Pojetí státu

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf,
příspěvková organizace
Šablona 10
VY 32 INOVACE 0114 0310
VÝUKOVÝ MATERIÁL
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
Číslo projektu
Číslo a název šablony
CZ.1.07/1.5.00/34.1076
III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor
Tematická oblast
Číslo a název materiálu
Anotace
0114 Mgr. Martin Fojtíček
Právo
VY_32_INOVACE_0114_0310
Stát
Právní kvalifikace státu
Vytvořeno
Určeno pro
Testováno (kdy, kde)
Přílohy
Duben 2013
Právo 1. ročník, studijní obory
14. 10. 2013, 1 BP
Bez příloh
Stát
PRÁVO
POJEM

Stát – politická forma organizace společnosti.
Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních,
nestátních politických organizací jsou: organizace
podle území; státní moc, tj. zvláštní veřejná moc
spočívající ve státním aparátu disponujícím možností
donucení; suverenita, tj. neomezená moc nad subjekty
působícími v jeho hranicích, které jsou povinny
respektovat i jiné státy. Činnost státních orgánů se
odvolává na konkrétní legitimizaci. Právo je technikou
činnosti státu a současně státem stanoveným
regulátorem společenských vztahů.
ZÁKLADNÍ ATRIBUTY STÁTU (GEORG JELLINEK)
obyvatelstvo - pevná vazba mezi členy
společnosti spolu s jejich majetkem
 území - je hranicemi vymezeno a odděleno od
území jiných států
 moc - státní moc je suverénní a vynutitelná,
není podřízena žádné vyšší mocenské úrovni;
vůči ostatním státům vystupuje jako
rovnocenná

DEFINICE STÁTU – MAX WEBER

Stát je svazek, který má monopol na (legitimní)
použití násilí
POJETÍ STÁTU



Idealistické – společenství lidí spjatých univerzálním
altruismem nebo mravní ideou (Hegel)
Funkcionální – stát charakterizován především svými
funkcemi, tj. zajišťováním pořádku, bezpečnosti,
sociální stability.
Organizační – stát jako souhrn veřejných institucí
financovaných z veřejných prostředků. Jasné rozlišení
mezi státem a občanskou společností.
CHARAKTERISTIKY STÁTNÍ MOCI
Suverenita (svrchovanost) –nezávislost a
neomezenost státní moci
 Legalita – zákonnost procedur
 Legitimita – ospravedlnění státní moci,
(legitimizující příběh)

LEGITIMITA POLITICKÉ MOCI, AUTORITA (MAX WEBER)
Tradiční: na základě tradic – monarchové,
kmenoví náčelníci
 Racionální: na základě zákonů – volení
úředníci, moderní vlády
 Charismatická: na základě víry v mimořádné
vlastnosti nebo mimořádná pověření –
náboženští a vojenští vůdci, diktátoři, šéfové
masových politických stran

VNITŘNÍ FUNKCE STÁTU
funkce vnitřní
 zdokonalování ekonomiky (hospodářství)
státu a zvyšování její (jeho) výkonnosti,
zabezpečování individuálních potřeb
příslušníků společnosti
 rozvoj národních a kulturních tradic a hodnot
 organizace a výstavba veřejného
zdravotnictví, školství, umění, kultury,
sociální péče, sportu apod.
 tvorba a ochrana životního prostředí

VNĚJŠÍ FUNKCE STÁTU
ochrana státu před napadením
 vytváření
podmínek mírového soužití
realizace integračních procesů
 mezinárodní pomoc a spolupráce
(hospodářská, kulturní, politická, sportovní
apod.) s jinými státy

a
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ TEORIE VZNIKU




teologická - stát vznikl z boží vůle a je odrazem boží
dokonalosti
teokratická - božský původ nemá pouze stát, ale také
panovník
patriarchální - stát vznikl rozrůstáním rodiny a státní
moc panovníka se uplatňuje stejně jako moc otce nad
rodinou
patrimoniální - stát vzniká na území, kde panovník
vlastní zemědělskou půdu
teorie násilí (vládní teorie) - stát je
výsledkem násilného podmanění určitého
území a obyvatelstva
 smluvní teorie - rozhodnutí svobodných
lidí uzavřít mezi sebou smlouvu o vzniku
státu
 organická teorie - analogie mezi státem a
biologickými organismy (vliv Darwina)
 institucionální pojetí - stát vzniká
institucionalizací moci - moc přechází z
vládnoucích osob do výhradního držení
instituce

MOŽNÁ DĚLENÍ STÁTU:
podle typu hlavy státu (původně aristotelské
dělení)
 podle územního uspořádání státní moci (tzv.
státní zřízení)
 podle typu dělby moci

DĚLENÍ ÚSTAV DLE ARISTOTELA
vláda ve
vlastním zájmu
vláda v zájmu
všech
jeden vládce
tyranie
monarchie
vládne malá
skupina
oligarchie
aristokracie
vládne velká
skupina
demokracie
politea (ústavní
vláda)
MONARCHIE
absolutní - panovník je suverénní držitel
jednotné, nedělitelné a neomezené moci ve
státě; vykonává ji doživotně a dědičně
 konstituční – panovník (exekutiva) se dělí o
moc s parlamentem (legislativa)
 parlamentní – exekutiva již není podřízena
panovníkovi, ale parlamentu (= funguje
podobně jako parlamentní republika)

REPUBLIKA
“res publica,” - věc veřejná
 forma, ve které neexistuje dědičná vláda, její
představitelé jsou voleni pouze na základě
ústavy občany či zákonodárným sborem

DĚLENÍ STÁTŮ PODLE STÁTNÍHO ZŘÍZENÍ
Unitární stát
 Federace (federální ústava)
 Konfederace (mezinárodní smlouva)
 Unijní stát („federace“ na části území –
devoluce)
 Personální unie

ZDŮVODNĚNÍ CENTRALIZAČNÍCH TENDENCÍ




Národní jednota – centrální vláda dokáže lépe
reprezentovat celek
Uniformita – centrální moc je schopná vytvořit
jednotný zákonný rámec pro celou zemi
Vyrovnávání regionálních rozdílů
Rozvoj ekonomiky – centrální moc je schopna lépe
zajistit fungování společné měny a daňové a
rozpočtové politiky
ZDŮVODNĚNÍ DECENTRALIZAČNÍCH TENDENCÍ



Participace – regionální reprezentace jsou efektivnější
v zapojování obyvatel do rozhodovacího procesu
Legitimita – fyzická vzdálenost centrální moci
ovlivňuje míru přijatelnosti rozhodnutí
(„pragocentrismus“)
Kontrola – decentralizace vytváří protiváhu k centrální
moci a tím omezuje její možné zneužívání
PRINCIP DĚLBY MOCI
rozdělení moci na moc zákonodárnou,
výkonnou a soudní je jednou ze základních
podmínek kladených na demokratický právní
stát
 zabraňuje koncentraci moci v rukou jednoho
státního orgánu
 systém brzd a rovnováh mezi orgány moci

DĚLENÍ STÁTŮ PODLE TYPU DĚLBY MOCI
Prezidentský model dělby moci
 Parlamentní model dělby moci
 Poloprezidentský (neoprezidentský) model
dělby moci

KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Jaké jsou druhy monarchií?
 2. Definuj republiku.
 3. Teorie vzniku státu.

ZDROJE
Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava ČR
 GERLOCH, Aleš; HŘEBEJK, Jiří; ZOUBEK,
Vladimír. Ústavní systém České republiky.
Základy českého ústavního práva. Praha:
Prospektrum, 2010, 568 s. ISBN 978-80-7175106-9
