Rostlinná společenstva - Správa CHKO Jizerské hory

2.6. Rostlinná společenstva
Charakteristika problematiky
Jizerské hory jsou převážně lesní krajinou, nejrozšířenějšími lesními biotopy jsou acidofilní
bučiny, dále jsou významně zastoupeny horské třtinové smrčiny, podmáčené a rašelinné
smrčiny. Malou výměru zaujímají druhově pestré suťové lesy, potoční luhy, horské klenové
bučiny a horské papratkové smrčiny. Mezi ochranářsky nejcennější patří společenstva
rašelinných bezlesí (zejména otevřená vrchoviště a vrchovištní šlenky).
Velmi významný je i podíl nelesních přírodních stanovišť, kde se vyskytují některá
vzácná společenstva i chráněné druhy rostlin. Nejzastoupenějšími nelesními společenstvy
jsou mezofilní ovsíkové louky, horské trojštětové louky, podhorské až horské smilkové
trávníky, poháňkové pastviny, vlhké pcháčové louky a vlhká tužebníková lada.
Ačkoli v CHKO Jizerské hory celkově převládají přírodní biotopy, pokrývají značnou část
Jizerských hor (celkově téměř 26%) lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami.
Zejména se jedná o tzv. náhradní porosty, jejichž výsadby byly realizovány v 70. a 80. letech
20. století po velkoplošném rozpadu lesních porostů náhorní plošiny způsobeném imisněekologickou kalamitou. I přesto, že je dřevinná skladba těchto porostů značně vzdálena od
původního složení lesa, je v mnoha případech bylinné patro stále blízké původnímu lesu
(X10 celkově 9 %). Intenzivně obhospodařované louky (X5) jsou nejčastějším nepůvodním
nelesním společenstvem (celkově 4 %).
Pouze část nelesních společenstev lze označit za „přirozená bezlesí“ (např. skalní,
mokřadní a rašelinná společenstva), neboť vznikla přirozenou cestou. Vznik většiny
ostatních byl podmíněn hospodářskou činností člověka, a proto je pro jejich zachování nebo
zlepšení kvality nutná pravidelná údržba. Obhospodařování je v případě mnohých luk a
pastvin z ekonomického hlediska značně nerentabilní. Je však velmi žádoucí vhodně
využívat dotační politiku a tuto péči zajistit nejen kvůli zachování rostlinných společenstev,
ale i z pohledu údržby krajiny.
Dlouhodobý cíl
 uchování rozmanitosti rostlinných společenstev, včetně ekotonálních a sukcesně
diverzifikovaných stanovišť
Dílčí cíle
 zachování regionálně významných společenstev a společenstev významných v rámci ČR
 přirozené procesy v lesích, zachovalá nelesní vegetace
Navrhovaná opatření
 při obnově lesa zvyšovat (nebo udržet) podíl stanovištně původních dřevin, podporovat
přirozenou obnovu lesa (viz kap. 3.1.)
 prosazovat snížení stavu zvěře na počty umožňující samovolné zmlazování dřevin
přirozené druhové skladby v celém spektru druhů (viz kap. 3.3.)
 s ohledem na značnou lesnatost území podporovat zalesňování nelesní půdy pouze
v odůvodněných případech, zejména nepodporovat zalesňování ploch s regionálně
významnými společenstvy, příp. zalesněním nezkracovat bohaté lesní okraje
 dbát u všech významných mokřadních a rašelinných společenstev o zachování vodního
režimu, na lokalitách poškozených v minulosti prosazovat, příp. zajistit jeho obnovu (viz
kap. 3.5.)
 v rámci příprav LHP podporovat vylišování přirozených bezlesí (rašeliniště, písčité náplavy
vodních toků, skály, sutě) a prosazovat zachování jejich charakteru
 podporovat vlastníky a hospodáře ve zvyšování přírodní hodnoty kulturních luk např.
zavedením vhodných termínů seče, včetně úklidu a odvozu pokosené biomasy, u značně
degradovaných luk lze též uvažovat o výsevu vhodné travní směsi atp. (viz též kap. 3.2.)
 podporovat péči o luční porosty (např. mezofilní ovsíkové louky, horské trojštětové louky a
vlhké pcháčové louky) spočívající v pravidelné seči s úklidem a odvozem sklizené
biomasy, načasované podle typu společenstva a cílových druhů, za použití vhodné
mechanizace (traktorem pouze na suchých a únosných substrátech atp.), přitom je nutno
zohlednit výskyt vzácných druhů živočichů; u společenstev mokrých luk (např. vlhkých
pcháčových luk a tužebníkových lad) omezit intenzivní odvodňování, tradiční mělké
stružky jsou ve většině případů akceptovatelné (viz též kap. 3.2.)
 prosazovat termíny a intervaly kosení v souladu s aktuálními výsledky výzkumu (viz kap.
2.13.)
 podporovat pastvu jako vhodný management poháňkových pastvin a některých luk příp. ji
doplnit výřezem náletových dřevin (viz též kap. 3.2.)
 v rámci příprav LHP věnovat zvýšenou pozornost lesním okrajům a prosazovat zachování
jejich ekotonálního charakteru
 u nejcennějších lokalit na pozemcích ve vlastnictví státu zajistit převod práva hospodařit
do příslušnosti AOPK ČR
 zajistit likvidaci invazních příp. expanzivních druhů (viz kap. 2.9)