Stáhnout

MAGAZÍN ASEKOL
Č. /
Recyklace baterií
Každý Čech vrál loni v průměru
jednu baterii
Nakrmte Šrotozemšťana
Osvětová akce vrcholí
Lidé chtějí třídit
Rozhovor s brněnskou radní
Janou Drápalovou
Pb
V malých spotřebitelských bateriích uvedených vloni na trh v ČR
bylo obsaženo 150 tun olova. Nejvýznamnější komoditou jsou
autobaterie. Asi 70–75 % hmotnos každé autobaterie tvoří právě
olovo. Na jejich výrobu jde zhruba 75 % ze světové produkce tohoto
kovu. Ročně se v ČR zrecykluje přibližně 22 síc tun olověných
baterií a získá se tak více než 15 síc tun olova.
EDITORIAL
OBSAH
Milí čtenáři, druhé vydání časopisu Zpětný
odběr přichází s babím létem. Prázdniny jsou za námi
a po čase dovolených se opět vracíme ke všedním
starostem. Dětem začaly školní povinnos. Společnost
ASEKOL ve spolupráci se základními a mateřskými
školami zahajuje projekt na podporu sběru
nepotřebných elektrických a elektronických hraček,
který bude probíhat po celý školní rok 2007/8. Více si
o něm přečtěte na straně 5.
8
Téma
Vysloužilé baterie do popelnice nepatří
– každý Čech vrál vloni průměrně jeden
kus
Věděli jste, že každý občan České republiky vrál
v loňském roce průměrně jednu tužkovou baterii?
Hlavním tématem tohoto čísla je zpětný odběr baterií
a akumulátorů, zjiste, jaký je mezi nimi rozdíl, jak
probíhá jejich sběr a následná recyklace. Celosvětově
jedinečný projekt sběru malých vysloužilých
16
Reportáž
Velký projekt pro malé obce – unikátní
elektrospotřebičů prostřednictvím stacionárních
pokus o řešení podpory zpětného odběru
kontejnerů byl pro změnu zahájen ve vybraných
elektrozařízení
obcích Středočeského kraje. S jakým úspěchem
akce probíhá, se dozvíte od místostarosty jedné
z nich na straně 15. V Praze vrcholí turné Nakrmte
Šrotozemšťana stavbou obří šrotosochy a výstavou
všech soch vytvořených v krajských městech. Podívejte
se, jak celá akce probíhala. Nechybí ani ohlédnu
18
Rozhovor
S brněnskou radní a také starostkou
za úspěšnou konferencí Zpětný odběr 2007, kterou
městské čás Nový Lískovec ing. Janou
v červnu pořádala společnost ASEKOL. O tom, jak lidé
Drápalovou jsme si povídali o třídění
třídí odpad v městě Brně a jak zde funguje zpětný
odpadu v Brně
odběr elektrozařízení, se nakonec dočtete v rozhovoru
s brněnskou zastupitelkou na str. 18–19.
Doufám, že Vám druhé vydání našeho časopisu
zpříjemní prodlužující se večery a že v něm naleznete
řadu užitečných článků. Stejně tak jako v dalším čísle
tohoto magazínu, ve kterém se zaměříme na zpětný
odběr a recyklaci hraček.
Zajímavé čtení přeje
RNDr. Eva Lukešová
Zpětný odběr, magazín společnos ASEKOL, číslo 2/07, vyšlo 17. 9. 2007 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, kanceláře a korespondenční
adresa: Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, sídlo společnos: U Pejřárny 97, 142 00 Praha 4 – Libuš,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261303251, 261303254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, Praha 9, www.bpublishing.cz, Grafická úprava: Ivo Kaleta,
Graphic House
ZPRÁVY / NOVINKY
Seriál „Kam s nimi“ pokračuje
Česká televize premiérově uvede ve dnech 18.9., 25.9. a 2.10.
v 16.35 na programu ČT2 pokračování seriálu Kam s nimi.
V pě dílech (dva byly odvysílány ještě před vydáním časopisu) se spotřebitelé zábavně naučnou formou dozví,
co je zpětný odběr elektrozařízení, proč je nutné vracet
vysloužilé elektrospotřebiče k recyklaci, jak jsme či nejsme šetrní k přírodě ve srovnání s jinými zeměmi, či co
je to recyklační příspěvek. Seriál vznikl ve spolupráci se
společnostmi ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP a volně
navazuje na již dříve uvedený pořad Kam s nimi, který
se věnoval třídění domácího odpadu. „Jak jsem se při
přípravě scénáře dozvěděl, elektrické spotřebiče často
obsahují látky, které mohou být nebezpečné pro lidské
zdraví nebo životní prostředí. Přestože obsahují materiály, které se dají znovu využít, končí jich stále ještě velké
množství v popelnicích,“ říká dramaturg seriálu Milan
Vacek a dodává: „Chtěli jsme se zajímavým a neotřelým
způsobem podívat na tento problém, a tak vznikla myšlenka připravit pokračování pořadu Kam s nimi.“
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
Staré hračky patří do sběru
V říjnu bude spuštěn pilotní projekt společnos Asekol zaměřený na podporu sběru elektrických a elektronických hraček. Zapojí se do něj padesát
pražských mateřských a základních škol, ve kterých budou umístěny speciální
kontejnery na sběr drobných elektrozařízení používaných dětmi. Součás akce
je informační kampaň, která vysvětlí žákům důvody odděleného sběru a následné recyklace. Pilotní projekt je plánován na školní rok 2007/8. Po vyhodnocení jeho úspěšnos bude rozhodnuto o rozšíření na další základní školy.
Sběrné nádoby na nepotřebné elektrické a elektronické hračky budou od října umístěny také v prodejnách hraček řetězce POMPO. „Chceme, aby i dě věděly, jak nakládat se starými spotřebiči. Nejen
že mohou v oblas ekologie působit na své rodiče, ale jsou to právě ony, kdo bude v příšch deselech
zásadním způsobem ovlivňovat naše životní prostředí. Všpit jim hlavní zásady recyklace vysloužilých
elektrozařízení je proto velice důležité,“ říká Jan Vrba, jednatel společnos Asekol.
Poděkování sběrným dvorům
Jako poděkování za spolupráci a pomoc při zpětném odběru elektrozařízení rozeslal ASEKOL pracovníkům svých partnerských sběrných dvorů zelené montérky s logem společnos a sloganem „Elektrozařízení
do popelnice nepatří“. Dalším krokem na cestě k větší informovanos jsou reklamní plachty o rozměru A,
které dostali provozovatelé sběrných dvorů od ASEKOLu zdarma. Možnost podpořit osvětovou kampaň
vyvěšením reklamních plachet na dalších veřejných místech mají ale i další subjekty. Společnost ASEKOL je
připravena všem tyto materiály zdarma poskytnout.
KRÁTCE
NOVÍ KLIENTI
Ke kolekvnímu systému ASEKOL přistoupila
nově společnost Sharp Electronics (Europe) GmbH,
organizační složka, která je předním výrobcem audiotechniky, LCD televizorů, profesionálních LCD
monitorů, kopírek, faxů atd. Dalšími novými klienty jsou Eaton Electric – významná společnost působící v oblas elektrických systémů, Ravak – velký
výrobce sprchových koutů a van, nebo přední britský řetězec Halfords Limited – dovozce rozmanitého vybavení převážně pro volný čas a sporty.
