Síly evropského stavebnictví

SMARTstavebnictví
Strategický Management | Analýzy | Rozhovory | Trendy
Dopad ekonomické krize na stavebnictví v 19 zemích Evropy
Srovnání vlivu krize na stavebnictví v zemích
Euroconstructu str. 15
Stavebnictví v 1. pololetí 2011
Negativní vývoj pokračuje dalším
propadem str. 10
Síly evropského stavebnictví
Žebříček největších evropských společností str. 4
září 2011
Obsah
Strategický management
Síly evropského stavebnictví
TOP 50 evropských stavebních společností................... 4
Rozhovor
Český trh je stále perspektivní...................................... 8
Výsledkový servis
Stavebnictví v 1. pololetí 2011.................................... 10
Analýza
Dopad ekonomické krize na stavebnictví
v 19 zemích Evropy..................................................... 15
V kanceláři finančního ředitele
Mají dotace z EU fondů podporovat stavebnictví?...... 18
2
Glosa na úvod
Nejsou peníze…
Prezident Barack Obama se obrátil na legendárního investora Warrena
Buffetta, aby se s ním poradil, jak podpořit ekonomiku. (HN 24. 8. 2011).
Shodují se v tom, že cestou je zvýšení výdajů na infrastrukturu, a to
zejména na stavbu cest a mostů.
Podporu investic zamýšlela i Fischerova vláda, když vyhlásila „Návrh
krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků“.
Ze 38 bodů se šest týkalo bezprostředně stavebnictví, m.j. dopravní
infrastruktury, bytové politiky, čerpání fondů EU.
Také vláda premiéra Nečase v „Programovém prohlášení vlády ČR“
vyhlásila, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo „Strategii
konkurenceschopnosti ČR – zpět na vrchol 2012 – 2020“ do záhlaví
logo 3 i, z nichž jedno i označuje infrastrukturu.
Jak je vidět, nejen v zahraničí chápou politici investice jako významný
faktor rozvoje ekonomiky. Nevím, jak to budou realizovat za oceánem,
ale vím zcela přesně, jak se to (ne)realizuje u nás.
V poslední době vrcholících příprav na uzavření státního rozpočtu
na rok 2012, se dozvídáme postupně horší zvěsti. Krácení rozpočtu
Státního fondu dopravní infrastruktury o desítky miliard, odstup od
požadavků na finanční prostředky pro program PANEL, omezování
dotačních programů pro bytovou výstavbu. A to navzdory všem
Programovým prohlášením, Návrhům, Opatřením, Analýzám,
Koncepcím, Strategiím.
Škoda, že se na to, zda má
republika peníze, nezeptají
vrcholní politici prostého občana
třeba v tramvaji. Znali by
přesnou odpověď rychle a ušetřili
by sobě i jiným spoustu času.
A tak mě napadá, kolik kvalifikovaných pracovníků na těchto
dokumentech asi pracuje, kolik papírů se potiskne, kolik hodin se vedou
jednání. Vše má ale stále jen jeden závěr: „Nejsou peníze.“
Škoda, že se na to, zda má republika peníze, nezeptají vrcholní politici
prostého občana třeba v tramvaji. Znali by přesnou odpověď rychle
a ušetřili by sobě i jiným spoustu času. A čas jsou, jak známo, peníze.
Ing. Václav Matyáš
Prezident
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
SMARTstavebnictví • září 2011
3
Strategický management
Síly evropského stavebnictví
TOP 50 evropských stavebních společností
Společnost Deloitte každoročně sestavuje žebříček největších evropských stavebních společností podle tržeb
a tržní kapitalizace. V letošním vydání této studie také analyzuje přístup největších stavebních společností
k internacionalizaci, tedy rozšíření svého působení za hranice mateřské země a dále diverzifikace, tedy
rozšíření svých činností i do nestavebních odvětví.
Hovoříme-li o internacionalizaci evropských stavebních společností
a o tom, jaký měly jejich úspěšné pokusy o diverzifikaci pozitivní vliv
na výnosy a marže, nesmíme zapomenout, že diverzifikace a rozšíření
mezinárodní působnosti něco stojí. Proto se studie také zabývá otázkou
míry zadluženosti a diverzifikace činností i jejich rozmístění.
Profily internacionalizace a diverzifikace předních dvaceti
evropských stavebních společností
Zběžný pohled na první dvacítku evropských stavebních společností
se zaměřením na míru internacionalizace a diverzifikaci činností nám
ukáže, že evropské síly ve stavebnictví můžeme rozdělit do čtyř hlavních
kategorií.
„Domácí“ stavební skupiny
Tato skupina obsahuje společnosti, jejichž primárním zdrojem výnosů je
stavební činnost na místních trzích. Mezinárodní tržby představují méně
než 40 % celkových tržeb.
Z hlediska celkových výnosů jsou prvními dvěma společnostmi v našem
žebříčku za rok 2010 společnosti Vinci a Bouygues. Mezinárodní
přítomnost obou skupin je významná (jejich celkové výnosy představují
12 449 milionu eur a 9 719 milionu eur), přesto stále generují více
než 60 % výnosů ve Francii. Podobně jejich výnosy ze stavební činnosti
představují 84 % a 74 %, přestože v posledních letech oba francouzští
giganti své portfolio činností diverzifikovali.
V menším měřítku získává společnost Peab 86 % svých výnosů ve Švédsku a rovněž se zaměřuje na výstavbu, z níž pochází 86 % jejích výnosů.
4
Mezinárodní stavební skupiny
Druhou skupinu společností tvoří společnosti, jejichž primárním zdrojem tržeb je stavebnictví za hranicemi země původu. Nejmezinárodnější
evropskou stavební skupinou je Hochtief s 87 % výnosů ze stavebnictví
získanými v Americe a Asii/Tichomoří.
Na rozdíl od společnosti Peab dosahují švédské společnosti NCC
a Skanska více než 40 % výnosů za hranicemi země. NCC působí v Dánsku, Finsku a dalších pobaltských zemích. Skanska je aktivní ve Velké
Británii, východní Evropě a v Jižní a Severní Americe.
100%
90%
Non-construction revenues / total revenues %
Po úvěrové krizi v roce 2008 a pokračujícím ekonomickém poklesu
představovaly roky 2009 a 2010 i pro evropské stavebnictví těžké
období. Ekonomický pokles výrazně ovlivnil odvětví nemovitostí ve většině evropských zemí a odrazil se i ve výstavbě veřejné infrastruktury.
Sektor stavebnictví je velmi rozmanitý a v průběhu let prokázal, že
je schopen inovace. Většina společností, které analyzujeme, předpokládala, že dojde k vyčerpání jejich tradičních obchodních modelů,
založených na domácí výstavbě pro veřejný sektor nebo pro realitní
developery. Dokázala tak úspěšně rozšířit obchodní činnost z hlediska
geografického rozmístění i prováděných činností.
80%
Enka
70%
60%
50%
ACS
"Domestic"
Conglomerates
Eiffage
Ferrovial
FCC
Bilfinger
Sacyr
Carillion
40%
International
Conglomerates
Acciona
Balfour
Beatty
30%
OHL
Bouygues
20%
Peab
Vinci
"Domestic"
Construction
Groups
10%
10%
20%
30%
40%
International Construction
Groups
Skanska
Bam
NCC
Yit
50%
60%
70%
Hochtief
Strabag
80%
90%
International revenues / total revenues %
Omezená velikost místních trhů nutí finskou společnost Yit, rakouskou
společnost Strabag a dánskou společnost Bam Groep rozvíjet svou
činnost i v jiných evropských zemích.
Hovoříme-li o internacionalizaci evropských
stavebních společností a o tom, jaký měly jejich
úspěšné pokusy o diverzifikaci pozitivní vliv
na výnosy a marže, nesmíme zapomenout, že
diverzifikace a rozšíření mezinárodní působnosti
něco stojí.
100%
Po úvěrové krizi v roce 2008
a pokračujícím ekonomickém
poklesu představovaly roky 2009
a 2010 i pro evropské stavebnictví
těžké období.
„Domácí“ konglomeráty
Třetí skupinu tvoří společnosti, které obohatily své obchodní portfolio
o nestavební činnosti, ale provádějí většinu obchodní činnosti na domácích trzích.
Španělské společnosti ACS, Acciona a Sacyr rozšířily svou působnost na zahraniční trhy, v roce 2010 však téměř 70 % svých činností
prováděly nadále ve Španělsku. Kromě mezinárodní expanze také
diverzifikovaly svá obchodní portfolia. Poskytují služby v oblasti ochrany
životního prostředí, jako je likvidace odpadů nebo úpravny vod, služby
související s energiemi a realizují dopravní nebo infrastrukturní projekty.
V důsledku této změny nepřesahují výnosy ze stavební činnosti 60 %
celkových výnosů. Společně s konsolidací společnosti Hochtief v roce
2011 provádí společnost ACS radikální změnu svého profilu a její
očekávané mezinárodní tržby představují 66 %. Konsolidace společnosti
Hochtief v roce 2011 posunuje ACS na očekávanou první příčku v žebříčku Deloitte podle tržeb.
Diverzifikace společnosti Carillion se zaměřila na poskytování podpůrných služeb a společnost Eiffage dosáhla významné pozice
v energetickém a koncesním sektoru. Obě společnosti generují více než
40 % svých výnosů z nestavebních činností, ačkoli je vzhledem k jejich
umístění musíme považovat převážně za domácí.
