UPLATNĚNÍ PLNÉHO UVĚDOMOVÁNÍ („Mindfulness“) V KBT

Transkript

UPLATNĚNÍ PLNÉHO UVĚDOMOVÁNÍ („Mindfulness“) V KBT
UPLATNĚNÍ VŠÍMAVOSTI
(„Mindfulness“) V KBT
MUDr. Petr MOŽNÝ
Psychiatrická léčebna
v Kroměříži
e-mail: [email protected]
Co je to „všímavost“?
Anglický výraz „mindfulness“ je překladem indického slova „sati“.
Znamená uvědomování, pozornost a zapamatování.
„Všímavost znamená věnovat pozornost zvláštním
způsobem:
 Úmyslně
 V přítomném okamţiku
 Bez hodnocení.“
Jon Kabat-Zinn
University of Massachusetts, 1994
Další definice
Všímavost je:
„Čirá pozornost“: …je to čistá a nerušená pozornost, upřená na to, co
nám a v nás děje v kaţdém jednotlivém okamţiku vnímání. Říkám jí
„čirá“, protoţe si všímá pouze čirých faktů vnímání, jak nám je
zprostředkovává našich pět smyslů nebo naše vlastní mysl… aniţ bychom
na ně reagovali. (Nyanaponika, 1973)
…zvláštní stav mysli či metakognitivní pozornosti, v němţ jsou myšlenky,
emoce a jednání osvobozeny od nadvlády navyklých a automatických
způsobů zpracování, které vedou k mnoha dysfunkčním psychickým
stavům. (Teasdale, 2002)
„…nehodnotící pozorování nepřetrţitého proudu vnitřních a vnějších
podnětů, jak se vynořují v mysli.“ (Baer, 2003)
Sloţky všímavosti
1.
ZVĚDAVOST: Všechny myšlenky, emoce a tělesné pocity jsou
povaţovány za významné a je jim věnována pozornost
2.
TRPĚLIVOST: Nechat vjemy, aby se vyjevovaly svým vlastním
tempem
3.
DŮVĚRA: Přesvědčení, ţe člověk je schopen udrţet se v plném
kontaktu se svými vlastními vnitřními proţitky
4.
PŘIJETÍ: Brát osobní proţitky v jejich úplnosti, bez snahy je potlačit,
vyhnout se jim nebo je změnit.
5.
NE-USILOVÁNÍ: Při plném uvědomování nemáme ţádné cíle, kterých
se snaţíme dosáhnout
Vyuţití všímavosti v psychoterapii
V současné psychoterapii se nácviku všímavosti vyuţívá
jako metody, která umoţňuje lépe si uvědomovat
vlastní myšlenky, emoce a tělesné pocity a reagovat na
ně způsobem, který zmírňuje emoční utrpení a
maladaptivní chování.
(Didonna, 2006)
Všímavost je dovednost, která nám umoţňuje méně
intenzivně reagovat na to, co se kolem nás a v nás právě
děje. Je to způsob vztahu k vlastnímu proţívání –
pozitivnímu, negativnímu i neutrálnímu – který
zmírňuje míru celkového utrpení a zvyšuje pocit vlastní
pohody.
(Germer, 2005)
Teorie KBT
A
Podnět, situace,
spouštěč
B
Kognitivní proces,
automatická myšlenka,
hodnocení, přesvědčení
C
Emoce
Chování
Tělesné
příznaky
„Ţhavé“ kognitivní procesy se obvykle zaměřují na minulost nebo
na budoucnost.
Kognitivní procesy zahrnují kromě vnímání i interpretaci a hodnocení.
Různá „B“ vedou k odlišným „C“.
Emoční poruchy jsou spojeny s chybami v usuzování.
Kognitivní restrukturalizace
 Zjistit „horké“automatické negativní myšlenky (ANM) a
jejich přesvědčivost
 Zaměřit se na jejich OBSAH a pomocí „sokratického
