kdo léčit? - COT media sro

Transkript

kdo léčit? - COT media sro
ČERVEN 2015
ČASOPIS PRO
PROFESIONÁLY
V CESTOVNÍM
RUCHU
BUDE MÍT
V LÁZNÍCH
KDO LÉČIT?
132 let
lázeňské tradice
Lázeňský dům Bertiny lázně*** uprostřed romantického
prostředí historického městečka
Zcela nově rekonstruované léčebné provozy
Klasické léčebné pobyty spojující tradiční lázeňskou léčbu
a moderní léčebné postupy
Při léčbě pohybového aparátu využíváme přírodní
léčivý zdroj – slatinu
Krátkodobé relaxační a rekondiční pobyty
Wellness procedury a programy
Třeboňský slatinný rasul – unikátní novinka mezi procedurami
Restaurace Adéla, Pizza restaurant Top-Spin, Terasa bar
Sportpark – bowling, tenisová hala, squash, fitness centrum,
venkovní tenisové kury, sauna, bazén
Bertiny lázně Třeboň
Tylova 171, 379 15 Třeboň
Tel.: +420 384 754 555
E-mail: [email protected]
www.berta.cz
COT BUSINESS
2
květen 2015
2. MEZINÁRODNÍ B2B VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU
2nd INTERNATIONAL B2B TOURISM TRADE FAIR
www.travelmeetingpoint.cz
20. – 21. 10. 2015
POŘADATELÉ:
COT BUSINESS
3
květen 2015
To nejhorší mají lázně za sebou.
Co je čeká dál?
České léčebné lázeňství se až na pár výjimek dokázalo popasovat s ústrky, které mu v roce 2012 připravilo ministerstvo zdravotnictví vedené Leošem Hegerem. Do lázní se loni začali vracet
klienti tuzemských zdravotních pojišťoven. Jak se to projevilo
na dalších plánech lázeňských společností? A jak si naše lázně
dokážou poradit s důsledky aktuálních geopolitických změn? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali mj. během dubnové COTakhle
snídaně. Vybraná témata najdete na následujících řádcích.
Lázním se lépe dýchá, ale…
Úvodem připomeňme, že české lázeňství
zažilo v uplynulých letech několik vln regulací pobytů hrazených zdravotními pojišťovnami, které se výrazně podepsaly na aktuální
podobě českého léčebného lázeňství. Nejvýraznější zásah přišel na konci roku 2012 v podobě změny lázeňské vyhlášky a indikačního
seznamu, což mělo za následek výrazný
propad návštěvnosti pojištěnecké klientely
v roce 2013. To vyústilo ve velkou bitvu o to,
aby došlo ke zjemnění regulace. O tomto
společném tažení lázeňských společností,
lázeňských míst a dalších subjektů jsme
ostatně na stránkách průběžně informovali.
Ona bitva byla nakonec z pohledu lázní
úspěšná, neboť od počátku letošního roku
vstoupila v platnost opatření nového vedení
resortu zdravotnictví, která pomáhají k návratu pojištěnců do lázní. Stručně řečeno,
na lázně má podle vyhlášky nárok širší
okruh pacientů a jejich pobyty jsou delší.
Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard
Bláha ovšem za naprosto významnou označil
skutečnost, že byly zrušeny regulační poplatky. Po tomto kroku podle něj poptávka
po lázních velmi výrazně vzrostla.
Období regulace pojištěneckých pobytů
přimělo lázně k výraznější orientaci na samopláteckou klientelu. Kromě jiného tedy
k intenzivnější tvorbě všelijakých manažerských, relaxačních a wellness pobytů nabízených jak tuzemské, tak zahraniční klientele. Ta samozřejmě už s ohledem na relativně
krátkou průměrnou dobu svých pobytů
nemůže pacienty nikdy zcela nahradit,
na druhou stranu je třeba vidět, že bez těchto produktů by zřejmě mnohé české lázně
období „temna“ nepřežily.
Lázním se tedy aktuálně poněkud volněji
dýchá, k přílišné radosti jim ale pro změnu
Petr Kulhánek
nedává mnoho důvodů vývoj situace ve světě. „Zejména západočeským lázní nyní například citelně chybí klientela z Ruské federace, což roztáčí spirálu konkurenčního boje
o klientelu německou,“ konstatoval nelichotivý aktuální stav Eduard Bláha, podle kterého se tedy i letos mají provozovatelé lázní
nač „těšit“…
Jsou Rusové nahraditelní?
S ohledem na výše řečené se nelze divit
tomu, že za velký problém označil vývoj
situace na ruském trhu i karlovarský primátor
Petr Kulhánek, jinak též předseda Sdružení
lázeňských míst ČR. Uvedl, že úbytek ruské
klientely je sice možné alespoň částečně
sanovat vyššími příjezdy hostů třeba z Německa, připomněl ale, že německá klientela
se ruské nemůže rovnat ani délkou pobytů,
ani výší výdajů. Zároveň Kulhánek poukázal
na fakt, že v loňském roce počet návštěvníků
lázní v absolutním vyjádření vzrostl (minimálně v západočeských lázních tomu tak bylo),
poklesl ale počet přenocování, lázeňské
pobyty se tedy v průměru zkrátily.
V současnosti se často vede debata o tom,
zda je možné výpadek příjezdů z Ruska
nahradit zvýšenými příjezdy z jiných trhů.
COT BUSINESS
4
červen 2015
Své k tomu řekl dokonce i prezident Miloš
Zeman, který během nedávné návštěvy
Karlovarského kraje naznačil, že lázeňství
v Karlovarském kraji by pomohla nová klientela z Číny nebo Izraele. „Západočeské lázně
byly známé zahraničními klienty, takže úkolem všech politiků je zahraniční a pokud
možno bohaté klienty dovézt. Já jsem se
vrátil z Číny a dohodli jsme se, že se v nejbližší době otevře linka do Prahy,“ řekl podle
ČTK Zeman. Podobně nadějné bylo podle
Zemana i jednání v Izraeli, který lázně evropského typu nemá. „Až se uklidní dění
na Ukrajině, tak se může (do lázní) vrátit
i ruská klientela,“ doplnil.
„Kdo trochu zná cestovatelské návyky Číňanů, ví, že mohou být návštěvníky lázeňských
míst. Tedy těch, která jsou pro ně z nějakých
důvodů zajímavá a do kterých je dobré dopravní spojení. A to lázně v Karlovarském
kraji splňují. Že by ale Číňané mohli zachránit
lázeňství jako obor, to si nemyslím. Už proto,
že přidaná hodnota našeho lázeňství tkví
mimo jiné v délce lázeňských pobytů, která
je u čínské klientely nemyslitelná. Vyvíjet
na čínském trhu nějaké aktivity, a konzumovat tak energii nutnou pro ty stávající, by
bylo ztrátou času,“ komentoval Zemanova
slova na COTakhle snídani Eduard Bláha.
„Je tady tak velký kulturní i vzdálenostní
rozdíl, že mi přijde nemyslitelné, že by mohla
čínská klientela ve větší míře směřovat
do českých lázní,“ přidal se Rudolf Bubla,
ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně.
Zjednodušeně řečeno, čínský turista má
zájem během čtrnácti dnů poznat Evropu.
Nedá se tedy předpokládat, že by celé tyto
dva týdny strávil v jednom jediném lázeňském místě.
Nevytlačí pacienti samoplátce?
Ale zpět k domácí klientele. Jak bylo naznačeno, lázním opět přibyli klienti z řad pojištěnců.
Nabízí se logicky otázka, zda jejich příliv nemůže zastavit rostoucí trend samoplátecké
klientely, o kterou lázně v uplynulých letech
tak bojovaly. „Regionálně k tomu podle mne
dojde,“ konstatoval na COTakhle snídani Martin Plachý, jednatel společnosti Royal Spa,
viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a prezident Evropského svazu lázní. „Například
některé moravské lázně již dnes registrují
ním,“ uvedl Bláha. Každý provozovatel tak
musí pečlivě volit své cílové skupiny s ohledem na své primární zaměření. Do hry navíc
vstupují i národnostní, resp. kulturní a jazykové odlišnosti, což s sebou také nese riziko
problémů. Obsloužit pod jednou střechou
Izraelce, Araby, Rusy a Němce, to je podle
Eduarda Bláhy vpravdě oříšek.
Eduard Bláha (vpravo) a Martin Plachý
převis poptávky nad nabídkou právě ze
strany klientů pojišťoven,“ uvedl. Samoplátci
se totiž podle jeho slov o svých pobytech
často rozhodují až na poslední chvíli a může
se tak stát, že kapacity hotelů v lázeňských
místech již budou zaplněny pacienty. Pro
provozovatele lázní to tedy bude mít na jednu stranu pozitivní efekt (budou mít dostatek klientů a budou si moci vybírat), na stranu druhou to může znamenat zpomalení
růstu podílu samoplátecké klientely, o který
lázeňští provozovatelé dlouho usilovali.
cent.“ Obecně pak Bubla ke zmíněnému
trendu dodal, že někteří provozovatelé lázní
jsou podle něj událostmi minulých let nepoučitelní, když nyní opět naplno otevírají
dveře pojištěnecké klientele a přestávají
věnovat pozornost samoplátcům. „To je
podle mne velmi krátkozraké, protože jak
dlouho budeme fungovat v těchto nových
podmínkách, je ve hvězdách. Rozhodně to
podle mne není natrvalo a opět přijde doba,
kdy dojde k určitému omezení,“ varoval
Bubla.
Martin Plachý v této souvislosti poukázal
na nerovnoměrnost vývoje v různých lázeňských místech. Zatímco některé moravské
lázně „praskají ve švech“, zařízení na západě
republiky prý pouštějí do světa nabídky
za ceny, jaké odborníci v posledních patnácti
letech nepamatují. Podle Plachého je ale
otázka, zda se pomocí těchto nabídek podaří tuto diskrepanci srovnat, tedy jestli ti
samoplátci, kteří neuspějí se svojí poptávkou na Moravě nebo v jižních Čechách,
zamíří do Karlovarského kraje. „Domnívám
se, že některé lázeňské destinace a tamní
hotely se v uplynulých letech nesnažily
získat českou klientelu a že v očích některých Čechů mají nyní Karlovy Vary image
lázní pro bohatou západní a ruskou klientelu
a nechtějí tam,“ uvedl Martin Plachý.
Lze se zavděčit všem?
Pro úplnost je třeba konstatovat, že riziko
případného vytlačování samoplátců klienty pojišťoven se ani zdaleka netýká
všech lázeňských společností. To ostatně
na COTakhle snídani potvrdil i Rudolf Bubla:
„U nás tento trend není tak výrazný, neboť
Janské Lázně byly historicky zaměřeny spíše
na pojištěneckou klientelu. Tuzemská samoplátecká klientela je u nás spíše výjimečná.
Častějšími hosty jsou u nás zahraniční samoplátci, jejichž podíl dosahuje asi 15–20 pro­-
Možná více než dřív nyní vyvstává potřeba
řešení pokud možno bezproblémového
soužití samoplátců a pojištěnecké klientely
pod jednou střechou. A to, jak konstatoval
i prezident SLL ČR Eduard Bláha, není vůbec
jednoduchý úkol. „Nikdo nemůže říct, že je
na to stoprocentně připraven,“ konstatoval
Bláha. Je to podle něj dáno šířkou spektra
samoplátecké klientely. „V jejích řadách jsou
hosté, kteří se přijíždějí léčit a jediný rozdíl
oproti pojištěnecké klientele je ten, že tito
hosté si pobyt hradí sami. Očekávání a nároky ale mají stejné. Další skupinou samoplátců jsou ti, kteří přijíždějí na kratší relaxační
pobyty. Ani jejich požadavky nejsou diametrálně odlišné, ale je pravda, že u této skupiny registrujeme výrazný tlak na kvalitu ubytovacích, gastronomických i dalších služeb.
A pak je tady skupina klasických turistů,
kteří čerpají jen minimum lázeňských procedur a hotely jim obvykle slouží jen jako ‚základny‘, z kterých vyrážejí na výlety,“ vysvětlil Bláha. Speciálně v případě rodin
s malými dětmi, které jsou silnou součástí
této skupiny, bývá podle jeho slov složitější
zajistit bezproblémovou koexistenci s ostatními hosty. „Přece jen když se třeba děti
rozběhnou po jídelně, nesetkává se to u klasických lázeňských hostů s přílišným nadše-
COT BUSINESS
5
červen 2015
V souvislosti s výše uvedeným se nabízí
ještě jedna otázka, a sice zda naše lázně
opravdu dokážou reagovat na měnící se
životní styl české i zahraniční klientely. Tedy
na rostoucí poptávku po zdravém životě.
Podle Marka Mráze, ředitele odboru strategie a marketingu agentury CzechTourism, je
tento trend pro naše lázeňství dobrou zprávou. „Zdravý životní styl, o který usiluje čím
dál více lidí, je samozřejmě téma, které
rozšiřuje potenciál našeho lázeňství,“ uvedl
na COTakhle snídani Mráz. Šancí pro naše
lázně jsou podle jeho slov produkty medicínského wellness, případně medicínský
turismus. Marek Mráz ale upozornil ještě
na další trend, z kterého mohou naše lázně
profitovat, a sice na rostoucí poptávku
po produktech zážitkového turismu. I v tomto ohledu jsou podle něj naše lázně velmi
dobře připraveny – a to jak po gastronomické stránce, tak díky nabídce volnočasových
aktivit i kulturních a sportovních událostí,
ale i díky svému jedinečnému krajinnému
zasazení. „Díky tomu všemu se české lázně
stále lépe vyrovnávají s aktuálními trendy.
A pokud budou i nadále stejně proaktivní,
jsem přesvědčen, že dokážou poptávku
velmi dobře saturovat,“ konstatoval Mráz.
Rovněž podle Petra Kulhánka, předsedy
SLM ČR, je šancí pro naše lázně široká nabídka akcí. „Lázeňský život se s životem
společenským a kulturním odpradávna velmi dobře doplňovaly a je tomu tak i v současnosti. Dokonce si myslím, že nabídka akcí
doplňujících lázeňské pobyty neustále roste
a je i více poptávána klienty, ať už jde o věci
přímo spojené s individuálními pobyty, jako
jsou nordic walking, cyklistika, golf, či aktivity spojené s poznáváním okolí lázeňských
míst, nebo o čím dál bohatší kulturně-společenské kalendáře jednotlivých lázeňských
míst, která se snaží pokud možno rovnoměrně v průběhu celého roku ‚dávkovat‘
všeliké kulturní a společenské akce,“ řekl
Rudolf Bubla
Kulhánek, podle kterého jde nejen o tradiční
zahajování sezony, ale i o hudební a další
festivaly, významné sportovní podniky,
velké společenské události jako plesy či
koncerty a další akce. „Snahou je, aby kdykoli člověk přijede do lázní, měl šanci na kulturně-společenské vyžití,“ zobecnil Kulhánek. „Patrné je to i v Janských Lázních, kde
se propojují aktivity lyžařského areálu a lázní
jako takových,“ přidal konkrétní příklad
Rudolf Bubla, ředitel Lázní Janské Lázně.
Návštěvníci tuzemského nejvýše položeného skiareálu podle něj díky této spolupráci
začínají častěji využívat lázeňských služeb,
resp. wellness zařízení.
Marketing? Slabina!
Mnozí odborníci se ale shodují na tom, že
zdaleka ne všechna lázeňská zařízení umějí
své nabídky náležitě prodat. „V dnešní
vysoce konkurenční době se žádné lázně
nemohou obejít bez kvalitního marketingu,“ uvedla na COTakhle snídani Věra Seifertová z katedry průvodcovské činnosti
a cestovního ruchu Vysoké školy obchodní
v Praze. Problém je podle jejích slov v tom,
že mnohé lázně prakticky nevědí, co to
marketing je. „Marketing bývá často zužován jen na to nejviditelnější a nejdražší,
což je marketingová komunikace, ale vše
ostatní je opomíjeno,“ poukázala na hlavní
chybu Seifertová. Marketing v lázeňství je
podle ní prakticky polem neoraným, což
dává mnoho možností do budoucna, jak
právě díky marketingu prorazit a dostat se
na úroveň, na kterou lázně v České republice patří.
„Pokud bych mluvil za sebe a naši společnost, musím říct, že marketing je nedílnou
součástí našeho konání. Musíme vědět, jaký
produkt komu prodat a za jaké peníze, samozřejmě i jakou strategii zvolit,“ reagoval
na slova Věry Seifertové Eduard Bláha z pozice generálního ředitele Léčebné lázně
Jáchymov a Lázně Luhačovice. Jako prezi-
dent Svazu léčebných lázní ČR pak v obecné rovině připustil, že lázeňství bylo u nás
historicky „spícím“ oborem blízkým zdravotnictví. „Od roku 2000 se ale této své pozici
mílovými kroky vzdaluje,“ uvedl Bláha.
Souvisí to podle něj i s generační obměnou
vedení lázeňských společností. Stále ale prý
přetrvávají obrovské rozdíly mezi lázněmi
ve vnitrozemí, které dlouhou dobu žily
z podstaty tuzemských pojištěnců, a lázněmi v pohraničních oblastech, které si zahraniční hosté náležitě „vytrénovali“ k obrazu
svému. To se samozřejmě odráží i v marketingových aktivitách. Spíš než marketing ale
za hlavní aktuální problém tuzemských lázní
označil Eduard Bláha na COTakhle snídani
odliv mozků, tedy kvalifikovaných lékařů
a dalších zaměstnanců do velkých aglomerací či do zahraničí. Této problematice věnujeme samostatný článek na str. 30.
Ale zpět k marketingu. Obecně se k němu
vyjádřil Marek Mráz, když konstatoval, že
lázně mají šanci využít tržních trendů a díky
přizpůsobující se infrastruktuře oslovit široké spektrum klientely. Zmínil se i o problematice cen: „Ať už máme rádi slevové
servery nebo ne, je to fenomén, který se
snaží tuzemskou lázeňskou nabídku nějakým způsobem uchopit a prodat.“ Bohužel
často tak klient za sníženou cenu nedostane skutečně kvalitní lázeňskou péči. Za vůbec nejdůležitější ale označil otázku produktu. „Jedna z největších marketingových
výzev spočívá v segmentaci nabídek či
balíčků pro často velmi rozdílné cílové skupiny,“ uvedl Mráz a přidal i jednu radu představitelům menších lázní, které nemají
možnost generovat rozpočty pro velké
marketingové kampaně. Podle Mráze by se
tito provozovatelé měli inspirovat v zahraničí a pustit se do marketingových koalic
s regionálními destinačními managementy
a dalšími hráči i ze zdánlivě nesouvisejících
oborů (tradiční výrobci skla apod.), kteří
mají ale také zájem na tom, aby turisté
do destinace přijížděli.
Podle Martina Plachého jsou to ale právě
destinační managementy lázeňských míst,
případně celých regionů, kdo si musí sáhnout do svědomí. „Je-li řeč o marketingu,
vždy mě zaráží, když řada destinačních
managementů vytváří marketingové aktivity, za kterými ale nenásleduje obchod,“ řekl
Plachý a vysvětlil: „Tisknou se tedy za nemalé prostředky krásné barevné prospekty,
ale není-li to provázáno s provozovateli
služeb, k žádnému obchodu to nevede.“
Pokud se dělá obchod, je samozřejmě třeba
COT BUSINESS
6
červen 2015
dbát na to, aby klient dosáhl naplnění svého očekávání. „Problém České republiky je
podle mě v tom, že klient sice nachází
uspokojení v hotelových nebo lázeňských
zařízeních, ale už ne v tom, co se děje kolem. To je zásadní rozdíl mezi českým lázeňstvím a lázeňstvím v ‚civilizované střední a západní Evropě‘,“ řekl Plachý. Zatímco
řada našich lázeňských zařízení se dostala
na vyspělou evropskou úroveň, nelze podle
něj totéž říci o lázeňských místech jako
takových. A to je prý také jedna z příčin,
proč v našich lázních ubylo ruských klientů.
„Zapomeňme na úvahy o ruské krizi či
vízové problematice, řada ruských klientů
se prostě přesunula do jiných destinací, které jsou pro ně levnější nebo atraktivnější či
zajímavější kvůli tomu, co se tam děje,“ řekl
doslova Plachý a dodal, že jednou z takových destinací je aktuálně třeba Maďarsko,
kde ruských klientů v uplynulém roce významně přibylo. „To je podle mne zásadní
problém, který se u nás neřeší. Dokud tady
nebudeme ruku v ruce s lázeňskými samosprávami, nedosáhneme ničeho. Těch aktivních, jako je třeba ta karlovarská, je u nás
bohužel minimum. Většina lázeňských míst
spí, nic se v nich neděje a naopak si stěžují,
že lázeňští provozovatelé nic nedělají,“
nešetřil kritikou Plachý.
Nahrávku na smeč využil karlovarský primátor Petr Kulhánek: „Teorie o tom, že
marketing musí jít ruku v ruce s obchodem,
je přesně to, co se snažíme v Karlových
Varech již pět let razit. To byl důvod, proč
jsme přenastavili aktivity infocentra a posílili jeho roli destinační agentury, která se
snaží systémově podporovat destinaci jako
takovou.“ Připomněl, že město výrazně
navýšilo rozpočet infocentra. „Nebylo to
vůbec jednoduché, protože v myšlení řady
politiků stále přetrvává přesvědčení, že
peníze věnované na marketing jsou peníze
utracené, zatímco já tvrdím, že jde o prostředky investované,“ vysvětlil Kulhánek.
„Nebude-li mít destinace dostatek prostředků na svoji propagaci, cestovní ruch
a lázeňství coby hlavní byznys v ní prostě
nemohou efektivně fungovat,“ dodal. Karlovy Vary proto podle něj velmi úzce spolupracují s profesními organizacemi, jako jsou
Asociace hotelů a restaurací ČR nebo Svaz
léčebních lázní ČR, a vzájemně koordinují
své aktivity. „Radíme se třeba o tom, na jakých trzích zintenzivnit propagaci, kde
aktivity udržovat a kde je dočasně utlumit,“
řekl Kulhánek. V zájmu objektivity je ovšem
třeba poznamenat, že i Karlovy Vary zaznamenaly v uplynulých měsících výrazný (až
čtyřicetiprocentní) úbytek ruské klientely
a že tedy ruská krize svoji roli přece jen
hraje. Otázka ale je, zda by bez zmíněných
aktivit města nebyl propad příjezdů z ruského trhu ještě mnohem výraznější.
Nastává čas investic.
Ale kam s nimi?
Jak už zaznělo, loňský rok byl pro lázně
z ekonomického hlediska příznivější a mnohé subjekty začaly připravovat či již přímo
realizovat investiční akce. Jak konstatoval
Eduard Bláha, lázně se totiž staly opět důvěryhodnějším partnerem pro banky, bez
jejichž úvěrů by investice do rozvoje či
oprav nebyly možné. Klíčovou otázkou nyní
podle Bláhy je zaměřit investic kýženým
směrem, tedy do něčeho, co bude skutečně
poptáváno. A to nejen v blízkém, ale i středně- či dlouhodobém horizontu. S příklady
investic do lázeňské infrastruktury se můžete detailněji seznámit v některých dalších
materiálech v tomto vydání.
Martin Plachý se na problematiku investic
na COTakhle snídani podíval z titulu funkce
prezidenta Evropského svazu lázní. „Investice, které jsou nyní realizovány či plánovány
v českém prostředí, jsou zanedbatelné
ve srovnání s tím, co se děje v evropském
měřítku,“ konstatoval. Jako příklad zemí
s enormně vysokými investicemi do lázeňství
uvedl Pobaltí, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Turecko. „Evropa silně ‚přezbrojuje‘,
protože ví, že toto je jeden z nástrojů udržitelného rozvoje,“ poznamenal Plachý a dodal, že zdaleka nejde jen o soukromé zdroje,
ale ve většině případů i o masivní investice
z veřejných prostředků. „Z hlediska mezinárodní konkurence bude situace těžší a těžší,
a jestli nezačneme něco dělat, začleníme se
dlouhodobě mezi destinace druhé či třetí
kategorie,“ varoval Plachý a poukázal
i na další problém spojený s investicemi – je
bezpodmínečně nutné sledovat, co investované prostředky následně přinášejí. Pro dokreslení situace zmínil Karlovy Vary či Mariánské Lázně, kde v posledních letech vyrostla řada nových hotelů, o kterých však na trhu
téměř není slyšet a jediná jejich marketingová strategie spočívá v podbízení se nižší
cenou. „Kdyby každá taková investice automaticky znamenala i aktivní marketing, možná by se všem lépe žilo,“ uvedl Plachý. „Když
sleduji některé připravované projekty v Mariánských Lázních, které tomuto městu mohou
v příštích pěti letech přinést až tisíc nových
lůžek, děsím se, abychom nedopadli jako
svého času v Praze a nepřetahovali si klienty
za patnáct eur na noc,“ netajil se obavami.
Kvalita především.
Jak o ní ale dát vědět?
Je bez diskuse, že konkurence se musí odehrávat nikoli v cenové, ale v kvalitativní oblasti. Účastníci COTakhle snídaně se shodli, že
u lázní jako takových bývá obvykle kvalita
procedur a dalších služeb na velmi dobré
úrovni, co ale působí potíže, to bývají některá
ubytovací zařízení. Vzhledem k tomu, že
neexistuje povinná klasifikace ubytovacích
zařízení a nikde není závazně definován
pojem wellness (a dokonce ani lázně!), kvalita může být velmi rozdílná. V praxi si může
zákazník koupit pobyt ve wellness hotelu, ale
po příjezdu na místo zjistí, že celý wellness
provoz obnáší jednu vířivou vanu a masérský
stůl. Tradičním a seriózním provozovatelům
lázní je samozřejmě tento stav proti mysli. „Je
to problém. V České republice dnes dokonce
není ochráněn ani samotný pojem ‚lázně‘,
Marek Mráz
v důsledku čehož jej může použít kdokoli
kdekoli a ‚lázně‘ mohou vzniknout i tam, kde
neexistuje žádný přírodní léčivý zdroj. Je to
stejné jako u hotelové klasifikace – kterýkoli
hoteliér si může na vývěsní štít namalovat
pět hvězd, aniž by tím porušoval jakákoli
pravidla. Tato anarchie pochopitelně vede
k matení klienta,“ uvedl na COTakhle snídani
Martin Plachý. Podobně je tomu podle něj
i se slovem wellness, jehož definice není
závazně vymezena nikde na světě. Za šanci
do budoucna označil Plachý vedle osvěty
také renomované certifikace – v lázeňství
například značku EuropeSpaMed, která je
v Evropě symbolem kvalitní léčebné péče.
Existují i certifikáty stvrzující kvalitu wellness
zařízení. Problém je v tom, že klient se
v těchto certifikacích nemusí vždy orientovat.
Určitým vodítkem při rozhodování mu může
být cena. Vyvarovat by se podle odborníků
měl nejlevnějším nabídkám. „Já občas používám heslo ‚chcete levně, nebo zdraví?‘, aby si
klient uvědomil, že levně se dnes o zdraví
