UPlyn 01 06 - Pražská plynárenská, as
Transkript
UPlyn 01 06 - Pražská plynárenská, as
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z Rachmanino- 4. díl tajenky vova opera Pláčem vyronit (zřídka) Čidlo zraku Evropan Záporně nabitý ion Italské město Zakvičení Slovenské ukazovací zájmeno Evropan Pracovní schůze Domácky Eleonora Proud (básnicky) Iniciály autora Rusalky 3. díl tajenky Jiným způsobem Madridská obrazárna 2. díl tajenky Vlněná látka Spisová zkratka Ptačí potrava Hlavy klášterů Iniciály prozaika Vachka Horské jezero Přesvědčení 1/ 2006 Zn. voltampéru Chemický prvek Stolní hra Italské město Neodborník Potom Část lodi Asijský stát Indická poloopice Otec Velmi jasný meteor Úslužnost Opeřenec Starý hudební nástroj Citoslovce opovržení Mezek Ušatec Odbornice v ekonomii Světové trhy se zemním plynem Přírodní stupně v terénu Nečas Slovensky »ar« Značka astatu SPZ letadel Dánska Lyže Svazky chrastí Odveta Domácky Olga Typ fiatu Obyvatelé Latia Citoslovce rytmu hudby SPZ Sokolova Pr Část obličeje Část Prahy Cynik Desetina tisíce Kaprovité ryby Splynutí řek Značka koupelové pěny Plynný prvek Citosl. zasmání Bývalá značka aut Karetní hra Zkratka Sněmovny lidu Jenž (knižně) Pokrývka hlavy Domácky Atanázie Elipsovité křivky Iniciály Rollanda Šesterečný nerost Umělecký sloh Otec (knižně) Ukazovací zájmeno Korýš Kód Argentiny Vrch u Bělehradu SPZ Kladna Medikament Jihoamer. míšenec Lepenka Řecký bůh války Sumerské město Kód Estonska Japonská lovkyně ústřic 1. díl tajenky SPZ Teplic Svízele (zastarale) Ochrana před střelami Foto Petr Hejna Pomůcka: arety,Asti,Avala, Fencl, IFA, lori, OY, Ur Dceřiné společnosti Kde nás najdete Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz Perly české koláže najdete v nově otevřené Galerii Smečky © Zdenka Reisenauerová Český architekt Dloubat Zkratka atmosféry Zásahy otěžemi Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města). Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail: [email protected] www.prometheusgas.cz Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail: [email protected] www.ise.cz Praha–Paříž rekonstrukce, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245 www.opravypz.cz Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová, Miroslava Válková, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Zuzana Floriánová. Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail: [email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2. Černá hodinka s Jiřím Anderlem Historický seriál O lampářích pokračuje Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení zákazníků oprávněných od 1. 1. 2006 a připojených v daných odběrných místech k distribuční soustavě PP, a. s. Začala II. etapa otevírání trhu se zemním plynem Ceny jsou bez DPH 19 % Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení chráněných zákazníků kategorie domácnost* připojených v daných odběrných místech k distribuční soustavě PP, a. s. * kategorie domácnost – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn sloužící k uspokojování její osobní potřeby a osobních potřeb příslušníků její domácnosti. Procento otevření trhu se zemním plynem v EU Velká Británie Španělsko Rakousko Nizozemí Německo Itálie Irsko Dánsko Estonsko Slovinsko Belgie Litva Lucembursko Francie Maďarsko Polsko ČR Švédsko* SR* Malta Kypr Portugalsko Lotyšsko Řecko Finsko 100 100 100 100 100 100 100 100 Roční odběr v pásmu nad – do Cena za odebraný plyn MWh/rok Roční sazba platu za vypočtené denní maximum Kč/tis. m3 Kč/MWh Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu v Kč ** Pro odběrná místa s ročním odběrem nad 63 do 630 MWh platí, že měsíční plat za kapacitní složky ceny dodávky MPch se určí podle vzorce MPch = (Cch × VK) / 12, kde Cch je maximální cena kapacitní složky ceny dodávky v uvedené tabulce,VK je denní vypočtená kapacita v daném odběrném místě v tis. m3, určená podle vzorce VK = RS / LFr, kde RS je roční odběr v daném odběrném místě v tis. m3, LFr je faktor ročního využití denního maxima podle následující tabulky: Roční odběr v pásmu nad – do MWh/rok LFr nad 63 do 630 110 95 nad 63,00 do 630 nad 55,00 do 063 nad 50,00 do 055 nad 45,00 do 050 nad 40,00 do 045 nad 35,00 do 040 nad 30,00 do 035 nad 25,00 do 030 nad 20,00 do 025 nad 15,00 do 020 nad 09,45 do 015 nad 01,89 do 009,45 nad 01,89 do 001,89 90 90 80 80 73 68 65 54 51 34 0 0 0 0 0 0 0 870,46 955,43 955,43 955,43 955,43 955,43 955,43 962,89 962,89 962,89 962,89 1 021,62 1 267,70 120 067,00** x x x x x x x x x x x x x 214 197 184 170 156 141 126 111 96 81 60 39 Ceny jsou včetně DPH 19 % 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 2 Velkoodběratel Střední odběratel Velkoodběratel Střední odběratel Cena dodávky Daně 0 2 4 6 8 10 12 Graf 2 14 16 EUR/GJ 18 20 22 25 26 28 30 Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení zákazníků oprávněných již od 1. 1. 2005 a připojených v daných odběrných místech k distribuční soustavě PP, a. s. Ceny jsou bez DPH 19 % Roční odběr za rok 2005 v pásmu nad 157 500 MWh Dvousložková cena za distribuci Pevná cena za odebraný plyn Pevná roční cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu Kč/MWh Kč/tis. m3 Cena ostatních služeb dodávky Pevná cena přepravy a uskladňování v dodávce Kč/MWh Kč/tis. m3 Cena dodávky celkem Cena komodity a obchodu v dodávce Kč/MWh Dvousložková cena Kč/MWh Kč/tis. m3 692,09 71 026,30 Dálkovod – Charakter odběru Z 41,74 27 204,80 11,43 43 821,50 638,92 Dálkovod – Charakter odběru L 41,74 27 204,80 04,36 39 181,40 638,92 685,02 66 386,20 692,09 89 122,20 685,02 84 482,10 MWh/rok Kč/MWh Kč/tis. m3 v Kč Pevná cena přepravy a uskladňování v dodávce Kč/MWh Cena komodit a obchodu v dodávce Dvousložková cena Kč/tis. m3 Kč/MWh Kč/měsíc Kč/MWh Kč/tis. m3 Kč/měsíc nad 157 500 041,74 27 204,80 x 11,43 43 821,50 655,08 x 708,25 071 026,30 x nad 52 500 do 157 500 044,52 29 249,30 x 11,43 43 821,50 655,44 x 711,39 073 070,80 x nad 4 200 do 52 500 059,44 32 005,50 x 11,43 43 821,50 655,89 x 726,76 075 827,00 x nad 630 do 4 200 075,36 33 389,90 x 11,43 43 821,50 656,45 x 743,24 077 211,40 x nad 157 500 041,74 27 204,80 x 04,36 39 181,40 655,08 x 701,18 066 386,20 x nad 52 500 do 157 500 044,52 29 249,30 x 04,36 39 181,40 655,44 x 704,32 068 430,70 x nad 4 200 do 52 500 059,44 32 005,50 x 04,36 39 181,40 655,89 x 719,69 071 186,90 x nad 630 do 4 200 075,36 33 389,90 x 04,36 39 181,40 656,45 x 736,17 072 571,30 x Místní síť – Charakter odběru Z Střední odběratel Dánsko Švédsko Nizozemí Německo Rakousko Portugalsko Španělsko Belgie Francie Slovinsko Irsko SR Lucembursko Polsko ČR Velká Británie Maďarsko Litva Estonsko Lotyšsko Průměr EU Pevná cena za odebraný plyn Cena dodávky celkem Dálkovod – Charakter odběru L Průměrná cena zemního plynu v domácnostech EU v roce 2005 Zdroj: Eurostat • Dokument: Gas and electricity market statistics • Data 1990–2005 Vydáno: 20. 12. 