Mlynářské noviny 3_2015 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXVI. ÈÍSLO 3 (154) 2015
L
etos se znovu pøesvìdèujeme o tom, jak je každý rok
jiný. Díky velmi teplému a suchému kvìtnu nám klasy velmi rychle zezlátly a obilí dozrálo. Letošní žnì
proto zaèaly v mírném pøedstihu, ale masívnìjší nástup
brzdí èasté bouøky a lijáky. Stejnì jako každý rok v tomto
období všichni s napìtím oèekáváme, jak to dopadne
s kvalitou a jak se budou vyvíjet ceny.
Ano, na základì dostupných informací a zkušeností
je možné øadu vìcí odhadnout, ale také víme, že se mùže nìco pøihodit, a pak se vše zmìní. Pøece správný sedlák mluví o sklizni teprve tehdy, když má celou úrodu ve
stodole.
Podle statistických údajù je v Èeské republice ke
sklizni pøipraveno 1307 095 hektarù obilovin bez kukuøice a tzv. ostatních obilovin. Z toho nejvíce je pšenice ozimé o výmìøe 778 199 hektarù. Odborníci odhadují, že
letošní úroda obilovin bude spíše prùmìrná a rozhodnì
nižší než v loòském rekordním roce. Došlo k celkovému
poklesu osevních ploch pšenice ozimé a žita, ale na vý-
sledku se zejména podepíše vláhový deficit. Zrno je
drobnìjší, a na nìkterých místech ani nedozrálo, a zaschlo. Výnosy proto budou ve srovnání s loòským rokem
nižší u všech druhù základních obilovin, zejména pak
u ozimého jeèmene a ozimé pšenice. U øepky jsou nižší
osevní plochy o 23 tisíc hektarù.
Èeský statistický úøad pøedpokládá sklizeò základních obilovin ve výši 6,815 milionù tun a øepky ve výši
1,202 milionù tun. Je to u obilovin ménì o 1,12 milionù
tun (-14,1 procenta), než byl loòský rekordní výsledek.
U øepky úbytek pøedstavuje 335 tisíc tun (-21,8 procent).
Prùmìrný oèekávaný výnos se odhaduje na 5,23 tun/hektar. Odhady letošní skliznì základních obilovin jsou
srovnatelné s pìtiletým (+0,9%) i desetiletým prùmìrem
(+1,3%).
Sklizeò ozimé pšenice se odhaduje na 4,391 milionù
tun. Jarní pšenice se má sklidit 226 tisíc tun. Pøedpokládaná produkce žita se odhaduje na 102 tisíc tun a je o pìtinu nižší než loni. Osevní plocha žita se snížila o 3 tisíce
ŽNÌ V PLNÉM PROUDU
hektarù na 22 tisíc hektarù a je nejnižší v historii jejího
sledování. Øepky se má sklidit 1,202 milionù tun.
Podle šetøení SZIF k 13. 7. 2015 byla sklizeò ve 28.
týdnu stále teprve v poèátcích a oproti minulému roku je
patrný celkovì pomalejší poèáteèní prùbìh sklizòových
prací (tj. k 13. 7. 2015 sklizeno 2,68 % ploch obilovin
a 0,81 % ploch øepky oproti 4,19 % ploch obilovin
a 2,99 % ploch øepky ke dni 14. 7. 2014). V tomto období
se sklízel pøedevším ozimý jeèmen (sklizeno 24,50 %
ploch). Sklizeò ostatních obilovin je stále teprve v zaèátcích. Postup skliznì vykazuje tradiènì lokální rozdíly.
V Jihomoravském kraji, kde jsou žnì nejvíce pokroèilé,
se z ostatních plodin zaèíná sklízet pøedevším øepka (sklizeno 8,4 % ploch) a pšenice ozimá (sklizeno 6,73 %
ploch). Aktuální prùmìrný výnos obilovin podle šetøení
SZIF k 13. 7. 2015 èiní 5,57 t/ha. V porovnání se sklizòovým rokem 2014 (výnos základních obilovin dle ÈSÚ èi-
nil 6,09 t/ha) Odhad výnosu bude prùbìžnì zpøesòován
s pøibývajícím množstvím sklizených obilovin.
Trh s obilím v ÈR bude ovlivòovat situace v Evropì
a v celém svìtì. Je jisté, že tuzemská produkce pokrývá i tuzemskou spotøebu, a že pøebytky jsou urèeny na
evropský trh. Lídrem obilního trhu v ÈR jsou právì
obchodní organizace, které exportují. Mìøítkem pro
exportní ceny jsou vìtšinou ceny na burze Matif v Paøíži
mínus pøepravní náklady. Ceny na této burze ovlivòují
i tuzemské ceny. V letošním roce to bude platit ještì více,
protože u nás nejsou velké zásoby, zdroje z nové skliznì
budou nižší, a Evropa bude potøebovat více než napøíklad loni. Lze pøedpokládat, že se do jisté míry budeme
s obchodníky pøetahovat o zrno. Signály z termínovaných obchodù na záøí letošního roku pro nás nevìští
nic dobrého. Ale poèkejme si až na celkové a skuteèné
výsledky skliznì.
PAVEL FILIP
Žnì 2015 – postup skliznì celá ÈR
Stav ke dni: 13. èervenci 2015
Pšenice
ozimá
Pšenice
jarní
Jeèmen
ozimý
Jeèmen
jarní
Žito
Oves
Tritikale
Obiloviny
celkem
Celkovì ke sklizni (ha) 2015
778 199
51 619
104 540
261 405
21 980
42 397
42 890
1 307 095 366 179
Celkovì ke sklizni (ha) 2014
790 690
45 251
102 928
247 791
25 136
42 289
48 499
1 302 584 389 298
Rozdíl v ha
-12 481
+6 368
+1 612
+13 614
-3 156
+108
-5 609
Sklizeno ke 13. èervenci (ha)
9 189
128,12
25 611,08
136
0
0
0
Podíl sklizených ploch (%)
1,18
0,25
24,50
0,05
0,00
0,00
0,00
48 342,94
832,78
145 659,26
527,68
0,00
0,00
0,00
5,26
6,50
5,69
3,88
0,00
0,00
0,00
5,57
2,75
Støedoèeský kraj a Praha
168 272
12 812
21 496
51 623
3 742
5 800
5 876
269 621
84 443
Jihoèeský kraj
72 823
4 933
16 821
19 957
3 462
10 527
8 966
137 489
40 143
Královéhradecký kraj
54 210
2 671
7 803
8 357
1 725
1 954
3 944
80 664
24 614
Karlovarský kraj
10 781
494
1 319
3 214
866
1 183
1 295
19 152
6 029
Ústecký kraj
57 179
6 642
4 492
18 311
959
799
846
89 228
22 541
Liberecký kraj
11 151
1 087
2 098
2 635
821
1271
1 548
20 661
5 630
Plzeòský kraj
54 586
4 084
16 652
12 157
2 061
6 777
5 763
102 080
32 053
Pardubický kraj
50 521
3 297
5 410
17 334
646
1 882
4 714
83 804
24 775
Kraj Vysoèina
68 715
3 372
11 831
36 102
3 732
5 823
4 673
134 248
37 550
Jihomoravský kraj
109 513
4 616
5 943
34 930
2 039
1 193
1 837
160 071
35 273
Olomoucký kraj
49 414
2 792
2 856
34 506
936
1 880
1 431
93 815
23 147
Zlínský kraj
32 619
2 393
2 649
8 634
99
1 163
462
48 019
12 608
Moravskoslezský kraj
38 415
2 426
5 170
13 645
892
2 145
1 485
64 178
17 373
Celkovì sklizeno (t)
Prùmìrný výnos (t/ha)
+4 511
Øepka
-23 119
35 064,92 2 964,00
2,68
0,81
195 362,66 8 151,00
Osevní plochy podle krajù
Zdroj: SZIF
2
Poznámka: Obiloviny celkem nezahrnují kukuøici a ostatní obiloviny
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Svìtová produkce pšenice se v roce 2015 odhaduje na 722 mil. t (loni 726 mil.
t). Spotøeba se odhaduje na rekordních 720 mil. t (z toho 130 mil. t pøipadne na
krmné úèely). Koneèné zásoby mají meziroènì stoupnout o 2 mil. t na 202 mil. t.
