Steatóza jater dojnic – umíme dojnici pomoct?

Téma: chov dojeného a masného skotu
inzerce
Steatóza jater dojnic –
umíme dojnici pomoct?
Ekonomicky maximálně efektivní výroba syrového kravského mléka je prvořadý cíl každého chovatele dojnic,
a to bez ohledu na zemi, ve které vykonává svoje podnikatelské aktivity. Chovatel dojnic, pro kterého se
produkce mléka stala rozhodujícím zdrojem finančních příjmů, se musí dobře „otáčet“, aby v maximálně
možné míře zefektivnil výrobu mléka, a to prostřednictvím rozumné minimalizace nákladů na jedné straně
a zároveň maximalizace příjmů z prodeje syrového mléka na straně druhé.
Tato úloha je ještě náročnější při současné situaci na trhu se syrovým kravským
mlékem v rámci EU, která je charakterizovaná zrušením národních kvót a aktuálně nízkou výkupní cenou mléka.
Každý prvovýrobce je tak pod silným
tlakem a jednoznačně hledá cesty, jak
v těchto náročných podmínkách nejen
přežít, ale i dosáhnout úspěchu. Zkušený chovatel hledá doposud nevyužité
rezervy ve vlastním chovu, optimalizuje management chovu (stáda, ustájení,
výživy a krmení, technologií), výrobu
krmiv, zefektivňuje pracovní činnosti
a postupy atd. Významným prvkem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku chovu
je zdraví stáda dojnic. Zdravá dojnice
efektivněji využívá podmínky, které jí
poskytuje chovatel. Mléčná žláza, která
netrpí zánětem, produkuje více mléka
než žláza, u které se střídá jeden zánět
za druhým; zdravé pohlavní orgány vedou k lepším reprodukčním výsledkům
než orgány zatěžované záněty, zpomalenou involucí a neochotně startujícím
říjovým cyklem po otelení; zdravá játra
snadno zvládají svůj úkol v rámci metabolismu dojnice, ať už je to přeměna živin, produkce potřebných proteinových
substancí, detoxikace škodlivých látek či
účast na hormonálních regulacích apod.
oproti játrům, která jsou poškozena.
Dobrý chovatel si je všeho toho vědom
a koná tak, aby optimalizoval zdravotní stav svých dojnic. Vychází přitom ze
současného stavu poznání a z vlastních
vědomostí v jednotlivých oblastech
zdravotní problematiky dojnic.
Jak ze samotného názvu plyne, cílem
tohoto příspěvku je poskytnout informace ohledně možnosti, jak pomoct
dojnici lépe zvládnout tukovou zátěž
jater a tím přispět ke snížení výskytu
negativních důsledků tohoto onemocnění na její produkční a reprodukční
výkonnost. Steatóza jater patří mezi
www.profipress.cz
přesměrováním toku živin. Jde o fyziologický jev upravující především využití glukózy. Ta je v poporodním období
nasměrována zejména do mléčné žlázy, kde je využívána na tvorbu laktózy
a s ní související tvorbu mléka, aby byla
zabezpečena výživa narozeného telete.
V důsledku tohoto přesměrování je využití glukózy jako energetického zdroje
jinými orgány, resp. tkáněmi snížené.
Organismus v tomto období „přepne“
na využití jiných energetických zdrojů,
kterými jsou tuky. Pro toto období je
typický snížený příjem krmiva (nejnižší
je v den telení) a stoupající energetické
požadavky (tvorba mléka, aktivizace
imunitního systému, zbavování se lochií, involuce dělohy a rozběhnutí hormonálních funkcí pohlavního aparátu
atd.). Pro ilustraci, energetická potřeba
dojnice těsně před otelením je asi 14,5
Mcal/den, zatímco po otelení je to asi 29
Mcal/den. Je logické, že v této situaci se
intenzívně mobilizují energetické tukové
rezervy, což znamená velký příliv uvolněných volných mastných kyselin (VMK/
NEFA) do jater, resp. jaterních buněk.
Osud VMK v játrech je následující: 1. část
se oxiduje, resp. spaluje za účelem získání energie; 2. část podléhá esterifikaci, tj.
tvoří se triacylglycerol, který se prostřednictvím především lipoproteinů
velmi nízké hustoty (Very Low Density Lipoproteins) VLDL exportuje z jater, anebo při nedostatečné tvorbě
VLDL zůstává v játrech a kumuluje
se v nich (steatóza); 3. část přispívá
ke tvorbě ketolátek (za normálního stavu
je tvorba ketolátek v rovnováze s jejich
rozkladem v periferním tkanivu).
Je zajímavé, že v čím vyšší kondici je
dojnice, tím je příjem krmiva v tomto
období nižší, a tím je lipomobilizace intenzivnější a časově delší. Tím je i množství VMK vstupujících do jaterních buněk větší. Čím větší množství VMK do
produkční onemocnění dojnic, které
(v závislosti na stupni postižení samotného orgánu, resp. počtu postižených
zvířat ve stádě) má negativní dopad na
ekonomiku chovu. Ztučnělá játra nesou
s sebou potenciálně výskyt následujících
zdravotních komplikací: ketóza, poporodní paréza, dislokace slezu, pokles
výkonnosti imunitního systému, metritida, mastitida, poporodní anestrie
s prodloužením servis periody atd. Jak
je vidět, zdravotních poruch majících
souvislost s deficitní funkcí jater z titulu
jejich steatózního poškození je opravdu
hodně a všechny představují problémy,
kterým by se každý chovatel rád co největším obloukem vyhnul.
Co steatóza jater vlastně je? Steatóza je
patologický stav charakterizovaný nadměrnou přítomností lipidů, především
triacylglyceridů (TAG) v buňkách jater.
Za normální hranici se považuje méně
než 1% TAG v játrech; lehká steatóza je
v rozmezí 1–5 %, střední 5–10 % a těžká
nad 10 % TAG. Jako příčiny vzniku steatózy se uvádějí: zvýšená lipomobilizace
(uvolňování volných mastných kyselin –
VMK) rovněž označovaných jako neesterifikované mastné kyseliny – NonEsterified Fatty Acids (NEFA) z tukové tkáně
při snížení příjmu krmiva – krátkodobé
hladovění, resp. bílkovino-energetická
nerovnováha před porodem a na začátku laktace, při bachorových disfunkcích,
lokomočních poruchách, nedostatcích
ve welfare zvířat, nedostatku místa v krmištích; nedostatku bílkovin v krmné
dávce, deficience cholinu a metioninu,
vliv hepatotoxických látek, jako jsou
např. mykotoxiny, anorganické či organické jedy apod.
Nejkritičtějším obdobím pro vznik steatózy je období těsně před otelením
a časný začátek laktace. Pro toto období je charakteristický nástup lipomobilizace související s homeorhetickým
1
Obr. 1 – Steatóza jater těžkého
stupně. Celkové zvětšení,
zaoblené okraje, žlutohnědá
barva, struktura na povrchu
a v řezu zastřená a mastná,
křehká konzistence
jater vstoupí, tím větší je jejich tukové
zatížení. Když v takové situaci játra nedokážou v dostatečné míře exportovat,
resp. „spalovat“ přijaté VMK, začnou se
ve zvýšené míře tvořit a kumulovat ketolátky (betahydroxymáselná kyselina,
aceto-octová kyselina a aceton) a vyvíjí
se ketóza se všemi jejími negativními
důsledky pro organismus zvířete a v konečném důsledku i pro chovatele (pokles produkce mléka až o 3 kg/ks/den
u subklinické ketózy, 4–10 u klinické ketózy; snižuje se produkce mléčného proteinu, zvyšuje se výskyt mastitid, stoupá
výskyt metritid, prodlužuje se interval,
zvyšuje se inseminační index, ...). Dalším
negativem je už zmíněné ukládání TAG
do jaterních buněk do „zásoby“ čili rozvoj steatózy, jejíž negativa ve vztahu ke
zdraví, produkční a reprodukční výkonnosti dojnice jsme už uvedli výše.
Co však s tím? Co máme v rukou, abychom pomohli dojnici? Uvedu několik
doporučení, shrnujících jednak preventivní, ale i „terapeutické“ kroky vedoucí
9/2015
Téma: chov dojeného a masného skotu
k minimalizaci výskytu steatózy a jejího
negativního dopadu ve stádech dojnic:
1.Za základní krok lze stále považovat
snahu udržet optimální kondiční stav
dojnice při telení. Není tomu dávno,
co za optimální skóre kondičního stavu dojnice se podle pětibodové stupnice považovala hodnota 3,5. V současnosti se tato hodnota posunula
na 3,25. Pointa je v tom, že dojnice
s nižším kondičním skóre dříve začne
přijímat krmivo po otelení než kondičně silnější dojnice, což vede k nižší
mobilizaci tukových zásob a menšímu ohrožení jater steatózou.
2.Správným managementem zvířat,
ustájením, krmením a welfare předcházet poklesu příjmu krmiva a zabránit tak v maximální možné míře
lipomobilizaci.
3.Optimalizací bílkovino-energetických
složek podávaných v krmné dávce
ve skupině příprava na porod a ve skupině včasné laktace zabezpečit potřebné množství: a) prekurzorů glukózy
(zejména kyseliny propiónové) a pomáhat tak udržovat dostatečné spalo-
vání VMK; b) dusíkatých látek, aby játra
měla k dispozici dostatek potřebných
aminokyselin na tvorbu transportních
bílkovin (apoproteinB), které jsou důležitou součástí VLDL; bez transportních
bílkovin totiž VLDL nevzniknou a TAG
se udržuje v játrech místo toho, aby
z nich byl exportován = steatóza.
4.Podávat cholin a metionin. Cholin
je ve vodě rozpustná látka obvykle
zařazovaná do skupiny B-vitamínů.
Je součástí fosfolipidů, které tvoří významnou složku VLDL, jejichž úkolem
je exportovat tuky z jater. Metionin
je esenciální aminokyselina, která podobně jako cholin hraje významnou
úlohu v metabolismu tuků, jeho zařazením se zvyšuje tvorba apoproteinu,
což napomáhá spolu s cholinem k vyššímu exportu TAG z jater a snižuje tak
jejich steatózní zatížení.
vyhovující. Doporučuje se podávat 30–60
dní po otelení a vhodné je podávat ho
i v období přípravy na porod. Jeho použití však značně prodražuje denní krmnou dávku, což výrazně komplikuje jeho
zařazení. Kdybychom podpůrně přidali
i metionin (kvůli degradaci v bachoru
musí být také ve chráněné formě), cena
takové dvojkombinace se ještě výrazně
navýší. To většinu chovatelů odradí.
Existuje však alternativa, díky které
jsou věci řešitelné a přitom finančně
přijatelné. Na Slovensku firma Sigi­
Trade, s. r. o. začala v minulém roce
chovatelům, ve snaze pomoct řešit problémy se steatózou jater a následně
i související ketózou dojnic, resp. dalšími souvisicími zdravotními problémy,
jako výhradní zástupce firmy Hypred
na Slovensku dodávat bolusy pod názvem Bolifast®Physiologic. Jde o bolusy
obsahující cholin a metionin chráněné
před degradací v bachoru; jednu dávku
tvoří dva bolusy (s okamžitým a s pozvolným uvolňováním aktivních látek).
Účel jejich podání spočívá v podpoře
exportu TAG z jater prostřednictvím
Praktická poznámka:
Obyčejný cholin je v bachoru degradovatelný, takže v této podobě je jeho zařazení do krmné dávky absolutně bez významu. Naopak, jeho chráněná forma je
podpory tvorby VLDL. Chráněný cholin
a metionin jsou zárukou toho, že (při
adekvátní bilkovino-energetické výživě) ke zvýšené tvorbě VLDL a tím i zvýšenému exportu tuků prostřednictvím
těchto komplexů z jater dochází. Původní doporučení výrobce, aby bolusy
Bolifast®Physiologic byly podány zhruba jeden až dva týdny před otelením
a potom byly okolo porodu případně
opakovány, jsme modifikovali tak, že
se podávají v den telení krátce po otelení, kdy se kráva ošetřuje (podání nápoje, odběr mleziva apod). V té době
je zvíře relativně lehce manipulovatelné (což není pravda u suchostojného
jedince ve skupině příprava na porod),
je v omezeném prostoru – porodní box
(není nutno ho stresovat manipulací
a fixací kvůli podání bolusu); termín
podání je jednoznačně zapamatovatelný, přesný a nezmýlitelný (pokud by
se bolusy podávaly ve skupině příprava
na porod, bylo by potřeba pro každé
zvíře sledovat datum kvůli načasování
podání bolusů); největší příliv VMK do
jater (a tedy i jejich ohrožení z pohledu
Bolusy jako prevence pro zdravé a vysokoprodukční dojnice
Pro chovatele dojnic poskytují HY-DIET bolusy podporu prevence produkčních chorob dojnic
ZASUŠENÍ
OTELENÍ
Dlouhodobý přísun stopových
prvků a vitamínů v období
zasušení - bohatý na biotin
Snížení rizika acidózy
- obsahuje betain, cholin
a metionin, chráněný před
rozkladem v bachoru
PŘÍPRAVA K OTELENÍ
REPRODUKCE
Výživová podpora funkcí jater
- bohatý na cholin a metionin
chráněný před rozkladem v bachoru
Podpora přípravy říje a zabřeznutí,
vyšší úspěšnost první inseminace
- vysoký obsah selenu, vitamínu A,
vitamínů E, D3, betakarotenu
OTELENÍ
Doplňkové krmivo
- bohatý na vitamíny A,
D3, E, B2, kyselinu listovou
(vitamín B9), cholin a selen
Snížení rizika poporodní
parézy - obsahuje několik
forem vápníku
NOVINKA
PHYSIOLOGIC
Aplikace bolusu:
• Jistota
Jistota příjmu
příjmudávky
dávky
• Rychlé
Rychlé osvojení
osvojení techniky
technikyaplikace
aplikace
stres pro
zvířat
• Minimální
Minimální stres
zvířata
9/2015
www.hypred.cz
www.hypred.cz
2
PHYSIOLOGIC
HYSIOLOGIC
www.profipress.cz
ztučnění) je obvykle v den telení a následně ve dnech po otelení, tj. v časném začátku laktace; když je potřeba,
dávka bolusu se může zopakovat asi
7–10 dní po otelení (tím se pokryje potřeba chráněného cholinu a metioninu
na dalších asi 7–10 dní, což je z časového hlediska sumárně 7–20 dní po otelení, během kterých chovatel významně pomáhá dojnici zvládat steatózní
ohrožení jako i snížení výskytu ketóz.
Výsledkem této aplikace bolusů Bolifast®Physiologic vedle ozdravení jater
je i prevence snížené výkonnosti imunitní soustavy, snížení výskytu zánětů
pohlavních orgánů a mléčné žlázy, dřívější nástup obnovení pohlavních funkcí, celkové zlepšení zdraví a produkční
výkonnosti dojnice.
Podávání bolusů, na rozdíl od podání
chráněného cholinu a metioninu prostřednictvím premixů, resp. do vozu, je
cílené, tzn. že chovatel se může zaměřit
na ohrožené jedince (na ty s vyšším BCS)
a nemusí tyto drahé látky podávat paušálně všem zvířatům. V tomto kontextu
tak cílená aplikace vybraným zvířatům
představuje pro chovatele finanční
úsporu a zároveň i aktuální řešení problému. Výhodou podání bolusu je i to,
www.profipress.cz
Obr. 2 – Dojnice v období stání na sucho. Vysoké kondiční skóre vysoká pravděpodobnost ztučnění jater
že chovatel si je jistý, že ohrožené zvíře
potřebné látky a v plné dávce doopravdy dostalo. Při aplikaci chráněného cholinu a metioninu prostřednictvím TMR
toto není, v případě sníženého příjmu
sušiny (což u zvířat se steatózou jater
bývá pravidlem) vůbec zajištěno.
Bolusy Bolifast®Physiologic svým složením a účinky pomáhají exportovat
TAG z jater. Víme, že játra dojnic jsou
v období kolem porodu, resp. na začátku laktace (ale pozor, to se děje
kdykoliv, kdy dojnice výrazně sníží
příjem krmiva, k čemuž může dojít
v kterékoliv fázi laktace a to z různých
důvodů – např. onemocnění končetin, nedostatek prostoru u krmného
stolu, prudké změny ve výživě apod.)
vystavena v důsledku lipomobilizace
velkému přílivu VMK/NEFA. Vzhledem
k tomu, že játra prežvýkavců v porovnání s játry monogastrů nedokážou
v krátkém časovém úseku efektivně
zvládnout vysoký příjem tuků, jsou
3
v takových momentech steatózně silně ohrožena. Toto ohrožení se týká
všech dojnic bez ohledu na jejich
kondiční stav (kromě zvířat vysloveně hubených, u kterých jsou zásoby
potenciálně mobilizovatelného tuku
prakticky nulové). Samozřejmě, jak už
bylo řečeno dříve v tomto příspěvku,
čím je kondiční stav dojnice vyšší, tím
jsou její játra více ohrožena steatózou.
Je proto na každém chovateli, aby si,
když se rozhodne ve svém chovu používat na ochranu jater bolusy Bolifast®Physiologic, stanovil kondiční
skóre dojnic, při kterém bude bolusy
aplikovat.
Použití bolusů Bolifast®Physiologic je
v každém případě přínosem pro zdraví
vašich dojnic.
V případě zájmu o bližší informace
ohledně zkušeností s používáním bolusů ®Physiologic ve slovenských chovech dojnic kontaktujte autora na tel.:
+421 905 938 027; resp. e-mailové adrese: [email protected]
Marian Fabiš, MVDr., PhD.,
SigiTrade, s. r. o.,
Dvory nad Žitavou, SK
Foto Marian Fabiš
9/2015