2005 • Daně: DPH, spotřební nebo ekologická daň, aj. iberalizace trhu se zemním plynem v České republice postoupila do další fáze. Po otevření trhu pro největší spotřebitele od 1. ledna 2005 se od tohoto roku, tj. od 1. ledna 2006 stali oprávněnými zákazníky všichni odběratelé zemního plynu kromě domácností. Ty budou mít právo výběru dodavatele od 1. ledna 2007. Po uplynutí tohoto termínu se Česká republika začlení mezi země, kde je plně otevřen trh se zemním plynem. V grafu č. 1 pro srovnání uvádíme vybrané státy Evropské unie a jejich procentuální stupeň otevření. Zatímco v elektroenergetice existuje větší počet výrobců a dodavatelů elektrické energie a lze předpokládat větší konkurenční tlak, který vede k širším nabídkám pro konečné zákazníky, je plynárenství určitým způsobem omezováno dosud nevytvořeným konkurenčním prostředím. To je, mimo jiné, limitováno velmi omezeným zdrojem dodávek, z podstatné části ze zdrojů v Rusku (dalším zdrojem zemního plynu pro ČR je i Norsko), ale i absencí většího počtu importérů nabízejících dodávky plynu pro plynárenské společnosti. Posuzujeme-li cenovou úroveň v evropském měřítku, pak, jak je patrné z grafu č. 2, celkové zatížení (např. domácností), včetně uplatňovaných daní a s ohledem na zdroje dodávek ve srovnání s ostatními státy, je na nižší úrovni. Lze předpokládat, že může dojít k určitému posunu v tomto cenovém vývoji postupným uvolňováním cenových principů. Již na základě zkušeností z roku 2005, kdy docházelo ke zdražování dodávek plynu pro oprávněné zákazníky, jejichž cena odrážela okamžitý vývoj nákupních cen, bylo patrné, že je nutné znovu přehodnotit nastavení cenových stropů a tím určitým způsobem pomoci spotřebitelům v otázce nákladů na pořizování dodávek plynu do období minimálně 100 % otevření trhu, kdy budou pravděpodobně lepší podmínky pro zvýšení konkurenčních nabídek. Z tohoto důvodu došlo oproti plánovanému postupu, kdy se pro současnou fázi otevření trhu předpokládalo uvolnění cen konečných dodávek pro všechny oprávněné zákazníky, k podstatné změně. Energetický regulační úřad přistoupil k určitým ochranným opatřením a na přechodnou dobu vyhlásil od 1. ledna 2006 regulaci cen konečných dodávek zemního plynu pro obě skupiny zákazníků, tedy i pro oprávněné. L Roční odběr v pásmu nad – do Cena ostatních služeb dodávky Pevná roční cena Stálý měsíční plat za denní za přistavenou rezervovanou kapacitu pevnou kapacitu Dálkovod – Charakter odběru Z Velkoodběratel * IV. Benchmarking report Graf 1 Kategorie zákazníků Dvousložková cena za distribuci nad 157 500 041,74 45 300,70 x 11,43 43 821,50 655,08 x 708,25 089 122,20 x nad 52 500 do 157 500 044,52 47 345,20 x 11,43 43 821,50 655,44 x 711,39 091 166,70 x nad 4 200 do 52 500 059,44 50 101,40 x 11,43 43 821,50 655,89 x 726,76 093 922,90 x nad 630 do 4 200 075,36 51 485,80 x 11,43 43 821,50 656,45 x 743,24 095 307,30 x Místní síť – Charakter odběru L Velkoodběratel Střední odběratel Maloodběratel nad 157 500 041,74 45 300,70 x 04,36 39 181,40 655,08 x 701,18 084 482,10 x nad 52 500 do 157 500 044,52 47 345,20 x 04,36 39 181,40 655,44 x 704,32 086 526,60 x nad 4 200 do 52 500 059,44 50 101,40 x 04,36 39 181,40 655,89 x 719,69 089 282,80 x nad 630 do 4 200 075,36 51 485,80 x 04,36 39 181,40 656,45 x 736,17 090 667,20 x nad 63 do 630 078,73 57 075,10 x 11,43 43 821,50 657,40 x 0747,56 100 896,60 x nad 55 do 63 105,98 x 172,40 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 179,40 nad 50 do 55 105,98 x 158,10 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 165,10 nad 45 do 50 105,98 x 147,20 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 154,20 nad 40 do 45 105,98 x 135,50 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 142,50 nad 35 do 40 105,98 x 123,50 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 130,50 nad 30 do 35 105,98 x 111,20 50,07 x 663,05 7,00 0819,10 x 118,20 nad 25 do 30 105,98 x 098,80 50,07 x 669,32 7,00 0825,37 x 105,80 nad 20 do 25 105,98 x 086,10 50,07 x 669,32 7,00 0825,37 x 093,10 nad 15 do 20 105,98 x 073,60 50,07 x 669,32 7,00 0825,37 x 080,60 nad 9,45 do 15 105,98 x 060,40 50,07 x 669,32 7,00 0825,37 x 067,40 nad 1,89 do 9,45 118,87 x 045,30 50,07 x 705,94 5,00 0874,88 x 050,30 do 1,89 248,82 x 030,10 20,81 x 821,01 2,00 1097,64 x 032,10 * kategorie maloodběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba s ročním odběrem do 630 000 kWh. * kategorie střední odběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba s ročním odběrem nad 630 000 kWh do 4 200 000 kWh. * kategorie velkoodběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba s ročním odběrem nad 4 200 000 kWh. Za odběrné místo s charakterem odběru Z se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno 60 % a více ročního odběru roku 2005. Za odběrné místo s charakterem odběru L se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno méně než 60 % ročního odběru roku 2005. Podíl jednotlivých složek v konečné dodávce zemního plynu pro Domácnosti v roce 2006 Skladování 4 % Přeprava 2,4 % Obchod 3,4 % Distribuce 20,4 % Místní síť – Charakter odběru Z 41,74 45 300,70 11,43 41,74 45 300,70 04,36 43 821,50 638,92 Místní síť – Charakter odběru L 39 181,40 638,92 Za odběrné místo s charakterem odběru Z se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno 60 % a více ročního odběru roku 2005. Za odběrné místo s charakterem odběru L se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno méně než 60 % ročního odběru roku 2005. Pozn.: Podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 12/2005 ze dne 30. 11. 2005, jsou od 1. 1. 2006 chránění zákazníci Pražské plynárenské, a. s., kategorie domácnost a oprávnění zákazníci kategorie maloodběratel rozděleni podle ročního odběru do 13 pásem (doposud 4 pásma), ve kterých jsou stálé platy i jednotkové ceny za odebrané množství stanoveny tak, aby lépe odpovídaly skutečným nákladům na dodávku plynu jednotlivým odběratelům. Ceník společnosti v úplném znění je k dispozici na stránkách společnosti www.ppas.cz. 1/2006 Komodita 69,8 % 3 Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Cestovní kancelář SKITUR Společnost obhájila certifikaci systému řízení jakosti podle normy ISO 9001 V závěru roku 2005 obhájila společnost Informační služby – energetika, a. s. (ISE), významný certifikát na systém řízení jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001. Zeptali jsme se ředitelky společnosti Ing. Evy Klírové, CSc., na podrobnosti průběhu auditu. Paní ředitelko, jak probíhala obhajoba certifikátu ISO? Systém řízení jakosti jsme zavedli po asi roční zkušební době v prosinci 2004. Každý rok musí proběhnout kontrolní audit, kterému předchází řada interních auditů. Vždy je nutné prověřit splnění všech článků normy ISO 9001 a nesmí přitom dojít k více než třem vážnějším odchylkám. Nám se podařilo projít kontrolním auditem bez jediné odchylky. To je také podstatné zlepšení proti loňskému roku, tehdy měl auditor výhrady ve dvou případech. Tentokrát bylo prověřováno také naše dislokované pracoviště na Národní třídě a auditor konstatoval, že používání systému řízení jakosti je již běžné pro všechny naše pracovníky. Audit provedla firma RWTÜV