Aktuální odhad produkce pšenice v hl. producentských zemích na marketingový
rok 2015/16: EU 151 mil. t (meziroèní pokles), Rusko 55 mil. t (pokles), USA 58
mil. t (nárùst), Kanada 29 mil. t, Ukrajina 23 mil. t (pokles), Austrálie 26 mil. t (nárùst), Kazachstán 13 mil. t a Argentina 12 mil. t. Oèekává se pokles produkce
pšenice v Severní Africe v dùsledku nižší oèekávané sklizni v Alžírsku a Tunisku.
Odhad produkce pro Rusko a Ukrajinu se podle nových údajù zvýšil.
Svìtová produkce kukuøice na rok
2015/16 se odhaduje na 989 mil. t.
Svìtová spotøeba má dosáhnout
rekordních 991 mil. t (977 mil. t v r.
2014/15). Oèekává se mírný meziroèní
pokles koneèných svìtových zásob
o 2 mil. t na 195 mil. t. Odhad produkce kukuøice v hlavních producentských zemích v roce 2015/16: USA
346 mil. t (meziroèní pokles), Brazílie
75 mil. t, EU 68 mil. t (pokles), Ukrajina
26 mil. t, Argentina 25 mil. t.
Svìtové vývozní ceny pšenice
a kukuøice po jejich pádu v kvìtnu
a èervnu zaèaly na konci èervna opìt
stoupat v dùsledku obav z poèasí
(silné deštì v USA, sucho v západní
Evropì a Kanadì), s výjimkou cen
pšenice Èernomoøské oblasti. Vývozní
ceny obilovin v EU v souladu s vývojem na svìtovém trhu na konci èervna
vzrostly. Ceny pšenice zùstávají o cca
15 $/t nižší než US ceny. Ceny kukuøice se vyvíjejí podobnì a ceny v EU
jsou v souèasnosti témìø na stejné
úrovni jako v US.
Jak je zøejmé z tabulek vývoje cen
termínovaných obchodù, pøedpokládá
se spíše další rùst cen než jejich pokles. Pøíèiny je tøeba hledat nejenom
ve velikosti produkce, ale rovnìž v politické oblasti. V záøí budou evropské
ceny pšenice nad 5 tisíci korunami.
DG AGRI v èervnové bilanci obilovin pro EU 28 na rok 2014/15 ponechává nezmìnìný odhad využitelné
produkce na rekordních 329,1 mil. t,
odhad dovozù na 15,1 mil. t a celkovì
dostupné množství na 378,9 mil. t.
Spotøeba má dosáhnout 280 mil. t. Vývozy dosáhnou 47,5 mil. t, koneèné
zásoby 49,2 mil. t.
Na r. 2015/16 se rovnìž oèekává
dobrá sklizeò, by je odhadován meziroèní pokles produkce na 307 mil. t.
Pøíèinou je mírný pokles ploch na 57,7
mil. ha a mírný meziroèní pokles ko-
neèných zásob na 46,6 mil. t. Spotøeba obilovin na krmiva se oèekává
v úrovni 173,1 mil. t.
Z dosavadních informací lze pøedpokládat, že kvalitního obilí a øepky
nebude v celé Evropské unii nadbytek.
Odhady skliznì obilí z Velké Británie,
Francie, Nìmecka, Belgie, ale i západní èásti Polska a Itálie se odhadují
v meziroèním srovnání o 10-15 %
nižší, ve východní Anglii až o 25-30 %
nižší. Pøíèinou jsou vlny sucha a také
velký výskyt škùdcù. Žnì v tìchto zemích už zaèaly. Ale do sklizòových
prací témìø všude prší, což se mùže
promítnout v kvalitì zrna. Nìmecko již
avizovalo možnost dovozù obilí. U obilí jsou obavy, že opìt klesnou celosvìtové zásoby, dojde k úbytku exportu
z Evropské unie, pøedevším do severní
Afriky a na Blízký Východ.
V Nìmecku je velký dopad sucha
na plochy øepky (pokles z 1,48 mil. ha
na 1,3 mil. ha), odhad výnosu se pohybuje okolo 3,2 t/ha a poèítá se s absencí zásob. Se snížením výnosù
o 10–20 % kalkuluje také Francie.
Z uvedených informací jednoznaènì vyplývá potøeba opatrnosti pøi projednávání souèasných a budoucích
cen mouky a dalších mlýnských výrobkù. Jakékoliv snižování cen by mohlo
být hazardem.
PAVEL FILIP
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
Zemì mìsto
27.11.14
18.12.14
29.1.15
26.3.15
30.4.15
28.5.15
25.6.15
Pšenice potravináøská
Francie Rouen
180,72
191,65
194,58
184,51
172,37
169,30
—
Belgie Antverpy
185,00
193,00
198,00
190,00
185,00
176,00
179,00
Nìmecko Hamburg
191,00
200,00
201,00
192,00
—
185,00
183,00
Maïarsko Transdanubia
163,38
166,54
176,72
180,55
172,61
154,56
153,94
Polsko Slaski
160,40
169,33
183,66
181,32
174,72
157,95
167,14
Rakousko Vídeò
164,50
173,00
178,00
176,50
171,00
166,50
171,50
Èeská republika Brno
148,18
161,82
162,00
170,90
165,75
161,82
159,64
Žito potravináøské
Nìmecko Hamburg
162,00
166,00
160,00
155,00
—
150,00
155,00
Polsko Slaski
117,51
123,71
122,93
126,25
126,45
109,16
113,53
Èeská republika Brno
136,55
136,55
134,40
152,70
141,82
138,18
134,62
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody
19.4.
17.5.
31.5.
7.6.
14.6.
21.6.
28.6.
5.7.
Pšenice
Èervenec 2015
4567
4541
4378
4640
4502
4321
5021
5263
Záøí 2015
4646
4598
4425
4679
4562
4357
5073
5306
Prosinec 2015
4791
4731
4561
4784
4689
4479
5144
5385
Kukuøice
Èervenec 2015
3867
3479
3455
3466
3381
3348
3684
4041
Záøí 2015
3941
3546
3513
3533
3435
3400
3659
4125
Prosinec 2015
4033
3643
3619
3635
3538
3494
3847
4210
7.6.
14.6.
21.6.
28.6.
5.7.
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
19.4.
17.5.
31.5.
Pšenice
Záøí 2015
5057
4781
4824
5054
4921
4857
5289
5537
Prosinec 2015
5085
4843
4872
5089
4982
4905
5337
5564
Bøezen 2016
5119
4918
4941
5150
5051
4966
5392
5604
Kukuøice
Srpen 2015
4659
4446
4379
4520
4457
4401
4724
5258
Listopad 2015
4714
4473
4454
4554
4464
4428
4779
5313
—
4514
4523
4630
4532
4490
4827
5340
Leden 2016
Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2014/15
Týden
13.
15.
17.
20.
21.
22.
24.
25.
27.
28.
Pšenice potravináøská
4438
4431
4347
4260
4400
4430
4319
4235
4296
4408
Pšenice krmná
3898
3898
3903
3905
3782
3917
3624
3549
—
3411
Žito
4227
—
4089
4063
—
—
4072
3894
4056
—
Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2014/15, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání
Komodita / týden
13.
15.
17.
20.
21.
22.
24.
25.
27.
28.
Pšenice potravináøská
4442
4541
4492
4500
4401
4450
4466
4373
4390
4400
Pšenice krmná
3924
3929
3816
4000
3782
3900
3827
3834
3844
4400
Žito
3801
3852
3744
3750
3804
3800
3859
3710
3702
3650
Prùmìrné spotøebitelské ceny vybraných druhù potravin v Kè
kg
12/2014
1/2015
2/2015
16.t.2015
20.t.2015
24.t.2015
Pšenièná mouka hladká
12,47
12,75
13,25
13,21
12,75
13,42
Tìstoviny vajeèné
43,70
42,96
43,68
43,20
44,42
43,96
Chléb konzumní
23,04
22,98
22,92
22,51
22,70
22,42
Peèivo pšenièné bílé
39,99
38,93
39,99
40,73
38,12
40,01
Pramen: ÈSÚ
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Ètvrtý základní technologický blok v procesu mlýnského zpracování
zrna je finalizace èi finální úprava produktù. Chápání podstaty tohoto
bloku bývá nìkdy zužováno pouze na koneènou úpravu parametrù
mouk pomocí chemických (biochemických) prostøedkù, která se nìkdy
(ne zcela systémovì) nazývá fortifikací mouk.
