Cukrenka-57 - Klub sběratelů baleného cukru

CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a
podporovatele.
Vydává Klub sběratelů baleného cukru, z. s. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/
Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail: [email protected]
Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 602 239 858
Toto číslo vyšlo v květnu 2014 v nákladu 70 výtisků. NEPRODEJNÉ!!!
Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí 
Úvod, zprávy z klubu
Milí čtenáři,
letošní teplá zima utekla jako voda, je tu zase jaro
a s ním další číslo našeho neperiodického periodika.
Co vás v něm čeká?
Jako obvykle zprávy z cest našich kolegů do
zahraničí a informace o tuzemských setkáních,
která se uskutečnila.
Poměrně dost místa tentokrát zabraly ukázky sérií
našich členů a několik novinek, které se v poslední
době vyskytly. Těch ukázek je možná trochu víc, ale
byli jste ve vydávání sérií pilní a byla by škoda,
kdyby se s nimi ostatní neseznámili. Některé třeba
ještě ve své sbírce nemají a uvidí je až na burze.
Naši letní burzu jsme zde tentokrát pojali poněkud
netradičně. Rozhodli jsme se totiž, že kromě
pozvánky a přihlášky přidáme k Cukřence i
podrobnější informace, abychom je nemuseli
rozesílat každému přihlášenému zvlášť.
Pokud by vás udivilo, že je devatenáctá stránka
prázdná, pak vězte, že je to záměrně. Na poslední
straně, kterou spolu s první tiskneme barevně, je
totiž kromě pozvánky také přihláška, kterou je
možno oddělit a poslat, aniž by byl poškozen ostatní
obsah čísla.
Na 15. březen 2014 připadlo 75. výročí německé
okupace. V Listech cukrovarnických a řepařských
jsme k tomu našli zajímavý článek, který jsme se
souhlasem autora a redakce převzali a doplnili jej
některými ukázkami ze sbírek našich členů, které tu
dobu charakterizují.
Nechybí ani tradiční křížovka a pár zajímavostí ze
světa cukrů. Populární rubrika „Drobné rozdíly na
našich cukrech“ tu tentokrát není, ale můžeme ji
slíbit do příštího čísla.
Až dosud bylo zvykem, že první číslo Cukřenky
v roce jsme posílali poštou všem, kteří zaplatili
členské příspěvky alespoň na předchozí rok.
Protože od tohoto roku je možno je zaplatit až do
konce března, posíláme toto číslo už jen těm, kteří
mají zaplaceno do 30. dubna. Pokud někdo zaplatí
příspěvky později, pošleme mu je spolu s dalším
číslem, které vyjde na začátku října 2014.
V předstihu přejeme všem pěknou dovolenou
a těšíme se na osobní setkání na pražské burze.
Redakce
Cukřenku znova. Totéž platí o čerstvých
novomanželkách, které změnily sňatkem své
příjmení. 
Při rozesílání velikonočních gratulací jsme zjistili,
že některé e-mailové adresy našich členů z
různých důvodů neplatí a zprávy se vracejí.
Prosíme proto všechny, aby si platnost své adresy
ověřili a případné změny nám nahlásili.
Výbornou příležitostí k tomu je zaslání přihlášky
na pražskou burzu v elektronické podobě.
Přihlášku najdete na našich webových stránkách
a nenechte se deprimovat, když vám na první pokus
nepřijde její potvrzení. Na internetu se dějí v
poslední době věci neuvěřitelné, takže bude-li váš
pokus o odeslání přihlášky neúspěšný, zkuste to
znova, třeba i několikrát. Pokud se to nezdaří ani
tak, pošlete e-mail předsedovi.
Výroční schůze se bude konat v sobotu 22.
listopadu 2014. O místu jejího konání zatím
jednáme a bude včas oznámeno.
Na výroční schůzi se budou fasovat klubové
série na rok 2014. Zatím dumáme, co na nich
bude, nějaké nápady už máme.

Přehled hospodaření v roce 2013
v Kč
Příjmy celkem
v tom
členské příspěvky
burza Uničov
výroční schůze Dačice
přijaté úroky
prodej cukrů
Výbor sděluje
70 433
24 900
28 600
15 400
54
1 479
Výdaje celkem
56 089
v tom
Charita
občerstvení
poštovné
bankovní poplatky
pronájem sálu
výroba cukrů
drobné výdaje
doména ksbc.cz
tisk Cukřenky
1 365
4 878
2 710
2 225
4 000
29 905
2 030
1 906
7 070
Peněžní prostředky klubu:
Příspěvkové známky za rok 2014 budou pro ty,
kteří je neobdrželi na výroční schůzi v Dačicích,
k dispozici na pražské burze u prezence. Hlaste se
o ně u předsedy.
Zjišťujeme, že někteří členové se přestěhovali a
nenahlásili nám svou novou adresu. Je to
nepříjemné, protože zásilky s Cukřenkou se nám
vracejí jako nedoručitelné a my musíme pracně
zjišťovat, kde dotyčný toho času bydlí, a posílat mu
Stav k 1. 1. 2013
+ příjmy
- výdaje
70 433
56 089
Stav k 31. 12. 2013

-2-
61 764
76 108
Sešli jsme se
Křenovický velikonoční jarmark lákal na svátky jara
Náš koníček, sběratelství baleného cukru, není
jen o shromažďování sladkých pytlíčků, jak se
neustále snažím připomínat. Je především o
přátelství a musím říct, že nám, moravským
sběratelům, se to daří skloubit na jedničku. Setkání,
ať už sběratelská s výměnou cukrů nebo jiná, se
snažíme pravidelně dodržovat. Chodíme například
společně do divadel, slavíme narozeniny, zkrátka
držíme správnou partu.
Druhou dubnovou sobotu jsme zamířili do
Křenovic u Slavkova, kde pořádala Jitka
Schovancová již tradiční jarní řemeslný jarmark,
spojený s dílničkami pro děti i dospělé.