Praha, která je začleněná ve skupině TÜV NORD patřící mezi tři přední světové auditorské firmy s mezinárodní akreditací pro normu ISO 9001. Jakou má certifikát platnost? Kontrolní audit nám umožňuje dále použivat značku systému jakosti. Získaný certifikát však má omezenou platnost. Po třech letech musí proběhnout nový certifikační audit, stejně jako na začátku. Dokumentace systému musí být stále aktualizována, aby odpovídala skutečnosti. Norma ISO 9001 zahrnuje celou činnost naší společnosti, mnoho jiných firem má certifikovány jen některé své výrobky. Co to znamená pro vaše zákazníky? Naši zákazníci samozřejmě vědí, že máme certifikaci podle ISO 9001. Naše společnost se již od svého vzniku na konci roku 2000 vždy snažila o poskytování rychlých a kvalitních služeb, nedošlo tedy k žádnému skoku v jejich úrovni. Usilujeme o stálé zvyšování hodnoty poskytovaných služeb pro své zákazníky v prostředí, kde je silná konkurence. Certifikace dává našim zákazníkům záruku a poskytuje jim nezávislou kontrolu. Pro získání nových zákazníků a zlepšení spolupráce se stávajícími připravujeme sérii odborných workshopů a setkání s významnými klienty. Chceme, aby zákazníci mohli lépe formulovat požadavky, které na nás kladou, a aby mohli plně využívat rozsahu nabízených služeb. Dnes se to již projevuje např. při poskytování konzultací SAP. Nutnou podmínkou pro využívání nejnovějších technologií v nabídce našich služeb je rozvíjení partnerských vztahů se společnostmi, které je nabízejí. Vede to i k rozšíření odbornosti našich pracovníků. Děkuji vám za rozhovor. Jan Žákovec Co čeká v nejbližší době vaši společnost a co připravujete pro vaše zákazníky? Proces zvyšování kvality služeb nikdy nekončí. Jako nejdůležitější vidím v nejbližší budoucnosti oblast bezpečnosti informačních systémů. Tato oblast je velmi podceňovaná, protože firmy si neuvědomují cenu informací, se kterými pracují a nebezpečí, která vyplývají z jejich ztráty. To, co se snažíme firmám a dalším organizacím nabízet, je komplexní outsourcing IT, resp. ICT. Naši stávající zákazníci jsou s touto službou velmi spokojeni a kromě zvýšení kvality a zastupitelnosti jim přináší i úsporu nákladů. Doufáme, že trend outsourcingu se rozšíří i do České republiky, kde je teprve v začátcích. Prostřednictvím spolupráce se strategickými partnery chceme dále zlepšovat naše postavení na trhu informačních a komunikačních technologií zejména v oblastech, které nám jsou nejbližší, jako utility nebo městské společnosti, které pracují pro hl. m. Prahu. Pro našeho největšího zákazníka Pražskou plynárenskou, a. s., budeme zajišťovat přechod všech služeb na jednotlivé členy nově se formujícího koncernu Pražské plynárenské včetně provozování datového centra. e-learning je učení budoucnosti ražská plynárenská se v rámci svých sponzorských aktivit zaměřuje především na dlouhodobé projekty. Spolupracuje tak například s Nadací Naše dítě, Nadací Národ dětem nebo některými zdravotnickými zařízeními. Přesto se ale nebrání ani projektům novým – jedním z nich je pokračování pilotního programu nasazení technologie Microsoft Class Server (MCS) do školské sítě. Projekt, jehož realizace byla v České republice zahájena podpisem Memoranda o porozumění, vznikl jako výsledek spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a společnosti Microsoft ČR v rámci iniciativy Partneři ve vzdělávání. Cílem projektu bylo ověřit technologické možnosti navrženého řešení v prostředí základních a středních škol České republiky a současně definovat míru zájmu pedagogů a žáků o nové, progresivní metody ve vzdělávání. Školám a pedagogům projekt přinesl možnost bezplatného využití hostovaných řešení systému vzdělávání po celou dobu trvání jeho 4 pilotního nasazení, a to včetně používání výukového obsahu určeného k veřejnému sdílení. E-learning neboli elektronické vzdělávání nabízí téměř neomezený přístup k informačním a vzdělávacím zdrojům a službám. Kromě jiného výrazně usnadňuje spolupráci vzdělávací komunity. Zároveň je dalším z prostředků, které dovolují proces vzdělávání dále kultivovat a rozvíjet, přičemž nelze v žádném případě zpochybňovat význam klasické prezenční výuky, zejména v základních a středních školách. E-learning navíc zvyšuje efektivitu výuky, zlepšuje dostupnost studijního materiálu a umožňuje učitelům individuální přístup ke studentům. Největší výhodou pro studenty, kterou e-learning přináší, je flexibilita. Zprostředkovává jim školení skutečně ve chvíli, kdy potřebují. Stačí spustit počítač a začít. Pilotní nasazení e-learningového řešení Microsoft Class Server probíhalo v období od začátku října 2004 do konce srpna 2005. Protože se projekt setkal s příznivým ohlasem, byla domluvena spolupráce S novým kalendářním rokem přichází období, kdy si nejen stanovujeme cíle pro nový rok, děláme různá předsevzetí. Plánujeme nejen povinnosti, ale pomýšlíme i na příjemnější aktivity, jako je odpočinek, a jak v novém roce naložíme s dovolenou. V naší nabídce poskytovatelů výhod nabízíme nového poskytovatele, který vám umožní splnit vaše představy o dovolené, nebo alespoň poskytne inspiraci, jak a kde je možné dovolenou trávit. Vzhledem k tomu, že zima je v plném proudu, cestovní kancelář SKITUR vám jistě poskytne dovolenou na lyžích podle představ každého. O více informací ohledně zájezdů a cestovní kancelář SKITUR jsme požádali pana Švarce, majitele CK. Zimní nabídka je velice pestrá, ale nebude dlouho trvat a začne letní zájezdová sezona. Co nabízíte na léto? Již jsem zmínil, že se specializujeme na aktivní dovolenou, proto v ostatních obdobích organizujeme cykloprogramy v ČR a Evropě jak pro rodinnou dovolenou, tak pro náruživé cyklisty a cykloturisty. Turistům přijíždějícím do České republiky nabízíme kromě ubytování také transfery, okružní jízdy v Praze i do ostatních turisticky atraktivních míst České republiky, jako jsou: Karlštejn, Konopiště, Terezín, Č. Krumlov, Telč. Sportovně založeným jednotlivcům i skupinám nabízíme exkluzivně cyklookruhy v Praze nebo blízkém okolí. Kdo hledá více adrenalinu, nabízíme rafting v Trojském kanále. Jak je to u vaší cestovní kanceláře s dopravou, zajišťujete dopravu, případně může klient využít vlastní? Samozřejmě lze využít vlastní dopravy, vše záleží na požadavcích klienta. Naše CK zajišťuje jakoukoli dopravu, počínaje nízkonákladovými letenkami, přes pronájem mikrobusů i s řidičem. Větším skupinám nabízíme kvalitní autobusovou dopravu včetně lehátkových autobusů. Pro náročnější přepravy lze použít univerzální přívěs na přepravu jízdních kol a lodí. Dobrý den. Pane Švarci, řekněte nám nejdříve něco o vaší cestovní kanceláři, na jaké zájezdy se specializujete? Cestovní kancelář SKITUR na českém trhu působí od roku 1990 a je jednou ze zakládajících členů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Specializujeme se na zimní pobyty, cykloturistiku a letní pobyty na horách. Menším skupinám a firmám nabízíme dovolené na míru podle přání zákazníků. Naše cestovní kancelář se řídí heslem: Když dovolená, tak aktivní! Pražská plynárenská a její dceřiná společnost ISE pomáhá školám se vzděláváním studentů P Pro lyžování v Čechách je možné využít naši horskou chalupu v jihozápadní části Šumavy, nedaleko Churáňova. Je to ideální místo na běžky a turistiku. 