Vznik a vyvoj litosfery_prezentace

Vznik a vývoj litosféry
O čem bude řeč …
• Stavba zemského tělesa
a zemské kůry.
• Desková tektonika
a pohyb litosférických
desek.
• Horotvorná činnost.
• Sopky a sopečná
činnost.
• Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
Vnitřní stavba Země
Kůra
Svrchní plášť
Spodní plášť
Vnější jádro
Vnitřní jádro
6378 km
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
Zemská kůra
• Zemské těleso se skládá ze tří
soustředných sfér: kůry,
pláště a jádra.
• Svrchní vrstva planety Země.
• Skládá se ze tří vrstev: vrstva
usazených hornin, čedičová
a žulová vrstva.
• Rozlišujeme pevninskou
a oceánskou zemskou kůru.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%
C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
• Oceánské kůře chybí žulová vrstva.
• Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km.
• Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími,
nejtenčí pod oceány.
• Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů.
Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a
vodu s rozpuštěnými látkami.
• Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.
Litosféra
• Pevný obal Země.
• Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou
pláště.
• Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle
70 – 100 km.
• Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod
oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150
km.
pevninská zemská
kůra
• Rozlámána na litosférické
desky, které plavou na
plastické vrstvě zemského
pláště (tzv. astenosféra).
• Rozlišujeme litosférické
desky oceánské
astenosféra oceánská zemská
a pevninské.
kůra
• Litosférické desky se neustále pohybují
– pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)
• Skládá se ze 7 velkých a 12 menších
litosférických desek.
Litosférické desky se k sobě buď:
• přibližují – lehčí se
může podsouvat pod
těžší desku, oceánská
se může nasouvat
na pevninskou desku,
mohou se obě zapříčit a
dojde ke tvorbě pohoří
(tzv. orogeneze, např. vznik Himálaje)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_b
oundaries.png (14. 11. 2010)
• oddalují – v místech
kde vzniká nová
zemská
(např. Středoatlantský
hřbet)
• pohybují se podél sebe – na třecích plochách
vznikají epicentra
zemětřesení
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_b
oundaries.png (14. 11. 2010)
stratovulkán
středooceánský
hřbet
štítová sopka
pevninská litosf.
deska
oceánská litosf.
deska
kontinentální
litosféra
riftová
zóna
astenosféra zóna
zóna
podsouvání
podsouvání magmatický krb
a tavení
a tavení
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)
Rozpad prakontinentu zvaného Pangea v
období druhohor:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pangea_animation_03.gif (17. 11. 2010)
Horotvorná činnost
• Horotvorná = tektonická činnost.
• Souvisí s pohyby litosférických desek - tvoří se
pohoří.
• Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou
činností.
• Vrásnění a zlomy = tvarové změny.
• Ke tvarovým změnám horninových těles
dochází vlivem zvýšeného tlaku.
• Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.
antiklinála
synklinála
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg (17. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainbow_Basin.JPG (17. 11. 2010)
• Křehké horniny praskají
– vznikají pukliny a později
i zlomy.
• Podél zlomů dochází k různým
posunům, zdvihům nebo
poklesům a vznikají buď
horská pásma (tzv. pásemná
pohoří) nebo příkopové
propadliny.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif (17. 10. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fault_types.png (17. 11. 2010)
Sopky a sopečná činnost
• Vlastnímu výbuchu sopky
obvykle předchází slabé
zemětřesení.
• O síle výbuchu rozhoduje
viskozita (pohyblivost)
magmatu a jeho schopnost
propouštět plyny.
• Čedičové (bazaltové) magma
je málo viskózní a proto
obvykle volně z kráteru vytéká.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MSH80_erupti
on_mount_st_helens_05-18-80.jpg (16. 11. 2010)
• Sopky s viskózní lávou
obvykle prudce vybuchují,
vyvrhují popel a žhavé
úlomky.
• Sopky mají obvykle tvar
kužele a vrcholovým
kráterem nebo kalderou.
• Sopečnou činnost může
doprovázet zemětřesení
(sílu měříme seismografy
– tzv. Richterova stupnice, ohnisko zemětřesení
nazýváme epicentrum).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PahoehoeLava.jpg
(16. 11. 2010)
Sopka
usazené
horniny
epicentrum
zemětřesení
sopouch
litosf. deska
místo vzniku
přeměněných
hornin
litosf. deska
zóna podsouvání
a tavení
magmatický krb
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Destruct
ive_plate_margin.png (16. 11. 2010)
Vznik a vývoj reliéfu krajiny
• Vnitřní geologické děje (vulkanismus,
tektonické pohyby) vytvářejí nerovnosti na
zemském povrchu (pohoří, prohlubně).
• Vnější geologické děje (změny teploty,
působení vody, větru apod.) zemský povrch
zarovnávají.
• Mechanické zvětrávání probíhá všude tam,
kde jsou velké teplotní rozdíly nebo střídavé
zamrzání vody – vodní a větrná eroze.
• Mechanické zvětrávání probíhá obvykle
společně s chemickým zvětráváním.
• V oblastech s nízkými průměrnými ročními
teplotami se výrazně projevuje vliv ledu
a ledovců.
• Typy ledovců:
pevninský
a horský.
Ledovec Gurglferner , Rakousko, Foto: David Hainall
Shrnutí
• Rozlišujeme litosférické desky oceánské
a pevninské.
• Litosférické desky se neustále pohybují
– pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky.
• Litosféra se skládá ze 7 velkých a 12 menších
litosférických desek.
• Litosférické desky se k sobě buď přibližují,
oddalují se od sebe nebo se pohybují podél
sebe.
• Horotvorná činnost souvisí s pohyby
litosférických desek.
• Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou
činností.
• Vrásnění a zlomy = tvarové změny.
• Ke tvarovým změnám horninových těles
dochází vlivem zvýšeného tlaku.
• Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.
• Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a
později i zlomy.
• Sopka má obvykle kuželovitý tvar s
vrcholovým kráterem nebo kalderou.
• O síle výbuchu rozhoduje viskozita
(pohyblivost) magmatu a jeho schopnost
propouštět plyny.
• Sopečnou činnost může provázet zemětřesení
(seismograf, Richterova stupnice).
• Na vzniku a vývoji reliéfu krajiny se podílí
vnější i vnitřní geologické děje.