POSELSTVi PA NNY MARIE Z AKITY
Transkript
POSELSTVi PA NNY MARIE Z AKITY
POSELSTVi PA NNY MARIE Z AKITY (19 73- 1 9 81) Treti poselstvi z 13. rijna 1973, v den vyroCi zaveree nych zjeveni a zazraku ve Fatime, znelo takto: ,,Jak j sem yam rekl a, jestlize se lide nebudou kat a nepa lepsi se, Otec uvali strasny trest na vsechno lid stva. Bu de to trest vetSi nez potopa, takoyV trest, j akV svet nikdy predtim nevidel. Z nebe bude pa dat ohen a vyhladi velkou cast lidstva, dobre i zlE~, neusetri ani kneze, ani veHci. Ti, kdo preziji, bu dou tak zoufali, ze budou zavidE!t mrtvYm. Jedi ne zbrane, ktere ya m zustanou, budou ruzenec a znameni, jez yam zanechal muj Syn. Kazdy den se modlete ruzenec. 5 ruzencem se modlete za papeze, biskupy a kneze. 0110 d'abla pronikne dokon ce i do Cirkve takovYm zpusobem, ze budete videt kar dinaly, jak se stavi proti kardinalum, a biskupy stavet se proti jinym biskupum. Knezl, kteri me di, budou vysmi vani a budou se proti nim stavet jejich spolubrati'i. Kos tely a oltare budou pustoseny. Cirkev bude plna tech, kteri prijimaji kompromisy, a demon prinuti mnoho knezi a zasvecenych dusi opustit sluzbu panu. Demon bude besnit zvlaste proti dusim zasvecenym Bo hu. Pomysleni na ztratu tolika dusi je prieinou meho smutku. AZ hrichy vzrostou poetem a zavaznosti, uz pro ne nebude odpusteni." Placici socha Panny M arie v A ki te roce 1984, tesne pred odchodem do duchodu uctyhodnem veku, napsal diecezni biskup z Nii gata Jan Sodziro Ito po konzultaci se SvatYm stol cem pastoraeni do pis, v nemz uznal za autentickou serii mimoradnych udalosti spojenych s Matkou Bozi, ktere se staly v letech 1973 az 1981 v malem laickem kon ventu v jeho diecezi v Akite v Japonsku. Kardinal Ratzin ger, nynejsi papez Benedikt XVr., v eervnu 1988 schvalil udalosti v Akite jako "spolehlive a hodnoverne". Filipin sky velvyslanec ve Vatikanu v roce 1998 hovoril s kardi nalem Ratzingerem 0 Akite a kardinal mu "osobne po tvrdil, ze tato dve poselstvi z Fatimy a Akity jsou v za sade tataz". Proto se v Akite jedna 0 Cirkvi schvalenou intervenci Pozehnane Panny Marie, v tomto ohledu stej ne Jistou, jako JSou Lourdy, La Salette nebo Fatima. V V Jen nemnoho katoliku vi 0 Panne Marii z Akity, ale ono poselstvi stejne jako fatimske poselstvi je zvlastnim va rovanim pred potrestanim sveta. Hrozici trest je opravdu strasny - mnohem horsi nez moznost vyhlazeni nekoli ka narodu pro rokova na ve Fat ime. Akita je naprosto ve shode s proroctvimi Pisma. Prvni poselstvi, ktere obdrZela sestra Anezka Katsuko Sasagava 6. eervence 1973, bylo vYzvou k modlitbe a k obeti ke slave Otce a za spasu dusi. Druhe poselstvi z 3. srpn a 1973 bylo vYzvou k modlitbe, pokani a hoj nym obetem k obmekeeni Otcova hnevu. -r; Deum 3 . MMX Ve svem pastoraenim dopise, kterY potvrdil udalosti z Aki ty jako nadprirozene, biskup z Niigata rekl : "Po setre nich provadenych az do teto chvfle nem uzeme poprit nadprirozeny charakter serie nevysvetlitelnych ud alosti ohledne sochy Panny uctivane v Akite (dieceze Niigata). Proto schvaluji, aby cela mne sverena dieceze uctivala Matku Bozi z Akity." S ohledem na poselstvi Jeho Excelence rekla: "Co se tYee obsahu obdrzenych poselstvi, zadnym zpusobem neodporuje katolicke nauce ani dobrYm mravum. Kdyz elovek premysli 0 soueasnem stavu