Bloková metoda: Návod k přípravě podkladů pro strategická

Bloková metoda:
Návod k přípravě podkladů pro strategická
rozhodnutí
P. Pergler
© P. Pergler, 2008. Rozšiřování a komerční využívání tohoto návodu je povoleno jen se
souhlasem autora na [email protected]
Bloková metoda 3
stránka 2 z 97
Bloková metoda je jednou z metod, jak připravovat závažná, zásadní komplexní
společenská rozhodnutí / strategie / politiky (anglicky policy). Využívá
systémového čili demokratického přístupu k jejich přípravě, na rozdíl od
kabinetního čili silového přístupu, kterým se tento návod nezabývá.
Text začíná úvodem, ve kterém se stručně vysvětlují pojmy a cíle strategie,
systémového přístupu a blokové metody. Pak následuje vlastní návod jak blokovou
metodu využít. Je možno ho nasadit bez konzultace, ale ve složitějších aplikacích
je výhodnější komunikovat s někým, kdo má se systémovou přípravou strategií
praktické zkušenosti.
V přílohách se shrnují typické příklady chyb, odpovědi na často kladené otázky,
dílčí doporučení pro specifické situace, odkazy na související publikace (role
strategické práce v demokracii, počítačové programy, apod.) a seznam vybrané
literatury.
Text je založen na světové konzultační a exekutivní praxi (tzv. dobrá praxe),
aplikacích v ČR (zejména v zemědělské politice a tzv. Bezděkově komisi), práci
pro českou vládu (zejména zprávě pro předsedu vlády z r. 2002 a poradní činnosti
pro některé ministry a ústřední úřady) a informačních zdrojích (zejména literatuře,
konferencích, seminářích a internetových pramenech). Na redakci a publikaci
přispělo MFČR.
---------------------------------------------------------------------------------------------------This is a manual how to use one particular method for preparing background
material for a decision about complex and important societal problems. The
method is concerned with policies, legislative and executive decisions, programs of
political parties, and work of nongovernmental organizations. It is based on broad
participation, takes into account global experience, and has also been modified for
transitive countries. The text includes a step by step procedure, toolbox of
techniques, definition of terms, list of typical errors, positive independent
evaluation of an application in the Czech Republic, and also summaries in English.
This manual is application-oriented, i.e., does not include general discussions from
a political science point of view.
Bloková metoda 3
stránka 3 z 97
Obsah
1. ÚVOD ....................................................................................................................................................... 5
1.1 PŘEDMLUVA ........................................................................................................................................................ 5
1.2 JAK ČÍST TENTO TEXT .......................................................................................................................................... 6
1.3 DEFINICE .......................................................................................................................................................... 7
1.4 STRATEGIE .......................................................................................................................................................... 8
1.5 BLOKOVÁ METODA ........................................................................................................................................... 10
2. STRATEGIE .............................................................................................................................. 14
2.1 NÁVRH KONCEPCE/STRATEGIE/POLITIKY .......................................................................................................... 14
2.2 DÍLČÍ PROBLÉMY ............................................................................................................................................... 17
2.3 ÚČAST VEŘEJNOSTI ........................................................................................................................................... 19
3. BLOKOVÁ METODA ....................................................................................................... 20
3.1 SYSTÉM BLOKŮ ................................................................................................................................................. 20
3.2 POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ PODKLADU...................................................................................................................... 26
BLOKOVÁ METODA ............................................................................................................................................. 41
3.3 VARIANTY ŘEŠENÍ ............................................................................................................................................. 43
3.4 ZJEDNODUŠENÁ BLOKOVÁ METODA ................................................................................................................. 47
3.5 SYNOPTIK .......................................................................................................................................................... 47
4 STRUČNÝ SOUHRN .................................................................................................... 58
5 ZDROJE INFORMACÍ A LITERATURA ............................ 61
PŘÍLOHY:............................................................................................................................................. 69
PŘÍLOHA Č.1 -ZÁPIS BLOKU .................................................................................................................................... 70
PŘÍLOHA Č.2 – SYSTÉMOVÝ A SILOVÝ PŘÍSTUP ....................................................................................................... 89
PŘÍLOHA Č.3 - ÚVODNÍ INFORMACE ........................................................................................................................ 90
PŘÍLOHA Č.4 - SOUHRN HODNOCENÍ (MZE) ............................................................................................................ 91
PŘÍLOHA Č.5 - BEZDĚKOVA KOMISE JAKO TEST....................................................................................................... 92
PŘÍLOHA Č.6 - JOSEF LUX........................................................................................................................................ 94
PŘÍLOHA Č.7 - METODICKÉ HODNOCENÍ.................................................................................................................. 95
PŘÍLOHA Č.8 - HODNOCENÍ ..................................................................................................................................... 96
PŘÍLOHA Č.9 - O AUTOROVI .................................................................................................................................... 97
Bloková metoda 3
stránka 4 z 97
1. ÚVOD
1.1 Předmluva
Bloková metoda je jedním z postupů pro přípravu komplexních společenských rozhodnutí /
strategií / koncepcí / politik1. Je zakotvena na straně jedné v metodice obvyklé v teorii řízení a na
straně druhé se opírá o tzv. „dobrou praxi“, tj. o zobecnění zkušeností z úspěšných aplikací.
Ukazuje i způsoby zjednodušení postupu (viz též 1.2 Jak číst tento text, str. 7). Uvádí i specifika
pro přípravu legislativních, exekutivních a jiných rozhodnutí. Navrhuje postup pro intenzivní
účast veřejnosti na přípravě podkladů, ale nepředpokládá její přímou účast na rozhodování.
Pro přípravu reálných strategií jsou důležité dvě podmínky:
První je účinná metodika přípravy podkladů. Návod se zabývá konkrétními doporučeními k
práci. Pokud je to nezbytné, uvádí vliv na demokracii, kterou úspěšná i neúspěšná příprava
podkladů pro rozhodování může mít.
Druhou podmínkou je politická a exekutivní vůle, která je pro aplikaci nezbytná. Ukázalo se, že
nositelé moci většinou projeví efektivní zájem o procedurální zlepšení, když opak by byl pro ně
bezprostředně nebezpečný a když některý z vyzkoušených prostředků pro zlepšení je pohodlně
po ruce.
Tento text podává praktický návod k aplikaci blokové metody, včetně kritérií, v jakých
případech je tato metoda vhodná. Podle potřeby vysvětluje též principy dobré praxe při přípravě
podkladů pro závažná rozhodnutí, která platí bez ohledu na to, jaká metoda se pro realizaci dobré
praxe zvolí. Dobrá praxe je významná též pro přípravu a hodnocení plánů na místní výstavbu,
včetně ekologických hodnocení. Tento návod se tím nezbývá. Pouze v nezbytné míře se zabývá
otázkami politologie a role demokracie, které s dobrou praxí souvisí. Je to především prakticky
orientovaný návod.
Řada spolupracovníků se účastnila diskusí tradičních metod přípravy podkladů, formulace a
aplikace blokové metody a související analýzy role veřejnosti v demokracii. V různých směrech
zejména přispěli R. Agger v Římě, děkan C. Andrew a ředitel J. Byrne v Ottawě, ministr J.Lux v
Praze a pracovníci Kalifornské univerzity v Los Angeles, Havajské university v Honolulu a
zejména mezinárodní konzultační firmy P. Pergler Associates Inc. Při aplikaci metody v Praze
mnozí spolupracovníci přešli do role spoluautorů a někteří politici a zaměstnanci veřejné správy,
zejména MFČR, pomáhali ošetřit specifika transitivní země. H. Pěnkavová – Moškořová, Karel
Zemek a Josef Baxa redigovali tento návod a s firmou Fractal spolupracovali na přípravě
počítačových programů. Těm všem patří poděkování.
1
Termíny: komplexní společenská rozhodnutí / strategie / koncepce / politika, chápeme v tomto textu jako
synonyma. Aplikace metod a postupů je stejná.
Bloková metoda 3
stránka 5 z 97
1.2 Jak číst tento text
Některý čtenář očekává, že bude sám spolupracovat na přípravě strategie nebo ji koordinovat.
Pokud je to možné, měl by si v každém případě přečíst kapitolu 2 a 3. Pro aplikaci standardní
blokové metody se doporučuje prostudovat všechny číslované kapitoly. Přitom se mu vyjasní i
výběr, co by měl číst z příloh.
Jiný čtenář chce napřed posoudit, zda bloková metoda je v jeho situaci vhodná, ale nemá v
úmyslu sám přípravu řídit. To je typické pro rozhodovatele, politiky a vedoucí pracovníky
veřejné správy, například náměstky ministrů. Pro něho je nejvhodnější seznámit se s texty:
příloha č. 4 Souhrn hodnocení, kapitola č.3.2 Postup při přípravě podkladů.
K nasazení blokové metody nebo k rozhodnutí, zda má být nasazena, je někdy vhodné užít
metodických konzultantů a jindy to není nutné (to je něco jiného, než věcní konzultanti a
odborníci, například z oboru dopravy; (viz též kapitola 3.2 Postup při přípravě strategií str 27. a
kapitola 5. Zdroje informací a literatura str. 62). Zejména se bez metodické konzultace obejdou
pracovníci, kteří již úspěšně prakticky spolupracovali v týmu, jenž podklad připravil některou
jinou metodou. Postačující je i zkušenost při aplikaci vyzkoušené praxe na některém zahraničním
pracovišti, pokud byla praxe adaptovaná na místní poměry. Nestačí zkušenosti s improvizací ani
práce v improvizované atmosféře, například ve veřejné správě transitivní země, kde
profesionální řízení nebylo ještě zavedeno. Právě tak nestačí znalost z literatury a konferencí.
Zkušenost ze stáží bývá postačující, pokud se frekventant aktivně takové přípravy podkladů
zúčastnil alespoň po větší část roku. Nestačí zkušenost s vyučováním, je nutná zkušenost s
úspěšným prováděním.
Kde nikdo nemá uvedené zkušenosti, je vhodné se obrátit na konzultanta, který je má. Čtenář,
který se rozhodne si konzultaci vyžádat, by ji ve vlastním zájmu měl zahájit poměrně brzo.
Nejpohodlnější je někdy zajistit si pouze několik hodin konzultace u nejzkušenějšího odborníka,
jaký je dosažitelný, a nezavazovat se předčasně k delšímu konzultačnímu procesu s tímtéž
odborníkem. Jde-li o rozhodnutí, zda blokovou metodu nasadit, je při konzultaci cenná účast
budoucího rozhodovatele. Zkušený konzultant může doporučit k úvaze některou z řady metod.
Když vlastní zkušenosti chybí a nepodaří se využít konzultace od někoho, kdo je má, je to pro
další komplexní práci poněkud zvýšené riziko. V tom případě je vhodné nastudovat několik
popisů konkrétních procesů při přípravě podkladů. Nestačí obecné úvahy a návody, protože
cílem studia je částečně nahradit praktickou zkušenost. Nestačí ani text samotného návrhu, je
potřeba znát popis procesu.
První pokus o improvizaci přípravy se, pokud je známo, nikdy u komplexního problému
nezdařil. Pokud se nezaujatě a explicitně shrnou zkušenosti z nezdařeného pokusu, je velká
šance, že další pokus bude úspěšný.
Na začátku práce se spolupracovníci mohou seznámit s jednotlivými kapitolami tohoto návodu a
pak je diskutovat, ať s konzultantem nebo jen mezi sebou. Kapitoly jsou podle toho stavěny, i
když to občas vyžaduje opakování některých informací. Cílem je popisovaný postup plně
pochopit upravit si ho na podkladě zkušeností tak, aby vyhovoval pro specifickou aplikaci.
Bloková metoda 3
stránka 6 z 97
1.3 DEFINICE
Strategie (policy, stručná definice) je zásadní rozhodnutí o ošetření komplexního problému,
zahrnující vizi i konkrétní dílčí úkoly. V demokracii má být vyjednaná a přijatá na podkladě
transparentního porovnání očekávaných dopadů mezi nezaujatě připravenými variantami.
Strategií / koncepcí / politikou se rozumí volba jedné kombinace možných variant
nejdůležitějších rozhodnutí určeného komplexního věcného problému na podkladě porovnání
jejich nákladů a krátkodobých až dlouhodobých následků. Strategie dává vizi budoucnosti a
závazně ukládá první rozhodující opatření k její realizaci, zásadně ovlivní další důležitá
rozhodnutí, bere v úvahu možnosti dalšího vývoje situace a respektuje souvislosti s jinými obory
a úrovněmi. Vzniká přijetím návrhu strategie rozhodovatelem. Návrh strategie je připraven
vyzkoušenou a adaptovanou metodou v intenzivní transparentní spolupráci a dialogu s odbornou,
politickou a širokou veřejností, porovnává různé pozice k předkládaným variantám, je přístupný
veřejnosti a podle potřeby se dopracovává a reviduje. Souhrn návrhu strategie, s referencemi k
celému návrhu, se předkládá rozhodovateli jako rozhodovací materiál
Návrh strategie (policy proposal) je vyhodnocený a odůvodněný variantní návrh, jakou
strategii daného problému lze přijmout. Jedná se o pracovní materiál připravený v intenzivní
spolupráci a dialogu s odbornou a širokou laickou veřejností, o jehož závěrech je rozhodovatel
informován. Návrh strategie bývá podrobný a transparentní (to jest veřejně přístupný) a
srozumitelný osobám s potřebným vzděláním. Vychází z něho adresné materiály, zejména
rozhodovací materiál.
Pseudostrategie/pseudokoncepce/ Potěmkinova koncepce (pseudopolicy, potemkin) je
materiál označovaný jako strategie, který neodpovídá její definici. Obvykle mu chybí některé
podstatné komponenty, některé varianty a pozice byly vycenzurovány, nestačí jako podklad pro
rozhodnutí nebo příprava nebyla nezávislá. Někdy jde o strategickou studii, která obsahuje cenné
analytické, obecné nebo jiné významné komponenty.
Rozhodovací materiál (decision background) je adresný materiál určený jako informace
rozhodovateli pro rozhodnutí o vymezeném problému. Rozhodovací materiál je určen pro
určitého rozhodovatele a vyhovuje jeho požadavkům na časování, délku a strukturu. Jeho další
zpracování není obvykle transparentní. Rozhodovatelem nebo za jeho vedení probíhá (často
důvěrné) vyjednávání, diskuse a modifikace materiálu. Teprve rozhodnutí je zase transparentní.
Nezaujatě shrnuje všechny významné informace z návrhu strategie a zahrnuje i elektronické
odkazy k pohodlnému nalezení hledané informace. Rozhodovatel o něm obvykle transparentně
nebo důvěrně vyjednává, upraví jej a pak buď zvolí ve své kompetenci jednu z variant, nebo
rozhodnutí odloží.
Strategická / koncepční studie připravuje informace pro návrhy strategie. Zahrnuje zejména
popis historie a situace v dané zemi, potřebné analýzy, návrhy opatření, reference a kontakty na
odborníky. Obvykle se připravuje podobně jako profesionální publikace. Strategická studie
shrnuje informace, které jsou vstupem do procesu přípravy strategie, podobně jako publikace,
konference, poradní orgány a podobně.
*
Současně užívaná česká terminologie není jednotná a nekoresponduje jednoznačně s
terminologiemi v jiných jazycích. Strategická studie nebo rozhodovací materiál jsou někdy
Bloková metoda 3
stránka 7 z 97
označovány jako „strategie“, „koncepce“ nebo „ politika“. Strategie je někdy označována jako
„balíček opatření“. Popis dílčího rozhodnutí, ze kterého se odvíjí věcný záměr zákona, je
někdy označován jako „věcný záměr zákona“. Časový horizont rozhodnutí a časový horizont
odhadu dopadů se někdy nerozlišují.
1.4 Strategie
Rozhodovací proces
(Podrobněji v kapitole 2)
Zabýváme se zde procesem přípravy návrhu komplexního a závažného společenského
rozhodnutí. Po přípravě návrhu bude podle něho připraven stručný rozhodovací materiál a ten
bude předložen k rozhodnutí rozhodovateli. Rozhodovatelem může být například městská rada,
krajský hejtman, náměstek ministra, vláda, poslanecká sněmovna nebo jejich kombinace a
sekvence. Obsahem rozhodnutí může být např. městský plán na rozšíření zeleně, energetická
politika nebo věcný záměr zákona o sociálních příspěvcích. Návrh je obvykle rozsáhlý. Během
zpracování se vyvíjí. Jeho hlavním cílem je shrnout všechny relevantní zkušenosti, aby byly k
dispozici spolupracovníkům. Na něm jsou založeny uživatelské materiály pro určitého uživatele,
například rozhodovací materiál, materiál pro média, materiál pro dialog a podobně. Vyhodnocení
konkrétní aplikace podle uvedených principů viz příloha č. 4 Souhrn hodnocení, str. 92.
Jedním z nejdůležitějších podkladů, které bývá nutno připravovat, je strategie čili koncepce.
Nazývá se někdy „politika“ nebo „dlouhodobý plán“, anglicky „policy“. Je to nejzákladnější
rozhodnutí o problému, ze kterého plynou další legislativní, exekutivní a jiná prováděcí opatření.
Obsahuje zásadní a obecnou vizi i návrh opatření, jak takovou vizi realizovat. Příklady strategie
mohou být:
• Strategie životního prostředí státu X
• Plán posílení ekonomického rozvoje města Y
• Strategie integrace etnické minority Z ve státě W.
Příkladem prováděcích rozhodnutí, která se ze strategie odvíjejí, může být:
a. Zákon o odpadních vodách ve státě X
b. Příprava plánu na posílení zahraničních investic ve městě Y
c. Mediální kampaň ve státě W o kultuře etnické minority Z
V poslední době se někdy ukazuje jako výhodné zahajovat koncepční práci přípravou návrhu
široké strategie. Ten není určen jednomu rozhodovateli, nýbrž porovnává varianty ošetření
daného problému na podkladě předpokládaných variant rozhodnutí několika rozhodovatelů. Tak
například vliv na bydlení budou mít rozhodnutí několika státních ministerstev, krajů a obcí.
Široká strategie je tedy zaměřena na věcný problém, ale nikoli na jednoho rozhodovatele. Ze
široké strategie se pak odvozují rozhodovací materiály pro určité rozhodovatele, například pro
určité ministerstvo.
Dosud není obecně jasné, jak a jestli metodika přípravy podkladů souvisí s národní kulturou. Tak
například japonské zkušenosti z druhé poloviny dvacátého století brilantně ukázaly na nové
možnosti koncepční práce. Jejich aplikace v USA však indikovala, jakou opatrnost takový
transfer vyžaduje. Bloková metoda byla ovlivněna jak zkušenostmi japonskými, tak zkušenostmi
s transferem z Japonska a sama byla testována v transitivní zemi (viz příloha č. 4 Souhrn
Bloková metoda 3
stránka 8 z 97
hodnocení, str. 92). Další pochopení kulturních faktorů bude zvláště nutné při práci v
nadnárodních organizacích.
Příprava návrhu strategie je nejdůležitější a nejobtížnější z přípravy všech návrhů rozhodnutí.
Následující text je zaměřen hlavně na ni. Příprava prováděcích návrhů je založena na stejných
principech, ale je obvykle jednodušší. V textu jsou vysvětlení, jaká zjednodušení u nich padají v
úvahu.
Příprava návrhu strategie
(Podrobněji kapitola 3.2 Postup při přípravě podkladů, str. 27)
Strategie tedy lze chápat i jako záměr rozhodovatele, jak chce v uvažované problematice
postupovat (ihned a v možných budoucích situacích) a odhad, k čemu to povede. Týká se
například vymezeného problému (například jedné etnické minority), jednoho rezortu, jedné
geografické oblasti, jednoho státu nebo města a podobně.
Strategie je natolik konkrétní, že může být v budoucnosti u závažných rozhodnutí podkladem pro
volbu, kterou z variant takového rozhodnutí zvolit. Neomezuje však rozhodovací prostor ani není
direktivním plánem, založeným na linii seshora. (Formální definici koncepce jako strategie viz.
Kapitola 1.3. Strategie, str. 8)
Časový horizont strategie obvykle přesahuje jedno rozpočtové období a je omezen na dobu,
kterou lze alespoň částečně předvídat a která může ovlivnit bezprostřední rozhodnutí. Obsahuje i
vizi budoucnosti, která je obecnější a s delším časovým horizontem než ostatní části strategie. V
budoucnu může být strategie občas nebo trvale aktualizována a revidována. Pod různými názvy
vystupuje jako standardní nástroj v řízení společnosti v rozvinutých zemích. Hraje podobnou roli
jako tak zvaná „corporate strategy“ velkých podniků, ale má poněkud odlišnou strukturu a v
podrobnostech jinak definovanou funkci.
Návrh strategie se připravuje s maximální účastí odborné i široké veřejnosti (viz. kapitola 3.2
Postup při přípravě podkladů str. 27).
Co je tedy návrh strategie/koncepce/politiky/řešení závažného komplexního problému?
1. Vzájemně porovnané varianty návrhů nebo konsensuální návrhy
a. celkového řešení a
b. řešení hlavních dílčích problémů;
2. zahrnující pro každou variantu
a. vizi s cíli,
b. závazná realizační rozhodnutí a/nebo jednoznačné priority,
c. integrovaný odhad významných krátkodobých a dlouhodobých dopadů,
d. možné cesty dalšího vývoje,
e. porovnané různé pozice,
f. podle potřeby indikátory a návrhy procesů realizace, monitorování a aktualizace;
3. zahrnující také pro celý návrh
a. podpůrné materiály,
b. kritické vyhodnocení procesu přípravy návrhu,
c. jde-li o aktualizaci návrhu, také porovnání s předchozí verzí,
d. odkazy na ostatní texty vzniklé při přípravě návrhu;
Bloková metoda 3
stránka 9 z 97
4. připravené
a. vážnými zájemci a/nebo jinými odborníky od začátku práce
1) transparentně a
2) ve vzájemné trvalé konzultaci
b. se spoluúčastí
1) široké a odborné veřejnosti,
2) budoucích realizátorů,
3) dobrovolných a nevládních organizací,
4) interesovaných úrovní vládnutí a
5) pracovníků na jiných souvisejících návrzích;
5. řízené
a. nezaujatě
b. specifikovanou adaptovanou metodou.
1.5 Bloková metoda
(Podrobněji je popsána v kapitole 3)
Cíle přípravy podkladu
Bloková metoda je jeden ze způsobů, jak připravovat návrh strategie. Užívá částečně
strukturovaných kvantitativních nebo nekvantitativních pracovních materiálů a tím ulehčuje
ověřování informací, registraci a prezentaci různých pozic a jejich integraci. Bloková metoda
napomáhá:
a. Připravit variantní návrh strategie integrací dílčích dokumentů na dvou nebo více úrovních,
například krajské a státní. Z návrhu plyne rozhodovací materiál pro volbu politiky
rozhodovateli, např. vládou a hejtmany.
b. Umožnit odborný i široký dialog, zejména:
o vyžádat si, porovnat a zahrnout do textu rozhodovacího materiálu příspěvky
odborníků, vážných zájemců a veřejnosti,
o dát každému zájemci k dispozici podklady i příspěvky a sledovat jejich vzájemné
souvislosti,
o ověřovat vstupní informace,
o revidovat existující podklady.
c. Podporovat dílčí konkrétní rozhodnutí o neodkladných problémech.
d. Umožnit budoucí aktualizaci nebo revizi strategie.
e. Urychlit práci.
f. Omezit boj o moc.
g. Užít internet, pokud si tak účastníci přejí, pro:
o sledování podrobného návodu k práci,
o registraci dílčích materiálů,
o prezentaci stavu práce zájemcům a záznam a prezentaci jejich příspěvků.
h. Shrnout výsledky do srozumitelného, stručného a ověřitelného podkladu pro rozhodovatele.
Doba, forma a délka rozhodovacího materiálu je určena rozhodovatelem, kdežto začátek
práce na návrhu je dán okamžikem, kdy důležitý problém byl identifikován.
Bloková metoda se nehodí pro následující případy:
• doba k přípravě návrhu je kratší než několik měsíců
• správné řešení je předem určeno „z hora“ a jiné varianty nesmějí být rozpracovány
Bloková metoda 3
stránka 10 z 97
•
•
•
•
•
návrh bude připraven v úplné nebo relativní izolaci malou skupinou, např. vzhledem k
utajení, boji o moc, jednoduchosti sledovaného problému nebo metodické preferenci
budoucího rozhodovatele
odborná ani široká veřejnost prokazatelně nemá zájem na rozhodnutích ani na jejich
následcích
Jde o poměrně jednoduchý problém, kde výsledky improvizovaného (tzn. bez použití
standardizované metody) postupu jsou uspokojivé
Ošetřovaný problém patří převážně a skoro úplně do jednoho oboru, například techniky,
ekonomiky nebo práva. Postupy, specifické pro tento obor, zajišťují dostatečné ošetření
problému.
Rozhodovatel odvozuje svou pravomoc od majetnických nebo mocenských vztahů, nikoli
od vůle občanů. Jeho pozice je natolik pevná, že mocenské aspekty přípravy
uvažovaného podkladu ji neohrozí. To je typické v podnikatelském sektoru.
Struktura materiálů
(Podrobněji v příloze č. 1)
Při užití blokové metody se každý blok popisuje ve společné struktuře, orientované na
praktickou akci. Základem je výběr několika variant řešení. U každé z nich je připraven jednak
popis konkrétních rozhodnutí, která variantu uvedou v život, jednak popis následků, které lze u
takové varianty očekávat (včetně nákladů a dopadů ekonomických, sociálních, politických aj.).
Dále se v popisu uvádí situace, cíle, zahraniční zkušenosti, vnější podmínky a jiné informace.
Všechny bloky mají porovnatelnou strukturu.
Popis několika klíčových problémů (např. eroze půdy, čistota spodních vod, čistota ovzduší, ...)
se integruje do popisu vyššího bloku (např. environmentálních aspektů zemědělství). Popis
několika takových bloků se opět integruje do formy bloku. Podle potřeby se integrace opakuje až
do popisu celé strategie (např. agrární politiky ČR), opět v porovnatelné struktuře. Volba
struktury bloku je taková, aby umožňovala integraci i ostatní společnou práci a aby na ní bylo
možno založit rozhodovací materiál. Zároveň lze postupovat i opačně a vyšší bloky rozkládat na
nižší.
Existuje i zjednodušená bloková metoda, kdy se klíčové problémy integrují pouze do celé
strategie, která je také ve formě jednoho bloku.
Metody pro strategickou práci
Bloková metoda není jedinou metodou pro strategickou práci, to jest pro přípravu návrhu
závažného komplexního rozhodnutí strategie.
Jak zvolit vhodnou metodu?
Lze vybrat z metod, které:
Bloková metoda 3
stránka 11 z 97
•
•
•
•
•
Byly popsány pod určitým jménem, například PEMS (Policy and Expenditure
Management System), BM (Block Method), MBO (Strategy/Mgmt by Objectives),
Grouputer, SWOT, Delphi, NDDIE, Citizen Juries nebo:
Byly úspěšně použity, například pro zemědělskou politiku ministra Luxe, nebo
důchodovou reformu koordinátora Bezděka, nebo pro změnu důchodového systému ve
Švédsku, a byly nezávisle pozitivně vyhodnoceny nebo:
Některé přístupy jsou známé podle vlád, které je zavedly (a někdy podle jmen jejich
stoupenců nebo úřadů): Švédsko, Finsko, Spojené království (Turnbull), Rakousko,
Kanada (Trudeau, PCO), Australie, Nový Zéland, Slovinsko, Japonsko (MITI, Takase),
Úspěšně se opakovaně používají, například ve Velké Britanii. Uživatelé je někdy
nenazývají „metody“, nýbrž „tak se to u nás dělá, to jsme se naučili po mnoha pokusech“,
nebo:
Metoda je ad hoc navržena praktikem, který má za sebou opakované úspěšné zkušenosti
se systémovou strategickou prací.
Při volbě metody je třeba mít tyto ohledy:
• Nestačí znát věcnou zprávu, je nutné znát vyhodnocené zkušenosti s procesem
• Některé metody byly úspěšně užity na problémy, které jsou z určitého hlediska
jednodušší než náš ošetřovaný problém a je třeba je doplnit
• I když byla metoda úspěšná v zahraničí je nutno ji adaptovat na místní podmínky.
• Není možné používat metod určených na jinou činnost, než na strategickou práci.
Postupy pro analytickou, publikační, vědeckou, administrativní, operativní nebo
politickou činnost mohou být důležité, ale nenahradí metodu pro strategickou práci.
Už řadu let probíhají v ČR pokusy žádnou vyzkoušenou metodu při přípravě strategické práce
neužívat a postup improvizovat. Pokusy dosud selhaly. Pokud je to možné, doporučuje se po
selhání neúspěšné procedurální a metodické zkušenosti shrnout jako pomoc pro budoucí práci.
Jak ověřit vybranou metodu? Jakým typickým chybám je nutné se vyhnout?
Doporučuje se před začátkem práce bod po bodu výslovně ověřit, jakým způsobem se vybraná
metoda v daném případě vyhne těmto chybám:
• Omezit vážným zájemcům spolupráci od začátku a tím omezit jejich motivaci i jejich
pomoc
• Připravit napřed jedinou variantu, dát ji později k připomínkám a tím zahájit konflikt
• Vynechat trvalé vzájemné hodnocení vyvíjených variant, které posiluje konsenzus,
snižuje konflikt a posiluje realizaci
• Vynechat odhady některých významných dopadů, nebo vynechat kritiku těchto odhadů
• Ignorovat potenciální vliv nepředpověditelných externích proměnných, například světové
ekonomické situace
• Odložit integraci s jinými významnými strategiemi, místo aby se zahájila vzájemná
integrace zároveň se začátkem práce
• Připustit procedurální nebo věcné hádky nebo hlasování místo práce, diskuse,
porovnávání a účinného řízení
• Připustit mocenský nátlak na proces přípravy nebo na obsah konečných materiálů
• Připravit dokument, který není svou formou nebo strukturou vhodným podkladem pro
rozhodnutí, nebo který cenzuruje některé pozice.
Bloková metoda 3
stránka 12 z 97
Taktika zavádění
Bloková metoda podporuje pozitivní dopad rozhodnutí na společnost jako celek. O jejím
zavedení, nebo o zavedení jiné ekvifunkční metody, rozhodují nositelé moci. Ti posuzují jak svůj
vlastní zájem, tak zájem společnosti. Ve světě se ukazuje, že roste počet případů, kdy zavedení
účinné metody pro přípravu podkladů je v zájmu nositelů moci, zejména v zájmu rozhodovatele.
Hlavními důvody, ve srovnání s improvizací, bývají
• minimalizace zdržení a urychlení při zahajování přípravy, při přípravě samotné a zejména
při realizaci (v rozporu s názory laiků)
• pohodlnější rozhodovací proces
• spolehlivost informace a její nezávislost na boji o moc,
• dobrý dojem na voliče ze spolupráce a z dialogu a omezení rozhodnutí, která jsou chybná
z hlediska společnosti a za které by nositelé moci mohli být kritizováni.
Takticky výhodné je v takových případech nositele moci informovat o nebezpečích, která jim
nese improvizovaná příprava podkladů a o výhodách profesionálních přístupů a metod.
Jsou i případy, kdy zavedení takových metod není v zájmu nositelů moci a kdy k němu obvykle
nedojde. Typické případy:
• Je snaha prosadit rozhodnutí, proti kterým jsou občané tím více orientováni, čím více o
nich vědí. (Z toho ovšem neplyne, zda takové rozhodnutí bude dlouhodobě prospěšné
nebo škodlivé pro společnost)
• Rozhodovatel má obavu, že eventuální chybné rozhodnutí bude možné vystopovat k
němu jako viníkovi
• Pod názvem „podkladu pro rozhodnutí“ a zejména „návrhu strategie“ byly v někdy v
minulosti předkládány materiály, které
o nedávají zásadní směr ošetřovanému problému („jaký dopad na realitu by to
mělo, kdyby podklad nebyl schválen?“)
o neinformují o očekávaném budoucím průběhu ošetřovaného problému, nebo
o neberou v úvahu vzájemné vlivy mezi dílčími problémy ani vzájemný vliv mezi
ošetřovaným problémem a okolím, nebo
o neobsahují varianty řešení nebo závazné úkoly, které nastartují zvolený směr,
nebo
o byly improvizovaně řízeny při přípravě a neužívaly vyzkoušené metody, nebo
o nebyly připraveny v široké spolupráci a dialogu2.
• Někteří vedoucí pracovníci nedovedou účinně řídit. Předně je jim přechod k
profesionálnímu řízení, včetně nasazení jakýchkoli metod, cizí a těžko pochopitelný. Za
druhé se obávají, že jejich moc a prestiž poklesne, když se jejich neschopnost řídit
ukáže.
Takticky výhodné je zde posílit politické a mocenské tlaky.
2
Bývá snaha tyto nedostatky zamlčet. Správně by mělo dojít k přípravě podkladu některou
vyzkoušenou metodou a k maximálnímu užití existujících materiálů. Nevadilo by, že se z důvodů prestiže
mluví o aktualizaci, prohloubení nebo dopracování. Potíž je v tom, že se z důvodů boje o moc pokračuje v
amatérské improvizaci. Obvyklá výmluva je „my jsme to zkoušeli a ono to nejde“ nebo „to snad v cizině, u
nás nic nejde“. Boj o moc a nezkušenost ztěžují vzít na vědomí příklady, kdy příprava byla prokazatelně
úspěšná a přijmout vysvětlení, že nezdary u nás i jinde jsou opakovaně způsobeny amatérskou improvizací.