dotazování“ zjistit, nakolik odpovídají skutečnosti
 Vytvořit vyváţenější myšlenky, které přesněji odpovídají
zjištěným faktům
 Zjistit, zda přesvědčivost původní ANM byla oslabena a
emoce s ní spojená se zmírnila
 Naučit pacienta, aby takto dokázal zpochybňovat
přesvědčivost svých ANM samostatně a tím čelil jejich
emočnímu dopadu.
Rozdíly mezi kognitivní restrukturalizací a všímavostí
• V KR se zaměřujeme na obsah myšlenek.
• Při všímavosti je obsah nedůleţitý.
• V KR se snaţíme aktivně zkoumat platnost či neplatnost automatických myšlenek a
hledat myšlenky, které jsou pravdivější či prospěšnější.
• Při všímavosti myšlenky jen pasivně sledujeme, nehodnotíme jejich platnost, ale
označujeme je jako „myšlenky“, tj. mentální procesy, nikoli fakta.
• V KR se snaţíme změnit emoční dopad negativních myšlenek.
• Při všímavosti přijímáme negativní myšlenky i s jejich emočním dopadem.
• KR = diskuse s vlastními myšlenkami.
• Všímavost = pozorování a akceptace vlastních myšlenek jako myšlenek.
• V KR máme zformulován cíl.
• Všímavost ţádný konkrétní cíl nemá, jen postoj vnímání a přijímání.
Všímavost je nácvik určitých dovedností, lze ji začlenit jako součást KB terapie.
(Nemůţe ji ale cvičit terapeut, který všímavost sám nepraktikuje!)
Prevence relapsu deprese
„Na všímavosti zaloţená kognitivní terapie“
(Mindfulness-based CT)
Zindel Segal, Mark Wiliams & JohnTeasdale
PROBLÉM RELAPSU DEPRESE
 po první atace < 50%
 po druhé atace 50 – 80%
 po třetí a více atakách > 90%
Po vysazení AD je riziko relapsu během 12 měsíců 50-80%.
Po ukončení KT jen 20-25%.
Ale KT je náročná na čas a kvalifikaci terapeuta.
Preventivní medikace – nutná spolupráce pacienta. Jak
dlouho?
(Hledisko farmaceutických firem vs. hledisko pacienta)
Deprese – frekvence a míra stresu
~ 4 roky
1. ataka
Stres
~ 1,5 roku
2.
3.
4.
Vztah mezi náladou a myšlením
BECKOVA TEORIE DYSFUNKČNÍCH SCHÉMAT
Jádrová přesvědčení, zvyšující dispozici vůči depresi
např. „Musím uspět ve všem, do čeho se pustím“,
„Aby mě druzí měli rádi, musím jim ve všem vyhovět“ apod.
jsou trvale přítomna, ale jsou buď aktivní nebo „spící“
„Škála dysfunkčních postojů“ (DAS)
- neodlišuje (!!!) lidi nedepresivní a postdepresivní (Ingram a kol.)
AKTIVACE NÁLADY POMOCÍ VNĚJŠÍCH PODNĚTŮ (Teasdale)
- rozlišuje lidi nedepresivní a postdepresivní
ODVEDENÍ POZORNOSTI VS. „RUMINATIVNÍ REAKCE“
(Nolen-Hoeksma)
- odlišuje lidi nedepresivní a postdepresivní
Teorie depresivního relapsu
„Relaps deprese je způsoben diferenciální aktivací
depresivního modu.“ (Teasdale, 2000)
 Záţitek deprese vede ke zvýšené reaktivitě na
depresogenní podněty (i na běţnou špatnou náladu)
 Aktivace „depresivního modu“ je stále snadnější.
 Udrţován „ruminativní reakcí“
 Sníţení aktivity, uzavírání se do sebe, narušený
spánek aj.
Mody (stavy) mysli
MODUS KONÁNÍ („Doing mode“)





