Stáhnout

ězný obrázek v
Vít
ýt
hraní
cyklo
Re
tu
soutěže z proj
ek
rné
a
v
Dolejš
ou Josef let)
strace js
3
Autoři ilu áš Procházka (1bravou
a Tom nov nad Dou
ze ZŠ Ro
MA G A Z Í N A S EKOL
přílohy Ecobat,
ekolamp a Smočr
1/2011
In
Indium je snadno tavitelný kov bílé barvy. Objeven byl roku 1863 Ferdinandem Reichem a Hieronymem T. Richterem ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Jeho název vychází z modrého zbarvení spektrální
čáry připomínající organické barvivo indigo. Indium je v zemské kůře velmi vzácným prvkem a v přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Proto jeho cena na trhu stále stoupá, v současnosti se pohybuje kolem 700 eur
za kilogram. V červnu 2010 zveřejnila expertní skupina vedená Evropskou komisí 14 surovin, jejichž dostupnost
považuje za kritickou. Indium je mezi ně zahrnuto. Díky využívání india v nových technologiích jeho spotřeba stále
roste. Zatímco v roce 2006 šlo z roční těžby 581 tun na technologie 234 tun, v roce 2030 se očekává poptávka 1911
tun. Dříve se indium používalo zejména k ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi,
dnes se jím pokrývají povrchy, aby vytvořily kvalitní zrcadlovou plochu. Jeho slitiny jsou důležitým materiálem
při výrobě například polovodičových prvků, kapalných krystalů (LCD) a diod emitujících světlo (LED). Recyklací
tohoto prvku se uchovají jeho skromná ložiska i pro příští generace.
EDITORIAL
OBSAH
Vážení čtenáři,
jaro definitivně zvítězilo nad dlouhou zimou a my se
můžeme konečně těšit ze slunečných teplých dnů.
Řada z nás už vyrazila na výlet, ať do přírody, nebo
do města. Určitě jste si někteří při procházce všimli, že
8
Téma: Recyklace
plochých obrazovek
S rozvojem nových technologií v elektronice
vznikají i nové oblasti recyklace vysloužilých
separační stání ve městech rozšířily neznámé kontejnery.
elektrozařízení. Ploché obrazovky jsou jednou
Ano, novou barvou ve třídění se stala červená, která
z nich.
je vyhrazena pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů
a baterií. Kontejnerů se letos po celé České republice
objeví na 1500 kusů. Věřím, že se stanou běžnou součástí
našich životů stejně tak, jak se jí již dříve staly nádoby
16
na papír, sklo, plasty či nápojové kartony.
SEKOL info:
A
Rekapitulace krajských
kampaní v roce 2010
Znáte to, zasekne nebo vybije se vám mobilní telefon
Rok 2010 přinesl v oblasti zpětného odběru
zrovna ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete, a máte chuť
elektrozařízení mnoho nového.
s ním v rozčílení hodit co nejdál. Představte si, že za tento
počin budete již brzy dokonce odměněni! Zahoď mobil
je totiž název nového soutěžního klání s podtitulem
Mistrovství ČR v hodu mobilem. Pokud rádi zkoušíte
netradiční věci, potom neváhejte zavítat na náměstí
24
Příloha SMOČR
partnerského města a akce se zúčastnit! Harmonogram
Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje
a více informací o projektu se dočtete na straně 5.
pro samosprávy řadu významných akcí.
Jsem jednou z mála těch, kteří mají doma dosud televizi
s CRT obrazovkou. Ne snad, že bych plochým obrazovkám
Nejvýznamnější z nich je květnový XII. sněm
svazu.
nefandila, ale stále mám pocit, že mi ta klasická ještě
dostatečně slouží. Ve zpětném odběru elektrozařízení
se televizory s LCD či plazmovými obrazovkami začínají
objevovat pomalu. Zajímá vás, jaké je jejich složení a jaké
látky nebezpečné pro životní prostředí obsahují? Jsme
připraveni na jejich zpracování? Máte dvě možnosti, jak
to zjistit. Buď navštívíte počátkem května konferenci
Zpětný odběr, kterou ASEKOL pořádá již potřetí a kde
bude celý jeden blok věnován právě problematice
recyklace plochých obrazovek, nebo si přečtěte článek
na straně 8. Věřím, že se dozvíte mnoho zajímavého.
26
Příloha Ecobat
Ohlížíme se za rokem 2010, kdy společnost
ECOBAT poprvé fungovala jako oficiální
provozovatel kolektivního systému řídící
se povinnostmi, které mu ukládá zákon
o odpadech.
28
Příloha Ekolamp
Bilancujeme po roce 2010, který nebyl
Přeji vám krásné léto plné nezapomenutelných zážitků.
z ekonomického hlediska nejpříznivější,
a vyhlížíme do roku příštího. Vše nasvědčuje
tomu, že po stagnaci můžeme očekávat další
RNDr. Eva Zvěřinová
růst.
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/11 vyšlo 29. 4. 2011 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky.
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY
Své zkušenosti jsme prezentovali
v zahraničí
Závěr roku 2010 byl pro zástupce firmy ASEKOL plný zahraničních cest. Účast jednatele společnosti Mgr. Jana
Vrby a dalších vedoucích pracovníků na odborných kongresech a konferencích v zahraničí byla přínosná
z hlediska výměny zkušeností i navazování kontaktů se zahraničními partnery.
Jedním z nejvýznamnějších zahraničních vystoupení byla přednáška Jana Vrby na pravidelné
konferenci WEEE Fora v Curychu, kde se zaměřil
na LCA analýzu zpětného odběru televizí a monitorů. Vzhledem k tomu, že takto podrobná studie byla v zemích EU prováděna vůbec poprvé, vzbudila
přednáška značný zájem a podrobnější informace
si v písemné podobě vyžádalo mnoho účastníků
konference, včetně pracovníků Generálního ředitelství Evropské komise.
Další zahraniční cesta jednatele ASEKOLu mířila
na Kanárské ostrovy, kam přijel na pozvání španělských kolektivních systémů. Na konferenci v Santa
Cruz de Tenerife popisoval španělským zpracovatelům a recyklátorům elektroodpadu technický
standard WEEELABEX.
Na workshop pro pracovníky rumunské inspekce
životního prostředí byl Jan Vrba pozván společně
s ředitelem oddělení dopravy a zpracování společnosti ASEKOL Václavem Doudou. Přednášky
se zúčastnilo asi 100 pracovníků inspekce, kteří
živě diskutovali o zkušenostech se zpětným odběrem v ČR.
V neposlední řadě je třeba zmínit účast Jana Vrby
na semináři pro pracovníky Ministerstva životního
prostředí Bosny a Hercegoviny. Seminář uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci
svého projektu Aid for Trade, jehož cílem je předávání zkušeností a know-how se zakládáním kolektivních systémů v ČR a s budováním systémů
zpětného odběru.
Sbírej toner: ekologický projekt
se sociálním rozměrem
V pořadí již třetí ročník ekologicky i charitativně zaměřeného projektu Sbírej toner úspěšně pokračuje. Sběr
použitých tonerových kazet určených k renovaci má kromě jasného ekologického rozměru také zajistit peníze
ústavům pro mentálně postižené. Patrnerem projektu se stala společnost ASEKOL.
Ročně se na skládkách v České republice objeví kolem
3400 tun tonerových a inkoustových kazet. O snižování
tohoto čísla a zpeněžení použitého materiálu se v předchozích ročnících projektu Sbírej toner zasloužily firmy
a veřejné instituce ze všech krajů. Za rok 2010 se v rámci
akce podařilo získat a přerozdělit nezanedbatelnou částku 411 274 Kč.
Hlavním organizátorem sběru je společnost OTTO Office, která ve spolupráci se společností ASEKOL a dalšími
partnery distribuuje zájemcům sběrné boxy na použité
tonery. Ve chvíli, kdy jsou tyto boxy naplněny, přijedou
si je organizátoři projektu zdarma vyzvednout. Kromě
ekologického užitku tak akce přispívá svým účastníkům
i ekonomicky – organizací sběru jinak problematicky od-
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
stranitelných tonerových kazet. Každý přihlášený získá
kromě jiného i dárkový poukaz na nákup kancelářského
zboží od společnosti OTTO Office v hodnotě 250 Kč.
Přidaná hodnota projektu má také sociální rozměr.
„Projekt je nejen ekologický, ale současně nám pomůže
získat prostředky pro poskytovatele sociálních služeb.
V současnosti je v tomto odvětví peněz málo, takže jakýkoliv podobný projekt je vítán,“ uvedla vedoucí Denního
stacionáře Slunečnice Eva Holečková. Peníze získané
za vybrané tonery tedy rozhodně nepřijdou vniveč.
Všechny organizace, které se rozhodnou zapojit, získají
razítko Sbírej toner, které mohou umístit na své webové
stránky, a kromě prezentace vlastní ekologické šetrnosti
tak šířit povědomí o projektu dál.
Zahoď mobil – netradiční
klání v netradiční disciplíně
Mobilní telefon má dnes už doslova každý. Každý asi také už v životě zažil
chvíli, kdy by ho nejradši doslova a do písmene zahodil někam daleko.
Pokud patříte do této skupiny, máte se na co těšit. Na jaře a na podzim
Krátce
Tuny uvedených baterií
Poprvé v roce 2010 vykazovali klienti společnosti ASEKOL zabudované i volně prodejné baterie
a akumulátory. Primárních (monočlánků) či sekundárních (akumulátorů) baterií zabudovaných nebo
přiložených v elektrozařízeních bylo uvedeno na trh
133 647 kg, volně prodejných 42 245 kg. Knoflíkových
baterií bylo uvedeno 1 471 611 ks, z toho 116 512 ks
prodávaných samostatně.
letošního roku bude ve vybraných městech probíhat akce Zahoď mobil.
„Primárním cílem akce Zahoď mobil není jen nalézt
rekordmana v hodu do dálky, ale spíše zábavnou
formou upozornit na nutnost zpětného odběru
a recyklace elektrozařízení. V tomto konkrétním
případě především mobilních telefonů,“ říká Jitka
Šimková z pořádající společnosti ASEKOL. Mistrovství bude probíhat ve dvou cyklech: jarním a podzimním. Postupně se na náměstích 12 krajských
měst a v Mladé Boleslavi odehraje celodenní zábav-
goriích po celý den, se návštěvníci mohou těšit
na doprovodné disciplíny typu vzpírání elektrospotřebičů, hod mobilem na cíl, pozorování slunce a hvězd hvězdářskými dalekohledy či skákání
v pytlích. Celým dnem budou provázet sportovní
moderátoři Vojtěch Bernatský a Petr Svěcený,
kteří budou nejen komentovat dění na sportovišti, ale také zhodnotí různá dětská vystoupení,
která se na pódiu odehrají. K večeru přijde na řadu vyhlášení výsledků soutěží a zlatý hřeb večera
– koncert skupiny Kryštof, po němž bude následovat autogramiáda.
Jak se hází mobilem?
„Při házení mobilem bude přístroj zabalen
do speciálního obalu, aby bylo zabráněno jeho
roztříštění. Přijít hodit si může kdokoli,
máme tam dokonce disciplínu házení
z kolečkového křesla, takže si lidé
mohou poměřit síly i s handicapovanými spoluobčany,“
vysvětluje Šimková. Za vítězství v jednotlivých kategoriích obdrží účastníci hodnotné ceny
od společnosti Samsung. Informace o průběhu celé akce společně s výsledky jednotlivých
soutěží budou k dispozici na www.zahodmobil.cz
a také na Facebooku, kde bude vytvořena speciální aplikace pro on-line házení. Zároveň tam mohou
příznivci hodnotit nejzajímavější freestylová videa,
jejichž vítěz bude vyhlášen po skončení roadshow.
ný program. Na konci roku bude vyhlášen absolutní
vítěz, a pokud bude mít akce takový úspěch, jaký
se předpokládá, bude se v Praze v roce 2012 konat
závěrečné klání, ze kterého vzejde skutečný mistr
České republiky.
První část Tour
Průběh akce
den datum město
„Od 9.00 hodin bude probíhat primár- Út
17. 5. Liberec
ně program pro školky a školy. OdpoČt
19. 5. České Budějovice
lední program bude zaměřen spíše
31. 5. Ústí n. Labem
na veřejnost a rodiny s dětmi. Všechny Út
aktivity budou propojeny osvětou, důrazem na ekologické chování a nutnost
třídění a recyklace,“ popisuje harmonogram akcí Šimková. Kromě obligátního
házení mobilů do dálky, které bude
probíhat průřezově v několika kate-
Roční zpráva podána
Společnost ASEKOL podala za všechny výrobce zapojené v systému zpětného odběru v souladu
s vyhláškou č. 352/2005 Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného
sběru elektroodpadu za rok 2010. Splnila tak svou
povinnost v dané lhůtě.
Sběrných nádob přibývá
ASEKOL pokračuje ve vybavování sběrných
dvorů prostředky určenými pro sběr elektrozařízení. Zapojené dvory obdržely ke konci ledna celkem
1569 klecových kontejnerů a 350 kusů speciálních
přístřešků, tzv. E-domků. Do konce června bude takto rozmístěno 600 přístřešků. Města České republiky
se dále plní červenými stacionárními kontejnery určenými ke sběru drobných elektrozařízení. Aktuálně
je možné jich využít na téměř 700 místech, od července je najdeme na téměř 1 500 místech celé ČR.
Na nákup uvedených sběrných kontejnerů získal
ASEKOL finanční podporu z Operačního programu
životní prostředí.
Muzeum spotřebičů odcestovalo do Plzně
Na začátku března 2011 byla otevřena výstava Muzeum spotřebičů v prostorách plzeňského
Techmania Science Center. Výstavu svými příspěvky
podpořili herci Jan Rosák, Valerie Zawadská, Jiří Lábus, Dana Batulková a Petr Vacek. Jejich vyprávění
o oblíbených spotřebičích návštěvníci najdou na zadní stěně jednoho z panelů.
místo
náměstí Dr. E. Beneše
Sokolský ostrov
Mírové náměstí
St
1. 6.
Karlovy Vary
Koupaliště Rolava
St
8. 6.
Hradec Králové
Ulrichovo náměstí
Čt
9. 6.
Pardubice
ČEZ aréna
St
15. 6.
Mladá Boleslav
Staroměstské náměstí
Čt
16. 6.
Plzeň
náměstí Republiky
Školy soutěžily ve sběru mobilů
Do sběrové soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet
pro svou třídu se v rámci projektu Recyklohraní aktivně zapojilo 451 mateřských, základních a středních
škol. Jejich žáci celkem nasbírali 41 609 vyřazených
mobilních telefonů. Ty funkční budou v brzké době
věnovány dětem v dětských domovech. Ostatní předá ASEKOL k recyklaci. Více o výsledcích soutěže se
dočtete na straně 14.
5
NOVINKY / ZPRÁVY
ASEKOL upravuje sazebník
příspěvků obcím
Klíčovou náplní činnosti společnosti ASEKOL je zpětný odběr a oddělený sběr použitých elektrospotřebičů.
Páteří systému jsou sběrné dvory a mobilní svozy, na jejichž provoz městům a obcím ASEKOL přispívá na základě
uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru. Od července roku 2011 se výše těchto příspěvků změní. U mobilních
svozů dojde navíc k organizačním změnám.
Změny v zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních
svozů
Zatímco příspěvky na sběrné dvory budou i nadále směřovat přímo k obcím,
u smluv o zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů dojde
ke změně. Ačkoliv tyto smlouvy bude ASEKOL i nadále uzavírat s obcemi, platby budou nově vypláceny přímo dopravcům elektrozařízení, kteří zajistí jejich
přepravu z obcí do svých skladů. Dopravci obdrží příspěvky za každou sebranou televizi či počítačový monitor nebo 1 kg ostatních elektrozařízení. Televize
a počítačové monitory budou i nadále označovány čárovými kódy sloužícími
k identifikaci. Ostatní elektrozařízení uloží dopravce do klecového kontejneru,
jímž bude vybaven. Skladba a výše příspěvků pro dopravce bude stejná jako
v případě obcí na provoz sběrných dvorů. Převoz elektrozařízení z mobilních
svozů od dopravce ke zpracovateli bezplatně zajistí společnost ASEKOL. A jaké
změny lze očekávat v rámci nového sazebníku?
Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím
sběrných dvorů
Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím
mobilních svozů
Úprava bude v praxi pro obce znamenat navýšení vyplácených příspěvků, ovšem při změně jejich struktury. Sazby byly změněny tak, aby byl podpořen sběr
drobných elektrozařízení a televizorů a počítačových monitorů s plochou obrazovkou, nicméně aby také příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující.
Paušál pro obce
5000 Kč/rok
Paušál pro dopravce
pro sběrné dvory, na které mají přístup poslední
prodejci elektrozařízení
Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT
2 Kč/ks
základní platba
1 Kč/ks
platba za pomoc při nakládce
Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma
(ploché)
9 Kč/ks
základní platba
1 Kč/ks
platba za pomoc při nakládce
Platba za sebraná ostatní elektrozařízení
1,75 Kč/kg
základní platba
2,20 Kč/kg
variabilní složka – vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí
a její výše závisí na ceně komodit
Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši
základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)*
5000 Kč/rok
Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT
2 Kč/ks
základní platba
1 Kč/ks
platba za pomoc při nakládce
Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma
(ploché)
9 Kč/ks
základní platba
1 Kč/ks
platba za pomoc při nakládce
Platba za sebraná ostatní elektrozařízení
1,75 Kč/kg
základní platba
2,20 Kč/kg
variabilní složka – vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí
a její výše závisí na ceně komodit
Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši
základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)*
–15 %
pokud bude ostatních elektrozařízení méně než
20 hmotnostních % z celkového odevzdaného
množství elektrozařízení v daném roce
–15 %
pokud bude ostatních elektrozařízení méně než
20 hmotnostních % z celkového odevzdaného
množství elektrozařízení v daném roce
+15 %
pokud bude ostatních elektrozařízení více než
30 hmotnostních % z celkového odevzdaného
množství elektrozařízení v daném roce
+15 %
pokud bude ostatních elektrozařízení více než
30 hmotnostních % z celkového odevzdaného
množství elektrozařízení v daném roce
*Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku.
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
*Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku.
Odměna se nově vyplácí čtvrtletně.
legendA / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol
Televizor, u kterého
se scházely celé vesnice
Vývoj televize není prací jednoho člověka. Muselo se sejít
mnoho činitelů, aby jejich kombinací mohl spatřit světlo světa
tak složitý vynález. Pro vývoj televize byly nezbytné například
zkušenosti s telegrafií, rádiovým vysíláním či fotografií.
První pokusy přenášet obraz na dálku se začaly
provádět ve 40. letech 19. století. Šlo však o přenášení jediného nehybného obrázku kopírovacími
telegrafy. V roce 1884 si dal polský inženýr P. Nipkow patentovat své zařízení k rozkladu obrazu
na světelné body a k jejich opětnému složení. Používal pro to dva kotouče s otvory uspořádanými
ve spirále, z nichž jeden byl ve vysílači, druhý v přijímači. Podmínkou bylo, aby se otáčely přesně stejně rychle. Jenže tento obraz byl nezřetelný, velmi
malý a měl mnoho technických nedostatků. Přesto
bývá považován za základ takzvané „mechanické
televize“.
Televize po drátě
Nipkowovy kotouče se pokusil využít i britský vědec John Baird, který v roce 1925 založil první televizní společnost Television Ltd. a následující rok
předvedl Londýnské královské společnosti svůj
vynález, který nazval televizor. Bohužel ani jeho
přenos obrazu nebyl příliš spolehlivý. Baird se však
nevzdal a ve svých experimentech pokračoval.
Začal spolupracovat s britskou rozhlasovou společností BBC a díky tomu se mu podařilo v květnu
1927 uskutečnit první přenos třicetiřádkového televizního obrazu po telefonních linkách z Londýna
do Glasgow. V roce 1929 proběhly úspěšné pokusy
s přenosem barevných obrázků pomocí televize
Tesla Astra 4206 U-6
Televizor z roku 1959 byl zachráněn před recyklací ve sběrném dvoře v Bělé nad Radbuzou.
Přístroj vyrobený v továrně Tesla Pardubice
váží 20 kg, a rozměry jeho obrazovky jsou
270 × 360 mm. Jedná se o dvanáctikanálový
televizní přijímač s mezinosným odběrem
zvuku, obsahuje cívky pro TV kanály 48,5 až
56,5 MHz, 58 až 66 MHz a 174 až 230 MHz,
šířka přenosového pásma činí 5 MHz.
na „elektromechanickém“ principu.
Zlomovým bodem pro televizní vysílání byl rok 1936. Během něj se
uskutečnilo vysílání z olympiády
v Německu i první oficiální televizní vysílání označené za veřejné a pravidelné, které bylo spuštěno 2. listopadu v 15.30 hodin
v Anglii.
Češi se dočkali později
První zkušební vysílání z Měšťanské
besedy (v pražské Vladislavově ulici)
mohli Češi a Slováci sledovat 1. května 1953, pravidelně se začalo vysílat
až 25. února 1954, a to jen několik dní
v týdnu. Zpočátku televize vysílala
pouze tři dny v týdnu (v létě
dokonce jen dva dny), v roce
1955 mohli diváci TV sledovat šest dní v týdnu
a teprve od 29. prosince 1958 televize
své pořady vysílala
po celý týden.
V těchto průkopnických dobách u nás
bylo oproti dnešku
televizních
přístrojů poskrovnu, třeba jen jeden
na celý dům nebo
i malou vesnici.
Ze sledování
televize se tak
často stávala
společenská
událost.
7
Nová oblast recyklace
Mezi elektroodpadem zatím ploché obrazovky zaujímají poměrně skromné
místo. Ale vzhledem k tomu, že prodej přístrojů s displeji z tekutých krystalů,
případně plazmovými neustále roste, je třeba se touto novou kategorií
odpadu zabývat už teď.
TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek
Budoucnost
patří plochým
obrazovkám:
na jejich zpracování
jsme připraveni
Klasickým CRT obrazovkám odzvonilo, trh ovládají
tzv. ploché displeje. Většinou se jedná o LCD
obrazovky, těch plazmových je pouhých 10 %.
V České republice se zpětný odběr plochých obrazovek rozjíždí teprve
pomalu, což ovšem není dáno nedisciplinovaností spotřebitelů, ale
prostě tím, že zatím neskončila životnost přístrojů. Podle zkušeností
ze západní Evropy můžeme předpokládat, že zpětný odběr a recyklace
nabere naplno na obrátkách za čtyři až pět let. Naštěstí už jsme na tuto
situaci připraveni a nápor nového druhu elektroodpadu nás nepřekvapí.
9
Typy obrazovek
CRT (cathode ray tube –
katodová trubice)
Klasická vakuová obrazovka,
kde se obraz vytváří
pomocí svazku tří stejných
elektronových paprsků. Barevné
body (RGB) vznikají po dopadu
elektronového paprsku na daný
fosforový bod (luminofor).
LCD (liquid crystal display
– displej z tekutých krystalů)
Zobrazovací princip LCD
obrazovek je založen na změně
propustnosti tekutých krystalů
způsobené elektrickým polem.
Displej tedy funguje na natáčení
tekutých krystalů, z nichž jsou
složeny jednotlivé obrazové
buňky.
Plazmy
Stínítko plazmové obrazovky
je pokryto luminoforem,
podobně jako u CRT
obrazovek. Luminofor se však
nerozzáří dopadem elektronů,
ale ultrafialovým světlem.
V plazmové obrazovce se
používají tři druhy luminoforu –
jeden se rozzáří červeně, druhý
zeleně a třetí modře.
OLED (organic light-­­
-emitting diode – organická
dioda emitující světlo)
Pokud bychom dnes zavítali na sběrný
dvůr a zamířili k boxům na ploché obrazovky, našli bychom jich tu asi sotva
pár. Nemůže za to ani špatná organizace zpětného odběru, ani ledabylý vztah
spotřebitelů k životnímu prostředí. Vysloužilé obrazovky zatím prostě nejsou,
tedy alespoň na českém trhu, neboť životnost těchto technologických novinek
ještě neskončila. Svou roli sehrála pravděpodobně i vyšší nastavená cena, která
ještě několik let nutila Čechy pečlivě zvažovat, zda při koupi nového spotřebiče
sáhnou po plochém displeji, nebo ještě
jednou vydrží u klasického CRT televizoru. V současnosti se ale zdá, že na trhu už
je jasno – i když CRT obrazovky doznaly
řady zlepšení, mezi spotřebiteli zvítězily
ploché panely.
Dnes se o trh dělí plazmové (10 %) a LCD
(90 %) obrazovky, v budoucnu však
do hry vstoupí ještě minimálně technologie OLED. Velkoplošným plochým
obrazovkám kralovaly až donedávna
plazmy, které se mohly chlubit obrazem
s vysokým rozlišením. Do propadliště
dějin je však poslala energetická náročnost a nestabilita barev. Oproti tomu
LCD obrazovky dokázaly zaujmout nižší
cenou, vysokým jasem i tím, že netrpí
na vypalování obrazu.
Plazmy versus LCD
Stejně jako se liší použité technologie
plochých obrazovek, liší se i jejich složení a následné zpracování. Přední plocha
plazmové obrazovky je vyrobena ze dvou
skleněných desek vzdálených od sebe
pouze 100 µm. Plocha mezi nimi je vyplněna plynnou směsí dvou netečných
plynů, v nichž dochází k ionizaci silným
elektrickým polem. Zobrazovací plocha
je rozčleněna do jednotlivých komůrek,
kterým jsou přidruženy základní barvy
luminoforu – červená, zelená a modrá.
Za samotným displejem je pak umístěna
celá elektronika v podobě desek tištěných spojů obsahujících drahé kovy aj.
Z dalších materiálů zde najdeme plasty
(kryt) a kovy (kryt, držáky obrazovky),
z nichž hliníku je v plazmě 20–25 %, tzn.
5 kg hliníku na jednu obrazovku.
Zobrazovací princip LCD obrazovek je
založen na změně propustnosti tekutých
krystalů způsobené elektrickým polem.
Množství tekutých krystalů je v displejích na úrovni cca 1 g na 1 kg vlastního
displeje, tj. cca 100 mg na 1 kus běžné
televizní obrazovky. Displej tedy tvoří
„sendvič“ skleněných desek s tekutými
krystaly. LCD obrazovky mají podle typu,
velikosti a výrobce velmi rozdílné obsahy
komponent, a to zejména ve složení krytu samotného displeje, který je pro běžné obrazovky zhotoven z plechu na bázi
železa, u přenosných typů bývá kvůli
snížení hmotnosti z hliníku nebo z plastů.
Podíl světelných zdrojů a elektronických
prvků bývá poměrně shodný. Problé-
zovek se používá převážně strojní zpracování, neboť manuální je velmi náročné
a obtížně proveditelné,“ říká Lubomír
Štolc, ředitel divize technického zabezpečení společnosti AQUATEST, a.s., a doplňuje: „Proto naše nová linka umožňuje
oba způsoby zpracování a máme přesně
definováno, kdy je který způsob vhodnější použít. Použití může ovlivňovat
nejen druh elektrospotřebiče, ale také
vývoj trhu s výslednými komoditami.“
Pokud demontáž probíhá ručně, je potřeba prioritně odstranit nebezpečné
zářivky s obsahem rtuti, které potom putují jako nebezpečný odpad ke speciálním
zpracovatelům. Z tohoto důvodu musí
být pracoviště vybaveno aktivním odsáváním, aby se při případné neopatrné manipulaci se zářivkou, která má průměr cca
pouhé 3 milimetry, pracovník nenadýchal
V současnosti se zdá, že na trhu je jasno – i když CRT
obrazovky doznaly řady zlepšení, ploché panely zvítězily.
movou součástí starších LCD obrazovek
jsou osvětlovací zářivky, které obsahují toxickou rtuť. To je ale do budoucna
vyřešeno, neboť zářivky jsou postupně
nahrazovány LED diodami. Cílem je, aby
se rtuť neuvolnila do ovzduší. Je tedy žádoucí, aby zpětný odběr a doprava LCD
obrazovek probíhaly v odděleném toku
stranou ostatního elektrozařízení. Tím se
eliminuje riziko rozbití displejů, jež může
vést i k poškození zářivek podsvícení.
Ručně, nebo strojově? Každé má
své pro a proti
Když ploché obrazovky doputují ze sběrných dvorů ke zpracovateli, je vhodné je
s ohledem na vyšší výtěžnost zpracování
roztřídit na plazmy a LCD. „Druh demontáže je dán mnoha okolnostmi. Zpracovatel provozující chráněnou dílnu využije spíše ruční demontáž, stejně tak ten,
ke komu se dostane LCD monitor jen
výjimečně. Naopak u plazmových obra-
jedovatých výparů. Vzdušina z odprašovací komory je pak vedena k samostatnému filtru s aktivním uhlím, který dokáže
škodliviny pohltit. Následně se vyjmou díly s obsahem drahých a barevných kovů.
Zbytek přístroje je pak možné zpracovat
strojově nebo pokračovat v ruční demontáži a rozebrat jej na komponenty – plasty, různé druhy kovů, sklo aj.
Rozdrtit až na prach
Druhou možností je zpracovat obrazovky
formou drcení. K tomu jsou určeny speciální drtiče, které drtí obrazovky s výrazně selektivním efektem. „To znamená, že
snadno drtitelné podíly, jako sklo a keramika, jsou drceny na drobné částečky,
kovové součástky a plasty se drtí na takovou velikost, aby je bylo možné dále získávat magnetickou, elektrodynamickou
nebo pneumatickou fluidní separací,“
vysvětluje Lubomír Štolc. Uvolněný skelný prach, luminofor a rtuť jsou průběžně
Displeje využívají
technologii organických
elektroluminiscenčních diod,
které po zavedení elektrického
proudu vyzařují světlo. Panely
pracující s OLED technologií
nepotřebují žádné podsvícení
jako LCD obrazovky.
10
Zpracují elektroodpad a zajistí i další využití materiálů
Firma AQUATEST, a.s., vyvinula za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR modulovou linku na recyklaci LCD a plazmových obrazovek. Specializovaná provozovna se nachází v průmyslovém areálu Kovohutí v Mníšku pod Brdy a je schopna
zpracovat 250 kg materiálu za hodinu (400 t/rok). V tuto chvíli je v České republice jedinou linkou na zpracování plochých
obrazovek. Koncipována je jako modulový systém jednotlivých technologických uzlů, který je možné operativně měnit podle zpracovávaného typu obrazovky. Přítomnost nebezpečných látek je řešena tak, že jsou zachycovány v hmotnostně malém podílu prachových výstupů a případné těkavé složky se zachycují ve filtrech s aktivním uhlím. Jejich likvidace se řeší
samostatně jako odpad kategorie N, tedy nebezpečný odpad.
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek / text: lucie kettnerová a Martin Fišer / FOTO: istock, profimedia, merck
Jak funguje LCD
nepolarizované
bílé světlo
Víte, že...
... u stolního plochého
polarizátor
skleněný substrát
TFT*
monitoru se uvádí životnost
přibližně 6,5 roku?
ITO fólie
orientační fólie
tekuté krystaly
... u notebooku se uvádí
životnost displeje přibližně 3 až
orientační fólie
barevný filtr
ITO fólie
skleněný substrát
polarizátor
5 let?
... průměrná kariéra jednoho
LCD monitoru je až 3,6krát
vyšší než u CRT monitoru?
* TFT (Thin Film Tranzistor) – tenkovrstvé tranzistory
zachycovány ve speciálních filtrech a následně ve filtrech s aktivním uhlím.