V našem pojetí ale jde o souhrn
všech procesù, které probíhají mezi
ukonèením vlastního mletí a expedicí
výrobkù ze mlýna a které by mìly
navazovat na všechny tøi pøedchozí
technologické bloky a vést ke koneèné profilaci jakostních parametrù.
Úloha takto chápané finalizace je
nezastupitelná, finalizace je dokonèením a potvrzením celého mlýnského procesu. Je posledním krokem,
který v návaznosti na kroky pøedchozí
vede k cíli.
Finalizaci ve funkèním (cíleném)
mlýnském procesu nelze oddìlit od
sestavení smìsi na zámel, pøípravy
k mletí a vlastního mletí, protože na
nì pøímo a logicky navazuje.
Základními principy finalizace výrobkù jsou:
1. Ustálení jakostních parametrù jednotlivých výrobkù.
2. Koneèná modifikace jakostních
parametrù výrobkù smìrem k požadovanému cíli.
3. Pøevedení výrobkù do formy pro
expedici.
Ustálení jakostních parametrù
jednotlivých výrobkù
Základem pro ustálení jakostních
parametrù mouk je jejich promíchání,
provzdušnìní a odležení. Mouky zejména v prvních hodinách po ukonèení mletí vykazují znaènou jakostní nestabilitu. Koneèné jakostní parametry
se v tomto období teprve ustavují.
Mouka je mechanicky poškozená živá
tkáò, jejíž složky podléhají oxidaci
vzdušným kyslíkem, v závislosti na
teplotì a vlhkosti vzduchu se ustavuje její rovnovážná vlhkost a probíhají
další fyzikálnì chemické a biochemické dìje. Nìkteré z tìchto dìjù dosáhnou ve stabilním prostøedí rovnováhy a po nìkolika hodinách se prakticky zastaví, nìkteré probíhají dále
(oxidace), by podstatnì nižší rychlostí. Klíèem k úspìchu je zmínìné
stabilní prostøedí a dostatek èasu.
Kolik èasu mouky pro ustálení jakostních parametrù potøebují, nelze øíci
zcela exaktnì, závisí to na jejich
povaze (granulace, složení a stupeò
poškození hydrokoloidù (zejména
škrobu a proteinù) a mnoha dalších
parametrech), ale vždy jde o minimálnì 60 – 80 hodin, jistota ustálení nastává po ètyøech až sedmi dnech. Jakostní parametry mouk nejsou ani pøi
velmi pøesném nastavení všech pøedchozích technologických operací
zcela vyrovnané v èase. Pro vytvoøení
kvalitní šarže je tudíž potøebná její homogenizace vymícháním v míchaèce.
Míchání je pøitom zároveò nástrojem
lepšího provzdušnìní a urychlení výše uvedených dìjù.
Pro úèinné øízení dìjù smìøujících
k ustálení jakostních parametrù mouk
je nutné znát hodnoty tìchto parametrù na poèátku (tìsnì po vymletí) a v prùbìhu míchání a odležení.
Kontrola jakostních parametrù vzorkù odebraných ze sbìrných šnekù,
tj. bezprostøednì po vymletí, je tudíž
velmi cenným nástrojem pro:
a) potvrzení úspìšnosti pøedchozího
technologického procesu,
b) nastavení parametrù finalizaèního
procesu. Po urèité dobì (nejlépe po
20 – 30 hodinách) je vhodné provést
odbìr z míchaèky. Rozbor tohoto
vzorku ukazuje na úspìšnost nebo
pøípadné problémy ustalování jakostních parametrù a mìl by vést k pøípadnému zásahu (viz dále).
Koneèná modifikace jakostních
parametrù výrobkù smìrem
k požadovanému cíli
V praxi se uplatòují zhruba dva
modely modifikace finálních jakostních parametrù mouk. Prvním z nich
je úprava parametrù do podoby, které
se nepodaøilo docílit v celém pøedchozím technologickém procesu. Do
jaké míry je tøeba v toto pøípadì jakostní parametry modifikovat, vždy
svìdèí o úèinnosti øízení celého
mlýnského procesu a je jedním
z hlavních diagnostických kritérií
pøi hodnocení funkènosti mlýna jako systému. Zároveò je tøeba øíci, že
i plnì funkèní mlýn mùže tohoto nástroje zcela legitimnì využívat, pokud
není z objektivních dùvodù možné
obstarat obilí v požadované kvalitì.
Èastým pøíkladem z posledních let je
nízká amylolytická aktivita (vysoké
hodnoty FN – nad 350 s). Pøi sestavení smìsi na zámel pak pracujeme
pøedevším s ostatními parametry
(N-látky /lepek/, Zelenyho test), pøi
vlastním mletí mùžeme volit intenzivnìjší proces s cílem zvýšit stupeò
mechanického poškození škrobu. Pøi
finalizaci se ale neobejdeme bez
pøípravkù s amylolytickou aktivitou
(enzymovì aktivní sladová mouka,
enzymové preparáty). Naopak v obdobích, kdy jsou k dispozici spíše
slabší pšenice, mùže být smysluplné
pøimìøené dávkování kyseliny askorbové nebo enzymových preparátù
s oxidasovou aktivitou.
Modifikace musí být vždy øízena
pøesnì a s ohledem na proces míchání a odležení mouk. Zásadnì a vždy
musí být zpùsob a výše dávky øízena
podle exaktního stanovení jakostních
parametrù. Vycházíme-li z parametrù
mouky odebrané ze sbìrného šneku
(tìsnì „za mlýnem“) musíme poèítat
se zmìnami parametrù bìhem odležení, a vyžaduje to tudíž znaènou zkušenost. Velmi vhodné je proto po výše
uvedeném èase odebrat a zkontrolovat vzorek z míchaèky a parametry
vymícháním nebo doplòkovým pøídavkem úèinné složky dále upravit.
Za nutný je tento krok považovat zejména tehdy, mìní-li se jakost smìsi
na zámel, a tudíž i režim finální úpravy. Pro plnohodnotné uplatnìní modifikace jakostních parametrù je vhodné mít možnost dávkování jak do
sbìrného šneku, tak do míchaèky.
Druhým modelem je cílená výroba
modifikovaných mouk, tj. mouk, jejichž jakostních parametrù nelze bez
modifikace dosáhnout. Ne vždy musí jít o chemickou (biochemickou)
modifikaci. Existují pøíklady fyzikálních metod. Napøíklad systém práce
s „atrièními“ moukami, kdy se èást
mouky pøevede pøes speciální mlecí
sestavu, na které dojde k velmi silnému poškození škrobu (i dalších
hydrokoloidních složek) a tento produkt se v urèeném pomìru (zpravidla
5 – 10 %) vede zpìt do základní mouky. Cílem je úèinné zvýšení vaznosti vody ve finálním produktu. Jiným
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
takovým (v Evropì zøídka užívaným)
postupem je separace èástic mouky
ve vznosu v proudu vzduchu. Èástice
se dìlí podle aerodynamických vlastností a lze tak vyseparovat mouku
s podstatnì zvýšeným obsahem
proteinù. Pøíkladem fyzikální modifikace je také dehydratace mouky
nebo krupice.
Nicménì nejèastìji se pracuje
s (bio)chemickou modifikací. Mùže
jít o pøídavek vitálního lepku pro nìkteré specifické pekaøské výrobky,
o pøídavek komplexního zlepšujícího
pøípravku podle požadavku zákazníka a podobnì. V takových pøípadech
èasto nestaèí bìžné volumetrické
ani gravimetrické dávkování do sbìrných šnekù, a do míchárny je vhodné
umístit alespoò planetovou míchaèku, v lepším pøípadì mixer.
Speciálním pøípadem takovéto
modifikace je fortifikace mouk, která
v pravém slova smyslu znamená obohacení mouky o nìkteré nutriènì významné složky (vitaminy, minerální
látky apod.).
Pøevedení výrobkù do formy pro
expedici
Tato fáze finalizace v sobì zahrnuje pøedevším rùzné zpùsoby balení
èi pytlování výrobkù, v pøípadì krmiv
jejich eventuální peletizaci èi granulaci. Zastavme se u nejrozšíøenìjšího ze
zpùsobù balení, tj. balení mouky do
jednokilových (malospotøebitelských)
sáèkù. Mouka se balí tímto zpùsobem
správnì po odležení (ustálení jakostních parametrù). Existuje však jeden
zásadní parametr, který je v tomto
pøípadì prakticky vždy mimo rovnovážný stav. Tím je vlhkost. Mouku po
vymíchání a odležení balíme zpravidla
pøi vlhkostech 14 – 14,5 %. Po zabalení a bìhem uskladnìní však tato
vlhkost (v závislosti na vnìjších podmínkách) klesá v prvních týdnech
zhruba o 1,5 – 2 %.
Vzhledem k tomu, že stávající
znìní vyhlášky (333/1997 Sb.) s vlhkostí nepoèítá, mùžeme se snadno
dostat nad povolenou hmotnostní
odchylku, a jediný zpùsob, jak tomu
zabránit, je „nadvažovat“, což má pøímé negativní ekonomické dùsledky.
SPM proto (mimo jiné) iniciuje
úpravu vyhlášky, která by pokles vlhkosti, a tudíž hmotnosti bìhem skladování, zohledòovala.
PAVEL SKØIVAN
[email protected]
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Evropská komise schválila finální znìní základního programového
dokumentu Programu rozvoje venkova ÈR na období 2014-2020 dne 26. 5.
2015. Díky Programu rozvoje venkova do èeského zemìdìlství pøijde v pøíštích letech témìø 3,1 miliardy EUR (více než 84 miliard korun). Z toho bude
2,3 miliardy EUR (63 miliard korun) z unijních zdrojù a 768 milionù EUR
(21 miliard korun) z èeského rozpoètu. Hlavním cílem programu je obnova,
zachování a zlepšení ekosystémù závislých na zemìdìlství prostøednictvím
zejména agroenvironmentálních opatøení, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemìdìlských podnikù, podpora vstupu mladých lidí
do zemìdìlství nebo krajinná infrastruktura.
Program bude také podporovat
diverzifikaci ekonomických aktivit ve
venkovském prostoru s cílem vytváøet
nová pracovní místa a zvýšit hospodáøský rozvoj. Podporován bude komunitnì vedený místní rozvoj, resp.
metoda LEADER, která pøispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potøeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérù
na místní úrovni. Horizontální prioritou je
pøedávání znalostí a
inovací formou vzdìlávacích aktivit a poradenstvím a spolupráce v oblasti zemìdìlství a lesnictví.
Pøedpokládané alokace finanèních
prostøedkù (v % vyjádøení) do jednotlivých oblastí:
Program sleduje tyto priority:
o Podpora pøedávání znalostí a inovací v zemìdìlství, lesnictví a ve
venkovských oblastech.
o Zvýšení životaschopnosti zemìdìlských podnikù a konkurenceschopnosti všech druhù zemìdìlské èinnosti ve všech regionech
a podpora inovativních zemìdìlských technologií a udržitelného
obhospodaøování lesù.
o Podpora organizace potravinového øetìzce, vèetnì zpracovávání
zemìdìlských produktù a jejich
uvádìní na trh, dobrých životních
podmínek zvíøat a øízení rizik v zemìdìlství.
o Obnova, zachování a zlepšení ekosystémù souvisejících se zemìdìlstvím a lesnictvím.
o Podpora úèinného využívání zdrojù a podpora pøechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvìtvích
zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, která je odolná vùèi klimatu.
o Podpora sociálního zaèleòování,
snižování chudoby a hospodáøského rozvoje ve venkovských oblastech.
První kolo pøíjmu žádostí na projektová opatøení bude vyhlášeno již ve
druhé polovinì záøí. Rozdìleno bude pøibližnì 5,4 mld. Kè.
Pøíjem žádostí probìhne pro následující
operace:
4.1.1 Investice do zemìdìlských podnikù
Pøíjemcem mùže být
zemìdìlský podnikatel, pøièemž podporovány budou investice na ustájovací
a chovatelská zaøízení, speciální zemìdìlské stroje, skladovací kapacity
na produkty rostlinné výroby, krmiva,
steliva èi druhotné produkty živoèišné výroby. Budou podporovány také
investice do nosných konstrukcí trvalých kultur, do staveb pro zahradnictví,
èi budování peletáren, jejichž produkce
bude spotøebována pøímo v zemìdìlském podniku.
4.2.1 Zpracování a uvádìní na trh
zemìdìlských produktù
Pøíjemcem mùže být zemìdìlský
podnikatel, výrobce potravin, nebo
výrobce krmiv, který splòuje definici
mikro, malého, nebo støedního podniku. Budou podporovány investice do
zaøízení a moderních technologií, která
souvisejí se zpracováním zemìdìlských produktù a uvádìním výrobkù
na trh. Konkrétnì budou podporovány
investice do zaøízení pro výrobu potravin a krmiv, do vybavení pro finální
úpravu, balení a znaèení produktù
a do skladování.
4.3.2 Lesnická infrastruktura
Žadateli mohou být fyzické nebo právnické osoby, sdružení a spolky s práv-
Pøenos znalostí, inovace,
spolupráce
Konkurenceschopnost
zemìdìlství a lesnictví
Organizace potravinového
øetìzce, dobré životní
podmínky zvíøat
Ochrana životního
prostøedí
Úèinné využívání zdrojù,
pøechod na
nízkouhlíkovou ekonomiku
Hospodáøský rozvoj,
LEADER
Technická pomoc
Staré závazky - PUZÈ
ní subjektivitou, obce nebo jejich svazky hospodaøící v lesích. Pøedmìtem
podpory bude rekonstrukce a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke
zlepšení kvality èi zvýšení hustoty lesních cest.
8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodáøství
Pøíjemcem podpory budou fyzické nebo právnické osoby, sdružení s právní
subjektivitou, obce nebo jejich svazky
hospodaøící v lesích. Bude podpoøeno
poøízení strojù a technologií (vèetnì
konì) pro obnovu, výchovu a tìžbu
lesních porostù vèetnì pøibližování,
strojù pro zpracování po tìžebních
zbytkù, strojù pro pøípravu pùdy pøed
zalesnìním a strojù, technologií a zøízení pro lesní školkaøskou èinnost.
16.2.2 Podpora vývoje nových produktù, postupù a technologií v rámci
zpracování zemìdìlských produktù
a jejich uvádìní na trh
Žadatelem bude uskupení minimálnì
dvou subjektù, kdy minimálnì jeden
subjekt bude muset prokázat podnikatelskou èinnost v odvìtví potravináøství nebo výroby krmiv a minimálnì
jeden subjekt musí být výzkumnou
institucí. Pøedmìtem podpory budou
provozní náklady spolupráce vzniklé
pøi vývoji a aplikaci nových produktù,
postupù a technologií ve zpracování
zemìdìlských produktù resp. výrobì
potravin a krmiv.
Dále bude poskytnuta finanèní dotace
na pøímé náklady, které budou souviset s výrobou inovativních produktù
a se zavedením inovativních postupù
a technologií do praxe – tyto aktivity
musí být výsledkem spolupráce s výzkumnou institucí (týká se i investic,
pokud nebudou dotovány v rámci
opatøení 4. Investice do hmotného
majetku). Inovativnost projektu po-
soudí odborná komise pøed schválením projektu.
Pravidla pro žadatele, kterými se
stanovují podmínky pro poskytování
dotace, jsou v souèasné dobì témìø
dokonèena a jejich schválení a zveøejnìní probìhne v druhé polovinì èervence 2015. K dispozici budou v elektronické podobì na internetových
stránkách Ministerstva zemìdìlství
www.eagri.cz v záložce Dotace/Program rozvoje venkova 2014-2020.
