Kultura si to nezaslouží!
Transkript
Kultura si to nezaslouží!
Měsíčnft pro svobodu jednotlivce ňíjen 1999 Kultura si to nezaslouží! jak získatod druhjch Existují v zásadě tŤizpťtsoby, E PRo rnŽNÍ sysrÉrrl. Kulturasi všaknezas|ouží, to, co chceme:l ska, n silí a směna. se s ní handlovalo na trhu. Ponechání umění napospas trby vedlo k zániku mnoha neoceniteln1fch uměleckfch ) ) projevŮ a děl. Jistě, jsou produkty kultury, které se na trhu prosadí, ale jejich označeníza kulturu je pak diskutabilní. Jsou to komerční produkty, vytváŤenépro peníze a nikoliv z nezávis|ého puzení umělce. Skutečnéumělce si je proto nutnévydržovat - však to dělali osvícení panovnícijIŽ dávno v minulosti. Umělecké projevy pŤecinejsou pŤínosemjen pro umělce saménebo jen pro jejich nejzanícenějšíobdivovatele. Pffnos z rozvoje kultury má nakonec celá společnost. Moderní společnost by proto mě|a nezávislou kulturu podporovat. Dnes, kdy máme demokraticky volenou vládu, není moŽné nechat umělce doprošovat se o podporu u bohatych mecenášú.Umění je nutné podporovat formou grantri pro umělce a formou dařového odpočtupŤíspěvkúna kulturu pro ty, kdo kulturu podporují... Ne, nepŤedplácejtesi LF' intelektuálové. LF se nestal fÓrem k obhajobě skupinovfch zájm . Já jen pŤedvádím,jak bude asi mluvit každf, kdo jest umělcem závislfm na státních grantech či zaměstnancem státem podporovan1fchkultumíchzaÍízení.Ti se pŤecekulturou dennodenně zabyvají,a tak jsou si lépevědomi jejího v znamu a dokáŽoujako odborníci lépe rozlišit skutečnoukulturu od k!če a komerce. Jejich argumenty odvolávající se na lidské ctnosti zní mnoh1fm pŤesvědčivě. Svojí rozvláčností však zamlžujípodstatu. Dovolím si je zhutnit do jediné věty. Princip státnípodpory kultury lze shrnout do teze Dejte ndm peníze na činnost, kterd nezajím dostatek lidí ochotnlch za její shlédnutízaplatit dostatečnou čdstku. Stát pak nutí dařové poplatníky odevzdávat část svfch pŤíjmŮ,které by mohli vynaloŽit na služby a zboŽí pro ně zajímavější,aby z nich platil osoby, kterfm by nebyla jinak veŤejnostochotna za jejich uměleckou činnost zaplatit tolik, kolik by od ní minimálně požadovaly. Je tedy nesporné, Že ve prospěch státní podpory kultury je nutné pouŽít státního násilí. Pro tak nevinnou věc, jakou by byla ne. ochota financovat kulturu, kterou financovat nechci, mi stát mriže zabavovat s asistencí ozbrojen ch složek majetek nebo mě mriže uvěznit do nápravného zaÍízení. Já jsem pro svobodu v umění. Používám raději slovo svoboda. Všimněte si, jak slovo nezávislost bylo levicovfmi intelektuály, tak jako mnoho jinfch pojmri, obráceno: Neaivislou kulturu musí podpbrovat stát, Íikají. Svoboda v umění neznamená, že vzn1Y'rlejen to, co jsou jiní ochotni zap|atit. Znamená také to, že umělec mriŽe tvoŤit i dílo, u kterého neočekává, že se mu jej podaŤíprodat. Je ochoten do něj vložit časa dŤívezískanéprostŤedky,jen proto, aby vzniklo. o jaké nezávislosti umění |ze a|e mluvit, když o projektech rozhodují komise a nikoliv pouze zájem či nezájem veŤejnostiči umělce? Umělci se pak vědomě či podvědomě podŤizujívkusu rozdávačúpeněz ukoŤistěnfch státem. Rozdávači zas nechtějíbyt nabrazeni jinfmi rozdávači, a tak se snaŽí vycházet vstÍic uměleck1fm zájmov1fm skupinám. Vykladači vkusu se však nespokojí s tím, že berou lidem peníze, aby s nimi podpoŤili správnou kulturu. Rozhodli se ještěpodvazovat ziskové umění zvláštní daníz vfdajri na kulturu. Zisková kultura je pro mnohé totéŽ,co nevkusná kultura. Slovo komerční považují za nadávku. Rozhodují tak zájmy členri kulturních komisí a zájmovych skupin, kteréreprezentují,místo aby bylo rozhodnutí plně ponecháno na občanech,na jejich vkusu a jejich ,,peněžních.. hlasech. Další David Friedman pŤerozdělování halí tito veŤejnoprávnídobyvatelé privilegií do hávu zvanéhoPeníze z kultury z stdvají v kultuŤea pŤedstírají, že o Žádné pŤerozdělovánínejde. JenŽe i pokud by kultura nebyla podporována daní všeobecnou' ale tŤebajen akcízem na vstup