Katalog biotopù - biomonitoring.cz

T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû
Dg
Dg
Dg
Dg
Phleum pratense – bojínek luãní
Plantago major – jitrocel vût‰í
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní
P. trivialis – lipnice obecná
Potentilla anserina – mochna husí
Prunella vulgaris – ãernohlávek obecn˘
Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘
Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘
Stellaria graminea – ptaãinec trávovit˘
Taraxacum sect. Ruderalia – pampeli‰ka „lékafiská“
Trifolium pratense – jetel luãní
T. repens – jetel plaziv˘
Veronica serpyllifolia – rozrazil dou‰kolist˘
Mechorosty
Brachythecium rutabulum – baÀatka obecná
Plagiomnium affine – mûfiík pfiíbuzn˘
Pseudoscleropodium purum – lazovec ãist˘
Rhytidiadelphus squarrosus – kostrbatec zelen˘
Psárková louka v nivû LuÏnice u Dráchova.
Ekologie. âerstvû vlhké louky v zaplavovan˘ch
T1.4 Aluviální psárkové louky
Alluvial Alopecurus meadows
Natura 2000. –
Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands
CORINE. 37.2 Eutrophic humid grasslands
Pal. Hab. 37.2 Eutrophic humid grasslands
EUNIS. E2.4 Moist or wet lowland eutrophic and mesotrophic
grassland
Fytocenologie. Svaz Alopecurion pratensis Passarge 1964:
Alopecuretum pratensis (Regel 1925) Steffen 1931,
Agropyro-Alopecuretum Moravec 1965, StellarioDeschampsietum cespitosae Freitag 1957, DeschampsioSenecionetum aquatici Balátová-Tuláãková 1993, SanguisorboDeschampsietum cespitosae Moravec 1965, SanguisorboPolygonetum bistortae Balátová-Tuláãková 1985, Holcetum
lanati Issler 1936
Fyziotyp. MT Hygrofilní aÏ mezofilní louky a pastviny, slaniska
ãástech fiíãních a potoãních náplavÛ na hlubok˘ch,
Ïivinami dobfie zásoben˘ch pÛdách od planárního
po montánní stupeÀ. Pravidelné záplavy zásobují
pÛdu Ïivinami. Louky jsou jednou roãnû koseny,
jinak zarÛstají nitrofilními druhy, zejména kopfiivou
dvoudomou (Urtica dioica), pfiípadnû ve sníÏeninách
se stagnující vodou hust˘mi porosty metlice trsnaté
(Deschampsia cespitosa).
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené luãní
porosty s dominantními trávami (Agrostis stolonifera,
Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Elytrigia
repens, Holcus lanatus aj.) a vlhkomiln˘mi bylinami
obvykle rostoucími na Ïivinami bohat˘ch a naru‰ovan˘ch místech (Chaerophyllum aromaticum, C. bulbosum,
Glechoma hederacea, Potentilla reptans, Ranunculus
repens, Rumex obtusifolius, Urtica dioica aj.). Ménû
ãasté jsou druhy vlhk˘ch luk (Lychnis flos-cuculi,
Ranunculus acris subsp. acris, Sanguisorba officinalis).
Mechové patro chybí.
114
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení aluviálních psárkov˘ch luk. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje
zpfiesnûní dal‰ím v˘zkumem.
Roz‰ífiení. Fragmenty porostÛ se vyskytují podél
potokÛ a neregulovan˘ch fiek roztrou‰enû po celém území âR. Vût‰í plochy zachoval˘ch porostÛ
lze najít vzácnû podél nûkter˘ch dosud neregulovan˘ch úsekÛ Vltavy, LuÏnice, Stropnice, Berounky,
Labe, Jizery, Orlice, Plouãnice, stfiední Moravy
a Odry. Louky s metlicí trsnatou (Deschampsia
T1.4 Aluviální psárkové louky
cespitosa) se vyskytují podél podhorsk˘ch tokÛ
hercynské oblasti, ale jejich roz‰ífiení je nedostateãnû
známé.
Variabilita. V pravidelnû zaplavovan˘ch ãástech
fiíãních niv se vyskytují louky s psárkou luãní
(Alopecurus pratensis), které mohou b˘t na vlhk˘ch,
ale nepfieplavovan˘ch pÛdách vy‰‰ích úrovní fiíãních
teras nebo i mimo fiíãní nivy vystfiídány loukami
s medyÀkem vlnat˘m (Holcus lanatus). Ve sníÏeninách
s obãasnû stagnující vodou v nivách podhorsk˘ch
a horsk˘ch fiíãek se vyskytují louky s metlicí trsnatou
(Deschampsia cespitosa).
