Untitled - fotoklub Vývojka

FOTOKLUB VÝVOJKA
fotografie v Jindřichově Hradci
a je pravidelně zvána k externímu
členovi Honzovi Hodačovi do
Krušných hor. Tyto workshopy jsou
zaměřeny na krajinářskou fotografii,
akt, módu, portrét atd.
V roce 2001 se v hlavě několika
fotoamatérů vyvinul nápad založit
tvůrčí skupinu. Zpočátku se Vývojka
prezentovala jako univerzitní
fotoklub, později se otevřela
i nestudentům a nepedagogům
a zároveň opustila univerzitní
půdu – schůzky se pravidelně
začaly konat v českobudějovické
kavárně Babylon, kde se také
rozjela výstavní činnost členů. Od
roku 2002 se zde jednou měsíčně
obměňují fotografické výstavy.
Nad sklenicemi piva byl dán
prostor i konkurenčnímu fotoklubu
Velikonoce atd. Kromě toho se
Vývojka věnovala i „seriózní
činnosti“. Mezitím, co Ustalovač
pomalu upadal, až zcela zanikl
(pravděpodobně poté, co neznámý
pachatel zničil nástěnku), dále
se fotografovalo, vystavovalo,
soutěžilo, debatovalo, popíjelo…
Ustalovač, který vznikl z popudu
jednoho severočeského výtvarníka
– důchodce. Jeho náplní bylo nejen
vyvěšování kompromitujících
fotografií jednotlivých členů na
nástěnce v Babylonu. Snímky byly
na různá témata, např. Mikuláš,
Členové se několikrát zúčastnili
přehlídky Fotomluvy v menze JU,
kterou také pomáhali organizovat.
Pravidelně pořádají celostátní
soutěž Fotouniverziáda, která je
vždy zakončena výstavou v Galerii
Nahoře. Probíhají společné výlety
zaměřené na fotografování určitého
místa s cílem ukázat, jak různě může
každý pojmout stejné prostředí za
stejných podmínek. Fotografovalo
se např. na 1. máje v Písku, společně
s prachatickým fotoklubem F 2,8
Skupina je nezávislým
a neorganizovaným sdružením a je
přístupná všem (jak příznivcům
v Netolicích (výsledky tohoto
klasické, tak i digitální fotografie).
„výjezdního zasedání“ vystavilo
netolické muzeum). Dále pak někteří Členství není ničím podmíněno.
Na setkání může přijít a bude vítán
členové navštívili muzeum vraků
kdokoliv, kdo chce jen tak posedět
letadel a tanků pod širým nebem
a popovídat si nad fotografiemi.
ve Zruči u Plzně, bývalou textilní
továrnu v Brunce u Humpolce.
Kontakt
Většina fotovýprav byla pojata
www.vyvojka.cz
soutěžně. Uskutečnila se akce
[email protected]
„24 hodin v Českých Budějovicích“,
zakončená výstavou v Jihočeské
vědecké knihovně. Vývojka již
absolvovala několik společných
a spoustu samostatných výstav.
V Prachaticích v roce 2002 proběhla
expozice s názvem 15 očí. Část
klubu se prezentovala v Aukční síni
v Žižkově ulici a také v Evropském
centru v Krajinské ulici (zde byly
k vidění záběry vzniklé v Českých
Budějovicích při vstupu České
republiky do EU). V letošním roce
měli Michal Duda, Jaroslav Klíma
a Karel Mika v Galerii Nahoře
tematicky zaměřenou výstavu
s názvem Okolo kol.