rozpor mezi tím, jak věci jsou a jak by měly být
negativní emoce
aktivní mentální i tělesná snaha rozpor zmenšit či odstranit
pozornost zaměřená na minulost nebo na budoucnost
problém „slepé uličky“ či „bludného kruhu“
MODUS BYTÍ („Being mode“)
 pozornost soustředěná na přítomnost
 přijetí toho co je, bez snahy to změnit
 plné vnímání aktuálních tělesných pocitů, emocí a myšlenek
 bez hodnocení
Cíle nácviku všímavosti
Rozvíjet schopnost zaujmout vůči svým negativním myšlenkám, emocím a tělesným pocitům
postoj „decentrace“, tj. odstupu, nadhledu, nezúčastněného pozorovatele
„Všechny myšlenky jsou jen události v mé mysli – a to i ty, které tvrdí, ţe nejsou.“
Umět jednat všímavě – vypnout „automatického pilota“.
Uvědomělé rozhodnutí k jednání:
Rozvíjení příjemných činností a úspěšných činností
Přijetí: Umět přejít z modu konání (jehoţ cílem je zmenšit rozpor mezi žádoucím a aktuálním
stavem) do modu bytí (pro který je charakteristické plné, bezprostřední proţívání
přítomnosti, bez snahy o dosaţení nějakého cíle)
Postoj „přátelského přijetí a smíření“ vůči vlastním emocím a myšlenkám.
Metafory postoje vůči myšlenkám a emocím – „Obloha s mraky“, „Plynoucí proud“.
Proti-vyhýbavý postoj: „Obrátit se čelem“ i vůči nepříjemným proţitkům
Proti-ruminativní: Zaměřit se na přímé proţívání místo na „přemýšlení o proţívání“
Rozpoznání „rukopisu“ varovných příznaků hrozícího relapsu deprese.
Vytvoření krizového plánu – „Dopis sobě“.
Terapeutický program
„PREVENCE RELAPSU DEPRESE ZALOŢENÁ NA
VŠÍMAVOSTI“
 8 sezení jednou týdně, trvání 2,5 hodiny, 25-30 účastníků, 1 instruktor
 Klienti s depresí anamnéze, aktuálně minimálně 3 měsíce bez deprese
 Jde o nácvik, nikoli o skupinovou terapii, tj. neprobírají se osobní problémy
účastníků, ani jejich vzájemné interakce
 Instruktor provádí cvičení spolu s účastníky jak během sezení, tak mezi
sezeními
 Cvičení jsou zaměřena na plné uvědomování vlastních tělesných pocitů, emocí a
myšlenek
 Součástí je i poslech příběhů, básní a sledování edukačních videoprogramů
 Účastníci dostávají písemné materiály ke studiu, CD k poslechu a formuláře k
záznamu domácích cvičení
 Předpokladem účinnosti je pravidelné provádění cvičení denně mezi sezeními
První sezení – Automatický pilot
Cvičení s rozinkou – všímavé jedení
Co je to „automatický pilot“
Vysvětlení smyslu „ všímavosti“
Nácvik vnímání vlastního těla (45 min)
Domácí cvičení:
 Provádět denně nácvik vnímání vlastního těla
 Provádět některou běţnou denní činnost s plným uvědoměním
Druhé sezení – Jak se vypořádat s
překáţkami
Nácvik vnímání vlastního těla (45 min)
Cvičení ukazující na souvislost mezi myšlenkami a emocemi
Kalendář příjemných událostí
Vnímání dechu – meditace vsedě (10-15 min)
Domácí cvičení
 provádět denně nácvik vnímání vlastního těla
 provádět denně 10-15 minut všímavého dýchání
 denně vést Kalendář příjemných událostí
 provádět některou běţnou denní činnost s plným
uvědoměním
Souvislost mezi myšlenkami a emocemi
Situace:
Jdu po ulici a šlápnu do psího výkalu.
Emoce: Smutek
Myšlenky?
Emoce: Vztek na sebe
Myšlenky?
Emoce: Vztek na druhé
Myšlenky?
Kognitivní terapeut?
Kalendář příjemných událostí
Co se stalo?
Uvědomoval Co jsem
jsem si během pociťoval v
události své
těle?
příjemné
pocity?
Příklad:
Šel jsem domů
z práce parkem
a ptáci krásně
zpívali.
Ano.
Větřík mi vál
do tváře, volně
se mi dýchalo,
usmíval jsem
se, cítil jsem v
sobě lehkost.
Jaké jsem měl Co mě napadá
v tu chvíli
teď, kdyţ si to
myšlenky a
zapisuji?
emoce?
„Jak je to
příjemné“. „Je
tady tak
krásně.“
Radost, úleva,
klid.
Byla to jen
krátká chvilka,
ale jsem rád, že
jsem si toho
všimnul.
Cvičení: Všímavé dýchání
1. Posaďte se na ţidli, tak, aby se vaše záda nedotýkala opěradla. Seďte vzpřímeně, s hlavou vztyčenou,
důstojně, pevně a pohodlně. Ruce si opřete o kolena, nohy si opřete o podlahu, chodidla vedle sebe –
