Mediální pokrytí červenec 2015

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
Červenec 2015
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Cena zlata je nejníže za pět let. A Češi kupují zlaté mince, medaile či slitky
stále více
22. 7. 2015
35 530
Petr Kain
Cena zlata je na světových trzích nejníže za posledních pět let, když z rekordních hodnot roku 2011
spadla již o 40 procent. Českým investorům do fyzického zlata však pokles ceny k 1100 dolarům za
troyskou unci (31,1 gramu) nevadí. Do žlutého kovu investují čím dál více peněz.
Apetit českých investorů roste i díky tomu, že kvůli slabé koruně jim jejich investice do zlata buď
prodělává jen málo, nebo je dokonce stále v černých číslech. Takže zatímco v dolarovém vyjádření
cena zlata od počátku roku klesla o 6,5 procenta, v korunách je stále ještě dvě procenta v plusu.
Na druhou stranu čeští investoři, kteří masivně kupovali zlato v době jeho rekordních hodnot od léta
2011 zhruba do druhé poloviny roku 2012, nyní prodělávají. Díky slábnoucí koruně je však jejich
ztráta pouze poloviční. Zatímco v dolarech by přišli o 40 procent investované částky, v korunách je
jejich ztráta dvacetiprocentní.
Miliardové investice do zlata
Zjistit, kolik přesně Češi investují do zlata, je v současnosti nemožné - celková čísla o nákupech zlata
na českém trhu totiž nikdo neeviduje. Podle odhadu jednatele společnosti EMS Gold Investments
Pavla Hýblera se ovšem celkový objem ročních investic do fyzického zlata v Česku pohybuje někde
kolem 3,5 až 3,8 miliardy korun. Velcí tuzemští prodejci každopádně potvrzují, že zájem o koupi
fyzického zlata v podobě mincí, medailí či slitků mezi Čechy stále roste. Například Česká mincovna
prodala jen ve druhém čtvrtletí fyzické zlato za 150 milionů korun. Prodeje jí tak meziročně stouply o
třetinu. „Z našich zkušeností vyplývá, že český trh poměrně pružně reaguje na informace o vývoji
situace kolem zlata. Naposledy jsme zaznamenali zvýšený zájem v posledních týdnech, kdy první
stránky novin plnily zprávy o situaci v Řecku. Vzhledem k rostoucím prodejům je zřejmé, že trh zlata
má v Česku rostoucí trend,“ říká ředitel České mincovny Radek Šulta.
Nárůst prodejů potvrzují i další firmy. Například Safina prodala v prvním pololetí 400 kilogramů
investičního zlata, což je o desetinu více než ve stejném období loňského roku. Podle společnosti to
bylo způsobeno tím, že se k nákupům vrátili větší investoři, kteří nakupují desítky kilogramů týdně.
Jen v červnu díky nim Safina prodala více než 100 kilogramů investičního zlata.
Více zlata a investičního stříbra prodala i firma Golden Gate CZ. Její tržby se v prvním pololetí
ztrojnásobily na 863 milionů korun. Společnost celkem prodala 825 kilogramů zlata a 1,9 tuny stříbra.
„Lidé si stále více uvědomují, že držet peníze v bance nemusí být bezpečné. Dluhy Řecka i celé Evropy
rostou a jednou se budou muset zaplatit, rozředit inflací nebo odepsat. Vysoká inflace nebo odpis
dluhů mají jedno společné: ve svém důsledku je odnesou lidé znehodnocením svých úspor,“ říká
výkonný ředitel Golden Gate CZ Vladimír Brůna.
Rekordní čtvrtletí pak zažila společnost Zlaťáky.cz. „Za druhý kvartál 2015 jsme prodali více než 220
kilogramů zlata a 170 kilokteré gramů stříbra. U zlata je to nárůst oproti minulému čtvrtletí o 24
procent, stříbra jsme prodali o 16 procent více. Lidé zřejmě očekávají, že drahé kovy už našly své dno
a teď porostou,“ vysvětluje Jan Žák, člen představenstva Zlaťáky.cz.
Pokles ceny radí využít k nákupům i Pavel Hýbler. „Bohužel chování lidí je takové, že nákupní horečka
většinou nastává až v momentě, kdy cena letí prudce nahoru,“ říká.