Rozdrcená směs pak putuje na magnetický separátor s vysoce účinným magnetem, který dokáže odstranit i slabě
magnetické podíly. Vibrační třídič rozdělí drť na frakci větší než 6 mm a podíly
menší. Hrubá frakce se pomocí elektrodynamického separátoru rozdělí na barevné kovy a plasty. Jemná frakce se fy-
zikálně-mechanickou metodou roztřídí
na vyčištěnou směsnou sklovinu, plasty
a prach. Při mechanickém zpracování je
únik nebezpečných látek do ovzduší eliminován průběžným odsáváním.
Kolem některých materiálů jsou
stále nejasnosti
„V LCD obrazovkách najdeme ještě dvě
složky, jež vyžadují obezřetnější zachá-
Kam putují separované materiály
Materiál
Plazma
% hmotnosti
LCD
% hmotnosti
Využití
železné kovy
28,1
22,7
až 98 % železa putuje
do hutí
hliníková drť
26,8
22,5
až 97 % hliníku putuje
do hutí
směsné sklo
28,0
21,6
alternativně se využívá
pro pěněné sklo,
zásypy aj.
směsné plasty
11,3
27,0
alternativní palivo
elektronické prvky
2,8
2,1
recyklace prvků Au, Ag,
Pd, Cu, Sn a Pb
kabely
0,6
–
recyklace měděných
vodičů
–
1,6
samostatné zpracování
prach – odpad
2,4
2,5
zpracován jako
nebezpečný odpad
Celkem
100
100
osvětlovací zářivky
zení,“ upozorňuje Martin Fišer z oddělení dopravy a zpracování společnosti
ASEKOL. Tou první jsou tekuté krystaly.
Největší světový výrobce krystalů, společnost Merck, provedla podrobné testy
možné toxicity krystalů a ty podle nich
nejsou nijak nebezpečné. Přesto stále
zůstávají otazníky, zda jejich použití nemůže mít z dlouhodobého hlediska nějaký negativní vliv na lidské zdraví či životní
prostředí. „Prozatím není vyřešena ani
recyklace krystalů, neboť se v displejích
vyskytují ve směsi až několika desítek typů a jejich roztřídění zpět na jednotlivé
typy by bylo velice náročné, a tudíž ekonomicky neefektivní. Zatím tedy tekuté
krystaly během strojního zpracování vyřazených LCD v podstatě mizí nebo končí spolu s plastovými, resp. skleněnými
deskami ve spalovnách komunálního odpadu, protože pro ně není jiné využití,“
konstatuje Martin Fišer.
Dalším zatím ne zcela vyřešeným tématem je přírodní prvek indium, jehož oxidy se přidávají na fólie skel, kde vytvářejí
zrcadlovou plochu. V 15" displeji se nachází asi 0,5 gramu india, tedy minimální
množství. O toxicitě india jsou dostupné
pouze omezené informace. I když otravy
indiem se prakticky nevyskytují, podle
americké studie může mít potenciálně
negativní účinky na játra, srdce a ledviny. Ani přísné evropské standardy ale
nenařizují speciální zacházení s tímto
materiálem.
11
TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek očima odborníků
Sběr LCD displejů může způsobit výpary rtuti
Výsledky tohoto výzkumu budou použity při tvorbě standardu pro sběr, dopravu, zpracování a materiálové využití LCD obrazovek. Podobné standardy EERA vytvořila
pro recyklaci chladicích a mrazicích zařízení obsahujících
plyny poškozující ozonovou vrstvu.
Norbert ZonnevelD / Nico Krukenberg
European Electronics Recyclers Association (EERA)
Podobně jako energeticky úsporné zářivky, i LCD displeje
(tzv. „ploché obrazovky“) obsahují rtuť, která se při sběru a recyklaci může uvolnit do okolí. Evropská asociace
recyklátorů elektroniky (European Electronics Recyclers
Association – EERA) si toto nebezpečí uvědomuje, a přestože počet displejů, které se stávají odpadem, je zatím velice nízký, chtěla vědět, kolik rtuti se při zpětném odběru
může uvolnit. Za účelem dosažení lepších výsledků byl
výzkum proveden výzkumným ústavem TNO v recyklačním provozu jedné z členských společností v Nizozemsku.
Nastavení
Bylo provedeno několik „nejhorších“ experimentů na základě dosavadních běžných praktik sběru OEEZ (ostatní
elektrická a elektronická zařízení). Shromážděné displeje
byly shazovány do kontejneru o objemu 35 kubických
metrů a po dobu 48 až 72 hodin se měřily výpary rtuti,
teplota a vlhkost. Po demontáži zařízení bylo spočteno,
u kolika LCD došlo k rozbití zářivek podsvícení displeje.
Výsledky
Zhruba 30 % LCD displejů mělo rozbitou jednu nebo dvě
zářivky zajišťující podsvícení. Ukázalo se, že koncentrace
rtuti v ovzduší byla největší hodinu až hodinu a půl po rozbití podsvícení displeje. Teprve 16 hodin poté koncentrace
rtuti poklesla z 10 µg/m3 na méně než 1 µg/m3. Uvolňování
rtuti závisí na teplotě a ventilaci a může trvat dokonce dny
nebo měsíce.
REFLATED – od krystalů k pixelům
Ian Holmes Environmental Sustain­
ability KTN
Projekt REFLATED byl
založen Britským výborem pro technologickou strategii v roce
2006. Byl výsledkem
studie proveditelnosti, jež přinesla následující závěry:
„LCD obrazovky coby odpadní elektrická a elektronická
zařízení představují nejrychleji rostoucí zdroj odpadu
v EU – každých pět let se objem tohoto odpadu zvyšuje
o zhruba 16 až 28 procent. I když Směrnice o odpadních
elektrických a elektronických zařízeních říká, že displeje
z tekutých krystalů větší než 100 cm2 nebo obsahující
podsvícení musejí být zpracovávány odděleně, aktuálně neexistuje žádný komerčně udržitelný a ekologický
způsob, jak odpadní LCD recyklovat. V současné době je
odpad z LCD buď spalován při vysokých teplotách, nebo ukládán na skládkách. Vzhledem k tomu, že tekuté
krystaly se podobají kapalině, nemísí se s vodou a dokážou pronikat pokožkou, skladování displejů nebo jejich
drcení bez předchozího rozebrání za sebou zanechá kapalný, potenciálně toxický a nerozkládající se materiál.
Bylo odhadnuto, kolik LCD displejů bude v budoucnosti v Británii vyřazeno: jedná se zhruba o 9 tun tekutých
krystalů, 0,9 tuny india a 8000 tun skla ročně. Průzkum
dospěl k závěru, že materiály, které je možné z odpadních LCD ve Velké Británii získat, mají dostatečnou potenciální hodnotu, aby bylo možné podpořit komerční
recyklaci.
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
Na základě těchto zjištění EERA
doporučuje:
— v yhnout se nekontrolovanému hromadnému sběru
a skladování LCD displejů ve velkých kontejnerech;
opatrnou manipulací zabránit rozbití podsvícení LCD
displeje
— recyklovat LCD displeje ve specializovaných provozech, kde je případný únik rtuti kontrolován takovým
způsobem, aby se předešlo potenciálním zdravotním
rizikům, zabránilo se úniku rtuti do ovzduší a aby případná kontaminace materiálů vystupujících z procesu
neohrozila následnou recyklaci těchto materiálů
— vzít v potaz rizika úniku rtuti v každé fázi zpětného odběru, tj. sběru, dopravě, zpracování a materiálovém
využití, při nastavování strategií, pravidel a tvorbě
standardů
EERA je nezisková organizace, jež zastupuje zájmy
29 hlavních recyklačních společností, které se zabývají
zpracováním odpadu elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v Evropě. Členské společnosti recyklují ročně
± 1 500 000 tun OEEZ ve více než 65 provozech ve 23 zemích Evropy.
Cíle
Demontáž podsvícení,
Vyjmutí LCD panelu
desek tištěných spojů
Drcené sklo
Odstranění fólií
— Návrh účinného
ze zařízení
a kabelů
rozebírání LCD displejů
za účelem rychlejší
Zářivky
Proces získání
Proces získání
Existující
specialistům
kovů
polymerů
procesy
demontáže
— Poloautomatizované
metody pro demontáž
Odstranění
Odstranění ITO
Oplachový
Omyté sklo
tekutých
(indium tin oxide)
systém
LCD
krystalů
— Metodické pokyny
na recyklaci LCD disProces získání
Čisté sklo
Proces získání
tekutých
na recyklaci
kovů
plejů pro zpracovatele
krystalů
elektroodpadu
— Nastavení procesu pro získání tekutých krystalů,
ke zpracování specializovaným firmám za účelem maxiindia a skla z LCD
mální výtěžnosti.
— Opětovné použití získaných materiálů
— Vývoj nových aplikací pro získané materiály.
Výsledek
Pro některé z takto získaných materiálů stále neexistuje
Koncept
trh. Sice mají teoretickou hodnou, nicméně dokud pro
Dvoufázový proces pro získání cenných materiálů z LCD
ně nevznikne trh, bude proces získávání těchto materiápanelů. V první fázi by tento projekt bylo možné relů zatížen náklady. Získané tekuté krystaly obsahují řadu
alizovat stávajícími zpracovateli odpadu elektrických
sloučenin, které mohou najít využití v aplikacích s nízkýa elektronických zařízení, přičemž by byly vytvářeny
mi nároky, anebo bude zapotřebí jejich zušlechtění k vymezisklady cenných materiálů a ty by pak byly odesíláprodukování sloučenin žádaných průmyslem tekutých
ny ke zpracování specializovaným firmám. LCD panel je
krystalů. Univerzita v Yorku nadále pokračuje ve svém
demontován ze zařízení, další zpracovávané materiály,
výzkumu. Sklo z LCD panelů není možné směrovat
například polymery, desky tištěných spojů a kabely
do standardních toků odpadu. Odborníci se snaží zjisjsou již dnes zpracovávány recyklátory elektroodpadu,
tit, jak by se takové sklo dalo využít. Získané indium se
odborné zpracování však vyžaduje podsvícení displepodle předpokladů bude prodávat za aktuální cenu, poje. Polymerové fólie jsou odstraněny, skleněné panelymerové fólie by rovněž měly mít svou hodnotu v souly drceny. Sklo je zpracováno odstraněním tekutých
ladu s trhem. Znepokojující skutečností je nicméně to,
krystalů a získáním ITO (indium tin oxide). Výsledkem
že ceny india od započetí projektu klesly o 50 procent.
tohoto procesu je směs tekutých krystalů, frakce obsawww.innovateuk.org/sustainabilityktn
hující kov a čisté sklo. Tyto materiály jsou pak odeslány
1/2011
Životní cyklus tekutých krystalů: přesvědčivý příklad
udržitelnosti v odvětví plochých displejů
Dr. Werner Becker
Merck KGaA, divize
výkonových materiálů, tekuté krystaly
Elektronické displeje
jako LCD jsou klíčovým rozhraním mezi
člověkem a strojem
a podléhají nejrůznějším zákonům a vyhláškám po celém světě. V Evropě máme směrnici
RoHS s podobnými následovníky v dalších zemích,
například Koreji, Japonsku, Číně, Tchaj-wanu atd.,
jež zakazují nebo omezují použití kadmia, olova,
rtuti, chromu (VI) a polybromovaných bifenylů
a difenylových éterů. Dalším příkladem je odstavec
ve směrnici REACH, který za určitých podmínek klade specifické povinnosti na výrobky obsahující „velice rizikové látky“.
Displejů a dalšího elektronického zařízení se týká
i působení dobrovolnických iniciativ v odvětví, jako
je například „bezhalogenová strategie“ nebo Uživatelská skupina pro vysoce hutné balení (High Density
Packaging User Group, HDPUG), což je asociace výrobců dílů a komponent pro telekomunikační a počítačový průmysl. Nebezpečné chlorované a bromované substance jsou zde v souvisejících produktech
omezeny a je silně podporováno jejich nahrazení
bezpečnější alternativou. Společnost Merck významně podporuje tuto iniciativu a vyzývá všechny své klienty, aby tyto zákony a strategie dodržovali.
PRINCIP UDRŽITELNOSTI A ŽIVOTNÍ CYKLUS
TEKUTÝCH KRYSTALŮ
Slavná „Brundlandtova“ zpráva z roku 1987 o budoucím vývoji správně definuje udržitelnost jako
„uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly
ohroženy generace budoucí“. Životní cyklus tekutých
krystalů je přesvědčivým příkladem udržitelnosti.
Vše začíná již ve fázi výzkumu a vývoje, kdy používání
„molekulárního modelování“ snižuje počet praktických zkoušek a tím pádem i objem odpadu materiálu.
Navíc se společnost Merck již před více než třiceti lety rozhodla nepoužívat tekuté krystaly, které by byly
akutně toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné.
Podobně tuto strategii implementovali všichni další
výrobci. Tudíž všechny komerčně dostupné tekuté
krystaly lze považovat za bezpečné.
Při masové výrobě tekutých krystalů ve společnosti Merck se používá nejnovější technologie, včetně
ekologického spalování, zachycování ředidel a rozpouštědel a energetických úspor dosažených opti-
malizací produktových toků. Ve výrobních linkách
výrobců LCD jsou zpracovávány velké skleněné desky minimálně o ploše 9 metrů čtverečních, což vede
ke snížení objemu skleněného odpadu a optimalizaci
výtěžnosti. Výrazně byl redukován i odpad tekutých
krystalů, a to díky jednorázovému plnění a dalšímu
využití nepoužitých krystalů. Ve srovnání s běžnými
technologiemi jsou produkty využívající LCD technologie nebo technologie OLED (organické diody) samy
o sobě ekologické, spotřebovávají málo energie, jsou
lehké, nevyzařují radiaci ani neblikají. Navíc po skončení jejich životního cyklu je v řadě zemí vyžadována
recyklace tohoto odpadu. Společnost Merck vyvinula dva recyklační procesy kompatibilní se Směrnicí
o odpadních elektrických a elektronických zařízeních,
v nichž se dosahuje téměř 100% úrovně recyklace.
Tyto procesy probíhají v metalurgickém průmyslu
a ve spalovnách průmyslového odpadu. Odpadní LCD
tak nahrazují jiné materiály, zejména sklo, a částečně
přispívají ke generování tepla.
Životní cyklus tekutých krystalů
Přispění společnosti Merck
Tekuté krystaly –
Výzkum a vývoj
Molekulární
modelování snižuje
počet praktických
zkoušek, tím pádem
snižuje objem
chemického odpadu
● Nejsou používány
žádné toxické,
mutagenní nebo jinak
nebezpečné látky
●
VÝROBA TEKUTÝCH
KRYSTALŮ
Nejnovější výrobní
technologie
● Ekologické
spalování, recyklace
rozpouštědel,
zpracování odpadní
vody
● Úspora energie
optimalizací
výrobních toků
●
LCD Výroba
Koncový produkt
Recyklace
Nízká úroveň
odpadu
● Zpracování
velkých skleněných
desek optimalizuje
výtěžnost
● Jednorázové plnění
a znovupoužití
tekutých krystalů
snižuje odpad
● Nízká spotřeba
energie
● Nízká hmotnost
● Bez radiace a blikání
● Obecně ekologické
Dva procesy
recyklace odpadních
LCD vyvinuté spol.
Merck
● Kompatibilita s OEEZ
směrnicí
● Téměř 100%
recyklace
● Dostatek
průmyslové kapacity
●
●
Obrovský zájem o nový proces pro recyklaci LCD společnosti Stena
Snorre Kolseth
Stena Metall Group
Technologie LCD, LED
a plazma si velice rychle našly místo v evropských domácnostech.
Společnost Stena vyvinula a spustila zcela
nový proces pro recyklaci plochých obrazovek v provozu společnosti GRIAG
Glasrecycling v Německu. „Reakce výrobců, úřadů,
médií a dalších jsou velice pozitivní,“ říká Snorre Kolseth, manažer výzkumného a vývojového oddělení
společnosti Stena Metall Group.