Společnost Enka dosáhla významné pozice v Rusku, ačkoli turecký trh
stále přináší více než 70 % jejích celkových výnosů. Z hlediska činností
je společnost Enka nejdiverzifikovanější kotovanou evropskou stavební
skupinou. Její zaměření na energetický sektor, obchod a výrobu způsobilo, že tradiční stavební činnost představuje v roce 2010 méně než
25 % jejích celkových výnosů.
Devět ze stavebních společností vyhodnocených
ve studii Deloitte v roce 2010 získává přinejmenším 50 % svých výnosů z nestavebních činností.
Jedenáct z nich generuje nejméně 40 % výnosů
v zahraničí.
Mezinárodní konglomeráty
Poslední skupinu tvoří společnosti, které jsou vysoce diverzifikované
a mají významné mezinárodní tržby.
Ferrovial a OHL dosahují téměř 70 % svých výnosů za hranicemi Španělska a jsou výrazně diverzifikované. Více než 60 % výnosů společnosti
Ferrovial pochází z nestavební činnosti, zejména služeb v oblasti
ochrany životního prostředí, letištních a infrastrukturních projektů,
ve Velké Británii, Polsku a Severní Americe. Společnost OHL provádí
významné stavební činnosti v USA, Alžírsku a na Blízkém východě
a je velice silná v Mexiku a Brazílii, kde má výrazný podíl její koncesní
činnost.
SMARTstavebnictví • září 2011
5
Strategický management
Společnosti FCC a Balfour Beatty získávají přibližně 50 % svých výnosů
na zahraničních trzích a z nestavebních činností. Diverzifikace FCC
se zaměřila zejména na služby v oblasti ochrany životního prostředí
v Rakousku, Německu, Velké Británii a východní Evropě. Balfour Beatty
má silné postavení v Asii a Severní Americe a svou stavební činnost
obohatila o poskytování odborných a podpůrných služeb.
Bilfinger působní na pěti kontinentech a získává přibližně 58 % svých
výnosů na zahraničních trzích. Tato německá skupina svou činnost rozšířila o průmyslové a energetické služby, které představují téměř 50 %
výnosů skupiny za rok 2010.
V roce 2010 vykázala stavební činnost předních
kotovaných evropských stavebních společností
ve většině případů marže od 3 % do 5 %.
Posouzení marží uvedených v přehledu evropských sil ve stavebnictví za rok 2010 tuto představu potvrzuje. První tři skupiny z hlediska
ziskovosti podle tržeb (OHL, Enka a Ferrovial) jsou zároveň mezi deseti
předními skupinami s nejvyšší diverzifikací výnosů.
100%
90%
Non - construction revenues / total revenues %
Stavební průmysl měl historicky relativně nízké marže z důvodu
vysokého počtu společností působících v sektoru a velké konkurence
na místní i mezinárodní úrovni. Diverzifikace evropských stavebních
společností se zaměřuje na činnosti s vyššími maržemi a stabilnějšími/
prognózovatelnějšími peněžní toky.
80%
Podobně vykazují společnosti Acciona, Sacyr, Eiffage, ACS, FCC,
Bilfinger, Carillion a Balfour Beatty vyšší průměrnou ziskovost než
Yit, NCC, Skanska, Peab, Hochtief, Strabag a Bam, protože jsou více
diverzifikovány.
Enka
70%
ACS
Ferrovial
60%
Acciona
Bilfinger
50%
Carillion
40%
Eiffage
FCC
Balfour
Beatty
Sacyr
Vinci a Bouygues vykazují celkovou ziskovost z hlediska tržeb ve výši
10,3 % a 5,6 %, ale jejich nejvyšší ziskové marže pocházejí z nestavebních činností.
OHL
30%
Bouygues
20%
Peab
10%
Hochtief
BAM Strabag
2%
Vinci
Skanska
NCC
4%
Yit
6%
8%
10%
12%
14%
16%
18%
20%
EBIT/ total revenues %
Diverzifikace evropských stavebních společností
Stavební průmysl má cyklický profil, který je výraznější než cyklus
ekonomiky jako celku. To je způsobeno převážně historickou závislostí na investicích do infrastruktury a na bytové a nebytové výstavbě,
hlavních oblastech činnosti stavebního průmyslu. Tato cyklická povaha
působí řadě společností významné finanční potíže v dobách recese a je
hlavním důvodem, proč v posledních letech realizuje mnoho evropských stavebních společností diverzifikační strategii.
Ačkoli se na první pohled může zdát, že stavební společnosti rozšířily
svou nabídku o řadu nesourodých činností bez společného jmenovatele, při bližším zkoumání dojdeme k závěru, že tyto činnosti doplňují
stavebnictví řadou služeb v průběhu celého cyklu projektu. Tyto činnost
mají přímo či nepřímo určité společné vlastnosti:
•• Sdílí klienty ve stavebnictví (centrální vláda nebo místní orgány státní
správy). Diverzifikace zahrnuje činnosti související s řízením dlouhodobých smluv.
•• Činnosti, které mohou sloužit jako zdroj smluv pro další oblasti
poskytovaných služeb (stavebnictví, údržba, správa, koncese).
•• Usilují o stabilní či prognózovatelné peněžní toky, které umožňují
vyšší využití budoucích investic.
•• Tyto činnosti se finančně doplňují se stavebnictvím (velké marže EBITDA a stabilní/prognózovatelné peněžní toky, které umožňují vysoké
využití investic oproti nižším maržím, ale s velkým penězotvorným
potenciálem bez využití investic, jak je tomu v případě stavebnictví).
6
Společnost Deloitte průběžně sleduje evropské stavební
společnosti, analyzuje stavební trh a následně popisuje
situaci ve stavebním sektoru v publikaci nazvané Síly
evropského stavebnictví (v originále European powers
of construction), která je k dispozici ke stažení
na webových stránkách společnosti Deloitte (sekce
Průmyslová odvětví / Nemovitosti).
Miroslav Linhart je senior
manažerem skupiny zaměřené
na služby podnikům z oblasti
nemovitostí a stavebnictví.
[email protected]
Helena Kolarova se ve
společnosti Deloitte zaměřuje
na zvyšování efektivity
stavebních firem.
[email protected]
Top 50 evropských stavebních společností podle tržeb
Pořadí
Společnost
Země
Tržby
(€ m)
EBITDA
(€m)
EBIT
(€ m)
Tržní
kapitalizace
(€ m)*
1
Vinci SA
Francie
33,376
5,052
3,429
23,694
2
Bouygues SA
Francie
31,225
3,701
1,760
12,122
3
Hochtief AG
Německo
20,159
1,643
715
4,451
4
ACS, Actividades de Construccion y Servicios, SA
Španělsko
15,380
1,500
1,077
10,773
5
Eiffage SA
Francie
13,553
1,852
1,041
3,806
6
Skanska AB
Švédsko
12,815
735
572
6,040
7
Strabag SE
Rakousko
12,777
735
299
2,516
8
Balfour Beatty Pic
Velká Británie
12,288
422
240
2,637
9
Ferrovial SA
Španělsko
12,169
2,514
1,514
6,951
10
Fomento de Construcciones y Contratas SA (FCC)
Španělsko
12,114
1,435
774
2,931
11
Bilfinger Berger SE
Německo
8,007
511
343
2,852
12
Koninklijke Bam Groep NV
Nizozemí
7,611
206
(30)
1,261
13
Acciona SA
Španělsko
6,263
1,211
527
4,667
14
Carillion PLC
Velká Británie
5,991
265
227
1,819
15
NCCAB
Švédsko
5,182
236
236
1,965
16
Obrascon Huarte Lain SA (OHL)
Španělsko
4,910
1,005
700
2,763
17
Sacyr Vallehermoso SA
Španělsko
4,820
572
394
3,530
18
Peab AB
Švédsko
4,004
234
158
1,791
19
Yit Oyj
Finsko
3,788
256
221
2,500
20
Enka Insaat Ve Sanayi AS
Turecko
3,555
584
505
7,122
21
Taylor Wimpey Pic
Velká Británie
3,034
220
215
1,396
22
Porr Group
Rakousko
2,826
103
49
280
23
Heijmans NV
Nizozemí
2,680
83
48
402
24
Barratt Developments Pic
Velká Británie
2,450
71
61
339
25
Morgan Sindall Pic
Velká Británie
2,386
89
64
523
26
Kier Group Pic
Velká Británie
2,315
107
102
1,186
27
Interserve Pic
Velká Británie
2,182
123
87
393
28
Impregilo Spa
Itálie
2,062
282
224
896
29
Astaldi Spa
Itálie
2,045
230
174
527
30
Mota Engil Sgps SA
Portugalsko
2,005
237
132
377
31
Veidekke Asa
Norsko
1,972
98
53
797
32
Lemminkainen Oyj
Finsko
1,892
65
29
491
33
Persimmon Pic
Velká Británie
1,829
150
145
1,519
34
Ellaktor SA
Řecko
1,753
279
167
618
35
Implenia AG
Švýcarsko
1,731
82
53
415
36
Galliford Try Pic
Velká Británie
1,390
37
33
319
37
Teixeira Duarte Engenharia e Construgoes SA
Portugalsko
1,380
150
84
272
38
Ballast Nedam NV
Nizozemí
1,359
45
18
163
39
Keller Group Pic
Velká Británie
1,246
99
50
451
40
Costain Group Pic
Velká Británie
1,191
37
34
185
41
Bauer Aktiengesellschaft
Německo
1,132
166
88
613
42
Mt H0jgaard
Dánsko
1,114
30
13
178
43
Interior Services Group Pic
Velká Británie
1,106
16
13
64
44
Polimex Mostostal SA
Polsko
1,048
63
40
407
45
JM AB
Švédsko
958
95
95
1,303
46
Trevi Group
Itálie
953
137
84
554
47
Grupo Soares Da Costa SGPS Sa
Portugalsko
894
88
50
88
48
Bellway Pic
Velká Británie
876
60
58
923
49
Grupo Empresarial San Jose SA
Španělsko
852
68
25
350
50
J&P-Avax SA
Řecko
791
80
80
96
* květen 2011
SMARTstavebnictví • září 2011
7
Rozhovor
Český trh je stále perspektivní
říká v rozhovoru Petr Čížek,
generální ředitel společnosti
Swietelsky stavební, s.r.o.