do kina či na vlastnictví televizoru, mohu se financování českého filmu Kurvahošigutentag vyhnout leda tím, Že v Čechách neuvidím tŤeba Jurskf park ani Žádny jinf film. Snaha některfch lidí činnlch v kultuŤe o násilné získání peněz dařovfch poplatníkŮ blvá často schovávána do krycích pŤevlekŮ. Nejoblíbenějšímje ochrana národní kulturní svébytnosti pŤed cizí kulturou (rozuměj americkou - ostatníjsou spíšehodnotnéprojevy etnické rozmanitosti). Lidé jsou nesvéprdvní, sledují-Ii na aikladě svobodného rozhodnutíprojevy cizí kultury, je proto nutné vzítjim nějaképeníze a podpoŤit jimi národního umělce a vnutit jim jeho vjrvor Nemriže nás pŤekvapit,Že nejhlasitěji zní tyto hlasy z tist těch, jejichž pŤíjembfval chvilku pffjmem někoho jiného, než byl proti jeho vúli poukázán na Írčetstátu. Jistě bychom si všichni, pŤestožemáme kaŽdy jin! vkus, vzpomněli na skvělé kulturní zážitky vzniklé bez státní podpory. Na druhé straně by asi nebylo pro nikoho problémem vyhledat v paměti státem podporované blbosti. Vida - kvalita kultury koneckoncri neunikne hodnocení vkusu milionri lidí. Státní podpora tedy nemťrŽe byt zárukou rozkvětu dobrého umění. Kultura si proto státní dohled nezaslouŽí. Petr Mach O mytu,,amerikanizace$ MoJMÍR HAMPL se Ťíci,Že u některlch mftŮ obzvláště silně prisobíjaepŤímá měrnost mezi jejich nesmyslností na straně a rozšíŤeností na straně druhé. Zklátka čím většínesmysl, tím více lidí mu věÍí.Zv|áště silně pak tato kauzalita pŮsobí u intelektuálri, kteff jsou z hlediska moŽného napadeníjejich organismu mytologickfm virem nejrizikovější částípopulace. Proč tomu tak je, ponechejme na jinou debatu. Pro tu naši postačíkonstatování, Že mezi m1fty,u nichž zminěnánepŤímá riměrnost funguje téměŤ dokonale, patff mltus takzvané ,,amerikanizace našehoŽivota obecně a kultury zvláště...Není riplně jednoduché vysvětlit, co se vlastně těmito slovy chce Ťíci.Neurčitost a vágnost jsou mimochodem takéidentifikačními znaky mytologickychfrází, protožezpŤesĎovánía vyjasřování pojmŮ téměŤvždy vede k bourání m1ftri,cožjejich tvŮrci pochopitelně nepotŤebují. Mftus amerikanizace zkusme proto zpŤesnit a rozk]íčit.Protentokrát však nikoli obecně, ale prostŤednictvímkonkrétníchpŤíkladri. Nejčastěji se s tímto ,,problémem.. setkáváme v oblasti kultury. ZÍejmě to souvisí právě s mnoŽstvím intelektuálri, kteŤív ní prisobí. Velmi častoslyšíme,že největšímproblémem domácích televizních stanic a kin je jejich ,,amerikanizace,,,tedy jinak Ťečenopffliš velkf [pokračováni na straně 2] mj/tu... problémem,,europeizace..klasické hudby? dotační systém pro ,,naši.. kulturu? Uvědomme si, jak nesmyslně je napŤíklad Nehrají se Mozart' Mahler a Beethoven pŤíliš častoa neměly by se kvÓtami stanovit ponastaven systém dotací filmaŤŮm. KdyŽ fil[pokračováníze strany l] díly Gershwina či Bernsteina, aby se poměr maŤdostane státnípodporu na film, ktery má počet filmri či seriálri, které mají pŮvod bft nekomerční(tedy s malou návštěvností) americklch autorri k ostatním učinil ,,sprav USA, a Že to znamená ripadek našísvébyta tento film je potom nad očekávání spěšnf vedlivějším..? né kultury. Stejné věty sllcháme i v oblasti (ako pŤíkladvezměme HŤebejkovy Pelíšky) V oblasti našehojídelníčkubychom se mohpopulární hudby, kniŽního trhu a v mnoha měl by stát dostávat tantiémy ze zisku jako li ptát, proč někomu vadí ,,amerikanizace,, to mytologrim nestačí. normální investor' Jinak je celf systémnefér. našeho stravování a nevadí naopak rozmach dalších. Ale ,,Amerikanuzace,,je pŤecena pochodu i v jiRiziko totiž pŤebírástát (když na film nikdo pizzení? A co další ztráta,,suverenity.. don1fch sférách našeho Života, zejménave Stranebude chodit), ale nedostává vynosy (kdyŽ mácí kuchyně díky postupnému pronikání vování, v němž se rychloobčerstvovacíresse pŮvodní záměr nekomerčnostifilmu ,,nemexick1fch, Ťeckych nebo francouzskych taurace Mc Donald's (proč tŤeba ne povede..a na film lidé chodí),kteréjdou do restaurací?Budme