnoho omezenı́ staršı́ sběrnice ISA a umožnit
autokonfiguraci.
Každou kartu PCI aktivuje při spuštěnı́ počı́tače BIOS (plán rozdělenı́ jeho
přerušenı́ však může často uživatel ovlivnit v nastavenı́ BIOSu). Linux čte
při startu konfiguraci zařı́zenı́ PCI přı́mo z PCI BIOSu a od této chvı́le tuto
informaci použı́vá.
Pomocı́ přı́kazu
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ǭ«5ÉÖ"Õ6ܬʤ ë
zı́skáte seznam rozpoznaných zařı́zenı́ na sběrnici PCI, viz výpis 9.1.1.
"Kܦ0'0%Ý
" 8 %" 0'0
8 "%0Ñ
8 "%0%.
8 "%0%.
8 "%0%.
8 "%0%.
8 "%0'1
0 Î 0
¨ * S QR ` 6* .'.0 Ô + Ô\"ÔÞ',%.'.2 Ô + Ô ·
0"Kܦ0ÑÝ
"'"'"'"%0'0 0 ¶'&6$6 ` QzR ` 6* Ú &z ` _ ¶ _
¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T à ¨'¨ Ô'. ¨c T
0
¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. ¨ ´ D
Ñ
¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. # c
,
¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. TQ zà ¨
2
z
0
T'$ ` - ÞÎ'0
´ á K
` S D 5ˆ6 9*
ïQR ` 6*T´ D Q e ˆ , ÑÑ.0Ü Í`
5
0
Výstup na obrazovku 9.1.1: Výstup přı́kazu *
(
$
a 6$ á R'¶R
Ý
r"42
V dalšı́m odstavci najdete jako přı́klad konfiguraci karet PCI.
9.2 Zvukové karty
Na trhu dnes stále ještě najdeme zvukové karty ISA, které jsou postupně
vytlačovány zvukovými kartami PCI. Pro konfiguraci běžné zvukové karty
pod Linuxem je v současnosti nejsnadnějšı́ cestou použı́t grafický konfigurátor
YaST2, který vám automaticky nakonfiguruje modernı́ ovladače vyvinuté
4
=
(
v projektu ALSA (o kterém se v přı́padě zájmu dozvı́te vı́ce na |
#
* r ,!$6>#ˆ4Z
;;)94949 @ @ (
{
).
Pokud YaST2 vaši zvukovou kartu automaticky nerozezná, je zde ještě druhá
možnost, a to použı́t samostatně program alsaconf .
Poslednı́, nejobtı́žnějšı́ možnostı́, kterou se proto zabýváme v této kapitole, je
použı́t zvukovou podporu realizovanou moduly pro linuxové jádro.
9.2.1 Použitı́ modulů jádra pro podporu zvuku
Pokud vám pro podporu vašı́ zvukové karty vyhovı́ dostupná nabı́dka modulů
jádra z distribuce SuSE Linuxu, postupujte takto:
<
Identifikace hardwaru:
– Která karta se má nakonfigurovat (výrobce, čip na kartě)?
– Jaký se použı́vá hardware (ISA, ISA PnP, PCI)?
<
236
Konfigurace hardware:
9.2. Zvukové karty
– Nastavte jumpery nebo nastavte kartu softwarově nástrojem isapnp.
<
Instalace/zavedenı́ ovladače:
– Zavede se modul jádra.
Vysvětleme nynı́ tyto kroky podrobněji:
<
Identifikace hardwaru:
– Zvukové karty „legacy ISA“
Tyto karty se stále ještě vyskytujı́ předevšı́m u staršı́ch počı́tačů. Na
kartě je zpravidla potřeba nastavit různé jumpery, kterými se zadá I/O
adresa, IRQ a DMA.
– Zvukové karty ISA PnP
Tyto karty se podobajı́ staršı́m kartám „legacy ISA“ s tı́m, že I/O adresa,
IRQ a DMA se zadává softwarově. Mı́sto jumperů máme tedy zpravidla
disketu s programem pro nastavenı́ karty.
<
– Zvukové karty PCI
Zde je konfigurace nejsnadnějšı́. Počı́tač se sběrnicı́ PCI si automaticky
konfiguruje karty ve všech pozicı́ch sběrnice. Ovladače pak vidı́ kartu
a jejı́ I/O adresu, IRQ a DMA přes softwarové rozhranı́.
Konfigurace hardwaru:
– Zvukové karty „legacy ISA“:
Podle schopnostı́ zvukové karty je třeba nakonfigurovat různé zdroje
(angl. resources). Následujı́cı́ přı́klad ukazuje konfiguraci pro Creative
Soundblaster 16:
Pro audio I/O jsou volitelné adresy 0x220, 0x240, 0x260 nebo 0x280
a pro MPU-401 0x300 nebo 0x330.
Adresy pro game port (0x200) a FM syntézu jsou pevné.
Karta vyžaduje jedno vlastnı́ přerušenı́, volitelné z IRQ 2, 5, 7 nebo 10.
Pro DMA jsou použitelné kanály 0, 1, 3, 5, 6 nebo 7. Výchozı́ je zde
DMA 1 pro 8-bitový a DMA 5 pro 16-bitový přenos.
Poznámka: Jumpery na kartě je třeba nastavit tak, aby nedocházelo ke
konfliktům zdrojů s ostatnı́mi kartami. Toto nastavenı́ si poznamenejte,
›Rrs
ušetřı́te si tak rozebı́ránı́ počı́tače, abyste se mohli podı́vat
– Zvukové karty ISA PnP:
Zdroje pro tyto karty se aktivujı́ pomocı́ speciálnı́ho software. Zvukové
karty ISA PnP se též mohou použı́t s ovladači v modulech jádra. Před
zavedenı́m modulu jádra se musı́ karta aktivovat. Pod Linuxem k tomu
*
%
% /.!( vytvořı́ konfiguračnı́ soubor
sloužı́ balı́k @"( ( . Program ( (
se seznamem všech zdrojů karet ISA PnP použitelných v systému.
Následně lze tento seznam ručně editovat pro vlastnı́ přerozdělenı́
systémových zdrojů.
Zadánı́m přı́kazu
¤ Õ×5Ü6ɨÖ6©6֖وգ©5ê
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬ÇøÖ6©6Ö6ت¦"Ö]Ê5ÕdæÌ× Ä )
,v$
*
%
#R$)"%&
;! @)( (
se vytvořı́ soubor ;
.
Dále se Creative Soundblaster AWE64 aktivuje:
237
9. Perifernı́ zařı́zenı́
ˆ
f R
f
; ` Kª§ e R f§$R
` S
Rf
; ` e ` °¶
« Ö T Ú'Ú T'¶ _ ªü ` §X« Ö ¶ Ú ¨c Ó
_ e _ e ˆ
Í §$R
` S
ˆ
ˆ
* ` *$ Í T
Û
Í S ` º!*f: ` 6
e R<6 +'+;';'; R
º $59*!4 ˆ
Q!5SRR
ˆ
_ '6!* á 6!* á _ '
` '$ Ñ e ` ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ z
ˆ ×´ D z
× ÚD T%´ à
×:¨ c «9T
×:¨ ´ D ¶ _
× ÕD%Ú «
× Q«9¶ Íz 
¹
f
e f: ` ª ô ` '*!R*f
f6SR
*ø ` '* ` *$
` '*
S +
+
'*$Rº6
" ´ ÚD 'T  _ ¨ k D‚" ´¶ D'D ´ c D _ c Q9· D ´'# D%Úb" ´ T z « Ú_ 'y «9¶ ÚD c %D Ú'Ú
` $'$ 0','0'2
` $'$ 0','0 a
R6 ` Sô$9
* 6Kf6R /%ô
. Ñ:-(0 Š$ aX-%. Î 0'0 Þ 0 fS `Rá @6
#µ Ù
« Ú_Ã0  0','0aÙ
_'D à%ÚD c D%Ú'ÕDÙ
¨Í Þ Ù
c¨ ¹_
,Ù
¨ Q _ ¹ ×:¨ « Í T _ T' Ù ×:¨ Ú Û
Í T _ T'
Ù ×´
k T
Ù × kDRk
Í T _ T'
Í T _ T'
Q ` '$ Ñ 6 × R6 ` Sï$9*
6Kf6R /%.ïÑ:-§0 §$ aX-%. Î '
00
ˆ Õ 9*$ ¨ $ Q _  0'0Î Kª c R6 ` SŠ¶R a R 2Þ'1Þ%.Î'1'/', ª e ˆ Õ R* Ñ 0 ª Õ 9*$X&R* , 0
ˆ T'¶ c¨ 6!* áT"'"'â QR ` 6& c z T ÖD1%. µ S9$ "'"
ˆ
ˆ( á ` SŠ$ %6& ô$ Q _  0'0%.'.
ˆ
´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0
ˆ
´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0
ˆ
´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0
ˆ
´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0
ˆ
´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0
ˆ
ˆ
e 9 *
6 a S ; e ` *S9 e f6K
(&
ˆ e © ` a e ` * á %$dKf ˆ§´* » f á R
È'*R!'69*
ˆ D $6K
ˆ ¶
(
ˆ
× Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D
'T ¶ c¨
ˆ
k S
6ˆSR
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×:¨
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×´
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
238
×´
× /Ù
Þ 0 ÖTÚ¶ ¨¶µ
Ù
0  /%.
 2Þ
 2 `
 2 a
2 2$
5K%$
'*R!'69*
ô
e R*f6 á ` 6
*ô
á &9*Sª
` S f ` * ` * á ï
5K%
$
e ` 6& ` × T Q _
Ù ;e 9* e ` Q _  0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/',
6!* áT"'"'â TR$6 "'"
e Ù'Ù ˆ
656Kª§ e ¹
× %´ 0
*
*S9
ß
c ` ($9*$9*
fR'*
6*@6 66K
' RfR%$
¨Ú Û / ·5 á e RKªü%$ á 9*K
6&ø!*
RR
× a ($Rf ` S
¶ _(0 ×:¨ Ú Û / × k «´ D 8 DÙ'Ù'Ù
´ k T e ` *'*S Ñ Í KŠ
ÞÔa K
§´ k T *9S  á ` (
S $%
&6ô­*
` a ©
` R
´kÍ
T ` %

ô!*ïR'
*
a a Í
59 $
´kÍ
T ` (*
%

ô!*ôR'
*
a ; '
$¢59$
´ k T e ` *'*Sï% $ô!*ïR! ` 6 a SR°
59 $
T ¶'¶ D  '
k T 0 × 9Q ·'
Ñ Ù'Ù
¶% Š
´ k T e ` *'*S / :Ñ 1Ôa K
§´ k T *9S  á ` (
S $%
&6ô­*
` a ©
` R
´kÍ
T ` (*
%

ô!*ôR'
*
a a Í
59 $
´kÍ
T ` %

ô!*ïR'
*
a ; '
$¢59 $
´ k T e ` *'*Sï% $ô!*ïR! ` 6 a SR°
59 $
T ¶'¶ D  /Ù'Ù
k T Ñ × 9Q ·'
Ù
9.2. Zvukové karty
ˆ
S $%&6§$R9$ Ñ:1 a K
¨ « ` $'$ S !*
á ` (
k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0  0',','0
k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0  0',','0
¨ « a` ` S á *69 *
Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5 K%$S6 Ñ:1
0 ×Óc¨ Dº:Ñ 1Ù × z T c DX0  0',','0Ù'Ù
 á ` (
S $%
&6§
$R9 $ :Ñ 1 a K
¨ « ` $'$ S !*
k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0  0'2'2'0
k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0  0'2'2'0
¨ « a` ` S á *69 *
Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K%$S6 ,
c ¨ DX,Ù × T c DX0  0'2'2'0Ù'Ù
Ñ ×Ó
z $R9 $ :Ñ 1 a K
¨ « ` $'$ S !*
 á ` (
S $%
&6§
k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0  0'2ÞÞ
k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0  0'2ÞÞ
¨ « a` ` S á *69 *
Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K%$S6 .
, ×Óc ¨ D(.Ù × T c DX0  0'2ÞÞ Ù'Ù

ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×:¨ «
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×:¨ «
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
z
D *$§$9*$9*
fR'*
6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/',ܦ0%Ý T$6
× TQ _ Ù
¹
Ù'Ù
ˆ
ˆ
×:¨ «
ˆ§
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
á ` SŠ$%&6º$ Q _  -'0'0',
´%&6 Š&9*$
´% &6 Š&9*$
´% &6 Š
&9 *$
´% &6 Š
&9 *$
´% &6 Š
&9 *$
Ž Ù
R'&%$
R'
&%
$
R'
&%
$
R'
&%
$
R'
&%
$
0  2 Î
0  2`
0  2 a
02 02$
á R
á R
á R
á R
á R
e 9 *
6 a S ; e ` *S9 e f6K
(&
ˆ e © ` a e ` * á %$øKf ˆŠ´* » f á R
Ô'*R!'69*
'*R!'69*
ô
e R*f6 á ` 6
*ô
` S f ` * ` * á ô á &9*Sª
5K%
$
e ` 6& ` × T Q _
Ù ;e 9* e ` × Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D
ˆ
Q!
ˆ
T'¶ c¨
× % ´
¶ àRa
0',
ˆ
ˆ D $6K
ˆ ¶
§
Q _  0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/',
` 6 a SRX$%&6ô$ à
6!* áÃ"'"'â µ ` 6 "'"
e k S
6ˆSR
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×:¨ «
656Kª e ¹
f
*
Ñ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ§
ß
*S9
c ` §$9*$9*
fR'*
6*@6 66K
' RfR%$
 á ` S($%&6§$R9$ Ñ:1 a K
¨ « ` $'$ S!*
k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0  0','0'0
k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0  0','0'0
¨ « a` ` S á *69 *
Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K% $S6 Þ
0 ×Óc ¨ D Þ Ù × T c DX0  0','0'0Ù'Ù
z
D *$§$9*$9*
fR'*
6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%.Î'1'/',ÜÓÑÝ µ ` 6 × TQ _ Ù
¹
'Ù Ù
ˆ
5K%$
á ` SŠ$%&6º$ Q _  0'0','2
´%&6 Š&9*$
´% &6 Š&9*$
´% &6 Š
&9 *$
´% &6 Š
&9 *$
´% &6 Š
&9 *$
R'&%$
R'
&%
$
R'
&%
$
R'
&%
$
R'
&%
$
Ž Ù
á R
á R
á R
á R
á R
0  2 Þ
0  2`
0  2 a
02 02$
239
9. Perifernı́ zařı́zenı́
ˆ
e 9 *
6 a S ; e ` *S9 e f6K
(&
ˆ e © ` a e ` * á %$dKf ˆ§´* » f á R
È'*R!'69*
ˆ D $6K
ˆ ¶
(
'*R!'69*
ô
e R*f6 á ` 6
*ô
á &9*Sª
` S f ` * ` * á ï
5K%
$
e ` 6& ` × T Q _
Ù ;e 9* e ` × Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D
ˆ
T'¶ c¨
Q _  0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/', ×
6!* áT"'"'âÖ` & _`a SR
ˆ
e ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
ˆ
×:¨ «
:× ¨ «
:× ¨ «
¹
%´ ,
"'"
k S
6ˆSR
656Kª§ e *
5K%$
ß
*S9
c ` ($9*$9*
fR'*
6*@6 66K
' RfR%$
 á ` SŠ$%&6($R9$ Ñ:1Ôa K
¨ « ` $'$ S!*
k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0  0'1','0
k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0  0'1','0
¨ « a` ` S á *69 *
Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K% $S6 .
0 ×Óc ¨ D§.Ù × z T c DT0  0'1','0Ù'Ù
Ñ × T c D(0  0'
` ,'0Ù'Ù
, × z T c D(0  0 ,'0Ù'Ù
z
ˆ
D *$§$9*$9*
fR'*
6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%.Î'1'/',ܦ,%Ý%Ö` & × TQ _ Ù
¹
Ù'Ù
ˆ D *$ `Rá üQ e 0  0'0 × « ÓÙ
ˆ Ú R
R%* ` SS
× Ö T ¨ _RÍ « ÚÓ'D Ù
¹
` '$
Ô
e \Ž Ö ` K
Ž Ù
_`a SR
f
Ó % Ž
` – Zvukové karty PCI: Jak již bylo řečeno, konfigurace zvukové karty
PCI je nejsnadnějšı́. Počı́tač se sběrnicı́ PCI si automaticky konfiguruje
karty ve všech pozicı́ch sběrnice. Ovladače pak vidı́ kartu a jejı́ I/O
adresu, IRQ a DMA přes definované softwarové rozhranı́.
Stane-li se, že nemáte možnost, jak přinutit BIOS, aby přidělil některé kartě
PCI jiný IRQ, zkuste zasunout kartu do jiného slotu. Přidělovánı́ IRQ na
sběrnici PCI bývá totiž také závislé na pozici.
<
Instalace a zavedenı́ ovladače:
V poslednı́m konfiguračnı́m kroku je třeba předat modulům ovladačů
,+$
informace o hardwaru. To se uskutečnı́ pomocı́ položek v souboru ;
;
/- ,*³#R$""%&
.
.
– Zvukové karty ISA a ISA PnP:
Distribuce SuSE Linuxu obsahuje předkompilované
moduly pro typy
,% /
.
zvukových karet, podporovaných jádrem (balı́k :
). Informace
*6-7*",
o modulech jádra pro zpracovánı́ zvuku obsahuje balı́k )1
a po
-7*6 *5+$
%4$6- ,)%4 )%
;
;
;4!
1!;"D
.
@
;
instalaci
je
najdete
v
adresáři
*""-4%/
.
,+$
/- ,!*³#R$))%&
Přesvědčte se, zda v souboru ;
;.
nejsou aliasy pro
&4&
zvuk nastaveny na
– v tom přı́padě je „zakomentujte“ znakem š
ve stylu výpisu 9.2.1 na str. 244.
Vlastnı́te-li např. kartu z rodiny Soundblaster 16, můžete pak zavést
ovladač pro všechny funkce karty (audio, MPU-401 a FM syntézu)
přı́kazem:
240
9.2. Zvukové karty
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç
¦£ØÖ5Å)£¢ Ä É¢]Ü£ò6ìõeeì‡ÜÅn5òsøئ4¨òí
ئ4¨íñòsô¦"Ö6ª

Ü£ò6ìõ6ö6ö6ì
Tı́mto přı́kazem se zavede vlastnı́ ovladač pro Soundblaster 16 (tentýž
modul se použı́vá i pro AWE64). Ovladač pro MPU401 je jeho částı́.
- 44½ A *""-4%/ *""-4%/ Á ,
9
Dalšı́
moduly, potřebné pro funkci karty, @
,
*""-4%/v$",
a
se zavedou automaticky. Tyto moduly poskytujı́ některé
základnı́ funkce a dále funkce společné všem zvukovým modulům.
Můžete se pak přesvědčit přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ǭ«5ɦ£Ø
že se tyto moduly správně zavedly.
Dále přı́kaz
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Çï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä
¨Ø)«5Ü¢

Õ¨Å6ØjÜ£òìõ5ö6ó6ó
<
zavede modul pro FM syntézu na kartě.
Současná verze poskytuje ovladače pro podporu zvuku, uvedené
v tab. 9.1 na následujı́cı́ straně.
Seznam parametrů některých modulů pro podporu zvuku najdete v kapitole o parametrech jádra (odst. 13.3.4 na str. 321).
Zvukové karty PCI
Ukážeme zde krok za krokem konfiguraci zvukové karty PCI na přı́kladě
Creative Soundblaster PCI 64/128:
Karty Soundblaster PCI 64/128 obsahujı́ čipy Ensoniq ES1370 nebo
ES1371.
1. Nejprve zjistěte na kartě, zda má čip ES1370 nebo ES1371.
2. Dále najděte v souboru ;
položky:
,+$
;.
/-
,!*³#R$))%&
přibližně na řádce 49
¨«5ܨ5ɬÕÆ"¨Å)ÊR¦¨ j £Å)Ê"íRê6ê
¨«5ܨ5ɬɣª6©5؇£êê
¨«5ܨ5É ¦4ÜØ"ÜÌ£êê
Tyto položky modifikujte takto:
Ç̨6«5ܨ6ɱÕÆ"¨Å)ʦ4¨ j £Å5ÊíRî]£ê6ê
Ç̨6«5ܨ6ɱɣª6©5ر£ê6ê
Ç̨6«5ܨ6Éï¦ÜØ"ÜÌ£ê6ê
Přibližně na řádce 108 začı́ná konfigurace zvukových modulů. Položku
Ç̨6«5ܨ6ɱÕÆ"¨Å)ʦ4¨
změnı́te na
¨«5ܨ5ɬÕÆ"¨Å)ÊR¦¨
j
j
£Å5ÊíRî
£Å)Ê"íRî
Ä É"íö£6ì
Ä É"íö£6ì
tı́m, že odstranı́te znak pro komentář.
Pokud máte na kartě čip ES1371, postupujete podobně s tı́m rozdı́lem,
,!*!A
A–#
3@?
že použijete následujı́cı́ položku pro modul
.
3. Spust’te mixér.
* /
vám zobrazı́ výstup podobný 9.2.1 na str. 243.
Přı́kaz .
4. Pokud toto neproběhne správně, zkuste ještě přidat přı́kaz
/,
(".
/ƒr
@
.
241
9. Perifernı́ zařı́zenı́
/A A6žI#
¼
/ A ½

#
@
¼ ¼
/
0 $ /X#K
@ ! Ã @
$
$ #K
.!(
$*5½ä äI#
3
,*!A
#
3 ?4Á
K
,*!A
AB#
K3 ?
,*4*4*" 7A–#
Z-7*³#
/A6ž#K
.+@
#
.+@
-½ AB#
.(
Á
*6%/X#
.
*6%/ $
*4* $³#
.
à @
*6%/
%4% $ ,#
.
Ã)(7
@ % ä4ã4ž#K
.
#
(v3
* #
(v3 @
* ä#
(v3 @
@
*"ä#
* *³#
4
(
*0Ÿ#
(@
*6Z
#
@@1?
* &!**"ä#
)
*)"% $52 0!,!*³#K
*)"-4%/X#K
*)"-4%/ #
9
*)"-4%/v$),#
**4$
,I#
@"(
#
61
- 44½ A–#
@
Á
- 4ž ã
#
@
¼ Á
2
/
#
Ã.8
2,&"%>#
9@
AD1816 čip (např. TerraTec Base1/64)
AD1848 čip (MSS)
Generický ovladač OPLx
CMI8338, experimentálnı́
Crystal 423x čipsety
Ensoniq 1370 čipset (viz PCI64/128)
Creative Ensoniq 1371 čipset (viz PCI64/128)
Solo1 ES1938/ES1969
Gravis Ultrasound
MAD16
Turtle Beach Maui a Tropez
MPU401
Turtle Beach MultiSound
Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti
Turtle Beach Pinnacle/Fiji
Neo Magic
OPL3
OPL3-SA1
YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2,
OPL3-SA3, OPL3-SAx
Pro Audio Spectrum
Personal Sound System (ECHO ESC614)
Sound Blaster a klony
Aztech Sound Galaxy
MIDI - softwarová syntéza
S3 Sonic Vibes
funkce pro všechny moduly
Nı́zkoúrovňový ovladač zvuku
Top level handler pro zvukový systém
Ensoniq SoundScape
MediaTrix AudioTrix Pro
UART401
UART6850
Sound Blaster DSP čipy
Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus
Tabulka 9.1: Seznam ovladačů pro podporu zvuku
5. Zkuste nynı́ spustit jednoduchý program, např. kscd nebo xmms, který
dává nějaký zvukový výstup.
Nezapomeňte určitě nastavit mixér – pokud budou totiž všechny jeho
›Rr!s
kanály na nule, uslyšı́te samozřejmě hrobové ticho
242
9.2. Zvukové karty
"£Øª"« Ä
£ ì
Ä É"íö
“É
Ú5Ü÷ Ä
e%í £î5ó
eì6óî
É£ª6©5Ø)գŠÄ
Ù6Ù6Ù
Ä ØÌ¢5Ë
í qˆ¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨©Ku
Æ
î qˆ¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨ ©Ku
*
—
Ä É"íRö£6ì˜
/
Výstup na obrazovku 9.2.1: Výstup přı́kazu .
Test, zda se všechno podařilo
Zavedli jste všechny potřebné moduly a nynı́ si přejete otestovat zvukový
výstup. Zadejte tedy přı́kaz
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬ǁը¤×Ø Äë ×5É©5Ø"ɤ)¨¤
Napřı́klad pro SB 16 se objevı́ výstup podobný jako výpis 9.2.2:
—
Ù6Ù65Ù ˜
ª Ø"Ü£øØ Äë Ü6Õ Ä É+¥
5
읥 Ú6£ª6©5Øa"«6¨6ɤ Ä Œ
Å íñ³qÓîBÙíRöu–q5“^”@u
ÚË©5¤Æ¬Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥
ìx
¥ "¨¦4¨Æ"Z
¨ `
^)ö
ÜØ"ÜøØ Äë Ü6Õ Ä É+¥
읥 Ú6£ª6©5a
Ø "«6¨6ɤ Ä Œ
Å íñ
"ܦ Ä Å)É+¥
읥 ÚË)ɤ Ä ¦WÕ«£5Õé
Üõ Ä Å)É+¥
읥 Ú6£ª6©5a
Ø "«6¨6ɤ Ä Å
€
$
Výstup na obrazovku 9.2.2: Výstup přı́kazu @
;
/,2
;
*6%/v*6
@
Pokud dostanete něco podobného, zkuste přehrát nějaký zvukový soubor,
*6%/
*6%/
*6%/
*6%/
2
/
který obsahuje série
, balı́k
@ , balı́k
9!@
nebo balı́k
.
.
*"
$ ,"
*%/
Potřebujete k tomu ještě nainstalovat balı́k 1 a balı́k @ :
ze série
.
Zadejte:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬ÇdÖ"«6¨Ë±×ªÉÅ)×6ÉÆ"¨Å Ä ×5É£ª6©6Ø"É×è"¨ ë ×6¨Ö6Ö)«6¨ªÉ Ä Ù è"¨ ë
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç̤6Å)¨5ÕRé Ä Å×ª"ÉÅ)×5ÉÆ)¨Å Ä ×5É£ª6©5Ø"É×R¦4£Ø)×Å Ä ¢ Ä «)ÉvÙ ¦4£Ø
Na přehránı́ souborů Midi se hodı́ napřı́klad program KDE kmidi, pokud vaše
karta Midi podporuje.
$
/4,2
*6%/v*5
;
;
@ a pokud vám
Pokud jste dostali správný výstup zadánı́m @
*""%Z>#
2
hraje i přı́kaz (v@?].v?
9!@
bez chybových hlášenı́, nezapomeňte ještě
spustit a nastavit mixér na panelu KDE – výchozı́ hlasitost bývá totiž nastavena
na nulu, aby nedošlo k náhodnému poškozenı́ reproduktorů.
Automatické zavedenı́ modulů jádra
Pokud jste se ujistili, že je vaše karta plně podporována distribucı́ SuSE Linuxu, můžete poskytované moduly
jádra
zavádět automaticky. Na to je potřeba
,+$
/- ,*³#R$""%4&
;.
doplnit položky v souboru ;
. Napřı́klad pro Soundblaster 16 zde doplnı́te údaje podle výpisu 9.2.1 na následujı́cı́ straně.
243
9. Perifernı́ zařı́zenı́
DZ¨6«5ܨ5ɬÕÆ"¨Å)ÊR¦4¨ j £Å)ÊíRî]£êê
DZ¨6«5ܨ5ɬɣª©5؁£ê6ê
DZ¨6«5ܨ5É ¦ÜØ)ÜÌ£ê6ê
¨6«5ܨ6ɬÕÆ"¨Å5ÊR¦4¨ j £Å)ÊíRî“É¢
Ö"£5ɤ5Ê5ܩɤ5¨6«6«‡É¢‡×5ɢܩ"×R¦£ØÖ5Å)£¢ Ä ÄÊé<ÄaÄR¨Ø)«5Ü¢  Õ¨Å6ØKÄ
£Ö5¤"Ü£©É±É¢]Ü£ò6ìõ5
ì eeì‡Ü
Å n6
ò £Ìئ4¨òíôئ4¨íRñ6òsï¦"Öª  Ü£òìõ5ì6ö6öì
£Ö5¤"Ü£©É¬¨Ø)«6Ü¢  Õ¨Å6Ø]Ü£ò6ìõ5ì6ö6ó6ó
Ç š]ÉË©5¤Æ Ä É6Ü÷ Ä Å
b
Obsah souboru 9.2.1: Soubor ;
duly
,v$
;.
/"
,!*³#$""%&
: Volby pro zvukové mo-
Neexistuje pravidlo, jak určit, které funkce určitá zvuková karta poskytuje.
Je potřeba vlastnit nebo sehnat na Internetu dokumentaci ke kartě a potom se
-7*5 *5+$
%4!$- ,5% "% *)"-%/
podı́vat do adresáře ;
, které mo;
;!
1;"D
.
@
;
duly je potřeba ještě zavést. Mnoho rad najdete přı́mo ve zdrojových tex-7*5 *6+$
%4/ 2,"+* *")-%/
tech ovladačů a v adresáři ;
. V souboru
;
;4!
1!;
;
,+$
/- ,*³#R$""%&
jsou dále předem definované položky, které můžete
;
;.
upravit podle své potřeby.
,"+$
/-
,!*¿#R$""%4&
Kromě zavedenı́ modulů s použitı́m ;
;.
je zde ještě mož/ "
0,
,+$
% >#
nost použı́t jedno nebo vı́ce volánı́ přı́kazu .
v souboru ;
(
;!
/ 0!4X# !$
;
@4 , viz odst. 16.4 na str. 377.
9.3 Hardwarové porty
9.3.1 Porty PS/2
Porty PS/2 vyvinula původně firma IBM pro své osobnı́ počı́tače řady PS/2.
Rychle se rozšı́řily a standard ATX je již zahrnuje jako zásuvky pro klávesnici
a myš. V současnosti jsou pomalu vytlačovány modernějšı́m portem USB.
Konfigurace portů PS/2 nenı́ pod Linuxem nutná, protože podpora portů
PS/2 je integrována ve všech dodávaných jádrech. Systém pak automaticky
detekuje porty PS/2 a je schopen s nimi pracovat jako se soubory zařı́zenı́
/,2
0/
/,"2
* ;
;":
;)( @ 1 .
a;
9.3.2 Sériové porty
Sériové porty (RS232) počı́tače se dnes nejvı́ce použı́vajı́ k připojenı́ externı́ho
modemu. Je na ně možné připojit i sériovou myš, ale myš PS/2 mı́vá zpravidla
lepšı́ ovládánı́ a jemnějšı́ krok.
*","
#
)@
Pro podporu sériových portů je třeba mı́t nainstalovaný modul jádra
. Ten se zavede automaticky v okamžiku, kdy kterýkoli software chce port
poprvé
použı́t. Dejme tomu, že jste*"si
nakonfigurovali
přı́stup na Internet přes
A
,
#
CF"G :. V tom přı́padě se modul
5@
zavede těsně před tı́m, než se
vytvořı́ spojenı́ k poskytovateli.
Se sériovými porty pracuje systém jako se soubory zařı́zenı́ ;
/,2 Š7A
;
;
?
atd.
244
/,2
;
?
Š
Á
,
9.3. Hardwarové porty
Konfiguraci sériových portů můžete změnit malým programem setserial. Ten
,v$
% >#K/ *),
se rovněž volá při každém startu systému skriptem ;
;!
;
)@4 .
Vı́ce o programu setserial se dozvı́te z jeho manuálové stránky.
9.3.3 Paralelnı́ porty
Paralelnı́ port využı́vajı́ předevšı́m tiskárny. Jako náhradnı́ řešenı́ se na něj též
připojujı́ externı́ mechaniky ZIP nebo CD.
Tzv. subsystém „parport“ současného linuxového jádra 2.2.xx je navržen tak,
aby dokázal současně pracovat na jednom portu s vı́ce zařı́zenı́mi.1 To se hodı́
napřı́klad u externı́ mechaniky ZIP, „pověšené“ na paralelnı́ port, na kterém
je již připojena tiskárna.
Jak se inicializuje (!@
(
"4
4
$
Potřebujete mı́t podporu v jádru pro (!@ (
a (@ (
( .2 Přitom předsta 4
$
vuje (!@ (
vlastnı́ subsystém v jádru, zatı́mco (@ (
má na starosti
(
hardwarové napojenı́ na architekturu PC.
Přı́kazem
Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä
Ö)¨ÅÖ"£Å¤
ÖÕ
*
/
můžete tyto moduly manuálně připojit. Přesvědčte se dále přı́kazem .
,
zda byly nalezeny a konfigurovány porty, kde by se ve výstupu měly objevit
"4
4
$
v seznamu moduly (!@ (
a (!@ (
( . Podı́vejte se také do souboru
2 "Z
,!** Z,*
4
, s jakými hodnotami byl (!@ (
inicializován (viz
; @ ;4
;.
@
výpis 9.3.1).
{ª6©ödì6ð¥ís̤ª5õøé
Ä Å© Ä «7¥ÈÖ)¨ÅÖ"£Å¤5읥¢5Ê5ɤ6Ë)« Ä
Obsah souboru 9.3.1: Inicializuje se (!@
,+$
/"-
"4
(
:;
— Ú ~kc˜
2
¨¤Ììõ5ö£ó
@
;4
Z
,!*4*
;.
@
Z,*
,!*³#$")%&
V souboru ;
;.
(viz část výpisu 9.3.2) je ukázka konfigurace
paralelnı́ho portu. „Zakomentované“ řádky zde dávajı́ návod, jak aktivovat
dalšı́ paralelnı́ port.
¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  «6£è"« Äë5Ä «
Ö"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ
£Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö"ձܣò6ìõ6ö£6ó‡ÜÅn6ò©"£© Ä
ÇZê¬Ë5£ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä Ö"¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É<k ÉÖ Ä Õ6Üê6ˬ¤Æ Ä ¦j¤ÆÜ6ɺè)¨ËB¥
Ǭ£Ö5¤)Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖՁܣò6ìõ5ö£6ó7kÓìõe£6ó
ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
Obsah souboru 9.3.2: Konfiguruje se (!@
(
4
:;
,v$
;.
/"
,!*³#$""%&
1
To je zlepšenı́ oproti jádru 2.0.xx a staršı́m, kde smı́ být na jednom portu pouze jedno zařı́zenı́.
Nepotřebujete na to překládat jádro, protože potřebné moduly jsou v SuSE Linuxu dodávány
přeložené.
2
245
9. Perifernı́ zařı́zenı́
Při potı́žı́ch nejprve zkontrolujte údaje BIOSu, zda je tam vůbec paralelnı́
port aktivován. Měl by zde mı́t uvedenu adresu (standardně Á13K?¼ ) a pevné
čı́slo přerušenı́ (IRQ). Nastavenı́ typu „auto“ pro Linux nepoužı́vejte.
Stává se, že záležı́ na pořadı́ zapı́nánı́ jednotlivých zařı́zenı́ – zatı́m osvědčený
způsob je zapnout nejdřı́ve počı́tač a vzápětı́, ještě než dojde ke startu systému,
zapnout problematické perifernı́ zařı́zenı́ (doporučujeme podı́vat se též do
přı́ručky dodávané se zařı́zenı́m, pokud ji máte).
Jak se použije (!@
(
"4
: tiskárna, mechanika ZIP, PLIP atd.
Pokud použı́váte některé zařı́zenı́ na paralelnı́m portu, musı́te zavést jeho
modul. V přı́padě tiskárny se jedná o modul )( :
Ä ¨Å6¤ÆB¥
*
Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä
/
Přı́kaz .
Ö"¨ÅÖ)£Å6¤
Ö"¨ÅÖ)£Å6¤
«Ö

«Ö
zde pak (mimo jiné) ohlásı́:
Ö"Õ
ssñ6ó
ñó6óî
s"í6íñ
í
ì
í
qˆ¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨©Ku
— Ö"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ±«Ö˜
qþª6©ªÉ Ä Ø@u
Stejně jako u ostatnı́ch zařı́zenı́ připojených na paralelnı́ port, i zde platı́, že
2 Z
,*4* Z,*
!$
v souborech ; @ ;4
a ;)(
najdete podrobnosti
;.
@
;)(@ (
o konfiguraci tiskárny. Pokud vše běžı́ správně, nemusı́te moduly zavádět
ručně, zařı́dı́ to automaticky napřı́klad program Kmod (viz odst. 12.2 na
str. 301), když je odeslán soubor k tisku.
Mechaniky ZIP podporuje modul (4(!@ nebo .4. – viz dále odst. 9.4.3 na
str. 250.
Dalšı́ doporučenı́
Dalšı́ informace
k ovládánı́
paralelnı́ho
portu najdete u zdrojových
textů jádra
-+*5 *5v$
%!$- ,)% "%
>#ˆ ;
;4!
1;"D
.
@
1
v adresáři ;
v souborech (@ (
a
/,I#ˆ (@
1 .
4
( @ (
(
najdete na |
Informace k aktuálnı́mu stavu programů pro #-,#%!,
%4- r
# 4
=
#ˆ"-!,z#%!,"
;;)94949
;!
1 (( | .+
( 4
; ;)9949
;
a |
(@ (
; .
=
9.3.4 USB – Universal Serial Bus
V roce 1994 se spojily firmy Compaq, Intel, Microsoft a NEC a definovaly
univerzálnı́ sériovou sběrnici, USB (angl. Universal Serial Bus). Cı́lem bylo
snadné připojenı́ počı́tače k telefonnı́ lince a modernějšı́ náhrada existujı́cı́ho
paralelnı́ho a sériového rozhranı́. Dostáváme tı́m jednotný USB kabel a zásuvky, takže odpadá změt’různých typů kabelů, jako je PS/2 (klávesnice, myš),
RS232 (modem), SCSI (scanner), Centronics (tiskárna, mechanika ZIP), atd.
Sběrnice USB rovněž umožňuje připojovánı́ a odpojovánı́ zařı́zenı́ za běhu
246
9.3. Hardwarové porty
systému. Napřı́klad je možné přinést a připojit přenosnou tiskárnu, vytisknout si soubor, tiskárnu odpojit a zase odnést, aniž bychom museli vypı́nat či
restartovat počı́tač.
Prvnı́ verze USB se objevila roku 1996 a za nı́ následoval rychlý vývoj.
Současná verze USB 1.1 již současně podporuje až 127 zařı́zenı́ při maximálnı́
přenosové rychlosti 12 Mbit/s.
Vývoj linuxové podpory USB rychle pokračuje, nenı́ však dosud uzavřen.
Přesto je již možno najı́t podporu pro dlouhou řadu zařı́zenı́ USB (klávesnice,
myši, modemy a tiskárny), kde jistě ocenı́te jejich velmi snadnou konfiguraci
pomocı́ YaST2. Od verze jádra 2.4 je již linuxová podpora USB standardnı́.
4
Detaily implementace USB pod Linuxem najdete na |
%4- r4-7*60Ÿ#"4Z
!
1
.
(
=
;4;)9499
#
Použitelné moduly
V následujı́cı́m podáváme přehled použitelných modulů spolu s vysvětlenı́m,
pro která zařı́zenı́ má být modul zaveden. Uvedené moduly se nacházejı́
0
/- ,!* ä#½X#
-7*0
v adresáři ;4! ;.
. Detailnı́
informace o jednotlivých
;
1!;
-7*5 *6+$
%4$6- ,"%4 5% -+*0
;
;4!
1!;"D
.
@
;
; .
modulech najdete v adresáři ;
Pokud se dále mluvı́ o vstupnı́ch událostech nebo obecně o „událostech“
(angl. events), rozumı́ se tı́m pohyb myši, stisknutı́ klávesy atd.
input.o Modul je třeba zavést, než se uvedou do provozu vstupnı́ zařı́zenı́
USB. Sloužı́ ke komunikaci přes USB mezi% hardwarem
a zpracovánı́m
-># -7*5
1
;
událostı́. Dalšı́ informace najdete v souboru (
z adresáře ;
*6+$
%4!$6- ,)%4 )% -7*60
;4!
1!;"D
.
@
;
.
usbcore.o USB Core je subsystém USB, zjednodušujı́cı́ komunikaci s nainstalovaným hardwarem, která je nezávislá na definovaných datových
strukturách, makrech a funkcı́ch. Přes společné rozhranı́ na operačnı́ systém (API) jsou podporovány rutiny všech zařı́zenı́ USB a řadiče USB.
usb-uhci.o / usb-ohci.o Tyto moduly se týkajı́ řadiče USB, který je zpravidla integrován v čipsetu na základnı́ desce vašeho počı́tače. U staršı́ch
základnı́ch desek je možno nainstalovat samostatný řadič USB na kartě
PCI. Řadič USB je kompatibilnı́ s jednı́m ze dvou standardů USB: UHCI
(Universal Host Controller Interface) pocházejı́cı́m původně od firmy Intel, nebo OHCI (Open Host Controller Interface) pocházejı́cı́m původně
od firmy Compaq.
-7*60vr $ #K
|
použijte pro čipsety OHCI (Compaq, NEC, iMacs,
Modul
OPTi, SiS, ALi, Lucent, CMD atd.).
-7*60vr5- $ #K
Modul
|
použijte pro čipsety UHCI (Intel, VIA).
4)
*
$
r"2
P
Z4,
~!Š"t
Po přihlášenı́ jako uživatel
můžete přı́kazem (
(
~ U 
U 
zjistit typ vašeho řadiče USB, kde se vám objevı́ bud’ C nebor F C .
Podle toho se použije odpovı́dajı́cı́ modul.
hid.o Použı́vá se pro tzv. HID (angl. Human Interface Devices), což je třı́da
zařı́zenı́, obsahujı́cı́ klávesnice, myši, pákové ovladače, tablety atd.
247
9. Perifernı́ zařı́zenı́
¹)/,2X#
V adresáři existujı́ ke každému zařı́zenı́ dva moduly: Modul
představuje vyššı́ vrstvu (angl. high-layer) (kde je „*“ např. pro myš mouse) a
působı́ jako rozhranı́ mezi hardwarem a uživatelským programem jako X
-7*607¹³#K
nebo hry. Modul
představuje nižšı́ vrstvu (angl. low-layer), která
vytvářı́ vstupnı́ události. Použı́vajı́ se oba moduly, přičemž „low-layer“ se
/X#
použije jako alternativa modulu |
.
U zařı́zenı́ USB existujı́ dva módy jak popisovat vstupnı́ události: Mód
HID umožňuje podporu všech funkcı́ zařı́zenı́ a vyžaduje složitějšı́ modul
/X#
|7
, zatı́mco mód HIDBP HID boot protocol je silně zjednodušený
mód a podporuje pouze základnı́ funkce zařı́zenı́ pro podporu v BIOSu.
usbkbd.o Modul umožňuje použitı́ základnı́ch funkcı́ klávesnice v módu
HIDBP. Tato zařı́zenı́ se však přednostně obsluhujı́ s pomocı́ modulu
/X#
/X#
. Oproti modulu |
funguje pouze na klávesnici.
|
usbmouse.o Modul umožňuje použitı́ základnı́ch funkcı́ myši v módu
HIDBP. Tato zařı́zenı́ se však přednostně obsluhujı́ s pomocı́ modulu
/X#
/X#
. Oproti modulu |
funguje pouze na myš.
|
keybdev.o Modul překládá vstupnı́ události v nı́zkoúrovňovém módu
(RAW) klávesnice, závislém na architektuře. Je stále ještě ve vývoji,
ale podporuje již prakticky všechny architektury.
mousedev.o Modul překládá události od myši, digitizéru nebo tabletu na
povely PS/2. Je stále ještě ve vývoji, a proto použı́vejte raději modul
,2/,2X#
, zvláště u myšı́ s rolovacı́m kolečkem.
acm.o Modul se zavádı́, pokud komunikačnı́ zařı́zenı́, tj. modem či terminálový adaptér odpovı́dajı́ specifikaci ACM (angl. Abstract Control Model)
třı́dy zařı́zenı́ USB.
ACM je metoda, jak komunikovat s modemy. Podporované modemy
$ #ˆ -7*5 *5+$
%41
v adresáři ;
;
;!
1;
jsou vyjmenovány v souboru @ .
!$6- ,)% "% -v*60
.
D
.
@
;
audio.o připojuje digitálnı́ zvuková zařı́zenı́ a podporuje digitálnı́ mixéry,
zpracovánı́ signálu a reprodukčnı́ zařı́zenı́.
dabusb.o podporuje zařı́zenı́ pro „amatérské rádio“.
dc2xx.o připojuje digitálnı́ fotoaparáty Kodak, série DC-2xx a dalšı́ aparáty
/v$"ä
#ˆ mimo Kodak. Dalšı́ informace najdete v souboru
v adresáři
141
1
-7*5 *6+$
%4!$- ,"% "% -v*60
.
;
;
;4!
1!;5D
.
@
;
evdev.o Všeobecné rozhranı́ evdev ovládá vstup událostı́ od zařı́zenı́ tak, aby
byly kódy událostı́ ve všech architekturách stejné a hardwarově nezávislé.
Modul podporuje rozhranı́ API.
ibmcam.o podporuje webové kamery IBM a Xirlink, plně podporuje zatı́m
0 $
#ˆ 1
pouze některé
funkce. Dalšı́
informace
najdete v souboru . @6.
-7*5 *6+$
%4$6- ,"%4 5% -+*60
v adresáři ;
;
;4!
1!;"D
.
@
;
.
joydev.o sloužı́ ke komunikaci s pákovými ovladači (angl. joystick).
ov511.o připojı́ pod USB podporovaný Chip OV511 od Omnivision Technologies, který je jádrem mnoha webových kamer, a dále podporuje i čipy
OV511/OV511+ a OV7610/20/20AE CCD. Ovladač je kompatibilnı́ s většinou aplikacı́ typu Video4Linux, chybı́ pouze některé videokonference.
Pro rozlišenı́ obrazu, které modely podporujı́ a dalšı́ informace si přečtěte
2ã7A4A–#ˆ -7*5 *6+$
%4$6- ,"%4 "% -+*0
1
;
;4!
1!;"D
.
@
;
v adresáři ;
.
soubor
248
9.4. Výměnná média
printer.o sloužı́ ke komunikaci s tiskárnami připojenými přes USB.
scanner
.o byl původně vyvinut pro USB skenery firmy Hewlett Packard (HP), lze ho využı́t i pro skenery USB. Dalšı́ informace najdete v sou% -4>#ˆ -7*6 *5+$
%4$6- ,5% "% -7*0
boru (
v adresáři ;
.
1
;
;4!
1!;"D
.
@
;
usb-serial.o Tı́mto modulem se ovládajı́ zařı́zenı́ se sériovým rozhranı́m,
připojená na USB přes přizpůsobovacı́ člen, který konvertuje signály se
sériového rozhranı́ na signály USB. Dá se připojit až 256 různých vstupů.
Dalšı́ informace, zejména o podporovaných zařı́zenı́ch, najdete v souboru
-+*60vr*),
#ˆ -+*5 *5v$
%$6- ,"%4 )% -7*0
v adresáři ;
.
)@
1
;
;4!
1!;"D
.
@
;
usb-storage.o připojuje pamět’ová zařı́zenı́ USB jako mechaniky Zip, disketové mechaniky, externı́ disky a karty Smartmedia. Ovladač nenı́ zatı́m
stabilnı́ u všech zařı́zenı́.
wacom.o připojuje tablet Wacom Graphire/Intuos. Tato podpora využı́vá
modul HID a zatı́m sloužı́ pouze pro Wacom PenPartner.
wmforce.o umožňuje podporu pákových ovladačů Logitech WingMan Force
pro USB. Pracuje dobře, pouze „Force Feedback“ nemá zatı́m podporu.
Konfigurace myši a klávesnice USB
Pro obvyklou konfiguraci myši a klávesnice USB se zavedou následujı́cı́
moduly:
%
<
<
->#K
(
"-7*",/4,2>#
.
<
, 0/,"2>#
: ?
- *607$",#
+
<
-+*60vr)-
<
<
|7
/X#
|
$
#
nebo
-7*60vr
|
$
#
Dalšı́ zdroje informacı́ o USB
Dalšı́ informace o implementaci USB a podporovaných zařı́zenı́ch najdete na
stránkách
4
<
<
|
|
4
=
(
(
=
;;)94949
;;)94949
#
!
!# 0
%46:
1
r4-7*0>#)4Z
#$
|v;
-7*60
;
/4,2
$",*
;
9.4 Výměnná média
Pod Linuxem lze použı́t řadu výměnných médiı́: disketové mechaniky, mechaniky ZIP, JAZ a SyQuest a rovněž magnetooptické disky.
9.4.1 Disketové mechaniky
*
K jednoduchému přı́stupu na dosové diskety sloužı́ balı́k .
. V odstavci 18.12 na str. 415 najdete podrobnosti o možnostech těchto drobných
nástrojů.
Dále je zde možnost pracovat klasickým
unixovým způsobem s disketami, na
, 4ä 2& kterých je vytvořen souborový systém 1 , @ a dalšı́ (viz např. odst. 18.11
na str. 413). Nezapomeňte ovšem, že zde musı́te každou disketu (tj. médium,
249
9. Perifernı́ zařı́zenı́
nikoli mechaniku) vždy po zasunutı́ připojit a před vysunutı́m odpojit přı́kazy
mount / umount, pokud to za vás nezařı́dı́ správce pracovnı́ plochy, jako je
KDE.
9.4.2 Mechaniky LS120
Mechaniky LS120 se připojujı́ na sběrnici (E)IDE a zacházı́ se s nimi stejně
jako s pevnými disky. Znamená to, že je potřeba připojovat souborový systém
přı́kazem mount.
9.4.3 Mechaniky ZIP
Mechaniky ZIP existujı́ v provedenı́ pro ATAPI, SCSI, paralelnı́ port a nejnověji i USB (které však dosavadnı́ verze zatı́m nepodporuje). Mechaniky
ZIP typu ATAPI (připojené na sběrnici IDE) a SCSI nepotřebujı́ žádný dalšı́
ovladač. Stačı́ pro ně ovladač pro přı́slušnou sběrnici, kde budou mı́t obvyklá
/,2
/ rvr /,"2
//
;5| @
;
;)|
jména
souborů zařı́zenı́ ;
pro typ ATAPI (na IDE) a
/,2 *5/ r+r /,2 *)/
;
;
@
;
;
. pro typ SCSI.
Samozřejmě je zde třeba připojovat souborový systém přı́kazem mount.
Poněkud náročnějšı́ je připojenı́ mechaniky
ZIP na
paralelnı́
port. Je na to
"4
4
$
(
potřeba podpora disků SCSI, dále (!@ (
a (!@ (
(viz odst. 9.3.3 na
str. 245) a navı́c ještě moduly jádra (4(!@ nebo .4. 3 . Z těchto dvou ovladačů
se použı́vá .4. pro novějšı́ mechaniky, jako je ZIP 250.
Jako dalšı́ zkontrolujte, zda je v BIOSu nastaven mód paralelnı́ho portu na
EPP. Pokud nevı́te, který z obou ovladačů zavést, zkuste nejprve .. :
Ä ¨Å6¤ÆB¥
Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä
ܦ6¦
Pokud to nevyjde, zkuste ještě (4(!@ :
Ä ¨Å6¤ÆB¥
Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä ÖÖ"¨
4
( @ (
!
automaticky
Tı́m se
str. 245.
inicializuje. Pokud nikoli, podı́vejte se na na
,"+$
/-
,!*¿#R$""%&
Pomoci může i změnit soubor ;
;.
(viz výpis 9.4.1). Alias
*4$4*
!*5 /
,
pro
můžete použı́t jen tehdy, nemáte-li v počı́tači žádný
|
@ @"(
řadič (angl. host adapter) SCSI! Jako alternativa je možné uvést volánı́
/ "0!,
,v$
% >#K/ 04"># !$
programu .
do startovacı́ho skriptu ;
(
;!
;
@ .
Vı́ce informacı́ o tomto souboru najdete v odst. 16.4 na str. 377.
DZ¨6«5ܨ5ɬÉ6Õ6ÉÜ  Æ"£5ɤ)¨Ø)¨Ö6¤ Ä 
Å Ö6Ö"¨
Ö5Å Ä Ê6ܩɤ)¨«6«ÌÖ6Ö"¨ï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä ÄÊé<Ä
Obsah souboru 9.4.1: Soubor ;
,v$
Ö)¨ÅÖ"£Å¤
;.
/"

