Prvni pomoc

Neodkladná resuscitace
a základy první pomoci
(určeno pro Centrum Regeneračního Vzdělávání – Michal Dusil)
vypracoval :
Marek Hylebrant -zdravotnický záchranář
Neodkladná resuscitace – soubor na sebe navazujících léčebných postupů sloužících
k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby postižené náhlou zástavou krevního oběhu
s cílem uchránit před nezvratným poškozením zejména mozek a srdce.
Dočasně nahrazuje výkon srdce jako pumpy nepřímou srdeční masáží a spontánní dýchání umělou
plicní ventilací.
Resuscitaci je nutno zahájit co nejrychleji, protože bez přísunu kyslíku dochází k nezvratnému
odumírání mozkových buněk do 4 – 5 minut.
Při zástavě dýchání následuje zástava oběhu do 2 minut.
Při zástavě oběhu se dýchání zastavuje do 30 – 40 sekund.
Vždy volat l. 155!!!
Zástava dýchání
Příčiny :
1. Částečná neprůchodnost dýchacích cest – doprovázena dýchacími fenomény a vede k poškození
mozku, k sekundární zástavě dýchání a srdce.
Úplná neprůchodnost – nejsou přítomny dýchací fenomény
-
obstrukce kořenem jazyka, cizí tělesa, zubní protézy, zvratky, krevní sraženiny,
hlen, edém hlasivek, epiglotitis ( zánět příklopky hrtanové ), bronchiolitis (zánět
průdušinek)
2. Centrální útlum dýchání – způsobem
anestetiky, opioidy, sedativy a hypnotiky, těžkým
mozkolebečním poraněním, krvácením do mozku.
3. Periferní dechová nedostatečnost – těžká traumata hrudníku
Jak zjistit, že člověk nedýchá – namodralá barva kůže ( výjimkou jsou otravy oxidem uhelnatým - barva
kůže je růžová), přiložením ruky na hrudník a druhé před ústa , necítíme dýchací pohyby a proud
vydechovaného vzduchu.
Toaleta dých.cest – pokud pacient nejde prodechnout a je podezření na obstrukci DC cizím
předmětem, je třeba vyčistit dutinu ústní: otočíme hlavu na stranu ( ne u poranění krční páteře ) ,
vybereme dvěma prsty. Cizí těleso vypudíme úderem mezi lopatky nebo použijeme Heimlichuv
manévr – objetím zezadu stlačíme oblast nadbřišku proti přední části svého hrudníku. Využívá se u
stojících, sedících i ležících. Nepoužívá se u malých dětí a těhotných žen!!!
1.
Zajištění průchodnosti DC:
a) Záklon hlavy – jednou rukou tlakem na čelo a druhou tahem za bradu.
b)
Esmarchův trojitý hmat (pouze zdravotníci) – hlavu postiženého uchopíme tak, že dlaněmi na
spáncích zatlačíme hlavu do záklonu a prsty umístěnými pod bradou za úhly dolní čelisti ji silou
táhneme dopředu a nahoru, palci přitom současně v koutcích úst odtahujeme dolní ret. Tím dojde
k oddálení kořene jazyka od zadní stěny hltanu a k uvolnění DC.
Umělé dýchání z úst do úst i nosu – při dýchání z plic do plic zachránce stojí nebo klečí bokem u
hlavy, palcem a ukazovákem jedné ruky stiskne nos (při dýchání z úst do úst) a tlakem dlaně téže ruky
na čelo zajišťuje záklon. Druhou rukou tahem za bradu otevírá ústa (pro dýchání z úst do úst), nebo
naopak tlakem na bradu a palcem udržuje ústa zavřená (dýchání z úst do nosu). Vdechy jsou pomalé
( 1 až 1,5 s ), sledujeme přitom, zda se zvedá hrudník. Následuje pasivní výdech
postiženého, přičemž sledujeme, zda klesá zpět a zda je cítit nebo slyšet vydechovaný vzduch.