pečovat nedá,“ řekl Martin Plachý. Připustil
ale, že v dnešní zrychlené době je těžké se
COT BUSINESS
7
červen 2015
s kvalitním produktem prosadit v nabídce
pobytů prodávaných na slevových serverech,
které s lázeňstvím či wellness mívají často jen
pramálo společného. Jediným nástrojem obrany je podle Plachého osvěta, ovšem není
jasné, kdo ji má provádět.
K problematice certifikace se vyjádřil i Eduard
Bláha. Poznamenal, že certifikace jsou často
vnímány jako komerční značky, které je možné koupit. „Jen v málokteré zemi se dostali
tak daleko, aby se národní certifikační systémy, které slouží třeba k zdravotnickému účelu,
přenesly i do marketingové roviny. My se nyní
snažíme dostat certifikaci, kterou používá
Evropský svaz lázní, do české legislativy. Není
to ale vůbec jednoduché. Tak daleko nejsou
ani nemocnice…“ naznačil Bláha.
Je vůle ovlivnit nehomogennost nabídky v lázeňství a wellness v agentuře CzechTourism?
I po tom jsme pátrali na dubnové COTakhle
snídani. Podle Marka Mráze na této problematice národní turistická centrála skutečně
pracuje, přičemž pozornost věnuje nejen
tvrdým parametrům, ale také parametrům
měkkým, které vypovídají o úrovni služeb
poskytovaných jednotlivými subjekty. CzechTourism v tomto smyslu komunikuje s příslušnými profesními svazy, například při přípravě
propagačních materiálů. Snahou je, aby se
do nich dostala pouze kvalitní zařízení a aby
šanci dostali provozovatelé ze všech lázeňských regionů, nejen z lázní západočeského
lázeňského trojúhelníku. „Vždy posuzujeme,
zda dané lázně jsou schopny uspokojit poptávku zahraniční klientely, jsou jazykově
vybavené, mají příslušné jazykové mutace
svých webových stránek apod. A bohužel
musím konstatovat, že u části menších lázeňských resortů je to problém,“ řekl Marek
Mráz. V této souvislosti je ale třeba konstatovat, že v důsledku toho, jak celým Českem
obchází strašidlo nedovolené veřejné podpory, v propagačních materiálech vydávaných
národním tourist boardem se prakticky nemohou objevit jména resp. obchodní názvy konkrétních poskytovatelů služeb. Agentuře nezbývá, než klientům v brožurách poskytnout
odkaz na celý lázeňský resort s tím, aby si
sám vybral hotel či jiné zařízení dle svého
uvážení. Proč u nás nejde to, co je běžné
třeba v Rakousku, je záhadou, nad níž si láme
hlavu nejeden odborník… Za zmínku stojí fakt,
že problematice veřejné podpory bude věnován letošní ročník konference Fórum cestovního ruchu, kterou na podzim uspořádá agentura CzechTourism v Plzni.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych
Za očistou těla i ducha
do čtyřhvězdičkového hotelu
ALEXANDRIA v Luhačovicích
Po
P
okud po
otř
třeb
e ujjete na chvíli polevit v hektické
k m pr
ké
pracovním tempu či
uvažujet
ette o netrrad
a ič
i ním dárku pro svéé blíz
ízké
íz
k , při
řinášíme vám tip na
relaxačn
čn
ní pobyt vvee stylovém
m čt
č yřhvězdi
diičk
č ovém w
wellness hotelu v jedněch
h
z ne
n jkrá
rásnějších láz
rá
á ní v České
kéé rep
pub
bli
l ce – v Luh
uhačovicích.
To nejlepší
ze Zlínsského kraje:
Dvě budovy – dva světy
Komplex hotelu Alexandria Spa & Wellness tvoří dvě
části. Původní budova byla postavena ve třicátých
letech minulého století a�prvorepublikovou noblesu
nabízí i�dnes. Nová hotelová část reprezentuje
současnou generaci nejmodernějších evropských lázní.
Kvalitou služeb i�prostředím je Alexandria
rovnocennou konkurencí vyhlášeným čtyřhvězdičkovým
hotelům v�evropských zemích, ovšem za ceny
odpovídající českému trhu.
Hotel s�celkovou kapacitou 106 lůžek nabízí komfortní
ubytování. Interiér pokojů v�hlavní budově připomíná
prvorepublikovou atmosféru. Naopak v�nové hotelové
části jsou�jednotlivé pokojové dekorace a�výtvarná díla
jakousi připomínkou suvenýrů z�Alexandrových cest –
moderní reinterpretace egyptské malby na papyrus
a�nádech bílého indického hedvábí na záclonách
a�závěsech. V�rámci pobytu si�klienti mohou užít
odpočinek ve stylu starých římských lázní. Starodávné
tradice lázní dobou nezestárly a�dnes je v�novém
nabízí luxusní hotelové wellness centrum.
Gurmánem ve stylovém prostředí
Nezapomenutelný kulinářský zážitek si hosté mohou
dopřát ve Francouzské restauraci, která patří svým
historickým nádechem původní podoby třicátých let
minulého století mezi perly hotelu Alexandria.
V�elegantním prostředí jsou vedle vybraných pokrmů
servírovány také krajové speciality, k�nimž se podávají
nejlepší moravská i�špičková zahraniční vína.
Odpočinek a zábava
Relaxaci v�lázních holdovali už staří Římané. Ti je
navštěvovali, aby se duševně osvěžili, fyzicky otužili
Hote
te
el Alex
Alle andria★★★★★
získal již podruhé presttižžní
ocenění v sout
so
out
u ěž
ě i
Czech Hotel Aw
Awa
ards –
Hotel roku 2014 v ka
k tegorii
Wellness & spa ve Zlínském kraji.
i�porozprávěli s�přáteli. V�luxusním wellness centru
hotelu Alexandria na vás dýchne atmosféra
starořímských lázní. Prostoru vévodí bazén, jenž skrývá
dvě zlatá slunce. Nabrat energii můžete v�saunovém
světě či orientální parní lázni Rasul. Vyhledávaný je
soukromý wellness pro dva. Ze široké škály zážitkových
a�originálních procedur, které doplňují očistné peelingy
a�zkrášlující zábaly, si�vybere i�ten nejnáročnější host.
Nechybějí samozřejmě tradiční lázeňské procedury.
Doporučujeme vyzkoušet také uhličité koupele
v�přírodní luhačovické léčivé minerální vodě.
Pro milovníky živé hudby je v�hotelu k�dispozici noční
klub. Rozmanitá je rovněž nabídka volnočasových aktivit
v�Luhačovicích a�okolí. Architektura moravských Luhačovic
má nenapodobitelný ráz, který jí vtiskl slovenský architekt
Dušan Jurkovič. Jedinečné minerální prameny, využívané
více než 300�let, řadí Luhačovice v�léčbě dýchacích cest
a�dalších onemocnění mezi nejlepší lázně v�Evropě.
www.HotelAlexandria.cz
NÁŠ TIP: Víkendové pobyty v ALEXANDRII
www.LazneLuhacovice.cz
★★★★
Dopřejte si odpočinek a načerpejte novouCOT
energii
s neomezeným
využitím saunového světa a bazénu…
BUSINESS
8 květen 2015
advertorial
Co může být lepšího
než společná rodinná relaxace v lázních?
O trendech v lázeňství, vývoji poptávky a tomu odpovídajících změnách
v nabídce jsme hovořili s marketingovou manažerkou společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně Patricií Irlvekovou.
Loňský rok byl pro tuzemské
lázeňství rokem zlomovým.
Do lázní se na jednu stranu
začali vracet tuzemští klienti
pojišťoven, na druhé straně ale
zejména lázně v Karlovarském
kraji zaznamenaly úbytek movité ruské klientely. Ing. Novobilský loni v rozhovoru řekl:
„Cítíme, že letošní sezona bude
o hodně náročnější, a co se týče
obsazenosti, asi horší než
v předchozích letech.“ Bylo
tomu tak doopravdy? Jak si
vaše společnost stála v loňském roce?
Na začátku loňského roku jsme
stáli před velkou výzvou v podobě poklesu v počtech ruské
klientely, nejistého vývoje kurzu
koruny, vyhlášky o lázeňství
a dalších faktorů. Proto jsme
připravili komunikační strategii
zaměřenou na nové trhy. Více
jsme jezdili propagovat do Německa, Rakouska nebo i dál
do USA. Tyto aktivity nám přinesly rekordní rok v počtu přenocování. Samozřejmě situace
se stále mění, proto nesmíme
usnout na vavřínech, ale pokračovat se zdůrazňováním našich
předností. Přírodní léčebné
zdroje, kvalifikovaný personál
a genius loci Mariánských Lázní.
To jsou věci, které táhnou, ale
lidé o nás musí vědět, a to je
práce i pro letošní rok.
Jaké další trendy jste zaznamenali v poptávce a jak jste na ně
reagovali?
Zvýšil se nám počet anglicky
hovořících klientů, což přináší
novou výzvu související s jazykovou vybaveností. I proto mají
všichni naši zaměstnanci možnost navštěvovat bezplatné
jazykové kurzy, které jim pomá-
Město, které je utopené v moři
zeleně, to je něco, čím budou
izraelští hosté fascinováni vždy.
Každý rok jich vítáme více
a více. Tento trend bude jistě
pokračovat. Co se týče klientů
z Číny, tam je to běh na dlouhou
trať. Pokud bychom jim dokázali
vysvětlit a ukázat, s čím vším
jim lázeňství může pomoci, tak
by jistě začali jezdit. Dokud ale
vidí Evropu jen jako sbírku pamětihodností, tak se nám to
nepodaří. Nesmíme zapomenout ani na otázku dostupnosti
víz pro občany ČLR.
V loňském roce jsme
masivně investovali do
rekonstrukce pokojů,
zázemí a mnoho
dalšího. Trendem
tohoto roku jsou pak
moderní technologie.
V tomto vydání COT business
přinášíme mj. článek o tom, že
lázeňské společnosti se potýkají s „odlivem mozků“ – kvalifikovaní lékaři a další zaměstnanci odcházejí do Prahy či
do zahraničí a je těžké získat
za ně náhradu. Cítíte tento
problém také? Jak ho řešíte?
Jakým je společnost LLML zaměstnavatelem?
Trend současného vylidňování
menších měst je nemilosrdný
a je vidět po celé Evropě. Lidé
se stěhují do velkých měst, kde
pak trpí stresem a na víkendy
vyrážejí do menších měst, jakými jsou i Mariánské Lázně,
za odpočinkem. Tento problém
zde je, proto se naše společnost snaží pečovat o blaho
svých zaměstnanců, aby nemuseli odcházet. Zaměstnancům
nabízíme možnost účastnit se
kulturních akcí, procedury se
slevou, ubytování v Mariánských
Lázních za výhodných podmínek, výměnné rekreace s ostatními lázněmi a pak práci v zajímavém prostředí a kolektivu.
Nesmíme ani zapomenout, že
Mariánské Lázně nabízejí skvělé
hají najít společnou řeč se všemi
našimi klienty. Není výjimkou, že
naši zaměstnanci ovládají i tři
světové jazyky. U české klientely
vidíme návrat k lázeňství. Přijelo
k nám mnohem více českých
samoplátců a to je věc, která nás
velmi těší.
Prezident Zeman nedávno při
návštěvě Karlovarského kraje
řekl, že úbytek ruské klientely
by lázně mohly kompenzovat
vyššími příjezdy z Číny a Izraele.
Je to podle vás reálné? Je opravdu šance přilákat do našich lázní
Číňany, kteří jsou zvyklí během
několikadenní cesty „poznat“
velkou část Evropy?
Izraelští hosté a Mariánské Lázně mají velmi dlouhou historii.
Během velmi horkého léta, které
je náročné především pro starší
klientelu, cestují do Marián­ských
Lázní, aby si tady odpočinuli.
COT BUSINESS
9
červen 2015
podmínky pro kulturu, sport
i výchovu dětí – je to menší
město s plnou občanskou vybaveností. Velmi bezpečné a krásně se prolíná s přírodou. Vyjdete
z domu ven a nejbližší park, les
nebo dětské hriště není nikdy
moc daleko. Není právě toto ten
základ spokojeného života?
S jakými novinkami jste přišli
v uplynulém roce a s jakými
vstupujete do letošní hlavní
sezony?
V loňském roce jsme masivně
investovali do rekonstrukce
pokojů, zázemí a mnoho dalšího. Trendem tohoto roku jsou
pak moderní technologie. K letošnímu zahájení jsme pak
otevřeli infocentrum 21. století,
kde dostanete všechny informace v elektronické podobě.
Pevně věřím, že tento ekologický trend bude oceněn především našimi klienty.
Jaké plány mají LLML připraveny pro příští měsíce?
Před námi jsou prázdniny, čas
dětských radovánek a teplých dní. Proto se soustředíme
na rodiny s dětmi, abychom
jim nabídli maximální komfort.
Máme vlastní dětské koutky, kde
je mimo jiné spousta lega, dětská hřiště přímo v hotelu, hlídání
dětí, pediatra, speciální dětské
procedury na posílení imunity.
Dále budeme propagovat produkty pro klienty z arabských
zemí a nabídneme jim hubnoucí
a zkrášlující programy. Všechny
tyto služby daleko víc budeme
komunikovat směrem ke klientům, kteří by o to mohli mít
zájem. Vždyť co může být lepšího než společná rodinná relaxace v lázních v tomto krásném
lázeňském městě?
Text: -redFoto: Léčebné lázně Mariánské
Lázně
COT BUSINESS
10
květen 2015
Mariánské Lázně zahájily sezonu
slavnostně a zostra
Slavnostní zahájení 207. lázeňské sezony v Mariánských Lázních trvalo několik dní. Pod taktovkou společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group mohli její hosté
a obchodní partneři navštívit několik hotelů a okusit jejich speciality. Vrcholem oslav byl slavnostní večer 9. května ve společenském domě Casino.
Slavnostní program nazvaný Vše je jinak / Everything Is Different zahájila
Ing. Patricie Irlveková, obchodní ředitelka
společnosti Léčebné lázně Mariánské
Lázně – Danubius Hotels Group za doprovodu Libora Boučka, který také celým
večerem provázel.
Živelnou bubenickou ohňovou show Neopercusio Live Flame vystřídalo vystoupení
hudební skupiny Legendy se vrací. Diváci
mohli v Casinu obdivovat rovněž akrobatickou zručnost účinkujících u novocirkusového představení s názvem Loser(s). V závěru večera pak nechybělo ani disko
s DJ Mariem.
Doprovodný program byl také překvapivý. Návštěvníci slavnostního večera si
mohli nechat zhotovit tetování, zkusit,
jak by jim slušely crazy účesy a oblečení,
a to celé zvěčnit fotografií z HappyBoxu.
V Rock baru mohli také ochutnat nápoje
pro odvážné.
I když můžete navštívit západočeské lázně
po celý rok, ta pravá lázeňská sezona, kdy
ožijí snad všechny lázeňské domy a zařízení
bezpočtem klientů, začíná až na jaře. Taková událost se musí oslavit a děje se tak
každý rok. Ani společnost Léčebné lázně
Mariánské Lázně – Danubius Hotel Group
nezůstala stranou. I tento rok se postarala
o úchvatné oslavy.
I když bylo celý druhý prodloužený květnový víkend v Mariánských Lázních na co
se koukat, prim bezpochyby hrály program v hotelech společnosti Léčebné
lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels
Group a velkolepý večer ve společenském domě Casino.
Hosté a obchodní partneři společnosti
Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group mohli navštívit jednotlivé
hotely společnosti – Nové Lázně, Centrální
Lázně, Maria Spa, Hvězda, Imperial, Pacifik, Butterfly, Vltava a Svoboda – a okusit
jejich nejrůznější speciality. Nejdůležitějším
okamžikem po slavnostním obědě ve Spa
Hotelu Vltava byl však sobotní večer
ve společenském domě Casino.
Velkolepé zahájení nové lázeňské sezony
tak ukázalo, že Mariánské Lázně a hotely
společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group jsou neustále
plné života a chuti připravit návštěvníkům
v krásném západočeském městě nezapomenutelný pobyt.
Text a foto: -llml-
COT BUSINESS
11
červen 2015
Aktuální úlohou českých lázní
je vědecky zpracovat svou léčbu i její účinky
Letos v únoru byl předsedou Sdružení lázeňských míst
České republiky (SLM ČR) opět zvolen Petr Kulhánek,
který je také primátorem Karlových Varů a zastupitelem Karlovarského kraje. Společně s ním jsme pohlédli
do minulosti, ale především do budoucnosti lázeňských míst a měst a připomněli důležitou roli Sdružení
lázeňských míst ČR, kterou může sehrát nejen při propagaci českých lázní, ale především při dalším rozvoji
balneologie v Česku.
Jaké nejdůležitější kroky vás
v následujícím čtyřletém období ve funkci předsedy Sdružení
lázeňských míst ČR čekají?
Čeho byste chtěl ve funkci
dosáhnout?
Samozřejmě chceme zachovat
léčebné lázeňství jako unikátní
obor medicíny, který nejen vrací
zdraví tou nejpřirozenější cestou, ale také má měnit pohled
pacienta na jeho zdraví a životosprávu. Na druhou stranu
lázeňství často využívá unikátní
zdroje, chrání svou krajinu, vytváří jedinečná místa s mimořádnou infrastrukturou a nabízí
obrovský multiplikační ekonomický efekt.
V minulém období se nám podařilo zastavit tendence omezovat české lázeňství, tedy léčbu
domácích pacientů, zdravotních
pojištěnců. To představovalo
velký problém nejen pro lázně,
které jsou na pojištěncích závislé, ale především to vrhalo podezřelé světlo na celé české
lázeňství. Sám český stát tehdy
sílu a efekt lázeňské péče zpochybňoval. Stejná myšlenka
potom samozřejmě napadne
i zahraniční klienty, a proto to
byl vážný problém i pro místa,
kde tvoří zahraniční klientela
významnou část hostů.
Je dobře, že se podařilo zabránit
degradaci lázeňství, ale myslím,
že před námi stojí hodně práce
na tom, abychom účinnost
našich lázní vědecky ověřovali,
mezinárodně etablovali a také
nabídli jako alternativu světovým trhům, které léčebné lázeňství příliš neznají, ale zároveň se rychle rozvíjejí. Tím mám
na mysli Severní i Jižní Ameriku
nebo Asii.
za deset korun za kilogram
není pro zdraví to nejlepší,
a začali brát jídlo, vaření a životosprávu vážněji, myslím, že
se časem naučí vážit si svého
zdraví a těch tradičních, staletími osvědčených metod, které
nemají vedlejší účinky, ani je
není potřeba testovat na zvířatech… Jestli je někdo dnes
ochoten utratit dvacet korun
navíc za kuřecí, které má chuť
masa, třeba příště místo výtažku proti civilizačním chorobám, vyvolaným stresem,
použije něco přirozenějšího.
Myslím, že tuzemští klienti si
již cestu do lázní opět našli, jak
o tom svědčí informace o výrazném nárůstu poptávky
z lázeňských míst.
Začíná nová lázeňská sezona.
Jaká byla ta loňská z pohledu
SLM ČR? Očekáváte, že by nadcházející sezona mohla být
něčím výjimečná?
Určitě ji poznamenal výpadek
východoevropské klientely,
především ruské a ukrajinské.
Samozřejmě, opět se to týká
především lázeňských měst,
pro která byla zásadnější. Jinak
naopak u klientely české nebo
z blízkých zemí si dovoluji vyslovit mírný optimismus. Předpokládám, že ta následující
i další sezony budou trochu
o rozčeření stojatých vod, hledání nových trhů, příležitostí,
možností.
Jak podle vás mohou pomoci
jednotlivá lázeňská města
s propagací lázeňské péče
na domácím trhu i v zahraničí?
Myslím, že nejlepším způsobem je být co nejlepšími lázněmi. Mít výsledky, mít schopný
a přívětivý personál, dbát
na svou léčbu. Ale nezatracovat
ani krátkodobější wellness či
beauty pobyty, nebo třeba
návštěvníky, kteří vyhledávají
lázeňské místo samotné, přestože zatím třeba nepotřebují
léčbu. Protože jedině tak potenciální budoucí klien­ti nebo ti,
kdo budou svým blízkým financovat, zajišťovat nebo doporučovat léčbu, uvidí, co lázně
jsou, co umí – a třeba i to, co
lázně nedokážou. Myslím, že
Od začátku letošního roku platí
novela indikačního zákona
a prodloužila se i délka léčebných pobytů a komplexní i příspěvkové péče. Teď je řada
na lázních, aby nalákaly klienty
zpět do léčeben. Myslíte si, že
k tomu mají dostatečně silné
marketingové nástroje i finanční zdroje?
Věřím, že mají, ale opět – to
nejdůležitější není momentální
marketing, ale změna uvažování lidí. Stejně jako Češi pomalu poznávají, že salám
COT BUSINESS
12
červen 2015
především mezi ekonomicky
aktivními, zdravými lidmi, má
smysl ukázat, že lázně mohou
být i výbornou prevencí pro
budoucnost, nejen tím, že vás
vyšetří doktor a dostanete
třeba koupele, ale taky protože
volný čas mezitím strávíte bez
shonu, sami se sebou, zdravým
pohybem pěšky, na kole, na lyžích, v koňském sedle nebo jak
si vyberete. Že to není Chorvatsko nebo Džerba, ale zase to
znamená, že se příští rok budete moci bezbolestně hýbat,
volně dýchat, netrpět bolestmi
zad nebo zažívacími obtížemi.
A že třeba nemálo ušetříte
na svých analgetikách, antihistaminikách a podobně.
Zatím poslední novinkou je
například sdružení města
­Karlovy Vary, Karlovarského
kraje a tamního letiště k podpoře a rozvoji leteckých linek
do tohoto lázeňského města.
Jaké jsou nejbližší plány
­sdružení?
Ano, letecká doprava na regionálních letištích je jedním z těch
odvětví, která hodně pocítila
pokles ruské a ukrajinské klientely. Je to učebnicový příklad
toho, že je třeba hledat jiné trhy,
jiné možnosti vlastní nabídky,
jiný způsob oslovení klientely.
Na Karlovarsku se chceme zaměřit na západoevropskou
klien­telu, kterou k nám má
přilákat nejen to tradiční, ale
i novinka – společná kandidatura
na seznam UNESCO. To znamená i tak trochu jinou klientelu,
než je tradiční léčebná, a věříme, že především v Německu
nebo ve Velké Británii bychom
mohli být úspěšní.
SLM ČR pořádá také každoročně pro lázeňská zařízení i odbornou veřejnost zahraniční
studijní cesty. Letos do severního Německa a Polska. Lze
na nich získat zkušenosti
i z oblasti lázeňského cestovního ruchu? Jaký je o tyto cesty zájem?
Určitě je to cenný zdroj informací, jak to funguje jinde. Vím,
že Německo si svých lázní
považuje, ačkoliv asi není v Evropě země, která by v posledních letech nehledala úspory.
Polsko je nám zase jazykově
a uspořádáním blízké. Zájem
z řad jak představitelů samospráv lázeňských míst, tak
odborníků na lázeňství je přirozený – každý vhled a zkušenost
do problematiky lázeňské péče
v různých zemích je poučný,
inspirativní.
Podle vašich vlastních slov
přistupoval stát zejména v posledních letech k lázeňství
jako k otloukánkovi, místo aby
byl hrdý na vynikající pozici
Říkám to často a řeknu to i teď:
úlohou českých lázní do nejbližší budoucnosti
je vědecky zpracovat svou léčbu, její účinky
i její vedlejší účinky, které jsou na rozdíl
od většiny léčiv pozitivní.
a výsledky české balneologie
v evropském i světovém měřítku, a podle toho se k němu
také choval. Jakým způsobem
by bylo podle vás možné tento přístup změnit? Jakou roli
by v tomto ohledu mohlo sehrát SLM ČR?
SLM ČR má přímo ve svém
poslání vystupovat jako reprezentant lázeňských míst
i ve veřejné diskusi o lázeňství,
v argumentaci úředníkům a politikům, proč je lázeňství důležité i přínosné. Říkám to často
a řeknu to i teď: úlohou českých
lázní do nejbližší budoucnosti je
vědecky zpracovat svou léčbu,
její účinky i její vedlejší účinky,
které jsou na rozdíl od většiny
léčiv pozitivní. Musíme provádět aplikovaný výzkum a také
by nebylo od věci vědecké
srovnání metod, účinnosti, nákladovosti a podobně, a to
třeba i srovnání mezinárodní.
Za druhé je potřeba propagovat
lázně nejen jako tvrdou medicínu, tedy opravdu léčbu chorob,
ale také jako medicínu měkkou,
tedy zdravý životní styl, prevenci chorob, zlepšení kvality
života i pro lidi zdravé a aktivní.
Za třetí je třeba akcentovat jedinečnost lázeňských míst, která
zvláštním způsobem chrání své
okolí, svou krajinu, vytvářejí
naprosto jinou krajinu než třeba
zemědělství, průmysl, energetika, ale i trochu jinou krajinu než
prostý cestovní ruch.
Na to vše samozřejmě asi nestačíme sami, ale věřím, že
lázeňství je do určité míry
imageový národní produkt,
a kromě toho má silný exportní
potenciál, přičemž jde vlastně
především o export služeb a nehmotných kvalit prostředí, tedy
věcí, které se jinak exportují
dost těžko. Věřím, že dobrým
partnerem pro nás bude i v budoucnu CzechTourism, nebo
organizace zabývající se veřejným zdravím.
Text: Martina Vampulová
Foto: archiv Magistrátu města
Karlovy Vary
Léto ve SPA HOTELU THERMAL
Léto se nezadržitelně blíží a SPA HOTEL THERMAL**** se na tuto sezonu připravil.
­Začátkem července se hotel promění v dějiště Mezinárodního filmového festivalu. Tento rok bude ve znamení oslav, protože se jedná o jubilejní 50. ročník. Pokud chcete zažít
tuto jedinečnou atmosféru plnou zvučných jmen a celebrit, musíte si pospíšit. Hotel
letos poprvé nabízí milovníkům filmu a filmové slávy ubytování přímo v centru dění.
advertorial
koncentrací golfových hřišť
v České republice. Už samotný
název balíčku Z golfu do lázní
napovídá, že host dostane nejen
green fee, ale i proceduru
po hře.
Léto je spojené s teplem a teplo
s příjemným posezením na terasách. Terasa SPA HOTELU
THERMAL nabízí grilované speciality, nápoje všeho druhu
a hlavně neopakovatelný výhled na lázeňskou promenádu.
Ukončení Mezinárodního filmového festivalu je pak začátek
opravdové letní lázeňské sezony. Kromě klasických léčebných
pobytů s minimální délkou pobytu 14 dní nabízí SPA HOTEL
THERMAL speciální balíčky, a to
již od 2 nocí. Pro „lázeňské začátečníky“ doporučujeme balíček
Chuť Thermalu, který je možné
zakoupit již od 2 nocí. Kromě
ubytování s polopenzí zahrnuje
1 proceduru denně a volný vstup
do wellness centra, tedy vnitřního bazénu, vířivky, saun a fitness centra. Pro rodiny s dětmi