Letos jsme nepřijeli jen my, Moraváci, ale
podpořily nás také sběratelky ze severu Čech – Irča
Vohlídková představila, co je kromě cukrů její velká
záliba. Scrapbook, tvorba z papíru a různých
odstřižků, fotografií a jiných drobností, je její velký
koníček, a že jí práce jde pěkně od ruky, o tom jsme
se na vlastní oči v Křenovicích přesvědčili.
Ireně dělala doprovod další členka klubu, Iva
Nývltová, a společně nabízely přání, deníčky, diáře a
jiné papírové poklady. Je to opravdu nádhera, co
vše jde vytvořit z papíru.
Na jarmarku prodejci nabízeli i tradiční velikonoční
kraslice, domácí pochutiny, keramiku, šperky a
různé dekorace. Tak kdo jste jarmark v Křenovicích
letos nestihli navštívit, přijeďte za rok. Doufám, že
se tam společně uvidíme.
Katka Pelcová

Slezina a brigáda u Míly Žďárské
V sobotu 22. února se konala první letošní slezina
v Mílině domečku. Tentokrát byla pracovní,
pomáhali jsme při budování jejího muzea, které má
zatím pracovní název „Cukříky v domečku“.
Naším úkolem bylo přestěhovat Mílinu sbírku do
nových prostor a zatím ji tam uložit, než jednotlivé
exponáty zaujmou definitivní místo. Jak je vidět, je
muzeum ve stadiu značné rozpracovanosti, ale už
začíná dostávat tu správnou podobu.
Po práci jsme se usadili kolem prostřeného stolu a
nastalo obvyklé hrabošení.
Další slezina se uskutečnila 26. dubna, kdy byla
inaugurována muzejní studovna. To už ale bylo po
uzávěrce, takže si o ní přečtete v příštím čísle.
JK
-3-
Našinci v zahraničí
Návštěva belgického Tirlemontu
Ve dnech 26. až 28. září 2013 proběhla cesta
zástupců Dobrovických muzeí do Belgie. Jejich
cílem byl cukrovar v Tirlemontu, místní muzeum
cukru a soukromá sbírka paní Monique Pirson v
Bioulu. Termín byl stanoven do doby sklizně a
cukrovarnické kampaně, cesta se uskutečnila za
pěkného podzimního počasí.
První v řadě byla v pátek 27. září plánována
prohlídka cukrovaru v Tirlemontu. Tirlemont,
vlámsky Tienen, leží v severní části Belgie asi 45
km východně od Bruselu v provincii Vlámské
Brabantsko.
Odpoledne patřilo prohlídce muzea cukru
umístěného v domě na severní straně krásného
historického náměstí v Tirlemontu. Za účasti
zástupců města a cukrovaru bylo „Suikermuseum“
otevřeno 27. září 2002.
Expozice jsou umístěny ve všech poschodích
budovy, návštěvníky seznamují s technologií výroby
cukru, ukázkami druhů cukru a sortimentu výrobků
obsahujících cukr. Originálním způsobem zobrazují
např. vývoj řepné rostliny nebo technologii těžení
cukru z řepy difuzí.
Prohlídka
je
postavena
na
moderních
technologiích, k seznámení s expozicemi jsou
využity audiovizuální prostředky: do sluchátek
pouštěna informace o historii cukrovarnictví,
exponátech či o procesech při výrobě cukru až při
vstoupení do příslušného prostoru expozice.
V závěru dne jsme ještě položením květiny na
místním hřbitově uctili památku prof. ing. dr.
Jaroslava Dědka, významného cukrovarnického
vědce a poradce evropského i světového formátu.
Místní cukrovar, jeden z pěti dnes činných v Belgii,
je v současnosti druhým nejstarším cukrovarem na
zpracování řepy v Evropě, hned za Dobrovicí. V
roce 1838 byl založen tehdy jižně od města. Pod
firmou akciové společnosti Raffinerie Tirlemontoise /
Tiense Suikerraffinaderij jej vlastní největší
evropská cukrovarnická společnost Südzucker.
Kapacitou zpracování se řadí mezi mírně
nadprůměrné cukrovary Evropské unie (12–13 tis.
t.d–1 řepy), výrobou cukru pak mezi velké cukrovary
(přibližně 200 tis. t za kampaň). Velký podíl výroby
tvoří kostkový cukr.
Cukrovar v průběhu zpracování řepy odkládá
těžkou šťávu, kterou pak zpracovává ještě několik
dalších měsíců. Areál sestává kromě moderní
hlavní výrobní haly i z dalších objektů, poměrně
historicky zajímavých.
Celý pobyt byl protkán pohostinností rodiny
Chiaradia - Pirson. Paní Monique je dlouholetá a po
celé Evropě známá sběratelka spotřebitelských
balení cukru. Shromažďuje i informace a historické
materiály o belgických cukrovarech. Její domácí
muzeum je tak v Belgii a okolí nejenom unikátem,
ale i opravdu cenným archivně - muzejním místem.
Daniel Froněk
-4-
Našinci v zahraničí
Jak jsme navštívili italskou burzu cukrů
Každý rok na přelomu března a dubna pořádají
sběratelky Sara a Paola v italském městečku Pieve
di Cento, asi 30 km od Boloně, výměnný den
sběratelů baleného cukru. Jelikož je burza vždy
dobrou příležitostí, jak potkat spoustu kamarádů
sběratelů a vyměnit cukrové přebytky, někteří z nás
se rozhodli letos se do Pieve opět po letech podívat.
Pro mě bylo lákadlem i to, že vůbec poprvé se
v letošním roce současně s cukrovou burzou
uskutečnila i burza čajových přebalů, které také
sbírám. Čajová výměna ale probíhá trochu jiným
způsobem, než jsme zvyklí z cukrových burz. Mění
se kus za kus a celkový průběh výměny je dosti
zdlouhavý. Není nad naše oblíbené hrabošení. Bylo
to ale zajímavé zažít a jsem ráda, že jsem přivezla i
pěkné nové přírůstky do sbírky.
