newsletter - Gender a věda

newsletter
KVĚTEN 2016
OBSAH

Filmový festival ACADEMIA FILM OLOMOUC: Vidět a vědět

Sexuální obtěžování v akademickém prostředí: debata na AFO

Ženy stály u zrodu IT, zasaďme se o to, aby byly také v jeho budoucnosti

Změna na pokračování. Zpráva ze semináře Politika genderové rovnosti ve vědě
v ČR a EU.

Curt Rice: Kvóty vedou ke kvalitě

Zveme na 4. národní konferenci o genderu a vědě
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
v květnovém čísle našeho newsletteru se vracíme k filmovému festivalu Academia Film Olomouc, který
se konal v dubnu již po jedenapadesáté, a tým NKC - gender a věda samozřejmě opět nemohl chybět!
Přinášíme Vám několik poznámek k festivalu AFO, zprávy o konkrétních přednáškách a debatách
pořádaných NKC a o filmech, které jsme na festivalu uváděly.
Květnový newsletter také přináší zprávu z námi pořádaného semináře Politika genderové rovnosti ve
vědě v ČR a EU, na kterém kromě Marcely Linkové vystoupili také Arnošt Marks,
náměstek místopředsedy vlády a ředitel Sekce pro vědu, výzkum a inovace, a Lukáš
Levák, ředitel Odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
V neposlední řadě zveme na 4. národní konferenci o genderu a vědě, která nese podtitul Moje instituce,
moje odpovědnost. Vstup na konferenci je volný, registrace nutná a počet míst omezený, proto
neváhejte!
Inspirativní čtení přeje za tým NKC
Alena Ortenová
KVĚTEN 2016
VIDĚT A VĚDĚT: FESTIVAL ACADEMIA FILM OLOMOUC VYKROČIL DO SVÉ „ŠEDESÁTKY“
Alena Ortenová
Věda a film k sobě měly od počátku velmi blízko. Film se stal prostředkem, jak nově zaznamenávat a
zkoumat realitu, a „vědecké příběhy“ se brzy staly svébytným filmovým žánrem, pronikly do hrané
kinematografie a mají nezměrné množství příznivců a příznivkyň. Italský filmový historik Virgilio Tosi
hovoří o tom, že věda stála u samotných počátků kinematografie coby média profilovaného původně
v linii nástrojů vědeckého výzkumu.
Vědci již na přelomu devatenáctého a dvacátého století používali film jako výzkumnou pomůcku, jež
mohla zaznamenat pohybující se organismy a jevy, které nebylo možné pozorovat lidským okem,
zprostředkovávala rentgenokinematografie, mikrokinematografie či časosběrné natáčení. Snímky
zachycující pokusy v laboratořích fascinovaly publikum a působily v raných dobách jako senzace.
Academia Film Olomouc 2016, filmový
festival populárně vědeckých filmů, letos již
překročil své půlstoleté výročí. V týdnu od 19.
do 24. dubna dorazilo na AFO51 pět tisíc
osm set diváků a divaček, což je oproti
loňsku
téměř
dvoutisícový
nárůst.
Promítnuto na něm bylo přes 120 filmů pro
široké divácké spektrum. Festival provázel
nový vizuál – atmosférické „zrcadlové“
plakáty, které v sobě díky speciálnímu povrchu odrážely okolní prostředí. K programovým tahákům
patřila mj. projekce unikátního dokumentu Racing Extinction režiséra Louieho Psihoyose. Film, apelující
na nutnost řešit environmentální problémy naší civilizace společně a hlavně okamžitě, uvedlo AFO ve
středoevropské premiéře. Zahajovací projekce tradičně patřila snímku ve formátu 3D, a to dokumentu
z produkce BBC Wild Africa.