2 km od lyžařského a turistického centra jihozápadní Šumavy – Zadova. mezi společnostmi Microsoft ČR a S-COMP Centre CZ, jejímž cílem bylo vytvoření cenově dostupného řešení MCS pro segment základních a středních škol. Konfigurace navrženého systému musela mimo jiné splňovat přísné požadavky na stabilitu, bezpečnost provozu, rychlý přístup k datům, rozšiřitelnost řešení o další servery atd. Firma S-COMP Centre CZ proto zahájila jednání s firmou ISE, která je dceřinou společností Pražské plynárenské, čímž došlo k dohodě, že technologické centrum bude umístěno v serverovém centru firmy ISE. Serverové centrum totiž splňuje bezpečnostní podmínky pro provoz serverů, tj. podmínky na bezpečnost ochrany zařízení proti mechanickému poškození, fyzickému zcizení dat, požární ochrany zařízení apod. Dále je zabezpečena ochrana na aplikační vrstvě celého systému, tj. prvky bránící útokům zvnějšku. rr Je leden, to znamená že je velice aktuální dovolená na lyžích, plno klientů zvažuje nabídky různých cestovních kanceláří, čím je zajímavá vaše nabídka? Pokud klient vyhledává výjimečné lyžařské vyžití, jsme schopni mu vyhovět zrovna jako méně náročnému klientovi, který dává přednost třeba českým horám. V zimě nabízíme lyžařské pobyty ve více než 60 alpských střediscích (Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko) včetně helikoptérového lyžování v Itálii a Kanadě pro náročné lyžaře. Další zajímavostí v naší zimní nabídce jsou střediska Cervinia-Zermatt na italsko-švýcarském pomezí. Francouzské středisko Vald’ Alloss – Praloup (1500 m n. m–2600 m n. m.), patřící do horského masivu jižních Alp, lyžařům poskytnou nejen 170 km sjezdových tratí všech stupňů obtížností a neomezeným výběrem volných terénů, ale hlavně skvělou cenu. Splní proto požadavky každého lyžaře a snowboardisty. Kudrna, s. r. o. Cestovní kancelář Kudrna – klub cestovatelů a romantiků, je cestovní kancelář outdoorového typu, upřednostňující aktivní typy zájezdů. Nabídková škála je tvořena 6 typy zájezdů: poznávací, »bicyklovky«, »horodolky«, »vodomilky«, lyžařské a speciální (např. »muzikovky« se známými zpěváky, kulinářské…). Dominují poznávací, cyklistické a horské zájezdy. Podle destinace převažují zahraniční cesty před tuzemskými akcemi, které ale dotváří celkový profil klubu. Prioritními jsou evropské země, zvláštní pozornost patří Balkánu, evropskému Východu, Skandinávii a zemím keltské kultury. Specifikem zájezdů jsou téměř výhradně noclehy pod stanem, ale také převážně zajištěná polopenze formou polní kuchyně. Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet CityPower Pražské plynárenské: sleva 4 % z ceny zájezdu organizovaného společností Kudrna, s. r. o. Kudrna, s. r. o., Bašty 2, 602 00 Brno Telefon: 542 120 138 www.kudrna.cz • e-mail: [email protected] Periscope Skandinávie, s. r. o. Na závěr nám prosím řekněte, kde je možné získat více informací o vaší cestovní kanceláři, případně kde je možné vás navštívit? Centrála naší cestovní kanceláře se nachází v Praze 4, v Matěchově ulici 18, (600 m od metra C Budějovická). Tel./fax: 241 440 126, 241 440 133, e-mail: [email protected]. Pracovní doba: Po–pá 9.00–18.00 hod. Naši novou prodejnu zájezdů naleznete v Praze 2, v Sokolské ulici 56, Tel./fax: 224 266 879. Pracovní doba: Po–Pá 9.00–17.30 hod. Více informací můžete získat na www.skitur.cz Děkuji za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů. Zuzana Floriánová Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s cestovní kanceláří SKITUR na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, mají u cestovní kanceláře SKITUR slevu na zájezdy 5–8 % a 10% slevu na ubytování v horské chatě na Šumavě a v penzionu v Praze. 1/2006 Novinky u poskytovatelů výhod pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Je největší kancelář specializovaná na země Skandinávie (zvláště Norsko a Island), Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) a Petrohrad. Do těchto zemí máme nejširší nabídku zájezdů na trhu s ubytováním ve stanech, chatách i kvalitních hotelech. Pro individuální klientelu zajišťujeme trajektové lístky, nebo leteckou dopravu s půjčením auta na místě, ubytování ve vybraných lokalitách. Pro rok 2006 zavádíme garantované odjezdy individuálních okruhů, a to jak pro turisticky laděné zájezdy, tak pro klasické poznávací. Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet CityPower Pražské plynárenské: sleva 3 % z ceny zájezdů uvedených v katalogu. Slevy lze kombinovat, maximální výše slev je 2 500 Kč/osobu či 7 000 Kč/rodinu. Náš partner v Praze, kde lze zakoupit zájezd a uplatnit slevu, je CK KIWI, Jungmanova 23 Tel.: 281 960 214 Periscope Skandinávie, s. r. o. Radnická 1, 602 00 Brno Tel.: 542 213 346 • www.periscope.cz e-mail:Skandiná[email protected] Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz, www.citypower.cz nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Zuzana Floriánová 5 Záhadno a tajemno je zřejmě to, co si s grafikem a malířem Jiřím Anderlem spojíte nejvíce. Za tvářemi portrétů z jeho obrazů je víc než lidská podoba, detaily pleti i očí vykreslují i něco dalšího, než jen zachytila ruka umělcova. I jeho dům vedle hřbitova U Matěje – ta atmosféra je slovy nevylíčitelná. Jiří Anderle nás vede od vrátek zadem přes zahradu do svého ateliéru. Usedáme ke stolu zaplněnému vším, co umělec ke své práci potřebuje. Kolem nás stohy knih, krabice s tubami barev, papíry, časopisy, o stěny opřená plátna s obrazy hotovými i nedokončenými. Venku se šeří, Jiří Anderle nalévá voňavou slivovici a začíná vyprávět. Fotograf se musí spolehnout na světlo svého blesku, protože rušit náladu téhle černé hodinky by bylo hříchem ne malým, ale velkým. Černá hodinka s Jiřím Anderlem psali jsme citáty antických hrdinů – teď si napíšeme něco z Lenina. A ozvalo se – NIKDY. Nastalo ticho. To NIKDY zůstalo trčet pod stropem. Zvedl se jeden kluk, o kterém jsme věděli, že nepatří mezi nás. Že jde k řediteli a že se to musí oznámit. Jako zmrazení jsme čekali, co se bude dít. Profesor, kterého jsme milovali, měl hlavu v dlaních. Kouká před sebe, když vtrhnul do třídy ředitel Solar s tím chlapcem. Všichni jsme vstali. Co se tady stalo? – spustil na nás ředitel velitelsky. Pan profesor Landa vstal a s úsměvem říká – vlastně nic, pane řediteli. Tady Hustoles řekl: „Daňku, půjč mi pero!" A Daněk zakřičel: „Nikdy!" Že je to tak, pánové? A my na to, že ano. Jednohlasně. Tam jsme složili zkoušku morální zdatnosti. narodil 14. září třicet šest. Paní továrníková jí potom jednou povídala, že je s ní neobyčejně spokojená, aby se nevdávala a zůstala u ní. Ale přišel duben a maminka jí řekla: „Milostivá paní, já se vdávat musím.