BOJ S FREE RIDERY
ASEKOL obeslal více než 600 společnos dopisem s informacemi o některých skutečnostech
v souvislos s nakládáním s elektrozařízeními
podle zákona o odpadech. Jedná se o možné dovozce elektrických nebo elektronických zařízení ze
skupiny 7 – hračky, vybavení pro volný čas a sporty. Tímto způsobem ASEKOL bojuje pro tzv. free
riderům, tedy společnostem, které dosud nejsou
registrovány v žádném kolekvním systému, a neplní tak své zákonné povinnos. Boj s free ridery
je velkým problémem ve všech evropských zemích
a ASEKOL se mu chce do budoucna více věnovat.
SBĚRNÝ DVŮR VYŘEŠIL PROBLÉM ČERNÉ SKLÁDKY
Obec Strašice v Plzeňském kraji dlouho trápil
problém černých skládek. V příkopech okolo obce
končily každý měsíc tuny odpadu. Tento problém
vyřešilo až zřízení sběrného dvora. Strašický sběrný dvůr funguje od loňského prosince v areálu bývalých kasáren. Obec se kvůli němu stala součás
Svazku obcí pro výstavbu sběrných dvorů v sídlech
Plzeňského kraje. Sama do jeho vzniku investovala
sto síc korun. Pro občany Strašic je služba zdarma,
obec ji tož dotuje. Mohou ji ale za úplatu využít
i jiné subjekty, třeba občané okolních obcí a podnikatelé. Ve sběrném dvoře, který je součás krajské
koncepce odpadového hospodářství, lze ukládat
i bioodpad. Lidé se ve dvoře mohou zbavit objemného odpadu třeba v podobě nábytku a podlahových kryn, nebezpečného odpadu, jako jsou barvy a různé chemikálie, i nepotřebných elektrických
či elektronických zařízení. Sběrný dvůr vybírá také
využitelný odpad, tedy papír, plast, kovy, texl
a obuv.
5
ANKETA / NOVINKY
Anketa
KRÁTCE
Zajímalo nás, jaké povědomí mají občané o možnostech třídění odpadu
v místě svého bydliště. Náhodně vybraným respondentům jsme proto
položili následující otázky:
1) Třídíte domovní odpad?
2) Víte, jak naložit se starým televizorem, počítačem, mobilním telefonem či MP3 přehrávačem,
když doslouží?
3) Víte, kde je u vašeho bydliště sběrný dvůr?
4) Myslíte si, že se odevzdává zpět i počítačová myš nebo třeba elektrické vláčky a podobně?
PETR MAHRÍK,
30 let, Ostrava
1. Ano.
2. Podle mě je nejlepší ho rozmontovat a rozseparovat – v těchto
zařízeních je většinou dost plastu, ale třeba i mědi a dalších kovů, to všechno se dá využít k recyklaci. Plasty pak
vyhodíte do plastů a kovy odnesete do sběru.
3. Vím to naprosto přesně. Už jsem vystřídal mnoho míst k bydlení a vždy jsem věděl, kde mám
v blízkos sběrný dvůr.
4. Nejspíš se odevzdává, ale co si s m počnou dál,
to netuším.
PAVEL GRÁC,
44 let, Otrokovice
1. Ano.
2. Určitě by se měly všechny tyto věci vozit do sběrného dvora.
Lidé to ale nevědí, nebo asi ani
nechtějí vědět. U nás v domě kromě mě všichni k mé zlos nechávají staré televize
a podobné záležitos u popelnic.
3. Ano, vím to naprosto přesně – vždyť ho mám asi
sto metrů od domu.
4. Určitě, všechno se dá recyklovat. Koneckonců
u elektrických zařízení už je v ceně zahrnut i poplatek za budoucí recyklaci.
SILVIA VAJDOVÁ,
20 let, Sniná (t. č. Praha)
1. Netřídím, neshám.
2. Vyhodit do popelnice – co jiného?
3. Ne, vůbec nevím.
4. Myslím, že ne.
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
DENISA FISCHEROVÁ,
19 let, Praha
1. Ano.
2. Řekla bych, že by se správně
měly tyto věci odvážet do sběrného dvora.
3. Nevím přesně, ale přibližně tuším, kde je.
4. Já myslela, že se tyhle věci vyhazují do popelnice.
PAVLA FOLKOVÁ,
35 let, Praha
1. Ano.
2. Myslím, že by se tyto věci měly
házet do velkoobjemových kontejnerů, které čas od času přistavují.
Nebo odvézt do sběrného dvora.
3. Matně tuším.
4. Nevím, ale řekla bych, že ano.
LADISLAV SMUTNÝ,
38 let, Kutná Hora
1. Ano.
2. Odvézt do sběrného dvora.
3. Samozřejmě, vím.
4. Tak to jste mě dostal, nevím.
Musel bych si to nejdřív zjist.
DANA BERÁNKOVÁ,
56 let, Praha
1. Ano.
2. Určitě se dají odvézt do sběrného dvora.
3. Nevím přesně, ale kdybych to
potřebovala, najdu si to na internetu nebo v radničním zpravodaji.
4. Nevím, asi ano.
2/2007
SPECIÁLNÍ KONTEJNERY V KLADNĚ
Projekt pro občany na téma Odpadové hospodářství ve městě chystá město Kladno. Akce je
připravována na základě potřeby zvýšit výtěžnost
tříděného sběru komunálních odpadů a zpětného
odběru elektrozařízení na území města Kladna.
Ke komunikační a informační kampani realizované
v rámci projektu se připojuje i společnost ASEKOL.
Ve městě bude instalovat například pět speciálně
upravených kontejnerů na vyřazené elektrospotřebiče, které se funkcí podobají těm na tříděné
plasty, sklo nebo papír. Tento unikátní způsob sběru již od srpna testuje deset vybraných středočeských obcí.
SANKCE ZA ŠPATNĚ ZVOLENÉHO PROVOZOVATELE
KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) rozhodla o uložení sankce několika subjektům, které
při kontrole nepředložily platné smlouvy s oprávněnými provozovateli kolekvních systémů. Společnos odváděly finanční příspěvky do kolekvního systému, který neměl oprávnění k financování
nakládání s historickými elektrozařízeními ze skupin 3, 4 a 7. Tím je na základě rozhodnu Ministerstva životního prostředí z 22. prosince 2005 pouze
společnost ASEKOL. Subjekty se pro stasícovým
pokutám ze strany ČIŽP odvolaly, nicméně odvolací orgán pokuty potvrdil a rozhodnu nabyla
právní moci.
PODLE EU VE ZPĚTNÉM ODBĚRU ZAOSTÁVÁME
Podle směrnice Evropské unie musí Česká republika do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg na obyvatele a rok. Zam se u nás celkově vybírá zhruba
polovina. Přestože se může zdát, že čtyřkilogramová hranice je za stávajících podmínek nedosažitelná, opak je pravdou. ASEKOL v roce 2008 plánuje
odebrat 1,2–1,5 kg elektrozařízení na osobu a rok.