ÖÕ
,!*³#$""%&
: Konfigurace modulu
((!@
To vám umožnı́ přistupovat k mechanice
ZIP jako k disku SCSI, rovněž je
"-4%4
možné napřı́klad připojovat přı́kazem .
(viz odst. 18.11.2 na str. 414).
`
5' patřı́ do „low level“ podpory SCSI. Nemusı́te je překládat do jádra,
Ovladače
nebo
SuSE Linux je dodává jako přeložené moduly.
3
250
9.5. Modemy
9.5 Modemy
9.5.1 Externı́ modemy
Externı́ modemy se obvykle připojujı́ na sériový port počı́tače. Programy pak
/,2 Š
/,2 Š7A
;
? Á , ;
;
?
komunikujı́ s modemem přes soubory zařı́zenı́ ;
,
atd. Konfiguraci modemů pro připojenı́ na Internet najdete v odst. 5.5 na
str. 151.
9.5.2 Internı́ modemy
Internı́ modemy jsou v provedenı́ pro sběrnici ISA a PCI. Podrobnějšı́ informace o kartách ISA a PCI najdete v odst. 9.1 na str. 233.
Protože je zvykem přistupovat k modemu přes sériový port, internı́ modemy
takový port zpravidla vytvářejı́.
Tabulka 9.2 podává přehled standardnı́ch zdrojů pro sériové porty.
Soubor zařı́zenı́
Jméno
;
CF"G
/,2
4
;
;
/,2
;
/,2
Á
Š A
+
;
4
/,2
;
Š
?
;
4
?
;
4
Šä
?
?
Š
3
A
Přerušenı́
½
CF"G3
½
CF"G
&
Á13
ä
CF"G
I/O adresa
Á1
½
3
Á1
¼
,
Á13
3
¼
ä&
ä4,
¼
¼
Tabulka 9.2: Standardnı́ zdroje (IRQ a adresy) sériových portů
Modemy PCI
Pokud vlastnı́te některý levnějšı́ modem PCI, jedná se patrně o tzv. „winmodem“. Nenı́ to modem v pravém slova smyslu. Tyto modemy totiž vyžadujı́
zvláštnı́ ovladač, který emuluje normálnı́ modem, a který dodává přı́mo výrobce – zatı́m však pouze pro Microsoft Windows.
Bližšı́ informace o winmodemech a jejich zatı́m omezené podpoře pod
4
=
#4äI#%,
Z
$
Linuxem (tzv. linmodemy) najdete na |
( ;4;)9949
;S=
.8 : ;
% /,
# 9 .
. | .7 . Najdete zde i dalšı́ užitečné rady o modemech všeobecně.
Pokud máte klasický plnohodnotný modem PCI, napřı́klad Multitech
MT5634ZPX-PCI, Actiontec PCI56012 (IBM 33L4618 nebo GVC MD0223),
3Com/USR 3CP5610, Zoom 2920 (Digitan DS550-558) nebo Well Communications FM-56PCI-TP (GVC MD0321), můžete zde použı́t obvyklou
podporu, kterou poskytuje SuSE Linux, modem je však třeba ručně nakonfigurovat.
Jak integrovat modem PCI do Linuxu najdete v odst. 5.5 na str. 151.
Modemy ISA
Pro instalaci modemu ISA jsou zapotřebı́ tyto dva kroky:
<
<
Modem se musı́ nakonfigurovat, tj. nastavit mu IRQ a I/O adresu.
Jádro se musı́ dozvědět, jaké IRQ a jakou I/O adresu použı́t.
251
9. Perifernı́ zařı́zenı́
Inicializace modemu
Jak bylo vysvětleno v odst. 9.1 na str. 233, dělı́ se karty ISA na „legacy“,
„jumperless“ a PnP. Je tam též obecně popsáno, jak se aktivuje karta ISA PnP.
Zde uvedeme jen několik zkušenostı́, specifických pro modemové karty ISA
všech třı́ typů:
ä
V praxi přinášı́ nejméně
problémů použı́t pro modem port CF"G s IRQ
3,
/,2 Š7A
A
;
?
tj. soubor zařı́zenı́ ;
. Pokud nemáte sériovou myš na CF)G (tj.
A
/,2 Š
;
? Á .
použı́váte napřı́klad myš PS/2), můžete použı́t CF"G s IRQ 4 a ;
A
Pokud máteA na CF)G sériovou myš a použijete CF"G3 , dojde ke konfliktu,
protože CF"G a CF"G3 použı́vajı́ stejné přerušenı́ IRQ 4 (podobně pro kombinaci
ä
½
CF"G , CF)G
a IRQ 3).
Nezapomeňte přitom na základnı́ desce nebo v BIOSu zakázat (angl. disable)
tu zásuvku COM1 nebo COM2, jejı́ž adresu a IRQ použı́vá modemová karta!
Použijete-li pro modemovou kartu vyššı́ IRQ, pokuste se vyhnout zejména
použitı́ IRQ 5 a IRQ 7, protože si je zpravidla zabı́rajı́ zvuková karta a port
pro tiskárnu.
Předánı́ parametrů jádru
Po konfiguraci modemu je potřeba sdělit jádru, jakou adresu I/O a jaký IRQ
/,2 4 Š
/4,2 4 Š7A
;
? Á nebo ;
;
?
použı́vá. Pokud se jedná o modem na ;
, nepotřebujete nic nastavovat. Při přı́štı́m startu systému se modem automaticky
rozpozná.
Při použitı́ ostatnı́ch kombinacı́ I/O portu a IRQ je potřeba použı́t program
setserial, napřı́klad pro IRQ 10:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó×¬Ç±É Ä ¤)É Ä Å"ܨ«‡×Ø Äë פ¤6Ë)Úö‡ÜÅn“íì
Dále nakonfigurujete modem pro připojenı́ na Internet, jak je to popsáno
v odst. 5.5 na str. 151.
Pokud je modem správně rozpoznán, můžete automatizovat volánı́ programu
,"+$
% >#K/ *",
setserial změnou přı́slušného řádku v souboru ;
;!
;
)@ . Pro
předchozı́ přı́klad zde změnı́te řádku
ÇdŪ6©

É Ä ¤"É Ä Å)ܨ6«×Ø Äë פ6¤6Ë)ÚöM›
€ “`  d
å
¨ª5¤5£5Õ£©5ê)Ü
na řádku
Ū6©

É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«×Ø Äë פ6¤6Ë)Úö]ÜÅn“íì
9.6 Skenery
K použı́vánı́ skeneru pod Linuxem – podobně jako pod ostatnı́mi operačnı́mi
systémy – potřebujete soubor speciálnı́ch ovladačů a programů. To všechno
* %,
Z4
*4$4*
obsahuje balı́k @
(série @ ) a balı́k
(série @"( ). Program SANE z tohoto balı́ku předpokládá skener s řadičem SCSI, podporovaným linuxovým
jádrem. (Linuxová podpora pro skenery na paralelnı́m portu a na USB je zatı́m
ve vývoji.)
Jak je program SANE postupně aktualizován, roste počet podporovaných
4
=
# !*5 %Z#R$"
skenerů. Jejich nejnovějšı́ seznam najdete na |
( ;4;)94949 .
@
.7;
* %!, * %!,r40 $ ,)%/!*³# @
; @
@ :
| .+ .
252
9.6. Skenery
Jak pod Linuxem nakonfigurovat skener?
Skenery chápe Linux jako všeobecná zařı́zenı́ SCSI (angl. generic SCSI
/,2 *6Z
/,2 *6ZBA
;
Á ,;
;
devices). Odpovı́dajı́cı́ soubory zařı́zenı́ jsou ;
atd.
Konfiguraci těchto zařı́zenı́ zjistı́te přı́kazem sgcheck:
Ä ¨Å6¤Æ–¥׬ǬÉ
"ÕÆ Ä Õé
Dostanete výpis tohoto tvaru:
€
ÉÉ6Ü
©¦ Ä ©5¤‡£êa Ä © Ä Å"ÜÕ¬Ú5ÚøØ Äë 6
Ü Õ Ä Élk
Ø Äë Ü6Õ Ä Æ)£5ɤ)×5ÕÆ"¨©6© Ä 6
« ×"×^“†“¤ËÖ Ä qþ©ª¦ Ä Å"ÜÕ¬¤ËÖ Ä
u
ë6Ä ©5Ø)£Åø¦£Ø Ä «7¥
×Ø × É5ì±ì5×ì5×ì5×ìiÜÅ Ä Õ¤)Ê € Õ6Õ Ä É6É<qìuÌÚ
€ ¡ € ]Ú5öessì†
Ä ë 5
× Ø × É4íºì5×ì5×"í×ìZ"Êd`
~q!su\`
†d"Ê
d`
ad"Ê'“íì”
Ä ë 5
× Ø × Ée¬ì5×ì5×s6×ìi5Å)£6Õ Ä É6É£Åoqöu\œZesì6ì €
Ä ë 5
Skenery zde poznáte podle popisu zařı́zenı́ (angl. device description) jako
„4!$",!*4*)
Š
x4x4’
nebo CJ
E . Ve výše uvedeném přı́kladu je skener dostupný
/,2 *6Zä
;
jako ;
.
Dále je potřeba vytvořit symbolický odkaz na ;
Ä ¨Å6¤Æ–¥׬ÇÌ«©‡Ê5Éø×Ø Äë ×5É
e×Ø Äë ×5É6Õ¨©6© Ä Å
/,2
;
*4$
@
%4%,
:
Konečně je nutné změnit práva pro všeobecné zařı́zenı́ SCSI. SANE totiž
potřebuje pro ovládánı́ skeneru kromě práv na čtenı́ i práva na zápis:
Ä ¨Å6¤Æ–¥׬ǬÕƦ4£ØZ£££±×Ø Äë ×5Ée
Problémy
Pokud program skener nenajde, podı́vejte se, zda byl vůbec rozpoznán řadičem
SCSI:
Ä ¨Å6¤Æ–¥׬Ǭը¤×Ö5Å)£5Õ×6É6Õ6É6Ü×6É6Õ6É6Ü
Měli byste uvidět:
€
¤¤)¨5ÕÆ Ä Ø±Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥
œ)£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZÆ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìMØB¥ ì6ìb^6ª©–¥ ì6ì
Ä ©5Ø)£ÅB¥ÔÚ
€ ¡ € Z"£Ø Ä «7¥ Ú
5öessì†
d
€
ËÖ Ä ¥
6
ÜÅ Ä Õ¤ € Õ6Õ Ä É6É
œ)£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìMØB¥ ìíT^6ª©–¥ ì6ì
Ä ©5Ø)£ÅB¥­`†dZ" £Ø Ä «7¥ " Ê
d`
Z"d ʓíì”
d
€
ËÖ Ä ¥
6
" Êd`
œ)£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ìe_6^ ª©–¥ ì6ì
Ä ©5Ø)£ÅB¥ å “ € †“Z" £Ø Ä «7¥ šd € ^^M) öe ì6ì5Úbd
€
ËÖ Ä ¥
6
ÜÅ Ä Õ¤)Ê € Õ6Õ Ä É6É
œ)£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ì6ñb6^ ª©–¥ ì6ì
Ä ©5Ø)£ÅB¥ÔÚ € ††dZ" £Ø Ä «7¥
d
€
6ËÖ Ä ¥
Ú5Õ¨©6© Ä Å
Äë ¥
ì6ìíñ
†"ÚÌÚ5ÚºÅ
Äë Ü6ÉÜ£©–¥Ôìe
Äë ¥ íÙÓì£
†"ÚÌÚ5ÚºÅ
Äë Ü6ÉÜ£©–¥Ôìe
Äë ¥ íÙÓì£
†"ÚÌÚ5ÚºÅ
Äë Ü6ÉÜ£©–¥Ôìe
e ÙÓì6ì
Äë ¥°7
†"ÚÌÚ5ÚºÅ
Äë Ü6ÉÜ£©–¥Ôìí
Pokud zde nenajdete položku „SCANNER“ nebo „PROCESSOR“, řadič
skener nenašel. Ověřte si prosı́m, zda je skener zapnut a zda je sběrnice
SCSI řádně ukončena terminátorem.
253
9. Perifernı́ zařı́zenı́
9.7 Páskové mechaniky (angl. streamer)
Páskové mechaniky, též streamery, se použı́vajı́ zejména pro zálohovánı́
velkého množstvı́ dat. Vyrábějı́ se v provedenı́ch pro různé porty.
Páskové mechaniky SCSI
Nejznámějšı́ jsou páskové mechaniky pro sběrnici SCSI. Můžete je připojit
k obvyklému řadiči SCSI, podporovanému Linuxem, pouze pro podporu
speciálnı́ch funkcı́ (výměna pásky) je třeba dalšı́ software.
Pásková mechanika typu SCSI se ovládá takto:
/,2
<
*5
Prvnı́ pásková mechanika v systému se ovládá soubory zařı́zenı́ ;
;
Á
/4,2 %7*6
/,2 *5BA
/,"2 %7*5A
nebo ;
nebo ;
atd. Přitom
;
Á , dalšı́ pomocı́ ;
;
;
/,2 *64œ
/,2
znamená mechaniku, která se po použitı́ převı́jı́, zatı́mco ;
;
;
;
%+*54œ
znamená mechaniku, která zůstává stát na poslednı́ dosažené pozici.
/4,2 %7*64œ
Doporučujeme použı́vat ;
;
, protože pak přı́kazem mt můžete
mechaniku přesně ovládat.
<
Program mt se použı́vá k ovládánı́ páskové mechaniky následovně:
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ìÅ Ä ¤ Ä ©ÉÜ£©
Napne pásku tak, že ji znovu převine.
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ìÅ Ä èÜ©5Ø
Převine pásku na začátek.
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ì
Ä £R¦
Nastavı́ pásku za poslednı́ záznam. Použı́vá se k zápisu na již částečně
použitou pásku.
Ä ¨Å6¤Æ–¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ì
Ä Å)¨5É Ä
Smaže celou pásku. Pozor! Všechna data se ztratı́.
Páskové mechaniky IDE
Páskové mechaniky IDE se připojujı́ na sběrnici/,IDE,
jsou Linuxem
automa2
/,2 % ;)| Á , resp. ;
; | Á .
ticky rozpoznány a použı́vajı́ se jako zařı́zenı́ ;
Použijte zde program mt podobně jako v předchozı́m odstavci.
Páskové mechaniky připojené mı́sto diskety
Páskové mechaniky připojené na disketový řadič majı́ časově kritické ovládánı́. Často zde proto docházı́ k problémům při zápisu.
K použitı́ těchto mechanik pod Linuxem je třeba zvláštnı́ ovladač ftape,
dodávaný s jádrem. Podrobněji se o konfiguraci dozvı́te v souboru
-7*5 *6+$
%4$6- ,)% "% &
,#ˆ ;
;
;4!
1!;"D
.
@
;
@"(
1 . Kompletnı́ dokumentaci
4
=
# %+*5
#Ó r
$ ,5%Ÿ#K/4,
o subsystému ftape najdete na |
( ;4;)9949
.7@ |
9 | @4@ |
;
, %!, &
,
=|
;
@"( .
9.8 Televiznı́ karty
S použitı́m televiznı́ karty můžete v Linuxu pod X Window sledovat televizi.
Je na to potřeba řada modulů jádra a spolupracujı́cı́ch programů.
254
9.8. Televiznı́ karty
Které TV karty jsou podporovány?
Linuxová podpora závisı́ na použitém čipu na kartě. Nejrozšı́řenějšı́ jsou zatı́m
t4q ½
t4q
čipy firmy Brooktree ¼ ¼ a ¼K?4¼ , které již Linux podporuje, na vývoji
t4q
podpory pro ¼K?4¼ se přitom dále pracuje.
Typické karty s těmito čipy jsou např. Hauppauge WIN/TV nebo
Miro PC/TV.
Jak se podpora aktivuje
<
4I
Přihlaste se jako uživatel
.
<
Všechny potřebné moduly s ovladači jsou dodávány s jádrem SuSE Linuxu.
-7*5
<
;
Dokumentaci najdete ve zdrojových textech pro jádro v adresáři ;
*6+$
%4!$6- ,)%4 )% 2 /,4"½
%4;4!
1!;"D
.
@
;
!
1 .
2 /4,4z
<
Uživatele s přı́stupem k TV kartě přidejte ke skupině
, návod na
to najdete v odst. 2.6.6 na str. 90.
Při problémech s TV kartou si nejprve pročtěte výše uvedenou dokumentaci,
4
=
*)/"0Ÿ#
přı́padně se podı́vejte do databáze technické podpory SuSE na |
( ;4;
*6-+*",#R$)u
42
pod klı́čovým slovem .
255
9. Perifernı́ zařı́zenı́
256
Kapitola 10
Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
U notebooků se setkáváme s řadou hardwarových zvláštnostı́, jako je řı́zenı́
spotřeby – APM „Advanced Power Management“, Infračervený port (IrDA)
a karty PCMCIA. Tyto komponenty nacházı́me přı́ležitostně i u stolnı́ch
počı́tačů a protože se funkčně nelišı́ od provedenı́ v notebooku, bude jejich
použitı́ a konfigurace popsána společně v této kapitole.
Zájemce o určitý typ notebooku
odkazujeme
na*³#ˆ„Linux
Laptop Home4
=
#R$4*¿#-,
,/- -+*","v*
,
page“, která se nacházı́ na |
( ;4;)9949
1@
;
;5:|@ :
;
%4- r
!
1 @"(
( . Dalšı́m užitečným zdrojem informacı́ je domovská stránka
4
=
„MobiliX“ – Mobile Computers and Unix, kterou najdete na |
( ;4;
)0
#4Z
%/, # .
"!61
;
1 | .7 .Zde naleznete zajı́mavá „howto“ pro notebooky
i IrDA. Dále najdete v databázi technické podpory SuSE článek Laptopy a no&
,= -+*5 *
, /$ *5/0
tebooky (PCMCIA) pod Linuxem v souboru )
;
; |@
;
;
;
$)u
# ;)| .;4@"(
( | .7 .
10.1
PCMCIA
10.1.1 Hardware
Zkratka PCMCIA znamená „Personal Computer Memory Card International
Association“ a použı́vá se všeobecně pro hardware a odpovı́dajı́cı́ software
tzv. karet PCMCIA, u kterých rozlišujeme dva základnı́ typy:
Klasické karty PCMCIA (též PC-karty): To je zatı́m nejběžnějšı́ typ, kde
se použı́vá 16 bitová sběrnice. Jsou dnes již cenově dostupné a obvykle
fungujı́ bez problémů a majı́ stabilnı́ podporu.
Karty CardBus: Jedná se o nový standard. Použı́vajı́ 32 bitovou sběrnici
a jsou proto rychlejšı́, také ovšem dražšı́. Protože je však přenos dat
často omezen i druhou stranou spojenı́, nemusı́ se náklady na ně vyplatit.
Existuje zatı́m několik ovladačů na tyto karty, v závislosti na použitém
řadiči PCMCIA však dosud nemusı́ být zcela stabilnı́.
Pokud je služba PCMCIA
aktivnı́,
dozvı́te se o typech Linuxem rozpozna$ /v$6
/,"%4
V
ných karet přı́kazem @
. Seznam podporovaných karet nalezŠ)~„4„
q4’
Š
-+*5 *
, /4!$
$
Z,!*
F"E
DÃCJ4E4D v adresáři ;
; |@
;
;)(@ :@
;
nete
v
souboru
$ $
„
 r U B q
( . )@ . Zde se nacházı́ i aktualizovaná verze CGC J
F
F .
Dalšı́ důležitou komponentou je řadič PCMCIA, nazývaný též PCMCIA/CardBus-bridge. Ten vytvářı́ spojenı́ mezi kartou a sběrnicı́ PCI, ve
staršı́ch počı́tačı́ch sběrnicı́ ISA. Tyto řadiče jsou téměř vždy kompatibilnı́
257
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
%4,
ä
ž4ã
s čipem
‚)¼ 3
. Typ řadiče lze zjistit přı́kazem (
* $
o zařı́zenı́ PCI, podá nám zajı́mavé informace i přı́kaz (
10.1.2
"0!,
.
r"24
Jedná-li se
.
Software
Všechny potřebné ovladače a programy, pokud již nejsou integrovány v jádru,
„

A
$ $
$",
ä ž4ã
, 5¼ 3
obsahuje balı́k CG4C J , série @ . Základ tvořı́ moduly ( . 5@Ã
v$ $
/!*
(nebo
, méně často) a . Tyto moduly se normálně spouštějı́ automaticky
při startu systému. Inicializujı́ řadič PCMCIA a podporujı́ základnı́ funkce.
Aby se karty PCMCIA daly vyměňovat za běhu, musı́ zde být ☞démon, který
dohlı́žı́ na aktivity v zásuvkách PCMCIA. To provádı́ program Cardmanager,
který se spustı́ automaticky po zavedenı́ základnı́ch modulů. Pokud je karta
zasunuta, rozpozná Cardmanager jejı́ typ a funkci a zavede přı́slušný modul.
* /
Pomocı́ přı́kazu .
zjistı́me, který modul byl zaveden. Po úspěšném
zavedenı́ všech modulů spustı́ Cardmanager zvolené instalačnı́ skripty, které
vybudujı́ sı́t’ové spojenı́, připojı́ oddı́ly externı́ch disků SCSI, apod. Pokud
se karta opět vysune, Cardmanager pomocı́ stejných skriptů řádně ukončı́
aktivity karty. Poté se nepotřebné moduly opět odstranı́.
Teoreticky se tedy dá karta PCMCIA kdykoli vyjmout. To platı́ velmi dobře
pro karty sı́t’ové, modemové a ISDN, pokud přes ně zrovna neprobı́há aktivnı́
komunikace. Potı́že však nastávajı́ u souborových systémů, připojených přes
kartu PCMCIA, např. jako oddı́ly externı́ch médiı́ nebo jako adresáře NFS.
Zde je třeba nejprve zajistit, aby tato zařı́zenı́ byla synchronizována (tj. byla
jim vyprázdněna vyrovnávacı́ pamět’) a pak řádně odpojena (umount). Linux
totiž nemůže předvı́dat, kdy za běhu kartu vytáhneme, a proto je potřeba mu
to s předstihem oznámit. Pomoci nám může přı́kaz
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈǁըÅ6Ø)Õ¤)«
ÄjÄ Õ¤
Ten deaktivuje všechny karty PCMCIA v notebooku.
10.1.3
Konfigurace
,+$
v$³#R$""%&
Z
čtyři
Po instalaci balı́ku PCMCIA nalezneme v souboru ;
;
Š"q
q „

proměnné, které se týkajı́ PCMCIA. Proměnná J4E
CGC J určuje, zda se
%!
tato služba spustı́ při startu systému. Pokud je nastavená na , lze služby
+$ $ $
*6 4
„

PCMCIA spustit za běhu přı́kazem ( . )@
. Proměnná CGC J
@
udává typ řadiče PCMCIA.
Tato hodnota se stanovı́
automaticky během instalace
a  v převážné
vět„
„ 
ä ž4ã
„4qŠ
šině přı́padů bývá )¼ 3
. Obě ostatnı́ proměnné CG4C J C C F
a
„

’
„4qŠ
CGC J CF"E
F
obsahujı́ volby pro základnı́ moduly a obvykle mohou
zůstat prázdné.
Protože výběr správných ovladačových modulů pro danou kartu zajistı́ Cardmanager, dalšı́ nastavenı́, týkajı́cı́ se vlastnostı́ hardwaru, již nenı́ zapotřebı́.
Ethernet a Token Ring
Sı́t’ové připojenı́ na Ethernet nebo Token Ring nakonfigurujeme pohodlně
Ž"%& Z- $",Œ* pomocı́ instalátoru YaST. Dialog
najdeme v menu
@
o m
Š y2
* *5} -X7´
Ž"%& Z-2 W*
(
@
?
.
@
o6À . Instalace karty PCMCIA se
zde lišı́ od obvyklého přı́padu tı́m, že je potřeba ho odlišit stisknutı́m klávesy
ÍÎ
MNŒOP , viz odst. 2.6.3 na str. 88. Dále je potřeba dodržet následujı́cı́ omezenı́:
258
10.1. PCMCIA
<
Pokud se jako PCMCIA označı́ vı́ce zařı́zenı́ typu Ethernet nebo Token
Ring, použije se konfigurace prvnı́ho.
<
Na rozdı́l od normálnı́ch sı́t’ových karet se zde u karet PCMCIA okamžitě
Í5Ñ:0
OP .
aktivujı́ nastavenı́ po ukončenı́ dialogu pomocı́ klávesy MNp
,
, A 4
<
Zobrazená jména zařı́zenı́ ( |!Á , | , Á . . . ) jsou zde pouze informativnı́ a určujı́ pouze typ zařı́zenı́, protože čı́slovánı́ zařı́zenı́ PCMCIA se
provádı́ dynamicky.
Í.
<
OP , je třeba
Pokud se znovu aktivuje neaktivnı́ zařı́zenı́ pomocı́ klávesy MN“
ÍÎ
obnovit označenı́ zařı́zenı́ jako PCMCIA klávesou MN“OP .
ISDN
Karty PCMCIA typu ISDN se konfigurujı́ podobně jako ostatnı́ karty, viz též
l4y
/%
"%vr
odst. 5.2 na str. 140 s tı́m rozdı́lem, že je třeba v menu
:!@
o¬:
& Z- $),ƒ* Š y"2
* *5} -Xд
Ž"%vr
(kam se dostaneme přes (
@
o m
@
?
.
& Z-2 ‚*
ÍÎ
@
o6À ) označit pomocı́ MN OP zařı́zenı́ jako PCMCIA. V dialogu
Ž"%& Z- $",
4/
- 5Š x
nenı́ třeba zadávat ani IRQ, ani čı́slo IO
@
|!@
9!@
D
portu, ani měnit protokol (Euro-ISDN nebo 1TR6).
Tzv. modemy ISDN existujı́ i v provedenı́ PCMCIA. Jsou to modemové nebo
multifunkčnı́ karty s dodatečným adaptérem pro připojenı́ k ISDN a zacházı́
se s nimi jako s modemem.
Modem
U modemových karet PCMCIA obvykle nepotřebujeme nastavovat nic/,na2
;
vı́c. Jakmile zasuneme modemovou kartu, je použitelná jako zařı́zenı́ ;
/,
.
. . Konfigurace tohoto zařı́zenı́ programem wvdial se provede jako u běžného modemu, viz odst. 5.5.1 na str. 152.
SCSI a IDE
Odpovı́dajı́cı́ moduly ovladačů zavede Cardmanager. Jakmile zasuneme kartu
PCMCIA typu SCSI nebo IDE, jsou připojená zařı́zenı́ použitelná. Rovněž
se pro ně dynamicky určı́ ☞jméno zařı́zenı́ (angl. device name). Informace
o podporovaných kartách PCMCIA pro SCSI a IDE najdeme v souborech
!$ *$4*
!$
/,
;)(
;
;
a ;5(
.
Externı́ disky, mechaniky CD a podobná zařı́zenı́ je třeba zapnout, než k nim
připojenou kartu PCMCIA zasuneme do počı́tače. Nezapomeňte přitom na
správné kabelové zakončenı́ u zařı́zenı́ SCSI.
Pozor: Než vysunete kartu PCMCIA pro SCSI nebo IDE, je třeba odpojit
(„umount“) jejich souborové systémy. Pokud na to zapomenete, dostanete
se na ně přı́ště pouze až po restartu systému.
Linux se dá také instalovat celý na takovémto externı́m zařı́zenı́, pouze
startovánı́ je pak náročnějšı́. Tehdy je zapotřebı́ použı́t startovacı́ disketu,
% 4/
obsahujı́cı́ jádro a startovacı́ ramdisk (
).
%
/
Soubor
obsahuje virtuálnı́ souborový systém, na kterém jsou všechny
potřebné moduly PCMCIA a programy. Startovacı́ disketa pro SuSE Linux
259
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
resp. jejı́ obraz jsou tak vytvořeny, a proto z nich můžete startovat externı́
instalaci. Zavádět podporu PCMCIA při každém startu ručně je však nepohodlné. a proto si pokročilı́ uživatelé vytvořı́ startovacı́ disketu na mı́ru podle
PCMCIA-HOWTO v odst. 5.3 „Startovánı́ ze zařı́zenı́ PCMCIA“.
10.1.4
Přepı́natelná konfigurace – „schémata“
U mobilnı́ch počı́tačů bývá zpravidla zapotřebı́ přepı́nat konfigurace, napřı́klad pro zaměstnánı́ a domácı́ použitı́. Se zařı́zenı́mi PCMCIA je to poměrně
snadné, jedinou nepřı́jemnostı́ je nutnost ručně editovat konfiguračnı́ soubor,
protože YaST tuto funkci zatı́m neposkytuje 1 .
Jedna varianta konfigurace se u PCMCIA nazývá schéma (angl. scheme).
,v$
$ $
¹¿# v*
Konfiguračnı́ soubory ;
pro zařı́zenı́ PCMCIA mohou
;)( . )@;
(
obsahovat vı́ce schémat. Data pro jednotlivá schémata jsou uspořádána po
konfiguračnı́ch blocı́ch, volaných symbolickými adresami, což jsou slova
oddělená čárkami. Prvnı́ slovo je jméno schématu a dalšı́ obsahujı́ informace
o zásuvce či jméno diskového oddı́lu apod. Detailnı́ informace najdete na
,"+$
$ $
¹³# +*
;)( . )@;
(
začátku souborů ;
a v PCMCIA-HOWTO.
Standardnı́
Š"-!Š’
. Změnı́ ho však program
schéma, které použı́vá SuSE Linux, se nazývá
SuSEconfig, pokud se konfiguruje sı́t’ové spojenı́ pomocı́ YaST. To je důvod,
proč se mohou ručnı́ změny v tomto schématu ztratit.
Konfiguraci schémat vysvětlı́me na přı́kladě ethernetové karty. Majı́ se vytvo s
,vs
řit dvě schémata, a to pro zaměstnánı́ ”9
:
a domácı́ použitı́ ”| .
. Sou,v$
$ $
%, )
#K +*
bor ;
pak obsahuje konfiguračnı́ bloky, které
;)( . )@;
9
:
(
ukazuje výpis 10.1.1 na následujı́cı́ straně. Bloky začı́najı́ těmito adresami:
Š)-!Š’
<
<
<
<
¹
H
¹
H
¹
: Tento blok zachovejte, abyste mohli dále použı́vat YaST.
¹ ¹ ¹
:H H H : Tento blok bude sloužit pro podnikovou konfiguraci.
, ¹ ¹ ¹
| .
H H H : Tento blok bude sloužit pro domácı́ konfiguraci.
¹ ¹ ¹ ¹
H H H : Tento blok již existuje a ponechejte ho pro přı́padné
9
H
dalšı́
konfigurace.
Praktickým postupem, jak konfigurovat
schéma, je použı́t obvyklým způsoŠ"-!Š’v$""%& Z
bem YaST, po průchodu programem
toto schéma zkopı́rovat a
Š"-Š’
"
,
: resp. | . . Kdo raději konfiguruje ručně, ten
přejmenovat ze
na 9
x4’4q
ŠŽ t
Š"q
G4J
nalezne vysvětlenı́ výrazů jako
, E!„ F)J4DC J r atd.q v tabulce 4.1 na
U B
F
F . Aktuálnı́ verzi
str. 125 a všechny konkrétnı́ hodnoty pak v CGC J
-7*5 *
, /!$
$
Z4,!*
$ $
; |!@
;
;)(@ :@
;)( . )@ .
najdete v ;
Přepı́nánı́ mezi schématy PCMCIA je možné při
startu nebo
za běhu po$ /v$6
*4$ , ,
čı́tače. Právě aktivnı́ schéma zjistı́me přı́kazem @
| . . Schéma
$ 4/v$5
*4$ , ,
}"%!V*4$ }
za chodu přepneme přı́kazem @
| .
ùü{6.
| .7@
ú . Toto
nastavenı́ se neztratı́ při přı́štı́m startu – naposledy vybrané schéma je aktivnı́
tak dlouho, dokud ho uživatel nezměnı́. Ve startovacı́ výzvě, tj. v řádce začı́na=
Š U ’ ’ÿ
})%!Œ*$ }
Y  Y
jı́cı́ (
G
ùü{6.
| .7@
ú . Informace
F ) se nastavı́ proměnná C
o startovacı́ výzvě najdeme v kap. 13.3.2 na str. 309.
1 V přı́padě ISDN lze konfigurovat vı́ce zařı́zenı́ ISDN s týmiž sı́t’ovými adresami a standardnı́mi
cestami. Startovat se pak ovšem musejı́ zvlášt’, a to manuálně. U modemů lze vytvořit vı́ce profilů
programem wvdial.
260
10.1. PCMCIA
!
ª!*
` * RKª e'; `
Í : R
ô: a S
` $ \Ž e 6KªþR R
` ‚Ž %
T ´'´ ÚD cc Ž !*
c c D ªÞ ª Þ ª Þ Ù
¨ ¶ Í «9‹Ž _ e `§ *f6 á R ` c _ +Rc c D R *f6 á Ž
¹
ˆ Ü ü 9 * Ý
;
ˆ
""
ªÞ ªÞ ªÞ Ù
¨ ¶ Í «9‹Ž Ó *f6 á ` Ôf6K:ô
¨ Í y à « Ú _ ‹Ž'Ž
«'« _à ‹Ž¬*Ž
´'z · Q à ‹Ž!Ž
¨ à T%´'´ Ú ‹Ž'Ž
¶ D _Rk T c Ó ‹Ž'Ž
¶ D _%Ö « ÚÓ ‹Ž'Ž
c
zµ ÚT _'« T%D%´Ö TQRT ‹_ Ž'‹Ž Ž'Ž
´« k T ¨ ¶'¹‹Ž'Ž
c D T Ú Q9·‹Ž'Ž
´¶ c y Ñ ‹Ž'Ž
k «#¶ _ c ‹Ž'Ž
` y f%* × $
Ù R
R%* " y f%* × $
Ù R
R%* " #
H ‚´'·Q à Ž
6K
""
Þ ªÞ ªÞ Ù
¨ ¶ Í 9« ‹Ž Ó *f6 á ` °$! H
¨ Í y à « Ú_ ‹Ž'Ž
«'« _à ‹Ž¬*Ž
´'z · Q à ‹Ž¬*Ž
¨ à T%´'´ Ú ‹Ž Ñ:0 0 Ñ ,'2 Ž
¶ D _Rk T c Ó ‹Ž ,'/'/ ,'/'/ ,'/'/ 0 Ž
¶ D _%Ö « ÚÓ ‹Ž Ñ:0 0 Ñ 0 Ž
c
zµ ÚT _'« T%D%´Ö TQRT ‹_ Ž ‹Ñ:0 Ž Ñ: 00 0 Ñ ÑÑ Ž ,'/'/ Ž
´« k T ¨ ¶'¹‹Ž e !6 Ž
c D T Ú Q9·‹Ž e !6
; Ž
´¶ c y Ñ ‹Ž Ñ:0 0 Ñ Ñ Ž
k «#¶ _ c ‹Ž'Ž
` y f%* × $
Ù R
R%* " y f%* × $
Ù R
R%* " e !6Kª
#
È%&%*ô
H
6K
""
Þ ªÞ ªÞ ªÞ Ù
¨ ¶ Í «9‹Ž à' H S ` $ 6&R
%* H e §*
ˆ Ü ü 9* Ý
` $'$Ž‡
& 9*
` ` H
H&% 9 &
$ RŽ
` H (Ž
""
Obsah souboru 10.1.1: ;
,+$
;)(
$
.
$
)@4;
%!,
9
:
#K
(
!*
261
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
5
ˆ
ˆ
5
‹ + a + &:5S!*
`Rá ‹ + $%& +e $ `'S `a S
‹ ; ‹ ;
` S ` ` 9*$X‹Š'‚Ž c Q9· DR
k D ‹ ; Ž
‹ + a + &:5S!*
`Rá ‹ + $%& +e $ `'S `a S
‹ e !6
‹ e
` S ` ` 9*$X‹Š'‚Ž c Q9· DR
k D ‹ e !6Ž
‹ + a + &:5S!*
`Rá ‹ + $%& +e $ `'S `a S
‹ R*f
‹
` S ` ` 9 *$X‹§'‚Ž c Q9· DRkD ‹ c c
5
D Ž
Obsah souboru 10.1.2: Konfigurace PCMCIA – úryvek z !"
#R$""%&
LILO můžeme nakonfigurovat pro jedno či vı́ce startovacı́ch schémat. Sdě,"%/
,+$
#R$)"%&
;4"
lı́me mu to parametrem @"(4(
v souboru ;
, jak ukazuje
,+$
I#R$""%&
;
;4!"
přı́klad výpisu
10.1.2.
Po
změně
souboru
je
nutné zadat
přı́kaz !" . Při konfiguraci podle výpisu 10.1.2 snadno spustı́me konfiguraci
*
s jednotlivými schématy zadánı́m 9 , | nebo .
10.1.5
Problémové notebooky
Některé notebooky majı́ potı́že s určitými kartami PCMCIA, z čehož většinu
lze odstranit pouhou důslednostı́. Nejprve je třeba zjistit, zda se problém
týká spı́še karty nebo základnı́ho systému PCMCIA. K tomu stačı́ nejprve
spustit počı́tač bez zasunuté karty. Pokud vše běžı́,
pak
teprve
zasuneme kartu.
2 Z
,*4* Z,*
;.
@
Všechna důležitá hlášenı́ najdeme v souboru ; @ ;4
. Průběžné
pozorovánı́ těchto informacı́ umožňuje přı́kaz
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ̤)¨5Ü«ÌÊê× ë ¨Å)×6«6£5×R¦ Ä É6ɨ Ä É
Tı́mto způsobem vymezı́me chybu na jeden z obou přı́padů.
Základnı́ systém PCMCIA nefunguje
L „

=
CG4C J
Pokud systém přestane komunikovat již při startu po hlášenı́
Š" 4 %Z‚*",2 $",!*¿= L
@
nebo se chová
podivně,
zkuste
potlačit
spuštěnı́
x „
 ÿ ,!*
PCMCIA při přı́štı́m startu zadánı́m F CG4C J ?
ze startovacı́ho promptu
zavaděče LILO. K dalšı́mu vymezenı́ problému je
potřeba $ ručně
spus/ "0,
$
$"",
tit tři základnı́ moduly. K tomu sloužı́ přı́kazy .
(
( . )@
,
/ )0!,
ä ž4ã
/ "0,]+$ $
.
(
)¼ 3
resp. – v ojedinělých přı́padech – .
(
a
/ "0!,j/!*
konečně .
(
. Kritické moduly jsou prvnı́ a druhý.
$ $
$",
, pomůže nám maObjevı́-li se problém při zavedenı́ modulu ( . )@4Ã
$ $
$",
%
$ $
$"",
nuálová stránka pro ( . )@
(.7@
). Volby, které jsou
( . )@
/ "0!,
tam popsány, vyzkoušı́me nejprve pomocı́ přı́kazu .
. Jako přı́klad
(
můžeme odpojit podporu APM pro modul PCMCIA, protože s nı́m mohou
/
ÿ
@"(". Á , která APM deaktivuje:
být občas problémy. Na to použijete volbu
262
10.1. PCMCIA
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇ
¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä
ÖÕ¦Õ6ܨ
գŠÄ
Ø)£
¨Ö¦òì
V pr)ˇı́padě úspěchu zapı́šete do proměnné
,"+$ +$¿#R$""%& Z
;
;
:
€ `
d `)ÚòKÄØ)£
„
CGC

J
CF)E
’
F
„4qŠ
v souboru
¨Ö¦ò6ìKÄ
Od této chvı́le již APM nepracuje a pokud ho potřebujete obnovit, musı́te
/
ÿA
zadat
@)(".
.
Rovněž může v ojedinělých přı́padech dojı́t ke konfliktu některých komponent
)0!,
ÿ
při testovánı́ volného rozsahu IO. To lze obejı́t volbou (
Á .
V přı́padě vı́ce voleb použijeme k jejich oddělenı́ mezery:
€ `
d `)ÚòKÄØ)£
Ü£ò6ìKÄ
¨Ö¦ò6ìdÖ5Å)£¢ Ä
Pokud se chyba objevuje při zaváděnı́ modulu i82365, pomůže nám maä ž4ã
%
ä ž4ã
nuálová stránka pro )¼ 3
(.7@
5¼ 3
). Tato chyba je následkem
konfliktu zdrojů (angl. resource conflict), tj. dvě zařı́zenı́ si nárokujı́
stejné přerušenı́, IO port nebo pamět’ový rozsah. Modul i82365 zdroje
sice kontroluje, může však naneštěstı́ přestat reagovat právě při tom. Tak
se stává, že u některých počı́tačů vede test IRQ 12 (zařı́zenı́ typu PS/2)
k zablokovánı́
myši, přı́padně
i -7
klávesnice.
V tomto přı́padě pomáhá para
*5ÿ+**",u%
‹
*5% $
 ËKJ
!
@6.W( o(
† |
E
metr
. Seznam by měl obsahovat
všechny IRQ, které se smějı́ použı́t. Napı́šeme tedy napřı́klad
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇ
¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä
Üóeö6ñsÜÅn
«5Ü6ɤ5òsŸk¬£Ÿkð7kíì
nebo umı́stı́me natrvalo do souboru ;
€ `)ÚòKÄÜÅn
,+$
«5Üɤ5òsŸk÷£7kð7kíRìKÄ
,+$
$
$
;
+$³#R$)"%&
$")%&
Z
Z
řádku:
,+$
$
$
$""%&
Z#
Dále jsou zde soubory ;
a ;
;)( . )@;
;5( . 5@;
+*
,
které
použı́vá
Cardmanager.
Nastavenı́
v
těchto
souborech se použijı́
(
,+$
$ $
pro zaváděnı́ modulů ovladačů karet PCMCIA. V souboru ;
;5( . 5@;
$")%& Z>#K +*
lze rovněž přiřadit nebo zakázat všechny IRQ, IO porty a
(
*5
pamět’ové rozsahy. Rozdı́l oproti volbě
je ten, že zde zakázané
!
zdroje sice pak nepoužije karta PCMCIA, ale budou stále ještě kontrolovány
ä ž4ã
.
modulem 5¼ 3
Karta PCMCIA nefunguje správně
Zde jsou tři možnosti chyby: karta nebyla správně detekována, použı́vá nedostupné zdroje nebo se nechová dle očekávánı́.
Pokud nenı́ karta
správně
detekována nebo-4%+nenı́
podporována,
objevı́
se
*6"4,/W$ /
%…Š 2 Z
,!*4* Z,*
L
v souboru ; @ ;4
;.
@
hlášenı́
(4(
@
L
1 . Toto hlášenı́ vám pouze oznamuje, že Cardmanager nemůže k vašı́ kartě
správně přiřadit ovladač. Na to se použı́vá tzv. databáze ovladačů v sou,+$
$ $
$""%& Z
boru ;
, která se dá rozšiřovat s použitı́m již existujı́cı́ch
;)( . )@4;
$ /v$5
/,"%
záznamů jako vzorů. Přı́kazem @
zjistı́te, jako co se karta
V
identifikuje. Dalšı́ informace podává PCMCIA-HOWTO, odstavec 6, („Jak
zacházet s nepodporovanými kartami“) a dále také manuálová stránka pro
$ $
%
$ $
,+$
$ $
$")%& Z
je po( . )@ (.7@
( . )@ ). Po změně souboru ;
;)( . )@;
+$ $ $
, /
@ .
třeba ho znovu zavést. K tomu sloužı́ přı́kaz ( . )@
U většiny karet PCMCIA nezáležı́ na tom, s jakým IRQ a s jakým IO portem
majı́ pracovat, pokud nejsou v konfliktu s jiným zařı́zenı́m – např. s mechanikou CD na druhém řadiči IDE, majı́cı́ IRQ 15, nebo se sériovým portem
263
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
či IrDA majı́cı́mi IRQ 3 nebo IRQ 4, přı́padně se zvukovou kartou či tiskárnou, vyžadujı́cı́ IRQ 5 a IRQ 7. Tehdy je potřeba popsat to v souboru
,+$
$ $
$""%& Z>#ˆ +*
. Pokud určitá karta potřebuje zvláštnı́ volby,
;
;)( . )@4;
(
$""%& Z># +*
lze je v souboru
předat přı́slušnému modulu. Vyžaduje-li na(
$6%!, $4*
přı́klad modul (
IRQ 5, doplnı́me zde:
Ã
¦£Øª"« Ä
ÄÖÕ©
Ä ¤
Õ6ÉÄô£Ö5¤"ɕÄÜÅn
«5Ü6ɤ5òs@Ä
Možné volby nalezneme na manuálových stránkách k jednotlivým modulům 2.
Pokud jednotlivá manuálová stránka chybı́, přehled voleb obsahuje manuálová
ä ž4ã
%
ä ž4ã
stránka pro )¼ 3
(.7@
5¼ 3
), přı́padně se podı́vejte až do zdrojového
textu modulu.
Obvyklým problémem u sı́t’ových karet 10/100 Mbit bývá, že nenı́ automaticky rozpoznána přenosová rychlost. V takovém přı́padě vám pomůže přı́kaz
& 4
(
, kterým lze zobrazit a změnit přenosovou rychlost, podrobněji viz
& "4
%
& 4
(
manuálová stránka6¶4pro
(.7@ ,"+$ ( $ ).$ Pevné
nastavenı́
lze zadat
„
q
%!, "
#ˆ v*
F)E
;)( . )@;
9
:
(
v souboru ;
.
pomocı́ proměnné
10.1.6
Instalace pomocı́ PCMCIA
Pokud potřebujete instalovat SuSE Linux s pomocı́ PCMCIA, je třeba vybrat
/y/
/
2}j"2
/ ",vs–
v programu linuxrc v menu G
"?ƒ{
@²”|!@
9!@
@ @
l 2}!*5
/„
 položku @
.
"?
CGC J . Nejprve se objevı́ dvě pole, ve kterých
$ $
$",
ä ž4ã
lze zadat volby pro moduly ( . 5@Ã
a )¼ 3
. V obvyklém přı́padě
$ $
$"",
se tato pole ponechávajı́ prázdná. Manuálové stránky pro ( . )@Ã
a
ä ž4ã
/$65¼ 3
najdete jako textové soubory na prvnı́ch dvou CD v adresáři
.
Během instalace se zobrazujı́ systémová hlášenı́ na virtuálnı́ch konzolı́ch,
TS
I
které přepnete klávesovou kombinacı́ MN^OP + MN Í E PO .3
Po prvnı́ části instalace se systém částečně nebo zcela restartuje. V ojedinělých přı́padech systém přestane komunikovat při startu PCMCIA. V tomto
bodě je již však instalace tak daleko, že je možno použı́t startovacı́ volbu
x „
 ÿ ,*
a spustit Linux bez PCMCIA, alespoň v textovém módu –
F CGC J ?
podrobněji v odst. 10.1.5 na str. 262.
10.1.7
Dalšı́ nástroje
Program cardctl, který jsme již vı́cekrát uvedli, představuje praktický nástroj
pro zı́skánı́ informacı́ o zařı́zenı́ch PCMCIA a jejich ovládánı́. Detaily bud’
$ /!$5
% $ 4/v$5
podá manuálová stránka pro @
(.7@
@
) nebo zadáte přı́kaz
$ /v$5
@
bez parametrů a objevı́ se vám seznam použitelných voleb.
$ / %&
Program @
má i grafickou nadstavbu, volanou stejným přı́kazem (viz
obr. 10.1 na následujı́cı́ straně, kde lze provést nejdůležitějšı́ nastavenı́ tlačı́tky.
Zatı́m nedokáže přepı́nat mezi schématy PCMCIA.
Přı́znivci KDE jistě potěšı́ program kardinfo, který se od uvedeného přı́liš
nelišı́.
$ $
& 4
&-7*","
,
,
Dalšı́ pomoc obsahuje balı́k ( . )@ v podobě přı́kazů (
"0!,
v$ $ $
a ( . )@ . Nejsou však určeny k rutinnı́mu použı́vánı́. Co všechno
(
$ $
r
$ $
dalšı́ho obsahuje balı́k ( . )@ , to se dozvı́me přı́kazem (".
j( . )@ .
264
Tip:
R
"
¬) `
vypı́še všechny manuálové stránky pro balı́k
.
R
Q
S
T
S

