Roční operační vyhodnocení OP LZZ (2010)

Transkript

Roční operační vyhodnocení
OPLZZ 2010
Závěrečná evaluační zpráva
– Technická část s metodologickými detaily
a dílčími výstupy
PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST
www.esfcr.cz
Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010"
spolufinancované z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Zadavatel:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1
128 01 Praha 2
Zpracovatel:
IREAS centrum, s.r.o.
Sídlo: Mařákova 292/9, 160 00 Praha 6
Kanceláře:
Štěpánská 16, 110 00 Praha 1
E-mail: [email protected]
1. června 2011
Praha
2/316
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................................... 4
1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 5
2.
SOUVISLOSTI HODNOCENÍ ................................................................................................................... 7
2.1
2.2
2.3
3.
KONTEXTUÁLNÍ INFORMACE O DOSAVADNÍM PRŮBĚHU IMPLEMENTACE OPLZZ .................................. 7
KLÍČOVÉ EVALUAČNÍ ASPEKTY OPLZZ V ROCE 2010............................................................................ 7
POPIS PROCESU HODNOCENÍ, ÚČEL A ROZSAH HODNOCENÍ ..................................................................... 7
PŘEDSTAVENÍ CELKOVÉHO METODICKÉHO PŘÍSTUPU ........................................................... 8
3.1
3.2
3.3
SBĚR DAT ............................................................................................................................................... 9
ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ ............................................................................................................ 9
PŘEHLED A SPECIFIKACE VYBRANÝCH METOD (POČTY) ....................................................................... 12
4. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 1: ZHODNOŤTE VÝVOJ VĚCNÉHO POKROKU V OBLASTECH
PRIORITNÍCH OS 1. AŽ 6 S OHLEDEM NA PŮVODNĚ STANOVENÉ CÍLE A DŮRAZEM NA
KVALITATIVNÍ ANALÝZU ............................................................................................................................... 13
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY – SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY PRIORITNÍ OSY (1-6) ................................ 13
EVALUAČNÍ OTÁZKY VE VAZBĚ NA INDIKÁTORY.................................................................................. 33
PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY PRO VŠECHNY OSY K PRŮBĚHU VÝZEV A PROJEKTŮ ............................................ 47
SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 1 ............................................................................... 81
SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 2 ............................................................................. 108
5. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 2: V NÁVAZNOSTI NA PRŮBĚŽNÉ VÝSTUPY ZE ZPRACOVÁNÍ
ÚKOLU Č. 1 VYHODNOŤTE JEŠTĚ VÍCE KOMPLEXNĚJI TŘI OBLASTI IMPLEMENTACE
PROGRAMU, U KTERÝCH LZE PŘEDPOKLÁDAT NEJVĚTŠÍ POTENCIÁL PRO ROZVOJ
PROGRAMU JAKO CELKU A DOSAŽENÍ JEHO PLÁNOVANÝCH CÍLŮ ............................................... 154
VYMEZENÍ TŘÍ OBLASTÍ IMPLEMENTACE PROGRAMU S NEJVĚTŠÍM POTENCIÁLEM PRO JEHO ROZVOJ . 154
PŘÍČINY, SOUVISLOSTI, DOPADY A KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ VE VYMEZENÝCH OBLASTECH
IMPLEMENTACE OPLZZ .................................................................................................................................. 155
5.1
5.2
6. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 3: VYHODNOŤTE NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ
EVALUACE V ROCE 2011 ............................................................................................................................... 169
6.1
6.2
ZKUŠENOSTI Z EVALUACE OPLZZ A NAVAZUJÍCÍ DOPORUČENÍ ......................................................... 169
NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ EVALUACE V ROCE 2011 ................................................. 170
PŘÍLOHA Č. 1 – WEBOVÝ DOTAZNÍK ..................................................................................................... 173
PŘÍLOHA Č. 2 – SOUHRNNÝ EXPERTNÍ DELPHI DOTAZNÍK A SEZNAM EXPERTŮ ................. 190
PŘÍLOHA Č. 3 – PŘÍPADOVÉ STUDIE K PO 2, PO3, PO4, PO5 ............................................................. 205
PŘÍLOHA Č. 4 – INFORMACE O ANALYZOVANÝCH PROJEKTECH V EO 1.19 ............................ 229
PŘÍLOHA Č. 5 – ODBORNÁ STUDIE K PROBLEMATICE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ................. 231
PŘÍLOHA Č. 6 - SUMARIZACE VLIVU PROJEKTŮ PO5 NA CÍLOVÉ SKUPINY............................. 272
PŘÍLOHA Č. 7 – EXPERTNÍ ODHAD INOVATIVNOSTI PROJEKTU (PŘÍLOHA EO 1.23) ............. 275
PŘÍLOHA Č. 8 – LOGICKÉ RÁMCE ŘEŠENÍ 3 VYBRANÝCH OBLASTÍ A NÁVRH ROZŠÍŘENÉ
SOUPISKY ÚČETNÍCH DOKLADŮ V RÁMCI EVALUAČNÍHO ÚKOLU 2 ........................................ 295
PŘÍLOHA Č. 9 – TABULKY V RÁMCI GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY 1.1 ................................ 301
3/316
Seznam zkratek
Zkratka
ČR
ČSÚ
IS
EK
ERDF
EO
ES
ESF
EU
GIS
HSS
KP
MPSV
MZ
NSRR
OP
OPLZZ
OPPA
OPVK
PO
RLZ
ŘO
ROV
SF
VÚPSV
ZS
Význam zkratky
Česká republika
Český statistický úřad
Informační systém
Evropská komise
European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje)
Evaluační otázka
Evropská společenství
Evropský sociální fond
Evropská unie
Geografický informační systém
Hospodářská a sociální soudržnost
Konečný příjemce
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Monitorovací zpráva
Národní strategický referenční rámec
Operační program
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Praha Adaptabilita
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Prioritní osa
Rozvoj lidských zdrojů
Řídící orgán
Roční operační vyhodnocení
Strukturální fondy
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
Zprostředkující subjekt
4/316
Úvod
1.
Tento dokument představuje technickou část závěrečné evaluační zprávy, která byla vytvořena v
rámci projektu Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010, jehož klíčovým cílem je posoudit pokrok
OPLZZ v roce 2010 a poskytnout ŘO jasnou, přehlednou, srozumitelnou a z hlediska závěrů a
doporučení využitelnou evaluační studii.
Hlavním účelem této technické části závěrečné zprávy je poskytnout zadavateli podrobnější náhled
na průběh, metodologii a kompletní dílčí výsledky provedených analýz, který bude sloužit především
evaluační jednotce ŘO OP LZZ, příp. dalším zájemcům o tyto informace. Tato technická část zprávy
doplňuje samostatný dokument Závěrečná evaluační zpráva - Syntéza dosažených výsledků, jehož
účelem je oproti technické části podat stručnější přehled klíčových závěrů evaluace a kompletní
přehled všech evaluačních doporučení pro bezprostřední využití těmi, ke kterým jsou v rámci
implementační struktury OP LZZ evaluační doporučení směřována.
Tento evaluační projekt byl zahájen 23. 9. 2010 v rámci kick-off setkání zástupců řešitelského týmu se
zadavatelem a zakončení projektu se předpokládá v květnu 2011 předáním finální verze závěrečné
zprávy, ve které budou vypořádány připomínky zadavatele.
I přes počáteční zdržení zahájení realizace tohoto projektu způsobené pozdním podpisem smlouvy
byly realizovány téměř všechny naplánované aktivity, které uvedl řešitelský tým ve Vstupní zprávě.
Souhrnně se jednalo zejména o:

rozsáhlý desk research dostupných dokumentů, podkladů,

analýzu a vyhodnocení dat z MONIT7+,

dotazníkové šetření u zástupců konečných příjemců i cílových skupin,

řízené rozhovory se zástupci KP, odbornými experty v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti
a také zástupci ZS OPLZZ,

dílčí vyhodnocení ve vazbě na evaluační úkol 2, tj. obsahové vymezení problematických i
potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ,

panely expertů (průřezový a tematický k PO5),

fokusní skupina k problematice PO2,

Delphi panel k evaluačnímu úkolu 2.
Z vymezených metodických aktivit nebyly realizovány v plném rozsahu pouze fokusní skupiny
k tematice relevance a dosavadních výstupů jednotlivých výzev dle prioritních os (evaluační otázka
1.7) a fokusní skupina v rámci zástupců cílové skupiny PO4 (evaluační otázka 1.20). Obě aktivity však
byly plně nahrazeny alternativním způsobem zajištění příslušných informací a údajů, přičemž detailní
informace jsou uvedeny u vyhodnocení příslušných evaluačních otázek.
Naopak nad rámec původně naplánovaných aktivit vyplynula potřeba realizace specifického šetření
na úrovni ŘO a ZS, které se týkalo předběžného otestování možných otázek v rámci evaluačního
úkolu 2. Zástupci zadavatele poskytli v tomto smyslu velmi dobrou a aktivní součinnost s řešitelským
týmem při zajištění dostatečného množství relevantních informací a údajů tak, aby závěrečná
doporučení byla potenciálně co nejvíce realizovatelná v rámci běžné pracovní agendy ŘO/ZS.
5/316
Řešitelský tým a rozdělení odpovědnosti za řešení dílčích evaluačních otázek
K realizaci projektu byl vytvořen tým specialistů, kteří splňují vysoké požadavky na odbornost a
znalosti v oblasti implementace programů financovaných z ESF, předpisů Evropského společenství a
metodik pro SF EU, problematiky rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti v ČR, evaluací
programů financovaných ze SF, celkového kontextu politiky HSS v ČR i EU, statistiky a ekonomie,
včetně znalostí odborné terminologie používané v rámci dané problematiky v ČR a v EU.
Vedením projektu byl pověřen Ing. Martin Pělucha, Ph.D., který odpovídá na straně řešitelského
týmu za celkovou realizaci projektu, koordinuje aktivity jednotlivých členů týmu a deleguje
odpovědnost v projektu dle aktuálních potřeb a specializace jednotlivých členů realizačního týmu.
Zástupci vedoucího projektu jsou Mgr. Viktor Květoň a Ing. Petr Fanta, Ph.D.
Odborní experti řešitelského týmu (abecední pořadí):

PhDr. Oldřich Čepelka – garant evaluačních otázek 1.12, 1.19

Ing. Petr Fanta, Ph.D. – garant evaluačních otázek 1.7, 1.9, 1.20, 1.21

Mgr. Jaromíra Kotíková - garantka evaluačních otázek 1.10, 1.11

Mgr. Viktor Květoň - garant evaluačních otázek 1.3, 1.4, 1.8

Ing. Emil Machálek, CSc. - garant evaluačních otázek 1.1, 1.2, 1.13, 1.14, 1.15

Ing. Martin Pělucha, Ph.D. – koordinátor projektu, garant evaluačního úkolu 2 a 3

Ing. Oto Potluka, Ph.D. - garant evaluační otázky 1.23

Doc. Ing. Markéta Fantová Šumpíková, Ph. D. - garantka evaluační otázky 1.22

Ing. Soňa Veverková - garantka evaluačních otázek 1.16, 1.17, 1.18

Technická asistence v projektu Bc. Markéta Vaisová
6/316
2.
Souvislosti hodnocení
2.1
Kontextuální informace o dosavadním průběhu implementace
OPLZZ
Dosavadní průběh a implementace OPLZZ byl ovlivněna několika faktory. Jedním z nich je
hospodářská krize, na jejíž důsledky upozorňuje např. Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009
(Regiopartner 2009). V průběhu roku 2009 se plně projevily dopady hospodářské krize, které de facto
ovlivnily postavení cílových skupin OPLZZ a současně se národní ekonomická situace a její důsledky
odrazily mezi potenciálními žadateli. Nicméně v důsledku toho nebo možná právě proto došlo v roce
2009 k velmi významnému posunu z hlediska implementace OPLZZ. Výsledkem bylo schválení a
zahájení velmi významného množství projektů, které představují cca 26 % celkové alokace programu
(viz Výroční zpráva OPLZZ za rok 2009). V rámci ROV 2009 vznikla řada podkladů pro výroční zprávu
OPLZZ a také různá doporučení pro další implementaci programu. Teprve rok 2010 je však prvním
rokem, kdy lze reálně začít provádět průběžnou evaluaci zejména věcného pokroku. Důvodem je
skutečnost, že většina projektů začala naplňovat své indikátory právě v roce 2010, což je jeden
z důležitých předpokladů pro hodnocení věcného pokroku a analýzu cílů projektu v kontextu se
zlepšováním/zhoršováním situace cílových skupin na trhu práce.
2.2
Klíčové evaluační aspekty OPLZZ v roce 2010
Smyslem této evaluace bylo mj. reflektovat Veřejný plán řešení evaluačních doporučení z evaluací
OPLZZ 2009-2010 (VPŘED), který vznikl na základě evaluací realizovaných v roce 2009 a jejich
doporučení a následně byl diskutován a vytvářen v rámci ŘO OPLZZ. ROV 2010 dále rozvíjel
identifikované slabé stránky v evaluacích a doporučeních z „VPŘED“. V tomto smyslu poskytuje plán
důležitý zdroj informací pro evaluátory, jak (ne)akcentovat jednotlivé prvky evaluačního zadání a jaká
témata hodnotit do větší hloubky.
Klíčovým účelem je poskytnout zadavateli konkrétní náměty a doporučení k pokračujícímu
zkvalitňování implementace OPLZZ s cílem zvýšit přínos pro cílové skupiny v kontextu aktuálního
socioekonomického vývoje. V případě, že nebylo možné některé dlouhodobější náměty zohlednit
v současném programovém období, byla tato doporučení formulována pro přípravu nového
programu v období 2014+.
Smyslem evaluace je poskytnout ŘO pragmatická doporučení, která budou zaměřena na potenciálně
řešitelné oblasti. Kromě přímé návaznosti na Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009 byla řešena
také relevantní témata ze souhrnné tabulky doporučení s názvem „VPŘED“.
2.3
Popis procesu hodnocení, účel a rozsah hodnocení
Celá evaluační zpráva se zaměřuje zejména na posouzení pokroku, kterého bylo dosaženo při
provádění OPLZZ během roku 2010, vytvoření analýzy a hodnocení (ne)dosažených výsledků,
(ne)problémových oblastí a formulaci konkrétních doporučení na možná zlepšení a další faktory.
Výstupy tohoto projektu by neměly sloužit pouze jako odborný podklad pro vytvoření výroční zprávy
(dle čl. 68 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), ale plní roli určité „Mid-term“ evaluace OPLZZ, protože
rok 2010 je v polovině programového období 2007 – 2013. Proto je nezbytné hodnotit také
strategické aspekty pokroku OPLZZ ve vztahu k cílům Společenství a dalším strategiím. V tomto
smyslu je účelem hodnocení také zjištění přínosu OPLZZ k plnění cílů obecných strategických
7
dokumentů (Strategické obecné zásady společenství, NSRR), k cílům politiky soudržnosti a také
analýza přínosu OPLZZ pro růst zaměstnanosti a horizontálních témat.
V následujících bodech jsou obecně shrnuty dílčí účely projektu:

zhodnotit dopad intervencí OPLZZ s ohledem na nové a ověřitelné informace ve výzkumných
šetřeních prostřednictvím vzájemné triangulace metod;

zapojit participační metody dialogu mezi stakeholdery, odborníky v oblasti rozvoje lidských
zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti;

vytvořit doporučení pro zvýšení účinnosti a efektivity intervencí OPLZZ;

pragmaticky formulovat závěry a doporučení z provedených analýz v souladu s hierarchií
evaluační kauzality a koncipovat je dle témat, důležitosti, adresátů a časového rámce
provedení;

vytvořit dílčí odborný podklad pro probíhající diskuse o budoucí podobě politiky soudržnosti
po roce 2013 v oblasti působnosti ESF;

aktivně komunikovat se zadavatelem po celou dobu realizace této veřejné zakázky.
Dílčí příspěvek tohoto evaluačního projektu spočívá v tom, že závěry a doporučení jsou vytvářeny tak,
aby je bylo možné použít i v probíhajících diskusích o budoucí podobě politiky soudržnosti po r. 2013.
Dále by měly reflektovat dosavadní zkušenosti s podporami v rámci OPLZZ včetně vytvoření
relevantních doporučení týkajících se implementace politiky soudržnosti v ČR ve vazbě na rozvoj
lidských zdrojů, posilování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel.
Představení celkového metodického přístupu
3.
Při řešení této zakázky realizační tým využíval několika různých typů metod. Z nutnosti ověřování
vstupujících informací z více zdrojů bylo použito více metod zpracování analýz, a to jak kvalitativních,
tak kvantitativních. Tím bylo dosaženo objektivního zhodnocení jednotlivých evaluačních otázek.
Závěrečná evaluační zpráva popisuje v této kapitole metodický způsob realizace tohoto hodnotícího
projektu včetně zdrojů dat a informací tak, jak bylo schváleno zadavatelem ve Vstupní zprávě.
Celkový metodický přístup vychází z nastavení evaluace a jejího rozdělení na 3 klíčové fáze:
1.
Zhodnotit vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 až 6 s ohledem na
původně stanovené cíle a s důrazem na kvalitativní analýzu;

globální evaluační otázky společné pro všechny prioritní osy (1 – 6),

evaluační otázky ve vazbě na indikátory,

průřezové evaluační otázky pro všechny osy k průběhu výzev projektů,

specifické otázky k jednotlivým osám.
2.
V návaznosti na průběžné výstupy ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnotit ještě
komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší
potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů;
3.
Vyhodnotit náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce 2011.
8
3.1
Sběr dat
ROV OPLZZ 2010 probíhal v souladu s uznanými postupy hodnocení, což má vliv na sběr i analýzu dat.
Odpovědi na evaluační otázky byly zajištěny prostřednictvím použití široké škály primárních i
sekundárních zdrojů dat kvalitativní i kvantitativní povahy.
Primární zdroje dat byly následující:



data z nově vytvořeného dotazníkového šetření k řešeným oblastem evaluačních otázek;
informace z řízených rozhovorů s příjemci, odbornými experty v oblasti LZZ a řídícími
pracovníky programu (zprostředkující subjekty, zástupci z akademické sféry);
technické konzultace se zástupci ŘO OPLZZ.
Sekundární zdroje dat sestávají z:




3.2
data z monitorovacího systému;
data ze stávajících šetření či předchozích hodnocení OPLZZ;
data z výročních zpráv a programových dokumentů;
národní statistické údaje z Českého statistického úřadu.
Základní metody hodnocení
Celkově lze rozdělit jednotlivé techniky/aktivity do následujících oblastí:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Základní analýza (analýza programových podkladů, analýza základních dat);
Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření;
Řízené rozhovory;
Panely expertů / Fokusní skupiny
Případové studie
Delphi panel (evaluační úkol 2)
ad 1) Základní analýza se skládá ze dvou částí:
A) Analýza programových podkladů (desk research)
V této části byly sesbírány a shrnuty základní materiály, podklady a fakta k realizaci programu
jako celku, a dále také k jednotlivým prioritním osám OPLZZ. Prostřednictvím analýzy
základních dat byly shromážděny dokumenty mapující zkušenosti s implementací OPLZZ v
předcházejícím období. Byly vyhodnocovány zejména studie a zprávy z již realizovaných
projektů, výroční zprávy za rok 2009, pravidelné zprávy pro monitorovací výbor a další
relevantní evaluační studie. Analýza základních dat poskytla zdroj informací pro provedení
dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s klíčovými aktéry zapojenými do OPLZZ.
B) Analýza základních dat
Mezi základní data jsme zahrnuli statistická data týkající se především realizovaných prioritních
os. Jedná se o všechna sekundární data popsaná výše, která byla využita ke kvantitativní
analýze dopadů OPLZZ. V rámci hodnocení byl kladen důraz na zjištění dosavadních účinků
programu, které vyvolal, a míry naplnění stanovených cílů. Při zpracování dat řešitelský tým
využíval také statistické metody hodnocení pro zvýšení kvality analýz a hodnocení (např.
korelační a regresní analýzy tvrdých dat).
9
ad 2) Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření
Při této metodě byly definovány otázky, na které odpovídali realizátoři projektů v OPLZZ a
účastníci vzdělávacích kurzů (beneficienti – cílové skupiny). Toto dotazníkové šetření bylo
provedeno elektronicky prostřednictvím speciálního webového rozhraní. V případě šetření u
zástupců KP i neúspěšných žadatelů lze konstatovat, že byl zajištěn dostatečný a relevantní
vzorek odpovědí (respondentů). Celkem odpovědělo 960 respondentů, z toho bylo 576
respondentů v kategorii konečných příjemců, 161 respondentů byli žadatelé, o jejichž žádosti
nebylo dosud rozhodnuto a 223 respondentů byli neúspěšní žadatelé.
ad 3) Řízené rozhovory se zástupci KP, ZS a technické konzultace se zástupci ŘO
Řízené rozhovory realizoval tým evaluátorů zejména formou osobních schůzek. Forma a
obsahové vymezení technických konzultací byly průběžně přehledně uvedeny ve Flash
reportech. Respondenty této metody byli zejména vybraní realizátoři projektů, pracovníci
implementačních struktur a další oslovení experti (expertní rozhovory).
ad 4) Panely expertů / Fokusní skupiny
Panely expertů (1x průřezový a 1x k problematice PO5) a fokusní skupina (k problematice PO2)
zahrnovaly zástupce ŘO a implementační struktury OPLZZ, členy řešitelského týmu, nezávislé
odborníky z oblasti akademické sféry, evaluační praxe a zainteresovaných zájmových skupin
(profesní asociace), realizátory projektů a vybrané zástupce příjemců pomoci. Tato metoda
zároveň umožnila hlouběji zjistit souvislosti problému.
ad 5) Případové studie
Případové studie představují vhodný nástroj prezentace vybraných problematických okruhů či
úspěšných postupů řešení v konkrétních případech. Proto řešitelský tým zahrnul do metodiky
některých evaluačních otázek také vytvoření případových studií, které jsou uvedeny v příloze
této závěrečné zprávy.
ad 6) Delphi panel – týká se výhradně evaluačního úkolu 2
Při této metodě byly vydefinovány základní otázky, zjištění a výroky, které byly položeny
vybranému (významnému) okruhu expertů. Tento Delphi panel byl upraven na dvě základní
kola šetření. V prvním kole Delphi panelu byli osloveni zástupci ŘO a ZS OPLZZ ohledně otázek
ve vymezených problematických a potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ. V prvním kole
tito odborníci odpovídali na dílčí okruhy otázek spojených s významem dopadů vymezených
problematických a potenciálních oblastí rozvoje OPLZZ. Po tomto kole šetření následovalo dílčí
vyhodnocení a stanovení množiny možných výroků, doporučení a závěrů, které byly dále
testovány a ověřovány v širším okruhu expertů působících rovněž vně implementačního
systému OPLZZ. Tímto způsobem bylo možné získat širší expertní náhled na problematiku
dopadů intervencí OPLZZ na vybrané problematické a potenciální oblasti tohoto programu.
Tato metoda se týkala zejména evaluačního úkolu č. 2.
Níže je uvedeno schéma celkového postupu prací z metodického pohledu. Schéma vystihuje
posloupnost a chronologii použitých metod. Cílem schématu je vizualizovat interdisciplinární přístup
k řešení celého projektu a vytvoření relevantních doporučení. Smyslem bylo získání zpětné vazby od
všech klíčových subjektů podílejících se v nějaké roli na OPLZZ (žadatelé, příjemci dotace, ŘO, ZS,
odborní experti z praxe, experti z akademické sféry apod.).
10
Obr. č. 1: Schéma metodického postupu ROV 2010
FÁZE SBĚRU DAT
DOTAZNÍKOVÉ
ŠETŘENÍ (příjemci
a žadatelé)
ANALÝZA DAT
MONIT7+
ŘÍZENÉ
ROZHOVORY
(koneční příjemci)
-
DELPHI
PANEL
DOTAZNÍKOVÉ
ŠETŘENÍ
(ŘO a ZS)
-
ANALYTICKO – SYNTETICKÁ FÁZE
EXPERTI a STAKEHOLDEŘI
Členové řešitelského týmu
ŘO a ZS OPLZZ
Vybraní KP
Zástupci akademické sféry (VŠE, UK,
VUPSV)
Soc. partneři – ČMKOS, Hosp.
komora aj.
Zástupci evaluační praxe –
Regiopartner, Navreme Boheme
PANEL
EXPERTŮ
(průřezový experti)
(experti,
stakeholders)
DOPORUČENÍ
PRO ROV
2010
PANEL
EXPERTŮ
(PO5 - experti)
FOKUSNÍ
SKUPINA
(s KP PO2)
11
3.3
Přehled a specifikace vybraných metod (počty)
V níže uvedené tabulce je upřesněno využití metod popsaných v předchozí kapitole včetně uvedení
počtu příslušných aktivit.
Tabulka 1
Metoda
Individuální (příp. skupinové)
rozhovory a) s pracovníky ZS
OPLZZ
Realizovaný počet
Specifikace
4
Na úrovni ZS OPLZZ (Ministerstvo vnitra)
proběhly dva řízené rozhovory k tématům
PO4 a 1 řízený rozhovor k PO6. Dále byl
proveden 1 řízený rozhovor na MPSV
k PO6.
Individuální rozhovory
b) s příjemci podpory OPLZZ
(leden 2011)
32
Fokusní skupina k PO2
(leden 2011)
1
Tematické panely expertů
(únor 2011)
2 tematické panely**
Dotazníkový průzkum v listopadu
2010
(hromadné dotazování***)
1 akce s oslovením všech
subjektů s úspěšně přijatou
žádostí (tj. 1664) a zároveň i
položení několika dotazů
všem neúspěšným
žadatelům
Vybrané kraje ČR*, tj. Jihomoravský,
Středočeský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký,
Hl. m. Praha
Lokalita: Praha
Původně naplánované FS k eval. ot. 1.7 a PO4
nebyly realizovány. Potřebné údaje a
informace byly získány alternativním
způsobem (viz metodická část příslušných
evaluačních otázek)
Lokalita: Praha
1) Panel – eval. ot. 1.1, 1.7
2) Panel – eval. ot. 1.23
 úspěšní žadatelé (koneční příjemci)
 beneficienti (tj. cílové skupiny u PO 2 a PO 4)
 neúspěšní žadatelé
Evaluační otázky 1.9 (3); 1.19 (2); 1.14 (3); 1.16
(3); 1.23 (3)
Odborníci na oblast realizace OPLZZ, tj. ŘO, ZS
Celkem bylo aktivně
(8), odborníci z akademické sféry a evaluace
Delphi panel
(6), zástupci profesních asociací (5), zástupci
zapojeno 26 odborníků
KP (7)
* Pozn.: Výběr krajů byl proveden tak, aby vybrané kraje splňovaly hlavní odlišnosti a charakteristiky typické pro
socioekonomickou úroveň v různých částech ČR, tj.:

Jihomoravský kraj - venkovský region s dominantním regionálním centrem/metropolí ovlivňujícím
socioekonomický rozvoj celého regionu,

Středočeský kraj - venkovský region s větším počtem malých až středně velkých měst, jako centry
socioekonomického rozvoje,

Ústecký kraj – strukturálně postižený kraj s výraznou urbánní strukturou,

Jihočeský kraj – socioekonomicky stabilizovaný kraj s nejnižší hustotou zalidnění,

Olomoucký kraj – průměrně se rozvíjející kraj s polycentrickou sídelní strukturou tvořící páteř
socioekonomického rozvoje regionu,

Hl. m. Praha – specifické postavení regionu v národní ekonomice i sídelní struktuře.
Případové studie
14
** Pozn.: Panel č. 1 (tj. evaluační otázky 1.1 a 1.7) měl průřezový charakter napříč spektrem prioritních os OPLZZ, tudíž zde
byli vybráni experti zastupující konečné příjemce z různých prioritních os, odborníci z implementace OPLZZ, zástupci
akademické sféry zabývající se min. 5 – 10 let tématikou rozvoje lidských zdrojů a trhem práce. Průřezového panelu se
účastnilo celkem 19 expertů. Panel č. 2 byl zaměřen tematicky na prioritní osu 5, která má hlavní cíl přenos dobré praxe ze
zahraničí a výměna zkušeností. Účastnilo se jej celkem 5 expertů.
*** Pozn.: Ke dni 18. 9. 2010 bylo celkem podáno 7317 projektů v OPLZZ, přijato bylo 1664 žádostí (tj. stavy: Projekt
v realizaci; Projekt doporučen / schválen; Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou; Realizace projektu
ukončena), jejichž kontaktní osoby byly osloveny v rámci dotazníkového šetření.
12
4. Vyhodnocení úkolu 1: Zhodnoťte vývoj věcného pokroku
v oblastech prioritních os 1. až 6 s ohledem na původně
stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu
4.1
Globální evaluační otázky – společné pro všechny prioritní
osy (1-6)
4.1.1 Evaluační otázka 1.1 – dosažený pokrok v implementaci
programu
Znění evaluační otázky: Jakého bylo dosaženo pokroku v implementaci programu ve vztahu
k plánovaným výstupům a výsledkům
1) ZJIŠTĚNÍ
Kontext vývoje OPLZZ v rámci vyhlašovaných výzev v roce 2010
V roce 2010 přešel program ze startovní fáze do plné realizace, což se projevilo především zahájením
řešení všech schválených projektů, kde zejména u krátkodobějších grantových projektů zaměřených
na konkrétní problémy regionů, byla již realizována řada plánovaných aktivit. V průběhu roku 2010
došlo k vyhlášení 16 nových výzev pro podávání žádostí z toho 6 pro individuální projekty a 10 pro
grantové projekty. V převážné většině případů se jednalo o výzvy časově omezené do roku 2010.
Pouze v jednom případě výzvy pro grantové projekty přesáhla její platnost rok 2010 (výzva č. 36).
Tato výzva se týká projektů v rámci PO1 „Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti
podniků“. U individuálních projektů se rovněž jednalo o výzvy krátkodobé s tím, že výzva č. 61 (oblast
podpory 3.3.) bude ukončena 31. 12. 2012 a výzva 70 (oblast podpory 2.1.) vyhlášená koncem roku
2010 bude ukončena koncem roku 2013.
Z hodnocení charakteru výzev podle jednotlivých prioritních os vyplývá, že v roce 2010 bylo nejvíce
výzev soustředěno do PO 4 „Veřejná správa a veřejné služby“ (celkem 6 výzev, z toho 4 IP a 2 GP) a
PO 3 „Sociální integrace a rovné příležitosti“ (celkem 6 výzev, z toho 1 IP a 5 GP). PO 1 „Adaptabilita“
byly určeny 2 výzvy, obě pro GP. V rámci PO 2 „Aktivní politiky trhu práce“ byla vyhlášena 1 výzva pro
GP a v závěru roku 1 výzva pro regionální individuální projekt.
Zhodnocení finančního pokroku OPLZZ v roce 2010 – úroveň celého programu
Pro hodnocení finančního pokroku programu byly porovnány hodnoty alokace finančních prostředků
OPLZZ stanovených Prováděcím dokumentem (verze: říjen 2010) a skutečně dosažených finančních
ukazatelů: plánované výdaje pro projekty s vydaným právním aktem, proplacené finanční prostředky
příjemcům a certifikované výdaje předložené EU. Tyto údaje byly hodnoceny kumulovaně v rámci
dosavadního trvání programu a ve srovnání s rokem 2009. Níže uvádíme souhrnnou tabulku
dosavadního vývoje ve finančním pokroku OPLZZ dle jednotlivých prioritních os (detailnější členění
vývoje až na úroveň oblastí podpory je uvedeno v příloze č. 9).
13
Tabulka 2: Finanční pokrok OPLZZ k 5. 1. 2011 (kumulativně v EUR)
Prioritní osy
Alokace
2007-2013
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou (dodatkem)
Proplacené prostředky
příjemcům
Certifikované
prostředky*
EUR
EUR
%
EUR
%
EUR
%
a
b
b/a
c
c/a
e
e/a
1
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
13,61
33 760 057
5,46
2
712 678 036
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
3
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
4
229 555 121
120 964 494
52,70
3 610 896
1,57
2 046 828
0,89
5
41 078 286
12 997 949
31,64
5 104 585
12,43
1 407 578
3,43
6
86 420 600
83 040 655
96,09
7 595 536
8,79
7 238 003
8,38
2 156 839 507
1 212 781 408
56,23
352 212 177
16,33
222 831 579
10,33
OP CELKEM
Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, revidovaná verze z 30. října
2010, Veřejné prostředky celkem
MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na
celá čísla
*Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK
očištěné o vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188
Většina schválených projektových žádostí má již vydaný právní akt. Finanční pokrok je z hlediska
kontrahovaných finančních prostředků v souladu s časovým průběhem programu, který v roce 2010
dosáhl své faktické poloviny (první výzva byla vyhlášena 6. 2. 2008). Projekty kryté
Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly celkové částky 1 212 781 408 EUR, což představuje 56,23 %
z celkové alokace na období 2007-20131. Dle údajů MONIT7+ k 5. 1. 2011 bylo podpořeno2 2 349
projektů. O převisu počtu předložených a schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo
celkem 8 456 v celkové částce 2 767 788 356 EUR.
K nejvyššímu relativnímu nárůstu objemu finančních prostředků plánovaných pro projekty s vydaným
právním aktem došlo u PO 1 (2009: 8,1 %, 2010: 58,29 %) a PO 4: (2009: 5,2 %, 2010: 52,70 %). U
ostatních prioritních os došlo již k menšímu relativnímu nárůstu, protože byl tento ukazatel již v roce
2009 u těchto prioritních os poměrně vysoký.
Tempo proplácení bylo nejvyšší u PO 3, (2009: 10,3 %, 2010: 26,81 %), PO 2 (2009: 4,3 %, 2010: 17,69
%) a PO 1 (2009: 1,8 %, 2010: 13,61 %). Největší rozdíly se logicky projevily v certifikaci výdajů
předložených EK (ve vazbě na věcném pokroku projektů a u některých ukončení jejich realizace zejména grantových).
Pravidlo N+3/N+2
V rámci finančního pokroku se sleduje tzv. pravidlo N+3/N+2, které představuje nástroj Evropské
komise pro zajištění určité plynulosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Toto
pravidlo je aplikováno na všechny typy programů stejným způsobem, ačkoliv existují jednoznačná
specifika a rozdíly mezi implementací tzv. tvrdých (ERDF) a měkkých (ESF) projektů. Jako specifikum
OPLZZ je např. implementace globálních grantů, u kterých je čerpání finančních prostředků pomalejší
z důvodu delšího procesu výběru projektů, náročnějších administrativních procedur či vyšší
chybovosti monitorovacích zpráv a žádostí o platby.
Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly v roce 2009 pouze úrovně 26,3 % z celkové alokace OPLZZ.
Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu – P4 - projekty s vydaným Rozhodnutím nebo
podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena
1
2
14
V tomto smyslu věnuje ŘO OPLZZ problematice průběžného monitoringu finančního pokroku
pozornost zvlášť s ohledem na specifika věcného zaměření jednotlivých prioritních os. V rámci tohoto
přístupu jsou vytvářeny přehledy o situaci a trendech ve finančním vývoji, které umožňují včas
přijímat opatření ke vzniklým problémům.
Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo
z hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek
pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované
ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři
certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a
podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný
objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK.
Pokud bychom reflektovali metodiku MMR k pravidlu N+3/N+2, která je konstruována průřezově pro
všechny operační programy bez ohledu na jejich dílčí specifika, tak v tomto smyslu vykazují ukazatele
proplacené a certifikované prostředky OPLZZ uspokojující vývoj. V ukazateli proplacené prostředky
bylo zatím proplaceno celkem 352 212 177 EUR, což je 16,33 % celkové alokace. Potřebné min.
hranice 10 % výše certifikovaných prostředků dle metodiky MMR bylo dosaženo k 5. 1. 2011, tj.
úrovně 222 831 579 EUR certifikovaných výdajů předložených EK, tedy 10,33 % z celkové alokace.
V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že v roce 2010 se jednalo o výrazný nárůst z 0,05 % na počátku
roku 2010.
Ačkoliv došlo během roku 2010 ke značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla
N+3/N+2, tak přesto bude nutné dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a případně provést
realokace v rámci prioritních os (zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok
programu. Velmi nízký stav proplácení prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4.
Doporučený
vývoj n+3/n+2
Tabulka 3: Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2 – komparace doporučeného vývoje dle
metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR)
Podané
Proplacené
Alokace
Schválené
Certifikované
Rok
projektové
prostředky
(OPLZZ)
projekty
prostředky
žádosti
příjemcům
(A)
2007
228 241
228 241
228 241
228 241
228 2241
2008
239 368
239 368
239 368
179 526
119 684
2009
250 544
250 544
250 544
0
0
2010
262 241
262 241
0
0
0
CELKEM
980 394
980 394
718 153
407 767
347 925
2 352 620
1 032 165
299 531
191 056
240,0
143,7
(B) Reálný vývoj
Míra naplnění doporučeného
vývoje (B/A) v %
73,5
54,9
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ (k datu 5. 1. 2011); sloupec „Alokace OPLZZ“ – programový dokument
OPLZZ, str. 158
15
Tabulka 4: Míra naplnění doporučeného vývoje pravidla n+3/n+2 dle reálného stavu OPLZZ na úrovni jednotlivých
prioritních os a oblastí podpor k 5. 1. 2011 (v %)
Podané
Proplacené
Schválené
Certifikované
Program/PO/OP
projektové
prostředky
projekty
prostředky
žádosti
příjemcům
OPLZZ celkem
240
144
74
55
PO 1
285
149
61
29
1.1.
327
167
72
34
1.2.
40
45
2
1
PO2
125
127
80
87
2.1.
132
143
94
103
2.2.
85
38
1
1
PO3
385
154
121
70
3.1.
369
198
160
100
3.2.
371
100
66
35
3.3.
390
60
35
0
3.4.
459
100
80
40
PO4
205
134
7
5
PO5
232
81
56
18
PO6
180
246
40
44
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Zhodnocení věcného pokroku OPLZZ v roce 2010 – úroveň celého programu
V rámci hodnocení věcného pokroku bylo analyzováno plnění monitorovacích indikátorů na základě
údajů získaných z MONIT7+ (sestava k 5. 1. 2011). Hodnoty jednotlivých indikátorů vykázaných
v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory konečnými příjemci projektů byly porovnány
s cílovými hodnotami uvedenými v poslední verzi Prováděcího dokumentu OPLZZ (říjen 2010). Na
úrovni indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace uspokojující. Potenciální riziko ve
věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění značné části
vytčených cílů. Doporučení k řešení této situace je uvedeno v následující části. V rámci oblasti
podpory 3.3, Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, existuje riziko nesplnění
stanoveného cíle v počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny
(muži/ženy).
Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor zaměstnanosti žen, což by
mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je zapříčiněn zejména
vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická negativními dopady
hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval,
a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa.
Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO 2, 3 a 5, nicméně
se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet podpořených projektů
nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os.
V rámci evaluace ročního operačního vyhodnocení programu 2010 vyplynulo (viz např. evaluační
otázka 1.7), že většina výzev je dobře zacílena z hlediska jejich aktivit, cílových skupin i okruhu
žadatelů. Současně mají výzvy dostatečný potenciál pro naplnění stanovených cílů jednotlivých
prioritních os kvantifikovaných do core ukazatelů. Provedená šetření potvrdila problémy v oblasti
indikátorové soustavy z hlediska vypovídací schopnosti cílových hodnot některých monitorovacích
indikátorů stanovených na programové úrovni, které jsou vyhodnoceny v následující části této
kapitoly podle jednotlivých prioritních os OPLZZ (např. indikátor 07.57.00 - počet nově
vytvořených/inovovaných produktů)
16
Slovně definované cíle jednotlivých prioritních os nebylo možné objektivně posoudit, neboť se i
přes snahu evaluačního týmu nepodařilo získat dostatečný počet hodnocení ze strany cílových
skupin. Jediná prioritní osa, kde průzkum lze považovat za alespoň částečně reprezentativní je
prioritní osa 4. V tomto směru je nutné zajistit lepší součinnost realizátorů projektů při
zprostředkování kontaktu na cílovou skupinu, která je významným zdrojem informací pro hodnocení
věcného pokroku OP LZZ. Hlavní přínosy a problematické aspekty realizace jednotlivých prioritních os
OPLZZ jsou reflektovány v následující části.
Analýza finančního a věcného pokroku podle jednotlivých prioritních os OPLZZ v roce 2010
PO 1 - Adaptabilita
Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010
V prioritní ose 1 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných,
proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %):
PO1 (oblast podpory 1.1, 1.2)
Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
58,29 (OP1.1: 65,3 OP1.2: 17,60)
Proplacené prostředky příjemcům:
13,61 (OP1.1: 15,9 OP1.2: 0,45)
Certifikované výdaje předložené EU:
5,46 (OP1.1: 6,37 OP1.2: 0,23)
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá plně postupu programu a je velmi
uspokojivé. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se
dostávaly do plné realizace postupně v roce 2010. Průměrné údaje za celou PO snižuje stav v oblasti
podpory 1.2, způsobený problémy ve věcném plnění (viz dále) způsobující kritický stav úrovně
proplacených i certifikovaných výdajů.
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle
Prioritní osa 1 se realizuje ve dvou oblastech podpory, přičemž oblast podpory 1.1. je z hlediska
věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů a indikátory výstupů jsou plněny
nadprůměrně. Vývoj při naplňování indikátorů výsledků naznačuje zatím jen pozvolný nárůst. Jde
zejména o indikátor výsledku 07.46.13. Počet úspěšných absolventů kurzů – celkem, který je
naplňován pouze na úrovni 20,6 %. Tuto úroveň zhruba potvrzuje i celková výše proplacených
prostředků na úrovni 15,9 %. V dalším období se však tempo naplňování tohoto indikátoru výsledku
výrazně zvýší s ohledem na souhrnnou cílovou hodnotu přijatou pro realizaci projektů. ŘO by v rámci
monitoringu měl sledovat průběžné naplňování tohoto indikátoru. Oblast podpory 1.2 zaměřená na
restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ (společně s oblastí podpory
2.2), které zcela zaostávají v plnění stanovených cílů. Po věcné stránce je tato oblast podpory
s ohledem na stanovené podmínky OPLZZ týkající se zejména délky administrace zcela nevhodně
řešená. Velmi problematická je doba od podání žádosti až po její schválení. Problematika vzdělávání
zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je vhodná pro systémové projekty. Restrukturalizovaný
podnik, z nejrůznějších objektivních i subjektivních důvodů, by neměl být nositelem žádosti, resp.
projektu. Nositelem projektů zaměřených na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt
úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními
partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. V této oblasti podpory bude třeba
zrychlit administrativní proces rozhodování o schválení podpory, příp. částečně realokovat finanční
17
prostředky v rámci osy a tímto i následně upravit cílové stavy monitorovacích indikátorů schválených
v programovém dokumentu.
K významnému věcnému pokroku přitom zásadně přispěly protikrizově orientované výzvy.
Nejpřínosnější k naplňování stanovených indikátorů byla výzva č. 34 „Vzdělávejte se“ zaměřená na
předkládání individuálních projektů na vzdělávání zaměstnanců podniků a grantová výzva č. 35
„Školení je šance“ zaměřená rovněž na zaměstnance a zaměstnavatele. Tyto dvě výzvy byly prakticky
schopny naplnit stanovené hodnoty indikátorů samostatně. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy
1 při koncipování výzev však existují určitá omezení pro naplnění stanovených cílů v celé jejich šíři.
Jde zejména o problematiku trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích, neboť nejsou
většinou nastaveny mechanismy, které by vytvořily podmínky pro jejich udržení i po ukončení
realizace podpořených projektů. Potenciálem pro další zlepšení tudíž spočívá zejména v posílení
požadavku na vytváření podnikových vzdělávacích systémů. Dvě výzvy vyhlášené v rámci oblasti
podpory 1.2 přispěly k naplňování cílů pouze zanedbatelně z důvodů uvedených výše.
Specifika problematiky PO1 jsou dále řešena v této závěrečné zprávě v evaluačních otázkách
zaměřených na specifika potenciálu výzev a projektů této prioritní osy. Relevance a význam
podporovaných aktivit v rámci oblasti podpory 1.2. jsou rovněž řešeny v evaluačním úkolu 2.
I přes uvedené nedostatky v rámci oblasti podpory 1.2 lze celkově dosažený pokrok v prioritní ose 1
považovat za velmi dobrý. Díky podpoře z OPLZZ se od začátku fungování programu do 5. 1. 2011
podařilo prostřednictvím 1 229 realizovaných projektů vzdělat či jiným způsobem podpořit 216 396
osob, což je o 44 % více, než bylo předpokládáno za celé programovací období.
PO 2 – Aktivní politika trhu práce
PO2 (OP 2.1, 2.2)
49,63 (OP2.1: 55,86 OP2.2: 14,75)
17,69 (OP2.1: 20,8
16,44 (OP2.1: 19,34 OP2.2: 0,19)
OP2.2: 0,3)
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá postupu programu. V rámci dosud
vyhlášených 6 výzev (4 pro IP a 2 pro GP v rámci GG 2.1) bylo kontrahováno zhruba 50 % finanční
alokace. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly
do plné realizace postupně v roce 2010. V rámci PO existuje velmi silný rozdíl mezi oběma oblastmi
podpory, kde snižuje celkový výsledek za celou PO stav v oblasti podpory 2.2, způsobený problémy ve
věcném plnění. Značnou část finančních prostředků bude nutné realokovat v rámci této prioritní osy
do oblasti podpory 2.1., což je v kompetenci ŘO.
Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována
dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska věcného pokroku naplňována bez
významnějších problémů, kdy např. indikátor 07.01.00 Počet vytvořených pracovních míst je
z pohledu jeho cílové hodnoty již téměř naplněn. Zatím nízký počet podpořených projektů ve vztahu
18
původně stanoveným cílům způsobuje u této oblasti podpory dílčí problémy s naplněním indikátoru
07.41.00 Počtu podpořených osob a 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů. Tento stav je
způsoben mj. nízkým objemem finančních prostředků alokovaných pro jednotlivé výzvy grantových
projektů. V případě OP 2.1. existuje tedy zjevný nesoulad mezi věcným a finančním plněním k
termínu 5. 1. 2011. Možným řešením této situace je zintenzivnění vyhlašování výzev, zejména pro
grantové projekty.
Naopak oblast podpory 2.2. se celkově jeví jako problematičtější ve věcném naplňování cílových
hodnot monitorovacích indikátorů. Pro tuto oblast podpory byla dosud vypsána pouze jedna výzva,
která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Hlavní důvody tohoto stavu vyplývají z nízkého počtu
doposud podpořených projektů způsobeným nedostatečnou administrativní kapacitou. V souvislosti
s tímto problémem bude nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb
zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí a širší zapojení samosprávných celků do řešení
problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových partnerů na regionální úrovni. Díky podpoře
z OPLZZ se podařilo podpořit celkem 137 002 osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 500
tis. podpořených osob) a nově vytvořit přes 26 000 pracovních míst pro tyto osoby (cílová hodnota je
30 tis. pracovních míst).Největší přínos k naplnění cílů oblasti podpory 2.1 měly výzvy č. 3
individuálního projektu pro Odbor implementace programů ESF a č. 13 pro úřady práce. Obě tyto
výzvy byly vypsány na oblast podpory 2.1.
Naopak minimální příspěvky k naplňování
kvantifikovaných cílů lze sledovat u výzev č. 11 a 44. Pro oblast podpory 2.2 byla dosud vypsána
pouze jedna výzva, která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Dílčí aspekty této problematiky
jsou řešeny v evaluačních otázkách věnovaných PO2 a rovněž v rámci evaluačního úkolu 2.
PO 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti
PO3 (OP 3.1, 3.2, 3.3, 3.4)
Prostředky kryté Rozhodnutím:
60,07 (OP3.1: 77,35; OP3.2: 38,92; OP3.3:23,46; OP3.4: 39,12)
26,81 (OP3.1: 37,0; OP3.2: 14,64; OP3.3: 7,78; OP3.4: 17,83)
13,06 (OP3.1: 18,61; OP3.2: 6,65; OP3.3: 0; OP3.4: 7,56)
V rámci realizovaných projektů v PO3 je kontrahováno 60 % finančních prostředků alokace PO3. Výše
prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu. Je to způsobeno vysokou
úrovní kontrahovaných prostředků v rámci oblasti podpory 3.1 a dále i uspokojivým postupem
v ostatních oblastech podpory. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že
projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce 2010.
Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu registrovaných projektových žádostí (celkem
3 296). Přestože o výzvy PO3 je značný zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu
indikátorů. Z hlediska věcného pokroku patří mezi nejproblematičtější oblast podpory 3.3. Do 5. 1.
2011 byl počet podpořených projektů u této oblasti podpory naplněn na úrovni 22,6 % cílové
hodnoty. Věcné indikátory výstupu této oblasti podpory proto vykazují velmi nízké tempo naplnění.
ŘO by měl věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v případě nízkého tempa
19
věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních oblastí podpory v rámci PO3.
Zatím slabé naplnění lze identifikovat v případě indikátoru „počet vytvořených pracovních míst pro
znevýhodněné skupiny“. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech,
které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně
počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování
uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Ostatní oblasti podpory vykazují uspokojivý věcný pokrok
ve sledovaných indikátorech výstupu a výsledku.
Z hlediska kvalitativního pokroku v rámci realizovaných výzev byl dosud nejlépe naplňován cíl počtu
podpořených osob a úspěšných absolventů kurzů, a to téměř dvojnásobně. Za cílovou hodnotou však
výrazně zaostává cíl tvorby nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny, ke kterému přispěly
pouze dvě výzvy (č. 31 a 56, tj. výzvy vyhlášené v rámci oblasti podpory 3.3.). Závazek v rámci
realizovaných projektů je sice stanoven na úrovni 16 % cílové hodnoty uvedeném v programu,
nicméně dosažená hodnota byla v roce 2010 cca jen na 0,23 %. V obou výzvách byl přitom
zaznamenán výrazný převis poptávky nad alokací výzev. Celkově lze za přínosné k naplňování cílů PO3
považovat zejména výzvy č. 5 (individuální projekt v rámci 3.1), 19 (grantová výzva v rámci 3.2) 10
(individuální výzva v rámci 3.4) a 26 (grantová výzva v 3.4).
Oblasti podpory 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4 jsou vzájemně provázány – cíle, podporované činnosti a cílové
skupiny se vzájemně doplňují. Při kvalitativním srovnání úspěšnosti IP a GG se z věcného hlediska
(realizace sociálních služeb) zdají být úspěšnější formou podpory spíše individuální projekty, jejichž
výhody převažují nad globálními granty. Ve formálním plnění (hodnoty monitorovacích indikátorů
výsledků a výstupů) jsou v tuto chvíli individuální projekty taktéž úspěšnější, zde je však třeba vzít v
úvahu ranou fázi realizace většiny projektů a s ní související nízké dosažené hodnoty těchto
monitorovacích indikátorů. Totéž se týká i čerpání IP a GG.
Celkově lze konstatovat, že cíle prioritní osy 3 jsou naplňovány bez větších problémů a díky OPLZZ
bylo již podpořeno 124 333 osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 140 tis. podpořených
osob).
PO 4 – Veřejná správa a veřejné služby
PO4 (OP 4.1)
52,70
1,57
0,89
V rámci realizovaných projektů v PO4 bylo kontrahováno cca 53 % prostředků určených na tuto
prioritní osu. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO4 odpovídá postupu programu. Velmi
neuspokojivý stav však je v proplácení a certifikaci, jehož hodnoty jsou nejnižší ze všech PO. Uvedený
stav je způsoben vysokým počtem projektů v realizaci, u kterých ještě nebyly v roce 2010 podány a
schváleny žádosti o platbu.
20
Prioritní osa 4 se zaměřuje na posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a má
pouze jednu oblast podpory. Oblast podpory 4.1. má v polovině programového období
zazávazkováno cca 114,7% cílové hodnoty počtu projektů, tudíž jsou nastaveny dobré podmínky pro
potenciální bezproblémové věcné naplnění.
Věcné naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje k 5. 1. 2011 velmi nízké hodnoty,
nicméně plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové
hodnoty stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené
monitorovací indikátory naplní bez větších problémů.
Z hlediska zaměření výzev a projektů se jedná se o nejvíce heterogenní prioritní osu, protože tyto
výzvy a projekty mají často nepřímou vazbu na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných
žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné správy, determinuje naplňování cílů této prioritní osy
zejména prostřednictvím individuálních projektů, u kterých by měl být kladen zvýšený důraz na jejich
systémový a inovativní přínos.
Pravděpodobně nejvyšší reálný přínos ke zvyšování kvality veřejné správy lze spatřovat u výzvy č. 40,
která byla zaměřena na rozvoj eGon center. V provedené evaluaci byl identifikován největší přínos v
přiblížení služby občanům a jejich rychlejšímu poskytování. Dílčí kvalitativní problém lze spatřovat
v nastavení vzdělávání pro úředníky, kdy v dalším období by bylo vhodné podpořit možnosti
specifického vzdělávání pro zástupce této cílové skupiny s možností volného výběru kurzů. Velká část
projektů je zaměřena rovněž na zvyšování kvality veřejné správy, nicméně v tomto případě nelze
jednoznačně posoudit skutečný přínos ke kvalitě, neboť dokončených projektů je v době zpracování
evaluační zprávy velmi málo.
Výsledky šetření mezi cílovou skupinou z prioritní osy 4 ukázaly, že realizované projekty spíše
nepřispívají k naplňování cíle prioritní osy, kterým je posilování institucionální kapacity a efektivnosti
veřejné správy, přesto jsou určité přínosy k naplňování cíle evidentní. Díky podpoře z OPLZZ bylo k 5.
1. 2011 podpořeno celkem 7 394 osob z cílové skupiny, v současnosti realizované projekty však
plánují podpořit téměř 85 000 osob.
PO 5 – Mezinárodní spolupráce
PO5 (OP 5.1)
31,64
12,43
3,43
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu. Je to způsobeno
především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy, v rámci
kterých bylo nakontrahováno pouze cca 32 % prostředků alokovaných na tuto osu. V rámci těchto
výzev se realizuje celkem 64 projektů z 248 zaregistrovaných k 5. 1. 2011. Tomu následně odpovídá i
postup proplácení a certifikace.
21
Prioritní osa 5 dosahuje k 5. 1. 2011 sice nízké úrovně finančního čerpání, nicméně věcné plnění je
prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků naplňováno velmi uspokojivě z pohledu jejich
souhrnné cílové hodnoty naplánované ve schválených projektech. V tomto smyslu je věcný pokrok
nastaven ve stávajících projektech tak, že nebude problém naplnit cílové hodnoty stanovené
v programovém dokumentu.
PO5 má dvě specifické charakteristiky posilující kvalitativní dopady podpořených projektů. Jedná se o
problematiku dopadu na národní úrovni a využití principu partnerství. Podpořené projekty
s dopadem na úrovni celé ČR byly ve srovnání s ostatními prioritními osami OPLZZ velmi
frekventované (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se
objevuje relativně často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně
ovlivnění legislativního procesu, což může pomoci vysokým dopadům této prioritní osy. Druhá
charakteristika spočívá ve významném využití principu partnerství. Velice často se objevují aktivity
zaměřené na pokračování úspěšné části CIP EQUAL – vytvoření národních tematických skupin
k jednotlivým tématům. Partnerství je v případě realizace PO5 často pokračováním těchto aktivit a
prostředkem k systémovým změnám. Koneční příjemci se primárně orientují na partnery ze zemí EU
15, kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. V jistém ohledu by například pro podnikovou sféru bylo
zajímavé také orientování se do rozvojových oblastí na Balkáně (v PO5 se objevilo několik žádostí
postavených na proexportní politiku).
V rámci tohoto evaluačního projektu byla vytvořena metodika dopadového indikátoru 430700 „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“, jehož konečné hodnoty se budou zjišťovat až
v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Metodika sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá
bezprostřední vliv, ale podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a
strategií směřují. Dle dostupných údajů z národních statistik byla vypočtena stávající hodnota vývoje
tohoto indikátoru během krátkého období let 2007 a 2008. V tomto období došlo ke snížení
efektivnosti strategií a politik o 5,93 %, přičemž nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti
měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně
zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná
technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení na trhu práce. Naopak všechny ostatní cílové
skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období
pozitivní trend (tj. uchazeči o zaměstnání, ženy po mateřské, osoby 50+ a mladé lidi 15-19 let).
Díky podpoře z OPLZZ bylo v rámci dosud realizovaných projektů již podpořeno 3 214 osob (cílová
hodnota indikátoru je 6 000 podpořených osob) a vytvořeno 25 nových partnerství (cílová hodnota
indikátoru je 50 nových partnerství), což adekvátně odpovídá polovině programového období.
PO 6 – Technická pomoc
PO6 (OP 6.1)
96,09 %
8,79 %
8,38 %
22
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu, a téměř již pokrývá
celou alokaci. Podstatně horší je stav proplácení prostředků příjemcům. Téměř všechny proplacené
prostředky již byly certifikovány.
Prioritní osa 6 sleduje ve věcném pokroku dva indikátory výstupu, tj.:
 49.12.06 Počet podpořených projektů, kde cílová hodnota je 150;
 07.57.00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů (Počet vytvořených produktů evaluační studie, analýzy, publicitní opatření), cílová hodnota je 80.
V rámci technické pomoci bylo k 5. 1. 2011 realizováno celkem 32 projektů (tj. stav P45 a P5). Cílová
hodnota tohoto indikátoru je však pouze indikativní a počty projektů se odvíjejí od potřebnosti a
rozsahu aktivit podpořených v rámci technické pomoci.
Dále jsou sledovány dva indikátory výsledku, tj.:

07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů – celkem, tj. Počet podpořených osob, které
získaly kvalifikaci/doklad o kvalifikaci, kde cílová hodnota je 500;

43.06.00 Míra čerpání prostředků programu, tj. Dosažení cílů n+3/n+2, kde předpokládaná
hodnota naplnění je 100 %.
K termínu 5. 1. 2011 byla v rámci indikátoru 07.46.13 dosažená hodnota na úrovni 1333 úspěšných
absolventů kurzů. Z věcného hlediska byla více než dvojnásobně překročena původní cílová hodnota
tohoto indikátoru stanovená v programu. Druhý indikátor týkající se míry čerpání finančních
prostředků je zatím hluboko pod cílovou hodnotou. Prostředky kryté Rozhodnutím již téměř cílové
hodnoty dosáhly, proto jsou nastaveny podmínky pro bezproblémové vyčerpání finančních
prostředků v rámci pravidla n+3/n+2.
Příspěvek programu k plnění horizontálních témat
Hlavní zásady naplňování tzv. horizontálních témat - Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace (článek
16) a Udržitelný rozvoj (článek 17) obsahuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července
2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu
a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Základní principy uplatňování horizontálních témat při implementaci OPLZZ jsou formulovány
v platné verzi operačního programu (kapitola 3.9). Relevantní aktivity v oblasti horizontálních témat
jsou dále detailně rozpracovány v aktuální verzi prováděcího dokumentu v kapitole 3 – Podrobný
popis oblastí podpory. Pro žadatele/příjemce je určena příručka „Horizontální témata Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost“.3
Horizontální téma „Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace“ je Řídícím orgánem – MPSV
respektováno i při vymezení cílových skupin v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory, kde
jsou znevýhodněné skupiny přesně definovány. Horizontální téma „Udržitelný rozvoj“ je z hlediska
charakteru a zaměření OPLZZ spíše neutrální, přesto však při vyhlašování výzev a podmínek pro
žadatele je kladen důraz na environmentální aspekty realizovaných aktivit.
3
Identifikační číslo: MAD 93, příloha OM OPLZZ: D3, platnost od 11. 2. 2008
23
Kritéria pro hodnocení projektů jsou nastavena tak, že projekt s případným negativním dopadem na
rovné příležitosti nebo životní prostředí je automaticky vyřazen z hodnocení. Pro plnění cílů OPLZZ by
bylo lepší, kdyby se však neposuzovala pouze absence rozporu projektu s RP, jakožto horizontálním
tématem, ale kdyby se v konkrétním projektu přímo hodnotila a bodově preferovala míra řešení RP.
Řada žadatelů se sice nevyhne obecným proklamacím, ale u dalších může dojít k obohacení
původního projektu o konkrétní pomoc z hlediska RP. Doporučujeme proto, aby ve všech oblastech
podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena
preference pomocí specifického kritéria, zaměřeného na konkrétní aktivity a akce, které podporují
obecně RP a specificky podmínky pro ženy.
V rámci OPLZZ je na problematiku rovných příležitostí speciálně zaměřena PO 3, kde se zatím nedaří
zcela uspokojivě naplňovat indikátory počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné
skupiny (muži/ženy) a realizované projekty zatím generují nová pracovní místa pro tyto skupiny za
vyšší náklady, než bylo předpokládáno. Tento stav byl zapříčiněn zejména vnějším vývojem v
posledních dvou letech, které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V
tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu
docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. ŘO věnuje naplňování
tohoto indikátoru soustavnou pozornost, řeší tento problém ve spolupráci se všemi relevantními
subjekty implementační struktury a situaci opětovně vyhodnotí po schválení dalších projektů
v plánovaných výzvách.
V roce 2011 by měly aktivity podporující rovné příležitosti zohlednit i závěry a úkoly vyplývající
z následujících klíčových dokumentů zaměřených na tuto oblast:

Zpráva EK Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a
výboru regionů, Rovnost žen a mužů – 2010 (SEK 2009, 1706), která představuje výzvy a
priority pro budoucnost v této oblasti;

Úmluva, OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala na počátku
roku 2011.4 Cílem této úmluvy je zajistit, aby lidé se zdravotním postižením mohli požívat
svých práv, stejně jako všichni ostatní.
Budoucí výzvy vyhlašované v rámci příslušných prioritních os by měly více akcentovat následující
témata:
4
-
přeorientace OPLZZ na vyšší zaměstnanost žen, napříč všemi prioritními osami (ne pouze
v rámci oblasti podpory 3.4);
-
zlepšení opatření ke sladění pracovního a soukromého života u žen i mužů, včetně
pracovního volna z rodinných důvodů, pečovatelských služeb, flexibilních pracovních úvazků,
a podpora rovného rozdělení soukromých a rodinných povinností s cílem usnadnit
zaměstnání žen i mužů na plný pracovní úvazek;
-
podpora osob se zdravotním postižením a zejména osob s kumulací znevýhodnění.
http://www.un.org/disabilities
24
2) ZÁVĚRY
Závěry k pokroku implementace celého programu
Zatímco v roce 2009 se program dostával teprve do určitého startovacího tempa a byla zahajována
většina projektů, v hodnoceném roce 2010 se již průběh programu postupně zrychloval. Byla
zahájena realizace řady individuálních projektů a začaly být intenzivněji realizovány grantové
projekty, které reagovaly na specifické podmínky a problémy ve všech oblastech pokrytých
prioritními osami. V OPLZZ bylo v roce 2010 vyhlášeno celkem 16 nových výzev.
Z hlediska finančního pokroku v roce 2010 došlo k akceleraci realizace projektů a v návaznosti na to i
ke zvýšení tempa proplácení finančních prostředků. Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly
celkové částky 1 212 781 408 EUR, což představuje 56,23 % z celkové alokace na období 2007-2013
(podpořeno bylo 2 349 projektů dle údajů MONIT7+ k 5. 1. 2011). O převisu počtu předložených a
schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo celkem 8 456 v celkové částce 2 767 788 356
EUR.
Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo z
hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek
pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované
ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři
certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a
podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný
objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK. Ačkoliv došlo během roku 2010 ke
značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla N+3/N+2, tak přesto bude nutné
dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a provést případné realokace v rámci prioritních os
(zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok programu. Velmi nízký stav proplácení
prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4.
Výše zmíněný pozitivní trend v počtu projektů krytých právním aktem (Rozhodnutím/Smlouvou)
návazně podpořil věcný pokrok v postupném naplňování stanovených monitorovacích indikátorů
kvantifikujících globální a specifické cíle programu i jednotlivých prioritních os. Na úrovni
monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace v obecné rovině uspokojující.
V rámci jednotlivých PO však existují velké rozdíly mezi jejich jednotlivými oblastmi podpor.
Potenciální riziko ve věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění
značné části vytčených cílů. V rámci prioritní osy 3, zaměřené na sociální integraci a rovné příležitosti,
totiž existuje riziko nesplnění indikátorů nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné
skupiny (muži/ženy). Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor
zaměstnanosti žen, což by mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je
zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická
negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených
pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na
uvolněná místa. Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO
2, 3 a 5, nicméně se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet
podpořených projektů nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os.
25
Závěry k pokroku implementace jednotlivých prioritních os
Prioritní osa 1 vykazuje kvalitní průběh a bezproblémové naplňování indikátorů v oblasti podpory
1.1. Významně přitom přispěly protikrizově orientované výzvy. Oblast podpory 1.2 zaměřená na
restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ, která výrazně zaostává ve
finančním i věcném pokroku, tj. v plnění stanovených cílů. Důvodem je specifičnost cílových skupin
vymezených v oblasti podpory 1.2 (tj. zaměstnanci restrukturalizovaných podniků), která není zcela
v souladu s možnostmi řešení aktuálních potřeb konečných příjemců.
Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována
dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska finančního i věcného pokroku naplňována
bez významnějších problémů, naopak oblast podpory 2.2. je velmi problematická. Hlavní důvody
neuspokojivého stavu vyplývají z nízkého počtu doposud podpořených projektů způsobeným
nedostatečnou kapacitou MPSV pro přípravu, realizaci a koordinaci podpořených aktivit.
Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu podaných projektových žádostí. PO3 rovněž
dosahuje nejlepších výsledků úrovně tempa proplácení prostředků. Přestože o výzvy PO3 je značný
zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu indikátorů, tak zatím slabé naplnění lze
identifikovat v případě oblasti podpory 3.3. Velmi nízké tempo věcného naplnění lze identifikovat u
indikátoru „počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny“. Tento stav byl zapříčiněn
zejména vnějším hospodářským vývojem a ekonomickou krizí v posledních dvou letech.
Prioritní osa 4, která se zaměřuje na zvýšení kvality veřejné správy. Jedná se o nejvíce heterogenní
prioritní osu z hlediska zaměření výzev a projektů, které často mají velmi slabou či nepřímou vazbu
na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné
správy, determinuje naplňování cílů PO zejména prostřednictvím individuálních projektů. Věcné
naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje za rok 2010 velmi nízké hodnoty, nicméně
plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové hodnoty
stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené monitorovací
indikátory naplní bez větších problémů.
Prioritní osa 5 je zaměřená na problematiku mezinárodní spolupráce. Výše prostředků krytých
smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu (32 % ve vztahu k alokaci). Je to způsobeno
především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy. Z tohoto
důvodu je úroveň proplácených i certifikovaných prostředků velmi nízká a nedosahuje doporučeného
vývoje v rámci pravidla N+3/N+2. Na druhou stranu je však v aktuálně podpořených projektech velmi
dobře nastaveno věcné plnění monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků, ve kterých jsou
souhrnné cílové hodnoty uspokojivě naplánovány ve schválených projektech. Tempo naplňování
těchto cílových hodnot v podpořených projektech tedy bude nutné velmi pečlivě sledovat v roce
2011.
3) DOPORUČENÍ
V rámci syntetického zpracování návrhů doporučení byly vyhodnoceny všechny související evaluační
otázky a zohledněny výsledky řízených rozhovorů, fokusní skupiny, panelů expertů a Delphi panelu.
Níže uvádíme souhrnně klíčová doporučení ROV 2010, která jsou klasifikována s ohledem na jejich
realizovatelnost a význam. Detailní kontext a postupy jsou uvedeny v příslušných evaluačních
otázkách (EO) této závěrečné zprávy, která jsou doprovázena ještě řadou dalších dílčích doporučení.
Souhrn všech specifických doporučení vyplývajících z tohoto evaluačního projektu je uveden
v přehledné tabulkové formě v příloze č. 10.
26
Všechna doporučení v této závěrečné zprávě jsou označena dle následující klasifikace:
Realizovatelnost: škála 1- 5;
 1 - je plně v kompetenci pracovníků ŘO OPLZZ zabývajících se příslušnou agendou (v rámci
jednoho oddělení)5
 2 – je plně v kompetenci ŘO OPLZZ (např. vyžaduje koordinaci více oddělení nebo rozhodnutí
managementu ŘO)
 3 – je realizovatelné na úrovni implementační struktury OPLZZ (koordinace ŘO a ZS)
 4 – je realizovatelné pouze v širším pojetí dle gesce svěřených politik v kompetenci MPSV ČR
 5 - MPSV ČR nemůže doporučení realizovat, přenáší podnět na jiný subjekt (např. MMR,
Vláda ČR)
„Význam“ doporučení může být různorodý s ohledem na různé úrovně OPLZZ. Klasické číslování
může automaticky evokovat „hodnocení“ doporučení jako ve škole. Pro běžnou práci v rámci ŘO je
však vhodné spíše identifikovat, pro kterou úroveň implementace OPLZZ je dané doporučení
významné.
Význam: škála A až E;
 A - Jde o zlepšení implementace celého OPLZZ (tj. včetně žadatelů nebo příjemců a včetně
interních změn v práci ŘO a ZS),
 B - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni některé z prioritních os OPLZZ
 C - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni oblasti podpory OPLZZ
 D - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen pro určité skupiny (např. jen některé výzvy nebo
vybrané skupiny příjemců)
 E - Jde jen o interní a malé zlepšení implementace OPLZZ (tj. v samotné práci ŘO, příp. ZS).
Pozn.: A, B , C, D se týkají žadatelů/příjemců i ŘO/ZS, kdežto E jen ŘO/ZS
A) Přehled průřezových doporučení ve věcné oblasti, které jsou v této závěrečné zprávě detailněji
řešeny a doplněny dalšími konkrétními doporučeními v dílčích evaluačních otázkách.
Tabulka 5
Odkaz
Doporučení
na EO
EO 3
V příštím programovém období zavést evidenci cílových skupin, které byly
podpořeny v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu.
Doporučujeme zavést povinnost pro příjemce elektronicky dodávat do
monitorovacího systému základní informace o cílové skupině, a to v minimálním
rozsahu Jméno, Příjmení, Datum narození, Bydliště, kontaktní email/telefon.
5
Význam
doporučení
Realizovatelnost
A
5
Nejde jen o evaluátory – ale obecně, jde-li o doporučení k publicitě, zda to vyřeší lidi z publicity sami atd.
27
Odkaz
na EO
EO 7
EO 16
Doporučení
V souvislosti se zavedením evidence podpořených osob začít pracovat na
úpravách monitorovacího systému. Zde řešitelský tým doporučuje zavést
jednotný monitorovací systém pro budoucí operační programy. Jednalo by se o
jednotnou metodiku sběru dat a monitoring na úrovni řídících orgánů. Smyslem
je, aby bylo možné jednoduše vyhodnotit dopady a účelnost finančních
prostředků. Jedna osoba může být podpořena v rámci několika projektů
z různých operačních programů a bylo by vhodné tyto informace mít
pohromadě jako informaci o šíři dopadu aktivit na cílové skupiny.
Nastavit v příštím monitorovacím období systém vykazování monitorovacích
indikátorů tak, aby byla postižitelná i kvalitativní stránka podpory, tj. aby
z monitorovacího systému bylo zjistitelné, jaký druh podpory cílová skupina
získala, jako např. obecné a/nebo odborné vzdělávání v rozsahu x hodin,
rekvalifikace, poradenství, apod.
Smyslem je začít sledovat kvalitativní stránku získané podpory.
Při hodnotícím procesu, či ještě lépe již při konzultacích s žadateli, monitorovat
zaměření projektů tak, aby nebyly podporovány stejné či podobné projekty,
které stejné aktivity zaměřují na stejnou cílovou skupinu ve stejném regionu. Při
konzultacích se žadateli v takovém případě např. doporučit partnerství atp.
Význam
doporučení
Realizovatelnost
A
5
A
3
A
3
B) Přehled obecných doporučení ve finanční oblasti:
- Doporučení k PO1: V oblasti podpory 1.2 bude třeba zrychlit celkovou implementaci, příp.
částečně realokovat finanční prostředky v rámci osy.
- Doporučení k PO2: V oblasti podpory 2.2 bude nutné posílit struktury podporující přípravu
zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší
zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových
partnerů na regionální úrovni a dále rovněž připravit podmínky pro částečnou realokaci
finančních prostředků v rámci osy.
- Doporučení k PO3: ŘO musí věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v
případě nízkého tempa věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních
oblastí podpory v rámci PO3.
- Doporučení k PO4: ŘO musí věnovat pozornost neuspokojivému stavu v oblasti ukazatelů
týkajících se proplácení a certifikace finančních prostředků, jejichž hodnoty jsou nejnižší ze všech
prioritních os OPLZZ.
- Doporučení k PO5: Věnovat zvýšenou pozornost finančnímu pokroku této prioritní osy. V případě
uspokojivého tempa naplňování hodnot věcných indikátorů PO5 bude vhodné připravit podmínky
pro realokaci na jiné prioritní osy OPLZZ. Definitivní rozhodnutí k této tématice by mělo být ŘO
provedeno na konci roku 2011, aby bylo možné připravit podklady pro příslušné schválení
Evropskou komisí (navýšení roční alokace 2013 u vybraných prioritních os).
C) Přehled obecných doporučení v oblasti horizontálního tématu - rovné příležitosti
Problematika rovných příležitostí je předmětem dlouhodobého zájmu Evropské komise, což se
projevuje při prosazování této tématiky v rámci víceletých strategií. Lze předpokládat, že na tyto
aspekty bude kladen silný důraz i v příštím programovacím období. ČR však v této tématice v
mezinárodním srovnání zatím zaostává. V případě OPLZZ má tudíž tato tématika velký potenciál
v dalším rozvoji v rámci následujících obecných doporučení, která jsou specificky řešena
v evaluační otázce 1.19 a evaluačním úkolu 2:
28

Posílení této problematiky napříč prioritními osami 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 OPLZZ
by pozitivně řešilo dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových
indikátorů OPLZZ;

Potenciál a pozitivní dopady rozvoje této tématiky je vhodné dále podporovat v rámci
oblasti podpory 3.4 prostřednictvím šíření dobré praxe z realizovaných projektů a
posílením příjmu projektů zaměřených na konkretizaci rovných příležitostí v praxi.
4.1.2 Evaluační otázka 1.2 – plnění stanovených cílů programu
Znění evaluační otázky: Dochází k odklonu od původně stanovených cílů programu, tak že by musela
být provedena korekce na úrovni operačního programu, programových priorit či vyhlašovaných výzev,
v důsledku:
- významných socioekonomických změn, zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, rovnosti
mužů a žen, snižování rozdílů mezi regiony a absorpční kapacity v problémových regionech apod.
- potřeby ve větší míře nebo odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství a
nebo celo-státních nebo regionálních priorit
1) ZJIŠTĚNÍ
Byly analyzovány a zhodnoceny relevantní aktuální klíčové dokumenty reflektující současnou globální
hospodářskou a finanční krizi z hlediska jejich dopadu na zaměstnanost a definovaných opatření k
řešení stávajících problémů:
-
Strategie Evropa 2020 (nahrazující Lisabonskou strategii, na základě které byl OPLZZ
připravován);
5. Zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (publikována 11. 11. 2010);
Pětiletá strategii na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel 21. 9. 2010, IP/10/1149);
Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines – Igs) 2010-2014.
Z uvedených a dalších souvisejících dokumentů vyplývá celá řada námětů na opatření v oblasti
směrování, frekvence a časování budoucích výzev, ale i některých korekcí v rámci cílů a zaměření
programu OPLZZ:
A) Strategie Evropa 2020
Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority:
–
–
–
Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích;
Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně
náročnou na zdroje;
Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude
vyznačovat sociální a územní soudržností.
Dokument vymezuje i cíle, které by EU chtěla dosáhnout do roku 2020 při souběžném naplňování
stanovených priorit. V oblasti zaměstnanosti byly vytýčeny následující cíle:
-
75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,
počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
29
Tyto cíle jsou ve vzájemném vztahu a jsou prvořadé pro dosažení celkového úspěchu. Komise
navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, a tím zaručit, že každý členský stát
strategii Evropa 2020 přizpůsobí své konkrétní situaci.
Tyto cíle nejsou ovšem vyčerpávající. Bude nutné učinit řadu opatření pro jejich podporu, a to na
úrovni členských států a EU i na úrovni mezinárodní. V oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti se
jedná především o následující iniciativy:6
-
-
-
-
„Inovace v Unii“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací,
čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a
pracovní místa.
„Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na
pracovní trh.
„Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro
malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by
byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku.
„Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ – modernizace pracovních trhů a posílení
postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení
účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné
prostřednictvím mobility pracovních sil.
„Evropská platforma pro boj proti chudobě“ – zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby
výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým
chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do
společnosti.
B) 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
-
budoucí politika soudržnosti musí být v souladu se strategií Evropa 2020;
financování zůstane soustředěno do méně rozvinutých regionů.
Pro budoucí zaměření OPLZZ jsou nejdůležitější následující cíle:7


posilování partnerství (zlepšování začlenění místních a regionálních zúčastněných
subjektů, sociálních partnerů, občanské společnosti);
zavedení nové dimenze: územní soudržnost (podpora územní spolupráce, zaměření na
oblasti se specifickými geografickými nebo demografickými rysy).
C) Pětiletá strategie na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel 21.9. 2010, IP/10/1149)
Hlavním cílem tohoto dokumentu je lépe využít potenciál žen, a tak přispět k dosahování celkových
ekonomických a sociálních cílů EU. Strategie pro rovnost žen a mužů, kterou Evropská komise přijala,
obsahuje řadu opatření zaměřených mimo jiné i na následující priority v oblasti lidských zdrojů:
-
zvýšení počtu žen na trhu práce a pomoc při dosahování cílové míry zaměstnanosti
stanovené ve strategii Evropa 2020, tj. 75 % celkově pro muže i ženy (viz IP/10/225);
předložení cílených iniciativ ke zvýšení počtu žen ve vysokých funkcích v ekonomickém
rozhodovacím procesu;
6
Zdroj: SDĚLENÍ KOMISE: EVROPA 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění KOM(2010)
2020, 3.3.2010
7
Zdroj: Investing in Europe´s future, 5. Report on economic, social and territorial cohesion, preliminary vision,
EU, November 2010
30
-
podpora podnikání žen, včetně jejich samostatné výdělečné činnosti.
Komise také zahájí na téma rovnosti žen a mužů každoroční dialog na vysoké úrovni s Evropským
parlamentem, předsedajícími státy Rady, evropskými sociálními partnery a občanskou společností,
jehož prostřednictvím vyhodnotí pokrok při uplatňování strategie.
D) Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines – Igs)
Články 119 – 121 Lisabonské smlouvy stanoví, že členské státy EU koordinují své hospodářské
politiky. K tomu jim slouží dokument nazvaný Hlavní směry hospodářských politik (Broad Economic
Policy Guidelines – BEPGs). V roce 2005 byly ve snaze o zjednodušení a zajištění vnitřní soudržnosti
sloučeny BEPGs s Hlavními směry pro zaměstnanost a vznikl tak dokument nazvaný Integrované
směry pro růst a zaměstnanost (integrated guidelines – IGs). IGs navrhuje Komise a schvaluje Rada.
Doposud byly schváleny IGs na období 2005 – 2008, 2008 – 2010, 2010 - 2014.
Na základě dřívějšího konsensu a v zájmu zvýšení jejich účinnosti byl počet integrovaných směrů
stanovených na období 2010 – 2014 snížen z původních 24 na 10. Návrh integrovaných směrů
politicky podpořila Evropská rada 17. 6. 2010. První část, tj. hlavní směry hospodářských politik,
schválila Rada ECOFIN 13. 7. 2010. Ke druhé části, tj. ke směrům zaměstnanosti, vyjádřil své
stanovisko Evropský parlament a jako celek byly schváleny v říjnu 2010.
Z hlediska cílů a zaměření OPLZZ i přípravy následného programu pro programové období 2014+ jsou
relevantní následující hlavní směry:


HS 7: Zvýšení participace na trhu práce a snížení strukturální nezaměstnanosti
HS 8: Rozvoj zkušené pracovní síly odpovídající požadavkům trhu práce, podpora kvality
práce a celoživotní učení
OPLZZ, který svým zaměřením a členěním do příslušných prioritních os rozpracovaných podrobně do
oblastí podpory, pokrývá prakticky celou problematiku zaměstnanosti a přispívá k naplňování obou
hlavních směrů pro oblast zaměstnanosti. V obou případech sehrává největší význam prioritní osa 1
zaměřená na zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků a osy 2
podporující posilování aktivních politik zaměstnanosti (zvyšování kvalifikace, rekvalifikace).
2) ZÁVĚRY
Významné dokumenty přijaté v roce 2010 a základní koncepční dokumenty s platností pro rok 2010 a
další roky budou, vzhledem ke svému charakteru a závaznosti pro členské státy EU a v rámci ČR pro
příslušné zainteresované instituce mít zásadní dopad na přípravu programových dokumentů pro
období 2014+. Stávající OPLZZ již zásadním způsobem neovlivní, především co se týče stanovených
priorit, některé zásadní principy a inovativní opatření se však mohou promítnout do přípravy a
zaměření výzev pro jednotlivé oblasti podpory OPLZZ realizované do konce programového období
2007 – 2013. Konkrétní návrhy jsou uvedeny v částech závěry a doporučení.
Z provedené analýzy vyplývá, že výzvy vyhlášené v roce 2010 a plánované pro rok 2011 pokrývají
všechny prioritní osy a oblasti opatření tak, aby projekty, které byly a budou v rámci nich
předkládány, přispěly k plnění globálního cíle programu a specifických cílů jednotlivých prioritních os
a oblastí podpory. Výsledky řízených rozhovorů ukázaly, že široké založení výzev je z hlediska plnění
stanovených cílů žádoucí a vytváří pro žadatele dostatečný prostor pro zpracování projektů, podle
konkrétních potřeb cílových skupin. Současnému stavu věcného i finančního pokroku programu,
jednotlivých prioritních os a oblastí opatření odpovídá i to, že pro rok 2011 jsou plánovány výhradně
31
výzvy pro grantové projekty, v nichž pravidelně dochází k výraznému převisu počtu předkládaných
projektů nad objemem výzvy. Vzhledem k problémům s výší proplacených a certifikovaných
finančních prostředků je nezbytné, aby stanovené alokace pro jednotlivé výzvy tuto skutečnost
v dostatečné míře reflektovaly a umožnily tak podstatně vyšší uspokojení žadatelů o realizaci
grantových projektů.
3) DOPORUČENÍ
1) Pro následující roky programového období 2007-2013 na základě současného stavu
hodnocení doporučujeme zaměřit budoucí výzvy a posílení realizace projektů v oblasti:

Aktivních politik zaměstnanosti, zejména se zaměřením na řešení strukturální
nezaměstnanosti (řešení nevyhovující kvalifikace zaměstnanců, které firmy potřebují);

Systémových projektů pro modernizaci institucí a rozvoj služeb zaměstnanosti – zvýšení
koordinace práce Úřadů práce případně nového úřadu, jehož zřízení je připravováno;

Mezinárodních projektů – zvýšení inovativnosti, využití příkladů dobré praxe a přenosu
zkušeností;

V období 2011-2013 soustředit pozornost především na inovativní grantové projekty,
kde se ukazuje, že absorpční kapacita v této oblasti je podstatně vyšší než finanční
objemy stanovené ve výzvách. Dobré grantové projekty jsou schopné zajistit řešení
aktuálních podmínek v konkrétních podmínkách příslušných území a zajistit individuální
a cílený přístup k cílovým skupinám a zapojení osob nejvíce vzdálených od trhu práce a
osob s kumulovanými překážkami zaměstnanosti;

Rozšířit okruh způsobilých příjemců o další, nejenom vzdělávací neziskové organizace,
které jsou často velmi úspěšné při navrhování a realizaci projektů, jež zapojují osoby na
něž projekty realizované ve smyslu stanovených pravidel nedosáhly. Tyto NNO využít
jako zprostředkující subjekt operující prostřednictvím místních partnerství podporující
mikroprojekty – malé granty;

U individuálních projektů nad 50 mil Kč navrhujeme stanovit jako nepovinnou přílohu
Analýzu nákladů a užitků (CBA), která by však byla při věcném hodnocení bodově
zvýhodněna. CBA dovoluje vyhodnotit celospolečenský užitek výsledků a dopadů
realizovaných projektů. Jedině prostřednictvím dobře a zodpovědně zpracované CBA je
možno vedle finančních nákladů a výnosů reflektovat i sociálně-ekonomické náklady a
přínosy, jejichž příjemci, resp. plátci nejsou jen osoby přímo spojené s projektem, ale
také další subjekty jako veřejnost, stát regiony, obce apod.).
Při přípravě základních podkladů pro další programové období 2014+ a především formulaci
klíčových priorit a vymezení oblastí podpory doporučujeme vycházet z následujících
očekávaných trendů v oblasti zaměstnanosti v EU a ČR:
- Pět hlavních trendů zaměstnanosti v EU do roku 2020;
- Postupný růst zaměstnanosti v sektoru služeb;
- Změny ve struktuře nových pracovních míst;
- Očekávaný nedostatek pracovníků;
- Změny ve struktuře povolání;
- Změny v požadavcích na kvalifikaci.
32
Zohlednění českých specifik: ekonomiku a trh práce bude v ČR v příštích letech nejvíce
ovlivňovat:
- Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
- Demografický vývoj (stárnutí populace)
- Tempo růstu ekonomiky (pomalejší tempa)
- Nástup generace Y (posun hodnot a preferencí u ekonomicky aktivní části populace)
- Postupující globalizace
- Investiční politika globálních (nadnárodních) firem)
- Změny nákladových faktorů (růst cen energie a mezd)
Pracovnímu týmu pro přípravu dokumentů pro programové období 2014+ doporučujeme
maximálně vytěžit i závěrů „Zprávy o konkurenceschopnosti ČR“ (NERV, únor 2011), zejména
v části trh zboží, služeb a práce.
Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A
2) Prověřit aktuálnost stanovených cílových hodnot monitorovacích indikátorů a v případě
potřeby provést jejich korekci v souladu se změněnou situací, či potřebami trhu práce.
Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B
4.2
Evaluační otázky ve vazbě na indikátory
4.2.1 Evaluační otázka 1.3 a 1.4 – indikátor efektivnosti podpořených
projektů
Znění evaluační otázky 1.3: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru 430702
– „Efektivnost podpořených projektů“
Znění evaluační otázky 1.4: Zjistěte hodnoty indikátoru 430702 pro rok 2010 podle vytvořené
metodologie, včetně slovního kvalitativního komentáře
1) ZJIŠTĚNÍ
Pro řešení tohoto úkolu a navržení příslušné metodologie byl řešitelský tým inspirován vícekriteriální
analýzou OECD a především monografiemi prof. Ochrany (2006) a knihou Šumpíková, Ochrana, Pavel
a kol. (2005), kteří sledují hodnocení veřejných výdajových programů a stanovují metodiku. Evaluační
úkol je proto založen na kombinaci hodnocení účinnosti, úspornosti a účelnosti. Tento přístup vychází
ze skutečnosti, že operační programy jsou soustředěny nejen na kvantitativně vyjádřené efekty, ale
také na velmi obtížně vyjádřitelné efekty a nepřímé přínosy.
Metodické poznámky

Dle dohody se zadavatelem má vytvořená metodologie několik variant pro hodnocení
efektivnosti na úrovni jednotlivých oblastí podpory. Jelikož existuje vysoká variabilita
realizovaných aktivit a výstupů napříč jednotlivými prioritními osami a vzájemná
porovnatelnost je velmi omezená, bylo vytvořeno několik variant pro vypočítání efektivnosti
dle OP.
33

Dále je nezbytné upozornit, že níže navržená metodika je vhodná pro jednoduché a
komplexní hodnocení velkého množství projektů a jejich výstupů, ale její slabou stránkou
(která byla diskutována s ŘO) je fakt, že nebude zohledňovat efekt mrtvé váhy a další efekty,
které jsou vhodné pro hodnocení dopadů (avšak spíše na menším vzorku projekt – případové
studie).

Na základě dostupných metodik hodnocení veřejných výdajových programů se jevilo jako
vhodné použití několika kritérií vztahujících se k nákladové úspornosti na straně jedné a
hodnocení účelnosti na straně druhé.

Celá metodika je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu. Na jedné
straně je silně akcentováno kvantitativní hodnocení dosažených hodnot indikátorů
v monitorovacím systému OPLZZ, ale současně je do metodiky zakomponováno kvalitativní
šetření v podobě webového dotazníku, kde je zjišťována zpětná vazba (účelnost či
smysluplnost výstupů projektu) z pohledu zástupců cílových skupin.

Metodologie se vztahuje k dokončeným projektům a proto i pilotní ověření a prvotní výsledky
se budou vztahovat k již ukončeným projektům OPLZZ, přičemž lze předpokládat opakování
takového šetření i v následujících letech.

Ve výsledném vzorci bylo nezbytné počítat často s mediánovou hodnotou dílčího ukazatele,
např. mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu
celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“. Důvodem použití
mediánu a nikoliv aritmetického průměru byla snaha o eliminaci extrémních hodnot
v celkovém souboru. Zejména u podílu dosažených a cílových hodnot monitorovacího
indikátoru se často ukázalo, že cílové hodnoty indikátoru mohou být (jsou) podhodnocené.
Výsledek tedy působil jako extrémně úspěšný a efektivní projekt. Pro tyto účely však bylo
vhodné využít medián.

Výsledná metodika pro jednotlivou prioritní osu / oblast podpory má charakter
jednoduchého vzorce, který je složen z několika dílčích ukazatelů, které mají akcentovat
hospodárnost, efektivnost i účelnost (viz metodické poznámky pod příslušným vzorcem).
Hodnota indikátoru je potom průměrem zmíněných dílčích vypočítaných hodnot ukazatelů.
Prioritní osa 1 (resp. relevantní oblasti podpory)
H (FIN / IN074613) +
(IND074613 / INC074613) + (IND075700 / INC075700) + x(Ui )
E=
4
kde,
H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných
absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn
podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr
(IND074613 / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu
úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu
celkem“
(IND075700 / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu nově
vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních
produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 1
z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.).
34
Hodnocení proběhlo na škále 1 – 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné.
Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80%
spokojenost resp. přínos atd.
H (FIN / IN074613) +
E=
4
kde,
celkem“
vytvořených pracovních míst celkem / cílová hodnota počtu vytvořených pracovních míst
celkem“
produktů“
H (FIN / IN074613) +
E=
4
kde,
celkem“
vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem / cílová hodnota počtu
vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem“
produktů“
35
H (FIN / IN074613) +
E=
4
kde,
celkem“
produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušných oblastí podpory v PO 4
Kvalita naplnění cílů
Při hodnocení projektů by se měl zjišťovat soulad mezi hospodárností a efektivností na straně jedné a
účelností na straně druhé. Za předpokladu, že nákladová efektivnost a účelnost je definována
v určitých cílových stavech (očekáváních), lze následně expertně nebo dotazníkovým šetřením
zjišťovat stupeň naplnění daného očekávání. Z tohoto pohledu se jevilo jako vhodné oslovit cílové
skupiny (osoby, které prošly kurzy a vzděláváním jednotlivých projektů) a vyhodnotit jejich
přínos/účelnost vzhledem k očekávanému efektu. Podstatou webového dotazníku bylo kvantifikovat
přínos z pohledu cílové skupiny (jednalo se o škálu 1 až 10, kde respondent vyplnil míru spokojenosti
s ohledem na plánovaný a očekávaný cíl – např. pomoc se začleněním na trh práce apod.). Tyto
výsledky byly následně zakomponovány do výsledného posouzení efektivnosti. Respondenti pro
dotazníkové šetření byly osloveni prostřednictvím příjemců dotace. Byli osloveni všichni zástupci
ukončených projektů ve všech oblastech podpory. Tímto způsobem nebylo možné zajistit oslovení
všech cílových skupin (jelikož záleželo na postoji příjemce), ale jednalo se o jediný způsob, jak
hromadně oslovit větší část cílových skupin. V této souvislosti je z pohledu řešitelského týmu zcela
zásadní a nutné v příštím programovém období vést evidenci cílových skupin, které byly „podpořeny“
v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu.
Zdroje dat:
- Data z monitorovacího systému pro vypočítání dílčích kritérií hodnocení (plánované i cílové
hodnoty indikátorů, informace o rozpočtech projektů)
-
Pro hodnocení účelnosti bylo do metodiky zakomponováno také dotazníkové šetření se
zástupci cílových skupin – jednalo se o subjektivní kvantifikaci přínosu pro cílové skupiny
(bodové ohodnocení přínosů). Viz výše uvedené poznámky.
Shrnutí k vytvořené metodologii
36
Vytvořená metodika si neklade ambice detailně hodnotit efektivnost podpořených projektů.
S ohledem na stávající dostupnost dat to ani není reálné. Nicméně její přidanou hodnou je relativní
jednoduchost a možnost aplikace na velkém množství projektů, což bude vhodné použít zejména na
konci programového období, kdy bude většina projektů již ukončena. Z tohoto pohledu
doporučujeme postup opakovat v pravidelných časových úsecích (2x za rok), aby byl vidět pokrok
v jednotlivých oblastech podpory. Navržená metodika zcela jednoznačně upozorňuje na disparity
mezi jednotlivými projekty (disparity v oblasti finanční hospodárnosti, v oblasti naplnění stanovených
cílů i disparity z hlediska účelnosti výstupů projektu), což je důležitý aspekt hodnocení. Současně však
není vhodné dosažené hodnoty komparovat mezi jednotlivými oblastmi podpory z důvodu velmi
rozdílného zaměření projektů.
V kontextu celé evaluace lze přijmout dosažené výsledky s určitou obezřetností. Řešitelé si jsou
vědomi všech metodických úskalí, která jsou zde diskutována. S ohledem na současnou situaci
monitorování programu představuje výsledná metodika komplexní přístup k hodnocení tzv.
„efektivnosti“ projektů. Výsledné hodnoty mezi sebou nelze porovnávat (z důvodu zcela rozdílných
aktivit). Nicméně komparovat lze dílčí proměnné, které jsou následně agregoávny ve výsledné
hodnotě. Z tohoto pohledu byla zjištěna relativně vysoká variabilita z hlediska hospodárnosti
podpořených projektů i obsahového naplnění cílů projektu. Zpětná vazba cílovách skupin ke kvalitě a
přínosnosti projektů současně upozorňuje, že některé projekty mohou být realizovány spíše formálně
nebo s nevhodnou cílovou skupinou (toto tvrzení však bude nezbytné ověřit v širším šetření mezi
cílovými skupinami).
Hodnoty indikátoru 430702 v roce 2010
Na základě stanovené metodiky byly vypočítány hodnoty indikátorů 430702 na úrovni jednotlivých
oblastí podpory. V některých případech nebyla dostupná data, resp. nebyl dosud ukončen žádný
projekt. Nicméně u OP 1.1, 2.1, 3.1 a 3.3 byly vypočítány konkrétní hodnoty. S ohledem na vysokou
variabilitu projektů, které jsou zaměřeny na velmi široké spektrum cílů, není vhodné komparovat
dosažené výsledky mezi jednotlivými OP. Celkově však nejnižší hodnota indikátoru byla zjištěna
v případě oblasti podpory 1.1
Způsob zpracování dat a komentované výsledky dílčí evaluační otázky 1.4
Pro výpočet hodnot indikátoru 430702 byla použita dle zadávací dokumentace nově vytvořená
metodika (viz evaluační otázka 1.3). Smyslem metodiky bylo vystihnout kritérium hospodárnosti,
účinnosti a účelnosti. Celá metodika je založena na hodnocení úspěšně ukončených projektů (nikoliv
aktuálně realizovaných). Zdrojem dat jsou data z monitorovacího systému OPLZZ tj. data ze
závěrečných zpráv ukončených projektů. Metodické poznámky k jednotlivým výpočtům a dostupnosti
dat jsou uvedeny pod níže uvedenou tabulkou.
Tabulka 6: Hodnoty indikátoru 430702 „Efektivnost podpořených projektů“
Oblast podpory 1.1
Oblast podpory 1.2
Oblast podpory 2.1
Oblast podpory 2.2
Oblast podpory 3.1
Oblast podpory 3.2
Oblast podpory 3.3
Oblast podpory 3.4
Oblast podpory 4.1
89,99
N/A*
98,12
N/A*
94,75
N/A**
N/A*
95,15
N/A***
Zdroj: vlastní výpočty na základě stanovené metodiky v evaluační otázce 1.3
37
Pozn.:
* K lednu 2011 nebyl žádný ukončený projekt, který by měl v MONIT7+ závěrečnou zprávu s dosaženými indikátory
** V oblasti podpory byl v lednu 2011 pouze 1 dokončený projekt, jehož výsledky není možné generalizovat jako
výsledky efektivnosti celé oblasti podpory
*** Aktuální dokončené projekty v PO4 byly podpořeny v rámci výzvy č. 32, která byla velmi specifická a projekty
nevykazují požadované indikátory. Navržená metodika pro PO4 by měla být aplikována v okamžiku, až budou
dokončeny i jiné typy projektů z PO4.
Z výsledků vyplývá nejnižší míra efektivity v rámci oblasti podpory 1.1. Nižší výsledná hodnota je
ovlivněna především dvěma faktory - podílem celkových finančních prostředků projektu na počet
úspěšných absolventů kurzu celkem a také kvalitativním hodnocením účelnosti ze strany cílových
skupin. Naopak zbylé dva ukazatele založené na podílu reálně dosažené hodnoty indikátoru a cílové
(plánované) hodnoty indikátoru jsou ve většině případů nad 100% hranicí, tzn. většina projektů
vykázala např. více proškolených osob než prvotně plánovala. Nicméně je nezbytné zdůraznit, že
výsledná hodnota indikátoru za rok 2010 byla získána ze vzorku 17 projektů, které měly
v monitorovacím systému závěrečnou zprávu. Výsledky tedy nelze zcela generalizovat na celou oblast
podpory a z pohledu řešitelského týmu doporučujeme provést kontrolní šetření v druhé polovině
roku 2011, kdy bude dostupných více dat z ukončených projektů v OP 1.1.
Další oblastí podpory, za kterou se podařilo vypočítat požadovaný indikátor, je oblast podpory 2.1.
Dosažená hodnota je nejvyšší ze všech oblastí podpory, pro které byla dostupná data. Výslednou
hodnotu je nezbytné brát s určitou rezervou, neboť bylo možné počítat s údaji za 5 dokončených
projektů, které mají v monitorovacím systému dostupnou závěrečnou zprávu. Hodnota indikátoru je
nejvíce sycena nadprůměrně dobrými dosaženými výsledky hlavních monitorovacích indikátorů, ale
současně v případě OP 2.1. byla zjištěna velmi dobrá a pozitivní odezva ze strany zástupců cílových
skupin.
V případě oblasti podpory 3.1 bylo možné počítat s 11 ukončenými projekty, které mají závěrečnou
zprávu projektu v monitorovacím systému. Ačkoliv tyto monitorovací zprávy jsou pouze
zaregistrované a nikoliv schválené, lze předpokládat, že dosažené hodnoty indikátorů se již nebudou
měnit a monitorovací zpráva bude schválena. Tato poznámka platí pro všechny výpočty u všech
oblastí podpory. Na rozdíl od předchozích oblastí podpory dosažené hodnoty indikátorů v OP 3.1 tak
výrazně nepřesahují původně stanovené cílové hodnoty. Nelze však usuzovat, že by efektivita
projektů v OP 3.1 byla nižší. Naopak se může jednat o reálnější nastavení cílových hodnot indikátorů
než u předchozích oblastí podpory, jejichž cílové hodnoty mohly být v několika případech
podhodnoceny. V případě OP 3.1 se také na výsledné hodnotě indikátoru projevilo pozitivní vnímání
a zpětná vazba ze strany cílových skupin.
Poslední hodnocenou oblastí podpory byla OP 3.4, ve které bylo počítáno s 12 dokončenými projekty
s dostupnými hodnotami indikátorů. Specifikem této oblasti podpory je nízká variabilita ukazatele
hospodárnosti resp. podílu celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů
kurzu celkem. Soubor ukončených projektů v tomto ukazateli nevykazoval žádné extrémní hodnoty a
proto je výsledný indikátor na relativně dobré úrovni. Současně je typickým znakem, podobně jako
v oblasti podpory 3.1, reálné nastavení hlavních monitorovacích indikátorů výstupu. Dosažené
hodnoty byly ve všech případech dosaženy, ale opět se v souboru nevyskytuje žádná extrémní
hodnota (na rozdíl od OP 1.1).
Pro zbylé oblasti podpory nebylo možné počítat hodnotu indikátoru 430702 z důvodu nedostupností
dat. Tato nedostupnost je zapříčiněna nedostupností dosažených hodnot monitorovacích indikátorů
nebo tím, že v příslušné oblasti podpory není zatím ukončený žádný projekt.
38
2) SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ DLE VÝSLEDKŮ
Výsledné hodnoty byly vypočítány na základě požadavku a zadání projektu, nicméně hodnoty
indikátoru v jednotlivých oblastech podpory by bylo vhodné znovu vypočítat v druhé polovině roku
2011. Tím by došlo k ověření metodiky na větším počtu projektů a výsledné hodnoty by mnohem více
ukazovaly na reálnou situaci v jednotlivých oblastech podpory. V současné době není možné
vypočítané hodnoty indikátoru generalizovat pro celou oblast podpory, neboť počet ukončených
projektů s odstupnými hodnotami indikátorů je velmi malý. Také je nezbytné zdůraznit, že výsledné
hodnoty indikátoru nejsou komparovatelné z důvodu rozdílného metodického postupu (ačkoliv
základ metodiky je u všech podobný) a také z důvodu velké roztříštěnosti podporovaných aktivit
v jednotlivých oblastech podpory.
Doporučení:
Aktualizovat výpočty indikátoru 430702 na základě stanovené metodiky v druhé polovině roku 2011.
Realizovatelnost: 1, Význam: E
4.2.2 Evaluační otázka 1.5 a 1.6 – indikátor efektivnosti strategií a
politik v oblasti LZZ
Znění evaluační otázky 1.5: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru 430700
– „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ kvantifikovaného v jednotkách procent.
Znění evaluační otázky 1.6: Zjistěte výchozí hodnotu doplněnou kvalitativním komentářem relevantní
pro indikátor 430700 v roce 2010, vzhledem ke které by se po opakování šetření v roce 2012 dalo
vyčíslit zvýšení efektivnosti.
1) ZJIŠTĚNÍ
Východiska problematiky zjišťování hodnoty indikátoru 430700 – „Zvýšení efektivnosti strategií a
politik v oblasti LZZ“
Indikátor 430700 – „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ je indikátorem „dopadu“,
tzn. že jeho konečné hodnoty se budou zjišťovat až v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Dopadové
indikátory se podle MMR (2006, str. 6)8 zaměřují na souvislosti, které překračují rámec okamžitých
účinků a rozlišují se na dvě skupiny:

Indikátory specifických dopadů charakterizující přínosy, které se sice projevují až po určitém
časovém intervalu, ale které jsou přesto bezprostředně spojeny s konkrétní realizovanou akcí
a s přímým beneficientem;