nemějte nohy překříţené. Pokud je vám to příjemné, zavřete oči. Pokud ne, zaměřte pohled na podlahu
tak dva metry před sebe. (30 vteřin)
2. Svou pozornost zaměřte na pocity v těle. Uvědomte si, jak se vaše hýţdě dotýkají ţidle, jak se vaše
chodidla dotýkají země. Uvědomte si pocity napětí či tlaku v těle, projděte si pomalu své tělo od hlavy
aţ k prstům na nohou. S otevřenou zvědavostí a bez hodnocení vnímejte a zkoumejte své pocity v těle po
dobu jedné minuty. (1 minuta)
3. Nyní si všimněte, jak se při dýchání mění pocity v břiše – jak se vám břišní stěna jemně napíná a
vyklenuje s kaţdým nádechem a s kaţdým výdechem se uvolňuje a klesá. Jak nejlépe to dokáţete,
zůstaňte v kontaktu s pocity v břiše po celou dobu trvání nádechu a po celou dobu trvání výdechu.
Moţná si všimnete, ţe mezi kaţdým výdechem a nádechem je krátká pauza. Pokud je vám to
příjemnější, můţete se také zaměřit na jiné místo v těle, kde nejvíce vnímáte tělesné pocity, spojené
s dýcháním – například jak vám v nosních dírkách vzduch s kaţdým nádechem proudí do těla a po chvíli
s kaţdým výdechem zase z těla ven. (2 minuty)
4. Nesnaţte se své dýchání nijak měnit, nijak kontrolovat. Nechce své tělo, ať si dýchá a jen ho pozorujte.
Jak nejlépe to dokáţete, přeneste tento postoj – nechat pocity, tak jak jsou a nijak je neměnit ani nehodnotit
– i na ostatní vjemy a proţitky, které se vám vynoří v mysli. (3 minuty)
5. Dříve či později (a spíše dříve) si uvědomíte, ţe se vám myšlenky zatoulaly a ţe jiţ nevěnujete svou
pozornost pocitům, které dýchání vyvolává v břiše nebo jinde v těle. Zjistíte, ţe myslíte na něco, co se
stalo nebo na něco, co by se mohlo stát, ţe se vám v mysli vynořily vzpomínky nebo plány nebo ţe se
vaše mysl jen tak bezcílně toulá. To je naprosto v pořádku, není to ţádná chyba nebo neúspěch, tak naše
mysl funguje.
Kdyţ si uvědomíte, ţe svou pozornost jiţ nevěnujete svému dýchání, pochvalte se, ţe jste si toho všimli –
právě jste se vrátili a zase si uvědomujete své proţitky tady a teď! Můţete si krátce připomenout, kam se
vám to mysl zatoulala - říci si něco jako „Aha, tak na to jsem myslel“. Pak nenásilně přeneste svou
pozornost opět k proměnlivému rytmu pocitů v oblasti břicha a znovu začněte sledovat stálý proces
nadechování a vydechování. (2 minuty)
Cvičení: Všímavé dýchání
6. Ať se vám myšlenky zatoulají jakkoli často - a bude se vám to stávat znovu a znovu - pokaţdé
si klidně pogratulujte, kdyţ se znovu napojíte na své přítomné proţívání, nenásilně přeneste
pozornost zpět k dýchání a prostě jen sledujte měnící se rytmus tělesných pocitů, které
provázejí kaţdý nádech a kaţdý výdech.
Jak nejlépe to dokáţete zaujměte vůči své pozornosti vlídný postoj, kdy opakované toulání
své mysli berete jako příleţitost, jak své proţitky vnímat s trpělivostí a vlídnou zvídavostí a
pak se znovu vracet zpět k vnímání svého dechu. (2 minuty)
7. Toto cvičení provádějte ještě po dobu 5 minut nebo i déle, pokud si to budete přát, přičemţ si
občas připomeňte, ţe jeho smyslem je pouze uvědomovat si své proţívání v kaţdém
okamţiku jak nejlépe to jde.
Dech vyuţíváme jako kotvu, která nás spojuje s teď a tady pokaţdé, kdyţ si uvědomíme, ţe jsme
se v myšlenkách zatoulali a uţ nevnímáme své pocity v oblasti břicha a nesledujeme jak
dýcháme.
Třetí sezení –Všímavost k dýchání
Pětiminutový nácvik „vidění“ nebo „slyšení“.
30 – 40 minut meditace vsedě (všímání si dechu a těla; co s intenzivními
tělesnými pocity)
Probrání domácích cvičení (včetně vnímání těla, uvědomělého dýchání a
uvědomělých běţných činností a kalendáře příjemných událostí)
Tříminutový „prostor pro dýchání“ a jeho probrání
Uvědomělé protahování
Uvědomělá chůze
Kalendář nepříjemných událostí
Domácí cvičení
 Kaţdý lichý den provádět meditaci vsedě s protaţením
 Kaţdý sudý den provádět nácvik vnímání těla
