Telč final

Transkript

Telč final
Akce :
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA TELČ – průzkumy
a rozbory
Evidenční číslo :
27 – 002 - 155
Pořizovatel :
Městský úřad Telč
Jednatelé společnosti :
Ing. arch. Vladimír Klajmon
Ing. arch. Pavel Mackerle
Projektanti :
urbanismus, architektura:
Ing.arch. Pavel Mackerle
dopravní řešení:
Ing. Blanka Ježková
vodní hospodářství:
Ing. Pavel Veselý
energetika, spoje:
Ing. Pavel Veselý
ekologie
Mgr. Martin Novotný
zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:
Mgr. Martin Novotný
Brno, únor 2008
tel. 545 175 896
1
Obsah dokumentace:
A. TEXTOVÁ ČÁST
TEXTOVÁ ČÁST :
B. GRAFICKÁ ČÁST
výkresy mají části a (Telč), b (Studnice), c (legenda)
1.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1 : 5000
2.
HODNOTY ÚZEMÍ
1 : 5000
3.
ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
1 : 5000
4.
PROBLÉMOVÝ VÝKRES
1 : 5000
výkresy mají části a (Telč + legenda), b (Studnice)
5.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
1 : 5000
6.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
1 : 5000
7.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ODKANALIZOVÁNÍ
1 : 5000
8.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM
1 : 5000
9.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ZÁSOBOVÁNÍ EL.ENERGIÍ, SPOJE
1 : 5000
2
OBSAH:
A)
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ,
ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY
VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .............. 5
1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY, PODKLADY, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................ 5
1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY ..................................................................................... 5
1.2. PODKLADY - MAPOVÉ, DATOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ .................................... 13
1.3. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ......................................................................................................................... 15
1.4. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 16
2. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ.................................................................................... 17
3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ ................................................................... 23
3.1.
KULTURNÍ HODNOTY ........................................................................................................... 23
3.2.
PŘÍRODNÍ HODNOTY............................................................................................................ 28
3.3.
CIVILIZAČNÍ (ENVIROMENTÁLNÍ) HODNOTY..................................................................... 30
3.4.
SOCIÁLNÍ HODNOTY ............................................................................................................ 33
3.5.
EKONOMICKÉ HODNOTY..................................................................................................... 33
4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 34
4.1.
KULTURNÍ LIMITY.................................................................................................................. 34
4.2.
PŘÍRODNÍ LIMITY .................................................................................................................. 44
4.3.
OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA LOŽISEK .................................................. 45
4.4.
OCHRANA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................... 45
4.5.
OSTATNÍ LIMITY .................................................................................................................... 47
5. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .................................................................................... 48
5.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY................................... 48
5.2. ZÁMĚRY DLE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE............................................................. 48
5.3. ZÁMĚRY DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE A MĚSTA............................................. 49
5.4. ZÁMĚRY NA ZMĚNU VYUŽITÍ ÚZEMÍ DLE POŽADAVKŮ MĚSTA............................................. 52
5.5. OSTATNÍ ZÁMĚRY, VYDANÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ ............................................................... 56
5.6.
B)
SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 57
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ .................................................. 59
PROSTŘEDÍ.......................................................................................................................................... 59
1.
ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO
SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB.......................................................... 59
1.1.
Horninové prostředí a geologie............................................................................................... 59
1.2.
Vodní režim ............................................................................................................................. 60
1.3.
Hygiena životního prostředí .................................................................................................... 63
1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................................. 70
1.5.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ................................................................................................ 72
3
1.6.
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA................................................................... 73
SPOLEČNOST ...................................................................................................................................... 74
1.7.
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................... 74
1.8.
BYDLENÍ ............................................................................................................................. 77
1.9.
REKREACE ............................................................................................................................ 78
1.10.
VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ............................................... 78
1.11.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA........................................................................................ 80
1.12.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...................................................................................... 87
1.13.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY .................................................................................................... 91
HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................................. 93
1.14.
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ............................................................................................ 93
2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,
PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ. ..... 95
C)
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD:.................................................................................. 97
4
A)
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ,
JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ
NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY, PODKLADY, VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO
ÚZEMÍ
Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) jsou zpracovány ve IV. čtvrtletí r.2007 a I.čtvrtletí r.2008.
1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU A POJMY
Udržitelný rozvoj
Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře : prostředí, společnost a hospodářství, dosavadním
vývojem byly vytvořeny v území hodnoty (kulturní, ekologické - přírodní, enviromentální - civilizační,
sociální a ekonomické), které budou sledovány při aktualizaci zda rozvoj města je udržitelný.
Dokumentace
Dokumentace se skládá z textové části a grafické části.
Textová část dokumentace je členěna do oddílů označených písmeny velké abecedy, každý oddíl má
své stránkování.
Oddíl A obsahuje :
•
dosavadní stupeň rozvoje území
•
hodnoty území v členění na kulturní, ekologické, enviromentální, ekonomické a sociální - jejich
základní charakteristiku a význam - jejich ochranu jednak legislativní, jednak ostatní, která by
měla být zakotvena v územním plánu
•
záměry na změnu funkčního využití území vyplývající především z polohy ve struktuře
osídlení, širších vztahů a požadavků města
Oddíl B obsahuje :
•
analýzu udržitelnosti rozvoje dle tří základních pilířů - prostředí (horninové prostředí, vodní
režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda, pozemky určené k plnění funkce lesa,
hygiena prostředí), společnost (sociodemografické podmínky, bydlení, veřejná infrastruktura,
dopravní infrastruktura, technická infrastruktura) a hospodářství (rozložení ekonomických
subjektů s 3 a více zaměstnanci, cestovní ruch, intenzita výstavby bytů)
•
vzájemnou vyváženost tří pilířů
Oddíl C hodnotí :
•
lidská činnost působí na hodnoty v území a to ať pozitivně nebo negativně - jsou to záměry,
které vyvolávají střety s limity využití území, problémy a rizika a nebo přínosy
Data :
Pro posouzení udržitelného rozvoje jsou sledována jednak statická data, jednak dynamické
změny, převážně v období 1991 - 2001, ze kterého jsou detailní data ze sčítání lidu, domů a
bytů.
Grafická část obsahuje:
•
stávající jevy v území
o
výkres limitů využití území
5
výkres hodnot území
o
•
výkres záměrů na změnu funkčního využití území
•
problémový výkres, který hodnotí vliv navržených záměrů i stávajícího stavu na limity a
hodnoty území
V problémovém výkrese jsou zobrazeny plochy s rozdílným způsobem využití pouze informativně a
nejsou předmětem schvalování v rámci ÚAP.
Vazba na územně analytické podklady
Dokumentace průzkumů a rozborů je zpracována jako podklad pro pořízení ÚAP. Aktualizuje se
analýza, základní charakteristika by měla zůstat beze změny. U každé tabulky je uveden zdroj dat.
Pojmy
index růstu
změna počtu obyvatel - poměr počtu obyvatel v r.2001 ku počtu
obyvatel v r.1991
věkový index
poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku k počtu obyvatel
v poproduktivním věku (nad 60 let)
index stáří
poměr počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel v předproduktivním
věku
index vzdělanosti
1*procentuální zastoupení obyvatelstva se středoškolským vzděláním
+ 2*procentuální zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským
vzděláním
index maskulinity
poměr počtu mužů k počtu žen
progresivita zaměstnanosti
mikropodniky
1*procentuální zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva
v primární sféře + 2*procentuální zastoupení ekonomicky aktivního
obyvatelstva v sekundární sféře + 3*procentuální zastoupení
ekonomicky aktivního obyvatelstva v terciální sféře
zaměstnávají méně než 10 osob
malé podniky
střední podniky
zaměstnávají méně než 50 osob
zaměstnávají méně než 250 osob
Zkratky
Seznam použitých zkratek
PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR
EA
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
ÚAP
územně analytické podklady
ČS
čerpací stanice
UO
urbanistický obvod - statistická jednotka ÚV
ÚPD
územně plánovací dokumentace
AT stanice automatická tlaková stanice
ÚPO
územní plán obce
ČOV
čistírna odpadních vod
ÚPN
územní plán
PHO
pásmo hygienické ochrany
VÚC
velký územní celek
VKP
významný krajinný prvek
SÚ
sídelní útvar
PP
přírodní památka
US
urbanistická studie
TR
trafostanice
SEA
strategické posouzení koncepce
z hlediska životního prostředí
HG
hromadná garáž
PG
parkovací garáž
ÚSES
územní systém ekologické stability
RG
řadová garáž
vvn
vedení
JÚ
jímací území
el.energie
s velmi
vysokým
úpravna vody
6
Seznam použitých zkratek
napětím
ZPF
zemědělský půdní fond
PUPFL
lesní půdní fond – pozemky určené
k plnění funkcí lesa
vysokotlaký plynovod
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
STL
středotlaký plynovod
k.ú.
katastrální území
NTL
nízkotlaký plynovod
ZSJ
základní sídelní jednotka
RS
regulační stanice
IPR
Integrovaný program rozvoje
SKAO
stanice katodové ochrany
VDJ
vodojem
vn
vedení el.energie s vysokým napětím
nn
vedení el.energie nízkého napětí
VTL
Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č.500/2006) města Telč a jejich umístění
v dokumentaci (slouží pro jednoduché vyhledávání)
číslo
sledovaný jev
existuje
grafika
1.
zastavěné území
1
výkres záměrů
výkres hodnot
poznámka
limity
využití
území
–
současně zastavěné území
dle ÚPNSÚ
problémový výkres
2.
plochy výroby
1
problémový výkres
3.
plochy občanského vybavení
1
problémový výkres
1
problémový výkres
4.
plochy
k obnově
nebo
opětovnému
využití
znehodnoceného území
5.
památková rezervace včetně ochranného pásma
1
limity využití území
6.
památková zóna včetně ochranného pásma
1
limity využití území
výkres hodnot
výkres hodnot
problémový výkres
7.
krajinná památková zóna
0
8.
nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně
1
ochranného pásma
9.
nemovitá
národní
limity využití území
výkres hodnot
kulturní
památka,
popřípadě
1
soubor,včetně ochranného pásma
limity využití území
výkres hodnot
problémový výkres
10.
památka UNESCO včetně ochranného pásma
1
limity využití území
výkres hodnot
problémový výkres
11.
urbanistické hodnoty
1
výkres hodnot
12.
region lidové architektury
0
13.
historicky významná stavba, soubor
1
14.
architektonicky cenná stavba, soubor
1
výkres hodnot
15.
významná stavební dominanta
1
výkres hodnot
16.
území s archeologickými nálezy
1
limity využití území
17.
oblast krajinného rázu a její charakteristika
1
výkres hodnot
18.
místo krajinného rázu a jeho charakteristika
1
výkres hodnot
19.
místo významné události
1
výkres hodnot
20.
významný vyhlídkový bod
1
výkres hodnot
21.
územní systém ekologické stability
1
výkres hodnot
výkres hodnot
výkres hodnot území
limity využití území
výkres záměrů
problémový výkres
7
číslo
22.
23.
sledovaný jev
existuje
grafika
poznámka
významný krajinný prvek registrovaný, pokud není 1
výkres hodnot území, limity
vyjádřen jinou položkou
využití území
významný krajinný prvek ze zákona, pokud není
1
vyjádřen jinou položkou
výkres hodnot území, limity
je vyjádřen jinou položkou-
využití území
24.
přechodně chráněná plocha
0
x
25.
národní park včetně zón a ochranného pásma
0
x
26.
chráněná krajinná oblast včetně zón
0
x
27.
národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma
0
x
28.
přírodní rezervace včetně ochranného pásma
1
výkres hodnot území limity
29.
národní přírodní památka včetně ochranného pásma
0
x
30.
přírodní park
0
x
31.
přírodní památka včetně ochranného pásma
0
x
32.
památný strom včetně ochranného pásma
1
výkres hodnot území, limity
33.
biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO
0
x
34.
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
0
x
35.
NATURA 2000 - ptačí oblast
0
x
36.
lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a
0
x
využití území
využití území
živočichů s národním významem
37.
lesy ochranné
0
x
38.
les zvláštního určení
1
výkres hodnot území, limity
využití území, problémový
výkres
39.
lesy hospodářské
1
výkres hodnot území, limity
využití území
problémový výkres
40.
vzdálenost 50 m od okraje lesa
1
limity
využití
území,
problémový výkres
41.
bonitovaná půdně ekologická jednotka
1
výkres hodnot území,
limity
využití
území,
problémový výkres
42.
hranice biochor
1
výkres hodnot území
43.
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
1
výkres hodnot území
limity využití území
vodní hospodářství
44.
vodní
zdroj
povrchové,
podzemní
vody
včetně
1
ochranného pásma
limity využití území
hodnoty území
problémový výkres
zásobování vodou
45.
chráněná oblast přirozené akumulace vod
0
46.
zranitelná oblast
0
x
x
47.
vodní útvar povrchových, podzemních vod
1
limity využití území
odkanalizování
hodnoty území
48.
vodní nádrž
1
limity využití území
problémový výkres
odkanalizování
49.
povodí vodního toku, rozvodnice
1
50.
záplavové území
1
odkanalizování
limity
využití
území,
problémový výkres,
odkanalizování
51.
aktivní zóna záplavového území
0
x
52.
území určené k rozlivům povodní
0
x
53.
území zvláštní povodně pod vodním dílem
0
x
8
číslo
sledovaný jev
existuje
grafika
54.
55.
objekt/zařízení protipovodňové ochrany
0
x
přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně
0
x
x
poznámka
ochranných pásem
56.
lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
0
57.
dobývací prostor
0
x
58.
chráněné ložiskové území
0
x
59.
chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
0
x
60.
ložisko nerostných surovin
0
x
61.
poddolované území
0
x
62.
sesuvné území a území jiných geologických rizik
0
x
63.
staré důlní dílo
0
x
64.
staré zátěže území a kontaminované plochy
1
problémový výkres
65.
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
0
x
66.
odval, výsypka, odkaliště, halda
0
x
67.
technologický
1
limity
objekt
zásobování
vodou
včetně
ochranného pásma
využití
území,
problémový výkres
zásobování vodou
68.
vodovodní síť včetně ochranného pásma
1
limity využití území
problémový výkres
zásobování vodou
69.
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod
1
včetně ochranného pásma
limity využití území
problémový výkres
odkanalizování
70.
síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
1
limity využití území
problémový výkres
odkanalizování
71.
výrobna elektřiny včetně ochranného pásma
1
limity využití území
zásobování el.energií
problémový výkres
72.
elektrická stanice včetně ochranného pásma
1
zásobování el.energií
problémový výkres
limity využití území
73..
nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy
1
včetně ochranného pásma
limity využití území
problémový výkres
zásobování el. energií
74.
technologický
objekt
zásobování
plynem
včetně
1
ochranného a bezpečnostního pásma
limity využití území
problémový výkres
zásobování plynem
75.
vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního
1
pásma
limity využití území
problémový výkres
zásobování plynem
76.
technologický objekt zásobování jinými produkty včetně
0
x
x
ochranného pásma
77.
ropovod včetně ochranného pásma
0
78.
produktovod včetně ochranného pásma
0
x
79.
technologický
0
x
x
objekt
zásobování
teplem
včetně
ochranného pásma
80.
teplovod včetně ochranného pásma
0
81.
elektronické komunikační zařízení včetně ochranného
1
pásma
limity využití území
problémový výkres
zásobování el. energií
82.
komunikační vedení včetně ochranného pásma
1
limity využití území
83.
jaderné zařízení
0
x
84.
objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B
0
x
zásobování el. energií, spoje
9
číslo
sledovaný jev
existuje
grafika
0
x
poznámka
s umístěnými nebezpečnými látkami
85.
skládka včetně ochranného pásma
86.
spalovna včetně ochranného pásma
0
x
87.
zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně
0
x
88.
dálnice včetně ochranného pásma
0
x
89.
rychlostní silnice včetně ochranného pásma
0
x
90.
silnice I.třídy včetně ochranného pásma
1
limity využití území
91.
silnice II.třídy včetně ochranného pásma
1
limity využití území
92.
silnice III.třídy včetně ochranného pásma
1
93.
místní a účelové komunikace
1
94.
železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
0
x
95.
železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
1
limity využití území
ochranného pásma
pouze OP
dopravní infrastruktura
pouze OP
dopravní infrastruktura
limity využití území
pouze OP
dopravní infrastruktura
dopravní infrastruktura
výkres problémů
dopravní infrastruktura
výkres záměrů
96.
koridor vysokorychlostní železniční trati
0
97.
vlečka včetně ochranného pásma
1
x
limity využití území
výkres problémů
dopravní infrastruktura
98.
lanová dráha včetně ochranného pásma
0
x
99.
speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský
0
x
vlek)
100.
tramvajová dráha včetně ochranného pásma
0
x
101.
trolejbusová dráha včetně ochranného pásma
0
x
102.
letiště včetně ochranných pásem
0
x
103.
letecká stavba včetně ochranných pásem
1
limity využití území
problémový výkres
dopravní infrastruktura
104.
vodní cesta
0
x
105.
hraniční přechod
0
x
106.
cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka,
1
hodnoty území
107.
objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného
0
x
dopravní infrastruktura
pásma
108.
vojenský újezd
0
x
109.
vymezené zóny havarijního plánování
0
x
110.
objekt civilní ochrany
0
x
111.
objekt požární ochrany
1
problémový výkres
112.
objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky
1
problémový výkres
113.
ochranné pásmo hřbitova, krematoria
1
limity využití území,
114.
jiná ochranná pásma
1
ochranné
pásmo
veřejných pohřebiśť
okolo
problémový výkres
limity využití území,
problémový výkres
115.
ostatní veřejná infrastruktura
1
problémový výkres
116.
počet dokončených bytů k 31.12. každého roku
1
0
117.
zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD)
1
výkres záměrů
text
problémový výkres
118.
jiné záměry
1
výkres záměrů
problémový výkres
119.
další
dostupné
informace
(např.
průměrná
cena
0
v textu
stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy
10
číslo
sledovaný jev
existuje
grafika
poznámka
a pod)
ČSÚ veřejná databáze – rok 2006
Kód obce
588024
Počet obyvatel
5729
Přirozený přírůstek
13
Saldo migrace
-35
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
14,2
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
15,5
Počet částí obce
5
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
9,0
Počet dokončených bytů
4
Počet lázeňských léčeben
0
Počet lůžek v lázeňských léčebnách
0
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
75,2
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
85,5
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
10,8
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
12,4
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
3,3
Podíl lesů z celkové výměry (%)
9,2
Orná půda - rozloha (ha)
1598
Chmelnice - rozloha (ha)
0
Vinice - rozloha (ha)
0
Zahrady - rozloha (ha)
67
Ovocné sady - rozloha (ha)
3
Trvalé travní porosty - rozloha (ha)
202
Lesní půda - rozloha (ha)
228
Vodní plochy - rozloha (ha)
81
Zastavěné plochy - rozloha (ha)
78
Ostatní plochy - rozloha (ha)
230
Koeficient ekologické stability
0,30
Živě narození
71
Zemřelí
58
Přistěhovalí
115
Vystěhovalí
150
ČSÚ veřejná databáze – rok 2001
11
Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%)
23,4
Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%)
8,4
Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%)
8,5
Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%)
42,0
Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2
675
Vyjíždějící do škol mimo obec2
182
Dojíždějící do zaměstnání do obce2
975
Dojíždějící do škol do obce2
723
Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)
12,6
Počet trvale obydlených domů
1 252
Počet trvale obydlených bytů (TOB)
2 080
z toho podle druhu domu
podíl v rodinných domech (%)
63,3
z toho podle doby výstavby
podíl postavených do roku 1945 (%)
24,3
podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%)
65,0
podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%)
10,0
Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech
61
Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%)
98,6
Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%)
63,8
Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%)
86,9
Počet obyvatel v trvale obydlených bytech
6 006
z toho
zásobovaných pitnou vodou z vodovodu
5 924
s plynem zavedeným do bytu
3 832
napojených na kanalizaci
5220
12
1.2. PODKLADY - MAPOVÉ, DATOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ
MAPOVÉ
název
zdroj
Digitální
mapy
formátu *.dgn
datum
ve MÚ Telč
poznámky
2007
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY
název
zhotovitel
datum
poznámky
ÚPNSÚ MĚSTA TELČ
US Brno
1998
neřešil celé území administrativní
obce datum schválení 12.11.1998
ÚPNSÚ Telč – změna č.1
US Brno
2001
datum schválení 30.10.2002
ÚPNSÚ Telč – změna č.2
US Brno
2006
datum schválení 29.11.2006
ÚP VÚC kraje Vysočina - koncept
US Brno
2005
Politika územního
republiky
rozvoje
2006
České
Regulační plán Svatojánský potok
US Brno
Regulační plán Dačická
US Brno
schváleno usnesením vlády ČR
dne 17.5.2006
OSTATNÍ PODKLADY
název
zdroj
datum
ČGS – Geofond
květen 2007
poznámky
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Ložiska nerostných surovin
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Telč – staré zátěže a kontaminované plochy
MŽP ČR
Vysočina – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
MŽP ČR
I/23 – hlukové centrum
KHS Jihlava
Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina
Stav životního prostředí v jednoltivých krajích ČR –
kraj Vysočina
ISES, s.r.o., Praha.
Cenia
2006
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Výstupy mapování biotopů pro vymezení lokalit
Natura 2000
2004
Podklady KÚ životního prostředí
2007
Podklady odboru ŽP MÚ
2007
AOPK ČR
Telč- VKP, památné stromy
Optimalizace sítě MZCHÚ
Generel ÚSES Telč
2006
AOPK ČR Praha
Mě.ú.Telč
1996
Kolejka
VÚMOP Praha (předal MěÚ Telč)
2007
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY
URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
BPEJ
Ústav hospodářské úpravy lesů - ÚHUL
2007
Zemědělská vodohospodářská správa
2007
VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
13
název
zdroj
datum
Silniční a dálniční síť kraje Vysočina
ŘSD ČR
2007
Celostátní sčítání dopravy
ŘSD ČR
1990, 2000,
2005
Studie dopravyv klidu město Telč
DHV ČR
2007
Pasport místních komunikací a dopravního značení,
město Teč
DHV ČR
2007
poznámky
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
IDOS, jízdní řády
2007/2008
Okružní cyklotrasy mikroregion Telčcko
Kalibrace provedených akustických výpočtů, silnice
I/19 a I/23,
2003
ŘSD ČR
Rozhodnutí o využití území, polní letiště
květen 2006
X/1985
Cykloserver, značené cyklotrasy
Telčsko, Thayatal přeshraniční mapy 1:25000, BEV
2006
Studie silnice I/23
Viapoint
Autobusové nádraží Telč, přemístění do
přednádražního prostoru ČD
Gravoprojekt
2007
Generel bezbarierové dopravy a bezbarierových tras
na území města Telče,
atelier Laub,
květen 2007
Vodárenská a.s.
2007
územní řízení
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Údaje správců sítí
E.ON
JMP Net
ZVHS Brno
Povodí Moravy
České radiokomunikace
Telefonica
Vodafone
T-Mobile
ČD Telematika
město - METNET
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina
internet
2007
Generel kanalizace města Telč
město
2004
vypracoval Hydroprojekt
CZ Praha
Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a
zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu
Jihlavsko – IV. Telč – Odstranění přetížení na stoce
„C“ ulice NA Korábě
město
2006
vypracoval Aquatis Brno
Plán odpadového hospodářství
město
2005
VODNÍ REŽIM
Směrný vodohospodářský plán
1976
Zátopová území Moravské Dyje a přítoků ve správě
PM
Povodí Moravy
1983
Revitalizace lokálního biokoridoru v lokalitě Lojdův
rybníček
město
2006
Revitalizace – protipovodňové opatření „U Kaštanky“
a „Luh u Telče“
město
2002
vypracoval Aquatis
14
název
zdroj
datum
poznámky
Marketingová studie turistického regionu Telčsko
město
2006
DHV CR
Strategický plán rozvoje města Telč
MÚ Telč
2005
STRATEGIE, ROZVOJOVÉ PROGRAMY
Stadiony Telč
2006
Urbanistická studie Panský Dvůr
2006
vyhledávací studie na
zimní stadion
OSTATNÍ
Průzkumy prováděné v terénu
US Brno
09-11 /2007
Podklady pro zapsání města do seznamu UNESCO
ing.arch. V. Rákosníková
1996
Krajinářská studie okolí Telče
Holandská firma
Program regenrace Telč – Staré Město
H – projekt Telč
1996
webové stránky mikroregionu Telč
2007
webové stránky KÚ kraje Vysočina
2007
webové stránky MÚ Telč
2007
webové stránky ministerstev
2007
podklady jednotlivých odborů města
2007
1.3. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
Administrativní obec Telč zahrnuje tato katastrální území : Telč, Studnice.
Pro statistické údaje (sčítání lidu, domů a bytů, registr ekonomických subjektů…) je území členěno na
„Základní sídelní jednotky“ - na městské části Telč-Vnitřní Město, Telč-Staré Město, Telč-Podolí, TelčŠtěpnice.
Základní identifikace řešeného území :
Status:
Město
Typ města:
Obec s rozšířenou působností
ZUJ (kód obce):
588024
NUTS5:
CZ0632588024
NUTS 4
CZ0632 - Jihlava
NUTS3:
CZ063 - Vysočina
NUTS2:
CZ06 - Jihovýchod
Obec s pověřeným obecním úřadem:
Telč
Obec s rozšířenou působností:
Telč
Katastrální plocha (ha):
2 486
Počet bydlících obyvatel k 31.12.2005:
5 751
Nadmořská výška (m n.m.):
514
Zeměpisné souřadnice (WGS-84):
15° 27' 10'' N , 49° 11' 3'' E
První písemná zpráva (rok):
1 283
Počet katastrů:
2
Počet územně technických jednotek:
2
Počet částí obce:
5
PSČ:
58856
Struktura řešeného území :
Celková výměra pozemku (ha)
Orná půda (ha)
Chmelnice (ha)