drislední,nenastala vlastKentucky Fried Chicken, jaká je v tom logikapes tvrircrj či ostatníchkomerčníchinvesně ,,amerikanizace,, naší kuchyně uŽ za ka?) staly vděčnym terčem všech strážcŮ torri. Kolumba, kdyŽ byly do Evropy pŤivezeny ,,neamerického..stolování. Krásnlm spojeAle zpět k Hollywoodu' Jsou Formanovy fildo té doby neznámé brambory? Neměli bynym odsouzením ,,hamburgerria stupidních my natočenév USA horší neŽ ty natočené chom je vrátit Americe? americklch seriálri..pŤecek tomuto pohledu u nás, protoŽe mají vfrobní značku USA? TotéŽ Se tyká vlvoje v oblasti češtiny. na svět pŤispěl i první socialista této země, Co vlastně ona značka znamená? Amadea Mnozí samozvaní stráŽci čistotynašehojaMiloš Zeman. Jen tak mimochodem milf točili českf režisér a českf kameraman zyka se pohoršují nad pronikánim cizích, čtenáŤi,v čemje pivo v plastovém kelímku, v Praze a jinde v Evropě na motivy hry jedzejména anglic(fch, slov do našímateŤštiopečenáklobása na tácku nebo vlašsk! salát noho Angličana o rakouském geniálním ny' Ponechejme stranou, Že v;fvoj v mnoči zaba|eny v papíru lepším,autentičtějším, skladateli s využitímjeho hudby a produkohfch oblastech šel dá|, zatímco u nás ustrdokonce,,svébytnějším..zptisobem Stravo- val jej Saul Zaentz. MaIá hádanka pro intenul, a Že znamenal také rozšíŤeníslovní závání? lektuály: je Zaentz rodil! Američan? Rozdíl soby. Je neuvěŤitelnápŤedstava,Že bychom mezi Láskami jedné plavovlásky a AmačtyŤicetlet totality mohli dohnat umělfm Hokejisté v Ho|lywoodu deem tak bude pŤedevšímv tom, Že film vytváŤením česklch termínri k pojmŮm, Ale vezměme to pěkně postupně' TŤeba od o Mozartovi vidělo mnohem více lidí a ITIno- které se u nás objevily aŽ po roce 1989. často zmiřované,,nadvlády Hollywoodu.. hem více lidí se z něj mohlo těšit,čijej proChtěl by někdo vym1fšlet ve finančnictví v oblasti filmového prrimyslu. Jen pro poŤák]ínat a autorovi pŤinesl většíhonoráÍ a tím české termíny pro forwardy a futures? vzniklé pÍirozeně zmínit, Že dek mŮžeme i větší svobodu pro další tvorbu. Je v tom Nebo novf termín pro Public Relations? centrum v jakékoliv oblasti lidské činnosti problém? Copak cílem umělce není oslovoVíme pŤecedávno od Hayeka, Že jazyk se (dá pŤitahuje celého světa zájemce z logicky vat lidi? A neuspokojuje jej tedy logicky, vyvíjí spontánně a je ovlivĎován z mnoha se v něm utržit nejvíce slávy a peněz, co je kdy! osloví více lidí než méně? stran, není konstruktivistick1fm v;ftvorem pŮvod má film Pokud tom špatného?). na Uvedené musí logicky platit pro jaklkoli plánovače, ale dílem kaŽdodenníhopouŽív USA, neznamená to tedy nutně, Že jej mufilm či seriál. A je lhostejné,jestli jeho tvrirváníkaŽdéhoz nás. Kdybychom se podívamá teJak! smysl rodil1f Američan. tvoŤit sel ce nazveme umělcem či obchodníkem. li do slovníku, zjistili bychom, kolik běžně dy ptát se,jestli je film vyroben v USA, kdyŽ Princip je stále tentyŽ. Pokud nemalému popouŽívanych slov má pŮvod v latině či Ťečjej točil tŤebačesk;frežisérs německym kačtulidí na světě chutná Coca-Cola bez ohletině. Snad proto není (a nikdy nebyla) ,,latimeramanem a španělskfm hercem. Zajímá du na barvu pleti a vyznání, proč byjim nenizace,, či ,,helénizace..našehojazyka proty tfi vribec privod ostatních spolupracovníhlídka? mohla stejně tak ,'chutnat..PobŤeŽní Víme dobŤe, Že spolutvrirci spiblémem. kri a jejich mateŤsk! jazyk, nebo spíšto, jak objevit to, co se líbí a snaŽit se poté hledat sovného českého jazyka Dobrovsky dobrou práci dělaji a jaky bude její vfsleprostŤedky,jak tento objev prodat dalšímlia Jungmann se nechali inspirovat němčinou dek? A zajímáje, pročdanécentrum v jejich dem, je zcela logická a nezpochybnitelná v tvorbě vazeb či novlch vfznamri slov branŽi\eŽína'(lzemí USA, nebo spíšto, jaké motivace. Co je na ní probrih špatného? prostŤednictvímpŤedpon.Není proto češtifinanční a další podmínky budou mít pro A hlavně proč ji nazyvat ,,amerikanizací,,? na pŤíliš,,germanizovaná..? Mimochodem svou