Bloková metoda 3
stránka 13 z 97
Typickou chybou konzultanta je přemlouvat klienta, například budoucího rozhodovatele, aby
začal přípravu řídit profesionálně nebo aby užil určitou metodu. Úkolem konzultanta v prvním
kroku práce (viz kapitola 3.2 Postup při přípravě podkladů str. 27) je podat profesionální
vysvětlení a zodpovědět otázky. Rozhodnutí, jak pokračovat, je na klientovi a může být
ovlivněno důvody, které klient nechce nebo nemůže sdělit. Tato chyba konzultanta je stejně
naivní, jako když se klient pře o profesionální otázky, kterým nerozumí. To je situace mnoha
profesionálních oborů. Pacient si může vyžádat informace o uvažované operaci a vyptávat se,
aby jim lépe rozuměl. Pak se rozhodne, zda a s jakým chirurgem se operaci podrobí. Chirurg ho
nepřemlouvá, nýbrž ho v rozhovoru informuje. Pacient nezasahuje do profesionálních otázek, ale
když mu informace nevyhovuje, nedá souhlas. Při konzultacích o metodách řízení jsou však v
transitivních zemích klienti, kteří se snaží o dílčích profesionálních otázkách rozhodovat, místo
aby se o metodě poučili a pak volně rozhodli, zda si ji přejí použít. Frekvence této chyby v
transitivních zemích obvykle postupně klesá a časem se možná stane bezvýznamnou.
Konečně někdy existují překážky, které by se daly nazvat objektivními:
• Metody pro přípravu podkladů nejsou dostatečně rozpracované nebo adaptované. (Proto
je nutno takové metody rozvíjet a aplikovat, alespoň v pilotním rozsahu)
• Široká veřejnost, veřejná správa ani politici si nejsou vědomi škod, které z nevhodné
přípravy podkladů vznikají ani výhod, kterých by mohli dosáhnout (Je nutno je trpělivě
informovat)
• Veřejná správa i politická sféra pracují v atmosféře spěchu, improvizací a boje. V
bludném kruhu nejsou schopni iniciovat změny, které by jim pomohly, i když mají
dobrou vůli.
2. STRATEGIE
2.1 Návrh koncepce/strategie/politiky
Při návrhu strategie je vhodné přidržet se následujících pravidel:
Bloková metoda 3
stránka 14 z 97
1. Zahrnuje různé varianty řešení a porovnává jejich náklady a následky
2. bere v úvahu možnou změnu budoucí situace
3. uvádí pozice podnikatelské, odborné, politické i široké veřejnosti i pracovníků, kteří budou
zodpovídat za realizaci
4. umožňuje od začátku přípravy spolupráci a dialog s veřejností
5. je založen na úsilí po konsenzu, pokud konsenzus není zdánlivý
6. je založen na vyjednávání, pokud si tak rozhodovatel výslovně přál
7. zahrnuje i doporučení, cíle, priority, analýzu, souhrn místních i jiných zkušeností a
hodnocení spolehlivosti užitých zdrojů informace
8. je transparentní (co do procesu i obsahu) a integrovaný (tj. bere v úvahu vzájemné vztahy
částí návrhu rozhodnutí i vztahy návrhu jako celku k jiným významným problémům)
9. ukládá provést zásadní opatření k realizaci vybrané varianty
10. byl připravován od doby, kdy se ošetřovaný problém začal jevit jako závažný
11. byl připravován a řízen podle plánu, založeného na vyzkoušené a adaptované metodě nebo
v trvalé konzultaci s odborníkem, který má praktickou světovou zkušenost s řízením takové
přípravy
12. jeho souhrn je předložen rozhodovateli k rozhodnutí ve formě a v době, která mu
vyhovuje; umožňuje mu vyžádat si důvěrná hodnocení i pokračovat ve vyjednávání; a
rozšiřuje jeho rozhodovací prostor.
K nim patří tyto vysvětlivky:
1. Závažné a složité společenské rozhodnutí je buď
o strategie, ošetřující věcný problém, která je závazná až do schválení změny; nebo
o legislativní, výkonné, finanční, smluvní, organizační nebo podobné prováděcí rozhodnutí,
které se ze strategie odvíjí; může se týkat například bydlení, investic, kriminality a
podobně.
2. Některé z uvedených podmínek (1) až (12) nemusí být splněny, jestliže
o zákon nařizuje utajení relevantních informací a tento zákon je citován, nebo
o příprava podkladů začala příliš pozdě a důvody tohoto zpoždění jsou uvedeny, nebo
o strategie, ze které by se připravované rozhodnutí mělo odvíjet, nebyla dosud schválena a
pracuje se na ní v souhlase s uvedenou dobrou praxí, nebo
o spolupráci a dialog nebyl v žádné části veřejnosti zájem, ačkoli byly vytvořeny potřebné
podmínky s využitím profesionální zkušenosti
3. Přechod od amatérské improvizace k profesionálnímu řízení přípravy podkladů probíhá
v celém světě a je nejčastěji založen
o na iniciativě rozhodovatele (obecní rada, hejtman, náměstek ministra, vláda, senát), když
dostává podklady opožděné, neúplné, těžko srozumitelné, zkreslené nebo provokující
konflikt při rozhodování a při realizaci rozhodnutí, nebo
o na iniciativě veřejné správy, když zaměstnanci nemají dost času na přípravu podkladů,
jsou kritizováni za jejich kvalitu, nedaří se jim řešit konflikty mezi správními
organizačními jednotkami nebo se cítí nespokojeni s lidskými vztahy a společenským
dopadem, souvisejícími s jejich prací, nebo
o na iniciativě občanů, když jim závažná rozhodnutí připadají často nesprávná a ovlivněná
úzkými zájmy rozhodovatelů a pracovníků správy, když postrádají včasné a srozumitelné
informace o připravovaných rozhodnutích, když se cítí bezmocní proti vedoucím
orgánům společnosti, když pochybují o účinnosti demokratické a tržní společnosti, když
se obávají extrémních přístupů k řešení existujících obtíží a když se přiklánějí v otázkách
řízení společnosti ke spolupráci spíše než k boji
Bloková metoda 3
stránka 15 z 97
4. Zlepšení přípravy podkladů bude záviset na postupném odstraňování hlavních překážek. Jde
o odstranění
o snahy omezit spolupráci a komunikaci, aby se snadněji prosazovaly osobní a dílčí zájmy
na úkor zájmů společnosti
o neznalosti účinných postupů pro přípravu podkladů, nezkušenosti s účinným řízením a
orientace na amatérskou improvizaci
o přehnaného spoléhání na improvizaci, v níž jsme v ČR mimořádně schopní
o stabilizování demoralizující atmosféry v naší společnosti po polovině ´90 let, kdy se
mnozí přesvědčili, že mohou beztrestně pokračovat v přístupech používaných před rokem
1990
o neúčinné praxe řízení
5. Neodstraněné překážky způsobují nedostatky při improvizovaném řízení přípravy podkladů.
Zejména
o příprava je pomalá, konfliktní, zkreslená a isolovaná od veřejnosti
o připravuje se jen jedna varianta řešení
o vynechávají se ze zpracování varianty, které se zdají nevýhodné, místo aby se zpracovaly
jako varování
o připravuje se příliš mnoho variant v nedostatečné hloubce
o jediná existující varianta řešení je během rozhodovacího procesu nedomyšleně změněna
v boji o moc způsobem, škodlivým pro všechny
o netransparentní příprava podkladů umožňuje korupci a prosazování úzkých zájmů
o příprava probíhá v malé uzavřené skupině a výsledky jsou dány ostatním k dispozici až
v době, kdy významné změny by byly prohibitivně pomalé a konfliktní
o přípravy podkladu se nejprve účastní pouze odborníci jedné instituce
o chybí možnost spolupráce nevládních organizací na podkladu.
6. V některých případech se objevily i tyto potíže:
o nevládní organizace nepřipravují včas své materiály, aby je mohly v budoucnosti použít
při spolupráci na přípravě podkladu pro rozhodování
o tak zvané koncepční (ve skutečnosti studijní a informativní) materiály nejsou závazně
přijaty, další rozhodnutí se z nich neodvíjejí a jsou vzájemně nedostatečně integrovaná;
celkový směr řešení věcného problému je nekoncepční
o místo ošetření věcného problému se izolovaně nebo výlučně rozhoduje o jeho dílčím
právním, výkonném, finančním nebo jiném aspektu
o rozhodnutí se skládá z řady dílčích opatření jednotlivých institucí bez dostatečné
vzájemné integrace
o rozhodnutí nebere v úvahu souvislost s jinými přijatými nebo připravovanými
rozhodnutími, zejména s rozhodnutími na jiné správní úrovni nebo rozhodnutími jiné
instituce
o informace pro veřejnost je považována veřejností za nezajímavou, protože neumožňuje
vliv veřejnosti na nadcházející rozhodnutí
o místo profesionálně řízené spolupráce a dialogu jsou občané zváni k účasti na
neprofesionálně řízených schůzích a anketách, které nemají významný vliv na rozhodnutí
a někdy se mění v hádku
7. Následující obtíže jsou obvykle dobře viditelné, ale přesto se někdy zanedbávají:
o chybí možnost spolupráce a dialogu pro podnikatelskou a odbornou veřejnost
o není jasné, co by se stalo po změně politické, ekonomické nebo celkové situace
o v podkladu nelze najít zdroje informací ani hodnocení jejich věrohodnosti
o mocenský přístup přípravy podkladů zvyšuje konflikt při realizaci
o materiál, předkládaný rozhodovateli, je pro něho příliš dlouhý nebo nevhodně
strukturovaný; nebo přichází pozdě
Bloková metoda 3
stránka 16 z 97
8.
o připravuje se pouze stručný materiál pro předložení rozhodovateli a chybí jasné odkazy
na zpracovaný a ověřený podrobnější materiál
o v podkladu pro rozhodnutí chybí doporučení nebo chybí doporučení se strany těch, které
rozhodovatel považuje za významné
o chybí politická a exekutivní vůle k systematické změně procesu přípravy podkladů
o rozhodovatel si nepřeje zlepšení přípravy podkladů, protože chce prosadit svou pozici
o chybí postup pro kompromisní dohody, který rozhodovatel v rámci přípravy podkladu
vyžaduje
o chybí varianta, přijatelná pro rozhodovatele, zatím co ostatní varianty a pozice mu mohou
sloužit pouze pro vysvětlení, porovnání a ověření
o veřejná správa je zahlcena operativou a neumí si najít externí pomoc s koncepční prací
o externí příprava částečných materiálů je zadávána a řízena amatérsky; i když věcný obsah
je kvalitní, a výsledky se obtížně užívají pro podklad k rozhodnutí
o rozhodovatel nezná před rozhodnutím pozice podnikatelské, odborné ani široké veřejnosti
k jednotlivým variantám řešení
o chybí odhad, jak se bude vyvíjet věcný problém, když se přijme řada uvažovaných dílčích
rozhodnutí, která jsou v kompetenci různých úřadů a různých úrovní správy
o příprava se zahajuje, až když rozhodovatel je tlačen termínem rozhodnutí, zatím co
příprava věcné strategie měla začít, když byl identifikován věcný problém; veřejná správa
čeká na pokyn k začátku přípravy podkladu k rozhodnutí, místo aby iniciativně začala
přípravu
o při přípravě podkladu chybí účinné řízení, potřebná informatická podpora, fondy nebo
politická a exekutivní vůle
o když občané mají znovu volit rozhodovatele, není jim jasné, jak úspěšně jednotliví
kandidáti rozhodovali v minulosti
o klesá důvěra ve veřejnou správu, v současné rozhodovatele i v demokracii
Při úvahách o zlepšené přípravě podkladů pro rozhodování se vyskytují obavy,
o že příprava rozhodnutí bude pomalá. Vhodně řízená příprava však je rychlejší než
amatérsky řízená improvizace
o že účast veřejnosti omezí rozhodovací prostor rozhodovatele. Ve skutečnosti ho při
vhodném postupu přípravy rozšíří
o že rozhodnutí bude příliš posilovat mocenskou pozici vedení společnosti, která je dosud
omezena neúčinnou prací veřejné správy. Takové riziko skutečně existuje v očích
extrémních kritiků, ale nikoli u většiny společnosti.
2.2 Dílčí problémy
Příprava všech uvedených materiálů reflektuje některé obecnější zásady.
Atmosféra pro práci v týmu
Řešitelský tým je nebo by měl být složen z nejlepších odborníků, kteří jsou k dispozici. Většina z
nich má eminentní zájem na práci. Pokud se podaří vytvořit atmosféru spolupráce, kolegiality a
sdílení informací, dosáhlo se tím podmínky nutné pro úspěch. V každé společnosti, a zejména v
posttotalitních společnostech, je komunikace omezena bojem o moc, který paralelně s prací
existuje. Základní nutností je tedy atmosféra ochoty sdílet informace, brát na vědomí pozici
druhé strany a podporovat týmovou atmosféru.
Není tomu vždy tak, že by všichni odborníci byli ochotni provádět všechny činnosti a plně
respektovat odlišné pozice. Většinou se maximálně snaží dosáhnout nejlepších výsledků
Bloková metoda 3
stránka 17 z 97
způsobem, který jim připadá vhodný, ale nezaujaté shrnování cizích pozic je pro ně často
nezvyklé. Někdy mají i potíže cizí pozice respektovat. Tady může podstatně pomoci koordinátor.
Důvěra – Tým – Spolupráce
Druhou takovou obecnou zásadou je nutnost vzájemné výchovy. Žádný řešitelský kolektiv
nefunguje dokonale hned na začátku. Po době obvykle tak půl roku až roku se atmosféra mění,
komunikační kanály a způsoby řízení se vyvíjejí a z pohledu zvnějška i z pohledu účastníků
dochází k podstatnému zlepšení. Nebylo by rozumné od začátku příliš ostře vytýkat nedostatky a
naříkat nad tím, že ve srovnání s ideálem není způsob práce ani postoj účastníků dokonalý.
Stejně nebezpečné by bylo tolerovat jasné odchylky. Vyžaduje to trpělivou pozornost k chování
účastníků s oceněním pozitivních přístupů a taktním vysvětlením takových přístupů, které by
mohly působit negativně.
Je mnoho druhů práce, které lze provádět na povel a s nechutí. Příprava strategií k nim nepatří.
Tam, kde by se atmosféru nepovedlo vzájemnou výchovou vybudovat, je malá naděje na úspěch.
Výchova by byla málo úspěšná, pokud by spolupracovníci měli dojem, že jim jsou vnucovány
pozice, se kterými nemohou souhlasit, nebo že celkové navržení strategie jde směrem, který jim
osobně připadá nepřijatelný. Proto je nutná příležitost pro každého z nich, aby mohl ve vhodné
struktuře svou pozici sdělit. Je to důležité také proto, aby si byl každý spolupracovník jist, že
není jeho povinností hájit pozice, se kterými nesouhlasí. Zároveň to zajišťuje, že takové pozice
opravdu jsou vzaty na vědomí a nejsou ignorovány. Čím odlišnější je pozice určitého
spolupracovníka od pozice většiny ostatních, tím víc musí on i ostatní jeho kolegové věnovat
ověřování, zda nedochází ke zkreslení jeho odborné práce.
Osmóza
Doposud jsme hovořili o definovaných výstupech procesu zpracování strategie, jako jsou popisy
bloků, návrhy na řešení neodkladných problémů, podklady pro zásadní rozhodnutí, materiály pro
média apod. Stejně důležité je však neformální přenášení informace při spolupráci a
rozhovorech. Nazývá se „osmóza“ a může mít porovnatelnou důležitost jako výstupy
definované. Někdy se projevuje jako přenos věcných informací. Je to dáno zejména tím, že
členové řešitelského kolektivu jsou většinou také členy jiných pracovišť a to, co se naučili při
práci na jednom místě, pochopitelně přenášejí na druhé. Jindy je to zkušenost s určitým druhem
práce, s jejím řízením a s vytvářením určité atmosféry, která je později použitelná i mimo
řešitelský kolektiv.
Využití výzkumných úkolů
V některých případech není dočasně možné zahájit přípravu strategie. Pokud se provádí vhodný
výzkum, může být vhodné jeho jednotlivé výzkumné úkoly alespoň částečně integrovat. Přitom
se užívá typických technik řízení výzkumu, nikoli tedy koncepčních technik. Jsou tři možnosti
jak koordinaci organizovat:
• Provést všechny koncepční výzkumné úkoly v jednom výzkumném ústavu a pověřit jeho
vedení přípravou integrovaného výstupu. Tento přístup je obtížný tam, kde specializovaní
Bloková metoda 3
stránka 18 z 97
odborníci jsou v několika specializovaných ústavech a kde soustředění v jednom
výzkumném ústavu by bylo disfunkční.
• Pověřit nezávislého koordinátora koordinací koncepčních úkolů v několika ústavech. To
je v podobných situacích přístup, který ve světě nabývá obliby a pravděpodobně se stane
typickým i v ČR. V současné době však není dostatek zkušeností ani dostatek
pracovníků, kteří mohou takovou koordinaci provádět.
• Pověřit koordinací jeden z výzkumných ústavů a provádět dílčí úkoly ve výzkumných
specializovaných ústavech. Výhodou je využití existující organizační struktury.
Nevýhodou je riziko zvýšeného boje o moc.
Výsledkem může být řada výzkumných úkolů, částečně integrovaných do celkového materiálu.
Ani při nejlepší snaze účastníků neplní takový výsledek roli strategie, i když je někdy tak mylně
nazýván. Pokud chybí přínos operativních pracovišť, veřejnosti, vážných zájemců a
potencionálních rozhodovatelů, není možné takto připravit plnohodnotný návrh strategie, který
může být podkladem k zásadním rozhodnutím v oboru. Není ani možné trvalé porovnávání
variant a pozic, účast vážných zájemců, vedení dialogu a podobně. Připravený materiál může
však hrát řadu pozitivních rolí, zejména:
• zvýšit vzájemnou komunikaci a vzájemné pochopení mezi výzkumnými pracovníky
různých oborů a zaměření
• generovat návrhy ve věci neodkladných opatření
• podstatně urychlit budoucí přípravu strategie
2.3 Účast veřejnosti
Každý člen a každá organizace odborné, politické a široké veřejnosti má možnost zúčastnit se
přípravy návrhu strategie. Veřejnost se může zúčastnit následujícími formami:
• V dialogu, ve kterém sdělí své názory buď spontánně nebo jako odpověď na položené
otázky
• Ve spolupráci, při které připraví variantně takové části návrhu, které si sama vybere a
sdělí své pozice k takovým částem návrhu, které si sama vybere. Přitom respektuje
strukturu časové termíny, předem dohodnuté s koordinátorem přípravy. Není však nijak
omezena v obsahu svých příspěvků.
Patří sem i veřejné osobní, mediální, písemné a webové diskuse, pokud jsou organizovány.
Cílem je co nejlépe informovat rozhodovatele o pozicích veřejnosti a o způsobech, jak jim může
rozhodovatel vyhovět, bude-li si tak přát. Základní tým, připravující návrh, udělá, co je v jeho
silách, aby v tom veřejnosti pomohl. Zejména
a. pozve veřejnost na první jednání, kde se plánuje postup práce na přípravě návrhu (návrh
pozvánky Příloha č. 3, str 90)
b. dává trvale k dispozici všechny písemné materiály, vzniklé při přípravě strategie (s
výjimkou těch, u kterých to zakazuje zákon)
c. trvale informuje veřejnost formou, která veřejnosti vyhovuje
d. pořádá podle potřeby a možnosti veřejné a odborné jednání s veřejností
e. připraví návrh strategie v takových variantách, které umožní rozhodovateli vyhovět,
pokud si tak bude přát, významným pozicím veřejnosti
f. porovná různé pozice, včetně pozic z dialogu a spolupráce, a nezkresleně informuje
rozhodovatele o pozicích i o porovnání
Bloková metoda 3
stránka 19 z 97
g. užije takové metody a takových technik přípravy návrhu, aby účast veřejnosti neohrozila
práci základního týmu ani neomezila rozhodovací prostor rozhodovatele
h. v souhrnu návrhu specifikuje stručně a jinde v návrhu specifikuje podrobně, jak výše
uvedené povinnosti byly splněny.
Za splnění uvedených povinností odpovídá koordinátor přípravy návrhu strategie.
3. BLOKOVÁ METODA
3.1 Systém bloků
Výběr bloků
Jak jsme již uvedli v kapitole 1.5, hlavními pracovními materiály jsou popisy bloků v jednotné
struktuře. Jiné pracovní materiály jsou podpůrné, jejich struktura se volí dle potřeby. Adresné
materiály jsou založeny na pracovních materiálech. Patří sem například rozhodovací materiál,
Bloková metoda 3
stránka 20 z 97
předkládaný rozhodovateli; nebo materiály pro média a pro dialog. Časování a také délka a
struktura adresných materiálů se volí dle potřeby, není tedy předem dána jako u bloků.
Podstatnou částí práce je příprava bloků. Celý pracovní kolektiv pracuje typicky v pěti až třiceti
řešitelských týmech, které se podle potřeby mění. Každý řešitelský tým pracuje obvykle na
jednom nebo dvou blocích. Bloky jsou seřazeny do tvaru pyramidy. Nahoře na jeho vrcholu je
blok, odpovídající celé koncepci. Zabývá se jím tým asi tuctu odborníků, zvaný „Integrační
tým“. Na nejnižší úrovni jsou bloky, reprezentující dílčí problémy. Každý klíčový problém je
nejmenší užívaný blok, zpracovatelný buď jednotlivým odborníkem nebo malou skupinou, která
spolupracuje v neformálních kontaktech. Taková typická skupina mívá do pěti lidí. Několik
klíčových problémů, které spolu souvisí, může tvořit blok na vyšší úrovni. Několik takových
vyšších bloků může tvořit blok na ještě vyšší úrovni a tak dále, až se dostaneme do bloku,
reprezentujícího celou koncepci. Počet úrovní je libovolný. Stačí-li dvě úrovně, klíčové
problémy a celá strategie, stačí obvykle také použít zjednodušenou blokovou metodu (Viz
kapitola 3.4, str.48).
Hlavním kritériem při výběru bloků je „kdo je zpracuje?“ Množství a orientace odborníků, kteří
jsou k dispozici, určuje výběr bloků, které lze zpracovávat. Kdysi byly vedeny úvahy o přiřazení
bloků k dílčím problémům: je správné dělit na živočišnou výrobu, rostlinnou výrobu,....; nebo na
interní problémy ČR, mezinárodní vztahy,...; nebo na výrobu, životní prostředí,....; ? a podobně.
Praktickým kritériem se ukázalo „na co lze ustavit účinný tým“ a „nevynechali jsme nic?“. V
blokové metodě příliš nevadí přesahy mezi bloky, s výjimkou toho, že mnoho přesahů znamená
zvýšenou pracovní zátěž. Není zde tedy riziko konfliktů, rozporných závěrů a podobně.
Popis bloků
Mnohé bloky zpracuje nejprve jeden řešitelský tým standardním způsobem. To znamená tento
postup:
• Nejprve se jednotlivé části našeho bloku redefinují tak, aby co nejlépe vyhovovaly těm,
kteří je připravují. Někdy je při tom nutné změnit vymezení bloku, seznam rozhodnutí
nebo následků a podobně. To je důležitá první práce odborníků v týmu a její vynechání
vede k potížím v následujících fázích práce.
• Určí se bloky (tedy i týmy), se kterými je nutno při přípravě komunikovat. Ve vhodnou
dobu zajistíme, že společné otázky budou dostatečně zodpovězeny. Kdyby vzniklo
zdržení, pomůže koordinátor. Ostatní týmy budou samozřejmě také trvale informovány o
stavu naší práce, ale necháme na nich, zda najdou společné problémy.
• Určí se bloky na nižší úrovni, na které bude náš blok rozdělen (například náš blok
„zemědělská výroba“ na bloky „živočišná“ a „rostlinná“). Pokud už byly určeny, ověří a
doplní se jejich seznam.
• Ověří se blok na vyšší úrovni, do kterého náš blok patří.
• Připraví se podpůrné materiály. Pří zadání každého z nich musí být jasné, jak se využijí
výsledky. Nebezpečím je připravovat všeobecný popis, analýzu nebo návrhy, které jasně
nesouvisí s některým připravovaným blokem.
• Připraví se samotný popis bloku. To je hlavní činnost, vysvětlená jinde. Skončí se
popisem bloku, platným k okamžiku jeho prozatímního dokončení. V hlavičce bloku se
zapíše slovo „Ukončeno“ a datum ukončení této verze. Typická doba zpracování je
v řádech týdnů až měsíců
Pokud se při zpracování bloků dostáváme do časových nebo kapacitních problémů, v takových
případech se použije postup zvaný „profesionální aproximace“, který trvá dny až týdny a
Bloková metoda 3
stránka 21 z 97
spotřebuje o jeden až dva řády méně úsilí, než standardní zpracování. Výsledkem je opět popis
bloku, tentokrát jen velmi hrubě odhadnutý. Odborníkům se někdy zdá, že velmi hrubý odhad
nenese informaci. To je tím, že oni sami o problému hodně vědí. Rozhodovatel a řešitelé jiných
bloků často o něm vědí tak málo, že i hrubý odhad je pro ně přínosem. Kromě toho je existence
aproximovaného bloku upozorněním, že přesnější znalost chybí. Pokud se nezdaří ani takováto
aproximace, je nutné na chybějící údaj výslovně upozornit. Podbně je nutné upozornění, když
místo pravděpodobnostního odhadu podávánme pouze deterministickou aproximaci, nebo když
odhad platí jen pro jeden možný stav externích (exogenních) proměných. V hlavičce popisu se
proto uvede, jak byla aproximace získána, slovo „Ukončeno“ a datum ukončení.
O některých blocích se usoudí, že nejsou dosti důležité, aby se jimi někdo zabýval. Zapíše se o
nich vše podstatné, co je známo nebo bylo předběžně zjištěno. V hlavičce se uvede slovo
“Nedůležitý“; jméno toho, kdo rozhodl, že blok je nedůležitý; slovo „Ukončeno“; a datum. Je
chybou tyto údaje nezapsat.
Bloky se začínají zpracovávat postupem, uvedeným výše. Není nutno začínat odshora, nebo
začínat odzdola, nebo začínat všechny bloky najednou. Opět platí pragmatická pravidla „dělat,
na co jsou síly“, „rozmýšlet si příští tahy“ a „pracovat tak, aby to řešitelům vyhovovalo“.
Struktura popisu bloku
Stručný popis struktury bloku je již uveden v kapitole 1.5. V této části je poněkud rozveden.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
HLAVIČKA
o Název
strategie
vyššího bloku
popisovaného bloku
nižších bloků
o Datum dokončení
této verze
předchozí verze
o Autor (například členové týmu)
o Zodpovědný pracovník (dohodnutý s koordinátorem)
o Kontakt (obvykle e-adresa a telefon)
o Poznámka autora čtenáři
SOUHRN (v délce, dohodnuté s koordinátorem, s odkazy)
POPIS
SPOLEČNÉ RYSY VŠECH VARIANT
VARIANTA 1
o Rozhodnutí (o akcích)
o Náklady a dopady (pro různé vnější proměnné)
o Vize (pokud existuje)
o Podpůrné materiály
o Poznámky k této variantě
VARIANTA 2
o ……………..
VNĚJŠÍ PODMÍNKY
NIŽŠÍ BLOKY (odkazy)
DALŠÍ INFORMACE
Bloková metoda 3
stránka 22 z 97
Situace
Porovnání
Hodnocení bloku
Zdroje informace
Popis práce
dosavadní
navrhované
o Požadavky na další příspěvky
o Poznámky autora koordinátorovi
o
o
o
o
o
Komunikace mezi bloky
Během práce jsou řešitelské týmy ve vzájemném neformálním kontaktu. Ten pomůže, ale nikdy
se tak nevyřeší všechny společné problémy. U složitých systémů se nejlépe osvědčilo po prvním
popisu bloků zahájit zároveň
• Integraci Začne se odshora, od popisu celé strategie jako jednoho bloku. Jde se
krok po kroku dolů a porovnává se každý uvažovaný blok se všemi bloky nižší
úrovně, které sledovaný blok rozpracovávají
• Dezintegraci. Začne se odzdola, od klíčových problémů, a porovnává se každý
uvažovaný blok s příslušnými bloky na vyšší úrovni
Zároveň se porovnávají bloky, které spolu úzce souvisí, ať jsou na jakékoli úrovni. U složitějšího
systému musí být porovnávání centrálně koordinováno, protože náhodné kontakty mezi týmy na
jedné straně nestačí, na druhé straně přetěžují. Podobně se porovnávají některé bloky s materiály,
které nebyly připraveny jako součást strategie, ale významně s ní souvisí.
V ideálním případě by popsané bloky byly v úplné shodě. To se nikdy nestane a úpravy jsou
vždy nutné. Formát bloku byl zvolen mimo jiné tak, aby komunikaci a úpravy ulehčoval.
Zejména je vhodné považovat výstupy jednoho bloku dočasně za podmínky druhého bloku a v
tom smyslu upravovat následky rozhodnutí.
Integrace
V širším smyslu zde „integrovat“ znamená „pokud možná vzájemně brát v úvahu“. V tomto
smyslu se integrují jednotlivé strategie mezi sebou. Výběr doporučených indikátorů a jejich
operativní definice souvisí s návrhem jejich sledování a návrhem ověřování realizace.Uvnitř
strategie se vzájemně integrují pozice účastníků. Zvlášť významná je integrace vize na jedné
straně a konkrétních rozhodnutí a dopadů na druhé straně. Nedostatek integrace zde vede k
fundamentalismu, to jest zaujatému rozhodování podle předem přijaté interpretace předem
přijatého zásadního principu bez ohledu na očekávané dopady. Zároveň vede k prakticismu, to
jest příliš zjednodušenému rozhodování o izolovaném konkrétním problému bez ohledu na
zásadní principy. V blokové metodě se osvědčují tyto dvě otázky:
• Je toto konkrétní rozhodnutí a tyto výsledky na jedné straně kompatibilní s touto
komponentou vize na druhé straně?
• Lze tuto komponentu vize interpretovat i jinými rozhodnutími než těmi, které
uvádíme?
V užším smyslu znamená „integrace“ v blokové metodě spojování několika nižších bloků v
jeden vyšší blok. Z hlediska procesu je nutné při přípravě každého bloku co nejdříve a trvale
informovat o stavu práce řešitele těch bloků, které by mohly s připravovaným blokem významně
souviset. To samozřejmě znamená, že budou informováni také řešitelé všech bloků, které budou
Bloková metoda 3
stránka 23 z 97
potom dohromady vytvářet vyšší blok. U složitějších strategií je taková výměna informací
pravděpodobně nemožná bez předem rozmyšlené IT.
Z formálního hlediska uvažme další krok, integraci nižšího prvního a nižšího druhého bloku do
jednoho vyššího bloku. V integračním kroku zahrneme výstupní proměnné prvního bloku mezi
exogenní proměnné druhého bloku. Podobně zahrneme výstupní proměnné druhého bloku mezi
neovlivnitelné (vnější podmínky, které nelze ovlivnit (počasí)) proměnné prvního bloku. Může
být nyní nutné adaptovat jeden nebo oba bloky buď tím, že se změní odhad dopadu nebo tím, že
se změní návrh některého rozhodnutí. Někdy se proces opakuje a opakování bývá čím dále tím
snadnější.
Osvědčilo se i zaznamenat stručné verze všech nižších bloků vedle sebe na velkou plochu papíru
a neformálně integraci rozvíjet v osobní přítomnosti jednoho pracovníka z každého bloku. Tento
synoptický grafický postup se osvědčil i u spolupracovníků, kterým je uvedený formální postup
cizí.
Integrace se ukázala vhodnou příležitostí k porovnání věcných názorů, které někdy vede k jejich
zpřesnění nebo změně, pokud jejich nositel tak uzná za vhodné. Může dojít k vyhrocené diskusi,
ale nikoli k nátlaku, protože každý účastník má v tomto stádiu práce právo na svůj názor. Je věcí
koordinátora nebo předsedajícího najít kompromis mezi požadavkem „posílit porovnání a tím
zpřesnění pozic“ a požadavkem „dokončit ve vhodnou dobu integraci, i když se později mohou
některé pozice zpřesnit“.
Když se pracuje s blokem, často se ukazuje nutnost najít nebo zpřesnit některé odhady dopadů.
Pokud existují nižší bloky, ze kterých byl integrován tento vyšší blok, obvykle práci provedou
odborníci, kteří na příslušném nižším bloku pracovali a zároveň i tento nižší blok modifikují.
Takovému dílčímu procesu se nepříliš šťastně říkalo na jednom místě „dezintegrace“. Ve
skutečnosti jde o celkem samozřejmé a jednoduché rozdělení práce.
Začátek práce na systému bloků
Následující řádky se budou zabývat procedurálními otázkami při přípravě celého systému bloků,
zejména: Jak se vytváří seznam bloků? Jak se během práce vyvíjí vzájemný vztah mezi popisy
bloků? Jak se rozhoduje, na kterém bloku pracovat?
Zatímco jednotná struktura bloku je poměrně rigidní, proces jejich přípravy se liší od případu k
případu. Opakujeme proto v rozšířené formě syntetický příklad, který lze upravit pro specifickou
aplikaci. Celou popsanou činnost koordinoval koordinátor.
Nově jmenovaný koordinátor se sešel s třemi odborníky pro obor strategie. Společně načrtli
během jednoho dne předběžný harmonogram práce a předběžný seznam bloků, které jim
připadaly důležité. Samozřejmě byla jedním blokem celá strategie. I některé klíčové problémy i
jiné bloky byly zachyceny. O každém bloku bylo zaznamenáno, co bylo považováno za
potenciálně významné. Výsledky porady byly věcně poněkud naivní a později sloužily k
vyprovokování lepších závěrů. I naivní pozice sloužily později jako výzva dalším odborníkům,
aby je opravili.
Seznam byl diskutován písemně a na poradě s vybranými odborníky a podstatně změněn a
doplněn. Potom se koordinátor dohodl s devíti odborníky, že budou konstituovat „Integrační
tým“. Ten bude řešitelským týmem bloku strategie jako celku a bude její přípravu řídit. Zároveň
koordinátor zajistil jednoho odborného a jednoho administrativního pracovníka, kteří tvořili jeho
sekretariát. První prací integračního týmu a sekretariátu bylo připravit a schválit seznam bloků,
seznam řešitelských týmů a harmonogram.
Bloková metoda 3
stránka 24 z 97
Věcné rozhodování se ponechalo rozhodovateli. Procedurální rozhodování probíhalo ve dvou
typech:
• Výběr, které varianty a které jejich aspekty by měly být zpracovány. Doporučení
formulovali:
o Členové týmu, kteří popis bloku (nebo celé strategie) připravili
o Externí experti, vybraní integračním týmem. Byla snaha vždy zahrnout rozdílné
pozice
o Pracovníci, vybraní budoucím rozhodovatelem
• Podrobné procedurální rozhodování bylo v rukou každého týmu, tedy ve věci celé
strategie v rukou integračního týmu. Rozhodovalo se konsenzem. Nebylo-li možno
dosáhnout konsenzu, rozhodl vedoucí týmu, v případě integračního týmu koordinátor.