sveta, zda se, ze varovani s nim v mnoha bodech koresponduje ." Biskup oznamil, ze si kvuli dulezitosti cele veci a sve odpoved nosti vzal osm let na to, aby vydal tento soud. " Kongre gace pro nauku viry mi v tomto smyslu dala in strukce," rekl biskup, pouze biskup doteene dieceze ma pra vomoc uznat udalost tohoto druhu," "ze Udalosti v Akite byly potvrzeny jednoznaenymi zazraky, z nichz dva byly uvadeny bi skupem v jeho pastoraenim dopise. I kdyz varovani od Nasi Pani z Akity je desive, poselstvi, jak poukazuje bisku p, je v podstate opakova nim poselstvi z Fatimy. Nase Pan i zdurazn ila dulezitost modlitby ruzence a predevsim pi'ijeti vseho od Boha, co muze seslat v prubehu kazdeho dne - jakekoliv tra peni -, a obetovani toho vseho coby nahradu za tol ik hrich u pachanych po celem svete v dnesni dobe. Nase Pani zvlast' upenlive zadala 0 modlitby za biskupy, kneze a duchovni a 0 napravu pred Svatosti oltarni . Nase Pani rekla: "Zabranila Jsem prichodu pohro m tim, ze jsem obetovala Otci spolu se vsemi obetovanymi dusemi, kte re Ho tesi, utrpeni Syna, ktere snasel na KfiZi , Jeho krev a Jeho velmi miluj ici Dusi. Modlitba, pokan( a obeti mo hou utisit hnev Otce." +++ Casto se modli ruze ne c. Jen ja mohu zabran it nestesti. Kdokoliv se svefi mne, bude zachranen. Nase Pani pozadala onu malou nabozenskou komunitu, jiz predavala poselstvi, aby " zila v ehudobe, posveeovala se a modl ila se za nahradu z nevdek a neu d u tolika lidr' . Zjeveni a udalosti v Akite v Japonsku se soustredi okolo metr vysoke soehy Nasi Pani s japonskou tvai'i v kapli Eueharistiekyeh sluzebnie Posvatneho Srdee. Tyto nad prirozene udalosti se take tYkaly sestry Anezky Sasaga va, jedne ze sester v konventu, jimz Nase Pani preda vala sva poselstvi. Sestra byla velmi nemocna, potrebo vala okolo dvaeeti operacf. Kdyz zjeveni zacala, byla ta ki'ka hlueha. Kdyz 12. cervna 1973 otevrela svatosta nek kvuli adoraci Svatosti oltarn!, vyl il o se z nej velmi silne svetlo a vyplnilo celou kapll. To se delo po tri dny. Kdyz se sestra zeptala ostatnieh sester, zda videly neeD neobvykleho, rekly, ze ne. Toto silne svetlo take vychazelo ze svatostanku pri svat ku Tela a Krve Pane. Kdyz 0 tom sestra Sasagava rekla biskupovi z Akity (kterY na ten svatek navstivil konvent), porad il j i, aby to podrzela ve svem srdei. Pri vigili ieh o svatku Nejsvetejsiho Srdee Jezisova tehoz roku se ses tre Sasagava zj evil andel strazn y a pozada l ji, aby se modlila fatimskou desatkovou modlitbu [fatimsky doda tek - " Pane JeifSi, odpus( n,am nase h((chy, uchran nas pekelneho ohne a pi'ived' do nebe vsechny duse, zvlaste ty, ktere tveho milosrdenstv/ nejv(ce potrebu)f." - pozn. prekl.J po kazdem desatku ruzenee. V roee 1973 nebyla ta to mod li tba v Japonsku dosti znama a sestra mela problem s jej im pochopenim, ale sestry se modlitbu za cal y modlit a nynf Je v Japonsku siroee rozsirena . Pri stej ne prilez itosti , kd y se sestre Sasagava zjevil an del strazny, objevila se na jeji leve ruee rana ve tvaru krize a zacala krvaeet. Krvaeeni skoncilo na svatek Ne poskvrneneho srdee Panny Marie. Nasledujicf patek rana krvaeela a prestala krvaeet dalsi den. To pokracovalo mesic. Sestrin strazny andel s nf pozdeji mluvil v kapli. ACkoliv byla taki'ka hlucha , slysela andela rikat: " Nemo dli se jen za sebe, ale za lid v sech narodu. Svet dneska zranuje Nejsvetejsf Srdce Jezisovo tolikerYm hriehem Te Deum 3 . MMX a nevdekem." Pote eo tohle sestra slyse la, uslysela hlas priehazejicf ze soehy v kap li: "Ma deer~, posleeh la jsi me velmi dobre, zrekla ses vseho. Tato hluehota j e pro tebe velkym trapenim. Mej trpelivost, budes uzdravena. Je to zkouska. Mod li e za zadosti ucineni za vseehny lidi. Hodne se modli za Svateho otee, za biskupy a kneze." 