Výměnný den se konal ve velkém sále Grand
hotelu Bologna na okraji městečka Pieve di Cento.
Z českých sběratelů se burzy zúčastnily dámysběratelky: Katka Pelcová se sestrou Veronikou,
Jitka Schovancová, Iva Nývltová a Zuzka Filingrová.
Iva a Zuzka byly na burze v Itálii poprvé a myslím,
že se jim akce líbila.
Při registraci jsme obdržely balíček cukrových sérií
(na fotkách některé z nich) a našly jsme si svoje
místo (každý sběratel měl k dispozici velký stůl, na
který položil vše, co nabízel k výměně – tak, jak to
známe z českých burz). Měnilo se celý den, zhruba
od devíti hodin až do šesti do večera.
Večer se pro zájemce konala večeře v hotelu, ale
my jsme vyrazili s naší českou skupinkou do pravé
italské pizzerie. Druhý den byla možnost návštěvy
muzea, tu jsme také bohužel nevyužili, protože
každý měl nějaké cestovatelské plány – já, Verča a
Iva jsme se těšily do Boloně a večer nás čekala
cesta autobusem do Brna, Zuzka s manželem a
kamarády vyrazila do Ferrary a Jitka s rodinou
trávila čas s dcerou, která je v Itálii na studiích.
Ale užili jsme si to všichni moc pěkně a myslím, že
my, sběratelky, jsme si přivezly také spoustu nových
cukrů do sbírek a zážitků nejen sběratelských.
Katka Pelcová
Foto Katka Pelcová a Zuzana Filingrová
-5-
K jednomu neslavnému výročí
Zásahy do právní úpravy výroby a dodávek cukru v Protektorátu Čechy a
Morava
Před 75 lety, 15. března 1939, vznikl tzv.
Protektorát Čechy a Morava. Protože většina z nás
tuto dobu nepamatuje, neuškodí, když si ji
připomeneme následujícím článkem, byť „jenom“
v souvislosti s cukrem.
Redakce
V období Protektorátu Čechy a Morava (1939 –
1945) byla podnikatelská činnost omezována z
nejrůznějších důvodů, jejichž účel spočíval ve
většině případů především v ochraně obranných a
jiných zájmů Říše v probíhající válce. Zavedené
řízené hospodářství mělo zajistit plynulost účelné a
spravedlivé výroby, distribuce a ceny; realita však
byla docela jiná.
Na začátek tohoto příspěvku je nutné
charakterizovat pojem „řízené hospodářství“, který
se
stal
frekventovanou
součástí
výraziva
protektorátních právníků. Uveďme si tedy jednu z
dobových definic:
„Řízené hospodářství jest rozumět případy, kdy
stát autoritativně upravuje cenu statků, výrobu nebo
distribuci, buď jednotlivě, nebo všechny současně,
aby došel k jiným a pro národní celek lepším
hospodářským výsledkům, než ke kterým vede
volná soutěž nebo autonomní dohody zájemců“.
Válečné hospodářství založené na řízení
ekonomiky a plánování zasahovalo velmi hrubým
způsobem do podnikání a obchodní činnosti v
Protektorátu, neboť výrobce, dodavatel ani
obchodník si nemohli svobodně zvolit, komu své
zboží prodají, za jakou cenu a jaké množství.
Od září 1939, tedy od začátku druhé světové
války, byly vydány desítky nejrůznějších právních
předpisů, které upravovaly otázky odbytového
hospodářství. Rozsah omezení hospodářské a
podnikatelské svobody byl obrovský, neboť prodej
prakticky všech věcí denní potřeby podléhal
regulaci.
Výše
nastíněným
omezením
se
samozřejmě nevyhnulo ani cukrovarnictví.
Omezení pěstitelů řepy a výrobců cukru
Cukr patřil společně s dalšími potravinami
k nejdůležitějším
komoditám
protektorátního
hospodářství; není proto divu, že pěstování řepy,
výroba cukru a jeho prodej byly podrobeny státnímu
dozoru. Po začátku druhé světové války vydal
předseda protektorátní vlády Alois Eliáš vyhlášku o
hospodaření
cukrovkou
a
cukrem,
která
hospodařením pověřila Společný výbor surováren a
rafinerií cukru pro Čechy a Moravu. Ten byl zřízen
podle Dohody cukrovarů pro kampaně 1937/1938 až
1946/1947 ze dne 26. října 1937. Výbor podléhal
státnímu dozoru, který vykonával vládní komisař
jmenovaný ministrem zemědělství.
Výboru příslušelo upravovat dodávky cukru,
zpracování cukrovky, dále pečovat o výživu
obyvatelstva cukrem, navrhovat stanovení cen
cukrovky a cukru a upravovat vývoz cukru v rámci
stanovených vývozních kontingentů.
Pěstitelé cukrovky byli povinni dodat veškerou
sklizenou cukrovku konkrétnímu cukrovaru, který
Výbor určil, pokud jim nebyla ponechána ke krmení.
Ani výroba cukru nezůstala bez státních zásahů,
neboť surovárny a rafinerie cukru byly povinny řídit
se při výrobě cukru příkazy a směrnicemi Výboru;
jeho příkazům podléhalo rovněž nakládání s
vyrobeným cukrem.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu,
obchodu a živností určovaly množství cukrovky a
cukru, které mohlo být použito k výrobě lihu,
kávových náhražek a které bylo použitelné ke
krmení.
Cukr patřil mezi základní komodity, které po
začátku války nebylo možno volně koupit v
obchodech, nýbrž pouze po předložení odběrního
lístku (tzv. potravinového lístku). V roce 1939 byla
týdenní dávka cukru stanovena na 400 g. Tento
příděl se pak však neustále snižoval.
Ministerstvo zemědělství svými vyhláškami
určovalo týdenní dávky cukru vydávané na lístek na
cukr; v únoru 1940 činilo toto množství 350 g a
v březnu téhož roku již jen 300 g. Od roku 1941 se
na jeden lístek vydávalo takové množství cukru,
které na něm bylo vytištěno.