Rozhodnutí se týkala interních týmů: jinými slovy interní týmy jsou ty, kterým
koordinátor přiděluje práci a fondy, kdežto externí týmy si práci volí a fondy shánějí
samy.
o Na přípravu strategie byly k dispozici limitované finanční fondy. Část z nich byla
dána k dispozici jednotlivým řešitelským týmům, většinou disponoval integrační
tým
o Na přípravě spolupracovali odborníci, každý z nich s určitým limitem na svůj čas.
Integrační tým rozhodoval, čím se kteří odborníci budou zabývat. V praxi to
vypadalo tak, že čím lepší odborník, tím více bylo nutné nechat výběr práce na
něm a jenom hlídat, aby se dohodl s ostatními. Špičkoví odborníci špatně snášejí
„krátkou uzdu“. Zejména nebývá účelné nutit je do strukturované práce, pokud
jim nevyhovuje. Někteří odborníci připravovali popis bloku neformálně a
koordinátor zajistil, že pracovník sekretariátu popis transformoval do standardní
struktury a tím umožnil účinnou komunikaci. V popisovaném případě byli
odborníci mírně honorováni (v jiných případech pracovali bez honoráře nebo za
plný honorář odborníků).
o Pracovníci sekretariátu pomáhali se strukturalizací, jak bylo uvedeno, a
zajišťovali chod práce podle pokynů koordinátora.
Koordinátor zodpovídá za to, že nikdy není nedostatek času, fondů ani odborníků. Přijal úkol s
limity v těchto směrech a musí zařídit, aby se
• za daných podmínek se dosáhlo maxima
• jasně upozornilo, kde podmínky omezily kvalitu výstupu.
Na první pohled by se mohlo zdát, že koordinátor, který nemá věcné pravomoci, je velmi slabý.
Opak je pravdou. Procedurální rozhodnutí by bylo možno zneužít v rámci boje o moc, kdyby se
o to koordinátor pokusil. I když toto nebezpečí je podstatně menší než u jiných metod, je
závažné. Je nutné vybrat koordinátora, který se pravděpodobně nepokusí práci mocensky zneužít
a který nepodlehne tlaku, aby tak učinil. Je nedostatkem blokové metody, i když menším než u
jiných metod, že není proti tomuto zneužití plně odolná.
Na začátku práce musel koordinátor zavést použitou metodu. Jako v každé transitivní zemi,
musel také:
• Orientovat kolektiv na spolupráci a od vzájemného boje o moc. Proto podporoval
o komunikaci,
o příležitost pro každého registrovat svou pozici
o neagresivní chování
o občasnou přátelskou diskusi nedostatků
Bloková metoda 3
stránka 25 z 97
•
•
Vyžadovat projev politické a exekutivní vůle vůči pracovníkům veřejné správy, kteří
měli nařízeno spolupracovat, ale pokoušeli se zvolit cestu bojkotu nebo sabotáže
Upravovat použitou metodu a přijatý plán práce tak, aby byly kompatibilní s místní
situací.
3.2 Postup při přípravě podkladu
Od začátku práce probíhají tři typy komunikace. Vnitřní (mezi spolupracovníky a jejich týmy),
horizontální (s odborníky mimo týmy, vážnými zájemci a podle možnosti s občany) a vertikální
(s budoucím rozhodovatelem; někdy se jako vertikální chápou komunikace nahoru a dolů ve
struktuře vládnutí, například vlády s kraji). Všechny identifikované pozice se registrují a jsou
zájemcům k dispozici. Výsledky práce jsou publikovány. Důvěrná bývají hodnocení návrhu
strategie, která si rozhodovatel obvykle vyžádá od svých poradců
Účast na přípravě podkladů tedy zajišťují tyto mechanismy:
• Spolupráce, při které účastnící vyvíjejí vlastní činnost.
o Většina práce obvykle probíhá v interních týmech a je koordinována pevnou
rukou (strong hand): nelze-li nijak dospět ke konsenzu, koordinátor tedy může
rozhodnout o dalším procesu, i když samozřejmě musí věcná rozhodnutí nechat
rozhodovateli. Část spolupráce je obvykle alespoň částečně honorována.
o Externí týmy připravují své materiály samy a předávají je v předem určené době a
struktuře. Financují se samy. Jsou koordinovány lehkou rukou(light hand) podle
předběžných dohod: nikdo jim nemůže zasahovat do práce a koordinátor pouze
pomáhá ve vzájemné komunikaci, pokud je to nutné.
o Koordinační činnost, organizování větších aktivit, redakce některých materiálů,
organizace většiny dialogu (včetně psaní materiálů a administrativy). Tyto
činnosti zajišťuje koordinátor, u velkých akcí se svým asistentem nebo
sekretariátem.
• Dialog, při kterém osoby a organizace sdělují své názory a pozice, ale obvykle nekonají
aktivní práci. Každý občan má právo se zúčastnit dialogu a je povinností koordinátora
zajistit, že dialog je pro přípravu podkladu postačující. Obvykle se pouze menšina občanů
zúčastní, i když se jim dá pohodlná příležitost a většina z příspěvků je málo významná.
Hlavní důvody, proč dialog je nezbytný, jsou:
o Některé věcné informace z dialogu jsou důležité. I když jich je málo, nelze je
ignorovat
o Dialog informuje o pozici občanů. Někdy se jako další informace užívá například
empirický sociální výzkum, ale role dialogu není nahraditelná
o Dialog je důkazem, že neexistuje diskriminace proti nikomu a ztěžuje zneužití
přípravy podkladu k úzkým cílům autorů nebo rozhodovatele. Dokud je zde
takové podezření, klesá motivace občanů
o V demokracii nikdo nemá právo kohokoli vyloučit z účasti na věcech veřejných.
Pokusy tak činit jsou porušením demokracie.
Mnohé z těchto důvodů platí i o činnosti externích týmů.
•
Vyjednávání, pokud si ho budoucí rozhodovatel výslovně vyžádal a pokud ho přípravný
tým může vést. Jinak není vyjednávání možné, protože koordinátor ani nikdo jiný z
přípravných týmů nejsou oprávněni jednat jménem rozhodovatele. Většinou si
rozhodovatel řídí vyjednávání sám a jeho obsah zůstává důvěrný. Vyjednávání není tedy
součástí přípravy podkladů, ale může být zvláštní službou rozhodovateli.
Bloková metoda 3
stránka 26 z 97
Jak postupovat při nasazení blokové metody
Následující návod jak postupovat, má dvojí účel. Předně umožní aplikaci blokové metody na
konkrétní problém. Za druhé stručně vysvětlí praktické aspekty aplikace.
Samotná bloková metoda je jednoduchá a má hlavně ušetřit některé úvodní přehmaty a
přehlédnutí. Je ilustrována syntetickým (fiktivním) příkladem, uvedeným kurzivou a zaměřeným
na koncepci integrace Romů s gadži ve státě X. Vysvětlující diagram je uveden na stránce 42.
Obvykle se začíná krokem 1. Jiná možnost je začít krokem 2A, přípravou materiálů, které se
později zahrnou do bloků; vysvětlení je v textu.
Předběžné materiály
(Viz. referenční bod č.1 diagramu na str42)
Pokud není příprava strategie schválena, lze chystat předběžné podpůrné materiály, aby se
urychlila práce, až bude jednou příprava podkladu zahájena. Je vhodné předběžně vybrat
vhodnou budoucí metodu přípravy podkladu a začít chystat podpůrné materiály tak, aby byly
později pohodlně použitelné. Při zadávání podpůrného materiálu je třeba tedy domyslet
například otázku: Až se zahájí příprava podkladu blokovou metodou, jak bude přichystaný
pomocný materiál využit? Některé podpůrné materiály jsou analytické, jiné syntetické, jiné
obsahují návrhy řešení. Není nezbytné, aby měly strukturu bloku. Je nezbytné, aby se pro tvorbu
bloku daly později dobře použít.
Zahájení
Iniciativa může vzejít od kohokoli, například příslušného ministra, pracovníka krajského úřadu,
nevládní organizace a podobně. V rámci této iniciativy je navrženo zahájení přípravy podkladu.
Návrh je podán tomu, kdo o zahájení přípravy podkladu může rozhodnout. Někdy to je budoucí
rozhodovatel, například ministr pro multikulturální záležitosti. Jindy to je vedoucí správní
pracovník, například náměstek ministra. (Viz referenční bod č.2 diagramu)
První porady o přípravě podkladů by se měli zúčastnit odborníci, kteří dohromady mají tyto
odborné znalosti a zkušenosti o:
• Věcném problému, kterým se strategie zabývá
• Situaci ve veřejné správě, politické sféře, nevládních organizacích a podobně
• Metodách přípravy návrhu strategie u nás i ve světě.
Alespoň jeden účastník by měl znát tento návod. Je výhodné, když se zúčastní i budoucí
rozhodovatel, jeho vybraní poradci a potenciální budoucí koordinátor přípravy.
Na poradě se uváží, zda a jakým postupem podklad připravovat.
• Pokud je výsledek: „nepoužít žádnou metodu a pokračovat improvizací“, není nutno se
metodikou dále zabývat
• Jindy se rozhodne nezačít ihned přípravu podkladů, ale je vybrána metoda a očekává se
zahájení přípravy podle ní později. Důvodem může být nedostatek financí, schválené
roční programy činností, dočasná nemoc či absence významného pracovníka a podobně.
V tom případě je vhodné tato omezení konstatovat a nechat předložit plán přípravy, který
je bude respektovat. I když je nutné skutečný začátek aktivní práce odložit například o
půl roku, lze někdy využít tohoto času zejména ke dvěma cílům:
Bloková metoda 3
stránka 27 z 97
•
•
o Nastudovat materiály o věcných dílčích problémech i o vybrané metodě přípravy,
rozmyslit si další postup, neformálně komunikovat s dalšími zájemci, připravit
rozpočet, navázat kontakty a podobně (viz krok 2A)
o Nechat připravit v omezeném rozsahu podpůrné materiály a to ve formě, která
bude kompatibilní s vybranou metodou. (To je výhodnější než vynechat plán a
začínat přímo s podpůrnými materiály dle kroku 2A)
Někdy jsou ošetřovaný problém nebo okolní situace atypické a žádná existující metoda
jim nevyhovuje. Je možná buď některou metodu upravit, nebo přijmout dobrou praxi a
metodu vytvořit nebo přijmout některé principy z dobré praxe; typicky jde práci ve
variantách, širokou účast zájemců od začátku práce, procedurální nezávislost
koordinátora a podobně). Zejména zde jsou nutné profesionální zkušenosti. Laickým
omylem je představa, že tak lze ušetřit fondy a čas. Ve skutečnosti tvorba nové metody
nebo hluboké úpravy buď potřebují více času a fondů nebo nepřinesou očekávané
výsledky. Naproti tomu modifikace podrobností vybrané metody je obvykle nutná a
proveditelná, pokud účastníci modifikovanou metodu dobře prostudovali a pochopili.
Následující text se zaměřuje na nejčastější situaci, když závěr nebo předběžný závěr je
„začít přípravu návrhu strategie (nebo jiného podkladu pro rozhodnutí) podle některé
profesionální metody“
Nejlépe je v tomto okamžiku pověřit jednoho pracovníka, aby předložil předběžný plán přípravy.
Lze-li tušit, kdo by mohl být v budoucnu koordinátorem, je výhodné tím pověřit jeho.
Příklad
Předpokládá se nasazení demokratického / systémového přístupu k rozhodnutí o závažných
komplexních společenských problémech / strategiích / koncepcích / politikách. Následující
příklad je specifikován pro úroveň vlády, pro několik problémů, pro absenci předchozích pokusů
silovým / kabinetním přístupem, pro absenci krize, pro kompatibilitu navrženého postupu se
zákonem, pro absenci oddělení politické a správní sféry.
1. Vláda nebo ministři jmenují pro každý problém nezávislého koordinátora, který má
důvěru vážných zájemců. Neovlivňují ho a nekomunikují s ním. Tím se zároveň ověří
vůle demokratický přístup nasadit a poskytnout mu podporu, až se objeví potíže (protože
nějaké se určitě objeví). Vymezení problému může souviset s volbou metody.
2. Do smlouvy s koordinátorem se zahrnou tyto body:
a. Předběžné vymezení problému (může být během práce zpřesněno)
b. pověření koordinátora řízením práce
c. povinnost nasadit demokratický / systémový přístup
d. termíny předání výsledků práce a termín ukončení práce
e. finanční limit na práci, zahrnující honoráře externistů (zvlášť pro koordinátora) a
veškeré jiné výdaje; a administrativa financování práce
f. pomoc a podpora od orgánů, podléhajícím zřizovateli
g. cíl: s použitím některé vyzkoušené metody nezaujatě a transparentně koordinovat
přípravu porovnaných variant řešení ve spolupráci s vážnými zájemci a v dialogu
s veřejností
h. právo koordinátora obrátit se na kohokoli s neodkladnými návrhy věcných řešení
(po jejich projednání v souhlase s přijatou metodou), pokud je vážné nebezpečí z
prodlení
i. právo zadavatele kdykoli koordinátora odvolat s podrobným udáním důvodů a
povinnost zadavatele najít nového koordinátora
j. garancii zadavatele nijak nezasahovat do práce koordinátora
k. garancii koordinátora nepřijímat příkazy ke své práci nebo rezignovat
Bloková metoda 3
stránka 28 z 97
l. povinnost koordinátora zpracovat variantu zadavatele
Věcný obsah smlouvy lze připravit a odsouhlasit během hodin, ale některé úřady nejsou příliš
rychlé v jejím administrativním vyřízení.
3. Koordinátor najde první spolupracovníky a urychleně v konzultacích připraví předběžný
návrh postupu, včetně těchto bodů:
a. Volbu metody, to jest:
1) Buď nasazení metody, dostatečně popsané v literatuře
2) Nebo účast pracovníka, který podobné podklady demokratickým přístupem
úspěšně připravil a metodu stručně popsal
b. Harmonogram
c. Podle potřeby a po poradách návrh revize vymezení problému
d. Začáteční a cílový organizační diagram s návrhem hlavních spolupracovníků a
kontaktů
e. Podrobný návrh prvních kroků
4. Koordinátor svolá vážné zájemce na zahajovací poradu (kick-up meeting). Nominálním
cílem porady je v diskusi vysvětlit a revidovat:
a. Cíl společné práce
b. Předběžný návrh postupu
Hlavním cílem porady je posílit motivaci a vzájemnou důvěru. Porada typicky proběhne za
týdny od podpisu smlouvy koordinátorem.
5. Dále se pokračuje podle vybrané metody.
Příklad zadání:
Předložte mi do dvou týdnů ke schválení plán přípravy návrhu strategie, obsahující v návaznosti
na naše dosavadní jednání:
1. vymezení problému,
2. harmonogram,
3. rozpočet,
4. jméno doporučovaného koordinátora,
5. požadavky na spolupráci pracovníků veřejné správy,
6. plán využití existujících materiálů a
7. odkaz na profesionální metodu řízení přípravy návrhu, která bude použita.
Plán formulujte
• v souhlase s dobrou praxí přípravy podkladů pro komplexní společenská rozhodnutí,
uvedenou v dodatku k tomuto zadání v konzultacích, které uznáte za vhodné a které
zahrnují příslušníka …… etnika a odborníka na přípravu strategií.
Pokud v některých bodech již došlo na poradě k rozhodnutí, doplní se toto rozhodnutí do zadání.
Poznámka o neodkladných problémech
Někdy se při práci narazí na problémy, které vyžadují neodkladné řešení a které proto nelze
odkládat až na dobu, kdy se bude předkládat celý podklad. Ověřené návrhy řešení
neodkladného problému předkládá koordinátor s odůvodněním přímo budoucímu rozhodovateli
nebo jinému pracovníku, který je za problém zodpovědný. Je vhodné tento postup při zahájení
výslovně dohodnout. Jinak je nebezpečí, že návrhy ve věci neodkladných problémů mohou být
Bloková metoda 3
stránka 29 z 97
zdrženy. To se stává zejména při kompetenčních rozdílech, kdy za neodkladný problém je
zodpovědný někdo jiný, než budoucí rozhodovatel o koncepci.
Jindy se již v kroku 1 najde neodkladný problém. Pokud je to důležitý problém a pokud je to
možné, řeší se jako součást připravovaného celkového podkladu. Tím se vyloučí toto riziko:
Těsně před začátkem přípravy celkového podkladu se v izolaci připraví návrh na řešení jednoho
neodkladného dílčího problému. Při přípravě celkového podkladu se pak často zjistí, že
neodkladný dílčí problém je řešen v rozporu s tímto celkovým podkladem. Někdy už došlo k
rozhodnutí o dílčím problému. Jindy se nechce přiznat procedurální chybu a o ošetření dílčího
problému se rozhodne, když se už potajmu ví, že jeho navržené řešení je chybné nebo
nekompatibilní s celkovým řešením.
Na druhé straně doporučovaný postup znamená zdržení kolem čtrnácti dní při dobrém řízení.
Záleží na situaci, zda je takové zdržení přijatelné.
Poznámka o profesionální zodpovědnosti koordinátora
Koordinátor zodpovídá za to, že postup přípravy je profesionálně správný. Do toho patří i tyto
skutečnosti:
• Nezasahuje do obsahu návrhu, ale nechává rozhodnutí na rozhodovateli a snaží se mu
zajistit maximální rozhodovací prostor.
• Nenechává se nikým, tedy ani rozhodovatelem, ovlivnit v profesionálním řízení procesu.
Zejména nikdy neudělá procedurální rozhodnutí s cílem potlačit některou pozici, ani
když s ní on ani ostatní spolupracovníci nesouhlasí.
Tím se zajistí, že proces je
• účinný a
• nezaujatý.
Je to podobná zodpovědnost, jakou má účetní, lékař nebo řidič vozu. Řidič nezasahuje do
rozhodnutí cestujícího, zda se pojede do Brna nebo do Prahy. Cestující nemá přemlouvat
řidiče, aby překročil povolenou rychlost nebo projel křižovatku na červenou.
Zodpovědnost koordinátora souvisí s představou přípravy podkladu jako nástroje pro práci. Na
mnoha místech dosud přetrvává představa přípravy podkladu jako zbraně v boji o moc. Bloková
metoda je jedním ze způsobů, jak posílit pracovní přístup. Proto bude dočasně některým
bojovníkům o moc nepřijatelná.
Může být relevantní i některá z těchto zkušeností:
• Je vhodné podpůrné materiály, pokud se chystají, psát pro určitou předpokládanou
metodu, která by měla být v budoucnosti nasazena pro pozdější přípravu podkladu.
Když se připravují materiály bez znalosti, jakou metodou budou později využity, jsou
obvykle využity špatně. Jak je uvedeno výše, je tedy nutné začít přípravou plánu práce a
výběrem metody, i když se nejprve pracuje pouze na podpůrných materiálech.
• Někdy je hlavním překážkou dočasný nedostatek finančních fondů. V takovém případě
může být možné částečně provést i některé činnosti, které nevyžadují placenou práci
nebo jí vyžadují málo.
• Jindy je překážkou obava budoucího rozhodovatele, opodstatněná nebo
neopodstatněná, že příprava podkladu není v zájmu jeho boje o moc. Podobně se někdy
obávají přípravy pracovníci správy z hlediska svého vlastního boje o moc. V takovém
případě se někdy ani nepovede iniciovat krok 2A. Jindy se opakovaně píší podpůrné
materiály a vydávají se za koncepci, i když je známo, že nemají podstatný vliv na realitu.
• Bloková metoda akcentuje zejména varianty rozhodnutí a jejich následků. Zkušenost
ukázala, že se tak nejúčinněji podklady zpracovávají a zejména že vzájemná
komunikace je tak nejúčinnější. Zejména porovnávání variant následků uvažovaných
rozhodnutí je v blokové metodě poměrně rychlé. To však neznamená, že se rozhodnutí
Bloková metoda 3
stránka 30 z 97
a následky musí formulovat jako první. Jako podpůrné materiály lze zejména shrnout
dřívější a cizí zkušenosti, výsledky diskusí, literaturu, statistiky a podobně.
Uvedli jsme některá nouzová řešení. Preferovaný přístup, chystání podpůrných materiálů během
přípravy návrhu, je účelnější a obvyklejší. Podpůrné materiály se při tomto přístupu připravují
úspěšněji a zvětšuje se možnost jejich pozdějšího plného využití.
Poznámka o koordinaci.
Další kroky řídí procedurálně koordinátor. Procedurální rozhodnutí přijímají řešitelské týmy
konsenzem. Pokud se nepodaří konsenzu dosáhnout, rozhoduje v procedurální otázce
v řešitelském týmu jeho vedoucí, v integračním týmu koordinátor. Věcné otázky, u nichž nelze
dosáhnout konsenzu, se ponechávají rozhodovateli. Je maximální snaha navodit při přípravě
podkladu atmosféru spolupráce, nikoli mocenského boje.
Příprava plánu práce
(viz referenční bod č.3 diagramu)
Určený pracovník formuluje a předloží ke schválení předběžný plán práce. Ten neobsahuje
pokusy o věcné popisy ani věcná řešení, například: Jak řešit bydlení Romů? Plán odpovídá
zadání z kroku 1. V našem příkladě obsahuje zejména:
• Vymezení problému, například: Integrace Romské komunity. Cíl strategie: […] Strategie
se bude zabývat všemi nejdůležitějšími dílčími problémy. Prozatím se předpokládají tyto
dílčí problémy: Bydlení. […]
• Hlavní podmínky pro práci: Ministr […] uloží veřejné správě ve svém rezortu spolupráci
v tomto rozsahu: […]. Požádá také o spolupráci vybrané ostatní ministry. Ministr se
účastní alespoň jednou diskuse o částečně připraveném návrhu strategie. Budou
uvolněny tyto finanční fondy: […]. Nikdo nebude omezovat práci na přípravě strategie.
• Návrh, kdo bude koordinátorem. Bývá to autor plánu. Je však lépe ho jmenovat až
zároveň se schválením plánu.
• Někdy se odkládá zahájení přípravy podkladu a pak se vyvíjí tlak na koordinátora, aby ji
urychlil.
o Předně bývá někdy lépe ošetřit neodkladné problémy, jak je uvedeno výše a
neurychlovat neúměrně celou přípravu podkladu, například: Návrh na řešení
lokálního konfliktu v X bude podán do data Y.
o Za druhé lze nabídnout rychlejší i pomalejší harmonogram a výslovně poukázat
na možná rizika, například: V rámci tohoto rychlého řešení nebude možno
provést odbornou analýzu některých dílčích problémů a místo ní bude strategie
založena na aproximacích. Týká se to těchto dílčích problémů: bydlení,...... U
všech vznikne riziko omylu, který bude po několika létech nutno opravit,
zejména:... . U některých problémů vznikne také riziko středně silného
bezprostředního politického konfliktu a to u bydlení,..... Dosáhne se tím úspory
šesti měsíců v trvání přípravy strategie.. Pokud koordinátor přijme úkol s
neproveditelným harmonogramem, je z profesionálního hlediska viníkem
budoucího nezdaru.
V zadání pro předběžný plán práce byl uveden bod o podmínkách práce koordinátora. Následuje
příklad formulace, kterou autor předběžného plánu na tento bod reaguje:
Koordinátor bude pracovat za těchto předpokladů:
1. Na začátku nebo během přípravy návrhu strategie bude koordinátorovi uloženo:
a. Jaká varianta musí být zpracována a zahrnuta do návrhu strategie
b. Koho má požádat o spolupráci, konzultace nebo hodnocení návrhu
c. Kdy a jak má předložit rozhodovací materiál
Bloková metoda 3
stránka 31 z 97
2. V mezích možnosti bude mít koordinátor možnost konzultací s rozhodovatelem
3. Nikdo nebude zasahovat koordinátorovi do procesu řízení přípravy návrhu, zejména
nebudou:
a. Některé varianty vylučovány ze zpracování
b. Omezovány výběry spolupracovníků a účastníků dialogu
c. Omezovány publikace dočasného nebo konečného obsahu návrhu
Předběžný plán je formulován tak, aby byl flexibilní a aby umožnil v dalších krocích maximální
vliv vážných zájemců o spolupráci.
Příklad schválení plánu a jmenování koordinátora.
1. Schvaluji plán přípravy strategie (příloha 1)
2. Zajistím body [...], uvedené v plánu
3. Ukládám [komu], aby z položky [...] uvolnil částku [...]
4. Jmenuji Vás koordinátorem přípravy návrhu strategie ve smyslu bodu [...]
přiloženého plánu a za pracovních a finančních podmínek, uvedených v příloze 2.
Schválení předběžného plánu přebírá koordinátor procedurální zodpovědnost za přípravu
materiálu. Bezprostředně po schválení proběhnou schválené aktivity, které mají zajistit účinnou
práci, ale které nemůže zajistit přípravný kolektiv. V našem případě jsou realizovány intervence
příslušného ministra, kterými se posiluje spolupráce veřejné správy. Jsou nutné zejména v
transitivních zemích. Očekávaným pozdějším projevem politické vůle je například reakce
ministra, když některý orgán státní správy nespolupracuje.
Zahajovací úkoly
(viz referenční bod č. 4 diagramu)
Začátkem zahajovací práce je například dvoudenní porada pěti odborníků, kteří:
• ověří kompletnost seznamu pramenů, které budou při práci využívány
• načrtnou velmi předběžný seznam známých vizí
• načrtnou velmi předběžný seznam známých klíčových problémů
• předběžně navrhnou kolektiv spolupracovníků
• předběžně dohodnou způsob a organizaci spolupráce
• přijmou podrobný plán práce na přípravě podkladu.
V rámci podrobného plánu je třeba provést tyto dílčí činnosti, jejichž sekvence je dána
taktickými ohledy v existující situaci:
• Načrtnout přednostně hlavní rysy podrobného plánu (jako podklad pro jednání v dalších
dílčích činnostech)
• Načrtnout maketu zápisu jednoho klíčového problému v blokové formě a připravit velmi
stručný výklad o užité metodice (jako podklad pro jednání v dalších dílčích činnostech)
• Vybrat a svolat potenciální vedoucí interních řešitelských týmů. Ty jsou interní, to jest
jejich práce je řízena integračním týmem. Od každého týmu se očekává, že v budoucnosti
zpracuje jeden nebo dva klíčové problémy. Vedoucí interních řešitelských týmů a další
odborníci budou společně tvořit integrační tým, který řídí celou přípravu podkladu.
• Poradit se s dalšími vážnými zájemci o spolupráci na tak zvané startovací poradě. Týmy
vážných zájemců jsou externí, to jest, pracují samostatně podle dohody s koordinátorem.
Každý ze zájemců bude mít možnost připravit variantu části podkladu nebo celého
podkladu. Je nutné domluvit formát a časování příspěvků tak, aby dohoda byla co nejvíc
přijatelná všem. (Příklad viz níže)
Bloková metoda 3
stránka 32 z 97
•
Rozhodnout, kdo bude provádět funkci sekretariátu. To znamená styk se
spolupracovníky, konzultace o procedurálních otázkách, spolupráce na porovnávání,
integraci dílčích výsledků a formulace společných závěrů. Někdy tuto roli zastane sám
koordinátor.
Následuje částečný koncept pozvánky vážných zájemců na startovací poradu, uvedenou výše.
Pozvánka se pošle všem, kteří by snad mohli mít zájem a co nejšíře se publikuje.
Zahajuje se příprava strategie“ Spolužití Romů a majoritní společnosti v X“, kterou organizuje
[…] Každý, kdo by se chtěl aktivně zúčastnit přípravy, může dostat informace na startovací
poradě […] nebo po této poradě na adrese […] Částečné i konečné výsledky přípravy budou
k dispozici formou dialogu všem občanům a organizacím.
Následuje částečný koncept sdělení po startovací poradě:
Děkujeme vám za projevení zájmu o spolupráci na přípravě strategie Spolužití Romů a majoritní
společnosti v X., kterou organizuje […] Na startovací poradě dne […] jsme se dohodli o tom, jak
budou postupovat naše interní týmy. Dohodli jsme s externími zájemci, jak mohou oni
spolupracovat, a doufáme, že i vy se také připojíte. Přikládáme záznam závěrů této porady a
stručný popis postupu. Nabízíme vám pět možností:
• Jako externí spolupracovníci můžete zpracovat některý z bloků, uvedený v příloze […],
nebo část takového bloku, nebo jednotlivé návrhy na akce nebo na rozhodnutí, nebo
návrh celé strategie. Obsah je čistě vaší věcí a nebudeme do něho nijak zasahovat.
Abychom mohli váš příspěvek zahrnout, prosíme vás o dvě věci. Předně nám své návrhy
pošlete ve struktuře, uvedené v příloze […]., odstavec […]. Zadruhé, materiály, které
budou zahrnuty do prvního kola zpracování, musí dojít nejpozději […]. Dejte nám
laskavě vědět, máte-li zájem a informujte jiné možné zájemce
• Pokud vám tento způsob nevyhovuje, můžete nám poslat jakékoli názory kdykoli.
Nemůžeme vám zaručit, že je bude možno zapracovat, protože se zpracování
nestrukturovaných návrhů ukázalo jako značně obtížné. V každém případě je však
zařadíme jako přílohu příštích materiálů a dáme je k dispozici všem zájemcům
• Můžete také odborně pracovat v některé interní pracovní skupině pod vedením
koordinátora
• Možná se chystáte připravit podobnou koncepci pro svůj rezort nebo svůj kraj a nepřejete
si spolupracovat. Potom vám navrhujeme, že se budeme navzájem o plánech a výsledcích
informovat, aby se maximalizovala jejich vzájemná kompatibilita. Pošlete nám, prosím,
informace o své práci a my vám budeme posílat své.
• Jakmile budou připravené první materiály, budete k nim moci přičinit své příspěvky
v rámci dialogu, o kterém budou všichni občané včas informováni. Techniky, které pro
dialog připravujeme, umožní účast každému bez ohledu na názory, vzdělání, předběžnou
informovanost a místo bydliště.
Poznámka k pracovním týmům.
Interní pracovní týmy se navrhují podle reálných možností a to tak, aby svou prací pokryly
nejdůležitější klíčové problémy.
Celý pracovní kolektiv pracuje typicky v pěti až třiceti řešitelských týmech, které se podle
potřeby mění. Každý řešitelský tým pracuje obvykle na jednom nebo dvou blocích. Každý z
těchto bloků odpovídá jednomu klíčovému problému. To je problém, zpracovatelný buď
jednotlivým odborníkem, nebo malou skupinou, která spolupracuje v neformálních kontaktech.
Taková typická skupina mívá do pěti lidí. Někdy začne s přípravou podpůrných materiálů, které
Bloková metoda 3
stránka 33 z 97
později využije při formulaci klíčového problémy ve struktuře bloku. Jindy začíná přímo s touto
formulací.
Strategií jako celkem se zabývá tým pěti až deseti odborníků, zvaný „Integrační tým“. Ten zahájí
práci zároveň s ošetřením dílčích problémů. Prvním krokem bývá příprava vizí (viz níže)
Ukázala se dvě možná řešení.
• Integrační tým zahrnuje vedoucí všech nebo vybraných řešitelských týmů. Zahrnuje také
poradce, kteří přispívají svým názorem, ale neprovádějí aktivně práci na přípravě
• Uvedené role jsou zajištěny dvěma týmy.
Každý tým připravuje postupně různé verze strategie svého bloku, každou v několika
variantách. Hned, jak některou verzi dokončí, koordinátor ji pověsí na internet. Autorský tým na
ni zároveň stručně upozorní týmy, jejichž práce by mohla souviset. Každý potom může k
publikované verzi přispět, zejména svým odhadem dopadů a svým návrhem rozhodnutí.
Zároveň posuzuje vlivy na svůj vlastní blok. Pokud jejich vzájemnou komunikaci podporuje
dedikovaný program, není nutná činnost koordinátora a proces je rychlý.
Po naplnění zahajovacích úkolů je vhodné naplnit body č. 5A, 5B 5C a 5D diagramu
Vize
(Viz referenční bod č. 5A diagramu)
Od spolupracovníků i veřejnosti se vyžádají celkové vize ošetření problému, pro který se
podklad připravuje. Vize se potom porovnají navzájem a porovnají se s materiály o klíčových
problémech. Zejména se najdou jejich souhlasné a rozdílné body a zahrnou se odlišné odhady,
k čemu by uvažovaná rozhodnutí vedla.
Vizí se rozumí zásadní směr řešení problému. S vizí souvisí i vymezení problému, kterým se
materiál zabývá. V každé vizi se požaduje návrh nejdůležitějších rozhodnutí a odhad
krátkodobých i dlouhodobých následků, ke kterým by mohla vést. Ve vizi se zpravidla vytyčí
cíle ošetření problému. Cíle budou sloužit:
• Jako kritéria, na kterých variantách pracovat
• Jako podklad pro doporučení rozhodovateli
• Pro sledování a hodnocení realizace
• Jako vstupní informace pro pozdější aktualizaci podkladu
Vize může být dlouhá od několika řádek až po mnoho stránek. Trvale se uvažuje, jak ji
realizovat rozkladem do menších konkrétnějších bloků. Rozklad probíhá zároveň s integrací
menších bloků do větších. Je důležitou otázkou taktiky přípravy, jak se úsilí rozdělí mezi
integraci a rozklad.
Jak je známo, je kontraproduktivní pokoušet se rozhodovat samostatně o vizi, když nejsou
zpracované návrhy příslušných závazných rozhodnutí a odhady následků. V transitivních zemích
je na to třeba dát pozor, protože chyba izolovaného schvalování vizí je na některých místech
obvyklá.
