Serbska wubranka nastajena

Transkript

Serbska wubranka nastajena
SERBSKE NOWINY
www.serbske-nowiny.de
ŠTWÓRTK, 24. MEJE 2012
NJEWOTWISNY WJEČORNIK ZA SERBSKI LUD
LĚTNIK 22 · ČISŁO 100 · 0,35 EUR
Mjeńšinowa rada ze zapósłancami wuradźowała
Tři pruwowanske nadawki
Berlin (SN/at). Mjeńšinowa rada štyrjoch
w Němskej připóznatych awtochtonych
mjeńšin je wčera w Berlinje ze zapósłancami nutřkowneho wuběrka zwjazkoweho sejma wuradźowała. Kaž informuje
jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž, rozjimachu zastupjerjo mjeńšin z parlamentownikami tři wobłuki. „Z tym zwjazane
pruwowanja maja na přichodnym posedźenju mjeńšinoweje rady 24. oktobra
předležeć“, rjekny jednaćel Domowiny.
Mjeńšiny zasadźuja so za zarjadowanje
městna posrědnika za jich naležnosće,
podobnje mjeńšinowemu ombudsmanej
w Madźarskej. Eksperća Zwjazkoweho
ministerstwa nutřkowneho maja nětko
móžnosće wutworjenja tajkeho zastojnstwa pruwować.
Móžnosće Zwjazka, Frizow, Danow,
Serbow kaž tež Sintow a Romow w kubłanskich prašenjach podpěrać, běchu
tema druheho wobłuka. K tomu je trjeba,
płaćiwe kooperaciske dojednanje mjez
Zwjazkom a krajemi wudospołnić. Zapósłancy budu próstwu kultusowej konferency krajow dale dać, zo by wočakowanja mjeńšin rozjimała.
Dalša próstwa měri so na płaćiwe prawo nastupajo mjeno w Němskej, wšako
njeje zakonsce rjadowane, zo smě so žónska forma mjena do personalneho wupokaza abo pasa zapisać. Delnjoserbowka je
z tym dwójce před sudnistwom zwrěšćiła. Tónle předmjet budu fachowcy
w Zwjazkowym ministerstwje justicy pruwować. Do zetkanja ze zapósłancami dojednachu so čłonojo mjeńšinoweje rady
na to, na zakładźe wobsaha rezolucije
kongresa FUEN k šulstwu w Delnjej Łužicy braniborskemu ministerskemu prezidentej Matthiasej Platzeckej (SPD) list nastupajo zachowanje Witaj-wučby napisać.
Wo zhromadźiznje zastupnikow Budyskeje ludoweje banki
W Kamjenskim Stadionje młodźiny wčera nastajena serbska wubranka: Tobias Škoda, Antonius Škoda, Pětr Domaška, Chrystof
Dubaw, Bosćij Cyž, Bernhard Korch, Tobias Kubaš, Paul Zimmermann a Tobias Kaiser (horjeka wotlěwa). Srjedźa wotlěwa:
trenar Frank Ričel, kotrenar André Strelow, mustwowy nawoda Bjarnat Deleńk a koparjo Sebastian Böhm, Feliks Hrjehor, Stanij
Smoła, Tadej Cyž, Křesćan Bejmak, mustwowy nawoda Jan Macka, fyzioterapeutaj Frank Domš a Měrćin Špitank a předsyda
přihotowanskeho komiteja Marko Kowar. Prědku wotlěwa: Willy Paška, Jeremias Bětka, Dirk Šołta, Florian Domš, Frank Šewc,
Chrystof Gloxyn, Daniel Ričel, Robert Statnik, Robert Lejnart a Denny Kral.
Foće: SN/M. Bulank, C. Schumann
Europeada nimo sportoweho wažny europski politiski podawk
Serbska wubranka nastajena
Budyšin (SN/mwe).
Trenar serbskeje
narodneje koparskeje
wubranki
Frank Ričel je dźensa dopołdnja na nowinarskej konferency w Serbskim domje
jeje doskónčnu zestawu wozjewił. Tři
tydźenje do zahajenja druheho europskeho koparskeho mišterstwa europskich
narodnych mjeńšin je zestawa 23 serbskich kadrow z wjacorych mustwow, tež
z Delnjeje Łužicy, jasna.
Marko Kowar, předsyda přihotowanskeho komiteja europeady, Susann Šenkec, běrowowa wjednica Federalistiskeje
unije europskich narodnych mjeńšin
(FUEN), Dawid Statnik, předsyda Domowiny, Gojko Sinde, jednaćel Zapadołužiskeho koparskeho zwjazka a Frank Ričel
mnohich nowinarjow wo organizatoriskim stawje europskeho koparskeho po-
dawka informowachu a na prašenja žurnalistow wotmołwjachu. Susann Šenkec
w mjenje prezidenta FUEN Hansa Heinricha Hansena a předsydstwa 94 narodnych mjeńšin ličaceho cyłka zwurazni:
„Europeada je za nas europska naležnosć
rěče a kultury, kotraž so w jeje wšelakorosći wotbłyšćuje.“ Zo njeje w Serbach
so wotměwacy koparski turněr jenož
sport, ale „wuznaće k rěči a identiće“,
předsyda Domowiny Statnik podšmórny.
„Naši hosćo njejsu jenož hosćo kopańcy,
woni su tež politiscy hosćo“, wón praji.
Při tym budu tež čłowjeske prawa mjeńšin w srjedźišću rozmołwow na kromje
wubědźowanja stać. Na namjet na nowinarskej konferency přitomneho Njebjelčanskeho wjesnjanosty Tomaša Čornaka (CDU) za wosebity sympozij so
praji, zo za to na tydźeń trajacej europeadźe chwile njebudźe. Zajimcy pak
změja dosć přiležnosćow k rozmołwam,
TELEGRAM
hrow w lěće 2020. IOC-eksekutiwa redukowaše lisćinu kandidatow wčera wječor
na mjenowane tři města. Doha a Baku
buštej, kaž hižo před štyrjomi lětami,
wuzamknjenej. Na hłownej zhromadźiznje Mjezynarodneho olympiskeho
komiteja 7. septembra 2013 budźeja
hosćićela hrow za lěto 2020 wozjewić.
Skóržby zapodate
Drježdźany. Rozkora wo šmórnjenych
hodownych pjenjez w lěće 2010 za Sakskich zastojnikow zaběra nětko sudnistwo. Němski dźěłarniski zwjazk (DGB)
je 14 skóržbow pola sudnistwow w Drježdźanach, Kamjenicy a Lipsku zapodał.
Wusud móhł symboliski charakter měć.
Přez njepłaćenje hodownych pjenjez
móže swobodny stat 23 milionow eurow
wob lěto lutować.
Hudźba z interneta atraktiwna
Berlin. Něhdźe kóždy druhi z Němskeje
słucha legalnje hudźbu z interneta. To
wuchadźa z wozjewjeneho naprašowanja
Bitkom. Při tym su darmotne poskitki kaž
internetne radija abo Youtube najwoblubowaniše. Tute wužiwa něhdźe 41 procentow ludźi. Poskitki, kotrež dyrbja so
zapłaćić, wužiwa něhdźe 12 procentow.
Přez naprašowanje so zwěšći, zo bywa
hudźba přez internet přeco atraktiwniša.