Základní nastavení dotací zùstává
stejné jako v pøedchozím programovacím období, ale je nutné upozornit
na nìkolik novinek:
1) Hodnocení finanèního zdraví, které bude aplikováno na všechna projektová opatøení Programu rozvoje
venkova 2014 – 2020 vyjma opatøení
19. Podpora místního rozvoje na základì iniciativy LEADER a operace
4.3.1 Pozemkové úpravy. Bude urèeno pro projekty, jejichž zpùsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace,
pøesahují 1 mil. Kè. Hodnocení bude
vycházet zejména z úèetních výkazù
a dalších informací ovlivòujících riziko
možného úpadku žadatele. Schválená
metodika vèetnì excelového nástroje pro výpoèet finanèního zdraví je
k dispozici na internetových stránkách MZe. Pro vyhodnocení finanèního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelù finanèní analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku
pøidìleny body (viz tabulka bodového
ohodnocení). Posouzení FZ se provádí
za poslední tøi „úèetnì“ uzavøené roky,
tj. tøi po sobì navazující období pøedcházející roku podání žádosti. Vzhledem k nutnosti doložit zároveò daòová
pøiznání ovìøená Finanèním úøadem,
lze s ohledem na platnou právní úpravu (zejména zákon o daních z pøíjmù)
akceptovat tøi poslední období (fiskál-
ní roky), za které je podáno daòové pøiznání u místnì pøíslušného správce
danì, pøièemž poslední øádné Daòové
pøiznání musí pøedcházet nejdéle roku
podání žádosti.
Pøíklad:
Žádost o dotaci z PRV v roce 2015,
poslední tøi uzavøené roky: 2014, 2013
a 2012.
Výjimka platí pro pøípady, kdy byl podnik založen nebo zemìdìlec zahájil
èinnost (tj. subjekt bez historie). Pak
se finanèní zdraví prokazuje pouze za
dva uzavøené roky. Výpoèet se provede pro každý rok a výsledný poèet bodù pro posouzení je aritmetickým prùmìrem. Celkovì je možné dosáhnout
maximálnì 30 bodù, pro splnìní podmínky FZ (jakožto kritéria zpùsobilosti)
je zapotøebí získat minimálnì 9,01 bodù. Žadatelé, jejichž prùmìrná výše
pøíjmù (daòová evidence), respektive
prùmìrná výše souètu tržeb za prodej
zboží a výkonù (úèetnictví) je nulová,
budou hodnoceni jako nevyhovující.
2) Realizace a dokladování zadávacích/výbìrových øízení. Pro tuto oblast je v novém programovacím období zpracována detailní metodika vèetnì formuláøù, která bude zveøejnìna
souèasnì s Pravidly pro žadatele. Nejvìtší zmìnou bude povinnost žadatele/pøíjemce dotace doložit výsledky
výbìrového/zadávacího øízení již pøed
schválením Žádosti o dotaci, resp.
pøed podpisem Dohody o poskytnutí
dotace.
3) Pøíjem žádostí bude probíhat 14
dní, pøièemž Žádosti o dotaci budou
zájemci registrovat pøes Portál Farmáøe (pøístup pøes www.szif.cz).
Ministerstvo zemìdìlství bude poøádat 3 semináøe pro pøíjemce dotace
týkající se prvního kola pøíjmu žádostí,
a to v následujících termínech:
o 19. srpna 2015 – Praha, Ministerstvo zemìdìlství
o 28. srpna 2015 – Èeské Budìjovice, Pavilon Z (souèást odborného
programu mezinárodního veletrhu
Zemì živitelka 2015
o první polovina záøí 2015 – Morava
(termín a místo bude upøesnìno)
Pozvánky na semináøe vèetnì programù a organizaèních pokynù budou
zveøejnìny na internetových stránkách
www.eagri.cz v záložce Dotace/Program rozvoje venkova 2014-2020. Doplòovat je budou regionální školení
organizovaná Státním zemìdìlským
intervenèním fondem.
Zdroj Ministerstvo zemìdìlství
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
Tradièní oslava pekaøského a mlynáøského øemesla s celostátním významem se letos uskuteènila v sobotu 18. èervence
2015. Již 22. roèník tohoto setkání pekaøských mistrù na pùdì
Valašského muzea v pøírodì v Rožnovì pod Radhoštìm byl tentokrát provázen slunným a velmi horkým poèasím. Každé osvìžení se tedy hodilo. Podívat se pøišlo pøes 4 tisíce návštìvníkù.
Proti rekordním 9 tisícùm pøed dvìma lety se to mùže jevit jako
málo, ale tropické teploty øadu zájemcù odradily. Návštìvníci
mìli možnost ochutnat a také nakoupit pekaøské výrobky od 25
zúèastnìných pekaøských firem.
Akce je provázena soutìží o nejlepší chleba a rohlík. Vynikající chleba
pøedvedli: Pekaøství Fryèovice, ARETE
Rožnov p. R., JAVORNÍK Štítná n. Vl,
Pekaøství MAJA Dolní Dunajovice
a SLOVÁK Jan Valašská Senice. Vynikající rohlík: GOBE Pekaøství Zlotý
P횝, CONSI Vsetín, Køížák Boleradice,
Integrovaná støední škola Val. Meziøíèí
a Pekaøi a spol. Ostrava. Hodnocení
provádìla odborná porota složená
z pøedních odborníkù oboru. Každý
úèastník navíc mohl ohodnotit svým
hlasem tu svoji pekárnu.
Pekaøi také soutìžili v „trojboji“ netradièních disciplín, jako jsou bìh
s trakaøem a tøemi pytli mouky, bìh na
chùdách s pekaøskou nùší na zádech a
bìh s plným pùllitrem piva na lopáøi.
K pekaøské sobotì také neodmyslitel-
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
nì patøí peèení chleba v chlebové peci
vodního mlýna z Velkých Karlovic –
Podatého v areálu Mlýnské doliny.
Letos zde pekli pøímo pracovníci muzea. Naopak na valašské dìdinì v peci
v objektu domu è.24 z Nového Hrozenkova pekli pracovníci Ireks Enzyma. Vùnì èerstvého chleba lákala
všechny návštìvníky. Za zmínku stojí
také expozice spoleènosti Ireks Enzyma, kde tradiènì pøedstavuje výstupy
svého vývoje. Nechybìly zde netradièní chleby s pøídavkem jeèmene a ovsa,
kde je uvedeno výživové tvrzení a deklarovaný obsah rozpustné vlákniny,
tolik potøebné pro lidské zdraví. Mlynáøské øemeslo se pøipomíná nejenom
expozicí zmínìného vodního mlýna,
ale také mlýna vìtrného z obce Kladník v podhùøí Hostýnských vrchù. Ve
Valašské dìdinì mùžete vidìt také
nìkolik malých pøenosných mlýnù na
drcení rùzných druhù obilovin.
Nejen vùnì èerstvého peèiva, ale
i bohatý program jsou typické pro
Pekaøskou sobotu. Na pódiu u rybníèka vyhrávala Dechová hudba Valašské
Meziøíèí a komorní amfiteátr hostil dìtský folklorní soubor Valášek z Horní
Lidèe. Pozdní odpoledne patøilo vystoupení písnièkáøe Jiøího Dìdeèka.
Pekaøská sobota je významnou
propagaèní akcí na podporu prodeje
pekaøských výrobkù, a tím i mouky
smìrem k veøejnosti, i pøímým spotøebitelùm. Proto je tøeba jí dále podporovat. Rozhodnì stojí za pozornost vedení našich mlynáøských a pekaøských
svazù a také dalších výrobních podnikù z celé republiky.
Pøístup ke spotøebiteli
Mlýnský i pekárenský obor mají
pøed sebou ne pøíliš optimistické vyhlídky. Objemy spotøeby a výroba
z dlouhodobého hlediska postupnì
klesají. Projevuje se to pøedevším
u nìkterých druhù výrobkù, ale také
celkovì. Když k tomu pøipoèítáme
zmìny ve struktuøe maloobchodního
prodeje, které se pøímo promítají do
zmìn naší výrobnì technické základny, ratingové hodnocení bude nižší
než pøed nìkolika lety. Ano, pøímo nás
ohrožují na jedné stranì obchodní
øetìzce, a na druhé stranì kolísavé
ceny hlavních surovin a vstupù. Je
tedy namístì spoleènì dìlat nìco pro
zlepšení situace.
První a možná i nejdùležitìjší je
ovlivòovat povìdomí veøejnosti o našich oborech a pøedevším o jejich
významu ve výživì. Znovu jsme si to
uvìdomili ve chvíli, kdy nás oèernila
kampaò proti lepku. Na údajích z Nìmecka námi otøásla èísla o desetiprocentním poklesu výroby a také o vývoji
veøejného mínìní ve vztahu ke konzumaci potravin, které lepek obsahují.