Pokud podobný standard splní i ostatní kolekvní systémy, vytyčeného cíle lze podle jednatele
ASEKOLu Mgr. Jana Vrby dosáhnout. Přes pozivní
údaje zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení
v České republice bohužel stále brzdí nejednoznačná legislava.
ASEKOL INFO
Konference Zpětný odběr 2007
V úterý 19. června 2007 se v pražském hotelu Corinthia Towers uskutečnila
jednodenní konference Zpětný odběr 2007. Akci, která byla určena převážně
výrobcům a dovozcům, pořádal kolekvní systém ASEKOL ve spolupráci se
společnostmi EKO-KOM, ECOBAT a EKOLAMP.
Záštu převzalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Asociace spotřební elektroniky, mediální
podporu zajišťovaly časopisy Odpady
a Moderní obec. Ústředním tématem
konference byla problemaka zpětného odběru a odděleného sběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů či
obalů.
Konference Zpětný odběr 2007 byla
první a jedinečnou příležitos pro zástupce výrobců a dovozců seznámit se
souhrnnou a komplexní formou s problemakou zpětného odběru výrobků v ČR i v zahraničí. Kromě zástupců
výrobců a dovozců byla určena i pracovníkům ústředních orgánů státní
správy, krajských a městských úřadů,
kontrolních úřadů a zákonodárcům.
Účastníci se z příspěvků fundovaných odborníků dozvěděli, kam bude
v budoucnu směřovat zpětný odběr výrobků v rámci ČR a EU a jak se
v nejbližší době bude měnit evropská
i česká legislava v oblas zpětného
odběru elektrozařízení, obalů, baterií
a akumulátorů. Součás konference
Závěry z konference
• Ve státech EU je zpětný odběr elektrozařízení zajišťován převážně jedním
kolekvním systémem, nebo je trh rozdělen po skupinách výrobků mezi
omezený počet systémů (přednáška p. Geertse)
• Legislavní úprava v oblas zpětného odběru elektrozařízení je v ČR nekvalitní a je třeba provést její novelizaci (přednáška Mgr. Kořána)
• Až se v České republice vyjasní právní prostředí v oblas zpětného odběru elektrozařízení, dojde ke stabilizaci situace a kolekvní systémy budou
moci více investovat (z přednášek zástupců kolekvních systémů)
• Zpětný odběr je v zákoně o odpadech zakotven pro řadu skupin výrobků,
ale reálně funguje pouze pro obaly, baterie, akumulátory a elektrozařízení (závěry z panelové diskuze).
• Obce mají zájem spolupracovat s minimálním počtem kolekvních systémů, protože je to pro ně administravně jednodušší (závěry z panelové
diskuze)
• Stát má zájem na fungujícím systému s důrazem na ekologické parametry
tak, aby byly plněny limity EU (závěry z panelové diskuze)
OHLASY ÚČASTNÍKŮ
„Konference na mě udělala hluboký dojem po
obsahové i organizační stránce.“
Dr. Helmut Kolba, WEEE-Forum,
Vídeň
„Jednotlivé názory i závěrečná diskuse
byly velmi zajímavé a pomohly mi udělat
si celkový obrázek o aktuálním stavu
problematiky.“
Pavel Seidl, Tchibo Praha
„Byl jsem velmi rád za možnost aktivně
se podílet na této, dle mého názoru, velmi
úspěšné a podnětné konferenci. A jsem
především rád za velmi dobrou spolupráci
společnosti Asekol s městem Brnem.“
Ing. Martin Vaněček, vedoucí odboru
životního prostředí, Magistrát města Brno
„Bylo mi ctí se konference účastnit a věřím, že
i její 2. ročník bude přinejmenším tak úspěšný
byly také tři workshopy zaměřené na
prakcké zkušenos kolekvních systémů v ČR a v zahraničí.
Kolekvní systémy v České republice zastupovali Jan Vrba (ASEKOL),
Zbyněk Kozel (EKO-KOM), Petr Kratochvíl (ECOBAT), Roman Tvrzník (ELEKTROWIN) a Eva Směšná (EKOLAMP).
Zkušenos zahraničních kolekvních
systémů prezentovali Jiří Mikulenka
(Slovensko), Helmut Kolba (Rakousko)
a Renate Gabriel a Filip Geerts z organizace WEEE Forum, evropské asociace kolekvních systémů.
jako ten letošní. Rádi se opět zúčastníme.“
Mgr. Pavel Drahovzal, Oddělení
legislativně-právní, Kancelář Svazu měst a
obcí České republiky
„Líbila se mi otevřenost diskuse i relevantní
náměty, jak posunout věci dopředu.“
Aurore Belfrage, Stena Technoworld AB,
Göteborg
„Ráda bych poděkovala za špičkově
zorganizovanou koferenci, která měla
příjemnou atmosféru a zajímavé přednášky.“
Ing. Markéta Grünerová, odbor odpadů,
Ministerstvo životního prostředí
7
Baterie do popelnice nepatří
U televizoru nebo ledničky, které již dosloužily, si jejich majitelé rozmyslí,
zda je budou skladovat doma, pokoutně odnášet ke kontejnerům, nebo
je zavezou do nejbližšího sběrného dvora. Baterie svou velikos svádějí
k tomu, aby skončily v popelnici, to ale není dobré řešení.
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE BATERIÍ
Recyklace baterií:
Každý Čech vrátil vloni průměrně jednu
Na trh Evropské unie je každý rok uvedeno kolem 160 000 tun přenosných
baterií, z toho jen asi 30 % dobíjecích. Meziročně tato suma stoupá průměrně
o devět procent. Co se děje s prázdnými bateriemi? Končí s ostatním domácím odpadem v popelnici? Neměly by, neboť i u nás již existuje funkční systém
zpětného odběru, který zajis jejich odbornou recyklaci a likvidaci. Pokusili
jsme se pro vás zmapovat aktuální situaci.
Podle novely zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. jsou výrobci a dovozci povinni zajist zpětný odběr a následné zpracování elektrozařízení (s platnos
od 13.8.2005), a také elektrických akumulátorů, galvanických článků a baterií
(těch dokonce již od 23.2.2002). Na základě těchto novel se výrobci a dovozci
stali klienty kolekvních systémů, které zajišťují organizaci sběru a recyklace
nebo ekologické likvidace. V České republice tento servis od roku 2003 poskytuje systém ECOBAT, třídění má pak na staros kladenská EuroBaery.
Pokrýt všechna města nad 3000 obyvatel se podařilo již po dvou letech činnos systému, tedy v roce 2005. V současné době ECOBAT provozuje téměř
6000 sběrných míst. Ne všude zam ale všechno funguje tak, jak má. „Při pravidelných kontrolách v terénu stále zjišťujeme, že řada našich smluvních spolupracujících partnerů zajišťuje zpětný odběr nedostatečně nebo jen formálně.
Právě z těchto důvodů posílíme náš tým od října 2007 o provozního manažera
/auditora. Měl by ročně zkontrolovat alespoň jednu čtvrnu ze všech registrovaných míst. V praxi by to mělo za následek zvýšení dostupnos a zviditelnění
stávající sítě míst zpětného odběru,“ popisuje situaci kolekvního systému ECOBAT jednatel RNDr. Petr Kratochvíl.