V současné době se Vývojka stará
o výstavní prostor v kině Kotva. Také
spolupracuje s Národním muzeem
vývojka/0
PETR ZNACHOR
0/vývojka
BEDŘICH BENEK
vývojka/0
JINDŘICH ŠEDIVÝ
0/vývojka
PETR LUNDÁK
vývojka/0
ROMAN HLÁVKA
0/vývojka
JAN HODAČ
vývojka/0
HANA NEJEDLÁ
0/vývojka
V L A D I M Í R N E J E D LÝ
vývojka/0
JAN MOJŽÍŠ
10/vývojka
MARTIN ŠÁLEK
v ý v o j k a / 11
PAVEL KYNČIL
12/vývojka
LENKA PUŽMANOVÁ
v ý v o j k a / 13
MICHAL DUDA
14/vývojka
JAROSLAV KLM KLÍMA
vývojka/15
KAREL MIKA
16 / v ý v o j k a
SVATOPLUK BERNARD
v ý v o j k a / 17
PAVLA VLACHOVÁ
18/vývojka
FRANTIŠEK WEYDA
v ý v o j k a / 19
ZDENĚK MENDL
20/vývojka
MAGDA MACOUNOVÁ
vývojka/21
BEDŘICH BENEK
SVATOPLUK BERNARD
Narozen 1961 v Českém Těšíně,
vyrůstal v Třinci, od 1984 žije
v Českých Budějovicích. Profesí
právník, rozumem skeptik, srdcem
romantik. Fotografovat začal před
2,5 roky ve fotoklubu Vývojka.
Fotografuje proto, aby si vytvářel
vlastní svět, pokud možno odlišný
od toho skutečného.
Díky tomuto přístupu je méně
závislý na posledních výbojích
fototechniky (zejména digitální)
– fotografuje klasickou zrcadlovkou
na kinofilm.
Světlo světa mě poprvé osvítilo
koncem června 75. roku v Českých
Budějovicích. Jako skoro mladého
muže s přezdívkou KATO mě asi
doživotně ovlivnila scéna z Old
Shatterhanda, kde stál muž na
kolejích za nádherným mosazným
přístrojem. Vše měl znalecky pod
kontrolou a navíc měl v ústech
tlustý doutník. Tušíte správně
– GEODET. Tahle kombinace znalostí
a technického umu, uplatňovaná
v přírodě i mezi lidmi, se mi stala
láskou i obživou. Dovedla mě
i k fotografování či náklonnosti
k starým poctivým strojům,
hlavně těm vonícím benzínem
a ke starým mapám. Na těchto mě
zajímá nádherný detail. Naopak
na krásných ženách celek, jehož je
samotná fotografie jen část.
Uplynulý rok byl pro něj v zajetí
reflexů a zrcadlení, z nichž
vytěžil fotografický cyklus „České
Budějovice v oDrazech“, který
představil na své první a dosud
jediné samostatné výstavě
(kavárna Babylon, České Budějovice,
únor 2005).
Tuto i další svou tvorbu postupně
prezentuje na internetu
(http://home.tiscali.cz/benekfoto).
Kontaktovat jej můžete na:
[email protected].
22/vývojka
Někdy mám pocit, že mě uspokojuje
samotný proces vzniku fotografie
a výsledek často nevalný je pro mě
pojítkem k oné magické chvilce
zrodu a k těm milionům myšlenek,
které byly v hlavě. Myslím, že okolí
to nemusí chápat, ale to je pro mě ta
největší motivace pro fotografování.
Třeba ta jedna vytržená realita bude
někomu z vás něco asociovat.
samostatných. Dalším jeho
dlouholetým koníčkem je jízda na
motocyklech a vše kolem nich.
No a můj běžný život se skládá
z lásky, geodetického podnikání,
učení na JU, sportu, snění a nově
i externího doktorandského
studia na ČVUT. Jo a taky mám rád
sarkasmus G. Bernarda Shawa a pivo
BERNARD :-)
Kontakt
tel.: 723 927 136
e-mail: [email protected]
www.michalduda.cz
polohu. V klidu se nastaví expozice
a když je dostatek času, počká se
v klidu i na dobré světlo. Z toho tedy
vyplývá, že krajina byla a nadále
bude hlavním tématem výstav, které
mám v rámci fotoklubu Vývojka,
jehož jsem členem.
JAN HODAČ
ROMAN HLÁVKA
MICHAL DUDA
se narodil na jaře roku 1973
v Českých Budějovicích a na jihu
Čech žije dodnes. Vyučil se truhlářem
se zaměřením na výrobu nábytku.
Již delší dobu pracuje ve firmě
zabývající se výrobou nových
a restaurováním historických varhan.
Narodil jsem se jako Jihočech
a v tomto kraji stále žiji. Dětství
a mládí jsem prožil v kraji rybníků
a hlubokých lesů na Třeboňsku. To
určilo moji fotografickou orientaci na
snahu zachytit nádheru tamní krajiny.