Jiné investice jsou výnosnější
Jakkoliv se může zdát cena zlata nyní nízko, někteří analytici před jeho nákupem varují. Důvodem je
nejen obava z dalšího poklesu jeho ceny. Problémem je podle nich i to, že z dlouhodobého hlediska
zlato vynáší podstatně méně než jiné investice. A na rozdíl od akcií, které často vynášejí dividendy, a
dluhopisů, jež nesou úrok, zlato svým držitelům může vydělat jen při prodeji.
***
Český trh pružně reaguje na zprávy o vývoji situace kolem zlata. Naposledy jsme zaznamenali zvýšený
zájem v posledních týdnech, kdy první stránky novin plnily zprávy o situaci v Řecku. Radek Šulta
ředitel České mincovny
ZLATO ZA KORUNY SE LETOS VYPLATÍ
Díky kurzovému vlivu cena zlata v korunách od počátku roku roste, ačkoliv v dolarech se propadla.
Článek byl také publikován online na:
IHNED.CZ
21. 7. 2015
http://byznys.ihned.cz/c1-64359760-cena-zlata-je-nejnize-za-pet-let-a-cesi-kupuji-zlate-mincemedaile-ci-slitky-stale-vice
Článek byl zmíněn na:
NEWS.SK
21. 7. 2015
http://www.news.sk/rss/clanok/2015/07/1240672/cena-zlata-je-nejnize-za-pet-let-a-cesi-kupujizlate-mince-medaile-ci-slitky-stale-vice/
INVESTUJEME.CZ: SAFINA prodala ve 2. čtvrtletí více než 200 kg investičního zlata
16. 7. 2015
Hlavním hybatelem ceny zlata byl opět americký Fed, svoji roli sehrál i akciový trh
Společnost SAFINA, a.s., přední evropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, informuje,
že v průběhu druhého čtvrtletí roku 2015 prodala více než 200 kg investičního zlata. Cenu
investičního zlata ovlivňoval vývoj indexu amerického dolaru i akciových trhů. Mezi nejzajímavější
regiony patřily z pohledu zlata Turecko a Ruská federace.
Začátek druhého čtvrtletí potvrdil dlouhodobý trend, že určujícím drahým kovem pro vývoj cen je
zlato. Toto platí primárně pro stříbro a platinu. Důkazem je například duben, kde všechny tři zmíněné
kovy dosáhly nejvyšších, ale i nejnižších hodnot v průběhu několika málo dnů. Proti proudu jde v
tomto ohledu paladium, jež není na zlato tak úzce navázáno. Je to způsobeno tím, že zatím není příliš
vnímáno jako investiční drahý kov, a proto se řídí jinými obchodními principy.
Spojené státy americké
Situace v USA je pro cenu zlata vždy klíčová. Ve 2. čtvrtletí se intenzivně diskutovalo o možném
zvyšování úrokových sazeb amerického dolaru, stále není jasné, kdy Fed k tomuto kroku přistoupí.
Podle předchozích vyjádření se tak stane ve chvíli, jakmile se bude tamější ekonomice dařit.
„0ptimisté, kteří ještě nedávno predikovali růst již v červnu, odsouvají svoje prohlášení až na druhou
polovinu letošního roku, a to dokonce až na prosinec či počátek roku 2016,“ říká Viktor Fiala,
generální ředitel, SAFINA. V dubnu i květnu navíc dolar pokračoval v posilování, což oslabuje drahé
kovy. Svoji roli sehrála i nízká cena ropy. Kromě indexu dolaru měl vliv na ceny drahých kovů i akciový
trh, jenž se stále pohybuje na svých historických maximech. Proto začínají být hlavně američtí
investoři nervózní a upozorňují na neudržitelnost současného stavu. Systém, který nyní funguje na
nepodložených a nereálných výsledcích, by mohl nárazově spadnout až o 40 %. „Znovu zde proto
připomínáme pozici zlata jako bezpečného přístavu. Pád akcií určitě přijde, jen zatím nevíme, kdy k
tomu dojde,“ dodává Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA.
Ruská federace a Čína
Na počátku druhého čtvrtletí zveřejnila Světová rada pro zlato údaje za březen v oblasti nákupů zlata
centrálními bankami. Ze statistik vyplývá, že největším nákupčím byla ruská centrální banka se 30
tunami zakoupenými do svých rezerv. To z Ruska činí 5. stát v žebříčku zemí podle jejich zásob zlata.