je ideální balíček Léto v Thermalu, kde mají děti do 12 let
COT BUSINESS
pobyt jen za symbolickou cenu.
Součástí balíčku je celodenní
zápůjčka kol včetně informací
s tipy na výlety a popisem cyklotras. Hosté tak spojí sport
s poznáváním krásy Karlových
Varů a okolí. Nezapomněli jsme
ani na milovníky golfu, protože
Karlovarsko je známé největší
13
červen 2015
Tým našich lékařů a terapeutů
se postará o vaše zdraví, šéfkuchař o vaše chuťové buňky a už
je jen na vás, který z vybraných
balíčků vám zpříjemní krásné
Léto v Thermalu.
Text: Ing. Tamara Klein,
DOSM hotelu Thermal
Foto: Archiv hotelu Thermal
www.thermal.cz
advertorial
Rozvoj lázní zcela unikátně
Českému lázeňství se znovu blýská na lepší časy. V některých
lázních ke svému rozvoji přistoupili zcela unikátním způsobem. Příkladem jsou Léčebné lázně Bohdaneč a Lázně Teplice
nad Bečvou. Více nám odhalil statutární ředitel této lázeňské
skupiny Ing. Jiří Vitík.
Léčebné lázně Bohdaneč jsou známé svojí
specializací na léčbu pohybového ústrojí,
Lázně Teplice nad Bečvou zase jako specialista na léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Novinkou letošní sezony je ale otevření Center spokojeného stáří Alzheimer
Care. Proč jste se rozhodli k tomuto rozšíření služeb?
Zdaleka to není novinka letošní sezony.
Centrum spokojeného stáří jsme otevřeli
v únoru letošního roku, ale již od loňského
roku provozujeme obdobné centrum
ve Svobodě nad Úpou. Těmito centry diverzifikujeme naše klientské portfolio a budujeme vedle naší už tradiční léčebně rehabilitační péče i nový segment poskytování
sociálních služeb. Ano, chceme naše podnikání opřít o další pilíř a rozložit tak případná
rizika, která by mohla nastat změnou legislativy a doprovodných pravidel v oboru
lázeňství, jak se už ostatně stalo před dvěma lety. Naštěstí tehdejší deformace
ve schématu nároků na lázeňskou péči byla
současnou vládou napravena a rovněž postoj zdravotních pojišťoven vůči lázeňským
poskytovatelům je nyní velmi korektní.
Působení v novém segmentu sociálních
služeb chceme po zhodnocení dosavadních
zkušeností dále rozvíjet, proto jsme před
několika týdny začali s budováním dalšího
Centra, tentokrát v areálu Lázní Teplice nad
Bečvou, které také patří do naší lázeňské
skupiny. Tam bychom chtěli zahájit provoz
do konce letošního roku.
Co a komu přesně Centrum spokojeného
stáří Alzheimer Care nabízí? Jaké náklady si
projekt vyžádal?
Naše Centra spokojeného stáří Alzheimer Care
v bohdanečském lázeňském areálu a ve Svobodě nad Úpou poskytují intenzivní sociální
a zdravotní péči dlouhodobě ubytovaným
klientům postiženým Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí. Přidanou hodnotou je uspořádání objektů a široká péče
o naše klienty. Tím vytváříme pocit jejich
autentického domova. Do pohodlných jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojů, kde
nechybí elektricky ovládaná polohovatelná
lůžka a moderní sociální zařízení, si může
každý klient přinést „kus svého domova“, ať
už je to oblíbené křeslo, obraz či památečný
předmět, nebo dekorace. Naše lokality poskytují navíc ještě něco unikátního. Ve Svobodě
nad Úpou je to čistý horský vzduch a v Bohdanči lázeňské služby a prostředí lesoparku,
do kterého je objekt Centra vklíněn.
Naše poslední investice, rekonstrukce někdejšího lázeňského pavilonu Bílý v Léčebných lázních Bohdaneč a jeho přestavba
na moderní zařízení sociální a zdravotní
péče nás stála více než 60 milionů korun.
Přestavba pavilonu Praha v Lázních Teplice
nad Bečvou za stejným účelem bude ještě
nákladnější.
Aby toho nebylo málo, připravujete také
Centrum tradiční čínské medicíny v Léčebných lázních Bohdaneč. Proč právě tento
projekt?
Důvody jsou stejné jako v případě Center
pro Alzheimerovu chorobu. Chceme se věnovat dalším segmentům zdravotní péče
a vhodně je propojovat s lázeňstvím. Nabídneme tak i jiné způsoby následné péče
našim lázeňským i ambulantním klientům
a vhodně tím propojíme koncepty takzvané
západní a čínské medicíny. Zacílíme i do oblasti prevence. Vedle našich odborníků hodláme angažovat špičkové čínské lékaře
specializované na bylinnou terapii a akupunkturu. Naše Centrum tradiční čínské
medicíny se zároveň stane školicí platformou pro výchovu specialistů tohoto atraktivního oboru. Rovněž jsme nabídli zázemí
pro stejný rodící se obor Fakultní nemocnici
Hradec Králové, se kterou nás pojí úzká
spolupráce při rehabilitaci pacientů v poope-
COT BUSINESS
14
červen 2015
račních a poúrazových stavech. Moderní
pracoviště s téměř desetimilionovou investicí právě dokončujeme a na sklonku léta se
chystáme přivítat první pacienty.
Jaký očekáváte vliv těchto dvou nových
projektů na hospodaření společnosti? Jak
se vůbec dařilo vaší lázeňské skupině
v loňském roce a jaká máte očeká vání
od roku letošního?
Byli bychom špatní manažeři, kdybychom
neměli předem spočítáno, co nám tyto nové
projekty, které klasifikujeme jako rozvojové,
přinesou po ekonomické stránce. Platby
v lázeňství po dlouhou dobu stagnují, což nás
při rostoucích vstupech, byť se náklady snažíme neustále redukovat, nutí hledat takovéto
prorůstové aktivity. Jsme přesvědčeni, že
vedle stabilizačního vlivu nám nové projekty
hospodaření obou lázní vylepší. Za minulý
rok jsme dosáhli příznivého hospodářského
výsledku, mnohonásobně vyššího než v roce
předešlém. V tomto trendu chceme pokračovat i v letošním roce. Zlepšení očekáváme
v poměru s předchozími lety ještě vyšší, a to
právě díky novým projektům.
Jaké další novinky jste letos pro své klienty
připravili?
Největší novinkou letošního roku je bezesporu zmíněné zahájení provozu Centra spokojeného stáří Alzheimer Care v Léčebných lázních Bohdaneč. Neopomíjeli jsme zde ani
naše ryze „lázeňské“ klienty, kteří během
čtyřtýdenního pobytu vedle lázeňské a rehabilitační péče potřebují a očekávají jakousi
nadstavbu. Tu jsme jim vytvořili modernizací
a rozšířením naší lázeňské kavárny v hodnotě
téměř 2 milionů korun a otevřením lázeňského bistra. Oba gastronomické provozy cílí
i na nejširší veřejnost. Koncipovali jsme je
proto tak, aby byly lákavou pozvánkou do našeho lázeňského areálu, který je svými službami otevřen nejen pro ubytované klienty.
V našich moravských lázních Teplicích nad
Bečvou na naše klienty rovněž čeká řada
novinek v podobě nových léčebných programů. Pozornost jsme zaměřili například
na léčbu obezity, a to především dětských
pacientů. Pro naše klienty dále připravujeme
nové edukační pobyty tak, aby vedle efektivní péče měli možnost si během pobytu
v lázních ještě více a prakticky osvojit i znalosti o životosprávě, cvičení a prevenci.
Text a foto: Léčebné lázně Bohdaneč,
Lázně Teplice nad Bečvou
Specialista na léčbu pohybového ústrojí a nervových
onemocnění s dlouhodobě prokazovanými výsledky
v časné rehabilitaci pooperačních a poúrazových stavů
Léčebné lázně Bohdaneč a.s.
Masarykovo nám. 6, 533 41 Lázně Bohdaneč
Tel.: 420 466 860 860, e-mail: [email protected]
www.llb.cz
Centra spokojeného stáří
Dostupná péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
nebo jiným chronickým duševním onemocněním
● Lázně Bohdaneč, Masarykovo nám. 6,
tel.: 725 730 649, e-mail: [email protected]
● Svoboda nad Úpou, Lázeňská 317 a 319,
tel.: 606 067 067, e-mail: [email protected]
● Teplice nad Bečvou – připravujeme
www.alzheimercare.cz
Lázně s odborným léčebným ústavem zaměřené na
léčbu kardiovaskulárních chorob, cukrovky, nemoci
onkologické, pohybového ústrojí či nervové. Poskytuje
časnou rehabilitaci pacientům po kardiochirurgických,
ortopedických a neurochirurgických operacích.
Lázně Teplice nad Bečvou a.s.
753 51 Teplice nad Bečvou č. p. 63
Tel.: 420 581 81 81 81
e-mail: [email protected]
www.ltnb.cz
COT BUSINESS
15
květen 2015
Cestovní ruch a právní úprava lázeňství
Právní předpisy související s cestovním ruchem procházejí v posledních letech řadou často i zásadních koncepčních přeměn,
které bohužel dosud nekončí, neboť se čeká zejména na náhradu klíčové evropské směrnice o zájezdech č. 90/314/EHS.
Tato nestabilita je často terčem oprávněné kritiky profesionálů
cestovního ruchu.
K otázkám úzce souvisejícím s cestovním
ruchem nepochybně patří i lázeňství. Zde je
situace vcelku příznivější a k zásadním právním změnám u lázní v poslední době naštěstí nedochází. Přesto má ale daleko k potřebné právní stabilitě. Jak upozornila např.
Eva Vavrečková, vedoucí Ústavu lázeňství,
gastronomie a turismu Slezské univerzity
na konferenci Aktuální trendy lázeňství,
hotelnictví a turismu 9.–10. dubna (viz stejnojmenný již vydaný elektronický sborník),
tak legislativní změny přispěly k omezení
lázeňské péče realizované prostřednictvím
zdravotních pojišťoven.
Tato skutečnost souvisí s důležitým specifikem lázeňství v rámci cestovního ruchu,
které lze přiřadit alespoň zčásti k právu
so­ciálního zabezpečení. Je tedy nemálo
pod vlivem státní sociální politiky, která je
vyjádřená i v právních předpisech, a podstatná část lázeňských pobytů je hrazena ze
zdravotního pojištění. Minulá pravicová vláda prováděla úspornou politiku, což ovlivnilo
také lázeňství přibližně od roku 2010. Ministerstvo zdravotnictví pak zejména vydalo
vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně
rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost,
a to na základě § 33 odst. 2 zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění. Došlo ke zpřísnění podmínek poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče
placené z veřejných prostředků. Za ekonomické krize se řada lázní jen těžko vyrovnávala s tímto pro ně nepříjemným krokem,
kdy ovšem závislost na financích ze zdravotního pojištění je velmi rozdílná.
K otázce se vyjádřil 25. března 2014 i ústavní
soud, který vyhlášku zrušil k 31. prosinci
a požadoval zákonnou úpravu této otázky.
Nová vláda slibovala opětovné rozšíření
lázeňské péče a přihlížela i k ekonomickým
aspektům, tedy k obavám z uzavření řady
lázní. Byl tedy přijat zákon č. 1/2015 Sb.,
který novelizoval zákon o veřejném zdravotním pojištění. Nejrozsáhlejší je v novele
zařazený Indikační seznam pro lázeňskou
Na rozdíl od často sporné
právní úpravy podnikání
v cestovním ruchu, která se
nyní transformuje, je právní
řešení lázeňství přijatelné
a poměrně stabilní.
léčebně rehabilitační péči. Novelizací zákona, který v řadě případů prodlužuje možnou
léčbu, logicky vznikají dodatečné náklady
na péči hrazenou z veřejného zdravotního
pojištění, kde by však náklady neměly přesáhnout půl miliardy korun ročně.
Množství právních předpisů upravujících
lázeňství je značné, přičemž lze rozlišovat
dvě skupiny norem, a to početné v zásadě spíše technické předpisy týkající se
lázní, kde je jádrem lázeňský zákon a vedle toho má svůj význam úprava veřejného zdravotnictví – tedy hlavně zákon
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění, ale i zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování. Zájem právní vědy o lázeňství
je vcelku minimální, rozsáhlejší je snad
jedině komentář k lázeňskému zákonu
od Jaroslava Staňka z roku 2013.
Klíčový je Zákon o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních
vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) číslo
164/2001 Sb. Zákon vymezuje samotnou
problematiku, dále upravuje využívání
zdrojů, postavení uživatele zdroje, odborný
dohled, ochranu zdrojů. Z hlediska cestovního ruchu je asi nejzajímavější hlava VI,
o přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech. Je zde zakotven proces stanovování přírodních léčebných lázní ale i jejich
rušení. Podle § 25 odst. 3: „Přírodní léčebné
lázně stanoví ministerstvo vyhláškou
z vlastního podnětu, na návrh obce, na je-
COT BUSINESS
16
červen 2015
jímž území mají být přírodní léčebné lázně
stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo
právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické
podmínky příznivé k léčení k poskytování
lázeňské péče.“ Množství dnešních uznaných lázní tedy nelze chápat jako trvalé,
i když v praxi je stabilita vysoká, autor článku se setkal např. s úvahou zřídit v Kutné
Hoře pro podporu turistiky také lázně. Vedle přírodních léčebných lázní je třeba odlišovat léčebná místa. Zákon upravuje i povinnosti vlastníků nemovitostí, výkon státní
správy či třeba pokuty.
K dílčím problémům byla vydána např.
­vyhláška Ministerstva zdravotnictví
č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, nebo
vyhláška Ministerstva zdravotnictví
č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost
a zdravotní nezávadnost balených vod
a o způsobu jejich úpravy. Existují i více než
dvě desítky dalších detailních právních
předpisů týkajících se léčebných lázní a léčivých zdrojů, jako jsou např. vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů.
Lázeňský zákon byl již několikrát novelizován, ale šlo obvykle jen o drobné změny
způsobené spíše úpravou souvisejících
právních předpisů. Lázeňský zákon je hodnocen vcelku pozitivně, i když má některé slabiny, takže na rozdíl od často sporné
právní úpravy podnikání v cestovním ruchu,
která se nyní transformuje, je právní řešení
lázeňství přijatelné a poměrně stabilní.
Lázeňství samozřejmě ovlivňují i další předpisy jako vodní zákon č. 254/2001 Sb. nebo
stavební zákon č. 183/2006 Sb.
Autorem textu je
JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D.,
pedagog Právnické fakulty
Univerzity Karlovy a Univerzity
Jana Amose Komenského.
[email protected]
Bohemia – lázně nově vycházejí vstříc
i nejmenším návštěvníkům
Lázeňská sezona odstartovala a svěží čerstvý vítr zavála také do karlovarské společnosti Bohemia – lázně a. s. Není se proto co divit, že část
sanatoria Kriváň prošla revitalizací, přibyly lázeňské restaurace a byl
zcela dokončen moderní balneoprovoz. Na své si zde přijdou i děti, pro
které vedení firmy Bohemia – lázně připravilo nejen dostatek míst
na hraní, ale také pestrý a zábavný program.
Obr. 1
Obr. 2
v tělocvičně v hlavní budově
Kriváň a již během vánočních
a silvestrovských pobytů probíhaly animační programy pro
děti. Za všechny bych rád zmínil
sportovní odpoledne, výtvarnou
dílnu nebo kvízové odpoledne,“
říká Jiří Sluka a dodává, že animační programy byly v rámci
vánoční pobytů pro děti zdarma.
V hotelu Slovan by brzy měla
vzniknout malá vnitřní herna
a ve dvoře hotelu pak uzavřené
venkovní hřiště, kde budou děti
moci trávit celý den. Rodiče
určitě uvítají i skutečnost, že
celý prostor bude propojen se
společenskou místností s kulečníkem, kde si přijdou na své
hlavně dospělí.
O přeměně některých pokojů
v sanatoriu Kriváň se hovořilo
už od loňska. Dnes všechny
pokoje ve 3. a 4. patře budovy
září novotou a nabízejí útulné
prostředí k odpočinku. V rámci
revitalizace byly pokoje nově
vymalovány, dostaly nové koberce, záclony a závěsy, částečně i nový nábytek. „Hosté
mají k dispozici standard tříhvězdičkového hotelu. Tedy
LCD televizor, telefon, varnou
konvici, fén, župan i pevné
připojení k internetu,“ vyjmenovává Jiří Sluka, ředitel společnosti Bohemia – lázně.
Sanatorium ovšem nenabízí jen
útulné ubytování, ale také dostatečnou kapacitu příjemných
lázeňských restaurací. Provozovatel lázeňských domů totiž
na začátku letošního roku dokončil důležitou etapu rozšíření
lázeňských restaurací, takže
sanatorium Kriváň nyní disponuje celkovou kapacitou 574 míst.
V případě potřeby lze celkový
počet míst rozšířit ještě o dalších
třicet v restauraci Bernard. Hosté
lázní se od letošní sezony mo-
Obr. 3
Obr. 4
1) Sanatorium Kriváň prošlo částečnou
revitalizací
ván jako sklad,“ vysvětluje Jiří
Sluka. Restaurace bude podle
jeho slov primárně sloužit pro
lázeňské hosty, nabízí se ale
také využití při konání společenských akcí, večírků či pro uzavřené skupiny klientů. „V letních
měsících bychom zde rádi připravili například opékání selete
s hudbou,“ dodává.
2) Vedení lázní vychází vstříc i rodinám
s dětmi
3) Dokončen byl moderní balneoprovoz
4) V nedávno objevené „jeskyni“ vznikla
nová restaurace
hou těšit na skutečný unikát:
nově otevřenou restauraci, která
vznikla v atypickém prostoru
vytesaném ve skále. „Jeskyně“
byla léta zasypaná a podařilo se
ji objevit až během druhé etapy
rozšíření zdravotní části – rehabilitace. Po vyčištění a nezbytných
stavebních úpravách pak vzniklo
zajímavé prostředí. „O původním
využití tohoto místa se můžeme
jen dohadovat. Ovšem s ohledem na stálou teplotu je nejpravděpodobnější, že byl využí-
COT BUSINESS
Zajímavé tipy pro rodiny
s dětmi hledejte
na webu lázní
Vzhledem k tomu, že v poslední
době projevují zájem o krátkodobé pobyty v lázních také
mladé rodiny s dětmi, rozhodlo
se vedení lázní vyjít jim maximálně vstříc. „Pro ty nejmenší
jsme připravili dětský koutek
17
červen 2015
Na webových stránkách lázní
pak brzy přibude i důležitý
informační servis zaměřený
právě na rodiny s dětmi. Naleznou zde tipy, jak naložit s volným časem v Karlových Varech
či kam se vydat na výlet. Nebude chybět ani zpravodajství
o aktuálním dění ve městě či
adresy míst přátelských k dětem. „Pevně věřím, že hosté
v našich lázních stráví příjemné
chvíle, odpočinou si a zregenerují své tělo, a to i v případě,
že přijedou společně se svými
dětmi,“ uzavírá ředitel lázní Jiří
Sluka.
Text: Martina Vampulová
Foto: Bohemia – lázně
advertorial
Resort Jáchymov – cílová destinace
vaší aktivní dovolené v Krušných horách
Krušné hory nabízejí celou řadu celoročních aktivit. Užijte si stovky
kilometrů turistických stezek a cyklotras v blízkém i vzdálenějším
okolí Jáchymova. Objevte zapomenutou krásu zdejší přírody, naučné
stezky a historické památky. Českou a saskou stranu Krušných hor
spojuje i jedinečná hornická ­tradice. Vydejte se po stopách těžby stříbra, navštivte zdejší doly a muzea. Poznejte nedotčenou přírodu a zažijte tradičně vřelou pohostinnost.
Region plný zážitků
Krušnohorský region nabízí mnoho letních
volnočasových aktivit. Návštěvníci si mohou zapůjčit motorizovanou čtyřkolku,
horská kola, terénní koloběžky, hole
na Nordic Walking atp. Vyzkoušet můžete
lukostřelbu, trampolíny, bungee running,
diskgolf nebo se pod vedením instruktora
šplhat v lanovém centru. Na své si přijdou
i milovníci jízdy na kole. Cyklistika v Krušných horách může znamenat projížď ku
divokou a nedotčenou přírodou, objevování
malebných údolí a hornických městeček,
ale také stoupání na strmé vrcholy s vypětím všech sil. Záleží pouze na vašich preferencích. Využít je možné celé sítě oficiálních cyklotras i málo frekventovaných
asfaltových silniček. Vypravit se můžete
i za poznáním tradičních řemesel a krušnohorské gastronomie.
Krušné hory aktivně pěšky
a na kole
Zveme vás na týdenní regenerační pobyt
do jáchymovských lázní. Vyberte si ze široké
nabídky ubytování v penzionech s rodinnou
atmosférou nebo v lázeňských hotelech.
Zvláště pro rodiny s dětmi jsou vhodné
apartmány a studia s kuchyňkou v penzionech Dagmar, Jitřenka a Dalibor. Penzion
Dagmar nabízí moderně vybavené pokoje,
restauraci, saunu, parní lázeň a vířivou vanu
s relaxační zónou i příjemné posezení na terasách. Penziony Jitřenka a Dalibor jsou
propojeny s hotelem Běhounek poskytující
bohaté restaurační a relaxační zázemí. Garni
hotel Astoria leží v lázeňském středu jen pár
kroků od akvacentra Agricola s nabídkou
relaxačních a lázeňských procedur. Penziony
i hotely disponují úschovnou kol a parkovacími místy. Vaše ubytování a stravování si
můžete rezervovat pohodlně z domova přes
internet: www.laznejachymov.cz nebo
www.resortjachymov.com.
www.laznejachymov.cz
Klínovce se svezete do obce Loučná pod
Klínovcem. Pro návštěvníky Krušných hor,
kteří mají zájem si prohlédnout i zajímavá
místa na druhé straně státní hranice, jsou
připraveny dva produkty:
I. Jednodenní výlet do Oberwiesenthalu
„Po střeše Krušných hor“,
II. Aktivně do Oberwiesenthalu
„Výlet po střeše Krušných hor na kole
nebo pěšky“.
Podrobné informace o jednotlivých výletních trasách a další praktické informace vám
poskytnou programové specialistky.
Program zahrnuje:
•• ubytování s polopenzí
•• vstup do bazénu a sauny Agricola každý
den na 90 min.
•• 1. den solná jeskyně a od 2. dne pobytu
1 procedura denně z nabídky volných
kapacit (dospělí)
•• 1 den solná jeskyně (s doprovodem dospělé osoby u dětí do 12 let)
a od 2. dne pobytu pohoštění v kavárně
(dítě do 15 let)
Areály Fichtelberg a Klínovec
společně
Oblíbenými výletními cíli jsou krušnohorské
vyhlídky na Klínovci a Fichtelbergu nabízející
krásné pohledy po krajině. Rozhledna
na Klínovci poskytuje rozsáhlý kruhový
výhled na Krušné hory a Německo. Při dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše a Šumavu. K rozhledně vás pohodlně dopraví čtyřsedačková lanovka Prima Express od lanové
dráhy Jáchymovská (2,5 km z Jáchymova).
Cestou zpět dolů lanovkou zažijete netradiční pohled na hory Dub, Šance a Čimický
vrch, mezi které je zasazeno město Jáchymov. Druhou lanovou dráhou z vrcholu
COT BUSINESS
18
červen 2015
Více informací najdete také na internetových adresách: www.spainfojachymov.cz,
www.resortjachymov.com, www.zivykraj.cz,
www.krusnehoryaktivne.cz,
www.bozi-dar.eu, www.oberwiesenthal.de/cz,
www.cs.silberstrasse.de
a www.montanregion.cz.
Zdejší příroda vás okouzlí neuvěřitelně živými barvami, které se mění s ročním obdobím. O magické kráse Krušných hor se nejlépe přesvědčíte sami. Věříme, že budete
spokojeni s naší nabídkou ubytování, relaxačních procedur a služeb.
Text a foto: Léčebné lázně Jáchymov
V případě Vašeho dotazu se prosím
obracejte na:
LÉČEBNÉ LÁZNĚ JÁCHYMOV
T. G. Masaryka 415, 362 51 Jáchymov
tel.: +420 353 833 333
e-mail: [email protected]
www.laznejachymov.cz
www.resortjachymov.com
www.aquajachymov.cz
COT BUSINESS
19
květen 2015
Bude mít v lázních kdo léčit?
Lázeňství se v nedávné minulosti vyrovnalo s ministerskými
ústrky a díky aktivní obchodní politice lázeňských společností
zřejmě přečká i současné geopolitické problémy. Dokáže se ale
vypořádat s odlivem mozků? To je otázka, na kterou nyní odborníci úpěnlivě hledají odpověď.
„Nebojím se toho, že bychom neměli
koho léčit, spíš mám obavy z toho, zda
bude mít kdo léčit,“ odpověděl během
dubnové COTakhle snídaně na otázku
ohledně budoucnosti tuzemského léčebného lázeňství prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha. „Všichni
působíme v regionech, kde dochází
k odlivu zaměstnanců do velkých měst
nebo do zahraničí,“ vysvětlil podstatu
současných personálních problémů českých a moravských lázní. Je to prosté –
kvalifikovaní lékaři prostě odcházejí
za lepšími podmínkami. A to zdaleka
nejen finančními, do úvahy je třeba brát
i ostatní faktory kvality života. Je bezesporu těžké udržet mladé lidi ve městech, v kterých se toho pro ně příliš
neděje. „To je naprostá katastrofa. Dostáváme se do situace, kdy budeme mít
klienty, ale ne zaměstnance, kteří by se
o ně starali,“ přidal se Martin Plachý,
jednatel společnosti Royal Spa, viceprezident SLL ČR a prezident Evropského
svazu lázní. „Setkáváme se s tím prakticky každý den. U lékařů, zdravotnické-
COT BUSINESS
20
červen 2015
ho personálu, fyzioterapeutů je to
opravdu velmi dramatické,“ přitakal
Rudolf Bubla, ředitel Státních léčebných
lázní Janské Lázně.
S nedostatkem lékařů a dalšího personálu
se ovšem potýkají nejen lázně, ale i nemocnice. Nicméně podle Eduarda Bláhy je
tento problém palčivější právě v lázeňství.
„Odhaduji, že lázním chybí lékaři, fyzioterapeuti a sestry ještě o něco více než
nemocnicím. Je to dáno jak příhraničním
umístěním lázní, tak menší atraktivitou
a prestiží oboru pro mladé lidi,“ vysvětluje