Jenož hišće tři kandidaća
Québec. Tokio, Madrid a Istanbul su
w finalu za wuhotowanje olympiskich
tež ze zastupjerjemi a fanami 20 na turněrje přitomnych narodnych mustwow
hižo na wotewrjenskim zarjadowanju
16. junija w Njebjelčicach kaž tež přez
cyły čas w organizatoriskim běrowje
a we wosebitym klubje w Smochčanskim
Domje biskopa Bena. Marko Kowar žurnalistam zdźěli, zo ma nastupajo přihoty
dotal jónkrótneho podawka w Serbach
jara dobry zaćišć. Dwě lěće dołho bě jón
wjace hač 20 přewažnje čestnohamtskich
čłonow přihotowanskeho komiteja přihotowało, kotrymž wupraji Kowar dźensa swój dźak.Tež technisce je wšo derje
přihotowane, tak zo móža so hry bórze
z čistym swědomjom zahajić, Gojko Sinde podšmórny. Hač w interneće abo druhich medijach, na europeadźe zajimowani budu so wo jednotliwych koparskich
wuslědkach najaktualnišo informować.
Póndźelu ma so rozsudźić, hač MDR wo
finalnej hrě w „Sport im Osten“ wusyła.
Wunošne lěta so nachileja
Budyšin (CS/SN). Wobdźělnicy zhromaSchneider rysowaše wobchodne lěto
dźizny zastupnikow Budyskeje ludoweje
2011 jako wuspěšne. Drustwowa mysl
banki su wčera wječor w Němsko-Serbje so jako dobra wopokazała. Zawodny
skim ludowym dźiwadle wšitke wobwuslědk je so na wysokim niwowje stabizamknjenja schwalili. Bjez napřećiwlizował. Za přichod pak Schneider z toho
neho hłosa abo hłosawzdaća wobzamwuchadźa, zo su wunošne lěta nimo a zo
knychu lětne zakónčenje a namjet k wudyrbja z nišim rozrostom ličić. Budyska
žiwanju dobytka, wotćežichu předsydludowa banka budźe dale do kwalifistwo a dohladowansku radu. Čłonojo dokowanja sobudźěłaćerjow, swojeho najhladowanskeje rady, kotrychž třilětna
wjetšeho kapitala, inwestować. Za přiwólbna doba so skónči, buchu znowa
jomniše dźěło z klientami su loni mjez
do tutoho gremija woleni. Su to Ulrich
druhim filialu w Hućinje přetwarili.
Käppler,
jednaćel
Wjazońčanskeje firmy Käppler &
Pausch, Reinhard
Schleinitz, jednaćel
„Klukšanske wuběrne mjaso tzwr“,
a Angelika Warecha, sobudźěłaćerka
agentury za dźěło.
Nastupajo wužiwanje dobytka wobzamknychu, zo drustwownikam štyri
procenty diwidendy
a dwaj procentaj přidatneje diwidendy
wupłaća. Wupłaćenje budźe 25. meje.
Sobustaw před- Angelika Warecha, Reinhard Schleinitz a Ulrich Käppler
sydstwa Klaus Otmar (wotprawa), přisłušeja dale dohladowanskej radźe.
Aktiwna wuměna wučomnikow
POLICIJA
Šoferow kontrolowali
Wosom wrotow přećiwo Serbam
Kamjenc. Serbska koparska wubranka je
wčera wječor w Kamjenskim Stadionje
młodźiny přećiwo krajnemu ligistej
Jednoće Kamjenc z 0:8 přěhrała. Po 1:3
přećiwo Budissy Budyšin II bě to druha
poražka z cyłkownje třoch partijow, kotrež chce mustwo trenarjow Franka Ričela a Andrea Strelowa hišće do zahajenja
europeady přewjesć. Prěni króć běštaj tež
hrajerjej Delnjeje Łužicy pódla (čitajće tež
na 3. stronje).
Najwjetša party běharjow
Drježdźany. Nic mjenje hač 7 577 sportowcow je wčera wječor do stadiona
Glücksgas w Drježdźanach doběžało.
To bě nowy rekord na tutym ReweTeam-Challenge. Wjace hač 600 předewzaćow je swojich atletow při starće
měło. Topwukon je w běhu na 5 km
pokazał běhar Marc Schulze, kotryž je
distancu zmištrował z časom 15:31 min.
Donnerstag, 24. Mai 2012 keine Farbseparation sn2405-1
W druhim kraju swoje rjemjeslniske
kmanosće wupruwować a sej tójšto nazhonjenjow – fachowych a tajkich mjezsobneho wobchadźenja – sobu domoj
wzać, to je zaměr wuměny wučomnikow. Młody Francoza Christopher Annaix (nalěwo) dźěła hromadźe ze swojim
němskim kolegu Sebastianom Hofman-
nom w dźěłarni Choćebuskeho awtoweho domu na wozydle.
Foto: M. Helbig
Wjacore wobchadne kontrole je policija
wčera a dźensa nocy w Budyšinje a wokolinje přewjedła. W Dobrošecach
lepichu dźewjeć šoferow, kotřiž tam
spěšnišo hač předpisane jědźechu.
W Budyšinje zadźeržachu dźewjeć
wodźerjow wosobowych awtow, dokelž
njeběchu připasani. W Załomju kontrolowachu dźensa krótko do 4 hodź.
34lětneho wodźerja VWja. Pola njeho
naměrichu 0,7 promilow alkohola
w kreji. Nimo toho so wukopa, zo muž
scyła z awtom jězdźić směł njeby,
dokelž bě jězbnu dowolnosć wotedać
dyrbjał. Wón změje so nětko hnydom
dweju deliktow dla před sudnistwom
zamołwić a dyrbi drje z tym ličić, zo
hišće dlěje bjez jězbneje dowolnosće
wostanje.
WJEDRO
słónčne
10 do 8 °C
20 do 22 °C
SERBSKE NOWINY
ŠTWÓRTK, 24. MEJE 2012
strona 2
Wuradźowanje wo fiskalnym pakće EU zahajene
Wurjadny wjeršk EU steji za Grjekskej
SPD a Zeleni stajeja žadanja
Přińdźe tež paket za róst?
Berlin(dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka
Angela Merkel je dźensa w Berlinje z nawodami stronow a frakcijow koalicije
a opozicije wuradźowała, zo bychu sej
dalše postupowanje wokoło europskeho
fiskalneho pakta dorěčeli. Zrěčenje, kotrež ma 25 wot 27 krajow EU, předwidźi
spěšniši wottwar deficita kaž tež wobmjezowanje narodneho zadołženja.
Při přesadźenju fiskalneho pakta je
koalicija na hłosy opozicije pokazana,
dokelž je w zwjazkowym sejmje
a w Zwjazkowej radźe dwutřećinowa
wjetšina trěbna. SPD a Zeleni žadaja sej
za přihłosowanje mjez druhim wjac
impulsow za rozrost kaž tež jasne kroki
za zawjedźenje dawka na financne transakcije. Bywši financny minister Peer
Steinbrück (SPD) liči z wotstorčenjom
fiskalneho pakta. „Časowy plan njeda so
dodźeržeć“, rjekny Steinbrück do wuradźowanjow z kanclerku. Wón jej njedosahacy tempo wumjetowaše. „Angela
Merkel je wjele časa zhubiła, zo by so
ze zwjazkowymi krajemi wo wuskutkach fiskalneho pakta na financne połoženje dorěčała. Zdobom měła wona
SPD poskitki předpołožić, wšako trjeba ju
wona za wjetšinu w zwjazkowym sejmje“, wujasnja Peer Steinbrück. Poprawom chcyše Angela Merkel do lětneje
přestawki fiskalny pakt schwalić. Steinbrück liči z jednanjemi přez cyły junij.
Do zetkanja wupraji so šef frakcije
Zelenych Jürgen Trittin za eurobondsy.
Razne wotpokazanje kanclerki njerozumi a je měnjenja, zo měła Angela Merkel
swój financnopolitiski kurs korigować.