 Denně vést Kalendář nepříjemných událostí
 Minimálně třikrát denně tříminutový prostor pro dýchání
Čtvrté sezení – Zůstat v přítomnosti
Pětiminutový nácvik „vidění“ nebo „slyšení“
40 minut meditace vsedě (všímání si dechu, těla, zvuků a pak myšlenek)
Probrání domácích cvičení (včetně meditace vsedě a tříminutového prostoru pro
dýchání)
Popis „teritoria“ deprese: Dotazník automatických myšlenek a
Diagnostická kritéria deprese
Tříminutový prostor pro dýchání + probrání, přečíst báseň „Divoké husy“
Sledování první části videodokumentu „Uzdravování zevnitř“
Tříminutový prostor pro dýchání + probrání
Domácí cvičení:
 Poslouchat pásku meditace vsedě denně
 Tříminutový prostor pro dýchání třikrát denně
 Tříminutový prostor pro dýchání – pokaţdé, kdyţ se objeví nepříjemné pocity
Páté sezení – Přijmout / Nechat tak
Meditace vsedě (45 minut)
Probrání domácích cvičení
Prostor pro dýchání + probrání
Přečíst Rumiho báseň „Dům pro hosty“.
Sledování druhé části videodokumentu „Uzdravování zevnitř“
Tříminutový prostor pro dýchání – zvládání nepříjemných pocitů
+ probrání
Domácí cvičení:
 Meditace vsedě (za pouţití pásku ve dnech 1, 3 a 5; bez pouţití pásku ve dnech 2,
4 a 6)
 Tříminutový prostor pro dýchání, třikrát denně
 Tříminutový prostor pro dýchání – zvládání (pokaţdé, kdyţ si všimnete
nepříjemných pocitů)
Dům pro hosty
Tato lidská bytost je dům pro hosty
A každé ráno někdo nový vstupuje.
Radost, deprese, lakota,
nějaké náhlé poznání přichází
jako nečekaný návštěvník.
Přivítej a přijmi je všechny!
I kdyby to byla tlupa nářků,
která se surově prožene tvým domem
a poničí v něm všechen nábytek.
Přesto, jednej s každým hostem s úctou.
Možná ti připravuje místo
pro nějaké nové potěšení.
Temné myšlenky, stud, zlá vůle,
setkej se s nimi ve dveřích s úsměvem
a pozvi je dál.
Buď vděčný za vše, co přichází,
neboť ti to bylo sesláno
jako pokyn shůry.
Šesté sezení – Myšlenky nejsou fakta
Meditace vsedě (45 min) - všímat si dechu, těla, zvuků, myšlenek (plus uvědomit
si své reakce na případné potíţe)
Probrání domácích cvičení (včetně meditace vsedě bez pásku a prostoru pro
dýchání)
Cvičení demonstrující souvislost nálady, myšlenek a různých moţných postojů
Prostor pro dýchání + probrání jako „první krok“ před zaujetím širšího pohledu na
myšlenky
Domácí cvičení:
- Provádět meditace s výběrem z pásků druhé série minimálně 40
minut denně
- Tříminutový prostor pro dýchání, třikrát denně
- Tříminutový prostor pro dýchání – zvládání (pokaţdé, kdyţ si
všimnete nepříjemných pocitů)
Fakta, interpretace, hodnocení
Jan šel do školy.
Měl starosti kvůli hodině matematiky.
Obával se, ţe nedokáţe udrţet ve třídě kázeň.
Dělat dozor nepatřilo mezi jeho obvyklé povinnosti
školníka.
Nálada, myšlenky, postoje
Cítíte se mizerně, protoţe vám váš nadřízený právě vytknul chyby a řekl, ţe
vaše práce nestojí za nic a jestli se to bude opakovat, tak vám dá výpověď.
Jdete do obchodu nakupovat a v obchodě potkáte kolegu z práce. Ten vás mine
a jenom rychle řekne, ţe nemá čas, protoţe musí stihnout něco důleţitého.
Co by vás napadlo a jak byste se cítili?
Cítíte se skvěle, protoţe vás váš nadřízený právě pochválil a řekl vám, ţe za
svou práci dostanete mimořádnou odměnu.
Jdete do obchodu nakupovat a v obchodě potkáte kolegu z práce. Ten vás mine
a jenom rychle řekne, ţe nemá čas, protoţe musí stihnout něco důleţitého.
Co by vás napadlo a jak byste se cítili?
Co dělat s negativními myšlenkami
„Myšlenky nejsou fakta – jsou to jen události v
mysli, a to i ty, které tvrdí, ţe nejsou“.
Pozorovat myšlenky – jako oblaka na obloze.
Napsat si myšlenky.
Zamyslet se nad jejich pravdivostí a uţitečností.
Rozhodnout se, zda mám nebo nemám něco udělat.
Jednat s plným uvědoměním.
„Nepřestávejte dýchat!“
Sedmé sezení – Jak o sebe mohu co nejlépe
pečovat
Meditace vsedě (40 minut)
Cvičení zkoumající vztahy mezi aktivitou a náladou