práci? Esmeralda je mexická, Zivot na zámku česdrŽme palce ,,našim česk;fm vyjednavaHollywood je pro filmov1f prrimysl tímtéŽ, ky. Zmíněq! princip hledání zákazníki tedy čŮm..o Vstup do EU, aby se jim podaŤilo čím NHL pro lední hokej. Je nějak! proŽádnou národní či národnostní nálepku nevymoci si na ní vfjimku, která by zajistila blém v tom, Že se NHL postupem času,,eupotŤebuje, ta naopak jen mate a všechno českfm občanrimnemoŽnost prodávat ,,své ropeizuje.., tedy Že je v ní čímdál více hráčri podstatné zastírá, nemovitosti.. cizinc m (rozuměj NěmcŮm). zBvropy? Vlastníci t mŮ snad vědí, proč si A ještě jednu poznámku. Intelektuál bude Jen tak bude zabráněno ',germanizaci našehráče z ce|éhosvěta vybírají.Chtějí nejlepší mluvit o ,,amerikanizac7,,našich knihkupecho pohraničí... tÝ,my,které se logicky musejí skládat znejtví, když se bude hodně prodávat Daniele Nemá cenu dále pokračovat ve v!čtu absurlepšíchhráčŮ, kteŤíjsou k dispozici. Co by Steelová, či Stephen King, ale určitěne když dit, ke kterfm mohou rivahy o ,,amerikania Kanada Ťíkalnáš intelektuál, kdyby USA prijdou na dračku Woody Allen, Lawrence zaci.. vést.Cel! problém ,, padku našíkulkvÓty na hráčez CR a všechzavedIy pŤísné Ferlinghetti či Allen Ginsberg. Všichni jsou tury.. spočívá totiŽ v nepochopení toho zá. vránad tyto kvÓty by se museli ny hokejisté pŤitom Američané! kladního. Ona vzyvaná,,našekultura..pŤece tit zpět kvúli problému,,europeizace NHL..? neníjen to, co se na našem ,6zemívytvoŤí, Asi by zača\hovoŤit o diskÍiminaci. PŤesto Od silnic k jazyku on sám požaduje mnohdy stejné kvÓty na Absurdnost celéhopseudoproblému,,ameri- ale pŤedevšímto, co občanétohoto státu sami chtějí vidět, slyšet a poslouchat a zač podíl domácích písnív rozhlase, či podíl evkanizace,, nejlépe vynikne, když se pokusíjsou ochotni utrdcet svépeníze, bez ohledu me tento zpŮsob waŽování pŤevrátit.Co je ropskfch nebo domácích filmri v kinech a tena zemi p vodu či národnost tv rce. Stejně na tom, že se tolika lidem u nás líbí němeclevizi' Takovéto kvÓty koneckoncŮ do svého -ízemíči dílem právního Ťádu vtělila i Evropská unie v poká auta a chtějí si je kupovat? Je to ,,germa- jako to, co vzniklo na tomto je čeština,není autora,jehoŽ mateŤskouŤečí době známé Direktivy o televizi bez hranic, nizace,, našich silnic? Stejně tak bychom se jen našekultura, ale kultura všech těch, ktemohli ptát v USA, jestli je pro tuto zemi prokterá v pŤímémrozporu se svym názvem doŤío takové dílo mají zájem. Hašek, Kafka či blémem,,europeizace.. či,,nipponizace..jesud neexistujícíhranice v oblasti televizního jich dálnic,když bohatíAmeričanévelmi ráKundera snad mohou bÝt pŤíkladyza všechvysílání buduje. ny. Jde o vkus a o to, co se komu líbí.Uměle di jezdí v drahfch evropsk1/ch vozech znaKdyž ne pŤímokvÓty, bude intelektuál alesvytváŤen1fstrach z ,,amerikanizace,, je jen poĎ poŽadovat dotace na domácí tvorbu, coŽ čekMercedes, Audi či Fenari amnozí méně nesmyslnou a neobhajitelnou zástěrkou pro zámoŽní zase v levnějších vozech japonnení Žádny podstatnf rozdí|. Je to totéŽjako dalšírozdávání dotací, a grantri, pro vytvásklch. kdyby NHL platila hráčŮm,kteŤíse narodili Ťenípohodlného prostŤedípro ty, kteŤísv;fm Prakticky všechna vyznamná symfonická těna zemí UsA či Kanady vyššímzdu neŽ lesa světa mají ve svém repertoáru pňevahu jednáním a uvaŽovánímty častozmiřované ostatním apeníze by na to vybírala od všech daĎovlch poplatníkŮ. Absurdní pŤedstava? děl evropskfch autoru. Druhá hádanka pro ,,maléčesképoměry.. nebourají,ale vytváreJl. Ale proč tedy stejně absurdní není dnešní intelektuály: proč tomu tak asi je? Je proto @ t2t Svoboda v umění nemt e existovat bez hospodáŤskésvobody TYLER motivaceb1fvásice hnacÍsif\sychologická bezpočtuskvěl:fchumělecklch děl, nePtou pŮsobívšakve vzduchoprázdnu,nezávisle I omezeních.SchopnostumělcŮvyjadna vnějších Ťovatestetickécítěníje ovlivĎována ekonomick mi podmínkami.Pro uměleckounezávislostje tudíŽnezbytnáfinančnínezávislost