Bláha a na dotaz ohledně počtu chybějícího personálu dodává, že podle jeho názoru může jít až o 20 procent potenciálních
pracovních míst. Pokud jde o jednotlivé
regiony, nejhorší situace je podle Bláhy
v Karlovarském kraji. „Nejde ale o problém oboru nebo zdravotnictví. Nedostatek kvalifikovaných odborných sil je problémem celé evropské ekonomiky, hlavně
ve službách, řemeslech a technických
profesích,“ poukazuje na širší souvislosti
prezident SLL ČR. Specifikum zdravotnických profesí podle jeho slov tkví v rostoucích kvalifikačních požadavcích, které jsou
často nesmyslné a je třeba je plnit celý
profesní život. „Byť je jasné, že proto
rychle poroste cena této práce, tak budoucnost bohužel moc dobře nevidím.
Tedy dokud budou existovat rozdíly v HDP
sousedních zemí a nebudou existovat
hranice pro pohyb pracovních sil.“ Je to
jednoduché. Lékaři prostě odcházejí
za lepším a nikdo jim v tom nemůže zabránit. Průměrná mzda lékaře v České
republice je podle Eduarda Bláhy kolem
60 000 korun, v Německu, kam lékaři
nejčastěji odcházejí, pak zhruba třikrát až
čtyřikrát vyšší.
„V současné době je průměrná mzda lázeňských zaměstnanců asi 18 500 Kč,“ říká
k odměňování lázeňského personálu Lucie
Štěrbová z portálu Travelojobs. Nejhorší
období podle ní jednoznačně nastalo v roce
2013, kdy docházelo nejen k hromadnému
propouštění, ale zároveň k výraznému
snižování mezd, někde až o 7 000 Kč.
„Mnoho lázeňských odborníků odchází díky
otevřenému pracovnímu trhu nejčastěji
do zemí Evropské unie. Zajímavý je pro ně
také arabský svět, kde je tento druh služby
velice dobře oceňován,“ dodává Štěrbová.
Lázním ale podle Bláhy roste konkurence
i na domácím „hřišti“. „Jak bude stárnout
populace, tak bude třeba primárně zajistit
péči o ni v nemocnicích a ambulancích,
kde se dá čekat i větší podpora od státu,“
naznačuje další možné zhoršení situace
prezident SLL ČR.
Jak se odlivu mozků bránit?
„ Jestli si to doteď nikdo nahoře neuvědomil, nyní už je pozdě, protože vychování nejen lékařů, ale i číšníků, kuchařů
a dalších profesí, bude trvat řadu let,“
uvedl na COTakhle snídani Martin Plachý.
Přesto někteří lázeňští provozovatelé
vsadili právě na zdlouhavou cestu výchovy vlastních odborníků. „Aby mohl
u nás lékař skutečně kvalifikovaně vykonávat svoji činnost v oblasti rehabilitační
medicíny, je potřeba pěti let, aby mohl
projít atestací,“ říká Rudolf Bubla, ředitel
Státních léčebných lázní Janské Lázně.
„Abychom tomu alespoň částečně čelili,
stali jsme se akreditovaným pracovištěm
pro rehabilitační a fyzikální medicínu,
což znamená, že lékař může po absolvování základního kmene začít pracovat
a současně se vzdělávat na našem pracovišti,“ nastiňuje princip řešení Bubla.
Problém ovšem je, že tito absolventi,
kteří zatěžují mzdový systém společnosti, po určité době odcházejí na tzv. kolečko do jiných zařízení. Mladí lékaři
z Janských Lázní jsou tak nyní třeba
„na zkušené“ v motolské nemocnici
v Praze. „Ale nejde zdaleka jen o problém lékařů, nýbrž i třeba zdravotních
sester. Dnes, aby sestra byla schopna
kvalifikovaně vykonávat svoji práci,
a stala se tzv. registrovanou zdravotní
sestrou, musí mít vysokoškolské vzdělání,“ poodhaluje další problémy Rudolf
Bubla.
V Janských Lázních, ale třeba také v Lázních Luhačovice či Léčebných lázních
Jáchymov, se snaží odlivu mozků bránit
i nabídkou zvýhodněného ubytování
a dalšími lákadly. „Rozhodně to je plus, ale
problém to samo o sobě nevyřeší,“ odpovídá na dotaz, zda tato „vábnička“ funguje,
ředitel luhačovických a jáchymovských
lázní Eduard Bláha. „Lázeňské regiony trpí
odchodem produktivních lidí do velkých
měst, což je celospolečenský fenomén,
který se vlastně replikuje na odchody
Eduard Bláha:
„Obor se ještě více
rozštěpí na medicínsky
řízený wellness
a na následnou lázeňskou
rehabilitační péči.“
zaměstnanců z České republiky do ciziny.
I tam jde o odchody za ­příležitostí a životní úrovní,“ dodává Bláha.
Další řešení naznačil na COTakhle snídani
Martin Plachý, podle kterého je nezbytně
nutné otevřít pracovní trh „gastarbeiterům“ z Ukrajiny či jiných zemí. Pokud se to
nestane, může podle Plachého Česká
republika nadobro vzdát své snahy v cestovním ruchu. „Bez smysluplné politiky
zaměstnanosti jsou nám veškeré marketingové aktivity úplně k ničemu,“ varoval
Plachý. Inspiraci podle něj můžeme hledat
i v takových zemích, jako je Malajsie. „To
je země, která se dlouhodobě potýká
s nedostatkem lékařů, proto malajsijská
vláda vypsala asi 400 stipendií pro zájemce o studium medicíny, jejichž příjemci
nyní studují v České republice. Po ukončení studií se vrátí do vlasti a po dobu,
po kterou se předem zavázali tak činit,
tam budou vykonávat lékařskou praxi,“
uvedl prezident Evropského svazu lázní.
„Zahraniční odborníci mohou přicházet
z celého světa, ale lze předpokládat, že
s ohledem na horší ekonomickou situaci
bude většina z nich právě ze zemí východní Evropy,“ odpovídá na dotaz, z kterých zemí může proudit do našich lázeňských a dalších zdravotnických zařízení
ona personální infuze, Lucie Štěrbová
z Travelojobs. Vysvětluje, že tito uchazeči
o zaměstnání budou mít pravděpodobně
nižší nároky na mzdová ohodnocení, pracovní prostředí a zaměstnanecké výhody.
„Problém může nastat v jazykové bariéře,
nejasné úrovni vzdělání nebo zkušenostech,“ připouští určitá rizika spojená se
zaměstnáváním zahraničních lékařů. Ta by
teoreticky mohla vést i k poškození obrazu tradiční české balneologie v očích části
veřejnosti. Podle všeho je to ale riziko,
které budeme muset snést. „Všichni chceme dobrého doktora a je fakt, že by měl
rozumět oboru i nám. Hlavně ale potře-­
bujeme nějakého doktora,“ konstatuje
COT BUSINESS
21
červen 2015
Eduard Bláha. Česká republika podle něj
bude muset zmírnit svá nostrifikační kritéria, aby jí neujel vlak. „Dokud budeme
členem Evropské unie, bude volný pohyb
pracovních sil, ostatní ekonomiky EU budou silnější, nezavedeme školné a strategické profese budeme vzdělávat bez závazku, tak se bez cizinců z nečlenských
zemí neobejdeme,“ vypočítává Bláha.
Zároveň ale dodává, že půjde o řešení pro
nemocnice a ambulance. „Lázně budou až
na konci fronty, pokud svou atraktivitu pro
zdravotníky nezvýší obecně. Nejde jen
o peníze, ale i o infrastrukturu v místech
a prestiž povolání,“ doplňuje Bláha.
Jaká čeká lázně budoucnost?
Výše popsané změny se nevyhnutelně
projeví na budoucí podobě tuzemského
lázeňství. „Možná to někdo neuslyší rád,
ale jelikož budeme muset pracovat s tím,
co budeme mít k dispozici, budeme pomalu opouštět lázeňství jako medicínský obor
a budeme následovat vývoj, který známe
ze Západu. Lázeňství už nebude tolik stát
na lékařích, služba se bude odklánět blíže
k wellness. Už proto, že prostě nebude
dostatek kvalifikovaného lékařského personálu. A nejde o nic vzdáleného, bavíme
se možná o horizontu deseti let…“ nastínil
na COTakhle snídani budoucnost české
balneologie Eduard Bláha. Obor se podle
jeho slov ještě více rozštěpí na medicínsky
řízený wellness a na následnou lázeňskou
rehabilitační péči. Za tím nestojí jen zmíněné podmínky trhu práce, ale i měnící se
požadavky hostů atd.
Ruku v ruce s uvedenými změnami půjdou podle Bláhy i změny v oblasti financování. Bylo by prý naivní si myslet, že
lázně ve své budoucí podobě budou financovány z veřejného zdravotního pojištění. Od takového modelu financování
ostatně upouští celá Evropa. „My jako
podnikatelé se můžeme rozhodnout, zda
v tomto oboru chceme působit i za těchto
měnících se podmínek, či nikoli. A pokud
ano, nezbývá nám, než se přizpůsobit,“
konstatoval Bláha. Jak vidno, ani příští léta
nebudou pro české lázeňství a subjekty
v něm působící žádnou procházkou růžovým sadem…
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Thinkstockphotos.com
Lázeňské kraťasy
Jesenický Slovanský
pramen se dočká
obnovy, pomohou Němci
Naturheilbund. Podle obchodního ředitele lázní Tomáše Raka
by bez daru tohoto největšího
německého spolku přírodního
léčitelství byla rekonstrukce
komplikovanější. Spolek podle
něj od roku 1889 nesl jméno
zakladatele jesenických lázní
a dodnes se hlásí k jeho odkazu.
Lázně Františkovy Lázně
se vymanily ze ztráty
a jsou opět v zisku
Slovanský pramen v areálu
Priessnitzových léčebných lázní
se dočká obnovy. Jde o nejbližší
a nejnavštěvovanější přírodní
zdroj pitné vody v okolí lázní.
Osazen bude novými uměleckými prvky, přičemž nové podoby
se dočká i za pomoci největšího
německého spolku přírodního
léčitelství. Práce by měly být
dokončeny v červnu, řekla ČTK
mluvčí lázní Věra Janků. „Slovanský pramen patří mezi nejnavštěvovanější prameny lázní,
protože se nachází v těsné blízkosti oblíbeného balneoparku,
a také je jedním z pramenů
na vodu nejbohatších. V rámci
oprav získá pramen zcela nový
vzhled, jehož součástí bude také
právě sochařské ztvárnění sepjatých rukou od akademické
sochařky Ivy Svobodové,“ uvedla mluvčí lázní. První zmínka
o pramenu pochází z roku 1845,
kdy se jmenoval Silber-Quelle
(Stříbrný pramen). „Po roce 1945
byl, podobně jako většina zdejších pramenů, přejmenován.
Jeho současná podoba pochází
z roku 1961 a esteticky není
příliš zdařilá,“ uvedl lázeňský
průvodce Jiří Glabazňa. Nové
podoby se pramen dočká díky
spolupráci Priessnitzových léčebných lázní, Lesů ČR a německého spolku Deutscher
bylo víc asi o 500, zvýšil se počet samoplátců. ČTK to řekla
obchodní ředitelka Sabina Kodlová. Letošní rok by mohl být
zase úspěšnější, Bertiny lázně se
v dubnu otevřely veřejnosti
po tříměsíční rekonstrukci za 52
milionů korun. Zvýšil se komfort
klientů i zaměstnanců, přibylo
wellness procedur. Rekonstrukce
v Lázních Aurora. Důraz byl
kladen na ideální využití prostoru, zjednodušení pracovních
úkonů zaměstnanců a dosažení
maximálního komfortu pro pa-­
cienty. Rekonstrukce se týkala
plochy o výměře 750 metrů
čtverečních. Investice vytvořila
prostor pro rozšíření wellness
procedur s využitím tradičního
přírodního léčivého zdroje – slatiny. Bertiny lázně tak nově
nabízejí Třeboňský slatinný rasul.
„Procedura je kombinací aplikace marockého jílu (rasulu) a třeboňské slatiny na celé tělo, následuje pobyt na takzvané slunečné louce – na vyhřívaných
lehátkách pod infrazářiči a parní
lázeň s tropickou sprchou,“ popsala primářka Bertiných lázní
Ivana Zezulová. Pro dvě osoby
přijde hodinová terapie na 1 100
korun. Modernizace lázní podle
Do třeboňských lázní
loni přijel rekordní počet
hostů
Společnost Lázně Františkovy
Lázně (LFL) se v loňském roce
vymanila ze ztráty, kterou v roce
2013 způsobilo znehodnocení
koruny a pokles počtu českých
pojištěnců. V roce 2014 už dosáhla
lázeňská společnost zisku zhruba
osm milionů korun. Firmě rostly
i tržby, které činily 537 milionů
korun, o 52 milionů více než
v předchozím roce, informoval
ČTK generální ředitel LFL Josef
Ciglanský. Kurzový zásah centrální banky v roce 2013 přivedl LFL
do ztráty 57 milionů korun. Už
na loňský rok ale firma počítala
se ziskem, kterého nakonec také
dosáhla. „Pozitivně se projevila
změna přístupu zdravotních
pojišťoven k českému lázeňství,
na komplexní a příspěvkovou
lázeňskou péči vyslali více svých
pojištěnců než v krizovém roce
2013, kdy jejich počet dramaticky
klesl. Zároveň jsme zaznamenali
rostoucí poptávku po lázeňské
péči ze zahraničí, zejména ze
sousedního Německa,“ uvedl
COT BUSINESS
Do třeboňských lázní loni přijelo
35 000 hostů, což představuje
dosavadní rekord. Meziročně jich
se týkala především léčebných
provozů. Zmodernizovány byly
slatinné procedury, vodoléčba,
bazénové šatny, technologické
zařízení přípravy slatiny a postaven byl nový výtah. Celé lázně
se tak staly bezbariérovými.
Hlavním investorem bylo město,
které je stoprocentním vlastníkem lázní: z celkových nákladů
zaplatilo 42,5 milionu korun.
Zbytek investovaly lázně ze
svého rozpočtu. K modernizaci
se město odhodlalo po dvaceti
letech od poslední přestavby
Bertiných lázní a po revitalizaci
ubytování za 170 milionů korun
Ciglanský. V uplynulé sezoně
přijelo do lázeňských domů LFL
ve Františkových Lázních 32 000
hostů. Poměr domácích a zahraničních hostů je zhruba půl na půl
a v posledních letech se na této
úrovni stabilizoval. Převážnou
část klientů ale tvoří samoplátci,
kterých je ve Františkových Lázních zhruba 80 procent.
22
červen 2015
nového ředitele Milana Kramárika nekončí, i když město a lázně
ji budou muset financovat ze
svého, protože se neotevírá
žádný nový dotační titul. V Bertiných lázních se zaměří na gastronomii a ubytování, v Lázních
Aurora na modernizaci balneoprovozu. Připravuje se také
revitalizace městského parku
u lázní. Radnice na její studii
podle starostky Terezie Janisové
vyčlenila v letošním rozpočtu
300 000 korun.
Stát slíbil 100 milionů
na opravu karlovarských
Císařských lázní
Stát přislíbil 100 milionů korun
na opravu Císařských lázní
v Karlových Varech. O rekonstrukci cenné historické památky se už roky snaží město i Karlovarský kraj. Teprve nyní se
podařilo dojednat i státní účast
na financování rekonstrukce.
Podle karlovarského primátora
Petra Kulhánka jde o zlom v přístupu státu. „Stát se bude
na obnově podílet 100 miliony
korun. Se současnými finančními
zdroji města (100 milionů Kč)
a Karlovarského kraje (200 milionů Kč) je součet 400 milionů
korun, přičemž zbývající finance,
asi 200 milionů, budeme společně zkoušet získat z evropských
fondů nového programovacího
období. Variantou také může být
rozložení obnovy do dvou etap,“
uvedl Kulhánek. Následovat by
měla úprava projektové dokumentace, aby mohla rekonstrukce začít příští rok. Císařské lázně
jsou nyní v majetku Karlovarského kraje. Podle jeho hejtmana Martina Havla bude kraj
hledat na zatím nepokryté náklady dotace. „Stát řekl do 100
milionů, což nestačí. Takže musíme dát krajské a městské
peníze a kraj bude žádat o dotace z Integrovaného regionálního
programu. Z toho ale bude moci
žádat až v roce 2016,“ řekl ČTK
Havel. Do té doby bude podle
hejtmana nutné doplnit smlouvu
mezi městem a krajem a upravit
projekt, což by mohlo stát v řádech jednotek milionů korun. Jak
řekl Havel ČTK, v nové široké
koalici bez komunistů ve vedení
kraje panuje spíše ochota do investice jít a cennou památku
zachránit. Císařské lázně sice
získávají každoročně dotace
z ministerstva kultury v řádu
jednoho až dvou milionů korun,
ale ty stačí jen na drobné opravy. Budova z konce 19. století
tak dál zůstává nevyužitá a pro
veřejnost se otevírá jen při
výjimečných akcích.
Text: -čtk- a -redFoto: Jakub Harcuba
(CC BY-SA-3.0), Stanislav Ferzik
(CC BY-SA-4.0), Ivan Janota /
Wikimedia Commons, Lubomír
Stiburek / CzechTourism
Svěcení pramenů zahájilo v Luhačovicích lázeňskou sezonu
Tradiční třídenní bohatá nabídka programů s nedělním svěcením pramenů otevřela letošní hlavní lázeňskou sezonu v Luhačovicích. Návštěvníky letos čeká
nejen obnovený areál lázeňského parku, ale i rekonstruované ubytovací kapacity a atraktivní kulturní sezona.
Dobové kostýmy, historické
automobily a velocipédy i kolonádní koncerty dotvářely autentickou dobovou atmosféru
slavnostního Otevírání pramenů v lázních Luhačovice, které
se letos konalo od pátku
8. května do neděle 10. května.
hosty Josefem Náhlovským,
Kateřinou Cajthamlovou a Ilonou Svobodovou. Široké publikum potěšila svým koncertem
také Radůza.
Program doplnily hry pro děti,
ukázky sokolnictví, pouliční
klaunérie a jarmark. Třešničkou
Samotné svěcení pramenů se
uskutečnilo v neděli 10. května
dopoledne po slavnostní mši
svaté za účasti stovek návštěvníků. Trasa vedla od pramene
svatého Josefa přes Ottovku až
na dortu byl přímý přenos oblíbeného rozhlasového pořadu
Aleše Cibulky Tobogan s jeho
COT BUSINESS
23
červen 2015
ke kapli svaté Alžběty. Po celé
dopoledne ožil lázeňský park
u pramenů folklorními soubory,
které se představily v hlavním
odpoledním programu na Lázeňském náměstí. Slavnostního
víkendu se zúčastnily stovky
lázeňských hostů a také řada
návštěvníků z okolí i blízkého
Slovenska, odkud to do Luhačovic není daleko.
Otevírání pramenů je v Luhačovicích jen jednou z mnoha kulturních akcí. Během luhačovického kulturního léta se hosté
mohou těšit na řezbářské setkání, Hudbu Hradní stráže a Policie
ČR, na Festival Janáček a Luhačovice, Akademii Václava Hudečka, Divadelní Luhačovice nebo
na Dny slovenské kultury.
Text: -redFoto: Léčebné lázně Luhačovice
www.lazneluhacovice.cz
Lázeňské poplatky: vrátí se do lázeňství?
Lázeňská místa České republiky ročně získají ročně asi 70 milionů korun
z výběru místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt. Bylo by
jistě férové, kdyby se co největší část těchto prostředků vrátila do podpory lázeňství a cestovního ruchu. I přes veškeré snahy lázeňských míst
se tak bohužel neděje. Je šance systém změnit?
Úvodem připomeňme, že poplatek za lázeňský nebo rekreační
pobyt je jedním z osmi místních
poplatků, které mohou obce
podle zákona 565/1990 Sb.
o místních poplatcích vybírat.
Konkrétně jsou k jeho výběru
oprávněna lázeňská místa
a místa soustředěného turistického ruchu. Jeho výběr je svěřen ubytovatelům. Maximální
sazba poplatku je zákonem
stanovena na 15 korun za den,
ze zákona jsou od jeho placení,
zjednodušeně řečeno, osvobozeny děti, senioři (starší 70 let)
a osoby s těžkým tělesným
postižením. A také ti hosté ubytovacích zařízení, jejichž pobyt
není léčebný či rekreační (typicky účastníci služebních cest).
Obec poplatek může, ale nemusí
vybírat. Podle nedávného výzkumu Vysoké školy hotelové
jej v praxi vybírá pouze minimum obcí – v roce 2013 šlo
o 14,5 procenta všech obcí.
Ročně tyto obce z poplatku
za lázeňský nebo rekreační
pobyt získají asi 300 milionů
korun. Pokud bychom výběr
zúžili pouze na místa, v kterých
fungují lázně, došli bychom
k částce zhruba 70 milionů korun. Částka by mohla být teoreticky i dvojnásobná, pokud by
v roce 2013 nebyla rozpuštěna
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, která tak nestihla
projednat novelu zákona, v níž
byl návrh na zdvojnásobení
maximální výše poplatku. „Hoteliéři by s touto zvýšenou sumou byli zajedno, pokud by
ovšem bylo zaručeno, že se
takto vybrané prostředky opravdu vrátí do podpory cestovního
ruchu a lázeňství. Návrh se
dostal až do Poslanecké sně-
movny, ovšem stalo se tak
těsně před jejím rozpuštěním
a projednáván nebyl. Nevím,
zda se bude návrh nějakým
způsobem ‚oprašovat‘, každopádně já jsem názoru, že tento
poplatek, který v současné výši
platí již asi čtvrt století, by zasloužil aktualizaci,“ uvedl Petr
Kulhánek, primátor Karlových
Varů a předseda Sdružení lázeňTab. 1
ských míst ČR, jež bylo v roce
2012 (po konzultacích s hoteliéry a dalšími podnikateli) jedním
z iniciátorů novely zákona.
Leč ani sedmdesát milionů není
zanedbatelná částka, problém je
ovšem v tom, že v řadě obcí
nejsou tyto prostředky použity
na to, k čemu měly sloužit.
„Lázeňský poplatek je primárně
VÝVOJ PŘÍJMŮ LÁZEŇSKÝCH MÍST Z MÍSTNÍCH POPLATKŮ ZA LÁZEŇSKÝ
A REKREAČNÍ POBYT OD ROKU 2000
Výše prostředků vybraných formou místního poplatku
za lázeňský a rekreační pobyt
Lázeňské místo
rok 2000
rok 2006
rok 2013
382 760
1 030 220
479 161
Bílina
21 400
9 140
28 240
Bludov
4 200
32 890
24 370
0
0
0
4 475 410
4 950 540
4 657 651
Bechyně
Dubí
Františkovy Lázně
Hodonín
N/A
481 840
871 335
Jáchymov
4 339 710
3 248 770
2 603 325
Janské Lázně
2 597 030
2 717 610
1 721 200
Jeseník
2 096 050
2 544 430
1 662 430
797 050
1 057 460
806 150
N/A
18 613 650
23 875 726
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
2 107 490
2 461 500
1 068 280
Klimkovice
744 550
695 030
705 920
Konstantinovy Lázně
622 230
570 440
499 406
Lázně Bělohrad
449 800
866 540
973 125
1 529 620
1 761 080
1 176 044
Lázně Kynžvart
136 340
281 650
199 260
Lázně Lednice
119 360
230 950
695 469
Lázně Libverda
405 040
745 850
408 903
Lázně Toušeň
79 350
62 370
57 748
Lipová-lázně
478 620
838 940
748 513
Lázně Bohdaneč
Luhačovice
5 100 890
4 924 880
4 593 398
Mariánské Lázně
9 758 240
11 616 320
12 196 129
161 045
Mšené-lázně
224 280
236 510
Osečná (Lázně
Kundratice)
90 210
117 870
91 468
Ostrožská Nová Ves
33 780
196 590
263 540
Poděbrady
2 396 390
2 324 500
1 422 536
Pozlovice
2 281 860
1 834 200
1 677 100
Skalka
N/A
3 780
16 900
Slatinice
N/A
219 010
115 163
Teplice
0
0
0
490 910
613 900
314 639
Třeboň
2 923 510
4 041 850
4 003 356
Velichovky
1 010 400
862 910
107 745
Velké Losiny
234 300
585 030
747 058
Vráž
399 830
315 410
112 185
46 330 610
71 093 660
69 084 518
Teplice nad Bečvou
Celkem
Zdroj: www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní
COT BUSINESS
24
červen 2015
vybírán pro to, aby sloužil samosprávě pro investice, údržbu
a úpravy infrastruktury sloužící
lázeňství,“ vysvětlil na dubnové
COTakhle snídani Petr Kulhánek.
Karlovy Vary jsou jedním z měst,
kde jsou tyto prostředky použity
kýženým způsobem (město
formou lázeňského poplatku
vybere asi 18 milionů korun
ročně, čisté investice do lázeňské infrastruktury podle Kulhánka dosahují asi 30 milionů),
v řadě obcí se ale do lázeňství
vrací jen malá část prostředků.
A nelze se divit tamním lázeňským a hotelovým subjektům,
že jim tato praxe nevoní.
„Budeme-li mít jistotu, že prostředky vybrané formou lázeňských poplatků budou zpětně
investovány do lázeňství, nemáme problém s tím vybírat
poplatky i v případně zvýšené
sazbě,“ řekl na COTakhle snídani prezident Svazu léčebných
lázní ČR, generální ředitel Lázní
Luhačovice a Léčebných lázních Jáchymov Eduard Bláha.
O tom, že to lze zajistit, se
podle něj může kdokoli přesvědčit třeba v Německu, kde
jsou poplatky různě provázány
s výhodami, které každý host
získá. Město má jistotu, že pro
něj hoteliér poplatky vybere,
člověk zaplatí, ale zároveň
získá zpět ve formě služeb.
A město také zpětně deklaruje,
na co byly prostředky opravdu
použity. „Na druhou stranu si
uvědomujeme rozdíly v naší
ekonomice v porovnání se
zahraničím a výše poplatků by
se asi měla odvíjet od parity
kupní síly, aby ve finále nepůsobila jako konkurenční nevýhoda,“ dodal Bláha. Ten zároveň připustil, že v některých
lázeňských místech je situace
složitější, jelikož tam veřejné
plochy vlastní lázeňské společnosti. Automaticky se od nich
očekává, že budou ze svého
investovat do této infrastruktury, kterou ovšem užívají
i ostatní subjekty v daném
místě, aniž by se jakkoli podílely na její údržbě.
Problematikou místních poplatků
a jejich vlivu na rozvoj cestovního
ruchu se zabýval projekt Vysoké
školy hotelové v Praze, zpracovávaný pro Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR. Jeho hlavním cílem
bylo analyzovat vliv poplatku
z ubytovací kapacity a poplatku
Lázeňský poplatek je primárně vybírán pro to,
za lázeňský nebo rekreační pobyt
na podporu rozvoje cestovního
aby sloužil samosprávě pro investice, údržbu
ruchu a navrhnout možné přístua úpravy infrastruktury sloužící lázeňství.
py k legislativní úpravě zákona
č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů. V závěrečné zprávě
k cestovnímu ruchu tak, aby byly zadavatel, tedy Ministerstvo
autoři mj. doporučují sjednotit
tyto prostředky zpět investovány pro místní rozvoj ČR. „Analýza
oba tyto poplatky do jedné dávpřímo do podpory cestovního
bude následně sloužit i jako
ruchu v obcích.
podklad pro osvětu, kdy MMR
ky a zahájit dialog mezi zúčastchce apelovat na obce, aby
něnými stranami o účelové váčást poplatků investovaly zpět
Pochopitelně nás zajímalo, jak
zanosti vybraných prostředků
whp_inzercia_cot_letny_oddychovy_pobyt_179x125.ai 1 5/18/2015 15:10:29
do rozvoje cestovního ruchu
se závěry analýzy naloží její
na místních poplatcích ve vztahu
a podpořily tak konkurenceschopnost destinací,“ vysvětluje Vilém Frček z odboru komunikace MMR ČR. Dokument