Jak jste ve Vaší firmě pociťovali příchod krize v roce 2008 a jak
vidíte současnou situaci na trhu?
Faktem je, že krize se v naší firmě projevovala postupně. Ačkoliv
v průmyslových odvětvích byla krize už zřetelná, stavebnictví pořád
ještě fungovalo hladce. Společnost Swietelsky má v České republice dvě
divize – pozemní stavitelství a silniční a inženýrské stavitelství. Divize
pozemního stavitelství, orientována primárně na privátní investory,
byla postižena již v roce 2008, kdy produkce klesla téměř na polovinu.
V letošním roce už produkce zase stoupá, uvidíme, jaká bude nálada
privátních investorů i v souvislosti se současnými otřesy na burzách.
Silniční a inženýrské stavitelství v podstatě v roce 2008 krizi
nepociťovalo, první náznaky přišly v roce 2009, kdy se krize už
pomalu začala projevovat. K silnému útlumu došlo až v roce 2010.
Vše je způsobeno rapidním poklesem zakázek. Naše divize silničního
a inženýrského stavitelství je závislá na veřejných zakázkách. Podíl
privátních investorů je minimální. Realizovali jsme ještě zakázky vyhrané
v minulých letech, ale stavby se postupně jen dodělávaly. Od roku 2009
není vypsána prakticky žádná větší zakázka v silničním stavitelství.
Jaký je Váš názor na vývoj poptávky v budoucnosti?
Já vidím výhled poměrně pesimisticky. Ještě koncem loňského roku,
jsem si myslel, že by mohlo dojít k oživení poptávky někdy v roce 2012.
Nyní ale vnímám, že k tomu nedojde a rok 2012 bude také špatný.
Z mého pohledu se nyní naše vláda nechová úplně zodpovědně.
Například Němci do infrastruktury investují hodně. Jsem schopen to
porovnat, protože náš koncern působí také v Bavorsku nebo Sasku.
I když bychom mohli říci, že v těchto zemích je dopravní infrastruktura
dostatečná, místní vláda do ní i nyní investuje, pomáhá tak stavebnictví
v těžkém období. U nás jsou komunikace v tragickém stavu a naše
vláda je přesvědčena, že šetření vše vyřeší. Vláda by neměla řídit zemi
operativně, ale strategicky. V žádném případě nemám na mysli stavění
pro stavění. Jednoduše řečeno čím kvalitnější bude infrastruktura,
tím kvalitnější budou podmínky pro rozvoj regionů a podporu výroby
a obchodu.
Ing. Petr Čížek je jednatelem společnosti Swietelsky stavební s.r.o.
a dlouholetým předsedou Sdružení pro výstavbu silnic. Společnost
Swietelsky stavební s.r.o. je součástí jednoho z největších
rakouských stavebních koncernů. Společnost, která na českém
stavebním trhu působí od roku 1992, má sídlo v Českých
Budějovicích a její činnost je zaměřena na poskytování komplexních
stavebních služeb, zejména v oboru dopravních a inženýrských
staveb a všech oborech pozemního stavitelství.
stavby nebo nově i železnice, v jejichž stavbě jsme v Rakousku velmi
silní. Musím ale říci, že i naše konkurence má podobnou strategii, takže
to není úplně jednoduché.
Jak vnímáte „cenovou válku“ a jak se s ní vypořádáváte?
Všechny firmy vám budou tvrdit, že kalkulují rozumně a nejdou pod
náklady, ale podle mě to tak není. Nedávno jsme například připravovali
první projekt na stavbu železnice, cena projektanta byla dvě miliardy,
naše nabídka jedna celá tři miliardy a vítězná nabídka byla osm set
milionů. Taková cena ale nemůže být podle mého názoru pro firmu
bezpečná z pohledu pokrytí všech nákladů a rizik a je pod náklady.
Taková je ale momentálně situace na trhu a tvrdý konkurenční boj.
Na jaké segmenty či zákazníky se tedy nyní zaměřujete?
Jak je podle Vás možné stavět za osm set milionů, když
projektant odhadne cenu na dvě miliardy?
Počet zakázek, které momentálně máme se snižuje a my musíme hledat
jiné segmenty trhu, kde se můžeme uplatnit. Musím říct, že kraje, jako
majitelé silnic druhé a třetí třídy, se chovají k tomuto majetku, který
dostaly od státu v zuboženém stavu, zodpovědně. Když se vyčleňoval
majetek státu do majetku krajů, tak jsme jako silničáři byli hodně proti,
protože jsme měli obavu, že kraje nebudou mít peníze a stát rezignuje
na dopravní infrastrukturu. Musím říci, že opak se stal pravdou. Kraje,
i když mnoho peněz nemají, tak se o infrastrukturu starají. Zakázky
na úrovni investorů do silnic druhé a třetí třídy se zatím drží na přijatelé
úrovni. Zároveň jsme se ale začali orientovat na segmenty, v nichž
jsme v minulosti tak silně nepůsobili, jako jsou třeba vodohospodářské
Záleží to na způsobu kalkulace. My kalkulujeme nákladově, takže
bereme v úvahu skutečné ceny materiálu, zahrnujeme do kalkulace
naše stroje, které používáme i pro ostatní projekty, takže naše výsledná
kalkulace je nižší, než ceny v tabulkách. Jedná se i o způsob využití
materiálu, rozdíl je i ve směnnosti, využití strojů a podobně. Odhad
projektanta je tedy cena maximální. Dřív jsem se tomu ani moc nedivil,
že některé firmy dokázaly cenu podhodnotit. Dokázaly to asi i díky
tomu, že měly velké zakázky a ty jim zřejmě daly prostor zrealizovat
i zakázky ztrátové. Toto už je ale neudržitelné, žádná firma si to již dnes
nemůže dovolit.
8
Jak se dívá rakouské vedení koncernu Swietelsky na český trh?
Vnímají ho stále jako perspektivní?
Jaká je podle Vás zásadní otázka z pohledu zvyšování
efektivity?
Určitě. Například náš někdejší generální ředitel v Rakousku posuzoval
jednotlivé země podle toho, kolik se tam vyrábí obalovaných směsí
na obyvatele. Říkal, že Česká republika má budoucnost, protože v té
době se tady vyrábělo asi 500 kg na člověka. Říkal, že je to perspektivní
trh, protože tento ukazatel poroste a jednou dosáhne úrovně
Rakouska. Český trh je tedy stále perspektivní, neboť i po mnoha letech
máme jako země v rámci tohoto ukazatele obrovský prostor k růstu.
Rozhodně větší než západní země a je spíše jen otázkou času, kdy se
budeme muset pustit do odložených investic.
Jako zásadní bych viděl to, co se honí v hlavě většině ředitelů
stavebních firem. Tedy co by firma měla realizovat sama a co
outsourcovat. Jestli například orientovat firmu na inženýring a víceméně
jen koordinovat subdodavatele. To je filozofie některých firem
a zdánlivě úspěšná. Tato strategie je úspěšná hlavně v okamžiku, když
jsou střední a menší firmy závislé na tom, aby vůbec nějakou práci
měly, tedy v krizi. Jiný uhel pohledu je, zda firma dokáže opravdu sama
vyrábět a stavět. To je zase důležité v okamžiku, když je práce hodně.
Nalézt vyvážený střed mezi tím, co udělám sám a co už někomu zadám
je pro firmy střední a velké opravdu zásadní rozhodnutí. Často o tom
diskutuji s kolegy z jiných firem a shodujeme se na tom, že firma,
která je pouze inženýrská, nemá perspektivu. Naše filozofie je mít
k dispozici svoje vlastní výrobní prostředky, svoje obalovny nebo aspoň
být spolumajiteli. Tak nejsme odkázáni na to, co nám kdo vyrobí a jestli
nám to prodá. To je zásadní pro firmy, které svoji budoucnost plánují
v dlouhodobém časovém horizontu.
Vidíte nějaký prostor ke zlepšení efektivity a kvality výstupů
v silničním stavitelství?
Naše sdružení již od dob minulého režimu bojuje za to, aby se stavby
připravovaly včas, aby se oprava a údržba silniční sítě prováděla
v technologicky vhodných měsících, což je jaro a léto. V Čechách to
bohužel již padesát let funguje tak, že vždy přes zimu se hodně mluví
o stavbách a opravách, ale soutěže se začnou dělat až na jaře, pak
se všichni odvolávají a na silnice se vyrazí někdy koncem srpna. To
se ale bohužel dá těžko změnit. Nejlepší měsíce pro výstavbu jsou
červenec, srpen, září. My ale balené směsi vyrábíme nejvíce v září,
říjnu a listopadu. V prosinci, kdy je to naprosto nevhodné i z hlediska
technologických předpisů tak pracujeme nejvíce.