a rozvinuty trh' Beethovenkdysi napsal:,,Nehodlámskládat cokoliv pouzepro peníze.Miluji všaknezávisl! Život,a k tomu určiqfpŤíjempotŤebuji... Kapitalismusgenerujebohatství,díky němuŽse někteŤílidé dokážíuměnímuživit.Uměleck1fm ŤemeslŮmse daÍíruku v ruce s rozvojemekonomiky. Rrist blahobytuosvobozujelidi od navné dŤinya umoŽřujerozvoj fantazie.Bohatá společnosttakéobvykle utrácíza zábavunejvíce'S rrissnadnějiuspokojovatzátem bohatstvímťržeme čímžse zvyšujínašeamkladnífyzicképotŤeby, bice v oblastiestetiky.V souladus tímtomechanismemv časenarristápočetjednotlivcŮ,kteĚíse uŽivíjako umělci na pln! vazek. - možnáparadoxně- sniŽuje TržníhospodáŤství poptávcepublizávislostumělcena momentální ka. Kapitalismus vytváŤíalternativnízdroje finančnípodpory,umoŽĎujeumělcrjminvestovat do svfch dovedností,podnikat dlouhodobéprojekty, sledovat vnitŤnílogiku zvolenéhožánru, a ÍoZchápat se novfch umě|eckfchpŤíleŽitostí víjet moŽnosti jejich uplatnění na trhu. Společnostza\oŽenána komerčníchvztazíchvetak umělcŮm prostor, de k prosperitěa pŤináší k uspokojenísvétou. v němžmohou na|éztcestu hy po tvoiivosti. Rada umělcŮ se nedokáŽesvfm ŤemeslemuŽivit a potŤebujebuď vedlejšípffjmy nebo finanční podporu.Na rozdílod mnohajinlch tuto skutečnost nevyk|ádám jako selhání trhu' Na trhu s uměním se moŽná ne vŽdy podaff hodnotu skvěléhoumělceodhalit.Bohatá ekonomikajako celekje všakrozhodněvŮčinerispěchutohototypu odolnějšíneŽ chudá ekonomika.Bohatá ekonomika poskytuje umělcrim většímnoŽstvípopodpory. tenciálníchzdrojrifinanční Soukroménadace' univerzity, majetek odkázany bohat m pŤíbuznfmči obyčejnázaměstnání. to všejiž posloužilojako podporarozvoje mlad1fch tvŮrcŮ.Jane Austenová žilaz bohatstvísvérodiny, T. S. Eliot pracovalv bance,JamesJoyce vyučovaljazyky, Paul Gogain si zajistil finanční nezávislostjako obchodníks cennfmi papíry, Charles Ives pracoval ve vedení pojišéovny, Vincent van Gogh získalpodporuod svéhobratra, William Faulkner pracoval v e|ektrárně a Philip Glass byl taxikáňem v New Yorku. William Carlos Williams pracoval jako lékaň v Rutherforduv New Jersey a básně psal mezi jednotlivfmi návštěvamisvfch pacientŮ. Americkf básník Wallace Stevens pracova|na p|ny ívazek v pojištovnictví.odmítl nabízené místona Harvardově univerzitě,kde mohl učit a věnovatse svépoezii. Raději dál pracovalpro Jednoubyl naÍčen kolegou,žeskládá pojišéovnu. básně během pracovní doby' Tehdy odvětil: ,,Zamys|e|jsem se nad problematikouručení. Verše,ty mě napadajío víkendechpŤiprocházkách parkem'.. Kulturní revoluci proti establishmentučastofinancujegeneracerodičŮ.Většinafrancouzsk1fch stoletíŽila z rodinnfch peumělcŮdevatenáctého něz, kteréobvykle pocházely z podnikánív prrimyslu. Patňí sem Delacroix, Corot, Courbet, Seurat,Degas,Manet,Monet, Cézane,ToulouseLautrec či Moreau. FrancouzštíautoŤiCharles Baudlaire' Paul Verlaine a Gustave Flaubert šli ještědál, ve svlch postojíchproti establishmentu a opět zapenize sv1fchrodičrj. COWEN Shakespeare,ktery psal hry komerčně,si psaním her a hranímvydělalna slušné Živobytí. Ceny pian, houslíči syntetizátorŮ od svéhovyna|ezenív porovnáníse všeobecnouinflací klesaly. S pŤíchodemdomácí videokamery jsou v současnosti širocedostupnézák|adnípomŮcky k filmování.Uměnífotografiezača|o vzkvétatna konci devatenáctého stoletídíkytechnologicklm inovacím'Ceny vybaveníšlyprudcedolŮ a zjednodušilose vyvolávání.Fotografovémohli začít pracovats ručnímifotoaparátya uŽ nebylo nutné vyvolávat fotky hned po vyfotografování. Fotografické zaÍízeníj1Ž neváŽi|o kolem tĚiceti kilo a odpadly vldaje na mobilní temnou komoru. Pokles cen materiálŮ vede k tomu, Že uměnísi Finančnímotivace mohou dovolit miliony nadšencŮa potenciálních Řada umělcŮ bohémsk!