Z dřívějšího nahodilého cvakání se
pomalu snažím o výtvarné pojetí
krajinářské fotografie. Samozřejmě,
že jsem si vyzkoušel i jiné žánry, jako
je fotografování architektury, života
ve městě, společenských událostí
nebo portrétu.
Fotografovat začal přibližně před
šesti lety. Nejraději fotografuje
portréty lidí, ale nebrání se ani
jiným fotografickým disciplínám,
jako jsou móda, krajina, sport, zátiší, Zjišťuji ale, že právě krajina je to,
ale i dokument.
co budu fotografovat stále nejvíce.
Výhodou fotografování krajiny je,
Doposud absolvoval cca 15
že nikam neuteče, neotočí se ke
výstav a to jak společných, tak
mně zády, nevrtí se nebo nezmění
Krušnohorský fotograf „na volné
noze“, zakládající člen jihočeského
fotoklubu Vývojka, člen spolku pro
rozvoj turismu v Krušných horách
a v současné době student Vysoké
školy báňské.
Tento mladý autor se profiluje jako
fotograf Ústeckého kraje, hlavním
zdrojem inspirace je pro něj příroda
Krušných hor. Nejčastěji tvoří
v rozsáhlých bukových pralesích
kolem oseckého hradu Rýzmburk,
kde jej na jeho toulkách ochotně
doprovází vládkyně a ochránkyně
Krušných hor paní Maribyla. Právě
z této oblasti pochází většina
autorovy tvorby.
Své snímky kromě autorských výstav
uveřejňuje v časopise Impulsy
Krušnohoří, měsíčníku Krkonoše,
Photo Life a v místním tisku.
Pořádá cestopisné besedy spojené
s promítáním diapozitivů v Ústí
nad Labem pro magazín Koktejl
a každoročně pořádá Krušnohorský
fotografický workshop v Oseku.
Svou první samostatnou výstavu
zahájil Jan Hodač v litvínovské
Schole Humanitas v květnu 2000.
Ve spolupráci se slovinským
velvyslancem a vládním zmocněncem
pro severozápadní Čechy pak
uspořádal výstavu na Slovinsku
v městě Jesenice. Do dnešní doby
uspořádal více jak deset autorských
výstav po celé ČR. Jeho poslední
fotografický projekt nese název
Krušné hory Mystické a je věnován
tajemným krušnohorským pralesům,
které byly veřejnosti doposud ukryty
pod závojem neprostupné mlhy.
Jan Hodač se aktivně věnuje
propagaci Krušných hor
a fotodokumentaci opomíjených
míst a památek, ve spolupráci
s Krajským úřadem ÚK vydal katalog
přírody Ústeckého kraje, v roce
2005 připravil nástěnný kalendář
pro Mosteckou uhelnou společnost
s tématikou krušnohorských lesů
a nyní pracuje pro nakladatelství
Academia na fotografické publikaci
o Krušných horách.
Kontakt
www.hodac.cz, [email protected]
tel.: 777 802 689
JAROSLAV KLM KLÍMA
Fotím už pěknou řádku let,
externě spolupracuji s několika
časopisy a modelingovými
agenturami. Poslední roky
s nastupující digitalizací
fotografických procesů mne
doslova uhranuly. Vědom si
řady existujících omezení,
nedokonalostí a nových problémů,
jsem nadšen a denně inspirován
nekonečnými možnostmi, které
se nabízejí. Jako bych otevřel
novodobou Pandořinu skříňku
s tisíci andělů a příšer. Topím se,
lapám po dechu, v okamžicích
extáze jsem bez sebe a v dlouhých
obdobích beznaděje taky.
Ale fotím. Hlavně slečny – portrét,
akt, glamour, módu. Koukám, aby
se líbily, mně i sobě. Snad občas
dokážu vystihnou okamžik, výraz,
který se nevrátí. Pak si s obrázky,
které považuji jen za surové
kamínky, hraji v počítači. Brousím
je. A jestli v nich nakonec i někdo
nezúčastněný objeví víc, než jen
krásnou slečnu, není to tak úplně
promarněný čas.
V posledních letech se mi daří
uspořádat dvě autorské výstavy
ročně. V lednu 2005 k nim přibyla
i společná trojvýstava „Okolo kol“
v Galerii Nahoře v DK Metropol.