Odhaduje se, že do roku 2015 vzroste potřeba recyklace plochých obrazovek v EU na závratných 750 000
tun ročně. Na trhu chyběly recyklační procesy, které
by byly efektivní, ekologické a zároveň snižovaly riziko, že pracovníci rozebírající vyřazené displeje budou
vystaveni působení rtuti. „Míra recyklace v našem
novém procesu podstatně převyšuje požadavky, kte-
ré budou stanoveny v novelizované, přísnější Směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – ta přesně stanovuje, kolik z elektronického
odpadu vyprodukovaného v Evropě musí být recyklováno. Náš proces nabízí též významný ekologický
přínos a umožňuje nám opustit manuální rozebírání,“ říká Snorre Kolseth.
V uzavřeném procesu jsou separovány čisté frakce
železa, plastů, desek tištěných spojů i skla s tekutými krystaly. Uzavřený proces je velice důležitý, a to
zejména při práci se rtuťovými zářivkami v LCD obrazovkách.
„Rtuťové zářivky se při ručním rozebírání snadno
rozbijí, což představuje značné riziko pro ty, kteří demontáž provádějí. Náš uzavřený a automatizovaný
proces takové riziko eliminuje a vystavení působení
rtuti je dvacetkrát nižší, než jsou zákonné požadavky,“ říká Snorre Kolseth.
Společnost Stena se v posledních letech stala předním evropským recyklátorem elektroniky a dnes
provozuje 28 závodů v 10 zemích. „Se zpracováním
elektrického a elektronického odpadu jsme začali
na počátku devadesátých let, dlouho před přijetím
Směrnice o odpadních elektrických a elektronických
zařízeních. Recyklace elektroniky dnes představuje
hlavně hledání nových způsobů, jak rychle recyklovat
velké objemy elektronického odpadu, vyhovět legislativě a nabídnout jasný přínos pro životní prostředí
a zdraví,“ říká Snorre Kolseth a dodává: „Kombinací
rozsáhlých a inovativních postupů dokážeme z recyklace vytvořit trvale udržitelné podnikání – z pohledu jak finančního, tak ekologického. Jsme součástí
největšího švédského rodinného holdingu. To nám
dává silné možnosti posunout se vpřed a reagovat
na okamžitou změnu v globální výrobě a spotřebě
elektroniky a hledat nová řešení – tím je právě nový
proces recyklace LCD v Německu.“
Elektronický odpad je nejrychleji rostoucí kategorií
odpadu v celé EU. Každoročně v odpadu končí přes
9 milionů tun elektroniky. Podle oficiálních údajů
z členských států je jen 33 % z tohoto množství zpětně odebráno. „Jinými slovy, čeká nás ještě hodně
práce, abychom tento zdroj plně využili. Řešení pro
LCD od Steny je dalším krokem tímto směrem.“
13
pro školy / TEXT: Petr Holeček / FOTO: profimedia
Za hromadu mobilů
skvělé zážitky
Moderní obdoba soutěže škol ve sběru papíru je u konce. Tentokrát ale náklaďáky nefuní pod stohy
starých novin. Odvážejí k dalšímu využití vznešenější odpad – vyřazené mobily. Do soutěže Věnuj
mobil se zapojilo 452 škol.
ASEKOL ve spolupráci s projektem Recyklohraní uspořádal pro žáky mateřských, základních
a středních škol zajímavou hru. Hledali doma
po šuplících, ptali se příbuzných a známých s jediným cílem – najít starý mobilní telefon a přinést
ho do školy. Co na tom, že nejde zapnout nebo je
rozbitý úplně. Zadání bylo jasné. Která škola v prvním pololetí tohoto školního roku nasbírá nejvíc
vyřazených přístrojů (v přepočtu na jednoho žáka), vyhraje zážitkový víkend podle vlastního výběru. Dětem se rozzářila očka a okamžitě se staly
ekologickými sběrači.
Sebralo se 41 825 mobilů
Soutěž Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu
byla vyhlášena začátkem září a do konce měsíce se
do ní přihlásilo přes pět stovek školských zařízení.
Na vyhlášení zareagovala téměř každá čtvrtá škola
zapojená do projektu Recyklohraní. Akce skončila
s prvním pololetím školního roku
a za každý mobil,
funkční i poškozený, získala škola 3 body. Žáci
tří nejúspěšnějších škol (viz box) se mohou těšit
na zážitkové výlety dle vlastního výběru. „Mobilní
svoz nasbíraných mobilů si nakonec objednalo 452
škol, celkem to dělalo téměř 42 tisíc kusů,“ zhodnotila akci během svážení soutěžních mobilů Hana
Ansorgová, manažerka oddělení komunikace společnosti ASEKOL.
Sběrači si vybírají zážitky
Výhru si vítězné školy mohou vybrat do konce
června. Ta na prvním místě se těší na zážitkový
víkendový pobyt v Česku pro jednu třídu, druhá
na jednodenní výlet pro zvolenou třídu a cena
za třetí místo znamená návštěvu kina, akvaparku,
lanového centra nebo třeba zoo pro jednu třídu.
Výsledná čísla bylo zajímavé porovnat statisticky.
Každá ze škol na prvních devíti místech z hlediska
absolutního počtu odevzdaných přístrojů si objednala odvoz více než
500 mobilů. Prvních dvacet jedna
škol jich mělo na skladě více než
tři stovky a více než sto kusů se
podařilo sesbírat sto deseti
školám. Ještě v poslední
den akce školy objednaly odvoz více než 200 mobilů, poslední objednávka dorazila ze Střední průmyslové školy v Jičíně ve 23.15.
V Jirkově sebrali přes čtyři tisíce mobilů
Nejvíce mobilů ke svozu měla základní škola v Jirkově na Chomutovsku – 4137 kusů. Při rovných
čtyřech stovkách žáků tak na jednoho připadá
více než deset přístrojů, a to je vážně obdivuhodný výsledek. Ze základní školy v Týnci nad Labem
přišlo 957 kusů, což byl druhý nejvyšší absolutní počet. Škola je známá ekologickou výchovou
a právě teď pořádá vlastní soutěž ve sběru papíru. Zajímavé je, že v Týnci nad Labem žije kolem
dvou tisíc lidí. Představte si, že každý druhý občan
musel dát žákům starý mobil, aby jich škola mohla nasbírat téměř tisícovku. Pozoruhodný je i výsledek základní školy v Líšnici západně od Prahy,
která se v absolutním počtu odevzdaných mobilů
umístila čtvrtá. V obci žije 520 lidí a škola vybrala
746 přístrojů. Každý obyvatel tedy obrazně řečeno
odevzdal vysloužilý telefon a někdo dokonce dva.
Za velký úspěch je možné považovat i skutečnost,
že 96 školám se podařilo sebrat více než jeden
mobil na žáka.
Děti pomohly hlavně dětem
Soutěž na školách měla dvojí účinek – nejenže potěšila samotné sběrače, ale zároveň podpoří i dětské domovy. Zhruba desetina mobilů sebraných
v rámci projektu Věnuj mobil bývá funkční a ještě
dál slouží například v dětských domovech.
Vítězné školy
(podle počtu odevzdaných mobilů na žáka)
1. místo: ZŠ a MŠ Velké Meziříčí (31)
2. místo: ZŠ Líšnice (17,8)
3. místo: Z Š Royal Rengers při středisku
Víteček (12,5)
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
pro školy / text: Petr Holeček / FOTO: Petra Vůjtěchová, david ričL a mIlan Flender
Opravdová škola v přírodě
Profesoru Ondřeji Bílému a jeho kolegům z Gymnázia Karla Čapka v Dobříši se podařilo
získat grant, který jim umožnil
pořádat expedice a přednášky
pro studenty. Unikátní projekt
představí Mgr. Bílý na konferenci Zpětný odběr 2011 v rámci
workshopu Environmetální výchova a osvěta ve školách.
Biologie v praxi. Nic složitého. Jméno projektu je všeříkající. „Snažíme se, aby učení o přírodě a lásce k ní nebyl jen nudný, teoretický předmět. Propojil jsem své
dlouholeté zkušenosti se zájmem studentů a vznikla
tahle naše akce,“ říká dvaatřicetiletý sympaťák Ondřej Bílý. Do přírody jezdil odmala, vystudoval pedagogiku, ale učitelem se stát nechtěl. Když však dostal
nabídku učit na dobříšském gymnáziu, zkusil to. „Nastoupil jsem a zjistil, že děti mají jen teoretické znalosti o přírodních vědách, v praxi je vůbec nedokážou
využít. Tak jsem studenty bral do terénu a prakticky
jsme všechno testovali. To trvalo od roku 2005 asi dva
roky,“ říká při vzpomínce na svoje začátky, díky kterým se na gymnáziu stal uznávanou osobou.
Chtěli peníze A vyšlo to
Expedice ale byly příliš finančně náročné jak pro profesory, tak pro rodiče studentů. Požádal tedy ve spolupráci s projektovým manažerem Mgr. Danem Hoškem o grant v rámci Operačního programu vzdělání
pro konkurenceschopnost, který hradí Evropský so-
Úspěšný projekt
Gymnázium Karla Čapka se snaží projekt
rozšířit do dalších škol, protože je úspěšný.
Vyšlo najevo, že podobně se biologie a ekologie
nikde v Evropě nevyučuje. Dostavily se
i úspěchy. Třeba ocenění za mimořádný přínos
ke vzdělávání středoškolských studentů
v soutěži Dobrá rada nad zlato 2009. Práci
profesorů gymnázia navíc chválí přední
projektoví manažeři.
Během výjezdů studenti poznají přírodu ze všech představitelných úhlů. Mohou se například osobně seznámit s mlokem, vyzkoušet si, jak se hryže bobrům, nebo se proměnit v geologickou expedici
ciální fond a stát. „Vyšlo to. V lednu 2009 jsme získali něco přes čtyři miliony korun. Nakoupili jsme
vybavení jako kamery, foťáky, dalekohledy a elektronické tabule. Hlavně ale máme peníze na dopravu,
ubytování a platy lektorů,“ vysvětluje. Od té doby už
uspořádali přes padesát vícedenních akcí, jednodenní nepočítaje. Se studenty se podívali i do Laponska.
„Jezdíme na hory, do lesů. Děti se učí poznávat savce, rostliny, houby. Absolvují záchranářské kurzy. Zároveň je ale vedeme i k ekologické výchově. Jednou
za půl roku navštíví ekologické centrum, kde se učí,
jak ulehčit přírodě a nakládat s odpady. Samozřejmě
i s těmi elektrickými,“ dodává s tím, že společně navštívili i tepelnou a vodní elektrárnu.
Už vědí, kam s elektrem
V rámci pravidelných týdenních návštěv ekocentra
v Horním Maršově se studenti učí rozeznávat kontejnery na odpad a celý týden třídí to, co produkují.
„Základní představu o tom, že se mají třídit plasty,
sklo nebo papír, studenti mají. S elektroodpadem už
je to horší. Sice vědí, že nepatří do koše, ale netuší,
kam s ním. To se dozvědí na našem ekokurzu. Víc
vědomostí mají studenti, kteří vlastní mobil a sledují
různé marketingové akce operátorů. Vědí například,
že když někam odevzdají mobil, mají různé výhody,“
vysvětluje Ondřej Bílý a dodává, že je odpovědnost
studentů v rámci nakládání s odpady nesrovnatelně
větší než třeba před deseti lety.
Mgr. Ondřej Bílý se
v životě i ve své práci
řídí mottem: „Člověk by
měl žít naplno a chovat
se tak, aby se nebál
podívat do zrcadla, a když
se ohlédne, aby za ním
nezůstal pocit marně
a zbytečně prožitých let.“
15
asekol info / Text: Lenka Ciznerová / FOTO: archiv asekol
Krajské kampaně 2010
– třídilo se a sbíralo jako o život
ASEKOL pořádá krajské kampaně už třetím rokem. V jejich rámci podporuje environmentální vzdělávání
a osvětu a přispívá na materiálové vybavení prostředky potřebnými ke sběru elektrozařízení. Náklady
systému ASEKOL na environmentální vzdělávání a osvětu v krajích dosáhly v roce 2010 celkové částky
přes 6 milionů korun. Na materiálové vybavení sběrných dvorů, přístřešky s klecovými kontejnery
a instalaci stacionárních kontejnerů vynaložila společnost téměř 31 milionů korun. Část těchto aktivit byla
spolufinancována z podpory Státního fondu životního prostředí.
Keramické sluchátko
v Olomouckém kraji
„V Olomouckém kraji jsme před dvěma lety
spustili soutěž O keramické sluchátko. V jejím
rámci se vyhlašují obce, které třídí elektroodpady
v kraji nejlépe,“ popisuje kampaň regionální
manažer Zdeněk Kovářík. Pro vítězné obce jsou
připravené peněžní prémie. Každý oceněný dále
obdržel ekologický mobilní telefon vyrobený
z recyklovaných plastů. Soutěž se vyhlašuje
vždy na konci roku a počítá se při ní výtěžnost
odevzdaných kg elektrozařízení na jednoho
obyvatele. V roce 2010 zvítězilo v kategorii
obcí s rozšířenou působností (ORP) stejně jako
před rokem město Šternberk. Nejlépe třídící
obcí nad 2000 obyvatel se staly Troubky, které
znovu v tomto roce zažily povodně, a nejlepší
obcí do 2000 obyvatel byla obec Dubicko.“
V Olomouckém kraji se také jako první na Moravě
objevily červené stacionární kontejnery na sběr
drobného elektrozařízení,“ podotýká Kovářík.
Nejlépe třídící obce a E-boxy
v Moravskoslezském kraji
Hodně se třídilo také v Moravskoslezském kraji, kde
se ASEKOL účastnil osvětových akcích na podporu
třídění. Ve spolupráci s krajem byly pak vyhlášeny
nejlepší obce v třídění elektroodpadu. Zde mezi
ORP vyhrálo město Bílovec, mezi obcemi nad 2000
obyvatel získalo primát město Petřvald u Karviné
a nejlépe třídící obcí do 2000 obyvatel se stalo
Úvalno. Při této příležitosti byl pokřtěn vůbec první
stacionární kontejner na drobné elektro v Ostravě
a také v kraji. K velkým úspěchům se podle regionálního manažera Zdeňka Kováříka řadí i umístění
E-boxu do vstupní haly krajského úřadu v Ostravě.
Nejenže zaměstnanci úřadu prý třídí elektro velmi
poctivě, ale stali se vzorem pro celou řadu starostů,
kteří na základě toho požádali o umístění E-boxu
také ve své obci.
Třídění je hra v Libereckém kraji
Liberecký kraj pořádal ve spolupráci s kolektivními systémy akci Třídění je hra, zaměřenou hlavně na mládež.
Program byl určen pro školy i rodiče s dětmi. Formou her a praktických ukázek se zde dozvěděli, jak správně
třídit odpad nebo jak nakládat se starými elektrospotřebiči, které mohli přinést s sebou a dostat za ně odměnu.
„Do původně plánovaných akcí ve Frýdlantu a Jablonném v Podještědí zasáhly srpnové povodně a hledala se
náhradní města. Mrzí mne, že v Liberci a Jablonci nad Nisou nebyla účast větší, další města však vše vynahradila
a zájem o akci byl velký,“ přibližuje projekt Iva Červená. Za zmínku stojí určitě také to, že v Libereckém kraji ASEKOL
obcím postiženým povodněmi věnoval z akce Věnuj mobil mobilní telefony. „Nerozlišovali jsme, jestli je obec naším
smluvním partnerem. Hlavní cíl byl, aby pomohly. Přístroje tak byly využity pro ty, kteří při povodních o svůj mobil
přišli, nebo byly zapůjčeny dobrovolníkům, kteří při povodních pomáhali, aby jim usnadnily komunikaci s obcí,“ uvádí
Červená.
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
Recyklohraní a Svět recyklace
na Ústecku
Na 170 škol se v Ústeckém kraji zúčastnilo třetího
ročníku školního vzdělávacího a sběrového
projektu Recyklohraní. Do tohoto programu je
v současné době zapojeno víc než 2260 škol.