Poznámka k mapování. Silnû hnojené psárkové
louky, kosené nûkolikrát do roka a vyskytující se
i mimo fiíãní nivy, se mapují v rámci jednotky
X5 Intenzivnû obhospodafiované louky.
OhroÏení. Regulace tokÛ, zmûna vodního reÏimu,
ruderalizace, pfievod na intenzivnû obhospodafiované víceseãné travní kultury.
Management. Pravidelné kosení, zachování záplav.
Literatura. BlaÏková 1973, Moravec 1965,
Kováfi 1981, Stra‰krabová et al. 1996,
Duchoslav 1997.
Druhová kombinace
Bylinné patro
Agrostis stolonifera – psineãek v˘bûÏkat˘
Dm
Alopecurus pratensis – psárka luãní
Dm
Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá
Elytrigia repens – p˘r plaziv˘
Festuca pratensis – kostfiava luãní
Dg
Glechoma hederacea – popenec obecn˘
Dg Dm
Holcus lanatus – medynûk vlnat˘
Lychnis flos-cuculi – kohoutek luãní
Dg
Lysimachia nummularia – vrbina penízková
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní
P. trivialis – lipnice obecná
Potentilla reptans – mochna plazivá
Dg
Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘
Rumex crispus – ‰Èovík kadefiav˘
R. obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘
Dg
Sanguisorba officinalis – krvavec toten
Dg
Symphytum officinale – kostival lékafisk˘
Taraxacum sect. Ruderalia – pampeli‰ka „lékafiská“
Dg
Trifolium hybridum – jetel zvrhl˘
Mechorosty
Brachythecium rutabulum – baÀatka obecná
Calliergonella cuspidata – károvka hrotitá
Climacium dendroides – drabík stromkovit˘
Eurhynchium hians – trnûnka odstálá
Plagiomnium affine – mûfiík pfiíbuzn˘
T1.5 Vlhké pcháãové louky
Wet Cirsium meadows
Natura 2000. –
Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz také T1.6,
T1.7 a T1.10)
CORINE. 37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows
Pal. Hab. 37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows
EUNIS. E2.4/P-37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows
Fytocenologie. Svaz Calthion palustris Tüxen 1937,
podsvaz Calthenion palustris (viz také R1.1): AngelicoCirsietum oleracei Tüxen 1937, Cirsietum rivularis
Nowiƒski 1927 (viz také R1.1), Trollio-Cirsietum
salisburgensis (Kuhn 1937) Oberdorfer 1957, PolygonoTrollietum altissimi (Hundt 1964) Balátová-Tuláãková 1981,
Polygono-Cirsietum palustris Balátová-Tuláãková 1974,
Angelico-Cirsietum palustris Balátová-Tuláãková 1973,
Chaerophyllo hirsuti-Calthetum (Buttler et al. 1983)
Balátová-Tuláãková 1985, Chaerophyllo hirsuti-Crepidetum
paludosae Balátová-Tuláãková in Balátová-Tuláãková
et Venanzoni 1990, Scirpo-Cirsietum cani BalátováTuláãková 1973, Caricetum cespitosae Steffen 1931,
Scirpetum sylvatici Ralski 1931, Polygono-Cirsietum heterophylli
Balátová-Tuláãková 1975, Deschampsio-Cirsietum heterophylli
Balátová-Tuláãková 1985, Crepido-Juncetum acutiflori
Oberdorfer 1957, Scirpo-Juncetum filiformis Oberdorfer 1957,
Junco filiformis-Polygonetum bistortae Balátová-Tuláãková 1981,
Scirpo-Caricetum brizoidis Kuãera et al. 1994
Fyziotyp. MT Hygrofilní aÏ mezofilní louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhové sloÏení. Vlhké aÏ mokré
louky s dominantními travinami (Agrostis canina,
Carex acuta, C. acutiformis, C. cespitosa, Festuca
pratensis, F. rubra s. lat., Juncus effusus, Poa palustris,
P. pratensis s. lat., Scirpus sylvaticus aj.) a ‰irolist˘mi
bylinami (Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha
palustris, Cirsium canum, C. heterophyllum, C. oleraceum,
C. palustre, C. rivulare, Trollius altissimus). Pfiítomny
mohou b˘t i dal‰í druhy pfiesahující ze smilkov˘ch
trávníkÛ a bezkolencov˘ch luk (Anthoxanthum odoratum, Briza media, Carex hartmanii, Luzula campestris
s. lat., Potentilla erecta, Succisa pratensis aj.), ra‰elinn˘ch
luk (Carex canescens, C. echinata, C. nigra, Juncus
filiformis, Senecio rivularis, Valeriana dioica, Viola palustris aj.), pfiípadnû z horsk˘ch troj‰tûtov˘ch luk
(napfi. Cardaminopsis halleri, Chaerophyllum hirsutum
115