“ Jak vlastně vaše maminka vzpomínala na rodinu továrníka Otty? Nás se ty pozdější myšlenkové přemety netknuly. Maminka mi vždycky říkala – já vím svý, ke mně se vždycky chovali nóbl. Učila se od nich takové ty zásadní věci. Že se nekřičí, že se mluví potichu, pomalu, zřetelně. Ale abych se vrátil k tatínkovi a mamince. Maminka kladla důraz na to, že jsem dítě veliké lásky. On to byl hezký člověk, můj táta Adam. Nikdo netušil, že má po svatbě vyměřeno jen šest let života. Protože tehdy nebyla tuberkulóza nemoc vyléčitelná. Zemřel v roce 1943. Nebylo to pro maminku snadné. Byla válka… Nám situaci usnadňovalo, že jsme stále bydleli v domě u dědy a babičky. Na vesnici se i za války žilo snadněji. Vždy bylo co jíst. Ale v žádném luxusu jsme nežili. K Vánocům jsem dostal brusle, ale brusle nějaké předválečné po klukovi ze sousedství. Maminka mi upletla rukavice a šálu, dostal jsem nějaké tužky, jablka. Pohádka dětství, kdy jsem byl hrozně šťastný. Měl jsem štěstí, že do mého života vstoupil otčím. To byl pavlíkovský holič a kadeřník. Tito lidé mají výsadu, že musejí vycházet s lidmi. Oni věděli, že mi musejí dávat určitou volnost, že si rád čmárám. Ale na druhou stranu si oba říkali – vždyť ten kluk nepozná, co je to práce. Tak jsem o prázdninách musel den co den do oficíny. Každý den jsem poctivě mydlil pány před holením. V dámském oddělení jsem zase připravoval zákaznice na ondulaci nebo když mě Vracíte se rád tam, kde jste se narodil, kde jste vyrůstal? To je místo, které je nezastupitelné. To jsou ty staré ploty, které postupně mizí, stromy, které mě znají jako dítě, kdy jsem kolem nich chodil do školy s brašnou, s dřevěným penálem, s břidlicovou tabulkou. Vím, že kolem těch stromů chodila babička i děda. Člověk by se měl vracet do minulosti a vracet se ke kořenům. Člověk si myslel, že to tak bude pořád. Iluze dětství a zastaveného času. To bývaly večery bez televize. Černá hodinka, vyprávění… Myslíte, že to ještě dnes někoho zajímá? Přesně dodnes vím, jaké to bylo. Bývávalo to touhle dobou, před Vánocemi nebo po nich, kdy se stmívá. Babička nakrmila a zahnala slepice. Pak přišla domů a zatopila, když předtím nařezala třísky. Podpalovat oheň v kamnech, to býval rituál. Zvláštní borovicová polínka plné smoly. Podpalovalo se třískou, kterou si děda také připaloval dýmku, když třísku prostrkoval otvorech v dvířkách kamen. Snášel se soumrak, v místnosti bylo slyšet tikot natahovacích hodin. Protože nebyla televize, tak každá věc, o které se mluvilo, se mohla stát neuvěřitelnou. Nebo se při draní peří četly romány. Ty vycházely v novinách na pokračování a lidé si je vázali. To bylo do té doby, než přišel vizuální teror televize, jak tomu říkám. U sedláka, kde jsme měli holičství, byl první televizor, ještě kombinovaný s rádiem. Netušili jsme, co se z toho za padesát let vyvine. Proč najednou lidé dělají to, co dělají. V televizi dostanete ránu a nikomu se nic nestane a mnozí si myslí, že i ve skutečném životě lze někoho praštit a on se hned zvedne jako v akčním filmu. Kupodivu se ale setkávám v mém rodném Pavlíkově s dětmi, které se proti tomu vizuálnímu teroru bouří… 6 Jak jste se v pubertě bouřil vy? Vzdor je přirozená věc. Bez vzdoru nemůže malíř existovat. Mít čemu čelit je dar. Mnoho věcí vznikalo ze vzdoru. Máme čemu čelit? Vizuální pakultuře. Rozvráceným hodnotám. Dřív jsme čelili demagogii svěrací kazajky totality. Četli jsme Verlaina, Baudelaira. Měli jsme svoji skupinu kluků, kam jsme nikoho nepustili. Byli jsme vzdorovití, ale neokázale. Pokusím se to stručně ilustrovat velkým příběhem. Na hodině krásného písma jsme psali citáty. Profesor Landa, který nás učil psát ozdobnými pery, nám řekl – Jaké jste měl dědečky a babičky? Já jsem viděl kolem sebe jen samou dřinu. Můj táta byl z Chodska, to jméno Anderle asi pochází z dob, kdy se ze západu prosekala ta první cesta od Regensburgu. Tam ve Švábsku je hodně Anderlů. Díly na Klenčí, odkud pocházel, tam se lidé jen dřeli. V Pavlíkově u Rakovníka, odkud pocházela moje maminka, to bylo to samé. Od rána do pozdního večera těžká dřina. Maminka poznala tatínka v době, kdy vařil mýdlo ve fabrice Otta v Rakovníku. Maminka zase spravovala domácnost právě u továrníka Otty. V Rakovníku se chodilo korzovat na rakovnické náměstí a tam potkala mého tátu Adama. Potom přišel Štědrý večer v roce třicet pět a továrníkovi odjeli do Prahy. Maminka mi vyprávěla, jak v přepychovém voze Praga nebylo topení, a tak balila panu továrníkovi nohy do deky. Protože byly závěje, tak nemohla ten večer sedm kilometrů do Pavlíkova a zůstala ve vile. A taky někdo musel vilu hlídat. Byly tam ten večer dvě. Ottovi měli ještě vychovatelku, Němku, ta učila továrníkovy děti německy. K večeru je přišli navštívit jejich mládenci. Pak přišla ta atmosféra večera… Jednou mi maminka řekla – já se ti musím k něčemu přiznat. Ty jsi byl počatý na Štědrý večer třicet pět ve vile továrníka Otty. Já jsem se dámy volaly – Jiříku, tady mě to pálí, tak přiběhnout a vyfouknout páru. Proto to mé zaujetí lidskou tváří. Já jsem totiž těm chlapům hleděl zblízka do tváře. Věděl jsem, kde má legionář pan Bureš bradavici. Ti legionáři…to byla krása. Otčím hrál na housle, proto mě v umění podporoval. Ale současně s tím mě rodiče vedli i k tomu, abych poznal opravdovou dřinu. Na jaře nebo po dešti jsme vyjížděli na pole sbírat kameny. Jako malý kluk jsem dával šutráky do košíku a vysypával do dolíků kolem cest. Nebo když nám hajný povolil vykácet souše za vesnicí v lese. To byla strašná dřina. Nebo chmel. Byla to také nesmírná dřina, ale jako děti jsme si mohly vydělat. Nedokázal jsem to, co moje babička – že načesala za den čtyřiadvacet věrtelů. Já jich schvácený načesal jedenáct, ale měl jsem jedenáct korun, což byly tehdy velké peníze. To bylo dětství vesnického kluka. Z pohledu dnešních dětí nepochopitelné. Tolik dřiny. Ale je to dobře. Pokládáte si někdy otázku, jak by se vyvíjel svět, jak by se vyvíjel váš život, kdyby se v určitém okamžiku nestalo to, co se již stalo? To je vždy, když člověk čte dějiny. Stále si říkáte – kdyby. Naše generace stále nesla bolestivě to, že když končila válka, tak věci šly tak, jak šly. Ale kde by byla naše země, kdybychom přijali Marshallův plán, kdybychom nepřijali diktát Sovětského svazu… To jsou drásající kdyby. Kdybychom šli po válce dál plynulým vývojem, jak bychom žili dnes? Takové kdyby nás pronásledovalo celou dobu dospívání. Dodnes se z toho nemůžeme vylízat. Tato země má fatálně těžkou minulost, kterou nikomu nevysvětlí- Jiří Anderle *14. září 1936 v Pavlíkově u Rakovníka 1951–1961 studuje v Praze na Vyšší škole uměleckého průmyslu a na Akademii výtvarných umění malbu a grafiku • 1961–1969 je činný v Černém divadle Jiřího Srnce. Se souborem cestuje po Evropě, Austrálii, Africe a Americe • 1966 první samostatná výstava v Oblastní galerii Liberec a v Galerii na Karlově náměstí v Praze, účast na výstavě pořádané ke kongresu AICA v Praze »Aktuální tendence českého výtvarného umění« • 1967 poprvé se účastní mezinárodního bienále grafiky v Lublani. První samostatná výstava v zahraničí: Galerie im Centre Göttingen • 1969 poprvé získává ceny na mezinárodních bienále grafiky Krakov a