Vedení ruské centrální banky oznámilo, že chce svoje rezervy navýšit na hodnotu 500 miliard dolarů,
aktuálně se pohybuje na 360 miliardách. Částka by pokryla tři měsíce dovozu, krátkodobé zahraniční
dluhy a 20 % celkové ruské zásoby peněz.
Ruská centrální banka sleduje cenu zlata velmi pečlivě. Při vysoké ceně nenakupuje, což se stalo
například v lednu. Přispěl k tomu i oslabený rubl. Při změně v březnu znovu nakoupila. Stejně se
chová i čínská centrální banka, jejíž přesný obsah trezorů je však pro vnější svět trvalou neznámou.
Tlak významných hráčů na zveřejnění čísel však roste. Čína zůstává i nadále světovou jedničkou ve
spotřebě zlata, a to díky zájmu o šperky. Důvodem je dlouhodobější bohatnutí tamější společnosti,
intenzivně roste v oblasti obchodu se zlatem hlavně Hong Kong, jenž funguje jako tranzitní místo pro
tzv. starou Čínu.
Turecko
Tento stát na pomezí Evropy a Asie zaujal ve druhém čtvrtletí odborníky díky svému ekonomickému
vzestupu v poslední době. Turecko, tradičně silný a jeden z nejstarších hráčů na trhu s fyzickým
zlatem, zvyšuje svůj vliv. Dokazují to jeho výsledky za první tři měsíce letošního roku. Poptávka po
zlatě stoupala v podobě šperků, ale i investičních slitků. Došlo totiž k tomu, že se zlato dostalo v
lokální měně, turecké liře, ke svým historickým maximům, což odpovídá hodnotě 100 TL za gram
zlata. Výrazně proto v zemi stoupla recyklační činnost, a to až o ohromujících 21 %. „Tento jev posílil
chování lidí. Začali doma hledat staré, zničené a nepotřebné šperky a předměty obsahující zlato,“
komentuje Libor Křapka, „turecké rafinérie využily cenových rozdílů mezi tureckým a světovým trhem
a většinu skoupeného zlata vyvezly do Dubaje a Švýcarska.“
Česká republika
Český trh pokračuje v kopírování světových trendů. „V souvislosti s tzv. Grexitem sledujeme lehce
zvýšenou poptávku po investičním zlatě, které má například oproti akciím velmi dobrou likviditu a je
za ním skutečná hodnota,“ vysvětluje Libor Křapka. SAFINA dosáhla ve srovnání s předcházejícím
čtvrtletím i stejným čtvrtletím roku 2014 lepších výsledků, což bylo dáno tím, že se k nákupům vrátili
větší investoři, kteří nakupují desítky kilogramů týdně. Například v červnu SAFINA prodala více než
100 kg investičního zlata. Ve 2. čtvrtletí bylo celkem prodáno více než 200 kg investičního zlata.
Celkový prodej od začátku roku činí více než 400 kg, což je ve srovnání s 1. pololetím 2014 nárůst o
více než 10 %. Kromě České republiky registruje společnost opakovaný zájem i z Pobaltí a Polska.