Recyklohraní se stalo nejen přirozenou součástí
ekologické výchovy, ale školy navíc od počátku
projektu v roce 2008 odevzdaly k recyklaci
téměř 627 tun vysloužilého elektrozařízení.
Školy zapojené do Recyklohraní měly navíc
možnost objednat si přívěs Svět recyklace. Ten se
do povědomí dostal zejména při akci Šrotonátor
na náměstí Míru v Ústí nad Labem. Celkem
pak Svět recyklace navštívil dalších sedm škol.
Samostatně si jej objednali v Žatci, kde pořádali
rozloučení se školou. „Obytný přívěs byl nabízen
všem spolupracujícím školám. Poslední výjezd byl
do Mostu,“ uzavírá Iva Červená.
Setkání obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji
„V říjnu se v Janských Lázních v Pardubickém kraji uskutečnil
dvoudenní pracovní seminář, na kterém se sešli pracovníci obcí
s rozšířenou působností Pardubického a Královéhradeckého
kraje. Cílem pracovního semináře bylo získání aktuálních
informací na úsecích odpadového hospodářství a ochrany
ovzduší, seznámení se změnami legislativy v odpadovém
hospodářství a ochraně ovzduší nebo poskytnutí informací
o možnosti získání dotačních prostředků,“ popisuje setkání
Petr Zezula. Nedílnou součástí Setkání ORP bylo zlepšení
informovanosti spotřebitelů, tedy občanů, a zvýšení jejich
aktivní účasti na zpětném odběru elektrozařízení. Semináře se
zúčastnilo 58 zástupců z 29 měst.
Dny Země
v Jihomoravském kraji
„Ve spolupráci s Odborem životního prostředí
Jihomoravského kraje pořádají vybraná města
akce zaměřené na environmentální vzdělávání
a osvětu, kterých se ASEKOL pravidelně účastní.
Už se stalo tradicí, že v Jihomoravském kraji
jsou to akce pořádané u příležitosti Dne Země,“
uvádí Daniel Hladilín, regionální manažer pro
Jihomoravský a Zlínský kraj. V roce 2010 se
pořádaly akce v Brně, Kyjově, Boskovicích a Veselí
nad Moravou. Program byl rozdělen na akce
zaměřené na širokou veřejnost a na školy.
V exteriérovém stánku se návštěvníci od školené
obsluhy například dověděli, co je zpětný odběr
elektrozařízení, jaký je životní cyklus výrobku, jak
správně postupovat při ekologické likvidaci, kde se
vysloužilých zařízení zbavit, jak vysoké jsou úspory
přírodních zdrojů a surovin při správně provedené
recyklaci, a další fakta a zajímavosti. Pro školy
byly navíc připraveny ještě hry, soutěže a kvízy
se stejnou tematikou. K dispozici bylo množství
informačních materiálů a drobné dárky.
Muzeum spotřebičů
ve Zlínském kraji
Naučná stezka
v královédvorské ZOO
Muzeum spotřebičů je ojedinělá a svým
obsahem unikátní výstava, kterou si loni užili
obyvatelé Zlínského kraje. V prostorách zlínského
Baťova mrakodrapu si zájemci mohli zdarma
prohlédnout stovku vysloužilých gramofonů,
rádií, magnetofonů, televizí, telefonů, počítačů
a dalších spotřebičů. ASEKOL tuto výstavu
připravil ve spolupráci se Zlínským krajem. „Cílem
výstavy bylo přiblížit všem zájemcům vývoj
spotřební elektroniky od počátku minulého století
do současnosti, vzdělávat mladší ročníky, vzbudit
v lidech příjemné pocity nostalgie a vyvolat v nich
vzpomínky. Jejím smyslem je ale hlavně podpořit
myšlenku třídění vysloužilých elektrozařízení,“
uvádí k projektu Daniel Hladilín.
V průběhu prvních měsíců letošního roku
byla v královédvorské zoo instalována Naučná
stezka o třídění odpadu. Regionální manažer
Královéhradeckého a Pardubického kraje Petr
Zezula říká: „Stezka je koncipována jako sestava
třinácti informačních panelů, které poskytují
ucelené základní informace z oblasti třídění
a recyklace odpadů. Desátý panel je věnován
elektru a recyklaci elektrospotřebičů jako zdroje
druhotných surovin. Stezkou návštěvníky provází
kreslený papoušek Nikita, který je v rámci projektu
několik let adoptován a stal se maskotem naučné
stezky.“
Fond ASEKOL ve středních Čechách
Fond ASEKOL byl zřízen na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru
elektroodpadu. Podpora se poskytuje formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. O příspěvek
mohou žádat obce, svazky obcí, kraje a také nevládní neziskové organizace nebo provozovatelé
sběrných dvorů. Programy se v roce 2010 vyhlašovaly čtyři – Intenzita, Rekonstrukce, Osvěta a Výzkum.
„Ve Středočeském kraji byly z Fondu ASEKOL podpořeny projekty pěti obcí určené ke zdokonalení sběrného
systému v celkové výši téměř půl milionu korun,“ uvádí regionální manažer Marek Holinka. V Mělníce
tak díky Fondu ASEKOL vyrostl nový sběrný dvůr. V Benátkách nad Jizerou byl zaveden monitoring
sběrného dvora městským kamerovým systémem. Také v Petrovicích a TS Kralupech nad Vltavou byl
ve sběrných dvorech nainstalován kamerový systém. Bystřici pak obohatilo stabilní místo pro zpětný odběr
elektrozařízení.
17
asekol info / text: ASEKOL / foto: ARCHIV ASEKOL
Soutěž zaměstnanců krajských
úřadů v Plzeňském kraji
Eko hry
v Karlovarském kraji
Krajské úřady ČR uspořádaly mezi zaměstnanci
soutěž ve sběru nepotřebných mobilů. Zapojily
se tak do projektu ASEKOLu Věnuj mobil. Díky
tomuto projektu už byly uspokojeny všechny
dětské domovy v ČR, které o mobilní telefony
projevily zájem. V rámci akce se sebralo celkem
687 přístrojů. Část byla repasována a věnována
dětem. U neopravitelných kusů pak ASEKOL zajistil
recyklaci. Podle regionálního manažera Hanuše
Klůse suverénně nejvíce mobilů, celkem 178 kusů,
přinesli zaměstnanci právě Plzeňského kraje.
Celkem 250 dětí z dětských domovů po celé ČR
má díky kampani Věnuj mobil možnost lépe se
začlenit do kolektivu a být blíž lidem, na kterých
jim záleží.
Karlovarské koupaliště Rolava bylo zastávkou
Eko her. Jde o tradiční akci na propagaci třídění
a recyklace odpadů, pořádanou společností
EKO-KOM ve spolupráci s městem Karlovy Vary,
které se každoročně účastní také ASEKOL. Na Eko
hrách byl přistaven interaktivní přívěs Svět
recyklace vybavený jako běžná domácnost, kde se
názorně ukazuje třídění a recyklace jednotlivých
elektrospotřebičů. Pro žáky mateřských
a základních škol bylo připravené zábavné
dopoledne plné soutěží a her s tematikou třídění
odpadu. Děti měly možnost skládat obří puzzle,
na kterém je vyobrazena cesta odpadků, třídily
odpad na cestě na koloběžkách nebo soutěžily
při závodech barevných kontejnerů. Odpoledne
patřilo široké veřejnosti.
Věnuj mobil
na Vysočině
Kraj Vysočina ve spolupráci s KS ASEKOL na loňský
říjen připravil celokrajskou soutěž ve sběru mobilních telefonů. Do každé domácnosti se dostaly
krajské noviny, ve kterých občané našli odpovědní obálku, do níž mohli vložit mobilní telefon
a nabíječku a bezplatně odeslat. Obálek bylo
distribuováno přes dvě stě tisíc, což pokrylo celý
kraj. Sebralo se více než 4400 mobilních telefonů.
Z tohoto počtu bylo 300 ks zachovalých. Ty prošly
opravou a očistou a následně putovaly k pěstounským rodinám v kraji. Zbytek mobilních telefonů
byl ekologicky recyklován. Z došlých odpovědních
obálek proběhlo losování, při kterém radní Zdeněk
Ryšavý vylosoval 20 výherců. Sedmnáct z nich
obdrželo kupon v hodnotě 500 Kč, první tři získali
mobilní telefon, navigaci a fotoaparát.
Výtěžnost v Jihočeském kraji
Město Písek se jako jedno z prvních zapojilo do pilotního projektu rozmístění stacionárních kontejnerů
na drobné elektrozařízení. V roce 2008 dostalo šest kontejnerů a hned od prvních svozů bylo množství
ohromující. V průměru se v jedné nádobě vyváželo každý měsíc cca 150 kg. Tento trend pokračuje i nyní. Na konci
roku 2010 dostalo město nové typy nádob, které mají větší objem, jsou robustnější a mají též integrovanou
nádobu na baterie a akumulátory. Po Písku je jich rozmístěno dvanáct. Dále je občanům k dispozici osm sběrných
dvorů, kam mohou bezplatně odevzdávat veškeré elektrozařízení. Množství drobného elektrozařízení v roce
2010 bylo přes osm tun, televizorů a monitorů pak přes čtyřicet jedna tun. To dělá průměr na obyvatele a rok
přibližně 2 kg. Město Písek v tom ostatní města a obce vysoce převyšuje. Ze sběrných dvorů se např. odvezlo
asi 2200 TV a monitorů. To znamená, že každý desátý občan města loni odvezl nějaký z těchto spotřebičů
k recyklaci. „Město Písek však nehraje prim jen v elektrozařízení, ale také v dalších složkách separovaného
odpadu. Tímto mu zároveň přejeme hodně úspěchů i v dalších letech,“ uzavírá Pavel Peroutka.
Regionální zástupci a rozdělení krajů
Kraj
Regionální zástupce
Telefon
E-mail
Jihočeský a Vysočina
Pavel Peroutka, DiS.
725 761 923
[email protected]
Ústecký a Liberecký
Iva Červená
725 570 985
[email protected]
Královéhradecký a Pardubický
Mgr. Petr Zezula
725 867 395
[email protected]
Plzeňský a Karlovarský
Mgr. Hanuš Klůs
725 867 418
[email protected]
Jihomoravský a Zlínský
Daniel Hladilín
725 061 863
[email protected]
Moravskoslezský a Olomoucký
Bc. Zdeněk Kovářík, DiS.
725 008 214
[email protected]
Středočeský a Hlavní město Praha
Mgr. Marek Holinka
725 593 754
[email protected]
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
asekol info / Text: filip capanda
Méně odpadu, lepší ekologické návyky
Sběr a recyklace elektrospotřebičů v roce 2010
Společnost ASEKOL letos zaznamenala oproti minulému roku čtyřprocentní pokles v oblasti sběru a recyklace vyřazených elektrospotřebičů. Poměr počtu zpětně odebraných zařízení vůči objemu spotřebičů uvedených na trh přitom vzrostl. O čem tento zdánlivě protichůdný vývoj vypovídá?
„Za důvod mírného poklesu můžeme pokládat stále
se projevující ekonomickou krizi. Kvůli úsporám domácnosti prodlužují dobu používání zařízení, což se
projevuje v menší frekvenci nákupů nových modelů.
Například ještě v roce 2006 si domácnosti pořizovaly
novou televizi průměrně jednou za osm let, v současné době jsou však v 55 % domácností televize běžně
starší než 10 let,“ vysvětluje Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL.
Nejen v červených číslech
Přestože v absolutní míře byl v oblasti sběru vyřazených zařízení zaznamenán pokles (v celkové statistice
za všechny kolektivní systémy v ČR dokonce osmiprocentní), zvýšilo se množství zpětně odebraných
drobných elektrospotřebičů v poměru k objemu
zařízení, která byla uvedena na trh. Tuto skutečnost
lze interpretovat tak, že ačkoliv domácnosti nenakupují tolik elektroniky jako před krizí, roste povědomí
o tom, jak s ní po ukončení používání naložit. Důležitým faktorem je také neustálé rozšiřování sběrné
sítě.
Nejvýznamnější jsou v tomto ohledu sběrné dvory,
které absorbují zdaleka největší část objemu starých
elektrospotřebičů, nicméně stále roste i využívání
veřejných kontejnerů. „V České republice je k dnešnímu dni téměř 5000 nádob na drobná vysloužilá elektrozařízení. Kromě E-boxů a stacionárních kontejnerů jde o nádoby ve školách zapojených do programu
Recyklohraní,“ dodává Hana Asorgová.
Stav sběrné sítě k 31. 3. 2011
zákl adní
Sběrné dvory
898
Mobilní svozy
3 371
Poslední prodejci
2 523
CELKEM
6 792
Doplňková
E-box (instituce)
Veřejné (stacionární) kontejnery
2 164
619
Co se recykluje nejvíc?
Největší podíl na celkové hmotnosti odevzdaného
odpadu mají již tradičně televizory a v poslední době
ve vzrůstající míře také počítačové monitory. Ostatní elektrospotřebiče, jako tiskárny, myši, kalkulačky
a další, jsou zastoupeny spíše okrajově, což zhruba
odpovídá četnosti využití jednotlivých typů spotřebičů napříč domácnostmi a firmami.
Míra sběru elektrozařízení
dle způsobu sběru (v procentech)
Vývoj sběru elektrozařízení
(v tunách)
100
20 000
18 000
80
16 000
14 000
60 12 000
10 000
40 8 000
20 4 000
6 000
2 000
0 2005
2006
2007
2008
Sběrné dvory
Mobilní svoz
Oddělený sběr
Veřejné kontejnery
2009
2010
Poslední prodejci
2005
Drobné EEZ
2006
2007
2008
PC monitory
2009
2010
Televizory
Sledování dopadů činnosti firmy na životní prostředí je v posledních letech samozřejmostí pro většinu
společností. ASEKOL byl první kolektivní systém v České republice, který se rozhodl pro zpracování
komplexní studie životního cyklu (tzv. LCA analýzy – Life Cycle Assessment) elektrospotřebiče ve zpětném odběru. Konkrétně se jednalo o televize a počítačové monitory, které tvoří téměř 78 % všech
spotřebičů sebraných v rámci kolektivního systému. Unikátní analýza potvrdila jednoznačně pozitivní
dopady zpětného odběru na životní prostředí. Velmi kladnou odezvu získal ASEKOL, když se rozhodl
využít výsledků LCA studie pro systém environmentálního účetnictví. Každý klient kolektivního systému, který uvádí na trh televize nebo počítačové monitory, a každé sběrné místo zapojené do kolektivního systému ASEKOL obdrželi certifikáty, které dokumentují jejich konkrétní přínos pro životní
prostředí v letech 2009 a 2010. Díky recyklaci televizí a počítačových monitorů v roce 2010 ASEKOL
docílil následujících úspor:
TV
Monitory
Celkem
Počet sebraných kusů za rok 2010
403 217,00
226 810,00
630 027,00
Úspora elektrické energie (MWh)
65 478,41
28 360,32
93 838,73
1 165 297,13
691 770,50
1 857 067,63
3 923,30
315,27
4 238,57
300 396,67
171 695,17
472 091,84
58 466,47
36 970,03
95 436,50
17 741,55
7 325,96
25 067,51
Úspora ropy (l)
Úspora primárních surovin (t)
2 319
Úspora vody (m3)
CELKEM
5 102
Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)
11 894
0
Environmentální vyúčtování
Školy – Recyklohraní
CELKEM (základní + doplňková)
Ačkoliv tedy odevzdaných elektrozařízení v loňském
roce ubylo, neznamená to naštěstí ani v nejmenším
ústup od správného zacházení s vysloužilými domácími pomocníky. Lidé si stále víc uvědomují nutnost
recyklovat i tento typ potenciálně nebezpečného
odpadu. Doufejme, že se nastupující pozitivní trend
projeví i v příštích letech, až důsledky ekonomické
krize pominou.
Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2 ekv)
19
rozhovor / text: Eva Zvěřinová / FOTO: Archiv ASEKOL
Na Slovensku pomáháme klientům,
spolupracujeme s městy a obcemi
Na Slovensku začala v minulém roce působit nová kolektivní organizace odděleného sběru a zpětného
odběru elektrozařízení ASEKOL SK. Jedním z jejích zakladatelů je společnost ASEKOL s.r.o., která již
několik let úspěšně provozuje obdobný systém v České republice, kde patří mezi špičku. Rozhodli jsme
se proto promluvit si o záměrech společnosti na slovenském trhu s jejím jednatelem Janem Vrbou, který
nám představil fungování systému v ČR a poodhalil, s čím přichází ASEKOL SK na slovenský trh a jaké
jsou jeho cíle.
Pane Vrbo, proč vlastně vznikl kolektivní systém
ASEKOL SK a kdo se podílel na jeho založení?
ASEKOL SK je neziskově hospodařící společnost,
která byla založena v roce 2010 společnostmi
ASEKOL s.r.o. a FAST PLUS, spol. s r. o. Založením
kolektivní organizace ASEKOL SK jsme reagovali
na požadavek našich klientů, např. společností Samsung, LG, Panasonic, Fast, JVC, Mascom,
Canon a Electroworld, kteří měli zájem o řešení
problematiky elektroodpadu v ČR a SR takříkajíc
pod jednou střechou. Nabízíme těmto společnostem komplexní servis pro obě země, čímž jim
snižujeme náklady a administrativní náročnost
plnění jejich povinností. Systém je samozřejmě
otevřen i dalším klientům a již nyní registrujeme
velký zájem o naše služby u slovenských výrobců a dovozců elektrozařízení. Není určen jen pro
velké hráče, ale je díky jednoduchému vykazování
a nižším poplatkům zajímavý i pro malé a střední firmy. Fakt, že za námi stojí velké mezinárodní
společnosti, poskytuje potřebnou finanční stabilitu a zajišťuje transparentnost nakládání s vybranými finančními prostředky.
Co nabízí ASEKOL SK na Slovensku a jaké má cíle?
Na Slovensku si klademe za cíl vybudovat stejně
stabilní, efektivní a funkční systém jako v České
republice. Naši klienti profitují z podstatně nižších poplatků, které dokážeme nabídnout díky
synergickým efektům působení v České a Slovenské republice. Obce a města na Slovensku se těší
oboustranně výhodné spolupráci při sběru elektrozařízení. Jsme připraveni investovat do sběrných nádob a do vybavení sběrných dvorů a současně i finančně kompenzovat náklady měst a obcí
spojené se sběrem elektrozařízení. Vydali jsme
pro ně také informační brožuru, která shrnuje
možnosti a výhody spolupráce při sběru elektrozařízení.
20
ZPĚTNÝ ODBĚR
Který druh elektroodpadu ASEKOL SK sbírá?
ASEKOL SK je na základě rozhodnutí Ministerstva
pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky oprávněn
k plnění povinností při nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem ve všech deseti kategoriích, dále nabízíme plnění povinností i pro baterie
a akumulátory.
Jak vypadá sběrná síť kolektivní organizace
ASEKOL SK na Slovensku?
Sběr je realizován prostřednictvím sběrné sítě,
tvořené především sběrnými dvory v obcích. Dále
13 // 22 00 11 10
je sběr prováděn v prodejnách a servisech elektrospotřebičů. Doplňkovými sběrnými místy jsou
kontejnery umístěné na veřejných prostranstvích
nebo ve veřejných budovách. Jedná se např. o tzv.
E-boxy, které si již objednalo na 500 měst a obcí
z celého Slovenska. Sběrné nádoby na elektroodpad jsou dále umístěny i ve školách zapojených
do projektu Recyklohry. Zde ovšem plní především
funkci výchovnou tak, aby žáci měli možnost osobně si vyzkoušet, jak se správně zbavit staré hračky
nebo nefunkčního mobilního telefonu. V současné
době je do projektu na území Slovenska zapojeno
téměř 1000 škol. Plánujeme také rozmístění sta-
1/2011
Magazín ASEKOL
Recyklácia mobilov
Čo s nimi, keď doslúžia?
ASEKOL ČR
Máme za sebou päť rokov
skúseností
Čo prinášame na Slovensko
Rozhovor s Janom Vrbom
cionárních
kontejnerů určených ke sběru
drobného elektra, které občanům výrazně
usnadní odevzdávání
nefunkčních spotřebičů
k recyklaci a ušetří jim
dlouhou cestu na sběrný dvůr. Pro firmy a instituce je určen individuální
odvoz většího množství nebo nadměrně velkých
elektrozařízení.
titulka2_vybrano.indd
1
?
V lednu 2011 vydal ASEKOL SK první
číslo časopisu Recyklácia, který se
tak stal slovenským protějškem
svého českého sourozence Zpětného odběru
o plánoch do budúcna
lávání v oblasti zpětného odběru
elektrozařízení u laické i odborné
veřejnosti a určitě ani na Slovensku
nezůstaneme pozadu. Vzhledem
k tomu, že aktivity ASEKOLu v oblasti
PR a osvěty jsou rozsáhlé a rozmanité, zmíním jen několik nejzajímavějších projektů. Pro širokou veřejnost
byla určena velmi úspěšná roadshow Nakrmte
Šrotozemšťana, kde se nám osvědčil koncept stavby soch ze starých spotřebičů, které lidé přinášeli
přímo na akce na náměstích. V roce 2010 se
13.1.11 9:23
Na Slovensku si klademe za cíl vybudovat stejně stabilní,
efektivní a funkční systém jako v České republice.
Jaké jsou kontrolní mechanismy vašeho systému
v Česku a na Slovensku?
Kontrolní postupy kolektivního systému ASEKOL
stojí na několika pilířích. Součástí vnitřního kontrolního systému jsou zejména dozorčí rada a valná
hromada společníků a pracovní poradní skupiny
složené ze zástupců výrobců kolektivního systému. Každoročně provádí kontrolu hospodaření
společnosti ASEKOL nezávislá renomovaná mezinárodní auditorská společnost ve formě dobrovolného statutárního auditu.
Externí kontrolní systém zahrnuje audity klientů
a dodavatelů kolektivního systému. ASEKOL prostřednictvím vlastních kontrolorů uskutečňuje kontroly na sběrných dvorech. Auditorské firmy pak
provádějí audity zpracovatelů a přepravních společností. Předmětem auditu u zpracovatelů je
zejména kontrola vedení evidence, kontrola vybavenosti
míst ke skladování a kontrola
procesu zpracování. V rámci
kontrolních auditů logistických
společností je kladen důraz zejména
na dodržování termínů odvozů.
Dále se provádějí kontrolní audity klientů kolektivního systému ASEKOL, při kterých se prověřuje
správnost vykazování elektrozařízení uvedených
na trh. Jelikož se nám tyto kontrolní mechanismy
v ČR velmi osvědčily, chceme postupně aplikovat
obdobný systém i na Slovensku.
Jakými způsoby se snaží ASEKOL zvyšovat povědomí o třídění odpadu v Česku a jaké akce připravuje na Slovensku?
ASEKOL se v ČR dlouhodobě věnuje osvětě a vzdě-
setkala s velkým zájmem veřejnosti
putující výstava Muzeum spotřebičů, která
poutavou formou rekapituluje překotný
vývoj našich domácích pomocní-
ků za uplynulých 100 let. Většinu exponátů jsme
přitom získali právě ze sběrných míst a zachránili
je před recyklací. Za zmínku stojí na 80 výjezdů
interaktivního návěsu Svět recyklace. Je vybavený
jako běžná domácnost a v připraveném programu
názorně informuje návštěvníky, jak, co a proč třídit
a recyklovat.
Jednou z úspěšných dlouhodobých aktivit je projekt
Věnuj mobil. Jeho cílem je získat staré mobilní přístroje pro opětovné využití nebo k recyklaci. Každý
v České republice si přes internet může objednat
předplacenou obálku a v ní pak mobil poslat
do ASEKOLu. Projekt má zároveň i humanitární rozměr. Zhruba deset procent mobilů, které se k nám v obálkách dostanou,
ještě funguje. Tyto telefony repasujeme
a věnujeme dětem z dětských domovů.
Pro školní mládež organizuje ASEKOL
zábavný program Hrátky s Asíkem
a Batem a také projekt Recyklohraní.
Pro odbornou veřejnost pořádá
ASEKOL konferenci Zpětný
odběr. Dále pak vydává například tento časopis. Jeho
slovenská obdoba s názvem
Recyklácia vyšla prvním číslem v lednu a vzbudila mezi
svými čtenáři velký ohlas.
Určitě se na některé z výše
uvedených akcí mohou občané Slovenska brzy těšit.
Je ASEKOL aktivní i v mezinárodním měřítku?
ASEKOL je aktivním členem evropské asociace WEEE Forum, která
sdružuje 39 kolektivních systémů.
V rámci této platformy vzniká celoevropský standard v oblasti sběru,
logistiky a zpracování elektroodpadu – projekt WEEELABEX. Jsem členem řídicího výboru projektu jako jediný
zástupce zemí střední a východní Evropy. ASEKOL
se intenzivně podílí na nastavení specifických požadavků týkajících se zařízení s CRT obrazovkou.
Příslušná pracovní skupina pracuje
pod mým vedením. ASEKOL má
svého zástupce i v dalších úrovních standardu WEEELABEX,
jako např. v pracovní skupině,
která řeší specifické požadavky
týkající se sběru a zpracování plochých displejů LCD a plazmy.
21
pro školy / Text: Petr Holeček / FOTO: ???
Vítězné dětské originály
z Recyklohraní
Kristýna Anderlová, 13
let,
ZŠ Třebenice
Nela Szczotková, 8 let,
ZŠ Horní Bludovice
22
ZPĚTNÝ ODBĚR
Tereza Vytisková, ZŠ
Palachova,
Žďár n. Sázavou
Tina, Míša, Eliška a D
ominik, 9– 10 let,
ZŠ Slovanka, Česká Líp
a
1/2011
Jan Šibrava, Zdeněk Barták, Tomáš
Šváb, Dominik Vít, 10–11 let, 1. ZŠ
Sedlčany
Jan Zelenka, 11 let,
ZŠ Slovanka, Česká
Lípa
Kolektiv žáků, ZŠ Divišov
kycany
Lukáš Lisner, 15 let, zš Ro
Nikola Rothbauerová,
ZŠ Ratibořické Hory
Andrea Volemanová,
ZŠ Ratibořské Hory
Simona Burianová, 14 let, Nikola
14 let, ZŠ Ševětín
Čadová,
ý odběr“
Úkol „Zpě tn
ý byl vyhláěžní úkol, kter
ut
so
.
21
již
dí
V pořa
tu Recyklohra
ačního projek
kl
cy
re
.
ci
ků
m
rá
afi
šen v tivců a gr
í do pozic krea
íc
ěž
ut
so
l
t
ed
ou
ní, uv
úkol navrhn
ch škol měli za
Žáci zapojený
časopisu
titulní stranu
Jejich práZpětný odběr.
vávat téce měly zpraco
recyklovat
ma „Učíme se
ické kamanaše elektron
meze rozhodně
é technice se
en
ol
zv
e
al
“,
rády
eslili, mnozí
malovali, jiní kr
ří
te
ěk
N
.
ly
ad
nekl
šších ročníků
koláže. Žáci vy
ku
ni
ch
te
ili
použ
ímo v graficzpracované př
hy
vr
ná
é
sv
i
al
zasl
lu se zúčastni
počítači. Úko
na
u
m
ra
ol
og
ek
pr
As
kém
olečnost
škol, kter ým sp
lo celkem 494
bodů. Vybrat
00
zdala 98 6
ro
e
ác
pr
h
jic
za je
álku tohoto
áce teď tvoří ob
pr
ž
ho
je
,
ze
vítě
náročné!
, bylo opravdu
čísla časopisu
23
příloha smočr / text: smočr / foto: archiv smočr
Svaz měst a obcí ČR – čemu se aktuálně věnujeme
Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje pro samosprávy řadu významných akcí. V průběhu února a března
se konala krajská setkání, v dubnu kongres starostů a primátorů, nejvýznamnější akcí je květnový XII. sněm
svazu. Podzim bude patřit tradiční finanční konferenci.
Krajská setkání
Krajská setkání se letos uskutečnila již poosmé.
Jejich cílem je představit názory a podněty starostů k aktuálně projednávaným tématům a ty
pak využít k formulování stanovisek svazu k jednotlivým problematikám.
Pro vzájemné předávání informací mezi starosty, kteří mají neocenitelné zkušenosti z praxe, a odbornými
pracovníky kanceláře svazu, kteří zase přinášejí novinky z různých jednání na ministerstvech a dalších
centrálních institucích, se krajská setkání stala velmi
oblíbenými. A která témata táhla nejvíce?
Plánované resortní reformy
Od roku 2002 existuje více méně úspěšný smíšený
model veřejné správy. Nyní stát v poměrně výrazné
míře začíná tento ustálený model rušit. Ministerstvo
průmyslu a obchodu přichází s jednotným živnostenským úřadem, ministerstvo práce a sociálních věcí
zřizuje „superúřad“ práce, ministerstvo pro místní
rozvoj chce plošně rušit stavební úřady na obcích se
základní působností. Stát tedy začíná velmi razantně,
zato naprosto nekoncepčně, centralizovat a koncentrovat výkon státní správy. Každé ministerstvo se ubírá
vlastní cestou.
I když z věcného hlediska lze s některými změnami
souhlasit (např. se sjednocením výplaty sociálních
dávek), není zřejmé, proč by zmiňované agendy měly
přecházet na centrální úřady. Svaz se nebrání diskusi
o změně kompetencí, které územní samosprávy vykonávají pro stát, avšak zásadně odmítá zcela nekoordinovanou snahu jednotlivých resortů, která v konečném důsledku ubere kompetence městům a obcím
a negativně ovlivní život občanů, kteří si za poslední
desetiletí na názvy a lokalizaci úřadů veřejné správy
už zvykli. Pokud mají být jakékoli reformní kroky prováděny, musí jim předcházet důkladná analýza a jít
o předem projednané a systémové postupy, na kterých by panovala všeobecná shoda mezi státem, obcemi a kraji.
Svaz měst a obcí ČR proto zásadně nesouhlasí s plošným rušením stavebních úřadů na obcích se základní
působností, s rušením živnostenských úřadů na obcích s rozšířenou působností, a přestože podporuje
zpřehlednění a zjednodušení výplaty sociálních dávek,
nesouhlasí s přesunutím výplaty dávkových systémů
z obecních úřadů s rozšířenou působností na nově zřízený Úřad práce ČR.
Herní zákon
Svaz měst a obcí ČR i nadále důrazně trvá na posílení regulační role obcí při povolování hazardních her
na jejich území. Trvá i na zachování místních a správních poplatků za provozování hazardních her. V případě, že ministerstvo financí bude podřizovat herní průmysl dani, jak nyní zamýšlí, měl by její výnos směřovat
především do měst a obcí, kde je hazard provozován.
Z krajského setkání v Ostravě
24
Kongres starostů a primátorů
Na krajská setkání v dubnu bezprostředně
navázal Kongres starostů a primátorů. Svaz
ho každoročně pořádá jako doprovodnou
akci veletrhu URBIS na brněnském výstavišti.
Starostové a primátoři zde diskutovali
s představiteli ministerstev rovněž
o problematice centralizace veřejné správy,
přípravě nového zákona o rozpočtovém
určení daní a možnosti zavedení přímé volby
starostů.
Optimalizace poštovní pobočkové sítě
České pošta již delší dobu připravuje optimalizaci
poštovní pobočkové sítě. Svaz měst a obcí ČR proto
již v roce 2009 uzavřel s Českou poštou, s. p., dohodu
o partnerství, která zaručuje poskytování pravidelných informací o připravovaných změnách. Z dohody
plyne závazek projednat se svazem případy, kdy se
Česká pošta a dotčená obec neshodnou, jakým způsobem zrušení tzv. kamenné pobočky nahradit. Starostové v některých regionech si ale stěžují na mnohdy až
direktivní přístup ze strany zaměstnanců České pošty,
neserióznost jednání a pozdní oznámení o vlastním
záměru.