Nejvíc si ale zatím cením účasti
ve finálovém výběru mezinárodní
soutěžní přehlídky výtvarného
umění dneška – Intersalon 2005.
Kontakt
www.fotokarta.cz/klm
[email protected]
PAVEL KYNČIL
– starší to ročník 1955. Údajně
v 5. roce mého věku jsem stiskl
spoušť poprvé, když mi táta vložil
do ruky fotoaparát, abych postupně
do 15 let vytvořil spoustu fotek.
A kupodivu zejména sportovních,
a to postupně s Flexaretou,
Ljubitělem a Pionýrem. Následovala
dlouhá přestávka 5 let, kdy jsem
s tím začal znovu, abych to zase
na nějaký – delší čas, tentokráte
až do mých 45 let – přerušil (ne,
že bych nefotil, ale nebylo to nic
intenzivního). Návrat se konal právě
v Jubilejním roce 2000, kdy jsem se
vývojka/23
normálně „pomátl“ a začal naprosto
intenzivně znovu.
Dnes už „bez toho“ nemohu
být. Fotím hlavně zvířata, lidi
města a krajiny. Nejraději nic
stylizovaného, spíše překvapivé
fotky kohokoliv a kdekoliv. Zatím
3 výstavy, nějaké zakázky pro
soukromé osoby (portréty, zvířata,
domy). Technika od Canonu,
nezapomenutelný legendární
Pentacon six TL s různými objektivy
(mám ho od 1977). Už s ním
nefotím, je to srdeční záležitost,
dále nějaké „špionážní digitály“,
nemám rád umělá světla a miluji
stále film, i když na něj už také
moc nefotím. Když si však chci
zafotografovat, vezmu stařičký foťák
Mamiya 645 bez měření, expozimetr
a BW nebo diafilm, vyrazím někam
do přírody a to se potom dějí věci.
letech šel studovat obor tiskař na
polygrafických strojích. Výuční list
mu však nestačil, proto si udělal
nástavbové studium s maturitou
v Brně, obor polygrafický průmysl.
Po krátké epizodě v tiskárně
zakotvil (šťastně) jako redaktor
v Českobudějovických listech.
ZDENĚK MENDL
Má rád nejen focení, kterému se
aktivně věnuje už čtyři roky, ale také
motorismus a vše, co k němu patří.
MAGDA MACOUNOVÁ
se narodila v Praze, dětství prožila
střídavě v Praze, Brně a Českých
Budějovicích.
PETR LUNDÁK
se narodil 6. června na začátku let
osmdesátých, přesněji v roce 1983.
Jako většina lidí v ten správný čas
začal chodit na základní školu,
konkrétně na ZŚ Rožnov. Po devíti
24/vývojka
Po vstupu do druhého manželství
(1984) skončil s hvězdným
experimentováním a pouze občas
vyprodukoval nějakou rodinou
fotografii.
V poměrně zralém věku z pocitu
přemíry volného času začala
zkoušet fotografovat zrcadlovkou.
Fotografuje především kočky
(protože je má ráda a protože jsou
krásné), přírodu a architekturu
(protože tyto objekty nekritizují
práci fotografa ani výsledné
produkty).
Své fotografie již stihla prezentovat
výstavou v kavárně Babylon.
Narodil se v roce 1951 (Váhy). Celé
dětství a pubertu prožil v městečku
Nová Bystřice v okrese Jindřichův
Hradec. Pracoval v mnoha profesích
– pomocný stavební dělník,
pomocný dělník v tkalcovně, topič,
strojní zámečník, programátor,
specialista IT. Studovat začal až
po vojně ve věku 25 let – vše
dálkově. Napřed se vyučil strojním
zámečníkem, následovalo studium
na střední škole elektrotechnické
a poté studium na MFF UK. Studium
na vysoké škole z rodinných
důvodů přerušil ve čtvrtém ročníku
a prozatím (a asi definitivně) ho
zatím nedokončil.
Focení se věnoval vždy pouze jako
amatér. První pokusy absolvoval
ještě jako žák základní školy. Toto
experimentování bylo přerušeno
nástupem na vojnu v roce 1970.