I
Í
E
3 V YaST2 je nutno použı́t klávesovou kombinaci MN
OP + MNpOP + MN
OP , protože pracuje
pod X Window.
2
S
¬) `•áÐá ¢ `
*
10.2. APM – šetřenı́ energie
Obrázek 10.1: PCMCIA – Cardinfo
10.1.8 Překlad podpory PCMCIA
Pokud aktualizujete jádro a nenajdete na FTP serveru SuSE odpovı́dajı́cı́
balı́k PCMCIA, doporučuje se, abyste si ho sami přeložili. Důležité je, aby
během překladu již běželo cı́lové jádro, protože se z něj zı́skávajı́ některé
informace. Balı́k PCMCIA by měl již být nainstalován, ale nikoli spuštěn
v$ $ $
*5
( . Pak se nainstaluje
– v přı́padě pochybnosti zadejte přı́kaz ( . )@
zdrojový balı́k PCMCIA pomocı́ YaST a nakonec se zadá:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅÖ¦“Ê¢"¨¬×ªÉÅ)×5ÉÅ"Õ×Ö"¨5Õé"¨ Ä É×Ú
5Ú×ÖÕ¦Õ5ܨ7وÉÖ Ä Õ
To je vše, od této chvı́le se nacházı́ nový binárnı́ balı́k v adresáři ;
$
Z,*
„ Š
ž
(!@ :@
;"E G ;!)3¼ a je použitelný s odpovı́dajı́cı́m jádrem.
10.2
-7*5
;
*6+$
;
APM – šetřenı́ energie
10.2.1 Základy
Šetřenı́ spotřeby má význam hlavně při mobilnı́m použitı́ počı́tače. Vyžaduje
hardwarovou podporu a odpovı́dajı́cı́ biosové rutiny, což modernı́ notebooky
a většinou i ostatnı́ počı́tače splňujı́. Jedná se o následujı́cı́ funkce:
Úsporný režim (angl. standby) – V tomto režimu se pouze vypne displej a
u novějšı́ch počı́tačů se snı́žı́ přı́kon procesoru.
Odstavenı́ (angl. suspend to memory) – V tomto režimu se stav systému
uložı́ do paměti a počı́tač (kromě této paměti) přestane pracovat. Spotřeba
je pak nepatrná, takže pak počı́tač (podle typu) vydržı́ v tomto režimu
pracovat na baterii 12 hodin až několik dnı́. Tento režim má oproti vypnutı́ tu výhodu, že je opět pohotový po několika sekundách přesně v tom
mı́stě, kde skončil, aniž by bylo potřeba znovu startovat a zavádět potřebné
programy. U Linuxu, který nepotřebuje být čas od času restartován z dů›r!s
vodu obnovenı́ stability – jako některé nejmenované systémy
– je tato
možnost zvláště zajı́mavá. U modernı́ch notebooků stačı́ jen zaklapnout
vı́ko, aby přešly do suspendovaného režimu. Opětovným odklopenı́m vı́ka
notebook opět ožije.
265
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
Hibernace (angl. hibernation, suspend to disk) – V tomto režimu počı́tač
doslova „přezimuje“ obdobı́ své nečinnosti. Současný stav se nejprve
uložı́ na disk a počı́tač se pak sám vypne. Zpětné „probuzenı́ ze zimnı́ho
spánku“ do stavu před hibernacı́ pak ovšem trvá mezi 30 až 90 sekundami.
(České názvy úsporných režimů nejsou zatı́m ustálené, navı́c někteřı́
výrobci tyto režimy kombinujı́.)
Kontrola stavu bateriı́ – Velmi užitečné.
Automatické vypnutı́ po zastavenı́ systému – Hodı́ se i pro stolnı́ počı́tače.
Po zastavenı́ systému (angl. shutdown) se počı́tač (elektricky) vypne.
Vypı́nánı́ disku – Šetřı́ významně spotřebu a u hlučných disků i vaše nervy.
Je ovšem třeba brát ohled na editory, které v pravidelných intervalech
nemilosrdně „budı́“ disk na záložnı́ kopie.
Některé z těchto funkcı́ podporuje již samotný BIOS. Úsporný režim (angl.
standby) a odstavenı́ (angl. suspend to memory) realizujı́ notebooky klávesovou kombinacı́ nebo detekcı́ zaklapnutého vı́ka. Tyto funkce jsou nezávislé
na operačnı́m systému, při vhodném jádru a nainstalovaných balı́cı́ch je však
můžeme navı́c volat i pomocı́ linuxových přı́kazů.
10.2.2
Vhodné jádro
Pro pokročilejšı́ funkce APM je nezbytné takové jádro, které je podporuje. Najdete ho mezi standardnı́mi jádry SuSE a nainstalujete ho pomocı́
YaST. Zda jsou žádané funkce podporovány, lze snadno ověřit přı́kazem
$ !$
@
;)(
;@"(". . Pokud se objevı́ řádka s různými čı́sly, je vše v pořádku a
* -4/ %ƒr
můžeme počı́tač zastavit přı́kazem |
9
| . Vzhledem k tomu, že BIOS
často nenı́ implementován podle standardů, může dojı́t i k podivnému chovánı́. Některé problémy se dajı́ obejı́t vhodnou konfiguracı́ jádra. Pokyny na4
=
*)/0>#R*6-7*",z#R$)u
|
( ;4;
jdete v našı́ databázi technické
podpory
nebo na
„Li
=
#R$4*8#-4,
*8#,/- -7*5,v*
,"
( ;;)9949
1@
;
;):|!@ :
;
nux Laptop Homepage“ – |
%4- r
1 @"(
( .
10.2.3
APM démon
Tento ☞démon se jmenuje apmd a sloužı́ k monitorovánı́ stavu baterie.
Může též vykonat zvláštnı́ úkoly při / přechodu do stavů „standby“ nebo
„suspend“. Démona obsahuje balı́k @"(". , série @"( . Nenı́ samozřejmě nezbytný
k chodu systému, může však být praktický. Aby se automaticky spustil
,+$ +$³#R$)"%& Z
při startu počı́tače, musı́ se v souboru ;
nastavit proměnná
;
Š"q
q
„
,!*
. Jinak se dá kdykoli spustit manuálně přı́kazem
J4E
J G4D na hodnotu ?
v$
/‚*6 4
.
@"(".
@
,+$ +$³#R$)"%& ZX#
;
Pro
konfiguraci
sloužı́ ještě některé proměnné v souboru ;
/
/#ˆ+$³#R$)"%& Z
;@"(".
. Soubor je opatřen podrobnými komentáři.
<
266
Třebaže PCMCIA je pod SuSE Linuxem přeložena s podporou APM, mohou se vyskytnout potı́že. Některé karty po přechodu do stavu „suspend“
+$"ä * $4*
již svou činnost neobnovı́, např. karty s ovladačem 17
. Pro
( Ã
ně je potřeba deaktivovat modul apmd systému PCMCIA před stavem „suspend“ a pak znovu aktivovat. Na to se nastavı́ proměnná
„
„

’!»"’ q
x Š)~!Š„4’4x
,!*
J G4D
CGC J
C
F
D na hodnotu ?
.
10.2. APM – šetřenı́ energie
<
<
Pokud po „suspend“ nesouhlası́ systémový čas, je třeba nastavit
„
Š’q
Ž
x
’Š)~ ’
,!*
Y
na ?
.
J G4D
C FC
F
E
G
<
Pokud dělá problémy X Window při „vzbuzenı́“ systému, pomůže na to
’ Š)~vŠ„’4x ÿ ,!*
„
Y ’ ‰4’ œ t4’4¶
.
J
F"E
D ?
J G4D
Stejným způsobem
seŠdajı́
před „suspend“
deaktivovat zvukové moduly.
„
q „ Š ~x
t’¶
’ Š)~vŠ„4’x ÿ ,*
F
F
D
F"E
D ?
Na to nastavı́te J G4D
. Pozor, při deaktivaci se uzavřou úlohy, použı́vajı́cı́ zvuk, jinak by moduly nešly deaktivovat. Dejte na to tedy prosı́m pozor a včas si uložte jakákoli zapisovaná
zvuková data.
Kromě toho se dá nastavit funkce disku „Spindown“ rozdı́lně při provozu
z elektrické sı́tě a z bateriı́, přı́padně zastavit systém při kriticky nı́zkém napětı́
bateriı́. Pokročilejšı́ uživatelé si mohou přidat jsou dalšı́ funkce do souboru
-+*5 *60 %
/
;
;
;@"(). Ã)(
14? .
10.2.4 Dalšı́ přı́kazy
Které dalšı́ užitečné programy obsahuje balı́k @"(".
/
:
Přı́kazem @"(). se můžeme dotázat na kapacitu baterie nebo uvést systém
rŠ
r*
do stavu „standby“ ( @"(".
) přı́padně „suspend“ ( @"(".
), viz manuálová
%
stránka pro @"(". (.7@
@"(). ).
*
,4,
( suspenduje systém na předem určenou dobu, viz manuálová
Přı́kaz @"(". * 4
, ,
%
* ,4,
( (.+@
@"(". ( ).
stránka pro @"(". Pokud chceme pozorovat nějaký měnı́cı́ se výpis (log) aniž bychom zatěžovali
&
r"&
.
disk, hodı́ se na to přı́kaz @v) jako náhrada přı́kazu @v)
Přirozeně / jsou zde též nástroje pro X Window. Přı́kaz 1@"(". (který obsahuje
balı́k @"(". ) ukazuje graficky stav nabitı́ baterie. Kdo použı́vá KDE (nebo
alespoň kpanel), může využı́t program kbatmon pro monitorovánı́ stavu baterie
a suspendovánı́ systému.
10.2.5 Zastavenı́ disku
Pokud se disk nepoužı́vá, lze ho pod Linuxem zastavit. Sloužı́
k tomu program
r
hdparm, se kterým lze nastavit i dalšı́ funkce disku. Volbou ? se disk okamžitě
rL
/
rŠƒž
suspenduje, volbou se úplně vypne. Přı́kazem | (!@ .
se disk vypne
po 30 sekundách nečinnosti. (Čı́slo 6 znamená počet intervalů po 5 sekundách,
tj. 6 , 5 - 30 sekund. Hodnota Á zastavovánı́ disku zrušı́. U většı́ch hodnot je
většı́ multiplikátor, přesněji viz manuálovou stránku.)
Pokud chcete nastavit suspendovánı́ závisle na provozu z bateriı́ nebo z elek,"+$ +$8#R$)"%& Z#K/
/I#
;
;@)().
trické sı́tě, najdete potřebné proměnné v souboru ;
+$¿#R$""%& Z
„
U ’ Ž q7 ’
G pak musı́ být nastavena na hodnotu
C
. Proměnná J GD C
Á .
Často se stává, že zastavovánı́ disku je nepraktické, protože mnoho programů
na něj ukládá dočasná data nebo záložnı́ kopie – napřı́klad editory. V některých
přı́padech to lze řešit, napřı́klad, jak již bylo popsáno, použitı́m přı́kazu
&
Z4&
,
@!"
ù " ú při zobrazovánı́ narůstajı́cı́ho výpisu.
267
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
10.3
Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association)
IrDA (Infrared Data Association) je průmyslový standard pro bezdrátovou
komunikaci v infračerveném spektru. Řada dnešnı́ch laptopů obsahuje IrDA
kompatibilnı́ vysı́lač a přijı́mač, umožňujı́cı́ spojenı́ s dalšı́mi zařı́zenı́mi, jako
jsou tiskárny, modemy, LAN nebo jiné laptopy. Přenosová rychlost sahá od
2400 bps až do 4 Mbps.
Podpora tohoto protokolu v Linuxu ještě nenı́ zcela dokončena, a proto nenı́
zahrnuta do standardnı́ho jádra. Zatı́m můžete použı́vat vývojové moduly
ve stavu „beta“, které ještě nejsou po všech stránkách vyzkoušeny a nemajı́
proto takovou stabilitu jako tradičnı́ součásti jádra.
Software
/
@
Pro podporu infračerveného portu a protokolu IrDA se použı́vá balı́k
%
-7*5
ze série . Po instalaci balı́ku naleznete dokumentaci v souboru ;
;
*
, /!$
$
Z,*
4/
’
’
 r U B q
|!@
;
;)(@ :@
;
@4;)E J4D4G . Pro instalaci E
F
F sloužı́ balı́k
-+*5 *
, /4!$
,"%  r U B q
#ÓZu
. Dokument naleznete v ;
.
| 9
; |@
;
;)| 9
;
; E
F
F
4
=
4/
#
Dalšı́ informace o linuxovém projektu IrDA najdete na |
( ;4;!
@
*)"-+$",&4Z,I#%!,
; .
Konfigurace
Při obvyklé instalaci se nastavı́ proměnné

 Ë
,+$ +$³#R$)"%& Z
E4D4J
E
v souboru ;
;
.
Šq
JE
q

ED4J
,

„
E4D4J
F"E
q
a
Normálně je použitı́ IrDA deaktivováno. Přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ6ÜÅØ)¨±É¤)¨Å6¤
můžete port manuálně aktivovat resp. s použitı́m parametru
tivovat. Aktivovánı́m se zavedou potřebné moduly jádra.
/,"2
4
*6
(
opět deak
Š7A
Ë

Pomocı́ proměnných IRDA PORT (standardně ;
) a E4D4J E
;
?
(standardně 3 ) můžete konfigurovat použitý IrDA port. Tyto hodnoty nastavı́
,+$
/
/ 2,!*
;!
@;
skript ;
v okamžiku, kdy je aktivována podpora IrDA.
,!*
Pokud nastavı́te START IRDA na ?
, projevı́ se podpora IrDA hned po
startu. Nevýhodou ovšem je, že IrDA pak zvyšuje spotřebu, což se zvlášt’
projevı́ u laptopu napájeného z baterie. Důvodem je, že vždy po několika
sekundách se vysı́lajı́ tzv. „discovery“ pakety k automatickému napojenı́ na
neznámé IrDA porty v blı́zkém okolı́.
Použitı́
/4,2
;
;! )( Á .
K tisku přes infračervený port pošlete data do souboru zařı́zenı́
/,"2
Tento soubor se chová stejně jako normálnı́ tiskový port ;
;4)(!Á , jediný
rozdı́l je bezdrátový přenos.
Tiskárnu na tomto portu můžete konfigurovat pomocı́ YaST stejně jako na
paralelnı́m nebo sériovém portu (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Při tisku dbejte
na to, aby byla vždy zachována přı́má viditelnost mezi počı́tačem a tiskárnou
a aby byla aktivována podpora IrDA.
268
10.3. Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association)
Pro komunikaci s jinými počı́tači, mobilnı́mi telefony a dalšı́mi zařı́zenı́mi
/4,2
v$"
použijte soubor zařı́zenı́ ;
;!
.4.7Á . Napřı́klad s mobilnı́m telefonem
Siemens S25 můžete použı́t program wvdial a mı́t tak bezdrátové spojenı́ na
Internet.
Možné potı́že
Pokud zařı́zenı́ nereagujı́ na IrDA, přihlaste se jako
4/ /@
.( se přesvědčte, zda váš počı́tač zařı́zenı́ rozpoznal:
a přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔǬÜÅ6Ø)¨Øª¦"Ö
V přı́padě tiskárny Canon BJC-80 v dosahu počı́tače se objevı́ v pravidelných
intervalech zprávy, které ukazuje výstup na obrazovku 10.3.1:
eí¥þî4í¥Óö6óÙþî6öseö6ð±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs¢)ñe¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙ¬ses íñ±
£ õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs ¢)ñe ¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙÓñís ís ð±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs ¢)ñe ¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ìs í'6£ ó±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs ¢)ñe ¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ðs íð6ó±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs ¢)ñe ¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙÓóós íñ6ö±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs ¢)ñe ¢
eí¥þî4í¥Óö6óÙÓðñs íö6ö±õ"ÜØB¥þÅ"É֕s ¢)ñe ¢
Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò6ì qíRî@u
Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉòíÆqíRî@u
Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉ
ò e³qíR@
î u
Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò6ö qíR@
î u
Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉòî qíR@
î u
Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉ
ò s³qíR@
î u
Ä Ø sZ¼Ìñ)Õ¨6Õö6óØ"Õ¬Úò6ñÉ
ò s‚{5Êóì±ç
Ä Æ"Ü©5¤5ò6óó6ìî — 5Å)Ü©5¤ Ä •
Å Å `
a˜rq!e
ö u
eí¥þî4í¥Óö6óÙÓð£sí'£6ñ±õ"ÜØB¥ˆÕ¦Øs¢)ñe¢ Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò)Û Ä Å6Ø Ä ç
Æ"Ü©5¤5ò6
ì sì6ì — 6
© M5£R¦"Öª5¤ Ä Z
Å ˜ q!e
í u
Výstup na obrazovku 10.3.1: IrDA:
/
@
/-
.!(
Pokud se výstup neobjevı́ nebo zařı́zenı́ neodpovı́dá, prověřte konfiguraci
/4,2 4 Š4ä
;
?
IrDA. Použı́váte
správný port? Někdy se infraport najde jako ;
/,2 Š
;
? 3 nebo je použito jiné přerušenı́ než 3, což se většinou dá
nebo ;
nastavit v BIOSu konfigurovaného notebooku.
Dále je důležité si uvědomit, že IrDA komunikuje pouze se zařı́zenı́mi, pod„4 %,
6

t’4œ
porujı́cı́mi protokoly
nebo CF"GG . Na podporu protokolu E!F
,!$", 2,
"0!,
)0!,
potřebujete ještě programy
1 ([email protected] a
1
a pak můžete
komunikovat napřı́klad s 3Com Palm Pilot. Všechny protokoly, podporované
4/ /zařı́zenı́m, se zobrazı́ ve výstupu z přı́kazu
@
.( za jménem zařı́zenı́
6 Y x
je zatı́m ve vývoji a očev hranatých závorkách. Podpora protokolu
J
kává se v budoucı́ch verzı́ch Linuxu.
Pokud si potřebujete zkontrolovat, zda IrDA port vysı́lá infračervené zářenı́,
můžete k tomu použı́t některou z běžných videokamer, které bývajı́ citlivé
i v infračervené oblasti.
269
10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA
270
Kapitola 11
Tiskárny
V této kapitole se dozvı́te něco o postupu, jakým probı́há tisk. Nebude sice
možné probrat všechny detaily, ale budeme postupovat natolik podrobně,
abyste byli schopni postup tisku pochopit.
11.1
Základnı́ předpoklady pro tisk
V Linuxu se běžně přistupuje k tiskárnám prostřednictvı́m tiskových front
(angl. queues). Data určená pro tisk jsou v nich přechodně uložena a poté
prostřednictvı́m démona zvaného správce tiskových front ve správném pořadı́
odeslána na tiskárnu.
Často se také data určená k tisku nenacházejı́ ve formátu, který může tiskárna
přı́mo tisknout. Napřı́klad je běžné, že je třeba převést grafické objekty do
formátu, který dokáže tiskárna zpracovat a vytisknout. Převod těchto dat se
provádı́ pomocı́ tzv. tiskového filtru. Tiskovým filtrem nazýváme program,
který převádı́ data určená pro tisk do jazyka, který tiskárna dokáže interpretovat.
11.1.1 Standardnı́ jazyky tiskáren
ASCII text – Běžná tiskárna dokáže tisknout přinejmenšı́m ASCII text. Sice
existujı́ tiskárny, které nejsou s to přı́mo tisknout ASCII text, ale dokážı́
komunikovat prostřednictvı́m některého z následujı́cı́ch standardnı́ch jazyků tiskáren. Jedinou výjimkou jsou „GDI tiskárny“ určené pro Windows, které nejsou s to pracovat ani s ASCII formátem, ani s žádným
z následujı́cı́ch formátů.
PostScript – PostScript je nejlépe podporovaným jazykem pro tisk v Linuxu.
Levnějšı́ tiskárny ho však neovládajı́. Proto pokud nemáte k dispozici takovouto postscriptovou tiskárnu, použijete v Linuxu zvláštnı́ filtr (Ghostscript) pro převod postscriptových dat do některého jednoduššı́ho jazyka,
kterému již tato tiskárna rozumı́.
PCL 5 nebo PCL 6 – Tyto jazyky jsou často použı́vány pro laserové tiskárny.
PCL 3 – Tomuto jazyku tiskárny rozumı́ většina tiskáren HP DeskJet a
kompatibilnı́ch modelů.
ESC/P, ESC/P2 nebo ESC/P Raster – Použı́vajı́ ho takřka všechny tiskárny
Epson a kompatibilnı́ modely.
271
11. Tiskárny
11.1.2
GDI tiskárny
Na trhu je mnoho tiskáren, které nesou označenı́ „pro Windows“. Jiným často
použı́vaným označenı́m je také „GDI tiskárna“. Protože jsou zpravidla výrobcem nedostatečně dokumentované, nemusı́ být v Linuxu plně podporovány.
(Existujı́ však i GDI tiskárny, které kromě GDI módu podporujı́ některý z běžných jazyků pro tiskárny.)
Proto
se prosı́m informujte u prodejce tiskárny – vı́-li náhodou, o co4 jde=
›r!s
nebo si raději ověřte v databázi technické podpory SuSE na |
(
$)/0Ÿ#*6-7*",#ˆ/,
;;
; , zda model vašı́ tiskárny nepatřı́ mezi tyto černé ovce.
11.1.3
<
Hardwarové a softwarové předpoklady
Tiskárna je podporovaná SuSE Linuxem (viz seznamy v nı́že uvedených
souborech a na webových stránkách):
– ;
– |
4
4
*
;
=
(
(
=
|!@
;4;
,
/!$
$
Z,* Z *5!*4$6
$ Z>#/,"2
;
;5(!@ :4@
; |
( ; @ @4
$)/0>#R*6-7*",I#K/4,
#
%4 % % ZX#"ZÈ´pq ,
0 *",z
; ;)94949 !
4
1(
|
D@ @ @
%4 % %ZX#)4Z / 0 *5,# 94949 1(
; @ @ @
| .7 )
4
=
#R$4*³#
*$³#ˆ,/Z *5
%4)
, ># |
( ;4;)94949
97
;<= |
;)(
| 7
. – |
–
-7*5
#
(|
$",!*
4
(
=
;4;
Někdy je na WWW stránkách uveden ovladač Ghostscript, který využı́vá
aktuálnı́ verzi programu „Aladdin Ghostscript“. SuSE Linux použı́vá z licenčnı́ch důvodů program „GNU Ghostscript“, což je předchozı́ verze.
Většinou však bez potı́žı́ komunikuje s většinou tiskáren.
<
Tiskárna je připojená na podporovaný port (viz odst. 11.2 na následujı́cı́
straně).
<
Použı́váte-li jiné než originálnı́ SuSE jádro z CD, musı́ mı́t nainstalovánu
stejnou podporu pro tiskárny.
Š %/ /"%
%!r
<
Máte nainstalovány alespoň balı́ky z instalace typu
@
@
oj
*6
$),“Š"-!Š’I
Š %/ 4/%
, resp. jste
při instalaci
s YaST2
zvolili
@@
@
@
o
* *5} %
y %
%+*5
$
Š"-!Š"’
?
. . Máte-li pouze G7 . oj
@@
, musı́te si pro
tisk souborů v ASCII a PostScriptu ještě doinstalovat následujı́cı́ balı́ky:
ä
– balı́k @
– balı́k @"(
– balı́k
– balı́k
– balı́k
– balı́k
– balı́k
Z+*
Z+*
(
*
*
, série @"(
, série @"(
1
A4A
, série @"(
&4"%
Z+*
&4"%+*
Z+*
0
/
(
)
, série @"(
, série @"(
, série @"(
, série
%
Jak se doinstalujı́ balı́ky, najdete v odst. 2.4 na str. 77.
V problematických přı́padech se podı́vejte na článek z databáze tech&
,= -+5
* *
, /!$ *)/"0 $5u
* ,
;
; |@
;
;
;
;6| .;{ . 1Ã
nické podpory SuSE )
%!r!, % $ ,)%Ÿ# (
|
| . .
272
11.2. Lokálnı́ připojenı́ tiskárny
Možné problémy
.Pokud jste aktualizovali z některé staršı́ verze SuSE Linuxu, mohlo do-
<
jı́t k nekonzistencı́m v balı́cı́ch a konfiguračnı́ch souborech tiskového
systému. Tehdy se doporučuje nakonfigurovat tiskový systém znovu od
začátku.
11.1.4 Určenı́ vhodného typu ovladače tiskárny
V seznamech v odst. 11.1.3 na předchozı́ straně jsou uvedeny ovladače
Ghostscript pro jednotlivé modely tiskáren. Pokud vám nenı́ váš prodejce
schopen poskytnout informace, jak tiskárnu instalovat pod Linuxem, můžete
použı́t následujı́cı́ rady:
<
Zjistěte, zda je vaše tiskárna kompatibilnı́ s některým modelem, který
je podporován v Linuxu (tj. zda rozumějı́ témuž jazyku), a použijte
ghostscriptový ovladač pro tento model. (Pozor, z podobně označených
modelů nelze vždy usuzovat na kompatibilitu!)
<
Který jazyk použı́vá váš model tiskárny, zjistı́te nejlépe přı́mo u výrobce.
Tento údaj je také často uveden mezi technickými informacemi v manuálu tiskárny. Přı́klady standardnı́ch jazyků tiskáren jsou uvedeny v odstavci 11.1.1 na str. 271.
#<
Ovladače pro Ghostscript, které majı́ koncovku (( , jsou velice zvláštnı́.
-4%
%
(
Zde se jedná o soubor parametrů pro ovladač Ghostscript
.
Pokud naleznete parametrový soubor vhodný pro vaši tiskárnu, můžete ji
s nı́m nakonfigurovat.
11.2
Lokálnı́ připojenı́ tiskárny
11.2.1 Paralelnı́ port
Připojenı́ tiskárny se provádı́ většinou přes paralelnı́ port. Komunikace s tis .
kárnou v Linuxu se pak realizuje pomocı́ subsystému (@ (
4
Subsystému (!@ (
je třeba sdělit, který typ zařı́zenı́ je připojen na paralelnı́
port, aby mohl nahrát odpovı́dajı́cı́ ovladač (viz odst. 9.3.3 na str. 245). Je zde
možné současně použı́vat vı́ce zřetězených zařı́zenı́ na jednom portu.
/,2
Čı́slovánı́ paralelnı́ch portů začı́ná od ;
;)(!Á . Abyste mohli tisknout po 4
mocı́ prvnı́ho paralelnı́ho portu, je třeba nahrát standardnı́ moduly (!@ (
a 5( . To provede zavaděč modulů jádra kmod (angl. Kernel Module Loader) automaticky při vzniku požadavku na/4,tisk
(viz odst. 12.2 na str. 301),
2
;4)(Á . Pokud se paralelnı́ port
tj. přistoupı́ se např. k souboru zařı́zenı́ ;
nedetekuje, můžete si vypomoci parametrem pro jádro (viz odst. na str. 336).
Konfigurace prvnı́ho paralelnı́ho portu
/,"2
,+$
;4)(!Á se konfiguruje zápisem do souboru ;
;
Prvnı́ paralelnı́ port ;
/- ,!*¿#R$""%&
.
(viz soubor 11.2.1 na následujı́cı́ straně).
Parametr
předává IO adresu paralelnı́ho portu. U parametru
se uvádı́
%!)%!,
hodnota
pro „polling“, přı́padně čı́slo přerušenı́ paralelnı́ho portu. Polling je obecně méně koliznı́ než přerušenı́, u nejstaršı́ch počı́tačů je však
pomalejšı́.
273
11. Tiskárny
¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  «£è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤  ÖÕ
£Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  Öձܣò6ìõ5ö£6ó‡ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
ÇMêdË)£ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"«¤"ÜÖ"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk ÉÖ Ä ÕÜê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥
DZ£Ö5¤)Ü£©ÉºÖ)¨ÅÖ"£Å¤  ÖՁܣòìõ5
ö £6Ÿ
ó kì
õ e£ó°ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
Obsah souboru 11.2.1: ;
,+$
;.
/
,!*³#R$")%&
: prvnı́ paralelnı́ port
Aby mohla tato nastavenı́ fungovat, je třeba v BIOSu nastavit prvnı́ paralelnı́
port takto:
<
IO adresa 3K?¼ (hexadecimálnı́)
Přerušenı́ ? (při pollingu však ztrácı́ význam)
x
Š„4„
- -!r %
<
Pro začátek raději
nebo F
.+@ ,
(
F "? (ostatnı́ módy nejsou
vždy funkčnı́)
x"
<
DG4J je vypnuto (mělo by být automaticky vypnuto v módu
.7@ )
<
Testovánı́ prvnı́ho paralelnı́ho portu
Pokud tiskárna dokáže přı́mo tisknout ASCII text, pak byste měli být schopni
4I
po přihlášenı́ jako uživatel
přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
€
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä
vytisknout slovo J|
{
Æ"£
j çêKĺæ6×Ø
Äë ×6«Ö)ì
.
Konfigurace druhého paralelnı́ho portu
Druhý paralelnı́ port, který použı́vá standardně IO
adresu
278 # (hexadeci,"+$
/- ,!*¿R
$")%&
málnı́), je možné také konfigurovat zápisem v ;
;.
(viz
soubor 11.2.2).
¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  «£è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤  ÖÕ
DZ£Ö5¤)Ü£©ÉºÖ)¨ÅÖ"£Å¤  ÖՁܣòìõ5ö£6ó‡ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
ÇMêdË)£ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"«¤"ÜÖ"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk ÉÖ Ä Õ Üê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥
£Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  Öձܣò6ìõ5
ö £67
ó kÓì
õ e£6ó
Ü
Å n5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
Obsah souboru 11.2.2: ;
,+$
/-
;.
,*³#R$""%4&
: druhý paralelnı́ port
Po obnovenı́ všech služeb (tj. i po restartu počı́tače) (viz na str. 276) máte
k dispozici druhý paralelnı́ port.
Testovánı́ druhého paralelnı́ho portu
Pokud dokáže vaše tiskárna tisknout přı́mo ASCII text, pak byste měli být
schopni jako uživatel
přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä
€
Æ"£
j çêKĺæÌ×Ø
vytisknout stránku se slovem J|
274
{
.
Äë ×6«Öí
11.2. Lokálnı́ připojenı́ tiskárny
Paralelnı́ port na kartě ISA PnP
Někdy
/ je možné i pro tyto karty nastavit pevné hodnoty pro IO adresy,
přerušenı́ a módy, a to pomocı́ jumperu nebo v dodávaném konfiguračnı́m
programu pro rodinu systémů DOS/Windows. Pokud tuto možnost máte,
udělejte to.
V opačném přı́padě se přiřadı́ hodnoty pro IO adresy, přerušenı́ a módy
automaticky. Jaké hodnoty to jsou, lze zjistit bud’ z hlášenı́ při startu Linuxu
nebo podle kap. 9.1.1 na str. 234.
11.2.2 Paralelnı́ port na kartě PCI
Které IO adresy a přerušenı́ dostanou karty PCI, můžete zjistit následujı́cı́m
přı́kazem (viz výpis 11.2.1):
10
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5ÉÖ"Õ6Ü±Ê ë6ë
« Ä É6É
0'0 6 0` 0
S SRS R*
SSRRS6 à` ` 6 5!* á ªå6%$6ˆ\$%&S@ª
Í S `Rá @
¨+ « ` a.0'0
¨+ « ` a 0'0'0
¨+ « ` `'Þ 0'0
¨+ « ` %` .0'0
¨ Ú Û :Ñ 0
*
Výstup na obrazovku 11.2.1: Výstup z Položky v konfiguračnı́m souboru ;
způsobit výstupu z 11.2.3.
,+$
;.
/
(
$
r)242
,*³#R$"5%&
pro PCI kartu
je třeba potom při-
¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  «6£è"« Äë5Ä «±Ö"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ
Ǭ£Ö5¤)Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖՁܣò6ìõ5ö£6ó‡ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä
ÇZê¬Ë5£ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä Ö"¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É<k ÉÖ Ä Õ6Üê6ˬ¤Æ Ä ¦j¤ÆÜ6ɺè)¨ËB¥
£Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö"ձܣò6ìõ6ö£6ó7kìõ¢5î5ì6ìŸkìõ)¨óì6ìŒÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä kþ©"£© Ä
Obsah souboru 11.2.3: ;
porty
,!$
;.
/"
,*³#$""%&
: PCI karta obsahujı́cı́ 2 paralelnı́
Po obnovenı́ všech služeb (nebo přı́štı́m startu počı́tače) (viz na následujı́cı́
straně) máte k dispozici všechny tři paralelnı́ porty.
Testovánı́ všech paralelnı́ch portů
Pokud máte připojenu tiskárnu,
která dokáže přı́mo tisknout v ASCII formátu,
4I
můžete jako uživatel
vytisknout zkušebnı́ stránku obsahujı́cı́ slovo
J| { některým z přı́kazů
275
11. Tiskárny
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
€
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä
© Ä
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä Æ"£
Æ £
"
Æ £
"
€
€
j çêKĺæÌ×Ø
j çêKĺæÌ×Ø
Ä æÌ×Ø
j çêKº
× «Ö)ì
Äë 6
× «Öí
Ä ë 6
× «Öe
Ä ë 6
I
Mı́sto restartu celého počı́tače potom stačı́ aktualizovat (jako uživatel
)
seznam závislostı́ modulů jádra a – pokud jsou k paralelnı́m portům připojeny
pouze tiskárny – pozastavit činnost tiskových démonů a modulů jádra, které
přistupujı́ k paralelnı́mu portu, a poté odstranit a znovu nahrát tiskového
démona:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈDZ×5ɢܩ"×Ø Ä Ö¦4£Ø]Ê6¨
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)£Ö
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£Ø«Ö
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö6Å)£¢ Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö"Õ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤  Ö5Å)£¢ Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä «Ö
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)¨Å¤
11.2.3
Připojenı́ tiskárny přes USB
V BIOSu počı́tače je třeba aktivovat USB a jeho přerušenı́. Napřı́klad pro
K„4x4„
x
„ ]Š’q~„
Award BIOS máte k dispozici v menu
(nebo poJ D
C
ˆ~vŠ"tý Ë¿
dobném) položku
(nebo podobnou), kterou je třeba nastavit na
E
’% 0 ,/
.
@ 4"
Zjistěte, zda je tiskárna dostupná. Jako uživatel
uved’te následujı́cı́
přı́kaz:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇ
Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä
€
Æ"£
j çêKĺæÌ×Ø
Äë תɢ)«Ö)ì
/,"2
-7*60
Předpokladem je, že tiskárna je připojena na prvnı́m USB portu ;
;
)(!Á
a dokáže tisknout ASCII text. Pak by měla vytisknout stránku obsahujı́cı́ slovo
J| { .
Občas dojde k tomu, že tiskárna nenı́ dostupná – např. poté, kdy během
tisku byl vytažen na chvı́li konektor USB. Potom může pomoci zastavenı́
/,2 -+*60
všech procesů, které přistupujı́ na ;
;
)(!Á a restartovánı́ odpovı́dajı́cı́ch
4"
modulů jádra. To vše je třeba provádět jako uživatel
:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌêªÉ Ä ÅÊé]×Ø Äë תɢ"«Ö)ì
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ5Å"Ü©6¤ Ä Å
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£Ø̪ɢ"ʪ6ÆÕ6Ü
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇdª¦4£ª©5¤ÌªÉ¢6Ø Äë ê"É
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌŦ6¦4£Ø̪ɢգŠÄ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ªÉ¢Õ£Å Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ª6©6¤ÌªÉ¢5Ø Äë ê"É
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ªÉ¢"ʪ6ÆÕÜ
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö5Å)Ü©5¤ Ä Å
* /
Přesvědčte se přı́kazem .
, který
-7*60vr! $
|
nebo
) a zda existujı́ ještě
následujı́cı́ výstup
ª"ɢգŠÄ
276
Ù6Ù6Ù
— Ö5Å"Ü©6¤
Ä Å¬ªÉ¢)ʪ6ÆÕ6ܘ
Ǻ© Ä ¢"£7¥
Ŧ6¦4£Ø̪ɢ"Ê£ÆÕ6Ü
Ǻ© Ä ¢"£7¥
¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä
ªÉ¢"Ê6£ÆÕÜ
-7*60vr4-
$
|
modul USB je zaveden (zda
dalšı́ závislosti mezi moduly, např. viz
11.3. Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje
-+*607$",
%,
kde je uvedeno, že modul
je ještě použı́ván moduly (
a
-7*0vr- $
. V tomto přı́padě je potom třeba také dočasně odstranit i moduly
|
%,
-7*60vr4- $
a
.
(
|
11.2.4 Tiskárna na sériovém portu
+*",-
Sériovou tiskárnu připojı́te pomocı́ přı́kazu 5(
( . Tento konfiguračnı́
skript je popsán v odstavci 11.5 na str. 281.
,+$
Poté je třeba kromě běžných nastavenı́ ještě provést v souboru ;
;
%+$
(
@)( změny uvedené v souboru 11.2.4.
¥¢5Å6Ç6ð6ñ6ì6ì7¥ç
¥þ¤6Ë6ò)Üõ)£©]Ê6ܦ4¨õ¢ Ä «±Ê5Üõ)¨©5ˇÊ5Üõ)£ê6êÊ5ÕŤ"É6Õ¤"Év¥ç
Obsah souboru 11.2.4: ;
,+$
;)(
%4+$
@"(
: sériový port
0
je pevně určena přenosová rychlost (baud rate) sériového
Parametrem
*64
? . Obě zadánı́ je třeba
portu, zatı́mco ? je řádka voleb pro přı́kaz
přizpůsobit hardwaru.
Při problémech použijte alternativnı́ho správce tiskových front, kterého obsa /
huje balı́k (v)( , namı́sto standardnı́ho správce, kterého obsahuje balı́k 5(
%
(oba balı́ky jsou součástı́ série ):
4I
.
1. Přihlaste se jako uživatel
2. Zastavte činnost správce tiskových front přı́kazem:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)£Ö
/
Odinstalujte balı́k )(
3.
programem YaST.
4. Ukončete YaST a poté znovu spust’te a nainstalujte balı́k balı́k (!)( .
5. Spust’te správce tiskových front:
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)¨Å¤
Doplňujı́cı́ informace
*",+*),
Parametry pro sériový port můžete určit programem
)@ (viz manuá*","+*",
% *",v*",
lová stránka pro
5@ (.7@
)@4 )).
,+$
% >#ˆ/ 0!4"># $
Pokud
v souboru ;
;
;
@ uvedete korektnı́ zavolánı́
*","+*",
5@ , spustı́ se pak automaticky při každém startu systému (viz také
,"+$
% >#K/ *",
;
;!
;
6@ ).
*54
% *5
Viz také manuálová stránka pro
? (.7@
? ), kde je uvedeno množstvı́
užitečných voleb.
11.3
Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje
Program lpd (angl. Line Printer Daemon) je při startu systému aktivován
,v$
% >#K/
/
,+$ +$³#
;!
;45( , pokud je v konfiguračnı́m souboru ;
;
skriptem ;
$")%& Z
Šq
q Y „ ÿ ,!*
nastavena proměnná J4E
.
D ?
,+$
%v$
Program lpd při startu určı́ podle obsahu souboru ;
;5(
@"( , které
tiskárny jsou definovány. Jeho úkolem je organizovánı́ požadavků na tisk
(angl. print jobs), připravených správcem tiskových front:
277
11. Tiskárny
<
<
<
<
<
Spravuje lokálnı́ tiskové fronty. Posı́lá data každého požadavku na tisk přes
,+$
%v$
odpovı́dajı́cı́ filtr (který to bude, to záležı́ na frontě v ;
;5(
@"( a
explicitnı́m zadánı́ v řı́dı́cı́m souboru) na port tiskárny.
Bere ohled na pořadı́ požadavků v tiskových frontách.
*5 -+*
Hlı́dá stav tiskových front a tiskárny (soubor @
v lokálnı́m adresáři
spool) a podává informace o jejich stavu.
Směruje požadavky na tisk do jednotlivých front na vzdáleném počı́tači
tamnı́mu programu lpd.
Přijı́má požadavky na tisk ze vzdálených počı́tačů do lokálnı́ tiskové fronty
nebo je při nedostatečné autorizaci odmı́tne.
Autorizace: Požadavky ze vzdálených počı́tačů na tiskový server se zpracujı́
,v$
!*6+*³#
/
;)|
)( . Uvepouze pokud je vzdálený počı́tač uveden v souboru ;
,"+$
*5+*³#,- 2
;)|
denı́ názvu počı́tače v ;
také stačı́, ale má to dalekosáhlé
následky pro přı́stup ze vzdáleného počı́tače na lokálnı́.
Doplněnı́m v definici tiskové fronty můžete vytvořit dalšı́ omezenı́ tak, aby
byl tisk možný pouze pro uživatele určité skupiny nebo pro ty, kteřı́ majı́ účet
na lokálnı́m počı́tači.
Pomocné a řı́dı́cı́ nástroje pro uživatele
Pokud budete tisknout soubor, který nenı́ v některém z jazyků tiskárny (např.
prostřednictvı́m tiskové fronty @"9 ), tiskárna pouze popı́še množstvı́ papı́ru
nesmyslnými znaky. To nastane i pokud nenı́ správně konfigurován filtr pro
tisk, který pak vyprodukuje data pro nekompatibilnı́ typ tiskárny.
Pokud budete chtı́t takovýto požadavek na tisk odstranit z tiskové fronty,
můžete využı́t následujı́cı́ přı́kazy pro zpracovávánı́ dat v tiskových frontách.
Abyste mohli provádět změny v požadavcı́ch na tisk ostatnı́ch uživatelů
4I
v tiskových frontách, potřebujete práva uživatele
.
lpq zobrazı́ požadavky na tisk v tiskové frontě (volba
následujı́cı́ tvar:
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æÌ«ÖnÉ£ª6¢"£Å
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æÌ«Ön±Ê
5¤"Ü6ÉRé£ ë
© Ä è6¢Ü Ä
nebo
© Ä è6¢Ü Ä
f 
r"„
) a může mı́t např.
ê6Å)£©5¤5¨
Výsledkem je potom výpis 11.3.1.
6
yf*
9&
« ; *R
` 6&§* ; a * ; a Ñ * ; a , *$
Ú` *
`
$'
®
1'-'1
1'-'1Þ'2
`
a
`
*$
6!*
6!* á
Í SR
T e '

