HL02-2014 - Hornické listy
Transkript
HL02-2014 - Hornické listy
HORNICKÉ listy ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD DUBEN 2014 JARNÍ TVÁŘ NAŠICH REKULTIVACÍ HORNICKÉ listy 2/2014 Vážení čtenáři Hornických listů, Realizujeme náročný, ale smysluplný proces restrukturalizace skupiny SD. Opatření učiněná ke zvýšení efektivity přináší svůj užitek. „slovo ředitele“ bych chtěl tentokrát věnovat pokračující restrukturalizaci společností skupiny SD. Všichni víme, že neustále musíme hledat nové náměty pro zvyšování efekti‑ vity naší podnikatelské činnosti, abychom obstáli v posta‑ vení nejvýznamnějšího českého producenta hnědého uhlí. Jedním ze záměrů bylo proto vytvoření silnějších a větších dceřiných společností, které budou pro Severočeské doly a.s. primárními poskytovateli služeb a podpůrných činností. K 1. červenci 2013 tak vznikla ekonomicky silná společnost PRODECO, a.s. (se sídlem v Bílině), která sdružuje aktivi‑ ty původních firem PRODECO, a.s. (se sídlem v Teplicích) a SD – 1. strojírenská, a.s. (se sídlem v Bílině). V letošním roce se do společnosti PRODECO, a.s. začlení i aktivity spo‑ lečnosti SD – KOMES, a.s. (zanikající společnost při fúzi se společností PRODECO, a.s.). PRODECO, a.s. se stane jednou z největších strojírenských společností v Ústeckém kraji, která bude, respektive už je schopna nabídnout komplexní strojírenskou dodávku – tzn. navrhnout, zajistit výrobu, dodat a následně také zabezpečit údržbu a opravy zařízení. Další silnou společností se stala dceřiná společnost Revitrans, a.s., která vznikla fúzí společností SD – Autodoprava, a.s. a SD – Rekultivace, a.s. a v průběhu roku 2013 převzala také činnosti související s provozem důlní doplňkové mechanizace. Revitrans, a.s. je tak klíčovým dodavatelem mechanizačních výkonů pro důlní provoz, zároveň i komplexních dodávek v oblastech rekultivací a investic. Očekáváme, že maximum výkonů bude prováděno vlastními kapacitami tak, aby co největší díl práce byl vykonáván v rámci naší skupiny SD. Na českých železnicích si za poslední roky vydobyla respekt společnost SD – Kolejová doprava, a.s., jejíž vlaky můžete vídat na kolejích, přivážejících vagony s uhlím do elektráren a tepláren, ale i na trasách, kudy se vozí vápenec pro odsíření. Posilujeme kapacity společnosti SD – Kolejová doprava, a.s. tak, aby v budoucnu byla schopna zajistit ještě širší port‑ folio služeb pro Skupinu ČEZ, a to nejen v oblasti přeprav po kolejích. Tato společnost také totiž zajišťuje obslužnost předních palivových cyklů u vybraných elektráren Skupiny ČEZ. Minulý rok byla ve skupině SD realizována centralizace účetnictví a tzv. transakční účetnictví je zpracováváno pro skupinu SD centrálně, tedy komplexně pro Skupinu ČEZ ve společnosti korporátních služeb v Ostravě. Na této centra‑ lizaci se podílel náš útvar informačních a komunikačních technologií (ICT). Z hlediska vnitřního fungování útvaru ICT probíhá v oblasti bezpečnosti posílení ochrany počítačové sítě proti neoprávněnému přístupu neautorizovaných zaří‑ zení. Byl spuštěn SD‑portál, kde jsou soustředěny vybrané personální informace a užitečné nástroje (např. objednávání zaměstnaneckých telefonů). Letos se otevře nová verze portálu. V neposlední řadě přinesl proces restrukturalizace i patřičné úpravy oficiálních webových stránek www.sdas. cz, a na přelomu roku byl modernizován rovněž intranet skupiny SD. S pozdravem Zdař Bůh! Jiří Zahradník člen představenstva a ředitel úseku Správa Z obsahu aktuality 8 hlavní téma 16 2/3 slovo ředitele Moje oblíbená rekultivovaná lokalita Soustředili jsme se na naše rekultivace v průběhu ročních období a neopomněli se zeptat odborníků SD, mimo jiné technika rekultivací na DNT Martina Kroupy, na jejich oblíbená místa v rekultivované krajině Tušimicka a Bílinska. profil 22 Odhlučněné válečky na ZP 10 000/Z 81 Dalším krokem k výrazné redukci emisí hluku z tohoto velkostroje působícího v blízkosti města Ledvice je nasazení speciálních odhlučněných válečků Sandvik HM 150. Petr Theuser – nenápadný světový rekordman z DB Pevná vůle a výdrž mu pomáhá nejen k světovému mistrovství v silovém trojboji, ale i v dokonalém zvládání profese řidiče rýpadla na bílinské skrývce. pracovní den 20 hobby je víc než hra 24 Noční směna KU 800.20/K 106 na DNT Přibližujeme atmosféru noční směny kolesového rýpadla KU 800.20/K 106, které pracuje na třetím skrývkovém řezu DNT. Přesvědčíte se, že tady jsou lidé a stroj v dokonalém souladu. HORNICKÉ listy 2/2014 časopis zaměstnanců skupiny SD Modelář Ladislav Hanuška Nový cyklus zahajujeme rozhovorem s aktivním členem modelářského klubu Nautilus a mezinárodním rozhodčím rádiem řízených modelů lodí. VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2014: 28. 4. 2014 UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2014: 23. 6. 2014. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s. Vladimír Křížek, předák provozních zámečníků pásové dopravy bílinské skrývky, a Jan Kratochvíl, manažer útvaru Správa majetku SD, se letos mohou radovat ze získání ceny Čézar. Tradiční ocenění nejlepších zaměst‑ nanců Skupiny ČEZ se uděluje od roku 2005. Každoročně se tak vybírají z té‑ měř 30 tisíc lidí zhruba tři desítky těch, kteří dosáhli výjimečných pracovních výsledků. Diplomy Čézar 2014 převzali letos ocenění zaměstnanci SD v po‑ lovině dubna od generálního ředitele Ivana Lapina. Vlastní cena jim bude předána na tradičním Víkendu Čézarů 16. až 18. května v pražském Paláci Žofín. Oběma oceněným upřímně gra‑ tulujeme. Letošní Čézary z SD čtená‑ řům blíže představíme v příštím čísle Hornických listů. ČÉZAŘI 2014 HORNICKÉ listy 2/2014 V dubnu začala v bílinské hale těžké montáže PRODECO výro‑ ba kolesa rýpadla K 2 000/K 101. Koleso o průměru 10,7 m (bez korečků) bude zároveň s novou špičkou kolesového výložníku tj. hřídelí, převodovkou, otěrovým prstencem a sýpkou po svém do‑ končení v červenci po segmentech převezeno do místa nasazení rý‑ padla. Přímo ve skrývkovém řezu pak na přelomu srpna a září během plánované roční revize proběhne osazení na kolesový výložník. K 2 000/K 101 aktuálně těží nadloží na 6. skrývkovém řezu DB v obtíž‑ ných partiích s častým výskytem pevných poloh. Nové koleso K 2 000/K 101 bude z PRODECO Hydroosev valu Ledvice Mezi progresivní formy osetí půdy patří hydroosev travní směsí (tvoří ji kromě osiva – vojtěšky, kostřavy a je‑ tele také voda, hnojivo, organické hmoty a protierozní přísady). Během dubna prováděly cisterny hydroosev na Severních svazích DNT, DB a pře‑ devším na dokončeném ochranném valu u Ledvic. Zde byla touto metodou oseta 11hektarová část valu směřující k městu. Pokud nenastanou extrém‑ ní sucha, měl by se val zazelenat do 4 týdnů od aplikace hydroosevu. Do‑ jde tak nejen k biologickému zpevnění povrchu proti erozi, ale především se zabrání prašnosti. Jiří Postolka: Finanční ředitel roku A bsolutním vítězem celostátní ankety Finanční ředitel 2013 zvolili členové Klubu finančních ředitelů a CFO Akademie Jiřího Postolku, místopředsedu představenstva a finančního ředitele Severočeských dolů. Pod jeho vedením dosáhla v roce 2013 EBITDA (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) 5,387 mld. korun, což představuje nejen 23% meziroční navýšení, ale zároveň nejvyšší hodnotu v dosavadní dvacetileté historii SD. Předání prestižního ocenění se uskutečnilo 9. dubna v Grand Hotelu Bohemia v Praze. PRODECO A NOEN BUDOU SPOLUPRACOVAT „Hnědouhelné společnosti procházejí obrovskými změnami a já mohu po‑ děkovat pěti tisícovkám zaměstnanců skupiny SD, že jsem mohl cenu pře‑ vzít,“ uvedl bezprostředně po ocenění Jiří Postolka. Základními kritérii v an‑ ketě Finanční ředitel roku jsou také mimořádné výsledky při podpoře fúzí, optimalizace investic a nákladů a odpovědnost finančního ředitele ve statutárních orgánech nominované společnosti. Kromě výše ukazatele EBITDA byla v Severočeských dolech pozitivně hodnocena loňská restruk‑ turalizace (fúze dceřiných společností) a úspěšná implementace metodologie Design‑to‑ Cost, která přispěla k na‑ lezení optimálních řešení složitých in‑ vestičních projektů a přinesla úsporu více než 30 %. Díky složité situaci na energeticko‑ uhelném trhu byl přizpů‑ soben objem investičních nákladů, což se projevilo meziročním 37% snížením stálých nákladů (capexů) o 1,4 mld. ko‑ run. Letošnímu už devátému ročníku ankety hodnotící provozní výkonnost a kondici tuzemských společností tedy dominovaly Severočeské doly s Jiřím Postolkou, který zaslouženě za loňské rekordní výsledky převzal hlavní cenu prestižní ankety CFO. Na druhém mís‑ tě se umístil finanční ředitel Thomas Merker ze společnosti RWE GasNet. Na pomyslné stupně vítězů se dostala ještě Hana Strnadová starající se o fi‑ nance a hospodaření firmy Fincentrum. Ženy ovládly také kategorii talent roku; tím byla zvolena finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková. Dceřiná společnost PRODECO uzavřela 2. dubna s projekčně ‑dodavatelskou firmou dobývací techniky Noen dlouhodobou smlou‑ vu o spolupráci. Kooperace spojující tradiční inženýrsko‑dodavatelskou společnost PRODECO, která je už více než 60 let předním hráčem v realiza‑ ci důlních technologií, s dynamickou inženýrskou firmou Noen opírající se o špičkový tým vývojových pracov‑ níků v oboru projektování strojů pro povrchové dobývání, umožní oběma subjektům úspěšně realizovat zají‑ mavé zakázky pro těžební průmysl a energetiku nejen v rámci ČR, ale i celé Evropy. Obě společnosti úzce spolupracovaly už v minulých letech, kdy úspěšně uplatnily své specifické dovednosti a know‑how projektování, výroby a dodávek produktů a služeb v těžebním průmyslu. V DB to byla na‑ příklad realizace nových dálkových pá‑ sových dopravníků na Jižních a Sever‑ ních svazích. Noen se rovněž podílí na výstavbě zauhlování nově budovaného zdroje Elektrárny Ledvice. PRODECO loňskou fúzí s SD – 1. strojírenská zís‑ kalo výrobní kapacity a je tak schop‑ né kromě vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumen‑ tací poskytovat komplexní dodávky s výrazně menší potřebou subdoda‑ vatelů. PRODECO nepochybně patří mezi největší strojírenské společnosti v Ústeckém kraji schopné komplexní strojírenskou dodávku navrhnout, po‑ stavit a následně zajišťovat její údržbu. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2014: leden až březen Počet evidovaných úrazů 2014 2013 DB 17 12 DNT 3 Správa a. s. SD celkem Rozdíl Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2014 2013 5 7 6 1 10 -7 0 8 -8 1 1 0 0 1 -1 21 23 -2 7 15 -8 Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. 