Indikátory globálních dopadů charakterizující dlouhodobé přínosy v sociálně ekonomickém
prostředí a široce ovlivňující obyvatelstvo.
Metodika dopadového indikátoru 430700 v rámci prioritní osy 5 OPLZZ naplňuje pojetí indikátoru
globálního dopadu, tj. sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá bezprostřední vliv, ale
MMR (2006): Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor RPS,
ČR, březen 2006
8
39
podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a strategií směřují (tzv.
contribution analysis). PO5 je z hlediska typologie jednotlivých projektů velmi heterogenní.9 Projekty
se z hlediska aktivit zaměřují zejména na:

podporu sdílení dobré praxe,

přenos know-how ze zahraničí.
Celkově bylo dosud podáno 248 projektů, z nichž je v současné době v realizaci 54 (stav P45; ke dni
12. 12. 2010) a 7 projektů již bylo ukončeno (stav P5; ke dni 12. 12. 2010). Většina těchto projektů
sleduje následující monitorovací indikátory:

počet podpořených osob celkem,

počet proškolených osob,

počet vytvořených partnerství,

počet nově vytvořených inovovaných produktů.
Pouze dva z projektů v realizaci uvádí dílčí vliv na legislativu ČR, přičemž ostatní projekty vliv na
legislativu národní či regionální neuvádějí.
Klíčovou otázkou a východiskem této problematiky je vymezení pojmu „efektivnost strategií a politik
LZZ“. V případě indikátoru 430700 nelze použít klasické pojetí efektivnosti, tj. hodnota
výstupu/hodnota vstupu, protože výše uvedené monitorovací indikátory nevypovídají o úspěšnosti
začlenění cílových skupin na trhu práce či míry využívání inovací vybranými cílovými skupinami (např.
úřady práce či krajské úřady).
Zároveň není možné využít finanční hledisko jednotlivých projektu, tj. výše jejich rozpočtů, protože na
tomto základě nelze v praxi rozlišit, do jaké míry byl úspěšnější 2 mil. či 8 mil. projekt. Je totiž docela
možné, že projekty s nižším rozpočtem mohou přinášet mnohem větší efekt vůči politikám a
strategiím LZZ.
V kontextu pojetí „globálních dopadů“ indikátoru 430700 se tedy metodika jeho sledování a výpočtu
zaměřuje na úspěšnost začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce v těch oblastech politik a
strategií, na které se většina podpořených projektů v PO5 snaží působit. Identifikace procentního
pokroku začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce bude dále v ex-post hodnocení
expertně posouzena s ohledem na vývoj hospodářského cyklu celé národní ekonomiky (konfrontace
s hospodářskou konjunkturou či recesí ovlivňujících vývoj situace na trhu práce).
V tomto smyslu musí metodika posouzení „zvyšování efektivnosti strategií“ vycházet v první fázi
z identifikace reálných dopadů podporovaných projektů a jejich vlivu na praxi, tj. pokrytí cílových
skupin dané politiky či strategie v podpořených projektech PO5 v polovině programového období
2007 – 2013.
Metodika pro zjištění hodnoty indikátoru 430700
Jak nepřímo vyplývá z předchozí části, tak metodika zjišťování hodnot indikátoru 430700 bude
vycházet z tzv. „contribution analysis“, tj. snaha o specifikaci množiny „strategií a politik LZZ“, na
Vše v tématech – např. sociální začleňování, nelegální migrace, sociální služby, zaměstnatelnost a volný čas
seniorů, zaměstnávání znevýhodněných, domácí násilí u osob jiných etnik, sociální firmy, flexibilní vzdělávání
pro ženy v aktivní fázi rodičovství dle zahraničních zkušeností apod. Jsou tedy podporovány projekty zaměřené
na podporu dosažení cílů ostatních prioritních os OPLZZ (viz programový dokument OPLZZ, str. 140).
9
40
které se podpořené projekty PO5 snaží zaměřovat prostřednictvím vlivu na konkrétní cílové skupiny.
Nejedná se však pouze o politiky a strategie reflektované v OPLZZ, ale i o strategie a politiky mimo
rámec tohoto operačního programu (viz výše globální charakter dopadu). Vzhledem k tomu, že řada
projektů v PO5 se zaměřuje také na spolupráci NNO či transfer specifických zkušeností bez přímého
vlivu na některé z cílových skupin (např. zlepšení pracovních postupů ve vzdělávacích agenturách),
musí být provedeno pečlivé prostudování zaměření jednotlivých projektů v MONIT7+ ve vazbě na
identifikaci i nepřímého vlivu na určité cílové skupiny (např. dle zaměření běžných aktivit konečného
příjemce).
Míra příspěvku vyjádřená v procentech by měla sdělovat zásadní informaci, tj. do jaké míry došlo na
trhu práce k začlenění vybraných cílových skupin, které jsou během programového období 2007 –
2013 ovlivňovány intervencemi v PO5 (tj. intervence se snaží zvýšit efektivnost strategií a politik LZZ).
Než přistoupíme k vymezení metodiky hodnocení indikátoru 430700, je nutné si položit jednu
důležitou (a do určité míry hypotetickou) otázku. Pokud máme tímto indikátorem sledovat procentní
zvýšení efektivnosti strategií, tak dílčí odpověď na příslušnou metodiku dostaneme otázkou – Kdy,
v jakém případě nebo za jakých okolností, dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik LZZ
v rámci realizovaných projektů PO5? Odpověď uvádíme v níže uvedeném boxu.
HYPOTETICKÝ PŘÍKLAD PRO ZVOLENÍ METODIKY
Otázka – Kdy dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik prostřednictvím realizovaných projektů
PO5?
Odpověď: Celkově by se efektivnost strategií zvýšila v rámci realizovaných projektů PO5 o 100% za
předpokladu, že aktuální podíl osob ve všech identifikovaných skupinách znevýhodněných osob, které jsou
začleněny na trhu práce (tj. mají zaměstnání), se zdvojnásobí.
S ohledem na globální dopady indikátoru PO5 jsou hypoteticky vybrány nejvýznamnější podíly cílových
skupin, které jsou v této prioritní ose podpořeny prostřednictvím projektů v realizaci (tj. stav dle MONIT7+
„P45“). Tímto jsou naplněny základní charakteristiky tzv. „contribution analysis“, tj. počáteční zjištění
politik, na které se v PO5 cílí a mělo by tudíž dojít k určitým změnám.
Výše uvedené předpoklady abstrahují od vymezení váhy jednotlivých stupňů hiearchie trhu práce a jsou
postaveny na vzájemné rovnosti v jejich důležitosti a významu. Metodika tohoto indikátoru nerozlišuje
rozdílnou významnost např. národní či lokální úrovně (dtto cílové skupiny) a všechny považuje za stejně
důležité pro dosažení 100 % úspěchu strategií a politik LZZ. Metodika dále rovněž nerozlišuje různorodost
výše rozpočtů jednotlivých projektů.
Metodický postup stanovení efektivnosti strategií a politik v PO5
1. Pokrytí cílových skupin projekty PO5
V metodice se počítá s cílovými skupinami znevýhodněných osob na trhu práce, na které se
projekty PO5 zaměřují. Expertním způsobem musí být identifikovány vlivy projektů na
skupiny znevýhodněných osob. Žadatelé totiž někdy v MONIT7+ uvádějí velmi různorodé
cílové skupiny, které se mohou i překrývat, z čehož je patrné, že ne vždy musí jasně chápat
definici cílových skupin, příp. je nazývají alternativními způsoby.
41
Ke dni 12. 12. 2010 se projekty v realizaci týkaly 13 různých cílových skupin (skupiny
znevýhodněných osob). Cílové skupiny „organizací“ se v tomto smyslu v metodickém postupu
neřeší (pouze případný nepřímý vliv na znevýhodněné osoby v jejich běžných aktivitách).
Navíc v žádném „projektu v realizaci“ PO5 není v době zpracování této metodiky definována
jako cílová skupina „instituce či zaměstnanci podílející se na implementaci OPLZZ“, jak
předpokládá prováděcí dokument OPLZZ (viz příloha č. 6 tohoto dokumentu).
Expertním způsobem jsou v ROV 2010 přiřazeny dle údajů z MONIT7+ identifikované cílové
skupiny v konkrétních projektech k vymezeným 13 cílovým skupinám znevýhodněných osob
na trhu práce.
Dle přílohy č. 6 tohoto dokumentu vyplývá, že projekty v PO5 pokrývají cílové skupiny
v následujících procentních podílech (projekty ve stavu P45 a P5).













uchazeči o zaměstnání - 25,0%
osoby se ZP - 26,4%
Ženy - 2,8%
dl.nezam.ženy (nad 6 měs.) - 1,4%
osoby 50+, tj. 8,3%
mladí 15-19 let - 8,3%
osoby závislé na návyk. látk. - 4,2%
ženy po mateřské ( příp. rodiče) - 13,9%
Cizinci - 2,8%
domácí násilí - 1,4%
osoby bez přístřeší - 1,4%
rómské etnické menšiny - 1,4%
etnické menšiny - 2,8%
Z výše uvedených údajů vyplývá, že u 5 podporovaných cílových skupin je pokrytí projekty
PO5 na úrovni 81,9 %. Ostatní cílové skupiny mají pouze marginální význam, a proto nebude
jejich celkový vývoj v rámci ČR sledován.
Z hlediska dostupnosti dat není problém u výše uvedených klíčových cílových skupin vyjma
kategorie „ženy po mateřské (příp. rodiče)“, kde jsou dostupná data pouze v rámci
výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ10. Podle zjišťovaných informací u
odborníků na VUPSV se tato data zjišťují permanentně a publikují čtvrtletně. V tomto smyslu
nebude problém tyto údaje aktualizovat v souvislosti s výpočtem tohoto indikátoru na konci
programového období 2007 – 2013 v ex-post hodnocení.
S ohledem na výše uvedenou váhu jednotlivých cílových skupin v PO5 se bude sledovat vývoj
efektivnosti strategií a politik u následujících ukazatelů:
- uchazeči o zaměstnání
- osoby se zdravotním postižením
10
-
osoby nad 50 let věku
-
mladí lidé 15 – 19 let věku
-
ženy po mateřské (příp. rodiče)11
Zdroj: ČSÚ (2010), VŠPS, on-line: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/7777002E1CBD
Tato cílová skupina je hodnocena prostřednictvím ukazatele „míra zaměstnanosti žen ve věku 20-49 let dle
věku nejmladšího dítěte v ČR v rozlišení na: Nejmladší dítě 0-2 roky; Nejmladší dítě 3-5 let; Nejmladší dítě 6-14
let. V další analýze nebudeme do výpočtu zahrnovat kategorii „nejmladší dítě 0-2 roky“, protože dle
11
42
Indikátor 430700 je udáván jako jeden údaj v procentech. Proto bude sledován vývoj ve výše
uvedených 5 ukazatelích, které budou ještě dále „váženy“ mírou zastoupení dílčích politik
v projektech PO5. Tímto bude zjišťován vývoj efektivnosti strategií a politik, na které cílí
projekty PO5 dle dílčích strategií a politik.
2. Geografické pokrytí cílových skupin projekty PO5 v ČR
Při vymezení metodiky sledování údajů a dat indikátoru „Zvýšení efektivnosti strategií a
politik v oblasti LZZ“ je rovněž nutné reflektovat geografické pokrytí projektů PO5 v ČR.
Nutnost reflexe tohoto aspektu v metodice indikátoru vyplynula v rámci konzultací se
zástupci ŘO. Hlavním účelem bylo identifikovat případná geografická centra zvýšeného zájmu
žadatelů/konečných příjemců a určit případná regionální specifika dopadů PO5.
Z provedené analýzy dat MONIT7+ vyplynulo, že Plzeňský, Liberecký a Jihočeský kraj nemají
své zástupce konečných příjemců v PO5. Zcela dominantní postavení má Hl. m. Praha s téměř
40 % podílem všech konečných příjemců PO5. Řešitelský tým však dále provedl
kartografickou analýzu geografické lokalizace realizovaných projektů PO5 – viz také kap.
4.3.2, řešení evaluační otázky 1.8. V této souvislosti je nutné uvést, že PO5 je silně založená
na partnerství subjektů, které mají min. stejný (někdy i větší) vliv a schopnost ovlivnit
vymezené cílové skupiny. Z kartografické analýzy vyplývá rovnoměrné pokrytí vlivu v ČR (viz
kap. 4.3.1). Lze pouze identifikovat zvýšenou koncentraci v oblasti „jesenického“ výběžku a
dále pak i v oblasti Vsetínska. Jedná se však o koncentraci na mikroregionální úrovni. Celkově
je ČR pokryta relativně rovnoměrně aktivitami PO5, a proto je dále v metodice uvažováno se
statistickými údaji dostupnými na národní úrovni.
3. Vymezení clusterů politik a strategií LZZ
V rámci ex-post hodnocení bude vhodné u hodnocení tohoto indikátoru rozlišit dílčí vývoj
v jednotlivých strategiích a politikách. Proto jako druhou část této metodiky uvádíme
analytická východiska stavu zaměření podpor PO5 ve vazbě na jednotlivé strategie a politiky.
V programovém dokumentu OPLZZ je uvedeno celkem 6 typů politik a strategií v oblasti
LZZ12, přičemž 54 realizovaných projektů v PO5 a 7 zakončených projektů (stav ke dni 12. 12.
2010) je naplňují v následujících relacích:
konstatování ČSÚ (2010) nemá smysl se podrobně zabývat úrovní nezaměstnanosti žen s dětmi do 3 let věku
nejmladšího dítěte, neboť v tomto věku dítěte bude počet nezaměstnaných žen relativně nízký – zcela jednoznačně
bude převažovat ekonomická neaktivita.
Tato metodika pracuje s předpokladem, že každá hierarchická úroveň trhu práce má stejný význam na
efektivnost realizace strategií a politik LZZ. Vzhledem k tomu, že z evidovaných informací v MONIT7+ není
možné s jistotou zjistit hierarchický dopad daného projektu na trh práce, tak toto kritérium nebude sledováno (ve
vazbě na rozdělení dopadu na národní, regionální či lokální úroveň).
12
43
Tabulka 7
POLITIKA / STRATEGIE
počet projektů
1 aktivní politika zaměstnanosti
9
2 sociální integrace a rovné příležitosti13
37
3 rozvoj celoživotního učení (další profesní vzdělávání)14
9
4 adaptabilita podnikání
4
5 modernizace veřejné správy
2
Projekty v PO5 naplňují výše uvedené politiky prostřednictvím 3 následujících aktivit:
A - společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR
B - tématické sítě
C - místní partnerství
Pokud detailněji rozlišíme jednotlivé projekty dle jejich typu aktivit a vlivu na politiku, tak
situace je následující:
Tabulka 8
Věcné zaměření projektu
A1
A2
A3
A4
A5
B1
B2
B3
C1
C2
C3
C5
Celkový součet
Celkem
6
30
6
4
1
1
5
1
2
2
2
1
61
Z výše uvedených tabulek byly stanoveny následující dominantní oblasti politik lidských
zdrojů a zaměstnanosti, kterými se realizované projekty zabývají:
1) Politika sociální integrace a rovné příležitosti (61 % projektů)
2) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání (15 % projektů)
3) Politika rozvoje celoživotního učení (další profesní vzdělávání) a politika
modernizace veřejné správy (15 % projektů)
Vzhledem k tomu, že „politika rozvoje celoživotního učení“ není v přímé vazbě na cílové
skupiny ve velké míře zastoupena, tak pro další hodnocení byly vybrány pouze „Politika
Pod politiku č. 2 patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, děti, mládež a mladé dospělé, seniory,
etnické menšiny, imigranty a azylanty, bezdomovce, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, domácího násilí, osoby komerčně zneužívané a oběti
obchodu s lidmi. Rovné příležitosti - prosazování principů rovnosti mužů a žen jako součást politiky vlády, právní
zabezpečení předpokladu rovnosti mužů a žen, zvyšování úrovně právního vědomí, zajištění rovných příležitostí žen a mužů,
zajištění přístupů k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti nebo potřebné členy
rodiny, zohledňování žen z hlediska jejich reprodukční funkce a fyziologických odlišností, potlačování násilí páchaného na
ženách, sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů.
13
Pod 3 se za klíčovou považuje podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institutů a institucí odborně profesních.
Další oblast, která bude podporována, je propojení cílů vzdělávání s cíli podniku, zejména podpora podnikatelských subjektů
při realizaci školení, vzdělávání zaměstnanců a vybudovaní prvků infrastruktury standardů IIP (Investors in people), včetně
jeho zavádění.
14
44
sociální integrace a rovné příležitosti“ a „Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita
podnikání“, jejichž vývoj bude nezbytné rozlišit v ex-post hodnocení.
4. Stanovení váhy ukazatelů cílových skupin a váhy clusterů politik a strategií LZZ
S ohledem na předchozí dva body metodického postupu navrhujeme dle provedených
propočtů následující váhy pro výpočet syntetického dopadového indikátoru efektivnosti
strategií a politik LZZ:
A) Politika sociální integrace a rovné příležitosti – váha politiky 0,8



osoby se zdravotním postižením – váha v rámci politiky 0,54
osoby nad 50 let věku – váha v rámci politiky 0,17
ženy po mateřské (příp. rodiče) – váha v rámci politiky 0,29
B) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání – váha politiky 0,2


uchazeči o zaměstnání – váha v rámci politiky 0,75
mladí lidé 15 – 19 let věku – váha v rámci politiky 0,25
2) ZÁVĚRY K VÝPOČTU INDIKÁTORU EFEKTIVNOSTI STRATEGIÍ
Výpočet „ESP“
Statistické údaje pro příslušné ukazatele:
 osoby se zdravotním postižením
31. 12. 2007 bylo umístěno na trh práce 1284 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu 15
512 uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) – tj. 8,3 %
31. 12. 2008 bylo umístěno na trh práce 974 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu 16
862 uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) – tj. 5,77 %
 osoby nad 50 let věku (do 64 let věku)
31. 12. 2006 bylo zaměstnáno 1 275 400 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 1 356 300
– tj. 94,0 %
31. 12. 2008 bylo zaměstnáno 1 335 000 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 1 389 400
osob – tj. 96,1 %
 ženy po mateřské (příp. rodiče)
V roce 2006 byla zaměstnanost žen ve věku 20-49 let dle věku nejmladšího dítěte v ČR:
Zaměstnanost žen dle věku
dtěte
Nejmladší dítě 3-5 let
Nejmladší dítě 6-14 let
CELKEM % ZMĚNA
Zdroj: ČSÚ, VŠPS (2010)
2006
2008
54,8
84,6
XXX
56,7
87,2
XXX
45
% změna
(váha 1/3 každého
dílčího indikátoru)
+ 1,0 %
+ 1,03%
+1,03 %
 uchazeči o zaměstnání
31. 12. 2006 bylo evidováno 474 790 uchazečů15 z celkových 5 199 358 osob pracovní síly – tj. 9,1 %
31. 12. 2008 bylo evidováno 324 575 uchazečů16 z celkových osob pracovní síly 5 232 329 – tj. 6,2 %
 mladí lidé 15 – 19 let věku
31. 12. 2006 bylo zaměstnáno 33 700 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 55 000 – tj.
61,2 %
31. 12. 2008 bylo zaměstnáno 35 700 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 47 200 – tj.
75,6 %
Výpočet:
Politika sociální integrace a rovné příležitosti – váha politiky 0,8
 osoby se zdravotním postižením – změna „-28,7%“ – váha v rámci politiky 0,54
 osoby nad 50 let věku – změna „+2,2%“ - váha v rámci politiky 0,17
 ženy po mateřské (příp. rodiče) – změna „+1,03%“ - váha v rámci politiky 0,29
Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání – váha politiky 0,2
 uchazeči o zaměstnání – změna „+31,8%“ - váha v rámci politiky 0,75
Pozn.: Počet uchazečů o zaměstnání se ve sledovaném období snížil, proto se jedná o kladnou změnu.
 mladí lidé 15 – 19 let věku – změna „+23,5%“ - váha v rámci politiky 0,25
ESP = (-28,7*0,54 + 2,2*0,17 + 1,03*0,29) *0,8 + (31,8*0,75 + 23,5*0,25) * 0,2
ESP = (-14,825) * 0,8 + 29,66 * 0,2
ESP =
ESP =
-11,86
+
5,932
-5,93 %
Vážený průměr všech ESP je – 5,93 %.
Komentář k výsledku ESP
Během krátkého období let 2007 a 2008 došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 5,93 %.
Nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti strategií měla cílová skupina osob se zdravotním
postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi
nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení
na trhu práce. Negativní trend u této cílové skupiny i nadále pokračoval během roku 2009 z důvodů
prohlubující se hospodářské krize. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti
strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend. Bylo to z toho důvodu, že rok 2008 je
možné označit jako „předkrizový rok“, ve kterém ještě pokračoval růst ekonomiky. Na druhou stranu se však
situace na trhu práce začala v průběhu roku 2008 výrazně měnit, kdy v jeho první polovině se v některých
měsících přihlásilo do evidence úřadů práce více nových uchazečů o zaměstnání ve srovnání se situací
v předešlých letech. S ohledem na negativní vývoj hospodářství a trhu práce v ČR v letech 2009 a 2010 tak lze
očekávat spíše další snížení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ.
15
statistická ročenka 2009, MPSV, str. 16
16
statistická ročenka 2009, MPSV, str. 17
46
4.3
Průřezové otázky pro všechny osy k průběhu výzev a
projektů
4.3.1 Evaluační otázka 1.7 – relevance
jednotlivých výzev dle prioritních os
a
dosavadní
výstupy
Znění evaluační otázky 1.7: Do jaké míry a proč byla relevantní realizace a dosavadní výstupy a
výsledky jednotlivých výzev a projektů z hlediska naplňování cílů jednotlivých prioritních os? Jaká lze
identifikovat doporučení pro jejich optimalizaci, resp. pro přípravu dalších výzev a projektů?
1) ZJIŠTĚNÍ
Naplňování kvantifikovaných cílů prioritních os jednotlivými výzvami
OPLZZ stanovuje pro jednotlivé prioritní osy sledované povinné monitorovací ukazatele, které slouží
jako kvantifikace cílů těchto prioritních os. V následujících tabulkách jsou uvedeny příspěvky
jednotlivých dosud realizovaných výzev k naplňování těchto cílů (indikátorů). S ohledem na
skutečnost, že většina projektů byla v době evaluace stále v řešení a data z MONIT7+ nebyla zcela
aktuální, obsahují tabulky vedle aktuálně dosažených výsledků i plánované výsledky, tj. kvantifikaci
monitorovacích indikátorů za jednotlivé výzvy.
Pozn.: Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu – P4 - projekty s vydaným
Rozhodnutím nebo podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena
Prioritní osa 1
Tabulka 9: Prioritní osa 1
07.51.01
Počet
podpoř.
projektů
07.57.00
Počet nově vytvořených/
inovovaných produktů
07.41.00
Počet podpořených osob
07.46.13
Počet úspěšných absolventů kurzů
Výzva
Dosaž.
%
Plán
%
Dosaž. %
Plán
%
Dosaž.
Cílová
hodnota
1 900
150 000
600
za PO
2
5
67 349
45
40 510
27
71
12
134
22
7 350
23
227
3 343
2
16 905
11
161
27
1 415
236
4 298
33
20
0
0
14 587
10
0
0
501
83
0
34
1 138 386
92
0
0
0
0
0
0
0
35
836
5 553
4 123 478
82
0
0
9 303
1550
9 864
36
1
0
0
120
0
0
0
0
0
0
37
9
191
0
3870
3
0
0
9
1
340
39
101
1 574
1
10 537
7
0
0
459
77
2 109
46
3
0
0
27 820
19
0
0
10
2
0
50
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
52
2
0
0
4 131
9
0
0
120
20
0
60
24
0
0
3 365
2
0
0
148
25
0
Celkem
1 229 216 396
144 245 323
164
232
39 12 099
2016
23 961
Poznámka: % počítané v tabulce je počítáno vzhledem k cílové hodnotě indikátoru za celou prioritní osu.
47
%
Plán
%
120 000
6
4
0
0
8
0
3
2
0
0
0
0
20
19 235
53 585
45 499
0
463 914
240
7 892
29 017
48 270
0
21 485
8 859
697 996
16
45
38
0
387
0
7
24
40
0
18
7
582
Počet podpořených projektů
Cíl je splněn na 65%, když ve dvanácti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 1 229 projektů.
Největším podílem přitom přispěly výzvy č. 35 (836 projektů) a 23 (227 projektů). Jednalo se o
grantové výzvy zaměřené na podnikatelské subjekty. Logicky potom nejmenší počet realizovaných
projektů přinesly individuální výzvy. Ve výzvě č. 50 byl dosud předložen jediný projekt, který však byl
vrácen k přepracování. Z tohoto důvodu je ve všech sledovaných ukazatelích u výzvy 50 uvedena
hodnota 0.
Cílová hodnota je již v tuto chvíli vysoce přesažena - cíl je splněn na 144 %. Největší přínos k naplnění
tohoto ukazatele měla individuální výzva číslo 34 s názvem „Vzdělávejte se!“ V této výzvě byl
předložen jeden národní individuální projekt, který naplnil indikátor z 92 %. Tato výzva byla cílena
zejména jako protikrizové opatření a směřovala v zásadě ke všem podnikatelským subjektům.
Naopak nejnižší přínos k naplnění indikátoru měly výzvy č. 37, 39 a 60, u kterých smluvně zavázaný
indikátor byl nižší než 10 % cílové hodnoty.
Počet nově vytvořených / inovovaných produktů
Indikátor je v době zpracování evaluace naplněn z 39 %, nicméně smluvně je v rámci jednotlivých
projektů zavázáno plnění již na 2220 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měla výzva č. 35.
U tohoto indikátoru a jeho předběžného naplnění je nezbytné upozornit na metodický problém
definice indikátorů (inovovaného produktu), kdy každý žadatel/příjemce považuje a uvádí jako
inovovaný produkt něco jiného. Taková nesourodost deformuje výsledky naplnění cílové hodnoty
indikátoru i celé prioritní osy.
Indikátor byl v době zpracování již reálně naplněn z 20 %, nicméně smluvně bylo zavázáno jeho
plnění již na 582 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měly zejména dvě výzvy, a to výzva
č. 35 a 52. První z nich byla určena zejména pro podnikatelské subjekty, druhá jmenovaná potom pro
profesní a oborová sdružení.
Prioritní osa 2
07.51.01
Počet
podpoř.
projektů
07.46.13
Počet úspěšných absolventů
kurzů
07.41.00
Výzva
Dosaž.
%
Plán
%
Dosaž. %
Plán
Cílová
hodnota
800
500 000
400 000
za PO
3
3 127 576
26 125 500
25
76 498 19 60 750
11
5
0
0
2 380
0
0
0
0
13
71
9 426
2
34 921
7
8 994
2 34 386
44
55
0
0
5886
1
0
0
4 195
63
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
134 137 002
28 168 687
33
85 492 21 99 331
48
07.01.00
Počet vytvořených pracovních míst
celkem
%
Dosaž.
%
Plán
%
30 000
15
0
9
1
0
25
26 410
0
265,8
0
0
26 675,8
88
0
1
0
0
89
21 839
0
2147
627,8
0
24 613,8
73
0
7
2
0
82
Cíl je splněn na 16,75 %, když v pěti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 134 projektů. Výzva č.
63 nebyla v době zpracování dosud vyhodnocena, z toho důvodu je u této výzvy všude uváděna
hodnota 0. Největším podílem k naplnění tohoto indikátoru přitom přispěly výzvy č. 13 (71 projektů)
a 44 (55 projektů). Obě tyto výzvy byly zaměřeny na oblast podpory 2.1. Na oblast podpory 2.2 byla
zaměřena jediná výzva, která přispěla celkem pěti projekty. Z hlediska naplnění indikátoru by bylo
vhodné podpořit výzvy, které budou zaměřeny na vyšší počet možných projektů.
Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z 28 %, přičemž smluvně je v rámci projektů
ošetřeno 33 % cílové hodnoty. Nejvíce k naplnění indikátoru přispěly individuální výzvy č. 3 (25 %) a
13 (7 %). Naopak výzvy č. 11 a 44 přispěly k naplňování stanovených cílů minimálně.
Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Smluvně
je v rámci projektů ošetřeno naplnění tohoto ukazatele zatím pouze z 25 %, přičemž největší přínos
zaznamenaly výzvy číslo 3 a 13. Vzhledem k tomu, že se v roce 2010 nacházíme v polovině
programovacího období, existuje na základě dosavadního vývoje určité riziko, že nebude tento
indikátor splněn.
Počet vytvořených pracovních míst celkem
Stanovený cíl je v tuto chvíli již naplněn z 89 %, což je dokonce o 7 % pracovních míst více, než bylo
plánováno v probíhajících projektech. K naplnění indikátoru však v zásadě přispěla jediná výzva, a to
výzva č. 3. Splnění cílové hodnoty indikátoru by nemělo být větším problémem.
Prioritní osa 3
07.51.01
Počet
07.41.00
podpoř.
projektů
Výzva
Dosaž.
%
Plán
%
Cílová
hodnota
2 200
140 000
za PO
4
2
0
0
3045
2
5
28
90 183
64
79 948
57
8
0
0
0
0
0
10
1
1 409
1
50 000
36
15
4
2 375
2
4 634
3
19
48
9 454
7
75 832
54
21
26
2 430
2
5 062
4
22
37
4 190
3
4 328
3
26
110
12 921
9
25 718
18
30
14
20
0
119
0
31
61
801
1
1 221
1
43
26
158
0
5 369
4
45
73
0
0
9 027
6
47
1
392
0
480
0
54
44
0
0
8 265
6
55
0
0
0
0
0
56
36
0
0
1 732
1
61
0
0
0
0
0
65
0
0
0
0
0
07.46.13
Dosaž.
49
%
Plán
%
07.02.00
Počet vytvořených pracovních
míst pro znevýhodněné skupiny
celkem
Dosaž.
%
Plán
%
60 000
0
3 941
0
0
17
1 056
253
3 071
9 971
0
554
0
0
6
0
0
0
0
0
0
7
0
0
0
2
0
5
17
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
460
11 764
0
0
67
2 490
0
4 588
18 155
50
6 078
232
18 887
30
3 558
0
2 503
0
0
5 000
1
20
0
0
0
4
0
8
30
0
10
0
31
0
6
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
429
0
0
0
0
0
363
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
9
0
0
0
0
0
7
0
0
07.51.01
Počet
podpoř.
projektů
07.41.00
07.46.13
Výzva
Dosaž.
%
Plán
%
Dosaž.
66
0
0
0
0
0
0
67
0
0
0
0
0
0
68
0
0
0
0
0
0
Celkem
511 124 333
89 274 480
196
18 869
%
Plán
0
0
0
31
0
0
0
68 862
%
0
0
0
115
07.02.00
Počet vytvořených pracovních
míst pro znevýhodněné skupiny
celkem
Dosaž.
%
Plán
%
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
792
16
Cíl je splněn na 23,23 %, když v celkem 22 výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 511 projektů.
V době zpracování evaluační zprávy však nebylo dosud 6 výzev vyhodnoceno a uzavřeny smlouvy.
Z tohoto důvodu jsou u těchto výzev uvedeny ve všech sloupcích hodnoty 0. V některých z těchto
dosud nevyhodnocených výzev bylo předloženo několik set žádostí, lze tedy předpokládat, že tyto
výzvy zvýší počet podpořených projektů. Nicméně i tak by bylo v případě snahy o dosažení plánované
hodnoty třeba koncipovat výzvy tak, aby byl podpořen větší počet projektů, jinak hrozí nenaplnění
indikátoru. Dosud největší počet projektů byl schválen ve výzvě č. 26.
Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna již z 89 %, přičemž smluvně je v rámci projektů
ošetřeno již více než 196 % cílové hodnoty. V tomto plánu navíc nejsou započítány dosud
nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností
několikanásobně převýšen. Největší podíl na tom má výzva č. 5, která v rámci 28 schválených
projektů přispěla 64 % k naplnění cílové hodnoty pro celou prioritní osu 3. Dále k naplnění indikátoru
přispěly (nebo plánují přispět) výzvy č. 19 (54 %), 10 (36 %) a 26 (17 %). Stanovený cíl by v tomto
případě neměl být problém naplnit.
Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně
je indikátor naplněn z 31 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 115 %. Tato statistika navíc
nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Celkově by tak splnění tohoto cíle neměl být
problém.
Počet vytvořených pracovních pro znevýhodněné skupiny
Stanovený cíl vytvořit 5 000 pracovních míst pro znevýhodněné skupiny nebyl v době zpracování
reálně naplněn v podstatě vůbec, když byla vytvořena pouhá 4 tato místa. Smluvně bylo zajištěno
naplnění stanoveného cíle pouze na 16 %. Tento cíl byl přitom podpořen pouze projekty
předkládanými v rámci dvou výzev, a to výzev č. 31 a 56. Tento cíl spatřujeme jako potenciálně
největší hrozbu z hlediska jeho nesplnění. V dalších výzvách by proto mělo být podpořeno zejména
naplnění tohoto indikátoru (cíle).
50
07.51.01
07.46.13
Počet
07.41.00
Počet úspěšných absolventů
podpoř.
kurzů
projektů
Výzva
Dosaž. %
Plán
%
Dosaž.
%
Plán
%
Cílová
hodnota
300
80 000
70 000
za PO
27
8
0
0
4 120
5
0
0
1 941
3
32
36
26
0
15
0
0
0
0
0
38
3
1 373
2
4 700
6
2 118
3
7 950
11
40
87
5 884
7
28 892
36
13 152 19 164 186
235
41
2
0
0
877
1
0
0
1 501
2
42
12
111
0
3 155
4
111
0
5 064
7
48
41
0
0
13 673
17
0
0
10 575
15
53
85
0
0
7 954
10
0
0
11 496
17
57
75
0
0
6 558
8
0
0
10 440
15
58
17
0
0
3 698
5
0
0
3 106
4
59
5
0
0
334
0
0
0
253
0
62
8
0
0
10 388
13
0
0
13 317
19
64
0
0
0
0
0
0
0
0
0
69
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
379
7 394
9
84 364
105
15 381 22 229 829
328
07.57.00
Počet nově vytvořených/
inovovaných produktů
Dosaž.
%
Plán
%
100
0
26
34
25
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
85
0
26
34
25
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
85
51
58
61
138
3
102
184
376
346
214
21
52
0
0
1 606
51
58
61
138
3
102
184
376
346
214
21
52
0
0
1 606
Stanovený cíl podpořit celkem 300 projektů v rámci prioritní osy 4 je v době zpracování této
evaluační studie splněn již na 127 %. Navíc byly v rámci PO4 vyhlášeny další dvě výzvy, které nebyly
v době evaluace ještě zcela vyhodnoceny, proto je u nich uvedena nulová hodnota. Největším
počtem projektů přispěly zejména výzvy č. 40, 53 a 57.
Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 9 %, přičemž smluvně je v rámci
projektů ošetřeno již 105 % cílové hodnoty. Navíc opět nejsou v tomto přehledu zahrnuty dosud
nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností bez problémů
splněn. Největší podíl na tom má výzva č. 40, která se specializovala na vzdělávání. Podobně
specificky zaměřená je i dosud nevyhodnocená výzva č. 69, která s největší pravděpodobností rovněž
výrazně přispěje k naplnění tohoto indikátoru. Stanovený cíl by tak v tomto případě neměl být
problém naplnit.
Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně
je indikátor naplněn z 22 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 328 %. Tato statistika navíc
nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Největším podílem přispěla k naplnění tohoto
cíle již zmiňovaná výzva č. 40, která byla schopna sama splnit tento indikátor na 235 %. Celkově by
tak splnění tohoto cíle neměl být problém.
Počet nově vytvořených / inovovaných produktů
Stanovený cíl vytvořit 100 nových nebo inovovaných produktů je v době zpracování evaluační zprávy
naplněn již z 85 %. V rámci smluvně podchycených projektů je však již naplánováno plnění tohoto
indikátoru na 1 613 %. (viz kritická reflexe u tohoto indikátoru v PO 1)
51
07.51.01
Počet
07.41.00
podpořen
ých
projektů
Výzva
Dosaž.
%
Plán
43.05.00
Počet vytvořených
partnerství
%
Dosaž.
Cílová
hodnota
200
6 000
za PO
12
35
3 214 54
14 185
236
51
29
0
0
9 901
165
Celkem
64
3 214 54
24 086
401
%
Plán
48.19.00
Počet proškolených osob
%
Dos
až.
50
25
0
25
50
0
50
%
Plán
%
5 000
29
23
52
58
46
104
584
0
584
12
0
12
2 411
3 535
5 946
48
71
119
Stanovený cíl podpořit celkem 200 projektů v rámci prioritní osy 5 je v době zpracování této
evaluační studie splněn na 32 %. Obě dosud vyhlášené výzvy přispěly k naplnění tohoto indikátoru
víceméně rovnoměrně. Pokud by však měl být tento kvantifikovaný cíl splněn, bude třeba v dalších
výzvách podpořit více třeba i menších projektů.
Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 54 %, přičemž smluvně je v rámci
projektů ošetřeno již 401 % cílové hodnoty. Každá z obou dosud vyhlášených výzev by přitom byla
schopna tento indikátor naplnit samostatně.
Počet vytvořených partnerství
Cílová hodnota indikátoru je v době přípravy evaluační studie naplněna již z poloviny. Smluvně je
přitom zajištěno plnění indikátorů na 104 %, přičemž obě z dosud vyhlášených výzev přispěly
naplnění tohoto indikátoru víceméně rovnoměrně. Splnění cílové hodnoty by proto neměl být
problém.
Stanovený cíl je dosud naplněn z 12 %, nicméně projekty realizované v obou dosud vyhlášených
výzvách plánují splnit tento indikátor na 119 %. Výrazněji přitom k naplnění tohoto indikátoru
přispívá výzva č. 51. Ani v tomto případě by nemělo být naplnění stanoveného cíle problémem.
Naplňování kvalitativních cílů
Vedle cílů prioritních os kvantifikovaných prostřednictvím cílových hodnot monitorovacích ukazatelů
sledují jednotlivé prioritní osy i další cíle specifikované slovně. Příspěvek dosud vyhlášených výzev a
realizovaných projektů je diskutován dále opět v členění podle prioritních os.
Prioritní osa 1
Cíle PO1 jsou:


Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů
Zvýšení adaptability zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností a zaměstnavatelů
restrukturalizovaných podniků
S výjimkou výzev č. 1 a 46 obsahují všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 1.1 shodné
podporované činnosti: další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli a tvorba podnikových
52
vzdělávacích plánů včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů. Všechny výzvy pak obsahují
vedle těchto dvou hlavních činností i další podporované aktivity. V zásadě lze konstatovat, že činnosti
podporované výzvami v oblasti podpory 1.1 se v průběhu času nemění. Důležitějším faktorem
k odlišení výzev je spíše to, zda jsou zaměřeny spíše na specifické nebo obecné vzdělávání. Pozitivně
hodnotíme, že ve všech výzvách lze do určité míry kombinovat obě formy. Na specifické vzdělávání
byly primárně zaměřeny výzvy č. 39 a 60. Převážně obecné vzdělávání bylo potom podporováno spíše
výzvami č. 23, 33, 34, 35, 50 a 52.
Z hlediska podporovaných činností vybočují dvě výzvy, a to výzva č. 1, která kladla důraz na rozvoj
sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů. Tomu byly zaměřeny i jednotlivé
podporované činnosti.
Druhou specifičtější výzvou je výzva č. 46, která byla zaměřena výhradně na zdravotnická zařízení a
zdravotnické pracovníky. Podporované činnosti jsou analogické s ostatními výzvami, pouze zdůrazňují
aspekt zdravotnictví.
Podporované činnosti jsou u výzev z OP 1.2 zcela totožné a zaměřují se na pomoc zaměstnancům
ohroženým nezaměstnaností z důvodů restrukturalizace.
Lze konstatovat, že všechny dosud vypsané výzvy z PO1 jsou v souladu a směřují k naplnění cílů této
prioritní osy. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev reálně k naplnění cílů
v celé své šíři, zejména pak ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích
nedochází, neboť podpořené aktivity mají povahu zejména absolvování vzdělávání a po ukončení
operačního programu nezůstávají v podnicích systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě
by podpora v rámci operačních programů měla sloužit.
Prioritní osa 2
Cíle PO2:

Zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce
prostřednictvím efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření aktivní politiky
zaměstnanosti
 Zvýšení kapacity, komplexnosti a kvality služeb poskytovaných institucemi služeb
zaměstnanosti
Podporované činnosti jsou u všech výzev z OP 2.1 totožné. Z podporovaných činností v pozdějších
výzvách vypadla pouze podpora veřejně prospěšných prací. Naopak přibyla možnost příspěvku na
úhradu mzdových nákladů zaměstnavatelům.
V oblasti podpory 2.2 byla vyhlášena dosud jediná výzva, která podporovanými činnostmi
koresponduje s cíli této oblasti podpory.
Jednotlivé dosud vyhlášené výzvy zahrnovaly aktivity směřující k naplnění cílů prioritní osy.
Prioritní osa 3
Cíle PO3:

Sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením,
včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání, cestou zajištění a
zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb
53



Sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním
dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke
vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře
Prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu
práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života
Posílení pracovní integrace osob, ohrožených sociálním vyloučením, odstraňováním bariér
znesnadňujících jejich rovnocenný vstup na trh práce
Vedle dvou systémově zaměřených individuálních výzev lze v OP 3.1 vytipovat další 4 typy výzev,
z nichž ty, které jsou zaměřeny na vlastní poskytování sociálních služeb a ty na vzdělávání
poskytovatelů sociálních služeb se opakují (zatím 3x) v zásadě nezměněné formě.
Všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 3.2 (s výjimkou výzvy č. 8) se soustřeďují na stejný
okruh činností pouze s tím, že některé aktivity jsou u některých výzev vypuštěny. To je dáno
především okruhem žadatelů vymezených pro jednotlivé výzvy. Výraznější diferenciace výzev je
potom právě z hlediska oprávněných žadatelů.
V OP 3.3 se jednotlivé výzvy periodicky opakují a nevykazují žádné výraznější změny v průběhu času.
Podporované činnosti směřují k cílům oblasti podpory.
Podobně pozitivně z pohledu potenciálu k naplňování cíle oblasti podpory lze hodnotit i výzvy z OP
3.4.
V kontextu současného stavu poznání lze dosud vypsané výzvy v prioritní ose 3 považovat za
dostatečně vhodně navržené s ohledem na dosažení kvalitativních cílů prioritní osy.
Prioritní osa 4
Cíle PO4:


Zvýšit kvalitu regulace a řízení ve správních úřadech včetně zvýšení jejich transparentnosti a
otevřenosti
Zvýšit kvalitu řízení v úřadech územních samosprávných celků včetně zvýšení jejich
efektivnosti, transparentnosti a otevřenosti
Výzvy vyhlášené v PO 4 se svým charakterem významně liší a jsou většinou přizpůsobovány potřebám
resortu nebo instituce, pro které je individuální výzva vypsána. V zásadě lze vysledovat tyto typy
výzev z hlediska jejich zaměření:
1.
2.
3.
4.
5.
Strategické výzvy pro Ministerstvo vnitra – jde o výzvy č. 27, 38
Projekty zaměřené na analýzy a studie proveditelnosti – výzva č 32
Výzvy na vytvoření strategických metodik a procesů pro obce - výzvy č. 62 a 64
Vzdělávání cílových skupin – výzvy č. 40 a 69
Výzvy zaměřené na nastavení procesů v rámci státní správy a územní samosprávy – výzvy č.
41, 42, 48, 53, 57, 58 a 59
Výzvu č. 32 zaměřenou na analýzy a studie proveditelnosti lze jako jedinou považovat za nenaplňující
cíle prioritní osy 4, neboť její výsledky nemají přímý vliv na dosažení těchto cílů. Ostatní dosud
vyhlášené výzvy jsou svým zaměřením a podporovanými aktivitami vhodně zaměřeny na naplňování
stanovených cílů PO4.
54
Prioritní osa 5
Cíle PO5:


Zvýšit efektivnost strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti;
Rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti.
V rámci PO5 byly dosud vypsány dvě výzvy. Výzva č. 12 se zaměřovala na 3 oblasti, a to na Inovativní
projekty, Rozvoj partnerství a tematických sítí a Mobilitu (pouze pro NNO). Výzva č. 51 se potom
zaměřovala na Společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR, Tematické sítě a Místní
partnerství.
Obě vyhlášené výzvy svými podporovanými činnostmi pokrývají stanovené cíle prioritní osy.
Jak jsou reálně naplňované cíle jednotlivých prioritních os?
K posouzení reálných naplňování cílů prioritních os bylo využito dotazníkové šetření mezi cílovými
skupinami. Jedinou prioritní osou, za kterou bylo možné vyhodnotit šetření, neboť byl získán
statisticky dostatečný počet odpovědí, byla prioritní osa 4, ve které odpovědělo 83 respondentů. Za
ostatní PO byly odpovědi cílových skupin nevyhodnotitelné. Projekty realizované v rámci prioritní osy
4 byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na zvyšování kvality a transparentnosti veřejné správy a na
snižování administrativní zátěže. Z šetření vyplynulo, že většina projektů byla zaměřena na zvyšování
kvality veřejné správy. Naopak respondenti hodnotili projekty jako nepřínosné ke zvyšování
transparentnosti. Z odpovědí realizátorů pak vyplynulo, že na zvyšování transparentnosti nebyly
projekty téměř zaměřeny. Z pohledu snižování administrativní zátěže jsou projekty hodnoceny
respondenty někdy i negativně, tj. že zvyšují administrativní zátěž. Blíže k této tématice viz evaluační
otázky 1.20 a 1.21. v kapitole věnované těmto specifickým evaluačním otázkám PO4.
Jak vnímají nastavení výzev žadatelé
Základním zdrojem informací k této evaluační problematice bylo dotazníkové šetření mezi 960
respondenty a dále pak řízené rozhovory s příjemci, žadateli a expertní posouzení. V dotazníkovém
šetření se otázky zaměřovaly na vymezení podporovaných aktivit, vymezení typů žadatelů a cílových
skupin ve vyhlašovaných výzvách. Dále byla jedna z otázek směřována na omezenou dobu trvání
projektů ve výzvách. Zvláštní pozornost byla pak věnována možnostem přizpůsobování výzev
regionálním podmínkám. Všechny tyto faktory měli respondenti zhodnotit na škále od 1 do 10, kde 1
znamenala spokojenost se současným nastavením, 10 potom maximální nutnost změny.
Obr. č. 2
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
55
Z grafu je zřejmé, že vymezení podporovaných aktivit nevnímají žadatelé a realizátoři jako problém.
Ani při řízených rozhovorech nevyplynulo vymezení podporovaných aktivit jako problém.
Obr. č. 3
Za ještě méně problematické než vymezení podporovaných aktivit považují žadatelé a realizátoři
vymezení typů žadatelů. Naprosté většině respondentů současné vymezení možných žadatelů
vyhovuje.
Žadatelé by však více než vymezení typu žadatelů ocenili přizpůsobení načasování výzev typům
žadatelů. Jedná se zejména o problematiku prioritní osy 4, kdy žadateli jsou subjekty veřejné správy,
u nichž proces schvalování projektu a jeho následné přípravy bývá časově náročnější. Například
poměrně atraktivní výzva č 69 zaměřená na obecné vzdělávání úředníků samospráv byla vyhlášena na
období komunálních voleb. Některé obce tak nebyly schopny projekt předložit, neboť staré
zastupitelstvo již nechtělo obec k ničemu zavazovat a nové zastupitelstvo ještě nebylo zvoleno.
Obr. č. 4
Graf opět ukazuje, že žadatelé a realizátoři nevnímají příliš úzké vymezení cílových skupin jako
problém. Na druhou stranu se však při šetření objevily připomínky k příliš striktnímu vymezení
cílových skupin. Žadatelé a realizátoři by uvítali volnější výklad cílových skupin, aby mohla podpora
z projektu směřovat k více osobám, které podporu potřebují, ale nespadají do striktně vymezených
56
kategorií. Zde se projevuje určitý problém taxativního a striktního vymezení, které neumožňuje
zaměřit podporu do oblasti potřeby, ale pouze do oblasti litery pravidel.
Otázka přizpůsobování výzev regionálním potřebám trhu práce již tak jednoznačně jako předchozí
otázky nevyzněla. Rozložení odpovědí je opět dokumentováno na grafu.
Obr. č. 5
Jak z grafu vyplývá, většina respondentů nepovažuje přizpůsobování výzev regionálním specifikům za
aktuální problém, na druhou stranu by však relativně velká část respondentů toto přizpůsobování
přivítala. Na nesoulad regionálních specifik trhu práce a realizovanými projekty u některých oblastí
podpory poukazuje také evaluační otázka 1.8. Výsledky dotazníkového šetření i nezávislé hodnocení a
vizualizace dat z monitorovacího systému a z ČSÚ ukazují, že otázkou vyšší koncentrace a zacílení
intervence resp. regionálního zaměření budoucích výzev je nezbytné se zabývat. Z tohoto důvodu je
možnost regionálního přizpůsobování výzev dále rozpracována v části 2 zabývající se potenciálními
oblastmi pro rozvoj OPLZZ.
Efektivnost projektů
Při hodnocení jednotlivých výzev se evaluační tým zaměřil i na efektivnost jednotlivých projektů.
V rámci zpracování byly sledovány celkem dva ukazatele:
1. Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu. Tento ukazatel poměřuje celkové náklady
alokované v jednotlivých výzvách s plánovaným počtem podpořených osob. Tyto dva
ukazatele byly zvoleny proto, neboť se vyskytují ve všech prioritních osách. Při zpracování a
komentování výsledků jsme si současně vědomi i faktu, že ukazatel může být do určité míry
zkreslený, neboť primárním cílem některých výzev nebyla podpora osob, ale například
vytvoření studie, metodiky či nastavení systému, apod. Přesto považujeme tento ukazatel za
určitý indikátor toho, jak efektivně byly osoby podpořeny v jednotlivých výzvách či prioritních
osách.
2. Efektivnost veřejných zakázek realizovaných v jednotlivých výzvách. Tento ukazatel
poměřoval skutečně „vysoutěženou“ cenu při výběrových řízeních k předpokládané hodnotě
zakázky. V potaz bylo bráno 1 380 realizovaných výběrových řízení s předpokládanou
hodnotou zakázky nad 200 000 Kč, tj. takových, kde museli být dle platných pravidel osloveni
minimálně tři potenciální dodavatelé. I zde si uvědomujeme úskalí vypovídací hodnoty
57
tohoto indikátoru, kdy veřejné zakázky nebyly realizovány v každé výzvě a v každém projektu,
nicméně jako indikativní ukazatel určitou vypovídací schopnost má.
Průměrné náklady na podpořenou osobu
Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu za jednotlivé výzvy i prioritní osy jsou uvedeny
v následující tabulce:
Tabulka 14: Průměrné náklady na podpořenou osobu dle výzev
Počet
Číslo
Oblast
Celkový objem
podpořených
výzvy
podpory
podpory v Kč
projektů
2
1.1
5
361 901 612
23
1.1
227
613 543 524
33
1.1
20
396 293 584
35
1.1
836
3 644 196 364
39
1.1
101
293 454 442
46
1.1
3
882 269 538
52
1.1
2
72 650 783
60
1.1
24
98 167 584
36
1.2
1
9 601 122
37
1.2
10
396 582 487
Celkem PO1
1 229
6 696 010 257
3
2.1
3
4 250 890 000
13
2.1
71
2 711 290 666
44
2.1
55
252 193 570
11
2.2
5
401 921 573
Celkem PO2
134
7 616 295 808
4
3.1
2
213 074 480
5
3.1
28
4 845 732 060
21
3.1
26
128 413 587
22
3.1
37
107 997 164
30
3.1
14
50 614 430
43
3.1
26
120 063 430
45
3.1
73
156 522 404
15
3.2
4
70 954 192
19
3.2
48
303 000 728
47
3.2
1
44 850 000
31
3.3
61
278 764 233
56
3.3
36
163 688 925
10
3.4
1
7 628 800
26
3.4
110
407 013 407
54
3.4
44
220 641 365
Celkem PO3
511
7 118 959 204
27
4.1
8
235 837 874
38
4.1
3
186 193 543
40
4.1
87
200 614 586
41
4.1
2
275 411 400
42
4.1
12
182 322 581
48
4.1
41
707 006 250
53
4.1
85
491 446 715
57
4.1
75
287 962 015
58
4.1
17
127 820 367
59
4.1
5
108 497 967
62
4.1
8
158 803 008
Celkem PO4
344*
2 726 078 432
58
Počet podpořených
osob – plánovaná
hodnota
40 510
16 905
14 587
123 478
10 537
27 820
4 131
3 365
120
3 870
245 323
125 500
34 921
5 886
2 380
168 687
3 045
79 948
5 062
4 328
119
5 369
9 027
4 634
75 832
480
1 221
1 732
50 000
25 718
8 265
274 780
4120
4 700
28 892
877
3 155
13 673
7 954
6 558
3 698
334
10 388
84 349
Průměrné náklady na
jednu podpořenou
osobu v Kč
8 933,64
36 293,61
27 167,59
29 512,92
27 849,90
31 713,50
17 586,73
29 173,13
80 009,35
102 476,09
27 294,67
33 871,63
77 640,69
42 846,34
168 874,61
45 150,46
69 975,20
60 611,05
25 368,15
24 953,13
425 331,34
22 362,34
17 339,36
15 311,65
3 995,68
93 437,50
228 308,14
94 508,62
152,58
15 826,01
26 695,87
25 907,85
57 242,20
39 615,65
6 943,60
314 038,08
57 788,46
51 708,20
61 786,11
43 910,04
34 564,73
324 844,21
15 287,16
32 319,04
Počet
Počet podpořených
Průměrné náklady na
Celkový objem
podpořených
osob – plánovaná
jednu podpořenou
podpory v Kč
projektů
hodnota
osobu v Kč
12
5.1
35
181 615 058
14 185
12 803,32
51
5.1
29
146 455 841
9 901
14 792,03
Celkem PO5
64
328 070 899
24 086
13 620,81
Celkem OPLZZ
2 282
24 485 414 600
797 225
30 713,31
* V případě PO4 nebyla zahrnuta do analýzy výzva č. 32, která byla zaměřena na zpracování analýz a studií proveditelnosti a
týkala se pouze 15 podpořených osob. Uvedené hodnocení by bylo zahrnutím této výzvy zkresleno.
Číslo
výzvy
Oblast
podpory
V průměru vychází náklady na jednu podpořenou osobu v OPLZZ na 30 713, 31 Kč. Tato cena
odpovídá přibližně ceně školného za jeden semestr na lepší soukromé vysoké škole. Vzhledem
k neexistenci mechanismu pro sledování kvalitativní stránky vzdělávání (např. počet hodin kurzu)
nelze s určitostí stanovit, zda je program efektivní. Na druhou stranu lze předpokládat, že většina
absolvovaných vzdělávání by se dala na volném trhu pořídit efektivněji než za 30 713,31 Kč na osobu.
Ze zkušeností realizátorů (dotazníkové šetření, řízené rozhovory) i návrhů rozpočtů jednotlivých
projektů vyplývá, že velká část finančních prostředků z podpory plyne na samotnou administraci
projektů, nikoli na podporu cílových skupin a k dosažení cílů programu. To indikují i údaje ve výše
uvedené tabulce. Otázce finančního vyjádření administrativní náročnosti realizace projektů a
programu jako celku by bylo vhodné věnovat samostatnou evaluaci, aby bylo zřejmé, jaká část jde na
skutečnou podporu a jaká na byrokracii.
Na úrovni prioritních os vychází nejvyšší náklady na jednu podpořenou osobu v prioritní ose 2, kdy
dosahují 45 150,46 Kč. Následují náklady na podpořenou osobu v PO4, které dosahují průměrné výše
32 319,04 Kč na osobu. Z porovnání byla vypuštěna výzva č. 32, která se vůbec nezaměřovala na
podporu osob a výrazně by zkreslovala výsledky této PO. Z tohoto důvodu je i rozdílný počet projektů
v této tabulce od tabulky v předchozí části zpracování otázky 1.7. Náklady na podpořenou osobu
v prioritní ose 1 a 3 jsou podobné a dosahují přibližně 26 000 Kč na jednu podpořenou osobu.
Nejnižší průměrné náklady na jednu podpořenou osobu pak vykazuje prioritní osa 5, kdy náklady
dosahují méně než poloviny průměru celého OPLZZ.
Jak již bylo uvedeno, je použitý ukazatel pouze indikativní a určitou vypovídací schopnost má pouze
za program jako celek, méně už za jednotlivé výzvy, neboť ty mohou být zaměřeny jiným směrem a
soustřeďovat se na jiné priority a cíle, než je podpora osob. Z tohoto důvodu není analýza na úrovni
jednotlivých výzev nikterak komentována.
Efektivnost veřejných zakázek
Následující tabulka ukazuje počet veřejných zakázek nad 200 000 Kč bez DPH realizovaných
v jednotlivých výzvách a jejich rozdělení podle poměru „vysoutěžené“ ceny a předpokládané hodnoty
zakázky (poměr Vysoutěžená cena/předpokládaná hodnota zakázky).
59
Tabulka 15: Hodnoty veřejných zakázek dle výzev
Výzva
Oblast
podpory
2
1.1
23
1.1
35
1.1
39
1.1
37
1.2
3
2.1
13
2.1
4
3.1
5
3.1
21
3.1
22
3.1
15
3.2
19
3.2
31
3.3
10
3.4
26
3.4
27
4.1
32
4.1
38
4.1
40
4.1
42
4.1
48
4.1
53
4.1
57
4.1
12
5.1
51
5.1
Celkem OPLZZ
Počet VZ
24
141
155
23
9
2
183
5
507
9
26
18
14
20
1
90
10
29
2
19
7
1
1
1
24
1
1 322
Četnosti poměru „vysoutěžená cena / předpokládaná hodnota
zakázky“ dle intervalů
0 – 0,8
0,8 – 0,9
0,9 – 0,95
0,95 - 1
1
Více než 1
0
2
1
2
19
0
3
11
12
17
93
5
7
10
29
36
71
2
0
2
2
9
9
1
3
1
0
3
1
1
2
0
0
0
0
0
52
13
5
14
97
1
0
0
0
0
5
0
99
35
16
82
259
16
0
0
0
0
9
0
2
0
0
1
23
0
0
0
1
0
17
0
0
1
0
2
11
0
0
3
2
5
2
8
0
0
0
1
0
0
3
2
0
5
78
2
0
0
1
0
9
0
2
0
0
4
23
0
0
0
0
0
2
0
3
0
2
3
11
0
3
1
1
2
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
22
1
0
0
0
0
1
0
179
81
72
188
764
38
Z výše uvedené tabulky vyplývá skutečnost, že celých 764 veřejných zakázek z celkového počtu 1 322
veřejných zakázek s očekávanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč, tj. 57,8 %, bylo „vysoutěženo“ za
předpokládanou hodnotu. Z hlediska jednotlivých výzev se vymykají pouze čtyři výzvy, u nichž
hodnoty 1 tohoto ukazatele nedosahovala alespoň polovina VZ vyhlášených v této výzvě. Konkrétně
se jednalo o výzvy č. 31, 35, 37 a 42.
Výsledky výše uvedené analýzy nevyznívají příliš optimisticky a ukazují spíše na skutečnost, že
k reálným soutěžím v rámci vyhlašovaných zakázek dochází spíše výjimečně. V budoucnu by proto
bylo z hlediska zvýšení efektivnosti a hospodárnosti vhodné zaměřit se nejen na formální, ale i
věcnou kontrolu provedení výběrových řízení.
2) ZÁVĚRY
Z dostupných dat a provedených analýz vyplývá, že dosud realizované výzvy byly většinou vhodně
zaměřeny tak, aby naplňovaly kvantifikované cíle jednotlivých prioritních os. Jedinou výjimkou byla
výzva č. 32 v rámci PO4, která podporovanými činnostmi neměla přímý vliv na dosahování cíle
prioritní osy. Většina stanovených cílů prioritních os kvantifikovaných na úrovni monitorovacích
60
indikátorů bude pravděpodobně bez problémů dosažena, některé hodnoty jsou naplněny na více než
100 % již nyní. Potenciálně problematická je zejména prioritní osa 2, kde plnění stanovených cílů
výrazně zaostává, a částečně i PO 3. Následující výzvy by proto měly být zaměřeny zejména na
posílení těchto dvou prioritních os.
Jednotlivé dosud realizované výzvy byly relevantní z hlediska naplňování cílů jednotlivých prioritních
os, kvantifikovaných do sledovaných povinných monitorovacích ukazatelů. Dosavadní vývoj
naznačuje, že jednotlivé výzvy byly většinou správně zacíleny a výrazně přispívaly k naplňování
těchto monitorovacích ukazatelů. Některé ze stanovených cílů byly již v době zpracování evaluační
studie splněny dosud realizovanými výzvami.
Určité potenciální nebezpečí nesplnění vytčených cílů spatřujeme v těchto oblastech a indikátorech:
-
Počet podpořených projektů – s naplněním tohoto cíle mohou mít potenciálně problém prioritní
osy 2, 3 a 5, kde v dosud vyhlášených výzvách nebyla podpořena ani polovina předpokládaného
počtu projektů. Naopak v PO4 již byl současnými výzvami tento počet naplněn a převýšen. V PO 1
lze předpokládat bezproblémové splnění cílové hodnoty. Nicméně počet podpořených projektů
nepovažujeme za ukazatel, který by musel být nutně splněn pro naplnění cílů prioritních os.
-
Počet podpořených osob – tento cíl se daří dobře naplňovat výzvami ve všech prioritních osách s
výjimkou PO2, kde je cíl dosud splněn pouze na 33 % plánované hodnoty. V ostatních prioritních
osách je přitom cílová hodnota pokryta již vyhlášenými a vyhodnocenými výzvami.
-
Podobně spatřujeme u PO2 nebezpečí nenaplnění stanoveného cíle v počtu úspěšných
absolventů kurzů. Dosavadní průběh naplňování cílů naznačuje nutnost posílení výzev v PO 2,
která vykazuje nedostatečné naplňování kvantifikovaných cílů v porovnání s ostatními prioritními
osami;
-
Pravděpodobně největším problémem může být splnění cíle vytvoření 5 000 pracovních míst
pro znevýhodněné skupiny plánovaného v PO3. Na tento cíl byly zaměřeny dosud pouze dvě
výzvy, které navíc byly schopny naplnit tento cíl na pouhých 16 %.
Efektivnost jednotlivých výzev byla sledována pomocí dvou indikativních ukazatelů, a to průměrnými
náklady na jednu podpořenou osobu a efektivností veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou
nad 200 000 Kč realizovaných v jednotlivých výzvách. Zatímco náklady na podpořené osoby se mezi
jednotlivými výzvami výrazně liší (což je dáno charakterem výzev, kdy v některých případech nejsou
výzvy primárně zaměřeny na podporu osob), efektivnost vyhlášených veřejných zakázek je prakticky
totožná ve všech výzvách.
Náklady na jednu podpořenou osobu se liší od 152,58 Kč na osobu ve výzvě číslo 10 až po 425 331,13
Kč na podpořenou osobu ve výzvě 30 zaměřené na sociální podnikání. Průměrné náklady na jednu
podpořenou osobu za celý OPLZZ se pohybují na úrovni 30 713, 31 Kč. V průměru nejefektivnější jsou
v tomto směru projekty realizované v PO5, naopak nejnákladněji je podpořena jedna osoba
v prioritní ose 2, a to částkou 45 150,46 Kč.
Z hlediska efektivnosti veřejných zakázek bylo zjištěno, že více než polovina veřejných zakázek je
realizována za předpokládanou cenu! Celých 72 % zakázek je pak realizovaných za 95 – 100 %
předpokládané hodnoty. Tento výsledek indikuje buď geniální schopnost realizátorů odhadnout
přesně hodnotu veřejné zakázky, nebo – a to pravděpodobněji – snahu o maximální vyčerpání
přiznaných veřejných prostředků. V tomto směru by ke zvýšení efektivnosti pomohlo buď zavedení
povinného spolufinancování anebo důslednější kontrola nejen formální, ale zejména věcné stránky
výběrových řízení. Toto zjištění však spíše ukazuje na nehospodárné využívání pomoci EU.
61
3) DOPORUČENÍ
Ačkoliv z provedených analýz vyplynulo, že jednotlivé výzvy jsou vhodně zacíleny z hlediska
podporovaných aktivit, okruhu žadatelů i cílových skupin, tak v některých případech nebylo vhodně
zvoleno načasování výzev s ohledem na typ žadatele a aktuální situaci (např. výzva pro obce
spadající do období komunálních voleb znemožnila některým obcím projekt podat). V dalších
výzvách by bylo proto vhodné věnovat pozornost určitým typům žadatelů, které může ovlivnit
politický, hospodářský nebo roční cyklus.
Dále uvádíme následující konkrétní doporučení:
1) Podpořit vyšší alokací výzev projekty v oblasti podpory 3.3, zejména ty zaměřené na tvorbu
nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny.
Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C
2) Provést evaluaci hospodárnosti realizace projektů s cílem snížit náklady na dosahování cílů
prioritních os. Při evaluaci doporučujeme se zaměřit na:
o Hospodárnost dosahování srovnatelných výstupů mezi jednotlivými projekty
o Finanční náročnost administrace projektů
o Efektivnost veřejných zakázek
o Identifikaci a návrh eliminace systémových bariér pro efektivní chování
4.3.2 Evaluační otázka 1.8 – soulad jednotlivých výzev s regionálními
potřebami trhu práce
Znění evaluační otázky 1.8: Do jaké míry a proč korespondují jednotlivé výzvy a projekty s
regionálními potřebami trhu práce?
1) ZJIŠTĚNÍ
Metodické poznámky
V rámci této evaluační otázky byla využívána data z monitorovacího systému MONIT7+ OPLZZ (k 5. 1.
2011) a data z VÚPSV, MPSV a ČSÚ. Pro analýzu byly zpracovány všechny schválené projekty
z hlediska geografické lokalizace projektů. Bylo zjištěno, ve kterých městech/obcích (resp. regionech)
je realizováno kolik projektů. Informace tohoto charakteru byly kategorizovány dle jednotlivých
prioritních os.
Tato data byla vizualizována prostřednictvím nástrojů Geografických informačních systémů (GIS) do
přehledných map s lokalizovanými diagramy na úrovni prioritních os tak, aby byly patrné disparity
mezi jednotlivými regiony a obcemi. Kromě samotné lokalizace realizovaných projektů byly na úrovni
krajů a ORP zjištěny doplňující informace a data např. o disparitách míry nezaměstnanosti, dále o
podílu soukromých firem a akciových společností aj. a slouží jako data pro komparaci s realizovanými
projekty.
62
V souladu s principem koncentrace politiky HSS bylo hodnoceno, zda jsou prostředky vynakládány
v oblastech a regionech s největšími problémy (v oblasti lidských zdrojů – podpora zaměstnanosti,
snižování nezaměstnanosti, začleňování vyloučených skupin obyvatel atd.) Kromě výše popsané
analýzy koherence jsou výsledkem také doporučení pro další výzvy s ohledem na řešení regionálních
disparit na trhu práce.
Bariéry hodnocení:
 Řešitelský tým si je vědom skutečnosti, že počet lokalizovaných projektů nemusí být zcela
vypovídající a vhodnější by byla kvantifikace regionální distribuce finančních prostředků. Tento
ukazatel však není možné objektivně zkonstruovat a graficky vyjádřit, proto bylo přistoupeno
k určité generalizaci prostřednictvím vyjádření lokalizace projektů. Z tohoto důvodu je
nezbytné interpretovat výsledky obezřetně, protože samotná lokalizace projektu může být
zavádějící. Nicméně vhodnější ukazatel není možné v současné chvíli zkonstruovat, protože
systém monitorování neumožňuje kvantifikovat příslušný podíl financí a výstupů u
jednotlivých partnerů v projektu v příslušných obcích.
 Pro částečné ošetření finančních souvislostí a regionální dimenze byla zpracována data
z MSC2007. Z MSC2007 byla hodnocena položka "realizovaná investice v NUTS III", ve které je na
základě místa realizace odvozena příslušná územní jednotka NUTS III a procentní podíl
daného NUTSIII na projektu jako celku. Je zde tedy vyjádřen podíl REÁLNÝCH investic v daném
kraji (na nižši regionální úroveň se není možné dostat). Na základě procentního podílu je
možné vypočítat finanční alokaci z nasmlouvané (kontrahované částky).
 Výše naznačené hodnocení má největší smysl např. u PO2 zaměřené na „nezaměstnanost“, kdy
lze analyzovat, jestli je finanční podpora vynakládána v regionech, kde si tato problematika
zasluhuje nejvyšší pozornost. Ale např. u PO4, zaměřené na „veřejnou správu“ (či PO1 a PO5)
není takové hodnocení relevantní a výsledky ukazují spíše rozdílnou aktivitu a absorpční kapacitu
jednotlivých regionů a obcí než vhodnost realizovaných projektů.
 Jiným úskalím bylo zpracování socioekonomických ukazatelů do příslušných kartodiagramů.
V rámci jednotlivých prioritních os je podporována velká škála aktivit, z nichž u některých je
velmi obtížná kvantifikace a tedy grafické vyjádření současného stavu (např. sociálně vyloučené
komunity, stav a kvalita veřejné správy aj.) Z těchto důvodů lze spíše poukazovat na regionální
rozložení a lokalizaci realizovaných projektů a expertně odhadovat vhodnost takového
regionálního vzorce, než exaktně hodnotit potřeby na trhu práce.
Prioritní osa 1 – Adaptabilita
Prioritní osa je zaměřena především na podporu rozvoje lidských zdrojů formou vzdělávání
zaměstnanců v odborných znalostech, jazykových či komunikačních dovednostech apod. Z dat
monitorovacího systému je zřejmé, že naprostá většina úspěšných příjemců podpory jsou soukromé
subjekty (nejčastěji společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti), kteří realizují projekty
v rámci oblasti podpory 1.1. Je tedy zřejmé, že v případě prioritní osy 1 nelze hledat výrazné
regionální disparity, neboť potenciální příjemci podpory jsou relativně rovnoměrně rozloženi. To je
ovlivněno určitou homogenitou území České republiky.
Níže uvedený kartodiagram znázorňuje lokalizaci a míru realizace projektů v prioritní ose 1. Současně
jsou formou kartogramu znázorněny regionální rozdíly na bázi krajů z hlediska podílu obchodních
63
společností17 na celkovém počtu registrovaných obchodních subjektů v kraji. Tato kategorie
obchodních společností zahrnující společnosti s ručením omezeným jsou nejčastější žadatelé v PO1, a
proto bylo smyslem komparovat koncentraci potenciálních žadatelů a reálnou lokalizaci úspěšně
podpořených projektů v prioritní ose 1. Prioritní osa nemá problémy s absorpční kapacitou, což je
patrné také z vytvořeného obrázku. Celkově je patrná velmi vysoká míra realizace projektů ve všech
regionech bez výrazných regionálních specifik. Z výsledků je jasně patrná koncentrace míst realizace
do největších krajských měst (což odpovídá sídelní hierarchii České republiky) s výjimkou hlavního
města Prahy, která má Operační program Adaptabilita. Celkově druhá nejvyšší koncentrace
obchodních společností v Jihomoravském kraji odpovídá také realizovaným projektům. Dále byla
zjištěna vyšší intenzita realizovaných projektů v moravsko-slezském prostoru České republiky, kdy
mezi městy Brno, Olomouc, Zlín a Ostrava je velmi vysoká koncentrace projektů.
Obr. č. 6: Lokalizace a míra realizace projektů v PO1
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ
Pozn.: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO1 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou
sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec.
Celkově lze konstatovat, že projekty v rámci prioritní osy 1 korespondují s regionálními potřebami
práce, protože lokalizace a míra realizace odpovídá sídelní hierarchii (nejvíce potenciálních příjemců
v PO1 je dlouhodobě koncentrováno v nejvýznamnějších sídlech ČR). Se snižující se významností
města je evidentní také nižší počet realizovaných projektů. Určité specifikum představují středně
velká města (např. Kladno, Třebíč), kde je realizován relativně vyšší počet projektů než odpovídá
velikosti a významu města. Z výsledků je také zřejmé, že jsou podporovány podnikatelksé subjekty jak
v regionech a oborech s růstovým potenciálem, tak i odvětví a regiony procházející strukturálními
změnami. Typická je poměrně vysoká míra realizace projektů v souměstí severočeských pánevních
měst či Ostravské aglomerace. Na druhou stranu relativně slabší zastoupení realizovaných projektů
vykazuje Jihočeský a Plzeňský kraj (s vyjímkou obou krajských měst).
Obchodní společnosti zahrnují kromě veřejných obchodních společností, společností s ručením omezeným,
komanditních společností a akciových společností i evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová
sdružení.
17
64
Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce
Prioritní osa je zaměřena především na podporu zaměstnanosti resp. na snižování nezaměstnanosti
formou zvyšování kvality informačních, poradenských a vzdělávacích služeb. Smyslem této části bylo
poukázat na regionální disparity z hlediska míry nezaměstnanosti a lokalizace realizovaných projektů
v prioritní ose 2. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v roce 2009 (465,6 tisíc) byl o 141,0 tisíc
vyšší než v předchozím roce, naopak průměrný počet volných pracovních míst (48,6 tisíc) byl
meziročně nižší o 93,2 tisíc (MPSV 2010). Základem pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ)
na jednotlivých úřadech práce jsou „Programy realizace APZ na rok 2009“.
Specifickým nástrojem APZ jsou také finanční prostředky a projekty ESF. Na místa veřejně
prospěšných prací vytvořených v rámci projektů ESF bylo v roce 2009 umístěno celkem 14 960
uchazečů (14,6 %) a na společensky účelná pracovní místa 13 349 (13,1 %) uchazečů. Je však nutné
podotknout, že se nejedná pouze o OPLZZ, ale také jiné programy (pracovní místa vytvořená v rámci
OP RLZ v předchozím programovacím období).
Pozn.1: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO2 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou
Pozn.2: Shluk obcí v Jihomoravském kraji poukazuje na nejednotnou metodiku a respektování metodických pokynů
monitoringu dat. Nejedná se o tak velké množství schválených projektů, ale o několik projektů, které zadali jako místo
realizace několik obcí v Jihomoravském kraji.
Výše uvedený kartodigram znázorňuje lokalizaci a míru realizace projektů podpořených v rámci
prioritní osy 2 v jednotlivých obcích. Současně je zde vizualizován kartogram s mírou
nezaměstnanosti v roce 2010 na úrovni jednotlivých krajů.
Prostorový vzorec nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé situaci, která byla vytvořena během 90. let
(extrémní nárůst variability regionů z hlediska nezaměstnanosti). Naopak období po roce 2000 „lze
hodnotit z hlediska vývoje regionálních rozdílů jako stagnační, resp. jako období, kdy již dochází jen k
mírné oscilaci velikosti regionálních disparit kolem již dosažené hladiny. V tomto období tedy dochází
65
k relativní stabilizaci nové regionální struktury ČR“ (Blažek, Csank 2007). Právě z tohoto důvodu by
prostředky z PO2 měly být koncentrovány do regionů s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a
s problémy při začleňováním osob zdravotně postižených či dlouhodobě nezaměstnaných na trh
práce. V regionech s nejvyšší nezaměstnaností není realizováno významně více projektů, než ve
zbytku České republiky (nicméně je nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o lokalizaci, nikoliv
finanční objem prostředků). Naopak např. Karlovarský kraj, který v důsledku strukturálních změn
nevykazuje vysoký ekonomický růst doprovázený zvýšenou nezaměstnaností, realizuje na svém území
minimum projektů z PO2. Podobně nevýraznou pozici zaujímá také Olomoucký kraj, který má
významné vnitřní disparity uvnitř regionu. Nejpostiženější oblastí je území ORP Jeseník, které se
dlouhodobě řadí k regionům s nejvyšší nezaměstnaností, avšak ani zde není lokalizováno více
projektů než v jiných obdobných regionech.
V případě PO 2 bylo vhodné provést také detailnější regionální analýzu, jejímž smyslem bylo hodnotit
nejen geografickou lokalizaci projektů, ale také celkové finanční zdroje z PO 2 směřující do
příslušných krajů (na nižší regionální úroveň se není možné se současnými daty z monitorovacího
systému dostat). Jako vhodný nástroj se jeví využít komparační analýzu pořadí krajů z hlediska míry
nezaměstnanosti a již alokovaných zdrojů v rámci PO 218. Jinými slovy se jedná o jednoduché
porovnání závažnosti problémů na trhu práce v jednotlivých krajích a realizovaných projektů, které se
ve většině případů snaží v PO 2 eliminovat dopady nezaměstnanosti. Kraje jsou seřazeny dle míry
nezaměstnanosti (od nejvyšší hodnoty) a v ideálním případě by pořadí dle schválených dotací mělo
rámcově odpovídat pořadí dle nezaměstnanosti. Z výsledků však plyne podobně jako u čisté
„lokalizace“ vyjádřené ve výše uvedeném kartogramu, že tomu tak není. Naopak dle dat
z monitorovacího systému vyplývá, že největší objem financí byl alokován do krajů s relativně menší
mírou nezaměstnanosti. Kromě celkové nezaměstnanosti v kraji byla zjišťována také nezaměstnanost
žen, nicméně zde se výrazné rozdíly a změny v pořadí neprojevily.
Tabulka 16: Komparace pořadí krajů z hlediska míry nezaměstnanosti a alokovaných financí z PO 2
pořadí
kraj
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Praha
Středočeský
Jihomoravský
Ústecký
Jihočeský
Olomoucký
Plzeňský
Královéhradecký
Moravskoslezský
Liberecký
Zlínský
Karlovarský
Vysočina
Pardubický
alokované
finance v PO
2 OP LZZ (v
Kč)
5 314 087 815
2 951 605 506
2 559 872 310
2 453 097 896
1 751 539 317
1 131 231 325
673 570 072
660 966 180
562 169 272
470 734 982
306 727 241
246 489 116
212 201 963
156 971 940
pořadí
kraj
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Ústecký
Olomoucký
Moravskoslezský
Karlovarský
Jihomoravský
Zlínský
Vysočina
Liberecký
Pardubický
Jihočeský
Královéhradecký
Plzeňský
Středočeský
Hl. m. Praha
míra
nezam.
celkem
(%)
13,90
12,48
12,36
11,39
10,87
10,74
10,73
10,54
9,87
8,50
8,37
8,25
7,73
4,07
kraj
Ústecký
Olomoucký
Moravskoslezský
Liberecký
Karlovarský
Jihomoravský
Zlínský
Vysočina
Pardubický
Jihočeský
Plzeňský
Královéhradecký
Středočeský
Hl. m. Praha
míra
nezam.
ženy
(%)
16,52
13,77
13,56
12,46
11,98
11,64
11,61
11,57
10,30
9,39
9,29
9,18
9,06
4,70
Zdroj: data z MSC2007 (data z monitorovacího systému se vztahují k 5.1.2011), vlastní výpočty, ČSÚ (nezaměstnanost se
vztahuje k 31.12.2010)
Jako alokované zdroje jsou v tomto případě myšleny finance uvedené na smlouvě mezi žadatelem a ŘO. Jedná
se tedy o projekty úspěšně dokončené, projekty v realizaci a projekty schválené pro realizaci.
18
66
Výše uvedená zjištění podporuje také regresní graf mezi ukazatelem nezaměstnanosti a přidělenými
finančními prostředky z PO 2. Směr regresní přímky je inverzní k očekávanému trendu. Z grafu je
patrné, že kraje jako Moravskoslezský, Karlovarský nebo Olomoucký, které patří mezi strukturálně
postižené nebo hospodářsky slabší oblasti a trpí zvýšenou nezaměstnaností jsou finančně
podhodnocené. To je ovlivněno ale spíše pasivitou lokálních subjektů v přípravě a předkládání
žádostí.
V této souvislosti je vhodné připomenout diskusi nad koncipováním regionální politiky EU, která je
podporována mimo jiné i ESF. Hlavní dilema je spojeno s otázkou, jaké regiony by se měly
podporovat. Na jedné straně je zmiňován již několik posledních programovacích období princip
solidarity, který upřednostňuje konvergenci hospodářsky méně vyspělých regionů s rozvinutými
regiony. Na straně druhé se začínají objevovat názory spojené s principem meritokracie na podporu
tzv. „tahounů“ ekonomiky resp. podporu konkurenceschopnosti zejména rozvinutých regionů, které
by pozitivně ovlivňovaly prostředí v národních ekonomikách a podpořily i slabší regiony. Tyto
poznámky směřují mj. k situaci v PO 2 OP LZZ. Je zřejmé, že v regionech s nejvyšší nezaměstnaností je
nižší poptávka po projektech, což je paradoxní, nicméně hodnocená data to dokládají. Ačkoliv je
podpora regionální dimenze žádoucí, je vhodné vydiskutovat míru takové podpory mezi zástupci ŘO,
regionálními představiteli a relevantními odborníky.
Obr. č. 8: Vztah míry nezaměstnanosti a alokovaných finančních prostředků z PO2 v krajích
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ
67
Z pohledu řešitelského týmu by bylo vhodné budoucí výzvy zaměřit s vyšší regionální redistribucí.
Prostředky z PO2 by měly být mnohem více koncentrovány do hospodářsky slabých a strukturálně
postižených regionů. Současně je nezbytné zdůraznit, že v dnešní době již dochází k částečné alokaci
finančních prostředků v PO 2 do jednotlivých krajů právě na základě jejich výše míry
nezaměstnanosti. K regionální diferenciaci tak do jisté míry dochází. Výše uvedený kartogram však
zachycuje celkový průběh realizace PO 2 v OP LZZ a potvrzuje, že na počátku byly prostředky
lokalizovány spíše nahodile a lokalizace projektů byla závislá více na iniciativě a aktivitě žadatelů než
na regionálních potřebách trhu práce. Proto je nezbytné pokračovat v započatém trendu vyšší
regionální alokace do regionů s většími problémy na trhu práce. Podpora vyššího regionálního
zacílení by však měla být realizována z centrální úrovně, tj. ŘO OP LZZ, nikoliv zvýšenou
decentralizací kompetencí a financí na regiony soudržnosti. Problematika trhu práce musí být
řešena a koordinována na národní úrovni, a proto by výzvy měly být centrálně řízené (avšak
regionálně zacílené).
Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti
Tato prioritní osa je zaměřena na široké spektrum aktivit a vysoká heterogenita se odráží také na
regionální distribuci realizovaných projektů. V rámci prioritní osy a příslušných oblastech podory je
řešeno především začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním
vyloučením (jedná se zejména o romské komunity). Současně jsou však podporovány rovné
příležitosti mužů a žen na trhu práce a integrace na trh práce.
Relativně velká variabilita podporovaných aktivit a projektů způsobila, že výše uvedená mapa
zobrazuje pouze prostorové rozložení a koncentraci obcí, kde jsou realizovány projekty z PO3.
Statisticky především nelze přesně vyjádřit regionální rozložení romské komunity v krajích České
republiky. Odhady uvádějí celkový počet cca 200 tisíc osob avšak bez regionálních specifik. Obecně je
68
možné nalézt romské komuity ve většině větších měst České republiky, avšak největší koncentrace je
v oblasti severozápadních Čech a v Moravskoslezském kraji. Podobně ovšem jsou nedostupná data
týkající se regionálních specifik rovných příležitostí na trhu práce a integrace na trh práce. Prostorové
souvislosti proto lze spíše nepřímo odvozovat z širších souvislostí. Z výsledků je patrná relativně
vysoká prosotorová roztříštěnost míst realizace podpořených projektů. Největší koncentrace je
v Brně a dále následují opět všechna krajská města, jakožto nejvýznamnější sídelní jednotky na území
České republiky. Právě v takových městech je zvýšená koncentrace sociálně patologických jevů a
často je patrná právě sociální exkluze vybraných skupin obyvatel. Podobně jako v PO1 vykazuje
relativně nižší zastoupení míst realizace podpořených projektů oblast jihozápadních Čech, ale také
kraj Vysočina a dále Královehradecký kraj. Naopak ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých
regionech je patrná vyšší intenzita realizovaných projektů z PO3, což odpovídá prvotním
předpokladům. Podobně jako v PO 2 je možné zdůraznit také u PO 3 snahu o regionální distribuci
finančních prostředků. V posledních výzvách je již akcentována míra závažnosti situace z hlediska
sociálně vyloučených skupin v podporovaných regionech. To lze jednozančeně ocenit a v budoucím
programovacím období je nezbytné podobnou regionální distribuci finančních prostředků zahájit od
počátku realizace programu.
Prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby
Smyslem prioritní osy 4 je zefektivnit činnost úřadů, přiblížit veřejné služby občanům, zkvalitnit
tvorbu a implementaci politik aj. Cílovou skupinou jsou správní úřady a úřady územně
samosprávných celků. To se také odráží v níže uvedeném obrázku znázorňujícím místa realizace
schválených projektů v rámci prioritní osy 4. Podle očekávání má nejvyšší zastoupení Praha, která je
klíčovým centrem a střediskem většiny ústředních orgánů státní správy i samosprávných celků. Další
rozložení lokalizace podpořených projektů odpovídá sídelní hierarchii a tedy i úměrnému podílu
zastoupení relevantních úřadů. Z pohledu prostorových nerovnoměrností lze upozornit na významně
nižší aktivitu (nebo žádnou) obvodů ORP v oblasti jižní části Karlovarského kraje, části Plzeňského
kraje a také Jihočeského kraje. Naopak moravské obvody ORP využívají možnosti financování
podporovaných aktivit téměř ve všech případech. Jako pozitivní je skutečnost, že projekty z PO4 jsou
realizovány ve většině venkovských regionů, což má regionální dopad na zvyšování kvality a
dostupnosti veřejných služeb.
69
Pozn.1: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO4 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou
Pozn.2: Shluky obcí v některých ORP jsou opět způsobeny nejednotným monitoringem dat. V některých případech došlo
k situaci, kdy příjemcem je obec ORP, ale jako místa realizace jsou uvedeny jednotlivé obce v obvodu ORP.
Prioritní osa 5 – Mezinárodní spolupráce
Prioritní osa 5 je zaměřena na podporu mezinárodní spolupráce v tvorbě a implementaci inovací na
trhu práce formou výměny zkušeností a dovedností partnerských institucí apod. Dále projekty v PO5
umožňují získat podněty a kontakty v rámci mezinárodních sítí a přispět k budování kapacit
partnerských organizací na národní a regionální úrovni (viz OPLZZ 2007). Podobně jako v předchozích
hodnoceních je i v tomto případě hlavním cílem posoudit regionální rozložení míst realizace
schválených projektů. Současně byla pozornost zaměřena na intenzitu zapojení partnerů
z jednotlivých zemí.
Z výsledků vyplývá relativně rovnoměrné rozložení realizovaných projektů. Žádný kraj ani region19
nevykazuje dominantní zastoupení projektů (s výjimkou Prahy). Regionální dimenze PO5 odpovídá
nastaveným podmínkám prioritní osy a cílovým skupinám, mezi které patří instituce odpovědné za
příslušné politiky či ústřední orgány státní správy, úřady práce, kraje, ale i místní partnerství (včetně
sociálních partnerů). Z toho tedy plyne logická koncentrace do nejvýznamnějších středisek osídlení.
Dále byli sledováni zahraniční partneři zapojení do PO5 dle geografické lokalizace jejich země.
Výsledky odpovídají prvotním očekáváním, kdy nejčastěji zapojované instituce v PO5 pocházejí
z okolních států České republiky (nejintenzivnější je spolupráce se Slovenskem, dále Německo,
Shluk v oblasti ORP Jeseník a Zlín je ovlivněn skutečností, že realizátoři projektu uvedli v návrhu projektu
jako místa realizace také většinu okolních obcí. Lze předpokládat, že podobný dopad má i většina zbylých
projektů, nicméně žadatelé jako místa realizace uvádějí pouze jedno město/obec.
19
70
Rakousko, Polsko). Relativně vysoká je také spolupráce s Velkou Británií. Se zvyšující se geografickou
vzdáleností však také míra frekvence spolupráce klesá.
Obr. č. 12: Geografická lokalizace zapojených zahraničních partnerů v PO5
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MONIT7+
71
2) ZÁVĚRY
Ačkoliv lze identifikovat řadu regionálních specifik na trhu práce, které je nezbytné řešit a mohly
(měly) by být podpořeny z OPLZZ, stávající nastavení výzev má celonárodní dopad. Prostředky
z OPLZZ resp. realizované projekty jsou v současné době lokalizovány především na základě aktivity
žadatelů v jednotlivých krajích. V některých prioritních osách to současně odpovídá poptávce i
reálným potřebám na trhu práce. Celonárodní dopad je žádoucí zejména v PO 1, 4 a částečně 5.
V těchto případech míra realizace projektů z OPLZZ odpovídá zejména sídelní struktuře a velikosti
měst, ve kterých je nejvíce ekonomických subjektů (žadatelé v PO1) a úřadů veřejné správy (žadatelé
v PO4). Nicméně v případě PO 2 a 3 by bylo vhodné v budoucnu pokračovat v započaté podpoře
regionální dimenze a snažit se koncentrovat prostředky z OPLZZ do regionů, kde lze očekávat
nejvyšší přínos na trhu práce resp., kde existuje největší potřeba problematiku nezaměstnanosti,
tvorby pracovních míst či integraci vyloučených komunit nejvíce řešit. Žádné z níže navrhovaných
opatření však nepředpokládá (nebylo by to vhodné) přesunovat více kompetencí na regionální
úroveň. Výzvy by měly být centrálně řízené a s celonárodním dopadem (většina z nich), ale některé
by dle potřeb měly být regionálně zacílené (viz dvě navržená opatření). V současné době (v
posledních výzvách) již k určité regionalizaci dotací v PO 2 a PO 3 dochází, kdy k alokaci finančních
prostředků dochází např. právě na základě míry nezaměstnanosti. To je zcela jistě krok správným
směrem, který bude mít pro trh práce vyšší dopad než nahodilá realizace projektů, která
nezohledňuje reálné potřeby.
V budoucím programovacím období je nezbytné právě systém regionální redistribuce finančních
prostředků nastavit již od počátku (zejm. v oblasti nezaměstnanosti, sociálního vyloučení apod.).
Regionální diferenciace by se měla týkat pouze intervencí, které jsou v současném období
podporovány z PO 2 a 3, kde lze objektivně doložit velmi rozdílné potřeby na regionální úrovni.
Naopak je správné, že většina výzev by byla celonárodních, zejm. v oblasti podpory adaptability,
podpory veřejné správy či mezinárodní spolupráce, kde podpora regionální dimenze není relevantní.
Obecně se prokázala vyšší aktivita žadatelů v prostoru Moravy (zejména jižní) a také v oblasti Slezska.
Na druhou stranu je překvapivě nižší počet realizovaných projektů lokalizovaný v oblasti
jihozápadních Čech (zejména jih Karlovarského kraje a sever Plzeňského kraje) a také na hranici
Jihočeského kraje a Vysočiny.
3) DOPORUČENÍ
1. Zvýšit regionální zacílení projektů v PO2 a PO3 formou specificky zaměřených výzev
Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D
2. Bonifikovat žadatele z nejproblémovějších regionů, jejichž projekty mohou pomáhat řešit
situaci na trhu práce
72
4.3.3 Evaluační otázka 1.9 – hlavní administrativní a věcné překážky
na projektové úrovni
Znění evaluační otázky 1.9: Jaké jsou hlavní administrativní a věcné překážky při přípravě a realizaci
projektů, co je jejich příčinou a příp. jak je eliminovat?
1) ZJIŠTĚNÍ
Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo několik zásadních bariér, které se vyskytují při přípravě a
realizaci projektů. Následující zjištění jsou rozdělena do dvou oblastí podle toho, zda se týkají
přípravy nebo samotné realizace projektů.
Příprava projektů
V rámci dotazníkového šetření byla první část otázek věnována problematice přípravy projektů.
Výsledky zpracování dotazníkového šetření korespondují s výsledky řízených rozhovorů a shodují se
v tom, že v dnešní době již nečiní příprava projektů žadatelům větší potíže. Důvodem je dostatek
zkušeností z předchozího programovacího období či jiných projektů OPLZZ i dostatek informací, jak
projekt připravit. Jako nejvýznamnější problém při přípravě projektů uvádějí respondenti značnou
nejistotu, která pramení z velmi dlouhé doby mezi podáním žádosti a vyrozuměním o přidělení
podpory. Často je to i rok a půl! V takovém případě již nemusí být problém, na který projekt reaguje,
aktuální. Často se také stává, že cílové skupiny, které účast přislíbily, případně partneři (např. podniky
dodávající své zaměstnance) z projektu odstoupí. Dle výsledků dotazníkového šetření tak lze za
jednoznačně největší bariéru přípravy a následné realizace projektu považovat právě neúměrně
dlouhou dobu schvalování žádosti. Tento komplexní problém, který se prolíná prakticky celou
implementací OPLZZ, má dva jmenovatele, které spolu vzájemně souvisí: vysokou administrativní
zátěž a neúměrně dlouhé lhůty schvalování (zejména žádostí a monitorovacích zpráv). Řešením
tohoto problému je celkové snížení administrativní zátěže, zjednodušení žádostí a monitorovacích
zpráv, čímž pravděpodobně dojde i ke zrychlení celého procesu.
Respondenti rovněž postrádají zpětnou vazbu k jejich nepřijaté žádosti. Nemají tak možnost se
poučit, v čem byla předložená žádost nedostatečná a jak ji zlepšit. Rovněž systém hodnocení projektů
nepovažují realizátoři za transparentní. Často se v odpovědích opakovala informace o výrazně
rozdílném hodnocení projektu dvěma nezávislými hodnotiteli.
Jako nejpotřebnější změnu pro lepší přípravu a administraci žádostí vnímají respondenti nutnost
praktických rad k manuálům (např. jak v praxi naplnit požadavek z manuálu, příklady dobré a špatné
praxe, apod.).
Druhou nejžádanější změnou je posílení odbornosti a odpovědnosti příslušných kontaktních
pracovníků projektů.
Odpovědi respondentů na dotazníkové otázky směřující na problematiku přípravy žádostí zachycuje
souhrnně následující graf. Průměrná známka za jednotlivé oblasti je potom pro lepší názornost
uvedena v tabulce pod grafem.
73
Obr. č. 13: Problémy při přípravě žádosti dle dotazníkového šetření
Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém)
Tabulka 17: Průměrná známka pro jednotlivé vnímané bariéry
Bariéra
Nedostatek zkušeností s projekty
Nedostatek informací, jak žádost připravit
Zpracování žádosti v Benefitu
Nepřehlednost informací
Slabá podpora ze strany zprostředkujícího subjektu
Příliš úzké vymezení podporovaných aktivit
Příliš úzké vymezení typů žadatelů
Příliš úzké vymezení typu cílové skupiny
Administrativní náročnost přípravy žádosti
Časový prostor pro přípravu žádosti
Průměrná známka (1 = nevýznamný problém)
4,53
4,13
3,53
4,37
4,50
4,17
3,17
3,49
6,38
5,23
Z grafu a tabulky je zřejmé, že jako nejmenší problém vnímají žadatelé vymezení typu žadatelů, cílové
skupiny a samotné zpracování žádosti v Benefitu. Ani většinu ostatních navržených témat nelze
považovat za problematickou. Jako určitý problém vnímají žadatelé časový prostor pro přípravu
žádosti. V tomto směru jde především o žadatele z řad veřejné správy, u nichž schválení a
rozhodnutí o zpracování žádosti závisí na jednacích lhůtách vedoucích orgánů, které nemusí být
v některých případech dostatečné pro kvalitní a bezproblémovou přípravu žádosti.
Nejpřínosnější změnou při přípravě žádostí by tedy bylo snížení administrativní náročnosti procesu
předkládání.
V přípravě projektových žádostí byly šetřením identifikovány dvě významnější bariéry:
1. Administrativní náročnost procesu přípravy a předkládání žádosti (jedná se zejména o příliš
detailní nastavení rozpočtu již při předkládání žádosti nebo příliš mnoho příloh, které by
mohly být předkládány až v případě úspěšného posouzení projektu)
2. Potřeba úpravy časových lhůt a termínů vyhlášení výzev pro určité typy žadatelů (veřejná
správa, vzdělávací instituce).
74
Realizace projektů
Další část evaluační otázky byla zaměřena na identifikaci bariér samotné realizace projektu a
z metodického pohledu bylo využito zejména výsledků dotazníkového šetření a řízených rozhovorů.
Respondenti hodnotili závažnost celkem 16 oblastí realizace projektu. Podobně jako u problematiky
přípravy projektů jsou odpovědi respondentů zpracovány do grafické podoby.
Méně problematické aspekty při realizaci projektů
První graf a tabulka s průměrnými známkami zachycují oblasti, u které respondenti nevnímají jako
příliš problematické:
Obr. č. 14: Problémy při realizaci projektů dle dotazníkového šetření – část 1
Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém.
Bariéra
Nepřehlednost poskytovaných informací
Nedostatečná podpora ZS
Legislativní prostředí
Naplňování monitorovacích indikátorů
Nedostatečná poptávka cílových skupin
Slabá komunikace s pracovníky ZS
Odstoupení partnera z projektu
Omezená doba trvání realizace projektu
4,79
4,61
3,54
3,79
3,00
4,18
2,03
3,46
Z výsledků, které byly dále podpořeny provedenými řízenými rozhovory, lze konstatovat, že žadatelé
naprosto nevnímají jako bariéru omezenou dobu trvání projektů, omezení a podmínky dané
legislativním prostředím, poptávku cílových skupin po vytvořených produktech a službách nebo
naplňování monitorovacích indikátorů. Nižší počet projektů realizovaných v partnerství se projevuje
na menším počtu odpovědí k této problematice, nicméně z odpovědí jednoznačně vyplývá, že ani
odstoupení partnera od projektu nevnímají realizátoři jako bariéru realizace projektu.
Z grafických výsledků vyplývá, že ani komunikace s kontaktními pracovníky zprostředkujícího subjektu
není vnímána jako významnější bariéra realizace projektu. Zde je však třeba upozornit na velkou
rozporuplnost uváděnou ve slovních odpovědích a komentářích. Velmi často totiž respondenti
uváděli, že jejich projekt je teprve v počátcích realizace případně ještě nezačal. Naopak respondenti,
75
kteří realizovali projekt již delší dobu, si velmi často stěžovali na nedostupnost kontaktních
pracovníků, nemožnost je kontaktovat telefonicky a na dlouhé reakční doby na dotazy položené
emailem. V několika případech bylo zjištěno, že na dotazy nebylo příjemcům vůbec odpovězeno,
případně až po několikerých urgencích. Tento výsledek částečně koresponduje i s problematikou
nedostatečné odborné podpory ze strany zprostředkujícího subjektu (zde je myšleno zprostředkující
subjekty obecně – informace se opakovala u konečných příjemců z různých prioritních os). Stejné
situace jsou různými pracovníky často posuzovány zcela odlišně. Nejednotnost výkladu pravidel se
projevuje i v tom, že kontaktní pracovníci nejsou ochotni garantovat záruky za jimi poskytované
rady a informace, v krajním případě odmítají realizátorům raději poradit vůbec. Na základě výše
uvedených poznatků lze z pohledu řešitelského týmu doporučit nastavit časové lhůty pro
zodpovězení dotazů příjemci podpory.
V případě přehlednosti poskytovaných informací již výsledky dotazníkového šetření nehovoří tak
jednoznačně. Významná část respondentů vnímá nepřehlednost poskytovaných informací jako
závažnou bariéru, přesto pro většinu respondentů významnou bariérou není. V této souvislosti je
třeba upozornit na jednu z oblastí, která se častou vyskytovala ve slovních komentářích, a tou jsou
časté změny příruček. Jejich objem neustále bobtná, podmínky se mění a přibývají a výklady jsou
spíše obecné a vágní, takže umožňují různou interpretaci. Realizátoři by proto ocenili zejména
praktické rady k manuálům, které by informovaly o tom, jak postupovat v konkrétním případě,
včetně příkladů dobré i špatné praxe.
Přetrvávající významné bariéry při realizaci projektu
Obr. č. 15: Problémy při realizaci projektů dle dotazníkového šetření – část 2
Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém.
76
Bariéra
Nedostatek zkušeností s realizací projektů
Zpoždění v zahájení projektu
Obtížná příprava výběrových řízení
Celková administrativní náročnost realizace
Pozdní schvalování monitorovacích zpráv
Nejednotné posuzování monitorovacích zpráv
Zdlouhavé proplácení plateb
Potřeba zálohování projektu
4,79
5,92
4,87
6,84
6,58
6,25
5,89
5,35
Druhá část grafu a tabulka s průměrnými známkami zachycují oblasti, které respondenti vnímají jako
významné bariéry v realizaci projektů. Jako dvě nejméně závažné bariéry z této druhé skupiny
považují respondenti nedostatek zkušeností s realizací projektů ze strukturálních fondů a přípravu a
realizaci výběrových řízení podle podmínek programu. Všechny ostatní posuzované oblasti mají
společného jmenovatele, kterým je neflexibilita na straně implementačních struktur a s tím spojená
zdržení, ať již v samotném zahájení realizace projektu nebo pozdním schvalování monitorovacích
zpráv a následném proplácení plateb. Z toho vyplývá i nutnost zálohování projektů z vlastních zdrojů
žadatele, což je u mnoha ekonomických subjektů (zejména z oblasti neziskového sektoru)
problematické. Výsledky dotazníkového šetření však jasně ukazují na rozdílnost ve vnímání této
bariéry ze strany menších subjektů a naopak velkých a finančně zajištěných institucí.
Jako jednoznačná bariéra realizace projektů je realizátory vnímána i administrativní náročnost celého
procesu.
Dotazníkové šetření i hloubkové rozhovory tak potvrdily, že podobně jako v jiných operačních
programech nemají realizátoři větší problémy s přípravou a realizací žádostí ani dosahováním
věcných cílů projektů, ale největší problém jim způsobují neúměrná zdržení ve schvalování
monitorovacích zpráv a proplácení žádostí o platbu20 a celková vysoká administrativní náročnost
celého procesu implementace.
V realizaci projektů z OPLZZ byly kvalitativním šetřením identifikovány tyto nejvýznamnější bariéry:
1. Pozdní schvalování monitorovacích zpráv a proplácení finančních prostředků
2. Zpoždění v zahájení projektu
3. Nejednotnost výkladu při posuzování monitorovacích zpráv
4. Celková administrativní náročnost realizace projektů
Z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů vyplynulo, že největší překážky realizace projektů jsou
opět spojeny s administrativní náročností, přehnaným dokladováním a následnými zpožděními ve
schvalování monitorovacích zpráv a proplácení žádostí o platbu. Řešení vedoucí k eliminaci většiny
hlavních identifikovaných bariér je radikální zjednodušení celé implementace programu a zejména
přechod od systému formálních kontrol administrativních náležitostí (process oriented) spíše k řízení
programu sledujícímu naplňování a kvalitu cílů (goal oriented). Překvapivě příjemci nevnímají jako
problém poptávku cílových skupin po vytvořených produktech a službách nebo naplňování
monitorovacích indikátorů, což se např. u evaluace partnerství (IREAS 2011) ukázalo jako určitá
bariéra.
Současně je nezbytné konstatovat, že zdržení při schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu jsou
způsobeny zejména velkým množstvím chyb v MZ, které způsobují „zahlcení“ pracovníků zprostředkujícího
subjektu.
20
77
Návrhy na eliminaci hlavních identifikovaných bariér
Návrhy na eliminaci největších bariér přípravy a realizace projektů byly výstupem expertního panelu,
Delphi panelu a posouzení expertního evaluačního týmu. K výše uvedeným šesti nejzávažnějším
bariérám přípravy a realizace projektů (2 bariéry přípravy a 4 bariéry realizace) jsou expertním
týmem navržena tato doporučení:
Administrativní náročnost procesu přípravy a předkládání žádostí
Proces přípravy a předkládání žádostí o podporu do určité míry vychází z hodnotících kritérií pro
předkládané projekty. Z důvodu zajištění dostatku informací pro věcné hodnocení žádostí je nutné
vyplňovat i nadále projektovou žádost v přibližně stejné podobě jako nyní. Určité zjednodušení je
možné v případě předkládání povinných příloh. Ty by mohly být po žadatelích požadovány například
až v případě kladného vyhodnocení jejich žádosti z hlediska věcného. To znamená, že by věcné
posouzení předcházelo formální kontrole. Žadatelé, jejichž žádosti byly doporučeny k podpoře, by
následně byli vyzváni k doložení formálních náležitostí, budou-li tou dobou ještě nutné.
Potřeba úpravy časových lhůt a termínů vyhlášení výzev pro určité typy žadatelů
Druhé doporučení k problematice usnadnění přípravy projektů lze aplikovat v podstatě okamžitě.
Doporučením je spíše apel na časovou optimalizaci výzev. Smyslem je, aby při přípravě výzev byla
respektována situace potenciálních žadatelů a nebyly vypisovány výzvy v době, kdy na ně žadatelé
mohou jen obtížně reagovat, jako se to stalo například u výzvy č. 69 na vzdělávání úředníků obcí. Tato
výzva spadala do termínu celorepublikových komunálních voleb a část obcí nebyla schopna projekt
předložit, neboť neměla orgány, které by podání schválily.
Pozdní schvalování monitorovacích zpráv a proplácení finančních prostředků
Jedná se o nejzávažněji vnímanou bariéru realizace projektů, proto se této problematice budeme
věnovat poněkud obšírněji. Celou záležitost lze rozdělit do několika částí.
a) Složitost MZ a požadovaných dokladů – monitorovací zprávy jsou v současné době z pohledu
žadatelů složité, což má za následek velké množství formálních chyb, které způsobují „zahlcení“
pracovníků ZS. K problematice častých chyb v MZ směřovala i jedna z otázek na pracovníky
implementační struktury. V odpovědích uváděli jako největší „chyby“ realizátorů, že nedokládají
objednávky k fakturám nebo se snaží vyplňovat MZ intuitivně. Domníváme se, že (ne)doložení
objednávky nemůže mít žádný vliv na uznatelnost a oprávněnost výdaje, zcela jistě však má vliv
na administrativní zátěž jak realizátorů, tak pracovníků implementačních subjektů. V případě
druhé z uvedených poznámek se naopak domníváme, že by vyplňování MZ mělo být maximálně
intuitivní, aby nemuseli realizátoři složitě hledat, do které kolonky co napsat. Pozitivní inspirací
může být například OP Životní prostředí, kde jsou monitorovací zprávy předkládány pouze
elektronicky prostřednictvím webové aplikace, přičemž se vyplňují pouze změny oproti
projektovému návrhu a aktuálně dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů. (Je však třeba
přiznat, že monitorovací zprávy jsou v tomto programu předkládány nezávisle na žádostech o
platbu.) Zjednodušení předkládání a tím i kontroly monitorovacích zpráv spatřujeme v zavedení
elektronického odevzdávání MZ formou vyplnění krátkého webového formuláře bez nutnosti
dokladování stohů papírů. U finančních dokladů by mělo být dostačující odevzdání rozšířené
soupisky účetních dokladů doplněné o účel výdaje a podložené výpisem z účtu či pokladny. Na
kontrolu samotných dokladů by se měla zaměřit kontrola na místě a audit projektu. Tento
způsob by mohl významně zrychlit a zjednodušit celý systém přípravy, ale i schvalování
monitorovacích zpráv a žádostí o platbu. Navíc by administrátoři měli mnohem více příležitostí
věnovat se věcné stránce projektů než té formální. Současný způsob odevzdávání velkého
množství podkladů a dokladů nepovažujeme za nutný ani účelný.
78
b) Přístup a kompetence pracovníků provádějících kontrolu MZ - Realizátoři projektů
upozorňovali, že způsob zpětné vazby od pracovníků IS se často omezuje na formulace typu
„toto je chybně“ či „opravte toto“ bez bližšího vysvětlení, jaká oprava je požadována. To ztěžuje
schopnost realizátorů reagovat na připomínky a opravit uvedený nedostatek. Pracovníci IS by
spíše měli vystupovat jako partneři a kompetentní poradci realizátorů než jejich soupeři. Otázka
kompetence pracovníků IS byla rovněž ze strany respondentů často zmiňována. Různí pracovníci
IS často přistupují k řešení analogických či stejných situací rozdílně. V tomto směru bychom
doporučovali sledování a zveřejňování precedentních rozhodnutí a způsobů řešení určitých
situací, které by byly zpracovány do podoby příkladů dobré a špatné praxe. Takto podchycená
písemně archivovaná rozhodnutí by potom mohla být brána jako směrodatná.
c) Proplácení prostředků – Asi nejpalčivějším problémem a největší bariérou realizace projektů je
zdlouhavé proplácení žádostí o platbu. Částka požadovaná v žádosti o platbu je realizátorovi
standardně proplacena až po kompletním schválení monitorovací zprávy a dořešení všech
sporných výdajů. Často tak dochází k situaci, že například kvůli sporné jedné faktuře není
proplacena částka v řádech milionů korun. Pro eliminaci tohoto problému vzešlo z provedené
evaluace toto řešení: 1. Proplatit konečnému příjemci část žádosti o platbu, která není sporná, 2.
Sporný výdaj přesunout do další monitorovací zprávy. Současně doporučujeme zřídit tým
expertů, kteří by se zabývali těmito spornými situacemi, vydávali k nim precedentní rozhodnutí a
současně poskytovali implementačním pracovníkům odbornou metodickou podporu.
Zpoždění v zahájení projektu
Problém velké časové prodlevy mezi příjmem žádosti a zahájením projektu je rovněž vnímán jako
významná bariéra, která má často vliv i na věcnou realizaci projektu. V tomto případě by se mohl
projevit efekt snížení administrativní zátěže, pokud dojde k implementaci doporučení z předchozích
odstavců, zejména a) a c). Pracovníci implementačních subjektů by tak měli větší prostor věnovat se
přípravě a vyhodnocování nových výzev.
Nejednotnost výkladu při posuzování monitorovacích zpráv
Problematika nejednotnosti výkladu při posuzování monitorovacích zpráv byla částečně diskutována
již v předchozím textu. Způsob eliminace této bariéry spatřujeme v zavedení precedentního přístupu.
Nestandardní nebo sporné situace by posuzoval expertní tým, který by svá rozhodnutí zveřejňoval
jako precedentní řešení dané situace. Toto rozhodnutí by bylo veřejně přístupné jako příklad dobré či
špatné praxe a bylo by závazné pro následná rozhodnutí v analogických případech a situacích.
Celková administrativní náročnost realizace projektů
Administrativní náročnost řízení a realizace projektů je rovněž vnímána jako zbytečně vysoká. Za
řešení, které by pomohlo snížit administrativní náročnost, považujeme vedle výše uvedeného
zjednodušení monitorovacích zpráv i umožnění elektronické archivace. Obecně je asi největší
slabinou současného stavu implementace programu to, že je zaměřen spíše na formální stránku
realizace (process oriented) namísto toho, aby se soustřeďoval na dosažení věcných cílů a zajištění
maximální kvality výstupů (goal oriented). V tomto směru jsou formulována i předchozí doporučení
tak, aby přestal být kladen důraz na administrativu a formality, ale začala být mnohem více
kontrolována věcná stránka realizovaných projektů.
2) ZÁVĚRY
Z provedené analýzy vyplývá, že větší bariéry existují při samotné realizaci projektů než při jejich
přípravě. Přestože respondenti uváděli jako nejvýznamnější bariéru při zpracování projektových
žádostí jejich administrativní náročnost, v zásadě se při hlubším šetření v rámci řízených rozhovorů
shodovali na tom, že tato administrativní náročnost přípravy žádostí pro ně neznamenala
79
významnější komplikaci. Celkově by žadatelé ocenili zejména lepší zpětnou vazbu k jejich žádostem,
zrychlení procesu vyhodnocení z hlediska pomůcek potom manuály s příklady dobré i špatné praxe.
V oblasti realizace projektů představuje největší bariéru celková administrativní náročnost,
neflexibilní postupy administrace (jako např. nevyužívané částečné proplacení schválených výdajů) a
z nich vznikající zahlcení implementačních subjektů a následná zpoždění administrace. Věcné
problémy s realizací projektů žadatelé prakticky neuváděli, a pokud ano, bylo jejich příčinou opět
spíše administrativní rozhodnutí spíše než skutečné věcné nedostatky (např. výše zmiňovaný
požadavek na nutnost využívat pracovní agenturu).
3) DOPORUČENÍ
Právě vysoká administrativní zátěž a z ní vyplývající zdržení byly identifikovány jako největší bariéra
celého fungování OPLZZ. Konkrétní doporučení k nápravě tohoto stavu jsou rozvedena v rámci
evaluačního úkolu č. 2. V této kapitole jsou uvedena doplňující doporučení:
1) Prověřit možnost administrativního zjednodušení předkládaných žádostí s cílem u typizovaných
projektů zavést zjednodušenou formu žádosti. V případě výzev, do nichž jsou předkládány
standardní projekty (například OP 1.1) je reálné uvažovat o zjednodušení projektové žádosti do
formy formuláře. Žadatel by vyplnil pouze věcné zaměření projektu, zjednodušený rozpočet a
monitorovací indikátory. Výhodou takto upravených žádostí by bylo jejich administrativní
zjednodušení, přičemž hodnotitelé by posuzovali jejich věcný přínos podle navržených vstupů a
výstupů spíše než schopnost žadatele napsat slohovou práci na téma projektový záměr.
2) Automaticky zasílat žadatelům posudky hodnotitelů, při školení hodnotitelů zdůraznit a následně
vyžadovat, aby posudky obsahovaly konstruktivní zpětnou vazbu žadatelům, na základě které
budou schopni zlepšit kvalitu své žádosti.
3) Neuplatňovat nová administrativní nařízení retrospektivně na již probíhající projekty, pokud to
není v rozporu se zákonem.
80
4.4
Specifické evaluační otázky prioritní osy 1
4.4.1 Evaluační otázka 1.10 – výzvy z hlediska potenciálu pro
dosažení cílů prioritní osy
Znění evaluační otázky 1.10: Jakým způsobem lze charakterizovat výzvy v rámci prioritní osy z
hlediska potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy, resp. programu (charakterizujte např. vztahy výzev
52 – 33, 23 – 35, rozdílné podmínky u jednotlivých výzev a jejich dopady apod.)?
1) ZJIŠTĚNÍ
Jako vstupní informace k této otázce byly využity jednak Operační program Lidské zdroje a
zaměstnanost, konkrétně část týkající se cílů prioritní osy 1 - Adaptabilita, dále pak jednotlivé výzvy
OPLZZ, prioritní osy 1, data MONIT7+, zejména údaje o počtu předložených žádostí a počtu
realizovaných projektů, výstupy z řízených rozhovorů uskutečněných mezi konečnými příjemci
podpory a v neposlední řadě byly získané výstupy ověřovány, diskutovány s pomocí
polostandardizovaných rozhovorů s experty - odborníky se zkušenostmi v dané oblasti. Experti byli
rekrutováni z řad zástupců státní správy, zaměstnavatelů a zaměstnanců.
PO1 je implementována pomocí dvou oblastí podpory. Jedná se o
- oblast podpory 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků,
která je zaměřena především na rozvoj podnikového vzdělávání, na podporu
konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a organizací;
- oblast podpory 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je
cíleně zaměřena na podporu politik, nástrojů a podnikových systémů, které povedou ke
zvýšení prevence nezaměstnanosti restrukturalizovaných podniků.
V rámci PO1 se dosud jednalo o celkem 12 výzev, přičemž v rámci oblasti podpory 1.1 bylo vyhlášeno
deset výzev a v oblasti podpory 1.2 dvě výzvy. Řešitelský tým rozdělil výzvy pro účely evaluace
nejprve podle typu podpory a tyto následně dle tematického zaměření do skupin. Vznikly tak 4
skupiny z oblasti podpory 1.1 a jedna z oblasti 1.2. Údaje o počtu předložených žádostí a počtu
realizovaných projektů byly získány z MONIT7+ ke dni 5. 1. 2011. Vytvořené skupiny výzev řešitelský
tým využil jako základ pro zhodnocení potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy.
Následující tabulka znázorňuje celkový přehled. Skupiny A-D jsou tvořeny na základě tematické
podobnosti projektů (viz výše) a podrobnějšího rozebrání u hodnocení výzev jednotlivých skupin (viz
dále navazující analýza).
Tabulka 20: Přehled výzev a stavu počtu projektů OPLZZ, prioritní osa 1, oblast podpory 1.1
Skupina
Počet
oblast podpory
Č. výzvy
Název
předložených
1. 1
žádostí
Další
profesní
vzdělávání
zaměstnanců
39
347
podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu - EDUCA
A
Další
profesní
vzdělávání
zaměstnanců
60
462
podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu - EDUCA
Posilování sociálního dialogu a budování kapacit
B
2
14
sociálních partnerů
Zvýšení
adaptability
zaměstnanců
a
23
691
konkurenceschopnosti podniků
C
C1
35
Zvýšení
adaptability
zaměstnanců
a
1802
81
Počet
realizovaných
projektů
104
25
5
229
845
Skupina
oblast podpory
1. 1
Č. výzvy
Název
Výzva pro předkládání NIP – školení zaměstnanců
Výzva pro předkládání individuálních projektů
46
C2
Ministerstva zdravotnictví ČR
Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání
50
v malých a středních podnicích
Zvýšení
adaptability
zaměstnanců
podniků
33
v profesních oborových a odvětvových sdruženích
D
Zvýšení
adaptability
zaměstnanců
podniků
52
v profesních oborových a odvětvových sdruženích
34
Počet
předložených
žádostí
Počet
realizovaných
projektů
1
1
3
3
1
0
66
20
181
2
Tabulka 21: Přehled výzev a stavu počtu projektů OPLZZ, prioritní osa 1, oblast podpory 1.2
Skupina
Počet
oblast podpory
Č. výzvy
Název
předložených
1. 2
žádostí
Podpora
zaměstnanců
působících
v podniku
36
11
ohroženém strukturálními změnami
A
Regionální individuální projekty v oblasti podpory 1.2
37
Zvýšení
adaptability
zaměstnanců
9
Počet
realizovaných
projektů
1
9
Vyhodnocení výzev první skupiny (A) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro
V případě první skupiny prioritní oblasti 1.1 jde o dvě výzvy vyhlašované ministerstvem průmyslu a
obchodu, jejichž cílem je zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a
zaměstnavatelů za účelem zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných CZNACE. Jedná se již o ukončené, svým zaměřením na sebe navazující výzvy, kdy první výzva (č. 9) byla
v platnosti od 1. 7. do 30. 10. 2009 a druhá (č. 60) pak v období od 3. 5. do 31. 8. resp. 31. 10. 2010 (v
závislosti na režimu veřejné podpory).
K podporovaným aktivitám patří další profesní vzdělávání zaměstnanců, aplikování všech forem
vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů, tvorba podnikových vzdělávacích
programů pro zaměstnance a příprava podnikových lektorů. Důraz je zaměřen především na
podporu specifického vzdělávání, přičemž novější výzva dále rozšířila okruh vzdělávacích aktivit
nespadajících do podporované oblasti specifického vzdělávání. Vedle jazykového vzdělávání
obecného charakteru a v oblasti tzv. měkkých dovedností nebyla podpora určena na komerčně
dostupné účetní a podnikové informační systémy, metody řízení procesů/jakosti/rizika/systémy
řízení podle mezinárodních norem, školení nutná pro získání způsobilosti pro výkon činnosti
(vyplývající ze zákonných norem a předpisů vyžadujících způsobilost pracovníka k výkonu dané
práce). V případě kurzů vedoucích k získání obecných počítačových dovedností následující výzva
podrobněji vymezila a konkretizovala vzdělávání, které nespadá mezi podporované aktivity.
Cílové skupiny jednotlivých výzev byly vymezeny co do rozsahu odlišně. Novější úprava již zahrnuje
pouze zaměstnance, jimiž se rozumí fyzické osoby závislé na příjmu na základě pracovního poměru
nebo obdobného vztahu (pracovní smlouva, DPČ, DPP). V případě první výzvy bylo vymezení cílové
skupiny širší, řadili se do ní zaměstnavatelé, zaměstnanci podniků a podnikající fyzické osoby působící
v oblasti průmyslu a průmyslových služeb spadajících do podporovaných oblastí národního
hospodářství. Úžeji byl vymezen i okruh zaměstnanců, kterým jsou podporované aktivity určeny -
82
v případě starší výzvy byly podporované aktivity určeny pouze zaměstnancům žadatele, kteří jsou
v pracovním poměru na dobu neurčitou či určitou, přičemž se podpora nevztahovala na agenturní
zaměstnance, osoby pracující pro podnikatele na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o
provedení práce.
Žadateli u obou výzev mohly být podnikatelské subjekty vymezené zákonem č. 513/1992 Sb.,
Obchodní zákoník působící ve vybraných CZ-NACE a v rámci výzev nebylo možné realizovat projekty v
partnerství.
Maximální délka trvání projektu byla stanovena na 2 roky a čerpaná finanční podpora mohla
dosahovat výše v rozmezí 0,5 – 8 mil. Kč.
Předmětná skupina výzev naplňovala 2 ze čtyř cílů prioritní osy 1 - nezabývala se rozšiřováním
možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání a zaváděním moderních forem systémů
řízení a rozvoje lidských zdrojů. Upřesnění a omezení, která byla provedena v časově mladší výzvě,
byla odborníky shledána jako opatření, která přispívají ke zvýšení potenciálu pro dosažení cílů
programu. Sporný však zůstal důvod omezení cílové skupiny pouze na zaměstnance, s vyřazením
OSVČ. Důvodem může být omezení z důvodu existence dalších, souběžných výzev, které uvedenou
skupinu řeší.
Tato skupina výzev byla odborníky vnímána pozitivně, a to i z důvodu operativnosti. Existující
nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy, které byly identifikovány na
základě řízených rozhovorů s konečnými příjemci podpory a polostandardizovaných rozhovorů
s odbornými experty, společné pro všechny výzvy v prioritní osy 1 jsou, z důvodu zachování
přehlednosti textu, souhrnně uvedeny na konci této kapitoly.
V případě této skupiny výzev spočívají hlavní nedostatky:
-
v nevhodně nastavené výši podílu nepřímých nákladů, který v případě menších projektů je
nedostatečný pro účel pokrytí odpovídajících nákladů vzniklých v souvislosti s řešením,
zejména požadovanou administrativou projektu;
-
pro malé podniky a mikropodniky je daný typ výzev s ohledem na uplatňovaný
administrativní postup ze strany řídícího orgánu nevyhovující. Za současných podmínek
realizátor projektu by měl mít zajištěny finanční prostředky na 2 – 3 monitorovací období.
V souvislosti s výzvami zaměřenými pouze na určité CZ-NACE (jedná se o výzvy č. 39, 46, 60)
upozornili experti na skutečnost, že není racionální důvod, proč mají být podporována pouze určitá
odvětví. Dnes neexistuje žádný strategický dokument, který by stanovoval hlavní směr v této
problematice, a zároveň specifikoval odvětví (na základě odborné, relevantní analýzy), která by měla
být z nejrůznějších důvodů podporována. Výše uvedené výzvy by tak mohly být hodnoceny jako
nedovolená veřejná podpora, neboť bez stanovení strategických priorit dalšího směřování s jasným
doporučením na podporu určitých odvětví, není důvod, podporovat jen „někoho“. Dokud nebude
existovat strategický dokument, který zahrnuje doporučení k podpoře vybraných CZ-NACE, nemělo
by k preferenci docházet. Na druhou stranu je však prioritní osa 1 charakteristická velkým rozsahem
vymezené skupiny potenciálních žadatelů v ČR, což se může jevit jako problematické z důvodu
možného (opětovného) administrativního přehlcení implementace. V tomto smyslu byl
s oslovenými odborníky diskutován okruh možných odvětví, na která by se mohla soustředit příští
výzva. Obecně byl zdůrazněn fakt, že absence strategického dokumentu v této oblasti na národní
úrovni je velmi komplikované pro případnou preferenci níže uvedených odvětví. Vymezený okruh,
který by však mohl reflektovat specifika perspektivních a prorůstových průmyslových odvětví
hodnotíme na základě výsledků expertních rozhovorů následovně:
83