Následovala dlouhá přestávka až
do roku 1982, kdy se začal zajímat
o astronomii a pořídil si fotoaparát
Zenit. V té době se pokoušel fotit
noční oblohu a občas pořídil nějaké
snímky rodiny nebo přátel.
Vážněji se začal zabývat focením
až po dovršení let Abrahámových.
Jako dárek k padesátinám dostal
kvalitní přístroj (Minolta Dynax 7)
a začal se seznamovat podrobněji
s technikou fotografie. Objekty
jeho focení jsou lidé a především
různá zátiší v přírodě – kontrast
příroda versus civilizace. V současné
době vlastní i digitální fotoaparát
Olympus C5060WZ a snaží
se experimentovat v oblasti
digitální fotografie. Právě tyto své
experimenty poskytl pro prezentaci
v tomto katalogu.
se rychle stávaly pevnějšími
a stabilnějšími. Yashica se brzy
vyměnila za Canon EOS 300, který
Fotografování se věnuje amatérsky.
celé čtyři roky poctivě trpěl pod
Fotí hlavně staré automobily
stisky již amatérského fotografa.
a motocykly, které zároveň sbírá
Rok 2005 se stal zlomový.
a renovuje. Má za sebou několik
Klasické fotokroky Jana Mojžíše se
samostatných i společných výstav
přečíslovaly na digiběh s Canonem
(Galerie Nahoře, kavárna Babylon).
EOS 20 D. Věčně hladovému
Je zakládajícím členem fotoklubu
objektivu tohoto fotografa ponejvíce
Vývojka. V budoucnu by chtěl vydat
šmakuje zachycení obyčejných lidí ve
obrazovou publikaci věnovanou
všedním životě nebo právě naopak
starým motocyklům. Používá klasické v nevšedních situacích.
fotografické postupy, digitální
fotografii se zatím nevěnuje.
Šikovně svůj zájem ve focení
kombinuje se zálibou v cestování.
Výsledkem této symbiózy cestování
a fotografování jsou autorské
výstavy London 2002, Ireland
– Smaragdový ostrov 2003,
Aotearoa – New Zealand 2005 …
a jistě přibudou další.
odborný asistent. V Českých
Budějovicích žije od roku 1998.
vystudovala elektro, ale již 10 let se
věnuje knihovnické práci.
Svět fotografování ji přitahoval už
v dospívání, nicméně podrobněji
se mu věnuje až poslední dva
roky s pocitem, že tento svět
bude objevovat po celý život. Přes
hledáček fotoaparátu vidí totiž
věci, kolem kterých by jinak prošla
bez povšimnutí. Oblíbená témata:
nejraději fotí svět kolem sebe …
Jako každý fotograf, i já mám
svá oblíbená témata. Jsou jimi
sport a zvěř, nicméně úžasné je
i makro, nebo například krajina.
Fotografie má kouzelnou moc. Naučí
pozorného fotografa vidět věci,
které neviděl, vnímat maličkosti,
které se zdají všedními a tyto
maličkosti zmrazit klapnutím
zrcátka. Fotografie umí otevřít
oči a dodnes s němým úžasem
prohlížím nové fotky. S překvapením
zjišťuji, že stále je co objevovat.
V L A D I M Í R N E J E D LÝ
LENKA PUŽMANOVÁ
KAREL MIKA
Narodil se ve Zlíně v roce 1975.
V roce 1998 ukončil studium
na Vysokém učení technickém
v Brně. Vystudoval obor geodézie
a kartografie. V současné době
pracuje na katedře pozemkových
úprav Jihočeské univerzity jako
JAN MOJŽÍŠ
Webová fotogalerie:
www.jmphoto.sf.cz
Narodil se v Českém Krumlově
na začátku roku LP 1978. Zdárně
vystudoval MŠ, ZŠ, SŠ a kupodivu
i dochodil VŠ. První fotografické
krůčky odstartoval opožděně až
s příchodem nového milénia. Kde
jinde by se měl instantní začátečník
něco přiučit, než ve společenství
moudřejších fotografů? Volba padla
na fotoklub VÝVOJKA.