´5º $'&6
« a ` á Kf
_ ` S
c K
,'/Î%.,'0 a ÑÑ:/'
- Þ a 2'-%.1%. a Výstup na obrazovku 11.3.1: Přı́klad výstupu přı́kazu )(
278
11.3. Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje
lprm smaže požadavky na tisk uvedené v tiskové frontě. Smažete však pouze
²pozˇadavky, které jste sami vytvořili (resp. jejichž jste vlastnı́kem). Viz
přı́klad
4
© Ä è6¢Ü Ä
æd«Ö5ŦjÊ
5¤"Ü6ÉRé£ ë
Ä ¨Å6¤Æ–¥
f 
ê6Å)£©5¤5¨‡ñ£ñ
kdy obdržı́te napřı́klad následujı́cı́ výstup:
%$
$fT 1'-'1 T `'0'/'0'0'/ $ fT 1'-'1 T `''
0 /'0'0'/ $ %$
Výstup na obrazovku 11.3.2: Přı́klad výstupu přı́kazu )(
.
Požadavek na tisk patřı́ tomu uživateli, který ho odeslal k tisku. Tento
uživatel bude zobrazen spolu s pořadovým čı́slem přı́kazu )( . Toto
pořadové čı́slo může existovat ve vı́ce tiskových frontách, proto je na
mı́stě uvádět název tiskové fronty.
Pokud nenı́ uvedeno žádné pořadové čı́slo, bude přerušen a odstraněn
právě probı́hajı́cı́ tisk v odpovı́dajı́cı́ frontě (pokud jste jeho vlastnı́kem).
r"„%!yu,2!r" * 2}r&)%
5( .
:
? přerušı́ a odstranı́ právě probı́hajı́cı́
tisk v odpovı́dajı́cı́ tiskové frontě (pokud jste jeho vlastnı́kem). Tiskárna
ale bude ještě tisknout data, která jsou již uložena v jejı́ paměti.
r"„%!yu,2!r" * 2}r&)%
r
5( .
:
?
smaže všechny požadavky na tisk
4"
uživatele v tiskové frontě. Pokud tento přı́kaz zadá
, budou smazány požadavky na tisk všech uživatelů v dané tiskové frontě.
lpc provádı́ řı́zenı́ tiskových front. Můžete použı́t také parametr @4 pro řı́zenı́
všech front. Následujı́ nejdůležitějšı́ volby přı́kazu:
*6
-7*±%yu,2!r)
@
"2}r&)%
? – výstupem je přehled stavů. Pokud
nenı́ uveden název tiskové fronty, bude zobrazen stav všech tiskových
front.
/
*
,)%
@
0
,]%!yu,2r"
*
,]%yu,2!r)
*
2}r&"%
"2}r&)%
%!yu,"2!r"
*
2}r"&)%4
? – zastavı́ tisk požadavků z tiskové
fronty. Právě probı́hajı́cı́ tisk bude ještě dokončen.
@
(
:
:
? – obnovı́ přijı́mánı́ nových požadavků na tisk pro zvolenou frontu.
*6
:
? – přerušı́ přijı́mánı́ nových tiskových úloh pro zvolenou tiskovou frontu.
0
@
*6
*
:
4Œ%!yu4,2!r"
*
:
2}4r&)%4
?
– obnovı́ tisk požadavků z tiskové
fronty.
/4
9
%W%!yu,"2!r"
*
2}r"&)%4
:
?
/
– působı́ jako
*
@
0
,
a
*5
(
dohro-
mady.
-
%!yu,2!r"
@
(
*
0!4Œ%!yu4,2!r"
:
2}r&4"%
*
? –
2}4r&)%4
působı́ jako
,"%
@
0
,
a
/
*5
%
@
4
.
:
? – je identický s
9 , pouze s tı́m
rozdı́lem, že právě probı́hajı́cı́ tisk bude přerušen. Požadavky na tisk
budou řazeny v tiskové frontě a přı́kazem ( budou postupně vytištěny.
279
11. Tiskárny
$
$W*5
-7*
Volby přı́kazu )( můžete uvést přı́mo s přı́kazem (např. )(
@
)
$
nebo spustit pouze )( bez parametru. Tehdy se zobrazı́ výzva (angl.
$J
- ,
prompt) )(
a můžete zadat jednotlivé volby. Přı́kazem
nebo 17
toto prostředı́ ukončı́te.
Požadavek na tisk zůstává v tiskové frontě i v přı́padě, kdy během tisku
restartujete počı́tač a znovu spustı́te Linux. Přı́padné chybné tisky je třeba
z tiskové fronty odstranit výše uvedeným přı́kazem )( . .
11.4
Odeslánı́ požadavků na tisk – program lpr
Program lpr tvořı́ uživatelské rozhranı́ pro stávajı́cı́ tiskové fronty:
1. Uživatel má možnost přı́mo vytvořit přı́kazem )( nový požadavek na
tisk nebo může
být tento požadavek vytvořen některou z aplikacı́, která
využı́vá )( .
2. 5( uložı́ data určená pro tisk do tiskové fronty. Zde jsou potom řı́zena
správcem tiskových front a odesı́lána jednotlivým filtrům, které náležı́
k tiskové frontě.
3. V tomto filtru jsou potom data převedena na formát, kterému již tiskárna
přı́mo rozumı́ a následně jsou poslány k vytištěnı́.
4. Poté, co je ukončeno odeslánı́ dat tiskárně, je požadavek na tisk odstraněn
z tiskové fronty.
Většinou se tiskne přı́kazem
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æÌ«Ö5Å
— Ê 6©f÷
m Êê6Å)£©5¤6˘ƒÉ£ª6¢"£Å
Äë ʤ)Ü6Éé£ ë 5
r"„%!yu,2!r"
*
2}r&)%
:
? , bude použita přednaPokud nepoužijete volbu
„ 6x4q4’
E . Pokud nenı́ definována, použije se standardnı́
stavená proměnná Ç E
tisková fronta 5( . Totéž platı́ také pro přı́kazy )( a 5( . .
Proč je třeba vı́ce tiskových front?
<
Pokud existuje vı́ce tiskáren, je k nim přistupováno pomocı́ samostatných
tiskových front. Napřı́klad přı́kaz
4
© Ä è6¢Ü Ä
<
Ä ¨Å¤Æ–¥
欫Ö5űÊ
6Ö5Å"Ü©5¤ Ä ÅeÉ£ª6¢"£Å
naplnı́ tiskovou frontu pro druhou tiskárnu.
Každá tisková fronta může použı́vat jiný tiskový filtr. Proto jsou ještě vytvářeny různé tiskové fronty pro stejnou tiskárnu, přičemž každá použı́vá
odlišný filtr, napřı́klad standardnı́ tiskovou frontu pro rychlý černobı́lý
$" tisk a frontu
, která je sice pomalejšı́, ale výstupem je barevný
dokument:
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å¤Æ–¥
欫Ö5űÊ
Õ£6«£Å]É£ª6¢)£Å
Pokud jste prováděli konfiguraci programem YaST1, YaST2 a nebo přı́kazem
+*",5(
( , máte vytvořeny následujı́cı́ standardnı́ tiskové fronty:
5(
280
– Tisk souboru pomocı́ standardnı́ tiskové fronty, použı́vá se apsfilter.
Ten automaticky rozlišı́, jaký typ dat soubor obsahuje a odpovı́dajı́cı́m
způsobem je konvertuje do formátu vhodného pro tiskárnu.
11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému
*$
@
4
– Tisk souboru prostřednictvı́m tiskové fronty @
sledujı́cı́m přı́kazem
4
© Ä è6¢Ü Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥
*$
4
provedete ná-
欫Ö5ŬÊ
"¨5É6ÕÜ6ܱɣª6¢)£Å
Zde se také použı́vá apsfilter, který však nerozhoduje automaticky, o jaký
typ souboru se jedná, ale bude se souborem napevno zacházet jako s ASCII
textem a podle toho provede konverzi do formátu vhodného pro tiskárnu.
@)9 – Tisk prostřednictvı́m tiskové fronty @"9 provedete přı́kazem
© Ä è6¢Ü Ä
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
欫Ö5ŬÊ
5Å)¨èjÉ£ª6¢"£Å
Zde nebude apsfilter provádět žádnou filtraci, pouze odešle soubor na
tiskárnu bez jakýchkoliv úprav. Musı́ se tedy jednat o soubor ve formátu,
kterému tiskárna rozumı́.
V těchto přı́padech je sice vždy použit stejný tiskový filtr, ale pracuje odlišně
v závislosti na zvolené tiskové frontě.
U zvláště velkých požadavků na tisk může mı́t smysl umı́stit do adresáře
r*
spool mı́sto kopie souboru pouze symbolický odkaz. Toto provádı́ volba
přı́kazu lpr. Samozřejmě je třeba pozměnit práva zápisu do tohoto souboru
tak, aby nemohlo dojı́t k změně souboru před jeho vytištěnı́m!
11.5
SETUP: Konfigurace tiskového systému
*
,
2
Balı́k @"(
0
obsahuje také konfiguračnı́ program SETUP ( ; @ ;4 ;
Š’q~„
+*),@"(
"
;
( .
), který můžete také přı́mo spustit přı́kazem )(
Poskytuje následujı́cı́ služby:
*)&
<
<
výpis všech tiskových konfiguracı́ programu apsfilter,
vytvářenı́ a odstraňovánı́ tiskových konfiguracı́ programu apsfilter.
11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )(
+*",-
(
+*",Program )(
( je možné ovládat pomocı́ menu a klávesnice. Volba mezi
Ž l
_`a
PO a výběr
poli F
a
n
se provádı́ ve všech menu klávesou MNp
h
g
provedete klávesami MN!OP a MN!OP .
4
+*","( jako uživatel
1. Spust’te program )(
na terminálu.
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈDZ«Ö5Å"É Ä ¤ª6Ö
[j\
Stiskněte klávesu MNiOP a zobrazı́ se hlavnı́ menu:
K’4œ76q
(angl. Exit apsfilter setup) – ukončenı́ )(
Y )Šq7x¾I
+*","(
.
(angl. List all apsfilter entries) – vypı́še seznam všech existujı́cı́ch tiskových front.
K’4x4q
E
LI
D
(angl. Add/Overwrite/Delete an apsfilter entry) – Pro připo’4x4q L
. Ta zobrazı́ položku
jenı́ nové tiskárny sloužı́ právě položka
E
4!*),
"-
%,Œ/4,& % "%X
, kde vyberete vhodnou tisC|
?
(
kárnu.
’ Y ’4q’
(angl. Fast delete an apsfilter entry)
– Použı́vá se pro smazánı́
’ Y ’4q’
existujı́cı́ konfigurace tiskárny. Po zvolenı́ D
se zobrazı́ seznam
použitelných konfiguracı́.
281
11. Tiskárny
2. Vyberte
’4x4q
E
L
RETURN
DEVICE
’‰7
a zobrazı́ se následujı́cı́:
Back to previous menu (zpět na předchozı́ menu)
Which printer interface (změnit rozhranı́ tiskárny)
’
C
3. Zvolte D
(port).
K„
YY ’ Y Pro tiskárnu připojenou přes paralelnı́
port nebo USB zvolte J4E4J /,2
Š’  Y E J
;
a pro tiskárnu na sériovém portu
. Paralelnı́ porty jsou ;
/,2
A
/,"2
ä
/,2 -7*60
/4,2 -7*0
A
5(!Á , ;
;)( , ;
;4)( , porty USB ;
;
5(!Á , ;
;
)( ,
/,2 -+*60
ä
/,2 4 Š
/4,2 4 Š7A
/,2 4 Š4ä
;
;
)(
;
? Á ,;
;
?
;
?
a sériové porty ;
,;
.
Ž
.
Potvrd’te stiskem klávesy F
„ 6x4q4’ 4. Zvolte E
a vyberte typ z následujı́cı́ho seznamu:
E
POSTSCRIPT
HEWLETT-PACKARD
OTHER
FREEDEF
5.
6.
7.
8.
9.
10.
282
6q
Pravá postscriptová tiskárna
Inkoustové tiskárny HP DeskJet
Tiskárny neovládajı́cı́ PostScript
Volně definované jméno ovladače
.
Potvrd’te tlačı́tkem CF"G4G
Listujte následujı́cı́m seznamem tak dlouho, až naleznete odpovı́dajı́cı́
ghostscriptový ovladač nebo vhodný soubor parametrů (můžete ho poznat
# Ž
podle přı́pony (4( ). Poté potvrd’te klávesou F
.
’
Uved te rozlišenı́. V přı́padě, kdy si nejste jisti rozlišenı́m vašı́ tiskárny,
ponechejte přednastavené hodnoty. Můžete také vyzkoušet rozlišenı́ 300,
#360, 600 a 720. Zvláště při použı́vánı́ souboru parametrů (4( musı́ rozlišenı́
odpovı́dat
hodnotám uvedeným v tomto souboru. Potvrd’te klávesou
Ž
’q~ x
F
a E
E
.
„ „4’
J
E
Zvolte položku
a vyberte ze seznamu odpovı́dajı́cı́ velikost
½
papı́ru (laserové
tiskárny
použı́vajı́
standardně @ a inkoustové (angl.
½/
ŽI
inkjet) @
{ ). Potvrd’te klávesou F
.
x
Y
Y
Vyberte položku CF F"E a zvolte GF F nebo CF F"E . Viz dalšı́ bod
a následujı́cı́ odstavec vztahujı́cı́ se ke konfiguraci apsfilteru.
Pokud jste ještě nikdy nekonfigurovali standardnı́ tiskovou front )( , vyv*",*4$
( vytvořenı́ front )( , @
4 a @"9 , přı́padně také vytvořı́
tvořı́ )(
r "%!
Y
tiskovou frontu )( .
, pokud vyberete položku CF F"E . Pokud již
máte vytvořeny standardnı́ tiskové fronty, máte možnost při konfiguraci
Š„4’  Y x
’
C J
vytvořit doplňkové tiskové fronty v položce
a v J4G
uvést
název vlastnı́ tiskové fronty. Tento název by se měl skládat pouze z pı́smen
a čı́slic. Je zvykem použı́vat krátké názvy složené z malých pı́smen, např.
$) pro tiskovou frontu určenou pro barevný tisk.
Důležité: Položkou J4D4D vytvořı́te novou tiskárnu. Zobrazı́ se výstup
informujı́cı́ o tom, které tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru
v systému vytvořeny.
Vždy bude zobrazeno vı́ce tiskových front, které umožňujı́ rozdı́lné výstupy na tiskárnu.
Poznamenejte si někam podle výpisu 11.5.1 na následujı́cı́
straně, které
Ž
.
tiskové fronty byly vytvořeny. Potom stiskněte F
Nynı́ se zobrazı́ konfiguračnı́ soubory pro apsfilter. Změny neprová,+$
*)&
,+$
;@"(
"
dějte v globálnı́m konfiguračnı́m souboru ;
, ale pouze
11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému
ˆ'ˆ'ˆï$RS `%. $Í5* 2'0'0 RS(ˆ'ˆ'ˆ
RS R
" ` á S Ñ:0Sá $RS "R`%. $ "` " )* "2'0'0
" RS
á $ RS `%. $ ` 5* 2'0'0
RS á S ÑÑá $ RS R" `%. $ R" ` " )* "'2'0'0
" RS
á $ RS `%. $ ` x5 * 2'0'0
RS " ` ; á S Ñ:,Sá $ RS " `%. $ " ` ; " RS á $RS `%. $
`
;
Výstup na obrazovku 11.5.1: Výpis tiskových front
v konfiguračnı́ch souborech, které se vztahujı́ k jednotlivým tiskovým
,+$
;
frontám. Posledně zmiňované konfiguračnı́ soubory majı́ tvar ;
Zv*
/ 2,
*)&
,4+$¿#ˆZ+*
/ 2,
Ò4Ã
@)(
"
Ò4Ã
, kde
představuje ghostscriptový ovladač vybraný v bodě 4.
Pokud vı́ce konfiguracı́ použı́vá stejný ovladač Ghostscript, je i přesto
použit stejný konfiguračnı́ soubor, kde jsou pak uvnitř rozlišeny jednotlivé
tiskové fronty. Vı́ce informacı́ poskytuje odstavec o konfiguraci apsfilteru.
[j\
Potvrd’te klávesou MN OP tak, abyste mohli pokračovat.
’4q"~ x
K’4œ76q
11. Zvolte postupně E
a
.
E
Test tiskárny
Pokud jste vytvořili standardnı́ tiskové fronty, měli byste nynı́ (samozřejmě
na zapnutou tiskárnu) přı́kazem
4
© Ä è6¢Ü Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥
vytisknout soubor ;
æd«Ö5Å× Ä ¤"Õ×ê)ɤ)¨¢
,+$
;
&v*5
@
0
.
Pokud to umožňuje vaše tiskárna a použitý ovladač, můžete také vyzkoušet
barevný tisk:
© Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ–¥ æ
«Ö5ŁתÉÅ)×5ÉÆ"¨Å Ä ×Æ)£5ɤ"É6ÕÅ"ÜÖ5¤)×s7Ù¬sì5× Ä õ)¨R¦Ö"« Ä É×)Õ£6«6£Å)Õ6ÜÅBÙþÖÉ
Zvláštnı́ přı́pady
*)"-40!
Přı́kazem )(
je automaticky volen typ souboru (např. zda se jedná
o ASCII nebo PostScript). Pokud chcete posı́lat výstup na tiskárnu ve formátu
ASCII, sloužı́ k tomu přı́kaz
4
© Ä è6¢Ü Ä
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æd«Ö5ŁÊ"¨5É6Õ6Üܱɣª6¢"£Å
který vytiskne např. zdrojový text PostScriptu mı́sto toho, aby soubor interpretoval.
Pro soubory, které nenı́ potřeba filtrovat, nebot’jsou již ve formátu, kterému
rozumı́ tiskárna, použijte frontu @"9 :
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æd«Ö5ŁÊ5Å)¨è]É£ª6¢"£Å
4
Ä ¨Å6¤Æ–¥
æd«Ö5ŁÊ"«Ö"ÊR¦£©"£É£ª¢"£Å
© Ä è6¢Ü Ä
Přı́kazem
© Ä è6¢Ü Ä
zı́skáte automaticky černobı́lý tisk. Je třeba nastavit odpovı́dajı́cı́ parame*)&
,4v$
try ovladače Ghostscript v souboru @"(
. Bližšı́ informace jsou
)
v odst. 11.5.3 na str. 285.
283
11. Tiskárny
11.5.2
Způsob práce apsfilteru
Při konfigurovánı́ tiskárny programy YaST1 a YaST2 nebo přı́kazem )(
,v$
%+$
;)(
@"( uložı́ následujı́cı́ parametry:
se do souboru ;
/
<
<
<
<
<
<
,4½
*5+$
%
!*",(
#-
@ ?
(( .
Ovladač Ghostscript: např. |4( { , {
,
½
½/
,4,
,4,/
Formát papı́ru: např. @ , @
,
{ ,
{ .
*4$
-4
Metody: @
nebo @"9 .
4 ,@
)%!
$" "
Barva (pokud metoda nenı́ @"9 ): .
nebo ž
ž
ä
Rozlišenı́ (pokud metoda nenı́ @"9 ): např. 3Á4Á , 3 Á , Á4Á , ? Á .
+*),Název tiskové fronty, pokud je vytvořena explicitně přı́kazem )(
(
Š"„4’  Y rƒŠ,4 %4Z+*‡&
"-4
%,"
v položce
.
C J
?
(
2
0
*)&
,"
Vlastnı́ tiskový filtr, skript přı́kazového procesoru ; @ ;4! ;@"(
)
;
*)&
,
,+$
%4+$
se pak volá pomocı́ odkazu v souboru ;
@)(
"
;)(
@"( . Výše
uvedené parametry jsou pomocı́ tohoto odkazu předány tiskovému filtru.
0
0
Õ£6«6£Å)Ê6¨5É6ÕÜ6Ü «Ö6î Æ6Ö5Ø j Ê6¨î6Ø j Ê6¨5É6Õ5ÜÜÊR¦£©"£Ê6ö6ì6ì5Ê5Õ6£«6£Å"ç
Æ6Ö5Ø j ¨î6Ø j ¨5É6ÕÜ6Ü ¦4£©)£Ìö6ì6읥Óç
¥Ó«Ö)ò5×Ø Äë ×6«Ö5읥ç
¥ÉØ5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)×Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£ÅB¥ç
¥Ó«ê5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)×Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6«5£
B¥ç
¥Ó¨ê5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)×Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6¨)ÕÕ¤B¥ˆç
¥Üê5ò5× ë ¨Å)×6«5Ü¢"×6¨ÖÉê"Ü«¤ Ä Å)עܩ)×Æ6Ö)Ø j ʨî6Ø j Ê6¨)ÉÕ6Ü6Ü6ÊR¦4£©"£5Êö6ì6ì)Ê6Õ£6«5£ÅB¥Óç
¥Ó«6
¨ 4¥ ¦"õ5Ç6읥ç
¥¤6Å5ò¥ˆÕ«7¥ˆÉƖ¥
0
Obsah souboru 11.5.1: Tisková fronta pro barevný tisk v ;
,"+$
Uvedený přı́klad položek v ;
apsfilteru:
Ovladač Ghostscript
Formát papı́ru
Metoda
Barva
Rozlišenı́
Název tiskové fronty
:
:
:
:
:
:
%+$
@)(
;)(
%+$
@"(
předává následujı́cı́ parametry
6x4q’ ÿ L
/ L
E
|( {
„ ’ Šv)l’ÿ L ½/ L
4
J
E
@
{
’4q U
ÿ L *$
L
G
F)D
@
4
ÿ L "% L
Y
CF F"E
.
„75ÿ L
L
D
34Á4Á
Ë5~’~’4ÿ L $" L
„
„
;)(
,v$
E
Podle toho, jak jsou tyto parametry nastaveny, apsfilter způsobı́:
G
’4q U
F"D
ÿ L @"9
L
–
/,2
Data se posı́lajı́ k tisku bez konverze do jazyka tiskárny
).
’ q U
4
ÿ L *4$
L
– Předpokládá se, že se jedná o ASCII text a ten je prograG
F"D
@
4
mem a2ps převeden do formátu PostScript. Vı́ce viz manuálová stránka
ä *
%
ä *
pro @ ( (.7@
@ ( ). Data ve formátu PostScript jsou dále programem
Ghostscript převedena do formátu vhodného pro danou tiskárnu a odeslána
k tisku. Odpovı́dajı́cı́ ovladač a rozlišenı́ jsou nastavovány prostřednictvı́m
výše uvedených proměnných.
(např. na ;
284
;45(!Á
11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému
’q U
G
ÿ L
F"D
@
- L
– apsfilter se pokusı́ automaticky rozpoznat, o jaký typ
souboru se jedná. Potom je použit odpovı́dajı́cı́ program pro konverzi
dat do formátu PostScript. Data v tomto formátu pak převede ovladač
Ghostscript do formátu vhodného pro danou tiskárnu a soubor je poté
odeslán k tisku.
11.5.3 Konfigurace apsfilteru
Pomocı́ zvláštnı́ch proměnných je možné individuálně přizpůsobit chovánı́
programu apsfilter. Tyto proměnné jsou uvedeny v následujı́cı́m konfiguračnı́ch souborech:
,+$
<
;
;@)(
,+$
<
;
;@)(
*)&
*)&
"
"
,4+$
,4+$¿#Z+*
Ò4Ã
/
2,
Zde je ù gs driver ú název použitého ovladače Ghostscript. Tyto konfiguračnı́ soubory potom apsfilter načı́tá v určitém pořadı́, tj. nastavenı́ uvedená
v konfiguračnı́m souboru pro určitý typ ovladače nahradı́ hodnoty uvedené
,+$
*)&
,4v$
v globálnı́m souboru ;
;@"(
)
.
,"+$
*)&
,4v$
Do souboru ;
;@"(
"
je vhodné uvádět pouze globálnı́ přednastavenı́ pro všechny tiskové fronty. Specifická nastavenı́ patřı́ do odpovı́dajı́cı́ch
,+$
*)&
,4v$¿#ˆZ+*
/ 2,)
souborů ;
;@"(
)
Ò4Ã
.
Při konfiguraci tiskárny programem YaST2 jsou parametry ukládány do sou,+$
%v$
boru ;
;5(
@"( a zvláště pak do souboru
,"+$ Z+*¿#ä "% %!yu4,2r * 2}4r!&""%
#;
;
(4(v;)? (
Ã
:
?
(( .
Přitom je standardnı́ tiskovou frontou 5( nebo název doplňkové tiskové fronty
$" 2 0
*5&
,
*5&
,)
(např.
). Vlastnı́ filtr ; @ ;4! ;@"(
"
;@5(
"
je potom
,+$
%+$
volán prostřednictvı́m odkazu v ;
;)(
@"( . Výše uvedené parametry
jsou předávány tiskovému filtru částečně pomocı́ tohoto odkazu a částečně ze
,+$ Z+*³#ä % %yu4,"2!r * )2}4r&)%4
#þsouboru ;
;
((v;"? (
Ã
:
?
(( .
V tomto souboru naleznete předevšı́m parametry ovladače Ghostscript, které
vytvořil YaST2 při konfiguraci tiskárny. Doplnit byste zde měli pouze velice
zvláštnı́ parametry ovladače Ghostscript, které nenı́ možné nastavit programem YaST2. Proměnné, které definujı́ chovánı́ programu apsfilter, je třeba
uvádět do následujı́cı́ho konfiguračnı́ho souboru:
,+$
<
<
;
;@)(
,+$
;
;@)(
*)&
*)&
"
"
,4+$
,4+$¿#
?
ä
(
%
Ã
%yu,)2!r4
*
:
"2}r&5%
?
#Ó-
(4(
Tyto konfiguračnı́ soubory načı́tá apsfilter v určeném pořadı́, tj. nastavenı́
,+$
*)&
,4!$³# ä % %!yu4,"2!r * 2}4r&)%
#v;
;@)(
"
? (
Ã
:
?
(( přepı́šı́ před,+$
*)&
,4v$
nastavené hodnoty v ;
.
;@"(
)
,+$
*)&
,+$
V souboru ;
naleznete cenné komentáře k jednotlivým
;@"(
"
proměnným. Zde uvádı́me přehled nejdůležitějšı́ch proměnných:
¶4’
J
q~
E
’
umožňuje měnit formu výstupu ASCII textů:
Možnosti:
¶’
J
q~
E
’ÿA
tiskne jednostranně ASCII text (na jeden list papı́ru) s řádkem
pro hlavičku
285
11. Tiskárny
¶’
q~
J
tiskne oboustranně ASCII text na list papı́ru s řádkem pro
hlavičku
¶’
q~
J
’ÿA%
E
tiskne jednostranně ASCII text na list papı́ru bez řádku pro
hlavičku
¶’
q~
J
’ÿä"%
E
tiskne oboustranně ASCII text na list papı́ru bez řádku pro
hlavičku
¶’
q~
J
¶’
¾4Š
’ÿä
E
J
¶4’
J
q~
q~
’ÿA
E
E
E
’ÿA
’Š
tiskne na šı́řku s řádkem pro hlavičku
tiskne na šı́řku bez řádku pro hlavičku
%
umožňujı́ uváděnı́ zvláštnı́ch parametrů ovladače Ghostscript.
Tyto parametry se lišı́ podle typu použitého ovladače Ghostscript. Informace o jednotlivých parametrech naleznete v souborech
-7*5 *
, Z !*+*4$6
ã#Kã
/$
,2 $5,!*³# ;
; |!@
; |
( ;
Á;
;)D
| . a
-7*5 *
, Z !*+*4$6
ã#Kã
/$
/
Z+*r
/
# ;
; |!@
; |
( ;
Á;
;5|( {;
|4( {
1 ;
viz také odst. 11.7 na str. 291.
Pokračovánı́ výše uvedených přı́kladů ze souboru 11.5.1 na str. 284:
ÿ L "%! L
Y
.
Aby byl tisk v přı́padě ÇCF F"E
opravdu černobı́lý, je třeba
,v$
*5&
,"4+$¿#
/
;@"(
"
|4( { uvést řádky podle výpisu 11.5.2.
v;
— 'Ä ›`
^`
dSÄôòÆĈ¦£©"£@ÄT˜7} ¤Æ
¡5Ú  š € “d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø Ä «òª6©"ÉÖ Ä
Üê
Ä «5É Ä
¡5Ú
ê"Ü
 š € “d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø
Ä ©
ÕjÊ6É5£6«6£Å"£Ø Ä ò¦4£©"£Ä
Ä «òª6©"ÉÖ Ä ÕjÊ6É5£6«6£Å"£Ø Ä ò[Ä
Obsah souboru 11.5.2: ;
,"+$
;@"(
*)&
Přesvědčte se prosı́m v souboru
Z
|
!*5+*$5
(
;
/!$
;)|4(
/
{4;
Z+*)r
|(
,4+$8#
"
&
/
{
"
#
,=
1
;
-7*6
/4, ÿ
ã
ã
můžete zvolit Á4Á , 4
Á ÁC
ã4ã
-4%7* ,!$
¼ ÁC , ¼
C nebo
(
.
r* " /,ÿ
"!
% Pro C můžete zvolit .
G
Pro
<
ã
r*
G
{
*
;
: černobı́lé nastavenı́
,
|!@
;
/!$
$
;)(@
Z,*
:4@
;
, zda je toto nastavenı́ možné
pro vámi použı́vaný typ tiskárny.
Ve zkratce uvádı́me některé typy:
<
/
|(
,
ã7A
, CG
L
Á
,
ãä
, CG
L
Á
ã½
A
,
Ž
Á
,
ã4ã
ÁC
nebo CG
,
L4Ž
ã4ž
ÁC
,
.
Podrobný popis k jednotlivým barevným modelům naleznete v sou&
,= -76
* *
, /4!$
$
Z,!* Z !*6+*$6
/4$
/
boru
"
;
; |!@
;
;)(@ :4@
; |
( ;
;6|4( {4;
Zv*r
/
#ˆ |4( {
1 ):
.
286
"%!
Tiskárna disponuje pouze černou náplnı́, např. modely 500, 510 a
520.
L
CG
Tiskárna může tisknout bud’pomocı́ černé nebo také barevné náplně.
Ty je potom třeba ve většině přı́padů měnit ručně. Týká se např. modelů
500C a 540.
L Ž
Tiskárna disponuje černou a barevnou náplnı́ zároveň, ale nenı́
C G A
možné kombinovat tisk černobı́lý a barevný. Proto je při barevném
tisku černá mı́chána z ostatnı́ch barev. Přı́kladem jsou např. tiskárny
550C a 560C.
11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému
CG
„
E
’ Y
L4Ž
Tiskárna disponuje černou a barevnou náplnı́ zároveň a je možné
kombinovat černobı́lý a barevný tisk. Přı́kladem jsou tiskárny 850C,
855C a všechny modernı́ DeskJety.
Š
F"J4D
umožňuje zadat soubor, který bude apsfilter zpracovávat před
vlastnı́mi daty určenými pro tisk. Nı́že jsou uvedeny některé přı́klady:
<
Nastavenı́
světlosti
při tisku na barevné
inkoustové
tiskárně.
Viz také:
&
,= -7*5 *
, /!$ *5/0 $)u
* ,
%4rZ
,
"
| .
;
|!@
;
;
;
;)|
.7;{
.
1Ã)(
@..7@):
&
<
Nastavenı́ okrajů při tisku postscriptových souborů. Viz také: "
-7*5
;
<
CF"D
;
*
|!@
,
;
/!$
;
*6/0
;
*)/"0
$)u
;
;6|
.;):
,
Ã)(
%4!r
.7@
Z
%+*¿#
|
:
->#
,=
.
Přechod postscriptové tiskárny na duplexnı́ tisk nebo volba jiného
&
,= -+*5
;
;
zásobnı́ku papı́ru pro postscriptovou tiskárnu. Viz také: )
*
, /!$ *5/0 *)/)0 $6u
,
%!r/", # &
,=
|!@
;
;
;
;
;5| .4;5: Ã)(
(! 1 | . a "
-7*5 *
, /!$ *6/0 *)/"0 $)u
, # ;
’4x
;
;
|!@
;
;
;
;
;6|
.;):
Ã
@"?
|
.
6x4¾
umožňuje tisk textů v ASCII a stránek v HTML z programu
Netscape v kódovánı́ ISO-8859-1 nebo ISO-8859-2 – viz též komentář
,+$
*)&
,4!$
&
,= -7*5 *
, /4!$ *5/0 $)u
;@)(
"
;
; |!@
;
;
;
;
v souborech ;
a "
* ,
%4r *)
ã äI# | .4;{ . 61Ã)(
¼¼ >
| .+ .
Hledánı́ chyb při použı́vánı́ apsfilteru
Protokol zobrazujı́cı́ aktivity apsfilteru během zpracovávánı́ požadavku na
tisk by vám měl velice pomoci.
Postup:
1. přihlašte se jako uživatel
2
2. Odstraňte
v souboru
; @
*",‚r
1 .
znak š před
4I
;!
0
.
;@)(
*)&
"
,"
;@)(
*6&
)
,"
komentářový
3. Od této chvı́le budou aktivity tiskového filtru protokolovány do sou,+$
%+$
&
boru, který určı́te v souboru ;
;)(
@"( . Řádka začı́najı́cı́ 2 * 4
/
pak udává, že protokol najdeme např. v souboru ; @ ; (
4;4)( ;
/ r ½/ r *4$
r 5%!r
r$) "
"Z
, viz výpis 11.5.1 na str. 284.
|( { @
{ @
.
34ÁÁ
;
Protokol o tisku je vždy připojen ke stávajı́cı́mu protokolového souboru,
což vede k tomu, že tento soubor velice rychle roste a stává se nepřehledným. Proto by měly být tyto log soubory vyprázdněny před každým
novým tiskem přı́kazem
¨ Å6¤Æ–¥ÔÇ
Ä Õ¨¤×Ø Äë ש6ª"««‡æ× ë ¨Å)×6ÉÖ"£6£6«×6«Ö5Ø)×Æ6Ö5Ø
j
ʨî6Ø
j
ʨ5É6Õ6Ü6Ü6ʦ4£©"£5Êöì6ì)Ê5Õ£6«5£Å)×6«6£
přičemž nedojde k jejich smazánı́.
4. Po provedenı́ tisku si můžete v tomto souboru prohlédnout přı́padná
chybová hlášenı́ a tı́m odhalit přı́činu problémů při tisku. Protokol můžete
,!*4*
nechat zobrazit např. přı́kazem . Bližšı́ informace o tomto přı́kazu
naleznete v odstavci 18.7.3 na str. 404.
287
11. Tiskárny
11.6
Tisk v sı́ti TCP/IP
O co se jedná
Potřebujete bud’
<
využı́vat v sı́ti TCP/IP sı́t’ovou tiskárnu, která je lokálně připojena k jinému
počı́tači, nebo
<
chcete využı́vat tiskárnu přes sı́t’TCP/IP, která je připojena k tzv. printserver boxu, nebo
<
chcete využı́vat tiskárnu přı́mo se sı́t’ovým připojenı́m TCP/IP.
Přitom chcete zachovat filtrovánı́ požadavků na tisk programem apsfilter.
Vzdálený počı́tač v sı́ti TCP/IP, ke kterému je připojena lokálně tiskárna,
budeme v následujı́cı́m textu nazývat tiskový server, na rozdı́l od printserver
boxu, což je malé zařı́zenı́ s koncovkou TCP/IP na jedné straně a zásuvkou
pro tiskárnu na druhé. Tiskárna, která sama disponuje sı́t’ovým připojenı́m
TCP/IP, bude nazývána sı́t’ovou tiskárnou, zatı́mco počı́tač, ze kterého je
odesı́lán požadavek na tisk, je jejı́ klient.
11.6.1
Přehled jednotlivých způsobů filtrovánı́
Rozdı́ly jsou ve filtrovánı́ dat určených pro tisk. Při posı́lánı́ dat na tiskárnu
je třeba během tohoto procesu změnit formát dat tak, aby tiskárna mohla
tato data tisknout – tj. konvertovat je do jazyka tiskárny (např. PostScript,
HP PCL, ESC/P). Tuto konverzi provádı́ apsfilter. Pokud použı́váte sı́t’ové
tiskárny, musı́ se apsfilter nacházet už na počı́tači klienta a svůj výstup potom
zaslat na sı́t’ovou tiskárnu, resp. na printserver box. Při tisku z print serveru
je možné mı́t apsfilter umı́stěný bud’ u klienta nebo přı́mo na print serveru.
Vznikajı́ tı́mto tedy následujı́cı́ možnosti:
sı́t’ová tiskárna s filtrovánı́m u klienta:
r
1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"(
*)&
"
,!rKJ
)
2. klient: data určená pro tisk jsou potom zaslána na sı́t’ovou tiskárnu
r", ,r@J
(
.
)
printserver box s filtrovánı́m u klienta:
r
1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"(
*)&
"
,!rKJ
)
2. klient: data určená pro tisk jsou zaslána na printserver box (
r",
.
",r@J
)
3. printserver box: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně
tiskárna na print serveru s filtrovánı́m u klienta:
r
1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"(
*)&
"
,!rKJ
)
2. klient: data určená pro tisk jsou zaslána na tiskový server (
r",
3. tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně
tiskárna na print serveru s filtrovánı́m na print serveru:
1. klient: data jsou zaslána na tiskový server (
288
r",
.
,r@J
)
.
,r@J
)
11.6. Tisk v sı́ti TCP/IP
r
2. tiskový server: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"(
23.
*)&
"
,!rKJ
)
tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána na tiskárnu
,r@J
r",
<
Tam, kde je
.
, je třeba uvést název tiskové fronty, která data
předá dál (angl. Printer forwarding queue), ale nebudou filtrována.
r
*)&
,!rKJ
<
"
Tam, kde je @)(
, budou data filtrována. Pokud je toto filtrovánı́
prováděno u klienta, tak se jedná o „předfiltrovánı́“ pro „printer forwarding
queue“. Pokud se provádı́ filtrovánı́ na print serveru, jedná se o normálnı́
tiskovou frontu s filtrovánı́m, která je vytvořena na print serveru (bud’ 5(
*4$
4 ).
nebo např. @
Předpoklady:
Tiskárna musı́ být podporována SuSE Linuxem tak, by předfiltrovánı́ dat
proběhlo stejným způsobem jako pro lokálně připojenou tiskárnu. Viz také
odst. 11.2 na str. 273 a násl.
Musı́ být funkčnı́ podpora TCP/IP.
11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta
Přihlašte se jako uživatel
na konzoli. Pokud použı́váte grafické rozQR
S
TS
Í
,
hranı́, přejděte klávesovou kombinacı́ MN
OP + MNpOP + MNŒOP na textovou konzoli.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
2
0
*)&
,)
Š’q~„
+*",-
Napište bud’ ; @ ;4! ;@"(
"
;
nebo )(
( .
„Š¶7 Y q4’
Š"’4q~„
[j\
.
Stiskněte klávesu MNiOP tak, aby se zobrazil J
E
’4x4q L ’4‰7 ’
’
q4’
E
C
, D
a E G!F
.
Zvolte postupně
Uved’te IP adresu sı́t’ové tiskárny, printserver boxu nebo tiskového serveru.
Pokud v sı́ti funguje DNS, můžete uvést plně kvalifikované doménové
jméno (FQDN) tiskového serveru.
Uved’te název tiskové fronty na sı́t’ové tiskárně, printserver boxu nebo
tiskovém serveru. Pro sı́t’ové tiskárny, resp. printserver boxy naleznete
názvy možných tiskových front v dokumentaci přiložené k zařı́zenı́. Pokud
*4$
se jedná o tiskový server, tak můžete uvést např. )( nebo @
4 .
Zvolte J4D4D .
[j\
Stiskněte klávesu MNiOP a pokračujte.
’4q"~ x
K’4œ76q
E
a
.
Zvolte postupně E
Nynı́ máte vytvořenu tiskovou frontu
tiskového démona
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]ɤ)£Ö
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]ɤ)¨Å6¤
a již máte tiskovou frontu
Přı́kazem
,
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÔÇÌ«Ö5ŁÊ5Å Ä ¦4£¤ Ä
.
,
,
.
,
. Dále je třeba provést restart
na klientovi k dispozici.
É£ª6¢"£Å bude soubor bez filtrovánı́ zaslán na sı́t’ovou tiskárnu, resp. na printserver box.
Pokud je tiskárna
připojena
na/ tiskový server, je třeba uvést IP adresu klienta
,+$
!*5+*¿#
;5|
)( . Pokud funguje DNS, můžete také mı́sto IP
do souboru ;
adresy použı́t název klienta.
289
11. Tiskárny
Po restartu tiskového démona na tiskovém serveru začnou být přijı́mány požadavky na tisk od klienta. Pokud je tiskárna připojena na tiskárně s filtrovánı́m
přı́mo na tiskovém serveru, je tı́mto konfigurace ukončena.
11.6.3
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Konfigurace: Předfiltrovánı́ u klienta
v*",-
( .
Spust’te )(
[j\
Stiskněte klávesu MN¡OP .
’4x4q L ’4‰7 ’
„ ’4¶7 Y q4’
Zvolte postupně
E
, D
C
a E
E .
, ,
Vyberte právě vytvořenou frontu .
.
„ 6x4q4’ Zvolte E
E .
K„ ŠqŠ
6„4qI U ’ B Y ’q4q!r"„
Ž
CE
J4C J4ED ,
,
Zadejte odpovı́dajı́cı́ položku z F
q U ’
¶ ’’ ’4¶
F
E
D
nebo E
.
6q
Zadejte CF"G4G
.
Projděte následujı́cı́ seznam, než objevı́te odpovı́dajı́cı́ ovladač Ghost Ž
script nebo vhodný soubor parametrů a poté zvolte F
.
Ž
Uved’te správné rozlišenı́ a zvolte poté F
.
’4q~ x
„ „4’
Zadejte postupně E
a J
E
E .
Ž
.
Zadejte odpovı́dajı́cı́ velikost papı́ru a potvrd’te F
Y
Zvolte CF F"E .
x
Ž
Y
Zvolte G!F F nebo CF F"E a potvrd’te poté F
.
Zadejte J4D4D . Zobrazı́ se výstup zobrazujı́cı́ informace o tom, které
předfiltrované tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru vytvořeny
ve vašem systému. Poznamenejte si je někam stranou, bude se to hodit.
Ž
.
Pokračujte stiskem klávesy F
[j\
Stiskněte klávesu MN OP a pokračujte dále.
’4q"~ x
K’4œ76q
E
Zvolte postupně E
a
.
Potom provede restart tiskového démona přikazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)£Ö
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6؇ɤ)¨Å¤
a nové předfiltrované tiskové fronty jsou na klientovi k dispozici.
Přı́kazem
Ä ¨Å6¤Æ–¥ÈDZ«Ö5ŁÊ6Ö| Ä Øê"Ü«¤6Å5£ ë ¨©fʤ"Ü6Éé"£ ë f6ÊêÅ)£©5¤)¨³IÉ£ª6¢)£Å ‹,/4&
2 %
} r) * )2}4r&"%
bude soubor zaslán uvedené (
"
@
:
m
, tam poté
apsfilterem konvertován do formátu srozumitelného tiskárně a prostřednic, ",
tvı́m .
tiskové fronty odeslán na sı́t’ovou tiskárnu, printserver box,
resp. na tiskový server.
Potı́že s konfiguracı́:
Přezkoušenı́ konfigurace prefiltru
Připojte tiskárnu přı́mo na prvnı́ paralelnı́ port počı́tače a konfigurujte
ji pouze pro testovánı́ jako lokálnı́, abyste tı́m vyloučili přı́padné sı́t’ové
problémy. Přečtěte si odst. 11.2 na str. 273.
Pokud tiskárna funguje alespoň v lokálnı́m provozu, znáte tı́m již ghostscriptový ovladač a dalšı́ parametry pro konfiguraci prefiltru. Nynı́ můžete
zkoušet zprovoznit tiskárnu v sı́ti.
290
11.7. Něco o Ghostscriptu
Sı́t’ová tiskárna nebo printserver box nepracujı́ spolehlivě
.Pokud přetrvávajı́ problémy se správcem tiskových front, který běžı́ na
printserver boxu (např. pokud je připojeno vı́ce tiskáren nebo je prováděno
zároveň vı́ce požadavků na tisk), nenı́ možné s tı́m nic dělat, protože se
správce tiskových front nacházı́ na printserver boxu. Proto je celkově
méně problematické připojovat tiskárnu na tiskový server.
Tento přı́stup se dá ještě vylepšit: Jediný počı́tač pak sloužı́ jako tiskový
server pro printserver box i sı́t’ovou tiskárnu. Všichni klienti posı́lajı́ své
tiskové požadavky na tento tiskový server, který tak přebı́rá spooling
tiskových požadavků a posı́lá je dál na printserver box nebo sı́t’ovou
tiskárnu. Filtrovánı́ se může odbývat také u klienta nebo na tiskovém
&
,= -+*5 *
, /$ *5/0
serveru. Podrobnosti najdete v souboru )
;
; |@
;
;
;
$5u
* ,
%!r%,u ,"
# ;)| .74;{ . 61!Ã)(
9
: | .7 .
Tzv. „Printer forwarding queue“ a „předfiltrovaná tisková fronta“ se nemohou nacházet ve stejné tiskové frontě, protože tiskový démon lpd (balı́k
/
)(
) ignoruje při vzdálených tiskových frontách instrukce pro filtr ob,+$
%+$
;)(
@"( – proto je třeba pro předfiltrovánı́ vytvořit vlastnı́
sažené v ;
tiskovou frontu.
11.7
Něco o Ghostscriptu
Pokud nejste právě vlastnı́ci postscriptové tiskárny, představuje Ghostscript
nejpoužı́vanějšı́ možnost filtrovánı́ požadavků na tisk. Ghostscript akceptuje
jako vstup postscriptové soubory, které pak konvertuje do formátu specifického pro použitou tiskárnu. Ghostscript je vı́ce než jenom soubor užitečných
ovladačů pro tisk – provádı́ také konverzi postscriptových souborů do formátu
PDF nebo je upravuje pro zobrazovánı́ na monitoru (program gv).
Funkce Ghostscriptu jsou popsány v souboru 3547698:3;6<;=>8;?+3>@BA:C>35D+=:CE;=GF+?:653
FH<;A:69I76BC8KJLD+I:3G@+A:C>3LMN65?PO<BI5Q – jedná se o velice rozsáhlý program s množstvı́m parametrů na přı́kazové řádce. Volánı́ Ghostscriptu bez parametrů vás
přenese do jeho pracovnı́ho prostředı́ uvozeného výzvou R+SBT tak, že můžete
použı́t jednotlivé volby. Prostředı́ opustı́te přı́kazem U>4KJI .
Přı́kazem
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]`_aGbdcÆfehg Ä Lb b
zobrazı́te nejdůležitějšı́ volby a také čı́slo verze programu spolu s aktuálnı́m seznamem podporovaných zařı́zenı́. Přitom se zobrazı́ také 4BiNJLDB8KJLi+I .
Soubory parametrů pro uniprint jsou uvedeny v souboru 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3
D:=;C9E;=>F;?;6>3GFH<:A;69I76BCL8KJ
D+I;3+CG=5I;=BjHAGFkO&@H?>lKJ>C5?;6 .
11.7.1 Přı́klady práce s Ghostscriptem
V 3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:6Im6BC8KJD+I:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q;Dmj>?;6 – aktuálnı́ SuSE Linux obsahuje Ghostscript verze 5.50 – zde naleznete postscriptové soubory.
3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:69I:6BC8KJ
DBI:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q:D:j>?;6>3;C9A+j>AG8mC+J8POqD76 se týká testovánı́ tisku.
Pod X Window můžete postscriptový soubor zobrazit přı́kazem F76 , napřı́klad:
V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å \Ær]s_aGbdtuGbÅ5t9bÆ [ Å Ä t aÆGv9b\GbLwÅ Yx \9tyKzqyL{t LÄ |5[}Gx g Ä bLt5wLvgLvÅ>w Y Årz x b
291
11. Tiskárny
Převod postscriptového souboru do formátu pro tiskárny PCL-5 nebo PCL-6
lze provést např. přı́kazem
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ`„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹Œc9b`u\ x 9u \Š Y g č t\ }Gx tvu9\rz x Å 
V Ž
cbˆ‘>’“
ˆ  g” Ä \•–cÅ9—{{ | —{{ Ž
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä t aÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜L€ u Y \rz x b
Přeměnu postscriptového souboru do formátu vhodného pro přı́mý tisk tiskárnami typu PCL-3 provedete přı́kazy
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ `„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹Œc9b`u\ x u9\Š Y
cb™Gv
‚ Ä g  yL{{˜c9b“9vgvÅ
™Gv
‚ č} v V v˜c
‚9“9v }Gx Å Ä bLb Y v V ™ Ä \ÆGv
‚  {
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜€Lu
V5Ä
WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ `„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g
cbˆ‘>’“
ˆ  w‚9” } v V v˜c Å9—L{{ | —{L{ Ž
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ `„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b `u9\ x u9\Š Y g
cbˆ‘>’“
ˆ  w‚9”yL{{‰c Å9—{L{ | —{{ Ž
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ `„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b `u9\ x u9\Š Y g
cbˆ‘>’“
ˆ  w‚9”yyL{‰c Å9—{L{ | —{{ Ž
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu
g č t \ G} x tvu9\rz x
Ž
Y \rz x b
č t
\ }Gx tvu\rz x Å
Y \rz x b
č t
\ }Gx tvu\rz x Å
Y \rz x b
č t
\ }Gx tvu\rz x Å
Y \rz x b
Å
VŽ
VšŽ
VšŽ
VšŽ
Konverzi postscriptového souboru do formátu pro tiskárny použı́vajı́cı́
ESC/P2, ESC/P nebo ESC/P Raster provedete násl. přı́kazy:
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ`„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g
Z b\Gw [V› zœu xx–Ž
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜€Lu
V5Ä
WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ`„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g
cbˆ‘>’“
ˆ  b\5wLvgvŖcÅ9—L{ | —L{ Ž
c‚Lž Y \Gb„ Ä ÅL„ Y|5Ä g HŸ c9b Y \Æ Ä Å YV a  a5b } v V v˜c
‚ V v Ä9[
¡6Ä cb`u9\
tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy
{9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu
 t \ G} x t vu\rz x Å VšŽ
Y \rz x b
t vu\rz x Å VšŽ
č t
\ }Gx x u9\9“9v
‚ č
x g [YV¢Ž
Y \rz x b
Ä
Zde můžete vidět rozdı́l mezi použı́vánı́m souboru parametrů pro ovladač
4HiNJLD+8KJ
i+I a ostatnı́ ovladače Ghostscriptu. Protože jsou všechny parametry v souboru parametrů uniprintu, nenı́ již třeba přidávat žádné specifické
parametry – na rozdı́l od ostatnı́ch ovladačů Ghostscriptu.
Po každém z výše uvedených přı́kazů se nacházı́ soubor obsahujı́cı́ data ve
formátu vhodném přı́mo pro tisk v souboru 3GI9Q:Dm3HAG4BI£OqD+8Hi . Nynı́ ho můžete
jako uživatel ¤8;AHA>IP¥ odeslat přı́mo na tiskárnu přı́kazem
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_¦w [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _Lt
‚ LÄ ¡ tLg x {
v přı́padě, kdy je tiskárna připojena na prvnı́ paralelnı́ rozhranı́ 3>@B?>l:3Bj5D;o .
Pokud chcete tisknout ASCII soubor ovladačem Ghostscript, tak to je možné
uskutečnit přı́kazem
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_ [§x bc Ÿ cc }Ä ‚ Y u }> …•‚5”ccLvu9\ x u\  t
\ }5x tvu9\Nz x b–b
vu X vÅ
převod do formátu PostScript a poté přı́kazem
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c
‚Lƒ`„9…
†>‡ˆ‰c‚5‡
…ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g č t
\ }Gx tvu\rz x Å š
V Ž
¨ xG[ Å [} Ä 6\ Å x Å9vaÆGv9b\GbwÅ Yx \–b x)Ä w Y©GY wª5« x Å5v¬v ¡ g [ ‚ [ ]5­ Ž
t\ }Gx tvu9\rz x bd€Lu Y \rz x b
změnı́te formát souboru tak, aby ho bylo možné přı́mo poslat k tisku. Jako
uživatel ¤8;ABA>I®¥ uved’te
292
11.8. Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů
V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å\ Ær]s_dw [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _dt
‚ LÄ ¡ tLg x {
a soubor
¯ bude odeslán na tiskárnu.
Na domovské stránce Ghostscriptu se můžete dozvědět nejnovějšı́ stav vývoje
různých ovladačů, podporovaných tiskáren atd. Tato stránka se nacházı́ na
adrese <+IBIHD°3B35±B±B±£OCB6²Oq±7JH6BC³O?>@>4:3;´FG<:A;69I;3 .
11.8
Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů
11.8.1 Několik poznámek předem
Smyslem tohoto odstavce nenı́ vytvořit pouhou alternativu apsfilteru, ale
zejména názorně vysvětlit technické pozadı́ vytvářenı́ tiskových filtrů v Linuxu. Samozřejmě máte také možnost vytvořit si pro zvláštnı́ přı́pady vlastnı́
tiskovou frontu s vlastnı́m tiskovým filtrem, pokud ovšem nenı́ možné pro
tento zvláštnı́ přı́pad správně konfigurovat apsfilter. Uvedené přı́klady jsou
upraveny tak, aby byly co nejprůhlednějšı́. Proto také chybı́ např. ošetřenı́
chyb ve filtračnı́ch skriptech.
Vyjdeme z předpokladu, že tiskárna je připojena na prvnı́ paralelnı́ rozhranı́
3>@B?>l:3Bj5D;o . Pokud je připojena k jinému rozhranı́, je třeba odpovı́dajı́cı́m
způsobem změnit název zařı́zenı́ 3>@+?>l:3Hj5D:o (bližšı́ informace viz odst. 11.2
na str. 273).
Tiskový filtr obdržı́ od správce tiskových front soubory určené pro tisk ve
formě standardnı́ho vstupu. Ty potom musı́ převést do formátu vhodného pro
danou tiskárnu a poté odevzdat jako standardnı́ výstup. Správce tiskových
front se poté stará o to, aby vše, co tiskový filtr odešle jako standardnı́ výstup,
bylo předáno zařı́zenı́ 3G@+?>l:3Bj9D:o . Jádro poté převede vše, co bylo odesláno na
dané zařı́zenı́, na přesně definovanou adresu (např. na IO adresu oGp;µB¶B· ). Poté
už se hardware postará o to, aby vše z adresy o>p+µB¶B· bylo přes paralelnı́ kabel
odesláno tiskárně. Tiskárna poté interpretuje přı́chozı́ data a odpovı́dajı́cı́m
způsobem je vytiskne.
Následujı́cı́ přı́kaz můžete provádět v běžném přı́padě jako uživatel ¤8;ABAGIP¥ :
[ Å \Æ^]¹¸¬wÆ } v‚ [L Å W t‚ LÄ ¡ tg x {
Ä
čı́mž povolı́te přı́mý přı́stup k zařı́zenı́ všem uživatelům.
Přı́kazy potom můžete posı́lat na tiskárnu např. následujı́cı́m způsobem:
[ Å \Æ^]¹¸¬w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X vŖ_Lt
‚ ÄL¡ tLg x {
kde samozřejmě musı́te nahradit º;S>»7¼B¼G½;65AG4B¾:A>8
Ä
existujı́cı́m ASCII textovým
souborem.
11.8.2 Jednoduchý přı́klad pro začátek
Přı́kazem
[ Å \Æ^]¹¸
Ä
w Gv¦c Ä V¢¿ …ÆGv” Ž
©B¿ _t
‚ LÄ ¡ tg x {
Ä Æ
nebude aktivován správce tiskových front ani tiskový filtr, protože přistupujete
přı́mo k zařı́zenı́ 3>@+?>l;3Bj5D:o . Proto budou tiskárně zaslány pouze ASCII znaky
¤º®¥ , ¤&<k¥ , ¤AÀ¥ a ¤ÁÀ¥ . Znak ¤Â>î¥ posune u tiskárny papı́r na novou stránku.
Pokud tiskárna dokáže přı́mo interpretovat ASCII znaky, pak by mělo být na
papı́ru vytištěno ºH<:ABÁ .
293
11. Tiskárny
Přı́kazem
[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X vŖ_Lt
‚ LÄ ¡ Lt g x {
Ä
také nebudete aktivovat správce tiskových front ani tiskový filtr, protože
přistupujete přı́mo k zařı́zenı́ 3>@+?>l:3Hj5D:o . Tı́mto způsobem odešlete ASCII
znaky z ASCII souboru přı́mo tiskárně.
V Linuxu jsou jsou dva textové řádky odděleny pouze znakem LineFeed (posuv o řádek). V DOS/Windows jsou odděleny dva následujı́cı́ řádky znakem
LineFeed a znakem CarriageReturn (návrat na prvnı́ pozici na řádku).
Pokud odešlete text výše uvedeným přı́kazem na tiskárnu, zı́skáte poté následujı́cı́ výstup z tiskárny
„6Å ¡LV>ÄÅ5Æ ‚ Ä ª
5ÅLuÆ9« Å5Æ ‚ Ä ª
Ç Å5Ä \ ÄÅ5Æ ‚ Ä ª
zzz
protože tiskárna provede pouze posun o řádek, ale nenastavı́ se na prvnı́ pozici
na řádku, protože neobdržela přı́kaz CarriageReturn.
Samozřejmě je ale možné nastavit tiskárnu takovým způsobem, aby se při
znaku LineFeed provedl také přesun na prvnı́ pozici řádku.
U tiskáren, které komunikujı́ jazykem PCL-3 je možné tzv. escape sekvencı́
Â>oBµBµ>ÈBE+ÉHR nastavit tiskárnu tak, aby při znaku LineFeed přešla na nový řádek
a začala tisknout na jeho prvnı́ pozici.
Přı́kazem
[ Å \Æ^]$¸
Ä
w Gvdc Ä Vš¿Ž {——LÊ
ª §LËB¿ _t
‚ LÄ ¡ tg x {
Ä Æ
odešlete tiskárně escape sekvenci a poté přı́kazem
[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X vŖ_Lt
‚ LÄ ¡ tLg x {
Ä
tiskárna provede správně zarovnaný tisk souboru. Možná bude ještě třeba
uvést přı́kaz
[ Å \Æ^]$¸
Ä
w Gvdc Ä Vš¿Ž©+¿ _t
‚ LÄ ¡ tg x {
Ä Æ
tak, aby byla vytištěna i poslednı́ strana.
Pokud je tiskárna nastavena pro DOS/Windows, nebudou správně zobrazeny
akcenty, protože některé znaky s akcenty nejsou v DOS/Windows na rozdı́l
od Linuxu kódovány podle ISO.
Přı́kazem
[ Å\Æ^]$¸w x 9… ‡L“5’’LcbLvu X v ؅9‡L“5’’LcbLvu X vÅrz x Lw g §
\ Æ^]$¸ÌÅ Ä wLv ‚ Ä g [ \ YVG§ z z x wLg § …5‡L“9’’Lc9bLvu X vÅrz x wLg §
Ä[ Å
Ä
je ASCII-soubor překopı́rován a následně překódován podle DOS/Windows.
Pokud tiskárna neovládá formát pcl2, můžete použı́t ±NJLi;@+A5±K6>½7ÌÉHnBo nebo
jiný. Bližšı́ informace viz manuálové stránky přı́kazu 8;?:CGAH@B? .
Přı́kazem
[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X vÅrz x wLg § _t‚ LÄ ¡ tg x {
Ä
potom vytisknete soubor, kde by měl být v pořádku tisk akcentů. Protože
ASCII-soubor.pcl2 použı́vá kódovánı́ DOS/Windows, bude v pořádku také
přesun na prvnı́ pozici řádku (řádek je ukončen znaky LineFeed + CarriageReturn) bez nutnosti použı́t escape sekvenci (viz výše).
Znamená to, že přı́kazy
294
11.8. Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů
[ Å\Æ^]¹¸¬w
\ Æ^]¹¸øÅ
Ä[ Å
Ä [ Å\ Æ^]¹¸¬w
x 5… ‡
“5’’Lc9b
vu X
Ä wLv‚ Ä g [ \ YVG§
[ \¬…9‡L“5’’LcbLvu
Ä
vŁ…5‡
“5’’Lc9b
vu X vÅNz x Lw g §
zz x wLg § …5‡L“5’L’Lc9bLvu X v Årz x wLg §
X v Årz x wLg § _t‚ ÄL¡ tg x {
byste měli být schopni správně vytisknout ASCII text na každou tiskárnu,
která dokáže přı́mo tisknout ASCII znaky.
Pokud tento postup bude fungovat, můžete si vytvořit tiskový filtr, který
bude automaticky provádět převod ASCII souboru do formátu vhodného pro
tiskárnu.
Nejdřı́ve si analogicky k 35l;=>8:3Bj;JL¾m3H=GD765Ã7JGjGIB?>8 vytvořı́te podadresář pro
vlastnı́ tiskový filtr a přejdete do toho podadresáře přı́kazy (jako uživatel
¤8+ABA>IP¥ ):
[ Å\Æ^]¹¸ } ª5‚ Y Řt ¡5[ Å5tLg YX t }G›Lx Å Y V \ Ä Å G© Y g
\
\ Æ^]¹¸¬w‚t ¡9[ Å5t g YX t }>›Lx Å YV \ Ä Å G© Y g
\ Ä Å
Ä[ Å
Ä
Ä Å
Potom vytvořte skript (jako ASCII-soubor) s názvem =:6HC+JBJ9Ã7J5jGIB8 tak, jak je
uvedeno v souboru 11.8.1.
¸rÍ$t GX YV t XG[ bÆ
¸ }B[ ª Ħ[ \ Ä}5x vÅ [ Å ›¦©GY
’ƒ„L†5Ç B¿Î7ÏÐ} ª5\ Ä}Gx t
\ }Gx t
¸Š Y Å5b\‰b\5v ŠĬÄL¡5Ä Å › \Æ
¸\5ø
v Æ [
5¡ Ä \ Æ ÄYVx u\ [
w [ \_ Î ’ƒ„L†9Ç
g
Ä
[ Lb w Y Y©GY g
\ Ä Årz Î Î zÒÑÑLÑÑÑÑHÓ ¿
YV a © Å5v } b\L‚ Y V‰YVÎ ’ƒ„L†9Ç
b [ Å Ä aLuGg [ Å ©GY g Ä
¸Ô‹ Ä w v
‚ Ä \Æ Ä ’ƒ„L†5Ç
wLv
‚ Ä g [ \ Ÿ zz YX}5x w Î ’ƒ„L†9Ç
¸…‚‚ [ Š5vÅ } Š Ä6Ä ‚ [ \\Æ Ä¬ÄV ‚v 
© Î ’ ƒ„L†5Ç
¸\5va Ä \¬\ Æ Ä g [ b\ x5[ a Ä vu\v © \ Æ Äx Å YV \
w ÆGv¬c Ä
Vš¿Ž
©B¿ __ Î ’ƒ„L†5Ç
Ä ¸¬‡ Ä
V ‚ Î ’ƒ„
†5Ǧ\5v¦b\L‚5vu9\
w [ \ Î ’ƒ„L†5Ç
Å Ä
Å
¸Ô‹ Ä} v ¡5Ä \Æ
}–Î ’ƒ„L†5Ç
Ä
’ƒ„L†5Ç ©GY g
Ä Å
Ä
Obsah souboru 11.8.1: 35l;=>8:3Bj;JL¾m3LQmÕ>D+8KJLi+IB?>8BÃmJGj5I;?58:3H=+6BCBJBJLÃ7JGj9IB8
Změňte práva tak, aby byl spustitelný pro všechny uživatele přı́kazem
[ Å \Æ^]¹¸¬wÆ } v‚ L[ ÖL| t ¡9[ 5Å tg YX t }>›Lx Å YV \ Ä Å ©GY g
\ Ä Å5t [ bLw YY©>Y g\6Å
Vytvořte přı́kazem j9D+876G?>I>4BD dalšı́ tiskovou frontu. Zvolte libovolný ghostÄ
scriptový ovladač. Ten se však nepoužije, rovněž rozlišenı́ a velikost papı́ru zde nehrajı́ žádnou roli. Poté zvolte ¤×:ØGÙ;ز¥ . Zvolte položku ¤S>ÚBÛB»7¼º+Ü
SB?GIBIKJLi+Fm6Ã+A>8šÕ;AG4B8šDB8KJLi+I;?G8P¥ a zde vyberte v ¤ÙBºB×BÛÝØ9D+IKJ5AGi;=+j˜i:=QK?
Ã+AG8I><:?UG4:?G4:?À¥ název =Hà pro asciifiltr (samozřejmě v přı́padě, že tuto
frontu ještě nemáte vytvořenu). Přı́kazem j5D+8m6G?>IH4BD budou pak vytvořeny
následujı́cı́ tiskové fronty: =HÃ;½H=:6HC+JBJ , =HÃ a =HÃ;½G8;=5± .
295
11. Tiskárny
Budete použı́vat pouze tiskovou frontu =HÃ . Tiskové fronty =HÃ;½H=;6BC+JBJ a
=>Ã;½G8;=G± jsou vlastně zbytečné a vlastně je ani nemůžete použı́t, protože zvolený ovladač Ghostscript nebude správně pracovat s připojenou tiskárnou.
V souboru 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD naleznete zápis podobný přı́kladu 11.8.2 (zkrácená verze).
[
© zzLz
] Y©
]qg [
Z
]Ò6\ Å 
t ¡5[ Å9tg Y X t [x b ©GY g
\ Ä Å5t >X YV tKzLz9zqc [
© ] Ž
] }>| ¸L{N] Ž
]wLgK]qb Æ^]
Obsah souboru 11.8.2: 3H?GI7C>35D+87JLi+I7CG=5D : Vlastnı́ filtr
Zastavte činnost správce tiskových front přı́kazem
[ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x ‚˜b\5v x
Ä
a změňte výše uvedený zápis v 3H?>ImC>35D+8KJ
i+I7CG=GD následujı́cı́m způsobem
] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t [x b ©GY g
\ Ä Å5t X>YV tKzz9zqc [
© ] Ž
na
] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t }>›
x Å Y V \ Ä Å G© Y g\ Ä Å5t [ bLw YY
©GY g\ Ä År] Ž
a po uloženı́ znovu obnovte činnost správce tiskových front
[ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x ‚˜b\ [ LÅ \
Ä
Nynı́ by měl mı́t každý uživatel možnost přı́kazem
Å c„ [
© …5‡
“5’’Lc9b
vu X vÅ
[ Å \Æ^]$¸¦g x 
Ä
tisknout prostřednictvı́m tiskové fronty =HÃ . Tato tisková fronta vlastně nedělá nic jiného než apsfilter, pokud nastavı́te v souboru =GDK69Ã7JGjGI;?G8B87C
M:S>Û ÞBÛ+»+ØGßBÛ Ù;ØGà º;É>Ú+SHáNâ
Õ;?;6:â .
Abyste zabránili zası́lánı́ dat do přebytečných tiskových front =HÃ+½H=:6BC+JHJ a
=>Ã;½G8;=G± , bylo by nejlepšı́ přesměrovat výstupy těchto front v 3>?>I7C>35DB8KJLi+I7C5=GD
do 3>@+?>l:39iB4mjBj změnou z
]qg x5 t‚ LÄ ¡ tg x {N] Ž
na
296
]qg x5 t ‚ ÄL¡ t V uGggK] Ž
Část V
Jádro a jeho parametry
297
Kapitola 12
Linuxové jádro
Jádro (angl. kernel) SuSE najdeme na korektně nainstalovaném systému
v adresáři 35¾:AHA>I . Při instalaci se rovněž zapı́še na uživatelskou startovacı́
disketu.
Standardnı́ jádro SuSE je předem konfigurováno tak, aby podporovalo co
nejširšı́ spektrum hardwaru. Znamená to, že v obvyklých přı́padech zaručı́
spolehlivý provoz Linuxu na vašem počı́tači, a to za cenu nevyužitı́ jeho
přı́padných speciálnı́ch přednostı́.
Pokud vám tedy standardnı́ jádro funguje a vy bezpečně nevı́te o nějaké nevyužité vlastnosti hardwaru (např. UDMA 2), jejı́ž podpora upraveným jádrem by
významně zvýšila výkon nebo přidala nové možnosti použitı́ systému, ušetřı́te
si mnoho zbytečné námahy tı́m, že se spokojı́te se standardnı́m jádrem.
Jiná situace ovšem nastává, je-li vašı́m cı́lem experimentovat s vlastnostmi
jádra či ovladačů nebo máte-li vlastnı́ koncepci sı́t’ových služeb a směrovánı́,
přı́padně zajı́má-li vás jádro o minimálnı́ velikosti pro jednoúčelové nasazenı́
Linuxu. Tehdy má smysl jı́t hluboko do detailů a vlastnı́ jádro si nakonfigurovat
a přeložit. Zaslouženou odměnou za to je pak i zı́skaný přehled o současném
stavu vývoje a možnostech linuxového jádra.
Na konfiguraci a překlad jádra se použı́vá tradičnı́ unixový nástroj make. Ten
se stará o interaktivnı́ konfiguraci a spouštı́ překladač jazyka C na všechny
potřebné zdrojové moduly. Co má make dělat, určuje předem připravený
popis v souborech typu Q7=>E;?HÃ7J5jH? . Vašı́ jedinou obvyklou činnostı́ je pak
pouze pečlivě interaktivně zadat vlastnosti hardwaru a požadavky na jádro.
Pro konfiguraci a překlad vlastnı́ho jádra neposkytuje ovšem firma SuSE
instalačnı́ podporu (viz odst. A.1.2 na str. 419). Rádi vás ovšem zasvětı́me do
tajů jádra v rámci našı́ placené profesionálnı́ podpory, viz odst. A.3 na str. 422,
a to i na expertnı́ úrovni.
Následujı́cı́ popis se týká převážně současného jádra série 2.4.x. Pro koho
má ještě význam staršı́ jádro série 2.2.x přı́padně 2.0.x, musı́ počı́tat s určitými odchylkami v popisu.
12.1
Zdrojové texty jádra
Pro vlastnı́ sestavenı́ jádra musı́ být nainstalovány následujı́cı́ balı́ky: zdrojové
texty (balı́k jGp 6476G? ), překladač jazyka C (balı́k F7CBC ), GNU binutils (balı́k
299
12. Linuxové jádro
¾KJLiB4+IKJ5j;6 ) a hlavičkové („include“) soubory pro překladač jazyka C (balı́k
F;j:JL¾KC>½G@+?>l;?+j ). Tyto balı́ky obsahuje série @ (development). Instalace překladače jazyka C je vhodná i všeobecně, protože jazyk C k unixovým systémům
historicky patřı́.
Zdrojové texty jádra se očekávajı́ v adresáři 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp . Pokud je
hodláte modifikovat a přejete si mı́t na disku vı́ce verzı́ zdrojových textů
spolu s odpovı́dajı́cı́mi přeloženými jádry, je pak zvykem přidělit jim jiná
jména ve společném adresáři 354K68:3;6987C (např. 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+pNÌ , 354K698;3
687C>3Bj:J
iB4+p;É ) a jakožto 394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p vytvořit pouze odkaz, ukazujı́cı́ na
právě aktivnı́ verzi. Tento způsob instalace zajišt’uje i YaST.
Důvod, proč je vhodné zachovávat jednotnou cestu ke zdrojovým souborům
394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p je ten, že je v tomto adresáři potřebuje mı́t celá řada
programů, která by pak nepracovala. Jedná se zejména o systémové programy,
které při svém překladu vyžadujı́ informace ze zdrojových textů jádra.
12.2
Moduly jádra
Mnoho ovladačů a dalšı́ch součástı́ linuxového jádra nemusı́ být napevno
začleněno do jádra, ale zavedou se až za chodu jakožto moduly jádra (angl.
kernel modules). Které ovladače budou přı́mo v jádru a které se stanou moduly,
o tom se rozhodne při konfiguraci jádra. Samotné jádro má pak mnohem menšı́
pamět’ové nároky.
Moduly jádra se nalézajı́ v adresáři 3Bj;JL¾m3LQKA>@>4mjH?:6G3:ãäl;?>8Hå+?mæ , kde ã verze æ
je aktuálnı́ verze jádra.
Možnost zavádět podle potřeby moduly jádra lze s výhodou využı́t tak, že
všechny součásti jádra, které nejsou zapotřebı́ pro samotný start systému, se
realizujı́ jako moduly. (Výhodou pak také je, že takto zmenšené jádro se dá
bez potı́žı́ zavést i zavaděčem, který využı́vá služby BIOSu.) V jádru tedy
musı́ být použitelný diskový ovladač (EIDE, SCSI) a podpora použitého typu
souborového systému. Naopak moduly JH6GAHÃm6 , Q^65@+A:6 nebo 6GAG4Hi;@ se dajı́ bez
potı́žı́ přeložit jako moduly.
Práce s moduly
Pro práci s moduly se použı́vajı́ tyto přı́kazy:
ç J
iK6QKAH@
Přı́kazem insmod se zadaný modul zavede. Hledá se přitom v adresáři
3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ . (Tento přı́kaz i následujı́cı́ se však většinou
nevolajı́ samostatně, ale obecnějšı́m přı́kazem modprobe, viz dále.)
ç 89QBQKAH@
Odstranı́ zadaný modul. To ovšem nenı́ možné, pokud je tento modul
použı́ván. Napřı́klad nenı́ možné odstranit modul JH6GA>Ãm6 , pokud je stále
ještě připojeno CD.
ç @B?GDGQKAH@
Tento přı́kaz vytvořı́ soubor se jménem QKA>@>4mjH?:6èO&@+?GD v adresáři
3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ , kde jsou definovány závislosti mezi jednotlivými moduly. Tı́m se zajistı́, že při zavedenı́ určitého modulu se
300
12.2. Moduly jádra
také automaticky zavedou všechny závislé moduly. Pokud se v souboru
3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF nastavı́ startovánı́ kernelového démona aktivacı́ proměnné START KERNELD, vytvořı́ se tento soubor automaticky vždy při
startu systému.
ç Q7AH@>D+8;A5¾:?
Zavádı́ a odstraňuje moduly s ohledem na vzájemné závislosti. Poskytuje
též řadu dalšı́ch služeb, jako postupné zkoušenı́ vı́ce modulů stejného
typu, než se jeden osvědčı́. Na rozdı́l od zaváděnı́ programem insmod
pracuje program modprobe se souborem 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5AGi;Ã . V současné době představuje modprobe doporučený nástroj k zaváděnı́ modulů.
Podrobné vysvětlenı́ jeho jednotlivých možnostı́ najdete na přı́slušných
manuálových stránkách.
ç j+6QKAH@
Ukazuje, které moduly jsou právě zavedeny a kolik dalšı́ch modulů je
použı́vá. Moduly, zavedené kernelovým démonem, jsou označeny jako
=54+I;A:C>j>?B=Gi , což naznačuje, že budou automaticky odstraněny, pokud
nejsou použı́vány a vypršı́ jim povolená doba nečinnosti.
3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBÃ
Zaváděnı́ modulů dále závisı́ na obsahu souboru 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBà , (původně až do verze 6.3 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOœQKAH@G4mjH?;6 ), viz manuálová stránka pro
@+?5DGQKAH@ (QK=5ié@B?GDGQKAH@ ).
V tomto souboru se dajı́ uvést parametry pro moduly, které přı́mo ovládajı́
hardware a jsou specifické pro váš systém, např. ovladač mechaniky CD
nebo sı́t’ový ovladač. Parametry, které se zde uvádějı́, jsou vesměs totožné
s parametry pro výzvu LILO (viz odst. 13.3.2 na str. 309), mohou se od nich
lišit jménem (viz odst. 13.3.4 na str. 321). V přı́padě neúspěšného zavedenı́
modulu zkuste tedy specifikovat hardware v souboru 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBÃ a
přı́slušný modul zavést programem modprobe.
Kmod – „Kernel Module Loader“ – zavaděč modulů jádra
Počı́naje verzı́ 2.2.x představuje zavaděč modulů jádra Kmod elegantnı́ způsob, jak pracovat s moduly, a nahrazuje staršı́ho kernelového démona kerneld.
Nový zavaděč modulů jádra Kmod je připraven na pozadı́ a stará se, aby se
potřebné moduly zavedly programem modprobe, jakmile si je jádro vyžádá.
Zavaděč modulů jádra Kmod se aktivuje volbou
( »;ØGÙBëK¼R êB×;ØGß ) při konfiguraci jádra.
¤ê;?>8>i:?+j¬QKAH@G4mjH?šjHAB=>@+?>8P¥
Ovladače, potřebné k přı́stupu na kořenový souborový systém, je nutno přeložit do jádra. Nemůžete tedy konfigurovat jako modul ani ovladač kořenového
souborového systému (zpravidla ?GpBI;É ), ani ovladač SCSI, pokud použı́váte
SCSI disk pro váš kořenový souborový systém.
301
12. Linuxové jádro
Protože SuSE Linux použı́vá J
iNJIB8+@ (angl. initial ramdisk) a tı́m pak potřebuje napřı́klad ovladač SCSI, musı́te při vytvořenı́ vašeho vlastnı́ho jádra
mı́t na paměti, abyste pak správně nastavili proměnnou ¼ÙK¼LàBÞBß ×;ØGß>M:ÜHÛ+S
v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF a dále odkomentovali řádek JLiKJIB8+@ v souboru 3H?>I7C>3Hj:JGjHAPOCGAGi;Ã . Pokud to neuděláte, zůstane pak jádro při startu
nefunkčnı́!
Použitı́ modulů jádra se nejvı́ce vyplatı́ pro nepravidelně nebo zřı́dka použı́vaná zařı́zenı́, jako jsou např. ovladače ramdisku, D:=>8HD;A>8BI , tiskárny, mechaniky ZIP či neobvyklé typy souborových systémů.
Zavaděč modulů jádra Kmod neumı́ automaticky odstraňovat moduly. Moduly
se proto doporučuje za běhu neodstraňovat. Při dnešnı́ch velikostech paměti
to nepředstavuje problém – viz soubor 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3Gß;A+C45QK?5iBI;=5IKJ5A5i:3
E9QKAH@kOIHpBI .
Tam, kde záležı́ na výkonu procesoru, existuje důvod pro použitı́ monolitického jádra: ovladače se pak nacházejı́ na 4MB stránce jádra a nevyvolávajı́
kešovánı́ MMU.
12.3
Konfigurace jádra
Konfigurace, která vznikla během instalace nebo při aktualizaci, se nalézá
v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3®OCGA5i+Ã7J
F (viz odst. 1.2.9 na str. 32). Tento
soubor však popisuje pouze jádro a nikoli moduly, které obsahoval balı́k
E+?>8HiGQKA>@ . Pokud chcete překládat nové moduly, musı́te je vybrat ručně.
Jádro lze konfigurovat třemi způsoby:
1. Z přı́kazové řádky
2. Z menu v textovém módu
3. Z menu pod X Window
Konfigurace z přı́kazové řádky
354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p
wLv V9©5Y a
Ke konfiguraci jádra vstupte do adresáře
dujı́cı́ přı́kaz:
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª
Ä
Ä
a zadejte násle-
Dále budete dotazováni na celou řadu vlastnostı́, které má mı́t nové jádro.
Odpovědět se dá: bud’jednoduše ano – ìí>ð îï a ne – ìíKñ îï , přı́padně ještě module – ìí+ò îï .
Poslednı́ přı́pad řı́ká, že ovladač nebude pevně spojen s jádrem, ale přeložen
jako samostatný modul. Jak již bylo vysvětleno, moduly potřebné pro start
musı́ být součástı́ jádra, a proto u nich odpovı́te vždy ìíNð îï . Stisknutı́ kterékoli
jiné klávesy mimo těchto třı́ vypı́še krátkou nápovědu o právě konfigurované
volbě.
Konfigurace v textovém módu
Pohodlnějšı́ je konfigurace jádra pomocı́ menu, to se dělá přı́kazem
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó
Ä }Ä
V uGwLv V9©GY a
Ä
Výhoda je v tom, že nemusı́te kvůli jedné otázce procházet celý dialog nebo
ho opakovat po jediné chybě.
302
12.4. Nastavenı́ konfigurace jádra
Konfigurace pod X Window
Pokud máte nainstalován systém X Window (balı́k pBÃ+·Bô ) a rovněž Tcl/Tk
(balı́k I7C>j a balı́k IBE ), můžete zadat grafickou alternativu předchozı́ možnosti
přı́kazem
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª 
Ä | wLv V9©5Y a
Ä
Pod X Window je konfigurace jádra ještě přı́jemnějšı́. Nezapomeňte přitom
pracovat jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ .
12.4
Nastavenı́ konfigurace jádra
Dokumentace
Dokumentace k jednotlivým detailům konfigurace jádra se nacházı́ u zdrojových textů jádra v adresáři 394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9i . Zde máte
také jistotu, že se jedná o poslednı́ dokumentaci k instalované verzi.
12.5
Překlad jádra
Pokud odstranı́te v hlavnı́m souboru ×;=>E+?HÃ7JGjH? (přibližně řádka 74) komentář před ¼LÙ;S>àBº+ÜHÜ ÚBºBàHõ+á;35¾:AHA>I , bude se jádro instalovat do 39¾:ABA>I .
Doporučujeme generovat rovnou komprimované jádro „bzImage“. Pomáhá to
také v přı́padech, kdy systém nezvládne pracovat s velkým jádrem „zImage“
v obyčejném binárnı́m tvaru a hlásı́ â
ê+?>8Hi:?+jI;ABAö¾NJFrâ nebo âSGÕ769I;?Q1J>6
I;AHAö¾KJFrâ .
Po konfiguraci jádra podle vašich představ spustı́te překlad:
[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg
\ Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg
Ä[ Å
Ä [ Å\ Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg
Ä
YV
Y V
Y V
u | ¸ B} [ ª Ä ‚ Ä
x
u | ¸ }B[ ª Ä wLg Ä9[V
u | ¸ }B[ ª ÄÔX9÷ ’ }B[ a
Ä
Tyto tři přı́kazy navazujı́ jeden na druhý a dajı́ se sloučit, což se může hodit,
nechcete-li čekat na dokončenı́ předchozı́ho, abyste mohli zadat následujı́cı́.
Pak stačı́ zadat:
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª
Ä
Ä
‚ Ä x wLg 9Ä [V¬X9÷ ’ }B[ a
Ä
Překlad jádra je výpočetně náročný, běžı́ od několika minut na výkonných
procesorech, jako jsou AMD Athlon nebo Intel Pentium III až po několik
hodin na muzejnı́m 386 s 8MB paměti1 .
Překlad jádra se naštěstı́ chová jako obyčejná úloha (tj. jádro se pouze přeložı́
jako soubor, zatı́mco běžet zůstává stále staré jádro) a proto je mezitı́m možné
pracovat obvyklým způsobem na jiné úloze (např. vyřizovat poštu).
Po úspěšném překladu najdete komprimované jádro v adresáři 394K698:3;687C>3
j:J
iB4+p:3H=G87C<m3:J9µB·Bô39¾:ABA>I . Soubor, ve kterém je obraz jádra (angl. kernel
image), zde má standardnı́ linuxový název ¾;å7¼Q7=>F;? .
òøùúsûü
1 Oblı́bený test pro hardware i software je překlad jádra s volbou
. Tehdy potřebujete
vı́ce paměti (přes 100 MB), protože se spouštı́ překladač na každý zdrojový text zvlášt’ jako
samostatná současně běžı́cı́ úloha.
303
12. Linuxové jádro
Pokud zde takový soubor nenajdete, došlo patrně při překladu k chybám.
Zpráva o chybě se vám mohla ztratit v množstvı́ hlášek, a proto můžete
spustit překlad souborů, které se nepodařilo přeložit:
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª 
Ä X9÷ ’ }H[ a
Ä
Ä
Tı́m se přehledně vypı́šı́ chyby při překladu kritických zdrojových modulů.
(Pokud jste do zdrojových textů sami nezasahovali, chyby bývajı́ výjimkou.)
Z přı́kazové řádky s použitı́m přı́kazového procesoru ¾:=:6< můžete zapsat
chybová hlášenı́ o překladu do souboru, např. E;?>8Hi;?+j®OAG4BI :
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ ’ }H[ a ā§ _
Ê Ÿ eý\ ÄÄ ª Ä Å 5V Ä gKzqvu\
Pro přı́kazový procesor I7CH6< se použije konstrukce
\ Æ^]tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ ’ }H[ a Ä eÐʬ\ Ä6Ä ª Ä Å )V Ä gKzv u9\
Ä[ Å
Ä
Po překladu jádra následuje ještě překlad jeho zaveditelných modulů přı́kazem
[ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó
Ä } v
‚Lu5g Ä b
Ä
12.6
Instalace jádra
Po úspěšném překladu jádra ho musı́te nainstalovat tak, aby šlo spustit (viz
též kap. 1 na str. 1).
Pokud použı́váte LILO, musı́te ho přeinstalovat, aby se našlo nové jádro.
V nejjednoduššı́m přı́padě se jádro zkopı́ruje do souboru 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;å
(viz odst. 12.5 na předchozı́ straně) a spustı́ se program LILO. Doporučuje
se ovšem nepřepsat původnı́ (alespoň nějak fungujı́cı́) jádro a nejprve ho
přejmenovat jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+j5@ . To se může hodit, pokud nové jádro
nefunguje – můžete se vrátit ke starému a překlad pozměnit.
9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg
\ Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg
Ä9[ Å
Å
9Ä [ \ Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg
Ä
YV
Y V
Y V
u| 
¸ w
u | ¸w
u | ¸¦g
x t X vv
\9t ¡ } g YV u ÷ t X vv\5t ¡} g YV u ÷ zvg
‚
x[ ÅGwÆGt Y — þ9t X vv
\5t X9÷ ’ }B[ a Ä t X vv
\5t ¡} g YV u ÷
Y gv
Nejpohodlnějšı́ je zadat při překladu cı́l
jádra pro LILO provede automaticky.
QK=>E;?–¾;å;j;JGjHA
, kde se instalace
Přeložené moduly se musı́ ještě nainstalovat zadánı́m
9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª ó
Ä } v
‚
uGg Ä b Y V b\ [ gLg
Tı́m se zkopı́rujı́ do správných podadresářů 3Bj:JL¾:3LQKAH@>4:jH?:6>3:ãäl+?>8Bå+?;æ
Ä
. Původnı́ moduly se tı́m sice přepı́šı́, ale dajı́ se přı́padně snadno obnovit z CD.
Je třeba dbát na to, aby moduly, které se přeložı́ přı́mo do jádra, byly
naopak odstraněny z adresáře 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl;?>8Hå+?:æ , jinak může dojı́t
k nepředvı́danému chovánı́! Je to jeden z důvodů, proč je potřeba k vlastnı́
konfiguraci jádra určitá zkušenost.
Vytvořte dále v souboru 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;Ã dalšı́ sekci, napřı́klad Ü7JLiB4+pkOA+j>@
(viz odst. 3.4.1 na str. 100), uchovejte staré jádro jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+jG@
a uved’te zde toto jméno.
Tı́m zajistı́te, že LILO zná staré jádro, kdyby nové nefungovalo a bylo potřeba
startovat ze starého – podrobněji viz kap. 3 na str. 95.
304
12.7. Zhotovenı́ startovacı́ diskety
Po změnách v 3H?>ImC>3Bj:JGj>APOCGAGi+Ã je třeba vždy znovu LILO spustit:
9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸¦g Y gLv
Ä
Pokud spouštı́te Linux z DOSu pomocı́ j:J
iB4+p£Oq¾;=>I – tedy prostřednictvı́m
programu jHAH=H@;j:JLi – je třeba ještě kopı́rovat nové jádro do souboru 3G@+A:6BC>3
jHAH=H@;j:JLi:35¾;å7JQ7=>F;? 2.
Spouštı́te-li Linux pomocı́ zavaděče Windows NT, nezapomeňte obnovit
startovacı́ sektor LILO – viz odst. 3.7.2 na str. 109.
Dále je třeba dodržet následujı́cı́: soubor 39¾:ABA>I:3>S>Õ769I;?LQÿOœQK=GD obsahuje symboly jádra, které potřebujı́ moduly jádra, aby se daly volat jejich funkce. Tento
soubor závisı́ na aktuálnı́m jádru. Proto po překladu a instalaci jádra zkopı́rujte aktuálnı́3 soubor 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3HSGÕ76LI;?LQ OœQ7=GD do adresáře 35¾:ABAGI .
Pokud vytvořı́te jádro přı́kazem Q7=>E;?–¾;å;j:J5jHA resp. QK=>E;?¢å;j:J5jHA , stane se
tak automaticky.
Pokud dostanete při startu chybové hlášenı́ âS>Õ769I+?QÿOœQK=5D¢@+AB?;6˜i;A>I‰QK=>I7C<
=:CIH4:=+j‰E;?G8Hi:?+j7â , naznačuje to, že po překladu jádra nebyl soubor S>Õ76I;?QÿO
QK=5D zkopı́rován do adresáře 35¾:ABAGI .
12.7
Zhotovenı́ startovacı́ diskety
Chcete-li si zhotovit startovacı́ disketu s novým jádrem, stačı́ na to následujı́cı́
přı́kaz:
9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª 
Ä X9÷ ‚ Y bª
Ä
12.8
Úklid po překladu jádra
Pokud nebudete výhledově znovu překládat a přejete si smazat přeložené
zdrojové moduly, abyste ušetřili mı́sto na disku, napı́šete:
9[ Å\Æ^] ¸¦w‚tu>bÅ5t9bÅGw
tg Y V u |
\ Æ^]qtu>bÅ5t9bÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª
Ä9[ Å
Ä
Ä
wLg 9Ä [V
Pokud naopak přeložené soubory na disku ponecháte, zrychlı́ se tı́m přı́štı́
překlad, protože program QK=>E;? zajistı́, aby se překládaly pouze změny.
2
3
ø
ñ
Přesněji tam, kam jste instalovali adresář .
Při každém překladu jádra se tento soubor vytvářı́ znovu.
305
12. Linuxové jádro
306
Kapitola 13
Parametry pro jádro
13.1
Ovladače v jádru
U komponent PC panuje veliká různorodost. Napravujı́ to tzv. ovladače,
které přizpůsobujı́ operačnı́ systém (u Linuxu zejména jádro) specifickému
hardwaru. Obecně existujı́ dvě možnosti, jak integrovat jádro a ovladače:
1. Ovladače představujı́ pevnou součást jádra. Takové jádro „celé z jednoho
kusu“ se nazývá monolitické. Některé ovladače mohou být pouze v této
podobě.
2. Některé ovladače se zavádějı́ samostatně až v přı́padě potřeby. Tehdy
hovořı́me o modulárnı́m jádru. Výhodou je, že se zavedou pouze potřebné
ovladače. Přı́kladem je modulárnı́ jádro na startovacı́ disketě SuSE, které
je tak připraveno pracovat s obvyklými konfiguracemi hardwaru.
Nezávisle na tom, zda jsou ovladače součástı́ jádra či zda se zavádějı́, se stále
ještě může stát, že některou hardwarovou součást jádro správně nerozpozná
či správně nepodporuje. V takovém přı́padě se zde nabı́zı́ možnost, abyste
specifikovali vlastnosti této komponenty podrobněji pomocı́ parametrů.
ç
ç
Parametry pro jádro tedy předáte jádru informaci, jaký je přesně váš
hardware a které hodnoty se majı́ nastavit (např. adresnı́ prostor, přerušenı́
atd.). Přestože ovladače bývajı́ schopny najı́t si to samy, může být jistějšı́
přı́padně i rychlejšı́, pokud to od vás vědı́ předem.
Existujı́ dokonce i přı́pady, kdy nalezenı́m vhodných parametrů pro jádro
lze uvést do chodu i zdánlivě beznadějnou instalaci.
U monolitického jádra musı́ být jeho parametry zadány ve startovacı́ výzvě
přı́padně je musı́ obsahovat zavaděč, který je zı́ská ze svého konfiguračnı́ho
souboru. Podle oblı́beného zavaděče LILO se jim proto také často řı́ká „parametry LILO/“.
Modulárnı́ ovladače zı́skávajı́ své parametry z argumentů přı́kazů
resp. QKA>@>D+8;AG¾;? , kterými se moduly zavádějı́.
J
iK6QKAH@
Mějte prosı́m na paměti, že jádru je třeba parametry vždy znovu zadat při
každém startu systému – jádro nemá možnost si je zapamatovat. Proto se při
instalaci zadávajı́ parametry jádra do konfiguračnı́ch souborů 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPO
CGA5i;Ã (LILO – pro samotné jádro), resp. 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBÃ (modprobe –
pro moduly).
307
13. Parametry pro jádro
Naneštěstı́ bývá formát parametrů pro samotné jádro odlišný od formátu parametrů pro moduly, a proto najdete parametry na dalšı́ch stránkách rozdělené na
dvě samostatné skupiny. Pouze u několika modulů, jako jsou např. ovladače
mechanik CD, se zatı́m podařilo formát sjednotit.
13.2
Některé tipy
Ještě než uvedeme seznam parametrů pro jádro, nabı́zı́me vám několik tipů
k rozpoznánı́ hardware a k zadávánı́ parametrů:
ç
ç
Většina ovladačů má tzv. autoprobing, to znamená, že testuje všechny
obvyklé adresy, na kterých se dá přı́slušný hardware nalézt. Může se ale
přitom stát, že ovladač tak inicializuje určitou adresu, která mu nepatřı́ a
které se neměl dotýkat. To může napřı́klad způsobit, že počı́tač přestane
komunikovat.
Také se může stát, že se úspěšně zavede modul ovladače karty, která
ve vašem počı́tači vůbec nenı́ (týká se zejména ovladačů sı́t’ových karet
3Com).
Přesto je však obvyklé autoprobing použı́vat, a to alespoň ze začátku.
Chybně zavedené moduly se pak dajı́ bez potı́žı́ odstranit a u nerozpoznaného hardware pouze doplnı́te potřebné parametry.
Konečně existujı́ některé komponenty, pro které je k dispozici vı́ce ovladačů ( NCR 53C810, Ultrastor). Pokud je nám známo, mezi oběma ovladači pro Ultrastor nenı́ podstatný rozdı́l. Co se týká NCR 53C810, ovladač
BSD podporuje i ostatnı́ produkty řady NCR53C8xx, např. 53C875, zatı́mco staršı́ ovladač NCR podporuje pouze zapisovacı́ mechaniky CD. Při
pochybnostech proto vyzkoušejte, který z alternativnı́ch ovladačů vám
lépe vyhovuje.
ç
13.3
Parametry
13.3.1
Označenı́ a význam
Jednotlivá zařı́zenı́ jsou ve skupinách uspořádána podle abecedy, podobně i
jejich parametry. Následujı́cı́ parametry majı́ vždy standardnı́ význam:
ã
ã
ã
ã
ã
addr æ
irq æ
dma æ
startaddr æ ,
endaddr æ
adresa portu, hex. (např. 0x300)
použité přerušenı́ (např. 7)
použitý kanál DMA (např. 1)
rozsah sdı́lené paměti, hex.
Tabulka 13.1: Často použı́vaná označenı́ parametrů pro jádro
308
13.3. Parametry
Kromě dále popsaných parametrů, přispı́vajı́cı́ch k uvedenı́ systému do
chodu, existuje ještě celá řada dalšı́ch. Jejich podrobný popis najdete
v :ABAGIBÚB8;AQ;D+I:½;õ;Ø
+à:Ø v adresáři 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35<+AG±BI+A a dále ve
zdrojových textech jádra v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:CL45QK?9i+I+=>I7J9AGi;3
E;?G8Hi:?+jB½BD:=>8;=LQK?>I;?>8:6²OI>pBI .
Poznámka: U parametrů nezaměňujte malá a velká pı́smena, použı́vajı́ se
k rozlišenı́.
13.3.2 Parametry pro jádro – startovacı́ výzva
Parametry, vyjmenované v tomto odstavci, platı́ pro zadánı́ přı́mo jádru,
napřı́klad ze startovacı́ diskety dodávané s hlavnı́ distribucı́ SuSE, z výzvy
LILO nebo z programu loadlin. Pokud zamýšlı́te instalovat některý z ovladačů
jako modul, parametry najdete v odst. 13.3.4 na str. 321.
Výčet parametrů musı́ být na jediné řádce, jednotlivé parametry odděleny
mezerou, seznam jejich hodnot oddělen čárkou!
Přı́klad: Potřebujete zadat parametry pro ovladač karty =G<:=KÌLn;É ve startovacı́m promptu. Na začátku řádky je jméno startovacı́ho jádra, standardně
je to j:JLiB4+p , oddělené mezerou (to ještě k parametrům nepatřı́!) od prvnı́ho
parametru, který za nı́ následuje:
g YV u |˜[ Æ >[ Ÿ y
• §
 { | —{L{
Obecné startovacı́ parametry
Pomocı́ obecných startovacı́ch parametrů se řı́dı́ chovánı́ jádra při startu, viz Obecné
manuálová stránka pro ¾:ABA>I>D:=>8;=Q (QK=Gi鶢¾;ABA>IHD:=G8;=Q ).
startovacı́
parametry
ç Reboot Mode (při opuštěnı́ Linuxu)
8+?G¾:ABA>IBá7ãPQKAH@+?:æ
ãPQKA>@+?mæ může nabývat následujı́cı́ch hodnot:
kde
Proměnná
ãPQH@7æ
Hodnoty / Význam
±:=G85Q pro teplý restart (bez testu paměti)
CGABj>@ pro studený restart (s testem paměti)
¾NJ9A:6 pro restart přes BIOS
<:=G8+@ pro restart jako CPU-crash (angl. triple fault)
ç
Přı́klad: 8+?G¾:ABA>IBámCGA+j>@
startuje počı́tač po zastavenı́ (shutdown) jako tlačı́tko RESET na panelu
počı́tače.
Ochrana I/O adresnı́ oblasti (rezervovánı́)
8+?:6G?>8Bl+?Há7ãý69I;=G8BIrÌ>æãä8+AHå;6G=G<rÌGæ;OHOHOãý6LI;=G8BIHÙ7æãä8BAHåm69=G<BÙKæ
Tı́mto parametrem se rezervuje I/O adresnı́ oblast pro hardware, který
nesnášı́ autodetekci a způsobil by tak ztrátu komunikace počı́tače.
Přı́klad: Problémová sı́t’ová karta, u které zadáte hodnoty
8+?:6G?>8Bl+?Há+o>p;µHµBoµBɁ?>I><:?>8+á+no>p;µBµHo?>IH<+o
309
13. Parametry pro jádro
se tak vyhne autodetekci a přesto bude inicializována. V tomto přı́kladu se
rezervuje rozsah 32 bytů počı́naje adresou o>p;µHµBo . Dalšı́ parametr ?GIH<:?>8+á
pak udává, že se nainstaluje ethernetová karta s přerušenı́m n a adresou
oGp;µBµBo , viz odst. 13.3.2 na str. 317.
ç
Kořenový oddı́l
8+ABA>I+á7ãÿA>@B@Gj:æ
Proměnná
ãÿAH@B@Gj;æ
Hodnoty / Význam
např. 3G@+?>l:35<+@+=KÌ , 3>@+?>l:3+65@>¾:n
Přı́klad: 8;ABA>I+á+3>@+?>l:39<;@+=Bn
spustı́ jádro a zkoušı́ připojit kořenový oddı́l na prvnı́m logickém disku
v rozšı́řeném oddı́lu prvnı́ho disku (E)IDE.
ç
Velikost paměti (RAM)
Q7?Q7á7ãäl;?Bj:JE;A:6IKæ
Jak velká je operačnı́ ☞pamět’, můžete zadat v bajtech, kilobajtech nebo
megabajtech. Přı́klady ukazujı́ různé způsoby zadánı́ velikosti 96 MB
RAM.
Přı́klady:
Q7?Q7áBôG×
Q7?Q7á B·HµBoBE
V ojedinělých přı́padech se může stát, že základnı́ deska, resp. čipset
vám neposkytne celou RAM. Můžete přitom tolerovat, že vám zatajı́ až
512 K pro svou potřebu. Do přesné hodnoty až na bajt, kolik použitelné
paměti z počı́tače „vymačkáte“, se můžete trefit metodou pokusů a omylů,
pokud vám to ovšem při dnešnı́ch velikostech paměti bude stát za to.
Nepoužı́váte-li platformu Intel, pomůže často hodnota
Q7?Q7á>i:A5D:?Gi+IKJ
4GQ
a počı́tač si konečně „vzpomene“, jakou má pamět’... ° ½
ç
Počet CPU při SMP
Q7=>p7CDB4765á7ãD:A5?>IKæ
Zadánı́ maximálnı́ho počtu použitých procesorů ☞SMP.
Přı́klad:
Q7=>p7CDB4765áNÌ
ç
sériová konzole
C5AGiK6GA+j>?Há7ã å+=9å+?5iBæãl+ABj5¾+Õmæ
Definice zařı́zenı́ pro konzoli, tento parametr lze uvést vı́cekrát.
Přı́klady:
C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+SKÌ>ôBoBo
C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+o
Viz soubor 354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p:35ß;A;C45Q7?GiHI;=GIKJ9A5im3B6G?>87J9=BjB½7CGAGim6GA+j>?®O
IHpBI , kde jsou i dalšı́ přı́klady.
310
13.3. Parametry
Ovladač SCSI a subsystém SCSI
Většina ovladačů SCSI se dá dobře konfigurovat následujı́cı́mi parametry:
ç
Ovladače SCSI
Pásková jednotka SCSI (streamer)
6I+á7ã¾B4;ÃHÃ+?>8KæãDB8 5 <Næ"!#ã®QK=5pKæ%$
Proměnná
Hodnoty / Význam
Velikost vyrovnávacı́ paměti (počet 1 KB bloků)
Práh pro zápis (počet 1 KB bloků)
(angl. write threshold)
Max. počet bufferů (volitelné) (např. 2)
ã¾H4;ÃBÃ+?>87æ
ãDB8 G<Næ
ãPQ7=>pKæ
Přı́klad:
ç
6I+áNÌoBoHoÉBoBoHo
Počet zařı́zenı́ SCSI per ID
Q7=>p 6BCB6BJ j54BiK69á7ãD:AG?GIKæ
Proměnná
ãD;AG?>IKæ
Hodnoty / Význam
Ì^OBO&·
Přı́klad:
Pokud se má použı́vat pouze prvnı́ LUN (angl. logical unit number),
nastavı́ se QK=Gp 6BCB6+J j54BiK65áKÌ .
Typickým použitı́m jsou měniče CD, kde počet použitelných CD se rovná
parametru QK=>p 6HCB6+J j54HiK6 .
ç
Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 „SCSI-host adapter“ –
řadič SCSI
=5<:=KÌnBÉGp+á7ãÿ=H@B@>8Kæã JL8BUmæã JL@7æ"!
ã8;?;CBæ"!
ã£D;=G8Kæ&!
ã 69ÕGiKCBæ"!'
ã @B?+jH=>ÕK"
æ !ãÿ?>pBI IB8;=Gi76+æ%$($($($)$
Proměnná
ã J@7æ (SCSI-ID)
ãä8+?:C+æ (reconnect)
ãD;=>8Kæ (parity)
ãý6ÕHiKC+æ (synchronous)
ã B@ ?+jH=>ÕKæ
ãÿ?GpBI IB8;=5iK6+æ
Hodnoty / Význam
ID řadiče, většinou ¶
o ,Ì
o , Ì kontrola parity
o , Ì synchronnı́ přenos
zpožděnı́ sběrnice, stand. hodnota
o , Ì C/H/S-přepočet
ÌoBo
ç
Tento ovladač se hodı́ pro mnoho levnějšı́ch řadičů SCSI. Napřı́klad
mnoho zvukových karet SCSI (kromě Pro Audio Spectrum) obsahuje
právě tento čip, a proto na ně lze použı́t společný ovladač.
U napodobenin čipu Adaptec 152x se doporučuje nastavit napevno parametr 8;?:C na hodnotu ¤oÀ¥ , kromě AHA2825, kde funguje hodnota ¤LÌN¥ .
Přı́klad: =5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µHoBoLÌo*¶
Adaptec AHA-1540 / 1542 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
=5<:=KÌn+ÉHá7ãÿ=H@B@>8Kæ"!'㣾H476GA9iNæã¾>4K65AHÃHÃmæ"!
ã8BÕmCL<mj>A:6LI‰ßH×BºKæ%$($
311
13. Parametry pro jádro
Proměnná
Hodnoty / Význam
ã¾B4K6GAGiKæ
ÉPOHOÌn
ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ
Ì^OHOô
ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ n ô¶·LÌo
Přı́klad: =G<:=KÌ'
n ;ÉHá+o>p+µBoBo
ç
Adaptec AHA-274x / 284x / 294x„SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
=:JHCG¶>pBpHp+á7ãPQKAH@mJ9Ã7J9?G8Kæ&!'ãPQ7AH@7JLÃ7J9?G87æ"!'‰OBOBO+$($
Proměnná
ãPQKAH@7J9ÃmJ5?>8Kæ
Hodnoty / Význam
?>pBI+?Gi;@+?H@
aktivuje přepočet geometrie disku
i:A 8+?:6G?>I
nepovoluje reset sběrnice SCSI
během inicializace řadiče