9
TÉMA ČÍSLA / RECYKLACE BATERIÍ / TEXT: LUCIE KETTNEROVÁ /
FOTO: ARCHIV FIRMY ECOBAT
Baterie a akumulátory je
v současné době možné
odevzdávat:
1 V obchodních řetězcích,
tedy supermarketech
a hypermarketech. Zde
se ukládají ve speciálních
JAK JSME NA TOM
V loňském roce se v České republice vybralo 184 tun použitých galvanických článků. V průměru tak na jednoho obyvatele
připadla téměř jedna vrácená tužková baterie. Je to málo, nebo hodně? Zástupci ECOBATu předpokládají, že za rok 2007 se
sběr baterií u nás zvýší o více než 50 % a bude dosaženo přibližně 10% účinnos sběru (jen pro srovnání – Belgie, Rakousko
a Švýcarsko se pohybují kolem 50–60 % sebraných výrobků
v porovnání s m, kolik jich bylo uvedeno na trh, stejně jako
my jsou na tom například Poláci, Maďaři nebo Řekové). „Kvóty
Evropské unie jsou však přísnější. V roce 2012 by tak na hlavu
měly připadnout minimálně tři vrácené baterie ročně,“ podotýká Petr Kratochvíl. Podle směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2006/66/ES, která je účinná od září 2006 a do národní
legislavy by měla být implementována nejpozději do 26. 9.
2008, musí tož každý stát zajist, aby zpětně bylo odebráno
minimálně 25 % baterií a akumulátorů, v roce 2016 pak dokonce 45 %.
SYSTÉM TŘÍDĚNÍ
Všechny sebrané baterie a akumulátory míří do jednoho
centrálního skladu firmy EuroBaery v Kladně. Tady je čeká
třídění. V letech 2003–2006 bylo třídění čistě ruční záležitos,
avšak vzrůstající množství materiálu si vyžádalo instalaci poloautomacké linky. Jde o prototyp dodaný českou firmou Bluetech, který by měl kapacitně zvládnout rozdělit až 800 tun baterií ročně. Automat primárně selektuje baterie podle velikos,
následné ruční dotřiďování zajis proškolení pracovníci.
kartonových boxech o objemu
22 l. Pokud je schránka
zaplněna, je odeslána
zásilkovou službou přímo
do centrálního skladu
použitých výrobků v Kladně.
2 V maloobchodních
prodejnách, např.
v hodinářstvích či klenotech.
Tady probíhá spolupráce
dvěma způsoby. Buď je
sběrný box odvezen přímo
do třídičky v Kladně, nebo
si distributor převáží baterie
do svého skladu a sám si
KUPUJI BATERII, NEBO AKUMULÁTOR?
Galvanické články se dělí na primární (nenabíjecí) a sekundární neboli akumulátory.
V primárním článku se v průběhu vybíjení chemickou reakcí
mezi kladnou (obvykle uhlíkovou) a zápornou (nejčastěji zinkovou) elektrodou spotřebovávají materiály těchto elektrod. Tyto články jsou po sestavení schopné okamžitě dodávat energii,
nelze je však již opětovně nabít. Výkonnější, ale dražší jsou pak
články alkalické.
Akumulátor je schopen chemickou přeměnou akvních materiálů v elektrodách vázat energii při nabíjení a tuto energii
postupně dle potřeby opět vydávat. Po sestavení tedy nedodává energii okamžitě, ale až po nabi, toto nabi lze však opakovat mnohokrát. K nejstarším akumulátorům patří olověné,
rozšířené jsou rovněž nikl-železové, nikl-kadmiové, stříbrokadmiové a stříbro-zinkové či nově lithium-iontové a lithiumpolymerové.
I když bude mít zpětný odběr oporu v legislavě a sběrná
místa budou bezproblémově fungovat, stále zde zbývá zásadní
problém – jak přesvědčit obyvatele, aby baterii či akumulátor
neodhodili v lepším případě do koše či popelnice, ale odnesli
je na některé z míst k tomu určených. Vždyť ono to díky jejich
velikos k takovému jednání svádí. U televizoru, počítače nebo
ledničky, které již dosloužily, si jejich majitelé rozmyslí, zda je
budou skladovat doma, pokoutně je odnášet ke kontejnerům,
nebo je zavezou do nejbližšího sběrného dvora. Návod je pravděpodobně jednoznačný. Výchova k třídění odpadu. A to je cesta dlouhodobá a trnitá, nicméně ECOBAT ve spolupráci s ASEKOLem již na ni vstoupil. Pro školy realizuje program Hrátky
s Asíkem a Batem, připravuje pilotní projekt soutěže ve sběru
baterií, spolupráci navázal i s centry ekologické výchovy Ekodepon z Černošína a Kovosteel z Uherského Hradiště.
zajišťuje jejich hromadnou
přepravu ke zpracovateli.
3 V místech, která určí
města a obce, jako jsou
úřady, sběrné dvory, základní
a střední školy apod.
4 Specifickým případem
jsou pak fi rmy a průmyslové
Množství sebraných baterií v ČR v tunách
areály, v nichž přenosné
baterie a akumulátory
180
patří k nezbytné součásti
184
160
funkčních zařízení
140
používaných k dalším
138
128
120
pracovním činnostem. Zde
100
ECOBAT rovněž bezplatně
80
vybaví sběrné dvory a zajistí
70
60
odvoz sebraných produktů.
40
20
15
rok
10
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
2002
2003
2004
2005
2006
ECOBAT ve spolupráci s ASEKOLem realizuje pro školy osvětový program Hrátky
s Asíkem a Batem
Smlouva uzavřená mezi
kolektivními systémy
TŘÍDĚNÍ BATERIÍ A AKUMULÁTORŮ
PODLE TYPU:
ECOBAT a ASEKOL
zajišťuje splnění zákonné
povinnosti zpětného odběru
Knofl íkové baterie
– stříbro-oxidové (AgO)
– ostatní
bez nároku na provádění
složité evidence množství,
typů a hmotností baterií.
Klienti ASEKOLu se
Primární baterie
– bez obsahu rtuti (Hg) a kadmia (Cd)
– obsah rtuti a kadmia není vyloučen
tak nemusí registrovat
v systému ECOBAT, pouze
vyplní výkaz o množství
elektrozařízení s vloženou
Sekundární baterie
– nikl-metal-hydridové (NiMH)
nebo přiloženou baterií, které
bylo uvedeno na náš trh.
– nikl-kadmiové (NiCd)
– ostatní
Po vytřídění jsou použité přenosné baterie
VYPLATÍ SE TO?
Z finančního hlediska tento projekt výdělečný být nemůže. Poměrně nákladný
je už samotný sběr malých spotřebitelských baterií, složité je i jejich třídění, navíc
recyklace je dost technologicky náročná. Zpětně získané suroviny rozhodně nemohou tyto náklady pokrýt. Financování sběru a recyklace, včetně dotování veřejných
informačních kampaní, tak podle legislavy leží na bedrech výrobců. I proto je důležité, aby povinnos výrobců a jejich rozsah byly jednoznačně ošetřeny v zákonech.