stavebnictví – nepokládáme za vhodné pro preferenci v rámci připravované výzvy z důvodu
specifického charakteru tohoto odvětví (např. sezónnost, fluktuace zaměstnanců) a
potenciálnímu nerovnoměrnému dopadu poskytovaných podpor;

strojírenství – ano, v tomto odvětví je možné spatřovat významný potenciál i dopad v případě
preference v připravované výzvě (nutné však reflektovat níže uvedená doporučení, zejména
pak doporučení č. 3);

maloobchod / mikropodniky – ano, v tomto odvětví je možné spatřovat významný potenciál i
dopad v případě preference v připravované výzvě (nutné však reflektovat níže uvedená
doporučení, zejména pak doporučení č. 7);

cestovní ruch – ano, ale je třeba respektovat skutečnost, že je zde řada mikro a malých
podniků, které bez partnerství resp. bez zastřešujícího subjektu (sdružení, vzdělávací
instituce, poradenská instituce atd.) za současných podmínek na prostředky OPLZZ
nedosáhnou, protože nemají potřebné počáteční cash flow (nutné reflektovat níže uvedená
doporučení, zejména pak doporučení č. 5);

sociální služby – ano, zde je velký prostor, a to i z důvodu demografického vývoje ČR. Opět se
ale bude jednat z velké části o malé a střední podniky, které by za současných podmínek
mohly mít problém s financováním získaného projektu (nutné reflektovat níže uvedená
doporučení, zejména pak doporučení č. 5).
Vyhodnocení výzev druhé skupiny (B) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro
Druhá skupina zahrnuje pouze jednu výzvu ministerstva práce a sociálních věcí, zaměřenou na
podporu rozvoje sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů za účelem zvýšení
adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Jedná se o průběžnou výzvu (č. 2),
s termínem ukončení 31. 12. 2011. Pozornost ve výzvě je věnována zejména tématice sociálního
dialogu v oblastech pracovně právních vztahů, ochraně zdraví a bezpečnosti práce, rozvoje
flexibilních forem zaměstnávání, zavádění nových moderních systémů řízení organizace a podniku,
včetně řízení lidských zdrojů, zajištění poradenství a informovanosti ohledně sociálního dialogu
s využitím mezinárodní spolupráce, rozvoje lidských zdrojů, podpory účasti pracovníků na školeních,
konferencích, workshopech apod.
Dále se mezi aktivity podporované v rámci dané výzvy řadí odborné vzdělání sociálních partnerů,
odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů tematicky související s problematikou
sociálního dialogu. Sociálním partnerům jsou dále určeny i vzdělávací aktivity z oblasti informační a
komunikační technologie.
Cílovou skupinou jsou v této výzvě pouze sociální partneři.
Okruh žadatelů je pak konkrétně vymezen v podobě jejich jmenovitého seznamu žadatelů, kdy se
jedná celkem o čtyři subjekty (tj. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a
podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných
odborů), jež jsou přímo zodpovědní za přípravu a řízení projektu.
Maximální délka realizace projektů, podpořených v rámci dané výzvy, je stanovena na 3 roky (36
měsíců). Finanční podpora určena na jeden projekt je vymezena rozpětím 1 – 180 mil. Kč.
84
Předmětná výzva naplňovala 3 ze 4 cílů prioritní osy 1. Přestože výzva nereflektuje zavádění
moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů, podle názorů expertů došlo k položení
základu systémů vzdělávání zaměstnanců v oblasti prováděných legislativních změn. Daná výzva
z pohledu potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy hodnocena pozitivně. Existující nedostatky ve
výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou z důvodu zachování přehlednosti textu
souhrnně uvedeny na konci této kapitoly.
Vyhodnocení výzev třetí skupiny (C) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro dosažení
cílů prioritní osy
Třetí skupina zahrnuje celkem 5 výzev, kdy se jedná o dvě výzvy globálního grantu (č. 23, 35) a tři
individuálního grantu (č. 34, 46, 50).
Obě výzvy globálního grantu byly již ukončeny, kdy výzva č. 23 byla vyhlášena na období 21. 8. – 15.
10. 2008 a výzva č. 35 na období 23. 3 – 31. 12. 2009. Záměrem vyhlášených výzev bylo
prostřednictvím zvyšování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a
zaměstnavatelů zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků.
Podporované aktivity zahrnovaly především další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované
zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, aplikování všech
forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů, podporu systémů rozvoje a
řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucích k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a
k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, uplatňování pružných forem organizace práce.
V případě časově starší výzvy č. 23 podporované aktivity dále navíc obsahovaly poskytování
podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a
poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podporu udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím
podnikových rozvojových programů.
Podpora byla určena především na realizaci vlastních vzdělávacích aktivit, přičemž časově starší
výzva číselně vymezovala rozsah těchto aktivit tak, že jejich podíl musí představovat více než 50 %
rozpočtu. Druhá výzva již konkrétní vyčíslení aktivit vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání
zaměstnanců neobsahovala. Vymezení míry podpory na obecné a specifické vzdělávání je u
jednotlivých výzev odlišné, kdy v případě výzvy č. 35 došlo – ve srovnání s druhou předchozí výzvou
– k snížení míry podpory pro střední podniky v případě obecného i specifického vzdělávání a pro
ostatní podniky v případě specifického vzdělávání. Druhá výzva také považuje za důvod k vyřazení
žádosti z hodnocení nejasné odlišení obecného a specifického vzdělávání, nebo stanovení nákladů na
specifické vzdělávání ve vyšším, než povoleném podílu rozpočtu. Pokud by u projektů podaných
v rámci první výzvy bylo obecné a specifické vzdělávání nejasně vymezeno, byla by celému projektu
přiznána míra veřejné podpory v nižší výši určené na specifické vzdělávání. Okruh omezených
podporovaných činností zahrnoval na víc u časově starší výzvy č. 23 i školení BOZP, informativní
semináře apod.
Cílová skupina byla vymezena u každé výzvy odlišně. Výzva č. 23 byla určena zaměstnavatelům a
zaměstnancům malých a středních podniků. Z definice cílové skupiny tak vyplývá omezení výzvy
pouze na kategorii MSP, přičemž toto vymezení není v předešlých ustanoveních výzvy, ani v názvu
uvedeno a také ustanovení ohledně vymezení obecného a specifického vzdělávání vyčíslují míru
veřejné podpory i v případě ostatních podniků (tedy kromě MSP). Cílová skupina u druhé výzvy
zahrnovala pouze zaměstnance (bez současného omezení velikosti zaměstnavatele).
Okruh oprávněných žadatelů se také mezi výzvami lišil. Žadateli z hlediska cílových skupin mohli být
u první výzvy č. 23 zaměstnavatelé z kategorie malých a středních podniků, vzdělávací a poradenské
85
instituce podávající projekt pouze pro cílovou skupinu zaměstnanci mikropodniků, profesní a
podnikatelská sdružení podávající projekt pouze pro cílovou skupinu zaměstnanci členů sdružení,
kteří jsou MSP. V případě výzvy č. 35 byli z tohoto hlediska žadateli zaměstnavatelé, dále
nespecifikovaní. Z hlediska právní formy bylo vymezení skupiny žadatelů u výzvy č. 23 podrobnější.
Vedle podnikatelských subjektů, které byly jedinou skupinou žadatelů z daného hlediska v případě
výzvy č. 35, byli dále oprávněnými žadateli nestátní neziskové organizace, profesní a podnikatelská
sdružení, školy. Současně výzva č. 23, zaměřená na MSP, obsahovala další specifické podmínky,
kladené na žadatele z kategorie MSP, v podobě nárůstu počtu zaměstnanců či růstu obratu
organizace.
Výše finanční podpory byla v případě regionálních projektů u první výzvy stanovena v rozmezí 0,5 – 3
mil Kč, v případě druhé výzvy 1 - 7 mil Kč. U nadregionálních projektů se jednalo o finanční rozpětí 0,8
– 8 mil Kč v případě výzvy č. 23 a 2 – 15 mil. Kč u výzvy č. 35. Délka realizace projektů podpořených
v rámci výzvy č. 23 byla stanovena v délce nepřesahující 3 roky, v případě výzvy č. 35 pak 2 roky.
Ve výzvách podporované aktivity směřovaly k zajištění stanovených cílů prioritní osy 1 –
Adaptabilita a to v celém jejich rozsahu. Vliv hospodářské krize však způsobil, jak se shodli odborní
experti, že výzvy byly využívány spíše jako protikrizová opatření. Zaměstnavatelé využívali
projektové aktivity - zejména vzdělávání zaměstnanců - k financování či částečné úhradě mzdových
nákladů zaměstnanců. Účast firem v projektu přispěla k udržení zaměstnanosti, popř. oddálení
snižování stavu zaměstnanců. Druhá výzva č. 35 již byla od počátku tvořena a později i
prezentována jako protikrizové opatření. Z tohoto důvodu již nebyla druhá výzva omezena pouze na
zaměstnance malých a středních podniků. Rozšíření okruhů příjemců ve druhé následné výzvě bylo
považováno experty za pozitivní krok, který by za jistého omezení (viz následně uvedené
nedostatky) přispěl k vyššímu potenciálu dosažení cílů programu.
Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou souhrnně
uvedeny na konci této kapitoly. V případě této skupiny výzev spočívají hlavní nedostatky:
-
v nenaplňování cíle programu ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů
v podnicích, realizované aktivity mají povahu zejména zajištění vzdělávacích kurzů, a po
ukončení operačního programu nezůstane v podnicích systém řízení rozvoje lidských zdrojů,
k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit;
-
v nevhodně nastavené výši podílu nepřímých nákladů, který v případě menších projektů je
nedostatečný pro účel pokrytí odpovídajících nákladů vzniklých v souvislosti s řešením
projektu;
-
pro malé podniky a mikropodniky je daný typ výzev s ohledem na uplatňovaný
administrativní postup ze strany řídícího orgánu nevyhovující. Za současných podmínek by
realizátor projektu měl mít zajištěny finanční prostředky na 2 – 3 monitorovací období;
-
v nepřipravenosti řídícího orgánu na velké množství předkládaných žádostí, což výrazně
snížilo potenciál k naplnění cílů prioritní osy - v době tvorby návrhu projektu a v době
realizace projektu tak mohou být (a velmi často jsou) reálná potřeba a požadavky na
dovednosti pracovníků odlišné;
-
k naplnění cíle výzev ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích
nedochází. Realizované podpořené aktivity mají povahu zejména vzdělávacích kurzů či
absolvování vzdělávání. Po ukončení realizace projektů podpořených OPLZZ však v podnicích
nebudou existovat systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci
operačních programů měla sloužit;
86
-
v případě středních a větších podniků by bylo vhodné zaměřit se pouze na podporu rozvoje
znalostí a dovedností u pracovníků nižší a střední úrovně, nikoliv top a vyššího managementu
(jejich vzdělávání ponechat na zaměstnavateli – forma benefitu). V případě mikro a malých
podniků toto rozdělení asi nebude možné a ani by nebylo žádoucí.
V případě individuálních projektů se jedná o ukončenou výzvu č. 34 (platnost 13. 2. – 31. 12. 2009),
výzvu č. 46 (platnost 30. 6. 2009 – 31. 12. 2010) a výzvu č. 50 (platnost 16. 10. 2009 – 31. 12. 2012),
jejichž záměrem je zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a
zaměstnavatelů.
V případě výzvy č. 34 podporované aktivity zahrnovaly další profesní vzdělávání zaměstnanců
podporované zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, včetně
přípravy podnikových lektorů a instruktorů, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců, dle
specifických potřeb zaměstnavatelů, včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní
pozici, poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního
vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podpora udržitelnosti pracovních míst
prostřednictvím podnikových rozvojových programů, podpora systému rozvoje a řízení lidských
zdrojů v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího
podnikového vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství, uplatňování pružných forem
organizace práce.
V případě výzvy č. 50 podporované aktivity zahrnovaly další profesní vzdělávání zaměstnanců
podporované zaměstnavateli, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, včetně
přípravy podnikových lektorů a instruktorů, podpora systému rozvoje a řízení lidských zdrojů
v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího
podnikového vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství.
V případě výzvy č. 46 mezi podporované aktivity patřilo prohlubování znalostí a zvyšování úrovně
odborných znalostí, dovedností a kompetencí lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků a
zaměstnavatelů ve zdravotnictví v oblasti jednotlivých medicínských oborů, tvorba vzdělávacích
programů pro zaměstnance zdravotnických zařízení, včetně přípravy interních lektorů a instruktorů
v organizacích, podpora systému rozvoje a řízení lidských zdrojů v organizacích vedoucí k motivaci a
aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího vzdělávání, včetně poskytování
podpory a poradenství, udržení a zvýšení obecných pracovních kompetencí pracovníků ve
zdravotnictví a zaměstnavatelů ve zdravotnictví.
Jednotlivé výzvy byly zaměřeny na odlišné cílové skupiny. Výzva č. 34 byla určena zaměstnavatelům
a zaměstnancům podniků, které mají perspektivu dalšího rozvoje, výzva č. 46 lékařským a
nelékařským zdravotním pracovníkům a výzva č. 50 zaměstnancům a zaměstnavatelům MSP.
Žadateli v případě výzvy č. 50 a 34 je ministerstvo práce a sociálních věcí, u výzvy č. 46 pak
ministerstvo zdravotnictví.
Doba trvání realizace projektů byla ve všech případech shodně stanovena na 3 roky (36 měsíců).
Finanční limit podpory určené na výzvy byl stanoven rozdílně. Nejvyšší objem finančních prostředků
byl vymezen na výzvu č. 34 (2 500 000 000 Kč). V případě výzvy pro ministerstvo zdravotnictví (č. 46)
se jednalo o 950 000 000 Kč, u poslední výzvy (č. 50) pak 550 000 000 Kč.
Z pohledu potenciálu dosažení cílů prioritní osy lze výzvy této skupiny označit, a to i na základě
hodnocení odborných expertů, za přínosné, a to zejména z důvodu kladení důrazu na zavádění
forem systému řízení a rozvoje lidských zdrojů (který je např. podstatou výzvy č. 50). Daná skupina
výzev přispívá k naplnění potenciálu prioritní osy ve všech čtyřech cílech – cíl rozšiřování možností
pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání je uplatňován pouze v případě výzvy č. 34.
87
Stejně jako v případě výzev uvedených ve skupině A, které byly zaměřeny pouze na vybraná
odvětví, vyvstává u výzvy č. 46 otázka nad důvody preference pouze lékařských profesí a
zdravotního personálu. Problém spočívá v tom, zda-li budou stejnou formou řešeny i ostatní profese
např. hasiči, sociální pracovníci apod.
uvedeny na konci této kapitoly.
Vyhodnocení výzev čtvrté skupiny (D) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro
Čtvrtá skupina výzev obsahuje dvě výzvy ministerstva práce a sociálních věcí zaměřené na podporu
dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců podniků za účelem zvýšení jejich adaptability
v profesních oborových a odvětvových sdruženích. Jedná se již o ukončené výzvy, svým zaměřením na
sebe navazující, kdy první výzva (č. 33) byla v platnosti od 18. 12. 2008 do 16. 3. 2009, a druhá (č. 52)
pak v období od 16. 10. 2009 do 30. 4. 2010.
Podporované aktivity zahrnovaly širší skupinu činností, zejména se jednalo o další profesní vzdělávání
zaměstnanců podporované zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro
zaměstnance, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb
zaměstnavatelů, poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího
profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podporu systémů rozvoje a řízení
lidských zdrojů v podnicích vedoucích k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a
k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, uplatňování pružných forem organizace práce.
Důraz byl kladen zejména na realizaci vlastních vzdělávacích aktivit, jejichž vymezení bylo původně
číselně stanoveno ve výši přesahující 50 % rozpočtu. V následující, novější výzvě byla provedena
úprava daného ustanovení, kdy byl číselný údaj definující pojem realizace vlastních aktivit vypuštěn a
ponecháno pouze ustanovení o zdůraznění zaměření podpory na vlastní realizaci dalšího profesního
vzdělávání zaměstnanců.
Grantové výzvy byly určeny zejména na podporu projektů, které pokrývaly významnou část oborů
nebo odvětví národního hospodářství (oproti globálnímu grantu Adaptabilita a
konkurenceschopnost).
Cílová skupina zahrnovala zaměstnance podniků sdružených v profesních oborových a odvětvových
sdruženích a na základě rozšíření ustanovení druhé následné výzvy (č. 52) pak i současně
zaměstnance OSVČ sdružené ve zmíněných sdruženích. Současně však získání podpory v rámci první
výzvy (č. 33) vyřazovala subjekty z cílové skupiny novější výzvy.
Okruh žadatelů byl v rámci druhé následující výzvy rozšířen o další skupiny žadatelů. Vedle
zaměstnavatelských svazů, Hospodářské komory ČR, Agrární komory ČR, svazů výrobních družstev,
jež byly oprávněnými žadateli v rámci první výzvy, mohla podávat žádosti v druhé výzvě ještě dále
sdružení podniků (vzniklá dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů) a zájmová sdružení
právnických osob (vzniklá dle §20f a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Žadateli se
současně již nemohly stát organizace, které byly podpořeny v rámci první výzvy.
Délka realizace podpořených projektů byla stanovena v délce nepřesahujcí 3 roky (36 měsíců) a výše
finanční podpory poskytnuté na jeden projekt v rozmezí 8 – 80 mil. Kč.
88
Tato skupina výzev naplňuje všechny cíle prioritní osy 1 – Adaptabilita. Rozšíření okruhu žadatelů
v následné výzvě bylo odbornými experty hodnoceno jako vhodná úprava směrem k zvýšení
potenciálu výzev k dosažení cílů prioritní osy, a to zejména z důvodu flexibilnější struktury a lepší
možnosti uchopení podporovaných aktivit v případě rozšířeného okruhu žadatelů, kterými byla
sdružení podniků a zájmová sdružení právnických osob.
uvedeny na konci této kapitoly. I v případě tohoto typu výzev se odborní experti shodli, že se jednalo
o preferování pouze vzdělávacích aktivit, přičemž k podpoře tvorby systému a rozvoji pružných
forem práce nedochází. Odborní experti zastávají názor, že pokud nebude pro uvedené aktivity
připravena samostatná výzva, nebo nebudou při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodněny
dané aktivity, budou firmy realizovat pouze vzdělávání a nebude nedocházet k potřené tvorbě
trvalého systému.
Vyhodnocení výzev prioritní oblasti 1.2 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů PO1
V rámci oblasti podpory 1.2 jsou vyhlášeny a stále probíhají dvě výzvy, realizované v podobě
globálního (č. výzvy 36) a regionálního individuálního grantu (výzva č. 37). Cílem obou výzev je
podpora adaptability zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností a zaměstnavatelů
restrukturalizovaných podniků.
Mezi podporované aktivity obou výzev patří další profesní vzdělávání zaměstnanců, aplikování
moderních forem vzdělávání zaměstnanců, pracovně-profesní poradenství k zaměstnání směřující
k uplatnění se na trhu práce, poskytování mzdových příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnají
propuštěné znevýhodněné zaměstnance, uplatňování pružných forem organizace práce při získání
dalšího pracovního uplatnění, podpora zahájení podnikatelské činnosti přípravou nových
podnikatelů.
Cílovou skupinu představují zaměstnanci podniků, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností v důsledku
probíhajících restrukturalizačních změn. V případě globálního grantu (výzva č. 36) jsou zaměstnanci
vymezeni jako fyzické osoby v pracovním poměru, v případě individuálního grantu (výzva č. 37) dále
pak i fyzické osoby v obdobném vztahu na dobu určitou.
V rámci výzvy globálního grantu lze realizovat regionální i nadregionální projekty.
Žadateli v případě globálního grantu mohou být profesní oborová a podnikatelská sdružení a sociální
partneři. Žádosti v rámci výzvy individuálního grantu podávají pouze úřady práce mimo území hl. m.
Prahy.
Projekty není možné realizovat v partnerství dalších subjektů.
Doba trvání projektů podpořených v rámci globálního grantu nesmí překročit 2 roky, v případě
individuálního grantu pak 3 roky. Výše finanční podpory je u projektů globální výzvy stanovena
v rozmezí 0,5– 10 mil Kč, u individuální výzvy pak minimálně 7 mil Kč, přičemž horní hranice limitu
finanční podpory není stanovena.
Přestože výzva č. 36 naplňuje všechny cíle prioritní osy 1 – Adaptabilita, odborní experti ji označili,
s ohledem na stanovené podmínky OPLZZ, zejména délku administrace, za nevhodnou. Jak uváděli,
problematika vzdělávání zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je vhodná pro systémové
projekty. Restrukturalizovaný podnik, z nejrůznějších objektivních i subjektivních důvodů, by neměl
být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektů zaměřených na řešení problémů
restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných
podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem.
89
Z tohoto důvodu bylo vymezení oprávěných žadatelů v případě časově mladší výzvy (č. 37)
hodnoceno velmi pozitivně.
uvedeny na konci této kapitoly. V případě této skupiny výzev doporučují odborní experti, vedle již
zmíněného, i přehodnotit definici cílové skupiny, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba
zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny. Současně pokud má opravdu dojít
k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý administrativní proces
rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen.
Obecné nedostatky výzev snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy, které byly shodně
identifikovány pro skupinu výzev prioritní osy:
nejasné vymezení definice veřejné podpory (není jasný princip sčítacího mechanismu čerpání
veřejné podpory, veřejnou podporu de minimis není možné ověřit z nezávislých zdrojů a
zůstává vše na čestném prohlášení žadatele);
- špatně uchopitelná definice specifického a obecného vzdělávání a to zejména ve vazbě na
maximálně stanovený finanční objem prostředků rozpočtu projektu určených na obecné
vzdělávání;
- rozdělení vzdělávání na specifické a obecné znemožňuje v některých případech realizovat
určité odborné vzdělávání, které nesplňuje definici obecného ale současně ani specifického
vzdělávání;
- v současnosti je podpora zaměřena spíše na krátkodobější vzdělávání, ale potřebné odborné
vzdělávání je spíše dlouhodobější;
- pro většinu firem, zejména v dnešním turbulentním prostředí, je obtížné předem naplánovat
složení cílové skupiny a určit požadavky na dovednosti jednotlivých pracovníků s ohledem na
délku zprocesování žádosti, tj. doba od předložení žádosti do vydání rozhodnutí o realizaci
projektu ze strany řídícího orgánu;
- požadavek realizace vzdělávacích kurzů zakončených certifikátem omezuje možnost využití
interního systému vzdělávání v podniku, který je zajišťován prostřednictvím mistrů, a tím
pádem nepodporuje vytváření systémů řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích a nezvyšuje
tak potenciál pro dosažení cíle programu;
- většina projektových žádostí v rámci vyhlášených výzev, podle názorů odborných expertů,
preferuje pouze vzdělávací aktivity, přičemž k podpoře tvorby systému a rozvoji pružných
forem práce nedochází;
- podpora vede k zvýšení vzdělávacích aktivit v podniku, ale ne k potřebné tvorbě systému
rozvoje lidských zdrojů, který by v podniku nadále fungoval po ukončení projektu, což by
výzvy prioritní osy měly především podpořit jako jejich hlavní cíl (platí zejména v případě
MSP);
- nedostatečná výše stanoveného podílu nepřímých nákladů rozpočtu projektu v případě
menších projektů.
Pro zachování názorové objektivity považuje řešitelský tým za nutné uvést i názor některých expertů,
že ke zvýšení potenciálu pro dosažení cílů programu by přispělo zavedení povinného
spolufinancování ze strany žadatele.
-
90
2) ZÁVĚRY
Výzvy, tak jak byly koncipovány, v souhrnu plně umožňují díky svým cílům a podporovaným
aktivitám dosažení cílů prioritní osy 1. Jejich realizace však spadla do období hospodářské krize,
jejíž vliv se znatelně projevil. Většina žadatelů, jak vyplynulo z expertních a řízených rozhovorů,
využívala projekty zejména na podporu rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím zajištění vzdělávacích
aktivit a ostatní cíle prioritní osy – zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů
a rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání byly již ze strany žadatelů
opomíjeny. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev reálně nedochází k
naplnění cílů v celé své šíři. Jde zejména o problematiku trvalé tvorby systémů rozvoje lidských
zdrojů v podnicích, neboť podpořené aktivity mají povahu absolvování vzdělávání a po ukončení
realizace projektů podpořených z OPLZZ nezůstávají v podnicích systémy řízení rozvoje lidských
zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit.
Na základě dostupných materiálů a informací lze konstatovat, že z komparativního pohledu i
z hlediska hodnocení potenciálu jednotlivých výzev dochází k dílčímu naplňování jednotlivých cílů
oblastí podpor, tj. nedochází k naplňování požadavků OPLZZ v oblasti nastavení a udržitelnosti
systému řízení rozvoje lidských zdrojů jako celku a implementace pružnějších forem práce. Zde
tým řešitelů vidí prostor pro přijetí vhodných úprav.
3) DOPORUČENÍ
Na základě analýzy získaných poznatků řešitelský tým doporučuje řídícímu orgánu zvážit pro přípravu
dalších výzev níže uvedené náměty.
1) Ve výzvách povinně požadovat vytvoření systému rozvoje lidských zdrojů trvalého
charakteru. Možnou formou aplikace tohoto doporučení je příprava samostatné výzvy nebo
při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodnit aktivity zaměřené na vytváření podmínek
pro zavedení trvalého systému v daném podnikatelském subjektu.
2) Pro podporu rozvoje pružných forem práce připravit samostatné výzvy, popř. při hodnocení
návrhu projektu bodově zvýhodnit danou aktivitu.
3) V případě středních a větších podniků podporovat pouze rozvoj znalostí a dovedností
u pracovníků nižší a střední úrovně, nikoliv top a vyššího managementu (jejich vzdělávání
ponechat na zaměstnavateli). V případě mikro a malých podniků toto rozdělení není žádoucí.
4) Umožnit ve výzvách podporu rozvoje interního systému vzdělávání (umožňuje výzva č. 34),
díky kterému by zároveň mohlo dojít i ke snížení nákladů na vzdělávání zaměstnanců.
Vzdělávání by se mohlo pro potřeby sledování např. dokládat videonahrávkou, která by
současně dále mohla sloužit jako výukový materiál.
5) V případě mikro a malých podniků umožnit vyplácení finančních prostředků ze strany
zadavatele v podobě záloh.
6) V rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a
redefinování naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu
91
zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. V této
oblasti podpory je nutné zrychlit celkovou implementaci a zprocesování žádostí. Jedná se
zejména o zkrácení doby od předložení žádosti do vydání rozhodnutí o realizaci projektu ze
strany ŘO (hlavním účelem je podpořit zaměstnance restrukturalizovaných, nikoliv
zkrachovalých podniků). Část finanční alokace, která nebude úspěšně vyčerpána, je pak
nezbytné částečně realokovat v rámci prioritní osy do oblasti podpory 1.1.
4.4.2 Evaluační otázka 1.11 – typy projektů s nejvyšším potenciálem
Znění evaluační otázky 1.11: Jaké typy projektů v rámci vyhlášených výzev vykazují nejvyšší potenciál
pro naplnění cílů prioritní osy (např. velké rozpočty a hodně partnerů vs. projekty konkrétních
podniků; sdružení vs. podniky; individuální vs. grantové projekty apod.)?
1) ZJIŠTĚNÍ
Jako vstupní informace k této otázce byly využity jednak Operační program Lidské zdroje a
zaměstnanost, konkrétně část týkající se cílů prioritní osy 1 - Adaptabilita, dále pak jednotlivé výzvy
OPLZZ, prioritní osy 1, data MONIT7+, výstupy z řízených rozhovorů uskutečněných mezi konečnými
příjemci podpory a v neposlední řadě byly získané výstupy ověřovány, diskutovány s pomocí
polostandardizovaných rozhovorů s experty - odborníky se zkušenostmi v dané oblasti. Experti byli
rekrutováni z řad zástupců státní správy, zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Analýza dat ze systému MONIT7+ byla provedena z hlediska velikosti partnerství, velikosti rozpočtu,
délky realizace podpořených projektů a podle indikátorů. Indikátory, díky číselným kódům, umožnily
rozlišovat parametry „podpořené osoby“, „podpořené organizace“ a „nově vytvořené produkty“.
Omezený, resp. nefunkční je systém v oblasti právní subjektivity žadatele, což možná vyplývá
z charakteru výzev.
Metodická poznámka řešitelského týmu:
Klíčovou metodickou částí této evaluační otázky je hodnocení potenciálu jednotlivých typů projektů
v rámci vyhlášených výzev, jehož prostřednictvím lze dosáhnout naplnění cílů prioritní osy 1.
Informační systém MONIT7+ umožňuje pouze deskriptivní statistku tvrdých dat bez znalosti dalších
souvislostí, ale neumožňuje sledovat naplňování konkrétních cílů v případě jednotlivých
podpořených projektů. Pro výstupy této evaluační otázky proto byly stěžejní výstupy získané
z odborné diskuze s experty na danou problematiku a dále i z řízených rozhovorů s příjemci podpory.
Zvolená metoda sice nepředstavuje silný evaluační nástroj pro zjištění potenciálu PO1 v rámci
vymezené typologie projektů, nicméně s ohledem na problematickou dostupnost informací a dat
na úrovni cílových skupin PO1 se jednalo o jediný možný metodický postup vedoucí k adekvátnímu
zodpovězení evaluační otázky. Problém týkající se dostupnosti informací a dat na úrovni cílových
skupin se však průřezově vyskytuje ve všech prioritních osách programu OPLZZ (tj. nejen PO1), na
což je dále upozorněno i v evaluačním úkolu č. 3. V současné době již ŘO řeší problematiku možností
analýz a relevantních dat na úrovni cílových skupin v rámci samostatného evaluačního projektu.
Řešitelský tým však považuje, pro účely zhodnocení výše potenciálu jednotlivých podpořených
projektů pro naplnění cílů prioritní osy, za nutné, aby se v monitorovacím systému sledovaly dílčí cíle
jednotlivých projektů (ve vazbě na prioritní cíle programu).
92
Z celkového počtu žádostí o finanční podporu z OPLZZ v rámci prioritní osy 1, evidovaných systémem
MONIT7+ k 5. 1. 2011 (3 588 podaných žádostí), bylo v rámci oblasti podpor 1.1 identifikováno 1219
podpořených projektů v realizaci a v oblasti 1.2 celkem 10 projektů. Pozn. podpořenými projekty se
rozumí projekty s označením „doporučen/schválen, s vydaným rozhodnutím, nedokončen/stažen,
realizace dokončena, smlouva ukončena ze strany řídícího orgánu ŘO“.
Tabulka 22: Korelace proměnných Délka projektu, Počet partnerů, Finance, Počet podpořených osob, Počet úspěšných
absolventů kurzů, Počet podpořených organizací a Počet vytvořených produktů
1
2
3
4
5
6
7
1 Pearson Correl.
0,045
0,153**
0,070*
0,202**
0,125**
0,154**
X
Sig. (2-tailed)
0,176
0,000
0,035
0,000
0,000
0,000
2 Pearson Correl.
0,110**
0,082*
0,069*
0,619**
0,052
X
Sig. (2-tailed)
0,001
0,014
0,037
0,000
0,116
3 Pearson Correl.
0,709**
0,658**
0,141**
0,198**
X
Sig. (2-tailed)
0,000
0,000
0,000
0,000
4 Pearson Correl.
0,650**
0,121**
0,139**
X
Sig. (2-tailed)
0,000
0,000
0,000
5 Pearson Correl.
0,077*
0,318**
X
Sig. (2-tailed)
0,020
0,000
6 Pearson Correl.
0,077*
X
Sig. (2-tailed)
0,020
7 Pearson Correl.
X
Sig. (2-tailed)
** Korelace je signifikantní na hladině 0,01 (2-tailed)
* Korelace je signifikantní na hladině 0,05 (2-tailed)
Legenda k tabulce: 1 Délka projektu; 2 Počet partnerů; 3 Finance; 4 Počet podpořených osob – cílová hodnota; 5 Počet
úspěšných absolventů kurzů – cílová hodnota; 6 Počet podpořených organizací; 7 Počet vytvořených produktů
Analýza dat provedená s využitím statistických metod prokázala signifikantní vazbu velikosti rozpočtu
na délce trvání projektu, na počet partnerů, na počet podpořených osob, na počet úspěšných
absolventů kurzů, na počet podpořených organizací a na počet vytvořených produktů, kdy ve všech
případech byl sledován růst výše rozpočtu s navyšováním hodnoty vyjmenovaných parametrů a
monitorovacích indikátorů.
Stejně tak analýza dat provedená s využitím statistických metod prokázala signifikantní vazbu délky
projektu na počet podpořených osob, na počet úspěšných absolventů kurzů, na počet podpořených
organizací a na počet vytvořených produktů, kdy ve všech případech spolu s prodlužováním délky
projektu rostly i hodnoty uvedených parametrů a monitorovacích indikátorů. Vazba mezi počtem
partnerů a délkou trvání projektu ve dnech nebyla statisticky prokázána.
Analýza potvrdila předpoklad pozitivní vazby mezi růstem velikosti rozpočtu a trvání délky projektu,
stejně jako délky projektu a navyšování hodnoty indikátorů. Daná skutečnost byla očekávána, a to
s ohledem na fakt, že každý projekt je hodnocen hodnotiteli z pohledu jeho efektivity, resp. výše
rozpočtu ve vazbě na plánované aktivity a výsledky projektu.
Současně i analýza dat ukázala signifikantní vazbu počtu partnerů na počet podpořených osob, na
počet úspěšných absolventů kurzů, kdy ve všech případech spolu se zvyšováním počtu partnerů rostly
i hodnoty monitorovacích indikátorů.
Vazba mezi počtem partnerů a počtem nově vytvořených produktů nebyla statisticky prokázána. Toto
zjištění neposkytuje podklady pro přijetí jednoznačného hodnotícího závěru o jeho pozitivitě či
negativitě vzhledem k tomu, že partnerství může mít za cíl i tvorbu jednoho společného, pro všechny
funkčního, produktu. Sdružením tak může být dosaženo vyšší efektivity než v případě samostatné
tvorby srovnatelného produktu jednotlivými partnery.
93
Získané údaje dokládají vazby mezi stanovenými parametry a dosažením cílů vyčíslených v podobě
indikátorů. Vzhledem ke skutečnosti, že údaje týkající se vazby jednotlivých projektů na konkrétní cíle
PO1 nelze souhrnně v MONIT7+ vygenerovat, tak není možné provést úplné a přesné zodpovězení
evaluační otázky týkající se potenciálu projektů. Hodnocení dané otázky proto dále vychází
z podkladů zjištěných v rámci expertních rozhovorů a řízených rozhovorů s příjemci podpory, kde
se ukázalo, že jednoznačná odpověď na danou otázku neexistuje. Nicméně v rámci procesu
získávání informací bylo zjištěno následující:
-
-
-
pro rozpočtově nižší projekty (cca do 2 mil. Kč) je stanovené procento nepřímých nákladů
nedostačující;
v případě mikro, malých podniků a některých středních podniků vyžaduje jejich aktivní účast
v projektech podpořených v rámci vyhlášených výzev PO1 partnerství či zastřešení pod
sdružení (popř. spolupráci s jinou institucí, např. vzdělávací instituce) - viz. evaluační otázka
1.10;
každý projekt je jedinečný, což by mělo hodnocení podle indikátorů do jisté míry
respektovat. Hodnocení pomocí indikátorů je zavádějící, kdy vypovídá pouze o počtu
dosažené cílové hodnoty, nikoliv však již o kvalitě dosažených výsledků. Detailní dělení,
podle názorů odborných expertů, dle různých skupin se nejeví jako vhodné, jejich evidence
není přesná a např. při vyšší úspěšnosti se již indikátory neopravují. Monitorovací
indikátory tak nemají dostatečnou vypovídající schopnost. Nedostatečně srozumitelná je i
definice pojmů;
díky svému charakteru vykazují individuální projekty oproti globálním výrazněji pružnější
procesní strukturu, jejíž prostřednictvím tak mají vyšší potenciál k naplnění cílů prioritní osy.
2) ZÁVĚRY
Jednoznačný závěr v případě této otázky nelze stanovit. Důvodem je zejména skutečnost, že
řešitelský tým neměl k dispozici možnost zhodnotit vazbu mezi dílčími cíli prioritní osy a jejich
naplňování v rámci jednotlivých projektů. Řešitelský tým proto vycházel z monitorovacích indikátorů,
které však byly v rámci řízených rozhovorů a expertních rozhovorů označeny za nedostatečné a
zavádějící, a dále pak ze samotných rozhovorů realizovaných s příjemci podpory a s odborníky na
danou problematiku.
Protože monitorovací indikátory neposkytují potřebné údaje ve smyslu zhodnocení potenciálu typů
projektů pro dosažení cílů prioritní osy, analýza dostupných dat z MONIT7+ pouze ukazuje na
skutečnost, že s růstem finančních prostředků se zvyšuje počet podpořených osob, úspěšných
absolventů kurzů, podpořených organizací a vytvořených produktů. Stejně tak dochází k růstu
finančních prostředků v souvislosti s délkou projektu ve dnech a s počtem partnerů. Uvedené
monitorovací indikátory rostou i ruku v ruce s délkou projektu a počtem zapojených partnerů.
Podle názorů oslovených expertů potřebují malé projekty, díky nevhodně nastaveným podmínkám,
zejména nedostatečnému podílu nepřímých nákladů, vyšší finanční krytí nepřímých nákladů a
z tohoto důvodu je nezbytné pro realizaci projektů jejich sdružování. Dále bylo vyzdviženo
operativnější řízení v případě individuálních projektů. Návrhy na možné způsoby zajištění informací
potřebných pro vyhodnocení naplňování dílčích cílů prioritní osy jednotlivými projekty předkládají
následující doporučení.
94
3) DOPORUČENÍ
Na základě analýzy získaných poznatků řešitelský tým doporučuje řídícímu orgánu zvážit pro přípravu
dalších výzev níže uvedený námět.
1) Zařadit v příštím programovém období do sledování v MONIT7+ rovněž i naplňování cíle prioritní
osy. Sledování by mělo být provedeno u jednotlivých projektů prostřednictvím prováděných
okruhů činností. Monitorovací systém by měl mít již v rámci projektové žádosti zakomponovanou
možnost pro zaškrtnutí typu podporované činnosti. Tím bude procesně zajištěno nastavení
monitoringu z hlediska sledování a strukturace podaných a realizovaných projektů dle jejich
specifického zaměření.
Realizovatelnost doporučení: 5; Význam doporučení: E
4.4.3 Evaluační otázka 1.12 – možnosti úprav podmínek výzev
Znění evaluační otázky 1.12: Jak nejlépe upravit podmínky výzev a metodiky pro projekty tak, aby
bylo maximálně využito potenciálu pro účinné, účelné a úsporné zajištění výsledků výzev, resp.
výsledků jednotlivých projektů?
1) ZJIŠTĚNÍ
Prioritní osa 1 je v OPLZZ nejvýznamnější jak v alokaci finančních prostředků, tak v počtu přijímaných
a schvalovaných žádostí. Přehled o předložených projektech a specifické pozici PO1 poskytuje tabulka
v příloze č. 9, tab. 1.1.1. Do prioritní osy 1 bylo podáno 42,4% všech žádostí, téměř všechny do oblasti
1.1. Zde se uskutečnilo celkem již 10 výzev. Podmínky pro oblast podpory 1.2 (celkem 2 výzvy)
nevyvolávají v podnikatelských subjektech záměr podat žádost. Podniky se obávají, že přípravou a
podáním žádosti by byli svými odběrateli, dodavateli, zaměstnanci a případně akcionáři považováni
za „podnik v obtížích“. Spíš než opakovat výzvy v této oblasti by bylo vhodné vytvořit tématicky užší
výzvu například k propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních pracovních režimů. To však umožňuje již
oblast podpory 3.4.
Žadatelé z oblasti podpory 1.1 tvoří nejmohutnější proud žadatelů v OPLZZ. Do oblasti 1.1 bylo
přijato víc žádostí než např. do celé osy 3 (39,0%). Avšak také úspěšnost podaných žádostí je
nadprůměrná: zatímco v celém OP bylo dosud schváleno 32,1 % žádostí, v oblasti 1.1 je to 40,6%.
Úspěšnější jsou pouze žadatelé v oblasti 4.1 – jejich počet je však proti 1.1 pětinový. S oblastí
podpory 1.1 nemůžeme dost dobře srovnávat úspěšnost ve 3-5 nejméně obesílaných oblastech
podpory – počty žadatelů tam jsou poměrně nízké (v absolutních počtech jen 11-248 žádostí).
Role indikátorů při zjišťování účinnosti podpory
Základní zárukou relevance programových výzev je důsledné rozpracování specifických cílů do typů
aktivit, resp. dekompozice specifických cílů na způsobilé aktivity. Relevance na úrovni projektů je
zajišťována posouzením v rámci věcného hodnocení. Podobně je tomu na úrovni projektů s účinností
a úsporností (viz dále oddíl 12.B). Na rozdíl od toho je však posuzování a řízení účinnosti a úspornosti
na úrovni programové obtížnější: na projektové úrovni disponuje OPLZZ jednoduchou soustavou
95
indikátorů výstupů a výsledků, v níž prakticky hlavními komponentami jsou počty osob, organizací a
produktů.
Prioritní osa 1 je zaměřena na předcházení nezaměstnanosti, avšak v indikátorové soustavě nejsou
k dispozici údaje, které by mohly tento účel dostatečně validně a spolehlivě postihnout.
Osa trpí deficitem indikátorů zaměřených na věcnou (kvalitativní) stránku výstupů a výsledků.
Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, měly by se zvážit další indikátory výstupů, výsledků a
dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů podpory.
Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní aspekt lze
do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře. V oblasti podpory 1.1 se indikátory
málo zabývají přímými krátkodobými dopady. Například ukazatel 074616 Podíl úspěšně podpořených
osob vypovídá o formálním výsledku vzdělávací aktivity, nikoliv však o její kvalitě, udržitelnosti a
především ani o využití, tedy o účinnosti.
Je zřejmé, že jen část takových ukazatelů lze zařadit mezi indikátory sledované a vykazované
příjemcem. Část by měla být předmětem evaluací v dalších letech.
Současné indikátory výstupů nevypovídají ani o kvalitě poskytovaného vzdělání a tím opět ani o
účinnosti podpory. Propočty nákladů na jednu podpořenou osobu vedou při existenci i dalších
výstupů ke zjištění, že „ jsou v průměru vyšší než školné na vysokých školách za jeden semestr“ (viz
analýza k eval. otázce 1.7).
Na sledování výsledků a zejména dopadů projektů je zaměřen indikátor 430702 Efektivnost
projektů. Jeho metodika i stanovení aktuálních hodnot jsou předmětem evaluačních otázek 1.3 a 1.4.
Výpočtem bylo zjištěno, že efektivnost – měřená podle tam definovaných vzorců – v oblasti 1.1 byla
nižší než v oblastech 2.1, 3.1 nebo 3.3 (další oblasti nebyly hodnoceny pro nedostatek vhodných
údajů). K efektivnosti se dále vyslovuje evaluační otázka 1.7. Analýza se dotýká jak nákladů
vynaložených na jednu podpořenou osobu, tak cen dohodnutých na základě vyhlašování veřejných
zakázek. Zatímco první ukazatel se obtížně interpretuje, neboť podpořené osoby nebývají jediným
výstupem, k němuž by se mohl vztahovat rozpočet projektu, v případě veřejných zakázek bylo
zjištěno, že 72% zakázek se realizuje za 95-100% ceny předpokládané v projektové žádosti.
Zde spatřujeme nehospodárnou praxi v tom, že se předpokládaná cena zveřejňuje a zvláště je-li
omezena konkurence dodavatelů, je snadné ji realizovat. Může to být i za přispění samotného
zadavatele (tedy příjemce), který má zájem anebo mu nevadí vynaložit celé plánované prostředky.
Kdyby cena nebyla předem známa, nýbrž by vznikala např. dvoukolovou dražbou, mohli by příjemci
dosahovat výrazně hospodárnějších řešení. Chybí k tomu však jak pravidla (včetně způsobu nakládání
s ušetřenými prostředky), tak motiv pro příjemce.
Vyhodnocení podmínek ve výzvách
V rámci evaluační otázky 1.10 bylo vyhodnoceno nastavení výzev PO1 ve vazbě na potenciál dosažení
cílů PO1. Nastavené výzvy směřovaly jasně k dosažení cílů prioritní osy. Většina žadatelů svými
projekty pokrývala aktuální potřeby v oblasti vzdělávání zaměstnanců, kdežto ostatní cíle osy –
zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů a rozšiřování možností pro
uplatňování pružnějších forem zaměstnávání – již opomíjela. Málokdy projekty obsahují závazky k
tvorbě systému řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích a podmínky výzev je k tomu ani nevedou.
Přesto však schválené projekty naplňují jeden ze specifických cílů osy - zvýšení úrovně odborných
znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. Nenaplňují však všechny „okruhy
činností“, jak je OPLZZ vymezil (str. 108-9).
96
V Prováděcím dokumentu (PD) k OPLZZ došlo k posunu v tom smyslu, že specifické cíle OPLZZ v ose 1
byly v PD nazvány cílem globálním a byly stanoveny nové specifické cíle, které nedekomponovaly,
nýbrž rozšířily obsah původního cíle. Šlo o tyto cíle:
•
•
•
•
Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí zaměstnanců.
Rozvoj podnikových systémů řízení lidských zdrojů a rozvoje lidských zdrojů s využitím
inovativních přístupů.
Motivace zaměstnavatelů k prosazování odborného vzdělávání v rámci organizace.
Posílení udržitelnosti pracovních míst.
Tyto „nové“ specifické cíle již nebyly ve výzvách důsledně sledovány. Byly – v plném souladu s
dokumentací k OPLZZ – přijímány kvalitní projekty, které směřovaly k naplnění alespoň jednoho,
prvně jmenovaného specifického cíle.
Z rozboru vybraných projektových žádostí, příp. monitorovacích zpráv a telefonických rozhovorů a s
přihlédnutím k výsledkům v evaluační otázce 1.10 vyplynulo kromě jiného, že:
-
příjemci někdy usilovali o využití podpory k „vypolštářování“ nákladové stránky činnosti
podniku pomocí refundací mezd školených pracovníků a rovněž k překlenutí období
nižšího objemu zakázek,
-
po uplynutí často velmi dlouhé doby mezi přípravou žádostí a zahájením realizace dochází
k potížím s realizací některých aktivit a plněním indikátorů, protože vnější prostředí
(zejména poptávka) se dynamicky vyvíjí tak, že aktuální situace (nejen obchodní, ale i
technologická a personální) je od výchozí situace velmi odlišná,
-
obecně preferované zapojení interních lektorů je obtížné, neboť tito lidé nemají čas nechat
se proškolit v didaktických dovednostech a připravit akreditovaný vzdělávací produkt.
Všechny tyto okolnosti snižují buď relevanci, nebo účinnost výzev v oblasti podpory 1.1.
Možnosti změn ve výzvách dle rešerše řešení relevantních otázek v dokumentaci OPLZZ,
OP VK a OP PA
A) Pokyny pro hodnotitele
V tabulce jsou uvedená pouze kritéria, která se vztahují k účinnosti, účelnosti a úspornosti.
97
Tabulka 23: Účinnost
hodnotící kritérium
OPLZZ
F Výsledky a výstupy
 F1 Šíře a adekvátnost výběru
monitorovacích indikátorů
 F2 Reálnost kvantitativních hodnot
monitorovacích indikátorů
 F3 Přiměřenost výsledků vzhledem k
požadovaným prostředkům
popis hodnocení
váha
kritéria
OP VK
5 Výsledky a výstupy
 5.1 Kvantifikace výsledků a
výstupů
 5.2 Způsob zajištění plánovaných
výsledků a výstupů
OP PA
F - Výstupy projektu
 F1 - Výstupy projektu
7+8+5=20 %
5+5=10 %
6%
F1 - zda žadatel zvolil vhodné monitorovací
indikátory, a to jak z hlediska jejich počtu,
tak věcné náplně.
F2 - posoudit, zda kvantitativní hodnoty
zvolených monitorovacích ukazatelů jsou
věrohodné
F3 - posuzuje, zda výsledky projektu jsou
přiměřené vzhledem k požadovaným
prostředkům
5.1
 odhad žadatele při plnění
kvantifikovaných ukazatelů
 přiměřenost udávaných hodnot
povinných indikátorů vzhledem k
cílům a rozpočtu projektu
 efektivita a hospodárnost
projektu z hlediska vztahu mezi
finančními vstupy (náklady) na
realizaci plánovaných aktivit a
očekávanými výstupy a výsledky
5.2
 jakými kroky se dosáhne
navrhovaných výsledků a
výstupů
F1
Relevantní monitorovací ukazatele
jsou kvantifikované a jasně popsané
a jsou úměrné plánovaným
klíčovým aktivitám a rozpočtu.
Shrnutí:
 Účinnost hodnotí hodnotitelé ve všech třech operačních programech;
 Podrobnost popisu jednotlivých hodnotících kritérií je obdobná – především jaké výstupy a
výsledky žadatel slibuje vzhledem k požadovaným prostředkům;
 Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení účinnosti, je v rozmezí od 6 do 20
%. OPLZZ přikládá účinnosti největší váhu (20 %);
 V OPLZZ se k hodnocení účinnosti vztahuje nejvíce kritérií (3).
Tabulka 24: Účelnost
hodnotící
kritérium
OPLZZ
popis hodnocení
váha kritéria
OP VK
A Smysl a cíle projektu
 A2 Vazba na cíle výzvy (oblasti
podpory OPLZZ)
 A3Zhodnocení cílů projektu
1 Zdůvodnění potřebnosti
realizace projektu
 1.1 Zdůvodnění záměru, vazba
na danou Oblast podpory
4+8=12 %
A1 - zda a nakolik je projekt v
souladu s vyhlašovanou výzvou
popř. s širším kontextem dané
oblasti podpory OPLZZ; do jaké
míry projekt s tématem souvisí nebo
jak jej doplňuje
A2 - zda popsané cíle projektu jsou
jasně vymezené a relevantní; zda
jsou realistické, zda odpovídají
zvoleným aktivitám a jsou s nimi v
souladu
10 %
1.1
Zdůvodňují se zde cíle projektu a
prokazuje se potřeba jejich plnění
OP PA
A - Zdůvodnění potřebnosti
realizace projektu
 A1 - Soulad s cíli operačního
programu
 A3 - Relevantnost cíle projektu
3+5 = 8 %
A1
Návaznost na prioritní osu je
popsána, je relevantní a průkazná,
dosažení cílů projektu přispěje k
dosažení cílů prioritní osy.
A3
Cíle projektu jsou jasně
formulované, odpovídají prokázání
potřebnosti realizace a analýze
cílové skupiny a jsou dosažitelné v
průběhu doby realizace projektu.
Shrnutí:
 Také účelnost hodnotí hodnotitelé ve všech třech operačních programech;
 Hodnocení účelnosti je shodné ve všech třech OP – tj. jaký je soulad s cíli OP a specifickými cíli
uvedenými ve výzvě pro daný OP;
98


Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení účelnosti, je v rozmezí od 8 do 12
%. OPLZZ přikládá účinnosti opět největší váhu (12 %);
V OPLZZ a v OP PA se k hodnocení účelnosti vztahují dvě kritéria, v OP VK jedno.
Tabulka 25: Úspornost
OPLZZ
hodnotící
kritérium
váha kritéria (ze
100)
popis hodnocení
OP VK
E Rozpočet projektu
 E1 Přiměřenost rozpočtu projektu
jeho obsahové náplni a rozsahu
10,5 %
E1 - Zaměřuje se na celkovou
přiměřenost rozpočtu projektu jeho
obsahové náplni a rozsahu, tj.
dílčím aktivitám a předpokládaným
výstupům projektu.
zda dosažení předpokládaných cílů
není příliš nákladné, či naopak, zda
rozpočet není podhodnocen, což by
při realizaci mohlo vést k ohrožení
kvality celého projektu.
OP PA
4 Finanční řízení
 4.1 Přiměřenost rozpočtu
vzhledem k cílům a obsahu
projektu
 4.2 Provázanost rozpočtu s
klíčovými aktivitami projektu
8+8= 16 %
E - Efektivita projektu
 E1 - Rozpočet projektu
 E2 - Hospodárnost rozpočtu
4.1
Posuzuje se opodstatněnost výše
rozpočtu a jednotlivých
rozpočtových položek vzhledem k
velikosti cílové skupiny, délce trvání
projektu a obsahu klíčových aktivit;
dále přiměřenost mzdových nákladů
realizačního týmu vzhledem k
intenzitě a odbornosti jeho činnosti
jako i k délce aktivit zaměřených na
cílové skupiny
4.2
nakolik se diferenciace klíčových
aktivit odráží ve výdajích na jejich
realizaci a také zda u výdajů na
jednotlivé klíčové aktivity nejde o
zdvojování týchž rozpočtových
položek.
E1
Rozpočet je podrobně a logicky
strukturován a položky rozpočtou
jsou účelně provázány s klíčovými
aktivitami (posouzení vazby klíčové
aktivity – rozpočtové položky).
E2
Rozpočet projektu je ve vztahu k
plánovaným aktivitám efektivní a
hospodárný a odpovídá
předpokládaným výstupům
klíčových aktivit.
8 + 12 = 20 %
Shrnutí:
 Úspornost (hospodárnost) projektů je hodnocena ve všech třech OP;
 Hodnocení účelnosti je podobné ve všech třech OP. Zkoumá se jak celková přiměřenost
rozpočtu vzhledem k naplánovaným efektům a klíčovým aktivitám, tak výše a opodstatněnost
jednotlivých položek rozpočtu. Všechny tři OP využívají stanovené limity pro výši jednotkových
cen (např. měsíční mzdové náklady pro určitou pozici, nákup zařízení a vybavení apod.);
 Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení úspornosti, je v rozmezí od 10,5
do 20 %. OP PA přikládá úspornosti největší váhu (20 %) oproti ostatním OP, nejmenší váhu
přisuzuje těmto kritériím OPLZZ;
 V OP VK a v OP PA se k hodnocení účelnosti vztahují dvě kritéria, v OPLZZ jedno.
B) Některé podmínky operačních programů
Tabulka 26
OPLZZ
K projektové žádosti je nutno doložit mnoho příloh.
Je možné doplnit o nepovinné přílohy. Všechny
přílohy musí být také v elektronické podobě
připojeny k žádosti v Benefitu7.
Monitorovací období je stanoveno na 6 měsíců
(zpráva o zahájení realizace projektu se podává po
prvních dvou měsících)
Výběrové řízení je nutné provést u zakázek nad 200
tis. Kč bez DPH.
OP VK
OP PA
K projektové žádosti je nutno doložit
mnoho příloh. Je možné doplnit o
nepovinné přílohy. Všechny přílohy musí
být také v elektronické podobě připojeny
k žádosti v Benefitu7.
Monitorovací období bývá 3 měsíce (např.
Liberecký kraj).
Projektová žádost je bez
příloh (Benefit7), nesmějí
být ani nepovinné přílohy.
Výběrové řízení je nutné provést u
zakázek nad 200 tis. Kč bez DPH.
Realizace výběrových řízení
od 400 tis. Kč.
99
Prodloužení monitorovacího
období (MZ 1x za 6 měsíců).
Nejúspornější a také pro žadatele a příjemce nejpříjemnější je patrně OP PA. Jeho žadatelé si někdy
stěžují, že nemohou nepovinnými přílohami doložit plný obsah, inovativnost a kvalitu svých záměrů.
C) Další příručky a dokumenty
Všechny tři operační programy mají své příručky pro žadatele a pro příjemce. Každý OP má ještě své
další metodické materiály, které obsahují pravidla, kterými se žadatel a příjemce musí řídit a která
obsahují předpisy pro hodnocení účinnosti, účelnosti a úspornosti.
V případě OPLZZ se jedná o Metodický pokyn pro zadávání zakázek, Metodika monitorovacích
indikátorů, Metodika způsobilých výdajů, Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci
projektu a jejich příloh.
V případě OP VK jde např. o Úprava postupu pro zadávání veřejných zakázek nebo Doporučení pro
stanovení mezd/platů v projektech OP VK.
OP PA má vše shrnuto do Projektové příručky. Je sympatické, že je přístupná též ve formátu DOC a
umožňuje tak lepší využití zájemcem. Příručka OP PA stanovuje a vysvětluje pravidla, která se týkají
realizace projektu z hlediska příjemce, který ručí za úspěšnou realizaci projektu, za hospodárné
nakládání s finančními prostředky a za dosažení plánovaných výstupů a výsledků projektu.
Z OP mohou být financovány jen tzv. způsobilé výdaje. Např. Příručka pro příjemce OP VK stanovuje
tato kritéria charakter, účel a prokazatelnost výdaje. Příjemci jsou kontrolováni, zda stanovená
kritéria dodržují. I v případě, že mají schválený rozpočet řídícím orgánem a dodatečně se ukáže na
nehospodárnost rozpočtu, odpovědnost a důsledky nese příjemce.
Uvedené zásady doplňují platné zákony. Např. podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.
320/2001 Sb.“) musí příjemci disponující s veřejnými prostředky při zadávání zakázek dodržovat také
pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků.
Příručka pro příjemce OPLZZ také stanovuje, jak má příjemce jednat – jaké činnosti musí vykonávat
v rámci řízení projektu. Zdůrazňuje například kontrolní činnost realizačního týmu jako důležitou
součást řídící práce. Směřuje k objektivnímu zajištění plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o
financování a k dodržování obecně závazných předpisů pro používání veřejných prostředků.
Prověřuje jak stav v nakládání s majetkem a závazky, tak účinnost, efektivnost, hospodárnost a
účelovost použití veřejných prostředků. Rovněž se stanovují rozpětí přijatelných cen a mezd, jimiž se
řídí i externí hodnotitelé. Například OPPA je má na webových stránkách (nejsou tedy na
www.strukturalni-fondy.cz).
Možná synergie OPLZZ s aktuální politikou vlády
Analyzovali jsme současné, především reformní záměry vlády ČR, MPSV a MŠMT z hlediska jejich
slučitelnosti s cíli OPLZZ. Prvotním účelem tohoto kroku bylo vyhodnotit komplementaritu OPLZZ se
současnou aktivní politikou zaměstnanosti a vzděláváním dospělých. Ukázalo se však, že přímo v
prioritní ose 1 (na rozdíl od os 2 a 3) OPLZZ tuto instrumentální roli téměř hrát nemůže. Jak
podpora průmyslu a s tím související konkurenceschopnost ČR, tak zvyšování kvalifikovanosti
pracovních sil sice patří k dlouhodobým cílům ČR, ty však zatím nejsou podloženy reformními záměry.
Některá opatření jsou samozřejmě relevantní pro zaměstnanost (ačkoliv jejich prvořadým cílem je
růst či úspora státního rozpočtu). Nová opatření vlády v oblasti sociální politiky, zaměstnanosti a
dalšího vzdělávání zahrnují důchodový systém, finanční podporu rodin, reformu zdravotnictví,
vzdělávání zdravotnických pracovníků, sociální dávky a podpory. Podrobněji řečeno, jde například o
100
změny v dávkovém systému, v oblasti péče o zdravotně postižené, v zabezpečení osob v hmotné
nouzi, v pracovněprávní legislativě a ovšem také v oblasti rodinné politiky a péče o děti. Část těchto
záměrů jde zcela mimo cíle a působnost OPLZZ, část se týká os 2 a 3.
Prioritní osa 1 a koncepce dalšího vzdělávání
Koncepčním dokumentem je Strategie celoživotního učení (MŠMT 2007), dobře propracovaný
dokument, který v oblasti dalšího vzdělávání (které je pro OPLZZ relevantní) určuje cíle provázané s
prioritní osou 1 OPLZZ. Za období současné vlády však pro oblast dalšího vzdělávání nebyly
formulovány nové záměry. Česká republika by však potřebovala aktivněji prosazovanou koncepci
(strategii) dalšího vzdělávání. Vzdělávání dospělých osob v ekonomicky aktivním věku jako součást
celoživotního učení - má zásadní, kritický význam pro dlouhodobou konkurenceschopnost ČR, pro
vnitřní sociální smír a pro osobnostní rozvoj lidí, ať už jsou v roli občanů, pracovníků nebo rodičů.
Vzdělávání dospělých – formální ve školských zařízeních, neformální v organizovaných kurzech apod. i
informální (neorganizované celoživotní mimovolné i záměrné učení) – je ponecháno na iniciativě
vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní
svobody rozhodování je třeba nabízet, koordinovat a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity
samotnými institucemi veřejné správy. Řízeně se to děje pouze rekvalifikačními vzdělávacími
programy prostřednictvím úřadů práce.
Všechny tři složky dalšího vzdělávání – profesní, zájmové a občanské – jsou přitom provázány a
vzájemně se potencují. Vyšší stupeň formálního vzdělání (zejména VŠ) vede i v dospělém věku k vyšší
obecné zaměstnatelnosti, k sofistikovanější pracovní produkci absolventa, k většímu výskytu inovací,
k vyšší produktivitě práce atd. Občanské vzdělávání - např. ve finanční gramotnosti nebo v
předlékařské první pomoci - se přímo týká záchrany nebo ochrany pracovních sil, rodinného života,
výchovy nové generace atd., a má tak silný nepřímý dopad do hospodářské situace státu a rodin.
V OPLZZ se tématika občanského vzdělávání již nyní uplatňuje v prioritní ose 1, neboť některé její
součásti vyhovují pojetí obecného vzdělávání. Za součásti občanského vzdělání se dnes začínají
považovat například komunikační, informační a jazykové kompetence, které lze podporovat zejména
v programu Školení je šance. Při podrobném průzkumu (AIVD, NÚOV, MŠMT, internet) bylo zjištěno,
že od roku 2007 se v ČR neuskutečnil žádný reprezentativní průzkum k problematice dalšího
vzdělávání. Proto nelze indikátory výstupů a výsledků (počty podpořených osob) v prioritní ose 1
porovnat s aktuálními hodnotami výběrového šetření.
Návrhy pro změny v metodikách
Ve vazbě na otázku, jak nejlépe upravit podmínky metodik pro projekty jsou dále vyhodnoceny
výsledky dotazníkového šetření. Respondenti odpovídali na stupnici potřebnosti daného faktoru od 1
(nejméně potřebná změna) do 10 (nejvíce potřebná). Tuto stupnici jsme pro názornější interpretaci
výsledků zredukovali do tří stupňů takto:
A = 1 až 3 = málo potřebná změna
B = 4 až 7 = středně potřebná změna
C = 8 až 10 = hodně potřebná změna
Opět uvádíme výsledky v % a relativně převažující jsou zažluceny.
101
Tabulka 27: „Do jaké míry byste v roce 2011 uvítali níže uvedené změny v systému implementace OPLZZ?“
Faktor
praktické rady k manuálům (např. jak v
praxi naplnit požadavek z manuálu,
příklady dobré i špatné praxe)
přizpůsobovat podmínky výzev
regionálním specifikům zaměstnanosti
rozšířit vymezený okruh způsobilých
výdajů
zamezit změnám ve funkci kontaktních
pracovníků poskytovatele dotace
posílit odbornost a odpovědnost
příslušných kontaktních pracovníků
projektů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A
B
C
4
2
3
4
15
5
8
12
9
36
9
32
57
17
8
10
7
15
8
7
7
4
10
35
37
21
9
5
7
5
19
7
10
12
6
15
21
41
33
16
10
9
5
16
6
4
10
6
14
35
31
30
11
8
8
5
14
6
7
11
5
21
27
32
37
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS 2010
Změny, které dotazovaní hodnotí jako převážně potřebné, se z metodik týkají jen požadavku na
praktické rady k manuálům.
Tabulka 28: „S jakými problémy jste se potýkali nebo potýkáte při realizaci projektu?“
Faktor
Nedostatečná podpora a poradenství ze
strany implementačních orgánů
Administrativní náročnost realizace a
monitoringu
Nejednotný výklad pro posuzování věcných i
finančních částí monitorovacích zpráv
Slabá komunikace s příslušnými kontaktními
pracovníky pro OPLZZ
Omezená doba trvání projektu v podmínkách
výzvy
1
2
3
4
5
6
7
15
12
12
6
11
6
5
4
4
5
5
14
6
9
4
4
3
9
6
5
6
5
20
13
9
25
7
7
8
9
10
A
B
C
8
4
8
39
28
20
12
12
9
21
13
37
42
3
5
6
5
25
17
20
36
13
6
5
8
6
17
17
29
31
6
9
3
5
4
4
8
42
23
16
4
8
2
3
4
1
3
39
17
8
Příjemci shledávají možnost úspory prostředků a času, kdyby se snížila administrativní náročnost
realizace a monitoringu. Převážně si stěžují na nejednotný výklad při posuzování monitorovacích
zpráv (nebylo zjišťováno, kdo v čem je nejednotný) a na pozdní schvalování těchto zpráv.
Na projektové úrovni by došlo k celkovému zefektivnění jak na straně příjemců, tak implementačních
orgánů, za předpokladu úpravy některých současných pravidel:
 pevně stanovená lhůta pro vyřízení připomínek k monitorovacím zprávám také ze strany
implementačního orgánu;
 možnost aby žadatel podal případné vysvětlení ŘO před tím, než Výběrová komise definitivně
zkrátí rozpočet (např. VK uvedla v rozhodnutí o přidělení dotace, že partneři bez fin.
příspěvku se musí stát partnery s fin. příspěvkem nebo jim žadatel nebude moci proplatit
mzdové prostředky; přesto však uvedené finanční prostředky z rozpočtu vyškrtla. Žadatel tak
neměl možnost danou situaci vysvětlit a neměl na výběr);
 v případě pochybností o uznatelnosti způsobilých výdajů v monitorovacích zprávách by ŘO
proplatil ihned pouze tu část nákladů, ke kterým nejsou žádné pochybnosti, zbytek nákladů
až po vypořádání připomínek;
 zajistit možnost hodnocení projektu (a případného krácení rozpočtu) ve vztahu k ostatním již
podaným projektům stejného žadatele (např. jeden žadatel podá identické projekty ale
102
v různých regionech, v každém projektu však požaduje fin. prostředky na např. vypracování
metodik, administraci projektu apod.).
V projektových žádostech chybí prokazování účinnosti klíčových aktivit, resp. projektu jako celku.
Jedná se obecně o slabinu věcného hodnocení projektových žádostí a závěrečných hodnocení
ukončených projektů, a to nejen v oblasti podpory 1.1 a nejen v rámci OPLZZ. K posouzení účinnosti v
podstatě nejsou stanoveny monitorovací indikátory ve smyslu „výkon/cena“. Účinnost patří mezi
kritéria pro věcné hodnocení žádostí (kritéria E1 a F3). Záleží však na erudici externích hodnotitelů,
nakolik se účinností zabývají. V kritériu F3 často není žádný komentář anebo obligátní věta
„Požadované prostředky odpovídají očekávaným výsledkům projektu“. V kritériu E1 jsou komentáře
hodnotitelů mnohem rozsáhlejší a obsažnější, ale zabývají se spíše jen nezbytností rozpočtových
položek a přiměřeností rozpočtu ve smyslu jednotkových cen, nikoliv přiměřeností vzhledem k
výstupům a ke klíčovým aktivitám.
2) ZÁVĚRY
Oblast podpory 1.1 se vyznačuje trvalým převisem poptávky a celkově velkými požadavky na
podporu. V OPLZZ je nejvýznamnější jak v alokaci finančních prostředků, tak v počtu přijímaných a
schvalovaných žádostí. Vykazuje nadprůměrnou úspěšnost (podle % schválených žádostí). Vzhledem
k těmto skutečnostem je možné uvažovat o zpřísnění podmínek, o tématických a dalších omezeních
výzev, o zavádění dodatečných kritérií pro výběr tak, aby se současně zvýšila účinnost, účelnost a
hospodárnost podpory. Oblast podpory 1.2 se vyznačuje nízkým zájmem žadatelů a zčásti pominutím
důvodů pro její implementaci (souvislost s překonáváním hospodářské krize). Měla by být
restrukturována anebo omezena prostřednictvím částečné realokace finančních prostředků v rámci
prioritní osy.
Prioritní osa 1 trpí deficitem indikátorů zaměřených na věcnou (kvalitativní) stránku výstupů a
výsledků. Současné indikátory výstupů nevypovídají ani o kvalitě poskytovaného vzdělání.
V porovnání OPLZZ s OP VK a OP PA se ukazuje, že při věcném hodnocení žádostí přikládá OPLZZ
účinnosti největší váhu a k hodnocení účinnosti používá také nejvíce kritérií. Podobně je tomu s
účelností.
Na projektové úrovni se však ukazuje, že žadatelé jsou ke snaze o účinné, účelné a úsporné řešení
málo motivováni. V projektových žádostech chybí prokazování účinnosti klíčových aktivit, resp.
projektu jako celku.
Pokud jde o úspornost,
- podmínky pro hodnocení jsou nastaveny tak, že v případě přemrštěného rozpočtu lze snížit
počet potenciálních bodů při věcném hodnocení, ale nikoliv jinak kvalitní projekt vyloučit;
- příjemci někdy usilují o využití podpory k překlenutí období nižšího objemu zakázek a k úsporám
na provozních nákladech pomocí rozsáhlých refundací mezd pracovníků,
- při zadávání veřejných zakázek na dodávky se předpokládaná cena zveřejňuje a zvláště je-li
omezena konkurence dodavatelů, je pro dodavatele snadné realizovat i zbytečně vysokou cenu
(podle jiných zjištění mimo OPLZZ lze uspořit 15-35% původně kalkulované ceny),
- sami příjemci shledávají možnost úspory prostředků a času ve snížení administrativní náročnosti
realizace a monitoringu.
103
Dotazovaní příjemci kromě administrativní náročnosti přípravy žádosti nehodnotí žádnou okolnost
převážně negativně. Zejména jim nedělá potíže vymezení podporovaných aktivit, typů žadatelů a
cílových skupin.
3) DOPORUČENÍ
Některá doporučení, která se týkají této evaluační otázky, již byla formulována v eval. otázkách 1.7,
1.10 a 1.11, proto je zde neopakujeme. Část procedurálních doporučení (označená II) se nevztahuje
pouze na oblast podpory 1.1, nýbrž na celou osu 1 nebo celý OP (viz hodnocení významu doporučení)
a neměla by se tedy použít pouze v rámci 1.1.
I. K výzvám v oblasti podpory 1.1
Ve prospěch plnění programových (specifických) cílů prioritní osy 1 a s přihlédnutím k dosavadnímu
nadbytku projektových žádostí v oblasti podpory 1.1 doporučujeme:
1. Při rozhodování o poskytování podpory uplatňovat ukazatel „životaschopnost podniku“, jako
tomu bylo např. v projektech řízených Czechinvestem. Zároveň je žádoucí do konce
stávajícího programového období otestovat systém spolufinancování u plánovaných výzev v
oblasti podpory 1.1, kde existuje poměrně vysoká absorpční kapacita. Je tedy vhodné
nastavit míru spolufinancování na úrovni národního spolufinancování, tj. 15 %.
Spolufinancování se musí týkat všech zástupců potenciálních žadatelů oblasti podpory 1.1.
Hlavním účelem je snížení počtu méně potřebných žádostí a celková úspornost na úrovni
výzev i podpořených projektů. Se zbytečně vysokým rozpočtem bude příjemcům stoupat i
vlastní podíl, resp. potřeba jej prokázat.
2. Ve výzvách povinně požadovat vytvoření systému rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím
následujících dílčích doporučení:
i. v příslušné výzvě definovat minimální požadavky na vlastnosti požadovaného systému ŘLZ.
V současné době se totiž nepožaduje, aby systém ŘLZ obsahoval individuální plány
kvalifikačního, resp. profesního rozvoje jednotlivých zaměstnanců. Systém ŘLZ je
v současné době zpracován a) pro minim. 3 další roky, b) zahrnuje všechny skupiny
zaměstnanců s pracovní smlouvou, resp. dostatečně homogenní skupiny všech trvale
obsazovaných (i plánovaných) pracovních míst, c) obsahuje cíle a operativní opatření v
oblasti plánování lidských zdrojů, získávání a výběru skupin zaměstnanců, vzdělávání a
osobního rozvoje skupin zaměstnanců, hodnocení, odměňování a zaměstnaneckých výhod,
personální administrativy vč. evidence a výkaznictví.
ii. rozšířit výčet produktů v m.i. 07.57.00 o systém řízení lidských zdrojů.
3. Na úrovni projektů zavést indikátory výstupů a výsledků, které odrážejí dosažené efekty
podpory (např. získání kvalifikovanějšího místa, udržení pracovního místa, obsazení místa s
flexibilním režimem).
V souvislosti s realizací tohoto doporučení bude třeba zavést tyto monitorovací indikátory:
 07.01.xx (dosud není zaveden) - Počet prac. míst obsazených osobami, které byly
převedeny v důsledku podpořeného proškolení trvale na místo s vyššími kvalifikačními
požadavky (pro absolventy kurzů nad 40 hodin výuky) (V praxi bude převáděna pouze
104
menšina absolventů, avšak tento efekt je kvalitativně významnější než běžná
proškolování bez profesního vzestupu absolventů.)
 07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet ohrožených prac. míst, které byly díky realizaci
projektu prokazatelně zachovány po dobu alespoň šesti měsíců od ukončení příslušného
kurzu.
 07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet prac. míst, která byla vytvořena pro absolventy
kurzů, s flexibilním pracovním režimem. Tím se míní především:
- nově zavedená pružná pracovní doba (na pracovišti, kde doposud nebyla zavedena);
- práce konaná alespoň z 50 % fondu pracovní doby doma, resp. mimo stálou
provozovnu;
- zkrácený pracovní úvazek a) pravidelný (např. 5x týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilní
(20 hodin týdně);
- stlačený pracovní týden (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne);
- sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou);
- zkrácený úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání;
- práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce
s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem.
4. Rozšířit požadavky na udržitelnost výstupů a výsledků projektů. Navrhujeme:
i. 07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů; doba udržitelnosti: jeden
kalendářní rok od skončení projektu; po tuto dobu musí příjemce prokazatelně používat
minimálně 80 % vytvořených/inovovaných produktů;
ii. 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů celkem; doba udržitelnosti: jeden kalendářní rok
od skončení projektu; po tuto dobu musí minimálně 80 % úspěšných absolventů aktivně
spolupracovat s příjemcem (zaměstnanecký poměr na úplný nebo částečný úvazek nebo
externí spolupráce na základě smlouvy);
5. Pomocí specifického kritéria pro věcné hodnocení projektové žádosti zvýšit podporu pružných
forem práce, příp. připravit samostatnou výzvu k propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních
pracovních režimů.
V souvislosti s tímto doporučením se navrhuje:
i. Stanovit specifické kritérium v tomto znění:
Projekt vede k vytvoření pracovních míst s flexibilním pracovním režimem pro
absolventy vzdělávacích aktivit v rámci projektu.
(0 – 8 bodů) Toto kritérium hodnotí propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních
pracovních režimů. Zjišťuje, kolik pracovních míst s flexibilním pracovním režimem bylo
zřízeno pro zaměstnance, kteří v době realizace kurzů byli na rodičovské dovolené, pro
uchazeče o zaměstnání nebo pro ostatní zaměstnance. Do hodnoty kritéria se
započítávají nově vytvořená pracovní místa a rovněž pracovní místa, která byla zřízena již
před zahájením realizace projektu, neměla však charakter flexibilního pracovního režimu
(např. běžná prac. místa obsazovaná trvale pracovníkem na plný úvazek). Udržitelnost
nově vytvořených pracovních míst se řídí platnou metodikou OPLZZ.
- 8 bodů získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním
pracovním režimem pro více než 20% úspěšně podpořených osob (absolventů
vzdělávacího programu),
- 5 bodů získá projekt, v jehož rámci budou tato pracovní místa zajištěna pro více
než 10%, maximálně však 20% úspěšně podpořených osob,
105
2 body získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním
pracovním režimem pro maximálně 10% úspěšně podpořených osob,
- 0 bodů získá projekt, který nevede ke zřízení žádné ho pracovního místa s
flexibilním pracovním režimem.
Pro účely tohoto specifického kritéria se pracovním místem s flexibilním pracovním
režimem rozumí:
- místo s nově zavedenou pružnou pracovní dobou (na pracovišti, kde doposud
nebyla zavedena a jen pro zaměstnance pečující o děti předškolního věku)
- místo, na němž se práce alespoň z 50 % fondu pracovní doby vykonává doma,
resp. mimo stálou provozovnu
- místo se zkráceným pracovním úvazkem a) pravidelným (např. 5x týdně 4
hodiny) nebo b) flexibilním (20 hodin týdně)
- místo s nepravidelným režimem tzv. stlačeného pracovního týdne (např. 20-40
hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne)
- sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou)
- místo se zkráceným úvazkem kombinujícím práci z domova s prací v zaměstnání
- práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce
s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem
-
ii. Mezi monitorovací indikátory zařadit indikátor výsledku 076010 Zlepšení podmínek pro
slaďování rodinného a pracovního života, kterým bude měřena ochota zaměstnavatelů
vytvářet pracovní místa s flexibilním pracovním režimem. Obsah bude definován jako
počet podpořených organizací, ve kterých byly zavedeny flexibilní formy organizace
práce (sledování 6 měsíců po ukončení podpory), příp. počet pracovních míst v těchto
organizacích.
II. K implementačním procedurám 21
Ve prospěch zjednodušení administrativní náročnosti (na straně příjemců i implementačních orgánů)
a zrychlení čerpání prostředků v jednotlivých oblastech podpory a v OPLZZ jako celku doporučujeme:
6. Stanovit lhůtu pro vyřízení připomínek k monitorovacím zprávám takto: Pokud subjekty, které
jsou oprávněné podávat připomínky k monitorovacím zprávám (Řídící orgán, zprostředkující
subjekt, externí subjekt – administrátor Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory, konkrétně
pak příslušní projektoví a finanční manažeři) nevyzvou příjemce k doplnění dané monitorovací
zprávy do 60 kalendářních dní ode dne doručení monitorovací zprávy, bude se monitorovací
zpráva považovat za schválenou a bude dán pokyn k proplacení zjednodušené žádosti o platbu
(pokud tato žádost bude součástí monitorovací zprávy).
7. Přijmout pravidlo, aby zprostředkující subjekt v případě pochybností o uznatelnosti některých
způsobilých výdajů v monitorovacích zprávách proplatil ihned tu část nákladů, o které nemá
pochybnost a zbytek nákladů až po vypořádání připomínek. Podrobněji: V případě zjištění
nejasností vyzve příslušný subjekt (Řídící orgán, zprostředkující subjekt, externí subjekt –
administrátor Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory) příjemce k doplnění monitorovací
zprávy a současně zadá pokyn k proplacení té části prokázaných nákladů, ke kterým nejsou
21
Jde o doporučení, která souvisí se zefektivněním implementace oblasti podpory 1.1, avšak jsou relevantní i
mimo tuto oblast. Hodnotitel k doporučením č. 8, 9 a 11 připomíná, že nemají pouze věcný dopad (např. na
úspornost), nýbrž že také nastolují vyváženost povinností obou smluvních stran a byly by zainteresovanou
veřejností vnímány jako doklady spravedlivějšího a transparentnějšího postupu.
106
v monitorovací zprávě žádné pochybnosti. Zbytek nákladů bude proplacen po řádném
vypořádání připomínek příjemcem. (V případě, že do 60 dnů nebyly vzneseny žádné připomínky,
považuje se monitorovací zpráva za schválenou a žádost o platbu za způsobilou k vyřízení.)
8. Zajistit přehodnocení projektu a případné krácení rozpočtu v případech, kdy žadatel podal
(nebo již realizuje) další, věcně podobné projekty, a mohl by bezdůvodně čerpat část podpory na
aktivity, dílčí výstupy a akce, jejichž náklady již jsou kryty jinými projekty (např. opakované
financování věcně shodných nebo podobných vzdělávacích programů žadatele či partnera, který
je poskytovatelem vzdělávání).
9. Přijmout pravidlo, aby žadatel mohl podat vysvětlení k částem rozpočtu, které jsou v procesu
hodnocení projektové žádosti, resp. v procesu přípravy na jednání výběrové komise navrženy ke
zkrácení v celkové výši více než 10% původně navrženého rozpočtu 22.
V souvislosti s doporučením navrhujeme tento postup:
Jestliže hodnotitel v rámci věcného hodnocení anebo pracovník, který provádí kontrolu
projektové žádosti nebo připravuje podklady pro hodnocení výběrové komise, navrhne zkrácení
rozpočtu o více než 10% celkových uznatelných nákladů původně navržených žadatelem, pak
- příslušný pracovník (tj. zástupce Řídícího orgánu, zprostředkujícího subjektu nebo
externího subjektu – administrátora Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory) vyzve
žadatele, aby do pěti pracovních dnů zaslal zdůvodnění potřebnosti rozpočtových
položek, které jsou navrženy ke krácení, anebo zkrácení akceptoval,
- uvedené zdůvodnění bude nedílnou součástí podkladů pro rozhodnutí o krácení rozpočtu
Výběrovou komisí,
- podané zdůvodnění nezakládá nárok na akceptování původně navrhovaného rozpočtu,
- marným uplynutím vymezené lhůty pěti pracovních dnů zaniká právo žadatele vyjádřit se
k návrhu na zkrácení rozpočtu.
22
Příklady z oblasti podpory 1.1 OPLZZ:
a) Hodnotitel dobře neporozuměl názvům ani stručnému popisu specifických vzdělávacích programů a kurzů,
které by pomohly k dosažení celoevropské konkurenceschopnosti žadatele, a proto je navrhl k vyškrtnutí.
b) Hodnotitel navrhl vyškrtnout nákup výukové pomůcky, která má v oboru používaný, avšak nezvyklý název.
Žadatel neměl příležitost zdůvodnit, že daná položka je pro realizaci nezbytná, neboť se jedná o pomůcky
k jednomu z klíčových kurzů pro zaměstnance. Neznalost hodnotitele způsobila chybné rozhodnutí.
107
4.5
4.5.1 Evaluační otázka 1.13 – problematika vymezení a realizace
aktivit v oblasti podpory 2.1
Znění evaluační otázky 1.13: Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity v oblasti
podpory 2.1 a které aktivity jsou nejvíce podporovány? Jaký přínos mají realizované projekty pro
cílové skupiny a jak jsou účinné?
1) ZJIŠTĚNÍ
Analýza jednotlivých výzev pro individuální a grantové projekty prokázala, že obě výzvy (13 a 70),
které byly vyhlášené do konce roku 2010 pro regionální individuální projekty pokrývají všechny
aktivity vymezené v OPLZZ/Prováděcím dokumentu. Dosud vyhlášené výzvy pro grantové projekty
(44 a 63) jsou zacíleny konkrétněji na aktivity zaměřené na podporu vytváření nových pracovních míst
pro zájemce o zaměstnání (výzva 44) nebo pro uchazeče a zájemce o zaměstnání (výzva 63).
Zaměření podporovaných aktivit je konkretizováno na zprostředkování zaměstnání, poradenské
činnosti a poradenské programy, bilanční a pracovní diagnostiku, rekvalifikace a podporu uplatnění
na trhu práce formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů.
Pokrokem v roce 2010 bylo, že 63. Výzva (grantové projekty) a na konci roku 2010 vyhlášená 70.
výzva (regionální individuální projekty) již reflektovaly potřebu konkretizace a cíleného zaměření
projektů včetně zdůraznění individuálního přístupu k členům cílových skupin a komplexnosti řešení.
V rámci výzev nebyly konkrétně specifikovány aktivity zaměřené na plnění strategického cíle Rozvoj
spolupráce se sociálními partnery a dalšími institucemi spolupracujícími na trhu práce.
V rámci dotazníkového šetření i řízených rozhovorů s konečnými příjemci se potvrdilo, že nejúčinnější
podporované aktivity v rámci OPLZZ jsou rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, umístění na
dotované pracovní místo a částečně také i školení soft skills. Méně účinné jsou diagnostika a
doprovodné aktivity. Všechny vymezené formy pomoci zdravotně postiženým osobám při integraci
na trh práce jsou velmi významné, nejvýznamnější byla označena práce na zkrácený úvazek a práce z
domova s využitím ICT (homeworking). Naopak vytváření pracovních míst v chráněných dílnách je
hodnocena spíše jako středně významná forma pomoci.
Tabulka 29: Jak hodnotíte jednotlivé podporované aktivity z hlediska jejich účinnosti při řešení problematiky
nezaměstnanosti?
Odpovědi jsou v % dle počtu respondentů. Škále znamená 1 minimální, 10 maximální význam.
Položka
1
2
3
4
5
6
7
8
Diagnostika
3
24
7
3
14
10
7
Motivační aktivity
3
3
10
10
7
3
24
7
Školení soft skills
3
7
7
14
24
14
Rekvalifikace
3
7
7
3
10
7
Zprostředkování zaměstnání
3
7
3
7
10
7
14
Umístění na dotované pracovní místo
3
3
7
10
10
14
Průběžné individuální poradenství
3
3
14
21
17
21
Program prevence
3
7
7
17
14
21
14
Pružné formy zaměstnání
3
7
10
3
3
10
24
Doprovodné aktivity
3
10
7
7
17
7
17
7
9
14
14
14
31
10
10
10
21
7
10
14
17
17
31
38
41
10
10
7
14
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010 (finální výsledky; N=30)
Pozn.: Některé položky nebyly některými respondenty vůbec zaškrtnuty, proto uvádíme u jednotlivých známek (1 až 10)
procentní podíl odpovědí ze všech respondentů
108
Tabulka 30: Podíl jednotlivých aktivit v rámci výzvy 13 a 44.
Podporovaná aktivita
13.výzva
1 zprostředkování zaměstnání
44. výzva
8,25
6,58
21,36
19,74
6,80
11,84
20,87
21,05
5 podpora vytváření nových pracovních míst
6,80
9,21
6 podpora VPP, odborné praxe
3,40
4,61
7 podpora pružných forem zaměstnání
1,94
1,32
23,79
19,74
9 programy prevence
0,49
0,66
10 pracovní rehabilitace
0,49
0,00
11 tvorba chráněného pracovního místa/dílny
0,00
1,97
12 doprovodné aktivity
5,83
3,29
100,00
100,00
2 poradenské činnosti a poradenské programy
3 bilanční a pracovní diagnostika
4 rekvalifikace
8 motivační aktivity
CELKEM
Provedená šetření prokázala poměrně vyrovnaný zájem o všechny nejdůležitější podporované
aktivity. Přesto lze vysledovat poměrně jednoznačné trendy prokazující, že u obou skupin projektů
se největší pozornost soustřeďuje na poradenské činnosti a programy (IP: 21 %, GP: 20 %),
motivační aktivity (IP: 20 %, GP: 20 % a rekvalifikace (IP: 20 %, GP: 20 %).
Potvrdila se skutečnost, že prakticky všechny projekty jsou konstruovány komplexně, tzn. že většina
z nich obsahuje vždy všechny „úvodní“ aktivity – poradenství/diagnostika, motivace,
restrukturalizace. Toto lze považovat za pozitivní signál snahy o komplexní řešení problematiky
prioritní osy 2. Další část provedených šetření byla zaměřena na vyhodnocení přínosu a účinnosti
realizovaných projektů na cílové skupiny. K tomu jsme provedli podrobné vyhodnocení všech
projektů v realizaci v rámci výzvy 13 (regionální individuální projekty) a 44 (grantové projekty)
z hlediska charakteru cílových skupin (v rámci podporovaných cílových skupin uchazečů a zájemců o
zaměstnán). Informace pro provedení analýzy jsme čerpali z MONIT7+ schválených projektů.
Tabulka 31: Podíl jednotlivých cílových skupin v rámci výzvy 13 a 44.
Cílová skupina
13.výzva
44. výzva
1 fyzické osoby se zdravotním postižením
10,28
9,20
2 fyzické osoby do 25 let
11,21
14,94
3 absolventi vysokých škol do 30 let věku
6,54
10,34
4 těhotné ženy, kojící ženy a matky do 9. měsíce po porodu
5,61
6,90
5 fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku
14,95
16,09
6 fyzické osoby starší 50 let věku
12,15
14,94
7 fyzické osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců
14,95
5,75
8 fyzické osoby, které vyžadují zvláštní pomoc
8,41
9,20
9 zájemci/uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP méně než 6 m.
9,35
4,60
10 osoby s nízkým stupněm dosaženého vzdělání
6,54
2,30
11 začínající OSVČ
0,00
2,30
0,00
100,00
3,45
100,0
12 osoby ohrožené ztrátou zaměstnání
CELKEM
109
Analýza cílových skupin z hlediska jejich podílu na využívání výsledků projektů v rámci oblasti
podpory 2.1. ukazuje na podobné trendy u individuálních i grantových projektů a potřebné zacílení
projektů na nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce. Největší pozornost byla soustředěna osobám
(zejména ženám) pečujícím o dítě do 15 let věku (IP: 15%, GP: 16%), dále osobám starším 50 let (IP:
12%, GP: 15%), osoby do 25 let věku (IP: 11%, GP: 15%), osoby se zdravotním postižením (IP: 10%,
GP:9%). Výrazný podíl v individuálních projektech tvoří i osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců (15%).
Pro posouzení vhodnosti a rozsahu cílových skupin je velmi důležitým dokumentem analýza cílových
skupin, která se stala povinnou přílohou žádostí od 13. výzvy. Přetrvává stav konstatovaný již v roční
operační zprávě za rok 2009, že ve většině analýz jsou poměrně dobře zpracovány pasáže týkající se
velikosti cílových skupin, podstatně slabší vypovídací schopnost pak mají ve většině případů kapitoly
zaměřené na rozbor jejich potřeb ve vazbě na projekt a vyhodnocení a především kvantifikaci
přínosů, které realizace projektu pro cílové skupiny přinese.
Pro zhodnocení konkrétních přínosů a účinnosti projektů v rámci oblasti opatření 2.1. pro cílové
skupiny jsme použili aktuálních hodnot monitorovacích indikátorů vykázaných příjemci pomoci
v rámci monitorovacích zpráv ve srovnání s cílovými hodnotami stanovenými v platném znění OPLZZ
(prováděcího dokumentu k 10/2010). Z vyhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů (viz
příloha č. 9, tabulka k věcnému naplnění), které dovolují, alespoň orientační kvantifikaci přínosů
projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 2.1. (individuálních i grantových projektů), že v rámci
tohoto opatření bylo k 5. 1. 2011 vytvořeno 26 676 nových pracovních míst, což představuje 88.9 %
cílové hodnoty. Zatím nižší naplňování jsme zaznamenali u indikátoru 07.41.00 Počet podpořených
osob celkem: 137 002, což je 28 % z cílové hodnoty i 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů:
85 492; 21,9 % z cílové hodnoty.
V rámci dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s KP se identifikovaly následující hlavní přínosy
pro cílové skupiny:
1) Prostřednictvím účasti v projektu získají zařazení uchazeči (cílové skupiny), motivaci,
orientaci na současném trhu práce, v rámci diagnostiky zjistí své schopnosti a možnosti
aktivního uplatnění, aktualizují a rozšíří si své znalosti a dovednosti a získají silnější pozici na
trhu práce;
2) Zájemci o zaměstnání získají potřebné sebevědomí a ujasní si vlastní pozice a možnosti na
pracovním trhu, což jim umožní včas aktualizovat nebo změnit své profesní zaměření těsně
před tím, než to bude nevyhnutelné;
3) Zvlášť ohrožené skupiny (ženy s dětmi předškolního věku, matky samoživitelky, starší ženy a
ženy po mateřské dovolené, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkou úrovní vzdělání)
získají motivaci pro vrácení se na trh práce a uplatnění svých schopností, získání nových
dovednosti a sociálních kontaktů, zvýšení sebevědomí, a nazírání na život i řešení běžných
životních situací vyvolaných sociálně – ekonomickým vývojem společnosti.
Vzhledem k tomu, že program byl zahájen až v roce 2008 a v roce 2009 probíhaly většinou pouze
první etapy realizace zahájených projektů, jsou uvedené hodnoty v převážné většině výsledkem
činnosti příjemců pomoci v roce 2010. Z tohoto hlediska jsou dosažené hodnoty uspokojující i
vzhledem k tomu, že byly dosaženy v rámci doposud 129 podpořených projektů (cílová hodnota 700),
na které byla vynaložena polovina alokovaných finančních prostředků. Dá se očekávat, že nutnost i
nadále intenzifikovat postup vyhlašování výzev povede i k vytvoření podmínek pro naplnění
stanovených cílových indikátorů, které byly stanoveny na základě podrobné analýzy zpracované
v roce 2005 – 2006.
110
2) ZÁVĚRY
Obě výzvy (13 a 70) vyhlášené do konce roku 2010 pro regionální individuální projekty pokrývají
všechny aktivity vymezené OPLZZ. Zaměření podporovaných aktivit je konkretizováno na
zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a poradenské programy, bilanční a pracovní
diagnostiku, rekvalifikace a podporu uplatnění na trhu práce formou příspěvku na úhradu mzdových
nákladů.
Stávající systém vyhlašování výzev zejména z ohledem na rozsah aktivit není nutné měnit. Výzvy
jsou vyhlašovány pro celou republiku a tudíž není účelné jejich rozsah zužovat a atomizovat.
V případě potřeby vzniklé aktuálním vývojem a změnou podmínek je možné využít institutu změn.
Aplikovaný systém vytváří pro žadatele prostor si na základě vlastní analýzy potřeb
státu/regionu/území sestavit vhodné portfolio podporovaných aktivit, které obráží konkrétní
potřeby a požadavky. V souvislosti s tím lze velmi kladně hodnotit skutečnost v posledních
vyhlašovaných výzvách (č. 63 a 70) již byla reflektována potřeba konkretizace a cíleného zaměření
projektů včetně zdůraznění individuálního přístupu k členům cílových skupin a komplexnosti řešení.
Provedená šetření prokázala poměrně vyrovnaný zájem o všechny nejdůležitější podporované
aktivity. Přesto lze vysledovat poměrně jednoznačné trendy prokazující, že u obou skupin projektů
se největší pozornost soustřeďuje na poradenské činnosti a programy, motivační aktivity a
rekvalifikace. Potvrdila se skutečnost, že prakticky všechny projekty jsou konstruovány komplexně,
tzn. že většina z nich obsahuje vždy všechny „úvodní“ aktivity – poradenství/diagnostika, motivace,
restrukturalizace.
Realizované projekty v rámci oblasti podpory 2.1 jsou dobře zacíleny na nejvíce ohrožené skupiny
na trhu práce. Největší pozornost byla soustředěna osobám (zejména ženám) pečujícím o dítě do 15
let věku, dále osobám starším 50 let, osoby do 25 let věku, osoby se zdravotním postižením. Výrazný
podíl v individuálních projektech tvoří i osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců.
Naše výzkumy v rámci dotazníkového šetření i řízených rozhovorů a jeho výsledky validované ve
fokusní skupině i panelu expertů prokázaly, že klíčovým aspektem přínosu projektů je kvalita cílené
a individuální práce s cílovou skupinou projektu. Velkou roli hraje, zda jsou aktivity projektu
nabízeny těm uchazečům/zájemcům, pro které mohou mít přínos, zda je poradce schopen
uchazeči/zájemci srozumitelně vysvětlit, v čem účast v projektu spočívá. Dále jsou velmi důležité i
ostatní projektové aktivity (např. diagnostika, motivační kurzy, rekvalifikace, aj.). Velmi důležitým
prvkem je individuální přístup k uchazečům v rámci realizace projektů zajišťovaný prostřednictvím
individuálního poradenství s odborným psychologem a zapojení asistentů projektů, kteří jednají
s lidmi individuálně i skupinově. Zajištění kvalitní práce s účastníky projektu a prohloubení aplikace
individuálního přístupu by však mělo být předmětem školení pracovníků, kteří s cílovou skupinou
přichází do přímého kontaktu. Dle podporovaných aktivit ve výzvě však momentálně není tato
aktivita v oblasti podpory 2.1 podporována.
V rámci realizovaných projektů je vzájemná součinnost mezi zaměstnavateli a Úřady práce velmi
dobrá. Za hlavní bariery při uplatňování znevýhodněných skupin lidí na trhu práce ze strany
zaměstnavatelů považujeme počáteční nedůvěru zaměstnavatele vyplývající z osobní neznalosti
nových pracovníků, neochoty přijímat rizika související s jejich zaměstnáním (těžko se propouští),
obavy z případných škod způsobených novými pracovníky apod. Tento problém řeší projekty
zajištěním pojištění pracovní asistencí – stanovení a podpora konkrétního zkušeného pracovníka,
využití inovativních prvků, např. matching – propojení nastupujícího a stávajícího pracovníka,
reference). Za další bariéry v zaměstnávání znevýhodněných na straně zaměstnavatele považujeme
111
hodně „papírování“, vyřizování bezdlužností při podání žádosti na dotovaná místa, nutnost zajištění
jistoty prostřednictvím pracovní smlouvy na dobu neurčitou.
3) DOPORUČENÍ
1) Zařadit v dalších výzvách mezi podporované aktivity (podpořené činnosti) školení pracovníků,
kteří individuální přístup přímo zajišťují a přichází s cílovou skupinou do přímého kontaktu.
2) V dalších výzvách konkrétně specifikovat aktivity zaměřené na plnění strategického cíle
Rozvoj spolupráce se sociálními partnery a dalšími institucemi spolupracujícími na trhu práce.
3) Reflektovat v hodnotících kritériích „rozvoj partnerství mezi sociálními partnery a dalšími
institucemi“ spolupracujícími na trhu práce při rozvoji a uplatňování APZ.
4.5.2 Evaluační otázka 1.14 – komparace grantových a individuálních
projektů v oblasti podpory 2.1
Znění evaluační otázky 1.14: Proveďte srovnání grantových a individuálních projektů realizovaných v
oblasti podpory 2.1 z hlediska účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vynakládaných prostředků v rámci
těchto dvou typů projektů při naplňování cílů této oblasti podpory.
1) ZJIŠTĚNÍ
Přehled výzev pro předkládání národních a regionálních individuálních projektů a jejich výsledků
v roce 2010
A) Národní individuální projekty
Výzva 03: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání IP – realizace APZ)
Počet přijatých žádostí: 11
Počet projektů v realizaci (P45) : 3
B) Regionální individuální projekty
Výzva 13: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání RIP – posílení APZ)
Počet schválených projektů a projektů v realizaci (P3/P45): 7/67
Výzva 70: Posílení aktivních politik zaměstnanosti
Výzva vyhlášena 15.12.2010, zatím nebyl registrován žádný projekt
Přehled výzev pro předkládání grantových projektů a jejich výsledků v roce 2010
Výzva 44: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání GP – posílení APZ)
Počet projektů v realizaci (P45): 54
Výzva 63: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání GP – posílení APZ)
112
Počet schválených projektů (P3): 31 (schválených/přijatých k 5.1.2011)
Struktura alokace finančních prostředků v rámci doposud vyhlášených výzev (do 31. 12. 2010) pro
jednotlivé kategorie projektů (NIP-národní individuální projekty, RIP-regionální individuální
projekty, GP-grantové projekty)
Alokace 2007 – 2013:
604 696 515 EUR
K 31.12.2010 pokryto výzvami: 573 540 114 EUR
Zbývá do konce roku 2013
31 256 401 EUR (tj. 788 911 561 Kč)
Tabulka 32
Číslo výzvy
Typ projektu
3
13
70
NIP
RIP
RIP
Alokace na výzvu
v EUR
362 817 910
123 838 277
58 092 378
GP
GP
544 748 565
15 241 762
13 549 787
95,0
2,7
2,3
28 791 549
573 540 114
5,0
100
CELKEM
44
63
CELKEM
CELKEM
Podíl v rámci
OP 2.1 v %
63,3
21,6
10,1
Podíl v rámci
IP
66,6
100
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Tabulka 33: Čerpání alokací na jednotlivé výzvy v rámci PO 2
3
NIP
362 817 910
Zazávazkováno
– projekty
s Rozhodnutím
168 418 780
13
70
CELKEM
44
63
CELKEM
RIP
RIP
123 838 277
58 092 378
544 748 565
15 241 762
13 549 787
28 791 549
107 420 391
275 839 171
9 991 821
9 991 821
86,7
65,6
-
573 540 114
275 830 992
-
Číslo výzvy
CELKEM
Typ
projektu
GP
GP
Alokace na výzvu
v EUR
Podíl závazek/
alokace
(v %)
46,4
Pozn.: kurz EUR=25.240 CZK
Ze zjištění vyplývá, že finanční prostředky alokované na jednotlivé výzvy nebyly v žádném případě
zcela kontrahovány. Nejmenší podíl (46,4 %) je zatím kontrahován v rámci 3. výzvy pro národní
individuální projekty, kde bylo registrováno celkem 11 projektů. Přijaty k realizaci však byly pouze 3
projekty (27 %). Podstatně lepší situace je v oblasti regionálních individuálních projektů, kde v rámci
výzvy č. 13 bylo registrováno 98 projektů a schváleno (72 %) a z celkové alokace na výzvu vyčerpáno
86,7 %).
U grantových projektů, v rámci 44 byl zájem žadatelů skutečně velký, bylo podáno celkem 179
žádostí, přijato k realizaci však bylo pouze 55 projektů (30,7 %). Z alokované částky bylo
kontrahováno 65,6 %).
113
Z provedené analýzy vyplývá, že oblast podpory 2.1 je postavena z hlediska finančního objemu
veřejných prostředků na individuálních projektech (zejména národních). Pro ty je ve vyhlášených
výzvách z celkových alokovaných prostředků určeno 63,3 %, zatímco na regionální individuální
projekty 31,7 % (do hodnocení jsme zahrnuli již i výzvu 70, která byla jako průběžná vyhlášena
15.12.2010 s trváním do 21.12.2013). Pro zajištění grantových projektů pak zbývá pouze 5 % .
Podle harmonogramu výzev zveřejněných na webových stránkách OPLZZ jsou další dvě výzvy pro
přijímání žádostí o podporu pro grantové projekty plánovány na 1. a 2. čtvrtletí 2011.
Počet grantových projektů je ovlivněn výší finančního objemu příslušné výzvy, ten dovoloval např.
u výzvy 44 při využití maximální hranice výše projektu 6 mil. Kč realizovat pouze 64 projektů (zájem
byl přitom podstatně vyšší, podáno bylo celkem 179 žádostí a u následné výzvy 63 pouze 57 projektů
(zájem byl ještě podstatně vyšší, podáno bylo celkem 256 žádostí).
Z hlediska finanční alokace tedy převažují v drtivé většině v oblasti podpory 2.1 individuální projekty.
Hodnocení hospodárnosti a účinnosti (ekonomické efektivnosti) individuálních a grantových
projektů.
Tabulka 34: Srovnání ekonomické efektivnosti individuálních a grantových projektů
Výzva
Počet
projektů
Počet
s
registr.
vydaným
žádostí
Rozhodn
utím
07.41.00 Počet
podpořených
osob - plán
07.46.13
Počet
úspěšných
absolventů
kurzů - plán
07.01.00
Počet
vytvořených
pracovních
míst celkem
- plán
v Kč
osob
osob
Prac. míst
v Kč
v Kč
v Kč
Náklady
projektů dle
Rozhodnutí
Průměr
07.41.00
Průměr
07.46.13
Průměr
07.01.00
3
11
11
4 250 890 000
125 500
60 750
21 839
33 871,63
69 973,50
194 646,73
13
98
98
2 711 290 666
34 921
34 386
2 147
77 640,69
78 848,68
1 262 827,51
44
179
179
252 193 570
5 886
4 196
620
42 846,34
60 103,33
406 895,08
63
256
256
x
x
Pozn. Výzva č. 63 nebyla v době zpracování dosud vyhodnocena.
x
x
x
x
x
V projektech realizovaných v rámci 3. a 13. výzvy pro národní a regionální individuální individuální
projekty je plánováno vytvoření 23 986 nových pracovních míst, podpoření celkem 160 421 osob a
úspěšné vyškolení 95 136 účastníků kurzů. Na naplnění těchto cílových hodnot je smlouvami
potvrzeno celkem 6 962 180 666 Kč.
Ve 44. výzvě vypsané pro grantové projekty je v rámci přijatých a v současné době realizovaných 55
projektů, pro které je smluvně zabezpečeno 252 193 570 Kč, plánováno vytvořit 620 nových
pracovních míst, podpořit celkem 5 886 osob a úspěšně vyškolit 4 196 účastníků kurzů.
Z informativního vyhodnocení jednotkových nákladů, jehož cílem je stanovení měřitelných
ekonomických přínosů projektů a získání potřebných východisek pro zpracování budoucí metodiky,
vyplývají následující náklady na vytvoření nového pracovního místa: NIP: 194 647 Kč, RIP: 1 262 828
Kč, GP: 406 895 Kč, dále jednotkové náklady na podpořenou osobu: NIP: 33 872 Kč, RIP: 77 641 Kč,
GP 42 846 Kč a náklady na úspěšně vyškoleného účastníka kurzu: NIP: 69 974 Kč, RIP: 78 849 Kč, GP:
60 103 Kč.23
23
K metodice blíže v poznámce na konci této části – box.
114
Provedené indikativní šetření ukazuje, že nejefektivněji jsou jednotlivé ukazatele naplňovány
v národních individuálních projektech. Jako druhé nejefektivnější se jeví grantové projekty, které jsou
o něco nákladnější na jednotku výstupu než NIP. Konkrétně o cca 27 % na podpořenou osobu a o 109
% na jedno vytvořené pracovní místo. Náklady na jednoho úspěšného absolventa kurzu jsou potom u
grantových projektů dokonce nejnižší ze všech sledovaných skupin projektů. Důvodem je
předpokládaná vyšší procentní úspěšnost v porovnání s individuálními projekty, která je umožněna
intenzivnější prací s cílovou skupinou a její lepší znalostí. Jako zcela nejnákladnější se potom jeví
dosažení plánovaných indikátorů u regionálních individuálních projektů, které vykazují nejvyšší
hodnoty nákladovosti za všechny tři sledované indikátory.
Metodická poznámka řešitelského týmu:
Hodnocení účelnosti, účinnosti a hospodárnosti čerpání finančních prostředků u individuálních a
grantových projektů je velmi obtížné a pro získání skutečně hodnověrných a srovnatelných výsledků
prakticky nemožné. Hlavním důvodem je nedostatek a nízká vypovídací schopnost dostupných dat.
Pro účely skutečně pouze orientačního a určitým způsobem ilustrativního
zhodnocení
hospodárnosti vynakládaných veřejných finančních prostředků pro realizaci projektů a efektivnosti a
dopadů získaných výsledků jsme použili hodnot plánovaných monitorovacích indikátorů (tzv.
povinných, podle kterých je posuzována úspěšnost projektu a v případě jejich nesplnění je příjemce
pomoci sankcionován) a výší prostředků krytých Rozhodnutím/smlouvou získaných z MONIT7+.
Jsme si vědomi toho, že použitá metodika výpočtu nákladů na jednotku výstupu není číselně
metodicky zcela správně, neboť v případě, že projekt kombinuje více výstupů, nelze spočítat
průměrné náklady na jednotku výstupu prostým vydělením rozpočtu projektu a počtem
dosažených/plánovaných výstupů. Rozčlenění nákladů podle jednotlivých výstupů však nebylo
možné žádným způsobem zjistit. Cílem analýzy však není spočtení přesných nákladů na jednotku
výstupu, ale porovnání efektivnosti individuálních a grantových výzev. Vzhledem k tomu, že ve všech
typech výzev (národní individuální, regionální individuální a grantové) byl poměr dvou sledovaných
indikátorů (tj. počet podpořených osob a počet vytvořených pracovních míst) srovnatelný, použil
řešitelský tým tohoto relativního způsobu srovnání efektivnosti.
2) ZÁVĚRY
Z hodnocení postupu naplňování objemů finančních prostředků na jednotlivé výzvy vyhlášené pro
přijímání individuálních a grantových projektů v roce 2011 ukazuje na nejvyšší relativní rozdíl mezi
podanými žádostmi a schválenými projekty u národních individuálních projektů (úspěšnost 27%),
dále u grantových projektů (úspěšnost 30%). Největší úspěšnost měli žadatelé, kteří podávali projekty
pro regionální individuální projekty (72 %). Přes tento poměrně velký podíl nepřijatých projektů
v rámci jednotlivých výzev, nebyly prostředky plánované na výzvy zcela kontrahovány. Svědčí to o
kvalitě předkládaných projektů, z nichž jich značná část byla vyřazena v průběhu administrace a
hodnocení. Pro příští výzvy je nezbytně nutné zvýšit kapacitu žadatelů připravovat kvalitní projekty,
které splní všechny podmínky výzvy a platných pravidel. Za tím účelem je nutné organizovat před
každou výzvou semináře a konzultační akce, na kterých si budou moci zpracovatelé projektů osvojit
potřebné dovednosti a získat aktuální informace.
Vyhodnocení jednotkových nákladů na stanovený indikátor, který kvantifikuje konkrétní přínosy a
výsledky projektu ukazuje, že z hlediska efektivnosti a učelnosti vynakládání finančních prostředků
nejlepších výsledků bylo dosaženo v národních individuálních projektech, které pokrývají celou ČR,
jsou předkládány MPSV a zaměřeny především na realizaci nebo doplnění národní politiky a
115
programů. Následují grantové projekty, které mají ve srovnání s individuálními projekty podstatně
menší rozměr, jsou vyhlašovány pro doplnění aktivit individuálních projektů pro řešení konkrétních
problémů stanovené cílové skupiny na menším území příslušného kraje. Nejhůře dopadlo hodnocení
pro regionální individuální projekty, zaměřené na rozvoj národních politik a programů a na jejich
modernizaci a rovněž i řešení specifických problémů regionálního charakteru. Celkově lze dovodit, že
z hlediska pokrytí území a dopadu na co největší počet osob z vybraných cílových skupin a tedy i
dopadů do řešení problematiky zaměstnanosti v rámci ČR jsou nejúčelnější individuální projekty,
z hlediska řešení konkrétních problémů speciálních skupin obyvatel na konkrétním území mají své
místo grantové projekty.
Z tohoto důvodu nelze jednoznačně priorizovat individuální projekty nad projekty grantovými. Lze
však konstatovat, že opodstatnění daného typu projektu je třeba ve výzvách vždy zvažovat ve vazbě
na typ stávající situace vyžadované na trhu práce.
Pro porovnání ekonomické efektivnosti individuálních a grantových projektů jsme vycházeli ze
zjednodušené metody hodnocení ekonomické efektivnosti. Z analýz vyplynulo, že náklady na
vytvoření nového pracovního místa jsou nižší u grantových projektů , náklady na podpořenou osobu
byly nejnižší u národních individuálních projektů. Tento ukazatel byl stejně jako náklady na
úspěšného účastníka kurzů srovnatelný u regionálních a individuálních projektů.
3) DOPORUČENÍ
1) V budoucím období soustředit pozornost především na grantové projekty, kde se ukazuje, že
absorpční kapacita v této oblasti je podstatně vyšší než finanční objemy stanovené ve
výzvách. Dobré grantové projekty jsou schopné zajistit řešení aktuálních podmínek
v konkrétních podmínkách příslušných území a zajistit individuální a cílený přístup k cílovým
skupinám a zapojení osob nejvíce vzdálených od trhu práce a osoby s kumulovanými
překážkami zaměstnanosti.
4.5.3 Evaluační otázka 1.15 – míra využití systémových individuálních
projektů
Znění evaluační otázky 1.15: Jaká je míra využití výstupů a měřitelné dopady systémových
individuálních projektů (SIP) PO 2 (včetně SIP z předchozího programovacího období ESF) při
zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a přístupů k APZ a jak se jejich výstupy odrážejí v
realizaci národních individuálních projektů, regionálních individuálních projektů a grantových projektů
PO 2?
1) ZJIŠTĚNÍ
Globální cíl OPLZZ je velmi ambiciózně rozpracován v oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a
zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj je zvýšení kapacity, komplexnosti a
kvality služeb poskytovaných institucemi služeb zaměstnanosti. Stanovené cíle této oblasti podpory
mohou být naplňovány realizací aktivit (oblastí činností) v oblasti vzdělávání zaměstnanců, rozvoje
nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a rozvoje institucí služeb zaměstnanosti. V první
fázi výzkumu byly shromážděny veškeré informace o projektech, které byly přijaty v rámci zatím
116
jediné výzvy č. 11, která byla vyhlášena 15. 4. 2008 a do které bylo následně předloženo celkem 11
žádostí, z nichž ke dni hodnocení 5. 1. 2011 bylo přijato a pokryto Rozhodnutím celkem 5 projektů.
Do hodnocení byly v souladu se zadáním pojaty i systémové projekty realizované v programovém
období 2004 – 2006 v rámci oblasti opatření 1.2. Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti
v rámci OP RLZ.
Realizované projekty byly analyzovány z hlediska jejich cílů a aktivit vedoucích k naplnění
monitorovacích indikátorů. Hlavním zdrojem informací byl MONIT7+. Tyto výsledky byly dále
konfrontovány s vybranými zástupci příjemců (MPSV) a potenciálními uživateli výstupů projektů
(zejména ÚP) prostřednictvím dotazníkového šetření, řízených rozhovorů, fokusních skupin, panelu
expertů i Delphi analýzy.
Z analýzy vyplývá že projekty jejichž řešení již bylo zahájeno pokrývají následující specifické cíle a
oblasti činnosti:
Oblast činnosti 01: Vzdělávání zaměstnanců
- 07 Komplexní vzdělávací systém zaměstnanců služeb zaměstnanosti – UPRATE II
Oblast činnosti 02: Rozvoj nástrojů a opatření
- 01 Zvýšení efektivnosti systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- 02 Call centrum služeb zaměstnanosti
Oblast činnosti 03: Rozvoj institucí služeb zaměstnanosti
- 03 Rozvoj služeb a spolupráce Úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na
trhu práce
- 04 Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce
- 06 Rozvoj Národní soustavy povolání a Sektorových rad, jako nástroje zaměstnavatelů
k ovlivňování RLZ v ČR
K zahájení realizace jsou připraveny další projekty, které jsou v současné době v různém stavu:
- 08: Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci – P1 projektová žádost zaregistrována;
- 09: Personální a odborné zajištění realizace AZP na Úřadech práce –S1 vráceno
k přepracování.
- 11: Zónové zprostředkování ve službách zaměstnanosti – S1 vráceno k přepracování
V letech 2004 – 2006 byly v rámci OP RLZ v oblasti oblasti opatření 1.2. Modernizace veřejných
služeb zaměstnanosti realizovány následující systémové projekty :
 Institut trhu práce - podpůrný systém služeb zaměstnanosti
 (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008)
 Optimální organizace podpůrných činností úřadů práce
 Rozvoj vzdělávacího systému pro zaměstnance služeb zaměstnanosti a školících a výcvikových
kapacit vzdělávacích středisek služeb zaměstnanosti
V současné době je v oblasti podpory 2.2. realizován jeden projekt zaměřený na problematiku
vzdělávání. Tento projekt navazuje na již realizovaný projekt v rámci OP RLZ a jeho cílem je dokončení
prací na návrhu komplexního vzdělávání zaměstnanců služeb zaměstnanosti. Jeho cílem je inovace
stávajících vzdělávacích programů a vypracování 24 nových formou presenčního studia i moderních
metod e-learningu. Další dva projekty jsou zaměřeny na činnosti spojené s rozvojem nástrojů a
opatření služeb zaměstnanosti. Cílem projektu zaměřeného na zdravotně postižené osoby je
117
zpracování a implementace analýzy této cílové skupiny a komplexního programu podpory
zaměstnanosti zdravotně postižených osob včetně zdrojů financí a metodik pro jeho aplikaci. Další
projekt řeší vybudování plně funkčního call centra služeb zaměstnanosti v rámci celé ČR a jeho
začlenění do struktury MPSV. Třetí skupina projektů podporuje rozvoj institucí služeb zaměstnanosti.
Cílem třech projektů je vytvoření a odzkoušení systému spolupráce služeb zaměstnanosti při
vytváření nabídky pracovních míst, vytvoření stálého systému předvídání vývoje na trhu práce,
zejména z hlediska jeho kvalifikačních potřeb a zavedení funkčního systému kontinuálně
probíhajícího prognózování těchto potřeb a konečně vytvoření Sektorových rad, jako významného
partnera služeb zaměstnanosti v oblasti identifikace potřeb trhu práce, předvídání jeho změn a
ovlivňování počátečního a dalšího vzdělávání podle jeho potřeb.
Všechny uvedené projekty jsou v současné době v první polovině realizace, u většiny projektu došlo
k zpoždění jejich zahájení a posunu časových termínů do roku 2012. Hlavní část klíčových aktivit bude
realizována v roce 2012, výsledky budou tedy k dispozici až v průběhu tohoto roku. Aktivně tedy
bude možno využít jejich výsledky a výstupy pro zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a
přístupu k APZ až v tomto období a dopady se projeví nejdříve v roce 2013.
2) ZÁVĚRY
Vzhledem ke stavu postupu řešení systémových projektů v rámci oblasti podpory 2.2. v rámci
hodnoceného období se jejich výstupy zatím žádným způsobem neodrazily v realizaci „návazných“
individuálních a grantových projektů. Dosud byly zahájeny 2 projekty v druhé polovině roku 2008
s ukončením v roce 2012, 3 projekty zahájeny v průběhu roku 2009 s ukončením v roce 2012 a 2013,
1 projekt zahájen v roce 2010 s ukončením v závěru roku 2013)
Výsledky systémových projektů řešených v období 2004 – 2006 v rámci OPLZZ jsou využívány ve
velmi omezené míře, jedním z potvrzených a ověřených případů je ÚP Most, který aktivně využívá
výsledků projektu řešeného v rámci OP RLZ SEZAM I Institut trhu práce - podpůrný systém služeb
zaměstnanosti (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008).
3) DOPORUČENÍ
1) Zlepšit komunikaci nejen mezi MPSV jako příjemcem pomoci pro realizaci systémových
projektů s Úřady práce, které zajišťují řešení regionálních individuálních projektů, ale i
subjekty – příjemci pomoci pro řešení grantových projektů v oblasti šíření informací o
postupu řešení těchto projektů a především o jejich výstupech a výsledcích s doporučením
příkladů dobré praxe pro aplikaci v probíhajících nebo připravovaných projektech.
Vybudovat účinný systém zajišťující zpětnou vazbu a výměnu zkušeností.
2) Jako variantu řešení kritické situace v úrovni nakontrahovaných a návazně i čerpaných
finančních prostředků z OPLZZ je nutné připravit návrh alokace finančních prostředků, které
nebudou vyčerpány v rámci oblasti podpory 2.2. k posílení oblasti podpory 2.1. (zejména pro
grantové projekty).
118
4.6
4.6.1 Evaluační otázka 1.16 – provázanost a překryvy vymezených
realizovaných aktivit
Znění evaluační otázky 1.16: Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí
podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z hlediska provázanosti či možných překryvů?
1) ZJIŠTĚNÍ
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti obsahuje čtyři oblasti podpory:

3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb

3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit

3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce

3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života.
Již z názvu těchto oblastí podpory je zřejmé, že podporované oblasti jsou úzce provázany a bez
bližšího vymezení zde může docházet k překrývání a doplňování se, a to v různých aspektech (cíle,
podporované činnosti, cílové skupiny). I samotný Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
předpokládá, že oblasti podpory budou provázány24, tzn. budou se překrývat a vzájemně doplňovat.
Ne vždy jsou však překryvy a vzájemné doplňování se žádoucí, jak bylo identifikováno i v dokumentu
Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009.
Typologie provázanosti
V této otázce se tedy zabýváme nastavením jednotlivých oblastí podpory – ty jsou vymezeny
zejména cíli, podporovanými činnostmi a cílovými skupinami. Při jejich porovnání je patrné, že jak
cíle, tak i podporované činnosti a cílové skupiny jsou si v některých oblastech podpory velmi blízké.
To samo o sobě nelze hodnotit ani pozitivně, ani negativně, neboť jen široce vymezená oblast
podpory může pokrýt široké spektrum problémových stavů. Důležité je proto spojení těchto cílů a
podporovaných činností s konkrétními cílovými skupinami. Lze tedy říci, že:
1.
oblasti podpory se překrývají tehdy, když se podporované činnosti , určené k podpoře stejné
cílové skupiny objevují ve více oblastech podpory (např. v oblasti podpory 3.1 lze teoreticky podat
stejný projekt jako v oblasti podpory 3.2, neboť oblast podpory 3.1 zahrnuje – mimo jiné – stejnou
cílovou skupinu a podporované činnosti),
2.
oblasti podpory se doplňují tehdy,
–
když se podporované činnosti, určené však pro jinou cílovou skupinu, objevují u několika
oblastí podpory,
–
když je u několika oblastí podpory stejná cílová skupina, ale podporované činnosti jsou v
různých oblastech podpory jsou odlišné (např. výše uvedené a zjevně plánované
doplňování se oblasti podpory 3.3 s oblastí podpory 3.1 a 3.2).
24
Např. v Prováděcím dokumentu v oblasti podpory 3.3 (str. 66) je uvedeno: „Pro specifické skupiny osob – delikventi,
osoby závislé na drogách nebo alkoholu, pečující o závislého člena rodiny, migranti a osoby vz ústaní péče nad 26 let – bude
tato oblast podory úzce navazovat na výstupy oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb a oblast
podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit…“.
119
Toto vymezení ale není vždy jednoznačné, jak ukazují i případové studie (viz příloha č. 3), kde je u
prvních dvou studií těžké rozlišit, zda se jedná o překryv či doplňování se.
Překryvy jsou vnímány spíše negativně (viz Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009), neboť snižují
efektivitu veřejné podpory. Pokud se tedy překryvů týče, lze říci, že:
–
největší riziko se objevuje u oblasti podpory 3.1 a 3.2 a 3.3, kdy oblasti podpory 3.2 a 3.3 jsou
jakousi „podmnožinou“ oblastí podpory 3.1, a jak ukazuje druhá a třetí případová studie k
této evaluační otázce (viz příloha č. 3), projekty podané v oblasti podpory 3.2 a 3.3 lze po
malých úpravách podpořit i v oblasti 3.1;
–
naopak velmi dobře a jednoznačně vymezená je oblast podpory 3.2, a to zejména díky
jednoznačně určené cílové skupině;
–
dobře je vymezena i oblast podpory 3.4, kde je sice cílová skupina širší, ale podporované
činnosti jasně vymezují oblast podpory.
Z toho je zřejmé, že jen jasně vymezené podporované činosti a cílová skupina umožňují efektivní využití
podpory – přílišná šíře cílové skupiny a podporovaných aktivit (např. u oblasti podpory 3.1) však byla
eliminována vhodným nastavením výzev – konkrétně výzvy v oblasti podpory 3.1 jsou nyní jasně
vymezené a jejich šíře je oproti Prováděcímu dokumentu OP LZZ omezena (např. výzva 30 v oblasti
podpory 3.1 je jasně vymezena tím, že je zaměřena pouze na aktivity spojené se sociální ekonomikou,
výzva č. 66 v oblasti podpory 3.1 podporuje vzdělávání v oblasti sociálních služeb a zavádění procesů
rozvoje kvality v sociálních službách atd.).
Možnost doplňování je naopak (i v kontextu OPLZZ) chápána pozitivně – jedna cílová skupina
podpořená v různých oblastech podpory různou podporovanou činností může příjemci ušetřit čas
s kontaktováním cílové skupiny, jakož i konkrétní podporovaná činnost zaměřená na různé cílové
skupiny může ušetřit náklady spojené s přípravou projektu a částečně i administrativní náklady.
Ne vždy je ovšem jednoduché určit, zda jsou překryvy či vzájemné doplňování se žádoucí, a bez
znalosti kontextu konkrétních projektů je i obtížné určit, zda se jedná o pozitivní či negativní
překrývání (či doplňování se, neboť dopady tohoto řešení mohou být různé pro ZS, příjemce i cílovou
skupinu, jak ukazují první dvě případová studie k evaluační otázce 1.16 (viz příloha č. 3).
Kromě překryvů a vzájemnému doplňování se u podporovaných aktivit (a s nimi úzce souvisejícími
cílovými skupinami) lze ale identifikovat další „styčné body“ napříč oblastmi podpory v prioritní
ose 3, a to:
a. u individuálních projektů a globálních grantů – individuální projekty realizují stejné či
podobné činnosti a podporují stejnou či podobnou cílovou skupinu jako globální granty, ať už
o podobném projektu jiného žadatele vědí, či nikoliv (viz první dvě případové studie k
evaluační otázce 1.16, příloha č. 3),
b. u globálních grantů navzájem, kde různé organizace realizují stejné či podobné projekty opět
zaměřené na stejnou či podobnou cílovou skupinu, ať už o projektech jiného žadatele vědí, či
nikoli.
Tento typ překryvů, často zmiňovaný při řízených rozhovorech, lze považovat za „nebezpečnější“ než
překryvy výše uvedené, neboť zde definované překryvy je obtížnější monitorovat, a tak je omezit –
pouhá dobře nastavená výzva takový překryv neodhalí a neodstraní. Přitom jsou překryvy tohoto
typu min. stejně „rizikové“ jako překryvy výše uvedené, neboť ohrožují efektivnost projektů – jistě je
efektivnější realizovat jeden projekt zaměřený na stejné aktivity a cílovou skupinu např. formou
partnerství než realizovat dva stejné či velmi podobné projekty – administrativní zátěž projektů
OPLZZ na straně žadatele i poskytovatele je i přes maximální snahu stále značná – pokud je místo
120
dvou stejných projektů realizován pouze jeden projekt – v tomto případě lze realizovat „úspory z
rozsahu“. V ideálním případě by bylo možné zachytit takovýto překryv již ve fázi projektových
konzultací, kde by poskytovatel vhodně nasměroval žadatele s podobnými projektovými záměry a
např. podpořil jejich partnerství nebo na podobné projekty upozornil hodnotitele. Další možností, jak
eliminovat tyto překryvy, je hodnotící fáze – zde by bylo vhodné vybírat hodnotitele, kteří mají
dostatečné povědomí o problémech v konkrétním regionu a jsou schopni identifikovat, zda podobný
projekt již není realizován, příp. zda nebyla registrována podobná žádost. Toto lze doporučit i u
projektů, které se svými aktvititami či cílovou skupinou doplňují – konzultace žadatelů s projektovými
žádostmi, které na sebe mohou potenciálně navazovat, může výrazně zefektivnit veřejnou podporu,
jednak opět samozřejmě formou patnerství žadatelů s doplňujícími se aktivitami, ale i např. tím, že
příjemci podporující stejnou cílovou skupinu formou navazujících aktivit si mohou předávat kontakty
na cílovou skupinu, vyměňovat si zkušenosti atd.
2) ZÁVĚRY
Oblasti podpory 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4 jsou vzájemně provázány – cíle, podporované činnosti a cílové
skupiny se v některých oblastech překrývají, příp. se vzájemně doplňují. V OPLZZ se s určitou mírou
provázanosti počítá a v tomto kontextu lze říci, že podporované činnosti jsou vhodně vymezeny.
Nežádoucí překryvy je možné nalézt u podporovaných činností kombinovaných s konkrétní cílovou
skupinou, riziková je v tomto směru zejména široce pojata oblast podpory 3.1, nicméně překryvy
tohoto typu byly eliminovány nastavením výzv (zúžení podporovaných aktivit, cílové skupiny).
Rizikovější jsou překryvy stejných nebo podobných projektů (tzn. projektů zaměřených na stejnou
cílovou skupinu podpořenou stejnými či podobnými aktivitami), ať už formou individuálních projektů
či globálních grantů, neboť tyto překryvy jsou hůře monitorovatelné. I v tomto případě sice existují
nástroje (monitoring, konzultace projektových žádostí), jak tyto překryvy eliminovat, jejich využití je
však administrativně náročné, zejména pro poskytovatele podpory.
3) DOPORUČENÍ
1) ZS při hodnotícím procesu, či ještě lépe již při konzultacích projektových žádostí, by měl
monitorovat zaměření projektů tak, aby nebyly podporovány stejné či podobné projekty,
které stejné aktivity zaměřují na stejnou cílovou skupinu ve stejném regionu – to lze zajistit
formou databáze či doplnění stávající databáze projektů, přičemž tuto databázi by pracovníci
ZS sdíleli. Při konzultacích projektových žádostí může ZS v případě podobných či shodných
projektů např. doporučit partnerství.
4.6.2 Evaluační otázka 1.17 – realizace sociálních služeb v rámci
globálních grantů a individuálních projektů krajů v oblasti
podpory 3.1.
Znění evaluační otázky 1.17: Do jaké míry se doplňuje, resp. překrývá podpora realizace sociálních
služeb v rámci GG a v rámci IP krajů v oblasti podpory 3.1.? Jaké jsou rozdíly v úspěšnosti podpory GG
a IP z hlediska čerpání a dosažených výstupů a výsledků?
121
1) ZJIŠTĚNÍ
K řešení této evaluační podotázky byly použity zejména texty výzev v oblasti podpory 3.1 (výzva 5 pro
individuální projekty a výzvy 21, 22, 30, 43, 45, 65, 66 a 67) – zde byly zkoumány podporované
činnosti a cílové skupiny. U individuálních projektů jsme se zaměřili pouze na výzvu 5, kde jsou
příjemci kraje (mimo hlavní město Prahy) – výzva pro individuální projekty č. 4, určená pro Odbor
sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, není předmětem této analýzy. Dále byla
využita data ze systému MONIT7+ (data ke dni 5. 1. 2011), resp. monitorovací indikátory (výstupů a
výsledků), jejichž úkolem je právě výstupy a výsledky podpořených projektů měřit. Významným
zdrojem informací byly i řízené rozhovory s příjemci podpory.
Překryvy a vzájemné doplňování se
Individuální projekty (dále IP) i globální granty (dále GG) se mohu překrývat i se navzájem doplňovat
(vymezení překryvů a vzájemného doplňování se viz evaluační otázka 1.16). V oblasti podpory 3.1 se
projekty podpořené formou IP a GG také skutečně překrývají jak v podporovaných činnostech, tak i
cílové skupině. Výzva pro podávání IP č. 5 definuje podporované činnosti i cílové skupiny velmi široce
a lze říci, že text výzvy je do značné míry shodný s popisem oblasti podpory tak, jak je vymezená v
Prováděcím dokumentu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – je to však logické,
neboť cílem těchto výzev je, aby žadatelé – kraje (ve výzvě č. 5) uspokojili potřeby sociálních služeb
ve své oblasti působnosti. Výzvy pro GG jsou daleko konkrétnější (např. výzva 30 je zaměřena pouze
na část jedné z podporovaných aktivit – II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch
sociálního začleňování cílových skupin, část Podpora v oblasti sociální ekonomiky, výzva 65 je
zaměřena na procesy plánování dostupnosti sociálních služeb v části III. Podpora procesů poskytování
sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni atd.). Kombinace široce
pojatých výzev pro IP a úzce pojatých výzev pro GG v realitě znamená, že skutečně dochází k
překrývaní projektových činností i cílových skupin, často tak, že o tom subjekty realizující IP a GG
zaměřený na stejnou či podobnou cílovou skupinu s podobnými či stejnými aktivitami, nevědí, což s
sebou nese určité riziko, že konkrétní osoba může být podpořena stejnou podporovanou činností
několikrát. Doplňování se IP a GG také existuje, jak ukazuje první a druhá případová studie pro
evaluační otázku 1.16 (viz příloha č. 3). Překryvy ani vzájemné doplňování se však nelze bez znalosti
kontextu konkrétních projektů posuzovat, neboť dopady mohou být v konkrétních případech různé
(např. pozitivní pro příjemce, negativní pro cílovou skupinu či naopak, jak opět ukazují případové
studie v příloze č. 3). Stejně jako u překryvů a doplňování se u evaluační otázky 1.16 je i zde někdy
obtížné rozlišit, zda se jedná o překryv nebo doplňování se konkrétních projektů.
Úspěšnost podpory formou IP a GG
Je vhodnější podporovat aktivity a cílové skupiny vymezené oblastí podpory 3.1 formou
individuálních projektů nebo globálních grantů? Výhody a nevýhody, které uváděli příjemci podpory,
lze shrnout následovně.
Výhody IP
– Podpora služby (aktivity), které žadatel skutečně považuje za nutné;
–
Eliminace překryvů – na základě výběrového řízení je vybrán subjekt, který bude v dané
oblasti podporovat konkrétní sociální službu, nedochází k tomu, že by několik organizací
poskytovalo stejnou službu stejné cílové skupině;
–
Střízlivý rozsah podpořených aktivit – vzhledem k tomu, že příjemce individuálního projektu
(kraj) bude zároveň pravděpodobně zajišťovat udržitelnost a financovat služby do budoucna,
odhadne potřebu těchto služeb dostatečně realisticky bez zbytečného plýtvání;
122
–
Návaznost na další středně a dlouhodobé koncepční dokumenty příjemce (Plán rozvoje
sociálních služeb atp.);
–
Pružnost individuálních projektů v tom smyslu, že v případě potřeby je možné prostředky
přesunout (vypsat výběrové řízení) na jiné služby, než bylo původně plánováno (za
předpokladu dodržení podmínek výzvy);
–
Výrazné omezení administrativy pro poskytovatele sociálních služeb určených na základě
výběrového řízení – administrativní náklady spojené s individuálním projektem nese žadatel
(kraj), poskytovatelé sociálních služeb vybraní formou výběrového řízení jsou administrativou
výrazně méně zatíženi a mohou se více soustředit na aktivity spojené s poskytováním
sociálních služeb.
Nevýhody IP:
o Nezbytnou nutností je dobrá komunikace s ostatními subjekty v regionu (obce, neziskový
sektor), které pomáhají identifikovat potřebu sociálních služeb v místě. Pokud tato
komunikace nefunguje a potřeba je odhadována (stanovena) shora, nemusí být prostředky
nasměrovány do žádoucích aktivit.
o Riziko korupčního jednání – podmínky výběrového řízení nastavuje žadatel a je zde tedy
prostor proto, aby byl v případě zájmu vybrán konkrétní uchazeč.
o Administrativní náročnost – většinu administrativy spojené s individuálním projektem nese
žadatel, tzn. kraj, na rozdíl od realizace sociálních služeb formou globálních grantů, kde je
administrativou zatížen žadatel globálního grantu.
Výhody GG
– Žadatel může mít lepší povědomí o potřebách cílové skupiny než příjemce individuálního
grantu, např. proto, že se pohybuje v terénu a je v kontaktu s cílovou skupinou (terénní
sociální služby).
Nevýhody GG:
o Potřebu služby identifikuje žadatel o přidělení podpory, přičemž jeho úkolem je se pouze
„strefit“ do podmínek výzvy bez ohledu na to, zda v daném místě či cílové skupině jsou ve
výzvě podporované aktivity skutečně potřebné (v místě např. existuje cílová skupina
charakterizovaná ve výzvě, ale není úplně jasné, zda bude mít zájem o aktivity určené
výzvou). Žadatel tak může potřebu vytvářet uměle, např. s cílem získat financování pro svou
organizaci (nepřímé náklady), a ani během procesu hodnocení projektu nemusí být tento
záměr odhalen. Takový projekt pak může mít problémy s realizací a naplněním
monitorovacích indikátorů, neboť cílová skupina ve skutečnosti o konkrétní aktivitu nemá
zájem. Výsledek je zřejmý – projekt bude problematický, administrativně náročný pro
zadavatele i příjemce a může skončit i vrácením podpory.
o
Problémy s udržitelností projektu po skončení podpory – příjemci z řad poskytovatelů
sociálních služeb jsou velmi často závislí na dotacích či jiné podpoře, jejich budoucnost (a
budoucnost aktivit) je tedy nejistá a velmi často záleží na tom, zda se jim podaří další dotaci či
podporu získat. Často tak i úspěšné projekty končí.
o
Překrývání se aktivit a cílových skupin – globální granty mohou mít často velmi podobné
zaměření (aktivity, cílová skupina, region), místo potenciální spolupráce se projekty tříští a
mohou být cílovou skupinou i zneužívány (jedna osoba využívá služeb více organizací, aniž by
o tom organizace věděly).
123
o
Administrativní náročnost globálního grantu – veškerou tíhu administrativy nese příjemce –
realizace projektu je administrativně náročná, a i když většina žadatelů (příjemců) dnes již má
zkušenosti s podobnými projekty, ne každý žadatel (příjemce) má kapacitu na to, aby projekt
úspěšně „uřídil“.
Z přehledu je zřejmé, že výhody podpory formou individuálního projektu převažují, a pokud jsou
splněny (zásadní) požadavky na úroveň komunikace s dotčenými subjekty v kraji a minimalizováno
riziko korupce, představují vhodnější formu podpory, neboť při pečlivém monitorování potřeb jsou
lépe zacílené než globální granty a zároveň eliminují administrativní zátěž poskytovatelů služeb.
Kvantitativní analýza
Ke kvantifikaci rozdílů podpory mezi IP a GG byla využita data ze systému MONIT7+ (data stažena k
5. 1. 2011). Hned v úvodu je však třeba opět poznamenat, že hodnocení úspěšnosti podpory
globálních grantů a individuálních projektů z hlediska čerpání a dosažených výstupů a výsledků na
základě dat z MONIT7+ je v této fázi realizace OPLZZ velmi obtížné, protože řada projektů (zvláště u
výzev ukončených relativně nedávno – tzn. výzev 65, 66 a 67) je teprve na začátku realizace, případně
v různých fázích hodnotícího procesu, takže výsledky mohou být opět zkreslující a ne zcela aktuální.
K porovnání úspěšnosti jsme vybrali dosud dosažené hodnoty a cílové hodnoty stanovené
jednotlivými příjemci podpory – jedná se tedy o hodnoty, jejichž výše je dána smlovou a jejich
dosažení lze pokládat za pravděpodobné.
Tabulka 35: Dosažené a cílové hodnoty sledovaných indikátorů v oblasti podpory 3.1 podle IP a GG
Indikátory
výstupu
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
Dosažená
hodnota
(IP)
90 183
46
105
3 941
Cílová
hodnota
(IP)
130 767
172
633
19 585
Splněno
(%)
68,96
26,74
27,94
Dosažená
hodnota
(GG)
6 798
98
156
3 324
Cílová
hodnota
(GG)
676 537
3 974
17 166
151 601
Splněno
(%)
1,00
2,45
0,91
2,19
Z tabulky je zřejmé, že v plnění monitorovacích indikátorů jsou zatím výrazně úspěšnější individuální
projekty, vezmeme-li však v úvahu cílové hodnoty GG, do budoucna hodnoty IP výrazně převýší.
Dalším způsobem, jak pohlížet na rozdíly mezi individuálními projekty a globálními granty, je čerpání
přidělených prostředků (viz následující tabulka).
Tabulka 36: Přehled nasmlouvaných a vyplacených zdrojů v jednotlivých výzvách v Kč
Výzva
5 (IP)
21 (GG)
22 (GG)
30 (GG)
43 (GG)
45 (GG)
65 (GG)
66 (GG)
67 (GG)
Celkové zdroje –
proplaceno v Kč
2 315 433 622,00
74 391 530,00
83 661 647,42
17 856 694,02
34 015 845,41
53 855 208,23
0
0
0
Celkové zdroje – smlouva v Kč
4 845 732 059,57
128 413 587,00
107 997 164,00
50 614 430,00
120 063 430,00
156 522 404,00
0
0
0
Vyčerpáno %
47,78
57,93
77,47
35,28
28,33
34,41
0
0
0
V čerpání přidělených prostředků již rozdíly nejsou tak markantní jako u monitorovacích indikátorů.
Individuální projekty krajů (výzva č. 5) a globální granty z ostatních výzev jsou na tom téměř stejně
(vzhledem k fázi realizace projektů).
124
2) ZÁVĚRY
Překrývání a vzájemné doplňování se mezi IP a GG existuje. To bylo částečně konstatováno i u
evaluační otázky 1.16. Překrývání a vzájemné doplňování však nelze bez znalosti kontextu
konkrétních projektů hodnotit ani v pozitivním, ani negativním slova smyslu – případové studie
ukazují, že není vždy snadné jednoznačně určit dopady těchto překryvů, navíc mohou být odlišné pro
příjemce a cílovou skupinu. Nežádoucí překryvy (tzn. takové překryvy, u nichž existuje nebezpečí, že
stejná osoba bude podpořena stejným typem podpory) je možno eliminovat monitoringem IP.
Pokud se úspěnosti IP a GG týče, z věcného hlediska (realizace sociálních služeb) se zdají být
úspěšnější formou podpory spíše individuální projekty, jejichž výhody převažují nad globálními
granty. Ve formálním plnění (hodnoty monitorovacích indikátorů výsledků a výstupů) jsou v tuto
chvíli individuální projekty taktéž úspěšnější, zde je však třeba vzít v úvahu ranou fázi realizace
většiny projektů a s ní související nízké dosažené hodnoty těchto monitorovacích indikátorů. Totéž se
týká i čerpání IP a GG. Z formální analýzy tedy nelze v tuto chvíli činit závažnější závěry.
3) DOPORUČENÍ
Omezit možnost překryvů individuálních projektů a globálních grantů důsledným monitorováním
(formou vytvoření databáze či doplnění stávající databáze projektů) podporovaných činností a
cílových skupin v konkrétním regionu u IP na úrovni příjemce IP kraje, přičemž výsledky tohoto
monitorování by se následně braly v úvahu při hodnocení projektových žádostí globálních grantů
a projekty, jejichž kombinace podporovaných činností a cílové skupiny v konkrétním regionu jsou
již podpořeny individuálním grantem, by nepodpořil.
4.6.3 Evaluační otázka 1.18 – dosažený pokrok v oblasti podpory 3.2.
Znění evaluační otázky 1.18: Jakého pokroku bylo dosaženo v oblasti podpory 3.2. z hlediska
problémů identifikovaných v Evaluaci projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských
komunit (http://www.esfcr.cz/file/7324/)?
1) ZJIŠTĚNÍ
Evaluační otázka vychází z uvedeného dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na
problematiku romských komunit (viz http://www.esfcr.cz/file/7324/). Tento dokument identifikuje v
OP RLZ následující problémové okruhy: nejasná taxonomie projektů a s ní související nedostatečně
prokazatelné a kvantifikovatelné výsledky a dvojpolohovost projektů (centralizovaný a místní přístup
se v projektech různě prolínají). V této otázce tedy porovnáváme nedostatky zmíněné v uvedeném
dokumentu se současným stavem.
Pro účely analýzy této evaluační otázky v rámci OPLZZ bylo obtížné porovnat OP RLZ a OPLZZ na
základě „tvrdých“ dat (ze systému MONIT7+), neboť v OP RLZ byla oblast problematiky romských
komunit obsažena v několika oblastech podpory, zejména opatření 2.1 Integrace specifických skupin
125
obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí a 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb. Z
tohoto důvodu byly pro analýzu použity výsledky řízených rozhovorů.
Kvantifikovatelnost výstupů a výsledků
Jedním ze zásadních připomínek dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku
romských komunit jsou nejasně kvantifikované výsledky a cíle projektů zaměřených na romskou
problematiku25. Přestože zmíněný dokument uvádí absenci těchto ukazatelů jako zásadní nedostatek,
neuvádí žádná konkrétní doporučení, jak výsledky kvantifikovat, a to ani v systému monitorovacích
indikátorů (nové indikátory), ani jinak.
Kvantifikace výstupů a výsledků projektů je možná víceméně pouze prostřednictvím soustavy
monitorovacích indikátorů, které jsou samozřejmě sledovány i v oblasti podpory 3.2. Projekty mohou
(a v případě povinných monitorovacích indikátorů musí) využít stávajícího systému monitorovacích
indikátorů, který byl již v rámci OP RLZ postupně upravován a vylepšován, byly do něj aplikovány
přípomínky apod. V současné době jsou monitorovací indikátory pro oblast podpory 3.2 formálně
dostatečně vymezeny (zejména indikátor Počet podpořených osob ve srovnání s OP RLZ již
nezahrnuje migranty, ale pouze menšiny), i když to je dáno zejména jednoznačnou charakteristikou
celé oblasti podpory 3.2. Zavádění dalších speciálních indikátorů pro oblast podpory 3.2 nelze
bezvýhradně doporučit – jakékoliv další monitorovací indikátory zvyšují administrativní náročnost
projektu, a to jak na straně příjemce, tak na straně poskytovatele podpory. Určitým řešením, jak
kvantifikovatelnost výsledků a výstupů projektů tohoto typu vylepšit, je možnost stanovení vlastních
indikátorů např. v rámci podporované sebeevaluace. Zde je však nutno zmínit, že příjemci podpory
neměli během řízených rozhovorů zcela jednoznačný názor na nutnost sebeevaluace – v řadě případů
příjemci sebeevaluaci již provádějí, ale forma se liší podle potřeb organizace a formální vymezení
sebeevaluace (stanovení postupu, termínů atd.) by bylo posuzováno negativně, proto i možnost
stanovení sebeevaluačních monitorovacích indikátorů by měla zůstat dobrovolná.
Sebelépe vymezené monitorovací indikátory však nevyřeší fakt, že projekty v oblasti podpory 3.2
nadále obsahují problematické okruhy zmíněné v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených
na problematiku romských komunit (vágně formulované aktivity, cíle projektu, očekávané výsledky a
výstupy atd.). Z řízených rozhovorů vyplynulo, že tyto projekty v oblasti podpory 3.2 často
nevycházejí z potřeb cílové skupiny, resp. neznají přesně její potřeby, snaží se o realizaci aktivit, o
nichž se žadatel (nikoliv cílová skupina) domnívá, že jsou potřebné26. V tomto smyslu je pak řešením
pouze maximální posílení procesu hodnocení projektů v této oblasti podpory tak, aby projekty s
vágně formulovanými cíli a výsledky byly vyloučeny již při věcném hodnocení a vůbec se nedostaly do
fáze realizace.
Viz Celkový závěr k hodnocení výstupů projektů A–E.dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na
problematiku romských komunit.
26 Zde lze uvést jako příklad projekt romského strážníka – cílem projektu bylo podpořit vznik pracovní pozice „romský
strážník“ – v projektu bylo plánováno, že strážník by byl po zaučení zaměstnán městskou (obecní) policií. Projekt úspěšně
prošel formálním i věcným hodnocením, ale teprve při realizaci se zjistilo, že cílová skupina nemá o tuto pozici zájem a
nenašel se ani jeden zájemce o tuto pozici. Projekt skončil neúspěchem.
25
126
Taxonomie projektů
Dokument Evaluace projektů OPR RLZ zaměřených na problematiku romských komunit dále navrhuje
taxonomii projektů zaměřených na problematiku romských komunit, neboť dle tohoto dokumentu je
„určení správné taxonomie projektů také klíčem k vytvoření schopnosti sledovat dopad projektů“27,
taxonomie projektů také umožní „volit evaluační kritéria, určit indikátory, které je třeba sledovat, a
stanovit jednotné metodiky, které umožňují srovnávat podobné projekty mezi sebou“28.
Oblast podpory 3.2 je tedy zaměřena na problematiku romských komunit, přičemž globálním cílem je
„sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti,
kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v
přístupu k investiční podpoře“29. Z globálního cíle vyplývá jednoznačně určená cílová skupina:
příslušníci sociálně vyloučených romských komunit, zadavatelé sociálních služeb poskytujících služby
pro příslušníky sociálně vyloučených romských komunit, poskytovatelé sociálních služeb a další
subjekty poskytující nebo podporující poskytování sociálních služeb pro příslušníky sociálně
vyloučených romských komunit, orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace30 – tzn.
široké spektrum subjektů, které však realizují své aktivity v oblasti romských komunit. Zcela jasně
vymezená cílová skupina je tak zásadní změna oproti OP RLZ. Na globální cíl v oblasti podpory 3.2
navazují specifické cíle. Autoři Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských
komunit provedli taxonomii projektů v OP RLZ podle cílů projektů, neboť tak je podle nich možné
lépe určit evaluační kritéria, indikátory, srovnávací metodiky atd. Tuto taxonomii doporučovali v
novém programovacím období využít.
Z přehledové tabulky je zřejmé, že doporučení z dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených
na problematiku romských komunit bylo zohledněno jak v OPLZZ, tak i v jednotlivých výzvách v
oblasti podpory 3.2, které jsou nyní jednoznačně vymezeny.
Tabulka 37: Taxonomie projektů dle Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit (část IV.
Zhodnocení účinnosti, účelnosti a dpadu projektů a systémů podpory projektů zaměřených na romskou komunitu) a její
porovnání se specifickými cíli a činnostmi oblasti podpory 3.2
Taxonomie projektů*
Odpovídající specifický cíl**
Odpovídající činnost**
1. Terénní projekty
Přímá podpora příslušníků sociálně II. Podpora sociálních služeb a dalších
vyloučených romských komunit, kterým nástrojů působících ve prospěch sociální
je omezen přístup ke službám a na trh začleňování
příslušníků
sociálně
práce.
vyloučených romských komunit
2. Projekty zaměřené na vzdělávání Vzdělávání podle tohoto typu projektu Vzdělávání podle tohoto typu projektu
a související aktivity a změny není v oblasti podpory 3.2 podporováno. není v oblasti podpory 3.2 podporováno.
vzdělávacího systému (myšleno
předškolní a školní vzdělávání, pozn.
aut.)
3. Projekty zaměřené na změny Podpora systémových aktivit systému III. Podpora procesů posyktování
klimatu na místě
sociálních služeb pro příslušníky sociálně sociálních služeb, včetně rozvoje
vyloučených
romských
komunit, partnerství na místní a regionální úrovni
především ve vztahu k zákonu o
sociálních
službách,
souvisejícím
právním normám a k transformaci
sociálních služeb, včetně podpory
evaluace a efektivnosti služeb.
Posílení kapacity a řízení subjektů a
organizací
poskytujících
nebo
Dokument Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit, část III. Odpovědi na
evaluační otázky a úkoly (bod 2.3 zadání, obecná část), část Taxonomie projektů.
28
tamtéž
29
Prováděcí dokument OPLZZ, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, 25. 8. 2010, str. 58.
30
Tamtéž, str. 59.
27
127
Taxonomie projektů*
Odpovídající specifický cíl**
podporujících
poskytování
služeb
směřujících k integraci příslušníků
sociálně
vyloučených
romských
komunit, včetně podpory partnerství na
místní a regionální úrovni.
Odpovídající činnost**
4. Ostatní projekty intervenčního
charakteru
II. Podpora sociálních služeb a dalších
nástrojů působících ve prospěch sociální
začleňování
příslušníků
sociálně
vyloučených romských komunit
5. Projekty na posilování organizací a Posílení kapacity a řízení subjektů a I. Podpora vzdělávání zadavatelů,
jejich absorpčních kapacita ostatní organizací
poskytujících
nebo poskytovatelů, uživatelů
služeb a
projekty na posilování infrastruktury podporujících
poskytování
služeb dalších subjektů v oblasti sociálního
poskytovatelů
směřujících k integraci příslušníků začleňování
příslušníků
romských
sociálně
vyloučených
romských komunit
komunit, včetně podpory partnerství na VI. Systémová podpora sociálních služeb
místní a regionální úrovni.
a subjektů působících v sociálně
vyloučených romských komunitách a
podpora nástrojů umožňujících aplikaci
zákona o sociálních službách.
*Zdroj: Evaluace projektů OPLZZ, kap. VI. Taxonomie projektů, bližší specifikace jednotlivých projektů viz tento dokument
**Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, 25. 8. 2010, str. 58–59
Centralizovaný a místní přístup
Dalším problémem identifikovaným v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na
problematiku romských komunit je v části I.5 Základní orientace problémového pole kritizována i
nesourodost a nekompaktibilita přístupů k romské problematice v rámci OP RLZ. Je zde prezentován
centralizovaný přístup (nebo-li systémový přístup, jehož cílem je nastavení pravidel majority,
standardů, vzdělávacího systému atd.) a místní přístup, zaměřený na konkrétní region a konkrétní
jednotlivce. Tentýž dokument tvrdí, že „podstatné je reflektovat tento zásadní rozdíl a pracovat s
oběma přístupy vědomě tak, aby jejich používání nebylo neefektivní a zmatenou konfuzí, ale naopak
kombinací, vhodným doplňováním. S touto dvojpolohovostí je vhodné počítat a pracovat i při
zadávání dalších grantových programů“. Toto doporučení se při vymezení oblasti 3.2 v prioritní ose 3
OPLZZ taktéž projevilo – oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
významným způsobem zmíněnou dvojpolohovost odstranila. Oblast podpory 3.2 v prioritní ose 3.
Sociální integrace a rovné příležitosti se do značné míry zaměřuje na zmíněný místní přístup – cílová
skupina i podporované činnosti jsou nastaveny tak, aby docházelo ke změnám zejména v místě, kde
jsou zaznamenány problémy s romskými vyloučenými lokalitami, z pohledu dokumentu Evaluace
projektů OP RLZ zaměřených na romskou komunitu celkově preferuje spíše místní přístup a řešení
problémů cílové skupiny, než centralizovaný přístup spojený se změnou klimatu, vzdělávacího
systému a přístupu majority. Některé podporované činnosti (I. Podpora vzdělávání zadavatelů,
poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků
romských komunit a IV. Systémová podpora sociálních služeb a subjektů působících v sociálně
vyloučených romských komunitách a podpora nástrojů umožňující aplikaci zákona o sociálních
službách a dalších právních norem) odporují i systémové aktvity, „místní“ přístup však převládá, což
ale není třeba hodnotit negativně, neboť každý region (obec, kraj) má poněkud odlišné problémy31. V
prioritě 3.2 je tento došlo k vhodnému sloučení obou přístupů definovaných v dokumentu Evaluace
Problematika vyloučených romských komunit je velmi široká a každý region má v tomto ohledu svá specifika
– v některých případech se nemusí jednat jen o vyloučené romské lokality, ale o vyloučené lokality obecně, kde
Romové tvoří jen část populace.
31
128
projektů OP RLZ zaměřených na romskou komunitu s tím, že část této složité problematiky bude
nutno řešit i v jiných operačních programech (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost).
2) ZÁVĚRY
V případě projektů zaměřených na vyloučené romské komunity se podařilo v oblasti podpory 3.2
dosáhnout ve srovnání s problémy identifikovanými v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ
zaměřených na romskou komunitu výrazného pokroku – zásadním je zavedení samostatné oblasti
podpory, jejíž vymezení (cíle, podporované činnosti, cílová skupina) je zcela jednoznačné. V tomto
směru je zpřesněna a jasněji definována i dokumentem Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na
problematiku romských komunit kritizovaná dvojpolohovost, resp. nesystematické prolínání
centrálního a místního přístupu) a zavedena navržená taxonomie projektů. Stále se nepodařilo docela
odstranit (opět kritizovanou) ne zcela promyšlenou a jasně kvantifikovatelnou náplň těchto projektů
– uvedený dokument navrhoval jako řešení zavést další vhodné ukazatele, které by měřily výstupy a
výsledky těchto projektů. S ohledem na četné úpravy monitorovací soustavy se však dnes jeví
vhodnější spíše posílení hodnotící fáze projektových žádostí tak, aby se vágně formulované projekty
do fáze realizace vůbec nedostaly.
3) DOPORUČENÍ
Podporovat pouze kvalitní projekty, tzn. projekty s jasně vymezenými podporovanými
činnostmi a cílovou skupinou. V projektové žádosti je nutné jednak doložit, že žadatel je v
kontaktu s cílovou skupinou (např. předchozí spoluprací, v případě plánovaného návázání
spolupráce doložit, jak cílovou skupinu osloví, zda má kontakt např. na místní iniciativy či jiné
organizace pracující s cílovou skupinou), jednak to, že projekt vychází ze skutečných potřeb
cílové skupiny v konkrétním regionu (lze doložit např. předchozími zkušenostmi s cílovou
skupinou v regionu, průzkumem poptávky v cílové skupině). Nepodporovat projekty, kde není
prokazatelná vazba na cílovou skupinu a její potřeby. Pokud se v důsledku předkládání
nekvalitních projektů nepodaří prostředky alokované na oblast podpory 3.2 vyčerpat, lze je
převést např. do oblasti podpory 3.1, která také pracuje s cílovou skupinou vymezenou v
oblasti podpory 3.2.
4.6.4 Evaluační otázka 1.19 – vymezení a chápání problematiky
rovných příležitostí na projektové úrovni
Znění evaluační otázky 1.19: Jakým způsobem je vymezena a příjemci chápána problematika rovných
příležitostí žen a mužů a gender mainstreamingu a jak se to promítá do realizace aktivit v rámci
projektů oblasti podpory 3.4.?
1) ZJIŠTĚNÍ
1. Celkově k problematice rovných příležitostí žen a mužů (RP) a gender mainstreamingu (GM) ve
studiích, operačních programech aj.:
129
Rovné příležitosti (RP) obecně a RP žen a mužů na trhu práce zvlášť jsou frekventovaným pojmem jak
v odborných kruzích, tak ve veřejném diskursu. V tomto smyslu oblast podpory 3.4 nepřináší novou
tématiku, naopak věcně a časově navazuje:

na řadu předchozích aktivit tuzemské veřejné správy (např. Rada vlády pro RP mužů a žen,
aktivity MPSV a MŠMT),

na grantové programy předchozího období (zejména, ale nejenom CIP EQUAL, resp. OP
RLZ),

na aktivity občanských organizací (např. Gender Studies) financovaných zčásti soukromými
zdroji (např. Open Society Fund),

na velice rozsáhlou prezentaci tématu v médiích a) tištěných, která přinášejí nejen rozbory a
komentáře, ale zejména příběhy (např. úspěšných žen podnikatelek a vrcholných
manažerek), výsledky soutěží (nikoliv Miss, nýbrž např. tři ročníky Ocenění českých
podnikatelek), b) audiovizuálních (např. pořad Sama doma ČT), c) internetových (množství
tématických portálů a www stránek),

na výsledky a dopady průběžně vyvolávané realizací desítek projektů podpořených zejména
v OPLZZ, OP VK a OP PA.
Tématika RP, resp. postavení žen na trhu práce i v soukromém životě poměrně frekventovaným
především proto, že působí dva silné vlivy: 1. již dvacetiletá celková liberalizace ve společnosti
posilovaná aktivitami občanských organizací, 2. kohezní politika EU, která se promítá do masivní
grantové podpory tisíců soukromých subjektů (podniků, NNO) a institucí veřejné správy. OPLZZ je v
této oblasti nepochybně dynamizujícím prvkem, který svým akcentem na princip RP rozšiřuje vědomí
o potřebě řešení dosavadních nerovností.
Programové dokumenty OPLZZ, OP VK, OP PA a RLZ/CIP EQUAL obsahují samostatné oddíly o RP,
nikoliv však jejich výslovné definice. Místo toho jsou v dokumentech k dispozici kontextuální
definice a rovněž definice pomocí příkladů. Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými
celkovými cíli tématicky odlišně. V OPLZZ se RP definují pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit
a kontextuálně v analytickém úvodu k prioritní ose 3.
Kontextuální vymezení RP je patrné zejména v klíčové pasáži OPLZZ (str. 123), který konstatuje
přetrvávající nerovnost obou pohlaví, zejména žen, na trhu práce. Hlavní překážkou při prosazování a
naplnění principu rovnosti je podle dokumentu neznalost nebo nepochopení problému a
nedostatečný zájem tento problém řešit. ..Problémy slučitelnosti zaměstnání a rodiny obecně
vycházejí z nízkého společenského uznání a ohodnocení rodičovství ve srovnání s profesní aktivitou.
To vede k nedostatečnému využívání flexibilních forem práce, k nízké úrovni informovanosti rodičů v
oblasti práv zaměstnanců a k nízké angažovanosti zaměstnavatelů.
Příručka D3 „Horizontální témata OPLZZ“ jasně vymezuje chápání rovných příležitostí i gender
mainstreamingu. Problematika je také ukázána na praktickém příkladu.
Pokud jde o GM, operační programy mu samostatný oddíl nevěnují. Výjimkou byl CIP EQUAL, v němž
je také GM výslovně definován, avšak mnoho příjemců si na základě toho neumělo představit, co
vlastně mají dělat (jak naznačila evaluační zpráva z r. 2008).
V hodnocení Světového ekonomického fóra The Global Gender Gap Report, v němž byly zpracovány
indexy rozdílů v uplatnění žen a mužů, se ČR celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67. ze
134), přičemž nejhorší umístění (80.) dosahuje právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce.
Běžně používané indikátory RP jsou pouze proxy (zástupné) indikátory. Postihují pouze výstupové a
výsledkové indikátory výsledných stavů, nikoliv příležitostí, podmínek, prostoru pro uplatnění mužů a
130
žen. Hodnoty těchto indikátorů se utvářejí pod vlivem dalších interních a externích faktorů a ne
všechny z nich mají regulativní účel.
2. K chápání problematiky RP a GM žadateli v OPLZZ:
Většina žadatelů v OPLZZ souhlasí s tím, že

RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat
 mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v rodině
Jen menšina zastává názory, že

diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než by odpovídalo skutečné situaci

RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii

pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř
nic
Nejsilnější souhlas s tvrzením, že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou, se objevuje ve skupině NNO.
Zástupci podnikatelské sféry stejně jako jiní podporují názor, že by zaměstnavatelé v problematice
RP měli udělat mnohem víc (celkem 84 %). Žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP
více než žadatelé v ostatních oblastech podpory OPLZZ.
Obligátní zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP do přípravy žádosti v
OPLZZ přispěly podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP. Požadavek na RP
je však žadateli někdy „změkčen“ redukovaným chápáním RP, kdy se za pozitivní vliv považuje
například absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách.
V doporučeních o potřebě soustředění dalších výzev navrhujeme, aby byly projekty zaměřené na
obecnou osvětu „potlačeny“ či znevýhodněny ve prospěch projektů, které dosahují reálnou změnu
v zaměstnávání cílových skupin. Současně by však měli být povzbuzováni (pomocí specifických
kritérií) žadatelé, kteří při hlavním zaměření projektu mimo osvětu neopomenou zařadit mezi
projektové aktivity některou formu informálního, příp. i neformálního vzdělávání v problematice
RP.
Příjemci v oblasti podpory 3.4 chápou gender mainstreaming častěji správně než ostatní příjemci v
OPLZZ. Celkově však zaráží, že správné chápání GM není mezi příjemci v 3.4 ještě rozšířenější.
Příjemci z oblasti 3.4 podstatně častěji plně souhlasí s názorem, že rovné příležitosti mužů a žen jsou
důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat, než příjemci v jiných oblastech podpory.
Zhruba dvě třetiny příjemců v 3.4 v současné době spolupracuje či pravidelně komunikuje s jinými
organizacemi, které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Nesporně
jde o aktivity, které rozvíjejí potenciál příjemce v problematice RP.
3. Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů:
Z 8456 žádostí podaných do OPLZZ k 5. lednu 2011 bylo cca 10 % podáno v oblasti podpory 3.4.
Z nich bylo 80 % odmítnuto a 20 % schváleno. Úspěšnost žadatelů v oblasti 3.4 je podprůměrná. To
je však jednoznačně způsobeno tím, že v obou dosavadních výzvách došlo k velkému převisu
podaných žádostí v počtu a požadovaných prostředcích.
V příštích výzvách by se proto mohlo uvažovat a) o tématickém zúžení v zaměření projektů (zejména
na podporu služeb trvalé péče o děti zaměstnaných rodičů a/nebo flexibilních forem zaměstnání), b)
o specifických kritériích, které povedou ke zvýšení kvality výstupů (a tedy ke zvýšení účinnosti výzvy).
131
Pouze necelá třetina žádostí měla partnery, což se zdá být vzhledem k cílům a podporovaným
aktivitám v 3.4 málo. Zejména je málo partnerských projektů podniků, měst a NNO, v nichž vznikají
místa ve školkách, miniškolky, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem či flexibilní
formy zaměstnání.
K uvedenému datu bylo pouze 16 ukončených projektů.
Mezi příjemci a partnery je velmi nízký počet zaměstnavatelů.Kromě jednoho to jsou všechno
vzdělávací a poradenské agentury, které zprostředkují vzdělání cílových skupinám. Partnery pak jsou
nejčastěji neziskové organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty.
Cílové skupiny podle očekávání tvoří v naprosté většině případů osoby znevýhodněné na trhu práce.
Z hromadného dotazování 64 příjemců rovněž vyplývá, že ve dvou třetinách projektů je jednou z
aktivit příprava osob na budoucí zaměstnání.
Beneficienty jsou především skupiny osob (např. při skupinových školeních) a jednotlivé fyzické
osoby (např. v rámci individuálního poradenství nezaměstnaným). Podstatně méně projektů pracuje
s jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce) a především se skupinami
organizací (např. s podniky v rámci jednoho kraje, kterých se může týkat osvěta v otázkách RP).
Většina projektů je zaměřena na poradenství a vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího
uplatnění na trhu práce. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit.
Nadále je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací,
nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách.
Z hromadného dotazování a z rozboru 20 vybraných projektů a jejich porovnání se současnými
potřebami lze za zcela nedostatečný považovat počet projektů zaměřených

na zřizování a provoz miniškolek,

na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech,

na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské
dovolené),

na ženy v předdůchodovém věku.
Většina projektů má jednu či více doprovodných aktivit, přesto je jejich výskyt příliš malý.
Nejčastějším případem je provozování dětských koutků. Jde o krátkodobé hlídání a navíc jen po
dobu projektu, vlastně jen po dobu, kdy probíhá samotný kurs. Nemůžeme proto informace o
dětských koutcích chápat jako opatření ke zlepšení sladění pracovního a rodinného života – nejde o
udržitelný projektový výstup.
Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání organizátoři
nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí. To vede v oblasti 3.4 ke snížení
účinnosti podpory.
Celkově je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny organizací, a to se
zaměřením na přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, zřizování
míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách.
Doporučujeme, aby příští výzva upřednostnila či přímo byla vyhrazena pouze na projekty tohoto
typu.
V průběhu evaluace vznikla domněnka, že požadavky na udržitelnost jsou v OPLZZ všeobecně „příliš
měkké“: je zde krátká vázací doba, málo požadovaných výstupů a aktivit, nízká závažnost ve vnímání
udržitelnosti příjemci (malé nebo nepravděpodobné sankce).
132
Sociální, úžeji rodinná atd. politika státu především vyrovnává nerovnosti v příjmové situaci
jednotlivců a rodin a tím přispívá k sociální kohezi. Naproti tomu OPLZZ vnáší do sociální politiky,
politiky zaměstnanosti a (v ČR neexistující) politiky vzdělávání dospělých dynamizující faktor, který lze
souhrnně označit jako social investment.
V oblasti podpory 3.4 jde především o tři potřebné výsledky:
a) kvantitativní rozvoj služeb péče o malé děti, pokud jsou podmínkou ke vstupu nebo návratu
rodičů k ekonomické aktivitě,
b) růst počtu flexibilních pracovních režimů, které jsou ve většině případů druhou podmínkou k
zaměstnávání rodičů malých dětí,
c) zřizování pracovních míst v profesích, v nichž se z kvalifikačních a osobnostních důvodů snadno
uplatní ženy (zejména v terciárním sektoru služeb).
Zvýhodněny (daňově nebo jinak) však nejsou flexibilní formy zaměstnávání (ačkoliv
zaměstnavatelům tak někdy vznikají dodatečné náklady s nízkým užitkem) ani tvorba míst ve
firemních školkách.
Hlavním problémem v ČR není úroveň vzdělání žen a jejich zaměstnatelnost (kromě zvláštních
cílových skupin podporovaných v oblasti 3.4), nýbrž
1. dopady genderových stereotypů do rozdílů v odměňování žen a mužů za srovnatelnou
práci a další rozšiřování flexicurity (zajišťování flexibilních forem práce a slaďování
pracovního a rodinného života),
2. hrozba trvalého nadbytku nevyužitelných pracovních sil, která by měla být snižována
rozvojem osobních sociálních, ale i dalších služeb, veřejně prospěšnými pracemi a
flexibilními pracovní režimy.
2) ZÁVĚRY
1. Jak je problematika rovných příležitostí žen a mužů, resp. gender mainstreamingu vymezena
v OPLZZ, OP VK a OP PA a jak byla řešena v CIP EQUAL?
Programové dokumenty OPLZZ, OP VK, OP PA a RLZ/CIP EQUAL obsahují samostatné oddíly o RP,
nikoliv však jejich výslovné definice. Používají se kontextuální definice a definice pomocí příkladů. V
OPLZZ se RP definují pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit a kontextuálně v analytickém
úvodu OP. Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými celkovými cíli tématicky odlišně.
Tématice GM operační programy samostatný oddíl nevěnují. Výjimkou byl CIP EQUAL, v němž je také
GM výslovně definován, avšak mnoho příjemců si na základě toho neumělo představit, co vlastně
mají dělat (jak naznačila evaluační zpráva z r. 2008).
2. Jak tuto problematiku chápou žadatelé v OPLZZ (včetně porovnání 3.4 s ostatními oblastmi
podpory)?
Zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP do přípravy žádosti v OPLZZ přispěly
podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP.
Většina žadatelů souhlasí s názory, že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí
přednostně zabývat a že mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v
rodině. Jen menšina zastává názory, že diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než
133
by odpovídalo skutečné situaci, že RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli
Evropské unii a že pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat
většinou téměř nic. Žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP více než žadatelé v
ostatních oblastech podpory OPLZZ.
Pokud jde o GM, 15 % žadatelů neví, co si pod tím představit, 36 % pod GM rozumí praktické
odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži, 4% mají různé chybné výklady. Nejvyšší (44%) je podíl
těch, kteří pojmu rozumí správně (častěji představitelé neziskových organizací a veřejné správy než
podniků, spíše ženy než muži, spíš mladší lidé než starší).
3. Jak se toto chápání promítá do realizace projektových aktivit v 3.4?
Mezi příjemci a partnery je velmi nízký počet zaměstnavatelů. Podstatně méně projektů pracuje s
jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce) a především se skupinami organizací
(např. s podniky v rámci jednoho kraje) než s cílovými skupinami fyzických osob (především žen na
mateřské a rodičovské dovolené).
uplatnění na trhu práce. Ve dvou třetinách projektů je jednou z aktivit rovněž příprava osob na
budoucí zaměstnání. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit. Nadále
je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž
cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách.
Za zcela nedostatečný lze považovat počet projektů zaměřených
 na zřizování a provoz miniškolek,
 na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech,
 na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské dovolené),
 na ženy v předdůchodovém věku.
Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání organizátoři
nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí.
Celkově je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny organizací, a to se
zaměřením na přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, zřizování míst
v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách.
3) DOPORUČENÍ

V zaměření příštích výzev je třeba zvážit změny ze tří hledisek:
a) očekávané výstupy a výsledky: Bude vhodné preferovat především projekty zaměřené na
reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším
pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti. Konkrétně jde o projekty zaměřené
aa) na nové kapacity v předškolních zařízeních (včetně dětských koutků, lesních školek a všech
dříve již osvědčených forem),
ab) na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů.
b) typy žadatelů: Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat
134
ba) samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce možností zaměstnat rodiče po návratu do
práce. Tito žadatelé mohou mít jako partnery poradenské organizace a poskytovatele
služeb péče o děti,
bb) místní, zejména mezisektorová partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v
určité lokalitě. Typicky (ne však výhradně) půjde o lokality, v nichž nejsou velcí
zaměstnavatelé. Žadatelem zde může být město stejně jako NNO (poskytovatel péče).
c) cílové skupiny: Z cílových skupin dosud převažují ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s
malými dětmi, méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by měla zdůraznit
(aniž by vylučovala ostatní skupiny) pomoc
ca) ženám, které jsou ohroženy nezaměstnaností,
cb) ženám v předdůchodovém věku a
cc) zájemkyním o vlastní podnikatelskou činnost (pro ženy všeho věku).

Uskutečnit převod části prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1. Výzva č. 10 je pro
individuální projekty systémového charakteru a jediným žadatelem může být Odbor rodiny a
dávkových systémů MPSV. Odbor rodiny a dávkových systémů v současné době jedná o
převedení prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý
projekt zaměřený na pěstounskou péči. Tento záměr podporujeme, neboť je plně v souladu s
řešením vážného deficitu rodinné politiky a péče o děti v ČR. Část uvolňovaných prostředků
však ponechat v oblasti 3.4 k posílení rozpočtu globálních grantů (vzhledem k
mnohanásobnému převisu poptávky a k výše uváděným doporučením pro příští výzvy).
Realizovatelnost doporučení: 3 ; Význam doporučení: C

Navrhnout zmenu v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu (zákon č.
586/1992 Sb.) tak, aby se náklady spojené se zřízením a provozem firemních zařízení péče o
děti staly daňově uznatelnými.
Realizovatelnost doporučení: 5 ; Význam doporučení: C (s dopadem mimo OP)

Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti 2.1 preferenci konkrétních
aktivit a akcí, které podporují obecně rovné příležitosti a specificky podmínky pro ženy. Učinit
to buď pomocí specifického kritéria anebo jako volitelnou podmínku přijatelnosti projektové
žádosti.
Realizovatelnost doporučení: 2 ; Význam doporučení: A

V přípravě na období 2014-20 přehodnotit problematiku oblasti podpory 3.4, resp. rovných
příležitostí ve dvou rovinách:
a) metodologické – co jsou v okruhu možných výstupů, výsledků a dopadů validní a spolehlivé
indikátory RP a jak zjišťovat čistý užitek OPLZZ (očištěný od jiných vlivů),
b) věcné – jaké nové cíle stanovit, jaká opatření a typy aktivit jsou rozhodující pro plnění širších
cílů EU a ČR.
Realizovatelnost doporučení: 3 ; Význam doporučení: A
Potřebná vysvětlení, dílčí zjištění a argumentace k doporučením je v samostatné studii, připojené
k této závěrečné zprávě (příloha č. 5).
135
4.7
Znění evaluační otázky 1.20: Do jaké míry projekty realizované v PO 4 přispívají ke zvýšení kvality a
transparentnosti veřejné správy?
1) ZJIŠTĚNÍ
Skutečné přínosy projektů ke zvyšování transparentnosti a kvality veřejné správy lze objektivně
hodnotit až na základě výstupů. Vzhledem k tomu, že převážná většina dokončených projektů v rámci
PO4 byla v době zpracování evaluace z výzvy 32 zaměřené na zpracování analýz a studií
proveditelnosti, nebylo možné konkrétní přínosy PO4 v této oblasti posoudit. Ze shromážděných dat
a informací nepřímo vyplývá, že realizované projekty přispívají částečně ke zvyšování kvality veřejné
správy, avšak nikoli ke zvyšování transparentnosti, na jejíž posílení většinou nejsou zaměřeny.
Při hodnocení, do jaké míry jdou předkládané a realizované projekty samy příkladem zvyšování
kvality a transparentnosti (metoda path marking), se dostaneme k méně uspokojivým výsledkům.
Více než polovina projektů není dostatečně kvalitně připravena a pouze část z nich lze považovat za
dobrý příklad ke zvyšování kvality a transparentnosti veřejné správy.
Vliv projektů na zvýšení kvality a transparentnosti veřejné správy byl hodnocen prostřednictvím
názorů zainteresovaných subjektů (žadatelů – řešitelů a cílových skupin) a pomocí nově vyvinuté
metody path marking.
Metodická poznámka:
Principem metody path marking je, že se hodnotí samotný proces přípravy a realizace projektu
z hledisek zvyšování kvality veřejné správy a transparentnosti. Ptáme se, zda způsob, jak byl projekt
připravován a případně realizován, přispěl ke zvýšení kvality a transparentnosti ve veřejné správě.
Metodu jsme nazvali „path marking“, protože tyto projekty slouží jako příklad ostatním subjektům
veřejné správy (v dobrém i špatném), a v podstatě vytváří cestu, na kterou se další subjekty napojují
při přípravě a realizaci vlastních projektů. Pokud je například při realizaci projektu provedeno
výběrové řízení, které je sice slučitelné s literou zákona, nikoliv však s duchem zákona, tak i když má
možná tento projekt ve svých cílech uvedeno zvyšování kvality a transparentnosti, tak sám sebe
vlastně popírá.
Za transparentnost byla v této evaluaci považována schopnost veřejné správy/jakékoliv organizace
komunikovat navenek sdělení o tom, jak je zacházeno s penězi, které byly vybrány od jiných subjektů
(např. formou daní, darů apod.). Konkrétně jde o smysluplné a kvalitní sdělování informací o tom, na
co byly vybrané peníze použity, jaké to přineslo výsledky a z jakého důvodu byly peníze použity právě
na tento účel.
V dotazníkovém šetření byli osloveni všichni realizátoři (z nich odpovědělo 98 respondentů z PO4) a
cílové skupiny. U cílových skupin odpovědělo celkem 83 respondentů, z nichž je 20 % řídících
pracovníků a 80 % pracovníků. U jednotlivých otázek mírně kolísá počet respondentů mezi cca 60 –
83 respondenty. Tito respondenti se zúčastnili projektů převážně ve 2. polovině roku 2010. Z toho mj.
plyne, že na hodnocení vlivu projektů je zatím relativně brzy.
Analýza názorů cílových skupin byla doplněna o otázky zaměřené na zhodnocení celkového naladění
respondentů, protože je dokázáno, že názory jsou ovlivňovány řadou faktorů a jedním z významných
vlivů je spokojenost v dané práci. Respondenti z cílových skupin jsou většinou ve své práci spokojení
(53 % spokojen/á, 42 spíše spokojen/á), takže případné méně příznivé hodnocení vzdělávacích
projektů není tímto faktorem významně ovlivněno.
136
Tematické skupiny projektů v PO4
V první fázi provedl evaluační tým identifikaci celkem čtyř skupin projektů, které jsou realizovány
jednotlivými výzvami v rámci PO4. Smyslem analýzy bylo předložit základní přehled toho, jaké typy
projektů jsou v rámci PO4 realizovány. Analýza byla založena zejména na posouzení zaměření
jednotlivých výzev. Následný přehled byl upřesněn v rámci řízeného rozhovoru s pracovníky
implementačního orgánu. Z provedené analýzy vyplynulo, že projekty v rámci PO4 lze rozdělit celkem
do 4 základních typů projektů:
1. Strategické výzvy pro Ministerstvo vnitra – jde o výzvy č. 27, 38
2. Projekty zaměřené na analýzy a studie proveditelnosti – výzva č 32
3. Výzvy na vytvoření strategických metodik a procesů v rámci státní správy a územní
samosprávy - výzvy č. 41, 42, 48, 53, 57, 58, 59, 62 a 64
4. Vzdělávání cílových skupin – výzvy č. 40 a 69
Na přímý rozvoj lidských zdrojů byly v době zpracování dat (tj. k 5. 1. 2011) vyhlášeny pouze 4 výzvy
(27, 38, 40 a 69), z nichž výzva č. 69 nebyla dosud zcela vyhodnocena.
Jak z přehledu vyplývá, je většina výzev zaměřena na jiné oblasti, než je přímý rozvoj lidských zdrojů.
Výzva č. 32 se pak zcela vymyká zaměření OPLZZ a byla využita pouze k profinancování analýz a studií
proveditelnosti pro navazující projekty, které nemají většinou s rozvojem lidských zdrojů žádnou
souvislost. Dále je ze zmíněných tematických skupin zřejmé, že se projekty zaměřují více na kvalitu
veřejné správy než na její transparentnost.
Vliv projektů na kvalitu a veřejné správy
Vliv projektů na kvalitu veřejné správy byl hodnocen v rámci dotazníkového šetření mezi realizátory
a cílovými skupinami prostřednictvím těchto vybraných znaků kvality:
1) dostupnost služby (Umístění úřadu, vzdálenost od MHD, parkovišť, orientace a dostupnost
v rámci budovy, počet úředních hodin týdně, dostupnost pro handicapované, možnost podávání
stížností bez obav z odvety),
2) spolehlivost byla rozdělena do 3 podskupin znaků:
a. časové hledisko - rychlé vyřízení, provedení služby v dohodnutém čase,
b. bezchybnost - bezchybné rozhodnutí bez právních nedostatků,
c. hledisko rovnosti - pro všechny klienty a vždy stejné podmínky.
3) čekací doba (doba čekání ve frontě, doba objednání, doba reakce na dotaz, doba od podání
žádosti do vydání rozhodnutí apod.),
4) kompetence a způsobilost (schopnost zaměstnanců aplikovat znalosti, zkušenosti a odbornost při
poskytování služby),
5) přijetí, zacházení a porozumění (vstřícnost, respekt, vlídnost, ohleduplnost, vhodnost oblečení a
prostředí, důvěrnost),
6) komunikace (schopnost řešit konflikty, schopnost informovat a naslouchat občanům),
7) důvěryhodnost (proslulost (image) úřadu/organizace),
8) jistota a bezpečnost (bezpečnost budov a zařízení, kde je služba poskytována, finanční jistota,
dodržování hygienických předpisů (např. WC apod.),
137
9) prostředí (prostředí praktické a příjemné pro zákazníka a pro efektivní poskytování služby),
10) technické vybavení (vybavení potřebnou výpočetní a jinou technikou, kapacita a stáří techniky,
způsob údržby).
Názory cílových skupin a realizátorů na oblasti, ve kterých je potřeba zvyšovat kvalitu se různí.
Zatímco realizátoři vnímají potřebu zvyšovat kvalitu veřejných služeb ve všech hodnocených
aspektech, tak cílové skupiny jenom v některých. Stejně tak se liší také hodnocení přínosů projektů ke
zlepšování jednotlivých znaků kvality veřejných služeb.
Jelikož je počet relevantních dokončených projektů velmi malý (3 projekty z výzvy 53, z toho pouze
jeden by byl relevantní k posouzení, protože zbylé dva jsou z tematické skupiny 3, ostatní dokončené
projekty jsou z výzvy 32), tak jejich efekty je obtížné v praxi vysledovat. Výjimkou jsou např. projekty
na rozvoj eGon center, jejichž efekt se projevil v podstatě okamžitě a je hodnocen převážně
pozitivně, ačkoliv projekty ještě nebyly dokončeny.
Dokončené projekty jsou navíc takového charakteru, že nemají přímý vliv na klienty veřejné správy a
tudíž jejich posouzení ze strany klientů veřejné správy, které bylo v návrhu projektu zamýšleno,
nemělo smysl. Přesto se v rámci shromažďování dat podařilo získat alespoň názory několika účastníků
projektů zaměřených na eGon centra. Podle těchto zaměstnanců veřejné správy, kteří byli v projektu
proškoleni, hodnotí klienti fungování eGon center vcelku pozitivně.
Z praxe hodnotitelů (protokoly v MONIT7+, doporučení hodnotitelských komisí) vyplývá, že velké
množství projektů není zcela transparentně a jasně navrženo, případně je navrženo nekvalitně. Z 275
schválených individuálních projektů jich bylo pouze 122 (tj. 44 %) předloženo natolik kvalitně, že byly
schváleny napoprvé, 40 projektů (tj. 15 %) bylo opravováno minimálně dvakrát.
Z řízených rozhovorů vyplynulo, že i sami realizátoři považují některé projekty za nepříliš přínosné
z hlediska zvyšování kvality služeb veřejné správy.
Na základě informací z MONIT7+ bylo sledováno jak kvalitně byla žádost připravena (tj. kolikrát byla
žádost opravována než prošla kladně hodnocením).
Tento ukazatel mělo smysl sledovat pouze u projektů předložených do individuálních výzev, které
umožňují opravu a opětovné předložení žádosti.
Z celkem 368 projektů předložených k 5. 1. 2011 do vyhlášených individuálních výzev jich prošlo
kladně hodnocením 275. Následující tabulka ukazuje, kolikrát byly žádosti předloženy:
Tabulka 38
Počet předložení
Jedenkrát
Dvakrát
Třikrát
Čtyřikrát
Pětkrát
Celkem
Počet žádostí
122
113
28
10
2
275
%
44
41
10
4
1
100
Z provedené analýzy vyplývá, že pouze 44 % žádostí bylo natolik kvalitních, aby prošly hodnocením
napoprvé.
Komentář hodnotitelů projektů:
Hodnotitelé se shodovali v tom, že většina projektů v PO4 nebyla kvalitně připravena. Hodnotitelé se
zkušeností i z jiných prioritních os případně jiných výdajových programů se dále shodovali v tom, že
138
kvalita projektů předkládaných v PO4 by v otevřené soutěži s projekty z jiných prioritních os velmi
pravděpodobně neobstála. V průběhu času však lze vysledovat trend alespoň částečného zvyšování
kvality předkládaných projektů.
Komentované výsledky dotazníkového šetření mezi realizátory a cílovými skupinami zaměřeného na
kvalitu veřejných služeb:
Dostupnost služby považují respondenti za celkem dobrou, téměř 2/3 respondentů se domnívá, že
tento znak kvality není třeba zásadně zlepšovat a u 16 % nebyl projekt na to vůbec zaměřen.
Tomu odpovídá – podle názorů respondentů - v podstatě i zaměření projektů. Téměř 80 % se
domnívá, že realizace projektu buď nepřispěla ke zlepšení dostupnosti služeb nebo na to projekty
nebyly zaměřeny.
Spolehlivost – časové hledisko je většinou respondentů (77 %) vnímána jako celkem dostačující, ale
přitom téměř 50 % respondentů uvádí, že jejich účast v projektu přispěla ke zlepšení tohoto aspektu
služby.
Spolehlivost – bezchybnost je 2/3 respondentů považována za relativně dobrou, že není až tak třeba
ji zlepšovat. Tomu odpovídá i vnímané zaměření projektů – podle poloviny respondentů nepřispěla
jejich účast v projektu ke zlepšení spolehlivosti služby.
Spolehlivost – rovnost je rovněž znak, který většina respondentů (75 %) považuje za celkem dobře
pokrytý. Zaměření projektů tomu odpovídá: většinou buď projekty nepřispěly nebo nebyly na danou
oblast zaměřeny.
Čekací dobu považují respondenti za vesměs uspokojivou (74 % se domnívá, že v podstatě není třeba
zlepšovat). Tomu odpovídá i zaměření projektů, kde většina buď nijak zásadně nepřispěla nebo vůbec
nebyla zaměřena na tento znak kvality.
Kompetence a způsobilost jsou znaky, které by bylo třeba posílit (skoro ½ respondentů), ale projekty
na to byly zaměřeny jen částečně (pouze 37 % projektů se podle respondentů zaměřovalo na zlepšení
tohoto znaku kvality služeb).
Přijetí, zacházení a porozumění považují 2/3 respondentů za celkem dobrou (není třeba až tolik
zlepšovat). Tomu v podstatě odpovídá i zaměření projektů (77 % buď vůbec nebo spíše nepřispívá,
případně projekt nebyl zaměřen na tento aspekt kvality).
Komunikace je považována za znak, který je třeba posilovat (44 %), ale projekty na to z větší části
nejsou zaměřeny nebo příliš nepřispívají (76%).
Důvěryhodnost je – stejně jako Komunikace - znak, u kterého se vyskytuje disproporce mezi
potřebou posílit a zaměřením projektů. Na jedné straně respondenti vnímají potřebu zlepšit tento
aspekt kvality služeb (53 %), ale zaměření projektů tomu příliš neodpovídá (67 % spíše nebo vůbec
nepřispělo).
U zbývajících 3 znaků (jistota a bezpečnost, prostředí, technické vybavení) vnímají respondenti
potřebu zlepšit tento znak kvality, kdežto projekty na to nebyly vesměs zaměřeny. Jistě to souvisí
s tím, že tyto znaky jsou spíše materiálně technického charakteru (spíše „tvrdé“ projekty), zatímco PO
4 se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů.
139
Tabulka 39: Kvalita služeb - Komparace názorů cílových skupin a realizátorů
Znak kvality
Je potřeba posílit tento znak
Odpovídalo tomu zaměření projektu?
služby/Otázka
kvality poskytovaných služeb?
Cílové skupiny
Realizátoři
Cílové skupiny
Realizátoři
Dostupnost služby
NE
ANO
NE
NEBYL ZAMĚŘEN*
Spolehlivost – časové
NE
ANO
ANO
ANO
hledisko
Spolehlivost NE
ANO
NE
ANO
bezchybnost
Spolehlivost - rovnost
NE
ANO
NE
ANO
Čekací doba
NE
ANO
NE
ANO/NEBYL
ZAMĚŘEN*
Kompetence a
ANO
ANO
NE
ANO
způsobilost
Přijetí, zacházení a
NE
ANO
NE
ANO/NEBYL
porozumění
ZAMĚŘEN*
Komunikace
ANO
ANO
NE
ANO/NEBYL
ZAMĚŘEN*
Důvěryhodnost
ANO
ANO
NE
ANO
Jistota a bezpečnost
ANO
ANO
NE
NEBYL ZAMĚŘEN*
Prostředí
ANO
ANO
NE
NEBYL ZAMĚŘEN*
Technické vybavení
ANO
ANO
NE
NEBYL ZAMĚŘEN*
Zdroj: vlastní šetření
Poznámka: rozlišení na ANO/NE je třeba chápat ve smyslu „spíše ano“, „spíše ne“.
* statisticky významné zhruba stejně jako ANO.
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že realizátoři vidí přínosy a zaměření jimi realizovaných projektů
mnohem pozitivněji a přínosněji než samotné cílové skupiny. Zatímco realizátoři spatřují jejich
projekt zaměřený na celkem 7 z 12 sledovaných ukazatelů kvality veřejné správy, cílové skupiny se
domnívají, že projekty byly zaměřeny pouze na jeden z těchto znaků. Z tabulky rovněž vyplývá, že
cílové skupiny považují za potřebné posílit pouze polovinu ze sledovaných znaků kvality, zatímco
realizátoři vidí nutnost posilovat všechny uvedené znaky.
Vliv projektů na transparentnost a veřejné správy
Názory realizátorů i cílových skupin se shodují, že projekty nejsou většinou zaměřeny na posílení
transparentnosti, a proto k jejímu zvyšování nepřispívají.
Informace z MONIT7+ nelze pro posouzení přímého vlivu výstupů projektů na transparentnost
veřejné správy použít, ale lze je využít k nepřímému posouzení přínosu projektů transparentnosti
metodou path marking, kterou vyvinul náš realizační tým.
Na základě informací z MONIT7+ bylo sledováno jak transparentní byly aktivity a rozpočty navržené
v projektu.
Při hodnocení projektů z hlediska transparentnosti bylo využito praxe hodnotitelů a zápisy
z hodnotitelských komisí. Z analýzy vyplynulo, že velká část projektů nebyla napoprvé schválena
právě z důvodu nejasného vymezení aktivit nebo některých položek. Často se hodnotitelé setkávali i
s tím, že v rozpočtu projektu byly uvedeny vysoké částky na služby, které nebyly v textu nikterak
vysvětleny. Z tohoto pohledu nebyly ve zhruba polovině případů projekty připraveny transparentně
tak, aby mohly být schváleny napoprvé.
Podobně byla data z MONIT7+ využita k nepřímému posouzení transparentnosti realizovaných
projektů. Zde vycházel realizační tým z informací o realizovaných výběrových řízeních nad 200 000 Kč,
u nichž dle pravidel OPLZZ musela proběhnout alespoň minimální soutěž ve formě oslovení tří
potenciálních dodavatelů. Teorie i praxe veřejných zakázek ukazuje, že čím je proces výběrového
řízení transparentnější, tím nižší ceny je zpravidla dosaženo. Evaluační tým tedy posuzoval
140
předpokládanou hodnotu zakázky a konečnou cenu dle smlouvy o dílo. Za předpokladu správných
informací v MONIT7+ vyplývají tyto výsledky.
Z celkem 70 výběrových řízení nad 200 000 Kč realizovaných v PO4 jich bylo 48 „vysoutěženo“ za
předpokládanou hodnotu. To představuje téměř 69 %. Dalších 9 realizovaných zakázek potom
realizovalo prostřednictvím výběrového řízení úsporu nižší než 5 % oproti předpokládané hodnotě.
To představuje dalších téměř 13 %. Tyto výsledky tak indikují, že více než 80 % výběrových řízení
nebylo pravděpodobně dostatečně transparentních. Bližší informace a údaje k této problematice jsou
uvedeny v evaluační otázce 1.7, kde je tato analýza zpracována za celý OPLZZ. Z této analýzy pak
vyplývá, že veřejné zakázky v PO4 jsou ještě o něco méně transparentní než je průměr OPLZZ.
Komentář hodnotitelů projektů:
V rozpočtech projektů se často vyskytují blíže nespecifikované položky, zejména na služby, které
nejsou nikterak v návrzích projektů zdůvodněny. V některých případech se jednalo i o
několikamilionové částky bez udání důvodů. Některé částky v projektech byly zjevně výrazně
nadhodnocené. Snaha hodnotitelů tyto částky redukovat či nezdůvodněné položky škrtat byla
v určité fázi zastavena vedoucími pracovníky MV, kteří na základě intervence žadatelů dali
hodnotitelům pokyn do rozpočtů nezasahovat, pouze na podezřelé položky upozorňovat.
Komentované výsledky dotazníkového šetření mezi realizátory a cílovými skupinami zaměřeného na
transparentnost veřejné správy:
Respondenti byli dotazováni jednak na jejich názor, zda „Je třeba posilovat transparentnost činností
Vašeho úřadu/Vaší organizace směrem k veřejnosti?“ a jednak bylo zjišťováno, „Do jaké míry přispěla
Vaše účast v projektu ke zvýšení transparentnosti?“.
Cílem bylo porovnat vnímanou potřebu zvyšování transparentnosti s tím, jak respondenti vnímají
zaměření projektů.
Respondenti se ve více než polovině (56 %) vyjádřili, že je třeba posilovat transparentnost činností
jejich úřadů směrem k veřejnosti.
S tím ovšem nekoresponduje zaměření projektů, protože – podle respondentů nebyly projekty příliš
(nebo vůbec) zaměřeny na zvyšování transparentnosti (75 %).
„Je třeba posilovat transparentnost činností
„Do jaké míry přispěla Vaše účast v projektu
Vašeho úřadu/Vaší organizace směrem
ke zvýšení transparentnosti?“
k veřejnosti?“
ANO
NEPŘISPĚLA
Respondenti z řad realizátorů byli dotazováni, do jaké míry přispěl jejich projekt ke zvýšení
transparentnosti. Z celkem 70 odpovědí se 44 % realizátorů domnívá, že jejich projekt nějakým
způsobem přispěl ke zvýšení transparentnosti veřejné správy. 11 % se domnívá, že spíše nepřispěl a
téměř polovina (44 %) uvádí, že jejich projekt nebyl na zvyšování transparentnosti zaměřen.
Přestože velká část realizátorů (44 %) odpověděla, že projekt jednoznačně přispěl nebo spíše přispěl
ke zvýšení transparentnosti, v následné slovní odpovědi jak konkrétně projekt přispěl ke zvýšení
transparentnosti VS často zaměňují transparentnost za kvalitu, případně uvádějí obecné formulace.
2) ZÁVĚRY
Z provedené analýzy vyplývá, že většina realizovaných projektů je zaměřena na jiné aspekty, než je
transparentnost veřejné správy. Samy předkládané a realizované projekty navíc nejsou jednoznačně
transparentní. Často se v projektových návrzích vyskytují nejednoznačné aktivity, nevysvětlené
položky na služby apod.
141
Naopak na zvyšování kvality veřejné správy je zaměřena velká část projektů. Nicméně v tomto
případě nelze jednoznačně posoudit skutečný přínos ke kvalitě, neboť dokončených projektů je
v době zpracování evaluační zprávy velmi málo a převážná většina z nich nemá přímý vliv na kvalitu
veřejné správy, neboť jejich výstupem je analýza či studie proveditelnosti.
Pravděpodobně nejvyšší reálný přínos ke zvyšování kvality veřejné správy lze spatřovat u výzvy č. 40,
která byla zaměřena na rozvoj eGon center. Realizátoři i cílové skupiny zde v rámci řízených
rozhovorů jednoznačně ocenili přínos pro přiblížení služby občanům a jejich rychlejšímu poskytování.
Současně je otázkou transparentnost a efektivnost těchto projektů, neboť z řízeného rozhovoru se
zástupcem obce, která do výzvy č. 40 projekt nepředložila, vyplynulo, že školení podporované z výzvy
40 provedli prostřednictvím vlastních lektorů s celkovými náklady cca 30 tis. Kč, zatímco minimální
velikost projektu z OPLZZ byla stanovena na 2 mil. Kč. Realizátoři projektů z této konkrétní výzvy se
potom shodovali v tom, že úředníci byli vysláni povinně na školení, která ve skutečnosti ani
nepotřebovali, pouze aby se naplnily stanovené ukazatele. Naopak představitelé veřejné správy
postrádají možnost specifického vzdělávání pro svoje úředníky.
3) DOPORUČENÍ
1. Koncipovat budoucí individuální výzvy tak, aby byla zajištěna konkurence mezi návrhy a
vytvářen tlak na žadatele připravovat kvalitní projekty. Konkrétní doporučená opatření:
o Vyhlašovat individuální výzvy tak, aby byl vždy větší počet možných žadatelů a
předpokládaný objem předložených žádostí převyšoval finanční alokaci výzvy.
2. Zavést pravidlo maximálně jedné možné opravy žádosti (v případě individuálních projektů),
která bude předložena nejpozději do 3 měsíců od vrácení k přepracování. Po přesažení této
lhůty bude žádost klasifikována jako „vyřazena pro nezájem žadatele“. Dílčím rizikem tohoto
doporučení je nevyčerpání finančních prostředků u konkrétních výzev pro individuální
projekty. Případné nevyčerpané finanční prostředky bude možné využít k vypsání jiných
výzev na opatření, kde jsou úřady schopny předložit kvalitní a přínosné projekty (např. na
specifické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy) a zvážit snížení hranice pro minimální
velikost projektu (např. na úroveň 200 000 Kč).
Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: E
4.7.1 Evaluační otázka 1.21 – míra příspěvku projektů ke snížení
administrativní zátěže veřejné správy
Znění evaluační otázky 1.21: Do jaké míry realizace projektů přispívá ke snižování administrativní
zátěže veřejné správy?
1) ZJIŠTĚNÍ
Skutečné přínosy projektů ke snižování administrativní zátěže veřejné správy lze objektivně hodnotit
až na základě výstupů. Vzhledem k tomu, že převážná většina dokončených projektů v rámci PO4 byla
v době zpracování evaluace z výzvy 32 zaměřená na zpracování analýz a studií proveditelnosti, nebylo
možné konkrétní přínosy PO4 v této oblasti posoudit.
142
Administrativní zátěž byla zkoumána ve smyslu vnímané administrativní zátěže ze strany
zaměstnanců veřejné správy související s realizací projektů.
Východiskem pro posouzení vlivu realizace projektů na AZ bylo dotazníkové šetření mezi realizátory a
cílovými skupinami, řízené rozhovory, evidence projektů v MONIT7+ a expertní posouzení.
V dotazníkovém šetření byli osloveni všichni realizátoři (z nich odpovědělo 98 respondentů z PO4) a
vybrané cílové skupiny (odpovědělo 83 respondentů).
Z názorů realizátorů a cílových skupin vyplývá, že přínos projektů ke snižování administrativní zátěže
nelze jednoznačně posoudit. Zatímco téměř polovina realizátorů vidí projekt jako přínosný pro
snižování administrativní zátěže, cílové skupiny jsou ve svém vnímání skeptičtější. Jako přínosné
v tomto směru vidí projekty pouze 14 % respondentů z cílových skupin.
Jako doplněk byla použita metoda path marking, kdy se hodnotilo, jak daný projekt administrativně
zatěžoval implementační subjekt.
I samotné projekty přitom přispívají ke zvyšování administrativní zátěže, když více než polovina ze
schválených projektů v rámci individuálních výzev v PO 4 byla předkládána minimálně dvakrát, čímž
došlo ke zvýšenému administrativnímu zatížení implementačních orgánů.
Většina zaměstnanců veřejné správy (cílových skupin projektů) se shoduje v tom, že projekty
většinou nepřispěly ke snižování administrativní zátěže. Pouze 14 % respondentů z řad cílových
skupin se domnívá, že projekt, jehož se účastnili, nějakým způsobem přispěl ke snižování
administrativní zátěže.
Z řízených rozhovorů i z názorů expertů vyplynulo, že na administrativní zátěž v souvislosti s realizací
projektů v PO 4 má nepochybně vliv i připravenost a schopnost řídícího a implementačního orgánu
poskytovat relevantní a správné informace, případy změn výzev, pravidel a požadavků na evidenci
v průběhu realizace projektů, dodatečné požadavky na sledování nových pod/indikátorů apod.
Pozitivní efekt na snížení administrativní zátěže mají již nyní eGon centra, ačkoliv projekty zaměřené
na egovernment ještě nebyly ukončeny. Efekt eGon center mohl být i větší, kdyby se realizoval
původní plán 400 eGon center v ČR. Nyní funguje cca 90 eGon center.
Vzhledem ke specifiku dokončených projektů nebylo smysluplné provádět šetření mezi zaměstnanci
veřejné správy ke konkrétním dokončeným projektům. Z tohoto důvodu bylo základním informačním
zdrojem pro evaluaci šetření mezi účastníky projektu – cílovými skupinami.
Podobně jako v otázce 1.20 byla použita metoda „path marking“, založená na předpokladu, že pokud
projekt sám není příliš administrativně zatížen, respektive nezatěžuje administrativu, má potenciál
přispět k celkovému snižování administrativní zátěže veřejné správy a vytváří příklad pro další
projekty.
Při použití této metodiky bylo posuzováno, jak daný projekt administrativně zatěžoval implementační
subjekt. Zde lze opět odkázat na tabulku počtu předkládání žádostí, kdy u individuálních projektů byla
kvalitně (tudíž tak, aby nepřiměřeně administrativně nezatěžovala implementační subjekt)
připravena necelá polovina žádostí. Z rozhovoru s pracovníky implementačního subjektu i praxe
hodnotitelů projektů pak vyplynulo, že část žadatelů předkládala opakovaně stejný projekt
s minimálními úpravami nebo zcela bez úprav.
Aplikace této metodiky na celý systém implementace OPLZZ pak indikuje, že projekty ke snižování
administrativní zátěže nepřispívají, naopak administrativní zátěž zvyšují.
Administrativní zátěž je jednoznačně ovlivňována také nastavením podmínek a pravidel
implementace daného operačního programu. Z průzkumu názorů realizátorů projektů vyplynulo, že
143
právě vysoká administrativní zátěž je považována za jeden z největších problémů podávání žádostí a
následné realizace projektů v OPLZZ.
Komentované výsledky dotazníkového šetření
Otázku snižování administrativní zátěže řešilo i dotazníkové šetření provedené jak mezi realizátory
projektů, tak mezi cílovými skupinami – účastníky.
Celkem 31 % respondentů z řad realizátorů uvedlo, že jejich projekt byl zaměřen na snižování
administrativní zátěže. Za nejvýznamnější příčiny administrativní zátěže přitom respondenti uváděli
vnější příčiny (organizace práce a činností a legislativní podmínky pro práci).
Na otázku „Do jaké míry přispěl Váš projekt ke snížení administrativní zátěže?“ odpověděla téměř
polovina realizátorů (49 %), že projekt přispěl ke snížení AZ. 20 % se naopak domnívá, že projekt ke
snížení AZ nepřispěl; 6 % respondentů dokonce uvedlo, že se vlivem realizace projektu
administrativní zátěž zvýšila.
Téměř tři čtvrtiny těch realizátorů, kteří uvedli, že jejich projekt přispěl snížení AZ, se domnívají, že to
bylo v oblasti, ve které to bylo nejvíce třeba.
Z dotazníku pro cílové skupiny pak vyplynulo, že téměř dvě třetiny respondentů vnímají
administrativní zátěž jako překážku pro svoji kvalitní práci.
Obr. č. 16: Vnímání administrativní zátěže cílovými skupinami
Administrativní zátěž
40
35
30
25
20
15
10
5
0
35
22
17
8
1: Vnímám to jako
významnou
překážku
2: Spíše to
vnímám jako
překážku
3: Spíše to
nevnímám jako
překážku
4: Nevnímám to
jako překážku
Cílové skupiny byly rovněž dotazovány, do jaké míry přispěla jejich účast v projektu ke snížení
administrativní zátěže. Zde se výsledky rozchází s pohledem realizátorů, neboť většina cílových
skupin uvedla, že jejich účast v projektu nepřispěla ke snížení administrativní zátěže. Viz následující
graf.
144
Obr. č. 17: Jak přispěla účast v projektu ke snížení AZ – cílové skupiny
…
30
24
25
25
20
15
11
10
10
5
3
0
0
1: Přispěla
významně
2: Spíše
přispěla
3: Spíše
nepřispěla
4: Vůbec
nepřispěla
5: Vlivem 6: Projekt nebyl
projektu došlo zaměřen na
naopak ke
snižování
zvýšení
administrativní
administrativní
zátěže
zátěže
Na rozdíl od realizátorů se cílové skupiny domnívají, že projekty nereagovaly na snižování
administrativní zátěže v oblasti, ve které to bylo nejvíce potřeba. Celých 83 % respondentů uvedlo, že
se projekt nesoustředil na oblast, ve které bylo snížení administrativní zátěže nejvíce třeba. Viz
následující graf.
Obr. č. 18: Soustředil se projekt na snížení AZ v oblasti, kde to bylo nejvíce třeba? – cílové skupiny
Snížení administrativní zátěže
35
30
30
25
20
14
15
10
5
7
2
0
1: Ano
2: Spíše ano
3: Spíše ne
4: Ne
Průzkum, jak vnímají výstupy již dokončených projektů na snižování administrativní zátěže veřejné
správy klienti (občané, firmy) nemohl být realizován z důvodu nedostatečného počtu dokončených
projektů. V době zpracování analýzy (data k 5. 1. 2011) bylo dokončených pouze 37 projektů, z nichž
34 bylo z výzvy č. 32 a jejich jediným výstupem byla analýza nebo studie proveditelnosti. Z tohoto
důvodu nebylo zamýšlené šetření mezi klienty provedeno, neboť by nemělo smysl.
Z výsledků srovnání výstupů dotazníkového šetření realizovaného mezi cílovými skupinami a
realizátory lze konstatovat, že se diametrálně liší pohled realizátorů a cílových skupin. Zatímco
realizátoři vidí poměrně značný přínos jejich projektu ke snížení administrativní zátěže (49 %), a to
145
v oblastech, kde to je nejvíce třeba (75 %), jen malá část cílových skupin se domnívá, že projekt
pomohl snížení AZ (14 %), a to v oblastech, kde to bylo nejvíce třeba (17 %).
2) ZÁVĚRY
Z provedené analýzy vyplývá, že většina realizovaných projektů je zaměřena na jiné aspekty, než je
snižování administrativní zátěže veřejné správy. Pouze necelá třetina projektů (31 %) byla dle
realizátorů zaměřena na tento cíl. Většina projektů je zaměřena na zvyšování kvality či elektronizaci
veřejné správy včetně souvisejícího vzdělávání.
Výrazný rozdíl je potom ve vnímání příspěvku projektů ke snižování administrativní zátěže mezi
realizátory a cílovými skupinami. Zatímco téměř polovina realizátorů uvedla v dotazníkovém šetření,
že jejich projekt významně nebo spíše přispěl ke snižování administrativní zátěže, cílové skupiny jsou
ve svých odpovědích podstatně skeptičtější. Přínos projektů ke snížení administrativní zátěže vidí
pouze 14 % respondentů. Názory obou dotazovaných skupin se liší i v tom, zda se projekt zaměřoval
na snižování administrativní zátěže v oblastech, kde to je nejvíce potřeba.
Příspěvek projektů ke snižování administrativní zátěže lze považovat za spíše pozitivní, ale i zde jsou
určité rezervy.
3) DOPORUČENÍ
1. Vypsat výzvu zaměřenou speciálně na snížení administrativní zátěže ve veřejné správě.
Výzvu otevřít všem subjektům veřejné správy a ponechat na nich, aby sami identifikovali
slabá místa a navrhli způsob jejich řešení.
Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení:B
4.7.2 Evaluační otázka 1.22 – vnímání projektů ze strany samotných
účastníků vzdělávání
Znění evaluační otázky 1.22: Do jaké míry jsou projekty zaměřené na vzdělávání spatřovány
samotnými účastníky za přínosné a užitečné?
1) ZJIŠTĚNÍ
Přínosnost a užitečnost byla vyhodnocována ve smyslu, jak ji vnímají účastníci vzdělávacích projektů
(cílové skupiny). Principiálně šlo o to, do jaké míry jsou poznatky ze vzdělávání použitelné při výkonu
jejich zaměstnání.
Metodická poznámka:
Evaluátoři si jsou vědomi toho, že vnímaná přínosnost a užitečnost se může časem měnit, což nelze
sice postihnout v rámci roční evaluace OPLZZ, ale lze položit metodické základy systematického
sledování těchto změn a pokusit se vytvořit základ pro časové řady vhodné pro provádění následných
evaluací a zaměřit část evaluace na změny ve vnímání přínosnosti a užitečnosti v delším časovém
odstupu od absolutoria vzdělávání.
146
V ideálním případě by přínosnost a užitečnost vzdělávání neměla být posuzována ani realizátory ani
absolventy vzdělávání (cílovými skupinami), ale klienty veřejné správy, tj. těmi, kteří využívají služeb
veřejné správy (občané, podnikatelé). Toto sice spadá do kategorie dopadů a není to zjistitelné
v rámci roční evaluace, ale rovněž se domníváme, že je třeba začít včas vytvářet základy metodiky
dlouhodobého sledování spokojenosti klientů veřejné správy, kteří jsou obsluhování cílovými
skupinami projektů.
V dotazníkovém šetření odpovědělo 83 respondentů, z nichž je 20 % řídících pracovníků a 80 %
pracovníků. U jednotlivých otázek mírně kolísá počet respondentů mezi cca 60 – 83 respondenty.
Výjimkou je poslední otázka zaměřená na přínosy produktu, kde odpovědělo pouze 27 osob.
Vzdělávání v rámci projektů podpořených v PO 4 probíhalo u převážné většiny respondentů ve 2.
polovině roku 2010.
Určitou formu vzdělávání v rámci PO4 obsahovalo k 5. 1. 2011 celkem 328 projektů v různé fázi
realizace. Projekty byly předloženy ve výzvách č. 27, 38, 40, 41, 42, 48, 53, 57, 58, 59 a 62. V rámci
těchto projektů je plánováno 229 919 úspěšných absolventů kurzů. Nejvíce přispěla k naplnění
tohoto indikátoru výzva č. 40 zaměřená na elektronizaci veřejné správy a vzdělávání v eGon centrech
(celkem plánováno 164 186 úspěšných absolventů kurzů).
V rámci řízených rozhovorů byli dotazováni také spolupracovníci, nadřízení těchto účastníků a
realizátoři projektů.
Použitelnost získaného vzdělání byla hodnocena ve dvou rovinách:
1) co vnímají respondenti – účastníci vzdělávání za použitelné pro svou práci – v rozlišení na:
a. vnímaná použitelnost,
b. skutečná aktuální použitelnost;
2) zda by doporučili svým kolegům a jiným úřadům a organizacím se podobného vzdělávání
zúčastnit.
Vnímaná použitelnost byla respondenty zhodnocena jako nízká s ohledem na výkon jejich práce.
Téměř 70 % respondentů považuje získané vzdělání za použitelné z méně než 50 %, z toho 2/3
respondentů dokonce z méně než 25 %.
Skutečná použitelnost – co skutečně ve své práci využívají – je ještě o něco nižší (konkrétně 76 %
používá méně než 50 % poznatků, z toho 2/3 používají méně než 25 %.
Celkem 50 % respondentů by doporučilo svým kolegům se takového vzdělávání zúčastnit, zatímco 30
% by to nedoporučilo a u 20 % nemá projekt smysl opakovat, neb se ho zúčastnili všichni, pro které to
mělo smysl.
Realizovat takový projekt u jiných úřadů by doporučila více než polovina respondentů (56 %), ale na
druhou stranu by 43 % respondentů nedoporučovalo projekt opakovat na jiném úřadu, v jiné
organizaci.
Na otázku zaměřenou na zhodnocení přínosu produktu (školení, vzdělávání či jiné aktivity), kterého
se daný respondent zúčastnil, odpovědělo výrazně méně osob než na předchozí otázky (pouze 27
respondentů).
Přes polovinu respondentů považuje projekty za v podstatě přínosné (56 %), zatímco 22 % je
považuje za v podstatě nepřínosné. Zbylých 22 % hodnotí projekty jako zhruba z poloviny přínosné.
Účastníci vzdělávání hodnotí přínos vzdělávání v PO 4 většinou jako přínosné (56 % respondentů),
zatímco jako spíše nepřínosné je hodnotí pouze 22 % respondentů. Zbylých 22 % hodnotí přínos jako
147
z poloviny přínosný. Vnímaná a skutečná použitelnost, tj. kolik ze vzdělávání skutečně použijí ve své
praxi, je však hodnocena relativně nízko, kdy 76 % účastníků vzdělávání nepoužije ani polovinu
z informací nabytých v projektu.
Nadřízení pracovníků, kteří se účastnili vzdělávání, hodnotí přínos vzdělávacích projektů vesměs
pozitivně. Většinou došlo alespoň k částečnému zvýšení kompetence proškolených pracovníků.
Z hodnocení vyplývá, že vzdělávání v rámci podpořených projektů je vnímáno jako spíše přínosné než
nepřínosné. V tomto se shodují názory účastníků, jejich spolupracovníků i jejich nadřízených.
Celkem pozitivně jsou hodnocena školení pro eGon centra.
2) ZÁVĚRY
Účastníci vzdělávání podobně jako jejich nadřízení a kolegové hodnotí přínos vzdělávacích projektů
většinou pozitivně. Na druhou stranu však z dotazníkového šetření a následných řízených rozhovorů
vyplynulo, že většinu znalostí získaných v projektech účastníci ve své práci nevyužijí. Z řízených
rozhovorů potom vyplynulo, že v mnoha případech se úředníci účastní povinně i těch kurzů, které ke
své práci nevyužijí. Důvodem je spíše naplnění indikátorů než skutečná potřeba. Z řízených rozhovorů
dále vyplynulo, že přínosem pro veřejnou správu by byla výzva zaměřená na specifické vzdělávání
s možností volného výběru kurzů.
3) DOPORUČENÍ
1) Vypsat do konce roku 2011 výzvu na specifické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy
(státní správy i územní samosprávy).
2) U vzdělávacích projektů v PO4 snížit hranici pro minimální velikost projektu na 200 000 Kč.
148
4.8
4.8.1 Evaluační otázka 1.23 – typologie projektů z hlediska největšího
potenciálu
Znění evaluační otázky 1.23: Jaký typ projektů v rámci typologie běžících projektů (např. dle typu
žadatelů) v rámci prioritní osy 5 má největší potenciál dosahovat cíle prioritní osy?
1) ZJIŠTĚNÍ
V průběhu řešení této evaluační otázky byly provedeny následující aktivity při sběru dat a informací a
jejich zpracování:

Statistická analýza dat – pro tyto analýzy bylo využito dat z MONIT7+ a také z vlastních
expertních úprav (např. inovativnost je nemožné hodnotit dle dat z MONIT7+, proto byla
vytvořena samostatná metodika, která byla aplikována na všechny projekty v PO5);

Studium projektových žádostí – byly prozkoumány všechny projektové žádosti podané do
výzev číslo 12 a 51 OPLZZ;

Dotazníkové šetření – v průběhu podzimu 2010 proběhlo dotazníkové šetření. Okrajově do
něj byly zahrnuty i projekty PO5 OPLZZ. V rámci této PO došlo 24 odpovědí, což nelze
považovat za reprezentativní vzorek. (Nicméně s dotazníkovým šetřením nebylo primárně
počítáno jako se zdrojem informací pro toto hodnocení);

Řízené rozhovory – na podzim 2010 a začátkem roku 2011 proběhly řízené rozhovory
s příjemci podpory. Z nyní 64 podpořených projektů proběhly rozhovory u desítky z nich.
V rámci provedených analýz se ukázalo, že žadatelé se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15,
kterých je v celé PO5 přibližně 63 %.
Vzhledem k tomu, že v době zpracování těchto analýz bylo dokončeno jen 7 projektů PO5 OPLZZ,
není možné provádět reprezentativní hodnocení dopadů PO5.
Typologie příjemců podpory
První dílčí úkol v rámci otázek k prioritní ose 5 je zaměřen na potenciál pro dosažení cíle prioritní osy.
Tento potenciál bude testován na následujícím modelu:
INOVACE = α0 + α1*SOUKR + α2* VEREJ + α3* NEZISK + α4* VYZKUM + u
INOVACE - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a
51) – viz příloha č. 7.
SOUKR – nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory subjekt zřízený dle obchodního zákoníku, či
živnostenského zákona (tedy s.r.o., a.s., komanditní společnost, v.o.s. apod.). V ostatních případech
nabývá tato proměnná hodnoty 0.
VEREJ – nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory veřejnoprávní subjekt (obec, kraj,
příspěvková organizace, svazek obcí, apod.). V ostatních případech nabývá tato proměnná hodnoty 0.
NEZISK - nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory nestátní nezisková organizace (o.p.s., o.s.,
nadace, nadační fond, církevní organizace). V ostatních případech nabývá tato proměnná hodnoty 0.
149
VYZKUM – nabývá hodnoty, pokud jde o veřejnou výzkumnou instituci, nebo o vysokou školu.
Tento model byl použit i pro případy, kdy byly zkoumány další indikátory z MONIT7+ (počet
podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem, počet proškolených osob celkem,
nejen tedy expertní odhad inovativnosti žádosti). Testovány byly cílové hodnoty indikátorů a pak
skutečně dosažené hodnoty indikátorů. Podrobné výsledky statistik jsou uvedeny v příloze č. 7.
Z výsledků je patrné, že se nepodařilo prokázat vliv typu příjemce na zkoumané indikátory (expertní
odhad inovativnosti žádosti, počet podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem,
počet proškolených osob celkem).
Typologie zaměření aktivit32
Další evaluační úkol vztahující se k prioritní ose 5 OPLZZ je zaměřen na potenciál pro dosažení cíle
prioritní osy dle projektů dle typu aktivit. Pro řešení tohoto úkolu byl testován následující model:
Závislá proměnná = β0 + β 1*INOV + β 2* NET + β 3* MOBIL + β 4* CIZINCI + v
INOV - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a 51)
– viz příloha č. 1xxx.
NET – nabývá hodnot dle počtu partnerů v partnerství.
MOBIL – nabývá hodnot od 0 do 1. Tento ukazatel je vypočten jako podíl rozpočtu určeného na
cestovné vůči celkovému rozpočtu žádosti.
CIZINCI – vyjadřuje v hodnotách od 0 do 1 účast zahraničních expertů na aktivitách v České republice.
Je vypočten jako podíl diet a ubytování na celkovém rozpočtu žádosti. Tento ukazatel volíme
z důvodu, že předpokládáme přibližně stejné náklady na den v dietách a ubytování pro jakéhokoliv
experta, bez ohledu na to odkud je (proto nejsou zahrnuty náklady na cestovné, které by se
jednoznačně lišilo).
skutečně dosažené hodnoty indikátorů.
Ze zkoumaných závislostí (viz příloha č. 7.3) vychází, že statisticky signifikantní je vliv počtu partnerů
na celkový dosažený počet podpořených osob a osob, které byly v projektu proškoleny. To ukazuje na
smysl realizace projektů v partnerství, kdy jednotliví partneři zároveň poskytují vazbu na cílovou
skupinu.
V případě plánovaných hodnot počtu proškolených osob se jako posilující faktor jevila také
inovativnost projektu. Ta však v případě skutečně dosažených hodnot již v modelu nebyla významná.
Naopak v případě skutečně dosažených počtů podpořených osob vychází statisticky významný vliv
partnerství (tj. počtu partnerů projektu). To lze vysvětlit tím, že další partneři v projektu přinášeli
kontakty na cílové skupiny a tudíž skutečně dosažená hodnota počtu podpořených osob byla vyšší.
Oproti vstupní zprávě byla u této evaluační otázky udělána metodická změna. Je to kvůli tomu, že inovace vystupovaly
jako závislá i nezávislá proměnná tudíž byly jednoznačné vazby mezi oběma stranami modelu. Také tam byl problém v tom,
že žadatelé měli snahu dát do projektu všechny tři základní typy podporovaných aktivit - mobilitu, networking i inovace.
Někdy to ale nedávalo moc smysl, proto byly tyto původní proměnné nahrazeny čtyřmi novými.
32
150
Typologie geografického zaměření partnerství
Poslední dílčí úkol evaluační otázky 1.23 je zaměřen na hodnocení potenciálu pro dosažení cíle
prioritní osy z hlediska geografické orientace partnerství. Smyslem stanoveného úkolu je analyzovat
jednotlivé projekty v rámci PO5 ve vztahu k lokalizaci zahraničních partnerů a přenášených
zkušeností. Cílem je tedy sledovat spolupráci českých subjektů a institucí v OPLZZ se zahraničím.
Co se týče počtu vytvořených partnerství je patrná (prostým porovnáním četností) jasná orientace
českých žadatelů utvářet partnerství se subjekty ze Slovenska a západní Evropy.
V následujícím grafu jsou zobrazeny četnosti souhrnně za celou PO5 ve výzvách 12 a 51.
Obr. č. 19: Počty partnerů projektů PO5 OPLZZ
Potenciální partneři jsou dle států rozděleni do následujících kategorií:
 Německo a Rakousko (bude hodnoceno ve zvláštní kategorii, protože se jedná o dominantní
partnery)
 Západní Evropa (Francie, státy Beneluxu, Velká Británie, Irsko)
 Jižní Evropa (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Malta, Kypr)
 Střední Evropa (Polsko, Slovensko, Maďarsko)
 Severní Evropa (Švédsko, Finsko, Dánsko)
 Ostatní země EU (Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko)
Jednotlivé kategorie států odpovídají přirozenému členění EU a vycházejí zejména z geografické
blízkosti příslušných zemí.
INOVACE = γ0 + γ1*GER + γ2* WEST+ γ3*SOUTH + γ4*CENTR + γ5*NORTH + w
INOVACE - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a
51) – viz příloha č. 1xxx.
GER, WEST, SOUTH, CENTR, NORTH, OTHER nabývá hodnoty 1, je-li v projektu zahrnut aspoň jeden
partner z dané skupiny zemí, jinak je roven 0. Tento způsob je proveden pro všech šest skupin zemí.
skutečně dosažené hodnoty indikátorů.
151
Podrobné výsledky statistik jsou uvedeny v příloze č. 7.4.
Analýza pro dosaženou hodnotu indikátoru Počet proškolených osob celkem vyšla statisticky
významná pro jedny z hlavních geografických partnerů České republiky – Německo a Rakousko.
Očekávané cílového hodnoty počtu podpořených osob vyšly významné v případě zemí střední a
severní Evropy. To je dáno zejména tím, že mezi země střední Evropy spadá i Slovensko a tudíž
žadatelé měli vyšší očekávání (podobný historický vývoj). V případě severských zemí jde spíše o jejich
zkušenosti s politikami začleňování na trh práce.
Nicméně se u skutečně dosažených hodnot počtu podpořených osob nepodařilo tuto závislost
potvrdit a předpoklady žadatelů se tedy nenaplnily.
U ostatních proměnných se nepodařilo prokázat vliv výběru partnerů z určitých zemí.
2) ZÁVĚRY
PO5 jako jediná „skrytě“ vyžaduje po příjemcích podpory spolufinancování. Jde o financování
zahraničních partnerů z jiných zdrojů než z OPLZZ. Samotní příjemci podpory se obvykle vyjadřují ve
smyslu, že jim toto opatření komplikuje realizaci projektu. Na druhou stranu ale do projektu
vstupovali již s vědomím toho, že OPLZZ tyto prostředky hradit nebude.
Toto opatření lze hodnotit pozitivně z pohledu efektivnosti realizovaných projektů. Nutnost vložit do
projektu práci, či prostředky zahraničních partnerů vede k vyššímu tlaku na efektivnost (zahraniční
partneři neplatí své experty „jen tak“).
Je vhodné se na tento fakt zaměřit v ex-post evaluaci OPLZZ a provést komparativní analýzu
dopadů a efektivnosti aktivit mezi PO OPLZZ.
Oproti jiným PO se velice často objevovaly projekty s realizací s dopadem na úrovni ČR
(reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně
často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního
procesu. To může pomoci vysokým dopadům této PO.
Je vhodné využít těchto systémových analýz realizovaných v rámci projektů PO5 OPLZZ k diskusi
přípravy pro nové programové období 2014 – 2020. Je vhodné se v ex-post evaluaci OPLZZ zaměřit
na hodnocení mainstreamingu a vlivu PO5 na legislativní změny v ČR.
Realizace projektů v partnerství je jednou ze základních charakteristik projektů PO5 OPLZZ. Velice
často se objevují aktivity zaměřené na pokračování úspěšné části CIP EQUAL – vytvoření národních
tematických skupin k jednotlivým tématům. Partnerství je v případě realizace PO5 často
pokračováním těchto aktivit a prostředkem k systémovým změnám (projekty tendují k tomu, aby
pomáhaly řešit příčiny problémů, nikoli jen jejich projevy).
V rámci provedených analýz se ukázalo, že žadatelé se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15,
kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. V jistém ohledu by například pro podnikovou sféru bylo zajímavé
také orientování se do rozvojových oblastí na Balkáně (v PO5 se objevilo několik žádostí postavených
na proexportní politiku).
S ohledem na to, že realizace naprosté většiny aktivních projektů PO5 stále ještě běží, jsou některá
z doporučení věnována realizaci evaluací. Tyto evaluace by se měly zaměřit na prvky, které jsou pro
PO5 typické:

„Skryté“ spolufinancování tím, že zahraniční partneři nemají finanční podíly na rozpočtech
projektů.

Partnerství, které je základním prvkem projektů PO5.
152
 Řada projektů pracuje s mainstramingem a národními tematickými sítěmi.
Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle právní formy příjemce?
Nepodařilo statisticky prokázat vliv právních forem příjemců na žádné ze zkoumaných základních
indikátorů výstupů projektů PO5.
Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle typu aktivit?
Ohledně potenciálu na dosažení cílů mají vliv zejména:
 Nutnost financování zahraničních partnerů z jiných zdrojů než z OPLZZ. Toto lze hodnotit
pozitivně z pohledu efektivnosti realizovaných projektů. Samotní žadatelé si na tento prvek
ale stěžují.

Realizace projektů v partnerství – snahou příjemců podpory je vytvoření obdoby, nebo
pokračování národních tematických sítí a systémové řešení problémů.

Realizace projektů s dopadem na úrovni ČR (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na
legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně často realizace aktivit směřující na
mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního procesu. To může pomoci
vysokým dopadům této PO.
Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle geografické orientace partnerství?
Analýza pro dosaženou hodnotu indikátoru Počet proškolených osob celkem vyšla statisticky
významná pro jedny z hlavních geografických partnerů České republiky – Německo a Rakousko.
Očekávané cílového hodnoty počtu podpořených osob vyšly významné v případě zemí střední a
severní Evropy. To je dáno zejména tím, že mezi země střední Evropy spadá i Slovensko a tudíž
žadatelé měli vyšší očekávání (podobný historický vývoj). V případě severských zemí jde spíše o jejich
zkušenosti s politikami začleňování na trh práce. Nicméně se u skutečně dosažených hodnot počtu
podpořených osob nepodařilo tuto závislost potvrdit a předpoklady žadatelů se tedy nenaplnily.
U ostatních proměnných se nepodařilo prokázat vliv výběru partnerů z určitých zemí.
Čeští žadatelé v PO5 mají tendenci si vybírat spíše zahraniční partnery v zemích EU15, kterých je
celkem 63 %, což je pochopitelné s ohledem na jejich očekávání ohledně zkušeností těchto partnerů
v prostředí EU.
3) DOPORUČENÍ
1) Je vhodné využít systémových analýz realizovaných v rámci projektů PO5 OPLZZ k diskusi přípravy
pro nové programové období 2014 – 2020.
2) Je vhodné se v ex-post evaluaci OPLZZ zaměřit na hodnocení mainstreamingu a vlivu PO5 na
legislativní změny v ČR.
153
5. Vyhodnocení úkolu 2: V návaznosti na průběžné výstupy
ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnoťte ještě více
komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých
lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu
jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů
5.1
Vymezení tří oblastí implementace programu s největším
potenciálem pro jeho rozvoj
Znění evaluační otázky 2.1: Jaké jsou tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat
největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů, a jaká je míra
jejich závažnosti a řešitelnosti?
Specifika metodického postupu evaluačního úkolu 2
V první části této závěrečné zprávy bylo v jednotlivých analýzách a hodnoceních dílčích evaluačních
otázek vymezeno několik problematických i potenciálních oblastí. Ve vazbě na zadávací dokumentaci
tohoto projektu bylo potřeba v evaluačním úkolu 2 expertně vytipovat několik klíčových oblastí, které
vykazují největší problémy či možný potenciál dalšího rozvoje OPLZZ. Ke stanovenému okruhu
potenciálních oblastí rozvoje i problémových oblastí byl sestaven jednoduchý dotazník pro zástupce
Řídícího orgánu a zprostředkujícího subjektu. K vymezeným okruhům, vznikla zpětná vazba
reflektující pohled ŘO a ZS. Již v době stanovení oblastí rozvoje byl na základě vytipovaných okruhů
osloven okruh expertů, se kterými byly problematické a potenciální oblasti diskutovány v rámci
fokusních skupin, panelů expertů a zejména pak Delphi panelu v únoru 2011.
V rámci expertních skupin byly jednotlivé okruhy detailně diskutovány. Z výsledků expertního panelu
byl sestaven okruh tvrzení týkající se návrhů doporučení, které byly testovány v rámci Delphi panelu.
Smyslem této metody bylo získat interdisciplinární pohled na současný stav, vývoj a doporučení
OPLZZ. V rámci Delphi panelu byla expertně ověřována konkrétní doporučení týkající se možností
dalšího rozvoje problematiky rovných příležitostí v rámci OPLZZ. Souhrnný Delphi dotazník za všechny
zapojené experty a dále také za experty s vysokou znalostí v dané problematice je uveden v příloze č.
2 této závěrečné zprávy. Detailní složení a jmenný seznam expertního a Delphi panelu je uveden
v příloze č. 3.
Oblasti implementace programu s největším potenciálem pro další rozvoj OPLZZ
Tabulka 40: Identifikace klíčových oblastí dalšího rozvoje OPLZZ
A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv
KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ
A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání
projektové žádosti
A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext
řešení v rámci celé PO 1
A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a
jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2
A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené
problémy
A.6 Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32)
154
B.1 Reflexe regionální potřeb trhu práce a podpory ESF
B.2 Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR
B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu
práce v ČR
Výše uvedený souhrn identifikovaných klíčových oblastí byl dále uspořádán dle míry významnosti.
Hlavním měřítkem je celkový dopad a vliv jednotlivých oblastí. Z tohoto pohledu jsou vymezeny
okruhy s dopadem na celý program a dále okruhy vztahující se ke specifickým otázkám vývoje
v jednotlivých prioritních osách.
Identifikované oblasti s celo-programovým dopadem:
 Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR;
 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování
monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace
OPLZZ;
 Reflexe regionálních potřeb trhu práce a podpory ESF.
Specifické oblasti vztažené k dílčím PO a jejich aspektům:

Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných
podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1;

Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb
zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2;

Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 –
a s nimi spojené problémy;

Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32);
 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování
podmínek na trhu práce v ČR;
 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro
samotné podání projektové žádosti.
V následující části jsou detailně rozepsány příčiny, souvislosti a dopady hlavních identifikovaných
oblastí, které mají vliv a dopad na celý program. U každé z těchto celo-programových oblastí jsou
rovněž uvedeny návrhy opatření a doporučení. Specifické oblasti vztažené k dílčím prioritním osám a
jejich aspektům jsou rovněž vyhodnoceny v poslední části této kapitoly věnované řešení evaluačního
úkolu 2.
5.2
Příčiny, souvislosti, dopady a konkrétní doporučení ve
vymezených oblastech implementace OPLZZ
Znění evaluační otázky 2.2: Jaké jsou tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat
největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů, a jaká je míra
jejich závažnosti a řešitelnosti?
Znění evaluační otázky 2.3: Jaké konkrétní kroky a opatření by mohly vést k rozvoji těchto oblastí a
proč? Navrhněte příslušná doporučení (cca 4 – 6 pro každou ze tří oblastí. Detailně je popište.
155
Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR
ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY
Tématika RP mužů a žen samozřejmě není jen předmětem zájmu EU, ale i celosvětově působících
organizací (UNESCO, OECD aj.). V mezinárodním srovnání (např. The Global Gender Gap Report,
Světové ekonomické fórum, 2010) se ČR celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67. ze 134),
přičemž nejhorší umístění (80.) je právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce.
Příčiny

OPLZZ (ale i OPRLZ v předchozím programovém období) podporuje problematiku rovných
příležitostí v ČR. Přesto však ČR dosahuje stále špatného umístění v této tématice
v mezinárodním srovnání (viz výše). Z hlediska nastavení OPLZZ byla jednou z dílčích příčin
neuspokojivého stavu umístění ČR v uplatňování rovných příležitostí orientace podporovaných
projektů zejména na osvětovou činnost, která nebyla zcela adekvátně zacílená a koordinovaná;

Dle dotazníkového šetření i Delphi panelu vyplynulo, že rovné příležitosti jsou vnímány ze
strany konečných příjemců projektů podpořených z ESF (a příp. jejich partnerů) na jedné straně
jako velmi důležité, nicméně v praxi jsou uplatňovány velmi formálně. Většinou je reflektována
„nutnost“ naplnění RP jako horizontálního kritéria a navíc pouze ve vazbě na rozlišení muže a
ženy. Požadavek na RP je žadateli někdy „změkčen“ redukovaným chápáním RP, kdy se za
pozitivní vliv považuje například absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách;33

Problematickou oblastí je rovněž i slabá koherence národních politik s cíli OPLZZ (resp. jejich
praktická nefunkčnost, kde rovné příležitosti jsou sice deklarovány, ale praktické kroky často
představují pobídky k opačnému chování). Zatímco národní sociální politika státu je zaměřena
zejména na vyrovnávání nerovností v příjmové situaci jednotlivců a rodin (sociální koheze), tak
OPLZZ je zaměřen spíše dynamicky na sociální investice (vzdělávání, zlepšování pracovních
podmínek, opatření na integraci ohrožených sociálních skupin apod.);

Slabá ochota a motivace zaměstnavatelů k tvorbě pracovních příležitostí pro zaměstnávání
osob, které jsou pro zaměstnavatele méně výhodné, riskantnější apod. Racionalita podnikání je
založena na porovnávání nákladů a výnosů při minimalizaci podnikatelských rizik. Z tohoto
hlediska je nevýhodné zaměstnávat např. matky malých dětí (větší pravděpodobnost
pracovního výpadku při nemoci dítěte), nové absolventy bez praxe (vyšší náklady a nižší
produktivita a kvalita jejich práce) atd.
Souvislosti

S ohledem na průřezový charakter problematiky rovných příležitostí, které jsou speciálně
podporovány v rámci OP 3.4, měla pouze necelá třetina podaných projektových žádostí
partnery. Tento stav rovněž částečně zapříčiňuje relativně nízkou úspěšnost v této tématice
v ČR (málo partnerských projektů podniků, měst a NNO, v nichž vznikají místa ve školkách,
miniškolky, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem či flexibilní formy
zaměstnání);

Velmi nízký počet je rovněž mezi příjemci a partnery také u zaměstnavatelů. Podstatná část
této problematiky v rámci OP 3.4 realizována pouze vzdělávacími a poradenskými agenturami,
V rámci provedených analýz týkajících se pokynů pro hodnotitele je však vidět, že nejpropracovanější pojetí
hodnocení principu RP je nesporně v OP PA a OPLZZ.
33
156
které zprostředkují vzdělání cílových skupinám. Partnery pak jsou nejčastěji neziskové
organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty;

uplatnění na trhu práce. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“
aktivit. Nadále je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však
obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách;

Opodstatněné zůstává řešit problematiku osoby pečující o dítě (ať už muže či ženy). V rámci
panelu expertů a Delphi panelu vyplynulo, že v ČR chybí větší důraz na harmonizaci pracovního
a rodinného života a to jak žen, tak i mužů. Pod harmonizací pracovního a rodinného života
však nelze chápat pouze péči o děti, ale i zajištění péče o staré rodiče. S ohledem na
demografický vývoj v ČR bude potřeba péče o staré rodiče stále naléhavější, a proto bude
problematika rovnosti žen a mužů (včetně harmonizace pracovního a rodinného života) stále
aktuální;

Problematika rovných příležitostí zahrnuje rovné příležitosti obou pohlaví. Často se hovoří o
ženách a pojem „muži“ a jejich rovnost se vytrácí. V současnosti také muži pečují o děti a
čerpají rodičovskou dovolenou nebo např. starší muži se setkávají na trhu práce se stejnými
problémy jako starší ženy.
Dopady
S ohledem na aktuální trendy a přístupy EK, která 21. 9. 2010 přijala pětiletou strategii na podporu
rovnosti žen a mužů v Evropě, lze předpokládat silný důraz na problematiku rovných příležitostí i
v příštím programovacím období. ČR však v této tématice zatím zaostává v mezinárodním srovnání.
V případě OPLZZ má tato tématika velký potenciál v dalším zlepšování, přitom v souvislosti
s ekonomickým útlumem v letech 2009 a 2010 dostala tato forma podpory další konkrétnější význam.
Posílení této problematiky napříč prioritními osami OPLZZ by zároveň pozitivně řešilo dosavadní
neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ (zejména pak nízké míry
zaměstnanosti žen, dlouhodobé nezaměstnanosti skupin 15-24 let a 50+, viz také NOK-MMR, leden
2011, str. 31).34 Zapojení experti v Delphi panelu se významně přiklonili k názoru, že osvěta a
propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např. služby
péče o děti, podpora začínajících podnikatelek), přičemž aktivity zaměřené na osvětu by neměly být
výrazněji utlumovány. Na druhou stranu však dále experti potvrdili, že dosavadní projekty zaměřené
na rovné příležitosti v OPLZZ (oblast podpory 3.4) nebyly z hlediska osvětové činnosti dobře zacílené
a koordinované.
Potenciál a pozitivní dopady rozvoje této tématiky lze spatřovat zejména v šíření dobré praxe
z realizovaných projektů (OP 3.4). V případě OP 3.4 by bylo vhodné zvážit posílení příjmu projektů
zaměřených na konkretizaci RP v praxi (např. služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek
apod.).
NOK-MMR (2011): Analýza věcného pokroku operačních programů v rámci programového období 2007 –
2013: informace o plnění úkolu dle usnesení Vlády ČR č. 295/2010, leden 2011
34
157
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti rovných příležitostí:
Cíl 1: Zlepšit dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ v rámci
tematiky rovných příležitostí (zejména pak nízké míry zaměstnanosti žen, dlouhodobé nezaměstnanosti
skupin 15-24 let a 50+)
Garant
Aktivita
Harmonogram
„XY“
Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti 2.1 Další výzvy v rámci
preferenci konkrétních aktivit a akcí, které podporují obecně rovné prioritních os 1, 3, 5 a v
příležitosti. Učinit to buď pomocí specifického kritéria anebo jako oblasti podpory 2.1
volitelnou podmínku přijatelnosti projektové žádosti, např.:
vyhlašované v letech
1) obecné i specifické vzdělávání rodičů malých dětí před jejich 2011 - 2013
nástupem (návratem) do zaměstnání,
2) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních
programů pro ženy,
3) příprava na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o
zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu, základní
podnikatelské znalosti a dovednosti apod.),
4) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu
projektu,
5) zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti
rodičů n a projektu (např. týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní
akce výchovně zábavného charakteru),
6) příprava, ověřování a implementace netradičních forem
zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení
jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 dny, zřizování
zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.),
7) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo
v jiném objektu), "baby sitting" aj.
„XY“
Pro podporu rozvoje pružných forem práce připravit samostatné výzvy,
popř. při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodnit danou aktivitu.
Pomocí specifického kritéria pro věcné hodnocení projektové žádosti
zvýšit podporu pružných forem práce.
V souvislosti s tímto doporučením se navrhuje:
i.
Stanovit specifické kritérium v tomto znění:
Projekt vede k vytvoření pracovních míst s flexibilním pracovním
režimem pro absolventy vzdělávacích aktivit v rámci projektu. (0 – 8
bodů)
Toto kritérium hodnotí propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních
pracovních režimů. Zjišťuje, kolik pracovních míst s flexibilním pracovním
režimem bylo zřízeno pro zaměstnance, kteří v době realizace kurzů byli
na rodičovské dovolené, pro uchazeče o zaměstnání nebo pro ostatní
zaměstnance. Do hodnoty kritéria se započítávají nově vytvořená
pracovní místa a rovněž pracovní místa, která byla zřízena již před
zahájením realizace projektu, neměla však charakter flexibilního
pracovního režimu (např. běžná pracovní místa obsazovaná trvale
pracovníkem na plný úvazek). Udržitelnost nově vytvořených pracovních
míst se řídí platnou metodikou OPLZZ.
-
8 bodů získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s
flexibilním pracovním režimem pro více než 20% úspěšně
podpořených osob (absolventů vzdělávacího programu),
158
Další výzvy v rámci
prioritních os 1, 3, 5 a v
oblasti podpory 2.1
vyhlašované v letech
2011 - 2013
5 bodů získá projekt, v jehož rámci budou tato pracovní místa
zajištěna pro více než 10%, maximálně však 20% úspěšně
podpořených osob,
- 2 body získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s
flexibilním pracovním režimem pro maximálně 10% úspěšně
podpořených osob,
- 0 bodů získá projekt, který nevede ke zřízení žádné ho pracovního
místa s flexibilním pracovním režimem.
Pro účely tohoto specifického kritéria se pracovním místem s flexibilním
pracovním režimem rozumí:
-
místo s nově zavedenou pružnou pracovní dobou (na pracovišti, kde
doposud nebyla zavedena a jen pro zaměstnance pečující o děti
předškolního věku)
- místo, na němž se práce alespoň z 50 % fondu pracovní doby
vykonává doma, resp. mimo stálou provozovnu
- místo se zkráceným pracovním úvazkem a) pravidelným (např. 5x
týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilním (20 hodin týdně)
- místo s nepravidelným režimem tzv. stlačeného pracovního týdne
(např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne)
- sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další
osobou)
- místo se zkráceným úvazkem kombinujícím práci z domova s prací
v zaměstnání
- práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení
práce s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem
ii.
Vytvořit nový monitorovací indikátor:
07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet prac. míst, která byla vytvořena
pro absolventy kurzů, s flexibilním pracovním režimem. Tím se míní
především:
-
-
nově zavedená pružná pracovní doba (na pracovišti, kde doposud
nebyla zavedena);
práce konaná alespoň z 50 % fondu pracovní doby doma, resp.
mimo stálou provozovnu;
zkrácený pracovní úvazek a) pravidelný (např. 5x týdně 4 hodiny)
nebo b) flexibilní (20 hodin týdně);
stlačený pracovní týden (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v
průběhu týdne);
sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další
osobou);
zkrácený úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání;
práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení
práce s docházením do zaměstnání dle dohody se
zaměstnavatelem.
Cíl 2: Posílit potenciál oblasti rovných příležitostí prostřednictvím důrazu na princip partnerství v rámci
oblasti podpory 3.4 OPLZZ
Garant
Aktivita
Harmonogram
„XY“
1. V dalších výzvách v rámci OP 3.4 je potřeba se nadále zaměřovat
2012 a dále – po
zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů, kteří této tématice ne
akceptaci plánu výzev na
zcela dobře rozumí (dosud byl kladen malý důraz na osoby 50+,
rok 2012
mladistvé, osoby s nízkým vzděláním apod.).
„XY“
2. Je nutné i nadále podporovat oslabování genderových stereotypů,
2012 a dále – po
159
nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v
jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a města
jako partnery patří mezi nejvýznamnější způsoby posilující potenciál
oblasti rovných příležitostí v ČR, protože mají nejvíce možností
zaměstnat např. rodiče po návratu do práce. Mezi programové
aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění ve výzvách
v OP 3.4 v dalších letech, patří (viz znění Prováděcího dokumentu
OPLZZ, str. 74):
a. rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění
pracovního a rodinného života,
b. podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní,
regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění
pracovního a rodinného života.
Komentář / stav plnění / výsledek:
rok 2012
Cíl 3: Posílit reálné změny v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším
pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti
Garant
Aktivita
Harmonogram
„XY“
1. V rámci dalších výzev OP 3.4 posílit příjem projektů zaměřených na
2012 a dále – po
konkretizaci RP v praxi (např. služby péče o děti, podpora
začínajících podnikatelek apod.).
rok 2012
„XY“
2. V dalších výzvách OP 3.4 preferovat zejména projekty zaměřené na
2012 a dále – po
šíření dobré praxe z realizovaných projektů. K tomu je potřeba
upravit znění příslušných výzev a takové projekty bodově zvýhodnit. rok 2012
Cíl 4: Snížit riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných
aktivit
Garant
Aktivita
Harmonogram
„XY“
1) Oblast podpory 3.4 má sice vymezenou cílovou skupinu šířeji, ale
2012 a dále – po
podporované činnosti jasně vymezují oblast podpory. Z cílových skupin
akceptaci plánu výzev
dosud převažovaly ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s malými
na rok 2012
dětmi, méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by
měla zdůraznit (aniž by vylučovala ostatní skupiny) pomoc:
a. ženy, které jsou ohroženy nezaměstnaností,
b. ženy v předdůchodovém věku,
c. zájemkyně o vlastní podnikatelskou činnost (pro ženy všeho věku).
„XY“
2) Projekty zaměřené na osvětu a propagaci by měly být více
2012 a dále, včetně
koordinovány ve vazbě na zástupce cílových skupin. Další výzvy OP 3.4 a příštího
tematicky obdobné OP v dalším programovém období by měly jasně
programového
preferovat osvětové a propagační projekty, které však budou úzce
období 2014+
cíleny na zástupce cílových skupin (nikoliv podpora všeobecného
povědomí o problematice rovných příležitostí).
160
Administrativní náročnost
Příčiny:
Příčiny celkové vysoké administrativní náročnosti (dále jen „AZ“) jsou spatřovány zejména v těchto
faktorech:




Dvoukolový způsob kontroly monitorovacích zpráv;
Požadavek na velké množství dokladovaných materiálů a výkazů;
Nutnost předkládat a archivovat všechny podklady v papírové formě;
Velký počet chyb ve vyplňování MZ a ŽoP způsobený požadavkem na velké množství
vyplňovaných údajů;
 Spíše alibistický než kooperativní přístup pracovníků implementačních subjektů;
 Pomalé proplácení žádostí o platbu.
Souvislosti:
Vysoká administrativní zátěž jak na straně konečných příjemců, tak na straně implementačních
orgánů souvisí s převážně formálním vnímáním implementace OPLZZ a neúměrně silným zaměřením
na procesní a formální stránku realizace projektů spíše než na jejich věcný přínos. S nedostatečně
nastaveným systémem pro věcný monitoring (zejména co se týče kvality získávaných dat) částečně
souvisí orientace implementačních pracovníků na formální a procesní kontrolu realizace projektů. Při
současném nastavení, bohužel, ani nejde nic jiného efektivně kontrolovat. Právě až přespříliš
důsledná kontrola formálních a procesních aspektů realizace projektů vede k nadměrné
administrativní zátěži implementačních struktur a prakticky znemožňuje provádět jakoukoli věcnou
kontrolu realizace projektů a naplňování cílů. Jako způsob snížení administrativní zátěže a celkového
zrychlení administrace projektů a proplácení žádostí o platbu byly identifikovány tyto možnosti:
 Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou
propláceny ihned po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech
požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně po jejich vyjasnění;
 Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů
prostřednictvím sestavení metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy a
situace řešit a jejich řešení zveřejňovat;
 Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy
redukovat na elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (MONIT7+) bez
nutnosti jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou
soupisku účetních dokladů (dle přílohy č. 8) doplněné o výpis z projektového účtu a výpis
z pokladny projektu;
 Odstranit dvojí kontrolu MZ.
Dopady:
Snížením administrativní zátěže dojde zejména k těmto pozitivním efektům/dopadům:


Uvolnění kapacity pracovníků implementačních struktur pro věcnou kontrolu průběhu
projektů a naplňování cílů programu;
Zrychlení implementace a čerpání podpory;
161


Zlepšení celkové image programu;
Snížení administrativní zátěže na straně žadatelů a realizátorů.
Komplexním zhodnocením zkušeností z ročního operačního vyhodnocení OPLZZ považujeme za
nejdůležitější přesunout těžiště kontroly z procesních a formálních aspektů realizace projektů
k věcnému monitoringu. Smyslem by nemělo být jen vyčerpat finanční prostředky, ale vyčerpat je za
kvalitní projekty a za projekty, kde bude jasně patrné, na co se peníze vyčerpaly.
Vzhledem k nutnosti zásadně změnit nastavení celého systému monitoringu je úplné vyřešení této,
dle nás stěžejní oblasti pro potenciální rozvoj a zlepšení OPLZZ, možné zcela vyřešit až pro příští
programové období 2014+. Nicméně druhý aspekt, tj. výrazné snížení administrativní zátěže (AZ) je
relativně lehce proveditelný. Volání po snížení AZ zejména prostřednictvím radikální revize
monitorovacích zpráv a elektronizace většiny úkonů je velmi často prezentováno jako tlak od
realizátorů. Jako evaluátoři fungování programu však vidíme přínos pro cílové skupiny až jako
druhořadý. V první řadě by snížení AZ mělo dopad na implementační subjekty, které by tak mohly
přesunout větší část své pozornosti na věcnou kontrolu a naplňování cílů projektu, potažmo
programu. Jako druhý nejvýznamnější přínos takového kroku spatřujeme zlepšení image OPLZZ ve
společnosti. Až jako třetí přínos v pořadí důležitosti spatřujeme ulehčení administrativy konečným
příjemcům.
Čtyři níže uvedená a rozpracovaná doporučení mají velký potenciál výrazným způsobem snížit
administrativní zátěž jak na straně zprostředkujících subjektů tak na straně konečných příjemců
pomoci z OPLZZ.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji a zjednodušení oblasti
„Administrativní bariéry“
Cíl 1: Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou propláceny ihned
po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech požadovaných výdajů. Sporné výdaje
proplácet dodatečně po jejich vyjasnění.
Komentář: Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad
v řádu několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely
všechny způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor, a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily
v další monitorovací zprávě a žádosti o platbu. Toto opatření povede k rychlejšímu čerpání pomoci a současně
k větší finanční stabilitě konečných příjemců zejména z neziskového sektoru.
Garant
Aktivita
Harmonogram
XY
a. Zpracovat toto doporučení do podoby praktické metodiky
Do 06/2011
XY
XY
XY
b.
c.
d.
XY
e.
Předložit tento dokument ke schválení kompetentním orgánům OPLZZ
Po schválení implementovat tento pokyn do prováděcích dokumentů OPLZZ
Informovat zprostředkující subjekty (aby věděly, že smí) i konečné příjemce
(aby věděli, že lze) o možnosti tohoto zrychleného způsobu proplácení.
Namátkově kontrolovat, zda je tento způsob využíván
07 – 08/2011
09/2011
Od 10/2011
Od 01/2012
průběžně
Cíl 2: Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů prostřednictvím
sestavení metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy a situace řešit a jejich řešení
zveřejňovat.
Komentář: V současné době byla „komunikace“ identifikovaná jako jedna z administrativních bariér. Jedná se
zejména o neexistenci lhůt pro zodpovězení dotazu, dále o informace poskytované pouze telefonicky (bez
písemného dokladu), které nemají v případě nesrovnalostí žádnou váhu apod. Respondenti v dotazníkovém
162
šetření rovněž uváděli, že jsou stejné situace posuzovány dvěma zprostředkujícími subjekty rozdílně. Toto
navrhované opatření má proto za cíl sjednotit postupy v rámci OPLZZ, zejména v případě nestandardních
situací.
Garant
Aktivita
Harmonogram
XY
a. Předložit kompetentním orgánům OPLZZ ke schválení návrh na vytvoření Do 06/2011
metodické poradní skupiny.
XY
b. Po schválení sestavit metodickou poradní skupinu sestávající minimálně 07 – 09/2011
z metodika OPLZZ, právníka, experta na finance a účetnictví. Tato skupina
bude zodpovídat nestandardní dotazy ze strany zprostředkujících
subjektů. Stanovit povinnost zodpovědět dotaz do 15 pracovních dnů.
V případě, že bude zodpovězení vyžadovat delší čas, je povinností
metodické skupiny v daném termínu informovat ZS, který dotaz vznesl, o
konkrétně podniknutých krocích.
XY
c. Informovat pracovníky zprostředkujících subjektů o zřízení metodické 09/2011
poradní skupiny a o možnosti obracet se na ni s nestandardními dotazy a
situacemi, ve kterých nejsou sami schopni rozhodnout.
XY
d. Zavést veřejně dostupnou databázi již učiněných rozhodnutí. Tato Do 09/2011
databáze bude sloužit jako „živá příručka“ pro konečné příjemce i
zprostředkující subjekty, jak v daných situacích postupovat. Databáze bude
mít precedentní charakter, tj. pokud již bylo v databázi zveřejněno řešení
nějaké situace, bude toto řešení závazné pro danou situaci i v budoucnu.
XY
e. Zajistit zavedení a udržování databáze včetně informování KP a ZS o její Od 01/2012
existenci a závaznosti provedených rozhodnutí.
průběžně
Cíl 3: Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy redukovat na
elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (Benefit7) bez nutnosti jejího odevzdávání
v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů (dle přílohy č. 8)
doplněné o výpis z projektového účtu a výpis s podklady projektu.
Komentář: Administrativní náročnost a složitost předkládaných monitorovacích zpráv a žádostí o platbu vede
k velké chybovosti v jejich zpracování ze strany žadatelů (jak vyplývá z dotazníkového šetření na úrovni KP i ZS).
Zjednodušení MZ a radikální redukce požadovaných dokladů povede ke zjednodušení a zrychlení celého
procesu schvalování MZ a ŽoP. Domníváme se, že rozsah předkládané MZ lze redukovat na:
 Elektronicky vyplňovaný a odesílaný formulář MZ (prostřednictvím Benefit7, případně alternativního
systému);
 Rozšířenou soupisku účetních dokladů;
 Výpis z účtu a poklady jako doklad o skutečném vyplacení uváděných částek.
Vlastní kontrola účetních dokladů bude prováděna při kontrolách na místě, případně v rámci auditu projektu.
Není vhodné uplatňovat nová administrativní nařízení retrospektivně na již probíhající projekty, pokud to není v
rozporu se zákonem.
Garant
Aktivita
Harmonogram
XY
a. Zpracování návrhu na úpravu předkládání monitorovacích zpráv a žádostí Do 06/2011
o platbu. Ověření, že zpracovaný návrh je v souladu se všemi právními a
finančními předpisy vztahujícími se na implementaci pomoci z EU.
XY
b. Schválení návrhu kompetentními orgány OPLZZ.
07 – 09/2011
XY
c. Úprava elektronického prostředí pro předkládání MZ včetně finanční části 09-12/2011
(rozšířená soupiska účetních dokladů) a její provázání s rozpočtem
projektu. Technicky a procesně dořešit provádění nepodstatných i
podstatných změn v rozpočtu.
XY
d. Implementovat tento způsob předkládání MZ a ŽoP do prováděcích 09-12/2011
dokumentů OPLZZ.
XY
e. Zajistit informování a proškolení pracovníků ZS a zástupců KP v novém 01 - 03/2012
163
způsobu předkládání MZ.
XY
f. Zahájit nový způsob předkládání MZ
04/2012
XY
g. Vyhodnotit fungování nového způsobu předkládání MZ – u ZS i KP
10 – 12/2012
Poznámka1: Výše uvedené kroky a termíny jsou navrženy pro variantu, kdy toto doporučení bude
implementováno ještě v tomto programovacím období.
Poznámka 2: V ideálním případě, se kterým počítá tento návrh, bude rozšířená soupiska účetních dokladů
vyplňována v prostředí Benefit7 a automaticky provázána s rozpočtem projektu tak, aby bylo možné
automaticky vygenerovat a zobrazit aktuální stav čerpání rozpočtu. Alternativně lze tuto soupisku odevzdávat
v excelu a teprve následně ji zanášet do MONIT7+.
Cíl 4: Odstranit dvoustupňovou kontrolu monitorovacích zpráv.
Komentář: Současná situace je nastavena na několik kontrol zástupců různých institucí (externí administrátor a
MPSV), jejichž kompetence nejsou jasně definovány a vymezeny. Z tohoto důvodu se často stalo, že jednou
schválené dokumenty projektu, byly zpětně označeny jako nedostatečné či bylo upozorněno na jiné nejasnosti.
Tento systém výrazně znesnadňuje samotnou realizaci projektu, ale především je i zátěží pro zástupce veřejné
správy. Odstranění jednoho stupně kontroly MZ bude maximálně efektivní zejména v případě, kdy bude
implementován navržený zjednodušený způsob předkládání MZ a žádostí o platbu.
Garant
Aktivita
Harmonogram
XY
a. Provést analýzu toho, který stupeň kontroly bude efektivnější vypustit.
Do 09/2011
XY
b. Navržení způsobu implementace opatření (zrušení vybraného stupně 10 - 11/2011
kontroly) kompetentním orgánům OPLZZ.
XY
c. Po schválení implementovat do prováděcích dokumentů OPLZZ.
12/2011
XY
d. Předání a převedení agendy z rušeného stupně kontroly na subjekt, který 01-06/2012
bude kontrolu nadále provádět.
XY
e. Zahájení pouze jednostupňové kontroly zjednodušených MZ.
Od 07/2012
XY
f. Kontrola zrychlení administrace a snížení administrativní zátěže Průběžně od
(prostřednictvím sledování doby od podání MZ do jejího schválení, 01/2013
namátkové dotazování u ZS a KP).
Regionální potřeby trhu práce
Příčiny:
Ačkoliv je Česká republika díky své velikosti relativně homogenní, rozdíly na trhu práce mezi
jednotlivými kraji objektivně existují. Tyto rozdíly jsou ovlivněny zejména transformační úspěšností
jednotlivých krajů a především jejich metropolitních areálů (viz Hampl 2005). Trh práce a regionální
diferenciace je ovlivněna zejména geografickou lokalizací, zděděnou ekonomickou specializací
z minulého režimu a dosaženou ekonomickou úrovní v transformačním období. Tyto faktory se odráží
na trhu práce tj. na výši nezaměstnanosti, lokalizaci ekonomických subjektů, ale i v koncentraci
sociálně vyloučených skupin obyvatel apod. Rozdíly na trhu práce na úrovni krajů existují a jsou již
v posledních letech stabilizované. Nicméně dochází ke zvyšování rozdílů v rámci (uvnitř) jednotlivých
krajů (na bázi ORP či okresů).
164
Souvislosti:
I když lze identifikovat řadu regionálních specifik na trhu práce, které je nezbytné řešit a mohly (měly)
by být podpořeny z OPLZZ, stávající nastavení výzev má celonárodní dopad. Prostředky z OPLZZ resp.
realizované projekty jsou v současné době lokalizovány především na základě aktivity žadatelů
v jednotlivých krajích. V některých prioritních osách to současně odpovídá poptávce i reálným
potřebám na trhu práce. Celonárodní dopad je žádoucí zejména v PO 1, 4 a částečně 5. V těchto
případech míra realizace projektů z OPLZZ odpovídá zejména sídelní struktuře a velikosti měst, ve
kterých je nejvíce ekonomických subjektů (žadatelé v PO1) a úřadů veřejné správy (žadatelé v PO4).
Nicméně v případě PO 2 a 3 by bylo vhodné v budoucnu více zohlednit regionální dimenzi a snažit se
koncentrovat prostředky z OPLZZ do regionů, kde lze očekávat nejvyšší přínos na trhu práce resp.,
kde existuje největší potřeba problematiku nezaměstnanosti, tvorby pracovních míst či integraci
vyloučených komunit nejvíce řešit. Výsledek současného přerozdělování finančních prostředků je
silně ovlivněn aktivitou místních aktérů, kdy jsou finance a projekty lokalizovány do oblastí (regionů),
kde jsou aktivní žadatelé, ale trh práce nemusí mít významné problémy.
Dopady:
Výše uvedené poznatky jsou podpořeny také Delphi metodou, kdy se většina zúčastněných expertů
shodla na tom, že v příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF
v oblasti lidských zdrojů zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření –
regiony s nejvyšší nezaměstnaností, regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.). Nicméně
Delphi metoda poukázala také na rozpor mezi jednotlivými experty na způsob realizace jednotlivých
opatření (viz následující část).
Konkrétní kroky a doporučení k oblasti regionálních potřeb trhu
práce
Cíl: Zdůraznit regionální diferenciaci podpory z OPLZZ, resp. z následného OP
Garant
Aktivita
Věcně
Zpracování podpůrných analýz reflektujících současné reálné potřeby na trhu
příslušný práce v jednotlivých regionech. Analýzy by měly být zaměřeny na situaci, která
odbor
je podporovaná v OPLZZ.
MPSV
ŘO
Podpora osvěty týkající se možností podpory z ESF v regionech s problémy na
OPLZZ
trhu práce, které vykazují nízkou absorpční kapacitu. Podpora osvěty
v uvedeném regionálním kontextu vyplývá z výsledků Delphi metody. Je
nezbytné specificky cílit semináře na cílové skupiny z PO 2 a PO 3 ve
strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech.
ŘO
Do konce programového období je vhodné otestovat systém „bonifikace“
OPLZZ
žadatelů resp. projektových žádostí v problémových regionech (tj. regionech,
které mají obejktivní problémy s nezaměstnaností apod. avšak s aktuálně nižší
absorpční kapacitou). Regionální bonifikace je žádoucí pouze v případě
projektů z PO 2 a PO 3. V období 2014+ by měl být tento systém plně
zohledněn.
Vybrané výzvy OP by měly být specificky regionálně zaměřené (na regiony
ŘO
s nejvyššími problémy na trhu práce resp. na regiony, kde bude přínos financí
OPLZZ
z ESF nejvyšší). Tento systém je nezbytné v druhé povině současného období
otestovat a v období 2014+ aplikovat u projektů zaměřených na aktivity
podporované v současnosti PO 2 a PO3
165
Harmonogram
2011 – 2013
(průběžné
aktualizace)
2011 – 2013
(kontinuálně)
Druhá polovina
roku 2011
(otestování)
Druhá polovina
roku 2011
(otestování)
OSTATNÍ TESTOVANÉ OBLASTI DALŠÍHO ROZVOJE OPLZZ
V této části evaluační otázky 2.3 rovněž dále uvádíme souhrnné vyhodnocení dalších testovaných
oblastí, které byly ověřovány v rámci Delphi expertního panelu:
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Udržitelnosti projektů“:
Problematika udržitelnosti projektů má velmi mnoho aspektů. V této souvislosti však akcentujeme
jedno důležité opatření spojené se spolufinancováním. Zavedení systému spolufinancování u
vybraných prioritních os bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy i
celkovou udržitelnost aktivit. Tento aspekt byl prověřen v rámci Delphi panelu a s jistými úpravami na
něm panovala poměrně významná shoda. Především je vhodné zavést spolufinancování pouze
v případě vybraných výzev. Panel expertů dále potvrdil, že je vhodné zavést určitou míru
spolufinancování zejména v PO 1 – Adaptabilita. Podobně by bylo vhodné aplikovat princip
spolufinancování u mezinárodních projektů (PO5). Naopak pro mnohé NNO by mohlo způsobit
zavedení spolufinancování velmi významné problémy v jejich fungování. Z pohledu řešitelského týmu
doporučujeme při zavedení míry spolufinancování nezavádět nižší míru než minimálně 10 %. Nižší
míra by mohla vést naopak k umělému navyšování rozpočtů projektu a ke snaze získat (vyvést)
prostředky na spolufinancování ze schváleného projektu.
Aktivity:

Do konce stávajícího programového období je žádoucí otestovat systém spolufinancování u
plánovaných výzev v PO 1 a PO 5. Je tedy nezbytné nastavit míru spolufinancování – z pohledu
řešitelského týmu 15 %. Spolufinancování se musí týkat všech zástupců potenciálních žadatelů.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „slabé realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení
adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO1“:
Aktivity:

V rámci celé oblasti podpory 1.2 musí být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování
naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců
restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Je tedy nutné
přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba
zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny.

Restrukturalizovaný podnik by neměl být – logiky věci - nositelem žádosti, resp. projektu.
Nositelem projektu zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt
úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví,
sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. Pomoc při
hromadném propouštění by měly iniciovat/koordinovat jiné subjekty, např. ÚP, NNO nebo
odbory (z tohoto pohledu lze kladně hodnotit znění výzvy č. 37). Připravenost intervence
v rámci oblasti podpory 1.2 musí být v okamžiku potřeby velmi vysoká, tj. příslušný projekt se
musí realizovat nejen před propouštěním, ale i po skončení propouštění zaměstnanců.
166

V důsledku výše uvedeného je zapotřebí, aby v případě, že zaměstnavatel v restrukturalizaci
je nositelem projektu, mu bylo umožněno přeškolení určitého procenta svých zaměstnanců
ohrožených nezaměstnaností v důsledku předpokládaného ukončení pracovně právního
vztahu pro jejich nové uplatnění ve své organizaci. Evaluační tým považuje za vhodný poměr
20 % zaměstnanců zařazených do projektu.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Modernizace institucí a zavedení systému kvality
služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2“:
Aktivity
1. Je nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a
rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení
problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce.

Nejvíce problematickou oblastí institucí služeb zaměstnanosti, tj. úřadů práce, je velký
počet nezaměstnaných na jednoho pracovníka ÚP. Tento problém se však nebude
výrazně měnit v současném období úsporných opatření (úspory mzdových prostředků).
2. Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb
zaměstnanosti, finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti.

Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a
nedostatečný počet předkládaných projektů je rovněž způsoben nízkou „kvalitativní“
kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci tohoto úřadu.
3. V rámci procesu reorganizace systému úřadů práce v ČR je nutné se v rámci oblasti podpory
2.2 zaměřovat zejména na klíčové partnery na regionální úrovni, tj. Rady hospodářské a
sociální dohody v jednotlivých krajích a krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů, v nichž mají
zastoupení i úřady práce.

Experti v rámci Delphi panelu vyjádřili poměrně výraznou obavu nad potenciálními
dopady zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho
krajských poboček a kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají
být přeneseny některé kompetence z MPSV a zároveň z okresních úřadů práce;

Založení národního úřadu není totiž „samospasitelné“, důležité je jeho vybavení
kvalifikovanými pracovníky. Při realizaci regionální politiky v rámci národní politiky
zaměstnanosti již kraje mají své partnery v PÚP, avšak kraje jsou tvůrci politiky. ÚP
v jakékoliv podobě budou vždy jejím realizátorem, nikoliv tvůrcem. Důležitější jsou
tudíž i další instituce na regionální úrovni (viz doporučení).
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Způsob implementace individuálních projektů (dále
jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy“:
Předkládané individuální projekty, zejména v PO4, často trpí velmi nízkou kvalitou zpracování
v porovnání s jinými prioritními osami. Kvalitu předkládaných IP je třeba posílit. IP v PO4 trpí nízkou
kvalitou zejména z důvodu jistoty přidělených prostředků a neexistence konkurence mezi
projektovými návrhy.
167
Aktivity

U individuálních projektů by měl být kladen zvýšený důraz na jejich systémový a inovativní
přínos. To lze udělat tak, že individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně
spojovány tak, aby byl vždy větší okruh možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi
projekty. Současně je nezbytné klást větší důraz na fázi hodnocení a posouzení reálného
přínosu takového projektu;

Současně je nezbytné nastavit v podmínkách programu maximální možný počet oprav žádostí
tak, aby byl zvýšen tlak na žadatele připravit kvalitní projektový návrh.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání
projektů“:
V některých případech jsou projekty předkládány na politickou objednávku. Pro takové případy je
třeba nastavit patřičné mechanismy pro eliminaci nepřínosných projektů.
Aktivity

Je nezbytné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu
sestavování příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených
aktivit. Syntéza by však neměla být prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale
v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term evaluace programu;

Projekty veřejné správy (PO4) by měly sloužit primárně občanům, proto je vhodné, aby
projekt předkládaný do PO4 obsahoval analýzu potřebnosti a vlivu na občana;

U projektů připravovaných na jednotlivých resortech je nezbytné uvádět aktuální analýzu
potřebnosti projektu, ze které návrh čerpá.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Mezinárodní dimenze RLZ“:
Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu.
Nicméně potenciál stávajících projektů není zcela využit a proto je nezbytné reflektovat následující
aktivity.
Aktivity

V příštím programovém období je žádoucí umožnit financování „provedené práce“
zahraničních expertů. Stávající situace není nastavena na proplácení mzdových nákladů
zahraničním expertům, což bylo identifikováno jako administrativní bariéra, kterou by bylo
vhodné v příštím programovacím období odstranit;

Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou
mezinárodním partnerstvím. Proto je nezbytné klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných
dopadů těchto projektů v podmínkách ČR. Konkrétně je nezbytné posílit aktivity spojené
s věcným monitoringem reálného naplnění cílů a nikoliv pouze administrativní a finanční
kontrolu;

V rámci ex-post evaluace OPLZZ Je vhodné se zaměřit na hodnocení mainstreamingu a vlivu
PO5 na legislativní změny v ČR. Do ex-post evaluace OPLZZ lze zařadit také část zaměřenou
na komparativní analýzu dopadů a efektivnosti aktivit mezi PO OPLZZ v důsledku
„spolufinancování“.
168
6. Vyhodnocení úkolu 3: Vyhodnoťte náměty možných
témat pro zaměření evaluace v roce 2011
3.1 Jaké jsou vhodné oblasti zaměření evaluace programu v roce 2011 a proč? Uveďte velmi
stručný popis každé oblasti, zdůvodnění její relevance, možný vhodný způsob jejího
vyhodnocení a očekávané výsledky a přínos pro zadavatele.
6.1
Zkušenosti z evaluace OPLZZ a navazující doporučení
V průběhu celé evaluace narážel evaluační tým na zásadní problém spočívající v nedostatku
validních dat a informací k jednoduchému a efektivnímu vyhodnocení dopadů programu.
Informace ani podkladové materiály, na základě kterých by bylo možné provést evaluaci skutečných
výsledků a dopadů, nejsou žádným způsobem systematicky sbírány. Jediný způsob sběru dat se
soustřeďuje na sběr monitorovacích indikátorů, které však mají v řadě případů slabou vypovídací
hodnotu. Navíc není vůbec žádným způsobem podchycena informace o cílových skupinách, které
většinou jako jediné mohou relativně objektivně posoudit výsledky a dopady realizovaných projektů.
Při evaluaci se náš tým snažil oslovit s dotazníkovým šetřením mimo jiné právě cílové skupiny.
Z důvodu neexistence jakékoli evidence podpořených osob jsme byli už při samotném oslovení
odkázáni na ochotu realizátorů projektů, v další fázi potom na ochotu samotných cílových skupin
dotazník zodpovědět. Nejúspěšnější byl dotazník směrovaný na cílové skupiny v PO4, na který
odpovědělo 90 respondentů. V jiných prioritních osách se však návratnost pohybovala na úrovni
jednotlivců, někde dokonce nebyla odpověď žádná (PO 5). V této souvislosti je již řešen dílčí
evaluační projekt zaměřený na souvislosti problematiky cílových skupin, sběr informací o
podpořených osobách, zejména s cílem získat jejich hodnocení, případně mapovat přínosy jejich
podpory (zda získali pracovní místo, zda si místo udrželi, apod.).
Dalším problémem je i to, že v projektových žádostech i v monitorovacích zprávách se málo popisuje
způsob práce s cílovou skupinou. Většina realizátorů si vytváří vlastní hodnocení dopadů příslušných
projektů na cílové skupiny, nicméně výsledky těchto hodnotících aktivit nejsou dále předávány či
centralizovány v rámci implementační struktury OPLZZ. Pro přenositelný know-how je důležité, aby
další zájemci mohli čerpat z metodických zkušeností příjemců. Některé akce a aktivity se prostě
konají a nevíme, jaký postup či metodiku řešitelé použili, abychom mohli posoudit, zda ji někde
multiplikovat.
Doporučení:
1) Pro příští programovací období 2014+ proto důrazně doporučujeme přizpůsobit
monitorovací systém. Cílem je sjednotit monitorovací systém a metodiku sběru dat na
národní úrovni tak, aby byly naplňovány požadavky EK, aby monitorovací systém poskytl data
poměřitelná na národní úrovni za jednotlivé OP. V této souvislosti by měly být zahájeny na
vládě (a následně na pověřeném centrálním koordinačním orgánu) co nejdříve jednání
k přípravě nového programového období resp. nového monitorovacího systému. Klíčové je,
aby na počátku nového programového období nedocházelo k mnoha dílčím úpravám
metodiky a monitorování tak, jako tomu bylo v roce 2007/2008. Tento postup zajistí, aby
nebyly umožněny odchylky v rámci jednotlivých OP (odchylky ve zdrojích dat, v definicích
indikátoru, v systému sběru dat aj.) Hodnoty indikátorů proto nebude muset dopočítávat
zpětně evaluátor, ale bude existovat jednotná a odsouhlasená metodika.
2) Je nezbytné se mnohem důsledněji zaměřit na sběr informací o podpořených osobách,
zejména s cílem získat jejich hodnocení případně mapovat přínosy jejich podpory (zda získali
169
pracovní místo, zda si místo udrželi, apod.). Toto doporučení koresponduje i s doporučeními
v otázce 1.3 na zavedení jednotného monitorovacího systému provázaného i s ostatními
operačními programy a databázemi (např. ČSSZ, aby bylo možné lehce kontrolovat, jak si
podpořená osoba vede na trhu práce).
3) Jak v hodnotících kritériích, tak v požadavcích na monitoring by mělo být uvedeno, že
žadatelé a příjemci musí podrobně referovat o veškeré práci s cílovými skupinami. Jak je
kontaktovali, jak se od nich dozvěděli potřeby, podle čeho se rozhodovali o řešení, jak si
zajišťovali zpětnou vazbu apod.
6.2
Náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce 2011
V rámci třetího evaluačního úkolu se řešitelský tým v souladu se zadáním soustředil na navržení
možných témat dalších evaluací, na která by se měla zaměřit evaluace v roce 2011. Doporučení
včetně stručného vysvětlení jsou formulována dále.
Evaluace hospodárnosti programu
Při řešení této evaluace zjistil řešitelský tým několik skutečností, které indikují ne zcela hospodárné
využívání veřejných prostředků. Jedná se zejména o veřejné zakázky realizované převážně za
předpokládanou hodnotu (viz např. část 1.7), nadhodnocené rozpočty projektů, výrazně rozdílné
(mezi jednotlivými výzvami) a přitom poměrně vysoké průměrné náklady na jednu podpořenou
osobu, duplicitní projekty nebo zcela identické projekty realizované různými žadateli. Tuto evaluaci
doporučujeme provést hloubkově jako samostatnou.
Zdůvodnění navržené evaluace:
Hospodárnost je jedním z klíčových principů implementace strukturálních fondů nejen v ČR.
Prověření efektivnosti nakládání s prostředky získanými od daňových poplatníků proto považujeme
za důležitý krok nejen ke zvýšení efektivnosti, ale i posílení transparentnosti celého programu.
Vhodný způsob realizace:
Vzhledem k rozsahu a závažnosti navrhované evaluace ji doporučujeme provést samostatně,
případně společně s níže navrženou evaluací administrativní zátěže programu. S ohledem na zjištění
v rámci řešení ROV 2010 doporučujeme soustředit se na tato témata související s efektivností:



Veřejné zakázky realizované v rámci projektů OPLZZ – prověřit, jak transparentně a otevřeně
jsou realizovány jednotlivé veřejné zakázky a jakých úspor je soutěží dosahováno;
Existence duplicitních projektů – v rámci ROV 2010 byly zjištěny téměř totožné projekty
zpracované evidentně stejnou osobou. Zaměřit se na tyto projekty a prověřit, zda v rámci
těchto projektů nejsou vyvíjeny a několikrát zaplaceny stejné produkty;
Nákladnost opatření – identifikovat srovnatelná opatření (školení, vytvoření pracovního
místa, studie) a porovnat jejich nákladnost v jednotlivých projektech.
Návrh evaluačních otázek:
1. Jak transparentně a otevřeně jsou zadávány veřejné zakázky v projektech OPLZZ?
2. Jakých úspor je dosahováno soutěží mezi více dodavateli při zakázkách zadávaných v rámci
OPLZZ? Odpovídají úspory dosažené soutěží běžné praxi?
3. Existují v OPLZZ identické projekty nebo jejich části? Identifikujte je a posuďte, zda v nich
nejsou duplicitně vyvíjeny stejné produkty.
170
4. Navrhněte 3 typy srovnatelných výstupů projektů (např. proškolená /rekvalifikovaná osoba,
vytvořené pracovní místo, vytvořená analýza/studie, apod.) a proveďte porovnání, jaké jsou
náklady na jejich dosažení v různých projektech.
5. Navrhněte doporučení pro zvýšení hospodárnosti programu.
Očekávané přínosy:
Zjištění jednorázových i systematických nehospodárností při realizaci projektů a navržení způsobu
jejich odstranění. Zvýšení hospodárnosti a transparentnosti programu.
Evaluace administrativní zátěže
Vysoká administrativní zátěž konečných příjemců je věčným evergreenem ve všech evaluačních
zprávách, nicméně skutečná administrativní zátěž je spíše subjektivním dojmem zejména konečných
příjemců. Doporučujeme proto provést evaluaci toho, jaká skutečně administrativní zátěž nejen
příjemců, ale i implementačních pracovníků je, a kde jsou největší potenciály pro její snížení (včetně
problematiky monitorovacích zpráv částečně řešené již v této evaluaci).
Zdůvodnění navržené evaluace:
Evaluace naváže na ROV 2010 s cílem stanovit skutečnou administrativní zátěž nejen konečných
příjemců, ale i implementačních pracovníků. ROV 2010 stanovil největší bariéry administrativní
zátěže a navrhl způsoby jejich odstranění, nicméně komplexnost a rozsáhlost této problematiky
neumožňovala detailní prošetření všech příčin administrativní zátěže. Z tohoto důvodu
doporučujeme realizovat na tuto problematiku samostatnou evaluaci.
Vhodný způsob realizace:
Vzhledem k rozsahu a závažnosti navrhované evaluace ji doporučujeme provést samostatně,
případně společně s výše navrženou evaluací hospodárnosti programu.
Návrh evaluačních otázek:
1. Kolik člověkodnů zabere konečným příjemcům administrace projektu (monitoring,
výkaznictví, archivace)? Jaké jsou průměrné finanční náklady na administraci projektů?
2. Jak se liší náklady na administraci projektů v závislosti na jeho velikosti?
3. Identifikujte administrativní výkazy nebo činnosti požadované po konečných příjemcích, které
nejsou nutné k efektivní realizaci a monitoringu projektu a které je možné eliminovat.
4. Jak lze redukovat administrativní zátěž implementačních pracovníků? Navrhněte konkrétní
doporučení.
Očekávané přínosy:
Zjištění skutečné administrativní náročnosti realizace projektů a implementace programu. Zjištění
základního stavu pro posouzení vývoje administrativní náročnosti.
Longitiduální evaluace věcných dopadů OPLZZ v ČR
Zdůvodnění proč, tj. zdůvodnění relevance dané oblasti
Značné přetížení pracovníků ŘO a ZS dlouhodobě způsobuje silný důraz na hodnocení
administrativních a finančních nesrovnalostí a naopak nejsou hodnoceny reálné dopady a přidaná
hodnota podpořených projektů. Navržená dlouhodobá evaluace by se měla zaměřit právě na kvalitu
výstupů a výsledků u vybraných projektů v jednotlivých prioritních osách. Tímto způsobem by byl
171
podchycen alespoň náhodně vybraný vzorek projektů. Systém evaluace doporučujeme zavést do
konce stávajícího programového období a od roku 2014+ zavést jako nedílnou součást hodnocení
programu. Charakter evaluace bude vyžadovat interdisciplinární tým expertů, kteří budou posuzovat
kvalitu financovaných aktivit resp. výstupů. Realizací zadavatel získá reálnou představu o skutečném
přínosu financovaných projektů z ESF.
Možný vhodný způsob jejího vyhodnocení,
Kombinace kvantitativního a kvalitativního hodnocení na vzorku případových studií v jednotlivých
prioritních osách.
V evaluaci navrhujeme řešit mj. tyto evaluační otázky

Do jaké míry odpovídají slíbené výstupy projektu (ze schválené žádosti) reálným výstupům?

Do jaké míry se odlišují vzdělávací výstupy projektu od již existujících materiálů na trhu?

Splňují výstupy projektu formální náležitosti vzdělávacích textů? (citace, bibliografické
záznamy apod.)

Do jaké míry jsou zástupci cílových skupin spokojení s kvalitou výstupů? Jaké jsou důvody
případné nespokojenosti? (bude zjišťováno dotazníkovým šetřením u cílových skupin, které
se zúčastnili školení, seminářů či jiných výstupů projektu)
 Jsou všechny slíbené výstupy dostupné, resp. jsou naplňována pravidla publicity?
Očekávané výsledky a přínos pro zadavatele.
Zadavatel bude mít reálnou představu o skutečném přínosu financovaných projektů z ESF.
Doporučení pro ROV 2011
S ohledem na zkušenosti s Ročním operačním vyhodnocením OPLZZ za rok 2010 uvádíme ke zvážení
několik doporučení pro budoucí hodnocení:

Počet evaluačních otázek by měl být redukován spíše na oblast průřezových otázek OPLZZ, a
případné řešení problematických či potenciálních oblastí implementace (které vzejdou
v průběhu řešení) s konkrétními závěry a doporučeními pro ŘO OPLZZ. Celkový počet 23
evaluačních otázek v rámci prvního evaluačního úkolu způsobuje fragmentaci a řešení mnoha
témat na úkor detailního hodnocení pokroku na straně jedné a klíčových problémů na straně
druhé;

Hodnocení ROV 2011 by mělo reflektovat aktuální diskuse kolem politiky soudržnosti s ohledem
na budoucí vývoj ESF, které budou probíhat během letošního roku 2011. Zadávací dokumentace
by měla proto odpovídat aktuálně známým potřebám pro příští programové období;

ROV 2011 by mělo kontinuálně navázat na analýzy provedené v ROV 2010 a mělo by klást důraz
alespoň na dílčí hodnocení dopadů, jelikož již bude mnohem více ukončených projektů než
v roce 2010;

V rámci ROV 2011 je nezbytné od počátku projektu se snažit získat kontakty na cílové skupiny
jednotlivých realizovaných a dokončených projektů (zejména ve vazbě na probíhající evaluaci
zaměřenou na tuto problematiku). V rámci ROV 2011 se jako velmi slabá stránka implementace
OPLZZ ukázala problematika nedostatku kontaktů a neochoty konečných příjemců kontaktovat
své zástupce cílových skupin. Současně je zde velký potenciál pro reálné hodnocení účinnosti
OPLZZ.
172
Příloha č. 1 – Webový dotazník
Dotazníkové šetření ROV 2010
finální verze ke dni 26. 10. 2010
Statistika počtu otázek dle typu respondenta – tak jak se jim budou
otázky filtrovat:
Otázky
1-4
5-6
7
8
9
10-13
14-21
22-25
26-37
38-49
50-52
KP PO1
KP PO2
KP OP 3.4
KP PO4
KP PO5
žadatelé
bez
rozhodnutí
neúspěšní
žadatelé
neúspěšní
žadatelé či
žadatelé
bez
rozhodnutí
v oblasti
podpory
3.4
4
4
4
4
4
2
2
2
2
2
-
-
1
1
1
1
1
4
4
4
4
4
8
-
4
4
4
4
4
12
-
12
-
3
3
3
3
3
CELKEM
OTÁZEK
18
26
30
30
18
4
-
1
-
1
-
-
-
-
-
3
9
4
-
1
1
1
-
-
-
-
-
3
10
4
-
1
1
1
-
-
15
15
-
3
25
Vysvětlivky:
KP PO – konečný příjemce prioritní osy
KP OP – konečný příjemce oblasti podpory (týká se jen 3.4)
173
Dotazníkové šetření pro
„Roční operační vyhodnocení OPLZZ
2010“
Úvod – vysvětlení potřeby a cílů dotazníkového šetření
Dotazníkové šetření je prováděno v rámci realizace projektu „Roční operační
vyhodnocení OPLZZ 2010“. Cílem projektu je identifikovat a vyhodnotit významné
vlivy působící na dosavadní realizaci a čerpání finančních prostředků v projektech
podpořených OPLZZ..
Vyplněním tohoto dotazníku můžete výrazně napomoci k identifikaci hlavních
problematických okruhů týkajících se přípravy projektových žádostí a rovněž i
samotné realizace projektů v rámci OPLZZ. Tímto budou také zjišťovány podmínky
pro zjednodušení čerpání finančních prostředků. Pokud již realizujete projekt v rámci
OPLZZ, tak si můžete vykázat čas strávený vyplněním tohoto dotazníku ve Vaší
průběžné monitorovací zprávě projektu.
V další části dotazníku prosím odpovídejte ke konkrétnímu projektu. Pokud jste
žádali o podporu v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost více než
jednou, vyberte si jednu žádost a odpovídejte podle situace této jedné žádosti.
Nejlépe si vyberte žádost, od jejíhož podání uplynulo nejvíce času.
174
IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY
1. Prosím, vyplňte registrační číslo Vaší projektové žádosti:
(je ve formátu CZ.1.04/X.X.XX/XX.XXXXX)
........................................................
2. Jaký je právní typ Vaší organizace?
nestátní nezisková organizace občanského typu (obč. sdr., o.p.s., nadační
fond, církevní zařízení)
příspěvková organizace nebo o.p.s. založená krajem nebo městem
podnikatelský subjekt (fyz. osoba, s.r.o., a.s., …)
kraj, město, obec nebo svazek obcí
jiný subjekt (prosím označte vpravo a vypište):
1
2
3
4
5
3. Prosím vyplňte, jaké je Vaše postavení ve vztahu k tomuto projektu?
jsme příjemci – projekt je schválen, připravuje se realizace nebo již probíhá
(proběhl)
jsme žadatelem – o žádosti dosud nebylo rozhodnuto
jsme neúspěšným žadatelem – žádost nebyla přijata
1
2
3
4. Prosím vyplňte zařazení Vašeho projektu k příslušné oblasti podpory OPLZZ?
1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (např.
Školení je šance nebo Educa)
1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků
2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti
2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a
jejich rozvoj
3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb
3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce
3.4 – Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a
rodinného života
4.1, 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy
5.1 – Mezinárodní spolupráce
11
12
21
22
31
32
33
34
41
51
FILTRACE 01
Otázky č. 5 až 6 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3)
5. Prosím, zhodnoťte míru vlivu níže uvedených faktorů na realizaci Vašeho projektu
během roku 2010.
Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10
nejvíce závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká
Faktor
rostoucí regionální míra nezaměstnanosti omezující
175
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
začlenění podpořených cílových skupin Vašeho projektu
na trhu práce
snížení státních výdajů na Aktivní politiku zaměstnanosti a
zhoršení podmínek uplatnitelnosti cílových skupin projektu
na trhu práce
vyšší nutnost úspor ve veřejné správě
nedostatečné tempo legislativních změn týkajících se
věcné realizace projektu
horší dostupnost finančních zdrojů (úvěrů) pro zálohování
aktivit projektu
slabší poptávka ze strany odběratelů (méně zakázek)
Jiné změny, uveďte prosím jaké:
6. Do jaké míry byste uvítali v roce 2011 níže uvedené změny v systému implementace
OPLZZ? Případně prosím doplňte další.
Pozn. Dle míry potřebnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně potřebná změna, 10
nejvíce potřebná změna
Faktor
praktické rady k manuálům (např. jak v praxi naplnit
požadavek z manuálu, příklady dobré i špatné praxe)
přizpůsobovat podmínky výzev s ohledem na regionální
specifika zaměstnanosti
rozšířit vymezený okruh způsobilých výdajů
zamezit změnám ve funkci kontaktních pracovníků
poskytovatele dotace
posílit odbornost a odpovědnost příslušných kontaktních
pracovníků projektů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
FILTRACE 02
Otázka č. 7 je určena pouze pro všechny „neúspěšné žadatele“a „žadatele“ (tj. dle zaškrtnutí
otázky č. 3)
7. Prosím, zhodnoťte míru vlivu níže uvedených faktorů na přípravu Vaší projektové
žádosti?
Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce
závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká
Faktor
rostoucí regionální míra nezaměstnanosti omezující
začlenění podpořených cílových skupin Vašeho projektu
na trhu práce
snížení státních výdajů na Aktivní politiku zaměstnanosti a
zhoršení podmínek uplatnitelnosti cílových skupin projektu
na trhu práce
horší dostupnost finančních zdrojů (úvěrů)
nedostatečné tempo legislativních změn
176
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
vyšší nutnost úspor ve veřejné správě
slabší poptávka ze strany odběratelů (méně zakázek)
zvýšené riziko v uplatňování inovativních, ale neověřených
postupů (např. v organizaci práce)
FILTRACE 03
Otázka č. 8 je určena pouze pro všechny „neúspěšné žadatele“ (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3)
8. Pokud byla Vaší žádosti zamítnuta podpora, co jste s navrhovaným projektem udělali?
Projekt jsme nerealizovali
Projekt byl realizován v omezené míře
Projekt byl realizován v celém rozsahu, ale nižší kvalitě
Projekt byl realizován v celém rozsahu, ale byl opožděn
Projekt byl plně realizován
Žádali jsme u jiného zdroje financování
Neumím odpovědět.
OTÁZKY K PROBLEMATICE PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ - OBECNĚ
FILTRACE 04
Otázka č. 9 je určena pro všechny typy respondentů (neúspěšní žadatelé, žadatelé i příjemci)
9. Uveďte, prosím, s jakými problémy jste se potýkali při přípravě projektové žádosti:
Faktor
Nedostatek zkušeností s projekty ze strukturálních fondů
Nedostatek informací jak žádost správně připravit
Zpracování projektové žádosti v Benefitu
Nepřehlednost poskytovaných informací
Slabá podpora a poradenství ze strany implementačních
orgánů
Nedostatečné a nejasné vymezení podporovaných aktivit
ve vyhlášených výzvách
Příliš úzké vymezení typů žadatelů v daných výzvách
Příliš úzké vymezení cílové skupiny v daných výzvách
Administrativní náročnost přípravy žádosti
Časový prostor pro přípravu projektu a žádosti
Jiné, uveďte prosím jaké konkrétně:
177
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
FILTRACE 05
Otázky č. 10 - 13 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3)
10. Uveďte, prosím, s jakými problémy jste se potýkali nebo potýkáte při realizaci Vašeho
projektu.
Faktor
Nedostatek zkušeností s realizací projektů
Nepřehlednost poskytovaných informací týkajících se
realizace projektu
Nedostatečná podpora a poradenství ze strany
implementačních orgánů
Zpoždění v zahájení realizace projektu (podpis smlouvy)
Nevyhovující legislativní prostředí způsobující problémy při
věcné realizaci projektu
Obtížná nebo zdlouhavá příprava a realizace výběrových
řízení
Naplňování navržených monitorovacích indikátorů
Administrativní náročnost realizace a monitoringu
Nejednotný výklad pro posuzování věcných i finančních
částí monitorovacích zpráv
Zdlouhavé proplácení požadovaných plateb
Nedostatečná poptávka cílové skupiny po vytvořených
produktech (nedostatek účastníků školení atd.)
Slabá komunikace s příslušnými kontaktními pracovníky
pro OPLZZ
Potřeba zálohování projektu z vlastních finančních zdrojů
Odstoupení partnera z projektu
Omezená doba trvání projektu v podmínkách výzvy
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Jiné problémy, uveďte prosím jaké:
11. Považujete podmínky a požadavky kladené na udržitelnost projektu za adekvátní?
Pozn. Prosím, ohodnoťte na stupnici 1 – 4 , kde 1 = stanovené podmínky jsou bezproblémové,
4 = stanovené podmínky na udržitelnost projektu jsou zcela nepřiměřené.
1
2
3
4
12. Pokud byla Vaše žádost finančně podpořena, co byste dělali, pokud byste podporu
nezískali?
Projekt bychom nerealizovali
Projekt by byl realizován v omezené míře
Projekt by byl realizován v celém rozsahu, ale nižší kvalitě
Projekt by byl realizován v celém rozsahu, ale byl opožděn
Projekt by byl plně realizován
Neumím odpovědět.
178
13. Jakým způsobem jste při přípravě a realizaci projektu pracovali s cílovými skupinami?
Pozn.: Zaškrtněte všechna pravdivá tvrzení.
Kdo je vaší primární cílovou skupinou (prosím vyplňte)
S cílovou skupinou jsme pracovali již delší dobu před přípravou projektu
S cílovou skupinou jsme začali pracovat až při přípravě projektu
S cílovou skupinou jsme před začátkem realizace projektu nepracovali
Aktivity projektu jsme pro cílovou skupinu v omezené nebo stejné míře realizovali již před
návrhem projektu
Návrh projektu vychází z vlastních zkušeností s cílovou skupinou
Návrh projektu vchází z vlastní analýzy potřeb cílové skupiny
Návrh projektu vychází ze studií či analýz cílových skupin zpracovaných jiným subjektem
Cílové skupiny se účastní projektu převážně jako příjemci služeb
Cílové skupiny se aktivně podílejí na tvorbě obsahu projektu a aktivit
Cílové skupiny se podílejí na samotném řízení projektu
Projekt je jiného zaměření a nepracuje s cílovými skupinami.
FILTRACE 06
Otázky pro prioritní osu 2
Otázky č. 14 - 21 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3 a dále pro ty,
kteří u otázky č. 4 zaškrtnou oblast podpory 2.1 a 2.2).
14. Jak hodnotíte jednotlivé nástroje Aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska jejich
významu pro řešení nezaměstnanosti a důležitosti jejich podpory?
Pozn. Dle míry významnosti daného nástroje je stupnice od 1 nejméně významný, 10 nejvíce
významný nástroj; 0 znamená naprosto nevýznamný nástroj
Faktor
rekvalifikace
investiční pobídky na vytváření nových pracovních míst
veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa
příspěvek na zapracování přijatého uchazeče
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
poradenství za účelem zjišťování osobnostních a
kvalifikačních předpokladů
podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(pracovní rehabilitace, chráněná prac. místa a dílny)
celostátní a regionální cílené programy k řešení
nezaměstnanosti
individuální akční programy
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
15. Jak hodnotíte jednotlivé podporované aktivity z hlediska jejich účinnosti při řešení
problematiky nezaměstnanosti ?
Pozn. Dle míry účinnosti daného nástroje je stupnice od 1 nejméně účinný, 10 nejvíce
účinný nástroj; 0 znamená naprosto nevýznamný nástroj
Faktor
diagnostika
motivační aktivity
školení soft skills (komunikační dovednosti,
0
179
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
sebeprezentace apod.
rekvalifikace
zprostředkování zaměstnání
umístění na dotované pracovní místo
průběžné individuální poradenství
program prevence (První příležitost, Nový start)
pružné formy zaměstnání (péče o osobu blízkou)
doprovodné aktivity
16. Považujete nastavení typů cílových skupin pro projekty oblasti podpory 2.1. (zájemci o
zaměstnání a uchazeči o zaměstnání) za dostatečné?
ano
ne
V případě že NE, označte kategorie, o které byste strukturu cílové skupiny rozšířili.
Pozn. Zatrhněte jednu i více z níže uvedených možností.
Cílová skupina
osoby vedené v evidenci déle než 5 měsíců
osoby zdravotně postižené
osoby starší 50 let věku
osoby do 20 let věku
osoby pečující o dítě do 15 let nebo o osobu blízkou
krátkodobě nezaměstnaní
17. Jak jsou podle Vašeho názoru využívány výstupy a jak se projevují dopady
systémových individuálních projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 2.2
„Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj“ při
zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a přístupu k APZ?
Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností.
velmi intenzivně
dostatečně
nedostatečně
vůbec
18. Jak se podle Vašeho názoru odrážejí výstupy projektů realizovaných v rámci oblasti
podpory 2.2 „Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich
rozvoj“ v realizaci návazných individuálních a grantových projektů?
velmi intenzivně
dostatečně
nedostatečně
vůbec
180
19. Jak se při realizaci projektů zaměřených na podporu rozvoje aktivní politiky
zaměstnanosti uplatňuje ze strany Úřadů práce cílenost operací a individuální přístup
k uchazečům?
velmi intenzivně
dostatečně
nedostatečně
vůbec
Doplňte komentář/upřesnění:
20. Jak hodnotíte úroveň spolupráce mezi zaměstnavateli a Úřady práce při zaměstnávání
zájemců o zaměstnání ze skupin znevýhodněných na trhu práce ?
velmi intenzivní
dobrou
dostatečnou
nedostatečnou
Doplňte komentář/upřesnění:
21. Jak hodnotíte významnost jednotlivých forem pomoci zdravotně postiženým osobám
při integraci na trh práce?
Pozn.: Pro hodnocení významnosti použijte následující stupnice: 1 nejnižší významnost, 5
nejvyšší významnost
Způsob zaměstnávání OZP
vytváření pracovních míst v chráněných dílnách
práce na zkrácený úvazek
práce z domova s využitím ICT (homeworking)
Jiné:
181
1
2
3
4
5
FILTRACE 07
Otázky č. 22 - 25 jsou určeny pro všechny příjemce..
22. Co podle vašeho názoru znamená pojem „gender mainstreaming“?
Vyberte jednu odpověď.
je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo „byl“ používat
„byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“)
je to zákaz diskriminace žen, ale také jejich neodůvodněné upřednostňování (např. při
vstupu do místnosti nebo při používání ženských koncovek jmen a slov)
je to zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v koncepčních, plánovacích a dalších procesech,
kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda, Parlament, krajské zastupitelstvo)
je to praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži
nevím, co pojem „gender mainstreaming“ znamená
23. Na problematiku rovných příležitostí mužů a žen, na (údajnou) diskriminaci žen a na tzv.
„slaďování rodinného a pracovního života“ jsou různé názory. Do jaké míry souhlasíte
nebo nesouhlasíte s následujícími výroky?
plně
souhlasí
m
převážně
souhlasí
m
spíše
nesouhla
sím
zcela
nesouhla
sím
Neví
m
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou
důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně
zabývat (např. z hlediska uplatnění v
zaměstnání)
Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem
větší pozornost, než jaká je skutečná situace
Rovné příležitosti jsou jen jedním z
„povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli
Evropské unii
Pro slaďování rodinného a pracovního života
nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř
nic
V řešení rovných příležitostí by se mělo
mnohem víc pozornosti než dosud věnovat
postavení mužů v rodině
24. Je hodnocený projekt zaměřen především na vytváření rovných příležitostí pro muže a
ženy?
ano, je
ne, není
25. Jestliže není zaměřen především na rovné příležitosti mužů a žen, obsahuje něco z této
problematiky?
neobsahuje (pouze povinné zhodnocení RP v projektové žádosti - součást
horizontálních témat OPLZZ)
část projektových aktivit se věnuje r. p. mužů a žen (např. pomáhá právě ženám s
lepším přístupem k zaměstnání)
182
FILTRACE 08
Otázky č. 26 - 37 jsou určeny pouze pro všechny, kteří v otázce č. 4 zatrhli odpověď oblast
podpory 3.4)..
26. Jaké další aktivity realizujete ve svém projektu ve vazbě na jeho cíl? Nejde o to, čeho
všeho se může Váš projekt týkat, ale na které z dalších možností je přímo zaměřen.
Pozn. Označte v každém řádku, resp. všechny možnosti, které se vás týkají.
provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí
zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu)
jiné služby péče o děti
zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení mateřské školy
za pomoci místních firem a organizací)
podpora vzdělávání a přístupu žen k informačním technologiím
jiné vzdělávání rodičů (mužů i žen) na mateřské a rodičovské dovolené
příprava komplexního programu pro získání pracovního uplatnění v oborech, které jsou z hlediska pohlaví
považovány za netypické
vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů (včetně distančních forem
vzdělávání)
podpora k zahájení samostatné výdělečné činnosti - začínajících podnikatelů/ek pomocí zprostředkování
informací o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu apod.
individuální kariérní poradenství (osobnostní audit, doporučení rekvalifikací apod.)
aktivity, s nimiž vyjíždíte ze sídla vaší organizace za klienty (např. mobilní výuka počítačové gramotnosti,
individuální kurzy a poradenství v místě jejich bydliště)
vývoj, zavádění a ověřování netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova,
sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 apod. – nepočítáme však pružnou pracovní
dobu ani zkrácené prac. úvazky, které se v ČR běžně používají)
nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové organizace s úřadem práce a se
zaměstnavateli)
motivace zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a rodinného života
firemní audit zaměstnavatelů z hlediska dodržování RP a slaďování pracovního a rodinného života
osvěta o významu slaďování pracovního a rodinného života a podpůrné propagační akce (výstavy,
soutěže, realizace kulatých stolů, semináře, konference aj.)
vyhledávání projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a návrhy na její odstranění
něco jiného (vypište prosím:) …………………………..
27. Kdo je přímým uživatelem výsledků Vaší práce, projektových aktivit?
Pozn. V každém řádku zaškrtněte „ano“ nebo „ne“.
ANO
jednotlivé osoby (např. individuální poradenství nezaměstnaným)
skupiny osob (např. skupinové školení)
jednotlivá organizace (např. jednotlivá zaměstnavatelská firma nebo úřad práce)
skupina organizací (např. všechny firmy v kraji, kterých se může týkat osvěta v
otázkách RP)
jiný okruh uživatelů – vypište prosím. …………………
183
NE
28. Pokud má Váš projekt partnera, ovlivnil tento partner v době přípravy nebo realizace
projektu vaše chápání RP ?
určitě ano
částečně
určitě ne
už si nevzpomínám
nerelevantní
29. Obsahuje Váš projekt či jeho doprovodné (mimoprojektové) aktivity?
Prosím, zaškrtněte jednu i více z níže uvedených možností.
hlídání dětí po dobu účasti cílové skupiny na akcích projektu
příspěvek na takové zajištění
zajištění dopravy na akce
přizpůsobení času a místa potřebám žen příp. mužů nebo jiný způsob,
kterým se usnadňuje účast žen, příp. mužů v projektu
žádné doprovodné aktivity nemáme
30. Spolupracujete v současné době či pravidelně komunikujete s jinými organizacemi,
které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů?
ano
ne
31. Používáte ve Vašich informačních materiálech oba gramatické rody? Např. byl/byla,
klient/klientka,
ano, vždy
někdy
nepoužíváme
32. Je jednou z aktivit Vašeho projektu rovněž příprava osob na budoucí zaměstnání?
ano
ne
33. Jestliže ano, jednáte s budoucími (potenciálními) zaměstnavateli těchto osob o tom, jak
by mohli zajistit lepší podmínky pro ženy po jejich příchodu do zaměstnání?
ano
ne, protože možné zaměstnavatele v době realizace projektu neznáme
ne z jiných důvodů
34. Víte, co se označuje termínem flexicurita?
ano, je mi to dostatečně známo
ano, ale jen přibližně
nevím
35. Je v realizačním týmu vašeho projektu specialist(k)a na problematiku RP, která/ý má
příslušné vzdělání nebo alespoň tři roky praxe v problematice RP? Pozn.: Nemáme na
mysli kohokoli, kdo se RP zabývá, ale někoho, kdo se na RP ve své práci specializuje.
ano, mám specialist(k)u
ne, takovou/ého nemáme
184
36. Co je podle vás v problematice RP žen a mužů nejdůležitější? Co by v tom měla celá
společnost nebo vláda nebo parlament nebo média přednostně dělat?
37. V projektové žádosti jste museli popsat, jak budete řešit otázku RP. Je to však
současně i tzv. horizontální téma OPLZZ, ke kterému se v žádosti musí vyslovit i
žadatelé v jiných oblastech podpory. Existuje k tomu i příručka „D3 Horizontální
témata“. Jaké změny v pojetí RP navrhujete pro příští výzvy k předkládání projektových
žádostí? Co by měli vyhlašovatelé v pojetí RP změnit? Co upřesnit, co vynechat, co
doplnit?
Pozn. Před odpovědí podívejte se prosím do tehdejší výzvy a do příručky D3. Jsou k dispozici
na http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz.
FILTRACE 09
Otázky č. 38 – 49 jsou určeny pro všechny, kteří v otázce č. 4 zatrhli odpověď oblast podpory
4.1 a 4.2).
38. Jaká je Vaše pozice v organizaci (vyberte jednu odpověď)?
 řídící pracovník (vedoucí)
 pracovník
 volený zástupce (zastupitel, starosta apod.)
 dodavatel (zpracovatel projektu, externí manažer, apod.)
39. Co bylo důvodem k předložení/realizaci vašeho projektu?
a.
b.
c.
d.
e.
Rozhodnutí nadřízeného orgánu (vlády, ministerstva, apod.)
Administrativní (politické) rozhodnutí vedení našeho úřadu
Výsledky analýzy potřeba našeho úřadu
Výsledky analýzy potřeb občanů (klientů námi poskytovaných služeb)
Možnost dostupného čerpání evropských peněz
40. Na jaký cíl byl (mimo jiné) zaměřen Váš projekt?




Zvyšování kvality služeb veřejné správy
Zvyšování transparentnosti
Snižování administrativní zátěže
Projekt nebyl zaměřen na žádný z těchto cílů
185
41. V případě, že by byla možnost projekt opakovat, doporučil/a byste tento projekt
realizovat?
Pozn. Vyberte v každém sloupci jednu odpověď.
Svým kolegům
Jiným úřadům
a organizacím
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Projekt nemá smysl opakovat (zúčastnili se všichni/pro
jiné organizace by neměl smysl)
42. Ve kterých oblastech je podle Vás potřeba posílit kvalitu služeb veřejné správy (na
Vašem pracovišti)?
Dostupnost
služby
Spolehlivost
– časové
hledisko
Spolehlivost
bezchybnost
Spolehlivost
– hledisko
rovnosti
Čekací doba
Kompetence
a způsobilost
Přijetí,
zacházení a
porozumění
Komunikace
Důvěryhodn
ost
Jistota a
bezpečnost
Prostředí
Technické
vybavení
Jiný znak –
uveďte
konkrétně
jaký:
Počet úředních hodin týdně, dostupnost úředních hodin pro
zaměstnané, dostupnost pro handicapované, možnost podávání
stížností bez obav z odvety; (patří sem i umístění úřadu,
vzdálenost od MHD, parkovišť, orientace a dostupnost v rámci
budovy apod.)
Rychlé vyřízení, provedení služby v dohodnutém čase
Bezchybné rozhodnutí bez právních nedostatků
Pro všechny klienty a vždy stejné podmínky
Doba čekání ve frontě, doba objednání, doba reakce na dotaz,
doba od podání žádosti do vydání rozhodnutí apod.
Schopnost zaměstnanců aplikovat znalosti, zkušenosti a odbornost
při poskytování služby
Vstřícnost, respekt, vlídnost, ohleduplnost, vhodnost oblečení a
prostředí, důvěrnost
Schopnost řešit konflikty, schopnost informovat a naslouchat
občanům
Proslulost (image) úřadu/organizace
Bezpečnost budov a zařízení, kde je služba poskytována, finanční
jistota, dodržování hygienických předpisů (např. WC apod.)
Prostředí praktické a příjemné pro zákazníka a pro efektivní
poskytování služby
Vybavení potřebnou výpočetní a jinou technikou, kapacita a stáří
techniky, způsob údržby, kvalita intranetu, dostupnost informací
186
Určitě ne
Spíše ne
Obsah
Spíše ano
Znak kvality
služby
Určitě ano
Pozn. Možnost zaškrtnout vždy jen jednu z možností v daném řádku.
43. Zjišťovali jste míru spokojenosti občanů s těmi službami Vašeho úřadu, na které se
následně zaměřoval Vámi realizovaný projekt? (tj. Zjišťovali jste si stav spokojenosti
občanů s těmi službami dříve, než byl navržen a realizován výše uvedený konkrétní
projekt?)
ano
ne
44. Jaké jsou podle Vás hlavní příčiny administrativní zátěže?
Pozn. Ohodnoťte každou možnost body 1 – 10, kde 1 = nevýznamná příčina, 10 = velmi
významná příčina, „0“ znamená, že daný faktor neumím posoudit
Faktor
Vnitřní – způsob organizace činností,
odbornost, systém kompetencí a
zodpovědnosti v rámci naší organizace/našeho
úřadu
Vnitřní – mezilidské vztahy na pracovišti
Vnější – legislativní podmínky pro naši práci
Vnější - způsob organizace činností,
odbornost, systém kompetencí a
zodpovědnosti v rámci
nadřízených/spolupracujících/podřízených
organizací/úřadů
Jiné – uveďte konkrétně:
0
187
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
45. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke zlepšení níže uvedených aspektů kvality
poskytovaných služeb?
Pozn. Možnost zaškrtnout vždy jen jednu z možností v daném řádku.
Dostupnost
služby
Spolehlivost
– časové
hledisko
Spolehlivost
bezchybnost
Spolehlivost
– hledisko
rovnosti
Čekací doba
Kompetence a
způsobilost
Přijetí,
zacházení a
porozumění
Komunikace
Důvěryhodnos
t
Jistota a
bezpečnost
Prostředí
Technické
vybavení
Počet
úředních
hodin
týdně,
dostupnost úředních hodin pro
zaměstnané,
dostupnost
pro
handicapované, možnost podávání
stížností bez obav z odvety; (patří
sem i umístění úřadu, vzdálenost od
MHD,
parkovišť,
orientace
a
dostupnost v rámci budovy apod.)
Rychlé vyřízení, provedení služby
v dohodnutém čase,
Bezchybné rozhodnutí bez právních
nedostatků
Pro všechny klienty a vždy stejné
podmínky
Doba čekání ve frontě, doba
objednání, doba reakce na dotaz,
doba od podání žádosti do vydání
rozhodnutí apod.
Schopnost zaměstnanců aplikovat
znalosti, zkušenosti a odbornost při
poskytování služby
Vstřícnost,
respekt,
vlídnost,
ohleduplnost, vhodnost oblečení a
prostředí, důvěrnost
Schopnost řešit konflikty, schopnost
informovat a naslouchat občanům
Proslulost (image) úřadu/organizace
Bezpečnost budov a zařízení, kde je
služba poskytována, finanční jistota,
dodržování hygienických předpisů
(např. WC apod.)
Prostředí praktické a příjemné pro
zákazníka a pro efektivní poskytování
služby
Vybavení potřebnou výpočetní a
jinou technikou, kapacita a stáří
techniky, způsob údržby, kvalita
intranetu, dostupnost informací
Jiný znak –
uveďte
konkrétně
jaký:
188
Vůbec nepřispěla
Spíše nepřispěla
Spíše přispěla
Do jaké míry přispěl projekt ke zlepšení kvality
poskytovaných služeb?
Vlivem
Projekt
projektu
nebyl
došlo
zaměřen
naopak ke
na tento
zhoršení
aspekt
kvality
kvality
poskytovan
ých služeb.
Obsah
Zásadně přispěla
Znak kvality
služby
46. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke zvýšení transparentnosti?
Pozn. Vyberte jednu odpověď.
Zásadně přispěl
Spíše přispěl
Spíše nepřispěl
Určitě nepřispěl
Vlivem projektu došlo naopak ke snížení transparentnosti
Projekt nebyl zaměřen na zvýšení transparentnosti
47. Pokud došlo ke zvýšení transparentnosti, uveďte konkrétně, jakým způsobem k tomu
došlo:
48. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke snížení administrativní zátěže?
Přispěl významně
Spíše přispěl
Spíše nepřispěl
Vůbec nepřispěl
Vlivem projektu došlo naopak ke zvýšení administrativní zátěže
Projekt nebyl zaměřen na snižování administrativní zátěže
49. Pokud došlo ke snížení administrativní zátěže, bylo to v oblasti, kde to bylo podle Vás
nejvíce potřeba?
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
FILTRACE 10
Poslední závěrečné otázky č. 50 - 52 jsou určeny pro všechny typy respondentů.
50. Jak dlouhou již máte zkušenost s projekty financovanými z EU – jako zpracovatel nebo
manažer projektů?
méně než 1 rok
1 - 2 roky
3 - 4 roky
5 let nebo déle
1
2
3
4
51. Jste
žena
muž
1
2
18 - 29 let
30 - 44
45 - 59
60 a více
1
2
3
4
52. Do které věkové skupiny patříte?
189
Příloha č. 2 – Souhrnný expertní Delphi dotazník a seznam expertů
VŠICHNI ZAPOJENÍ EXPERTI
Souhlasím
s výrokem
Reálný
dopad na
cílové
skupiny
definované
OPLZZ
Naplňování
kvantifikovaných
cílů relevantních
prioritních os
Lze řešit
ještě
v současné
m období
Míra zlepšení
implementace
OPLZZ
2007–2013
Zvýšení kvality
předkládaných POČET
projektových EXPERTŮ
žádostí
A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ
V problematice „A.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále:
3,85
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak
5 znamená – orientuji se perfektně
1.
Pro zrychlení proplácení plateb by bylo vhodné zavést systém kontroly „vzorků“ projektů. Každý projekt
by však byl na závěr povinně kontrolován auditem.
2.
Dvojí kontrola na úrovni ŘO + kontrola externím subjektem by se měla zjednodušit a zredukovat.
3.
Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad v řádu
několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely všechny
způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily v další
monitorovací zprávě a žádosti o platbu.
4.
Bylo by vhodné zavést pevnou lhůtu, do které musí být dotazy KP zodpovězeny ze strany zástupců ZS a
ŘO.
5.
Při řešení nestandardních dotazů by měl existovat ustálený systém komunikace mezi subjekty
implementace OPLZZ a KP (např. emailové), aby KP měli jasné potvrzení pro případné nejasnosti a nesrovnalosti
při kontrole projektu.
6.
Monitorovací zprávy by měly mít v příštím programovacím období jednodušší strukturu. Ke zjednodušení
by mělo dojít zejména v nastavování a detailnosti rozpočtu, včetně jednotlivých kapitol.
7.
Elektronické odevzdávání MZ bez dokladování v papírové podobě by pomohlo snížit administrativní
náročnost (navíc účetní agenda řady společností je vedena pouze v elektronické podobě, tj. včetně objednávek,
190
N=24
2,82
2,36
1,82
2,05
2,68
0,73
3,91
2,64
2,64
2,95
3,14
1,09
4,27
3,18
2,32
3,18
3,14
0,86
N=22
N=22
N=22
4,14
3,23
2,82
4,09
3,45
2,18
4,55
3,41
2,82
4,41
3,68
2,18
3,68
2,55
2,18
2,09
2,91
1,23
4,36
2,82
2,00
3,09
3,00
1,00
N=22
N=22
N=22
N=22
faktur apod.). Doklady v tištěné podobě lze ověřovat v rámci „kontrol na místě“.
8.
Zvýšit motivaci KP k hospodárnější realizaci projektů prostřednictvím alikvótního nesnižování nepřímých
nákladů projektu v případě, kdy v rámci výběrového řízení či jiných způsobilých výdajů dojde k úspoře.
9.
Indikátorová soustava by měla být zjednodušena a měla by obsahovat pouze povinné indikátory EK
(příloha 23 nařízení 1828/2006)
2,95
2,41
1,41
2,23
2,00
1,14
3,45
2,91
2,55
1,77
2,59
2,18
N=22
N=22
A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti
3,83
1.
Zavedení systému spolufinancování bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy
i celkovou udržitelnost aktivit.
2.
Jedním ze způsobů pro zvýšení udržitelnosti je podpora partnerství v projektech.
3,76
3,33
2,90
2,14
2,57
3,38
3,52
2,95
2,86
2,33
2,33
2,52
N=21
3.
Míra spolufinancování by měla být pro všechny žadatele (NNO, podnikatelský subjekt aj.) stejná.
1,60
2,95
2,60
2,30
2,20
2,05
N=20
4.
Spolufinancování by mělo být zavedeno jen v případě vybraných výzev.
3,00
2,38
2,10
1,86
1,62
1,62
5.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 1 včetně zákazu refundace mezd.
1,85
2,40
1,95
1,90
1,70
1,80
N=21
N=20
6.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 2.
2,10
2,05
2,00
1,55
1,30
1,45
N=20
7.
2,20
2,40
2,25
1,70
1,35
1,75
N=20
2,14
1,81
1,52
1,57
1,24
1,38
8.
V případě projektů současné PO 4 (subjekty veřejné správy) se uplatňuje spolufinancování, které je vždy
hrazeno z vlastního rozpočtu daného subjektu (15%). V období vládních škrtů tak úřady reagují „stahováním“
podaných žádostí. Dlouhodobou udržitelnost projektů by bylo možné zajistit prostřednictvím podpory partnerství i
s jinými typy subjektů na základě jejich svobodné volby pokračovat v daných aktivitách.
9.
Prostřednictvím zavedení určité míry spolufinancování u projektů PO5 by se výrazně posílila
zodpovědnost na straně žadatelů připravovat „inovativní“ a „udržitelné“ projekty (nikoliv jen podporu „cestování“
v těchto typech projektů).
N=23
N=21
N=21
2,55
2,20
2,10
2,10
1,70
2,05
N=20
A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1
191
3,17
N=18
1.
Stanovené podmínky v OP 1.2 jsou s ohledem na délku administrace schválení projektů nevhodné. V
rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a
efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich
uplatnitelnosti na trhu práce.
2.
Vhodným řešením problémů v rámci OP 1.2 by byl např. systémový projekt navazující na implementaci
systému z ministerského projektu realizovaného formou veřejné zakázky v oblasti 2.1 a jeho využití směrem k
úřadům práce s potenciálem pro cílovou skupinu 1.2.
3.
Restrukturalizovaný podnik by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektu
zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli
restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i
státem.
4.
U některých výzev v OP 1.2 je povinnou aktivitou náhrada mezd podnikům, které zaměstnance
propouštějí. Taková podpora je neopodstatněná a je vhodné ji zrušit.
5.
V případě OP 1.2 je nutné přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního
poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny.
6.
Pokud má opravdu dojít k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý
administrativní proces rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen.
7.
Slabou realizaci oblasti podpory 1.2 je vhodné řešit pouze realokací nevyčerpaných finančních
prostředků do oblasti podpory 1.1.
3,67
3,93
4,00
3,57
3,43
2,79
N=14
2,41
2,85
2,69
2,69
2,15
2,00
3,61
3,43
3,14
3,36
3,00
2,79
N=13
N=14
2,89
3,46
2,54
3,31
2,23
1,85
3,56
3,64
3,36
3,29
2,71
2,00
4,44
4,50
3,86
4,00
4,00
2,14
2,67
3,00
2,79
3,21
2,29
1,64
3,22
3,08
2,46
2,08
2,00
1,77
N=13
N=14
N=14
N=14
8.
V současné době spadá problematika dalšího vzdělávání dospělých (VD) pod MŠMT. Avšak, stručně
řečeno, VD neznamená ani školství, ani
mládež, ani tělovýchovu. VD je především (i když nejenom) profesní
vzdělávání, které má zcela zásadní vazbu na pracovní uplatnění lidí. Proto
by VD mělo logicky spadat do působnosti resortu MPSV.
N=13
9.
Česká republika nemá přijatou koncepci (strategii) dalšího vzdělávání dospělých. Jedinou koordinovanou
aktivitou jsou pouze rekvalifikační vzdělávací programů v rámci UP. VD je ponecháno na iniciativě vzdělávacích
institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní svobody rozhodování je třeba
nabízet, koordinovat, a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity institucemi veřejné správy.
3,00
3,62
2,69
2,85
2,23
2,31
N=13
A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2
3,05
192
1.
Posílení struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních
institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým
úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce.
2.
Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti,
finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti.
3.
Služby zaměstnanosti jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky limitovány poměrně skromným
materiálním a technickým zajištěním. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních
záměrů, které budou propojeny s aktivitami neinvestičního charakteru.
N=19
4,11
3,94
3,19
3,19
2,31
1,81
3,47
3,56
3,00
3,19
2,75
1,94
2,95
2,60
2,40
2,67
2,07
1,60
2,05
2,64
1,71
2,00
1,29
0,93
N=16
N=16
N=15
4.
Zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho krajských poboček a
kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají být přeneseny některé kompetence z MPSV a
zároveň z okresních úřadů práce, umožní v porovnání se současným stavem zejména:

zachovat jednotnou státní politiku zaměstnanosti na celém území ČR;

dokáže garantovat realizaci Evropské strategie zaměstnanosti na národní úrovni;
N=14
N=14
N=14

bude plnit úlohu rovnocenného partnera vůči hejtmanům a krajským úřadům při realizaci regionální
politiky v rámci národní politiky zaměstnanosti.
5.
Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a nedostatečný počet
předkládaných projektů je způsoben nízkou kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci
tohoto úřadu.
6.
Adekvátním opatřením pro řešení neutěšené situace čerpání finančních prostředků alokovaných pro
oblast podpory 2.2. je realokace finančních prostředků do oblasti podpory 2.1. (rozhodnutí v gesci ŘO OPLZZ)
nebo ostatních potřebných prioritních os (nutný souhlas Evropské komise).
7.
Oblast podpory 2.2. OPLZZ navazuje na oblast podpory 2.3 Služby v oblasti zaměstnanosti v rámci IOP
a obě oblasti podpory se vhodně a účelně doplňují. Proto je účelné maximálně využít oblast opatření 2.2. OPLZZ a
přijmout pro to rychlá účinná opatření.
N=14
2,68
2,57
2,50
2,79
2,21
2,00
2,84
3,13
3,20
3,33
2,60
1,93
3,21
2,93
2,86
3,43
2,29
1,64
A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy
3,00
193
N=14
N=15
N=14
1.
Způsob implementace individuálních projektů se v případě PO4 odvíjí zejména z nastavení fungování
veřejné správy v ČR.
2.
V případě IP PO4 lze otevřít výzvy dalším konkurenčním subjektům i mimo veřejnou správu za
předpokladu, že finální výsledky projektů budou mít prvky veřejné licence a nikoliv soukromých produktů.
3.
V případě individuálních projektů v PO4 by měl být nastaven maximální počet možných oprav žádostí na
dvě, aby byla zajištěna vyšší kvalita předkládaných projektů.
4.
Individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně spojovány tak, aby byl vždy větší okruh
možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi projekty.
5.
IP často slouží k „zalepování děr“ v rozpočtech veřejné správy spíše než k vytvoření něčeho inovativního.
6.
IP přinášejí zásadní inovace a systémová řešení problematických oblastí, a proto je třeba jejich význam
posílit.
7.
IP v PO3 (poskytování sociálních služeb kraji) jsou efektivnější než globální granty v této prioritní ose.
8.
Jestliže je u individuálních projektů předem řečeno, komu a na co prostředky půjdou, je zbytečné IP
vůbec posuzovat z hlediska kvality.
N=15
4,20
3,54
3,00
2,15
2,08
1,92
2,67
3,23
2,69
2,77
2,31
2,46
3,53
2,29
2,43
3,86
3,00
3,50
3,67
3,54
3,46
3,77
3,08
3,92
3,93
3,23
3,15
2,23
2,77
1,46
2,80
2,77
2,46
2,00
2,15
1,38
2,62
3,08
2,62
1,62
2,38
1,77
1,87
2,00
2,00
2,17
2,00
1,75
N=13
N=13
N=14
N=13
N=13
N=13
N=13
N=12
1.
Politicky zadané projekty jsou velmi závislé na aktuální vládě a nelze s tím nic dělat.
2.
Veřejná správa slouží primárně občanům, proto je třeba předkládat ke každému projektovému návrhu
z PO4 analýzu potřebnosti a vlivu projektu na občana.
3.
U projektů připravovaných na základě politického zájmu je nezbytné uvádět analýzu, ze které návrh
čerpá včetně data jejího zpracování.
4.
Je vhodné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu sestavování
příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených aktivit. Syntéza by však neměla být
prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term
evaluace programu.
3,50
3,50
3,21
3,07
2,14
2,64
1,86
3,55
3,36
2,86
3,43
2,79
3,00
3,60
3,21
3,00
3,29
2,57
2,71
3,80
3,64
3,64
3,00
3,14
3,29
3,43
194
N=14
N=14
N=14
N=14
V problematice „B.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále:
N=20
1.
V příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF v oblasti lidských zdrojů
zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření – regiony s nejvyšší nezaměstnaností,
regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.).
2.
Podporu z OPLZZ (či následného programu v 2014+) by bylo vhodné regionálně diferencovat.
3.
Měly by se zavést a připravovat specifické regionálně zaměřené výzvy.
4.
Výzvy by měly být celonárodní (ne regionální), ale žadatelé z regionů, kde by bylo vhodné podpořit
zaměstnanost apod. (dle charakteru opatření), by měli být při přípravě projektu „zvýhodněni“ (např. více bodů ze
specifických kritérií při hodnocení).
5.
V regionech, kde existují objektivní důvody pro podporu na trhu práce, ale není realizován tak velký počet
projektů, by měla být podpořena absorpční kapacita formou vyšší cílené osvěty o možnostech dotací.
N=21
3,40
4,38
3,88
N/A
3,31
2,88
3,20
2,60
4,00
3,13
3,63
2,81
N/A
1,44
3,13
2,63
2,75
2,50
2,60
3,00
2,75
1,38
2,19
2,00
3,65
3,56
2,88
2,38
2,81
2,44
N=16
N=16
N=16
N=16
N=16
3,60
1.
V rámci oblasti podpory rozvoje rovných příležitostí v ČR by bylo vhodné utlumit či „znevýhodnit“
podporované projekty zaměřené na osvětu a propagaci, a naopak preferovat konkretizaci rovných příležitostí
v praxi (tj. projekty, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin, například zřízení nových míst
ve školkách a nových pracovních míst s flexibilním režimem).
2.
Osvěta a propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např.
služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek).
3.
Dosavadní projekty zaměřené na rovné příležitostí v OP 3.4 OPLZZ nebyly z hlediska osvětové činnosti
dobře zacílené a koordinované. Je potřeba se nadále zaměřovat zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů,
kteří této tématice ne zcela dobře rozumí (velký důraz pouze na potřeby žen s dětmi, naopak malý důraz na ženy
nad 50, mladí absolventi aj.).
4.
Osvěta problematiky rovných příležitostí je výrazně podceněna v rámci aktivit publicity projektů, které
jsou výrazně zaměřeny a kontrolovány z hlediska dodržení pravidel pro formální úpravu (např. loga EU).
5.
V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné eliminovat riziko neefektivních překryvů
prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit.
6.
Je vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů
a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti (např.
prostřednictvím nových kapacit v předškolních zařízeních, včetně dětských koutků, letních školek a všech dříve již
osvědčených forem), a dále se zaměřit na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů.
195
2,70
3,75
3,50
N=19
3,31
3,13
2,50
N=16
3,80
3,81
3,81
3,19
3,19
2,69
3,40
3,75
3,38
2,69
2,81
2,31
N=16
N=16
3,15
3,13
2,75
2,75
2,06
1,88
3,50
3,69
3,25
3,44
3,00
2,75
3,70
3,94
3,63
3,56
2,63
2,81
N=16
N=16
N=16
7.
Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat jednak samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce
možností zaměstnat rodiče po návratu do práce, a dále tzv. místní partnerství, která řeší problematiku návratu do
práce v určité lokalitě (obce i NNO - poskytovatelé péče).
8.
V prioritní ose 3 – vzhledem k šíři podporovaných činností a cílových skupin je obtížné měřit a kontrolovat
efektivnost projektů z hlediska nákladů a přínosů.
9.
Některé oblasti podpory v prioritní ose 3 by bylo vhodné sloučit, neboť jsou „podskupinou“ jiné oblasti
podpory (např. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit lze zahrnout do oblasti podpory 3.1
Sociální integrace a rovné příležitosti).
10. Problematiku rovných příležitostí je vhodné doplnit o další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které by
reflektovaly efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k
zaměstnání atd.
11. Projekty zaměřené na zrovnoprávnění žen a mužů jsou módní, avšak v dnešní době již neopodstatněné.
Budoucí výzvy by se proto měly zaměřovat na jiné znevýhodněné skupiny.
3,40
3,81
3,44
3,31
3,06
2,69
2,65
4,50
2,75
1,88
1,75
1,50
3,25
2,88
2,94
2,13
2,56
1,63
2,45
2,13
2,44
1,56
2,06
1,88
2,45
2,31
1,81
2,19
1,56
1,38
N=16
N=16
N=16
N=16
N=16
B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR
3,18
1.
Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu. Je
proto vhodné v příštím programovém období umožnit financování „provedené práce“ zahraničních expertů.
2.
Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou mezinárodním
partnerstvím ještě nad současné pojetí výstupů (např. vznik nové publikace by měl být doložen vyhodnocením
inovativnosti a možností jejího využití v podmínkách ČR).
3.
V projektech mezinárodní spolupráce nejde pouze o zjištění dobré praxe v zahraničí, ale aplikaci dobré
praxe v ČR. Proto by se měl klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných dopadů těchto projektů v podmínkách
ČR.
4.
V příštím programovém období by měly být využity zkušenosti týkající se způsobů implementace CIP
EQUAL z období 2004 - 2006.
5.
Zahraniční experti pracující v ČR v rámci projektů PO5 přinášejí větší přidanou hodnotu pro cílové
skupiny, než účast českých expertů na stážích v zahraničí.
6.
Projekty realizované v OPLZZ vedou k dopadům v podobě změny legislativních norem v ČR.
196
N=19
3,84
3,69
3,56
1,94
3,06
2,94
4,32
3,56
3,38
2,50
2,94
3,00
4,32
3,81
3,56
2,88
3,06
3,00
3,84
3,13
2,94
N/A
3,19
2,81
2,63
3,06
2,69
1,81
2,25
1,56
2,00
2,31
1,69
1,06
1,56
1,50
N=16
N=16
N=16
N=16
N=16
N=16
ZAPOJENÍ EXPERTI SE ZNALOSTÍ V DANÉ PROBLEMATICE NA ÚROVNI 4 AŽ 5
Reálný
dopad na
Souhlasím s
cílové
výrokem
skupiny
definované
OPLZZ
Naplňování
kvantifikovaných
cílů relevantních
prioritních os
Lze řešit
ještě
v současné
m období
Míra zlepšení
implementace
OPLZZ
2007–2013
Zvýšení kvality
předkládaných POČET
projektových EXPERTŮ
žádostí
A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ
1.
Pro zrychlení proplácení plateb by bylo vhodné zavést systém kontroly „vzorků“ projektů. Každý projekt
by však byl na závěr povinně kontrolován auditem.
2.
Dvojí kontrola na úrovni ŘO + kontrola externím subjektem by se měla zjednodušit a zredukovat.
3.
Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad v řádu
několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely všechny
způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily v další
monitorovací zprávě a žádosti o platbu.
4.
Bylo by vhodné zavést pevnou lhůtu, do které musí být dotazy KP zodpovězeny ze strany zástupců ZS a
ŘO.
5.
Při řešení nestandardních dotazů by měl existovat ustálený systém komunikace mezi subjekty
implementace OPLZZ a KP (např. emailové), aby KP měli jasné potvrzení pro případné nejasnosti a nesrovnalosti
při kontrole projektu.
6.
Monitorovací zprávy by měly mít v příštím programovacím období jednodušší strukturu. Ke zjednodušení
by mělo dojít zejména v nastavování a detailnosti rozpočtu, včetně jednotlivých kapitol.
7.
Elektronické odevzdávání MZ bez dokladování v papírové podobě by pomohlo snížit administrativní
náročnost (navíc účetní agenda řady společností je vedena pouze v elektronické podobě, tj. včetně objednávek,
faktur apod.). Doklady v tištěné podobě lze ověřovat v rámci „kontrol na místě“.
8.
Zvýšit motivaci KP k hospodárnější realizaci projektů prostřednictvím alikvótního nesnižování nepřímých
nákladů projektu v případě, kdy v rámci výběrového řízení či jiných způsobilých výdajů dojde k úspoře.
9.
Indikátorová soustava by měla být zjednodušena a měla by obsahovat pouze povinné indikátory EK
(příloha 23 nařízení 1828/2006)
197
4,10
N=19
2,74
2,32
2,00
2,37
2,74
0,84
4,16
2,53
2,63
3,42
3,21
1,26
4,21
3,05
2,58
3,68
3,37
1,00
N=19
N=19
N=19
4,00
3,21
3,05
4,26
3,63
2,53
4,47
3,37
3,05
4,58
3,84
2,53
3,63
2,58
2,42
2,16
3,11
1,42
4,37
2,79
2,21
3,37
3,21
1,16
2,74
2,26
1,53
2,32
2,05
1,32
3,32
2,84
2,47
1,84
2,74
2,26
N=19
N=19
N=19
N=19
N=19
N=19
A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti
1.
Zavedení systému spolufinancování bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy
i celkovou udržitelnost aktivit.
2.
Jedním ze způsobů pro zvýšení udržitelnosti je podpora partnerství v projektech.
3.
Míra spolufinancování by měla být pro všechny žadatele (NNO, podnikatelský subjekt aj.) stejná.
4.
Spolufinancování by mělo být zavedeno jen v případě vybraných výzev.
5.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 1 včetně zákazu refundace mezd.
6.
7.
8.
V případě projektů současné PO 4 (subjekty veřejné správy) se uplatňuje spolufinancování, které je vždy
hrazeno z vlastního rozpočtu daného subjektu (15%). V období vládních škrtů tak úřady reagují „stahováním“
podaných žádostí. Dlouhodobou udržitelnost projektů by bylo možné zajistit prostřednictvím podpory partnerství i
s jinými typy subjektů na základě jejich svobodné volby pokračovat v daných aktivitách.
9.
Prostřednictvím zavedení určité míry spolufinancování u projektů PO5 by se výrazně posílila
zodpovědnost na straně žadatelů připravovat „inovativní“ a „udržitelné“ projekty (nikoliv jen podporu „cestování“
v těchto typech projektů).
4,67
N=15
4,15
4,00
3,31
2,38
3,08
3,85
3,92
1,33
4,00
2,58
2,25
2,08
3,08
3,42
2,85
3,08
2,25
2,42
3,08
2,75
2,38
2,50
2,17
2,17
2,62
2,50
2,15
1,92
1,58
1,50
2,54
2,25
1,69
1,92
1,42
1,25
2,46
1,42
1,62
2,17
1,42
1,42
2,54
2,08
1,69
1,77
1,23
1,46
N=13
N=13
N=12
N=13
N=12
N=12
N=12
N=13
2,83
2,50
2,33
2,17
1,92
2,17
N=12
A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1
1.
Stanovené podmínky v OP 1.2 jsou s ohledem na délku administrace schválení projektů nevhodné. V
rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a
efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich
uplatnitelnosti na trhu práce.
2.
Vhodným řešením problémů v rámci OP 1.2 by byl např. systémový projekt navazující na implementaci
systému z ministerského projektu realizovaného formou veřejné zakázky v oblasti 2.1 a jeho využití směrem k
úřadům práce s potenciálem pro cílovou skupinu 1.2.
3.
Restrukturalizovaný podnik by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektu
zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli
restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i
státem.
4.
U některých výzev v OP 1.2 je povinnou aktivitou náhrada mezd podnikům, které zaměstnance
198
4,22
4,22
4,33
4,50
N=9
4,50
4,00
2,83
N=6
2,56
2,50
2,83
3,17
2,33
2,17
4,33
3,50
3,00
4,17
3,17
2,67
2,44
3,83
2,67
3,83
2,17
2,17
N=6
N=6
N=6
propouštějí. Taková podpora je neopodstatněná a je vhodné ji zrušit.
5.
V případě OP 1.2 je nutné přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního
poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny.
6.
Pokud má opravdu dojít k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý
administrativní proces rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen.
7.
Slabou realizaci oblasti podpory 1.2 je vhodné řešit pouze realokací nevyčerpaných finančních
prostředků do oblasti podpory 1.1.
8.
V současné době spadá problematika dalšího vzdělávání dospělých (VD) pod MŠMT. Avšak, stručně
řečeno, VD neznamená ani školství, ani mládež, ani tělovýchovu. VD je především (i když nejenom) profesní
vzdělávání, které má zcela zásadní vazbu na pracovní uplatnění lidí. Proto by VD mělo logicky spadat do
působnosti resortu MPSV.
9.
Česká republika nemá přijatou koncepci (strategii) dalšího vzdělávání dospělých. Jedinou koordinovanou
aktivitou jsou pouze rekvalifikační vzdělávací programů v rámci UP. VD je ponecháno na iniciativě vzdělávacích
institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní svobody rozhodování je třeba
nabízet, koordinovat, a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity institucemi veřejné správy.
3,67
3,33
3,33
3,33
2,67
2,17
5,00
4,83
3,67
4,50
4,33
1,67
2,56
3,00
2,33
3,50
2,00
1,67
2,89
2,83
1,83
1,83
1,50
1,33
N=6
N=6
N=6
N=6
2,33
3,17
2,17
2,67
2,00
1,83
N=6
A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2
1.
Posílení struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních
institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým
úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce.
2.
Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti,
finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti.
3.
Služby zaměstnanosti jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky limitovány poměrně skromným
materiálním a technickým zajištěním. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních
záměrů, které budou propojeny s aktivitami neinvestičního charakteru.
4.
Zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho krajských poboček a
kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají být přeneseny některé kompetence z MPSV a
zároveň z okresních úřadů práce, umožní v porovnání se současným stavem zejména:

zachovat jednotnou státní politiku zaměstnanosti na celém území ČR;

dokáže garantovat realizaci Evropské strategie zaměstnanosti na národní úrovni;

bude plnit úlohu rovnocenného partnera vůči hejtmanům a krajským úřadům při realizaci regionální
politiky v rámci národní politiky zaměstnanosti.
5.
Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a nedostatečný počet
předkládaných projektů je způsoben nízkou kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci
tohoto úřadu.
199
4,00
N=9
4,11
4,17
3,00
3,83
2,17
1,83
3,78
3,83
3,00
4,00
3,00
2,67
3,11
3,00
2,67
4,00
2,83
2,17
1,78
2,83
1,67
2,33
1,67
1,50
N=6
N=6
N=6
N=6
3,44
3,00
2,50
3,33
2,83
2,67
N=6
6.
Adekvátním opatřením pro řešení neutěšené situace čerpání finančních prostředků alokovaných pro
oblast podpory 2.2. je realokace finančních prostředků do oblasti podpory 2.1. (rozhodnutí v gesci ŘO OPLZZ)
nebo ostatních potřebných prioritních os (nutný souhlas Evropské komise).
7.
Oblast podpory 2.2. OPLZZ navazuje na oblast podpory 2.3 Služby v oblasti zaměstnanosti v rámci IOP
a obě oblasti podpory se vhodně a účelně doplňují. Proto je účelné maximálně využít oblast opatření 2.2. OPLZZ a
přijmout pro to rychlá účinná opatření.
3,11
3,33
3,17
3,33
2,33
1,83
2,89
2,50
2,50
3,33
2,33
2,00
N=6
N=6
A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy
1.
Způsob implementace individuálních projektů se v případě PO4 odvíjí zejména z nastavení fungování
veřejné správy v ČR.
2.
V případě IP PO4 lze otevřít výzvy dalším konkurenčním subjektům i mimo veřejnou správu za
předpokladu, že finální výsledky projektů budou mít prvky veřejné licence a nikoliv soukromých produktů.
3.
V případě individuálních projektů v PO4 by měl být nastaven maximální počet možných oprav žádostí na
dvě, aby byla zajištěna vyšší kvalita předkládaných projektů.
4.
Individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně spojovány tak, aby byl vždy větší okruh
možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi projekty.
5.
IP často slouží k „zalepování děr“ v rozpočtech veřejné správy spíše než k vytvoření něčeho inovativního.
6.
IP přinášejí zásadní inovace a systémová řešení problematických oblastí, a proto je třeba jejich význam
posílit.
7.
IP v PO3 (poskytování sociálních služeb kraji) jsou efektivnější než globální granty v této prioritní ose.
8.
Jestliže je u individuálních projektů předem řečeno, komu a na co prostředky půjdou, je zbytečné IP
vůbec posuzovat z hlediska kvality.
4,14
N=7
4,50
4,40
4,20
3,20
2,40
2,00
1,83
3,20
2,00
2,80
1,80
2,20
3,67
2,40
2,40
4,60
3,80
3,60
3,17
3,20
3,00
3,60
3,00
3,00
4,83
4,60
4,00
3,20
2,80
1,80
2,17
2,60
2,20
2,40
2,20
1,00
0,83
2,00
1,00
1,00
1,00
0,80
2,33
1,40
1,40
2,40
1,40
1,20
N=4
N=4
N=4
N=4
N=4
N=4
N=4
N=4
1.
Politicky zadané projekty jsou velmi závislé na aktuální vládě a nelze s tím nic dělat.
2.
Veřejná správa slouží primárně občanům, proto je třeba předkládat ke každému projektovému návrhu
z PO4 analýzu potřebnosti a vlivu projektu na občana.
3.
U projektů připravovaných na základě politického zájmu je nezbytné uvádět analýzu, ze které návrh
čerpá včetně data jejího zpracování.
200
4,33
N=9
3,88
4,20
4,00
2,80
3,60
2,80
3,50
3,00
2,60
3,40
2,80
2,20
3,38
3,40
3,40
4,00
3,20
3,00
N=5
N=5
N=5
4.
Je vhodné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu sestavování
příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených aktivit. Syntéza by však neměla být
prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term
evaluace programu.
3,75
3,60
3,80
3,40
3,20
3,00
N=5
1.
V příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF v oblasti lidských zdrojů
zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření – regiony s nejvyšší nezaměstnaností,
regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.).
2.
Podporu z OPLZZ (či následného programu v 2014+) by bylo vhodné regionálně diferencovat.
3.
Měly by se zavést a připravovat specifické regionálně zaměřené výzvy.
4.
Výzvy by měly být celonárodní (ne regionální), ale žadatelé z regionů, kde by bylo vhodné podpořit
zaměstnanost apod. (dle charakteru opatření), by měli být při přípravě projektu „zvýhodněni“ (např. více bodů ze
specifických kritérií při hodnocení).
5.
V regionech, kde existují objektivní důvody pro podporu na trhu práce, ale není realizován tak velký počet
projektů, by měla být podpořena absorpční kapacita formou vyšší cílené osvěty o možnostech dotací.
4,00
N=11
3,10
4,86
4,57
N/A
3,57
3,14
2,90
4,57
4,57
N/A
3,14
2,86
N=7
N=7
2,60
3,43
3,43
2,14
3,29
3,00
N=7
3,30
3,86
3,71
1,86
2,71
2,71
4,20
3,86
3,43
2,71
2,86
3,00
N=7
N=7
1.
V rámci oblasti podpory rozvoje rovných příležitostí v ČR by bylo vhodné utlumit či „znevýhodnit“
podporované projekty zaměřené na osvětu a propagaci, a naopak preferovat konkretizaci rovných příležitostí
v praxi (tj. projekty, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin, například zřízení nových míst
ve školkách a nových pracovních míst s flexibilním režimem).
2.
Osvěta a propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např.
služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek).
3.
Dosavadní projekty zaměřené na rovné příležitostí v OP 3.4 OPLZZ nebyly z hlediska osvětové činnosti
dobře zacílené a koordinované. Je potřeba se nadále zaměřovat zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů,
kteří této tématice ne zcela dobře rozumí (velký důraz pouze na potřeby žen s dětmi, naopak malý důraz na ženy
nad 50, mladí absolventi aj.).
4.
Osvěta problematiky rovných příležitostí je výrazně podceněna v rámci aktivit publicity projektů, které
jsou výrazně zaměřeny a kontrolovány z hlediska dodržení pravidel pro formální úpravu (např. loga EU).
201
4,45
3,18
3,60
3,20
N=11
2,80
3,30
2,90
N=10
4,00
3,60
3,80
2,60
2,90
2,70
3,36
3,70
3,50
2,30
2,80
2,80
N=10
N=10
3,91
3,70
2,90
2,80
2,00
2,50
N=10
5.
V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné eliminovat riziko neefektivních překryvů
prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit.
6.
Je vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů
a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti (např.
prostřednictvím nových kapacit v předškolních zařízeních, včetně dětských koutků, letních školek a všech dříve již
osvědčených forem), a dále se zaměřit na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů.
7.
Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat jednak samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce
možností zaměstnat rodiče po návratu do práce, a dále tzv. místní partnerství, která řeší problematiku návratu do
práce v určité lokalitě (obce i NNO - poskytovatelé péče).
8.
V prioritní ose 3 – vzhledem k šíři podporovaných činností a cílových skupin je obtížné měřit a kontrolovat
efektivnost projektů z hlediska nákladů a přínosů.
9.
Některé oblasti podpory v prioritní ose 3 by bylo vhodné sloučit, neboť jsou „podskupinou“ jiné oblasti
podpory (např. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit lze zahrnout do oblasti podpory 3.1
Sociální integrace a rovné příležitosti).
10. Problematiku rovných příležitostí je vhodné doplnit o další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které by
reflektovaly efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k
zaměstnání atd.
11. Projekty zaměřené na zrovnoprávnění žen a mužů jsou módní, avšak v dnešní době již neopodstatněné.
Budoucí výzvy by se proto měly zaměřovat na jiné znevýhodněné skupiny.
3,82
3,60
3,20
3,00
2,80
2,90
4,09
4,10
3,80
3,40
2,40
2,90
N=10
N=10
3,82
3,80
3,40
2,90
2,80
3,20
2,64
5,90
3,10
1,40
1,40
1,60
3,55
2,60
3,00
1,70
2,60
1,50
2,82
1,90
2,50
1,10
1,90
1,80
2,55
2,10
1,80
1,70
1,50
1,50
N=10
N=10
N=10
N=10
N=10
B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR
1.
Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu. Je
proto vhodné v příštím programovém období umožnit financování „provedené práce“ zahraničních expertů.
2.
Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou mezinárodním
partnerstvím ještě nad současné pojetí výstupů (např. vznik nové publikace by měl být doložen vyhodnocením
inovativnosti a možností jejího využití v podmínkách ČR).
3.
V projektech mezinárodní spolupráce nejde pouze o zjištění dobré praxe v zahraničí, ale aplikaci dobré
praxe v ČR. Proto by se měl klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných dopadů těchto projektů v podmínkách
ČR.
4.
V příštím programovém období by měly být využity zkušenosti týkající se způsobů implementace CIP
EQUAL z období 2004 - 2006.
5.
Zahraniční experti pracující v ČR v rámci projektů PO5 přinášejí větší přidanou hodnotu pro cílové
skupiny, než účast českých expertů na stážích v zahraničí.
6.
Projekty realizované v OPLZZ vedou k dopadům v podobě změny legislativních norem v ČR.
202
4,11
N=9
3,89
3,71
3,57
2,43
3,29
3,14
4,33
3,14
3,00
2,71
3,14
3,00
4,44
3,29
3,00
3,14
3,14
2,86
3,89
2,29
2,14
N/A
2,57
2,00
2,22
2,86
2,29
2,43
2,00
1,43
1,78
2,29
1,57
1,29
1,43
1,14
N=7
N=7
N=7
N=7
N=7
N=7
Seznam expertů zapojených do Delphi panelového dotazníkového šetření
1)
Zástupci ŘO OPLZZ – celkem 7 expertů
kontaktní osoba: Mgr. Jan Blahůšek
Odbor řízení pomoci z ESF, Oddělení monitorování a evaluace
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pracoviště: Kartouzská 4, 150 00 Praha 5
tel.: +420 950 195 638, e-mail: [email protected]
2)
Zástupci konečných příjemců z různých prioritních os
PO 1 OPLZZ
Vladimíra Polívková
[email protected]
Best Consulting & Training,s.r.o., Černoleská 1930/,Benešov 25601
PO 2 OPLZZ
Mgr. Dušan Martinek - vedoucí PIC-DVZ
(poradenské a informační centrum dalšího vzdělávání zaměstnanců)
ČMKOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, email: [email protected]
Nováková Marta Mgr.
[email protected]
koordinátorka projektu, CZ.1.04/2.1.01/44.00001: ŠANCE XXL
Akademie J.A.Komenského o.s., 17. listopadu 2964/1, 690 02 Břeclav
PO3 OPLZZ
Bc. Ludmila Kolářová
Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, Milevsko
CZ.1.04/3.1.03/22.00023
"Komunitní plánování sociálních služeb ORP Vodňany"
[email protected]
PO4 OPLZZ
Ing. Vilibald Knob, Ing. Dorota Jíchová, Alena Kubištová
Ministerstvo kultury
email: [email protected]
PO5 OPLZZ
Ing. Jarmila Modrá, Národní vzdělávací fond
projekt "Výměna zkušeností pracovníků úřadů práce zemí EU", PO5 OPLZZ
Šárka Hastrmanová
[email protected], Respekt institut, o.p.s., Křemencova 178/10, Praha
3)
Zástupci akademické a odborné sféry
doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc.
expertka v oblasti trhu práce ČR a sociální politiky
Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra hospodářské a sociální politiky (NF)
203
VÚPSV
Mgr. Jaromíra Kotíková
členka řešitelského týmu ROV 2010, expertka na politiku zaměstnanosti a trh práce, hodnotitelka
projektů prioritní osy 1 a 3 OPLZZ
4)
Zástupci evaluační praxe OPLZZ:
Ing. Lucie Bučinová
RegioPartner, s.r.o; Prosecká 412/74, 190 00 Praha
tel: 222 365 459, 736 533 294; www.regiopartner.cz
mailto:[email protected]
Navreme Boheme, s.r.o.
Mgr. Jakub Štogr, Mgr. Petra Jedličková
Kancelář: Dukelských hrdinů 29, 170 00 Praha 7, Česká republika
Tel: +420 22 05 13 674, Email: [email protected]
5)
Zástupci asociací tematicky relevantních pro OPLZZ a trh práce v ČR
Mgr. Anna Chvojková - zaměstnavatelská sekce
Svaz průmyslu a dopravy, Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 – Vysočany
email: <[email protected]>
Jan Weisner (dotazník vyplnila paní Hemzová)
Předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev
Václavské nám. 21, Praha 1; tel. 224 109 312, [email protected]
Dr. Jan Zikeš - vedoucí tajemník
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů –
email: [email protected], tel.: 222 324 985
Ing. Jiří Imlauf
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Těšnov 5, 110 00 Praha 1
Ing. Josef Střítecký – podnikatel, bývalý pracovník SSZ, poté pracovník Agentury pro rozvoj
podnikání v ČR a posléze i Czechinvest
tel: 602523790
204
Příloha č. 3 – případové studie k PO 2, PO3, PO4, PO5
Případové studie k prioritní ose 2
1. Inovace v péči o blízké
Řešená otázka:
Jaké inovace lze vysledovat v sociálních službách?
Zvolený příklad a kontext dané situace
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
měsíc a rok zahájení
měsíc a rok ukončení
částka
Rodina a práce na Mostecku
Úřad práce Most
Most
OPLZZ 2.1
CZ.1.04/2.1.00/13.00007
Leden 2009
říjen 2011
14 720 500,00 Kč
Projekt RODINA A PRÁCE NA MOSTECKU je zaměřen na začlenění uchazečů a zájemců
znevýhodněných péčí o děti do 15 let věku na trh práce, včetně osob na rodičovské dovolené, popř.
péčí o jiné závislé členy rodiny (zdravotně postižené, seniory apod.). Úřad práce v Mostě chce svým
klientům (uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale také zaměstnavatelům) nabídnout komplexní
program, který napomůže překonat obvyklé překážky pro začleňování osob s rodinnými závazky na
trh práce: neaktuální dovednosti, nedostatek sebevědomí pro návrat do práce, ale také malé
využívání flexibilních forem zaměstnávání ze strany firem, např. formou práce z domova, pružné
pracovní doby nebo částečného pracovního úvazku. Projektové aktivity zahrnují motivaci, bilanční a
pracovní diagnostiku, poradenství, rekvalifikace a zprostředkování dotovaného či nedotovaného
zaměstnání. Nedílnou součástí projektu jsou doprovodná opatření typu hlídacích a asistenčních
služeb, individuální péče o účastníky s využitím osobních poradců pro volná pracovní místa a možnost
proplácení jízdného a stravného v době poradenských a vzdělávacích aktivit. Do projektu bude
postupně zařazeno 100 uchazečů či zájemců o zaměstnání, z toho 20 účastníků bude zaměstnáno na
nově vytvořených dotovaných pracovních místech na dobu až 12 měsíců, 20 klientů bude umístěno
na dotovaná pracovní místa vyhrazená a u dalších 20 účastníků je počítáno s umístěním na
nedotovaná pracovní místa.
Úřad práce se aktivně zapojil i do projektu realizovaného v rámci iniciativy EQUAL „ Návrat do
budoucnosti“, což byl komplexní program pro podporu rovných příležitostí mužů a žen v Ústeckém
kraji, v rámci něhož byly validovány produkty využitelné pro předkládaný projekt.
205
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) použitého řešení
Důvodem pro realizaci projektu je skutečnost, že v evidenci Úřadu práce v Mostě se stále zvyšuje
podíl uchazečů o zaměstnání pečujících o závislé členy rodiny. Osoby pečující o děti do 15 let věku,
zdravotně postižené členy rodiny nebo seniory se často dostávají do bezvýchodné situace vyvolané
omezenými možnostmi nastoupit do zaměstnání na plný časový úvazek s pevnou pracovní dobou, což
v převážné většině případů nerespektuje zaběhlou praxi asistenčních, školních či předškolních
zařízení. Ztížené uplatnění osob pečujících o závislé členy rodiny je rovněž způsobeno skutečností, že
během dlouhodobého pobytu doma a izolovanosti od pracovního i sociálního prostředí tito lidé
pozbývají své dříve získané dovednosti a pracovní návyky. Vzhledem k rychlému pokroku rovněž
značně zaostává jejich odborná kvalifikace.
Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání, kteří se do evidence úřadu práce dostali z důvodů
ztráty zaměstnání nebo sníženou možností uplatnění na trhu práce z důvodu závazků souvisejících
s péčí o nezaopatřené dítě (děti) nebo jiné závislé členy rodiny (zdravotně postižené členy rodiny,
senioy), nebo mají problémy s nedostatečnou kvalifikací, ztrátou potřebných dovedností a sociálních
kontaktů provázenou nedostatečným sebevědomím a sebedůvěrou. Druhou skupinou jsou zájemci o
zaměstnání zaevidovaní na úřadu práce, kteří se v rámci propagační kampaně do projektu zapojí.
Jedná se zejména o následující skupiny:
-
matky/otce dosud na rodičovské dovolené
-
osoby pobývající mimo trh práce z důvodů péče o postiženého člena rodiny, kterému bude
z důvodů dosažení určitého věku přiznán invalidní důchod a jim odebrán příspěvek na péči
-
starší osoby dosud se spoléhající na předčasný důchod, které však získají motivaci k dalšímu
zapojení do ekonomicky aktivního života formou slučující se s jejich změněnými potřebami,
zpravidla péčí o rodiče – seniory vyžadující zvýšenou péči nebo o vnoučata.
Pro potřeby případové studie, jako příklad konkrétního zapojení cílové skupiny do projektu uvádíme
použitý postup „krok za krokem“:
-
-
-
výběr účastníků pracovníky zprostředkování ÚP standardním způsobem (z evidence byl
vybrán dostatečný počet osob splňujících kriteria cílové skupiny projektu
propagační kampaň s využitím medií a letáků distribuovaných při kontaktních návštěvách a
na kontaktních místech SSP
zprostředkovatelé ÚP: poskytnutí prvotní informace o možnostech zapojení do projektu
zprostředkovateli a organizace informačních schůzek s dodavateli služeb v rámci projektu
dodavatelé služeb v rámci projektu: podrobnější prezentace projektu pro vážné zájemce o
účast v něm, individuální motivační pohovory
bilanční a pracovní diagnostika zaměřená na zjištění potenciálu zájemců o zaměstnání a
konfrontaci jejich schopností se skutečnými možnostmi uplatnit se na trhu práce po delší
době nezaměstnanosti nebo na jeho vstup poprvé.
motivační programy pro psychologickou přípravu zájemců na vstup do zaměstnání, zlepšení
jejich orientace v požadavcích zaměstnavatelů, získání či obnovení pracovních návyků a
přípravu na rekvalifikaci
rekvalifikace – klíčová aktivita pro faktické získání nové či aktualizaci dosavadní kvalifikace
v oborech, které jsou pracovním trhem v daném období požadované
zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření nových pracovních míst pro umístění
účastníků projektu. Na dotované či nedotované pracovní místo nastoupí účastník buď již po
absolvování motivačního programu, bez nutnosti být zařazen do rekvalifikace, nebo až poté
co absolvuje jeden či několik rekvalifikačních kurzů, bude-li to nezbytné pro jeho začlenění na
206
trh práce (dotovaná pracovní místa budou podporována mzdovými příspěvky po dobu až 12
měsíců).
Základním inovativním prvkem tohoto projektu, zaměřeného na řešení problémů rodin
znevýhodněných nutností pravidelné péče o její členy, kteří tuto péči vyžadují a kteří bez ní nejsou
schopni samostatného plnohodnotného života, je jeho zaměření nejen na muže, kteří z různých
důvodů převzali úlohu ženy při péči o děti, ale i o celou skupinu osob pečujících o další rodinné
příslušníky vyžadující péči, ať už z důvodů věku nebo zdravotního postižení (osoby pečující o dítě/děti
do 15 let, osoby pečující o zdravotně postižené členy rodiny bez ohledu na jejich věk a osoby
částečně pečující o částečně či zcela bezmocné seniory).
Velmi závažnou roli hraje i orientace na zaměstnavatele, jako velmi důležitého článku celého procesu,
která je chápána jako rovnocenná orientaci na uchazeče a zájemce o zaměstnání. Prostředkem pro
řešení často svízelné situace neumožňující plné zaměstnání, navíc ještě v pravidelné pracovní době je
podstatně širší využití flexibilních forem zaměstnání a jejich propagace mezi zaměstnavateli. Cílem
jednotlivých kroků publicity a osvěty namířené na zaměstnavatele je motivovat je k přijímání osob
s rodinnými závazky limitujícími jejich časové možnosti a stavět je na roveň ostatních zaměstnanců.
Výrazným novým přístupem je prosazování a zavádění individuálního přístupu k zaměstnavatelům ze
strany úřadu práce, zejména při využívání tzv. matchingu, tj. propojování vhodných uchazečů a
zájemců, kteří získali v rámci projektu motivaci nebo rekvalifikaci s vhodnými zaměstnavateli a
hledání individuálních řešení pro harmonizaci rodinného života s pracovním.
Možná ponaučení pro další projekty
- zaměření projektu nejen na muže, kteří z různých důvodů převzali úlohu ženy při péči o děti, ale i o
celou skupinu osob pečujících o další rodinné příslušníky vyžadující péči, ať už z důvodů věku nebo
zdravotního postižení (osoby pečující o dítě/děti do 15 let, osoby pečující o zdravotně postižené členy
rodiny bez ohledu na jejich věk a osoby částečně pečující o částečně či zcela bezmocné seniory),
-
orientace na zaměstnavatele, jako velmi důležitého článku celého procesu, která je chápána
jako rovnocenná orientaci na uchazeče a zájemce o zaměstnání
-
zavádění individuálního přístupu k zaměstnavatelům ze strany úřadu práce, zejména při
využívání tzv. matchingu, tj. propojování vhodných uchazečů a zájemců, kteří získali v rámci
projektu motivaci nebo rekvalifikaci, s vhodnými zaměstnavateli a hledání individuálních
řešení pro harmonizaci rodinného života s pracovním.
2. Případová studie č. 2:
Řešená otázka:
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji
Úřad práce Brno - Město
Brno
OPLZZ 2.1
CZ.1.04/2.1.00/13.00010
Únor 2009
leden 2012
41 868 000 Kč (původně 49 250 000,00 Kč)
207
Projekt bude realizován na celém území Jihomoravského kraje, a to dodavatelskou firmou. Realizace
zakázky je rozdělena do jednotlivých běhů, které se dále dělí na dílčí aktivity projektu, které na sebe
navazují. Klienti projektu mohou absolvovat motivačně-poradenský modul, kurz základů PC a
odborné rekvalifikační kurzy. Po dobu realizace bude klientům v rámci individuálního poradenství
k dispozici kvalifikovaný psycholog. Po celou dobu realizace projektu mají klienti nárok na úhradu
doprovodných opatření, a to konkrétně jízdné, stravné, příspěvek na hlídání dětí a péče o závislé
osoby, dále úhradu výdajů na zdravotní průkazy aj.
Zaměstnavatelé mohou být při zaměstnání klienta projektu finančně podpoření úhradou mzdových
nákladů u vyhrazených nebo nově vytvořených pracovních míst.
Příjemcem pomoci je Úřad práce Brno – město, který zajišťuje realizaci státní politiky zaměstnanosti
v rámci své územní působnosti. Současně se aktivně účastní projektů organizací působících v sociální
a vzdělávací oblasti směřující k pracovnímu uplatnění podpořených osob. Provádění uvedených
aktivit je zajišťováno jak vlastními zaměstnanci, tak i formou outsourcingu či kombinací obou forem.
Přes velmi pozitivní vývoj na trhu práce v celém Jihomoravském kraji jsou šance osob starších 50 let,
evidovaných na úřadech práce) na získání nového pracovního uplatnění velmi nízké. Tuto skutečnost
dokumentuje to, že se počet uchazečů o zaměstnání z této kategorie zvlášťě ohrožených osob
evidovaných na úřadech práce v Jihomoravském kraji nesnižuje. Situace osob starších 50 let na trhu
práce se zlepšuje nejpomaleji a nejobtížněji a pro zajištění jejich nového pracovního uplatnění je
třeba využívat kombinace opatření (poradenská činnost, rekvalifikace, subvence formou příspěvků
APZ i v rámci možností aktuálních projektů OPLZZ).
Projekt je v prvním plánu zaměřen na uchazeče o zaměstnání, kteří splňují dvě podmínky: jsou
evidování na úřadech práe Jihomoravského kraje a nejpozději v roce zařazení do projektu dosáhli 50
let věku. Hlavní váha práce s touto cílovou skupinou spočívá v cílené motivačně – poradenské práci
s jednotlivými nezaměstnanými. Důvodem je to, že tato skupina lidí velmi časti trpí ztrátou
sebevědomí a víry v sebe sama, provázený ztrátou motivace pro další vzdělávání a změnu
dlouholetých pracovních návyků a stereotypů.
Z důvodů prevence vzniku nezaměstnanosti jsou do cílové skupiny zahrnuti i zájemci o zaměstnání.
Jejich zapojení spočívá především ve zvýšení kvalifikace, či získání kvalifikace nové v rámci
rekvalifikačních kurzů.
Projekt je zaměřen na zajištění komplexního systému vzdělávacích a dalších aktivit připravených a
především vhodně konbinovaných podle potřeb cílové skupiny osob nad 50 let věku. Důležitým
prvkem je to, že nekonkuruje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které úřady
práce realizují v rámci své běžné provozní činnosti, ale vhodně je doplňuje a synergicky zvyšuje jejich
účinnost a dopady. Dalším inovativním prvkem je důraz na aktivní zapojení jednotlivých členů cílové
skupiny zařazených do projektu postavené na jejich možnosti nastavit si vlastní program výběrem
příslušných modulů podle jejich potřeb a požadavků. V rámci indiviuálního poradenství se využívá
služeb kvalifikovaných psychologů, kteří jsou schopni na základě anylýzy problémů jednoltivých osob,
stanovením jejich profilu a formulaci jejich potřeb navrhnout způsob a postup jejich budoucího
zaměření a zapojení v projektu s ohledem na jejich individuální vlastnosti a schopnosti. Novým
prvkem je i zapojení tzv. okresních osobních asistentů, jejichž hlavní úloha spočívá v přímé a
individuální pomoci klientům při vyhledávání vhodných pracovních příležitostí, při zpracování
profesního životopisu a přípravě na pracovní pohovory. Tito asistenti jsou po úspěšném umístění na
trhu práce klientům k dispozici i po zkušební dobu tří měsíců na novém pracovišti. Velmi důležitá je i
velmi těsná spolupráce s potenciálními zaměstnavateli a především jejich ekonomická motivace
208
prostřednictvím nejen příspěvků na úhradu mzdových nákladů dle metodiky OPLZZ, ale i příspěvku na
vytváření společensky účelých pracovních míst (SÚPM vyhrazená) dle pravidel APZ včetně podpory
zkráených pracovních úvazků (flexibilní pracovní doba).
- projekt nekonkuruje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které úřady
práce realizují v rámci své běžné provozní činnosti, ale vhodně je doplňuje a synergicky
zvyšuje jejich účinnost a dopady.
-
důraz na aktivní zapojení jednotlivých členů cílové skupiny zařazených do projektu postavené
na jejich možnosti nastavit si vlastní program výběrem příslušných modulů podle jejich
potřeb a požadavků.
-
zapojení tzv. okresních osobních asistentů, jejichž hlavní úloha spočívá v přímé a individuální
pomoci klientům při vyhledávání vhodných pracovních příležitostí, při zpracování profesního
životopisu a přípravě na pracovní pohovory. Tito asistenti jsou po úspěšném umístění na trhu
práce klientům k dispozici i po zkušební dobu tří měsíců na novém pracovišti.
-
velmi těsná spolupráce s potenciálními zaměstnavateli a především jejich ekonomická
motivace prostřednictvím nejen příspěvků na úhradu mzdových nákladů dle metodiky OPLZZ,
ale i příspěvku na vytváření společensky účelých pracovních míst (SÚPM vyhrazená) dle
pravidel APZ včetně podpory zkráených pracovních úvazků (flexibilní pracovní doba).
3. Od začátku do konce
Řešená otázka:
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
Centrum pracovních příležitostí
ExVA s.r.o.
Teplice
OPLZZ 2.1
CZ.1.04/2.1.00/44.00008
květen 2010
duben 2012
4 698 390,00 Kč
Projekt vychází a reaguje na analýzu cílových skupin a hlavních problémů trhu práce v regionu
Teplicka, okresu patřícímu k místům s nejvyšší nezaměstnaností v Ústeckém kraji a současně reaguje
na problémy mikroregionů Krupka a Bílina, kde je míra nezaměstnanosti nejvyšší. Základem je
vytvoření CENTRA PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ, které zajišťuje komplexní poradenské, vzdělávací a
asistenční služby cílovým skupinám, kterými jsou fyzické osoby do 25 let věku a fyzické osoby pečující
o dítě do 15 let věku - 30 osob. Aktivity vycházejí ze zkušeností a potřeb cílové skupiny. Vhodně
zvolené aktivity podporují motivaci účastníků k dalšímu vzdělávání (především formou
rekvalifikačních a odborných kurzů), výrazně napomáhají zvýšení jejich adaptability a uplatnitelnosti
na trhu práce, schopnost získat a udržet pracovní místa a rozvíjejí schopnosti a dovednosti potřebné
k zahájení samostatné výdělečné činnosti v regionu, zároveň jsou poskytovány účastníkům informace
o aktuálním stavu pracovního trhu, volných pracovních místech a nárocích a požadavcích
209
zaměstnavatelů. Na straně druhé jsou účastníci připravováni na jednání se zaměstnavateli, kteří
v jejich osobě získávají motivovanou a vzdělanou pracovní sílu. Realizace aktivit bude přizpůsobena
potřebám účastníků i v nestandardním čase, neboť část zájemců o zaměstnání může být dosud
v pracovním procesu, část nepracuje, část je na mateřské dovolené.
ExVA s.r.o. je externí vzdělávací agentura, která rozvíjí svou činnost v Ústeckém kraji. Ve své činnosti
se zaměřuje především na poskytování služeb, poradenství a vzdělávací a rekvalifikační aktivity
klientům a zájemcům o zaměstnání z řad široké veřejnosti, uchazečům o zaměstnání v evidenci úřadů
práce i zájemcům z řad zaměstnavatelů. Reaguje na potřeby trhu práce nabídkou rekvalifikačních
kurzů a kurzů pro veřejnost, které jsou cíleně zaměřeny na vyplňování mezer mezi nabídkou a
poptávkou v regionu Ústeckého kraje. Všechny rekvalifikační kurzy jsou akreditovány MŠMT, MPSV
nebo MV. Součástí rekvalifikačních kurzů je i praxe přímo na pracovištích u smluvně zajištěných
společností a partnerů.
Zkušenosti s realizací projektů podporovaných z fondů EU získala již v předchozích letech při
spolupráci a řešení projektů finacovaných z ESF v rámci OP RLZ a OPLZZ např. RVIC Krupka“ – cílová
skupina uchazečů o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní bez vzdělání a praxe, starší 50 let, mladší
25 let, matky s dětmi. Hlavní činnost spočívala v realizaci rekvalifikačních kurzů zaměřených na IT
dovednosti, sociální oblast a administrativu, poradenské činnosti. Projekt „Práce 2007“, kde plnila
úlohu dodavatele služeb v oblasti rekvalifikačních kurzů pro stejné cílové skupiny jako u předchozího
projektu. V rámci Ústeckého kraje participoval i jako dodavatel rekvalifikačních služeb pro oblast
Teplicka v rámci projektu „Návrat do práce“
Projekt je realizován v regionu, který dlouhodobě vykazuje vysokou přímou nezaměstnanost a vysoké
procento uchazečů o zaměstnání (14 %) i výrazný podíl zájemců o zaměstnání, kteří jsou z různých
důvodů ohroženi jeho ztrátou v budoucnosti. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu zájemců o
zaměstnání – fyzické osoby pečující o dítě/děti do 15 let. Zájemce o zaměstnání je osoba
(zaměstnanec, student, podnikatel, důchodce, žena na mateřské dovolené, osoba pečující o osobu
blízkou nebo muž v obdobné situaci), který má zájem o zaměstnání, nemůže však být na ÚP veden
jako uchazeč o zaměstnání. Této skupině se všeobecně věnuje nižší pozornost a podpora, čímž se
v průběhu času stávají uchazeči o zaměstnání ohroženými dlouhodobou nezaměstnaností.
Projekt je realizován v okrese Teplice od května 2010 a probíhá po dobu 24 měsíců. Předpokládá se,
že do projektu bude postupně zapojeno 60 zájemců o zaměstnání z cílové skupiny, kteří budou
rozděleni do samostatných běhů.
Po celou dobu aktivní účasti v projektu budou účastníkům poskytována doprovodná opatření
směřovaná na odstranění bariér, které jim mohou bránit v účasti na projektu (příspěvek na stravné,
cestovné, hlídání dětí, ubytování apod.)
Cilovou skupinou jsou fyzické osoby do 25 let věku, u kterých hlavní problém s uplatněním na trhu
práce spočívá v naprostém nedostatku praxe a tím i pracovních návyků a zkušeností, nezřídka jsou to
mladí lidé, kteří si zvolili pro ně nevyhovující učební obor apod. Na druhé straně tato skupina
disponuje vyšším vědomostním potenciálem, který pokud je vhodně využit, může pomoci zvýšené
motivaci pro další vzdělávání pro aktualizaci stávající nebo získání požadované kvalifikace. Tato
skupina potřebuje především cílenou podporu, osobní motivaci, chytré vedení, usměrňování a
trénink, při vyhledávání pracovních příležitostí, poradenství pro jednání se zaměstnavateli a v závěru
při umístění účastníků programu na pracovní trh (stáže, praxe, odborný doprovod).
210
Pro potřeby případové studie, jako příklad konkrétní účasti cílové skupiny na realizaci projektu
uvádíme strukturu jednotlivých bloků (běhů v termínech: duben a září 2010, únor a července 2011)
obsahujících logicky na sebe navazující aktivity:
-
výběr účastníků
vstupní modul
pracovně – osobnostní diagnostika
OUTPLACEMENT
Rekvalifikace a praxe
Poradenství a zprostředkování zaměstnání
Inovativnost projektu spočívá v tom, že vychází z velmi pečlivé přípravy vlastního záměru postavené
na podrobné analýze cílové skupiny využívající vedle zmapování situace v regionu především výsledků
vlastních šetření mezi zájemci o zaměstnání a zaměstnavateli.
Nejdůležitějším inovativním prvkem projektu je aktivní aplikace outplacementu, tj. pomoc
propouštěným zaměstnancům, jehož cílem je trvalá podpora zaměstnacům akutně ohroženým
ztrátou zaměstnání. Pro relizaci pomoci byl v rámci projektu vytvořen účinný nástroj v podobě Centra
pracovních příležitostí (CPP), jako místa, kde lze získat radu a získat konkrétní pomoc při řešení
problémů spojených se zaměstnáním s akcentem na individuální a vysoce lidský přístup.
Centrum pracovních příležitostí je místo, kde lze nalézt pomoc
-
odborných pracovníků v oblasti zaměstnanosti (asistnetů, specialistů trhu práce, asistentů IT)
odborníků v dalších oblastech – právník, psycholog, finanční poradce
odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií při využití osobních počítačů a
další komunikační a kancelářské techniky
při zpracování a aktualizaci CV (životopisu), v potřebném formátu, podle požadavků
zaměstnavatele
při orientaci v nabídce rekvalifikačních kurzů a dalších možnostech vzdělávání a zvyšování
kvalifikace
při orientaci v nabídce volných pracovních míst
- provedení podrobné analýzy cílové skupiny/cílových skupin využívající vedle zmapování
situace v regionu především výsledků vlastních šetření mezi zájemci o zaměstnání a
zaměstnavateli. Cílem analýzy provedené mezi zájemci o zaměstnání z cílových skupin bylo
zjištění zájmu o navrhované projektové aktivity, správnost zvolených aktivit a jejich přesné
definování v návrhu projektu, potřebnost výstupů pro cílové skupiny a zhodnocení jejich
přínosu pro cílové skupiny v regionu Teplicko. Druhotným cílem analýzy bylo provedené
šetření mezi zaměstnavateli, zaměřené na zjištění možnosti jejich zapojení do projektu,
zájmu o spolupráci s agenturou a definování vhodných aktivit pro účastníky v projektu.
-
využití outplacementu, a s tím související založení a zajištění činnosti Centra pracovní pomoci,
kde zájemci o zaměstnání najdou trvalý individuální a citlivý přístup v takových hodinách a
takovým způsobem (komunikace, výuka, poradenství), který umožní využití co největší
kapacity odborníků a umožní zapojení co nejvíce zájemců o zaměstnání.
211
4. Je doplňování se projektových aktivit vždy žádoucí?
Řešená otázka
„Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z
hlediska provázanosti či možných překryvů?“
Podpora integrace romské
název projektu
komunity v Ústeckém kraji
žadatel
Ústecký kraj
sídlo
Ústí n. Labem
oblast podpory
OPLZZ 3.2
reg.č.
CZ.1.04/3.2.00/15.00003
září 2009
srpen 2012
částka
18 571 900,00 Kč
Sociální služby v Ústeckém kraji
Ústecký kraj
Ústí n. Labem
OPLZZ 3.1
CZ.1.04/3.1.00/05.00013
Září 2008
Prosinec 2012
340 417 750, Kč
Pro ilustraci jsme vybrali individuální projekt CZ.1.04/3.2.00/15.00003 podpořený v oblasti podpory
3.2 (výzva 15) a individuální projekt č. CZ.1.04/3.1.00/05.00013 téhož žadatele a příjemce (výzva 5).
Oba projekty jsou v souladu s výzvami zaměřeny na poskytování sociálních služeb formou
individuálních projektů. Žadatel původně připravoval projektovou žádost pouze do oblasti podpory
3.1 a výzvy č. 5, přičemž tuto projektovou žádost pojal velmi široce co se týče aktivit i cílové skupiny
(včetně romské komunity, která byla ve výzvě č. 5 šířeji vymezena jako „etnické menšiny a osoby z
jiného sociokulturního prostředí“). Žadatel byl však vyzván, aby část projektu týkající se romské
komunity vyčlenil a podal jako samostatnou projektovou žádost do oblasti podpory 3.2 (výzva č. 15).
Obě projektové žádosti byly podpořeny. Oba projekty poskytují zhruba stejné služby, neboť v tomto
konkrétním regionu se nejedná pouze o vyloučené romské lokality, ale o vyloučené lokality obecně,
takže není možné se zaměřit pouze na cílovou skupinu vyloučených romských lokalit. Projekty se tedy
doplňují (u cílové skupiny), i překrývají (u podpořených aktivit).
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení
Jaký význam má toto rozdělení původní jedné projektové žádosti na dva různé projekty?
Z pohledu žadatele jde jednoznačně o komplikaci, neboť místo jedné projektové žádosti musel
vypracovat dvě projektové žádosti a místo jednoho podpořeného projektu nyní musí administrovat
dva podpořené projekty. Pro žadatele tedy toto rozdělení znamená vyšší administrativní zátěž, a i
když je oddělený projekt rozsahem (rozpočtem i cílovou skupinou) menší, administrativa narostla
téměř dvojnásobně.
Z pohledu poskytovatele je oddělení obou projektů sice přehlednější, protože u jednoznačně
vymezené cílové skupiny a aktivit na ni zaměřených jsou lépe patrné možné dopady, nehledě na
skutečnost, že se daří naplňovat indikátory i v oblasti podpory 3.2, ale i zadavatel musí nyní
administrovat místo jednoho podpořeného projektu dva, tedy také došlo ke zvýšení administrativní
zátěže.
212
V tomto případě tedy překryvy i doplňování se projektových aktivit není zcela žádoucí – pokud by byl
realizován pouze 1 projekt v oblasti podpory 3.1, zvýšila by se efektivnost veřejné podpory.
Přestože na přesné vymezení oblasti podpory 3.2 je nutno pohlížet jako na pozitivum, je třeba dbát
na to, aby žadatelé (i poskytovatel) nebyli zatěžováni další administrativou a nenutit je, aby místo
jedné projektové žádosti podávali dvě.
5. Když jeden dělá totéž…
Řešená otázka
Komplexní program podpory
název projektu
zaměstnávání osob se zrakovým
postižením v Olomouckém kraji
žadatel
TyfloCentrum Olomouc o.p.s.
sídlo
Olomouc
oblast podpory
OPLZZ 3.3
reg.č.
CZ.1.04/3.3.05/31.00214
únor 2010
leden 2012
částka
4 157 644,80 Kč
Zajištění dostupnosti vybraných
sociálních služeb v Olomouckém
kraji
Olomoucký kraj
Olomouc
OPLZZ 3.1
CZ.1.04/3.1.00/05.00015
říjen 2008
září 2012
323 031 949,00 Kč
Pro účely případové studie jsme vybrali globální grant č. CZ.1.04/3.3.05/31.00214 podpořený v
oblasti podpory 3.3 (výzva 31) a individuální projekt č. CZ.1.04/3.1.00/05.00015 podpořený v oblasti
podpory 3.1 (výzva 5). Příjemce globálního grantu zároveň následně vyhrál ve výběrovém řízení
vypsaném příjemcem individuálního projektu, přičemž na základě výběrového řízení podporuje tutéž
cílovou skupinu a realizuje tytéž aktivity (v omezenější míře) jako v globálním grantu. V tomto
případě tedy dochází k překrývání a doplňování se části individuálního projektu a globálního grantu.
Překrývání se týká cílové skupiny, která je v obou případech identická, překrývání a doplňování se
podporovaných aktivit, které jsou taktéž identické, globální grant však podporuje širší aktivity.
Zvolený případ ukazuje další možnosti překryvů a doplňování se, přičemž nelze jednoznačně určit, zda
se jedná o pozitivní či negativní prolínání.
Pro příjemce globálního grantu a části individuálního projektu je výsledek po všech stránkách
pozitivní – příjemce získal dodatečné zdroje pro financování svých aktivit, přičemž s podporou, kterou
získal prostřednictvím výběrového řízení individuálního projektu, není spojena žádná náročnější
administrativa. Globální grant zase příjemci umožnil rozšířit projektové aktivity podle svého uvážení a
monitorované potřeby cílové skupiny, i když s globálním grantem je pochopitelně spojena náročnější
administrativa.
Pro poskytovatele tento způsob podpory také neznamená žádnou výraznější zátěž, neboť v každém
případě by zřejmě byly realizovány dva projekty.
Cílová skupina by z rozšířených možností příjemce měla mít zisk v podobě např. většího množství
podpořených osob.
213
Jedinou otázkou tak zůstává efektivnost těchto dvou proudů veřejné podpory – efektivnost je však v
tomto případě bez detailních znalostí problémů místní cílové skupiny (velikost, motivace atd.) velmi
těžké odhadnout.
U některých projektů, které se úzce prolínají s jinými, jako v tomto případě, nelze jednoznačně určit,
zda se jedná o pozitivní skutečnost, či negativní, jediným negativem je pravděpodobně nižší
efektivnost této formy (kombinace) podpory, než kdyby byly projektové aktivity realizovány jedním
projektem. Tuto efektivnost je však velmi těžké odhadnout. Tato případová studie má tedy ilustrovat
skutečnosti, že, stejně jako u předchozí případové studie, je hranice mezi překrýváním se a
doplňováním se velmi úzká, a v některých případech je obtížné hodnotit, zda se jedná o pozitivní
nebo negativní fakt. Určité překryvy se tedy budou vyskytovat vždy a ani při případné detailnější
analýze v hodnotící fázi nebude snadné rozhodnout o efektivnosti konkrétní podpory.
6. Kam s ním…?
Řešená otázka
název projektu
KAIROS
žadatel
Mana, o.s.
sídlo
Olomouc
oblast podpory
OPLZZ 3.1
reg.č.
CZ.1.04/3.1.02/43.00021
červen 2010
leden 2012
částka
2 476 997,00 Kč
V této případové studii byl vybrán globální grant č. CZ.1.04/3.1.02/43.00021 podpořený v oblasti
podpory 3.1 ve výzvě 43. Projekt je zaměřen na lidi se zdravotním postižením a jejich integraci na trh
práce. V rámci projektu je cílové skupině poskytováno poradenství, podpora a asistence při hledání
zaměstnání, příp. asistence v novém zaměstnání. Poradenství je také poskytováno zaměstnavatelům,
kteří projeví zájem člověka se ZTP zaměstnat. Aktivity projektu však nejsou přímo spojeny s tvorbou
pracovního místa, příjemce se nezavazuje, že pracovní místo pro cílovou skupinu nalezne.
V případě, že by projekt nebyl podpořen v oblasti podpory 3.1, by bylo možné podat projektovou
žádost i do některé výzvy (např. výzva 68) oblasti podpory 3.3. V oblasti podpory 3.3 je sice
doporučeno, že „v každém projektu by měla být obsažena aktivita spojená s tvorbou a či udržením
pracovního místa“35, není to však nutná podmínka. Ve výzvě 68 jsou stanovena specifická hodnotící
kritéria, mezi nimiž je i kritérium č. 3 „Projekt vede k vytváření pracovních míst a jejich podpoře“ 36,
které hodnotí určitým počtem bodů, jak je v projektové žádosti zohledněna tvorba pracovních míst.
Prováděcí dokument Operačního progamu Lidské zdroje a zaměstnanost, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, str.
67
36
Text výzvy č. 67 Specifická hodnotící kritéria
35
214
Pokud však projekt pracovní místa nevytváří, jediným „trestem“ je ztráta několika bodů – pokud
projekt získá vyšší bodové hodnocení v jiných oblastech, může veřejnou podporu získat.
Jaké dopady může mít tento postup? Pro žadatele, který projektovou žádost podal nejdříve do oblasti
podpory 3.1 a podporu nezískal, je toto prolínání se výhodou – nemusí čekat na další výzvu v oblasti
podpory 3.1 a může využít i další výzvy, pokud projektovou žádost mírně upraví. Poskytovatele
takový postup také nezatíží, pro cílovou skupinu bude tento postup také přínosný, neboť její podpora
bude rychlejší, než kdyby žadatel čekal na další výzvu v oblasti podpory 3.1. Jediný sporný dopad se
tedy týká efektivnosti – v oblasti podpory 3.3 BY MĚLY být podpořeny pouze projekty, jejichž aktivity
jsou spojeny s tvorbou či udržením pracovního místa. Projekt tohoto typu však nové místo nevytváří,
a bylo by proto lepší, kdyby projektovou žádost podal znovu v oblasti podpory 3.1 a nevytvářel
„přetlak“ v oblasti podpory 3.3.
7. Do práce i do školky
Řešená otázka
Jak se prakticky projevuje podpora rovných příležitostí?
název projektu
Firemní školka Linet
žadatel
LINET spol. s r.o.
sídlo
Slaný
oblast podpory
OPLZZ 3.4
reg.č.
CZ.1.04/3.4.04/26. 00011
červenec 2009
červen 2011
částka
4 937 006,40 Kč
Cílovou skupinou projektu jsou zaměstnanci žadatele. Nejsilnější skupinu tvoří pracovníci ve věku 21 30 let. Průměrný věk zaměstnanců je 38 let, 69% zaměstnanců je mladší 40 let.
Většina zaměstnanců je tedy ve věku, kdy má malé děti. Navíc všichni zaměstnanci do firmy dojíždí a
v místě školka k dispozici není.
Projekt byl připravován ve spolupráci s cílovou skupinou, byl předběžně zjišťován zájem o využívání
firemní školky. Zaměstnanci jsou i nadále aktivně zapojováni do všech aktivit v rámci realizace
projektu.
Hlavním cílem projektu je uvést do provozu firemní školku pro děti zaměstnanců. Společnost sídlí v
obci Žilevčice a nejbližší školky jsou ve Slaném, ty však mají naplněnu kapacitu. Příjemce chce svým
zaměstnancům umožnit sladění rodinného a pracovního života a zřídit mateřskou školku přímo v
místě výkonu jejich zaměstnání. Školka má provozní dobu od 6 do 18 hodin, aby vyhovovala jak
zaměstnancům pracujícím na směny, tak zaměstnancům s pružnou pracovní dobou. Školka je
otevřena i v období letních prázdnin a poskytuje své služby již dětem od dvou let.
Projekt je velmi atypický už tím, že jeho předmětem není zřízení a vybavení školky (to by v OPLZZ ani
nebylo plně možné), nýbrž že pro zainvestovaný objekt zajišťuje financování odborné péče o děti.
Proto také měl projekt jen dvě meritorní aktivity: vytváření vzdělávacího plánu a realizace výuky ve
školce (zbývající aktivity se týkaly monitoringu a řízení projektu). Projekt se v podstatě zaměřil na
215
dvouletou úhradu nákladů na odborný personál školky a na náklady související s řízením projektu
(řízení projektu a audit).
Rozpočet předložený v žádosti o financování byl až extrémně jednoduchý – zahrnoval v podstatě jen
platby za odvedenou práci, a to ve třech položkách. Hlavními položkami rozpočtu byl audit 99 960 Kč,
externí náklady na finanční řízení projektu 142 800 Kč a především osobní náklady v celkové výši
4 013 280 Kč. Při celkových způsobilých nákladech 4 937 006 Kč se nepředpokládalo žádné (!) křížové
financování, náklady na zařízení a vybavení, stavební úpravy ani nákup dalších služeb.
V přípravné fázi projektu žadatel provedl analýzu poptávky, a to formou dotazníkového šetření mezi
zaměstnanci firmy. Tímto šetřením bylo zjištěno, že služeb školky by zaměstnanci využívali.:
Přínosem projektu je především aktivní přístup zaměstnavatele ke sladění pracovního a osobního
života zaměstnance, kteří mají malé děti. Přínosem projektu je dále zvýšení flexibility zaměstnanců,
kteří mají děti ve školce, provoz školky je po celou jejich pracovní dobu. Vzrostla také společenská
odpovědnost firmy vůči lokalitě, ve které se nachází, výrazně se snížily náklady na vyhledávání nových
zaměstnanců, (ti by se museli přijímat, pokud by rodiče neměli kde umístit své děti a musela se za ně
hledat náhrada).
V provozní fázi problémy nejsou, ale je nutné si uvědomit, že firemní školka je pro jeho zřizovatele
velice nákladná (zde jsou roční náklady na provoz školky cca 2,5 mil Kč). Předem je třeba mít dobře
prověřený zájem rodičů děti do školky umístit. Z těch, kdo předem projeví zájem o školku v místě
pracoviště, jich nakonec dá děti do školky skutečně cca 50% (nechtějí např. vytrhovat děti z kolektivu,
pokud již před spuštěním projektu chodí do jiné školky.)
Prakticky je velmi významné, podle jakého předpisu je zařízení provozováno:
Zařízení podle živnostenského zákona – má vymezena pouze hygienická pravidla, kdežto
kontrola kvality vzdělávacího procesu a odbornosti personálu je jen dobrovolná (např.
spolupráce s Asociací předškolního vzdělávání, externí audit, kontrola rodičovskou radou,
atp.).
Zařízení zapsané v rejstříku škol (mateřská škola) podle školského zákona musí splňovat dosti
přísná provozní, hygienická, personální i odborně programová kritéria, může být
kontrolováno Školní inspekcí aj.
Společnost Linet chce po skončení financování z OPLZZ školku provozovat jako akreditovanou podle
školského zákona.
Obvykle firmy pro zajištění předškolního vzdělávání dětí zaměstnanců podporují obecní školy v okolí,
nebo přispívají rodičům dětí na hlídání. Regionální inovací projektu je především zřízení předškolního
zařízení, jehož provozovatelem není město, jak tomu tradičně bývá, ale firma. Výhodou tohoto řešení
je i prodloužená otvírací doba školky dle pracovní doby rodičů, kteří ji využívají, a možnost umístit tu
své děti již od dvou let (což většina běžných školek rovněž neumožňuje). Výhodou je rovněž provoz
školky i během letních prázdnin.
V současné době je v oblasti podpory 3.4 OPLZZ podporováno více projektů, které se zaměřují na
založení „firemní školky“. Uváděný příklad byl však jedním z prvních projektů předložených v rámci
výzvy č. 26. V současné době je připravována akreditace školky v souladu s předpisy MŠMT.
V rámci výzvy č.26 podávala žádost na firemní školku např. Arch. Design, s.r.o., Innova Int. s.r.o..
U Innovy je však situace jiná, školka tam prvotně vzniká jako podpůrná aktivita pro účastníky kurzů.
Po ukončení projektu se předpokládá, že bude provoz školky nadále pokračovat a následně by mělo
dojít k rozšíření její kapacity a služeb.
216
Ve výzvě č. 54 bylo již více žadatelůi: Vítkovická nemocnice, a.s., Technická universita v Liberci,
Jablocom, s.r.o., Krajská zdravotní, a.s., Uherskohradišťská nemocnice, a.s., Lovochemie, a.s..
Tento typ projektu se plně osvědčil a doporučujeme jej realizovat i v dalších regionech, kde je tlak na
větší kapacitu mateřských škola, kde mají zaměstnavatelé mezi svými zaměstnanci vysoké zastoupení
rodičů s dětmi v předškolním věku.
a) pro zájemce, příp. budoucí žadatele:

Zájemce by si měl včas ujasnit, zda chce zařízení provozovat podle živnostenského, nebo
školského zákona a včas zahájit kroky, které to před zahájením provozu hladce umožní. V
obou případech, avšak zvláště jde-li o školské zařízení, měl by zájemce zvážit tyto varianty: a)
vytvořit samostatnou právnickou osobu (školku) například tím, že se firemní zájemce spolu s
obcí stane zakladateli obecně prospěšné společnosti, b) použít prostředky (které by za
současné právní úpravy musel vynaložit ze zisku) jako dar tomuto nově zřízenému subjektu a
tím jej (do určité výše) učinit daňově uznatelným.

Zřízení školky pojmout důsledně jako podnikatelský záměr. Jedná se o dlouhodobou a pro
zřizovatele finančně nákladnou věc. Je třeba už předem a) znát požadavky na akreditaci
školky, pokud bude vyžadována, aby nedocházelo k nepředpokládaným problémům, které se
obtížně řeší, b) mít plně zajištěný zájem o školku - skutečně potvrzený zájem rodičů umístit
zde děti.
b) pro MPSV a zákonodárce:

Pro zájemce o podobné projekty, resp. o záměr na zřízení firemní školky se jeví jako největší
problém fakt, že náklady na zřízení, příp. provoz školky není daňově uznatelným pro výpočet
daně z příjmu. Firmy proto nemají další motiv k rozšiřování potřebných míst péče o děti
předškolního věku. Nejde však o pověstné „daňové výjimky“, jde o uznání faktického stavu,
že náklady na zřízení a provoz školky jsou přímým nákladem na zajištění a udržení podnikání
(podobně jako náklady na reklamu nebo outsourcované účetní a jiné služby). Dalším
důvodem pro daňovou uznatelnost těchto nákladů je záměr Evropské komise učinit
předškolní docházku do výchovně vzdělávacího zařízení povinnou a dnes hodně diskutovaný
a přijímaný plán zabezpečit tuto předškolní péči již od dvou let věku dítěte. Tyto služby by
bylo stěží možné uskutečnit jen ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů, měst a obcí.
Navrhovaná daňová úleva sice sníží příjmy těchto rozpočtů, ale pomůže k přímému řešení
toho, co je (či bude) uznáno jako veřejně prospěšná služba.
8. Most k nové práci
Řešená otázka
Jak se prakticky projevuje podpora rovných příležitostí?
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
S rodinou na trhu práce
MOST KE VZDĚLÁNÍ - BRIDGE TO EDUCATION, o. s.
Benecko
OPLZZ 3.4
CZ.1.04/3.4.04/26.00272
červenec 2009
září 2010
3 836 827,00 Kč
217
Občanské sdružení MOST KE VZDĚLÁNÍ – BRIDGE TO EDUCATON je neziskovou organizací, která se
adaptovala v regionu Semilska (Liberecký kraj) s úmyslem řešit problém celoživotního vzdělávání.
Sdružení bylo založeno 5. 5. 2005 a zabývá se projekty experimentálního charakteru. V současné
době má 12 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a 9 zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr.
Projekt neměl v žádosti uvedené oficiální partnery. Ve skutečnosti (a je to také popsané v klíčových
aktivitách projektu) spolupracoval příjemce s úřady práce (v Semilech a Mladé Boleslavi). Role
partnerů byla především v získávání vhodných osob v rámci cílových skupin. Příjemce s těmito
partnery uzavřel standardní partnerskou smlouvu.
Cílovými skupinami projektu jsou
A) uchazeči o zaměstnání
B) rodiče samoživitelé/samoživitelky
C) muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi
D) ženy ohrožené nezaměstnaností
E) rodiče s dětmi
F) dlouhodobě nezaměstnané ženy (pro účely oblasti podpory 3.4 se jedná o ženy
nezaměstnané déle než 6 měsíců)
G) ženy vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce
H) ženy s malými dětmi (do 15 let věku)
I) ženy se základním vzděláním nebo nízkou úrovní kvalifikace
J) zájemci o zaměstnání
K) zaměstnavatelé
Hlavním cílem projektu je zprostředkovat cílovým skupinám (osoby na a po rodičovské dovolené)
potřebné dovednosti usnadňující návrat na trh práce a nabídnout jim vzdělávací aktivity odpovídající
jejich potřebám i místnímu trhu práce a zvýšit konkurenceschopnost cílových skupin na trhu práce.
Jedná se o podporu při hledání zaměstnání, získání potřebné kvalifikace, odbornosti, pracovních
návyků a zkušeností a toto vše sladit s rodinným životem.
Program pro cílové skupiny se skládal ze dvou bloků:
a) trénink dovedností pro trh práce
b) zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce (profesní diagnostika a poradenství, rekvalifikace a odborná
stáž u zaměstnavatele a mentorování, návštěvy/exkurze/besedy u zaměstnavatelů, rekondiční jízdy).
Nedílnou součástí byl program pro děti během vzdělávání rodičů. Důležitým prvkem bylo provázení
klienta celým programem, individuální přístup, poradenství a mentoring přizpůsobený konkrétním
socio-ekonomickým podmínkám života konkrétní osoby.
Součástí projektu byly také tzv. prorodinné víkendy, během kterých si účastníci se svými partnery
osvojili některé z principů slaďování rodinného a profesního života.
Projekt byl ukončen konferencí, kde byla široká veřejnost seznámena s projektem a jeho
vyhodnocením a podpořila diskuzi o problematice rovných příležitostí.
218
Před zahájením projektu nebyly v praxi v daných regionech (Mladobolevslavsko a Semilsko) tolik
využívány alternativní formy zaměstnávání jako např. zkrácené úvazky, stlačený pracovní týden,
sdílené úvazky atd. Toto bylo mnohdy způsobeno malou informovaností jak potenciálních
zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.
Na základě vyhodnocení informací z projektové žádosti, monitorovacích zpráv, informací
z telefonických rozhovorů se zástupci příjemce lze konstatovat, že příjemce dosáhl stanovených cílů.
Příjemce hodnotí projekt jako úspěšný a přínosný. Bylo dosaženo stanovených cílů i monitorovacích
indikátorů. Projekt přispěl zvýšením zaměstnatelnosti klientů. Zahrnoval školení nejen měkkých
dovedností, ale i rekvalifikaci. Dále byly použity inovativní prvky, jako jsou stáže u zaměstnavatelů,
rekondiční jízdy a prorodinné víkendy. Aktivní spolupráci se zaměstnavateli (stáže a besedy)
považujeme jako jeden z nejdůležitějších příkladů dobré praxe v oblasti podpory 3.4 OPLZZ.
Přínosem bylo, že aktivity projektu byly realizovány i v menších městech (především Turnov a
Semily), tj. v městech, kde není nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů úřadů práce. Menší
poptávka po kurzech byla v Mladé Boleslavi.
Důležité bylo, že realizátoři projektu přišli za účastníky vzdělávacích akcí. Cílová skupina nemůže
(nebo nechce) často dojíždět za nabízenými vzdělávacími aktivitami.
Velmi přínosná byla spolupráce s mateřskými centry, která zajišťovala hlídání dětí po dobu
vzdělávání jejich rodičů. Děti byly v prostředí, na které jsou zvyklé a nevadilo jim tak delší odloučení
od rodičů.
Jako úspěšnou aktivitu hodnotí realizátor projektu ale i účastníci (většinou účastnice) rekondiční jízdy
v osobním automobilu. Aktivní řidič má mnohem větší možnost získat práci a účastnice nemají tolik
možností získat alespoň minimální řidičské zkušenosti.
Od přípravy projektu do začátku realizace uběhl celý rok a nastaly hospodářské změny – ekonomická
krize, která v regionech výrazně zvýšila nezaměstnanost. Z tohoto důvodu byla cílová skupina
rozšířena a projekt zaměřen na „nezaměstnané osoby“. Personální změny v realizačním týmu neměly
vliv na plnění cílů projektu.
Příjemce chystá pokračování, kde připravuje partnerský projekt s vybranými mateřskými centry na
Turnovsku a Semilsku.
Jako inovativní produkty v projektu označil příjemce program Trénink dovedností pro trh práce,
Pracovní diagnostiku, Podpůrné materiály k programům hlídání dětí s ekologickým podtextem,
Besedy se zaměstnavateli a program Prorodinného víkendu. Inovaci spatřuje především v tom, že
tyto aktivity v dané oblasti nebyly dosud realizovány (v jiných regionech ČR ale ano). MOST KE
VZDĚLÁNÍ - BRIDGE TO EDUCATION byl první organizací, která tento program pomoci poskytovala
osobám při návratu na trh práce v uvedených regionech.
Při vzniku těchto produktů vycházel příjemce z předchozích zkušeností s cílovou skupinou a
podobnými typy programů. Nejprve vznikala rámcová koncepce produktu - záměr, požadovaný
účinek, předběžně byly zvoleny metody. Tato koncepce pak byla v rámci pilotáže na konci roku 2009
odzkoušena v praxi a výstupy této pilotáže byly poté do koncepce zapracovány. Další práce s cílovou
skupinou a těmito produkty vedla k vytvoření inovovaných produktů v praxi ozkoušených a
fungujících.
Inovací projektu byl záměr povzbudit firmy, aby více pečovaly o zaměstnance, kteří jsou na
rodičovské dovolené. Tj. když už do svých zaměstnanců investovaly prostředky na zaškolení, zvýšení
219
praxe apod., bylo by dobré udržovat kontakt (popř. umožnit práci na částečný úvazek). Toto se však
zatím příliš nedařilo.
Projektů v oblasti podpory 3.4 OPLZZ, které jsou zaměřeny na školení určité cílové skupiny, je mnoho.
Jako příklad mohou posloužit projekty vzdělávací společnosti CC Systems, a.s. která v OPLZZ podala
27 projektů (ne všechny byly schváleny k financování). V současné době je již pět projektů ukončeno.
Hodnotitelé se zabývali třemi projekty: S dítětem se nenudím, Maminky, využijte čas!, Rodina a dobrá
práce? Projekty jsou tematicky stejné (matky na rodičovské dovolené se vzdělávají a během různých
kurzů a rekvalifikací je zajištěno hlídání jejich dětí). Partnerem je vždy jedna nebo více NNO
(mateřské nebo rodičovské centrum). Projekty mají stejné schéma – výběr cílové skupiny, motivační
program, následují kurzy (ve všech projektech jsou stejná témata: práce s PC, AJ, péče o děti od 3 do
15 let). Oproti projektu „S rodinou na trhu práce“ však šlo převážně pouze o vzdělávání. Vhodné by
bylo navázat na vzdělávací aktivity např. aktivní spoluprací při vyhledávání zaměstnání.
Jako vhodné se také jeví, aby se v dalších projektech příjemce domluvil s partnery (mateřskými
centry) na tom, že rodiče na rodičovské dovolené, kteří získají práci na částečný úvazek, budou mít
zajištěné hlídání dětí po dobu rodiče v zaměstnání.
 Tento typ projektu se velmi osvědčil a doporučujeme jej realizovat i v dalších regionech.
Jako vhodné se jeví realizovat takový projekt, kde bude zapojeno více mateřských center
v různých obcích. Cílová skupina tak může být z většího území. Jednalo by se o organizačně
náročnější projekt, ale ušetřily by se finanční prostředky na administrativu a řízení projektu
(jeden projekt místo např. 4 – 5).

Předem si přesně stanovit cílovou skupinu. Je vhodné mít zkušenosti s prací s cílovou
skupinou, usnadní to následnou spolupráci.

Pečlivě si prostudovat podmínky výzvy a možnosti spolupráce s dalšími subjekty. (Např.:
v projektu probíhala spolupráce s úřady práce. Vzdělávací aktivity se však nepodařilo uvést
do centrálního „OK systému“, což je nabídka všech vzdělávacích a rekvalifikačních akcí
pořádaných ÚP. To znamená, že účastníci neměli nárok na přímou podporu - stravenky,
cestovné, příspěvek na rekvalifikaci apod. Pro některé účastníky je to významný „benefit“ a
raději tak volili akce pořádané přímo úřadem práce. ÚP proto v této fázi figuroval spíše jako
konkurent než jako partner, i když v projektu s příjemcem významně spolupracoval.)

Reálně stanovit hodnoty monitorovacích indikátorů projektu (nepřeceňovat možnosti
příjemce, což by znamenalo případné sankce za nesplnění indikátorů ani nepodhodnocovat
dané indikátory, což by negativně ovlivnilo bodové ohodnocení pro přiznání dotace).

I když jsou v projektu neoficiální partneři, je vhodné s nimi uzavřít partnerskou smlouvu.

Správně nastavit cash flow projektu a počítat s tím, že schválení monitorovací zprávy a
proplacení žádosti o platbu trvá více jak půl roku od podání monitorovací zprávy. Nedostatek
vlastních finančních prostředků tak může kapitálově slabým žadatelům působit velké
komplikace.

