textová část ke stažení

!
"
#
$% & $ '( $ %
*
+
,.!
$#
3
578!
/
!
1'&1'222
B
'22C
)
'
4 56
/
7-''('90::1&7-5;''('9' <(2&
#
#)
0'&1'222
5 - $%
'
=58
!>?
'(@ .-A6
!
D '(2029E<21
B3 '22C
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
SCHVALOVACÍ DOLOŽKA
A
SCHVALUJÍCÍ ORGÁN:
SCHVÁLENO DNE:
B
PO IZOVATEL:
RAZÍTKO:
C
*
75 5
JMÉNO, FUNKCE, PODPIS
STANOVISKO NAD ÍZENÉHO ORGÁNU ÚZ. PLÁNOVÁNÍ K NÁVRHU ÚPD
VYDAL:
DNE:
ÚPO
JMÉNO, FUNKCE, PODPIS OPRÁVN NÉ OSOBY
PROJEKTANT:
RAZÍTKO:
D
. USNESENÍ:
POD .j.:
KRÁL V DV R - NÁVRH
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
# &$ %
$&
" I &
# &
% $J
IK & ) %
IK !
$%
#
$
#!
$
MN
- . O P56
. 57*
?
O .7
Q
=>'
3
" &B
&
U!
J
B
I
!
!
B
!
T&
D '(2029E<21
$
8
G>L
#!
8
,. 5 O .?
. 6P7
>RL +
S
S
4 8
.L
/M
4 5,8
=+
#
43
5.*
5
4 6
5
U
#!
V5
$I
8.*
5
8.*
5
#!
#!
M
DM
M
M
43
5 # B&# 6M
4 8.*
5
#
$
T $!
!
" I#
4 56
4 - 5/ D
!
#&
$
$
5 - $%
T&
&
B K
3
$ D
# H
4 56
55
8
L
?
5
M
3D
3D
$%
M
M
M
M
M
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
OBSAH:
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .........................................................................................................7
A) Hlavní cíle ešení.............................................................................................................9
B) Zhodnocení d íve zpracované a schválené ÚPD, podklady ..........................................11
C) Vyhodnocení spln ní Souborného stanoviska ..............................................................13
D) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ..........................................................17
B. EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU........................................................................................19
a) VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ .................................................................................21
b) ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY
P ÍRODNÍCH, CIVILIZA NÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ.......................23
b.01 P írodní podmínky, ochrana p írodních a kulturních hodnot v území ......................................... 23
b.01.1 P írodní podmínky ........................................................................................................................ 23
b.01.2 Ochrana p írody a krajiny ............................................................................................................ 26
b.01.3 Kulturní hodnoty území (památková pé e) .................................................................................. 27
b.02 Význam m sta v osídlení, kvantifikace jeho rozvoje .................................................................... 29
b.02.1 Širší vztahy - postavení m sta v osídlení .................................................................................... 29
b.02.2 Obyvatelstvo a bydlení................................................................................................................. 30
b.02.3 Zam stnanost.............................................................................................................................. 30
c) URBANISTICKÁ KONCEPCE ......................................................................................33
c.01 Urbanistické p edpoklady ................................................................................................................ 33
c.01.1 Geomorfologie, topografie, kompozi ní vztahy............................................................................ 33
c.02 Urbanistická koncepce..................................................................................................................... 34
c.02.1 Obecné zásady urbanistické koncepce ....................................................................................... 34
c.02.2 Prostorové uspo ádání a organizace území ................................................................................ 35
d)
LEN NÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNK NÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ .....37
d.01 len ní území obce na funk ní plochy............................................................................................ 37
d.01.1 Bydlení ......................................................................................................................................... 37
d.01.2 Obslužná sféra (ob anská vybavenost)....................................................................................... 39
d.01.3 Sport, rekreace, cestovní ruch..................................................................................................... 42
d.01.4 Smíšené využití území................................................................................................................. 44
d.01.5 Výroba.......................................................................................................................................... 45
d.01.6 Zele v sídle ................................................................................................................................ 46
d.01.7 Krajinné plochy ............................................................................................................................ 48
d.02 Podmínky využití funk ních ploch – návrh regulativ využití území ........................................... 51
e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...............................................................................................73
e.01 P írodní limity území......................................................................................................................... 73
e.02 Technické limity území..................................................................................................................... 74
e.02.1 Doprava ....................................................................................................................................... 74
e.02.2 Energetika.................................................................................................................................... 74
e.02.3 Zásobování vodou, odkanalizování ............................................................................................. 77
e.02.4 Telekomunikace .......................................................................................................................... 77
e.02.5 Výrobní areály (pr mysl, zem d lství)........................................................................................ 77
e.03 Kulturn historické limity území...................................................................................................... 78
f) P EHLED A CHARAKTERISTIKA PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ .....................79
f.01 P ehled ploch zastavitelného území................................................................................................ 79
f.02 Specifikace lokalit, prostor a jev vyžadujících prov ení podrobn jší dokumentací............. 81
g) KONCEPCE DOPRAVY, OB ANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY ........................................................................................................................83
g.01 Doprava ............................................................................................................................................. 83
g.01.1 Širší dopravní vztahy ................................................................................................................... 83
g.01.2 Silni ní doprava ........................................................................................................................... 83
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
g.01.3 Železni ní doprava ...................................................................................................................... 85
g.01.4 Obsluha území prost edky hromadné dopravy............................................................................ 86
g.01.5 Sí místních a ú elových komunikací .......................................................................................... 87
g.01.6 Cyklistická a p ší doprava ........................................................................................................... 88
g.01.7 Objekty dopravní vybavenosti, doprava v klidu............................................................................ 89
g.02 Ob anské vybavení .......................................................................................................................... 89
g.03 Technická infrastruktura.................................................................................................................. 90
g.03.1 Zásobování pitnou vodou ............................................................................................................ 90
g.03.2 Odkanalizování ............................................................................................................................ 92
g.03.3 Zásobování elektrickou energií.................................................................................................... 96
g.03.4 Zásobování plynem ..................................................................................................................... 99
g.03.5 Zásobování teplem .................................................................................................................... 103
g.03.6 Telekomunikace ........................................................................................................................ 107
g.03.7 Návrh koncepce nakládání s odpady......................................................................................... 110
h) PLOCHY P ÍPUSTNÉ PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROST A PRO JEHO
TECHNICKÉ ZAJIŠT NÍ .................................................................................................111
h.01 Nerostné suroviny - t žba.............................................................................................................. 111
i) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)...............................................113
i.01 Koncepce ÚSES ................................................................................................................................ 113
i.02 ÚSES jako závazný regulativ územního plánu.............................................................................. 118
j) PLOCHY PRO VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY, ASANACE A ASANA NÍ ÚPRAVY
.........................................................................................................................................121
j.01 Doprava............................................................................................................................................. 121
j.02 Technická infrastruktura ................................................................................................................. 122
j.02.1 Zásobování pitnou vodou............................................................................................................ 122
j.02.2 Odkanalizování a išt ní odpadních vod .................................................................................... 122
j.02.3 Zásobování elektrickou energií................................................................................................... 122
j.02.4 Zásobování plynem..................................................................................................................... 123
j.02.5 Zásobování teplem ..................................................................................................................... 123
j.02.6 Telekomunikace.......................................................................................................................... 123
j.03 Areály, plochy, objekty .................................................................................................................... 123
k) POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY............................................................................125
l) VYHODNOCENÍ D SLEDK NAVRHOVANÉ KONCEPCE EŠENÍ NA ŽIVOTNÍ
PROST EDÍ, ZPF a PUPFL PODLE ZVLÁŠTNÍCH P EDPIS ....................................129
l.01 Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na životní prost edí ............. 129
l.01.1 Ovzduší....................................................................................................................................... 129
l.01.2 Povrchové a podzemní vody..................................................................................................... 134
l.01.3 Hluk a vibrace ............................................................................................................................. 135
l.01.4 Radonové riziko .......................................................................................................................... 138
l.02 Vyhodnocení koncepce územního plánu z hlediska ochrany p dního fondu........................... 139
l.02.1 Charakteristika p dního fondu.................................................................................................... 139
l.02.2 Formální stránka vyhodnocení.................................................................................................... 140
l.02.3 Les .............................................................................................................................................. 141
l.02.4 Zem d lský p dní fond............................................................................................................... 142
l.02.5 Charakteristika navrženého ešení (výkres .8) ......................................................................... 143
m) NÁVRH LH T AKTUALIZACE ÚPO ......................................................................149
C. DOKLADOVÁ ÁST...................................................................................................151
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
D '(2029E<21
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
a) Hlavní cíle ešení
Návrh územního plánu se po schválení zastupitelstvem m sta stane závazným právním dokumentem
pro koordinovaný rozvoj a regulaci využití celého správního území m sta.
V souladu s § 1 Stavebního zákona je cílem ešení územního plánu m sta:
koordinace zájm ochrany kulturních památek, ochrany p írody a zájm ekologie krajiny se
zájmy využití území pro stavební a hospodá ský rozvoj p i zajišt ní vhodných podmínek pro
p im ený popula ní r st a sociální prost edí m stského organismu;
návrh funk ního využití území - je ešen komplexn v celém rozsahu správního území m sta
vymezením ploch s p íslušnými regulativy využití území pro zastav né a zastavitelné území i
kulturní krajinu (obecn nezastavitelné území) – a to s ohledem na charakter jednotlivých ploch,
jejich historický vývoj a podmínky limitující možnost jejich využití.
regulace funk ního využití území - je stanovena prost ednictvím kód vyzna ených v hlavním
výkrese v každé jednotlivé vymezené funk ní ploše a k nim p íslušejících regulativ s
podrobnou specifikací p ípustného využití, podmínek pro využití a nep ípustného využití území.
zásady organizace území - jsou stanoveny rozvržením funk ních ploch s ohledem na vylou ení
kolizních a st etových jev mezi vzájemn sousedícími plochami a dopln ním systému dopravní
a technické obsluhy území.
zásady organizace území respektují vymezení stávajících územních limit a ve ejných zájm .
stanovení závazné urbanistické koncepce, tj.:
o funk ní len ní území – s vymezením p im ených rozvojových ploch pro bydlení, podnikání
a výrobní sféru, ob anskou vybavenost i rekreaci, sport a relaxaci obyvatel i návšt vník
m sta, pro za ízení cestovního ruchu;
o ochrana kulturních hodnot; kompozi ní vztahy v území;
o ochrana p írodních hodnot
– formou závazného vymezení ploch územního systému ekologické stability v úrovni
lokální, regionální i nadregionální.
– respektováním limit v oblasti ochrany p írody
o systém dopravní a technické obsluhy území, v etn ešení deficit a pot eb rozvoje
jednotlivých sítí;
o vymezení a lokalizace ve ejn prosp šných staveb a asana ních opat ení;
asová koordinace využití území a inností ovliv ujících rozvoj - je dána podmínkami
zainvestování rozvojových ploch dopravními a technickými sít mi, postupným využitím
pozemk vždy v návaznosti na sou asn zastav né území.
Dokumentace byla vypracována podle Souborného stanoviska po izovatele ke konceptu ešení ÚPO
schváleného zastupitelstvem m sta Král v Dv r dne 23.03.2006, usnesením . 1/2006.
Elaborát územního plánu obsahuje:
textovou ást (se zahrnutím íselných údaj dopl ujících a charakterizujících navržené ešení):
• základní údaje;
• ešení územního plánu (v etn tabulkových p íloh u p íslušných kapitol);
• dokladová ást;
závaznou ást ve form regulativ
• regulativy využití území
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
grafickou ást:
1. Hlavní výkres
2. Doprava
3. Zásobování vodou
4. Odkanalizování
5. Elektrorozvody
6. Telekomunikace
7. Plynovody, teplovody
8. P dní fond, ochrana krajiny, ÚSES
9. Ve ejn prosp šné stavby
456
.>G ?
&$ '(
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
Širší vztahy, p ípadn další kartogramy (1:20.000, 1:50.000 …) jsou sou ástí textové a tabulkové
ásti.
Poznámka ke grafickému zp sobu vyjád ení jev v hlavním výkresu územního plánu:
Cílem územního plánu je stanovení regulativ , resp. vytvo ení právního prost edí pro regulaci využití
území. Pro grafické vyjád ení regula ních prvk tzv. funk ního využití území jsou b žn k dispozici
dva prost edky: pojednání pozemku a) barvou v jeho plné ploše, nebo b) r zným druhem šrafy
(rastru).
Snaha zachytit v maximální mí e adu proces a prom nlivost využití území v pr b hu asu vede ke
kombinaci obou uvedených vyjad ovacích prost edk . Zatímco plošná barevná škála znázor uje
sou asný stav využití území v dob zpracování územního plánu, grafická zna ka (šrafa, rastr)
umož uje p edat informaci o tom, k jakému ú elu je plocha (parcela) územním plánem ur ena.
Rozdílná hustota šrafy (p ípadn síla barevného orámování návrhových ploch) pomáhá rozlišit
asový horizont využití území. Návrh je vždy vyjád en hustší šrafou nebo rastrem a barevným
orámováním, výhled pak ídkou šrafou nebo rastrem.
Uvedený princip umož uje transparentní pohled a okamžitou analýzu vývoje využití území. V
p ípad zpracování a využití územního plánu v digitální form je pak možné v pracovní vrstv
správce území provád t neustálou aktualizaci – postupné dopln ní plošného zbarvení pozemk podle
doby, kdy je zám r plánu realizován. P i pohledu na takto udržovanou aktualizaci plánu získává
správce území sou asn informaci jak o skute ném využití pozemku, tak o tom pro jakou innost
(funkci) je pozemek ur en a v jakém asovém horizontu, ale také o tom, do jaké míry jsou zám ry
územního plánu napl ovány, tedy jak velké jsou ješt územní rezervy pro tu kterou innost.
Hlavním údajem, který lze vy íst z takto pojatého hlavního výkresu územního plánu, je informace o
funk ním využití pozemk v širším kontextu území - v ucelených plochách. S ohledem na zachování
transparence grafického vyjád ení je v tomto p ípad použita barevná liniová kresba ohrani ení
územních ploch se sourodým využitím. Každá takto vymezená územní plocha je ozna ena kódem,
jemuž jsou p i azeny p íslušné regulativy pro funk ní a objemové využití (ve verbální form zpravidla jako p íloha k vyhlášce o závazných ástech územního plánu).
P esnost interpretace územního plánu a stanovení precizních podmínek pro konkrétní investory závisí
na jednozna ném pochopení jak textu regulativ , tak i graficky vyjád ených informací ve výkresové
ásti.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
b) Zhodnocení d íve zpracované a schválené ÚPD, podklady
Pro širší území, v n mž Král v Dv r leží, bylo doposud zpracováno n kolik ÚPD regionální úrovn
(Koncept metropolitního regionu hl.m.Prahy, ÚS Poberouní, VÚC eský Kras, Urbanistická studie
eský Kras), které územní plán m sta Král v Dv r respektuje. Žádná z t chto nad azených
dokumentací nebyla schválena.
Z okolních platných územních plán bylo t eba koordinovat urbanistickou koncepci využití území
zejména se schváleným ÚPO Beroun.
Použité referen ní podklady:
Návrh územního plánu m sta Král v Dv r je vyhotoven digitáln ve form GIS s využitím
digitálního mapového podkladu zhotoveného na základ map evidence nemovitostí (1 : 1 000,
1 : 2 000) zmenšených pro pot ebu zpracování ÚPO do m ítka 1 : 5 000. Výškopis (zákres vrstevnic)
je proveden s využitím digitální vektorové mapy Zabaged 1 (1: 10 000).
Pro zachycení širších vztah jsou použity mapy m ítek 1 : 50 000, 1 : 25 000 (zmenšeno), p ípadn 1
: 100 000, apod. Tyto p ílohy jsou zpracovány klasicky a jsou sou ástí textu.
Základním podkladem pro vypracování návrhu územního plánu m sta Král v Dv r je 2. revidovaný
koncept ešení ÚPO (07.2004) a na n j navazující Souborné stanovisko po izovatele (03. 2006).
Dále byly pro zpracování návrhu územního plánu využity následující podklady:
• Strategický plán rozvoje m sta Král v Dv r (01.2005);
• Profil m sta Král v Dv r (09.2004)
• Klastr cestovního ruchu Král v Dv r – Beroun – Karlštejn (A.R.D. Central s.r.o. – 11/2005);
• Koncept ešení Metropolitního regionu hl.m. Prahy (ILF / AURS / U-24);
• ÚTP NR-R ÚSES R (Spole nost pro ŽP, Brno – 1997);
• ÚPO Beroun – istopis (Ing.arch. Pavel Koubek – 08.2001);
• Ú elová mapa BPEJ (VÚMOP Prah Zbraslav – 2004);
• lesní mapy LZ Nižbor;
• historické mapy (1890,1908,1911,1912,1939);
• mapy stabilního katastru 1 : 2 880 ( z let 1840);
• soubor geologických ú elových map 1: 50 000 list 12-41 Beroun;
• vodohospodá ská mapa území 1 . 50 000;
• Studie regulace Litavky ( Aquatis Brno);
• Protipovod ová ochrana na Litavce, I. etapa – úsek Král v Dv r (DUR - Hydroprojekt Praha –
04.2003)
• silni ní mapa 1 : 50 000;
• turistické a cyklistické mapy ;
• Statistická data SÚ ze SLBD 1991 a 2001
• Retrospektivní lexikon obcí
• Malý lexikon obcí R 2002 ( SÚ 2003)
Literatura:
- Kronika obce Král v Dv r I - III. , 1919 - 1984
- Sommer, J. - Království eské (1839)
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
- Um lecké památky ech (1977) a ostatní historické podklady (viz. PR + R)
- Demek a kol. - Geomorfologie eských zemí (1965)
- Geomorfologie eských zemí ( Demek a kol., SAV, 1965)
- Moravec, Neuhasil - Geobotanická mapa (1976)
Podklady a údaje všech profesí jsou aktualizovány na základ konzultací se správci sítí a s
p íslušnými rezortními orgány. Údaje o dalších díl ích podkladech jsou sou ástí jednotlivých kapitol
textu.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
c) Vyhodnocení spln ní Souborného stanoviska
Základním zadávacím dokumentem pro vypracování návrhu územního plánu je „Souborné
stanovisko k 2. konceptu územního plánu m sta Král v Dv r“ schválené zastupitelstvem m sta dne
23.03.2006 usnesením . 1/2006.
Obsah Souborného stanoviska sestává z následujících kapitol:
I. Posouzení spln ní požadavk zadání územního plánu
II. Posouzení souladu s platnou navazující územn plánovací dokumentací
III. Posouzení spln ní požadavk na ešení ÚPO, vyplývajících z ve ejného projednání 1. a 2.
konceptu územního plánu m sta
IV. Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu m sta Král v Dv r (které vyplynuly
z projednání 2. konceptu ešení ÚP m sta)
A. Pokyny k navrhovanému využití ploch
A.1 Obecné pokyny
A.2 Výb r varianty ešení
B. Pokyny pro úpravy dokumentace
B.1 Pokyny pro úpravy v textové ásti dokumentace
B.2 Pokyny pro úpravy v grafické ásti dokumentace
B.3 Pokyny pro úpravy obsahu závazné ásti ÚP m sta
V. Návrh rozhodnutí o podaných námitkách ke konceptu ešení Územního plánu m sta Král v
Dv r
Hlavní pozornost je dále v nována t m pasážím Souborného stanoviska, které obsahují pokyny pro
dokon ení návrhu územního plánu m sta Král v Dv r. Napln ní požadavk zahrnutých do
Souborného stanoviska je vlastním p edm tem zpracování návrhu územního plánu a tedy obsahem
následujících kapitol textu. Spln ní nebo naopak d vody nezahrnutí n kterých požadavk jsou
v následujícím textu komentovány jen heslovit :
Ke kapitole IV. Souborného stanoviska:
ad. A.1
- Funk ní plochy
- Pás zástavby, odd lující areál SAD od obytné zástavby u vodojemu je vymezen pro smíšené
využití (viz výkres .1);
- Plochy obytné zástavby jsou dopln ny na základ kladného vyhodnocení námitek vlastník staveb
a pozemk k projednání 2.konceptu ÚP m sta (viz výkres .1);
- Rozší ení ploch pro obytnou zástavbu východn od pozemku vodojemu podél h ebenové
p ístupové cesty jsou s ohledem na vysoce exponovanou polohu pozemk a zásady ochrany
krajinného rázu (zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní) využitelné
v plné mí e pouze s podmínkou maximálního zvýšení podílu nezastavitelných ploch a výsadby
vysoké a doprovodné zelen (viz kap. c.02.2);
- Regulace a organizace využití území je provedena d sledným roz len ním ešeného území na
funk ní plochy, pro n ž jsou stanoveny regulativy využití území s charakteristikou jednotlivých
ploch funk ního využití území v len ní na zastav né a zastavitelné území a na krajinné plochy
(viz výkres .1 a kap. d.02);
- nová funk ní plocha VP.1 – výroba pr myslová specifická - vázaná na využití sousedních objekt
( S PHM, ob erstvení) je situována v Popovicích p i vjezdu na dálnici (viz výkres .1 a kap.
d.02);
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
- Stanovení koeficientu zastav ní vybraných funk ních ploch je provedeno stanovením
procentuálního podílu zpevn ných ploch z celkové plochy pozemku (viz zn ní regulativ v kap.
d.02);
- Nová funk ní plocha OD.1 – vybavenost dopravní specifická - bezpe nostní a cvi ební polygon –
je vymezena severn od trasy dálnice D5 v jihozápadní ásti ešeného území (viz výkres .1);
- P i spole né hranici katastr Král v Dv r a Beroun je po vzájemné dohod ponechán
nezastavitelný pás pro vysokou izola ní zele (v ší i cca 12,5 m). P ibližn po hranici katastru jsou
vedeny inženýrské sít . V místech napojení obousm rné komunikace na k.ú. Beroun je v návrhu
ÚPO Král v Dv r respektován stávající tvar k ižovatky „T“. Návrh je koordinován s ešením
zm ny 01 ÚP m sta Beroun (viz výkres .1).
- Doprava
- Pro zajišt ní územní ochrany výhledov plánované vysokorychlostní trat je v souladu s
požadavkem MD R vymezen koridor trasy procházející po obou stranách uvažované stopy trat
ve vzdálenosti cca 300 metr (viz výkres .1, .2 a kap. g.01.3).
- Protihluková opat ení (nap . realizovaná v rámci projektu Optimalizace trat Praha – Beroun –
Plze ) omezí vliv hluku v blízkosti obytné zástavby. Výstavba nových objekt k trvalému bydlení
v ochranném pásmu dráhy není v ÚPO navrhována.
- Propojení nových místních obslužných komunikací mezi m sty Král v Dv r a Beroun je vzájemn
koordinováno (viz výkres .1 a .2);
- Navržený úsek místní obslužné komunikace podél jižního okraje zámeckého areálu je podle
požadavku památkové ochrany ukon en v areálu zámku - cílem je zklidn ní bezprost edního okolí
zámeckého objektu a zkvalitn ní dopravní obsluhy komer n využívaných objekt hospodá ského
zázemí zámku (viz výkres .1 a .2);
- Místní komunikace ze Zaho an k Berounu (k ulici Okrajové) je za azena do kategorie místní
páte ové komunikace. P estože v sou asné dob svým ší kovým uspo ádáním neodpovídá
parametr m sb rné komunikace, bude nezbytné s ohledem na její polohu a funkci v rozvojovém
území obou sousedících m st po ítat do budoucna s jejím zkvalitn ním a s ší kovou a áste n i
sm rovou úpravou.
- V návrhu ÚPO jsou dopln ny cyklistické trasy podél eky Litavky v návaznosti na cyklotrasu ve
schváleném ÚP m sta Berouna a koncepci cyklistických tras v prostoru Beroun – Král v Dv r –
Zdice (viz výkres .2);
- Vyhodnocení zábor ZPF k nezem d lským ú el m je provedeno podle metodického pokynu
MŽP R .j.OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 a za p edpokladu respektování zákona .334/1992
Sb. a souvisejících právních p edpis – viz kap. l.02;
- Územní systém ekologické stability je koordinován s Plánem ÚSES - Král v Dv r, Popovice,
Levín, Zaho any (MM Consult Praha, Ing. Michalec) – viz výkres .8;
- Nivy vodních tok (Litavka, Dib í - v etn strže v km 2,0) jsou ÚPO evidovány v souladu s §3,
písm. b) zákona .114/1992 Sb. jako VKP ze zákona – viz kap. e.01;
- Technická infrastruktura
- Dokumentace technického vybavení území je aktualizována dle sou asného stavu a platných
koncepcí jednotlivých správc sítí; koncepce ešení technického vybavení vychází z ešení
navrhovaného 2.konceptem ÚPO (viz výkresy . 3, 4, 5, 6, 7 a kap. g.03);
- Ochranná (a bezpe nostní) pásma technické infrastruktury jsou v návrhu ÚPO respektována jako
limity využití území (viz kap. e.02). Všechna znázornitelná liniová vedení a plošná za ízení budou
jsou zakreslena ve výkresové ásti (viz výkresy . 3, 4, 5, 6, 7) a popsána v textové ásti (viz kap.
g.03);
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
- V návrhu jsou respektovány RR trasy : RS Strahov – RS Rade , BTS Beroun, nová v ž BTS
Král v Dv r, Nad stadionem 343, TVP Beroun, vrch D d – EZIKO Král v Dv r, Tovární 38 (viz
výkr. . 6);
- Sou ástí dokumentace územního plánu je p íloha CO ve smyslu p ílohy .2 vyhl. .135/2001 Sb.
Doložka civilní ochrany a otázky požární ochrany je zpracována v rozsahu odpovídajícím platným
právním p edpis m – viz kap. k;
- Problematika ochrany nerostných surovin a t žby je zahrnuta v kap. h; zákres souvisejících limit
je patrný ve výkrese .1 a .8;
ad B.1
- Údaje o ochran kulturních památek jsou aktualizovány a opraveny (viz kap. b.01.3);
- Obsah limit využití území je dopln n v souladu s požadavky Souborného stanoviska – viz kap. e;
- Problematika protihlukových opat ení je zahrnuta v kap. Hluk a vibrace – viz kap. l.01;
- Požadavek na vyhodnocení zástavby na severním svahu u vodojemu z hlediska zajišt ní oslun ní
obytných staveb p ekra uje rámec ešení ÚPO – týká se podrobn jšího stupn projektové
dokumentace (DÚR, DSP);
ad B.2
- údaje o hranicích zastav ného území jsou aktualizovány (viz výkres .1, …);
- zákres zámeckého areálu je upraven podle podkladu poskytnutého orgánem památkové pé e (viz
výkres .1);
- grafické vyjád ení objekt památkové ochrany je upraveno v souladu s požadavkem – viz výkres
.1;
- výkres dopravy v m . 1.5000 je adjustován samostatn – viz výkres .2; úpravy a koordinace
napojení komunikací v sousedním katastru Berouna jsou v grafických p ílohách up esn ny;
- využití území jižn od trat D (mezi Karlovou Hutí a areálem SUS) je plochou s regulativem
S.zou; dopravní napojení je zajišt no stávající místní obslužnou komunikací vedenou od Karlovy
Hut do Popovic – viz výkres .1;
- STL a VTL plošná za ízení, v etn ochranných a bezpe nostních pásem VTL plynovod jsou
zachycena ve výkr. . 7;
- Vymezení prvk ÚSES je koordinováno s ÚTP NRR ÚSES a s plánem ÚSES pro sledované
území – viz výkres .8;
- Záplavové území Litavky je vyzna eno podle podklad vodoprávního ú adu – dle stanovení OÚ
Beroun pod .j. 677/1997-231 Ba dne 25.6.1997 – viz výkres .1 a .3;
- úprava koryta Litavky je zakreslena podle DUR protipovod ových opat ení – Litavka I.etapa
(Hydroprojekt a.s. - 04/2003) – viz výkres .1 a .3;
- údaje o ochran nerostných surovin a t žb jsou uvedeny podle podklad Geofondu – viz výkres
.1;
ad B.3
- Závazná ást ÚPO Král v Dv r je adjustována dle požadavku SS jako samostatná kapitola;
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování
V souladu s požadavky dle §1, odst.1 Stavebního zákona jsou územním plánem m sta Král v Dv r
stanoveny zásady pro organizaci funk ního využití území a innosti ovliv ující rozvoj území – a to
prost ednictvím len ní celého správního (zastav ného, zastavitelného i nezastavitelného) území na
funk ní plochy, k nimž jsou vždy p i azeny p íslušné regulativy pro p ípustné, podmín n p ípustné a
nep ípustné využití (viz hlavní výkres a kap. d.02). Pot ebná míra podrobnosti len ní území a
specifikace regulativ vychází ze specifických podmínek každé jednotlivé vymezené plochy a
sou asn je stanovena tak, aby:
vyjád ila závazné prvky urbanistické koncepce a základní prostorové a kompozi ní vztahy
v ešeném území;
vyjád ila p ípadné specifické podmínky a identitu dané lokality;
zamezila vzájemn negativnímu vlivu funkcí v sousedících plochách a vzniku územních
st et .
V souladu s požadavky dle §1, odst.2 Stavebního zákona územní plán m sta Král v Dv r vytvá í
p edpoklady pro zabezpe ení souladu p írodních, civiliza ních a kulturních hodnot v území – a to
jednak prost ednictvím pot ebné míry podrobnosti a formulace výše uvedených nástroj regulace
území a dále tím, že:
do závazných regulativ využití území jsou zapracovány vstupní limity využití území,
zejména pak limity ochrany kulturního d dictví a limity ochrany p írody a jejích hodnot;
v rámci navrhované urbanistické koncepce jsou závazn stanoveny plochy pro rozvoj bydlení,
podnikatelské sféry a služeb, ob anské vybavenosti, relaxace, rekreace a sportu;
je závazn stanoven systém dopravní a technické obsluhy území a jsou vymezeny plochy pro
jeho rozvoj;
jsou závazn vymezeny a konkretizovány plochy územního systému ekologické stability
v lokální, regionální a nadregionální úrovni;
Rovnováha mezi hlavními faktory udržitelného rozvoje (kvalitou životního prost edí a kulturního
d dictví na stran jedné, hospodá skými zájmy na stran druhé a sociálním prost edím na stran t etí)
- je v p ípad Králova Dvora výrazn ovlivn na jeho polohovým faktorem a optimální dostupností
jádrové oblasti Prahy. Díky tomu získává m sto stále v tší m rou charakter satelitního sídla
v Pražského metropolitního regionu a to výrazn ovliv uje investi ní innost a možnost využití
území. Návrh územního plánu sleduje cíl: zabezpe it trvalý soulad p írodních, civiliza ních a
kulturních hodnot v území.
V souladu s požadavky § 2 Stavebního zákona jsou v návrhu územního plánu Králova Dvora ešeny
úkoly územního plánování v následujících kapitolách a ástech územního plánu:
a) stanovení limit využití území (viz kap. e) textové ásti);
b) regulace funk ního a prostorového uspo ádání území (viz kap. d.02 a separát Závazná
ást ve form regulativ );
c) specifikace nutných asana ních, rekonstruk ních nebo rekultiva ních zásah do území
a stanovení zp sobu jeho dalšího využití (viz kap. j);
d) vymezení chrán ných území, chrán ných objekt , oblastí klidu a ochranných pásem,
pokud nevznikají podle zvláštních p edpis jinak, a zabezpe ení ochrany všech
chrán ných území, chrán ných objekt , oblastí klidu a ochranných pásem (viz kap. d);
e); h); i););
e) stanovení podmínek pro v cnou a asovou koordinaci místn soust ed né výstavby
jednoho nebo více stavebník (viz kap. c); d;) f););
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
f) posouzení územn technických d sledk p ipravovaných staveb a opat ení v území a
návrh jejich rozsahu (viz kap. c); l);) ;
g) stanovení územn technických, urbanistických a architektonických zásad pro
projektové ešení a realizaci zástavby (v detailu úm rném stupni ÚPO – viz kap. c);
d); a separát Závazná ást ve form regulativ );
h) návrh využití zdroj a rezerv území pro jeho spole ensky nejefektivn jší urbanistický
rozvoj (viz kap c); h););
i) návrh podklad pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území (viz kap.
c); g););
j) návrh po adí výstavby a využití území (viz kap. c); d););
k) návrh územn technických a organiza ních opat ení pro dosažení optimálního
uspo ádání a využití území (viz kap. c); d););
l) vymezení území dot ených požadavky ochrany obyvatelstva (viz kap. k).
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
B.
D '(2029E<21
EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
a) VYMEZENÍ
H 29 '22CF*
6
122C
EŠENÉHO ÚZEMÍ
Hranici ešeného území tvo í správní území obce Král v Dv r, které zahrnuje 5 katastr : Král v
Dv r, Po aply, Popovice, Levín a Zaho any, resp. 7 ástí: Král v Dv r, Karlova Hu , K ižatky,
Levín, Po aply, Popovice, Zaho any. Takto vymezené území má celkovou vým ru cca 1526 ha.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O
EŠENÉM ÚZEMÍ
Obecní ú ad …………………………………………………..
stavební ú ad ..........................................................…………..
rozloha správního území ..........................................................
po et obyvatel 2001 ................................................................
nadmo ská výška v území ...........................................……….
Obecní ú ad Král v Dv r
Stavební ú ad Král v Dv r
1 526 ha
5 538
226 - 470 m.n.m.
S ohledem na pot ebu širšího komplexního posouzení obce a p ilehlé krajiny byly zkoumány i jevy,
které p esahují rámec vymezené hranice ešeného území a které mají nebo mohou mít p ímý vztah
ke struktu e sídla.
Návrhový horizont ……………………………………………
D '(2029E<21
r. 2020
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
b) ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A
OCHRANY P ÍRODNÍCH, CIVILIZA NÍCH A KULTURNÍCH
HODNOT V ÚZEMÍ
b.01 P írodní podmínky, ochrana p írodních a kulturních hodnot v území
b.01.1 P írodní podmínky
Geomorfologie
Území se nalézá v soustav Poberounské, oblasti Brdské podsoustavy, na rozhraní dvou celk a to
Karlšt jnské vrchoviny a Ho ovické pahorkatiny s okrskem Zdická brázda.
Karlšt jnská vrchovina zasahuje do jižního až jihovýchodního okraje území (Popovice, K ížatky).
Jedná se o vrchovinou zvrásn nou, tvo enou ze silurských b idlic a silurských i devonských vápenc ,
s polohami diabas . Reliéf je mírn zvln ný, strukturn denuda ní, vystupuje strmými svahy nad své
okolí. Svahy mají severní expozici. Mimo území se nacházejí etné jeskyn a vápencové lomy. V
údolí Litavky je Zdická brázda vystupující prakticky až k severní hranici ešeného území. Složená je
z b idlic svrchního ordoviku, ploché dno údolí je p ekryto nánosy fluviálních hlín a mírných teras.
Nadmo ská výška se pohybuje v rozmezí od 226 až do 470 m n. m. (Koukolova hora)
Geobotanika
Jednotky rekonstruované p irozené vegetace popisují ešené území: V údolí Litavky se nacházely
luhy a olšiny (Alno-Padion). Svahy se severním sklonem byly porostlé subxerofilními doubravami a
svahy s jižní expozicí byly pokryty jak subxerofilními doubravami, tak i dubohabrovými háji
(Carpinion betuli).
Klimatologie
Sledované území se nachází na rozhraní oblasti B3, která je mírn teplá, mírn vlhká s mírnou zimou,
pahorkatinná a oblasti B4 mírn teplá, mírn vlhká se studenou zimou. Pr m rná ro ní teplota je 6 až
7oC a pr m rné ro ní srážky jsou 500 až 550 mm.
Regionáln fytogeografické len ní
Fytogeografický obvod: eskomoravské mezofyticum s fytogeografickým okresem 32 K ivoklátsko Diagnosa: mezofytikum s rozmanitou kv tenou mezofyt a termofyt, vegeta ní stupe p evážn
suprakolinní (kopcovité klima) relativn kontinentální, srážkov nedostatkové), reliéf svažitý, v niv
rovinný, podklad asto skalnatý, chudý, svahy více lesnaté, jak zem d lsky obhospoda ované.
Hydrologie
Dominantním tokem v ešeném území je Litavka, pravostranný p ítok Berounky s ústím v Beroun .
Levostrannými p ítoky Litavky jsou v ešeném území Po ápelský potok s ústím v Po áplech a Dib í
potok s ústím v Králov Dvo e. Pravostrannými p ítoky jsou pak potoky Suchomastský a Mlýnský (
vlastn bifurkace Litavky).
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
Základní hydrologické údaje
tok/ .hydrol.po adí/profil
122C
.>G ?
&$ '(
délka údolí
plocha povodí
lesnatost
50,5
558,292
40%
PO ÁPELSKÝ P./1-11-04-048 VI
6,2
7,037
20%
LITAVKA/1-11-04-049
V
51,5
566,837
40%
DIB Í/1-11-04-052
VI
11,2
23,418
50%
LITAVKA/1-11-04-053
V
51,9
590,393
40%
11,0
29,677
20%
55,8
629,417
40%
LITAVKA/1-11-04-47
nad Po ápelským potokem
ád toku
456
V
ústí do Litavky
nad Dib í
ústí do Litavky
nad Suchomastským potokem
SUCHOMASTSKÝ P./1-11-04-054
ústí do Litavky
LITAVKA/1-11-04-055
ústí do Berounky
V
VI
Pro profil 1-11-04-055: pr m rná ro ní srážková výška 570 mm, pr m rný ro ní odtokový sou initel
0,24, pr m rný ro ní pr tok 2,71 m3/s.
V d sledku opakovaných povod ových stav na Litavce bylo rozhodnuto o úprav koryta Litavky v
úseku mezi í ním kilometrem 2,8 - 7,1, jež má ochránit území údolní nivy p ed vyb ežením vody p i
povodních do kulmina ního pr toku Q100 v úseku navazujícím na již provedená protipovod ová
opat ení. Podkladem byly:
- studie firmy KDP Praha (1995) návrh úpravy toku s ekonomickým zhodnocením – v etn
evidence povodní z ervna 1995;
- dokumentace k územnímu ízení (AQUATIS a.s. Brno,06/96) – návrh rozší ení koryta a
navýšení hrází
- dokumentace DUR (HYDROPROJEKT Praha - 04.2003) – Protipovod ová ochrana na
Litavce, I.etapa – úsek Král v Dv r; tato dokumentace je s mírnými korekcemi zahrnuta
do ešení územního plánu obce.
Vymezení záplavového území pro kulmina ní pr toky QN pro Litavku jsou v ÚPO Král v Dv r
zakresleny podle výše zmín né DUR Hydroprojektu Praha – a to jak pro stávající stav p ed realizací
protipovod ových opat ení, tak i pro návrhové období po provedených úpravách.
Z vodních nádrží jsou významné jednak rybníky v niv Litavky: M rák (10 ha, 150 000 m3) a
Prost ední rybník (6,8 ha, 100 000 m3), jednak nádrž na Suchomastském potoce ( 9,3 ha, 411 000 m3)
využívaná pro pr mysl i rekreaci ( vybudovaná roku 1960).
Geologické podmínky
Území je budováno geosynklinálním spodnopaleozoickým barrandienským komplexem pražské
pánve ordovického až devonského stá í, jejíž hlubší skalní podklad tvo í ordovické sedimentace, a je
tvo eno královédvorským odd lením a souvrstvím jílovitých b idlic a odd lení kosov p evážn
flyšoidním souborem pískovc , prachovc a b idlic kosovského souvrství. Devonské sedimenty jsou
rifovou sedimentací organogenních kon pruských vápenc . V kvartéru došlo denundací a erozí
pom rn lenitého reliéfu v povodí Litavky a jejích p ítok k tvorb fluviálních pís itých št rk ,
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
diluviálních pís ito-hlinitých a kamenito-hlinitých uloženin. Drobné erozní zbytky mindelských
akumulací Berounky a st edních pleistocenních teras jsou rovn ž patrné na b ezích Litavky. Dna
údolí vodote í vypl ují št rkovito-pís ité uloženiny wurmských mladopleistocenních teras.
Hydrogeologie
Sledované území lze charakterizovat jako rajón s p evahou puklinových kolektor vznikající na
aluviálních a terasových sedimentech v údolí Litavky. Jedná se o kolektory kvarterních fluviálních
písk , št rkopísk , št rk , údolních niv nebo vyšších teras v povodí Litavky ( o mocnosti do 10 m).
Náplavy Litavky charakterizují hodnoty pr to nosti ád 10 -2 m2s-1. M lká zvode v kvarterních
náplavech Litavky doložená hydrogeologickými vrty v okolí Králova Dvora má charakter podzemní
vody smíšených typ s variabilitou iont Ca+,Na+,HCO3- a SO4-. V pásu podél Litavky je kvalita vody
III, na ostatním území II.
Ložiska nerostných surovin
Na jihovýchodním okraji ešeného území se nachází ást CHLÚ 17780000 Jarov výhradního ložiska
B3 177800 Jarov u Berouna - Kosov a DP 60012 Jarov lom Kosov – ložiska cementá ské sialitické
suroviny. Správcem ložiska je velkolom ertovy schody a.s. Ložisko je v t žb . Je vedeno v bilanci
zásob výhradních ložisek nerost .
Západn od Levína je pod . 122300 evidováno nevýhradní ložisko cihlá ské suroviny. Správcem je
Geofond Praha a ložisko je vedeno mimo bilanci zásob výhradních ložisek nerost .
Biogeografie
Území se nachází v 1.18. Karlštejnském bioregionu, severozápadní okraj zasahuje do 1.19.
K ivoklátského bioregionu.
1.18. Karlštejský bioregion
… je tvo en vápencovou vrchovinou, roz len nou údolními toky. Jsou zde teplomilné doubravy,
dubohab iny, na jižních svazích skalní stepi, na severních su ové lesy a vápnomilné bu iny. Flora je
bohatá na r zné migranty a floroelementy. Teplomilné doubravy s vápencovými stepními lady a
bradly jsou centrem st edo eské subendemické a endemické fauny. Kontrastem v i okolním
bioregion m je jeho mohutn vyvinutá kalcifilní flóra a vegetace se zastoupením náro n jších
termofilních druh a tém úplná absence bu in (s vyjímkou vápnomilných).
Osídlení bioregionu je velmi starého data. Lesy pokrývají zna nou ást rozlohy, místy jsou ale
pozm n ny na kultury stanovištn nep vodních d evin, nebo cizích ekotyp domácích druh . Na
odlesn ných plochách p evládají pole. Vlhkomilná p irozená vegetace je velmi ídká. Bioregion je
historicky narušen t žbou nerostných surovin a z doby provozu cementárny prašným spadem.
1.19. K ivoklátský bioregion
… je p evážn tvo en vrchovinou na algonkických b idlicích a starých živných vyv elinách.
Bioregion zahrnuje velmi zachovalé p írodní prost edí nižších partií hercynské podprovincie. V jádru
bioregionu p evažují lesy, na zna né ploše s p irozenou druhovou skladbou (mimo ešené území). Na
okolních plochách dominují pole.
V p evládající ploše jsou b idlice a droby proterozoika s vložkami silicit - buližník , které tvo í
vesm s nápadné skalní výchozy. Reliéf má charakter ploché vrchoviny, s výškovou lenitostí 150 až
250 m.
Biotickým kontrastem K ivoklátského bioregionu v i Karlštejnskému je absence kalcifilních druh .
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Prehistorické osídlení bylo pouze na okraji bioregionu, jádro bioregionu bylo ve st edov ku
atakováno pom rn mírn . Bioregion pat í k nejvýznamn jším územím s velmi zachovalou
p irozenou skladbou lesní bioty ve st ední Evrop . Proto zde byla vyhlášena biosférická rezervace a
CHKO K ivoklátsko (CHKO zasahuje na severní hranici ešeného území u k.ú. Zalužany a Levín).
b.01.2 Ochrana p írody a krajiny
Ochranou p írody a krajiny se podle zákona . 114/1992 Sb. § 2 rozumí dále vymezená pé e státu a
fyzických i právnických osob o voln žijící živo ichy, plan rostoucí rostliny a jejich spole enstva, o
nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky pé e o ekologické systémy a krajinné
celky, jakož i pé e o vzhled a p ístupnost krajiny.
ešené území je dot eno zvlášt chrán nými územími a dalšími jevy ochrany p írody:
a) Chrán ná krajinná oblast (kontakt na hranici);
b) P írodní památka;
c) Významný krajinný prvek - ze zákona;
d) Významný krajinný prvek – registrovaný;
e) Územní systém ekologické stability – viz kapitola i) Územní systém ekologické stability;
K jednotlivým jev m ochrany p írody:
VELKOPLOŠNÉ CHRÁN NÉ ÚZEMÍ
a) Chrán ná krajinná oblast
Hranice chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko je v ur itém úseku v kontaktu s katastrální hranicí
mezi obcí Levín a ernín; do ešeného území ÚPO Král v Dv r CHKO nezasahuje.
MALOPLOŠNÉ CHRÁN NÉ ÚZEMÍ
b) P írodní památka
P írodní památka Zaho anský stratotyp - geologická lokalita na lesní p d p i silnici Král v Dv r Zaho any.
VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK
c) Významný krajinný prvek - ze zákona
… je geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny. Utvá í její typický vzhled nebo
p ispívá k udržení její stability. VKP v ešeném území jsou lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy.