podle něj bude také podkladem pro jednání s dalšími
resorty, do kterých spadá kompetence místních poplatků
(ministerstvo financí, kraje,
obce atd.). „Současně Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje strategii rozvoje cestovního ruchu k provázání s koncepcí regionální politiky, kde by
jeho připravovanou součástí
za cestovní ruch bylo vypsání
nového národního programu.
Ten by mohl být zaměřen
i na obce a destinační společnosti,“ dodává k problematice
financování cestovního ruchu
na regionální úrovni.
Text: -pmuFoto: Thinkstockphotos.com
LETNÝ ODDYCHOVÝ POBYT
Užite si leto plné slnka, skvelých zážitkov,
zábavy a oddychu.
3 – 8 dňové pobyty
v termíne od 26. 06. do 01. 09. 2015
UŽ OD 149€ / dospelá osoba / 2 noci
C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
K
FL IP PY
[email protected]
+ 421 35 79 08 510
www.wellnesspatince.sk
/WellnessHotelPatince
COT BUSINESS
25
červen 2015
Investice v pravou chvíli
Parkhotel Richmond v Karlových Varech dokončil důležitou investici a 22. května slavnostně otevřel nové bazénové a wellness centrum. Faceliftu se dočkal
i celý vstupní prostor hotelu včetně recepce. Díky novému, modernímu relaxačnímu zázemí tak Richmond v pravou chvíli získává konkurenční výhodu.
Jestliže české lázně zažívají oživení po hubených letech, kdy
byly ovlivněny restriktivní vyhláškou indikačního seznamu,
určitě se nedá o tomtéž hovořit
v rámci Karlových Varů. Na vývoji obsazenosti ubytovacích
a lázeňských kapacit v Karlových
Varech se loni podepsala rusko-ukrajinská krize a následné
sankce. Pokles návštěvnosti
rusky hovořící klientely ve městě
se uvádí mezi 20 až 30 procenty.
Letošní vývoj naznačuje ještě
horší výsledky. Dříve poklidné
Vary s jistou klientelou mění své
zacílení a snaha o získání nových
trhů je v plném proudu.
Richmond_COT 179x125_5-15 27.5.2015 11:19 Page 1
advertorial
Parkhotel Richmond nabízí
svým hostům služby na špičkové úrovni. Veškeré léčebné
procedury jsou poskytovány
přímo v hotelu. Kromě tradiční
komplexní lázeňské léčby si
klient může vybrat ze široké
škály speciálních léčebných
a relaxačních programů.
K tomu nově slouží v bazénovém centru bazén, whirlpool,
parní sauna, Kneippův chodník
a bazének s vřídelní vodou.
Ve wellness centru je k dispozici finská sauna, infralavice,
bylinná sauna a solné tepidárium.
Slavnostního otevření se zúčastnila řada významných hostů
a důležitých obchodních partnerů Parkhotelu Richmond.
Text: -redFoto: Parkhotel Richmond
Pa r k h o t e l R i c h m o n d
✯✯✯✯
K A R L O V Y
V A R Y
Parkhotel Richmond se nachází v klidné části Karlových Varů, na břehu řeky Teplé, je obklopen stylovým anglickým parkem. Celková kapacita hotelu
je 125 pokojů, každý pokoj je vybaven satelitní televizí, telefonem, minibarem a trezorem. Hotel má stylově zařízenou restauraci, kavárnu s letní terasou,
Piano bar a biliárový salónek. Chloubou Richmondu je slavnostní sál v klasickém stylu s kapacitou 200 osob. Veškeré léčebné procedury jsou poskytovány
přímo v hotelu. Kromě tradiční komplexní lázeňské léčby si klient může vybrat ze široké škály speciálních léčebných a relaxačních programů...
Nově vybudované bazénové a wellness centrum:
v bazénovém centru – bazén, whirlpool, parní sauna, Kneippův chodník, bazének s vřídelní vodou
ve wellness centru – finská sauna muži, ženy, infralavice, bylinná sauna, solné tepidárium
e Komplexní lázeňská péče e Týden pro krásu e Relaxační týden e Detoxikační týden e
e Billiard salonek e Kavárna s letní terasou e Kosmetický salon e
Richmond, a.s., Slovenská 567/3, 360 01 Karlovy Vary, Czech Republic
Tel.: +420 353 177 505, Fax: +420 353 222 169, [email protected], www.richmond.cz
COT BUSINESS
26
červen 2015
advertorial
Mariánské Lázně –
město plné překvapení
Když se řekne Mariánské Lázně, představí si každý Zpívající fontánu,
oplatku, prameny a lesy. Víte ale, že Mariánské Lázně skrývají nejedno
tajemství? Abyste je odhalili, nemusíte složitě pátrat, stačí si přečíst následující řádky a pak už jen vyrazit a objevovat kouzlo tohoto půvabného města osobně.
Útržky z historie
V roce 1992 byly Mariánské
Lázně prohlášeny Městskou
památkovou zónou. Najdete
zde například litinovou kolonádu z roku 1889, která byla
v roce 2010 prohlášená národní
kulturní památkou. Významnou
památkou je též budova Městského muzea, která byla postavena v roce 1818, a je tak poslední dochovanou ukázkou
podoby města v době jeho
založení. Přestože jsou Mariánské Lázně městem poměrně
mladým, historie jeho vzniku je
vskutku pestrá a zajímavá.
Město fascinovalo mnoho významných osobností z řad
spisovatelů, vědců a politiků
z celého světa a s tím se pojí
také řada kuriozit, o kterých se
dočtete na webových stránkách města. Věděli jste například, že zatímco v Praze byl
v roce 1868 teprve pokládán
základní ­kámen Národního
divadla, Marián­ské Lázně právě otevíraly vlastní divadlo?
Nebo že před 1. světovou válkou brázdil vlny oceánu zámořský parník Marien­bad?
Zelené lázně
Neobvyklé stavby lázeňských
budov, hotelů, kolonád i kostelů
zasazených do překrásné přírody, velké plochy parků, mimořádné bohatství přírodních léčivých zdrojů a čistý vzduch – to
vše souvisí s označením Marián-­
ských Lázní jako architektonické
perly v moři zeleně. V rozsáhlých okolních lesích naleznete
množství udržovaných pěších
tras, které vás zavedou nejen
www.marianskelazne.cz
Co jste ještě nevěděli
V Mariánských Lázních najdeme
nejstarší golfové hřiště na území České republiky. Místní
18jamkové hřiště z roku 1905 se
pyšní výsadou užívat titul Královský golfový klub (Royal Golf
Club) a v současné době si golf
mohou vyzkoušet i začátečníci
a nečlenové klubu.
První a po dlouhou dobu jediná
visutá pulzační gondolová lanová
dráha v Československu byla
postavena právě v Mariánských
Lázních. Vyhledávaným cílem
zejména pro rodiny s dětmi je
k nádherným výhledům
na město, ale i do divokých míst
nebo na kamenité stezky. Zážitek umocňují vývěry minerálních
pramenů, vyhlídková místa
i památníky na slavné návštěvníky lázní, kteří tudy procházeli
před vámi. Značené vycházkové
trasy jsou nazvány jejich jmény.
Město leží v Chráněné krajinné
oblasti Slavkovský les, proto zde
najdete mimořádný počet naučných tras s ojedinělými biotopy,
přírodní rezervace a památky.
Za všechny jmenujme národní
přírodní rezervaci Kladské rašeliny, kterou ročně navštíví
na 50 000 lidí. Na své si přijdou
též milovníci cykloturistiky
a v zimě běžkaři i vyznavači
sjezdového lyžování.
přičemž sousedství pramenů,
které jsou svým chemickým
složením velmi rozdílné, je geologickou zvláštností. Díky tomu
nabízejí Mariánské Lázně velmi
pestrou indikaci – léčbu onemocnění ledvin a močových
cest, onemocnění dýchacích
cest, pohybového aparátu, poruch látkové výměny, onemocnění zažívacího traktu i nervových a kožních onemocnění.
Teplota pramenů se pohybuje
od 7 do 10 °C, jsou to tedy typově tzv. studené kyselky.
Mariánské Lázně jsou součástí
nadnárodní sériové nominace
Velkých lázní Evropy na zápis
do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Přírodní zdroje
Místní lázeňská léčba je založena především na využití přírodních léčivých zdrojů. Na poměrně malém území města vyvěrají
desítky minerálních pramenů,
COT BUSINESS
27
červen 2015
jediný park svého druhu v ČR –
Park Boheminium. Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami významných stavebních
a technických památek ČR v měřítku 1 : 25, které jsou věrnou
replikou existujícího památkového
objektu. Rozsáhlá expozice hornin
Slavkovského lesa umístěná
ve volné přírodě s názvem Geologický park je unikátní a první
svého druhu v České republice.
Chcete poznat více? Přijeďte
do Mariánských Lázní a načerpejte energii.
Text a foto: město Mariánské
Lázně
Další zajímavosti a informace na
www.marianskelazne.cz
Městské infocentrum
Tel.: 354 622 474
E-mail: [email protected]
Lázeňství a rozvoj dalších forem
zdravotního cestovního ruchu v České republice
Cestovní ruch s motivací péče o zdraví zažívá v posledních desetiletích
ve světě nebývalý rozvoj. Jedná se o cestovní ruch s velmi diferencovanou nabídkou zdravotně-léčebných, lázeňských, wellnessových
a dalších služeb.
Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice) na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Lázeňský cestovní ruch v České republice je přitom v posledních letech
doprovázen řadou problémů,
které jsou obecně známé. Jedná
se především o komplikovaný
vztah českého státu k financování lázeňství, kdy v souvislosti
s nesystémovými změnami
v indikačním seznamu došlo
k problémům s financováním
komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Dalším problémem je
mezinárodně politická situace
a z ní vyplývající pokles příjezdů
návštěvníků z některých zdrojových zemí, především z Ruska.
Tyto a další negativní vlivy vedly
k ukončení lázeňské péče
ve dvou lázeňských místech.
Zatímco ve Velichovkách byl
provoz v dubnu 2015 opět obnoven, v Lipové-lázních se tak
bohužel nestalo.
Zdravotní cestovní ruch
Existuje snaha nahradit stagnující segment pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče
a slábnoucí proud návštěvníků
z Ruska turisty z jiných zemí,
jakými jsou například Čína
nebo Jižní Korea. Je otázkou,
zda návštěvníci z těchto vzdálených destinací mohou nahradit
snížené počty návštěvníků z tradičních zdrojových zemí, kterými jsou především Německo
a Rusko. Lze přitom předpokládat, že nejdůležitějším segmentem návštěvníků českých lázní
i v budoucnosti zůstanou tuzemští samoplátci. To lze koneckonců doložit i statisticky, neboť
tato skupina je po roce 2000
nejdynamičtěji rostoucím segmentem návštěvníků a svou
dynamikou překonává i zahraniční samoplátce (viz graf 1).
Běžně se setkáváme s řadou
pojmů, jako je například zdravotní cestovní ruch (health
tourism, health-care tourism),
lékařský či medicínský cestovní
ruch (medical tourism), léčebný cestovní ruch (curative
tourism), lázeňský cestovní
ruch (health and spa tourism),
dentální cestovní ruch (dental
tourism), wellnessový cestovní
ruch(wellness tourism) či nemocniční cestovní ruch (hospital tourism).
I když lázeňství zůstává hlavním a rozhodujícím segmentem zdravotního cestovního
ruchu České republiky, je nabídka v této oblasti v posledním období obohacována
a rozšiřována o další formy,
jakými jsou například wellnessový či medicínský cestovní
ruch. To je ostatně zřejmé
i z Marketingového plánu Čes-
Graf 1 VÝVOJ POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÝCH LÁZNÍ V LETECH 2000–2013
180 000
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
2000
KLP
PLP
2005
2010
Tuzemští samoplátci
Zahraniční samoplátci
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2015
cestovního ruchu v České
republice.
ké centrály cestovního ruchu –
Czech Tourism na rok 2015,
ve kterém jsou v produktové
nabídce s názvem „Cesty pro
zdraví“ tři základní produkty:
•• české lázně,
•• zdravě a zodpovědně (zdravý
životní styl),
•• medicínský turismus.
Zkusme se proto podívat
na možnosti dalšího rozvoje
těchto forem zdravotního
COT BUSINESS
2013
České lázně
České lázeňství má dlouhodobě
velmi dobré mezinárodní renomé, které je založeno na vynikajících přírodních léčebných zdrojích, tradici a odborné erudici.
Výrazem mezinárodního uznání
je i připravovaný zápis čtyř českých lázeňských míst (Karlovy
28
červen 2015
To, že české lázeňství stále nabízí
prostor pro další rozvoj, je patrné
i z projektů, které jsou v součas-
Medicínský turismus
Zajímavým a z dlouhodobého
hlediska perspektivním segmentem zdravotního cestovní-
Graf 2
POROVNÁNÍ NÁKLADŮ NA LÉČBU VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ
V ČESKÉ REPUBLICE A ZAHRANIČÍ (CENY V EURECH)
20 000
18 000
Ortopedie
16 000
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
USA
Německo
Francie
Izrael
Spojené
království
Itálie
Švýcarsko
Čína
Česká
republika
0
4 500
4 000
Zubní chirurgie
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
Německo
Spojené
království
Švýcarsko
Čína
SAE
Francie
0
Česká
republika
né době realizovány či se postupně připravují. Za všechny je možné jmenovat termální akvapark
v lázních Velké Losiny. Projekt je
součástí postupné revitalizace
a modernizace lázní Velké Losiny
s celkovými investičními náklady
ve výši 150 mil. Kč. I na tomto
příkladu je vidět, že tradiční léčebné lázeňství je postupně doplňováno o další služby, například
o produkty wellnessového cestovního ruchu. I když Česká republika nemá některé konkurenční výhody jiných prosperujících wellnessových destinací,
jako je vysokohorské prostředí
(aeroterapie, helioterapie) či
moře (thalassoterapie), má
i v této oblasti co nabídnout,
a wellnessový cestovní ruch se
tak může stát vhodným doplňkem klasického lázeňství.
Zdroj: www.medicaltourism.cz, 2015
ho ruchu v České republice je
tzv. medicínský cestovní ruch.
Jedná se o přeshraniční cestování s cílem obdržet nějakou
formu léčebné péče. Léčení
může pokrývat celou škálu
zdravotních služeb. Mezi nejběžnější patří zubní péče,
kosmetická chirurgie, vybrané
operační zákroky a léčba neplodnosti (WHO, 2013). Klasické léčebné lázeňství je v těžké
cenové konkurenci okolních
lázeňských destinací, naproti
tomu medicínský cestovní
ruch těží ze své cenové výhodnosti, jak dokazují i údaje
z grafu 2.
Zatímco lázeňství je vázáno
především na přírodní léčivé zdroje, může se wellnessový i medicínský cestovní ruch
rozvíjet nezávisle na těchto
zdrojích, tudíž i mimo lázeňská místa. Přesto představuje
i medicínský cestovní ruch
zajímavý a perspektivní segment, který může přispět k dalšímu rozvoji lázeňských míst
v České republice.
Text: Ing. Pavel Attl, Ph.D.,
vedoucí katedry cestovního ruchu
Vysoké školy hotelové v Praze
Foto: Thinkstockphotos.com
Lázně Velichovky vstaly z popela
Do lázní Velichovky znovu proudí stovky pacientů, areálem zní tóny klavíru
a v kavárně je opět hitem sachr se zrnkovvou kávou. Areál, který dva roky
po krachu původního provozovatele vypadal jak město duchů, vstal z popela
a úspěšně navázal na prvorepublikovou tradici. „Je to tady jako dřív. Jezdil sem
můj praděda, babička i maminka a teď sem jezdím i já,“ říká lázeňačka Irena
Bitvarová. Diktafon ji vůbec nerozhodí a dál nastavuje tvář květnovému slunci.
Lázně mají genius loci, který
najdete málokde. A není se
čemu divit. Nejen že si tady lidé
léčí šrámy na svém pohybovém
ústrojí od roku 1897, ale také se
zde psala historie. Přespávali
zde českoslovenští prezidenti
včetně Tomáše Garrigua Masaryka, podpisem kapitulačních
dokumentů se zde završily poslední kapitoly II. světové války.
Staré časy jsou zkrátka cítit
na každém kroku. „Obnovený
provoz navazuje na prvorepublikovou tradici. I proto slogan
‚Přátelství prověřené staletími‘.
Lidé zde najdou individuální
přístup, klid a lázeňský glanc
z dob našich dědů a babiček,“
popisuje filozofii lázní jejich
spolumajitelka Alena Řípová.
slatinná zemina je napájena
prameny s obsahem uhličitanu
vápenatého, železa a síry. „Slatina měkké i pevné tkáně protepluje a má mimořádné protizánětlivé, analgetické a regenerační účinky,“ říká lázeňský primář prof. Miloslav Pleskot.
Lázně léčí především pohybové
ústrojí. Sotva kilometr od lázeňského areálu najdete jedno
z nejbohatších ložisek léčebné
slatiny v Evropě. Hustá křídová
COT BUSINESS
29
červen 2015
advertorial
Najdete zde ale také vodoléčbu,
parafinové zábaly, elektroléčbu,
oxygenoterapii, suché uhličité
koupele a další procedury.
Po dvouleté přestávce prošly
lázně kompletní rekonstrukcí.
Opravy si vyžádaly zhruba
20 milionů korun. Jak se zdá,
pacienti snahu ocenili. V prvních
týdnech jich přijelo několik desítek, nyní mají lázně do konce
roku už kolem 500 rezervací.
Stávající počet lůžek rozšiřuje
lázeňský hotel K-Triumf určený
především pro lázeňskou turistiku a náročnější klientelu. „Značka Lázně Velichovky neztratila
na své atraktivitě vůbec nic.
Všechen personál je s pacienty
jedna velká rodina. Chceme, aby
se u nás přesně takhle lidé
cítili,“ říká s úsměvem ředitel
lázní Mgr. Martin Dűrrer.
Text: Lázně Velichovky
Foto: Petr Kučera
Marketingové aktivity
se lázním vyplácejí
Ačkoli od začátku letošního roku platí novela indikačního zákona a prodloužila
se i délka léčebných pobytů komplexní i příspěvkové péče, většina provozovatelů českých lázní nespoléhá jen na to, že jim dostatek klientů zajistí ordinace
praktických lékařů. Musejí stejně jako jiné subjekty cestovního ruchu sázet
na marketing a propagaci. Jaké používají nástroje, aby přesvědčili nejen domácí klientelu, ale i zahraniční pacienty, že o ně bude nejlépe postaráno a budou
mít zajištěnu kvalitní lékařskou péči právě v jejich lázeňských domech?
Obecně platí, že všechny oslovené lázně používají kompletní
komunikační mix. Někde více
akcentují tištěnou reklamu a letáčky, jinde se soustřeďují hlavně
na on-line komunikaci a propagaci. Lázně také ve většině případů
cílí i na zahraniční klientelu, která
někde tvoří až 50 procent všech
hostů. Odlišnosti se pak odvíjejí
například v situacích, kdy chtějí
oslovit klienty zdravotních pojišťoven či samoplátce, nebo ve chvíli,
kdy propagují jen určité služby.
„U reklamy, jako jednoho z prvků
komunikačního mixu, využíváme
kombinaci různých forem. Rozložení mezi jednotlivé formy záleží
na typu služby a cílové skupině.
Jedná se hlavně o internetovou
reklamu, ale také o tiskovou
a rozhlasovou reklamu,“ říká Dalibor Chrastina, zástupce vedoucího oddělení marketingu a prodeje Lázní Luhačovice. V letošním
roce se vedení lázní rozhodlo
i pro televizní reklamu v regionálních televizích. Vzhledem k tomu,
že v Luhačovicích se léčí v naprosté většině čeští pacienti,
směřuje hlavní proud marketingových aktivit na tuzemský trh.
„V zahraničí nejvíce využíváme
internetovou, ale i tiskovou reklamu, naopak rozhlasové a televizní spoty vůbec,“ dodává Chrastina s tím, že v celkovém marketingovém mixu mají své nezastupitelné místo i další formy propagace. K nejdůležitějším patří
podpora prodeje, která má podobu určitých cenových opatření,
public relations i přímý marketing
mohou v Luhačovicích využít díky
tomu, že mají k dispozici rozsáhlé
databáze kontaktů.
nijak nerozlišují samoplátce
od klientů zdravotních pojišťoven.
Důležitý je osobní
kontakt
Státní léčebné lázně Bludov propagují své služby pomocí letáků,
bannerů, internetových stránek či
přímým oslovením klientů nebo
lékařů. Nabízejí také slevové
akce a dárkové poukázky a kromě toho realizují i různé cvičební
kurzy a kulturně-společenské
akce pro veřejnost, nebo semináře se zdravotnickou tematikou
pro odborníky i laiky. „Klienty,
jimž pobyt v našich lázních hradí
zdravotní pojišťovny, se snažíme
oslovovat prostřednictvím letáků
či internetových stránek, ale
hodně také komunikujeme s lékaři příslušných odborností a seznamujeme je s aktuální nabídkou. Často i formou osobních
návštěv. Pro samoplátce jsou
marketingové nástroje zaměřeny
především na slevové akce
a zvýhodněné pobytové balíčky,“
říká manažer zdravotních služeb
Státních léčebných lázní Bludov
Rostislav Pumprla.
Lázně Teplice v Čechách podle
jejich obchodní ředitelky Yvety
Sliškové v oblasti marketingu
vždy pečlivě zvažují efekt vynaložených prostředků. Tady sázejí
hodně na přímý kontakt. „Rozhodně nelitujeme nákladů
na příležitosti přímého setkání
s potenciálními klienty na různých veletrzích, odborných i laických prezentacích. Stejně tak
i dveře do lázní jsou otevřené,
pořádáme prohlídky pro zájmové
skupiny a snažíme se maximalizovat účinek prvního setkání,“
říká Yveta Slišková. Z mediálních
kanálů se management soustřeďuje na on-line komunikaci,
která je velmi dobře uplatnitelná
na takřka všech zdrojových trzích, v českém prostředí se pak
nevyhýbají ani tiskovým prezentacím.
Na rozdíl od Lázní Kynžvart si
v Teplicích myslejí, že s klienty
zdravotních pojišťoven je třeba
komunikovat jiným způsobem
než se samoplátci. „Tok informací o pobytech hrazených zdravotní pojišťovnou je třeba zacílit
na pojišťovny samotné. Proto je
zásobujeme přehlednými tiskovými materiály pro snadnou
a přehlednou komunikaci s klienty. Důležitým prostředkem při
propagaci produktů pro samoplátce jsou pak komerční prezentace. Ale i tady se snažíme těžit
V léčebných lázních Lázně Kynžvart používají k propagaci svých
nabídek nejčastěji internet, tisková média i osobní prezentaci.
„Nebráníme se ale ani využití
informačních tabulí a prezentačních materiálů, spolupracujeme
také s touroperátory a cestovními
kancelářemi a agenturami,“ říká
ředitelka lázní Jiřina Valentová.
Propagace Lázní Kynžvart je
podle jejích slov ucelená a zaměřená na celkovou klientelu, takže
COT BUSINESS
30
červen 2015
z přímého oslovení,“ vysvětluje
obchodní ředitelka.
Naopak podle typu produktu
a cílové skupiny klientů vybírají
konkrétní marketingové nástroje
v Lázních Jáchymov. „Využíváme
všechny klasické marketingové
nástroje, ale vzhledem k vyššímu věkovému průměru našich
hostů pro nás zůstávají stále
důležité tištěné materiály,“
upřesňuje Jana Vaňková, ředitelka obchodu a marketingu Léčebných lázní Jáchymov.
Facebook, YouTube
a ti druzí
V popředí zájmu jednotlivých
lázní stojí i moderní technologie
a komunikační kanály. Samozřejmostí jsou webové prezentace,
řada lázní využívá i sociální sítě.
„Lázeňský web www.laznejachymov.cz cílí především na naši
hlavní skupinu zákazníků, což jsou
klienti hledající klasické léčebné
pobyty. Web resortu www.
resortjachymov.cz jsme spustili
letos v zimě a je zaměřen především na propagaci prodeje hotelového ubytování a nabídku sportovní dovolené. Poslední web
www.aquajachymov.cz pak představuje komplexní nabídku našeho Aquacentra Agricola včetně
možnosti si přímo objednat wellnessové procedury. Facebook
využíváme pro šíření nabídky
kulturních programů a volnočasových aktivit, na YouTube zase
máme umístěná propagační videa,“ konkretizuje Jana Vaňková.
V Luhačovicích spoléhají nejen
na klasickou propagaci formou
PPC, bannerů a komerčních sdělení, ale využívají i blogy nebo
internetové katalogy. Vedle toho
spolupracují také s nejrůznějšími
vyhledávači na českém i slovenském internetu. Stálé zákazníky
pak oslovují prostřednictvím
newsletteru a aktivně komunikují
také na sociálních sítích. Za zmínku stojí, že některé aktivity na internetu směrují i do specializovaných portálů například pro alergiky. Na specializované servery
jako je web Svazu léčebných
lázní či České lékařské komory se
zaměřují mimo jiné i v Lázních
Kynžvart. Publikují zde odborné
články a další materiály.
Internet je důležitým médiem
i pro vedení Mariánských Lázní.
„Na našich webových stránkách
najdou klienti přehled všech
našich nabízených služeb, využíváme ale i Facebook, Google Plus
či Twitter. Pokud se někdo chce
podívat do našich sanatorií, může
navštívit fotogalerie ve vysokém
rozlišení na flickr.com a máme
i vlastní YouTube kanál,“ vyjmenovává Josef Pavlovic z marketingového oddělení Léčebných
lázní Mariánské Lázně a zmiňuje
ještě Marienbad News, které
klienti najdou jednak v papírové
podobě v hotelích, nebo elektronicky na webových stránkách.
Zahraniční veletrhy?
Určitě ano
Větší či menší část marketingových aktivit směrují provozovatelé lázní i na zahraniční klientelu. Pro Mariánské Lázně jsou
hlavním trhem země Evropské
V popředí zájmu jednotlivých lázní stojí
i moderní technologie a komunikační kanály.
Samozřejmostí jsou webové prezentace, řada
lázní využívá i sociální sítě.
vědět, jsou zahraniční veletrhy.
„Aktivně se účastníme veletrhů