Zástava oběhu
Zjišťujeme nehmatný tep na velkých tepnách zejména na arteria carotis (krkavice) nebo arteria
femoralis ( tepny ve tříslech ), bezvědomí, mydriáza (rozšířené zornice).
POZOR - laici srdeční tep nevyhledávají !!!
Nepřímá srdeční masáž – pacienta položíme vodorovně na tvrdou podložku. Uprostřed hrudníku na
středu hrudní kosti působíme tlakem co nejmenší plochou dlaně.
2.
Poměr stlačení hrudníku a vdechů
Frekvence stlačení
Hloubka stlačení
- 30 : 2 (vždy)
- 100 / min
- 4 - 5 cm
Je-li náhlá srdeční zástava diagnostikována okamžitě, je možná účinná KPR bez umělého dýchání
„komprese bez ventilace".
Odlišnosti u neodkladné resuscitace dětí:
- tep zjišťujeme přiložením dlaně na hrudník (cítíme srdeční hrot) nebo na arterii brachialis (pažní
tepna). Pozor – pouze zdravotníci, laici ne !!!
– při odstraňování cizího tělesa z DC dítě uchopíme za nožičky nebo položíme na předloktí
hlavou dolů a lehkými poklepy mezi lopatky se snažíme těleso odstranit,
- umělé vdechy provádíme pouze obsahem úst a to současně do úst i nosu dítěte (pozor na
„přefouknutí“ - barotrauma),
- srdeční masáž palci lehce pod linii prsních bradavek, nebo dvěma prsty na témže místě. U
větších dětí tři prsty , dále dlaní nebo jako u dospělých (podle velikosti dítěte).
Poměry stlačení hrudníku a vdechů - novorozenec a kojenec
- od 1roku
Hloubka stlačení
Frekvence stlačení
3:1
30 : 2 (jeden zachránce)
15 : 2 (dva zachránci)
- u nejmenších dětí je maximálně 2 cm
- 100 – 120 / min
U malých dětí je 50 tepů za minutu považováno za srdeční zástavu - nutno zahájit resuscitaci!!!
3.
Zásady zahájení a ukončení neodkladné resuscitace
Neodkladnou resuscitaci zahájíme vždy:
1. u akutního stavu, je-li zástava oběhu zastižena včas a nejedná-li se o terminální stav nevyléčitelně
nemocného,
2. jestliže nejsou přítomny jisté známky smrti, není jistota o době trvání zástavy oběhu nebo chybí
informace o základním onemocnění.
Neodkladnou resuscitaci nezahájíme, jestliže :
1. nevyléčitelně nemocný je v terminálním stavu (spíše pro zdravotníky)
2. jsou přítomny jisté známky smrti: a) posmrtné skvrny – tvoří se u osoby ležící na zádech
nejprve po stranách krku, přibližně po 20 minutách. Jsou
červenofialové, lze je zpočátku vytlačit prstem.
b) posmrtná ztuhlost – tvoří se s latencí hodin.
c) rozklad a hnilobný zápach
3. došlo ke zranění neslučitelné se životem – např. dekapitace (oddělená hlava od těla)
Neodkladnou resuscitaci lze ukončit, jestliže:
1. došlo k úspěšnému obnovení základních životních funkcí,
2. NR trvající nejméně 30 minut nevedla k obnově základních životních funkcí (ukončit může pouze
lékař),
3. při naprostém vyčerpání zachránců.