Tyto plochy jsou dány ze zákona 114/92 Sb, - nejsou v grafické ásti ÚPO zvýrazn ny.
d) Významný krajinný prvek - registrovaný
V ešeném území nebyl registrován orgánem ochrany p írody žádný významný krajinný prvek ve
smyslu § 6 zák. . 114/92 Sb.; v grafické ásti jsou zakresleny dva k registraci navrhované VKP,
které byly p evzaty od ochrany p írody p i M Ú Beroun.
1. He man, k.ú. Levín, ernín – lokalita krajiná ského, fytologického a geologického významu
kultura: neplodná p da, pastvina
rozloha 4,5 ha
2. Trvalé travní porosty, k.ú. Popovice – údolní poloha s vodním zdrojem u obce K ižatky
kultura: neplodná p da, louka
rozloha 3,3 ha
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
b.01.3 Kulturní hodnoty území (památková pé e)
Území, které dnes tvo í správní obvod Králova Dvora sestává z ady historicky samostatných obcí
teprve postupem doby spjatých se zdejší mnohasetletou tradicí hutní a železá ské výroby.
První zmínky o sídlech: asi v 1236 Václav I. vybudoval p ibližn na míst dnešního jádra Po apel (za
nyn jší farou v míst dnešních p. 10 a 29) lovecký hrádek hojn využívaný královskými družinami
P emyslovc a pozd ji Lucemburk . Zde také Václav I. r. 1253 zem el. V r. 1336 zakládá Karel IV.
vysokou pec v lokalit dnešní Karlovy Hut a v r. 1353 železné hamry v Popovicích, zmi ovaných již
od r.1266. Sou asn vzniká osada K ižatky (Schmiedeberg) jako sídlo ková z huti. Roku 1360
buduje vladyka Mikuláš z Lutohlav tvrz p i potoku východn od Karlovy Hut .
Za Václava IV. se Král v Dv r stal majetkem rytí z Bu enic, pak pán z Gutštejna, posléze op t
královské komory. Po n kolika majitelích využívajících panství jako majetek zástavní p ebírají
Král v Dv r Lobkovicové od r. 1552 do r. 1621. V této dob (1558) byl Janem z Lobkovic na míst
p vodního hrádku vybudován renesan ní zámek. Po konfiskaci r. 1621 se stala majitelem panství
op t královská komora od níž jej koupil r.1860 Emil Fürstenberg, který zde z ídil r.1863 statek
sv enecký.
To se však netýká Po apel, Popovic, Levína ani Zaho an. Nap íklad Po aply byly za vlády Václava II.
p id leny m stu Berounu, pozd ji v dob vlády Lucemburk (1364) je vlastníkem Bo ita z Po apel,
pak pat í zbirožskému panství (1373 – 1399), dále Jíra z Roztok a od r.1410 Karlštejn. Po konfiskaci
v r.1621 p ipadly Po aply op t komo e královské a panství králodvorskému až do r. 1884. V této
dob již prod lávají Po aply v d sledku prudkého rozvoje železáren na katastru Králova Dvora
rozmach p evážn obytné zástavby jako úto išt n meckých zam stnanc nových závod v blízkém
okolí. Obec Levín byla naopak až do r.1848 robotní vesnicí panství králodvorského. Zdejší sedláci
vypomáhali s dovozem železné rudy ze Svaté a d ev ného uhlí do Karlovy hut a s rozvozem
litinových výrobk .
V roce 1862 byla v údolí Litavky vybudována železnice; v r.1871 Emil Fürstenberg zakládá
železárny; 1889 je založena cementárna. Tento bou livý rozvoj pr myslu v záv ru 19. století
poznamenal nejmén na dalších 100 let celé p ilehlé území – z dnešního ekologicky orientovaného
pohledu ve špatn prov trávané berounské kotlin ne práv nejlépe.
Ve druhé polovin 20. století sou asn s intenzifikací areál t žké výroby zasáhla sídelní strukturu
králodvorska i vlna sídlištní hromadné bytové výstavby st edn podlažních i vysokopodlažních
panelových dom (Král v Dv r – Pod Hájem; Po aply – pod Viš ovkou; …). T žce bylo pak celé
území zasaženo již druhou liniovou barierou (po pr tahu železnice na po átku poslední t etiny
19.stol.) - tvrdým technickým ešením trasy dálnice D5 Praha – Plze – Rozvadov.
Seznam jednotlivých památkov chrán ných objekt :
místo, kulturní památka
Král v Dv r
Areál zámku:
334/1 – objekt zámku
334/2 – ohradní ze
334/3 – zahradní zámecká brána
334/4 – ze s bránou
334/5 – špýchar
334/6 – v ž
334/7 – hospodá ská budova
D '(2029E<21
R. . památky poznámka
15456/2-334
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
334/8 – kašna
334/9 – park
Po aply
Areál kostela Nanebevzetí P.Marie
335/1 – farní kostel
335/2 – ohradní ze
335/3 – márnice
335/4 – Machá k v náhrobek
335/5 – B ezin v náhrobek
335/6 – socha sv. Jana Nepomuckého
3926 - náhrobek Jana Preislera
Popovice
Areál hamru
3005/1 – hamr – obytný d m
3005/2 – kamenný m stek
3336 – sýpka se zbytkem tvrze
16476/2-335
18078/2-3926
17624/2-3005
24620/2-3336
Objekt školy p. 136 (st.poz. 154) v Po aplech od Jaroslava Pale ka je v rocesu projednání a zanesení
do soupisu nemovitých kulturních památek.
Veškerá stavební innost na památkových objektech a v areálech nemovitých kulturních památek
podléhá zvláštnímu režimu upravenému zákonem .20/1987 Sb., o státní památkové pé i v platné
zžn ní.
Krom nemovitých památek evidovaných v uvedeném seznamu jsou dále zmín ny objekty, které
architektonickým ztvárn ním nebo technickým provedením dokládají etapy historického vývoje obce
a jako takové mohou být p edm tem památkového zajmu:
KRÁL V DV R
Mezi historicky cenné objekty jsou zahrnuty: obecní ú ad, závodní nemocnice, kulturní d m a škola;
KARLOVA HU
K historicky cenným objekt m této ásti sídla pat í lékárna, dále vily n kdejších vlastník a
vedoucích pracovník závodu situované jižn od areálu železáren na Výšinách, d lnická kolonie (žáci
J.Kot ry) p i silnici Karlova Hu – K ižatky na Výšinách a zájezdní hostinec ve stejné lokalit .
PO APLY
Z vymezených historicky cenných lokalit obytné zástavby nájemných bytových dom a rodinných
domk pat í k nejvýznamn jším soubor d lnické kolonie (J.Kot ra) podél Plze ské ulice a na n j
navazující objekty ob anské vybavenosti s tzv. n meckou školou;
POPOVICE
Kaple sv.Jana Nepomuckého v historickém centru zástavby.
K IŽATKY
Významn jšími stavbami v tomto sídle jsou n které p vodní zem d lské usedlosti a objekt hostince.
LEVÍN
Historicky cenné jsou n které zem d lské usedlosti v p vodní vesnické zástavb sídla a kapli ka na
návsi.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Archeologické památky byly náhodn zjišt ny v pr b hu posledních cca 80-ti let p i výkopových a
stavebních pracích na ad míst v zastav ném území obce (Král v Dv r – opakovan v železárnách;
stavba 1.ZŠ; Kosov kamenolom; silnice „U T í zvonk “; p. 10 proti kostelu, … atd.).
b.02 Význam m sta v osídlení, kvantifikace jeho rozvoje
b.02.1 Širší vztahy - postavení m sta v osídlení
Obec Král v Dv r vznikla postupn spojením p ti svébytných a velikostí srovnatelných vesnic:
Králova Dvora (kde bylo adu staletí centrum menšího feudálního panství, kam ostatní sídla pat ila),
Po apel ( s farním kostelem a školou), Popovic (v etn osady K ižatky) a doposud stále ješt tém
odd lených sídel Levín a Zaho any.
Stavební r st sídla byl podmín n založením pr myslu v posledních desetiletích devatenáctého století
a jeho rozvojem ve století dvacátém. Pr myslové závody využívaly zvlášt v minulosti výhodnou
polohu na frekventované železni ní trati a suroviny z blízkého okolí. Vznikly tu dva rozhodující
závody - cementárna s vápenkou a železárny. Teprve pozd ji se ukázalo, že založení podnik t chto
odv tví ve zna n sev eném údolí nebylo z hlediska vlivu na prost edí š astné.
Dnešní obec Král v Dv r, zejména její souvislé centrální zastav né území, vytvá í jediný
urbanistický celek se sousedním Berounem v aglomeraci Beroun - Král v Dv r. Vzájemná závislost
Berouna s Královým Dvorem je všeobecná a týká se jak zam stnanosti, tak spole né infrastruktury,
ale i shodných problém (zejména ekologických). Zástavba obou obcí je dnes již prakticky srostlá.
Lze dokonce konstatovat, že dv hlavní r stová období Králova Dvora souvisejí s rozvojem pr myslu
na sklonku minulého století a s výstavbou sídlišt v sedmdesátých létech – s momentem, kdy Beroun
nemohl umístit výstavbu na svém katastrálním území.
Aglomerace Beroun - Král v Dv r je nejvýznamn jším sídelním útvarem v pásu osídlení mezi
jádrem metropolitního regionu Prahou a západo eskou metropolí Plzní (i p i ur ité konkurenci
Rokycan). Berounská aglomerace je zcela opodstatn n zahrnuta do pražského metropolitního
regionu (není však zahrnuta do rozvojového p ím stského prstence Prahy).
Územní plán Králova Dvora respektuje širší územní vztahy, dané nejen dokumentací Pražského
metropolitního regionu, ale i schváleným návrhem územního plánu m sta Beroun a dalšími územními
vztahy (nap . cykloturistické trasy Beroun – Král v Dv r – Zdice; Zdice – Kon prusy – Jarov –
Tetín).
Král v Dv r má úplnou základní vybavenost, která sou asn slouží také n kolika dalším sídl m, ze
kterých je blíže do Králova Dvora než do Berouna nebo Zdic. Obvodní vybavenost má Král v Dv r
výhradn v Beroun .
Díky tomu, že Král v Dv r leží v urbaniza ní ose mezi Prahou a Plzní, prochází jeho územím
mnoho liniových nad azených systém - dopravních, energetických, vodohospodá ských, ale i
p írodních. Podrobn jší dokumentaci bude nutno s podmínkami t chto systém koordinovat (viz
p íslušné další kapitoly této zprávy).
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
b.02.2 Obyvatelstvo a bydlení
Od roku 1950 po et trvale bydlících obyvatel na sou asném území obce Král v Dv r stále klesal.
Nep edpokládáme tedy výrazn jší p ír stek po tu obyvatel p irozenou m nou ani do budoucna. Jiná
je však v posledních letech situace v oblasti migrace obyvatel – a to zejména v souvislosti s nabídkou
nových pozemk pro výstavbu rodinných dom v prostoru dostupném s jádra metropolitního regionu
– Prahy.
V závislosti na dosavadním vývoji po tu obyvatel a na základ nabídky nových ploch pro obytnou
zástavbu se p edpokládá následující vývoj po tu obyvatel a byt :
Král v Dv r (v etn Zaho an) - p edpoklady vývoje po tu obyvatel a byt
1991
trvale bydlících obyvatel
byt celkem
trvale obydlených byt (TOB)
obyvatel/byt (obložnost TOB)
nová výstavba byt (úz. nabídka)
úbytek TOB
istý p írustek byt
2001
5592
návrh 2020
5578
2351
2069
2.69
2055
2.72
12
8444
3364
2.51
1470
175
1295
P edpokládáme dále pokles po tu obyvatel na jeden pr m rný byt (tzv. „obložnost“), což je jev
obecn platný a dále snížení hustot obyvatel v obytném území (to bude patrné zejména v Králov
Dvo e, kde díky intenzivn zastav ným skupinách sídlištních bytových dom je dosud tém
„m stská“ hustota, t.j. více než 50 obyv./ha).
Podíl rodinných dom z celkového po tu domovního fondu inil p i s ítání k r. 2001 v Králov
Dvo e cca 83,7 %. V p ípad využití ploch dle územního plánu se tento podíl zvýší na cca 88 %.
Jestliže podíl byt v rodinných domech inil k r. 1991 cca 38,6%, k r. 2001 vzrostl na cca 38,9%, pak
podle navržené koncepce využití ploch pro bydlení bude k záv ru návrhového období (r.2020) init
cca 45.5% z celkového po tu byt v Králov Dvo e.
b.02.3 Zam stnanost
V obci bylo v roce 1991 p es 4400 pracovních p íležitostí a p es 3000 osob za prací do Králova
Dvora dojížd lo. V uplynulých 15-ti letech po et pracovních p íležitostí dramaticky poklesl
v d sledku p erušení provozu cementárny a restrukturalizace železáren – dvou kdysi nejv tších
podnik ve sledovaném území. V d sledku ztráty pracovních p íležitostí výrazn poklesla dojíž ka
za prací. Vzhledem ke zlepšení dopravní dostupnosti a nabídce pracovních p íležitostí v blízké Praze
se sídla oblasti Králova Dvora stávají spíše nocležnými.
Podle p edpoklad územního plánu by po et pracovních p íležitostí m l v budoucnu dosáhnout
zhruba 3500 míst. Úbytek pracovních míst v obou dosavadních n jv tších závodech by m l být
nahrazen novými podnikatelskými aktivitami. Za t chto p edpoklad je reálný následující vývoj
ekonomické základny a zam stanosti:
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
Po et obyvatel
Po et ekonomicky aktivních
% ekonomicky aktivních
Vyjíž ka za prací
Dojíž ka za prací
Saldo pohybu za prací
Pracovní p íležitosti
H 29 '22CF*
6
1995
5 400
3 030
56,2
1 600
3 000
+ 1 400
4 460
122C
Návrh 2020
8 500
4 400
52,3
2 600
1 700
- 900
3 500
Uvedený budoucí vývoj zam stnanosti a pohybu za prací lze zd vodnit takto: poklesne procento
výd le n inných (ekonomicky aktivních) obyvatel, a to p esto, že dochází k zvyšování d chodové
hranice. Vyplývá to z v kové skladby obyvatel. Dále je nutno brát v úvahu nezbytné tržní procento
nezam stnanosti (min. cca 2%). V pohybu za prací (zejména s ohledem na rozsáhlou novou výstavbu
pro pot eby jádra metropolitního regionu) výrazn vzroste vyjíž ka (p evážn do Prahy a Berouna) a
dále také významn klesne dojíž ka do vlastního Králova Dvora z blízkých obcí v d sledku
p evažující nabídky a zlepšení dopravních vazeb do jádra regionu.
Pro zajišt ní uvedeného po tu pracovních p íležitostí jsou v rámci koncepce využití území vymezeny
nové plochy o vým e více než 15,5 ha pro drobnou a emeslnou výrobu a dalších cca 17 ha) pro
lehkou pr myslovou výrobu nebo sklady. Celkov tedy nabídka p esahuje 30 ha t chto ploch.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
c) URBANISTICKÁ KONCEPCE
c.01 Urbanistické p edpoklady
c.01.1 Geomorfologie, topografie, kompozi ní vztahy
Reliéf krajiny m l vždy zna ný vliv na vznik sídla a formování jeho zástavby. Struktura a zp sob
zastav ní se vždy pod izovaly konfiguraci terénu. Sídlo tak tvo ilo v historické dob s krajinou
zpravidla vždy jednotný, harmonický celek. Teprve od sklonku minulého století za al lov k díky
novým technickým prost edk m krajinu výrazn m nit - asto i velkém m ítku.
Charakter obcí králodvorska se v mnohém pod ídil topografii terénu. Dnešní podoba sídelní struktury
vychází p edevším ze sr stu asi sedmi d íve samostatných prostorov odd lených sídel vzniklých
v údolní niv toku Litavky a na obou údolních úbo ích ve velmi výrazné a lenité konfiguraci terénu.
Topografie byla v pr b hu 20. století ovlivn na rozsáhlými zásahy lov ka (t žební innost, výstavba
železnice a zejména novotvar t lesa dálnice). Doposud však p sobení krajiny a topografie terénu
hraje v celkové atmosfé e ešeného území jednu z hlavních rolí. Práv tato skute nost je vedle
výborné dostupnosti p í inou zvýšené atraktivity a zájmu o stavební pozemky ve sledovaném území.
Údolí Litavky sm uje p ibližn od jihozápadu k severovýchodu a vytvá í p irozenou p írodní
kompozi ní osu území, která je rámována po obou stranách dramaticky zvln nými úbo ími
s pom rn zna ným p evýšením (na jihu 220 až 240m ke Kosovským vrch m a Koukolové Ho e, na
severu až 260m k D du). P ímý vzájemný kontakt a sepjetí mají jen p vodní sídla v údolní poloze:
Král v Dv r, Karlova Hu , Po aply, Popovice z nichž prvn jmenované prakticky navazuje na
severovýchod na zastav né území sousedního Berouna. Ostatní sídla leží v odlehlejší poloze – nap .
Levín v náhorní poloze nad severním svahem údolí – a n která nemají ani p ímý vizuální kontakt
s vnit ními ástmi Králova Dvora: K ižatky, Zaho any. Severní pozvoln jší úbo í berounskokrálodvorské kotliny je charakteristické homolemi návrší a kopc , které vytvá ejí jedine né p írodní
scenérie a kulisy, které je t eba chránit p ed kontinuálním zastav ním jak z hlediska ochrany
krajinného rázu, tak z hlediska ochrany prvk lokální identity a jejich p sobnosti jako p írodních
dominant.
Podél toku Litavky sm ujícímu k brodu p es Berounku vedla historická obchodní cesta spojující
Prahu s Plzní a západní Evropou a zcela zákonit s ohledem na vhodné technické podmínky tudy byla
vedena jak trasa železnice, tak i dálnice, které lze chápat jako technické kompozi ní osy se všemi
protiklady, které s sebou nesou. Tato technická díla vytvo ila um lé bariery, které komplikují
vzájemné provozní vztahy a vazby stávající sídelní struktury.
Vzhledem ke konfiguraci terénu se stavební dominanty uplat ují jen ojedin le:
- jedná se jednak o kostel Nanebevzetí P.Marie v Po aplech, který je díky poloze na jednom ze
zmín ných návrší dob e patrný jak v dálkových panoramatických pohledech, tak i z hlediska
lokálního p sobení. Úlohu této stavební dominanty je nutno zahrnout do kompozi ního ešení
nov p ipravované centrální smíšené zóny Králova Dvora.
- Na druhé stran jde o p sobení technických staveb a struktur rozlehlých areál bývalých
železáren a cementárny, které se sami o sob expanzí svých areál do míst historické zástavby
(Karlova Hu ) nebo do p írodního prost edí okolní krajiny (údolí Litavky a Suchomastského
potoka) staly t žko p ekonatelnou barierou území.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Prudký a v podstat živelný rozvoj na území Králova Dvora od konce 19. století tém do sou asnosti
dokumentuje i skute nost, že obec dnes nemá p vodní historické jádro, protože bylo p ekryto t lesem
dálnice. Dnešní nám stí, vybudované na základ regula ního plánu v míst p vodní obory na po átku
20. století centrálním prostorem obce není, protože bylo výstavbou dálni ního t lesa necitliv
od íznuto od ostatní zástavby. Územní plán proto po ítá s vytvo ením nového centra na dosud
nezastav ných plochách západn od jeho p vodn rostlé polohy Na Knížecí. P i regulaci zástavby
tohoto prostoru je nezbytné zohlednit lokální kompozi ní vztahy a prvky lokální identity (areál
kostela Nanebevzetí p. Marie). V Po aplech, Popovicích, K ižatkách i v Levín je možné p vodní
jádra obcí vcelku dob e identifikovat a jejich charakter je žádoucí v rámci nové regulace funk ního
využití území podpo it.
Reliéf krajiny je dnes spolu s výše zmín nými um lými zásahy základem siluety obce. Tvo í základ
jeho identity a spolupodílí se podstatným zp sobem na atmosfé e místa. Ve výrazu sídla m že sice
p sobit ada dalších antropogenních vliv , p írodních p edpoklad nebo limit , ale jeho základem
v p ípad sídelní struktury Krádvorska vždy z stane krajinný reliéf.
c.02 Urbanistická koncepce
c.02.1 Obecné zásady urbanistické koncepce
Urbanistická koncepce v úrovni územního plánu obce zahrnuje ešení vzájemných vazeb funk ního
využití území (ve smyslu systémového pojetí) a prostorových kompozi ních vztah struktury sídla
jako celku p i respektování jedine ných vlastností daného prost edí s danými limity a možnostmi jeho
využití – a to s cílem vytvo it harmonickou sídelní strukturu bez vzájemných st etových jev . Podíl
respektování a dodržení tohoto v d ího tv r ího zám ru v pr b hu procesu tvorby a dokon ení ÚPO
závisí na výsledku dohodových jednání a zkloubení mnohdy protich dných zájm , které se v každém
území uplat ují nepakovatelným zp sobem. Výslednou urbanistickou koncepci p edloženou ve fázi
návrhu územního plánu je tedy možné pokládat za „dohodu“ o možnosti využití území, kterou tým
zpracovatele územního plánu dosáhl v roli mediátora a koordinátora návrhu využití území v procesu
jeho tvorby. Po schválení ÚPO je urbanistická koncepce hlavní podstatou závazné ásti dokumentace
a musí být v pr b hu platnosti ÚPO respektována jak správou území (stavební ú ad, zastupitelstvo
obce, …), tak i investory, kte í do území se svými zám ry vstupují.
Souhrnn je možné íci, že cílem urbanistické koncepce je koordinovat zájmy a vztahy v území
z hlediska funk ního využití ploch, socioekonomických vztah , prostorové kompozice dané lokality i
širších vztah , zájm ochrany p írody a kulturního d dictví a ochrany priorit a potenciál využití
územních oblastí. Urbanistická koncepce je dále podkladem pro zadání, p ípadn pro koordinaci a
úpravu vzájemných vztah jednotlivých oborových (rezortních) koncepcí, p i emž sama ze své
podstaty komplexn pojaté práce z stává v roli zast ešujícího (nad azeného) koordina ního materiálu
pro rozhodování o využití území (závaznost rezortních koncepcí nelze nad adit nad systémov
pojatou urbanistickou koncepci).
„ tvrtým“ rozm rem, který je t eba brát v úvahu p i každé tvorb urbanistické koncepce, je
kontinuita v ase – totiž zohledn ní p edešlých kvalit urbanistických po in a p echázejících „vrstev“
urbanistických koncepcí. Ty mohou být n kde dob e patrné, jinde naopak zcela zašlé pod balastem
živelného využití území a devastace zp sobené p edešlými generacemi. V tom p ípad je t eba
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
minulé hodnoty a koncepce znovuobjevit, zhodnotit a v p ípad možnosti je p izp sobit sou asným
pot ebám a podmínkám.
Urbanistická koncepce v p ípad územního plánu obce Král v Dv r zahrnuje rozvržení ploch
funk ního využití území a kompozi ních vztah p i zachování zásad ochrany a bohatství krajiny a
krajinného rázu (viz výkres .1) a systém dopravní obsluhy (výkres . 2). Podstatnou ástí
urbanistické koncepce jsou regulativy funk ního využití území s rámcovými prostorovými regulativy
(viz kap.d.02), které stanovují hladiny zástavby v závislosti na konkrétních pot ebách kompozi ních
vztah .
c.02.2 Prostorové uspo ádání a organizace území
Prostorové uspo ádání Králova Dvora a p i len ných obcí dodnes vykazuje charakter p vodní
autonomie jednotlivých sídel. Vzhledem k rozsahu území je žádoucí tuto p vodní sídelní strukturu
zachovat, podpo it a transformovat do polohy lokálních center osídlení nov vznikajícího spojitého
organismu sídla. Vzájemné vazby jednotlivých jader sídelní struktury jsou komplikovány jak p írodní
barierou toku Litavky, tak technickými barierami železni ního a dálni ního tahu, ale i rozsahem dnes
již ne zcela kompaktních a funk ních areál železáren a cementárny. Z toho d vodu bude jedním
z hlavních problém do ešení dopravních vazeb jako systému místní sb rné obsluhy sloužící
p edevším vnitrosídelním vztah m a jejich navázání na tranzitní tah dálnice D5 (viz kap.g.01).
Je nutno realisticky p ijmout fakt, že v rámci sídelní struktury Králova Dvora se s ohledem na územní
kontakt se sousedícím v tším Berounem jen t žko poda í vytvo it a efektivn provozovat nové zcela
plnohodnotn vybavené centrum. I v této nadmístní poloze by bylo vhodn jší p istoupit spíše
k soužití na bázi symbiózy než sout že. P esto je pot ebné s plochami pro nové t žišt správních,
kulturních, spole enských i vzd lávacích za ízení po ítat – zejména proto, že torzo p vodního centra
zbylé po stavb dálnice, se nachází již mimo t žišt obytné zástavby Králova Dvora a Po apel.
Plochy pro nové centrum jsou proto stanoveny v logické poloze na dosud nezastav ných pozemcích
mezi bývalou výtopnou Na Knížecí a sportovním areálem v Po aplech.
Nové požadavky obce na rozsah nových rozvojových ploch vycházející z frekvence a po tu žadatel
o obytnou výstavbu vedly k p ehodnocení p vodního konceptu územního plánu a k vymezení nových
zastavitelných ploch formou územní nabídky. Tato koncepce se zcela zám rn neopírá pouze o
p irozený demografický vývoj sledované oblasti a nabídku pracovních p íležitostí p ímo v míst , ale
bere v úvahu vysoký zájem investor z jádrové oblasti a regionu Prahy a to i za p edpokladu zvýšené
vyjíž ky za prací. Práv to je další z d sledk existujícího dálni ního tahu, který sledovanou oblast
p iblížil na vzdálenost 15 až 20 min. od stanic metra na západním okraji Prahy. Nov navrhované
plochy pro obytnou, smíšenou, p ípadn výrobní zástavbu vytvá ejí v ad p ípad propojení dosud
odd lených zastav ných území (Beroun – Král v Dv r – Zaho any; Po aply – Levín; Po aply –
Trubín; Král v Dv r – Popovice). Tak vzniká souvisle zastav né území - sídelní organizmus, který
bude klást podstatn vyšší nárok na systém dopravní a technické obsluhy území i kvalitu ochrany
p írodního prost edí (viz kap.g).
Prostorové uspo ádání Králova Dvora je dáno topografií údolí Litavky, resp. liniovými tahy dálnice
D5 a železnice .170, které spolu s vodním tokem vytvá ejí svazek územních barier p ekonávaných
technickými díly a opat eními zajiš ujícími životaschopnost sídelního organizmu. Jižn od tohoto
tahu se výrazn uplat ují stabilizované plochy pro t žkou výrobu s doprovodem historicky
rozložených zastav ných území doprovodné obytné zástavby (torzo p vodního jádra Králova Dvora
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
rozd leného dálnicí, Karlova Hu , Výšiny a Popovice). Ješt dále k jihu v náhorní poloze mimo
p ímý kontakt s výrobní zónou leží osada K ižatky s v tšími rozvojovými plochami pro individuální
bydlení. Severn od zmín ného tahu ješt v kontaktu s údolím Litavky leží zbývající p evážn obytné
plochy Králova Dvora a Po aply – obojí s novými rozvojovými plochami pro individuální bydlení.
V centrální poloze Králova Dvora na nezastav ných pozemcích západn od lokality Na Knížecí je
rezervována plocha pro nové správní a kulturní centrum obce. Na severovýchodním okraji ešeného
území v návaznosti na zástavbu Berouna jsou situovány plochy ur ené pro komer ní obchodní zónu
v blízkosti páte ového tahu p vodní Plze ské silnice. Sm rem k západu p es mírné návrší k vizuáln
již odlou enému Levínu a Trubínu na hranici ešeného území sm ují rozsáhlé nové plochy pro
individuální obytnou zástavbu. Podobn i severní okraj ešeného území s nedávno p i len nými
Zaho any je charakteristický rozsáhlými nabídkovými plochami pro individuální obytnou zástavbu.
Vzhledem k tomu, že zde se již plochy p edpokládané nové zástavby dostávají do kontaktu
s vrcholovými polohami krajinného reliéfu, je pro vybraná území stanoven regulativ s nižší hustotou
zastav ní, resp. s v tšími plochami pozemk a pro vrcholky samotné je zastav ní zamezeno – tak,
aby zástavba zcela nep ekryla charakter krajiny a jedine ný krajinný ráz, který je základem atraktivity
daného území. Výjimkou je navrhovaná zástavba východn od vrcholu m stského vodojemu podél
h ebenové p ístupové cesty. S ohledem na vysoce exponovanou polohu pozemk a výše popsané
zásady ochrany krajinného rázu (zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní)
je zástavba podmín na maximálním zvýšením podílu nezastavitelných ploch a výsadbou vysoké a
doprovodné zelen .
Charakteristika jednotlivých ploch funk ního využití území byla provedena v len ní na zastav ná a
zastavitelná území a na krajinné plochy (viz výkres .1). Regulace a organizace využití území je
provedena d sledným roz len ním ešeného území na funk ní plochy, pro n ž jsou stanoveny
regulativy využití území (viz kap. d.02).
*
75 5
D '(2029E<21
456
d)
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
len ní území obce na funk ní plochy a podmínky jejich
využití
d.01 len ní území obce na funk ní plochy
ešené území je pro ú el územního plánu obce len no na p ibližn stejnorodé funk ní plochy - a to
ve zna ném detailu a podrobnosti. len ní území je provedeno na základ p edcházejícího rozboru
využití území z ady dalších hledisek:
• stávající funk ní využití
• stávající charakter zástavby
• limity pro využití území (ochranná pásma, ...)
• správní len ní území
• p irozené p írodní a um lé technické bariery
• p edpoklady budoucího funk ního využití
• kvalita p d
Každá základní funk ní plocha m že být definována co do hlavní funkce využití, forem zástavby, …
apod. Každá vymezená územní plocha je v hlavním výkresu ozna ena kódem využití území.
Regulativy pro funk ní využití územních ploch podle kódového ozna ení jsou obsahem kapitoly
d.02. V následujících subkapitolách se proto v nujeme problému jednotlivých funkcí ( inností) z
hlediska napln ní pot eb organismu obce jako celku.
d.01.1 Bydlení
Plochy využívané pro bydlení je možné podrobn ji lenit podle charakteru zástavby a bližší
specifikace forem bydlení na:
• bydlení hromadné (BH - v bytových domech, resp. nájemních domech vícebytových) len no dále
podle forem zastav ní:
♦ m stská bloková zástavba
♦ zástavba sídlištního typu
♦ bodové domy (viladomy)
• bydlení individuální (BI - nízkopodlažní zástavba rodinných dom a vilek) podle charakteru a
forem bydlení:
♦ m stského typu (zahradní m sto ...)
♦ venkovského typu (s možností hospodá ského zázemí, …)
♦ specifická – ozna ena indexem a vysv tlivkou ve vyhlášce
• bydlení rozptýlené (individuální nebo bytové domy s výrazn nízkou hustotou zastav ní krajiny farmy, samoty apod.)
Stávající obytná zástavba v Králov Dvo e je p evážn nízkopodlažní - izolované rodinné domy
v tšinou na malých parcelách, p ípadn lokality d lnických kolonií, pozd ji podnikové výstavby
rodinných dom . Soust ed ná obytná zástavba m stského typu - panelové bytové domy, dopl uje
p vodní nízkopodlažní zástavbu hlavn v Králové Dvo e - Pod Hájem a Na Borech. Starší bytové
domy - výstavba železáren z 1. poloviny 20. století má spíše charakter dvoupodlažních dvojdom
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
nebo adových dom , pop ípad t ípodlažních bytových dom . P vodní historické jádro Po apel,
tvo í venkovská a nízkopodlažní m stská smíšená zástavba (bydlení + drobná výroba a služby).
Zástavba Králova Dvora je tvo ena z ásti kolem Dibe ského potoka rodinnými domy a ubytovnami
železáren, nyní využívanými k trvalému bydlení. V lokalitách Pod Hájem a Na Borech byly od
po átku 80. let budovány bytové panelové domy spolu se základní ob anskou vybaveností (obchody,
MŠ, ZŠ ). V posledních letech byly realizovány malé soubory ty podlažních d evostaveb kanadské
provenience (charakter bodových dom ).
N které obytné objekty p vodních lokalit na svazích jižn od p vodního zastav ného území se
stálým rozši ováním výrobních areál a výstavbou dálnice ocitly v odtržené poloze od ostatních
obytných tvrtí. Z hlediska architektonického i historického pat í mezi nejzajímav jší z nich obytná
lokalita Na Výšinách – p vodn vily pro vedoucí pr myslníky, ale i d lnická kolonie. Sou asná
poloha obytných staveb v bezprost edním sousedství zadních trakt železáren snižuje bonitu a tím i
kvalitu obytného prost edí lokality.
V Levín kolem návsi a v K ižatkách nad zastávkou autobusu jsou dochované hospodá ské objekty
p vodních venkovských statk , proto je ve výkresech znázorn na ást plochy sídla jako obytné území
venkovského typu (bydlení v etn hospodá ských zahrad a zázemí). Zcela osamocen je umíst na
usedlost Litohlavy za azená do funk ního využití jako bydlení na územn odlou ených lokalitách (v
rozptylu).
V Králov Dvo e je možné situovat soubory hromadného bydlení prakticky jen v ploše centrálního
smíšeného využití západn od k ižovatky Na Knížecí (cca 560 byt ) a ve smíšených zónách U SAD
(cca 40 byt ), dále pak ojedin le v menších lokalitách v Karlov Huti a v lokalit U dálnice (celkem
cca 25 byt );
Nabídka nových ploch pro individuální bydlení ve správním území Kráva Dvora by m la uspokojit
požadavky mnohých žadatel o výstavbu rodinných dom s dobrou dostupností jádra Pražského
regionu. Nová zástavba bude mít spíše charakter individuálního bydlení m stského typu, t.j. obytný
domek (p evážn izolovaný) s okrasnou a pobytovou zahradou. Taková zástavba vytvá í tvrt
charakteru zahradního m sta a slouží asto jako p echodový prvek mezi soubory hromadného bydlení
a p ím stskou krajinou. V návrhovém období se bude jednat hlavn o lokality: nad SAD (mezi
Královým Dvorem a Berounem) – cca 115 RD; navazující U Vodojemu – cca 70 RD; nejv tší
lokalitou bude Levín jih – 170 RD a Po aply západ – 150 RD; Po aply sever – cca 30 RD; K ižatky
st ed – cca 33 RD a K ižatky východ – cca 20 RD. Spolu s dalšími drobnými lokalitami Karlova Hu ,
Po aply st ed, Popovice a proluky v K ižatkách iní disponibilní plochy nabídku pro cca 625 RD,
v nichž m že být realizováno cca 685 byt .
Bydlení venkovského typu (t.j. na v tších pozemcích, p ípadn s užitkovými hospodá skými
zahradami) je navrhováno p evážn v místech se zvýšenými nároky na ochranu krajinného rázu,
p ípadn v návaznosti na stávající plochy tradi ní venkovské zástavby a usedlostí s hospodá ským
zázemím. Jedná se zejména o lokality Zaho any sever a východ a cca 15 pozemk v p ímé návaznosti
na obec Levín. Celkem jsou pro tento typ funk ního využití nabídnuty plochy pro cca 140 RD
s možností realizace cca 155 byt .
Bydlení v rozptylu (na odlou ených pozemcích a samotách v krajin ) se zejména s ohledem na
ochranu krajiny nov nenavrhuje. Sou asné využití tohoto druhu je po návrhové období územního
plánu stabilizováno.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
P edpokládané po ty dom a byt v rozvojových lokalitách uvádí následující tabulka:
.lokality
lokalita
funkce:
BI.1
BI.2
SC/
BH
SM/
BH
Celkem
návrh návrh návrh návrh
1a
1b
1c
2a
2b
3b + 3c
4a + 4b
4c + 4d
5
6a + 6b
7a
8
9a, 9b, 9d
10a – 10d
11a – 11c
12
1b3
14a, 14c,
14d
15
16a, 16b
17
18
19
20
21
celkem
U SAD
Nad SAD I
Nad SAD II
U vodojemu I
U vodojemu II
Zaho any – východ
Zaho any – sever
Zaho any - jih
Král v Dv r – centrum
U výtopny
Za zámkem
Karlova Hu
Levín – jih
Levín – obec
Po aply – západ
Po aply – sever
Po aply – st ed
U Litávky
U dálnice
Pod Levínem
Popovice
K ižatky – st ed
K ižatky – proluky
K ižatky – východ
Zdice
BI.1
BI.2
BH
SC
SM
40
80
35
40
30
40
70
15
560
7
170
9
15
2
150
30
15
15
10
33
5
20
návrh RD: 625
návrh byt : 685
140
155
4
30
795
560 40+30 1470
- bydlení individuální m stského typu
- bydlení individuální venkovského typu
- bydlení hromadné (bytové domy)
- plochy smíšeného využití centrální zóny
- plochy smíšené místního využití typu
d.01.2 Obslužná sféra (ob anská vybavenost)
Za ízení obslužné sféry je možné rozd lit na komer ní provozovny (p evážn obchod, služby
nevýrobní i výrobní - emesla) a p evážn nekomer ní za ízení, která jsou zajiš ována se spoluú astí
nebo i výhradn z popudu státu, obce, sociální pé e apod.
Z hlediska bližší specifikace inností lze dále lenit obslužnou sféru na:
• ob anskou vybavenost (OV - za ízení sloužící p ímé pot eb a poptávce obyvatel)
• plochy technické obsluhy (OT - plošná za ízení - areály - systém technické infrastruktury, nap .
m nírny elektrického proudu, istírny odpadních vod, skládky komunálního odpadu,...) popis viz.
p íslušné kapitoly Technické infrastruktury. Do této kategorie ale pat í také areály technických
služeb m sta apod.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
• plochy dopravní obsluhy (OD - tranzitní dopravní linie, kapacitní záchytná parkovišt m sta,
terminály, nádraží ....). Popis - viz. kapitola Doprava.
Pro p ípad lokalizace komer ních provozoven jsou stanoveny regula ní prvky v rámci regulativ pro
využití jednotlivých územních ploch (kap.d.02). Tím je ponechána v le pro vznik soukromých
provozoven uvnit obytné, smíšené nebo i výrobní zóny tak, aby byla optimáln pokryta poptávka.
Správce území (stavební ú ad) ponese vždy odpov dnost za posouzení, zda konkrétní živnost
žadatele nesníží p ímo (druhem technologie) nebo nep ímo (nap . zásobováním...) kvalitu prost ední
svého okolí a zda nebude v budoucnu zdrojem stížností. Podle toho je pak t eba specifikovat
regula ní (limitující) podmínky pro p ípadného investora.
Za ízení výrobních služeb a drobných emeslných provozoven mají být situována optimáln
v zónách drobné ( emeslné) výroby nebo ve výrobních zónách. Lokalizace ve smíšených zónách je
možná v p ípad prov ení v rámci územního ízení, kdy se rozhoduje o konkrétní provozovn na
základ druhu innosti a jejího vlivu na okolí. Podle druhu zóny, v níž se nachází pozemek žadatele,
m že stavební ú ad stanovit podmínky, které musí investor splnit (hluková izolace ...apod.). Smíšené
zóny, resp. zóny drobné výroby jsou patrné ve výkresu . 1.
Za ízení pro kulturní innost mají být situována v dostupnosti obytných zón - optimáln ve vazb na
centrální smíšenou zónu. Možnosti využití stávajících objekt kulturní vybavenosti v Králov Dvo e
nejsou vyhovující. Kino pod kostelem je ve špatném stavebním stavu. Lidový d m z r.1932 je siln
omezen sousedními komunikacemi (II/605 a dálnicí D5). V rámci výstavby nového centra obce
západn od lokality Na Knížecí je žádoucí uvažovat s víceú elovým objektem pro kulturní využití,
obecní knihovnu, … apod. Sou asn je t eba brát v úvahu, že pot eby v této oblasti pokrývá i
sousední Beroun.
V poslední dob bylo v Králov Dvo e realizováno velkoplošné maloobchodní za ízení (supermarket)
na Plze ské ulici východn od areálu SAD. Za katastrální hranicí Beroun je p ipravena výstavba
obdobného obchodního za ízení a na území Králova Dvora zbývá pozemek pro t etí. Takové
soust ed ní obchodních velkoplošných prodejen a vznik komer ní smíšené zóny se stane významným
cílem a zdrojem osobní ale i nákladní automobilové dopravy v ne práv nejvhodn jším míst , protože
zvýší zatížení hlavní a v podstat jediné páte ové komunikace Králova Dvora – Plze ské ulice.
P estože zatím nejsou zcela konkretizovány vým ry všech nových prodejních ploch, je žádoucí
upozornit na zna ná rizika, která pro sídlo plynou z nadm rného nár stu prodejních ploch
obchodních za ízení supermarketového nebo hypermarketového typu. Podle údaj odborných firem
v oblasti výzkumu obchodní sít se v západních zemích koeficient celkových prodejních ploch m sta
ve výši 1,3 m2/ob. pokládá za “varovný signál” rizika od erpání kupní síly obyvatel, snížení obratu
prodeje a efektivity provozu „kamenných“ obchod v historických jádrech sídel, takže dochází k
jejich postupnému zmrtv ní a degradaci parteru sídel. V daném p ípad by bylo t eba uvedený
koeficient vztáhnout k celé Královodvorsko-Berounské sídelní struktu e.
Z toho d vodu je naléhav nutné, aby obec uplatnila vlastní politiku v oblasti maloobchodu.
Iniciativa v této oblasti má zajistit „konkurenceschopnost“ obchodních za ízení v lokálních jádrech
organiza ními opat eními a zajišt ním lepší kvality prost edí – nap . zajišt ním bezpe n jší
dostupnosti prodejní sít centra (p ší zóna, kapacitní parkovací plochy, cyklistické trasy, stojany jízd.
kol, …), p ípadn iniciuje otevírání nových prodejen (otázkou z stává vyvážení da ové politiky …).
Tato opat ení jdou svým detailem nad rámec územního plánu m sta. V tší konkretizaci vybraných
problém však m že p inést nap . ÚPD m stské památkové zóny v podrobn jším m ítku nebo
samostatná studie obchodní sít m sta.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
d.01.2.1 P edškolní pé e o d ti, základní školství
d.01.2.1.1 mate ské školy, …
Zadávací dokument neuvádí pot ebu rozší ení mate ských škol v pr b hu návrhového období.
V sou asné dob stále sílí trend komercializace t chto služeb (soukromé mikrojesle, mikroškolky),
resp. dohoda o provozování pé e o d ti jako forma podnikatelské innosti. Proto i v p ípad
uvažovaného nár stu po tu obyvatel v Králov Dvo e p edpokládáme, že stávající hromadná za ízení
p edškolní pé e o d ti budou stabilizována a pokryjí poptávku.
Sou asné kapacita mate ských škol:
Objekt
1. MŠ
Plze ská
2. MŠ
Pod Hájem
MŠ
Specializovaná
Celkem
Adresa
Kapacita (míst)
80
100
20
200
Zvláštní specializovaná MŠ pat í k nadmístní vybavenosti pro širší spádový obvod.
Výstavba nové mate ské školy se nep edpokládá. V pr b hu návrhového období je vhodné
podporovat individuální podnikatelské aktivity ve z izování mikroškolek a mikrojeslí v rámci
obytných ploch sídel.
d.01.2.1.2 základní školy
Vzhledem k sou asnému popula nímu vývoji v R došlo v posledních letech všeobecn k
výraznému snížení obsazenosti škol a tím i po tu žák v jedné t íd . Školská za ízení v sou asné
dob proto vykazují ur itou kapacitní rezervu i když trend snížení po tu žák ve t íd je v podstat
žádoucí.
V pr b hu návrhového období dojde díky p edpokládanému zvýšení po tu obyvatel k op tnému
využití plné kapacity školských za ízení. P edpoklady však nenasv d ují, že by vznikla pot eba
výstavby zcela nové školy. V p ípad Králova Dvora p i zvýšení po tu obyvatel v sídle p evážn
migra ním p ír stkem, ale p i sou asn klesající porodnosti v R je stanovení prognózy po tu d tí ve
v ku povinné školní docházky velmi obtížné. Proto bude velmi d ležité podchytit v as statistické
údaje o natalit nov p ist hovaných obyvatel a vždy s p edstihem cca 4 až 5-ti let provést opat ení
pro zajišt ní dostate né kapacity školských za ízení – nap . p estavbou nebo p ístavbou stávajících
škol.