Realizovat obdobné projekty v takových městech, kde nabídka podobných projektů (aktivit)
není, popř. zde nemá sídlo úřad práce. Efekty takového projektu jsou tak mnohem větší tam,
kde není nabídka kurzů jiného realizátora projektu nebo úřadu práce.
220
9. Je to lobbing nebo není?
Řešená otázka
Jak administrativní bariéry ovlivňují realizaci projektů?
Vzdělávací programy pro fyzické osoby starší 50 let s tvorbou nových
název projektu
pracovních míst
žadatel
Dům techniky ČeskéBudějovice spol. s r.o.
sídlo
České Budějovice
oblast podpory
OPLZZ 3.3
reg.č.
CZ.1.04/3.3.05/31.00139
únor 2010
leden 2011
částka
3 697 090,00 Kč
Jako příklad případové studie byla použita konkrétního situace konečného příjemce, kterým je Dům
techniky s.r.o. v Českých Budějovicích. Případová studie je zpracována na základě informací získaných
v rámci řízeného rozhovoru.
Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních
rozhodnutí na realizaci projektu.
Dům techniky s.r.o. realizuje projekt, jehož cílem je rekvalifikovat 50 pracovníků nad 50 let a 13 z nich
umístit na nová pracovní místa. Realizátor spolupracuje s místním Úřadem práce a z dřívější praxe má
rovněž dobrou znalost cílové skupiny. Projekt od počátku probíhal a stále probíhá bez výraznějších
věcných problémů.
Respektive probíhal by bez výraznějších věcných problémů, nebýt dvou administrativních nařízení,
která realizaci projektu komplikují a zasahují i do věcné oblasti. Tato případová studie se věnuje
jednomu z těchto nařízení, přičemž druhé z nich je rozebráno v případové studii Administrativní
bariéry 2.
Realizátor měl vhodně navržené aktivity včetně odpovídajícího rozpočtu. V průběhu realizace
projektu však obdržel prostřednictvím zprostředkujícího subjektu realizátor informaci, že umisťování
jím rekvalifikovaných osob na nová pracovní místa je nadále možné pouze prostřednictvím pracovní
agentury. Jelikož realizátor sám touto pracovní agenturou není, nastaly mu v realizaci projektu určité
komplikace vyplývající z tohoto nařízení.
V první řadě se jednalo potřebu najít vhodnou pracovní agenturu, která by dle pokynů ZS umisťování
rekvalifikovaných pracovníků „přikryla“. Do jinak bezproblémové realizace vstoupil v důsledku tohoto
administrativního rozhodnutí nový subjekt. Rovněž jeho vyhledání, zkontaktování a negociace
znamenala pro realizátora nadbytečnou aktivitu.
V druhé řadě způsobil tento požadavek i finanční komplikace. Pracovní agentury fungují na tržním
principu a za vyhledání a umístění pracovníků na volná pracovní místa si účtují příslušnou odměnu.
221
Vzhledem k tomu, že požadavek přišel až dodatečně a reálně nebylo zapojení agentury nutné, nebyly
na její služby v rozpočtu kalkulovány žádné finanční prostředky.
Třetí komplikací byly časové prodlevy, které díky potřebě komunikace s dodatečným subjektem
v projektu vznikly. Namísto toho, aby realizátor komunikoval o zaměstnání rekvalifikovaných osob
s firmami pouze sám, probíhala alespoň formálně komunikace trilaterálně.
Realizátorovi se nakonec podařilo zajistit levně pracovní agenturu, přes kterou rekvalifikované osoby
na trh práce umístil. Požadavku, jehož smysl nebyl realizátorovi nikdo schopen vysvětlit, nakonec
tedy bylo formálně vyhověno. Ve skutečnosti realizátor dál jedná s firmami o umístění nových
pracovníků přímo a projekt probíhá více méně jako před tímto nařízením. Jediným rozdílem je, že
formálně jsou pracovníci umísťováni na nová místa pracovní agenturou, která za svoje „služby“
inkasuje odměnu.
Případová studie popisuje situaci zjištěnou u konkrétního projektu. Jejím cílem nebylo hodnotit, zda
byl požadavek na zapojení pracovní agentury do celého procesu nějak oprávněný, nebo zda si pouze
realizátor toto nařízení nesprávně vysvětlil. Cílem případové studie bylo demonstrovat rizika
podobných rozhodnutí. V případě zvažování podobných rozhodnutí je proto žádoucí:
1. Zvážit veškeré možné dopady, které toto rozhodnutí přinese, speciálně v případě již běžících
projektů.
2. Komunikovat s realizátory a ujistit se, zda skutečně chápou důvod a podstatu tohoto
rozhodnutí.
10. Než podpořit příliš, tak to raději vůbec!
Řešená otázka
Jak administrativní pravidla brání dosahování cílů podpory?
Vzdělávací programy pro fyzické osoby starší 50 let s tvorbou nových
název projektu
pracovních míst
žadatel
Dům techniky ČeskéBudějovice spol. s r.o.
sídlo
České Budějovice
oblast podpory
OPLZZ 3.3
reg.č.
CZ.1.04/3.3.05/31.00139
únor 2010
leden 2011
částka
3 697 090,00 Kč
Jako příklad případové studie byla použita konkrétní situace konečného příjemce, kterým je Dům
techniky s.r.o. v Českých Budějovicích. Případová studie je zpracována na základě informací získaných
v rámci řízeného rozhovoru.
Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních
rozhodnutí na realizaci projektu.
Dům techniky s.r.o. realizuje projekt, jehož cílem je rekvalifikovat 50 pracovníků nad 50 let a 13 z nich
umístit na nová pracovní místa. Realizátor spolupracuje s místním Úřadem práce a z dřívější praxe má
222
rovněž dobrou znalost cílové skupiny. Projekt od počátku probíhal a stále probíhá bez výraznějších
věcných problémů.
Respektive probíhal by bez výraznějších věcných problémů, nebýt dvou administrativních nařízení,
která realizaci projektu komplikují a zasahují i do věcné oblasti. Tato případová studie se věnuje
jednomu z těchto nařízení, přičemž druhé z nich je rozebráno v případové studii Administrativní
bariéry 1.
Jedním z hlavních výstupů projektu je umístění 13 rekvalifikovaných osob na nová pracovní místa.
Realizátor projektu komunikuje s potenciálními zaměstnavateli a vyhledává pro cílovou skupinu
odpovídající pracovní místa. To se mu celkem dobře daří a cílové hodnoty nalezení nových 13
pracovních míst pro absolventy svých kurzů již prakticky dosáhl. Ne všech na nalezená a dohodnutá
pracovní místa se však podařilo obsadit.
Součástí projektu je i podpora zaměstnávání cílových skupin novými zaměstnavateli. Podpora je
novému zaměstnavateli poskytována ve výši 12 tisíc Kč za měsíc po dobu 7 měsíců. Současně však
tato dotace na pracovní místo představuje pro nového zaměstnavatele veřejnou podporu dle
nařízení EK. Před uzavřením pracovní smlouvy je proto vyžadováno schválení MPSV, které potvrdí, že
nedošlo k přečerpání veřejné podpory. Vystavení tohoto schválení (potvrzení) trvá přibližně 7 týdnů.
Mnoho nových zaměstnavatelů však nemůže nebo nechce na toto schválení čekat, neboť příslušného
pracovníka potřebují okamžitě. V realitě to znamená, že Dům techniky z důvodu tohoto požadavku
ztratil cca čtvrtinu dohodnutých pracovních míst.
Z případové studie vyplývá, že úřední lhůty ani stanovené postupy neodpovídají potřebám reálného
světa. I když se z úředního pohledu zdá lhůta 7 týdnů jako velmi rychlá, v praxi to nemusí být
dostačující. Tím prohrávajícím je v tomto případě, bohužel, člen cílové skupiny, který kvůli tomuto
administrativnímu alibismu (podnik by např. mohl podepsat čestné prohlášení, že veřejnou podporu
nepřečerpal) zůstane pravděpodobně dál nezaměstnaný.
Tato případová studie ukazuje to, že administrativní bariéry jsou v zásadě dvojího charakteru. Ty,
které znepříjemňují život žadatelům a konečným příjemcům a ty, které jdou proti samotným cílovým
skupinám. Zejména tyto druhé, jejichž příkladem je i tato případová studie, jsou významnou bariérou
pro dosahování cílů OPLZZ.
11. Není v OPLZZ realizátor ten, aby se zavděčil pravidlům všem
Řešená otázka
Jak administrativní pravidla brání dosahování cílů podpory?
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
Zpracování analýz k projektu č.12-Uplatnění principu Smart Administration v oblasti
nakládání s památkovým fondem ČR (Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní
datový systém nad RUIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy)
Ministerstvo kultury ČR
Praha
OPLZZ 4.1
CZ.1.04/4.1.00/32.00018
červenec 2009
prosinec 2009
2 039 174,00 Kč
223
Jako příklad případové studie byla použita konkrétní situace konečného příjemce, kterým je
Ministerstvo kultury ČR. Případová studie je zpracována na základě informací získaných v rámci
řízeného rozhovoru.
Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních postupů
a pravidel na realizaci projektu.
MK ČR předložilo několik žádostí a realizovalo několik projektů z PO4. Několik projektů bylo
předloženo i do výzvy č. 32 zaměřené na zpracování analýz a studií proveditelnosti pro přípravu
navazujících projektů financovaných z IOPu. Specifikem těchto projektů bylo to, že jejich převážná
část byla realizována dodavatelsky vybraným zpracovatelem studie. Při výběru dodavatele byl
konečný příjemce povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. O zadávání veřejných
zakázek, pravidly OPLZZ a pravidly hospodárnosti, transparentnosti a nediskriminace.
Konečný příjemce po podpisu smlouvy provedl otevřené výběrové řízení na dodavatele studie
proveditelnosti. Došlé nabídky byly posuzovány podle kritéria ekonomické výhodnosti, přičemž
kritériem s nejvyšší váhou byla cena. Došlé nabídky zadavatel vyhodnotil a vybral nejvýhodnějšího
dodavatele. Oproti předpokládané hodnotě zakázky došlo k významné úspoře.
Provedeným výběrovým řízením a dosažením lepší ceny za poptávanou službu však došlo k tomu, že
celková hodnota projektu klesla pod 2 miliony Kč. Výzvou byla přitom stanovena minimální velikost
projektu na 2 miliony Kč.
Vzniklá situace byla komunikována s Ministerstvem vnitra ČR, které je zprostředkujícím subjektem
pro danou výzvu. Dle vyjádření konečného příjemce se situace zpočátku jevila jako patová, protože
projekt tímto způsobem nesplňoval podmínky výzvy. Nakonec se po určité době podařilo společně
s MV ČR najít řešení tak, aby projekt mohl být realizován.
Tyto zkušenosti však vedly konečného příjemce k tomu, aby v dalších vyhlašovaných zakázkách
přehodnotil výběrová kritéria v neprospěch ceny. Výsledkem bylo, že za nových podmínek, kdy
nabídková cena měla v rámci kritéria ekonomické výhodnosti jenom malou váhu, nedosahovaly
předložené nabídky již tak nízkých cen a držely se spíše na hranici předpokládané hodnoty.
Z případové studie vyplývá, že v některých případech jdou administrativně nastavené podmínky
realizace proti základním principům implementace pomoci EU. V tomto případě způsobovaly
nastavené podmínky výzvy komplikace, pokud chtěl konečný příjemce postupovat hospodárně.
Podobnou bariérou jsou potom například procentně nastavené nepřímé náklady, které se krátí spolu
s úsporami v projektu. Konečný příjemce je tak vlastně trestán za to, že při realizaci postupuje
hospodárně.
Možná ponaučení
Tato případová studie ukazuje, že ne všechny podmínky jsou implementace programu a realizace
projektů jsou za všech okolností v souladu. Zejména v případě snahy o hospodárnou realizaci
projektu, je konečný příjemce v důsledku nastavení podmínek spíše trestán za takové chování. Přitom
hospodárnost je jedním ze základních principů implementace pomoci EU a koneční příjemci by k ní
měli být spíše motivováni.
224
12. Partnerství – podmnožina v asociaci
Řešená otázka
Jak může napomoci partnerství mezi členy asociace?
Pro tuto případovou studii jsme si zvolili Mateřské Českou asociaci streetwork. Charakteristiky
projektu jsou uvedeny dále.
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
počet partnerů
jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Dobrá praxe a kvalita
(Podpora sdílení dobré praxe v terénních a nízkoprahových kontaktních službách ve
vybraných zemích EU)
Česká asociace streetwork, o.s.
Praha
OPLZZ 5.1 Mezinárodní spolupráce
CZ.1.04/5.1.01/12.00060
Červen 2009
Listopad 2011
5 595 550,- Kč
2
Kaspian (Slovensko)
Nadácia Intenda (Slovensko)
Konference (2x)
Výjezdy za dobrou praxí (2x)
Vzdělávací program pro předávání dobré praxe
Publikace s dobrou praxí (dvě jazykové mutace)
Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhající sociální
integraci cílovým skupinám.
Česká asociace streetwork o.s. byla založena vroce 1997. Zastupuje fyzické i právnické osoby
působící v oblasti streetworku. Tematicky se věnuje v současné době nízkoprahovým sociálním
službám (terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kontaktní centra)
V tématu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež se asociace angažuje přibližně od roku 2000.
Otázka, kterou jsme si položili, jak může napomoci partnerství mezi členy asociace, se může zdát
nesmyslná. Vždyť asociace, nebo sdružení jsou přece zakládány k tomu, aby jejich členské organizace
společně řešily problémy, na které se orientují.
Jenže i organizace, a hlavně jejich klienti, se společnými tematickými zájmy se mohou lišit. V takovém
případě je jasné, že rozdílně pociťované potřeby mohou vést k oslabení vzájemné spolupráce mezi
členy.
Dílčí partnerství může naopak vzájemnou spolupráci posílit. Pokud tedy organizace naleznou
společný problém, nebo ochotu řešit určité téma, pak jim nic nebrání v utvoření partnerství.
Toto platí jak pro firmy, tak i neziskové organizace. Firmy s členstvím ve stejné asociaci budou mít
pravděpodobně i podobnou oblast podnikání a tudíž si asi budou konkurovat. Tím, že množství
prostředků v grantech je omezené, si mohou nestátní neziskové organizace konkurovat v získávání
225
grantů (to není případ tohoto zkoumaného partnerství). Partnerská spolupráce může tento rozpor
odstranit.
I když už je Vaše organizace součástí nějaké asociace či sdružení, neznamená to, že nemůžete
navazovat projektové kontakty s dalšími členy této asociace. Naopak se může ukázat, že takové
partnerství pomůže řešit dílčí problémy některých členů asociace, přičemž ostatní členové se
s daným problémem nepotýkají.
13. Partneři, kam se podíváš
Řešená otázka
Jakým způsobem dále šířit výsledky projektu, aby byly obecně přijímány?
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
počet partnerů
jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Stejné problémy, různá řešení
Sdružení SPLAV, o.s.
Skuhrov nad Bělou
CZ.1.04/5.1.01/12.00064
Červenec 2009
Prosinec 2011
3 284 110,- Kč
2
NGO Jarva Development Partners (Estonsko)
Ludia a energia (Slovensko)
Analýza stávající situace v řešené problematice ve třech různých zemích
Akviziční program
Sborník poznatků
Konference pro odbornou veřejnost
Fyzické osoby starší 50 let
Ženy v předdůchodovém věku
Instituce služeb zaměstnanosti a jejich pracovníci
Územní samosprávné celky a úřady samosprávných celků, jejich orgány a jimi zřízené nebo
založené organizace a jejich zaměstnanci
Občanské sdružení SPLAV existuje od roku 2004. Založeno bylo na území 17 obcí. Jeho specifickým
znakem je, že jeho členská základna je vyvážená ve smyslu zapojení nestátních neziskových
organizací, obcí a soukromých firem. Tato vyváženost se projevuje třetinovým zastoupením každého
ze zmíněných sektorů při rozhodování o průběhu projektu.
Problematikou začleňování na trh práce se věnuje dlouhodobě a realizovalo již celou řadu projektů
v této oblasti.
V řadě projektů je opomíjeným aspektem, že země střední a východní Evropy mají obdobné
problémy jako Česká republika. Partnerství s organizacemi z těchto zemí tak může být přínosnější,
než partnerství se zeměmi ze západní Evropy, protože ty prošly jiným historickým vývojem. Tento
projekt zapojuje hned dva subjekty a to ze Slovenska a Estonska. Občanské sdružení navíc
spolupracuje, či spolupracovalo s řadou dalších partnerů ze zemí střední Evropy.
Toto partnerství je relativně opatrné v tom, že se svůj projekt orientuje na omezený okruh cílových
skupin. Nesnaží se změnit celý systém (dokonce samo zdůrazňuje, že jeho cílem nejsou legislativní
226
změny). Kontakty na další spolupracující instituce však může přinést úspěšné rozšíření zkušeností
z projektu i na další cílové skupiny.
Samotné partnerství si uvědomuje určitá rizika s realizací projektu a šíření vzniklých výstupů. Reakcí
na tato možná rizika je dlouhodobá spolupráce s dalšími organizacemi, které však nejsou oficiálně
zapojeny do projektu jako partneři, které mohou pomoci s dalším šířením výstupů mezi cílové
skupiny.
V tomto projektu lze nalézt, mimo jiné, dva zajímavé přístupy, které mohou být použitelné i u jiných
projektů nebo organizací:


Pro zvýšení šance na praktické využití výstupů projektů je vhodné se orientovat nejen na
přímé partnery projektu, ale také na organizace, které mohou s šířením výsledků projektu
pomoci i bez formálního zapojení do projektu.
Zapojení partnerských organizací ze západní Evropy je určitě přínosné. Zapojení partnerů ze
zemí střední a východní Evropy může být ještě přínosnější, protože s těmito zeměmi máme
(kvůli historickému vývoji) řadu podobných problémů.
14. Jedna změna – hodně muziky
Řešená otázka
Jak změnit systém, aby se problém nejen vyřešil, ale aby se už znovu neobjevoval?
Pro tuto případovou studii jsme si zvolili Farní charitu Starý Knín. Charakteristiky projektu jsou
uvedeny dále.
název projektu
žadatel
sídlo
oblast podpory
reg.č.
částka
počet partnerů
jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Péče o děti a trh práce
(Nové formy individuální péče o děti do 7 let věku nerodičovskou osobou jako nástroj
odstranění překážky pro vstup na trh práce a zdroj pracovních příležitostí ve Středočeském
kraji)
Farní charita Starý Knín
Nový Knín
CZ.1.04/5.1.01/51.00038
Listopad 2010
Září 2013
9 169 653 Kč
8
Národní centrum pro rodinu
Rada pre poradenstvo v sociálnej práci
Institut für Ehe und Familie (IEF)
Farní charita Kralupy nad Vltavou
Farní charita Beroun
Farní charita Roudnice nad Labem
MĚSTO DOBŘÍŠ
Město Votice
Analýza terénních potřeb
Legislativní analýzy
Odborná metodika
Mezinárodní konference
Publicita tématu
Semináře pro potenciální poskytovatele služeb
Rodiče s dětmi
Muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi
227
Kraje, obce, organizace zřízené kraji a obcemi
Ženy vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce
Ženy s malými dětmi (do 15 let věku)
Potencionální/budoucí rodiče
Nestátní neziskové organizace
Projekt reaguje na situaci, kdy se stávajícím demografickým vývojem roste poptávka po službách
mateřských školek. Tato rostoucí poptávka však není následována stejnou intenzitou růstu dostupné
nabídky těchto služeb. Obce nemají dostatek prostředků na zvyšování kapacit těchto zařízení a
soukromé školky jsou pro řadu rodičů finančně nedostupné.
Lze očekávat, že v budoucnosti s demografickým vývojem poptávka po službách mateřských škol
opadne. Proto je pochopitelné, že obce nejsou zainteresovány do velkých investic do mateřských
škol, jejichž kapacity za pár let zůstanou nevyužité.
Možným řešením jsou miniškolky a vzájemná rodičovská výpomoc. Stávající podmínky pro
poskytování individuálních forem péče o jejich dítě na základě živnostenského oprávnění jsou však
velmi omezené. Tvůrci projektu poukazují na to, že v celé ČR bylo vydáno pouze 182 živnostenských
oprávnění na péči o děti do 3 let.
V případě Středočeského kraje, kde je primární realizace partnerství, je umocněna navíc tím, že jde o
spádovou oblast Prahy. Do toho kraje se stěhuje hodně mladých rodin s dětmi. Rodiče pracují
v Praze, ale kapacity předškolních zařízení v obcích jsou nedostatečné.
Výstavba nových školek je nákladná a z dlouhodobého hlediska by přinesla problémy s využitím
naddimenzovaných kapacit, po opadnutí demografické vlny. Proto si projekt klade za cíl podpořit
možnosti individuálních forem péče o děti ovlivněním legislativního prostředí.
K tomuto účelu je plánováno veřejné slyšení v Senátu PČR a tematické jednání Stálé komise pro
rodinu PSP ČR. K tomuto účelu je v projektu zaměstnána osoba, která se orientuje v legislativních
procesech a je schopna pomoci s politickým lobováním.
Doporučením pro další projekty jsou následující:
Jsou ve Vašem projektu skutečně řešeny příčiny situace, které chcete řešit? Pokud ne, zamyslete se
nad tím, co způsobuje problémy. Při zapojení vhodných osob je možné působit i na zákonodárce a
pokusit se změnit legislativu k lepšímu. Někdy může mít i jediná věta na správném místě ohromné
dopady a pomoci k tomu, aby se řešené problémy už neopakovaly.
228
Příloha č. 4 – Informace o analyzovaných projektech v EO 1.19
Převažující zaměření:
P = všeobecná osvěta, poradenství pro zaměstnavatele apod.
Q = konkrétní řešení, např. provoz školky, umístění v zaměstnání, zřízení dětského koutku
R = vzdělávání, kurzy a poradenství pro osoby z cílových skupin
žadatel
forma
místo
PQR
výzva
Komplexní program
podporující harmonii profesního a rodinného života
Čtyřměsíční tréninkový
program pro pečující osoby
R
54
MSK
ne
95,86
1.6.2011
31.5.2013
schválená
podpora (Kč)
3 671 498,60
R
26
SČK
ne
81,173
1.8.2009
30.11.2010
2 710 494,40
stručný název
působnost
partner
body
od
do
AKLUB Centrum
vzdělávání a
poradenství
Alfa Human
Service
o.s.
Krnov
o.s.
Praha
CC Systems
a.s.
Hodonín
S dítětem se nenudím
R
26
Vysočina
ano
72,165
1.8.2009
7.6.2010
3 292 367,56
CC Systems
a.s.
Hodonín
Maminky, využijte čas!
R
26
ZLK
ano
79,640
15.7.2009
7.6.2010
4 052 174,14
CC Systems
a.s.
Hodonín
Rodina a dobrá práce? Jde to!
R
26
PAK
ano
81,498
1.8.2009
7.6.2010
2 642 829,48
Centrum
komunitní práce
Ústí n. Labem
Centrum pro
rodinu a péči
o. s.
Ústí n. L.
Podpora realizace partnerství
v oblasti slaďování…
P
26
ÚK, LK
ano
98,912
1.4. 2009
31.3. 2011
4 757 647,20
církevní
organiz
ace
Brno
PR
26
JMK
ano
95,000
1.4. 2009
31.3. 2011
3 834 764,00
ECS Edconsia
s.r.o.
Ostrava
QR
54
MSK
ne
105,06
1.10.2010
30.6.2013
4 846 514,80
EDU agency
s.r.o.
Brno
Anima Plus CZ - Inovativní
opatření na podporu
slučitelnosti rodiny a
zaměstnání
poradensko-vzdělávací
program
Nejen mládí má zelenou
R
26
JMK
ne
80,533
1.8.2009
31.7.2010
1 392 400,00
Ekologický
právní servis
o.s.
Brno
Q
26
JMK
ano
91,080
1.4. 2009
31.3. 2011
888 038,50
Slaďování rodinného a
pracovního života
229
žadatel
forma
místo
stručný název
PQR
výzva
P
54
P
působnost
od
do
schválená
podpora (Kč)
partner
body
ČR
ano
101,96
1.11.2010
31.10.2012
5 000 973,44
54
PZK
ano
104,94
1.12.2010
30.11.2013
7 858 065,60
PR
26
SČK
ano
93,625
1.6. 2009
30.11.2010
2 832 306,80
Slaný
zaměstnanců NNO
Na křižovatce pracovního a
osobního života: možnosti a
bariéry
Cristal - Rovné příležitosti a
work-life balance v praxi
Padesátka - začátek kariéry?
Proč ne!
Úspěšně do práce
RQ
26
SČK, ÚLK
ano
90,288
1.4. 2009
31.3. 2011
4 717 244,00
s.r.o.
Slaný
Firemní školka Linet
Q
26
SČK
ne
91,445
1.7.2009
30.6.2011
4 937 006,40
MARLIN
s.r.o.
Uherské
Hradiště
Zkusíme to samy v
Jihomoravském kraji
R
26
JMK
ne
72,355
1.8.2009
30.11.2010
2 636 757,20
Mateřské
centrum
KOBLÍŽEK
Národní síť
venkovských
komunitních
škol se sídlem v
Borech
Rekvalifikační a
informační
centrum
Tempo Training
& Cosulting
o.s.
Nový Bor
Rodičovské ladění v Novém
Boru
QR
26
LK
ano
80,785
1. 8.2009
31.7.2010
1 782 202,00
o.s.
Bory
Rovné příležitosti ve
venkovských místních
partnerstvích
PR
54
OLK, MSK
ano
96,98
1.11.2010
30.10.2013
5 589 046,00
s.r.o.
Most
R
54
UK
ne
104,74
1.10.2010
31.1.2013
5 095 207,20
s.r.o.
Ostrava
Podpora zaměstnanosti žen v
odlehlých horských oblastech
Mostecka
Zvládneme to taky! Aneb
podpora podnikání žen v MSK
R
54
MSK
ne
99,86
1.10.2010
31.3.2012
3 187 368,80
Gender studies.
o.p.s.
Praha
Grafia
s.r.o.
Plzeň
InBIT Česká
republika
Kolpingova
rodina Smečno
Linet
s.r.o.
Praha
o.s.
230
Příloha č. 5 – Odborná studie k problematice rovných
příležitostí
Studie k evaluační otázce 1.19
Jakým způsobem je vymezena a příjemci chápána problematika rovných
příležitostí žen a mužů a gender mainstreamingu a jak se to promítá do
realizace aktivit v rámci projektů oblasti podpory 3.4.?
Obsah
19.A Pojetí rovných příležitostí (RP) a gender mainstreaming (GM)
19.A.1 Úvod do problematiky, celosvětová studie Gender Gap, indikátory RP
Celosvětová studie Gender Gap
K indikátorům RP
19.A.2 RP a GM v operačních programech
19.A.3 Porovnání pokynů pro hodnotitele
19.A.4 Porovnání výzev v oblasti podpory 3.4, náměty pro příští výzvy
Náměty pro příští výzvy
19.A.5 Náměty příjemců k metodikám OPLZZ a k hodnocení RP
19.B Jak RP a GM chápou žadatelé v OPLZZ
19.B.0 Zdroje dat
19.B.1
Jak žadatelé v OPLZZ chápou gender mainstreaming?
19.B.2
Zaměření projektů na vytváření rovných příležitostí mužů a žen
19.B.3 Názory na RP mužů a žen
19.C Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů?
19.C.0 Zdroje dat a informací
19.C.1 Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů
Celková situace
Zaměstnatelnost versus zaměstnanost
19.C.2 Chápání rovných příležitostí v projektech 3.4, náměty dotazovaných
Náměty dotazovaných příjemců
19.C.3 Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4
Poznámka k využití občanského vzdělávání v OPLZZ
Informální vzdělávání a jeho postavení v OPLZZ
K synergii oblasti podpory 3.4 s problematikou sociální politiky a politiky
zaměstnanosti
19.D Přehled doporučení
Seznam literatury a dokumentů
Příloha 1 – Seznam analyzovaných projektů
Příloha 2 – Seznam ukončených projektů
Případová studie 1 – Firemní školka LINET
Případová studie 2 – Most k nové práci
231
19.A Pojetí rovných příležitostí a gender mainstreaming
Úkol 1.19 je zpracován jak na programové, tak na projektové úrovni. Na programové úrovni jde o tři
dílčí úlohy:
- vyhodnotit pojetí RP a GM v OPLZZ, VK, PA a v CIP EQUAL (oddíl 19.A.2)
- vyhodnotit pokyny pro hodnotitele ve třech OP (oddíl 19.A.3)
- vyhodnotit tři dosavadní výzvy k o. p. 3.4 OPLZZ (oddíl 19.A.4)
Z úrovně projektů vycházejí oddíly 19.B a 19.C a případové studie.
19.A.1 Úvod do problematiky, celosvětová studie Gender Gap, indikátory RP
Rovné příležitosti (RP) obecně a RP žen a mužů na trhu práce zvlášť jsou frekventovaným pojmem
jak v odborných kruzích, tak ve veřejném diskursu. V tomto smyslu oblast podpory 3.4 nepřináší
novou tématiku, naopak navazuje:
-
na řadu předchozích aktivit tuzemské veřejné správy (např. Rada vlády pro RP mužů a žen,
aktivity MPSV a MŠMT),
-
na grantové programy předchozího období (zejména, ale nejenom CIP EQUAL, resp. OP RLZ),
-
na aktivity občanských organizací (např. Gender Studies) financovaných zčásti soukromými
zdroji (např. Open Society Fund),
-
na velice rozsáhlou prezentaci tématu v médiích a) tištěných, která přinášejí nejen rozbory a
komentáře, ale zejména příběhy (např. úspěšných žen podnikatelek a vrcholných manažerek),
výsledky soutěží (nikoliv Miss, nýbrž např. tři ročníky Ocenění českých podnikatelek), b)
audiovizuálních (např. pořad Sama doma ČT), c) internetových (množství tématických portálů a
www stránek),
-
na výsledky a dopady průběžně vyvolávané realizací desítek projektů podpořených zejména v
OPLZZ, OP VK a OP PA.
Zainteresovanou veřejností tu jsou zejména veřejná správa včetně úřadů práce, zaměstnavatelé,
média, poskytovatelé služeb v oblasti RP a samozřejmě „cílové skupiny“ příjemců užitků z těchto
aktivit, žen i mužů.
Za rozhodující vlivy, které způsobily současné široké povědomí zainteresované veřejnosti,
považujeme:
1. celkovou liberalizaci ve společnosti po roce 1989 37,
2. vliv občanských organizací, které se začaly tématikou RP zabývat,
3. vliv Evropské unie především finanční podporou v rámci operačních programů.
Kromě těchto dlouhodobějších vlivů zaznamenává v posledních 5-10 letech jako dílčí vlivy:
4. šíření konceptu společenské odpovědnosti firem, protože praktické dopady konkrétních firemních
CSR politik jsou často směřovány do komunit, v nichž firmy působí, a na skupiny obyvatel, z nichž
firmy čerpají pracovní síly,
Netvrdíme, že liberalizace trhu práce po roce 1989 nezpůsobila naopak mnohé problémy. Jejich analýza však
není předmětem evaluačního úkolu.
37
232
5. vliv některých vedoucích firem v jednotlivých tržních segmentech, často společností se
zahraniční účastí (např. populární generální ředitelky společnosti Vodafone), ale také již tuzemské
firmy (generální ředitelka Student Agency), které aktivně podporují větší zapojení žen, a to nejen ve
vedoucích funkcích.
Celosvětová studie Gender Gap
Tématika RP mužů a žen samozřejmě není jen předmětem zájmu EU, ale i celosvětově působících
organizací (UNESCO, OECD aj.). Velkou příležitostí pro porovnávání mezistátních rozdílů v RP mužů a
žen v celosvětovém měřítku je aktivita Světového ekonomického fóra, které již po několik let vydává
The Global Gender Gap Report se zpracovanými indexy rozdílů v uplatnění žen a mužů.
Zpráva pro rok 2010 vyhodnocuje rovné příležitosti ve 134 zemích světa. Vyhodnocují se ukazatele
ve 4 kategoriích: Účast a příležitosti v ekonomice - na trhu práce, Dosažené vzdělání, Zdraví a přežití a
Uplatnění v politice. Výsledné indexy a skóry se porovnávají vzhledem k benchmarku rovnosti, nikoliv
k maximálnímu zapojení žen. Jako všechny složené indexy, závisí výsledky podstatně na volbě
indikátorů a na dosažitelných datech (ty jsou z let 2007-10 a jsou někdy založeny na průzkumech typu
survey).
Celkově jde však o velmi názorné zmapování problematiky a proto připomínáme několik faktů ze
zprávy. „Žebříčky“ zemí pro r. 2010 ukazují, že ČR se celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67.
ze 134), přičemž nejhorší umístění (80.) je právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce:
celkově
účast a příležitosti v
ekonomice - na trhu práce
1. Lesotho
2. Mongolsko…
80. ČR
1. Island
2. Norsko
3. Finsko...
67. ČR
dosažené
vzdělání
1. ČR a řada
dalších zemí
zdraví a přežití
1. Filipíny, Srí
Lanka, Uganda a
řada dalších …
38. ČR
uplatnění v
politice
1. Island
2. Finsko
3. Norsko
12. Bangladéš
52. Pakistán
59. ČR
Samotná kategorie „Účast a příležitosti na trhu práce“ je tvořena pěti dílčími ukazateli:
ukazatel
pořadí ČR
zaměstnanost
66
poměr žen a
mužů
0,78
rovnost mezd za podobnou
práci
odhadovaný příjem
zákonodárci, vyšší úředníci a
manažeři
odborní a techničtí pracovníci
120
0,51
74
67
0,57
0,39
1
1,12
poznámka
obyvatelé 15-64 let (v ČR se
zaměstnanost vypočítává jinak)
pravděpodobně průzkum mínění
na hodnotící škále
v paritě kupní síly USD
ČR zde sdílí 1. pořadí s dalšími
zeměmi
Je vidět, že zatímco mezi odbornými a technickými pracovníky je o 12 % více žen než mužů, mezi
zákonodárci, vyššími úředníky a manažery je poměr pouze mužů 2,5x více než žen a v rovnosti mezd
žen dosahují zhruba poloviny mezd mužů. Právě tento poslední ukazatel však není ve zprávě plně
objasněn, víme pouze, že šlo o průzkum organizovaný Světovým ekonomickým fórem snad s využitím
233
sedmistupňové škály. To ovšem může vést ke zcela jiným výsledkům, než kdybychom vytipovali
shodné práce a z exaktních statistických dat zjistili reálnou úroveň jejich odměňování.
Doplňkově byla zjišťována například „Schopnost žen postupovat do pozic ve vedení podniků“. Byla
zjištěna dotazováním na 7 stupňové škále (1=nejhorší, ženy se nemohou dostat na vedoucí pozice,
7=nejlepší, ženy jsou často na vedoucích pozicích). Index pro ČR činí 4,41, lepší situace je např. v
Albánii, Ázerbajdžánu nebo Barbadosu, rozhodující je ovšem celková koncepce dotazování (vzorek a
jeho reprezentativnost, metoda atd.) a právě tyto informace zpráva neposkytuje.
Index rozdílů mezi muži a ženami (Gender Gap Index) má ovšem svůj vývoj, v němž ČR v posledních
letech osciluje v polovině žebříčku všech zemí:
rok
2006
2007
2008
2009
2010
počet zemí
115
128
130
134
134
pořadí ČR
53.
64.
69.
74.
65.
rovnost mezd za podobnou práci
3,60
3,91
3,96
3,81
3,59
zaměstnanost
0,77
0,83
0,84
0,81
0,78
Od roku 2006 se celkový skór dosažený ČR zlepšil o 2 procentní body: v roce 2000 měl GGI pro ČR
hodnotu 0,667, kdežto v roce 2010 měl 0,685.
Ačkoliv jsou výsledky zveřejněné ve zprávě pouze zdrojem informací a podnětem k úvahám o
možnostech a potřebě zlepšení, jde o vhodnou ilustraci problematiky, neboť pro OPLZZ jsou takto
analyzované údaje o trhu práce vysoce relevantní: zaměstnanost, příjmy, rovnost příležitostí pro
muže a ženy atd. jsou klíčovými pojmy celkového záměru OP. Dá se říci, že implementací oblasti
podpory 3.4 by OPLZZ mohl/měl přispět ke zlepšení pozice ČR na žebříčku Global Gender Index.
K indikátorům RP
Je ještě třeba učinit metodologickou poznámku k vypovídací hodnotě (která je tak jako tak
subjektivní) používaných indikátorů RP. Běžně používané indikátory – např. podíl mužů a žen jako
účastníků školení, podíl ve vedoucích funkcích, podíl nezaměstnaných, mezi učiteli či lékaři atd. – jsou
pouze proxy (zástupné) indikátory. Za prvé, nepostihují rozsah rovných příležitostí, nýbrž výsledný
podíl mužů a žen, tudíž výstupové a výsledkové indikátory výsledných stavů, nikoliv příležitostí,
podmínek, prostoru pro uplatnění mužů a žen. Za druhé, hodnoty těchto indikátorů se utvářejí pod
vlivem dalších interních a externích faktorů a ne všechny z nich mají regulativní účel. Například
reálně dosažený podíl mužů a žen mezi hráči ledního hokeje či na rodičovské dovolené není způsoben
pouze legislativními a organizačními podmínkami a tradičními kulturními vlivy (včetně genderových
stereotypů), nýbrž i dalšími fyziologickými, neurologickými, psychogenními a sociogenními činiteli.
Při hodnocení RP bychom tedy měli zkoumat to, zda je pro ženy a muže stejně snadné vstupovat
do rolí (pracovních i mimopracovních, rodinných a rodičovských), které byly tradičně svázány s
genderovými stereotypy (např. nižší mzda pro ženy, tzv. ženská povolání apod.). To se však obvykle
zdá být pochopitelné pouze u rolí, které mají extrémní nároky na orgány a smysly (např. velká svalová
síla – kopáč/ka) a méně pochopitelné tam, kde jsou zábrany psychogenní. Měli bychom tedy na
individuální úrovni vlastně posuzovat nejen to, zda muž či žena MŮŽE určitou roli získat (např.
konkrétní zaměstnání), nýbrž také to, zda či nakolik ji UMÍ zastávat či plnit a zda či nakolik to CHCE.
Pouze vhodný souběh vnějších podmínek s vnitřními zaručí vstup, příp. „úspěch“ v dané roli.
234
Jestliže je záměrem OPLZZ přispět k rozšíření či nastolení rovných příležitostí vzhledem k trhu práce, s
případným dopadem na dělbu práce v rodině a na slaďování pracovního a rodinného života,
nemůžeme zjišťovaný fakt nerovnoměrného podílu žen a mužů vysvětlovat pouze nerovností
podmínek, jak někdy indikátory (včetně Global Gender Index) „napovídají“. Tato úvaha neměla za cíl
analyzovat problematiku samu o sobě, nýbrž jen ilustrovat vypovídací schopnost používaných
indikátorů.
19.A.2 RP a GM v operačních programech
Na úrovni cílů OPLZZ platí, že zatímco oblast intervence kód 69 (převzatá do OPLZZ) je zaměřena
pouze na ženy 38, koncepce i pravidla oblasti podpory 3.4 OPLZZ je genderově neutrální: globálním
cílem je „prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu
práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života“.
Specifikem je, že se v této oblasti potkává meritorní téma s horizontálním tématem rovných
příležitostí. To však má důsledky pouze pro souběh v projektových žádostech. Určité rozdíly v chápání
RP žadatelů v oblasti podpory 3.4 a jiných oblastech podpory jsou uvedeny v oddíle 19.B.
Vyhodnocení pojetí RP v OPLZZ, VK, PA a v CIP EQUAL je založeno na zjištění existence samostatných
oddílů, které OP věnují problematice RP a GM 39 a výslovných nebo kontextuálních definic obou
pojmů.
OP, CIP
samost. výslovná
kontextuální
samost. oddíl
výslovná vymezení
oddíl o
definice
definice a
věnovaný GM
definice
GM na
RP
RP *
příklady RP
GM
str.
LZZ
ano
ne
(str. 61, 99)
ne, jen zmínka
ne
VK
ano
ne
(str. 47, 58)
ne
ne
PA
ano
ne
(str. 26, 69)
ne, jen zmínka
ne **
EQUAL
ano
ne
(str. 6)
ano
ano ***
(str. 10)
Komentáře:
* Jde o obecné části programových dokumentů. Přímo v oddíle OPLZZ věnovanému oblasti podpory
3.4 podrobné vymezení RP samozřejmě je - pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit. Navíc je
pojetí RP pro ženy a muže definována kontextuálně v analytickém úvodu (str. 123). Místo výslovných
definic RP jsou v dokumentech k dispozici kontextuální a rovněž definice pomocí příkladů.
Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými celkovými cíli tématicky odlišně. Např. OP VK
akcentuje – vedle RP jako horizontálního tématu – rovné příležitosti dětí a žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami (oblast podpory 1.2). Objevují se specifikace problému v analytické, resp.
„cíletvorné“ části, avšak nemají korelát v implementační části OP. Např. OP PA zmiňuje nutnost boje
proti věkové diskriminaci, ale v 2. prioritní ose k tomu nemá zaměřená opatření, doporučené aktivity,
preferenční kritéria apod.
„Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu
žen v zaměstnání…“ (Prováděcí dokument OPLZZ, odd. 3.3.4.2). Soudíme, že extenze na problematiku mužů v
podobném postavení byla učiněna právě s ohledem na koncept rovných příležitostí.
39
Odkazujeme se na stránky posledně platných verzí programových dokumentů.
38
235
** Nejšířeji a také kriticky se k naplňování GM vyslovuje OP VK při hodnocení CIP EQUAL: „Národní
mainstreamingová strategie iniciativy EQUAL nechala v průběhu zkráceného programového období
2004-2006 velkou část odpovědnosti za naplnění principu mainstreaming na jednotlivých příjemcích
pomoci. Zkušenosti s realizací iniciativy EQUAL však ukazují, že se jednotliví příjemci spíše soustředili
na diseminační aktivity než-li na samotný mainstreaming svých výstupů, zkušeností a poznatků. Z
tohoto důvodu je v rámci OPLZZ jednou z podporovaných činností také tvorba sítí zahrnující klíčové
instituce a partnery zabývající se problematikou rozvoje lidských zdrojů v ČR, přičemž realizované
projekty s tímto zaměřením budou mít velký potenciál pro usnadnění procesu mainstreamingu v
oblasti rozvoje lidských zdrojů jako takové…“ Zmiňuje se zde rovněž malé povědomí o principu
mainstreamingu.
Tady však jde o dvě příbuzné otázky: První je problém začlenění RP do politik veřejné správy (např.
ÚP, krajů, ministerstev, vlády) samotnými subjekty veřejné správy, především řídícími orgány OP.
Druhou je příspěvek jednotlivých příjemců k mainstreamingu RP, tj. takové výstupy a výsledky
realizovaných projektů, aby instituce veřejné správy k mainstreamingu přikročily. Je-li totiž
příjemcem soukromá osoba (např. NNO s místní nebo regionální působností), nemůže zajistit GM
přímo, bez rozhodovací pravomoci, nýbrž hlavně šířením svých produktů, vytvářením sítí a lobingem.
*** Příručka k GM CIP EQUAL popisuje kromě RP i samotný princip GM. Podle našeho názoru byly
tehdejší definice pro uživatele nejasné, nejednoznačné a ve skutečnosti se nemohly stát dobrým
vodítkem pro činnost příjemců.
„Gender mainstreaming neznamená omezit úsilí k prosazování rovnosti při uskutečňování
specifických opatření na pomoc ženám, ale mobilizovat veškeré obecné politiky a opatření za účelem
dosáhnout rovnosti tím, že aktivně a otevřeně, již ve stadiu plánování, zvažuje jejich případné účinky
na budoucí postavení mužů a žen (genderové hledisko). To znamená systematicky zkoumat opatření
a politiky a zvažovat případné účinky ve chvíli, kdy je definuje a realizuje.“
„Gender mainstreaming znamená (re)organizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení používaných
politických postupů tak, aby ti, kteří běžně působí v oblasti přípravy politik, začleňovali hledisko
genderové rovnosti do všech politik na všech úrovních a ve všech stádiích.“
Podtrženě uvádíme klíčové výrazy. Je patrné, že mnoho příjemců na základě toho nemohlo vědět
nebo si představit, co vlastně mají dělat 40. Tím nezpochybňujeme výsledky samotné realizace CIP
EQUAL (byla tomu věnována samostatná evaluace), neboť zde máme za cíl pouze porovnat použité
definice a pojetí obou pojmů (RP a GM) v různých OP a CIP EQUAL.
19.A.3 Porovnání pokynů pro hodnotitele
Rozdíly v metodikách hodnocení jsou známé:
 OPLZZ nabízí hodnotiteli 2-6stupňovou klasifikaci, v případě RP se posuzuje rozpor s
horizontálními tématy (tj. RP a udržitelným rozvojem). Jako jediný má zvláštní příručku k
horizontálním tématům.
 OP VK umožňuje přidělení 0 (=vyloučení žádosti), 1 nebo 2 bodů s definovanými stupni.
 OP PA používá čtyřstupňovou klasifikaci s definovanými stupni, přičemž po volbě slovního
hodnocení se hodnotícím programem dosazují přidělené body.
40
Srov. evaluační zprávu Třetí etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL, 2008.
236
Pokyny pro hodnocení v OPLZZ připomínají, že oblast horizontálních témat „se v programovém
období 2004 - 2006 vyznačovala vysokou mírou zbytečné tvořivosti. Žadatelé ani hodnotitelé v
podstatě nevěděli, jak s horizontálními tématy pracovat“. OPLZZ na to reagovala metodickou
publikací k horizontálním tématům s vysvětlením pojmů, s návodem na práci příjemce (Horizontální
témata…, str. 12n) a s pomocným dotazníkem pro žadatele (str. 17n).
OP VK má RP jako jedno ze subkritérií. Žadatel zde může získat max. 2 body ze 100 celkem.
Subkritérium „hodnotí dopad projektu na ženy a muže, etnické menšiny, osoby se zdravotním
postižením, případně další skupiny ohrožené sociálním vyloučením: jak projekt respektuje rovné
příležitosti a jak navrhované aktivity realizují rovné příležitosti“ (str. 27). Uvádí příklad na projekt s
pozitivním vztahem k RP.
OP PA uděluje v kritériu max. 2 body ze 100 celkem. Kritérium „posuzuje dopad realizace projektu na
muže a ženy, etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby s dalšími specifiky, případně
další skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Pokud je projekt přímo zaměřen na podporu
znevýhodněných skupin, má se za to, že rozhodně podpoří rovné příležitosti. Hodnocení by mělo za
projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti označit také projekty, které obsahují opatření na
propagaci principů rovných příležitostí (a to obecně i zaměřené na konkrétní znevýhodnění) a
odstraňování předsudků vůči určité skupině znevýhodněných apod.“
Připomíná se významná skutečnost, že „kritérium je třeba posuzovat vždy s ohledem na reálné
možnosti projektu a ve vztahu k vybrané cílové skupině“ a že „míru vazby projektu na princip rovných
příležitostí musí posoudit hodnotitel, přičemž informace uvedená žadatelem v příslušné části
projektové žádosti není pro toto posouzení rozhodující“ (str. 24).
Zde i v jiných částech pokynů pro hodnotitele je vidět, že jeden z OP inspiroval druhý.
Nejpropracovanější pojetí hodnocení principu RP je nesporně v OP PA a OPLZZ.
Při komunikaci s příjemci i neúspěšnými žadateli jsme získali i několik připomínek k práci
hodnotitelů. Jen pro ilustraci a aniž by se daly zobecňovat, uvádíme dvě z nich:


Našim cílem bylo podpořit ženy především v začátcích podnikání. Bohužel přednost v
hodnocení zřejmě dostávají projekty, které jsou zaměřeny na propagaci a medializaci
problému, případně na aktivity spojené s péčí o děti (MŠ, hlídání atd.), aby matky mohly
vykonávat zaměstnání.
Domnívali jsme se, že určité formy podnikání jsou slučitelné i s péčí o děti, ale to
hodnotitelé zřejmě neakceptují. Obdobný projekt jsme připravili i v minulém
programovacím období, kdy získal dost bodů, ale výběrová komise jej nakonec vyřadila a
dal přednost projektům i s nižším hodnocením. Podle připomínek jsme projekt upravili,
ale pro změnu byl ohodnocen nižším počtem bodů. Tolik na vysvětlení.
Poznatky v kapitole 19.C i zaměření analyzovaných projektů, jejichž seznam je v příloze,
dosvědčují, že schváleny byly i projekty podobné těm, které jsou zde zmíněny.
19.A.4 Porovnání výzev v oblasti podpory 3.4, náměty pro příští výzvy
Pro oblast podpory 3.4 byly dosud vyhlášeny tři výzvy (č. 10, 26 a 54). Výzvy č. 26 a 54 byly vyhlášeny
pro předkládání grantových projektů.
237
Výzva č. 10 je pro individuální projekty systémového charakteru a jediným žadatelem může být
Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV. Z údajů uvedených v informačním systému MONIT7+
vyplývá, že dosud MPSV podalo 6 žádostí. Z nich jeden projekt je realizován, jeden je zatím jen
zaregistrován, jeden neschválen, ostatní byly staženy žadatelem na podnět hodnotící komise. Z
ohledem na kompetenci odboru se jeví jako obtížné propojit jeho aktivity s oblastí trhu práce a
zaměstnanosti.
Odbor rodiny a dávkových systémů v současné době jedná o převedení prostředků z výzvy č. 10 do
oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý projekt zaměřený na pěstounskou péči. Tento
záměr podporujeme, neboť je plně v souladu s řešením vážného deficitu rodinné politiky a péče o
děti v ČR. Mělo by se však jednat jen o část použitelných prostředků, neboť dosavadní
mnohanásobné převisy poptávky ze strany žadatelů (viz oddíl 19.C.1) a potřeba vyhlásit tématicky
soustředěnější výzvy (viz 19.C.2 a doporučení) ukazují na potřebu posílit (nebo při nejhorším
zachovat) výzvy určené na grantové projekty.
Dále porovnáváme výzvy č. 26 a 54.
Zaměření projektů
U podporovaných činností lze vysledovat určitý vývoj. Definice podporovaných činností je v pozdější
výzvě podrobnější. Zatímco ve výzvě č. 26 je přímo definováno 12 jednotlivých činností, ve výzvě č. 54
jsou činnosti rozděleny do třech částí: A) Služby péče o děti, B) Trh práce, C) Místní partnerství.
Nejedná se však o stejné činnosti.
Příklady podporovaných činností, které jsou ve výzvě č. 26 a nejsou ve výzvě 54:
 opatření a činnosti směřující ke snížení segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně
rekvalifikací a programů pro získání pracovních dovedností v oborech, které jsou z hlediska
pohlaví považovány za netypické
 tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě
pohlaví, vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na trhu práce, aktivní vyvíjení
nových možností samostatných aktivit se zaměřením na odstranění diskriminace
Příklady podporovaných činností, které jsou ve výzvě č. 54 a nejsou ve výzvě 26:
 podpora začínajících podnikatelů/ek (zprostředkování informací o aktuálních zákonech,
marketingových strategiích, tvorba podnikatelské záměru/plánu)
 kariérní poradenství (osobnostní audit a následná doporučení a řešení metodou
zprostředkování rekvalifikací konkrétním osobám)
Za přínosné ve výzvě č. 54 lze považovat
 zvýhodnění projektů s expertem/expertkou na RP,
 podporu místních partnerství v konkrétních lokalitách.
Cílové skupiny
Ve výzvě 26 jsou dvě hlavní cílové skupiny: A) osoby, B) organizace. Ve výzvě 54 jsou uspořádány
cílové skupiny podle aktivit, ke kterým se vztahují. Téměř všechny cílové skupiny uvedené ve výzvě č.
26 jsou také ve výzvě č. 54. Výčet cílových skupin se ve vztahu k uvedeným podporovaným aktivitám
jeví jako dostatečný.
Příklady cílových skupin, které jsou ve výzvě č. 26 a nejsou výslovně uvedeny ve výzvě 54:
 zájemci/kyně o zaměstnání
238



uchazeči/ky o zaměstnání
ženy ohrožené nezaměstnaností, především v podnicích procházejících restrukturalizací;
potencionální/budoucí rodiče;
Žadatelé
Pokud pomineme výzvu č. 10 (kde je možný žadatel předem určen), dochází k vývoji také v okruhu
možných žadatelů.
V obou výzvách 26 a 54 zůstávají žadatelé právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém
poradenství, dále pak NNO, výzkumné a vzdělávací instituce, územní samosprávné celky a jejich
úřady a odborové organizace a sociální partneři (definice je však trochu odlišná). Ve výzvě 54 už
nejsou definováni jako příjemci zaměstnavatelé a fyzické a právnické osoby poskytující služby péče o
děti. Místo nich jsou uvedeny podnikatelské subjekty. Navíc ve výzvě 54 mohou žádat vysoké školy,
hospodářská komora a školy a školská zařízení.
Financování
Vybrané informace o vyhlášených výzvách oblasti podpory 3.4 OPLZZ
výzva
termín
Kč / výzvu
min. (Kč)
max. (Kč)
10
25. 4. 2008 - 31. 12. 2013
150 000 000
600 000
nestanoven
26
do 27. října 2008
270 000 000
500 000
5 300 000
54
11. ledna - 31. března 2010
250 000 000
1 000 000
8 000 000
Celková alokace na všechny tři výzvy je 670 mil. Kč.
Zaměříme-li se na všechny ostatní typy žadatelů a přihlédneme-li k poznatkům uvedeným dále, jeví
se jako potřebné pokračovat ve výzvách k podávání žádostí o podporu grantových projektů v
podobných objemech, jako byly výzvy č. 26 a 54.
Náměty pro příští výzvy
Je však třeba zvážit specifičtější zaměření výzev, zejména pokud jde a) o očekávané výstupy a
výsledky, b) o typy žadatelů, c) o cílové skupiny.
ad a) Bude vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a
podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o
malé děti. Konkrétně jde o projekty zaměřené
aa) na nové kapacity v předškolních zařízeních (včetně dětských koutků, lesních školek a všech
dříve již osvědčených forem),
ab) na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů 41.
ad b) Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat
ba) samotné zaměstnavatele (především s větším počtem zaměstnanců), kteří mají nejvíce
možností zaměstnat rodiče po návratu do práce. Tito žadatelé mohou mít jako partnery
poradenské organizace a poskytovatele služeb péče o děti,
Uplatňování flexibilních forem práce je podporováno rovněž v oblasti podpory 1.1 (viz
např. výzva č. 35 z roku 2009).
41
239
bb) místní partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v určité lokalitě. Typicky (ne
však výhradně) půjde o lokality, v nichž nejsou velcí zaměstnavatelé. Žadatelem zde může být
město stejně jako NNO (poskytovatel péče).
ad c) Z cílových skupin dosud převažují ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s malými dětmi,
méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by měla zdůraznit (aniž by vylučovala
ostatní skupiny) pomoc
ca) ženám, které jsou ohroženy nezaměstnaností, a
cb) ženám v předdůchodovém věku.
Pokud jde o muže v obdobné situaci, jako jsou ženy pečující o malé děti, není jasné, zda existuje
dostatečná poptávka (jak ze strany cílové skupiny, tak žadatelů) a není tak důvod je jako cílovou
skupinu v dalších výzvách preferovat. Ostatní cílové skupiny by měly zůstat přijatelnými.
19.A.5 Náměty příjemců k metodikám OPLZZ a k hodnocení RP
Dotazníkovým šetřením jsme získali 38 připomínek a námětů k příručce „D3 Horizontální témata“, k
vyhlašovaným výzvám a k externím hodnocením projektových žádostí. Odpovědi z dotazníků jsme
pak propojili s osobními a telefonickými rozhovory s několika příjemci v Libereckém kraji. Většina
nemá žádné připomínky, resp. současné řešení považuje za postačující, dobré, komplexní apod.
Příručka D3 k horizontálním tématům se některým uživatelům líbí a vyhovuje. Například
(respondent 1919): „Dodržování rovných příležitostí a horizontálních témat, jak jsou popsána v
příručce D3, je pro naši organizaci běžnou součástí každodenní realizace projektu. Podle mého názoru
je příručka D3 dostatečně podrobná a přehledná, aby si žadatel stanovil svou strategii dodržování RP.
Konkrétní obsahy projektů uvedené v příručce jsou dobrým příkladem.“
Jiným však nevyhovuje: Podle respondenta č. 7708 je nutná aktualizace příručky. „Projekt jsme
připravovali v březnu 2010, ale příručka byla 2 roky stará, např. popis legislativní úpravy RP v ČR a
příprava antidiskriminačního zákona. Ostatní příručky jsou dost pravidelně aktualizovány, toto snižuje
téma RP z pohledu žadatele, vypadá to jako formality nutné pro zpracování žádosti o podporu. Mělo
by se zahrnout více příkladů z praxe - ne celých projektů, ale konkrétního opatření.“
Nakonec však rozhodují hodnotitelé - respondent 6532 uvedl: „Texty příručky považuji za dostačující.
Co je otázka, zda hodnotitelé chtějí přesné citace nebo popis toho, co je v projektu reálné. Někdy by
možná méně znamenalo více. Všechno do projektu nelze vměstnat. Domnívám se, že by předkladatel
měl mít spíše možnost popsat vlastní přístup, kterým by sledoval definovaný cíl.“
Podle jiných (respondent 6449) „horizontální témata byla příliš obecná, jejich vyplnění zavádělo k
podcenění celé problematiky a povrchnímu vyplnění“.
Podle respondenta 6430 „u projektů zaměřených na domácnost je nevhodné používat hodnotitele
muže, neboť většinou nemají o činnostech a procesech v domácnosti ponětí“.
Respondent 5362 a další soudí, že „kromě příkladů dobré praxe by byly motivační i příklady
nesprávné praxe“.
Mluvilo se rovněž o tom, že kritéria by neměla posuzovat rozpor s horizontálními tématy, nýbrž
raději hodnotit míru zapojení principu RP do projektu. Podle našeho názoru nejde žadatelům ani tak
o to, že by se nemělo uplatnit pravidlo o vyloučení žádosti při negativním působení na RP, nýbrž o to,
240
že by mohly být podrobněji odstupňovány a více oceněny projekty s různou mírou řešení RP.
Žadatelé se v tomto bodě domnívali, že hodnotitel je veden k formálnímu (povrchnímu)ú hodnocení
podle výslovných částí textu žádosti a nemusí přiměřeně ocenit příspěvek projektu k problematice
RP.
Respondent 165 se obává, zda obě horizontální témata jsou vhodná jako univerzální pro všechny
výzvy a všechny oblasti, jak je tomu nyní. I další v tom vidí příliš paušální či rigidní přístup.
Požaduje se (respondent 6002) „zaměřit rovné příležitosti v daných projektech (výzvách) výslovně na
podporu zaměstnatelnosti žen vytvořením nových pracovních míst (zaměstnání na zkoušku),
odstranit všechny překážky bránící ženám v účasti na trhu práce (sladění pracovního a rodinného
života - zkrácený pracovní úvazek, v rámci účasti v projektu pobírat motivační finanční příspěvek či
podporu v nezaměstnanosti (zařazení projektů OPLZZ do systému OK práce), aby nedocházelo k
diskriminačním prvkům tím, že ženy pracují např. v rámci praxe či rekvalifikačního programu zcela
zadarmo.
Respondent 104 připomíná, že „RP by měly být o rovných šancích, ne o rovném počtu“, jak to
naznačuje používání monitorovacích indikátorů.
„V porovnání první výzvy s druhou se nám líbí nové povinné zapojení expertky na rovné příležitosti
do projektu. Alespoň u nás to v přípravě druhého projektu znamenalo posun z hlediska lepšího
pochopení potřeb cílové skupiny a nápadů, jak tyto potřeby řešit“ (respondent 5665). K tomu
dodáváme, že zapojení experta/expertky nebylo povinné, nýbrž bylo bodově preferováno v rámci
specifických kritérií.
19.B Jak RP a GM chápou žadatelé v OPLZZ
Jak žadatelé chápou problematiku rovných příležitostí žen a mužů (RP) a gender mainstreamingu
(GM)?
19.B.0 Zdroje dat
Hlavním zdrojem dat pro tuto dílčí otázku bylo dotazování 969 žadatelů a příjemců v OPLZZ. Z nich
ovšem na otázky k RP a GM odpovědělo 565-571 osob (a na specifické otázky k oblasti podpory 3.4
odpovědělo 58-67 dotazovaných). Dále uváděné výsledky v % jsou vždy odvozeny z celkového
počtu odpovědí na danou otázku.
Terminologicky: Ve zprávě sice píšeme „žadatelé odpověděli“ apod., avšak žadateli jsou vesměs
právnické osoby, a odpovídali jejich zástupci. To může mít význam všude, kde se dotazujeme na
mínění (nikoliv na jasná fakta) a kde osoba, která odpovídá, může mít jiný názor než jiný představitel
organizace. Žadatelem v OPLZZ jsou také organizace z řídícího hlediska velmi stratifikované (mnoho
úrovní řízení, pobočky, týmový styl řízení atp.) a při dotazování „na dálku“ nemáme průkaznou
informaci, že odpovídal současně jak nejlépe informovaný, tak co nejvýše odpovědný zástupce
organizace. Používání životného rodu nesmí zakrýt vědomí složitosti v rozhodování žadatelů o
přípravě a zpracování projektové žádosti a o její realizaci.
Pro celkové hodnocení výsledků je třeba vědět, že úplný soubor těch, kteří odpověděli, je tvořen z
poloviny podnikatelskými subjekty (54%), nejčastěji schválenými příjemci (60%), především v oblasti
podpory 1.1 (celkem 47%). Přitom odpovídaly většinou ženy (61%) a osoby ve věku 30-44 let (48%). V
dílčích analýzách jednotlivých otázek se ovšem struktura účastníků dotazování mění, neboť vždy se
objeví dotazovaní, kteří otázku zodpovědět nemohou nebo odpověď neposkytnou.
241
Vedlejšími informačními zdroji byly vybrané projektové žádosti, IS MONIT7+ a telefonické dotazování
příjemců k vyjasnění některých otázek. Užitečná zjištění v britských podmínkách a nové náměty
přináší studie Evaluation of Gender Equality and Equal Opportunities within the European Social
Fund.
19.B.1 Jak žadatelé v OPLZZ chápou gender mainstreaming?
Jak chápou GM žadatelé v OPLZZ? Na přímou otázku odpovědělo 565 osob. 15% neví, co si pod GM
představit, 3% míní, že je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo
„byl“ používat „byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“), a 1% že je to zákaz diskriminace žen, ale
také jejich neodůvodněné upřednostňování (např. při vstupu do místnosti nebo při používání
ženských koncovek jmen a slov). Blíž správnému výkladu je 36% dotazovaných, kteří pod GM
rozumějí praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži.
Nejvyšší – avšak celkově menšinový (44%) – je podíl těch, kteří se přiklonili ke správnému pojetí. To
jsme pro účely dotazování zformulovali zjednodušeně jako „zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v
koncepčních, plánovacích a dalších procesech, kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda,
Parlament, krajské zastupitelstvo)“. (V dotazníku není dost prostoru na to, aby se objasňoval pojem
mainstreaming.)
Jestliže všechny odpovědi rozdělíme na chybné odpovědi a odpovědi typu „nevím“ na jedné straně
(celkem 56% všech odpovědí) a na správné (44%) na druhé straně, ukazuje podrobnější analýza, že
správně chápou GM:
- spíše NNO (55%) a veřejná správa (59%) než firmy (jen 38% z nich),
- spíše ženy (49%) než muži (jen 36% z nich),
- spíš mladí lidé (52% do 29 let a 46 % ve skupině 30-44 let) než starší (těch správně odpovědělo jen
38%),
- spíš žadatelé (bez ohledu na úspěšnost) z oblastí podpory 3.1, 3.4 a 4.1/4.2 než z 1.1, 2.1 a 3.3 (!).
Tato dílčí zjištění mohou být určitým vodítkem pro práci s žadateli.
19.B.2 Zaměření projektů na vytváření rovných příležitostí mužů a žen
Podle odpovědí žadatelů je čtvrtina projektů zaměřena (výhradně nebo mimojiné) na vytváření RP
pro muže a ženy. Nevíme však, jde-li o správné číslo. Ačkoliv jsme tuto otázku položili všem
dotazovaným, zhruba 400 z 967 lidí na otázku neodpovědělo ani Ano, ani Ne.
Z projektů podaných v oblasti 3.4, však nejsou všechny zaměřené především na RP – 5 z 38 žadatelů
zde měli projekt údajně jiného zaměření – byl však schválen k financování. (Podrobnosti vzhledem k
anonymitě dotazování neznáme.) Dalších 101 projektů bylo údajně zaměřeno především na RP, i když
byly podány (ne vždy schváleny) v jiných oblastech podpory než 3.4.
Byl projekt zaměřen především na RP?
ano
ne
celkem %
celkem odpovědí
oblast podpory
3.4
ostatní
86,8%
13,2%
100,0%
38
242
19,0%
81,0%
100,0%
532
celkem
23,5%
76,5%
100,0%
570
Je to tak velký počet, že vzniká dojem, že žadatelé jsou někdy ochotni považovat svůj projekt za
zaměřený na RP, i když tomu tak není 42.
Vzhledem k tomu musíme výsledek v této otázce považovat za méně důvěryhodný. Naším
vysvětlením je, že žadatelé v projektech podaných v jiné oblasti podpory než 3.4 uvádějí, že a jak
budou dodržovat horizontální téma RP, avšak jen pro některé to je skutečně významná součást
projektu, kdežto pro jiné je to pouze obligátní součást žádosti, kterou nyní v odpovědi využili.
Z projektů, které nebyly zaměřeny především na RP, se nicméně 19 % věnuje problematice RP
alespoň zčásti. Jsou to především projekty podávané v oblasti 2.1 (Posílení aktivních politik
zaměstnanosti – 52% schválených projektů), nadprůměrně také v 5.1 (Mezinárodní spolupráce –
29%). Nejméně je takových podle očekávání ve 4. ose. V oblasti 1.1, odkud je většina schválených
žádostí, je poměr projektů (údajně) zaměřených a nezaměřených na RP podobný jako v celém
souboru – 20:80.
Dotazníkové šetření i analýza vybraných projektových žádostí mimo oblast 3.4 také ukázaly, že
1. zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP (checklistu) do přípravy
žádosti přispěly podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP,
2. požadavek na RP je žadateli někdy „změkčen“ vágním a redukovaným chápáním RP, kdy se za
pozitivní vliv považuje i absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách.
To je sice doslovný význam termínu „rovná příležitost“, avšak žadatele to nenutí zasadit problém RP
do celého kontextu projektu a v jeho rámci připravit konkrétní akci ve prospěch postavení žen apod.
Pro plnění cílů OPLZZ by bylo lepší, kdyby se neposuzovala jen absence rozporu projektu s RP jakožto
horizontálním tématem, ale kdyby se v konkrétním projektu přímo hodnotila a bodově preferovala
míra řešení RP. Řada žadatelů se sice nevyhne obecným proklamacím, ale u dalších může dojít k
obohacení původního projektu o konkrétní pomoc z hlediska RP. Nestačilo by, že žadatel (např.
zaměstnavatel nebo úřad práce) „umožní školení mužům i ženám“, ale že při tomto školení zajistí
péči o děti účastníků.
Doporučujeme proto, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé
prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference pomocí specifického kritéria,
zaměřeného na konkrétní aktivity a akce, které podporují obecně RP a specificky podmínky pro
ženy.
Jen jako příklady uvádíme možné součásti projektů:
 obecné i specifické vzdělávání rodičů malých dětí před jejich nástupem (návratem) do
zaměstnání
 vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro ženy
 příprava na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o zákonech a předpisech,
tvorba podnikatelské plánu, základní podnikatelské znalosti a dovednosti apod.)
 provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu projektu
Tomu nasvědčuje i prohlédnutí několika náhodně vybraných projektových žádostí. Vybírali jsme z projektů v
různých krajích a oblastech podpory – např. Školení Polytrans v 1.1 (Polytrans Suchohrdly v Jihomoravském
kraji), Restart v Libereckém kraji v 1.2 (ÚP Liberec), Krok za krokem společnou Evropou v 5.1 (Jesenická o.p.s.
v Olomouckém kraji). Žadatelé se vesměs omezovali na popis RP v části 16 Žádosti, kde konstatovali, že
nebrání účasti žen i mužů atd. Nepodařilo se nalézt projekt, který by byl významně zaměřen na RP, a přitom by
byl podán mimo oblast podpory 3.4.
42
243



zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti rodičů n a projektu (např.
týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní akce výchovně zábavného charakteru)
příprava, ověřování a implementace netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní
kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3
dny, zřizování zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.)
zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu), „baby
sitting“ aj.
Domníváme se, že současný stav RP v ČR (a to i vzhledem k celosvětovému srovnání) vyžaduje nové
opatření ještě v tomto období. Konstatujeme v tomto bodě určitou vazbu na opatření, které je již
uvedeno ve Veřejném plánu řešení evaluačních doporučení na str. 34-35.
19.B.3 Názory na RP mužů a žen
Dotazovaným jsme předložili pět typových názorů, s nimiž měli vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas
na čtyřstupňové škále. akceptovali jsme rovněž odpověď „nevím, neumím to posoudit“, abychom
dodatečně odfiltrovali ty, kteří se necítí kompetentní k tomu, aby se vyjádřili (tím větší „váhu“ mají
pak hlasy těch, kteří se rozhodli svou míru souhlasu nebo nesouhlasu projevit). Současně jsme tři
prostřední otázky formulovali obráceně kvůli efektu společenské desirability. Obecně je totiž snazší
souhlasit a proto takto získané výsledky již nemohou (v daním vzorku) „být horší“, než jaké jsme
získali. Kontradiktorní může být pátý názor, který podle našeho názoru mohl nejvíce rozložit názorové
spektrum.
Nejvíce nerozhodnutých nebo bez názoru je podle očekávání vůči požadavku na mnohem více
pozornosti problematice mužů v rodině. Přesto i tam převažují souhlasné odpovědi (celkem 55%).
Jinde odpovědělo „nevím“ pouze 1-6% dotazovaných. Nesmíme však přehlédnout, že otázku mohlo
zodpovědět všech 969 zástupců žadatelů – avšak odpovědi poskytlo jen 568, tj. jen 59 %. Nemůžeme
tedy s určitostí tvrdit, kolik je ve skutečnosti těch, kteří „nemají názor“ nebo jsou skutečně pro nebo
proti.
Abychom výsledky očistili, vynecháme nyní ty, kteří odpověděli „nevím“ apod., a výsledky vyjádříme
graficky.
Rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je
třeba se jí přednostně zabývat
Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost,
než jaká je skutečná situace
Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat,
kterými se zabýváme kvůli Evropské unii
Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže
zaměstnavatel udělat většinou téměř nic
V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc
pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100
%
plně souhlasím
převážně souhlasím
převážně nesouhlasím
244
zcela nesouhlasím
Odpovědi lze dále kondenzovat tím, že sloučíme oba souhlasné a oba nesouhlasné stupně. Nyní
teprve vynikne skutečný poměr souhlasných a nesouhlasných názorů (v %):
souhlasí nesouhlasí
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí
přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání)
Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je
skutečná situace
Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se
zabýváme kvůli Evropské unii
Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel
udělat většinou téměř nic
V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud
věnovat postavení mužů v rodině
86
14
34
66
41
59
15
85
63
37
Většina žadatelů v OPLZZ souhlasí se dvěma názory:
 RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat
 mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v rodině
Jen menšina zastává názory, že:
 diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než by odpovídalo skutečné
situaci
 RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii
 pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř
nic
Podobně vysoký počet (85%), jaký vyvolal souhlas s názorem, že RP jsou důležitou otázkou, míní, že
by sami zaměstnavatelé mohli pro slaďování rodinného a pracovního života mnoho udělat.
Samozřejmě nemůžeme tyto výsledky vztáhnout na veškeré dospělé obyvatelstvo ČR. Avšak v
„komunitě“ žadatelů a příjemců OPLZZ platí, že RP se považuje za jednu z prioritních otázek a že pro
to mohou hodně udělat zaměstnavatelé. Protože šlo o anonymní dotazování, které umožnilo docela
dobře přednést negativní stanovisko, považujeme tyto výsledky za příznak.
Tyto dva názory jsme analyzovali z hlediska rozdílů mezi právními formami žadatelů a rozdílné délky
zkušeností s projekty SF. Ukázalo se, že v názoru na důležitost RP nejsou celkově podstatné rozdíly
mezi NNO, podniky a veřejnou správou. Pouze ve stupni „plně souhlasím“ podle očekávání vynikají
NNO a mezi zástupci krajů, měst, obcí a svazků obcí je relativně více těch (4% proti 0-1% z ostatních),
kteří s názorem na důležitost RP zcela nesouhlasí. Potvrdila se mírná tendence, že míra souhlasu s
názorem na důležitost RP stoupá s délkou zkušeností s projekty financovanými z EU – patrně je tu vliv
těch, kteří „přetrvali“ u OP RLZ a později OPLZZ a – především v rámci NNO – realizují již několikerý
projekt.
V tabulce jsou v rámci každé skupiny žadatelů uvedena % těch, kteří plně nebo převážně souhlasí a
převážně nebo zcela nesouhlasí s uvedeným tvrzením:
245
plně s.
převážně s.
převážně n.
zcela n.
celkem
NNO
55,2%
33,3%
11,4%
0,0%
100,0%
p.o.
25,0%
66,7%
8,3%
0,0%
100,0%
právní typ
podniky
35,3%
50,3%
13,4%
0,9%
100,0%
veř.spr.
34,2%
47,4%
14,5%
3,9%
100,0%
ostatní
46,2%
46,2%
7,7%
0,0%
100,0%
celkem
39,5%
46,7%
12,7%
1,1%
100,0%
V tabulce si všímáme tří sloupců, v nichž jsou nejvyšší počty dotazovaných. Nejsilnější souhlas s
tvrzením , že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou, se objevuje ve skupině NNO (55% plně
souhlasí, 89% celkově), nejnižší míru souhlasu vykazují zástupci místní a regionální veřejné správy
(kraje, města, obce, svazky obcí), přesto však i jejich podpora uvedenému názoru je podobně vysoká.
Podobná je situace v názoru na to, zda by v problematice mohli udělat více zaměstnavatelé. V tabulce
porovnáváme pouze tři nejčastější skupiny žadatelů. Pod NNO v souladu s úvodními vysvětlivkami
zahrnujeme NNO občanského typu (nikoliv např. o.p.s. založené krajem nebo městem), pod podniky i
podnikající fyzické osoby a pod veřejnou správu kraje, města a obce a dobrovolné svazky obcí. Tyto
tři skupiny dohromady tvoří 90 % vzorku dotazovaných.
plně souhlasí
převážně souhlasí
převážně nesouhlasí
zcela nesouhlasí
celkem
NNO
1,4%
12,4%
44,1%
42,1%
podniky
3,2%
12,7%
39,8%
44,4%
veř. správa
3,6%
12,5%
46,4%
37,5%
celkem
2,4%
12,5%
44,5%
40,6%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Jak je patrné, zástupci podnikatelské sféry pravděpodobně stejně jako jiní podporují názor, že by
zaměstnavatelé měli udělat mnohem víc (celkem 84 %).
Máme zato, že dnes je ve společenském diskurzu téma rovných příležitostí, resp. postavení žen na
trhu práce i v soukromém životě poměrně frekventovaným především proto, že působí dva silné
vlivy: 1. již dvacetiletá celková liberalizace ve společnosti posilovaná aktivitami občanských
organizací, 2. kohezní politika EU, která se promítá do masivní grantové podpory tisíců soukromých
subjektů (podniků, NNO) a institucí veřejné správy. OPLZZ je v této oblasti nepochybně
dynamizujícím prvkem, který svým akcentem na princip RP rozšiřuje vědomí o potřebě řešení
dosavadních nerovností.
♠ ♠ ♠
Jestliže dále ze zpracování vynecháme odpovědi typu nevím a „vzdálenosti“ mezi sousedními stupni
na škále budeme považovat za stejné, můžeme odpovědi kvantifikovat pomocí aritmetických
průměrů v jednotlivých skupinách příjemců 43.
Při tomto způsobu zpracování se dosahuje statisticky velmi stabilních výsledků, neboť průměry jsou počítány
ze 487-560 individuálních odpovědí. Směrodatná odchylka se pro dílčí otázky pohybuje mezi 0,71 a 0,99.
43
246
V tabulce jsou aritmetické průměry – čím nižší hodna směrem k 1, tím větší je celková míra souhlasu s
uvedeným tvrzením. Čím vyšší hodnota směrem ke 4, tím je celková míra souhlasu menší (resp. míra
nesouhlasu s tvrzením větší). Vidíme tedy, že důležitost RP a úloha zaměstnavatelů (1. a 4. názor)
jsou nejvíce vyhraněné – dosažené průměry mají nejblíže ke krajní hodnotě stupnice (v prvním
případě k 1, v druhém ke 4).
právní forma
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou
důležitou otázkou a je třeba se jí
přednostně zabývat (např. z hlediska
uplatnění v zaměstnání)
Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem
větší pozornost, než jaká je skutečná
situace
Rovné příležitosti jsou jen jedním z
„povinných“ témat, kterými se zabýváme
kvůli Evropské unii
Pro slaďování rodinného a pracovního
života nemůže zaměstnavatel udělat
většinou téměř nic
V řešení rovných příležitostí by se mělo
mnohem víc pozornosti než dosud
věnovat postavení mužů v rodině
NNO
přísp.org.,
o.p.s
podniky
veř. správa
jiný
subjekt
celkem
1,56
1,83
1,80
1,88
1,62
1,75
2,72
2,82
2,81
2,71
2,62
2,76
2,67
2,61
2,78
2,70
2,58
2,73
3,27
3,18
3,25
3,18
3,05
3,23
2,39
2,14
2,24
2,35
2,23
2,29
Ve sloupci celkem jsme označili skutečnosti, že největší souhlas je s prvním (důležitost RP) a největší
nesouhlas se čtvrtým názorem (úloha zaměstnavatelů). Je také například vidět, že nejvíce nesouhlasí
s tím, že by zaměstnavatelé nemohli udělat nic, NNO a podniky – každý možná z jiných důvodů.
Naopak největší míra souhlasu s důležitostí otázky RP je ve skupině NNO a pak mezi jinými subjekty,
kam patřily úřady práce, ministerstva apod.
Je asi překvapivé, že statisticky významné rozdíly mezi právními typy (měřeno Fisherovým
poměrem F) jsou právě jen v reakcích na první názor – že RP jsou důležitou otázkou.
Potvrzuje to i statistický test η2 (eta2), nicméně i zde vysvětluje právní typ pouze 2,4%
rozptylu názorů na tuto otázku. Jinými slovy, míra souhlasu či nesouhlasu s uvedenými názory
většinou není závislá na právním typu žadatele. Podobné spektrum názorů najdeme ve všech
zkoumaných typech subjektů.
Uvádíme tuto úvahu proto, že mohla vzniknout domněnka, že například lidé v NNO budou k
RP vystupovat jednotněji než lidé odpovědní za projekty v podnicích nebo veřejné správě.
Ačkoliv musíme za jednotlivými organizacemi žadatelů vidět konkrétní lidi, kteří dotazník
vyplňovali, můžeme to obrazně popsat tak, že samotné organizace žadatelů (úspěšných i
neúspěšných) jsou nositeli těchto názorů.
V další tabulce jsou opět skupinové průměry, tentokrát však ve skupinách žadatelů a příjemců v
oblasti podpory 3.4, a ostatních. Analýza má ověřit domněnku, že žadatelé v oblasti podpory 3.4 jsou
více konsensuální s problematikou RP.
247
oblast podpory
3.4
ostatní
celkem
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba
se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání)
Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká
je skutečná situace
Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se
zabýváme kvůli Evropské unii
Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže
zaměstnavatel udělat většinou téměř nic
V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než
dosud věnovat postavení mužů v rodině
1,41
1,78
1,75
2,74
2,78
2,76
2,73
2,73
2,73
3,05
3,25
3,23
2,55
2,28
2,29
Již pohled na tabulku nasvědčuje, že žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP více
než ostatní (potvrdil to i F-test významnosti rozptylu). Avšak z hlediska dalších názorů nejsou rozdíly
mezi nimi a ostatními žadateli výrazné a dokonce v otázce postavení mužů vyjadřují žadatelé v 3.4
větší nesouhlas než ostatní. Větší je také jejich souhlas s tvrzením, že pro slaďování rodinného a
pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou nic. Podrobná analýza (založená na
vyhodnocení upravených standardizovaných reziduálů a na testu χ2 (chí2) dobré shody) však ukázala,
že rozdíly ve všech čtyřech dalších otázkách nejsou významné.
19.C Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů?
Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů v oblasti podpory 3.4? Odpověď je
rozdělena do několika částí.
1. Co je předmětem projektů přijatých k financování v oblasti 3.4
2. Chápání RP a dalších pojmů samotnými příjemci
3. Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4
19.C.0 Zdroje dat a informací
Hlavními zdroji primárních (pro tento účel nově zjištěných) údajů byly
 dotazníkové šetření na vzorku 66 příjemců schválených projektů,
 informace z projektových žádostí, věcných hodnocení a monitorovacích zpráv 20 vybraných
projektů schválených ve výzvách č. 26 a 54.
Tyto projekty jsme vybírali z nejlépe hodnocených projektů v každé výzvě, abychom měli pokud
možno kvalitní projekty (celkem 13). K nim jsme přičlenili 7 dalších, jejichž realizace byla ukončena.
Současně jsme vybírali rozmanité projekty podle existence partnerství, podle právní formy příjemce i
podle lokalizace. Dvanáct projektů má partnery, 8 nikoliv. Jedenáct příjemců jsou podnikatelské
subjekty a 9 jsou NNO. Příjemci jsou z NUTS II Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Praha, Střední
Čechy, Moravskoslezsko a Jihozápad. V průměru tyto projekty získaly 90,9 bodu a podporu ve výši
3 495 tis. Kč. Seznam těchto projektů je v příloze.
Podpůrným zdrojem primárních informací bylo telefonické dotazování vybraných příjemců.
Hlavními zdroji sekundárních (již dříve shromážděných, ale nyní speciálně zpracovaných a využitých)
údajů byly
248



databáze IS MONIT7, a to (v závislosti na postupu zpracování úkolu) pro aktuální stavy mezi
3. listopadem 2010 a 25. lednem 2011,
dokumentace OPLZZ,
evaluační zprávy a další dokumenty (viz použité zdroje).
Není-li uvedeno jinak, pocházejí číselné výsledky z hromadného dotazníkového šetření 66 příjemců v
oblasti podpory 3.4 anebo z analýzy 13 vybraných projektů (jednoznačně rozlišeno připojeným
textem).
19.C.1 Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů
Celková situace
Z podaných žádostí v 3.4 bylo 80 % odmítnuto a 20 % bylo schváleno. Úspěšnost žadatelů v oblasti
3.4 je podprůměrná; v celém OPLZZ bylo dosud odmítnuto 32,7 %, dalších 6,8 % dosud
nerozhodnuto a 60,5 % schváleno k financování.
Příčiny vysokého podílu neúspěšných žadatelů nejsou v nízké kvalitě žádostí, nýbrž v tom, že v obou
dosavadních výzvách došlo k velkému převisu podaných žádostí v počtu a požadovaných
prostředcích. Celkový objem požadovaných prostředků byl ve výzvě č. 26 zhruba 5,3 násobně vyšší,
ve výzvě č. 54 byl 6,9 násobně vyšší než alokované částky pro dané výzvy. To se odrazilo i v počtu
nepodpořených projektů: ve výzvě č. 26 byl jejich převis 4,8 násobný, ve výzvě č. 54 byl 6,4 násobný.
výzva č. 26
405 000 000
2 150 969 062
výzva č. 54
250 000 000
1 726 923 149
A alokace v Kč
B celkový objem požadovaných prostředků
v Kč
C celková výše podpory v Kč
404 869 043
247 143 788
podíl: B/A
5,3
6,9
D celkový počet přijatých žádostí
527
328
E počet vybraných projektů
110
51
podíl: D/E
4,8
6,4
Zdroj: Zprávy o výsledcích výzev 26 a 54 (http://www.esfcr.cz), vlastní výpočty
Již tyto údaje naznačují, že v příštích výzvách by se mohlo uvažovat a) o tématickém zúžení v
zaměření projektů (zejména na podporu služeb trvalé péče o děti zaměstnaných rodičů a/nebo
flexibilních forem zaměstnání), b) o specifických kritériích, které povedou ke zvýšení kvality výstupů
(a tedy ke zvýšení účinnosti výzvy). Tyto náměty sledujeme v celé analýze oblasti podpory 3.4.
Z hlediska specifických cílů oblasti 3.4 je pozoruhodné, že pouze necelá třetina - 271 z 864 žádostí měla partnery. Vezmeme-li v úvahu obsah podporovaných aktivit, očekávali bychom více projektové
spolupráce mezi podnikem a městem, NNO a podnikem nebo městem a NNO. Ale v případě
partnerských projektů se vyskytuje mnoho těch, kde partner vpodstatě dodává členy cílových skupin
k proškolení (podrobněji dále), nikoliv takových, kde ve spolupráci partnerů vznikají místa ve
školkách, miniškolky, reciproční hlídání dětí, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem
či flexibilní formy zaměstnání.
K uvedenému datu bylo pouze 16 ukončených projektů. Tím míníme stav, kdy realizace projektu
skončila a byla podána závěrečná monitorovací zpráva (viz příloha č. 2).
♠ ♠ ♠
249
Cílem analýzy v této části není popis projektů, jaký lze získat z IS MONIT7, nýbrž podklad pro
rozhodnutí, na jaké projekty zaměřit příští výzvy – z hlediska právní formy příjemce, cílových skupin a
převažujícího zaměření projektu.
Prováděcí dokument OPLZZ obsahuje v oddíle 3.3.4.4 cílové skupiny, v oddíle 3.3.4.5 typy přijatelných
aktivit a v oddíle 3.3.4.9 přijatelné příjemce podpory.
a) Příjemci a partneři
Příjemce a jejich partnery jsme utřídili do tří skupin:
F – poskytovatelé služeb péče o děti a NNO zaměřené na problematiku oblasti 3.4
G – zaměstnavatelé (nepatří-li do F)
H – ostatní (vzdělávací instituce, obce, NNO zaměřené na lidská práva aj.)
V námi vybraných 20 projektech z výzvy 26 a 54 se vyskytují:
skup.
popis skupiny
počet
v%
F
poskytovatelé služeb péče o děti a NNO zaměřené na
11
34
problematiku oblasti 3.4
G
zaměstnavatelé (nepatří-li do F)
1
3
H
ostatní (vzdělávací instituce, obce, NNO zaměřené na lidská
20
63
práva aj.)
celkem
32
100
Pozn.: Protože mnoho projektů má partnery, je celkový počet klasifikovaných příjemců a partnerů
vyšší než počet projektů.
Nápadný je velmi nízký počet zaměstnavatelů mezi příjemci a partnery. Kdybychom sečetli samotné
příjemce jen podle právní formy, bylo by podnikatelských subjektů a tedy zaměstnavatelů mnohem
víc – ve 20 vybraných projektech jich je 11. Kromě jednoho to jsou však všechno vzdělávací a
poradenské agentury. Ty napsaly projekty, v nichž učinily jiné organizace partnerem, kteří zajišťují
cílové skupiny (účastníky) pro služby těchto agentur. Partnery pak jsou nejčastěji neziskové
organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty.
Typická agentura vycítila příležitost, že by mohla obohatit svou činnost o tématiku vhodnou pro ženy
na rodičovské dovolené. A často ji ani nemusela obohacovat, protože tak jako tak školila lidi v
počítačových, jazykových nebo komunikačních dovednostech. Nyní pouze rozšířila klientelu.
Partnerům pak mohla slíbit, že zdarma proškolí jejich cílové skupiny. Včetně občerstvení a hlídání
dětí.
Domníváme se, že v oblasti 3.4 jde o desítky projektů tohoto druhu a samozřejmě, z hlediska
dodržování pravidel OPLZZ jsou legitimní. Možný problém nevidíme v neuznatelnosti příjemců,
projektů nebo rozpočtu, nýbrž v tom, jak velké a efektivní jsou skutečné výsledky a dopady realizace
těchto projektů. Tomu by měla sloužit jiná evaluační studie, která by se zaměřila na to, co se stalo s
15 tisíci očekávaných absolventů kurzů.
Studie bude založena na vyhodnocení ukazatele 07.46.16 Podíl úspěšně podpořených osob a
nejvýznamnějšími zdroji informací budou zaměstnavatelé a sami absolventi (absolventky). Bude
třeba hledat odpovědi na otázky: Kolik absolventů kurzů bylo skutečně zaměstnáno alespoň na
zkušební dobu? Které z nich byly zaměstnány díky zvýšení kvalifikace v rámci projektů oblasti
podpory 3.4? Do jaké míry a které dovednosti a znalosti z kurzů absolventi skutečně uplatnili? Jaká
nová opatření zavedli zaměstnavatelé po zjištění, že mohou zaměstnat absolventy těchto kurzů? (Byli
250
vstřícní v nabídce flexibilních pracovních režimů?) Jednali vůbec příjemci finanční podpory anebo
absolventi jejich kurzů se zaměstnavateli o novém uplatnění? Atd.
b) Cílové skupiny
Pracovně jsme vytvořili tři kategorie cílových skupin beneficientů:
K – ženy a muži v libovolném postavení na trhu práce
L – organizace v postavení zaměstnavatele
M – ostatní organizace (např. úřady práce, kraje, města a obce, poskytovatelé služeb péče o
děti apod.)
Tuto klasifikaci jsme použili v analýze 20 vybraných projektů a zjistili, že cílové skupiny podle
očekávání tvoří v naprosté většině případů (90%) osoby znevýhodněné na trhu práce:
skup.
popis skupiny
K
ženy a muži v libovolném postavení na trhu
práce
organizace v postavení zaměstnavatele
ostatní organizace (např. úřady práce, kraje,
města a obce, poskytovatelé služeb péče o děti
apod.)
L
M
počet
v%
18
72
v % z počtu
projektů
90
4
3
16
12
20
15
celkem
25
100
(125)
Pozn.: Protože některé projekty mají jako cílové skupiny jak jednotlivce, tak organizace, neodpovídá
celkový počet počtu projektů.
Protože je důležité vědět, kdo je nejčastěji přímým beneficientem – na koho jsou projektové aktivity
zacíleny – použili jsme jako další zdroj informací hromadné dotazování. V něm nešlo přímo o cílové
skupiny K, L, M, nýbrž o beneficienty rozdělené jednak na jednotlivé subjekty a skupiny a jednak na
fyzické osoby a organizace.
Výsledky hromadného dotazování 63 příjemců jsou soustředěny do tabulky:
% projektů zaměřených na…
…osoby
…organizace
…jednotlivce
89
37
…skupiny
90
12
Pozn.: Součet čtyř čísel je vyšší než 100, protože většina projektů je zaměřena jak na jednotlivce, tak
na skupiny, resp. jak na osoby, tak na organizace.
Dotazování potvrdilo, že beneficienty jsou především skupiny osob (např. při skupinových
školeních) a jednotlivé fyzické osoby (např. v rámci individuálního poradenství nezaměstnaným).
Podstatně méně projektů pracuje s jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce)
a především se skupinami organizací (např. s podniky v rámci jednoho kraje, kterých se může týkat
osvěta v otázkách RP).
Nezaznamenali jsme projekt zaměřený specificky na problematiku mužů, avšak nevíme, zda tato
očekávaná „nerovnost“ je způsobena nedostatkem vhodných žadatelů, anebo nedostatkem
„vhodných mužů“ jako beneficientů.
251
Rovněž jsme nenašli projekty zaměřené na pomoc ženám pečujícím o závislého člena rodiny
kromě malých dětí. Mnoho rodin se chce nebo je nuceno – vzhledem k nedostatečné
kapacitě specializovaných zařízení – se dlouhodobě starat o nemocné seniory v domácím
prostředí. V některých případech je to na újmu pracovního uplatnění. Není dostatečně řešena
ani krátkodobá péče, když to rodina, resp. pečovatel potřebuje. Osoby pečující o tyto
příbuzné by měly mít podobné výhody jako rodiče pečující o malé dítě (např. možnost
zkráceného úvazku).
c) Předmět projektu – podpořené aktivity
Nakonec jsme použili vlastní klasifikaci typů aktivit, které jsou v OPLZZ uvedené, a rozdělili je do tří
velkých skupin:
typ
aktivity
P
počet
zaměření
aktivit
4
celková osvěta a
poradenství pro
zaměstnavatele
Q
4
řešení
konkrétních
problémů v
určité lokalitě
nebo podniku
R
5
vzdělávání (příp.
poradenství)
cílových skupin v
kategorii K (mužů
a žen jako
konečných
beneficientů)
popis
 tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů
diskriminace na trhu práce na základě pohlaví,
vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na
trhu práce,
 rozvoj vzdělávání a motivace zaměstnavatelů v oblasti
rovných příležitostí žen a mužů a slaďování pracovního
a rodinného života,
 rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k
sladění pracovního a rodinného života.
 podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na
místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za
účelem sladění pracovního a rodinného života.
 zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich
ověřování v praxi;
 opatření a činnosti směřující ke snížení segregace
pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací
 podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění
pracovního a rodinného života
 rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k
sladění pracovního a rodinného života.
 zpřístupnění nabídky vzdělávacích a rekvalifikačních
programů
 podpora přístupu žen k získání klíčových dovedností na
trhu práce
 snižování segregace pracovního trhu podle pohlaví,
včetně rekvalifikací
 vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých práv
týkajících se slučitelnosti zaměstnání a rodiny a v
oblasti rodičovských
 vzdělávání rodičů na mateřské a rodičovské dovolené
zaměřené na návrat do zaměstnání nebo udržení
kontaktu se zaměstnáním
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ.
252
Aktivita snižování segregace pracovního trhu včetně rekvalifikací se může týkat jak zaměření Q, tak R
a proto je uvedena v obou. Aktivita rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění
pracovního a rodinného života se může týkat jak zaměření P, tak i Q, proto je také uvedena v obou.
Zato nejsou zahrnuta doprovodná opatření (příspěvek na dopravu, hlídání dětí), protože se nejedná o
aktivitu, která by mohla být samostatným obsahem projektu.
Námi vybraných 20 projektů má tato převažující zaměření:
typ aktivity
počet aktivit
%
% z počtu projektů
P
6
23
30
Q
5
19
25
R
15
58
75
celkem
26
100
(130)
Pozn.: Součet je vyšší než počet projektů. Ve třech případech bylo zaměření projektu na aktivitu P i R,
jsou tedy zahrnuty v obou případech, stejná situace je i u třech projektů zaměřených na aktivity Q a
R.
Výsledky analýzy 20 projektů ukazují, že většina projektů (75%) je zaměřena na poradenství a
vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího uplatnění na trhu práce.
Z hlubšího rozboru šesti projektů zaměřených na celkovou osvětu a poradenství u zaměstnavatelů a
také z webových stránek dalších projektů se dodatečně ukazuje, že je příliš mnoho „obecně
propagačních“ aktivit. Podle našeho názoru již není třeba základní informovanost o problematice
rovných příležitostí tolik podporovat, neboť ta se v posledních několika letech stala trvalou součástí
veřejného diskurzu a zájmu médií 44.
Naopak je vhodné i nadále podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou
propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a
města jako partnery. Mezi programové aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění a
řešení, patří a) rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného
života a b) podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a
mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života (viz znění Prováděcího
dokumentu OPLZZ, str. 74).
Výsledky analýzy vybraných projektů jsme konfrontovali s hromadným dotazováním 64 příjemců. Ve
dvou třetinách projektů je jednou z aktivit rovněž příprava osob na budoucí zaměstnání. Obě
zjištění si tedy zhruba odpovídají.
OPLZZ není v každé výzvě řízen tak, že by se specificky podporovaly projekty zaměřené jen na některé
z přijatelných cílových skupin nebo jen na některé druhy výstupů. Hodnocení přijatelnosti i věcné
hodnocení posuzují, zda projekt vyhovuje výzvě, nakolik je finančně úsporný, relevantní, odpovídá
potřebám cílových skupin apod. Nepreferuje však tu nebo onu cílovou skupinu nebo některou
konkrétní typovou aktivitu – je na vůli žadatele, na koho a na co svůj projekt zaměří.
V roce 2008, v době evaluace podobně zaměřených projektů OP RLZ ještě tato změna nemusela být patrná a
proto autoři evaluační studie (EU Servis a GLE) psali o potřebě posílit financování tohoto typu projektových
aktivit. Viz Evaluace projektů zaměřených na rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce a sladění
pracovního a rodinného života, Závěrečná zpráva, prosinec 2008, str. 65.
44
253
Pro podrobnější analýzu zaměření schválených projektů pomocí dotazníkového šetření jsme využili
typové aktivity P, Q, R v podrobnějším členění. Z dotazování 63 příjemců 45 vyplynulo, že projekty jsou
zaměřeny na tyto aktivity či výstupy (sestupně pode % projektů):
skup.
Q
R
P
R
Q
R
R
P
Q
Q
P
R
R
Q
R
P
P
-
dílčí předmět projektů
a) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí
f) jiné vzdělávání (než v IT) rodičů (mužů i žen) na mateřské a rodičovské dovolené
n) motivace zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a rodinného života
e) podpora vzdělávání a přístupu žen k informačním technologiím
c) jiné služby péče o děti
j) individuální kariérní poradenství (osobnostní audit, doporučení rekvalifikací
apod.)
h) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů
(včetně distančních forem vzdělávání)
p) osvěta o významu slaďování pracovního a rodinného života a podpůrné
propagační akce (výstavy, soutěže, realizace kulatých stolů, semináře, konference
aj.)
l) vývoj, zavádění a ověřování netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní
kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim
typu 3+3 apod. – nepočítáme pružnou pracovní dobu ani zkrácené prac. úvazky,
které se běžně používají)
d) zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP
(např. zřízení mateřské školy za pomoci místních firem a organizací)
m) nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové
organizace s úřadem práce a se zaměstnavateli)
k) aktivity, s nimiž příjemce vyjíždí ze sídla organizace za klienty (např. mobilní
výuka počítačové gramotnosti, individuální kurzy a poradenství v místě jejich
bydliště)
i) podpora k zahájení samostatné výdělečné činnosti - začínajících podnikatelů/ek
pomocí zprostředkování informací o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské
plánu apod.
b) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném
objektu)
g) příprava komplexního programu pro získání pracovního uplatnění v oborech,
které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické.
q) vyhledávání projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a
návrhy na její odstranění
o) firemní audit zaměstnavatelů z hlediska dodržování RP a slaďování pracovního a
rodinného života
r) něco jiného
%
24
12
9
9
8
6
6
4
4
4
3
3
3
3
2
0
0 46
0
Otázku od otázky je počet odpovědí proměnlivý (od 48 do 66), v tomto případě odpovědělo 63 příjemců.
Ovšemže takové jsou. Například firma Top Vision nabízí podnikům v rámci projektu financovaného z ESF
šetření spokojenosti jejich zaměstnanců v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života (work-life
balance). Přihlásit se mohou firmy ze Středočeského kraje nebo Brna s alespoň třiceti zaměstnanci. Základem
vyhodnocení jsou vyplněné dotazníky od jejich zaměstnanců. Následně pak Top Vision nabízí poradenství k
nastartování případných změn v podniku k lepšímu (více na www.topvision.cz/work-life-balance-audit).
45
46
254
I když byl k dispozici jen vzorek 63 projektů, vyplývá z dotazu několik pravděpodobných skutečností:
- nejčastěji - ve čtvrtině projektů - jsou údajně provozovány koutky pro krátkodobé hlídaní
dětí (většinou jako doprovodné opatření při školení matek),
- desetina projektů je zaměřena kromě jiného na vzdělávání rodičů, kteří jsou na mateřské a
rodičovské dovolené, a to shodně jak na tématiku IT, tak ostatní,
- rovněž desetina projektů se zabývá motivací zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a
rodinného života,
- záměrně uvádíme i nízké a nulové četnosti, protože za užitečnou informace považujeme i to, že
(proti nabídce OPLZZ) nebyly zjištěny projekty, které by se zabývaly přímo vyhledáváním
projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a návrhů na její odstranění
(přičemž víme, že platová diskriminace je v celosvětovém měřítku jedním z nejcitelnějších
problémů ČR – viz oddíl 19.A).
Z hromadného dotazování a z rozboru vybraných projektů vyplynuly ještě tři další zjištění. Z hlediska
současných potřeb považujeme za zcela nedostatečný počet projektů zaměřených
- na zřizování a provoz školek a miniškolek,
- na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech (viz
položky d) a m) v tabulkovém přehledu výsledků)
- na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské dovolené)
- na ženy v předdůchodovém věku.
Toto jsou současně náměty na zúžení v obsahovém zaměření příští výzvy.
Příkladem již realizovaného projektu ze skupiny Q (řešení problému spojeného se slaďováním
pracovního a rodinného života v konkrétním podniku) je školka zřízená společností Linet ve
Slaném. Školka umožnila kmenovým zaměstnankyním i dalším osobám návrat do zaměstnání.
Je k dispozici po celou dobu jejich pracovní doby a přijímá děti již od dvou let, takže matky se
mohou do zaměstnání vracet dříve. Zaměstnavatel také nabízí ženám zkrácené pracovní
úvazky. Problémem je dosavadní daňová neuznatelnost nákladů souvisejících se zřízením a
provozem podnikové školky. Podrobněji je projekt popsán v případové studii.
Zkoumané dílčí předměty projektů jsme seskupili podle již uvedené klasifikace PQR a tuto informaci
uvedli v levém sloupci předchozí tabulky. Je zní patrné, že nejvíce dílčích předmětů je v kategorii R (7
ze 16 hodnocených), do níž se klasifikovalo 41 aktivit nebo výstupů. Do kategorie Q (změny ve
službách péče o děti nebo v zaměstnání) spadají celkem 4 dílčí předměty projektů, avšak se 43
výskyty aktivit nebo výstupů. Kategorie P (osvěta a poradenství u zaměstnavatelů) zahrnuje 5 dílčích
předmětů s 16 výskyty aktivit a výstupů.
Co tato zjištění znamenají? Že nejčastějšími součástmi podpořených projektů jsou předměty spadající
do skupin Q a R. Je to však pouze hodnocení frekvence, nikoliv kvality aktivit a výstupů ani jejich
kapacitního objemu (počet míst ve školkách, počet míst s flexibilním pracovním režimem).
Nejlépe je to vidět u nejčastějšího případu, totiž provozování dětských koutků. Je to běžná, fakticky
obligátní aktivita, neboť doprovází tak časté kurzy pro matky malých dětí. Jde o krátkodobé hlídání
a navíc jen po dobu projektu, vlastně jen po dobu, kdy probíhá samotný kurs. Nemůžeme proto
informace o dětských koutcích chápat jako opatření ke zlepšení sladění pracovního a rodinného
života – nejde o udržitelný projektový výstup.
255
Jaké doprovodné aktivity obsahují schválené projekty? 65 příjemců poskytlo tyto odpovědi (vždy v
% odpovědí na každou dílčí otázku, proto nelze provést součet).
doprovodná, příp. mimoprojektová aktivita
hlídání dětí po dobu účasti cílové skupiny na akcích projektu
příspěvek na takové zajištění
zajištění dopravy na akce
přizpůsobení času a místa potřebám žen příp. mužů nebo jiný způsob, kterým se
usnadňuje účast žen, příp. mužů v projektu
%
58
3
14
11
Mnohé projekty tedy mají jednu či více doprovodných aktivit. Přesto se domníváme, že jejich
výskyt je příliš malý. Určitě to souvisí také se zaměřením velkého počtu projektů na všeobecnou
osvětu a poradenství.
Přímá podpora cílových skupin (účastníků projektu) se vyskytuje ve 13 z 20 námi analyzovaných
projektových žádostí (což je 65%). Nejčastěji se vyskytuje kombinace příspěvků na dopravu, stravné a
hlídaní dětí po dobu vzdělávání cílové skupiny - 4 případy z 12 (33%), stejně častá je kombinace přímé
podpory na cestovné a stravné, ve třech případech (25%) byla podpora poskytnuta na cestovné a
hlídání dětí, v jednom pak na pouze na hlídání dětí a v jednom případě pouze na cestovné.
Výskyt jednotlivých příspěvků (přímé podpory) cílové skupině (z 20 analyzovaných žádostí podporu):
Příspěvek
Počet výskytů
cestovné (případně s ubytováním)
12
stravné
8
hlídání dětí (ve dvou případech i s osobní asistencí pro zdravotně postižené)
8
Zaměstnatelnost versus zaměstnanost
Připravují-li se lidé na budoucí zaměstnání, plní se pouze jedna nutná, nikoliv postačující podmínka –
zvyšuje se jejich zaměstnatelnost. Jde však také o to, zda zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro to,
aby je zaměstnat mohli. To se v oblasti 3.4 týká především žen s malými dětmi. Položili jsme proto v
hromadném šetření doplňující dotaz: Jestliže příjemci připravují lidi na budoucí zaměstnání, jednají
s potenciálními zaměstnavateli o tom, jak by mohli zajistit lepší podmínky pro ženy po jejich
příchodu do zaměstnání?
Ve 29 % s možnými zaměstnavateli příjemci jednají. Ve 46% (tedy v polovině) případů s nimi však
nejednají, protože je v době realizace projektů neznají. Ve zbývajících 25 % se zaměstnavateli
nejednají z jiných důvodů (které bohužel nebyly organizátorem dotazování zjištěny).
Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání tedy
organizátoři nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí. Znamená to, že tu je
mnoho případů, kdy účastnice kurzů sice dostávají potřebné znalosti a mohou získávat i některé
dovednosti, avšak příjemci již nepomáhají k jejich uplatnění. Nejsou totiž povinni připravovat osoby
na konkrétní zaměstnání a spolupracovat přitom se zaměstnavateli.
Hodnotíme tuto okolnost – přestože není porušením žádných pravidel – jako problémovou, jako
snížení účinnosti aktivit v oblasti 3.4. Naším vysvětlením je opět – zjednodušeně řečeno – velká
příležitost, kterou zde uviděly vzdělávací a poradenské firmy. Jejich taktika je vlastně upravit činnost
256
tak, aby mohly získat podporu z ESF, najít pro tuto „jistou a finančně zajištěnou zakázku“ cílové
skupiny (často prostřednictvím „partnerů“, jako jsou mateřská centra) a přes nevýznamnou dobu
udržitelnosti (často fakticky s nulovou povinností něco „udržet“) ji ukončit.
Odpovědnost je za provedení školení, nikoliv za prokázanou připravenost účastnic nastoupit do
zaměstnání. Takové kritérium by také bylo obtížné prakticky použít. Součástí projektů proto většinou
není pomoci účastnicím ke vstupu do zaměstnání, nýbrž pouze zvýšit jejich zaměstnatelnost, a to
ještě v předmětech obecného, nikoliv specifického vzdělávání (v terminologii prioritní osy 1).
Tato diskrepance poněkud komplikuje průchod intervenční logiky od projektových výstupů k
výsledkům oblasti podpory a především k dopadům. Efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky
výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání atd. nemají dostatečně rozpracované
ukazatele a měly by se stát předmětem evaluační studie.
Závěr: Domníváme se, že je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny
organizací, a to se zaměřením Q – přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních
režimů práce, zřizování míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v
jednotlivých lokalitách. Doporučujeme, aby příští výzva upřednostnila či přímo byla vyhrazena
pouze na projekty tohoto typu. Právní forma příjemce tu může zůstat libovolná – projekt bude moci
realizovat jak poskytovatel služeb péče o děti, tak zaměstnavatel.
♠ ♠ ♠
K některým problémům soustavy indikátorů a potřebě evaluačních studií jsme se vyslovili již na konci
oddílu 19.A.1 a v bodě a) oddílu 19.C.1. Řešená evaluační otázka však není zaměřena na plnění, resp.
výsledky a dopady implementace oblasti 3.4 jako celku. Nebudeme se proto indikátorovou soustavou
podrobně zabývat. V souvislosti s chápáním problematiky RP v projektech a s hodnocením výsledků a
dopadů je pouze třeba ještě uvést:
V MONIT7+ se pro oblast 3.4 sleduje řada indikátorů, které se většinou týkají počtu podpořených
osob a organizací. Nevypovídají tedy o obsahu aktivit ani o kvalitě výstupů a jen část se týká kvality
výsledků. Z monitoringu a především z hodnocení pak uniká kvalitativní aspekt a důraz na účelnost a
účinnost projektů (tato hlediska se posuzují pouze v projektové žádosti).
Sledované indikátory výstupů a výsledků:
Druh
Výstupy
Kód NČI
49.12.03
07.41.00
07.45.00
07.57.00
Výsledky
07.46.13
07.46.16
07.60.10
Název indikátoru
Počet podpořených projektů –
celkem
Počet podpořených osob - celkem
Počet podpořených organizací –
celkem
Počet nových/inovovaných
produktů
(osob, které získaly doklad o
kvalifikaci)
Podíl úspěšně podpořených osob v
zaměstnání nebo dalším vzdělávání
6 měsíců po ukončení podpory
Zlepšení podmínek pro slaďování
rodinného a pracovního života
257
Cílová
hodnota
380
Aktuální
hodnota *)
21
Datum
dosažení
31.01.11
% plnění
19 000
650
14964
182
03.02.11
19.12.10
78,76
28,00
100
243
02.02.11
243,00
15 000
10761
03.02.11
71,74
50 %
.
.
.
50
.
.
.
5,53
(Počet podpořených institucí, ve
kterých byly zavedeny flexibilní
formy organizace práce (sledování
6 měsíců po ukončení podpory)
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ, č. vydání 1.5, 31. 3. 2010, str. 75 – 76. IS MONIT7+ k 09. 02. 2011 (Operační
programy/OPLZZ/Monitoring a kontroly/Indikátory/Hodnoty indikátorů pro oblast podpory 3.4).
*) Aktuální hodnota monitorovacích indikátorů je zjištěna na základě údajů ze závěrečných monitorovacích zpráv.
Příklad zmíněné absence lze ukázat na (ne)sledování reálných dopadů na životní a pracovní situaci
podpořených osob. Příjemci i implementační orgány sledují též počet nových/inovovaných produktů,
nikoliv však v jejich druhové rozmanitosti, rozsahu a kvalitě.
Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, měly by se zvážit další indikátory výstupů, výsledků a
dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů podpory.
Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní aspekt lze
do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře.
Na některé problémy upozornily i předchozí evaluace. Například: „U indikátoru 071601
Relace mezi mediánem mezd mužů a žen je obtížné najít návaznost na aktivity prioritní osy 3,
konkrétně oblasti 3.4. Cílem intervence je zvýšit sociální integraci žen prostřednictvím
zaměstnání (podporou pružné formy zaměstnání, vzdělávacími programy včetně rekvalifikací
pro získání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy). Vliv zvyšování
zaměstnanosti žen však není přímo navázán na zvyšování mediánu mezd žen vůči mediánu
mezd mužů. Nelze tvrdit, že pracovní místa obsazená znevýhodněnými ženami budou lépe
ohodnocena a dojde tak ke vzrůstu mediánu mezd žen.“ 47
S problematikou indikátorů je nepřímo spojen problém udržitelnosti. Z rozhovorů s příjemci a studia
dokumentace k OPLZZ vzniká domněnka, že požadavky na udržitelnost jsou v OPLZZ všeobecně „příliš
měkké“: krátká vázací doba, málo požadovaných výstupů a aktivit, nízká závažnost vnímaná příjemci
(malé nebo nepravděpodobné sankce). Udržitelnost či přesněji požadavek na pokračování vybraných
aktivit a zachování určitých výstupů by měl být nově posouzen. Mělo by se především zvážit
prodloužení doby udržitelnosti a zvětšení počtu výstupů a aktivit, které mají po skončení projektu
pokračovat (přiměřeně k obsahu projektů, výši rozpočtu aj.) 48.
19.C.2 Chápání rovných příležitostí v projektech 3.4, náměty dotazovaných
V oddíle 19.B bylo vyhodnoceno, jak příjemci v OPLZZ chápou pojmy gender mainstreaming a
rovných příležitostí. Jak obojímu rozumějí příjemci v oblasti podpory 3.4, kteří by mohli vykazovat
jejich hlubší nebo správnější chápání?
Mezi příjemci v 3.4 a ostatními jsou rozdíly (N=565):
Viz Evaluace ve vazbě na monitoring – vyhodnocení indikátorové soustavy OLP LZZ. Závěrečná zpráva,
MPSV, únor 2010, str. 21.
48
Hodnotitel tak potvrzuje význam úkolu uvedeného ve Veřejném plánu řešení evaluačních doporučení na str.
30.
47
258
60,00%
50,00%
40,00%
o.p. 3.4
ostatní
30,00%
celkem
20,00%
10,00%
0,00%
a
b
c
d
e
Sloupce v grafu znamenají:
a) je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo „byl“
používat „byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“)
b) je to zákaz diskriminace žen, ale také jejich neodůvodněné upřednostňování (např.
při vstupu do místnosti nebo při používání ženských koncovek jmen a slov)
c) je to zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v koncepčních, plánovacích a dalších
procesech, kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda, Parlament, krajské
zastupitelstvo)
d) je to praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži
e) nevím, co pojem „gender mainstreaming“ znamená
Příjemci v oblasti podpory 3.4 chápou gender mainstreaming častěji správně než ostatní příjemci v
OPLZZ. Zatímco z příjemců ve 3.4 dává správnou odpověď 55%, mezi ostatními příjemci je to jen 44%.
Rozdíl je dále dán tím, že zhruba o polovinu více ostatních příjemců (než v 3.4) soudí, že GM znamená
praktické odstraňování nerovností. Celkově však zaráží, že správné chápání GM není mezi příjemci v
3.4 ještě rozšířenější než uvedených 55%.
Dotazovaným jsme předložili k posouzení pět názorů o problematice RP. Měli je hodnotit na
čtyřstupňové škále, což od nich vyžadovalo dosti přesné rozhodování.
Z dalšího zpracování bylo možné vyloučit odpovědi typu „nevím“ (které se pohybují mezi 1 a
6%), protože jejich výskyt ve všech otázkách kromě jedné je v obou skupinách příjemců
zhruba stejný. Pouze na tvrzení, že „v řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc
pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině“, nemělo odpověď dvojnásobně více
příjemců z oblasti 3.4 (23% z nich) než příjemců v ostatních oblastech podpory (jen 12%).
Není to náhodný rozdíl, avšak jeho jasné vysvětlení nemáme. Je možné, že mezi příjemci v
oblasti 3.4 je mnohem více příjemců, kteří se soustřeďuji na pomoc ženám a stereotypně jí
dávají přednost (ačkoliv předložený názor nemluvil o přesunu pozornosti z žen na muže).
Rozhodně však mezi dotazovanými příjemci v 3.4 není statisticky významně žen než v
ostatních oblastech podpory jako celku (70%, resp. 61%). Nemůžeme tedy přijmout triviální
výklad, že tyto rozdíly způsobil větší podíl žen mezi dotazovanými z oblasti podpory 3.4.
V rozložení odpovědí ve čtyřech z pěti otázek se obě skupiny podobají a nejsou mezi nimi podstatné
rozdíly (měřeno testem χ2 dobré shody).
259
Jako příklad uveďme reakci na názor, že „pro slaďování rodinného a pracovního života
nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic“. V jednotlivých stupních souhlasu nebo
nesouhlasu jsou sice značné rozdíly, ale celkové rozložení odpovědí je v obou skupinách
podobné (potvrzuje to test významnosti rozdílů i nízká hodnota koeficientu kontingence).
Například nesouhlasné stanovisko k hodnocenému názoru má 82,5% příjemců z 3.4 a 83,8%
příjemců z ostatních oblastí podpory.
Důležitý je rozdíl v reakcích na to, zda rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba
se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání). Příjemci z oblasti 3.4 s tímto
názorem plně souhlasí podstatně častěji než příjemci v jiných oblastech podpory:
plně souhlasím
převážně souhlasím
převážně nesouhlasím
zcela nesouhlasím
nevím
celkem
o. p. 3.4
63,2%
28,9%
5,3%
0,0%
2,6%
100,0%
ostatní
37,3%
47,3%
13,1%
1,1%
1,1%
100,0%
celkem
39,0%
46,1%
12,5%
1,1%
1,2%
100,0%
Jak vidíme, z analýzy rozdílů v chápání RP mezi příjemci v 3.4 a ostatními zůstává jen jedno triviální
zjištění (příjemci v 3.4 kladou větší důraz na tématiku, kterou si zvolili).
Jestliže měl příjemce partnery, dotazovali jsme se, zda partneři v době přípravy nebo realizace
projektu ovlivnili chápání RP samotného příjemce. S přímým dotazem jsem se obrátili na příjemce z
obou výzev, z nichž odpovědělo pouze 23 osob. Proto mají výsledky jen orientační význam. Ve 30%
projektů partner nebo partneři určitě ovlivnili chápání RP ze strany příjemce, v dalších 40%
částečně. V ostatních 30% buď určitě neovlivnili, anebo si příjemce již nevzpomínám.
Zhruba dvě třetiny příjemců v 3.4 v současné době spolupracuje či pravidelně komunikuje s jinými
organizacemi, které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů.
Nesporně jde o aktivity, které rozvíjejí potenciál příjemce v problematice RP.
Ve výzvě č. 54 bylo obsahem specifického kritéria, zda je „klíčovou osobou realizačního týmu
expert/ka na rovné příležitosti žen a mužů a jak bude zajišťovat využívání a prosazování principů
rovné účasti žen a mužů na jednotlivých úrovních a aktivitách projektu“. V souvislosti s tím jsme
formulovali dotaz: „Je v realizačním týmu vašeho projektu specialist(k)a na problematiku RP,
která/ý má příslušné vzdělání nebo alespoň tři roky praxe v problematice RP?“
Zhruba třetina projektů takového/ou experta/ku má:
ano, mám specialist(k)u
39
ne, takovou/ého nemáme
61
260
K dokreslení přístupu příjemců v 3.4: Zhruba třetina používá ve všech informačních materiálech oba
gramatické rody (např. byl/byla, klient/klientka) a dvě třetiny tak činí někdy 49.
Doplňkově jsme se příjemců dotázali, co se označuje termínem flexicurita, aniž bychom je – na rozdíl
od GM – „zkoušeli“ ze správných odpovědí. Rozložení odpovědí naznačuje, že v českých podmínkách
jde o relativně nový, nedostatečně zažitý pojem:
Víte, co se označuje termínem flexicurita?
ano, je mi to dostatečně známo
ano, ale jen přibližně
nevím
%
36
30
33
Potřeba sladění požadavků trhu práce a pracovního života lidí vychází z Lisabonské strategie.
Hlavním cílem politiky flexicurity je organizovat chování jednotlivců a firem tak, aby se co
nejvíce usnadnily změny v individuálním zaměstnání, které vedou ke zvýšení produktivity
práce, zaměstnanosti a kvality pracovního života. Podstatnou otázkou tu je podpora
adaptability pracovníků i zaměstnavatelů v různých krizových situacích, při změnách a
přechodných stavech (mezi něž patří i zvýšení kvalifikační úrovně). Jde tedy současně o
nastolení či zajištění rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou na trhu práce a v pracovněprávních
vztazích.
Mezi běžné prostředky flexicurity patří: Podpora rychlého přechodu v zaměstnání a profesi a
přechod na novou práci na stejném pracovišti, podpora přechodu na flexibilnější režimy
práce, umožnění osobního růstu na pracovišti, aktualizace systému vzdělávání dospělých a
podpora územní pracovní mobility (např. prostřednictvím bytové politiky).
Je očividné, že řada nástrojů flexicurity je obsaženo v oblasti podpory 3.4 (a ovšem i v 1.1 a
dalších).
Náměty dotazovaných příjemců
Od dotazovaných v hromadném šetření i v průběhu telefonických rozhovorů jsme obdrželi 46
sdělení, námětů a doporučení, které se týkají toho, co by se v problematice RP mužů a žen mělo
udělat, změnit, vyřešit. Vybrali jsme z nich ty, které lze považovat za charakteristické anebo
přinášející nový pohled, který stojí za zaznamenání. Uvedené názory zde tedy nejsou proto, že by se s
nimi (se všemi hodnotitel ztotožnil, ale protože dokumentují rozmanitost problémů, které příjemci
reflektují.
 Daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří podporují alternativní způsoby zaměstnávání.
Podpora předškolních zařízení pro děti od 2 let.
 Umožnit daňové úlevy spojené s náklady na hlídání dětí a péčí o domácnost, zvýšení
společenské hodnoty práce v domácnosti a péči o děti.
 Podpořit zaměstnavatele, kteří budou chtít zřídit firemní školky.
 Zavedení systému - ne povinné kvóty, ale umožnění flexibilního zaměstnání
Předchozí věty dokládají, nakolik se sníží čitelnost, resp. plynulost textu při důsledném, paušálním používání
obou variant mluvnického rodu. Někteří/ré hodnotitelé/ky našeho evaluačního týmu již dříve soudili/y, že by se
tato praxe neměla stát běžnou. Vyskytují se i protesty proti příručce vydané MŠMT, v níž se zavádějí termíny
jako chirurgyně, příp. chiruržka, hostka (nejsou jen hosté!) a strážnice (nejen policejní budova se zamřížovanými
okny). Autor této studie se tímto omlouvá všem žadatelkám a příjemkyním, že v souhrnném označování
žadatelů/ek a příjemců/kyň nadále nepoužívá oba mluvnické rody.
49
261



















