Spektrum 9/2013 - Frčí guláše a vepřo-knedlo-zelo

SPEKTRUM ROŽNOVSKA 9/2013
VIDČE
2. 5. 2013
Vzpomínky na školní léta
Zveřejňujeme druhý díl vzpomínek 91leté Ludmily Vaculínové o videčské škole, jejichž
první část vyšla v minulém vydání Spektra Rožnovska. Vracíme se do první třídy, kdy se
malá Lidka učila se svými spolužáky psát první písmena a číslice na tabulkách.
Valašenka slavila 60. narozeniny
Jednalo se o tenkou desku vyrobenou
z černé břidlice vsazenou do širokého
dřevěného rámu. K tabulce neodmyslitelně patřil „kamének“ na psaní a malá
mazací houbička přivázaná k rámu obyčejným provázkem. Aby byly kaménky
ostré, chodili si je žáčci brousit na
schůdky k videčskému kostelu. Tam
prý to šlo nejlépe.
Kromě tabulky nosili prvňáčci v brašničce ještě jednu nezbytnou pomůcku
– slabikář. Měly štěstí ty prvorepublikové děti, protože se učily číst první
písmenka z Kožíškova slabikáře nazvaného Poupata. Rozmlouval s malým
čtenářem jako s přítelem. Půvabnými,
už barevnými ilustracemi učebnici
vyzdobila malířka Marie Fischerová-Kvěchová a nechyběla v ní ani slavná
říkanka „Polámal se mraveneček…“.
Ve vyšších třídách pak v aktovkách
přibyly nezbytné sešity a penál s perem
s násadkou, tužkami, gumou apod.
Každá lavice měla kalamář s inkoustem, do kterého si žáci namáčeli skřípající pera. Při psaní se nesmělo příliš
tlačit na špičku, neboť se brzy poškodila a pak museli rodiče za deset haléřů
kupovat novou. A těch kaněk co bylo!
A jak probíhalo samotné vyučování?
Školní zvonek zacinkal přesně v osm
hodin ráno. Děti v lavicích vstaly a uvítaly učitele hromadným pozdravem
„Pochválen buď pán Ježíš Kristus“.
Poté začala samotná výuka. „Ve škole
se hodně zpívalo, taky se připomínaly významné dějinné události české
země,“ uvedla Ludmila Vaculínová.
Například před prázdninami učitelé
nikdy nezapomněli upozornit na výročí
Za slunečného nedělního odpoledne se v kulturním domě ve Vidči sešli 21. dubna
příznivci folklorního souboru Valašenka, aby si připomenuli, že už je mu šedesát let.
Jako první se na scéně představily
nejmenší děti, které bezprostředně
předvedly tanečky, říkačky, hry a hlavně
s chutí zpívaly. K tomu je doprovázela
malá cimbalistka Katka Fryšarová i cimbálová muzika pod vedením Drahy
Klimkové. Poté se na scéně objevili už
zkušení členové souboru a kromě jiných
tanců a písní předvedli i točené.
Až do té doby se odehrával program,
kdy Valašenka vítala jaro jen ve všedních
krojích. Moderátor koncertu Tomáš Gross
však ohlásil, že po velkém úsilí se podařilo
dát dohromady i sváteční kroje, a na scéně
se objevili Valaši i Valašky v nevídané
parádě. Zatančili slavnostní tanec, jehož
nacvičení jim muselo dát opravdu hodně
práce. Předvedli ho s takovým prožitkem,
že diváci v sále sledovali vše s úžasem.
To ovšem nebyl ještě konec programového odpoledne. Valašence k šedesátinám
přišel poblahopřát, zatančit a zazpívat
také zuberský dětský soubor Malý Beskyd
se svou muzikou. Předvedl choreograficky
zajímavé vystoupení s májkou a sklidil
zasloužený potlesk diváků, kteří celé odpoledne nadšeně povzbuzovali děti na scéně.
Mezi nimi totiž sedělo plno těch, kteří do
Valašenky kdysi sami chodili nebo patřili
i k zakladatelům.
Nakonec došlo i na děkovačku všem,
kteří se na krásném odpoledni podíleli. Děkovalo se vedoucí Valašenky
Dobromile Halamíkové, jejím pomocnicím Pavle Smílkové, Ivě Mandulové,
Michaele Bařinové, cimbálové muzice
v čele s Drahou Klimkovou, zvukařům
a dalším. O slovo se přihlásila také starostka obce Štěpánka Mikulenková,
která poznamenala, že Valašenka je
videčským „rodinným stříbrem“ a že si ji
musíme hýčkat. Soubor ušel za šedesát
let svého života kus cesty a před sebou
má jistě ještě hodně zajímavých výzev.
Marcela Švajdová,
foto: František Jaskula
SPEKTRUM ROŽNOVSKA 9/2013
Na archivním snímku z roku 1885 jsou žáci se svým učitelem Hynkem Kašlíkem (18611943). V obci působil 28 let. Byl otcem pedagoga, publicisty a národopisného pracovníka Bohumila (Miloše) Kašlíka (narozeného ve Vidči v roce 1894), hudebníka Hynka
Kašlíka (narozeného ve Vidči v roce 1904) i slavného hudebního skladatele a dirigenta
Václava Kašlíka, který se narodil v roce 1917 v Poličné.