4/5 aktuality SD uzavřely dohodu s polským partnerem V Ledvicích se řešila prašnost Dohoda o technické spolupráci a výměně zkušeností byla podepsána 7. dubna Na veřejném zasedání zastupitelstva města Ledvice hledali občané společně se zástupci SD možná řešení dalšího snížení prašnosti z úpravárenského provozu Dolů Bílina. I přes napjatou atmosféru se vedla transparentní diskuse o opatřeních eliminujících negativní dopady těžby. Navzdory řadě účinných opatření ne‑ dávno dokončených u Ledvic (ochran‑ né stěny, zlikvidování provozu skládky mouru) zde vlivem nezvyklé zimy s mi‑ nimem srážek zaznamenali v porovnání s minulými zimními obdobími vyšší praš‑ nost. Situaci komplikovala skutečnost, že během zimy musí být v úpravně kvůli nebezpečí zamrznutí vody vypuštěn sys‑ tém zkrápění, který od jara do podzimu v úpravárenském komplexu snižuje po‑ létavou prašnost svými 150 zkrápěcími Od dubna čistí chodníky v Ledvicích účinný zametací stroj. místy osazenými 500 tryskami. Přesto se v úpravně i během zimních měsíců samozřejmě s prašností bojuje – mimo jiné i výkonnými průmyslovými vysavači. Běžný průběh zimy s vlhkým, na sněhové přeháňky bohatým počasím je vítaným pomocníkem proti polétavému prachu. Letošní zima se ale normálu zcela vy‑ mykala. Zástupci SD ledvické občany informovali o dalších účinných řešeních, která v úpravně chystají. Už v červenci zde bude realizována další ekologická stavba – opláštění hlubinného zásob‑ níku I. Ve třetím čtvrtletí letošního roku pak bude uvedena do provozu nakládka prachového uhlí. V roce 2015 dojde také k přemístění nakládky tříděného uhlí do areálu úpravny, včetně přístupové cesty vedoucí přes Pitterling, takže se Ledvi‑ cím kolony nákladních aut zcela vyhnou. Mezitím už bude město před vlivy hornic‑ ké činnosti chráněno také zemním valem. Jeho těleso bylo sypáno během zimy 2013/2014. V současné době zde probíhá nástřik travního semene - hydroosev. Val se tedy brzy nejen zazelená, ale přede‑ vším se zamezí prašnosti z obnažených zemních ploch. Na zastupitelstvu se ale dohodla také okamžitá praktická řešení, Po podpisu dohody předal Ivan Lapin Jacku Kaczorowskému symbolickou Barborku z českého skla. Mezi zástupci SD na ledvickém zastupitelstvu byli také Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic, a Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace. jak snížit koncentrace prachu ve městě. Operativně byla do Ledvic nasazena dal‑ ší technika (zdejší komunikace čistí SD pravidelně už několik let) na čištění chod‑ níků, dvorů obecních domů a dalších pro‑ stor. Podle harmonogramu dohodnutého s představiteli města sem od začátku dubna zajíždí speciální zametací stroj Kärcher a univerzální čistící pracovní vůz Magma, které jsou díky svým rozměrům vhodné pro úklid pěších komunikací. text a foto: Tomáš Vrba HORNICKÉ listy 2/2014 Březenského draka probudilo šest tisíc návštěvníků Bohatý program plný soutěží a zábavy přivedl na tradiční probouzení draka Seve‑ ruse - z provozu DNT vyřazeného rýpadla KU 800/K 77 - šest tisíc dětí a jejich rodičů. V neděli 27. dubna se v Březně nikdo z nich nenudil. Opět byla pro všechny věkové kategorie připravena skvělá show, v roli patronů tentokrát byli sv. Jiří a sv. Barbora. Sekundovaly jim oblíbené pohádkové by‑ tosti spjaté s hornictvím a zdejším drakem. Při vzrušujících soutěžích dětem asistovali permoníčci s ohnivcem. Březenský drak patří k vyhledávaným turistickým cílům Chomutovska. Během letošní sezony je možné až do podzimu se zblízka sezná‑ mit s vysloužilým těžebním velkostrojem každou sobotu v 10:00, 13:00 a 14:00 h. Vstup zdarma. V Belchatowě – srdci polského hnědouhelného průmyslu a energetiky – byla 7. dubna slavnostně podepsána dohoda o technické spolupráci a výměně zkušeností. Za Severočeské doly dohodu uzavíranou na 5 let podepsali předseda představenstva a generální ředitel Ivan Lapin a člen představenstva, ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský. Z polské strany nese dohoda podpisy předsedy představenstva PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna Jacka Kaczorowského a místopředsedy představenstva Stanisława Żuka, který je zároveň prezidentem PPWB – polského zaměstnavatelského svazu hnědouhelného průmyslu. polské hnědouhelné povrchové doly – Belchatów a Turów, jejichž těžba před‑ stavuje 79 % veškeré polské hnědo‑ uhelné produkce. Slavnostní podepsání dohody zařadila PGE GiEK do progra‑ mu VIII. mezinárodního hnědouhelného kongresu v Belchatowě, kterého se pod heslem Hnědé uhlí – šance i ohrožení ve dnech 7.–9. dubna zúčastnilo 330 delegátů, z toho 60 zahraničních. Dohodnutá technická spolupráce a výměna zkušeností se v Polsku sou‑ středí zejména na velkolom Belchatów. Je to největší polský povrchový důl a jeden z největších v Evropě. Ročně vytěží téměř tolik uhlí jako celá naše re‑ publika (kolem 30 mil. t z dobývacího pole Belchatów a zhruba 11 mil. t z pole Szczerców). Polští kolegové mají stejné problémy a musí se vyrovnávat stejně jako my s vlivy neutěšeného stavu ev‑ ropské energetiky. „Cením si naší dohody, neboť hnědé uhlí hraje stále významnou roli v energe‑ tickém mixu polské i české ekonomiky a jsme proto povinni zachovávat poten‑ ciál hnědouhelného hornictví i energeti‑ ky, samozřejmě zároveň s minimalizací negativních vlivů na prostředí. Společně musíme také hájit naše zájmy v Evropě,“ uvedl po podpisu dohody Ivan Lapin. text a foto: Tomáš Vrba Byly tak nastaveny zásady spoluprá‑ ce – otevřené výměny názorů, poznatků a zkušeností v oblasti báňské činnosti, spolupráce s komunitami, vlivu hornictví na životní prostředí i pěstování hornic‑ kých tradic. Společnost PGE GiEK má ve svém portfoliu kromě čtyř elektrá‑ ren a šesti tepláren dva nejvýznamnější Na mezinárodním kongresu přednesl společný referát skupiny SD Jiří Brabenec z Revitrans. Technická exkurze na velkolom Belchatów pro členy představenstva SD (zleva) Jana Kalinu, Ivana Lapina a Vladimíra Budinského. 6/7 aktuality aktuality SPOLEČNĚ PROTI PRACHU 8/9 ODHLUČNĚNÉ VÁLEČKY NA ZP 10 000/Z 81 Na veřejném zasedání společného monitorovacího výboru iniciativy STOP PRACH a Protiprašného projektu SD se v Braňanech 23. dubna mohli obyvatelé obcí a měst pod horou Bořeň dozvědět podrobnosti o realizaci akčních plánů a konkrétních opatření v roce 2013 a seznámit se s návrhy protiprašných opatření pro rok 2014. Společné úsilí letos zaznamenává již páté výročí a mělo by dál pokračovat. Severočeské doly si cení otevřenosti diskusí a důvěry v opatření k minimalizaci vlivu lomu Bílina na okolní životní prostředí. Účastníky pravidelného veřejného zasedání společného monitorovacího výboru přivítal za hostitelskou obec Braňany starosta Vlastimil Krupka. Současnou situaci společného boje proti prachu uvedl Vladimír Budinský, ředitel SD pro strategii a komunikaci. HORNICKÉ listy 2/2014 Zakladač ZP 10 000/Z 81 ukládající odtěžené nadloží z prvního skrývkového řezu DB byl jako první velkostroj v Severočeských dolech vybaven speciálními odhlučněnými válečky, které se vyznačují oproti těm běžně používaným až o 15 dBA nižší hladinou hluku. Účinnost precizně rotačně vyvážených válečků potvrdilo měření hlučnosti z dopravní linky provedené akreditovanou laboratoří, když bylo zjištěno, že při provozu pásu s materiálem klesla hlučnost o 15 dBA, bez materiálu pak o 10 dBA. Nasazení 372 speciálních válečků na 135metrovém zakládacím výložníku tak výrazně přispívá k redukci emisí hluku z tohoto velkostroje. Nejvyšší etáž vnitřní výsypky – pracovní prostor ZP 10 000/Z 81 Zakladač je součástí nejvýkonnějšího technologického celku TC3. Od roku 1978 zakládá prostřednictvím DPD šíře 2 200 mm skrývku odtěženou největ‑ ším tuzemským kolesovým rýpadlem K 10 000/K 74. Poté, co tento tandem uložil během osmadvaceti let 260 mil. m3 zemin na vnější výsypku Pokrok, se v roce 2010 zakladač přetransportoval na vnitřní výsypku. Ve druhé polovině loňského roku se aktivně zapojil do bu‑ dování ochranného protihlukového valu v sousedství města Ledvice. Toto řešení se ukázalo jako optimální, neboť se tím maximálně zkrátila výstavba mohutného zemního tělesa (2,5 mil. m3). Navíc během působení zakladače v blízkosti Ledvic byla přijata řada opatření k omezení praš‑ nosti a hlučnosti, jako bylo zakrytí motorů převodovek, nebo postavení originální dočasné protihlukové stěny z balíků slámy u poháněcí stanice. Během sypání valu nebyly překro‑ čeny limity hladiny hluku. Navíc byly na zakladač namontovány ještě speciální tiché válečky. Odhlučněné válečky Sandvik Požadavky na snížení hladin emisí hluku ze strany těžařů z různých částí světa vyvolaly vývoj odhlučněných válečků DPD. Nadnárodní společnost Sandvik se sídlem ve Stockholmu se specializuje na špičkové strojírenské technologie a exceluje v nabídce odhlučněných válečků splňujících výraznou redukci hluku provozu DPD. Na dopravní linku ZP 10 000/Z 81 byly namontovány speciální odhlučněné válečky Sandvik HM 150, které dosahují vynikající úrovně omezení hluku oproti běžným válečkům, a to především díky nižším vibracím, nižší hmotnosti (o 15 až 30 % oproti tradičním válečkům). Účinnost válečků HM 150 potvrdilo měření na dopravní lince ZP 10 000/Z 81 provedené odborníky z VÚHU. Konkrétně v případě provozu s materiálem činil pokles hlučnosti 15 dBA, při provozu bez materiálu 10 dBA, což výrazně přispívá ke snížení hluku šíře‑ ného tímto zakladačem. Po vyhodnocení zkušebního provozu lze předpokládat, že odhlučněné válečky budou nasazeny také na další technologické celky. text a foto: Tomáš Vrba Josef Keder z ČHMÚ zhodnotil nety‑ pickou klimatologickou zimu 2013/2014, která byla nadprůměrná z hlediska tep‑ loty vzduchu a doby trvání slunečního svitu a podprůměrná z hlediska úhrnu srážek a sněhové pokrývky. Rozptylové podmínky byly spíše nepříznivé, ale vzhledem k menšímu množství škod‑ livin z lokálního vytápění v Ústeckém kraji nebyla vyhlášena žádná smogová situace ani regulace. Sucho a nedosta‑ tek srážek přinášelo zvýšenou prašnost v důsledku znovuzviřování prachových částic ze zemského povrchu. Technický ředitel SD Pavel Kresan poskytl základní informace o Protipraš‑ ném projektu a podrobně komentoval vybraná opatření. Podtrhl, že Severo‑ české doly kromě plnění požadavku MŽP k posouzení vlivu záměru POPD lomu Bílina do roku 2030 vidí v Pro‑ tiprašném projektu také možnost rozvíjení smysluplné komunikace se Součástí veřejného zasedání byly i živé diskuse. Na snímku Lubomír Paroha se starostkou Jitkou Bártovou (vpravo) a radní Pavlínou Hapštákovou z Duchcova. Vladimír Budinský informoval o současném stavu společného boje proti prachu. V předsednickém panelu zasedli také braňanský starosta Vlastimil Krupka a technický ředitel SD Pavel Kresan. sousedními obcemi a městy. Projekt zahrnuje celkem 37 bodů, přičemž zhruba 50 % již bylo splněno. V roce 2013 byly ověřovány možnosti snížení prašnosti při zakládání, byly zakrytovány uhelné pásové dopravníky v celkové dél‑ ce 2 544 m, zlikvidovány objekty skládky mourů, v okolí hlubinného zásobníku HZ II probíhala pěstební péče, byla vysázena izolační zeleň západně od města Ledvice, zahájilo se sypání ochranného valu a také modernizace nakládání s prachovým uhlím a modernizace nakládky tříděného uhlí. Protiprašná opatření pro rok 2014 počítají kromě dokončení rozpracovaných projektů také se zajištěním provozu imisního monitoringu v okolí lomu Bílina a s přemístěním nakládky uhlí na kamiony. Zprávu o realizaci akčních plánů iniciativy STOP PRACH za uplynulé období přednesl Lubomír Paroha ze společnosti Ascend. Přiblížil osvětovou a informační kampaň za snížení emisí z vytápění domácností. Ocenil dokončení teplofikace města Ledvice, provoz nového kotle v teplárně Braňany i níz‑ konákladová opatření, která byla identifikována pro snížení spotřeby energie v bytových domech a dalších objektech v Duchcově a Lomu a pro možnou změnu vytápění bytového domu v Mariánských Radčicích. V roce 2014 by měla být v Ledvicích ověřena úroveň znečištění ovzduší doplňkovým měřením, připraven kulatý stůl k dopravní situaci v Bílině. Přínosy realizovaných aktivit iniciativy STOP PRACH i její budoucnost posoudí výroční konference v září letošního roku (více na www.stop‑prach.cz). text a foto: Tomáš Vrba Splnění aktivit iniciativy STOP PRACH i Protiprašného projektu v roce 2013 je předpokladem úspěšných kroků pro rok 2014. aktuality Svědectví minulosti z předpolí Dolů Bílina Nejnovější archeologický průzkum předpolí Dolů Bílina prováděný Akademií věd objevil nedaleko Mariánských Radčic artefakty spojené s důležitou událostí druhé světové války – bitvou o benzín. Nacistické Německo záhy po anexi českého pohraničí vybudovalo uprostřed severočeské hnědouhelné pánve rozsáhlý chemický komplex na výrobu motorových paliv z hnědého uhlí. Tento klíčový dodavatel pohonných hmot pro