Sou asné kapacity (využití) základních škol:
Objekt
Adresa
1. ZŠ
2. ZŠ
Celkem
Kapacita (míst)
350
240
590
Poznámka
1)
2)
Pozn.:
1) omezené možnosti plošného rozvoje
2) dobré sportovní zázemí (h išt , t locvi na - 1977) a školní jídelna;
Školy v Králov Dvo e slouží i d tem z Levína, Trubské, Zaho an a K ižatek. V p ípad základních
škol je t eba krom vlastních kapacit jednotlivých za ízení hodnotit také jejich polohu, resp.
optimální formu a zajišt ní dostupnosti. Se vzr stem specializace základních škol však i tento faktor
p estává platit, protože rodi e rad ji své d ti dováží do škol, které se specializují nap . na výuku
jazyk , … apod. Proto se nedá dnes stanovit jednotný ukazatel pro výstavbu školských za ízení.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Zvláštní škola je v budov staré školy pod kostelem a slouží širšímu spádovému území v etn m sta
Berouna. S ohledem na prostorové možnosti pozemku není možné vytvo it pro školu sportovní
zázemí (h išt , šatny, …) p ímo v areálu. Proto musí být t lesná výchova zajišt na náhradním
zp sobem.
d.01.2.2 St ední školy
Za ízení st edního školství se na území Králova Dvora nenachází. Pot eba je pln kryta v sousedním
Beroun .
d.01.2.3 Zdravotnictví
Sféra zdravotnictví vykazuje podle pr zkumu a rozboru následující etnost za ízení:
- zdravotní st edisko (nám stí Král v Dv r):
- 2x praktický léka
- zubní ordinace
- sídlišt za stadionem
- 2x d tský léka
- bývalá závodní nemocnice KŽ Karlova Hu
- specializované ordinace
- praktický léka
- Popovice
- praktický léka
Zdravotnická za ízení v obci fungují z ásti na komer ní bázi a jsou stabilizovaná. P i realizaci nové
centrální zóny západn od lokality Na Knížecí je žádoucí po ítat i s výstavbou objektu nového
zdravotního st ediska. Specializovaná odborná vyšet ení budou zajiš ována mimo území obce ve
spádových zdravotnických za ízeních.
d.01.2.4 Sociální pé e
Za ízení charakteru domu s pe ovatelskou službou (DPS), penzion pro d chodce, domovy d chodc ,
sociální ubytování - je vhodné situovat v obytných zónách, p ípadn ve smíšené centrální zón –
s ohledem na dostupnost obyvatel a centra služeb.
Sféra sociálních služeb je v Králov Dvo e zastoupena domovem d chodc – v rekonstruovaném
dom Na Knížecí.
S ohledem na demografický vývoj spole nosti je možné konstatovat, že nár st kapacity dom
s pe ovatelskou službou bude nutný. S postupným p ibýváním podílu stárnoucích obyvatel bude
žádoucí bu rekonstruovat vhodné objekty (p edevším s malometrážními byty apod.) na domy
s pe ovatelskou službou, nebo realizovat nové v rámci chystané výstavby nového centra obce.
Obecn je možné domovy d chodc nebo domy s pe ovatelskou službou lokalizovat v obytných
nebo smíšených funk ních plochách (centrální nebo m stské) – viz p ípustné využití uvedených ploch
v kap. d.02 Návrh regulativ využití území.
d.01.3 Sport, rekreace, cestovní ruch
d.01.3.1 Sport (RS)
Sportovnímu vyžití ve ejnosti – zejména dospívající mládeže – mají sloužit ve ejn p ístupné
sportovní plochy, jejichž situování je zpravidla p edm tem samostatné vyhledávací studie v níž lze ve
v tším detailu ešit problematiku hlukové zát že prost edí, dostupnosti, sociální kontroly, apod.
V posledních letech se jedná nap . o streetballová h išt , skateboardové a brusla ské U-rampy nebo
plochy a podobná prostorov mén náro ná za ízení. Sou ástí této problematiky je však také
budování systému bezpe ných cyklistických a cykloturistických tras (systému zokruhování tras),
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
které umožní p im ené sportovní vyžití jak mládeži, tak i rodinám s d tmi. Jedná se o dopln ní
dálkových tras situovaných p evážn podél toku Litavky a Berounky (Karlštejn – Beroun – Král v
Dv r – Zdice; Karlštejn – Korno – Tetín – Jarov – Kon prusy – Zdice) vnitrom stským polookruhem
z Popovic kolem kostela Nanebevzetí p.Marie v Po aplech na piknikové strán nad m stem a podél
lokality nového centra a prostor Na Knížecí pod dálnicí zp t k Litavce.
Další možnosti poskytuje otev ení kvalitních školních h iš (p ípadn i t locvi en) pro ve ejnost
v podve erních a ve erních hodinách, p ípadn o víkendech a v prázdninovém období. Efektivní
zhodnocení t chto stávajících za ízení však závisí na podnikatelském p ístupu jednotlivých subjekt .
V Králov Dvo e jsou k dispozici následující sportovní za ízení:
- sportovní areál S.K. Litavan – fotbalové h išt , sportovní hala BIOS (v sou asné dob
využívána jako sklad – územn provozní závada) a sokolovna s turistickou ubytovnou.
- sportovní plochy a t locvi na v areálech základních škol
- volejbalové a d tské h išt u Sportservisu v Karlov Huti za zdravotním st ediskem
- fotbalové h išt v K ižatkách
- d tské h išt a kurt na Výšinách ve špatném stavu
- sezónní koupališt v Popovicích
d.01.3.2 Rekreace a relaxace obyvatel m sta
Pro každodenní rekreaci obyvatel slouží (krom výše uvedených sportovních za ízení, ve ejných
sportovních ploch a koupališ ) p edevším m stská ve ejná zele a p ím stská krajina. V souvislosti
s tím je žádoucí rozší it sí turistických cest a stezek vytvo ením vhodných vycházkových okruh ,
p ípadn zajišt ním vhodného dovybavení odpo inkových uzl (piknikové louky – nap . strán
severn od Po apel a nového centra, …).
V Králov Dvo e bude možné poskytnout možnost k relaxaci obyvatel jednak formou využití
sportovních za ízení, která se stále ast ji otevírají ve ejnosti jako komer ní vybavenost, dále ve
specializovaných fitcentrech a klubech - zatím však nep íliš rozší ených. Na druhé stran je žádoucí
kultivovat m stské parky v etn bývalého zámeckého parku, využít prostory náb eží Litavky a
p ím stskou krajinu k vedení relaxa ních p ších a cyklistických tras, dopln ní parkovým mobiliá em
a d tskými h išti pro p edškolní, školní a dospívající mládež, p ípadn sportovními plochami se
zajišt ním sociálního dohledu.
Víkendová rekreace:
Individuální chatové objekty jsou v obci zastoupeny minimáln –dle statistiky z r. 1991 celkem 47
rekrea ních objekt (15 chat, 2 vy len ná chalupa a 30 chalup nevy len ných z bytového fondu)
p edevším v místn odlou ených sídlech: K ižatky, Levín, Zaho any, Popovice. Zahrádkové kolonie
jsou situovány nap . v lokalit Na Výšinách (drobné zahrádky - záhumenky), na svahu nad
Zaho anským potokem, Karlova Hu (zahrádky – záhumenky) a K ižatky (zahrádká ská lokalita).
S ohledem na vysokou zát ž území v této sfé e je cílem tyto aktivity stabilizovat, p ípadn postupn
omezovat. Územní plán nepo ítá s rozši ováním ploch pro individuální rekreaci a zahrádkové
kolonie.
d.01.3.3 Cestovní ruch
Území Králova Dvora není z hlediska cestovního ruchu p íliš atraktivní. Územím prochází dv
turistické trasy: 1) od nádraží v Králov Dvo e p es nám stí podél Zaho anského potoka do Zaho an
- a 2) od zastávky v Popovicích zastav ným územím na Koukolovou Horu. P ší turistika využívá
krajiná sky atraktivní prost edí eského krasu a lesního masívu Koukolové Hory jižn od ešeného
území.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
I p es sníženou rekrea ní atraktivitu vodote e Litavky by bylo vhodné využít ú elové komunikace
podél toku sm rem od Zdic p es Popovice a Král v Dv r dále do Berouna pro p ší turistiku a
cykloturistiku. Sou ástí navržené trasy je nová lávka p es Litavku v Popovicích, která je využitelná i
pro místní p ší a cyklistické propojení Popovic s Levínem.
d.01.4 Smíšené využití území
Územní plochy, v nichž nelze stanovit dominantní innost a kde se funk ní využití vzájemn prolíná,
jsou charakterizovány jako „smíšené využití území“. V Králov Dvo e jsou rozlišeny následující typy
smíšených zón :
• smíšené využití – centrální zóna (SC) soust edí krom funkce obytné adu drobných i v tších
za ízení charakteru ob anské vybavenosti - správní ú ady, kulturní objekty, ubytovací za ízení,
školské areály, banky, … a zejména drobné obchodní provozovny. Charakter zástavby nové
centrální zóny by m l vytvo it reprezenta ními prostory obce - nám stí, obchodní ulice, p ší zóny,
m stské parky, ... ve vazb na kompozi ní vztahy a dominanty p írodního a kulturního charakteru.
S ohledem na závaznost kompozi ních vztah a pot ebu detailního rozpracování tohoto prostoru je
nutné vypracování a pravidelná aktualizace regula ního plánu centra.
• smíšené využití – m stského typu (SM) zahrnuje území, kde se mísí zpravidla stávající obytné
plochy s pozemky velkoplošných areál obsluhy nebo obchodu (opravny, servisní za ízení,
minimarkety, ubytovny, drobné objekty emeslné výroby,...). Nej ast ji se jedná o p edm stské
zóny a okrajové tvrt m sta.
• smíšené využití specifické – m stského typu (SM.1) zahrnuje plochy, kde se mísí stávající
p ípadn nové servisní provozovny a drobná (!) komer ní za ízení (vzorkový prodej, …)
s pozemky bydlení. Nej ast ji se jedná o plochy v návaznosti na plochy drobné výroby, p vodní
hospodá ské provozy nebo plochy pro komer ní využití velkoprodejnami.
• smíšené využití specifické – m stského typu (SM.2) zahrnuje plochy p evážn p vodních
hospodá ských areál a objekt v p ímém kontaktu nebo promísených obytnou zástavbou uvnit
zastav ného území obce, které musí do budoucna splnit limity vlivu na okolní prost edí (hluk,
prach, exhalace, organoleptické pachy, …) jak z hlediska technologie provozu vlastního využití
(zpravidla nov transformovaného), tak z hlediska obt žování okolí vyvolanou dopravní zát ží
(jako zdroj a cíl dopravního toku).
• Smíšené využití specifické – plochy komer ní zóny (SK) zahrnují p evážn plochy pro
velkoplošný maloprodej, administrativu, p ípadn ubytovací za ízení; tj. za ízení prodejen typu
supermarket , zahradnických hobby-prodejen, izolované administrativní objekty, ubytovací
za ízení typu „Etap hotel “ … v etn jejich nezbytného zázemí, parkovacích ploch, erpacích
stanic, … apod.
Všechny typy ploch smíšeného využití je nutné doplnit pásy izola ní zelen tam, kde je to nezbytné,
p ípadn doprovodnou zelení vybavenou relaxa ními a sportovními plochami. Vymezení ploch
smíšeného využití je patrné z výkresu . 1. Nov navrhované plochy tohoto typu plní zpravidla úlohu
p echodového (izola ního) prostoru ve funk ním využití území mezi ist obytným územím a
plochami stávající nebo budoucí pr myslové výroby a sklad nebo plochami s vyšší dopravní zát ží.
V jiném p ípad se m že jednat o prostory p vodních relikt obytné zástavby uvnit b hem let
rozrostlé výrobní zóny (Karlova Hu – Popovice).
Uvažované rozvojové plochy smíšeného využití umož ují i situování nové výstavby byt .
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
d.01.5 Výroba
Výrobní sféru leníme podle charakteru innosti a velikosti provozoven:
d.01.5.1 T žká výroba, t žba (VT)
Plochy zahrnují pr myslové areály t žké výroby, sklady a velkosklady, dopravní terminály,
administrativní objekty závod , (p ípadn : provozy úpravy surovin, hutnictví, výroba kovových
konstrukcí, plastiká ský pr mysl, stavební výroba, výroba skla a keramiky, …atp.). V zásad se jedná
o t žkou výrobní zónu, kde nelze vylou it p sobení negativních vliv výroby (i druhotných) vn
výrobních objekt , které by však nem lo p esahovat event. hranici vyhlášeného ochranného pásma,
resp. areálu závodu.
Protože výrobní zóna je vždy zdrojem a cílem t žké nákladní automobilové dopravy, je t eba (v
p ípad stabilizace výrobní innosti nebo návrhu rozvojových ploch pro tento druh výroby) sou asn
ešit návrh dopravního p ipojení k tranzitní komunika ní síti tak, aby nedocházelo k negativním
vliv m v ostatních relativn klidových zónách obce.
Rozložení ploch t žké výroby je p edur eno p vodním zasituováním výrobních provoz v pr b hu
historického vývoje Králova Dvora. V údolí Litavky jsou situovány dva velké výrobní provozy (v
sou asné dob mimo provoz, resp. v transformaci): bývalé Královédvorské železárny a.s. a
Cementárny Bohemia. Oba areály jsou územn stabilizovány a p edstavují omezující faktor z
hlediska rozvoje sídla. P i dodržení ekologických podmínek výroby si jejich využití do budoucna
vyžádá taková ešení a technologická opat ení, aby nedocházelo k snižování kvality p írodního
prost edí v berounské kotlin a negativním vliv m na okolí.
d.01.5.2 Pr mysl a sklady (VP)
Plochy pro pr mysl a sklady zahrnují krom areál pr myslové výroby p ípadn dalších výrobních
odv tví (papírenská, kartonážní a textilní výroba, polygrafický a potraviná ský pr mysl výroba
kulturních pot eb a drobného spot ebního zboží, … atd.) a skladových areál i možnost zasituování
objekt pro komer ní aktivity – supermarket .
Plochy pr myslu a sklad jsou rovn ž zdrojem a cílem t žké nákladní automobilové dopravy a je
tedy nutno ešit bezkolizní dopravní p ipojení k tranzitní komunika ní síti pokud možno mimo
ostatní plochy relativn klidn jšího funk ního využití území.
Do této kategorie jsou z ásti zahrnuty nap . plochy mezi t lesem dálnice a tokem Litavky, které bude
možné dopravn napojit p ímo na novou „pr myslovou“ pob ežní komunikaci sm ující k dálni ní
k ižovatce Beroun - západ. Nové plochy tohoto typu jsou v Králov Dvo e navrženy v území jižn
od dálnice D5 mezi k ižovatkou Beroun – západ a stávajícím areálem skladu Massive (mezi
Popovicemi a Královým Dvorem), dále severn od dálnice D5 na úpatí svah Levínského návrší a
v sousedství erpací stanice PHM „JET“ – západn od dálni ní k ižovatky Baroun západ. Práv
k této mimoúrov ové k ižovatce jsou také ob zmín né pr myslové zóny dopravn p ipojeny, takže
tranzitní doprava je zajišt na zcela mimo místní dopravní sí sídla.
V p ípad pot eby p esn jší specifikace funk ní nápln v n které z výrobních ploch je možné vymezit
tzv. specifickou výrobní zónu, pro kterou je up esn na možnost využití p ímo v regulativu – viz nap .
plocha VP.1 v bezprost edním okolí teplárny.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
d.01.5.3 Drobná výroba, emesla a služby (VD)
Zóna vymezuje plochy pro provozovny výrobních i nevýrobních služeb, malovýroby a emeslné
výroby, servisních provoz …apod., které objemem zástavby odpovídají p ibližn velikosti
klasických stodol a venkovských hospodá ských staveb. P evládá drobná výrobní, skladová a
obslužná innost. Sou ástí vymezených ploch mohou být i objekty bydlení vlastník provozoven,
p ípadn pohotovostní ubytování (ostraha,...) - nikoli však souvislé plochy bydlení. Zóna slouží
p evážn pro lokalizaci (soust ed ní) výrobních provozoven, které neovliv ují negativn okolí nad
hygienicky p ípustnou mez. V n kterých p ípadech jsou stávající výrobní areály - zvlášt v p ípad ,
kdy jsou uvnit zástavby obytné i jiné klidové zóny - za azeny do zón drobné výroby. Cílem je
vztažení p ísn jšího regulativu na takové provozy, které by mohly negativn ovliv ovat kvalitu
prost edí ve svém nejbližším okolí. Proto ada výrobních provoz v zastav ném území je za azena v
zónách drobné výroby (viz. grafická ást - výkres . 1).
Mezi stávající areály za azené do ploch drobné výroby pat í nap . za ízení SUS, zahradnictví a
p ilehlé provozovny v Popovicích. Nové plochy pro drobnou a emeslnou výrobu jsou vymezeny
podél na ásti pozemk v sousedství teplárny a jádra Králova Dvora a dále pak na pozemcích mezi
stávající obytnou zástavbou a skladovým areálem Massive jižn od dálnice D5.
d.01.5.4 Zem d lská výroba (VZ)
Situace v organizaci zem d lské výroby je po restitucích a privatizaci dosud málo z etelná a proto je
obtížné formulovat územní požadavky pro p ípadnou ú elovou výstavbu zem d lské prvovýroby
v pr b hu návrhového období územního plánu.
Návrh územního plánu (v souladu se schváleným zadáním) stabilizuje areály zem d lské prvovýroby,
které leží mimo kontakt se zastav ným územím jako výrobní plochy. To umož uje novým
vlastník m dále zem d lsky hospoda it, pokud se pro to rozhodnou. Nejv tším zem d lským areálem
je v ešeném území farma pro odchov prasat severn od Levína. Z územního hlediska, vzhledem k
poloze stranou od obytné zástavby lze areál považovat za stabilizovaný. Objekt kravína v K ižatkách
je v sou asnosti využíván jako sklad, v Po aplech je areál zem d lských služeb a opraven techniky a
v Králov Dvo e administrativní a provozní objekty Agropodniku Beroun. Ani jeden z t chto areál
nep edstavuje svým umíst ním problém nebo zdroj významných st et pro další rozvoj sídla do
budoucna.
Územní plán se v dané situaci zabývá zem d lskou výrobou formou regulativ , které se týkají
možnosti využití krajinných zón. Celé ešené území (v etn p ím stské kulturní krajiny) je
roz len no na díl í územní plochy, pro které jsou navrženy limity a regulativy.
Zatímco v p írodní krajinné zón (P) se výstavba nových ú elových za ízení zem d lské výroby
nep ipouští, v krajinných zónách smíšených (Szlx…) a zvlášt pak produk ních (Z, L, …) je možné
budovat taková zem d lská za ízení, které mají p ímou vazbu na obhospoda ované pozemky a jejichž
kapacita je t mto pozemk m úm rná.
d.01.6 Zele v sídle
d.01.6.1 Sídelní zele (ZS)
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Vymezené územní plochy sídelní zelen slouží stabilizaci p írodní složky uvnit zastav ného nebo
zastavitelného území sídla. Tyto prostory jsou pojímány jako ostrovy nezastavitelných ploch uvnit
zastav ného území obce. Souvislé plochy zelen mají nesporný ú inek ekologický a ovliv ují kvalitu
mikroklimatu p ímo v sídle. Pro obyvatele je toto území nabídkou rekrea ních, relaxa ních - a v
závislosti na vybavení i sportovních aktivit. Drobná architektura situovaná v zónách sídelní zelen
slouží výhradn využití p írodního parteru a výše zmín ným doprovodným innostem.
Zna ný podíl ploch sídelní zelen m že být zahrnut do systému ekologické stability ve form
interak ních prvk . Vymezení ploch sídelní zelen je patrné ve výkr. . 1.
Zele je nezbytnou sou ástí urbanizovaného prost edí. Je ji možno chápat jako sourodý systém
p írodního prost edí s výrazným kladným vlivem na kvalitu životního prost edí. Z hlediska jejího
významu, využitelnosti a funkce v sídle je v ÚP len na na tyto kategorie:
• Zele ve ejná
Plochy ve ejné zelen jsou v zástavb parkov upravené plochy, drobné travnaté plochy se
sadovými úpravami, u kterých je p edpoklad že mohou být využívány ve ejností. Plochy ve ejné
zelen se v návrhu ÚPO Králova Dvora nerozši ují (v podrobn jším m ítku regula ních plán je
možné vymezit další plochy ur ené pro m stskou zele – nap . v rámci navrhované centrální
zóny). Zm na u t chto ploch by m la být p edevším v kvalit . Doporu ujeme podle odpovídajícího projektu provést dosadby d evin a intenzivn jší kosení travnatých ploch.
Krom ploch „ve ejné“ sídelní zelen se v zastav ném území (i p ím stské krajin ) uplat uje
vegetace ur itým podílem v rámci každé funk ní plochy. P sobí jako nenahraditelný faktor
p írodního prost edí a zvyšuje kvalitu mikroklimatu i estetické úrovn urbanizovaného prostoru.
• Zele vyhrazená
Zele vyhrazená je p ístupná jen ur ité skupin ob an , nebo je její užívání omezeno návšt vním
ádem. Jedná se p evážn o areály škol, mate ských školek, sportoviš a h bitov . I p es omezenou
p ístupnost širší ve ejnosti plní tato zele pln funkci mikroklimatickou, biologickou a estetickou.
Tyto plochy vyžadují b žnou zahradnickou údržbu jako je: pr klest, probírka p estárlých d evin,
dosadby mladých jedinc , kosení travnatých ploch apod.
• Zele ochranná
Zele ochranná by m la být založena z takových rostlinných druh , které by svými schopnostmi
mírnily dopad negativních vliv na životní prost edí.
Ochranná zele je navržena u areálu živo išné výroby na k. ú. Levín. Ta by ve své druhové
skladb vedle p vodních domácích druh m la mít zejména d eviny s vyšším antibakteriálním
ú inkem. Jsou to nap : javor mlé ný, javor klen, b íza bradavi natá, topol osika, t eše pta í, topol
Simon v, st emcha pozdní, netva ec k ovitý, hloh obecný, zimolez pý itý, st emcha obecná, r že
šípková, še ík obecný, borovice lesní, borovice hedvábná, a douglaska tisolistá.
U frekventovaných komunikací by m la být zele ochranná tvo ena z d evin, které relativn dob e
snášejí exhalace a jejich vnit ní povrch je velký (druhy drobnolisté, s plstnatými a lepkavými
listy), takže na sebe dob e váží prachové ástice. Nejvhodn jší jsou tyto d eviny: hloh, hlošina,
hruše vrbolistá, vrby, lípa st íbrná a apíkatá, olše lepkavá, imišník, žanovec, svída, d ín, líska,
zimolez, št d enec, je ábovec, smrk pichlavý a Pan i v.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
• Zele soukromá (viz BI)
Zele soukromá p edstavuje zahrady u rodinných domk . Co do plošného zastoupení, zaujímá
podstatnou ást obce a výrazn se podílí na jejím mikroklimatu. Její rozší ení bude záviset na
charakteru zástavby v nových lokalitách.
• Zele obytných soubor (viz BH)
Sídlištní zele je sice b žn zahrnována do zelen ve ejné mezi voln p ístupné plochy zelen ;
m la by však sloužit hlavn obyvatel m sídlišt k privátnímu odpo inku. Jen d ležité pr chody
sídlišt m by m ly být izolovány zelení, aby nebyla narušena intimita zelených ploch u jednotlivých
obytných dom . Sídlištní zele pot ebuje pravidelnou údržbu. U starších porost je t eba provést
probírku, odstranit poškozené a nemocné d eviny. Dále je t eba provád t pr b žn dosadbu
d evin, aby byla zajišt na r znov kost. Ta má vliv na lepší vývin vegetace a zmír uje úhyn rostlin
p i extrémních podmínkách /sucho, mráz, exhalace/.
• Zahrádká ské kolonie, zahrady a sady (viz RZ)
Zahrady a sady jsou vlastn sou ástí kategorie zele soukromá, ale v systému zelen mají své
specifické postavení. Zahrádká ské kolonie tvo í v tšinou p echod mezi zástavbou a okolní
krajinou. Zele plní funkci mikroklimatickou, rekrea ní a pokud jsou plochy vhodn za len ny do
krajiny, i funkci estetickou. Plocha zahrádká ských kolonií se v návrhu nezv tšuje
d.01.7 Krajinné plochy
Vlivem intenzivního produk ního využívání orné p dy v minulosti, kdy byly vysoké výnosy
zem d lských produkt dosahovány na úkor stability území, došlo k destabilizaci p írodních
ekosystém v krajin . Cílem návrhu je proto nalezení odpovídajícího stupn stabilizace p vodních
ekosystém v krajin , p i kterém nedojde k nevratnému narušení jejích regenera ních schopností.
ÚPO Král v Dv r proto uplat uje pouze 2 typy navržených krajinných ploch (ze 3 níže uvedených
možných) - podle odlišné míry intenzity využití území:
- krajinná plocha p írodní (P) je tvo ena ekologicky stabilním územím, p ízniv p sobícím na
ekologicky mén stabilní území. Dominantní funkcí zóny je uchování druhového a genového
bohatství p írodních druh . V ešeném území nejsou uvedené plochy zahrnuty.
- krajinná plocha smíšená (S.x…) je situována na pozemcích, kde je výrazn zastoupena mj.
p írodní funkce, avšak tuto innost není možné ur it jako dominantní. Indexem jsou vyjád ené
innosti, které jsou v zón p ijatelné. Žádná z uvád ných inností nesmí negativn p sobit na
ostatní v rámci tohoto polyfunk ního území.
- krajinná zóna s dominantní produk ní inností (Z, L, T) p edstavuje území intenzivn
zem d lsky (nebo lesnicky) obhospoda ované, sloužící p edevším zem d lské (resp. lesnické)
výrob na p dním fondu s vyšší a vysokou produk ní schopností, p ípadn do asnou t žební
innost v horizontu návrhového období územního plánu;
KRAJIINNÝ RÁZ
Prostorové uspo ádání krajiny v ešeném území vychází z vymezení dvou základních krajinných
charakteristik - celk :
- hlubokého zá ezu nivy Litavky a dále Berounky (uzav ený)
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
lenitá náhorní plošina ( otev ený)
Severní a jižní ást ešeného území má krajinný ráz, který je charakteristický pro lenitou krajinu
Podbrdska. P írodní, kulturní i historickou hodnotu tohoto území urbanistický návrh chrání p ed
innostmi, snižujícími jeho estetickou a p írodní hodnotu.
V tšina ešeného území p edstavuje typickou údolní nivu Litavky jejímiž hlavními znaky jsou
pozemky, d íve intenzivn zem d lsky obhospoda ované, nyní v ešeném území p evážn zastav né,
intenzivn využívané pro výrobu, výrazn ovlivn né koridory dopravy a technických sítí a tudíž siln
pozm n né proti své p vodní podob . V tomto krajinném celku je pon kud menší zastoupení luk,
než bylo v minulosti. Doprovodná zele je nevýrazná. Revitalizaci krajinného prost edí bude možné
zajistit pouze potla ením zem d lské velkovýrobní funkce, len ním krajinného celku sítí ú elových
komunikací (zem d lské, cyklistické, p ší atd.) a zvýrazn ním hranic jednotlivých pozemk (meze,
doprovodná zele ).
Provád ní zásah do krajinného rázu, zejména umís ování a povolování staveb, jakož i jiných
inností, které by mohly snížit nebo zm nit krajinný ráz, musí být omezeno ve smyslu stanovených
regulativ ploch funk ního využití, které budou sou ástí obecn závazného p edpisu.
KRAJINNÁ ZELE
Podobn jako v p ípad zastav ných nebo zastavitelných ploch se i v kulturní p ím stské krajin
uplat uje vegetace ur itým podílem v rámci každé funk ní plochy a v krajin tím spíše z stává jako
nenahraditelný faktor p írodního prost edí a zvyšuje kvalitu mikroklimatu i estetické úrovn
p írodního prost edí. Z hlediska p sobnosti vzrostlé zelen v krajinném prost edí specifikujeme
následující kategorie:
• Trvalé travní porosty
Trvalé travní porosty jako louky a pastviny jsou nenahraditelným prvkem v krajin , který tvo í
p echod mezi ornou p dou a vyšší trvalou zelení. Mají významnou ekostabiliza ní funkci. V
území jsou zastoupeny nejvíce v lokalit Kopaník a podél potoka a zahrad Na ptáku. K jejich
rozvoji dojde pravd podobn podél vodních tok , kde p estanou být obd lávány vlhké louky.
• Zele doprovodná a rozptýlená
Tato kategorie zelen se vyskytuje podél vodních tok a komunikací. Jsou v ní zahrnuty i meze a
remízky v krajin . Ekologická funkce doprovodné a rozptýlené zelen je v krajin nepostradatelná.
I z hlediska estetického je významným krajinotvorným initelem. Je t eba ji chránit a podporovat
její rozvoj. Dominantní postavení v této kategorii zelen by m ly mít domácí druhy d evin s
r znými specifickými vlastnostmi. M ly by poskytovat úkryt zv i, potravu ptactvu, v elám ap.
Výsadba rozptýlené zelen bude provád na po pozemkových úpravách a p i realizaci územních
systém ekologické stability.
Doprovodná zele je navržena kolem stávajících i nových komunikací. U vedlejších komunikací
se uplatní stromo adí s odstupy 8-15m, u frekventovan jších ochranné clony s minimálními
odstupy a s podsadbou ke .
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
d.01.7.1 Smíšené krajinné zóny (S.x…)
Jedná se v zásad o nezastavitelné (nebo jen výjime n zastavitelné) plochy krajinného prost edí
(Sx...), kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní funkci využití ( innost). Kompromisní využití
ekosystém nesmí zvýšit labilitu území - musí naopak p isp t ke stabilizující funkci p írodních zón.
V takto vymezených plochách jsou indexem vyzna eny p ijatelné druhy inností, které s využitím
p írodního prost edí p ímo souvisí:
z
zem d lská produkce
l
lesní produkce
p
p írodní funkce
r
rekrea ní innost nepobytová (sportovní, rekrea n turistické využití, ...)
o
ochranná zóna mezi r znými druhy funk ního využití (nap . izola ní prostor mezi
obytnými a intenzivn zem d lsky využívanými plochami)
v
vodohospodá ská funkce
u
urbanizovatelné území (ve výhledovém období využitelné pro územní rozvoj m sta)
t
t žba nerostných surovin v krajinné zón
a
plochy s do asnou ekologickou zát ží (bývalé skládky, úložišt popílk , …) vyžadující
rekultivaci a dlouhodobou kontrolu prost edí.
Investi ní innost v takto vymezených plochách je nutno posoudit z hlediska rušivých vliv
p sobících v i p írodním složkám prost edí.
Vymezení smíšených krajinných ploch je patrné na výkresu .1.
d.01.7.2 Krajinné produk ní plochy (Z, …)
Vymezené produk ní krajinné plochy jsou využity p edevším pro hospoda ení na zem d lském
p dním fondu (Z).
Produk ní plchy v krajin nejsou b žn zastavitelné; výjime n je v uvedených prostorech možné
situovat takovou ú elovou výstavbu, která p ímo souvisí s hlavní produk ní inností. P i vlastním
využití území musí být zajišt na obnovitelnost krajinných složek, tj. nesmí být zne iš ována p da
škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život organism , nesmí být poškozeny okolní pozemky
a p íznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti p d.
Vymezení krajinných produk ních ploch je patrné na výkresu .1.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
d.02 Podmínky využití funk ních ploch – návrh regulativ využití území
Využití území a pozemk v souladu s koncepcí územního plánu je dáno p edevším:
- uplatn ním regulativu pro funk ní využití území;
- respektováním územních limit (hygienických podmínek, technických norem, …), které p ípadn
sledovaný pozemek zasahují;
P i rozhodování o využití území, o lokalizaci objekt , areál a inností na jednotlivých pozemcích je
nezbytné respektovat oba výše uvedené faktory, aby byla zajišt na požadovaná kvalita prost edí.
Pro pot eby správy území jsou územním plánem jednotlivé pozemky agregovány do p ibližn
stejnorodých funk ních ploch, jejichž vymezení vychází p edevším z rozboru dosud provozovaných
inností a struktury stavebního fondu v dané lokalit , z p írodních, technických a kulturních limit
nebo barier v území. Na základ analýzy uvedených jev jsou vymezeny p evážn funk n a
strukturáln homogenní plochy v m ítku podrobnosti územního plánu obce, které jsou v hlavním
výkrese .1 ohrani eny modrou arou s vyzna ením kódu.
Cílem ešení územního plánu m sta je nalezení vyvážené míry podrobnosti jev na stran jedné a
dosažení rozumné míry zobecn ní funk ních a rámcových prostorových regulativ vztažených ke
kód m využití území na stran druhé. Takové nastavení regulativ p ispívá do budoucna k podpo e
stejnorodé struktury zástavby a inností v rámci vymezených funk ních ploch a v p ípad dodržení
stanovených podmínek omezuje riziko funk ních st et , což je jedním z hlavních cíl regulace
územního rozvoje sídla.
Kódy funk ního využití územních ploch jsou vyzna eny ve výkresu .1 Hlavní výkres, kde je patrné i
územní vymezení stejnorodých funk ních ploch.
Podle typu kódu jsou rozlišeny:
- Plochy zastav né a zastavitelné (urbanizované), resp. s další možností zástavby: kód je vyzna en
dv ma velkými tiskacími písmeny (p ípadn s dalším indexem);
- Plochy kulturní krajiny (neurbanizované, nezastavitelné - krajinné zóny) - pozemky, které nejsou
ur eny k zastav ní: kód je vyzna en jedním velkým písmenem (p ípadn s dalšími indexy
funk ního využití);
Regulativ funk ního využití území (výstupní limit ÚPO) definuje pro vymezenou územní plochu
možnosti využití území:
a) p ípustné využití;
b) podmínky pro využití;
c) nep ípustné využití;
P ípustné využití ur uje jednak hlavní orientaci funk ního využití území (hlavní funkce) – a dále
dopl ující funkce, které nesmí být v konfliktním vztahu k funkci hlavní;
Funkce, které nejsou v regulativu funk ního využití obsaženy pod žádným z bod , podléhají
povolovacímu ízení na základ platných p edpis a zákon (z oblasti hygieny prost edí, územního,
stavebního nebo ob anského práva, atd.).
Obecné rámcové zásady prostorového uspo ádání a architektonického ešení objekt pro každou plochu jsou
uvedeny jako sou ást specifikace využití – psáno kurzívou. Plochy budou zastavovány tak, aby nová zástavba
navazovala na sou asn zastav né území a nevznikaly nové proluky. Stávající vzrostlá zele na zastavitelné
ploše bude p ednostn respektována. V p ípad pot eby detailn jší specifikace prostorového uspo ádání
staveb je t eba pro vybrané území zpracovat regula ní plán.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Koeficient zelen (KZ) vyjad uje rámcová pravidla prostorového uspo ádání nové zástavby - je to plošný
podíl nezastavitelných a nezpevn ných ploch k celkové ploše. Tyto nezastavitelné plochy budou využity
výhradn pro vegeta ní pokryv. KZ je sou ástí p íslušného funk ního regulativu a je specifikován dv ma
ísly, p i emž nižší hodnotu je nutno chápat jako minimum (vyjíme né další snížení této hodnoty je v
od vodn ných p ípadech a po individuálním posouzení možné pouze se souhlasem p íslušného orgánu
ochrany ŽP m sta). Vyšší hodnota koeficientu uvádí optimální doporu ený podíl zelen na pozemku v rámci
p íslušné funk ní plochy.
P ehled ploch podle funk ního využití a kód jejich regulativ :
I. ÚZEMÍ ZASTAV NÉ A ZASTAVITELNÉ – dvoupísmenné kódy (s indexem)
BH
BI.1
BI.2
BR
- Bydlení hromadné
- Bydlení individuální m stského typu
- Bydlení individuální venkovského typu
- Bydlení individuální v rozptylu
SC
SM
SM.1
SM.2
SK
- Smíšené využití území v centrální zón
- Smíšené využití území m stského typu
- Smíšené využití území m stského typu specifické – obslužná zóna
- Smíšené využití území m stského typu specifické – s hospodá ským zázemím
- Smíšené využití území m stského typu specifické – plochy komer ní zóny
OV
OT
OD
OD.1
- Obslužná sféra – ob anská vybavenost
- Technická vybavenost
- Dopravní vybavenost a systém tranzitní dopravy
- Dopravní vybavenost specifická – automobilový polygon
RS
RZ
- Rekreace, sport
- Rekreace individuální specifická – zahrádká ské kolonie
VT
VP
VP.1
VP.2
VD
VZ
- Výrobní sféra – t žká výroba
- Výrobní sféra – pr mysl, sklady
- Výrobní sféra specifická – pr mysl, služby, sklady
- Výrobní sféra specifická – teplárna, pr myslová výroba, sklady
- Výrobní sféra – drobná a emeslná výroba
- Výrobní sféra – zem d lská výroba a služby
ZS
ZS.1
ZS.2
ZS.3
- Zele
- Zele
- Zele
- Zele
sídelní ve ejná – (m stské parky) stabiliza ní prvek
sídelní individuální – nezastavitelné zahrady
sídelní vyhražená – h bitov
sídelní ve ejná – se sportovními areály a plochami
II. ÚZEMÍ KULTURNÍ KRAJINY – jednopísmenné kódy (s indexem)
S.x
Z
*
75 5
- Smíšená krajinná zóna (s indexy dle zastoupených inností):
•z
– zem d lská produkce
– lesní produkce
•l
– p írodní funkce
•p
– rekreace nepobytová
•r
•o
– ochranná zóna
•v
– vodohospodá ská funkce
•u
– výhledov urbanizovatelné území
– t žba nerostných surovin v krajinné zón
•t
– do asná ekologická zát ž
•a
- Zóna zem d lské produkce
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
REGULATIVY FUNK NÍHO VYUŽITÍ ÚZEMNÍCH PLOCH
I. ÚZEMÍ ZASTAV NÉ A ZASTAVITELNÉ
(stavební pozemky)
Bydlení hromadné
BH
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- bydlení v bytových domech;
- ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a
mobiliá em pro relaxaci;
- d tská h išt ;
Eventuální dostavba proluk musí m ítkem, formou zast ešení (výškou ímsy a h ebene) respektovat
kontext a charakter okolní zástavby. Výstavba nových obytných celk se p edpokládá max. o 4 až 6
nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb se vyžaduje, aby investor zajistil
parkování, resp. garážování p ímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. Vybavení parteru:
mobiliá pro relaxaci, d tské h išt , sportovišt (nekrytá ve ejná). Objekty a za ízení technické
vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - s ohledem na atmosféru obce.
KZ = 0,35 / 0,45;
Dopl ující funkce:
- maloobchodní a stravovací služby,
- ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc ),
- za ízení pé e o d ti, školská za ízení,
- drobné lokální služby obyvatel m,
- zdravotnická za ízení (ordinace),
- sportovní a relaxa ní za ízení (po zhodnocení hlukové zát že !),
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- za ízení pro administrativu,
- nezbytná technická vybavenost,
- parkovišt a garáže pro osobní automobily.
Podmínky:
- p ípustná za ízení a služby (s výjimkou ubytovacích za ízení a za ízení sociálních služeb)
jsou lokálního významu - pro pot eby obyvatel lokality,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním pozemku nebo jiným
odpovídajícím zp sobem.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, apod.), zejména: výrobní a
skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod),
- rozsáhlá obchodní za ízení náro ná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety),
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
Bydlení individuální m stského typu
456
.>G ?
&$ '(
BI.1
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, adových domech),
- oplocené zahrady u dom s funkcí okrasnou, rekrea ní nebo užitkovou,
- ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a
mobiliá em pro relaxaci,
- d tská h išt .
Individuální rodinné domy, izolované, dvojdomy, adové domy... o max. 2 nadzemních podlažích s
využitelným podkrovím. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení
parteru: mobiliá pro relaxaci, d tská h išt , sportovišt (ve ejná nekrytá).
KZ = 0,40 / 0,55;
Dopl ující funkce:
- maloobchodní a stravovací služby,
- drobná ubytovací za ízení (penziony),
- drobné lokální služby obyvatel m,
- menší za ízení sociálních služeb,
- školská za ízení,
- zdravotní za ízení (ordinace),
- menší sportovní relaxa ní za ízení,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- nezbytná technická vybavenost,
- parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny.
Podmínky:
- pro novou výstavbu rodinných dom po schválení územního plánu se stanoví koeficient
zastav ní (podíl zastav ných a zpevn ných ploch z celkové vým ry pozemku) ve výši:
doporu ený optimální = 0,45; maximální = 0,6; vyjíme né zvýšení této hodnoty je
v od vodn ných p ípadech a po individuálním posouzení odtokových pom r a náhrady
podílu vysoké zelen možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP,
- p ípustná za ízení a služby jsou lokálního významu,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.),
- rozsáhlá obchodní za ízení náro ná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety),
- zejména výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a
velkoobchod),
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
Bydlení individuální venkovského typu
BI.2
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- bydlení v rodinných domech (klasického venkovského typu),
- oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou,
*
75 5
D '(2029E<21
456
-
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a
mobiliá em pro relaxaci,
d tská h išt .
Individuální rodinné domy klasického venkovského typu ... o 1 nadzemním podlaží s využitelným
podkrovím a p ípadn s hospodá ským zázemím. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude
ešeno s ohledem na kontext okolní zástavby. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na
vlastním pozemku.
KZ = 0,45 / 0,65;
Dopl ující funkce:
- stavby pro drobné chovatelství a p stitelství pro vlastní pot ebu,
- maloobchodní a stravovací za ízení
- drobné lokální služby obyvatel m,
- drobná ubytovací za ízení (penziony),
- menší za ízení sociálních služeb,
- školská za ízení,
- zdravotní za ízení (ordinace),
- menší sportovní relaxa ní za ízení,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- nezbytná technická vybavenost,
- parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny.
Podmínky:
- p ípustná za ízení a služby jsou lokálního významu,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
pozemky obytných staveb souseda nebo ve ejná prostranství (i druhotn nap . zvýšenou
nákladní dopravou, prašností apod.),
- rozsáhlá obchodní za ízení náro ná na dopravní obsluhu,
- výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod),
- dopravní terminály a centra dopravních služeb.
Bydlení individuální v rozptylu
BR
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- bydlení v rodinných domech v izolovaných stabilizovaných odlou ených polohách sídla
- oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou,
Individuální rodinné domy o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím a p ípadn s
hospodá ským zázemím. Nová zástavba tohoto typu není navrhována.
Dopl ující funkce:
- drobné chovatelství a p stitelství pro vlastní pot ebu
- drobná ubytovací za ízení (penziony),
- zdravotní za ízení (ordinace),
- nezbytná technická vybavenost,
Podmínky:
- p ípustná za ízení a služby jsou lokálního významu,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Nep ípustné využití:
- nep ipouští se rozši ování stavebních pozemk do krajiny
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
pozemky obytných staveb souseda (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností
apod.),
- rozsáhlá obchodní za ízení náro ná na dopravní obsluhu,
- výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod),
- dopravní terminály a centra dopravních služeb.
Smíšené využití území v centrální zón
SC
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- vybavenost celom stského i vyššího významu v prost edí MPZ,
- vybavenost centra turistického ruchu,
- reprezentace m sta jako všestranného centra (kulturn historického, spole enského, i
ekonomického),
- bydlení v bytových i rodinných domech,
- za ízení nerušících služeb,
- zejména maloobchodní, stravovací a ubytovací služby,
- administrativa a ve ejná správa,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a
mobiliá em pro relaxaci, orientaci a informace,
- parkovišt a parkovací objekty pro pot ebu centra.
Objekty musí svým m ítkem, formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene odpovídat kontextu a charakteru
okolní zástavby. Objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást
zástavby.
Plochy zelen jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. ur eny regula ním plánem. Vybavení
parteru: liniové a plošné sadovnické porosty, mobiliá pro relaxaci.
KZ bude ur ován pro jednotlivé lokality specificky.
Dopl ující funkce:
- za ízení pé e o d ti, školská za ízení,
- zdravotnická a sociální za ízení (domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc ),
- drobná sportovní a relaxa ní za ízení,
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.),
- rozsáhlá širokosortimentní obchodní za ízení náro ná na dopravní obsluhu (supermarkety,
hypermarkety, apod.),
- výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod),
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
Smíšené využití území m stského typu
H 29 '22CF*
6
122C
SM
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- obslužná funkce, za ízení nevýrobních služeb,
- maloobchodní a stravovací služby,
- bydlení v bytových i rodinných domech,
- za ízení pro administrativu,
- plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci,
- parkovišt pro pot eby zóny.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní
respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a kontext okolní zástavby.
KZ = 0,20 / 0,40;
Dopl ující funkce:
- za ízení pé e o d ti, školská za ízení,
- zdravotnická a sociální za ízení,
- sportovní a relaxa ní za ízení,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- ubytovací za ízení (penziony),
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- pro novou výstavbu dom po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastav ní (podíl
zastav ných a zpevn ných ploch z celkové vým ry pozemku) ve výši: doporu ený optimální =
0,45; maximální = 0,6; vyjíme né zvýšení této hodnoty je v od vodn ných p ípadech a po
individuálním posouzení odtokových pom r a náhrady podílu vysoké zelen možné pouze se
souhlasem orgánu ochrany ŽP,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
- v p ípad lokalizace za ízení výrobních (i nevýrobních) služeb je t eba posoudit vliv inností
na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují nad
p ípustnou míru p ímo i druhotn pozemky sloužící bydlení nebo ob anské vybavenosti.
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
Smíšené využití území m stského typu specifické – obslužná zóna
SM.1
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- obslužná funkce, stávající p ípadn nová za ízení nevýrobních služeb,
- drobná maloobchodní za ízení (vzorkový prodej, …) a stravovací služby,
- bydlení,
- za ízení pro administrativu,
- plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci,
- parkovišt pro pot eby zóny.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní
respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a kontext okolní zástavby.