V devíti programových sekcích (E.T., Božská nemoc, Space and Place, Genius loci queer historie, Věda
v popkultuře, Gender a věda, Znásilnění, GMO-geneticky modifikovaný organismus a Jinakost
postižení) byl např. odhalen mechanismus kontaktu s mimozemšťany, bořily se mýty týkající se
onemocnění epilepsií, byla představena architektura budoucnosti bylo
uspořádáno mnoho přednášek a debat. Pro mne jako představitelku starší
generace byla nová a „shocking“, ale svým způsobem i „funny“ a „cool“1
přednáška slovenské novinářky Zuzany Namu Jakúbkové v sekci Rape
Culture and Popculture It´s my fault! (Je to moje vina!) o zobrazení znásilnění
a vývoji hlavních hrdinek v seriálech od 60. let, s podtitulem Jessica Jones a
iné obete v Muzeu Hudby.
Sekce Gender a věda se týkala nejen problematiky sexuálního obtěžování
v akademickém prostředí (podrobněji v článku Blanky Nyklové a Marty
Vohlídalové) a nerovného odměňování žen a mužů v profesním prostředí, ale
stranou nezůstalo ani téma žen v oblasti IT technologií. V debatě Gender vs.
Neziskovky diskutovaly odborná konzultantka programu Prosazování
genderové rovnosti Dita Jahodová z Otevřené společnosti, Michaela
Svatošová, projektová manažerka a odbornice na kriminalitu a šikanu v kyberprostoru, a Petra
Havlíková z Nesehnutí, koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva, o výzkumu v oblasti
genderu. Debatu moderovala členka týmu NKC, výzkumnice Nina Fárová. Panelistky podrobně
popsaly výzkumy, které jejich organizace provádějí, hovořily o svých motivacích a o tom, co může
genderový výzkum ovlivnit či změnit. V sekci Znásilnění navazovala na několik promítnutých filmů svou
přednáškou Partnerské vztahy a znásilnění Kristýna Pešáková, spolupracovnice Nesehnutí, jež se
kromě jiných aktivit a výzkumných záměrů zabývá i tématem násilí a sexuálního násilí v kontextu
partnerských vztahů.
1 Těmito anglickými slůvky prokládala svou slovenštinu Zuzana Jakúbková s nadšením, které bylo nakažlivé…
KVĚTEN 2016
NKC - gender a věda dále uvedlo projekci filmu CODE:
Debugging the Gender Gap o ženách v IT (více v článku
Kateřiny Cidlinské) a Hunting Ground (Lovný revír), po
němž se diskutovalo o fenoménu sexuálního obtěžování
na univerzitách v USA a o tom, nakolik je toto téma
přehlíženo, až ignorováno v České republice (a
bagatelizováno, viz mj. rozhovor s rektorem Univerzity
Karlovy v Praze na ČRo Plus). NKC na AFO představily
také výstavu V zapomnění: ženy v naší vědě, jež se věnuje
vybraným ženským osobnostem našich vědeckých a
vysokoškolských institucí dávné i nedávné minulosti. Jsme
velice rády, že se nám našimi přednáškami a semináři
podařilo vzbudit skutečně nečekaný zájem publika a do
příštího ročníku se těšíme na další zajímavé diskuse s diváky a divačkami festivalu.
SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ V AKADEMICKÉM PROSTŘEDÍ: DEBATA NKC NA AFO
Blanka Nyklová, Marta Vohlídalová
AFO není jen filmový festival, ale také mnoho přednášek a diskusí. Jednou z nich byla také panelová
debata na téma sexuální obtěžování v akademickém prostředí, kterou moderovala Blanka Nyklová
z NKC – gender a věda. Debatu zahájila Marta Vohlídalová (výzkumnice NKC - gender a věda)
krátkým představením svého výzkumu, který se zaměřil na sexuální a genderově motivované
obtěžování studujících ze strany vyučujících v českém akademickém prostředí. Mimo jiné upozornila na
to, že se jedná o téma, které se stále tabuizuje a zároveň bagatelizuje. 2 Sexuální a genderově
motivované obtěžování lze přitom s odkazem na výzkumné definice, stejně jako i na definici legislativní,
která je zakotvena v tzv. Antidiskriminačním zákoně, uchopit skrze relativně širokou definici. Za
obtěžující chování jsou v této perspektivě označovány například i záměrně sexualizovaný výběr příkladů
zcela nesouvisejících s výkladem či poznámky směrované na vzhled jednotlivých studentek či studentů
– nejde tedy pouze o obtěžující návrhy sexuální povahy nebo explicitní fyzické projevy, jakým je třeba
osahávání.
Jak přitom Marta Vohlídalová ukázala na datech z výzkumů, které proběhly v ČR v roce 2009 (jeden
výzkum realizovala M. Vohlídalová s B. Tupou a K. Šaldovou v rámci SOÚ AV ČR, druhý výzkum vznikl
na FHS UK), prevalence tohoto jevu je v českém akademickém prostředí relativně vysoká. Jak shodně
ukázaly oba výzkumy, více než 2/3 studujících se během svého studia setkali s různými formami
genderového obtěžování (např. znevažující komentáře na muže nebo ženy, používání nevhodných
sexualizovaných materiálů při výuce, znevýhodňování žen nebo mužů apod.), kolem 20 % pak zažilo
nevítanou sexuální pozornost ze strany svých vyučujících (např. různé hovory na sexuální témata,
nevyžádaná pozvání na nepracovní schůzky za účelem seznámení apod.) a okolo 9 % se pak setkalo
s explicitními formami obtěžování, jako je vydírání, různé explicitní fyzické projevy jako osahávání apod.
Ve své prezentaci dále ukázala na mechanismy, kterými je udržována beztrestnost iniciátorů obtěžování
a věnovala se také bariérám, které jak na symbolické, tak praktické úrovni brání obětem se adekvátně
bránit. V rovině praktické narážejí studující zejména na absenci politik a standardních postupů řešení
takových případů (obvykle nevědí, na koho se mají obrátit, nejsou si jisti/y, jak postupovat, nedůvěřují
tomu, že by vedení školy daný případ férově
vyšetřilo a kvůli extrémní mocenské nerovnosti
mezi vyučujícím a studujícím se obávají dopadů
otevřeného řešení na své další studium).
V symbolické rovině je to pak řada překážek, které
různými způsoby přesouvají zodpovědnost za
obtěžování na samotné oběti, a tyto oběti tak činí
a priori podezřelými z toho, že si celou věc
vymyslely a jejich primární motivací je tedy
pomsta, nebo na ní samy aktivně participovaly, jak
se často můžeme setkat také u jiných forem
genderového násilí, jakým je třeba znásilnění.
Kritiku zlehčování problematiky sexuálního obtěžování na českých vysokých školách od Silvie Lauder si můžete
přečíst zde: http://www.respekt.cz/spolecnost/sexualni-obtezovani-neni-otevirani-dveri-pane-rektore.
2
KVĚTEN 2016
Po úvodu do problematiky se slova ujala Lucie Cviklová, která působí jako vysokoškolská pedagožka
na FF UK a má profesní zkušenosti z pobytu ve Spojených státech amerických. Ve svém diskusním
příspěvku se zaměřila na právní stránku a vymezení sexuálního obtěžování v české a zahraniční
legislativě. Věnovala se mj. zakotvení pojmu „sexuální obtěžování“ do legislativy v USA v 60. letech a
postupnému zakotvení tohoto pojmu v evropské a nakonec i české legislativě. Jaroslav Bielčík, který
působí jako vysokoškolský pedagog na katedře fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT
v Praze, pak do diskuse přinesl zkušenosti z prostředí, které se podle zahraničních studií ukazuje být
velice náchylné ke vzniku sexuálního a genderového obtěžování – tedy prostředí, kde je žen velice málo
a kde se ženy mezi studujícími objevily teprve relativně nedávno. Ve svém příspěvku se zaměřil na
konkrétní zkušenosti s dopady a řešením sexuálního obtěžování studentek pedagogy, se kterými se ve
své pedagogické praxi setkal a pomáhal je řešit. Ve svém popisu několika velice závažných případů
poukázal na to, že sexuální a genderové obtěžování může mít velice negativní dopady na další studium
i budoucí pracovní dráhu obětí. Jak uvedl, žádná ze studentek, které musely obtěžování řešit,
nepokračuje ve vědecké kariéře, a to i přesto, že se podle jeho slov jejich případy katedra zabývá a
snaží se je řešit. Jak ale zároveň názorně ukázal na příkladu několika studentek, potrestání iniciátorů
obtěžování bývá obvykle spíše symbolické, zatímco většinu negativních dopadů obtěžování nesou na
svých bedrech právě oběti. To naznačuje, že se nejedná o individuální problém, ale spíše o systémové
selhání, které nelze efektivně vyřešit bez plného nasazení celé instituce.
Právě o takovém řešení a možnosti jeho zavedení na Univerzitě Karlově pak ve svém vstupu mluvila
studentka druhého ročníku Právnické fakulty Kateřina Peterková, která je současně členkou
feministického studentského spolku FEM. Přiblížila dosavadní, zatím spíše negativní zkušenosti spolku
s tím, jak univerzita jednotlivé případy řeší, i snahu spolku přispět k přijetí konkrétních opatření například
v podobě etického kodexu, který by problematiku explicitně pojmenoval a řešil.
Po představení jednotlivých perspektiv a konkrétních zkušeností se diskutující zaměřili na to, co lze se
sexuálním obtěžováním v akademickém prostředí dělat. Jako inspirace mohou sloužit zahraniční
příklady dobré praxe, kdy například v americkém univerzitním prostředí fungují komise, jež se stížnostmi
studujících zabývají. Případy dobré praxe a konkrétní návody, jak postupovat, přitom ale existují i
v českém prostředí. Nejnověji o problému a doporučených způsobech jeho řešení informuje na svých
webových stránkách brněnská Masarykova univerzita.3 Podrobná metodika, jež se věnuje řešení
sexuálního a genderově motivovaného obtěžování v akademickém prostředí, nicméně vznikla již v roce
2009 a jejími autory jsou Irena Smetáčková, Petr Pavlík a Kateřina Kolářová.4 Diskutující se shodli
na tom, že klíčové pro celkové řešení sexuálního obtěžování na vysokých školách v ČR je začít
o případech mluvit a apelovat na jednotlivé školy, aby začaly vnímat politiku řešení tohoto problému
jako nedílnou součást svého fungování. Debata s publikem, jež tvořili především studentky a studenti,
také ukázala, že současná situace se jim jeví jako neúnosná a že řada z nich má s tímto typem chování
buď přímo osobní zkušenost, nebo se s ním setkal někdo v jejich okolí. Největší zájem byl o příklady
konkrétních řešení a dále pak o větší osvětu, která by upozornila na nutnost začít problém konečně řešit
na institucionální úrovni.
ŽENY BYLY U ZRODU IT! ZASAĎME SE O TO, ABY BYLY TAKÉ V JEHO BUDOUCNOSTI
Kateřina Cidlinská
Vyučujete na střední nebo vysoké škole či pracujete v IT
firmě a rádi byste nadchli dívky a ženy pro uplatnění
v profesích v oblasti IT? Chcete přispět ke změně pohledu
na IT jako na mužský obor? Pak by vás mohl zaujmout
americký film CODE: Debugging the Gender Gap (Kód:
odstranění chyby jménem genderová nerovnost), který
NKC uvedlo minulý měsíc na 51. ročníku festivalu
Academia Film Olomouc.
Dokumentární film režisérky Robin Hauser Reynolds je
pro tyto účely užitečný hned z několika důvodů. V prvé
řadě seznamuje s historií oboru informační technologie a
3
viz https://www.muni.cz/study/harassment?lang=cs.
Ke stažení zde: http://gender.fhs.cuni.cz/KGS-11-version1-metodika_pro_studenty_final.pdf.
http://gender.fhs.cuni.cz/KGS-11-version1-metodika_pro______vyucujici_fi.pdf.
4
KVĚTEN 2016
a
zde
poukazuje na v dnešní době přehlížený či spíše zapomenutý fakt, že ženy stály u jeho zrodu a významně
ovlivnily jeho směřování. Divačky a diváci se tak dozví, že první algoritmus zpracovatelný počítačem
(který tehdy ještě samozřejmě neexistoval) navrhla již v 19. století Ada Lovelace, první počítačovou
chybu objevila roku 1945 Grace Hopper a první elektronkový počítač ENIAC naprogramovalo šest žen.5
Film tak poukazuje na důležitou skutečnost, která se zdaleka netýká jen oblasti IT, a sice že „ženy byly
vždy rovnocennou součástí minulosti, ne však rovnocennou součástí historie.“, jak uvedla Glorie
Steinem.
Film nezůstává jen u připomínání významných IT odbornic, představuje i historický vývoj zastoupení
žen v IT profesích a proměnu společenského obrazu oboru až do dnešní podoby, kdy si jej spojujeme
především s muži. Výrazný odliv žen z IT nastal v 80. letech minulého století a film nabízí vysvětlení,
proč k němu došlo. Tento historický exkurz vnímám osobně jako jednu z nejvýznamnějších a
nejpovedenějších pasáží filmu, neboť znalost historie oboru nutně vede k přehodnocení našich
současných představ o vztahu žen a mužů k IT a může dívky pobídnout k zájmu o tento obor. Jak říká
jedna z ústředních postav filmu, „programování je magie“, tak proč si jako dívka upřít tu zábavu. Zároveň
film představuje oblast IT v celé její šíři a rozmanitosti a ukazuje, že profesní uplatnění v jejích vodách
nemusí znamenat jen čisté programování. Také tento aspekt filmu jako organizátorky mentoringového
programu pro středoškolačky kvitujeme s povděkem, protože představy středoškoláků a středoškolaček
o tom, co je možné s různými obory dělat, bývají spíše omezené.
Film se dále věnuje úvahám nad tím, co IT jako obor, a
následně celá společnost, která jeho plody stále více
využívá a je na něm stále závislejší, ztrácí, pokud se na
jeho rozvoji podílejí ve stále větší míře jen muži. Tedy,
co to může znamenat, pokud budou ženy téměř výlučně
pouhými uživatelkami IT technologií a nikoli také jejich
tvůrkyněmi? Film si navíc klade otázku: jaký vliv má silně nevyrovnané zastoupení mužů a žen na
pracovištích na pracovní klima? V USA totiž IT expertek v posledních dvaceti letech ubývá. Česká
republika na tom není o mnoho lépe, v roce 2013 představovaly ženy jen 10 % IT odborníků, zatímco
v roce 1993 jich bylo 36 % (ČSÚ). Hledání odpovědí na tyto otázky je tedy velice aktuální i u nás, a to
zejména v dnešní době, kdy IT technologie prorůstají našimi životy stále víc a víc.
„Programování je magie,
tak proč si upřít
tu zábavu."
A proto, pojďte s námi a vašimi studujícími diskutovat nad filmem! V případě vašeho zájmu se film
pokusíme zapůjčit a zorganizovat jeho promítání s následnou diskusí. Zájemkyně a zájemci, pište,
prosím, Kateřině Cidlinské na adresu [email protected].
ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ
Řízení lidí a genderová rovnost se má stát součástí hodnocení institucí
Zpráva ze semináře Pracovní skupiny pro změnu
Hana Víznerová
Dne 25. 5. 2016 proběhl další seminář Pracovní skupiny pro změnu, který jsme tentokrát otevřeli široké
veřejnosti. Tématem byla politika genderové rovnosti ve vědě, role státu a národní i evropské politiky
při podpoře genderové rovnosti ve výzkumných a vysokoškolských
institucích.