Poznámka o cílech
U každého rozhodnutí nebo skupiny rozhodnutí pro řešení problému se obvykle uvádějí cíle,
kterých se má dosáhnout. Musí být ověřitelné, například „jmenovat odborníka do funkce X“
nebo „snížit náklady o Y%“. Později slouží jako kritéria, jak byl příslušný úkol splněn. Naproti
tomu varianta vize často zahrnuje neověřitelné obecné cíle, například „podpořit zaměstnanost v
kraji Z“. Někdy se ve vizi uvádí priorizace různých cílů, jindy je priorizace přibližně patrná z
formulace. I vize i rozhodnutí pro řešení jsou v koncepci nutné. Žádné z nich nelze rozumně
schválit v izolaci od druhého. Naproti tomu prováděcí rozhodnutí, například legislativní nebo
Bloková metoda 3
stránka 34 z 97
exekutivní, někdy vizi a obecné cíle jen stručně shrnují a odvolávají se na přijatou verzi
příslušné strategie.
Jiné části bloku
(viz referenční bod č. 5B diagramu)
Vize bývá první částí, o které se uvažuje. Prakticky nedůležitějšími částmi částmi jsou však
návrh rozhodnutí a odhad dopadů (včetně odhadu nákladů). Jak se práce vyvíjí, údaje se doplňují
a přibývají i příspěvky od jiných autorů.
Klíčové problémy
Na začátku přípravy podkladu se zahájí příprava klíčových problémů. Koordinátor zajistí
přípravu každého klíčového problému v jednom interním řešitelském týmu. Kromě toho mohou
vážní zájemci připravovat své varianty externě. Popis každého klíčového problému je ve formě
bloku. Každý interní tým se snaží při práci užívat veškeré dostupné informace, respektovat
souvislosti mezi dílčími rozhodnutími ve svém klíčovém problému, porovnat svůj klíčový
problém s existujícími vizemi a kontaktovat ostatní relevantní řešitelské týmy. Asi se jim to
napoprvé plně nepodaří, a proto příprava probíhá v opakovaných cyklech (viz diagram na konci
této kapitoly). Týmy se snaží identifikovat body konsenzu. Kde se to nedaří, formulují různé
varianty pozic a návrhů. Není jejich úkolem se rozhodnout mezi variantami, hádat se ani bojovat.
Každý zápis bloku má tyto komponenty:
• Hlavička, to jest název klíčového problému, identifikace autorů a datum ukončení
současné verze.
• Variantní popis uvažovaných rozhodnutí. U každého z nich se odhadnou náklady a
následky. Jsou-li různé pozice, uvedou se všechny. Doplní se doporučení. Pokud není
konsenzus, uvedou se různé názory. Příklad: Rozhodnutí „zavedení nulté třídy
základních škol“. Varianta 1: zavést pro všechny děti. Očekávané následky: […]. Pokud
nelze některé údaje zjistit, užívá se někdy aproximace. Údaje o variantách řešení
(rozhodnutí, náklady, následky, hodnocení) tvoří nejdůležitější část celého bloku.
• Popis podmínek, za kterých odhady a doporučení platí. Například: Předpokládá se
vstup do EU v roce […]
• Popis situace u nás a jinde nyní a dříve, přehled dosavadní historie problému i přípravy
podkladu, plán další přípravy podkladu. Metodika se volí podle potřeby, například
SWOT, ekonomická statistika, průzkum veřejných postojů a podobně. Připojí se další
informace, které řešitelský tým považuje za důležité.
• Seznam zdrojů informace
• Varianty řešení a pozice, které přišly od vážných zájemců a externích týmů, ale
neodpovídaly dohodnuté struktuře nebo dohodnutým časovým termínům, takže je nebylo
možno do podkladu integrovat
• Výsledky dialogu, ať byly zapracovány či ne.
Pokud zápis klíčových problémů již existuje, v rámci kroku 4B se s nimi obvykle provádějí další
činnosti. Volba těchto činností je důležitou úlohou integračního týmu, řešitelských týmů a
koordinátora. Patří sem zejména:
• Podrobnější zpracování bloku, zejména tam, kde dosud byly zahrnuty jen předběžné
profesionální odhady
• Ověření údajů podle jiných technik nebo porovnáním s jinými zdroji
• Prohloubení integrace podle kroku 5, zejména kde těžiště práce je v jednom určitém
řešitelském týmu
Poznámka o matematických modelech
Bloková metoda 3
stránka 35 z 97
Následky a náklady uvažovaných rozhodnutí se často odhadují pomocí matematického
počítačového modelu. Bloková metoda usnadňuje tuto aplikaci a nevyžaduje dalších modifikací.
Sama metodika modelování je poměrně složitý obor. Jje kompatibilní s přípravou podkladů
podle Blokové metody.
Dialog
(Viz referenční bod č. 5D diagramu
• Předběžně se zvolí vhodné techniky dialogu a rozhodne se, kdy je nasadit. Na jedné
straně je třeba začít s dialogem co nejdříve. Na druhé straně mnohé techniky potřebují
stručné materiály, na které mohou účastníci dialogu reagovat.
• Připraví se stručné a zjednodušené materiály pro očekávané účastníky dialogu.
• Existující podklad (i když není definitivně dokončený) i stručné materiály se dají k
dispozici všem zájemcům, například v médiích, písemně, na webu, emailem, na schůzích
a seminářích. Známí potenciální zájemci jsou na ně výslovně upozorněni. V našem
příkladě to zahrnuje romské organizace, ministerstva, úřad vlády, rezortní a meziresortní
pracovní a poradní skupiny, orgány veřejné správy (sociální péče, zdravotnictví,
bezpečnosti, spravedlnosti,…). Týká se to úrovně státní, krajské i obecní.
• Příspěvky, které přicházejí od účastníků dialogu
o se periodicky dávají všem účastníkům k dispozici
o se podle možnosti zahrnují do existujícího návrhu bloků nebo celé strategie
Dialog potom probíhá trvale nebo periodicky po celou dobu přípravy strategie.
Osvědčuje se, aby každý větší příspěvek obsahoval jednořádkovou anotaci. Není-li možné pro
nedostatek místa celý příspěvek do některého materiálu umístit, je umístěna pouze anotace s
odkazem (například hyperlinkem). Někdy vede odkaz z rozhodovacího materiálu na seznam
příspěvků, na které účastník může ve vteřinách přejít.
Poznámka
Někdy je vhodné vyvěsit na stěnu synoptický přehled jako podklad k diskusi nebo k prezentaci
rozhodovateli. Takový přehled mže být vytvořen automaticky (viz kapitola 3.5)
Podpůrné informace
(Viz. referenční bod č. 5C diagramu, více v příloze č. 1 Zápis bloku str. 73)
Podle možnosti se provádějí tyto činnosti, orientované na získání podpůrných informací:
• Vyžádá se příprava dílčích pomocných materiálů, například: Řešení bytové otázky Romů
ve Francii. Zajistí se, aby formát materiálů vyhovoval užívané metodě, v našem případě
zkrácené blokové metodě, a aby se obsah zaměřil na nejdůležitější otázky, které budou v
popisu připravovaných bloků maximálně využity.
• Využívá se existující literatura, zprávy a návrhy
• Konzultuje se s významnými činiteli, zejména podle možnosti
o s budoucím rozhodovatelem
o s pracovníky, kteří by měli rozhodnutí realizovat
o s občany, na které bude mít významný dopad.
Jejich závěry se považují za varianty řešení a varianty pozic.
• Všechny získané informace se pokud možno zahrnují do příští verze podkladu.
Integrace
(Viz. referenční bod č.6 diagramu)
Vychází se ze současné verze podkladu, který se reviduje, doplňuje a integruje zejména v těchto
činnostech:
Bloková metoda 3
stránka 36 z 97
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Jednotlivé řešitelské týmy porovnají navzájem své bloky, tj. zápisy klíčových problémů.
Provedou odhad vzájemného působení mezi bloky, zejména mezi různými navrženými
rozhodnutími.
V případě potřeby se upraví vymezení nebo seznam klíčových problémů.
Doplní se odhad, jak postupovat po přijetí některých rozhodnutí, například: Po přijetí
usnesení o zavedených nultých tříd základních škol se navrhuje: Zpracování osnov, které
mimo jiné berou v úvahu potřeby romské populace,[…]. Konzultuje se o jednotlivých
rozhodnutích s těmi, kdo by je měli po eventuálním schválení realizovat.
Zpřesní se odhady následků a nákladů, spojených s uvažovanými rozhodnutími.
Zapracují se podpůrné informace.
Provede se výběr variant jednotlivých rozhodnutí, která dohromady tvoří jednu z variant
strategie jako celku. Tak například varianta 1 celé strategie, „Urychlené řešení podle
požadavků EU“, zahrnuje zavedení nultých tříd do roku 2010, účast občanů na
hodnocení práce bezpečnostních orgánů počínaje rokem 2003,…..
Integrační tým s podporou sekretariátu integruje existující materiál do nové verze
podkladu. Zahrne i materiály z externích týmů.
Pokud si to rozhodovatel přeje, organizuje koordinátor vyjednávání s významnými
mocenskými partnery. Cílem vyjednávání je najít nebo vytvořit varianty s maximálním
konsenzem.
Vyžádají se doporučení k materiálu, založená na representativnosti nebo odbornosti.
Doporučení se získávají e-poštou, písemně, telefonem, na poradách. Někdy se ustavuje
jedna nebo několik poradních skupin. Spolupráce se zde prolíná s dialogem.
Pokud je to nutné, paralelně probíhá rozklad podle kroku 4A. Porovnání rozkladu a integrace
pomáhá najít a ošetřit body nesouhlasu a je z tohoto hlediska významnou pomocí. Je však
otázkou taktiky, ve kterých případech je nutné a ve kterých uspokojí limity času, úsilí a fondů.
Volba postupu
(Viz. referenční bod č.7 diagramu)
V souhlase s plánem práce rozhodne integrační tým mezi těmito možnostmi dalšího postupu:
• Buď: Na podkladu se bude dále pracovat. Integrační tým proto určí:
o Jakou prací a jakými variantami se budou interní řešitelské týmy zabývat. Toto
rozhodnutí udělá v dohodě s jednotlivými týmy
o Jaký bude další celkový postup na přípravě podkladu.
Práce pak pokračuje dle kroku 4 jako revize a doplnění současného stavu do nové verze
podkladu. Vždy je limitem čas a fondy.
•
Nebo: Podklad se předloží rozhodovateli k věcnému rozhodnutí.
o Připraví se rozhodovací materiál pro rozhodovatele. Materiál má strukturu a
délku, jaká vyhovuje rozhodovateli a obsah, který odpovídá připravenému
podkladu. Obsahuje doporučení jménem týmu i odlišné varianty, zejména ty,
které si přeje slyšet rozhodovatel. Má odkazy na informace v podkladu, které
nebylo možno do rozhodovacího materiálu zahrnout (většinou je užívají spíše
poradci než rozhodovatel sám). Formulaci řídí integrační tým. Pokud možná jsou
do rozhodovacího materiálu zahrnuty různé varianty řešení a různé pozice nebo
alespoň anotace a odkazy. Chybou je připravit jen rozhodovací materiál nebo celý
návrh strategie vnucovat rozhodovateli jako rozhodovací materiál. Rozhodovací
materiál musí být konstruován tak, aby bylo možné se přes odkazy(hyperlinks)
srozumitelně dopracovat až veškerému vzniklému materiálu.
Bloková metoda 3
stránka 37 z 97
o Do dialogu se zahrnou souhrny podkladu v různé délce, v orientaci na různé
zájemce a na různém stupni odbornosti. Zejména se zahrnou různé varianty řešení
a různé pozice.
o Provedou se činnosti, požadované předpisy, například:
Materiál se pošle do připomínkového řízení. To ověří, že materiál správně
reflektuje pozice a návrhy variant řešení, které účastníci řízení zastávali při
dosavadní spolupráci. To se týká i právní, ekonomické, politicko-taktické a
jiné stránky podkladu, které by také měly být již v tomto okamžiku
vyřešeny. Ověří také, zda jim vyhovují detaily redakce a uspořádání
materiálů.
Materiál projde administrativním procesem, povinným pro předkládání
podkladu k rozhodnutí.
Poznámka: Připomínkové řízení a administrativní proces jsou někdy mylně považovány za
náhradu spolupráce a dialogu. To je závažný omyl.
Poznámka o výběru variant a o formulacích
Integrační tým a zejména koordinátor mají dvě pravomoci, které jim umožňují zajistit účinnost
práce a kde zároveň hrozí nebezpečí zneužití. První z těchto pravomocí je výběr činností,
kterými se budou interní týmy dále zabývat. Varianty řešení, které nejsou připraveny, mají velmi
malou šanci na schválení. Jen částečně zde pomůže činnost externích týmů, které si mohou
samy vybrat, na čem pracují. Druhá podobná pravomoc je formulace rozhodovacího materiálu,
který bude předložen rozhodovateli. I když všechny informace jsou přístupny v úplném
podkladu, časové limity často rozhodovatele nutí, aby se omezil na stručný materiál. S tím
souvisí povinnost koordinátora zajistit, aby občané byli informováni o všech variantách řešení a
o všech zjištěných významných pozicích. Typickým přístupem je zahrnout do rozhodovacího
materiálu například jednořádkovou anotaci takového významného příspěvku nebo varianty,
které byly podány, ale nevešly se do materiálu a odpovídají odlišné pozici. Anotace je zároveň
odkazem, například hyperlinkem k celému příspěvku. Bloková metoda podstatně omezuje
možnost zneužití obou uvedených pravomocí, ale nemůže ji plně vyloučit.
Věcné rozhodnutí
(Viz. referenční body č.8a, 8B a 9 diagramu)
Rozhodovatel obvykle předá materiály svým různým spolupracovníkům a ti mu podají
komentáře a vlastní doporučení, často důvěrná. Někdy vede rozhodovatel v tomto stádiu další
vyjednávání. Potom se o podkladu poradí a rozhodne takto:
• Buď přijme předložený návrh, jak byl doporučen (dále viz. referenční bod č.10A
diagramu)
• Nebo přijme jinou z uvedených variant (dále viz. referenční bod č.10A diagramu)
• Nebo uloží koordinátorovi připravit další varianty (dále viz referenční bod č. 4 nebo 5
podle toho, jak intenzivní změny se požadují)
• Nebo určí pozdější termín, kdy věcně rozhodne na podkladě existujícího podkladu
(pozdější návrat referenčního bodu č. 7).
Může dojít i k některému z chybných řešení, která jsou nevhodná pro společnost, jsou porušením
dohod z kroku 1, ale nemusí být možné jim zabránit:
• Podklad je pouze vzat na vědomí a neplynou z něj další závazné akce
• Během diskuse se při schvalování zavedou změny, jejichž dopad a cena se zjistí až
později
• Rozhodnutí se odloží na neurčito.
Důvodem těchto chyb bývá kombinace, u některých z účastníků,
Bloková metoda 3
stránka 38 z 97
•
•
•
neznalosti, neschopnosti a neinformovanosti
absence připravených použitelných postupů, které umožňují správnější řešení
boje o moc, to jest snahy posílit vlastní zájmy na úkor zájmů společnosti.
Zvláštním typem rozhodovatele je z tohoto hlediska kolektivní orgán, například obecní
zastupitelstvo nebo parlament . Bloková metoda dává každému zastupiteli možnost, aby svůj
názor uvedl v rámci návrhu jako jednu z variant nebo pozic. Tím sníží orientaci na konflikt a
zvýší orientaci na práci. Podaří se to však jen částečně. Zástupci jsou často orientováni na mnoho
problémů a nemají čas se žádným z nich podrobněji zabývat. Boj o rozhodnutí během
schvalování může být pro ně takticky výhodnější než spolupráce na přípravě, například protože
se tak předvádějí budoucím voličům. Jedním z nebezpečí jsou nedomyšlené pozměňovací
návrhy, které se někdy napřed schválí a pak se s politováním odhadnou nebo zjistí jejich budoucí
následky. Bloková metoda presentuje i takzvané negativní varianty, které ukazují na nečekané
následky čekaných návrhů. V některých případech to je účinné varování.
Zakončení
Pokud je to nutné, pokračuje tým nebo jeho část těmito způsoby:
• Příprava podkladu pro dalšího rozhodovatele. Tak například o návrhu zákona může
postupně rozhodovat náměstek ministra, ministr, vláda, poslanecká sněmovna, senát a
president.
• Spolupráce na přípravě podkladů pro prováděcí rozhodnutí a na realizaci (dále viz.
referenční bod č.10A diagramu)
• Metodická pomoc při přípravě jiných podkladů
V každém případě se provedou tyto akce:
• Příprava podmínek pro budoucí aktualizaci. Tak například se může odhadnout, že
aktualizaci lze očekávat za jeden až tři roky. Je vhodné zajistit, že existující materiály
budou k dispozici. Předběžně se také odhadne, kdo bude (například po určené době) mít
iniciativu návratu do referenčního bodu č. 2 v diagramu
• Vyhodnocení dosavadní práce a shrnutí zkušeností pro aktualizaci a pro užití blokové
metody pro jiné podklady (dále viz. referenční bod č.10B diagramu)
• Poděkování všem účastníkům
• Účetní uzavření práce
Vyhodnocení dosavadní práce, uvedené výše (viz. referenční bod č.10B diagramu), má dvě
formy a obě jsou nezbytné:
• Spolupracovníci trvale hodnotí probíhající práci a vyvozují z toho náměty ke zlepšení.
Zápisy o jejich hodnocení, podobně jako všechny jiné důležité materiály, se ukládají. Dle
referenčního bodu č. 10 B se shrne konečné hodnocení a pokud možno se připojí
doporučení pro další podobnou práci (viz též otázky pro externí hodnocení)
• Nikdo není schopen zcela objektivně hodnotit svou práci. Při zakončení se provede proto
externí hodnocení, zaměřené na tyto otázky:
o Ve věci dobré praxe
Byl proces v souhlase s dobrou praxí?
Lze navrhnout zlepšení dobré praxe?
o Ve věci blokové metody:
Byl proces v souhlase s návodem?
Bloková metoda 3
stránka 39 z 97
Pokud se odchyloval, jak se odchylky osvědčily?
Je návod k blokové metodě kompatibilní s dobrou praxí?
Jak by měl být návod zlepšen?
o Ve vztazích k okolí
Jak probíhala spolupráce s politickou sférou, veřejnou správou,
nevládními a politickými organizacemi?
Jaká se očekává realizace?
Jaká byla reakce okolí na práci?
Aktualizace
(Viz. referenční bod č.12 diagramu)
Nastartuje proces znovu ve zjednodušené, zkrácené, pozměněné a doplněné formě.
Uvedený postup práce odpovídá následujícímu diagramu.
Vysvětlivky k diagramu:
Tlustá šipka
Obdélníky
Obdélníky s tlustým ohraničením
Obdélník s tečkovaným ohraničením
Plná čára
Čárkovaná čára
Možný začátek
Činnosti
Rozhodnutí
Označení referenčního bodu
Postup jedné aktivity po druhé
Předání informace, až bude potřebná
P
M
S
pracovní aktivita
mocenská aktivita
příprava návrhu kompetenční (vládní)
strategie
důvěrná pracovní aktivita (ostatní jsou
transparentní)
pracovní aktivita kolektivu
členové kolektivu obvykle pomáhají na
vyzvání
D
K
k
Bloková metoda 3
stránka 40 z 97
Bloková metoda
1
Předběžné materiály
2
Zahájení
PSK
Vize
5A
Plán práce
3
Zahajovací úkoly
4
Jiné
části
5B
Podpůrné 5C
informace
Zahájit rozhodovací
proces
8A
Realizace
Aktualizace
Bloková metoda 3
Dialog
5D
7
M
8B
MDK
9
M
10A
Hodnocení
přípravy
10B
11A
Hodnocení
realizace
11B
12
PSK
PSK
Rozhodovací
materiál
Věcné
rozhodnutí
Rozpracování
PSK
6
Integrace
Vyjednávání
PSK
Pk
Pk
P
stránka 41 z 97
Dílčí otázky
Náklady
Postup přípravy závisí také na financích. Odhady nákladů na přípravu strategie se samozřejmě
liší případ od případu. Prakticky pro každou částku, která je k dispozici, lze nalézt poměrně
účinný způsob, jak koncepci připravit. V případě, že částka je velmi omezená, je možné
• rozmyslet si, jakou metodou a jakým postupem se bude pokračovat, až fondy budou. Tím
se pak omezí začáteční zdržení a umožní se účinnější příprava podpůrných materiálů
• připravit některé podpůrné materiály.
Několik případů na ministerské úrovni v Severní Americe se zdálo kompatibilní s následujícím
velmi hrubým odhadem nutné částky na přípravu strategie
Náklad na přípravu strategie rezortu =
= roční mzdy ministerstva / 50 + roční rozpočet rezortu / 30 000.
Vzorec platí v jakékoli měně. Tak například jsou li roční mzdy 50 milionů a roční rozpočet
resortu 30 miliard, je hrubý odhad nákladu
50 000 000 / 50 + 30 000 000 000 / 30 000 = 1 000 000 + 1 000 000 = kolem 2 milionů.
Pokud se odhadovaný náklad nevymyká z praktických možností, je třeba ho upřesnit obvyklým
sčítáním dílčích položek.
Použití odhadu může přispět k diskusi dvou vzájemně opačných pozic, že:
příprava strategie je tak nákladná, že si ji nemůžeme dovolit, nebo
přípravu strategie můžeme libovolně odkládat a pak ji za několik korun nějak
zimprovozujeme.
Tento odhad nebyl verifikován v českých poměrech.
•
•
Určení koordinátora
Jiným úkolem je určení koordinátora zodpovídajícího za návrh strategie. Koordinátor pracuje na
přípravě nejlépe buď na celý, nebo na skoro celý úvazek. Není ideální, když je to druhá priorita v
jeho pracovním úsilí. Obvykle podléhá prvnímu rozhodovateli, který bude koncepci schvalovat,
např. kabinetnímu ministrovi. Je třeba zajistit, aby koordinátor měl:
• přijatelné písemné zadání od rozhodovatele o svém úkolu,
• přístup k informacím,
• prostředky k práci,
• možnost občasného kontaktu s rozhodovatelem
• záruku, že rozhodovatel, ani nikdo jiný, nebude interferovat s technickými detaily a
operativním řízením přípravy,
• záruku, že nikdo nebude upravovat materiály, zejména rozhodovací materiál, který
koordinátor předkládá rozhodovateli.
Zadání práce koordinátora někdy obsahuje i časové termíny, zejména:
• Kdy je třeba připravit podklady pro ta neodkladná rozhodnutí, která jsou již předem
známá a která nemohou čekat
• Do kdy má být hotová prvá verze návrhu strategie. Tento termín je ovlivněn realitou.
Koordinátor by neměl přijmout nesplnitelný termín. Splnitelný termín, který přijal, musí
Bloková metoda 3
stránka 42 z 97
však dodržet. Kdyby zcela nečekaná změna okolností tomu začala bránit, musí ihned
informovat rozhodovatele, spolupracovníky i veřejnost.
Nejlépe je určit termíny pro první neodkladná rozhodnutí a zajistit, aby příprava těchto
neodkladných rozhodnutí probíhala ve vzájemné koordinaci s přípravou strategie. Některé bloky,
i když zpracovávané pouze přibližně, mohou být cennou pomocí pro přípravu neodkladných
opatření. Pro neodkladná rozhodnutí nebývá možné užít připravovaných variant celé strategie.
Další neodkladná rozhodnutí jsou identifikována během přípravy návrhu
Chybné stanovení termínu pro předložení návrhu strategie je častou příčinou obtíží. V příliš
krátkém termínu se připraví strategie nepoužitelná nebo chybná. Při příliš dlouhém termínu
události koncepci předběhnou. Nejčastější kořen všeho zla je odkládání začátku práce na
koncepci.
Harmonogram přípravy strategie musí tedy plnit požadavek rychlosti (aby byl užitečný) a
použitelnosti (aby strategie byla opravdovou pomocí pro rozhodování). Časové termíny jsou
založeny na dohodě. Je-li nedostatek času, lépe se osvědčilo zpracovat urychleně neodkladná
rozhodnutí, než příliš urychlit přípravu strategie a skončit nepoužitelnou strategií.
Strategie je přibližným dočasným dokumentem, který bude opraven životem. Pokoušet se
přehnaně buď o rychlost, nebo dokonalost je zavádějící. Příprava strategie není jednorázová,
nýbrž trvalá nebo opakovaná činnost. Zadání tomu odpovídá.
3.3 Varianty řešení
O variantách řešení jsme se velmi stručně zmínili. V této části se budeme variantami zabývat
podrobněji. Každá varianta má strukturu, jejíž základní část tvoří rozhodnutí a následky.
Rozhodnutí a následky
Každá varianta zahrnuje jedno nebo několik rozhodnutí, podle toho, kolik je nutné pro její
zabezpečení. Podobně každá varianta zahrnuje jeden nebo několik následků. Jsou situace, ve
kterých vždy po jednom rozhodnutí uvádíme jeden následek. Jsou jiné situace, kde nejprve
uvedeme několik rozhodnutí charakterizujících variantu. Potom uvedeme několik následků, které
jsou společně způsobeny uvedenými rozhodnutími.
Pokud se týče následků, zabýváme se takovými, které mají význam pro rozhodovatele nebo pro
společnost. Jednoduchým příkladem je odhad čistoty vody v určitém budoucím okamžiku. V
jiných případech jsou nutné podrobnosti. Tak například se někdy odhaduje trajektorie pro příští
léta, nejen tedy odhad pro jeden okamžik. Pokud trajektorii neuvádíme, je dobře to výslovně
zdůvodnit: Je to proto, že ji dosud neznáme? Nebo předpokládáme, že se v budoucnu stav
nemění? Nebo není relevantní?
Někdy bývá nutné užít tabulky, které shrnují jednotlivé následky pro různé varianty rozhodnutí.
Tím se opět umožňuje orientace čtenáři. To je zvláště nutné, když přejdeme k
pravděpodobnostním odhadům. Doposud jsme mlčky předpokládali, že se pokoušíme odhadnout
deterministicky, to jest s jistotou, co bude následek určitých rozhodnutí. Byli jsme si vědomi, že
náš odhad může být nepřesný, ale pravděpodobností jsme se nezabývali. Odhadli jsme například,
že náklady pro zemědělce budou 200 milionů korun ročně. Můžeme však dojít k závěru, že je
Bloková metoda 3
stránka 43 z 97
vhodnější odhadovat pravděpodobnostním způsobem: že náklady se budou pravděpodobně
pohybovat mezi 200 a 400 mil. korun ročně. Slovo „pravděpodobně“ můžeme specifikovat jako
„s pravděpodobností kolem 50 %“. To už je podstatně jiný přístup, než přístup deterministický.
Je komplikovanější i na přípravu i na komunikaci s uživatelem. Na druhé straně zkušenost
ukazuje, že může předejít v mnohých případech nedorozuměním, nutnosti revize v dalších
cyklech práce nebo obtížím v rozhodovacím procesu. Vcelku lze říci, že pravděpodobnostní
odhady jsou podstatně proveditelnější, než si laici představují.
Řetězy
Pro každou reálnou variantu se uvádí rozhodnutí a následky. Rozhodnutí zahrnují i popis, kdo by
takto měl rozhodnout a v jaké době. Někdy je nutno uvádět takzvané řetězy, které jsou
instrumentální strukturou rozhodnutí: je nutno připravit jedno rozhodnutí, aby se mohlo
realizovat druhé. Je-li tedy jedno rozhodnutí, že se silně omezí použití pesticidů, může být nutné
uvést prováděcí rozhodnutí, že k tomu dojde na podkladě zákona. Dalším článkem v
instrumentálním řetězu může být rozhodnutí, že bude uloženo některému ministerstvu, aby
takový zákon připravilo. Tak bychom mohli jít v řetězu dále a vždycky uvádět jedno nebo
několik rozhodnutí, které jsou prováděcí, to jest nutné k tomu, aby přijaté rozhodnutí mohlo být
realizováno.
Je zde praktická otázka, jak daleko v řetězu půjdeme. Jestliže jdeme příliš daleko, potom popis
se stává nepřehledným, práce se prodlužuje a kolektiv pracovníků dělá zbytečnou práci. Jestliže
nejdeme dost daleko, stěžujeme tím rozhodnutí rozhodovateli. Nemusí mu být například jasné
nebo může mít chybnou představu, jak takový zákon připravit. V takovém případě musíme k
jeho posouzení navrhnout, jak bude zákon připraven. Je-li z hlediska rozhodovatele proces
přípravy zákona rutinní věcí, není důvod ho popisovat. Pokud se jím kolektiv zabýval, stačí ho
dát do poznámky nebo odkázat na plný návrh strategie. Z toho plyne tedy kriterium, jak daleko
prováděcí řetězy připravujeme. Je to tak daleko, aby rozhodovatel měl dostatečnou informaci pro
volbu mezi variantami nejvyššího rozhodnutí.
Druhým kritériem pro délku řetězů jsou časová omezení. Často je nutno rozhodnout, ačkoli
řetězy nejsou ještě dopracovány. V tom případě je třeba zajistit, že rozhodovatel si je vědom,
jaký toto omezení může mít vliv na jeho rozhodnutí
Chybným přístupem je rozhodovat o vizích, aniž se uváží, zda jsou realizovatelné, protože i to je
případ chybějícího řetězu. Taková úvaha obvykle vyžaduje zpracování některého prováděcího
řešení, tedy specifikaci rozhodnutí a následků. Bez ní se často schvalují nerealizovatelné vize a
zvyšuje se konflikt. Situaci ztěžuje terminologická dvojkolejnost. Uveďme naši terminologii,
užívanou v tomto návodu a alternativní terminologii:
Naše terminologie: strategie / strategie
Alternativní terminologie: (neurčeno)
=
=
vize
strategie
+
+
řešení
akční plán
Sekvence
Prozatím jsme mluvili o případě, že by se udělalo rozhodnutí v jednom časovém okamžiku a tím
byla otázka vyřešena. Tak tomu takřka nikdy není. Rozhodnutí v nějakém okamžiku povede k
následkům, které neumíme prozatím dosti přesně předvídat. Později budou nutná nová
rozhodnutí. Jestliže vláda schválí například zákon o pesticidech, bude následkem omezení
Bloková metoda 3
stránka 44 z 97
pesticidů v zemědělství. Nejpravděpodobnější se zdá varianta, že omezení bude dostatečné a že
další rozhodnutí nebude nutné. Může se však stát, že omezení nebude dostatečné. Druhým
rozhodnutím v sekvenci bude tedy možnost revize zákona později. Někdy je taková možnost
samozřejmá, jindy je ji nutno specifikovat. Podobně může sekvence dále pokračovat.
Mluvili jsme zde o sekvenci rozhodnutí s jejich předpokládanými následky. Jejich příprava i
komunikace s uživatelem a rozhodovatelem je samozřejmě tím obtížnější, čím je tato sekvence
delší. Typickou chybou, kterou nacházíme při vyhodnocování existujících akcí je, že se
sekvencemi nikdo včas nezabýval alespoň aproximativně. I tam, kde můžeme dosti přesně
specifikovat pouze následky prvního rozhodnutí, stojí za úvahu, zda bychom se neměli pokusit
alespoň hrubě aproximovat možnou další sekvenci a následky rozhodnutí budoucích. Autorům
podkladů se lehce zapomíná, že to, co oni cítí a z praxe vědí, konečný rozhodovatel často nemusí
znát a že pro něj je i hrubý odhad lepší než vůbec nic.
Uvedli jsme tedy dva způsoby popisu v čase. První z nich byl řetěz, kde k uvažovanému
rozhodnutí hledáme prováděcí rozhodnutí, které uvažované rozhodnutí připraví. Ve druhém, to
jest u sekvence, budeme čekat, jaký bude následek a podle toho hledat rozhodnutí další. Obojí je
možný způsob, jak popisovat děj v čase. Chyby vznikají, když není jasné, co přesně autoři
návrhu popisují.
Věrohodnost
Další otázkou odhadu následků je věrohodnost. Očekává se, že pracovníci ověřují vstupní údaje,
na kterých svou práci zakládají. Jednou z typických potíží je, že k tomuto ověřování nedojde a že
se spoléhá na data, která jsou buď mylná, nebo která byla vědomě zkreslena v rámci boje o moc.
Druhý a častější defekt je v tom, že pracovníci si data ověří, ale nezaregistrují, jak byla ověřena.
Ten, kdo po nich materiál sleduje, nemůže vědět, co se v hlavách těchto pracovníků dělo a je pak
na pochybách, nakolik výsledky může použít. Postup, který se nyní někdy užívá při přípravě
strategií, byl inspirován přístupem v účetnictví. Tam se předpokládá, že existuje linka kontroly
známá v žargonu jako „audit trail“ a podle ní že můžeme každý údaj ověřit. Není
pravděpodobné, že by někdo sledoval výroční zprávu velké společnosti a chtěl ověřovat všechny
doklady, na kterých je založena až do účtů za taxi. Předpokládá se, že existuje firma, která již
tuto kontrolu provedla a tak výsledky zaručila.
Podobnou situaci nemáme při přípravě podkladů pro strategie. Není zde neodvislý orgán, který
by mohl výsledky kontrolovat. Do značné míry pomáhá, je-li kolektiv sám nezávislý na
rozhodovateli, protože tím odpadne nejčastější možnost nátlaku. Ať se užívá jakýkoliv postup, je
nutné výsledky ověření zaregistrovat.
Přístup nazývaný „rodokmen“ vychází z toho, že nejdůležitější údaje, zejména údaje o
předpokládaných následcích, jsou založeny na nějakých údajích vstupních, které jsou opět
založeny na jiných údajích a tak dále. Každý důležitý údaj v popisu by měl mít tento rodokmen
zaznamenán. Měl by mít tedy určeno, kde jsme k těmto údajům došli a jak jsou věrohodné. Při
www aplikaci se to pohodlně dělá pomocí odskoků (hyperlinks), kde si čtenář může kontrolovat
ty údaje, které jsou k dispozici a v textu tyto údaje nejsou, aby nerušily. Při papírovém postupu
se občas užívalo obvyklých referencí, ale prakticky to bylo možné jen ve velmi omezené míře.
Rozhodovatel takřka nikdy rodokmeny nesleduje, ale výjimečně je nechá ověřit. Jsou trvale
využívány a tím i ověřovány při cyklickém rozpracování politiky a realizaci.