6. cervenee 1973 se na prave ruce n.a sose Nasi Pani v kapli objevila krvaeeJicf rana. V dalsieh dneeh tvai' so chy krvacela. Sestrin andel strazny ji rekl : "Tato tekouci krev je vyznamna, Bude prolita za obraceni lidi a jako nahrada za hrichy. K ucte k Nejsvetejsimu Srdci pi'idej uctu k Drahocenne Krvi," Dalsi poselstvi nasledovala. Asi mesic po tom, co sestra Sasagava videla ranu na prave ruce na sose Nasi Pani, sl ysela: " Ma dcero, jestli milujes Naseho Pima, poslouchej me. f'.1 noho lidi na svete zarmu cuje Naseho pana . Zada m 0 duse, ktere Ho utesi a kte re budou cinit odskodneni, Nebesky Otee pi'ipra vuje ve liky trest svetu . Mnohokrat j sem se se svym Synem sna zila zmirnit hnev Otce, Predstavila jsem mu mnoho kaji cfch dusi, ktere (ini odskodneni modlitbami a obet'mi. o to vas zadam. Ctete chudobu. Zijte ehude. Musite dodrzovat sve sliby, ktere jSOU jako ti'i hreby, ktere vas pribijeji ke Krizi . Hreby chudoby, cu dnosti a poslusnosti. " 20. zari 1973 se zacala socha potit od hlavy az k pate . Po tvarfch zacaly stekat slzy. Take byla v kapli cftit velmi prijemna vune. To se stalo mnohokrat v pi'ltomnosti ostatnich vcetne biskupa, Socha plakala celkem stoje denkrat. 13 . rijna 1973 dal Nase Pani sestre Sasagava toto vazne poselstvi: ,,Jak jsem jii rekla, jestlize se lidstvo nebude kat, nebeskY Otec uvali na cely svet velmi vainy trest, trest, jemuz podobny se neudal nikdy predtim. Mnoho lidi zahyne. Casto se modli rOzenec. Jen ja mohu zabranit nestesti. Kdoko liv se sveri mne, bude zachranen." Soeha da l plakala a dalsi poselstvi nasledova la. Prisli poutnici a mo d Iitby m nOhych byly vyslyseny. Pa k byla v roce 1981 skrze primluvu Nasi Pani z Akity zazracne uzdravena Te rezie Con, ktera trpela rakovinou mozku v terminalnim stad iu. Toto uzdraveni bylo dobre zdokumentovano P. Jo sefem Oh ze Soulu z Korej e. +++ Biskup dodal, ze ie t o va zn e va rova ni, i kdyz cl ovek zaroven vnima materskou lasku NasI Pa ni. Ve sve m pos elstvi Nase Pani varuje svet pred vyhlazenim ve lke ca sti lidst va. Rekla: "Pomysleni na zt rat u m no hych dusi me rozesmutnuje." Ve svem pastoracnim dopise Biskup Ito rekl, ze je tezke verit v poselstvi Nasi Pani, ktere Je tak desive, pokud by neexistoval zdrcujici ddkaz, ze je skutecne od Ni. Ale poukazuje na to, ze strasny trest, 0 nemz Nase Pani mluvi, pfijde za podminky ,,jestliie se /ide nebudou kat a nepolepsi se .. ." Biskup dodal, ze je to vazne va rovani, i kdyz clovek zaroven vnima materskou lasku ~~asi Pan!. Ve svem poselstvi Nase Pani varuje svet pred vyhlazenim velke casti lidstva. Rekla: "Pomysleni na ztra tu mnohych dusi me rozesmutnuje." Jak se mame kat a polepsit sel Pokani je " smutek srdce a odpor ke spachanemu hrichu s predsevzetim znova nehresit" (Trident. koncil, sezeni XlV., kap . 