Základní postup neodkladné resuscitace dospělých : A – C – B
1. Postižený je v bezvědomí – nereaguje na žádné podněty
2. Křikem přivolat pomoc (podle možností)
3. Otevření dýchacích cest (záklon hlavy tahem za bradu a tlakem na čelo)
- Pokud pacient dýchá, přesunout na bok do stabilizované polohy, volat 155 a sledovat stav
postiženého
4. nedýchá normálně (nedýchá, nebo má „lapavé“ dechy) - volat 155
5. komprese hrudníku 30x (uprostřed hrudníku, frekvence 100/min, 4-5 cm do hloubky)
6. dýchání z úst do úst nebo nosu 2x (délka vdechu – 1s, objem normálního dýchání)
7. stále opakovat poměr stlačení a vdechů 30 : 2
Základní postup neodkladné resuscitace dětí :
1. Postižený je v bezvědomí – nereaguje na žádné podněty
2. Křikem přivolat pomoc (podle možností, pokud jde o náhlý kolaps, volat 155)
3. Otevření dýchacích cest (záklon hlavy tahem za bradu a tlakem na čelo)
- Pokud pacient dýchá, přesunout na bok do stabilizované polohy a sledovat stav
postiženého
4. nedýchá normálně (nedýchá, nebo má „lapavé“ dechy) – 5 vdechů
5. bezvědomí trvá?
6. 30 : 2 – jeden zachránce, 15 : 2 více zachránců
7. Po minutě neúspěchu, volat 155
4.
První pomoc při krvácení a náhlých stavech
Krvácení – není třeba rozlišovat mezi tepenným a žilním, ale jen mezi malým a velkým (i z žilního
krvácení se může vykrvácet).Zastavení velkého krvácení má přednost před zahájením resuscitace!!!
(při resuscitaci by mohlo dojít k vypumpování krve z krevního řečiště ) Zásadně nevytahovat předměty
z ran!!!
Příznaky velké krevní ztráty:
- kůže je bledá a zpocená
- puls se zrychluje
- dýchání se zrychluje
- krevní tlak klesá
- pacient je neklidný, obluzený, v konečné fázi ztrácí vědomí.
Způsoby stavění krvácení :
Ø
Ø
Ø
Ø
krycí obvaz vytvoříme z hotového obvazového balíčku na menší krvácení (má být lékárničce).
Způsob provedení a profesionální vzhled nerozhoduje, důležitá účelnost.
tlakový obvaz na větší proud krve, případně s vystřikováním. Na ránu nejprve přiložíme sterilní
krytí, možno použit čtverec z obvazového balíčku. Na něj se položí tlakový polštářek, např.
nerozvinutý obvazový balíček, a pod tlakem se ovine dalším obinadlem. Krvácí-li rána dále, navine
se na první tlakový obvaz za silného tlaku druhý tlakový obvaz.
zaškrcení v případě nezvládnutelnosti tlakovým obvazem, je-li kde zaškrtit, nad ránou pomocí
Esmarchova škrtidla (v lékárničce). Náhradní škrtidlo - ne úzké (provaz, drát), je možno použít
něco dostatečně širokého (kravata, rukáv košile apod.). Dle nových doporučení lekářů chirurgu,
může zaškrcení trvat až 1 hodinu.
tlakové body jsou problematickou záležitostí, při vyhledávání bodů čas velice utíká.
5.
Při velkých krevních ztrátách je vhodné pacienta uložit do protišokové polohy – cca 30 – 60 sec. nohy
do pravého úhlu, pak podložit v úhlu 15-25 stupňů.
Krvácení z krkavice – pouze digitální zastavení, a to neprodleně.
Krvácení z ucha – nejčastěji při poranění hlavy ( zlomenina spodiny lební ), pacienta uložit tak, aby
krev mohla volně vytékat.
Krvácení z nosu – krev nepolykat,studený ručník do zátylku,tamponáda,Gelaspon.
Šok – život ohrožující stav, reakce organismu na nepřiměřenou zátěž – velká traumata, ztráta krve,
popáleniny, dehydratace, alergická reakce(anafylaxe), sepse, selhávání srdce.
Příznaky: tachykardie později bradykardie, hypotenze, bledá studeně opocená kůže, žízeň, pocit na
zvracení, poruchy vědomí až bezvědomí.
První pomoc: poloha protišoková, 5T – teplo, ticho, tekutiny (nepodáváme, pouze otíráme rty), tišení
bolesti, transport. Poslední 3T řeší záchranná služba!