V současné době by bylo určitě vhodné udělat také studii nebo
posouzení technických předpisů a norem ve stavebnictví a zjistit, zda
nejsou příliš přísné a jestli by se třeba změnou norem nedalo ušetřit. Do
takového projektu by se musely zapojit i vysoké školy, Ředitelství silnic
a dálnic, zhotovitelé a Ministerstvo dopravy. Troufám si říci, ze na této
úrovni by se dal určitě připravit efektivnější systém.
Na každé konferenci se diskutuje otázka využití PPP projektů.
Jak Vy se díváte na reálnost jejich uvedení do praxe v České
republice?
V tuhle chvíli je jasné, že jediný, zřejmě téměř připravený projekt pro
PPP, tedy rekonstrukce D1, byl smeten ze stolu. Je to v souvislosti
s D8, která je pozastavená kvůli nepřipravenosti z hlediska stavebních
povolení. Aby peníze z Operačního programu doprava nepropadly tak
by se D1 měla stavět z OPD místo D8.
Osobně si ale myslím, že PPP projekty smysl mají. Samozřejmě to není
samospasitelné, ale rozhodně koncept PPP projektů je pro dopravní
infrastrukturu vhodný.
Jaký vidíte vývoj v oblasti zaměstnanosti a situace
zaměstnanců?
Rozhodně to v tuto chvíli není o snižování nebo zvyšování
počtu zaměstnanců. Uvažujeme ale o změnách v oblasti
odměn a zaměstnaneckých výhod. Spíše však ve smyslu hledání
spravedlivějšího systému než v rovině plošného rušení nebo naopak
zavádění. Je třeba rozpoznat kvalitní výkon od průměrného a podle
toho také odměňovat.
Často jsou diskutovány nové trendy a investice do inovací
a nových technologií. Jaký je Váš názor na budoucnost
stavebnictví z pohledu inovací?
Naše Sdružení pro výstavbu silnic funguje od roku 1981. Bylo založené
proto, že v té době nebylo prakticky o co se opřít. Všechno se
vyrábělo lidově řečeno na koleně. Proto tehdy národní podniky hodně
spolupracovaly, dělaly se různé racionalizační brigády a zlepšovací
návrhy. Firmy se scházely, fungovaly vzájemné pracovní týmy, kde si
všichni sdělovali vzájemně informace, protože jsme byli odříznutí od
světa a jeho vývoje. Dneska tohle ze stavebnictví úplně vymizelo. Každý
si chrání vlastní know-how. Rozhodně se firmy nerady někomu svěřují.
Inovace jsou dnes samozřejmě konkurenční výhodou a stavebnictví
na nich stojí.
Například ve Španělsku celé stavebnictví hodně stojí na PPP
projektech, velké firmy mají podnikání rozděleno na dvě části
– stavební a koncesní.
Je potřeba zdůraznit to slovo koncesní, kdy firma postaví určitý úsek
vozovky, ze kterého pak může vybírat poplatky. Čeští politici ale často
zaměňují koncesní PPP projekty s dlouhodobým úvěrem a ptají se, proč
by si měl stát brát zprostředkovaný dlouhodobý úvěr, když je schopen
díky dluhopisům získat financování hned. Mám pocit, že politici
problematice v zásadě nerozumí nebo nechtějí rozumět. Řeknou, že
je to nevýhodné, ale nevědí, co za tím vlastně všechno je. Není to jen
o financování, je to hlavně o veřejné službě.
SMARTstavebnictví • září 2011
9
Výsledkový servis
Stavebnictví v 1. pololetí 2011
V lednu až červnu 2011 došlo ke zpomalení dynamiky stavební produkce, v dubnu se stavební produkce
dostala letos poprvé do „červených“ čísel. Tento trend pokračoval v květnu i v červnu. Pokles stavební
produkce nastal v důsledku poklesu poptávky jak privátního, tak veřejného sektoru.
Pokles poptávky privátního sektoru se prosadil zejména v důsledku
pokračující stagnace na trhu nemovitostí a omezení rozsahu
developerských projektů v rezidenční i komerční výstavbě a rovněž
v důsledku praktického ukončení výstavby fotovoltaických elektráren
částečně kompenzovaný růstem jiných staveb pro energetiku.
Pokles stavební produkce pro veřejný sektor se projevil zejména
v důsledku snížení rozpočtových prostředků na investice vládního
sektoru, v důsledku snížení rozpočtových prostředků SFDI na dopravní
infrastrukturu což bylo částečně kompenzováno růstem produkce při
výstavbě vodohospodářské a technické infrastruktury spolufinancované
převážně z fondů EU.
To vše mělo za následek pokles produkce inženýrského stavitelství
a praktickou stagnaci pozemního stavitelství.
Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu až červnu 2011
stavební práce „S“ v hodnotě 95,158 mld.Kč. Oproti 1. pololetí roku
2010 bylo provedeno o 5,37 % stavebních prací „S“ méně. Nejvyšší
pokles „S“ je u firem s více než 1000 zaměstnanci o 17 % z 36,266
mld. Kč v 1. pololetí roku 2010 na 29,934 mld. Kč v roce 2011.
Výrazný nárůst 11% měly podniky s 100-199 zaměstnanci.
Stavební práce „ZSV“ byly ve sledovaném období v roce 2011 70,637
mld. Kč a 73,051 mld. Kč v roce 2010. V absolutní hodnotě byl
pokles o 2,414 mld. Kč, to je 3,3%. Počet zaměstnanců se oproti
lednu až červnu 2010 snížil o 4 039 – pokles o 4,04%. Průměrná
mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla
v tomto období roku 2011 27 504 Kč (nárůst o 1%). U podniků s 1000
a více zaměstnanci je průměrná mzda 37 177 Kč – pokles o 2,19%.
Produktivity zaměstnanců z „S“ poklesla oproti stejnému období
minulého rok o 1%. Produktivita zaměstnanců ze „ZSV“, narostla o 1%.
Stavebnictví v 1. pololetí 2011 ve stálých cenách meziročně
kleslo o 1,3%. Pozemní stavitelství za toto období vzrostlo o 1,9%
a inženýrské stavitelství kleslo o 8,0%.
Index stavební produkce - meziroční indexy, měsíc
leden
únor
březen
duben
květen
červen
Index stavební produkce
105,4
110,0
105,8
94,0
95,1
93,7
V tom: pozemní stavitelství
108,6
118,0
103,9
97,7
97,5
97,3
96,4
92,1
111,0
86,3
90,5
87,6
inženýrské stavitelství
Index stavební produkce - meziroční indexy, od počátku roku
leden
únor
březen
duben
květen
červen
Index stavební produkce
105,4
106,9
107,0
102,5
100,3
98,7
V tom: pozemní stavitelství
108,7
109,9
109,4
105,5
103,3
101,9
107,0
99,1
100,8
95,3
93,7
92,0
inženýrské stavitelství
Podniky s 50 a více zaměstnanci - srovnání
Stavební práce v mld. Kč (b.c.)
„S“
01-06
2011
01-06
2010
„ZSV“
index
2011/2010
01-06
2011
01-06
2010
index
2011/2010
94,63
70,637
73,051
96,70
podniky s 50 a více zaměstnanci
95,158
10
100,560
„S“ - produkce stavebnictví
ve stálých cenách (dle
dodavatelských smluv)
„ZSV“ - základní stavební
výroba (práce provádená
vlastními pracovníky)
Stavební produkce „ZSV“ - pozemní a inženýrské stavitelství
(od počátku roku, stavební podniky s 50-ti a více zaměstnanci mil. Kč b.c.)
54 000
50 000
PS 2011
46 000
IS 2011
42 000
PS 2010
38 000
IS 2010
34 000
PS 2009
30 000
IS 2009
26 000
22 000
18 000
14 000
10 000
6 000
2 000
leden
únor
březen
Podle převažující činnosti – klasifikace ekonomických činností
CZ-NACE za podniky s 50 a více zaměstnanci v 1. pololetí roku 2011
jsou stavební práce „S“ v absolutní hodnotě stále nejvyšší u výstavby
bytových a nebytových budov – 44,64 mld. Kč nárůst proti stejnému
období minulého roku 7 %. Následuje výstavba silnic a železnic 30,3
mld. Kč pokles proti stejnému období roku 2010 je 25 %. Nejvyšší
průměrnou mzdu mají v tomto období roku 2011 podniky s 50 a více
zaměstnanci zaměřené na developerskou činnost – 44 723 Kč, což je
1,63 násobek průměrné hodnoty za všechny stavební podniky, které
činí 27 504 Kč. Druhá nejvyšší průměrná mzda 32 752 Kč je u podniků
zaměřených na výstavbu silnic a železnic.
Z pohledu velikostních kategorií podniků došlo k nejvyššímu nárůstu
produktivity zaměstnanců z hodnoty „S“ v porovnání s lednem až
červnem 2010 u podniků s 100 - 199 zaměstnanci +13%. Ve stejné
kategorii podniků byl i nejvyšší nárůst produktivity z hodnoty „ZSV“
+10 %. Výrazný pokles produktivity z hodnoty „S“ zaznamenaly podniky
s 1000 a více zaměstnanci (18%). V absolutních hodnotách jsou
dosahovány nejvyšší produktivity z hodnoty „S“ i ze ZSV u podniků
s 1000 a více zaměstnanci 1 622,6 mil. Kč z hodnoty „S“ a 994,2
mil. Kč z hodnoty ZSV ve sledovaném období roku 2011.