Vytvořit seznam činností přinášejících pocit potěšení nebo pocit úspěšnosti
Plánovat jak nejlépe uplatnit tyto aktivity v průběhu dne
Určit „rukopis relapsu“
Určit co dělat, kdyţ se objeví hrozba relapsu/návratu deprese
Tříminutový prostor pro dýchání nebo uvědomělá chůze
Domácí cvičení:
 Vybrat si ze všech způsobů provádění meditace ty, které bude účastník
pravidelně provádět i po skončení kursu
 Tříminutový prostor pro dýchání, třikrát denně
 Tříminutový prostor pro dýchání – zvládání (pokaţdé, kdyţ si všimnete
nepříjemných pocitů)
 Vytvořit seznam příznaků, které znamenají hrozící relaps deprese
 Vytvořit si plán jednání - co dělat v případě zhoršení nálady (aktivní činnost,
nikoli ruminace)
Vztah mezi aktivitou a náladou
1. Činnosti, které zvyšují pocit pohody, přinášejí
pocit uspokojení a úspěšnosti – pozitivní činnosti
2. Činnosti, které přinášejí pocit nepohody, napětí a
skleslosti – negativní činnosti
Které pozitivní činnosti zařadím pravidelně do
svého denního rozvrhu?
Jak co nejvíce omezím dopad negativních činností
na mou náladu?
Rukopis relapsu deprese
Vytvořit si „Seznam varovných příznaků
deprese“
- vycházet jak z vlastních zkušeností, tak z pozorování blízkých lidí
Vytvořit si „Plán jednání k odvrácení relapsu
deprese“
- vycházet z poznatků a dovedností, získaných během kursu
- napsat „Dopis sám sobě“
Osmé sezení – Jak vyuţít toho, co jsme se
naučili, ke zvládání nálad v budoucnu
Meditace vsedě (40 minut)
Probrání domácích cvičení (včetně systému časného varování a plánů jednání pro
případ hrozícího relapsu)
Rekapitulace celého kursu: co se účastníci naučili – nejdříve ve dvojicích, pak
v celé skupině
Diskuse jak co nejlépe uchovat zvyky a disciplínu, vytvořenou během minulých
sedmi týdnů, k provádění formálních cvičení i neformálního „uvědomování“
v kaţdodenním ţivotě
Zjistit a prodiskutovat plány účastníků a spojit je s konkrétními pozitivními
důvody, proč pokračovat i nadále v provádění nácviků
Závěrečná meditace nad poskytnutým předmětem (kamínek, korálek nebo
kulička)
Kaţdodenní všímavost
Kdyţ s ráno vzbudíte, předtím neţ vstanete z postele, zaměřte svou pozornost
na dýchání. Proveďte aspoň pět všímavých dechů.
Všímejte si změn ve svém postoji. Uvědomujte si pocity v těle i v mysli, kdyţ
se zvedáte z lehu do sedu, do stoje a kdyţ jdete. Všimněte si kaţdé změny
z jedné polohy do druhé.
Kdykoli uslyšíte zvonit telefon, zpívat ptáka, jet okolo auto, smích, zvuk
zavíraných dveří – vyuţijte kaţdý zvuk jako spouštěč plného
uvědomování. Opravdu naslouchejte a buďte v přítomnosti a bdělí.
Několikrát během dne věnujte svou pozornost svému dýchání. Pozorujte vţdy
aspoň pět všímavých dechů.
Kaţdodenní všímavost
Kdykoli něco jíte nebo pijete, na chvilku jen tak dýchejte.Podívejte se na své
jídlo a uvědomte si, ţe toto jídlo obsahuje ţiviny, které vedly k jeho
růstu. Dokáţete si představit slunce, déšť, půdu, obsaţené ve vašem
jídle? Věnujte svému jídlu pozornost, uvědomujte si, jak jídlo umoţňuje
vaši zdravou existenci. Dívejte se na jídlo, čichejte ho, chutnejte ho,
ţvýkejte ho a polykejte s plným uvědomováním.
Všímejte si svého těla, kdyţ jdete nebo stojíte. Na chvilku si vţdycky
všimněte svého postoje. Uvědomte si kontakt chodidel se zemí. Vnímejte
vzduch okolo své tváře, rukou a těla, kdyţ jdete. Kam spěcháte?
Uvědomujte si, jak nasloucháte a mluvíte. Dokáţete naslouchat, aniţ byste
hned souhlasili nebo nesouhlasili, plánovali, co odpovíte, aţ budete mít
moţnost? Kdyţ mluvíte, dokáţete říci jen to, co je třeba, bez přehánění
nebo shazování toho, co říkáte? Dokáţete si přitom všímat svých pocitů
v těle a v mysli?
Kaţdodenní plné uvědomování
Kdykoli stojíte ve frontě, vyuţijte toho k tomu, abyste si uvědomili jak
stojíte a jak dýcháte. Vnímejte kontakt svých chodidel se zemí,
