Literární kroužek I (3.–6. třída) – podrobná anotace

Mgr. Barbora Hronová
[email protected]
Literární kroužek I (3.–6. třída) – podrobná anotace
První pololetí 2015/2016
Délka lekcí: 60 minut
1. Co všechno máme v hlavě za slova?
Aktivity: Seznamovací hry a povídání. Společné čtení ukázky z Werichovy Úsporné pohádky
z jednoslabičných slov. Debata nad textem. Tvůrčí psaní: věty ze slov začínajících na jedno
písmeno, věty ze slov se stejným počtem slabik.
Cíle: Rozvíjení slovní zásoby a schopnosti s ní vědomě pracovat. Žáci rozvinou schopnost
hledat slova vědomě, tj. ne tak, jak je spontánně napadají, ale podle nějakého klíče. Uvedení
do tématu aktivní a pasivní slovní zásoby. Uvedení do tématu formy a obsahu.
Výstupy: Žáci vytvoří několik vět z jedno- či dvojslabičných slov a také ze slov začínajících na
stejnou hlásku. Pokud se jim bude dařit, napíší tak i krátké příběhy. Žáci debatují o tom, jak
moc pro ně byly tyto přísné formy omezující, a v čem může být naopak takové omezení
přínosné.
2. Vyprávěj!
Aktivity: Společné čtení pohádky Jak to chodí v pralese od A. Mikulky. Debata nad tím, jak
různý může být tentýž příběh z pohledu různých postav. Hra na novináře: improvizované
interview s různými postavami z textu. Tvůrčí psaní: přepsání příběhu z jiné perspektivy.
Cíle: Rozvíjení porozumění textu a schopnosti vybrat z něj podstatné informace. Rozvíjení
schopnosti vcítit se do různých postav a vidět skutečnost z různých pohledů. Rozvíjení
vyprávěcích dovedností. Žáci společně vytvoří jednoduchou osnovu vyprávění. Podle osnovy
převyprávějí text z hlediska jiné postavy.
Výstupy: Žáci písemně převyprávějí pohádku z nové perspektivy. V debatě také propojí téma
s vlastní zkušeností – kdy sami zažili, že něco nahlédli z pohledu někoho jiného.
3. Jak postavit na nohy kulhavé básničky?
Aktivity: Rozmanité hry s žertovnými básničkami pro děti. Doplňování chybějících rýmů,
skládání rozstříhaných básniček, opravování rytmických chyb, které v básních udělal zlobivý
šotek. Tvůrčí psaní: limerick. Společné čtení Skácelovy básně Kvetoucí alej. Debata nad tím,
proč asi čtou básně dospělí a k čemu jsou básně, které nejsou legrační.
Cíle: Žáci intuitivně a postupně i vědomě pracují s rytmizovanou a rýmovanou řečí. Uvedení
do tématu rýmů a do základů prozódie. Malé a nenásilné nahlédnutí do světa vážné poesie.
Výstupy: Žáci se seznámí s několika autory poesie pro děti a sami napíší žertovný limerick.
4. Není knížka jako knížka
Aktivity: Z krátkých ukázek zkusíme poznat různé formy a žánry (povídka, pohádka, loutková
divadelní hra, encyklopedie, populárně naučná literatura, cestopis, říkanka, veršovaná
pohádka...). Debata nad tím, jakou formu mají naše oblíbené knížky a také, co z toho by nás
lákalo psát. Herní aktivity, jejichž cílem bude, že si každý vymyslí formu a námět pro svou
knihu. Společná debata o tom, jak se nám nápady líbí a jak bude vypadat následující práce.
Cíle: Žáci se seznámí s rozličnými literárními žánry a formami. Spojí si látku s vlastní
čtenářskou a tvůrčí zkušeností.
Výstupy: Náměty vlastních knížek.
5. Já spisovatel
Aktivity: Hravá tvůrčí rozcvička. Začátek psaní a vyrábění (obálka, ilustrace) vlastní knížky.
Průběžné společné čtení, dávání zpětné vazby a doporučení. Tato aktivita bude s menší
časovou dotací průběžně probíhat dál i v dalších lekcích, a to i tam, kde to není přímo
uvedeno.