Lutych, účast na výstavě »Pocta Albrechtu Dürerovi k 500. výročí narození« – Společnost Albrechta Dürera Norimberk • 1969–1973 asistent profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře na VŠUP Praha • 1981 grafiky z cyklu Iluze a realita získávají Grand Prix na bienále v Lublani • 1982 obrazy ze stejného cyklu jsou vystaveny v Centrálním pavilonu bienále v Benátkách na tematické výstavě »Umění jako umění – trvání díla«, Švédské národní muzeum Stockholm vystavuje retrospektivu jeho grafického díla • 1983 účast na 1/2006 výstavě »Česká kresba 20. století« v Centre Georges Pompidou v Paříži • 1984 další prezentace Anderleho díla v Centrálním pavilonu bienále v Benátkách na tematické výstavě »Umění v zrcadlení« • 1995 Národní galerie v Praze vystavuje v Paláci Kinských retrospektivu grafiky a kresby • 1996 retrospektiva malby v Císařské konírně Pražského hradu • 2000 výstava »Na závěr milénia« v Kongresovém centru v Praze. Jiří Anderle žije a pracuje v Praze • 2003 Slavnostní otrevření Galeire Anderle v Pelléově vile v Praze 6. Expozici tvoří dialog 250 afrických artefaktů s retrospektivou díla. J. Anderleho Zastoupení ve sbírkách (výběr): Amsterdam, Stedelijk Museum – Berlin, Nationalgalerie – Bruxelles, Musée de l'Art Moderne – Firenze, Galleria degli Uffizi – Köln, Wallraf Richartz Museum – Ljubljana, Moderna galerija – London, The Victoria and Albert Museum – New York, The Museum of Modern Art, The Metropolitan Museum of Art – Paris, Centre Georges Pompidou, Musée National de l'Art Moderne – Praha, Národní galerie – Wien, Albertina – Washington, Library of Congress, National Gallery atd. 7 jsem s tímto faktem denně konfrontován. Vždycky jsem to ale zavrhl. Říkal jsem si – nebuď srab, kdyby utekl každý, kdo by tu zůstal. Naše Černé divadlo začínalo Na Zábradlí. Garderobiérku nám dělala Olinka, první žena Václava Havla. Vašek tam dělal kulisáka, od té doby jsme se začali kamarádit. On na to měl rčení: „Proč já bych utíkal. Ať odejdou ti, kteří nás do toho maléru dostali. Já odcházet nebudu." I to člověk musel řešit. Když jsme jako Černé divadlo někam přijeli a přišli za námi Češi, třeba v Austrálii, na první pohled šťastní, spokojení. Ale když roztáli, tak jsme poznávali, jak velký je jejich stesk po domově. Možná nové generace mají jinou mentalitu. My ale měli a máme své kořeny asi hluboko zapuštěné. te. Třeba v Dánsku, kde jsme byli s Černým divadlem, tak nám říkali – co si stěžujete, máte v Praze krásná divadla, dali jste světu tolik velikánů – Dvořáka, Smetanu. My jsme ale říkali – víte, my žijeme ve strašné nesvobodě. Víte vy, co je to uliční důvěrník, který na vás všechno donáší? Oni koukali, oni to nechápali. To je nesdělitelné. Jako dnes patnáctiletý člověk nepochopí Tuzex. Když jsem v roce 1951 začal chodit do vyšší školy uměleckého průmyslu, ještě běžely politické procesy. Místo výuky nám ve školním rozhlase pouštěli přenosy ze soudní síně, kde řval prokurátor Urválek. Snad proto jsme se vnitřně vzbouřili. Žili jsme kulturněji. Obrátili jsme se do sebe. Každý z nás hledal únikové cesty, víc jsme četli. U spolužáka Kováře byl každý, kdo neznal Baudelaira a jeho Květy zla, blbec. Což jste asi být nechtěl. Jistě, já jsem nechtěl být blbec. Tak jsem se sháněl po Květech zla, přečetl jsme si Nezvalova Edisona, Apolinaira a tak dále. Pak jsem už sám chodil po antikvariátech a hledat literaturu. Víte, když nás chtěli kantoři seznámit s uměním 20. století, museli knihy nosit z domova, protože ve škole ty knihy nebyly. Picasso, Gauguin, van Gogh. Každý večer jsem seděl u rádia a věděl jsem, že ve středu vysílá Frankfurt hudbu 20. století. Tak jsem poznával Weberna, Stockhausena, Luigi Nono a další. Byl jsem z generace odchované jazzovou muzikou. Tu hráli na krátkých vlnách, dodnes vidím na stupnici ty metry – na 41 nebo 31 metrech. Vysílač Tanger a Thessalonniki. Hrávaly tam bigbandy a malé jazzové skupiny, věděl jsem, co nahrává Mulligan, Count Basie, Louis Armstrong. Žili jsme sice za železnou oponou, ale nebyli jsme neinformováni. Možná jsme byli více informováni než ti kluci na Západě, kteří to měli denně. Kde jsou vaše osobní kdyby? Uvědomuji si kladné stránky svého osudaběhu. Kdyby se nenašel třídní učitel Mostecký na měšťance, tak bych skončil jako malíř pokojů v Pavlíkově u Rakovníka. Všichni ostatní kluci šli buď na horníka, nebo do JZD. Ale pan učitel řekl – ne , ty máš talent, ty půjdeš do Prahy studovat malířství. Ty výhybky mého osudu přehodil on. Z těchto šťastných zřetězení se sestává život. V nově otevřené Galerii Smečky najdete perly české koláže Hřbitov za zdmi vašeho domu a vaše obrazy – nemají něco společného? Nechci použít slovo »záhrobí«, ale vy asi hledáte v těch obrazech minulost. To byl cyklus, který jsem udělal v roce 1982. Jak reagovat na to, v čem jsme žili, v tom temnu? Objevil jsem v jednom pražském antikvariátu fotografii vojáka a snažil jsem se vejít do oblasti, kam fotoaparát nemůže. Vojáky jsem svlékl a namaloval jsem jejich příběh. Co se s nimi asi mohlo stát. To ale stále zřejmě neodpovídá na otázku, proč mne přitahuje minulost. To je vlastně ta stále přitahující otázka – co tady bylo? Co bylo zde, kousek ode mne, v Šáreckém údolí? Tady kdysi pobíhali Keltové, kteří nám zanechali krásné skalní rytiny. Já se pohybuji ve vizích do budoucnosti, ale minulost mě stále láká. Jak to namaloval už Gauguin – co jsme, odkud přicházíme, kam jdeme… Chtěl jsem někdy emigrovat? Ne, ale myslel jsem na to, pochopitelně. Byl Galerie Smečky Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1 Otevřeno: úterý–sobota: 12–19.30 hodin Tel.: 222 210 268 • e-mail: [email protected] www.galeriesmecky.cz Galerie Smečky galerie. V podzemních prostorách ji doprovází výstava souboru neznámých koláží Jiřího Koláře ze znovuobjevené publikace FIT Prague 1970. „První výstava v Galerii Smečky názorně předvádí, jaké cenné akvizice se v souboru koláží Pražské plynárenské nalézají. Zároveň je určitou společnou poctou oběma vystavujícím, nedávno zesnulým umělcům, kteří se do oboru koláže jako výtvarného prostředku příznačného pro dvacáté století, v českém prostředí zapsali snad nejvýrazněji a posunuli ji vlastním směrem o notný kus cesty dál,“ řekla při zahájení kurátorka výstavy PhDr. Marie Klimešová. Pavel Hrabica • Foto: Petr Hejna jž • Foto Petr Hejna Jak často čtete časopis (vyjádřeno v %) Občas 23 % Poprvé 5 % Pravidelně 72 % Primátor Prahy Pavel Bém, garant výstavy Jaroslav Kořán, ředitel společnosti Gallery a generální ředitel Pražské plynárenské Milan Fafejta slavnostně otevírají Galerii Smečky a zahajují první výstavu ražská plynárenská, a. s., otevřela 8. prosince 2005 v ulici Ve Smečkách v Praze 1 nové kulturní, společenské a propagační středisko. Jeho součástí je Galerie Smečky, jejímž hlavním cílem je postupně veřejnosti představit unikátní sbírku české koláže, kterou Pražská plynárenská vlastní. Společnost se od 90. let minulého století soustřeďuje na poválečnou tvorbu, především na nejvýznamnější a nejznámější domácí autory, pro které byla právě