KZ = 0,20 / 0,40;
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Dopl ující funkce:
- sportovní a relaxa ní za ízení,
- ubytovací za ízení (penziony),
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- pro novou výstavbu dom po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastav ní (podíl
zastav ných a zpevn ných ploch z celkové vým ry pozemku) ve výši: doporu ený optimální =
0,45; maximální = 0,6; vyjíme né zvýšení této hodnoty je v od vodn ných p ípadech a po
individuálním posouzení odtokových pom r a náhrady podílu vysoké zelen možné pouze se
souhlasem orgánu ochrany ŽP,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
- v p ípad lokalizace za ízení výrobních (i nevýrobních) služeb je t eba posoudit vliv inností
na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují nad
p ípustnou míru p ímo i druhotn pozemky sloužící bydlení nebo ob anské vybavenosti.
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
Smíšené využití území m stského typu specifické – s hospodá ským zázemímSM.2
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- obslužná funkce, za ízení nevýrobních služeb v p vodních hospodá ských areálech,
- maloobchodní a stravovací služby,
- bydlení,
- administrativa,
- plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci,
- parkovišt pro pot eby zóny.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní
respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a kontext okolní zástavby.
KZ = 0,20 / 0,40;
Dopl ující funkce:
- sportovní a relaxa ní za ízení,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- ubytovací za ízení (penziony),
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- pro novou výstavbu dom po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastav ní (podíl
zastav ných a zpevn ných ploch z celkové vým ry pozemku) ve výši: doporu ený optimální =
0,45; maximální = 0,6; vyjíme né zvýšení této hodnoty je v od vodn ných p ípadech a po
individuálním posouzení odtokových pom r a náhrady podílu vysoké zelen možné pouze se
souhlasem orgánu ochrany ŽP,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
- v p ípad lokalizace za ízení výrobních (i nevýrobních) služeb je t eba posoudit vliv inností
na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
-
innosti provozované v p vodních hospodá ských provozech v zastav ném území m sta (v
kontaktu s obytnou zástavbou) musí být prov eny z hlediska vlivu na okolní prost edí (hluk,
prach exhalace, organoleptické pachy, …) jak z hlediska vlastní technologie provozu, tak i
z hlediska vlivu dopravy (jako zdroj a cíl dopravního toku).
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují nad
p ípustnou míru p ímo i druhotn pozemky sloužící bydlení nebo ob anské vybavenosti.
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
Smíšené využití území m stského typu specifické – plochy komer ní zóny
SK
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- velkoplošný maloobchod (supermarkety, velkoplošný hobby-prodej, …) se zázemím,
- služby, maloobchodní a stravovací služby,
- za ízení pro komer ní administrativu,
- plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci,
- parkovišt pro pot eby zóny.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní
respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a kontext okolní zástavby.
KZ = 0,20 / 0,40;
Dopl ující funkce:
- velkoobchod, sklady,
- nerušící výrobní služby,
- sportovní a relaxa ní za ízení,
- služební i pohotovostní byty,
- ubytovací za ízení typu Formule 1,
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- pro novou výstavbu dom po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastav ní (podíl
zastav ných a zpevn ných ploch z celkové vým ry pozemku) ve výši: doporu ený optimální =
0,75; maximální = 0,8; vyjíme né zvýšení této hodnoty je v od vodn ných p ípadech a po
individuálním posouzení odtokových pom r a náhrady podílu vysoké zelen možné pouze se
souhlasem orgánu ochrany ŽP,
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
- v p ípad lokalizace za ízení výrobních (i nevýrobních) služeb je t eba posoudit vliv inností
na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti.
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují nad
p ípustnou míru p ímo i druhotn pozemky sloužící bydlení nebo ob anské vybavenosti.
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
Obslužná sféra – ob anská vybavenost
456
.>G ?
&$ '(
OV
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- areály, stavby a za ízení ob anské vybavenosti (zejména pro školství, zdravotnictví,
sociální pé i a ve ejnou správu).
Objekty musí svým m ítkem, formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene odpovídat kontextu a charakteru
okolní zástavby. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci, d tská h išt , sportovišt (ve ejná nekrytá).
KZ = 0,25 / 0,45;
Dopl ující funkce:
- komer ní administrativa,
- stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely,
- maloobchodní, stravovací a ubytovací za ízení,
- bydlení,
- ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a
mobiliá em pro relaxaci, orientaci a informace,
- d tská h išt , sportovišt a relaxa ní za ízení,
- parkovišt pro pot ebu zóny,
- nezbytná technická vybavenost.
Podmínky:
- u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu
ur eném pozemku.
Nep ípustné innosti:
- areály pro zdravotní a sociální pé i,
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností, provozní inností apod.),
Technická vybavenost
OT
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- areály a stavby za ízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) p evážn
nadmístního významu.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí.
KZ = 0,25 / 0,45;
Dopl ující funkce:
- parkování pro pot ebu zóny,
- sklady a dílny pro servisní innost spojenou s technickou vybaveností.
Podmínky:
- ešení staveb a za ízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území
(zejména ešení architektonické, ozelen ní a dopravní napojení).
Nep ípustné innosti:
- jiné druhy inností, než uvádí dominantní využití, nejsou p ípustné.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
Dopravní vybavenost a systém tranzitní dopravy
H 29 '22CF*
6
122C
OD
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- trasy systému nadmístní železni ní i silni ní dopravy,
- základní systém m stských komunikací,
- nádraží, stanice a zastávky hromadné dopravy,
- velkoplošná parkovišt , hromadné garáže,
erpací stanice pohonných hmot.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit p im ené
ozelen ní ploch.
KZ = 0,20 / 0,45; - alternativn se stanovuje limit min. 1 strom na každých 5 parkovacích míst;
Dopl ující funkce:
- sklady a dílny pro servisní innost spojenou s dopravní vybaveností,
- stravovací a ubytovací za ízení pro ob erstvení a krátkodobé ubytování spojené s provozem
hromadné dopravy osob.
Podmínky:
- liniové dopravní stavby musí být citliv za len ny do krajiny s použitím doprovodné zelen ,
- ešení parkoviš a garáží musí vycházet z kontextu místa,
- parkovišt je t eba ešit a uplatn ním st ední a vysoké zelen ,
- p i umíst ní garáží využívat izola ní zele .
Nep ípustné innosti:
- jiné innosti, než jsou výše uvedeny, nejsou p ípustné.
Dopravní vybavenost specifická – automobilový polygon
OD.1
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- automobilový polygon – školící centrum,
- školící objekt,
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit p im ené
ozelen ní ploch.
KZ = 0,40 / 0,65;
Dopl ující funkce:
- volno asové aktivity modelá ských disciplín a sport ,
- nezbytné technické vybavení,
- parkovišt pro uživatele areálu,
- technické vybavení,
Podmínky:
- stavby musí být citliv za len ny do krajiny s použitím doprovodné a izola ní zelen ,
- parkovišt je t eba ešit a uplatn ním st ední a vysoké zelen ,
Nep ípustné innosti:
- jiné innosti, než výše uvedené, nejsou p ípustné.
Rekreace, sport
D '(2029E<21
RS
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- stavby a za ízení pro sport a relaxaci, sportovní areály.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem, a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolní zástavby.
KZ = 0,40 / 0,65;
Dopl ující funkce:
- služební byt,
- klubovní a hygienické za ízení pro sportovní areál,
- stravovací a ubytovací za ízení,
- nezbytné technické vybavení,
- parkovišt pro uživatele areálu;
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.),
- zejména výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a
velkoobchod).
- dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobil a t žké
dopravní techniky.
Rekreace individuální specifická – zahrádká ské kolonie
RZ
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- území zahrádkových kolonií a soust ed ných soukromých zahrad využívaných k p stitelství
a relaxaci.
Objekty musí architektonickým ztvárn ním a len ním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem
zástavby repektovat m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Zastav ná plocha objekt
nesmí p ekro it 25 m2!
KZ = 0,70 / 0,90;
Dopl ující funkce:
- spole né plochy okrasné a relaxa ní zelen ,
- objekty pro individuální rekreaci (zahrádká ské chaty) – dle výše uvedeného prostorového
regulativu;
- prodejní sklady a dílny pro innosti spojené s provozovanými p stitelskými aktivitami v
zahrádká ském areálu,
- klubovní, sportovní, hygienická a stravovací za ízení lokálního významu,
- nezbytné technické vybavení,
- parkovišt .
Podmínky:
- všechna za ízení vybavenosti jsou ur ena jen uživatel m zóny a musí být plošn
minimalizována,
- parkovišt pro uživatele osady musí být ešeno s použitím vysoké zelen .
Nep ípustné využití:
- všechny druhy inností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují
prost edí (i druhotn nap . zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.).
- zejména výrobní a skladovací innosti (umís ování staveb pro výrobu, skladování a
velkoobchod).
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
Výrobní sféra – t žká výroba
H 29 '22CF*
6
122C
VT
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- provozy t žké výroby, úprava surovin, hutnictví, výroba kovových konstrukcí;
- plastiká ský pr mysl, výroba skla a keramiky;
- stavební výroba, výroba stavebních prvk ;
- t žba;
- dopravní terminály;
- parkovišt pro pot ebu zóny;
- záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném
pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen .
KZ = 0,15 / 0,25;
Dopl ující funkce:
- výrobní a servisní služby,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- speciální technologie,
- výzkumná a vývojová pracovišt ;
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- technické vybavení.
Podmínky:
- v prostoru výrobních zón je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími
pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších
pozemk na drobné parcely),
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v
pohledov exponovaných polohách musí být izola ní zele .
Nep ípustné využití:
- bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt ),
- za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití).
Výrobní sféra - pr mysl, sklady
VP
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- provozy lehké výroby: papírenská, kartonážní a textilní výroba;
- polygrafický a potraviná ský pr mysl;
- výroba kulturních pot eb a drobného spot ebního zboží;
- skladové areály a dopravní terminály;
- parkovišt pro pot ebu zóny;
- záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném
pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen .
KZ = 0,15 / 0,25;
Dopl ující funkce:
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
- výrobní a servisní služby,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- speciální technologie,
- výzkumná a vývojová pracovišt ;
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- lokální zdravotnické za ízení (závodní ordinace),
- lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- technické vybavení.
Podmínky:
- v prostoru výrobních zón je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími
pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších
pozemk na drobné parcely),
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v
pohledov exponovaných polohách musí být izola ní zele .
Nep ípustné využití:
- bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt ),
- za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití).
Výrobní sféra specifická - pr mysl, služby, sklady
VP.1
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- skladové areály a dopravní služby;
- parkovišt pro pot ebu zóny;
- záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném
pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen .
KZ = 0,15 / 0,25;
Dopl ující funkce:
- výrobní a servisní služby,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- p j ovny pracovního a sportovního ná adí,
- lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- technické vybavení.
Podmínky:
- v prostoru plochy je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími pozemkovými
nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších pozemk na drobné
parcely),
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v pohledov
exponovaných polohách musí být izola ní zele .
Nep ípustné využití:
*
75 5
D '(2029E<21
456
-
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt ),
za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití).
Výrobní sféra specifická – teplárna, pr myslová výroba, sklady
VP.2
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- centrální zdroj tepla
- provozy lehké výroby: papírenská, kartonážní a textilní výroba;
- polygrafický a potraviná ský pr mysl;
- strojírenský a elektrotechnický pr mysl;
- výroba kulturních pot eb a drobného spot ebního zboží;
- skladové areály a dopravní terminály;
- parkovišt pro pot ebu zóny;
- záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy.
Objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby
respektovat m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném
pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen .
KZ = 0,15 / 0,25;
Dopl ující funkce:
- výrobní a servisní služby,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- speciální technologie,
- výzkumná a vývojová pracovišt ;
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- lokální zdravotnické za ízení (závodní ordinace),
- lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- technické vybavení.
Podmínky:
- v prostoru výrobních zón je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími
pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších
pozemk na drobné parcely),
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v
pohledov exponovaných polohách musí být izola ní zele .
Nep ípustné využití:
- bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt ),
- za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití).
Výrobní sféra - drobná a emeslná výroba
VD
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí,
- sklady, výrobní služby, servisy,
- parkovišt pro pot ebu zóny.
Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
KZ = 0,20 / 0,40;
Dopl ující funkce:
- maloobchod,
- vývojová pracovišt ,
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- technické vybavení,
- služební a pohotovostní byty, byty vlastník provozoven.
Podmínky:
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být
izola ní zele .
Nep ípustné využití:
- bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení),
- za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití),
- všechny innosti vyžadující tzv. "EIA" (Posouzení vlivu na životní prost edí).
Výrobní sféra - zem d lská výroba a služby
VZ
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- zem d lská výroba v zem d lské ú elové výstavb ,
- sklady zem d lských produkt a zem d lské techniky, sklady krmiv,
- uskladn ní odpad ze živo išné výroby,
- výb hy pro dobytek.
Nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných a ve ejných budov (p ípadn
stanovit pásma hygienické ochrany). Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí
KZ = 0,20 / 0,40;
Dopl ující funkce:
- ubytovny pro sezónní pracovníky,
- zpracovatelská výroba, zpracování produkce, maloobchod,
- vývojová pracovišt ,
- lokální administrativa a stravovací za ízení,
- výrobní a servisní služby, strojní stanice a servis,
- lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM,
- prodejní sklady, velkoobchod,
- technické vybavení,
Podmínky:
- veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat
vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma,
- sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být
izola ní zele .
- nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na
sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany),
Nep ípustné využití:
- bydlení (krom služebních a pohotovostních byt ),
- za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití),
*
75 5
D '(2029E<21
456
-
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
sportovní a rekrea ní za ízení,
Zele sídelní ve ejná + m stské parky
ZS
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- zele na ve ejn p ístupných plochách;
- zele parkov upravená s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými,
p ípadn se zahradními formami a odr dami;
- stabilizace zelen ve m st , plochy relaxace.
Nezastavitelné území m sta - vyjíme n je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s
úpravou a využitím parteru.
Dopl ující funkce:
- mobiliá pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury,
- oplocování se p ipouští jen výjime n vzhledem k ve ejnému významu ploch,
- nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít .
Podmínky:
- zpev ování ploch je možné jen v minimální mí e,
- inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné,
trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené
výsadby.
Nep ípustné využití:
- všechny innosti, které jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky a nesouvisejí s
vymezeným p ípustným využitím.
Zele sídelní individuální – nezastavitelné zahrady
ZS.1
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- vyhražené plochy zelen , p evážn zahrad a sad ,
- stabilizace zelen ve m st .
Dopl ující funkce:
- po individuálním posouzení je možné v sadech a zahradách umíst ní nepodsklepené k lny na
ná adí o zastav né ploše do 9m2
- vybavení zahrady mobiliá em pro relaxaci,
- nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít .
Podmínky:
- inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné,
trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené
výsadby,
- zpev ování ploch je možné jen v minimální mí e.
Nep ípustné využití:
- všechny innosti, které jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky a nesouvisejí s
vymezeným p ípustným využitím.
Zele sídelní vyhražená – h bitov
D '(2029E<21
ZS.2
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- prostory pietního významu se zastoupením zelen parkového charakteru.
Nezastavitelné území m sta – vyjíme n je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti
s provozem h bitova.
Dopl ující funkce:
- umíst ní nezbytných provozních objekt h bitova (ob adní sí , technické zázemí),
- zele parkov upravená s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými,
p ípadn se zahradními formami a odr dami,
- umís ování pomník a hrobek v souladu s podrobn jším ešením a provozním ádem
h bitova,
- umís ování plastik a další drobné architektury a mobiliá e souvisejícího s provozem pietního
místa,
- parkovišt pro návšt vníky h bitova.
Podmínky:
- parkování návšt vník h bitova musí být na vlastním pozemku, nebo na jiných k tomu
ur ených plochách.
Nep ípustné využití:
- všechny innosti, které jsou v rozporu výše uvedenými funkcemi h bitova.
Zele sídelní ve ejná + se sportovními areály a plochami
ZS.3
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- zele na ve ejn p ístupných plochách v etn ve ejn p ístupných sportovních za ízení;
- zele parkov upravená s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými,
p ípadn se zahradními formami a odr dami;
- stabilizace zelen ve m st , plochy relaxace a sportu.
Nezastavitelné území m sta – na základ prov ení v projektové dokumentaci je možné situovat
plochy pro sport a relaxaci a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru.
Dopl ující funkce:
- mobiliá pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury,
- oplocování se p ipouští jen výjime n vzhledem k ve ejnému významu ploch,
- nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít .
Podmínky:
- zpev ování ploch je možné jen v omezené mí e,
- inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné,
trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené
výsadby.
Nep ípustné využití:
- všechny innosti, které jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky a nesouvisejí s
vymezeným p ípustným využitím.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
II. ÚZEMÍ KULTURNÍ KRAJINY (obecn nezastavitelné území)
Smíšená krajinná zóna
S.x…
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- není stanoveno, jedná se o výrazn polyfunk ní krajinná území, kde nelze nebo není nutné
stanovit dominantní innost
- kompromisn využívané ekosystémy nezvyšující labilitu území a zprost edkovávající
stabilizující funkci p írodních zón
Dopl ující funkce:
- Indexem jsou ozna eny funkce zastoupené v zón :
z - zem d lská produkce (mimo velkovýrobní formy) – p ipoušt jí se nezbytn nutná
opat ení a výstavba pro zajišt ní zem d lské produkce (nap . výstavba seníku,
ohrazení pastvin apod.);
l - lesní produkce (zejména v lesích zvláštního ur ení) – p ipoušt jí se nezbytn nutná
opat ení a výstavba pro lesní produkci;
p - p írodní funkce – územní ochrana chrán ných území podle zákona .114/1992Sb.
ve zn ní zákonného opat ení .347/1992 Sb. a územní ochrana vymezeného územního
systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické
kostry území);
r – rekreace nepobytová – vybavení a vybrané stavby pro nepobytovou (!) rekreaci a
sport (nap . turistické cesty, cyklistické stezky, nau né stezky, otev ený jezdecký areál,
odpo ivné altánky a p íst ešky, pikniková místa, vyhlídky, rozhledny, informa ní
prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.);
o – ochranná zóna – prostor mezi r znými druhy funk ního využití (nap . izola ní
prostor mezi obytnými a intenzivn zem d lsky využívanými plochami);
v – vodohospodá ská – plochy s vodohospodá skou funkcí, území významných
vodních tok , plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem
vodních zdroj , CHOPAV, p ípadn dalších vodohospodá sky významných území;
u – výhledov urbanizovatelné území – pozemky s p edpoklady pro výhledový
územní rozvoj sídla (p edpokládané výhledové funk ní využití je nazna eno graficky
idším rastrem odvozeným od nárhového funk ního využití pozemk );
t – t žba – t žba nerostných surovin v krajinné zón – p ipoušt jí se do asná (!)
nezbytn nutná opat ení a výstavba pro zajišt ní t žby nerostných surovin a dopravy
vyt žených materiál ;
a – do asná ekologická zát ž – bývalé skládky, úložišt popílk , …apod. vyžadující
rekultivaci a dlouhodobou kontrolu prost edí.
- výstavba ú elových komunikací,
- výstavba inženýrských sítí v etn nezbytných technických za ízení na t chto sítích, jejichž
trasování mimo zónu by neúm rn zvýšilo náklady na jejich realizaci.
Podmínky:
- veškeré innosti musí být v souladu se zájmy ochrany p írody a krajinného rázu,
- p ed realizací nových nezbytn nutných (do asných) staveb a opat ení, která p ímo souvisejí
se zastoupenými funkcemi, je vhodné zpracovat a projednat p im eným zp sobem studii,
která ov í jejich dopady na území a na ostatní funkce (o nutnosti po ízení urbanistické studie
rozhodne stavební ú ad),
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
Nep
-
122C
456
.>G ?
&$ '(
nové oplocování pozemk v krajinné zón je obecn nežádoucí, p ípustné je jen ve vybraných
nezbytných p ípadech (nap . lesní školky, ochranná pásma vodních zdroj I.stupn apod.), o
nutnosti nového oplocování pozemk rozhodne v jednotlivých p ípadech stavební ú ad.
ípustné využití:
hospoda ení na pozemcích zp sobem vyžadujícím intenzivní technologie,
používání kejdy, silážních š áv a ostatních tekutých odpad ,
aktivity a innosti, které jsou v rozporu se základními funkcemi uvedenými v indexu,
nenávratné poškozování p dního povrchu,
zm ny vodního režimu pozemk , pokud nejsou v zájmu ochrany p írody a ochrany lesa,
provád ní terénních úprav zna ného rozsahu,
zneškod ování odpad ,
výstavba za ízení pro innosti velkovýrobního nebo intenzivního charakteru,
výstavba a innosti nesouvisející s funkcemi zastoupenými v dané zón (jmenovit výstavba
staveb pro pobytovou rekreaci a zahrádká ských chat).
Zem d lská produkce
Z.
P ípustné využití:
Hlavní funkce:
- zem d lská prvovýroba na zem d lském p dním fondu v etn intenzivních forem.
Dopl ující funkce:
- dopl kové zem d lské ú elové objekty pro zem d lskou prvovýrobu (polní hnojišt ,
odstavné plochy, za ízení pro uskladn ní siláže, letní p íst ešky pro pastevní odchov
dobytka, pastevní areály apod.)
- místní ú elové komunikace,
- stavby pro rozvod energií,
- výstavba za ízení a realizace opat ení pro ochranu zem d lského p dního fondu (protierozivní
opat ení, apod.),
- výstavba za ízení a realizace opat ení pro stabilizaci p ípadn intenzifikaci zem d lské
produkce na zem d lském p dním fondu (odvodn ní, závlahy apod.),
- výstavba a realizace za ízení pro speciální zem d lské kultury,
- terénní úpravy, které nenaruší nebo dokonce zlepší organizaci zem d lského p dního fondu a
p itom neohrozí vodní režim území, kvalitu podzemních vod a obecn ochranu p írody a
krajiny,
- scelování a d lení pozemk za ú elem lepší organizace zem d lského p dního fondu.
Podmínky:
- pro zem d lskou produkci budou realizovány jen nezbytn nutné stavby, které mají p ímou
vazbu na innost, zajiš ovanou v dané zón ,
- je t eba dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny:
požadavky obecné ochrany p írody a krajiny,
požadavky zákona o ochran zem d lského p dního fondu, (nap . nezhoršovat
vodní režim v p d i území, ochrana p ed erozní ohrožeností, zastoupení interak ních
prvk ),
Nep ípustné využití:
- ostatní stavby mimo stavby uvedené v p ípustném využití (nep ípustné jsou i stavby pro
individuální a hromadnou rekreaci a výstavba zahrádká ských chat),
- umís ování aktivit a inností, které by následn omezovaly formy i intenzitu zem d lského
obhospoda ování.
*
75 5
D '(2029E<21
456
-
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
zne iš ování p dy škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých
organism , poškozování pozemk a p íznivých fyzikálních, biologických a chemických
vlastností p dy,
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Využití ešeného území je omezeno jednak tzv. „vstupními limity“ plynoucími z legislativních
opat ení (vycházejícími ze zákon , technických norem a opat ení) a výsledk územních ízení a na
stran druhé „výstupními limity“, které jsou dány koncepcí využití území a jsou zakotveny
v územním plánu m sta. První skupina tzv. legislativních limit , která byla již obsahem analytické
fáze územního plánu, je nyní rozší ena o n které další limity využití území, jejichž cílem je d sledná
ochrana koncepce rozvoje m sta i jeho zájmového území. Využití ešeného území je omezeno nap . i
širšími vztahy a p edpoklady (vazba na sídelní sí , dopravní nad azenou sí , napojení na technickou
infrastrukturu...), apod.
Využití správního území Králova Dvora je limitováno lokálními podmínkami technickými,
p írodními a kulturn spole enskými.
e.01 P írodní limity území
Jedná se o kategorii p irozených limit p írodního charakteru - nap . ochrana p írody, ochrana
(kvalita) p dního fondu, inunda ní území, ... apod.:
• ochrana p írody (viz kap. b.01.2):
o významné krajinné prvky – ze zákona dle §3, písm. b) zákona .114/1992 Sb.;
(geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny): lesy, vodní toky, údolní nivy;
v ešeném území zejména lesní porosty a nivy vodních tok (Litavka, Dib í - v etn strže
v km 2,0). Vzhledem k vypovídací schopnosti výkres v m ítku 1 : 5 000 (m ítko
zpracování ÚP) nebudou nivy vodote í jako limit využití území (VKP) vyzna eny.
o významné krajinné prvky – registrované (resp. navrhované k registraci): viz. kap. b.01.2;
• ochrana nerostného bohatství (viz kap. h)
o ložiska nerostných surovin: dle údaj Geofondu R (vymezení viz výkres .1, 8); hranice
dobývacího prostoru (DP 60012 Jarov lom Kosov) a chrán ného ložiskového území
(17780000 Jarov) výhradního ložiska B3 177800 Jarov u Berouna-Kosov; p i využití území
je t eba respektovat povinnost postupu podle §18 a §19 horního zákona p i realizaci staveb a
za ízení net žebního charakteru uvnit CHLÚ;
• poddolované území .1679 ernín – Zdice u Levína; .1013 - Stradonice u Nižboru a bodový
poddolovaný prostor Zaho any; p i realizaci stavby na poddolovaném území je nutný bá ský
posudek a doporu uje se postup podle SN 73 00 39 „Navrhování objekt na poddolovaném
území“;
• pásmo lesa - 50m od okraje pozemku ur eného k pln ní funkcí lesa (dle zák. . 289/1995 Sb.
v platném zn ní); stavby na plochách vymezených p i pozemcích ur ených k pln ní lesa budou
umís ovány tak, aby jejich vzdálenost od kraje p ilehlého lesa se rovnala nejmén pr m rné výšce
porostu, které dosáhne v 80-ti letech svého v ku;
• provozní pásmo (manipula ní plocha) podél vodote í a vodních ploch dle zák. . 254/2001 Sb.
(Vodní zákon) v ší i 6 až 10m od b ehové áry;
• záplavové území (dle zákona o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon) . 254/2001
Sb., §§ 66 - 68):
o vymezení záplavových území Q100 je p ejato ze studie Protipovod ová ochrana na Litavce –
Hydroprojekt Praha 04.2003;
V územním plánu jsou dále vymezeny plochy ÚSES, které lze chápat jako formu b emene na
pozemku. ÚSES je ve ejným zájmem ve smyslu zák. 114/1992 Sb. v platném zn ní.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
e.02 Technické limity území
Technické limity jsou dány inností lov ka, resp. um le vytvo enými bariérami a ochrannými
pásmy.
e.02.1 Doprava
Dopravní sít nadmístního významu jsou zpravidla zárove technickými barierami území. V ešeném
území se uplat ují v souladu s p íslušnými p edpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního
systému:
V ochranném pásmu je zakázána nebo omezena innost, která by mohla ohrozit doty né komunikace
nebo provoz na nich. Výjimky m že povolit p íslušný správní orgán.
•
Zákon . 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastav ná území
ochranná pásma ve vzdálenosti:
o Dálnice D5 – na ob strany od p ilehlého pásu ……………… 100 m
o silnice II. a III. t íd – na ob strany od osy komunikace……….
15 m
V okolí úrov ových k ížení s jinými pozemními komunikacemi a dráhami jsou hranice
silni ních ochranných pásem ur eny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami
rozhledových trojúhelník dle SN 736101 a 7361702.
• Zákon . 266/94 Sb. o drahách a vyhláška MDS .177/95 Sb.stanovuje drážní ochranná
pásma:
o u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejmén však
30 m od hranic obvodu dráhy,
o u vle ek ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.
Pro zajišt ní územní ochrany výhledov proponované trasy vysokorychlostní trat je v souladu s
požadavkem MD R respektován zájmový koridor trasy procházející po obou stranách uvažované
stopy trat ve vzdálenosti cca 300 metr (v zastav ném území podle reálné možnosti). Vzhledem k
tomu, že tém celý úsek trat procházející ešeným územím je navržen v tunelové trase, je možné v
souladu se zákonem .266/94 Sb., o drahách dále uplatnit ochranné pásmo celostátní dráhy, budované
pro návrhovou rychlost v tší než 160 km/h, ve vzdálenosti 100 metr od osy krajní koleje, nejmén
však 30 m od hranic obvodu dráhy.
e.02.2 Energetika
Vliv ochranných pásem technické infrastruktury na praktickou využitelnost území je asto ídícím
faktorem pro p íští formování prostoru. P i využití území je nutno respektovat všechna ochranná
pásma.
ELEKTROROZVODY
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tví . 458/2000 Sb.
stanoví ochranná pásma rozvodných za ízení takto:
venkovní vedení do 110 kV v etn
12m od krajního vodi e na ob strany;
venkovní vedení do 35 kV v etn
7m od krajního vodi e na ob strany;
ochranné pásmo podzemního vedení do 110kV v etn vedení ídící, m icí a zabezpe ovací techniky
iní 1m po obou stranách krajního kabelu;
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
ochranné pásmo elektrických stanic je
vzdálenosti
elektrická stanice nad 52 kV – TR
transforma ní stanice stožárové
transforma ní stanice kompaktní a zd né
vestavné el. stanice
122C
vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
20m od oplocení
7m
2m
1m
V ochranném pásmu podzemního i nadzemního vedení, výrobny elekt iny a el. stanice je zakázáno
umis ovat konstrukce, usklad ovat ho lavé a výbušné látky, provád t bez souhlasu vlastníka zemní
práce, nechávat r st porosty nad výšku 3m. V lesních pr secích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí
povinni udržovat volný pruh pozemk o ší ce 4m.
Ochranná pásma stanovená podle dosavadních p edpis a výjimky z ustanovení o ochranných
pásmech ud lené podle dosavadních p edpis z stávají zachovány i po ú innosti tohoto zákona.
Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.
ROZVOD ZEMNÍHO PLYNU
U stávajících plynárenských rozvodných za ízení v majetku STP a.s., ale i provozovaných STP a.s.
budou respektována ochranná (a bezpe nostní) pásma ve smyslu §68 a §69 zákona 458/2000 Sb.
Ochranná a bezpe nostní pásma plynárenských za ízení jsou vymezena dle roku výstavby Vyhl.
FMPE . 175/75 (do 31.12.1994), Zák. . 222/94 Sb. (do 31.12.2000) a Zák. . 458/2000 Sb. (od
1.1.2001)
Ochranná a bezpe nostní pásma plynárenských za ízení :
!
! " ###
$ %
() * + ## $ , * + ## . * + ## $
( * + ##
+ /0
/0 $
, $- %
1 %
5 , 3 ) ) 6 ) 7 ,8
/0 $
, $ 1 %
/ 0 ( ) * + 9# #
/ 0 ( * + 9# #
/0
)(
/
%
2 3
!
!
4 +
: $ (
(
% '
) 5 $: ; & ) ,) $
& ) , (
) ,:
&
)
$ %
; $: ; %:
) $: %: $ ( ; %: $
$) ( ) ) $ $ (
) ,:
)( 7 ) &8() 5
4 +
#
&
5 '
( %9 ( ) #
( # %9 ( ) # #
( # # %9 ( ) #
( # %9 ( ) # #
( # # %9 ( ) # # #
( # # # ( ) 9# # #
( 9# # #
) 7 % ( ) # # %9
)7 %
( # # %9
D '(2029E<21
!
#
#
#
)
)
8 () )
(
!
"
&
%9
%9
%9
%9
%9
%9
%9
#
!#
<#
##
#
##
9# #
9#
#
= >
? &
) , & %
7 )5 5
%
) % - 1 : 8
& & ( ;3
$ :
& ) $; 3
)3
- . :$) , @ ( $
% 7 , 5 ) )
= >? &
) , %
& % % & ) 1
,) ) ,)
)
) 5%
& ) ,) $ %
;
$) ( ) ) $ ) 5 $ (
) ,
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
& 8
& A ) $ 3 , :3
2 ( & ) $ 3 , :3
B ) %& ) ) $ , :3
##
##
##
##
C 65
C 65
#
#
/0 &
, :3
, :3
/0
/0
.>G ?
&$ '(
$) ( ) ) $ ) 5 $ (
) ,
)( &8() 5 & )$ )
%- ) ) %)
7 ) )
) $) (
() * +
() * +
( *+
/0 &
##
#
#
#
!#
( ) * + 9# #
() * + ##
( * + ##
##
#
##
) $) (
V ochranném pásmu za ízení, které slouží pro výrobu, p epravu, distribuci a usklad ování plynu, i
mimo n j je zakázáno provád t innosti, které by ve svých d sledcích mohly ohrozit toto za ízení,
jeho spolehlivost a bezpe nost provozu.
Pokud to technické a bezpe nostní podmínky umož ují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo
bezpe nosti osob, lze stavební innost, umís ování konstrukcí, zemní práce, z izování skládek a
usklad ování materiálu v ochranném pásmu provád t pouze s p edchozím písemným souhlasem
držitele licence, který odpovídá za provoz p íslušného plynárenského za ízení. Vysazování trvalých
porost ko enících do v tší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá souhlasu pouze v
pruhu pozemk o ší ce 2 m na ob strany od osy plynovodu. V lesních pr secích udržuje
provozovatel p epravní soustavy nebo provozovatel p íslušné distribu ní soustavy na vlastní náklad
volný pruh pozemk o ší ce 2 m na ob strany od osy plynovodu;
Bezpe nostní pásma jsou ur ena k zamezení nebo zmírn ní ú ink p ípadných havárií plynových
za ízení a k ochran života, zdraví a majetku osob. Pokud to technické a bezpe nostní podmínky
umož ují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpe nosti osob, lze z izovat stavby v
bezpe nostním pásmu pouze s p edchozím písemným souhlasem fyzické i právnické osoby, která
odpovídá za provoz p íslušného plynového za ízení.
TEPLOVODY
Ochranná pásma tepelných za ízení :
Ochranné pásmo (m) podle energetického zákona
Tepelné za ízení
vybudované:
Primární ásti rozvodu
v zastav ném území
Primární ásti rozvodu
mimo zastav né území
Stanice
Za ízení na výrobu i
rozvod tepelné energie
*
75 5
Vyhl. FMPE .93/87
Sb.
do 31.12.1994
Zák. . 222/94 Sb.
Zák. . 458/2000 Sb.
do 31.12.2000
od 1.1.2001
Vymezení pásma :
2,5
2,5
2,5
2,5
Svislými rovinami
vedenými po obou
stranách za ízení
na výrobu i
rozvod tepelné
energie ve
vodorovné
vzdálenosti
m ené kolmo k
tomuto za ízení
1
5
3
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
V ochranném pásmu za ízení, která slouží pro výrobu i rozvod tepelné energie, i mimo n je
zakázáno provád t innosti, které by ve svých d sledcích mohly ohrozit tato za ízení, jejich
spolehlivost a bezpe nost provozu. Stavební innosti, umis ování konstrukcí, zemní práce,
usklad ování materiálu a z izování skládek a vysazování trvalých porost v ochranných pásmech je
možno provád t pouze s p edchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem
licence provozujícího tato za ízení. Tento souhlas není sou ástí stavebního ízení.
e.02.3 Zásobování vodou, odkanalizování
Ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok podle zákona . 274/2001 Sb.
o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu (s ú inností od 1.1.2002).
Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn jšího líce st ny potrubí nebo
kanaliza ní stoky na každou stranu
a) u vodovodních ad a kanaliza ních stok do pr m ru 500 mm v etn - 1,5 m
b) u vodovodních ad a kanaliza ních stok nad pr m r 500 mm 2,5 m
Výjimku z ochranného pásma m že povolit v od vodn ných p ípadech vodoprávní ú ad.
V ochranném pásmu vodovodního adu nebo kanaliza ní stoky lze
a) provád t zemní práce, stavby, umís ovat konstrukce nebo jiná podobná za ízení i provád t
innosti, které omezují p ístup k vodovodnímu adu nebo kanaliza ní stoce nebo které by
mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty,
c) provád t skládky mimo jakéhokoliv odpadu,
d) provád t terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, pop ípad provozovatele, pokud tak
vyplývá ze smlouvy uzav ené podle §8 odst.2.
e.02.4 Telekomunikace
V souladu se zákonem o telekomunikacích .151/2000 Sb. budou respektovány trasy podzemních
vedení telekomunika ních sítí (PVTS), p ípadn navržen zp sob jejich ochrany; p eložení vedení
bude navrhováno jen v krajním p ípad ; ochranná pásma telekomunika ních za ízení podle §92
uvedeného zákona .151/2000 Sb. jsou stanovena takto:
- podzemní komunika ní vedení ……… 5m po stranách krajního vedení; minimální vodorovné
a svislé vzdálenosti jednotlivých inženýrských sítí a vedení jsou definovány SN 736005
- ochranná pásma radioreléových spoj jsou dána výškou terénu a je nutno dodržet p ímou
viditelnost a ochranný koridor t chto spoj ; jedná se zejména o trasy RR: RS Strahov – RS
Rade , BTS Beroun, nová v ž – BTS Král v Dv r, Nad stadionem 343, TVP Beroun, vrch
D d – EZIKO Král v Dv r, Tovární 38;
- TKB ………. 500 m kruhové ochranné pásmo;
- vojenská za ízení ……… ur uje správce sítí;
e.02.5 Výrobní areály (pr mysl, zem d lství)
Ochranná pásma (pásma hygienické ochrany) výrobních za ízení byla d íve stanovena s cílem zajistit
nep ekro ení limit škodlivin mimo rámec vyhlášeného OP. To znamená, že pozemky nacházející se
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
uvnit vymezených ochranných pásem t chto za ízení mohou být zasaženy nad mez stanovenou
hygienickými limity. To však ve svém d sledku vede ke snížení užitné hodnoty pozemku a zpravidla
pak k vymáhání náhrady právní cestou na tom, kdo újmu p sobí.
Proto se zpravidla v právním prost edí upouští od vyhlášení ochranného pásma, které by p esáhlo
hranici vlastního oplocení vlastního areálu (výrobního pr myslového závodu). Nadlimitní p sobení
vliv výroby by tak nem lo p esahovat hranice závodu.
V p ípad za ízení zem d lských provoz s koncentrací chovné zv e je situace obdobná. V nových
podmínkách je však cílem stanovit pro konkrétní p ípady tzv. pásmo hygienické ochrany – tj. vymezit
hranici zástavby, která již nemá být vlivem provozu zasažena – a zp tn z tohoto údaje odvodit
p ípustnou koncentraci hospodá ských zví at.
e.03 Kulturn historické limity území
Ochrana kulturních památek
dle seznamu nemovitých památek
památkového zájmu.
R (viz. kap. b.01.3); v etn technických památek, resp. objekt
Kompozi ní vztahy jako limity využití území (výstupní limit)
V ešeném území je t eba zachovat a chránit kompozi ní vztahy, p sobnost stavebních a p írodních
dominant, m ítko a charakter zástavby. Zárove je t eba zachovat osy pr hled na kulturní i p írodní
dominanty území.
Lokální identita sídla je dána krom charakteristické topografie sídla práv vztahem a vzájemným
p sobením p írodního rámce a stavebních dominant území. Veškeré budoucí zám ry, které
p edpokládaným objemem a konstruk ní výškou p ekro í pr m rnou hladinu zástavby je proto t eba
prov it se zvýšenou pozorností - vždy bude podmínkou zákres do panoramatických fotografií z
individuáln volených stanoviš .
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
f) P ehled a charakteristika ploch zastavitelného území
f.01 P ehled ploch zastavitelného území
Rozvojové lokality jsou v grafické ásti územního plánu vyzna eny graficky - šrafou nebo rastrem a
zárove barevným orámováním. Šrafou a orámováním je vyjád en návrhový horizont využití lokality.
Pro rychlejší orientaci je v tabulce p ehledu lokalit užito i místních názv , p i emž je patrné, že
n které územní rozvojové plochy mohou zahrnovat i v tší množství lokalit záboru p dního fondu. To
je dáno pot ebou podrobn jšího len ní lokalit záboru s ohledem na možnost individuálního
projednání konkrétních investic.
P ehled lokalit bytové výstavby:
.lokality
lokalita
funkce:
BI.1
BI.2
SC/
BH
SM/
BH
Celkem
návrh návrh návrh návrh
1a
1b
1c
2a
2b
3b + 3c
4a + 4b
4c + 4d
5
6a + 6b
7a
8
9a, 9b, 9d
10a – 10d
11a – 11c
12
1b3
14a, 14c,
14d
15
16a, 16b
17
18
19
20
21
celkem
U SAD
Nad SAD I
Nad SAD II
U vodojemu I
U vodojemu II
Zaho any – východ
Zaho any – sever
Zaho any - jih
Král v Dv r – centrum
U výtopny
Za zámkem
Karlova Hu
Levín – jih
Levín – obec
Po aply – západ
Po aply – sever
Po aply – st ed
40
80
35
40
30
40
70
15
560
7
170
9
15
2
150
30
15
U Litávky
U dálnice
Pod Levínským vrchem
Popovice
K ižatky – st ed
K ižatky – proluky
K ižatky – východ
Zdice
15
10
33
5
20
návrh RD: 625
návrh byt : 685
140
155
4
30
795
560 40+30 1470
Celkový p ehled zastavitelných ploch je patrný z grafické p ílohy a tabelárního p ehledu;
plošné vým ry lokalit - viz. kap. l.02
P ehled lokalit pro smíšenou m stskou sféru
. lok.
kód regulativu
D '(2029E<21
Lokalita, popis
pozn. (horizont využití)
*
75 5
29 '22CF*
6
5
1a
8b
9a, b
15
SC
SM.1 / SK
SM
SM
SM
122C
456
Král v Dv r – centrum
U SAD
Na Výšinách
Po aply – Levín
Po aply – U Dálnice
.>G ?
&$ '(
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
P ehled nových lokalit pro výrobní sféru
. lok.
14c
14d
16a
16b
6a, b
7a
14a
kód regulativu
VP
VP.1
VP
VD
VD
VD
VD
Lokalita, popis
U Litavky
Popovice – U dálnice
Pod Levínským vrchem
Pod Levínským vrchem
U výtopny
Za Zámkem
U Litavky, Karlova Hu
pozn. (horizont využití)
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
P ehled nových lokalit dopravní sít
V soupisu jsou uvedeny výhradn nové lokality, nikoli p estavba nebo rekonstrukce stávající sít , ani
obslužné úseky, které jsou sou ástí lokalit obytné výstavby, výrobních zón apod. Identifika ní ísla
vztažená ke grafickému orienta nímu schematu jsou uvedena kurzívou v závorkách;
. lok.
Lokalita, popis
(1)
„pr myslová“ – nová místní sb rná komunikace mezi dálni ní MÚK
Beroun – západ a III/11524 v etn nového p emost ní Litavky a
p ipojení místní komunikací podjezdu D5 v prostoru U Výtopny
(2)
„pr myslová“ – pravob ežní místní sb rná komunikace – propojení III/
11524 s dálni ní MÚK Beroun – centrum (v návaznosti na platný ÚPO
Beroun)
(4)
p ipojení prostoru zámku – místní obslužná komunikace
(5)
propojení komer ní zóny Beroun – Král v Dv r, resp. T . Míru – U
SAD
(6)
propojení lokality U Vodojemu
(7)
Propojení Po aply – západ; nová místní sb rná komunikace , spojka
Plze ská – III/2363
(8)
nová místní obslužná komunikace lokality U Dálnice v etn p ipojení na
novou okružní k ižovatku u dálni ní MÚK Beroun – západ
(9)
nová místní obslužná komunikace lokality Pod Levínem v etn p ipojení
na novou okružní k ižovatku u dálni ní MÚK Beroun – západ
(x1) nová okružní k ižovatka na severní sjezdu dálni ní MÚK Beroun –
západ
(x2) okružní k ižovatka Po aply
(x3) okružní k ižovatka Král v Dv r – Centrum
(x4) okružní k ižovatka Král v Dv r – U Výtopny
(X5) okružní k ižovatka Král v Dv r – Na Knížecí
(x6) okružní k ižovatka Zaho any
(x7) Okružní k ižovatka Král v Dv r – U parku
horizont využití
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
návrh do r. 2020
P ehled nových lokalit pro obslužnou sféru
. lok.