Brüssel (dpa/SN/K). Grjekska měła
po woli šefow statow a knježerstwow krajow EU w europasmje wostać – nic pak
na wšón gwałt. „Grjekska dyrbi swoje
zawjazki spjelnić“, je žadanje, kiž zwurazni prezident komisije EU José Manuel
Barroso dźensa rano w belgiskej stolicy
po hodźiny trajacych wuradźowanjach
„šefow“. EU so nadźija, zo wuńdźe z wólbow 17. junija w Grjekskej knježerstwo,
kiž wučinjene zawjazki dodźerži. Kraj
dyrbi drastisce lutować a reformy přewjesć,
zo móhł wot mjezynarodnych pjenjezydawarjow dalše pomocne miliardy dóstać.
Wobdźělnicy wurjadneho wjerška su
so dźiwajo na recesiju we wulkich čłonskich statach zasadnje wo impulsach
za róst dorozumili. Wšo pokazuje na to,
zo so hižo wujednany fiskalny pakt wo
wjetšej budgetowej disciplinje z paketom
rosta wudospołni. Byrnjež bě so wo eurobondach – potajkim zhromadnych požčonkach eurokrajow – horco debatowało,
njeje so žadyn wuslědk docpěł: Francoska je za nje, Němska přećiwo nim.
Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel
(CDU) nastupajo Grjeksku rjekny: „Smy
poskićili, wšo móžne ... mobilizować
a tak Grjekskej při tym pomhać, zo
móhło jeje hospodarstwo zaso rosć“.
Šef euro-skupiny Jean Claude Juncker
wobkrući, zo eksperća wšěch 17 krajow
z eurom jako měnu tež wo sćěhach
móžneho wustupa Grjekskeje ze zhromadneje měny rozmysluja. „Dźěłowa
hypoteza euroskupiny wšak je, zo Grjekska z euročłonom wostanje“, praji
luxemburgski ministerski prezident.
Berlin (dpa/SN/K). Před wosebitym wuběrkom zwjazkoweho sejma k přepytowanju neonacistiskich počinanjow je
dźensa jako prěni politikar něhdyši
bayerski nutřkowny minister Günther
Beckmann (CSU) jako swědk wustupił.
Beckmann bě hižo w lěće 2000 po prěnim
mordarstwje za móžne měł, zo tči za nim
njepřećelstwo napřećo cuzym. Wuběrk
nětko zajimuje, čehodla wón jako minister njeje tutón slěd dale sćěhował.
Zapósłancy chcychu nimo toho wědźeć,
čehodla njeje Zwjazkowy kriminalny
zarjad 2006 přepytowanja přewzał, byrnjež mjeztym dźewjeć smjertnych woporow w rozdźělnych kónčinach Němskeje było. Dokelž bě w Bayerskej k pjeć
mordarstwam dóšło, wobswětli wuběrk
najprjedy zadźerženje bayerskich instancow a dźěławosć soko „Bosporus“.
SERBSKE NOWINY
Dwaj dnjej do zakónčaceho zarjadowanja spěwneho wubědźowanja Eurovision Song Contest w Baku je policija w ciwilu dźensa
znowa přećiwnikow awtoritarneho azerbajdźanskeho prezidenta Ilchama Alijewa zajała. Demonstranća běchu sej před
twarjenjom statneje telewizy nowinarsku swobodu žadali. Opozicija tuchwilny wulki zajim mjezynarodnych medijow za spěwne
zarjadowanje wužije, zo by na politiske potłóčowanje w kraju pokazała. Finale je sobotu.
Foto: dpa/S. Ilnicki
Z wólbami pokročowali
Altmaiera spřisahali
Bój wo móc w Lěwicy
Kairo (dpa/SN/ch). Po wčerawšim zdźěla
njeměrnym prěnim dnju dwudnjowskich
wólbow su Egyptowčenjo dźensa znowa
k urnam chwatali, zo bychu noweho prezidenta wolili. Po trochowanjach njewotwisneho powěsćoweho portala „youm7“
wučinješe wólbne wobdźělenje wo naslědnistwo loni powaleneho prezidenta
Husnija Mubaraka wčera něhdźe 25 procentow. Před někotrymi wólbnymi lokalemi bě k bijeńcam mjez přiwisnikami
wšelakich kandidatow dóšło. Zarjady
naličichu dotal 28 zranjenych, štož leži
jasnje pod niwowom bywšich wólbow.
Berlin (dpa/SN/ch). Peter Altmaier
(CDU) bu dźensa w Zwjazkowym sejmje
jako nowy zwjazkowy minister za wobswět spřisahany. 53lětny je sedmy minister za wobswět, přirodoškit a wěstotu
reaktorow. Wón je naslědnik Norberta
Röttgena, kiž bu wot kanclerki Angele
Merkel (CDU) po wólbnej poražce
w Sewjerorynsko-Westfalskej, hdźež bě
načolny kandidat, pušćeny. Altmaier
bu wutoru wot zwjazkoweho prezidenta
Joachima Gaucka powołany. Nowy
wobswětowy minister ma poradźenje
změny energije za najwažniši nadawk.
Berlin (dpa/SN/ch). Sewjerorynsko-westfalska šefina Lěwicy Katharina Schwabedissen nochce dwójne načolnistwo z naměstnikom frakcije Dietmarom Bartschom.
„Tole sym hižo před poł lětom wuzamknyła“, praji wona dźensa w rańšim
magacinje ARD. Bartsch njewupraji so
k prašenju, hač móhł sej kopředsydku
Schwabedissen předstajić. Schwabedissen je wčera zhromadnje z wicešefowku
strony Katju Kipping kandidaturu
wo žónske dwójne wjednistwo wozjewiła. Wólby přewjedu so na stronskim
zjězdźe 2. a 3. junija w Göttingenje.
Leoš Šatava rozprawja za SN z Čěskeje republiki
Wudawaja so w Domowina-Verlag GmbH
Ludowym nakładnistwje Domowina.
Jednaćelka: Marka Maćijowa
Spěchowane wot Załožby za serbski lud, kotraž dóstawa lětnje přiražki Zwjazka, Swobodneho stata
Sakskeje a Kraja Braniborskeje.
Šefredaktor: Janek Wowčer 577 232/33
Naměstnik šefredaktora: Axel Arlt 577 238
Zamołwitaj redaktoraj w zmysle nowinarskeho zakonja: J. Wowčer: kultura, lokalki, sport, fota
a přiłohi; A. Arlt: politika, hospodarstwo, cyrkwinske
naležnosće, dopisy a wosebite přiłohi
Adresa redakcije a nakładnistwa:
Sukelnska 27, 02625 Budyšin
Adresse der Redaktion und des Verlages:
Tuchmacherstraße 27, 02625 Bautzen
Zamołw. za rozšěrjenje: Manja Bujnowska 577 262
Předań nawěškow: Lucija Rubinowa 577 220
Ćišć: Lausitzer Druckhaus GmbH, Łužiska ćišćernja,
Hornčerska 35, 02625 Budyšin
Postvertriebsnummer: 2B 2560 B
SERBSKE NOWINY wuchadźeja pjeć króć wob
tydźeń. – W padźe wyšeje mocy abo dźěłoweho boja
njewobsteji žadanje dodawanja abo zarunanja. – Za
nawěški płaći płaćiznowa lisćina čo. 11 z 01. 10.
2007. – Za njepožadane manuskripty njerukujemy.
Zwonka redakciskeho časa docpějeće nas přez telefonowy wotmołwjak, faks a e-mail:
tel.: 03591 / 577 232
faks: 03591 / 577 202
e-mail: [email protected]
www.serbske-nowiny.de
Roznošowanski
serwis
0160 / 90 92 04 51
Choćebuz (dpa/SN/ch). Testowe lěty wojerskeho airbusa A 400 M na lětanišću
Choćebuz-Drjejce zakónčichu so hižo
po jednym dnju. Transportne lětadło je
wčera zaso do Toulousa wotlećało, informuje rěčnik lětanišća. Telewizijny
sćelak rbb Braniborska aktualna rozprawješe, zo testy z wojerskim transporterom přetorhnychu, dokelž bě lětadło
na trawnej čarje tčace wostało. Lětanišćo
same nochce so k tomu wuprajić. Maggie
Bergsma, rěčnica Airbus Military, nima
wo podawku hišće dokładne informacije.