koláž typickým a hlavním projevem. Kromě reprezentativního souboru koláží Jiřího Koláře zahrnuje sbírka Pražské plynárenské díla Ladislava Nováka, Karla Trinkewitze, Adolfa Hoffmeistra, Eduarda Ovčáčka, Libora Fáry, Běly Kolářové, Čestmíra Kafky, Josefa Hampla, Věry Janouškové, Ivo Medka, Jaroslava Vožniaka, Josky Skalníka a řady dalších umělců. Vydatným pomocníkem v odborně fundovaném budování tohoto konzistentního přehledu českých kolážistů je Pražské plynárenské od samého počátku až do současnosti společnost Gallery, vedená Jaroslavem Kořánem. Kolekci v současné době tvoří přes 250 exponátů. Pro provozování galerie a společenského střediska bylo vytipováno a získáno do dlouhodobého pronájmu přízemí a suterén domu Ve Smečkách 24, který je ve vlastnictví Městské části Praha 1. Galerie splňuje všechny požadavky na podobná zařízení, je vybavena vhodným vytápěním a regulací vlhkosti i kvalitními světelnými podmínkami, které vyhovují přísným parametrům na profesionální péči o umělecké předměty z papíru. Koláže ze sbírky Pražské plynárenské jsou na místě přístupné k nahlédnutí jak laické veřejnosti, tak ke studijním účelům pro odborníky, plánují se zápůjčky jednotlivých děl i celých souborů pro výstavy mimo galerii. Součástí galerie se výhledově stane postupně budovaná knihovna s knihami a katalogy, věnovanými koláži. Sousedství divadla Činoherní klub umožní v budoucnu pořádat některé společné akce. První výstavou v Galerii Smečky je expozice děl dvou snad nejvýraznějších postav české koláže – mezinárodně uznávaného a po celém světě vystavovaného Jiřího Koláře a jeho mladšího souputníka Ladislava Nováka. Výstava s názvem »Znovu spolu« potrvá do 30. března 2006 a je umístěna v přízemí P Pro čtenáře je velmi zajímavé (vyjádřeno v absolutních hodnotách) 200 180 Jak jste hodnotili náš časopis 160 140 Od začátku října do 18. listopadu 2005 probíhala anketa časopisu U Plynárny 500. Redakční rada časopisu zajímá, jak vy, naši čtenáři, časopis hodnotíte, co se vám líbí, a co naopak nelíbí, a také jsme vám dali prostor pro připomínky a náměty na články, které byste si v našem časopise rádi přečetli. 120 Ankety se zúčastnilo celkem 241 z vás a vaše náměty byly opravdu zajímavé. Z hodnocení vyplynulo, že nejoblíbenější jsou rubriky »Aktuality«, »Historie«, »Soutěže« a »Technika«. Všem, kteří nám poslali vyplněné anketní lístky, velice děkujeme a budeme se snažit na základě vašich připomínek a námětů kvalitu časopisu zlepšovat. Slíbili jsme vám, že 5 z vás odměníme pěknými dárky od Pražské plynárenské, a. s. 40 Sekretariát redakční rady vylosoval: Petr Laurich, Praha 8, Iveta Broncová, Praha 10 Miroslav Pejšek, Praha 4, Monika Holá, Praha 9 Ing. Milan Pudelka, Praha 10 Gratulujeme! 8 100 80 60 20 0 185 130 61 76 89 Aktuality Dění v PP, a. s. Rozhovory s akcionáři Rozhovory s vedením společnosti Návštěvy u zákazníků a starostů Technika 154 139 149 109 179 161 Zákaznické karty Rozhovory se známými osobnostmi Pomáháme podporujeme Historie Soutěže 1/2006 Jaroslav Kořán a generální ředitel Národní Galerie Milan Knížák v rozhovoru nad vitrínou s publikacemi Gallery 9 O lampářích aneb Jak se dříve »přisluhovalo« lampám pouličního osvětlení mají při tom hlídačové rychle choditi a pokud možno, vyhýbati se chodníkům. Lucerny rozsvěcují se z dola bez žebříku. Pakli se žebříku užíti musí, aby se plameny, které špatně hoří, propravily, anebo při ujímání plamenů a při čištění luceren, ať se žebřík nosí přímo vzhůru, jak náleží, i ať se dává pozor, aby se nikomu z mimojdoucích neublížilo. §. 7. Zápověď v čas služby kouřiti tabák. Zapovídá se přísně, aby nikdo v čas služby nekouřil tabáku ani cigár. Ve strážnici dovoluje se kouřiti jen do 10 hodin. §. 10. – Kterak se náležitě chovati na strážnici. Na strážnici mají se hlídačové mravně a slušně chovati, všelikého sporu mezi sebou se vystříhati a jeden druhého neurážeti. Domnívá-li se který strážník, že může sobě spravedlivě na jiného strážníka stěžovati, ať to oznámí dozorcovi a od něho ať očekává pomoc. Přísně se zapovídá, aby někdo v takových příčinách sobě sám napomáhal. Hlídačové mají také každého času střízlivi býti, aby se jich každou chvíli mohlo užívati ke službě. §. 1. – Povinnosti služební Služba hlídačův luceren při veřejném osvětlování záleží v tom, aby každého dne lucerny plynové čistili a času nočního jim přisluhovali, každý hledě sobě luceren, které jsou jemu přikázány, a jichž počet nejvýše na 60 jest ustanoven. Aby se tato služba v čas a náležitě vykonávala, z toho hlídači budou odpovídati dozorcům osvětlování veřejného a řediteli obecní plynárny, a dle případnosti jeho příručnímu, a jakožto podřízení povinni jsou těmto svým nepostředním představeným prokazovati úctu a poslušenství bez výminky. Rada městská král. hlavního města Prahy jest úřadem služebním a rozhoduje, má-li se který hlídač přijmouti nebo propustiti. §. 4. – Pravidla, když se lucernám přisluhuje. Když se v noci přisluhuje lucernám, 10 Hospodářský úřad kr. hl. města Prahy zase na Pražských obecních plynárnách požaduje v dopise z 19. 8. 1905 zajištění obsluhy osvětlení pisoáru: V nově zřízeném záchodku veřejném s pissoirem u tunelu Vyšehradského, zavedeno jest plynové osvětlování. Poněvadž následkem pokročilé doby nutno rozsvěcování a shasínání plynu opatřiti, žádá tímto hospodářský úřad, aby řiditelství plynáren, tak jako v ostatních veřejných záchodcích, dalo obstarávati rozsvěcování a shasínání plynu tamním zřízencem, jemuž uloženo jest míti péči o osvětlování ulic v nejbližším okolí. Rudolf Novák • Foto archiv a F. Bučina Obr. 2, 3 – Obsluha a údržba plynových pouličních lamp Dokončení příště Proč zemní plyn nevoní Rébus Uniká-li někde plyn, náš nos hned dostane signál – tady něco není v pořádku. Nepříjemný zápach nás okamžitě vyburcuje k činnosti. Jenže pravda je taková, že většina zemního plynu, který se ve světě vytěží, je ...(tajenka rébusu). A právě proto se do něho kvůli bezpečnosti přidávají ...(tajenka hřebenovky). Tomuto procesu se říká odorizace. Hřebenovka Legenda: 01. opak dobra 02. 1000 kg 03. vodní hra s míčem 04. opak k »měkká« 05. v hudbě jasně, čistě 06. mláďata tura domácího 07. vak s mléčnými žlázami (u krávy) 08. otcové (hovor.) 09. opak k »těžko« 10. úzká, málo prostorná 11. skupina tří hráčů 12. zručný kouzelnický kousek 13. druh slona Nezapomeňte uvést výrazné označení »Soutěž 1/2006« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. a) 2003 b) 2004 c) 2005 1. V rámci liberalizace trhu se zemním plynem v České republice se od 1. ledna letošního roku stali oprávněnými zákazníky: a) odběratelé zemního plynu v kategoriích Velkoodběratel a Střední odběratel b) všichni odběratelé zemního plynu kromě domácností. c) všichni odběratelé zemního plynu Správné odpovědi z č. 11/2005: 1b) Televizní pořad »Hledání ztraceného času« se doposud věnoval plynárenské historii 6 × 2a) Vozidlo Pražské plynárenské, vybavené přístroji, detekujícími úniky zemního plynu je Fiat Doblo 3c) Staronová synagoga je zásobována teplem z plynové kotelny, která se nachází v podkroví Židovské radnice 2. Galerie Anderle v Pelléově vile v Praze 6 byla otevřena v roce: Výherci z č. 11/2005: Růžena Šustová, Praha 9, Karel Trutnovský, Praha 8, Tomáš Voborský, Stochov. 