techniku Wehrmachtu a Luftwaffe neunikl pozornosti spojeneckých vojsk. Podobně jako další centra chemického průmyslu v Říši byl také provoz chemičky v Záluží v letech 1944 až 1945 systematicky decimován jejich nálety. Před spojeneckým bombardováním chemičku bránilo speciální dělostřelectvo nazývané flak (zkratka z německého Flugabwehrkanone – protiletadlové dělo) rozmístěné v okolí. Právě děla protiletecké baterie lokalizované nedaleko Mariánských Radčic jsou předmětem zájmu archeologů. HORNICKÉ listy 2/2014 Benzín pro vojenskou mašinerii hitlerovského Německa Nedostatek přírodní ropy měla vyře‑ šit výroba syntetických paliv. Vzhledem k tomu, že se Německo mohlo spoleh‑ nout jen na ropu z Rumunska a Maďarska, bylo postupně uvedeno do provozu 12 hydrogeneračních závodů. Základem je‑ jich technologie byla vysokotlaká výroba kapalných uhlovodíků z uhlí. Podle úvah mělo tímto způsobem Německo ročně vyrábět až 2,5 mil. t motorových paliv. Postupně zahájily výrobu hydrogenerační továrny v saské Leuně, Böhlenu či Zeitzu, ale také na území Sudet v Záluží u Mostu. STW – továrna na syntetické pohonné hmoty v Záluží V roce 1939 byly založeny akciové společnosti STW (Sudetenlandische Treibstoffwerke) a SUBAG (Sudetenlan‑ dische Bergbau). Zatímco SUBAG tvořilo 36 dolů s roční produkcí kolem 16,5 mil. t, což představovalo zhruba 80% uhelné těžby v severočeské pánvi, STW měla ze zdejšího vytěženého uhlí vyrobit ročně až 660 tis. t pohonných hmot. V obou podnicích měl prostřednictvím společ‑ nosti Hermann – Göring – Werke majoritní podíl říšský maršál, vrchní velitel Luftwa‑ ffe a válečný zločinec Göring. Na tehdejší dobu obří chemický provoz STW měl pro Německo strategický význam, proto se na jeho výstavbě podílelo několik tisíc pracovníků. Kromě řádných zaměstnan‑ ců německé národnosti, zde pracovaly tisíce zahraničních dělníků a válečných zajatců. Umístění hydrogeneračního zá‑ vodu v Záluží nebylo vybráno náhodně, neboť se nachází ve středu hnědouhel‑ né pánve, jejíž doly měly provoz plynule zásobovat. I přes trvalý tlak nebylo do‑ saženo původně plánovaného zaháje‑ ní výroby (1. 1. 1942). První železniční cisterny s benzínem slavnostně opustily Záluží až v prosinci 1942. Během prvního roku provozu nedošlo k žádnému ome‑ zení výroby (v roce 1943 bylo v Německu spotřebováno 6,2 mil. t syntetických pa‑ liv oproti 2 mil. t z přírodní ropy). Kromě 12 hydrogeneračních závodů se na této produkci podílely také chemičky v Kolíně a Pardubicích. Všechny tyto provozy che‑ mického průmyslu sloužící hitlerovskému Flak – protiletadlové dělo ráže 105 mm připraveno k útoku na spojenecká letadla. Zaměstnanci se po náletu vrací zpět do poškozené chemičky. Německu se staly od roku 1944 trvalými „benzínovými“ terči spojeneckých náletů s cílem natrvalo je vyřadit z provozu. Spojenecké nálety na chemičku v Záluží Zatímco jiné části Německa měly s bombardováním již značné zkušenosti, Sudety se těšily pověsti klidného, do‑ letu spojeneckých letadel vzdáleného území. První spojenecký nálet udeřil na továrnu STW a přilehlé okolí právě před 70 lety – 12. května 1944. Tehdy se prvně nad Zálužím rozezněly sirény leteckého poplachu předznamenávající dvacet minut intenzivního bombardování. Celkem 140 letadel 8. letecké armády USA v několika vlnách shodilo 1 650 leteckých pum. Škody byly obrovské. Na několik měsíců byl provoz chemičky ochromen. Ztráty byly také na lidských životech – celkem 590 mrtvých. Produkci paliv se už nikdy nepodařilo obnovit v pl‑ ném rozsahu. Nálet – oprava – zahájení produkce – nálet: tenhle děsivý koloběh se opakoval celkem sedmnáctkrát (od 12. května 1944 až do 5. března 1945). Na tiskové konferenci v Mariánských Radčicích informovali archeologové o nálezech protivzdušné obrany v předpolí DB. Spojenecké bombardéry USA a RAF plné munice vzlétaly decimovat strategickou továrnu na pohonné hmoty v Záluží ze základen v Itálii a Anglii. O rozhodující likvidaci zdejší výroby se postaral noční nálet z 16. ledna 1945, kdy 213 bom‑ bardérů britské RAF shodilo do areálu závodu přes 2 000 bomb a pum. Nálet poškodil i důl Julius III v Kopistech, vleč‑ ku spojující chemičku s dolem Herkules zásobujícím STW denně 3 tis. t uhlí. Bě‑ hem leteckých poplachů sloužily štoly okolních hlubinných šachet jako kryty pro tisíce osob působících v areálu chemičky. Největší koncentrace protiletecké obrany na území Sudet Náletům čelila mohutná síla proti‑ leteckých baterií s děly ráže 105, 88 a 85 mm. Dělostřelectvo doplňovaly nejen baterie světlometů Scheinwerfer, ale také zamlžovací kamna a tlakové přístroje na výrobu umělé mlhy. STW jako strategický objekt Říše byl ob‑ klopen protivzdušnou obranou už od roku 1942. Její ústředí s pozorovatel‑ nou bylo na mosteckém vrchu Hněvín Výroba pohonných hmot na bázi mosteckého uhlí Brzy po osvobození v roce 1945 se podařilo postupně obnovit výrobu mo‑ torových paliv podle původní německé technologie s uhlím jako výchozí su‑ rovinou. Od poloviny 50. let bylo však postupně nahrazováno ropou. A když v roce 1965 dosáhl ropovod Družba až do Záluží, definitivně ukončil používání hnědého uhlí coby vstupní suroviny. Archeologický průzkum předpolí DB Od loňského podzimu zkoumají ar‑ cheologové Akademie věd prostor u Mariánských Radčic, místa postave‑ ní německých flaků. Odkryli zde tuny munice. Dělostřelecké granáty byly i po 70 letech v zemi stále aktivní, pro‑ to musely být likvidovány Pyrotechnic‑ kou službou ČR (celkem 4,5 t výbušnin). Kromě munice zde byly nalezeny také fragmenty výzbroje a zbytky technic‑ kého zázemí flaků. Příznivci vojenské historie se mohou přijít s výsledky práce archeologů blíže seznámit 18. května na prezentační akci v Braňanech, kterou podporují Severočeské doly. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, SOA Litoměřice, AÚ AV ČR Prezentaci nálezů si nenechala ujít pamětnice Gertruda Kutzrová z Braňan. 10/11 (Schlossberg). Počet protileteckých děl se postupně zvyšoval až na téměř 300 flaků. V roce 1944 na Mostecku působilo 45 protileteckých baterií. Děla obsluho‑ valo zhruba 9 tis. mužů (vojáci a pomoc‑ ná obsluha). Postavení protileteckých baterií Flakgruppe Brüx vytvářelo ko‑ lem chemičky pomyslný kruh, včetně děl u Mariánských Radčic. Navzdory moderním zaměřovacím a radarovým přístrojům byly naštěstí zejména flaky menší ráže vůči spojeneckému letectvu bezmocné. BITVA O BENZÍNOVÉ PALIVO V ČÍSLECH 660 000 t/rok plánovaná produkce největší německé chemičky vyrábějící syntetická paliva v Záluží 7,5 mil. t/rok mosteckého uhlí mělo být zpracováno na benzín 1942 rok uvedení chemičky do provozu 17 náletů spojeneckých letadel v letech 1944 až 1945 ochromilo provoz chemičky 300 protileteckých děl (flaků) rozmístěných v okolí chemičky neúspěšně čelilo bombardování 1 600 obětí si vyžádaly nálety, včetně 11 pilotů sestřelených spojeneckých letedel Pyrotechnici při manipulaci s nalezenou municí. REKULTIVAČNÍ ROK náhodě, se mohou přesvědčit i zástupci sousedních muni‑ cipalit, jejichž katastry přímo sousedí s dobývacími prostory. Právě na jaře se na obou lokalitách SD tradičně pořádají kontrolní dny lesnických a zemědělských rekultivací, kde se zastupitelé obcí a orgánů ochrany životního prostředí seznamují s aktuálními výsledky rekultivačního procesu. Jaro je také obdobím, kde se na hektarových plochách provádí pravidelná údržba sekáním. Zároveň se vracejí opeření obyvatelé mladých rekultivačních lesů. S cílem zvýšit biodiverzitu prostředí v oblasti ornitologie, bylo v minulých letech vyvěšeno celkem 80 hnízdících ptačích budek (40 na DNT a 40 na DB) pro druhy hnízdící v dutinách starých stromů. Samozřejmě takové stromy v mladých vý‑ sadbách zatím ještě nejsou, proto drobní zpěvní ptáci (přede‑ vším sýkorky) dostali příležitost k nalezení vhodného místa pro rozmnožování právě v ptačích budkách. Na tomto zajímavém projektu spolupracují Severočeské doly s ornitology z ČZU a dosavadní zkušenosti prokázaly zhruba 80% obsazenost instalovaných budek. Přítomnost sýkorek prospívá také vy‑ sázeným lesním porostům, neboť tito hmyzožraví ptáci se živí škodlivým hmyzem. HORNICKÉ listy 2/2014 Ačkoli příchodem jara začíná na našich rekultivacích vegetační sezona, potřebnou péči vyžadují po celý rok. Do širokého spektra činností, které zastřešuje odbor rekultivací, patří kromě uvolňování předpolí (včetně archeologického průzkumu) skrývání a deponování ornice, základní výsadba na vlastních rekultivovaných plochách a náhradní výsadba v obcích, na jejichž katastru došlo k mýcení stromů v rámci uvolňování předpolí pro následnou těžbu, a také samozřejmě několikaletá pěstební péče. Průměrná doba od zahájení po dokončení rekultivačního cyklu činí 12 let. Po celou dobu se tvorbě nové krajiny a ochraně přírodního prostředí věnují nejrůznější profese – přírodovědci, urbanisté, lesníci, zemědělci, vodohospodáři – ti všichni jsou zapojováni do náročných projektů zahlazování vlivů důlní činnosti území poznamenaného dobývací činností Severočeských dolů. Zimní mimovegetační období na rekultivacích SD Na přelomu listopadu a prosince končí veškeré práce sou‑ visející s vegetačním obdobím. Ještě než začne skutečná zima, jsou na rekultivovaných plochách ošetřeny lesní saze‑ nice a odrostky nátěrem proti okusu zvěří. Poté se dceřiná společnost Revitrans rozloučí se sezonními pracovníky, kteří se vrátí zpátky až na jaře. Kmenoví zaměstnanci se mezitím zabývají údržbou a uskladněním techniky. Kontinuálně, bez ohledu na roční období, se provádějí technické rekultivace – uvolňování předpolí. Před postupem těžby se v předpolí likvidují stavební objekty, realizují se stabilizační opatření a celoročně pokračuje skrývka ornice. Povinnost odejmout zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu je dána naší společnosti zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. V dostatečném předstihu před báňskou činností je tedy provedena bilance skrývky ornice a zpracován plán jejího dalšího hospodárného využití. Pokud není ornice bezprostředně navezena na nové zemědělsky I na rekultivacích končí léto sklizní Na Bílinsku a Tušimicku je zhruba 730 ha využíváno k pěsto‑ vání nejrůznějších plodin prováděném v nájmu hospodařícími zemědělci. Ještě předtím než je zemědělská půda pronajímá‑ na, proběhne tříletý cyklus s výsadbou luskoobilnou směsí a jetelotrávou. Poté zde zemědělci pěstují nejrůznější plodiny (například obiloviny, řepku, hořčici). Na ostatních plochách pokračuje během léta celoplošné vyžínání. Za letních měsíců vrcholí monitoring výskytu cenných druhů flóry. Věděli jste, že například na rekultivovaných plochách DB se vyskytuje celá řada opravdu úžasných rostlin, napří‑ klad i vodní masožravá bublinatka jižní? Její žluté květy od začátku léta až do září najdete na hladině menších vodních ploch Radovesické výsypky. Tato rostlina je kromě maso‑ žroutství zajímavá také tím, že nemá kořeny a zimu přečká prostřednictvím zárodků na bahnitém dně. Živí se drobnými vodními korýši. rekultivované plochy, je deponována a čeká na další vhod‑ né využití. Jen v Dolech Bílina bylo k 1. lednu 2014 takto uloženo v deponiích 939 660 m3 ornice, 3 470 806 m3 spraší, 2 129 413 m3 slínovců. Na DNT pak zásoby činily 2 711 983 m3 ornice. Aby si ornice v deponii uchovala své kvality, musí být zemědělsky obhospodařována (udržení kvality ornice proti za‑ plevelení). Nejcennějším odkrytým segmentem je ornice, která je využívána výhradně pro potřeby zemědělských rekultivací. Spraše se uplatňují především pro zakládání rekultivačních lesů. Připomeňme, že záchrana zúrodnitelných zemin má v lokalitách SD dlouholetou tradici. Historicky vůbec poprvé se s ní začalo v rámci celého severočeského hnědouhelného revíru v DB, respektive