Vinice (ha)
Zahrady (ha)
2486
1 599
0
0
66
15
Ovocné sady (ha)
Trvalé trávní porosty (ha)
Zemědělská půda (ha)
Lesní půda (ha)
Vodní plochy (ha)
Zastavěné plochy (ha)
Ostatní plochy (ha)
2
200
1 869
227
80
78
230
Město Telč sousedí s těmito obcemi :
na západě
Hostěnice, Krahulčí, Horní Myslová
na jihu
Kostelní Myslová,Radkov
na východě
Dyjice
na severu
Mysliboř, Volevčice, Sedlejov,Třeštice, Doupě, Vanůvek,
Vanov
1.4. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ
Město Telč je administrativně zařazeno do kraje Vysočina.
Telč je sídlem obce s rozšířenou působností a to pro obce :
•
Bohuslavice, Borovná, Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice,
Jindřichovice, Klatovec, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice,
Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panské Dubenky,
Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice,
Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov,
Zvolenovice, Žatec
•
počet obyvatel ORP 13469, záporný přirozený přírůstek obyvatel, záporné saldo migrace,
vyrovnaný index stáří, značná míra registrované nezaměstnanosti
Telč je sídlem pověřeného obecního úřadu pro obce :
•
Bohuslavice, Borovná, Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice,
Jindřichovice, Klatovec, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice,
Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panské Dubenky,
Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice,
Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov,
Zvolenovice, Žatec
Regionální vztahy :
Město Telč je mimo hlavní rozvojové osy republikového významu, jeho poloha je mimo hlavní
dopravní tepny a multimodální dopravní koridory, což se projevuje horšími podmínkami pro podnikání.
Z hlediska krajského je město Telč svojí polohou na silnici I/23 na rozvojové ose krajského významu,
která prochází krajem Vysočina ve směru východ – západ. Podružnou osu tvoří silnice ve směru sever
–jih : Jihlava – Třešť – Telč -Dačice.
Město má obrovský potenciál v oblasti cestovního ruchu, nejen díky krásnému přírodnímu okolí a
harmonickému začlenění zástavby do krajiny, ale hlavně díky svému centru zapsanému do
historického dědictví UNESCO vytvářející atraktivitu CR evropského významu. Ve srovnání
s ostatními sídly v ČR má město velmi vysoký potenciál CR (druhý nejvyšší stupeň) se smíšeným
kulturním potenciálem a cyklo - pěším přírodním typem.
Z hlediska nadřazené technické infrastruktury je prostor regionu dobře vybaven, bude doplněno
propojení nadřazené energetické soustavy (vvn) do Třeště.
V regionálních vztazích je třeba respektovat nadřazené systémy ekologické stability a napojení
místního systému na okolní obce.
16
2. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ
Základní charakteristika :
Město Telč je součástí kraje Vysočina, město patří k našim nejvýzamnějším historickým městům
s jedinečným urbanistickým souborem historického jádra zapsaného do Seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město spolu s okolní zachovalou přírodou vytváří
harmonický celek.
Dosažený stupeň rozvoje území
Historický vývoj :
•
1283 první písemní zmínka
•
nejstarší spolehlivá zpráva o Telči pochází z r.1333-35, kdy
Lucemburský
•
1339 přechází Telčské panství do rukou pánů z Hradce, kteří nejvíce ovlivnili historii města
•
1389 zemřel Jindřich z Hradce, který nechal postavit vodní hrad
•
1539 založena kronika, do které rychtář zapisoval události města
•
největším uměleckým rozvojem prošlo město v době Zachariáše z
přestavba zámku a náměstí
•
1604 vymřeli páni z Hradce, nastupují Slavatové
•
1645 obsadili město Švédové
•
od pol.17.století působí ve městě jezuitský řád - výstavba klášterní budovy a kostela Jména Ježíš
•
1712 vymírají Slavatové
•
v druhé pol. 19. stol. je město známo svým soukenictvím, hlavním hospodářským zařízením byl
velkostatek s lesním a rybničním hospodářstvím
•
ke konci 19.stol. je ve městě okresní soud, děkanský úřad, městské muzeum, veřejná knihovna a
zemská vyšší reálka (1871) a české gymnázium (1852)
•
významným impulsem je vybudování železnice Kostelec - Slavonice
•
v první republice je městský organismus stabilizován, město je prosperující sídlo s úzkou vazbou
na svoje okolí
•
do r.1945 zámek a velkostatek v držení rodiny Podstatské - Lichtensteinové
•
po druhé světové válce dochází k rozvoji průmyslu
•
v 21. století dochází k rozvoji terciální sféry – zařízení pro vzdělání, turistická infrastruktura
zdejší území vlastnil král Jan
Hradce - 1526-1589 -
Obraz:
Krajina:
Okolo města v širším pohledu je tvořena Telčskou kotlinou lemovanou na západě Javořickou
vrchovinou s pohledově dominantní Javořicí (836 m n. m.) a na východě zalesněným Rozsíčským
hřbetem, které vytváří při dálkových pohledech na město přírodní horizonty. Na severu a jihu je krajina
kolem města rovněž uzavřena menšími komplexy lesa.
Krajina, která byla postupně kultivována, má zemědělský ráz s menšími plochami rozptýlené zeleně
(hájky, meze, menší lesní plochy). V krajině jsou typické aleje a stromořadí při silnicích a především
velké množství rybníků, což spolu s téměř pravidelným rozložením sídel vytváří kvalitní symbiozu
krajiny a osídlení.
K dobré orientaci v krajině přispívá množství drobné architektury, civilizační (většinou kostelní věže) a
přírodní dominanty.
17
Telčská kotlina je prostorově členěna na menší celky s vlastním rázem – identitou, které vznikaly
historickým vývojem krajiny :
•
centrální prostor telčské kotliny má dominující rozměry a díky lidské činnosti, která vybudovala síť
cest a vysázela paprskovitě aleje, má charakter kulturně přetvořené krajiny
Ostatní krajinné celky jsou tvořeny souvislejšími agrárními terasami :
•
třešticko - řídelovský prostor
•
myslovsko - vydří prostor
•
řečický prostor
Úzký pás údolní nivy Telčského potoka, kterým byla přiváděna pitná voda do města propojuje město s
úpatím Javořické vrchoviny.
Harmonie osídlení a krajiny byla částečně v nedávné době narušena velkoprostorovým zemědělským
obhospodařováním - byla zhoršena průchodnost krajiny a narušeno lidské měřítko krajiny (rozorány
remízky, meze..).
Ekologická stabilita v území byla narušena zejména z pohledu geochemického. Zcelením pozemků se
zvýšily úhrny eroze, ale nelze jednoznačně tvrdit, ze došlo k enormnímu úbytku ekostabilizačních
prvků v krajině. Již před kolektivizací bylo území intenzivně zemědělsky využito. Negativní vliv
intenzifikace zemědělství je obzvlášť patrný na krajinném rázu, měřítku a prostupnosti krajiny,
vytvářející celkovou „poetičnost“ místa.
Orientaci v krajině slouží drobná architektura - kapličky, křížky s doprovodnou vysokou zelení.
Morfologie terénu umožňuje že již blízké okolí města nabízí mnoho panoramatických až
cirkoramatických pohledů do krajiny. V bezprostředním okolí města to jsou:
-
cesta ke Sv. Karlu podél Luhu u Telče nad Panskými nivami - pohled na město Telč od
severozápadu, s hlavními dominantami, v pozadí Rozsíčský hřbet. Na jih je rozhled omezen
Bažantnicí a částečně i alejí V lipkách. Na severovýchodě tvoří horizont Roštejnské meze.
Pohledy jsou rušené poměrně hustým porostem kraje lesa, kterým cesta prochází. Vhodné je
vybudovat alespoň jedno zastavení s lavičkou a lesnickou probírkou umožnit výhledy do krajiny.
Vhodné je obnovení, resp. založení lipové aleje.
-
Studnický kopec
-
Oslednice
-
Hostětice - sv. Jan
Město :
Symbiozu města s jeho kotlinou, harmonickou jednotu města s jeho krajinným rámcem, lze pozorovat
z dálkových pohledů - z kopce Kukle na východě a z vršků nad Lhotkou na západě.
V panoramatu města hrají hlavní roli vertikální dominanty - věž sv.Ducha, věže kostela Jménem Ježíš
a věž kostela sv.Jakuba, doplněné výraznou podnoží - horizontálou tvořenou šikmými střechami
měšťanských domů na náměstí Zachariáše z Hradce a vysokou zelení na okraji města, podél břehů
rybníků a v parku. a v pozadí přírodní horizonty - Oslednice. Méně dominantní v dálkových pohledech
je věž kostela Matky Boží.
Panoramatické pohledy na město jsou jednak především krásné z nejvyšších míst na příjezdových
silnic (dynamické pohledy) - od Hostětic, Krahulčí, Kostelní Myslové, Horní Myslové, Mysliboře a
Studnice a jednak z vyhlídkových bodů (statické) pěších cest - především z Oslednice, od lesa v trati
Klínek a z cesty na Studnickém kopci.
Panorama města je narušeno především továrními komíny (především od mlékárny), dominantním
objektem školy na Masarykově ulici s nevhodnou úpravou střechy a fasády a při pohledech od západu
vytváří pohledový horizont zemědělský areál na východním okraji města a zahrádkařské chatky na
Oslednici.
18
Prostor
Město je členěno přírodními nebo civilizačními barierami, popř. historickým vývojem, na městské části
- zóny - historické jádro, část Vnitřního Města ( okolo Hradecké ulice), Štěpnici, Podolí, Staré Město.
Každá takto vytvořená zóna je určitým způsobem samostatná, má svoji prostorovou strukturu a
identitu.
Nejvyšší prostorovou kvalitu a dominantně určující charakter města má historické jádro zrcadlící se
ve vodních hladinách rybníků, jimiž je obklopeno. Ústředním prostorem města je trojúhelníkové
náměstí prostorově vytvořené převážně renesančními objekty s podloubím a zakončené dominantním
objektem zámku a kostelem, menší prostory (náměstí J.Kypty, Na parkáně) a drobné uličky
(Seminářská, U masných krámků, Židovská, Hradební,..), hradby a okraje rybníků přispívají k
charakteru této centrální zóny. Hlavní příchody do jádra města jsou zdůrazněny bránami.
Prostor rybníků Štěpnického, Uličného a Staroměstského a zámecký park vytváří kontrast k
historickému jádru. Břehy rybníků jsou lemovány převážně vzrostlou zelení, mezi kterou se otevírají
průhledy na interiérové části města.
Původní střed města - prostor v okolí kostela Matky Boží, je v převážné míře zachován - historická
zástavba zemědělskými usedlostmi s hospodářskými stavbami otočenými do krajiny k rybníku na
severní straně, na jižní již obestavěné novou bytovou výstavbou. Pěší propojení této staré části města
pěším chodníkem podél břehu Staroměstského rybníka je obohaceno nejen zrcadlícími se pohledy na
centrum města, ale i drobnými stavbami - sochami zakončenými sousošími u chrámu Matky Boží a na
druhé straně na ulici Na hrázi a u Horní brány.
K ekonomii zámku patřilo i hospodářské zázemí, které je dnes stejně jako v minulosti využíváno
převážně pro zemědělské účely. K tomuto areálu těsně přiléhá i rybník Nadýmák, vytvářející další
typický prostor města.
Významné jsou hlavní pěší osy, především Masarykova a Svatoanenská ulice – hlavní přístup od
nádraží a prostor Na baště, který je nástupem většiny návštěvníků přicházejících od záchytného
parkoviště.
Kontrastem k úzkým uličkám historického jádra jsou samostatně stojící objekty s dostatkem prostoru
okolo sebe (Lanerův dům, školy..).
Původní způsob zástavby vhodně dotváří charakter města. Je převážně tvořen zemědělskými
usedlostmi o jednom nadzemním podlaží, šikmou střechou a větší šířce parcely, která v mnoha
případech za hospodářskými objekty pokračovala daleko do krajiny.
Důležité je zachování prostorové návaznosti na okolní krajinu v jihovýchodní části (Romantika), v
severozápadní (Lipky) a severní (Roštejnský rybník).
Lokality zastavěné převážně v nedávné době a to většinou samostatně stojícími rodinnými domky
nebo bytovými domy jsou neutrální, nemají větší vliv na charakter města.
V posledních desetiletích došlo v mnoha částech k plošné přestavbě, na mnoha místech je narušena
kompaktnost zástavby jednak uskočením stavební čáry, jednak budováním samostatně stojících
objektů. Panelová sídlištní výstavba na Radkovské ulici je produktem masové výstavby a postrádá
identitu.
Rovněž nedávná výstavba rodinných domků jižně od Hradecké ulice nenavazuje na tradiční kvalitní
městské prostory, které město proslavily po celém světě.
Plochy výrobních aktivit jsou vhodně situovány na méně exponované plochy - na východě a
jihovýchodě města.
Genius loci :
Otevřená krajina Telčské kotliny, místy mírně zvlněná, je lemovaná na okrajích zalesněnými hřbety územím pradávného lesa, ze kterého vybíhají lesní komplexy do této kotliny. Na úpatí hřbetů je území
zápasu - pronikání - střetu člověka s přírodou se zaniklými obcemi - obrannými body. Jednotlivé lesní
plochy jsou více či méně propojeny alejemi nebo vzrostlou zelení podél cest či vodotečí. V údolnicích
na vodních tocích se lesknou vodní hladiny nespočetných rybníků obklopených loukami. Uprostřed
této kotliny v území kultivace a kultury je vhodně zasazeno umělé prostředí - sevřené osídlení
19
zdůrazněné vertikálami, na východě chráněné kopcem Oslednice, na západě začíná umělé prostředí
zdaleka viditelným soliterním objektem kostela sv.J.Nepomuckého.
Kontrast mezi umělým a přírodním prostředím, kontrast vertikály a horizontály nejen v umělém
prostředí ( vertikála věží a horizontála střech) ale i v přírodním prostředí - (vertikála vzrostlé zeleně a
horizontála vodní hladiny), střídání otevřených a uzavřených prostorů, kontrast studených barev tmavozelené barvy přírodních horizontů, modré hladiny rybníků a teplé barvy střech domů to vše
přispívá až k pohádkovému a malebnému prostředí lidského měřítka a neopakovatelnému geniu loci
města - harmonii prostředí.
Urbanistická struktura :
Telč byla osídlena ve 12.století, nejstarší osídlení - osada Stará Telč - vzniklo kolem toku vlévajícího
se do Dyje. Byla to osada ulicového typu s kostelem, který se stal pro rostoucí osadu farním. Uváděné
jméno faráře je první písemnou zmínkou o Telči.
Koncem 13.století byla založena nová osada, severně od starší, při zeměpanském dvorci s
románským kostelem sv.Ducha. Tato osada na rozdíl od starší je nazývána Nová Telč a přešla r.1339
do majetku Vítkovců. V pol.14.století Menhart založil kolem osady vnitřní město.
Nové město bylo založeno na vidlicovém půdorysu protáhlého trojúhelníkového náměstí s vedlejším
prostorem v západní části.
Do nově založeného města byly zahrnuty všechny starší stavby včetně dvorce a kostela sv.Ducha.
Záhy po založení bylo budováno opevnění - hradby. Do hradebního pásu byly zapojeny brány
t.zv.velká a mezi zámkem a domem čp.71 brána malá.
Telč byla v době založení městem s dřevěnou výstavbou. Její domy se zakládaly na úzkých parcelách
kolem náměstí, teprve po požáru 1387 došlo ke zděné přestavbě města.
Ještě za života Menharta z Hradce byl vystavěn v letech 1360-72 kostel sv.Jakuba a byly zakládány
rybníky za účelem pozvednutí hospodářského blahobytu. Souběžně se stavbou kostela se stavěl
gotický hrad, jehož hlavní výstavba spadá do doby po r.1387 do doby Jindřicha z Hradce. Jeho
zásluhou vznikl rozvinutý vodní hrad ve východní části dnešního zámku. V pozdní gotice byl vystavěn
kostel sv.Ducha. Nejvýznamnější stavební epochou byla renesance dvou stylových etap - rané a
vrcholné až pozdní. Za vlády Zachariáše z Hradce je přestavěn hrad na zámek a byla založena nová
zahrada v návaznosti na východní arkádu.
Počátkem 17.století smrtí posledního pána z Hradce končí stavební ruch. Třicetiletá válka znamená
úpadek města, zvláště když požár r.1655 zničil část města. Baroko nastoupilo jezuitskými stavbami kostel Jménem Ježíš a přilehlá jezuitská kolej, mariánský sloup. Byla dotvořena silueta města. Po
zrušení hřbitova u sv.Jakuba byl založen nový a vystavěn v něm kostel sv.Anny. Pozdní baroko a
rokoko se projevilo na četných průčelích měšťanských domů. Klasicismus prakticky do tváře města až
na několik úprav fasád nezasáhl.
Počátkem 19.století bylo bořeno opevnění. Empír a průmysl 19.století zasáhl okraje historického jádra
města, které v podstatě zůstalo až do dnešního dne neporušené.
Rozvoj průmyslu prochází mimo historické jádro - vznikají předměstí. Historické jádro je postupně
rozšiřováno novodobou nízkopodlažní zástavbou.
Významným impulsem je vybudování železniční dráhy Kostelec - Slavonice. Spojení nádraží s
historickým jádrem vytvořilo přirozenou tepnu - Masarykovu ulici.
Po II.světové válce dochází k rozvoji strojírenství, především k nevhodné lokalizaci strojírenského
závodu (Motorpalu) uvnitř města.
V poslední době se město rozvíjelo především v jihozápadní a jižní části města, dochází v menší míře
i k výstavbě bytových domů panelovou technologií, naštěstí pro město nedošlo k podstatnému
narušení jeho kompozičních kvalit.
Společnost
•
největší hrozbou je stále klesající počet obyvatel, způsobený především negativním saldem
migrace způsobený omezeným množstvím pracovních příležitostí (město má velkou míru
nezaměstnanosti)
20
•
nepříznivé je věkové složení obyvatel, což odpovídá celostátnímu trendu stárnutí obyvatel
•
neustále klesající počet obyvatel v historickém jádru
•
zlepšuje se sociální infrastruktura – zlepšuje se kvalita života, je rozšířena nabídka možností
vzdělávání, je prováděna výstavba bytů; vzrůstající tendenci má počet trvale obydlených
2
bytů/1000 obyvatel, zvětšuje se plocha bytů i počet m obytné plochy na osobu, zlepšuje se
vybavení města v kulturní,sociální i dalších sférách života
Prostředí:
•
poměrně dobré hygienické poměry, zdravé životní podmínky jsou nejvíce atakovány motorovou
dopravou a to v turistické sezoně
•
díky značnému procentu vodních ploch (cca 3,3%) a doprovodné zeleně je zachována harmonie
krajiny na západním a severozápdním okraji řešeného území a podél Moravské Dyje
•
koeficient ekologické stability svědčí o značně pozměněné krajině - intenzivně hospodářsky
využívané – zalesnění cca 9%, zemědělský půdní fond 75% z toho zornění 85%, zastavěná
plocha 12%
Hospodářství
•
město se velice obtížně vyrovnává s transformací ekonomiky, zaniklo mnoho firem, je značná
míra registrované nezaměstnanosti
•
dochází k rozvoji služeb a to především navazuíjcích na oblast cestovního ruchu; je nutno
pokračovat v rozšiřování turistické infrastruktury především sportovních a rekreačních zařízení
umožňujících rozšíření sezony
V územním plánu z r.1998 byly stanoveny (a schváleny) tyto hlavní koncepční zásady :
Město Telč bude rozvíjeno jako kompaktní město, pro koncepci platí tato závazná rozhodnutí :
•
krásné a přitažlivé město
•
zachovat harmonii prostředí - především městské památkové rezervace, městské
památkové zóny, městských interierů, přírodních prostorů kolem rybníků a zapojení města do
krajiny ( vymezené jako prostory zásadního významu pro charakter města krajiny). Ochrana
urbanistických, architektonických a přírodních hodnot, pro které je Telč zařazena do Seznamu
kulturního dědictví UNESCO je prioritní při rozvoji města. Tyto kvality - identitu a image města
je třeba podpořit i novou výstavbou a postupným odstraněním či potlačením rušivých
elementů.
•
dosažený stupeň rozvoje - v posledních deseti letech se daří zachovat tuto harmonii, i když
vznikají tlaky na využívání území z hlediska harmonie rizikových akcí – zahradnictví na
severním okraji města v pohledově exponované poloze, využití parkoviště pro komerční
aktivity...
•
centrum – místo kontaktu mezi lidmi - upřednostnit prostor centra pro pěší obyvatele - v
historickém jádru města bude i nadále omezována motorová doprava. Je nutno zajistit
dostatek ploch pro statickou dopravu nejen pro obyvatele ale i návštěvníky města, pro
parkování jsou navržena dvě hlavní záchytná parkoviště a několik menších (spíše pro
návštěvníky z okolí jedoucích za vybaveností, prací).
•
dosažený stupeň rozvoje – i když je omezen vjezd do historického jádra je v turistické sezoně
zaplněno parkujícími auty, druhé „centrální pakroviště“ nebylo realizováno
•
správní centrum mikroregionu - v prostoru Lannerova domu a v jeho nejbližším okolí je
záměr na umístění dalších správních, administrativních, bankovních, popř. školských a
obslužných zařízení
•
dosažený stupeň rozvoje – bylo provedeno jiné řešení – je využita administrativní budova
Rybářství pro správní úřad
21
•
•
zdravé město
•
zlepšit životní prostředí města - nadřazený dopravní skelet je řešen úpravou průběhu silnice
I/23 městem včetně řešení částečného vymístění tranzitní dopravy ze zastavěné části města
vybudováním komunikačního propojení ul.Na sádkách s ul.Na Kotnově a částečného
obchvatu silnice III/40610
•
dosažený stupeň rozvoje – v rámci změny č.2 je navrženo velkorysé řešení za účelem
bezkolizního propojení města se severozápadním rekreačním sektorem
•
vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení - pro bytovou výstavbu je navržena hlavní rozvojová
plocha v jižní části města (Dačická, Hornomyslovská), menší lokality jsou u Svatojánského
potoka, Příční, Myslibořské ulice
•
dosažený stupeň rozvoje – je realizován obytný soubor Svatojánská
•
zajistit obyvatelům i návštěvníkům města podmínky pro regeneraci duševních a
fyzických sil - významnou lokalitou pro město je prostor v návaznosti na areály Lanerova
domu, školy a sportu na Hradecké ulici; je zde navržen areál pro domov důchodců; další
rozšíření rekreačních ploch je navrženo v prostoru Štěpnice (ul.Květinová) a u Roštejnského
rybníku
•
dosažený stupeň rozvoje – projekčně se připravuje výstavba zimního stadionu a využití
bývalého areálu školního statku
bohaté a prosperující město
•
zajistit dostatečné možnosti pro různé podnikatelské aktivity - podnikatelské aktivity,
především výrobní, budou rozvíjeny v severovýchodní části města v trati Rovné pole
(zavlečkovatelné plochy) a rozšířením areálu Za nádražím. Atraktivní komerční plochy jsou
především u hlavních záchytných parkovišť podél silnice I/23.
•
dosažený stupeň rozvoje – územně technické podmínky jsou zajištěny, ale plochy nejsou
využity
•
pro budoucí prosperitu města je důležitá vzdělaná pracovní síla - v návaznosti na areál
školního statku ( internátu) je navržena plocha pro případné další školské zařízení (Batelovská
ulice). Jako rezervní plocha pro vyšší školství je považována plocha u židovského hřbitova.
•
dosažený stupeň rozvoje – došlo k velkému pokroku, detašovaná pracoviště zde mají vysoké
školy z Brna i Prahy
•
ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty, nebudou zde povolovány nové
stavby ani zásadní rozšíření stávajících staveb
Struktura území je na základě průzkumů v terénu členěna na :
plochy s rozdílným způsobem využití
plochy bydlení
Telč ( v ha)
Studnice (v ha)
celkem v ha
95,98
0
95,98
8,46
0
8,46
plochy smíšené obytné
11,85
4,88
16,73
plochy občanského vybavení
17,24
0,04
17,28
4,64
0
4,64
plochy rekreace
12,79
1,08
13,87
plochy veřejných prostranství
21,26
1,07
22,33
plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně
24,22
0,11
24,33
plochy výroby a skladování
67,03
0,82
67,85
0,80
0
0,8
plochy smíšené obytné – centrální
plochy sportu
plochy smíšené výrobní
22
plochy s rozdílným způsobem využití
Telč ( v ha)
Studnice (v ha)
celkem v ha
plochy dopravní infrastruktury
48,05
9,07
57,12
plochy dopravní infrastruktury - železnice
13,69
0
13,69
1,91
0
1,91
73,05
3,23
76,28
1332,22
247,99
1580,21
121,94
80,44
202,38
14,97
0
14,97
120,24
72,06
192,3
58,12
17,04
75,16
2048,46
437,83
2486,29
plochy technické infrastruktury
plochy vodní a vodohospodářské
plochy zemědělské
plochy lesní
plochy přírodní
plochy smíšené nezastavěného území
plochy smíšené -krajinný rámec
řešené území
3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ
3.1.
KULTURNÍ HODNOTY
Základní charakteristika :
•
řešené území má vysokou kulturní hodnotu danou historickým vývojem a v podstatě málo
rušivými zásahy do urbanistické struktury
•
památkový potenciál je zdůrazněn jak vyhlášenou městskou památkovou rezervací, tak i
městskou památkovou zónou
•
vyjímečná hodnota historického jádra je pod ochranou mezinárodní Úmluvy o ochraně
světového kulturního a přírodního dědictví pod patronací UNESCO
•
v oblasti kultury kromě galerie J.Zrzavého jsou ve městě pořádány hudební slavnosti a mnoho
dalších kulturních akcí
3.1.1.
Kulturní hodnoty s legislativní ochranou
Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4.
Limity využití území.
3.1.2.
Kulturní hodnoty městského významu
Architektonicky cenná stavba, soubor:
identifikace v
mapě modrý
olem, výplň
světle modrá)
1
Sídelní útvar
Telč-vnitřní Město
Ulice
čp.
Palackého ul
27
2
nám.Zachariáše z Hradce
33
3
ul. Na Můstku
35
4
ul. Na Můstku
36
5
ul. Na Můstku
38
23
identifikace v
mapě modrý
olem, výplň
světle modrá)
Sídelní útvar
Ulice
čp.
6
ul. Na parkáně
123
7
nám. Zachariáše z Hradce
122
8
Telč-Podolí
U Horní brány
8
9
Telč-Staré Město
Křížova ul.
10
10
Luční
58
11
Zachariášova
32
12
Zachariášova
36
13
U širokých luk - židovský hřbitov
14
Telč-Štěpnice
15
Jihlavská
77
Batelovská
80
Historicky významná stavba:
•
dům, kde bydlel básník Otakar Březina
Městotvorné vztahy z hlediska kompozice území:
•
osa na nám. Zachariáše z Hradce
•
osy vedoucí k Horní a Dolní bráně
Civilizační dominanty městského významu:
•
•
•
•
věž kostela sv. Ducha – Palackého nám.
věž kostela sv.Ježíše
věž kostela sv. Jakuba – nám. Jana Kypty
rozhledna Oslednice
Civilizační dominanty lokálního významu:
•
•
•
•
3.1.3.
věž kostela Matky Boží
věž kostela sv.Anny
věž kostela Panny Marie – Oldřichovo nám.
věž záchranného hasičského sboru
Kulturní hodnoty lokálního významu
Objekty přispívající k identitě území :
identifikace
v mapě
(hnědý olem,
výplň žlutá)
1
2
3
4
5
6
Sídelní útvar
Telč-Vnitřní město
Část obce
nám.Zachariáše z Hradce
Seminářská
Seminářská
Seminářská
Seminářská
Seminářská
čp.
23
76
77
78
79
113
24
identifikace
v mapě
(hnědý olem,
výplň žlutá)
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
Sídelní útvar
Telč-Podolí
Část obce
Seminářská
Seminářská
Seminářská
Hradební
Hradební
Hradební
Seminářská
Židovská
Palackého
Palackého
Krátka
U Horní Brány
Svatoanenská
Mlýnská
Furchova
Na Korábě
Svatoanenská
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Masarykova
Svatoanenská
Rybniční
Na Parkáně
Staňkova
Palackého
Svatoanenská
Furchova
Tobiášova
Krátká
Furchova
Na Parkáně
Na Parkáně
Masarykova
Svatoanenská
Rybniční
Palackého
Svatoanenská
Rybniční
Masarykova
Rybniční
Masarykova
Masarykova
Staňkova
Svatoanenská
Masarykova
Slavíčkova
čp.
83
85
96
90
107
118
102
106
98
1
2
7
11
19
29
31
52
54
55
59
63
64
66
69
70
71
73
84
87
92
93
108
112
113
116
120
125
127
127
132
138
222
151
156
161
163
167
172
189
25
identifikace
v mapě
(hnědý olem,
výplň žlutá)
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
Sídelní útvar
Telč-Staré Město
Část obce
Slavíčkova
Staňkova
Staňkova
Staňkova
Staňkova
Mlýnská
Slavíčkova
Hradecká
9.května
9.května
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Špitální
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Křížova
Srázná
Na Dlážkách
U parního mlýna
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova
Zachariášova (U matky boží)
Zachariášova (U matky boží)
Zachariášova (U matky boží)
Zachariášova (U matky boží)
Nám. U matky boží
čp.
193
201
214
215
221
236
264
8
15
16
26
29
30
31
37
38
40
41
49
50
54
57
59
60
61
63
64
65
66
67
608
69
70
71
72
76
85
92
95
96
98
99
100
101
111
112
113
114
115
26
identifikace
v mapě
(hnědý olem,
výplň žlutá)
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
Sídelní útvar
Telč-Štěpnice
Část obce
Nám. U matky boží
Špitální
Zachariášova
ul.9.května
Zachariášova
Zachariášova
ul.9.května
ul.9.května
Na Hrázi
Křížova
Křížova
Špitální
Křížova
Křížova
Hradecká
Zachariášova
Hradecká
Hradecká
Hradecká
Příční
Na Baště
Jihlavská
Štěpnická
Štěpnická
Štěpnická
Štěpnická
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Oldřichovo nám. (Štěpnická)
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Oldřichovo nám.
Oldřichovo nám.
Oldřichovo nám.
Oldřichovo nám.
Oldřichovo nám.
Štěpnická
Štěpnická
Štěpnická
nám.bří Čapků
Nerudova
Štěpnická
Jihlavská
Slavatovská
čp.
116
117
119
120
123
128
138
161
164
170
171
172
175
182
194
210
220
234
235
362
1
3
8
9
10
12
22
23
25
27
28
30
32
34
35
39
40
44
45
48
51
55
58
60
69
72
75
85
86
27
identifikace
v mapě
(hnědý olem,
výplň žlutá)
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
3.2.
3.2.1.
Sídelní útvar
Část obce
Slavatovská
Slavatovská
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Jihlavská
Na Baště
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Na Posvátné
Štěpnická
Slavatovská
Slavatovská
Myslibořská
Masarykava
čp.
91
92
149
156
159
162
167
171
173
174
175
176
178
189
266
307
308
309
65
PŘÍRODNÍ HODNOTY
Přírodní hodnoty s legislativní ochranou
Ochrana přírodních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A)4.
Limity využití území.
•
Významné krajinné prvky:
o
U parního mlýna (k.ú. Telč)
Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní
nivy, lesy, rybníky, vodní toky.
•
Územní systém ekologické stability:
o
regionální biokoridor
o
lokální biokoridory a biocentra
3.2.2.
Přírodní hodnoty městského významu
Významné plochy sídelní zeleně:
o
zámecký park
o
plochy městské zeleně na jihozápadním břehu Staroměstského rybníka
o
parkově upravené plochy, plochy městské zeleně, zelené plochy navazující bezprostředně
na zastavěné území města, přispívající k harmonii v území
Krajinný rámec – lesní porosty, krajinná zeleň:
o
kompaktní a fragmentované lesní porosty v území, zejména lesní komplexy na severozápad
a jihovýchod a východ od města