Doslova to vyburcovalo naší aktivitu
k pøípravì veøejné kampanì. Chceme
také využít pøipravovaný dotaèní titul
v programu Rozvoje venkova na propagaci spotøeby „chleba“. Ale musím
se Vám pøiznat, že Pekaøská sobota
v Rožnovì pod Radhoštìm mì nalévá
optimismem. Když vidím lidi u stánkù,
jak se zájmen a s chutí nakupují a odnášejí plné tašky, mám hned jinou
náladu. Je jisté, že podobné akce jsou
velmi úèinné. Není potøeba jen teoretizovat, ale ideální je dát ochutnávat
a k tomu také neformálnì sdìlovat.
Podobné akce udìlají více než televizní reklama.
Druhou podmínkou je kvalita výrobkù. Aby v jejich složení bylo to, co
tam má být, a co je „zdravé a jedlé“.
Úspìch má jistì také návrat ke klasickým recepturám a rozhodnì je tøeba
prosadit vyšší využití dalších obilovin
kromì pšenice. Zde jsou jistì namístì
spoleèné inovaèní projekty. V tomto
smìru si totiž nejsme konkurenty navzájem, našimi konkurenty jsou zahranièní výrobci mouky a mouèných smìsí, nebo zlepšovacích pøípravkù.
Tøetí podmínkou je fandovství a
vztah k našim oborùm. Správní srdcaøi
nevyklízí pole a nepøecházejí do oborù, kde to více sype. Ale tu svou angažovanost a zaujatost musíme dát najevo jistì pøed svými zamìstnanci, ale
pøedevším na veøejnosti. A to se u nìkterých manažerù ztrácí. Bylo by dobré, kdybych se mýlil.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
Valašské muzeum v pøírodì v Rožnovì pod Radhoštìm letos slaví 90. výroèí
svého založení. V této souvislosti chceme pøipomenout jeho význam a trochu
i historický vývoj. Toto muzeum pøedstavuje lidovou kulturu v národopisném
regionu Moravské Valašsko. Jeho souèástí jsou 4 areály – nejstarší areál
Døevìné mìsteèko, nejvìtší areál Valašské dìdiny, nejmenší a nejmladší
areál Mlýnské doliny. Patøí sem i malebné stavby na Pustevnách.
Myšlenka muzea v pøírodì vznikla
v mysli bratøí Jaroòkù, zejména pak
staršího z nich, Bohumíra, který pocházel z Malenovic u Zlína.
Inspiraci našel pøi svých toulkách
svìtem jako malíø porcelánu, fotograf,
malíø a grafik. V jeho diáøi najdeme
mìsta Káhiru, Dubrovník, Budapeš,
Mnichov a další. Dùležité však bylo, že
v roce 1895 navštívil Národopisnou
výstavu èeskoslovanskou v Praze, jejíž nejpøitažlivìjší a nejpozoruhodnìjší
èástí se stala „výstavní dìdina“ a v ní
právì valašská osada, skupina lidových staveb z Valašska, jak ji navrhl architekt Dušan Jurkoviè. Stála tu i povìstná hospoda „Na posledním groši“,
kde vyhrávala valašská Pelárova kapela. Bohumír nechybìl ani na mileniální výstavì v Budapešti, kde taktéž
vystavìli soubor lidových staveb z celého tehdejšího Uherska.
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
V roce 1909 se oba bratøi natrvalo
usazují v Rožnovì. Již tehdy v nich
zrála myšlenka muzea v pøírodì inspi-
rovaná úsilím o uchování m욝anských
domù z rožnovského námìstí. Vše
usmìrnila cesta Aloise Jaroòka, druhého z bratrù, do skandinávských ze-
mí. Navštívil právì vznikající muzeum
v pøírodì v mìstì Aarhus v Dánsku
a poznal první a nejstarší muzeum
v pøírodì na svìtì, Skanzen u Stockholmu.
V roce 1911 byl v Rožnovì založen
muzejní spolek a v roce 1913 byl pøedložen první projekt muzea. K výstavbì
Valašského muzea v pøírodì však
mohlo dojít až nìkolik let po válce.
Bratøi Jaroòkovi pohotovì využili pøíznivé atmosféry pøípravy prvního valašského folklórního festivalu v roce
1925, zvaného Valašský rok. Prosadili,
aby se tyto slavnosti konaly už v areálu
novì vzniklého muzea v pøírodì. A tak
v èase slavnosti stály na mýtince lázeòského parku už dva velké domy
z námìstí, radnice a m욝anský Billùv
dùm z poloviny 18. století, kromì nich
také nìkolik drobných staveb.
V roce 1928 pøibyla Vaškova hospoda, pocházející snad už ze 16. století. V èase Bohumírovy smrti v roce
1933 se dostavìla kopie fojtství z Velkých Karlovic a v èase druhé svìtové
války vystavìla skupina tesaøù mistra
Michala Fabiána døevìný kostel. Vycházeli pøitom z plánové dokumentace
kostela z Vìtøkovic u Pøíbora, jenž vyhoøel v roce 1878. Tak skonèila první
etapa výstavby Valašského muzea
v pøírodì. Vzniklý areál dostal pozdìji
název Døevìné mìsteèko.
V 50. letech vznikl projekt a v 60.
letech došlo k jeho realizaci. Cílem výstavby se stala pravdivá rekonstrukce
modelu valašské dìdiny. Tak se na
rožnovské pasece, zvané Stráò, postupnì vystavìlo na 40 objektù, vše,
co k valašské vesnici patøí.
Ještì nároènìjší byla výstavba tøetího areálu muzea, Mlýnské doliny,
zpøístupnìné v roce 1982. Nezùstalo
jen u zajímavé technologie prací mlynáøských, pilaøských, valchaøských
a hamernických. Všechny tyto technické objekty jsou organicky zaèlenìny do vesnického urbanismu.
Další okruh aktivit patøí lidovému
øemeslu a lidovým umìlcùm. Kromì
výrobkù na prodej pøedvádìjí svoji
zruènost poèetným návštìvníkùm muzea. Iniciativa muzea na tomto poli pomáhá udržet pøi životì staré tradièní
techniky. K potìšujícím skuteènostem
patøí zjištìní, že se s tìmito technikami
seznamují mladí lidé.
Nejvìtší popularitu získal folklór.
Po celý rok se konají v muzeu poøady
tradièního folklóru v podání souborù
lidové tvoøivosti a také autentických
interpretù. K nejvìtším akcím tohoto
druhu patøí Rožnovské slavnosti a Valašský jarmark.
Rožnovské muzeum tak plní odkaz
svého zakladatele Bohumíra Jaroòka,
který si pøál, aby se skanzen stal živým
muzeem.
Za èeské mlynáøe pøejeme muzeu
vše nejlepší do dalších let a dìkujeme
za péèi o bohaté expozice z historie
mlynáøského øemesla.
Nejvýraznìjším rysem souèasného
dìní v muzeu je cílevìdomé úsilí o oživení zapomenutých tradièních technik, lidového umìní a obyèejù i o rekonstrukci spoleèenského života, obchodu i zábavy našich pøedkù. Velká
pozornost patøí právem zemìdìlství.
Tradièní plodiny potom mùžeme sklízet tradièními technologiemi. Zastoupena je také salašnická produkce, na
jejímž poèátku je ovèí mléko a vlna.
Pøipoètìme k tomu ještì kolekci, èítající více než sto starých odrùd ovocných stromù a ještì více druhù okrasných kvìtin, užívaných na Valašsku,
spolu s takzvaným živým hospodáøstvím na Matochovì usedlosti, v nìmž
nalezneme snad všechny druhy hospodáøských zvíøat.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Již desátý roèník BIOSLAVNOSTÍ
ve Starém mìstì pod Snìžníkem letos
pøivítal kolem 3500 návštìvníkù. Hlavní motto tentokrát znìlo „Na dovolenou s PRO-BIO“. I mimo domov se dá
vaøit ze zdravých surovin snadno,
rychle a velmi chutnì. Proto se zde
tentokrát hodnì vaøilo a ochutnávalo.
Stánky biojarmarku nabídly sortiment
PRO-BIO i výrobky dalších ekofarmáøù a ekovýrobcù. Jako novinka byly
pøedstaveny smìsi na peèení domácího chleba øady BIOLINIE - Chléb
šestizrnný a Chléb žitno-pšenièný. Pro
využití bioproduktù v restauracích a jídelnách jsou nabízeny i gastro balení
o velikosti 2,5 až 4 kg.