životnístyl odmítá,jeprofesionálri.DŤíve,kdyŽ byl drah1fi papír,se jich cílemje v1fnos'Umělci italskérenesance bypsaníi malováníomezovalojen na relativněboli v prvníŤaděobchodníky.TvoŤilipro zisk a na hatéumělce. Uměleck! osamělec Vincent van zakázku a neváhali práce nechat,když odměna Gogh, kterf ignorovalveŤejn!vkus, by kdykoliv nebyla dost vysoká. Renesanční sochaŤ dffve svrij chudf Život véstnemohl. Jeho nonBenvenutoCellini ve svémŽivotopisepoznamekonformismusbyl umožněndíky technologickénal: ,,Vy hlupáci, já jsem obyčejnfŤemeslník. mu pokroku, kterf snížilnák]ady na malování Pracuji pro toho, kdo mě zap|atí',, a na plátnaa umožnilmu zŮstatumělcem. Bachovi,Mozartovi,Heydenovii Beethovenovi Pokles cen materiálŮvyuŽily ke vstupudo uměnesmírnězá|eŽe|ona tom, kolik penězjim skláleckésféryi umělkynějako BertheMorisotová či dání pŤinese.Mozart v jednom dopise napsal: Mary Cassattová.Na konci devatenáctého století ,,VěŤtemi, jde mi jen o to, vydělat co nejvícpemohly ženy najednouVe volnémčasemalovat, něz' Po dobrémzdravíje to to nejdrileŽitější... aniŽby musely utrácethorentnísumy Za materiKdyŽ Charlie Chaplin dostalV roce I9]2 Cenu ál. VlastnívŮle byla najednoudŮležitější nežciAkademie,poznamenal:,,Dělaljsem to kvrili pezí finančnípodpora.Tato změna umoŽnila pŤínězŮm a vyšlo z toho umění.Jestli tím někoho stupdo uměleckéhosvětai obětemdiskriminace. pŤipravujio iluze, stejně si nemŮŽu pomoct. Zeny se ve vftvarnémumění,literatuŤe a hudbě Prostěje to tak...obrovskéfinanční odměny vyzača|y objevovat díky rozvoji kapitalismu. plácenérispěšn!mumělcrimmotivujídalšíjedinPok|es cen materiálŮpomáhá vysvětlit, pročse ce' aby na tentotrh takévstoupili. uměníve dvacátémstoletídokázalovymanitz liZisk umělcrim signalizuje, kde mají největší dovéhovkusu. V pŤedchozí historii uměníby|y a nejlepší obecenstvo.Britsk1f,,punkovyhouslismateriálydrahé,umělci byli omezenischopností ta..Nigel Kennedy napsal:,,Myslím,Žekdyžhrajete hudbunebo děláteumění,mŮŽeteměÍitmíru dosahovatokamŽitfch vlnosri z prodeječi pronájmúsvlch děl. Relativnípokles cen umělcúm zájmu podle toho, kolik peněz vám to pÍináší umoŽĎujesoustŤedit se vícena inovace a osobní a kolik peněz to pŤináší lidem, co se kolem toho vyjádÍení. Nemusíužtolik vycházetvstffc kupu. pohybují...Tvrjrci,kteffchtějí pŤedávat umělecké jícím a kritice' Mohlo tak vzniknout moderní poselství,poznajíodezvupodle vfdělkŮ, i kdyŽ umění. ImpresionisténepotŤebovaliokamŽité proč materiálníbohatstvínemusíbft drivodem, uznánífrancouzsk1fmisalony a abstraktníexpreto dělají.Vydělanémiliony dolarŮ Princeovi či sionistémohli pokračovatv tvorbě,i kdyžjejich Bruceovi Sprigsteenovi poskytují informaci jedin;fm klientem byla Peggy Guggenheimová. o velikosti dopadujejich tvorby. Zv|áštdŮleŽitfm aktivem je pro umělce zdraví Pro Beethovenabyly penízeprostŤedkem pomoa duševnípohoda- formajejich lidskéhokapitáci druh1fm.občasskládal pro peníze,kdyŽ se na lu. Modemí doba umělcŮm pŤineslalepšízdraví něj obrátil známy v nouzi: ,,Prostěsi sednu ke a prodloužila životy.John Keats by nezemŤel stolu a za chvíli je pomoc na světě...Penízejav šestadvaceti na tuberkulÓzu,kdyby měl pÍístup koŽtovšeobecn1f prostŤedek směnysloužímnoha k moderní medicíně. Paula Modersohnrrizn m cílťrm, nejenchamtiv1fmčimaterialisticBeckerová, jedna z nejtalentovanějších německym. k1fchmalíŤek'zemŤelana komplikacepo porodu Financování umě|eckéhomateriálu v jednatŤiceti. Mozart, Shubert,Emily Brontěová Umělci, kteff se honíza ziskem, nehromadíboa mnohodalších, kteňíani nezačali, by byli jistě hatstvívŽdy pouze pro bohatstvísamé.PŤíjem v dnešnídobě svénemoci pŤeŽili.SchopnostboumělcŮm umoŽĎujenakupovatmateriálypotŤeb- hatéspolečnosti podporovatŽivot většíhomnoŽné pro jejich uměleckou tvorbu. Začínajícisostvílidí pozitivněovlivřuje jak stranunabídky, chaŤi musí p|atit za bronz, hliník či kámen. tak stranupoptávky. SpisovatelépotŤebují za nápadya reáliemi cesto- Hlavní pokrok ve zdravi a délceŽivotapÍišelaŽ vat, hudebnícisi potŤebují p|atit studiov! čas. nedávno.Ve Spojen1fchstátechroku l855, tehdy J. S. Bach si pŤivydělávalhranímna svatbách jednéz nejbohatších a nejzdravějších společnosa pohŤbech, aby se vykoupilz povinnostiučitlatí na světě, měl narozen1fchlapec očekávanou tinu, a měl tak vícečasuna skládání.Penízejsou délkuŽivota39 let. A největší skladatelé, spisoprostŤedkem k uměleckémuvyjádŤení. vateléa malíÍidosahujísvéhouměleckéhovrBohatstvísvobodnéhopodnikánívytváÍízdroje cholu po čtyŤicítce. pro uměleckou tvorbu. AlŽbětinská divadla,jeTechnologiekontroly porodnosti,kteréjsou širo. vištěShakespearov1/ch her,byla provozovánaza ce dostupné aŽ v posledníchdesetiletích, pŤinesly ričelemdosaŽenízisku a jejich pŤíjmypocházely Ženámv uměníkontrolunad sv1fmiživotya podz prodeje vstupenek.Bylo to poprvév anglicmínkamiv domácnosti.Většinaproslul1fchmalík;fchdějinách,kdy divadlazaměstnávalaprofesi. Ťekv minu|ostiměla aézáměrně nebo nechtěně jen málo dětínebo vrjbec žádnédítě'Úloha pŤi. onálníherce na pln1f vazek. Stavěly se budovy pŤímo Za ričelem divadelní produkce. váděnídětína svět drželavětšinuženmimo uměI ti umělci, kteŤíse nejvícestraníspolečnosti, se občas kradmo opŤou o kapitalisticképeníze. Marcel Proust se uzavŤelve svémístnostia vycháze|maximálněna čtvrthodiny denně.Spolehl se pŤitomna rodinnéjměnívydělanéna paĚíŽské burze cennych papírŮ.Paul Gogain opustil fran. couzsk! uměleckf svět na tropickf ostrov na Tahiti s vědomím,žese jeho obrazyběhemjeho nepŤítomnosti zhodnotí.V!voj ceny obrazŮ v PaÍižineustález TichomoĚísledoval,aby pak slavil triumfálnínávrat. Majetek a finančnízajištěnídává umělcŮm prostor odmítatkonvence.Bohémové,avantgardaisté i nihilisté jsou produktem kapitalismu. Využili svobodua vyna|ézavost modemíhosvěta. t3t ní.Dnes se mohou začínajiciumělkyně rozhodovat zda a kdy mít děti. NárŮst uplatněnížen v hudbě,literatuŤe a vltvarnémuměníje pffslipostupbem do budoucna.Zeny aŽ nyni začínají ně dohánětdŤívější nepoměr. Trh pňispívá k umělecké rozmanitosti Rozvinut1f trh podporuje kulturní rozmanitost. Letmá procházkaprodejnoucédéček nebo knihkupectvímvyvracítezi,Žeje dnešníhudebnía li. terárnívkus stále vícejednotvárn1f' Prodejci vyu. žívajírozmanitost nabídkyjako hlavní strategii pro nalákání spotŤebitelŮdo obchodu. I zboži, pŤím1f kterénepŤináší zisk, pomáhá pňitáhnout zákazniky, což dá|e podporuje nabídku široké paletyproduktŮ. umělecképrodukceby nemělaniDostupnášíňe koho pŤekvapovat.Adam smith vysvětlil, Že děl'ba práce, a tudíŽmíraspecia|izace,závisí na Velikosti trhu. V pŤípaděumění snižuje velk1f trh náklady tvorby a pŤispívák nacházenímístana jedinéhopŤíznivce trhu.Naproti tomu v pŤípadě by umělec buď musel jeho vkusu plně vyhovět anebonevydělatnic. Rostoucítrhy hudby,literatury a krásnéhoumění vymanily umělceze závislosti na blahosklonnosti jednotlivcri. Mecenáš - na rozdíl od zákazníka - podporujeza svépenízeumělce aniŽ by nutně kupovaljeho uměleckf vfstup. SamuelJohnson, autor osmnáctéhostoletí,mluvil o mecenáších jako o ,,darebácích, kteŤípov1fšeně dávajía od. VeŤejnéfinance v demokratickém systému James M. Buchanan volby pŤevládal AŽ do pŤíchoduteorie veŤejné v ekonomii pohled na státjako na jaklsi automat na v kon veŤejného blaha. StátníriŤedníci a jejich byrokratická mašinériebyli pojímaní jako sbor,,neutrálnícheunuchŮ..,kteŤíslepě plní rozkazy svfch nadÍízenych.tedy politikú, pŤičemŽ ti stejněbezelstněmaximalizujíuŽitek voličri,kter1fjsou samozŤejměbez jakfchkoli ,,Z, vjše jejich nákladu lze sice soudit, že v rukou je [nekomerčníčasopisy] někdy drželpouhj zlomek zdejšíchobyvatel, ale právě zastupci této menšiny píedstavují něco jako pŤednostníklientelu, pro nižje ministerstvo kultury zžízeno.,, Takto JiŤíPeřds v Respektu č.36 obhajoval, pročmají dařoví poplatníci letos platit napŤ.více nežjeden a pril milionu korun na existenci Literdrních novin ekologisty Jakuba Patočlcy. AutoŤi lnissez-Faire by si nikdy nedovolili z pŤesvědčení o svéintelektuálnínadŤazenostivyvozovat nutnost vymáhat prostňedkyna existenci svéhočasopisunásilím na ostatních. měnou jim je podlézáni',,To ale neznamená,Že by Johnsonpovažovalmecenášeza vnitŤněšpar né.Jenomnenídobré,kdyŽjsou umělci zce|azávislína