Druhou stranou mince jsou však dopady na životní prostředí. A tady je efekvita
odběru každé baterie, která neskončí na skládkách nebo ve spalovnách, naprosto
jednoznačná...
a akumulátory předávány k recyklaci nebo
k odstranění do různých zařízení v České
republice nebo v zahraničí. Recyklací
v České republice se získají rtuť, olovo,
stříbro a částečně lithium, v zahraničí pak
zinek, mangan, nikl a kadmium.
Kvantitativní cíle EU pro
recyklaci:
65 % průměrné hmotnosti
Pb baterií a akumulátorů,
včetně recyklace obsaženého
olova na nejvyšší možné
úrovni, která je technicky
proveditelná bez nadměrných
Zpětný odběr baterií podle zdrojových míst
100 %
80 %
19.7
29.7
42.5
22.0
22.3
28.0
28.7
39.3
nákladů;
průmysl
obce
obchod – elektro
obchod – potraviny
75 % průměrné hmotnosti
NiCd baterií a akumulátorů,
včetně recyklace obsaženého
60 %
kadmia na nejvyšší možné
43.0
41.7
40 %
33.5
proveditelná bez nadměrných
26.8
nákladů;
20 %
rok
úrovni, která je technicky
4.3
4.2
7.0
7.4
2003
2004
2005
2006
50 % průměrné hmotnosti
u ostatních baterií
a akumulátorů.
11
OSVĚTOVÁ AKCE NAKRMTE ŠROTOZEMŠŤANA / TEXT: RUDOLF KRÁL / FOTO: ARCHIV
Nakrmte Šrotozemšťana
Vrcholí osvětová akce, jejímž cílem je zábavnou formou přesvědčit občany, že vysloužilé
elektrospotřebiče nepatří do popelnice, ale do sběrného dvora.
Bude to přesně rok, co v Praze na Andělu vyrostl podle plánu
sochaře Ondřeje Sklenáře první český Šrotozemšťan inspirovaný anglickým WEEE manem, robockou sochou, kterou z elektrošrotu vytvořil v Londýně se svým týmem konceptuální umělec Paul Bonomini. Obrovský úspěch akce podníl letošní turné
Šrotozemšťana po ČR, v jehož rámci se sochy prehistorických
ještěrů stavěly mimo Prahu ještě v dese dalších městech. Turné vyvrcholí 18.–22.9. v Praze, kde také proběhne vyhlášení výsledků soutěže regionálních soch a losování tomboly s atrakvními cenami. Více informací najdete na www.elektrosrot.cz.
ŠROTOZEMŠŤAN TOUR 2007
4.–5.6.
13.–14.6.
18.–19.6.
20.–21.6.
26.–27.6.
3.–4.9.
5.–6.9.
10.–11.9.
12.–13.9.
17.–18.9.
18.–22.9.
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Zlín
Brno
Olomouc
Ostrava
Plzeň
Ús nad Labem
Liberec
Praha
4.5.6. ČESKÉ BUDĚJOVICE
18.19.6. JIHLAVA
Socha Šrotozemšťana, která vyrostla na českobudějovickém náměs Přemysla Otakara II., se 5. června odpoledne dočkala slavnostního křtu. Kolos
z použitých elektrospotřebičů ve tvaru Allosaura, který postavil v rámci
happeningu „Nakrmte Šrotozemšťana 2007“ architekt Robert Vaněk, dostal od českobudějovických občanů jméno Budosaurus. Kmotrem Allosaura se stal ing. Aleš Mikšátko, vedoucí oddělení správy veřejné zeleně z českobudějovického magistrátu. Autorkou jména je paní Marcela Švejdová.
V úterý 19. června vznikl na jihlavském náměs z elektroodpadu doneseného místními občany elegantní Šrotozemšťan Diplodocus. Slavnostně jej
pokřl pan Jan Vymazal, primátor města. Socha si svým dalším životem
ponese jméno Dinočip, což se k jejímu stylovému hi-tech vzhledu vyloženě hodí. Přejeme tedy hodně štěs, zejména při akci v Praze, kde se
uskuteční soutěž o tul Šrotozemšťan roku 2007.
13.14.6. HRADEC KRÁLOVÉ
26.27.6. BRNO
Na královéhradeckém Ulrichově náměs pokřli svého Šrotozemšťana
14. června. Socha má podobu Stegosaura a od královéhradeckých občanů
se dočkala pojmenování Šroťáček. Křtu se jako kmotra zúčastnila Pavla
Finfrlová, náměstkyně primátora města Hradec Králové pro správu majetku, městské organizace a životního prostředí, Radek Sokol, ředitel společnos Hradecké služby, a v neposlední řadě také slečna Zuzanka Šimková,
která Šroťáčkovi vymyslela jméno.
Také socha Pterodaktyla pojmenovaného Asekodaktyl, která se objevila
na brněnském Moravském náměs, se ve středu 27. června odpoledne
dočkala slavnostního křtu. Akce proběhla pod záštou města Brna a role
kmotrů se ujali poslanec PČR, ing. arch. Václav Mencl a ing. Jana Drápalová, členka Rady města Brna a předsedkyně představenstva firmy SAKO
a.s., občanům poděkoval za účast také Jan Vrba ze společnos ASEKOL.
Autorkou jména je Eva Hausnerová, která byla za svou kreavitu odměněna rádiem.
13
ASEKOL INFO
Zavedení systému řízení bezpečnosti informací podle normy
ČSN ISO/IEC 27001:2006 ve společnosti Asekol s.r.o.
V dnešní době, kdy neustále roste míra informovanos společnos
a kdy se informace stávají nejvýznamnějšími akvy, strmě vzrůstají
požadavky na zajištění jejich důvěrnos, dostupnos a integrity.
Zachování těchto tří hledisek je označováno souhrnným pojmem
bezpečnost informací.
Přirozenou snahou při řešení jakéhokoli požadavku je zajištění jeho efekvního vypořádání
– tzn. co nejlépe a za vynaložení co nejmenšího
úsilí. Ideálním řešením těchto prochůdných tendencí je využi nějakého prověřeného návodu,
který by usnadnil a zrychlil fázi vymýšlení, jak se
s daným požadavkem vypořádat a zároveň by zaručoval dostatečně kvalitní vyřešení tohoto požadavku. V oblas bezpečnos informací je takovým
návodem norma ČSN ISO/IEC 27001, která popisuje systém řízení bezpečnos informací (angl. Informaon Security Management System – ISMS).
Tento systém je založen na obdobných principech
jako systémy QMS (dle normy ISO 9001) nebo EMS
(dle normy ISO 14001), přičemž některé prvky jsou
společné. Cílem systému ISMS je nastavení řízení
procesů spojených se zachováním dostupnos,
integrity a důvěrnos informací důležitých pro
danou společnost, přičemž se nejedná pouze o informace uložené v informačních systémech, ale
zabývá se informacemi jako takovými, bez ohledu
na to, jakou mají formu (elektronickou, papírovou
nebo např. formu informací – know-how – uložených v hlavách pracovníků).