Návštìvníci si mohli prohlédnout
mlýn a sklady firmy PRO-BIO, která se
stále rozvíjí. Patøí k prvním výrobcùm
a zpracovatelùm biopotravin u nás. Na
trhu pùsobí již pøes 22 let a dnes èítá
více než 100 zamìstnancù. Má vlastní vývoj výrobkù, prvotøídnì vybavenou laboratoø vèetnì mikrobiologické
sekce, oddìlené èásti technologie pro
výrobu bezlepkových výrobkù a nechybí zde ani optický tøídiè, dodaný
firmou CIMBRIA. Kromì toho provo-
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Trh s bioprodukty
V Èeské republice v souèasnosti
podniká v ekologickém zemìdìlství
pøes 4220 zemìdìlcù a 518 výrobcù
biopotravin. Ke konci roku 2013 celková výmìra ekologicky obhospodaøovaných ploch pøedstavovala 494 tisíc
hektarù, což je 11,7 procenta z celkové výmìry zemìdìlské pùdy. Prùmìrná velikost ekofarmy byla na konci
roku 2013 ve výši 126 hektarù. To pøevyšuje prùmìr v EU-27, který je 40
hektarù. V bio kvalitì se dnes nabízejí
prakticky všechny druhy potravin.
zuje dvì ekologické farmy o rozloze
350 ha. Zde se produkuje až 1/3 produktù pro vlastní výrobu. Pìstuje se
zejména pohanka, špalda, èervená
pšenice a další.
V nabídce je již 1400 druhù certifikovaných výrobkù v kvalitì BIO. Výroba se stále zvyšuje, o èemž svìdèí
údaje o poètu balení, kdy v roce 2012
šlo o 3 miliony kusù, o rok pozdìji
3,6 milionu a v roce 2014 již 4 miliony
kusù. Od poèátku svého fungování se
firma zamìøuje na zpracování alternativních plodin, jako jsou pohanka,
špalda èi dvouzrnka. Z kapacitních
dùvodù zprovoznila uzavøený Èeškùv
mlýn v Jarcové na Valašsku a navýšila
produkci svých bio mouk. Èinnost
Èeškova mlýna firma zahájila v listopadu 2014, kdy byl certifikován pro výrobu biopotravin nezávislou kontrolní
organizací KEZ, o.p.s. V Èeškovì
mlýnì se prozatím mele žito a pšenice
setá. Do budoucna plánuje firma navýšení kapacity výroby o 100% a celkový roèní výkon 3 000 tun mouky.
Výsledky a vývoj firmy jsou jistì chvályhodné. Není tedy divu že se firma
PRO-BIO, s.r.o., stala vítìzem soutìže
TOP odpovìdná firma 2014 v Olomouckém kraji.
Ale zpìt k BIOSLAVNOSTEM. Odpolední a noèní hodiny patøily pøedevším hudebnímu programu. Se skupinou Hromosvod vystoupil folkový klasik Vladimír Merta a festival svým
energickým výstupem završilo seskupení muzikantù SUPERGROUP.CZ.
Další roèník BIOSLAVNOSTÍ se koná v sobotu 9. èervence 2016.
PAVEL FILIP
V oboru škrobárenství je významná
firma Amylon. Nabízí pudinky, smìsi
na pøípravu pizzy, knedlíkù a palaèinek, ale i vanilkový cukr a další pøísady
do peèení. S biomasem pøichází tøeba
firma Biopark. Ta také zajišuje spoleèný odbyt a finalizaci zemìdìlských
produktù pro ekologické zemìdìlce.
Patøí také k nejvìtším dodavatelùm
èeských biopotravin do prodejen
zdravé výživy i obchodních øetìzcù
v Èeské republice a na Slovensku.
V projektu biohovìzí je zapojeno 150
èeských farem z podhorských oblastí.
Bezlepkové potraviny a extrudované
výrobky v podobì køehkých chlebù
a instantních polotovarù nabízí spoleènost Extrudo Beèice. Polabské mlékárny jsou jedním z nejvýznamnìjších výrobcù tvarohù. Mražené a sušené lesní
ovoce, šávy a jáhly nabízí spoleènost
Solex Agro. Speciální èaje zase firma
s pøíznaèným názvem Èajová kvìtina.
Sladké biosušenky a slané biokrekry
nabízí Biopekárna Zemanka. Biozeleninu pak pìstuje Miloš Kurka v Èervníkovicích na Královéhradecku. Ekologické zelináøství sází na peèlivou ruèní
výrobu, a to jak na poli, tak pøi zpracování. Josef Sklenáø chová v Sasovì
pøeštická prasata a vyrábí biosádlo
doplnìné o výluh z konopí. Pøeštické
èernostrakaté prase je v Èeské republice vyšlechtìno, ale trochu se na nìj
pozapomnìlo. Petr Marcinèák pìstuje
révu v mikulovské vinaøské podoblasti
a mùže se pochlubit biovínem.
Význam v rozvoji tohoto sektoru
mají také Svaz ekologických zemìdìlcù a Svaz producentù a zpracovatelù
biopotravin PRO-BIO, které se letos
slouèily v jedinou organizaci, zastupující zájmy ekologických zemìdìlcù
a výrobcù biopotravin. Nabízí odbornou podporu v podobì poradenství,
vzdìlávání, vydává informaèní materiály. Zajímavý je svépomocný fond,
který poskytuje pùjèky svým èlenùm.
Svaz má 606 èlenù, z toho je 50 bioprodejen a 139 èlenù PRO-BIO ligy.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
Svaz mlýnù je spolkem
Valná hromada Svazu prùmyslových mlýnù
ÈR, která se konala 14.5.2015 v Prùhonicích
u Prahy, schválila nové stanovy a podle Obèanského zákoníku se svaz stal spolkem. Zamìøení èinnosti a hlavní priority zùstaly stejné.
Svaz se snaží více systematizovat svou informaèní èinnost, dále chce pokraèovat v poradenské èinnosti, a to zejména v souvislosti
s novým programovým obdobím Programu rozvoje venkova, pokraèovat bude ve vzdìlávacích aktivitách pro pracovníky v oboru, vèetnì
poskytování akreditovaných zkoušek profesních kvalifikací. Staronovým úkolem je vìtší
pùsobení smìrem k veøejnosti, s využitím finanèních podpor. Aktuálnost tohoto úkolu souvisí mimo jiné i s kampaní proti lepku, ale také
s dlouhodobým trendem poklesu spotøeby
výrobkù z obilovin. Prvoøadým úkolem rovnìž
zùstává zastupování zájmù mlynáøù pøi zajišování surovin pro mlýnskou výrobu. Tento úkol
je velmi složitý, protože prakticky nelze ani
z pozice státu, natož svazu, ovlivòovat trh
z hlediska množství produkce a cen. Ceny navíc nepøíjemnì kolísají, což zpùsobuje ekonomické problémy firem. Vzhledem k tomu, že se
touto otázkou zabývá i Evropská mlynáøská
asociace, nesmíme takøíkajíc házet flintu do
žita. Zvoleno bylo nové pøedstavenstvo ve slo-
Ze zprávy Evropské mlýnské
asociace
Mezi hlavní priority Evropské mlýnské asociace stále patøí:
1) bezpeènost a kvalita vyrábìných potravin,
2) udržitelná produkce s maximálním využitím
vstupních surovin, vèetnì omezením tvorby
odpadù,
žení: Pavel Hrdina (pøedseda), Stanislav Alt
(místopøedseda), Bøetislav Pszczolka, Jaroslav
Horák, Jan Kantorek, Aleš Ressler a Pavel
Filip. Dozorèí a rozhodèí komise ve složení:
Josef Vítek (pøedseda), Petr Schaffer a Tomáš
Franìk. Tato komise má podle nových stanov
øešit spory, stížnosti a pøipomínky.
Intenzivnìjší kontroly
Státní zemìdìlská a potravináøská inspekce (SZIF) zjistila v minulém roce celkem 4276
nevyhovujících šarží potravináøských výrobkù.