o
krajinná zeleň – výrazným prvkem jsou liniové porosty mezí ve svahu na severozápadě a
jihozápadě katastru
28
3.2.3.
•
•
Přírodní hodnoty lokálního významu
Plochy ekologicky hodnotné:
o
Luh u Telče – lesní porost polopřirozeného charakteru s vysokým zastoupením přirozených
druhů dřevin a věkové struktury.
o
Zámecký park – dendrologicky cenný park
o
Romantika – východní břeh Staroměstského rybníka a část údolí Telčského potoka –
ekologicky cenné území s druhově pestrými společenstvy.
o
Buzový – postagrární lada, systém kamenic zarůstající náletem dřevi, drobné lesíky –
druhově pestrá lokalita se subxerotermními enklávami
o
Meze pod
Klínkem – zachovalý systém mezí s ovocnými dřevinami a pestrým
travinobylinným podrostem
o
Meze nad Roštejnským rybníkem – zachovalý systém mezí s porostem dřevin a křovin,
krajinotvorná a protierozní funkce
o
Meze u Studnice – rybník na západním okraji města– vyvinuté litorální pásmo.
o
Bučina – část lesního porostu - bučina
Bioregiony a biochory:
Na řešeném území lze vymezit dva bioregiony (Culek a kol,1998). Severní část katastrálního
území Studnice přísluší k bioregionu Pelhřimovskému (1.47). Jižní část katastru Studnice a
katastrální území Telč přísluší k jihozápadnímu výběžku bioregionu Velkomezeříčskému (1.50).
1.46 PELHŘIMOVSKÝ BIOREGION
Zabírá geomorfologický celek Křemešnická a západní okraj Křižanovské vrchoviny. Typická část
bioregionu je tvořena tektonicky zdviženým zarovnaným povrchem s výraznými okrajovými svahy a
s vrcholy. Převažují zde jednotky bikových bučin, na vystupujících hřbetech a kopcích či v údolních
zářezech se objevují květnaté bučiny, na skalnatých vrcholech i suťové lesy. V depresích jsou typické
malé lokality podmáčených smrčin a rašelinišť. Bioregion leží v mezofytiku a zaujímá přibližně západní
polovinu fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina.
V rámci bioregionu je v žešením území vymezena biochora:
4PS
Pahorkatiny na kyselých metamorfitech
Nachází se v severní části katastru Studnice
1.50 VELKOMEZIŘÍČSKÝ BIOREGION
Bioregion zabírá moravskou stranu Českomoravské vrchoviny přičemž jižním cípem zasahuje do
Rakouska. Typická část bioregionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané povrchy na rulách, bez
výskytu teplomilné bioty, s jednotvárnými plochami bikových bučin, na členitějších místech s ostrovy
květnatých bučin. Hlavním stavebním prvkem oblasti jsou migmatitické ruly až migmatity, místy s
vložkami amfibolitů a vápenců. Z pokryvů se krom běžných svahovin uplatňují i prachovice, především
v rozevřených říčních údolích na J oblasti, dále drobné ostrůvky neogénních jílů a písků. V depresích
jsou lokálně malé vrstvy humolitů. Reliéf je tvořen rozsáhlými zarovnanými povrchy, nad něž se
směrem k Javořickému a Žďárskému bioregionu zvedají vyšší vrchy a na opačné straně, k okrajům
vrchoviny, se do plošin zařezávají vodní toky, stékající z vrchoviny (Moravská Dyje, Brtnice, Jihlava,
Oslava, Bílý potok). Bioregion je nejplošší v celé Českomoravské vrchovině. Reliéf má většinou
charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 150 m, na rozsáhlejších, erozí dosud
nerozčleněných površích má ráz až ploché pahorkatiny s členitostí 40 - 75 m (nejvýrazněji v okolí
Nového Veselí). Typická výška bioregionu je 480 až 670 m. Bioregion se rozkládá v mezofytiku a
zaujímá střední, převážně moravskou část fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina,
včetně k severu směřujících výběžků fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny.
Kromě toho sem zasahuje jihozápadní okraj fytogeografického okresu 91. Žďárské vrchy, který již
náleží oreofytiku.
29
4Do
Podmáčené sníženiny na kyselých horninách
Biochora vymezená ve sníženinách. Zahrnuje údolí Telčského potoka, v území je převážně
zastavěna.
4BS
Erodované plošiny na kyselých metamorfitech
Nejrozsáhlejší biochora, zahrnuje jižní a jihovýchodní část obce. Převážně zemědělské a lesní
plochy
4BQ
Erodované plošiny na pestrých metamorfitech
Biochora, zasahuje na území obce od jihu, zahrnuje zemědělské plochy
4BR
Erodované plošiny na kyselých plutonitech
Zahrnuje jihozápadní část katastu Studnice.
Koeficient ekologické stability :
o
jeho hodnota v r.2006 je 0,30 – území intenzivně využívané , zejména zemědělskou
velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich
značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie
3.3.
CIVILIZAČNÍ (ENVIROMENTÁLNÍ) HODNOTY
3.3.1.
Civilizační (enviromentální) hodnoty s legislativní ochranou
Ochrana enviromentálních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole
4. Limity využití území.
3.3.2.
Civilizační (enviromentální) hodnoty městského významu
Prostory zásadního významu pro charakter města a krajiny:
o
jsou prostory, které zásadním způsobem určují identitu a charakter města a krajiny
zahrnují městskou památkovou rezervaci a městskou památkovou zónu s historickými rybníky
(Štěpnický, Ulický, Staroměstský, Nadýmák) a s nejbližším okolím jeho břehů, se zámeckým
parkem a část Slavatovské ulice, hospodářské zázemí zámku (statek), cesty a veřejná
prostranství s barokní sochařskou výzdobou ( Svatoanenská, nástup ke hřbitovu sv.Anny, cestu
Na dlážkách spojující městskou památkovou rezervaci s městskou památkovou zónou), městskou
část Podolí v rozsahu ulice Mlýnské, Furchovy, Tobiáškovy a Na Korábě, ulici Masarykovu, Na
hrázi a Sráznou, krajinné prvky – plužinové hospodářství mezi Hradeckou ulicí a zámeckým
parkem, Roštejnský rybník, údolí Telčského potoka, údolí Romantika, údolí Dyje, alej Lipky a Luh
u Telče, Oslednice.
Ochrana panoramatu města :
•
nenarušit pohledy na celek - panoramatické pohledy na město - liniové (dynamické) z
příjezdových komunikací ( omezené stromořadím podél většiny silnic)
•
zachovat kvalitu panoramatických pohledů z vyhlídkových bodů - pěších cest - především z
Oslednice, od lesa v trati Klínek a z cesty Na studnickém kopci
•
s tím souvisí ochrana dominant a potlačení rušivých objektů, obecně lze konstatovat dle
předcházejících prací, že výška římsy nové výstavby by neměla přesahovat výšku 532 m
n.m.(tato výška je odvozena od zástavby kolem náměstí) a to západně od železniční tratě
•
rozhodující kóty pro řešení jednotlivých zón jsou :
•
•
522 m n.m. - náměstí Zachariáše z Hradce
512 m n.m. - Staré Město - kostel Matky Boží
30
•
v okolí Seminářské ulice a Štěpnického rybníka je maximální výška římsy 526 m n.m.
•
v rozsahu městské památkové zóny - v okolí chrámu Matky Boží je maximální výška římsy
522 m n.m.
Primární přírodní horizonty:
o
Uplatňují se při průhledech z města, případně v nejbližší návaznosti na zastavěné území
města. Vzhledem k charakteru terénu nejsou výrazné a většinou se kryjí s terénními hranami
a úbočími okolních svahů Dačické resp.Telčské kotliny.
•
Obora - zalesněný horizont uplatňující se v pohledech ze západního až
severozápadního okraje města
•
svahy nad Roštejnským rybníkem – převážně zelený horizont tvořený výrazným
svahem na severovýchod od Roštejnského rybníka, v rámci horizontu se
uplatňuje rozptáýlená zeleň mezí, zahrad a drobných enkláv lesních prostů
•
svahy pod letištěm – odlesněný horizont uplatňující se ze severní hranice
zastavěného území, nevýrazný horizont tvořený úbočím svahu - bez vegetačních
prvků.
•
Klínek – výrazný zalesněný horizont patrný z jihovýchodního kvadrantu
katastrálního území Telče
•
Oslednice - nejvýraznější přírodní horizont patrný ze zastavěného území města
•
svahy nad Dyjí – zelený horizont uplatňující se převážně z východní hranice
zastavěného území od zemědělského družstva
•
Studnické meze oblý vrchol Studnické ostražky s rozvolněným porostem zbytků
mezí a doprovodné zeleně podlé cest. uplatňuje se v pohledech ze silnice Telč Studnice
•
zalesněný horizont na severovýchodě katastru Studnice, uplatňuje se z krajiny
v pohledech od severovýchodu.
Sekundární přírodní horizonty:
Uplatňují se při dálkových výhledech do krajiny, tvoří pohledový rámec a panorama výhledu ve
volné krajině:
•
hřeben Javořice – výrazný zalesněný horizont na západ od města
•
Rozsičský hřbet - výrazný dálkový horizont na východ od města
Přírodní dominanty:
Na území města se nachází přírodní dominanty v souvislosti s přírodními horizonty. Přírodní
dominanty uplatňující se v pohledech z města, jeho zastavěného území nebo
z nezastavěného území nejsou výrazné. Mezi nejvýznamnější patří:
o
•
Oslednice – výrazný zalesněný vrchol na východní hranici zastavěného území,
tvoří přirozený krajinný rámec zastavěného území
•
Klínek – dva oblé zalesněné vrcholy v jihozápadní části katastru Telče.
•
Studnická Ostažka – jeden z nejvyšších vrcholů okolí Telče, odlesněný,
zemědělsky využívaný oblý vrchol uplatňující se při lokálních průhledech v krajině
od jihu (silnice Telč – Studnice) a od západu – značené turistické trasy
Scenérické cesty:
Umožňují výhledy do krajiny více směry nebo v delším úseku dálkové pohledy. Konfigurace terénu
umožňuje velký počet výhledů a dálkových pohledů z cest. Mezi nejvýznamnější patří:
•
úsek komunikace Telč – Hostětice – k východu ukloněný svah umožňující výhled na
město a dálkové výhledy na sekundární přírodní horizont Rozsíčského hřbetu.
31
•
Obora a Luh u Telče – dvě souběžné scenérické cesty lokálního významu západně od
Telče. Západní cesta probíhá rozvolněným lesním okrajem i polní cesta blíže centru
umožňují lokální průhledy na městské dominanty podmaněné mohutnou hradbou aleje
Lipky.
•
U cihelny – lokální scenérická cesta - výhledy z komunikace Telč – Vanov na linii křížové
cesty ke kapli Sv. Karla, orámováno zeleným horizontem lesního celku Obora.
•
úsek komunikace Telč – Studnice – k jihu ukloněný svah umožňující výhled na město a
jeho dominanty od severu. Výhled je zčásti omezen vegetací
•
úsek polní cesty u letiště – výrazná terénní hrana bez vegetace umožňující dálkové
výhledy do krajiny a pohled na město a jeho dominanty od severu.
•
úsek komunikace Telč – Žatec – část komunikace a úsek trati ČD výhledy do krajiny
orámované přírodními hriozonty
•
část polní cesty k areálu ZD – dálkové výhledy na panorama Rozsíčského hřbetu
•
za Buzovým – dálkové výhledy z místního hřbetu - polí cesta mezi komunikacemi na
Dačice a Kostelní Myslovou v jižní části katastru Telč.
•
Studnická Ostražka – dálkové výhledy z výrazného vrchu severozápadně od Studnice –
úseky polních cest
Významné vyhlídkové body, průhledy:
SV kvadrant – převážně méně členité území bez výrazných příležitostí k ojedinělým výhledům do
krajiny. Území je celkově otevřené, bez výrazných omezujících vegetačních nebo jiných přírodních
prvků. Dálové výhledy jsou vázány na síť komunikací, zejména ve směru Žatec.
JV kvadrant – členité území s několika vyyhlídkovými body. Jedná se jednak o dálkové výhledy do
krajiny, které se uplatňují z východního úbočí Oslednice na východ a jihovýchod a dále o výhledy
z terénních hrany údolí Telčského potoka – Romantika. Druhou skupinou významných výhledů jsou
vnitřní výhledy městského a příměstského prostoru
JZ kvadrant středně členité území s několika lokalitami významných pohledů soustředěných podél
komunikace na Kostelní Myslovou. Jedná se o pohledy severovýchodním směrem na dominanty
města.
SZ kvadrant – území s největší koncentrací lokalit s dálkovými výhledy nebo průhledy na město,
popřípadě do krajiny. Výhledy jsou soustředeny podél komunikací na Krahulčí (svah u kostela
Sv.Jana), Na Hostětice, Vanov, popřípadě Studnici.
Významné linie vzrostlé zeleně:
Linie vzrostlé zeleně mají v území tradici. Jedná se jednak o historické aleje vysazované se záměrem
zdůraznění komunikace s dlouhodobým estetickým záměrem, ale i výsadby ovocných dřevin podél
komunikací. Mezi nejvýznamnější patří:
•
alej Lipky
•
alej lip pod hrází Staroměstského rybníka
•
výsadby kolem kaple Sv.Gotharda v k.ú. Studnice
•
linie dřevin v lokalitě Romantika
32
•
fragmenty aleje u komunikace na Radkov
•
aleje ovocných dřevin podél komunikací II. a III. třídy
3.3.3.
Civilizační (enviromentální) hodnoty lokálního významu
Prostory doprovodného významu pro charakter města a krajiny:
•
jsou prostory, které mají doplňující funkci pro identitu a charakter města a krajiny - zahrnují
prostory severní frontu Slavatovské ulice, Štěpnickou ulici, Oldřichovo náměstí, ulice Na
Posvátné, Jihlavskou, Křížovou, Luční, zbytek ulice Zachariášovy, ulici Hradeckou, 9.května,
Staňkovu, Slavíčkovu, Tyršovu a Mládkovu, náměstí Hrdinů, ostatní parky (nám. bratří
Čapků), rybníky Mokrovec, Špitálský, Pantoflíček a údolnice je propojující, údolnice v jižní
části města, údolnice východně od zemědělského areálu, aleje podél příjezdových silnic,
prostor Klínku, prostor židovského hřbitova včetně lesa
Linie vzrostlé zeleně:
•
3.4.
základní kostra zeleně města a krajiny
SOCIÁLNÍ HODNOTY
Jednou ze základních hodnot je kvalita života – prostředí bez škodlivých účinků na zdraví, kvalita
služeb, bezpečná veřejná prostranství umožńující sociální kontakty, kvalita výkonu veřejné správy.
Pro pohodu a kvalitu života je důležitá dostupnost :
•
veřejné infrastruktury – veřejné občanské vybavení
•
dostupnost veřejné dopravy
•
pracovní příležitosti
3.4.1.
Sociální hodnoty s legislativní ochranou
Ochrana sociálních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4.
Limity využití území.
3.4.2.
•
Sociální hodnoty městského významu
veřejná prostranství - pro sociální kontakty jsou hlavní prostory :
o
náměstí Zachariáše z Hradce včetně ulice Palackého a ulice na Baště
o
náměstí Jana Kypty
o
náměstí U matky Boží
3.4.3.
Sociální hodnoty lokálního významu
•
kostra veřejných prostranství ve městě
3.5.
EKONOMICKÉ HODNOTY
Hodnota jednotlivých ploch (pozemková renta) se odvíjí od jejich polohy, vlastností a využití
(stávajícího nebo očekávaného). Nejcennější jsou pozemky v centru města a v polohách s kvalitním
prostředím pro bydlení.
3.5.1.
Ekonomické hodnoty s legislativní ochranou
Ochrana ekonomických hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole 4.
Limity využití území.
•
hodnota zemědělské půdy je dána BPEJ (graficky vyjádřena ve výkresu Limity využití území)
33
•
nejkvalitnější zemědělská půda (I. a II. třída ochrany)
•
meliorace
3.5.2.
Ekonomické hodnoty městského významu
•
centrum města - nejvyšší pozemková renta
•
lokalita Svatojánská cca 720 Kč/m stav.parcely
3.5.3.
2
Ekonomické hodnoty vyžadující obnovu
•
lokalita Mokrovec (bývalá skládka)
•
Rybářství Telč – Radkovská ulice
•
bývalá mlékárna
•
okolí panelových domů Hradecká ulice
4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
4.1.
KULTURNÍ LIMITY
4.1.1. UNESCO
Telč – historické jádro města; identifikační číslo C 621; datum zápisu: 4. 12. 1992
Historické jádro Telče bylo v r.1993 zapsáno organizací UNESCO do seznamu měst světového
dědictví. Vyjímečná hodnota Telče se těší ochraně v duchu mezinárodní Úmluvy o ochraně světového
kulturního a přírodního dědictví. Očekává se přijetí zvláštních právních norem pro ochranu měst
zapsaných do Seznamu UNESCO.
4.1.2. Městská památková rezervace Telč :
Legislativně je ochrana historického jádra zajištěna vyhlášením městskou památkovou rezervací
výnosem ministra kultury ze dne 27.dubna 1970 čj. 7.419/70-II/2 podle §4 odst.1 zákona č.22/1958
Sb. o kulturních památkách.
Rozsah ochrany :
•
obvod památkové rezervace v Telči se vymezuje hranicí, která vede po koruně hráze Štěpnického
a Ulického rybníka, ulicí Slavatovská, ohradní zdí zámeckého parku, katastrem bývalého
zámeckého zahradnictví a ul.Svatoanenská.
•
předmětem památkové péče v rezervaci jsou jako vzájemně související nedílný urbanistický celek:
a) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A) k výnosu o MPR;
b) ostatní nemovité kulturní památky uvedené v příloze B) k výnosu o MPR;
c) prostorová a hmotová skladba na celém území památkové rezervace;
d) ostatní objekty dotvářející historické prostředí města, s nimiž z hlediska zájmů památkové péče
lze v závažných, podstatně objekt měnících úpravách, nakládat pouze v dohodě s orgány
památkové péče.
Podmínky pro ochranu - pro stavební činnost v památkové rezervaci v Telči :
•
veškeré úpravy nemovitých kulturních památek musí být provedeny se zřetelem k trvalému
zabezpečení jejich hmotné
podstaty, přiměřenému společenskému využití a k dalšímu
zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí;
•
nové stavby, úpravy nechráněných staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny
pouze s ohledem k památkové povaze rezervace a k jejímu kulturně politickému programu;
•
výstavba v rezervaci zachovává a upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory a soubory
budov, především náměstí Zachariáše z Hradce, areál zámku a jednotlivé památkově chráněné
34
objekty, z nichž mimořádná pozornost musí být věnována sochařským skupinám, které dotvářejí
charakter města;
•
nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter
rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby;
•
veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického
prostředí
4.1.3. Ochranné pásmo MPR Telč :
Pro ochranu městské památkové rezervace bylo stanoveno a ONV Jihlava odb.kultury ze dne
22.1.1985 č.j. kult39/85 vyhlášeno ochranné pásmo kolem MPR :
Rozsah ochranného pásma :
•
na základě vyhlášky č. 118/1959 U.l. se určuje takto: "hranice vedoucí na západě území - při
počátku na křižovatce silnic od Krahulčí u benzínového čerpadla - směrem východním silnicí do
Telče - Štěpnice (k.ú. Telč p.p.č. 7397/1) odbočuje po polních cestách a hranicích pozemků k
severu kolem tratě Na sádkách (7491/1) ..., silnicí od Vanova k jihovýchodu (7482/2) až ke
křižovatce vede odtud silnicí k Třešti (7473/1), dále východně rybniční strouhou po okraji čtvrtě
Štěpnice (6908/48), po hranicích pozemků a polních cestách (6908/50, 6458, 7470, 7458), silnicí
k Žatci (7466/1), dále východně po hranicích pozemků (5973/3, 2043, 7645, 7630, 5945) až k
železniční trati Kostelec - Slavonice, jejíž dráhu směrem ... až za obvod nádraží, odbočuje po
silnici k Nové Říši a tedy po polních cestách (7443/1, 7438/3, 7440, 2976/1, 2917) kolem
židovského hřbitova, kříží železniční trať (7611), po hranicích pozemků míří kolem býv. parního
mlýna k severozápadu (2910/6, 2436/1, 7495/2, 2431, 2432/2, 7431/2) a dále k severozápadu
ulicí Radkovskou (7414/1) až ke křižovatce silnic a odtud západně silnicí Hornomyslovskou
(7404/1), odbočuje polní cestou (7401, 7400) a po hranicích pozemků (852, 612) jde až k obvodu
filiálního kostela sv. Jan Nepomuckého (613/1), kde se stáčí k východu a po silnici od Krahulčí
(682, 7397/1) vede až k výchozímu bodu u benzínového čerpadla, čímž se obvod ochranného
pásma uzavírá.
Podmínky ochrany :
•
na území ochranného pásma MPR Telče je třeba dodržovat tyto regulativy :
•
v ochranném pásmu není dovoleno provádět takové stavební a jiné zásahy, které by narušily
nebo ohrozily hodnoty MPR
•
při pořizování územně plánovací, přípravné projektové dokumentace, při provádění staveb a
stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla
změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území
ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta
městské památkové rezervace (dále jen "MPR").
•
v ochranném pásmu nelze umisťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly
životní prostředí a stavební fondy MPR (zejména znečišťováním ovzduší a vod, únikem
škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy záření, hromaděním odpadů, apod.).
•
při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů
a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu
k MPR.
4.1.4. Městská památková zóna Telč - Staré Město :
Ministerstvo kultury prohlašuje podle § 6 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů vyhláškou č.250/1995 Sb ze dne 22.9.1995 : Území historického jádra
města Telč - Staré Město (okres Jihlava) za památkovou zónu (dále jen "zóna").
Rozsah MPZ :
•
hranice území jsou vymezeny v grafické příloze
•
předmětem památkové ochrany v památkové zóně jsou:
35
•
historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba
•
městské interiéry včetně povrchu komunikací, podzemí
•
panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech
•
nemovité kulturní památky
•
objekty dotvářející charakter památkové zóny (objekty památkového zájmu)
•
veřejná a vyhrazená zeleň
•
části území památkové zóny A,B,C odstupňované podle významu a
městské památkové zóny
vyznačené v plánu
Podmínky ochrany :
V části A určující charakter památkové zóny:
•
vhodně využívat a postupně regenerovat kulturní památky
prostředky a úpravami zhodnocovat všechny městské prostory
•
zachovat a postupně modernizovat objekty památkového zájmu
•
dotvářející charakter památkové zóny, zejména z hlediska městských interiérů (nárok na citlivé
opravy průčelí)
•
novostavby v měřítku urbanistické struktury připustit jen v rozsahu proluk (výměnou hmot při
respektování stávajících uličních čar)
a jejich soubory, přiměřenými
V části B dotvářející charakter památkové zóny:
•
zajistit postupně obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu, zachovat
pozitivní prvky prostorové a hmotové skladby
•
provádět údržbu a modernizaci architektonicky a stavebně hodnotných objektů
•
novostavby řešit v přiměřeném vztahu k hodnotám území s ohledem k hmotové skladbě centra
města, které se uplatňuje v dálkových a panoramatických pohledech
V části C doplňují charakter památkové zóny:
•
zajistit postupnou obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu
•
případnou přestavbou a dostavbou území řešit v prostorové a hmotové kompozici navazující a
novou formou zhodnocující prostředí památkové zóny
4.1.5.Nemovité kulturní památky:
Kulturní památky :
Národní kulturní památka – objekt zámku
Seznam kulturních památek v řešeném území :
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
31546 / 7-5321
1
Telč
19584 / 7-5293
2
22913 / 7-5273
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
Telč-Podolí
boží muka
při silnici do Brna
Telč
Telč-Podolí
sousoší sv. Rodiny
Svatoanenská
3
Telč
Telč-Podolí
čp.58
vila
Masarykova
31896 / 7-5274
4
Telč
Telč-Podolí
čp.126
měšťanský dům
Svatoanenská
16102 / 7-5289
5
Telč
Telč-Podolí
čp.?
venkovská usedlost
NEEXISTUJE
40360 / 7-5252
6
Telč
Telč-Staré Město
kostel Matky Boží
nám. Matky Boží
36
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
85856 / 7-5316
7
Telč
85855 / 7-5315
8
44783 / 7-5249
Památka
Ulice,nám./umístění
Telč-Staré Město
výklenková kaplička - poklona
u ČSAD směrem do
Radkova
Telč
Telč-Staré Město
výklenková kaplička - poklona Hradecká ulice, před
s mříží
domem čp. 30
9
Telč
Telč-Staré Město
boží muka
Hradecká
20677 / 7-5318
10
Telč
Telč-Staré Město
boží muka
u přejezdu dráhy
25121 / 7-5319
11
Telč
Telč-Staré Město
boží muka
rozcestí
Radkov
46217 / 7-5323
12
Telč
Telč-Staré Město
boží muka
směr Radkov
34248 / 7-5325
13
Telč
Telč-Staré Město
kříž
v přír. parku Oslednice
28697 / 7-5301
14
Telč
Telč-Staré Město
socha Archanděla Michaela
Na dlážkách
33318 / 7-5302
15
Telč
Telč-Staré Město
socha Archanděla Rafaela
Na dlážkách
27670 / 7-5303
16
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Jana Křtitele
Na dlážkách
15358 / 7-5309
17
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Jana Nepomuckého u parního mlýna
17349 / 7-5304
18
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Jana Nepomuckého Na dlážkách
18874 / 7-5310
19
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Jana Nepomuckého
rozcestí Krahulčí - Č.
Budějovice
12943 / 7-5305
20
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Maří Magdalény
Na dlážkách
29551 / 7-5306
21
Telč
Telč-Staré Město
socha sv. Vendelína
Na dlážkách
35243 / 7-5299
22
Telč
Telč-Staré Město
sloup se sochou P. Marie
nám. Matky Boží
Immaculaty
18655 / 7-5281
23
Telč
Telč-Staré Město
veřejná plocha - náměstí U
nám. U Matky Boží
Matky Boží
25373 / 7-5268
24
Telč
Telč-Staré Město
čp.16
kolej jezuitská
Hradecká
25306 / 7-5286
25
Telč
Telč-Staré Město
čp.34
venkovská usedlost
Zachariášova
21198 / 7-5287
26
Telč
Telč-Staré Město
čp.39
venkovská usedlost
Zachariášova
25792 / 7-5277
27
Telč
Telč-Staré Město
čp.44
špitál
Špitální
39420 / 7-5283
28
Telč
Telč-Staré Město
čp.47
venkovská usedlost
nám. Matky Boží
38834 / 7-5272
29
Telč
Telč-Staré Město
čp.48
venkovská usedlost
Na dlážkách
24578 / 7-5285
30
Telč
Telč-Staré Město
čp.52
venkovská usedlost
Zachariášova
32276 / 7-5284
31
Telč
Telč-Staré Město
čp.55
venkovská usedlost
Zachariášova
23603 / 7-5271
32
Telč
Telč-Staré Město
čp.83
venkovská usedlost
Na dlážkách
35681 / 7-5329
33
Telč
Telč-Staré Město
čp.91
vodní mlýn a splavy a mosty
46673 / 7-5288
34
Telč
Telč-Staré Město
čp.97
venkovská usedlost
návrh
Telč
Telč-Staré Město
čp.120
venkovská usedlost
35
Telč
Telč-Staré Město
čp.126
venkovská usedlost
16467 / 7-5270
čp.
Dačice
-
Zachariášova
Na dlážkách
37
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
39205 / 7-5276
36
Telč
Telč-Staré Město
čp.133
venkovská usedlost
Špitální
15601 / 7-5282
37
Telč
Telč-Staré Město
čp.141
venkovská usedlost
nám. Matky Boží
18715 / 7-5250
38
Telč
Telč-Štěpnice
kostel P. Marie
nám. Oldřichovo
41003 / 7-5262
39
Telč
Telč-Štěpnice
kaple sv. Karla Boromejského
85853 / 7-5313
40
Telč
Telč-Štěpnice
výklenková kaplička - poklona
před lihovarem
s obrazem sv. Barbory
44782 / 7-5322
41
Telč
Telč-Štěpnice
boží muka
směr Brno
45592 / 7-5320
42
Telč
Telč-Štěpnice
boží muka
rozcestí Třešť - Vanov
10264 / 7-8577
43
Telč
Telč-Štěpnice
smírčí kříž
dvůr radnice nám.
Zachariáše z Hradce
10
16978 / 7-5290
44
Telč
Telč-Štěpnice
sýpka panská
44919 / 7-5278
45
Telč
Telč-Štěpnice
čp.24
venkovská usedlost
Štěpnická
41861 / 7-5279
46
Telč
Telč-Štěpnice
čp.26
venkovská usedlost
Štěpnická
10600 / 7-8621
47
Telč
Telč-Štěpnice
čp.53
venkovská usedlost
Zachariášova
14452 / 7-5328
48
Telč
Telč-Štěpnice
čp.79
vodní mlýn Kotnov
při silnici Telč - Vranov
34208 / 7-5267
49
Telč
Telč-Štěpnice
čp.93
měšťanský dům
Slavatovská
20414 / 7-5266
50
Telč
Telč-Štěpnice
čp.96
měšťanský dům
Slavatovská
38143 / 7-5265
51
Telč
Telč-Štěpnice
čp.98
měšťanský dům
Slavatovská
46439 / 7-5280
52
Telč
Telč-Štěpnice
čp.108
venkovská usedlost
Štěpnická
18292 / 7-5264
53
Telč
Telč-Štěpnice
čp.123
měšťanský dům
21542 / 7-5263
54
Telč
Telč-Štěpnice
čp.137
měšťanský dům
Slavatovská
23246 / 7-5249
55
Telč
Telč-Vnitřní Město
kostel Jména Ježíš
nám. Zachariáše
Hradce
15861 / 7-5258
56
Telč
Telč-Vnitřní Město
kostel sv. Anny
Svatoanenská
31867 / 7-5249
57
Telč
Telč-Vnitřní Město
kostel sv. Ducha
Palackého
36204 / 7-5311
58
Telč
Telč-Vnitřní Město
výklenková
poklona, 2 ks
44783 / 7-5249
59
Telč
Telč-Vnitřní Město
boží muka
Hradecká
27346 / 7-5249
60
Telč
Telč-Vnitřní Město
socha sv. Anděla Strážce
Na hrázi
25153 / 7-5249
61
Telč
Telč-Vnitřní Město
socha sv. Jana Nepomuckého Na hrázi
22348 / 7-5249
62
Telč
Telč-Vnitřní Město
socha sv. Prokopa
Na baště
37868 / 7-5249
63
Telč
Telč-Vnitřní Město
sloup se sochou P. Marie
nám. Zachariáše
Hradce
z
16080 / 7-5249
64
Telč
Telč-Vnitřní Město
kašna Dolní
nám.Zachariáše
Hradce
z
kaplička
z
- na hrázi Štěpanického
rybníka
38
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
19647 / 7-5249
65
Telč
20753 / 7-5249
66
26294 / 7-5249
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
Telč-Vnitřní Město
kašna Horní
nám. Zachariáše
Hradce
Telč
Telč-Vnitřní Město
silniční most I.
při ul. Na můstku
67
Telč
Telč-Vnitřní Město
silniční most II.
Palackého
15430 / 7-5249
68
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.1
zámek
nám. Zachariáše
Hradce
z
42167 / 7-5249
69
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.2
kolej jezuitská
nám. Zachariáše
Hradce
z
29202 / 7-5249
70
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.3
škola
nám. Zachariáše
Hradce
z
14493 / 7-5249
71
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.4
děkanství
nám. Zachariáše
Hradce
z
21971 / 7-5249
72
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.5
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
32250 / 7-5249
73
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.6
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
35277 / 7-5249
74
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.7
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
32631 / 7-5249
75
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.8
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
13983 / 7-5249
76
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.9
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
26284 / 7-5249
77
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.10
radnice
nám. Zachariáše
Hradce
z
17008 / 7-5249
78
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.11
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
25053 / 7-5249
79
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.12
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
15650 / 7-5249
80
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.13
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
39921 / 7-5249
81
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.14
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
30801 / 7-5249
82