Počet vydaných stavebních povolení se od počátku roku do konce
června meziročně vzrostl o 1,0 %. Orientační hodnota těchto staveb
v 1. pololetí 2011 ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 klesla
o 1,4 %.
duben
květen
červen
Pro nejbližší období na straně poptávky po stavební produkci nejsou
zřetelné prorůstové stimuly, nezahajují se větší stavby zejména dopravní
infrastruktury financované z veřejných zdrojů, zásoba práce stavebních
firem klesá. Stavební produkce v nejbližších měsících zaznamená zřejmě
další pokles.
Významnou informací pro stavebnictví jsou veřejné stavební
zakázky
V 1. pololetí 2011 bylo zadáno celkem 1 395 veřejných zakázek
na stavební práce v úhrnné hodnotě 50 485 mil. Kč (včetně DPH),
z toho na pozemní stavby 677 zakázek (48,5 % z celkového počtu
zadaných zakázek) v hodnotě 17 858 mil. Kč (35,4 % z celkové
hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 718 zakázek
(51,5%) v hodnotě 32 627 mil. Kč (64,6% z celkové hodnoty
zadaných zakázek).
V meziročním srovnání s 1. pololetím 2010, kdy již došlo k výraznému
omezení v zadávání veřejných zakázek, celková hodnota zadaných
zakázek v 1. pololetí 2011 prakticky stagnovala (růst o 0,6%),
přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby klesla o 3,6 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla o 3,0 % a to především
díky růstu zakázek na vodohospodářské stavby spolufinancované
z Operačního programu Životní prostředí. Hodnota zakázek na stavby
dopravní infrastruktury zaznamenala další meziroční pokles
o 11,3 %.
Počet zahájených bytů od počátku roku do konce května 2011
vzrostl meziročně o 0,1 %. Počet zahájených bytů v rodinných domech
meziročně vzrostl o 4,3 %, v bytových domech klesl o 11,5 %.
Ve srovnání s 1. pololetím 2009 činil pokles celkové hodnoty zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 43,6 %, z toho u zakázek na pozemní
stavby 20,9 % a u zakázek na inženýrské stavby 51,7 %, v tom
u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 74,7 %.
Počet dokončených bytů od počátku roku do konce června 2011
meziročně poklesl o 28,6 %. Počet dokončených bytů v rodinných
domech klesl o 5,9 %, v bytových domech o 34,1 %.
Podíl zakázek na stavby dopravní infrastruktury na celkové hodnotě
zadaných zakázek klesl v 1. pololetí 2011 na 19,0 %. V 1. pololetí
2009 činil přitom 48,0%.
SMARTstavebnictví • září 2011
11
Výsledkový servis
Meziroční srovnání
Směr výstavby
I. pololetí 2011
I. pololetí 2010
I. pololetí 2009
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
POZEMNÍ STAVBY
677
17 858
669
18 517
872
23 416
Z toho: Občanská infrastruktura
602
16 769
595
17 042
808
21 740
Bytové stavby
75
1 089
74
1 475
64
1 676
INŽENÝRSKÉ STAVBY
718
32 627
816
31 677
907
65 626
Z toho: Dopravní infrastruktura
230
9 598
253
10 824
345
42 716
Technická infrastruktura
488
23 029
563
20 853
562
22 910
1 395
50 485
1 485
50 194
1 779
89 042
CELKEM
Meziroční indexy
Směr výstavby
Index I.P 2011/I.P2010
Index I.P 2011/I.P2009
Index I.P 2010/I.P2009
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
POZEMNÍ STAVBY
101,2
96,4
77,6
76,3
76,7
79,1
Z toho: Občanská infrastruktura
101,2
98,4
74,5
77,1
73,6
78,4
Bytové stavby
101,4
73,8
117,2
65,0
115,6
88,0
INŽENÝRSKÉ STAVBY
88,0
103,0
79,2
49,7
90,0
48,3
Z toho: Dopravní infrastruktura
90,9
88,7
66,7
22,5
73,3
25,3
Technická infrastruktura
86,7
110,4
86,8
100,5
100,2
91,0
93,9
100,6
78,4
56,7
83,5
56,4
CELKEM
Veřejné zakázky na stavební práce získalo 1. pololetí 2011 celkem
612 společností.
Z celkové hodnoty 50 485 mil. Kč 1 395 zadaných veřejných zakázek
v 1. pololetí 2011 připadlo 35 326 mil. Kč na 1 246 zakázek
zadaných samostatným zhotovitelům a 15 159 mil. Kč na 149
zakázek zadaných 149 sdružením zhotovitelů.
Z celkového počtu 1 395 veřejných zakázek na stavební práce za
50 485 mil. Kč zadaných v 1. pololetí 2011 zadali zadavatelé
vládního sektoru 263 zakázek v úhrnné hodnotě 14 124 mil. Kč,
zadavatelé municipálního sektoru 974 zakázek v úhrnné hodnotě
25 817 mil. Kč a ostatní zadavatelé 158 zakázek v úhrnné hodnotě
10 544 mil. Kč.
Klesající podíl sdružení na hodnotě zadaných zakázek je dán zejména
omezením zadávání velkých projektů dopravní infrastruktury.
Hodnota zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 meziročně poklesla
u vládního sektoru o 17,5 %, u municipálního sektoru o 7,4 %,
u ostatních zadavatelů vzrostla o 103,7 %.
Největší objem veřejných zakázek v 1. pololetí 2011 získala
společnost EUROVIA CS, a.s. - samostatně 3 362 mil. Kč plus podíl
z hodnoty 1 082 mil. Kč získaných ve 10 sdruženích.
Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek
v 1. pololetí 2011 dosáhl 51,1 % a výrazně převyšuje podíl vládního
sektoru, který byl v minulých letech vždy převažující.
Společnost Metrostav na 2. místě pořadí získala samostatně zakázky
v hodnotě 2 494 mil. Kč plus podíl z hodnoty 1 659 mil. Kč získaných
v 7 sdruženích.
Meziroční srovnání
Ukazatel
Zakázky zadané jednotlivým zhotovitelům
Zakázky zadané sdružením zhotovitelů
CELKEM
12
I. pololetí 2011
I. pololetí 2010
I. pololetí 2009
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
1 246
35 326
1 353
32 464
1 691
48 086
149
15 159
132
17 730
88
40 957
1 395
50 485
1 485
50 194
1 779
89 043
Meziroční srovnání
Sektor zadavatele
I. pololetí 2011
I. pololetí 2010
I. pololetí 2009
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Vládní sektor
263
14 124
251
17 127
387
44 237
Municipální sektor
974
25 817
1 111
27 891
1 185
41 284
Ostatní sektor
158
10 544
123
5 176
207
3 521
1 395
50 485
1 485
50 194
1 779
89 043
CELKEM
Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v 1. pololetí 2011 bylo Ministerstvo financí ČR a jím zřízené
organizace, které zadalo 17 zakázek za 3 129 mil. Kč. 2. v pořadí
Ředitelství silnic a dálnic zadalo 23 zakázek za 2 571 mil. Kč
a 3. v pořadí Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
zadala 16 zakázek za 1 902 mil. Kč.
Zakázky stavebních podniků 2. čtvrtletí 2011
Ke konci 2. čtvrtletí 2011 měly stavební podniky s 50 a více
zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 13,3 tisíc zakázek. Tyto zakázky
představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové
hodnotě 165,3 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku
151,8 mld. Kč, a na práce v zahraničí 13,6 mld. Kč.
U municipálního sektoru v 1.pololetí 2011 zadal největší objem
zakázek Ústecký kraj, 13 zakázek za 983 mil. Kč. Hlavní město
Praha 2. v pořadí zadalo 29 zakázek za 864 mil.Kč a 3. kraj Vysočina
18 zakázek za 826 mil.Kč.
V porovnání s 2. čtvrtletím 2010, klesla hodnota uzavřených zakázek ke
konci 2 čtvrtletí 2011 cca o 3,8%. Pokračuje tak trend minulého roku,
kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce.
Největší objem zakázek 6 786 mil. Kč, 13,4 % z celkového objemu
zadaných zakázek byl v 1. pololetí 2011 zadán v Jihomoravském
kraji.
Meziroční srovnání
Kraj místa stavby
I. čtvrtletí 2011
I. čtvrtletí 2010
I. čtvrtletí 2009
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Počet
Mil. Kč
Hl. m. Praha
129
3 610
169
4 132
147
8 007
Středočeský kraj
133
5 421
119
3 145
194
10 151
Jihočeský kraj
109
3 239
142
3 159
139
4 577
Plzeňský kraj
80
2 684
93
2 650
112
4 138
Karlovarský kraj
48
1 541
54
4 295
76
5 654
104
4 194
117
4 623
117
12 051
Liberecký kraj
59
2 932
46
1 060
78
4 203
Královéhradecký kraj
85
1 983
56
1 774
71
3 433
Pardubický kraj
77
4 635
78
1 907
106
3 517
Vysočina
104
2 519
104
3 161
129
2 615
Jihomoravský kraj
158
6 786
190
10 474
160
4 858
Olomoucký kraj
83
3 189
55
1 257
165
7 497
Zlínský kraj
77
1 992
77
2 233
116
2 788
142
3 521
177
5 904
163
15 265
ČR liniové stavby ve více krajích
6
2237
8
421
3
50
Zahraničí
1
2
3
240
CELKEM
1 395
50 485
1 779
89 043
Ústecký kraj
Moravskoslezský kraj
1 485
50 194
SMARTstavebnictví • září 2011
13
Výsledkový servis
Vývoj zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.)