Kolapsový stav (mdloba) – nejčastěji ve špatně větraném a teplém prostředí.
Příznaky: bledost, opocený, pocit na omdlení, nízký tlak.
První pomoc: uložit do protišokové polohy (jako u krvácení), při plném vědomí možno dodat tekutiny.
Uvolnit oděv.
Bezvědomí
Příznaky: pacient nereaguje na oslovení, nelze probudit, někdy nemusí reagovat ani na bolestivý
podnět.
První pomoc: při zachovaných základních životních funkcích uložit pacienta do stabilizované polohy
na boku. Při zvracení nemůže dojít k vdechnutí žaludečního obsahu nebo krve. Nutno sledovat
dýchání a krevní oběh, jestliže dojde k zástavě – resuscitace.
Epileptický záchvat – epilepsie
- vrozená
získaná (následek úrazu hlavy, porod kleštěmi, infekční
onemocnění mozku atd.)
–
Příznaky: pád na zem, záškuby končetin a celého těla, může být pěna z úst, dochází k zástavě
dýchání až zmodrání, toto nelze řešit.
První pomoc: podložit hlavu něčím měkkým, ale relativně tenkým, hlavu lehce přidržovat. Před, či po
záchvatu vložit mezi zuby srolovaný kapesník nebo obvaz. Nikdy neotevírat násilím ústa během křečí!
POZOR – pod hlavu nedávat ruce, mezi zuby nestrkat prsty!!! Nutno přivolat pomoc, možnost
opakování záchvatů. Po záchvatu stabilizovaná poloha.
6.
Hypoglykemické koma – stav při poklesu hladiny krevního cukru.
Příznaky: pacient bledý, opocený, pocit na omdlení až bezvědomí, někdy křeče.
První pomoc: pokud je pacient v plném vědomí a je schopen polykat, podáme sladký cukerný roztok.
Nikdy nepodáváme pacientovi nic do úst, pokud je v bezvědomí.
Infarkt myokardu – bolesti na hrudi
Příznaky: pálivá bolest za hrudní kostí vystřelující do ramene, krku, zad a levé paže. Úzkost, bledost,
studený pot, může se vyskytovat dušnost. Bolest se nemění v závislosti na pohybu.
První pomoc: pacienta uklidnit, posadit s nohama volně svěšenýma, zabránit námaze, uvolnit oděv a
nechat dýchat čerstvý vzduch. Možno podat nitráty (pozor na nízký tlak). V případě zástavy
resuscitace.
Hyperventilační tetanie – často se vyskytuje u osob se sklony k hysterii.
Příznaky: rychlé dýchání, brnění kolem úst, prstů u ruky, následně prsty „ do špetky“, až křeče.
Posléze brnění nohou. Velmi dramatické až teatrální chování.
První pomoc: uklidnit, donutit k pomalejšímu dýchání nebo přiložit pytlík na ústa a nos (je potřeba aby
pacient nadýchl zpět to co vydýchal).Tento stav neohrožuje zdraví ani život člověka.
Popáleniny – působení tepla na tkáně.
Příznaky: místo popálení může být začervenalé, s puchýři nebo až zuhelnatělá tkáň. Pacient neklidný,
bledý, kolapsový stav.
První pomoc: přerušit vliv tepla (uhasit oděv, odtáhnou pacienta z dosahu ohně), odstranit oděv, ale
jen volné části, co je přiškvařeno neodstraňovat. Místa chladit studenou vodou po dobu asi 20 minut,
sterilně krýt, obvaz prolít studenou vodou. Při obtížném, sípavém dýchání a případném modrání rtů,
sliznic a nehtových lůžek dopravit pacienta na čistý vzduch. Průběžně kontrolovat základní životní
funkce. Při zástavě nahradit resuscitací.
Intoxikace léky – zpravidla sebevražedný úmysl.
Příznaky: spavost, malátnost, bezvědomí.
První pomoc: vyvolat zvracení (má význam krátce po pozření léku).