Je to o necelých 5 procent více než v roce
2013. Z toho 3974 bylo pozastaveno v maloobchodní síti, 183 ve výrobì, 89 ve velkoobchodì
a 30 v ostatních provozech. Nejvyšší podíl
závadných výrobkù se vyskytl v sektoru èokolád a cukrovinek, kde požadavkùm legislativy
nevyhovìlo 68 procent odebraných vzorkù.
Následuje segment medu s 67 procenty, dále
pøídatné a aromatické látky s 62 procenty, a dehydrovaných výrobkù s 54 procenty. Pokraèují
Pokud jde o námel, asociace podpoøila
návrh maximálního limitu 0,05% v obilí urèeném k lidské spotøebì. Podpoøili také tøídìní
a èištìní obilovin již v centrálních skladech.
Pokud jde o námelové alkaloidy, tak požadavek na stanovení maximálních limitù zatím
pozastavili. Asociace se úèastní monitorování
EFSA pro sterigmatocystin. Nejvíce náchylné
3) zdraví a výživa.
Hlavním posláním a prioritním cílem jsou
a vždy budou také otázky konkurenceschopnosti a inovativnosti mlýnského oboru. Odborníci asociace analyzují kvalitu a bezpeènost
mlýnských výrobkù, prosazují správnou výrobní praxi a zprostøedkovávají kontakty s vìdou
a výzkumem. Politikou asociace je vytváøení
volného podnikatelského prostøedí a odmítání nadmìrných regulaèních zátìží. Nelehkým
úkolem je zajištìní konkurenèního pøístupu
k surovinám v požadované kvalitì a množství,
vèetnì øízení extrémní cenové volatility. Cílem
asociace je rovnìž usnadnit restrukturalizaci
mlynáøství na úrovni EU, aby se snížily pøebyteèné výrobní kapacity. Velké úsilí vìnuje zachování dostateèné vývozní èinnosti mlýnských výrobkù.
Z hlediska bezpeènosti potravin a krmiv
asociace v posledním období øešila pøedevším:
námel a námelové alkaloidy, rezidua Sterigmatocystin pirimifos-methyl (p-Me), køížovou kontaminaci alergeny a potravináøské
pøídatné látky.
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
ke kontaminaci jsou zrna rýže a ovsa. Pro
pirimifos-methyl bylo podpoøeno zachování
limitu 0,01 mg/kg, vzhledem k riziku køížové
kontaminace v silech. Pokud jde o køížovou
kontaminaci alergeny, pozornost je zamìøena
na sóju, hoøèici a vlèí bob. V tomto smìru je
dùležitá spolehlivost technologie èištìní zrna
pøed mlýnským zpracováním.
V otázkách konkurenceschopnosti se
pozornost soustøedí na evropský trh s cennými
papíry komodit, které mlýnské spoleènosti
stále více využívají pro zajištìní rizika kolísání
cen obilí. Diskutuje se smìrnice ohlednì
finanèních nástrojù. Starosti zpùsobuje i pøipravovaná Transatlantická dohoda o obchodu
vína, vejce a vajeèné výrobky, jedlé tuky a oleje, zpracovaná zelenina, houby, nealkoholické
nápoje a mléèné výrobky. Naopak nejménì
závadných potravin inspekce zjistila u obilovin,
kde nevyhovìla pouhá 2 procenta, a u výrobkù
z brambor sedm procent.
SZPI spolupracuje s Celní správou ÈR pøi
kontrolách dovážených surovin. Všechny kontroly jsou zamìøené nejenom na bezpeènost
potravin, ale také na jakostní parametry. SZPI
disponuje dvìma špièkovými laboratoøemi, které se mimo jiné zamìøují na komplexní analýzy
vína a odhalování podvodù u kakaa, èokolády,
ovocných výrobkù, doplòkù stravy, výrobkù
z ryb a mnoha dalších komodit.
SZPI provedla v minulém roce celkem
35361 kontrol. Od zaèátku ledna 2015 mùže
SZPI spoleènì s krajskými hygienickými stanicemi kontrolovat i restaurace, jídelny, rychlá
obèerstvení a cukrárny. Za první tøi mìsíce
2015 doèasnì uzavøela 55 provozù. Nejvíce šlo
o pochybení v provozní hygienì a výskyt škùdcù. Objevily se i pøípady zastavení provozu
v prùbìhu rekonstrukèních prací. Pøi rekonstrukcích za provozu je vhodné informovat
pøedem SZPI, a pøedejít následným nedorozumìním.
SZPI uložila v roce 2014 pokuty ve správních øízeních v celkové výši 99 429 300 korun.
a investicích, která pøedpokládá volný obchod
mezi EU a USA. Prùmìrný mlýn v USA totiž
produkuje 13 krát tolik jako prùmìrný mlýn
v EU, ale v EU je také strukturální nadbyteèná
kapacita a stagnující spotøeba chleba. Rozdíly
jsou také u nákladù na energie. Asociace souèasnì poukázala na problematiku GMO a používaných pesticidù v USA, které jsou v EU
zakázány. Evropská komise zatím pøislíbila,
že bude pøistupovat k mouce, jako ke strategické surovinì. Vzájemný obchod mezi USA a EU
je doposud bezvýznamný. Vìtší nebezpeèí
pøedstavuje Turecko a Rusko.
Propagaèní kampaò zamìøená na vytváøení
pozitivních zpráv o mouce a chlebu, má být
pøedložena v lednu 2016 a realizována na
úrovni EU i v èlenských státech. Nové naøízení
bylo oficiálnì pøijato dne 22. øíjna 2014 a umožní spolufinancování EU na podporu chleba
a pekárenství ve vnitøním trhu.
Èlenskou základnu tvoøí národní mlýnská sdružení z 27 evropských zemí. Ty pak
pøedstavují více než 90% mlynáøské kapacity
v Evropì.
Èleny Evropské mlýnské asociace jsou:
Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko,
Kypr, Èeská republika, Dánsko, Estonsko,
Finsko, Francie, Nìmecko, Øecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemí,
Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko,
Španìlsko, Švédsko, Spojené Království.
Pøidruženými èleny jsou: Švýcarsko, Island
a Turecko.
Dny chleba v Pardubicích - 21. roèník
Dny chleba, které se letos uskuteènily 4. èervna v Pardubicích, se staly pøedevším soutìží o Chléb roku a pøíležitostí k setkání pekaøských odborníkù a dodavatelských firem. Celé akce se
zúèastnilo pøes 400 pekaøských odborníkù a hostù. Ve výstavní
èásti se prezentovalo 50 dodavatelských firem. Je trochu škoda,
že sem nemá pøístup veøejnost, která by jistì ocenila kvalitu pøedvádìných chlebù a dalších pekaøských výrobkù.
Vlastní soutìž se uskuteènila již popáté v partnerství se spoleèností Tesco Stores ÈR. Vítìzné chleby Tesco zaøadí do svého
sortimentu. Tím se zvýšila atraktivita celé této akce a zájem
pekaøských firem o úèast v soutìži. Letos se utkalo 65 soutìžících vzorkù. Tradiènì se soutìžilo ve dvou zavedených kategoriích: o nejlepší konzumní chléb z prùmyslových pekáren a o nejlepší øemeslný chléb, který je vyrábìn s vyšším podílem ruèní
práce. Novinkou byla kategorie Chléb bez hranic, která je urèena
pro chlebové speciality. Kvalitu posuzovalo 15 zkušených odborníkù s využitím propracovaného 100 bodového systému. Vítìzem
obou tradièních kategorií se stala ENPEKA a.s. – pekárna Žïár
nad Sázavou. V nové kategorii Chléb bez hranic zvítìzila firma
Jizerské Pekárny spol. s r.o.
Soutìžilo se také o Atraktivní výrobek roku, kde se pøihlásilo
12 výrobkù. Vítìzem v kategorii pekaøský výrobek se stal Bohumil
Kubíèek z firmy NOPEK a.s.. V kategorii cukráøský výrobek zvítìzila Martina Pøenosilová ze Støední školy gastronomie a služeb
Nová Paka.
Odborný semináø na letošních Dnech chleba se mimo jiné zabýval otázkou návratu k tradiènímu kvasovému chlebu se zvonivou kùrkou a vonící støídou a renezance voòavého peèiva s pšenièným omládkem. Pokøtìna zde byla i nová odborná publikace,
kterou vydává Podnikatelský svaz pekaøù a cukráøù v ÈR.
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected]
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921