5
*
75 5
kód regulativu
Lokalita, popis
SC
Nová za ízení obslužné sféry se p edpokládají
zejména v rámci nové centrální zóny obce
pozn. (horizont využití)
návrh do r. 2020
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
f.02 Specifikace lokalit, prostor a jev vyžadujících prov ení
podrobn jší dokumentací
Územní plán obce Král v Dv r je zhotoven nad polohopisem katastrálních map zmenšených pro
pot ebu zpracování ÚPO do m ítka 1 : 5000. Tomuto m ítku tedy odpovídá míra podrobnosti
zákresu jednotlivých zám r (pokud již d íve nebyla zpracována dokumentace v podrobn jším
m ítku). Proto je žádoucí v zájmu prostorového ov ení a zp esn ní jednotlivých zám r vypracovat
podrobn jší dokumentaci (regula ní plán) nebo podklad (ov ovací studii) vybraných lokalit a
konceptních vazeb navrhovaných územním plánem obce. Jedná se zvlášt o následující územní jevy a
souvislosti:
• regula ní plán nového centra Králova Dvora – lokalita 5;
• regula ní plán / studie využití území lokalit .1b, 1c, 2a, 2b - plochy individuálního bydlení Nad
SAD a U Vodojemu;
• regula ní plán / studie využití území lokalit .3b, 3c, 4a, 4b, 4c, 4d - plochy individuálního bydlení
Zaho any;
• územn plánovací podklad – studie ešení celého areálu zámku v Králov Dvo e;
• regula ní plán / studie využití území lokality .9a a 9b – rozvojový prostor individuálního bydlení
Po aply – Levín;
• regula ní plán / studie využití území lokality .11a, 11b, 11c a 12 – rozvojový prostor
individuálního bydlení Po aply – Trubín;
• regula ní plán / studie využití území lokality .14a, 14c a 14d - plochy pro drobnou emeslnou,
resp. pr myslovou výrobu a komer ní využití U Litavky;
• regula ní plán / studie využití území lokality .15, plochy pro smíšenou zónu v prostoru U
Dálnice;
• regula ní plán / studie využití území lokality .16a, 16b - plochy pro pr myslovou výrobu a
komer ní využití Pod Levínským vrchem;
Zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace pro výše uvedené územn rozsáhlejší
lokality je nezbytné z d vodu v asné ochrany a koordinace systém dopravní a technické obsluhy
(zajišt ní dostupnosti, doprava v klidu, …) a dále s ohledem na zp esn ní regulativ využití území,
úpravu parteru, zachování nad azených tras p ších a cyklistických tah , …atd. V p ípad , že správa
území nebude mít v as komplexní podklad pro rozhodování, hrozí vznik kolizních situací v d sledku
živelného pror stání zástavby do rozvojových lokalit, což m že mít za následek zna né vyvolané
investice.
Zpracování ucelené komplexn pojaté dokumentace je žádoucí i pro výše neuvedené rozvojové
lokality obce.
Sféra dopravy:
Pro nový tah místní sb rné komunikace propojující dálni ní mimoúrov ové k ižovatky Beroun–
západ a Beroun–centrum podél toku Litavky („pr myslová“) byla vypracována dokumentace v úrovni
DUR (první úsek). Bude však nutno provést opravu zaúst ní této komunikace dopln ním pr se né
k ižovatky proti jižní v tvi (!) deltovité mimoúrov ové dálni ní k ižovatky Beroun-západ tak, aby se
zamezilo vytvo ení nové dopravní závady.
• ov ovací dopravn urbanistická (!) studie napojení areálu zámku;
• v návaznosti na dokumentaci prvního úseku „pr myslové“ komunikace je t eba projektov
prov it pokra ování její trasy po pravém b ehu Litavky ke katastru Beroun a koordinovat její
vedení se sousedním orgánem územního plánování;
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
• ov ovací studie sm rového a výškového vedení místních obslužných komunikací pro lokality
.16 (pr myslová výroba) a .15 (smíšené využití) v etn prostorového ov ení nové okružní
k ižovatky na severním sjezdu dálni ní MÚK Beroun-západ;
• dopravní generel p ší a cyklistické dopravy správního území obce se zam ením na cílové vztahy
pracovišt – bydlišt ;
N které z výše uvedených úkol je možné slou it do jedné zakázky s výše uvedenými komplexn
pojatými urbanistickými úkoly. V optimálním p ípad by m ly studie sloužit jako ov ení nárok pro
zp esn ní a specifikaci prostorových regulativ využití území.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
g) KONCEPCE DOPRAVY, OB ANSKÉHO A TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
g.01 Doprava
g.01.1 Širší dopravní vztahy
ešené katastrální území obce Král v Dv r navazuje p ímo na jihozápadní okraj zastav ného území
sousedního m sta Beroun. Katastrální území Králova Dvora se rozkládá po obou b ezích toku
Litavky, z údolních poloh zástavba stoupá po úbo ích až do náhorních poloh s velkým výškovým
rozdílem. Sou ástí ešeného území jsou dále místní ásti Zaho any, Po aply a Levín situované na
levém b ehu a Popovice, Karlova Hu a K ižatky na pravém b ehu Litavky. Složité geomorfologické
pom ry území, vodní toky, bariérový ú inek významných dopravních tras a rozsáhlých výrobních
areál v souhrnu p edstavují velmi nep íznivé podmínky pro rozvoj komunika ního systému území.
Z hlediska širších dopravních vztah lze konstatovat, že obec leží na velmi d ležitém dopravním
koridoru vedeném od Prahy jihozápadním sm rem na Plze a dále na západ Evropy. Páte ními
komunika ními trasami širšího spádového území jsou dálnice D5 a silnice II/605 - bývalá „plze ská“
silnice - dnes ve funkci doprovodné komunikace dálnice D5. Ob tyto trasy procházejí
prakticky st edem zastav ného území Králova Dvora a p edstavují pro život obce velice silný
bariérový ú inek. Ve spole ném peážním úseku s pr jezdním úsekem silnice II/605 prochází celým
ešeným územím také trasa silnice II/118 a to ve sm ru od P íbrami a Zdic do Berouna a dále p es
Kladno a Slaný až k p ipojení v k ižovatce Doksany na 35. km dálnice D8.
D ležitou sou ástí dopravního koridoru je rovn ž železni ní tra . 170 (Praha –) Beroun – Plze –
Cheb, procházející územím po pravém b ehu Litavky. Tra je sou ástí systému celostátních tratí a
rovn ž sou ástí III. tranzitního železni ního tahu.
Z hlediska dlouhodobých rozvojových zám r železni ní dopravy je ve vlastním ešeném
katastrálním území t eba respektovat zám r vedení nové trasy vysokorychlostní železni ní trat . Tato
tra výhledov p edstavuje kvalitativn nový prvek dopravního systému širšího území a bude
zajiš ovat propojení hlavního m sta Prahy v dálkových vztazích s centry západní Evropy.
Ostatní dopravní obory nejsou ve vlastním ešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou
p edpoklady pro jejich zapojení do systému dopravní obsluhy území.
g.01.2 Silni ní doprava
Dálnice D5 je nejvýznamn jší komunika ní trasou výše zmín ného dopravního koridoru
procházejícího údolím Litavky ve sm ru od Prahy a Berouna do Plzn . Trasa budovaná
v osmdesátých letech a dopln ná protihlukovými clonami v posledním období p edstavuje v celém
pr b hu katastrálním územím obce velice významnou bariéru. Estakádou v Beroun dálnice D5
p ekra uje Berounku i Litavku a dále již pokra uje po terénu po levém b ehu toku. ešené území je
k trase dálnice D5 p ipojeno dálni ní k ižovatkou Beroun-západ na jejím 22.km na k ížení se silnicí
III/11547. Trasu dálnice D5 v etn p ipojení území je t eba považovat za dlouhodob stabilizované.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Silnice II/605 je historickou trasou bývalé „plze ské“ silnice a prochází prakticky celým ešeným
územím v soub hu s trasou dálnice D5. Jak bylo výše uvedeno v této trase je veden rovn ž peážní
úsek silnice II/118. Prakticky celý pr jezdní úsek silnice ešeným katastrálním územím je veden ve
vcelku velmi dobrých parametrech, které byly provedeny v rámci p edchozích rekonstrukcí trasy
bývalé silnice I. t ídy. Trasu pr jezdního úseku soub hu obou silnic je t eba považovat dlouhodob za
stabilizovanou. Jisté úpravy trasy a navazujících ploch se p edpokládají v centrální ásti obce a budou
provedeny v rámci navrhované p estavby n kterých uzlových k ižovatek na k ižovatky okružního
typu. Tyto navrhované úpravy spolehliv zajistí snížení jízdních rychlostí, což p isp je ke zvýšení
bezpe nosti provozu. Úpravy jsou sm rovány p edevším k jisté redukci a zlepšení p ehlednosti
komunika ních ploch.
Vazby vlastního ešeného a širšího spádového území k páte ním trasám dálnice D5 a pr jezdního
úseku silnice II/605 zajiš ují v sou asné dob další silnice III. t ídy:
- silnice III/2365 vedená od pr jezdního úseku silnice II/605 Jungmanovou ulicí do Zaho an a
dále do Hudlic a k p ipojení na silnici II/236;
- silnice III/2363 vedená od pr jezdního úseku silnice II/605 Tyršovou ulicí do centra Po apel
a dále p es Trubín na Svatou k p ipojení na silnici II/236;
- silnice III/2363a a III/2363b vytvá ejí propojovací silni ní úseky uvnit zastav ného území
obce;
- silnice III/2362 vedená od silnice II/605 z k ižovatky mezi Královým Dvorem a Levínem do
ernína k p ipojení na silnici II/236;
- silnice III/11547 je vedena od k ižovatky na pr jezdním úseku silnici II/605 nadjezdem nad
dálnicí D5 do Popovic a dále p es úrov ový p ejezd železni ní trat stoupá do K ižatek;
- silnice III/11524 je vedena od pr jezdního úseku silnice II/605 podjezdem dálnice D5, za
podjezdem odbo uje vpravo, v prostoru u železáren p ekra uje Litavku a v novém úseku po
pravém b ehu toku se vrací k železni ní stanici, úrov ov p ekra uje tra do Tovární ulice a
dále pak stoupá údolím Suchomastského potoka ve sm ru na Kon prusy;
- silnice III/11542 vytvá í propojení od podjezdu dálnice D5 západním sm rem a pokra uje
ulicí Na Po í í do Tovární ulice k p ipojení na silnici III/11524;
silnice
III/11546 vytvá í silni ní propojení vedené z Karlovy Hut od trasy silnice III/11542
v Tovární ulici ke k ížení se silnici III/11547 v K ižatkách, odkud pak pokra uje do Lounína;
Pro návrhové období je t eba tyto trasy, a to p es jistá problémová místa a místy skromné návrhové
parametry, považovat za stabilizované. Teprve v souvislosti s postupnou realizací nov navrhovaných
komunika ních tras procházejících zastav ným územím p i obou b ezích Litavky je t eba po ítat se
zm nami vedení výše popsaných pr jezdních úsek silni ních tras, to je s vy azením ur itých
stávajících úsek a za azením nové trasy do silni ní sít . Tyto úpravy se p edpokládají na pr jezdních
úsecích v centrální oblasti obce u silnic: III/2363a, III/11524 a III/11542.
Z hlediska základního komunika ního systému obce je novým prvkem návrh nové komunika ní osy
procházející zhruba paraleln s trasou jižn od dálnice D5. Tato sb rná komunikace navrhovaná
v kategorii MS9/50 naváže dopln nou pr se nou k ižovatkou p ímo na jižní v tev deltovité
mimoúrov ové dálni ní k ižovatky Beroun-západ a pokra uje rozvojovým územím po toku Litavky
po jejím levém b ehu severovýchodním sm rem až ke stávajícímu mostu, objekt je navržen
k demolici. Na k ižovatce u nového silni ního mostu se trasa rozd luje do dvou v tví. Prvá v tev
pokra uje rozvojovým územím na levém b ehu k p ipojení do k ižovatky u stávajícího dálni ního
podjezdu. Druhá v tev p ekra uje novým mostem Litavku na pravý b eh a podél toku v nové stop
pokra uje k p ipojení na stávající pr jezdní úsek silnice III/11524 u areálu Králodvorských železáren.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Na stávající trasu pak navazuje její navrhované prodloužení procházející stále po pravém b ehu
Litavky až do sousedního berounského katastru k p ipojení v dálni ní k ižovatce Beroun-centrum.
Hlavním smyslem tohoto komunika ního propojení je p evedení t žké nákladní automobilové
dopravy sm ující do a z pr myslové zóny mimo obytné soubory obce a p ipojení objekt
pr myslové zóny p ímo do obou mimoúrov ových k ižovatek na dálnici D5.
V návrhu územního plánu je dále uvažováno s p estavbou vybraných uzlových k ižovatek na
pr jezdním úseku silnice II/605 ze sou asného tvaru pr se ných i stykových k ižovatek na
k ižovatky okružní. Tyto navrhované úpravy p isp jí k jistému zklidn ní automobilového provozu na
této exponované trase a tím ke zvýšení bezpe nosti provozu jak pro automobilovou dopravu tak
p edevším pro p ší provoz. Pro p estavbu jsou navrženy následující k ižovatky:
• na vstupu do ešeného území na rozhraní berounského a králodvorského katastru
s výhledovým prodloužením a nadjezdem p es t leso dálnice D5;
• v souladu s vydaným rozhodnutím o umíst ní stavby k ižovatka u nové prodejny Delvita;
• na k ižovatce Plze ské a Jungmanovy ulice, v etn úprav ploch pro parkování a autobusových
zastávek dle podrobn jší dokumentace;
• v prostoru u podjezdu dálni ní trasy p i vstupu do nové rozvojové zóny v centru obce;
• p estavba stávající k ižovatky na Plze ské na p íjezdu od dálni ní k ižovatky Beroun-západ,
v etn úpravy p edcházející výhledov p tiramenné k ižovatky na sjezdu z dálnice D5;
Pro návrhové období územní plán dále zajiš uje komunika ní zp ístupn ní nov navrhovaných
rozvojových ploch, v grafických p ílohách jsou doloženy navrhované vstupy obslužné dopravy do
jednotlivých rozvojových lokalit.
P ehled o zatížení komunika ního skeletu obce dávají výsledky periodicky provád ných s ítání
silni ní dopravy, naposledy z roku 2000 uvád né v podkladech SD R. Problematikou zatížení
komunika ního skeletu automobilovou dopravou a kapacitním posouzením klí ových uzl se na
základ dopl ujících pr zkum zabývala Studie dopravního ešení silnice II/605 v Králov Dvo e
zpracovaná firmou DHV CR a VIN Consult v kv tnu 2002. S ohledem na aktuálnost této práce je
v následující ásti pro informaci doložen kartogram zatížení trasy pr jezdního úseku silnice II/605 a
uzlových k ižovatek v roce 2002.
Pro výhledové období je t eba v souladu s Návrhem kategorizace silnic I. a II. t ídy R po ítat s
úpravou trasy silnice II/605 pro návrhovou kategorii S9,5/70. Ostatní silnice III. t ídy budou v rámci
možností postupn upravovány pro vedení kategorie S7,5/50, p ípadn až kategorie S6,5/50.
g.01.3 Železni ní doprava
Jak bylo výše uvedeno sou ástí d ležitého dopravního koridoru procházejícího údolím Litavky je
také hlavní koridorová tra .170 (Praha -) Beroun – Plze – Cheb, s jejími dalšími vazbami na
západ Evropy, vedená po pravém b ehu toku. Železni ní tra je sou ástí systému celostátních tratí a
systému vybraných tzv. koridorových tratí, zajiš ujících propojení republiky na celoevropskou
železni ní sí . Tra je dvoukolejná, elektrizovaná, v nedávné dob byly provedeny rekonstruk ní
práce a je t eba ji považovat za dlouhodob stabilizovanou.
Pro osobní železni ní dopravu v ešeném území slouží dv železni ní zastávky Beroun-Král v Dv r
a Beroun-Popovice. V sou asné dob je osobní železni ní doprava realizována v pracovních dnech
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
v obou sm rech 13 spoji osobních vlak . Vazby zastav ného území obce k železni ním zastávkám
jsou zprost edkovány návaznou autobusovou dopravou.
Pro nákladovou železni ní dopravu slouží velmi rozsáhlý systém zavle kování jednotlivých areál
pr myslové zóny, v etn vle ky vedené podél vodní nádrže Suchomasty a dále mimo ešené území
jižním sm rem. P edkládaný koncept územního plánu v podstat p edpokládá zachování stávajícího
rozsahu vle ek, p ípadné úpravy systému budou ešeny ve smyslu skute ných pot eb budoucích
uživatel .
Pro návrhové období se po ítá s dalšími moderniza ními pracemi, v rámci prací na III. železni ním
koridoru, ve smyslu dokumentace „Optimalizace trat Praha – Beroun – Plze “ zpracované v SUDOP
Praha, tyto úpravy jsou p edpokladem pro uplatn ní vyšších tra ových rychlostí.
Z hlediska dlouhodobých výhledových rozvojových zám r železni ní dopravy je t eba ve vlastním
ešeném katastrálním území respektovat zám r vedení trasy tzv. vysokorychlostní trat . Tato tra
bude výhledov p edstavovat kvalitativn nový prvek dopravního systému sjednocené Evropy a bude
zajiš ovat v dálkových vztazích propojení Prahy s centry západní Evropy.
Trasa vysokorychlostní trat prochází ešeným katastrálním územím od Prahy jihozápadním sm rem,
zhruba ve sm ru stávajícího dopravního koridoru. Vedení trasy trat je postupn up es ováno,
v grafických p ílohách je koridor pro trasu zakreslen dle aktuálního podkladu z rozpracovaného
materiálu spole nosti ILF Praha. Tato práce shrnuje p edchozí práce zpracované v SÚDOP Praha a
též následné v rámci územní prognózy Pražského regionu.
Navrhovaná trasa vysokorychlostní trat prochází p i jižním okraji ešeného katastrálního území
obce. S ohledem na geomorfologické pom ry území, prakticky v celém pr b hu ešeným územím, je
tra vedena v tunelové trase, v nejvyšších místech až 100 metr pod úrovní terénu. Tunelovou trasu
p erušuje pouze krátký mostní objekt na p echodu údolí Suchomastského potoka a do volné krajiny
se tra dostává až západn od zástavby Popovic zhruba v prostoru rybník . Nutno tedy konstatovat,
že navrhovaná trasa z hlediska dopad z ú ink dopravy na životní prost edí obce je vedena ve
vcelku výhodné poloze a nem la by p edstavovat významn jší problém. V následných stupních
budou zárove ešena p ípadná opat ení sm ující k minimalizaci dopad na životní prost edí obce
z ú ink provozu na této vysokorychlostní trati.
Pro zajišt ní územní ochrany této výhledov plánované vysokorychlostní trat je v souladu s
požadavkem MD R respektován zájmový koridor trasy procházející po obou stranách uvažované
stopy trat ve vzdálenosti cca 300 metr . S ohledem na to, že tra prochází ešeným územím
prakticky zcela v tunelové trase je, v souladu se zákonem .266/94 Sb., o drahách, uplatn no dále
ochranné pásmo celostátní dráhy, budované pro návrhovou rychlost v tší než 160 km/h, ve
vzdálenosti 100 metr od osy krajní koleje, nejmén však 30 m od hranic obvodu dráhy.
g.01.4 Obsluha území prost edky hromadné dopravy
Obsluha je v sou asné dob realizována jednak železni ní osobní dopravou a dále pravidelnou
autobusovou dopravou. Dle aktuálního Jízdního ádu pravidelné autobusové dopravy Královým
Dvorem prochází 29 linek regionální pravidelné autobusové dopravy zahrnutých v systému Pražské
integrované dopravy. P eprava je zajiš ována p evážn autobusy spole nosti Probo Trans Beroun
s.r.o., provozovna Král v Dv r. Tyto linky v pracovních dnech vcelku spolehliv pokrývají pot eby
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
ve ejné hromadné dopravy jak v nejzatížen jším p epravním sm r m k Berounu a Praze tak k dalším
sídl m spádového území.
Pro celé ešené katastrální území obce slouží celkem osmnáct autobusových zastávek. Lze
konstatovat, že prakticky celé zastav né obce je pokryto v 500 metrové docházkové vzdálenosti k
t mto autobusovým zastávkám, což asov p edstavuje asi 7 - 8 minutovou docházkovou dobu.
Železni ní osobní doprava je realizována na trati . 170 (Praha-) Beroun - Plze - Cheb v zastávkách
Beroun-Král v Dv r a Beroun-Popovice. Dle aktuálního Jízdního ádu v obou p epravních sm rech
je vedeno 13 spoj osobních vlak , což lze považovat za odpovídající pot ebám. Jistou nevýhodou
pro vyšší využití železni ní osobní dopravy je odlehlost obou železni ních zastávek od obytných zón
obce, které jsou v tšinou situovány na levém b ehu Litavky. Vazby zastav ného území k železni ním
zastávkám jsou pak zprost edkovány návaznou hromadnou autobusovou dopravou.
g.01.5 Sí místních a ú elových komunikací
Výše popsané pr jezdní úseky silni ní sít vytvá ejí nosný komunika ní skelet, na který jsou dále
p ipojeny místní a ú elové komunikace zp ístup ující ásti ešeného území až jednotlivé objekty a
jednotlivé obhospoda ované pozemky a plochy. Uspo ádání komunika ní sít , její kategorizace a
p ípadné navrhované úpravy jsou doloženy a nejlépe patrné v p íslušných grafických p ílohách.
Sí místních a ú elových komunikací lze v podstat považovat za stabilizovanou. V sou asné dob
jisté místní problémy, p edevším v lokalitách starší zástavby v centrální ásti obce, vyvolává
p edevším t žká nákladová doprava sm ující tudy do pr myslové zóny. Tyto problémy odstra uje
návrh nové komunika ní osy procházející zhruba paraleln jižn od trasy dálnice D5, komunikace je
navržena jako sb rná v kategorii MS9/50. Navrhovaná komunikace p enáší t žkou nákladní dopravu
sm ující do a z pr myslové zóny mimo obytné soubory a zprost edkuje p ímé propojení pr myslové
zóny do obou mimoúrov ových k ižovatek na dálnici D5.
Sb rná komunikace navazuje dopln nou pr se nou k ižovatkou p ímo na jižní v tev mimoúrov ové
dálni ní k ižovatky Beroun-západ (typ delta) a prochází rozvojovým územím po levém b ehu Litavky
severovýchodním sm rem až ke stávajícímu mostu. Návrh p edpokládá demolici stávající objektu a
realizaci nového objektu cca 50 metr dále po toku. Na k ižovatce u nového mostu se trasa rozd luje,
prvá v tev pokra uje rozvojovým územím na levém b ehu až k p ipojení do k ižovatky u stávajícího
dálni ního podjezdu. Druhá v tev p ekra uje novým mostem Litavku na pravý b eh a podél toku
v nové stop pokra uje k p ipojení na stávající pr jezdní úsek silnice III/11524 u areálu
Králodvorských železáren. Na stávající trasu pak navazuje její navrhované prodloužení procházející
stále po pravém b ehu Litavky až do sousedního berounského katastru k p ipojení v dálni ní
k ižovatce Beroun-centrum.
Jak bylo již výše uvedeno koncept územního plánu navrhuje p estavbu uzlových k ižovatek na
pr jezdním úseku silnice II/605 ze sou asného tvaru pr se ných i stykových k ižovatek na
k ižovatky okružní. Smyslem navrhovaných úprav je snížením jízdních rychlostí p isp t ke zklidn ní
pr jezdného automobilového provozu a zvýšení bezpe nosti provozu jak pro automobilovou dopravu
tak p edevším pro p ší provoz. Pro p estavbu jsou navrženy následující k ižovatky:
• na vstupu do ešeného území na rozhraní berounského a králodvorského katastru
s výhledovým prodloužením a nadjezdem p es t leso dálnice D5;
• v souladu s vydaným rozhodnutím o umíst ní stavby k ižovatka u nové prodejny Delvita;
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
•
•
•
122C
456
.>G ?
&$ '(
na k ižovatce Plze ské a Jungmanovy ulice, v etn úpravy ploch pro parkování a
autobusových zastávek dle podrobn jší dokumentace;
v prostoru u podjezdu dálni ní trasy p i vstupu do nové rozvojové zóny v centru obce;
p estavba stávající k ižovatky na Plze ské na p íjezdu od dálni ní k ižovatky, v etn
p edcházející výhledov p tiramenné k ižovatky na sjezdu z dálnice D5;
Pro návrhové období územního plánu je dále uvažováno s komunika ním zp ístupn ním nov
navrhovaných rozvojových ploch, v grafických p ílohách jsou vyzna eny p edpokládané vstupy
obslužné dopravy do jednotlivých lokalit. Tyto a další navrhované úpravy jsou nejlépe patrné
z doložených grafických p íloh, jedná se nap . o úpravy pr jezdního úseku silnice III/2363 a
k ižovatky pod kostelem v Po aplech, o dopln ní komunika ní sít v rozvojových plochách
v Po aplech a n které další.
g.01.6 Cyklistická a p ší doprava
P ší provoz je veden v tšinou chodníky soub žn s hlavními komunika ními trasami, nep íznivý je
op t silný bariérový ú inek hlavních dopravních tras. U nov navrhovaných komunikací se zásadn
po ítá s návrhem soub žných chodník , v lokalitách ist obytné zástavby pak též s návrhem
dopravn zklidn ných obytných ulic, na nichž je p ipušt n za stanovených podmínek pohyb p ších a
vozidel ve spole ném uli ním prostoru.
I p es vcelku rovinatý charakter v údolí Litavky cyklistická doprava nemá v obci významn jší tradici.
Pro cyklisty v sou asné dob slouží pouze díl í úseky p ších a cyklistických stezek, jinak jsou
cyklisté nuceni využívat exponované pr jezdní úseky silni ní sít . V tomto sm ru se rovn ž
významn uplat uje bariérový ú inek dálni ní trasy a ploch železni ní dopravy.
S ohledem na tyto skute nosti je t eba cyklistické doprav v novat více pozornosti. V území je
navrhována cyklistická trasa v soub hu s tokem Litavky. Jedná se o dálkovou cykloturistickou trasu
(Karlštejn – Beroun – Král v Dv r – Zdice). ešené území dále te uje cykloturistická trasa Karlštejn
– Korno – Tetín – Jarov – Kon prusy – Zdice. Posílení cyklistické dopravy zajistí dále nov
navrhovaný polookruh cyklistické trasy z Popovic kolem kostela Nanebevzetí p.Marie v Po aplech na
piknikové strán nad m stem a podél lokality nového centra a prostor Na Knížecí pod dálnicí zp t
k Litavce.
Královým Dvorem v sou asné dob neprocházejí turisticky zna ené cykloturistické trasy. Pro
v poslední dob stále oblíben jší cykloturistiku jsou ur eny trasy leží v pásu Berounské pahorkatiny
ležící severn od Králova Dvora v prostoru mezi Berounem, K ivoklátem, Zvíkovcem a Zbirohem.
Silni ní trasy s relativn nižšími intenzitami automobilové dopravy a prakticky v každém ro ní
období atraktivní krajinné prost edí p edstavují p íznivé faktory pro v tší rozvoj cyklistické dopravy.
Do návrhu územního plánu jsou nov za azeny cykloturistické trasy propojující širší území (viz výše)
p evzaté z práce „Klastr cestovního ruchu Král v Dv r – Beroun – Karlštejn“, jejímž zpracovatelem
byla firma A.R.D. Central, s.r.o. (11/2005).
Pro p ší turistiku slouží „zelená“ trasa vedená od železni ní zastávky p es centrální ást obce sm rem
na sever, p es vrchol D da pak trasa pokra uje a klesá do údolí Berounky k Nižboru. Po jižním okraji
vlastního ešeného území prochází další p ší turisticky zna ená „zelená“ trasa od Berouna a dále p es
Jarov a kolem Suchomastské nádrže stoupá až ke Kon pruským jeskyním.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
g.01.7 Objekty dopravní vybavenosti, doprava v klidu
Problematika odstavování a parkování vozidel jak pro pot eby bydlení tak pro pot eby objekt
vybavenosti i výroby byla v minulém období do jisté míry podce ována. Strmý nár st po tu vozidel
a stupn individuální automobilizace v posledním období však tyto v minulosti založené deficity dále
a stále citeln ji prohlubuje. Nejv tší problémy se projevují v lokalitách hromadné bytové zástavby a
také u objekt pr myslové zóny, kde se zvyšuje podíl dojížd jících zam stnanc vlastním vozidlem.
Pro ešení problematiky u objekt bydlení je prakticky jedinou cestou k odstran ní deficit výstavba
kapacitních objekt hromadných garáží, tyto objekty je však t eba umis ovat v p ijatelných
docházkových vzdálenostech. U nov navrhované zástavby je t eba vybilancované nároky zajistit
pokrytím odpovídajících po t stání v rámci vlastních pozemk lokality. V lokalitách výstavby
rodinných dom je t eba pro každou bytovou jednotku v dom zajistit nejmén jedno garážové stání a
další parkovací stání na vlastním pozemku rodinného domku.
U výrobních objekt je t eba zajistit odpovídající po ty stání na základ analýzy skute ných pot eb
sou asného stavu a dalšího p edpokládaného vývoje zam stnanosti. U nov navrhovaných objekt
vybavenosti je t eba již od úvodních fází územní a projektové p ípravy zajistit odpovídající po ty
parkovacích stání v p ijatelných docházkových vzdálenostech.
erpací stanice pohonných hmot a základní servisní služby ur ené p edevším pro pot eby dálni ního
provozu jsou k dispozici v prostoru velké odpo ívky u dálni ní k ižovatky Beroun–západ. Další
erpací stanice a servisní služby jsou pak k dispozici ve stávajících za ízeních p i pr jezdním úseku
silnice II/605 a to bu v Králov Dvo e nebo v sousedním Beroun .
g.02 Ob anské vybavení
Ob anská vybavenost – viz kap. d.01.2
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
g.03 Technická infrastruktura
g.03.1 Zásobování pitnou vodou
g.03.1.1 Sou asný stav
Popis vodovodní sít
Zásobování stávajícího území pitnou vodou je zajišt no ve ejnými vodovody. Krom n kolika
menších oblastí, které mají vlastní zdroj vody, (lokalita K ižatky, areál železáren a cementárny)
s místní distribu ní vodovodní sítí, jsou ostatní lokality napojeny na skupinový vodovod Beroun Král v Dv r - Zdice (BKDZ), který je sou ástí oblastní vodárenské soustavy „St ední echy“.
P ivad skupinového vodovodu BKDZ je veden z pražského vodojemu Kopanina, který je zásoben
z vodního zdroje Želivka. Provozovatelem tohoto skupinového vodovodu jsou Vodovody a
kanalizace Beroun a.s. Distribu ní vodovodní sí zásobuje prakticky 100% obyvatel stávajícího
území.
Vlastní území Králova Dvora je zásobeno vodou z p ivad e „BKDZ“ DN 400 odbo kou pro
vodojem Král v Dv r - 2 x 1000 m3 z kóty hladin 300,20/295,40 m n. m. Tlak v síti je posílen S
Král v Dv r (Q = 3,3 l/s; H = 66,6 m)
Lokalita Levín je zásobena vodou z vlastního vodojemu 2 x 50 m3 z kóty hladin 315,20 / 312,45 m n.
m., který je napojen na p ivad „BKDZ“ samostatnou odbo kou. Z tohoto vodojemu je zásobena i
p ilehlá obec Trubín.
Na vodovodní sí Králova Dvora jsou napojeny i lokality Po aply, Popovice a Zaho any. Tyto
lokality jsou napojeny gravita n . V Zaho anech je vybudována erpací stanice, která erpá do dvou
tlakových pásem. Tlakové pásmo S1 Zaho any (Q = 5,0 l/s; H = 35,0 m) je ur eno hlavn pro
p ilehlou obec Trubská. Tlakové pásmo S2 Zaho any (H = 60,0 m) je ur eno pro severní ást
lokality Zaho any.
Pro novou výstavbu byla nov vybudována erpací stanice Levínský vršek (Q = 3,2 - 5,6 l/s; H = 80,0
- 50,0 m).
Profily vodovodních ad jsou DN 80 až 350, materiál litina, PE.
Vlastní zdroj vody má lokalita K ižatky, areál železáren a cementárny. Tyto lokality nejsou napojeny
na ve ejnou vodovodní sí . Z areálu železáren je zásobeno vodou i n kolik dom lokality Výšiny.
Lokalita K ižatky má vlastní zdroj vody, erpací stanici, vodojem 30m3 (kóty hladin 355,95/353,20 m
n. m) a distribu ní sí . V sou asné dob stávající zdroj vody nevyhovuje z hlediska kvality a kapacity.
Zárove stav vodovodní sít (DN 50 z litiny) neumož uje napojení nových staveb v lokalit – asi
25% nemovitostí má vlastní zdroj vody.
Pot eba vody
V roce 2002 byla celková spot eba pitné vody ze systému BKDZ udána provozovatelem takto:
Voda k realizaci
217 460 m3/rok
Voda fakturovaná
188 980 m3/rok
Z toho domácnosti 155 290 m3/rok
Ostatní
33 690 m3/rok
Vlastní spot eba
1 000 m3/rok
Ztráty
27 490 m3/rok
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
V sou asné dob jsou u mnoha objekt domovní studny, jejichž voda je užívána jako užitková.
V lokalit K ižatky (místní vodovod) byly pro 107 zásobovaných obyvatel uvedeny pro rok 2002 tyto
údaje:
Voda k realizaci
6 940 m3/rok
Voda fakturovaná
5 760 m3/rok
Z toho domácnosti
5 280 m3/rok
Vlastní spot eba
250 m3/rok
Ztráty
903 m3/rok
Z uvedených údaj vyplývá, že skute né spot eby pitné vody (resp. specifické pot eby) jsou zna n
nižší než jsou udávány v podkladech pro výpo et pot eb pitné vody. Nebyly však zaznamenány obtíže
v zásobování pitnou vodou a to ani ve špi kách odb r . Kapacitní rezerva BKDZ je dostate ná, stejn
jako objem akumulace ve vodojemech, ke krytí špi kových odb r . Pouze místní zdroj K ižatky
nevyhovuje z hlediska kvality a kapacity.
Technický stav vodovodní sít a objekt je vcelku dobrý. Zákres je proveden v grafické p íloze; viz
výkres .3 – Zásobování vodou v m ítku 1:5000; vedení skupinového vodovodu je patrné
z následujícího schématu.
g.03.1.2 Navrhované ešení
Popis vodovodní sít
Podle urbanistického ešení rozvojových ploch pro bydlení a ostatních aktivit je navrženo rozší ení
vodovodní sít a její p ípadné lokální dopln ní. Pro rozší ení není t eba zvyšovat objemy akumulace,
ale bude nutné zvýšit kapacity n kterých erpacích stanic, p ípadn n které oblasti erpacími
stanicemi doplnit.
Celé zájmové území je orienta n nov rozd leno na n kolik erpaných tlakových pásem. Jejich
konkrétní rozsah bude stanoven v dalších stupních projektové dokumentace v závislosti na
konkrétních výškách plánované zástavby. Jedná se zvýšení kapacity stávající S Levínský Vršek pro
oblast Levína. Nov je navržena S Výšiny pro zásobení vodou této lokality.
Pro napojení K ižatek na ve ejný vodovodní systém Králova Dvora se vybuduje nová S Popovice.
Tato S bude dopravovat vodu do stávajícího vodojemu K ižatky, kde se bude míchat s vodou
z místního zdroje. Taková zm na zásobování této lokality si vyžádá i celkovou rekonstrukci stávající
vodovodní sít (profily DN 80, 100). Vým na nevyhovujících úsek potrubí (dimenze, technický
stav) je v rámci provozních akcí VaK Beroun.
Pro nov navržené rozvojové plochy se dobuduje distribu ní sí (DN 80 až DN 200) s místy napojení
na stávající rozvody. Ve dvou místech se nové ady zokruhují podchodem pod dálnicí. V rámci
širších vztah z stávají napojeny i lokality Trubín a Trubská (mimo ešené území, viz grafická
p íloha).
S ohledem na rozsah a vymezení navrhovaných rozvojových ploch (p i severní a západní hranici
zastav ného území sídla) bude t eba v podrobn jších stupních urbanistického ešení po ítat
s vedením BKDZ v rámci ešeného území, pop ípad po ítat s n kterými p eložkami vodovodních
potrubí (zejména p ivad BKDZ).
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Pot eba vody
Výchozím údajem pro výpo et by m ly být p edpokládaný po et obyvatel Králova Dvora a
napojených obcí v návrhovém období ÚPO, v etn odhadu po tu zam stnanc v pr myslových
provozovnách a obslužné sfé e.
Po et obyvatel Králova Dvora pro návrhové období k roku 2020 byl stanoven na cca 8.500 obyvatel.
Demografický vývoj obyvatel v p ilehlých obcích Trubín a Trubská, které jsou napojeny na
vodovodní sí Králova Dvora, resp. Levína není znám. Obdobn i v p ípad po tu zam stnanc .
Rozvojové plochy zvyšují po et pracovních p íležitostí o cca 3100 (bráno 40-70 PP/ha), p i emž ale
nejsou k dispozici údaje o sou asném po tu zam stnanc v oblasti. Krom toho Králodvorské
železárny a Králodvorské cementárny mají vlastní zdroj vody a není vylou eno, že po p ípadném
rozd lení obou areál mezi n kolik nových subjekt , m že dojít i k napojení n kterých subjekt na
ve ejnou vodovodní sí .
Proto je t eba v ešeném území vycházet z faktu, že vodovodní systém jako celek byl již koncipován
ve svém návrhu podle tehdy platných normativ . Zda má ve svých kapacitách (zdroje, objemy
akumulace, hlavní p ivad e a páte ní ady) dostate nou rezervu pro uspokojení sou asných i
výhledových pot eb, by m lo prokázat podrobné zpracování Generelu zásobování vodou.
g.03.1.3 Záv r
Na vodovodní sí Králova Dvora je napojena vedle lokalit Po aply, Popovice a Zaho any i sousední
obec Trubská. Na vodovodní sí Levína je napojena i sousední obec Trubín. Zástavbou dalších území
dojde k propojení vodovodních systém Levína a Králova Dvora. P es Popovice se napojí i lokalita
K ižatky.
Dopady, to je zvýšení odb r na stávající vodovodní sí , objemy, akumulace, tlakové pom ry i
profily páte ní ad , by m l prokázat samostatný Generel zásobování vodou, který však pro tuto
oblast dosud nebyl zpracován.
g.03.2 Odkanalizování
Koncepce odkanalizování Králova Dvora zapracovává podn ty zpracovatele generelu kanalizace
(Ing. uba - Projekt IV).
g.03.2.1 Sou asný stav
Popis stokové sít
Král v Dv r je spole n s Po aply a Popovicemi odkanalizován jednotnou kanalizací do
kanaliza ního systému sousedícího Berouna, kde je situována také centrální istírna odpadních vod
(prakticky je odkanalizováno 100% obyvatel t chto lokalit). OV Beroun byla vybudována v roce
1973 a zrekonstruována v roce 1997.
Základní parametry:
36 780 ekv. obyv. = EO
pr m. denní p ítok Q24 = 12.078 m3/den = 139 l/s
max. denní p ítok Qd = 16.305 m3/den = 189 l/s
max. hodinový p ítok Qmax = 1.006 m3/h = 279 l/s
max. p ítok na OV za dešt Qdeš = 708 l/s
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
látkové zatížení = 2 147 BSK5/den
Z Králova Dvora jsou odpadní vody odvád ny do kanaliza ní sít Berouna pomocí páte ního sb ra e
„G“ profilu DN 600.
Sídla Levín, Zaho any a K ižatky nemají souvislou kanaliza ní sí na odvád ní splašk . Ty jsou
likvidovány v septicích nebo jímkách na vyvážení. V Zaho anech a Levín je áste n vybudována
deš ová kanalizace se zaúst ním do p ilehlých vodote í. Na rozdíl od Zaho an, v Levín není znám
pr b h deš ové kanalizace ani profily; krom tohoto je zde i áste n zatrubn ná vodote (op t
neznámého pr b hu).
Areály Králodvorských železáren a Králodvorských cementáren mají sv j vlastní systém oddílné
kanalizace – deš ové vody jsou odvád ny do potoka Litavka, splaškové vody jsou odvád ny do
ve ejné kanaliza ní sít , která prochází v blízkosti, resp. p ímo p es uvedené areály.
Stávající kanaliza ní systém tvo ený stokami DN 300 – 1200 v . odleh ovacích komor, je
v uvedeném území v dobrém stavu s vyjímkou malých úsek (nap . lokalita Na Výšinách).
Odleh ovací komory na stokové síti (celkem 8), umož ují za dešt odvád t na ed né odpadní vody
do Po apelského potoka, resp. do potoka Litavka. Nov postavená lokalita rodinných dom Levínský
vršek má svou vlastní S odpadních vod (tato S není ve správ VaK Beroun).
V n kterých lokalitách Králova Dvora byly stoky vybudovány s ohledem na d ív jší zám ry
komplexní bytové výstavby (KBV) p ed rokem 1989, což se n kdy dostává do rozporu
s navrhovaným ešením rozvojových ploch, kde se objevují nekapacitní ásti stok.
Stávající kanaliza ní systém je v pom rn dobrém stavu, kapacita OV Beroun byla (po
rekonstrukci) ur ena k zajišt ní išt ní odpadních vod i z Králova Dvora. Stávající stav je
dokumentován ve výkrese .4 - Odkanalizování, M 1:5 000.
Hydrotechnické údaje
Vodovody a kanalizace Beroun a.s. poskytly údaje týkající se OV Beroun (viz tabulka):
1999
2000
2001
2002
Po et stálých obyv. v obcích s ve . kanaliz.
M rná
jed.
Po et
23 241
22 752
23 002
22 885
Po et p echod. obyv. v obcích s ve . kanaliz.
Po et
0
234
234
234
Po et p ipoj. obyv. v obcích s ve . kanaliz.
Po et
23 241
20 689
22 388
22 455
Po et obyv. p ipoj. na ve ej. kanal. s istírnou
Po et
23 241
20 689
22 388
22 455
Po et obcí - lokalit s ve ejnou kanalizací
Po et
1
1
1
1
Po et obcí - lokalit s istírnou odpadních vod
Po et
1
1
1
1
Množ. odv. odp. vod (bez v. srážek. a chlad.)
3
tis.m /r
2 310
1 758,6
1 395,3
1 331, 9
odpadních vod splaškových
tis.m /r
3
2 087
1 681,4
767,3
739, 7
odpadních vod pr myslových
tis.m /r
3
223
77,2
628
592
Po et pr m. závod p ipoj. na ve . kanalizaci
Po et
6
6
6
6
pr m. záv. p ipoj. na ve . kanalizaci s istírnou
Po et
3
2
2
2
Po et pr m. závod s vl. p ed ist., p ip. na v.k.
Po et
6
6
6
6
Pozn. Údaje v tabulce jsou za celé území Berouna a Králova Dvora.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Na kanalizaci, provozovanou a.s. Vodovody a kanalizace Beroun, je podle údaj firmy napojeno
5.893 obyvatel (krom K ižatek), což vyplývá z plateb sto ného (kubatura odpadních vod inila v r.
1996: 253.223 m3/rok – z toho domácnosti 161 053 m3/rok a ostatní 92 170 m3/rok). Tato data
p evyšují dodávku pitné vody proto, že mnozí producenti odpadních vod mají do kanalizace
zavedeny i vody srážkové nebo vody využité z vlastních zdroj pitné nebo užitkové vody a zárove
z odhadu VaK Beroun stanovujícího po et obyvatel napojených na kanaliza ní sí (vodovodní
p ípojky).
g.03.2.2 Navrhované ešení
Popis stokové sít
ešení vychází z generelu kanalizace Beroun – Král v Dv r. S ohledem na to, že produkce
odpadních vod z Berouna byla již v souvislosti s novou variantou návrhu ÚPO Beroun v tomto
smyslu p ehodnocována a v ÚPO Král v Dv r byly již ve fázi 2. konceptu ešení uvád ny nové
zám ry využití rozvojových ploch pro zástavbu ur enou k bydlení nebo k podnikatelským aktivitám
(t.zn. údaje o výhledové spot eb pitné vody a množství navrhované produkce odpadních vod se do
vstupních dat generelu kanalizace m ní), je žádoucí aktualizace generelu kanalizace Beroun – Král v
dv r.
Pro aktualizaci údaj je t eba vzít v úvahu zám ry ÚPO Král v Dv r (viz výkres .4 odkanalizování,
M 1:5 000), v etn p ípadných p eložek stok podle uvažovaného urbanistického ešení. V ad
p ípad bude nutné po ítat s p e erpáváním odpadních vod v d sledku konfigurace terénu,
vybudování tlakové kanalizace, resp. i lokální kanalizace oddílné.
Nosnou stavební akcí návrhu je vybudování sb ra e „F“ podél Plze ské ulice (II/605) a vedlejších
stok F III a F IV napojených do sb ra e „F“. Tím bude dosaženo odleh ení pravob ežní stoky „G“ a
odkanalizování rozvojových ploch severn od této komunikace. Sb ra „F“ zasahuje ovšem i do
katastru Berouna (tuto ást je samoz ejm t eba vybudovat nejd íve).
Rozvojové plochy se napojí na stávající kanaliza ní sí , jak je dokumentováno v grafické p íloze.
Pro K ižatky navrhujeme, vzhledem ke složité konfiguraci terénu, samostatnou tlakovou splaškovou
kanalizaci, se zaúst ním do stokové sít Popovic. Stoková sí Popovic je kapacitn vy erpána, proto
je nutné u n kterých úsek zv tšit profily a pro rozvojové plochy vybudovat oddílnou kanalizaci.
Deš ové odpadní vody budou svedeny do p ilehlé vodote e; splaškové vody se odvedou stávající
jednotnou kanalizací.
V Levín je navrhována splašková kanalizace s vybudováním nové
S splašk a jejich
p e erpáváním do stokové sít Králova Dvora. Pod povodí S Levín bude pat it i ást území
rozvojových ploch. Druhá polovina rozvojových ploch u Levína bude spádov náležet do povodí S
Levínský vršek.