Marcela Linková, vedoucí NKC - gender a věda a předsedkyně
poradní skupiny Evropské komise Helsinki Group on Gender in
Research and Innovation, představila systémový přístup kulturní a
institucionální změny, jehož implementace je prosazována jako cíl ve
všech klíčových strategických dokumentech, které rámují evropskou
vědní politiku, včetně finanční podpory v programu Horizont 2020.
Zdůraznila, že tyto dokumenty (např. Strategic engamement for
gender equality 2016 - 2019) stanovují specifické cíle a indikátory pro
hodnocení vývoje v oblasti genderové rovnosti v jednotlivých
5
Kathleen McNulty Mauchly Antonelli, Jean Jennings Bartik, Frances Synder Holber, Marlyn Wescoff Meltzer,
Frances Bilas Spence and Ruth Lichterman Teitelbaum.
KVĚTEN 2016
členských státech. Pro dané období do roku 2019 je indikátorem procento výzkumných organizací, které
přijaly plán genderové rovnosti. V současné době jde v ČR pouze o tři instituce, které tyto projekty řeší
a které jsou financovány ze 7. rámcového programu a Horizontu 2020. Marcela Linková upozornila na
potřebu větší zodpovědnosti státu při naplňování těchto cílů a také jeho zapojení z hlediska nabídky
finančních programů na národní úrovni, které by takové typy projektů podporovaly a doplnily tak zdroje
z EU. Ukazuje se totiž, že roste zájem výzkumných organizací a vysokých škol v mnohých členských
státech, včetně České republiky.
Ve svém příspěvku Linková dále vyzdvihla zásadní dokument Závěry Rady konkurenceschopnosti z 1.
12. 2015, který obsahuje řadu závazků pro členské země. Jedním z nich je například přijetí procentního
cíle na zastoupení žen v profesorských pozicích a rozhodovacích
orgánech. Podrobnější informace najdete v prezentaci Marcely Linkové
zde.
Arnošt Marks, náměstek pro řízení Sekce pro vědu, výzkum a inovace
Úřadu vlády ČR a místopředseda RVVI, se zaměřil na vládní politiku
v oblasti vědy a výzkumu, která je formulovaná v nedávno schváleném
dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 –
2020. Podle Markse je nyní jedním z politických cílů zaměřit větší
pozornost na problematiku řízení a rozvoje lidských zdrojů, která je
v českých výzkumných organizacích dlouhodobě podceněna. Podpora
genderové rovnosti je spolu s dalšími aspekty, jako například
internacionalizací, součástí této politiky řízení lidských zdrojů na úrovni
jednotlivých výzkumných organizací. Je na ni kladen velký důraz v připravované finální verzi metodiky
hodnocení institucí. Podle Markse se dosud hodnotily především výsledky, ale chybělo posuzování
kvality řízení organizací. Chybí i nástroje pro kvalitní hodnocení rozvoje lidských zdrojů. Součástí
hodnocení bude dle jeho vyjádření i oblast podpory genderové rovnosti.
V rámování otázky genderové rovnosti ve vědě jako širší problematiky
lidských zdrojů pokračoval i další přednášející Lukáš Levák, ředitel
Odboru výzkumu a vývoje Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu
MŠMT. V této souvislosti hovořil o tzv. Cestovní mapě ERA, jejíž závěry
přijaly jako závazek jednotlivé členské země, včetně ČR. Národní
cestovní mapa ERA obsahuje šest pilířů, jedním z nich je rozvoj lidských
zdrojů zahrnující rovněž otázku genderové rovnosti. Tento dokument
také uvádí, že v ČR chybí systematická strategie na podporu a rozvoj
lidských zdrojů ve výzkumu a vysokém školství, proto MŠMT plánuje
takovou strategii vypracovat ještě tento rok.