http://www.investujeme.cz/safina-prodala-ve-2-ctvrtleti-vice-nez-200-kg-investicniho-zlata/
Článek byl také publikován v následujících médiích:
PREKON.CZ
19. 7. 2015
http://www.prekon.cz/1437319679/safina-nalyza-trhu-s-drahymi-kovy-za-2-ctvrtleti-2015.html
KURZY.CZ
16. 7. 2015
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/383071-safina-prodala-ve-2-ctvrtleti-vice-nez-200-kg-investicniho-zlata/
FINPARADA.CZ
16. 7. 2015
http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=9351
POPLATKOZROUT.CZ
16. 7. 2015
http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=9351
KITCO.CZ
21. 7. 2015
http://www.kitco.cz/safina-pokracuje-v-dobrych-prodejich-zlata/
Článek byl v krátkosti zmíněn také na:
NEWS.SK
16. 7. 2015
http://www.news.sk/rss/clanok/2015/07/1199143/safina-prodala-ve-2-ctvrtleti-vice-nez-200-kginvesticniho-zlata/
PORADCEVKOSTCE.CZ
16. 7. 2015
http://www.poradcevkostce.cz/aktuality.html
PRESS-REPORT.CZ
16. 7. 2015
http://www.press-report.cz/clanek-52027306-safina-prodala-ve-2-ctvrtleti-vice-nez-200-kginvesticniho-zlata
AKCIEATRHY.CZ
16. 7. 2015
http://akcieatrhy.cz/cz/home
Podobný článek byl publikován v následujících médiích:
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY
29. 7. 2015
35 530
LIDOVKY.CZ:
16. 7. 2015
http://byznys.lidovky.cz/cesi-utratili-za-zlato-zase-vic-varuji-je-zablokovane-recke-ucty-pxg-/mojepenize.aspx?c=A150716_115012_moje-penize_pave
Článek byl v krátkosti zmíněn také na:
PRAVEDNES.INFO
16. 7. 2015
http://www.pravednes.info/ekonomika/750402-cesi-utratili-za-zlato-zase-vic-varuji-je-zablokovanerecke-ucty
KURZY.CZ: Poptávka po zlatě v Malajsii v souvislosti se zavedením daně
27. 7. 2015
Na jaře letošního roku zavedla malajská vláda 6% daň na zboží a služby, čímž znatelně zvýšila náklady
spojené s nákupem zlata. Podobná paralela se odehrála minulý rok v Japonsku, kde vláda zvýšila
spotřební daň o dodatečná tři procenta. V obou případech byla reakce spotřebitelů stejná, očekávaná
daňová změna výrazně zvýšila poptávku po zlatých předmětech. Nápor zákazníků zaznamenali ve
velkém především obchodníci se šperky.
Malajský trh je zajímavý zejména z hlediska náboženské diverzity (60 % muslimové, 20 % budhisté,
10 % křesťané, 6 % hinduisté, 4 % ostatní), jež zapříčiňuje relativně stabilní poptávku po zlatě z
důvodu mnoha různých etnických či náboženských zvyků v průběhu celého roku. Obyvatelé čínského
původu jsou aktivnější v nákupech v prvním čtvrtletí v souvislosti s Čínským novým rokem, podstatná
většina domorodých Malajců, u nichž převažuje islámská víra, navštěvují obchody během ramadánu a
hinduisté naopak poptávají zlato během pětidenní slavnosti Diwali. S očekávaným zdražením zlata se
však letos všechny komunity stmelily a vydaly na hromadné nákupy v jednom měsíci.
Malajská vláda současně deklarovala, že prodej určitých zlatých slitků bude od placení daní
osvobozen. Stanovená specifika jsou následující: investiční cihla musí být přinejmenším z 99,5%
ryzího zlata a musí pocházet od producenta, jenž je zapsán na tzv. Good Delivery listu u London
Bullion Market Association (LBMA). Všechny ostatní investiční zlaté cihly od neakreditovaných
rafinérií jsou předmětem 6% zdanění. Zajímavé je, jak toto rozhodnutí ovlivnilo vývoj v jiné části
světa. Malajsie je významným exportérem zlatých šperků, zejména 22karátového zlata. Největší
objem vývozů směřuje do Spojených arabských emirátů (v roce 2014 se jednalo o 38 tun). V Dubaji
jsou dovezené finální produkty ze zlata vyměněny za zlaté pruty, jež jsou následně vráceny zpět do
Malajsie.
Nedávné daňové změny však udělaly ze zlatého obchodního kolečka spirálu. Důvodem je fakt, že
zlato pocházející z Dubaje nemá akreditaci potřebnou k daňovému osvobození v Malajsii, protože na
území Spojených arabských emirátů není v současné době žádný certifikovaný producent LBMA.
Jinými slovy, na zpáteční cestě do Malajsie musí být importované zlato zdaněno. Z krátkodobého
hlediska je tak trh v nerovnováze, jelikož se zvýšila poptávka po certifikovaném zlatě, což dokazuje
zvýšení dovozu zlatých cihel ze Švýcarska, Velké Británie a Turecka.
Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/383443-poptavka-po-zlate-v-malajsii-v-souvislosti-se-zavedenim-dane/
Článek byl také zmíněn v následujících médiích:
NEWS.SK
27. 7. 2015
http://www.news.sk/rss/clanok/2015/07/1298134/poptavka-po-zlate-v-malajsii-v-souvislosti-sezavedenim-dane/
AKCIEATRHY.CZ
27. 7. 2015
http://akcieatrhy.cz/
PRAVEDNES.CZ
27. 7. 2015
http://pravednes.cz/ekonomika.news
PRESS-REPORT.CZ
27. 7. 2015
http://www.press-report.cz/search?q=popt%C3%A1vka+po+zlat%C4%9B+v+malajsii
IDNES.CZ: Pozor na výkupy zlata a stříbra! (kuznecov)
7. 7. 2015
Michal Kuzněcov
Stane se, že podědíte drahé kovy po rodičích, prarodičích, nebo máte rezervu ve slitcích či mincích
nebo z jakéhokoliv jiného důvodu chcete tyto drahé kovy zpěněžnit. V tu chvíli se můžete lehce stát
obětí podvodných překupníků.
Nezávazně na sobě jsme s kamarádem ze střední otestovali jak to chodí ve výkupnách
„renomovaných“ kamenných obchodů či firem, ale také letákových pozvání.
Jelikož sám klientům zprostředkuji prodej slitků, ať už zlatých či stříbrných, od prověřené firmy z
tradicí a varuji je, aby je následně neprodávali v kamenných obchodech, kde je vykoupí pod cenou,
tak jsem si šel zahrát roli klienta a vyzkoušet si, co dopravdy znamená to „ pod cenou“. Víte mnoho
lidí si myslí, že o financích ví vše z novin, tisku, televize a atd... Jak už jsem psal v jiných článcích, tak
pravda je jinde, nebudu to tedy rozmazávat.
Šel jsem vyzkoušet vyhlášený výkup v samotném centru Brna. Nakráčel jsem si to tam jako neználek s
31,1 gramovým slitkem stříbra. Byla to prodejna drahých šperků. Paní se na mne podívala a odvětila,
že to vidí poprvé a že musí zavolat do Safiny, kde ji řeknou aktuální cenu. Tím mne potěšila, jelikož
Safina je jedna ze společností, jedna z mála společností, kde výkup doporučuji. Řekla mi, že mi
zavolá zítra až bude vedět cenu. Říkal jsem si, co chce zkoumat? Cenu jedné unce stříbra najde
kdekoliv na internetu třeba na kurzy.cz , ale byla milá a ochotná, tak jsem ji v tom nechal. Po několika
hodinách mi volá, že cena slitku je 300 Kč, což mi vyrazilo dech a povědomě jsem se pousmál.
Internetová výkupní cena byla totiž 795 Kč. Nevadí, slitek jsem si vyzvedl a odcházel jsem s informací,
že normálně Vám to vykoupí cca 1/3 cenu. No hnus!
Po pár dnech jsem se bavil s kamarádem a ten podobný pokus udělal důkladněji a s více prvky,
nebylo to investiční zlato, ale klasický náramek, přívešek a řetízek. Byl v Safině, kde byl s nabídkou
spokojen, průměrná nabídka, kterou víceméně očekával. Dorazil také na letákovou pozvánku do
vyhlášeného hotelu Grand, kde se jej dva „šikovní“ chlápci, mimo jiné s licencí od českého puncovní
úřadu, snažili dostat do situace, kdy zpochybňovali pravost jeho zlatého řetízku, kde mu předtím bylo
za něj nabídnuto cca 12 000 Kč. A následně chtěli cenu srazit skoro na polovic. Hezké, že? Jak k tomu
přijde důvěryhodný člověk, který sám nemá možnost předtím zvážit daný kov a ověřit si jeho ryzost.
Prostě sprosté. A tyto výkupy se běžně provádějí na vesnicích, kde jsou kolikrát i někdy svolávány
rozhlasem. Není divu, že tito obchodníci šedého trhu mají nemalé zisky, když reálná cena je někde
daleko jinde.
Doporučuji tedy vždy prodávat investiční zlato a stříbro obchodníkům, od kterých jste jej nakoupili,
jelikož tomu většinou také nejvíc rozumí a logicky Vám to vykoupí za nejvyšší cenu, protože také díky
tomu mají nemalé obraty v odběru zlata. Nezkoušejte vydělat pár drobných na ceně, kterou srovnáte
dle aktuálních kurzů na internetu, jelikož se můžete stát obětí manipulativních technik překupníků.
http://kuznecov.blog.idnes.cz/c/468508/pozor-na-vykupy-zlata-a-stribra.html?ref=rss
DOTYK BYZNYS: Platina a paladium: na trhu se blýská na lepší časy
6. 7. 2015
Na globálním investičním trhu sice převládá spíše negativní nálada, ale řada investorů vycítila
budoucí příležitost a svoji důvěru vkládá právě do drahých kovů. Vývoj cen těchto kovů navíc do velké
míry ovlivňuje poptávka hlavních automobilek v Evropě, ale i v Asii a Americe.
Ceny platiny i paladia se dnes obchodují na šestiletém minimu a jejich poměr ke zlatu je na nejnižším
bodě za poslední dva roky.
Jen cena platiny od poloviny března klesla o dalších 8 %, což je po stříbře největší propad, to
zaznamenalo propad dokonce o 10 %. Paladium a ostatní kovy patřící do tzv. platinové skupiny jsou
na tom obdobně.
* Ceny jsou nízko
Na místě je tedy otázka: Jsme již nyní na jejich pomyslném dnu, nebo můžeme čekat ještě další
razantní propad?
Já se domnívám, že realitou je spíše první varianta. Navíc to vidím tak, že se již poměrně brzo tyto
drahé kovy ode dna odrazí a budeme svědky nového růstu. Řada investorů tedy dochází k závěru, že
je vhodný čas na jejich nákup. Co je k tomu vede?
Za současnou nízkou cenovou hladinou stojí dva podstatné faktory. Aktuálně je slabší zlato, které s
sebou vždy stahuje i ostatní drahé kovy.
Za druhé se velmi zajímavě vyvíjí situace v Jihoafrické republice, která je největším zdrojem platiny na
světě. Tamější měna rand je výrazně oslabená, což ovšem vidím jako pozitivní pro lokální producenty.
* Napojení na průmysl
Na globálním investičním trhu sice převládá spíše negativní nálada, ale řada investorů vycítila
budoucí příležitost a svoji důvěru vkládá právě do těchto drahých kovů.
Hlavní důvodem je napojení platiny a paladia na světový průmysl, zejména ten automobilový, kde se
používají v dieselových motorech. Využívají se ale i v chemickém a petrochemickém průmyslu pro
různé typy katalyzátorů.
Ve sklářském průmyslu pak mají tyto kovy využití při výrobě speciálních prvků výtokových systémů a
měření teploty.
1
Vidím to tak, že se již poměrně brzo tyto drahé kovy ode dna odrazí a budeme svědky nového růstu.
Vývoj cen těchto kovů tedy do velké míry ovlivňuje poptávka hlavních automobilek v Evropě, ale i v
Asii a Americe.
* Chybějící platina
Očekáváme, že tento rok zůstane trh platinových kovů v deficitu.
Přesná čísla budeme samozřejmě znát až na začátku příštího roku, ale už nyní můžeme říci, že se
situace neustále mění.
Je to vidět i z odhadů několika významných globálních institucí, které svoje původní předpovědi o
chybějících 235 tisících trojských uncí platiny postupně zmírňují. Dnes se mluví o 190 tisících trojských
uncí na tento rok.
190 tis. trojských uncí bude podle odhadů činit deficit platinových kovů na trhu v letošním roce.
Za první čtvrtletí tohoto roku zaznamenal světový trh s platinou schodek ve výši 160 tisíc trojských
uncí.
* Nenasytná Čína
Došlo totiž ke zvýšené poptávce po špercích v Číně po uplynulém období čínského nového roku a ke
snížení recyklace ve šperkařství v období poklesu ceny platiny.
Na druhé straně celková těžební nabídka zůstala v porovnání s koncem roku 2014 téměř stejná
zásluhou rostoucích výkonů v Jižní Africe a Zimbabwe, jež kompenzují pokles produkce v ostatních
regionech.
1
Těžba tvoří až 70 % světové nabídky platiny, zbytek pak na trh přichází právě z recyklace.
Rovněž byl trh ovlivněn nižší nabídkou recyklovaného kovu jako důsledek poklesu recyklace ve
šperkařství. Tento celkový pokles v oblasti recyklace platiny nezachránil ani mírný nárůst recyklace
autokatalyzátorů, které platinové kovy obsahují.
* Recyklace v pozadí
Pro upřesnění, těžba tvoří až 70 % světové nabídky platiny, zbytek pak na trh přichází právě z
recyklace.