Bloková metoda 3
stránka 45 z 97
Výběr variant
V klíčovém problému a tím spíše na vyšších úrovních se naskýtá nesčetné množství variant
rozhodnutí a jim příslušných následků. Je obtížnou povinností týmu, aby určil, na kterých
variantách se bude pracovat. Toto určení neznamená stejnou úroveň pravomoci, jako má v
budoucnu hlavní rozhodovatel. Je nebezpečím při improvizovaném řešení, že pracovníci vědomě
nebo nevědomě cenzurují takové varianty, se kterými nesouhlasí a tím nedefinovaným způsobem
podklady zkreslují. Princip výběru variant je založen pouze na tom, že je omezené úsilí, kterého
lze k zpracování podkladů použít. Proto je třeba se koncentrovat na takové varianty, které jsou už
z určitého hlediska nejdůležitější. Kolektiv obvykle podle potřeby připravuje několik typů
variant.
Pokud existují, uvádějí se tak zvané ideální varianty. To jsou zjednodušené popisy extrémních
případů variant řešení, o kterých se neočekává, že budou realizovány přesně v popsané formě,
nýbrž že budou kombinovány dohromady. Každá z těchto uvažovaných kombinací bude uvedena
jako reálná varianta svým rozhodnutím a svými následky. Příkladem může být jeden extrém, ve
kterém vláda vůbec nebude regulovat pesticidy používané v zemědělství a druhý extrém, ve
kterém vláda všechny pesticidy zakáže. Je možné pro každý z těchto extrémních případů, čili pro
každou z těchto ideálních variant vysvětlit, k čemu by takový extrém vedl a tím pomoci čtenáři,
aby mohl následující reálné varianty pohodlněji sledovat. Ve skutečnosti cílem popisu klíčového
problému je hlavně navrhnout nějaké reálné varianty, které mají šanci na úspěch, a umožnit tím,
aby některá z nich byla vybrána. V našem případě může být reálnou variantou řešení někde
uprostřed mezi variantami ideálními. Je proto nutné ideální varianty od reálných jasně
diferencovat.
Jiný typ variant jsou varianty negativní. Ty se rozpracovávají, aniž by se předpokládalo, že
budou použity a dokonce i v případě, kdy by se jejich potenciální použití považovalo za
nebezpečné. Ukázalo se jako nepraktické sdělovat rozhodovateli, že některé varianty nemá
užívat. Dokonce z hlediska rozdělení pravomocí v demokracii to může být nesprávné. Vhodnější
je vysvětlit, k čemu každá varianta povede a zahrnout sem i variantu, která by mohla být
uvažována, ale před kterou je třeba varovat (negativní varianta). Je-li tedy nutno varovat před
neúměrným užíváním pesticidů vzhledem k čistotě vody v zemědělství, je nejpraktičtější
zpracovat variantu, kterou si nikdo z účastníků nepřeje, to jest přehnaně neomezené používání
pesticidů a ukázat, k jakým následkům povede. Chce to značnou sebekázeň účastníků. Při
zpracování negativních variant se jim stává, že ve snaze varovat před událostmi, které považují
za zhoubné, úmyslně nebo neúmyslně své výroky zkreslují a malují příliš katastrofální
budoucnost. Schopný rozhodovatel je zvyklý na to, že ho kde kdo straší a než některých údajů
užije, nechá si je ověřit. Jestliže ověření ukáže, že šlo o zkreslování ať vědomé nebo nevědomé,
klesá tím význam varování a roste tím škoda, kterou zaujatí autoři nechtěně mohou způsobit
právě té pozici, kterou hájí.
Konečně je nutné, aby alespoň jedna z variant, tak zvaná varianta rozhodovatele, odpovídala
očekávaným úmyslům rozhodovatele. V některých případech to může být varianta negativní, to
je taková, o které souhlasně odborníci mají za to, že by byla nebezpečná. Zejména zde je
nevhodné ji vynechat. Rozhodovatel pak někdy ignoruje materiály, rozhodne, jak měl původně v
úmyslu a způsobí tím škodu společnosti a často i sobě. Není výjimkou, když pak vyčítá, že nebyl
dobře varován. Jindy se podle přání rozhodovatele začnou jiné varianty narychlo upravovat. Při
chvatné práci pod politickým tlakem improvizuje se varianta, o které bylo předem známo, že
povede k nežádoucím následkům, ale nikdo to výslovně neřekl ani rozhodovateli, ani veřejnosti.
Bloková metoda 3
stránka 46 z 97
3.4 Zjednodušená bloková metoda
Zjednodušená bloková metoda se mírně liší od standardní blokové metody v těchto směrech:
• Zabývá se jednoduššími problémy
• Nevyžaduje hlubší pochopení a respektování mnoha pravidel dobré praxe
Má jen jeden blok
Tuto metodu užíváme v případech přípravy jednodušších a méně závažnějších rozhodnutí. Kroky
a postup přípravy rozhodnutí jsou však stejné jako u standardní blokové metody. Protože
zjednodušená bloková metoda pracuje jen v jednom bloku, nevznikají se při jejím použití
specifické vztahy mezi jednotlivými bloky. Pracovní tým, který zpracovává zadaný problém
v jednom bloku je zároveň integračním týmem.
3.5 Synoptik
Synoptik je zobrazení souhrnu návrhu nebo rozhodovacího materiálu, ve kterém je srovnání
jednotlivých variant řešení najednou v zorném poli účastníka. Příkladem je papírový přehled
120cm x 300 cm, vyvěšený na stěně, ve kterém každé z variant odpovídá jeden sloupec a
každému aspektu porovnání jeden vodorovný pruh.
Synoptik se osvědčil pro diskusi dvou až deseti účastníků, zejména při občasných diskusích
s rozhodovatelem, s politiky, s vedoucími pracovníky veřejné správy, s vedoucími nátlakových a
zájmových skupin a zejména s integračním týmem. Kromě toho pomáhá při jednání
specializovaných odborníků, aby si uvědomovali širší souvislosti. Je dobré přesvědčit významné
účastníky, aby své poznámky připisovali fixem na synoptik, nebo to ihned dělat za ně. Synoptik
se dobře doplňuje s jinými způsoby prezentace, zejména ústním referátem, promítáním
z počítače nebo průsvitek, tištěnými zprávami a podobně. Popisovaný synoptik je připraven na
požádání automaticky programem. Záleží na úvaze, zda popisovaná forma a struktura je pro
daný případ nejvhodnější nebo zda je třeba je změnit.
Osvědčilo se také trvale synoptik na vhodných místech vyvěsit.
V příloze č. 1 na str.74 se uvádí součást celého návrhu strategie v elektronické i papírové formě.
Následuje popis synoptické prezentace jedné části návrhu a to souhrnu. Jde o vyvěšení tištěného
textu na stěnu tak, aby každá varianta odpovídala jednomu sloupci a každý vodorovný pruh
• vizím
• rozhodnutím
• nákladům
• nebo následkům, potenciálně děleným například na ekologické, ekonomické a podobně
Počet variant je libovolný. Každou variantu v synoptiku doporučujeme vytisknout nanejvýše na
tři stránky, které lze vyvěsit pod sebe. Program automaticky zajistí, aby každý vodorovný pruh
byl dobře čitelný. Je připraven fiktivní příklad celého souhrnu, zpracovaný ve třech variantách,
který můžete vytisknout a pověsit na stěnu jako synoptik. Vytištěné stránky vylepíme na stěnu
do sloupců. V prvním sloupci je souhrn informací o celém podkladu, ve druhém sloupci je první
varianta. Ve třetím sloupci je druhá varianta a tak dále. V posledním sloupci jsou závěrečné části
synoptiku. Přejete-li si příklad vidět, přejděte na další stránku, kde je příklad umístěn.
Bloková metoda 3
stránka 47 z 97
Pokud se rozhodnete fiktivní příklad synoptiku vytisknout, seřaďte potom vytištěné stránky na
stěně takto:
Stránka 2 Stránka 4 Stránka 6 Stránka 8
synoptiku
synoptiku
synoptiku
synoptiku
Stránka 1 Stránka 3 Stránka 5 Stránka 7 Stránka 9
synoptiku
synoptiku
synoptiku
synoptiku
synoptiku
Stránka 1 uvádí „Společné rysy variant“, stránky 2 a 3 uvádějí variantu 1, stránky 4 a 5 uvádějí
variantu 2, stránky 6 a 7 uvádějí variantu 3, stránky 8 a 9 uvádějí ostatní části synoptiku.
Synoptik můžete po vytištění vylepšit několika způsoby
• Zastřihnout konce stránek tak, aby jednotlivé stránky hladce následovaly bez mezer.
• Barevně zvýraznit slova, která čtenář synoptiku bude pravděpodobně považovat za
nejdůležitější.
• Spojit barevnou nití body, které spolu souvisí, pokud jejich souvislost je pro čtenáře
potencionálně důležitá.
• Vylepit v okolí na stěnu další informace, o které by některý ze čtenářů mohl mít zájem a
spojit je barevnými nitěmi s místy v synoptiku, která na ně odkazují.
• Vyvěsit v okolí na stěnu další zprávy a označit fixem jejich první stránky
Následuje příklad synoptického zpracování souhrnu
Verzálkami jsou psané názvy jednotlivých částí, kurzívou je příklad.
Bloková metoda 3
stránka 48 z 97
s1 synoptiku
NÁZEV PODKLADU
Zemědělská politika ČR
NÁZEV POPISOVANÉHO BLOKU
Životní prostředí v zemědělství
DATUM DOKONČENÍ TÉTO VERZE21.srpna
AUTOR
2000
Řešitelský tým „Životní prostředí“
SPOLEČNÉ RYSY VŠECH VARIANT
Lze uvážit různé varianty řešení, které mají tyto společné rysy:
Je předpoklad podpory všech variant řešení vyššími prostředky na ekologickou orientaci chování
zemědělců, neboť se od členských států na základě Nařízení EEC 2078/92 očekává příprava
environmentálních programů, pokrývajících celé území státu. V tomto případě budou tyto
programy spolufinancovány ze zdrojů EU. Odhad podpory EU vychází ze zkušeností Švédska,
které nedávno vstoupilo do EU. Předpokládá se zde podpora ve výši 2 - 6 mld. Kč/rok. (Taktická
poznámka: otázkou je, kolik z této odhadované podpory můžeme skutečně dostat. To závisí na
naší přípravě. Je proto potřeba připravit další varianty bloku životní prostředí, které toto mohou
pozitivně ovlivnit. Prozatím se zdá, že ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V1 již
budou naplňovat Nařízení 2078/92, ale bude je nutno doplnit, protože dosud jsme si netroufli
navrhnout tak ambiciózní programy, aby odpovídaly vývoji v EU. Varianta ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ V3 je v tomto ohledu zcela nedostatečná. Konec taktické poznámky).
Odhady následků jsou ovlivněny výstupy z jiných bloků. Především jsme předpokládali, že blok
ekonomika a blok mezinárodní vztahy počítá s orientací všech svých variant na vstup do EU.
Dále jsme předpokládali, že blok potravinářská výroba plně řeší klíčový problém energetických
plodin a energetických úspor v resortu. Předpokládali jsme, že blok prvovýroba řeší samostatně
podporu a rozvoj integrovaného zemědělství. Naopak jsme neočekávali, že by modul výzkum a
poradenství řešil klíčový problém podpory poradenství v celospolečenském zájmu a proto zde
navrhujeme řešení tohoto problému. Velmi úzké vazby má blok životní prostředí s blokem voda a
vodní hospodářství a s blokem půda a ochrana půdy. Předpokládáme, že blok půda neřeší
problémy ochrany diverzity půdního edafonu a že blok voda neřeší problémy retence vody v
krajině. (Tato část není stylizována jako vnější podmínky, jejím cílem je iniciovat diskusi s jinými
bloky).
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 49 z 97
s2 synoptiku
Varianta 1
Trvale udržitelný rozvoj
VIZE
Opatření s efekty v dlouhodobém horizontu budou přijata v blízké budoucnosti a to v celé šíři
problémů a nástrojů a varianta přitom má ambice přinést rychlejší řešení než varianta ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ V2 spojená s vyššími náklady. Varianta přinese řešení problémů v horizontu 5-15
let.
... ... (část textu příkladu vynechána)
DOPORUČENÍ
Tato varianta se předběžně doporučuje jako součást varianty V1 celkové zemědělské politiky
předpokládající rychlou a silnou integraci s EU. (autoři bloku)
... ... (část textu příkladu vynechána)
ROZHODNUTÍ
R 1 - Dopracovat a zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů (o vodě, ochraně půdy atd.) zpřísnit kontrolu dodržování předpisů - zavést důslednou penalizaci překračování předpisů.
Provede MZe s MŽP.
R 2 - Vyhlásit program výchovy a poradenství pro životní prostředí v zemědělství - navrhnout
systém poradců a cesty přenosu informací - určit preference v jaké oblasti bude proces
podporován - navrhnout systém podpory procesu. Náklady s rozhodnutím spojené dosáhnou 67
mil. Kč/rok
Provede MZe a MŽP, v roce 1997.
R 3 - Vyhlásit systém podpor investic na snižování eroze, rizik znečišťování vodních zdrojů a
emisí do ovzduší, na podporu akumulace vod v krajině - vytipovat priority pro podpory - nalézt
efektivní cesty pro tok finančních prostředků (PGRLF např.).
Rozhoduje MZe a MF v roce 1997. Náklady dosáhnou 1771 mil. Kč/rok.
R 4 - Vyhlásit programy podpor určitého chování zemědělců na půdě - vytipovat zvláště citlivé
oblasti (z hlediska biodiversity, eroze, kvality a kvantity vod) a žádoucí aktivity zemědělců nebo
systémy hospodaření - nalézt odpovídající výši, kritéria a kontrolu užívání finančních podpor.
Rozhoduje MZe a MF s podporou MŽP, se začátkem rozhodovacího řetězce v roce 1997.
Náklady spojené s tímto rozhodnutím dosáhnou 700 mil. Kč/rok .
NÁKLADY
Celkem
5834,2mil Kč/rok
Počínaje vstupem do EU bude 50% financováno z rozpočtu EU
++Potřeba 6,2 mld. Kč/rok (VÚKT, podrobněji v části „Podrobný popis řešení, Varianta 1“)/+
... ... (část textu příkladu vynechána)
NÁSLEDKY
Pokud není uvedeno jinak, všechny následky vyplývají společně ze všech uvedených rozhodnutí
Následky této varianty se liší od následků ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 v následujících bodech
(rozdíl není hlavně ve struktuře, ale především v rozsahu následků):
Bloková metoda 3
stránka 50 z 97
s3 synoptiku
N 1 - výraznější a rychlejší snížení celospolečenských škod (rozdíl je dán rozsahem ošetřených
lokalit a ploch), kvantifikace není prozatím hotová a je navržena v odstavci procedurální návrhy
N 2 - Během 12 měsíců bude zajištěn žádoucí management na 3/4 plochy ZP v chráněných
oblastech,
N 3 - výrazně se sníží riziko nevratných škod u přírodních zdrojů.
N 4 - lze očekávat rychlý pokles celospolečenských nákladů již v prvních 3-4 letech
N 5 - riziko vzniku nevratných změn bude významněji sníženo, varianta navíc přináší rychlejší
řešení v oblasti možných klimatických změn i vodní bilance,
N 6 - dojde k výraznějším celospolečenským úsporám (měřitelným i neměřitelným),
(argumentace obdobná jako u ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2),
N 7 - varianta přinese vyšší náročnost v oblasti integrace politik resortů.
N 8 - předpokládá se využití všech demokratických nástrojů politiky a tím i zvýšení
administrativní náročnosti varianty,
N 9 - vzhledem k integrovanému užívání celého spektra nástrojů je předpoklad, že vynaložené
finanční prostředky budou efektivně využity,
N 10 – znečištění povrchových vod v důsledku používání umělých hnojiv, které lze změřit, se sníží
o 10% během 3 let
POZDĚJŠÍ ŘEŠENÍ, která bude nutno rozhodnout v budoucnosti, ať bude situace jakákoli
Předpokládejme, že zemědělská politika zahrne uvažovanou variantu řešení V1 a že dojde
k očekávaným následkům. Po vstupu do EU bude pravděpodobně příležitost ke dvěma variantám
využití ovcí jako krajinotvorného prvku. Rozhodnutí bude záležet na stavu vyjednávání s EU o
kvótách.
Varianta V1.1 Zvýšení stavu ovcí.
Varianta V.2 Nezměněný stav ovcí
... ... (část textu příkladu vynechána)
POZNÁMKY K TÉTO VARIANTĚ
Variantu V1 charakterizuje podpora trvale udržitelného rozvoje. Efekty nastanou
v dlouhodobějším horizontu, ale řešení bude rychlejší než ve variantě V2. Ve srovnání s V2 bude
tato varianta vyžadovat vyšší finanční náklady. Provázanost a struktura této varianty je blízká
variantě ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2, avšak s větší šíří programů, které zahrnují nejen
společensky nejcitlivější problémy (čistota vod a ovzduší, eroze půdy), ale i např. zvyšování
akumulace vod v krajině. Rozsah a finanční zajištění programů je takové, že umožňuje v
relativně krátké době řešit staré zátěže a podporovat obnovu přírodních zdrojů. Oproti
současnému stavu tato varianta vyžaduje zásadní změnu nejen do systému nástrojů zemědělské
politiky, ale i podstatné zvýšení priorit v oblasti environmentální.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 51 z 97
s4 synoptiku
Mírná podpora státu
Varianta 2
VIZE
Opatření s efekty v dlouhodobém horizontu budou přijata v blízké budoucnosti a to v celé šíři
problémů a nástrojů, přičemž varianta neřadí otázky životního prostředí na první místo mezi
prioritami ani nemá ambice přinést rychlá řešení spojená s vysokými náklady. Varianta přinese
řešení problémů v horizontu 20 - 40 let. . ++30-50 let (Břetislav Kos, VÚHL)/+
... ... (část textu příkladu vynechána)
DOPORUČENÍ
Tuto variantu doporučujeme s výhradami k délce realizace.(autoři bloku)
++Tato varianta může být ovlivněna negativně odkládáním schvalování patřičných zákonů,
proto nedoporučuji. (Jiří Žák, soukromý zemědělec)/+
... ... (část textu příkladu vynechána)
ROZHODNUTÍ
R 1 - Dopracovat a zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů (o vodě, ochraně půdy atd.) zpřísnit kontrolu dodržování předpisů - zavést důslednou penalizaci překračování předpisů.
Rozhoduje MZe s MŽP a parlament a u některých zákonů se očekává schválení v následujícím
roce 1999(např. vodní zákon), avšak tento krok byl i přes značnou naléhavost již několikrát
odložen.
R 2 - Vyhlásit program výchovy a poradenství pro životní prostředí v zemědělství - navrhnout
systém poradců a cesty přenosu informací - určit preference v jaké oblasti bude proces
podporován - navrhnout systém podpory procesu.
Rozhoduje MZe a MŽP, v roce 1997. Náklady 10,5 mil. Kč/rok .
R 3 - Vyhlásit systém podpor investic na snižování eroze, rizik znečišťování vodních zdrojů a
emisí do ovzduší - vytipovat priority pro podpory - nalézt efektivní cesty pro tok finančních
prostředků (PGRLF např.). Rozhoduje MZe a MF v roce 1997. Odhadované náklady dosahují
850 mil. Kč/rok .
R 4 - Vyhlásit programy podpor určitého chování zemědělců na půdě - vytipovat zvláště citlivé
oblasti a žádoucí aktivity zemědělců nebo systémy hospodaření - nalézt odpovídající výši,
kritéria a kontrolu užívání finančních podpor.
Rozhoduje MZe a MF s podporou MŽP, se začátkem rozhodovacího řetězce v roce 1997.
Náklady budou přesahovat 400 mil Kč/rok (z toho 200 mil ze zdrojů MŽP.
... ... (část textu příkladu vynechána)
NÁKLADY
Celkem
3143,6 mil Kč/rok
Počínaje vstupem do EU bude financováno
mil.Kč/rok
... ... (část textu příkladu vynechána)
přibližně 50% ze zdrojů EU, týká se 905,5
NÁSLEDKY
Pokud není uvedeno jinak, všechny následky vyplývají společně ze všech uvedených rozhodnutí.
Bloková metoda 3
stránka 52 z 97
s5 synoptiku
N 1 - tato úroveň řešení si ročně vyžádá jen na environmentální programy navíc (oproti roku
1994) přibližně 1,5 mld. Kč
N 2 - varianta přinese vyšší náročnost v oblasti integrace politik resortů i jednotlivých nástrojů,
N 3 - lze očekávat pokles celospolečenských nákladů, které budou zpočátku stejné jako u
varianty ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3 (snížení eroze, se zvýšením biodiverzity se sníží potřeba
ochranných prostředků rostlin atd.), které činí 6-10 mld. Kč/rok. V následujících letech lze
předpokládat pokles těchto nákladů přibližně o 30% (viz příloha “Návrhy programů –
Investice do šetrných technologií a zdrojů energií”),
N 4 - bude nutno využít všech demokratických nástrojů politiky, i když u některých s nižší úrovní
financování
N 5 - riziko vzniku nevratných změn, které bez zásahů činí přibližně 20-30 mil. Kč/rok, bude
významně sníženo, avšak rozhodnutí nepřináší dostatečná řešení v oblasti možných klimatických
změn i vodní bilance neboť není významná podpora rozšiřování rozptýlené zeleně a revitalizace
pramenných oblastí,
N 6 - synergický efekt vzájemně se doplňujících nástrojů dává předpoklad k efektivnímu využití
finančních zdrojů státu na politiku investovaných,
N 7 - v případě vstupu do EU budeV2 vyžadovat menší úpravy. Část nákladů ponese EU.
POZDĚJŠÍ ŘEŠENÍ, která bude nutno rozhodnout v budoucnosti, ať bude situace jakákoli
Za předpokladu realizace této varianty stát vynaloží nemalé prostředky na podporu
programů, které budou zemědělce motivovat k šetrnějšímu zacházení s přírodou. Efekt se zdá být
malý ve srovnání s vynaloženými náklady. Bude nutno zavést důslednou kontrolu dotovaných
subjektů a dopracovat systém postihů pro ty, kteří nebudou dodržovat stanovená pravidla.
... ... (část textu příkladu vynechána)
POZNÁMKY K TÉTO VARIANTĚ
Varianta V2 charakterizuje ekologizaci politiky bez výrazně vyšších nákladů. Zemědělci vědomě
investují s ohledem na životní prostředí a jako kontraktoři poskytují společnosti environmentální
služby. Tato varianta si vyžádá navíc 1,5 mld. Kč na environmentální programy oproti
předchozímu roku, má vyšší nároky v oblasti integrace politik resortů, ale sníží se
celospolečenské náklady a také se sníží riziko nevratných změn na životním prostředí. Varianta
bude vyžadovat zásadní systémové změny, neboť předpokládá vytvoření integrovaného systému
nástrojů, které se budou navzájem doplňovat. Mezi ostatními moduly zemědělské politiky bude
mít větší prioritu než varianta ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3 a předpokládá se vysoký stupeň
integrace nástrojů s ostatními moduly. Při vstupu do EU nebude tato varianta vyžadovat zásadní
změny.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 53 z 97
s6 synoptiku
Pokračování dosavadní politiky
Varianta 3
(negativní .
++autorem varianty je VÚKT/+
VIZE
Prosazování trvale udržitelného vývoje bude cílevědomě započato až v dlouhodobém horizontu,
přičemž do té doby bude věnována pozornost především prevenci škod na zdraví a majetku.
Varianta nese vysoké riziko nevratných změn (eroze půdy, ztráta biodiverzity atd.) v horizontu
10-30 let
... ... (část textu příkladu vynechána)
DOPORUČENÍ
Nedoporučuje se.++Zpřísňování legislativy je nepravděpodobné a proto není tato varianta
možná. (Josef Švec, ředitel odb. právního MF)/+
... ... (část textu příkladu vynechána)
ROZHODNUTÍ
Vyhlásit program podpory řešení nejzávažnějších zdrojů bodového znečištění.
Rozhoduje MZe ČR s MŽP. Dílčí rozhodnutí:
Cíle
Monitoring, výzkum atd.
Řešit
bodové
zdroje
znečištění
Nástroje
Dotace na projekty
Podpora projektů
Restrikce a kontrola
Poplatky
Vodní zdroje
Podpora revitalizace
Snížit erozi
V rámci KPÚ
Zvýšit biodiverzitu
KPÚ
Zalesňování
Založení TTP
Podpora včelařství
Genové rezervy
Restrikce
Ošetřování krajiny
Podpora údržby TTP
Neohrožovat vzduch
Poplatky
... ... (část textu příkladu vynechána)
NÁKLADY
Celkem
1596 mil Kč/rok
Poznámka: neuvažuje se příspěvek MŽP
... ... (část textu příkladu vynechána)
NÁSLEDKY
Pokud není uvedeno jinak, všechny následky vyplývají společně ze všech uvedených rozhodnutí.
Bloková metoda 3
stránka 54 z 97
s7 synoptiku
N 1 - rozhodnutí nebude krátkodobě vyžadovat výrazně vyšší finanční prostředky do oblasti
životního prostředí než v roce 1998,
N 2 - vynaložené prostředky na údržbu TTP mají nahodilý environmentální prospěch a je jej
dosaženo neefektivní cestou (do titulů nejsou zapracována environmentální kritéria),
N 3 - není zajištěn žádoucí způsob hospodaření v chráněných oblastech,
N 4 - rozhodnutí nese vysoké riziko nevratných změn v životním prostředí, spojené s nebezpečím
snížení hodnoty přírodního kapitálu (půda, biodiverzita, vodní zdroje atd.) v rozmezí 20-30 mil
Kč/rok v horizontu po 10-30ti letech (Autor zprávy)
N 5 - lze očekávat extrémně vysoké celospolečenské náklady, které nesou spotřebitelé, občané,
pojišťovny, státní pokladna, zemědělci, podniky povodí atd., ve výši nad 10 mld. Kč/rok spojené s
pozdější kompenzací záporných externalit
... ... (část textu příkladu vynechána)
POZDĚJŠÍ ŘEŠENÍ, která bude nutno rozhodnout v budoucnosti, ať bude situace jakákoli
Přibližně za 10 let bude tato situace: Podařilo se zabránit vážným škodám na majetku a zdraví.
Projevují se následky dlouhodobého nedostatku ošetření. Hrozí nekompatibilita s požadavky EU
v oblastech životního prostředí a zdraví.
Varianta V3.1: Pokračovat dále v řešení okamžitých škod. Následkem bude další zhoršování
situace a konflikty s EU.
Varianta V3.2: Nasadit zásadní řešení, která byla dočasně odložena volbou varianty V3.
Následkem budou několikanásobné náklady ve srovnání s variantami V1 nebo V2 a zlepšení
pravděpodobně za 10 – 20 let.
... ... (část textu příkladu vynechána)
POZNÁMKY K TÉTO VARIANTĚ
Variantu V3 charakterizuje pokračování v dosavadní politice. Tato varianta nebude vyžadovat
na počátku výrazně vysoké náklady. Přinese ovšem značné obtíže ekonomicky slabším
zemědělcům a nese velké riziko nevratných změn na životním prostředí. Prioritní je řešení
bodových zdrojů znečištění. V pozdějším horizontu tato varianta bude vyžadovat vysoké
celospolečenské náklady. Jde o variantu, která nevyžaduje systémové změny, ani důslednou
integraci politik. V případě vstupu do EU nebude kompatibilní s odpovídající částí zemědělské
politiky EU. Je postavena na prosazování principu “znečišťovatel platí” a předpokládá postupné
zpřísňování legislativy ve vztahu k životnímu prostředí. Resort zemědělství však není schopen
přijmout kroky vstřícné tomuto vývoji. Tato varianta má v tomto případě vůči ostatním modulům
zemědělské politiky nízkou prioritu.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 55 z 97
s8 synoptiku
VNĚJŠÍ PODMÍNKY
Předpokládáme, že v roce 2004 vstoupíme do EU. Z toho plyne, že se zvýší od roku 2005 plošné
dotace na snížení zemědělské výroby v marginálních oblastech. Předpokládá se celkový nárůst
HDP od roku 2001 do roku 2006 ve výši 3% ročně. Předpokládá se také, že ekonomicky
nejsilnější státy světa budou z velké části respektovat Kjótský protokol. Konečně se předpokládá,
že politický zájem občanů ČR o environmentální problémy v příštích 10 letech mírně poroste,
podobně jako zájem většiny občanů Evropy. Uvedené následky možných rozhodnutí byly
uvažovány za těchto kvantitativních podmínek:
... ... (část textu příkladu vynechána)
MENŠÍ BLOKY, ze kterých se popisovaný blok skládá
Popisovaný blok Životní prostředí v zemědělství vznikl integrací těchto bloků:
Eroze a degradace půdy
Znečištění spodních vod
... ... (část textu příkladu vynechána)
Blok EROZE A DEGRADACE PŮDY
Při vysokém zornění (74%) a užívané technologii dochází v ČR k erozi půdy, která přináší četné
celospolečenské náklady. Eroze snižuje výnosy, zanáší toky a nádrže, které musí být čištěny,
zvětšuje riziko záplav, mění oživení řek a nádrží a kvalitu vody (eutrofizace) atd. ... ... (část textu
příkladu vynechána)
VYŠŠÍ BLOK
Popisovaný blok “Životní prostředí“ je součástí vyššího bloku „Zemědělská politika“. Následuje
stručný popis jednotlivých variant tohoto vyššího bloku.
Varianta V1“Vysoká ingerence státu“ předpokládá existenci agrárního trhu s vysokou mírou
ingerence státu na bázi státních či polostátních monopolů pro hlavní segmenty trhu a je
orientována na přímé či nepřímé zvyšování podpory cen zemědělské produkce.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Pro podporu této vize hovoří i ty prognózy, které předpokládají dlouhodobější prosazování
tendence rychlejšího přírůstku obyvatel zeměkoule než světové produkce potravin.
Varianta V1 „Vysoká ingerence státu“ bloku „Zemědělská politika“ je kompatibilní s uvedenou
variantou V1 „Trvale udržitelný rozvoj“ bloku „Životní prostředí“
Ve variantě V2 „Střední ingerence státu“ stát vytváří na agrárním trhu přiměřeně vysokou
„záchrannou síť“, pro několik komodit a pro všechny zemědělce a současně nabízí širokou
paletu dobrovolných restrukturalizačních programů, zaměřených na extenzifikaci výroby a na
environmentální cíle, využitelné zejména v oblastech s horšími podmínkami. Podle této vize bude
české zemědělství orientováno na krytí co největšího podílu domácí poptávky, přičemž
zemědělská výroba bude provozována na co největší ploše.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 56 z 97
s9 synoptiku
SOUHRN DALŠÍCH INFORMACÍ
Celá řada vyspělých států světa již počátkem devadesátých let vyhlásila programy trvale
udržitelného rozvoje společnosti (např. Austrálie, Kanada, Nizozemí a také celá EU). Členské
státy EU vyhlásily v roce 1992 "Akční plán pro trvale udržitelný rozvoj - K trvalé udržitelnosti".
Komise EU vydala v témž roce nařízení 2078/92, závazné pro všechny členské státy, které
členským státům předepisuje rozčlenit území na zóny zvláštní péče z environmentálních hledisek
(ochrana vod, biodiverzita, eroze, přírodní krásy, tradiční hospodaření, vymírající plemena
atd.). Od členských států se očekává navržení programů podpory žádoucích aktivit zemědělců,
které budou po schválení spolufinancovány z pokladny EU. ... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 57 z 97
4 STRUČNÝ SOUHRN
Bloková metoda je jeden z úspěšně vyzkoušených postupů, jak připravit návrh strategie, to jest
návrh ošetření komplexního závažného společenského problému. Návrh směřuje k rozhodnutí ve
prospěch společnosti a rozhodovateli jsou například městské zastupitelstvo, ministr, vláda nebo
parlament. (Podobný postup se osvědčil i pro nevládní strategie NNO a politické strany; poněkud
odlišné jsou postupy pro přípravu jednodušších, legislativních, exekutivních, administrativních,
krizových, utajených a tak zvaných silových rozhodnutí.)
Návrh strategie se připravuje ve variantách. Každá uvažovaná varianta strategie se skládá z
bloků a ty se opět mohou skládat z menších bloků. I bloky se připravují ve variantách a volí se
pragmaticky tak, aby se pohodlně zpracovávaly.
Každá navržená varianta každého bloku i celá strategie je popsána v jednotné struktuře. Ta byla
vyvinuta tak, že umožní zpracovat jakoukoli jednotlivou variantu návrhu i všechny varianty
nezaujatě, porovnat je a konzultovat je. Každá varianta bloku zahrnuje tyto komponenty:
• Uvažované akce, uvažovaná rozhodnutí
• Předpověď dopadů a verifikovatelných cílů, to jest následků a nákladů. (Co se stane,
když se přijme uvažované rozhodnutí?)
• Externí (vnější) podmínky, za kterých odhad platí (například předpokládaný stav světové
ekonomiky)
• Obecná vize, ze které byl návrh odvozen (často zahrnuje principy, ideje, obecné cíle)
• Podpůrné materiály, například analýzy, výpočty, porovnání, výsledky konzultací a
dialogů a podobně (jsou na ně odkazy v předchozích uvedených komponentách)
Struktura umožňuje tyto aktivity:
• Navrhnout blok
• Rozdělit blok na dílčí bloky, které se buď dále rozdělí nebo které vyhovují jako zadání
konkrétní práce (dezintegrace)
• Spojit dílčí bloky, to jest výsledky dílčí práce, do většího bloku (integrace)
• Umožnit vzájemnou informaci s důležitými rozhodovacími a realizačními procesy, které
nejsou součástí připravované strategie
• Integrovat návrhy rozhodnutí vertikálně (například národní a krajská úroveň),
horizontálně (například různá ministerstva) a v čase (krátkodobé až dlouhodobé)
• Přispět vlastním odhadem dopadů pro rozhodnutí, které někdo jiný uvažuje ve svém
návrhu bloku
• Přispět návrhem modifikaci rozhodnutí pro blok, který někdo jiný uvažuje
• Vzít v úvahu podobné odhady a doporučení, týkající se jeho vlastního bloku a
eventuálně svůj vlastní návrh doplnit nebo modifikovat
• Komparativně hodnotit variantní návrhy bloku, zejména návrhy celé strategie
Struktura má tyto role:
• Umožnit věcné porovnání variantních návrhů
• Sloužit jako podklad k prezenčním nebo internetovým diskusím (včetně blogů a chatů).