Konkrétní podporou MŠMT institucím v prosazování genderové rovnosti je podpora finanční, a to
v podobě Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání. V současné době se finalizuje výzva, která
bude zaměřena na rozvoj interních kapacit výzkumných organizací (podpora interního fungování
výzkumných organizací, reforma interních řídících mechanismů, oblast managementu řízení apod.).
Podle Leváka MŠMT usiluje o to podporovat interní kulturu hodnocení a poskytnout institucím dostatek
finančních prostředků na nastavení vnitřních evaluačních mechanismů, které umožní kvalitnější
sebeřízení institucí. Mezi aktivity projektů bude patřit realizace vstupních analýz v institucích, včetně
situace v oblasti genderové rovnosti, a následné vypracování a realizace konkrétních opatření v dané
instituci. Podrobněji v prezentaci Lukáše Leváka zde.
Oba představitelé státu se shodli na tom, že odpovědnost je na straně institucí. Dle Markse stát
poskytuje podporu finanční, jeho roli vidí i v tom, aby
motivoval a „tlačil“ na vedení institucí a poskytovatele. Jak
uvedl: „Problém není v penězích, ale spíše v tom, jak
přenést na úroveň výzkumných organizací faktickou
zodpovědnost za řízení lidských zdrojů.“ Marcela Linková
však zdůraznila, že je potřeba silnější politický tlak ze
strany státních orgánů a explicitní podpora institucím, aby
se začaly rozvojem lidských zdrojů a genderové rovnosti
zabývat.
Mezi přítomnými účastníky a účastnicemi mimo jiné silně
rezonovalo téma problematické situace doktorandů a
doktorandek v českém systému školství a vědy a zejména
KVĚTEN 2016
postavení doktorandek z hlediska nastavení sociální a rodinné politiky. Otázkou zůstává, jaké jsou nyní
možnosti situaci, kterou oba představitelé orgánů státní správy uznali za kritickou, změnit, neboť novela
vysokoškolského zákona již vstoupila v platnost. Závěr diskuse tak poukázal na limity možností
prosazovat témata k řešení v oblasti genderové rovnosti, pokud neexistuje politická vůle tyto otázky
řešit. Národní kontaktní centrum – gender a věda totiž na tento problém v minulosti poukázalo. Marcela
Linková proto upozornila na důležitost koordinovaného přístupu mezi všemi klíčovými orgány, jako jsou
Úřad vlády, MŠMT, GA ČR, TA ČR, ČKR a AV ČR a další.
O tématu, kdo a jak by měl převzít zodpovědnost za genderovou rovnost ve vědě, budeme dále
debatovat již brzy 22. 6. 2016 na 4. národní konferenci NKC – gender a věda s názvem „Moje instituce,
moje zodpovědnost“. Registrace otevřena do 10. 6. 2016.
Poslechnout si můžete také rozhlasový pořad k tématu s Marcelou Linkovou a Arnoštem Marksem zde.
CURT RICE: KVÓTY VEDOU KE KVALITĚ
Světově uznávaný zastánce a propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, norský lingvista,
narozený ve Spojených státech amerických, prof. Curt Rice bude hostem 4. národní konference
o genderu a vědě, která se uskuteční 22. června 2016 v Hlavním sále Senátu Parlamentu České
republiky. Od loňského roku je prof. Rice rektorem Univerzity aplikovaných věd v Oslu a Akershusu
(HiOA).
Přinášíme Vám ukázku z rozhovoru, který vyšel v květnovém vydání Akademického bulletinu.
V jednom ze sloupků pro britský časopis The Guardian tvrdíte, že to „není péče o děti, co ženy
v jejich kariéře zpomaluje.“ Co za tím tedy stojí?