Cíle: Rozvíjet tvůrčí potenciál, vyjadřovací schopnosti a koncepční myšlení. Posilování vztahu
ke knize.
Výstupy: Žáci rozepíší vlastní knížku. Žáci se naučí své tvůrčí počiny průběžně sdílet, mluvit
o nich a také dávat zpětnou vazbu ostatním. Žáci se naučí debatovat i o tom, co teprve
plánují psát – budou vedeni ke koncepčnímu myšlení.
6. Jsou popisy vždycky nuda?
Aktivity: Srovnání dvou popisů, ukázky z Čapkovy Dášeňky a zjednodušeného, věcného, ale
„sterilního“ přepisu téže ukázky. Hledání a formulování rozdílů mezi texty, debata. Hry na
hádanky. Soutěž o co nejvýstižnější a nejživější popis obrázku. Pokračování v práci na vlastní
knize.
Cíle: Žáci se blíže seznámí s daným slohovým postupem a zjistí, že v literárním textu nejde jen
o mechanické, neživé popisování. Že výstižnost popisu souvisí se schopností živého a
barvitého jazyka. Cílem je také zvýšit zájem žáků o tento postup tak, aby si ho všímali i při
vlastní četbě.
Výstupy: Cvičný popis obrázku, vyhodnocení soutěže (všichni zúčastnění jsou zároveň
porotci), začlenění získaných dovedností do práce na vlastní knize.
7. Knížka nejsou jen slova (Čemu se říká interpretace 1)
Aktivity: Společné čtení ukázky z Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí a srovnání
různých ilustrací této knihy (Václav Fiala, Zdeněk Sklenář, Lucie Dvořáková) a ilustrací knih
s podobným námětem. Debata nad tím, jak ilustrace doplňují a interpretují knížku. Prohlížení
různých ukázek hezky ilustrovaných knih. Poznávačka známých ilustrátorů dětských knížek.
Tvůrčí práce: Dvojí ztvárnění krátkého, předem daného dialogu jednoduchým komiksem tak,
aby stejný text pokaždé vyzněl jinak.
Cíle: Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické postoje a argumentovat. Uvedení do
tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu. Rozšíření kulturního obzoru – ilustrátoři.
Posílení vztahu k tištěným knihám.
Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým ilustracím. Jsou vedeni k tomu, aby
argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují prostřednictvím jednoduchého komiksu
zadaný text.
8. Slova nejsou uvězněná v písmu (Čemu se říká interpretace 2)
Aktivity: Poslech a srovnání dvou nahrávek mluveného slova. Debata o tom, jak hlasité čtení
a recitace doplňují a interpretují text. Interpretační hrátky – čtení/recitace krátkých textíků
v různých náladách a s různými důrazy. Tvůrčí práce: Divadelní ztvárnění stejného příběhu ve
dvou skupinkách (krátká scénka). Srovnání těchto dvou pojetí.
Cíle: Lekce navazuje na předchozí hodinu. Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické
postoje a argumentovat. Uvedení do tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu.
Rozšíření kulturního obzoru – mistři mluveného slova.
Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým nahrávkám. Jsou vedeni k tomu, aby
argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují text prostřednictvím hlasového projevu
a dramatizace. V debatě se pokusí vlastními slovy vysvětlit, jak rozumějí pojmu interpretace
a uvést příklady.
9. Doporuč svou oblíbenou knihu: Vyrábíme knižní plakát.
Aktivity: Výroba plakátů, které budou ostatní lákat k přečtení našich oblíbených knih:
Představení vybraných oblíbených knih. Hledání stručných hesel, která knihu vystihnou a
nalákají čtenáře. Prohlížení profesionálních plakátů a komentování jejich kompozice.
Samotná výroba plakátu. Ve zbylém čase – výtvarné práce na vlastní knize.
Cíle: Žáci si vzájemně představí oblíbené knížky. V návaznosti na lekce o interpretaci zvolí pro
plakát vhodné výtvarné zpracování, které bude v souladu s duchem knížky, a vhodné
propagační heslo.
Výstupy: Plakáty, které bude možno po domluvě se školou vystavit v knihovně, na nástěnce,
zveřejnit na webu...
10. Ztraceni v překladu
Aktivity: Srovnání ukázek ze dvou různých překladů knihy Boj o ostrov od A. Ransoma.
Debata o textech a o překládání knih. Hry na překladatele: nové překlady místních názvů a
jmen postav z knihy, kterou děti znají (např. z Harryho Pottera), hra na překlady čínské poesie
z podstročníku.
Cíle: Praktické uvedení do tématu literárního překladu.
Výstupy: Žáci si uvědomí, že některé z knih jsou původní a jiné přeložené. Budou schopni
dohledat v tiráži jméno překladatele a jazyk originálu. Vyzkoušejí si s pomocí různých aktivit,
že překlad není nic definitivního, že jedno dílo lze přeložit několikrát, pokaždé trochu jinak.
Vyzkoušejí si rozlousknout nesnadné překladatelské oříšky.
11. Není jedno, jak mluvíme I
Aktivity: Hravé aktivity na procvičení dechu a mluvidel. Audio nahrávání nepřipravených
mluvených projevů. (Žáci mají bez přípravy mluvit 1 minutu na zadané téma.) Pak totéž
zadání po společné reflexi a dostatečném času na přípravu. Poslech a rozbor obojího,
srovnání připravených a nepřipravených projevů. Společné formulování kritérií pro zdařilý
připravený hlasový projev.
Cíle: Představit rozdíl mezi připraveným a nepřipraveným mluveným projevem. Formulovat
kritéria pro hodnocení zdařilosti připraveného mluveného projevu.
Výstupy: Žáci formulují kritéria mluveného projevu a snaží se podle nich vystavět vlastní
projev. Pokouší se o spontánní sebehodnocení a hodnocení druhých.
12. Není jedno, jak mluvíme II
Aktivity: Jazykolamy a hry na procvičení mluvidel. Příprava krátkých rétorických vystoupení
o knížkách. Tentokrát se soustředíme nejen na hlasový projev, ale na celkový dojem včetně
postoje, mimiky a gestikulace. Žáci pracují ve dvojicích, jeden má roli mluvčího, druhý roli
konzultanta – trenéra, který mluvčímu s přípravou pomáhá. Po každém vystoupení je
věnován dostatečný prostor zpětné vazbě. Sebehodnocení a hodnocení druhých s pomocí
předem připravených formulářů.
Cíle: Kultivace mluveného projevu. Prohloubení schopnosti sebehodnocení a hodnocení
projevů druhých. Rozšíření povědomí o tom, co druzí čtou – doporučení četby mezi
vrstevníky.
Výstupy: Rétorické slůvko, sebehodnocení, zpětná vazba.
13. Psaní o čtení – anketa
Aktivity: Společné čtení a komentování příkladů toho, jak může vypadat krátká recenze knihy
nebo filmu nebo zápis do čtenářského deníku – ukázek zdařilých i nezdařilých. Formulování
toho, co nás zaujalo a co by ve srozumitelném zhodnocení kulturního nebo čtenářského
zážitku nemělo chybět. Tvůrčí práce: anketa. Žáci v roli novináře si vymyslí otázku týkající se
četby nebo kulturních zážitků (nejnapínavější/nejvtipnější/nejnudnější knížka/film/divadlo...)
a ptají se ostatních. Ve spolupráci novinář-dotazovaný vždy formulují stručnou psanou
odpověď podle osnovy, která vyplyne z předchozí práce.
Cíle: Rozvíjení schopnosti psaní hodnotícího textu. Sdílení kulturních zážitků mezi vrstevníky.
Výstupy: Hodnotící debata nad připravenými texty. Výsledky ankety – bude možné vyvěsit na
nástěnce nebo na webu.
Inspiraci a metodologickou oporu k některým aktivitám jsem čerpala z publikace Kudy vede cesta ke čtenáři
(Věříšová I. a kol., 2007) a materiálů vzniklých v rámci projektu „Jak efektivně vyučovat průřezová témata
a současně rozvíjet čtenářství – vývoj sdružených příkladů dobré praxe pro učitele základních škol“.