250
Podíl veřejných a soukromých
zakázek ke konci 2Q 2011
na hodnotě tuzemských zakázek
celkem
Podíl počtu veřejných a soukromých
zakázek ke konci 2Q 2011
na celkovém počtu tuzemských
zakázek
200
36 %
150
39 %
100
64 %
50
0
2Q 07
2Q 08
2Q 09
2Q 10
2Q 11
Zakázky celkem ke konci čtvrtletí
Pozemní stavitelství
Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko
Inženýrské stavitelství
Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2011
připadalo na veřejné zakázky 97,5 mld. Kč a na soukromé 54,3 mld. Kč.
Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím,
že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební
podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek.
Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu
zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke
konci 1. čtvrtletí 2010 podílejí v úrovni 82,3 %. Významná je rovněž
informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu
čtvrtletí a od počátku roku.
V 2. čtvrtletí 2011 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku
13,6 tis. nových stavebních zakázek, což představuje meziroční nárůst
počtu zakázek o 21,1%. Celková hodnota těchto zakázek meziročně
však poklesla o 29,1% a činila 41,2 mld. Kč, na pozemním stavitelství
17,5 mld. Kč (pokles o 15,5%) a na inženýrském stavitelství
23,7 mld. Kč (pokles o 36,9%).
Soukromé
61 %
Veřejné
Pokles nových zakázek byl ovlivněn zejména poklesem zakázek
inženýrského stavitelství. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební
zakázky ve 2. čtvrtletí 2011 činila 3,0 mil. Kč.
V 1. čtvrtletí byl přerušen trend roku 2010, kdy stavební podniky
ztrácely zásobu práce. Výrazné obnovení trendu ztráty zásoby práce
proběhlo ve 2. čtvrtletí. Zda tento trend bude pokračovat i v dalších
obdobích roku 2011 bude kriticky záviset na soukromém sektoru
a jeho ochotě alokovat prostředky do stavebních aktivit. I když se
jedná o zakázky stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, lze tuto
informaci o vývoji zakázek považovat za reprezentativní pro celé odvětví
stavebnictví.
Závěrem lze konstatovat - dokud se nezmění celkové ekonomické klima
hledání volných zdrojů zejména formou nejrůznějších úspor a škrtů
na klima podpory dynamiky ekonomiky a zvyšování její výkonnosti
(samozřejmě při „rozumných“ úsporách), nemá stavebnictví šanci
na výraznější obnovení své dynamiky.
Nové zakázky stavebních firem v tuzemsku
(stavební podniky s 50 a více zaměstnanci)
Zdeněk Kunc je ředitelem
inženýrské činnosti ÚRS PRAHA,
a.s. se zaměřením na analýzy,
statistiku stavebnictví ČR,
koncepce rozvoje a strategie
odvětví.
60
50
40
30
20
10
0
Nové zakázky ve
čtvrtletí tuzemsko
2Q 2011
2Q 2010
50
40
14
30
Pozemní
stavitelství
Inženýrské
stavitelství
Analýza
Dopad ekonomické krize na stavebnictví v 19 zemích Evropy
Zveřejněním výsledků evropského stavebnictví v červnu 2011 na 71. konferenci Euroconstructu
se potvrdily naše obavy, že současná ekonomická krize se nejdramatičtěji podepsala právě
na českém stavebnictví.
Skupina 4 zemí středovýchodní Evropy Euroconstructu vykazovala
v období 2000-2008 téměř třikrát vyšší růst HDP a šestkrát vyšší růst
stavební produkce, než ostatní 3 skupiny zemí západní Evropy. Úroveň
českého HDP v paritě na obyvatele byla sice stále o 19% nižší než
západoevropský průměr, avšak vývoj HDP byl 2,8 krát vyšší a vývoj
českého stavebnictví, byl druhý nejvyšší (za SR) a jedenáctkrát vyšší než
průměr zemí západní Evropy.
Počínajíc rokem 2008 dochází ve vývoji HDP zemí Euroconstructu
k obratu, kdy prvních 5 zemí vstoupilo do červených čísel, o rok později
to potkalo všechny země s výjimkou Polska, ale v roce 2010 již všechny
země s výjimkou Irska, Španělska a Spojeného Království obnovily růst
HDP. Vývoj HDP v tomto krizovém období 2008-10 byl v ČR pátý nejslabší
tj +2,2% (západní Evropa +3,8%). (Euroindicators 161/2009 – 69/2011).
Benchmarkingové pořadí zemí Euroconstructu v překonávání
současné krize
Samotný vývoj HDP nemůže dostatečně posoudit dopady
konjunkturálního vývoje ekonomiky, proto použijeme metodu
benchmarkingu, tj porovnání pořadí vývoje 9 rozhodujících
euroindikátorů nejprve mezi roky 2008 – 2010 v % , potom vývoj v 1.
polovině roku 2011 podle Eurostatu, kde se ČR umístila v součtu vývoje
těchto ukazatelů v období 2008-2010 mezi 19 zeměmi Euroconstructu
až na 10. místě, což je téměř evropský průměr, ale podstatně horší
než do začátku krize v létech 2005-2008, kdy měla spolu se Švédskem
nejlepší pořadí ze všech zemí.
Porovnání výsledků vývoje ČR za prvních 5 měsíců roku 2011 v % podle
6 euroindikátorů (za zbývající 3 nejsou dosud údaje) naznačují zlepšení
pozice ČR oproti ostatním zemím Euroconstructu, na druhé místo (za
Belgií), avšak s pokračujícím propadem stavebnictví.
Výrazné zhoršení pozice českého stavebnictví v evropském
kontextu od roku 2010
Je známo, že rozbuškou vzniku snad již dobíhající světové hospodářské
krize byla situace spojená s financováním investiční výstavby v USA.
Proto i v odvětví stavebnictví západoevropských zemí probíhala krize
dříve a výrazněji než v ostatních odvětvích. Vývoj stavební produkce
15 zemí Euroconstructu se meziročně snížil již v roce 2007 v 5 zemích,
v roce 2008 to bylo již 8 zemích a v roce 2009 již všechny tyto země
s výjimkou Švýcarska a Polska byly v „červených číslech“. V roce 2011
dochází k obratu vývoje stavebnictví v 11 z 15 západoevropských zemí
Euroconstructu – krize pokračuje pouze ve Španělsku, Irsku, Portugalsku,
a v Spojeném Království. Východoevropské stavebnictví s výjimkou Polska
vstupuje do krize v roce 2009 s jejím předpokládaným koncem v roce
2012, ale ČR až v roce 2013.
České stavebnictví odolávalo krizi do roku 2009, kdy vykázalo oproti
roku 2005 třetí nejnižší pokles, tj. pouze o -3,7% (z 9,9% na 6,2%).
Lepší výsledek mělo pouze Švýcarsko a Polsko. V létě 2010 se situace
v českém stavebnictví dramaticky zhoršila – pokles v roce 2010 o -7,6%
= 6. nejvyšší s předpokládaným mírným obratem vývoje až v roce 2013
či 2014.
Nejvyšší růst stavební produkce ČR do roku 2010 zaznamenala inženýrská
výstavba, převážně financovaná z veřejných prostředků a zčásti dotovaná
z fondů EU, potom však následuje i nejvyšší útlum a to s předpokladem
až do roku 2014. Především dochází k výraznému omezení výstavby
infrastruktury, což se promítá do výsledků roku 2010 a 2011 a nejdříve
po roce 2013 očekáváme pozitivní obrat. Protože tato výstavba byla vždy
z části dotována z fondů EU, při čemž rokem 2013 končí pro ČR další
finanční podpora EU, nejen že přijde ČR o značný objem dotací z fondů
EU, ale stejně bude nutné tuto odloženou výstavbu realizovat, ale už jen
ze státního rozpočtu.
2008-10
nezaměst.
inflace
HDP
inves
staveb
prům
Ø mzda
st.roz
dluh
Celkem
ČR
+2,8
1,2
+2,2
+4,0
-13,0
-12,0
-6,8
8,5%
-2%
93
pořadí
13.
8.
15.
12.
13.
12.
17.
7.
3.
10.
EA 16
+2,5
-1,6
+3,8
+6,9
1,3
-6,4
-2,2
+15,2
-4,3
ø 87,2
Euroind.
114/11
EUcodes
69/11
8/11
89/11
84/11
90/11
60/11
60/11
2010-11
Nezaměs.
Inflace
HDP
Staveb.
Prům.
Ø mzda
celkem
ČR
-0,7
+0,7
0
-2,9
+3,7
0,5
38
pořadí
2
4
8
13
6
5
2
EA 16
-0,1
+1,1
+0,1
-1,3
0,2
0,7
Ø 63
Euroind.
99/2011
103/2011
69/2011
107/2011
117/2011
90/2011
SMARTstavebnictví • září 2011
15
Analýza
Přerušení této výstavby stejně vyvolává nové investice na konzervaci
a zvyšuje nezaměstnanost. Podle posledních informací navrhuje vláda
opětovné nevyužití dotací do fondu dopravní infrastruktury, protože
pokračuje ve škrtech plánovaných výdajů na dopravní infrastrukturu
o třetinu i v návrhu státního rozpočtu na rok 2012, včetně odmítání
požadavků krajů na narůstající potřebu rekonstrukcí dopravní sítě.
Podobný katastrofický vývoj má i bytová výstavba. Přestože měla v roce
2010 ČR jeden z nejnižších bytových fondů na počet domácností ze
všech zemí EUROCONSTRUCTU, má i nejvyšší propad v poklesu začaté
výstavby nových bytů ve vícepodlažní výstavbě.
propad, v ostatních 3 skupinách západoevropských zemí nebude návrat
do předkrizových let ani do roku 2013.