Během prvního čtvrtletí 2015 činila celková světová nabídka platiny více než 1 800 tisíc trojských uncí
s odhadovanou těžební nabídkou převyšující 1 300 tisíc trojských uncí.
V mezičtvrtletním srovnání klesla nabídka recyklované platiny o 6 %, a to i přes to, že recyklace
autokatalyzátorů zaznamenala v prvním čtvrtletí 3% nárůst, nebyl to ovšem nárůst v globálním
měřítku nijak významný.
30 % světové nabídky pochází z recyklace, zbytek je těžen.
1,8 Milionů trojských uncí činila celková světová nabídka platiny v prvním kvartále 2015.
Tento nárůst byl na počátku roku 2015 způsoben slabší recyklační aktivitou na konci předešlého roku,
kdy nebyly z nejrůznějších důvodů využity veškeré recyklační kapacity, a mnoho práce tedy zůstalo až
na letošek.
Nabídka byla také ovlivněna téměř čtvrtinovým propadem v recyklaci šperků a nižšími
maloobchodními prodeji v Číně, kterou vnímám jako jednoho z nejvlivnějších hráčů na trhu s drahými
kovy.
* Autokatalyzátory posilou poptávky
Celkový objem světové poptávky po platině byl během prvního čtvrtletí skoro 2 000 tisíc trojských
uncí.
První čtvrtletí 2015 zaznamenalo ve srovnání s předchozím čtvrtletím nárůst poptávky po
autokatalyzátorech o 5 %. Velký podíl na tom mají zvýšené prodeje automobilů v Evropě. V
souvislosti se zvyšováním skladových zásob v Číně po období čínského nového roku dosáhla
očekávaná poptávka po platinových špercích v prvním čtvrtletí 2015 výše 750 tisíc trojských uncí.
Indie v prvním čtvrtletí 2015 nadále představovala rostoucího lídra na trhu s platinovými šperky díky
stoupajícím maloobchodním tržbám.
Uzanční slitek
Uzanční slitek je slitek drahého kovu, který je vyroben certifikovanou rafinérkou podle pravidel
LBMA. Zpočátku, kdy mince byly z drahého kovu, obchodníci znali váhy, čistoty, přepočty mezi
jednotlivými měnami, později s větším pohybem drahých kovů byla potřeba zavést společný rozměr,
váhu zlata, stříbra ve slitcích, zejména pro větší objemy, a tak vznikly první velké uzanční slitky zlaté a
stříbrné:
• Zlato, zlatý uzanční slitek 400 uncí zlata – 400 oz Au999
• Stříbro, stříbrný uzanční slitek 1000 uncí stříbra – 1000 oz Ag999
Pak slitky vyráběli zlatníci, mincovny, rafinérky i v jiných menších rozměrech, a to 10, 25, 50 a 100 oz,
nejdříve uncové a postupně i gramové váhy zlatých a stříbrných slitků.
Vývoj cen platiny a paladia za posledních 6 měsíců, v USD za trojskou unci
Zdroj: Safina
platina
paladium
Nákupy uzančních slitků a mincí dosáhly v prvním čtvrtletí 2015 úrovně 35 tisíc trojských uncí. Údaje
za druhé čtvrtletí nejsou sice ještě známé, ale i přesto jsem si jistý, že poptávka bude sílit, a deficit se
tak bude zmenšovat.
* Umírněné změny
Na investičním trhu platinových kovů je prostor pro umírněné změny v krátkodobém horizontu, které
se budou akumulovat.
V budoucnu se projeví výrazněji v celém investičním sektoru s drahými kovy. Navíc je vidět, že
investoři poměrně velmi dobře slyší na potenciál průmyslových drahých kovů. Podle americké Komise
pro budoucí obchodování s komoditami zaznamenávají růst finanční prostředky určené pro
spekulativní smlouvy s platinou.
Ani český trh nezůstává pozadu, platina se stává poměrně oblíbeným kovem, jen společnost
SAFINA za minulý rok prodala více než 80 kg investiční platiny.
KURZY.CZ: Těžba stříbra v celosvětovém srovnání
2. 7. 2015
Světová produkce stříbra rostla v roce 2014 již po dvanácté v řadě, tentokrát o 5 %, čímž dosáhla na
nový rekord 27 293 tun. Tento růst byl dosažen zejména silnými výkony v primárním těžebním
sektoru, kde se jednalo o nárůst 651 tuny. Z geografického hlediska lze přisoudit převážnou část zisků
Střední a Jižní Americe, neboť uvedený region zaznamenal 17% skok v nárůstu produkce, což
představuje zhruba 1 250 tun. V žebříčku světových producentských zemí figuruje v první desítce šest
států z amerického kontinentu (Mexiko, Peru, Chile, Bolívie, Spojené státy americké a Argentina).
Světovou velmocí v těžbě stříbra zůstává stále Mexiko, avšak v meziročním srovnání byla skokanem
roku Guatemala s 205% nárůstem v těžbě stříbra, čímž se posunula o čtyři příčky na jedenácté místo.
Z hlediska jednotlivých regionů byl loňský rok pro téměř všechny producenty příznivý. Těžba stříbra v
Severní Americe vzrostla o 2 % na 7 653 tun, a to i přesto, že severní část regionu brzdila
nastartovanou produkci na jihu. Produkce v Kanadě totiž od roku 2012 klesá, přičemž
nejmarkantnější útlum těžby nastal mezi roky 2013 a 2014, a to téměř o čtvrtinu. Důvodem je
zastavení činnosti Glencore´s Brunswick v polovině 2013, stejně jako ukončení těžební činnosti Belle
Keno. Opačný vývoj nastal v Mexiku, kde vlivem nárůstu produkce v Saucito a San Jose vzrostl výkon
o 179 tun na rovných 6 000 tun.
Směrem na jih od mexických hranic se dařilo dolům v Guatemale, konkrétně v Escobalu, kde se začalo
těžit pro komerční účely počátkem roku 2014. Během dvanácti měsíců způsobily těžební operace
nárůst v produkci stříbra o 569 tun. Dalším významným zdrojem zisku je Chile, kde produkce vzrostla
téměř o třetinu (29 %), a Chile tak postupně vytěsnilo Bolívii z pozice druhého největšího producenta
stříbra ve Střední a Jižní Americe. Regionálním lídrem zůstává Peru s produkcí 3 778 tun v roce 2014.
Dobrý rok mají za sebou také společnosti v Argentině, kde vzrostla produkce o 17 %. Zhruba z
poloviny (66 tun) se na výsledku podílel důl Cerro Negro, který získal v roce 2014 licenci k těžbě.
Kanada nebyla jediným státem s klesajícími výkony. Asie přetrhla šňůru úspěšných 12 let, kdy
produkce rostla, protože v loňském roce se po dlouhé době těžební nabídka propadla o 169 tun.
Příčiny negativního vývoje lze spatřovat v oslabeném výkonu v dole Rampura Agucha v Indii. Oficiální
statistiky uvádějí, že rafinovaná produkce stříbra v Kazachstánu zůstala stabilní, avšak dle odhadů
agentury Thomson Reuters tamní produkce klesla v roce 2014 o 68 tun na 543 tun. Čína, třetí největší
světový producent, zaznamenala taktéž pokles kvůli slabším objemům těžby klíčových společností,
např. Henan Yuguang Gold & Lead. Oproti tomu jihovýchodní oblast regionu, včetně Indonésie a
Filipín, nebo vnitrozemské Mongolsko, zažily v roce 2014 v těžbě stříbra rostoucí trend.
Produkce v Evropě narostla v roce 2014 o 79 tun, což představuje zhruba 2% nárůst. Hnacím
motorem růstu produkce je polská těžební a metalurgická společnost KGHM Polska Miedź, jež
zaznamenala nárůst o 95 tun. Zhruba o dvacet tun méně vytěžili Švédi. Naopak Rusko, největší
producent v regionu, ztlumilo růst celkové produkce v Evropě, jelikož jeho výkon klesl v roce 2014 o
93 tun.
Objem těžby v Africe zůstal víceméně stabilní, ačkoliv v největším africkém dole Imiter v Maroku bylo
vytěženo o 4 % stříbra méně než v roce 2013. Největší propad v rámci regionu zaznamenali v
Demokratické republice Kongo.
Tabulka: 10 celosvětově nejvýznamnějších producentů stříbra
1.
Mexiko
2.
Peru
3.
Čína
4.
Austrálie
5.
Chile
6.
Bolívie
7.
Rusko
8.
Polsko
9.
USA
10.
Argentina
Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA
http://www.kurzy.cz/zpravy/382559-tezba-stribra-v-celosvetovem-srovnani/