Foto 2x: Archiv autorky
SPEKTRUM ROŽNOVSKA 9/2013
! 571 655 010
www.vidce.cz
2. 5. 2013
Oblíbený recept
" Denisa Vohlídková ráda peče moučníky a poskytla nám recept na banánový řez: Pět vajec vyšleháme s 15
dkg cukru, přidáme 15 dkg polohrubé
mouky, kypřící prášek do pečiva, kakao
a pak pečeme v troubě vyhřáté na 200
°C přibližně 15 minut. Na přípravu
krému potřebujeme půl litru mléka,
dva vanilkové pudinky, jedno máslo a
10 dkg cukru. Do másla vyšlehaného
s cukrem přidáme vařený a vychlazený
pudink. Půlku krému rozetřeme na upečený korpus, nazdobíme kolečky nakrájenými z pěti až šesti banánů, přidáme
druhou půlku krému a nakonec polevu
připravenou ve vodní lázni z čokolády
na vaření a ztuženého tuku.
-MTA-
Když si Denisa Vohlídková zajde do nějaké lepší restaurace na jídlo, většinou si
pochutná, ale zároveň si vzpomene na malou a útulnou kuchyni ve vigantické hospodě Tatra, kde již pátým rokem vaří obědy. S dvěma plátky knedlíků u svíčkové nebo
rajské omáčky, jak ji podávají některé luxusní restaurace, by ve Viganticích tedy
rozhodně neuspěla.
obcí, domácí vajíčka každý pátek pravidelně dodává pan Vízner z Novojičínska, nadýchané knedlíky přiváží firma
z Valašského Meziříčí a pečivo místní
pekaři z Vigantic.
Největší pracovní kolotoč zažívá
kuchyně při různých oslavách. „Do sálu
se vejde 80 lidí, dokonce jsme jednou
měli i stovku, ale pár hostů tehdy muselo
sedět ve výčepu, aby zbyl i malý prostor
na tanec,“ vzpomíná Denisa Vohlídková. Oblíbeným jídlem na hostině bývá
přírodní kotlet s bramborem a oblohou,
na druhou večeři je často žádána studená kuchyně ve formě rautů.
Text a foto: MTA
upálení Mistra Jana Husa a zdůrazňovali žákům, že to byl jeden z největších
Čechů. Jelikož od vzniku naší samostatné republiky uplynulo jenom pár
let, tehdejší učitelé byli většinou zapálenými vlastenci a přenášeli na děti své
nadšení nad získanou svobodou a svou
hrdost na Československo. V čítankách
i jiných učebnicích se objevovaly texty
dýchající českým životem a láskou
k rodné zemi,“ dodala Ludmila Vaculínová. Její slova ostatně potvrzuje
dochovaný zpěvníček pro školy obecné,
měšťanské a střední, který je plný
národních a vlasteneckých písniček.
Ještě dnes si paní Ludmila zanotovala
jednu z nich: „Zasviť nám, ty slunko
zlaté, na poslední z vlasti krok…“ Jedná
se o píseň připomínající smutný osud
českých exulantů v době pobělohorské.
Také malá školní knihovna, kterou
založil spolu s přírodovědnými sbírkami už na počátku 20. století učitel
Hynek Kašlík (1861-1943), byla doplněna o nové knihy od českých spisovatelů. Ludmila Vaculínová vzpomíná,
že jednou týdně přinesl řídící učitel
Macháček do třídy koš plný knih a žáci
si je mohli půjčovat. Sama byla nadšenou čtenářkou.
Vzpomínky Ludmily Vaculínové
zaznamenala Jiřina Fabiánová
VIGANTICE
Frčí guláše a vepřo-knedlo-zelo
„Naši hosté jsou zvyklí na pořádné
porce minimálně se čtyřmi plátky
knedlíků, navíc upřednostňují moravskou domácí kuchyni za přijatelnou
cenu. Na vesnici to ani jinak nejde,“
podotkla pro Spektrum Rožnovska
Denisa Vohlídková. Když jsme ji navštívili v devět hodin ráno, už měla
nasmaženy dva plné plechy vepřových
řízků. Od pondělí do pátku nabízí na
jídelníčku dvě polévky a tři až čtyři
druhy jídel. Nejvíce je žádáno vepřové
s knedlíkem a zelím a hodně oblíbené
jsou i guláše. Kuchařka se přitom snaží
nakupovat potraviny z místních zdrojů.
Maso jí dovážejí řezníci z okolních
Školní tabulky.
Denise Vohlídkové (na snímku vpravo) s vařením jídel a dalšími pracemi v kuchyni
pomáhá Mirka Krbová.
! 571 654 848
www.vigantice.cz
ZAŠOVÁ
2. 5. 2013
Jarní úklid obce
Představujeme vám účastníky Dne pro
Zašovou, který se uskutečnil v sobotu 20.
dubna. Členové Mysliveckého sdružení
Zašová-Sovinec společně s místními
důchodci, rybáři a dalšími ochránci přírody čistili pole, louky, lesy i břehy potoků.
Úklidová trasa byla obdobná jako loni.
Letos se jarního Dne pro Zašovou zúčastnilo o něco více mladých lidí, důchodci
však stále měli zastoupení nejpočetnější.
Spolu s ostatními spoluobčany sbírali do
pytlů různé odpadky, které do přírody
opravdu nepatří, a naplnili dva velké kontejnery. Na závěr si pak všichni pochutnali
na špekáčku opečeném na ohni. Dospělí
zahnali žízeň místním pivem Bon – sponzorským darem od výrobce.
MTA, foto: Michal Poruba
! 571 634 041
www.zasova.cz