podzimní naděje

detail
podzimní naděje
24
A
Z nûjaké mámy jsem nevidûl je‰tû ani
kousíãek, takÏe je jasné, Ïe nemÛÏe
existovat.“
Mal˘ vûfiící: „Nûkdy, kdyÏ jsme úplnû
zticha, mÛÏe‰ zaslechnout, jak zpívá.
Nebo cítit, jak hladí nበsvût. Pevnû
vûfiím tomu, Ïe nበskuteãn˘ Ïivot
zaãne aÏ potom!“
A tak jsem si uvûdomil, Ïe vzpomínání
na své zemfielé pfiíbuzné
o DU·IâKÁCH mÛÏe b˘t o nadûji a Ïe
takovou nadûji slavíme také
kaÏdoroãnû o Vánocích, ale o tom aÏ
pfií‰tû. Hezké písnû v tichu nejen
tûhotn˘m a dobré leto‰ní víno nejen
ãekajícím tatínkÛm, ale i nadûji v‰em
opu‰tûn˘m pfieje
Vበlétající Otakáro
Ke ãtení na rozpt˘lení doporuãuji:
humornou trilogii Don Camillo a jeho
oveãky, a jeho svût a Soudruh don
Camillo od G. Guareschiho a dále pak
Rady zku‰eného ìábla a Velk˘ rozvod
nebe a pekla od C. S. Lewise.
tip na dárek
velká
barevná ta‰ka
s bambulkami
(Mexx, 799 Kã).
FOTO: JAN ŠILAR
„
tak nám zÛstává víra,
nadûje a láska, ale nejvût‰í
z té trojice je láska.“ Tento
biblick˘ citát jsem na‰el
umístûn˘ na dvefiích do brnûnské
NADùJE v Bohunicích, kam jsem ‰el
letos na podzim, shodou okolností,
vyzvednout obûd. Tady proÏívají
podzim Ïivota seniofii dlouhodobû
nemocní a NADùJE? To je obãanské
sdruÏení pracující na kfiesÈansk˘ch
principech. Tady jsem si uvûdomil, jak
je dÛleÏité, kdyÏ má ãlovûk nadûji.
Vzpomnûl jsem si na internetov˘
anonym, jehoÏ pfiedobrazem byla
divadelní hra Vûry Eliá‰kové
PRENATÁLOVÉ aneb DEVùT
MùSÍCÒ NEPODMÍNùNù, kter˘ je
právû o nadûji:
V bfii‰e tûhotné Ïeny se ocitla dvû
embrya. Jedno z nich bylo mal˘ vûfiící,
druhé mal˘ skeptik.
Mal˘ skeptik se táÏe malého vûfiícího:
„Vûfií‰ vlastnû v Ïivot po porodu?“
Mal˘ vûfiící: „Ano, samozfiejmû, je
pfiece zcela zjevné, Ïe Ïivot po porodu
existuje. NበÏivot zde je jenom proto,
abychom rostla a abych se pfiipravila
na Ïivot po porodu, abych byla dost
silná na to, co nás
ãeká.“
Mal˘ skeptik: „To je
blbost, Ïádn˘ Ïivot po
porodu pfiece
neexistuje. Jak by mûl
vlastnû takov˘ Ïivot
vÛbec vypadat?“
Mal˘ vûfiící: „Ani já to
nevím pfiesnû. Ale
urãitû tam bude
mnohem více svûtla
neÏ tady. A moÏná Ïe dokonce budeme
bûhat a jíst ústy.“
Mal˘ skeptik: „To je úpln˘ nesmysl.
Bûhat, to pfiece nejde.
A jíst ústy, to je úplnû smû‰ná
pfiedstava. Máme pfiece pupeãní
‰ÀÛru, která nás Ïiví. A mimoto je
nemoÏné, aby existoval Ïivot po
porodu, protoÏe pupeãní ‰ÀÛra je
krátká uÏ teì.“
Mal˘ vûfiící: „Urãitû je to moÏné. Jen
bude v‰echno kolem trochu jinak, neÏ
jak jsme tady zvyklí.“
Mal˘ skeptik: „VÏdyÈ se je‰tû nikdy
nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem
prostû Ïivot konãí. A vÛbec, Ïivot je
jedno velké trápení v temnu.“
Mal˘ vûfiící: „Pfiipou‰tím, Ïe pfiesnû
nevím, jak bude Ïivot po porodu
vypadat, ale v kaÏdém pfiípadû pak
uvidíme maminku a ona se o nás
postará.“
Mal˘ skeptik: „Máma?!? Ty vûfií‰ na
mámu? A kde má jako b˘t?“
Mal˘ vûfiící: „VÏdyÈ je tu v‰ude kolem
nás. Jsme a Ïijeme v ní,
prostfiednictvím ní. Bez ní vÛbec
nemÛÏeme existovat.“
Mal˘ skeptik: „To je pûkná hloupost!