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
Implementaci bezpečnos informací je nutno
chápat jako konnuální proces, nikoli jako jednorázový projekt, což v praxi znamená:
– pochopit, které informace jsou důležité
a proč
– poznat rizikové oblas, kdy může dojít ke škodám, seřadit je dle závažnos
– implementovat opatření, která budou rizikové oblas skutečně řešit
– zpětně kontrolovat, zda implementovaná
opatření byla skutečně funkční a dostatečná
– tyto čtyři body neustále opakovat
Společnost ASEKOL s.r.o. se rozhodla pro zavedení systému řízení bezpečnos informací především proto, aby se stala důvěryhodným partnerem
pro své zákazníky, dodavatele či další tře strany,
a zabezpečila tak:
– snížení rizika ztráty či zcizení a následného
zneuži informací (konkurencí, zaměstnanci)
– zajištění souladu s platnou legislavou (např.
Zákon 101/2000 Sb.) a zajištění souladu s bezpečnostními požadavky zákazníků, dodavatelů či dalších třech stran
– přiřazení individuálních odpovědnos za bezpečnost informací s možnostmi zpětného dohledání a prokázání viny zaměstnancům či smluvním
třem stranám v případě pochybení či podvodného jednání
– zachování konnuity podnikání společnos
v případě výskytu mimořádných událos.
Implementace probíhala pod vedením poradenské společnos NeXA, s.r.o., která poskytuje
poradenské a auditorské služby pro systémy řízení
bezpečnos informací (ISMS), kvality (QMS), dopadů podnikání na životní prostředí (EMS) a bezpečnos práce (BOZP). Dne 4. července 2007 byla
implementace zakončena úspěšným přezkoumáním systému auditory cerfikačního orgánu TRITON Cert, spol. s r.o. za současného dohledu posuzovatelů Českého instutu pro akreditaci (ČIA)
a 13. července 2007 byl společnos ASEKOL s.r.o.
2/2007
ASEKOL je prvním kolekvním systémem v ČR a jednou
z prvních firem vůbec, která tento cerfikát vlastní
vystaven akreditovaný ISMS cerfikát s rozsahem
platnos pro činnost technických poradců v oblas zpětného odběru použitých výrobků.
Vedení společnos ASEKOL s.r.o., v čele s jednatelem Mgr. Janem Vrbou tak prokázalo, že cíl, který
si v rámci vydané Bezpečnostní poliky stanovilo,
je odhodláno naplňovat a řídit bezpečnost informací v souladu s požadavky mezinárodní normy
ČSN ISO/IEC 27001. ASEKOL je prvním kolekvním
systémem v ČR a jednou z prvních firem vůbec,
která tento cerfikát obdržela.
Z POHLEDU OBCE / JÍLOVIŠTĚ / TEXT: ROMAN PETERKA / FOTO: ROMAN PETERKA, ARCHIV
Nadějně rozběhnutý projekt v Jílovišti
Ráj chatařů kousek od Prahy a také příjemné místo pro trvalé bydlení
v dojezdové vzdálenos od hlavního města – to je středočeská obec Jíloviště.
V současné době také jedna z desítky středočeských obcí, které „zdobí“ nový
typ stacionárního kontejneru určeného pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů.
Třídění odpadu se mezi lidmi v obci již zažilo
– zhruba šes stovkám svých obyvatel Jíloviště nabízí hned čtyři separační stání s kontejnery na sklo,
papír a plasty. Nově nyní přibyl na jednom z nich,
v centru obce u obecního úřadu, také již zmíněný nový typ kontejneru na elektrospotřebiče. Je
vyveden v zelené barvě a už při letmém pohledu
do jeho útrob je vidět, že se zam tento projekt
nemíjí účinkem. Kontejner se během krátké doby
poměrně slušně zaplnil, uvnitř jsou přitom vidět
jen věci, které sem patří, jako jsou mobilní telefony či rozhlasové přijímače.
Zdá se, že kontejner rozhodně plní svůj účel.
Lidé sice mají možnost se dvakrát do roka zbavit
elektrospotřebičů při pravidelném mobilním svozu, který obec pořádá, s malými spotřebiči však
většinou tak dlouho nečekají a není-li po ruce
kontejner, vyhodí je do popelnice. Nový kontejner
v Jíloviš je jen malou čás rozsáhlého pilotního
projektu testujícího, jakým způsobem zvýšit zpětný odběr v obcích pod síc obyvatel, které nemají
vlastní sběrný dvůr a jsou odkázány na půlroční
mobilní svozy. Finančně projekt zajišťuje kolekvní systém ASEKOL ve spolupráci se Středočeským
krajem, obce účast v projektu nestála ani korunu.
Pro obyvatele Jíloviště skončí životní pouť jejich vysloužilého mobilního telefonu, rádia či počítače v zeleném kontejneru před obecním úřadem. Ve skutečnos ale vyhozením do kontejneru
teprve začíná náročný proces, který vrá menším
vyřazeným elektrozařízením nový smysl. Jednou
za čtrnáct dní přijede vozidlo společnos REMON
DIS, která zajišťuje dopravu, vyprázdní kontejnery
a odvezdané spotřebiče odveze do Vestce, kde se
nachází areál společnos STENA SAFINA. Ta odpad
z kontejneru převezme a veškeré elektrospotřebiče
demontuje na jednotlivé znovu využitelné komponenty, které pak odprodá dalším zpracovatelům.
Nový kontejner v Jíloviš je jen malou čás rozsáhlého
pilotního projektu
Jan Vorel: Komunální odpad je drahý
Středočeská obec Jíloviště se jako jedna
z prvních zapojila do pilotního projektu, jehož cílem má být zlepšení zpětného odběru
v obcích s méně než jedním sícem obyvatel, která nemají vlastní sběrný dvůr. Podle
místostarosty Jíloviště Jana Vorla je stacionární kontejner na elektrozařízení určitě
dobrý nápad.
S jakými po žemi se obce při likvidaci odpadů
potýkají?
Základní problém tkví v tom, že provozní náklady převyšují to, co vybereme na poplatcích
od obyvatel, což určitě není dobře. Snažíme se
hledat ve spolupráci s dalšími obcemi v míšeckém
regionu uspokojivý způsob, jak situaci řešit a zároveň zajist, aby lidé ve snaze ušetřit nezačali zakládat černé skládky.
Jak se chovají lidé v Jíloviš, co se zacházení s odpadem týče? Končí odpadky tam, kde mají, nebo
se vyhazují na černé skládky?
Mohlo by být lépe, ale i hůře. Celkem nemáme
v Jíloviš, až na výjimky, problém s černými skládkami. Dokonce bych řekl, že si lidé zvykli třídit –
často se stává, že těsně před m, než jsou kontejnery na tříděný odpad vyvezeny, už jsou téměř
přeplněné. Potěšitelné navíc je, že jsou většinou
přeplněné i m, čím být mají. Takže je vidět, že si
lidé zvykli je využívat.
A jak jste na tom s tříděním odpadu vy sám?
Já osobně třídím opravdu hodně, košů máme doma rozhodně víc než jen jeden. Zvlášť koš
na papír, plasty, bioodpad, sklo – a pak jeden koš
na komunální odpad, kam se vyhazuje to, co už se
opravdu třídit nedá.
se mi dřív rozbil mobil nebo rádio, dal jsem ho do
sklepa a počkal na mobilní svoz – teď ho odnesu
do kontejneru k tomu určenému.