během otvírky povrchového lomu Pokrok ve druhé polovině 50. let minulého století. Pokud bychom měli vyjmenovat veškeré činnosti realizo‑ vané na rekultivovaných plochách během roku, pak v období leden až únor se provádějí lesnické práce. Kromě kácení v předpolí lomů jsou to především výchovné zásahy (probírky, prořezávky, tvarové ořezy a vyvětvování) nových porostů. Pozornost je také věnována opravám oplocenek, které chrání mladou výsadbu před okusem srnčí a zaječí zvěře. Velkým ničitelem rekultivací je černá zvěř. Rozrýváním půdy při hle‑ dání potravy způsobují velké starosti divoká prasata, která jsou tímto způsobem schopná poškodit poměrně rozsáhlá území. Na minimalizaci takto způsobených škod se podílejí také myslivecká sdružení. Aktuálně mají pronajaty 3 honitby (2 na DB, 1 na DNT). Jaro ve znamení výsadby, hnojení a vyžínání Ještě předtím než jsou nové plochy osázeny novou les‑ nickou výsadbou, provede se jejich oplocení, aby co nejvíc mladých rostlin odolalo atakům zvěře a rostlo. Zároveň jsou dosazovány rostliny do míst předešlé podzimní výsadby náhradou za ty, které během zimy uhynuly. Aby nově vy‑ sázené listnaté či jehličnaté stromy zdárně rostly, je nutné hnojit. O tom, že nic není na rekultivacích SD ponecháváno Na podzim hýří rekultivované výsypky barvami Rekultivační rok je opakujícím se cyklem. Během pod‑ zimních měsíců se především vysazují nejrůznějších lesní kultury. U nízkých stromků se naposledy vyseká okolní tráva a je realizován ochranný nátěr proti okusu zvěří. Ve spolu‑ práci s fytopalogy se kontroluje zdravotní stav rekultivačních výsadeb a vlivy nejrůznějších chorob či škůdců. Také v této oblasti se péče SD vyplácí. Zdravé, moderně zrekultivované plochy jsou toho důkazem. Rekultivace na DB a DNT nejsou jen zelenými oázami v industriální krajině, ale také územím, které se těší oblibě obyvatel okolních sídel. Široké možnosti využití dokládají i rybářské a myslivecké svazy, včelaři či letečtí modeláři. Rekultivovaná krajina nadchla mimo jiné také organizátory běžeckého závodu Jezerní běh. Také letošní ročník tohoto zážitkového běhu se 14. června odehraje na rekultivované výsypce Pokrok u Duchcova. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Jiří Cibulka 12/13 hlavní téma Výsledky vědeckého monitoringu na semináři v Chomutově: Česká zemědělská univerzita dává rekultivačním procesům na DNT výbornou Na pravidelném semináři Severočeských dolů a ČZU se sešli představitelé obcí z okolí DNT, úřadů státní správy i širší veřejnosti, aby se seznámili s výsledky pedologického a biologického monitoringu území DNT za rok 2013 a s výhledem jeho pokračování. Průběžné sledování provádí vědecký tým pražské ČZU pro SD na rekultivovaných plochách obou těžebních lokalit již od roku 1998. „Zdařilá rekultivace“ – tato slova během prezentace výsledků monitoringu v Chomutově zazněla celkem 28×. Dokládají způsob péče věnované naší společností nové krajině. Hornická činnost ve vztahu k přírodě a krajině Takové bylo téma úvodního vystoupení člena představenstva a výrobního ředitele SD Jiřího Nerudy. Zdůraznil význam ob‑ jektivních pedologických a biologických průzkumů pro zpracování dokumentů ne‑ zbytných pro proces povolování těžby od doby, kdy byly schváleny základní zákony o ochraně přírody a životního prostředí. Dlouhodobý monitoring území předpolí i rekultivovaných ploch provádí odborný tým České zemědělské univerzity v Praze velmi systematicky již řadu let v základ‑ ních biologických oborech jako je bota‑ nika, fytopatologie, hydrobiologie, orni‑ tologie, entomologie a z nebiologických HORNICKÉ listy 2/2014 Nad problémem Střezovské rokle se sešli starosta Března Zdeněk Valenta (vpravo) a Vladimír Vrabec z ČZU. O budoucí krajině DNT s velkým jezerem hovořil Martin Kabrna (R‑ Princip Most). oborů také pedologie. A právě reportem o výsledcích pedologického monitorin‑ gu zahájil odborný program semináře prof. Josef Kozák z ČZU. Zaměřil se na plochy výsypky Březno, kde příznivou půdní reakci vykazují zóny s překryvem ornice a upozornil na význam hnojení fosforem pro další zvyšování obsahu organické hmoty. Biologický monitoring Členové vědeckého týmu ČZU před‑ nesli referáty z disciplin botaniky, fyto‑ patologie a hydrobiologie. Účastníky semináře zaujal odborný pohled na růz‑ norodý charakter jednotlivých lokalit re‑ kultivací na DNT a informace o transferu chráněného druhu – kozince dánského – z předpolí (vrch Farářka) do vhodné‑ ho prostředí v okolí Března (Střezovská rokle). Výborně bylo hodnoceno pravidelné ošetřování zdravotního stavu výsadeb, jako jsou ochranné lesní pásy Březno, které vedlo k zastavení rychlého šíření houbovitého napadení topolů. Starosta Března Zděnek Valenta diskutoval po‑ drobně stav přírodní památky Střezovská rokle. Obec velmi stojí o zhodnocení to‑ hoto území, což znamená i terénní úpravy a vyčištění od zarůstání plevely a realizaci naučné stezky. Hydrobiologický výzkum na DNT mo‑ nitoruje z celkem 31 stanovišť vodní Zleva: Milan Fraštia, vedoucí odboru rekultivací SD, s profesorem Josefem Kozákem z ČZU a starostou Spořic Romanem Brandem. plochy a vodoteče již od roku 1999 co do oživení vodními a vlhkomilnými organismy. Posouzení úspěšnosti re‑ kultivací je vynikající: postupný návrat biologických hodnot území je doložen přítomností i citlivějších druhů organis‑ mů, včetně druhů chráněných. Pochva‑ lu si zasluhuje zachovávání mokřadů a aktivní budování nových rozmnožo‑ vacích stanovišť a náhradních stanovišť za nádrže rušené kvůli postupu těžby. V roce 2013 tak bylo zřízeno pět nových tůněk. Velmi zajímavý byl výklad o ak‑ tivní podpoře rozmnožování ještěrek – výstavbě originálních „mohyl“ s tle‑ cím jádrem (například balíkem slámy) obloženým poleny, štěpkou a kame‑ ny. Taková mohyla s výškou do 2 m se velmi líbí nejen ještěrkám, ale i jiným živočichům. Vnitřní výsypka DNT poskytuje typické prostředí pro cenné ptačí druhy. Budoucí krajina DNT Martin Kabrna (R‑Princip Most) pre‑ zentoval dlouhodobé změny ve využití ploch kadaňsko‑ chomutovské oblasti (v období 1954 – 1974 – 1989 – sou‑ časnost). Dnes už jsou rekultivované plochy DNT v nové krajině velmi mar‑ kantní – rekultivace byly dokončeny té‑ měř na 2 400 ha a rozpracovány jsou na 702 ha. Plány předpokládají ještě dalších 3 300 ha, z toho připadne 975 ha na je‑ zero zbytkové jámy. Závěr semináře patřil představení nové publikace Severočeských dolů, kterou napsal pod názvem Krajina naděje – Proměny území mezi Kadaní a Břez‑ nem nestor české rekultivační školy Stanislav Štýs. text a foto: Tomáš Vrba Stanislav Štýs představil knihu Krajina naděje – proměny území mezi Kadaní a Březnem. Revival rallye křižovala rekultivaci Radovesice Letošní trasa Rallye Praha Revival vedla také po rekultivované Radove‑ sické výsypce, kde evropské závod‑ nické legendy 70. a 80. let se svými původními auty dokazovaly, že je to za volantem stále baví. Závod probíhal po etapách od 4. do 6. dubna. Starto‑ valo se v Praze a po silnicích I. a II. tříd vedla 550km trasa za plného provozu přes Teplice, Krušné hory, Chabařovi‑ ce, Úžín, Louny až do cíle v Radotíně. Kromě rychlostních zkoušek – jedna z nich byla právě na Radovesické výsypce – se jezdilo po běžných ko‑ munikacích, kde se bodovaly časové kontroly a hodnoty tajných radaro‑ vých kontrol. Posádky revivalových závodů byly prokazatelně ukázněnější než ostatní účastníci silničního provo‑ zu. Mezi 150 auty byly na startovním poli k vidění skutečné klenoty – třeba Matra Simca Murena. Východní blok reprezentoval Wartburg 353 nebo Polonez 2000. Nechybělo ani něko‑ lik legendárních Škod 130 RS. Závod probíhal v několika výkonnostních tří‑ dách, proto nelze představit jednoho absolutního šampióna. O vítězství ostatně v revivalových soutěžích až tak nejde. Důležitější je atmosféra, a ta se skutečně vydařila. Závodníky i diváky dokonale přenesla do pro‑ středí rallye 70. let. 14/15 hlavní téma Moje oblíbená rekultivovaná lokalita Jubilanti skupiny SD (březen – duben) Zeptali jsme se rekultivačních odborníků SD na jejich oblíbená místa v rekultivované krajině Tušimicka a Bílinska. Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Vorreiter Milan Aubrecht Martin Kučera Petr Malý Josef elektrikář velkostroje přestavbář PD elektrikář velkostroje přestavbář PD 30 let Zápotocký Josef Kabelka Jiří Jelínek Roman Stránský Milan Zöld Ernest Vaník Vladimír Suchá Alena Čavdarov Jan vedoucí řidič velkostroje zámečník velkostroje provozní elektrikář řidič shazovacího vozu řidič velkostroje mechanik úseku – elektro vzorkař směnový inženýr 40 let Gilich Ota operátor PD Arnoštka Kostková technička rekultivací SD Naše rekultivace vnímám pozitivně jako celek. Pokud bych ale měla vybrat konkrétní lokality, pak by mezi ně určitě patřil Merkur V na DNT. Jde o jednu z už starších rekultivací, neboť byla zaháje‑ na na konci 80. let. Dnes je tady vzrostá vegetace, lesní a zemědělsky využívané plochy zdobí také dvě vodní. Navíc se na‑ bízí pěkný výhled na starou část Kadaně. Další vodní plochy oživují rekultivovanou krajinu v lokalitě Prunéřov VIII. Fascinuje mě také impozantní pohled na báňský provoz DNT z vyhlídky na rekultivovaných Severních svazích. Když odtud sleduji celý proces – těžbu skrývky a uhlí, ukládání nadloží na výsypku a následnou rekultivaci – uvědomím si kontinuitu moderní povr‑ chové těžby a následného zahlazování jejích stop v krajině. Jsem přesvědčena, že to vše je prováděno na špičkové úrovni a snese nejpřísnější srovnání například s německými hnědouhelnými velkolomy. HORNICKÉ listy 2/2014 Václav Hrádek technik rekultivací DB Osobní vztah mám k části Radove‑ sické výsypky označované jako Jirásek III. Není to jen kvůli tomu, že se zde snoubí všechny druhy rekultivací – lesnická, zemědělská, vodní plochy i postrekultivační rekreační plochy, ale zejména proto, že právě tady jsem ješ‑ tě coby student střední školy lesnické o prázdninách pomáhal při výsadbě lesních porostů a budování odvodňo‑ vacích příkopů. Už z dálky mě tato lo‑ kalita vítá dobře viditelným stromořadím vzrostlých topolů. Pěkné jsou i porosty namíchané ze zdravých lip, jasanů, ja‑ vorů, modřínů a borovic. Martin Kroupa technik rekultivací DNT Jednoznačně je to lesnická rekultivace Merkur I. Porost se zde zakládal zhruba v době, kdy jsem se narodil. Rád pro‑ cházím tímto dnes již vzrostlým lesem a uznale hodnotím kvalitu jeho založení a použití druhové skladby. Vysoké ko‑ runy stromů sice již vytvořily první etáž porostu, i tak zde dochází k přirozenému zmlazení dalších jedinců. To je důkazem, že zdejší ekosystém má dobrou kvalitu. Navíc, humusová vrstva vzniklá opadem listí již vytvořila velmi příznivé podmínky pro keře a pestré bylinné patro. Proto se tady dá jít s úspěchem na houby. Dobré podmínky pro živočichy a bohaté spek‑ trum hmyzu a ptáků dokazují, že se sem naplno vrátil život. Věřím, že takhle budou jednou hodnoceny také výsledky naší současné rekultivační činnosti. Pracovního jubilea dosahují v DNT: 30 let Karl Karel Čech Zdeněk Rohan Antonín mechanik úseku strojní přestavbář PD hasič 40 let provozní zámečník provozní elektrikář Weisser Richard Uherek Miroslav Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 20 let Rejzek Martin ved.odd.technické podpory 30 let Hájková Jiřina Stuchlá Marcela plánovač vedoucí skladu Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.: 20 let Mariut Pavel vulkanizér Marvan Petr soustružník kovů Faigl Václav technolog Zatíranda Karel svářeč kovů Stopka Tomáš projektant - konstruktér Správa a.s. Plodr Petr strojírenský dělník 30 let Sixta Pavel vulkanizér Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a.s.: 20 let Masson Miloš řidič pracovních strojů