Cukr se vydával v týdnu vytištěném na ústřižcích.
V létě dostávali protektorátní příslušníci zvláštní
přídavek cukru určený pro zavařování ovoce. Od
roku 1942 byl cukr přidělován včelařům na
přikrmování včelstev; získaný cukr rozděloval
včelařský spolek, ve kterém byl včelař členem.
-6-
K jednomu neslavnému výročí
Množství cukru k přikrmování jednoho včelstva
stanovil každý rok Českomoravský svaz pro řepu a
cukr.
Hostince, pekaři, cukráři, výrobci sodových vod a
limonád a jiné podniky, které potřebovaly cukr k
výrobě svého zboží, mohly dostat dodávku cukru jen
od obchodníka, který měl sídlo v jejich politickém
okrese a který byl oprávněn k přímému odběru
cukru od komisionáře.
(v roce 1941/1942 pak 15,6 kg) na jeden rok a na
jednu osobu. Tím se z nich stali tzv. samozásobitelé
cukrem a nevznikal jim tedy nárok na lístky na cukr.
Povinná organizace cukrovarnictví
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava se
pozornost v oblasti hospodářství zaměřila na
vytvoření nové hospodářské organizace, resp.
nového hospodářského systému, který by se
výrazně odlišoval od toho prvorepublikového. Podnik
neměl sloužit k osobnímu obohacení podnikatele,
nýbrž k realizaci daleko vyššího poslání.
Pod
palbu
kritiky
se
tak
dostalo
soukromohospodářské pojetí podnikatele uplatňující
se v liberalisticko - kapitalistickém systému a
vyzdvihováno
bylo
naopak
pojetí
národohospodářské, které nezdůrazňovalo ziskové
stránky podnikání. Zisk podnikatele „tak neměl být
výsledkem náhodně se vydařivší spekulace, nýbrž
měl být odměnou za službu, která byla prokázána
pospolitosti“.
K organizačnímu zapojení podnikatele do tohoto
celku pak docházelo prostřednictvím ústředních
svazů, jejichž členem se majitel podniku povinně
musel stát. Tyto svazy se pak staly pilíři celé
hospodářské
soustavy.
Povinná
organizace
průmyslu byla vybudována na čtyřech hlavních
zásadách:
– povinném členství,
– zastupování veřejného zájmu,
– podřízenosti nižší složky průmyslové organizace
složce vyšší a možnosti předsedy vyšší složky
ukládat nižším složkám a členům závazné pokyny,
– jmenování předsednictva ústředního svazu a
jeho hospodářských skupin (žádné volené orgány).
Od roku 1941 hlásily tyto podniky svému
obchodníkovi s cukrem množství cukru, které
potřebovaly, vždy pro nejbližší zásobovací období, a
zároveň mu v hlášení sdělily své zbývající zásoby
cukru. Obchodníci s cukrem předložili hlášení o
potřebě cukru příslušnému okresnímu úřadu, který
zjistil celkovou potřebu cukru pro podniky svého
okresu, a tu nahlásil Českomoravskému svazu pro
řepu a cukr.
Ten podle stavu zásob přidělil okresu určité
množství cukru, které pak okresní úřad přidělil
jednotlivým obchodníkům, kteří byli povinni
neprodleně oznámit podnikům, jaké množství cukru
jim bylo přiděleno. Protože nebylo v probíhající válce
cukru nazbyt, nesměl se přidávat do kávových
náhražek, kávovinových směsí či čajových směsí.
Dělnictvo, které se podílelo na sklizni a odvozu
řepy, mělo nárok na dodání určitého množství
cukru; cukrovar tak za každých 100 q dodané řepy
čisté váhy předal pěstiteli řepy 3 kg cukru, který je
rozdělil mezi své dělníky.
Pěstitelům řepy náleželo určité množství cukru
zdarma, ten mohli dostat pro sebe, pro členy své
domácnosti a pro deputátníky v množství 18,75 kg
Hospodářské svazy měly dle dikce příslušného
vládního nařízení hájit hospodářské zájmy
průmyslových, obchodních a živnostenských
podnikatelů a podniků. Jak je ještě dále uvedeno,
-7-
K jednomu neslavnému výročí
jejich funkce byla mnohem širší, neboť stát jejich
prostřednictvím vykonával kontrolu nad podniky a
přímo je řídil. Hospodářské svazy tak vykonávaly
veřejnosprávní funkce ve prospěch státu.
Po vzoru v Říši byly na území Protektorátu
vybudovány ústřední svazy založené na některých
organizačních základech, které zde již v minulosti
existovaly. Základní rozdíl spočíval v tom, že dříve
byly svazy vytvářeny na dobrovolném základě zdola,
kdežto po roce 1939 bylo členství povinné.
Ústřední svaz průmyslu jako veřejnoprávní
korporace se členil dle oblastí působnosti na
hospodářské skupiny. Zřizování hospodářských
skupin náleželo do pravomocí ministra průmyslu,
obchodu a živností, který to činil vyhláškou.
V rámci ústředního svazu průmyslu pro Čechy a
Moravu bylo zřízeno 23 skupin, které byly uznány za
výlučné zástupce jejich hospodářského odvětví,
přičemž pro cukrovarnictví byla příslušná II.
hospodářská skupina cukrovarnického průmyslu.
Výroba a zužitkování cukrové řepy, cukru, melasy,
krmiv obsahujících cukr a ostatních výrobků z řepy
bylo od září 1940 podřízeno státní regulaci. Za
účelem řízeného hospodaření s cukrem byl zřízen
„Českomoravský svaz pro řepu a cukr“, což byla
veřejnoprávní korporace, jejíž stanovy vydal ministr
zemědělství.