„Něšto je so nimo kuliło, njelubozny
podawk pak je bjez wjetšeho wuznama.“
Za čisćiše milinarnje
Twarja wopomnišćo
TO A TAMNE
Trochu jara realistisce je dobrowólna
wohnjowa wobora we Wiesbadenje zwučowała. W měšćanskej štwórći Dotzenheim běchu wobornicy praskotaki kaž tež
kumštny kur a „dobrowólnych zranjenych“ zasadźili, kotřiž wótře wo pomoc
wołachu. Ludźo zawołachu policiju
a powołansku wohnjowu woboru, kotraž
wo katastrofowym zwučowanju ničo
njewědźeše.
Test zakónčeny
Choćebuz/Hamor (dpa/SN/ch). Wuhlowe
milinarnje energijoweho koncerna Vattenfall Europe maja so za wobswět nješkódniše stać. Předewzaće inwestuje lětsa
70 milionow eurow do hladanja a modernizowanja milinarnjow. Wšě milinarnjowe bloki maja so tak na wěste a fleksibelne zasadźenje přihotować, zdźěli Vattenfall wčera w Choćebuzu. Ze zatwarom
noweje techniki móhła so skutkownosć
na 38 procentow zwyšić. Potom so tež
mjenje za wobswět škódneho wuhlikoweho dioksida do powětra duje. Předewzaće wobhospodarja łužiske milinarnje Janšojcy, Čorna Pumpa a Hamor.
Beckstein jako
swědk wustupił
Američana z papagajom na ramjenju
a cebru na zadnim sedle awta je policija
alkohola za wodźidłom dla zajała. Ludźo
běchu před baru parkowace awto ze zwěrjećomaj wuhladali a policiju zwołali.
Ta napiteho muža zaja, jako chcyše tón
wotjěć. Zastojnikam wón rozkładźe, zo
zwěrjeći jězdźenje w awće lubujetej a zo
je w swojim bydlenju kaž dźěći dźerži.
ŁUŽICA
Vietnamjenjo chcedźa mjeńšina być
Praha (LŠ). Wjacore awtochtone narodnosće w Čěskej republice maja status narodneje mjeńšiny. Tole nastupa
12 ludow: Słowakow, Polakow, Němcow, Romow a Ukrainjanow kaž tež
po ličbje hižo słabšich Madźarow, Chorwatow, Grjekow, Rusow, Rusinow,
Bołharow a Južnych Serbow. Čěski
„Zakoń wo prawach přisłušnikow narodnych mjeńšin“ z dnja 10. julija 2001
drje definiciju narodneje mjeńšiny
chětro šěroko zapřimnje; nastupajo zakonsce zawěsćene a škitane kulturne
a druhe prawa tutych ludow sej pak jich
„tradicionelne a dołhodobne“ přebywanje na teritoriju Čěskeje republiki žada.
Špak pak tči runje w citowanych młowojtych słowach „tradicionelne a dołhodobne“. Mjeztym zo su Němcy w Čěskej hižo tysac lět žiwi, su Grjekojo hakle
wokoło lěta 1950 do kraja přišli.
Z njedokładnym wumjezowanjom pak
nochcedźa so čěscy Vietnamjenjo spokojić. Jich wurazniše korjenje w kraju dźě
sahaja jenož něhdźe 40 lět wróćo – do
70tych lět 20. lětstotka. Mjeztym su so
w Čěskej kruće zasydlili a su tež hospodarsce jako wikowarjo a předewzaćeljo
Donnerstag, 24. Mai 2012keine Farbseparationsn2405-2
wuspěšni. Najmłódša, třeća generacija
Vietnamjanow hižo perfektnje čěsce rěči
a je w čěskej towaršnosći zakótwjena.
Oficialnje so ličba Vietnamjanow w Čěskej ze 60 000 do 70 000 podawa;
někotre trochowanja pak samo wo
100 000 ludźoch rěča. Woni su tak třeća
najwjetša „nječěska“ ludnosć w kraju –
hnydom za Słowakami a Ukrainjanami.
Je tuž zrozumliwe, zo nochce sylna,
wuspěšna a sebjewědoma skupina dale
bjez statusa „oficialneje“ narodneje
mjeńšiny wostać. W tym zwisku njejedna
jenož wo symbolisku naprawu – dźe
wězo tež wo pjenjezy, kotrež kultusowe
a kulturne ministerstwo „oficialnym“
mjeńšinam kóždolětnje za jich kulturne
a rěčne potrjeby rozdźělujetej. We wjacorych kónčinach, wosebje wokoło
města Cheba na zapadźe kraja, je podźěl
Vietnamjanow hižo samo wyši hač wot
stata wužadanych 10 procentow, trěbnych za załoženje mjeńšinoweho wuběrka w gmejnskich radach. W tajkim padźe
wobsteji tež prawo na natwar mjeńšinoweho šulstwa abo na dwurěčne napisy.
Po oficialnym připóznaću ze strony
stata by so vietnamski zastupjer móhł stać
tež z čłonom knježerstwoweje Rady
za narodnosće, w kotrejž dotal jenož delegaća 12 horjeka mjenowanych narodnosćow sedźa. Tola dotalne „oficialne“
narodne mjeńšiny w kraju runje njewitaja, zo by so jich ličba zwyšiła, wšako by
suma spěchowanskich srědkow samsna
wostała. Byrnjež čěski wonkowny minister Karel Schwarzenberg vietnamske žadanja jako „legitimne“ hódnoćił a podpěru přilubił, njeje runje w času tuchwilneje politiskeje njestability w Čěskej wotwidźeć, hač so politiska wola
za zastup čěskich Vietnamjanow do „kluba“ narodnych mjeńšinow kraja namaka.
ZAPÓSŁANE
Bernd Pittkunings z Dešna wupraja so
k žadanjam za přełožowanjom na posedźenjach serbskich gmejnskich radow:
Serbski rozhłós je wóndano wozjewił,
zo dyrbja nětko w sakskich gmejnach
serbskeho sydlenskeho ruma techniku
a ludźi wobstarać, kotřiž na posedźenjach
gmejnskich radow do němčiny přełožuja. Wšelcy ludźo to jara witaja. Ale
mi so zda, zo je tale akcija podobna
zawjedźenju milinu lutowaceje lampy.
Zhorjelc/Zgorzelec (dpa/SN/ch). Zhorjelske towarstwo „Meetingpoint Music
Messiaen“ chce w nazymje twar Europskeho centruma za kubłanje a kulturu
w pólskim susodnym měsće Zgorzelecu
zahajić. Na terenje bywšeho lěhwa wójnskich jatych nastanje prěnje wopomnjenske twarjenje, praji architekt Ruairi
O´Brien wčera na prezentaciji. Předewzaće na tak mjenowanej „Kupje wopominanja“ budźe tři miliony eurow płaćić.
Wustajeńca w modernym twarje ma so
stawiznam městna wěnować, hdźež bě
tež francoski komponist Olivier Messiaen
(1908–1992) dźewjeć měsacow zajaty.
Prašenja zapósłancam
Wjelcej (SN/ch). Zwjazk „Alianca za
Wjelcej“ je so z kritiskim katalogom prašenjow wo wuskutkach zmilinjenja brunicy we Łužicy na wšěch 88 zapósłancow
krajneho sejma w Podstupimje wobroćił.
Městnym dźělam Wjelceja, na přikład
Prožymej, hrozy dale wotbagrowanje
a nućene přesydlenje wjace hač 800 ludźi.