Meziroční vývoj stavební produkce podle Euroconstructu v období
2008-2013 v %:
Nebytová nevýrobní výstavba, rovněž převážně financována z veřejných
zdrojů, se do poloviny roku 2008 snížila o cca 10%, od roku 2009 klesá
však o více než čtvrtinu. Typické pro veřejnou výstavbu budov pro školství
a zdravotnictví v ČR jsou výrazné výkyvy – v lichých rocích růst, v sudých
útlum.
Negativní roli sehrávají také banky, které nepovolují rizikovější úvěry, ale zároveň nereflektují
na výrazně se snižující úrokové sazby ČNB až
na 0,75%.
2009
2010
2011*
2008
-11
SRN
99
101,9
101,7
FRA
92,6
94,1
102,7
ITÁ
91,3
93,4
ŠPA
75,4
UK
89,6
5 zemí
90,1
2013*
200813
Poř.
102,6
4
101,8
101,7
106,3
4
89,5
10
102,3
102,9
94,2
8
99,5
84,8
12
102,1
101,5
87,9
15
83,6
85
53,6
18
96,4
101,5
52,4
18
106
97,8
92,9
7
99,3
104,7
96,6
7
96,3
98,5
85,4
III
100,9
102,4
88,3
III
94
96,6
100
90,8
8
101
101,3
92,9
9
ŠVÝ
103,7
103,3
100,8
108
2
101,7
101,9
111,9
2
BEL
96,5
99,9
101,8
98,1
5
101,4
99,7
99,2
6
NIZ
95,1
89,6
101,4
86,4
11
103,2
103
91,8
10
IRS
65,8
73,4
101,4
49
19
103,2
103
52,1
19
POR
90,1
93,8
93,7
79,2
16
92
95,3
69,4
16
93
94
100,3
87,7
II
101,1
101,2
89,8
II
DÁN
87,2
91,6
103,1
82,4
14
104,1
105,1
90,1
11
FIN
88,2
106,3
104
97,5
6
100,6
102,5
100,6
5
NOR
65,6
94,8
94,8
58,9
17
105,1
105,1
65,1
17
ŠVÉ
95
103,5
105
103,3
3
104
101,8
109,3
3
4 země
80,6
98,7
101,3
80,6
IV
103,5
103,6
86,5
IV
ZÁP.E
89,6
96,1
99
85,3
101,2
102,3
88,4
ČR
98,4
92,5
98,9
90
9
99,8
100,8
90,5
12
MAĎ
90,6
91
97
80
15
103,8
108
89,7
13
POL
104,5
104,8
112,9
123,6
1
104,7
101
130,8
1
87,1
96,4
98,3
82,6
13
104,3
104
89,6
14
I
103,4
101,9
110,3
I
101,3
102,3
89,5
SR
Rovněž bytovou výstavbu, financovanou z úspor domácností a z menší
části z veřejných komunálních prostředků, postihly dopady krize
v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu reálných příjmů a prudkého
růstu cen bytů, což vyvolalo výrazný pokles poptávky. Negativní roli
sehrávají také banky, které nepovolují rizikovější úvěry, ale zároveň
nereflektují na výrazně snižující se úrokové sazby ČNB až na 0,75%.
Situace tak vedla k postupnému růstu počtu neprodaných a ani
nepronajatých bytových a nebytových prostor a k výraznému snižování
cen bytů zejména ve vícepodlažní výstavbě, a to nových i starších.
2012*
RAK
6 zemí
Příčinou poklesu stavební produkce z veřejných zdrojů byla snaha vlády
snížit výdaje státního rozpočtu zmrazením investic. Nebytová výrobní
výstavba, financována převážně ze soukromých zdrojů v období 20012004 rostla o třetinu, do roku 2007 se však snížila o třetinu a potom
následuje prudký pád o více než polovinu, který skončí až v roce
2012. Příčinou negativního vývoje je zde opět nedostatek investičních
prostředků v soukromé sféře a nejistota vývoje.
Poř.
Vých. E
99,4
99
106,4
104,7
Euroc.
90,1
96,3
99,5
86,3
Zdroj: Euroconstruct Summary Report 06/2011
*odhad
V roce 2013 bude ČR pátá nejhorší země 19 zemí
Euroconstructu v návratu stavebnictví na předkrizovou úroveň
z roku 2008
Podle posledních údajů vývoje stavebnictví zaujme české stavebnictví
ve vývoji 2008-2013 celkově 5. nejhorší pořadí z 19 zemí. Horší
výsledky budou pouze v Španělsku, Irsku, Portugalsku a v SR.
Benchmarkingové pořadí vývoje stavební produkce zemí
v překonávání krize 2008-13
Do roku 2011 pouze 4 země se vrací v objemu stavební produkce do
předkrizové úrovně z roku 2008, tj. Polsko, Švýcarsko, Švédsko a SRN,
a do roku 2013 ještě Finsko. Pořadí zemí, které po roce 2011 nadále
ztrácí své pořadí: ČR a Itálie (minus 3 místa), dále Belgie (minus 2 místa)
a SR,Rakousko,Belgie (minus 1 místo). Naopak rychleji dohání krizový
propad Dánsko a Maďarsko (+ 2 místa) a mírné zlepšení o 1 místo má
Finsko a Nizozemsko. Ve vývoji skupin zemí si nejlépe vedou země
středovýchodní Evropy, které díky Polsku již v roce 2011 vyrovnaly
Tyto výsledky potvrzuje do roku 2011 i databáze Eurostatu. Současná
celosvětová finanční a hospodářská krize tak opět potvrdila že je to
právě evropské stavebnictví, které jako první odvětví signalizovalo
nástup hospodářské krize již v roce 2008 a do plusových temp jako
poslední vstupuje až v roce 2011. České stavebnictví tento závěr ještě
prohlubuje, protože do krize vstupuje až v roce 2009 a z krize vystoupí
podle našich předpokladů až po roce 2013.
Vývoj stavebnictví 2008-2013%
1. POL
16
2. NOR
3. ITA
4. ŠVÉ
5. ŠVÝ
6. SRN
7. FIN
8. MAĎ
9. SP. K
10. BEL
29
15,5
10,1
9,9
6,7
5,4
2,1
-2,7
-3,3
-3,3
11. RAK
12.F RA
13. NIZ
14. DÁN
15. ČR
16. SR
17. POR
18. ŠPA
19. IRS
Záp. E.
-4,5
-5,1
-12,1
-12,8
-13,4
-15,0
-31,7
-41,2
-41,6
-10,4
Benchmarkingové pořadí dalších ukazatelů stavebnictví v roce
2010 a ve výhledu.
Abychom zvýraznily dopady, jaké mělo rozhodnutí vlády o škrtech
v plánovaných investičních výdajích na stavebnictví uvádíme
benchmarkingové pořadí změn v těchto 5 ukazatelích stavebnictví, tj.
vybavenost bytovým fondem na domácnost, podíl stavební produkce
z HDP, intenzita stavění Euro-parita/obyvatele, produktivita na pracovníka
a počet zahájených vícepodlažních bytů na obyvatele, vždy v roce 2010
a výhled v %:
Na závěr možno jen shrnout, že podle našeho názoru specifický přístup
vlády k řešení současné hospodářské krize v ČR obětováním stavebnictví
je nejméně vhodným řešením s nejdéle působícími negativními účinky
na celé národní hospodářství, které neaplikovala žádná další země
Euroconstructu.
V celkovém pořadí součtu těchto 5 vybraných ukazatelů stavebnictví
podle benchmarkingové analýzy za rok 2010 a krizového vývoje do roku
2013 je stavebnictví ČR na předposledním 18. pořadí z 19 zemí. Horší
umístění má pouze Slovensko, což dokládá výrazné zhoršení pozice
českého stavebnictví v Evropě.
Ing. Jiří Hezký CSc., senior konzultant společnosti
ÚRS PRAHA, zástupce URS Praha a.s. (ČR)
v EUROCONSTRUCTU, od roku 1992 člen statistické
komise při EUROCONSTRUCTU.
Tento pesimistický předpoklad vývoje českého stavebnictví potvrzuje
i porovnání důvěry stavebních podnikatelů, která byla v ČR v květnu
2011 z 19 zemí čtvrtá nejnižší. Rovněž objem zakázek v květnu 2011
byl v ČR pátý nejnižší. Naopak důvěra ve vývoj průmyslové produkce je
s výjimkou 3 zemí (ŠPA, POR, POL) vždy kladná, v ČR dokonce o něco
vyšší než průměr. V červnu 2011 se indikátor důvěry podnikatelů oproti
červnu 2010 v ČR snížil v stavebnictví o dalších -9 bodů. Naopak zvýšil se
v českém průmyslu, obchodě i službách.
BF
na domácn.
stav/DPH %
stav.€ parita/prac
zač. vícepodl. byty
na obyvatele
produkt.€ parita/pr.
Součet
pořadí
2010
2010
2008-10
(%)
2010
2008-13*
(%)
2010
2008-10
(%)
2010
2008-10
(%)
ČR
929
18
-8,6
65495
-17,7
0,93
-0,83
33093
-59
128
poř
19
1
17
14
17
15
13
14
18
18
1130
10,1
2,8
77133
4,7
1,61
-0,81
75994
-21
82
Záp.E.