1/2006 Cestovní kancelář SKITUR se specializuje na zimní pobyty, cykloturistiku a letní pobyty na horách. Na českém trhu působí od roku 1990 a je jedním ze zakládajících členů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Nabídka CK SKITUR obsahuje i spoustu dalších zajímavých možností, například zimní pobyty v Evropě, Kanadě a USA, cyklozájezdy v ČR a Evropě, ubytování v penzionu na Šumavě nízkonákladové letenky, dovolené na přání a mnoho dalších nabídek. Adresa: Matěchova 18, Praha 4 Odpovědi prosím zasílejte do 7. 2. 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail: [email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »CK SKITUR« a svoji zpáteční adresu i telefon. Výherci Dětské soutěže z č. 11/2005: Jaroslav Lacina ml., Blansko, Jarda Vobliza, Praha 8, Vojta Smetana, Praha 10. 3. První výstavou v Galerii Smečky je expozice děl: a) Jiřího Koláře a Ladislava Nováka b) Karla Trinkewitze a Adolfa Hoffmeistra c) Libora Fáry a Ivo Medka »Cestovní kancelář SKITUR« 1. cena: víkendový pobyt pro 1 osobu v penzionu SKITUR v Praze. 2. cena: víkendový pobyt pro 1 osobu v horské chalupě na Šumavě. 3. cena: 50% sleva na víkendový pobyt pro 1 osobu v penzionu SKITUR v Praze nebo v horské chalupě na Šumavě. Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., je poskytována sleva na zájezdy s CK SKITUR 5–8 % a 10% sleva na ubytování v horské chalupě na Šumavě a v penzionu v Praze. Pomůcka: YLO, CHIARO Odpovědi prosíme zasílejte do 7. února 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail: [email protected] Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů! Dnešní otázka Jak dlouho působí na českém trhu cestovní kancelář SKITUR? Správná odpověď z č. 11/2005: Zeštíhlení a léčba celulitidy Foto Petr Hejna Obr. 1 – Skupina lampářů v Hradci Králové v r. 1928 §. 15. Úřad služební vyhražuje sobě právo, aby mohl každého času k tomuto naučení, co se mu líbí, buď přičiniti, aneb od něho ujmouti; tím však nenabude hlídač žádného práva, aby mohl žádati vyšší mzdu. A aby toho nebylo dost, tak hlídači luceren ze své mzdy byli povinni platit i mzdu čekatelům ve stanovených sazbách za jednotlivé úkony. Oblek lampářů, podle usnesení městské rady ze dne 8. května 1866, byl podoben kroji hasičskému. Čepice měli černé soukenné (z lodenu) s městským znakem (jedna po 1,20 zl.). V létě nosili podle návrhu městského radního K. Neumanna blůzu a spodky z režného plátna (v ceně 8 zl.). K vybavení lampářů patřily potřebné pomůcky jako: kožená brašna s nářadím, žebřík, náhradní žárová tělíska, ochranný pás pro práci na vysokých kandelábrech ap. Později lampáři nosili spíše civilní obleky, maximálně se jednotnost jejich ošacení omezila na jakési plynárenské čepice. Podobně tomu bylo u lampářů i v jiných českých městech, jak o tom svědčí skupinový obrázek příslušníků lampářské profese z r. 1928 v Hradci Králové (obr. 1). K obsluze plynových lamp patřilo, vedle rozžehování, »ujímání« a zhasínání, především čištění hořáků a skleněných krytů, výměny žárových punčošek a prasklých skel, výměny a seřizování dalších dílů luceren. Tuto činnost dokreslují obrázky 2, 3, pořízené fotografy v Praze a Berlíně v první polovině 20. století. Ne vždy panovala s plynovým osvětlením spokojenost veřejnosti. Zachovala se poměrně široká korespondence zejména ze začátku 20. století, ve které jsou na plynárnu vedeny různé stížnosti a požadavky, které se samozřejmě následně promítly do zvýšení nároků na lampáře. Pro oživení tohoto článku uvádíme namátkou vybrané dva dopisy: Obyvatelé ulice Havelské si dopisem z 2. října 1900 stěžují Slavné radě král. hl. m. Prahy že: ...část Havelské ulice (Zelný trh) po desáté hodině večerní, hlavně podloubí, jsou každý den dějištěm případů, které se ve středu tak velikého města zdají nemožnými, zdržují se zde totiž pouliční nevěstky s průvodčími svými a běda obyvateli, který projíti se odváží, voláním jej na sebe upozorňují neb nadávají. Navštíví-li někdo z obyvatelů divadlo nebo nějakou jinou zábavu s rodinou, nemožno mu pro prostopášnosti zde se dějící beze studu a hněvu projíti. Celonočním osvětlením bude možno zameziti podobným zlořádům páchaným v bezprostřední blízkosti tak svatého místa, jakým je chrám sv. Havla a střed hlav. města... 1 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn« Řešení křížovky na str. 12: V Celetné ulici svítí devadesát nových plynových lamp Povinnosti lampářů a jejich vybavení Když v r. 1845 uzavřel Magistrát královského hlavního města Prahy s Vratislavskou společností pro osvětlování smlouvu o vybudování plynárny, zavedení plynového osvětlení ve vybraných ulicích a o provozování tohoto osvětlení po dobu 20 let, byla v ní zakotvena také ustanovení, která předurčovala i povinnosti lampářů. Mimo jiné zde bylo uloženo provádění kontrol, kterými budou magistrátní úředníci prověřovat kvalitu osvětlení a plnění ostatních smluvních podmínek. Za zjištěné nedostatky byly dohodnuty následující sankce: 1. Jeden zlatý za každou lampu a každý plamen v kandelábru, a) které nejsou rozsvíceny včas, ale později, než společnosti přísluší podle příslušné tabulky, b) když výška a šířka plamene udaná ve vídeňských coulech nedosahuje dohodnutých rozměrů, nebo kdyby plyn neodpovídal smluvním podmínkám. 2. Tři zlaté za každou lampu a každý plamen v kandelábru, které by nebyly vůbec rozsvíceny. 3. Padesát zlatých, pokud by zůstala neosvětlena celá ulice, třída, náměstí, či trh. Tyto sankce se pak v přiměřeném rozsahu přenášely na lampáře. Lampáři se rekrutovali z bývalých obsluhovatelů olejových svítilen, případně z bývalých městských strážníků. Lampáře mohla přijímat a propouštět pouze Rada městská král. hl. města Prahy, později tuto pravomoc převzal ředitel plynárny. Lampáři se nejdříve nazývali strážci, později hlídači luceren. Komplexní pokyny, určující povinnosti lampářů pražské obecní plynárny na Žižkově, vydala dne 27. 3. 1866, ještě před uvedením plynárny do provozu, městská rada v »Naučení v službě hlídačům luceren obecní plynárny«, což byl první obecní předpis toho druhu. Předpis, podepsaný samotným starostou královského hlavního města Prahy Dr. Bělským, stanovoval poměrně tvrdé podmínky pro »hlídače luceren«, mezi které nebylo tak jednoduché se dostat, a každý čekatel na toto místo musel se »nejprvé službě naučiti« a dokud se učil, »nemohl na obecní plynárně žádati žádné náhrady«. Že to neměli jednoduché ani již přijatí »hlídači« svědčí i výňatek z některých paragrafů: Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty ČASOPISEM 2. část Výherci z č. 11/2005: František Klimeš, Praha 3 Lada Cimplová, Praha 6 Iveta Kučerová, Praha 8 Petra Zemanová, Kovářská Lenka Wagnerová, Vestec u Prahy Připravila Zuzana Floriánová Co najdete v příštím čísle 2/2006 >Na návštěvě u zákazníka: Břevnovský klášter >Grafika roku 2005 >Historie: O lampářích – 3. část 11