HANA NEJEDLÁ
MATOUŠKOVÁ
První nejisté fotokrůčky
se zrcadlovkou značky Yashica
Narodila se 20. 6. 1971 v Českých
Budějovicích. Původním oborem
Narodil jsem se v Ústí nad Labem
v roce 1974. Můj otec, co by
fotograf, se mě snažil držet dál
od fotografické chemie. Možná
to ve mně vzbudilo ten největší
zájem o fotografii. Když jsem ke
dvanáctým narozeninám dostal
svůj první fotoaparát Smena,
otevřely se mi brány do nových
světů. Uchvácený nad pomalu se
oběvujícími fotkami ve vývojce
jsem v němém úžasu setrval několik
let. V době puberty pak přišel útěk
za jinými koníčky. Po letech čas
našel zapomenuté sny o krásách
fotografie.
se narodila začátkem podzimu roku
1978 na jihu Čech. Vystudovala
SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově,
v roce 2002 absolvovala bakalářské
studium fotografie na Institutu
tvůrčí fotografie. Pracovala jako
grafička a fotografka
(se zaměřením na reklamní
fotografii). Grafickým designem se
zabývá i v současné době.
Ve volné tvorbě se věnuje
zejména zobrazování svého
života a okolí prostřednictvím
obyčejných věcí, blízký je jí také
vývojka/25
experiment i dokumentární
fotografie. Prezentovala se na
několika společných výstavách
– s fotoklubem Vývojka, v rámci
fotografické akce Z okraje do středu,
zúčastňuje se soutěží a výstav
s Fotoklubem Český Krumlov. Má
za sebou i pár samostatných výstav
(literární kavárna Měsíc ve dne
v Českých Budějovicích, Minigalerie
v podloubí v Českém Krumlově,
Městské muzeum v Tachově a jinde).
stát se fotografem zvířat. Ten se
brzy rozplynul, když jsem zvířata na
fotce hledal pouze lupou. Postupné
kroky vedly přes fotografii přírody
a krajiny k urbánnímu prostředí
plnému artefaktů. V současnosti
bych se spíše mohl popsat jako
expediční a dokumentační fotograf
s ostrým tahem pro zachycení
atmosféry dálek, situací a především
lidí. První připravovanou výstavou
je Írán ve výstavních prostorách
kina Kotva v Českých Budějovicích
Kromě fotografování také maluje. Je a v začátcích je i výstavní
členkou výtvarného družstva To jsou. prezentace o Rumunsku.
případně s objektivem z fotoaparátu
ZENIT, resp. s objektivem BEROFLEX
f = 80–200 mm. Používám hlavně
filmy KODAK a KONICA. Filmy
inverzní používám pouze zřídka,
přičemž je třeba říci, že zpočátku
tomu bylo opačně. V současné
době fotografuji též kompaktním
digitálem OLYMPUS D 540 ZOOM.
Možná jsem své sklony
k fotografování zdědila po
prastrýci, oblibu v četbě po babičce
a podléhání sladkému spánku po
otci. A možná bych si měla ještě
rozmyslet, která z těchto činností
bude v mém životě hrát rozhodující
roli… Každopádně posouzení
nechám na vás.
Pracuji jako učitel na dopravně
zaměřené střední škole.
FRANTIŠEK WEYDA
PAVLA VLACHOVÁ
MARTIN ŠÁLEK
JINDŘICH ŠEDIVÝ
Narodil jsem se koncem dubna
roku 1981 v Písku. V roce 2002
jsem dokončil vysokoškolské
studium na Zemědělské fakultě JU,
nyní pokračuji v postgraduálním
programu na Biologické fakultě
JU a Ústavu systémové biologie
a ekologie.
Narozen 8. června 1976 v Plzni.
Fotografování jsem se začal věnovat
krátce po roce 1990, tj. v době,
kdy se již smělo na nádražích fotit.
Fotografuji zejména dopravní
prostředky veřejné dopravy, hlavně
pak vozidla železniční, obzvláště
parní lokomotivy.
Život je pořád koncem něčeho
a začátkem jiného. I tak je tomu
s vývojem mého pohledu přes
hledáček. Mým dětským snem bylo
Zpočátku jsem používal fotoaparát
SMENA SYMBOL, později ZENIT E
a nyní používám přístroj PRAKTICA
MTL 50 se základním objektivem,
26/vývojka
Narodila jsem se ve znamení
Střelce roku 1977. Jako čistokrevný
Jihočech zůstávám věrná svému
regionu. Ačkoliv předmětem mého
studia byly pozemkové úpravy
a převody nemovitostí, nechala
jsem se před čtyřmi roky unést
mediální silou internetu. Dnes mě
živí vytváření návrhů webových
stránek.