a prezentací v Rakousku, na Slovensku a v Německu. Využíváme
nejen vlastní expozice, ale často
spolupracujeme s agenturou
CzechTourism i Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy,
jejímž zřizovatelem je Zlínský
kraj. V loňském roce jsme se zúčastnili například veletrhů Ferien
Messe Vídeň, ITF Slovakiatour
Bratislava, nebo Reisemarkt
v Drážďanech,“ říká Dalibor
Chrastina. Lázně Kynžvart zase
využívají k propagaci v zahraničí
různé akce ve spolupráci s Karlovarským krajem a Svazem léčebných lázní. Prostřednictvím agentury CzechTourism se účastní
i zahraničních veletrhů. Opravdu
široká je na zahraničních veletrzích prezentace Mariánských
Lázní. „Pravidelně se účastníme
všech velkých veletrhů cestovního ruchu od WTM v Londýně
a ITB v Berlíně až po veletrhy
v Kazachstánu, Rusku, Dubaji,
unie v čele s Německem, navštěvují je ale i rusky mluvící pacienti.
Na těchto trzích se vedení lázní
velmi osvědčily různé reklamní
kampaně. „Dále nám s propagací
pomáhají lokální partnerské
cestovní kanceláře, které prodávají pobyty v našich sanatoriích
a znají i místní podmínky. Navíc
jsou schopni velmi efektivně cílit
na správné skupiny klientů,“
pochvaluje si Josef Pavlovic.
S partnerskými cestovními kancelářemi v zahraničí spolupracují
i Léčebné lázně Jáchymov.
Na německém trhu pak využívají
dopravní blízkosti a sázejí na přímý kontakt s potenciálními klienty. Lázně Bludov zase podnikají
kroky k navázání spolupráce
v Polsku. Vypracovali proto propagační materiály v polštině
a snaží se o rozšíření povědomí
o službách a léčebných pobytech
v polském příhraničí.
Zástupci lázní se shodují, že
důležitým místem, jak o sobě dát
Bahrajnu nebo New Yorku,“
vyjmenovává Josef Pavlovic
s tím, že k účasti na některých
akcích využívají CzechTourism.
Spolupráci s agenturou cestovního ruchu si chválí i v lázních
Jáchymov. Jejích služeb využívají
pravidelně především při prezentaci na nových trzích. „Nejde
přitom jen o výstavy a veletrhy,
ale spolupracujeme také na různých workshopech a roadshows.
Velmi dobré zkušenosti pak
máme při součinnosti se zahraničními zastoupení CzechTour-­
ism,“ říká Jana Vaňková.
Zdá se, že vedení českých lázní
vypracovalo pestrý a hlavně
fungující marketingový mix, který
přináší výsledky. Luhačovice
v loňském roce navštívilo více
než 33 000 hostů, což představuje meziroční nárůst přibližně
o 10 procent. Do Mariánských
Lázní loni přijelo dokonce nejvíce
hostů za posledních dvacet let
a maxima dosahuje i obsazenost
lázeňských domů v Lázních Teplice v Čechách či Léčebných lázních Lázně Kynžvart. Snad budou
stejné pozitivní výsledky o naplněnosti kapacit přicházet z českých lázní i na konci letošní lázeňské sezony.
Martina Vampulová
Karlovy Vary, kraj a letiště zakládají spolek na podporu linek
Město Karlovy Vary, Karlovarský kraj a Letiště Karlovy Vary zakládají sdružení pro
rozvoj leteckých linek. Spolek by měl vyhledávat vhodná letecká spojení a případně i zajišťovat jejich finanční podporu.
V první fázi by se mohl zaměřit na vznik pravidelného spoje
do německého Düsseldorfu,
řekl novinářům krajský radní
Petr Šindelář. „Pokud se podaří sdružení založit, měli bychom účinný nástroj na to najít
finanční prostředky a především je účelně spravovat tak,
aby se daly použít na spolufinancování linek, a to především do západní Evropy,“ uvedl Šindelář, který už předběžně
jednal s leteckou společností
ČSA o možnostech zavést linku
do Düsseldorfu. Ta by mohla
například dvakrát týdně létat
menším letadlem pro řádově
80 cestujících mezi německým
městem a Prahou s mezipři-
COT BUSINESS
stáním v Karlových Varech.
Z karlovarského letiště zatím
létají pravidelné linky jen
do Ruska, charterové sezonní
linky pak například do Turecka.
31
červen 2015
Spojení se západní Evropou se
sice letiště a kraj už několikrát
pokusily vytvořit, ale zatím
marně. Přitom po výpadku
ruských turistů po začátku
ukrajinské krize a propadu
rublu letiště ztratilo loni
19 procent cestujících.
Do sdružení na podporu leteckých linek by ale podle Šindeláře mohli přispívat nebo se
jinak podílet i podnikatelé
v cestovním ruchu a lázeňství.
Zejména jim by totiž nové
letecké linky pomohly.
Text: -čtkFoto: Hanzs (CC BY-SA-3.0) /
Wikimedia Commons
Kam směřuje wellness turismus?
Aneb pár poznámek k celosvětovým trendům
Podle studie Global Spa and Wellness Economy Monitor (autorem je Global Wellness Institute) vygenerovalo celé odvětví související s wellness celosvětově za rok 2013 obrat 2 400 miliard dolarů. Wellness turismus přispěl neuvěřitelnými 494 miliardami dolarů. Celé odvětví přitom prochází kvalitativní proměnou
a současně mu autoři různých studií predikují takřka ve shodě další růst. Čím to je a jakým směrem se
odvětví wellness turismu bude odvíjet, naznačíme v následujícím článku.
Redefinujme wellness
Nebojte se, nebudeme se snažit vytvořit
novou definici něčeho tak složitého, jako je
wellness. Je ale jasné, že už dávno nevystačíme s nabídkou „relaxačních balíčků“ a že
na sebe wellness bere nejrůznější podoby.
Jako lavina se šíří nabídky nových služeb,
jako je poradenství životního stylu či služby
osobního trenéra. Poptávka po službách
zaměřených na zdraví a životní styl roste,
a to se promítá i do odvětví wellness turismu. Také díky tomu mohli ve zmiňované
studii Global Spa and Wellness Economy
Monitor konstatovat, že v Evropě vzrostla
v tomto odvětví zaměstnanost mezi léty
2007 a 2013 ze 442 000 na 679 000 zaměstnanců.
Zásadní pojetí wellness ale přináší sílící
generace Millenials. Anne Hubert ze společnosti Viacom si všimla, že tito lidé chápou
zdraví celistvě, neoddělují pohyb, stravu
nebo wellness, ale vše považují za integrální
součásti svého zdraví. Současně nabádá,
abychom se vyvarovali škatulkování wellness služeb jako jakési alternativní medicíny.
O AUTOROVI
Autor článku se věnuje marketingu v cestovním
ruchu. Pomáhá firmám a regionům s tvorbou image,
budováním značky a životem na internetu. Založil
poradenskou agenturu inPuncto, přednáší a píše
o on-line marketingu, pořádá konferenci Vítejte u nás.
Podle svých slov je fanouškem COT business.
www.inpuncto.cz
www.vitejteunas.cz
COT BUSINESS
32
červen 2015
A pokud se vůbec budeme bavit v této
souvislosti o medicíně, tak spíše v duchu
rostoucího příklonu k prevenci. Podle studie
„Truth about Wellness“ agentury McCann si
totiž 21 procent dotázaných myslí, že lékaře
ve věcech léčení nahradí v budoucnu stroje
a softwarové aplikace a 66 procent dotázaných od lékařů spíše prevenci a s tím související poradenství. Wellness se tak dostává
z výhradní polohy relaxace a obnovy energie do dalších poloh včetně té, která doplňuje či postupně nahrazuje
lékařskou prevenci.
Toto rozšířené pojetí wellness dává vzniknout
novým specializovaným agenturám, které
nabízejí pobyty zaměřené na obnovu těla
i ducha ve spojení s aktivním trávením času.
Podstatné je, že tyto agentury nejsou založené na prodeji tematických balíčků, ale stávají
se specializovanými průvodci, kteří aktivně
vytvářejí program, často na bázi individuálních konzultací. Spojují tak služby cestovní
agentury, life-couche a osobního trenéra.
Welltality je nová hospitality
Portál Spafinder.com upozorňuje na skutečnost, že až tři čtvrtiny poptávky po wellness
službách tvoří sekundární poptávka, která
se generuje od návštěvníků, kteří do destinace přijeli primárně za jiným účelem. Když
vezmeme v potaz trend, že se pobyty stále
zkracují, je potřeba do kratších úseků
vměstnat stále více a připravit intenzivnější
prožitky. Wellness služby se tak stávají nedílnou součástí služeb ubytovatelů.
Opět, nebavíme se pouze o relaxačních
zónách, ale o komplexním přístupu, který
zahrnuje zdravou stravu, ale i aktivní přispění k užívání si pohybu při objevování destinace. Důležitý může být i důraz na environmentální rozměry. Například Hotel Wilshire
v Los Angeles, který je součástí hotelové
sítě Kimpton’s, nabízel hostům originální
balíčky nazvané „Car-free, Carefree!“. Hotelový host dostal na přivítanou mapu města
zaměřenou na možnosti pohybu „po svých“,
drobné občerstvení a to nejdůležitější – krokoměr. Pokud host do konce pobytu prokázal, že naměřil min. 10 000 kroků, dostal
20procentní slevu.
Váš přístup prozradí také péče, kterou věnujete dětem svých hostů. Například v italském hotelu Schneeberg nabízejí speciální
wellness balíčky pro děti, které zahrnují
třeba čokoládovou masáž nebo společné
rozmazlování pro matky s dcerami.
Wellness může být i součástí cesty samotné. Wellnes pobyty na palubách výletních
lodí už asi nepřekvapí. Za zhmotnění této
filozofie můžeme dnes ovšem považovat
japonský vlak Šinkanzen na trase mezi městy Fukushima a Shinja. Provozovatel této
linky totiž nabízí mimo jiné lázeň pro nohy
přímo na palubě.
Autentická wellness turistika
je lokální
Když se řekne sauna, většině z nás se vybaví Skandinávie. Propojení wellness turistiky
s lokálními specifiky je zásadní pro navození
autenticity a umocnění zážitku. Je to samozřejmě také velká devíza pro marketingovou komunikaci. Pokud najdeme jedinečný
produkt vázaný k našemu regionu, máme
napůl vyhráno.
Krásný příklad uvidíme v jihotyrolském
hotelu Heubad. Tady nabízejí „lázeň v seně“.
Odvolávají se na tradici a zejména čistotu
a kvalitu zdejšího životního prostředí a blahodárné složení místních travin na loukách
s vysokým podílem zdraví prospěšných
bylinek. Podobnou lázeň, ovšem tentokráte
v lese mezi stromy, zažijete například
ve finském Saarijarvi, kde vám ji naordinují
v rámci pobytového balíčku v některém
z místních hotelů.
Lokální produkty v restauračním menu asi
není potřeba zdůrazňovat. Aby to však
bylo v souladu s filozofií wellness, měli
bychom dbát na to, aby byly čerstvé, zdravé a případně bio, nebo přinejmenším
„z místní farmy“.
S uchopením lokálního můžeme pracovat
i ve smyslu zdejší krajiny. Ta se může promítat do zmiňovaného jídla, ale my v ní můžeme najít také různá místa s blahodárnou
energií nebo můžeme nabídnout nedostatkové zboží – ticho. A jestli to není málo?
Zamyslete se nad popularitou knih a dokumentů Václava Cílka.
Příroda hraje prim
V podstatě to vyplývá už z předchozích
odstavců, ale pokud vynecháme přírodu,
můžeme se těžko bavit o wellness. To
souvisí s jídlem, produkty pro péči o tělo,
ale také celkovým uchopením nabídky.
Proto se v sesterském odvětví lázeňství už
dávno zabydlel termín „zelené lázně“.
Neznamená ovšem jen přísná pravidla
souhrnně označována přídomkem „eko“,
ale celkový přístup ke zdraví. Zákazníci
citliví na environmentální přístup jednoznačně ocení vaši snahu. Tento koncept
jde ale mnohem dál, týká se celkového
pojetí a důrazu na zdraví člověka. V některých segmentech návštěvníků nehrají tu
zásadní roli environmentální faktory, ale
právě přírodní původ surovin, který podtrhává prospěšnost jejich zdraví.
Alespoň za zmínku stojí také bioarchitektura, která vychází z přírody, bere z ní materiály a čerpá z ní inspiraci. Rád bych zdůraznil, že konstrukce založená na přírodních
tvarech je stejně důležitá jako materiálové
zdroje. Čerpat harmonické a uklidňující
COT BUSINESS
33
červen 2015
tvary z přírody může být dokonalým základem pro obnovu ducha. Pěknou ukázkou je
lesní hotel v norském Juvet.
Wellness do kapsy
Přesuňme se od poetiky k mobilním telefonům. V mobilních krabičkách se ukrývá
kromě nejrůznějších „zlepšovátek“ také
jeden zásadní důvod, proč zajímá lidi wellness, zejména pak sebezdokonalování.
Jsou jimi sociální sítě, kde se mnozí z nás
prezentujeme. A jak si myslí už zmiňovaný
portál Spafinder.com, právě to může být
jeden z hlavních důvodů, proč o sebe
chceme pečovat a vyhledávat procedury
spojené s krásou, případně se službami
„anti-ageing“. Mimochodem, poptávka
po službách zpomalujících stárnutí dosáhla
společně s výrobky pro krásu v roce 2013
podle studie Global Spa and Wellness Economy Monitor 679 miliard dolarů.
A mobilní aplikace? Asi nemusím vyjmenovávat plejádu osobních trenérů a fitness
pomůcek. Snad pro zajímavost zmíním
mobilní aplikaci RUNform, která je technologicky natolik pokročilá, že dokáže udělat
analýzu běžeckého tréninku z natočené
videosekvence vašeho poahybu. Tudy se
nejspíš bude ubírat budoucnost. Osobní
trenéry nahradí dokonalé aplikace a o to
více bude záležet na výše zmiňovaném
celistvém přístupu k wellness a důrazu
na autenticitu.
Na tomto místě bych rád vyslovil domněnku, že pokud mají někde mobilní aplikace
význam, pak je to právě v odvětví wellness, a to včetně wellness turistiky. Nejsem
příliš zastáncem různých mobilních průvodců, myslím, že v tomto směru bohatě vystačí web. V případě wellness turistiky bych
v tom ale naopak viděl velký smysl. Osobní
trenéři, analyzátory, konfigurátory a rezervační systémy jsou přesně ty aplikace,
které usnadní cestu i pobyt, a jak zákazník,
tak provozovatel, se mohou soustředit
na to podstatné.
Autorem textu je Ing. Pavel Kovařík,
zakladatel agentury inPuncto, s. r. o.
Tel.: +420 737 534 401
Lázně nabízejí dětem
léčbu, školní docházku i využití
volného času
Lázeňská léčba dětských pacientů se od péče o dospělé výrazně liší. Přináší určitá specifika nejen
z hlediska léčebných postupů, ale také nezbytného zázemí pro děti i jejich rodiče, kteří s nimi lázeňské pobyty často absolvují. Pokusili jsme se zmapovat situaci v několika českých lázních, které se na léčbu dětí specializují. Zajímalo nás nejen to, jak jsou na své pacienty připraveny, zda jim
mohou nabídnout speciální balíčky služeb, ale i jak řeší pobyty dětí a rodičů či zda starší děti mohou během pobytu v jejich sanatoriích navštěvovat školu.
To, v čem se jednotlivé lázně shodují, je
snaha o individuální přístup. Ostatní postupy, nabízené služby i zábava pro děti se liší
v závislosti na stáří dětí a zdravotních problémech, se kterými do lázní přijíždějí.
Například ve Státních léčebných lázních
Bludov je cílem léčby naučit děti správnému životnímu stylu a to, jak vnímat pohyb
jako každodenní součást života, ukázat jim
také rozmanitost vyvážené stravy a posílit
jejich sebevědomí. Není se co divit. Do lázní
Bludov se totiž jezdí léčit hlavně děti s obezitou. „Dále se zaměřujeme na léčbu vrozených či získaných onemocnění pohybového
ústrojí. Podle indikačního seznamu jsme
oprávněni léčit děti už od jednoho roku
a dorost. Nejvíce léčených dětí je ale
ve věku 13 až 17 let,“ říká Rostislav Pumprla, manager zdravotních služeb Státních
léčebných lázní Bludov. Ačkoli přibližně 98
procent pacientů přijíždí na pobyty hrazené
zdravotními pojišťovnami, jsou v Bludově
COT BUSINESS
34
červen 2015
připraveni i na samoplátce. V nabídce mají
léčebné balíčky zaměřené na správný životní styl, na nadváhu a obezitu, onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest
a také na onemocnění močových cest. Tyto
léčebné programy jsou zpravidla sedmidenní, délku léčby si však lze zvolit individuálně
až v několikatýdenních cyklech. Balíčky
procedur vycházejí z léčebných plánů jednotlivých indikací a po konzultaci s dětským
lékařem je možné je upravit dítěti na míru.
„K balíčkům lze dokoupit podle kapacitních
možností ubytování a stravování,“ dodává
Rostislav Pumprla. Pokoje jsou většinou
dvou- až třílůžkové a jsou vybaveny umyvadlem. Sociální zařízení je dostupné
na chodbě. Na chodbě s pokoji dětí je i pracoviště sester, které zde konají službu,
a také společenské místnosti a herny
s knihovnami a televizními přijímači.
Rodiče se nemusejí bát, že jejich ratolesti
při pobytu zameškají školní docházku.
V lázních je základní škola, kterou děti
navštěvují ve všední dny na tři až čtyři
vyučovací hodiny, zaměřené většinou
na hlavní předměty. Škola je vybavena
dokonce i moderními informačními technologiemi. Během pobytu pořádají lázně pro
děti projektové dny a nejrůznější sportovní
aktivity. Děti se účastní různých kulturních
programů, dětské lázeňské diskotéky, mohou se také přihlásit do výtvarného, keramického, tanečního, zdravotního či přírodovědného kroužku anebo proniknout do tajů
zásad zdravého vaření a stravování. „Areál
lázní nabízí možnost sportovního vyžití.
Děti si mohou zahrát minigolf, basketbal,
volejbal, badminton, stolní tenis. Oblíbené
je také cvičení na venkovních posilovacích
zařízeních,“ říká Rostislav Pumprla. Během
pobytu v lázních jezdí děti i na zajímavé
výlety. Oblíbené jsou například návštěvy
přírodovědné stanice v Šumperku, expozice
o čarodějnických procesech, výrobny tvarůžků v Lošticích anebo návštěvy Javoříčských či Mladečských jeskyní.
Léčba už od tří měsíců věku
V dětské léčebně Nové lázně v Lázních
Teplice v Čechách pracují odborníci s dětmi
již od tří měsíců. Malí pacienti nejčastěji
bojují s dětskou mozkovou obrnou a dalšími poruchami pohybového aparátu a nervového ústrojí. Na rozdíl od Bludova sem
na pobyty hrazené pojišťovnou jezdí jen
přibližně třetina dětí. Ostatní jsou samoplátci. Hosté mají k dispozici mimo lázeňské léčby také další služby. Ubytování je
možné nejen na standardních dvoulůžkových pokojích, ale pro rodiny také
v apartmánu s více ložnicemi a kuchyňským zázemím. Rodiče, kteří přijíždějí z daleka, využívají ubytovací služby. „Doprovod
k pobytu je totiž podmínkou léčby,“ říká
obchodní ředitelka Lázní Teplice v Čechách
Yveta Slišková. Přes pojišťovnu se děti léčí
zpravidla čtyři týdny, ostatní i déle.
V drtivé většině českých lázní navštěvují
děti školou povinné základní školu. Někde
mají k dispozici dokonce i mateřské školy.
„Jako zdravotnické zařízení máme povinnost zajistit školní docházku dětem
od 1. do 9. třídy základní školy, proto je
v areálu našich lázní zřízena základní i mateřská škola,“ říká Jiřina Valentová, ředitelka Lázní Kynžvart. Tam se specializující
na dětské pacienty s nespecifickým onemocněním dýchacího ústrojí, kožním onemocněním, nemocemi ledvin a močových
cest, trávicího ústrojí, lehkých duševních
poruch, jako jsou deprese či úzkostné stavy, a na léčbu obezity. Lázně Kynžvart jsou
jediné lázně, které se zaměřují na léčbu
dětských pacientů. Až do roku 2013 se zde
léčily výhradně děti, od té doby přijíždějí
na léčbu i dospělí pacienti. Lázně Kynžvart
často využívají celé rodiny, protože se zde
léčí současně dítě i jeho dospělý rodinný
příslušník. Přitom jsou děti do šesti let věku
k léčbě standardně přijímány s dospělým
doprovodem, nad šest let jej zdravotní
pojišťovny hradí pouze ze závažných zdravotních důvodů, doplňuje ředitelka Lázní
Kynžvart. Lázně však umožňují rodičům
ubytovat se společně s dítětem jako samoplátce. Pro malé děti s rodiči i ty starší bez
doprovodu mají v Kynžvartu zajištěn i zajímavý program. „Pro děti s rodiči připravujeme i tři akce do týdne, při dalších zábavních, kulturních, sportovních a výtvarných
aktivitách se zabaví také starší děti. Mimo
to pořádáme výlety do blízkého i vzdáleného okolí,“ dodává Jiřina Valentová. Děti
mohou také využívat bazén, posilovnu,
saunu či dětská hřiště. Rodiče zase mohou
v klidu posedět v nově zrekonstruované
lázeňské kavárně, aniž by se museli strachovat o své ratolesti. Kavárna je vybavena
nejen dětským koutkem, ale i moderním
venkovním hřištěm.
Naprostá většina dětí absolvuje v Lázních
Kynžvart léčbu hrazenou zdravotními pojišťovnami. Samoplátcům pak lázně nabízejí
různé akční balíčky a ozdravné pobyty
v délce od jednoho do tří týdnů, které zahrnují ubytování, stravu i lázeňskou péči. „Zájemci mohou využít i rekreační pobyty či
pobyty na zkoušku, které jsou určeny zejména pro dětské pacienty, kdy děti i rodiče
zjistí, jak dítě reaguje na lázeňskou péči,“
upřesňuje Jiřina Valentová.
O děti je dobře postaráno také v Termálních lázních Velké Losiny. Malí pacienti
zde mají k dispozici dětský koutek jak
vnitřní, tak i venkovní, mohou si zapůjčit
hry nebo se zúčastnit animačních programů, které nabízí Wellness hotel Diana.
COT BUSINESS
35
červen 2015
„Lázeňskou vilu Gazárka jsme maximálně
přizpůsobili pro dětskou klientelu, v hotelu
Eliška nabízíme i možnost nadstandardního ubytování dětem a jejich doprovodu.
U nás se léčí děti s problémy pohybového
aparátu, neurologickými a kožními onemocněními. Malé neurologické pacienty
léčíme již od jednoho roku, to pak léčba
pochopitelně probíhá v doprovodu dospělých. Od šesti let, pokud to zdravotní stav
dítěte dovolí, jezdí děti už samotné a svůj
léčebný pobyt tráví v lázeňském domě
Chaloupka,“ říká Stanislava Kopecká
z Termálních lázní Velké Losiny.
Speciální rehabilitační programy
pro neurologická postižení
Specifika léčby dětských pacientů si dobře
uvědomují i v Sanatoriích Klimkovice. „Dětem je nutné se věnovat po celých 24 hodin, tedy nejen v době, kdy probíhají rehabilitace. Na rozdíl od dospělých je třeba je
zabavit také v době, kdy nerehabilitují,
a v noci zajistit přinejmenším kontrolu. O to
jsou dětští klienti lázní náročnější. Navíc je
třeba i rehabilitaci provádět zábavnou formou,“ říká Ivana Gračková, mediální zástupce Sanatorií Klimkovice.
Děti se v Sanatoriích Klimkovice léčí formou neurorehabilitace opravdu od malička. Ty nejmenší, nebo ty, které kvůli svému
postižení nejsou schopny se o sebe samy
postarat, přijíždějí v doprovodu rodičů.
„Nabízíme především speciální rehabilitační programy pro různá hlavně neurologická
postižení. Sestavujeme našim pacientům
léčebné programy na míru, takže k běžné
fyzické rehabilitaci je možné přidat logopedii, zlepšování kognitivních funkcí a podobně, v závislosti na typu postižení,“
dodává Gračková. Ve volných chvílích se
děti mohou zabavit v počítačové místnosti,
chodí na procházky, věnují se různým ručním pracím či je pro ně zajištěna projekce
filmů. Vzhledem k tomu, že se v Sanato-­
riích Klimkovice léčí děti s těžkými diagnózami, je zajištěn program i pro rodiče, kteří
je doprovázejí. Vedení lázní si uvědomuje,
že pro rodiče je péče o dítě s vážným poškozením mozku čtyřiadvacetihodinovou
službou, proto se jim snaží v Klimkovicích
vytvořit prostor pro normální zábavu. „Oblíbené jsou třeba společné večírky dětí
a rodičů,“ připomíná Gračková. Děti často
navštěvují i lesopark, který se podařilo
před třemi lety ve spolupráci s občanským
sdružením Čisté Klimkovice vybudovat
hned v sousedství sanatorií. Je dostupný
i lidem s fyzickým handicapem, jeho sou-
částí je turistická trasa určená
i pro vozíčkáře. Nachází se
v něm také celá řada nejrůznějších atrakcí ze dřeva.
Snaha o individuální
přístup
Rehabilitace dětských pacientů
je podle Vasila Janka, primáře
Dětské léčebny Vesna společnosti Státní léčebné lázně Janské
Lázně, specifická především tím,
že nemoci jsou z velké části
vrozené nebo geneticky podmíněné, a tudíž postihují dítě
od začátku jeho života. U takového dítěte se pak nejedná
o rehabilitaci, ale o habilitaci,
takže dítě se učí činnosti, které
do té doby vůbec neumělo provádět. „Děti do šesti let absolvují
pobyt společně s doprovodem,
který se aktivně podílí ina terapii, ve které jde o to, naučit se
nové rehabilitační postupy, jež
lze potom dále využívat i doma,“
tvrdí primář Vasil Janko. Do Janských Lázní jezdí děti už od tří
Luhačovice
zmodernizovaly léčebny
měsíců věku a o volný čas mezi
procedurami se u těch nejmladších pacientů stará jejich doprovod i odborný personál za asistence rodičů. Školou povinné
děti mají také v Janských Lázních
zajištěnu školní docházku, i když
jen na tři hodiny denně. Jde o to,
aby měly dostatek času na absolvování léčby. „Škola je přímo
v budově léčebny, pracují v ní
zkušení speciální pedagogové,“
doplňuje primář Janko. Děti bez
doprovodu bydlí po třech na pokoji a volný čas pak tráví například vycházkami, hrami i dvakrát
týdně promítáním filmů přímo
v budově, kde má léčebna své
vlastní kino. Oblíbená jsou i hudební představení, karnevalové
diskotéky či různé turnaje.
„Ve všech segmentech i v konkrétní nabídce pobytů se snažíme o individuální přístup,“ říká
primář Janko s tím, že se ale
na prvním místě jedná o pobyt
léčebný, který má malé pacienty
vrátit do života.
Moderní zázemí čeká i na pacienty v Lázních Luhačovice, kam
přijíždí více než 95 procent dětí
na pobyt hrazený zdravotní
pojišťovnou. Po několikaletém
úsilí byla v březnu loňského
roku završena kompletní rekonstrukce dětských léčeben v Luhačovicích, které patří k největším v České republice. „Všechny
pokoje pro děti s doprovody
jsou nyní vybaveny moderním
příslušenstvím a novým nábytkem, což odpovídá standardu
tříhvězdičkového hotelu.
Ve stejném standardu byla
provedena i modernizace penzionu Rodina, rovněž určeného
dětem s doprovody,“ říká Dalibor Chrastina, zástupce vedoucího oddělení marketingu a prodeje v Lázních Luhačovice.
Dětem starším šesti let, které
absolvují pobyt bez doprovodu
rodičů, jsou v dětské léčebně
Miramonti k dispozici pokoje
s novým nábytkem a televizory
včetně Wi-Fi připojení přímo
na pokojích. Upraveny byly
podle Chrastiny také společné
toalety a sprchy. Rekonstrukce
proměnila i restauraci, tělocvičnu, kinosál, herny a společné
prostory a k dispozici je i nové
dětské hřiště. „Dětským pacientům slouží rovněž nový balneoprovoz v dětské léčebně Miramonti,“ dodává Chrastina.
Do Luhačovic přijíždějí dětští
pacienti na komplexní lázeňskou péči, která trvá většinou
28 dní, samoplátci pak na dva
až tři týdny. I tady mají starší
děti zajištěnou školní docházku
ve státní základní škole při
dětské léčebně. „Ve škole je
kladen důraz na individuální
přístup a učitelé úzce spolupracují s kmenovými školami a rodiči jednotlivých žáků,“ uzavírá
Chrastina.
Text: Martina Vampulová
Foto: Thinkstockphotos.com
AQUAPALACE RESORT PRAGUE
je největším obchodně zábavním komplexem ve střední Evropě. Snadná dostupnost
a moderní vybavení hotelu spolu vytvářejí jedinečné profesionální zázemí pro
pořádání konferencí a incentivních akcí. Široká nabídka wellness a relaxace Vám
umožní dokonale propojit obchodní jednání s aktivním odpočinkem.
Variabilní konferenční prostory až pro
650 osob (10 sálů)
Netradiční prostory pro Vaše akce
v Aquaparku
231 pokojů a apartmá
www.aquapalacehotel.cz
Exekutivní patro
COT BUSINESS
36
květen 2015
Bary a restaurace
Saunový svět – 14 druhů saun
Spa & Wellness centrum
Balneo & Medical – léčebné procedury
Vodní svět – zábava i relaxace
Fitness centrum
Na srdce jsou Poděbrady,
na duši je Litomyšl!
Pravděpodobně není mnoho míst, kde dokážou s takovým úspěchem
a pozorností otevřít něco, co ve skutečnosti tak úplně neexistuje. Litomyšl mezi ta místa bezesporu patří. Zahájení lázeňské sezony proběhlo
počtvrté a to přesto, že zde lázně nejsou.
Obr. 1
Tedy přesněji řečeno, nejsou zde
léčebné lázně v té zažité definici
léčení těla. V Litomyšli se rozhodli
léčit duši a zdá se, že právě tuto
léčbu potřebuje mnoho lidí. Poslední víkend v dubnu korzovalo
litomyšlskou kolonádou několik
tisíc dam a pánů v prvorepublikovém odění, v ulicích se objevily
historické automobily, zněla
hudba a zpěv, doplněné pouliční-
Obr. 2
Obr. 4
Obr. 5
mi atrakcemi. Novinkou byly
Pivní či Sluneční lázně. Nejoblíbenější atrakcí se nakonec stal
pouliční dobový Fotoateliér spolu
se soutěží o nejkrásnější lázeňský
klobouk, nejkrásnější pár a nejkrásnější kostým. Přítomným
tanula na mysli slova klasika Járy
Cimrmana: „Se zdravým duchem
jde zdravé tělo.“ Otevřena byla
také expozice Andělé na návrší.
Odpočinout tělu i mysli můžete
ovšem v Litomyšli kdykoli. Například každý první čtvrtek v měsíci
má patnáct zdejších muzeí a galerií otevřeno zcela zdarma, a tak
se určitě vyplatí zahájit víkend již
ve čtvrtek, co říkáte?
Obr. 3
1) Z lehátkové vyhlídky na prvním zámeckém
nádvoří byl krásný výhled na památku
UNESCO
2) Nechyběl ani průvod lázeňskou
kolonádou – již podruhé z nově
revitalizovaného zámeckého návrší
3) Kapely všeho druhu hrály téměř
na každém rohu
4) Atmosféru první republiky perfektně
dotvořila přehlídka veteránů
5) Krásné počasí přálo i koncertům pod
širým nebem
Obr. 6
Obr. 7
6) V dobových kostýmech se zahájení
lázeňské sezony zúčastnil nejen starosta
města Litomyšl Radomil Kašpar (vlevo),
ale také hejtman Pardubického kraje
Martin Netolický (vpravo)
7) O všem informoval Lázeňský oběžník
Text: Michaela Severová
Foto: František Renza
a Michaela Severová
www.lazneducha.cz
COT BUSINESS
37
červen 2015
MFF Karlovy Vary již popadesáté!
Karlovy Vary budou od 3. do 11. července opět městem filmu. Proběhne zde již
padesátý ročník Mezinárodního filmového vwfestivalu Karlovy Vary.
Karlovarský festival, jehož historie se píše od roku 1946, kdy
se konal první, nesoutěžní
ročník filmové přehlídky, je
vyhlášený neopakovatelnou
atmosférou, vstřícností k filmovým fanouškům a otevřeným
prostředím, v němž se může
v jednom sále potkat filmová
hvězda s běžným divákem.
Právě proto bylo zahájení letošního jubilejního ročníku pojato
jako oslava filmu a filmových
diváků, kteří dvaadvacet let
na festival přijíždějí a dělají ho
mimořádným. Po úvodním
ceremoniálu a promítnutí zahajovacího filmu proběhne následně velká festivalová party
v okolí hotelu Thermal a v ulicích města. Před hotelem se
odehraje mimořádný megakoncert skupiny Lucie, hosté se
slavnosti se může stát každý
návštěvník, host či divák. Připne-li si navíc červeného motýlka nebo použije červené líčení, stane se rázem VIP hostem…
O programu samotném toho
v době uzávěrky tohoto vydání nebylo ještě příliš známo. Jisté
každopádně bylo, že festival
udělí cenu za přínos české kinematografii Ivě Janžurové. Šéf
programu Karel Och také uvedl,
že bude zařazen Týden libanonského filmu i Pocta Larise Šepiťkové (1938–1979), režisérce
ukrajinsko-íránského původu,
která tu za svůj film Pot z roku
1963 získala cenu za nejlepší
debut. Jubilejní ročník připomene i herecké mistrovství dvou
předčasně zesnulých mimořádných osobností amerického
mohou těšit také na audiovi-­
zuální představení skupiny
Spam s názvem KV 50 či
na noční projekci dokumentárního snímku Filmová lázeň
o historii festivalu na Mlýnské
kolonádě. Účastníkem této
filmu. Budou jimi John Cazale (1935–1978) a Chris Penn
(1965–2006). Detaily programu
najdete na www.kviff.com.
Díky nedávno ukončené rekonstrukci hotelu Ambassador – Národní dům na třídě T. G. Masaryka získal festival další prostor pro
promítání filmů. Jedná se promítací sál s kapacitou více než
300 míst, který vzniknul z bývalého varieté Orfeum. Promítacích
sálů bude celkově čtrnáct a diváci v nich zhlédnou 150 celovečerních filmů z celého světa. Organizátoři očekávají, že se na festivalu vystřídá na 11 tisíc diváků.
Hlavními festivalovými hotely
jsou The Augustine ­Prague,
SPA HOTEL THERMAL a Grandhotel Pupp.
Text: -redFoto: Film Servis Festival
Karlovy Vary
Navštivte lanovku Diana
s vyhlídkovou věží
a nezapomenutelným
výhledem
na Karlovy Vary
Každý den
od 9 do 18 hodin
KDO NEBYL NA DIANĚ,
NEBYL V KARLOVÝCH VARECH!
COT BUSINESS
38
červen 2015
Karlovy Vary zahájily lázeňskou sezonu plnou výzev
Letošní zahájení sezony v Karlových Varech přineslo několik senzací,
třeba znovuotevření secesní perly, Národního domu.
Tisíce lidí navštívily během prvního májového víkendu obnovený Grandhotel Ambassador –
Národní dům, který se veřejnosti
otevřel po třiadvaceti letech.
Nejenže zahájil lázeňskou sezonu slavnostním večerem, ale
také hostil celou řadu dalších
akcí. Víkendové večery nabídly
jedinečnou podívanou – videomapping promítaný přímo na fasádu hotelu.
Karlovarské kolonády byly zase
dějištěm sobotního žehnání pramenům, kterého se ujal papežský
nuncius v České republice Giu-­
seppe Leanza. K pramenům odpoledne dorazil historický průvod
Karla IV., letos poprvé v autentickém dobovém kostýmu vyrobeném na zakázku v barrandovských filmových ateliérech.
700. výročí Karla IV.
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
1) Slavnostní večer v nově otevřeném
Grandhotelu Ambassador – Národní dům
2) Tradiční historický průvod Karla IV., tentokrát
však v nových dobových kostýmech
3) Pramenům požehnal papežský nuncius
Giuseppe Leanza
na tradiční běh, tentokrát kuchařů, pod taktovkou Svatopluka Kuřátka. Neděle potom patřila dětem a zakončení slavnostního víkendu bylo ve znamení
Sinatrovských slavností. Slavností se už tradičně zúčastnili
vzácní hosté: místopředsedky-
Příznivci špičkové gastronomie
si mohli lahůdky z Food Festivalu vychutnat při pohledu
ně Senátu a místopředsedkyně
Poslanecké sněmovny Parlamentu, velvyslanci desítky států
v České republice, ministři,
poslanci a senátoři, primátoři
a starostové z České republiky
i zahraničních partnerských
měst. Margret Mergen, primátorka partnerského Baden-Badenu, spolukandidáta Karlových
Varů pro Seznam UNESCO, se
pro německá média vyjádřila,
že městem se dalo stěží projít
díky všudypřítomným koncertům, vystoupením a trhům.
Podle karlovarského primátora
Petra Kulhánka bude letošní
sezona plná výzev: „Budeme
muset najít nové trhy, abychom
vyrovnali úbytek ruskojazyčných klientů.“
Text a foto: Infocentrum
Karlovy Vary
www.karlovyvary.cz
700th anniversary of Charles IV
Karlovy Vary se připravují na oslavy
700. výročí narození Karla IV.
Bez Karla IV. by pravděpodobně Karlovy Vary neexistovaly, a tak se město,
které se honosí jménem tohoto významného panovníka ve svém názvu,
intenzivně připravuje na výročí jeho narození, které připadá na rok 2016.
Nejvýznamnější akcí spojenou s oslavami bude zahájení lázeňské sezony
v termínu 6.–8. 5. 2016, které se ponese v karlovském tónu včetně velkého průvodu Karla IV. s jeho družinou. U příležitosti výročí nechalo město
Karlovy Vary vytvořit autentický dobový kostým v barrandovských studiích, který bude v příštím roce doplněn i o korunu.
Nový facelift karlovarského webu
INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary získalo v roce 2013 se svým webem
www.karlovyvary.cz druhé místo v soutěži WEBTOP100 v kategorii cestovní ruch. Výhodou této soutěže je nejen udělení ceny, ale zároveň seznam nedostatků od odborné poroty, která web důkladně zkoumá v mnoha oblastech. Na základě těchto připomínek a po analýze dat o návštěvnosti webu jsme se pustili do jeho redesignu. Ten se sice rodil dlouho
a obtížně, ale finální výsledek nás více než potěšil. Hlavní změny doznala
především grafická stránka webu. Upraveno bylo menu a vylepšil se
kalendář akcí jak na úvodní straně, tak v detailu. Přidána byla sekce pro
rodiny s dětmi. Velký důraz byl také kladen na optimalizaci webu pro
mobilní prohlížeče. Takzvaný responzivní design je nyní zpracován pro
každou stránku webové prezentace a žádné zařízení, ze kterého uživatel
na náš web přichází, tak není diskriminováno.
V průběhu celého roku bude většina akcí spojena s oslavami českého
krále. Během hlavní sezony bude pro zájemce zpřístupněna expozice
kostýmů z filmu Noc na Karlštejně, kterou zapůjčí filmové studium Barrandov. Založení města bude ztvárněno prostřednictvím pouličního divadla v hraných prohlídkách města. V červnu se bude konat jedinečný
dobový karneval. Karel IV. bude výrazně zastoupen i v rámci Dne otevřených dveří památek, 1/2Maratonu, Večeru města při Mezinárodním filmovém festivalu, hudebních festivalech, kulturních akcích a dalších projektech ve spolupráci s Karlovarským krajem a městem Loktem. Pro sběratele připravujeme celou řadu suvenýrů s výročním logem, které bylo
vytvořeno speciálně pro tuto příležitost.
V roce 2016 tedy budou Vary opravdu jen a jen KARLOVY.
www.karlovyvary.cz
COT BUSINESS
39
červen 2015
Domácí turismus pod drobnohledem:
Karlovarský kraj
Při pátrání po tom, jaká jsou specifika účastníků domácího cestovního
ruchu, tentokrát v souladu s edičním plánem zavítáme do Karlovarského
kraje, resp. do turistického regionu Západočeské lázně. Čerpáme tradičně z výsledků loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu, který pro CzechTourism zpracovávala výzkumná agentura Ipsos.
Charakteristiky pobytu
Nejvíce návštěvníků i loni přijíždělo do regionu ze vzdálenosti
nad 100 km, dojezdová vzdálenost se od předloňska zvýšila.
Stále užívanějším dopravním
prostředkem je auto. Většina
návštěvníků přijížděla s partnery či známými, pouze 8 % cestovalo samo.
Od léta roku 2013 se snížilo
mírně využití restaurací – loni je
celkem 85 % návštěvníků
ke stravování využívalo alespoň
občas, 37 % téměř vždy. Také
ubyla část movitých hostů s vy-
sokými útratami, ale také hostů,
kteří zde utráceli do 500 Kč
za osobu a den, nejčastěji zde
návštěvník loni utratil 501 až
1 000 Kč denně.
poznávací a pěší turistika. Zdraví
jako důvod návštěvy ustupuje
do pozadí. Velmi se zvýšil zájem
o pěší turistiku, naopak poklesl
zájem o koupání, cyklistiku
a jiné aktivní sporty a zábavu
a společenský život.
V regionu převažovaly vícedenní
pobyty nad výlety jednodenními,
nejčastěji návštěvníci zůstávali
na 3–7 nocí. Ubytovací zařízení
tedy byla využívána většinou
návštěvníků, nejužívanější byly
hotely, penziony a kempy.
Návštěvníci jsou k regionu
velmi loajální: 40 % z nich zde
bylo více než třikrát, tento
podíl ale od předloňska poklesl.
Podle výsledků loňské letní
etapy se sem chce 88 % opět
vrátit a 60 % návštěvníků
­region řadí mezi své preferované destinace.
Nejčastějšími důvody k cestě
do regionu byly poznání a relaxace. Nejlákavější aktivitou byla
Nejčastějšími důvody k cestě do regionu
byly poznání a relaxace
COT BUSINESS
40
červen 2015
Hodnocení regionu
Celková spokojenost se
po předloňském poklesu opět
zvýšila – přibylo velmi spokojených návštěvníků (nyní 65 %).
Většina oblastí si udržela předloňské hodnocení nebo v nich
došlo ke zlepšení (hlavně péče
o pořádek). „Zhoršila se úroveň
poskytování informací. Nespokojenost panuje stabilně nejčastěji v oblasti dopravní infrastruktury, cenové úrovně služeb
a nákupních možnostech,“ píše
se ve zprávě.
Informační zdroje
Zásah reklamou se od předloňska snížil (66 % → 45 %),
především v případě dvou
nej­častěji zaznamenaných
typů: venkovní a internetové
reklamy.
Graf 1 ASPEKTY, VE KTERÝCH DOŠLO V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH
KE ZLEPŠENÍ/ZHORŠENÍ (V %)
46
Péče o památky a turistické atraktivity
5
38
Péče o čistotu a pořádek
Rozmanitost nabízených aktivit v regionech
Informační zdroje byly loni využívány méně než v minulosti,
stále převažoval internet (hlavně vyhledávače) a informace
od příbuzných či známých.
Doporučení
Zkombinovat image tradičních
českých lázní s moderním zázemím pro všechny typy turistů.
Lázně otevřené pro všechny:
•• Propagovat různé možnosti
vyžití pro děti, zážitkovou
turistiku, venkovní areály,
turistické trasy apod.
•• Využít zvýšeného zájmu
o aktivní trávení volného
času v regionu k přilákání
dalších návštěvníků (zejména pěší turistika, oprava
rozhleden, historických turistických cest, přeshraniční
spolupráce atd.).
•• Vzhledem k opakovaným
návštěvám přinášet aktuální
informace o kulturních i společenských akcích, výstavách
a novinkách v regionu.
•• Využít rostoucího zájmu
o pěší turistiku k propagaci
lokálních atraktivit, udržovat
čisté prostředí a pečovat
o památky s ohledem na to,
že řada turistů přijíždí za poznáním.
•• Přehledně představit nabídku
pro cílové skupiny: děti, senioři, bezdětné páry, parta
přátel, firemní akce atd.
Udržovat vysokou spokojenost
návštěvníků:
•• Kontinuálně zjišťovat zpětnou
vazbu, spokojenost či výhrady hostů.
•• Podporovat místní výrobce
a prodejce, rozšiřovat nákupní možnosti.
•• Nabízet služby v různých
cenových hladinách v různě
kombinovaných nabídkách.
•• Vylepšit městské i turistické
značení.
Poskytování informací
10
37
1
30
3
29
Místní orientační značení
6
25
Úroveň a dostupnost stravovacích služeb
Nabídka programů pro volný čas
Úroveň a dostupnost ubytovacích služeb
10
24
5
23
4
23
Dopravní infrastruktura
6
21
19
Péče o životní prostředí
Vybavenost regionů atrakcemi pro děti
Cenová úroveň služeb
Zlepšení
Zhoršení
12
4
4
71
Pozn.: Odpovědi na otázky „V čem se podle vás situace zlepšila?“ a „V čem se podle vás situace zhoršila?“,
region Západočeské lázně (ti, kdo se domnívají, že se situace zlepšila/zhoršila), n = 1 059 (zlepšení) a 78 (zhoršení)
Tab. 1
SWOT ANALÝZA REGIONU ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ (LÉTO 2014)
Silné stránky
• Schopnost regionu přilákat návštěvníky
z daleka
• Rostoucí počet delších pobytů
• Návratnost návštěvníků
• Hojně využívaná stravovací zařízení
• Hojné možnosti poznávací a pěší turistiky
• Přátelskost místních lidÍ
Slabé stránky
• Nespokojenost s dopravní infrastrukturou
a místním značením
• Hůře hodnocené nákupní možnosti
a cenová úroveň služeb
• Drahé parkování, nedostatek míst
k parkování
Příležitosti
Hrozby
• Roste počet rodin s dětmi
• Rostoucí obliba pěší a poznávací turistiky –
je třeba označit a propagovat i menší
památky a zajímavosti, aby hosté mohli
uspokojit své potřeby v jedné lokalitě
a nepřejížděli jinam
• 88 % plánuje opětovnou návštěvu
regionu – možnost vytvořit věrnostní
program pro stálé hosty v konkrétních
městech
Nadále propagovat region a informovat návštěvníky pomocí
různých informačních zdrojů.
Udržet vliv internetu a venkovní
reklamy, které zasáhnou nejvíce
návštěvníků.
těch, kteří přijíždějí vlakem
(17 % → 18 % → 13 %).
•• Po dlouhodobém poklesu
narůstá procento těch, kteří
navštíví region s partnerem/
partnerkou, přáteli či známými (77 % → 74 % → 71 % →
85 %) a kvůli tomu poklesl
počet rekreantů-jednotlivců
(26 % → 8 %).
•• Počet jednodenních výletů
stagnuje (37 % → 30 % →
27 % → 27 % → 28 %)
a po delší době roste podíl
delších pobytů na 3–7 nocí
(40 % → 36 % → 34 %
→ 43 %).
Významné posuny
od roku 2010
Mění se některé charakteristiky pobytu v Západočeských
lázních:
•• V roce 2014 opět narostlo
procento návštěvníků přijíždějících do regionu autem
(65 % → 61 % → 79 %).
V této souvislosti klesl podíl
COT BUSINESS
• Pokles průměrné útraty na osobu a den
• Zdraví jako motiv cesty je ve velkém
útlumu
• Pokles využití restauračních zařízení
41
červen 2015
•• Po dlouhodobém růstu ubylo
návštěvníků téměř vždy využívajících stravovací zařízení
(33 % → 41 % → 40 % →
46 % → 37 %).
•• Roste procento návštěvníků,
kteří nevyužívají žádné ubytování (27 % → 28 % → 32 %).
•• Překotně roste procento těch,
kteří navštíví region z důvodu
poznání (14 % → 17 % →
21 % → 41 %). Postupně
ubývá návštěv za zábavou
(12 % → 10 % → 8 %).
•• Celková spokojenost má
stoupající trend (39 % →
40 % → 62 % → 56 % →
65 % velmi spokojených
návštěvníků).
•• Zásah reklamou se od loňska
snížil (66 % → 45 %), především v případě venkovní
reklamy (42 % → 20 %) a reklamy na internetu (36 %
→ 25 %).
•• Využívání dvou nejdůležitějších informačních zdrojů se
postupně snižuje: internet
(70 % → 68 % → 62 % →
47 %), příbuzní a známí (59 %
→ 53 % → 43 % → 24 %).
Text: -redZdroj: Výzkum zaměřený
na domácí cestovní ruch,
Západočeské lázně,
vyhodnocení etapy Léto 2014
Foto: Lubomír Stiburek /
CzechTourism
METODOLOGIE
VÝZKUMU
Metoda dotazování: osobní
Lokalita: turistický region
Západočeské lázně
Cílová skupina: domácí návštěvníci/
turisté turistických regionů a oblastí
České republiky
Velikost vzorku: 2 451 respondentů
Metoda výběru: náhodný výběr
ve vybraných lokalitách
Etapa výzkumu: léto 2014
Termín výzkumu: 14. 6. až 31. 8. 2014
Karlovarská karta nově platí i v Plzni
Jezdíte-li častěji do Karlových Varů a využíváte služeb tamní městské
hromadné dopravy, zvažte pořízení Karlovarské karty. Kromě předplatného na jízdné pro MHD Karlovy Vary si na ni můžete nově nechat nahrát i časový kupón Integrované dopravy Plzeňska.
Karlovarská karta je nový
platební instrument, který
vydává Dopravní podnik Karlovy Vary a který slouží jako
elektronický nosič jízdného
v městské hromadné dopravě
v Karlových Varech. Od ledna
nahradila karta papírové
­průkazky DPKV, přičemž její
použití je prakticky totožné.
Pořízení Karlovarské karty
přijde na 170 Kč, platnost je
pět let.
dopravních
čipových
karet v Čechách,“
připomněl místopředseda
představenstva DPKV Pavel
Bohánek, který je pověřen řízením společnosti. Držitelé Karlovarské karty mají možnost nahrát si na kartu i elektronické
peníze, které jsou však zatím
akceptovatelné jen ve veřejné
dopravě IDP. Pro nabíjení předplatného i elektronické peně-
Od počátku března mohou cestující v Plzni a Karlových Varech
používat ve veřejné dopravě
pouze jednu čipovou kartu.
Plzeňští mohou mít na své Plzeňské kartě předplatné na jízdné pro MHD Karlovy Vary, a naopak karlovarští občané mohou
na svou Karlovarskou kartu
nahrát časový kupón pro jakoukoliv zónu v Integrované dopravě Plzeňska (dále jen IDP). „Jedná se o první takové propojení
ženky mohou držitelé obou karet využívat stávající síť bankomatů České spořitelny
v Plzeňském kraji a nejpozději od 1. 9. 2015 bude
tato služba umožněna přes
vybrané bankomaty České
spořitelny i v Karlových Varech. Karlovarská karta se bude
samozřejmě nadále rozvíjet a je
možné, že autoři budou při tomto rozvoji pamatovat nejen
na občany, ale i na návštěvníky
města…
Text: -redIlustrace: DPKV
Změna ve vedení krajské sekce AHR ČR v Karlových Varech
Po avizovaném odchodu dosavadní předsedkyně
krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR,
Ing. Andrey Pfeffer Ferklové, MBA, byl na řádném
zasedání v březnu zvolen nový předseda,
JUDr. Josef Pavel.
Současný pokles turistů v Karlových Varech a změna v jejich
složení jsou pro práci asociace
novou výzvou. Josef Pavel se
pustil do nových projektů
od první chvíle po svém zvolení. Jeho cílem je nejprve zlepšit
na Karlovarského kraje. V posledních letech se věnoval
řízení hotelu Thermal, který
za jeho působnosti vykazoval
velmi dobré výsledky.
V současné době působí Josef
Pavel ve společnosti Axxos
Hotels & Resorts jako poradce
pro obchodní a provozní strategii všech hotelů a resortů.
komunikaci se všemi zainteresovanými orgány, které přímo
ovlivňují cestovní ruch nejen
v Karlových Varech, ale i celém
Karlovarském kraji. V tom mu
zcela jistě pomohou jeho dlouholeté zkušenosti a kontakty,
COT BUSINESS
které získal na postech primátora Karlových Varů a hejtma-
42
červen 2015
Text: -redFoto: archiv Josefa Pavla
Do Karlovarského kraje
přijelo v 1. čtvrtletí víc českých turistů
V hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji se v prvním čtvrtletí letošního roku ubytovalo 168 655 návštěvníků. Proti stejnému období loni
to bylo o 6,4 procenta více. Počet přenocování byl v prvních třech měsících
roku 996 690, což byl pokles o 1,2 procenta.
Do kraje přijelo v prvním čtvrtletí
o 0,3 procenta méně zahraničních
turistů a lázeňských hostů, celkem 105 842. Hostů z Česka bylo
naopak výrazně více, o 27,1 procenta, celkem šlo o 62 813 hostů.
Vliv na to měly zřejmě změny
Tab. 1
ročně v prvním čtvrtletí roku
vzrostl u českých návštěvníků
o 35,8 procenta. U zahraničních
naopak počet přenocování klesl
o 10,4 procenta. Celkem v prvních třech měsících hosté v kraji
přespali 939 952 krát.
dy z Ruska a dalších rusky mluvících destinací. Přestože někteří
hoteliéři a lázeňské domy udávají
pokles hostů až v desítkách procent a karlovarskému letišti loni
klesl počet pasažérů o 19 procent,
podle statistik ubylo loni hostů
VÝVOJ POČTU HOSTŮ A PŘENOCOVÁNÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI V 1. ČTVRTLETÍ ROKU 2014 A 2015
Období
Nerezidenti
Rezidenti
Nerezidenti
Rezidenti
1. Q 2014
Počet hostů
171 040
117 124
53 916
Počet přenocování
979 562
774 279
205 283
1. Q 2015
177 061