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.15
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
30439 / 7-5249
83
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.16
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
45888 / 7-5249
84
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.17
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
21992 / 7-5249
85
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.18
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
z
39
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
22748 / 7-5249
86
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.19
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
27700 / 7-5249
87
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.20
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
21802 / 7-5249
88
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.21
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
37494 / 7-5249
89
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.22
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
45924 / 7-5249
90
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.24
měšťanský dům
Palackého
18684 / 7-5249
91
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.25
měšťanský dům
Palackého
25224 / 7-5249
92
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.26
měšťanský dům
Palackého
36804 / 7-5249
93
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.28
měšťanský dům
Palackého
16699 / 7-5249
94
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.29
měšťanský dům
Palackého
28933 / 7-5249
95
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.30
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
20447 / 7-5249
96
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.31
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
21953 / 7-5249
97
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.32
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
25873 / 7-5249
98
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.34
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
31691 / 7-5249
99
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.37
měšťanský dům
Na můstku
47029 / 7-5249
100
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.39
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
13012 / 7-5249
101
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.40
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
35029 / 7-5249
102
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.41
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
33541 / 7-5249
103
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.42
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
44784 / 7-5249
104
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.43
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
40708 / 7-5249
105
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.44
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
37693 / 7-5249
106
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.45
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
19685 / 7-5249
107
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.46
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
30117 / 7-5249
108
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.47
škola
nám. Zachariáše
Hradce
z
40
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
37139 / 7-5249
109
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.48
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
30214 / 7-5249
110
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.49
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
38064 / 7-5249
111
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.50
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
30070 / 7-5249
112
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.51
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
37558 / 7-5249
113
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.52
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
15451 / 7-5249
114
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.53
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
37910 / 7-5249
115
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.54
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
35198 / 7-5249
116
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.55
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
18534 / 7-5249
117
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.56
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
46019 / 7-5249
118
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.57
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
31269 / 7-5249
119
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.58
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
18270 / 7-5249
120
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.59
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
37296 / 7-5249
121
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.60
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
45290 / 7-5249
122
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.61
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
32467 / 7-5249
123
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.62
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
15420 / 7-5249
124
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.63
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
45042 / 7-5249
125
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.64
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
17738 / 7-5249
126
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.65
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
40300 / 7-5249
127
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.66
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
32813 / 7-5249
128
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.67
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
31753 / 7-5249
129
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.68
měšťanský dům
nám.
z
Zachariáše
41
Číslo rejstříku
identifi
kace
v mapě
-výkres
hodnot
Sídelní út
var
Část obce
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
Hradce
16791 / 7-5249
130
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.70
měšťanský dům
nám. Zachariáše
Hradce
z
24465 / 7-5249
131
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.71
sýpka
nám. Zachariáše
Hradce
z
46883 / 7-5249
132
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.72
kostel sv. Jakuba
nám. J. Krypty
14409 / 7-5249
133
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.74
měšťanský dům
nám. J. Krypty
17313 / 7-5249
134
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.75
měšťanský dům
Seminářská
49746 / 7-8816
135
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.87
měšťanský dům
Svatoanenská
39598 / 7-5249
136
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.91
měšťanský dům
Hradební
36394 / 7-5249
137
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.102
vodní mlýn
Na baště
24688 / 7-5249
138
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.114
městské opevnění s Dolní Palackého
Velkou bránou
38152 / 7-5249
139
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.115
měšťanský dům
Palackého
42204 / 7-5249
140
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.116
měšťanský dům
Palackého
19081 / 7-5249
141
Telč
Telč-Vnitřní Město
čp.120
měšťanský dům
Seminářská
31130/7-5241
142
Telč
Studnice
kaple sv. Vojtěcha
jižně od vsi
15900/7-5242
143
Telč
Studnice
boží muka
při silnici do Třeště
34949/7-5327
144
Telč
Studnice
pamětní kámen
při silnici do Studnice
32403/7-5324
145
Telč
Studnice
kříž
4.1.4
Válečné hroby a pohřebiště:
Výpis z evidence válečných hrobů:
identifikace
v mapě –
výkres
hodnot
území
typ hrobu
ulice
k.ú.
1
pomník – „Padlým synů města Telče“
– Z I. a II.světové války
nám. Hrdinů
Telč
2
pamětní deska – I.světová válka +
židovská komunita
kostel sv.Jakuba
Telč
3
pamětní deska – II.světová válka +
židovská komunita
kostel sv.Jakuba
Telč
4
pomník – II.světová válka – pomník
Rudé armády
Telč - Podolí
Telč
5
hrob – II.světová válka
hřbitov sv.Anny
Telč
6
pamětní deska – II.světová válka
železniční
stanice Telč
Telč
č.parcely
42
identifikace
v mapě –
výkres
hodnot
území
typ hrobu
ulice
k.ú.
č.parcely
7
pomník – II.světová válka – pomník
odboj.skupiny
Telč - Podolí
Telč
7599/1
8
pamětní deska – II.světová válka
Telč –
město
Telč
7355/2
vnitřní
Zdroj: odbor kultury MÚ Telč
4.1.5.
Archeologické lokality:
Celé katastrální území Telče možno klasifikovat jako území archeologického zájmu (ÚAZ), tj.území s
archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst.. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Části tohoto území jsou pak klasifikovány jako území s doloženými nebo předpokládanými
archeologickými nálezy. Archeologická lokalita mající charakter nemovité kulturní památky ve smyslu
již citovaného zákona se v k.ú. Telče nenachází. V zájmovém území je vymezena Městská památková
rezervace, která má rovněž ochranné pásmo.
Na základě podrobnějšího zpracování a vyhodnocení je možné klasifikovat území archeologického
zájmu (ÚAZ) do čtyř kategorií:
1. ÚAZ I. - území archeologického naleziště, které má charakter nemovité kulturní památky (ve smyslu
§ 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tj. archeologické naleziště, které svým
významem a dochovanými, především nadzemními relikty, (není ovšem podmínkou) je nutné chránit
před poškozením a veškerými zásahy do dochovaného terénního reliéfu. Lokalitu lze většinou přesně
v terénu vymezit. Území je pro stavební činnost neprostupné, pro jinou hospodářskou činnost jsou
omezující podmínky.
2. ÚAZ II. - území s doloženými archeologickými nálezy, tj. archeologické naleziště (sídliště,
pohřebiště ad.). Charakter tohoto území je dán přítomností archeologických nálezů, jejich narušením
(tj. objevením) již po zániku lokality a jen v řízeném zániku lokality (archeologickým výzkumem) je
možno lokalitu označit jako zcela zaniklou. Rozsah lokality není vždy možno přesně v terénu vyznačit.
K tomuto typu ÚAZ patří převážná většina archeologických nalezišť. Vyznačení tohoto typu ÚAZ do
mapových podkladů má pro lokalitu preventivně ochranný charakter. Území je pro stavební a jinou
hospodářskou činnost prostupné, mohou být v určitých případech kladeny omezující podmínky (na př.
změna trasy liniové stavby a pod). Míra informací o činnosti, která může poškodit archeologické
naleziště je, v tomto případě dost rozsáhlá a zahrnuje v podstatě veškeré zásahy do terénu.
3. ÚAZ III. - území s předpokladem výskytu archeologických nálezů, tj. území, které svým
charakterem a daným umístěním, predikuje výskyt archeologických nálezů. Toto území je možno
vytyčit na základě podrobného zpracování výskytu archeologických nálezů v území a vyhodnocením
celkové konfigurace terénu, včetně klasifikace širšího území a jeho sídelního charakteru. Vyznačení
tohoto typu ÚAZ do mapových podkladů má pro území z hlediska sídelní geografie (předpoklad
výskytu osídlení - archeologických nalezišť) preventivní - informační charakter. Území je pro stavební
a další hospodářskou činnost prostupné, míra informací o typu zásahu do území je přesně dána v
podrobné územně plánovací dokumentaci a je specifikována dle jednotlivých území, má však
kategorizační charakter. Na tomto území je možno vyznačit určité polohy, kde pravděpodobnost
pravěkého až raně středověkého osídlení je velmi vysoká vzhledem ke georeliéfu a vazbě na vodní
toky. Lze tedy rozdělit tento typ území na dvě části:
území s pravděpodobným výskytem archeologických nálezů - ÚAZ IIIa
území s předpokládaným výskytem archeologických nálezů - ÚAZ IIIb
Polohy území klasifikovaného jako ÚAZ IIIa jsou vyznačeny podobně jako polohy ÚAZ II.
4. ÚAZ IV. - území s možným výskytem archeologických nálezů. Kategorizace tohoto typu území je
dána charakterem archeologických památek, tj. jejich latentní formou a nemožností zcela, až na
43
vyjímky, vyloučit jejich možné objevení. I když lze s určitou pravděpodobností vyloučit některá území z
této klasifikace, (charakter území ve vztahu k typu sídelního území) je dáno mírou velikosti
hodnoceného území a podrobnosti mapových podkladů do kterých bude tato informace vyznačována.
Zde platí zásada, že čím podrobnější mapové podklady a množství a kvalita informací, tím větší
možnost specifikace tohoto typu ÚAZ. Vyznačení území typu IV. do mapových podkladů má
preventivně -informační charakter. Území je pro stavební a veškerou další hospodářskou činnost zcela
prostupné. Míra informací o této činnosti v území je požadována jen u velkých a závažných zásahů do
terénu.
Na k.ú Telč je možno vyčlenit:
ÚAZ II - vyznačené části ve výkrese hodnot území
ÚAZ III - vyznačené části území ve výkrese hodnot území
ÚAZ IV - ostatní část k.ú.
K narušení a likvidaci archeologických nálezů a nalezišť dochází při zemních zásazích do
dochovaného terénního reliéfu. Z těchto důvodů se stanoví na území:
1. ÚAZ II - území archeologického zájmu se zjištěnými archeologickými nálezy
a) veškeré zemní zásahy, včetně změny kultury pozemků jsou možné po vyjádření příslušného orgánu
státní památkové péče a Památkového ústavu v Brně
2. ÚAZ III -území s předpokládaným výskytem archeologických nalezišť
větší a rozsáhlejší zemní zásahy, včetně všech liniových staveb jsou možné po vyjádření příslušného
orgánu státní památkové péče a Památkového ústavu v Brně
ÚAZ IV - území s možným výskytem archeologických nálezů
veškeré zemní zásahy jsou možné, informace o velkoplošných zásazích je nutno oznámit příslušnému
orgánu státní památkové péče a Památkovému ústavu v Brně
Z archeologických lokalit byly na řešeném území archeologické lokality ( dle PhDr.J.Bláhy) :
Telč „ Mokrovce“ – zaniklá středověká osada stavitelů pozdněromán. dvorce u sv.Ducha z první
poloviny 13.stol.-první pol.14.stol., zjištěná v r.1975. Zachovalé dřevěné konstrukce, obydlí, keramika
atd.
Telč Na Veselí“ – důležitý komunikační uzel, pravděpodobně se středověkou krčmou. Exponovaná
poloha, na níž lze očekávat archeologické nálezy.
Telč – Staré Město – loučka na jižním břehu Staroměstského rybníka. R.1973-75 nálezy keramiky,
indikující sídliště z doby kolem r.1200
Telč – K Radkovu – parc.č.1817/1 a 1817/2 – zaniklá středověká osada ze 13.stol. narušená při
stavbě dráhy. Keramika a jiné nálezy.
4.2.
4.2.1.
PŘÍRODNÍ LIMITY
Obecná ochrana přírody
Významné krajinné prvky
Registrována je jedna lokalita významného krajinnho prvku (sledovaný jev č. 22 UAP):
U Parního mlýna – registrován v roce 2002 v katastrálním území Telč na parcelách KN č: 2433/3,
2433/4, 2433/2, 2436/3, 2433/1, 2435 a 2436/1. Předmětem registrace je porost dřevin pod hrází
Staroměstského rybníka v Telči a okolí parního mlýna. V návaznosti na mlýn se nacházejí krajinářsky
velmi cenná kamenná přepadová koryta Staroměstského rybníka vytesaná do skály. Před mlýnem je
mohutná hráz s cestou k židovskému hřbitovu, lemovaná lípami (stáří cca 130 let).
44
Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze (ex lege) i
údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky.
Přírodní parky
Nejsou vyhlášeny
4.2.2.
Zvláště chráněná území
Na území obce je vyhlášena přírodní rezervace Luh u Telče.
4.2.3.
Památné stromy
Na území obce je u pěší komunikace u zimního stadionu vyhlášen pamáný strom - lípa malolistá.
4.2.4.
Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů
Nejsou na území nejsou evidovány. Výskyt zvláště chráněných druhů je monitorován orgánem
ochrany přírody. Ochrana je zajišťována aktuálně dle momentální nutnosti.
4.3. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA LOŽISEK
poř. č. sledovaný jev dle ÚAP
ÚAP
lesy hospodářské
39
limity využití území – řešené území
40.
vzdálenost 50m od okraje lesa
41
47.
48.
bonitovaná půdně ekologická jednotka
vodní útvar povrchových, podzemních vod
vodní nádrž
pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy
hospodářské
vzdálenost 50m od okraje lesa
– Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat
území v návaznosti na pozemky určené k plnění
funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější
dokumentaci projednány se státní správou lesů,
zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu
nezastavěnou částí pozemku
zemědělská půda I: a II: třídy ochrany
–
Moravská Dyje po soutok s tokem Myslůvka
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Rohozenský rybník
Hájecký rybník
Podhájský rybník
Staroměstský rybník
Ulický rybník
Štěpnický rybník
Pospíchalův rybník
Sádky
Roštejnský rybník
Špitálský rybník
Mokrovec
Skalák
bezejmenné
4.4. OCHRANA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
limity využití území – řešené území
poř. č. sledovaný jev dle ÚAP
ÚAP
technologický objekt zásobování vodou včetně vodojem včetně ochranného pásma
67.
68.
ochranného pásma
vodovodní síť včetně ochranného pásma
– ochranné pásmo=oplocení
hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma
ochranné pásmo vodovodních řadů:
ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru
500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího
líce potrubí
45
limity využití území – řešené území
poř. č. sledovaný jev dle ÚAP
ÚAP
-
70.
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma
síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
71.
výrobna elektřiny včetně ochranného pásma
72.
elektrická stanice včetně ochranného pásma
73..
nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma
74.
technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma
75.
vedení plynovodu včetně
bezpečnostního pásma
69.
ochranného
a 82.
elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma
komunikační vedení včetně ochranného pásma
90.
silnice I.třídy včetně ochranného pásma
91.
silnice II.třídy včetně ochranného pásma
81.
ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr
500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího
líce potrubí
čistírna odpadních vod
pásmo ochrany prostředí kolem ČOV (PHO) – 100 m
kanalizační stoka včetně ochranného pásma
ochranné pásmo vodovodního řadu a kanalizačních
sběračů:
ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru
500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího
líce potrubí
ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr
500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího
líce potrubí
rozvodna
– ochranné pásmo výrobny elektřiny -20 m
trafostanice včetně ochranného pásma
– ochranné pásmo elektrické stanice stožárové - 7
m
nadzemní vedení vvn a vn
ochranné pásmo nadzemního vedení vn
– od krajního vodiče
a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně:
pro vodiče bez izolace - 7 m
pro vodiče s izolací základní – 2m
pro závěsná kabelová vedení – 1m
b) u napětí nad 35kV a do 110kV včetně – 12m
c) u napětí nad 110kV a do 220kV včetně – 15m
d) u napětí nad 220kV a do 400kV včetně – 20m
regulační stanice vysokotlaká včetně ochranného
a bezpečnostního pásma
– ochranné pásmo VTL regulační stanice - 10 na
všechny strany od půdorysu
– bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - 10
na všechny strany od půdorysu
– SKAO – ochranné pásmo 100 m
VTL plynovod
ochranné pásmo VTL plynovodu
– 4m na obě strany od půdorysu
bezpečnostní pásmo VTL plynovodu
– vysokotlaké plynovody do DN 100 – 15m na obě
strany od půdorysu
– vysokotlaké plynovody nad DN 250 – 40 m na
obě strany od půdorysu
vysílače
– nejsou stanovena ochranná pásma
Dálkový optický kabel
– ochranné pásmo DOK – 1,5 m na obě strany od
půdorysu
silniční ochranné pásmo silnice I.třídy
– 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního
pásu, mimo souvisle zastavěné území
silniční ochranné pásmo silnice II. a III.
třídy
– 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého
46
poř. č. sledovaný jev dle ÚAP
ÚAP
95.
102.
limity využití území – řešené území
jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území
železniční dráha regionální včetně ochranného železniční ochranné pásmo
pásma
60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic
obvodu dráhy
letiště včetně ochranných pásem
ochranné pásmo
územní rozhodnutí
č.j.výst. 451/85 Ku ze dne 15.5.1985 Rozhodnutí o využití území
pro zřízení polního letiště a ochranného pásma na p.č. 7044/2,
6837/2, 6943/1
4.5. OSTATNÍ LIMITY
limity využití území – řešené území
poř. č. sledovaný jev dle ÚAP
ÚAP
investice do půdy za účelem zlepšení půdní meliorace
43.
113
úrodnosti
ochranné pásmo hřbitova
114.
jiná ochranná pásma
ochranné pásmo okolo
pohřebišť
– zřizuje se v šíři nejméně 100m
pásmo hygienické ochrany
veřejných
územní rozhodnutí
č.j.výst. 2670-87 Ku – ze dne 10.2.1988 Rozhodnutí o vyhlášení
hygienické ochrany a stavební uzávěry p.č.1518, 2400/3, část
2400/2 – kovovýroba Radkovská ul.
č.j.výst. 4362/96 Ku ze dne 8.1.1997 Rozhodnutí o vyhlášení
pásma hygienické ochrany a stavební uzávěře na pozemcích
nábytku Telč – Třebíčská ulice
č.j.výst.4187/93Ku ze dne 3.12.1993 Rozhodnutí o vyhlášení
hygienické ochrany a stavební uzávěře v lokalitě městská
cihelna
č.j.výst.2789a/88Ku ze dne 22.5.1989 Rozhodnutí o hygienické
ochrany a stavební uzávěře u areálu Rybářství Telč na ul.
Radkovská
115
Vodní toky
–
–
právo užívat pozemky sousedící s vodním
tokem – u významných toků v šířce 8 m
u drobných vodních toků v šířce 6 m
47
5. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
5.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
Na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ schválené usnesením vlády ČR č.561 ze dne
17.5.2006 je území ORP Telče mimo rozvojové oblasti i rozvojové osy, území města nezasahuje ani
do specifických oblastí.
5.2. ZÁMĚRY DLE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE
Zásady rozvoje kraje Vysočina se v současné době zpracovávají.
ÚPN VÚC kraje Vysočina - koncept :
projednaný ale neschválený koncept stanovil hlavní cíle řešení :
•
stanovit priority pro diferencované využívání území a rozvoj všech jeho funkčních složek z
hlediska nadmístního významu - stanovit podmínky hospodárné a obecně prospěšné
organizace území
•
stanovit územně technické podmínky nadmístního významu pro vyvážený a udržitelný rozvoj
– vyvážený vztah požadavků na kvalitní životní prostředí, na sociální podmínky a na
podmínky hospodářského rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace aniž jsou
ohroženy podmínky života generací budoucích
•
zachovat maximální možnou volnost místnímu rozvoji, který je navrhován a řešen
územními plány obcí
•
navrhnout území a koridory nadmístního významu pro změnu funkčního využití území
z důvodů soustředění činností a aktivit, především pro zajištění dobré obslužnosti území
•
stanovit priority pro rozhodování variant rozvoje území
•
promítnout územní aspekty strategických cílů Programu rozvoje kraje Vysočina a dalších
rozvojových dokumentů s cílem
-
zlepšení konkurenční pozice ekonomiky
-
zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů
-
zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury
-
podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje
Území města je v rámci struktury osídlení kraje situováno na jižní tangenciální ose ve směru východ
– západ, která prochází hlavním pólem rozvoje Třebíčí a na vedlejší rozvojové ose Jihlava – Třešť –
Telč – Slavonie. Město patří mezi vedlejší póly rozvoje, i když z hlediska podnikatelského prostředí
patří mezi méně příznivé v rámci kraje. Pro další plošnou ochranu jsou navrženy v rámci kraje krajinné
památkové zóny mezi nimi i Telčsko. Z hlediska krajinného rázu byla vymezena „TELČSKÁ KOTLINA“
- oblast o celkové výměře cca 133 km2 : v okrajových částech, v přechodové zóně k zalesněným
vrchovinám je podíl zeleně vysoký, převažuje porost mezí, remízy a břehové porosty. Typický je
vysoký podíl mezí, kamenic a soliterů, a to zejména v prostoru Mrákotína. Ve střední části Telečské
kotliny je podíl zeleně nízký, převažuje zemědělské využívání. Chybí doprovodné luční porosty.
Rámec prostoru tvoří Rozsíšský hřbet na východě a Javořina na západě.
Rozvojové předpokady ORP Telč
základní charakteristika osídlení
v 45 obcích žije 13870 obyvatel na 29137 ha, průměrná
velikost obce je v kraji nejmenší, průměrná rozloha obcí je
2
v kraji 2. nejmenší, hustota obcí na 100 km je v kraji 2.
nejvyšší, 44% obyvatel žije ve městě, hustota osídlení je 48
2
osob/km
48
rozvojové předpoklady
jsou průměrné, průmyslová zóna Rovné Pole má lokální
význam
v rámci cestovního ruchu má město vyšší nadregionální
význam, v těchto místech je nutno v souladu se schváleným
územním plánem umístit především sportovní zařízení a
rozšířit komerční služby spojené s cestovním ruchem
(informační střediska, stravování, ubytování..)
Technická infrastruktura:
Vv 6 rozšíření skupinového vodovodu Nová Říše, větev Mysliboř, Vanůvek
Ee 7 nadzemní vedení vvn 110 kV R Jihlava – západ – R Třešť – R Telč
5.3. ZÁMĚRY DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE A MĚSTA
Kraj Vysočina má schválený „Program rozvoje kraje“, který v části specifikace opatření pro další
rozvoj a stanovuje strukturu hlavních a vedlejších cílů s dopadem do území :
Strategický cíl rozvoje kraje
podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti jeho ekonomiky jako základního předpokladu
trvalého zvyšování životní úrovně jeho obyvatelstva a úrovně jeho sociálního zabezpečení
hlavní cíle
1.Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky
dílčí cíle
1.1. Zvyšování investiční atraktivity
1.2. Všeobecná podpora malého a středního podnikání s důrazem na
rozvoj exportních a inovačních aktivit
1.3. Ekonomická stabilizace venkova s důrazem, na integraci
ekonomických aktivit a polyfunkční využívání krajiny
1.4. Podpora rozvoje cestovního ruchu
2. Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů
dílčí cíle
2.1. Zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil
2.2. Podpora bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového
fondu
2.3. Zvyšování standardu zdravotních a sociálních služeb a prevence
zdravotních a sociálních rizik
2.4. Podpora rozvoje aktivit volného času s důrazem na stimulaci
rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce
3. Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury
dílčí cíle
3.1. Podpora rozvoje nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování
dopravní sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje
hromadné dopravy
3.2. Podpora rozvoje telekomunikačních sítí s důrazem na rozvoj
aktivit v oblasti informatiky
3.3. Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí
3.4. Vytváření koncepčních dokumentů rozvoje kraje
4. Podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje kraje
dílčí cíle
4.1. Podpora trvale udržitelnosti krajiny Vysočiny
4.2. Podpora ekologicky a ekonomicky efektivního nakládání s odpady
49
4.3. Podpora rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů energie
4.4. Podpora rozvoje systému environmentální výchovy, vzdělávání a
osvěty, agenda 21
PLÁN ROZVOJE VODOVODU A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA:
Stabilizovat zásobování vodou v Telči – realizovat dílčí úpravy na vodovodní síti
Stabilizovat zásobování vodou v části Studnice – napojit na přivaděč Nová Říše - Jihlava
Stabilizovat odkanalizování v Telči – rekonstrukce nevyhovujících úseků, dostavba kanalizačního
sběrače DN 800 podél Staroměstského rybníka, doplnění technologie čistírny odpadních vod
Stabilizovat odkanalizování v části Studnice – jímky na vyvážení
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (z r.2005) :
základní vizí strategie města je :
Město Telč – místo příjemné pro život a přitažlivé pro návštěvníky.
Strategie zahrnuje čtyři problémové okruhy :
Problémový okruh A :
Podnikání a podnikatelské prostředí
Problémový okru B :
Sociální infrastruktura, vzdělání
Problémový okruh C :
Cestovní ruch
Problémový okruh D :
Technická a dopravní infrastruktura, životní prostředí
V rámci každého okruhu jsou priority, opatření a aktivity na nejbližší období; vybrány jsou aktivty
týkající se území města – územního plánu.
priorita A 1 Vytvoření kvalitních podmínek pro podnikání
A.1.2. Zkvalitnění podnikatelské infrastruktury
aktivity
•
•
•
•
•
•
priorita B 1
nabídka vhodných pozemků pro podnikání
budování přístupových komunikací a technické infrastruktury
budování obchvatu města
vytvoření metropolitní sítě
podpora budování obchodních zón – Telč město spotřeby
podnikatelské inkubátory
Zkvalitnění životních podmínek pro obyvatele města
opatření B.1.3. Rozvoj zdravotní a sociální péče ve městě
aktivity
•
realizovat nový areál Domova důchodců a další Dům s pečovatelskou službou
opatření B.1.4. Zlepšení podmínek bydlení, modernizace a opravy bytového a domovního fondu,
rozvoj bydlení
aktivity
•
zasíťování stavebních pozemků technickou a dopravní infrastrukturou dle ÚPD
priorita B.2
Zkvalitnění podmínek pro aktivní trávení volného času obyvatel města
s důrazem na potlačení sociálně patologických jevů u dětí a mládeže