Šwedski statny koncern Vattenfall chce
wot 2015 južnje Choćebuza 1 900 hektarow wotbagrować, zo by tam brunicu za
swoje milinarnje wudobywał. „Štóž tajkim planam přihłosuje, dyrbi wědźeć, zo
so z tym domizna sta ludźi na přeco zniči“,
praji rěčnik aliancy Günter Jurischka.
Ta lutuje milinu jenož doma, za produkciju trjebaš wjele wjace energije hač
pola normalnych lampow. Hdyž je skóncowana, dyrbiš z njej wobchadźeć kaž
z wosebitymi wotpadkami, dokelž ma
w sebi žiwe slěbro. To płaći přidatne
pjenjezy. Skrótka prajene: Tajka lampa
wobswětej scyła njepomha.
Hdyž Sakska postaji, zo dyrbja gmejny
na swoje kóšty wobstarać techniku
a přełožowarjow, maja-li za to pjenjezy,
je wuslědk hižo jasny. Hdyž braniborske
gmejnske rady 1997 wothłosowachu,
hač słušeja k serbskemu sydlenskemu
rumej, bě jeden „argument“ přećiwnikow, zo dwurěčnosć tójšto pjenjez
płaći a zo wšak Serbja tež němsce rěča.
Dóšło bě k zwadam mjez wobydlerjemi
wsow a jenož mały dźěl Błótow wuznawa
so dźensa jako serbski sydlenski rum.
Nimo toho dyrbi w Němskej přełožowar oficialnych tekstow statnje připóznaty być. Hewak móhł kóždy, kiž
při někajkim wothłosowanju w gmejnje
podleži, rjec, zo njebu wšitko prawje
přełožene a zo njebě jemu tohodla móžno,
so prawje rozsudźić. Nimo toho telko
připóznatych přełožowarjow ani nimamy. Ministerka za wědomosć a wuměłstwo pak móže twjerdźić, zo je Sakska
Serbam zaso nowu šansu dała swoju
maćeršćinu wužiwać. Za tajku pseudošansu so dźakuju.
SERBSKE NOWINY
ŠTWÓRTK, 24. MEJE 2012
strona 3
MĚNJENJA
Moskwa wobkuzłała
Madlenka Kowarjec z Miłoćic, čłonka předsydstwa Młodźiny europskich narodnych mjeńšin (YEV, 2. wotlěwa) je kongres
sobu přihotowała. Mjez młodymi wobdźělnikami běchu Gradźičanka z Awstriskeje Sonja Horvath, Sewjerofrizičan
Momme Nommensen, Sewjerošleswigčan Rasmus Jessen a Danka z Němskeje Angelina Bürkop (wotlěwa).
Přihłosowanje k rezoluciji běše za Serbow najwažniši akcent na kongresu FUEN
Pjenježna podpěra pobrachuje
Viceprezident Federalistitiskeje unije
europskich narodnych mjeńšin (FUEN)
a nawoda Choćebuskeje wotnožki Serbskeho instituta Hauke Barthels je so
na 57. kongresu mjezynarodneje organizacije w Moskwje wobdźělił. Milenka
Rječcyna je so z nim rozmołwjała.
Što běše najwažniši rezultat za Serbow?
H. Barthels: To bě aktualna rezolucija
Domowiny. Wona je dokument derje
přihotowała a spěšnje na aktualnu situaciju w Braniborskej reagowała. A kongres
je dopokazał, zo móže z tajkimi aktualnymi naležnosćemi wobchadźeć. Rezolucija FUEN je za Domowinu dobry dokument nastupajo kubłanske naležnosće
w Braniborskej.
Za mnohich wobdźělnikow ze zapadneje
Europy běše Moskwa eksotiske zetkanišćo.
Kak to prezidentstwo FUEN hódnoći?
H. Barthels: FUEN je zašłe lěta mnohich
čłonow z wuchodneje Europy přiwzała.
Naš problem je, zo situaciju a ćeže mjeńšinow w Ruskej federaciji dosć njeznajemy. Naš zaměr bě, wo rozdźělnych nazhonjenjach a ćežach tamnišich mjeńšinow informować.
Němska mjeńšina w Ruskej je na kongres
přeprosyła. Sama pak je lědma wustupiła.
Běše to wotpohlad?
H. Barthels: Generelnje lokalna orga-
nizacija kongres a swójsku prezentaciju
organizuje. Z tym měješe Mjezynarodny
zwjazk němskeje kultury w Ruskej
wšitke móžnosće. Woni su so prěni
wječor z kulturnym a kulinariskim přinoškom kaž tež z filmom předstajili.
Nimo tutoho njejsmy wjele zhonili.
Běch wočakował, zo woni wjace wo specifikach swojeje mjeńšiny předstaja.
Mnohe diskusijne přinoški zaběrachu so
z rěču. Mnozy delegaća mějachu zaćišć, zo
ma so rušćina jako prěnja a z tym hłowna
rěč w Ruskej instalować, mjeńšinowe rěče
pak njeprofilować. Kak to začuwaće?
H. Barthels: Nimam hišće krute měnjenje. To je ćežko hódnoćić. Na jednym
boku je jasne, zo je zašłe dźesać lět
mjeńšinowa politika stagněrowała. Pobrachowaše angažement. To bě bjezdwěla z tym zwjazane, zo mějachu ekonomiske problemy. Wyše toho njeje situacija
w Ruskej federaciji tak měrna kaž pola
nas. Mějachu wójny a wulke etniske konflikty. Mam sčasami zaćišć, zo je ruske
knježerstwo wulkeje ličby konfliktow dla
přežadane. W běhu diskusije pak je so tež
fakt wujewił, zo njeje so Europska charta
mjeńšinowych abo regionalnych rěčow
dotal ratifikowała a zo njeje to připad,
ale wotpohlad. Móžno, zo su w Ruskej
na přikładźe našich krajow widźeli, kajke
su konsekwency z ratifikowanja za stat.
Tuž sej myslu, zo maja mjeńšiny same
a FUEN zamołwity nadawk spjelnić
a za ratifikowanje wabić.
Hdy budźe jasne, hdźe so klětuši kongres
wotměje?
H. Barthels: Přichodne dny chcemy
wšelke namjety pruwować. Při tym mamy wobstejnosće w regionach wobkedźbować a hač je scyła móžno, tam kongres
organizować. Wosebje budźe trjeba, tež
wo dołhodobnych strategijach rozmyslować.
Lětuši kongres FUEN je wjace hač 140
delegatow zjednoćił. Milenka Rječcyna
je so někotrych prašała, kajki zaćišć
je pola nich Moskwa zawostajiła a što
sej z kongresa sobu wozmu.
Zapósłanc Sakskeho krajneho sejma
Peter Schowtka (CDU): Moskwu dožiwić
běše wulkotna wěc. Běch so skeptiski
na puć podał. Moskowčenjo su połni žiwjenskeje radosće, derje zwoblěkani
a přećelni. Město je jara čiste, historiske
twarjenja hladane. Sym so hněwał,
zo njejsym něhdy lěpje rusce nawuknył. Poručam kóždemu: Dojědź sej
do Moskwy! Kongres FUEN je stajnje
zajimawy, dokelž maš składnosć z mnohimi ludźimi rěčeć. Sćěhuju z lětušich
nazhonjenjow a chcu to tež swojim zapósłancam posrědkować, zo maja
Serbja pola nas dobre wuměnjenja.
Prof. Kosmas Kotzamanoglou, zastupjer
grjeksko-ortodoksneje mjeńšiny w Turkowskej: Moskwa je jara na konsum
orientowana. Podwědomje kaza, sej
wšitko wobstarać a dowolić, dokelž to
dołho móžno njebě. Sym nimale podarmo
za domoródnymi produktami pytał.
Wjetšina su dowozy z wukraja. Ruska
spušća so na swój zemski wolij a płun.
Što pak, hdyž tole hižo nimaja? Na kongresu sym słyšał, kajke starosće maja
druhe mjeńšiny. Sym-li sprawny, móžu
so tomu jenož smějkotać. My přejemy
sej jenož trochu swobody k dychanju.
1955 zličichu w našej mjeńšinje 120 000
ludźi, nětko nimamy ani hižo 2 000.
Mamy nadźiju, zo z přistupom k FUEN
wjetšu swobodu docpějemy.
Mag. Rosalia Kuchling, zastupjerka Korutanskich Słowjencow: Sym sej do Moskwy bjez předsudkow dolećała. Poskitk
je mje překwapił. Za moje wóčko hišće
schowane wosebitosće dyrbjała pak sej
FUEN ma nětko 94 čłonow. Je scyła hišće
móžno, wšitkich do cyłka zapřijeć?
H. Barthels: W swojim přinošku sym rjekł,
zo je FUEN organizacija, kotruž Europska rada a dalše institucije ideelnje podpěruja. Stajnje a wjace widźa w FUEN
organizaciju, kotraž móže při wurunanju
konfliktow pomhać. Na druhim boku pak
njejsmy jich hišće k tomu dóstali, nam
za tute dźěło pjenjezy přewostajić. Naša
strategija je, FUEN jako aktera za mjeńšiny na europskej runinje zakótwić. Z tym
smy na dobrym puću. Na druhim boku
dyrbimy sej pjenjezy wobstarać, zo móhli
stajnu strukturu FUEN zmóžnić. Planowany mjeńšinowy centrum je jedna móžnosć
tole činić. Hdyž móhli wjace ludźi wobstajnje za nas dźěłać, bychmy byli w stawje,
nic jenož lěpje organizować kontakt
k našim čłonam, ale tež sylnišo so za jich
zajimy zasadźeć. To pak je ćežki nadawk.
Na Čerwjenym naměsće knježi stajnje čiłe žiwjenje
Přihotowanska hra serbskeje koparskeje wubranki wčera w Kamjencu
Pjeć króć hižo do přestawki „klinkało“
Trenarjej serbskeje koparskeje wubranki
Frank Ričel a Andre Strelow běštaj wčera
wječor w Kamjencu do „Stadiona młodźiny“ přeprosyłoj na dalši test serbskeho
zastupnistwa za europeadu 2012. Přećiwnik bě Jednota Kamjenc, kotraž
steji tuchwilu w krajnej lize w načolnej
skupinje. Chowancy trenarja Tomaša
Henčla maja hišće dobre šansy na postup.
W tesće njebě klasowy rozdźěl mjez
mustwomaj přewidźeć. Hižo po prěnim
połčasu nawjedowaše krajny ligist z Lessingoweho města jasnje z 5:0, a na kóncu
rěkaše 8:0 za wyšoklasoweho wužadarja
Kamjenc.
Nawjedowace wrota za Jednotu padnychu hižo po třoch mjeńšinach. Potom
je mustwo hišće štyri króć w prěnim
połčasu trjechiło. Widźachmy rjane
wrota. Najrjeńše je docpěł testowy hrajer
pola Kamjenčanow Thomas Förster,
kotryž skoči do flanki a z hłowu bul přetwori. Dalšej wuspěšnaj třělcaj za Jednotu běštaj Ondrej Holeček a Franz Häfner.
Za serbsku wubranku hrajachu jako
wrotar Krystof Gloxyn a potom dale
w polu Robert Statnik, Bosćij Bejma,
Bjarnat Korch, Tobias Kaiser z delnjo-
łužiskeho Dešna, Denni Kral
(Budissa Budyšin), Pětr Domaška, Paul Zimmermann
(Budissa Budyšin), Krystof
Dubaw, Feliks Hrjehor, Dirk
Šołta, Jeremias Bětka a
Křesćan Bejmak.
Kamjenski trenar Tomaš
Henčl bě spokojom: „Za
mnje bě wažne, zo sym móhł
swoje mustwo w hrě testować. Za serbsku wubranku
bě wažne, zo móžeše so
w tajkej turněrowej formje
kaž na europeadźe wukmanić. Hrajerjo kaž Pawoł
Zimmermann, Feliks Hrjehor abo Bosćij Bejma su pokazali, zo hraja na wyšim
niwowje a zo maja porno
tamnym hrajerjam lěpšiny.“
Asistentny trenar serbskeje wubranki André Strelow měnješe: „Smy wědźeli,
zo budźe to ćežka hra, a runje
W serbskej wubrance hraještaj wčera w Kamjencu tež w tajkich hrach dyrbitej
hrajerjej z Delnjeje Łužicy. Jedyn z njeju bě Tobias so moralka pokazać a dobry
Kaiser (čisło 6) tu w dwuboju z hrajerjom Jednoty wukon poskićić. Wuslědk 8:0
Donnerstag, 24. Mai 2012keine Farbseparationsn2405-3
hišće wotkryć. Sym zbožowna, zo su so
Korutanscy Słowjency do FUEN přiwzali
a zo mamy rozmołwnu bazu z Radu Korutanskich Słowjencow. Překwapili su
mje na kongresu mnohostronske problemy mjeńšinow na wuchodźe Europy.
Mnohe z nich ze srjedźneje Europy njeznajemy. Bjezdwěla nawróću so wědomiša nastupajo politiku ludowych skupinow a mjeńšinow domoj. Je so mi wuwědomiło, zo njejsmy sami.
Jacob Jacobsen Holdt z uniwersity Južna
Danska: Sym prěni króć w Moskwje
a překwapjeny wo mnohich nowych twarjenjach a modernych awtach. Město zda
so jara bohate być. Překwapiła je mje
tohorunja wulka ličba mjeńšinow w Ruskej, kotrež w poměrje k Němskej wo
wjele bóle nacionalistisce ze sobu wobchadźeja a swoje zajimy zastupuja.
Karl-Peter Schramm, prezident Europskeho běrowa za rěčne mjeńšiny w Němskej: Mi je so w Moskwje rozdźěl
mjez bohatosću a chudobu wuwědomił.
Za pjenjezy dóstanješ wšitko. Wo přerěznej mzdźě Moskowčanow pak ničo
słyšeli njejsmy. EBLUL je zapisane towarstwo, kotrež Łužiscy Serbja podpěruja. Po rozpušćenju našeho třěšneho
zwjazka před dwěmaj lětomaj mamy
nětko nowu třěchu – FUEN. Jako nowy
čłon je so nam w Moskwje wosebje wujasniło, zo je prawo na swoju rěč jara wažne.
Herbert Heuß, čłon Centralneje rady
Sinti a Roma w Němskej: Wulkosć
Moskwy mje překwapiła njeje. Znaju
wo wjele wjetši Tokio w Japanskej. Štož
pak je mje wobkuzłało bě přećelnosć
ludźi. Rěčna mnohotnosć je tam wo wjele
wjetša, hač sym sej to hdy předstajił,
a problemy su zajimawe. Ma so standarnda rěč zawjesć, hdyž maja mnohe
rěče resp. dialekty, kotrež su sej podobne? Abo měli so warianty zachować?
Podobnu diskusiju mamy w rěčach Romani. Štož sym w Moskwje wuknył je, zo
je wažne diferencować. Měnju, zo by
so za Němsku, tež za politiske załožby
wupłaćiło, do kulturneje awtonomije
na přikład Krimtartarow inwestować.
za přećiwnika je po měnjenju Franka
Ričela – a tež ja to hinak njewidźu –
trochu přewysoko wupadnył. Rjec pak
chcu, zo su wšelake wěcy a nadběhi
po přestawce tež z našeho boka so derje
poradźili, druhe zaso mjenje. Na tym
dyrbimy w přichodnym času hišće
dźěłać.“
Wobkedźbować ma so tež, zo běchu
Kamjenčenjo zdźěla dwě klasy lěpje hrali. Njech hrajerjo serbskeje wubranki
hišće raz hru we hłowje přeńdu, potom
móža tež derje na europeadźe wotrěznyć.
A trenar Frank Ričel rjekny po hrě:
„Sym widźał, štož sym chcył, a tež kóždy
hrajer je swoje deficity spóznał. Myslu
sej, zo móžemy so z třomi abo štyrjomi
treningowymi jednotkami hišće derje
na europeadu přihotować. Chcemy so
prócować, zo smy za štyri njedźele
w prawej formje a derje zhromadnje
hrajemy.”
Hišće jednu treningowu hru ma wubranka we wizěrje, a w njej jako přećiwnika mustwo z wokrjesneje abo
maksimalnje wobwodneje ligi, nic pak
wyše, dokelž mustwo trjeba sebjedowěru.
MŠtr
Fota: M. Rječcyna (2), SN/MB
Njebjelčicy
zakituja pokal
Žadyn druhi podawk w serbskim sporće
njeje tak woblubowany kaž kóžde lěto
swjatkownu póndźelu koparski turněr
w Pěskecach. Lětsa budźe zwjetša wšo
tak, kaž je to stajnje było. Wosom mustwow steji zaso w startnej lisćinje. To su
Njebjelčicy jako zakitowar trofeje, Serbske Pazlicy, hosćićel Pěskecy, Sernjany,
Smjerdźaca a Nowa Wjeska kaž tež
Worklecy. Organizatorojo wokoło noweho předsydy Křesćana Mjechele, kotryž je wot apryla prěni muž sportoweje
jednotki, su tež měli hižo tu a tamnu nowu
ideju, tak přitwar noweho stana.
Zazběh turněra budźe potom póndźelu
hižo připołdnju w dwanaćich. Sportowy
nawod změje Jurij Matka-junior a last but
not least ze swojej pryzlojtej žiłku rěčnik
na sportnišću je Jurij Matka-senior.
Gastronomisce je tež wšo zaručene,
wjele dóstanu wot Wałdźic rěznistwa.
Sobotu su reje, ke kotrymž hudźi Aleksander Kral ze Smječkec. K hram samym
hodźi so rjec, zo budźe jedna najskerje
dźesać mjeńšinow trać. Z widom na wulki
podawk praji Křesćan Mjechela: „Nadźijam so, zo wjedro sobu hraje. Potom tež
přihladowarjo w bohatej ličbje přińdu.“
SERBSKE NOWINY
ŠTWÓRTK, 24. MEJE 2012
strona 4
Běła Woda w finalu sportoweho wubědźowanja
Wjeselo na pohibowanju budźić
„Mission Olympic – najaktiwniše město
Němskeje pytane“ rěka wubědźowanje,
kotrež Němski olympiski sportowy
zwjazk (DOSB) a Coca Cola Němska lětsa
pjaty raz wuhotujetej. W kategoriji
małych městow z mjenje hač 25 000
wobydlerjemi je Běła Woda w finalu. Wo
motiwacijach, wobsahach a šansach města je so Andreas Kirschke z wiceprezidentom Běłowodźanskeho sportoweho
zwjazka Jensom Wernerom rozmołwjał.
Čehodla so Běła Woda wobdźěli?
J. Werner: Nastork dał je měšćanski
sportowy zwjazk. Chcychmy wjace
wjesela nad wšědnym sportowanjom
zbudźić, při čimž njeńdźe wo wukonowy,
ale ludowy sport. Wězo tež 20 000 eurow
dobyćerskeje premije wabi a mysl, so
w finalu přećiwo Meiningenej přesadźić.
Maće nazhonjenja z cyłoněmskimi wubědźowanjemi?
Po njedawnym prěnim zarywje za štyri parkowanišća za dojězdźowarjow podłu awtodróhi A 4 pola Błohašec twarja tajke nětko
tohorunja pola Bórka blisko awtodróhoweje wotbočki Budyšin-wuchod. Štóž sej na přikład z kolegami puć k dźěłowemu městnu
dźěli, smě so wjeselić, zo móže bórze tež tu swoje awto wotstajić.
Foće: SN/M. Bulank/ A. Kirschke
Nawěškaj
Při Třižonjanskim jězoru planuja nowy hosćenc
Pyramida na pobrjohu
twarski zawod
wobmjetk
hruby twar
wutwar
swójske domy
přetwar a saněrowanje
Wšitke twarske dźěła z jedneje ruki!
01920 Smječkecy, Kamjenska 9
tel. 03 57 96/9 69 60 • faks 9 69 61
[email protected]
Łaz (AK/SN). Na Łazowskim wotrězku
južneho pobrjoha Třižonjanskeho jězora
natwarja hač do kónca přichodneho lěta
hosćenc, kotryž změje formu pyramidy.
Projektej Mortkowskeho zubneho lěkarja dr. Andréja Jakubetza z jeho předewzaćom „Mortkowska dowolowa oaza“
je Łazowska gmejnska rada na swojim
zašłym posedźenju přihłosowała.
Při Třižonjanskim jězoru ma lěkar
a hibićiwy předewzaćel wiziju pobrjóžneje pyramidy. W jeje delnim dźělu maja
nastać hosćenc, kuchnja, skład a nuzniki.
„Za to natwarimy fundament ze štyrjoch
rołow jako woclowu konstrukciju. Fundament je 19 króć 19 metrow wulki“,
rozłoži planowarka a architekta Susanne
Schiffner. „We wysokosći šěsć metrow
nastanje wuhladnišćo. Tuž njebudźe
twarjenje jenož hosćenc, ale tež wěsta
značka w krajinje.“ Hrube twarjenje
pyramidy ma hišće lětsa hotowe być.
Klětu chcedźa potom hosćenc wuhotować. Na třěše chce inwestor solarnu
připrawu instalować, tak zo pobrjóžna
pyramida swoju milinu sama produkuje.
Wuhladnišćo ma ze škleńcu wobdate być.
To samsne płaći za kuchnju, hdźež
chcedźa po słowach dr. Andréja Jakubetza jědźe za kóždeho widźomnje warić.
Teren wón na dźesać lět wot gmejny
wotnaja. Potrjecheny dźěl pobrjoha
pak budźe dale darmotnje přistupny.
„Zaměr je, hač
dosrjedź junija prěnje twarske dźěła
přewjesć. To je tež
z wokrjesom
tak
dorěčane“, rozłoži
zubny lěkar, „rozsudne je, hdy twarska dowolnosć předleži.“ Zo by so to
spěšnje stało, nadźija so tohorunja
wjesnjanosta Udo
Wićaz (CDU). Z pobrjóžnej pyramidu
dóstanje
gmejna
po jeho
słowach
dołhodobnje nowu
atrakciju.
J. Werner: Wot 2008 hač do lońšeho
wobdźělichmy so štyri króć na „Turje
sportoweho znamješka“, iniciatiwje
DOSB. Při tym je wjace hač 3 000
wobydlerjow pruwowanje za sportowe
znamješko złožiło. Dale wobdźělichmy
so na wubědźowanju „Najbóle sportowske předewzaće Němskeje“, hdźež
je naša bydlenjotwarska towaršnosć
3. městno wobsadźiła.
Kajki wotběh je za finale předwidźany?
J. Werner: 1. junija přewjedźemy dźeń
wšědneho pohibowanja. Pěstowarnje,
šule, zawody a zarjadnišća móža wšelake
móžnosće pohibowanja pokazać. To njetrjeba na kóždy pad sport być, dźe wo
praktiske ideje k sobučinjenju. 2. junija
slěduje 24hodźinski swójbny sportowy
dźeń. Tu chcemy sportownje a płuwarnju
24 hodźin wućežić. Na wjacorych jewišćach budźe so cyły dźeń sportować.