J8+U IB8KJFBF+?>8£°ãäpKæ
o
pouze pro systémy EISA
řı́zenı́ hranou,
řı́zenı́ úrovnı́
Ì
l;?>8>¾:A:6G?
vı́ce podrobnějšı́ch hlášenı́
8;?>l+?>876G? 6BCG=Gi
pokud BIOS zacházı́ s vı́ce kartami
v nevhodném pořadı́
¶B·(Hn J8+U <;=:C9E£° ãäpKæ
½7Ì pouze pro základnı́ desky Tyan II
DKC+J D:=>8KJIHÕ£°ãäpKæ
pokud se DKC+J D:=>8KJIHÕ nepoužı́vá,
je parita sudá
o bez parity
Ì lichá parita
I;=>F JLi;Ã+AP°'(((()
Řı́zenı́ fronty pro zvýšenı́ výkonu,
pro experty, viz zdrojové texty jádra
Přı́klad: =mJHCG¶>pHpBp+á>i:A 8;?;6G?>I
když počı́tač přestane komunikovat při resetu sběrnice SCSI.
U řadičů založených na čipu aic7xxx nejsou parametry potřeba, pokud se
systém chová normálně.
Model AHA-2940 AU funguje spolehlivě až od verze BIOSu 1.3. Aktualizaci BIOSu poskytuje firma Adaptec.
Tento ovladač nepodporuje model Adaptec 2920, použı́vá se pro něj
ovladač od Future Domain (odst. 13.3.2 na str. 314)!
ç
AdvanSys „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
=>@Hl;=GiK6Õ765á7ãÿ=H@>8;?:65=7Ì>æã =>@>8;?:69=BÉ:æBOBOBO
ã =H@G8;?:65='7æã @B?5¾B4HF jH?>l;?Bj:æ
312
13.3. Parametry
ç
,
Přı́klad: =>@Hl;=GiK6Õ765á+o>pNÌBÌoo5p;É7ÌLo
Prˇı́klad ukazuje, jak má jádro hledat řadič AdvanSys na zadaných adresách.
AM53/79C974 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
ºH×;nBµH»H¶+á7ã<:A;69I:½:J9@:æãäIB=>8BF+?GI;½:J9@:æãä8B=>I+?mæãÿA>ÃBÃ;6G?>Imæ
Proměnná
ã<;A:69I:½:J@7æ
ãäI+=>8BF;?>I;½:J9@7æ
ãä8+=>I;?mæ
ãÿA>ÃBÃm6G?>I7æ
Hodnoty / Význam
SCSI-ID řadiče, většinou ¶
SCSI-ID zařı́zenı́ oPOHO¶
µ nLÌo MHz max. přenosová rychlost
druh přenosu; o = asynchronnı́
ç
Pokud zařı́zenı́ „polyká“ pakety, snı́žı́te jeho maximálnı́ přenosovou rychlost (např. pro prvnı́ SCSI mechaniku CD 3>@+?Gl:3;6BC5@Bo s ID 5) zadánı́m:
Přı́klad: ºH×;nBµH»H¶+á+¶ nµo
Pro každé zařı́zenı́ lze zadat vlastnı́ přenosovou rychlost a druh přenosu,
takže údaj ºH×;nBµH»H¶+áHp-&p-p-p se u jednoho řadiče může objevit až
sedmkrát.
BusLogic „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãÿ=H@H@H8Kæ
H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãD+8+AG¾NJLi+Fmæ
Přı́klad: H4K65Ü+A>F7JHC5á+o>p+µBoBo
Proměnná
ãÿ=>@B@H8Kæ
ãDB8;AG¾NJLiBFKæ
Hodnoty / Význam
Adresa řadiče, např. o>p;µBoHo
Ù;A>ÚB8;A5¾:? : řadič se nehledá
Ù;A>ÚB8;A5¾:?m¼5S>º : řadič typu ISA se nehledá
Ù;A>ÚB8;A5¾:?>Ú+»7¼ : řadič typu PCI se nehledá
Ù;ABSBA>8HIBÚ+»7¼ : Pořadı́ v přı́padě ’multimaster’
stanovı́ PCI BIOS
×H4mjGIKJL×;=:69I;?G8BëKJ876I : ’Multimaster’ před ’Flashpoint’
ë:jH=:6<BÚ;AmJLi+IHëKJ8769I : ’Flashpoint’ před ’Multimaster’
¼LiB<NJL¾KJIBà;=>8HF;?>IK¼Li+UG4NJ
8BÕ : pro staršı́ zařı́zenı́, která
majı́ problémy se 6BCH6+J j54Bi76ýæ 0
àB8;=:CG?GÚB8;AG¾:? : podává dalšı́ hlášenı́
při inicializaci řadiče
àB8;=:CG?Gõ;=>8+@>±;=>8;?>Þ;?;65?>I : podává dalšı́ hlášenı́
při hardwarovém resetu řadiče
àB8;=:CG?>»+AGi;Ã7JLFH4+8;=>I7J9AGi : podává dalšı́ hlášenı́
při konfigurovánı́ řadiče
àB8;=:CG?GÛB8B8;A>8m6 : podává chybová hlášenı́
o připojených zařı́zenı́ch
ß;?G¾B4+F : vypisuje vše
Tento řadič rozezná ještě dalšı́ parametry, které sloužı́ k optimalizaci.
Jejich popis naleznete v souboru 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3G@H87JLl;?5876G3;6HCH6+J93
ÞHÛBºBßB×BÛkO.B4K65ÜBA>FKJHC .
313
13. Parametry pro jádro
ç
Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
ÃH@+AQK=mJ
i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J
8+U7æ&!'ã J@7æ%$
Proměnná
ã J9@7æ
Hodnoty / Význam
SCSI-ID řadiče oPOHO¶
Tento ovladač se hodı́ i pro řadič SCSI Adaptec 2920.
Přı́klad: ÃB@+AQK=:JLi;á+o>pNÌ;oLÌH̶
ç
Future Domain TMC-885/950 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
I9Q^CG·>pBpBá7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ
Přı́klad: I5Q^CG·>pHp+á+o>p7C5=BoBoBo n
ç
NCR 5380 „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI
i7C98;nBµB·HoHá7ãÿ=H@B@>8Kæã J
8+U7æã@9Q7=mæ
Přı́klad: iKC98;nBµH·BoHá+o>p+µ;oLÌLoµ
ç
NCR 53c400 „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI
i7C98;nBµ:C/;oBoHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ
Přı́klad: iKC98;nBµ;#C ;oBoHáBo>p;µBnBo n
Tento ovladač se hodı́ např. pro známý SCSI řadič Trantor T130B.
ç
NCR 53c406a „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI
i7C98;nBµ:C/;oBôB=Hámãÿ=H@B@>87æ"!
ãýJL8BU7æ"!#ãäÃ+=+69I>DNJ9A:æ%$)$
Proměnná
ã Ã+=:69IHDKJ5Amæ
Přı́klad:
ç
Hodnoty / Význam
0, nebyl-li požadován rychlý mód PIO
iKC98;nBµ;C#;oBôB=>á+o>p;µBµHoLÌo*o
Seagate ST01/02 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
6I;o>p+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ
Přı́klad: 69I;o>p+áBo>p7CG·BoHoBon
ç
Trantor T128/128F/228 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
INÌÉB·Há7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ
Přı́klad: IrÌÉB·HáBo>p;µ;oLÌo
Řadiče (E)IDE a zařı́zenı́ ATAPI
Řadiče (E)IDE Pro nastavenı́ řadičů (E)IDE je k dispozici celá řada parametrů.
Zařı́zenı́
ç CD mechanika typu ATAPI a dalšı́ zařı́zenı́ na řadiči (E)IDE
ATAPI
<+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ
314
13.3. Parametry
Proměnná
Hodnoty / Význam
= , ¾ , . . . , < 1. až 8. disk
= Master na 1. řadiči IDE
¾ Slave na 1. řadiči IDE
C Master na 2. řadiči IDE
@ Slave na 2. řadiči IDE
atd.
i:AGD+8;A5¾:? pokud dělá problémy disk testovat
i:AGi:? ignorovat údaje v CMOS
i:AG±:?>8H8 ignorovat WREE STAT-bit
C5@H8;AQ pokud je CD mechanika rozpoznána
jako disk, nenalezena vůbec nebo nestartuje
=G4+I;A>I>4Bi:? použı́t nejrychlejšı́ mód PIO
6>jHAG± po každém přı́stupu delšı́ pauzu –
to sice zdržuje, je to však někdy poslednı́
možnost
ãäp7æ
ãäIH8;AG4B¾mj>?mæ
Ovladač podporuje až šest rozhranı́ IDE. Podle specifikace ATA-2 mohou
být na každém z nich dvě zařı́zenı́.
CD mechanika typu ATAPI jako master na 2. řadiči IDE se rozpozná jako
<+@mC5ámC5@>8;AQ , viz např. 394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9im3;J@+?®OI>pBI .
ç
<+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ
Přı́klad: <+@B@BámC5@>8;AQ
Disk
<+@7ãäpKæ á7ã »7æãäõKæãÿS:æ"!#ãE;ALQ;DNæ&!
ã JL8BU7æ0$($
Proměnná
ãäp7æ
ã »mæ
ãäõ7æ
ãÿS:æ
ãäE+AQ:DNæ
ã JL8+U7æ
Hodnoty / Význam
= , ¾ , . . . , < 1. až 8. disk
počet cylindrů
počet hlav
počet sektorů
cylindr pro kompenzaci zápisu (zastaralé)
přerušenı́
ç
Staršı́ BIOS nemusı́ vždy správně rozpoznat geometrii disku. Pak je
vhodné předat jádru správné parametry C/H/S výše uvedeným zadánı́m.
Přı́klad: <+@mC5áNÌoHnBoµBÉô
Čipsety pro řadiče EIDE
J@+?BoHá7ã1BJLDK6G?>I7æ
Některé řadiče EIDE obsahujı́ vadné čipsety přı́padně působı́ potı́že při
připojenı́ sekundárnı́ho řadiče.
Pro většinu těchto čipsetů existuje speciálnı́ podpora v jádru, která se
aktivuje předánı́m parametru. Tabulka 13.2 na následujı́cı́ straně popisuje
jejich konfiguraci.
315
13. Parametry pro jádro
»H×Hßéô';o
Þ
ÌoHoBo
2
ßBàB»;½HÉBÉB¶H·
õ;ABjGI;?>E¢õBà+ôBnBôBo'
3
ß7¼
3
ß;ôBnB·Bo
M;×B»Ý·HôB¶BÉ
º+Üm¼˜×NÌ;µ(+35×rÌ(;n
ÚBÞ;ØG×K¼5S>ۖß+»);oBµHo
Tento čipset najdete na mnoha staršı́ch základnı́ch deskách. Protože zde působı́ mnoho
potı́žı́, nabı́zı́ zde kernel zvláštnı́ podporu,
zejména pro sekundárnı́ řadič. U systémů PCI
je tento čipset rozpoznán, u staršı́ho VLB se
ještě zadává J9@+?Bo>ámCQ7@+ô';o l:j5¾ .
Tento čip obsahujı́ desky s čipsetem Neptun.
Pokud se pro něj aktivuje podpora, pracuje pak
pomaleji, ale zato spolehlivě. Dalšı́ parametry
se nedoporučujı́.
Použitı́m J@+?BoHáB@>I7CGÉBÉB¶H· aktivujete ovladač,
podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič.
Použitı́m J@+?BoHá><BI;ôBnBôBo5¾ aktivujete ovladač,
podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič.
Použitı́m J9@B?BoHáBUB@BôBnB·Bo zı́skáte vyššı́ rychlost
disku.
K aktivaci sekundárnı́ho řadiče se zadává
J9@+?BoHáG4GQ^CG·BôH¶BÉ .
Použitı́m J@+?BoHá+=Bj:J;ÌBpHp aktivujete ovladač,
podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič.
Použitı́m J9@+?BoHáH@mC#;oBµHo aktivujete ovladač,
podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič.
Mechaniky CD a
streamer na sekundárnı́m řadiči zde
zatı́m nejsou podporovány.
Tabulka 13.2: Čipsety EIDE, vyžadujı́cı́ speciálnı́ podporu
Pokud čipset sice nepatřı́ k uvedeným, ale přesto se nerozpozná, lze předat
jádru následujı́cı́ parametry:
J@+?mã1H6GjHAmæ á7ã¾>åB?mæ&!
ã CGA9i+IH8;ABj;æ"!
ãýJ8BUmæ%$)$
Proměnná
ã1H6>jHA æ
ã¾Hå+?mæ
ãýCGAGi+IB8+A+j:æ
ã J8+U7æ
Hodnoty / Význam
čı́slo řadiče,
zpravidla o nebo Ì , ale také µ nebo Adresa řadiče,
zpravidla o>prÌLÃBo , o>prÌL¶Bo , o>prÌL?B· nebo o>prÌôH·
Řı́dı́cı́ registr řadiče,
zpravidla o>p;µHÃBô , o>p;µH¶Bô , o>p;µH?B? nebo o>p;µBôH?
Přerušenı́,
zpravidla Ì , Ìn , ÌHÌ nebo ÌLo
Pokud se čip identifikuje, ale dál nepracuje správně, lze mu ještě předat
následujı́cı́ ladicı́ parametry:
316
13.3. Parametry
J@+?mã1H6GjHAmæ á7ãäIH4Hi:?:æ
Proměnná
ã1(H6>jHAéæ
ãäI>4Bi:?mæ
Hodnoty / Význam
čı́slo řadiče,
zpravidla o nebo Ì , ale také µ nebo =54+I;A>IH4Hi:? hledat nejvyššı́ PIO
(nepodporujı́ staršı́ čipsety)
i;AB=G4+I;AGIH4Bi:? zakázat automatickou volbu PIO
65?>8KJ5=+j;J9å+? zakázat časové překrývánı́
operacı́ mezi řadiči
8+?:6G?>I po detekci řadič resetovat
@QK= pokud lze, konfigurovat/použı́t DMA
Dalšı́ zařı́zenı́
ç
Sı́t’ové karty
Sı́t’ové karty typu Ethernet
\
 ¨ Y Å €>­54 ¨ [ ‚‚6ÅH­764 ¨ xG[ Å Ÿ ­764 ¨ xG[ Å § ­ zzz ¨ x5[ 9Å þ>­*8#84 ¨ ƒ [}Ä ­
Ä Æ Ä Å
Parametry ãD:=G8rÌ>æ až ãD:=>8;·:æ zde majı́ různý význam podle použitého
ovladače. Pokud je parametrů vůbec zapotřebı́, stačı́ většinou dva, a to
začátek a konec sdı́lené paměti. Prvnı́ nenumerický argument se bere jako
jméno.
ã J 8BU7æ
ãÿ=H@H@H8Kæ
ãý69I+=>8BIKæ
ãÿ?Gi+@7æ
ãäp7ClB8Kæ
ãäÙ;=LQK?mæ
Použité přerušenı́; o pro autodetekci.
Adresa portu; o pro autodetekci.
Počátečnı́ adresa sdı́lené paměti. Některé ovladače použı́vajı́ dolnı́ 4 bity pro ’debug level’. Ovladač Lance
použı́vá tyto bity pro kanál DMA.
Koncová adresa sdı́lené paměti. Ovladač 3COM 3c503
použı́vá tento údaj pro rozlišenı́ internı́ho a externı́ho
transceiveru.
Typ transceiveru
Karta Cabletron E21XX použı́vá dolnı́ 4 bity pro výběr
média.
Jméno rozhranı́ (obvykle ?>IH<:o ).
Tabulka 13.3: Označenı́ proměnných pro sı́t’ové karty typu Ethernet
Hlavnı́ důvod k zadánı́ tohoto parametru je, aby jádro rozpoznalo i dalšı́
sı́t’ové karty, protože normálně se spokojı́ pouze s nalezenı́m prvnı́. To se
provede napřı́klad zadánı́m:
\
Ä Æ Ä Å
 {4q{4 Ä \Æ Ÿ
Všimněte si, že zadánı́m hodnoty o pro IRQ a adresu se sdělı́ ovladači,
aby provedl autodetekci, tj. vyzkoušel, která možnost vyhovuje.
317
13. Parametry pro jádro
Složitějšı́ přı́klad:
\
Ä Æ Ä Å
HŸ {4q{ | — Ÿ {4—4q{ | —9wLyL{/94 Ä \ÆG{
Tı́m se konfiguruje prvnı́ nalezená karta 3c509 na IRQ 10, base I/O bude
0x310 a transceiver bude 3 (tj. BNC). Parametr ”0x3c509” se musı́ nastavit
pro zamezenı́ konfliktů s kartami jiných typů při vnucenı́ I/O adresy.
ç
Disketová
mechanika
Disketové mechaniky
Ã+jHAGDBD+ÕBá7ãPQK?:C<;=GiNJLE+=mæãIHÕ>DNæ
Proměnná
ãPQK?:C<:=5iNJE;=mæ
ãäIBÕHDNæ
Hodnoty / Význam
0, 1, 2, 3
o - Použı́t hodnotu z CMOS
Ì - 5.25” DD, 360 KB
É - 5.25” HD, 1,2 MB
µ - 3.5” DD, 720 KB
- 3.5” HD, 1,44 MB
n - 3.5” ED, 2,88 MB
ô - 3.5” ED, 2,88 MB
ÌLô - neznámá nebo neinstalovaná
Ã+jHAGDBD+ÕBá7ã<:AH@>i;A>I;=:æ
Za ã<:A>@>i:A>I;=:æ se dosadı́ některá hodnota z tabulky 13.4 na následujı́cı́
straně.
AGi;? ÃB@mC
=:6L4K6 DKCBJ
IH<KJLi+EHD:=>@
o &IH<NJLi+E>D:=H@
AQ;iNJL¾:ABAGE
i:A>@9QK=
@9Q7=
i:A>Ã7J9Ã+A
právě jedna mechanika
zabránı́ přı́stupu na 3. a 4. mechaniku
zlepšuje rychlost, jen pro spolehlivé
řadiče
opak @+=>8KJLiBF
Pokud se vynechá hodnota
ãÿ=H@B@>8Kæ při použitı́ sekundárnı́ho
řadiče, nastavı́ se implicitnı́ adresa
portu o>p;µB¶Ho .
IBM Thinkpad
vyloučit Thinkpad
Omnibook
pro Omnibook
standardnı́
pokud se objevı́ â;H4K6dQK=:69I;?G8
Ã7JÃ+A
o>p)< ÃmJ9Ã+A @+?5D+IH<
standardnı́
práh FIFO, standardnı́ o>pBº
@+=G8KJLi+F
o@+=>8KJLiBF
!ãÿ=>@B@H8K
æ :$>IH±:A ÃB@mC
=>8H¾KJIB8;=>I7J5AGiš?G8B8;A>8râ
Tabulka 13.4: pokračuje na dalšı́ straně...
318
13.3. Parametry
4Bi;?>pHD:?:CI;?H@ JLi+I;?>8H8H4BD+I76
i:A 4Hi:?>pHD:?;C9I;?H@ JLi+I+?>8B8H4BDBI76
Ü +oBS<
)
podat hlášenı́ při nepředvı́daných
událostech
opak předchozı́ho
totéž co předchozı́
Tabulka 13.4: Parametry modulu jádra Ã+jHAGDBD+Õ
ç
Sběrnicová myš Logitech
¾5QKAG4K6G?>á7ã J8+U7æ
13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı́m (netypickým) řadičem
ç
Staršı́
mechaniky CD
Aztech CDA268-01 CD mechanika
=>åHI7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ"!
o>p;¶)$
Hodnota o>p;)
¶ se zadává pouze při neznámé verzi firmware.
Přı́klad: =>åHI7C5@BáBo>p;µBÉBo
ç
Goldstar R420 CD mechanika
ç
Fm6BC5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ
Mitsumi CD mechanika
ç
QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BU7æ
Přı́klad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo
Mitsumi CD mechanika (multisession)
QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8+Umæ"!'ãÿ=>@B@G8Kæã J
8+Umæ%$
Přı́klad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo
ç
Podporuje až 5 mechanik.
Interface Mozart
J>6D^ÌôHá=!ãÿ=H@B@H87æ"!'ã JL8BUmæ"!
ã @QK=;æ%$)$($-!(!'>$mãIBÕ>DKæ%$
Proměnná
ãäIHÕHDNæ
Hodnoty / Význam
SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC ,
SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J
ç
Tento ovladač se použı́vá pro staršı́ mechaniky CD, připojené na zvukovou
kartu typu ISP16, MAD16 nebo Mozart. Hodnota proměnné ãäIHÕHDNæ se
týká zásuvky, na kterou je připojen kabel ke zvukové kartě.
Přı́klad: J>6D^ÌôHáBo>p;µ;oLÌoµ*SHA5iBÕ
Optics Storage 8000 AT CD mechanika
A5D+I7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ
Přı́klad: A5D+I7C5@BáBo>p;µ;o
319
13. Parametry pro jádro
ç
Philips CM206 CD mechanika
CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ
CQKÉBoBô>á+o>p;µ+oLÌo
Přı́klad:
ç
Pro Audio Spectrum 16 – SCSI host adapter
D;=:6:ÌôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ
Na zvukové kartě Pro Audio Spectrum 16 se nalézá řadič SCSI, který
se nastavuje tı́mto parametrem.
Přı́klad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ+oLÌo
Pokud se karta rozpozná špatně, lze potlačit použı́vánı́ přerušenı́ zadánı́m
ÉHnBn .
Přı́klad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ+oÉBnBn
ç
Sanyo CD mechanika
65Á:C5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ
6GÁ:C5@BáBo>p;µ;o
Přı́klad:
ç
Sony CDU 31/33A CD mechanika
C9@>4:µKÌ=>á7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ"!
Ú>º;S$
U tohoto ovladače nefunguje autodetekce, je nutno vše zadat.
Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';on
Pokud se karta rozpozná špatně, lze potlačit použı́vánı́ přerušenı́ zadánı́m
o a použı́vat polling.
Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';oo
Pro kartu Audio Spectrum se ještě zadává:
Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>prÌ
Ã+·B·o&ÚBº;S
ç
Sony CDU 535 CD mechanika
65AGi+Õ7C5@BnBµBnHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ
6GAGi+Õ7C9@+nBµBnHáBo>p;µ;o
Ìo
Přı́klad:
ç
Soundblaster Pro 16 MultiCD, Panasonic CD mechanika
6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ
Proměnná
ãäIBÕHDNæ
ãäIBÕHDNæ
Přı́klad:
Hodnoty / Význam
Ü+=;6G?>8B×;=GI;? , SGÚBÛBº , SHAG4Bi;@:jH=:69I;?G8
SBA54Bi;@+S:C5=GD:? , à;?B=:C;ÌôG¾NJI
6¾BDKC5@Há+o>p;ÉBµHoSBAG4Hi+@mjG=:6I+?>8
Paralelnı́ port
Paralelnı́ port
320
ç
Paralelnı́ port
D;=>8HD:A>8HI+á7ãÿ=H@B@>8;omæ! ã J8BUBo:æ?!D:=>8HD;A>8BI+á7ãÿ=>@B@H8rÌ>æ!ãýJ8BUKÌ>æ
!ÒD:=>8HD:AG8BI+á7ãÿ=H@H@H8;É:
æ !ã JL8BUBÉmæ%$$($)$($
13.3. Parametry
Proměnná
ãÿ=>@B@H8(<Kæ
ã JL8+)U <Kæ
Přı́klad:
ç
Hodnoty / Význam
adresa
přerušenı́
D;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µ5¾KCD;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µH¶B·¶dD:=>8>D:A>8BI+áBo>p;ÉB¶B·=G4+IBA
Tiskárny na paralelnı́m portu
j9D;á7ãD:=>8>D:A>8BI;o:æ@!j5D+á7ãD:=>8HD;A>8BIrÌ>æA!j5D;ámãD:=>8HD:AG8BI;Émæ%$($
Proměnná
Hodnoty / Význam
ãD;=>8HD:A>8HI(<Kæ paralelnı́ port
Přı́klad: j9D;á>D:=>8>D:A>8BI;o–j5D;á>D;=>8HD:A>8HI;É
13.3.4 Parametry Q7AH@>D+8;A5¾:?
V tomto odstavci jsou popsány parametry, zadávané u ovladačů, zaváděných
jako moduly. Pokud parametry zadáte a přesto se při zaváděnı́ ovladače
vyskytnou potı́že (přı́padně nenı́ zde cesta jak parametry zadat), je třeba
ovladač integrovat do monolitického jádra.
Některé ovladače nejsou použitelné jako modul a několik málo jich rozpozná
spolehlivě hardware pouze tehdy, jsou-li zakompilovány v jádru. Navzdory
tomu se doporučuje zkusit nejprve jednoduššı́ variantu jako modul a k překladu
přistoupit, až když selže.
Zavede-li se ovladač jako modul, může být každá proměnná přepsána z přı́kazové řádky. Tak je napřı́klad v ovladači pro sı́t’ové karty kompatibilnı́
s NE2000 proměnná J9A , která udává použitý rozsah I/O. Korektnı́ zavedenı́
modulu se provede přı́kazem (viz též odst. 12.2 na str. 300):
[ Å \Æ^]t¬¸ } v ‚ x Å5v )X ÄdV)ĬY v  { | —{{ Y ÅL€ H Ÿ {
Ä
Dejte přitom prosı́m pozor, aby okolo rovnı́tka nebyly mezery a hexadecimálnı́m hodnotám předcházely znaky ¤o>pP¥ .
Pokud se pro jeden ovladač zadává vı́ce parametrů, oddělujı́ se mezerami
(mı́sto čárek). To je zatı́m rozdı́l oproti zadávánı́ parametrů ve startovacı́
výzvě, kde jsou parametry pro každý jednotlivý ovladač odděleny čárkou
a mezery jsou použity až pro oddělenı́ ovladačů!
U ovladačů (E)IDE již došlo ke sjednocenı́, zde se parametry pro moduly
zadávajı́ podobně jako pro LILO.
Parametry se také dajı́ zapsat do souboru 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5A5i;Ã .Každý modul
zde má pak samostatnou řádku tvaru:
v x \ Y v V b ¨ } v
‚
uGgG­ ¨ xG[ Å m} Ÿ ­  ¨ GÆ v
‚ V v\ [>Ÿ ­ zzLz
kde:
Proměnná
ãPQKA>@>4mj:æ
ãD:=G85Q²Ì>æ
ã<:A>@>i:A>I;=7Ì>æ
Hodnoty / Význam
jméno modulu bez přı́pony
parametr 1
hodnota pro parametr 1
OA
321
13. Parametry pro jádro
Předchozı́ přı́klad pro kartu NE2000 se zde tedy zapı́še jako:
v x \ Y v V b V)ĦY v  { | —{L{ Y ŀ H Ÿ {
V dalšı́m uvedeme nejdůležitějšı́ parametry často použı́vaných modulů.
Řadič SCSI a subsystém SCSI
ç
Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 SCSI řadič
Jméno modulu: =5<:=KÌnBÉGp£OA
Proměnná
ã J5Amæ
ã J8+U7æ
ã J9@7æ
ãä8;?:C+æ
ãD:=>8Kæ
ãý69ÕHiKC+æ
ã @+?+jH=>Õ7æ
ãäIB8;=GiK6GjH=>IKæ
Hodnoty / Význam
ãÿ=H@H8+3 ?:6G=mæ
ã ¼Þ æ
SCSI-ID, obvykle ¶
ãä8;?:C5AGiBi:?:CIKæ : o , Ì
parita: o , Ì
synchronnı́ provoz: o , Ì
zpožděnı́ sběrnice: výchozı́ hodnota
přepočet C/H/S (translating): o , Ì
ÌLoBo
Podobně jako ze startovacı́ výzvy:
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µ';oLÌo*¶Ì
Ì oLÌ
oBoo
Pro druhý řadič:
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGprÌLá+o>pNÌ;oLÌ
ɶ*LÌLÌ oÌoHo
ç
Adaptec AHA-1540 / 1542 SCSI řadič
Jméno modulu: =5<:=KÌn+ÉPOA
Proměnná
ã 5J Amæ
ã¾B4K6GAGiKæ
ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ
ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ
Hodnoty / Význam
ãÿ=H@>8;?:6G=mæ ; obvykle o>p;µBµBo a oGp;µBµ
2..15
1..64
5,6,7,8,10; obvykle n
Podobně jako ze startovacı́ výzvy:
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌn;É¢=5<:=KÌnBÉGp+á+o>prÌLµBo
ç
Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI
Jméno modulu: ÃH@+AQK=mJ
iOA
Tento ovladač podporuje mimo jiné i SCSI řadič Adaptec 2920.
ÃH@+AQK=mJ
i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J
8+U7æ&!'ã J@7æ%$
Proměnná
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
ã J9@7æ
Hodnoty / Význam
ãÿ=H@H@H8Kæ
ã J8BU7æ
ã J9@mæ
Podobně jako ze startovacı́ výzvy:
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?–ÃB@BAQK=mJLiÃH@+AQK=mJ
i;á+o>prÌ;;oLÌB̶
322
o
13.3. Parametry
ç
B
NCR 5380 resp. NCR 53C400 rodina řadičů SCSI
Jme´no modulu: F ÙB»HÞ;nBµB·HoPOA
Parametr
i7C98
i7C98
i7C98
i7C98
i7C98
=H@B@>8
J8+U
@9QK=
nBµB·Ho
nBµ:/C ;oBo
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?;6G=mæ
ã ¼Þ æ ; vypı́ná se zadánı́m ÉBnHn
ãäßB×BºKæ
Ì pro NCR5380
Ì pro NCR53C400
Pro NCR5380:
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?‰F
i7C98 nBµB·HoHáNÌ
Ù+»HÞ+nBµB·Bo‰iKC8 J8+UBáBn‰iKC98 =H@H@H8+á+o>p+µBnBo
Pro NCR53C400 s vypnutým přerušenı́m:
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?‰F Ù+»HÞ+nBµB·Bo‰iKC8 J8+UBáBÉBnBn‰iKC98
i7C98 nBµ:C/;oBoHáNÌ
=H@B@H8+áBo>p7CG·BoHoBo
Tento řadič podporuje např. Trantor T130B.
Sı́t’ové karty
ç
3Com 3c501 / 3c503 / 3c505 / 3c507 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: µ;CGnBoKÌ^O&Aµ:CGnHoBµPOA µ;CGnBo>nPO&A µ:CGn>oB¶®O&A
Parametr
J9A
JL8+U
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHoBn J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo
3Com 3c509 / 3c579 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: µ;CGnBo(PO&A
Parametr
LJ 8+U
pmC9lB8
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ã ¼LÞ 3 æ
o : internı́; Ì : externı́
Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHo( J8+UBáNÌLo–p7C9lB8+áBo
ç
3Com 3c515 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: µ;CGnKÌnPO&A
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGn7Ìn
3Com 3c59x / 3c90x – Sı́t’ové karty („Vortex“/„Boomerang“)
Jméno modulu: µ;CGn(>p£O&A
U počı́tačů Compaq (PCI) se doporučuje zadat:
Parametr
C5AQ:D:=HU 5J AB=H@H@H8
C5AQ:D:=HU J 8+U
C5AQ:D:=HU D+;8 AH@ J9@
Hodnoty
ãÿ=H@>8;3 ?:6G=mæ
ã ¼Þ æ
ã ¼ß7æ
323
13. Parametry pro jádro
Přı́klad:
ç
QKAH@>D+8+AG¾:?öµ:C5n(>p CGAQ:D;=HU J8BUBáNÌo
Allied Telesis AT1700 – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: =GIr̶BoBo®OA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
QKAH@>D+8+AG¾:?ö=>IN̶BoBoéJ5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo
Cabletron E21xx – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: ?HÉKÌoBoPO&A
Parametr
J5A
J8+U
QK?Q
p7C9lB8
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
ãD:=Q CD7æ
o : internı́; Ì : externı́
QKAH@>D+8+AG¾:?ö?BÉ7ÌoBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo¦Q7?Q7á+o>pB@+oBoBo‰pmC9lB8+á+o
Digital DE425 / 434 / 435 / 450 / 500 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: @B?Bp;nPO&A
J9AHá+o>pKã¾H4K6+æ ã J9@7æ
Parametr
¾B4K6
J9@
Hodnoty
Čı́slo sběrnice PCI, zpravidla o
Čı́slo zařı́zenı́ PCI
Tyto hodnoty udává každý novějšı́ PCI-BIOS při startu, přı́padně je lze
vypsat pod Linuxem přı́kazem:
9[ Å \Ær]¹¸¦w [ \¦t x 5Å v9w
t x w Y
Ä
Přı́klad:
ç
QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?'Bp;n J5AHá+oGp;oBoB¶
Digital DEPCA / DE10x / DE20(012) / DE42 – Sı́t’ové karty EtherWORKS
Jméno modulu: @B?GDKCG=PO&A
Parametr
J5A
J8+U
QK?Q
=H@+=GD+I+?>8 i:=LQK?
Přı́klad:
324
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
ãD;=Q CDKæ
ãÿÁLQ EGi:Amæ např. ßBÛBÚB»Hº ,
@B?KÌoBo , @+?KÌoKÌ ,
@B?BÉBoBo , @+?BÉBoKÌ ,
@B?BÉBoBÉ , @+?BÉKÌo ,
@B? ;ÉBÉ
QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?5DKCG= J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo
ç
13.3. Parametry
B
EtherWORKS 3 (DE203, DE204, DE205) – Sı́t’ové karty
Jme´no modulu: ?5±+8BE;µPO&A
Parametr
J9A
JL8+U
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?G±+8HE;µ J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo
Intel EtherExpress 16 – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: ?H?>pHD+8;?;6B6²OA
Parametr
J9A
JL8+U
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?>p>D+8;?:6B6öJ5AHá+o>p+µBoBoéJ8+UHáNÌo
Intel EtherExpressPro – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: ?H?GD+8;APO&A
Parametr
J9A
JL8+U
Q7?Q
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
ãD;=Q CDKæ
Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;A J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo¦QK?LQ7á+o>p+@BoBoBo
Intel EtherExpressPro 100 – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: ?H?GD+8;AKÌLoBoPOA
Intel EtherExpressPro obsahuje čipy i82557/i82558.
Parametr
A5D+IKJ5AGi76
Hodnoty
ã G@ 4BDmjH?>p>idD+8;AGl;AHå7æ
ã¾H4K6>½GIB8+=GiK6BCG?:Jl;?>8mæ
ÌLô plný duplex
µHÉ pouze provoz 100 MBit/s
ô pouze provoz 10 MBit/s
'
Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;AKÌoBo–AGD+IKJ5A5iK65á);·
ç
Přı́klad:
Pro současné zadánı́ plný duplex a provoz 100 MBit/s se zadá (48 F
32 G 16).
Fujitsu FMV-181/182/183/184 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: ÃQmlrÌ·>pkOA
Parametr
J9A
JL8+U
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?–Ã9QmlNÌ·>p J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo
325
13. Parametry pro jádro
ç
HP PCLAN+ (27247B a 27252A) – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: <HDm½5Dmj5476²OA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
QKAH@>D+8+AG¾:?˜<BD:½5Dmj54K6šJ9AHá+o>p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo
HP PCLAN (27245 / 27xxx) – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: <HDOA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
QKAH@>D+8+AG¾:?˜<BDfJ5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo
HP 10/100 VG-AnyLAN (ISA, EISA, PCI) – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: <HD^ÌoBoPO&A
Parametr
Hodnoty
<BD^ÌoBo D:A>8BI ãÿ=H@H8;?;6G=mæ
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜<BDrÌoBo–<BD^ÌoHo D:A>8HI+á+o>p;µHoBo
ç
ICL EtherTeam 16i / 32 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: ?GIH<^ÌômJ³OA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
ç
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
QKAH@>D+8+AG¾:?ö?>I><^ÌômJ¢J5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo
Novell NE2000 / NE1000 – Sı́t’ové karty
Jméno modulu: i;?POA
Parametr
J5A
J8+U
¾:=H@
Přı́klad:
ç
326
Hodnoty
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
pokud se karta nerozpozná
QKAH@>D+8+AG¾:?˜i:? J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo
NI6510 (AM7990 „lance“ Chip) – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: iKJ5ôBnPOA
13.3. Parametry
Parametr
J9A
JL8+U
@QK=
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
ãäßH×BºKæ
Q7AH@>D+8;A5¾:?˜iNJ5ôHn J9AHá+o>p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo
SMC Ultra – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: 6Q^C>½54mj5IB8;=POA
Parametr
J9A
JL8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^CG½54mjGIB8+=ÝJ5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo
SMC 9194 – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: 6Q^C'KÌ/'£OA
Parametr
Hodnoty
J9A
JL8+U
JÃ D:A>8BI
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
ãPQ7?H@7JL4GQ^æ
Proměnná
ãPQ7?H@7JL4GQ^æ
Přı́klad:
ç
Hodnoty / Význam
o auto
Ì TP
É AUI, 10base2
Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^C
KÌ/ J5A>á+o>p;µBoHoÝJ8+UBáKÌoéJ9Ã D:A>8HI+á+É
Western Digital WD80x3 – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: ±+@kOA
Parametr
J9A
JL8+U
Q7?Q
Q7?Q ?Gi;@
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
ã ¼LÞ æ
ã åB= '>I;?GEé65@Gj>?GiE˜D:=LQC>IKJBæ
ãäE+AGi:?:C¢65H@ GjH?Gi ED:=Q C>I7JBæ
Q7AH@>D+8;A5¾:?˜±;@ J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo
IBM Tropic chipset Token Ring – Sı́t’ová karta
Jméno modulu: J
¾GQmIB8£O&A
Parametr
Hodnoty
J9A
ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ
JL8+U
ã ¼LÞ æ
Q7?Q 69I;=G8BI ã åB='>I;?GEé65@Gj>?GiE‰D:=QC>IKJBæ
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJL¾GQ:IB8 J5AHá+o>p+µBoBo
327
13. Parametry pro jádro
ç
D-Link DE620 Pocket-Adapter, sı́t’ová karta
Jméno modulu: @B?BôBÉBoPO&A
Parametr
J5A
J8+U
¾BiKC
4+IHD
C>jHAGi:?
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ
ã ¼Þ æ
Ì BNC
Ì UTP
Ì pro klony
QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?HôBÉBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo‰¾HiKC5áNÌd4+IHD+á+o
Mechaniky CD s vlastnı́m řadičem
Mechaniky
CD, vlastnı́
řadič
ç
Aztech CDA268-01 CD mechanika
Jméno modulu: =>åHI7C5@kO&A
Parametr
=HåHI7C5@
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ã =H@B@H8Kæ
ÿ
QKAH@>D+8+AG¾:?ö=Hå>I7C5@=HåHI7C9@Bá+o>p;µHoBo
Goldstar R420 CD mechanika
Jméno modulu: Fm6BC5@kOA
Parametr
F76BC5@
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ã =H@B@H8Kæ
ÿ
QKAH@>D+8+AG¾:?‰F76HC5@¢F76BC5@BáBo>p;µBoBo
Mitsumi CD mechanika
Jméno modulu: QrC5@kOA
QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BUmæ
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^C9@–Q^C9@Bá+o>p;µHoBoLÌo
ç
Mitsumi CD mechanika (Multisession)
Jméno modulu: QrC5@Hp£OA
QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ&!
ã =H@>@H87æã J 8BU7æI$
8 U7æ až čtyřikrát opakovat.
Pro vı́ce ovladačů lze pár ãÿ=>@B@H8KæÔã JL+
ç
Zvuková karta Mozart s rozhranı́m pro mechaniky CD
Jméno modulu: J>6D^ÌôPO&A
J>6D^Ìô
J>6D^Ìô
J>6D^Ìô
J>6D^Ìô
328
C5@H8;AQ
C5@H8;AQ
C5@H8;AQ
C5@H8;AQ
¾:=:6G?>á7ãÿ=H@B@H87æ
J8+UBámã J8+U7æ
@9QK=Hámã @9QK=mæ
IBÕHD:?>á7ãäIBÕHDNæ
13.3. Parametry
Proměnná
ãäIHÕHDNæ
Hodnoty / Význam
SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC ,
SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J
Nejedná se o skutečný ovladač mechaniky CD, nebot’ podporuje pouze
interface pro zvukové karty typu ISP16, MAD16 nebo Mozart a ovladač
mechaniky CD se ještě musı́ přidat! Podle toho, do které zásuvky na kartě
se zastrčı́ kabel, udá se jméno pro typ mechaniky CD.
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJH6DrÌô JH6D^Ìô C5@H8;ALQ ¾:=:65?Há+o>p;µHoBo
J>6D^Ìô 5C @H8;AQ J 8+UBáKÌoéJH6D^ÌLô C5@H8;ALQ @9QK=>áNÌ
J>6D^Ìô 5C @H8;AQ IBHÕ D:?>ám6GAGi+Õ
ç
Optics Storage 8000 AT CD mechanika
Jméno modulu: A5D+I7C5@kO&A
Parametr
A5D+I7C5@
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ã =>@B@H8Kæ
ÿ
Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGD+ImC5@AGD+I7C5@Há+o>p;µBoHo
Philips CM206 CD mechanika
Jméno modulu: CQKÉBoBôPO&A
CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã J8BU7æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?CQKÉHoBôéCQKÉBoBô>á+o>p;µBoHoLÌo
Přı́klad:
ç
Sanyo CD mechanika
Jméno modulu: 65Á:C5@kOA
Parametr
65Á:C5@
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ã =>@B@H8Kæ
ÿ
Q7AH@>D+8;A5¾:?6GÁ:C9@ 65Á:C5@Bá+oGp;µBoBo
Sony CDU 31/33 A
Jméno modulu: C9@>4:µKÌ=®OA
Parametr
Hodnoty
ç
C9@>4:µKÌ= :D A>8BI ãÿ=H@B@>8Kæ
C9@>4:µKÌ= J 8+U
ã J8+Umæ
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?C5@>4;µKÌ=ÝC5@>4;µKÌ= D;A>8BI+á+oGp;µBoBo¢C5@>4:µKÌL= J8+UHáNÌo
Sony CDU 535
Jméno modulu:
Parametr
65AGi+Õ7C5@BnBµBnPOA
Hodnoty
65AGi+Õ7C5@BnBµBn ãÿ=H@B@>8Kæ
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?6GAGiBÕ7C5@+nBµHn6GAGi+ÕmC5@+nBµBn>á+o>p;µBoHo
329
13. Parametry pro jádro
ç
Soundblaster Pro 16 MultiCD
Jméno modulu: 6L¾BDKC5@kO&A
6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ
ãäIHÕHDNæ může nabývat následujı́cı́ch hodnot:
kde
Proměnná
0
1
2
3
Přı́klad:
Hodnoty / Význam
Ü+=;6G?>8B×;=GI;?
SBA54Bi;@ mj>=:69I;?>8
SBA54Bi;@+S:C5=GD:?
à;?H=:C:ÌôG¾KJI
QKAH@>D+8+AG¾:?6¾HDKC5@ 6¾BDKC9@Bá+o>p;µHoBoo
Zvukové karty a čipsety
Zvuk Od jádra 2.2.xx je podpora zvuku realizována moduly a dá se ovládat množstvı́m parametrů.
ç
AD1816 čip
Jméno modulu: =>@NÌ·KÌô®OA
Podporuje mimo jiné: TerraTec Base 1, TerraTec Base 64, HP Kayak, Acer
FX-3D, SY-1816, Highscreen Sound-Boostar 32 Wave 3D
Parametr
Hodnoty
ç
J5A
ãÿ=H@B@H8Kæ
J8+U
ã J8+U7æ
@9QK=
ã @9QK=mæ
@9QK=BÉ
ã @9QK=BÉmæ
=H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>U ãýC>jHA:C9EBÃH8;?HU7æ
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@KÌ·KÌôéJ5A>á+o>p;nBµHoéJ8+UBá+nö@QK=HáNÌ
@9QK=BÉHáBµ¢=H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>UBá+µBµBoHoBo
AD1848/CS4248 čip (MSS)
Jméno modulu: =>@NÌ·;·®OA
Parametr
J5A
J8+U
@9QK=
@9QK=BÉ
IBÕHD:?
@+?:69EHDB8;A p:j
ç
ãÿ=H@B@H87æ
ã J8+U7æ
ã @9QK=mæ
ã @9QK=BÉ:æ
ãäIBÕHDE;=>8HIBÕKæ
ãPQK=>FKJ>C+æ
Generický ovladač OPLx
Jméno modulu: =>@;j:JL¾ CG=>8+@kO&A
Parametr
J5A
Přı́klad:
330
Hodnoty
Hodnoty
ã =H@B@H8Kæ
ÿ
QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@+j:JL¾ CG=G8+@ J5AHá+o>p+µBµBo
ç
13.3. Parametry
B
Crystal 423x čip
Jme´no modulu: CH6#;ÉBµBÉ®OA
Parametr
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=BÉ
ç
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=BÉmæ
Q7AH@>D+8;A5¾:?CB6#+ÉBµBÉéJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=HÉHá+µ
Ensoniq 1370 čipset
Jméno modulu: ?;6:̵B¶Bo®OA
Viz též PCI64/128.
Parametr
Hodnoty
Ì : aktivovat joystick
Ì : přepnout Line-in na Line-out
impedance mikrofonu
ç
ÁHA>Õ769IKJ>C9E
j;JLi:?BAG4BI
Q^JHC5å
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶Bo¢ÁBA>Õm69IKJHC9EBáN̦j:JLi;?BAG4+I+áKÌ
Creative Ensoniq 1371 čipset
Jméno modulu: ?;6:̵B¶KÌrOA
Viz též PCI64/128.
Parametr
Hodnoty
ãÿ=H@B@H87æ
Platné hodnoty pro ãÿ=H@B@H87æ jsou o>p+ÉBoBo , o>p+ÉBoB· , oGp;ÉKÌo
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶K̦ÁBA>Õm69IKJHC9EBá+o>p;ÉBoHo
ç
ÁHA>Õ769IKJ>C9E
a o>p+ÉKÌ· .
Gravis Ultrasound
Jméno modulu: F>4K6²OA
Parametr
ç
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=KÌô
IHÕHD:?
F>4K6:Ìô
i;A ±:=>l;? @9QK=
@G¾^Ìô
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=KÌômæ
MAD16
Jméno modulu: Q7=H@NÌôPO&A
331
13. Parametry pro jádro
Podporuje OPTi 82C928, OAK OTI-601D, OPTi 82C929, OPTi 82C930
a OPTi 82C924.
Parametr
J5A
J8+U
@9QK=
@9QK=KÌô
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
ã @9QK=mæ
ã @9QK=BÉmæ
QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=>@NÌô J5AHá+oGp;nBµBoÝJL8+UBá+¶¢@9QK=>á+oö@9QK=KÌLôHáNÌ
Turtle Beach Maui a Tropez
Jméno modulu: Q7=G4NJèOA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=54NJšJ5AHá+o>p+nBµBoéJ8+UHá+n
MPU401
Jméno modulu: Q;DB4;oKÌrOA
Parametr
J5A
Přı́klad:
ç
Hodnoty
ã =H@B@H8Kæ
ÿ
QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q:DH4;oK̖J5A>á+o>p;µBµHo
Turtle Beach MultiSound
Jméno modulu: Qr6i;@kOA
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@
ç
Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti
Jméno modulu: Qr6i;@ CGjH=:6B6+J>C²OA
Parametr
Hodnoty
J5A
ãÿ=H@B@H8Kæ
J8+U
ã J8+U7æ
QK?Q
±+8KJI;? i;@+?+jH=GÕ
QK=BÁBA>8
Ã7J9Ã+A:6BJ9å+?
CG=+j:JL¾B8;=>I;? 6+JFHi;=+j
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@ C>jH=;6B6+JHCšJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáB¶˜Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo
ç
332
Turtle Beach Pinnacle/Fiji
Jméno modulu: Qr6i;@ DKJLiBi:=:CGjH?POA
13.3. Parametry
Navı́c k parametrům pro kartu Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti
(odst. 13.3.4 na předchozı́ straně) rozlišuje tato karta:
Parametr
Hodnoty
@mJFKJI;=Bj
C9ÃHF
8+?:6G?>I
Q;DB4 J5A
Q;DB4 J8+U
J@+? J5ABo
J@+? J5AKÌ
J@+? J8+U
ÁHA>Õ769IKJ>C9E J9A
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?¬Q^6i+@ DNJLiBi;=:C>jH?C9ÃHF+á+o>p+ÉBnBoÝJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáBn
Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo
ç
OPL3
Jméno modulu: A5DmjHµPOA
Parametr
J9A
Přı́klad:
ç
ã =>@B@H8Kæ
ÿ
Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ J9AHá+o>p;µH·B·
OPL3-SA1
Jméno modulu: A5DmjHµ:6G=®OA
Parametr
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=BÉ
Q;DB4 J5A
Q;DB4 J8+U
Přı́klad:
ç
Hodnoty
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=BÉmæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ:6G=éJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBáNÌH́@QK=Há+oö@9Q7=BÉHáNÌ
Q;DB4 J5AHáBo>p;µBµBodQ:DB4 J8BUBá+n
YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx
Jméno modulu: A5DmjHµ:6G=HÉPOA
Parametr
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=BÉ
Qr6B6 J5A
Q;DB4 J5A
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=BÉmæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
333
13. Parametry pro jádro
Přı́klad:
ç
QKAH@>D+8+AG¾:?öAGD:jHµ:6G=BÉéJ9AHá+o>p;µH¶BoÝJ8+UHá+¶¢@9QK=Há+oö@QK=BÉHá+µ
Q^6B6 J5A>á+o>p;nBµHo¬Q:DB4 J5A>á+o>p;µBµHo
Pro Audio Spectrum
Jméno modulu: D;=:6GÉPOA
Parametr
J5A
J8+U
@9QK=
@9QK=KÌô
6¾ J5A
6¾ J8+U
6¾ @9QK=
6¾ @9QK=KÌLô
ÁBA>Õ769I7JHC9E
69Õ5Q:DB<;AGi+Õ
¾+8;A>E;?5i ¾B4K6 CGjHA:C9E
ç
Hodnoty
ãÿ=H@B@>8Kæ
ã J8+Umæ
ã @9QK=:æ
ã @9QK=7Ìômæ
ãÿ=H@B@>8Kæ
ã J8+Umæ
ã @9QK=:æ
ã @9QK=7Ìômæ
Personal Sound System (ECHO ESC614)
Jméno modulu: D76B6²OA
Parametr
KD 6B6
Q^6B6
Q^6B6
Q^6B6
Q:DB4
Q:DB4
DK6B6
ç
J5A
5J A
J8+U
@9QK=
J5A
J8+U
Q³Jp+?>8
Hodnoty
ãÿ=H@B@H8Kæ
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
ã @9QK=mæ
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
Ì (aktivovat) nebo o
Sound Blaster a klony
Jméno modulu: 6L¾OA
Parametr
Hodnoty
J5A
ãÿ=H@B@H8Kæ
J8+U
ã J8+U7æ
@9QK=
ã @9QK=mæ
@9QK=KÌô
ã @9QK=KÌô:æ
Q:DB4 J5A
ãÿ=H@B@H8Kæ
QK=H@NÌô
Ì (aktivovat)
IB8KJp
Ì (aktivovat)
D:=:6GÉ
Ì (aktivovat)
6Q F;=QK?;6
Ì (aktivovat)
=:CG?>8
Ì (aktivovat), pro notebooky Acer
Q:±:=>l;? ¾B4+F Ì (aktivovat)
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?6¾fJ5AHáBo>p;ÉBÉBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=7ÌôHá+n¦Q:DH4 J5AHá+oGp;µBµBo
334
ç
13.3. Parametry
B
Aztech Sound Galaxy
Jme´no modulu: 6F;=+jH=>pHÕ£OA
Parametr
ç
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=BÉ
6FH¾:=:6G?
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=BÉmæ
ç
S3 Sonic Vibes
Jméno modulu:
Bez parametrů.
65AGiNJHC9l7JL¾:?:6²O&A
Ensoniq SoundScape
Jméno modulu: 6H6BCG=GD:?®OA
Parametr
ç
J9A
JL8+U
@QK=
Qr6B6
Q;DB4 J5A
Q;DB4 J8+U
6LD:?B=
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
Ì
MediaTrix AudioTrix Pro
Jméno modulu: IH8KJp£OA
Parametr
ç
J9A
JL8+U
@QK=
@QK=BÉ
6L¾ J5A
6L¾ J8+U
6L¾ @9QK=
Q;DB4 J5A
Q;DB4 J8+U
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ã @QK=BÉmæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
ã @QK=mæ
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
UART401
Jméno modulu: 4;=>8BI(;o7Ì^OA
Parametr
J9A
JL8+U
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=>@B@H8Kæ
ã JL8+U7æ
Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJ5AHáBo>p;µBµBoJ8+UBá
335
13. Parametry pro jádro
ç
UART6850
Jméno modulu: 4;=>8BI;ôB·HnBoPOA
Parametr
Hodnoty
J5A
J8+U
ç
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
ç
Sound Blaster DSP čipsety
Jméno modulu: l Q^J9@7JèOA
Bez parametrů.
Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus
Jméno modulu: ±;=>l;?HÃH8+AGi+I£OA
Parametr
J5A
J8+U
Přı́klad:
Hodnoty
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
QKAH@>D+8+AG¾:?˜±:=Gl;?HÃH8;A5i+I J5AHáBo>p;ÉBoBoJ8+UBá
Paralelnı́ port
Paralelnı́ port Ovládánı́ paralelnı́ho portu je poměrně složité. Po konfiguraci je k dispozici
kompletnı́ subsystém, viz odst. 9.3.3 na str. 245.
ç
ç
Paralelnı́ port
Jméno modulu: D;=>8HD:A>8HI£OA
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D:=G8HD:A>8BI
Paralelnı́ port – závislý na architektuře
Jméno modulu: D;=>8HD:A>8HI DKCèOA
Parametr
J5A
J8+U
Hodnoty
ãÿ=H@B@H8Kæ
ã J8+U7æ
Uvažujme přı́pad, kdy chceme mı́t přı́stup na všechny 3 obvyklé porty
pro PC, z toho jeden s adresou o>p;µG¾7C bez IRQ, jeden s adresou o>p;µB¶H·
s IRQ 7 a jeden s adresou o>p;ÉH¶B· s automaticky detekovaným IRQ. Pak
zadáme v jedné řádce:
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D:=G8HD:A>8BI DKCÝJ5AHá+o>p+µG¾KCJoGp;µB¶B·o>p;É>¶B·
J8+UBá>i;AGi:?¶=G4+I;A
ç
Ovladač tiskárny
Jméno modulu: j9DOA
Parametr
D:=>8HD:AG8BI
Přı́klad:
336
Hodnoty
ã D:A>8BIKæ
QKAH@>D+8+AG¾:?¢j5DD:=>8>D:A>8BI+áBoÉ
ç
13.3. Parametry
ç
B
Zařı́zenı́ IDE na paralelnı́m portu
Jme´no modulu: D;=>8KJ9@+?®OA
Pokud chcete použı́t zřetězená zařı́zenı́ „paride“ na jednom paralelnı́m
portu, doporučuje se zavést modul D:=>8>D:A>8BI£O&A (viz předchozı́ odstavce)!
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D:=>87J9@+?
Paralelnı́ port by pak měl pokud možno pracovat v módu EPP, což nastavı́te
v BIOSu.
IDE „lowlevel“ protokol na paralelnı́m portu
Jméno modulu: pHpBpBp£OALK l7J9åöI;=G¾B4:jGE;=H
Protokol
=>I;?5i
¾BDKCE
CGAQHQ
@m69IH8
?GD:=GI
?GDNJ9=
Ã7JI+É
Ã7JI+µ
ÃH8KJU
ÃH8HDH±
EH¾NJ>C
EBIBI7J
AGi:ÉHo
AGi:ÉHô
ç
Přı́klad:
Zařı́zenı́
ATEN EH-100
Microsolutions backpack
DataStor (old-type) ”commuter” adapter
DataStor EP-2000
Shuttle EPAT
Shuttle EPIA
FIT TD-2000
FIT TD-3000
Freecom IQ cable
Freecom Power
KingByte KBIC-951A and KBIC-971A
KT Technology PHd adapter
OnSpec 90c20
OnSpec 90c26
(HK)
(US)
(TW)
(TW)
(UK)
(UK)
(US)
(US)
(DE)
(DE)
(TW)
(SG)
(US)
(US)
Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?GD:=GI
IDE disk na paralelnı́m portu
Jméno modulu: D+@kOA
Parametr
ã<;AH@>i:A>I+=mæ
Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4).
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D;@šl;?>8H¾;A:6G?HáNÌ
ç
l+?>8H¾:A:65?
Hodnoty
ç
CD mechanika ATAPI na paralelnı́m portu
Jméno modulu: D7C5@kOA
Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4).
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜DKC5@
Disketová mechanika ATAPI na paralelnı́m portu
Jméno modulu: D+ÃkOA
Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4).
Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D;Ã
337
13. Parametry pro jádro
ç
ç
338
Pásková mechanika ATAPI na paralelnı́m portu
Jméno modulu: DBI£OA
Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4
na předchozı́ straně).
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D+I
Generické zařı́zenı́ ATAPI na paralelnı́m portu
Jméno modulu: DBF£OA
Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4
na předchozı́ straně).
Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D+F
Část VI
Distribuce SuSE Linuxu
339
Kapitola 14
Aktualizace systému a správa
balı́ků
14.1
Aktualizace SuSE Linuxu
SuSE Linux nabı́zı́ možnost aktualizovat stávajı́cı́ systém, aniž by bylo nezbytné ho znovu instalovat. Přitom je třeba rozlišovat mezi aktualizacı́ jednotlivých balı́ků a celkovou aktualizacı́ systému.
Existuje známý jev, že se software verzi od verze „rozrůstá“. Proto je dobré
podı́vat se před aktualizacı́ přı́kazem @HÃ , jak jsou diskové oddı́ly zaplněny. Pokud máte dojem, že by na to jeho kapacita nestačila, zálohujte data a proved’te
přerozdělenı́ disku. Neexistuje žádná univerzálnı́ rada, kolik mı́sta budete
potřebovat, to závisı́ na způsobu stávajı́cı́ instalace, vybraném softwaru a na
tom, z které verze aktualizujete.
Doporučujeme vám přečı́st si na CD soubor ÞBÛBºBßH×BÛ , resp.
v DOSu/Windows soubor ÞBÛBºBßH×BÛ£Oß:Ø>S , kde jsou uvedeny dodatečné
změny, které se již nedostaly do tištěného manuálu!
14.1.1 Přı́pravy
Před začátkem aktualizace byste měli zálohovat konfiguračnı́ soubory na jiné
médium (streamer, disketa, výměnný disk, ZIP mechanika). V prvnı́ řadě se
jedná o soubory v adresáři 3H?>I7C , dále v adresáři 3Gl+=>8:3Bj:J
¾ (např. News nebo
XDM). Kromě toho nemůže škodit zkopı́rovat také soubory z domovských
adresářů.
Než spustı́te samotnou aktualizaci, poznamenejte si, jaký máte kořenový
diskový oddı́l ( 3 ), což zjistı́te přı́kazem
[ Å \Æ^]¹¸Ô‚ © t
Ä
V přı́kladu výstupu 14.1.1 je kořenovým oddı́lem 3>@+?>l:3+65@+=Bµ .
Š Y g Ä b › b\ Ä}
t
‚ ÄL¡ 9t b‚ [ —
H† b Ä ‚ … 5¡ [9Y g [X g Ä H† b Ä/M G™ vu V \ Ä ˜
‚ vV
Ÿ ª>c X gvwªHb
• Ÿ /NO9/9/9¦— § y
L— •#N Ÿ
 9þþyL þ § M t
/
Výstup na obrazovku 14.1.1: Přehled o souborových systémech přı́kazem @HÃ
341
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
Výstup ukazuje, že diskový oddı́l 3G@+?>l:3;69@+=Bµ je připojen jako 3 .
Před aktualizacı́ PostgreSQL (balı́k D:A;69IBFB8;?;6 ) vám doporučujeme
archivovat databázi, viz manuálová stránka pro D+F @G4GQ:D (Q7=GišD+F @>4GQ;D ).
To je samozřejmě třeba pouze tehdy, pokud jste před aktualizacı́
PostgreSQL opravdu použı́vali.
Dále se musı́te rozhodnout, zda pro aktualizaci použijete textový YaST nebo
grafický YaST2. Rozhodnutı́ je jednoduché – pokud budete chtı́t aktualizovat
SuSE Linux ze staršı́ch verzı́ (staršı́ než verze 6.0), použijte YaST a postupujte
podle odst. 14.1.3. Novějšı́ verze aktualizujte pomocı́ YaST2.
14.1.2
Aktualizace pomocı́ YaST2
Po přı́pravách uvedených v odst 14.1.1 na předchozı́ straně nastartujte systém
tak, jak je to popsáno v kapitole 1.1 na str. 1.
Aktualizaci pomocı́ YaST2 můžete provést pouze tehdy, pokud budete
pracovat s verzemi SuSE Linux 6.0 a novějšı́mi. U staršı́ch verzı́ použijte
YaST, viz odst. 14.1.3.
Pokud jste se dostali k odst. 1.1.7 na str. 6, zvolte ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+=:C5?š69I B½
l+=BÁHHC
<:A69Õ76I EQ:4k¥ . Podrobnosti o aktualizaci pomocı́ YaST2 naleznete
v manuálu Configuration.
14.1.3
Aktualizace pomocı́ YaST
Aktualizace základnı́ho systému
Protože při aktualizaci základnı́ho systému docházı́ k záměně základnı́ch
součástı́ systému (jako jsou např. knihovny), nenı́ ji možné provádět při
běžném provozu, tj. nemůže být provedena z běžı́cı́ho systému.
Musı́te tedy spustit aktualizačnı́ prostředı́ – v normálnı́m přı́padě pomocı́
dodávané startovacı́ diskety nebo parametrem QK=5iB4:=+j při spouštěnı́ jádra, viz
odst. 1.2 na str. 22.
Většinou je třeba následujı́cı́ch kroků:
1. Ihned po načtenı́ jádra ze startovacı́ diskety nebo update-CD se automaticky spustı́ linuxrc.
2. V linuxrc jsou v hlavnı́m menu položky ¤Ù+=:69I;=>l+?Gi^¥ , kde nastavı́te
jazyk, monitor a klávesnici a potvrdı́te ¤ØGEP¥ .
3. V položce ¤&×;AH@>4mj5ՏÁ(H@H8;=PKA>l:jH=H@B=G?˜<:=G8+@>±:=>8>4^¥ musı́te přı́padně
nahrát potřebné hardwarové ovladače.
4. V menu ¤SGDB4QI CGiöJ
iK69I;=+j>=:CG?¢3é69Õ769IEQ:4k¥ , a potom ¤SGDB4QI CGi
J
iK69I;=+j>=:CG?À¥ si můžete vybrat instalačnı́ médium.
5. Z programu linuxrc se potom nahraje instalačnı́ prostředı́ a spustı́ se YaST.
V prvnı́m menu vyberte položku ¤ºBEBIH4;=+j:J9å+AGl;=>I–?>pKJH69I>4:ÁHHCdÜ7JLiB4Bp
6Õ769I EQ¥ . YaST se potom pokusı́ najı́t kořenový diskový oddı́l a nabı́dne výsledek k výběru, resp. k potvrzenı́. V zobrazeném seznamu vyberete kořenový
342
14.1. Aktualizace SuSE Linuxu
diskový oddı́l, jak to bylo ukázáno v přı́kladu s 3G@+?>l:3;69@+=Bµ . YaST potom
načte „starý“ Ãm69I;=G¾ , který se nacházı́ na tomto diskovém oddı́lu a připojı́
stávajı́cı́ souborový systém. Nynı́ prosı́m zvolte ¤Ú;A>EB8+=GA>l;=GIP¥ .
Po návratu do hlavnı́ho menu klávesou ìí RST îï vyberte menu ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+A>l+=>I
69Õm69I EQä¥ (viz odst. 2.2 na str. 65). YaST bude váš stávajı́cı́ systém analyzovat
a výsledek analýzy zobrazı́.
Dále budou aktualizovány všechny centrálnı́ součásti systému, přičemž
YaST automaticky zálohuje soubory, které se změnily od poslednı́ instalace.
Staré konfiguračnı́ soubory budou zálohovány s přı́ponou O8HDGQ7A>8KJF , resp.
O8>DGQ^6G=>l+? (viz odst. 14.3.2 na str. 351). Průběh instalace resp. aktualizace
bude zaprotokolován v souborech 3Gl;=>8:3>=H@9QN3:J
iK69I:½mjHAGF:3;J
iK6LI;=+jHj>=GIKJ5A9im½U
a je pak kdykoliv dostupný.
Aktualizace zbytku systému
Pokud je základnı́ systém aktualizován, dostanete se do speciálnı́ho módu,
kde můžete aktualizovat podle vašich přánı́ zbytek systému.
YaST vytvořı́ dva seznamy, kde v prvnı́m automaticky rozezná, co je třeba
aktualizovat, protože se např. změnily závislosti mezi balı́ky nebo nový balı́k
má vyššı́ čı́slo verze. Druhý seznam zobrazı́ balı́ky, u kterých to nebylo možné
zjistit – napřı́klad proto, že pocházejı́ z cizı́ distribuce.
V těchto seznamech můžete volně přidávat a odebı́rat balı́ky určené k aktualizaci. Když spustı́te aktualizaci, budou vybrané balı́ky nahrazeny novými
verzemi, přičemž budou opět zálohovány soubory, které byly od poslednı́
instalace změněny.
Potom je třeba postupovat jako při prvnı́ instalaci, napřı́klad vybrat nové jádro
(YaST vám tuto možnost sám nabı́dne).
Pokud máte ve zvyku startovat systém prostřednictvı́m programu loadlin,
musı́te zkopı́rovat vaše nové jádro, přı́padně i J
iNJIB8+@ do adresáře j>AB=H@;j:J
i
v dosovém diskovém oddı́lu!
Pokud nechcete, aby se po aktualizaci (když se systém restartuje do standardnı́
uživatelské úrovně – standard runlevel) spouštěl YaST, zadejte při startovacı́
výzvě:
ƒ` …
†5Ç` ‡ˆ9dž9„  \6Å
u
Ä
To má smysl tehdy, pokud očekáváte problémy při startovánı́. Takové problémy mohou nastat, pokud připojujete důležité součásti systému např. přes
PCMCIA-SCSI kartu. Abyste mohli pokračovat s připravenou konfiguracı́,
proved’te následujı́cı́ kroky:
1. Při startovánı́ zadejte jako volbu následujı́cı́ parametr:
ƒ`/V
…
†5Ç`/V‡ˆ9dž9„  \6Å
u
Ä
2. Přihlaste se jako uživatel
Õ+=:69Ié½B½5i:ALQK?GiB4
¤8;ABA>I®¥
a spust’te YaST přı́kazem:
abyste mohli dokončit konfiguraci.
3. Spust’te jako ¤8+ABA>IP¥ skript 3Bj:JL¾:3'W;=BS>à;35¾:ABA>Im6G?>I>4HD£OCGA9i;Ã
343
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
Zkušený linuxový uživatel by v takovém přı́padě třeba vůbec nechtěl standardnı́ runlevel, ale pomocı́ 6+JLiBF:jH? při startovánı́ by se dostal přı́mo do
jednouživatelského režimu (runlevel S).
14.1.4
Aktualizace jednotlivých balı́ků
Nezávisle na kompletnı́ aktualizaci můžete samozřejmě kdykoliv aktualizovat
jednotlivé balı́ky.
YaST umožňuje listovat a vybı́rat balı́ky dle libosti (viz odst. 2.4.3 na
str. 78 a násl.). Pokud vyberete balı́k, který je důležitý pro běh systému,
YaST vás bude varovat. Takové balı́ky mohou být aktualizovány ve speciálnı́m módu. Mnoho balı́ků napřı́klad použı́vá „sdı́lené knihovny“, které mohou
být systémem použı́vány v době prováděnı́ aktualizace, což by mohlo vést ke
špatné funkci těchto programů.
14.2
Od verze k verzi
V následujı́cı́ch odstavcı́ch bude popsáno, jaké detaily se změnily od jedné
verze k následujı́cı́. V tomto přehledu bude např. uvedeno, zda se změnilo
základnı́ nastavenı́, zda došlo k přesunutı́ konfiguračnı́ch souborů na nové
mı́sto, nebo jestli se pozměnilo chovánı́ důležitých programů. Jsou zde uvedeny pouze věci, se kterými se uživatel resp. administrátor běžně setká. Tento
seznam nenı́ v žádném přı́padě úplný a vyčerpávajı́cı́. Podı́vejte se také prosı́m
na SDB, kterou obsahuje balı́k 65@>¾ C9å , série @+A;C .
Problémy a zvláštnosti jednotlivých verzı́ jsou zveřejňovány na webových
stránkách, viz <+IBI>D° 3B35±H±B±O6476G?PO@B?+3>?Gi;3;6L4HDBD;A>8>I:3>@HAG±Himj>AH=H@B354HD;@B=GI;?+6>3 .
14.2.1
Změny z 6.0 na 6.1
Problémy a zvláštnosti:
ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô7ÌrOq<+IQNj .
ç CD s „Live systémem“ už nenı́ součástı́ distribuce a je možné ho pořı́dit
ç
ç
zvlášt’. Technické detaily viz odst.angl. vyd..
Dalšı́ ovladače, které jsou třeba pro instalaci nebo aktualizaci (netypické
CD mechaniky, mechaniky na paralelnı́m portu, PCMCIA) jsou na dodávané disketě QKAH@>4mj>?:6 . linuxrc vás přı́padně vyzve, abyste tuto disketu
(viz odst. 1.2.3 na str. 23) použili.
„Standardnı́ rozhranı́“ pro tiskárnu přes paralelnı́ port je v jádru 2.2.x
3G@+?>l:3Bj9D:o .
14.2.2
Změny z 6.1 na 6.2
Problémy a zvláštnosti:
ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ôHÉ®Oq<+IQNj .
ç rpm (viz odst. 14.3 na str. 350) je ve verzi 3.0. Formát databáze RPM se
změnil, databázi je třeba konvertovat. Při obvyklé aktualizaci základnı́ho
systému programem YaST se provede konverze automaticky na pozadı́.
344
14.2. Od verze k verzi
ç
ç
Systémová knihovna glibc je ve verzi 2.1. Jakmile to bude možné, budou dodány komponenty, které umožnı́ spouštěnı́ programů použı́vajı́cı́ch
glibc 2.0, zatı́m to neustále narážı́ na problémy s přı́stupem k určitým
internı́m symbolům. Některé programy bude třeba znovu přeložit.
Ke glibc patřı́ také nscd (angl. Name Service Cache Daemon), který se
konfiguruje souborem 3H?>ImC>35iK6BC9@kOCGAGi+Ã – viz manuálová stránka pro
i76BC5@ (QK=Gi鷚i76BC5@ ).
S glibc-2.1 se ukončil přechod na zřı́zenı́ „Unix98 PTY“. To znamená,
že se dá připojit také souborový systém @B?>lHD+I76 , viz následujı́cı́ přı́klad
přı́slušné řádky v 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ :
ç
V v V)Ä
t
‚ LÄ ¡ t x \Gb
‚ LÄ ¡Lx \Gb
a Y ‚  y 4 } v ‚ č  § {
{¬{
ç
Viz také dokumentace v 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:C
4GQK?9i+I+=>I7J9AGi;3>»G<:=5iBF;?+6
ve zdrojových textech jádra.
PAM (angl. Pluggable Authentication Modules): Kromě 3H?>I7CG3BjHA>FKJ
iO
@B?HÃm6 vznikly nové soubory 3H?>I7C>3+6G?:C4+8+?>IBIBÕ , 3H?>ImC>3;6G?:CL4+8KJIBÕ;3
j;JQ³JI76èOCGAGi;Ã a 3H?>I7CG3;6G?:C4B8KJIBÕ:39D:=QX>?5i+lPOCGA5i+Ã ; viz odst. na str. 91.
Nastavenı́ jazyka může být provedeno v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , viz
ç
ç
<BIBIHD° 3H3;65@>¾O64K6G?PO@B?+3B65@>¾:3G@B?+35<HI5QKjH3LQKj(X>jHA;C5=+j>?X+JQ:D;jH?LQK?9i+I;=5IKJ9AGi£O
<BI5QNj . Kdo má raději angličtinu, může si přidat do O¾:=:6<+8mC :
v Åa
\ ^…Lƒ ˍ “
Ä
|Lx U některých balı́ků jsou součásti určené pro vývoj softwaru (knihovny,
hlavičkové soubory atd.) přesunuty do vlastnı́ch balı́ků; částečně se to
týkalo už předchozı́ch verzı́. Tyto vývojářské balı́ky jsou třeba pouze
v přı́padě, že si budete chtı́t sami překládat software – např. novějšı́ balı́k
GNOME. Většinou tyto balı́ky poznáte podle přı́pony ½G@+?>l;?+j (dřı́ve @+?Gl
nebo @ ): balı́k =+j+6G=+½>@+?Gl;?+j , balı́k FKJQ:D:½>@+?>l;?Bj , balı́k EB@+?+j:JL¾76>½>@+?>l+?+j ,
atd.
14.2.3 Změny z 6.2 na 6.3
Problémy a zvláštnosti:
Ã7J5jH?P° 3547698:3;6<;=>8;?+35@+A;C>3+69@>¾;3;C9å;39<BI5Q7jB35¾H4BFm6GôBµÀOq<BI9QKj .
ç Pro instalaci jsou nabı́zeny různým způsobem optimalizovaná jádra; toto
ç
ç
ç
jádro použı́vá „initrd“ (angl. Initial Ramdisk). Na to je třeba brát ohled při
vytvářenı́ vlastnı́ho jádra (viz Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;69@G¾m3BC5å+35<BI9QNj>3
=>@H8KJ5=GiXHôPOµX9¾:ABA>I£O<BI5Q7j ).
Konfiguračnı́ soubor pro moduly jádra se jmenuje 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBÃ
(dřı́ve: 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOœQKAH@G4mjH?:6 ).
Kromě „Userspace“ NFS démona (balı́k i+Ãm6>½;6G?G8Bl;?>8 , dřı́ve balı́k
i+Ãm6B6G?>8Hl ) je k dispozici i „kernelový“ NFS démon (balı́k E>i;Ãm65@ ), který
má zatı́m omezený rozsah funkcı́, umı́ však zamykat soubory – na to se
spoléhá např. StarOffice. Nastavte MmS>Û êBÛHÞBÙBÛ+Ü ÙBë;S>ß nebo ÙBë;S SGÛBÞ(YBÛBÞ
v souboru 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF jako Õ;?;6 a nainstalujte přı́slušný balı́k.
Dále se nacházejı́ ☞manuálové stránky v 354K698:3+6<:=>8;?B3LQK=Gi , jak to požaduje FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard).
345
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
ç
některé softwarové balı́ky, které byly vyjmuty z distribuce:
– balı́k FHiB4B<+I9QNj : zastaralý. Aktuálnı́ info dokumenty ve formátu HTML
jsou v systému nápovědy SuSE.
ç
– balı́k F:j:JQ:D76G? : Staršı́ verzi najdete v adresáři 354Bi76GA>8BI;?>@ na CD 1.
Kvůli autorským právům jsme nemohli zařadit novou verzi.
ç
Tcl/Tk je v nové verzi s novým popisem balı́ku. Tcl/Tk 8.0 je ve standardnı́
verzi.
OSS (angl. Open Sound System) je k dispozici i pro počı́tače s vı́ce procesory. Aktualizujı́ se zde: balı́k AGDK65A , balı́k AGD76GAH@ 4BD , balı́k AGDK6GA 6Q:D a balı́k A5DK6GAH@m6Q:D (viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3G@+A+C>3+65@G¾:3H?9im35<BI9QKjB3GA:6B6G½K6Q;D£O
<BI5QNj ).
Přesunutı́ konfigurace programu sendmail z 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF do souboru
3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF£Oq@;3;65?5i+@9QK=;JGjÀOq87CèOC9AGi+ÃmJF ; viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3
@BA:C>3;65@G¾m3;C5å;39<+I5QNj>3LQ:i;?>@B?GiHXGôPO&µ(X;65?GiB@9Q7=:JGjÀOq<HI5QNj .
Z bezpečnostnı́ch důvodů se nebude při standardnı́m výběru instalovat
WU-FTPD (balı́k ±B4;ÃHIHD+@ , série i ).
U leafnode se od verze 1.9.2 změnil adresář pro konfiguračnı́ soubory.
Mı́sto v 3547698:3Bj:J
¾m3BjH?B=>Ã>i:AH@+? se nynı́ nacházı́ v 3H?>I7CG3BjH?B=HÃGi:AH@+? .
Pokud jste pozměnili váš konfiguračnı́ soubor, nacházı́ se jeho záložnı́
kopie v souboru 354K698:3Hj:JL¾m3Bj>?B=HÃ>i:A>@B?+3;C9AGi+ÃmJFkO8GDGQr65=>l+? . Nezapomeňte
upravit nový konfiguračnı́ soubor. Pozor: Pokud aktualizujete staršı́ verzi
(před 1.9.3), spust’te skript 354K698:3G@+A:C>35D;=:C9E;=>F+?:6G3Bj>?H=HÃ5i:A>@+?B394BDB@+=>I+?®O
6L< (Pozor – od SuSE Linuxu 7.0 se dokumentace nacházı́ v 354K68:3;6<:=G8;?+3
@BA:C !):
ç
ç
ç
[ Å \Æ^]$¸w‚¦tu>bÅ5t
‚9v9wLt xG[ wª [ a Ä bLtg Ä9[©LV v
‚ Ä
Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5t‚5v9wLt x5[ wª [ a Ä bLtg Ä[
©LV vL‚ Ä ¸ zqtu x ‚ [ \ Ä zqbÆ Ž
t ¡5[ Å5t9b x vvgt V)Ä
W bLt˜t Ä \5wLtg Ä9[©LV v
‚ Ä t ¡9[ Å5tgvwª>t V)ÄW bLt ©5Ä G\ wÆ V)ÄW b7zqg9wª
Ä
ç
ç
Tı́m se upravı́ soubor FB8+AG4BDNJLi+Ã+A a některé dalšı́ (soubor FB8;AG4HDNJLi;Ã+A už
nebude třı́děn s ohledem na velká pı́smena). Pokud dojde k chybě, najdete
starý soubor v 3Gl;=G8:3;6D:AHA+jB35i:?5±K6>3BjG?B=>ÃkOi;AH@H?+3GFH8+A54BD7JLi;ÃBA®O&A+j>@ . Pokud
úprava pomocı́ skriptu proběhne v pořádku, můžete starý soubor ( O&A+j>@ )
smazat.
Rada: Program ÃB?>I7C< v adresáři 394K698:3;6L¾NJLi se jmenuje od verze 1.9.3
ÃB?>I7C<Bi;?G±K6 . Nezapomeňte prosı́m upravit úlohy, které provádı́ cron,
a dalšı́ skripty (např. 3H?>I7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ).
Informace o instalaci leafnode viz odst. 5.8 na str. 167.
MySQL běžı́ pod UID ¤Q:Õ765U;j²¥ a GID ¤ @+=B?Q7AGik¥ , a to kvůli zvýšenı́
bezpečnosti.
Fortify je v 3HAGD+I:3GÃ+A>8BIKJÃHÕ . Po použitı́ může být odinstalován.
14.2.4
Změny z 6.3 na 6.4
Problémy a zvláštnosti:
ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô'kOq<+IQNj .
ç Kernel: balı́k E+?>8HiGQKA>@ resp. balı́k E+?>8HiGQKA>@m6 už
nenı́ třeba. Optimalizované moduly jádra jsou instalovány zároveň s vybraným
346
14.2. Od verze k verzi
ç
ç
jádrem (viz odst. 2.6.2 na str. 86). Konfiguračnı́ soubory pro jádro l5QNj:JLiH4;åkO=G4BI;A:CGAGi+ÃkO< , l5QNj:J
iB4;åkOl+?>876+J5A5i£Oq< a např. l5QNj:J
iB4;åkO
C5AGi;Ã7JF;½+D:?GiBIKJL4GQ ) jsou v 39¾:ABA>I . Podle přánı́ zkopı́ruje YaST tyto soubory do stromu zdrojových textů jádra.
Platné přihlašovacı́ přı́kazové interprety (angl. login shell) jsou v 3H?>I7C>3
6L<:?+jBj;6 (viz manuálová stránka pro 6<:?BjBj;6 (QK=Gién 6<:?+jHj;6 )). Když
přiřadı́te uživateli 35¾NJLi:3GIB8H4:? , může se přihlásit pouze pomocı́ X Window – nedostane žádný přı́kazový interpret. Stanovenı́ 35¾NJ
im3>Ã+=+j+6G? jako
přihlašovacı́ přı́kazový interpret znemožnı́ jakékoli přihlášenı́.
Pro zvýšenı́ bezpečnosti, je nynı́ program XDM přednastaven takovým způsobem, aby XDMCP nebo Chooser dotazy nebyly přijı́mány.
Pokud budete chtı́t např. provozovat X terminály, je třeba v souboru 3Gl+=>8:3'<rÌHÌ
Þ;ô+3Bj;JL¾m3GpH@9QK3GpB@QN½7CGAGiBÃ7JLF editovat řádek s volbou
ß7JH6DmjH=GÕB×;=Gi:=GF;?>8£O8+?>U>4+?:69IHÚ+AG8BI .
ç
ç
ç
ç
ç
ÍА Y b x g [
› ™ [V5[ a Ä ÅrzÅ Ä L€ u Ä b \L„GvÅL\r]
{
balı́k =H=B= ¾:=:65? : Skripty zajišt’ujı́cı́ dennı́ běh systému byly z důvodu přehlednosti rozděleny. V 3>?>I7C>3;C8;AGiO&@B=mJGjGÕ jsou ted’ kromě =B=B=X9¾:=:6G?
dalšı́ komponenty ¾:=:C9E>4BDHXG8HD5Q7@>¾ , C>jH?B=GiX;CG=>I5Q7=Gi , CGjH?B=GiHX+CGA>8;? ,
CGjH?B=GiHX;JLiK69I:j>A>F , C>jH?B=5iHXGI5Q:D , @+A(XLQK=Gi;@G¾ , 8+A>I;=>I;?(XBjHA>F76 a 4BD;@B=>I;?H@>¾ –
je možné je vyhledat pomocı́ =B=B=X5¾;=:6G?X spolu s C98;AGiO@+=mJGjGÕkO jHA:CG=Bj ,
kde se dajı́ uvést vlastnı́ rozšı́řenı́.
Dodává se nová verze programu tar – došlo ke změně chovánı́ při přepisovánı́ rozbalenými soubory, pokud budete chtı́t použı́t staršı́ způsob,
použijte volbu ½B½HA>l+?>8H±+8KJLI;? .
Takřka všechny programy, které obsahuje balı́k i+EKJLI;= a balı́k i+EKJI>¾ ,
jsou v nové verzi. traceroute je nynı́ přesunut do balı́k i+EKJLIH¾ . Některé
programy jsou již připraveny na IPv6 – dávejte proto pozor na správnou
konfiguraci DNS. V opačném přı́padě se může stát, že budete muset čekat
celý DNS-timeout při IPv6 dotazu. V 3H?>ImC>35iK6B6L±NJI7C<£OC5AGi+Ã je třeba
nahradit @>iK6 hodnotou @>iK6Gô .
balı́k SG4:S>ÛBÃ7J8;?G±;=+jBj (dřı́ve Ã7J8;?G±;=+jBj;6 ): konfiguračnı́ soubor 3H?>I7CG3G87C²O
ÃmJ8;?G±:=BjBj je z důvodů jednotnosti značenı́ přejmenován na 3H?>I7CG3G87C²O
C5AGi;Ã7JFkO&@;3>Ã7JL8;?G±:=+jHjÀO8:C²OC5A5i+Ã7JF , viz odst. 5.6 na str. 161.
balı́k 65=Q:¾:= : s aktualizacı́ na verzi 2.0.6 došlo ke změně syntaxe přı́kazu 6Q:¾GQKAG4Hi+I ! Tento přı́kaz se volá skriptem přı́kazového interpretu
3+6¾NJLim3
QKAG4Bi+IkO6Q:¾;Ã:6 , který zase volá QKAG4Hi+I , viz přı́klad:
\ c
\b }5X9© b¬cvóu>b Ä Å V5[}č u VG[}Ä 4 xG[ bb W vł 
x5[ b9b W ‚ Ž
[ Å \Æ^]¹¸ } v u V ˜
tt9b }GX b Ä Å ¡ tbÆ [ Å Ä t
‚ Ä b\ YVG[ \ Y v V
ç balı́k D:A;69I+Ã7Jp : přibyly dalšı́ možnosti nastavenı́, startovacı́ proměnné
jsou přesunuty do 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF£O&@;3D:A:6LI+ÃmJpkOq87C³OC5AGi+ÃmJF .
ç balı́k 69U>4NJ9@ a rovněž verze 1.x WWW proxy serverů již nenı́ v distribuci.
Ä
Protože verze 2.x je stabilnı́, doporučujeme aktualizaci. Pokud při aktualizaci nedojde k automatické substituci: balı́k 69U>4NJ9@ na balı́k 69U>4NJ9@+É ,
zálohujte staršı́ konfiguračnı́ soubor, odinstalujte balı́k 69U>4NJ9@ a instalujte
balı́k 65U>4NJ9@BÉ . Nynı́ spust’te nové soubory a proved’te vlastnı́ úpravy. Dalšı́
informace viz <BIBIHD° 3H3;65U>4NJ@;½+D+8+AGpBÕ£OA>8HF .
347
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
ç
ç
Doporučený DHCP klient obsahuje balı́k @><KCDKC9@ . Pro zvláštnı́ přı́pady je
v distribuci i balı́k @><KCGj:J5?Gi+I .
Z bezpečnostnı́ch důvodů nenı́ anonymnı́ FTP automaticky povoleno.
Aby se dal povolit anonymnı́ FTP pomocı́ FTP démona JLiO&ÃHI>D;@ , je třeba
v 3H?>ImC>35D:=Q O&@;3>ÃHI>D;@ „odkomentovat“ ¤:ZÀ¥ v následujı́cı́m řádku:
[ u9\Æ
ç
bu ©©GY w YÄ
V \
tg YX t9b Ä w u5Å Y \ › t xG[} V © \ x zb
v
Změna hesla pomocı́ PAM (angl. Pluggable Authentication Modules):
D;=Q 4BiNJLp může měnit i NIS hesla a bere Q7@+n součty jako hesla. Opatrně
– viz odst. 2.6.6 na str. 91.
Kromě toho nynı́ existuje nový modul D;=Q DB±KCL<:?:C9E , který provádı́ kontrolu nového šifrovače. Starý zápis:
x5[ bb W vł±Å Ä L€ u Y Å Ä ‚
tg YX tb Ä w u5Å Y \ › t x5[} V u VGY| zbLv
x5[ b b W v ł±Å Ä L€ u Y Å Ä ‚
x5[ bb W v ł±Å Ä €Lu Y Å Ä ‚
tg YX tb Ä wu5Å
V Gu ggvª‰¸
u>b
tg YX tb Ä wu5Å
V uGggvªu>b Ä
je třeba změnit na:
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
Ä
Y \ › t x5[} V xW wÆ Ä wª^zbLv Ž
Ä VwÅ [ wªGg YX
Y \ › t x5[} Vu VGY| zbLv
Ž
V ©5Y ÅGb\
V xG[ bbu>b Ä V [ u9\Æ\5vª
Tento ručnı́ zásah je třeba pouze v přı́padě, že rpm při aktualizaci automaticky neupravı́ konfiguračnı́ soubory. Potom musı́ systémový administrátor provést tyto změny, což platı́ pro všechny konfiguračnı́ soubory PAM
v 3H?>ImC>35D:=Q O&@ .
K dispozici jsou ☞manuálové stránky (viz odst. 14.2.3 na str. 345) a rovněž
info stránky v 354K68:3;6<:=G8;? .
Q7=>E;?G±B<;=>IKJH6 (balı́k QK=>E;?G±H<:=>I ) ted’použı́vá pomocný program Q7=GiBD:=>I>< ,
pro nalezenı́ manuálových stránek. Proměnná prostředı́ [G×HºBÙBÚBºBàHõ by
neměla být použı́vána v 87C souborech.
jG@mCGAGi;ÃmJF se volá pouze tehdy, když je adresář 3Bj:JL¾ novějšı́ než 3H?>I7CG3
jG@kO6GAPOCG=:C<:? , přı́padně se spustı́ na pozadı́. Zavolánı́ j>@:CGA9i;Ã7J
F je možné
zajistit tak, že změnı́te proměnnou prostředı́ [G8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF na IB8H4;? . To
je možné nastavit již při startovánı́ systému â
8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF+áHIB8>4:?Kâ .
balı́k i7C4+876G?;6 je ve verzi 5.0. Sdı́lená knihovna je k dispozici i ve
verzi 4.2 tak, aby bylo možné spouštět i nadále většinu předkompilovaných
programů.
Byl rozdělen balı́k =5D:=:C<:? . Nainstalujte také balı́ky QKAH@ U , pokud potřebujete speciálnı́ možnosti programu. Dokumentaci k PHP obsahuje
balı́k DB<HD;@+A:C . Protokolové soubory jsou kvůli přehlednosti v adresáři
35l;=>8:3Bj>A>F:35<+IHIHD;@ .
Roxen je přerozdělen následujı́cı́m způsobem: balı́k 8;A>p;?Gi je bez kryptografické podpory, tu obsahuje balı́k 8;A>p+?Gim½;6B6Gj (dřı́ve balı́k 8;A>p;?Gi76B6>j ).
Výhodu má toto přerozdělenı́ v tom, že nenı́ třeba spravovat žádný balı́k
8+A>p;?GiNJ
i+I .
balı́k C<;=Gi+F;?:6 byl vypuštěn. Potřebné informace vám může poskytnout
přı́mo rpm:
V5Ä
WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_øÅ x} c
€cc9wÆ [V a Ä g v
a ¨ XG[ g Ä ª+­
348
¸5b\Å Y w\ 
©5[ g9b
14.2. Od verze k verzi
14.2.5 Změny z 6.4 na 7.0
Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;6@>¾m3BC5å+35<BI9QNj>35¾H4+Fm65¶BoÀO
<+I9QNj
ç Všechny moduly jádra („ovladače“) jsou součástı́ instalovaného jádra. Tak
Proble
\ ´my a zvláštnosti:
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
je zajištěno, že budou instalovány správně přeložené moduly.
X Window 4.0 již nepodporujı́ některé staršı́ grafické karty, resp. některé
přı́liš nové karty, viz odst. 7.1 na str. 182. Instalačnı́ program tuto situaci
okamžitě rozpozná a přejde na instalaci verze 3.3.x, která je rovněž
součástı́ distribuce.
Vývojové prostředı́ verze 3.3.x je třeba instalovat i tehdy, budete-li vytvářet balı́ky podle „Linux Development Platform Specification“. Bližšı́
informace viz. 15.2.1 na str. 357.
balı́k AGD:?5iK6B6< : pro zvýšenı́ bezpečnosti je „X11-forwarding“ standardně
vypnutý. Pomocı́ parametru ½'< můžete tuto funkci zapnout.V 3>?>I7C>3;6H6<m3
6H6<HX;CGA5i;Ã7JF je možné nastavit položkou ë;AG8H±:=>8+@<rÌBÌÔÕ+?:6 forwarding
obecně, nebo pouze pro určité počı́tače. Uživatel může použı́t tuto volbu
také v ´G3®O6B6<m3;C5AGi;Ã7JF .
Program Õ>DK6G?>8Bl (balı́k ÕHD76G?>8Bl ) již nepoužı́vá knihovnu „tcp-wrapper“,
ale 3Gl;=>8;3GÕHDm3;65?:C4+8;?5i:?GI76 . Po aktualizaci by měla přejı́t nastavenı́ z 3>?>I7C>35<;A:69I76²O&=+jBjHAG± , resp. 3H?>ImC>35<:A:6I76²O&@+?5i+Õ do 3Gl;=>8;3GÕHDm3
65?:C4+8;?5i:?>I76 .
Portmapper se spouštı́ z 3;6¾NJ
im3:JLiNJLI£O&@;35D;A>8HI5Qm=GD (od verze 7.1 z 3H?>I7C>3
J
iNJI£O&@+35D:A>8BI9QK=GD ) nebo přı́kazem 8mCD:A>8BI9QK=GD ; 3;6¾NJ
im3:JLiNJLI£O&@;3G8>DKC se
již nepoužı́vá.
Podle standardu FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard) je nynı́ dokumentace umı́stěna v 354K698:3+6<:=>8;?B3>@+A:C (dřı́ve 394K698:3>@BA:C ).
balı́k ¾+IHIBl už nenı́ součástı́ distribuce. Tyto moduly jádra se nacházejı́
v instalovaném jádře.
Knihovna gtk-XmHTML je k dispozici jako samostatný balı́k FBp5Q;<+I5QNj
mimo balı́k FHimj;JL¾K6 .
balı́k C98+AGi : jak to vyžaduje FHS, nacházejı́ se tabulky programu cron v adresáři 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB39i:?G±K6>3>jH?H=>ÃkOi:AG@+?+39FB8+AG4>DNJLiBÃ+A®OABjG@ . Pokud skript
proběhne v pořádku, můžete potom soubor ( OA+j>@ ) smazat.
Rada: program 3547698:3;6¾KJLim3>Ã+?GI7C< se nazývá od verze 1.9.3
394K698:3;6L¾NJLim3>ÃB?>I7C<Bi;?5±K6 . Nezapomeňte upravit „cron jobs“ nebo jiné
skripty (např. 3H?>I7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ) odpovı́dajı́cı́m způsobem.
Bližšı́ informace o instalaci programu leafnode 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB3+C98;AGim35I+=G¾m6
viz odst. 5.8 na str. 167.
balı́k D;A:69IBFB8+?:6 : PostgreSQL a všechny ostatnı́ komponenty jsou rozděleny na originálnı́ balı́ky; balı́k DBF @+=>I;=5¾ obsahujı́cı́ inicializačnı́ databázi
už nenı́ třeba. Inicializaci zařı́dı́ podle potřeby startovacı́ skript.
balı́k Q;4+IBI : došlo ke mnoha drobnějšı́m úpravám. Konfiguračnı́ soubory
3>?>I7C>3G×>4+IBIB87C a 3H?>I7C>3+69E;?+jB3ÀOœQ:4+IBI>87C se snažı́ dodržovat požadované
chovánı́.
b \ u9\9v V‚ souboru
\ b OœQ:4+IBIH87C se řádky
Ä
bÄ\
Ä
[
Ä Y L›5Ä
‚ Y \ VÆ Ä9[ ‚ Ä ÅGb 
›5Ä b
349
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
postarajı́ o to, že bude okamžitě spuštěn ☞editor, pokud budete chtı́t
napsat mail. Kromě toho se úpravy týkajı́ např. i PGP. Přečtěte si proto
přiloženou dokumentaci.
14.2.6
Změny z 7.0 na 7.1
Problémy a zvláštnosti:
<BIBIHD° 3H3;65@>¾O64K6G?POC9å;3B65@G¾m3+C9å;3<+I5QKjH39¾B4HF76G¶7ÌrO<+I5Q7j .
ç Jádro: „nı́zkoúrovňové“ ovladače pro zvláštnı́ EIDE čipsety jsou součástı́
E XH?mJ9@B? resp. ?mJ@+? nejsou, jako separátnı́ image
standardnı́ho jádra (
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
ç
třeba). Kromě toho odpadá nezbytnost vytvářet vlastnı́ startovacı́ diskety,
pokud jste odkázánı́ na tento ovladač.
Rozdělenı́ úrovnı́ běhu se změnilo, viz. tabulka 16.1 na str. 376, init
skripty je nynı́ nacházejı́ v 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@ . Pokud jste vytvořili vlastnı́
skripty, měli byste je před aktualizacı́ zálohovat.
ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºHÙ+RGM;º+R>Û : nový název pro bývalou proměnnou ÜHºBÙ+R5M;º+RHÛ
v 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF ; viz. odstavec 15.8 na str. 373.
3>?>I7C>3G8+?:6GA+jGlkOCGAGiBÃ bude vytvářet přı́mo YaST resp. YaST2 a ne SuSEconfig, jak tomu bylo doposud.
Omezenı́ pro název balı́ku na 8 znaků již nenı́ platné a mnoho balı́ků
mohlo zı́skat unikátnı́ názvy. Při aktualizaci systému je brán ohled na tyto
změny a stávajı́cı́ programy budete mı́t i nadále automaticky k dispozici.
Při nové instalaci je třeba dávat pozor na to, že balı́ky budou vybı́rány
podle nových názvů.
Informace pro balı́k ÕHDKC>j;J5?Gi+I : tento balı́k je nynı́ rozdělen na balı́k
Õ>DB¾NJLi;@ a balı́k ÕHDm½5I;ABA+j;6 a init skript se jmenuje ÕHDH¾NJLi;@ ; viz také
odstavec 4.5.1 na str. 134.
Změna pro balı́k ÁB=H@+? @:6>j a balı́k 8+å:65å : aby tyto balı́ky spolu nekolidovali jmenuje se nástroj pro přı́kazovou řádku 69p nynı́ 65É>p , resp. 69F5QNjHÉGp5QNj .
balı́k D:=>8BI;?>@ : tento balı́k kromě vytvářenı́ a úpravy diskových oddı́lů
je dokáže také přesouvat, mazat a kopı́rovat. V současnosti pracuje se
souborovými systémy ?>pHI;É , ëBºBà a ëBºBà+µBÉ . Zvláště se hodı́ pro vytvářenı́
mı́sta pro nový operačnı́ systém, úpravu diskových oddı́lů a kopı́rovánı́
dat na nový disk.
YOU (YaST Online Update) je nástroj pro pohodlnou aktualizaci (přes
FTP server) SuSE Linuxu. Aktualizace probı́há zcela zdarma. Tato služba
zajišt’uje uživatelům SuSE neustále aktuálnı́ verzi a bezpečnost.
14.3
RPM – Správce balı́ků
Distribuce SuSE Linux použı́vá RPM. Databáze RPM poskytuje detailnı́ informace o nainstalovaných balı́cı́ch a tı́m usnadňuje práci uživatelům, systémovým administrátorům a v neposlednı́ řadě i tvůrcům balı́ků.
8>DGQ
ç
ç
350
funguje ve třech módech:
Přeložı́ aplikace ze zdrojových kódů a zabalı́ je pro instalaci.
Nainstaluje, aktualizuje a beze zbytku odinstaluje balı́ky ve formátu RPM.
14.3. RPM – Správce balı́ků
ç
Umožňuje dotazy ohledně balı́ků, včetně závislostı́ a spravuje databázi
instalovaných RPM balı́ků.
Archivy RPM jsou zabalené ve speciálnı́m binárnı́m formátu. Skládajı́ se
ze souborů k instalaci a různých metainformacı́, které 8HDGQ použı́vá během
instalace pro konfiguraci stávajı́cı́ch softwarových balı́ků nebo je uložı́ do
databáze RPM za účelem dokumentace. Archivy RPM majı́ zpravidla přı́ponu
O8>DGQ .
14.3.1 Ověřenı́ balı́ku
Od verze 7.1 jsou RPM balı́ky SuSE podepisovány pomocı́ GnuPG:
[
Ÿ { § L• GtO9L“þ{{L…“L… § {{{9c Ÿ {9c Ÿ 9˜‡u5‡ˆ¬„
Ä
›¬©GYV a Ä Å x Å YV \  N/9“ Ÿ N/9
ž § ˆ Ÿ “þ
Přı́kazem
[ Å \Æ^]baÔ¸ÌÅ x} Lc c 5¡ Ä Å X 9v b
Ä
[ w ª [ a Ä ‡ Y a V>YV aa[ ÄL›^]X u Y g
‚ Z bu>b Ä zœ‚ Ä _
§ {“ Ÿ /þ 9L{LŠ_9/9/9
•¬…9þL•Lˆd9…Lˆ5þ`9L“þ{¬{L…“L…
cc9wÆ Ä w ªHb Y a [xG[ wÆ Ä c Ÿ Òz —Nz Ÿ § z Å x }
Ä
je možné zkontrolovat signaturu rpm balı́ku a tak určit, zda balı́k pocházı́
opravdu od SuSE nebo z jiného důvěryhodného zdroje. Toto je vhodné zvláště
pro balı́ky, které si stahujete z Internetu. Náš veřejný klı́č je standardně uložen
v 3G8;ABAGI:3®OFHiH4BD+F:3 .
14.3.2 Správa balı́ků – instalace, aktualizace a smazánı́
V běžném přı́padě je instalace balı́ků RPM velice jednoduchá:
[ Å \Æ^]¹¸øÅ x} c Y ¨ XG[ g Ä ª+­ þz Å x }
Ä
Pomocı́ tohoto standardnı́ho přı́kazu bude balı́k nainstalován pouze v přı́padě,
že jsou v pořádku „závislosti“ a že nedojde k žádným konfliktům. Při ohlášenı́
chyby vyhledá 8>DGQ chybějı́cı́ závislosti, resp. balı́ky. Databáze RPM zajišt’uje,
aby nedošlo ke konfliktům – je pravidlem, že určitý soubor patřı́ vždy jen do
jednoho balı́ku. Zadánı́m voleb lze přinutit 8HDGQ , aby to ignoroval, ale pak je
třeba přesně vědět, co děláme, aby nedošlo k ohroženı́ možnosti aktualizovat
systém.
Volba ½9M resp. ½B½54BDBFB8;=H@+? je určena pro aktualizaci balı́ků. Pomocı́ nı́ je
možné smazat staršı́ verzi stejných balı́ků a nainstalovat novějšı́ verzi. Zároveň
se 8HDGQ opatrně pokoušı́ editovat konfiguračnı́ soubory následujı́cı́m způsobem:
ç
ç
Pokud nebyl konfiguračnı́ soubor změněn systémovým administrátorem,
pak 8HDGQ nainstaluje odpovı́dajı́cı́m způsobem novou verzi instalovaného
souboru. Nenı́ třeba žádných zásahů administrátora.
Pokud před aktualizacı́ došlo ke změně konfiguračnı́ho souboru, RPM
bude instalovaný soubor zálohovat s přı́ponou O8HDGQ7A>8KJF nebo O8HDGQr6G=>l;?
– avšak pouze pokud se instalovaný soubor a nová verze lišı́. Tehdy je třeba
upravit nové konfiguračnı́ soubory podle záložnı́ch kopiı́ ( O8>DGQKA>8KJLF nebo
Oq8HDGQ^6G=Gl;? ). Potom by měly být tyto záložnı́ kopie okamžitě odstraněny,
aby nebránily budoucı́ aktualizaci.1
ò
ò ø ú
bg
1 Přı́pona ec df
se použı́vá, když databáze RPM soubor nezná, v opačném přı́padě se
d
S h
bg
použije cedf
. Jinak řečeno, cedf
se použı́vá pro aktualizaci z cizı́ho formátu na RPM
d
S h
a cedf
při aktualizaci ze staršı́ho RPM na novějšı́ RPM verzi.
ò ø ú
ò
351
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
Aktualizace s volbou ½9M nenı́ pouhou náhradou za odinstalovánı́ pomocı́ ½H?
a následnou instalaci pomocı́ ½:J . Pokud je to možné, dávejte vždy přednost
volbě ½M .
Po každé aktualizaci je třeba zkontrolovat záložnı́ kopie s přı́ponou
Oq8HDGQKA>87JF nebo O8HDGQr6G=>l;? – jsou to staré konfiguračnı́ soubory. Pokud
je to možné, převezměte vaše úpravy ze starých souborů do nových a potom záložnı́ kopie ( O8HDGQKAG8KJF resp. O8HDGQr6G=>l;? ) smažte.
Budete-li chtı́t odinstalovat balı́k, zadejte:
[ Å \Æ^]$¸ÌÅ x} c
Ä
Ä
¨ X5[ g Ä ª+­
8>DGQ však odstranı́ balı́k pouze pokud nenajde žádné závislosti. Proto nenı́
napřı́klad teoreticky možné smazat Tcl/Tk tak dlouho, dokud ho bude ke
svému běhu využı́vat některý z dalšı́ch programů – RPM to hlı́dá s pomocı́
své databáze.
Pokud ve výjimečném přı́padě nelze balı́k odstranit, přestože žádné závislosti
neexistujı́, může pomoci aktualizovat databázi RPM volbou ½B½G8+?G¾B4NJGjG@B@>¾
(viz odst. 14.3.3 na str. 354).
14.3.3
Zadánı́ dotazu
Pomocı́ volby ½>U (angl. query) je možné zadat dotaz a prohlédnout si tak archiv
RPM (volba ½9DKã balı́k RPM æ ) nebo se dotázat databáze RPM na instalované
balı́ky. Druh požadovaných informacı́ se zadá přepı́nači v tabulce 14.1.
½:J
½Bj
½>Ã ãý6GAG4B¾:AG8Kæ
½;6
½>@
;½ C
½B½>@>45Q:D
½B½5D+8+A>lKJ9@+?;6
½B½G8;?>U>4NJ8;?;6 , ½GÞ
½B½;6BC8KJLD+I76
Zobrazit informace o balı́ku
Zobrazit seznam souborů
Dotaz na balı́k obsahujı́cı́ soubor ã soubor æ ;
( ã soubor æ je třeba zadávat včetně úplné cesty!)
Zobrazit stavové informace (implicitně ½Bj )
Seznam dokumentačnı́ch souborů (implicitně ½Bj )
Seznam konfiguračnı́ch souborů (implicitně ½Bj )
Zobrazit detailnı́ informace o souboru (použı́t s ½Hj ,
½;C nebo ½>@ !)
Seznam „virtuálnı́ch balı́ků“, které tento balı́k poskytuje
Seznam balı́ků, „virtuálnı́ch balı́ků“ a souborů, které
tento balı́k vyžaduje
Zobrazit skripty pro instalaci a deinstalaci
Tabulka 14.1: Nejdůležitějšı́ volby při dotazovánı́ ( ½GU [ ½5D ] . . . ã balı́k æ )
352
14.3. RPM – Správce balı́ků
Přı́kaz
[ Å \Æ^]¹¸øÅ x} c€c Y Å x }
Ä
zobrazı́ napřı́klad následujı́cı́ informace (viz tab. 14.3.1).
ø&òú
j df ò
kú lT øm : ñ S jonœñ m d ú lT ømúøp úOq
r úñl jwvx;v Ry òpz { y ú òøñð
ú d S;: ñ
j%s cutc s
d
d
kú úø S ú
j0|l}
~x : ømújI€ d ú T‚ t  sjuƒ t ju„}
… ñ S mø ømúj%†xú‡ú T‚ |  „juƒ} >ˆˆˆ ~x : z lS m j%‰øx T>Š ð S x S ú ú
c
c
y x
jIxñ S d mú
v x d T úokl‹Œj df ò9ûs cutc sû|l} c S d T cedf ò
d f
v b ú
j%ƒ}| tŽ |l}
 T úñ S új y ‹
‹ø T ùø g ú d
j0úúpø T ù;‘ S x S ú c ú
vx òòø d ð
jIkl‹Œ‹ø T ùø g úoŒøñø g ú d
ú ST d f m : ñ’j
kl‹Œ‹ø T ùø g ú“Œøñø g ú d S m Š úhòø ñm  d òøñø g/ ñ g"S m”ø d ú f ø T ùø g ú S
m Š o
ú vx;v R  ñxl• S m d pxlm : ñ c
r
i
–
ccce—
Výstup na obrazovku 14.3.1: Ukázka výsledku přı́kazu 8HDGQ
½>Ué½:J8HDGQ
Volba ½>Ã je funkčnı́ pouze v přı́padě, že znáte kompletnı́ název souboru včetně
cesty. Může být zadán libovolný počet hledaných souborů, např.:
[ \ ^]¹¸ L™ x} c€c ©
˜ ™ Oš
t X>YV t ™ x}
tu>b ™ t >X YV t W a ˜ \
vede k tomuto výsledku:
ò9û
ú û
û
û
df s uc tc s s
” g m  c ƒ c s ƒƒ
Pokud znáte pouze část názvu souboru, musı́te si pomoci skriptem přı́kazového interpretu (viz soubor 14.3.1). Hledaný soubor se zadává při volánı́
tohoto skriptu jako parametr.
ñ
›œž p lS>Š
 d “ Ÿ df
¡
T>Š&¦>§O¦ : §O¦
£
¡  £ df
T>Š&¦¦
ú
ñú
ú
ñ òÔû `ûø~û ¢Ig d ú f¤£
üú‡hopø ¨ ùxj ¦
ò û `û

Ÿ¥% Obsah souboru 14.3.1: Skript pro vyhledávánı́ balı́ků
Přı́kazem
[ \ ^]¹¸ L™ x} c€cc9wlš [V a ˜ Lg v
a L™ x}
˜ ™ Oš
můžete zobrazit žádaný seznam informacı́ (aktualizace, konfigurace, změny,
atd.) o jednotlivých balı́cı́ch, např. o balı́ku rpm.
Pomocı́ databáze RPM je možné provádět kontroly. Ty je možné provádět
volbou ½'Y (stejný význam jako ½5Õ nebo ½B½Gl+?>8KJ9ÃHÕ ). Pomocı́ této volby zobrazı́
program 8HDGQ všechny soubory v balı́ku, u kterých došlo ke změně, v porovnánı́
s originálem balı́ku. Program 8HDGQ použı́vá osm různých znaků na označenı́
nalezených změn v jednotlivých souborech:
353
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
n
kontrolnı́ součet MD5
velikost souboru
symbolický odkaz
čas změny
„major“ a „minor“ čı́slo zařı́zenı́ (angl. device number)
uživatel (angl. user)
skupina (angl. group)
mód (přı́stupová práva a typ souboru)
Ü
S
à
ß
M
×
R
Tabulka 14.2: Přı́znaky druhů změn souboru
Tyto znaky se navzájem kombinujı́ v řetězec. U konfiguračnı́ch souborů se
navı́c zobrazı́ znak C . Pokud napřı́klad změnı́te 3H?>ImC>35±+F;?GIB87C , který obsahuje
balı́k ±+F;?GI , dostanete:
[ \ ^]$¸ ™Lx} c ‘ W a ˜ \
‡7zqyKzzzLzÒljwt ˜ \GwLt W a ˜ \ ™ w
˜ ™ Oš
Soubory databáze RPM jsou v adresáři 3Gl+=>8:3Bj:J
¾m3G8HDGQ . Při velikosti stromu
394K698 kolem 1 GB může databáze zabı́rat kolem 30 MB – zvláště po kompletnı́
aktualizaci. Pokud vám bude připadat, že se databáze přı́liš rozrostla, lze ji
obnovit pomocı́ volby ½H½G8;?G¾B4KJGj>@B@>¾ . Hodı́ se předtı́m zálohovat (samozřejmě
někam jinam) stávajı́cı́ databázi.
Kromě toho vytvářı́ skript C98;A5iO&@+=mJ5jGÕ každý den zabalené kopie databáze v 3Gl;=>8;3H=H@9QN39¾:=:C9EH4HDm3G8>D5Q7@G¾ . Počet kopiı́ je určen proměnnou
×Hº(< ÞBÚB×Hß) +º+»>ê>M;Ú;S v 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF (standardnı́ počet je n ).
Je zde třeba počı́tat až s 3 MB pro každou zálohu (při 1 GB velkém 354K698 ). To
je třeba brát v úvahu při vytvářenı́ kořenového diskového oddı́lu. Pokud má
35l;=>8 zvláštnı́ diskový oddı́l, nenı́ třeba mı́t obavy.
14.3.4
Instalace a překlad zdrojových balı́ků
Všechny zdrojové kódy (angl. sources) distribuce SuSE Linuxu obsahuje série
åHU (Quellpakete). Majı́ přı́ponu O6DGQ – tzv. „zdrojové RPM“.
Zdrojové balı́ky dokáže nainstalovat i YaST, avšak nejsou pak označeny
( !J#$ ) jako ostatnı́ „řádné“ balı́ky, nebot’v databázi RPM je pouze spustitelný software, což zdrojové kódy nejsou.
V 394K698:3;687C>35D:=;C9E;=>F;?+6 musı́ existovat následujı́cı́ pracovnı́ adresáře pro rpm
(pokud jste neprovedli žádná vlastnı́ nastavenı́, např. v 3H?GI7C>3G8HD5Qm87C ):
SBØ9M;Þ+»HÛ+S
– pro soubory OI;=G8£OF+å atd., obsahujı́cı́ originálnı́ zdrojové kódy,
a pro soubory O&@7JÃ , obsahujı́cı́ úpravy specifické pro danou distribuci.
SGÚBÛ+»+S – pro soubory O6D;?:C , které kontrolujı́ proces sestavenı́ binárnı́ho
balı́ku.
>Mr¼9ÜHß – kde se zdrojové kódy rozbalujı́, upravujı́ a překládajı́.
354
14.3. RPM – Správce balı́ků
ÞBÚH×;S
S>ÞHÚB×;S
– kde se ukládajı́ hotové „binárnı́“ balı́ky.
– kde jsou zdrojové RPM.
Prosı́m nedělejte pomocı́ RPM žádné experimenty s důležitými systémovými součástmi jako jsou balı́k j:J
¾KC , balı́k 8HDGQ , balı́k iBEKJI atd. Riskujete
tı́m ztrátu funkčnosti vašeho systému.
Pokud chcete použı́t YaST pro instalaci zdrojového balı́ku série åBU , je třeba
nainstalovat komponenty potřebné pro sestavovacı́ proces do 394K698:3;687C>3
D:=;C9E;=>F;?;6 . Zdrojový kód a úpravy do S+Ø9M+Þ+»HÛ;S a odpovı́dajı́cı́ soubor O6D:?:C
do S>ÚBÛB»+S 2. Pro náš následujı́cı́ přı́klad vybereme balı́k ±+F;?>IkO6DGQ . Poté, co se
zdrojový balı́k ±+F;?>I£O6DGQ nainstaluje, by měly vzniknout následujı́cı́ soubory:
tu>b ™ 9t b ™ Lw t xG[ wª [ a ˜ bLt‡„ˆ9“9‡t W a ˜ \^zb x
˜ w
tu>b ™ 9t b ™ Lw t Gx [ wª [ a ˜ bLt‡`†‹5“
ˆG‡t W a ˜ \5c Ÿ zœ•rzqyNz҂ Y©
tu>b ™ 9t b ™ wLt Gx [ wª [ a ˜ bLt‡`†‹5“
ˆG‡t W a ˜ \5c Ÿ zœ•rzqyNzÒ\ [;™ za ÷
Přı́kazem 8HDGQ ½5¾Nã0<Kæ 354K68:3;6987CG35D:=:C9E+=>F+?:6G3>S>Ú>Û+»+SB39±BF;?5I£O6LD;?;C se spustı́
překlad. Proměnná ã X æ označuje různé stupně pokročilosti instalace. Jednotlivé možnosti nám podá např. 8HD5Qf½H½5<:?+j5D nebo dokumentace k RPM).
Hlavnı́ z nich jsou:
½5¾HD
½5¾7C
½5¾KJ
½5¾H¾
½5¾;=
Přı́prava zdrojového kódu v adresáři 354K698;3;6987C>39D:=:C9E;=GF;?;6>3#>Mr¼LÜHß –
rozbalenı́ a úpravy (patches)
totéž jako ½5¾BD , navı́c s překladem
totéž jako ½5¾KC , navı́c s instalacı́. (Pozor – pokud instalovaný balı́k nepodporuje BuildRoot, může dojı́t během instalace k přepisu konfiguračnı́ch
souborů!)
totéž jako ½5¾NJ , navı́c s vytvořenı́m tzv. binárnı́ho RPM. Po úspěšném
překladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3GÞHÚH×+S .
totéž jako ½5¾B¾ , navı́c s vytvořenı́m tzv. zdrojového RPM. Po úspěšném
překladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3HSGÞHÚH×;S .
Pokud společně s ½5¾KC (resp. ½5¾NJ ) zadáte volbu ½H½;6<:A>8HI:½;C+J8mC4NJI , 8HD5Q
vykoná pouze překlad, resp. instalaci, bez předchozı́ch fázı́.
Vytvořené binárnı́ RPM se instaluje pomocı́ 8HDGQ ½:J nebo lépe 8HD5Q1½9M , aby
došlo k zápisu do databáze RPM.
14.3.5 Dalšı́ nástroje pro práci s archivy a databázı́ RPM
Program Midnight Commander dokáže procházet archiv RPM a pracovat
s jeho součástmi. Zacházı́ přitom s balı́kem RPM, jakoby se jednalo o souborový systém. Při použı́vánı́ mc můžete zobrazit informace obsažené v záhlavı́
€;s îï a kopı́rovat části archivu
(přı́stupném zde jako soubor õBÛBºBßBÛHÞ ) klávesou ìíö
;
€
ƒ
klávesou ìí–îï .
xrpm je název grafického správce balı́ků RPM, který je napsaný v Pythonu
a podporuje přı́kazy pro přı́stup přes FTP.
KDE obsahuje nástroj krpm, což je grafické rozhranı́ pro obsluhu RPM.
GNOME obsahuje podobný nástroj gnorpm.
O „vytvářenı́ balı́ků“ (angl. build mode) viz manuálová stránka pro df
uvedeny dalšı́ možnosti použitı́.
2
ò (òøñ
df
ò
), kde jsou
355
14. Aktualizace systému a správa balı́ků
Pomocı́ skriptu v Perlu, nazvaného =+j;J5?Gi , je možné konvertovat formáty
balı́ků různých distribucı́. Tak lze převést staré TGZ archivy na RPM ještě
před instalacı́, aby se během instalace dostaly informace o balı́ku do databáze
RPM. (Pozor, skript =+j:J5?Gi se dle vyjádřenı́ jeho autorů stále nacházı́ v alfa
stádiu.)
356
Kapitola 15
Speciality SuSE Linuxu
15.1
Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB)
SuSE Linux usiluje o splněnı́ standardu na souborové systémy FSSTD resp.
jeho následovnı́ka, kterým je Filesystem Hierarchy Standard (FHS, balı́k
Ã><76 , série @+A:C ; viz <+IBIHD£° 3B35±B±H±OqD:=>I><Hi:=Qm?POC5AQK3>Ã5<K6>3 ). To je důvod, proč
v novějšı́ch verzı́ch SuSE Linuxu najdeme některé soubory na „správnějšı́ch“
mı́stech.
SuSE podporuje i projekt Linux Standard Base. Aktuálnı́ informace o něm
najdete na <+IBI>D° 3B35±H±B±O j:J
iB4+pH¾+=:65?PO&AG8BF . V současné době se nacházı́ návrh
LSB ve verzi 0.3 a pokrývá inicializaci systému, viz kap. 16 na str. 375.
15.1.1 Přı́klad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX
teTeX je organizován podle TEX Directory Structure (TDS) (viz ÃHI>D°
), aniž by odporoval FHS.
@+=5i+I;?PO&@B?+3GI;?>p;½m=>87C
<NJlB?+35I+@;6>3
3B3>Ã>IHDO
15.1.2 Přı́klad – prostředı́ pro FTP a HTTP
FTP
Pro usnadněnı́ instalace serveru FTP obsahuje balı́k
středı́. Instaluje se v adresáři 354K698:3HjHA:CG=+jH3>ÃHIHD .
ÃHI>D;@7J8
i vzorové pro-
HTTP
SuSE Linux má nabı́zı́ jako standardnı́ webový server Apache. Tı́m se vám též
nainstalujı́ dokumenty s přı́klady k použitı́ do adresáře 354K698:3HjHA:CG=+jH35<+IBIHD+@ .
Pokud si tedy chcete vytvořit vlastnı́ webový server, doporučuje se zadat váš
ß;A;C4GQK?GiBIBÞ;ABA>I v souboru 3>?>I7C>35<BIBIHD;@;39<+IBIHD;@POCGA9i;Ã .
15.2
Rady ke speciálnı́m softwarovým balı́kům
15.2.1 Balı́k p+@B?>l;?+j versus pB@+?>l;?+j>µBµ
Tzv. Linux Development Platform Specification vyžaduje, aby se použı́val
XFree86 3.3.6, a to z důvodu přenosnosti software na co nejvı́ce platforem.
Od své verze Linuxu 7.0 však SuSE použı́vá standard XFree86 4.0.
357
15. Speciality SuSE Linuxu
Aby SuSE Linux splňoval i nadále kritéria slučitelnosti, je zde k použitı́
pro vývoj pod XFree86 3.3.6 i balı́k p+@+?Gl;?+jHµBµ . Kdo tedy chce postupovat
s ohledem na Linux Development Platform Specification, musı́ počı́naje verzı́
7.0 odinstalovat balı́k p+@+?>l+?+j a mı́sto něj si nainstalovat balı́k pB@+?>l;?+j>µBµ .
15.2.2
Balı́k
C98+AGi
Cronové tabulky se nynı́ nacházejı́ v adresáři 3Gl;=>8:3+6D:ABA+jH3;C98;AGi;3GI;=9¾K6 a
nikoli již v adresáři 3Gl;=G8:3;C98;A5im3GI;=G¾76 . Tabulka v souboru 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾
je nynı́ celosystémová cronová tabulka. Je v nı́ potřeba uvést za časovým
údajem jméno uživatele, který úlohu spouštı́, viz výpis 15.2.1, kde je udán
uživatel ¤8;ABA>I®¥ . Tentýž formát majı́ i tabulky specifické pro balı́ky, které
jsou v 3H?>ImC>3;C98;A5iO&@ – viz manuálová stránka pro C98;AGi (QK=5i · C98;AGi ).
Ÿ cyO9tyª©«©`©¬© ™ v v\¬\ ˜ b \¦c | tuGb ™ 9t b XGYV t [ \ ™ u V Êʁtu>b ™ 9t b X>YV t [ \ ™ u V
Obsah souboru 15.2.1: Ukázka jedné položky v souboru 3H?>ImC>3;C98;A5i+I;=G¾
Soubor 3>?>I7C>3;C8;AGi+IB=G¾ se již nesmı́ editovat přı́kazem C98;AGiBI;=5¾¢½H? , ale načı́st
do editoru, editovat a opět uložit.
Řada balı́ků instaluje své skripty do adresářů 3H?>I7C>3+C98;AGiO<:AG4+8:j5Õ , 3H?>I7CG3
C8;AGiO&@B=mJGjGÕ , 3H?>ImC>3;C98;A5iOq±:?B?GE:jGÕ a 3H?>I7CG3;C98;AGi£OœQKAGi+I><mj5Õ , jejichž zpracovánı́ pak řı́dı́ soubor 354K698;3Bj:JL¾m3+C98;AGim358H4Him½KC8;A5i76 . Ten se volá každých
15 minut z hlavnı́ tabulky 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾ , čı́mž je zajištěno, že se žádný
(ani opožděný) proces nevynechá. Nesmı́te se proto napřı́klad divit, že krátce
po startu se objevı́ v tabulce procesů velmi aktivnı́ uživatel ¤&i;AG¾:AH@HÕ®¥ – ten
patrně aktualizuje databázi pro přı́kaz locate.
15.2.3
Balı́k
C4B876G?:6
Na distribučnı́m CD se nynı́ nacházı́ balı́k iKC4B876G?:6 . Souvisejı́cı́ knihovny
majı́ jméno j;JL¾BiKC4B876G?:6²O6GAPOãäp>pKæ . Následkem je nutnost upravit odkaz na
i7C4+876G?;6 v mnohých souborech Makefile. Vaše vlastnı́ balı́ky je nutno přeložit
s volbou ½Bj5i7C4+876G?;6 a nikoli ½Bj;C4B876G?:6 . Pokud to nenı́ možné, je třeba zadat
c’Ltu>b ™ t Y V wLgu9‚ ˜ t
\ ˜O™} w [x c9’Ltu>b ™ t Y V Lw gu9‚ ˜ t9wu ™ b ˜ b
c^Gtu>b ™ tg Y X t\ ˜O™} w [x c ^Gtu>b ™ tg YX twu ™ b ˜ b
15.2.4
Zdrojové texty k balı́ku 4B4KCLD
Zdrojové texty k balı́ku 4B4KCD jsou nynı́ obsaženy ve zdrojovém RPM od
programu Sendmail jako podbalı́k.
15.2.5
Manuálové stránky
Pro některé programy GNU (např. program tar) se již manuálové stránky
dále neudržujı́. Namı́sto nich použijte pro rychlý přehled volbu ½H½5<:?+j5D
u volánı́ přı́slušného programu nebo soubory info. Přı́kazem JLi;Ã+A zavoláte hypertextový systém GNU. Přı́kaz JLi;Ã+A JLi;ÃBA vám podá prvnı́ pomoc,
358
15.3. Startovánı́ z ramdisku
jak systém použı́vat. Přı́kaz JLi;Ã+A se dá též volat ze systému Emacs přı́kazem ?LQK=:CB6–½>à JLi;ÃBA . Ještě pohodlnějšı́ k použı́vánı́ jsou programy IHEKJLi;Ã+A ,
pKJ
i;Ã+A nebo systém nápovědy SuSE, viz odst. 15.5 na str. 367.
15.3
Startovánı́ z ramdisku
Důvody
Jakmile se zavede linuxové jádro a připojı́ se kořenový souborový systém ( 3 ),
dajı́ se spouštět programy a připojovat dalšı́ moduly jádra, poskytujı́cı́ dalšı́
funkce.
Aby však šel kořenový systém vůbec připojit, je třeba splnit určité podmı́nky:
Jádro potřebuje odpovı́dajı́cı́ ovladače, aby obsloužilo zařı́zenı́, na kterém je
kořenový souborový systém umı́stěn – zejména v přı́padě SCSI. Dále musı́
jádro obsahovat kód pro práci se souborovým systémem, který je odlišný pro
?>pHI;É , 8;?mJ>6G?>8+Ãm6 či 8;AQ7Ãm6 . Pokud je kořenový systém zabezpečen, je třeba
znát heslo či umět pracovat s klı́čem.
Všimneme-li si nejprve problému s ovladači SCSI, nabı́zı́ se několik možných
řešenı́. Jádro může napřı́klad obsahovat všechny dostupné ovladače. Pak ale
mezi nimi mohou být konflikty a navı́c jádro vyjde přı́liš veliké. Jinou možnostı́
je nabı́zet výběr různých jader, obsahujı́cı́ch pouze některé ovladače. Ani to
nenı́ ideálnı́, protože pak vycházı́ (teoreticky) tolik jader, kolik je kombinacı́
ovladačů k zařı́zenı́m. Pokud chceme distribuovat i jádra optimálnı́ (např. pro
daný procesor či SMP), situace se ještě zhoršı́.
Dostáváme se tak k myšlence přı́mý start z kořenového souborového systému
raději úplně obejı́t a mı́sto toho zajistit možnost spouštět programy ještě před
připojenı́m kořenového souborového systému.
15.3.1 Princip
Startovacı́ ramdisk (také „initdisk“ nebo „initrd“) řešı́ právě výše popsaný
problém. Linuxové jádro nabı́zı́ možnost mı́t na ramdisku malý souborový
systém, ze kterého se dajı́ spouštět programy, ještě než se připojı́ vlastnı́
kořenový souborový systém. Zavedenı́ startovacı́ho ramdisku zajistı́ některý
zavaděč (LILO, loadlin atd.), kterému stačı́ biosové rutiny na to, aby zavedl
data ze startovacı́ho média. Pokud byl zavaděč schopný zavést jádro, je také
schopný zavést ramdisk, a proto již nejsou zapotřebı́ speciálnı́ ovladače.
15.3.2 Postup startovánı́ se startovacı́m ramdiskem
Zavaděč zavede jádro a startovacı́ ramdisk do paměti a spustı́ jádro. Dále sdělı́
jádru, že je zde startovacı́ ramdisk, a kde ho má hledat v paměti.
Pokud je startovacı́ ramdisk komprimovaný (což je obvyklé), jádro ho dekomprimuje a připojı́ jako dočasný kořenový systém. Odtud se nastartuje
program linuxrc. Ten již dokáže připojit definitivnı́ kořenový souborový systém. Jakmile skončı́, startovacı́ ramdisk se opět odpojı́. Připojenı́ startovacı́ho
ramdisku a spuštěnı́ programu linuxrc je tedy pomocným mezikrokem v normálnı́m startovacı́m procesu.
359
15. Speciality SuSE Linuxu
Pokud se jádru nedařı́ startovacı́ ramdisk odpojit (což znamená chybu a nemělo
by nastat), zkusı́ ho přepojit na bod připojenı́ 3:JLiNJIH8+@ . Pokud ani takový bod
připojenı́ nenı́ k dispozici, ohlásı́ systém chybu. Zůstane sice i nadále funkčnı́,
ale pamět’obsazenou ramdiskem již nelze na nic dalšı́ho využı́t.
Program linuxrc
Spuštěnı́ programu linuxrc vyžaduje splněnı́ dvou podmı́nek: musı́ se vždy
jmenovat pouze j:J
iB4+pB87C a musı́ být umı́stěn v kořenovém adresáři. Kromě
toho musı́ být též samozřejmě spustitelný jádrem. Rovněž může být z ramdisku
zaveden i dynamicky, pokud tam najde i sdı́lené knihovny v cestě 3Bj;JL¾ . Teoreticky může být linuxrc i skriptem přı́kazového interpretu, pokud ten ovšem
existuje v adresáři 35¾NJLi . Stručně řečeno, startovacı́ ramdisk musı́ obsahovat
minimálnı́ linuxový systém, postačujı́cı́ na spuštěnı́ programu linuxrc.
Standardně se ovšem při instalaci SuSE Linuxu použı́vá nejprostšı́ řešenı́,
a to staticky zavedený program linuxrc, aby startovacı́ ramdisk vycházel co
nejmenšı́ a vešel se na disketu. Program linuxrc se spouštı́ s právy uživatele
¤&8;ABA>IP¥ .
Skutečný kořenový souborový systém
Jakmile program linuxrc skončı́, ramdisk se odpojı́ a přestane existovat –
„zahodı́ se“, startovacı́ proces pokračuje normálně dál a jádro připojı́ skutečný
kořenový souborový systém. Co jı́m bude, určı́ program linuxrc. Stačı́ na to
připojit souborový systém 39D+8;A:C a zapsat hodnotu skutečného kořenového
souborového systému v numerické formě do souboru 39D+8;A:C>3+69Õ76>3GE+?>8Hi:?+jH3
8+?B=+jB½+8;ABA>I:½;@+?>l .
15.3.3
Zavaděče
Většina zavaděčů (předevšı́m LILO, loadlin a syslinux) si se startovacı́m
ramdiskem poradı́. V následujı́cı́m po řadě popı́šeme, jak jim to sdělit:
1. LILO
Vložte následujı́cı́ řádku do souboru
3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;Ã
:
YV>Y \ ™ ‚  t X vv
\5t YV>Y \‚ Y bª³zÒa ÷
Soubor 35¾:ABAGI:3:JLiNJLI+@7JH69EkOqF+å představuje startovacı́ ramdisk. Může (ale
nemusı́) být komprimovaný.
2. loadlin.exe
Zavolá se pomocı́:
“N]_¬gv [ ‚9g YV ¨ ” Æ ‚ ™ Gv ­ YV>Y \ ™ ‚  “N] Ž gv [ ‚5g YVGŽ9YVGY \‚ Y bª³zÒa ÷ ¨ xG[™5[}˜ \
3. syslinux
Vložte následujı́cı́ řádku do souboru
360
6Õ76>j:JLiH4+p£OC5Ã>F
:
˜O™
­
15.3. Startovánı́ z ramdisku
[xx
˜
V ‚ YV>Y \ ™ ‚ 5YVGY \‚ Y bª³zÒa ÷ ¨ ‚ [ g/­ ÄxG[™9[})˜ \ L™ › ­
15.3.4 Použitı́ startovacı́ho ramdisku v SuSE Linuxu
Instalace systému
SuSE Linux startovacı́ ramdisk již delšı́ dobu použı́vá. Uživatel tak může
zavádět moduly v programu linuxrc a zadávat údaje pro instalaci – předevšı́m
zdrojové médium. Program linuxrc pak spustı́ instalátor YaST, který instalaci
provede. Jakmile ten skončı́, sdělı́ programu linuxrc, kde se nacházı́ kořenový
souborový systém čerstvě nainstalovaného systému. Program linuxrc tuto
hodnotu zapı́še do 39D+8;A:C , ukončı́ se a jádro zavede čerstvě nainstalovaný
systém.
Tı́mto trikem lze při instalaci SuSE Linuxu spustit nainstalovaný systém
bez restartu počı́tače. Ten je zapotřebı́ pouze pokud by dosud běžı́cı́ jádro
bylo v konfliktu s právě nainstalovanými moduly. Přı́kladem je instalace
vı́ceprocesorového systému, kde se nově instalované SMP jádro nesnášı́
s původnı́m startovacı́m jádrem.
Zavedenı́ nainstalovaného systému
Bývaly doby, kdy YaST měl při instalaci k dispozici vı́ce než 40 jader,
které se lišily pouze ovladačem SCSI. Ten byl zapotřebı́ právě pro připojenı́
kořenového souborového systému při startu. Ostatnı́ moduly se již mohly
zavést dodatečně.
Protože mezitı́m vznikla potřeba dodávat optimalizované jádro, nenı́ tato
koncepce již udržitelná – počet jader v distribuci SuSE Linuxu by tı́m stoupl
na stovky.
Proto se dnes startovacı́ ramdisk použı́vá i pro normálnı́ start. Jeho funkce
je podobná jako při instalaci, pouze s tı́m rozdı́lem, že linuxrc je zde pouhý
skript pro přı́kazový procesor. Jeho jedinou úlohou je zavést dané moduly
– jmenovitě ovladač SCSI, potřebný k připojenı́ kořenového souborového
systému.
Vytvořenı́ startovacı́ho ramdisku
Startovacı́ ramdisk se vytvořı́ skriptem QmE JLiNJIB8B@ . Moduly k zavedenı́ jsou
zadány položkou ¼Ù7¼àBÞBß ×:ØGß>M:Ü>Û;S v souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF . Po instalaci se tato proměnná automaticky naplnı́ správnými hodnotami – instalačnı́ linuxrc vı́, které moduly se zaváděly a v tomto pořadı́ se objevı́ i
v ¼LÙK¼àBÞBß ×:ØGß>M;ÜHÛ;S . To je důležité v přı́padě použitı́ vı́ce ovladačů SCSI,
jinak by se změnilo čı́slovánı́ disků.
Teoreticky by stačilo nejprve zavést pouze ovladače nutné pro připojenı́ kořenového souborového systému. Protože však dodatečné zavedenı́ dalšı́ch
ovladačů SCSI přinášı́ problémy (např. když disk na druhém, dosud nerese361
15. Speciality SuSE Linuxu
tovaném řadiči SCSI blokuje systém), zavádějı́ se raději všechny potřebné
ovladače SCSI ze startovacı́ho ramdisku.
Skript QmE J
iNJIB8+@ ověřı́, zda je pro přı́stup na kořenový souborový systém
vůbec potřeba ovladač SCSI. Pokud je bod připojenı́ 3 na disku EIDE, startovacı́ ramdisk se vůbec nevytvořı́, nebot’ nenı́ zapotřebı́, protože standardnı́
distribučnı́ jádro SuSE Linuxu ovladač EIDE obsahuje. Do budoucna však
lze počı́tat, že podobný postup lze využı́t i pro speciálnı́ řadiče EIDE, pokud
na ně nepůjde při startu použı́t standardnı́ ovladač EIDE.
Protože zaváděnı́ ramdisku zavaděčem probı́há stejně jako zaváděnı́ jádra
(podle souboru QK=GD se určı́ umı́stěnı́ souboru), musı́ se po každé změně
startovacı́ho ramdisku, tj. po každém přı́kazu QmE JLiNJLIB8+@ znovu instalovat
LILO, a to přı́kazem j:JGjHA !
15.3.5
Možné potı́že při optimalizovaném překladu jádra
Pokud si budete sami překládat jádro, můžete narazit na následujı́cı́ obvyklý
problém: Ovladač SCSI se standardně připojı́ k jádru, zatı́mco dosud užı́vaný
startovacı́ ramdisk zůstane zachován. Při startu pak dojde k tomu, že jádro již
obsahuje zakmpilovaný ovladač SCSI, hardware se správně rozpozná, avšak
bude stále nuceno zavádět dalšı́ modul ovladače z ramdisku, což u některých
ovladačů (zejména pro řadu =mJHCG¶GpBpBp ) vede ke ztrátě komunikace. (Obecně to
tedy znamená chybu jádra, a to vı́cenásobné zavedenı́ téhož ovladače, známou
též napřı́klad u ovladače sériových linek.)
Na tento problém se nabı́zı́ vı́ce řešenı́: Bud’konfigurovat ovladač jako modul
(pak se správně zavede z ramdisku), nebo ho naopak odstranit z konfigurace
ramdisku a znovu zavolat přı́kaz QmE JLiNJLIB8+@ , který pak bud’ ramdisk úplně
zrušı́ nebo na něm ponechá jen zbylé moduly.
15.3.6
Výhled
Lze očekávat, že v budoucnosti najde startovacı́ ramdisk zajı́mavějšı́ využitı́
než jen zavedenı́ modulů potřebných pro připojenı́ kořenového souborového
systému:
ç
ç
ç
ç
ç
„High end“ EIDE ovladače
Kořenový systém na softwarovém diskovém poli (program linuxrc nastavı́
Qm@ -zařı́zenı́)
kořenový systém na LVM
kořenový systém chráněný heslem (program linuxrc se ptá na heslo)
kořenový systém na SCSI disku s řadičem PCMCIA
Dalšı́ informace
394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim358+=LQ7@:JH69EkOqIHpBI
394K698:3;687C>3Bj:J
iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim3;J
iKJI>8+@kOqIHpHI
manuálová stránka pro JLiNJLIB8+@ (QK=G®
i fJLiNJIB8B@ ).
362
15.4. Program linuxrc
15.4
Program linuxrc
Program linuxrc se spouštı́ během startu jádra, obvykle při instalaci Linuxu, a
to ještě před zavedenı́m nakonfigurovaného jádra. Tı́m je umožněno startovat
z malého modularizovaného jádra a dodatečně zavést chybějı́cı́ ovladače –
nouzově i z dalšı́ diskety.
Program linuxrc tedy zejména pomáhá zavést ovladače specifické pro daný
hardware. Lze ho tedy použı́t nejen při instalaci, ale i jako startovacı́ nástroj
pro již nainstalovaný systém, napřı́klad jako záchrannou disketu. Rovněž si
můžete vytvořit kompletnı́ záchranný systém s ramdiskem pro přı́pad, že se
stane něco s vašı́m diskem nebo že přijdete o heslo uživatele ¤8;ABA>I®¥ – detaily
najdete v odst. 15.6 na str. 369.
Hlavnı́ menu
Po nastavenı́ jazyka, obrazovky a klávesnice se dostanete do hlavnı́ho menu
programu linuxrc (viz obr. 1.24 na str. 24).
Instalace začı́ná z menu ¤¼LiK6I;=+jH=:C5?¢3SGI;=>8BI 69Õm69I EQ:4P¥ . Jak se na toto
mı́sto dostanete, záležı́ na vašem hardwaru:
Pokud jádro rozpoznalo všechny komponenty potřebné pro instalaci, nepotřebujete již zavádět dalšı́ ovladače. To je obvyklé u počı́tačů, kterým stačı́ disk
a mechanika CD na standardnı́m řadiči EIDE.
Obsahuje-li hardware řadič SCSI, nezbytný pro start systému (tedy nikoli potřebný napřı́klad pouze pro skener), je zapotřebı́ zavést modul SCSI. Podobně
pokud probı́há instalace po sı́ti: nejprve je nutno zavést specifický modul pro
použitou sı́t’ovou kartu. Konečně existuje řada staršı́ch mechanik CD, dodávaných s vlastnı́mi nestandardnı́mi řadiči, které rovněž potřebujı́ svůj modul
jádra. Totéž platı́ pro zařı́zenı́ ovládaná pomocı́ PCMCIA u notebooků.
Systémové informace
Nemáte-li jistotu, jaký hardware má váš počı́tač, pomohou vám zprávy jádra,
poskytované během startu.
V menu ¤S>Õ769IEQKA>l EšJLi;Ã+AG85QK=:CG?²¥ (obr. 15.1 na následujı́cı́ straně) naleznete
kromě zpráv jádra ještě dalšı́ podrobnosti, jako jsou I/O adresy karet PCI a
velikost hlavnı́ paměti, jak ji Linux rozpoznal.
Následujı́cı́ řádky ukazujı́, jak se hlásı́ disk a mechanika CD na řadiči EIDE.
Je to přı́pad, kdy nemusı́te zavádět dalšı́ moduly:
ø
û
ø
ñ
ø ø
ù ø ú
Š j%v†ls„  |