*výhled
Pořadí důvěry vývoje stavebnictví % podle evropských stavebních podnikatelů z června 2011:
ŠVÉ
FIN
BEL
RAK
SRN
FRA
NIZ
DÁN
POL
14,3
4,1
-2,5
-4,4
-7,7
-9,9
-15,0
-18,3
-23,3
10. BEL
-3,3
EA16
EU27
ITA
MAĎ
ČR
SP.K
SR
ŠPA
POR
Záp. E.
-23,6
-26,2
-37,9
-39,4
-41,4
-44,1
-44,2
-55,8
-59,2
-10,4
(Indicator of confidence and economic sentiment June 2011, Eurostat),
SMARTstavebnictví • září 2011
17
V kanceláři finančního ředitele
Mají dotace z EU fondů
podporovat stavebnictví?
Přesto, že se nacházíme již ve druhé polovině programovacího období, ve kterém Evropská
komise přidělila členským státům na roky 2007 – 2013 dotace z evropských strukturálních
EU fondů, lze z výsledků čerpání dotací v České republice konstatovat, že samy stavební
firmy, developeři a jiné subjekty z podobné branže prostředkům z Evropské unie stále
nevěnují patřičnou pozornost, přesto že se mezi úspěšné žadatele v tomto období rozděluje
přibližně 700 miliard Kč.
Lze namítat, že stavební zakázky financované z dotací, kterých se
stavební firmy uchází ve výběrových řízení jako dodavatelé, mohou být
mnohonásobně zajímavější, než dotační projekty, které mohou získat tyto
společnosti samy na sebe. Možná proto není počet stavebních společností, které jsou přímo příjemci dotace, tak vysoký.
Operační program Životní prostředí (OPŽP) pod patronací Ministerstva
životního prostředí, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), který administruje Ministerstvo práce a sociálních věcí
a v neposlední řadě Operační program Praha – Konkurenceschopnost
(OPPK), který má ve své působnosti magistrát hl. města Prahy.
Jaké jsou příčiny tohoto stavu a je tento stav oprávněný?
Pokud se pozorně podíváme na jednotlivé operační programy, které
pro uvedené roky v České republice máme k dispozici, tak zjistíme, že
těchto příčin může být hned několik.
Ačkoliv v OPPI se přímo nachází program Nemovitosti, z jehož názvu by
se mohlo zdát, že je to právě ten program, kde by se stavební společnosti mohly ucházet o největší dotace formou stavebních zakázek, je
vhodné se na tento program podívat také z pohledu příjemce dotace.
Zejména ty stavební společnosti, které se současně zabývají výrobou
stavebních materiálů a potřebují k tomuto nemovitosti, mohou získat
dotaci na jejich rekonstrukci. Dalšími podporovanými oblastní jsou
např. možnosti spojené s nákupem nového hardwaru a softwaru
(pouze pro MSP – pozn. redakce), výstavbou a vybavením školicích
místností či energetickými úsporami (zateplení, výměna oken a dveří
apod.) na objektech, které jsou v majetku žadatele o dotaci. Současně
se zde nabízí možnosti v oblasti dotací na investiční náklady související s výzkumnými a vývojovými aktivitami, jako je vybavení laboratoří,
zkušeben apod., dále dotace na nákup výrobních technologií umožňující vyrábět nové či inovované stavební materiály či dotace na tvorbu
center sdílených služeb pro společnosti s mezinárodním přesahem.
Nutno podotknout, že tyto možnosti připadají v úvahu pouze
u projektů, které jsou realizovány mimo hl. město Prahu.
Mezi ty hlavní bezpochyby patří skutečnost, že podpora stavebnictví,
resp. stavebních firem, se přímo nenajde v žádném z 24 operačních
programů tak, jak je tomu například u výzkumu a vývoje, IT, strojírenství, životní prostředí apod. Neméně významný fakt je spojen
s předsudkem, že v Praze je možnost jakékoliv podpory z veřejných
zdrojů takřka nemožná, což developerské firmy a stavební společnosti
již na samém počátku odrazuje od jakýchkoliv snah, neboť právě
Praha je nejen hlavním městem ČR, ale také hlavním městem, kde se
tyto společnosti soustřeďují a realizují zde nejvíce projektů. Současně
podmínka vlastnit majetek podpořený z dotací po dobu tří resp. pěti
let ve svém majetku stavebním společnostem příliš nenahrává, neboť
uživatelem či majitelem nemovitostí či komunikací se nedlouho po
jejich dokončení stává jiný subjekt. O omezenější možnosti čerpat
dotace pro velké společnosti ani nemluvě.
Pokud se však podíváme na jednotlivé operační programy blíže, tak zjistíme, že možností kde získat peníze z veřejných zdrojů není ani zdaleka
tak málo jak by se na první pohled mohlo zdát. Stavebnictví je dle klasifikace ekonomických činností zařazeno do zpracovatelského průmyslu
a vhodné dotace je tak potřeba hledat především v programech, které
se na tuto oblast zaměřují.
Pojďme se na oblast grantů, kde mohou být přímo stavební společnosti
příjemcem dotace podívat detailněji. Zde je potřeba se zaměřit především na čtyři operační programy, jde o Operační program Podnikání
a inovace (OPPI) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu,
MSP – Malý a střední podnik s počtem zaměstnanců do 250 s obratem do 50
mil. EUR a aktivy do 43 mil. EUR, při posuzování se posuzují také propojené osoby
18
Oblast životního prostředí skrývá největší možnosti především
ve své čtvrté prioritní ose, která je, mimo jiné, zaměřena na oblast
odstraňování starých ekologických zátěží. Kromě dotace na sanaci
kontaminovaných lokalit je zde možné pokrýt také náklady na archeologické studie, demoliční práce a finální úpravu území v podobě
realizace parku či přípravy pozemku pro následnou zástavbu. Projekty
mohou být realizovány kdekoliv v ČR tedy i v Praze, přičemž ale povinnost mít ve svém majetku pozemky podpořené z dotace požadovanou
dobu musí být zachována.
Vzhledem k relativně velkému množství developerských projektů
na území města Prahy, které se nacházejí na území bývalých železničních
nádražích či jiných lokalit, kde ekologická zátěž může hrát významnou
roli, se tato možnost může jevit jako velice zajímavá.
Zbývající dva uvedené programy jsou zaměřeny na shodnou oblast
podpory a to rozvoj lidských zdrojů a vzdělanosti. Odlišnost spočívá
zejména v geografickém zaměření programů, kdy OPLZZ je zaměřené
na vzdělávání zaměstnanců s výkonem práce mimo území města Prahy
a OPPK kde je tomu právě naopak. Podporovány mohou být vzdělávací
aktivity zaměřené jak na obecné vzdělávání (jazykové kurzy, soft skills
apod.) tak na specifické, tedy na kurzy nezbytné pro výkon konkrétního
druhu povolání. Možnost získat dotaci až do výše 100% z nákladů
na školení může znít velice zajímavě.
Výše uvedené možnosti shrnují ve zkratce nejvýznamnější oblasti, kde
mohou stavební a developerské společnosti být přímým příjemcem
dotace. Jistě, nenalezneme v těchto oblastech podporu na stavbu
bytových a rodinných domů, kancelářských komplexů, obchodních
center apod., po které by každý developer či stavební firma šilhala
nejvíce, nicméně je nutné si říci, že tyto oblasti nikdy podporované
nebyly, nejsou a do budoucna také ani podporované nebudou. Proto je
potřeba vycházet z reálných možností platných ve stávající době a upřít
na ně pozornost, neboť i zde se může stát, že jejich možnost podpory
z veřejných peněz v budoucnu bude nadále klesat s tím, jak se makroekonomická situace České republiky bude blížit průměru Evropské unie.
Pokud se tedy vrátíme na samotný začátek mého článku a zkusíme si
odpovědět na otázku v nadpisu, tak nepřipadá jiná možná odpověď
než ano. Bez významných investic veřejného i soukromého sektoru do
staveb nových objektů a komunikací či rekonstrukcí a jejich dotováním
Evropskou komisí by stavební společnosti měly ještě větší potíže než jen
ty, které způsobila hospodářská krize.
Komu uvedené možnosti financování připadají jako ne příliš dostatečné,
tak zde si je nutné uvědomit, že dlouhodobým trendem jistě bude
tyto možnosti ještě více omezovat a tedy možnosti jaké máme teď, se
nemusí již opakovat.
Antonín Weber je senior
konzultant daňového
oddělení společnosti Deloitte
se zameřením na granty
a pobídky.
[email protected]
Co se týká druhé skupiny oblastí podpor, kde stavební firmy mohou
profitovat z jiných projektů žadatelů, kteří dostali dotaci, tak zde
je samozřejmě pole působnosti mnohonásobně širší. Veřejné instituce, školy, nemocnice, výrobní podniky apod. mohou získat dotace
na stavbu či rekonstrukci objektů či komunikací, které potřebují ke
svému účelu zřízení či podnikání a zde je pak prostor figurovat projektu
jako dodavatel či subdodavatel díla. Důkazem těchto aktivit jsou bezesporu velké dopravní stavby, které se honosí velkými cedulemi s vlajkou
evropské unie.
SMARTstavebnictví • září 2011
19
Kontakty:
Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR
[email protected]
Ing. Miloslav Mašek, SPS v ČR
[email protected]
Ing. Michal Petrman, Deloitte
[email protected]
Ing. Miroslav Linhart, Deloitte
[email protected]
Ing. Zdeněk Kunc, ÚRS Praha
[email protected]
Ing. František Glazar, ÚRS Praha
[email protected]
www.sps.cz
www.deloitte.cz
www.urspraha.cz
© 2011 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha