Povídám, povídám pohádku - E-shop
Transkript
Povídám, povídám pohádku - E-shop
Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem. ÈJ-197.20 1.-2. roè. 3 VV PÈ OSV VDO EGS MKV ENV MED Povídám, povídám pohádku Využití: Klíèové pojmy: Pomùcky a potøeby: V hodinách ÈJ k rozvoji ètenáøských dovedností, snadnìjšímu porozumìní krátkým textùm, dramatizaci, v PÈ a VV k výrobì loutek a kulis. Smìøujeme ke kompetencím - aktivnì naslouchat, rozvíjet fantazii a pøedstavivost Uèivo - literatura, ètení s porozumìním Papíry, špejle, lepidla, nùžky, návrhy loutek provedené akademickou malíøkou Dagmar Ježkovou, padák (mùže se nahradit velkým kusem lehké látky kruhového tvaru), Orffovy hudební nástroje, pracovní listy k pohádkám. Popis: Pohádek je deset, ke každé patøí samostatný PL. Jednotlivé texty na sebe nenavazují. Ilustrace k pohádkám lze použít jako omalovánky, nebo mohou být inspirací k vytváøení vlastních dìtských ilustrací a loutek. Na pohádky mùžeme navázat øíkadly, písnièkami, hudebnì-pohybovými èinnostmi a hádankami o zvíøátkách, která zde vystupují. Pro práci lze využít nìkteré námìty èinností, nebo se inspirovat doporuèenou literaturou (velký zásobník písnièek o zvíøátkách). Pracovní listy použijeme pro samostatnou práci, práci se slabšími ètenáøi nebo jako domácí úkoly. Obsah: O Veèerníèkovi O ježkovi O poštovním holubovi a výletnících O netopýrovi O motýlu Hedvábníèkovi O èápovi O tuèòákovi O tom, kdo je nejvìtší O vèelí královnì O svatojánských brouècích NÌKOLIK KONKRÉTNÍCH NÁMÌTÙ, JAK NAPØ. LZE NA PØÍBÌHY NAVÁZAT. Pohádka první – O VEÈERNÍÈKOVI Hádanka: Vypráví mi, než jdu spát, pohádky, které mám rád. Z televize dìtem mává a dobrou noc nám všem dává. Kdo je to? (Veèerníèek) ! Dìti zkusí jmenovat své oblíbené veèerníèky. Mùžeme si udìlat výstavku dìtských ilustrací k nim a následnì hádat, který veèerníèek (pohádku) dìti nakreslily. Pohádka druhá – O JEŽKOVI Hádanka: K pomazlení, k pohlazení toto zvíøe zkrátka není. Náš mròousek malinký má na zádech bodlinky. Kdo je to? (Ježek) © INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz Str. 1 Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem. ÈJ-197.20 O NETOPÝROVI Možná, že i vy, dìti, jste již nìkdy veèer, nebo v jeskyni vidìly netopýra. Létá podobnì jako ptáci, ale patøí mezi savce, tøeba jako myška nebo medvìd. Savci nesnášejí vajíèka, ale rodí živá mláïata, která sají mléko. Proto se jim také øíká savci. A teï už slíbená pohádka: Kdysi, už je tomu velmi dávno, prý netopýøi nelétali ve vzduchu, ale bìhali po zemi jako myši. Však také skoro jako myši vypadali. Spokojenì pobíhali sem a tam, až na jednoho. Ten se neustále díval vzhùru a pozoroval, jak ptáci létají. „Ach, kdybych se mohl vznášet ve vzduchu jako pták. To by byla krása!“ povzdechl si netopýr. „Možná, že když se postavím jen na zadní nohy a pøedními zaènu mávat, tak poletím.“ Zkoušel to, ale marnì. Netopýr vidìl, že nìkteøí ptáci ve vzduchu ani nemávají køídly, jen plachtí a vznášejí se ve vzdušných proudech. A tak netopýra napadlo, že požádá o pomoc vítr. „Vìtøe, vìtøíèku, pomoz mi prosím, chtìl bych létat jako ptáci.“ „Dobøe,“ øekl vítr, „já zafoukám a ty zkus zamávat pøedními tlapkami, tøeba poletíš.“ Ale a vítr foukal sebevíc, netopýr neletìl ani malinký kousíèek. „Co když se zeptám sluníèka? Tøeba mi poradí, co mám dìlat, abych mohl létat.“ Ale ani u sluníèka netopýr nepochodil: „Ryby plavou ve vodì, ptáci létají ve vzduchu, ty bìháš po zemi. Buï spokojený s tím, jak je to na svìtì zaøízeno.“ Netopýr však spokojený nebyl. „Co když se zeptám mìsíce? Slyšel jsem, že mìsíc má kouzelnou moc a velkou sílu. Jeho pøitažlivostí prý stoupá a klesá voda v moøích a oceánech. Tøeba mi jeho kouzelná moc pomùže a budu moci létat.“ Mìsíc, který už dlouho pozoroval, jak se netopýr trápí a jak moc by chtìl létat, povídá: „Když poèkáš do úplòku, zkusím ti pomoci.“ A tak netopýr každý den pozoroval, jak mìsíc, který byl vidìt jen jako malý srpeèek, dorùstá. Trvalo to skoro dva týdny, než byl úplnìk. A pak nastalo velké mìsíèní kouzlení. Netopýr cítil, jak se mu pøední nožièky zvìtšují a mìní se v køídla, na kterých nebylo peøí, ale létací blány. „Tak, a teï zkus letìt,“ øekl mìsíc. „Letím, já doopravdy letím!“ radoval se netopýr a v mìsíèní záøi létal sem a tam. „Mìsíèku, prosím, já bych chtìl takhle létat navždycky.“ „Dobøe, ale pamatuj si, že budeš létat vždy jenom veèer a v noci.“ Od té doby už netopýøi nebìhají po zemi, ale za noci létají. O MOTÝLU HEDVÁBNÍÈKOVI V jednom království žila v zámku princezna Kvìtuška. U zámku byla pìkná, veliká zámecká zahrada a Kvìtuška, která mìla ráda kvìtiny, byla nejradìji od jara do podzimu v zahradì. O zámeckou zahradu se staral mladý, hezký zahradník Jaroslav, kterému se krásná princezna líbila, a zamiloval se do ní. I Kvìtušce se Jaroslav líbil a mìla ho ráda. Jednoho dne král rozhodl: „Kvìtuško, budeš se vdávat. Pozval jsem na zámek dva bohaté prince a ty si jednoho z nich vybereš.“ Princ ze Zlatého království Kvìtušce sliboval: „U nás budeš, princezno, žít ve zlatém zámku, i zahrada je celá ze zlata, tráva, kvìtiny, stromy, všechno je zlaté.“ Princ ze Støíbrného království také sliboval: „U nás je zase všechno ze støíbra a navíc ozdobené drahokamy.“ Kvìtuška, která mìla ráda zahradníka Jaroslava, žádného z princù nechtìla. „Tatínku králi, já se za žádného prince vdávat nechci, žádného si nevyberu.“ „Když nevybereš, tak si vezmeš za muže toho ženicha, který ti pøinese ty nejkrásnìjší šaty. A hotovo,“ øekl král rozzlobenì. Princ ze Zlatého království nechal pøivézt zlatou látku a nitì a švadleny mnoho dní šily a vyšívaly: „My šijeme zlaté šaty, zdobí je i závoj zlatý.“ Princ ze Støíbrného království nechal pøivézt støíbrnou látku a nitì a jiné švadleny mnoho dní šily a drahými kameny zdobily šaty: „Tyto šaty záøí samy. Záøí støíbrem, drahokamy.“ Jaroslav byl nešastný. Vìdìl, že on, chudý zahradník nemùže nejkrásnìjší šaty Kvìtušce dát. Právì ve chvíli, když zaléval v zahradì keøe rùží, uslyšel slabounký hlásek krásného motýla, který sedìl na jednom z kvìtù. „My, motýli, nejsme užiteèní jen tím, že pomáháme pøenášet pyl. Kukly jednoho druhu motýlù, bource morušového, dávají lidem lehounké a pevné vlákno, ze kterého se dìlají hedvábné látky. Já tì k motýlu Hedvábníèkovi a jeho kamarádùm dovedu.“ Str. 8 © INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem. ÈJ-197.20 Pracovní list: O NETOPÝROVI Možná, že i vy, dìti, jste již nìkdy veèer, nebo v jeskyni vidìli netopýra. Létá podobnì jako ptáci, ale patøí mezi savce, tøeba jako myška nebo medvìd. Savci nesnášejí vajíèka, ale rodí živá mláïata, která sají mléko. Proto se jim také øíká savci. A teï už slíbená pohádka: Kdysi, už je tomu velmi dávno, prý netopýøi nelétali ve vzduchu, ale bìhali po zemi jako myši. Však také skoro jako myši vypadali. Spokojenì pobíhali sem a tam, až na jednoho. Ten se neustále díval vzhùru a pozoroval, jak ptáci létají. Úkol: Odpovìz na otázky a zakroužkuj správnou odpovìï! 1. Chtìl malý netopýr umìt létat? ANO NE 2. Líhnou se malí netopýøi z vajíèek? ANO NE 3. Rodí netopýøí maminka živá mláïata? ANO NE 4. Sají mláïata netopýrù mateøské mléko? ANO NE 5. Patøí netopýr mezi savce? ANO NE 6. Létá netopýr ve dne? ANO NE 7. Žije netopýr v noøe? ANO Str. 16 NE © INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem. ÈJ-197.20 Pracovní list: O TUÈÒÁKOVI Kdysi, ale to už je velmi dávno, umìli prý tuèòáci létat tak jako ostatní ptáci. Jednoho dne jeden tuèòák poletoval u moøského pobøeží a pozoroval potápìèe, který mìl na sobì tmavý neoprenový potápìèský oblek, masku s brýlemi, rukavice, boty a ploutve. Tuèòákovi se moc líbilo, jak potápìè plave ve vodì a potápí se. „Kdybych já umìl také tak plavat a potápìt se.“ Sedl si na veliký kámen, který vyèníval z vody, a potápìèe pozoroval. Když tuèòák vidìl, jak si potápìè, který vylezl z vody, svléká rukavice, odkládá masku, boty, ploutve a svléká si oblek, povídá: „Vždy je to èlovìk! Když mùže plavat a potápìt se èlovìk, tak proè bych nemohl i já, pták. Staèí, když si poøídím potápìèskou výstroj. Musím se zeptat kraba, ten má klepeta jako krejèí nùžky. Tøeba pro mne potápìèský oblek ušije.“ Tuèòák letìl dál, až zahlédl kraba. Byl to krab palmový s velmi silnými klepety. ÚKOLY K TEXTU: 1) Z øady slov vyškrtej, která nejsou názvy ptákù: tuèòák kos slon ještìrka kapr sýkora orel tuleò vrána straka vlaštovka 2) Slova v nìkterých vìtách se rozsypala, pokus se je správnì seøadit a vìty napiš: já také tak umìl potápìt se Kdybych a plavat . ______________________________________________________ je èlovìk to Vždy ! ______________________________________________________ 3) Zamysli se, co potøebuje èlovìk k potápìní, a na druhou stranu nakresli obrázek potápìèe. Str. 20 © INFRA, s.r.o.,KAFOMET Èeský jazyk, www.infracz.cz