 
t¯ {1„ t ƒŒl~o”
Š pj%‰ :k²:Œ‚‰k v by { † ‹
¯ ¯
T>Š T j
‹ d m m :
Š j Š 7Š „ Š s³ Š „ Ž l~‰ T>Š ({w~ ¯ {w‰z;v°  t „s ± | ± s
… ‰k²:Œ h
d
û
ú ù
ø ø
ú
øƒ´
Rovněž nepotřebujete dalšı́ modul ke startu, pokud máte jádro se zakompilovaným ovladačem SCSI. Typická hlášenı́ při rozpoznánı́ řadiče SCSI a
zařı́zenı́ na něj připojených vypadajı́ následovně:
STS; j 5ŠlS
S ”
vm d m STS;
g
j
I
m
t
d
m
c
ø ú ~ù ø f h  | „ „
ø úm t ø Tc T ú c f m c ñ
g
f
úd
: 
tt
ñ
ú
S“  S m
Ž


tcutt Œz
€ ¯ v†v‰v …
û
……
363
15. Speciality SuSE Linuxu
Obrázek 15.1: Systémové informace
ú
ñ ø d g úm t m f ú d :  tt ñ So  S úm Ž  tcutt Œz  € ¯ v†v‰v … û ……
Œ ú j r ‹ls„„  t
kúh j Ž  z Ž
i v … v‰v … úh S;: ñj „
ð ú
ú û ¯ TT ú SS
t
ú ú ú
ù S ø~øm STS; t { T>Š øññú t { ¯ t { xñ t d
T
T
g
:
±
o
S
S
"