Rozvojové plochy podél Po apelského potoka budou mít oddílnou kanalizaci. Deš ové stoky se
zaústí do potoka. Protože podle dostupných informací je však Po apelský potok již kapacitn vytížen,
bude nutné v rozvojových lokalitách vybudovat reten ní nádrže.
Odvedení splaškových vod z rozvojových ploch na jihozápadním okraji Králova Dvora si také vynutí
zv tšení profil stávající stokové sít . Lokalita Výšiny bude mít novou kanalizaci (stávající je
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
nekapacitní a ve špatném technickém stavu) s S splašk , protože ást území není možné, vzhledem
ke konfiguraci terénu, odkanalizovat gravita n .
V lokalit Zaho any se dobuduje deš ová kanalizace, která se napojí na stávající systém, zaúst ný do
Dib ího potoka. Nová splašková kanalizace se zaústí do stávajícího sb ra e, který je vyveden na
hranici katastru Zaho an. Výstavba na rozvojových plochách v severovýchodní ásti Králova Dvora
je podmín na výstavbou kanaliza ního sb ra e „F“. V lokalitách s individuální bytovou výstavbou se
p edpokládá likvidace deš ových vod na vlastních pozemcích.
Rozvojové plochy s uvažovanou pr myslovou výrobou podél dálnice, jsou ešeny d sledn oddílnou
kanalizací – deš ové vody se svedou do p ilehlé vodote e, splašky se pomocí nových S p e erpají
do kanaliza ního systému obce. P edpokládá se, že i po p ípadném rozd lení areál Králodvorských
železáren a Králodvorských cementáren mezi n kolik nových subjekt , z stane jejich napojení na
stávající systém ve ejné kanalizace funk ní.
K napojení na kanaliza ní systém Králova Dvora, krom p ilehlých lokalit Levína, Záho an a
K ižatek, budou p ipraveny okolní obce Trubín, Trubská, Hudlice a Svatá. Z t chto obcí a lokalit
budou do stokové sít Králova Dvora odvád ny pouze splaškové odpadní vody. Podle
demografických údaj (výhledový po et obyvatel v celé odkanalizované oblasti 30.600), by kapacita
OV Beroun m la být dostate ná.
Hydrotechnické údaje
Výchozím údajem pro výpo et odpadních splaškových vod je p edpokládaný po et obyvatel Králova
Dvora, napojených obcí v návrhovém období ÚPO, v etn odhadu po tu zam stnanc
v pr myslových provozovnách a obslužné sfé e.
Po et obyvatel Králova Dvora k roku 2020 byl stanoven na cca 8.500 obyvatel. Neznáme
demografický vývoj obyvatel v p ilehlých obcích Trubín, Trubská, Svatá a Hudlice, ze kterých by se
m ly dle Generelu odvád t splašky do kanaliza ní sít Králova Dvora, resp. OV Beroun.
Obdobn je tomu i v p ípad po tu zam stnanc . Rozvojové plochy zvyšují po et pracovních
p íležitostí o cca 3100 (bráno 40-70 PP/ha), p i emž ale nejsou k dispozici údaje o sou asném po tu
zam stnanc v oblasti. Krom toho Králodvorské železárny a Králodvorské cementárny jsou
v útlumovém programu a není vylou eno, že po p ípadném rozd lení obou areál mezi n kolik
nových subjekt , m že dojít i k výrazné zm n v množství vypoušt ní splaškových vod do ve ejného
kanaliza ního systému.
ada oblastí bude mít oddílnou kanaliza ní soustavu. V lokalitách s individuální bytovou výstavbou
se p edpokládá likvidace deš ových vod na vlastních pozemcích. Pr myslové areály p íp. n které
lokality po ítají s vybudováním deš ové kanalizace s vypoušt ním do p ilehlých vodote í.
Aktualizovaný Generel odkanalizování by m l všechny tyto skute nosti zohlednit, v etn posouzení
kapacity OV, stokové sít , objektech na síti, kapacity recipient apod. (použité hodnoty v generelu
jsou následující: intenzita deš . srážky q = 173 l/s; odpadní splašk. vody 182 l/obyv/den).
g.03.2.3 Záv r
Na kanaliza níní sí Králova Dvora jsou napojeny i lokality Po aply a Popovice. Zástavbou dalších
území dojde k napojení dalších lokalit (Zaho any, K ižatky) a p ilehlých obcí Trubín, Trubská,
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Hudlice a Svatá. Konkrétní dopady zvýšení nátoku odpadních vod, zvlášt splašk , na profily páte ní
ad , S splašk , kapacitu OV Beroun, by m la prokázat aktualizace Generelu odkanalizování.
g.03.3 Zásobování elektrickou energií
g.03.3.1 Sou asný stav
Nad azené energetické soustavy
ešeným územím prochází trasy linek nad azené soustavy VVN. Linka 110kV vedení pro rozvodnu
Beroun p ichází z jihozápadní strany a mírn zasahuje do ešeného území.
Král v Dv r a jeho spádová území jsou napájeny elektrickou energií z rozvodny v Beroun o výkonu
2x40MVA. Z této rozvodny vychází napájecí vedení 22kV, severn obchází Beroun i Král v Dv r a
napájí ob m sta.
Napájecí soustava
Po obvodu obce v severní i jižní poloze je systém venkovních vedení 22kV, z nichž je z ízeno
n kolik svod do kabelové sít , p es vstupní stanice vyzbrojené vypína i.
Kabelové trafostanice ve m st jsou navzájem propojeny vždy minimáln ze dvou sm r . Provozní
stav tohoto kabelového systému je upravován podle provozních pot eb a zatížení. Trafostanice jsou
r zného typu a kapacity, vesm s jsou osazeny transformátory menších výkon než dovolují stavební
rozm ry, takže lze p edpokládat osazení trafor v tších výkon , za p edpokladu úpravy sekundární
strany. V tší ást území obce je napájena venkovním vedením 22kV do venkovních transforma ních
stanic v tšinou p íhradových nebo betonových do možného výkonu 400kVA.
Z rozvodny Beroun jsou provedeny zvláš napájecí vedení pro KŽ a KDC.
g.03.3.2 Navrhované ešení
Napájecí soustava
Koncepce napájecího systému pro zvýšený odb r elektrické energie dle návrhové ásti ÚPO Král v
Dv r, ale i pro stávající odb ry, je navržena z plánované rozvodny 110/22kV Zdice.
Plánovaný nár st spot eb el. energie podpo í rozhodnutí o vybudování nové rozvodny 110/22kV
Zdice, a vybudování nového dvojvedení 22kV do vstupních stanic v Králov Dvo e RS-1 a RS-2.
Nov navrhované venkovní vedení bude vedeno v trase stávajícího vedení 22 kV jako ty potah s
koridorem ochranného pásma 10m od krajního vodi e na ob strany.
Stávající venkovní vedení Krušná Hora bude napájet Levín, Popovice, Karlovu Hu a K ížatky.
Tímto zp sobem se odd lí napájení Králova Dvora z rozvodny Zdice od TR Beroun. Z rozvodny
Beroun bude i nadále napájena oblast Berounska se zálohovým propojením do TR Zdice.
Energetická bilance
Spot eba elektrické energie v obci, krom pr myslových závod (kde jsou sjednány velkoodb ry
elektrické energie), je uvažována pro domácnosti a menší provozovny podnikatelských aktivit.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Sou asné výkony distribu ních trafostanic jsou cca 6,5MW. Sou asné výkony pr myslových stanic
jsou cca 1,2MW, mimo odb r pro ŽC a KDC.
V návrhových lokalitách Levín, Popovice, K ižatky se uvažuje s kategorií byt. fondu C-C1,
(el.energie se používá i pro vytáp ní). V ostatních návrhových lokalitách Králova Dvora je navržena
plynofikace, proto je uvažováno s m rným zatížením kategorie A-B1 u rodinných dom 5-6 kW/RD,
u bytových jednotek 2-3 kW/bj se soudobostí lokality 0,6.
P íkony pro výrobní zóny jsou pouze informativní, jedná se o nabídkové plochy.
Celkový nár st p íkon do roku 2020 se p edpokládá cca 5,4MW soudob 3,2MW.
Návrh rozvoje sít
V rámci rozvoje území je navrženo vybudovat nové napájecí body transforma ní stanice do míst
návrhových lokalit, s primerním propojením do stávající sít . V Králov Dvo e se jedná o systém
kabelových stanic propojených do dvou navržených vstupních stanic RS-1 a RS-2, napojených na
nové p ívodní vedení 22kV z rozvodny Zdice. V návrhových lokalitách jižn od dálnice, kde je
provedena sí venkovním vedením, ve v tšin z stávají navrhované stanice venkovního provedení .
Zálohov bude ponecháno napojení vstupní stanice RS – TS 17 sídlišt z venkovního vedení
vycházejícího z rozvodny Beroun.
V Popovicích, Karlov Huti a K ížatkách jsou navrženy nové transforma ní stanice p íhradové,
napojené z venkovního vedení.
V Levín je pro návrhové lokality navržen kabelový svod s novými kabelovými stanicemi
propojenými do venkovního vedení u Popovic.
Lokalita na okraji Zdic, katastráln spadající do Králova Dvora bude napojena ze stávající sít ve
Zdicích.
Pro lokalita v Zaho anech jsou navrženy nové transforma ní stanice kabelové napojené kabelovým
svodem ze stávajícího venkovního vedení.
Vzhledem k tomu, že již nesledujeme výhledový horizont, došlo v n kterých p ípadech k p evedení
sledovaných ploch do návrhového horizontu a v jiných p ípadech k upušt ní od sledování výhledové
plochy. V d sledku toho došlo k mírnému navýšení celkové nabídky po tu RD a byt a také po tu
obyvatel v návrhovém horizontu do r. 2020 (oproti konceptu ešení).
P ehled lokalit bytové výstavby a energetického zatížení:
.lokality
lokalita
Král v Dv r
1a
1b
1c
2a
2b
3b + 3c
4a + 4b
U SAD
Nad SAD I
Nad SAD II
U vodojemu I
U vodojemu II
Zaho any – východ
Zaho any – sever
D '(2029E<21
funkce:
BI
BV
SC/
SM/ P íkon
BH
BH
celkem
návrh návrh návrh návrh
kW
40
80
35
40
30
40
70
120
400
170
200
150
210
420
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
4c + 4d
Zaho any - jih
5
Král v Dv r – centrum
6a + 6b
U výtopny
7a
Za zámkem
8
Karlova Hu
9a, 9b, 9d Levín – jih
10a – 10d Levín – obec
11a – 11c Po aply – západ
12
Po aply – sever
1b3
Po aply – st ed
14a, 14c, 14d U Litávky
15
U dálnice
16a, 16b
Pod Levínem
17
Popovice
18
K ižatky – st ed
19
K ižatky – proluky
20
K ižatky – východ
21
Zdice
celkem
456
15
.>G ?
&$ '(
75
1120
10
20
9
70
800
2
100
750
110
75
150
15
45
40
50
170
25
105
4
20
30
795
560 40+30 1470
5405
560
7
170
15
150
30
15
10
33
5
20
návrh RD: 625
návrh byt : 685
Celkem kW
140
155
Celkov se p edpokládají návrhové p íkony 5405 kW se soudobostí 0,6 cca 3,2MW.
P ehled navrhovaných transforma ních stanic:
.lokality umíst ní
Král v Dv r
1a
1b
1c
2a
2b
3b + 3c
4a + 4b
4c + 4d
5
6a + 6b
7a
8
9a, 9b, 9d
U SAD
Nad SAD I
Nad SAD II
U vodojemu I
U vodojemu II
Zaho any – východ
Zaho any – sever
Zaho any - jih
Král v Dv r – centrum
U výtopny
Za zámkem
Karlova Hu
Levín – jih
10a – 10d
Levín – obec
11a – 11c
Po aply – západ
12
1b3
14a, 14c, 14d
15
Po aply – sever
Po aply – st ed
U Litávky
U dálnice
16a, 16b
17
18
19
20
Pod Levínem
Popovice
K ižatky – st ed
K ižatky – proluky
K ižatky – východ
*
75 5
Trafostanice
provedení
N-TS1,3
N-TS 2
N-TS 31
RS-2
K/630kVA
K/630
K/630
K/630
N-TS 29
N-TS 28,30
N-TS 33
N-TS 5,6,7
N-TS 8,9
V/400
k/400
K/630
K/630
K/630
N-TS
15,16,17
N-TS 18,19
K/630
K/630
N-TS12,13
RS-1
N-TS 11
k/630,
k/630
K/630
N-TS 22,23
N-TS 10
V/400
K/630
N-TS 20,21
V/400
N-TS 24
V/400
9
2
1
5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
g.03.4 Zásobování plynem
g.03.4.1 Sou asný stav
Král v Dv r vytvá í spolu s Berounem jediný urbanistický celek, daný dosavadním vývojem. V sídle
je uplatn n kombinovaný zp sob zásobování teplem, tj. systém CZT – domovní kotelny – lokální
vytáp ní. Lokální vytáp ní p evažuje ve staré zástavb a v oblastech rodinných domk s vysokým
podílem plynového topení. Nov jší ásti m sta jako sídlišt „U stadionu“, Pod hájem, Ingotrans,
zdravotní st edisko KŽ v etn devíti obytných objekt jsou zásobeny ze systému CZT z teplárny KŽ.
V Králov Dvo e byla od roku 1994 provád na plošná plynofikace obce, která je tém dokon ena.
Zemní plyn má k dispozici v tšina rodinných i bytových dom . Také odb ratelé v pr myslové a
terciální sfé e mají možnost p ipojení na rozvody zemního plynu a p evážná ást jich tuto možnost
využívá.
Pro zásobování plynem vypracoval Severomoravský plynárenský Inženýring, Na Valše 3, 702 95
Ostrava koncem roku 2002 Generel plynofikace. Dále byla kancelá í RAEN, Buzulucká 4, Praha 6
zpracována Energetická koncepce Beroun+Král v Dv r.
Nad azená sí VTL
M sto Král v Dv r je zásobováno plynem z VTL dálkovodu DN 350, 2,5 MPa, který je veden od
Zdic do Králova Dvora. Z tohoto plynovodu je VTL p ípojkou DN 200 napojena m stská VTL
regula ní stanici RS 3000 , se STL vývodem DN 150 a NTL vývodem plynu DN 300. RS je umíst na
v centru sídlišt nad stadionem. STL plynovod v dimenzi DN 150 pokra uje p es prostor "Nad
stadionem" k ulici Plze ské. Tuto p ejde a je rozd len na dv p ípojky. Jedna slouží pro pr myslový
odb r a druhá je vedena západn od železáren sm rem na Popovice. P ed p ípojkou pro RS 3000
odbo uje VTL plynovod DN 150 podél Záho an na Lísek. ást p vodn VTL plynovodu DN 350 od
odbo ky na Lod nice k odbo ce pro RS Král v Dv r je z VTL p evedena na STL.
Dalším VTL plynovodem zásobujícím zemním plynem ešené území (p evážn pr myslový odb r) je
dálkovod DN 500, 4 MPa, KDC s trasou od Drahel ic, jižn od m sta, nad Tetínem ke Koledníku
s p ipojením KDŽ ENERGO,s.r.o. (odbo ka DN 200 pro Kovohut Mníšek) a odbo ka DN 200 pro
KDC. Plynovod pokra uje dále za odbo kou DN 200 pro Tmá sm rem na ertovy Schody Bavoryn (cca 7 km), s následným propojením na VTL plynovod DN 200 P íbram - Zdice.
Místní plynovody
NTL plynovody: v profilech DN 300 až DN 100 plošn pokrývají území severn od dálnice, prostor
pod dálnicí, lokalita „Nad stadionem“ a místní ást Levín.
STL plynovody s p etlakem do 300 kPa: zajiš ují dodávku plynu do regula ních stanic STL/NTL,
pro velkoodb ratele PROBO TRANS BETON s.r.o., dále pak do lokalit „Karlova hu “, Popovice a
K ižatky.
STL plynovody s p etlakem do 100 kPa:
dopravují plyn k regula ní stanici STL/NTL a
k velkoodb ru „2. ZŠ“
C)
D '(2029E<21
&
) $) ( 3
,
& &)7
&
5'
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
B
*
&
) $) ( 8
/0
+ /0
*
& &)7
/0
+ /0
C 65
, :3
* )( $ 7 () % ,
C B 8 $ * $8
C
B 8 $ * $8
C
) &
:%) %- , ) 5
& ) $) ( * + # #
(
)( - 8
,
&
)3
0&
)3
0
%
%
%
%
)3
0
)3
0
%
%
%
%
5 & 5
) $) (
F 7 )5 )
$ ( ; 7: )
% , &
$ , ,$)
))( 2 @ 2
D
%
B :. ,
"!
0 $
)
D
#"
! %&'
%
"9
9 <9"
"
! "!
$$ ($!
<<!
##)
< "
9 !!!
!
* ()!
<
"
9!
!" #!"
$ "%#
<99
9 !!!
<#
) &))
#((
,- &
/ 0 / 0 =9# #
>
9 # # # %9 E
/ 0 =9# #
> /0 = ##
> + /0
# # %9 E
/0 = ##
> + /0
# # %9 E
( $- & 8 % ) $ / 0 C @ & ) B * G 3 % , 5 @ & ) 7
& ( - ) ( B ) $ * $)
) $) (
)
2
( $8
"9
.>G ?
&$ '(
,- '
,)( - , 8 &
#
5
)
&),
& &)7 )5
H ,: 3 %9 )
/0
E
!"9
!!
!#
#
Urbanistický návrh rozvoje obce
Urbanistický návrh ÚPO p edpokládá rozvoj na volných plochách zhruba v sedmi územích zástavby.
Obytné zóny k výstavb rodinných domk izolovaných a adových i soust ed ných bytových
jednotek, plochy k využití pro drobná emesla, služby spole n s bydlením, lehkou výrobu a plochy
pro pr myslovou výrobu. Plochy jsou rozd leny v t chto oblastech: Zaho any, Karlova Hu , Levín,
Po aply, Popovice, K ižatky a Král v Dv r. Rozsah jednotlivých ástí a jejich další d lení jsou
patrny z výkresové dokumentace a z tabulky bilancí nár stu odb ru plynu.
Bilance pot eby ZP
$
)
%
2
3
%- ,- 7 $ ) 5
) ,: # ) ( - , 8 & 5 ? : 3
&),
&
$ ) $ % ) ( ) 7 ( & , ) J K & ) L: 3
(573 '
)5
; , $
$ # #
&) )(
,: %9
%9
&) )(
,: %9
%9
$ , ,$)
#
! "
"!
"
<<"
))( !"9
"
E
<
9# "
@ 2
!!
9
!
E
" "
%
#
!#
<
"
"# !
Oproti rozvojovým plochám zahrnutým v G
dalšímu výraznému rozší ení.
došlo v územn
5
I
) 1
% $ )5
) ,:
plánovací dokumentaci k jejich
Podkladem pro výpo et nár stu odb r byl urbanistický návrh využití nových ploch v r zných
kategoriích zástavby, jak je popsáno v odstavci „urbanistický návrh“. Jinak z stávají platné údaje G
plynofikace v plném rozsahu. Výpo et sou asn vychází z t chto p edpoklad :
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
-
H 29 '22CF*
6
122C
na plochách, navržených k zástavb rodinnými domky, jde p evážn o výstavbu individuální,
plochy s navrženým využitím pro drobnou výrobu, služby, drobná emesla, lehkou výrobu,
vybavenost v kombinaci s bydlením nejsou pro stanovení odb ru blíže specifikovány. Pro ú el
ÚPD je uvažován odb r 34 m3.h-1 na jeden hektar p i pot eb tepla 313 kW na jeden ha.
V kategoriích odb r obyvatelstva faktického i ekvivalentního je uvažováno s 80% gazifikací.
Výpo et hodinové a ro ní spot eby vychází z jmenovitých p íkon jednotlivých spot ebi užívaných
v domácnostech a z ro ních specifických pot eb ZP pro daný druh spot eby. V návrhu jsou
p edpokládány dvougenera ní RD s vyšší spot ebou plynu. Jednotlivé druhy spot eb a jím
odpovídající p íkony jsou uvedeny v následující tabulce:
1
va ení + TUV
K1 =
ln(n + 16)
otop v RD
K2 =
otop individuální v soust ed né zástavb
K3 =
1
n 0,1
1
n
0 ,15
K 4 = 0,8
kotelny v kategorii MO
Koeficienty K byly použity ve vzorci pro hodinovou pot ebu:
Q H 1 = n(1,2 + 2,1)K 1 + 3,5n ⋅ K 2
(pro RD) [v m3.h-1]
QR2 = n(200+350+1 750)
(pro BJ) [v m3.rok-1]
QR1 = n(200+350+5 500)
(pro RD) [v m3.rok-1]
Q H 2 = n(1,2 + 2,1)K 1 + 2,1n ⋅ K 3
(pro BJ) [v m3.h-1]
/M ? N 0B M
)
3
O 2 4 /P + QC P /N 2 * ?RC N C 2
0)
N
+
+
N
N
9 W3
! W
!3 W (
<
"
#
B
N
B
0
0
:,
4 M*
( 4 M* V
( 4 M * VV
$) ( ) 7 %5 V
$) ( ) 7 %5 VV
)
H $; 3 ) (
)
E $
)
E 7:
8 $ * $8 H 3 , 5 %
$; ,) &
% %
)$ T 5F
$ H 7:
$ H) 3
D '(2029E<21
2 S2 O D T
+Q CT
? V@? @ 2 @ * @
?T
= >
!#
@
"#
9
9
9#
!#
#
<#
9@ 9
"@
!
#
# @<
02 D T
2 *2 M
%9
/: 3
%9 )
99
#
"
+ U'
!
#<
9<
"
! !
!
!<
#
"
!9
"9
""
99
"
"
<"
!<
*
75 5
29 '22CF*
6
9
!
<
"
#
)
)
)
&
&
&
122C
H & (
H $
H , (
#
9#
N 0 :, $
N ( :3
)( 0 $ %
) & ) $:3
B :. , H , (
B :. , H & ) 5
B :. , H $; 3 ) (
3
2 (
( &),
456
# @# "
@ 9
#
9!
!
#
!
!9"
!
<
!
#
9
+ $ C*'
+ $
,8 '
+ $ '
& ) ) $) 7) $ & ) 3 '
.>G ?
&$ '(
#"
"
"
9
#<
9#
9#
9<"
9 @
! # ""
!"#
P ír stek hodinových odb r m sta (va ení, vytáp ní a p íprava TUV) na plochách navržených v
ÚPD k zástavb , návrh, p i 100% plynofikace QH= 4 088 m3.h-1.
P ír stek ro ních odb r m sta na plochách navržených v ÚPD k zástavb , návrh, p i 100%
plynofikace QR= 7 480 tisíc m3.rok-1.
P i 80% plynofikace a napojení ploch p ilehlých k rozvod m tepla na CZT (1b, 1a, 5, 8 a D) iní
p ír stek QH= 3 253 m3.h-1 a QR= 5 984 tisíc m3.rok-1.
STP navrhuje pro zástavbu navrženou na území Levína a dále na východ pro posílení sít VTL
regula ní stanici.
Celkový nár st odb r bude po odsouhlasení dokumentace zahrnut do generelního ešení gazifikace a
jednotlivé odb ry na navržených plochách budou up esn ny dle skute ných požadavk kategorií VO,
MO a obyvatelstvo.
g.03.4.2 Návrh ešení
Z uvedených hodnot p ír stku odb ru je patrné, že pot eba plynu pro rozvoj m sta podle p edpoklad
územn plánovací dokumentace p ekra uje p edpoklady zám r STP.
NTL plynovody
Pro zabezpe ení plynofikace rozvojových ploch v Levín a na západní asti Králova Dvora a
zabezpe ení stability tlakových pom r v síti p edpokládá STP v Levín vybudovat novou regula ní
stanici tlaku plynu VTL/NTL. Výstupní potrubí z RS se napojí na stávající plynovod z PE dn 160.
Velikost RS bude nutno ješt up esnit s ohledem na nár st rozvojových ploch oproti generelu. Dále
bude nutno nahradit stávající plynovody od RS 2 Po aply do Levína novými plynovody v tších
dimenzí dle aktualizovaného G . Dále budou v rozvojových plochách vybudovány nové páte ní
plynovody
STL plynovody
Pro zabezpe ení plošné plynofikace rozvojových ploch v centru (varianta se zásobováním teplem
z CZT), na severovýchod Králova Dvora a v okolí Zaho an budou po ov ení generelu vybudovány
nové páte ní ady z PE dn 90, dn 63, dn 50 s propojením do Berouna. Napojeny budou stávající
lokality „Louka“ a „Výšiny“ plynovody dn 63, dn 50.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Pro zabezpe ení dostate né p epravní kapacity k budoucím odb ratel m kategorie VO
(Kaltwalcwerk, Contiprofil) U eky (západ KDŽ) bude nutno provést náhradu stávajících STL
plynovod .
V rozvojových plochách ástí Popovice a K ižatky budou nov vybudovány páte ní PE plynovody dn
50.
STL plynovodní sí je ve svém sou asném stavu schopna zabezpe it dopravu požadovaných
množství plynu k místu spot eby za p ijatelných podmínek. Rozši ování stávajících plynovod do
rozvojových ploch je možné provád t postupn z nejr zn jších sm r a v libovolném po adí,
v závislosti na postupující výstavb objekt na t chto plochách a jejich následné plynofikaci.
Výkon regula ních stanic
Pokud dojde k rozvoji p edpokládanému územn plánovací dokumentací bude nutno zvýšit výkony
regula ních stanic. Platný G p edpokládá zvýšení výkon u m stské RS VTL/STL Král v Dv r z 3
000 m3.h-1 na 7 000 m3.h-1, u RS 2 Po áply z 200 m3.h-1 na 500 m3.h-1.
Napojení odb ratel plynu
Budoucí odb ratelé plynu se napojí na stávající nebo navrhované plynovody. Na NTL plynovody se
napojí p es NTL p ípojky plynu PE s HUP. Na STL plynovody se napojí p es STL p ípojky plynu PE
a domovní (blokové) regulátory tlaku STL/NTL s HUP. Konkrétní podmínky napojení ur í p íslušný
plynárenský podnik.
Pro nov navržené plochy jsou v situacích plynovody nazna eny árkovan , resp. šipkou do plochy.
Ve vlastních plochách budou rozvody provedeny po jejich roz len ní a p jde pravd podobn o v tve
malých profil . Plynárenská za ízení i trubní rozvody ve m st jsou v pom rn dobrém stavu, k
haváriím a poruchám nedochází v neobvyklé mí e. Kapacitní a tlakové pom ry v distribu ní síti jsou
vyhovující, pokles p etlaku se projevil v oblasti Levína. Sí je pln vytížená.
Energetickou strategií m sta Beroun a obce Král v Dv r je prosadit co nejvyšší využívání SCZT
zejména v centrálních oblastech. V okrajových ástech území bude také snaha využívat SCZT u co
nejv tšího po tu odb ratel , p itom ale budou respektovány zájmy a specifické podmínky
jednotlivých odb ratel , dostupnost CZT a jejich p ípadná orientace na spalování zemního plynu, i
využívání el. energie pro vytáp ní.
g.03.5 Zásobování teplem
g.03.5.1 Sou asný stav
Ve m st je uplatn n kombinovaný zp sob zásobování obyvatelstva teplem, t.j. systém CZT, kotelny,
lokální vytáp ní. Koncepce rozvoje vytáp ní soum stí Beroun - Král v Dv r byla v osmdesátých
letech založena na výhradní výrob tepla v teplárn Králodvorských Železáren (KŽ).
V lokalit je hlavním dodavatelem tepla rozlehlá soustava CZT, jejíž zdroj tepla v KŽ Energo
zásobuje pr myslové odb ratele v areálu KŽ, ale p edevším velkou ást bytové sféry a i n které
objekty spadající do sféry terciální. Ostatní paliva a elektrická energie jsou tedy spot ebovávány
v ostatních pr myslových zdrojích a v malých lokálních zdrojích tepla.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Teplárna je nyní vybavena dv ma parními kotli, každý s instalovaným tepelným výkonem 18 MWt
(25 t páry/h) a kogenera ní jednotkou se dv ma plynovými turbinami pro výrobu elektrické energie,
každá s instalovaným elektrickým výkonem 5 MWe (TAURUS výrobce SOLAR - San Diego, USA) a
spalinovým parním kotlem o výkonu 25 t páry/h. P echod na zemní plyn p inesl významné omezení
emisí popílku a SO2. Sou asn byly omezeny i emise NOx a CO.
V sou asnosti je celý systém CZT provozován spole nostmi Harpen a KŽ ENERGO, s.r.o., které
mají v pronájmu i další zdroje v majetku m sta Berouna (kotelna CENTRUM, kotelna Hlinky a
zdroje v bývalých kasárnách). Krom samostatného okruhu vytáp ní v Hlinkách a v kasárnách, je
celá soustava propojena a umož uje dodávky tepla ze dvou centrálních zdroj . Toto uspo ádání
umož uje, aby oba zdroje byly provozovány v optimálním režimu a zárove tvo í vzájemnou zálohu
p i krizových situacích, které mohou nastat p i poruchách nebo haváriích. Kapacita zdroj umož uje i
rozši ování odb r tepla p i nové výstavb , rekonstrukci stávajícího bytového fondu, nebo
v objektech, které jsou doposud vytáp ny samostatn .
Zbývající ást zájmové oblasti je z v tší ásti plynofikována. Výjimku p edstavují n které okrajové
ásti s ídkou zástavbou. Zdrojem zemního plynu v zájmové oblasti je vysokotlaký plynovod DN 350
a DN 500. Zemní plyn má k dispozici v tšina rodinných i bytových dom . Také odb ratelé
v pr myslové a terciální sfé e mají možnost p ipojení na rozvody zemního plynu a p evážná ást jich
tuto možnost využívá.
Elektrická energie je využívána pro vytáp ní v Berounské kotlin v pom rn malém rozsahu.
Využití tuhých paliv je v celé zájmové oblasti velmi malé.
Celkov lze tedy hodnotit sou asný stav zásobování lokality ušlechtilými energetickými nosi i za
velice uspokojivý. Další zlepšování sou asného stavu ve stávající zástavb lze o ekávat již spíše od
racionalizace spot eby energie než od dalšího extenzivního rozvoje spot eby zemního plynu nebo
CZT. Nár st se projeví pokud dojde k realizaci p edpokládaného rozvoje p edevším u zemního
plynu.
Tepelné sít
Soustava z Teplárny KŽ je tvo ena t emi samostatnými okruhy rozvodu tepla. Dva okruhy jsou
horkovodní, jeden okruh parní. Soustava Hlinky je teplovodní
Rozvod tepla Král v Dv r – Beroun
Jedná se o tepelnou horkovodní sí s výpo tovou teplotou 120/80 oC, PN 1,6. Na horkovodní rozvod
navazují p edávací stanice (PS) a sekundérní rozvody. Horkovodní sí je vedena na území m sta
Beroun a obce Král v Dv r. Objekty t chto sídel jsou ze soustavy zásobovány teplem.
H o r k o v o d n í s í t jsou v majetku m sta a obce. V jejich majetku je i p evážná
sekundérních rozvod .
ást PS a
Celková délka horkovod je p ibližn 7 650 m, z toho: vývod z Teplárny KŽ ENERGO 550 m,
rozvody na území Králova Dvora 2 040 m a na území Berouna cca 5 060 m.
Stru ný popis trasy:
Horkovod je veden od teplárny KŽ ENERGO v kanále, p ed objektem dílen vystupuje na povrch a je
veden nad terénem po potrubním most , sv tlost potrubí je DN 250. Zhruba po 140 metrech se
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
rozši uje na DN 400 a horkovod vstupuje do podzemního kanálu. Poté podchází t leso dálnice a v
prostoru odvzduš ovací šachty “Na knížecí” se trasa v tví. Levá v tev o sv tlosti DN 200 je
p ivedena ke škole a VS 07. Tato ást horkovodu byla rekonstruována v roce 1987.
Pravá v tev (hlavní trasa) o sv tlosti DN 250 sleduje státní silnici /Plze ská t ída/ a pokra uje
sm rem k m stu Beroun. U firmy Ingo-Trans je odbo ka DN 100 k VS 05. Uvedená ást horkovodu
je p vodní a pochází z roku 1964. Hlavní trasa pokra uje dále ve sv tlosti DN 250 k benzinové
pump , kde je odbo ka DN 100 pro VS 03, 04 a 06. Tato úprava je z roku 1985. Dále navazuje
Beroun.
Trasa horkovodu je vedena v p ibližné nadmo ské výšce 230 m n.m., s výškovými odchylkami cca
15-20 m. Páte ní rozvod je v p vodním stavu, který byl dokon en v roce 1964. Další ásti sít byly
budovány postupn v letech 1985 až 1987 a po roce 1993.
Z celkové délky horkovodu je cca 1 040 m v nadzemním provedení, 600 m bezkanálové uložení
p edizolovaného potrubí (z toho 200 podchod dálnice); podchod pod dálnicí na výstupu z KŽ je
v pr chozím kanále. (Poznámka: všechny uvád né délky se rozumí délky trasy.)
Zbývající ást trasy je situována v nepr lezných kanálech s montovanou izolací. Hloubka uložení HV
kanál je 2 až 3 m pod terénem. Potrubní kanály nejsou odvodn ny.
Stav za ízení odpovídá dob provozu, cca 800 až 1.000 m rozvod kanálového provedení vyžaduje
rekonstrukci (zejména v souvislosti se záplavami). Dožívají pomocné armatury menších dimenzí
(odvzdušn ní, vypoušt ní), je žádoucí repase v tšiny uzavíracích armatur.
P e d á v a c í (vým níkové) s t a n i c e :
byly p vodn koncipované jako okrskové, s centrální p ípravou TV. Takto byly ešeny stanice PS 01
až PS 11 (PS 05 a 07 v majetku Králova Dvora, ostatní v majetku Berouna). Toto ešení nevyhovuje
sou asným požadavk na kvalitní a úspornou regulaci dodávky tepla a nikdy nevyhovovalo
z provozních d vod (zejména problematický rozvod TV). Proto byla navržena postupná úprava
ešení – decentralizace p ípravy TV.
Ve stanicích je navrženo ešení, spo ívající ve zrušení stávající centrální p ípravy TV a p echodu na
dvoutrubkový systém. Ve stanicích místo stávajících protiproudých vým ník je použita modern jší
technologie - deskové vým níky. Topná voda pro DPST bude regulovaná na „ tzv. zvýšený
ekviterm“ pomocí regula ních ventil na primární stran deskových vým ník . Nov instalované
DPST budou všechny vybaveny novým autonomním ídícím systémem, umož ujícím p enos dat na
centrální dispe ink a m i i tepla, které umožní rovn ž p enos dat na dispe ink na bázi M Bus CEN.
DPST jsou vybaveny regulací topné vody, umož ující ekvitermní regulaci teploty otopné vody pro
vlastní objekt a rovn ž p ípravu TV p ímo v míst spot eby. Stanice budou rovn ž vybavené ídícím
systémem a m i em tepla. Malé výškové rozdíly mezi jednotlivými objekty umož ují použití
tlakov závislých p edávacích stanic. P edpokládá se rekonstrukce okruh zbývajících PS.
Ostatní p edávací stanice jsou v majetku majitel vytáp ných objekt a jsou koncipovány jako stanice
domovní. Celkem je v síti sedm t chto DPS v Králov Dvo e a osm v Beroun .
S e k u n d é r n í r o z v o d y:
z okrskových p edávacích stanic jsou
rekonstruovaných jsou dvoutrubkové.
D '(2029E<21
ty trubkové, v kanálovém provedení. Rozvody ze stanic
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Rozvod tepla areál KŽ – horká voda
Jedná se o tepelnou horkovodní sí s parametry shodnými se síti Král v Dv r – Beroun, tj.
s výpo tovou teplotou 120/80 oC, PN 1,6. Sítí je zásobován p vodní areál Královédvorských
železáren. Rozvod je v majetku KŽ ENERGO. Horkovody jsou vesm s v nadzemním provedení, na
ocelových mostech nebo sloupech ve výšce až 8 m. Provedení je s montovanou izolací, ochranný
povrch plech. Stá í p evážné ásti rozvod je cca 30 let. Technický stav odpovídá stá í a je p ijatelný.
N které nefunk ní ásti horkovodu nebyly demontovány. Celková délka provozovaných horkovod
(tras) je cca 3,0 km.
Horkovod je vyveden ze zdroje Teplárna KŽ v dimenzi 2 x DN 150 sm rem jižním, k ižuje (vrchem)
Litavku a železni ní vle ku. U trati D Praha – Plze se trasa v tví – východní v tev je vedena do
slévárny tvarovek, jižní trasa pokra uje p echodem dráhy a zásobuje p edevším objekt slévárny a
laborato í. Západní v tev je vedena podél železni ní trati cca 400 m, pak je zaúst na do válcovny
pásk .
Na horkovodní rozvod navazují p edávací stanice v jednotlivých odb rných místech. Stanice jsou
v majetku majitel zásobovaných objekt (p evážn KŽ).
Rozvod tepla areál KŽ – pára
Areál KŽ je zásobován rovn ž parou, rozvád nou p vodn
parametry 0,5 MPa, 220 oC.
pro pot eby technologie. Pára má
Parovod je vyveden ze zdroje Teplárna KŽ v dimenzi DN 250. Vzhledem k problém m
s kondenzátním potrubím bylo toto demontováno a sí pracuje bez navracení kondenzátu.
Trasa od teplárny je shodná s trasou horkovodu k dráze D a dále s v tví západní. Od odbo ky do
válcovny pásk pokra uje parní potrubí dále na západ, kde je parou zásobováno malé sídlišt „Na
Louce“ (p vodn též v majetku KŽ). Rozvody po sídlišti jsou teplovodní – z vým níku pára/voda.
Urbanistický návrh rozvoje obce
Urbanistický návrh ÚPO p edpokládá rozvoj na volných plochách zhruba v sedmi územích zástavby.
Obytné zóny k výstavb rodinných domk izolovaných a adových i soust ed ných bytových
jednotek, plochy k využití pro drobná emesla, služby a lehkou výrobu, spole n s bydlením a plochy
v pr myslové oblasti m sta pro výrobu. Plochy jsou rozd leny v t chto oblastech: Zaho any, Karlova
Hu , Levín, Po aply, Popovice, K ižatky a Král v Dv r. Rozsah jednotlivých ástí a jejich další
d lení jsou patrny z výkresové dokumentace.
Prognóza nárok spot eby energie v dalších letech
Spot eba energie u stávajících odb ratel bude mírn klesat v bytové a terciální sfé e v d sledku
realizace úsporných opat ení. Ve sfé e pr myslové bude spot eba energie ovlivn na p edevším
vývojem v situace v areálu KŽ a.s., kde je mnoho nevyužitých výrobních prostor a v p ípad , že se
poda í jejich znovuzprovozn ní mohla by se spot eba energií v pr myslu zvyšovat.
Stávající tepelný výkon zdroj dodávajících teplo do SCZT dávají p edpoklad pro další rozvoj.
P edpokládá to postupnou rekonstrukci s vybavením, které sníží ztráty tepla v rozvodech a
p edávacích stanicích (p edizolované potrubí, 2 trubkový rozvod s domovními p edávacími
stanicemi, kvalitní regulace dodávek tepla).
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
P edpokládá se rozší ení odb r i napojení navrhované zástavby “U SAD” (675 kW) “Nad SAD”
(1 940 kW), Král v Dv r “Centrum” (6 200 kW) a “Karlova Hu ” (1 150 kW). pomocí domovních
VS napojených na stávající CZT.
Budoucí zvýšení spot eby energie v berounské kotlin lze o ekávat p edevším v souvislosti s
výstavbou v bytové a terciální sfé e. Navrhovaná výstavba v ešeném území Králova Dvora s
nár stem RD + b.j. spolu s plochami pro komer ní využití, napojených na CZT p edpokládá p ibližný
nár st spot eby paliv a energií cca 9 900 kW.
g.03.5.2 Návrh ešení
V oblasti zásobování teplem se p edpokládá p echod zdroj využívajících pevné palivo na plyn s
možností využití CZT. Zp sob vytáp ní objekt na plochách navržených k nové výstavb bude
posuzován a navržen podle umíst ní p íslušné lokality a podle možností využití nejbližších zdroj
tepla nebo paliva. Obecn lze íci, že existuje reálná možnost využít rozší ení dodávek tepla z CZT
KDŽ do ploch v návrhové dob 1a – U SAD, 1b - Nad SAD, 5 - Král v Dv r Centrum a p ípadn
Karlova Hu .
Systémy výroby tepla
Nejv tším sou asným výrobcem tepla v Berounské kotlin je firma Harpen R, s.r.o., která má
pronajaty zdroje dodávající teplo do SCZT ze zdroj KŽ Energo a M sta Beroun. Kotle v koteln KŽ
Energo byly navrhovány na podstatn vyšší výrobu tepla, než je výroba sou asná a proto zejména
v letním a p echodném období nemohou pracovat v optimálním režimu. Navíc kotle jsou parní,
protože byly ur eny p edevším pro dodávky tepla pro technologická za ízení v KŽ a.s a pro provoz
parní turbiny. Pokud by došlo k jejich rekonstrukci na horkovodní kotle, zvýšila by se ú innost
výroby tepla o 2 až 3 % p i jmenovitém výkonu kotle a p i nižším výkonovém zatížení by byl rozdíl
v ú innosti ješt vyšší. Realizace takových opat ení však závisí na rozhodnutí nového vlastníka
tohoto zdroje.
Distribu ní systémy
U distribu ních systém je možno zajistit snížení tepelných ztrát rekonstrukcí rozvod systému CZT
(vým na primárního potrubí za p edizolované a ty trubkových sekundárních rozvod za
p edizolované dvoutrubkové).
Tepelné ztráty v systému CZT je možno dále snížit v p ípad zám ny centrálních zdroj tepla pro
CZT na plynové blokové kotelny s podstatným zkrácením systému CZT. Tímto opat ením by však
došlo k p esunu výroby a emisí do centra spot eby. Sou asn by emise byly emitovány v nižších
výškách (nižší komíny), než jsou emitovány ze sou asných zdroj .
g.03.6 Telekomunikace
g.03.6.1 Sou asný stav
Místní telekomunika ní sí
Král v Dv r a jeho spádová území jsou za len na do uzlového telefonního obvodu Král v Dv r
s místním telefonním obvodem. Telefonní sí ve m st je v sou asné dob nov vybudovaná a pln
digitalizována. V Králov Dvo e byla vybudována VUJ a tím se Král v Dv r osamostatnil od
telefonního obvodu Beroun. Po áte ní kapacita byla stanovena na 1500pp. Napojení nové VUJ bylo
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
provedeno z trasy optického kabelu procházejícího st edovým pruhem dálnice D5. Stávající TR1 a
TS2, o kapacitách 800 a 1500pp napojeny z ATÚ primárními tra ovými kabely.
Na novou úst ednu jsou p ipojeny i okolní obce: Karlova Hu , Po aply, Popovice, K ižatky, Trubín,
Zaho any. Obec Levín spadá do místního obvodu Zdice.
Místní telefonní sí je tvo ena p evážn jako pružná sí . V celém obvod je provedena 100%
telefonizace. Telekomunika ní rozvody jsou provedeny p evážn zemními úložnými kabely, které
vedou p es díl í telekomunika ní rozvad e TR, SR, ÚR, do jednotlivých objekt . V n kterých
p ípadech p evážn v okrajových oblastech je použito nadzemních vedení pomocí samonosných
sd lovacích kabel .
Je možno konstatovat, že sídlišt jsou vybavena kabelizacemi o dostate né kapacit , sí UR je nutné
upravit pro p ipojení dalších v tších kapacitních nárok . V ostatních obcích p ipojených na ATÚ
Král v Dv r je situace kapacitn dostate n vybudovaná.
Dálkové kabely
ešeným územím prochází trasy dálkových kabel , které p evzal správce sítí eský Telecom a.s.
Pr b hy tras jsou zakresleny v mapovém podklad . Trasy t chto kabel podléhají zvláštní
schvalovací povinnosti správc sítí.
Radioreléové spoje
ešeným územím prochází trasy radioreléových spoj . Své informace p edal správce RR sít Ra
a.s., T- mobil a.s. a Vodafonne a.s a Eurotel a.s. Známé trasy jsou zakresleny v mapovém podklad .
Na základ údaj spole ností provozujících radioreléové spoje jsou trasy radioreléových spoj
jmenovaných spole ností, ale i mobilní spoje ostatních uživatel vedeny v území mezi vlastními
koncovými body. Základnové stanice umíst né na území m sta jsou v mapovém podklad zakresleny.
Vzhledem k rychlému rozvoji v této oblasti je nutné p i p íprav dalších stup aktualizovat získané
podklady. Podrobn jší údaje sd lí správci na požádání p i zpracovávaní díl ích studií zón p ípadn
regula ních plán .
g.03.6.1 Návrh ešení
Místní telekomunika ní sí
V návrhových lokalitách je navržena nová kabelová místní sí s osazením SR do ucelených ástí a s
dalším rozvodem k ú astnickým jednotkám. Napojení na stávající sí bude provedeno p ímo u SR
nebo v p ípad velkých kapacitních požadavk vývodem ze stávající ATÚ. Napojování nov
navrhovaných celk výstavby bude ve stadiu p ípravy k realizaci jednotliv projednávány a
up es ovány se správcem sít eský Teleccom a.s.