Svaz proto vyvolal další jednání se zástupci České
pošty, které se konalo 8. února 2011 v kanceláři svazu.
Josef Bezdíček za účastníky samosprávy konstatoval,
Člen Předsednictva Svazu Pavel Vondrys, starosta Strakonic
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
že obce chápou potřebu České pošty reorganizovat
strukturu pobočkové sítě tak, aby odpovídala dnešní
hustotě osídlení a skutečným potřebám. Samospráva
ale v diskusi o budoucnosti poštovních služeb na celém území státu musí být brána jako rovnocenný
partner. Obce vytipované pro změnu obsluhy musí
být informovány v dostatečném časovém předstihu, měly by být seznámeny s vytížením své pobočky
a znát náklady na její provoz. Samosprávy by měly být
také co nejdříve seznámeny s návrhem restrukturalizace pobočkové sítě, měly by tedy vědět, kterých obcí
se změny do budoucna budou týkat, kde se poštovní
služby mají omezovat a kde naopak mají být nově zavedeny.
Česká pošta se zavázala, že při jednáních s konkrétními obcemi bude předkládat informace o nákladech
na provoz příslušné pobočky a o jejím vytížení. Souhlasila s požadavkem, že vytipované obce budou
zástupci Pošty informovat o zamýšlené změně formy poštovní obsluhy minimálně 6 měsíců předem,
a deklarovala, že v rámci projektu Partner bude intenzivně pracovat na optimálním řešení, které zajistí
stejnou dostupnost poštovních služeb pro všechny
obyvatele ČR.
Samosprávy pak vyzvou Českou poštu, její dozorčí
radu a Ministerstvo vnitra ČR jako zakladatele, aby
zveřejnily kompletní plán optimalizace poštovní sítě,
včetně uvedení míst, kde má dojít ke změnám.
Základní oblasti, kterými se svaz nyní zabývá
Příspěvek na přenesený výkon státní správy
Nesouhlasíme s navrhovaným snížením o téměř
18 % a trvale upozorňujeme vládu i zákonodárce
na chybnou logiku předkladatele.
Zákon o odpadech
Spolupracujeme s ministerstvem životního
prostředí na novém zákonu, který bude mj. podporovat i energetické využití odpadu. Předložení
věcného záměru vládě se předpokládá v září
2011.
Herní zákon
Navzdory prezidentskému vetu pokračuje úsilí o posílení pozice obcí a jejich regulační role v oblasti
hazardních her. Na přelomu února a března organizujeme kulatý stůl s poslanci a senátory ke zmíněné
problematice.
Rozpočtové určení daní
Aktivně se účastníme pracovní skupiny zřízené při ministerstvu financí, kde hájíme stanovisko založené
na dlouhodobých požadavcích členských obcí.
Daň z nemovitostí, místní a správní poplatky
Za podpory ministerstva financí usilujeme o podstatnou změnu dvacet let starých zákonů. Dokud
nebudou schváleny zásadní změny, navrhujeme alespoň navýšení stropu, např. u poplatku za svoz
komunálního odpadu.
Protikorupční opatření
Dlouhodobě veřejně prosazujeme nesouhlas s rozšířením kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu.
S ministerstvem vnitra vyjednáváme o opatřeních vyplývajících z vládní Strategie boje proti korupci
a majících dopady na územní samosprávu.
Účetnictví
Jsme členem koordinační skupiny krajských účetních metodiků, která usiluje o zlepšení současné podoby účetnictví státu.
XII. Sněm svazu
Školský zákon
Nyní spolupracujeme na malé novele – nejdůležitější jsou rekonkurzy ředitelů po šesti letech a rušení
povinných školních rad. Dále se podílíme na přípravách změn ve financování (úprava krajských normativů a úhrady neinvestičních výdajů). V Poslanecké sněmovně se snažíme prosadit zrušení bezplatného
ročníku mateřských škol.
26. a 27. května 2011, Kongresové centrum Zlín
První den sněmu budeme společně s čelnými
představiteli naší vlády i parlamentu
projednávat aktuální problémy samosprávy.
K hlavním tématům bude jistě patřit
rozpočtové určení daní, přímá volba starostů
a postupná centralizace státní správy. Nabízí
se ale i celá řada dalších otázek, jako například
reorganizace České pošty, s. p., církevní
restituce, sociální začleňování, budoucí
čerpání fondů EU po roce 2013 včetně otázek
k podpoře rozvoje venkova atd. Den bude
tradičně zakončen společenským večerem
s rautem. Druhý den rozhodnete o prioritách
činnosti svazu na nadcházející období let
2011–2013, o začlenění městysů z Komory
měst do Komory obcí a o novém složení rady
svazu na další čtyři roky.
Občanský zákoník
Ve stávajícím zákoně podporujeme malou novelu týkající se úpravy nájemného a jeho určování (novela
byla schválena Poslaneckou sněmovnou, předpokládaná účinnost je od podzimu 2011). K přípravám
nového občanského kodexu se vyjadřujeme v rámci připomínkového řízení.
Obecní policie
Podařilo se prosadit novelu zákona o silničním provozu v Poslanecké sněmovně, aby strážníci obecní
policie nemuseli označovat úsek měřený radarem dopravními značkami Měření rychlosti a Konec
měření rychlosti. Nepodporujeme vznik tzv. metropolitní policie, jejíž případné působení považujeme
za nesystémové.
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení
Aktivně se podílíme na tvorbě Strategie proti sociálnímu vyloučení tak, aby opatření navrhovaná
ve strategii zahrnovala co nejširší cílovou skupinu a neobsahovala nepřiměřené povinnosti pro obce.
Sociální služby
Aktivně se zapojujeme do připravované sociální reformy s cílem získat pro územní samosprávu více
kompetencí a financí v oblasti sociálních služeb.
25
příloha Ecobat
Bilancujeme rok poté!
Rok 2010 byl prvním rokem, kdy společnost ECOBAT fungovala jako oficiální provozovatel kolektivního systému řídící se povinnostmi, které mu
ukládá zákon o odpadech. Mělo tedy opatření vyplývající z evropské legislativy skutečně významný dopad na činnost naší organizace, která
sedm let spolupracovala s výrobci a dovozci baterií pouze na dobrovolné dohodě?
Co přinesl rok 2010?
Věděli jste, že…
Výrobci a dovozci
Rok 2010
596
klientů
3068
tun
uživatelské poplatky klientů KS ECOBAT
jsou stále nejnižší v Evropě?
Rok 2009
V průběhu roku 2010 plnilo své zákonem dané povinnosti přes KS
ECOBAT 596 klientů, což je o 494 více, než tomu bylo v roce 2009.
Právě změna legislativy měla pozitivní dopad na růst počtu klientů,
konkrétně k tomu v této oblasti přispěla jak vzájemná spolupráce
kolektivních systému ECOBAT a KS EEZ, tak i povinná registrace
v Seznamu výrobců.
Oproti předchozím rokům evidujeme pozvolný nárůst množství
baterií uváděných na trh. Zásadní význam zde hraje především
změna zákona, výrobci byli donuceni začít řešit i baterie zabudované, vložené či přiložené k výrobkům, které se doposud vykazovaly
jen sporadicky, přestože to legislativa ukládá již od roku 2002.
i v České republice se začínají prodávat stále více akumulátory, to znamená, že dobíjecí
baterie jsou „trendy“?
141
klientů
každým rokem se v maloobchodní síti
v ČR prodá téměř 150 milionů kusů nových
baterií?
2638
jsme každý v roce 2010 koupili v průměru
14 baterií, a oproti roku 2009 jsme tedy
koupili o jednu baterii více?
tun
v každé domácnosti v ČR se v tuto chvíli
nachází průměrně 7 vybitých baterií? To znamená, že téměř 25 milionů vybitých baterií se
povaluje v nejrůznějších krabičkách, šuplících
a jinde v našich domácnostech.
Sběrná síť
458
tun
15 %
2,29
odevzdané
baterie
13 926
sběrých míst
Množství zpětně odebraných vybitých baterií a akumulátorů se
v porovnání s předchozím rokem zvýšilo o 18 %. Nicméně kvóty EU
jsou neúprosné. Ve splnění požadovaných cílů definovaných pro
rok 2012 stále zaostáváme.
Hodnota uvádí procento zpětně odebraných vybitých baterií
z množství uvedeného na trh. Nicméně kvóty EU jsou neúprosné.
Ve splnění požadovaných cílů definovaných pro rok 2012, které
jsou vytyčeny na úroveň 25 %, stále zaostáváme.
386
evidujeme více než 2400 škol, které navštěvuje něco málo přes 500 000 dětí, které
se aktivně podílejí na sběru a plnění úkolu
v rámci školního projektu Recyklohraní?
Navíc to byly právě děti, které z 1/5 přispěly
k celkově posbíranému množství vybitých
baterií v roce 2010!
tun
14,6 %
Číslo udává počet odevzdaných vybitých baterií typu AA na 1 obyvatele. Abychom mohli být za dva roky všichni spokojeni, musí
přinést do sběrných boxů každý z nás o 1,75 kusu více, tedy rovnou
celé čtyři baterie.
1,93
odevzdané
Počet sběrných míst již neroste tak dynamicky, jak tomu bylo
v dřívějších letech. Za zmínku však stojí, že se nám podařilo pokrýt
všechny obce nad 1500 obyvatel, a tím jsme splnili jednu z klíčových podmínek, kterou KS udává zákon o odpadech.
11 015
Environmentální vyúčtování
baterie
Prodejny s převahou potravin
Školy
sběrých míst
Sběrné dvory a obce
1010
subjektů
Počet zapojených subjektů v rámci sběrné sítě kolektivního systému ECOBAT nemá na vývoj legislativních změn zásadní vliv.
1230
Prodejny elektro
subjektů
Specializované prodejny
86 %
Procento recyklovaných baterií oproti loňskému roku narostlo,
nicméně teprve od roku 2010 se navíc staráme, jak je celá baterie
materiálově zpracovávána.
69 %
Provozní budovy
Administrativní budovy
Budeme-li tedy chtít odpovědět na otázku, kterou jsme si položili v úvodu tohoto článku, tak bez větších
rozpaků na základě uvedených indikátorů můžeme konstatovat, že přínos to zcela jistě byl. Nicméně tato
hypotéza má i svou druhou stránku, a to tu, že výsledky z roku 2010 mohly být právě takové, jaké byly,
a to díky předchozímu dobrovolnému plnění a osmileté mravenčí práci KS ECOBAT, která Českou republiku
posunula ve sběru přenosných baterií tam, kde se dnes zaslouženě nachází.
26
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
Zpracovatelé
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
Mysli eco, řekni cheese 
Zkuste si spočítat, kolik přístrojů na baterie používáte: od hodinek přes budík, dálkové ovládání televize, digitální fotoaparát a notebook až po holicí strojek nebo zubní kartáček. Zjistíte, že v průměru spotřebujete přibližně čtrnáct baterií a akumulátorů ročně.
Skutečně! Přenosné baterie a akumulátory
se staly nedílnou součástí našeho života a jejich spotřeba narůstá. V maloobchodní síti ČR se každoročně prodá
téměř 150 milionů baterií. V tuto chvíli
se v každé české domácnosti nachází
průměrně sedm vybitých baterií – to
je 25 milionů kusů, které by mohly být
recyklovány! Nemalé množství končí
v domovním odpadu. Přitom baterie
jsou odpovědné za 88 % rtuti, 10 % zinku a 85 % kadmia z celkového obsahu
těžkých kovů v komunálním odpadu.
Ohrožují tak nejen životní prostředí,
ale i zdraví lidí. Také z tohoto důvodu je
na místě, aby použité přenosné baterie
či akumulátory nekončily ve spalovnách
nebo na skládkách, ale byly odevzdávány
k recyklaci.
Přestože u nás sběr přenosných baterií postupně
narůstá, je ČR se svými dvěma bateriemi na osobu
a rok stále pod kvótami směrnic EU. Ty požadují,
aby Česká republika v roce 2012 recyklovala každou čtvrtou prodanou baterii a dosáhla minimálně čtyř sebraných monočlánků na občana. Aktivity ve sběru a recyklaci baterií se však v posledních
letech dynamicky rozvíjejí, a to jak v rozsahu technologického zpracování, tak i v oblasti propagace.
Právě proto spustil v letošním roce kolektivní systém ECOBAT originální propagační kampaň v oblasti třídění odpadů. Projekt, jenž je zaměřený
na širokou veřejnost, má za cíl naučit rodiny, ale
i jednotlivce sbírat vybité baterie v domácnostech. Třídění vybitých baterií by se tak mělo stát
Krátce
Roční zpráva
Dne 31. 3. 2011 jsme podali na podatelnu Ministerstva životního prostředí ČR roční zprávu o způsobu plnění povinnosti zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů za rok 2010, čímž jsme
splnili za naše klienty zákonem stanovenou povinnost. Kompletní znění zprávy naleznete na stránkách ECOBATu v rubrice ke stažení. Národní rekord ve sběru pokračuje
Dosavadní rekord ve sběru vybitých baterií chtějí překonat již 20. dubna město Semily
a poté se o totéž pokusí i ve Zlíně, kde se akce
koná 28. dubna. Kompletní výsledkovou listinu
i s možností, jak se do soutěže přihlásit, hledejte
na www.ecobat.cz!
součástí moderního životního stylu každého z nás,
obdobně jako je tomu při třídění použitých obalů.
Samotný projekt všem zájemcům bezplatně nabízí
sběrnou nádobu, kterou díky svému unikátnímu
vzhledu nazýváme ECOCHEESE. Tento funkční, ale
zároveň i elegantní box, který byl vyroben hned
v několika barevných provedeních, lze bez problémů umístit do jakéhokoliv interiéru. Pokud vás náš
projekt zaujal, neváhejte a navštivte náš promostánek. V květnu budeme k vidění v Praze, Kladně,
Berouně a Mladé Boleslavi. Boxík si můžete také
jednoduše bezplatně objednat. Veškeré informace
najdete na našem webu www.ecocheese.cz.
Tipuj a vyber si výhru podle svého gusta
I v měsíci květnu máte možnost navštívit
promostánek ECOCHEESE, u kterého si budete
moci vyzvednout sběrnou krabičku. Navíc si nezapomeňte při této příležitosti tipnout odpověď
na soutěžní otázku. Své tipy zasílejte do 31. května!
Za nejpřesnější odpověď si pak můžete vybrat cenu. Více informací najdete na www.ecocheese.cz.
Staň se rekordmanem! Počtvrté
Netradiční soutěž, kterou pro města a obce České
republiky připravila společnost ECOBAT, ukončila
v minulém roce již třetí ročník v řadě za sebou.
Rekordmanem ve sběru použitých baterií se postupně chtělo stát 11 českých a 7 moravských
měst. Během 90 hodin, tedy vždy v pětihodinovém intervalu, bylo nashromážděno dohromady
10 318,20 kg vybitých baterií. To znamená, že kaž­
dou minutu bylo odevzdáno 106 kusů AA tužkových monočlánků anebo že každý z obyvatel všech
zúčastněných měst a obcí přinesl jednu nedobíjecí
baterii. Pro úplnost pak nesmíme zapomenout,
že dohlížející komisaři z agentury Dobrý den museli hned devětkrát přepisovat vítězné hodnoty
do české obdoby Guinnessovy knihy rekordů.
V současnosti se může Česká republika pochlubit
hned dvěma držiteli národního rekordu ve sběru
použitých baterií, a to proto, že se zároveň hodnotí kategorie absolutního posbíraného množství
v kilogramech, jehož držitelem je město Ústí nad
Labem, a kategorie posbíraného množství v přepočtu gramů na 1 obyvatele, kde nejlepšího výsledku dosáhlo město Česká Třebová.