Obecně se věří, že mateřství ženy opravdu
zpomaluje. Studie ale ukazují, že u žen
nerozhoduje výkon, ale skutečnost, zda mají nebo
nemají děti. Když porovnáme muže a ženy se
stejnými osobními a profesními zkušenostmi,
stejnými výsledky práce, přičemž oba mají děti,
vychází najevo, že v případě žen ovlivňuje
rodičovství jejich kariéru mnohem více: muž-otec
má čtyřnásobně větší šanci získat profesuru než
žena-matka. Důvodem není to, že matky pracují
málo, protože doma mají víc práce. Důležitým
faktorem je skutečnost, že mateřství je a priori
vnímáno jako diskvalifikace. Na matky s dětmi
jsou totiž kladeny vyšší nároky. Například
nedochvilnost se u matek s malými dětmi toleruje
daleko méně než nedochvilnost u otců. Proč?
Protože se všeobecně věří, že ženy s dětmi
nemohou zvládnout práci na plný úvazek a k tomu
ještě péči o domácnost, a to navzdory tomu, že
žádné studie nic takového neprokazují.
V Evropě přibývá žen s vyšším vzděláním, ale pořád máme málo profesorek. Jaké jsou hlavní
překážky?
Někteří se snaží tvrdit, že jsme netrpěliví, že se to časem změní. Jenže pravdou zůstává, že v některých
odvětvích studuje již jednu generaci daleko více žen; a to by se snad někde mělo projevit. Argument o
nedostatku trpělivosti nebere v úvahu minimálně dvě skutečnosti. Jednou z nich je, že ženy z
akademické sféry odcházejí ve větším počtu než muži. Dále, ženy dostávají nižší odměny než muži, a
proto v kariéře postupují daleko pomaleji. Vím, že pro mnohé z nás je obtížné akceptovat, že při přijímání
nových zaměstnanců a zaměstnankyň neumíme ignorovat pohlaví – ale existují studie, které to bohužel
potvrzují.
KVĚTEN 2016
Co byste poradil mladým vědkyním?
Neměly by podceňovat propojenost genderové rovnosti v práci a doma. V tomto smyslu je
nejzávažnějším rozhodnutím volba životního partnera. Je důležité, abyste hned na začátku vztahu
definovaly svá očekávání a měly jistotu, že je partner připraven podílet se s vámi na péči o domácnost
i o děti.
Celý rozhovor si můžete přečíst na stránkách Akademického bulletinu:
http://abicko.avcr.cz/2016/05/07/index.html
Na webu NKC najdete vybrané blogy Curta Rice v českém jazyce:
http://www.genderaveda.cz/novinky/curt-rice/
AKTUALITY
Výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR a NKC - gender a
věda Vás srdečně zvou na 4. národní konferenci o genderu a vědě, s podtitulem Moje instituce, moje
odpovědnost, která se bude konat ve středu 22. června 2016 od 10 hodin v Hlavním sále Senátu
Parlamentu ČR.
Konference se mj. zaměří na to, jak podpořit profesní růst vědkyň konkrétními kroky na straně vysokých
škol a výzkumných institucí. Jako hlavní řečník vystoupí profesor Curt Rice, světově uznávaný
propagátor
genderové
rovnosti
ve
vědě
a
výzkumu,
rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus a předseda Norského výboru pro genderovou
vyváženost a diverzitu.
Garantkou akce je senátorka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., záštitu nad konferencí přijal
místopředseda vlády a předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně
školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš.
Podrobnosti k programu, dalším hostům a
na http://www.genderaveda.cz/4-narodni-konference
hostkám
a
registrační
formulář
najdete
NEWSLETTER KVĚTEN 2016
Měsíčník newsletter vydává Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.
ISSN 1801–7339
Adresa redakce
Jilská 1, Praha 1 110 00
Redakce
Hana Tenglerová, Kateřina Cidlinská, Nina Fárová, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Alena Ortenová,
Naďa Straková, Michaela Trtíková Vojtková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová
Příspěvky a reakce můžete zasílat na [email protected].
K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.genderaveda.cz
KVĚTEN 2016