Vytvoření nových legislativních podmínek pro kratší pracovní dobu a vylepšení daňových
podmínek, zaměstnavatelům, kteří ji umožní.
Zákaz diskriminace osob nad 50 let věku, a to striktně - věk není překážkou, jen neznalost a
neschopnost.
Zavést pozitivní diskriminaci
Přílišný tlak a pozitivní diskriminace působí spíše kontraproduktivně.
Přijetí antidiskriminačního zákona
Úprava podmínek otcovské dovolené
Kratší (ale vyšší) mateřskou motivovat ženy k rychlejšímu návratu do práce (aspoň na
částečný úvazek), aby neztrácely svou kvalifikaci.
Podpora angažovaného otcovství (lépe definovat, navrhnout formy)
Změna zákonů (např. vážících se k zakládání firemních zařízení péče o děti a k mateřské a
rodičovské dovolené).
Podporovat především toleranci, potírání arogance, umožnit zdravou soutěž.
Sebelepší podmínky zaměstnavatele pro slaďování rod. a prac. života pro matku malých dětí
jsou bez efektu, když její partner nebo i širší rodina bude tvrdě zastávat "tradiční" model
fungování rodiny ...
Přednostně je nutné upravit - 1. legislativní prostředí 2. osvěta, infokampaň - nenásilná,
motivující, šířit příklady dobré praxe 3. tam, kde stát má přímé možnosti realizace by měl jít
příkladem - ve veřejné správě (praktické naplňování principu RP ve státních a státem
zřizovaných organizacích- dobrý příklad pro ostatní), ve školství (již od MŠ), zdravotnictví atd.
3. podpora organizací působících v oblasti RP a podpora mezinárodní spolupráce - výměny
zkušeností
Správná prezentace problematiky nejen v médiích - většinou o RP mluví ženy, témata se
týkají zaměstnání a problémů žen, rovnoprávnost mužů ve společnosti bývá většinou
okrajová záležitost. Používání cizích slov (např.: genderová politika) je pro část populace
nesrozumitelná a odrazující.
Společnost nebo vláda nebo média by měla přestat o RP žen a mužů pouze zasvěceně hovořit
či psát a měla by přistoupit ke konkrétním finančním opatřením (podporám zaměstnavatelů),
která by celou situaci řešila - zatím je to v ČR jen teorie (utopie?).
Média by neměla ukazovat příklady nefunkčností a chyb, ale naopak příklady dobré - firmy,
které poskytují (samy od sebe, nikoli z donucení předpisy) oběma pohlavím možnosti uplatnit
se, rodiny, kde jsou oba partneři spokojení, atd.
Důležité je vychovat v duchu RP mladou generaci, aby vnímala všechny možnosti jako
rovnocenné. Takže rozhodně programy do škol.
Nejdůležitější je dle mého názoru dostatečné množství informací již od školního věku,
komplexní pojetí vzdělávání rodin, dostatečné vzdělávání pedagogů, důraz na psychohygienu
u všech cílových skupin...
Velkým vzorem by pro nás mohly být skandinávské státy...
Pro rovné příležitosti je také důležitý příklad veřejných činitelů. Ve vládě by měli být
především lidé, kteří jsou sami dobrými příklady a svoji práci berou jako službu občanům,
jsou s implementací horizontálních témat seznámeni a dokáží je sloučit se svým životem a být
tak příkladem.
19.C.3 Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4
Poznámka k využití občanského vzdělávání v OPLZZ
262
Vzdělávání dospělých má dle hlavního účelu v životě lidí a celé společnosti tři součásti: profesní,
zájmové a občanské vzdělávání. Současně se vzdělávání může realizovat třemi způsoby: ve školách
(formální v.), v organizovaných vzdělávacích akcích, jakými jsou například firemní i volně přístupné
kurzy ‚neformální v.) a neorganizovaně, samostatně a samovolně, živelně vlivem růstu životních
zkušeností a vlastní iniciativou (informální v.). V této části se hovoří o neformálním občanském
vzdělávání.
V OPLZZ není zahrnuto občanské vzdělávání, např. finanční a reklamní gramotnost, první
předlékařská pomoc zraněným, orientace občana v působení médií a politických stran (nespokojit se
s jediným zdrojem informací, volební právo atd.). Občanské vzdělávání – na rozdíl od profesního –
nemá přímou vazbu na zaměstnatelnost. Nepřímé dopady však nepochybně existují, zejména
individuální poradenství občanům v tíživé životní a pracovní situaci může mít efekt v získání nebo
udržení jejich zaměstnání.
Některé tématické bloky občanského vzdělávání však jsou relevantní i pro cíle OPLZZ a dokonce
jedno je již zahrnuto přímo do oblasti podpory 3.4. „Vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých
práv“ nemůžeme považovat za součást profesního, nýbrž právě občanského vzdělávání. Ještě
důraznější potřeba podpory občanského vzdělávání se jeví v oblastech podpory 3.1, 3.2 a 3.3 v
tématice tzv. finanční gramotnosti.
Finanční gramotnost 50 je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů lidí nezbytných k tomu,
aby finančně zabezpečili sebe a své rodiny a aktivně vystupovali na trhu finančních produktů a služeb.
Finančně gramotný občan je ten, kdo se orientuje v problematice peněz a cen, dokáže kompetentně
spravovat své peněžní prostředky hotovostními a bezhotovostními transakcemi, využívat platební
nástroje, přiměřeně rozumí cenovým mechanismům a inflaci, je schopen vést a spravovat rodinný
rozpočet, stanovovat finanční cíle rodiny a zvládat různé životní situace z finančního hlediska 51.
Jak ukázal J. Schwarz (VŠE Praha) na semináři konaném v Senátu ČR 31. 3. 2009, předlužení občanů
má makroekonomické dopady 52. Přitom je známo, že:
• zadlužení obyvatel ČR se každoročně zvyšuje zhruba o třetinu
• ve fázi hospodářské recese vzniká riziko vyššího tempa zadlužování
• největším rizikem je zadlužování nízkopříjmových skupin
• život na dluh je spojen s nedostatečným finančním vzděláním dlužníků
• problémem je snadný přístup k nevýhodným úvěrům od nebankovních institucí
Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (rok 2009) tuto problematiku akcentoval
víceméně okrajově.
Finanční gramotnost je však již dávno předmětem aktivit neziskových organizací a postupně
proniká do vzdělávacích a poradenských aktivit úřadů práce. Předpokládáme, že se stane
50
Viz http://www.financnigramotnost.eu aj.
Jen mimochodem, finanční gramotnost je podobně důležitá jako schopnost čtení a psaní (dříve označovaná za
jedinou gramotnost), neboť je jedním ze základů pro úspěšnou osvětu současných vládních reforem. Finančně
negramotný člověk stěží pochopí a podpoří reformy (podpoří je jen je-li mobilizován předvolební kampaní a
tlakem médií).
52
Zástupce britské obchodní komory George Smid na 2. mezinárodní konferenci k finanční gramotnosti v r.
2009 v Praze konstatoval, že finanční negramotnost britských občanů stojí britské daňové poplatníky ročně 2,4
mld. liber. Viz http://bankovnipoplatky.com/mezinarodni-konferenci-k-financni-gramotnosti-9644.html.
51
263
přijatelnou v projektech předkládaných v prioritní ose 2, jakkoli se netýká aktivní politiky
zaměstnanosti.
Další tématika občanského vzdělávání se týká prioritní osy 1, neboť je zčásti obsahem tzv. obecného
vzdělávání, jak jej OPLZZ vymezuje. Jde především o komunikační, informační a jazykové
kompetence, které jsou podporovány zejména v programu Školení je šance v oblasti 1.1.
Doporučuje se, aby subjekty zainteresované v tematickém okruhu vzdělávání pro zvýšení
zaměstnanosti a zaměstnatelnosti (MPSV, MŠMT a MV) zvážily cílenou podporu některých částí
občanského vzdělávání pro příští programové období 2014+.
Informální vzdělávání a jeho postavení v OPLZZ
V dotazníkovém šetření přináší nový námět respondent č. 6302, který navrhuje „podpořit i
neformální vzdělávání jako prostředí pro přemýšlení o stereotypech a sdílení zkušeností“. U tohoto
námětu se zastavme, protože na první pohled nemusí být jasný.
Dotazovaný pod neformálním vzděláváním zřejmě míní vzdělávání informální. Neformální vzdělávání
je organizovaným získávání vědomostí a dovedností za účasti učitele, odborného lektora apod., které
však nekončí završením určitého stupně vzdělání (jak je tomu ve formálním vzdělávání). Patří sem jak
kurzy pořádané ve volném čase vzdělávaných, krátkodobá školení a přednášky, tak rekvalifikace či
vzdělávání zaměstnanců organizované zaměstnavatelem. Kdežto informální vzdělávání je
neorganizované, živelné vzdělávání z iniciativy občana, který se naučí a zvládne určitou dovednost
tím, že ji opakovaně zkouší dělat, zajímá se o ni, učí se od zkušenějších, hledá informace v knihách a
na internetu apod., dělá to však mimo školu a nechodí kvůli tomu do kurzů.
Z tohoto hlediska je třeba považovat informální vzdělávání za klíčovou a zcela nenahraditelnou
metodu vzdělávání dospělých právě v tématice rovných příležitostí! Škola a poté i školení či kurz
může něco k tématice RP sdělit, avšak to rozhodující se člověk učí od svého dětství, v rodině, v
zaměstnání, ve skupinách přátel či příbuzných a ve „veřejném prostoru“. Nejde přitom zdaleka jen o
poznatky, nýbrž také o dovednosti a postoje. Podobně jako horizontální téma udržitelného rozvoje, i
téma RP je latentně přítomno v každodenních aktivitách člověka. Z toho vyplývá, že správný přístup k
RP nelze zajistit jediným organizovaným krokem či sadou organizačních a legislativních opatření; jde
totiž o proces samoučení. Mohou a měly by jej tedy podpořit cílevědomé zásahy ze strany veřejné
správy a občanského sektoru a právě z tohoto hlediska by i v samotném OPLZZ měly být dostatečně
zpřístupněny informální vzdělávací aktivity, které k posilování RP vedou.
Domníváme se, že se tak již děje. Veřejně přístupné www stránky projektů a informačně poradenské
portály k problematice RP a slaďování pracovního a rodinného života jsou typickým nástrojem
informálního vzdělávání. Jde pak především o jejich účelnost a účinnost, tzn. o to, nakolik pokrývají
podporovanou tématiku RP a zda je potenciální návštěvníci znají a využívají. (Pojem účinnosti při
využívání veřejných prostředků zde nechápeme jen jako finančně vyjádřitelný poměr mezi náklady a
užitky, ale šířeji jako veškerý veřejný prospěch připadající na jednotku nákladů – samozřejmě se
zásadními obtížemi při standardizaci a kvantifikaci toho prospěchu.)
Informální vzdělávání v oblasti RP by se dalo podpořit například tvorbou bannerové reklamy na
internetu, krátkými videoklipy, které lze šířit pomocí YouTube nebo Facebooku apod. Kdyby
adresátem tohoto vzdělávání byli zaměstnavatelé, mohli bychom projekt s tímto obsahem považovat
za přijatelný pro výzvu č. 54, aktivitu B. Je však také možné, že by hodnotitelé takový projekt
264
pokládali za obecný, pouze osvětový, bez zaměření na konkrétního zaměstnavatele (v tomto smyslu
probíhala krátká diskuse s potenciálními žadateli). Naznačené aktivity by však byly dobře přijatelné v
rámci výzvy č. 10.
Na okraj poznamenejme, že za plnohodnotné prostředky informálního vzdělávání nemůžeme
považovat všechny formy, nástroje a typy produktů. Například bannery, osvětové pohlednice, trička s
potiskem apod. mohou nejvýše upozornit na tématiku, avšak nikoho nevzdělávají. Ostatně teorie
informálního vzdělávání možná ještě čeká na rozpracování.
V několika projektech, podpořených v 3.4, jsme hledali příklady informálního vzdělávání a je nutno
říci, že téměř chybí. Na jedné straně je to logické, protože informální vzdělávání se v rovině aktivit
projevuje jako „osvětová kampaň“, propagace apod. a je jisté, že v těchto podpůrných aktivitách by
těžiště podpory z ESF být nemělo. Na druhé straně, OPLZZ umožňuje a do budoucna by měl i nadále
umožňovat, aby příjemci v přiměřené míře prvky informálního vzdělávání používali. Jejich efekt bude
vždy sporný již proto, že informální vzdělávání závisí téměř plně na iniciativě samotného uživatele,
takže poskytovatel tohoto vzdělávání nemá „seznam účastníků“ a nezná (snad kromě počtu odkliků
na www nebo kusů prodaných knih) velikost reálně dotčené cílové skupiny.
Pro ilustraci uveďme šest vybraných projektů 53:
zkrácený
žadatel
možné výstupy s
název
charakterem informálního
projektu
vzdělávání
Zkusíme to
MARLIN, s.r.o.,
žádné
samy!
Uherské Hradiště
Pečovatelka Centrum
žádné
komunitní práce,
o. s., Ústí n. L.
Harmonie
AKLUB Centrum
5 druhů letáků pro každý
vzdělávání a
vzdělávací modul
poradenství,
inzerce v tisku,
Krnov
Vzdělávání a
úspěch
S-COMP Centre
CZ s.r.o., Praha
e-learning pro účastníky po
dobu 1 roku i po skončení
Rovné
příležitosti
Národní síť
venkovských
komunitních škol
se sídlem v
Borech
setkávání občanů z 25 obcí
založení místních partnerství
školení koordinátorů a
místních lídrů
komentář
samotný leták nebo inzerát není
informálním vzděláváním, je to
pouze vstupní informace,
upoutávka na možnost
neformálního, organizovaného
vzdělávání
e-kurz jako organizované forma
vzdělávání pro vymezenou
skupinu účastníků není
informálním vzděláváním, musel
by být uvolněn k využití široké
veřejnosti
nic z toho není samo o sobě
informální vzdělávání, avšak jako
přímý dopad projektu k němu
může dojít (např. když se
účastníci setkávají nadále, aby si
vyměňovali zkušenosti, jak v
obcích pracovat)
Šlo o náhodný výběr s tím, aby příjemci pocházeli z různých krajů. Domníváme se však, že z hlediska výskytu
informálního vzdělávání může jít o celkem typický vzorek projektů.
53
265
Aktivní
máma
Občanské
sdružení pro
aktivní rodinu,
Odolena Voda
nově vytvořený informačněporadenský portál
AktivniMama.cz
volnočasový portál
PeknyDen.cz.
články v časopisech (Máma a
já, Žena a život apod.)
pořad v TV (ČT1 - Sama
doma)
typické prostředky informálního
vzdělávání
S ohledem na cíle 3. prioritní osy OPLZZ nelze uvažovat o tom, že by byly podpořeny projekty
samostatně zaměřené na informální vzdělávání v oblasti RP. Dokonce v doporučeních o potřebě
soustředění dalších výzev (viz oddíly 19.A.4 a 19.C.1) navrhujeme, aby byly projekty zaměřené na
obecnou osvětu „potlačeny“ či znevýhodněny ve prospěch projektů, které dosahují reálnou změnu v
zaměstnávání cílových skupin.
Jde však o to, aby byli povzbuzováni žadatelé, kteří při hlavním zaměření projektu mimo osvětu
neopomenou zařadit mezi projektové aktivity některou formu informálního, příp. i neformálního
vzdělávání v problematice RP. Nemáme ani tak na mysli v zdělávání cílových skupin jednotlivců
(mužů a žen), jako spíš zaměstnavatelů (personalisté, manažeři) a představitelů veřejné správy. Lze to
provést vhodnou formulací specifického kritéria pro věcné hodnocení žádostí.
K synergii oblasti podpory 3.4 s problematikou sociální politiky a politiky zaměstnanosti
Převážný obsah sociální, úžeji rodinné atd. politiky státu je zaměřen na udržení určitého (třeba i
minimálního), společensky uznaného existenčního komfortu skupin obyvatel ohrožených exkluzí z
normálního způsobu života společnosti. Vystihuje to pojem social security, neboť tato politika
především vyrovnává nerovnosti v příjmové situaci jednotlivců a rodin a tím přispívá k sociální
kohezi.
Naproti tomu OPLZZ vnáší do sociální politiky, politiky zaměstnanosti a (v ČR neexistující) politiky
vzdělávání dospělých dynamizující faktor, který lze souhrnně označit jako social investment. Všechny
investice - zvláště jsou-li nákladově efektivní a motivující - do vzdělávání (nejen profesního), do
zlepšování pracovních podmínek a návazných mimopracovních podmínek (např. školka), do opatření
k integraci ohrožených sociálních skupin apod. mají potenciálně pákový a multiplikační efekt.
Například rozšíření služeb péče o děti jednak umožňuje vyšší zaměstnanost rodičů s pozitivními
dopady do rodinného a veřejného rozpočtu, jednak vyvolává potřebu dalších služeb (v hlídání dětí,
dopravě aj.).
Přímé investice do zvyšování zaměstnatelnosti a kvalifikovanosti lidí (OPLZZ, OP VK), do udržení
dosavadních nebo tvorby nových pracovních míst (OPLZZ, OP PI), do jejich větší dostupnosti (ROP,
IOP) a další by však měly být doprovázeny cílenou podporou ochoty zaměstnavatelů k tvorbě
pracovních příležitostí pro zaměstnávání osob, které jsou pro zaměstnavatele méně výhodné,
riskantnější apod. Racionalita podnikání je založena na porovnávání nákladů a výnosů při
minimalizaci podnikatelských rizik. Z tohoto hlediska je nevýhodné zaměstnávat matky malých dětí
(větší pravděpodobnost pracovního výpadku při nemoci dítěte), nové absolventy bez praxe (vyšší
náklady a nižší produktivita a kvalita jejich práce) atd.
266
V oblasti podpory 3.4 jde především o tři potřebné výsledky:
a) kvantitativní rozvoj služeb péče o malé děti, pokud jsou podmínkou ke vstupu nebo návratu
rodičů k ekonomické aktivitě,
b) růst počtu flexibilních pracovních režimů, které jsou ve většině případů druhou podmínkou k
zaměstnávání rodičů malých dětí,
c) zřizování pracovních míst v profesích, v nichž se z kvalifikačních a osobnostních důvodů snadno
uplatní ženy (zejména v terciárním sektoru služeb).
Jiří Musil ve studii o dopadech sociální politiky na sociální soudržnost píše 54:
„Vyšší zaměstnanost žen musí být doprovázená rozvojem služeb, což znamená vytvářením
pracovních příležitosti v terciárním sektoru, kde jsou soustředěny pracovní příležitosti pro
ženy. I mírné zvyšovaní zaměstnanosti žen bude proto fungovat jako ekonomicky
multiplier. Rozvoj služeb se může tudíž stát nástrojem omezovaní chudoby…
Při poměrně vysoké zaměstnanosti žen v ČR a jejich stále rostoucí vzdělanosti je zapotřebí
postupně přeměňovat formy veřejné podpory rodiny. Zde by měly byt finanční formy
podpory doplňovány také levnými a dostupnými službami, které by umožnily mužům i ženám
snadněji spojovat jejich rodinné funkce s prací. To by mělo být, kromě posíleni služeb,
umožňováno pružnějším chápáním pracovní doby i místa práce mužů, ale zejména žen,
klouzavou pracovní dobou, zkrácenými úvazky, krátkodobými pracovními poměry, možnosti
pracovat doma, fungováním rodin jako doplňujících forem péče o děti (nejen vlastních).
Celkově jde o rozšíření a zpružněni pojetí placené práce.“
J. Musil rovněž zmiňuje problém péče o seniory: Rozvoj služeb a institucí pomáhajících
rodinám nemůže být omezen jen na zařízení pro děti, nýbrž i pro seniory. V současné situaci
jsou rodiny značně přetíženy péčí o své starší členy a díky prodlužující se střední délce života
bude tento tlak na péči o staré lidi stoupat. Při celkové relativně vysoké zaměstnanosti žen v
ČR, pokračujícím stárnutí obyvatelstva, vysoké rozvodovosti, geografické odloučenosti
dospělých dětí od starých rodičů, nedostatcích v kapacitách státních a obecních zařízení typu
stacionáře atd. se péče o seniory (jejich opatřování a ošetřovaní) stává celospolečenským
problémem, na nějž je rovněž třeba přiměřeně soustředit pomoc ESF.
V oblasti rovných příležitostí se někdy objevují názory na potřebu zavedení určitých kvót (nejen
zdravotně postižených, ale i Romů, žen, nových absolventů) jako prvku tzv. pozitivní diskriminace.
Domníváme se, že to není jediná ani nejlepší cesta k posílení společensky žádoucího chování
zaměstnavatelů. Je třeba odlišit pozitivní diskriminaci na základě kvót od ekonomické regulace
(motivace).
Pokud jde o podporu pomocí ekonomické regulace, existuje precedens v zaměstnávání osob se
zdravotním postižením se sankcí dodatečných odvodů do státního rozpočtu. Dopady pozitivní
diskriminace bývají kontraproduktivní a někdy vedou k perverznímu chování firem (předstírané
nákupy od organizací, které zaměstnávají zdravotně postižené). Přesto je třeba upřednostňovat
ekonomické pobídky před přímými státními zásahy.
54
Musil J., Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti, CESES FSV UK, Praha 2008.
267
Může zde jít o daňové a nedaňové pobídky (stimuly). Legislativní zakotvení stimulů je pochopitelně
politickým rozhodnutím a některá relevantní opatření obsahoval již tzv. Prorodinný balíček z r.
2008 55. V OPLZZ je možné volit jako nedaňový stimul
 preferenci projektů, v nichž zaměstnavatelé přislíbí podporu služeb péče o děti, flexibilních
forem zaměstnání nebo zřizování míst v „ženám příznivých“ oborech (prostřednictvím
specifických kritérií věcného hodnocení projektové žádosti),
 tématické zúžení některých příštích výzev na firemní služby péče o děti, flexibilní formy nebo i
určitý druh profesí (prac. míst),
 změnu některých parametrů výzvy (zejména nenulovou míru financování projektu vlastními
prostředky žadatele).
Flexibilní formy zaměstnávání nejsou daňově ani jinak zvýhodněny, ačkoliv zaměstnavateli s nimi
někdy vznikají dodatečné náklady. Doporučuje se proto zvážit tuto možnost pomocí zvláštní studie
potřebnosti a proveditelnosti.
Není zvýhodněna ani tvorba míst ve firemních školkách – náklady nejsou daňově uznatelné a firma
je tedy vynakládá z hrubého zisku. To je špatný (záporný) stimul pro větší vznik firemních školek a pro
větší podporu dalších forem, jakými jsou miniškolky a reciproční hlídání dětí (tzv. baby-sitting), obojí
dle zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Nenavrhuje se tu „daňová výjimka“ pro určitou
skupinu firem, nýbrž změna v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu. To si
pravděpodobně vyžádá novelizaci zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu.
Jak už bylo řečeno, vzhledem k výsledkům mezinárodního porovnávání (oddíl 19.A.1) a k dosud
očekávaným dopadům podpořených projektů se doporučuje výrazně podporovat projekty s dobrým
potenciálem pro dosažení reálných změn v zaměstnávání žen, včetně vazby tohoto zaměstnání na
rodinný život a péči o děti.
Hlavním problémem není úroveň vzdělání žen a – kromě zvláštních skupin, jimiž se zabývá OP 3.4 –
jejich zaměstnatelnost, nýbrž dopady genderových stereotypů do rozdílů v odměňování žen a mužů
za srovnatelnou práci a další rozšiřování flexicurity (zajišťování flexibilních forem práce a slaďování
pracovního a rodinného života).
Ke klíčovým faktorům zamezení sociální exkluze, udržení či posílení společenské koheze v ČR a
mezinárodní konkurenceschopnosti určitě patří rozvoj vzdělání, využití ICT, sofistikované výrobní
procesy a rozvoj sektoru služeb. Do posilování těchto faktorů je třeba investovat a OPLZZ rozhodně
část z nich ovlivňuje.
Důsledkem relativní rozvinutosti vnitřní ekonomiky ve spojení s celosvětovou globalizací obchodu a
všeobecným růstem kvalifikačních nároků je totiž hrozba trvalého nadbytku nevyužitelných
pracovních sil (především v nižších stupních vzdělání a v některých oborech). V období pomalého
ekonomického růstu je tedy třeba využívat takových nástrojů jako rozvoj osobních sociálních služeb,
veřejně prospěšné práce a flexibilní pracovní režimy.
55
Viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf.
268
19.D Přehled doporučení
Zde opakujeme doporučení, která jsou podle kontextu umístěna v celé studii. Vybraná doporučení
jsou pak uvedena v hlavní zprávě z evaluace.
K pokračování výzev a k jejich obsahu
1. Doporučujeme pokračovat ve výzvách k podávání žádostí o podporu grantových projektů v
podobných nebo větších objemech, jaké byly pro výzvy č. 26 a 54.
2. Podporujeme záměr odboru rodiny a dávkových systémů MPSV, který v současné době jedná o
převedení prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý projekt
zaměřený na pěstounskou péči. Část uvolňovaných prostředků by však měla zůstat k posílení
rozpočtu globálních grantů (vzhledem k mnohanásobnému převisu poptávky a k dále uváděným
doporučením pro příští výzvy).
3. V příštích výzvách doporučujeme znevýhodnit nebo utlumit příjem projektů zaměřených pouze
na osvětu a propagaci, na základní informovanost o problematice rovných příležitostí.
4. Doporučujeme nadále podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou
propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a
města jako partnery. Mezi programové aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění a
řešení, patří a) rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného
života a b) podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a
mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života (ve znění Prováděcího
dokumentu OPLZZ, str. 74).
5. Vzhledem k dosud malému počtu projektů zaměřených na řešení konkrétních problémů na trhu
práce a služeb péče o děti navrhujeme zúžení v obsahovém zaměření příští výzvy na projekty s
tímto zaměřením:
 zřizování a provoz školek, miniškolek a jiných forem péče o děti pro zaměstnané rodiče,
 sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech
(zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení
mateřské školy za pomoci místních firem a organizací)
 podporu vlastní podnikatelské činnosti beneficientů (především žen po skončení rodičovské
dovolené)
 ženy v předdůchodovém věku
 zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení
mateřské školy za pomoci místních firem a organizací)
 nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové organizace s
úřadem práce nebo městem a se zaměstnavateli)
6. Doporučujeme, aby některá z příštích výzev upřednostnila či přímo byla vyhrazena pouze na
projekty zaměřené na organizace a skupiny organizací a sice se zaměřením na přímé řešení
pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, na zřizování míst v předškolních
zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách. Právní forma příjemce
tu může zůstat libovolná – projekt bude moci realizovat jak poskytovatel služeb péče o děti, tak
zaměstnavatel.
7. Navrhuje se změna v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu
(pravděpodobně novelizace zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu) tak, aby se náklady spojené se
zřízením a provozem firemních zařízení péče o děti staly daňově účinnými.
269
K indikátorové soustavě a k zaměření dalších evaluačních studií
8. Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, doporučujeme zvážit další indikátory výstupů,
výsledků a dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů
podpory. Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní
aspekt lze do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře.
9. Udržitelnost či přesněji požadavek na pokračování vybraných aktivit a zachování určitých výstupů
by měl být nově posouzen. Mělo by se především zvážit prodloužení doby udržitelnosti a zvětšení
počtu výstupů a aktivit, které mají po skončení projektu pokračovat (přiměřeně k obsahu projektů,
výši rozpočtu aj.).
10. Předmětem další studie by se měly stát efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky
výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání, reálné změny v jejich pracovním životě
atd., protože pro tyto skutečnosti nejsou dostatečně rozpracované ukazatele a nelze tak posoudit
účinnost podpory. Bude třeba hledat odpovědi na otázky: Kolik absolventů kurzů bylo skutečně
zaměstnáno alespoň na zkušební dobu? Které z nich byly zaměstnány díky zvýšení kvalifikace v rámci
projektů oblasti podpory 3.4? Do jaké míry a které dovednosti a znalosti z kurzů absolventi skutečně
uplatnili? Jaká nová opatření zavedli zaměstnavatelé po zjištění, že mohou zaměstnat absolventy
těchto kurzů? (Byli vstřícní v nabídce flexibilních pracovních režimů?) Jednali vůbec příjemci finanční
podpory anebo absolventi jejich kurzů se zaměstnavateli o novém uplatnění? Atd. 56
11. Doporučuje se prozkoumat (na bázi potřebnosti, proveditelnosti a vyhodnocení dopadů - RIA)
možnost nepřímé státní podpory flexibilních forem zaměstnávání pomocí nedaňových a daňových
stimulů.
K podpoře rovných příležitostí mimo oblast podpory 3.4
12. Pokračovat v propagaci úspěšných projektů zaměřených na RP a v šíření dobré praxe, a to
dvěma způsoby:
a) samotnými příjemci jako součást projektů, avšak zejména v období udržitelnosti již ukončených
projektů (např. www stránky nebo exkurze pracovníků ÚP z celého kraje na pracoviště
zaměstnavatele nebo poskytovatele služby),
b) v rámci 10. výzvy (zajistí MPSV na základě vlastního projektu) nebo z prioritní osy 6 Technická
pomoc. Může jít například o pravidelné „burzy dobrých řešení“. Opatření naváže na současné
nekomerční aktivity jako Ocenění žen podnikatelek, Život nápadům atd., zajistí propojení na Radu
vlády pro RP a na aktivity NNO jako Gender Studies, Liga mužů, Centrum pro rodinu a soc. péči,
naváže na udržitelné projekty z minulých let apod.
13. Doporučujeme, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní
ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference konkrétních aktivit a akcí, které podporují
obecně RP a specificky podmínky pro ženy.
Alternativa I: jako specifické kritérium
Preferenci projektů v oblasti RP lze řešit pomocí specifického kritéria. Příklady preferovaných aktivit a
akcí (v závorce jsou uvedeny body na pětistupňové škále hodnocení):
 (1) osvěta a propagace RP v přímé vazbě na projekt (jako součást projektu)
 (2) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro ženy a
další cílové skupiny ve smyslu oblasti podpory 3.4
 (3) vzdělávací programy (kurzy) pro obecné i specifické vzdělávání žen a mužů znevýhodněných
ve smyslu o. p. 3.4, zejména rodičů malých dětí před jejich nástupem (návratem) do zaměstnání
Doporučení má vazbu na úkol přijatý v rámci Veřejného plánu řešení evaluačních doporučení, který se týká
indikátoru 07.46.16 „Podíl úspěšně podpořených osob“. Viz http://www.esfcr.cz/file/7982/, str. 22.
56
270





(3) příprava cílových skupin na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o zákonech
a předpisech, tvorba podnikatelského plánu, základní podnikatelské znalosti a dovednosti apod.)
(3) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu projektu
(3) zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti rodičů n a projektu (např.
týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní akce výchovně zábavného charakteru)
(4) příprava a zavedení flexibilních režimů práce a netradičních forem zaměstnávání (tzv.
flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu
3+3 dny, zřizování zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.)
(5) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu), „baby
sitting“ aj.
Alternativa II: jako volitelná podmínka přijatelnosti
Zařadit problematiku RP do prioritních os 1, 3, 5 a do oblasti 2.1 jako jednu z „volitelných podmínek
přijatelnosti“: žadatel by musel volit mezi dvěma nebo více požadavky, z nichž jeden by se týkal
zajištění konkrétního řešení ve prospěch RP v kontextu projektu (viz výše), avšak další by se týkaly
jiných žádoucích aspektů projektu (např. „zlepšené“ udržitelnosti aktivit a výstupů projektu).
K přípravě nového období
14. Pro období 2014-20 lze předpokládat přetrvání tématiky RP a GM v prioritách ESF. Proto bude
třeba již nyní přehodnotit dosavadní vývoj v tématice, a to ve dvou rovinách:
a) metodologické – co jsou v okruhu možných výstupů, výsledků a dopadů validní a spolehlivé
indikátory RP a jak zjišťovat čistý užitek OPLZZ (očištěný od jiných vlivů),
b) věcné – jaké nové cíle stanovit, jaká opatření a typy aktivit jsou rozhodující pro plnění širších cílů
EU a ČR.
15. Doporučuje se, aby implementační subjekty zainteresované v tematickém okruhu vzdělávání pro
zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti (MPSV, MŠMT a MV) pro příští programové období zvážily
cílenou podporu některých částí občanského vzdělávání.
Seznam literatury a dokumentů












Hausmann R., Tyson L. D., Zahidi S. (2010), The Global Gender Gap Report 2010, World
Economic Forum, Geneva
McNaughton C. aj. (2010), Evaluation of Gender Equality and Equal Opportunities within the
European Social Fund, Department of Work and Pensions
MPSV (2008), Soubor prorodinných opatření - Prorodinný balíček (dostupné na
http://www.mpsv.cz)
MPSV (2008), Evaluace projektů zaměřených na rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu
práce a sladění pracovního a rodinného života, Závěrečná zpráva.
MPSV (2008), Třetí etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL
MPSV (2010), Evaluace ve vazbě na monitoring – vyhodnocení indikátorové soustavy OPLZZ.
Závěrečná zpráva.
MPSV (2010), Roční operační vyhodnocení OPLZZ za rok 2009.
MPSV, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 až 2013. Finální verze.
MPSV, Prováděcí dokument OPLZZ, Praha: vydání 1.6, 25. 8. 2010.
MPSV (2010), Veřejný plán řešení evaluačních doporučení (dostupné na
http://www.esfcr.cz/file/7982/)
MPSV (2011), Příručka pro žadatele o finanční podporu z operačního programu Lidské zdroje a
zaměstnanost.
Musil J. (2008), Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti, CESES FSV UK Praha.
271
Příloha č. 6 - Sumarizace vlivu projektů PO5 na cílové skupiny
(dle MONIT7+, stav 12. 12. 2010)
Cílové skupiny
Kód projektu
Popis vlivu na politiku
Uchaz.
o zam.
osoby
dl.nezam.ženy
ženy
50+
se ZP
(nad 6 měs.)
mladí
15-19
let
osoby
závislé ženy po
osoby rom.
domácí
na
mateřské cizinci
bez
etn.
násilí
návyk. (rodiče)
přístř. menš.
látk.
CZ.1.04/5.1.01/12.00001
sociální začleňování mentálně postižených
CZ.1.04/5.1.01/12.00005
rehabilitace osob zneužívajících návykové látky
CZ.1.04/5.1.01/12.00006
networking P5
CZ.1.04/5.1.01/51.00007
vzdělávání žen po mateřské a rodičů s dětmi
CZ.1.04/5.1.01/51.00010
inovace sociálního podnikání v ČR
CZ.1.04/5.1.01/51.00016
ženy znevýhodněné na trhu práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00017
inovace k řešení dl.nezam.žen
CZ.1.04/5.1.01/12.00018
oblast RLZ a bezbariérového cestování
CZ.1.04/5.1.01/51.00021
tématická sít pro dl. Výměnu zkušeností v zam.
CZ.1.04/5.1.01/12.00021
tématická síť pro rozvoj soc.ekonomiky
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00025
zahr.zkušenosti pro nezaměstnané
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00027
přenos dobré pra1e mezi partnery
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00028
podpora NNO v oblasti snižování nezam. P5
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00030
výměna zkuš.a inovací - obl.soc. služeb
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00031
zkušenosti v oblasti sociální firmy
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00034
výměna zkuš.v místním partnerství
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00036
profesionální pečovatelé
CZ.1.04/5.1.01/51.00037
švédský model soc.firmy v Moravskoslezsku
CZ.1.04/5.1.01/12.00037
zapojování lidí s mentálním handikepem
CZ.1.04/5.1.01/12.00038
přenos knowhow pro NNO P5
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00038
nové formy péče o děti do 7 let
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
272
etn.
menš.
Cílové skupiny
Kód projektu
Uchaz.
o zam.
CZ.1.04/5.1.01/12.00046
přenos dobré pra1e v oblasti řeš.domácího násilí
CZ.1.04/5.1.01/51.00046
IT model pro odhadování potřeb zam. V regi.
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00047
zaměstnávání znevýh.osob
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00048
podpora zam. Seniorů a předdůchod.věku
CZ.1.04/5.1.01/51.00049
reg.tématická síť v Ústeckém kraji
CZ.1.04/5.1.01/51.00052
práce s lidmi s mentál.postižením
CZ.1.04/5.1.01/12.00052
přenos zkušeností v oblasti vzdělávání a integr. P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00057
začleňování zdrav.postižených osob na trh pr.
CZ.1.04/5.1.01/12.00060
dobrá praxe v terénních službách
CZ.1.04/5.1.01/12.00063
zvýšení kompetencí při výkonu veř.správy P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00064
výměna zkuš.při začl.venk.žen (zem.) do práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00065
náhradní rodinná péče
CZ.1.04/5.1.01/51.00066
mezin.témat.síť-slaďování soukr.a prac.života
CZ.1.04/5.1.01/12.00069
přenos zkušeností v obl. Znevýhodn.osob
CZ.1.04/5.1.01/12.00072
nelegální prac.migrace cizinců +LEGISLATIVA
CZ.1.04/5.1.01/51.00073
I my chceme pracovat …
CZ.1.04/5.1.01/12.00074
soci.začleňování po poranění mozku
CZ.1.04/5.1.01/12.00075
komunitní plánování soc.služeb - výkon veř.spr.
CZ.1.04/5.1.01/51.00076
začleňování zdrav.postižených osob na trh pr.
CZ.1.04/5.1.01/51.00079
"Age" management v ČR
CZ.1.04/5.1.01/12.00083
centra podpory rodiny
CZ.1.04/5.1.01/12.00087
místní partnerství - inovace programů
CZ.1.04/5.1.01/51.00086
absolventi na trh práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00087
krizová intervence
CZ.1.04/5.1.01/12.00094
rovné příležitosti na trhu práce
CZ.1.04/5.1.01/12.00096
práce se sociálně vyloučenými obyv.
osoby
dl.nezam.ženy
ženy
50+
se ZP
(nad 6 měs.)
mladí
15-19
let
osoby
závislé ženy po
osoby rom.
domácí
na
mateřské cizinci
bez
etn.
násilí
návyk. (rodiče)
přístř. menš.
látk.
etn.
menš.
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
273
Cílové skupiny
Kód projektu
Uchaz.
o zam.
osoby
dl.nezam.ženy
ženy
50+
se ZP
(nad 6 měs.)
CZ.1.04/5.1.01/51.00098
tématická síť - aktivní stárnutí
CZ.1.04/5.1.01/12.00099
soc.dovednosti u lidí s postižením
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00102
proti bariérám trhu práce - zdrav.postižení
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00105
výměna zkušeností prac.úřadů práce
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00109
prac.trénink osob pracuj.s mental.postiž.
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00110
vzdělávání dospělých - celoživ.učení
CZ.1.04/5.1.01/12.00111
řízení pra1e pro uživatele drog
CZ.1.04/5.1.01/12.00114
komunita zdravých lidí a lidí s postižením
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00115
zahraniční stáže v oblasti péče o duševní zdr.
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00116
náhradní rodinná péče a práce s rodinou
CZ.1.04/5.1.01/12.00120
reg.produkty a zaměstnanost P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00124
centra místního partnerství - celoživ.učení
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00125
mezisektorové partnerství v obcích - celož.uč.
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00130
podpora soc.podniků P5
Celkem
Procentní podíl podporované cílové sk.
CELKEM PODPOŘENÉ JEDNOTKY
mladí
15-19
let
osoby
závislé ženy po
osoby rom.
domácí
na
mateřské cizinci
bez
etn.
násilí
návyk. (rodiče)
přístř. menš.
látk.
etn.
menš.
1
1
1
1
1
1
1
1
18
25%
19
26%
72
274
2
3%
1
1%
6
8%
6
8%
3
4%
10
14%
2
3%
1
1%
1
1%
1
1%
2
3%
Příloha č. 7 – Expertní odhad inovativnosti projektu (příloha
EO 1.23)
V analýzách byl použit indikátor inovativnosti. Ten označuje potenciál projektu k inovativnímu řešení
problému, na který se projektová žádost zaměřuje. Tato hodnota byla získána tak, že byl vypočten
průměr ze tří hodnocení expertů (každý z expertů hodnotit každý projekt zvlášť) dle následujících
kritéií:
I. Inovace má plánované dopady…
II. Jak je popsána přidaná hodnota
ve vztahu k cílovým skupinám
(klientům či zákazníkům)?
… na trhu EU
…na trhu ČR
…na lokálním trhu
…nejsou popsány, nebo jsou zaměřeny jen na
příjemce podpory.
6
3
1
0
Je jasně popsána přidaná hodnota pro cílovou
skupinu mimo organizaci příjemce podpory.
Není podrobně popsána, ale lze ji z žádosti
vydedukovat.
Není jasně patrná.
3
1
0
III. Které z těchto čtyř typů inovací
jsou obsaženy?
Obsaženy jsou alespoň 3 typy inovací.
Obsaženy jsou alespoň 2 typy inovací.
(zlepšení produktů, zlepšení služeb,
Obsažen je jeden typ inovací
zlepšení postupů, organizační
Není obsažen žádný z těchto typů inovací
změny)
CELKEM
6
3
1
0
max. 15
Potřebné informace byly obsaženy v žádosti, zejména v její části č. 7 (Inovativnost projektu) a č. 8
Popis klíčových aktivit a č. 9 (Popis a zapojení cílových skupin). Při hodnocení otázky č. I. Byla také
ověřována cílová hodnota monitorovacích indikátorů z části č. 14 Hodnoty indikátorů (zejména
07.41.00).
Příloha č. 7.2: Vliv typu žadatele na výsledky projektů
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,182
,033
,017
1,706801
a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01,
DRUHSOUKR01, DRUHNNO01
ANOVAb
Model
Sum of Squares
df
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
24,153
4
6,038
2,073
,085a
Residual
707,900
243
2,913
Total
732,053
247
a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01
b. Dependent Variable: Inovprum
275
Coefficientsa
Unstandardized Coefficients
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
7,000
,569
DRUHSOUKR01
-,369
,613
DRUHNNO01
-,150
,585
DRUHVERSEK01
-1,242
,675
DRUHVYZKUM01
-,417
,829
a. Dependent Variable: Inovprum
Standardized
Coefficients
Beta
-,090
-,043
-,206
-,043
t
12,304
-,602
-,257
-1,840
-,502
Sig.
,000
,548
,798
,067
,616
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,090
,008
-,008
1533,280
ANOVAb
Model
Sum of Squares
df
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
4636746,971
4
1159186,743
,493
,741a
Residual
5,713E8
243
2350947,692
Total
5,759E8
247
b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
329,444
511,093
DRUHSOUKR01
-162,784
550,634
DRUHNNO01
127,497
525,911
DRUHVERSEK01
-95,444
606,694
DRUHVYZKUM01
-277,069
745,040
a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Standardized
Coefficients
Beta
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,085
,007
-,009
71,706
276
-,045
,041
-,018
-,032
t
,645
-,296
,242
-,157
-,372
Sig.
,520
,768
,809
,875
,710
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
9153,296
4
2288,324
,445
,776a
Residual
1249434,300
243
5141,705
Total
1258587,597
247
b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
1,443E-13
23,902
DRUHSOUKR01
5,268
25,751
DRUHNNO01
16,000
24,595
DRUHVERSEK01
21,409
28,373
DRUHVYZKUM01
-1,361E-13
34,843
a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Standardized
Coefficients
Beta
,031
,109
,085
,000
t
,000
,205
,651
,755
,000
Sig.
1,000
,838
,516
,451
1,000
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,178
,032
,016
10,494
ANOVAb
Model
Sum of Squares
df
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
874,117
4
218,529
1,984
,098a
Residual
26759,093
243
110,120
Total
27633,210
247
b. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Model
B
Std. Error
Beta
1
(Constant)
13,222
3,498
DRUHSOUKR01
-5,829
3,769
-,231
DRUHNNO01
-8,242
3,599
-,380
DRUHVERSEK01
-7,495
4,152
-,202
DRUHVYZKUM01
-3,097
5,099
-,052
a. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
277
t
3,780
-1,547
-2,290
-1,805
-,607
Sig.
,000
,123
,023
,072
,544
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,087
,007
-,009
2,410
ANOVAb
Model
Sum of Squares
df
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
10,653
4
2,663
,459
,766a
Residual
1411,025
243
5,807
Total
1421,677
247
b. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Model
B
Std. Error
Beta
1
(Constant)
7,205E-15
,803
DRUHSOUKR01
,214
,865
,037
DRUHNNO01
,444
,827
,090
DRUHVERSEK01
,909
,953
,108
DRUHVYZKUM01
-7,102E-15
1,171
,000
a. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
t
,000
,248
,538
,953
,000
Sig.
1,000
,805
,591
,341
1,000
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,024
,001
-,016
396,095
ANOVAb
Model
Sum of Squares
df
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
22453,232
4
5613,308
,036
,998a
Residual
38124574,106
243
156891,251
Total
38147027,339
247
b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
DRUHSOUKR01
B
Std. Error
155,889
132,032
-41,014
142,246
278
Standardized
Coefficients
Beta
-,044
t
1,181
-,288
Sig.
,239
,773
DRUHNNO01
-24,307
135,859
DRUHVERSEK01
-24,616
156,728
DRUHVYZKUM01
-49,139
192,468
a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
-,030
-,018
-,022
-,179
-,157
-,255
,858
,875
,799
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,065
,004
-,012
13,887
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
F
Sig.
1
Regression
198,397
4
49,599
,257
,905a
Residual
46860,377
243
192,841
Total
47058,774
247
b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
-8,441E-14
4,629
DRUHSOUKR01
1,500
4,987
DRUHNNO01
2,732
4,763
DRUHVERSEK01
3,727
5,495
DRUHVYZKUM01
8,109E-14
6,748
a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
Standardized
Coefficients
Beta
t
,000
,301
,574
,678
,000
,046
,096
,077
,000
Sig.
1,000
,764
,567
,498
1,000
Příloha č. 7.3: Výsledky statistických analýz pro vliv typu aktivit na
výsledky projektů
Variables Entered/Removedb
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, .
podilcestovne_rozpocet
a. All requested variables entered.
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
Std. Error of the Estimate
1
,111a
,012
-,004
1529,953
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
ANOVAb
279
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
7113083,374
5,688E8
5,759E8
df
4
243
Mean Square
1778270,843
2340757,007
F
Sig.
,552a
,760
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-62,401
434,365
-113,019
Inovprum
52,721
podilcizinci_rozpocet
-1768,394
Počet partnerů
50,470
Standardized
Coefficients
Beta
1194,442
56,794
2645,958
42,790
t
-,008
,059
-,053
,076
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
-,144
Sig.
,886
-,095
,928
-,668
1,179
,925
,354
,505
,239
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,196a
,038
,022
70,577
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
48189,495
1210398,102
1258587,597
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
12047,374
4981,062
F
2,419
Sig.
,049a
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-32,009
20,037
77,323
Inovprum
4,451
-171,435
Počet partnerů
3,880
Model
1
55,100
2,620
122,058
1,974
Variables
Variables Entered
Removed
Počet
partnerů,
Inovprum, .
podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
280
Standardized
Coefficients
Beta
,111
,107
-,110
,125
Method
Enter
t
-1,597
Sig.
,111
1,403
1,699
-1,405
1,966
,162
,091
,161
,050
Variables Entered
Variables Removed
Method
Enter
b. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem
Model
1
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,067a
,004
-,012
8,610
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
80,421
18013,478
18093,899
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
20,105
74,130
F
Sig.
,896a
,271
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
,404
2,444
Standardized
Coefficients
Beta
t
2,914
6,722
,035
Inovprum
,114
,320
,023
-9,608
14,890
-,051
Počet partnerů
-,176
,241
-,047
a. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
,165
Sig.
,869
,434
,356
-,645
-,732
,665
,722
,519
,465
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,208a
,043
,028
387,522
a.
Predictors:
(Constant),
Počet
partnerů,
Inovprum,
podilcizinci_rozpocet,
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
1654839,740
36492187,599
38147027,339
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
413709,935
150173,612
F
2,755
Sig.
,029a
247
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
281
Standardized
Coefficients
Beta
t
Sig.
1
(Constant)
-121,220
-497,866
Inovprum
39,332
943,537
Počet partnerů
7,928
110,020
302,541
14,385
670,196
10,838
-,129
,172
,110
,046
Variables Entered
Variables Removed
Počet
partnerů,
Inovprum,
podilcizinci_rozpocet, .
Model
1
-1,102
,272
-1,646
2,734
1,408
,732
,101
,007
,160
,465
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,254a
,065
,049
13,458
a.
Predictors:
(Constant),
Počet
partnerů,
Inovprum,
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
3044,706
44014,068
47058,774
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
761,177
181,128
F
4,202
Sig.
,003a
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-2,397
3,821
2,561
Inovprum
,056
-,447
Počet partnerů
1,510
Standardized
Coefficients
Beta
10,507
,500
23,275
,376
t
,019
,007
-,001
,251
-,627
Sig.
,531
,244
,113
-,019
4,011
,808
,910
,985
,000
Příloha č. 7.4: Výsledky analýz pro geografické zaměření partnerů
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,110
,012
-,008
,11525
a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
,039
3,214
3,254
ANOVAb
df
5
242
247
282
Mean Square
,008
,013
F
,592
Sig.
,706a
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
,039
5
,008
Residual
3,214
242
,013
Total
3,254
247
b. Dependent Variable: INOVPRUM01
F
,592
Sig.
,706a
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
,464
,016
Geraaut2
-,003
,017
We2
-,027
,017
Ce2
-,016
,017
Se2
-,002
,020
Ne2
-,003
,023
a. Dependent Variable: INOVPRUM01
Standardized
Coefficients
Beta
-,011
-,115
-,064
-,008
-,007
t
28,347
-,162
-1,616
-,920
-,114
-,109
Sig.
,000
,871
,107
,359
,909
,913
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,227
,051
,032
1502,514
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
29590034,320
5
5918006,864
Residual
5,463E8
242
2257549,594
Total
5,759E8
247
F
2,621
Sig.
,025a
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
Geraaut2
We2
Ce2
Se2
Ne2
B
Std. Error
-17,680
213,291
119,240
222,642
88,119
218,361
437,443
220,355
199,978
260,153
987,693
303,875
283
Standardized
Coefficients
Beta
,035
,028
,136
,050
,211
t
-,083
,536
,404
1,985
,769
3,250
Sig.
,934
,593
,687
,048
,443
,001
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Model
B
Std. Error
Beta
1
(Constant)
-17,680
213,291
Geraaut2
119,240
222,642
,035
We2
88,119
218,361
,028
Ce2
437,443
220,355
,136
Se2
199,978
260,153
,050
Ne2
987,693
303,875
,211
t
-,083
,536
,404
1,985
,769
3,250
Sig.
,934
,593
,687
,048
,443
,001
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,141
,020
,000
71,393
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
25121,839
5
5024,368
Residual
1233465,758
242
5096,966
Total
1258587,597
247
F
,986
Sig.
,427a
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Beta
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
4,073
10,135
Geraaut2
-1,459
10,579
We2
7,435
10,376
Ce2
1,988
10,470
Se2
25,164
12,361
Ne2
11,922
14,439
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
1038,887
26594,322
27633,210
ANOVAb
df
5
242
247
284
-,009
,051
,013
,134
,055
Mean Square
207,777
109,894
t
,402
-,138
,717
,190
2,036
,826
F
1,891
Sig.
,688
,890
,474
,850
,043
,410
Sig.
,097a
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
1038,887
5
207,777
Residual
26594,322
242
109,894
Total
27633,210
247
b. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
F
1,891
Sig.
,097a
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Model
B
Std. Error
Beta
1
(Constant)
7,604
1,488
Geraaut2
1,704
1,553
,073
We2
-2,628
1,524
-,121
Ce2
-,437
1,537
-,020
Se2
-3,377
1,815
-,121
Ne2
-2,517
2,120
-,078
a. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
t
5,110
1,097
-1,725
-,284
-1,860
-1,187
Sig.
,000
,274
,086
,777
,064
,236
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,107
,012
-,009
2,410
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
16,374
5
3,275
Residual
1405,303
242
5,807
Total
1421,677
247
b. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
F
,564
Sig.
,728a
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
Geraaut2
We2
Ce2
Se2
Ne2
B
Std. Error
,273
,342
,006
,357
,125
,350
-,033
,353
,642
,417
-,161
,487
285
Standardized
Coefficients
Beta
,001
,025
-,007
,102
-,022
t
,799
,017
,358
-,094
1,539
-,331
Sig.
,425
,986
,721
,925
,125
,741
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Model
B
Std. Error
Beta
1
(Constant)
,273
,342
Geraaut2
,006
,357
,001
We2
,125
,350
,025
Ce2
-,033
,353
-,007
Se2
,642
,417
,102
Ne2
-,161
,487
-,022
a. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
t
,799
,017
,358
-,094
1,539
-,331
Sig.
,425
,986
,721
,925
,125
,741
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
a
1
,080
,006
-,014
395,765
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
242588,989
5
48517,798
Residual
37904438,350
242
156629,911
Total
38147027,339
247
F
,310
Sig.
,907a
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Beta
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
119,361
56,181
Geraaut2
-26,704
58,644
We2
46,661
57,517
Ce2
7,344
58,042
Se2
-34,021
68,525
Ne2
15,236
80,041
-,031
,058
,009
-,033
,013
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
1
,172a
,029
,009
13,738
286
t
2,125
-,455
,811
,127
-,496
,190
Sig.
,035
,649
,418
,899
,620
,849
ANOVAb
df
Model
Sum of Squares
Mean Square
1
Regression
1387,978
5
277,596
Residual
45670,796
242
188,722
Total
47058,774
247
F
1,471
Sig.
,200a
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Beta
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
-1,477
1,950
Geraaut2
4,399
2,036
We2
2,831
1,996
Ce2
3,518
2,015
Se2
-,364
2,379
Ne2
2,949
2,778
t
-,757
2,161
1,418
1,746
-,153
1,062
,144
,100
,121
-,010
,070
Příloha č. 7.5: Detailní výsledky statistických
geografické polohy partnerů
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
.
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,110a
,012
-,012
a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
analýz
–
vliv
Method
Enter
1,732275
ANOVAb
df
Model
1
Sig.
,450
,032
,157
,082
,879
,290
Sum of Squares
Mean Square
Regression
8,866
6
1,478
Residual
723,187
241
3,001
Total
732,053
247
F
,492
Sig.
,814a
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
Geraaut2
B
Std. Error
6,954
,247
-,039
,258
287
Standardized
Coefficients
Beta
-,010
t
28,162
-,150
Sig.
,000
,881
We2
Ce2
Se2
Ne2
Oth2
a. Dependent Variable: Inovprum
-,405
-,236
-,037
-,042
,038
,252
,256
,302
,353
,427
-,114
-,065
-,008
-,008
,006
-1,610
-,922
-,124
-,120
,089
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
,109
,357
,902
,905
,929
Method
Enter
Model Summary
Adjusted R
Std. Error of the
Model
R
R Square
Square
Estimate
1
,333a
,111
,089
1457,380
ANOVAb
df
Model
1
Sum of Squares
Mean Square
Regression
64043744,883
6
10673957,481
Residual
5,119E8
241
2123955,565
Total
5,759E8
247
F
5,026
Sig.
,000a
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
-94,380
207,759
Geraaut2
222,147
217,461
We2
111,199
211,879
Ce2
343,123
215,015
Se2
77,700
254,158
Ne2
831,720
297,280
Oth2
1447,372
359,364
Standardized
Coefficients
Beta
t
-,454
1,022
,525
1,596
,306
2,798
4,028
,066
,035
,107
,019
,178
,253
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
a
1
,153
,023
-,001
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
29341,427
1229246,170
1258587,597
ANOVAb
df
6
241
247
288
Sig.
,650
,308
,600
,112
,760
,006
,000
Method
Enter
71,419
Mean Square
4890,238
5100,607
F
,959
Sig.
,454a
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
Method
Enter
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
3,224
10,181
Geraaut2
-,320
10,657
We2
7,691
10,383
Ce2
,944
10,537
Se2
23,810
12,455
Ne2
10,196
14,568
Oth2
16,018
17,611
Standardized
Coefficients
Beta
t
Sig.
,317
-,030
,741
,090
1,912
,700
,910
-,002
,052
,006
,127
,047
,060
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
b. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,327a
,107
Model
1
,752
,976
,460
,929
,057
,485
,364
Method
Enter
,085
6,060
ANOVAb
df
Sum of Squares
Mean Square
Regression
1061,869
6
176,978
Residual
8851,615
241
36,729
Total
9913,484
247
b. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství
F
4,819
Sig.
,000a
t
Sig.
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
,186
,864
Geraaut2
1,503
,904
We2
,999
,881
Ce2
1,445
,894
Se2
-,622
1,057
Ne2
3,753
1,236
Oth2
5,499
1,494
a. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství
Standardized
Coefficients
Beta
,107
,077
,108
-,037
,194
,231
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
b. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
289
,216
1,662
1,133
1,616
-,588
3,036
3,680
Method
Enter
,829
,098
,258
,107
,557
,003
,000
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
a
1
,176
,031
,007
,301
ANOVAb
df
Model
1
Sum of Squares
Mean Square
Regression
,695
6
,116
Residual
21,785
241
,090
Total
22,480
247
b. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
F
1,282
Sig.
,266a
t
Sig.
Coefficientsa
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
,047
,043
Geraaut2
,056
,045
We2
,087
,044
Ce2
-,027
,044
Se2
,059
,052
Ne2
,019
,061
Oth2
,023
,074
a. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
Standardized
Coefficients
Beta
1,087
1,251
1,995
-,612
1,131
,315
,314
,084
,141
-,043
,075
,021
,021
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,085a
,007
Method
Enter
396,406
-,017
ANOVAb
df
Model
1
,278
,212
,047
,541
,259
,753
,754
Sum of Squares
Mean Square
Regression
276886,569
6
46147,761
Residual
37870140,770
241
157137,514
Total
38147027,339
247
F
,294
Sig.
,940a
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
Geraaut2
We2
Ce2
Se2
Ne2
Oth2
B
Std. Error
116,941
56,510
-23,458
59,149
47,389
57,631
4,368
58,484
-37,879
69,131
10,315
80,860
45,666
97,747
290
Standardized
Coefficients
Beta
-,027
,059
,005
-,037
,009
,031
t
Sig.
2,069
-,397
,822
,075
-,548
,128
,467
,040
,692
,412
,941
,584
,899
,641
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
.
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,182a
,033
,009
Method
Enter
13,740
ANOVAb
df
Model
1
Method
Enter
Sum of Squares
Mean Square
Regression
1563,746
6
260,624
Residual
45495,028
241
188,776
Total
47058,774
247
F
1,381
Sig.
,223a
Coefficientsa
Standardized
Coefficients
Beta
Model
B
Std. Error
1
(Constant)
-1,650
1,959
Geraaut2
4,631
2,050
We2
2,883
1,998
Ce2
3,305
2,027
Se2
-,640
2,396
Ne2
2,597
2,803
Oth2
3,269
3,388
,152
,102
,114
-,018
,061
,063
t
Sig.
,400
,025
,150
,104
,790
,355
,336
-,842
2,259
1,443
1,630
-,267
,927
,965
Příloha č. 7.6: Výsledky statistických analýz pro vliv typu aktivit na výsledky projektů
Variables Entered
Variables Removed
Model
1
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,111a
,012
-,004
1529,953
Model
1
Regression
Sum of Squares
7113083,374
ANOVAb
df
4
291
Mean Square
1778270,843
F
,760
Sig.
,552a
Residual
5,688E8
243
Total
5,759E8
247
2340757,007
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-62,401
434,365
-113,019
Inovprum
52,721
-1768,394
Počet partnerů
50,470
Standardized
Coefficients
Beta
1194,442
56,794
2645,958
42,790
t
-,008
,059
-,053
,076
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
-,144
Sig.
,886
-,095
,928
-,668
1,179
,925
,354
,505
,239
Method
Enter
Model Summary
Adjusted R Square
Model
R
R Square
1
,196a
,038
,022
70,577
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
48189,495
1210398,102
1258587,597
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
12047,374
4981,062
F
2,419
Sig.
,049a
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-32,009
20,037
77,323
Inovprum
4,451
-171,435
Počet partnerů
3,880
55,100
2,620
122,058
1,974
Standardized
Coefficients
Beta
,111
,107
-,110
,125
Variables
Model
Variables Entered
Removed
Method
1
Počet
partnerů,
Inovprum, .
Enter
podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
292
t
-1,597
Sig.
,111
1,403
1,699
-1,405
1,966
,162
,091
,161
,050
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
a
1
,067
,004
-,012
8,610
Model
1
Regression
Residual
Sum of Squares
80,421
18013,478
Total
18093,899
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
20,105
74,130
F
Sig.
,896a
,271
247
Coefficientsa
Model
1
B
Std. Error
,404
2,444
(Constant)
Standardized
Coefficients
Beta
t
2,914
6,722
,035
Inovprum
,114
,320
,023
-9,608
14,890
-,051
Počet partnerů
-,176
,241
-,047
a. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem
Model
Variables Entered
Variables Removed
1
,165
Sig.
,869
,434
,356
-,645
-,732
,665
,722
,519
,465
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,208a
,043
,028
387,522
a.
Predictors:
(Constant),
Počet
partnerů,
Inovprum,
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
1654839,740
36492187,599
38147027,339
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
413709,935
150173,612
F
2,755
Sig.
,029a
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
Inovprum
Počet partnerů
B
Std. Error
-121,220
110,020
-497,866
39,332
943,537
7,928
293
302,541
14,385
670,196
10,838
Standardized
Coefficients
Beta
-,129
,172
,110
,046
t
-1,102
Sig.
,272
-1,646
2,734
1,408
,732
,101
,007
,160
,465
Variables Entered
Variables Removed
Model
1
Variables Entered
Variables Removed
Počet
partnerů,
Inovprum,
podilcizinci_rozpocet, .
Model
1
Method
Enter
Method
Enter
Model Summary
Model
R
R Square
Adjusted R Square
1
,254a
,065
,049
13,458
a.
Predictors:
(Constant),
Počet
partnerů,
Inovprum,
Model
1
Regression
Residual
Total
Sum of Squares
3044,706
44014,068
47058,774
ANOVAb
df
4
243
Mean Square
761,177
181,128
F
4,202
Sig.
,003a
247
Coefficientsa
Model
1
(Constant)
B
Std. Error
-2,397
3,821
2,561
Inovprum
,056
-,447
Počet partnerů
1,510
294
10,507
,500
23,275
,376
Standardized
Coefficients
Beta
,019
,007
-,001
,251
t
-,627
Sig.
,531
,244
,113
-,019
4,011
,808
,910
,985
,000
Příloha č. 8 – Logické rámce řešení 3 vybraných oblastí a návrh rozšířené soupisky
účetních dokladů v rámci evaluačního úkolu 2
Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti rovných příležitostí
Hlavní cíl

Zlepšit situaci v rovných příležitostech z hlediska uplatnění
znevýhodněných skupin na trhu práce v ČR
Dílčí cíle plánu
 Zlepšit dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot
dopadových indikátorů OPLZZ v rámci tematiky rovných
příležitostí
 Posílit potenciál oblasti rovných příležitostí prostřednictvím
důrazu na princip partnerství v rámci oblasti podpory 3.4
OPLZZ
 Posílit reálné změny v zaměstnávání a podnikání mužů a žen,
kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z
důvodů péče o malé děti
 Snížit riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně
vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit
Výstupy plánu
Objektivně ověřitelné indikátory

Prostředky/zdroje
ověření

uspokojivé naplňování hodnot dopadových

indikátorů OPLZZ rovných příležitostí u
znevýhodněných skupin
 Monitorovací indikátory dopadu OPLZZ ve
vazbě na rovné příležitosti (zejména pak
zvýšení míry zaměstnanosti žen,
dlouhodobé nezaměstnanosti skupin 15-24
let a 50+)
 Počty partnerů v podpořených projektech
OP 3.4 (MONIT7+)
 Indikátor 07.60.10 „Zlepšení podmínek pro
slaďování rodinného a pracovního života“
 Statistické údaje veřejných dostupných
databází
Zdroje k ověření
Předpoklady/rizika (vnější)
 MONIT7+
 Koordinovaný postup v rámci ŘO
 veřejné statistiky –  Pochopení a zájem potenciálních
ČSÚ,
MPSV,
žadatelů v rámci OPLZZ o aktivní
VUPSV
prosazování
problematiky
rovných
příležitostí v jejich běžné každodenní
praxi
 Pochopení a aktivní zájem odborníků
z praxe, včetně evaluačních stakeholderů
Zdroje k ověření
1) Širší aplikace RP v rámci OPLZZ
1) Zakomponovaná specifická kritéria RP 
2) Vyšší zapojení podniků a obcí v projektech RP - lepší zacílení a
anebo jako volitelné podmínky přijatelnosti 
koordinace aktivit v OP 3.4
projektové žádosti ve výzvách v prioritních
3) Konkretizace a posílení rovných příležitostí v podmínkách výzev
osách 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1
OP 3.4
2) Indikátor „Počet podpořených organizací“
4) Lepší zapojení nejvíce znevýhodněných skupin na trhu práce
podle dle právní subjektivity (MONIT7+)
295
MONIT7+
veřejné statistiky –
ČSÚ, MPSV,
VUPSV
MONIT7+
Podmínky
vyhlašovaných
výzev
Výstup vůči účelu (dílčím cílům)
 Zajištění
dobré
informovanosti
příslušných potenciálních žadatelů a
konečných příjemců,
 Dodržení časového harmonogramu
předávání jednotlivých výstupů projektu
3) Stanovené konkrétní podmínky ve výzvách
na konkretizaci RP a šíření dobré praxe
4) Jasně vymezené cílové skupiny a podmínky
podpor
Aktivity plánu
A.
Prostředky/vstupy
Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v 
oblasti 2.1 preferenci konkrétních aktivit a akcí, které
podporují obecně RP
B. V rámci oblasti podpory 3.4 je nutné se zaměřovat zejména 
na zástupce obcí a zaměstnavatelů a posílit princip partnerství
v projektech prosazujících rovné příležitosti
C. V dalších výzvách preferovat zejména projekty zaměřené na
reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří
jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z
důvodů péče o malé děti a dále se zaměřit na konkrétní
nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů
D. V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné
eliminovat riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně
vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit
Časový rámec aktivit
vyhlašované výzvy v rámci OP 3.4 a A.
možnosti
stanovování
konkrétních
podmínek
vyhlašované výzvy v rámci prioritních os 1,
3, 5 a v oblasti podpory 2.1
B.
Další
výzvy
v oblasti podpory
3.4 vyhlašované
v letech 2012 2013
Další
výzvy
v rámci prioritních
os 1, 3, 5 a
v oblasti podpory
2.1 vyhlašované
v letech 2011 2013
Aktivity vůči výstupu
 Časové
zvládnutí
zakomponování
vymezených kritérií a podmínek do
připravovaných výzev již během roku
2011 a 2012
 Dostatečné
porozumění
důležitosti
problematiky RP napříč jednotlivými
odděleními ŘO OPLZZ v jejichž gesci
jsou ostatní prioritní osy
 Dodržení časového harmonogramu
Předběžné podmínky
 Dosavadní neuspokojivý vývoj při
naplňování hodnot dopadových indikátorů
OPLZZ v oblasti RP
 Předpokládaný pokračující důraz na
problematiku rovných příležitostí ze
strany EK v příštím programovém období
296
Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti řešení administrativních bariér
Hlavní cíl

Zjednodušit administrativní procesy OPLZZ
 Zrychlení tempa naplňování hodnot
finančních indikátorů OPLZZ
 Zrychlení tempa naplňování hodnot
věcných indikátorů OPLZZ
 zkrácené průměrné lhůty kontroly a
proplácení MZ konečným příjemcům o 50
% oproti stavu k 31.12.2010.monitorovací
indikátory finančního pokroku
 zřízená metodická skupina a průběžně
aktualizovaná veřejná databáze rozhodnutí
 pozitivní hodnocení ze strany KP a
žadatelů
Prostředky/zdroje ověření

MONIT7+
Dílčí cíle plánu
 Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že
nesporné výdaje budou propláceny ihned po kontrole
monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech
požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně
po jejich vyjasnění.
 Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení
nestandardních situací a dotazů prostřednictvím sestavení
metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy
a situace řešit a jejich řešení zveřejňovat.
 Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou
část monitorovací zprávy redukovat na elektronický formulář
vyplňovaný přes webové rozhraní (MONIT7+) bez nutnosti
jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ
redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů (dle
přílohy č. XXX) doplněné o výpis z projektového účtu a
výpis s podklady projektu.
 Odstranit dvoustupňovou kontrolu monitorovacích zpráv.
Výstupy plánu
Zdroje k ověření
 MONIT7+
 dotazníkové šetření
v rámci výročních
evaluací
 Koordinovaný postup v rámci ŘO
k navrhovaným postupům týkajícím se
zjednodušení administrace OPLZZ
Zdroje k ověření
A.




 Zajištění dobré informovanosti
příslušných pracovníků implementace
OPLZZ ohledně podmínek
zjednodušujících administrativní procesy
Implementovaný systém zrychleného (částečného)
proplácení žádostí o platbu.
B. Zřízená metodická pracovní skupina zodpovídající
nestandardní dotazy ZS do 15 pracovních dnů.
C. Zřízená veřejná databáze rozhodnutí v nestandardních
1) Výše proplacených prostředků – trend
naplňování indikátoru
2) Evidence počtu a rychlosti řešení dotazů
mezi subjekty implementace a KP
3) Databáze rozhodnutí umístěná na webových
297
MONIT7+
Benefit
Internet
Zprostředkující
subjekty
situacích, která bude uznávána za precedentní.
stránkách.
D. Zavedené a fungující odevzdávání zjednodušených MZ ve 4) Snížení počtu neschválených průběžných
formě webového formuláře.
monitorovacích zpráv
E. Fungující jednostupňová kontrola MZ.
4) Snížení lhůt schvalování MZ
Aktivity plánu
Prostředky/vstupy
A. Zavést praxi částečného okamžitého proplácení nesporných
výdajů z MZ a implementovat ji do prováděcích dokumentů
OPLZZ.
B. Zřídit metodickou pracovní skupinu zodpovídající dotazy ZS
C. Navrhnout, zřídit a průběžně aktualizovat veřejnou databázi
rozhodnutí metodické skupiny; zajistit, aby již učiněná
rozhodnutí byla považována za precedentní.
D. Navrhnout, zřídit a implementovat zjednodušené
předkládání MZ prostřednictvím webového rozhraní.
E. Převést agendu související s kontrolou a schvalováním MZ
pouze na jeden stupeň kontroly

A.
B.
C.
D.
E.



podmínky pro konečné příjemce a jejich
úprava
stanovit interní pokyn pro systém řešení
nestandardních dotazů obsahující lhůty a
formu (písemná, elektronická apod.)
nastavení implementace a kontroly
BENEFIT
2011
2011
2011
2011 – 2012
2012
 Schválení či zavedení procesních změn
ze strany ŘO OPLZZ
 Problémy s pomalým postupem
proplácení příjemcům,
 Administrativní náročnost, chybovost v
sestavování monitorovacích zpráv KP,
nesoulad v hodnocení MZ na různých
úrovních implementace OPLZZ
298
Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti zohlednění regionální dimenze podpory z OPLZZ
Hlavní cíl

Zdůraznit regionální diferenciaci podpory z OPLZZ, resp. z
následného OP
Výstupy plánu
 Vyšší podíl realizovaných projektů
v regionech s výraznějšími problémy na
trhu práce
 Vyšší podíl finančních prostředků z OP
v regionech s výraznějšími problémy na
trhu práce
A.
Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s nejvyšší 1)
nezaměstnaností
B. Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s vyšším
podílem sociálně vyloučených komunit
2)
C. Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s dalšími
specifickými potřebami na trhu práce
Aktivity plánu
Výše proplacených prostředků ve
vybraných regionech – trend naplňování
indikátoru
Celkový počet realizovaných projektů ve
vybraných regionech a jejich komparace
se zbylými regiony
Prostředky/vstupy
A. Zpracování podpůrné analýzy reflektující současné reálné potřeby 
na trhu práce v jednotlivých regionech

B. Podpora osvěty týkající se možností podpory z ESF v regionech
s problémy na trhu práce

C. Bonifikace žadatelů resp. projektových žádostí v problémových
regionech
D. Vybrané výzvy OP by měly být specificky regionálně zaměřené
(na regiony s nejvyššími problémy na trhu práce resp. na regiony,
kde bude přínos financí z ESF nejvyšší)
Prostředky/zdroje ověření


MONIT7+
ČSÚ, MPSV
Zdroje k ověření


MONIT7+
Benefit
Podmínky pro žadatele a jejich úprava
Příprava specifických výzev na základě
předchozí důsledné analýzy
Zajištění další osvěty ve vybraných
regionech
A.
B.
C.
D.
2011
2011
2011 – 2012
2012 – 2012
 Zajištění dobré informovanosti
potenciálních žadatelů
v regionech s nejvyššími
problémy na trhu práce
 Dostatečná ochota podávat
projekty v těchto regionech
 Schválení
či
zavedení
procesních změn ze strany ŘO
OPLZZ
Aktivity by měly dále směřovat na
nové programovací období, kde by
měli běžet od počátku
299

Dosavadní relativně nepřirozený
vývoj čerpání z OPLZZ (v PO2 a
PO3), který příliš nerespektuje
reálné potřeby regionů v oblasti
RLZ
Příloha – návrh rozšířené soupisky účetních dokladů.
Položka
Kapitola
rozpočtu
Název položky
1
1
Celkem
1.1.1
1
1.2.1
1
1.3.2
Osobní náklady
Manažerka
projektu
Asistentka
manažera
Expert
2
3
3
Celkem
Celkem
3.2
Cestovní náklady
Zařízení
Mobilní telefon
Datum
výdaje
XXX
12.
2011
12.
2011
12.
2011
XXX
XXX
10.
2011
Číslo
dokladu v
účetnictví
Částka
XXX
Dodavatel
Zdůvodnění výdaje pro projekt
2.
1
33 000
10 000
XXX
Ing. Nováková
XXX
Mzda manažera za leden – řízení projektu
2.
2
8 000
Bc. Svobodová
2.
3
15 000
Mzda asistentky manažera za leden –
administrace projektu
Autor textu publikace „Můj přítel ESF“.
XXX
4
0
5 000
5 000
XXX
1.
…
…
Atd.
300
Doc. Horák
XXX
XXX
T-mobile
XXX
XXX
Telefon pro manažera projektu, který
současně slouží jako kontaktní a
informační telefon pro cílové skupiny.
Příloha č. 9 – Tabulky v rámci globální evaluační otázky 1.1
Příloha 1.1.1
Tabulka 1.1.X Přehled stavu všech registrovaných a podpořených projektů OPLZZ (včetně finančních
objemů v EUR) k termínu 5. 1. 2011
Registrované
projekty
počet
3 588
Objem
finančních
prostředků €
938 721 462
Podpořené
projekty
počet
1 229
Objem
finančních
prostředků €
360 355 039
3 568
919 351 674
1 219
344 262 186
20
19 369 789
10
16 092 853
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ
POLITIKY TRHU PRÁCE
555
476 079 577
134
353 717 742
2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti
PO/OP
PRIORITNÍ OSA 1 ADAPTABILITA
1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a
1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců
544
426 953 853
129
337 793 750
2.2 Modernizace institucí a zavedení systému
kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
11
49 125 724
5
15 923 992
PRIORITNÍ
OSA
3
SOCIÁLNÍ
INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
3 296
962 577 896
511
281 705 529
1 383
566 732 959
206
222 598 446
245
84 302 262
53
16 592 905
804
155 172 862
97
17 498 794
864
156 369 813
155
25 015 384
736
250 383 267
379
120 964 494
736
250 383 267
379
120 964 494
248
56 980 824
64
12 997 949
248
56 980 824
64
12 997 949
33
83 045 330
32
83 040 655
33
83 045 330
32
83 040 655
8 456
2 767 788 356
2 349
1 212 781 408
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních
služeb
3.2 Podpora sociální integrace příslušníků
romských lokalit
3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na
trhu práce
3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu
práce a sladění pracovního a rodinného
života
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ
SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŽBY
4.1
Posilování
institucionální
kapacity a efektivnosti veřejné
správy.
PRIORITNÍ
OSY
5A
A
5B
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
5.1 Mezinárodní spolupráce
PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ
POMOC
6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly
operací OPLZZ
OPLZZ CELKEM
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ (k datu 5. 1. 2011); MSC 252A
301
Příloha 1.1.3
Tabulka č : finanční pokrok OP (EU a národní zdroje) – kumulativně
Prioritní osy
Alokace
2007-2013
EUR
a
Prostředky kryté
Rozhodnutím/ Smlouvou
(dodatkem)
EUR
%
b
b/a
příjemcům
Certifikované
prostředky*
EUR
c
%
c/a
EUR
e
%
e/a
1.1
526 729 387
344 262 186
65,36
83 740 575
15,90
33 551 241
6,37
1.2
91 429 759
16 092 853
17,60
414 202
0,45
208 816
0,23
1
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
13,61
33 760 057
5,46
2a.1
596 843 314
333 406 818
55,86
124 087 483
20,79
115 432 097
19,34
2a.2
106 579 163
15 717 187
14,75
319 170
0,30
198 954
0,19
2a
703 422 477
349 124 006
49,63
124 406 653
17,69
115 631 051
16,44
2b.1
7 853 201
4 386 932
55,86
1 633 454
20,80
1 519 257
19,35
2b.2
1 402 358
206 805
14,75
4 200
0,30
2 618
0,19
2b
9 255 559
4 593 737
49,63
1 637 654
17,69
1 521 875
16,44
2
712 678 036
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
3.1
287 763 740
222 598 446
77,35
102 254 196
35,53
53 561 338
18,61
3.2
42 631 666
16 592 905
38,92
6 242 374
14,64
2 833 299
6,65
3.3
74 605 414
17 498 794
23,46
5 804 241
7,78
0
0,00
3.4
63 947 498
25 015 384
39,12
11 401 266
17,83
4 831 550
7,56
3
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
4a.1
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
4a
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
4b.1
16 396 795
8 640 321
52,70
257 904
1,57
146 202
0,89
4b
16 396 795
8 640 321
52,70
257 904
1,57
146 202
0,89
4
229 555 121
120 964 494
52,70
3 610 896
1,57
2 046 828
0,89
5a.1
38 144 122
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
5a
38 144 122
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
5b.1
2 934 164
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
5b
2 934 164
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
5
41 078 286
12 997 949
31,64
5 104 585
12,43
1 407 578
3,43
6a.1
85 263 331
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
6a
85 263 331
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
6b.1
1 157 269
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
6b
1 157 269
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
6
86 420 600
83 040 655
96,09
7 595 536
8,79
7 238 003
8,38
2 156 839 507
1 212 781 408
56,23
352 212 177
16,33
222 831 579
10,33
OP CELKEM
Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, revidovaná verze z 30. října 2010,
Veřejné prostředky celkem
MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla
*Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o
vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188
Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument OPLZZ, revidovaná verze z 30. října 2010, Veřejné prostředky celkem
MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla
*Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o
vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188
302
Tabulky dat dle jednotlivých prioritních os
PRIORITNÍ OSA 1 – CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace
doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR)
Podané
projektové
žádosti
76 696 958
80 469 578
84 258 688
88 224 981
329 650 205
938 721 462
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
284,8
Proplacené
prostředky
příjemcům
76 696 958
60 352 184
0
0
137 049 142
84 154 777
Schválené
projekty
76 696 958
80 469 578
84 258 688
0
241 425 224
360 355 039
149,3
Certifikované
prostředky
61,4
76 696 958
40 234 789
0
0
116 931 747
33 760 057
28,9
1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků
Analýza dosaženého věcného pokroku
Vyhlášené výzvy v roce 2010
Individuální projekty: 0
Grantové projekty
výzva
0P
60
Objem v Kč
1.1
Platnost výzvy
Stav
750 000 000 14.04.2010 -31.12.2010
ukončena
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR
PO/OP
Registrované
projekty počet
1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a
Podpořené
projekty
počet
1 229
Objem finančních
prostředků €
3 588
Objem
finančních
prostředků €
938 721 462
3 568
919 351 674
1 219
344 262 186
360 355 039
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.01
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
Výsledky
Název
Celkový rozpočet na OP 1.1
Celková výše propl.prostředků
Počet podpořených osob-celk.
Počet podpořených organizací-celk.
Počet nově vytvoř/inov.produktů
Počet úsp.absolventů kurzů-celk.
Počet úspěšně podpořených osob
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
Cíl. hodnota
526 729 387
526 729 387
1720
140 000
1 020
550
114 700
80
2010
344 262 186
83 740 575
1219
216 205
298
537,5
23 621
0
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
303
%
65,4%
15,9%
70,9%
154,4%
29,2%
97,7%
20,6%
0,0%
Analýza dosaženého finančního pokroku
Prioritní osa/
oblast
podpory
1.1.
1.
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Proplacené prostředky příjemcům
Certifikované prostředky*
Smlouvou
(dodatkem)
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
526 729 387
344 262 189
65,36
83 740 575
15,90
33 551 241
6,37
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
16,61
33 760 057
5,46
Alokace
2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2
PRIORITNÍ OSA 1 – OBLAST PODPORY 1.1 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace
Podané
projektové
žádosti
65 352 979
68 567 604
74 796 280
75 175 933
283 892 796
919 351 674
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
323,8
Proplacené
prostředky
příjemcům
65 352 979
51 425 703
0
0
116 778 682
83740575
Schválené
projekty
65 352 979
68 567 604
74 796 280
0
208 716 863
344 262 186
164,9
Certifikované
prostředky
71,7
65 352 979
34 283 802
0
0
99 636 781
33551241
33,7
1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků
Grantové projekty
výzva
0P
36
Objem v Kč
1.2
Platnost výzvy
Stav
300 519 242 05.03.2010-31.12.2012
probíhající
PO/OP
Registrované
projekty počet
1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců
Podpořené
projekty
počet
1 229
Objem finančních
prostředků €
3 588
Objem
finančních
prostředků €
938 721 462
20
19 369 789
10
16 092 853
360 355 039
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.01
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
Výsledky
Název
Počet podpořených organizací-celk.
304
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
Cíl. hodnota
91 429 759
91 429 759
180
10 000
180
50
5 300
2010
16 092 083
414 202
10
191
3
0
340
%
17,6%
0,5%
5,5%
1,9%
1,7%
0,0%
6,4%
07.46.16
%
60
0
0,0%
Prioritní osa/
oblast
podpory
Prostředky kryté
(dodatkem)
Alokace
2007-13
příjemcům
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
91 429 759
16 092 853
17,60
414 202
0,45
208 816
0,23
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
16,61
33 760 057
5,46
1.2.
1.
Podané
projektové
žádosti
11 343 979
119 019 74
12 462 408
13 049 048
48 757 409
19 369 789
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
39,7
Schválené
projekty
11 343 979
11 901 974
12 462 408
0
35 708 361
16 092 853
45,1
Proplacené
prostředky
příjemcům
11 343 979
8 926 481
0
0
20 270 460
414 202
Certifikované
prostředky
2,0
11 343 979
5 950 987
0
0
17 294 966
208 816
1,2
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE
PRIORITNÍ OSA 2 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
Míra naplnění doporučeného vývoje
(B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
88 520 832
92 838 712
97 175 856
101 715 132
380 250 532
476 079 577
125,2
Schválené
projekty
88 520 832
92 838 712
97 175 856
0
278 535 400
353 717 742
127,0
Proplacené
prostředky
příjemcům
88 520 832
69 629 034
0
0
158 149 866
126 044 307
79,7
Individuální projekty
výzva
0P
70
Objem v Kč
2.1
Platnost výzvy
1 466 251 624 15.12.2010-31.12.2013
305
Stav
probíhající
Certifikované
prostředky
88 520 832
46 419 356
0
0
134 940 188
117 152 926
86,8
Grantové projekty
výzva
0P
Objem v Kč
63
2.1
Platnost výzvy
Stav
341 996 623 14.05.2010-11.08.2010
ukončena
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY
TRHU PRÁCE
Objem
finančních
prostředků €
555
544
Podpořené
projekty
počet
476 079 577
426 953 853
Objem finančních
prostředků €
134
129
353 717 742
337 793 750
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.02
07.41.00
07.46.13
07.46.16
07.01.00
07.01,01
07.01,02
Výsledky
Název
Počet vytvořených pracovních míst
z toho muži
z toho ženy
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
osoby
osoby
osoby
osoby
osoby
Cíl. hodnota
604 696 515
604 696 515
700
490 000
391 000
60
30 000
14 000
16 000
2010
337 793 750
125 720 937
129
137 002
85 492
0
26 676
95
26 571
%
55,9%
20,8%
18,4%
28,0%
21,9%
0,0%
88,9%
0,7%
166,1%
Prioritní osa/
oblast
podpory
2a.1
2.a
2b.1
2b
2.
Alokace
2007-13
a) EUR
596 843 314
703 422 477
7 853 201
9 255 559
712 678 036
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
333 406 818
55,86
124 087 483
20,79
115 432 097
19,34
349 124 006
49,63
124 406 653
17,69
115 631 051
16,44
4 486 932
55,86
1 633 454
20,80
1 519 257
19,35
4 593 737
49,63
1 637 654
17,69
1 521 875
16,44
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
Míra naplnění doporučeného vývoje
(B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
75 108 585
78 772 240
82 452 242
86 303 748
322 636 815
426 953 853
Schválené
projekty
132,3
75 108 585
78 772 240
82 452 242
0
236 333 067
337 793 750
142,9
306
Proplacené
prostředky
příjemcům
75 108 585
59 079 180
0
0
134 187 765
125 720 937
93,7
Certifikované
prostředky
75 108 585
39 386 120
0
0
114 494 705
116 951 354
102,1
2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
V roce 2010 nebyly pro tuto oblast opatření vypsány žádné výzvy
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY
TRHU PRÁCE
2.2 Modernizace institucí a zavedení systému
kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
555
476 079 577
135
353 717 742
11
49 125 724
5
15 923 992
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.02
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
Výsledky
Název
Celkový rozpočet na OP 2.2.
Počet podpořených organizací
Podíl umístěných uchazečů -APZ
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
Cíl. hodnota
107 981 521
107 981 521
100
10 000
250
50
9 000
43
2010
15 923 992
323 370
5
0
2
0
0
0
%
14,7%
0,3%
5,0%
0,0%
0,8%
0,0%
0,0%
0,0%
Prioritní osa/
oblast
podpory
2a.2
2.a
2b.2
2b
2.
Alokace
2007-13
a) EUR
106 579 163
703 422 477
1 402 358
9 255 559
712 678 036
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
15 717 187
14,75
319 170
0,30
198 954
0,19
349 124 006
49,63
124 406 653
17,69
115 631 051
16,44
206 805
14,75
4 200
0,30
2 618
0,19
4 593 737
49,63
1 637 654
17,69
1 521 875
16,44
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
13 412 247
14 066 472
14 723 614
15 411 384
57 613 717
49 125 724
85,3
Schválené
projekty
13 412 247
14 066 472
14 723 614
0
42 202 333
15 923 992
37,7
307
Proplacené
prostředky
příjemcům
13 412 247
10 549 854
0
0
23 962 101
323 370
1,3
Certifikované
prostředky
13 412 247
7 033 236
0
0
20 445 483
201 572
1,0
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
58 153 899
61 045 886
63 920 386
66 929 295
250 049 466
962 577 896
Proplacené
prostředky
příjemcům
58 153 899
45 784 415
0
0
103 938 314
125702076
Schválené
projekty
58 153 899
61 045 886
63 920 386
0
183 120 171
281705529
385,0
153,8
Certifikované
prostředky
120,9
58 153 899
30 522 943
0
0
88 676 842
61 226 187
69,0
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb
Grantové projekty
výzva
0P
65
66
67
68
54
57
69
3.1
3.1
3.1
3.3
3.4
4.1
4.1
Objem v Kč
90 000 000
120 000 000
120 000 000
296 442 249
250 000 000
800 000 000
200 000 000
Platnost výzvy
11.06.2010-17.09.2010
11.06.2010-17.09.2010
11.06.2010-06.09.2010
22.06.2010-15.10.2010
11.01.2010-31.03.2010
15.01.2010-30.03.2010
24.09.2010-30.11.2010
Stav
ukončena
ukončena
ukončena
ukončena
ukončena
ukončena
ukončena
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A
ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních
služeb
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
1 383
566 732 959
206
222 598 446
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
Výsledky
Název
Podíl úspěšně podpořených osob
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
Cíl. hodnota
107 981 521
107 981 521
1 260
86 000
2 000
100
26 000
45
2010
222 598 446
102 254 196
206
96 981
145
261
7 265
0
308
%
206,1%
94,7%
16,3%
112,8%
7,3%
261,0%
27,9%
0,0%
Prioritní osa/
oblast
podpory
2.a
3.1.
3.
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
703 422 477
349 124 006
49,63
124 406 653
17,69
115 631 051
16,44
287 763 740
222 298 446
77,35
102 254 196
35,53
53 561 338
18,61
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
Alokace
2007-13
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
35 703 756
37 459 975
39 223 872
41 070 250
153 457 853
566 732 959
Schválené
projekty
35 703 756
37 459 975
39 223 872
0
112 387 603
222 598 446
369,3
Proplacené
prostředky
příjemcům
35 703 756
28 094 981
0
0
63 798 737
102 254 196
198,1
Certifikované
prostředky
160,3
35 703 756
18 729 988
0
0
54 433 744
53 561 338
98,4
3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
Grantové projekty: 0
PO/OP
Registrované
projekty počet
3.2 Podpora sociální integrace příslušníků
romských lokalit
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
245
84 302 262
53
16 592 905
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
Výsledky
Název
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
Cíl. hodnota
42 631 666
42 631 666
140
13 000
300
40
2 000
20
2010
16 592 905
6 242 374
53
12 221
74
66
1079
0
%
38,9%
14,6%
37,9%
94,0%
24,7%
165,0%
54,0%
0,0%
309
Prioritní osa/
oblast
podpory
3.2.
3.
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
42 631 666
16 592 905
38,92
6 242 374
14,64
2 833 299
6,65
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
Alokace
2007-13
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
5 289 446
5 549 626
5 810 945
6 084 481
22 734 498
84 302 262
370,8
Proplacené
prostředky
příjemcům
5 289 446
4 162 220
0
0
9 451 666
6242374
Schválené
projekty
5 289 446
5 549 626
5 810 945
0
16 650 017
16592905
99,7
Certifikované
prostředky
66,0
5 289 446
2 774 813
0
0
8 064 259
2 833 299
35,1
3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce
výzva
0P
61
3.3
Objem v Kč
Platnost výzvy
100 000 000 04.05.2010-28.02.2011
Stav
probíhající
3.3
Objem v Kč
Platnost výzvy
296 442 249 22.06.2010-15.10.2010
Stav
ukončena
Grantové projekty
výzva
0P
68
PO/OP
Registrované
projekty počet
3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na
trhu práce
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
804
155 172 862
97
17 498 794
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03
07.41.00
Název
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
310
Cíl. hodnota
74 605 414
74 605 414
430
22 000
2010
17 498 794
5 804 241
97
801
%
23,5%
7,8%
22,6%
3,6%
Druh
Výsledky
Kód
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
07.02,00
07.02,01
07.02,02
Název
Počet nově vytv. PS pro znev.skup.
z toho muži
z toho ženy
MJ
org.
ks
osoby
%
osoby
Cíl. hodnota
550
100
17 000
50
5 000
2 000
3 000
2010
33
26
554
0
4
4
0
%
6,0%
26,0%
3,3%
0,0%
0,1%
0,2%
0,0%
Prioritní osa/
oblast
podpory
3.3.
3.
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
74 605 414
17 498 794
23,46
5 804 241
7,78
0
0
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
Alokace
2007-13
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
9 256 529
9 711 846
10 169 152
10 647 842
39 785 369
155 172 862
390,0
Schválené
projekty
9 256 529
9 711 846
10 169 152
0
29 137 527
17 498 794
60,1
Proplacené
prostředky
příjemcům
9 256 529
7 283 885
0
0
16 540 414
5 804 241
Certifikované
prostředky
35,1
9 256 529
4 855 923
0
0
14 112 452
0
0,0
3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života
Grantové projekty
výzva
0P
54
3.4
Objem v Kč
Platnost výzvy
250 000 000 11.01.2010-31.03.2010
311
Stav
ukončena
PO/OP
Registrované
projekty počet
3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu
práce a sladění pracovního a rodinného
života
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
864
156 369 813
155
25 015 384
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
07.46.16
07.60.10
Výsledky
Název
Zlepšení podmínek pro slaďování
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
instituce
Cíl. hodnota
63 947 498
63 947 498
380
19 000
650
100
15 000
50
50
2010
25 015 384
11 401 266
155
14 330
182
228
9 971
0
%
39,1%
17,8%
40,8%
75,4%
28,0%
228,0%
66,5%
0,0%
0,0%
Prioritní osa/
oblast
podpory
3.4.
3.
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
a) CZK
b) CZK
% b/a
c) CZK
% c/a
d) CZK
% d/a
63 947 498
25 015 384
39,12
11 401 266
17,83
4 831 550
7,56
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
Alokace
2007-13
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
7 904 168
8 324 439
8 716 417
9 126 722
34 071 746
156 369 813
458,9
Schválené
projekty
7 904 168
8 324 439
8 716 417
0
24 945 024
25 015 384
100,3
312
Proplacené
prostředky
příjemcům
7 904 168
6 243 329
0
0
14 147 497
11 401 266
80,6
Certifikované
prostředky
7 904 168
4 162 220
0
0
12 066 388
4 831 550
40,0
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŽBY
4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy.
výzva
0P
58
59
62
64
4.1
4.1
4.1
4.1
Objem v Kč
400 000 000
500 000 000
300 000 000
450 000 000
Platnost výzvy
15.01.2010-30.03.2010
18.05.2010-30.08.2010
31.05.2010-30.08.2010
30.06.2010-29.10.2010
Stav
ukončena
ukončena
ukončena
ukončena
4.1
4.1
Objem v Kč
Platnost výzvy
800 000 000 15.01.2010-30.03.2010
200 000 000 24.09.2010-30.11.2010
Stav
ukončena
ukončena
Grantové projekty
výzva
0P
57
69
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ SPRÁVA A
VEŘEJNÉ SLUŽBY
4.1 Posilování institucionální kapacity a
efektivnosti veřejné správy.
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
736
250 383 267
379
120 964 494
736
250 383 267
379
120 964 494
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.04
07.41.00
07.45.00
07.57.00
07.46.13
15.32.13.
15.32.14.
15.32.15.
15.32.16.
15.32.17.
15.32.18.
Výsledky
Název
Rozvoj hodnocení dopadu regulace
Využití e-govern.-ústř.státní správa
Využití e-govern.-krajské úřady
Využití e-govern.-obce nad 500 ob.
Zkrácení délka soud.řízení - KS
Zkrácení délka soud.řízení - KS
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org.
ks
osoby
%
%
%
%
dny
dny
Cíl. hodnota
229 555 121
229 555 121
300
80 000
1 200
100
70 000
1
40 268
100
20
846
362
2010
120 964 494
3 610 896
379
7 394
93
85
15 381
%
52,7%
1,6%
126,3%
9,2%
7,8%
85,0%
22,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Pozn. Indikátory 15.32.13-18. Nejsou v MONIT7+ k dispozici.
Prioritní osa/
oblast
podpory
4a.1.
4a.
Prostředky kryté
příjemcům
(dodatkem)
a) EUR
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
Alokace
2007-13
313
4b.1.
4b
4.
16 396 795
16 396 795
229 555 121
8 640 321
8 640 321
120 964 494
52,70
52,70
52,70
257 904
257 904
3 610 896
1,57
1,57
1,57
146 202
146 202
2 046 828
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
28 652 790
29 997 807
31 349 390
32 024 890
122 024 877
250 383 267
Schválené
projekty
28 652 790
29 997 807
31 349 390
0
89 999 987
120 964 494
205,2
Proplacené
prostředky
příjemcům
28 652 790
22 498 355
0
0
51 151 145
3 610 896
134,4
Certifikované
prostředky
28 652 790
14 998 904
0
0
43 651 694
2 046 828
7,1
4,7
PRIORITNÍ OSY 5A A 5B MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
V roce 2010 nebyly pro tuto oblast podpory vyhlášeny žádné výzvy
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSY 5A A 5B MEZINÁRODNÍ
SPOLUPRÁCE
248
248
Objem
finančních
prostředků €
Podpořené
projekty
počet
56 980 824
56 980 824
Objem finančních
prostředků €
64
64
12 997 949
12 997 949
Druh
Vstup
Kód
Výstupy
49.12.05
07.41.00
07.45.00
07.57.00
43.05.00
48.19.00
07.42.80
Výsledky
Název
Celková výše propl. prostředků
Počet vytvořených partnerství
Udržitelnost vytvoř.partnerství
MJ
EUR
EUR
ks
osoby
org
ks
part.
osoby
%
Cíl. hodnota
45 911 024
45 911 024
200
6 000
400
50
50
5 000
20
2010
12 997 949
5 104 585
64
3 214
100
52
25
584
%
28,3%
11,1%
32,0%
53,6%
25,0%
104,0%
50,0%
11,7%
0,0%
314
0,89
0,89
0,89
Prioritní osa/
oblast
podpory
5a.1.
5a
5b.1.
5b
5.
Alokace
2007-13
a) EUR
389 144 122
389 144 122
2 934 164
2 934 164
41 078 286
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
12 997 949
31,64
364 529
12,42
1 407 578
3,43
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
5 127 342
5 368 029
5 609 891
5 862 848
21 968 110
56 980 824
Schválené
projekty
259,4
5 127 342
5 368 029
5 609 891
0
16 105 262
12 997 949
80,7
Proplacené
prostředky
příjemcům
5 127 342
4 026 022
0
0
9 153 364
5 104 585
55,8
Certifikované
prostředky
5 127 342
2 684 015
0
0
7 811 357
1 407 578
18,0
PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ POMOC
6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly operací OPLZZ
Vyhlášené výzvy v roce 2010 - V roce 2010 nebyly pro tuto oblast podpory vyhlášeny žádné výzvy.
PO/OP
Registrované
projekty počet
PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ POMOC
6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly
operací OPLZZ
33
Objem
finančních
prostředků €
83 045 330
33
83 045 330
Podpořené
projekty
počet
Objem finančních
prostředků €
32
83 040 655
32
83 040 655
Prioritní osa/
oblast
podpory
6a1.
6a
6b.1.
6b
6.
Alokace
2007-13
a) EUR
85 263 331
85 263 331
1 157 269
1 157 269
86 420 600
Prostředky kryté
Rozhodnutím/
Smlouvou
(dodatkem)
b) EUR
% b/a
c) EUR
% c/a
d) EUR
% d/a
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
83 040 655
96,09
7 595 536
8,79
7 238 003
8,38
315
Rok
Doporučený
vývoj
n+3/n+2
2007
2008
2009
2010
(A) CELKEM
(B) Reálný vývoj
vývoje (B/A) v %
Podané
projektové
žádosti
10 743 558
11 258 032
11 783 843
12 334 158
46 119 591
83 045 330
180,1
Schválené
projekty
10 743 558
11 258 032
11 783 843
0
33 785 433
83 040 655
245,8
316
Proplacené
prostředky
příjemcům
10 743 558
8 443 524
0
0
19 187 082
7 595 536
39,6
Certifikované
prostředky
10 743 558
5 629 016
0
0
16 372 574
7 238 003
44,2

Roční operační vyhodnocení OP LZZ (2010)

Transkript

Podobné dokumenty

Moravskoslezský kraj - Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra

Regresní analýza

Nadpis 1 - Evropské fondy v Praze

Jeff Ziegler

česká zemědělská univerzita v praze provozně ekonomická

Je reálný hospodářský cyklus v České republice

politické vedy / political sciences

Jednotný programový dokument pro Cíl 2

Výroční zpráva za rok 2013

Výroční zpráva 2008 - Regionální rada regionu soudržnosti Střední

Brožura ROP 2014 - ROP Střední Čechy

Příručka BENEFIT7 ROP NUTS II Jihozápad