Jan Vorel,
místostarosta obce
Jíloviště
A co koš na elektroodpad?
Na ten zvláštní koš nemáme, protože toho zase
tolik není a tak často ho doma nevyhazujeme. Když
15
REPORTÁŽ / VELKÝ PROJEKT PRO MALÉ OBCE / TEXT: ROMAN PETERKA / FOTO: ARCHIV FIRMY ASEKOL
Velký projekt pro malé obce
Obyvatelé menších obcí často nevědí, jak se starých vysloužilých
elektrozařízení ve své obci zbavit jinak, než že je uloží ve sklepě nebo na
půdě, v horším případě je pak hodí do popelnice a vše následně skončí
na skládce komunálního odpadu.
ÚSKALÍ MALÝCH OBCÍ
Z bleskového průzkumu provedeného v červenci v malých obcích Středočeského kraje neziskovou
společnos ASEKOL vyplynulo, že celá čtvrna
občanů žijících v malých obcích hází vysloužilá
elektrozařízení do popelnice a 40 procent občanů
neví, jak se elektrozařízení ve vlastní obci zbavit.
Zároveň 40 procent občanů by uvítalo možnost
zbavit se vysloužilého zařízení častěji než při zpravidla půlročních mobilních svozech, které obce organizují. V současné době proto probíhá na území
Středočeského kraje pilotní projekt podpory zpětného odběru elektrozařízení v malých obcích. Je
do něj zapojeno deset obcí, jejichž počet obyvatel
nepřesahuje sícovku – Okrouhlo, Slapy, Svinaře,
Zadní Třebaň, Jíloviště, Pohoří, Bratřínov, Líšnice,
Černolice a Trnová. Projekt organizuje společnost
SAFINA pod záštou Středočeského kraje ve spolupráci s kolekvním systémem ASEKOL. Ten se
spolu se Středočeským krajem podílí na finančním
zajištění celého projektu. „Kraj zašl finančně
především nákup speciálních kontejnerů a reklamní akvity spojené s projektem, ASEKOL pak
činnos, které patří do jeho působnos – dopravu
a zpracování elektrozařízení,“ říká Eva Lukešová
ze společnos ASEKOL. „Právě zpracování reprezentuje v celém procesu recyklace elektrozařízení
od jeho sběru až po konečné zpracování osmdesá procent celkových nákladů,“ dodává. Zpracování
zajišťuje společnost STENA SAFINA, dopravu společnost REMONDIS.
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
SE STARÝM POČÍTAČEM DO KONTEJNERU
Součás projektu, který odstartoval v červnu
a potrvá do listopadu letošního roku, je testování
nového typu speciálního kontejneru určeného právě pro „vyhazování“ nepotřebných elektrozařízení.
„Je to zcela unikátní pokus o řešení podpory zpětného odběru elektrozařízení, který zam nebyl nikde jinde na světě vyzkoušen,“ říká Eva Lukešová.
„Vycházeli jsme z předpokladu, že lidé třídí odpad
tehdy, pokud je to pro ně snadné a mohou se tříděného odpadu snadno zbavit – je to dobře vidět
na příkladu papíru, plastů a skla, kde už je úroveň
Velikost otvoru kontejneru je dimenzována tak, aby se do
něj vešel standardní počítač
2/2007
třídění velmi dobrá právě proto, že kontejnery
na tento odpad bývají v dobré docházkové vzdálenos,“ doplňuje Lukešová. Velikost otvoru kontejneru je dimenzována tak, aby se do něj vešel standardní počítač. „Tyto kontejnery mají podporovat
zpětný odběr menších elektrozařízení“, vysvětluje
Helena Vogelová ze společnos ASEKOL, která má
na staros koordinaci projektu. „Z praxe víme, že
když se lidé potřebují zbavit velkých elektrospotřebičů, jako například vysloužilé pračky, počkají
s nimi na mobilní svoz, popřípadě naloží spotřebič
do auta a odvezou do nejbližšího sběrného dvora.
Malá elektrozařízení opro tomu neskladují, většinou je rovnou vyhazují do popelnic.“
VELKÝ TEST
Kontejnery na menší elektrozařízení byly nainstalovány v pě z dese obcí zapojených do projektu – jde o „větší“ obce s počtem obyvatel kolem
osmi set. V druhé pěci malých obcí s počtem obyvatel do tří set byl posílen mobilní svoz, který zde
nyní probíhá pravidelně každý měsíc. Jedním z cílů
projektu je porovnat účinnost obou variant – stacionárního kontejneru a mobilního svozu. Velkou
neznámou je zejména to, jak přijmou lidé stacionární kontejnery na elektroodpad. „Zam nikde
na světě nebyl podobný systém sběru elektroodpadu testován, takže se nemůžeme opřít o zkušenos odjinud,“ potvrzuje Eva Lukešová. Projekt
je zam na začátku a na kvalifikované odhady je
tak příliš brzy, první dojmy naznačují, že mezi jednotlivými lokalitami mohou být velké rozdíly. „Na-
„Je to zcela unikátní pokus o řešení podpory
zpětného odběru elektrozařízení, který zatím nebyl nikde
na světě vyzkoušen.“
příklad v Jíloviš, kde jsem byla na obhlídce, bylo
vše naprosto v pořádku a v kontejneru bylo jen
to, co tam být má, jako mobilní telefony a rádia.
V Zadní Třebani byl jedinou věcí, kterou do kontejneru někdo odhodil, pělitrový skleněný demižon
na víno,“ krčí rameny Helena Vogelová. Pokud se
některá z variant – stacionární kontejnery nebo
častější mobilní svoz – osvědčí, počítají organizátoři s rozšířením projektu i do dalších obcí a krajů
České republiky.
se kterými se pak dále pracuje – plasty se dr,
z štěných spojů či kabelů se získávají barevné
kovy, zájem je i o železo. „Cílem je rozebrat veškerou elektroniku na jednotlivé součás a najít pro
ně další využi,“ shrnuje asistent markengu společnos STENA SAFINA Pavel Vyhnalík. Jednotlivé
suroviny získané rozebráním elektrospotřebičů
pak zpracovatel prodává svým odběratelům z řad
průmyslových podniků k dalšímu využi pro výrobu nových produktů.
CESTA VYSLOUŽILÉHO ELEKTROSPOTŘEBIČE
Odhození nepotřebného elektrospotřebiče
do specializovaného kontejneru či jeho odevzdání při mobilním svozu je důležitou, nicméně pouze
počáteční fází celého procesu recyklace elektrospotřebičů. Nashromážděný odpad musí přepravní
společnost odvézt zpracovateli, v případě zmiňovaného projektu do provozovny společnos STENA SAFINA ve Vestci. Na velkém dvoře tu nejdříve
zaměstnanci roztřídí nashromážděné elektrospotřebiče na jednotlivé typy zařízení. Vše se pak dále
zpracovává – na demontážní lince se nejprve elektrozařízení rozeberou na jednotlivé komponenty,
ŠKODA NERECYKLOVAT
Smyslem recyklace elektroodpadu je ulevit životnímu prostředí, a to nejen m, že o něco ubude
odpadu, který by jinak skončil bez užitku na skládkách, kde by se některé jeho komponenty, především plasty, rozkládaly i síc let. Hlavním nebezpečím pro životní prostředí je u elektrospotřebičů
přítomnost mnoha těžkých kovů a elektrolytů,
které v případě, že skončí na skládkách komunální-
Na demontážní lince se elektrozařízení rozeberou na
jednotlivé komponenty, se kterými se pak dále pracuje
ho odpadu, mohou unikat do půdy a podzemních
vod. „Navíc i u těch elektrospotřebičů, které neobsahují tolik těžkých kovů, by byla velká škoda nerecyklovat. Elektrozařízení jsou tož recyklovatelná
až z osmdesá procent,“ dodává Helena Vogelová.