- bezvědomí bez základních životních funkcí = resuscitace
- bezvědomí se základními životními funkcemi = hlídat zvracení, příp. stabilizovaná poloha na boku
Je třeba zajistit prázdná balení od léků, zvratky kvůli odebraní vzorků a dopis na rozloučenou.
7.
Tonutí
– postihne neplavce, vyčerpané, skok do chladné vody po pobytu na slunci -vazodilatace - způsobí
kolaps, skok do mělké vody s přerušením prodloužené míchy.
– pouze v krajním případě skákat do vody pro tonoucího, nejlépe mu něco hodit (lano,
záchranný kruh atd.). Je třeba dbát na vlastní bezpečnost
Jestliže mozek nedostává kyslík, dochází k nezvratnému odumírání mozkových buněk – to vede
k těžkému poškození mozku nebo ke smrti.
Suché tonutí – voda se nedostává do plic, dochází k laryngospasmu (trvá asi 30 s nebo až do klinické
smrti)
Mokré tonutí – uvolňuje se laryngospasmus a voda se dostává do plic.
Sladká voda – hypotonická, rychle se vstřebává do oběhu a naředí krev, což má za následek přetížení
srdce a jeho selhání a proniknutí vody do červených krvinek a jejich prasknutí (hemolýzu) a pokles
koncentrace iontů.
Slaná voda – hypertonická, nasává tekutinu z krve do plicních sklípků, dochází k plicnímu edému a
zhuštění krve.
Po úspěšné KPR i jen po vykašlávání vody je nutná hospitalizace, protože voda vymývá látku
z plicních sklípků(surfaktant), která zabraňuje jejich slepování..
První pomoc: - vytažení,při vědomí – stabilizovaná poloha,
- zástava dýchání nebo oběhu – KPR, vždy do nemocnice
Přehřátí organismu
Úžeh – důsledek nadměrné expozice přímému UV záření.
Příznaky: slabost, nevolnost, zvracení, kožní erytém až puchýře, horečka, zimnice.
První pomoc: přesunutí do chladnějšího prostředí, chlazení postižených míst. Další viz. úpal
Úpal – působení horka při selhání mechanismů k eliminaci tepla z organismu.
Příznaky: kůže zarudlá, horká, spíše suchá nebo jen slabé pocení, tachykardie- rychlá srdeč. akce,
teplota, později event. náhlá ztráta vědomí, křeče, otok mozku a smrt.
První pomoc: chladnější prostředí, poloha vleže se zvýšenou hlavou, odstranění tísnících oděvů,
chlazení povrchu těla proudem vzduchu (ventilátor) a studenými obklady, při plném vědomí podávání
tekutin, péče o dýchání
Bodnutí hmyzem
Většinou neohrožují život,pouze píchnutí do úst,jazyka a krku muže pacienta ohrozit na životě.
První pomoc: dezinfekce rány, studený obklad, možno podat antihistaminika ( Dithiaden 1 tbl), jazyk a
ústa chladit ledem.
8.
Uštknutí hadem
Zmije většinou zdravého člověka neohrozí.
Příznaky: dvě malé ranky vedle sebe mírně krvácející,okolí může být namodralé
První pomoc: uklidnit pacienta, zatáhnout končetinu blíže k srdci, tak aby krev z rány mohla
vytékat,krvácení můžeme podpořit tlakem prstů (nikdy nevysáváme ústy !!!),desinfekce rány,
Po uštknutí zmijí obecnou, by měl pacient dostat sérum do 4 hodin.
ÚRAZY
Úrazy oka
Poleptání oka
Příznaky: Prudká bolest, neklid, svírá víčko.
První pomoc: Zabránit mnutí oka, uložit na bok na postiženou strana, výplach vodou nebo Ophtalem
směrem od vnitřního k zevnímu koutku, dostatečně dlouho min.20 min. Bolest můžeme tlumit
analgetiky.