opatření B2.2. Zkvalitnění zázemí pro trávení volného času
aktivity .
•
•
•
zkvalitnění sportovního a kulturního zázemí v místní části Studnice
vytvoření sportovně – kulturního centra města Telče (zimní stadion…)
revitalizace rybníka Roštejn – zázemí pro rekreaci obyvatel
50
•
priorita C.2
kongresové a společensko – rekreační centrum v Telči v lokalitě školního statku
Zkvalitnění turistické infrastruktury pro návštěvníky města a okolí
opatření C.2.1. Rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky
aktivity:
•
•
budování cyklostezek podél stávajících komunikací
realizace nových cykloturistických a pěších naučných tras v návaznosti na turistické
cíle v okolí
opatření C.2.2. Zkvalitnění základní a doprovodné infrastruktury CR
aktivity :
•
•
•
•
•
realizace přeměny Školního statku na kongresově a společensko – rekreační centrum
zkvalitnění technického stavu rybníka Roštejn, využití polohy areálu jako vhodného
zázemí pro návštěvníky
podpora rozvoje agroturistiky jako alternativy ke zlepšení příjmů zemědělských
podniků a rodin na venkově
budovat systém hipostezek a podporovat vznik a provoz centra jezdeckého sportu dle
ÚPD v areálu školního statku
podporovat sezonní provoz vyhlídkové paroplavby po Staroměstském rybníku
(přeběžná trasa Lira – Parní mlýn)
opatření C.2.5. Péče o vzhled města odpovídající jeho turistickému významu
aktivity:
•
priorita D.1.
zpracovat pasport zeleně a následně podrobný generel dalšího rozvoje zeleně
Rozvoj dopravní a technické infrastruktury města
opatření D.1.1. Zkvalitnění a zklidnění dopravy ve městě
aktivity:
•
•
•
•
•
podpora statické dopravy na území města, budování odstavných ploch pro automobily
řešit nadřazený komunikační skelet města dle ÚPD
podporovat cyklistickou dopravu na území města
zhodnocení možností a následná příprava přemístění autobusového nádraží
podpora znovuobnovení železničního spojení Kostelec – Waidhofen an der Thaya
opatření D.1.2. Zkvalitnění technické infrastruktury města
aktivity :
•
•
Priorita D.2.
krajiny
výstavba inženýrských sítí v rozvojových lokalitách
rekonstrukce nevyhovujících inženýrských sítí
Zajištění zdravých životních podmínek ve městě, podpora ochrany přírody a
opatření D.2.1. Zkvalitnění způsobu nakládání s odpady
aktivity:
•
•
rozšíření počtu sběrných míst pro odděleně sbírané složky KO
rozšíření služeb Sběrného dvora Telč
opatření D.2.2. Ochrana vod a ovzduší, energetická úsporná opatření
aktivity :
•
•
•
•
zhodnocení stavu vodního prostředí ve městě v návaznosti na protipovodňovou
ochranu města
revitalizace pravého přítoku Telčského potoka jako důležitého zdroje vody pro
telčskou soustavu rybníků
revitalizace potoků na území města
podpora využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů
51
opatření D.2.3. Péče o městskou zeleň, ochrana přírody a krajiny
aktivity:
•
•
•
•
•
•
obnova doprovodné zeleně podél komunikací
péče, obnova zeleně na veřejných prostranstvích, sídlištích, rekonstrukce parků
rekultivace bývalé skládky inertního materiálu na Mokrovcích (před budováním
sportovního areálu)
péče a případná obnova zeleně v okolí sakrálních staveb
realizace územního systému ekologické stability
podpora budování naučných stezek ve městě a okolí
5.4. ZÁMĚRY NA ZMĚNU VYUŽITÍ ÚZEMÍ DLE POŽADAVKŮ MĚSTA
V rámci územně analytických podkladů je provedeno vyhodnocení
•
využití navržených a v územním plánu schválených ploch pro rozvoj jednotlivých funkcí
(identifikace je ponechána dle schváleného územního plánu a jeho změn, R – rezerva)
•
záměry dle Strategického plánu – identifikace v mapě S,
•
ostatní záměry města, fyzických a právnických osob – identifikace v mapě – hnědé číslo
a)
Širší vztahy
•
řešit průběh silnice I/23 mimo zastavěnou část města dle schválené změny č.2
•
řešit průběh silnice II/406 mimo zastavěnou část města dle schválené změny č.2
•
rozvíjet spolupráci v Telčském regionu v oblasti cestovního ruchu
b)
Urbanistická struktura
•
rozvíjet strukturu s ohledem na propojení města s rekreačním prostorem v severozápadním
sektoru
•
rozvíjet smíšené funkce umožňující vytvoření pracovních příležitostí po celém městě
c)
Plochy bydlení
plochy dle schváleného územního plánu
ident.číslo
lokalita
4
plochy bydlení
Družstevní
9
plochy bydlení
Svatojánský potok – v realizaci
10
plochy bydlení
Hornomlýnská ulice
11
plochy bydlení
Dačická
12
plochy bydlení
Příční
•
nové kapacitní rozvojové plochy pro bydlení řešit v lokalitách na jihozápadním a západním
okraji s nejkapacitnější lokalitou Dačická
•
další rozvoj bydlení uvažovat jihozápadním směrem
•
zvážit potřebu ploch, které ještě nejsou zainvestovány, ale byly schváleny v územním plánu
města Telče
d)
Plochy smíšené obytné - centrální
•
e)
plochy s rozdílným způsobem využití
respektovat vymezenou centrální zónu dle schváleného územního plánu
Plochy smíšené obytné
plochy dle schváleného územního plánu
52
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
1.10
plochy smíšené obytné
Lira
2.19
plochy smíšené obytné
bývalá mlékárna
2.20
plochy smíšené obytné
Štěpnická ulice
38,39
plochy smíšené obytné
Myslibořská – v ÚPNSÚ schválené na bydlení
48
plochy smíšené obytné
lokalita na západním okraji navržená a schválená na výrobní
aktivity
•
rozvojové plochy v okrajových částech navrhnout jako plochy smíšené obytné umožňující i
případné vytvoření pracovních příležitostí a nebo v území s rizikem nadměrného hluku
•
prověřit zda by nebylo účelné některé rozvojové plochy pro bydlení schválených v územním
plánu změnit na plochy smíšené obytné
•
prověřit možnost vymístění pily a vytvořit s lokalitou i.č.48 zónu smíšenou obytnou
f)
Plochy rekreace
•
plochy rodinné rekreace považovat za stabilizované
•
prověřit možnost rozšíření areálu v území Roštejnského rybníka
•
navrhnout plochy se zaměřením na cykloturistiku, agroturistiku
g)
Plochy občanského vybavení
plochy dle schváleného územního plánu
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
2
plochy občanského vybavení
Hradecká ul.
*34
plochy občanského vybavení
u navrženého záchytného parkoviště
16
plochy občanského vybavení
Svatoanenská ulice
•
h)
rozvíjet obchodní zóny v lokalitě Dačická a na ul.Štěpnická v blízkosti bývalé skládky inertního
materiálu Morkovce
Plochy sportu a rekreace
plochy dle schváleného územního plánu
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
55
plochy sportu a rekreace
Lanerova cihelna
51, 2.08a,b
plochy sportu a rekreace
ranč
53
plochy sportu a rekreace
Roštejnský rybník
54
plochy sportu a rekreace
Roštejnský rybník
*36
plochy sportu a rekreace
Květinová
17
plochy sportu a rekreace
Tyršova ulice
37
plochy sportu a rekreace
Telčský potok
43
plochy sportu a rekreace
Morkovec
•
respektovat plochy navržené a v územních plánech schválené pro sport a rekreaci
•
navrhnout v okrajových částech rozšíření ploch pro sport a rekreaci
53
Plochy smíšené občanského vybavení a sportu a rekreace
ch)
plochy dle schváleného územního plánu
i)
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
2.01
plochy občanského vybavení + sportu a rekreace
zimní stadion
2.07
plochy občanského vybavení + sportu a rekreace
Školní statek
Plochy výroby a skladování
plochy dle schváleného územního plánu
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
*42
plochy výroby
Rovné pole
2.18b
plochy výroby
Radkovská
2.24a
plochy výroby
Radovská
31
plochy výroby
Za nádražím
52
plochy výroby
ranč
28,29
plochy výroby
městská cihelna
•
připravit podmínky pro vymístění výroby v severozápadním sketoru – dřevaři – záměr
města – rozšířit plochy za nádražím
•
respektovat stavební povolení na rozšíření Kovovýroby na ul. Jihlavská
•
do těchto ploch zařadit stávající plochy, které vytváří riziko narušení životního prostředí nejen
samotnou výrobou, ale i jejími druhotnými dopady )doprava…), neuvažovat s dalšími plochami
•
prověřit z navržených a v územních plánech schválených ploch pro výrobu jejich vhodnost pro
tuto funkci z hlediska ochrany hygieny prostředí
j)
Plochy smíšené výrobní
plochy dle schváleného územního plánu -v rámci úap byly vybrány z ploch výrobních aktivit
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
40
plochy smíšené výrobní
Myslibořská
2.11
plochy smíšené výrobní
Jihlavská
62
plochy smíšené výrobní
břeh Staroměstského rybníka
•
k)
navržené a v územních plánech místních částí schválené plochy pro výrobu posoudit možnost
jejich smíšeného funkčního využití; vzhledem k charakteru velikosti firem (střední a malé
firmy) navrhnout menší rozvojové plochy i v okrajových částech řešeného území
Plochy veřejných prostranství
•
l)
vymezit veřejná prostranství pro nemotorovou dopravu
Plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně
plochy dle schváleného územního plánu
•
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
18
plochy sídelní zeleně
břeh Staroměstského rybníka
2.18a
plochy sídelní zeleně
sídliště Radkovská
navrhnout nové plochy pro doplnění zelené kostry města
54
m)
Plochy specifické
(do těchto ploch zařadit areál filmových ateliérů, areál zoologické zahrady, střelnice, areály
útulků pro zvířata a plochu rekultivované skládky)
n)
Plochy dopravní infrastruktury
plochy dle schváleného územního plánu
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
2.23a
plochy dopravní infrastruktury
obchvat silnice I/23
2.23.b
plochy dopravní infrastruktury
napojení města na obchvat v západní části
2.23c
plochy dopravní infrastruktury
obchvat silnice II/406
1.02
plochy dopravní infrastruktury
Třebíčská ulice
78,79
plochy dopravní infrastruktury
za nádražím obslužná komunikace
33
plochy dopravní infrastruktury
záchytné parkoviště
62
plochy dopravní infrastruktury
záchytné parkoviště ul. Na Korábě
66
plochy dopravní infrastruktury
Radkovská ul.
90
plochy dopravní infrastruktury
sídliště Radkovská
o)
Plochy technické infrastruktury
plochy dle schváleného územního plánu
•
•
•
ident.číslo
plochy s rozdílným způsobem využití
lokalita
1.04
plochy technické infrastruktury
rozvodna – rozšíření
Vodní režim:
o
řešit problematiku extravilánových vod
o
navrhnout hospodaření s dešťovými vodami, navrhnout opatření pro zlepšení retence vody
v krajině
o
prověřit možnost vymezení nových vodních ploch
Zásobování vodou:
o
navrhnout trasu koridoru pro vodovodní řad v souladu s PRVK kraje Vysočina
o
navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť
o
navrhnout rekonstrukce a doplnění vodovodní sítě (ul. Křížová, Krátká, Slavíčkova, Na
Posvátné, Myslibořská, odkyselovací stanice Řásná, propojení vodovodu Na Posvátné –
Květinová)
o
v maximální míře zaokruhovat síť
Odkanalizování:
o
navrhnout hospodaření s dešťovými vodami u zastavitelných ploch za účelem jejich
vsakování popř. zdržení
o
navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou kanalizační síť
o
navrhnout doplnění technologie čistírny odpadních vod
o
navrhnout kanalizační sběrač napříč Staroměstským rybníkem (stavební povolení)
o
navrhnout rekonstrukce (ulice Jihlavská, Křížová, dále na základě kamerových prohlídek a
Generelu kanalizace města Telč)
55
•
Zásobování plynem:
navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť
o
•
Zásobování elektrickou energií:
•
o
navrhnout trasu koridoru pro nadzemní vedení vvn v souladu s konceptem VÚC kraje
Vysočina
o
navrhnout rekonstrukci nadzemního vedení vvn v souladu s konceptem VÚC kraje
Vysočina
o
navrhnout připojení zastavitelných ploch na veřejnou síť, stanovit orientačně příkon,
případně navrhnout nové trafostanice
Zásobování teplem:
zvážit možnosti alternativních zdrojů
o
•
Telekomunikace:
stanovit regulativy pro případná nová zařízení mobilních operátorů
o
p)
Ochrana přírody, krajina
•
q)
Ochrana přírody
o vyhlášení a iniciace ošetření památných stromů (lokalita u nádraží)
Plochy vodní a vodohospodářské
plochy dle schváleného územního plánu - nebyly vymezeny
5.5. OSTATNÍ ZÁMĚRY, VYDANÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ
V rámci územně analytických podkladů byly zohledněny územní rozhodnutí z r.2005,2006, především
na lokalitu „Svatojánská“(bydlení).
identifik
ace v
mapě
1.
3.
druh rozhodnutí
účel
Stavební povolení
rod.dům v k.ú.Studnice p.č.30/1,30/4,31, 662/2
Územní rozhodnutí
č.j.57/01 Ku – Rozhodnutí o ochranném pásmu kolem odchovny mladého dobytka na
pozemcích popř. částech pozemků stavební dle KN – 7, pozemkové dle KN –
1,2.5.6.7.9/1,9/2,645/1,645/2,11/1,11/2,643,14/1,15/1,15/2,644,111,649/1,109/1,647,
pozemkové dle PK – 110,111,72,73,647,71,14,15
Územní rozhodnutí
č.j.MÚ Telč 2083/2004 SÚ – Rozhodnutí o umístění stavby – novostavba autopravny a
služebního bytu – k.ú.Telč na pozemcích 5589/1 a st.1365
Územní rozhodnutí
č.j.MěÚ Telč 3420/2005 SÚ – Rozhodnutí o využití území pro „Manipulační, skladová a
odstavná plocha“ – k.ú.Telč p.č.6953/2 – jižní část pozemku
Územní rozhodnutí
č.j.MěÚ Telč 5981/2006 SÚ – Rozhodnutí o využití území pro „Manipulační a skladová
plocha“ – k.ú.Telč p.č.6943/9
Ostatní záměry – fyzické a právnické osoby:
identifikace
v mapě (hnědá
barva)
1.
k.ú.
par.č.
požadavek
stanovisko
Telč
7129,7127
u Roštejnského rybníka
2.
Telč
2254, 2253/7
3.
Telč
2274,2917
4.
Telč
2373
smíšená
výrobní
občanské
vybavení
občanské
vybavení
občanské
vybavení
nutná změna RP Dačická
nutná změna RP Dačická
56
identifikace
v mapě (hnědá
barva)
5.
k.ú.
par.č.
požadavek
stanovisko
6
Telč
Telč
Telč
bydlení
bydlení
bydlení
neprošlo v rámci změn
zahrnuto do požadavků města R3
bývalý rekreační areál- nevhodné
7
Telč
787,766,788,794,801
821/1,821/3
7330/26,7330/27,7330/28,7330/29,7330/3
0,7330/31,7330/32,7330/33,7330/34,7330
/35,7330/36,7330/37,7330/38,7330/39,73
30/40 a ostatní plochy
J.Žižky 425 a Štěpnická 58
přípustné
8
Telč
725/2 (Hradecká ul.)
smíšené
obytné
bydlení
9
Studnice
plochy u silnice Telč- Jihlava po obou bydlení
stranách ploch výrobních aktivit
10
Studnice
plochy u rybníků p.č.581/1
rekreace
v souladu se záměrem města S6,
část navržená na občanské
vybavení i.č.2
nevhodné – silnice II.tř. riziko
hluku, bydlení by omezovalo
využití stávající plochy výroby, střet
s technickou
infrastrukturou,
narušení urbanistikcé struktury
obce
problematické - zasahují – do
podmáčených poloh (nivy ) ,
ochranného pásma lesa, zvážit
rozsah a zásah do přírodního
prostředí
Záměry města, rezervní plochy
rozdílným
ident.číslozpůsobem využití
5.6.
lokalita
poznámka
R3
plochy bydlení
Družstevní
REZERVA
R30
plochy výroby
za nádražím
R32
plochy smíšené výrobní
Třebíčská ul.
REZERVA
v ÚPNSÚ – rezerva pro
občanské vybavení
R
plochy technické infrastruktury
ČOV
R
plochy vodní a vodohospodářské
nad Roštejnským rybníkem
S1
plochy dopravní infrastruktury
autobusové nádraží u nádraží ČD
S2
plochy technické infrastruktury
kanalizační sběrač přes Staroměstský
rybník
S3
vodní plocha
revitlaizace Staroměstského rybníka
S4
plochy vodohospodářské
historický poldr
S5
vodní plochy
revitalizace vodních toků
S6
plochy bydlení
Hradecká ul.
včetně lokality pro
občanské
vybavení
i.č.2
S7
plochy smíšené obytné
v lokalitě dnešní pily a skladů
vhodné
REZERVA
REZERVA
SHRNUTÍ
Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat priority v rozvoji :
Rozvíjet příležitosti:
•
rozvíjet image města otevřeného Evropě jako příklad harmonického rozvoje osídlení a krajiny
•
zvýšit atraktivitu města úpravou krajiny na severozápadu a západu města a vytovřit ještě těsnější
vazbu města a krajiny s vysokým rekreačním potenciálem
57
•
zvýšit atraktivitu města po stránce hygieny prostředí, podnikatelského prostředí, zachovat vysokou
úroveň možnosti dalšího vzdělávání, a dosáhnout především kladného salda migrace obyvatel a
stabilizace počtu obyvatel
•
pro další rozvoj města je zásadní rozvoj terciální sféry, především v oblasti cestovního ruchu a
služeb; je nutno zachovat napojení na nadřazenou silniční dopravní infrastrukturu kraje – vedlejší
rozvojové osy sever – jih (Jihlava – Třešť – Telč – Slavonice) a východ – západ (Třebíč – Telč –
Jindřichův Hradec)
Minimalizovat hrozby:
•
zabránit poklesu obyvatel, především záporného salda migrace, zabránit úbytku obyvatel
v historickém jádru
•
reagovat na očekávané zvýšené nároky na zařízení pro seniory v souvislosti s trendem
demografického vývoje
•
zabránit nevhodné urbanizaci a expanzi zejména solitérních objektů do volné krajiny
•
revitalizovat nevyužité lokality
Rozvíjet silné stránky území:
•
zachovat kontinuitu koncepce rozvoje města realizovanou v posledním období včetně intenzity
výstavby bytů
•
zachovat popř. kultivovat hodnoty území diferencovaným přístupem dle jejich kvality, zachovat
urbanistické a architektonické kvality vyjádřené v územně analytických podkladech
•
zlepšit kvalitu turistické infrastruktury a rozšířit možnosti pro rekreaci obyvatel, stávající lokality
rodinné rekreace považovat za stabilizované a nové ve volné krajině nezakládat, zajistit
průchodnost krajiny a její přístupnost pro příměstskou krátkodobou rekreaci
•
spoluprací v rámci mikroregionu vytvořit širokou škálu nabídky pro různé rekreační činnosti za
účelem zvýšení pobytových dnů turistů
Odstranit slabé stránky území:
•
snížit nepříznivé dopady sezónnosti cestovního ruchu nabídkou pro rekreaci seniorů a rodin
s malými dětmi
•
zlepšit propojení města a krajinného rámce krajinářským řešením v severozápadním a západním
sektoru města při zachování intenzivní zemědělské výroby na severním, východním a jižním okraji
řešeného území
•
minimalizovat negativní dopady motorové dopravy ve městě
podporou rozvoje smíšených funkcí (omezit monofunkční využívání částí města, rozptýlit
pracovní příležitosti i do okrajových částí města)
vymístěním tranzitní dopravy na obchvaty kolem města (silnice I/23, II/406)
rozvojem nemotorové dopravy
•
zlepšit odtokové poměry v krajině regulací vodního režimu (zlepšení akumulace vody v krajině,
hospodaření s dešťovými vodami)
•
koordinovat územní systém ekologické stability s uspořádáním krajiny; v maximální míře
respektovat „Plán regionálního ÚSES kraje“
•
vymezit místní (lokální ÚSES v katastru Studnice)
•
respektovat napojení skladebných částí ÚSES na systém v navazujících katastrech obcí
58
B)
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ
PROSTŘEDÍ
1.
ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A
HROZEB
1.1. Horninové prostředí a geologie
Základní charakteristika:
Geomorfologie a geologie:
Z hlediska geomorfologického členění se dané území nachází v geomorfologické podprovincii
Českomoravské, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Dačická pánev.
Českomoravská soustava,
oblast Českomoravská vrchovina,
celek Křižanovská vrchovina,
podcelek Brtnická vrchovina,
okrsek:Třešťská pahorkatina
katastr Studnice a část území Telče (u letiště a Oboru u Luhu u Telče).
-
zahrnuje
v území
podcelek Dačická kotliny - zahrnuje v území téměř celé
katastrální území Telč.
Povrch má pahorkatinný charakter, je erozně a tektonicky rozčleněn. V okolí Telče, právě tyto
tektonické poruchy (Jihlavské vrchy a Rozsičcký hřbet), tvoří při dálkových pohledech zelený horizont,
který podtrhuje panorama města.
Nadmořská výška se pohybuje od 490 m n.m.(Mor.Dyje) po 574 m n.m (Skalní kopec). Významným
prvkem v utváření reliéfu jsou vodoteče, a to zejména Moravské Dyje a Telčský potok. V drobném
měřítku krajiny pak i jejich přítoky, např. údolnice na Mor. Dyji (severovýchod katastru) v prostoru trati
U Radkova, Na novoříšské cestě, Na dyjícké cestě, Na babě, V židovci.
Geologický podklad tvoří cordieritické ruly moldanubika, se silnou varijskou přeměnou. Tyto horniny
jsou na západ od řešeného území překryty biotitickými až muskovitickými granity (Mrákotínská žula).
Zemský reliéf – svahy, registrované sesuvy, zóny zvýšeného rizika sesuvů:
•
v řešeném území nejsou evidovány Českou geologickou službou – Geofondem - žádné
lokality sesuvů.
HORNINOVÁ PROSTŘEDÍ - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
hrozby
bezkolizní základové
podmínky
nejsou definovány
nejsou definovány
nejsou definovány
nízké až střední riziko
výskytu radonu z podloží
v návaznosti na zastavěné
území města
59
1.2. Vodní režim
1.2.1.
Hydrologické poměry
Území náleží do povodí Moravské Dyje, jejíž hluboké údolí tvoří východní hranice řešeného území.
Moravská Dyje na jihu přijímá Telečský potok, který odvodňuje převážnou číst řešeného území.
Přítokem Telečského potoka je Svatojánský potok a přítok od Špitálského rybníka. Dále se v řešeném
území vyskytují drobné vodní toky.
Podle vodohospodářských map 23-43 Telč a 23 – 41 Třešť
Čísla hydrologických pořadí
4-14-01-006
4-14-01-007
4-14-01-017
4-16-01-020
4-14-01-008
4-14-01-009
Intenzity deště (J.Trupl – Intensity krátkodobých dešťů v povodích Labe, Odry a Moravy) – stanice
Telč:
Doba trvání
deště v min
5
2
Intenzita deště v l/s.ha při periodicitě n
1
0,5
0,2
0,1
5
127
184
230
275
339
387
434
10
82,5
130
168
209
262
304
344
15
60,6
99,5
132
166
212
247
283
20
48,4
80,9
109
138
178
209
240
30
35,3
59,8
81,7
104
136
160
184
40
27,3
47,2
64,2
82,6
108
127
147
60
19,0
33,2
45,7
59,1
77,3
91,4
105
90
13,2
23,4
32,3
42,1
55,2
65,2
75,4
120
10,1
18,1
25,1
32,7
43,1
51,1
59,2
0,05
Vodní toky nenesou znaky závažných negativních antropogenních zásahů: geometrizace, ztrátu
přírodních atributů (střídání tišin a proudných úseků), ochuzení biotopů, ruderalizace (rozmach
plevelných druhů, snížení druhové pestrosti bylinného patra).
1.2.2.
Vodní toky a nádrže
Seznam toků
Název toku
Správce toku
Moravská Dyje
Povodí Moravy s.p., závod Dyje, provoz Dačice
Telčský potok
Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava
Svatojánský potok
Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava
Bezejmenné vodní toky
Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Jihlava
Moravská Dyje
se dotýká východního a jihovýchodního okraje řešeného území - protéká směrem k jihu podél hranice
k.ú. Telč. Tok prochází hlubší, převážně vlhkou nivou, lemovanou převážně zalesněnými svahy. Tok
je většinou neupravený, s výjimkou menších dílčích úprav staršího data.
Zakreslené záplavové území je převzato z materiálu "Zátopové území Moravská Dyje km 38,457 - km
55,900" z června 1996, který je zpřesněním původního materiálu z roku 1983.
Jedná se o významný vodní tok (dle vyhlášky Mze č.267/2005).
Telčský potok
je v řešeném území hlavním tokem, protékajícím městem od severu k jihu. Pramení cca 5 km SZ od
města mezi obcemi Řásná a Vanůvek. Na severním okraji Telče protéká rybníkem Roštejn, pokračuje
60
po SV okraji města a přes rybníky Štěpnický, Ulický a Staroměstský. V údolí Romantika ještě protéká
přes biologický rybník a Rohozenský rybník a zprava ústí cca 2 km pod městem do Moravské Dyje.
Koryto potoka je při průtoku městem většinou upraveno - při průzkumu v terénu bylo značně zarostlé
břehovými porosty, což výrazně omezuje jeho kapacitu. Podle sdělení správce toku však zde kapacitní
problémy nejsou.
Svatojánský potok
Jedná se o málovodný, částečně upravený vodní tok, vytékající z Pospíchalova rybníka. Svatojánský
potok protéká jižní částí města od západu k východu, zaústěn je do Staroměstského rybníka.
Přítoky
Jedná se dle vodohospodářské mapy o přirozené, částečně upravené, bezejmenné pravostranné a
levostranné přítoky hlavních vodních toků. Přítoky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské
správy.
Dále se na řešeném území nacházejí hlavní meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály
a svodnice) ve správě Zemědělské vodohospodářské správy.
Vyhlášené záplavové území:
vodní tok
kým
kdy
Číslo jednací
Moravská Dyje
OkÚ RŽP Jihlava
10.431999
ŽP/VOD.5188/96-Dr.-231/2
Seznam nádrží:
•
Rohozenský rybník chov kachen
•
Hájecký rybník chov kachen
•
Podhájský rybník chov kachen
•
Staroměstský rybník rybochovný, stabilizační
•
Ulický rybník rybochovný, stabilizační
•
Štěpnický rybník rybochovný, stabilizační
•
Pospíchalův rybník rybochovný
•
Sádky
•
Roštejnský rybník rekreační, řízení odtoku pro sádky a do městských rybníků
•
Špitálský rybník rybochovný
•
Mokrovec rybochovný
•
Skalák rybochovný
•
Nadýmák – zájmové rybářství
•
Hladov – pod bývalým areálem Rybářství Telč
•
bezejmenné
1.2.3.
Vodní útvary
Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí
charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky
hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například
v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody
vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku
lidské činnosti podstatně změněný charakter. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do
61
kategorií vod tekoucích („řeka“) a stojatých („jezero“), případně identifikovány jako silně ovlivněné
nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků.
K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Vodní útvary povrchových vod se
evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu,
názvu oblasti povodí ČR a názvu mezinárodní oblasti povodí.
prac. čísla
ID útvaru
D001
41058000
Název vodního útvaru
Moravská Dyje po soutok s tokem Myslůvka
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo
kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností,
umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary
podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném
identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, názvu oblasti povodí a názvu
mezinárodní oblasti povodí, identifikátoru kolektorů a jejich vybraných přírodních charakteristik. Vodní
útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní
útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru).
Podle podkladu Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského
T.G.M. (HEIS VÚV TGM) se útvary podzemních vod v řešeném území nenacházejí.
1.2.4.
Extravilánové vody
Problémy s extravilánovými vodami jsou především na orné půdě severovýchodně od zastavěného
území, kdy dochází k plošnému odtoku vody a možnosti ohrožení zastavěného území.
VODNÍ REŽIM - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
část území má vyšší erozně ohrožené plochy –
retenční schopnost (lesní krajina
s intenzivní
porosty)
zemědělskou výrobou má
malou retenční schopnost,
revitalizace „U Kaštanky“
dochází
k nežádoucím
revitalizace „Luh u Telče“
vlivům na vodní režim –
rychlý odtok, vodní eroze,
realizace rybníků
půdy, zanášení vodních toků
obnova – Lojdův rybníček
a svodnic, kanalizace a
komunikací v návaznosti na
zastavěné území
hospodaření s dešťovými vodami, lokální záplavy způsobené
zvýšení retence vody v krajině a extravilánovými vodami při
snížení vodní eroze sníží riziko extrémních srážkách
záplav a zlepší hospodaření
s vodou v řešeném území
výstavba a obnova vodních ploch
historický
poldr
severně
od zastavěného území
realizace
hlavních
Koncepce revitalizace
nutná revitalizace Telčského Telčského potoka
potoka
nedostatečné
zemědělské půdy
hrozby
zásad
povodí
členění
problémy
extravilánovými
vodami
v severovýchodní
části řešeného území nad
Roštejnským rybníkem
znečištění
v důsledku
činnosti
vodních toků
zemědělské
62
1.3. Hygiena životního prostředí
Základní charakteristika:
•
zastavěná část území katastru vytváří předpoklady k dobré provětrávatelnosti a nižšímu výskytu
inverzi
•
převažuje západní směr proudění
1.3.1.
Klimatické poměry
Město Telč a jeho nejbližší okolí se řadí do klimatické oblasti MT 5, na kterou od západu, severu a
východu navazuje o něco chladnější oblast MT 3 (QUITT,1975).
Charakteristika klimatické oblasti MT5:
MT 5 - normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, s mírným jarem a
mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až
krátkou sněhovou pokrývkou.
Klimatické charakteristiky
MT 5
Počet letních dnů
30 – 40
Počet dnů s teplotou větší než 10°C
140- 160
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
60 – 100
Průměrná teplota v lednu
-4 - -5 0 C
Průměrná teplota v červenci
16 – 17 0C
Průměrná teplota v dubnu
6 – 7 0C
Průměrná teplota v říjnu
6 - 70C
Počet mrazových dnů
130-140
Počet ledových dnů
40 – 50
Počet dnů se srážkami 1 mm a více
100- 120
Úhrn srážek ve vegetačním období
350- 450 mm
Úhrn srážek v zimním období
250- 300 mm
Počet zamračených dnů
120-150
Počet jasných dnů
50 – 60
Průměrná roční teplota činí 6.5 C, roční úhrn srážek je v dlouhodobém průměru 617 mm.
st.Telč
I
II
III
IV
teplota
-3.8
-2.2
1.7
6.3
srážky
42
38
30
45
V
VI
11.7 14.7
61
71
VII
16.4
84
VIII
IX
15.5 11.8
89
46
X
XI
XII
rok
6.7
1.6
-1.9
φ 6.5
47
42
42
∑ 617
Charakteristickým jevem, podmíněným tvarem reliéfu, jsou mrazové kotliny a výskyt inverzí, zejména
v zimním období.
63
Průměrná četnost větrů za období 1960 - 1990 :
N
NE
E
SE
S
SW
W
NW
CALM
12.5
3.2
10.8
13.2
7.5
3.8
25.9
12.8
10.3
1.3.2. Ovzduší
Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno sledovat,
nejbližší měřící stanice je v Kostelní Myslové.
Zdroje znečištění ovzduší se dělí na dvě základní skupiny:
• zdroje stacionární
- tepelné
- technologické
• zdroje mobilní (doprava)
K tomu přistupuje pozadí a přenos z jiných regionů.
Zdroje znečištění ovzduší ve Telč
Emise :
•
z hlediska stacionárních zdrojů jsou to především malé zdroje
•
velké zdroje na území města nejsou
•
problémem jsou emise NH3 ze živočišné výroby
Imise .
•