Svaz měl upravovat výrobu a zužitkování řepy,
cukru, melasy, krmiv obsahujících cukr a ostatních
výrobků z řepy a zajistit zásobování obyvatelstva
těmito výrobky. Ke splnění těchto úkolů mohl
zejména:
a) jednotlivým pěstitelům řepy nařídit její dodání
určitému cukrovaru a stanovit cukrovarům základní
oprávnění pro výrobu cukru,
b) sjednávat závazky s pěstiteli řepy, že budou
pěstovat řepu, a s cukrovary, že tuto řepu odeberou
a zpracují,
c) stanovit směrnice pro uzavírání a pro provedení
smluv o dodávce řepy a stanovit, zda smlouvy o
dodávce řepy odpovídají těmto směrnicím,
d) vydávat nařízení o rozdělení a zpracování
surového cukru a o zužitkování cukru,
e) upravovat výrobu melasového krmiva a
ostatních krmiv obsahujících cukr,
f) omezit výrobu cukrovarů na určité výrobky a
zastavit zcela nebo dočasně podniky, které nebyly
národohospodářsky důležité,
g) ukládat členským podnikům pořádkové pokuty
za porušení zákonných ustanovení či nařízení
Svazu.
Jak je z výše uvedeného zřejmé, Českomoravský
svaz pro řepu a cukr mohl svým členům stanovit
množství výrobků, které byli oprávněni prodávat
nebo kupovat v určitých oblastech (okresech,
obcích), anebo byli povinni dodat či odebrat. Rovněž
cenu si nemohli pěstitelé řepy, její prodejci či
cukrovary určit dle svého uvážení sami, nýbrž
museli respektovat cenu stanovenou Nejvyšším
cenovým úřadem.
Pokud pěstitelé řepy nedodali množství řepy, které
jim bylo předepsáno, mohl okresní úřad nařídit její
nucené odebrání. V tom případě srazil 10 % ze
stanovené výkupní ceny; pokud náklady vzniklé
nuceným odebráním byly vyšší než 10 %, zvyšovala
se srážka na výši skutečně vzniklých nákladů.
Nařízení Svazu, která měla všeobecnou povahu, se
uveřejňovala v Úředním listu Protektorátu Čechy a
Morava.
Pokud někdo uvažoval o zřízení cukrovarnického
podniku, potřeboval k tomu souhlas Svazu, který ho
byl povinen vydat v případě, že to bylo nezbytné z
národohospodářského hlediska či v případě, že se
nebylo nutno obávat ohrožení stávajících podniků
nebo přeplnění průmyslového odvětví.
Svaz mohl také naopak výrobu cukrovarů omezit
pouze na určité výrobky, nebo jejich činnost zastavit
úplně; vznikla-li v důsledku těchto opatření
cukrovarným podnikům těžká hospodářská škoda,
musel jim Svaz poskytnout přiměřené odškodnění.
To hradili členové Svazu, kteří měli prospěch z
provedených opatření směřující vůči jejich
konkurentům.
Svaz převzal dosavadní práva a povinnosti
Společného výboru surováren a rafinerií cukru pro
Čechy a Moravu. Svaz sám nesměl provozovat
obchody, ani se jich účastnit. Členy svazu se museli
povinně stát všichni pěstitelé cukrovky (pěstitelé
řepy), cukrovary zpracující řepu, rafinerie cukru a
podniky zabývající se vyloučením cukru z melasy a
konečně i obchodníci, kteří obchodovali s cukrem,
melasou a krmivy obsahujícími cukr.
-8-
K jednomu neslavnému výročí
Pěstitelé řepy i výrobci cukru podléhali kontrole ze
strany Svazu, zda dodržují všechny uložené
povinnosti, jako např. vedení záznamů. Kontrolním
orgánům museli umožnit nahlížet do obchodních
knih a podat jim potřebná vysvětlení. Rovněž jim byli
povinni povolit vstup na pozemky, do obchodních
místností, provozoven či skladišť.
Českomoravský svaz pro řepu a cukr podléhal
dozoru ministerstva zemědělství, který vykonával
vládní komisař. Sídlem Svazu byla Praha. Mezi jeho
správní orgány náleželo: předsednictvo, správní
rada a revizoři účtů. Předsednictvo jmenoval ministr
zemědělství a skládalo se z předsedy a dvou
místopředsedů. To řídilo veškerou faktickou činnost
Svazu.
Podle potřeby mohlo předsednictvo zřizovat
odborné výbory jako poradní orgány a ke schůzím
správní rady a odborných výborů mohlo přizvat
znalce. Správní rada se skládala z 20 členů a 20
náhradníků. Ministr zemědělství jmenoval za
pěstitele řepy 7 členů a 7 náhradníků, za výrobce
cukru 7 členů a 7 náhradníků, za obchodníky 4
členy a 4 náhradníky a za spotřebitele 2 členy a 2
náhradníky.
Členy správní rady se nemohli stát cizinci či
osoby, na jejichž majetek byl vyhlášen konkurz.
Správní rada mohla do 15 dnů podat proti nařízením
a opatřením předsednictva stížnost u ministerstva
zemědělství. Do kompetencí správní rady náležela
např. správa majetku Svazu či schvalování roční
účetní závěrky.
Správní rada nezasedala permanentně, nýbrž se
scházela pouze podle potřeby, nejméně však
každého čtvrt roku. K prověření finančního
hospodaření, ročních účtů a roční uzávěrky Svazu
byli ustanoveni 4 revizoři účtů a 4 náhradníci na
dobu jednoho roku.
Tento článek byl otištěn v Listech cukrovarnických
a řepařských č. 12/2012 a jeho autorem je JUDr. et
Bc. Jaromír Tauchen, Ph. D., LL.M.Eur.Integration
(Dresden), Masarykova univerzita v Brně. Článek je
převzat s laskavým svolením redakce LCaŘ a
autora.

Ukázky obalů protektorátního 2kg balení cukru (ze sbírky Miloslavy Žďárské)
Vydaný cukr musel obchodník zúčtovat. | V roce 1944 už to bylo s Říší nahnuté (ze sbírky Karla Stupky).
-9-
Cukry našich členů
Rozhledny Josefa Kittnera
Tato série, kterou vyrobilo KAMO Částkov, byla vydána v černé, červené a zelené barvě.

Osobní cukry trenčínských sběratelů Jirky Průžka a Jardy Michalíka
- 10 -
Cukry našich členů
Vánoční série Míly Žďárské, Lenky Novákové a Michala Valenty
Série vyrobená Hellmou má dvě verze: fialový tisk na stříbrném podkladě a tmavomodrý tisk na zlatém podkladě.
„Zlatou“ verzi neukazujeme, protože se špatně scanuje a pro černobílou verzi Cukřenky je nepoužitelná.

Mariášové karty
Na tuto krásnou barevnou sérii se složilo celé konsorcium vedené Michalem Valentou. Každá barva má jinou
zadní stranu, takže tyto karty nejsou vhodné na černého Petra. Na žaludském esu prý není předseda KSBC!
- 11 -
Cukry našich členů
- 12 -
Cukrové novinky
BIBLIOMOL
Zajímavá série vydaná naším členem Pavlem
Laukem. Cukříky jsou prodávány v jeho
knihkupectví www.knihkupectvi.biz, zabývajícím se
prodejem křesťanské literatury a audio. Jsou
určeny ke kávě, čaji nebo jinému oblíbenému
nápoji, vhodné jsou třeba i do sborové kavárny, na
Alfa kurzy, do sboru apod. Na první pohled bychom
nečekali takové vtipné spojení světských kreseb
s biblickými verši. Autor nám k nim napsal:
Vydal jsem je já se švagrem, u kamaráda jsem si
objednal obrázky, ten je za jeden večer nakreslil
a bylo. Vydali jsme jich 17 tisíc a už jich moc
nezbývá. Brzy snad objednáme třetí várku,
tentokrát už v nějaké jiné barvě - zcela nesmyslně
jsem druhou várku (8 tisíc) nechal udělat v černé,
stejně jako první. Původně měly být číslované,
protože jsme plánovali navázat dalšími osmi
motivy, ale nakonec z toho nějak sešlo. Rozhodně
uděláme nějaké další s křesťanskými motivy, ale
kdy to bude a jaké náměty, to ještě není
rozhodnuto. Máme nějaké návrhy, ale realizace
ještě čeká…
- 13 -
Cukrové novinky
Tak máme zase co shánět!
Po sérii fotbalových fanynek se nedávno vynořila
další série s podobným námětem. Tentokrát
obsahuje jen osm cukříků a byla vyrobena v československé verzi polskou firmou Diamant pro 1.
Cukerní společnost Praha, s. r. o.
Pro jistotu jsem napsal polskému kolegovi
Robertovi, ale v Polsku se o ní nic neví stejně jako
v Německu, a ani na Slovensku se podle sdělení
Jirky Průžka nevyskytuje. Fous poslal dotaz prodejci
a obdržel tuto odpověď:
Aktuálně prodáváme cukr s tématikou OH v Soči,
na obalu i na cukrech jsou fanynky Kanady, USA,
Švédska, Ruska, Finska, Německa, ČR a
Slovenska. Pokud jste narazil na fotbalový motiv,
pak se jedná o letní edici cukru k fotbalovému ME
2012, který může být stále skladem na kterémkoli
řetězci. Obě varianty mají stejný EAN kód.
Cukříky jsou (snad) ještě k dostání v prodejnách
řetězců Kaufland a Tesco.
JK
- 14 -
Zajímavé cukry
Záhadný SHTOOR je vlastně Ľudovít Štúr
Onehdy se nám dostal do ruky tenhle cukr:
prinavráťiť. Jakože kávi zrná tu ňedopestujeme a
preto ich od pražjarov italskích nakuúpiť musíme,
vírobki mnohé dostupné nám bežňe sú a preto či už
nápoje alebo jedlá naše domácej sú vírobi a
vítečnej čerstvosti preto.
Samotné meno "Shtoor" ňjelen pre ambícje
osvetové jeho majiťeľa sme zvolili, ale aj kvuoli
skutočnosťi, že na ulici, ktorú Štúrovou zovú sa
nachoďíme. Englickí transkript jednak ako milí
vťip nám prišjel, ale aj preto, že to naše domáce
zavše úplňe cudzím sa nám zazdá. Veríme, že
hoc na cestu inakosťi sme sa boli vidali, mnohí
prjatelja naši budú s radosťou nasledovať nás.
SHTOOR už ale na cukrech nenajdeme. Došlo
k jakýmsi různicím mezi společníky a značku i logo
bylo nutno změnit. Zdůvodnění pro lidi je takovéhle:
Spoločnosť naša, ktorá meno Ludevíta Velislava
Štúra od počjatku svojho ňesje, vždi jeho odkaz v
úcťe velkej držala. Preto keď dopis od velikána
tohto národa nášho začjatkom mesjaca dubňa sme
obdržali, jeho obsah nás ňjelen poťešil náramňe,
lež i posolstvo jeho za záväznô sme vzali.
V lisťe tomto nás Ludevít Velislav prosí, bi menu
jeho podobu pôvodnú sme prinavráťili. Dopis
predmetní, v ktorom dôvodi svoje viratúva a
rozhodnuťje toto osvetluje, v depoziťe spoločnosťi
našej medzi inskripcijami najvzácňejšími sa
nachoďí. Z obsahom jeho i posolstvom zákazňíkov
našich i lud pospolití v dňoch najbližších
oboznámime.
Napřed jsme si mysleli, že je odněkud z bývalé
Jugoslávie, ale pak jsme našli ještě „bratříčka“.
Ukázalo se, že je ze Slovenska. Na internetu
jsme našli mj. toto: Sieti kaviarní pod značkou
Shtoor sa podarilo získať pozornosť efektívnym
budovaním značky hlavne na sociálnej sieti. Shtoor
vzbudila
pozornosť
neobvyklým
spôsobom
komunikácie, komunikuje výhradne štúrovskou
slovenčinou. V štúrovskej slovenčine je nielen celá
komunikácia v kaviarni – nápojový lístok, nápisy,
oznamy, ale aj vtipné odkazy na facebooku.
Archaický štýl tvorí nielen dizajn, ale aj ponuka.
A co o tom napsali provozovatelé?
SHTOOR
veruže
staronovím
konceptom
kavjarensko-pohosťinskím jest. Zazdalo sa nám, že
pocťivosť domáca, dobrota jedla a zavše starích
maťerí recepti akobi v ťemnej minulosťi potraťili sa
a preto na svetlo nášho sveta rozhodli sme sa ich
Keďže štíti vívesňje, z dôvodov viššje uveďeních
vimeňiť sme sa prihotovali, prirodzenô nám prišlo i
okrasi ostatňje osvježiť. Obrazi podaktorje sťeni
kavjarňí našich i više ljet troch zdobili a zákazňíkom
mnohím sa za dobu túto zunovali.
Preto umelca vichíreného z Hornej zeme do
Prešporku sme pozvali, bi kavjarňe naše ďjelami
svojimi zušlachťil. Ten inšpiráciju v produktoch
prírodňích, ktoré zákazňíkom našim podávame
našjel. A tak motívi listu krjaku kávovjeho, či plodu
višňe, jablka i broskiňe ňjelen v šťíťe vívesnom
novom, ale i na obrazoch mnohích nájďeťe.
Ohlasy na tento „rebranding“ jsou rozporuplné...
JK
- 15 -
Křížovka o ceny a různé
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
A
B
C
D
E
F
G
H
I
TlusŤjochůff kratochvilný snář
Výzva pro všechny cukrosběratele: 21. června 2014… tajenka.
VODOROVNĚ: A. Sběh; otisk; fr. revolucionář. B. Jméno brankáře Viktora; přední části; montážní místnost;
zájmeno tázací. C. Dvoukolák; obuv; šalba; druh jelena. D. Kanál; dekly; Chačaturjanovo jméno; gymnastický
prvek. E. TAJENKA. F. Občanská demokratická aliance; ohleduplnost; pouzdro na šípy; rozkoš. G. Bývalá
měnová jednotka Itálie; přístavní hráz; mužské jméno; nádoba u studny. H. Časový úsek; potřeba kovboje;
uhlovodík; arabské mužské jméno. I. Pravoslavný obraz; krůpěj; silný provaz.
SVISLE: 1. Název hlásky; tyče. 2. Sfouknout; konzervovati kouřem. 3. Strašidelný příběh; alkohol z rýže. 4.
Otázka při sázce; trnovník; filipínská sopka. 5. Spojka; první muž; jenž (zast.). 6. Část věty; bicykly. 7. Fotřík;
nápor. 8. Povzdech; ostrý přízvuk; symetrála. 9. Poté; sukulent; primát. 10. Jméno zpěvačky Pugačevové *);
Osman. 11. Sopečný kráter; schránka měkkýše. 12. Sportovní zkratka; rudá planeta; usazenina. 13. Cikán;
nemnoho; předložka. 14. Posvátný staroegyptský býk; okovaná hůl. 15. Mastek; naše sirkárna. 16. Druh antilopy;
tvoji.
NÁPOVĚDA: ALLA, AKUT, APO, MAAR.

Naše mediální hvězdy
Skutečnou hvězdou našich medií je v poslední
době Míla Žďárská. O svém připravovaném muzeu
a o našem klubu pěkně hovořila 13. března na
stanici Český rozhlas 2 v pořadu Je jaká je.
O sladkém koníčku naší kolegyně Hanky Smutné
se psalo v deníku Blesk, a to na celé stránce. Ta by
se nám sem nevešla, ale je uložena v klubové
kronice a zde je malá ukázka z internetové verze.
Nedosti na tom. Jak dokumentuje náš obrázek,
byla také hostem v ranním vysílání ČT, kde u
příležitosti výročí narození J. K. Rada hovořila o
vynálezu kostky cukru.
Zdroj: www.blesk.cz
- 16 -
Zveme vás na XVII. mezinárodní výměnný den
V naší pozvánce, která je na konci tohoto čísla
Cukřenky, sice slibujeme, že podrobnější informace
k naší burze dostanou účastníci cca 7 dní před jejím
konáním, ale protože vše podstatné už máme
domluvené, můžeme vám tyto informace předložit
hned. Doufejme, že do té doby nenastanou nějaké
nečekané změny.
Jak se tam dostanete?
Kulturní zařízení KULTURÁČEK najdete ve vilové
čtvrti v městské části Praha 17 – Řepy. Je vzdáleno
cca pět až deset minut chůze od konečné
zastávky tramvaje č. 22 Bílá Hora na rohu ulice
Ke kulturnímu domu.
Po vystoupení z tramvaje je třeba přejít dost
frekventovanou výpadovku na Karlovy Vary (vřele
doporučujeme přechod se semaforem), poté
zahnete doprava, u zastávky autobusů přejdete přes
parčík do ulice Na bělohorské pláni, z ní zahnete do
Opukové a tam už to najdete podle poutače. Cesta
tramvají bude pro ty, co nepojedou autem, zřejmě
nejvhodnější. Do zastávky Bílá Hora jedou i
autobusy č. 108, 214, 264 a 347, ale žádný z nich
nejede z centra města.
Autem pojedete směrem z Prahy po karlovarské
výpadovce, kus za konečnou tramvaje zahnete
doleva do ulice Na bělohorské pláni a po ní do ulice
U boroviček. V okolí Kulturáčku se dá parkovat,
slušná parkovací plocha je u bikrosového areálu
BMX.
Kdy to začne?
Pořadatelé budou na místě už někdy po osmé.
Budeme připravovat účastnické balíčky a prezence
bude otevřena od devíti hodin. U prezence
dostanete jako vždy visačky a jmenovku na stůl,
poté si vedle vyfasujete účastnické balíčky.