Poranění oka
Pokud je cizí těleso v ráně nikdy neodstraňujeme!!!
Příznaky: bolest, slzení, zarudnutí nebo krvácení do spojivek,zhoršené vidění.
První pomoc: poloha vleže, krycí obvaz na obě oči.
Vykloubení – nevracíme zpět,pacienta ponecháme v pozici,která mu nejlépe vyhovuje( i během
transportu do nemocnice) V některých případech je možno vytvořit závěs horní končetiny pomocí
trojcípého šátku.
Poranění páteře
Příznaky: bolest v zádech, ztráta citlivosti v dolních nebo všech končetinách, nebo ztráta hybnosti.
První pomoc: s pacientem raději vůbec nehýbeme, jen v případě bezprostředního ohrožení
pacientova života ( zástava základních životních funkcí, hořící automobil, hrozící zával nebo výbuch
pod.).Jestliže došlo k zástavě, tak resuscitace bez ohledu na možné další poškození míchy a páteře.
Jako transportní prostředek používáme pevnou a rovnou desku.
9.
Zlomeniny
Zavřené a otevřené.
Příznaky: bolest,mírný otok,někdy špatná citlivost v končetině(brnění,mravenčení)
První pomoc: nesnažíme se nijak narovnávat (možnost poškození tkání, nervů, vznik krvácení a
tukové embolie). Pacienta ponecháme v pozici v jaké je. V extrémních případech, kdy je nutný
transport, fixujeme klouby nad i pod zlomeninou improvizovanými prostředky (klacky, tyče,lyžařské
hůlky atd.) Otevřenou zlomeninu kryjeme sterilním obvazem.
Poleptání – není třeba rozlišovat mezi zásadou nebo kyselinou, vždy postižená místa oplachujeme
velkým množstvím čisté vody. V žádném případě se nepokoušíme neutralizovat opačnou chemikálií.
Při požití podáme vodu, nevyvoláváme zvracení a při zasažení oka proplachujeme.
Úraz elektrickým proudem
Střídavý proud – způsobuje popáleniny na povrchu těla, při ošetření postupujeme jako u klasické
popáleniny.
Stejnosměrný proud – prochází tělem, kde se přeměňuje v teplo a devastuje tkáně a orgány. Vždy
dbáme na vlastní bezpečnost, i při malém poranění v místě vstupu a výstupu voláme odbornou pomoc.
Při poskytování první pomoci nejdříve postiženého uložíme z dosahu působení elektrického proudu, při
zástavě srdce a dýchání zahájíme neodkladnou resuscitaci.
10.
Základní polohy při poskytování první pomoci a
transportu pacienta
Stabilizovaná poloha na boku – u pacienta v bezvědomí a spontánně dýchajícího, tato poloha
umožňuje zajistit volné dýchací cesty a zabraňuje vdechnutí např. zvratků a následnému dušení.
Postup: zachránce poklekne vedle bezvědomého, bližší horní končetinu pacienta uloží do tvaru
„svíce“. Poté ohne v kolenním kloubu vzdálenější ležící dolní končetinu pacienta. Nyní uchopí
zachránce na vzdálenější straně rameno a kyčelní krajinu a otočí ho k sobě na bok. Hlavu je v šíji
mírně zakloněná a horní končetina pod bradou pacienta.
Ortopnoická poloha – u pacienta s dušností . Většinou si jí pacient nachází sám, kdy sedí na židli a
rukama se opírá o okraj stolu.
Poloha v sedě – kardiak, pacient vsedě, dolů visící dolní končetiny.
Úlevová poloha – uvolňující bolest, většinou u náhlých příhod břišních. Pacient většinou nachází sám.
Drenážní poloha – poranění lebky a mozku, horní část těla zvýšená, hlava ve středním postavení, pro
snížení tlaku mozku.
11.
Protišoková poloha – kolaps, větší ztráta krve, vznikající šok. Pacientovi pozvedneme dolní končetiny
asi 30 cm nad úroveň těla.
12.