mobilní zdroje znečištění výrazně přispívají ke znečišťování ovzduší, narůstá počet vozidel a
tím i intenzita dopravy – největším problémem jsou prašné částice PM10
•
dle průzkumů EU ve městech kromě tranzitní dopravy převažují kratší jízdy, což především
v zimních měsících při nezahřátém motoru zvyšuje koncentrace znečišťujících látek v ovzduší
•
dochází ke zhoršení kvality ovzduší zejména v zimním období, i když zpravidla nedochází
k překračování krátkodobých (hodinových) nebo denních limitních koncentrací – dle měření na
stanici v Kostelní Myslové především říjen, listopad, únor, březen
•
imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro ozon byl v r.2006 překročen i na stanici Kostelní
Myslová
1.3.3.
Voda
Srážkové poměry:
Průměrné roční srážky dlouhodobý průměr - 617mm
Odtokové poměry:
Přímým recipientem je Telčský potok.
Celé řešené území leží v povodí řeky Moravské Dyje. Část řešeného území (východ) je odvodňována
přímo do této řeky, severní, východní a jižní část do jejího přítoku – Telčského potoka.
Z hlediska regionalizace povrchových vod České republiky (V. Vlček 1971) patří řešené území Telče
2
do středně vodné oblasti se specifickým odtokem do 6 -10 litrů za sekundu z km . Retenční schopnost
území je malá, odtok je v průběhu roku slabě rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký (0,31 - ,45).
2
Rovněž specifický odtok podzemních vod je zde vysoký - do 2,01 – 5,0 litrů z za sekundu z km (H.
Kříž 1971).
Moravská Dyje
průtok
3
Q355 = 0,28 m /s (LG Janov - sucho)
dlouhodobý průměrný průtok
3
2,63 m /s (LG Janov)
64
Jakost povrchových vod:
Znečištění vodního toku je dáno převážně zemědělskou činností a odpadními vodami.
Na profilu Písečné byly III. a IV. třídou hodnoceny ukazatele CHSK a BSK5.
1.3.4.
Hluk
Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje
Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina
akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a
příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být
překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy,
pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v
noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II.tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB
v noční době.
Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních
útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění bylo
novelizováno.
Pro výpočet jsou použity intenzity silniční dopravy viz kap.3.1.11, vlakové intenzity jsou použity podle
údajů ČD.
1.3.4.1. Hluk ze železniční dopravy
Denní doba 6 - 22 hod.
- osobní vlaky - n = 20 vlaků/16 hod
trakce = motorová
F4 = 1,0
v = 40 km/hod
F5 = 0,6
počet vozů = 2
F6 = 0,57
X =59,85, Y = 57,9 dB
- nákl. vlaky -
n = 4 vlaků/16 hod
trakce = motorová
F4 = 1,0
v = 40 km/hod
F5 = 0,6
počet vozů = 6
F6 = 0,765
X = 16,1, Y =52,1 dB
Ekvivalentní hladina hluku - LAeq = 58,9 dB
Izofona hluku 55 dB - ve vzdálenosti 13,9 metrů v OPŽ (ochranné pásmo železnice), 60 dB
nebude dosaženo.
Noční doba 22 - 06 hod.
- osobní vlaky - n = 4 vlaky/8 hod
trakce = motorová
F4 = 1.0
v = 40 km/hod
F5 = 0,6
počet vozů = 2
F6 = 0,7
X = 23,94, Y = 53,8 dB
- nákl. vlaky -
n = 0 vlaky/8 hod
Izofona hluku 50 dB - ve vzdálenosti 13,7 metrů
65
Rozhodující je posouzení v denní době. Tato hodnota se nevztahuje na okolí železniční zastávky, zde
je potřeba provést měření v terénu.
V případech, kdy je izofona rozhodujícího hluku v menší vzdálenosti než činí ochranné pásmo dráhy
dané dáno Zákonem č. 266 o drahách, je nutno toto pásmo respektovat. To činí u železniční tratě
60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vleček 30 m od osy krajní
koleje pro rychlost do 160 km/hod., není v něm doporučována výstavba pro bydlení. Pozemní objekty
nelze tolerovat blíže než 30 m od hranice pozemku dráhy.
1.3.4.2. Hluk od silniční dopravy
Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a
dálniční síti ČR v r. 2005. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů
stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15).
Výpočet je zpracován tabelárně. Viz příloha.
F1, F2 jsou koeficienty zohledňující F1 rychlost vozidel a denní dobu, F2 sklon komunikace
Y[dB]– hladina hluku v dB vypočtená ve vzdálenosti 7,5 m od osy komunikace
60dB [m] – vzdálenost od komunikace v metrech, ve které je dosaženo útlumu hluku na 60 dB ve dne
50dB [m] – vzdálenost od komunikace v metrech, ve které je dosaženo útlumu hluku na 50 dB v noci
Zatížení komunikací v roce 2010 na stávající silniční síti
silnice
stanoviště
popis
vozidla za 24 hodin
těžká
I/23
6-1062
osobní
celkem
789
3680
4469
6-1061
Slavatovská
1598
6958
8555
6-1052
Na Posvátné
1177
4534
5712
6-1051
Třebíčská
1093
3992
5084
6-1056
Třebíčská,za tratí
1095
4253
5348
6-3176
Batelovská (sever)
239
992
1231
6-3171
Jihlavská
934
3916
4850
6-3181
Staňkova (jihových)
451
1007
1459
6-3186
Slavíčkova
259
945
1204
6-3193
Jih, za tratí
207
898
1105
6-1080
Studnice
773
2751
3523
6-1086
Směr Jihlava
689
2660
3349
6-1074
Hradecká
1208
5971
7179
6-1072
9.května
867
5498
6365
6-1071
Dačická
774
4820
5593
6-1076
jih
535
2299
2833
III/406 10
6-1073
Masarykova
1000
4000
5000
III/406 11
6-6886
Ul. 28.října
84
457
541
II/112
II/406
Dle následujícího výpočtu je rozhodující posouzení ve dne a to u silnic I. a II.třídy izofona pro 60 dB a
u silnic III.tř. izofona pro 55 dB – izofony 55 dB jsou zakresleny ve výkrese Dopravní infrastruktura.
66
Posouzení ve dne
silnice
stanoviště
I/23
6-1062
popis
F1
F2
X
Y dB
60 dB
55 dB
1,537E+07
1,13
1,737E+07
62,3
10,9
22,3
6-1061
Slavatovská
3,055E+07
1,13
3,452E+07
65,3
16,9
33,4
6-1052
Na Posvátné
2,181E+07
1,13
2,465E+07
63,8
13,7
27,4
6-1051
Třebíčská
2,000E+07
1,13
2,260E+07
63,4
13,0
26,1
6-1056
Třebíčská,za tratí
2,033E+07
1,13
2,298E+07
63,5
13,1
26,3
6-3176
Batelovská (sever)
4,512E+06
1,13
5,099E+06
57,0
3,8
10,4
6-3171
Jihlavská
1,768E+07
1,13
1,998E+07
62,9
12,0
24,2
6-3181
Staňkova (jihových)
7,508E+06
1,13
8,484E+06
59,2
6,4
14,5
6-3186
Slavíčkova
4,739E+06
1,13
5,355E+06
57,2
4,0
10,7
6-3193
Jih, za tratí
3,953E+06
1,13
4,467E+06
56,4
3,1
9,5
6-1080
Studnice
1,406E+07
1,13
1,589E+07
61,9
10,3
21,2
6-1086
Směr Jihlava
1,278E+07
1,13
1,444E+07
61,5
9,6
20,0
6-1074
Hradecká
2,392E+07
1,13
2,703E+07
64,2
14,5
28,9
6-1072
9.května
1,858E+07
1,13
2,100E+07
63,1
12,4
25,0
6-1071
Dačická
1,648E+07
1,13
1,863E+07
62,6
11,4
23,3
6-1076
jih
1,019E+07
1,13
1,152E+07
60,5
8,2
17,5
III/406 10 6-1073
Masarykova
1,8705+07
1,13
2,1136+07
63,1
12,3
24,9
III/406 11 6-6886
Ul. 28.října
1,712E+06
1,13
1,935E+06
52,8
II/112
II/406
4,7
Posouzení v noci
silnice
stanoviště
I/23
6-1062
II/112
II/406
popis
F1
F2
X
Y dB
50 dB
45 dB
8,185E+05
1,13
9,249E+05
49,6
6,9
15,3
6-1061
Slavatovská
1,610E+06
1,13
1,819E+06
52,5
11,3
22,9
6-1052
Na Posvátné
1,128E+06
1,13
1,275E+06
51,0
8,8
18,6
6-1051
Třebíčská
1,027E+06
1,13
1,160E+06
50,5
8,2
17,5
6-1056
Třebíčská,za tratí
1,053E+06
1,13
1,190E+06
50,7
8,4
17,8
6-3176
Batelovská (sever)
2,360E+05
1,13
2,667E+05
44,2
6-3171
Jihlavská
9,262E+05
1,13
1,047E+06
50,1
7,6
16,5
6-3181
Staňkova (jihových)
3,615E+05
1,13
4,085E+05
46,0
2,6
8,9
6-3186
Slavíčkova
2,432E+05
1,13
2,748E+05
44,3
6,6
6-3193
Jih, za tratí
2,082E+05
1,13
2,353E+05
43,6
5,7
6-1080
Studnice
7,191E+05
1,13
8,125E+05
49,0
6,2
14,1
6-1086
Směr Jihlava
6,611E+05
1,13
7,470E+05
48,6
5,8
13,3
6-1074
Hradecká
1,286E+06
1,13
1,453E+06
51,5
9,7
20,1
6-1072
9.května
1,041E+06
1,13
1,176E+06
50,6
8,3
17,7
6,4
67
silnice
stanoviště
popis
F1
F2
X
Y dB
50 dB
45 dB
6-1071
Dačická
9,203E+05
1,13
1,040E+06
50,1
7,6
16,4
6-1076
jih
5,360E+05
1,13
6,057E+05
47,7
4,7
11,7
III/406 10 6-1073
Masarykova
9,7305+05
1,13
1,0995+06
50,3
7,9
16,9
III/406 11 6-6886
Ul. 28.října
9,347E+04
1,13
1,056E+05
40,1
1,1
V roce 2006 bylo na silnici I/23 provedeno nové sčítání dopravy a následně zpracovaná hluková mapa
v podrobnosti, kterou lze použít pro regulační plán. Pro účely ÚP byla hluková situace kolem všech
hlavních tahů stanovena na základě dostupného celostátního sčítání dopravy z r.2005.
Hluk ze stacionárních zdrojů
Vzhledem k lokalizaci výrobních aktivit a jejich technologiím nejsou rizika nadměrného hluku.
1.3.5. Ochranná pásma :
•
pásmo ochrany prostředí kolem čistírny odpadních vod – 100 m (je dáno územním
rozhodnutím č.j. 3776/96 Ku ze dne 27.9.1996 )
•
na základě územního rozhodnutí č.j. Výst.4362/96 Ku ze dne 8.1.1997. bylo vyhlášeno pásmo
hygienické ochrany a stavební uzávěra kolem sila v areálu Telč – nábytek :
•
•
•
•
na hranici pásma hygienické ochrany budou dodrženy nejvýše přípustné koncentrace
škodlivin souvisejících s provozem ( prach, zápach, vibrace, hluk aj.) podle platných
hygienických předpisů
•
v rámci pásma hygienické ochrany je vyhlášena stavební uzávěra pro novou bytovou,
občanskou, rekreační nebo jinou výstavbu vyžadující hygienickou ochranu
na základě územního rozhodnutí č.j.Výst. 2670-87 Ku ze dne 10.2.1988 je stanoveno
pásmo hygienické ochrany kolem Společného zemědělského podniku pro opravy strojů
v Telči :
•
na okraji pásma nebude ani do budoucna překročena hladina hluku ve dne 50 dB(A) a
v noci 40 dB(A), do úvahy je nutno brát i hluk impulsní
•
na hranici PHO musí být dodrženy nejvýše přípustné koncentrace prachu a ostatních
škodlivin
•
nově umisťované objekty v areálu budou plnit barierovou funkci a nebudou mít okna
ani výdechy vzduchotechniky směrem na západ nebo sever
•
na vymezeném území se zároveň vyhlašuje stavební uzávěra pro novou bytovou,
občanskou nebo jinou výstavbu vyžadující hygienickou ochranu, ostatní stavby
vyžadují samostatné projednání s hygienikem
•
provozovatel zařízení musí realizovat opatření proti hluku směrem severním a výdech
vzduchotechniky z lakovny ve výšce 12 m
na základě územního rozhodnutí č.j.výst. 57/01 Ku ze dne 12.2.2001 bylo vyhlášeno
ochranné pásmo v k.ú.Studnice :
•
na hranici ochranného pásma nemsí být překračovány nejvýš přípustné hladiny hluku
(ve dne 50 dB/A, v noci 40 dB/A) a koncentrace jiných škodlivin souvisejících
s porovzem stáje
•
v pásmu hygienické ochrany se vhlašuje stavební uzávěra pro bytovou, občanskou,
rekreační nebo jinou výstavbu vyžadující ochranu
•
platnost těchto omezení není časově omezena
Rybářství Telč a.s. :
68
•
•
Zemědělský podnik –
•
•
1.3.6.
na základě územního rozhodnutí ze dne 22.5.1989 č.j. 2789a/88Ku bylo
vyhlášeno pásmo hygienické ochrany a stavební uzávěra Rybářství Telč na
ul.Radkovská ul. - PHO 282 m.
na základě územního rozhodnutí z r.1993 č.j.14187/93Ku bylo vyhlášeno pásmo
hyxgienické ochrany a stavební uzávěra kolem zemědělského podniku v městské
cihelně a to nepravidelného tvaru (nahradilo plvodní pásmo z r.1987)
pietní pásmo okolo veřejných pohřebišť je 100 m
Půda
Zatížení půd cizorodými látkami:
V území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek.
1.3.7.
Radioaktivita zemského povrchu
Dle map radonového indexu převažuje v rámci zastavěného území Telče riziko přechodné (oblast
nehomogenních kvarterních sedimentyů), směrem k okrajům, kde je vrstva sedimentů nižší, až
střední. V zastavěném území Studnice převažuje riziko radonového indexu střední až vysoké. Riziko
se zvyšuje v západní části řešeného území a v údolí Dyje.
Ochrana proti radonovému riziku:
•
1.3.8.
na základě průzkum stanovit ochranu, u nově budovaných objektů je třeba věnovat zvýšenou
pozornost izolacím, dobrá izolace proti vodě řeší i problematiku radonu
Staré ekologické zátěže
Na území města se nachází dvě lokality evidovaných starých ekologických zátěží. Obě jsou situovýny
v jižní části katastru Telč a souvisejí se skládkováním v areálu bývalé cihelny. Skládky jsou postupně
sanovány dle vypracovanýcj projektů a postupů a monitorovány.
Cihelna (č.16554001) – jedná se o skládku cca 2 km jižně od města Telč, v prostoru bývalé cihelny,
asi 600 m východně od silnice Telč - Dačice, příjezd asfaltovou cestou za lesíkem Háj. Umístěna je na
málo propustném podloží, je překryta jílovitými zeminami. V blízkosti skládky se nenachází žádná
povrchová vodoteč, ani zdroje podzemních vod. V těsném sousedství se nachází laguna - skládky
rybničního bahna, která je v současnost zavážena inertním materiálem.
Skládka byla založena kolem r. 1985 v zemníku bývalé cihelny, jejíž provoz byl ukončen v r. 1980.
Údaje o rozměrech a podmínkách provozu skládky před udělením zvláštních podmínek (OkÚ Jihlava,
1994) jsou minimální, skládkování probíhalo na ploše cca 3000 m2 a mocnost uložených odpadů se
pohybovala v rozmezí 2 - 4 m, toto těleso bylo rekultivováno ještě před vydáním zvl. podmínek. Od r.
1993 byly odpady ukládány v zemníku jihovýchodně od cihelny (SV od lagun upravených k
zneškodnění rybničního bahna), kde bylo do r. 1996, kdy byl provoz ukončen, uloženo na ploše asi
2
3
7000 m cca 30 000 m odpadu. Tato část skládky byla oplocena a skládkování probíhalo podle
schváleného provozního řádu. V současné době je skládka po sanaci a na jejím tělese probíhá
kompostování bioodpadu. V sousedství skládky TKO leží laguna, do které bylo ukládáno znečištěné
rybniční bahno
Skládka je sanována podle projektu Enxirex s.r.o, 1997. V současné době je překryta jílovitými
zeminami proběhlo navážení zemin nutných k dotvarování skládkového tělesa do požadovaného
tvaru. Na části skládky je kompostován bioodpad (schváleno OkÚ Jihlava č.j. ŽP/7311/99-OH/Ďá ze
dne 26.7.1999). Skládka je oplocena a monitorována.
Cihelna- laguna -(č.16554002)
Skládka byla vybudována v r. 1993 úpravou již existujících rybníků (nádrží) v bývalém zemníku
cihelny. Skládá se ze dvou lagun o celkovém objemu 120 000 m3 (51 000 m3 a 70 000 m3), ke
skládkování byla využita pouze laguna sousedící se skládkou TKO, druhá je ponechána volně jako
69
rybník. Laguny byly vybudovány za účelem zneškodnění znečištěného rybničního bahna z
Staroměstského rybníka v Telči.
V blízkosti se nenachází žádná povrchová vodoteč, vedlejší nevyužitá laguna je ponechána jako
rybník a je odděleny hrázkou. Skládka je v rámci sanace zavážena inertním materiálem. Je prováděn
monitoring podzemních vod (společně se skládkou TKO – cihelna. Rizikové látky - těžké kovy a ropné
látky v rybničním bahnu. Rizika jsou omezována zavážení (odvodnění) inertním materiálem a
následným zatěsněním. Laguna byla vybudována v spraších a jílech a provozována podle
schváleného provozního řádu.
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - SWOT analýza
silné stránky
vyhovujcí kvalita ovzduší
slabé stránky
příležitosti
hrozby
riziko překročení limitů
suspendovaných
částic
dlouhodobě se zlepšující
PM10 a oxidu dusíku
kvalita životního prostředí
způsobené
především
fungující veřejný dopravní mobilními zdroji
systém
zátěž z dopravy - hluk,
kvalitní pitná voda
vibrace, exhalace na
silnicích I. a II. třídy
v průtahu
městem
především
v turistické
sezoně
vymístění tranzitní dopravy trvalé zvyšování podílů
přispěje ke snížení zátěže liniových
zdrojů
znečišťujícími látkami
(automobilová doprava) na
zhoršování kvality ovzduší
používání
ušlechtilých
paliv
snižuje riziko nárůst cen paliv vede
znečištění
ovzduší k používání nevhodných
z vytápění
paliv k vytápění a zátěži
ovzduší rizikovými látkami
snížení negativních účinků
dopravy
na
hygienu nevhodné
umístění pily
prostředí
vybudováním omezuje záměry města
přeložky silnice I/23 a v jeho západní části
izofona hluku 60 dB pro II/406,
podporou
den, vymezená podél silnic nemotorové dopravě
I. a II. třídy, zasahuje do
sanace území starých
ploch bydlení (zasahuje
ekologických zátěží
objekty bydlení a chráněný
venkovní prostor)
radonové riziko
ozon - riziko překračování
dlouhodobého imisního cíle
pro lidské zdraví a vegetaci
a ekosystémy
výskyt
lokalit
starých
ekologických zátěží
1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
1.4.1.
Základní charakteristika
Řešené území je charakteristické vysokým podílem zemědělské půdy, a to v nejvyšších třídách
ochrany. lesní porosty jsou soustředěny do menších lesních celků v celém území. území je
charakteristické vyšším počtem pramenných oblastí drobných vodních toků.
1.4.2.
Oblasti a místa krajinného rázu
V řešeném území nejsou vymezeny.
1.4.3.
Územní systém ekologické stability
V grafické části viz. výkres č.1 Výkres hodnot území.
70
Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a
nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR, 1996). Jako výchozí je respektován oborový dokument Generel ÚSES Telč (Kolejka, 1996). Pro katastrální území Studnice není územní systém ekologické
stability do lokální úrovně rozpracován.
Podél východní hranice je údolím Moravské Dyje vymezen regionální biokoridor V západní části
řešeného území je vymezen regionální biokoridor RK 886, který navazuje na regionální biocentrum č.
448 Moravský Lačnov. To je vymezeno v rámci pramenné oblasti řeky Svitavy a přilehlých lesních
porostech. Od severozápadu na regionální biocentrum č. 448 navazuje regionální biokoridor 887.
Všechny tyto regionální prvky jsou převážně funkční, vymezené v rámci lesních komplexů.
1.4.3.1.
Regionální a nadregionální systém
Nadregionální územní systém ekologické stability se v území nenachází.
Regionální biokoridor RK 519
Regionální biokoridor vymezený na východní hranici katastru obce. V trase regionálního biokoridoru
jsou vložena tři lokální (místní) biocentra - Pod stráněmi, U měrnice, U Radkova. Převažují luční
porosty a břehové porosty podél toku Moravské Dyje. Biokoridor je převážně funkční.
1.4.3.2.
Místní (lokální) systém
Na regionální a nadregionální systém navazuje systém lokální. Tento systém zpřesnil regionální síť do
podrobnějšího měřítka a doplnil o základní síť lokálních biokoridorů a biocenter reprezentující
podrobnější vztahy v krajině. V území je vymezena větev místního ÚSES podlél toku Telčského
potoka, údolím Romantiky a po březích Staroměstského rybníka a Štěpnického rybníka. Zde se místní
ÚSES člení na větev, která navauje přes louky a podmáčené polohy severozápadním směrem na Luh
u Telče a Oboru a větev, která pokračuje po toku Telčského potoka přes břeh Roštejnského potoka
k severovýchodu. Od této větve se odděluje místní ÚSES a zahrnuje údolní a vodní společenstva
rybniční soustavy Špitálského potoka. Společenstva subxerotermního charakteru jsou reprezentovaná
místním biocentrem Buzový, které je vymezeno na jižní hranici katastru Telč.
Vymezená biocentra místního významu :
LBC U Radkova – místní biocentrum vložené do regionálního biokoridoru - biocentrum reprezentující
podmáčená stanoviště, hodnota přírodních společenstev je průměrná
LBC U Měrnice – místní biocentrum vložené do regionálního biokoridoru - biocentrum reprezentující
podmáčená stanoviště, louky a lesní společenstva nivy Dyje. Hodnota přírodních společenstev je
průměrná
LBC Roštejnský rybník – místní biocentrum, převážně tvořené vodními společenstvy a lesními,
lučními a křovinnými krajinnými formacemi společenstvy vlhké hydrické řady. Hodnota přírodních
společenstev je průměrná až vysoká.
LBC Buzový – místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva. Hodnota přírodních
společenstev je průměrná až mírně nadprůměrná.
LBC Pod stráněmi – místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva s průměrnou
hodnotou přírodních společenstev.
LBC Park – luční společenstva s významným podílem dendrologicky cenných dřevin – průměrná
hodnota přírodních společenstev
LBC Romantika - místní biocentrum reprezentující lesní a luční společenstva. Hodnota přírodních
společenstev je průměrná až mírně nadprůměrná
LBC Špitálský rybník - místní biocentrum, převážně tvořené vodními společenstvy a lesními, lučními
a křovinnými krajinnými formacemi společenstvy vlhké hydrické řady. Hodnota přírodních
společenstev je průměrná až vysoká.
LBC Luh lesní biocentrum a vysokou hodnotou přírodních ekosystémů.
LBC Obora – lesní biocentrum a vysokou hodnotou přírodních ekosystémů.
71
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
vysoký
podíl
stabilních
krajinných formací a tím
zajištěná
funkčnost
skladebných částí
chybí prvky ÚSES v nelesní
krajině, kde by mohly plnit
více funkcí (krajinotvorné,
ekologické, protierozní) –
zejména rozsáhle bloky orné
půdy na severovýchodě
příležitosti
hrozby
historická tradice krajinného
cítění, tradice doprovodných
alejí podél cest, soliterů
v rámci volné krajiny i
zastavěného území
střet vymezeného ÚSES se
záměry (dopravní řešení)
zatížení oblasti Luhu u telče a
Obory s vymezeným místním
systémem ekologické stability
a
ochranou
přírody
civilizačním vlivem rozvojové
lokality sprotovně rekreačních
aktivit s prvky bydlení
1.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
V grafické části viz. výkres č. 1 Limity využití území (třída ochrany I. a II: a výkres č. 2 Hodnoty území
(hranice a kódy BPEJ).
Struktura půdního fondu :
řešené
území v ha
zemědělská půda orná půda
trvalé
porosty
2486
1869
200
1599
travní sady,zahrady
68
75% z celého řešeného území zabírá zemědělský půdní fond.
Pedologické poměry:
Půdní pokryv odpovídá geologickému podkladu. Na kyselých zvětralinách hornin vznikly podzolované
a hnědé lesní půdy, převážně hlinito-písčité. V prostoru Lipek se vyskytují oglejené půdy na
sprašových hlínách a v trati Na Mokrovcích a na Starém městě pak oglejené půdy na svahových
hlínách.
Hlavní půdní jednotky:
HPJ 29. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách,
svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně
skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32
HPJ 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných,
minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké
lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu
HPJ 34. Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách,
rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v
mírně chladném klimatickém regionu
HPJ 37. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na
pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou,
slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na
srážkách
HPJ 43. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké,
ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení
HPJ 44. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně
těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření
HPJ 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách,
středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému
zamokření
72
HPJ 47. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k
dočasnému zamokření
HPJ 50. Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách
(které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se
sklonem k dočasnému zamokření
HPJ 64. Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních
uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně
těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité HPJ 67. Gleje modální na různých
substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké
až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné
HPJ 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých
depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku,
zaplavované, těžko odvodnitelné
HPJ 68. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních
uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné,
středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim
HPJ 71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při
terasových částech úzkých niv
HPJ 73. Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové,
nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť,
středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité
Investice do půdy:
V řešeném území jsou vybudovány investice do půdy zejména jižní části řešeného území.
Realizovaná plocha činí cca 383 ha. Vývojem a prudkým nárůstem urbanizace dochází k redukci
odvodněných ploch zejména na jižní hranici zastavěného území.
Eroze:
Vodní eroze se projevuje zejména ve východní části a severovýchodní části řešeného území.
V nejohroženějších lokalitách konvexních svahů jsou fragmenty lučních porostů, popřípadě zbytky
krajinné zeleně. Drobné protierozní prvky, které snižovaly negativní důsledky přívalových dešťů (cesty,
meze, rozhraní drobných polností...) z území téměř vymizely.
Uplatněním kombinace tří přístupů lze omezit vodní erozi a to technickými protierozními opatřeními
průlehy, případně organizací obdělávání zemědělské půdy jako je např. hrázkování, vrstevnicové
obdělávání, protierozními osevními postupy a pásovým střídáním plodin.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
vysoká kvalita zemědělské vysoký urbanizační tlak na nejsou definovány
půdy
rozvoj území
hrozby
narušení
melioračních
soustav výstavbou na okraji
zastavěného území a riziko
následného
zamokření
pozemků
zvýšené
riziko
eroze
zemědělské
půdy
v
severovýchodní části území
1.6. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
V grafické části viz. výkres č. 4 Problémový výkres.
73
Základní charakteristika
Na území obce jsou lesní pozemky zastoupeny v menších komplexech Charakter lesních porostů je
smíšený, s převahou jehličnatých porostů. Rozmístění lesních prostů je fragmentovité a odpovídá
historickému členění území a rozsahu kvylitních zemědělských půd v Dačické kotlině (ve vztahu
k okolním půdám).
Mimo hospodářskou základnu, plní lesní prosty v návaznosti na urbanizované území i důležitou funkci
rekreační. Jedná se zejména o Luh u Telče a navzující Oboru, les Romantika, navazující na
jihovýchodě na zastavěné území.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují
zásadní zásah do jejich struktury.
Les hospodářské
Převažují na celém území. Tvoří jej komplexy lesa v katastru Studnice, lesní severozápadní až
jihozápadní části katastru obce.
Lesy zvláštního určení
Na území obce se lesy zvláštího určení nacházejí v prostoru vyhlášeného zvláčtě chránaného území
- přírodní rezervace Luh u Telče. .
Lesy ochranné
Nejsou zastoupeny .
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
hrozby
zastoupení kompaktních malý podíl lesních porostů vysoký
potenciál bez hrozeb
celků lesní půdy v území
ve východní části území, příměstské rekreace
omezený
vysoký podíl přirozených rekreačně využívané lesy
v kategorii
lesa
druhů dřevin posilujících jsou
stabilitu a odolnost porostů hospodářského
celkově malý podíl lesů na
řešeném území
SPOLEČNOST
1.7.
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Základní charakteristika
2
Na ploše 24,86 km ve městě k 31.12. 2006 žilo 5729 obyvatel, což představuje hustotu 230 obyvatel
na km² .
V období 1991 - 2001 byl stabilizován počet obyvatel, od r.2001 dochází k úbytku způsobeného
především záproným migračním saldem. Tento trend představuje zančnou hrozbu pro další rozvoj
celého území.
VELIKOST A DYNAMIKA RŮSTU MĚSTA - ADMINISTRATIVNÍ OBCE, VÝVOJ POČTU
OBYVATEL
počet
obyvatel
1930
1952
1970
1980
1991
2001
2006
TELČ
6852
6046
6367
5875
6049
6053
5729
74
Vývoj počtu obyvatel v r.2006
Počet
obyvatel
živě narození
zemřelí
Přirozený
přírůstek
Migrační
saldo
přistěhovalí odstěhovalí
Celkový
přírůstek
2005
5770
59
59
0
-58
96
154
-58
2006
5729
71
58
13
-35
115
150
-22
Územní rozdělení obyvatel :
kód části
obce
412384
412406
412392
412376
název části obce
Telč – Podolí
Telč – Staré Město
Telč – Štěpnice
Telč – Vnitřní Město
Telč – celkem
Studnice
celkem administ.obec
počet obyvatel
1980
1420
2221
1744
427
5812
63
5875
počet
obyvatel1991
1232
2720
1655
389
5996
53
6049
počet
obyvatel2001
1172
2873
1646
293
5984
69
6053
počet žen
index maskulinity
Struktura podle pohlaví
rok
celkový počet
obyvatel
počet mužů
1991
6049
2890
3159
91,5
2001
6053
2911
3142
92,6
2006
5729
*
*
*
KVALITA DEMOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU
Věková struktura
podíl věk.skupin
na
celkovém
počtu obyvatel
0 - 14
15- 60
r.1991
22,6%
56,8%
r.2001
17,9%
r.2006
14,2%
60 - 65
65 a více
index stáří
68,4%
13,7%
76,5
70,3%
15,5%
109,2
20,5
Vzdělanost obyvatelstva
podíl
středoškoláků
s maturitou
vč.vyš.odborného
podíl vysokoškoláků
podíl SŠ + VŠ index vzdělanosti
r.1991
21,3
5,8
27,1
32,9
r.2001
23,4
6,9
30,3
37,2
ČR 2001
28,4
8,9
37,3
46,2
75
Ekonomická aktivita
Telč
celkem EA
muži EA
ženy EA
EA v %
z toho EA
ženy v %
r.1991
3058
2862
3134
51,0
48,1
r. 2001
2926
x
x
48,3
x
Ekonomická aktivita podle odvětví
Telč
celkem EA
primér
sekundér
terciál
progresivita
zaměstnanosti
r.1991
3058
x
x
x
x
r. 2001
2926
8,5
42,0
49,5
241
x - nezjištěno
Domácnosti
TELČ
počet cenzových
domácností
z
toho
počet
úplných rodin
počet
hospodařících
domácností
z toho počet se
2+více
CD
domácnostmi
r.1991
2233
*
*
274
r.2001
2299
1385
2230
68
* nezjištěno
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
kladný přirozený přírůstek pokles obyvatelstva ve
obyvatel
v posledních městě
letech
pokles obyvatel v centru
stabilizace obyvatel ve města
Studnici
záporné saldo migrace
nárůst indexu vzdělanosti svědčí
o
nedostatku
včetně předpokladů dostat v oblasti
pracovních
se na celostátní úroveň příležitostí
(vysoké školství)
pokles ekonomické aktivity
lepšící se progresivita obyvatelstva
zaměstnanosti
procento
obyvatelstva
s vyšším vzděláním je pod
celostátním průměrem
příležitosti
stabilizovat počet obyvatel
v rozmezí 5700 - 6000
obyvatel a to především
kladným migračním saldem
- nabídkou pracovních
příležitostí,
kvalitního
bydlení
hrozby
pokračující trend migrace
obyvatel vyvolá riziko
poklesu významu města a
ekonomické
síly
ve
srovnání s ostatními městy
v kraji
nedostatek pracovní síly
může mít za důsledek
nezájem
investorů
o
podnikání ve městě
nárůst indexu stáří - nárůst počtu obyvatel
v poproduiktvním věku
pokles počtu úplných rodin
76
1.8.
BYDLENÍ
Základní charakteristika
Počet bytů i přes klesající počet obyvatel v období 1991-2001 vzrostl, zlepšil se ukazatel počet
bytů/1000 obyvatel, i když je stále nižší než průměr v EU.
Velikost bytového fondu
TELČ
počet domů
počet trvale
obydl.bytů
1991
1235
1922
2001
1432
2080
počet
obydlených
domů
počet
rod.domků
počet trvale
obydl.bytů/1000
obyvatel
1183
318
1123*
344
1252
* obydlené
Kvalita bytového fondu :
TELČ
počet bytů
počet osob na
byt
počet
obytná
obyt.místností na plocha na
byt
osobu
počet osob na obyt.
místnost
1991
1235
3,12
3,06
17,6
1,02
2001
1432
2,89
2,99
19,28
0,98
Velikost bytů v r.2001
TELČ
s1
obyt.místností
s 2 pokoji
s 3 pokoji
se 4 pokoji
s 5 a více
pokoji
nezjištěno
absolutně
197
493
834
290
242
24
v%
9,5
23,7
40,1
13,9
11,6
1,2
Počet bytů dle kategorie
TELČ
I. kategorie
r.1991
II. kategorie
III. kategorie
1775
IV. kategorie
145
r. 2001
Počet domů dle stáří
období
počet obydl.domů
do r.1919
1920-1945
1946-1980
1981-2001
209
176
564
291
BYDLENÍ - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
zlepšující
se
kvalita úbytek bytů v centru města
bydlení (nárůst m2 obytné
nedostatečné
technické
plochy na osobu, počet
vybavení ve Studnici
osob
na
obytnou
místnost..)
přes 50% bytů je se 3 a
příležitosti
hrozby
nabídkou kvalitního bydlení nedostatečnou
údržbou
stabilizovat počet obyvatel (chátraním)
bytového
fondu snížení atraktivity
napojení
domů
na
města - vysoký počet
technické vybavení ve
neobydlených domů (v
Studnici
r.2001 177)
77
silné stránky
více místnostmi
slabé stránky
příležitosti
hrozby
nárůst obydlených domů
sloužících k rekreaci (v
r.2001 - 61)
kvalitní bytová výstavba
v posledních letech
vysoká úroveň napojení
bytů na technické vybavení
v Telči (vodovod, plyn...)
průměrné stáří obydlených
domů je 45 let
1.9.
REKREACE
Základní charakteristika
Základní fenomen rekreace – kompenzace – rozděluje rekreaci obyvatel na aktivity ve volné přírodě
(kompenzace tlaku umělého prostředí) a sportovní aktivity (kompenzace nedostatku pohybu).
Město Telč je součástí regionu cestovního ruchu Vysočina. Svojí polohou v centru této oblasti,
dobrými přírodními podmínkami a především svými památkami má nejlepší předpoklady pro rozvoj
rekreace a cestovního ruchu.
V okolí města jsou plochy pro individuální rekreaci – zahrádkářské osady.
•
za rekreační prostor je považováno území kolem Roštejnského rybníka, který ale není
evidován jako koupací oblast
•
pro rekreační pobyt v přírodě slouží údolí Moravské Dyje a Romantika
•
největší potenciál je v severozápadním sektoru města – návaznost na lesní komplex Javořické
vrchoviny
REKREACE - SWOT analýza
silné stránky
pro každodenní rekreaci je
dostatek
sportovních
zařízení
umožňující
širokou
škálu
volnočasových aktivit
vhodná území pro pohyb
v přírodě – severozápadní
a západní část řešeného
území
dostatek
areálů
pro
soukromou rekreaci zahrádkařské osady
slabé stránky
příležitosti
nedostatek příležitostí pro vybudování wellness centra
rekreaci u vody
a turistické infrastruktury
v lokalitě školního statku
nedostatečná vybavenost
zahrádkářských
osad vybudování
zimního
(chybí parkování, problém stadionu
odstraňování odpadů)
zatraktivnění krajiny pro
pohyb v přírodě a propojení
bydlení s přírodou na
severozápadním
okraji
města
hrozby
vznik ploch pro bydlení
v zahrádkářských osadách
vytváří problém nejen
v soužití, ale i v obsluze
území
(komunikace,
inženýrské sítě)
vznik bydlení v odloučené
lokalitě sloužící dříve
rekreaci - Lipky
atraktivní prostředí pro
poznávání
přírody
a
památek
1.10. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ
1.10.1. Školství
Mateřské školy
Ve školním roce 2006/2007 jsou ve městě 2 mateřské školky.
78
adresa
Komenského 512
Nerudova
MŠ
MŠ
počet dětí
2006/2007
123
48
počet oddělení
6
2
Základní školy
počet žáků
Základní škola
Základní škola
Masarykova ul.
Hradecká ul.
515
490
Střední školy
název
počet žáků
Gymnázium Otakara Březiny
Střední odborná škola
340
240
Vysoké školství
Masarykova univerzita Brno – univezitní centrum Telč
ČVUT Praha pracoviště Telč
Ostatní zařízení :
Dům dětí a mládeže nám. Zachariáše z Hradce 66
ZUŠ – nám. Zachariáše z Hradce 7 – cca 300 žáků
1.10.2. Sociální služby
Dům s pečovatelskou službou Špitální 611
Domov pro seniory Špitální 46
Dětský domov Štěpnická 111
1.10.3. Zdravotnické služby
•
samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé – 4 ordinací
•
samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost – 3 ordinace
•
samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa – 6 ordinací
•
samostatná ordinace lékaře – specialisty – 9 ordinací
•
2 lékárny
•
středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc
1.10.4. Kultura
•
kino – 250 míst (Jihlavská 77 – katolický dům)
•
divadelní sál státního zámku – 200 míst
•
justiční sál státního zámku – 100 míst
•
víceúčelový konferenční sál VKC MŠMT ČR – 40 míst + 34 lůžek (Jana Krypty 74)
•
sál ZUŠ – 125 míst (nám. Zachariáše z Hradce 7)
•
sál univerzitního centra – 130 míst (nám. Zachariáše z Hradce 2)
•
společenský sál v DPS – 100 míst
•
víceúčelové zařízení – sokolovna (Masarykova 222)
•
galerie
•
kostely a modlitebny
79
1.10.5. Sportovní zařízení
Pro uspokojení požadavků na každodenní rekreaci je třeba zajistit podmínky pro
•
outdoor aktivity – činnost v exteriérovém prostoru
•
indoor aktivity – činnosti v interiérovém prostoru
sokolovna
21 x 36 m
školní tělocvičny
3
Uspokojení požadavků na rekreační činnosti v exteriréu :
areál na Dyjických mostech
motokros, kynologie
sportovní areál Batelovská ul.
tenisové kurty, hřiště pro košíkovou, nohejbal, odbíjenou, fotbal,
házenou
sportovní areál Hradecká ul.
hřiště pro atletiku, malou kopanou, košíkovou, tenis, odbíjenou
sportovní areál SK Telč
fotbal, odbíjená
zimní stadion Hradecká ul.
otevřený stadion
1.10.6. Stavby pro ochranu obyvatelstva
Hasičský záchranný sbor – Luční 586
Policie ČR – Na Parkáně 123
VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA – OBČANSKÉ VYBAVENÍ - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
dostatečné
kapacity
školských zařízení
ve pokles počtu obyvatel a
především věkové kategorie
0-14 bude mít v budoucnu
vysoké školství
nepříznivý vliv na počty žáků
možnost návštěvy univerzity ve školských zařízeních
třetího věku
stárnutí obyvatelstva klade
dostatečné plochy pro sociální větší nároky
zařízení
zařízení
příležitosti
integrace sociálních zařízení
do ploch pro bydlení
hrozby
zavření školských zařízení
pro nedostatek žáků
posílení významu města vytvoření gheta pro staré lidi
v kulturním dění využíváním bez možnosti zapojení do
sociálního života města
multifunkčního střediska
na
sociální využití území školního statku
pro širokou škálu občanského
vybavení
veřejného
i
chybí
zařízení
typu
wellness
široká
škála
kulturních
komerčního
charakteru
chybí
zařízení
pro
některé
zařízení
druhy sportovních aktivit
zařízení pro širokou škálu především
koupání
sportovních aktivit, většina (skatepark, aquapark..)
areálů je stabilizována
Ostatní občanské vybavení (obchody, stravování, ubytování) jsou komerčního charakteru.
1.11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
V grafické části výkres č.x Výkres dopravní infrastruktury.
1.11.1.
Železniční doprava
Řešeným katastrálním územím Telče je vedena jednokolejná železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy
– Slavonice a zpět, využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Trať má regionální význam. Trasa
železnice je v území stabilizována. V zastavěném území se nachází železniční stanice Telč a
zastávka Telč – Staré Město.
Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě.
80
1.11.2.
Silniční doprava
Širší vztahy
V širších vztazích chybí napojení na dálniční síť, či rychlostní komunikaci.
Katastrálním územím procházejí v současné době tyto silnice I. a II. třídy:
I/23
Jindřichův Hradec - Jarošov nad Nežárkou - Strmilov - Telč - Třebíč - Kývalka
II/112
Benešov - Pelhřimov – Telč - Želetava
II/403
Kouty - Stonařov - Telč
II/406
Třešť – Telč - Dačice - Slavonice - Rakousko
Silniční síť doplňují silnice III. třídy:
III/023 20
Telč - Hostětice
III/023 21
Telč - Mysliboř - Sedlejov
III/112 64
Telč - Vanov - Řásná
III/406 10
Telč - Svatý Ján - spojka
III/406 11
Telč - Mysletice - Řečice
III/406 17
Telč - Kostelní Myslová
III/406 18
Telč - Radkov – Strachoňovice
Hlavní komunikační systém města je tvořen průtahy silnic městem, jež v zastavěném území mají
charakter městských sběrných komunikací, jsou vedeny ulicemi Slavatovská, Štěpnická, Na Posvátné,
Třebíčská (silnice I/23), Staňkova, Slavíčkova (II/112), Hradecká, 9.května, Dačická (II/406), Jihlavská
(II/112 a II/406), ty doplňuje propojení silnicí III.tř ulicemi Na Hrázi, Svatoanennská a Masarykova
(III/40610).
Silnice I/23 prochází územím od západu od Jindřichova Hradce a Mrákotína k východu. Ve směru od
Hostětic se ještě před zastavěným územím města připojuje silnice III/023 20, v upravené křižovatce u
čerpací stanice pohonných hmot se odpojuje silnice II/406 (ulice Hradecká). Silnice I/23 pokračuje
mimo zastavěné území, podél zámeckého parku ulicí Slavatovskou až k záchytnému parkovišti Na
Sádkách. Dále komunikace prochází oboustrannou zástavbou, zúženým dopravním prostorem, který
je nedostatečný pro vedení stávající automobilové dopravy. Prostor křižovatky ulic Slavatovská Štěpnická se silnicí II/460 resp. II/112 vedenou ulicí Jihlavská a nástup do pěší zóny je vážnou
dopravní závadou (především nedostatečný rozhled pro motorovou dopravu, intenzivně zatížená
II/112). Od křižovatky pokračuje silnice stísněným uličním prostorem ulicí Štepnická, pokračuje ulicí
Na Posvátné. Stísněné šířkové poměry (kolize pěších s motorovou dopravou) nelze bez asanací
upravit, lze však řešit přeložením frekventované silnice alespoň pro tranzitní dopravu mimo město.
Následuje změna směru vedení silnice, v křižovatce ulic Na Posvátné – Staňkova (II/112) se stáčí na
sever do ulice Třebíčská, v křižovatce se silnicí III/123 21 (ul. Myslibořská) se stáčí k východu a
úrovňovým přejezdem (závažná dopravní závada) křižuje železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy –
Slavonice. Na východním okraji mimo zastavěné území ze silnice vlevo odbočuje silnice II/403 ve
směru na Stonařov, silnice I/23 pokračuje směrem na Starou Říši a dál na Třebíč. Silnice v průtahu
zastavěným územím bude uvažována ve funkční skupině B jako sběrná komunikace s převážně
dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez
podélného parkování MS2 11/7,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S11,5/80. Je uvažováno
s přeložkou silnice do nové trasy.
Silnice II/112 prochází od severu od Horní Cerkve podél Roštejnského rybníka až na křižovatku se
silnicí II/406. Odtud pokračují silnice peáží ulicí Jihlavská až na problematickou křižovatku se silnicí
I/23. Odtud vede silnice II/112 peáží se I/23 ulicemi Štěpnickou a Na Posvátné, v křižovatce u
železniční trati odbočuje k jihu ulicí Staňkovou, prochází novou okružní křižovatkou, ve které se
setkávají ulice Masarykova (silnice III/406 10), Tyršova, Slavíčkova a příjezd k železniční stanici.
Silnice II/112 pokračuje ulicí Slavíčkova podél trati směrem na jih k podjezdu, dále již mimo zastavěné
území na východ do Nové Říše. Silnice v průtahu zastavěným územím bude uvažována ve funkční
81
skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou
území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50, mimo zastavěné
území v kategorii S 7,5/60.
Silnice II/403 se připojuje na silnici I/23 východně průmyslové zóny stykovou křižovatkou. Mimo
zastavěné území je navrhována kategorie S 7,5/60.
Silnice II/406 prochází územím od severu od Třeště, okrajem zastavěného území části Telče zvané
Studnice, pak vede mimo řešené území přes k.ú. Volenčice, směřuje k jihu do města Telč. Po spojení
se silnicí II/112 u rybníka Nadýmák jsou vedeny společně ulicí Jihlavskou až na křižovatku se silnicí
I/23. Odtud je vedena silnice II/406 peáží se I/23 ulicí Slavatovská, v upravené křižovatce na
západním okraji města se odpojuje a pokračuje zpět k městu ulicí Hradeckou, v křižovatce se silnicí
III/406 10 (Masarykova ul.)se stáčí k jihu do ulice 9. května. Na jejím konci navazuje problematická
křižovatka se silnicí III/406 17(ul. Kostelnomyslová) a místní komunikací (ul. Hornomyslová, dříve zde
byla směrována sil. III/406 11). Po průchodu jednostrannou zástavbou ulicí Dačickou, z ní na jižním
okraji města odbočuje silnice III/40618 ve směru na Radkov. Silnice v průtahu zastavěným územím
bude uvažována ve funkční skupině B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem
s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2
11/7,5/50, mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/60.
Silnice III. tř. mají pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je
prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu, nebudou navrženy
žádné podstatné úpravy. V zástavbě budou podle ČSN 73 6110 komunikace uvažovány ve funkční
skupině C, jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii
MO2 10/6,5/50, mimo obec - kategorie S 7,5/60, 50.
Silnice III/023 20 se odpojuje ze silnice I/23 západně zastavěného území, navazuje v přímém směru
na silnici I/23 vedoucí od Telče, silnice I/23 se stáčí v oblouku k jihu. Tuto křižovatku by bylo vhodné
upravit.
Silnice III/023 21 se odpojuje ze silnice I/23 u železničního přejezdu, směřuje na sever.
Silnice III/112 64 se odpojuje za Roštejnským rybníkem ze silnice II/112 a je vedena do rekreační
oblasti v okolí Řásné.
Silnice III/406 10 je vedenav ulicemi Na Hrázi, Svatoanenská a Masarykova, propojuje silnice II/406 a
II/112, zde v nové okružní křižovatce končí, silnice tvoří jižní stranu komunikačního propojení ve
městě.
Silnice III/406 11 je ve městě přesměrována do ulice 28.října, odpojuje se z ul. Kostelnomyslové,
kterou vede silnice III/406 17. Dále směřuje na Horní Myslovou. Ulice Hornomyslovská (dříve tudy
vedla III/406 11) v současné době plní funkci místní komunikace, je upravena křižovatka se silnicí
II/406 (ne příliš vhodné).
Silnice III/406 17 se odpojuje ze silnice II/406 v upravené křižovatce, vede na jih do Kostelní Myslové.
Silnice III/406 18 se odpojuje ze silnice II/406, vede ulicí Radkovskou k průmyslovým areálům na jižní
straně zastavěného území.
Místní komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty, budou podle ČSN 73 6110 uvažovány ve
funkční skupině C, v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu
všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1
s minimálním uličním prostorem 8 m.
V historickém centru města je vybudována pěší zóna. Prostor náměstí je přístupný zklidněnými
komunikacemi - pěší zónou (funkční třída D 1) ulicí Na Baště i od jižní brány, ulicemi Palackého, Na
Můstku, Na Parkáně a Belpskou lávkou v pokračování ulice U Masných krámů.
Ve stávající obytné zástavbě je již místně uplatňován režim zklidněné komunikace nebo zóny
s omezením rychlosti na 30 km/h (v bytové zástavbě severně silnice I/23, mezi poliklinikou a
Štěpnickým rybníkem).
1.11.3.
Veřejná doprava
Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou.
82
Řešené území je obsluhováno ze stávající železniční stanice Telč (nádraží) a železniční zastávky Telč
– Staré Město, viz kap. Železniční doprava. Železniční stanice nemá přímou vazbu na autobusovou
dopravu.
Autobusové nádraží je situováno jižně od železniční stanice, s vjezdem z ulice Slvíčkovy (na
východním okraji města). Řešení autobusového nádraží není ideální, plocha autobusového nádraží je
předimenzovaná, v současné době je zde 8 autobusových stanovišť, plocha pro odstavení autobusů,
nádraží není průjezdné, je zpracován projekt na přesun autobusového nádraží k vlakovému,
s využitím plochy železnice.
Veřejná autobusová doprava je na řešeném území zastoupena 8 dálkovými a 19 příměstskými
autobusovými linkami.
Ve městě není v provozu městská hromadná doprava, hromadná doprava není součástí žádného
dopravního integrovaného systému.
Na řešeném území se nachází autobusové zastávky –
-Telč, kino - u silnice II/112 a II/406
-Telč, Interier - u silnice I/23
- Telč, Hradecká, škola - u silnice III/406 10
-Telč, Motorpal - u silnice II/406
- Telč, rozc. Kostelní Myslová, křižovatka silnic II/406 a III/406 17
- Telč, ČSAD rozc.
-Telč, Kočárna (u zástavby podél II/406)
- Lanerova cihelna
- Telč, Studnice (u II/406)
Zastávky autobusů ve městě jsou částečně vybaveny přístřešky pro cestující a zastávkovými zálivy.
Izochrony dostupnosti 500 m pokrývají celé zastavěné území.
1.11.4.
Nemotorová doprava
Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. Křížení pěších cest se silnicemi je často již
možné
na značených přechodech pro pěší, pro bezpečnost chodců ve městě jsou na
frekventovaných přechodech instalována bezpečnostní opatření, střední ostrůvek, na ulici Hradecké
(II/406) je u školy umístěn semafor pro pěší, v obytných souborech je používáno omezení rychlosti.
V centru města je vybudována Pěší zóna s omezením vjezdu v sezóně (vjezd povolen Po-Ne 7-10,
16-18), se zákazem vjezdu nákl. vozidel s výjimkou dopravní obsluhy, a se zpoplatněným parkováním
(parkovací hodiny). Mimo sezónu je zde vyznačena Zóna s dopravním omezením s dovolenou
rychlostí 20 km/h. Prostor náměstí je přístupný zklidněnými komunikacemi - pěší zónou (funkční
třída D 1) ulicí Na baště i od jižní brány, ulicemi Palackého, Na Můstku, Na Parkáně a Belpskou
lávkou v pokračování ulic U Masných krámů.
Samostatné pěší cesty propojují místní komunikace. Pro pravidelnou pěší dopravu lze využívat i pěší
stezky podél rybníků a v zámecké zahradě, které v některých směrech představují nejkratší spojení do
centra města.
Přes střed města vedou značené turistické trasy Červená – Jihlávka – Řásná - Telč (lipová alej, střed města, žel.st., Březinova cesta) – Rozsíčky –
Nová Říše
Zelená – Štramberk – Hostětice - Telč (lipová alej, střed města, žel.st.) – Radkov – Dačice
Žlutá – Batelov – Roštejn – Volenčice – Telč – Oslednice, rozhledna
Trasy jsou směrovány přes hlavní náměstí ve městě – nám. Zachariáše z Hradce - do atraktivit
v okolí – viz. Výkres Dopravní infrastruktura.
83
Přes řešené území jsou směrovány tyto značené cyklistické trasy:
Nadregionální, je součástí tzv. zelených stezek – „Greenways“:
č. 16 zvaná "Česko-moravská trasa", vede od Slavonic, pře Staré Hobzí, Dačice, Kostelní Vydří, přes
Telč, Třešť, Jihlavu - dál směr Hlinsko (vede po málo zatížených silnicích III. a II. třídy a stávajících
místních a účelových komunikacích).
Místní cyklotrasy:
č.1113 Telč–Mrákotín–Zahrádky–Strmilov–Jindř.Hradec
č. 5091 Třešť – Panenská Rozsíčka – St. Říše - Telč
č. 5125 Jaroměřice n. R. – Želetava – Nová Říše - Telč
č. 5126 Teč – Řásná – Janštejn – Jihlávka, žel.st.
Cyklistické trasy jsou směrovány přes hlavní náměstí ve městě – nám. Zachariáše z Hradce kde je
v sezóně vyznačena Pěší zóna, která zakazuje provoz cyklistů, je nutné ošetřit dodatkem. Hustá síť
pozemních komunikací málo zatížených automobilovou dopravou umožňuje vytvoření okružních
cyklotras v mikroregionu telčsko.
1.11.5. Hospodářská doprava
Zemědělská a lesní doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice III. třídy. V katastrálním
území obce nejsou rozpracované komplexní pozemkové úpravy. Se zahájením zpracování
komplexních pozemkových úprav v celém katastrálním území se prozatím neuvažuje. Po zpracování
KPÚ je nutné úpravy hlavních polních cest zapracovat do konečného návrhu ÚP.
1.11.6. Letecká doprava
V severní části řešeného území u Studnického kopce je lokalita využívaná jako polní letiště pro
zemědělské účely. Územním rozhodnutím o využití území byla vyhlášena pásma hygienické ochrany
a stavební uzávěry v r. 1985, toto ÚR nebylo zrušeno. Letištní plocha je zatravněna. Ochranná pásma
jsou zakreslena ve výkrese Dopravní infrastruktura.
Území není dotčeno dalšími zájmy letecké dopravy.
1.11.7. Vodní doprava
Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy.
1.11.8. Statická doprava
Odstavení a parkování vozidel v řešené oblasti bylo zjišťováno vlastním průzkumem, pochůzkou
v terénu a také převzato z již dříve zpracovaných průzkumů.
S dopravní situací velmi úzce souvisí požadavky na statickou dopravu. Možnosti pro parkování a
odstavení vozidel jsou nedostatečné především v období letní sezóny. Nedokončené je řešení
dopravy v klidu v poměru s nárůstem stupně automobilizace.
Stávající počet řadových garáží cca 300, největší lokality – Jana Husi 188, Jana Žižky 37, U Háje
36 stání ( G – řadové garáže viz. Výkres Dopravní infrastruktura).
Stávající počet parkovacích stání cca 550, z toho
Nám. Zachariáše z Hradce - 7 vyhrazených, 30 placených, 50 rezidentních, nevhodné podél sv části
náměstí v rozporu cca 10
Nám. Jana Kopty – 20 rezidentních (karty předplacené)
Na Sádkách (u I/23) – 200 placených, pro 20 autobusů
Svatoanenská – 90 placených
U finančního úřadu - 35
Podél komunikací – Masarykova (30), Staňkova (15), Fuchsova (10), Tobiášova…
84
Sídliště Radkovská 20
Sídliště U Štěpnického rybníka 20
(PP – podélná, P kolmá nebo samostatná parkoviště viz. Výkres Dopravní infrastruktura). Podélné
parkování podél komunikací je často v rozporu s normou, zužuje hlavní dopravní prostor a
znemožňuje zásah hasičům.
1.11.9. Dopravní zařízení
Čerpací stanice pohonných hmot se nachází
- u silnice II/151 na západním okraji města, ul. Hradecká – Benzina
- u silnice II/406 v severní části města , ul. 9.května – Paramo
Čerpací stanice pohonných hmot jsou nově realizovány s ohledem na dopravní význam komunikací,
jsou vyhovující i pro další období.
Další ČS na území města - čerpací stanice propan-butanu Uhelné sklady Telč, čerpací stanice
Opravny Telč a.s., čerpací stanice Lesy ČR a.s. Telč, čerpací stanice ZD Telč, jsou umístěny
v areálech podniků.
1.11.10. Intenzita silniční dopravy
Dopravně-inženýrskými podklady pro vlastní řešené území jsou výsledky celostátního sčítání dopravy
z let 1990, 2000 a 2005, provedeného ŘSD ČR. V řešeném území byla sčítána intenzita dopravy na
18 stanovištích. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů stanovených
ŘSD ČR.
Sčítání dopravy v letech 1990, 2000, 2005 a výhled 2010
Vývoj zatížení hlavních komunikací
silnice
stanoviště popis
vozidla celkem za 24 h
1990
I/23
II/112
II/406
6-1062
2000
2005
2010
3733
4018
4469
6-1061
Slavatovská
3692
4795
7669
8555
6-1052
Na Posvátné
3502
7592
5135
5712
6-1051
Třebíčská
3343
4387
4601
5084
6-1056
Třebíčská,za tratí
3343
3276
4819
5348
6-3176
Batelovská (sever)
1340
1105
1231
6-3171
Jihlavská
3263
5484
4345
4850
6-3181
Staňkova (jihových)
2897
4331
1320
1459
6-3186
Slavíčkova
371
1669
1093
1204
6-3193
Jih, za tratí
371
1246
995
1105
6-1080
Studnice
3963
3163
3523
6-1086
Směr Jihlava
4011
3006
3349
6-1074
Hradecká
2300
4818
6424
7179
6-1072
9.května
3850
6055
5688
6365
6-1071
Dačická
3850
4388
4993
5593
6-1076
jih
3850
3390
2573
2833
85
silnice
stanoviště popis
III/406 10 6-1073
Masarykova
III/406 11 6-6886
Ul. 28.října
vozidla celkem za 24 h
3043
4958
-
5000
-
406
488
541
Zatížení komunikací v roce 2005
silnice
stanoviště popis
vozidla celkem za 24 h
těžká
I/23
II/112
II/406
6-1062
osobní
moto
celkem
766
3200
52
4018
6-1061
Slavatovská
1551
6050
68
7669
6-1052
Na Posvátné
1143
3943
49
5135
6-1051
Třebíčská
1061
3471
69
4601
6-1056
Třebíčská,za tratí
1063
3698
58
4819
6-3176
Batelovská (sever)
863
10
1105
6-3171
Jihlavská
907
3405
33
4345
6-3181
Staňkova (jihových)
438
876
6
1320
6-3186
Slavíčkova
251
822
20
1093
6-3193
Jih, za tratí
201
781
13
995
6-1080
Studnice
750
2392
21
3163
6-1086
Směr Jihlava
669
2313
24
3006
6-1074
Hradecká
1173
5192
59
6424
6-1072
9.května
842
4781
65
5688
6-1071
Dačická
751
4191
51
4993
6-1076
jih
519
1999
19
2573
-
-
-
-
82
397
9
488
III/406 10 6-1073
Masarykova
III/406 11 6-6886
Ul. 28.října
232
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
poloha města na křižovatce průtah silnice I/23 zastavěným napojení na nadřazenou
významných silnic I. a II. třídy územím města
dopravní infrastrukturu České
republiky
–
vybudování
dopravní spojení města není připraveno podrobné
obchvatu silnice I/23
s významnými městy v ČR
řešení obchvatu silnice I/23
výhledové
železniční
železniční spojení města
nevýhodná poloha řešeného
propojení
s Rakouskem
území v rámci kraje Vysočina,
přímé
autobusové
linky
(přechod Slavonie-Fratres),
na jeho okraji
s významnými městy v ČR
tzn. prodloužení železniční
chybí bezbarierové trasy trať č.227 Kostelec u Jihlavy
cyklistická
stezka
zv.
dopravy ve městě
– Slavonice do Rakouska
„českomoravská“
nedostatečné
doprovodné naplňování navržených aktivit
vyznačené cyklistické trasy
služby pro návštěvníky – ve schválených strategických
dobrá prostupnost krajinou
cyklisty i turisty
materiálech
je zpracována hluková mapa
problémy
hrozby
trvalý nárůst automobilové
dopravy má vliv na nárůst
hluku ve městě
případná modernizace a
prodloužení železniční tratě
do
Rakouska
povede
k nárůstu intenzit vlaků
závislost okolních obcí na
regionálním centru – dojížďka
za prací, za službami a
zdravotnictvím – horzba
nárůstu individuální dopravy
nedostatek vhodných ploch
s odstavením rostoucí zájem obyvatel o v okolí centra pro parkování
86
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
hrozby
motorových vozidel v centru domácí turistiku
během turistické sezony
města v hlavní sezóně, na
rostoucí zájem o cykloturistiku,
sídlištích
budování cyklostezek
úrovňový železniční přejezd
hustá
síť
pozemních
kolizní střety cyklistických tras komunikací málo zatížených
s intenzivní
motorovou automobilovou dopravou –
dopravou
vhodné
pro
rozvoj
cyklodopravy
zpracovaná studie dopravy
v klidu – organizace resp.
zpoplatnění parkování
zpracovaná studie pro nové
autobusové nádraží
zpracovaný
generel
bezbariérových
tras
a
bezbarierové dopravy na
území města Telč
1.12. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
1.12.1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
1.12.1.1.
Zásobování vodou
Základní charakteristika
Zdroje vody:
město je zásobováno ze skupinového vodovodu „Nová Říše“.
Zdroje skupinového vodovodu:
Zdrojem vody je vodárenská nádrž (VN) Nová Říše. Nádrž se nachází cca 6,5 km JV od Telče. Voda
se upravuje v úpravně o výkonu 110 l/s.
Do řešeného území nezasahují ochranná pásma vodních zdrojů.
Zásobovací systém:
Surová voda z VN Nová Říše se upravuje v úpravně vody Nová Říše, odkud se čerpá do vodojemu
3
(VDJ) 2 x 250 m na Lazích (max. hladina 596, m n.m.). Z VDJ je vedena jedna větev přes Třešť do
3
Jihlavy, druhá jako gravitační přívodní řad DN 300 do VDJ Zvolenovice 2 x 1 000 m , max. hl. 580,2 m
3
n.m. Z VDJ Zvolenovice pokračuje gravitační zásobovací řad DN 400 přes přerušovací komoru 40 m ,
566,0 m n.m. do sítě města.
Na skupinový vodovod jsou napojeny dále tyto obce:
Nová Říše, Bohuslavice, Zvolenovice, Sedlejov, Třešť, Kostelec, Jihlava.
Vodovod byl budován postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí města.
Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území – je zásobován bytový fond,
občanská vybavenost, průmysl.
Provozovatelem vodovodního systému je Vodárenská a.s., divize Jihlava, majitelem Svaz vodovodů a
kanalizací Jihlavsko.
Skladbu vodovodní sítě lze rozdělit podle:
87
•
profilu potrubí
•
stáří potrubí
•
materiál potrubí
•
schopnost převést požární vodu
Z hlediska profilu stávajícího potrubí – DN 50 – DN 300 jsou vodovodní řady pro zásobování
obyvatelstva, občanské vybavenosti i průmyslu vyhovující.
Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 30 let podle druhu materiálu. U starších
vodovodních potrubí dochází k častějším provozním poruchám. Cca 60 % vodovodních řadů je
starších 80 let. Vzhledem ke stáří vodovodních řadů lze předpokládat, že při zpracování územního
plánu města budou navrženy dílčí rekonstrukce.
Při výstavbě městské vodovodní sítě bylo použito potrubí z litiny, u novější výstavby pak z plastů
(PVC, PE).
Z požárního hlediska jsou nevyhovující stávající profily DN 50 pro obyvatelstvo.
Místní část Studnice
- bez veřejného vodovodu
Tlakové poměry:
Kóta přeruš. komory...................................
566 m n.m.
Kóty zastavěného terénu ve městě jsou v rozmezí
510až 530 m n.m.
Max. hydrostatická tlak. výška..................
566 - 510 = 56 m
Min. hydrostatická tlak. výška - souvislá zástavba..................
566 - 530 = 36 m
Z uvedeného plynou vyhovující tlakové poměry pro celé město.
Akumulace:
Max. potřeba vody:
3
cca Qm = 950,0 m /d při uvažované potřebě vody 120 l/ob.den včetně občanské vybavenosti.
3
Pro město je nutno zajistit akumulaci objemu cca 570 až 950 m , což odpovídá 60 až 100% Qm.
Akumulace je ve vdj. Zvolenovice a podle vyjádření provozovatele vodovodu je vyhovující pro stav i