Počítejte s tím, že do sálu vás pustíme až v 10:45,
do té doby si můžete uložit své věci v šatně.
Nebudeme dělat zasedací pořádek, každý se usadí
podle svého výběru, pouze pro zahraniční účastníky
budeme rezervovat stoly předem, aby nás
nepomluvili.
Do doby otevření sálu se můžete občerstvovat
v přilehlém lokále (za své!), nebo vyrazit na obhlídku
okolí. Bude-li hezky, lze posedět a pokouřit i před
budovou. V sále na rozdíl od lokálu není kouření
dovoleno.
Občerstvení
Během výměny vyfasuje každý účastník včetně
doprovodu na sále u baru dvě obložené bagetky.
Nealkoholické nápoje, čaj a káva budou podávány
zdarma v rámci účastnického poplatku, pivo a
lihoviny se objednávají v lokále a platí si je každý
sám. Jako obvykle uvítáme i vaše sladké i slané
příspěvky.
Vlastní výměna
začne v jedenáct hodin a skončí kolem třetí. Po ní
musíme uklidit sál, což zahrnuje i naložení a odvoz
vypůjčených stolů. Až bude uklizeno, uvažujeme o
krátké exkurzi po okolních památkách, a to buď
hromadně, nebo individuálně. Kam to bude, to ještě
musíme upřesnit.
Večer
bude možno posedět v Kulturáčku na večírku,
který uspořádá toto zařízení pro veřejnost v rámci
oslav začátku léta. Prý bude i nějaká hudba,
vstupné dobrovolné, pro nás vstup volný. Vzhledem
k tomu, že možná ještě nebude zrekonstruovaná
kuchyně, nepočítejte raději s teplou večeří.
V pátek k večeru proběhne brigáda!
Paní ředitelka nám zajistila potřebné množství
stolů, které místní dopravce přiveze, ale musíme si
je sami naložit a vyložit. Bude tedy zapotřebí
několika silných mužů, dobrovolníci nechť se
hlásí předem u předsedy telefonicky nebo emailem, čas si domluvíme. Až s tím budeme hotovi,
můžeme posedět a poklábosit v lokále nebo před
ním, připojit se mohou i slabé ženy. Pivo je skvělé.
Účastnické série
budou dvě, osmikusové. Výroba už je zadaná, ale
zatím vám můžeme představit pouze ukázky
grafických návrhů:
Místní památky
Místní památky – zadní strana
Pražské veduty z 18. – 19. století, na zadní straně
bude pouze logo klubu
Nevylučujeme, že v účastnických balíčcích
nenajdete i dotisk série „Pražský orloj“ z roku 2009
v jiné barvě.
Ubytování
sice nezajišťujeme, ale v okolí je několik
ubytovacích zařízení. Kontakty jsou uvedeny
v pozvánce, doporučujeme zařídit si rezervaci
předem.
Za pořadatele JK
Klub sběratelů baleného cukru vás zve na
XVII. mezinárodní výměnný den
v sobotu 21. června 2014
v kulturním zařízení KULTURÁČEK
Ke kulturnímu domu 14, PRAHA 6 – Bílá Hora
GPS: 50°4'20.753"N, 14°19'8.914"E
Program
09:00 – 11:00 Prezence účastníků
11:00 – 14:30 Výměnný den
15:00 – 17:00 Procházka po okolí
18:00 - ??? Možnost posezení při hudbě v KULTURÁČKU
Platby:
Stůl pro výměnu: člen KSBC 300,- Kč/osobu, nečlen KSBC 400,Kč/osobu, doprovod 100,- Kč/osobu. Cena zahrnuje i občerstvení při
výměně (bagety, nealko nápoje, káva).
Upozornění: Pro účastníky nabízející materiál k výměně je objednávka stolu povinná. Platby
v hotovosti na místě nebo převodem na účet klubu č. 2900540992/2010 (Fio banka) Na místě přijímáme i
platby v eurech v rozumném kursu.
Ubytování si zajišťuje každý účastník sám, zde jen několik tipů: Ubytovna Řepy, www.ubytovny.cz, tel.
235 324 423; Hotel Fortuna West, www.hotelfortunawestprague.com, [email protected],
Hotel Wertheim, www.hotelwertheim.cz, [email protected]; Penzion Řepy, www.penzionrepy.cz,
[email protected]; Penzion Schneider, www.penzionschneider.cz, [email protected];
V bezprostřední blízkosti dva penziony: Garden pension, www.villamaria.cz, [email protected];
Pension Vera, www.pensionprivatvera.com, [email protected]
Přihlášky zasílejte nejlépe v elektronické podobě, český formulář najdete na www.ksbc.cz . Lze je zaslat i
poštou na adresu Jaroslav Kolín, Plovdivská 3266, 143 00 Praha 412, tel 607 627 756, e-mail aj.kolin (na)
seznam.cz.
Uzávěrka přihlášek je ve středu 4. června 2014. Po tomto datu se zvyšuje poplatek za stůl o 100,- Kč a
neručíme ani za přijetí přihlášek, ani za zajištění stolu pro výměnu. Podrobné informace budou
vystaveny na www.ksbc.cz a obdržíte je osobně cca 7 dní před konáním akce poštou (přednostně
elektronickou).
Za pořadatele: Jaroslav Kolín
PŘIHLÁŠKA
na XVII. mezinárodní výměnný den KSBC dne 21. června 2014 v Praze
Příjmení: _________________________ Jméno: _____________________ Člen KSBC: ANO/NE
Adresa: ____________________________________________________ Telefon: _______________
Objednávám ____ stůl (stoly) pro výměnu à 300/400 Kč (po 4. červnu 400/500 Kč).
Přihlašuji ______ osob doprovodu (100 Kč/osobu).
Mám zájem o bezplatnou procházku po Bílé Hoře a okolí pro ____ osob.
Zvláštní přání: ____________________________________________________________________
________________________________________________________________________________
Datum: ____________ Podpis: __________________________ E-mail: ______________________