Po nich každý účastník uváží, zda něco změní nebo doplní ve svém návrhu, nebo zda
přispěje odhadem nebo návrhem k cizímu bloku
• Vyloučit boj o moc během přípravy. Základ kritiky cizích variant typicky zní „toto
rozhodnutí by vedlo k těmto dopadům:….“ nebo „místo navrhovaného rozhodnutí
uvažme toto rozhodnutí:…..“.
Bloková metoda 3
stránka 58 z 97
•
•
•
Umožnit autorům návrhů využít příspěvky jiných účastníků ke zlepšení vlastních návrhů
Zajistit transparentnost a pracovní orientaci.
Sloužit jako podklad k dalším, často stručnějším materiálům, které obsahují odkazy na
celkový návrh strategie, zejména:
o Rozhodovací materiál, vyhovující rozhodovateli délkou, strukturou a časováním.
Je využit i pro vyjednávání, nebývá připraven transparentně a bývá objektem
mocenského boje
o Podklady pro široký dialog, konzultace, poradní orgány a porady
o Materiály pro média a projevy politiků
o Návrhy exekutivních, legislativních a jiných rozhodnutí, která schválenou
strategii realizují
Užívá se podle potřeby dílčích (většinou známých a vyzkoušených) technik a postupů, zejména:
• Techniky určené pro tyto účastníky:
o Spolupracovníci, to jest autoři variant
o Odborníci
o Vládní orgány na všech úrovních (od místní úrovně nahoru)
o Další vážní zájemci: podnikatelé a jejich organizace, nevládní organizace,
politické strany
o Náhodně vybraní zástupci veřejnosti
o Široká veřejnost
• Prezenční a elektronické diskuse
o Kulaté stoly, poradní orgány, slyšení (hearings)
o Blogy, chaty, e-mail, dedikované programy
o Média
o Návštěvy škol ústavů, pracovišť
• Postupy pro
o porovnávání variant
o integraci a rozkládání bloků
o využití příspěvků, které neodpovídají dohodnuté struktuře (to se obvykle zdaří jen
velmi omezeně)
o odbornou práci, odpovídající profesionální dobré praxi
o profesionální odhady
o jednání s významnými činiteli, kteří se nechtějí zúčastnit přípravy
o udržování dokumentace o průběhu přípravy
o rychlé upozorňování na neodkladné problémy, identifikované během přípravy
Postup při přípravě je ilustrován v diagramu (str. 42).
Pokud nelze prozatím zahájit systematickou přípravu návrhu, je vhodné nejprve provádět dílčí
aktivity: analýzy, diskuse, publikování a podobně (krok 1 na diagramu). Protože jejich výsledky
se v takovém případě obvykle využijí jen částečně, je výhodné co nejdříve začít systematickou
přípravu a potřebné dílčí aktivity provádět jako její uvážené součásti.
Bloková metoda 3
stránka 59 z 97
Systematická příprava začíná zadáním (referenční bod č.2), kdy zřizovatel (například vláda) určí
• vymezení problému (obvykle v rámci mandátu zřizovatele)
• osobu a honorář nezávislého koordinátora přípravy
• časový termín ukončení práce
• celkový rozpočet přípravy
• úkoly veřejné správy (v souvislosti s mandátem zřizovatele)
Koordinátor vybere první spolupracovníky a konzultanty a předběžně navrhne metodiku,
včetně metody, předběžného seznamu možných technik, spolupracující odborníky (včetně
pracovníků veřejné správy), harmonogramu a podobně (referenční bod č.3). Pokud zvolí
blokovou metodu, pokračuje podle dalšího popisu, zejména identifikuje největší bloky. Svolá
vážné zájemce a v poradě s nimi metodiku upraví a doplní. Zahájí také práci tak zvaného
integračního týmu, který za jeho vedení procedurálně koordinuje přípravu. Kdykoli se během
práce objeví neodkladné problémy, urychleně a přímo na ně upozorní.
Ke startovacím úkolům (referenční bod č.4) patří zejména:
• Pozvat ke spolupráci vážné zájemce, kteří jsou ochotni aktivně spolupracovat. Tím se
rozumí navrhnout a rozvíjet svou variantu a podávat příspěvky o jiných variantách
• Zajistit, že bloky budou vhodně rozděleny a jejich zpracování zahájeno
• Zahájit odbornou spolupráci a komunikaci s veřejností
• Zahájit práci malého štábu, který bude sloužit celkové práci
Krok 5 zahrnuje podle potřeby tyto činnosti pro každý blok:
• Přípravu vizí (referenční bod č.5A)
• Návrh variant (referenční bod č.5B) interními/externími týmy, řízenými a financovanými
koordinátorem/vážným zájemcem
• Zpracování podpůrných informací (referenční bod č.5C)
• Komunikace mezi týmy, s externími pracovníky a veřejností. Hodnocení variant.
• Trvalé ověřování z hlediska právního, fiskálního a podobně
V referenčním bodě č.6 jsou dosavadní výsledky integrovány. Zkušenost ukazuje, že to je
nejobtížnější a nejdůležitější krok přípravy, neřešitelný improvizací. Cílem je připravit co možná
konsenzuální, postačující a nezaujatý rozhodovací podklad.
Podle rozhodnutí v referenčním bodě č.7 se výsledky se buď cyklicky revidují v referenčním
bodě č.5, nebo se postoupí k dalšímu zpracování v referenčního bodu č.8. To zahrnuje spolupráci
na přípravě rozhodovacích materiálů pro rozhodovatele (8B) a eventuální doplnění návrhu
strategie podle referenčního bodu č.5. Rozhodovatel použije rozhodovací materiál k vyjednávání
(8A) a jako podklad pro rozhodnutí (referenční bod č.9).
Rozhodnutí je pak rozpracováno, na příklad do legislativních a exekutivních podkladů
(referenční bod č. 10), realizováno (referenční bod č.11) a hodnoceno (10B, 11B). Strategie se
aktualizuje (referenční bod č.12) včas, aby vždy byla poslední verze platná.
Bloková metoda 3
stránka 60 z 97
5 ZDROJE INFORMACÍ A LITERATURA
Konzultace
1. Osobní individuální konzultace jsou hlavním pramenem informace zejména pro klienta,
který nemá s uvažovanými procesy zkušenosti. Ukázalo se, že je vhodné dodržovat tři
pravidla. První pravidlo:
o První konzultace má proběhnout co nejdříve. Vhodný čas se uvádí jako „když klient
začal vážně uvažovat o opatření, které by pravděpodobně nezvládl vlastními
zkušenostmi“. Chybou je rozeběhnout se příliš směrem, který laikovi připadá jako
jediný možný, a po první konzultaci uvažovat, zda je změna ještě možná.
o Poslední konzultace má být rychlé vyjádření k závěrečnému materiálu, těsně než je
podkladem rozhodnutí. Chybou je připravit takový podklad na podkladě předchozích
konzultací, schválit ho a potom slyšet od konzultanta, že došlo k nedorozumění a
schválený závěr je chybný. Hlavní obtíží je v některých případech důvěrnost
podkladu.
2. Druhé pravidlo doporučuje konzultovat u větších akcí alespoň velmi stručně pokud možno
s někým, kdo nesl zodpovědnost za proces, o kterém konzultuje a kdo tento proces úspěšně
dokončil. U menších akcí to někdy není možné. Pak je vhodné konzultovat s někým, kdo
takovou práci skutečně prováděl, to jest s praktikem. Navíc může být nutné konzultovat
s teoretiky, metodiky, právníky a podobně, ale to nenahradí praktika. Právě tak praktickou
zkušenost nenahradí studium, stáže, přednášení o problému, práce v místních a
mezinárodních komisích a podobně. Kromě toho mohou důležitou roli hrát profesionální
konzultanti, kteří za porovnatelnou akci nikdy nezodpovídali, ale konzultovali již v mnoha
podobných případech a mají širokou zkušenost. U větších akcí to však nestačí.
3. Za třetí je nutné hlídat tok informací mezi konzultantem a klientem. Někdy je situace natolik
rutinní a zřejmá, ž konzultant nepotřebuje absorbovat mnoho informací. Jindy je nutná jasná
dohoda, kdo bude pro konzultanta informace zajišťovat a jaký bude mít přístup k vedoucím
pracovníkům klienta. Podobně je třeba specifikovat proces, co se stane s výsledky práce
konzultanta. Chybou je vzbudit pochybnosti zda výsledkem bude skutečně rozhodnutí
klienta, jak pokračovat. Konzultant, který se konzultacemi živí, nechce proces u klienta
kritizovat a připravit si aféru. Když má obavu, že nemá dost informací a že o výsledku stejně
nikdo nerozhodne, formálně a bez motivace splní svůj úkol a jeho obavy se potvrdí.
Přehledy
Relevantní webové a papírové přehledy jsou zvláště v těchto kategoriích:
• Strategic Planing
• (Strategy) and (Systems and Planing)
• Decision Making
• Policy Sciences
• Public Policy
• Political Planing
• Management by Objectives
• Corporate Strategy
Bloková metoda 3
stránka 61 z 97
Publikace
Abramson, Jeffrey B., Artertn, F.Christopher, Orren, Gary R. 1988.
The Electronic Commonwealth: The impact of New media Technologies on Democratic
Politics. New York: Basic Books.
Agard, Walter R. 1965. What Democracy Meant to the Greeks. Madison: University of
Wisconsin Press.
Agrys, C., Schon, D. 1978. Organizational Learning: A Theory of Action Perspective. Reading
(Mass.): Addison-Wesley.
Almond, Gabriel A., Verba, Sydney. 1965. The Civic Culture. Boston: Little, Brown.
Andrew, C., Goldsmith, M. 1998. International Political Science Review. Vol. 19, No. 4.
Arrow, Kenneth. 1968. Social choice and Individual Values. 2. vyd. New Haven: Yale
university.
Ball, James R. DNA Leadership Through Goal-Driven Management.
Barzelay, M. 1992. Breaking Thruogh Bureaucracy. Berkeley: University of California Press.
Baechler, J. 1985. Démocraties. Paris: Calmann-Lévy.
Beck, U. 1992. Risk Society (Towards a New Modernity). Londres: Sage.
Berger, Raoul. 1977. Government by Judiciary. Cambridge: Harvard University Press.
Best, M. 1990. The New Competition. Cambridge: Harvard University Press.
Boisot, M. H. 1987. Information and Organizations. Londres: Fontana.
Boisot, M. H. 1995. Information Space. Londres: Routledge.
Boisvert, R. 1998. John Dewey – Rethinking Our Time. Albany: State University of New York
Press.
Bonczek, R.H., Holsapple, C. W., Whinston, A. B. 1981. Foundations of Decision Support
Systems. New York: Academic Press.
Bradford, N. 1998. Prospects for Associative Governance: Lessons From Ontario, Canada.
Politics and Sociaty. Vol. 26, No. 4.
Carter, April. 1978. Anarchism and Violence. V: Pennock, J. Roland, Chapman, John W., vyd.
Anarchism (Nomos XIX), New York: New York University Press.
Bloková metoda 3
stránka 62 z 97
Cooke, S., Slack, N. 1984. Making Managment Decision. Englewood Cliffs: Prentice- Hall.
Coleman, Jules, Ferejohn. 1986. Demokracy and Social Choice. Ethics 97. No.1.
Connor, W. Robert. 1971. The new Politicians of Fifth-Century Athens. Princeton: Princeton
University Press.
Cremion, C. 1979. Profession, décideur. Pouvoit des hauts fonctionnaires et réforme de l´État.
Paris: Gauthier-Villars.
Dahl, Robert A., Lindblom, Charles E. 1976. Politics, Economics, and Welfare. 2. vyd. Chicago:
University of Chicago Press.
Davidow, W. H., Malone, M. S. 1992. The Virtual Corporation. New York: Harper Collins.
De Carlo, L. 1997. Les procédures de consultation publique en aménagement au Québec, outils
de gouvernementalité. V: Gariépy, M., Marié, M. Ces résaux quinous gouvernment? Paris:
L´Harmattan.
De Voe Richards, Max. Setting Stategic Goals and Objectives. West Series in Strategic
Management.
Deleon, Peter. Democracy and the Policy Sciences. Suny Series in Public Policy.
Donzelot, J., Estebe, P. 1996. L´État animateur. Essai sul la politique de la ville. Paris: Espirit.
Downs, Anthony. 1957. An Economic Theory of Democracy. New York: Harpen and Brothers.
Drucker, Peter F. 1980. Managing in Turbulent Times. London: Heinemann.
Emery, F. E., Trist, E. L. 1965. The Causal Texture of Organizational Enviroments. Human
Relations. No. 18.
Erlandson, F. E. 1981. The Satisficing process: A new look. IEEE Trans. on Systems, Man and
Cybernetics. Vol. SMC-11, No. 11, November 1981.
Friedmann, J., Abonyi, G. 1976. Social Learning: A model for Policy Research. Environment
and Planning. Vol. A, No. 8.
Fry, R. E., Pasmore, W. A. 1983. Strenghtening Managment Education. V: Srivastva, S. &
Associates. The Executive Mind. San Francisco: Jossey-Bass.
Fukuyama, F. 1995. Trust: The Social Virtues and the Creation of Prosperity. Londres: Hamish
Hamilton.
Gaudin, J.-P. 1998. La gouvernance moderne, hier et aujourd´hui: quelques éclairages a partir
des politoques francaises. Revue internationale des sciences sociales. No. 155.
Gerston, Larry N. Public Policy Making : Process and Principles.
Bloková metoda 3
stránka 63 z 97
Goodstein Leonard, et al. Applied Strategic Planing: A Comprehensive Guide.
Gray, P. 1986. Group Decision Support Systems. V: McLean E., Sol, H.G. (red.). Decision
Support systems: A Decade in Perspective, Proceedindg of the IFIP WG 8.3 Working
Conference on Decision Support Systems. The Nederlands: Noordwijkerhout.
Grofman, Bernard. 1981. Fair and Equal Representation. Ethics 91. No.3.
Habermas, Jurgen. 1979. Communication and the Evolution of Society. Přek. Thomas
McCarthy. Boston: Beacon Press.
Hamel, P. 1998. Urban Politics in the 1990s: the difficult Renewal of Local Democracy.
International Political Science Review. Vol. 19, No. 2.
Handy, C. 1992. Balancing Corporate Power: A New Federalist Paper. Harvard Business
Review. Vol. 70, No. 6.
Held, D. 1991. Democracy, the Nation-State and the Global System. Economy and Society. Vol.
20, No. 2.
Held, D. 1995. Democracy and the Global Order: From the State to Cosmopolitan Governance.
Stanford: Stanford University Press.
Hewitt de Alcantara, C. 1998. Du bon usage du concept de gouvernance. Revue internationale
des sciences sociales. No. 155.
Huntington, Samuel. 1984. Will More Countries Become Democratic? Political Science
Quarterly 99, No.2.
Jacobs, J. 1992. Systems of Survival. New York: Random House.
Jones, A. H. M. 1969. Athenian Democracy. Oxford: Basil Blackwell.
Keen, P. G. W., Scott Morton, M. S. 1978. Decision Support Systems – An Organizational
Perspective. Addison-Wesley Series on Decision Support.
Kelly, K. 1994. Out of Control: the New Biology of Machines, Social Systems, and the
Economic World. Reading (Mass.): Addison-Wesley.
Kolb, D. A. 1984. Experiential Learning. Englewood Cliffs (N.J.): Prentice Hall.
Kooiman, J. 1993. Modern Governance. Londres: Sage Publications.
Larichev, O. 1987. New Directions in multicriteria decision making research. Working Paper
WP-87-67. Laxenburg, Austria: International Institute for Applied System Analysis.
Lee, Sang M. Management by Multiple Objective.
Bloková metoda 3
stránka 64 z 97
Le Gales, P., Thatcher, M. 1995. Les réseaux de politique publique. Débat autour des policy
netwrks. Paris: L´Harmattan.
Leibenstein, H. 1976. Beyond Economic Man. Cambridge: Harvard University Press.
Lindblom, Charles E. Democracy and Market System. A Norwegian University Press
Publication.
Lindblom, Charles E. Politics and Markets : The World´s Political Economic Systems.
Lindblom, Charles E. 1959. The Science of muddling through in in Public Administration.
Reven. Vol. 59, No2.
Lindblom, Charles E., Woodhouse, Edward J. The Policy-Making Process. Prentice-Hall
Foundations of Modern Political Science Series.
Lourau, R. 1970. L´analyse institutionnelle. Paris: Minuit.
MacRae, Duncan, et al. Expert Advice for Policy Choice : Analysis and Discourse. American
Governance and Public Policy.
Majone, G. 1997. From the Positive to the Regulatory State. Journal of Public Policy. Vol. 17,
No. 2.
Mansfield, Edwin. 1999. Managerial Economics. London, NY: W.W.Norton and co.
Marcuse, H. 1964. One Dimensional Man. Boston: Beacon Press.
Matsumoto, Koji. 1991.The Rise of the Japanese Corporate System. Kegan Paul International.
Mc. Conkey, Dale D. How to Manage by Results.
McCool, Daniel C. Public Policy Theories, Models, and Concepts. An Anthology.
Mény, Y., Thoenig, J. C. 1989. L´analyse des politiques publiques. Paris: PUF.
Michael, D. N. 1988. The Search for Values in the Information Age. Western City. Vol.LXIV,
No. 9.
Migliore, R. Henry, An, M. B. O. Approach to Long Range Planning.
Miller, James Grier. 1978. Living Systems. New York: McGraw Hill.
Mills, C. Wright. 1956. The Power Elite. New York: Oxford University Press.
Mintzberg, Henry, Quin, James Brian, Noyer, John. The Strategy Process.
Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, Baron de. [1748] 1961. De l´Esprit des lois.
Paříž: Editions Garnier Freres.
Bloková metoda 3
stránka 65 z 97
Morrisey, George L. Management by Objectives and Results in the Public Sector.
Morrisey, George L. Morrisey on Planning : A Guide to Long- Range Planning : Creating Your
Strategic Journey. Jossey-Bass Business and Management Series.
Mosca, Gaetano. 1923. Elementi di Scienza Politica. 2. vyd. Turín: Fratelli Bocca Editori.
Murphy, Emmet C., Snell, Michael. The Genius of Sitting Bull : 13 Heroic Strategies for
Today´s Business Leaders.
Nager, Norman R., Allen, Harrell T. Public Relations : Management by Objectives.
Offe, C. 1997. Les démocraties modernes a l´épreuve. Paris: L´Harmattan.
Ogilvy, J. A. 1986-1987. Scenarios for the Future of Governance. The Bureaucrat.
Ohmae, Kenichi. The Mind of the Strategist : The Art of Japanese Business.
Ostrom, E. 1990. Governing the Commons: The Evolution of Institutions for Collective Action.
Cambridge: Cambridge University Press.
Paquet, G. 1999. Governance Through Social Learning. Ottawa: The University of Ottawa
Presss
Patton, Carl V., Sawicki, David S. Basic Methods of Policy Analysis and Planning.
Popper, K. R. 1972 Objective Knowledge: An Evolutionare Approach. Oxford: Clarendon Press.
Porter, Michael. Cases in Competitive Strategy.
Provazník, Dušan. 1999. Místo letadlové lodi... Ekonom. No.13.
Pullan, Brian. 1975. The Limits of Consensual Decision. American Political Science Review
Vol. 69., No. 4.
Rosenau, J. 1997. Along the Domestic-Foreign Frontier: Exploring Governance in a Turbulent
World. Cambridge: Cambridge University Press.
Ruesmeyer, D., Skocpol, T. 1996. States, Social Knowledge, and the Origins of Modern Social
Policies. Princeton (N.Y.): Princeton University Press.
Sawaragi, Y., Nakayama, H., Tanino, T. 1985. Theory of Multiobjective Optimalization.
Academic Press.
Schneider, Anne, Larason, Ingram, Helen, M. Policy Design for Democracy. Studies in
Goverment and Public Policy.
Schumpeter, Joseph A. 1947. Capitalism, Socialism and Democracy. 2. vyd. New York: Harper
and Brothers.
Bloková metoda 3
stránka 66 z 97
Seidman, H., Gilmour, R. 1986. Politics, Position and Power. New York: Oxford University
Press.
Smith, Bruce L. R. The Advisers : Scientists in the Policy Process.
Smith, James Allen. The Idea Brokers : Think Tanks and the Rise of the New Policy Elite.
Smouts, M. C. 1998. The Proper Use of Governance in International Relations. International
Social Science Journal.Vol. 155, No.1.
Steiner, Jurg. 1974. Amicable Agreement versus Majority Rule: Conflict Resolution in
Switzerland. Rev. vyd. Chapel Hill: University of North Carolina Press.
Steueneberg, Bernard, Van Vught, Frans. Political Institucions and Public Policy : Perspectives
on European Decision Making.
Stone, B. 1995. Administrative Accountability in the Westminster Democracies: Towards a New
Conceptual Framework. Governance. Vol. 8, No.4.
Stone, Deborah. Policy Paradox : The Art of Political Decision Making.
Suleiman, Erza N. Bureaucrats and Policy Making : A Comparative Overview.
Tversky, A., Kaheman, D., Slovic, P. 1983. Judgement under Uncertainly: Heuristic and Biases.
Cambridge University Press.
Unger, Robert Mangaberia. 1975. Knowledge and Politics. New York: Free Press.
Valaskakis, K. 1998. Mondialisation et gouvernance – Le défi de la régulation publique
planétaire. Futuribles. No. 230.
Vanhanen, Tatu. 1984. The Emergence of Democracy: A Comparative Study of 119 States,
1850-1979. Helsinki: Finnish Society of Arts and Letters.
Vertinsky, I. 1987. An Ecological Model of Resilient Decision-Making: An Application to the
study of Public and Private Sector Decision-Making in Japan. Ecological Modelling. No. 38.
Vickers, G. 1965. The Art of Judgement. Londres: Chapman & Hall.
Williamson, O. E. 1985. The Economic Institutions of Capitalism. New York: Free Press.
Young, O. 1994. International Governance: Protecting the Enviroment in a Stateless Society.
Ithaca (N.Y.): Cornell University Press.
-------- Managerial Process for National Health Development : Guiding Principles for Use in
Support of Strategies for Health for All by the Year 2000. World Health Organization.
-------- 1987. Decision Support Systems. Options. No. 3-4. Laxenburg, Austria: International
Institute for Applied System Analysis.
Bloková metoda 3
stránka 67 z 97
V poslední době vyšly v češtině některé významné texty, například:
•
•
•
•
•
•
Hloušek, V. a Kopeček, L.: Demokracie. Masarykova Univerzita, Brno 2007
Mallya, T.: Základy strategického řízení a rozhodování. Grada, Praha, 2007.
Potůček, M. a kol.: Strategické vládnutí a Česká republika. Grada, Praha, 2007.
Usnesení české vlády č. 879 z 2007 08 13 k návrhu postupu k zavedení metodiky pro
zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů.
Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace (RIA). MVČR, květen 2007.
Materiály vlády o strategické a legislativní práci a o komunikaci
Některé autorovy texty:
Bezděk, V.; Pergler, P.: Dva vládní úkoly. Hospodářské noviny, 22.ledna 2007.
Zídek, T.; Pergler, P.: Rozhodovat společně. Ekonom, 2007, č 6.
Časopis Veřejná správa uveřejnil sérii autorových článků v roce 2000 v číslech 47, 49 a 51 a dále
vyšly mimo jiné jeho populární články:
Pergler, P.: Také od úřadů se požaduje profesionální rozhodování. Hospodářské noviny, 26.7.
1996
Pergler, P.: Existuje nějaké poučení z kauzy Matiční ulice? Lidové noviny, 26.11.1999
Pergler, P.: Ani Šalomoun by si neporadil. Ekonom, 1999 č.13
Pergler, P.: Josef Lux. Lidové noviny 23.11 2000
Pergler, P.: Kvalitní rozhodování není osobní válka. Mladá fronta Dnes, 17. 4. 2002
Pergler, P.: Strategická práce. Nadační fond pro ekologické zemědělství, 2007
Bloková metoda 3
stránka 68 z 97
Přílohy:
Zápis bloku
71
Jiný přístup
90
Úvodní informace
91
Souhrn hodnocení (MZe)
92
Bezděkova komise jako test
93
Josef Lux
95
Metodické hodnocení (T. Zídek)
96
Hodnocení (V. Bezděk)
91
O autorovi
98
Bloková metoda 3
stránka 69 z 97
Příloha č.1 -Zápis bloku
Následuje příklad zápisu bloku, vytvořený programem „Příprava podkladu“ (v době tisku tohoto
textu se připravuje revize tohoto programu). Příklad je syntetický. To znamená, že nepopisuje
skutečnou situaci, ale je založen na skutečných popisech a je upraven z hlediska pedagogického i
z hlediska důvěrnosti informace. Celý příklad by byl značně dlouhý, a proto je uveden ve
zkrácené formě. Máte-li zkušenost se středně složitou komunikací s počítačem, nebude pro vás
obtížný. V opačném případě je lepší si vyžádat instruktáž, než se příkladem s obtížemi probírat.
Většině uživatelů stačí číst jenom část následujícího příkladu, protože veškerý jeho text uvidíte
před sebou na obrazovce, až budete informace o bloku zapisovat.
Podobné rozlišení se týká samotné práce na popisu. Některý věcný odborník, například na
ekonomii nebo životní prostředí, bude sám a možná s potěšením zapisovat výsledek své práce v
jednotné struktuře. Jiného odborníka o nutnosti společné struktury přesvědčí vědomí potřeby
komunikovat o složitých problémech ve velkém týmu. Jsou ale i výborní věcní odborníci, kteří k
takto strukturované práci neinklinují, protože jim dělá potíže a rozčiluje je. V takovém případě je
lépe najít pracovníka, který nebude mít jejich věcnou erudici, ale za jejich spolupráce se o
strukturalizaci a zápis bloku postará.
Příklad uvádí pracovní materiál, vhodný pro spolupracovníky. Podle něho se periodicky
připravuje daleko kratší adresný materiál, například pro rozhodovatele, média, dialog a podobně.
Adresný materiál nemá společnou a předem určenou strukturu, pracovní materiál ji má.
*
V následujícím textu jsou použity různé typy písma.
•
Písmem Times New Roman kurzívou je psaný text vysvětlivek. Vysvětlivky se objeví na
obrazovce při vašem vyplňování a budou po dokončení zápisu vymazány.
•
Písmem Times New Roman a stojatě je psán text, který se objeví na obrazovce a zůstává
součástí dokumentu. Týká se to převážně nadpisů.
•
Písmem Arial kurzívou je psán text příkladu. Až budete sami popisovat svůj blok, místo
toho zapíšete svůj skutečný text.
•
V příkladu jsou uvedeny i příspěvku osob, kteří nejsou členy autorského týmu, ale
například se zúčastnili dialogu. Začátek příspěvku je označen /+. Konec příspěvku je
označen ++ .
•
Jednou z možností je užít takzvaný „Zkrácený blok“. Hodí se to pro jednodušší případy
nebo pro vyplňujícího, který se způsobem zápisu teprve seznamuje: proto vám
doporučujeme takto začít. Při užití zkráceného bloku se neobjeví text, který je v příkladu
uveden čárkovaně. Druhou možností je užít takzvaný „Úplný blok“, vhodný pro
složitější případy a zkušenější pracovníky. V tom případě se na obrazovce objeví
nepodtržený text i čárkovaně podtržený text. Program vám umožní pohodlně zvolit jednu
z těchto možností
•
Ve skutečném programu, nikoli tedy v následujícím příkladu, se užívá i barevného
pozadí. Vysvětlivky mají žluté pozadí, text příkladu má zelené pozadí.
Následuje samotný příklad
Bloková metoda 3
stránka 70 z 97
Hlavička
NÁZEV PODKLADU
Zemědělská politika ČR
Zde se vyplňuje název celého podkladu podle dohody s koordinátorem. Blok, který se popisuje,
může odpovídat celému tomuto podkladu nebo jeho části.
NÁZEV POPISOVANÉHO BLOKU Životní prostředí
Uvádí se přesný název, dohodnutý s koordinátorem.
v zemědělství
NÁZEV VYŠŠÍHO BLOKU. Zemědělská politika ČR
Uvádí se větší blok, jehož součástí je popisovaný blok. Může to být celý podklad. Pokud takový
větší blok neexistuje, nepíše se nic.
DATUM DOKONČENÍ TÉTO VERZE 21.srpna
DATUM DOKONČENÍ PŘEDCHOZÍ VERZE
2000
1.dubna 1998
Pokud se vyplňuje první verze, napíše se místo data „první verze“.
Řešitelský tým „Životní prostředí“
AUTOR
Nejčastěji je autorem některý interní řešitelský tým a jeho stručné označení se zde uvede. Jindy
to může být jeden odborník nebo externí tým.
ZODPOVĚDNÝ PRACOVNÍK Ing. Josef Zedník
Jméno pracovníka, který zodpovídá za tento popis. Může to být například předseda řešitelského
týmu nebo podobně. Může a nemusí to být pracovník, který provádí zápis.
POZNÁMKY AUTORA ČTENÁŘI
Na tomto místě je možnost napsat svou poznámku, určenou čtenáři, kterou není možno vepsat
nikde přímo do vyplňovaného textu. Tato poznámka zůstává v dokumentu, který koordinátor
uloží na web.
Tento text vznikal v průběhu několika let a proto zde občas vycházíme ze starších, dnes
již překonaných text teorií ... ... (část textu příkladu vynechána)
STRUČNÝ PŘEHLED
Považujete-li to za vhodné, uveďte velmi stručný přehled bloku, například v rozsahu jedné
obrazovky nebo jedné tištěné stránky. Varianty řešení můžete shrnout do tabulky, kde každá
varianta odpovídá jednomu sloupci. Stručný přehled uvádí tedy nejdůležitější informace, které si
čtenář odnese ze studia celého popisu. Některý čtenář se spokojí se stručným přehledem. Pro
jiného čtenáře bude stručný přehled úvodem k dalšímu studiu.
Podrobnější porovnání je v “Souhrnu řešení“.
Stručný přehled se obvykle píše, když ostatní text zápisu již byl zapsán. Doporučujeme, abyste
nejdříve napsali „Popis řešení“, pokud ho už v této chvíli nemáte napsaný.
Bloková metoda 3
stránka 71 z 97
Zemědělství je klíčem pro změnu životního prostředí na téměř 50% území ČR. Na rozdíl
od většiny ostatních resortů může mít zemědělství na životní prostředí nejen záporný,
ale i kladný vliv. Byly identifikovány tyto klíčové problémy životního prostředí v českém
zemědělství:
Eroze a degradace půdy:
Kontaminace z bodových zdrojů znečištění
... ... (část textu příkladu vynechána)
Životní prostředí v rámci zemědělské politiky ČR lze ošetřit podle jedné ze tří možných
variant řešení.
Varianta V3 vyžaduje v krátkodobém horizontu minimální náklady, ostatní dvě varianty
naopak žádají velké investice na počátku. Vize všech variant s odhadem následků jsou
shrnuty v této tabulce.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V1
Trvale udržitelný rozvoj
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2
Mírná podpora státu
Vyžaduje vyšší prostředky než v
roce 1998 přibližně o 1 mld.
Nutná je zásadní změna
dosavadních
dotačních
systémů.
Stát
uhrazuje
zemědělcům
poskytování veřejných služeb,
podporován
je
nákup
šetrnějších
technologií
prostřednictvím PGRLF a je
zavedena
přímá
podpora
ekologických
investic.
Poradenství,
informatika
a
vzdělávání má podporu státu
Vyžaduje
mírně
vyšší
prostředky než v roce 1998,
nutná je však zásadní změna
dosavadních
dotačních
systémů a kooperace s MŽP.
Stát
zčásti
uhrazuje
zemědělcům
poskytování
veřejných služeb, podporován
je
nákup
šetrnějších
technologií
prostřednictvím
PGRLF a je zavedena menší
přímá podpora ekologických
investic.
Poradenství,
informatika a vzdělávání má
podporu státu
Přinese řešení problémů v
horizontu 20 - 40 let. ++30-50
let (Břetislav Kos)/+ Opatření s
efekty
v
dlouhodobém
horizontu budou přijata v
blízké budoucnosti a to v celé
šíři problémů a nástrojů.
Odhad
nárůstu
potřeby
státních prostředků do 3,1 mld.
Kč/rok
(modifikované
využití
stávajících
ekonomických
nástrojů)
Přinese řešení problémů v
horizontu 5 - 15 let. Opatření
jsou v celé šíři problémů a
nástrojů a variant má ambice
přinést rychlejší řešení než
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3.
Odhad nárůstu potřeby státních
prostředků do 5,8 mld. Kč/rok
(navýšení o cca 1 mld. oproti
stávajícímu
stavu)++Potřeba
6,2 mld. (VÚKT)/+
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3
Pokračování
dosavadní
politiky
++autorem varianty je VÚKT/+
Nevyžaduje
ze
státního
rozpočtu
výrazně
vyšší
prostředky než v roce 1998
Očekává
vysoké
celospolečenské náklady s
pozdější
kompenzací
záporných externalit
Předpokládá nárůst kontrolní a
represivní činnosti sátu
Odsouhlasení nových zákonů
Zemědělci
ponesou
váhu
omezení hospodářských aktivit
a penále
Nese vysoké riziko nevratných
škod v horizontu 10 - 30 let.
Nepřinese v blízké budoucnosti
nárůst nákladů. Prosazování
trvale udržitelného rozvoje
bude cílevědomě započato až
v dlouhodobém horizontu.
Odhad
nárůstu
potřeby
státních prostředků do 1,6 mld.
Kč/rok
(stávající ekonomické nástroje
mají
částečně
pozitivní
ekologický dopad. Např. KPÚ)
Poznámka: V případě vstupu ČR do EU budou k dispozici další finanční prostředky ze
zdrojů EU.
Bloková metoda 3
stránka 72 z 97
SOUHRN ŘEŠENÍ
Souhrn řešení užijte v případě, že popis řešení, uvedený níže, je dlouhý a podrobný. V takovém
případě může souhrn řešení informovat čtenáře, který si nepřeje číst celý popis řešení nebo dát
předběžnou orientaci čtenáři, který potom bude potom číst celý popis. Je nutné napsat nejprve
„Podrobný popis řešení“ a z něho odvodit “Souhrn řešení“. Až „Podrobný popis řešení“
napíšete, klepněte na osnově na nadpis „Souhrn řešení“ a můžete ho začít vyplňovat.
Souhrn řešení lze užít také pro synoptickou presentaci. Tím se rozumí vyvěšení tištěného textu na
stěnu tak, aby každá varianta odpovídala jednomu sloupci a každý vodorovný pruh vizím,
rozhodnutím, nákladům nebo následkům. Počet variant je libovolný. Každou variantu v Souhrnu
řešení doporučujeme vytisknout nanejvýše na tři stránky, které lze vyvěsit pod sebe. Program
automaticky zajistí, aby každý vodorovný pruh byl dobře čitelný. Je připraven fiktivní příklad
celého souhrnu, zpracovaný ve třech variantách, který můžete vytisknout a pověsit na stěnu jako
synoptik. Vytištěné stránky vylepíme na stěnu do sloupců. V prvním sloupci je souhrn informací o
podkladu, ve druhém sloupci je první varianta. Ve třetím sloupci je druhá varianta a tak dále. V
posledním sloupci jsou závěrečné části synoptiku. Přejete-li si příklad vidět, přejděte na další
stránku, kde je příklad umístěn.
Pokud se rozhodnete fiktivní příklad synoptiku vytisknout, seřaďte potom vytištěné stránky na
stěně takto:
Stránka 2 Stránka 4 Stránka 6 Stránka 8
Synoptiku
Synoptiku
Synoptiku
Synoptiku
Stránka 1 Stránka 3 Stránka 5 Stránka 7 Stránka 9
Synoptiku
Synoptiku
synoptiku
Synoptiku
Synoptiku
Stránka 1 uvádí „Společné rysy variant“, stránky 2 a 3 uvádějí variantu 1, stránky 4 a 5 uvádějí
variantu 2, stránky 6 a 7 uvádějí variantu 3, stránky 8 a 9 uvádějí ostatní části synoptiku.
Synoptik můžete po vytištění vylepšit několika způsoby
* Zastřihnout konce stránek tak, aby jednotlivé stránky hladce následovaly bez mezer.
* Barevně zvýraznit slova, která čtenář synoptiku bude pravděpodobně považovat za
nejdůležitější.
* Spojit barevnou nití body, které spolu souvisí, pokud jejich souvislost je pro čtenáře
potencionálně důležitá.
* Vylepit v okolí další informace, o které by některý ze čtenářů mohl mít zájem a spojit je
barevnými nitěmi s místy v synoptiku, která na ně odkazují.
Vytvoření vám může usnadnit využití počítačového programu „Příprava podkladů“, který
najdete na adrese www.bnet.cz/Dialog.html, kde je možnost automatizované tvorby synoptiku.
Je možné i celý „Souhrn řešení“ vynechat
Bloková metoda 3
stránka 73 z 97
SPOLEČNÉ RYSY VŠECH VARIANT
Lze uvážit různé varianty řešení, které mají tyto společné rysy:
Je předpoklad podpory všech variant řešení vyššími prostředky na ekologickou orientaci
chování zemědělců, neboť se od členských států na základě Nařízení EEC 2078/92
očekává příprava environmentálních programů, pokrývajících celé území státu. V tomto
případě budou tyto programy spolufinancovány ze zdrojů EU. Odhad podpory EU
vychází ze zkušeností Švédska, které nedávno vstoupilo do EU. Předpokládá se zde
podpora ve výši 2 - 6 mld. Kč/rok.(Taktická poznámka: otázkou je, kolik z této
odhadované podpory můžeme skutečně dostat. To závisí na naší přípravě. Je proto
potřeba připravit další varianty bloku životní prostředí, které toto mohou pozitivně
ovlivnit. Prozatím se zdá, že ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V1 již
budou naplňovat Nařízení 2078/92, ale bude je nutno doplnit, protože dosud jsme si
netroufli navrhnout tak ambiciózní programy, aby odpovídaly vývoji v EU. Varianta
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3 je v tomto ohledu zcela nedostatečná. Konec taktické
poznámky).
Odhady následků jsou ovlivněny výstupy z jiných bloků. Především jsme předpokládali,
že blok ekonomika a blok mezinárodní vztahy počítá s orientací všech svých variant na
vstup do EU. Dále jsme předpokládali, že blok potravinářská výroba plně řeší klíčový
problém energetických plodin a energetických úspor v resortu. Předpokládali jsme, že
blok prvovýroba řeší samostatně podporu a rozvoj integrovaného zemědělství. Naopak
jsme neočekávali, že by modul výzkum a poradenství řešil klíčový problém podpory
poradenství v celospolečenském zájmu a proto zde navrhujeme řešení tohoto
problému. Velmi úzké vazby má blok životní prostředí s blokem voda a vodní
hospodářství a s blokem půda a ochrana půdy. Předpokládáme, že blok půda neřeší
problémy ochrany diverzity půdního edafonu a že blok voda neřeší problémy retence
vody v krajině. (Tato část není stylizována jako vnější podmínky, jejím cílem je iniciovat
diskusi s jinými bloky).
Uvádí se taková informace, která platí pro všechny uvedené varianty
Varianta 1
Trvale udržitelný rozvoj
Uvádí se název varianty. Je dlouhý pokud možná nanejvýš dvě slova, aby se o něm pohodlně
mluvilo. Po názvu se v závorce uveďte, jde-li o některý z těchto typů varianty řešení: ideální,
nulová, negativní. Význam těchto pojmů je vysvětlen v textu "Bloková metoda: Návod“. Pokud
některou variantu nepřipravil autor popisu celého bloku, uvede se v závorce, kdo variantu
připravil.
VIZE
Opatření s efekty v dlouhodobém horizontu budou přijata v blízké budoucnosti a to v
celé šíři problémů a nástrojů a varianta přitom má ambice přinést rychlejší řešení než
varianta ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 spojená s vyššími náklady. Varianta přinese řešení
problémů v horizontu 5-15 let.
Vize je stručný výrazný popis varianty. Obvykle se do vize zahrnují i cíle a kritéria, kterými se
budou posuzovat dosažené výsledky. Někdy prozatím neobsahuje zcela konkrétní a
kvantifikované údaje. Může to být proto, že v okamžiku psaní je známa pouze vize a ještě nebyla
konkretizována. V takovém případě se za text vize uvede „Vize dosud nerozpracována“ a
Bloková metoda 3
stránka 74 z 97
některé nebo žádné následující odstavce v popisu varianty se nezapisují, protože nejsou dosud
známé.
DOPORUČENÍ
Tato varianta se předběžně doporučuje jako součást varianty V1 celkové zemědělské
politiky předpokládající rychlou a silnou integraci s EU. (autoři bloku)
Tím se rozumí sdělení, zda nebo s jakou preferencí se doporučuje uvedená varianta řešení. Za
doporučením v závorce je zapsán zdroj, kdo variantu takto hodnotí. Někdy se na začátku práce
doporučení neuvádí a připojí se až v pozdějších fázích práce
ROZHODNUTÍ
R 1 - Dopracovat a zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů (o vodě, ochraně půdy
atd.) - zpřísnit kontrolu dodržování předpisů - zavést důslednou penalizaci překračování
předpisů.
Provede MZe s MŽP.
R 2 - Vyhlásit program výchovy a poradenství pro životní prostředí v zemědělství navrhnout systém poradců a cesty přenosu informací - určit preference v jaké oblasti
bude proces podporován - navrhnout systém podpory procesu. Náklady s rozhodnutím
spojené dosáhnou 67 mil. Kč/rok
Provede MZe a MŽP, v roce 1997.
R 3 - Vyhlásit systém podpor investic na snižování eroze, rizik znečišťování vodních
zdrojů a emisí do ovzduší, na podporu akumulace vod v krajině - vytipovat priority pro
podpory - nalézt efektivní cesty pro tok finančních prostředků (PGRLF např.).
Rozhoduje MZe a MF v roce 1997. Náklady dosáhnou 1771 mil. Kč/rok.
R 4 - Vyhlásit programy podpor určitého chování zemědělců na půdě - vytipovat zvláště
citlivé oblasti (z hlediska biodiverzity, eroze, kvality a kvantity vod) a žádoucí aktivity
zemědělců nebo systémy hospodaření - nalézt odpovídající výši, kritéria a kontrolu
užívání finančních podpor.
Rozhoduje MZe a MF s podporou MŽP, se začátkem rozhodovacího řetězce v roce
1997. Náklady spojené s tímto rozhodnutím dosáhnou 700 mil. Kč/rok .
Uvádí se, kdo a jak by měl rozhodnout, aby se vize této varianty realizovala. Uvádí se také, kdo
rozhodnutí provede. Z uvažovaného rozhodnutí mohou plynout další dílčí a realizační
rozhodnutí. Ta se buď uvedou v plném rozsahu, nebo se pouze odkáže na odstavec „Dílčí
rozhodnutí“
Často je pro zajištění varianty nutné přijmout zároveň několik rozhodnutí. V tom případě se
postupně označují R1, R2 a tak dále.
NÁKLADY
Náklady celkem
5834,2mil Kč/rok
Počínaje vstupem do EU bude 50% financováno z rozpočtu EU
++Potřeba 6,2 mld. Kč/rok (VÚKT, podrobněji v části „Podrobný popis řešení, Varianta
1“)/+
Uvádějí se podle potřeby náklady z různých zdrojů. Je možné jednotlivé zdroje nebo druhy
finančních nákladů označit F1, F2 a tak dále.
Bloková metoda 3
stránka 75 z 97
NÁSLEDKY
Pokud není uvedeno jinak, všechny následky vyplývají společně ze všech uvedených
rozhodnutí
Následky této varianty se liší od následků ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 v následujících
bodech (rozdíl není hlavně ve struktuře, ale především v rozsahu následků):
N 1 - výraznější a rychlejší snížení celospolečenských škod (rozdíl je dán rozsahem
ošetřených lokalit a ploch), kvantifikace není prozatím hotová a je navržena v odstavci
procedurální návrhy
N 2 - Během 12 měsíců bude zajištěn žádoucí management na 3/4 plochy ZP v
chráněných oblastech,
N 3 - výrazně se sníží riziko nevratných škod u přírodních zdrojů.
N 4 - lze očekávat rychlý pokles celospolečenských nákladů již v prvních 3-4 letech
N 5 - riziko vzniku nevratných změn bude významněji sníženo, varianta navíc přináší
rychlejší řešení v oblasti možných klimatických změn i vodní bilance,
N 6 - dojde k výraznějším celospolečenským úsporám (měřitelným i neměřitelným),
(argumentace obdobná jako u ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2),
N 7 - varianta přinese vyšší náročnost v oblasti integrace politik resortů.
N 8 - předpokládá se využití všech demokratických nástrojů politiky a tím i zvýšení
administrativní náročnosti varianty,
N 9 - vzhledem k integrovanému užívání celého spektra nástrojů je předpoklad, že
vynaložené finanční prostředky budou efektivně využity,
N 10 – znečištění povrchových vod v důsledku používání umělých hnojiv, které lze
změřit, se sníží o 10% během 3 let
Uvádějí se odhadované nebo očekávané následky. Pokud lze, uvede se i očekávané dosažení
vybraných kritérií a cílů. Je možné jednotlivé následky označit N1, N2 a tak dále.
Uvedli jste odhad následků této varianty rozhodnutí. Někdy je zřejmé, jaké další řešení bude
v takovém případě zralé k rozhodování, když dojde k určitému následku, například N3; není však
zřejmé, jakou variantu pozdějšího rozhodnutí bude vhodné v tom případě přijmout. V takovém
případě můžete do zápisu následků uvést pozdější řešení s patřičnými variantami rozhodnutí a s
příslušnými náklady, následky, vnějšími podmínkami a tak dále. Pozdější řešení můžete zapsat
v nestrukturovaném textu.
POZDĚJŠÍ ŘEŠENÍ, která bude nutno rozhodnout v budoucnosti, ať bude situace jakákoli
Předpokládejme, že zemědělská politika zahrne uvažovanou variantu řešení V1 a že
dojde k očekávaným následkům. Po vstupu do EU bude pravděpodobně příležitost ke
dvěma variantám využití ovcí jako krajinotvorného prvku. Rozhodnutí bude záležet na
stavu vyjednávání s EU o kvótách.
Varianta V1.1 Zvýšení stavu ovcí.
Varianta V.2 Nezměněný stav ovcí
POZNÁMKY K TÉTO VARIANTĚ
Variantu V1 charakterizuje podpora trvale udržitelného rozvoje. Efekty nastanou
v dlouhodobějším horizontu, ale řešení bude rychlejší než ve variantě V2. Ve srovnání
s V2 bude tato varianta vyžadovat vyšší finanční náklady. Bude nutno dopracovat a
zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů, vyhlásit program výchovy a poradenství
pro životní prostředí v zemědělství, vyhlásit systém podpory investic na snižování eroze
a další. Provázanost a struktura této varianty je blízká variantě ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V2, avšak s větší šíří programů, které zahrnují nejen společensky nejcitlivější problémy
Bloková metoda 3
stránka 76 z 97
(čistota vod a ovzduší, eroze půdy), ale i např. zvyšování akumulace vod v krajině.
Rozsah a finanční zajištění programů je takové, že umožňuje v relativně krátké době
řešit staré zátěže a podporovat obnovu přírodních zdrojů. Oproti současnému stavu tato
varianta vyžaduje zásadní změnu nejen do systému nástrojů zemědělské politiky, ale i
podstatné zvýšení priorit v oblasti environmentální. Při vstupu do EU bude možné tuto
variantu přizpůsobit požadavkům legislativě EU jen rozšířením již zavedených
programů.
Sem se uvádějí poznámky, specifické pro určitou variantu řešení. Někdy je vhodné vynechat
některou z výše uvedených částí a neformálně vysvětlit situaci zde.
Nyní jste dokončili popis jedné varianty řešení. Přejete-li si popsat další variantu řešení, vyberte
v menu příkaz „Nástroje“ a potom příkaz „Varianta“ Můžete také použít tlačítko „Varianta“.
Ukáže se část šablony pro další variantu.
VNĚJŠÍ PODMÍNKY
Předpokládáme, že v roce 2004 vstoupíme do EU. Z toho plyne, že se zvýší od roku
2005 plošné dotace na snížení zemědělské výroby v marginálních oblastech.
Předpokládá se celkový nárůst HDP od roku 2001 do roku 2006 ve výši 3% ročně.
Předpokládá se také, že ekonomicky nejsilnější státy světa budou z velké části
respektovat Kjótský protokol. Konečně se předpokládá, že politický zájem občanů ČR o
environmentální problémy v příštích 10 letech mírně poroste, podobně jako zájem
většiny občanů Evropy. Uvedené následky možných rozhodnutí byly uvažovány za
těchto kvantitativních podmínek:
... ... (část textu příkladu vynechána)
Další varianty vnějších podmínek nebyly dosud zpracovány. Jejich zpracování se
doporučuje v odstavci“Procedurální návrhy“
... ... (část textu příkladu vynechána)
Uveďte podmínky, na které nemohou mít vliv popisovaná rozhodnutí, ale které mohou mít vliv na
popisované následky. Obvykle stejné podmínky platí pro všechny varianty řešení; pokud tomu tak
není, je třeba doplnit vysvětlení
Někdy se uvádějí varianty vnějších podmínek. Označují se jako P1, P2 a tak dále. V takovém
případě je třeba uvést pro odhady nákladů a následků, pro kterou variantu vnějších podmínek
byly odhadovány
MENŠÍ BLOKY, ze kterých se popisovaný blok skládá
Popisovaný blok Životní prostředí v zemědělství vznikl integrací těchto bloků:
Eroze a degradace půdy
Znečištění spodních vod
... ... (část textu příkladu vynechána)
Blok EROZE A DEGRADACE PŮDY
Bloková metoda 3
stránka 77 z 97
Při vysokém zornění (74%) a užívané technologii dochází v ČR k erozi půdy, která
přináší četné celospolečenské náklady. Eroze snižuje výnosy, zanáší toky a nádrže,
které musí být čištěny, zvětšuje riziko záplav, mění oživení řek a nádrží a kvalitu vody
(eutrofizace), snižuje rekreační hodnotu nádrží, ohrožuje lodní dopravu atd. Celkové
škody jsou obtížně vyčíslitelné.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Možná se popisovaný blok skládá z několika menších bloků. Můžete je zde popsat
nestrukturovaně.
VYŠŠÍ BLOK
Popisovaný blok “Životní prostředí“ je součástí vyššího bloku „Zemědělská
politika“.Následuje stručný popis jednotlivých variant tohoto vyššího bloku.
Varianta V1“Vysoká ingerence státu“ předpokládá existenci agrárního trhu s vysokou
mírou ingerence státu na bázi státních či polostátních monopolů pro hlavní segmenty
trhu a je orientována na přímé či nepřímé zvyšování podpory cen zemědělské
produkce. Podstatou této vize je vysoce výkonné zemědělství, využívající naprostou
většinu existujících výrobních zdrojů (především půdy) pro produkci soukromých
zemědělských statků, s orientací na intenzívní výrobu a na export očekávaných
přebytků výroby. Ty by bylo nutné vyvážet s využitím subvencí. To by mohlo ohrozit
závazky ČR vůči GATT, na druhou stranu je to žádoucí vývoj z pohledu zemědělského
lobby, které si je vědomo určitých předností českého zemědělství, zejména v produkci
obilnin a olejnin.
Pro podporu této vize hovoří i ty prognózy, které předpokládají dlouhodobější
prosazování tendence rychlejšího přírůstku obyvatel zeměkoule než světové produkce
potravin.
Varianta V1 „Vysoká ingerence státu“ bloku „Zemědělská politika“ je kompatibilní
s uvedenou variantou V1 „Trvale udržitelný rozvoj“ bloku „Životní prostředí“
Ve variantě V2 „Střední ingerence státu“ stát vytváří na agrárním trhu přiměřeně
vysokou „záchrannou síť“, pro několik komodit a pro všechny zemědělce a současně
nabízí širokou paletu dobrovolných restrukturalizačních programů, zaměřených na
extenzifikaci výroby a na environmentální cíle., využitelné zejména v oblastech
s horšími podmínkami. Podle této vize bude české zemědělství orientováno na krytí co
největšího podílu domácí poptávky, přičemž zemědělská výroba bude provozována na
co největší ploše.
Popisovaný blok je možná součástí bloku většího. Uveďte zde hlavní rysy většího bloku, zejména
varianty jeho vize. Uveďte také souvislost mezi variantami řešení popisovaného bloku a
některými variantami vize většího bloku. Vyplňujeme a porovnáváme jen takové vybrané údaje,
které jsou pro další práci nebo pro budoucí rozhodnutí relevantní a které je možné z existujících
informací odvodit.
Bloková metoda 3
stránka 78 z 97
SOUHRN DALŠÍCH INFORMACÍ
Celá řada vyspělých států světa již počátkem devadesátých let vyhlásila programy
trvale udržitelného rozvoje společnosti (např. Austrálie, Kanada, Nizozemí a také celá
EU). Členské státy EU vyhlásily v roce 1992 "Akční plán pro trvale udržitelný rozvoj - K
trvalé udržitelnosti". Komise EU vydala v témž roce nařízení 2078/92, závazné pro
všechny členské státy, které členským státům předepisuje rozčlenit území na zóny
zvláštní péče z environmentálních hledisek (ochrana vod, biodiverzita, eroze, přírodní
krásy, tradiční hospodaření, vymírající plemena atd.). Od členských států se očekává
navržení programů podpory žádoucích aktivit zemědělců, které budou po schválení
spolufinancovány z pokladny EU.
Do „Souhrnu řešení“ je vhodné stručně shrnout pomocné materiály, popsané podrobně níže
v části „Pomocné materiály“. Někdy se do souhrnu zahrnují beze změny vybrané důležité
odstavce z pomocných materiálů. Jindy se vybrané odstavce z pomocných materiálů shrnují ve
zkrácené formě. Při synoptické prezentaci se často uvádějí odkazy na podrobnější text na dalších
stránkách, někdy zvýrazněné barevnou nití.
PODROBNÝ POPIS ŘEŠENÍ
Většina textu obvykle pochází od autora, uvedeného v hlavičce. Kromě toho se někdy jako
informace uvádí i pozice jiného zdroje, se kterou uvedený autor může a nemusí souhlasit. V
informaci se uvede, kdo ji podal.
SPOLEČNÉ RYSY VŠECH VARIANT
Lze uvážit různé varianty řešení, které mají tyto společné rysy:
Je předpoklad podpory všech variant řešení vyššími prostředky na ekologickou orientaci
chování zemědělců, neboť se od členských států na základě Nařízení EEC 2078/92
očekává příprava environmentálních programů, pokrývajících celé území státu. V tomto
případě budou tyto programy spolufinancovány ze zdrojů EU. Odhad podpory EU
vychází ze zkušeností Švédska, které nedávno vstoupilo do EU. Předpokládá se zde
podpora ve výši 2 - 6 mld. Kč/rok. (Taktická poznámka: otázkou je, kolik z této
odhadované podpory můžeme skutečně dostat. To závisí na naší přípravě. Je proto
potřeba připravit další varianty bloku životní prostředí, které toto mohou pozitivně
ovlivnit. Prozatím se zdá, že ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V1 již
budou naplňovat Nařízení 2078/92, ale bude je nutno doplnit, protože dosud jsme si
netroufli navrhnout tak ambiciózní programy, aby odpovídaly vývoji v EU. Varianta
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V3 je v tomto ohledu zcela nedostatečná. Konec taktické
poznámky).
Odhady následků jsou ovlivněny výstupy z jiných bloků. Především jsme předpokládali,
že blok ekonomika a blok mezinárodní vztahy počítá s orientací všech svých variant na
vstup do EU. Dále jsme předpokládali, že blok potravinářská výroba plně řeší klíčový
problém energetických plodin a energetických úspor v resortu. Předpokládali jsme, že
blok prvovýroba řeší samostatně podporu a rozvoj integrovaného zemědělství. Naopak
jsme neočekávali, že by modul výzkum a poradenství řešil klíčový problém podpory
poradenství v celospolečenském zájmu a proto zde navrhujeme řešení tohoto
problému. Velmi úzké vazby má blok životní prostředí s blokem voda a vodní
hospodářství a s blokem půda a ochrana půdy. Předpokládáme, že blok půda neřeší
problémy ochrany diverzity půdního edafonu a že blok voda neřeší problémy retence
Bloková metoda 3
stránka 79 z 97
vody v krajině. (Tato část není stylizována jako vnější podmínky, jejím cílem je iniciovat
diskusi s jinými bloky).
... ... (část textu příkladu vynechána)
Uvádí se taková informace, která platí pro všechny uvedené varianty
Následují jednotlivé varianty řešení.
Varianta 1 Trvale udržitelný rozvoj
Uvádí se název varianty. Je dlouhý pokud možná nanejvýš dvě slova, aby se o něm pohodlně
mluvilo. Po názvu se v závorce uveďte, jde-li o některý z těchto typů varianty řešení: ideální,
nulová, negativní. Význam těchto pojmů je vysvětlen v textu "Bloková metoda: Návod“. Pokud
některou variantu nepřipravil autor popisu celého bloku, uvede se v závorce, kdo variantu
připravil.
VIZE
Opatření s efekty v dlouhodobém horizontu budou přijata v blízké budoucnosti a to v
celé šíři problémů a nástrojů. Tato varianta přitom má ambice přinést rychlejší řešení
než varianta ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2, spojená s vyššími náklady. Varianta přinese
řešení problémů v horizontu 5-15 let.
Relativně rychle dochází k celoplošnému zlepšování přírodních zdrojů jako následek
postupné změny celého systému zemědělství. Zemědělci vědomě investují s ohledem
na životní prostředí a jako kontraktoři poskytují společnosti environmentální služby.
Produkční, environmentální a sociální funkce zemědělství se stávají v relativně krátké
době vyváženými.
Vize je stručný výrazný popis varianty. Obvykle se do vize zahrnují i cíle a kritéria, kterými se
budou posuzovat dosažené výsledky. Někdy prozatím neobsahuje zcela konkrétní a
kvantifikované údaje. Může to být proto, že v okamžiku psaní je známa pouze vize a ještě nebyla
konkretizována. V takovém případě se za text vize uvede „Vize dosud nerozpracována“ a
některé nebo žádné následující odstavce v popisu varianty se nezapisují, protože nejsou dosud
známé.
DOPORUČENÍ
Tato varianta se předběžně doporučuje jako součást varianty V1 celkové zemědělské
politiky předpokládající rychlou a silnou integraci s EU. (autoři bloku)
++Tuto variantu může negativně ovlivnit odsunutí vstupu do EU, toto zdržení však
nebude mít rozhodující vliv. Proto se nedoporučuje.(Jan Vyskočil)/+
++ Podporuji variantu V1, neboť má velkou naději, že při vynaložení únosných
prostředku dosáhneme potřebných cílů a navíc je tato varianta i v souladu se vstupem
do EU(Jaroslav Jadrný)/+ ... ... (část textu příkladu vynechána)
Tím se rozumí sdělení, zda nebo s jakou preferencí se doporučuje uvedená varianta řešení.Za
doporučením v závorce je zapsán zdroj, kdo variantu takto hodnotí. Někdy se na začátku práce
doporučení neuvádí a připojí se až v pozdějších fázích práce
Bloková metoda 3
stránka 80 z 97
ROZHODNUTÍ
R 1 - Dopracovat a zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů (o vodě, ochraně půdy
atd.) - zpřísnit kontrolu dodržování předpisů - zavést důslednou penalizaci překračování
předpisů. Naše legislativa v současné podobě umožňuje buď žádný, nebo jen velmi
malý postih pro ty, kteří znečišťují půdu a vodní zdroje. K jedněm z největších
znečišťovatelů půdy a vody patří bohužel naše zemědělství. Je vžitou praxí nechávat
zemědělské stroje odstavené v blízkosti polí bez ohledu na jejich technický stav. Díky
tomuto nevalnému technickému stavu přírodu soustavně obohacujeme o různé ropné
produkty, které ze strojů odkapávají nebo přímo vytékají. Také polních hnojišť bez
betonového žlabu výrazně neubylo, i když je jejich tvorba přímo na poli již několik let
zakázána. Tato hnojiště jsou velmi nebezpečná přímým průsakem fekálií do spodních
vod. ... ... (část velmi podrobného textu příkladu vynechána včetně rozhodnutí R2 až
R4)
++Zavést grant na budování ochrany přírodních zdrojů vody. Náklady nebyly dosud
propočteny, hrubý odhad je 100 mil Kč/rok. Následkem bude změna přístupu
zemědělců, kteří dosud často ochranu vidí jako povinnost někoho jiného. Podrobnosti
viz „Podrobný popis řešení“, varianta 2, návrh řešení R6. Josef Černý/+
Uvádí se, kdo a jak by měl rozhodnout, aby se vize této varianty realizovala. Uvádí se také, kdo
rozhodnutí provede. Z uvažovaného rozhodnutí mohou plynout další dílčí a realizační
rozhodnutí. Ta se buď uvedou v plném rozsahu, nebo se pouze odkáže na odstavec „Dílčí
rozhodnutí“
Často je pro zajištění varianty nutné přijmout zároveň několik rozhodnutí. V tom případě se
postupně označují R1, R2 a tak dále.
NÁKLADY
Cíle
Řešit plošné zdroje
znečištění
Řešit bodové zdroje
znečištění
Zvýšit
retenční
schopnost krajiny
Snížit erozi a utužení
půdy
Zvýšit biodiverzitu
Náklady (mil Kč/rok)
23
635
453
350
3368,2 (50% MŽP)
Podpora
nových
systémů hospodaření
950
Nepoškozovat ovzduší
55
Celkem
5834,2
Tato varianta řešení si ročně vyžádá jen na environmentální programy navíc přibližně 3
mld. Kč ve srovnání s rokem 1996, kdy dosáhla částky 2, 552 mil. Kč.
... ... (část textu příkladu vynechána)
++Částka 5,8 mld. na environmentální programy se jeví jako nereálná z důvodu
značných investic do oblasti řešení bodových systémů znečištění. Značně zvýšené
Bloková metoda 3
stránka 81 z 97
investice oproti nákladům vyčísleným řešitelským kolektivem očekáváme také v oblasti
snížení eroze a utužení půdy a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Očekávaná
potřeba bude 6,2 mld. Kč/rok (VÚKT)/+
Uvádějí se podle potřeby náklady z různých zdrojů. Je možné jednotlivé zdroje nebo druhy
finančních nákladů označit F1, F2 a tak dále.
NÁSLEDKY
Pokud není uvedeno jinak, všechny následky vyplývají společně ze všech uvedených
rozhodnutí
Následky této varianty se liší od následků ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2 v následujících
bodech (rozdíl není hlavně ve struktuře, ale především v rozsahu následků):
N 1 - výraznější a rychlejší snížení celospolečenských škod (rozdíl je dán rozsahem
ošetřených lokalit a ploch), kvantifikace není prozatím hotová a je navržena v odstavci
procedurální návrhy
N 2 - Během 12 měsíců bude zajištěn žádoucí management na 3/4 plochy ZP v
chráněných oblastech,
N 3 - výrazně se sníží riziko nevratných škod u přírodních zdrojů.
N 4 - lze očekávat rychlý pokles celospolečenských nákladů již v prvních 3-4 letech
N 5 - riziko vzniku nevratných změn bude významněji sníženo, varianta navíc přináší
rychlejší řešení v oblasti možných klimatických změn i vodní bilance,
N 6 - dojde k výraznějším celospolečenským úsporám (měřitelným i neměřitelným),
(argumentace obdobná jako u ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V2),
N 7 - varianta přinese vyšší náročnost v oblasti integrace politik resortů.
N 8 - předpokládá se využití všech demokratických nástrojů politiky a tím i zvýšení
administrativní náročnosti varianty,
N 9 - vzhledem k integrovanému užívání celého spektra nástrojů je předpoklad, že
vynaložené finanční prostředky budou efektivně využity,
N 10 – znečištění povrchových vod v důsledku používání umělých hnojiv, které lze
změřit, se sníží o 10% během 3 let
V příštích odstavcích je uvedeno podrobné rozpracování následků ... ... (část textu
příkladu vynechána)
Uvádějí se odhadované nebo očekávané následky. Pokud lze, uvede se i očekávané dosažení
vybraných kritérií a cílů. Je možné jednotlivé následky označit N1, N2 a tak dále.
Uvedli jste odhad následků této varianty rozhodnutí. Někdy je zřejmé, jaké další řešení bude
v takovém případě zralé k rozhodování, když dojde k určitému následku, například N3; není však
zřejmé, jakou variantu pozdějšího rozhodnutí bude vhodné v tom případě přijmout. V takovém
případě můžete do zápisu následků uvést pozdější řešení s patřičnými variantami rozhodnutí a s
příslušnými náklady, následky, vnějšími podmínkami a tak dále. Pozdější řešení můžete zapsat
v nestrukturovaném textu.
POZDĚJŠÍ ŘEŠENÍ, která bude nutno rozhodnout v budoucnosti, ať bude situace jakákoli
Předpokládejme, že zemědělská politika zahrne uvažovanou variantu řešení V1 a že
dojde k očekávaným následkům. Po vstupu do EU bude pravděpodobně příležitost ke
Bloková metoda 3
stránka 82 z 97
dvěma variantám využití ovcí jako krajinotvorného prvku. Rozhodnutí bude záležet na
stavu vyjednávání s EU o kvótách.
Varianta V1.1 Zvýšení stavu ovcí.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Varianta V.2 Nezměněný stav ovcí
... ... (část textu příkladu vynechána)
POZNÁMKY K TÉTO VARIANTĚ
Variantu V1 charakterizuje podpora trvale udržitelného rozvoje. Efekty nastanou
v dlouhodobějším horizontu, ale řešení bude rychlejší než ve variantě V2. Ve srovnání
s V2 bude tato varianta vyžadovat vyšší finanční náklady. Bude nutno dopracovat a
zpřísnit zákony na ochranu přírodních zdrojů, vyhlásit program výchovy a poradenství
pro životní prostředí v zemědělství, vyhlásit systém podpory investic na snižování eroze
a další. Provázanost a struktura této varianty je blízká variantě ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V2, avšak s větší šíří programů, které zahrnují nejen společensky nejcitlivější problémy
(čistota vod a ovzduší, eroze půdy), ale i např. zvyšování akumulace vod v krajině.
Rozsah a finanční zajištění programů je takové, že umožňuje v relativně krátké době
řešit staré zátěže a podporovat obnovu přírodních zdrojů. Oproti současnému stavu tato
varianta vyžaduje zásadní změnu nejen do systému nástrojů zemědělské politiky, ale i
podstatné zvýšení priorit v oblasti environmentální. Při vstupu do EU bude možné tuto
variantu přizpůsobit požadavkům legislativě EU jen rozšířením již zavedených
programů.++K takovýmto programům se řadí například úspěšný program podpory
bezorebního hospodářství, viz „Literatura“, Dijk,J.,1994/+
... ... (část textu příkladu vynechána)
Sem se uvádějí poznámky, specifické pro určitou variantu řešení. Někdy je vhodné vynechat
některou z výše uvedených částí a neformálně vysvětlit situaci zde.
Nyní jste dokončili popis jedné varianty řešení. Přejete-li si popsat další variantu řešení, vyberte
v menu příkaz „Nástroje“ a potom příkaz „Varianta“ Můžete také použít tlačítko „Varianta“.
Ukáže se část šablony pro další variantu.
VNĚJŠÍ PODMÍNKY
Předpokládáme, že v roce 2004 vstoupíme do EU. Z toho plyne, že se zvýší od roku
2005 plošné dotace na snížení zemědělské výroby v marginálních oblastech.
Předpokládá se celkový nárůst HDP od roku 2001 do roku 2006 ve výši 3% ročně.
Předpokládá se také, že ekonomicky nejsilnější státy světa budou z velké části
respektovat Kjótský protokol. Konečně se předpokládá, že politický zájem občanů ČR o
environmentální problémy v příštích 10 letech mírně poroste, podobně jako zájem
většiny občanů Evropy. Uvedené následky možných rozhodnutí byly uvažovány za
těchto kvantitativních podmínek:
... ... (část textu příkladu vynechána)
Další varianty vnějších podmínek nebyly dosud zpracovány. Jejich zpracování se
doporučuje v odstavci“Procedurální návrhy“
... ... (část textu příkladu vynechána)
Bloková metoda 3
stránka 83 z 97
Uveďte podmínky, na které nemohou mít vliv popisovaná rozhodnutí, ale které mohou mít vliv na
popisované následky. Obvykle stejné podmínky platí pro všechny varianty řešení; pokud tomu tak
není, je třeba doplnit vysvětlení
Někdy se uvádějí varianty vnějších podmínek. Označují se jako P1, P2 a tak dále. V takovém
případě je třeba uvést pro odhady nákladů a následků, pro kterou variantu vnějších podmínek
byly odhadovány
MENŠÍ BLOKY, ze kterých se popisovaný blok skládá
Popisovaný blok Životní prostředí v zemědělství vznikl integrací těchto bloků:
Eroze a degradace půdy
Znečištění spodních vod
... ... (část textu příkladu vynechána)
Blok EROZE A DEGRADACE PŮDY
Při vysokém zornění (74%) a užívané technologii dochází v ČR k erozi půdy, která
přináší četné celospolečenské náklady. Eroze snižuje výnosy, zanáší toky a nádrže,
které musí být čištěny, zvětšuje riziko záplav, mění oživení řek a nádrží a kvalitu vody
(eutrofizace), snižuje rekreační hodnotu nádrží, ohrožuje lodní dopravu atd. Celkové
škody jsou obtížně vyčíslitelné. Náklady na vytěžení ročních usazenin v řekách a
nádržích by představovaly v průměru 2-3 mld. Kč/rok. Daleko největší škody vznikají v
průměrných letech na biodiverzitě a kvalitě vody. Škody způsobované povodněmi v
obdobích se zvýšenými vodními srážkami mohou dosahovat více jak desíti miliard
korun (jen v květnu 1996 dosáhly škody na majetku 1,8 mld. Kč.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Možná se popisovaný blok skládá z několika menších bloků. Můžete je zde popsat
nestrukturovaně.
VYŠŠÍ BLOK
Popisovaný blok “Životní prostředí“ je součástí vyššího bloku „Zemědělská politika“.
Následuje stručný popis jednotlivých variant tohoto vyššího bloku.
Varianta V1“Vysoká ingerence státu“ předpokládá existenci agrárního trhu s vysokou
mírou ingerence státu na bázi státních či polostátních monopolů pro hlavní segmenty
trhu a je orientována na přímé či nepřímé zvyšování podpory cen zemědělské
produkce. Podstatou této vize je vysoce výkonné zemědělství, využívající naprostou
většinu existujících výrobních zdrojů (především půdy) pro produkci soukromých
zemědělských statků, s orientací na intenzívní výrobu a na export očekávaných
přebytků výroby. Ty by bylo nutné vyvážet s využitím subvencí. To by mohlo ohrozit
závazky ČR vůči GATT, na druhou stranu je to žádoucí vývoj z pohledu zemědělského
lobby, které si je vědomo určitých předností českého zemědělství, zejména v produkci
obilnin a olejnin.
Pro podporu této vize hovoří i ty prognózy, které předpokládají dlouhodobější
prosazování tendence rychlejšího přírůstku obyvatel zeměkoule než světové produkce
potravin.
Bloková metoda 3
stránka 84 z 97
Varianta V1 „Vysoká ingerence státu“ bloku „Zemědělská politika“ je kompatibilní
s uvedenou variantou V1 „Trvale udržitelný rozvoj“ bloku „Životní prostředí“
Ve variantě V2 „Střední ingerence státu“ stát vytváří na agrárním trhu přiměřeně
vysokou „záchrannou síť“, pro několik komodit a pro všechny zemědělce a současně
nabízí širokou paletu dobrovolných restrukturalizačních programů, zaměřených na
extenzifikaci výroby a na environmentální cíle., využitelné zejména v oblastech
s horšími podmínkami. Podle této vize bude české zemědělství orientováno na krytí co
největšího podílu domácí poptávky, přičemž zemědělská výroba bude provozována na
co největší ploše.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Popisovaný blok je možná součástí bloku většího. Uveďte zde hlavní rysy většího bloku, zejména
varianty jeho vize. Uveďte také souvislost mezi variantami řešení popisovaného bloku a
některými variantami vize většího bloku. Vyplňujeme a porovnáváme jen takové vybrané údaje,
které jsou pro další práci nebo pro budoucí rozhodnutí relevantní a které je možné z existujících
informací odvodit.
DALŠÍ INFORMACE
NEODKLADNÉ PROBLÉMY, které se při práci objevily.
Návrh: neprodleně zadat práce na rozpracování nařízení EU č. 2078/92, včetně návrhu
změn dosavadních dotačních systémů. Předal koordinátor resortnímu ministrovi dne
25.11.1999
... ... (část textu příkladu vynechána)
Není-li jinak uvedeno, byly již neodkladné problémy oznámeny přímo kompetentním místům.
SITUACE, kterou popisovaný blok ošetřuje
Zemědělství ČR je v současné době v této situaci:
... ... (část textu příkladu vynechána)
Tento odstavec je možné vynechat a popis situace zahrnout do následujícího odstavce SWOT.
SWOT
Zásadní silnou stránkou našeho zemědělství je soustředěnost výroby do velkých celků
a tím možnost ovlivnění životního prostředí zemědělskou výrobou na velkém území
v rámci jednoho celku. ... ... (část textu příkladu vynechána)
Uveďte silné stránky v situaci, slabé stránky, příležitosti a ohrožení podle techniky SWOT. Podle
potřeby připojte přehled omezení z titulu platných norem, finančních limitů, postojů veřejnosti a
podobně
POROVNÁNÍ se situací na jiných místech, v jiné době nebo v porovnatelné problematice
Bloková metoda 3
stránka 85 z 97
Celá řada vyspělých států světa již počátkem devadesátých let vyhlásila programy
trvale udržitelného rozvoje společnosti (např. Austrálie, Kanada, Nizozemí a také celá
EU). Členské státy EU vyhlásily v roce 1992 "Akční plán pro trvale udržitelný rozvoj - K
trvalé udržitelnosti". Komise EU vydala v témž roce nařízení 2078/92, závazné pro
všechny členské státy, které členským státům předepisuje rozčlenit území na zóny
zvláštní péče z environmentálních hledisek (ochrana vod, biodiverzita, eroze, přírodní
krásy, tradiční hospodaření, vymírající plemena atd.). Od členských států se očekává
navržení programů podpory žádoucích aktivit zemědělců, které budou po schválení
spolufinancovány z pokladny EU. Tyto programy jsou již zavedeny i v zemích, které se
k EU připojily jako poslední (Rakousko a Švédsko). Vyspělejší země EU měly s
podobnými programy již řadu let zkušeností (UK, Německo, Nizozemí, Francie atd. tamtéž), přičemž např. v UK je výčet programů mnohem bohatší, než jak jsou navrženy
ve V1. Současný trend předpokládá postupný ústup podpor produkce a přesouvání
těchto prostředků na environmentální účely v zemědělství. Vzhledem k specifické
situaci ČR, která je na rozvodí dvou moří, lze očekávat velký zájem EU na zlepšování
kvality vody odtékající z území (nepřímo i na snižování eroze).
... ... (část textu příkladu vynechána)
LITERATURA a jiné zdroje informace, použité k popisu bloku
CLARK,E.: The off-site erosion, Journal of Soil and Water Conservation, JanuaryFebruary 1985, s. 19-22.
DIJK, J. et all: The nutrient flow model for Dutch agriculture: a tool for enviromental
policy evaluation, concept, 7 September 1994, Agricultural Economics Research
Institute, The Haque 1994.
MÍCHAL I.: Ekologická síť ČR z pohledu některých aktivit, materiál zpracovaný pro
účely přípravy zemědělské politiky, Praha 1995
PRAŽAN, J., MATALOVÁ, V., KŘÍŽ,Z.: Koncepce trvale udržitelného rozvoje českého
zemědělství, studie výzkumného úkolu, VÚZE Praha, Praha 1994.
PRAŽAN, J., MATALOVÁ, V., KŘÍŽ,Z.: Ekonomické hodnocení záporných a kladných
vnějších účinků zemědělství ČR na životní prostředí a přírodní zdroje, studie, VÚZE
Praha, Praha 1994 a),
PRAŽAN,J., KŘÍŽ,Z.: Možnost a rizika řešení klíčových problémů, studie, VÚZE Praha,
Praha 1995.
PRAŽAN,J., KŘÍŽ,Z.: Agro-environmentální ekonomika, studie, VÚZE Praha, Praha
1995a).
PRAŽAN, J.: Zpráva ze služební cesty do zahraničí, Agro-environmental workshop USA
2.4.-13.4. 1995, VÚZE Praha, Praha 1995 b.
STENHOLM,W., WAGGONER,B.: Low-imput, sustainable agriculture: Myth or method?
Sustainable Agriculture, Journal of Soil and Water Conservation, vol. 45, No 1, 1990, s
13-17.
VRUBEL,J.: Zemědělská politika ČR ve vztahu k životnímu prostředí (návrhy-podnětypřipomínky), Ekotoxa Opava, 1996.
Životní prostředí České republiky, Ročenka 1990, MŽP ČR, Praha 1994.
Životní prostředí České republiky, Ročenka 1993-4, MŽP ČR, Praha 1994.
POPIS PRÁCE
Blok byl zpracováván v rozmezí let 1997 a 1998. Vyžádal si náklady ve výši cca
Bloková metoda 3
stránka 86 z 97
250 000,- Kč a 20 000,- Euro. K rozhodnutím, které činnosti se věnuje kolik úsilí a
fondů, docházelo na základě rozhodnutí MZe a potažmo také podle výše příspěvku od
EU. Varianty, které mají být dále rozpracovány, byly vybrány na poradě Integračního
týmu dne 12. února 1997 (viz zápis). Doporučení byla schválena tímtéž týmem dne 23.
září 1998 (viz zápis).
V současné již probíhá revize tohoto bloku a řešíme budoucí varianty v případě vstupu
do EU.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Napište zejména, pokud to víte:
• Kdy byl blok zpracováván a kolik úsilí a nákladů si zpracování vyžádalo
• Jak došlo k rozhodnutím
o o tom, které činnosti se věnuje kolik úsilí a fondů
o o doporučení jednotlivých variant řešení
• Jaký je další plán práce
HODNOCENÍ BLOKU: Jak jsou informace v popisu bloku věrohodné?
1. Kvantitativní prognóza byla v některých bodech odhadnuta metodou profesionálních
aproximací (viz. „Literatura“). Odhady jsou proto výsledkem subjektívních úvah. Týká se
to těchto bodů:
... ... (část textu příkladu vynechána)
PROCEDURÁLNÍ NÁVRHY
1. Probíhá kvantifikace následků N1 varianty V1, která měla být dokončena během
30 dnů
2. Náš blok byl dělán po dohodě s blokem Vzdělání v zemědělství a je potřeba to
zintegrovat do vyššího bloku.
3. Odhad nákladů na větrné elektrárny je velmi předběžný a chce ho zpřesnit.
Chybí rozpracované pozice agrární komory a doporučuje se projednání mezi
ministrem a předsedou komory.
... ... (část textu příkladu vynechána)
Možná máte návrhy koordinátorovi, jak nejlépe dále postupovat při přípravě podkladu. Uveďte
je a napište, kdo tak navrhuje.
SPOLUPRACOVNÍCI
Ing. Jaroslav Brňan
Ing. Ivan Janda
Ing. Václav Novák
... ... (část textu příkladu vynechána)
Kromě jmen se mohou a nemusí uvádět i dílčí zodpovědnosti a expertízy jednotlivých
pracovníků.
KONTAKTY
Bloková metoda 3
stránka 87 z 97
Ing. Václav Novák, Nad hrází 56, Praha, [email protected], (2) 8558564
Uvádějí se poštovní a elektronické adresy a telefony Je nutno uvést alespoň jeden kontakt
KONEC POPISU BLOKU
Až skončíte zápis, zvolte v hlavním menu příkaz „Nástroje“ a pak příkaz „Ukončit“. Tím se
příklad a vysvětlivky vymažou a vy si můžete zkontrolovat nadpisy a zapsaný text. Jste-li
spokojeni, můžete zápis poslat koordinátorovi, aby ho dal k dispozici zájemcům na webu. Stačí
vám zvolit v hlavním menu příkaz „Nástroje“ a pak příkaz „Odeslat“.
Program „Příprava podkladu“ vám děkuje za spolupráci při užití Blokové metody.
Bloková metoda 3
stránka 88 z 97
Příloha č.2 – Systémový a silový přístup
Systémový přístup
Tento text se týká systémového čili demokratického přístupu k přípravě strategií. Při něm
připravují stoupenci různých variant a zájmů od začátku potřebné rozhodnutí. Příprava je
nezaujatě a transparentně řízena a užívá některé vyzkoušené praktické metody. Podklad
k rozhodnutí porovnává všechny významné krátkodobé i dlouhodobé dopady variant a bere
v úvahu i jiné významné problémy a možnou změnu celkové situace. Dílčí činnosti a materiály
vyústí do rozhodovacího materiálu, o kterém se nejprve politicky vyjednává a pak rozhoduje.
Časování, délka a struktura rozhodovacího materiálu je určena těmi, kdo podle zákona rozhodují.
Z rozhodnutí se odvíjejí zásadní koordinované akce natolik závažné, že by k nim bez tohoto
rozhodnutí nikdo neměl kompetenci.
V případech, kde se v textu mluví o chybách, jsou jimi míněny chyby z hlediska systémového
přístupu.
Silový přístup
Při použití silovém čili mocenském neboli kabinetním přístupu nejdříve vybere nositel moci
jednu variantu a nařídí její rozpracování v izolaci. Protože se její přípravy účastní pouze
stoupenci této varianty, nelze ji nezaujatě ověřit. Proces přípravy je zaujatý v její prospěch a
nabídky na spolupráci stoupencům jiných variant jsou formulovány nepřijatelně. Často nejsou
připraveny odhady některých závažných dopadů v možných očekávaných situacích. Později se
návrh odtajní. Věcná diskuse není možná, protože by se další varianty musely teprve začít
vytvářet a k tomu nejsou ani čas, ani finance, ani vzájemná důvěra. Lze tak někdy prosadit
opatření, která jsou nutná, ale proti kterým se občané a jejich zástupci staví z nepochopení,
sobectví nebo krátkozrakosti. Bez ověřeného porovnání očekávaných následků různých variant
však dochází k hádkám a konfliktům. Místo věcné diskuse proběhne boj o moc, kde se za
rozhodnutí o uvažovaném návrhu směňují obvykle funkce, jiná rozhodnutí nebo finanční
prostředky. Protože práce byla od začátku netransparentní, vznikají neprokazatelná obvinění:
z korupce, ze zkreslování a ze zlé vůle. Náhodným výsledkem mocenského boje je buď
schválení, nebo zamítnutí neověřeného, nedopracovaného a věcně neporovnaného návrhu podle
toho, kdo má právě v rukou moc. Často se návrh v hádkách ještě deformuje. Podobně probíhá
mocenský boj mezi těmi, kdo převálcovali a těmi, kdo byli převálcováni. Po změně mocenské
situace, například po volbách, je někdy nutné začít znova. I tak se někdy prosadí silovým
přístupem opatření, která by se jinak neprosadila a jsou správná a nutná. Předem se však neví,
zda se později projeví jako správná a nutná.
Porovnání
Někdy se však zdaří dosáhnout silovým přístupem po několika pokusech zlepšení, zatím co
nečinnost, izolované nekoncepční rozhodování, izolovaná příprava všeobecných materiálů nebo
amatérská improvizace demokratického přístupu může být horší. Silový přístup je často také
nutný v krizových situacích nebo tam, kde transparentnost zakazuje zákon. V ostatních
případech naděje na úspěch silového přístupu poněkud klesá, hlavně díky rychlé proměně
společnosti v posledních desetiletích, ale zdaleka není nulová. Většinou je v rozvinutých zemích
tento přístup zbraní v rukou držitelů moci v neprospěch občanů. Nelze však tvrdit, že silový
přístup je vždy chybný, a to ze dvou důvodů. Zaprvé v některých případech, jak bylo uvedeno, je
silový přístup z hlediska společnosti vhodnější. Zadruhé vláda musí mít možnost ve výjimečných
případech rozhodnout, že vyžaduje silový přístup, protože, jak ukazují zkušenosti, to přispívá
k jejímu rozhodnutí zavést zlepšenou strategickou práci jako obvyklý přístup..
Bloková metoda 3
stránka 89 z 97
Příloha č.3 - Úvodní informace
Následující příklad uvádí text pozvánky pro veřejnost.
Zveme vás k účasti na přípravě strategie o <…>, ať jste řadový občan, odborník, politik,
soukromá firma, nevládní organizace, vládní organizace nebo organizační složka veřejné správy
(na úrovni od místní do EU), pracovní nebo poradní skupina se strategickým zaměřením,
odborná nebo zájmová organizace, odbory nebo náboženská společnost, škola nebo vědecké
pracoviště a podobně.
Můžete se zúčastnit čtyřmi způsoby:
1. Pošlete nám v kolonce “předmět” svou elektronickou adresu na <….>, chcete-li dostávat
stručnou zprávu o přípravě asi jednou měsíčně, nebo na <…>, chcete-li dostávat častější
a podrobnější zprávy.
2. Pošlete nám na <…> jakékoli slušné a věcné sdělení, které s ošetřovaným problémem
souvisí, a my ho pověsíme na webovou adresu <…>. Podle našich zkušeností každé
takové sdělení samo o sobě má omezený vliv, ale dohromady jsou zajímavou informací.
3. Ve vhodnou dobu budete mít možnost (a) odpovědět písemně nebo elektronicky na
důležité otázky, nebo (b) se osobně zúčastnit dialogu.
4. Nejvíce pomůžete společné práci a ovlivníte výsledek, máte-li zájem intenzivně
dlouhodobě spolupracovat, například několik set hodin po dobu několika měsíců.
Přihlašte se na adrese <..> a sdělte nám směr svého zájmu, své zkušenosti a své možnosti
spolupráce. Budete mít řadu možností. (a) Můžete navrhnout variantu strategie celého
problému nebo (b) variantu řešení některého dílčího problému. Všichni spolupracujeme v
téže struktuře, která vám umožní sdělit jakoukoli pozici a integrovat ji s ostatními
příspěvky. Návod postupu při přípravě a informace o instruktážích dostanete na
požádání, současný stav práce najdete trvale na <…>. (c) K variantám jiných účastníků
můžete připojit své odlišné názory, návrhy a predikce dopadů. (d) Můžete informovat o
existujících materiálech, které jsou pro naši společnou práci důležité, nebo (e) sami
nabídnout nebo odsouhlasit, že takové materiály zpracujete, nebo (f) sdělit, že je právě
zpracováváte.
Nikdo vám nemůže zaručit, že vaše pozice vyhraje. Uděláme však, co je v našich silách, aby
varianty a pozice byly nezaujatě porovnány a staly se podkladem pro zásadní rozhodnutí.
Těšíme se na vaši účast
<…>, nezávislý koordinátor strategie <…>
Bloková metoda 3
stránka 90 z 97
Příloha č.4 - Souhrn hodnocení (MZe)
Ministr Lux nechal připravit nezávislým týmem koncem devadesátých let zemědělskou politiku
ČR. Ve spolupráci s odbornou a širokou veřejností byl návrh politiky připraven s použitím
zahraničních zkušeností a Blokové metody. V souvislosti se změnou situace a úmrtím ministra
Luxe práce později nepokračovala. Text „00 09 26 Hodnocení“ obsahuje na 10 stránkách v
papírové formě hodnocení procesu přípravy. Následuje několik stručných citátů z tohoto textu:
J. Lux, ministr zemědělství:
Příprava zemědělské politiky významně přispěla k přípravě a vyjasnění odborných podkladů a
zejména ke komunikaci a integraci.[...] Bloková metoda, užitá při přípravě koncepce, se
osvědčila. Je to perspektivní metoda pro rezortní i celostátní koncepční práci. V nejbližší době
lze očekávat dočasné obtíže s jejím zavedením, které povedou k odkladům.
K. Burda, první náměstek ministra zemědělství:
[Postup] je založen na spolupráci nejlepších odborníků [...] důležité [...] pro objektivitu výsledků.
Postup umožňuje širokou konzultaci se zájemci [...] Vznikají podrobné materiály, které poprvé
shrnují souvislosti mezi různými aspekty politiky. Po rozhodnutí o politice budou tyto materiály
důležité pro realizaci rozhodnutí. [...] Užívaný postup by mohl mít význam, přesahující zájmy
našeho rezortu. Mělo by se uvážit jeho širší zavedení.
T. Zídek, náměstek ministra zemědělství:
Během práce byl [v rámci přípravy koncepce] vedení ministerstva doporučen postup v řadě
neodkladných opatření.[...] Domnívám se, že hlavní závěry a doporučení byly věcně správné,
strategicky vhodné a zejména včasné. [...] V rámci boje o moc dva z ředitelů ve státní správě
nespolupracovali. [...] Doporučuji vyzkoušet její aplikaci na nadnárodní úrovni, například v EU
[...] an effective approach that facilitates both factual development of the policy proposal and
participation of stakeholders, experts and citizens. [...] It certainly makes possible to integrate
components of a policy [...] powerful tool for strengthening democracy without losing
effectiveness.
K. Burda, A. Kalina, náměstci ministra zemědělství ČR:
Výsledky jsou podstatným přínosem pro zemědělskou politiku ČR. Výhodou je nezávislost
různých sledovaných pozic, integrace profesionálních oborů, široká konzultace a variantní
přístup. [...] postup, který by mohl být v budoucnu užitečný na různých místech.
Odborníci Integračního týmu, řídícího přípravu politiky:
Podstatně se posílila komunikace mezi účastníky. [...] Prokázalo se, že jednotliví odborníci v ČR
jsou schopni pracovat na složité koncepční práci podobně, jako odborníci v západním světě. [... ]
Pouze v omezené míře bylo dosaženo hlubokého rozpracování výsledků. [...] Práce trvala déle,
než je obvyklé jinde. [...] byl s použitím zahraničních zkušeností vyvinut postup pro přípravu
složité koncepce. Očekává se, že zkušenosti jsou použitelné v příštích létech i mimo rezort.
Bloková metoda 3
stránka 91 z 97
Příloha č.5 - Bezděkova komise jako test
V roce 2006 proběhlo modelování jednoho bloku důchodové reformy v komisi, nazývané
jménem koordinátora. Byly získány tyto potřebné zkušenosti se systémovou přípravou v ČR,
doplňující předchozí zkušenosti:
• Je možné zpracovat blok, založený na matematickém počítačovém modelování. Nejsou
problémy s důvěryhodností modelovacího procesu ani celé přípravy
• Je možné spolupracovat se všemi opozičními i vládními politickými stranami. Příprava je
pracovní, nikoli konfliktní, i když se varianty samozřejmě liší
• Hlavním mechanismem vzájemné komunikace je spolupráce
• Nedošlo k významným zdržením vlivem vzájemného neporozumění nebo konfliktu,
typickým pro improvizovaný a mocenský přístup
• V užitém procesu se varianty při zpracování opakovaně nebo trvale vzájemně
ovlivňovaly a tím se staly realističtějšími. Nejde tedy jen o porovnání hotových variant,
jak se někteří mylně domnívali.
• Podobně jako v cizině se u nás občas v neformálním hovoru objevila úvaha některého z
vážných zájemců o možnosti přerušení spolupráce. Podobně jako v cizině se podařilo v
neformální hovoru takové akci předejít. Bez neformálních kontaktů by asi nebylo možné
předejít ani jiným možným obtížím.
• Někteří občané se domnívali, že nasazený postup je vyjednáváním a že nějak zastavil
hádky během vyjednávání. Nepochopili, že jde o spolupráci při přípravě porovnaných
věcných podkladů. Vyjednávání se povedou až potom a jejich konflikt je omezen tím, že
předem byly připraveny porovnané věcné podklady. Je nutné tuto okolnost lépe vysvětlit.
Je nebezpečí misinterpretace, jestliže další kroky v důchodové reformě budou řízeny
amatérsky.
• Reakce koordinátora, politiků, odborníků a účastníků na test byla pozitivní. Z občanů se
o test zajímala pouze malá část a její pozice byla také pozitivní.
• Test ověřil, že systémový přístup přípravy podkladů je u nás použitelný i pro politické
strany a pro blok, užívající matematického modelování. Tím doplnil předchozí aplikace,
počínající zemědělskou politikou.
Zkušenosti jsou omezené těmito faktory:
• Šlo pouze o jeden blok přípravy strategie. Příprava celé strategie, to jest několika
bloků, byla původně navrhována, ale podařilo se zajistit schválení vlády pouze pro
jeden blok. V závěrečné zprávě bylo zpracování dalších bloků navrženo, ale k návrhu
se vláda nevyjádřila. Někteří pracovníci vyjadřují obavy, že další bloky důchodové
reformy nebudou systémově zpracovány a že bude hned následovat nepřipravené
vyjednávání s intenzivním konfliktem a nedostatečnou věcnou přípravou.
• Úspěch byl ovlivněn zvláště schopným koordinátorem. Lze doufat, ale nelze zaručit,
že výběr koordinátora pro další akce bude stejně úspěšný.
• Trvalo osmnáct měsíců doporučování a nátlaku získat rozhodnutí vlády o zahájení
práce. O rozhodnutí se podstatně zasloužila vedoucí sboru poradců předsedy vlády,
které to nepatřilo do formálních povinností. Nelze předpokládat, že příprava každé
strategie bude prosazována tímto způsobem
• Náhodou byla od zahájení k dispozici metodická a procedurální konzultace, založená
na praktických zkušenostech. Protože nelze předpokládat, že tomu tak bude vždy, je
nutný konzultační servis. Podle názoru koordinátora nelze zajistit v podobném
případě úspěch bez konzultace na podkladě praktických zkušeností.
Bloková metoda 3
stránka 92 z 97
•
Test byl proveden pouze na jedné strategii, důchodové reformě, a nemohl proto ověřit
mechanismus koordinace mezi strategiemi.
Bloková metoda 3
stránka 93 z 97
Příloha č.6 - Josef Lux
(Původně článek v Lidových novinách z 23. listopadu 2000. Ministr Josef Lux výrazně
podporoval koncepční práci)
Je tomu už rok, co zemřel Josef Lux. Po čtyři roky jsem byl jeho poradcem ve věcech řízení a
koncepční práce. Ani jedna z těchto věcí nebyla jeho parketa. Byl rozený mocenský politik.
V řízení a místo koncepční práce tíhnul k brilantní improvizaci. Byl pevně přesvědčen, že
jakákoli koncepce zemědělství, pokud ostatní resorty improvizují, by mu vázala ruce v politické
taktice a vedla ke zbytečným sporům s jinými politiky, z nichž někteří neviděli v práci vlády pro
koncepci místo. Stejně pevně byl přesvědčen, že naše obliba v amatérských improvizacích je jen
otázkou let a že potom budou zlepšené postupy zároveň nástrojem k práci a zbraní v boji o moc.
Proto financoval a podporoval přípravu koncepční metodiky, pokud od něho nevyžadovala (z
jeho hlediska) předčasné rozhodnutí a pokud nevedla ke konfliktům. Když jsem byl v Evropě,
nevynechal jsem takřka ani jednu poradu vedení ministerstva, abych se znovu obdivoval jeho
schopnosti dosáhnout improvizováním svých cílů a vybrat vývrtky, které všichni považovali za
fatální. Nepochyboval o tom, co bude poslední krok v jeho kariéře. Nechával si připravovat
zbraň pro sebe i nástroj, kterého budou k jeho prospěchu užívat jiní. I když svůj poslední krok
nestihnul, pomohl při rozvoji účinných přístupů ke koncepční práci s demokratickou účastí
Byl občas kritizován pro politikaření. Určitě nebyl naivní dobrák. Za dobu, co jsem mohl být
v jeho blízkosti, se někdy mýlil a někdy se viděl nucen sáhnout k tvrdým postupům, ale nevím o
jediném případě, kdy mi udělal vědomě něco nefér. Lidé často považují u politiků demoralizaci
za chorobu z povolání, jako silikózu u horníků. Pan místopředseda vlády Lux měl poměrně
dobrou úroveň imunity. Pokud to souviselo s jeho křesťanstvím, třeba bychom měli brát víru
svých náboženských spoluobčanů trochu vážněji, než to děláme.
Josef Lux věděl, že pro národ není právě lehké zbavovat se starých zvyklostí. Zejména není naší
parketou koncepční myšlení v dialogu s občany. Uvažuji, pro koho z politiků, které jsem potkal,
to nejméně bylo intuitivní parketou a nejvíce racionálním přesvědčením, že zlepšení bude
později nutné jako nástroj v zájmu společnosti i jako zbraň v boji o moc. Možná to byl slušný
člověk Josef Lux.
P. Pergler
Bloková metoda 3
stránka 94 z 97
Příloha č.7 - Metodické hodnocení
Shrnuji své hodnocení procesu přípravy materiálu “European Agriculture Fund for Rural
Development”, kterou jsem koordinoval v roce 2005.
1
2
3
4
Proces využíval zkušeností s blokovou metodou, nasazenou v devadesátých létech
místopředsedou vlády Luxem. Ta je v souhlase s dobrou praxí, shrnutou ve zprávě pro
předsedu vlády ČR “Koncepce a řízení” z roku 2005. Popisovaný přístup se osvědčil
Vzhledem k situaci nebylo možné uplatnit dvě doporučení uvedené zprávy. Nebyl ustanoven
plně nezávislý koordinátor, což snížilo důvěru některých účastníků k procesu. Nebylo možno
zavést společnou strukturu dílčích dokumentů, což ztížilo integraci.
Pro strategické práce je vhodné postupovat v souhlase s uvedenou zprávou.
Doporučuji zavést společnou nebo porovnatelnou metodiku pro strategické práce na
celostátní úrovni
Ing. Tomáš Zídek
Bloková metoda 3
stránka 95 z 97
Příloha č.8 - Hodnocení
Od podzimu 2004 do června 2005 jsem pracoval z pověření vlády ČR jako koordinátor přípravy
důchodové reformy. Se zprávou o úkolu „Koncepce a řízení“ souvisí tyto mé zkušenosti:
1. Osvědčilo se připravit podrobný odhad dopadu jednotlivých variant a navzájem je
porovnat
2. Na přípravě variant se zúčastnily všechny parlamentní politické strany, Úřad vlády a dvě
ministerstva. To bylo správné. Nedošlo ke konfliktům, ze kterých byly ze začátku obavy.
Nedošlo k úplnému konsenzu, ale rozdíly mezi pozicemi stran se zmírnily Bylo by dobře,
kdyby se v další práci mohli zúčastnit i pojišťovny a jiní vážní zájemci
3. Náš mandát bylo pouze modelování. Navrhli jsme a doufáme, že budou zpracovány i
další otázky, například chování občanů, ošetření rizik u soukromých fondů a podobně
4. Pomohly metodické zkušenosti z práce, popisované ve zprávě „Koncepce a řízení“. Byla
to náhoda, že se nám podařilo získat konzultace. Metodickou improvizací by naše práce
byla těžko řešitelná
5. Trvalo dlouho, než jsme dostali mandát k práci a nebyl šťastně formulovaný. Pro jiné
budoucí koncepční úkoly by měl existovat trvalý servis, který by pomohl se zahájením a
metodikou. Naše práce byla zahájena na podkladě iniciativy týmu „Koncepce a řízení“,
což nelze očekávat pro další nutné koncepční práce.
6. Z předchozích bodů je patrné, že naše zkušenosti jsou v souhlase se zprávou „Koncepce
a řízení“
Ing.Vladimír Bezděk, 30. června 2005
Bloková metoda 3
stránka 96 z 97
Příloha č.9 - O autorovi
Přemysl "Mýša" Pergler se narodil v Praze a studoval v Praze (ing) a Brně (CSc). Ve
Státním výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky byl zodpovědný za výzkum systémů a
regulací a v Československé akademii věd za několik úkolů v oblasti sociálních systémů. Po roce
1968 učil na graduované škole řízení (Graduate School of Management) Kalifornské univerzity a
byl předsedou koordinačního výboru školy. Později pracoval mj. na vedoucích místech v
kanadské státní službě a přednášel na kanadské vládní škole pro vyšší státní zaměstnance (dnešní
CCMD). Jako majitel a vedoucí partner konzultační firmy P. Pergler Associates Inc. konzultoval,
učil a prováděl výzkum hlavně v USA, Kanadě a západní Evropě v oblastech řízení, komunikace
(zejména s veřejností), veřejné správy, strategické práce, sociálního výzkumu, a na integraci
sociálních a technických systémů. V Kanadě byl mj. předsedou Poradního výboru pro sociální
výzkum, předsedou Pracovní skupiny pro strategie, členem Kanadské rady pro národnosti a
předsedou jejího výboru pro strategii. Spolupracoval s etnickými minoritami v Evropě, Americe,
Africe, Asii a Oceánii. Je občanem České republiky a Kanady. Byl členem odbojových,
horolezeckých, kulturních a profesních organizací. Nikdy nebyl členem politické strany.
Po roce 1989 občas pracoval také pro prezidenta Československé republiky a pro
některé ministry, úřady a pracovní skupiny v České republice, například pro Mze ČR, MPSV,
MŠMT, MFČR, ÚVČR a tzv. Bezděkovu komisi; koordinoval a metodicky konzultoval
strategické činnosti; a byl předsedou týmu, připravujícího zprávu „Koncepce a řízení“ pro
premiéra ČR.
Adresa v Kanadě: 243 Belford Crescent, Ottawa K1Z 7A9, telefon +1 (613) 729 3782,
fax +1 (613) 729 4896
E-pošta: [email protected]
Adresa v České republice: Lipová 18, 120 00 Praha 2, telefon +(420) 224 923 646
Bloková metoda 3
stránka 97 z 97