Rozvody v nov budovaných lokalitách jsou navrženy k realizaci úložnými kabely, rovn ž tak p i
p ípadných rekonstrukcích stávající sít . Je pot eba aby v návrhových lokalitách byly provád ny
spolu s pokládkou ostatních inženýrských sítí nebo ve slaboproudých koridorech do jednotlivých
p ípojných míst v souladu s p íslušnými normami.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Po ty bytových linek jsou navrženy v závislosti nár stu bytových jednotek v navrhovaných
lokalitách, p i spln ní požadavku 100% telefonizace nové zástavby.
Po ty podnikatelských linek jsou pouze orienta ní, jsou po ítány podle nár stu pracovních míst
v podnikatelské sfé e.
Napojovací místa pro návrhové oblasti
Král v dv r
u SAD 1a,1b, 1c
Z tra ového rozvad e -TR osazeného u ATÚ, je do návrhové lokality . 1a, 1b, navržen p ívodní
kabel s kapacitou pro napájení celé severní oblasti Králova Dvora.. V lokalit 1b, bude vybudován
nový sí ový rozvad N-SR. Pro lokalitu 1c je navržen sí ový rozvad N-SR
U vodojemu 2a, 2b
Lokalita bude napojena ze stávajícího telekomunika ního rozvodu, v míst budou vybudovány
ú astnické rozvad e.
Centrum
Z TR sídlišt bude vyveden do návrhové lokality .5 p ívodní kabel s kapacitou pro napájení oblasti
centrum. V lokalit bude osazen sítový rozvad N-SR o kapacit odpovídající požadavk m na
p ipojení.
Karlova Hu
V oblasti je vybudován stávající sí ový rozvad SR-2. Pro napojení nové zástavby je navržen
v lokalit nový sí ový rozvad N-SR, napojený od SR-2.
Levín
Návrhové lokality výstavby .9. jih, budou napojeny z nového sí ového rozvad e N-SR, p ipojeného
do stávajícího telekomunika ního rozvodu.
Zaho any
V návrhové lokalit .4 sever je navržen nový sí ový rozvad N-SR. V ásti Zaho any je provedena
nová telefonizace.
Po aply
V návrhové lokalit . 11. západ je navržen nový sí ový rozvad N-SR
Návrh bilance telefonizace
4 ) :,
@ @3 @ @ @
9@!@
@<@ @
"@
@ #
@ @ 9
!@ @ <@
@
"@ @ #
+
B
B
B
0
B
B
$ ) :,
8 $ ( $8
)
( $8 3 , 5 %
)$ T 5F
$
) &
* $8 5 ( :3
) & ) $:3
:. ,
$
(
(
<# ( W *
< 7(
" (
" (
( W *
# (
"(
&)7
9# # & &
#&&
<# # & &
#&&
#&&
#&&
#&&
#&&
<# & &
!*)&
Radioreléové spoje
V návrhovém ešení nejsou nárokovány spole nostmi provozující RR spoje žádné nové trasy. Pokrytí
území signály RR spoj všech provozovatel je dostate né, nové trasy spojení budou budovány na
žádost nových uživatel .
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
g.03.7 Návrh koncepce nakládání s odpady
Obce jsou podle platného zákona o odpadech považovány za p vodce komunálního odpadu
vznikajícího na jejich území. Komunální odpad tvo í skupina 20 00 00 Katalogu odpad , za
nakládání s dalšími odpady z pr myslu, zdravotnictví, ú ad atd. jsou odpov dní jednotliví p vodci,
kte í se mohou podílet na obecním systému pouze s písemným souhlasem obce.
V Králov Dvo e je ro n vyprodukováno cca 2 000 t komunálního odpadu. Systém shromaž ování,
sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad vznikajících na území obce a
systém nakládání se stavebním odpadem je stanoven obecn závaznou vyhláškou . 20/2002.
Pro shromaž ování a t íd ní komunálního odpadu jsou k dispozici sb rné nádoby - kontejnery o
objemu 1100 l rozmíst né na stabilních stanovištích na území obce (tzv. sb rná hnízda) pro:
- sklo (zelené plastové kontejnery nebo pozinkované kontejnery s nápisem sklo)
- plastové obaly od nápoj , tzv. PET lahve ( žluté plastové kontejnery )
- papír ( modré plastové kontejnery nebo pozinkované kontejnery s nápisem papír
K odkládání zbytkového odpadu po vyt íd ní využitelných složek, nebezpe ného odpadu a
objemného odpadu jsou ur eny sb rné nádoby - typizované popelnice o objemu 110 l ve vlastnictví
fyzických osob, vlastník nebo správc nemovitostí, kontejnery o objemu 1100 l ve vlastnictví
oprávn né osoby (svozové firmy - s frekvencí svozu jedenkrát týdn u popelnic a minimáln
jedenkrát týdn u kontejner .
K odkládání biologicky rozložitelného odpadu, uli ních smetk a objemného odpadu z domácností jsou p istavovány velkoobjemové kontejnery - mobilní kontejnery ve vlastnictví oprávn né osoby
dvakrát ro n (jaro, podzim), o termínech a jednotlivých stanovištích jsou ob ané informováni
zp sobem v obci obvyklým.
Ve sb rném dvo e odpad v areálu Technických služeb Beroun, Vini ná ul., Beroun, lze po
p edložení ob anského pr kazu odložit:
- nebezpe né odpady vyt íd né z komunálního odpadu
(vy azená za ízení obsahující chlorfluorderiváty uhlovodík - ledni ky, mrazni ky,
rozpoušt dla, kyseliny, alkálie, fotochemická inidla, pesticidy, zá ivky a ostatní odpad
obsahující rtu , oleje a tuky, barvy, tiska ské barvy, lepidla a prysky ice, detergenty, lé iva,
baterie a akumulátory apod.
- elektrotechnický odpad ( televizory, rádia, pra ky,magnetofony, po íta e apod.
- t íd ný komunální odpad - sklo, plastové obaly od nápoj - tzv. PET láhve, papír, ostatní
plasty (folie, polystyren), kovy, jedlé oleje a tuky, od vy a textilní materiály, objemný odpad s
domácností (nábytek, koberce apod.).
Mobilní systém sb ru nebezpe ných odpad je provád n dvakrát ro n a zle využít i skládky
komunálních odpad Zdice - Stašov, kde lze za úplatu odložit komunální odpad a stavební odpad.
(Odstra ování tohoto odpadu není sou ástí systému zajiš ovaného Obcí Král v Dv r).
Systém nakládání s odpady v Králov Dvo e odpovídá platné právní úprav a b žnému standardu v
podobném typu obcí.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
h) PLOCHY P ÍPUSTNÉ PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROST A
PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠT NÍ
h.01 Nerostné suroviny - t žba
Na východním okraji ešeného území je evidováno výhradní ložisko nerostných surovin B3 177800
Jarov u Berouna-Kosov se stanoveným DP 60012 Jarov - lom Kosov a CHLÚ 17780000 Jarov
(ložiska cementá ské sialitické suroviny) – viz zákres ve výkrese .1 a .8.
Limitem využití území jsou poddolovaná území zasahující do správního území m sta Král v Dv r :
.1679 - ernín – Zdice u Levína
.1013 - Stradonice u Nižboru
a bodový poddolovaný prostor Zaho any (po t žb rud).
V katastrálním území Zaho any je evidováno hlubinné d lní dílo, resp. vyúst ní neprovozovaného
d lního díla na povrch – štola po t žb železných rud.
Vyt žitelnost zásob výhradního ložiska vápence ostatního, vápence vysokoprocentního a písk
slévárenských ložiska .3 178 300 Tetín u Berouna (dobývací prostor Tetín – Hostim) není
urbanistickou koncepcí využití území ve správním území Králova Dvora ohrožena.
Západn od Levína je pod . 122300 lokalizováno nevýhradní ložisko cihlá ské suroviny. Správcem
je Geofond Praha a ložisko je vedeno mimo bilanci zásob výhradních ložisek nerost .
Návrh ÚPO nep edpokládá využívání tohoto ložiska nerostných surovin k t žb do roku 2020.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
i) Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava vnit n ekologicky stabiln jších
segment krajiny, ú eln rozmíst ných na základ funk ních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá
z prvk stávajících a navržených. Stávající prvky ÚSES tvo í sí vybraných ástí kostry ekologické
stability a navržený ÚSES je prostorové dopln ní kostry ekologické stability tak, aby byl ÚSES
schopen plnit svoje p edpokládané funkce.
ÚSES se d lí podle biogeografického významu skladebných prvk
nadregionální. Je tvo en biocentry, biokoridory.
na lokální, regionální a
Biocentrum je biotop nebo soubor biotop v krajin , který svým stavem a velikostí umož uje trvalou
existenci p irozeného i pozm n ného, avšak p írod blízkého ekosystému.
Biokoridor je území, které neumož uje rozhodující ásti organism trvalou dlouhodobou existenci,
avšak umož uje jejich migraci mezi biocentry a tím vytvá í z odd lených biocenter sí .
Sledované území se nachází v biocho e II/17/2 - mírn teplých plochých pahorkatin.
2.17.2 BIOCHORA MÍRN TEPLÝCH LENITÝCH PAHORKATIN
Druh biochory:
kontrastní
Rozší ení:
Ho ovická pahorkatina.
Ekotop a biota:
VS bukovo-dubový a v menší mí e i dubovo-bukový. P vodní rostlinné spole enstvo: dubohabrové
háje a ostr vkovit se vyskytující subxerofilní, acidofilní a šípákové doubravy. Nadmo ská výška
200-400, ojedin le i nad 400 m n.m. P rm rná ro ní teplota 6-9 C, pr m rné ro ní srážky 450-600
mm.
Klimatická oblast mírn teplá, mírn suchá až mírn vlhká. Zv tralinový pláš p evážn jílovitopís itý až jílovitý a kvartérní pokryv za svahovin, v tšinou sulifunk ního p vodu. P dní typ hn dozem , rendziny, podzolované hn dé lesní a hn dé horské lesní p dy. P dní druh - p dy
p evážn jílovito-hlinité až hlinité.
i.01 Koncepce ÚSES
ÚSES v ešeném území je aktualizován podle platného Plánu ÚSES - Král v Dv r, Popovice, Levín.
Zaho any (MM Consult Praha, Ing. Michalec). Rovn ž je zapracována zm na polohy biocentra . 20
Dib í, která byla provedena v roce 2001. íslování je v návrhu ÚP i v tabulkách uvád no podle
íslování v Plánu ÚSES MM Consult, aby bylo možné dohledat údaje v obou dokumentacích.
Na jižním okraji ešeného území se nachází funk ní regionální biocentrum . 33 Koukolova Hora
(ÚTP .1418). Z n ho vychází ve sm ru západ–východ regionální biokoridor . 1190 Koukolova
Hora - Karlštejn – Koda.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Do jihozápadního cípu ešeného území zasahuje regionální biokoridor . 1161 U D ravé skalky Koukolova Hora.
Páte í ešeného území je lokální biokoridor Litavka s dv mi nov navrženými lokálními biocentry a
jedním funk ním biocentrem - Prost edním rybníkem. Další lokální biokoridor vlhkého typu je
Suchomastský potok s biocentrem Suchomastská vodní nádrž a biokoridor s vodním tokem
protékajícím obcí Levín, s jedním vloženým lokálním biocentrem. Lokální biokoridor suchého typu
"Nad Hutí" je veden soub žn s Litavkou na údolních svazích se severní expozicí.
V ešeném území se nachází osm lokálních biocenter, z toho jsou dv zcela nefunk ní a bude nutné je
nov založit.
U nov navržených biocenter . 23 a 24 dochází vlivem nár stu ploch rozvojových lokalit ke zm n
tvaru plochy biocentra.
V návrhu jsou zakresleny i interak ní prvky rozši ující p sobnost prvk ÚSES do okolní krajiny:
IP 20 – M rák, soustava rybník v údolní niv
IP 19 - rokle K ížatky, k.ú.Popovice, rokle od silnice k trati s trvalým travním porostem.
Popis a charakteristika jednotlivých biocenter je uvedena v následujících tabulkách, které jsou
p evzaty z Plánu ÚSES MMConsult 1997 a dopln ny.
BC 19
název: Zaho any – les
k.ú: Zaho any
lesní odd lení, porost, skupina: 16g – vojenské lesy a statky Ho ovice, revír Nouzov
vým ra: 3,76 ha
fyziotyp: AD (BU)
SES: 4
STG: 2AB3
popis stávajícího stavu: p evzato z generelu eský kras BC33 3,5 ha, porost 16g, 50%BO, 40%DB, 5 HB, 5
BK, kyselá buková doubrava biková, v k 134 let. Hospoda ení zam it na dosažení skladby 70 DB, 30 BK,
BO, B , J , HB.
Fytocenologický popis: E1: 50 BO, 40 DB, 5 HB, 5 BK
zhodnocení biocentra: funk ní
návrh opat ení: P i probírce up ednostnit zachování listná
zbytek BO, B , J a HB.
*
75 5
, postupn dosáhnout skladby: 70 DB, 30 BK a
D '(2029E<21
456
BC 20
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
název: Dib í
122C
k.ú: Zaho any, Trubská
ísla parcel: Trubská- 83,81/1, 92, (302- ást) Zaho any- 243, 345, 303, 97/2, 450 ( ást)
vým ra: 3,5 ha
fyziotyp: MT
SES: 3
STG: 2BC-C4, 2AB2
popis stávajícího stavu: podle generelu BC34 – Dibe ský potok 2BC-C 4-5 min. 3 ha, p irozený tok s b ehovými
porosty, omezit hnojení luk pr myslovými hnojivy
V míst vodní zdroje ( ást oplocena).
fytocenologický popis: E1: kosené vlh í mezofilní porosty, dosévané – sv. Alopecurion pratensis, Taraxacum
sp. – pampeliška, Poa pratensis - lipnice lu ní, Dactylis glomerata – srha ízna ka, Alopecurus pratensis –
psárka lu ní, Ranunculus repens – prysky ník plazivý, Rumex obtusifolius – š ovík, Arctium tomentosus –
lopuch, Festuca pratensis – kost ava lu ní, Daucuscarrota – mrkev obecná, Galium album – svízel,
Geranium pratense – kakost lu ní, Anthriscus silvestris – kerblík
E2: erný bez
E3: OL
zhodnocení biocentra: áste n funk ní – funk ní
návrh opat ení: pokra ovat v pravidelném kosení, nehnojit
BC 21
název: Zaho anský stratotyp
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: 127/2, 127/1(les), 127/4, 127/3, 129/1, 132/1, 137( ást). 136( ást), 131/2, 132/3, 369( ást)
lesní odd lení, porost, skupina: 39 B 1 – vyschlá buková doubrava
fyziotyp: XT – MT, SD
vým ra: 4,2 ha
SES: 3
STG: 2AB3
(BU)
popis stávajícího stavu: protáhlý pahorek porostlý p evážn borovicemi + p ilehlá louka – xerofilní trávníky.
Nalezišt zkamen lin, p edevším trilobit . P írodní památka vyhlášená výnosem MK SR . 6.087/77 z 11.
07. 1997
fytocenologický popis : E3: BO, C, AK, MD, SM
poloruderální trávníky
zhodnocení biocentra: áste n funk ní – funk ní
návrh opat ení: nevhodná skladba d evin, nutné doplnit listná i.
BC 22
název: Po aply – Bory
k.ú: Po aply
lesní odd lení, porost, skupina: 39 A 2:
vým ra: 3,03 ha
fyziotyp: SD (BU)
SES:
STG: 2AB3
popis stávajícího stavu: BC na lesní ploše, lesní typ 2C2 – vyschlá buková doubrava
fytocenologický popis: 100 AK, 59 let
zhodnocení biocentra: áste n funk ní
návrh opat ení: postupná zm na d evina na DB
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
BC 23
122C
456
název: Pod Kosovem-Litavka
.>G ?
&$ '(
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: 6/1( ást), 6/2, 230/11, 230/1( ást), 782 ( ást)
vým ra: min. 3 ha
fyziotyp: MT, VO, LO
SES: 1 v ásti 2
STG: 2AB3
popis stávajícího stavu: BC p evzato z generelu BC 45 Pod Kosovem, min. 3 ha, regulovaný tok s b ehovými
porosty, se zbytky luk v niv , orná p da. Návrh: revitalizace toku, zatravnit pole. Poloha biocentra je v návrhu
upravena ve vztahu k rozvojové lokalit .14.
fytocenologický popis: E1: na zbytku nivních luk ruderální spole enstva – pelyn k- ernobýl, kop iva
dvoudomá, ostružník, hluchavka nach., svla ec rolní, ost ice obecná, kakost lu ní, bršlice kozí noha,
he mánek ter ovitý, lopuch menší, ostrožka stra ka, lebeda lesklá
E2: nálet vrby, erný bez
E3: TP, VR, JV, OL, JAD
zhodnocení biocentra: nefunk ní – návrhová plocha
návrh opat ení: zatravnit ást stávajícího pole do vým ry 3 ha, postupn výsadba vhodných listná
dopln k b ehových porost . Vy istit b ehy Litavky pravidelným sekáním alespo 2 x ro n .
BC 24
název: Litavka – Král v Dv r
, jako
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: 345/1( ást), 345/11, 345/12( ást), 377 ( ást)
vým ra: 3,2 ha
fyziotyp: MT, VO, LO
SES: 1, ást 2
STG: 2BC-C4
popis stávajícího stavu: biocentrum v údolní niv Litavky, na orné p d mezi pr myslovými závody a podél
vodote e s poloruderálními trávníky. Poloha biocentra je v návrhu korigována ve vztahu k rozvojové lokalit
.14.
fytocenologický popis: E1: hluchavka nachová, pelyn k ernobýl, ekanka obecná, š avel kyselý, jitrocel v tší,
kuklík m stský, pampeliška
E2: erný bez, hloh obecný, r že šípková
E3: TPB, OL, J , B
zhodnocení biocentra: nefunk ní – návrhová plocha
návrh opat ení: provést úpravu prostoru vy išt ním a zapravn ním, p ípadn vysázet háj s vhodnými nivními
d evinami
BC 25
název: Prost ední rybník
k.ú: Popovice, Po aply
ísla parcel: 258/2, 258/25, 355/6, 258/20, 258/3, 354/3 ( ást)
vým ra: 4 ha
fyziotyp: VO, LO, MT
SES: 3
STG: 2BC-C4
popis stávajícího stavu: území v údolní niv Litavky s rybníkem. B ehové porosty a p ilehlé louky.
fytocenologický popis: E1: jitrocel v tší i kopinatý, pelyn k ernobýl, š ovík kyselý, kuklík m stský lebeda
lesklá, u eky zbytky p vodních luk s eb í kem obecným, ekankou obecnou, mochnou husí, pchá
bahenní, mrkev obecná, divizna
E2: r že šípková, ostružiník, erný bez
E3: B , T P
zhodnocení biocentra: áste n funk ní - nefunk ní
návrh opat ení: doporu uje se provést úpravu travních ploch pravidelným kosením, p i dálnici zalesnit
listnatými d evinami vhodnými pro nivní plochy.
*
75 5
D '(2029E<21
456
BC 26
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
název: Levín
122C
k.ú: Levín
ísla parcel: 458/3, 453/2( ást), 458/1, 440/2, 440/6
vým ra: min. 3,6 ha
fyziotyp: MT
SES: 3
STG: 2BC4-5
popis stávajícího stavu: BC p evzato z generelu. BC 41 2D, louky na stráni a louky na úzké niv . Ponechat ve
stávajícím stavu na niv p íp. založit olšinu.
fytocenologický popis: E1: hvozdík kartouzek, jetel plazivý, jetel lu ní, eb í ek obecný, chrpa lu ní, svízel
povázka, chrastavec rolní, i orka pestrá, zvonek broskvolistý.
E2:
E3:
zhodnocení biocentra: funk ní
návrh opat ení: kosit min. 1x ro n
BC 27
název: He man
k.ú: Levín
ísla parcel: 334, 333/1, 351, 326, 335/2, 353, 355, 349/2, 356/2, 356/1, 688, 307, 306, 279(les), 278/1(les),
296(les), 300
vým ra: min. 6,5 ha
fyziotyp: MT
SES: 3, 4
STG: 2AB3, 2AB2
popis stávajícího stavu: fungující biocentrum v sev eném údolí vodote e s kulturní a polokulturní loukou a
d evinami v dolní ásti a na severním svahu s bažantnicí
fytocenologický popis: E1: eb í ek obecný, kakost lu ní, ocún, svízel povázka, pchá bahenní, sítiny
E3: VR, JS, AK, DB
zhodnocení biocentra: funk ní
návrh opat ení: stávající stav vyhovuje, louku nehnojit, pravideln kosit.
BC 28
název: Karlova Hu
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: . kat: 660( ást), 656, 661, 659, 658, 734/2, 657, 627/1, 235( ást), 627/8, 707/1, 707/2, 705,
702, 706, 692, 693, 696, 682, 699( ást), 701
vým ra: 3,7 ha
fyziotyp: XT , KR
SES: 1, ást 2
STG: 2AB3, 2B3
popis stávajícího stavu: p evzato z generelu BC 63 Nad Hutí. 2AB3, 3 ha, suché louky na stráni, k ovinami
zarostlá rokle, vápencový podklad. Louky udržovat ve stávajícím stavu, kosit, nehnojit.
fytocenologický popis: E1: chrastavec rolní, hvozdík kartouzek, jetel plazivý, chrpa lu ní, svízel povázka,
psárka lu ní, ekanka obecná, jest ábník chlupá ek.
E2: slivo trnka, pta í zob obecný, hloh obecný, r že šípková
E3: JS, JV, TR
zhodnocení biocentra: funk ní – áste n funk ní
návrh opat ení: kosit louku alespo 1x ro n , nehnojit, pro ezávat nálet.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
BC 31
122C
název: Vodní nádrž Suchomasty
456
.>G ?
&$ '(
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: 474, 535/1, 476/2
vým ra: min. 7,5 ha
fyziotyp: LO, MT
SES: 3
STG: 2 BC4-5
popis stávajícího stavu: p evzato z generelu BC 6,1 Suchomastská vodní nádrž, 2BC 4-5
vodní nádrž s mokrými loukami s náletem vrb.
fytocenologický popis: E1: eb í ek obecný, zvonek broskvolistý, rozchodník bílý, mrkev obecná, š ovík kyselý
E2: erný bez, r že šípková, st emcha hroznovitá
E3: OL, DB, AK, BO
zhodnocení biocentra: funk ní
návrh opat ení: udržovat stávající stav
RBC 33
(ÚTP –
.1418)
název: Koukolova hora
k.ú: Král v Dv r
ísla parcel: Popovice: 313/9, 235/3, 354/1( ást), 313/5, 313/6, 258/11, 257, 235/3(les), 235/1(les), 235/2(les), Tma :
199/1(les), 225/3(les), 199/2(les), 201(les), 225/1, 233(les), 232(les), 234/2(les), 235/2(les), 225/5, 225/4, 225/7(les),
203/3, 203/2
lesní odd lení, porost, skupina: 7A1, 7A2, 7A3, 7A4, 7B2, 7B5, 7B6, 7D1, 7D2, 7D3, 7E1, 7E2, 7E3, 7E4 –
zákl. lesní typy: 2S-sv ží buková doubrava, 2H-hlinitá buková doubrava, 1K-kyselá doubrava, 1C-habrová
doubrava a 2O oglejená jedlo(buková)doubrava
fyziotyp: AD, DH, SD,
STG: 2CD3, 2AB3, 2B3, 2D2,
vým ra: 110 ha
SES: 3, 4
XT
2BD2-3
popis stávajícího stavu: lesní a lu ní RBC. P evzato z regionálního ÚSES.
fytocenologický popis: E1: (na lu ní ásti) hvozdík kartouzek, hlavá bledožlutý, ekanka, jahodník, chrpa
lu ní, t ezalka te kovaná, mate ídouška obecná, eb í ek obecný, silenka nadmutá.
E3: základ tvo í – 7A1 – 1,16 ha, 12 let stá í, skladba 100 DB
E2:
7A2 vým ra 13,39 ha, v k 86 let skladba: 32HB, 23MD, 23 DB, 9 BO, 5BOC, 5BK
7B2 vým ra 1,18 ha, v k 35 let, skladba: 30DB, 23HB, 20SM, 10 BO, 10BK, 7MD
zhodnocení biocentra: funk ní
návrh opat ení: sou asný stav vyhovuje, na lesních plochách up ednostnit výsadbu listnatých strom
i.02 ÚSES jako závazný regulativ územního plánu
Plochy ÚSES a zvláš chrán ných území p írody je t eba chránit p ed degradací nej ast ji
antropogenního p vodu, p ed zne išt ním složek životního prost edí, kultivací a ruderalizací.
Platí pro n následující regulativy:
• stavební uzáv ra pro nové stavby
• zákaz rekonstrukcí stávajících staveb, s výjimkou opat ení šet ících životní prost edí ( istírny,
topný systém ap.)
Regula ní opat ení:
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
• omezení turistických a sportovních aktivit
• regulace lesního hospodá ství s d razem na druhovou skladbu d evin, která by m la být co
nejbližší p vodním lesním spole enstv m
• revitalizace vodních tok tak, aby po spln ní nezbytných vovohospodá ských funkcí plnily co
nejv tší m rou i funkce ekologické
• uživatelé a vlastníci pozemk se musí ídit pravidly stanovenými pro funkci daného biocentra
Vznik pln funk ního systému ekologické stability je dlouhodobý proces. Úkolem územního plánu je
zachovat ekologicky cenné plochy, nezablokovat výstavbou jejich potenciální propojení a zajistit tak
následn dosažení plné funk nosti systému.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
j) PLOCHY PRO VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY, ASANACE A
ASANA NÍ ÚPRAVY
Ve smyslu § 108, odst. 3 zák. 50/76 Sb. v platném zn ní lze za ve ejn prosp šné považovat „stavby
ur ené pro ve ejn prosp šné služby a pro ve ejn technické vybavení území podporující jeho rozvoj
a ochranu životního prost edí, které vymezí schvalující orgán v závazné ásti územn plánovací
dokumentace“. Uvedená specifikace se týká pouze staveb, jejichž realizace se p edpokládá v pr b hu
návrhového horizontu. Orienta ní zákres t chto staveb je obsahem výkresu . 9 grafické ásti
elaborátu (resp. v úrovni navrhovaných sítí technické infrastruktury i ve výkresech .3 – 7). V úrovni
územního plánu obce nemohou být sou ástí soupisu a zákresu ve ejn prosp šných staveb nap .
rozvody sítí a obslužné komunikace uvnit návrhových lokalit. Tento detail je p edm tem ešení až
p i zpracování regula ního plánu, nebo jiné podrobn jší dokumentace.
Dot ení pozemk resp. objekt ve ejn prosp šnými stavbami je nutno pokládat v m ítku
zpracování územního plánu obce (1: 5000) za informativní údaj. Konkrétní ešení každé jednotlivé
ve ejn prosp šné stavby, nezbytná míra dot ení pozemk a projekty asana ních úprav a opat ení
mohou být up esn ny na základ zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace
jednotlivých staveb (PD k ÚR, resp. SP).
Mimo tyto zákonem stanovené ve ejn prosp šné stavby je t eba p i organizaci využití území v novat
zvýšenou pozornost pozemk m, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability a jako
takové slouží p edevším dlouhodobým cíl m ochrany a tvorby životního prost edí. Jedná se v
podstat o b emeno na pozemcích. Plochy systému ekologické stability území jsou vyzna eny ve
výkresu . 1 a 8.
íslování ve ejn prosp šných staveb (VPS) v následujících tabulkách není souvislé z d vodu
vypušt ní n kterých staveb b hem procesu tvorby a projednání územního plánu.
j.01 Doprava
Silni ní doprava - silni ní sí
+
=* >
=* >
=*
=*
=*
=*
!>
>
<>
>
=* ">
=* >
=* ] >
=* ] >
=* ] 9>
X& 8 % ) $ Y H ) $ % ,
) %5 : 3 % : ( :
Z B ? )5 H
& ( VVV
! $ , - ) $ ) & %) ,- 0 :, $
& :& ) 7 % ,
) %5 : 3 & ) ( 7 ( 5 * $ & ) ,) 5 N ; ,) &
X& 8 % ) $ Y H & $) . % ,
) %5 : 3 H & ) & ) 7 VVV
!
( :
Z B ? ) 5 H 3 , 5 % =$ $ ) ,: & , ; Z 2 ? ) 5 >
7 ( ()
5 % 5 H% , ) 5.
) %5 : 3
& )&)7
)%
[ ? ) 5 H B 8 $ * $8 @ & /
5 HN 4 M *
& )&)7
) :, N ) ( ) 7 %5
)&)7
) & H & (\ )$ % ,
) %5 : 3 @ & ) 7
A
H VVV 9<9
)$ % , ) 5.
) %5 : 3 ) :, N * :3 $ , - & :& ) 7
) $) 5
) 5.
:. ) $ , 5 5 ( :
Z B ? )5 H & (
)$ % , ) 5.
) %5 : 3 ) :, ) ( 0 $
;%$ 3 %$ , & :& ) 7
) $) 5 ) 5 .
:. ) $ , 5 5 ( :
Z B ? )5 H & (
)$ ) 5.
:. ) $ ,
$ % 7 (5 ( :
Z B ? )5 H & (
) 5.
:. ) $ ,
) &
) 5.
:. ) $ , B 8 $ * $8 H D , 5 %
D '(2029E<21
B)
5&
, & ) ,) ) $;
& ) ( ) - 7I
* //2
*
*
*
*
//2
//2
//2
//2
* //2
* //2
* //2
* //2
* //2
*
75 5
)
*
29 '22CF*
6
=*
=*
=*
=*
] !>
] >
] <>
] >
)
)
)
)
5.
5.
5.
5.
:. ) $
:. ) $
:. ) $
:. ) $
,
,
,
,
B
B
122C
456
8 $ * $8 H N ; ,) &
8 $ * $8 H + B . 3
)
8 $ * $8 H N & 5
B
*
*
*
*
.>G ?
&$ '(
//2
//2
//2
//2
P ší a cyklistická doprava, parter
+
=*
>
=* >
=* 9>
=* !>
=*
>
)
+
+
Z
&
Z
)
F 3 : ,:3 ; 3
3 >
)$ &-I 3
)$ &-I 3
& $ & , 5
) ,) 3 ) 3
& $ & , 5
3
,
(
$
$ $;
=$ 3
% & $ %1
: ,:3
$ &
0 :, $ 5 + % $- ,
.
: ,:3
$ &
0 :, $ 5 $ ) & ) $:3 3
=$ , - & ) $ 3 ) $ 1 & $ ) %5 : 3 > $ &
$
7 ;3 &-I 3 ,
%
B)
5&
%
,
3
& ) ,) 8 $ %3 : ) $) 7) $; 3
)
:,
, & ) ,) ) $;
& ) ( ) - 7I
* //2
* //2
* //2
)
*
* //2
j.02 Technická infrastruktura
j.02.1 Zásobování pitnou vodou
+
9
!
+ ) $ 4 & :, $) ( ) & ) $:3 =& )
$) ( ) $) (
,- B :. ,
4
;I:
$ )$
) )$ 3 ( (
&)7
B :. , > W 3
5 $ $;
)$
)
,5 3
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
* //2
* //2
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
* //2
9
)
*
j.02.2 Odkanalizování a išt ní odpadních vod
+
B
B
B9
B!
B
X
$ 573
4
& I
* $)
4
& I
4
& I
$ )$
a) ) ,
b) $; )
, . (
Y =& ) (
A
5 :3 > $ , = ,)
VVV@ V @ ^ >\
8 0 $ W
, %)(
: )$
8 ;I:
8 $; )
W
)
:
%I
3 [
5 $ $;
, %5 ,) ) $
$ , - $; ,
, %)(
: )$
:, ) ( 0 $ % N 0 :, $ W
,)
) $) 7) $; 3 & ) 3 '
, $
,)
-7
(5 () B
, %)(
)
*
* //2
* //2
* //2
: )$
!
j.02.3 Zásobování elektrickou energií
+
+ ) $ ( $) 7$ (
= ) $) (
( :3 H B * $8 >
)
5&
9
*
75 5
+ ) $ $ ,5 &
, :3 C E C E
, %
) $; 3 ) $) ( 8
) $ , L) , :3 =+ E/
& ) 3 3 =$:
$ $;
>'
> $ ) $) 7) $; 3
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
* //2
* //2
D '(2029E<21
)
*
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
j.02.4 Zásobování plynem
+
9
+ $ )$ ;
, % ) $) ( 5 &
$ ) $) 7) $; 3 & ) 3 3 =$:
) $) (
,$ $;
)$ & ,
>'
&
) $) (
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
)
*
j.02.5 Zásobování teplem
+
/
E $I 3
) $) ( ,) & ; 3
()
5 D / =$:
$ $;
8 $ , - & ( $ 3 3
5
>
, :3 $ L ,:$ %
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
*
)
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
*
)
5&
, & ) ,) ) $
& ) ( ) - 7I
*
j.02.6 Telekomunikace
+
) $ ) $) ( $ , -
F) $; 3
1
, :3 ; 3
) $ ( - 8 =$: $;
<>
)
j.03 Areály, plochy, objekty
Ob anská vybavenost
+
N
$
) 7 , & $ 3 1 (8
)3:
&
(83 )(38@()% & )$ , )5 5. )5> H
& ) ( ) - 7I ) ,5 & - & ) 7 ,) $ ( ) 5 % , 3
D '(2029E<21
= ) $; ) 3 1 ( @ &
:)
:,5 ) $ 7 & ( %- , % I
)
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
k) POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY
Kapitola ešení požadavk civilní ochrany (CO) je zpracována v rozsahu odpovídajícím platným
právním p edpis m (Stavební zákon .50/1976 Sb. v platném zn ní; vyhl. .135/2001 Sb.; zák. .
237/2000 Sb.; zák. . 239/2000 Sb.; vyhl. MV R . 328/2001 Sb. a vyhl. MV R . 380/2002 Sb.).
Obsah této kapitoly nenahrazuje havarijní plán obce.
1. Ustanovení §20 vyhlášky . 380/2002 Sb., k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva
V souladu s požadavky p ílohy .2, ásti II, písm. k) vyhlášky . 135/2001 Sb., o územn plánovacích
podkladech a územn plánovací dokumentaci a podle §§ 18 a 20 vyhl. MV R . 380/2002 Sb. jsou
obecn stanovené požadavky civilní ochrany (§ 20 vyhl. . 380/2002 Sb.) zapracovány k návrhu
územního plánu obce Král v Dv r níže uvedeným zp sobem:
a) ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní:
V dokumentaci ÚPO obce Král v Dv r je zakresleno vymezení hranice záplavového území
Q100 toku Litavky dle stanovení OÚ Beroun ( .j. 677/1997-231 Ba dne 25.6.1997) použité v
podkladu projektové dokumentace protipovod ových opat ení - Protipovod ová ochrana na
Litavce, I. etapa – úsek Král v Dv r (Hydroprojekt Praha – 04.2003). Sou asn je
v dokumentaci zachycena hranice záplavového území stoletých vod po realizaci navržených
protipovod ových opat ení. Ze zákresu hranice inundace Q100 je patrné, že a koli je nyní
záplavou z ásti dot eno zastav né, resp. zastavitelné území m sta, po realizaci
protipovod ových opat ení budou jak zastav né, tak i zastavitelné plochy p ed záplavami
chrán ny.
Pro vymezení rozsahu mimo ádné pr lomové vlny zvláštní povodn
vodohospodá ské podklady, modelové výpo ty ani odborné odhady.
nebyly poskytnuty
b) zóny havarijního plánování:
Podklad k zákresu a specifikaci zón havarijního plánování nebyl v rámci zpracování ÚPO
Král v Dv r uplatn n.
c) ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události:
Ukrytí pro obyvatelstvo je plánováno v protiradia ních úkrytech (PRÚ-BS) budovaných
svépomocí obyvatelstvem po vyhlášení nouzového nebo vále ného stavu. PRÚ-BS poskytují
ochranu proti radioaktivnímu zamo ení, ale neposkytují ochranu proti otravným látkám (OL),
ani pr myslovým škodlivinám.
V p ípad výstavby nových pr myslových a ostatních objekt s po tem sou asného soust ed ní
více než 300 osob je t eba ešit jejich ukrytí zbudováním protiradia ního úkrytu (PRÚ) a
v p ípad objekt s podzemním podlažím zbudováním stálého tlakov odolného úkrytu
(STOÚ). Bližší podmínky budou s p íslušnými investory zmín ných objekt projednány
v rámci územní a projektové p ípravy.
Nová výstavba STOÚ CO bude v pr b hu návrhového období jen vyjím ná. Proto p i realizaci
zástavby v nových lokalitách bude ukrytí zajišt no pouze formou PRÚ-BS. Pro tyto úkryty
budou navrženy prostory v navrhovaných lokalitách územního rozvoje v rámci zpracování
projektové dokumentace jednotlivých novostaveb a rodinných dom a budou vytipovány
vhodné prostory i ve stávající zástavb . Plán ukrytí obyvatelstva je nutné aktualizovat.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování:
Evakua ní plán nebyl jako podklad v rámci vypracování ÚPO Král v Dv r uplatn n.
Pro nouzové ubytování evakuovaných osob je možné využít za ízení ob anské vybavenosti –
ubytovací, odbytová a školská za ízení.
e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci:
V sou asné dob se p edpokládá soust ed ní prost edk individuální ochrany (PIO) do
centrálních sklad s tím, že zabezpe ení se týká p ednostn školských za ízení a za ízení
sociální pé e. Výhledov bude vhodné v rámci stávajících i rozvojových lokalit p ípad od
p ípadu uvážit využití vhodných objekt jako sklad PIO (resp. CO).
V p ípad mimo ádné situace nebo stavu nouze je možné jako sklad materiálu CO a
humanitární pomoci využít prostory n kterého z objekt ob anské vybavenosti – odbytová a
školská za ízení, p ípadn prostory Obecního ú adu v návaznosti na objekt HZS.
f) vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná území a zastavitelná
území obce:
Na území obce Král v Dv r se jako sklady nebezpe ných látek evidují pouze nádrže pavku
v areálu bývalých železáren. Provoz tohoto za ízení je nutno zabezpe it v souladu s protokolem
o za azení dle zák. . 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií ve zn ní pozd jších p edpis .
g) záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink
kontaminace, vzniklé p i mimo ádné události:
Územní nároky na organizaci záchranných, likvida ních a obnovovacích prací nebo
dekontaminaci území, užívaných prost edk nebo obyvatel nebyly v rámci zpracování
územního plánu obce uplatn ny.
h) ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území:
Sklady nebezpe ných látek provozované na území obce musí být zabezpe eny v souladu se
zák. . 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií ve zn ní pozd jších p edpis , nebo v souladu
s platnými p edpisy v pr b hu návrhového období p emíst ny mimo sou asn zastav né území.
i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií:
V p ípad zne išt ní nebo selhání zdroj a systému zásobování pitnou vodou bude nouzové
zásobování obyvatelstva ešeno po dohod m sta s VaK a.s. Beroun:
p istavením cisteren s pitnou vodou;
organizovaným dovozem balené pitné vody;
Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií je možné pouze prost ednictvím
individuálních agregát jako náhradních zdroj elektrické energie.
Bližší specifikace požadavk na ešení problematiky CO nebyly zahrnuty ani v dokumentu Zadání
ÚPO, p i zadání revize konceptu ešení ÚPO Králova Dvora ani v p ipomínkách k projednání
konceptu ešení zahrnutých v Souborném stanovisku. Požadavky, které p ekra ují obsah ešení ÚPO
(dle § 20 vhl. . 380/2002 Sb.) je nutno ešit podrobn ji v rámci havarijního plánu obce – tento
podklad nebyl v rámci procesu zhotovení ÚP m sta uplatn n.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
2. Ustanovení §9 odst.2 vyhlášky .137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na
výstavbu
-
Nov navrhované komunikace musí svým umíst ním, rozm ry a polom ry zatá ek vždy
umožnit pr jezd t žké požární techniky.
Podrobné posouzení t chto parametr je p edm tem územního ízení p i povolování nové
výstavby. Územní plán vytvo il p edpoklady pro spln ní t chto technických požadavk na
hlavní m stské komunika ní síti; p i detailním ešení parcelace jednotlivých lokalit (p ípadn
p i zpracování regula ních plán ) je t eba ustanovení §9, odst.2 vyhl. .137/98 Sb. d sledn
dodržet a z hlediska správy území uplat ovat.
3. Ustanovení §4 odst.5 vyhlášky .137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na
výstavbu
-
Rozvodná a telekomunika ní vedení v nov zastav ných ástech obce budou umís ována pod
zem (viz kap. g.03.3 a g.03.6 územního plánu obce Král v Dv r);
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
l) VYHODNOCENÍ D SLEDK NAVRHOVANÉ KONCEPCE
EŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ, ZPF a PUPFL PODLE
ZVLÁŠTNÍCH P EDPIS
l.01 Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na
životní prost edí
Celkový stav
Kvalita životního prost edí se podle r zných teoretických studií a terénních výzkum
celkovém zdravotním stavu lidí asi 20 %. 80ti % se na n m podílí další 4 faktory p edpoklady, životní styl, kvalita zdravotní pé e a sociální a ekonomické podmínky.
klimatických podmínkách tráví obyvatelé p evažující ást života (90 - 95 %) ve vnit ním
Zne išt ní tohoto prost edí je výrazn ovliv ováno životním stylem len domácnosti.
podílí na
genetické
V našich
prost edí.
l.01.1 Ovzduší
Imisní situace
Kvalita ovzduší je jedním z nejd ležit jších ukazatel celkového stavu životního prost edí.
V Králov Dvo e je umíst na m ící stanice kvality ovzduší Hygienické služby 458 Král v Dv r stadion. Stanice je tzv. poza ová, s reprezentativností v mikrom ítku (n kolik m až 100 m).
Monitoruje pouze zne išt ní ovzduší oxidy dusíku a prašným aerosolem (SPM). Koncentrace dalších
zne iš ujících látek jsou p evzaty z m ení stanice HS 1140 Beroun. Tato stanice je reprezentativní
v okrskovém m ítku (0,5 – 4 km). Souhrnné údaje za rok 2002:
SO2 [µg/m-3]
Oxid si i itý
Kód stanice
Organizace
Stanice
Hodinové hodnoty
25
VoL
MV
Date
VoM
Max
Date
1140 - HS
Beroun
65,6
05.01.
41,5
04.01.
Hodinové hodnoty
95%
kv
Date
99,9%
kv
489,2
88,1
13.11.
314,5
Max
1140 - HS
Beroun
458-HS
Král v Dv r stadion
50%
kv
98%
kv
39,5
109,3
Denní hodnoty
4MV
VoL
Date
Date
39,3
05.01.
31,3
07.01.
Max
95%
kv
0
19,2
Denní hodnoty
36MV
VoL
Date
Date
VoM
239,6
13.11.
65,0
31.03.
88
35
50%
kv
98%
kv
8,2
23,4
50%
kv
98%
kv
38,4
94,5
X1q
tvrtletní hodnoty
X2q
X3q
X4q
1
D '(2029E<21
Ro ní hodnoty
S
N
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
12,7
90
9,0
91
5,2
92
9,9
92
9,2
8,0
5,43
1,71
365
0
tvrtletní hodnoty
X2q
X3q
X4q
X
X1q
Ro ní hodnoty
S
N
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
44,0
90
38,1
91
34,8
92
55,1
92
43
40
21,08
1,46
365
0
2
3
4
M sí ní hodnoty
5
6
7
8
9
10
11
12
Ro ní hodnoty
95%k 50%
X
v
kv
XG
N
S
SG
dv
27
15.64
23
1,78
250
3
Max
Date
Xm
mc
X
SPM [µg/m-3]
Prašný aerosol
Kód stanice
Organizace
stanice
Max
PM10 [µg/m-3]
Prašný aerosol
Kód stanice
Organizace
stanice
0
0
50%
kv
98%
kv
7,8
27,1
36
22
24
20
31
21
29
21
23
21
19
20
23
22
31
22
23
21
23
22
34
21
34
17
110
14.01.
.p.% 98%k
v
59
25
0,40
65
*
75 5
29 '22CF*
6
456
NOx [µg/m-3]
Oxidy dusíku
Kód stanice
Organizace
stanice
458-HS
Král v Dv r stadion
122C
1
2
3
4
M sí ní hodnoty
5
6
7
8
9
10
11
12
Max
Date
Xm
mc
34
20
29
20
17
21
15
20
18
19
16
19
NO2 [µg/m-3]
Hodinové hodnoty
Max
19
VoL
50%
MV
kv
Date
Date
VoM
98%
kv
156,2
130,9
0
46,7
05.02.
12.03
0
104,4
12
22
32
22
21
20
18
22
21
21
12
85
16.2.
.>G ?
&$ '(
Ro ní hodnoty
95%k 50%
X
v
kv
.p.% 98%k
S
v
50
20
21
0,00
62
14,99
XG
N
SG
dv
16
2,19
238
9
Oxid dusi itý
Kód stanice
Organizace
stanice
1140 - HS
Beroun
Max
Denní hodnoty
95%
kv
Date
112,7
11.12.