pocity ve svém těle. Zaměřte svou pozornost na to, jak se vám zvedá
a klesá břicho. Ještě jste netrpěliví?
Uvědomujte si během dne místa napětí ve svém těle. Zkuste, zda je
dokáţete prodýchat a při výdechu napětí uvolnit. Hromadí se vám
někde v těle napětí? Například v hlavě, v ramenou, v čelistech,
v břiše nebo v bedrech? Pokud to jde, protáhněte se nebo provádějte
aspoň jednou denně uvolňovací cvičení.
Soustřeďte svou pozornost na běţné denní činnosti jako je čištění zubů,
mytí, česání, nazouvání bot a další. Provádějte uvědoměle co nejvíce
běţných činností.
Neţ jdete spát, věnujte několik minut tomu, abyste uvědoměle sledovali
své dýchání.
Pravidla všímavého jednání
1. Kdykoli to jde, dělej v kaţdém okamţiku jen jednu věc.
2. Věnuj plnou pozornost tomu, co právě děláš.
3. Kdyţ se ti myšlenky někam zatoulají, vrať je zpátky do
přítomnosti.
4. Opakuj krok tři stále znovu a znovu.
5. Uvědom si, co odvádí tvou pozornost.
VÝSLEDKY (Teasdale, 2000):
145 pacientů, 2 skupiny: běţná léčba vs. nácvik
uvědomování
Sledování 60 týdnů po ukončení programu.
Relapsy deprese: 66% Běţná léčba vs. 37% Plné
uvědomování
Významný rozdíl jen u pacientů s 3 a více atakami
deprese.
Další terapeutické programy, vyuţívající nácvik
všímavosti
Mindfulness-Based Stress Reduction (Kabat-Zinn, 1990)
Dialectical Behavior Therapy - DBT (Linehan,1993)
Acceptance and Commitment Therapy - ACT (Hayes, 1994)
Compassionate Mind Therapy (Gilbert, 2004)
Relapse Prevention for substance abuse – RP (Marlatt & Gordon, 1985)
The Four-Step Program for OCD (Schwartz, 1997)
Mindfulness-Based Program in Inpatient Treatment - MBPIT (Didonna, 2005)
Další uplatnění nácviku všímavosti
Periodická depresivní porucha (Teasdale, Williams, Segal, 1995; 2002)
Úzkostné poruchy (GAD, Panická porucha, Socialní fobie) (Kabat-Zinn, 1992; Borkovec e
Sharpless, 2004; Miller et al., 1995; Roemer & Orsillo, 2002)
Obsedantně-kompulzivní porucha (Schwartz,1996; 1997; 1998; Shannahoff-Khalsa D. S. & Coll.
1991; 1996; 2003; Gorbis, 2004; Didonna, 2004; 2005)
Hraniční porucha osobnosti (Linehan, 1991, 1993)
Posttraumatická stresová porucha (Follette et al., 2004, Foa et al. 2000)
ADHD (Zilowska, 2005)
Poruchy příjmu potravy (Kristeller & Hallet, 1999; Telch, Agras, & Linehan, 2001)
Body Dysmorphic Disorder (Wilson, 1999)
Zneuţívání návykových látek (Marlatt et al., 2004, Breslin et al., 2002; Witkiewitz et al.,in press)
Párová terapie (Christensen et al., 2004; Jacobson et al., 1998, 2000)
Chronická bolest (Kabat-Zinn et al., 1982,1986, 1987; Randolph et al., 1999)
Fibromyalgie (Kaplan et al., 1993; Goldemberg et al., 1994)
Psoriasa (Kabat-Zinn et al., 1998)
Rakovina (Carlson et al., 2000; Speca et al., 2000)
Prevence syndromu vyhoření (vězeňský personál, nemocniční personál, atd.)
WCBCT, Barcelona 2007
38 referátů o všímavosti – jak teoretické přednášky, tak výsledky studií o účinnosti
Studie o účinnosti: Akutní deprese
Chronifikované deprese, dysthymie
Bipolární afektivní porucha
Generalizovaná úzkostná porucha
Sociální fobie
Úzkostně depresivní porucha
Prevence relapsu u závislých na drogách
Zvládání poruch chování u autistických a ment.retardovaných dětí
Fibromyalgie a chronický únavový syndrom
Diabetes mellitus
Kardiální potíţe
Pac. s rakovinou a jejich pečovatelé
Chronická bolest
Prevence vzniku syndromu vyhoření u zdrav.pracovníků
Závěr: Přidání nácviku všímavosti ke standardní KBT zvyšuje její účinnost a
zvyšuje podíl vyléčených pacientů.
„Je pozoruhodné, jak osvobozující pocit přináší poznání, ţe mé
myšlenky jsou jenom myšlenky a ţe nejsou ani „já“, ani
„skutečnost“…
…prostý akt poznání, ţe myšlenky jsou procesy v mysli, vás můţe
vysvobodit ze zkresleného vnímání skutečnosti, umoţní vám jasněji
vidět věci takové, jaké jsou, a přinese vám pocit, ţe dokáţete svůj
ţivot lépe zvládnout.“
Kabat-Zinn, 1990
A úplně na závěr…..
KAMÍNEK