V případě, že by vás naše akce zaujala, neváhejte
a přihlaste se na další ročník této zajímavé soutěže
již nyní, neboť počet rekordů konaných v jednotlivých ročnících je omezen. Kompletní informace
získáte na našich webových stránkách.
27
Příloha ekolamp
Rok 2010 nebyl pro českou ekonomiku nejšťastnější a dopady zpomalení růstu se nevyhnuly ani kolektivním
systémům a zpětnému odběru. EKOLAMP, který v České republice již šestým rokem provozuje systém sběru
a recyklace použitých světelných zdrojů a svítidel, prodělal částečnou stagnaci v objemu zpracovaných zařízení. Firmy a lidé zkrátka začali odkládat spotřebu na další roky.
umožňovat důslednější kontrolu dlouhodobých
závazků a musí být transparentní. Pro všechny subjekty na trhu musí platit stejná konkrétní pravidla,
aby nebylo možné jejich obcházení. Musí být zajištěna vymahatelnost zákona a sankcí za porušování
povinností spjatých se sběrem a recyklací elektroodpadu. Pak se jistě zvýší i míra zpětného odběru.
„Krize ovlivnila obměnu některých osvětlovacích zařízení, což pro EKOLAMP znamenalo menší přísun materiálu pro sběr a recyklaci,“ vysvětlil
Alexandr Hanousek, jednatel kolektivního systému
EKOLAMP. I vloni trval strnulý stav na poli legislativním a nebyly přijaty některé potřebné změny či rovnou nový koncept zákona o odpadech.
Odpovědnost za zpětný odběr elektrozařízení
po ukončení jeho životnosti je ze zákona přenášena na výrobce a dovozce. Avšak dosavadní právní
úprava v této oblasti umožňuje obcházení některých povinností. Systém zpětného odběru musí
Materiálové využití u světelných zdrojů
je 96 %
Skepse ve společnosti se odrazila i v ochotě lidí
podílet se na ochraně životního prostředí, což
Ekolamp postupně obmění velkokapacitní kontejnery CZ1 a CZ2
28
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
ukazují i výsledky pravidelných sociologických
průzkumů. „Přesto EKOLAMP v loňském roce obstál se ctí a docílil velmi slušných výsledků při sběru a recyklaci,“ bilancuje Hanousek. EKOLAMP
v roce 2010 sebral celkem 721,9 tuny světelných
zdrojů, jejichž materiálové využití bylo rekordních
96 procent (zákonná kvóta je 80 %). V porovnání s rokem předchozím došlo k nárůstu objemu
sebraných světelných zdrojů o 6 tun. Přispěla
k tomu i nová síť malých sběrných nádob, která
dnes čítá více než 1200 míst. V uplynulém roce
EKOLAMP sebral 276,9 tuny průmyslových svíti-
Ing. Alexandr Hanousek, jednatel společnosti
Krátce
EKOLAMP se představil na veletrzích AMPER
a ELECTRON
Počátek jara se pro EKOLAMP nesl mimo jiné i ve znamení veletrhů. Svou činnost představil
návštěvníkům brněnského 19. mezinárodního veletrhu elektrotechniky a elektroniky AMPER 2011
v termínu od 29. března do 1. dubna. Ve dnech
12. až 15. dubna se pak kolektivní systém prezentoval v pražských Letňanech na veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky ELECTRON 2011.
Společným tématem obou expozic bylo nové mot­
to EKOLAMPu: „Ochrana přírody tkví v maličkostech – myslíme ekologicky“, které je symbolicky
spojené s nezastupitelnou rolí včely v ekosystému.
„Podobně jako každá žijící včela přispívá k udržení
Expozice na veletrzích Ampér
a Electron
del. Při jejich recyklaci bylo dosaženo 80% materiálového využití (zákonná kvóta je 70 %). Co
do sběru jde v této skupině svítidel o 18% pokles,
který způsobily zejména zmiňovaná odložená
spotřeba a investice. S ohledem na ekonomické
oživení EKOLAMP v dalších letech očekává opět
návrat k růstové křivce.
Na osvětu se nezapomíná
EKOLAMP vloni uskutečnil několik zajímavých
vzdělávacích projektů, které úspěšně podpořily narůstající povědomí o důležitosti zpětného
odběru nefunkčního elektrozařízení. Za zmínku
stojí především účast v programu pro české školy Recyklohraní, populární ekologické partnerství
osvětlení vánočních stromů v šesti vybraných krajských městech a mimořádně úspěšná internetová
soutěž Rozsvítíme vaše Vánoce. Osvětová práce
s veřejností bude pro EKOLAMP prioritou i v letošním roce.
Máme široký záběr
Sběrná síť tohoto kolektivního systému dnes
zahrnuje smluvní spolupráci s 580 sběrnými
dvory měst a obcí. Více než 3000 obcí pokrývá EKOLAMP mobilním svozem. Zpětný odběr
probíhá rovněž prostřednictvím velkoobchodní
sběrné sítě, jež čítá 345 provozoven. Až do roku
2013 zůstává EKOLAMP jediným systémem, jenž
má od ministerstva životního prostředí autorizaci ke zpětnému odběru a recyklaci historického
elektrozařízení skupiny č. 5 (tj. osvětlovacích zařízení a svítidel). Tuto povinnost naplňuje pro více
než 300 svých členů, mezi nimiž jsou i významné
mezinárodní společnosti jako Philips, OSRAM,
Narva, Modus, TREVOS či CTS Praha.
ekologické rovnováhy v přírodě, pomáhá každá zářivka, kterou nevyhodíme do popelnice, zachovat
zdravé životní prostředí,“ řekl Radoslav Chmela,
zástupce kolektivního systému EKOLAMP, který se
již šest let zabývá zpětným odběrem nefunkčních
světelných zdrojů a svítidel. Právě díky EKOLAMPu
se každý rok do přírody nedostane několik desítek
kilogramů rtuti. Ročně totiž systém zpětně odebere stovky tun osvětlovacích zařízení.
my
slí
ee
m
Některé firmy za likvidaci zářivek stále
platí
Vedle projektů pro veřejnost a osvěty se EKOLAMP
soustředí na zlepšení služeb pro současné a potenciální partnery. „V době, kdy každý hledá
úspory, mohou nejrůznější instituce partnerstvím s námi ušetřit zbytečné náklady. Stále ještě
existují firmy, obce či nemocnice, které likvidují
použité zářivky v režimu odpadů a zbytečně za likvidaci platí,“ uvedl Hanousek.
EKOLAMP proto novou síť malých sběrných nádob začal budovat zejména v obchodech, na úřadech, ve školách a ve firmách. K dnešnímu dni
bylo v Česku instalováno již více než 1200 malých
sběrných nádob a další tisíce budou instalovány
v příštích letech. Nádoby jsou určeny pro zpětný odběr úsporných kompaktních zářivek, výbojek, lineárních zářivek do délky 40 cm a světelných zdrojů obsahujících LED diody. Aktuální
seznam sběrných míst podle jednotlivých krajů
a informace o jejich otevírací době naleznete
na www.ekolamp.cz/seznam-sbernych-mist.
kol
o g ic k y
29
zábava / TEXT: Petr Holeček / FOTO: Michael Kratochvíl
Mezi „dráhaři“ z Letné
Jestli někdo věří, že i drobné elektrické součástky mají duši, jsou to určitě autodráhoví modeláři. Jeden
z nejstarších českých klubů sídlí na Letné v Praze. Strávili jsme odpoledne mezi opravdovými elektronadšenci. Je
to hobby, sport, elektrikařina, ale hlavně legrace.
Když vstoupíte do klubovny automodelářů z Prahy 7, zavrže podlaha a ucítíte
známou svazarmovskou vůni – starého nábytku a postupně i technického benzinu,
oleje, barev ve spreji a hlavně tavícího se cínu. „Vítám vás mezi námi. Tak tady se
scházíme,“ rozhlédne se Pavel Kulovaný, asi třicetiletý vedoucí zdejšího kroužku.
Je úterý, 16 hodin. Ve stejný den a hodinu se tu už řadu let schází parta kluků, dospívajících i dospělých, aby vyladili svoje modely na další závod, případně postavili
model úplně nový a v závěru změřili síly na vlastní autodráze.
žemi. V poličkách jsou vystaveny modely různých kategorií, ale také old timery
a speciály NASCAR. Vedle připevněného nářadí čtu na cedulce vyryté jméno –
Ota Labuťa. „Každý automodelář s sebou tahá takový kufřík, dneska se už dělají
plastové. Má v něm všechno nářadí, náhradní díly i samotné modely,“ říká veterán, který stojí v čele klubu a nevynechá jediné jeho důležité setkání. Mezitím
přiběhne jeden z mladších členů, že už je čas nastříkat tu slíbenou karoserii, ať
šéfa nezdržujeme.
Je stará, ale naše
„To je naše chlouba. Je sice už třicet let stará, ale má patinu,“ hladí dřevěnou závodní autodráhu Pavel. „Na Podbabě teď zprovoznili delší, úplně novou. Jenže tahle už
zažila tisíce a tisíce závodů,“ pokračuje a ukazuje na záludnou šikanu a dominantní
klopenou zatáčku. Slot Car Racing Club z Prahy 7 je na svou dráhu pyšný. Kdo teď
v Česku v dráhové modelařině něco znamená, začínal na ní. Nebo tu alespoň odjel
hromadu závodů. „Je dlouhá 21,5 metru. Závodí se v osmi drahách, v každé jsou
přišroubované měděné pásky. Do nich teče stejnosměrný proud z trafa v rohu
místnosti,“ ukazuje Pavel na bednu, na které už stojí tři malí kluci. Se zaujetím
třímají v ruce ovladače a regulují, kolik proudu svému autu v barvou odlišené dráze
pustí. „Prosím, nasaď mě,“ zavolá dvanáctiletý Michal na kamaráda u trati. Závodní
speciál totiž vylétl ze zatáčky.
Koníček za stovky i tisíce
Autodráha je sice třicátnice, ale není pro nějaká béčka. Závodit se na ní nikdo nenaučí
ze dne na den. Model kategorie PR/24, familiárně přezdívaný „plechovka“, proletí
dvacetimetrovou dráhu za 5 vteřin. Když dokonale neznáte svoje auto, záludnosti
zatáček a neumíte to s elektrickým ovladačem s tranzistorem, brzy si model rozbijete.
„Nepořádáme jen závody. Hlavně učíme kluky, jak si model postavit z jednotlivých
dílů. Při jeho stavbě si osvojí práci se základním nářadím a naučí se pájet,“ vysvětluje
Pavel Kulovaný. Sestavit si vlastního závoďáka není levná záležitost, ale rozhodně to
není natolik finančně vyčerpávající jako jiné druhy modelářství. V kategorii pro začátečníky G/12 mluvíme o stokorunách za jednotlivé díly. Mladí modeláři si během půl
roku vyrobí vlastní podvozek. K dokončení modelu pak musí koupit převod, pastorek,
vodítko, osu, gumy, disky a karoserii. To vše obsahuje balíček za cenu kolem 450
korun. Dále je potřeba elektromotor přibližně za 350 korun. Závodní „plechovka“
o třídu výš může spolknout už i tisíce korun. Motor může stát až dva tisíce, předepsaný podvozek přijde na 500 korun, odolná karoserie z lexanu stojí kolem stovky. Další
stovky korun utratíte za další potřebné díly, třeba gumu na výrobu kol.
Autodílna v kufříku
Klub „dráhařů“ funguje na Praze 7 už od roku 1968. První členové se scházeli
v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, kde měli svou první autodráhu. V roce 1974 se přesunuli pod křídla Domu dětí a mládeže Prahy 7 na Letnou,
do budovy pod letenskou vodárnou. „Učil jsem ho jako žáčka a teď tady sám
vede kroužek,“ směje se vousatý chlapík v triku s logem klubu. Po chvíli otevře
na ponku se svěrákem dřevěný kufr. Skrývá malou autodílnu dokonce i s gará-
30
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2011
Elektromotory si schovávám
„Nejdůležitější součástkou na autíčku není motor, jak by se mohlo zdát. Je to
tady ta malinká věc,“ říká Ota Labuťa a obrací závodní speciál na střechu. Ukazuje
ASEKOL zábava
na malý kovový kartáček, který funguje jako snímač proudu v měděné dráze. Vypadá
jako knot do petrolejky. Když se opotřebuje, může se vyhodit. Nový stojí asi deset
korun. „To je mimo vyšeptalých uhlíků jediná věc, kterou vyhazujeme do koše,“
říká Pavel. Mohlo by se zdát, že elektroodpadu budou mít dráhoví modeláři plné
bedny, ale ne. Když už jednou autu vtiskli duši, přece ho nevyhodí. „V elektromotoru
se třeba může ojezdit kotva, ale i ta se dá vyměnit. Já vyhodím jen minimum věcí.
Dokonce jsem takový blázen, že si schovávám elektromotory ze svých starých aut.
Z nějaké lásky nebo snad vzpomínky, že mi třeba pomohly vyhrát nějaký závod,“ říká
vousatý Ota.
Hraje si už čtyřicet let
Odpoledne mezi modeláři uteče jako voda. Je zajímavé sledovat, jak se tu propojují generace. Do kroužku teď chodí dvanáct kluků, pravidelně se tu schází i dvacet
dospělých. „Smutné je, když klub někteří rodiče berou jen jako odkladiště na dvě
hodiny v úterý. Kdo chce jezdit na profesionální autodráze, musí se pro to zapálit,“
podotýká Pavel a Ota se přidává: „Já už si s těmi autíčky hraju čtyřicet let. Nikdy jsem
nic nevyhrál, jsem spíš modelář. Ale je skvělé vidět, že kluci, které jste něco naučil,
teď vozí do klubovny mistrovské poháry.“ Češi jsou v tomto hobby sportu vůbec
dobří. Autodráhy u nás nejsou rozšířeny tak jako v Anglii, USA, Finsku nebo Švédsku,
ale kolem čtyřiceti jich tady bude. V klubovně jsem na závěr návštěvy dostal úkol.
„Vyřiďte čtenářům, že pokud taky chtějí nasát atmosféru kolem dráhy, ať dorazí
v úterý.“ Tak vám to vzkazuju. Třeba si tu také zůstanete hrát desítky let.
1
8
7
5
7
1
9
3
1
3
7
4
3
8
6
9
8
Historie elektromotoru
První laboratorní elektromotor sestrojil v roce 1820 anglický chemik a fyzik Michael
Faraday. Skládal se z drátu ponořeného v nádrži rtuti, kde byl umístěn magnet. Proud
procházel drátem a točil se kolem magnetu, čímž dokazoval, že vytváří magnetické
pole. Moderní elektromotor byl náhodně objeven až v roce 1873, když Zénobe Gramme
vodivě spojil roztočené dynamo s druhým stojícím dynamem, čímž vznikl napájený
motor. V roce 1888 pak srbský vynálezce Nikola Tesla zjistil, že magnetické pole může
rotovat, jestliže dvěma cívkami v pravém úhlu protéká střídavý proud.
9
2
5
2
9
7
4
5
1
Znění tajenky zašlete
elektronicky na adresu
[email protected]
do 31. 5. 2011. Deset
vylosovaných, kteří odešlou
správné řešení, obdrží
věcné ceny. Nazapomeňte
do e-mailu uvést svou adresu!
Správné znění tajenky
z minulého čísla: Úsporná
kancelář může být realitou
Výherci z minulého čísla:
Miroslav Stropek (Bukovany),
Jana Bambuchová (Valašské
Meziříčí), Irena Heczková
(Skalná), Pavla Sýkorová
(Spálené Poříčí), Jana Šrámková
(Cheb), Eva Kremláčková
(Moravské Budějovice),
Marie Bečvářová (Stachy),
Pavel Stejskal (České
Budějovice), Marcela Bartková
(Dobrá), Zdeněk Kašparovský
(Bílovice)
31
NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ
ČERVENÁ
Nesete do kontejnerů tříděný odpad?
Máte jednu ruku volnou?
Přiberte s sebou i vaše
drobné elektro a baterie
Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města
www.cervenykontejner.cz