PÚ – SS PÚ – TPS PÚ – TU PÚ – TU PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SS PÚ – SS PÚ – TPS PÚ – ÚU PÚ – správa PL PÚ – SS PÚ – LOM PÚ – LOM HZS PÚ – OČV PÚ – Skrývka OIT Controlling odbor nákupu PB PB PB PB PB PB DDM – T 30 let Fanta Václav Krejčí Josef Větrovec František řidič SMV řidič SMV řidič SMV 40 let Brejník Miroslav provozní zámečník DDM – B Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a.s.: 20 let Veinholdová Jitka revírník Jošt Karel obsluha pasů PL PL 30 let PL Musilová Marie obsluha velínu JUBILANT FRANTIŠEK VĚTROVEC AUT – B AUT – B AUT – B Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb Během tří desítek let, které Fran‑ tišek Větrovec prožil za volantem nákladního auta, se toho hodně změnilo – od tras důlních komu‑ nikací až po dokonalejší techniku a vyšší výkonnost vozidel. Profe‑ sionalita, důkladná znalost dobý‑ vacího prostoru i svěřeného auta však u řidiče Františka Větrovce zůstává pevnou jistotou. Dokládá to mimo jiné také skutečnost, že v náročném terénu povrchového dolu najezdil za každého počasí, ve dne či v noci, tisíce kilometrů bez jediné nehody. „Začínal jsem v roce 1984 v tehdejším středisku autodopravy. Vzpomínám si, že jed‑ ny z prvních mých jízd směřovaly na Radovesickou výsypku, kam jsem vozil cisternou Liaz 706 pitnou vodu pro party montérů stavějících za‑ kladač ZP 13 000. Postupně jsem vystřídal jiná auta s nejrůznějšími nástavbami - od Pragy V3S přes Tatry 148 a 815 až po to současné. Tím je třínápravový sklápěč Tatra 163 Jamal. Na legendárního kop‑ řivnického výrobce nedám dopustit. Podle mě tatrovka nejlépe zvládá naše obtížné podmínky. Často vo‑ zím ornici z předpolí, ale pohybuji se i v lomu a na skrývce. Teď cho‑ dím na jeřábnický kurz, to abych mohl obsluhovat 20tunový jeřáb Tatra 815,“ přiblížil práci řidiče dce‑ řiné společnosti Revitrans jubilant František Větrovec. text a foto: Tomáš Vrba 16/17 jubilanti hlavní téma 3 OTÁZKY PRO BŘETISLAVA ŠMÍDA předsedu ZO OS KOVO VÍTKOVICE‑PRODECO Bílinští odboráři dětem Další z řady oboustranně užitečných setkání mezi odbory a vedením SD Tradičně v době jarních prázdnin se v DB pořádají týdenní dětské rekre‑ ace. Za účasti školených vedoucích, zdravotnice a lyžařských instruktorů se s dětmi vyjíždí na hory. Mnohé děti se v době pobytu naučí lyžovat, přes‑ tože rodiče sami nelyžují. Vzhledem k tomu, že v DB přibývá zaměstnan‑ ců z Mostecka, začali jsme pořádat dva pobyty kryjící se s termíny jarních prázdnin školáků z Teplicka, respektive Bílinska i Mostecka. Zatímco skupina mosteckých dětí letos prožila prázdniny v hotelu EDEN v Roudnici v Krkonoších s lyžováním na sjezdovce Aldrov (ne‑ chyběl bohatý doprovodný program), školáci z Bílinska se rekreovali v hotelu Orion v Benecku. Tuto lokalitu jsme vyzkoušeli poprvé a zázemí hotelu Ve skupině SD působí 16 odborových organizací. S jejich předsedy se vedení Severočeských dolů pravidelně setkává. Tradiční jarní schůzka se letos uskutečnila 20. března v hotelu Nástup, kde se představitelé odborů dozvěděli aktuální informace o vývoji těžby i vlivu mírné zimy na odbyt jednotlivých uhelných produktů. Nechyběla ani sdělení týkající se personální oblasti včetně směřování k synergiím činností v rámci Skupiny ČEZ. Zástupci odborů pak informovali management SD v čele s generálním ředitelem Ivanem Lapinem o struktuře a řešení aktuálních úkolů jednotlivých organizací. Také tentokrát panovala při společném setkání dobrá nálada dokumentující oboustranně korektní vztahy. Do sdružení odborových organizací skupiny SD patří od loňské fúze společností PRODECO a SD – 1. strojírenská také odborová organizace Kovo Vítkovice - PRODECO. Jejím předsedou je Břetislav Šmíd. Členem odborů je od roku 1978, kdy nastoupil do teplické projekční a konstrukční kanceláře Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO). Během uplynulých téměř čtyř desetiletí se aktivně podílel na dodávkách a opravách velkostrojů nejen ve velkolomech severočeské hnědouhelné pánve, ale také v zahraničí. Postupně prošel nejrůznějšími technickými profesemi souvisejícími s důlními technologiemi. V současné době zúročuje své dlouholeté zkušenosti jako koordinátor staveb. HORNICKÉ listy 2/2014 Můžete představit vaši odborovou organizaci? Naše odborová organizace OS Kovo Vítkovice – PRODECO má aktuálně 17 členů a zastupuje zaměstnance teplické projekční kanceláře. Naším hlavním úko‑ lem je hájit jejich zájmy a snažit se zajistit co možná nejlepší podmínky ve mzdo‑ vé politice, v oblasti zaměstnaneckých benefitů a bezpečnosti a hygieny práce. Našim členům také přispíváme na dovo‑ lenou, dětskou rekreaci, či na nejrůznější kulturní a sportovní akce. Prostředky čerpáme z rozpočtu sociálního fondu. Členy výboru jsou společně se mnou místopředseda Vitalij Pišl a hospodář Ivan Bečvář. Od roku 2013 je vaše odborová organizace součástí sdružení odborových organizací působících v SD a jejich dceřiných společností. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti? Od druhé poloviny loňského roku jsem se společně s ostatními předsedy aktivně účastnil několika kol kolektivní‑ ho vyjednávání, které bylo zakončeno Věřím, že se po stěhování podaří vytvořit pro naše teplické zaměstnance v Bílině důstojné pracovní prostředí. uzavřením dodatku kolektivní smlouvy na rok 2014. Mimo procesu vyjednávání proběhlo ještě několik setkání s vrcholo‑ vým managementem SD. Musím konstatovat, že komunikace s odbory je ve skupině SD na dobré úrovni a oblasti sociál‑ ní politiky je věnována náležitá pozornost. Také spolupráce s vedením naší dceřiné společnosti je na velice dobré úrovni. Oceňuji přístup generálního ředitele Františka Marouška, který má maximální snahu stmelit naši stále ještě trochu roztříštěnou novou společnost. V nejbližší době nás čeká stěhování do Bíliny. Věřím, že se tam podaří vytvořit pro naše zaměstnance přicházející z Teplic nejen důstojné pracovní prostředí, ale i podmínky pro týmovou práci. Dobývací technice se věnujete řadu let. Na stavbě či opravě jakých velkostrojů jste se podílel? U PRODECO jsem už 36 roků. Hned po absolvování ČVUT Praha jsem začínal jako konstruktér projektant. Přes činnosti metrologa a inspektora jakosti jsem přešel až k současné pozici koordinátora staveb, kde zúročuji všechny zkušenosti z řady absolvovaných projektů. Ať už to bylo uvádění do provozu rýpadel K 10 000, nebo RK 5 000, či montáž KK 1 300, a celé řady zakladačů, skládkových strojů v lomech, či drtičů a páso‑ vých dopravníků v úpravnách a elektrárnách. Rád vzpomínám také na realizaci generální opravy zakladače A 2 R S B 4 400 v Kosovu. Pevně věřím, že mě ještě nějaké zajímavé pracovní úkoly stále čekají. text a foto: Tomáš Vrba Ekonomickému vývoji letošního roku a aktuální situaci v evropské energetice se v úvodním vystoupení věnoval generální ředitel Ivan Lapin. Zmínil úsilí týkající se korekce limitu těžby na lokalitě DB, která by umožni‑ la dotěžit zhruba 100 mil. t vázaného uhlí, a uvedl možnosti homogeniza‑ ce na DNT rovněž přispívající k pro‑ dloužení životnosti tušimické lokality. Ředitel strategie a komunikace Vladi‑ mír Budinský přiblížil nadstandardní vztahy s obcemi a městy v soused‑ ství dobývacích prostorů SD. Na pro‑ blematiku bezpečnosti práce a boje za omezení počtu krádeží (instalace dalších kamer, používání infrakamer) se zaměřil výrobní ředitel Jiří Neruda. Hlavní investiční akce letošního roku týkající se nejen těžební technologie, ale i ochranných opatření pro lepší životní prostředí prezentoval tech‑ nický ředitel Pavel Kresan. S vývo‑ jem tržeb za první čtvrtletí letošního roku, včetně dalšího očekávaného vývoje seznámil přítomné finanční ředitel Jiří Postolka. „Potřebujeme zaměstnance motivované, výkon‑ né, kvalifikované a loajální. Jen tak se nám podaří plnit vizi Efektivní a bezpečná těžba. V loňském roce investovaly Severočeské doly do zvyšování kvalifikace zaměstnanců více než 9,5 mil. korun, což zname‑ ná meziroční nárůst o 900 tis. korun. Mzdy a zaměstnanecké benefity jsou ve skupině SD stále nadstandard‑ ní. Naši zaměstnanci mají nárok na příspěvky penzijního připojištění a nezanedbatelné prostředky SD vynakládají na stravování. Personální a mzdová politika je řízena v souladu s kolektivní smlouvou. Dobré vztahy mezi vedením SD a zástupci odborů dokumentuje i dnešní oboustranně užitečné setkání,“ shrnul personální ředitel Josef Molek. text a foto: Tomáš Vrba Šimon Vohar, předseda sdružení odborových organizací SD a dceřiných společností, při diskusi s předsedou představenstva a GŘ SD Ivanem Lapinem. s hernou a klubovnou, blízkost sjez‑ dovek nám hned vyhovovaly. Navíc le‑ tošní jarní počasí umožnilo uspořádat dětskou olympiádu. Na hotelovém hřišti se odehrál turnaj ve vybíjené a došlo také na opékání buřtů. V současné době už připravujeme oslavu Mezinárodního dne dětí, kte‑ rá se uskuteční během víkendu 23. až 25. května v RS Sloup v Čechách. Pro děti máme připraven pestrý program: soutěže, stezku odvahy, či výlet do mu‑ zea Čtyřlístku v Doksech a také návště‑ vu hradu Sloup. Pokud počasí dovolí, počítáme i s koupáním. Vaše děti jsou srdečně zvány. text a foto: Vladimír Bergerhof 18/19 z odborů 20/21 pracovní den 17:50 21:30 Ještě před zahájením těžby kontroluje synchronně s ostatními členy posádky svůj úsek elektrikář Pavel Sečkář – na snímku v rozvodně 6 kV. Klapkař Jindřich Haldovský je služebně nejstarším členem posádky. Na KU 800.20/K 106 je od uvedení velkostroje do provozu v roce 1993. 23:00 01:30 Přerušení těžby kvůli kráčení využívají Dalibor Plíva (vlevo) a Pavel Sečkář k doplnění šroubů do adaptéru zubu korečku. Noční těžba čtvrté skrývkové lávky. 05:20 05:30 Směna končí zápisem do provozního deníku velkostroje. Je úkolem vedoucího řidiče Pavla Husineckého. Po vystřídání s denní směnou se domů odcházející posádka grafu D ještě společně vyfotografovala u kolesa svého rýpadla. NOČNÍ SMĚNA KU 800.20/K 106 DNT HORNICKÉ listy 2/2014 Přesně na míru nejnižšího skrývkového řezu DNT upravené rýpadlo a zkušená lidská obsluha jsou zárukou, že také v podmínkách s pevnými jílovci včetně pelokarbonátových korekcí a častým výskytem skluzových pásem lze podávat dobré výkony. Přesvědčili jsme se o tom během noční směny z 23. na 24. dubna, kdy parta skutečných profesionálů v čele s vedoucím řidičem Pavlem Husineckým vytěžila 17,8 tis. m3 skrývkových hmot. KU 800.20/ K 106 – poslední z výrobní řady rýpadel KU 800 Tušimické KU 800.20/K 106 má v rámci celé kompletní řady uničovských kole‑ sových rýpadel KU 800 mimořádné po‑ stavení. Dokončením jeho montáže byla v roce 1993 po čtvrtstoletí završena výro‑ ba tohoto nejrozšířenějšího tuzemského skrývkového dobývacího stroje. Tak jako ostatní osmistovky je i KU 800.20 charak‑ teristické výsuvovým výložníkem, hydrau‑ licky ovládaným kráčivým podvozkem, vyvažovacím výložníkem s pohyblivou strojovnou zavěšenou na paralelogramu a také typickou žlutou barvou. Zcela ori‑ ginální je pak koleso, které má namísto běžných 15 korečků celých 26. K této úpravě došlo v roce 2003 zároveň s na‑ výšením výkonu motorů pohonu kolesa z původních 1 260 kW na 2 000 kW, což umožnilo demontovat kruhadlo. Obdobný rypný orgán se později objevil také na rýpadle SchRs 1 320/K 110 z 2. SŘ DNT. Toto řešení umožňuje těžbu tvrdého ma‑ teriálu bez předcházející nátřasné střelby, která se do té doby na DNT pro narušení pevných hornin hojně využívala. Průběžně prošlo KU 800.20 dalšími modernizacemi a úpravami – například Ward‑Leonardovo soustrojí nahradily frekvenční měniče, ole‑ jová trafa vystřídala suchá. Bezproblémová noční směna Na první pohled je znát, že posádka grafu D obsluhuje rýpadlo nějaký ten pátek. Šestičlenná sehranná parta dnes v noci