105 842
62 813
939 952
680 854
259 098
Zdroj: Český statistický úřad, zpracování ČTK
v systému proplácení lázeňských
služeb, které zdravotní pojišťovny předepisují častěji a na delší
dobu. To lze vysledovat hlavně
v počtu přenocování. Ten mezi-
z Ruska jen o necelých 11 procent.
Ruští hosté ale tvoří významnou
část hostů v kraji, loni jich přijelo
téměř 110 000. Více bylo jen
Němců, kterých přijelo 247 552.
Karlovarský kraj v loňském roce
navštívilo celkem 776 671 hostů,
což je pokles o více než 10 000
lidí proti roku 2013. Pokles byl
způsoben zejména nižšími příjez-
Lázeňský trojúhelník
Text: -čtk- a -redFoto: Gueholl/iStockphoto.com
advertorial
Už dávno neplatí, že do lázní jezdí jenom nemocní a staří lidé. Naopak. Lázně,
lázeňská města a jejich okolí, to jsou nejen místa pro léčení, ale také skvělý
prostor pro prevenci a relax, obdivování přírodních krás a památek, provozování outdoorových aktivit i bohatý kulturní a společenský život.
Přijde vám to trochu moc? A co
vám říkají pojmy, jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně,
Františkovy Lázně, Jáchymov,
Lázně Kynžvart, Cheb, Loket
nebo Krušné hory?
Léčivé prameny a další přírodní
léčivé zdroje, jako jsou bahno,
slatina a plyn – to je klasika,
využívaná už staletí. Kromě
bohaté tradice léčení se věnujeme i modernímu způsobu života
a současným požadavkům návštěvníků.
na lyže. Mezinárodní filmový
festival láká laickou veřejnost,
umělecký dorost, znalce filmů
i celebrity.
Po celý rok jsme schopni nabídnout na vysoké úrovni a v různých cenových relacích také
ubytování, gastronomii, pořádání kongresových akcí a sportovních akcí.
A co byste zde dělali vy osobně?
Od pramenů je možné si odskočit jak na procházku do hor, tak
na golf nebo na projížďku lodí,
na kole i na koni a v zimě
COT BUSINESS
Trend nárůstu českých hostů
byl patrný už v loňském roce,
a to hlavně v lázeňských zařízeních, která tvoří velkou část
ubytovacích zařízení v kraji.
Prodloužila se zejména délka
lázeňského pobytu. Přesto
stále cizinci tráví v lázních
o trochu delší dobu, v průměru
8,26 dne, zatímco čeští lázeňští
hosté 7,14 dne.
43
červen 2015
www.zivykraj.cz
Při procházkách projdete místy,
kde se pohybovalo nespočetně
velikánů kulturního, vědeckého
i politického života Evropy.
Zhlédnete kolonády, úchvatná
zákoutí parků a přírodních rezervací a architektonicky zajímavé
budovy, navštívíte muzea, galerie a divadla, ochutnáte lázeňskou oplatku a třeba i Becherovku, okouzlí vás foukání
a broušení skla Moser i jemná
krása porcelánu. Už nyní se to
do jedné dovolené nevejde, a to
není zdaleka vše.
Navštivte www.zivykraj.cz
a nepostačíte se divit.
Text a foto: Karlovarský kraj
advertorial
Grandhotel Ambassador Národní dům
opět ohromuje svou krásou
Bývalo to velmi vyhledávané místo v centru Karlových Varů. Pak
ale přišel nepovedený prodej nemovitosti, hotel byl uzavřen
a objekt začal chátrat. Až po téměř dvaceti letech se letos dočkal
náročné rekonstrukce. Díky tomu se tato jedinečná karlovarská
památka může znovu stát významným centrem kulturního
a společenského života ve městě. Ostatně premiéru už má za sebou. Konalo se tu letošní slavnostní zahájení lázeňské sezony.
Vedle kulturně-společenského významu by
se Grandhotel Ambassador Národní dům
měl opět stát významným hotelovým zařízením a nově mu byla přisouzena i důležitá
lázeňská role. Při náročné rekonstrukci budovy tým architektonické kanceláře FADW
v čele s autorizovaným architektem Janem
Fouskem maximálně respektoval tradiční
historické a architektonické hodnoty objektu. Všechny práce prováděli přední restaurátoři pod dohledem památkářů, ale na druhou stranu je hotel vybaven také nejmodernějšími technologiemi a ze Zeyerovy ulice
má i bezbariérový vstup.
Do dob varieté a nekonečných večírků se
mohou hosté vrátit v ikonickém nočním baru
KaKaDu, jehož interiér je inspirován 70. léty
minulého století. Autentickou atmosféru
dokreslují některé zachované artefakty. V typicky barové kuchyni připravují specialitu –
domácí hamburgery, nápojový lístek nabízí
vybraná tuzemská i zahraniční vína, prvotřídní šampaňské, rumy a destiláty. Od středy
do soboty se návštěvníci mohou těšit na žánrově pestrou živou hudbu včetně té taneční.
Grandhotel je zařazen do mezinárodní kategorie čtyřhvězdičkový Superior, proto nabízí
veškerý komfort luxusního hotelu. Disponuje 83 pokoji včetně dvou atypických mezonetových apartmánů. Vstup do hotelové
části je nárožní – v místě, které navrhli
v roce 1898 vídeňští architekti Ferdinand
Fellner a Hermann Helmer. Hotel zahájil
provoz 1. června, od začátku srpna pak
budou k dispozici komplexní balneoa wellness služby, sauna a také bazén
o rozměrech 3 × 10 metrů, který volně
navazuje na vířivku.
„Horní část objektu zůstala hotelová, zachované jsou sál, jeviště a gastronomické provozy v okolí sálu, které však byly mírně
redukované. Z původních pěti středisek jsme
ponechali bar KaKaDu, restauraci a kavárnu.
Byly totiž dobře umístěné vůči slavnostnímu
sálu i pěší zóně. Naopak restaurace Kufr
a Hungaria neměly vhodnou polohu, proto
jsme jejich prostory využili jinak. Díky tomu
hotel získal moderní balneoprovoz. Ta část
wellness, která je více spojená s vodou, se
nachází v jakémsi polosuterénu, kde dříve
bývala kuchyň a nad ní restaurace Hungaria.
Tam byl nově umístěn bazén a sauny, protože je tu k dispozici denní osvětlení. Prostory
ky andělů. Velmi cennou technickou památkou je prosklený strop, který do sálu propouští přirozené světlo. Je zavěšen na nýtované ocelové konstrukci, kterou vyrobila
v roce 1899 plzeňská Škodovka, a její obnova patřila k nejnáročnějším částem rekonstrukce. Vzácný je také stropní lustr.
„Sál s kapacitou 700 míst, který je chloubou objektu, nabízí široké využití například
pro koncerty, plesy a další kulturní programy, stejně jako odborné konference, rauty
i firemní akce. V době Mezinárodního filmového festivalu bude pak sloužit k promítání filmů,“ uvedla ředitelka obchodu hotelu Iva Hauptmannová.
V prvním patře hned za recepcí se nachází
restaurant Julius Zeyer, který získal název
díky svému umístění do ulice pojmenované
po tomto význačném českém spisovateli.
Designeři využili v restaurantu architekturu
stejného období, do jakého je situován celý
hotel. Typické je dřevěné obložení a prostor
zajímavě doplňují zrcadla. Restaurace nabízí
mezinárodní kuchyni. Kapacitu až 100 osob
rozšíří v sezoně velká zahrádka.
pro balneologické procedury jsme umístili
do podkroví, v části nad jevištěm, kam také
dopadá denní světlo. Propojení této medical
spa zóny s hotelovými pokoji bude podle
mého názoru pro klienty velmi komfortní,“
řekl architekt Jan Fousek.
Ve vnitřním nádvoří objektu se nachází
architektonicky velmi cenný sál Orpheum.
Jedná se o bohatě zdobený prostor pojatý
v duchu honosného divadelního interiéru.
Dominují mu prvky pseudorenesance s příměsí pseudobaroka. Balkonovou lóži u jeviště zdobí alegorie Komedie, Tragédie, Slávy,
Fámy a Baletu a doplňují ji působivé plasti-
COT BUSINESS
44
červen 2015
Naopak nezaměnitelným stylem art deco je
inspirována kavárna Grand Café. Určitá část
použitých prvků se dochovala z původní
kavárny, řada dalších je naopak zcela nových. V nabídce najdeme běžný sortiment
pro kavárnu doplněný čajovými koktejly
s ovocem. Pro zpříjemnění atmosféry zazní
v kavárně občas tóny živé klavírní hudby.
V sezoně bude i tady hostům k dispozici
venkovní zahrádka umístěná na rohu s Jugoslávskou ulicí.
Text: Martina Vampulová
Foto: Grandhotel Ambassador
Národní dům
COT BUSINESS
45
květen 2015
Obr. 1
Aktivní dovolená
v Karlovarském kraji
Nejzápadnější český region vnímají turisté nejčastěji jako místo
pro lázeňský odpočinek a pohodu. Plochu kraje ale ze 43 procent
pokrývají lesy, a proto je stvořený i pro aktivní pohyb.
Co může Karlovarsko a okolí nabídnout turistům, kteří hledají poněkud akčnější dovolenou než jen prohlídku památek a procházky
po kolonádě? Kromě pohárku na ochutnávku
lázeňských minerálních pramenů se vyplatí
do kufru přibalit i sportovní oblečení a kvalitní turistickou obuv. Všechno ostatní, jako jsou
loď, lyže, čtyřkolky nebo kola, si návštěvníci
Karlovarského kraje vypůjčí přímo na místě.
Vodáci si rozhodně v nejzápadnějším cípu
republiky nemohou nechat ujít splutí Ohře.
Druhá vodáky nejnavštěvovanější řeka nabízí
spoustu zážitků. „Hlavně na horním meandrujícím toku,“ upřesňuje Radim Adamec, vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství
a cestovního ruchu Karlovarského kraje.
„Ohře je splavná většinou po celé léto, kdy
se řeka sjíždí z chebského okresu až
do Klášterce nad Ohří v sousedním Ústeckém kraji. Vodáci najdou podél řeky nové
kiosky i nová tábořiště, často i s dostupným
internetem. Projíždí se malebnou přírodou,
například přímo pod Loktem nebo okolo
Svatošských skal, kde, když vodáci zakotví,
mohou zkusit svou zdatnost a lezecké
schopnosti,“ přidává tip Radim Adamec.
Zhruba tři kilometry od Karlových Varů v oblasti mezi Loktem a Doubí řeka Ohře protéká totiž hlubokým kaňonem s vysokou žulovou stěnou. Romantické údolí je přístupné
pouze pěšky, na kole nebo právě lodí. Skalní
městečko je oblíbeným výletním cílem
a skály nabízejí ideální podmínky pro příznivce horolezectví.
Pěší turisté se dozvědí mnoho zajímavostí
o vytváření zdejších skal na dvanácti zastaveních desetikilometrové naučné stezky Doubí – Svatošské skály. Pro cyklisty je
skalní město s výletními restauracemi
dostupné z cyklostezky z Karlových Varů
do Lokte.
Cyklotoulky nejen podél Ohře
„Cyklostezka Ohře vede podél břehu řeky
a protíná celý náš kraj od německých hranic
Obr. 3
až po Ústecký kraj. Na ni navazují další cyklostezky směrem do Krušných hor anebo
na druhou stranu do Slavkovského lesa.
Podrobné informace najdou turisté na našem krajském cyklistickém portálu,“ dodává
Radim Adamec.
Turisté se mohou vydat na více než 2 000
kilometrů značených tras. Na portálu se
dozvědí o zajímavých místech, kudy budou
na svých výletech projíždět. Vedoucí odboru
kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Karlovarského kraje doporučuje pořídit si cyklomapu, kterou kraj vydal.
K dostání je ve všech infocentrech v regionu a aktualizované vydání na rok 2015 přináší nejaktuálnější přehled všech značených cyklotras.
„Zajímavé trasy, které vedou na Klínovec,
najdou v Krušných horách okolo Božího
Daru. V tomto areálu nyní připravují tratě
na sjezd s kolem. Trasy tam byly i dříve,
nyní se opravují. Mají přírodní povrch, hlínu
nebo šotolinu. Takže Klínovec a Božidarsko
nežijí jen v zimním období, ale v podstatě
celoročně. Cyklisté se mohou vypravit
na Božidarské rašeliniště – nádherné území
s výhledem na Klínovec,“ vypočítává Radim
Adamec.
Národní přírodní rezervace chrání několik
rašelinišť, horských luk, vřesovišť a lesů
na ploše zhruba 1 000 hektarů. Naučná
COT BUSINESS
46
červen 2015
Obr. 5
stezka vede po povalovém chodníku. Začíná u infocentra v Božím Daru. Dvanáct
informačních tabulí přiblíží zvláštnosti této
chráněné přírodní lokality i historii těžby
rašeliny v Krušnohoří.
V Božím Daru se bude líbit hlavně dětem.
Jak známo Ježíšek tu vyřizuje svou poštu.
Děti ale nemusejí čekat na Vánoce, mohou
se s ním setkat po celý rok. Stačí vyrazit
na Ježíškovu cestu, která je přístupna celoročně. Celý okruh měří téměř 13 kilometrů,
menší děti uvítají spíše zkrácenou verzi.
V Infocentru v Božím Daru si předem koupí
notýsek. Do něho si pak zapisují úkoly,
které během cesty plní. Symbolická dvacetikoruna slouží k údržbě této trasy. Děti
za vyplněný notýsek dostanou Ježíškovo
razítko a malou odměnu.
Obr. 2
1) Svatošské skály přitahují vodáky, cyklisty,
pěší turisty i horolezce
2) Různé adrenalinové aktivity lze vyzkoušet
v areálu Plešivec nedaleko Abertam
3) Cyklisté se mohou vypravit na Božidarské
rašeliniště
4) Karlovarský kraj je vyhlášeným rájem golfistů.
Na snímku Golf Resort Karlovy Vary
5) Jednou z možností pro koupání je Aquaforum
Františkovy Lázně
6) Rozhledna Cibulka nad městem Oloví
Obr. 4
Obr. 6
„Ježíškovu cestu lze projet s dětmi na kole
i v kočárku,“ podotýká Radim Adamec a doplňuje: „Přímo na Božím Daru najdou turisté
skiareál Novako, kde se mimo zimní sezonu
jezdí po sjezdovkách na terénních kárách-trojkolkách, horských koloběžkách nebo
kolech. Děti si zařádí na skluzavkách, trampolínách, prolézačkách, ve skákacím hradu
nebo na lanové dráze Šikulka. Velké lanové
centrum je v provozu i v nedalekém areálu
Plešivec u obce Abertamy. Funguje pro dospělé i zvlášť pro děti, které se mohou vydat
také na nedalekou naučnou stezku určenou
přímo pro ně. Adrenalin lze na Plešivci zažít
při jízdě na čtyřkolkách nebo koloběžkách.“
Rozhledny i miniatury
Na své si v Karlovarském kraji přijdou i milovníci výhledů. „Rozhleden u nás milovníci
najdou spoustu – třeba právě na zmiňovaném Plešivci. Zajímavá rozhledna je v sokolovském okrese nad městem Oloví. Jmenuje
se Cibulka. Tato nejnovější rozhledna v kraji
má totiž tvar cibule, odtud tedy takové
pojmenování. Je kovová, neslouží ale jako
vysílač, má opravdu funkci rozhledny,“ popisuje účel netradiční stavby Radim Adamec.
Další výhledy nabízí rozhledna na Klínovci,
která byla zhruba před rokem otevřena
po rekonstrukci, nebo kamenná rozhledna
v Aši na vrchu Háj. U obce Krásno stojí unikátní kamenná rozhledna, která má schodiště na ochozu. Nahoru se nechodí uvnitř
stavby, nýbrž okolo tubusu. Nedaleko Krásna
se nabízí další výletní cíl – důl Jeroným. Národní kulturní památka je připomínkou středověkého dolování stříbra a železných rud.
Výlet nejen pro geology slibuje i Národní
přírodní rezervace Soos u Františkových
Lázní. Na rozlehlém rašeliništi lze dodnes
sledovat dozvuky vulkanické činnosti. „Vyvěrají tu minerální prameny. Radil bych sem
zavítat spíš po dešti, to rezervace jinak
vypadá. Rašelina není vysušená a procesy
vyvěrání jsou vidět. Chodí se po povalovém
chodníku, kudy vede naučná stezka.
Ve vstupním objektu je výstava dinosaurů
a praještěrů,“ popisuje unikátní území s nejvyšší ochranou Radim Adamec.
Na Mariánskolázeňsku by turistům doporučil
park Boheminium v Mariánských Lázních.
Naučně poznávací okruh nabízí procházku
mezi dokonalými maketami, které jsou
zmenšeninami stavebních i technických
památek v prostoru krajinného parku. Další
raritu nabízí jízda kabinkovou lanovkou v areálu hotelu Krakonoš, která je jednou ze starších funkčních zařízení tohoto druhu u nás.
K výletům zve i jedna z nejkrásnějších lokalit
zdejšího turistického regionu – oblast rybníků
na Kladské ve Slavkovském lese. Zdejší Kladská naučná stezka pro děti i dospělé vede
opět po povalových chodnících od bývalého
loveckého zámečku uprostřed tichých smrkových lesů kolem romantického rybníka.
COT BUSINESS
47
červen 2015
„Lesy u nás jsou opravdu hluboké jako v pohádkách. A nejen v Kladské, ale i v Krušných
horách, kde v dřívějších dobách byly lesní
porosty zničené. Nyní jsou zdravé a jedny
z nejhezčích!“ láká Adamec.
Aktivně lze prožít volné dny i v Karlových
Varech, třeba v lezeckém parku na Linhartu,
zvlášť koncipované okruhy jsou pro děti
i dospělé. Nový lezecký park funguje i přímo
pod Loktem v podhradí. Relax nabízejí také
oba břehy řeky Ohře v Chebu, kde došlo
k rozsáhlé revitalizaci. Turisté tak mají přímo
pod majestátným chebským hradem možnost aktivního pohybu, který ocení především rodiny s dětmi.
Golf u kláštera nebo na výsypce
Do Karlovarského kraje se jezdí také za golfem. „Máme tu deset golfových hřišť
na tak malý region,“ vyzdvihuje skvělé
podmínky pro golfovou turistiku Radim
Adamec. Hřiště, které se může pyšnit značkou Royal Golf Club, najdou golfisté v Mariánských Lázních. Golf si mohou přijít zájemci zahrát i do areálu karlovarského dostihového závodiště. Sokolov má golfové hřiště
na bývalé výsypce, další hřiště leží přímo
u kláštera Teplá.
Zimní sportovní aktivity nabízejí tradičně
v Božím Daru, na Klínovci, ale i v novém
areálu Plešivec. Nově otevřená sjezdovka,
takzvaná Jáchymovská, vede lyžaře z Klínovce přímo dolů do města Jáchymov. Zdejší
lázně na tuto aktivitu připravily přímo turistické balíčky.
A kdo se v létě rád koupe, najde v kraji
spoustu možností – například velké Aquaforum Františkovy Lázně, nový bazén
v KV Aréně, uměle vytvořenou nádrž Michal
v Sokolově s přírodním koupáním a hojně
využívanou vodní nádrž Jesenice.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Petr Lněnička, Jaroslava Raunerová,
Tomáš Dietl / www.kvpoint.cz, Lubor Ferenc
(CC BY-SA 4.0) / Wikimedia Commons
9. ROČNÍK SOUTĚŽE
MÁ CESTOVNÍ RUCH CENU?
ANO, VELKOU!
PŘIPRAVUJEME AKTUÁLNÍ SOUTĚŽNÍ KATEGORIE,
SVÉ PROJEKTY MŮŽETE PŘIHLAŠOVAT UŽ KONCEM LÉTA.
SLEDUJTE
WWW.iCOT.CZ
NECHTĚJTE BÝT JEN ÚSPĚŠNÍ, CHTĚJTE MÍT CENU!
COT BUSINESS
48
květen 2015
COT business
B2B 
casopis pro management v cestovním ruchu
PŘEDPLAŤTE SI
COT BUSINESS NA ROK
ČERVEN 2015
ČASOPIS PRO
PROFESIONÁLY
V CESTOVNÍM
RUCHU
za 940 Kč / 39 € (studenti 740 Kč / 31 €),
a dostanete
ZDARMA 1 číslo časopisu
(11 čísel za�cenu 10)
To nejhorší
nej
e horší
h ší mají
horš
maj
lá
ázně
ně
ě za seb
e ou
o
ou.
lázně
sebou.
e čeká
eká
k d
á
ál
ál?
Co je
dál?
14
14
ZDARMA doručování COT business do�schránky
Aktivní
Aktiv
Aktivn
k
í dovo
dov
dovolená
v lená
lená
e á
K
Ka ovarsk
varsk
kém k
kra
ji
ji
v Karl
Karlovarském
kraji
56
6
Jak
ak
k vy
vytěžit
těžit balík
k
z e-mailové
vé
z e-mailové
k
kom
komuni
k
kace
komunikace
ZDARMA aktuální zpravodajství z�oblasti
cestovního ruchu na�váš e-mail
(každých 14 dní)
81
81
BUDE MÍT
V LÁZNÍCH
KDO LÉČIT?
ZDARMA přístup na�odborný web www.iCOT.cz
a�do�archivu časopisu COT business
16
.
w
ww
NEJČTENĚJŠÍ
ODBORNÝ ČASOPIS
V�CESTOVNÍM RUCHU!
OBJEDNÁVEJTE COT BUSINESS:
ON-LINE na�www.iCOT.cz
E-MAILEM na�[email protected] / [email protected] (do�předmětu e-mailu uveďte „Objednávka COT“)
TELEFONICKY na�+420�225�985�2251 (po–pá od�8 do�18 hod.)
SMS na�+420�605�202�1151 (zašlete sms ve�tvaru COT_jméno_příjmení_adresa)
) pouze předplatitelé z ČR
) předplatitelé ze Slovenska
1
(cena hovoru a sms dle platného ceníku vašeho operátora)
2
www.iCOT.cz
Svojí objednávkou dává předplatitel společnostem SEND předplatné, s. r. o., a�C.O.T. media, s. r. o.,
souhlas se zpracováním poskytnutých údajů k�jejich marketingovým účelům.
COT BUSINESS
49
květen 2015
KONEČNĚ TERMÁLY V ČESKU
TERMÁLY LOSINY – nový termální park, jediný svého druhu v České republice.
Vyzkoušejte devatero termálních bazénů a vodní atrakce. Dopřejte svému tělu relaxační
masáže a uvolněte svou mysl v saunovém světě. Nechte na sebe působit blahodárné účinky
přírodních léčivých pramenů z lázní Velké Losiny a poznejte jejich uzdravující sílu.
Nechte se unést do světa, kde vaše tělo a mysl budou v dokonalé harmonii s přírodou.
HŘEJIVÉ SRDCE
JESENÍKŮ
www.termaly-losiny.cz
Člen skupiny lázeňskýchCOT
hotelů
Royal Spa.50
MARIÁNSKÉ
LÁZNĚ * LUHAČOVICE * VELKÉ LOSINY * OSTROŽSKÁ NOVÁ VES.
BUSINESS
květen 2015
Vydavatelství C.O.T. media uvádí seriál
odborných diskusních snídaní.
9. 6. 2015
Marketing v MICE – proč to (ne)funguje?
8. 9. 2015
Aktuální problematika výjezdového
cestovního ruchu a pojištění
13. 10. 2015
Co pálí tuzemské dopravce
10. 11. 2015
Turismus v regionech
Na snídaně se můžete hlásit na e-mail:
[email protected]
Kalendárium COT
COTbusiness
business
Kalendárium
Vašípozornosti
pozornostidoporučujeme
doporučujemenásledující
následujícíakce
akcepořádané
pořádanév období
v obdobíčerven
červen––srpen
srpen2015.
2015.
Vaší
ČERVEN
ČERVEN
Datum
Datum
Názeva popis
a popisakce
akce
Název
Místokonání
konání
Místo
Pořadatel/realizátor
Pořadatel/realizátor
Praha
Praha
C.O.T.media
mediaa aPrague
PragueBoats
Boats
C.O.T.
11.6.6. Zelenina,
Zelenina,ovoce
ovocea abylinky
bylinkypro
promoderní
modernígastronomii
gastronomii– –seminář
seminář
11.
Středníškola
školaspolečného
společnéhostravování,
stravování,Ostrava-Hrabůvka
Ostrava-Hrabůvka
Střední
AKCČRČR
AKC
17.6.6. Zasedání
ZasedáníStředočeské
Středočeskékrajské
krajskésekce
sekceAHR
AHRČRČR
17.
budeupřesněno
upřesněno
bude
AHRČRČR
AHR
18.6.6. Zasedání
ZasedáníJihočeské
Jihočeskékrajské
krajskésekce
sekceAHR
AHRČRČR
18.
HotelZáviš
Závišz Falkenštejna,
z Falkenštejna,Hluboká
Hlubokánad
nadVltavou
Vltavou
Hotel
AHRČRČR
AHR
22.6.6. Avantgardní
AvantgardníČesko
ČeskoII.II.– –seminář
seminář
22.
SOUstravování
stravovánía aslužeb,
služeb,Karlovy
KarlovyVary
Vary
SOU
AKCČRČR– –pobočka
pobočkaKarlovy
KarlovyVary
Vary
AKC
24.6.6. Zasedání
ZasedáníKarlovarské
Karlovarskékrajské
krajskésekce
sekceAHR
AHRČRČR
24.
KarlovyVary
Vary
Karlovy
AHRČRČR
AHR
24.6.6. Roadshow
Roadshowpro
proKarlovarský,
Karlovarský,Plzeňský
Plzeňskýa aÚstecký
Ústeckýkraj
kraj
24.
HotelImperial
ImperialKarlovy
KarlovyVary
Vary
Hotel
AHRČRČR
AHR
Peking(CHN)
(CHN)
Peking
realizátorčeské
českéúčasti:
účasti:CzechTourism
CzechTourism
realizátor
Datum Název
Názeva popis
a popisakce
akce
Datum
Místokonání
konání
Místo
Pořadatel/realizátor
Pořadatel/realizátor
5.–6.8.8. CIBTM
CIBTMPeking
Peking(IBTM
(IBTMChina)
China)– –10.
10.ročník
ročníkMICE
MICEveletrhu
veletrhu
5.–6.
Peking(CHN)
(CHN)
Peking
realizátorčeské
českéúčasti:
účasti:CzechTourism
CzechTourism
realizátor
COTakhlesnídani
snídaninanatéma
témaMarketing
Marketingv MICE
v MICE– –Proč
Pročtoto(ne)funguje?
(ne)funguje?
9.9.6.6. COTakhle
26.–28.6.6. BITE
BITEPeking
Peking2015
2015– –12.
12.ročník
ročníkmezinárodního
mezinárodníhoveletrhu
veletrhucestovního
cestovníhoruchu
ruchu
26.–28.
SRPEN
SRPEN
Nenašli jste
jste
Nenašli
v�přehledu svou
svou akci?
akci?
v přehledu
Pošletenám
námzákladní
základníinformace,
informace,rádi
rádis nimi
s�nimičtenáře
čtenářeseznámíme!
seznámíme!Třeba
Třebajižjižv příštím
v�příštímvydání...
vydání...
Pošlete
Svojetipy
tipyposílejte
posílejtena [email protected].
na�[email protected].
Svoje
COT BUSINESS
51
červen 2015
Více než lázně…
www.llb.cz
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Přírodní léčivé zdroje – slatina a minerální voda
Příjemné prostředí pro relaxaci i aktivní vyžití
Léčebně rehabilitační pobyty
Wellness pobyty
Individuální přístup ke každému klientovi
Nejmodernější terapeutické postupy
Odborná ošetřovatelská péče na špičkové profesionální úrovni
Systém lékařských vizit a pravidelné preventivní kontroly
Příjemné, aktivizační a důstojné prostředí
www.alzheimercare.cz
●
Léčba dospělých i dětí od 1,5 roku
●
Unikátní přírodní léčivý zdroj – uhličitá minerální voda
●
Pestrá škála relaxačních a wellnessových procedur
●
Malebné údolí řeky Bečvy v Moravské bráně, které vybízí
k relaxaci a odpočinku
www.ltnb.cz
Lázeňská skupina s širokým zaměřením!

Podobné dokumenty

Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel?

Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel? občanům přínosy cestovního ruchu? To jsou otázky, které budeme na březnové COTakhle snídani klást představitelům Prahy, jejích vybraných městských částí a také zástupcům dalších turisticky exponova...

Více

příležitosti a výzvy mice

příležitosti a výzvy mice ČASOPIS PRO PROFESIONÁLY V CESTOVNÍM RUCHU

Více

soubor - Domov pod hradem Žampach

soubor - Domov pod hradem Žampach Vyšší odborná škola zdravotnická Ječná 33 Suverénního řádu maltézských rytířů ARPIDA, centrum pro rehabilitaci U Hvízdala 1402/ 9 osob se zdravotním postižením, o.s.

Více

Trampoty s pamätou Trampoty s pamätou

Trampoty s pamätou Trampoty s pamätou Tím samozřejmě nechci říct, vážení čtenáři, že všichni lidé, kteří zde mají své místo receptory, které dokáží spouštět mají problémy s pamětí, by snad měli být… podobně bolest… Mozek je rovněž úlož...

Více