Ve fotografii mě nejvíce oslovily
detaily každodenního života, tvary
a experimenty. Své fotografie
prezentuji nejen v rámci fotoklubu
Vývojka, ale i samostatně.
věd jako entomolog. S tím bylo a je
spojeno vědecké fotografování.
Mám to štěstí, že se mohu toulat
mikrosvěty s nevídanými tvary, které
můžete spatřit jen v elektronových
mikroskopech. Fotografie „kreslím“
nikoliv světlem, ale svazkem
elektronů. Světlo pak využívám
v makro- a mikrofotografii. Od roku
1993 vyučuji aplikovanou fotografii
na Biologické fakultě Jihočeské
univerzity. V oblasti amatérské
fotografie jsem hodně zachycoval
přírodu doma, ale i na cestách
po světě. Propadl jsem kouzlu
makrofotografie, kde se setkává
moje amatérské fotografování
s profesionálním. Nedílnou součástí
mého fotografování se už stal
také počítač.
Rád vystavuji a zpřístupňuji svoji
práci i ostatním. Každým rokem
mám několik výstav; v posledních
letech i společně s Vývojkou. Vážím si
zařazení do virtuální galerie „WORLD
WEBPHOTO GALLERY“ na adrese
www.wwg.cz.
studoval na Biologické fakultě
Jihočeské univerzity v ČB, kde
získal doktorát z hydrobiologie.
Tímto oborem se zabývá i nadále
jako vědecký pracovník na
Hydrobiologickém ústavu AV ČR
v Českých Budějovicích. Ve svém
zaměstnání používá mikroskop
a fotoaparát k odhalování tajemství
mikrosvěta ukrytého v kapce vody. Je
autorem mikrofotografií řas a sinic,
které byly prezentovány na mnoha
výstavách v tuzemsku i zahraničí
a publikovány v celé řadě populárních
i vědeckých časopisů (National
Geographic, Scientific American).
PETR ZNACHOR
se narodil v roce 1973 v Českých
Budějovicích. Během let 1992–2003
Fotografování je jeho hlavní
zálibou také v civilním životě.
Již před patnácti lety pořídil své
první snímky, které zachycovaly
hradní zříceniny na Slovensku. Od
té doby se věnuje fotografování
hradů systematicky a při svých
toulkách navštívil již více než 300
lokalit. A protože fotografování je
obrovský žrout peněz, postupem
času si jím začal přivydělávat. Stal
se vydavatelem vlastních pohlednic
s hradní tématikou a na svém kontě
jich má již pěkných pár desítek.
V poslední době se věnuje kromě
komerční fotografie všeho druhu
zejména noční fotografii, čehož
dokladem jsou i záběry v této
publikaci. Své fotografie prezentoval
na několika desítkách výstav a je
také autorem četných článků v celé
řadě časopisů.
Narodil jsem se koncem dubna roku
1949 v Praze. Fotografovat jsem začal
v roce 1961 fotoaparátem z bakelitu
značky „Pionýr“ (později jej nahradily
Ljubitěl, Zenit, kompaktní Minolta,
několik Pentaxů a v poslední době
je to řada digitálních fotoaparátů).
Fotografování mi často v mém
životě pomohlo alespoň na chvíli
zapomenout na starosti všedního
dne. A především mi vždy umožnilo
ten malý zázrak – zastavit na
zlomek vteřiny čas a mnohdy
neopakovatelné okamžiky natrvalo
uchovat.
Fotografoval jsem vždy převážně
přírodu. Vystudoval jsem přírodní
vědy a začal pracovat v Akademii
vývojka/27
VÝVOJKA #01
Vydal v roce 2005 fotoklub Vývojka
Grafická úprava: Lenka Pužmanová
Foto na přední straně obálky: Pavla Vlachová, Lenka Pužmanová, Michal Duda
Foto na zadní straně obálky: Jan Hodač, Hana Nejedlá, Petr Znachor
Náklad: 500 ks
Tisk: Tiskárna Protisk s. r. o., České Budějovice