Podobné dokumenty

UVĚDOMOVÁNÍ („Mindfulness“) V KBT

UVĚDOMOVÁNÍ („Mindfulness“) V KBT Přivítej a přijmi je všechny! I kdyby to byla tlupa nářků, která se surově prožene tvým domem a poničí v něm všechen nábytek. Přesto, jednej s každým hostem s úctou. Možná ti připravuje místo pro n...

Více

Open file - Odyssea - Mezinárodní institut KBT

Open file - Odyssea - Mezinárodní institut KBT 123. KBT v terapii manželských problémů 124. KBT u poruch osobnosti – základní zásady 125. KBT hraniční poruchy osobnosti 126. KBT závislé poruchy osobnosti 127. KBT paranoidní poruchy osobnosti 12...

Více

Kognitivni terapie depresi_mindfulness_based_clanek Segal a kol

Kognitivni terapie depresi_mindfulness_based_clanek Segal a kol postojů, ať byli léčeni pomocí KT nebo pomocí antidepresiv. Proto Teasdale vytvořil hypotézu, že i když se dysfunkční přesvědčení a z nich plynoucí negativní myšlenky během terapie neodstraní, úspě...

Více

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE SCHIZOFRENIE

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE SCHIZOFRENIE Věříte, že jsem tajný policista se speciálním posláním?

Více

Časopis Smolíček - Charita Otrokovice

Časopis Smolíček - Charita Otrokovice pouţíváním opotřebují tak, ţe se roztřepí a kartáček ztrácí svou schopnost odstranit plak tak důkladně jako kdyţ je nový. Je dobré mít nějakou pomůcku na zapamatování si, kdy jsme kartáček vyměnili...

Více

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF FRINGE POKLADNA - DIVADLO NA PRÁDLE (v době konání festivalu) Pouze osobně v pokladně divadla (vyznačené místo E na mapě). Vstupenky na všechna představení ve všech divadlech budou v prodeji v pokl...

Více

deprese v neurologické praxi

deprese v neurologické praxi aktivitu NK-buněk/tzv. natural killers (kterou antidepresiva zlepšují), zvýšenou aktivaci buněk monocyto/makrofágového systému i T-lymfocytů. Cytokiny podané zdravým dobrovolníkům vyvolají symptomy...

Více