nastoupila ve složení: Pavel Hu‑ sinecký - vedoucí řidič, Radek Macák – zástupce řidiče a elektrikář, Dalibor Plíva - zámečník, Pavel Sečkář – elektri‑ kář, Jindřich Haldovský – klapkař a Pavel Šindelář – pasař. Celou směnu jim na tře‑ tím skrývkovém řezu v prostoru PD 253 u Severních závěrných svahů upravoval pojezdovou plochu řidič buldozeru Mi‑ roslav Brejška. Všichni se po vystřídání s předešlou směnou rozešli jako obvykle na své úseky, aby provedli kontrolu stroje. A přesně v šest večer se 26 korečků prv‑ ně zakousne do řezu. Odtěžený materiál putuje prostřednictvím DPD na vnitřní výsypku, kde je ukládán zakladačem ZP 6 300/Z 101. Těžbu přerušuje jen krá‑ čení a výměna zubu korečku, respektive doplnění šroubů adaptéru zubu. Během noci se členové posádky postupně stří‑ dali v manšaftce, aby si ohřáli mraženky a vypili kávu. Při té příležitosti jsme se dozvěděli, že také jejich stroj měl svá kri‑ tická místa. Byla to zejména převodovka kolesa. Na skrývkových řezech DNT se těží také uhlí. Výjimkou není ani ten nej‑ nižší. „Loni jsme na našem řezu odtěžili téměř 7 mil. m3 nadloží a necelý milion tun uhlí,“ uvedl řidič Pavel Husinecký. Směna probíhala nerušeně až do svítání. Kolem páté se na rýpadle pilně uklízí a čistí od nánosů jílů. Pomyslnou tečkou za právě končící směnou je zápis do provozního deníku velkostroje provedený vedoucím řidičem. První paprsky ranního slunce dopadaly na obří koleso, které je ideálním pozadím pro společný snímek. Mezitím se už na rýpadle zabydluje ranní směna. Ta naše noční míří do šaten v Březně, odkud se chlapi rozjíždějí do svých domovů – uvidí se zase popozítří, tentokrát na ranní. text a foto: Tomáš Vrba profil Petr Theuser dokáže s přehledem zvednout až 335 kg! Po řadu let totiž patří mezi absolutní špičku silového trojboje – powerliftingu nejen u nás, ale v celém světě. Má za sebou už 34 startů na mistrovstvích Evropy a světa v různých kategoriích této sportovní disciplíny, které proměnil v téměř stejné množství medailí a tři světové rekordy. Pevná vůle a vytrvalost mu pomohly stát se nejen mistrem světa, ale také dokonale zvládat profesi řidiče rýpadla na bílinské skrývce, kde působí už tři desítky let. republiky, kde přišel v roce 1989 první velký úspěch – bronzová medaile. O dva roky později jsem už byl v reprezentaci. V silovém trojboji jste získal téměř všechny dosažitelné tituly. Dají se vůbec vaše medaile a ocenění spočítat? Od roku 1992, kdy se pravidelně účastním mistrovství Evropy a světa mužů a posléze kategorie masters, jsem získal zhruba 40 medailí, třikrát jsem byl mistrem světa a stal se držitelem tří svě‑ tových rekordů. Za vrchol své sportovní kariéry považuji také start na Světových hrách 2001 v japonské Akitě, kde jsem za družstvo Evropy obsadil 4. místo. Hodně si vážím i uvedení do Síně slávy, kam mě nominovala Evropská federace silového trojboje v roce 2006. Jakých maximálních výkonů jste dosáhl v jednotlivých silových disciplinách trojboje? Pokud budu brát jen ty, které jsem dosáhl na závodech a vynechám trénin‑ kové, pak je to v dřepu 367,5 kg, v tlaku 237,5 kg a tahu 335 kg. Závodníci silového trojboje se dělí podle věkových kategorií a tělesné hmotnosti. V jaké skupině se aktuálně nacházíte? Začínal jsem v kategorii mužů do 75 kg. Když mi bylo čtyřicet, přestoupil jsem do kategorie masters I, která je až do věku padesát let. A teď už třetím rokem bojuji v kategorii masters II (50 až 59 let) s váhou do 105 kg. Loňský rok mi přinesl evropský titul, když jsem s celkovým výkonem 853 kg porazil Fina Hagforsema. Navíc jsem kromě velké zlaté medaile za trojboj získal i tři malé za jednotlivé disciplíny. Kdy budete letos titul mistra Evropy obhajovat? Na mistrovství Evropy, které se koná v Plzni na začátku července. Ještě před‑ tím se chystám do Prahy, kde se pořá‑ dá mistrovství ČR. Sezona vyvrcholí na podzim na mistrovství světa, které se letos uskuteční také u nás, což je pri‑ ma. Raději jedu autem do Plzně, než letím do Kanady. I když netrénuji podle nějakého plánu a trénink si řídím podle vlastního pocitu, myslím, že jsem dobře připraven. Navíc mám výhodu, že spolu s již zmíněným Hagforsemem jsme v naší kategorii nejmladší. Co vás ještě motivuje dál závodit? Baví mě překonávat další rekordy a udržovat se ve světové špičce. V první řadě ale záleží na zdraví. Pevně věřím, že mě nezradí. Až dosud jsem měl jen jedno zranění, když jsem si přetrhal vazy v lokti. Takže pokud bude sloužit zdraví, chci závodit co nejdéle. HORNICKÉ listy 2/2014 Šampionát silového trojboje – další typické prostředí mistra světa Petra Theusera. Petr Theuser řidič rýpadla KU 800.19/K 98 Vyrůstal v prostředí hornického sídliště v Braňanech. Jeho otec pracoval celý život na sousedním VMG, dnešním lomu Bílina. Petr patřil mezi první absolventy oboru mechanik důlních strojů a velkostrojů. Po maturitě v roce 1981 nastoupil na Doly Bílina, kterým je věrný dodnes. Paralelně s profesním životem si budoval neotřesitelnou pozici v silovém trojboji, neboli powerliftingu, který tvoří tři silové disciplíny (dřep s činkou na ramenou, tlak na lavici a pozved – tzv. mrtvý tah). Hned první závod, kterého se účastnil v roce 1987, vyhrál. Přemožitele nenachází ani nyní. Na posledním ME veteránů v roce 2013 suverénně zvítězil v kategorii 50 až 59 let a váze do 105 kg. Jak se člověk stane absolutní světovou špičkou a stálicí silového trojboje? Určitě je zapotřebí síla, odhodlání, pevná vůle a hodiny tréninků. Já kon‑ krétně v závislosti na směnách trénuji 4× nebo jen 2× týdně. Vlastní trénink mi zabere hodinu bez rozcvičení. Se silovým trojbojem jsem začínal relativně pozdě. Od mala mě bavil fotbal a patřil jsem k nadaným hráčům. Jako dorostenec jsem hrál za Baník Most a dotáhl to do‑ konce až do reprezentačního výběru hrá‑ čů do 16 let. Slibnou fotbalovou kariéru přerušila vojna. Až pak jsem se víceméně náhodně dostal k trojboji. Vyhecovali mě kolegové z práce. Od šestadvaceti let jsem se v barvách Slovanu Duchcov za‑ čal věnovat tomuto sportu závodně. Přes úspěchy v oblastních a krajských soutě‑ žích jsem se probojoval až na mistrovství 22/23 PETR THEUSER Nenápadný světový rekordman z Dolů Bílina Petr Theuser jako horník na svém rýpadle KU 800.19/K 98. Jak se dá skloubit profese řidiče velkostroje s úspěšnou sportovní kariérou? Docela dobře. Tréninky si organizuji vždy podle směn. Když jsou závody, vyměním si směnu s kolegy z posádky. Jsem rád, že v našem grafu jsme sku‑ tečně dobrá parta. Práce na šachtě mě těší. K 98 je už třetí osmistovkou, kterou jsem prošel. Naše rýpadlo jsem poznal dokonale. Postupně jsem byl pasařem, strojníkem i klapkařem. Jako řidič rý‑ padla odtěžuji skrývkové hmoty z třetího řezu. Pro náš řez jsou typické spraše a jíly se skluzovými plochami. Víme, že ve volném čase toho stíháte mnohem víc než jen tréninky. Jak to všechno zvládáte? Samozřejmě díky podpoře mých nej‑ bližších. Manželka Marcela, která je mimochodem manipulantkou provozu Lom DB, je mi skutečně oporou. Naším společným a dlouhodobým koníčkem je zvelebování chaty. Ve sportu je mým parťákem syn Lukáš. Také závodí v si‑ lovém trojboji. Dokonce jsme se spolu jako jediná dvojice otec‑syn účastnili MS v Miami. Dalo by se říct, že svůj čas dělím mezi práci, rodinu, sport a chatu, a to mi vyhovuje. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Petra Theusera MODELÁŘ LADISLAV HANUŠKA Řada z vás, zaměstnanců skupiny SD, se věnuje ve volném čase nejrůznějším koníčkům a zálibám přinášejícím potěšení ze seberealizace. A ty opravdu zajímavé můžete sdílet s kolegy na stránkách Hornických listů. Právě začínáme: Během první letošní jarní plavby na Barboře jsme vyzpovídali Ladislava Hanušku, manažera útvaru Projekty z dceřiné společnosti Prodeco. Lodnímu modelářství se systematicky věnuje od dětství. Úspěšně se účastní domácích i zahraničních modelářských soutěží. Zakládající člen modelářského klubu Nautilus v Proboštově je zároveň mezinárodním rozhodčím rádiem řízených maket lodí, ale především nezdolným fandou modelářství. HORNICKÉ listy 2/2014 Odkdy se vlastně zabýváte lodním modelářstvím? Začínal jsem zhruba před osmačty‑ řiceti lety. Už jako školák jsem od páté třídy navštěvoval modelářský kroužek v Domě pionýrů ve Velkém Meziříčí, od‑ kud pocházím. Modelářství mě chytlo a kontinuálně s menšími přestávkami, jakými byla vysokoškolská studia či založení rodiny, stavím modely lodí do‑ dnes. Z vlastní zkušenosti mohu potvr‑ dit, že pro lodní modeláře je ideální až střední věk. Děti jsou už dospělé a já mám doma po návratu z práce potřebný čas. Navíc se mohu více věnovat také činnostem v modelářském svazu. remorkér Arpec, který v reálu vlekl lodě po francouzské řece Loiře z ústí do pří‑ stavu v Nantes. Mojí nejoblíbenější lodí je malý rybářský seiner MRS 80 Lešč neboli cejn. Postavil jsem ho v roce 2001 podle plánu časopisu Modelist konstruktor. Zajímavostí těchto sku‑ tečných lodí bylo, že se v padesátých letech vyráběly u Leningradu, odkud se za doprovodu ledoborců přesouvaly severní mořskou cestou na Dálný vý‑ chod. Tam patřily k oporám sovětského rybářského loďstva. Na délku model Lešč měří 83 cm a váží necelé 4 kg. Protože chování modelu ve vodě odpo‑ vídá originálu a je vhodný i do vyšších vln, úspěšně jsem se s ním účastnil řady soutěží nejen u nás, ale také ve Francii a Rusku. Například na mistrovství Ev‑ ropy v Moskvě v roce 2004 jsem získal bronzovou medaili. Léčebný pohybový přístroj pro Matýska Čtyřletý Matýsek Reinelt z Droužkovic trpí vrozeným nervosvalovým postižením – svalovou dystrofií Duchenneova typu. Jeho rodiče se ze všech sil snaží oddálit a zmírnit příznaky ochabování svalstva a vytrvale hledají pomoc. Když s pořízením léčebného pohybového přístroje nepochodili u pojišťovny, dočkali se pochopení u vedení obce a Severočeských dolů. Díky jejich společnému příspěvku mohli synovi pořídit rehabilitační přístroj Morten Duo 3. Co vše se na soutěži lodních modelů posuzuje? Kromě kvality zpracování a věrnosti vůči originálu jsou bodovány také jízdní zkoušky. Modelář se svým výtvorem musí zvládnout předepsaný jízdní kurs na trojúhelníkové trati vytyčené bójka‑ mi v předepsaném čase. Mě ale baví daleko víc vlastní stavba než následné projížďky po vodních plochách. Vzpomenete si ještě na svůj první model? Určitě. Úplně první byly školní modely stavěné v kroužku. Jedním z prvních větších, který snese srovnání, byl ho‑ landský přístavní remorkér Triton, kte‑ rý jsem v měřítku 1 : 20 postavil podle plánu z časopisu Modelář v roce 1971. Jak probíhá výroba lodního modelu a došlo během let, kdy se modelářství věnujete k nějakým důležitým změnám – používání nových materiálů či technologií? Kromě motorů, baterií a rádiového ovládání si celou loď stavím sám. Stále se držím klasické technologie - dřevě‑ ná konstrukce v kombinaci s laminá‑ ty a plasty. Během let minulých, kdy neexistovaly specializované modelář‑ ské výrobky, jsem se naučil využívat běžně dostupné komponenty zdánlivě nesouvisející se stavbou lodních mo‑ delů. Výborně se třeba osvědčily poly‑ styrénové destičky získané z bezpeč‑ nostních tabulek. Pro výrobu dřevěné paluby dobře sloužila dřevěná míchátka na kávu. Zatímco současný trendem je používání laminátu, naše generace nedá dopustit na kvalitní překližku, kterou jsme získávali ze zadních stěn šatních skříní. Používám také mosaz na lodní šrouby nebo epoxidové pryskyři‑ ce na odlitky. O pohon se dříve dobře postaral například malý motor stěračů z wartburga. Na jaké typy lodí se specializujete a jaký je váš nejoblíbenější model? Dalo by se říct, že mojí srdeční zále‑ žitostí jsou remorkéry v měřítku 1 : 25, tedy menší pracovní lodě určené k vle‑ čení velkých námořních lodí v