73,0
50%
kv
98%
kv
49,1
82,4
X1q
tvrtletní hodnoty
X2q
X3q
X4q
Kód stanice
Organizace
Stanice
1
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
46,2
90
44,7
91
45,5
92
55,6
92
48
45
16,07
1,46
365
0
2
3
4
M sí ní hodnoty
5
6
7
8
9
10
11
12
XG
N
SG
dv
34
2,69
365
0
Max
Date
Xm
mc
52
31
51
28
1140 - HS
Beroun
Vysv tlivky:
35
30
27
31
26
30
28
31
Hodinové hodnoty
Max
Max
Date
VoM
Date
3056
21.12.
0
2438
21.12.
19 MV, 25 MV, 26 MV
50% kv, 95% kv, 98% kv
C1q, C2q, C3q, C4q
Date
Dv
LV
MAX
Mc
MT
N
S
SG
VoL
VoM
X
X1q, X2q, X3q, X4q
XG
Xm
*
75 5
48
31
36
31
55
30
67
31
105
30
89
31
285
11.12.
Ro ní hodnoty
50%
X
kv
.p.% 98%k
S
v
151
36
51
209 49,7
95%kv
CO [µg/m-3]
Oxid uhelnatý
Kód stanice
Organizace
Stanice
Ro ní hodnoty
S
N
NO [µg/m-3]
Oxid dusnatý
1140 - HS
Beroun
X
Denní hodnoty
95%
kv
99,9%
kv
1469
50%
kv
98%
kv
786,2
1887
X1q
C1q
tvrtletní hodnoty
X2q
X3q
X4q
C2q
C3q
923,0 705,7 784,3
90
91
92
X
Ro ní hodnoty
S
N
C4q
XG
SG
Dv
1065
85
866
820
314,3
1,37
358
7
19., 25., 26. nejvyšší hodnota v kalendá ním roce pro daný asový interval
50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantil
po et hodnot, ze kterých je spo ítán aritmetický pr m r za dané tvrtletí
datum výskytu MAX
doba trvání nejdelšího souvislého výpadku
limitní hodnota
hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce
m sí ní etnost m ení
mez tolerance
po et m ení v roce
sm rodatná odchylka
standardní geometrická odchylka
po et p ekro ení limitní hodnoty LV
po et p ekro ení meze tolerance LV+MT
ro ní aritmetický pr m r
tvrtletní aritmetický pr m r
ro ní geometrický pr m r
m sí ní aritmetický pr m r
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
Imisní limity látek zne iš ujících ovzduší
Limitní hodnoty pro ochranu zdraví
Zne iš ující p ím s
SO2
PM10 I.etapa
PM10 II.etapa
NO2
Parametr / doba
pr m rování
Hodnota imisního
limitu
350 µg.m-3, nesmí 90 µg.m-3 (26%)
být p ekro ena
více než 24krát za
kalendá ní rok
1.1.2005
Aritmetický
pr m r/ 24 hod.
125 µg.m-3, nesmí
být p ekro ena
více než 3krát za
kalendá ní rok
1.1.2005
Aritmetický
pr m r/kalendá ní
rok
50 µg.m-3
Aritmetický
pr m r/ 24 h
50 µg.m-3, nesmí
být p ekro ena
více než 35krát za
kalendá ní rok
15 µg.m-3
Aritmetický
pr m r/kalendá ní
rok
40 µg.m-3
4,8 µg.m-3
Aritmetický
pr m r/ 24 h
50 µg.m-3, nesmí
být p ekro ena
více než 7krát za
kalendá ní rok
Bude odvozena ze
získaných údaj a
bude ekvivalentní
limitním hodnotám
pro I. etapu
1.1.2010
Aritmetický
pr m r/kalendá ní
rok
20 µg.m-3
10 µg.m-3 (50%)
1.1.2010
Aritmetický
pr m r/ 1 h
200 µg.m-3, nesmí
být p ekro ena
více než 18krát za
kalendá ní rok
Ode dne nabytí
ú innosti tohoto
na ízení
1.1.2005
(30%)
1.1.2005
1. ledna 2005
1.1.2010
(40%)
16 µg.m-3
1.1.2010
(40%)
0,3 µg.m-3
1.1.2005
(60%)
1.1.2005
Aritmetický
5 µg.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
5 µg.m-3
1.1.2010
Aritmetický
5 ng.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
3 ng.m-3
benzen
10 mg.m-3
80 µg.m-3
6 mg.m-3
maximální denní
8hod. klouzavý
pr m r
D '(2029E<21
-
(12%)
Aritmetický
0,5 µg.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
CO
kadmium
Datum do n hož
musí být limit
spln n
Aritmetický
pr m r/ 1 h
Aritmetický
40 µg.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
Pb
Mez tolerance
(pro rok 2002)
(100%)
1.1.2005
(60%)
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
amoniak
arsen
nikl
122C
Aritmetický
pr m r/ 24 h
456
100 µg.m-3
1.1.2005
(60%)
Aritmetický
6 ng.m
pr m r/ kalendá ní
rok
-3
Aritmetický
20 ng.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
Aritmetický
50 ng.m-3
pr m r/ kalendá ní
rok
rtu
60 µg.m-3
.>G ?
&$ '(
PAU vyjád ené
Aritmetický
1 ng.m-3
jako benzo(a)pyren pr m r/ kalendá ní
rok
6 ng.m-3
1.1.2010
(100%)
16 ng.m-3
1.1.2010
(80%)
-
1.1.2010
8 ng.m-3
1.1.2010
(800%)
Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém
Zne iš ující
p ím s
Parametr / doba
pr m rování
Hodnota imisního
limitu
Mez
tolerance
(pro rok
2002)
Datum do n hož
musí být limit
spln n
SO2
Aritmetický
20 µg.m-3
pr m r/zimní období
(1.10 – 31.3)
-
Ode dne nabytí
ú innosti tohoto
na ízení
NOx
Aritmetický
pr m r/kalendá ní
rok
30 µg.m-3
-
Ode dne nabytí
ú innosti tohoto
na ízení
Cílové imisní limity pro troposférický ozón
Ú el vyhlášení
Parametr / doba
pr m rování
Hodnota imisního limitu
Datum do n hož musí být
limit spln n
Ochrana zdraví lidí
Maximální denní
osmihodinový
klouzavý pr m r
120 µg.m-3, nesmí být
p ekro en a ve více než 25
dnech za kalendá ní rok
1.1.2010
Ochrana vegetace
AOT40, vypo tená
z hodinových hodnot
v období od kv tna
do ervence
18 000 µg.m-3. h
zpr m rovaná za 5 let
1.1.2010
Depozi ní limit pro prašný spad
Ú el vyhlášení
Ochrana zdraví lidí
Parametr / doba
pr m rování
Úhrnné množství/ 1
m síc
Hodnota depozi ního
limitu
12,5 g.m-2
Datum do n hož musí být
limit spln n
Ode dne nabytí ú innosti
tohoto na ízení
Z porovnání nam ených hodnot a imisních limit je patrné, že v roce 2002 nebyly u žádné ze
sledovaných zne iš ujících látek p ekro eny limity pro ochranu lidského zdraví, (limity pro ochranu
vegetace a ekosystém se na Král v Dv r nevztahují). Místa, oblasti a sídla, kde zne išt ní
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
nedosahuje imisních limit , jsou podle § 5 vyhl. . 350/2002 Sb. považovány za oblasti s dobrou
kvalitou ovzduší.
MŽP v souladu se zákonem o ovzduší každoro n zve ej uje seznam oblastí se zhoršenou kvalitou
ovzduší a seznam oblastí, kde budou dodržovány imisní limity na ochranu ekosystém a vegetace.
Zdroje zne iš ování
Na území m sta jsou provozovány 3 zdroje zne iš ování ovzduší typu REZZO I. Z hlediska množství
emitovaných zne iš ujících látek byla nejvýznamn jší cementárna eskomoravský cement a.s. –
závod Král v Dv r (v sou asné dob mimo provoz).
eskomoravský cement a.s. – závod Král v
Dv r
Emise
t/rok
Tuhé emise
7,038
Oxid si i itý
10,293
Oxidy dusíku
196,348
Oxid uhelnatý
152,369
Uhlovodíky
0,219
Královodvorské železárny Slévárna s.r.o.
Emise
t/rok
Tuhé emise
2,256
Oxid si i itý
2,316
Oxidy dusíku
0,440
Oxid uhelnatý
37,980
Uhlovodíky
0,045
Královodvorské železárny ENERGO s.r.o.
D '(2029E<21
emise
T/rok
Tuhé emise
0,316
Oxid si i itý
0,152
Oxidy dusíku
12,900
Oxid uhelnatý
8,653
Uhlovodíky
2,022
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
l.01.2 Povrchové a podzemní vody
P irozeným recipientem území je vodohospodá sky významný tok Litavky s významn jším
pravostranným p ítokem Suchomastským potokem. Jakost vody je pravideln sledována pouze na
Litavce. Nejbližší profil státní sít sledování jakosti povrchových vod je v Beroun na í ním
kilometru 249,5. Základní klasifikace jakosti vody dle SN 75 7221:
Databankové íslo
1094
Lokalita
Beroun
Sou adnice
14-04-29 v.d. 49-57-32 s.š.
Kraj
St edo eský kraj
Okres
Beroun
Tok
Litavka
í ní km
0.9
Hydrologické po adí 1-11-04-055
Hydrologické povodí 1-11-04 Litavka a Berounka od Litavky
po Lod nici
Sledované období
od: 21.01.1963 do: 25.11.2003
1094 Litavka
ukazatel
.km: 0,9
PROFIL: Beroun
aritmetický
jednotka
pr m r 98-99
mg.l-1
3,6
23,1
mg.l-1
biochemická spot eba kyslíku
chemická spot eba kyslíku
dichromanem
amoniakální dusík
dusi nanový dusík
celkový fosfor
saprobní index makrozoobentosu
mg.l-1
mg.l-1
mg.l-1
íslo
0,17
4,3
0,44
1,88
charakteristická
hodnota C90
5,6
37,6
t ída
istoty
III
III
0,45
6,2
0,63
-
II
III
IV
II
Odpadní vody z Králova Dvora jsou išt ny na m stské OV v Beroun .
bilogická s odstra ováním nutrient . Vyúst ní je do Berounky na . km 33,8.
zákl.
klas.
IV
OV je mechanicko-
Citlivé oblasti
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin
k nežádoucímu stavu jakosti vod;
b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž
koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l,
nebo
c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných tímto zákonem nutný vyšší stupe
išt ní
odpadních vod. (zákon . 274/2003 Sb.)
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v
pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod
do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením
ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty.
Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území
eské republiky.
Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn
stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády.
l.01.3 Hluk a vibrace
Hluk je jedním z hlavních faktor ovliv ujících kvalitu p edevším m stského prost edí a je
považován za jeden z nejzávažn jších faktor negativn p sobících na zdravotní stav obyvatel. Více
než 90% hluku je zp sobováno lidskou inností a z toho p ibližn 80% hluku je vytvá eno dopravou,
zejména automobilovou.
Hygienické limity
Od 1. dubna 2004 vstoupil v platnost nový právní p edpis – na ízení vlády . 86/2004 Sb., kterým se
m ní na ízení vlády . 502/2000 Sb. o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací.
Kritériem pro hodnocení hlu nosti v životním prost edí je podle tohoto p edpisu ekvivalentní hladina
akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve
venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví sou tem základní hladiny
hluku LAeq, T = 50 dB a p íslušné korekce pro denní nebo no ní dobu a místo.
Korekce pro stanovení nejvyšších p ípustných hodnot hluku v chrán ném venkovním prostoru a v chrán ných
venkovních prostorech staveb
Zp sob využití území
Korekce
dB
1)
2)
3)
4)
Chrán né venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní
-5
0
+5
+15
Chrán ný venkovní prostor nemocnic a lázní
0
0
+5
+15
Chrán né venkovní prostory ostatních staveb a chrán né ostatní venkovní
0
+5
+10
+20
prostory
Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nes ítají
) )
() 5
& ) 5 . :7 ( I ) 3 E # ( ? $; 7:% ) 5 5 5 .
: (
@ (
& ) 5 . :7 ) 3 E ( ?
!
,,
. / 0 .
.
.
, ,
/
1
,
.
.
+ ,,
1 0 /
.
0,
/
,
1.
23
++
4
,
0
1
0,
5
+
> ) 5 . :7
& ) 5
&) % ()& $
$ 7 ; 3 ) %5 : 3 3
9> ) 5 . :7
& ) 5 $) )
$ 3 & ) % 3 ) %5 : 3 @ (
5
()& $
,- 3 ,) ) %5 : 3 3 7 & $ . 5 7 3
$
)3
% & %5 (
!> ) 5 . :7
& ) , ) 5 5 ) $) 5
,- . & ) % 3
) %5 : 3
( . ( ) & $ / ,) ) 3
8 , $
3 )$
: &)
) , 5 3:
) ) & $- ) %5 : 3 @ & : ,
% ()7,
) I
, $ 7 3 5 ) ,: $ 3
- ; 3 $ ) $ 3 & ) ,) 3
, $ @ & )
, )()
) 7 ( - ,
C ) ,5 3
) ) & $) 5 ) %5 : 3
) 5% &) ).
) $ ) & ) $ 3 5 @ $; %) 7) $ ) $ I 5 @ & & ( - : ) I
$) ) $ & : 3 ) $
%- ) $ )
) $; I ) $ ) $ (
Stará hluková zát ž je stav hlu nosti ve venkovním prostoru p sobený hlukem z dopravy na
ve ejných komunikacích, který v tomto prostoru existoval k 1.1.2001.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
Uvedený p edpis obsahuje i limitní hodnoty pro hluk uvnit obytných a dalších prostor. Pokud by
bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vy erpání všech prost edk její ochrany
p ed hlukem, není technicky možné dodržet stanovené limity, je možné pot ebnou ochranu p ed
hlukem zajistit izolací objektu. P itom musí být zachována možnost pot ebného v trání.
Korekce pro stanovení nejvyšších p ípustných hodnot hluku v chrán ných vnit ních prostorech staveb
Druh chrán né místnosti
Korekce
dB
Nemocni ní pokoje
6:00 až 22:00
0
22:00 až 6:00
+10
Léka ské vyšet ovny, ordinace
po dobu používání
0
Opera ní sály
po dobu používání
0
Obytné místnosti, hotelové pokoje
6:00 až 22:00
0+)
22:00 až 6:00
-10+)
P ednáškové sín , u ebny a ostatní pobytové místnosti škol, po dobu používání
+10
p edškolních za ízení a školských za ízení, koncertní sín , kulturní
st ediska
ekárny, vestibuly ve ejných ú adoven a kulturních za ízení, po dobu používání
+15
kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnosti
Prodejny, sportovní haly
po dobu používání
+20
) 7: & ) ,) @ $ , 5 3 7% ) $:,- 5 $ (
@ & , ) ( ) , & ) & ) ,) L5
- ) ()
&8 ) 5. $
, $ 7 (
) 5(
% ) )( 5,% 5$ (
:%:,
$ , 57
5 &8 )
; &)5. $ % 3
% , ) ,: = &
5 ) ,8
) $I ,- $ 8 >
+ 3
- % , ) ,: , $ 7 ) 5
()$ 3
) %5 :
& ) ,) @ ) 3 :
& 5I
,$ = &
3 )( @ )5&
@ ) %) > I , @
3 :$ @
$ ,: 5 ( ) & $ 3 , $
W>
) )
$ 3 ) %5 : 3 @ ( 7 5
,- 3 ,) ) %5 : 3 & $ . 5 7 3 $ ) 3
% & %5 (
7 & &5 , ( I ) 3 W
(?
Pro obytná území v okolí stávajících hlavních komunikací tj. dálnic, silnic I. a II. t . a hlavních
m stských komunikací je nejvyšší p ípustná hodnota 60 dB ve dne a 50 dB v noci. (D íve platný
p edpis p ipoušt l maximální hodnotu 65 dB(A) ve dne a 55 dB(A) a pro maximáln 15% bytových
jednotek v obytném souboru).
V souvislosti s akcí Optimalizace trat .170 Praha – Beroun – Plze budou v blízkosti obytné
zástavby realizována protihluková opat ení pro zajišt ní kvality obytného prost edí. Z nových tras
silni ní dopravní sít je vhodné ov it pot ebu, p ípadn realizovat protihluková opat ení na tzv.
pr myslové pob ežní komunikaci – v úseku od odpojení z dálni ní k ižovatky Beroun – západ až po
nový most p es Litavku u areálu KDŽ. Nezbytné je posouzení, p ípadn realizace technických
opat ení na objektech p iléhajících ke stávající sb rné a páte ové komunikaci II/605 – zejména v
prostoru chystané zástavby nového m stského centra (lokalita 5). Podobn je nezbytné p i
konkrétním ešení regula ních plán , studií využití území nebo DUR jednotlivých objekt uvážit
nadm rné p sobení hlukové zát že z takových zdroj , jako jsou n která za ízení pro sport a relaxaci
(skateboardová h išt , U-rampy, …. ale nap . i tenisové kurty).
Systematická terénní m ení hluku nejsou v Králov Dvo e k dispozici. Pro ÚPO byl zpracován
výpo et ekvivalentní hladiny akustického tlaku v blízkosti hlavních m stských komunikací.
Výpo etní metody vycházejí z výsledk s ítání dopravy, které se v R provád jí 1x za 5 let. Výpo ty
byly provedeny po íta ovým programem HLUK+, v. pásma 4.25. Do prost edí programu byly
zadány intenzity dopravy (upravené výsledky s ítání 2000 – viz. kapitola Doprava), podíl t žké
nákladní dopravy, charakteristiky komunikací (povrch, sklon, výpo tová rychlost). Byly vypo teny
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpo tových bodech v normové vzdálenosti 7,5
m od osy krajního pruhu komunikace, ve výšce 3 m nad zemí, pro denní dobu.
Vypo tené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se pohybují od 62,9 do 68,8 dB. Ve
všech bodech výpo tu je tedy p ekra ována základní hladina akustického tlaku zvýšená o korekci na
blízkost hlavních komunikací (60 dB). Hygienický limit je dodržen pouze p i použití korekce na
starou hlukovou zát ž (70 dB ve dne a 60 dB v noci). V p ípad realizace paralelní tzv. Pr myslové
komunikace lze p edpokládat rozd lení dopravních tok , což by vedlo ke zlepšení situace hlukové
zát že i na stávající silni ní síti.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
l.01.4 Radonové riziko
222
Radon
Rn je inertní p írodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými
smysly. Radon se s polo asem rozpadu 3,825 dne m ní na izotopy polonia, olova a vizmutu, které
jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové ástice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány
do plic, kde p sobí jako vnit ní zá i e, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus
m že být ovlivn n radonem pocházejícím ze t í hlavních zdroj : z p dního vzduchu, z podzemní
vody a ze stavebních materiál . První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle mapy
radonového indexu leží Král v Dv r p evážn v oblasti s p echodným radonovým rizikem z
geologického podloží (oblast nehomogenních kvarterních sedimet ).
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
Kategorie
1. nízké riziko
2. st ední riziko
3. vysoké riziko
propustnost podloží
H 29 '22CF*
6
< 30
30 - 100
> 100
nízká
Objemová aktivita 222Rn [kBq.m-3]
< 20
20 - 70
> 70
st ední
122C
< 10
10 – 30
> 30
vysoká
V odvozená map radonového rizika je vyjád en potenciální výskyt radonové emanace v jednotlivých
typech geologického prost edí. Rozd lení území do kategorií radonového rizika má
pravd podobnostní charakter. Je to zp sobeno p edevším vysokou plošnou variabilitou objemových
aktivit radonu, závislou na ad geologických i negeologických faktor . Podrobné posouzení
radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách t chto oblastí vyžaduje p ímá m ení objemové
aktivity radonu v detailním m ítku.
V pr b hu radonového programu jsou postupn prom ovány i stavební objekty u nichž je podez ení
na zvýšené koncentrace radonu v d sledku použitých stavebních materiál . Novelou atomového
zákona . 13/2002 Sb. je jednozna n stanovena povinnost stavebníka (tém ) ve všech p ípadech
p edložit stavebnímu ú adu výsledky detailního radonového pr zkumu (stanovení radonového
indexu). Stavební ú ad stanoví ve vymezených p ípadech podmínky pro provedení preventivních
opat ení.
l.02 Vyhodnocení koncepce územního plánu z hlediska ochrany p dního
fondu
l.02.1 Charakteristika p dního fondu
Charakteristika p írodních podmínek pro zem d lskou výrobu v ešeném území vyplývá z
bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ) - viz zákres ve výkrese .8.
KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Pro ú ely bonitace zem d lského p dního fondu jsou na území R vy len ny klimatické regiony
(KR), které zahrnují území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj
zem d lských plodin. Za ur ující kritéria byly jednotn stanoveny :
Charakteristické údaje klimatického regionu (KR) KR 4
- suma denních teplot nad 10o C ................................................
- pr m rná váhová jistota ve vegeta ním období .......................
- pravd podobnost výskytu suchých vegeta ních období.. ..........
- pr m rná ro ní teplota .............................................................
- ro ní úhrn srážek v mm .........................................................…
2 400 -2 600
0-4
30 - 40
7 - 8,50C
450 - 550
Na území eské republice bylo vy len no celkem 10 KR. ešené území spadá do klimatického
regionu KR 4, který je ozna en MT1, lze jej charakterizovat jako region mírn teplý a suchý.
P DNÍ POM RY
P dní pom ry lze charakterizovat pomocí hlavní p dní jednotky (HPJ) – tj. ú elové seskupení
p dních forem s p íbuznými ekonomickými vlastnostmi, charakteristickým genetickým p dním
typem, p dotvorným substrátem, apod.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
ešené území má mén p íznivé p írodní podmínky pro zem d lství. Kvalitn jší p dy se vyskytovaly
zejména v niv Litavky. Údolí berounské kotliny je však dlouhodob využíváno pro urbaniza ní
aktivity (osídlení, pr mysl, železnice, dálnice, apod.). V sou asné dob zbývají pouze malé enklávy
kvalitn jších p d. Ve zbývající ásti p evažují p dy slab podpr m rné i podpr m rné kvality.
Klimatické podmínky jsou pr m rné.
Z hlediska podmínek pro intenzívní zem d lskou velkovýroby není ešené území perspektivní.
Výjimku tvo í ást katastru Levína. V tšina zem d lské p dy bude z ejm obhospoda ována jinými
formami nebo z areál mimo ešené území (nap . Trubín).
Areál živo išné výroby v Levín lze považovat za stabilizovaný. P ípadná stavební innost v areálu
se nebude týkat zvyšování kapacity, ale modernizace technologie. V p ípad , že by bylo možné se
vhodn napojit na rozvod plynu, došlo by k plynofikaci areálu.
l.02.2 Formální stránka vyhodnocení
Vyhodnocení 2.konceptu územního plánu sídelního útvaru Král v Dv r z hlediska ochrany p dního
fondu tvo í:
- grafická p íloha v m ítku hlavního výkresu 1:5 000;
- textový komentá ;
- tabulkové p ehledy;
Vyhodnocení je zpracováno tak, že umož uje posoudit p edkládané urbanistické ešení z hlediska
ochrany zem d lského p dního fondu i ochrany lesa. Podkladov vychází tato kapitola z pr zkumové
etapy územního plánu.
GRAFIKA
V grafické p íloze jsou z hlediska ochrany p dního fondu vyzna eny:
- hranice a plocha skute n zastav ného území sídel
Vyzna ena je hranice zastav ného území v dob zpracování územního plánu (r.2006). Hranice je
aktualizována podle podklad , které dodal po izovatel. Základ tvo í hranice zastav ného území k
1.9.1966. Dále jsou zahrnuty pozemky za touto hranicí, na nichž byla realizována výstavba nebo na
které již byla vydána územní rozhodnutí. V územním plánu má zákres této hranice informativní
význam. Dokumentuje stav zastav ného území sídla p i pracích na územním plánu.
-plošné nároky vyplývající z urbanistického ešení (urbanistické lokality)
Lokality návrhového období jsou ohrani eny ervenou p erušovanou arou a ozna eny arabskou
íslicí. Ozna ení lokalit je v celém úkolu jednotné. Z hlediska ochrany PF proto není kontinuální.
Lokality v zastav ném území nejsou vyhodnocovány.
- druhy (kultury) pozemk
Pozemky zahrnuté do urbanistických lokalit mají vyzna eny druhy (kultury), které jsou p evzaty z
mapového podkladu. V grafice jsou uvedeny symbolem. Lokality návrhového období, vn
zastav ného území, jsou barevn zvýrazn ny dle dot ených kultur. Pozemky ur ené k pln ní funkcí
lesa jsou vyzna eny v celém ešeném území.
- kritéria ochrany p dního fondu
V ešeném území jsou vyzna ena kritéria ochrany p dního fondu, která se zde vyskytují a lze je
graficky vyjád it. Z hlediska ochrany lesa se jedná o zákres pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
Kvalita zem d lské p dy v celém ešeném území je vyjád ena pomocí bonitovaných p dn
ekologických jednotek. Jsou vyzna eny hranice a kódy BPEJ. Z podklad Státní meliora ní správy
byly p evzaty zákresy odvodn ní. K faktor m životního prost edí, které mají vazbu na ochranu
p dního fondu pat í vodohospodá ská ochranná pásma. V grafice je vyzna eno vodohospodá ské
ochranné pásmo vodního zdroje „K ižatky“. Další informace jsou uvedeny v kapitole Vodní
hospodá ství. Neproduktivní význam p dního fondu mimo jiné vyjad ují záležitosti související s
ochranou p írody a krajiny. V území se vyskytují významné krajinné prvky ze zákona, územní systém
ekologické stability, chrán ná krajinná oblast eský kras. Ve výkrese je patrná lokalizace t chto jev
a v p íslušných lokalitách zprávy jsou podrobn jší charakteristika. V lokalitách, kde jsou
vyhodnocovány p edpokládané zábory, nejsou dot eny kategorie zvlášt chrán ných území ve smyslu
§ 14 zákona o ochran p írody a krajiny.
- územní systém ekologické stability
Generelové vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) je p i zpracování územního
plánu prov eno z hlediska pátého kritéria p íslušné metodiky (kritérium spole enských limit a
zám r ). V od vodn ných p ípadech je generelové vymezení up esn no za dodržení všech kritérií
pro vymezování ÚSES. Následn je ÚSES zapracován do urbanistického ešení. Jeho podrobn jší
charakteristika, s rozlišením jednotlivých prvk a jejich funkce v systému, je vyjád ena v grafické
p íloze. Biocentra a biokoridory jsou zakresleny s p esností m ítka výkres . P edložené urbanistické
ešení se nedostává do st etu s vymezeným ÚSES.
- navržené funk ní využití
V lokalitách urbanistického rozvoje je vyzna eno navržené funk ní využití stejnými grafickými
zna kami jako v hlavním výkrese.
TEXT
V textu je komentováno navržené urbanistické ešení z hlediska kritérií ochrany ZPF a lesa, které
jsou uvedeny v p íslušné legislativ . N která kritéria jsou se azena do tabulkových p ehled .
TABULKY
Tabulkovou ást tvo í dva základní typy p ehled . První typ charakterizuje urbanistické lokality z
hlediska dot ených druh (kultur) pozemk . Druhý typ tabulky uvádí navržené funk ní využití
jednotlivých lokalit. V této tabulce jsou dále uvedeny vým ry dot ených bonitovaných p dn
ekologických jednotek (BPEJ).
Charakteristika navrženého funk ního využití je podrobn
urbanistické koncepci.
uvedena v kapitolách v novaných
l.02.3 Les
Ochrana lesního p dního fondu p i územn plánovací innosti vychází z "Lesního zákona" (zákon .
289/95/Sb.) v platném zn ní. P i zpracování ÚPD je zpracovatel a po izovatel povinen dbát na
zachování lesa a navrhnout a zd vodnit taková ešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany
životního prost edí a ostatních celospole enských zájm nejvhodn jší.
Z grafické p ílohy je patrné, že na lesní p d nejsou navrženy lokality urbanistického rozvoje v
návrhovém období ani jako územní rezervy. Urbanistické zám ry tedy nároky na odn tí lesa
nevyvolávají. V ochranném pásmu lesa je navržena lokalita 19c. Koncept ešení nep edpokládá
chatovou výstavbu v celém ešeném území tedy ani v lese. Z urbanistického ešení nevyplývá pot eba
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
zm ny kategorizace lesa. Pro úplnost uvádíme, že územní plán up es oval vymezení ÚSES v
ešeném území. Lze p edpokládat, že
ást t chto ploch bude realizována jako lesní porosty.
Konkrétní rozmíst ní p írodních spole enstev však bude vy ešeno až p i zpracování realiza ního
projektu jednotlivých prvk ÚSES. V grafické p íloze jsou vyzna eny plochy, které jsou doporu eny
k zalesn ní. Jedná se zejména o prostory navazující na stávající lesní porosty.
Podrobn jší údaje o lesích v ešeném území jsou dokladovány v rozborové etap úkolu. Stru n lze
konstatovat:
- lesnatost ešeného území iní cca 21 %
- všechny lesy v ešeném území jsou za azeny do kategorie . 36. lesy zvláštního ur ení,
postihované exhalacemi. V p ekryvu jsou n které porosty (viz grafika) za azeny do do
kategorie lesy ochranné na mimo ádn nep íznivém stanovišti (kategorie .21, 2a) a lesy v
chrán ném území (kategorie .35, 3d1)
l.02.4 Zem d lský p dní fond
Podrobnosti ochrany zem d lského p dního fondu upravuje vyhláška .13 MŽP R z r.1993.
Postupy p i zajišt ní ochrany ZPF p i zpracování územn plánovací dokumentace jsou uvedeny v §3
vyhlášky a v její p íloze .3 "Obsah vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení
územn plánovací dokumentace na zem d lský p dní fond". Dále v íjnu 1996 byl vydán Metodický
pokyn odboru ochrany lesa a p dy ministerstva životního prost edí eské republiky ze dne 1.10. 1996
.j. OOLP/1067/96 k odnímání p dy ze zem d lského p dního fondu podle zákona NR
.
334/1992 Sb., O ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní zákona NR . 10/1993 Sb. (dále
jen ‘zákon´). Jeho platnost je dána od 1.1.1997. Obsah a len ní této kapitoly vychází z výše
uvedených p edpis . Požadavky jsou promítnuty jak do grafiky, tak do len ní textu kapitoly
"Ochrana p dního fondu".
ÚDAJE O PLOCHÁCH
Podrobné údaje o plošných nárocích p edkládané urbanistické koncepce v ešeném území jsou
uvedeny v p íslušných tabulkách. Sumárn lze uvést, že v návrhovém období se p edkládá zábor
156,6 ha zem d lské p dy. P vodn sledované územní rezervy byly z v tší ásti z ešení vypušt ny.
Návrh plošného rozvoje sídel v tomto územním plánu se skládá:
- ze zám r konkrétních investor , které jsou známy v dob po izování ÚPD
- z ploch pot ebných pro stavby ve ve ejném zájmu
- z nabídky pro potencionální investory v souladu s p edpokládaným vývojem obce.
Urbanistické lokality jsou vymezeny tak, že mohou být p ijatelným kompromisem pro adu asto
protich dných zájm v daném území (nap . ochrana p írody, ochrana ZPF a lesa, efektivní využití již
provedených investic, vlastnické vazby atd.). Je u nich prov ena možnost koordinace a postupné
realizace, napojení na dopravní za ízení, technickou infrastrukturu apod. S nar stajícím asovým
horizontem p ípadné realizace výstavby je nutné chápat jednotlivé lokality spíše jako doporu ený
sm r plošného rozvoje sídla než jako p esn kvantifikovanou plochu. O skute ný rozsah odn tí
budou žádat jednotliví investo i, kte í jediní mohou p esn kvantifikovat a zd vodnit své plošné
nároky. Vým ru lokality je proto pot eba chápat spíše jako limit rozvoje v daném sm ru po dobu
platnosti územn plánovací dokumentace.
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
K problematice využití zem d lské p dy na nezastav ných ástech stavebních pozemk a proluk:
Zásady urbanistického ešení formulované v územním plánu se týkají p edevším využití zastav ného
území. P edpokládá se p ednostní využití plošných rezerv v sídlech. O skute ném rozsahu jejich
využití však rozhodnou až vlastníci pozemk a potencionální stavebníci. V rámci územního plánu
nelze až na výjimky staveb ve ve ejném zájmu p ímo ur it konkrétní využití jednotlivých pozemk .
P ednostní využití rezerv v zastav ném území sídel vychází p irozen z napojení stavebních pozemk
na stávající dopravní obsluhu, inženýrské sít , ob anskou vybavenost apod. V hlavním výkrese jsou
vyzna eny rozsáhlejší plochy v zastav ném území sídel, u kterých jsou známy v návrhovém období
zám ry na jejich využití pro výstavbu. Je nutno uvést, že i další vlastníci pozemk v zastav ném
území sídel mohou, v souladu s regulativy územního plánu, využít volné plochy pro výstavbu.
INVESTICE V P D
V grafické p íloze jsou zakresleny odvodn né pozemky. Podklady byly získány v etap pr zkum a
rozbor na pracovišti Státní meliora ní správy pro okres Beroun. Ze zákresu urbanistických zám r
do grafického podkladu je patrné, že urbanistický rozvoj se odvodn ných ploch dotýká v lokalit 11a
a 11c. Je pot eba upozornit na skute nost, že v p ípad realizace výstavby na meliorovaných
plochách, je mimo jiné povinností investora zajistit funk nost zbývající ásti odvodn ní.
ZEM D LSKÉ AREÁLY A OBJEKTY
Urbanistické ešení stabilizuje plochu zem d lského areálu v Levín . P edkládaná koncepce využití
území uvádí u n kterých zón regulativy, které p ipouští možnost realizace objekt zem d lské
prvovýroby. Z hlediska dalších funkcí, které sídla plní (zejména obytnou) je možné realizovat
výstavbu nových zem d lských objekt nebo stabilizovat stávající zem d lské stavby jejich
modernizací i p estavbou apod. v t ch zónách, jejichž regulativy to p ipouští. Nová za ízení
zem d lské prvovýroby je také možné realizovat v krajinné zón Z - zem d lství za podmínek, které
se k této zón vztahují.
ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY
Do urbanistického ešení je zapracován generel místního územního systému ekologické stability
(ÚSES). Urbanistickým ešením plošného rozvoje sídla nejsou dot eny jednotlivé prvky ÚSES.
Zákres vymezení jednotlivých prvk ÚSES je sou ástí grafické p ílohy.
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V ešeném území nejsou dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy.
l.02.5 Charakteristika navrženého ešení (výkres .8)
Enklávy kvalitní zem d lské p dy jsou soust ed ny zejména v niv Litavky. Osídlení vzniklo v
návaznosti na Litavku a jeho rozvoj naráží na limit kvalitní p dy. P edkládaný územní plán ve svém
ešení využívá tyto enklávy kvalitní zem d lské p dy. Je z ejmé, že tyto prostory nelze perspektivn
zem d lsky obhospoda ovat. N kolik z nich je dopravn nep ístupných. K ostatním enklávám je
komplikovaný p ístup p es zastav né území sídel. Je logi t jší využít sice kvalitní zem d lskou p du,
ale vhodnou pro výstavbu (obvykle se jedná o zainvestované, dob e dopravn p ístupné pozemky).
Pro plošný rozvoj jsou dále využity lokality, které navazují na lenitou hranici zastav ného území
jednotlivých sídel. Z hlediska ochrany ZPF lze konstatovat, že je snaha vytvá et plynulejší p echod
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
122C
456
.>G ?
&$ '(
mezi zastav ným územím sídel a navazujícím zem d lským p dním fondem. Obec registruje vysoký
a stále stoupající zájem o výstavbu.
Kvalita dot ené zem d lské p dy je vyhodnocena pomocí p ti t íd ochrany odvozených z BPEJ. V
následujícím p ehledu je uvedeno procentické zastoupení jednotlivých t íd ochrany v navržených
plochách k záboru:
návrh ÚPO (05.2006)
59,88
38,24 %
I. t ída
33,40
21,33 %
II. t ída
III. t ída
7,84
5,00 %
22,00
14,05 %
IV. t ída
33,43
21,35 %
V. t ída
Celkem
156,58
100,00 %
Z porovnání je patrné, že se sice zvýšil absolutní rozsah, ale pom r zastoupených t íd ochrany je
v návrhu ÚPO nepatrn p ízniv jší.
REKAPITULACE P EDPOKLÁDANÝCH D SLEDK NAVRHOVANÉHO EŠENÍ NA ZPF
P íloha .3 k vyhlášce .13/1994 Sb. uvádí osnovu vyhodnocení p edpokládaných d sledk
navrhovaného ešení v územn plánovací dokumentaci na zem d lský p dní fond. Požadavky jsou
napln ny v p edchozí ásti textu. Pro p ehlednost je uvedena v záv ru této kapitoly stru ná
rekapitulace.
- návrh územního plánu požaduje mimo zastav né území plochu 161,0 ha a z toho je 156,6 ha
zem d lské p dy;
- dot ené druhy pozemk , jejich za azení do BPEJ a z nich odvozených t íd je uvedeno dle
jednotlivých lokalit v tabulkových p ehledech;
- meliorované pozemky v ešeném území jsou zakresleny v grafické p íloze. Dot en je
odvodn ný pozemek lokalitou 11a a 11c;
- urbanistický koncept stabilizuje zem d lský velkovýrobní areál v Levín . P edkládané ešení
nep edpokládá jeho narušení;
- ve výkrese jsou doporu ena krajiná ská opat ení k zajišt ní ekologické stability;
- v území nebyly zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Proto nedojde k jejich porušení;
*
75 5
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
P ehled požadavk z hlediska jejich dopadu na druhy pozemk
p dního fondu
Dot ené druhy pozemk mimo sou asn zastav né území v ha
ozna ení
trvalé
sad,
zem d lská
ostatní
lokality orná p da
travní
les
celkem
zahrada
p da
plochy
porosty
1a
1b
1c
2a
2b
3b
3c
4a
4b
4c
4d
5
6a
6b
7a
8b
9a
9b
9d
10a
10b
10c
10d
10e
11a
11b
11c
12
13
14a
14c
14d
15
16a, b
17a
18a
19c
20
21
D '(2029E<21
6,1
5,0
5,7
0,0
0,0
0,0
5,1
5,5
4,4
1,1
2,1
11,0
2,2
1,6
0,4
0,0
5,8
10,9
4,6
1,4
0,3
0,7
0,2
11,5
4,0
2,9
4,8
3,3
1,3
2,1
6,4
0,0
5,8
8,7
1,0
0,0
0,0
2,1
0,0
0,0
0,0
0,0
3,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,4
0,0
4,7
0,8
1,5
0,0
1,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
1,0
0,0
2,7
0,0
0,0
0,2
0,0
2,8
0,0
1,0
0,0
3,4
0,0
0,0
3,2
6,1
5,0
6,2
3,8
4,7
0,8
6,6
5,5
5,5
1,1
2,1
11,0
2,2
1,6
0,4
0,8
5,8
10,9
4,6
1,4
0,3
0,7
0,2
12,0
4,9
2,9
7,8
3,3
1,3
2,3
6,5
2,8
5,8
9,7
1,0
3,5
0,3
2,1
3,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,2
0,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,2
1,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
6,1
5,0
6,2
3,8
4,7
0,8
6,6
5,5
6,1
1,1
2,1
11,0
2,2
1,6
0,4
2,9
6,0
10,9
4,6
1,4
0,3
0,7
0,2
12,0
4,9
2,9
7,8
3,4
1,3
2,4
7,7
2,8
5,8
9,7
1,0
3,5
0,3
2,1
3,2
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
celkem
122C
128,1
5,4
456
20,0
156,6
0,0
4,4
.>G ?
&$ '(
161,0
Územní plán obce Král v Dv r
Revize konceptu ÚPO - 2. koncept r. 2004 - návrhové období
P ehled požadavk z hlediska jejich dopadu na kvalitu zem d lské p dy
vyjád ené t ídami ochrany odvozenými z bonitovaných p dn ekologických
jednotek
*
75 5
ozna ení
lokality
navržené využití
odvodn ní
t ída
kod BPEJ
dot eno
ochrany
1a
SM/BH/OV.1
ne
1b
BI.1
ne
1c
BI.1
ne
2a
BI.1
ne
2b
BI.1
ne
3b
BI.2
ne
3c
BI.2
ne
4a
BI.2
ne
4b
BI.2
ne
4c
BI.2
ne
4d
5
6a
6b
7a
8b
BI.2
SC/BH
VD/ZS
VD
VD
BI.1
ne
ne
ne
ne
ne
ne
9a
BI.1
ne
9b
BI.1
ne
9d
10a
BI.1
BI.2/SM/BH/VD
ne
ne
4.26.01
4.26.11
4.26.11
4.26.44
4.26.11
4.26.44
4.48.11
4.26.44
4.48.11
4.26.11
4.39.39
4.48.11
4.56.00
4.26.11
4.26.41
4.48.11
4.26.11
4.26.41
4.26.11
4.26.41
4.41.67
4.56.00
4.48.51
4.56.00
4.48.51
4.56.00
4.56.00
4.56.00
4.56.00
4.26.01
4.22.13
4.22.53
4.22.13
4.26.11
4.20.11
4.20.41
4.20.11
2
2
2
5
2
5
4
5
4
2
5
4
1
2
4
4
2
4
2
4
5
1
5
1
5
1
1
1
1
2
5
5
5
2
3
4
3
plocha v zem d lská
ha
p da v ha
2,3
3,8
4,2
0,9
6,1
5,0
2,2
3,4
0,5
2,3
1,5
6,2
3,8
1,1
1,4
2,3
0,8
3,1
2,9
0,6
0,8
4,7
1,2
2,6
1,7
0,8
0,3
0,8
1,3
11,0
2,2
1,6
0,4
0,8
2,2
3,6
6,5
4,5
2,3
2,3
1,4
4,7
0,8
6,6
5,5
5,5
1,1
2,1
11,0
2,2
1,6
0,4
0,8
5,8
10,9
4,6
1,4
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
10b
10c
10d
BI.2/SM/BH/VD
BI.2/SM/BH/VD
BI.2/SM/BH/VD
10e
OD.1
ne
11a
11b
BI.1
BI.1
ano
ne
11c
12
13
14a
14c
14d
BI.1
BI.1
BI.1
VD/VP
VD/VP
VP.1
ne
ne
ne
ne
ne
ne
15
16a, b
17a
18a
19c
20a
21
celkem
SM
VP/VD
BI.1
BI.1
BI.1
BI.1
SM
návrh ÚPO
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
x
D '(2029E<21
4.20.01
4.20.11
4.20.11
4.57.00
4.56.00
4.26.11
4.26.51
4.49.11
4.20.11
4.49.11
4.59.00
4.72.01
4.20.41
4.20.41
4.56.00
4.56.00
4.56.00
4.56.00
4.57.00
4.57.00
4.26.11
4.49.11
4.26.01
4.49.11
4.56.00
x
3
3
3
1
1
2
4
5
3
5
2
5
4
4
1
1
1
1
1
1
2
5
2
5
1
x
0,3
0,7
0,2
4,7
7,3
3,9
0,1
1,0
2,9
1,5
4,4
1,9
3,3
1,3
2,3
6,5
2,8
4,3
1,5
9,7
1,0
3,5
0,3
2,1
3,2
156,6
0,3
0,7
0,2
12,0
4,9
2,9
7,8
3,3
1,3
2,3
6,5
2,8
5,8
9,7
1,0
3,5
0,3
2,1
3,2
156,6
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
122C
m) Návrh lh t aktualizace ÚPO
Zajišt ní aktuálních pot eb a úprav využití území po schválení územního plánu se podle sou asné
legislativy v oblasti územního plánování provád jí formou zpracování zm n ÚPD. Dosavadní
zkušenosti s tímto institutem však ukazují, že se touto formou nej ast ji eší okamžitá pot eba
konkrétního investora, zpravidla však za cenu postupné ztráty celkové urbanistické koncepce a
postupné ztráty p ehlednosti územního plánu jako celku. Tato situace v n kterých p ípadech vede až
k živelnému nekoordinovanému r stu sídel.
Pro napln ní hlavního cíle územního plánu – ízený a koordinovaný rozvoj území – je podmínkou
p ehledný dokument a jednozna ná interpretace územn identifikovatelných regulativ . S každou
zm nou dokumentace a podmínek využití území dochází ke snížení p ehlednosti a asto i k narušení
p vodní urbanistické koncepce.
Naproti tomu aktualizace územního plánu obce (m sta) zahrnuje komplexní prov ení dat a jev
v území s ohledem na p vodn schválenou urbanistickou koncepci. Tento proces vede ke
kontinuálnímu zp es ování stanovené koncepce rozvoje. Pokud díky vysoké etnosti zm n ÚPO
nebude nezbytné aktualizovat územní plán d íve, m la by aktualizace v této form probíhat nejmén
1x za 2 až 3 roky s tím, že každá tvrtá aktualizace by m la být provedena formou úplného
vypracování nového územního plánu.
Tyto zásady se vztahují na veškerou vypracovanou územn plánovací dokumentaci.
D '(2029E<21
*
75 5
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21
456
.>G ?
&$ '(
H 29 '22CF*
6
C. DOKLADOVÁ
D '(2029E<21
ÁST
*
75 5
122C
29 '22CF*
6
*
75 5
122C
456
.>G ?
&$ '(
D '(2029E<21