Na čo jury kedźbuje?
J. Werner: Wona kóždu aktiwitu za pohibowanje a sport registruje. Čim wjace
aktiwitow, ćim lěpše šansy na titul. Jury
posudźuje atraktiwnosć, kreatiwnosć,
regionalnosć a originalnosć idejow
a kedźbuje na to, zo su wšitke generacije
zapřijate.
Kak so na to přihotujeće?
Wiceprezident Běłowodźanskeho sportoweho zwjazka Jens Werner
Stawiznički
zhromadnje docpějemy wjace.
Za jednotliwca a za region.
Jako klient lutowarnje podpěraće
sport, kulturu a hospodarstwo
Donnerstag, 24. Mai 2012keine Farbseparationsn2405-4
J. Werner: Wubědźowanje žada sej wjele
organizatoriskeho a logistiskeho dźěła.
Organizaciski komitej z wjacorymi
dźěłowymi skupinami wšitko koordinuje. Najwažniše su nam ideje ludźi,
kotrež bjez komplikacijow zwoprawdźimy.
Jako dobyće kiwa premija 20 000 eurow ...
J. Werner: To wězo wabi. Ale tež 2. městno dóstanje hišće 6 000 eurow. Pjenjezy chcemy do spěchowanja wšědneho
pohibowanja a ludoweho sporta inwestować. Myslimy mjez druhim na lěpše
nastroje za sportowe towarstwa.
Što ma dołhodobnje z wubědźowanja
zwostać?
J. Werner: Dopóznaće, zo pohibowanje
a sport wjeselo wobradźatej a zo maš
za woboje w měsće dobre wuměnjenja.
Idealne by było, by-li wjace wobydlerjow
zaso wjeselo při wšědnym pohibowanju
měło.
Wutrobny dźak.
DO
KINA
Budyske filmowe dźiwadło
wot 24.5. do 30.5.
wšědnje 14.30 hodź. (nimo štw a srj)
a 16.30 hodź.
„Hanni & Nanni 2“
*
wšědnje 17 hodź. (nimo pó), 18.30
a 20.30 hodź.; pj, so a nj tež 22.45 hodź.
„Der Diktator“
*
wšědnje 17.15 hodź.; pj a nj tež 14.45
a 22 hodź.
„American Pie:
Das Klassentreffen“
*
wšědnje 19.45 hodź. (nimo pj, nj a wu);
pj, so a nj tež 22.30 hodź. w 3 D
„Marvel’s The Avengers“
*
so a nj 15 hodź.; pj, nj a wu 19.45 hodź.
„21 Jump Street“
*
wšědnje 15 hodź. (nimo štw a srj), 17.30
a 20 hodź.; pj, so a nj tež 22.30 hodź. w 3 D
„Men in Black“
*
so a pó 14.45 hodź.
„Ziemlich beste Freunde“
*
pj a pó 15 hodź. w 3 D
„Die Piraten –
Ein Haufen merkwürdiger Typen“
*
wu 15 hodź.
„Haus der Krokodile“
*
wšědnje 19.30 hodź. (nimo pó), so tež
22 hodź. „Dark Shadows“
*
kino ekstra
pó 17.15 a 20.15 hodź.
„Extrem laut und unglaublich nah“
Kołowokoło stareho Budyšina (6)
Nabožne pismowstwo
Njewšědna koncentracija serbskeho duchownstwa
wobeju konfesijow wuskutkowa so płódnje na wuwiće
nabožneho pismowstwa.
Na ewangelskej stronje postarachu so sedmjo duchowni wo přisporjenje nabožneje literatury. Magister Prätorius, farar Hilbjenc a diakon Raca kooperowachu při zhotowjenju přełožka Noweho zakonja,
Małeho (Lutheroweho) katechizma, Sćeńskich knihow a cyrkwinskeje agendy w maćeršćinje. Knjezaj
Ast a Běmar dźěłaštaj na knize serbskich kěrlušow,
Pjech wuda rjad prědowanjow, Langa přehlad prěnich
50 lět Serbskeho prědarskeho towarstwa w Lipsku
a Raca přełoži w nadawku barona Haylesa jendźelsku
nabožnu knihu do serbšćiny, jako bě tutón při pućowanju na swoje słužbne městno jako jendźelski
pósłanc we Wienje 1704 w Budyšinje pozastał a so
nadrobnje ze Serbstwom zeznał. Pjech ma hišće tu
wosebitu zasłužbu, zo zarjadowa na Michałskej farje
drje prěnju serbsku knihownju docyła.
Na katolskej stronje staraše so tachantstwo swj.
Pětra wo serbske nabožne pismowstwo. Dekan Brickner von Brickenstein bě jeho prěni organizator a kanonik Ćěsla-Fabricius jeho pomocnik. Listowanje
jezuity Jakuba Xavera Ticina z nimaj a druhimi
spěchowarjemi serbskeho pismowstwa, přeslědźene
wot dr. sc. Frida Michałka, je bytostny a najnowši
přinošk ke katolskim cyrkwinskim stawiznam poslednjeje třećiny 17. wěka.
Kanonik Swětlik zawjedźe zepěrajo so na gramatiku Ticina wonu formu prawopisa katolskeje warianty
hornjoserbskeje spisowneje rěče, kiž wosta w zasadźe
płaćiwa hač do lěta 1862 (nastaća katolskeho serbskeho towarstwa-nakładnistwa). Jeho rěč bazuje
na Kulowskim dialekće. Swětlik zeserbšći cyłe Swjate
pismo a zhorny swoje přełožowarske nazhonjenja
do prěnjeho serbskeho ćišćaneho słownika „Vocabularium Latino-Serbicum“.
Kanonik Wałda wuda 1787 wobšěrny wosadnik
„Spěwawa Jězusowa winica“ a 1788 choralowu knihu
za pišćelowy přewod.
Kanonik Golian wuznamjeni so jako farar Serbskeje cyrkwje z tym, zo dari wosadźe 1 000 toler za nakup
rědkich a tuž drohich serbskich spisow, sponsorowaše
dale dwanaće serbskich nabožnych knižkow, tež
swětny spis „Krótke rozrěčenje mjez jednym Budyskim byrgarjom a mjez jednym Budyskim móličkim hólčecom a jeho maćerju“ (1752).
Tachant Just von Friedenfels wozjewi biblisku
knihu „Proprium Misnense“ a w třoch rěčach –
łaćonsce, serbsce a němsce – „Parochiale Misnense“
(1716).
(Pokročowanje slěduje)
dr. S. Musiat

Podobné dokumenty

TELEGRAM POLICIJA Přidružnikam šansu dać

TELEGRAM POLICIJA Přidružnikam šansu dać Naměstnik šefredaktora: Axel Arlt 577 238 Zamołwitaj redaktoraj w zmysle nowinarskeho zakonja: J. Wowčer: kultura, lokalki, sport, fota a přiłohi; A. Arlt: politika, hospodarstwo, cyrkwinske naležn...

Více

Ludvík Kuba a galerija serbskich wótčincow

Ludvík Kuba a galerija serbskich wótčincow Podobizna je časowy swědk, ale jenož zdźěla špihelowana woprawdźitosć. Je estetiska woprawdźitosć, kotruž wobhladowar asociatiwnje přijimuje. Tutón wočakuje podobnosć a spóznajomnosć. Podobizna je ...

Více

Stejišćo Maćicy Serbskeje - Přichod serbskich kulturnych institucijow

Stejišćo Maćicy Serbskeje - Přichod serbskich kulturnych institucijow Maćica Serbska namjetuje sćěhowace změny pola serbskich kulturnych institucijow, kotrež słušeja do jeje fachoweho wobłuka:

Více