Česká republika má přitom v oblas zpětného odběru co dohánět – podle směrnice Evropské unie
musí do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg na obyvatele za rok. Zam se u nás celkově vybírá zhruba
polovina.
17
ROZHOVOR SE ZASTUPITELKOU JANOU DRÁPALOVOU / TEXT A FOTO: ROMAN PETERKA
Lidé chtějí třídit – pokud je to jednoduché
„Zelená“ brněnská radní a také starostka městské čás
Nový Lískovec ing. Jana Drápalová se začala „zelenými“
tématy ve věcech veřejných zabývat už počátkem 90. let,
nejprve jako členka nevládní organizace Český svaz ochránců
přírody, později jako komunální polička za Stranu zelených.
Od počátku svého působení na brněnském magistrátu patří
k jejím prioritám mimo jiné i hledání způsobů, jak lépe nakládat
s odpady.
Vy sama třídíte odpad?
Samozřejmě. Nejsem žádný ekologický fundamentalista,
ale určitě se pokoušíme já i moje rodina chovat k životnímu
prostředí šetrně – třídíme odpad, snažíme se neplýtvat vodou
ani energií. Co se odpadu týče, jeho množství se snažíme redukovat i m, že nekupujeme zbytečně věci s problemackými obaly – pokud kupuji například luštěniny, dávám přednost
papírovému obalu před igelitovým, téměř vůbec nekupujeme
PET lahve. Takže odpadu vyprodukujeme relavně málo a velká
část z něj je znovu využitelná.
A co ostatní Brňané? Snaží se třídit?
Myslím, že lidé v Brně chtějí třídit, svědčí o tom to, že kdekoli se rozestavějí kontejnery na tříděný odpad, hned se začnou
plnit. Město má ale ještě velké rezervy v dostupnos kontejnerů. Spokojeni zam můžeme být pouze u skla, na které máme
rozmístěno po městě na osm set kontejnerů, s papírem a plasty
už to tak slavné není. Intenzivně proto pracujeme na tom, aby
se počet nádob na tyto složky tříděného odpadu do roku 2010
zvýšil na potřebné množství.
„Množství odpadu se snažíme
redukovat i tím, že nekupujeme zbytečně
věci s problematickými obaly.“
Specialitou Brna jsou podzemní kontejnery na tříděný odpad
v centru. Co vedlo k tomuto specifickému řešení?
Toto řešení je využito pouze na území městské památkové
rezervace. Původně jsme uvažovali o klasických kontejnerech,
dostali jsme se však do sporů s památkáři o esteckou stránku celé záležitos, a navíc byl problém i s m, kam kontejnery
v husté zástavbě centra vůbec umíst. Na druhé straně jsme ale
chtěli umožnit třídění odpadu i obyvatelům historického centra
města, což jsou především starší lidé, kteří skutečně nebudou
jezdit přes půl města, aby našli nádobu na tříděný odpad. Nakonec jsme přistoupili ke kontejnerům zapuštěným do země,
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2007
které na povrchu vypadají jen jako jakési sloupky označené
symbolem druhu odpadu, který se do nich vhazuje.
Jak jste spokojena s fungováním systému zpětného odběru
elektrozařízení v Brně?
Určitě plní ten hlavní cíl, kterým bylo, aby se finanční zátěž za likvidaci odpadu v podobě elektrošrotu převedla z obcí
na znečišťovatele – tedy především na výrobce a spotřebitele.
Dříve neslo veškeré náklady na svých bedrech město, tyto náklady nyní, jak se ukazuje po zhruba roce fungování zpětného
odběru elektrozařízení, ušetříme. Zároveň m, že se nám podařilo do tohoto systému zapojit všechna naše sběrná střediska, je to výhodné i pro občany, kteří nyní nemusí přemýšlet,
co kam odnést – ať už se potřebují zbavit starého gauče nebo
rozbité ledničky, stačí jim zajet do sběrného dvora. A je to výhodné i pro výrobce elektrozařízení, kteří tak nemusí budovat
vlastní místa zpětného odběru, ale mohou využít již fungující
struktury, kterou provozuje město.
Jaké jsou dopady třídění odpadu na ekonomiku města?
Pro město jsou to především úspory nákladů na likvidaci
komunálního odpadu. Zamco cykly znovupoužitelných složek
Deset vylosovaných, kteří nám do 31. října zašlou na e-mailovou adresu [email protected]
správné znění tajenky, obdrží věcné ceny: MP3 přehrávače, knižní publikace nebo trička.
Křížovka
Správné znění tajenky z minulého čísla: Šrotozemšťan se vrací. Výherci: Jiřina Lenhartová, Lea
Vlčková (MP3 přehrávač), Hana Maivaldová, Petra Talmanová, Miroslava Faitová (knižní publikace), Iveta Lekešová, Renata Haladová, Petr Kaňka, Pavel Kopřiva, Vlasta Sláčíková (trička).
jsou ekonomicky soběstačné, protože jejich prodej je pro město zdrojem příjmů, směsný odpad představuje čisté náklady.
A zamco náklady na likvidaci komunálního odpadu neustále
rostou, příjmy zůstávají na stejné úrovni. Zákonem je omezená
maximální výše poplatku, kterou může město vybírat, na pět
set korun na osobu za rok. Naším cílem není hledat kličky, jak
zvýšit příjmy města m, že obyvatelé Brna budou plat vyšší
poplatek. Naopak do systému musíme zapojit další, kteří ho využívají, ale dosud nepla. Drobné živnostníky a ty, kteří v Brně
žijí, ale nemají zde trvalé bydliště.
Současná legislavní úprava v oblas odpadového hospodářství je tedy nedostatečná?
Odpadová legislava prošla určitě poslední dobou několika
velmi pozivními změnami, jako je zákon o obalech či zákon
o zpětném odběru elektrozařízení, ve kterých konečně začal
být uplatňován princip, že likvidaci odpadu pla znečišťovatel. Problém, který zůstává, je výrazně omezená možnost obcí
upravit si systém nakládání s odpadem na svém území obecně
závaznou vyhláškou. Obec sice může takovou vyhlášku vydat,
ale nemůže v ní například uložit povinnos právnickým a fyzickým osobám tak, aby systém fungoval podle potřeb obce.
!
„Nejvíce k nám lidé přijíždějí
vždy na jaře a potom
na podzim. Souvisí to s tím,
jak renovují zahrádky a byty
po dlouhé zimě nebo se
pouštějí do generálních
Jana Drápalová u spustě kontejneru
zapuštěného do země
úklidů svých obydlí či
rekreačních objektů.“
19
www.asekol.cz
www.elektrosrot.cz