výhled.
1.12.1.2.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Základní charakteristika:
Stoková síť
Město Telč je v současné době odkanalizováno jednotnou kanalizací, která tvoří důsledně soustavnou
stokovou síť. Jednotlivé kanalizační sběrače vytváří stokovou síť pokrývající zastavěnou část města.
Kostru kanalizační sítě tvoří kmenové stoky, které jsou vedeny v nejnižších místech. Odpadní vody
jsou odvedeny na čistírnu odpadních vod Telč situovanou městem.
Do místa ČOV je přivedena kmenová stoka, odvádějící odpadní vody z jižní a západní části města. Na
horním konci Staroměstského rybníka je do této stoky přečerpávána odpadní voda z východní a
severozápadní části města a dále jsou zde zaústěny odpadní vody z východní části Štěpnice, z ploch
těsně navazujících na východní břeh Štěpnického rybníka a z centra.
Kanalizační sběrače jsou provedeny kruhové v profilech DN 300 – DN 1200 a vejčité, materiál potrubí
– beton, železobeton, kamenina, zděné, PVC sklolaminát. Vedení stok je převážně na veřejných
pozemcích (chodník, komunikace), částečně i na pozemcích soukromých.
88
Místní část Studnice
- bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách na vyvážení nebo
septicích.
V rámci kanalizační sítě jsou provozovány:
Odlehčovací komory:
Objekt
umístění objektu
OK DO1
ul. Sladkovského (před ČOV)
OK DO2
ul. Na Hrázi (u staré budovy PAL)
OK DO3
Zámecký park
OK DO4
ul. Štěpnická – Na posvátné
OK DO5
ul. Husova (u kanalizačního provozu)
OK DO6
ul. Luční
OK DO7
ul. Na Korábě
OK DO8
bývalé zahradnictví – lesní školka
OK DO9
ul. Štěpnická – Na posvátné
OK 10B3
před gymnáziem
OK DO11
ul. Maškova
Čistírna odpadních vod:
Město má vybudovanou městskou ČOV. Čistírna byla uvedena do provozu v roce 1998. Jedná se o
mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod s oběhovou nízkozatěžovanou aktivací, s nitrifikací,
denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. ČOV je projektována na 8 000 ekvivalentních obyvatel (EO).
Čistírna má stanoveno pásmo ochrany prostředí kolem ČOV, které bylo schváleno jako pásmo
hygienické ochrany (PHO) rozhodnutím (závazným posudkem) okresního hygienika v Jihlavě ze dne
30.8.1996 (č.j. 5901-215/R/96/Nz) a vyhlášeno územním rozhodnutím z 27.9.1996.
ČOV je umístěna na levém břehu Telčského potoka cca 200 m pod hrází Staroměstského rybníka.
Provozovatelem kanalizačního systému včetně čistírny odpadních vod je Vodárenská a.s. Brno, divize
Jihlava.
1.12.2. ENERGETIKA, SPOJE
1.12.2.1.
Zásobování plynem
Základní charakteristika
Město Telč je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého (VTL) plynovodu Pavlov - Telč, který je u
Pavlova napojen na dálkovod Znojmo - Praha.
VTL plynovod DN 200, PN 40 je přiveden k městu ze SV směru. Na SV okraji odbočuje VTL 150/40
Telč - Krahulčí, po východním okraji města pokračuje VTL 150/40 Telč - Dačice.
Zvláštní inženýrské sítě:
VVTL plynovod, produktovody, ropovod
Řešeným územím neprocházejí trasy zvláštních inženýrských sítí.
VTL plynovody
VTL plynovod DN 200, PN 40 je přiveden k městu ze SV směru. Na SV okraji odbočuje VTL 150/40
Telč - Krahulčí, po východním okraji města pokračuje VTL 150/40 Telč - Dačice.
Město je zásobováno dvěma VTL přípojkami.
89
STL plynovody
STL plynovod přivádí zemní plyn do větší části zastavěného území města. Na STL plynovody jsou
napojeni jednak maloodběratelé, jednak velkoodběratelé a dále STL regulační stanice (u
Staroměstského rybníka v ulici Radkovské).
NTL plynovody
V řešeném území jsou provozovány NTL plynovody:
•
v části Štěpnice a v jižní části města jsou samostatné menší nízkotlaké (NTL) sítě.
Zhodnocení STL a NTL plynovodů
Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně
vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů
v závislosti na rozvoji města. NTL plynovody jsou kapacitně vytíženy.
Regulační stanice
V řešeném území se nacházejí VTL regulační stanice:
-
-
U Štěpnického rybníka ve společném areálu
3
-
RS 3000 m /h - dodává plyn do STL sítě v severní části města
-
RS 1200 m3/h - dodává do samostatné NTL sítě v severní části města (Štěpnici)
3
U Staroměstského rybníka RS 5000 m /h - dodává do STL sítě v jižní části města
Zařízení –SKAO
-
v řešeném území se nachází zařízení SKAO s ochranným pásmem 100 m
1.12.2.2.
Zásobování elektrickou energií
Základní charakteristika
Nadřazené sítě a zařízení vvn, rozvodna
Řešeným územím procházejí nadřazené trasy nadzemního vedení vvn 110 kV, a to východním
okrajem řešeného území. Vedení dodává el. energii do rozvodny 110/22 kV, která se nachází v
severovýchodní části města.
Sítě a zařízení vn 22 kV
Území k.ú. Telče je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Telč z nadzemního vedení
s napětím 22 kV. Nadzemní vedení 22 kV přivádí el. energii do města třemi linkami nadzemního
vedení 22 kV (č.379, č.86 a jižní část z odbočky z vn č. 159).
Vlastní napájecí rozvod ve městě je proveden dvěma rozvodnými systémy:
•
nadzemní vedení 22 kV (okrajové části města
•
zemní kabelové vedení 22 kV (vnitřní město)
Na řešeném území je v provozu cca 27 sloupových a 19 zděných trafostanic 22/0,4 kV zásobující el.
energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným
požadavkům na zajištění odběrů.
Sítě a zařízení nn
Síť nízkého napětí nn je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely, jednak
nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým
vedením. Stav nn sítě je částečně vyhovující.
90
1.12.2.3.
Zásobování teplem
Základní charakteristika
V Telči není vybudována základní soustava CZT (centrálního zásobování teplem).
Pro výrobu tepelné energie se používá zemní plyn, který je přiveden do jednotlivých blokových
kotelen. Nemovitosti jsou z větší části napojeny na STL (přes domovní regulátory) a NTL rozvody. Kde
nejsou provedeny přípojky zemního plynu je používáno jako topné medium převážně:
•
pevné palivo
•
elektrická energie
•
topné oleje
Obnovitelné zdroje energie – nejsou využívány.
1.12.2.4.
Spoje, telekomunikace
Základní charakteristika
Pošta a telekomunikace:
Pošta ve městě je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky.
Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou.
Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. Trasy jsou vedeny podél komunikací,
v chodnících, a to ve směru na Jihlavu, Horní Myslovou a Novou Říši. Je proto.třeba veškeré záměry,
které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění,
včas se správou dálkových kabelů projednat.
Ve městě je vybudována metropolitní optická síť – METNET.
Radiokomunikace:
Nad k.ú Telč prochází paprsek radioreléové. trasy veřejné komunikační sítě ve správě Českých
radiokomunikací a.s., O2 Telefonica a.s. Dále jsou nad řešeným územím provozovány trasy Wi-Fi sítě
z vysílače Ořechov.
Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů.
1.13. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro obec oprávněná osoba (v současnosti firma AVE CZ
Jindřichův Hradec s.r.o). Firma provádí sběr, svoz a odstranění komunálního odpadu. Odpad je
pravidelně odvážen na skládku komunálních odpadů v Jindřichově Hradci, která je provozována
firmou AVE CZ s.r.o., odstraňování odpadů probíhá dle smluvních vztahů s provozovateli
odstraňování odpadů. Firma dále provádí pro město sběr separovaného odpadu – PET láhve, papír,
směsné sklo, nápojový karton, který pak předává jednotlivým zpracovatelům. Sběr bílého skla provádí
firma ASA.
V souvislosti s tříděním odpadů je město zapojeno do systému EKO-KOM a to podpisem smlouvy s
autorizovanou společností. Na základě této smlouvy jsou městu propláceny odměny podle množství
vytříděného odpadu, který je určen k recyklaci. Prostředky takto získané využívá město zpětně ke
zlepšení systému třídění odpadů.
Přehled a rozmístění provozoven ke sběru a výkupu odpadů (v mapě označení TO)
1.
kovy
2.
výkupna
železa
barevných kovů
3.
sběrný dvůr
Telč, Na sádkách 458
a Třebíčská 5789, Telč
Čech odpady s.r.o. Šach 15,Volfířov
Doležal Miroslav, Mutišov 9, Slavonie
Papír, kovy
Radkovská 560, Telč
SLUŽBYTelč s.r.o., Radkovská 560, Telč
91
Za Stínadly
Sběrový dvůr komunálního odpadu neobsahující
nebezpečné složky - papírový, kovový, skleněný a
velkoobjemový odpad lze bezúplatně odložit za
podmínek uvedených v provozním řádu
ASA
Sběrný dvůr nebezpečných složek komunálního
odpadu - baterie, zbytky barev, zářivky a ostatní
odpad s obsahem rtuti, zbytky spotřební chemie,
olej, použité olejové filtry, ledničky, televize, atd. lze
odložit za podmínek uvedených v provozním řádu
Seznam mobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadů podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.
1.
Červenka Jiří
2.
Služby Telč
Skládka inertního materiálu (stavební suť, beton, cihly, zemina) se nachází v prostoru areálu bývalé
cihelny (směr Dačice).
Černé skládky
Skládky vznikají nejčastěji uložením bioodpadu, výkopového a stavebního materiálu, komunálního
odpadu.
V řešeném území se vyskytují, postupně jsou likvidovány.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
hrozby
dostatečné zdroje pitné vody
stáří vodovodní sítě
dostatečná akumulace vody
technický stav vodovodní sítě
doplnění vodovodních řadů kontaminace povrchových a
pro zastavitelné území
podzemních zdrojů vody
výměna
nevyhovujících špatné
hospodaření
vodovodních řadů
s dešťovými vodami snižuje
účinek odvádění odpadních
vybudování
veřejného
vod na čistírnu a zvyšuje
vodovodu a kanalizace ve
riziko znečištění toku (Telčský
Studnici
potok)
zlepšení čistoty vody v tocích
výbušná směs – hlavně
doplnění
kanalizačních zastavěné území
sběračů pro zastavitelné
přerušení dodávky z hlavního
území
distribučního bodu
doplnění technologie ČOV
havárie na zdrojích tepla
zvyšování životní úrovně
zvyšující
se
produkce
s možností výběru topného
odpadů,
nízký
podíl
média (dle lokality), zlepšení
recyklace, materiálového a
životního prostředí
energetického využití
doplnění STL plynovodu pro
el. zastavitelné území včetně
místních částí
stabilizovaná vodovodní síť špatný stavební stav a nebo
(pouze dílčí úpravy)
nedostatečná
kapacita
sběračů – nutno provést
fungující systém kanalizace
rekonstrukci
s odvodem odpadních vod na
městskou ČOV
omezení ve využití území
stávajícím VTL plynovodem
dobrý stav VTL a STL
procházejícího západní a
plynovodů
východní částí řešeného
území
je
z hlediska území
plynofikace stabilizováno
NTL plynovod
zásobování obce elektřinou je
nedostatečná
kapacita
stabilizované
rozvodny
stabilizovaná síť
omezení ve využití území
kapacitní telefonní ústředny nadzemním vedením vvn –
s dostatečnou rezervou
východní část města
síť METNET
zabezpečení dodávky
energie do rozvodny
zásobování města teplem je
stabilizované
bez alternativních zdrojů – využití alternativních zdrojů
tepelná čerpadla, solární
výkonové
rezervy
ve
plynofikace Studnice
energie, biomasa
stávajících zdrojích
rozšíření rozvodny
vznikající černé skládky
92
silné stránky
slabé stránky
příležitosti
vybudovaný
systém
odpadového
hospodářství,
včetně separace komunálního
odpadu
hrozby
nové
trasy
vedení vvn
nadzemního
rozšíření stávajících rozvodů
zvyšování životní úrovně
s možností výběru topného
média (dle lokality), zlepšení
životního prostředí
projekt společnosti EKO-KOM
a.s.
v rámci rozvojových ploch
stanovit výkonovou bilanci
při
nedostatku
výkonu
navrhnout nové trafostanice
postupná rekonstrukce nn
mobilní sítě, internet
zvyšování životní úrovně
s možností výběru topného
média (dle lokality), zlepšení
životního prostředí
rozšiřování stávající sítě
•
odstraňování
černých skládek
navyšování počtu kontejnerů
HOSPODÁŘSTVÍ
1.14. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Základní charakteristika :
Primární sektor je na území města dosti zastoupen, významné je rybářstí i lesní výroba.
Sekundární sektor byl v minulosti zastoupen především strojírenským průmyslem, potravinářským a
nábytkářským průmyslem, v současné době po restrukturalizaci a privatizaci došlo ke stabilizaci i když
v daleko menší míře.
Rozvoj terciálního sektoru sleduje celorepublikové trendy, dochází především k rozvoji především
v komerční sféře - obchodu a služeb. V budoucnu lze očekávat další rozvoj tohoto sektoru.
Podnikatelské prostředí
V této oblasti nebyl proveden průzkum, ale podnikatelské zájmy ovlivňuje především absence
napojení na nadřazený dopravní skelet; silnice I/23 jako vedlejší rozvojová osa kraje nevytváří
atraktivní napoojení na dálniční síť a tím větší dosažitelnost pro export vyráběného zboží. Město má
územně připravenou lokaitu pro orzvoj pracovních příležitostí, ale není zainvestována inženýrskými
sítěmi.
Podnikatelská aktivita
V r.2005 byla na území města 1130 ekonomických subjektů, z toho v primárním sektoru 109,
sekundární sektor 302, v tercálním sektoru 719.
Podnikatelská aktivita tj. počet počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel byla v r.2005
podprůměrná 196 ek.subjektů/1000 obyvatel.
93
Podnikatelská aktivita i při stabilizaci počtu obyvatel mírně stoupá, především v typu fyzických osob.
rok
2005
2007
počet ekonomických subjektů
1130
1040
Odvětvová struktura
V r. 2005 odvětvová struktura se blíží „ideálnímu“ stavu (za ideální se považuje 4: 36 : 60) :
•
rozdělení firem s třemi a více zaměstnanci podle sektorů doznalo v rámci privatizace a
restrukturalizace značných změn :
o
primární sektor je významnou složkou ekonomického potenciálu města – na území
města je 104 subjektů, z toho 8 firem s 1-5 zaměstnanci, dvě firmy s 10-24
zaměstnanci a jedna firma se 100-199 zaměstnanci
o
jedna firma se zabývá dobýváním a úpravou kamene pro stavebnictví
o
sekundární sektor byl dominujícím faktorem ekonomie města v minulém období,
v současné době je stabilizován – na území města je 251 ekonomických subjektů ,
z toho dvě firmy s 100-199 zaměstnanci) výroba stavebně truhlářská a výroba
bižuterie), 5 firem 25-99 zaměstnanci (2xpřípravné práce pro stavbu, pozemní a
inženýrské stavitelství, výroba elektronických součástek, výroba zámků a kování)
o
terciální sektor od r.1991 výrazně narostl – na území města je 684 ekonomických
subjektů, z toho 23 subjektů s více než 6 zaměstnanci
o
významným pro městskou ekonomiku je cestovní ruch, ve kterém jsou ještě značné
rezervy, většina návštěvníků zůstává pouze jeden den
Velikost firem
Pro hospodářství ve městě jsou rozhodující malé a střední firmy. Na území města je toto územní
zastoupení dle velikosti firem
V roce 2007 je počet dle velikosti ekonomických subjektů :
velikost
– bez
počet
zaměsntanců
1-5
6-9
10-19
20-24
25-49
50-99
100-199
415
počet
ekonomických
subjektů
108
6
12
4
10
6
3
o
z uvedeného přehledu je zřejmé, že na území města převažují mikropodniky a malé
firmy
o
v r.2005 Převážná část subjektů je bez zaměstnanců (456 -40%), mikropodniků s 1-9
zaměstnanci je 104 subjektů (9%), malých podniků s 10-49 zaměstnanci je 29
subjektů (3%) a střední podniky s 50-249 zaměstnanci je 6(1%).
Pracovní příležitosti a jejich územní rozložení
k.ú.
počet
zam. 1-5
počet
zam
6 -9
počet
zam 1019
počet
zam 2024
počet
zam 2549
počet
zam 5099
počet
zam 100199
Telč –Vnitřní Město
14
0
2
0
1
0
0
Telč- Podolí
14
1
4
0
0
2
1
Telč – Staré Město
28
3
2
0
6
2
1
Telč – Štěpnice
21
2
3
3
2
1
1
Studnice
3
0
0
0
0
0
0
celkem
80
6
11
3
9
5
3
* ostatní subjekty nejsou dle části obce definovány
94
Pracovní síla
S poklesem dynamiky růstu obyvatelstva klesá i ekonomická aktivita obyvatelstva, ve srovnání s
průměrem v České republice je ale stále vysoká.
Míra nezaměstnanosti ve městě
Míra registrované nezaměstnanosti ve městě Telč je dosti vysoká, v r.2005 11%, v r.2006 činila
10,3%.
Mobilita obyvatelstva za prací
r.2001
vyjíždějící z Telče denně
dojíždějící do Telče denně
za zaměstnáním
do škol
do zaměstnání
do škol
675
182
975
723
Stavební aktivita - výstavba bytů
•
v období 1981 – 2001 bylo postaveno 291 bytů (z toho 1981 -1991 252 bytů); což odpovídá
intenzitě 2,4byty/rok/1000obyvatel
•
za rok 2006 byly postaveny 4 byty
Cestovní ruch
V současné době přavažují jednodenní návštěvníci, rekreační potenciál vlastního města je obrovský,
převažuje ale sezónnost. Město navštěvují převážně individuální návštěvníci. Z volnočasových aktivit
převažuje poznávací turistika. Přínos cestovního ruchu pro hospodářství města je nedostatečný.
HOSPODÁŘSTVÍ - SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
převaha malých firem – vysoká míra nezaměstnanosti
pružných reagovat na změny
malá
atraktivita
na trhu
podnikatelského
prostředí
atraktivní prostředí pro rozvoj z hlediska
polohy
vůči
CR na mezinárodní úrovni
nadřazené dopravní síti
příležitosti
vytvoření
dostatečných
zainvenstovaných ploch ve
východní části města pro
rozvoj podnikatelských aktivit
hrozby
snižování
kvality
podnikatelského
prostředí
díky poloze ve struktuře
osídlení (periferní poloha)
posílení cestovního ruchu jako
významné hospodářské složky
města
soustředění
marketingu na mladé lidi a
seniory v oblasti cestovního
ruchu za účelem prodloužení
sezony
2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST
SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ.
Na základě SWOT analýzy jsou předpoklady pro zajištění udržitelného rozvoje města a jeho zázemí
za předpokladu splnění podmínek:
•
společnost – v oblasti společnost dochází ke zmenšení počtu obyvatel migračním saldem i
značnému stárnutí obyvatel; nedostatečné je tempo zlepšení kvality lidských zdrojů
(vzdělanosti, i když jsou vytvořeny předpoklady pro rychlý růst kvality), kvalita sociální
infrastruktury je dobrá
•
podmínky pro vyvážený rozvoj - vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní
úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, dostupnými službami, vzdělávacími
95
zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů, zamezit dalšímu
snižování počtu obyvatel v centru města i celém městě, zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva
•
hospodářství – v oblasti hospodářství je ve městě vysoká míra nezaměstnanosti, struktura
jednotivých odvětví se vyvíjí ve prospěch terciální sféry, převažují malé a střední podniky,
míra podnikatelské aktivity není vysoká
•
podmínky pro vyvážený rozvoj – jsou vytvořeny územně technické podmínky pro rozvoj
pracovních příležitostí v území za nádražím; je nutno zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního
ruchu snížením sezónnosti a zvýšením délky pobytu návštěvníků ve městě (např. soustředit
se na seniory a rodiny s malými dětmi), vytvořit podmínky pro rekreaci u vody
•
prostředí - v oblasti prostředí je největší hrozbou narůstající intenzita dopravy vyvolávající
rizika nadměrného hluku a znečištění ovzduší a urbanizační tlak na nezastavěné území, které
je ale také nadprůměrně využíváno intenzivní zemědělskou výrobou
•
podmínky pro vyvážený rozvoj - vytvořit územně technické podmínky pro zdravé životní
podmínky poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu města s úzkou
vazbou na rekreační zázemí města, zvážit potřebu dalších rozvojových ploch s ohledem na již
navržené a v rámci územního plánu (včetně změn) schválených ploch; optimalizovat rozsah
nutných krajinářských úprav pro zlepšení krajinného rázu a to s ohledem na hodnoty území;
intenzivní zemědělskou výrobu provádět s ohledem na přírodní zdroje
Pro zachování udržitelného rozvoje je nutno se zabývat těmito prioritami:
•
revitalizaci - zaměřit se na zvýšení kvality života ve městě (revitalizace sídlišť, odstranění
brownfieldů, nevyužitých ploch) s cílem zajistit stabilizaci jeho obyvatel v souvislosti s rozvojem
ekonomických aktivit
•
podporu podnikání - zaměřit se na zvýšení počtu pracovních příležitostí a posílení ekonomie
mikroregionu - inovaci služeb, vzdělávání, kultury a sportu
•
rozvojem lidských zdrojů - zaměřit na stabilizaci současného počtu obyvatel a tím i kvalifikované
pracovní síly důležité pro stabilizaci a rozvoj malého a středního podnikání
•
rozvojem infrastruktury - zaměřit na rozšíření a současně zvýšení úrovně technické a dopravní
infrastruktury a s tím související zlepšení podmínek k životu obyvatel
•
rozvojem cestovního ruchu - zaměřit na rozšíření nabídky a zvýšení kvality služeb a turistické
infrastruktury
96
C)
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD:
1. Urbanistická struktura:
• zabránit narušení urbanistické struktury v celém městě, především v historickém jádru a ve Starém
Městě
• dořešit vazbu města na rekreační zázemí v severozápadním sektoru
• řešit využití hospodářského zázemí zámku (školní statek) pro smíšenou funkci využití – občanské
vybavení, sport, bydlení
• omezit tranzitní dopravu ve městě
• při transformaci plochy výroby na Svatoaneneské ulici (bývalý Motorpal) zvážit možnost zřízení
průchodu na ul.Mládkova
• omezit rozšiřování solitérního zastavění do volné krajiny; vymezit nezastavitelné území, pro tyto
plochy stanovit jednoznačné podmínky využití
• lokalizovat zařízení občanského vybavení s velkou návštěvností (supermarkety, …) tak, aby
nevyvolávaly dopravní závady, byly navrženy s přímým přístupem ze silnic I. a II.třídy a nenarušily
urbanistickou strukturu města
• preferovat rozvoj bydlení jižně (Dačická) a jihozápadně od historického jádra
• rozmístěním pracovních příležitostí především v terciálním sektoru i do ploch se značnou
koncentrací pracovních sil snížit nároky na vnitroměstský pohyb obyvatel
• rozvoj výroby i nadále situovat do území severovýchodně od města (Třebíčská ulice)
• intenzivně využívat stávající plochy
• postupně vymístit nevhodné funkční využití (prolínání výroby a bydlení – školní statek, pila) do
vhodných lokalit
2. Dopravní infrastruktura:
• řešit vymístění tranzitní dopravy – silnici I/23 a II/460 mimo zastavěné území – řešit střety se
systémem ÚSES a problém začlenění do krajiny
• obnovit průchodnost krajiny v severozápadním sektoru podél kapliček ke kapli sv.Karla
• řešit průchodnost krajiny podél řeky Moravská Dyje
• zvážit možnosti pěší prostupnosti kolem břehů všech rybníků
• řešit problémy dopravy v klidu v blízkosti historického jádra (s ohledem na sezónnost)
• zabránit dalšímu úbytku zeleně na úkor zpevněných ploch pro dopravu v klidu v místech s větší
hustotou obyvatel
• zlepšit prostupnost krajiny účelnou obnovou původních cest
• řešit problém rizika střetu pěších a cyklistů s motorovou dopravou na náměstí
3. Hygiena prostředí:
• případná rizika nadměrného hluku u silniční dopravy řešit buď odvedením dopravy a nebo
protihlukovými opatřeními popř. změnou využití území
• vymístit zdroje hluku, organoleptického zápachu a dalších negativních jevů z blízkosti bydlení
(živočišná výroba ve školním statku….)
• řešit střet záměru na rozšíření ploch bydlení v jižní části města a dopravní infrasturktury
dostatečným oddálením navržené přeložky silnice I/23
97
4. Ochrana hodnot:
• zachovat krajinný ráz, řešením ÚSES a krajinářskými úpravami v severozápadním sektoru přispět
ke kultivaci harmonie osídlení s krajinou
• v historické jádru revitalizovat hradby a vodní příkop
• na Starém Městě v památkové zóně chránit v maximální míře původní zástavbu
• vymístit zimní stadion dle studie do blízkosti sportovního hřiště na Tyršově ulici
• v maximální míře chránit území „historického poldru“ na Telčském potoce severně od zástavby
• revitalizovat t.zv.„brownfieldy“ – zemědělské areály, rybářství, cihelna
• zabránit dalšímu „znehodnocování“ architektonicky hodnotných budov (vily, statky) přispívajících
k identitě města
• přechod zástavby do krajiny řešit plochami zeleně s přípustnou rekreační funkcí
• řešit střet krajinářských úprav s ochranou zemědělské půdy
• optimalizovat rozsah změn ve využití území s ohledem na ochranu neobnovitelných zdrojů
• minimalizovat zásahy do sídelní zeleně a krajinné zeleně – zachovat průhledy v interiéru města
• revitalizovat veřejná prostranství, minimalizovat rizika zmenšování významu a rozsahu veřejných
prostranství dopravou v klidu
• řešit revitalizaci vodních toků a vodní ploch – především Roštejnský rybník
• zachovat panorama města s kulturními i přírodními dominantami, věnovat pozornost exponovaným
pohledům z příjezdů od Jindřichova Hradce, Studnice, Horní a Kostelní Myslové
SEZNAM PROBLÉMŮ (P) A STŘETŮ (S) V ÚZEMÍ (včetně záměrů)
popis problémů
PU1
PU2
Identifik
ace
území s narušenou PU1.1
urbanistickou
strukturou
PU1.2
území s nevhodným PU2.1.
funkčním využitím
lokalizace
charakteristika
silnice I/23
parkoviště Slavatovská, Svatoanenská
narušená struktura města dopravními stavbami
objekt finančního úřadu a hotelu – narušená
struktura
města
Štěpnická ul.
neodpovídající měřítku města
přestavbou
PU2.2
Slavatovská ul., východně od Jihlavské v návaznosti na zastavěné území jsou
ul.
zahrádkářské kolonie, ve kterých je potenciální
riziko výstavby rodinných domů bez možnosti
technického vybavení
areál na Sádkách, školní statek
prolínání ploch výrobních aktivit a ploch bydlení
PU2.3
sídliště , centrum
území s nedostatečnými plochami pro dopravu
v klidu
PU2.4
břehy rybníků ve městě
neprůchodná území podél břehů rybníků
PU2.5
bývalé rekreační středisko na konci
Lipek
nevhodná přestavba území
PU2.6
ul.28.října
nevhodný průběh státní silnice III.tř.
98
popis problémů
Identifik
ace
PU2.7
PU3
území s problémem PU3.1
v ochraně kulturních
hodnot
PU4
území s problémem PU4.1
ochrany přírodních
hodnot
PU4.2
PU5
území s problémem PU5.1
ochrany civilizačních
hodnot
PU5.2
křižovatka ul.Na Posvátné a Třebíčské,
křižovatka ul.Štěpnická – Jihlavská –
Slavatovská, odbočka do Hostětic
odbočení do Studnice
úrovňový přejezd na Třebíčské ulici,
podjezd na Slavíčkvé ul., úrovňový
přejezd u židovského hřbitova
zimní stadion
nevhodně řešené křižovatky a křížení se železnicí
severovýchodní
část
v zemědělské krajině
jihozápadní část
problematické využití území v blízkosti MPR
území nedostatek ekostabilizačních ploch
východní část území
východní část území u silnice I/23
území s rizikem ohrožení ekologických hodnot –
malá retenční schopnost, rychlý odtok dešťových
vod
nevýrazný
krajinný
ráz,
nedostatek
krajinotvorných prvků
objekty nezapadající do obrazu města
na pohledově exponovaném místě
5.3
silnice I/23, železnice
bariéry v organismu města
PU5.4
JZ a Z Studnice, údolí Moravské Dyje, nedostatečná propustnost území
kostel Sv.J.Nepomuckého a dále do
Krahulčí, křížová cesta ke kapli Sv.Karla,
jižní část Romantiky
z autobusového nádraží do centra
údolí Romantiky
nutnost doplnění technologie
kapacity ČOV
pro
zvýšení
PU5.6
rybník Roštejn
revitlaizace vodní ploch pro rekreaci u vody
území
s problémy PU6.1
v ochraně sociálních
hodnot – kvality
života
PU6.2
centrum města
riziko střetu pěších a motorových vozidel a
nedořešen pohyb cyklistů v sezoně
PU6.3
PU7
charakteristika
pila...
PU5.5
PU6
lokalizace
území
s problémy PU7.1
v ochraně
ekonomických
hodnot
Oldřichovo nám., Svatoanenská ul., nevýrazná veřejná prostranství
parkoviště Slavatovská ul.
centrum
trend poklesu obyvatel v centru města způsobený
tlakem investorů na budování zařízení
lukrativnějších než je bydlení
školní statek, plocha severně od ul. málo využité areály a
Příční
v zastavěné části města
PU7.2
areály u ul.Radkovská (záměr na území s rizikem asanací
obchvat I/23)
PU7.3
Studnice
PU7.4
ul.Jihlavská,
Myslibořská
nutnost zhodnocení
technického vybavení
Křížová,
nevyužité
území
plochy
vybudováním
Květinová, nutnost obnovy kvality kanalizačních stok
99
popis problémů
S
střety
Identifik
ace
PU7.5
lokalizace
charakteristika
městská cihelna
stará ekologická zátěž (v rekultivaci)
ST1
ST2
areál motokrosu
ST3
SZ
PZ
nevhodné využití území v regionálním biokoridoru
střet zastavěného území s ochrannými a
bezpečnostními pásmy technického vybavení
bývalý rekreční areál na konci Lipek
střet rekreačního využití území a ochrany přírody
střet přeložky silnice I/23 a II/406 střet na využití území
s inženýrskými sítěmi, zastavěnými
plochami
bývalý rekreační areál na konci Lipek
bydlení v k.ú.Studnice u silnice II.tř.
rozvoj rekreace na k.ú.Studnice
problémy záměrů na využití území
problém začlenění přeložky silnice I/23 a
II/406do krajiny
100

Podobné dokumenty

Finální zpráva - Geoportál územního plánování JMK

Finální zpráva - Geoportál územního plánování JMK Celková plocha řešeného území je 3002 ha 3.2 POUŽITÉ PODKLADY Pro zpracování studie byly použity tyto podklady nebo části podkladů: ÚPD, ÚPP, Dopravně urbanistické a dopravní studie a projekty podk...

Více

Telč - e-collegium

Telč - e-collegium STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČ NA OBDOBÍ 2014-2020

Více

The Czechoslovak Australian Association of Canberra and

The Czechoslovak Australian Association of Canberra and Zdeněk Svěrák ve své knížce „Po strništi bos“ ukazuje schopnost přiblížit se každému malému kluku útlého věku. Rozhodně vzácná vlastnost. Jeho charakterní role ve filmech i na jevišti divadla jsou ...

Více

mapový podklad č.9

mapový podklad č.9 KOMUNIKACE III. T˝DY OBCHVAT KADAN - N`VRH

Více

Život ve stáří

Život ve stáří do kategorií zařazovali sami dotázaní). Rozdíly ve struktuře povolání podle pohlaví, korespondující s obecně platnými rozdíly v profesním zaměření mužů a žen, se odrážejí částečně v charakteristiká...

Více