jedinémpodporovateli.Dnes z mecenášstvíumělecká tvoŤivosttěži vice neŽ kdy jindy. Rozsah a rozmanitost moderních finančních zdrojŮ dává umělcrjmvětšímanévrovací prostor pro jejich tvúrčí svobodu. Rozvoj trhu osvobozujeumělce nejen od mecenášŮ,ale i od hrozícíhodiktátu většinového vkusu. Dnes uŽ nemusíknihy patŤitmezi nejprodá. vanější,aby své autory uŽivily, jak tomu bylo v osmnáctémstoletí.Umělci, kteŤívěff, Že vědí lépenež většinaostatních,co je dobré,mohou tvoŤitpodle vlastního vkusu a mÓdu utváŤet. Dnesje moŽnéuživitse objevenímumělecképŤíležitostina trhu a odmítnoutpŤitomvětšinov1f vkus spíšneŽkdykoliv v minulosti. Ve sféŤe kultury poskytujetrŽnímechanismusvi ce, neŽŽe jen dává spotŤebitelŮm, co chtějí.Trh je pro tvŮrce šancík utváŤenívkusu publika. UměnípŤedstavuje kontinuálnídialog mezi tvúrcem a spotŤebitelem. Tento dialog pomáhá oběma stranám vybírat to, co opravdu chtějí.TrŽní motivace dosahovánízisku z prodeje stimuluje tvŮrce i spotŤebitelek neustálémutffbenívkusu. Ekonomick! rústzvyšujenašischopnostrozvíjet (Q vkus vytŤíben!i vyhraněnf' Autor je profesoremekonomiena George Mason Universi . PŤeložilPetr Mach. problémrischopni identifikovat a ovlivřovat. Teprve pŤíchodJamese Buchanana a jeho novátorskémetody aplikace standardníchekonomickfch modelri chování na proces politické volby, ukázal naivnost takovéhotopohledu na svět. Na Buchananovy pionlrské práce, které se logicky nejprve zaměŤovalyna zkoumání oblasti veŤejn1fchfinancí a veŤejnch statkú, naváza|y později mnozí další autoŤi detailní ana|yzou chování byrokracie, zájmov1fch skupin, dobfvání renty a podobně. CeskémučtenáŤise poprvédostává do rukou pŤekladjednohoze starších Buchananovfch děl jiŽ v roce |967),kterétou(privodněnapsaného to novou optikou zkoumá vše,co se oblasti veŤejnlch financí tfká. od zpŮsobri zdanění a rozhodováníjedincri o ochotě pŤispívat či nepŤispívat na veŤejné statky,pŤesanallzu ričinkú zdaněnína hospodáŤskouv;fkonnostekonomiky aŽ k motivacím,kteréjak na poptávkovétak na nabídkovéstraně vedou ke vzniku novÝch vfdajov1fch programŮ a s nimi souvisejícího nového zdaítování.PŤi hledání odpovědí na všechny tyto problémové otázky aplikuje Buchanan drisledně metodologick individualismus. Jeho prostŤednictvímzkoumá, jaké uŽitky a náklady plynou jednotliv;fm voličúm z podpory čiodmítnutínavrhovanfch čijiž existujícíchprogram a jakémotivace vedou politiky, riŤedníky činátlakovéskupiny k jejich zm. noŽování.Mimochodem jsou zde vy\oženyzáklady teorie černéhopasaŽér a rozpracovanépo. zději drikladně právě teorií veŤejnévolby. Buchanan se svfm metodologickfm pŤístupem stavípovrchnímukeynesovskémupohledu na stát ajeho vfdaje, kterf v době psanítétoprá. ce v akademickém světě pŤev|áda|.Podle Buchanana se nesmímedívatv souladu s kevjen na celkovou sumu nesovsk;fmričetnictvím vfdaj učiněnouv dané zemi, ale musímepri. márně zkoumat,kdo utrácía jaká je jeho motivace. Jinak by se nám mohlo lehce stát,Že pÍestanemez globálníhohlediska rozlišovatzemě, v nichž907o vydaj činístát a IUvo soukrom1f sektor od zemí, kde je tomu opačně.V;fchodoevropsk;/čtenáŤmá tu vfhodu, Že kromě teorie získanéčtenímknihy, zaži|rozdi|nostobou světŮ téŽv praxi. V pŤekladu Evy Nevrlé vydalo nakladatelsní ComputerPress v roce 1998. LnrssBz-FLrnBna rok 2000: [email protected] 0603-228753 Petr Mach Bozděchova 8 150 00 Praha 5 Zaplacením vyššíčástky pomáháte dalšímu šíňenímyšlenek Laissez.Faire! najdete na stránkách LI http ://www.libinst.cz svÝ4" {ffiF= "ffii Liberální institut,Spálená 5l, Praha 1 Lnlssnz Fnrno vychází ve spolupráci s Liberá|ním institutem a za podpory Foundation for Economic Education. FEE http://www.fee.org Čte se [lese-fér].Yycházi měsíčně.Vydává Petr Mach, Bozděchova 8' l50 00 Praha 5, tel.: 0603-228753, e-mail: [email protected], č. tičtu l52050656/5100. Redakční rada: Mojmír Hampl, Petr Mach, Josef Šíma,Dan Šéastn1f.Čestn1f šéfredaktor JiŤí Schwarz' Vydávání milostivě povolilo Ministerstvo kultury CR pod číslem8l83.