přísta‑ vech. Právě teď mám rozpracovaný Jak jsou u nás lodní modeláři organizováni? Lodní modeláři mají svoji meziná‑ rodní organizaci Naviga se sídlem v Německu. Ta vydává jednotná sta‑ vební a soutěžní pravidla a pořádá evropská a světová mistrovství. Ná‑ rodní Klub lodních modelářů ČR má v rámci celé republiky organizováno přibližně 600 členů, včetně těch z na‑ šeho klubu Nautilus Proboštov. Patřím mezi zakládající členy a v současné době zastávám post místopředsedy. Máme 16 modelářských nadšenců – většinou mého věku. Jsou mezi námi třeba mistři Evropy i světa a z loňského roku například čerstvý mistr republiky rádiem řízených historických plachet‑ nic. S našimi členy každý rok vyjíždím na řadu soutěží. Začínám se těšit na mistrovství Evropy v Kaliningradu, kde jsem nominován jako rozhodčí, neboť jsem také držitelem akreditace mezi‑ národního rozhodčího rádiem řízených maket lodí třídy NS. text a foto: Tomáš Vrba „O tom, že náš syn je postižen ge‑ netickou vadou, pro kterou je typické ochabování svalstva, jsme se dozvě‑ děli vlastně náhodou, když mu dětská lékařka jako tříměsíčnímu miminku dělala odběr krev. Po prvotním šoku jsme se rozhodli, že budeme s touto zatím nevyléčitelnou nemocí bojovat. Prostřednictvím sdružení Parent pro‑ ject jsme v kontaktu s rodiči, jejichž potomci také trpí Duchenneovou dys‑ trofií. Inspirujeme se zkušenostmi ze zahraničí, kde jsou s kompenzační péčí o takto nemocné děti a mládež mnohem dál. Řešením, jak co nejvíce oddálit problémy s pohybem končetin je cvičení. Denně s Matysem dělám dvacetiminutové protahovací cviče‑ ní a masáže. Bylo nám doporučeno také cvičení na rehabilitačním přístroji. Bohužel pojišťovna nám ho odmítla uhradit. Prý na něj budeme mít nárok, až nebude Matýsek schopný pohybu. Zatím by byl používán jen preventivně. Takový názor však považujeme za ab‑ surdní. Naopak, důležité je udržovat dítě co nejdéle v aktivním stavu a to se nám díky pohybovému přístroji a nej‑ různějším výživovým doplňkům zatím daří,“ říká obětavá maminka Jitka Rei‑ neltová. Osud malého Matýska semkl nejen celou rodinu, ale i vesnici – vloni zde uspořádali pro chlapce benefici, jejíž výtěžek přispěje na pořízení spe‑ ciálního vozíku Benecykl. Řešení, jak získat pro mladou rodinu tolik potřeb‑ ný pohybový přístroj, se ujal starosta Milan Živný a Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT a droužkovický ob‑ čan. Společně s Rudolfem Kozákem z úseku Strategie a komunikace SD dokázali záhy léčebný přístroj Ma‑ týskovi pořídit. „Rádi bychom ještě jednou poděkovali Severočeským do‑ lům, našemu panu starostovi a všem spřízněným duším v Droužkovicích. Moc si té velké pomoci vážíme,“ uvedli manželé Reineltovi. Péče o takto ne‑ mocné dítě představuje obrovskou zátěž pro psychiku rodičů a limituje běžný rodinný život. Reineltovi však vše zvládají skvěle, za což jim náleží upřímný obdiv a uznání. text a foto: Tomáš Vrba 24/25 pomáháme hobby je víc než hra Posílení požární bezpečnosti v ÚDUT: Nová zhášecí zóna č. 11 ve vynášecím tunelu PD 216 a 102 HORNICKÉ listy 2/2014 Na konci loňského roku byla zahájena instalace další – už jedenácté – zhášecí zóny typu MicroDrop® v provoze ústřední drtírny uhlí Tušimice (ÚDUT). Zhášecí zóna č. 11 je osazena 63 tryskami a nachází se v úseku PD 216 a 102. Systém MicroDrop® tvoří tři části – detekční, hasicí a řídící ústředna. Ústřední drtírna uhlí Tušimice (ÚDUT) je umístěna v areálu Dolů Nástup Tuši‑ mice. Prováděná činnost v jejím pro‑ vozním úseku se skládá z drcení uhlí na venkovních drtičích, homogenizace uhlí na homogenizační skládce a expedice uhlí přes budovy ÚDUT k odběratelům. Na uhelných dopravních trasách se se‑ tkáváme s hořlavými materiály - uhlím a uhelným prachem, který má hořlavé a výbušné vlastnosti. Je tedy nutné, aby se dodržovala přes‑ ná požárně technická řešení, jež jsou uvedena ve stavebním projektu. Členě‑ ní do samostatných požárních úseků je základem požární bezpečnosti staveb. Hlavním cílem samostatných požárních úseků je zamezit šíření požáru (včetně jeho zplodin) uvnitř budov, respektive mezi jednotlivými samostatnými požární‑ mi úseky. Nejčastějšími kritickými místy jsou prostupy požárně dělícími konstruk‑ cemi stropů a stěn. Jedná se především o místa, kde se napojují dopravní mosty s pásovými dopravníky na jednotlivé ob‑ jekty ÚDUT. Dále jde o prostupy pro po‑ trubí, elektro kabelové lávky apod., tedy otvory v požárně dělících konstrukcích stropů a stěn, které vymezují hranice jednotlivých samostatných požárních úseků v objektech (budovách). Pokud jsou požárně dělící konstrukce porušeny, dochází k šíření požáru do okolních samostatných požárních úseků s následným narušením stability požárně dělících konstrukcí. Nutno však pamato‑ vat i na skutečnost, že otvory v dělících konstrukcích nejsou jen dveře a okna, ale i stavební spáry a prostupy. V důsledku výskytu stavebních otvorů se přes tyto otvory mohou hořlavý prach, páry hořla‑ vých kapalin nebo hořlavé plyny šířit i do prostor, ve kterých se primárně hořlavé látky vůbec nevyskytují. V případě řešení požárních uzávěrů v místech, kde se napojují dopravní mos‑ ty s pásovými dopravníky na objekty, lze postupovat dvojím způsobem: Instalací samočinného hasicího za‑ řízení pokrývajícího celý průřez do‑ pravního mostu. Doba činnosti sa‑ močinného hasicího zařízení musí být minimálně 30, respektive 45 min. Samočinné hasicí zařízení musí mít možnost spouštění automaticky (de‑ tekce požáru) i manuálně. V přípa‑ dě aktivace samočinného hasicího zařízení musí být zastaven příslušný dopravní pás, a o této události musí být informována obsluha, centrální velín a HZS DNT. Hasicí tryska MicroDrop ®. IR a UV detektory. Provedením zděné příčky v celém průřezu dopravního mostu s požár‑ ními dveřmi a samočinným hasicím zařízením, které pokryje otvor pro průchod dopravního pásu, přičemž musí být dodržena předepsaná po‑ žární odolnost příčky (tato je různá podle toho, zda se jedná o provedení v nadzemních či podzemních podla‑ žích). Požární odolnost dveří musí být minimálně 30 minut a doba, po kterou bude v činnosti samočinné hasicí za‑ řízení, musí odpovídat době požární odolnosti příčky, Na ÚDUT byla použita druhá varianta, tedy instalace samočinného hasicího zařízení pokrývajícího celý průřez do‑ pravního mostu. Celkem bylo dosud instalováno 10 zhášecích zón typu MicroDrop® v místech, kde se napojují dopravní mosty s pásovými dopravníky na jednotlivé objekty ÚDUT – chyběla pouze poslední zhášecí zóna č. 11 pro PD 216 a 102. Z tohoto důvodu byly na konci roku 2013 zahájeny práce na instalaci samo‑ činného hasicího zařízení tzv. zóny č. 11. Vynášecí tunel má délku 73 m a je po‑ délně rozdělen na dvě části, které jsou od sebe odděleny podpěrnými sloupy. V širší části jsou dva výše zmíněné páso‑ vé dopravníky, v užší je prázdný prostor po demontovaném PD 101. Bylo použito stejné zařízení jako u předešlých zháše‑ cích zón – systém MicroDrop® od firmy RSBP spol. s r.o. Systém MicroDrop® se skládá ze tří částí – detekční, hasicí a řídící ústřed‑ ny. Použití hasicích trysek MicroDrop ® uplatňuje charakteristické vlastnosti vodní mlhy v zaplavovacích systémech, kde to umožňuje potenciální riziko a kde je velkou výhodou malé množství vody. Patentované trysky MicroDrop ® vytvářejí vodní kapky velikosti 20 až 200 mikrometrů pomocí zabudované vířivé vložky, která je konstruována tak, aby rozprašovala vodu ve tvaru kužele. Vodní mlha váže rychle a efektivně kou‑ řové plyny a plyny z pyrolýzy v chráně‑ né oblasti, čímž jsou rovněž uplatněny požadavky ekologických opatření pro ochranu životního prostředí. Zhášecí zóna č. 11 je vybavena 63 tryskami. Ha‑ sicí systém je uváděn do činnosti auto‑ maticky prostřednictvím řídícího systé‑ mu zařízení (ústředny). V této ústředně jsou zachyceny a zpracovány signály detektorů. Ústředna spouští ochranné zařízení a předává hlášení o činnosti do nadřazeného systému. Pro detekci požáru byly použity detektory IR, UV, teplotní detektory a po celé délce tu‑ nelu (pod úrovní stropů) i zařízení EPS. Dále byla instalována tlačítka ručního spouštění. IR detektory pracují na principu měření a vyhodnocování optického infračerve‑ ného záření v oblasti zhruba 950 nm. UV detektory pracují na principu měření a vyhodnocování optického ultrafialové‑ ho záření v oblasti 185 až 35 nm. Teplot‑ ní detektory pracují na principu měření teploty. Detektory elektrické požární signalizace (EPS) jsou adresovatelné interaktivní multisenzory v kombinaci CO a tepelného senzoru. Požadavky na stavby z hlediska po‑ žární bezpečnosti staveb jsou řešeny kodexem požárních norem. Tyto normy stanovují požadavky a definují průkaz těchto požadavků. Kodex požárních no‑ rem můžeme rozdělit do čtyř základních skupin: normy návrhové, normy zkušeb‑ ní, normy klasifikační a eurokódy. Na závěr je třeba připomenout i cesty šíření požáru. Ty lze rozdělit na vněj‑ ší, vnitřní, viditelné a skryté. V případě vnějších se jedná o vnější povrchy budov nebo technologických zařízení, požáry roztékajících se hořlavých kapalin na otevřeném prostranství apod. U vnitř‑ ních cest se požár šíří uvnitř uzavřených objektů v místnostech, na schodištích, vnitřních technologických zařízeních, či kabelových kanálech. Jedná‑li se o vi‑ ditelné cesty, šíří se požár po vnějším viditelném povrchu hořlavých konstruk‑ cí, zařízení a materiálu. Tyto cesty jsou lehce zjistitelné a zastavení šíření požáru lze ihned zahájit. Velice složitou a nebez‑ pečnou situací je šíření požáru skrytými cestami. Skrytými cestami jsou napří‑ klad duté hořlavé stěny, stropy, podla‑ hy, potrubí vzduchotechniky, uzavřené technologie. text a foto: Marek Herčzík Lokalita OPF pokryta první etáží výsypky Na konci roku 2012 byly exploato‑ vány uhelné zásoby těžební lokality Odstavená porubní fronta (OPF) na DNT. Poté následoval transport zdejší dobývací techniky a přemístění třetí‑ ho uhelného odtahu vedoucího z OPF, aby tento prostor mezi Severními závěrnými svahy a vnitřní výsypkou mohl být průběžně zasypáván zakla‑ dačem ZP 5 500.4/Z 80, který sem ukládá nadloží z druhého skrývkové‑ ho řezu. K 30. březnu letošního roku byl vyuhlený prostor OPF zasypán hloubkovou etáží prvního výsypko‑ vého stupně, kdy zde bylo uloženo 9,5 mil. m 3 skrývkových hmot. Po přestavbě PD 284 bude pokračovat zasypávání tohoto prostoru výškovou etáží, což přispěje k zajištění stability závěrných svahů. Skupina SD na veletrhu TECHNODAYS S cílem vyvrátit předsudky ve‑ řejnosti vůči technickým oborům a řemeslům uspořádala Okresní hospodářská komora Chomutov 24. až 26. dubna veletrh TECHNODAYS. Mezi průmyslovými subjekty prezen‑ tujícími v Městském divadle dělnic‑ ké profese jako atraktivní povolání s budoucností nechyběly Severo‑ české doly. Povrchovou těžbu uhlí a jeho využití v energetice mladým návštěvníkům trpělivě přibližovali Jan Žigmund z DNT a Petr Malina z PRODECO. Pozornost žáků druhé‑ ho stupně ZŠ zde poutal také model nejmodernějšího tuzemského rýpadla KK 1 300/K 111. Venkovní expozici ne‑ přehlédnutelně dominoval skutečný koreček a Tatra 815 s vysokozdviž‑ nou plošinou v barvách Revitrans. 