S
>
T
Š
ø ú sø ú f m ñ f ú d ‚„s ñ  úm Ž | c „sŒz ðñ d ñ x S v‰v …
ú ñ ø d g ú m„‡m f ú d : ‚„| Ž ñ So  S úm Ž | cut sŒz ·S ðñ T>Š d ñ x S v‰v …
úñ
Œ ú jž‰
û:k²:Œ‚¸Œ
ûs| t  † ¯
kúh j t „ Ž s
i … v‰v … úh S;: ñj „
ð ú
û
¯ v
d
t
ú ú ú
v‰v … S ù m mø c
–
Š
S
T

S
T
S

ú ú ø ” d ú m d °‚ƒ „“pð mú c vú m d °|ls tŽ sƒ„ „ t s‡Œl~ — – „ c ¹y ~ —
ø
ñ ú ù
ø ø ø ø s S ø |‚³ S ø ƒ S ø ±S ø } S ø Ž ´
STS;
S
g m
t j mm
r l jwµ:¶ i †¶Œ
d
¯
† f j
 d T m
 m T m STS; S
STS;
g
t jIm d m„
STS;
S mm g m
j
t
r l j%†;²vz … ~
d
¯
† f j
‰ :k²:Œ
STS; jI m T m 
S j
v‰v … h T
T>Š T j
‹ d m m :
S j S ‡S „ S
úñ
Zavedenı́ modulů
Zvolı́te, které moduly potřebujete. Při startu z diskety jsou jména modulů
čtena programem linuxrc a zobrazena v seznamu k výběru.
Při startu z CD nebo z DOSu programem loadlin má již linuxrc všechny
moduly k dispozici. To sice ušetřı́ zaváděnı́, ale vyžaduje dostatečnou pamět’.
Máte-li méně než 8 MB RAM, je jedinou cestou start z diskety.
V seznamu použitelných modulů, které nabı́zı́ program linuxrc, vidı́te vlevo
jméno modulu a vpravo stručný popis hardwaru, pro který je určen.
Pro některé komponenty existuje vı́ce ovladačů, přı́padně nové ovladače v alfa
verzi.
Předánı́ parametrů
º¼»
Po nalezenı́ vhodného ovladače na něj ukážete kurzorem a stisknete ìí îï . Objevı́ se obrazovka, vyžadujı́cı́ přı́padné parametry pro tento modul. Podrobněji
o těchto parametrech se dozvı́te v odst. 13.3.4 na str. 321.
(Upozorňujeme zde znovu, že na rozdı́l od formátu zadávánı́ parametrů pro
LILO se zde vı́ce parametrů pro tentýž modul odděluje mezerami.)
364
15.4. Program linuxrc
Obrázek 15.2: Zavedenı́ modulů
Obrázek 15.3: Výběr řadiče SCSI
Ve většině přı́padů však nenı́ upřesňujı́cı́ popis hardwaru pomocı́ parametrů
zapotřebı́ – většina ovladačů si určı́ své komponenty sama. Výjimku zde tvořı́
sı́t’ové karty a staršı́ nestandardnı́ řadiče mechanik CD.
Pokud máte pochyby, pouze tedy stiskněte klávesu ìí
º¼»
îï .
U některých modulů může rozpoznánı́ a inicializace hardwaru trvat dlouho.
€l| îï ) můžete
Přepnutı́m na virtuálnı́ konzoli 4 (klávesová kombinace ìí ¯ m îï + ìí–
přitom sledovat zprávy jádra. Týká se to předevšı́m řadičů SCSI, které čekajı́,
až se jim ohlásı́ všechna zařı́zenı́.
Po úspěšném zavedenı́ modulů zobrazı́ program linuxrc zprávy jádra, abyste
mohli posoudit, zda vše proběhlo hladce. V opačném přı́padě zde máte stopu,
jak potı́že odstranit.
365
15. Speciality SuSE Linuxu
Obrázek 15.4: Zadánı́ parametrů pro moduly jádra
Systém / Start instalace
Po zajištěnı́ plné podpory vašeho hardwaru jádrem se dostáváte k menu
¤ S>Õ769I ELQ 3S>I+=>8BI JLiK69I+=+jH=:CG?²¥ .
Odsud (viz obr. 1.25 na str. 25) se můžete rozhodnout pro vı́ce instalačnı́ch
kroků: ¤¼
iK69I;=+j>=:CG?+3HS5DB4K6I7JLI–=>EBIH4:=Bj:J9å+=:CBJ^¥ , ¤2H=>l E:69Iöi;=mJLiK69I+=+jHA>l;=5i½
6Õ769I EQ¥ (musı́ být znám kořenový oddı́l)a ¤S>I+=>8BI;A>l+=>Iöå;C<+8;=GiHi½é69Õ76G½
IEQä¥ (viz odst. 15.6 na str. 369).
Obrázek 15.5: Výběr zdrojového média v programu linuxrc
Pro instalaci záchranného systému (viz obr. 15.5) můžete vybrat různé zdroje
(zdrojová média).
366
15.5. Systém nápovědy pro SuSE Linux
15.5
Systém nápovědy pro SuSE Linux
Systém nápovědy je komponentově orientovaný a dá se použı́vat pomocı́
obvyklého webového prohlı́žeče (v grafice např. programem Netscape, na
textové konzoli např. programem Lynx, a to lokálně nebo po sı́ti.
Hlavnı́ komponentu systému nápovědy obsahuje balı́k 6L4K6G?G<NJ5j>Ã , série @BA:C .
Podle dalšı́ch požadavků můžete ještě nainstalovat ostatnı́ balı́ky (návod
k instalaci viz odst. 2.4.3 na str. 78). Hlavnı́ balı́ky instaluje YaST automaticky
při volbě standardnı́ (a vyššı́) instalace, takže nemějte obavu, že se ve spoustě
dokumentace k nainstalovánı́ ztratı́te.
balı́k =GD:=;C<:? , série i : Apache, lokálnı́ webový server.
balı́k 65@>¾ , série @+A;C : Prohledávač databáze technické podpory (SDB).
balı́k 65@>¾ C5å , série @+A:C : Texty SDB, čeština.
balı́k 64K65?GD:=>E , série @BA:C : Popisy balı́ků.
balı́k <:AG±BI;AB?GiB< , série @+A:C : Dokumenty Howto, angličtina.
balı́k j>@>D , série @+A;C : Knihy, nejčastějšı́ otázky (FAQ) atd., které poskytuje
Linux Documentation Project (LDP) v HTML.
balı́k 85QK=5i , série =GD : Program http-rman.
balı́k JLi;ÃBÉG<+I5Q , série @BA:C : Konverze dokumentů Texinfo do formátu HTML
pro webový prohlı́žeč během prohlı́ženı́.
balı́k @+A:CL<:A:69I , série i : Centralizovaný dokumentačnı́ server, viz soubor
394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D;=;C9EB=>F;?;6G3G@+A:C
<:A;6I:35ÞBÛ>ºBßH×HÛ£O&SG4+S>Û .
balı́k <+I+@mJF , série i : Vytvořı́ index pro každý webový dokument na lokálnı́m počı́tači nebo v lokálnı́ sı́ti. Počı́tač se tak stane malým webovým
prohledávačem.
Balı́ky @+A:C<:A;69I a <BI+@7JF nejsou sice nezbytné, ale výrazně zlepšujı́ komfort
systému nápovědy.
15.5.1 Konfigurace systému nápovědy
V souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF se nastavı́ proměnné pro počı́tač jako stanici podle výpisu 15.5.1 (nejlépe pomocı́ programu YaST, jak je vysvětleno
v odst. 2.6.11 na str. 94. (Váš počı́tač se patrně nejmenuje jako v přı́kladu
<:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGALQ , proto si nastavte jeho správné jméno.)
ð ú
ðú
ðú
v† ¯ kl†;¾ …biR †l° ¦ S¦
v † ¯ kl†;¾:zl††‹l° ¦ S¦
 ²‰l¾v R k rlR kl° ¦ S¦
S T ¦
²‰l¾:z²v†° ¦.Š :lS c T lS l
c
S T ¦
²‰l¾ ¯ ;²:¿l° ¦ ;²‰ ¯  c T lS l
c
ú
ò
ò
ò
ò
Obsah souboru 15.5.1: Konfigurace nápovědy vhodná pro počı́tač jako server
i samostatnou stanici
Položka S>àBºBÞHà ¼ÙHÛBàBß udává, že program inetd (angl. inet daemon) je určen ke
spuštěnı́. Tento démon mimo jiné umožňuje prohlı́ženı́ manuálových stránek
367
15. Speciality SuSE Linuxu
programem http-rman. (Program http-rman proto nefunguje, je-li tato služba
zakázána v souboru 3H?GI7C>35<:A;69I76²O&@B?Gi+Õ .)
Dále zajistı́te, aby se při startu spustil HTTP server (program apache), a to
nastavenı́m položky S>àBºHÞBà õBàBàHÚBß na Õ;?:6 .
Položka ß:Ø>» SGÛBÞ(YBÛBÞ určuje, zda počı́tač sloužı́ jako dokumentačnı́ server a
musı́ být nastavena na Õ;?:6 , a to i v přı́padě, kdy se jedná o stanici, která si
pouze sama nabı́zı́ přı́stup k dokumentům.
Položka ß:ØG» õ:ØHS>à určuje jméno dokumentačnı́ho serveru, v našem přı́kladu
je to <:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGAQ .
Položka ß:Ø>» º+ÜHÜ;Ø
se týká bezpečnosti a určuje počı́tače, které majı́ k dokumentům přı́stup. Pokud chcete povolit přı́stup celé doméně, nezapomeňte
uvést tečku před jejı́m jménem (viz uvedený přı́klad)!
Nezapomeňte také, že po změně proměnných v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF
je třeba zadat přı́kaz SG4:S>Û7C5AGi;Ã7JF . Při změně konfigurace s použitı́m
programu YaST se to stane při jeho korektnı́m ukončenı́ automaticky.
Fulltextové vyhledávánı́ lze použı́t až po vytvořenı́ indexů pro program htdig. Ve verzi SuSE Linuxu 7.0 zaberou kolem 70 MB. V adresáři 3HAGD+I;3
±H±B±m35<+IB@7JF je potřeba během inicializace databáze zajistit alespoň volných
200 MB. Inicializace se provede zadánı́m
[ \ ^] Ô¸¦bu>b ˜O™ u V ‚ Y a
Skript 3547698:3;6¾KJLim3;6476G?>8H4>i;@mJF načte konfiguračnı́ soubor 3HAGD+I:39±B±B±m3
<BI+@7JF:3+CGAGi;Ã;3+64K6G?H@mJLF£O CGA5i;à a vytvořı́ indexy. Po každé aktualizaci doku˜ ™ Oš ba
mentů je nutno tento skript spustit znovu.
15.5.2
Konfigurace klienta
Systém nápovědy se dá instalovat bud’ na každém počı́tači zvlášt’, nebo je
možné mı́t společný dokumentačnı́ server pro celou lokálnı́ sı́t’. V takovém
přı́padě stačı́ na klientu nainstalovat pouze balı́k @+A;C<:A:69I , série i a nastavit
proměnné v konfiguračnı́m souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF podle výpisu 15.5.2.
ñ
¦
²‰l¾v R k rlR kl° ¦ O
²‰l¾:z²v†° ¦.Š : lS c TlS lS c T
²‰l¾ ¯ ;²:¿l° ¦¦
ú
ò
ò
¦
Obsah souboru 15.5.2: Konfigurace nápovědy pro klienta
Vše bude samozřejmě fungovat pouze tehdy, bude-li skutečně dokumentace
na dokumentačnı́m serveru <;?+j:J5A:6 . C5A:6QKA:6èOCGAQ nainstalovaná.
15.5.3
Použitı́ systému nápovědy
Pokud je výše popsaný systém nápovědy instalován, zavolá se přı́kazem
6L4K6G?G<:?Bj5D . Jiný způsob je zadat ve webovém prohlı́žeči URL <+IBIHD£°
3H3BjHA:CG=Bj5<:A:69I;3>@+A:C>3+6L4K69?G<KJGjGÃ+3:Ji;@+?GpkO<+IQNj nebo <+IHIHD° 3B39<:?+j:J5A;6²O
368
15.6. Záchranný systém SuSE
CGA;6QKA:6²OCGAQN3>@BA:C>3;6
4K65?G<KJ5j>ÃB3:J
i;@B?Gp£OÒ<+I5QKj
,
kde
<:?+j:J5A;6 . GC A:6QKA;6²OCGA
Q
zaměnı́te jménem dokumentačnı́ho serveru.
15.6
Záchranný systém SuSE
Přehled
SuSE Linux obsahuje – nezávisle na instalačnı́m systému – dva záchranné
prostředky, pomocı́ kterých se můžete dostat v přı́padě nouze „zvenčı́“ na
všechny vaše linuxové diskové oddı́ly: startovacı́ disketu a záchranný systém,
který se zavede z některého média – z diskety, CD, sı́tě nebo dokonce z FTP
serveru SuSE.
Záchranný systém obsahuje pečlivě vybranou sestavu standardnı́ch utilit k odstraněnı́ následků systémových katastrof – kdy jsou nedostupné disky, nekonzistentnı́ konfiguračnı́ soubory atd.
Přı́prava
Pro pořı́zenı́ záchranného systému potřebujete dvě bezchybné diskety: jednu
startovacı́ a druhou s komprimovaným obrazem malého kořenového systému.
Soubory s jejich obrazy najdete na CD v adresáři 3>@mJH69E76 . Startovacı́ disketu
si zde vytvořı́te z obrazu v souboru ¾:ABA>IB@7JH69E a obraz kořenového systému
je obsažen v souboru 8+?:6BC4:? .
V zásadě máte tři možnosti, jak vytvořit záchrannou disketu s kořenovým
systémem:
ç
ç
Pomocı́ programu YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86
Z konzole linuxovými přı́kazy
[ \ ^]$¸¦t9b >X YV t GX [ ‚ X gv9wª>b˜c ¡ t ‚ ˜L¡ t © ‚9{ Ÿ •L•9{
] ¸d‚‚ Y © 9t w‚ ™ v } t
‚ Y bªHbLt ™/˜ b wu ˜ v 9©  t‚ ˜L¡ t © ‚9{ X b HŸ þª
[ \ ^$
ç Z DOSu, bude-li např. označenı́ mechaniky s linuxovým CD 3 °
À ] Ž _¦w‚ Ž ‚5v9bu\ Y g9b ;
Ž ™5[#W ™GY \ ˜
À ] Ž ‚5v9bu9\ Y g9b Ž ™5[#W ™5Y \ ˜ _ ™5[#W ™GY \ ˜ z ˜L/| ˜
˜ ™ Oš
˜ ™ Oš
Současná záchranná disketa je přeložena s použitı́m staršı́ knihovny libc5,
protože pak se na disketu vejde i editor, fdisk, e2fsck a dalšı́ programy –
s použitı́m novějšı́ knihovny glibc by se jich tam vešlo méně.
Záchranná disketa se nedá obvyklým způsobem připojit, protože neobsahuje
přı́mo souborový systém, ale pouze jeho komprimovaný obraz – skutečný
rozsah je totiž kolem 3 MB a to by se již na disketu nevešlo. Pokud si
chcete obsah záchranné diskety prohlédnout, musı́te na nı́ obsažený souborový
systém nejprve dekomprimovat a pak ho jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ řádně připojit
– pokud vaše jádro podporuje tzv. loop-device:
[ \ ^]¹¸¬w x t9w‚ ™ v } t ‚ Y bªHb
t ™#˜ bwu ˜ t ™ vv
\5t ™/˜ bwu ˜ zÒa ÷
] ¸ÔaLu V9÷5Yx t ™ vv\5t ™#˜ bLwu ˜ zÒa ÷
[ \ ^¹
] ¸ } vu V \˜c
\ ˜L| \ § cvdgLvv x t ™ vv
\5t ™/˜ bwu ˜ t }5V \
[ \ ^¹
Vstoupı́te-li nynı́ do adresáře 3LQ;i+I , můžete si prohlédnout obsah diskety se
˜ ™ Oš
˜ ™ Oš
˜ ™ Oš
záchranným systémem.
369
15. Speciality SuSE Linuxu
Vyzkoušenou startovacı́ a záchrannou disketu chraňte na bezpečném mı́stě.
Nepatrná námaha, potřebná k pořı́zenı́ záchranného systému, se nedá srovnat s obrovským úsilı́m, které byste museli vynaložit v přı́padě havárie
systému, když by vám tato disketa chyběla a když by dokonce ani nešlo
nastartovat z mechaniky CD (což vám Murphyho zákon spolehlivě zajistı́).
Spuštěnı́ záchranného systému
Záchranný systém se podobně jako instalace startuje ze startovacı́ diskety
SuSE, dodávané s distribucı́, resp. ze startovacı́ho CD. Předpokládejme, že
z disketové mechaniky resp. z mechaniky CD je BIOS schopen startovat (jinak
je nutno změnit nastaveni BIOSu). Dále pokračujte takto:
1. Nastartujte systém ze startovacı́ diskety SuSE nebo ze startovacı́ho CD
se SuSE Linuxem. Ve startovacı́ výzvě zadejte bud’ Õ;=;69IrÌ nebo QK=GiB4:=Bj .
V přı́padě, že zadáte QK=GiB4;=+j , máte možnost samostatně zavést potřebné
moduly jádra.
2. Postupně zadávejte jazyk, klávesnici atd. stejně jako při instalaci programem linuxrc, až se dostanete do hlavnı́ho menu.
3. V hlavnı́m menu zvolte ¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ .
4. Založte do mechaniky instalačnı́ CD se SuSE Linuxem (pokud tam již
nenı́) nebo vyměňte startovacı́ disketu za disketu se záchranným systémem.
Obrázek 15.6: Výběr zdrojového média pro záchranný systém
¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ zvolte menu ¤SGDB4769IKJIšåB½
CL<+8;=GiBi(½é69Õ769IEQä¥ (viz obr. 1.25 na str. 25) a zadejte zdrojové médium
5. V menu
(obr. 15.6):
¤»Hß:½GÞ:Ø5×P¥ : Během zaváděnı́ záchranného systému se exportuje adresář
3;C5@H8;ALQ a tı́m se umožnı́ instalace z tohoto CD. Musı́te pak spustit
SuSEconfig, viz odst. 16.5 na str. 379).
370
15.6. Záchranný systém SuSE
¤ SH/DÁK ÙBë;S^¥ :
Záchranný systém se zı́ská ze sı́tě přes NFS. Je zapotřebı́
předtı́m zavést ovladač pro vaši sı́t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39.
¤ SH/DÁK ëBàBÚ^¥ :
Záchranný systém se zı́ská ze sı́tě přes FTP. Je zapotřebı́
předtı́m zavést ovladač pro vaši sı́t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39.
¤&ßKJH69EP¥ : Záchranný systém se zı́ská z disku.
¤&ßKJH69E;?GI;=À¥ : Záchranný systém se spustı́ z výše popsané diskety. Tato
varianta funguje i v přı́padě, že váš počı́tač má málo paměti.
Záchranný systém se nynı́ dekomprimuje, nahraje se na ramdisk, připojı́ se a
spustı́ se. Tı́m je připraven k použitı́.
Práce se záchranným systémem
Záchranný systém vám poskytne nejméně tři virtuálnı́ konzole, zapı́nané
€  îï až ìí ¯ m îï + ìíö
€;s îï , na nichž se můžete
klávesovými kombinacemi ìí ¯ m ïî + ìíö
přihlásit jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ bez hesla. Klávesovou kombinacı́ ìí ¯ m îï + ìí €  t îï
se dostanete ne systémovou konzoli a můžete si prohlédnout zprávy, které tam
vypisujı́ jádro a syslog.
V adresáři 35¾NJLi najdete přı́kazový interpret, souborové a sı́t’ové utility (např.
program mount). Dále v adresáři 3;6L¾NJLi najdete program e2fsck pro kontrolu
a opravu souborového systému a nejdůlez