26/27 svět dolů svět dolů HORNICKÉ listy 2/2014 V Belchatówě se začátkem dubna sešel již VIII. mezinárodní hnědouhelný kongres, který poskytl příležitost k podrobnějšímu kritickému pohledu na nové příležitosti rozvoje, ale i na hrozby, jimž musí polské hnědouhelné hornictví čelit. Ohrožení přichází samozřejmě hlavně z EU – nové záměry energeticko‑klimatické politiky by mohly velmi negativně ovlivnit celý uhelný průmysl Polska. Uhlí však v této zemi hraje dlouhodobě významnou roli – z černého uhlí se vyrábí téměř 50 % a z hnědého uhlí přes 34 % polské elektřiny. Bilanční zásoby hnědého uhlí představují 22,58 mld. t, ovšem perspektivní ložiska vyžadují podrobnější průzkum a rychlé zahájení procesu osvojení tak, aby bylo možné zachovat racionální úroveň hnědouhelné produkce v dalším období. Sedmdesát let zkušeností s povrchovou těžbou hnědého uhlí Polské hnědouhelné hornictví se může s hrdostí ohlédnout na své zkušenosti v oblasti projektování lomů, odvodňo‑ vání ložisek, těžby skrývky a uhlí, zásad volby technologického zařízení, oprav a údržby, ale také v oblasti rekultivací a ochrany přírodního a životního prostře‑ dí. Tyto zkušenosti považuje za skutečný „poklad“ a solidní vědeckotechnickou základnu pro plánování a rozvoj hně‑ douhelného průmyslu v první polovině 21. století. Z hnědého uhlí se stále vyrábí nejlevnější elektřina v zemi. Za uplynu‑ lých 70 let poskytla hnědouhelná pro‑ dukce celkem 2,60 mld. t (z toho 1 mld. t připadá na největší lom Belchatów s jeho 60% podílem). Aktuální pozice hnědouhelného hornictví v Polsku Prof. Zbigniew Kasztelewicz se svý‑ mi kolegy z vysoké báňské školy AGH v Krakově sestavil tabulku hlavních sla‑ bých i silných stránek hnědouhelného sektoru: Velkolom Belchatów: Původně skrývkové rýpadlo SchRs 4 000 po rekonstrukci těží uhlí. SLABÉ STRÁNKY Změny v energetickém mixu musí nutně provázet kalkulace nákladů. Polsko nemůže jít německou cestou. SILNÉ STRÁNKY Vyčerpávají se operativní zásoby hnědého uhlí v některých aktivních lomech. Polsko má k dispozici jedny z největších zásob hnědého uhlí v Evropě. Práce související s přípravou nových perspektivních ložisek nepřinášejí konkrétní výsledky v podobě povolení k těžbě. Technika a technologie aplikovaná na hnědouhelných lomech dosáhla vysoké evropské úrovně. Chybí legislativní ochrana hnědouhelných ložisek proti jinému určení využití území než je budoucí exploatace uhlí. Vysoká úroveň bezpečnosti práce je dosahována ve všech polských hnědouhelných společnostech. Báňsko‑geologické parametry nových satelitních a perspektivních ložisek jsou méně výhodné než parametry ložisek v současnosti exploatovaných. Báňské činnosti realizují polské hnědouhelné společnosti s vědomím komplexní ochrany životního prostředí. Některá nová perspektivní ložiska se nacházejí v oblastech s nízkou mírou akceptování ze strany veřejnosti. Hnědouhelné společnosti nezaostávají v rekultivacích území po povrchové těžbě. Práce související se sanacemi a rekultivacemi jsou prováděny průběžně a na vysoké evropské úrovni. Legislativní regulace týkající se formálně‑právních záležitostí souvisejících s osvojením nových ložisek či rozšířením těžby na aktivních lomech jsou velmi složité a vyvolávají neúnosné prodlužování procesu povolování těžby (na několik let či dokonce několik desítek let). Polsko má k dispozici specializované vysoké technické školy vzdělávající pracovníky pro uhelné hornictví, včetně hnědouhelného průmyslu, na vysoké světové úrovni. Také výzkumně vývojové zázemí garantuje projektování nejmodernějších dobývacích strojů a zařízení, které umí vyrábět polské strojírenské závody. Do tohoto přehledu přirozeně patří i další problémy (emise CO2 jsou nejvyšší z hnědouhelných elektráren, chybí podpo‑ ra samospráv pro záměry otvírky nových ložisek, absence řádné vládní energetické koncepce, absence „dobré reklamy“ pro hnědé uhlí) i přednosti (práce v hnědo‑ uhelném hornictví jako stabilní a atraktivní systém zaměstnanosti, vysoká kvalifiko‑ vanost a zkušenost horníků, rozvíjení čis‑ tých uhelných technologií). Je nesporné, že polské hnědouhelné hornictví má na hospodářské mapě Polska stále silnou pozici. Musí však bojovat s nejrůznějšími politickými, ekonomickými i ekologickými názory a postoji různých kruhů, a to na úrovni místní, krajské, státní i unijní. Diskuse o polské energetické politice Problém emisí CO2 se stal i v Polsku otázkou nikoli vědeckou, ale politickou. Navíc, v lednu byla zveřejněna státní ja‑ derná politika, konstatující, že „rostoucí náklady na těžbu černého uhlí a potíže s osvojováním nových ložisek hnědého uhlí vytvářejí pádný důvod pro hledání možností diverzifikace palivové základ‑ ny pro elektroenergetickou produkci“. Změna energetického mixu je v 21. sto‑ letí jistě nevyhnutelná a již dnes je Polsko dle energeticko‑klimatického balíčku EU povinno do roku 2020 dosáhnout 15% po‑ dílu obnovitelných zdrojů energie. Každá změna v energetickém mixu však musí být velmi pečlivě vyvážená a bez zbytečného spěchu realizovaná na podkladě analýzy surovinového potenciálu státu. „Německá cesta“ subvencování obnovitelných zdro‑ jů je pro Polsko varováním, protože stojí spolkový rozpočet miliardy EUR a navíc vyvolala značný růst cen energií, který bude třeba co nejdříve zbrzdit. Polský hně‑ douhelný průmysl hodlá proto pokračovat v diskusi o vlastní „polské cestě“ s prvořa‑ dým využíváním domácího uhlí. Racionální energetický mix má samozřejmě počítat i s obnovitelnými zdroji, jádrem a případ‑ ně i s břidlicovým plynem, ovšem nesmí bránit potřebným investicím do otvírání nových hnědouhelných ložisek. A hlavně by polská vláda měla v Bruselu tvrdě za‑ blokovat další jednostranný růst závazků redukce emisí CO2. Velkou výzvou pro vládu, uhelné spo‑ lečnosti, vědeckovýzkumná centra i pro politiky musí být snaha o zachování role polského uhlí jako garanta energetické bezpečnosti státu. text a foto: Tomáš Vrba 28/29 VELKÉ ŠANCE I VELKÁ ÚSKALÍ POLSKÉHO HNĚDOUHELNÉHO PRŮMYSLU Velkolom Belchatów – pole Szczerców: Zakladač polské výroby ZGOT 15 400. sport Cyklostezka Ústí nad Labem – Děčín V jarním Tipu na výlet vás pozveme na cyklostezku Ústí nad Labem – Děčín. Navážeme tak na předchozí články z let minulých, týkající se možnosti bez problémů putovat na kole z Lovosic až do Míšně. Úsek z Ústí do Děčína však doposud chyběl, neboť byl dobudován až po loňských povodních. Na jejich stopy ostatně ještě narazíte a každý z vás může posoudit, co to znamená velká voda. Cestu začneme v Ústí nad Labem u železničního nádraží. Sem můžete přijet vlakem, což je doporučovaná va‑ rianta, nebo autem s využitím parkoviště pod nádražím. Po východu z nádraží zahneme doprava a po silnici, která vede přes starý most Dr. Edvarda Beneše se dostaneme na pravou stranu řeky. Zde sjedeme z mostu a pokračujeme po proudu Labe, až do Děčína. Cestou však HORNICKÉ listy 2/2014 Odpočívadlo na cyklostezce. mineme několik pozoruhodností a bylo by škoda nechat je bez povšimnutí. Cyklostezka, po které pojedeme, pro‑ šla nelehkým vývojem, neboť údolí Labe je místy úzké a prostor pro cyklisty tam opravdu není. Byly proto vybudovány mosty, kde je cesta pro cyklisty vedena po zvláštní komunikaci. Cyklostezka má číslo 2, a pokud budeme sledovat znač‑ ky, nemůžeme zabloudit. První a cestou do Děčína poslední most, který míjíme, je Mariánský most. Tato stavba byla oce‑ něna mezinárodní asociací pro mosty a stavební inženýrství, jako jedna z de‑ seti nejlepších staveb světa za poslední desetiletí. Most je dlouhý 197 metrů a vy‑ soký 60 metrů, z pylonu, který most nese, vybíhá na každou stranu patnáct ocelo‑ vých lan. Pokračujeme dál a přes řeku vidíme přístavní jeřáby, které tomuto místu dodávají neopakovatelnou atmo‑ sféru. Přes všechny obtíže lodní dopravy je přístav funkční a při povodních bývá útočištěm lodí ohrožených velkou vodou. Projíždíme idylickou cyklostezkou, nad námi je kostelík ve Valtířově, vlevo u řeky sedí rybáři. Místo je známé především loděnicí pro stavbu říčních člunů. Za Valtířovem jedeme mezi poli, objíždíme pivovar ve Velkém Březně, kde se vaří známý Březňák, který můžeme ochut‑ nat o pár metrů dále. Jednou z místních zajímavostí je přívoz na protější břeh, do obce Neštědice. Přívoz přestál několik povodní a v roce 2014 je plně funkční. Před námi se otvírá jeden z nejkrás‑ nějších pohledů dnešního výletu. Řeka zaříznutá do údolí, cyklostezka a na hori‑ zontu svahy Bukové hory s věží vysílače na vrcholu. Buková hora je součástí Čes‑ kého středohoří, má výšku 683 m n. m., tedy převýšení mezi místem kde stojíme a vrcholem činí 500 metrů. Po chvíli při‑ jíždíme do obce Malé Březno a o kousek dále budeme v oblasti, kde je zvažo‑ vána výstavba přehrady pro splavnění řeky. Představu o tom, jak by případná stavba zasáhla zdejší krajinu, si může udělat každý sám. Pokračujeme přes Těchlovice, kolem kapličky, která připo‑ míná, že zde byl zastaven ve středověku Děčín – nábřeží s Pastýřskou stěnou. postup moru z Německa, a také výšku vodní hladiny při povodních roku 2013. Cesta pokračuje po silnici, ale provoz na této straně řeky je minimální. Blížíme se k jednomu pro budovatele cyklostezky značně obtížnému místu. Cyklostezka zde skutečně vede po zvláštním mostě, který sousedí se silnicí. Následuje velmi příjemné odpočívadlo s informačními ce‑ dulemi a s Děčínem na dohled. Nicméně pokud bude foukat vítr, následuje úsek mezi poli a tato část může být nepříjem‑ ná. Po novém úseku míjíme místní část Děčína, Boletice nad Labem a kolem další velké loděnice vjíždíme do Děčína. Po Staroměstském nábřeží přijíždíme k renesančnímu mostu z počátku 16. století. Na mostě je umístěno sousoší tří světců. Po sjezdu z typicky prohnu‑ tého mostu zahneme doleva a pomalu přijíždíme pod děčínský zámek, kde je spousta laviček pro odpočinek i místo k občerstvení. Zde se můžeme rozhodnout jak dál. Jednou z variant je přejet řeku na druhou stranu, kde je několik dobrých restau‑ rací pro případný oběd, nebo jen tak k posezení. Výhled na děčínský zámek Cyklostezka u Velkého Března. Ústí nad Labem – železniční most, zámeček Větruše. VIII. ROČNÍK POHÁRU PERUNA KLEPE NA DVEŘE Kaplička v Těchlovicích. je odsud impozantní. Další variantou je pokračovat po levém břehu řeky dále směrem ke státní hranici až do Dolního Žlebu, kde je poslední vlaková zastávka na českém území. Zdatnější pak mohou jet ještě dále. První most přes řeku je až v Bad Schandau. Na německé straně je ovšem i několik přívozů na druhý břeh řeky. Tato část již byla popsána v mi‑ nulých číslech Hornických listů. Pokud se rozhodneme vrátit se vlakem, v Dě‑ číně za mostem přes řeku zabočíme doleva. V místě, kde je kruhový objezd, uhneme doprava, podjedeme železnič‑ ní trať a pak se držíme po levé straně. Nádraží ČD je po 300 metrech. Odtud pak jezdí přímé vlaky, nové soupravy s místem pro kola, o víkendu každou hodinu do Ústí nad Labem až Mostu, bez přestupování. Druhou možností je vrátit se stejnou cestou zpět, protože po levém břehu řeky vede velmi frekvento‑ vaná komunikace a trasa skutečně není vhodná pro cyklisty. Je lepší pozorovat krajinu na stejné cestě v opačném smě‑ ru, vaše bezpečnost je v tomto případě důležitější. text a foto: Jan Říha Díky letošnímu brzkému jaru na horách odtály poslední zbytky sněhu a nastal čas vyrazit na kole do přírody a otestovat jarní kondici. Ideální příležitostí k tomu může být již VIII. ročník regionálního seriálu závodů horských kol Poháru Peruna, který odstartuje o víkendu 10. května na perštejnském fotbalovém hřišti kultovním otvírákem – závodem Perštejnské Giro. V průběhu sezony bude dále ná‑ sledovat série několika tradičních závodů v okolí Kadaně, Klášter‑ ce, Chomutova, Vejprt a Ostrova nad Ohří. I letos si v rámci seriálu mohou účastníci užít XVI. ročníku terénního triatlonu konaného kon‑ cem srpna na koupališti v Prunéřo‑ vě. Kromě závodů pro jednotlivce nabízí Pohár Peruna i celou řadu dalších zajímavostí jako například dětské závody, závody rodinných dvojic, Perun Bike camp a závě‑ rečný ples Poháru, kde kromě bohaté zábavy a vyhlášení celko‑ vých výsledků bude na účastníky čekat vylosování tomboly. Bližší informace k závodům a přihlášení najdete na webových stránkách: http://pohar‑peruna.cz/. text a foto: Viktor Hrdina 30/31 tip na výlet