4). Kdyz byl spachan smrtelny hi'fch, skutek kajicnosti musi byt ryzi, musi zahrnovat vsechn y spachane smrte lne hrichy, musi pram enit z pohnutky, ktera se vztahuJe na Boha a za hrnuJe nenavist ke hrichu jako neJvetsimu zlu (toto je obecne uceni teologd). Litost Ize povazovat za dokona lou, kdyz vyvstava z Ciste lasky k Bohu, dokonalou litosti je hrich odpusten dokonce pred tim, nez je vYJeven ve svatosti pokani, ackoliv povinnost zpovedi zustava. Jake j sou prevladajici hrichy, ktere dnes na nas svola '/aj i Bozi hnev 1 Vidime hromadne po rusovani prvn ich tfi prikazani desatera. Prvni prikazanf : "Ja Jsem Pan , tvuj Buh, nebudes mit ji ne Bohy. " V souhrnu naleza me v Ka techismu tridentskeho koncilu , katechismu papeze sv. Pia X. a v Bal timorskem katech ismu, ze prvn i pi'ik3 zani zakazuje modlarstvi, poveru, spiritism us, pokouseni Boha, svatokradez a hi'ichy proti vife skrze apostazi, he rezi, Ihostej nost a ucast na nekatolickych bohosl uzbach' To je vskutku mocne svedectvi proti soucasne ekume l icke pra xi, kte ra pron ikla Cirkvi a znetvorila ji od dob II. vatikan skeho koncilu. Druhe prikazani zakaz je bran i j mena Boziho nadarmo (rouh ani). Katechismus triden tskeho koncilu ohledne pristupu k druhemu prikazani UCl, ze ti , kdo podporuji herezi a " prekrucuji Pismo svate v Jeho ryzim a pravem vyznamu ," jsou vinni hrichy proti druhemu pfi kazani. Proto ti, kdo prekrucLiJi poselstv i Pisma, j menovite pro t esta nti, jsou v objektivnim ra du vinni timto hrichem, protoze toto prekrucovani Pisma svateho Je neuctou k posvatnemu slovu Bozimu. neti prikazan i pojednava 0 sveceni svatecniho dne. Kazdemu je jasne, ze ned ele se stala dnem obchodu jako vsedni dn y. Vidime lidi bezdu vodne tezce pracuj ici, otevrene obch ody a zakazniky nakupujici bez ohledu na treti prikazani, ktere striktne za!<azuje praci , Jez neni ne zbytna , a obchodovani v nede:i . Pate prikazani: " NezabiJes." Tohoto prikazan i se ocividne nedba pri zabij eni 3 500 deti pri umelem potratu kazd y den, pricemz se najde Jen ve lmi ma lo tech, kteri delaj i vse, aby toto lidske krveproliti skoncili . Ted' prichazime k sestemu prikazani, jehoz porusovani zapricinuje, ze do pekla jde vice dusi nez kvuli kteremu kol iv jinemu pfikazani desatcra. Provineni proti sestemu prikazani se deje temito zpLisoby : smilstvem, homosex u alitou nebo sodomi i [Rim 1, 27; 2 Petr 2, 6; Juda 1, 7], oddelenim manzelu ("rozvodem"), ktere mnohokrat ve de k cizolozstvi, zvlaste kdyz se jeden z manzelu zn ovu ozen! [Marek 10, 11-12; Mat 19, 6; 1 Kor 7, 10-11]. Seste prikazani vidime desive porusovane nestoudnym oblekan im . Zdrzenlivost a Ci stota prakticky z na si spo lecn osti vymizely [1 Tim 2,9-10]. Blizici se trest mlJze bYt odvracen, Jestlize se dost Iidi bude denne mod li t ruzenec a cin it pokani, 0 ktere Nase Pani zadala ve Fatime v roce 191 7 Modlitba z Akity NejsviitiHsi 5rdce JeZisovo skutecne pfltomne v Nej sve tejs/5va tosti, zasvecuji Ti sve telo a dusi, aby byly zcela sJednoeene s Tvym 5rdeem, abetavanym v kaidem okamziku na vseeh oltafleh sveta a vzdavajicim chwi lu Otei a pros/dm 0 pfiehod Jeho Kralovstvi. Prosim, pi'ijmi me jako pokornou abet'. PouZivej me podle svt? vule ke slave Otcove a ke spase dusi. NejsvetejSi Matko BoZi, mkdy nedovol, abyeh byla addi!/ena od Tveho Boiskeh o 5yna . Proslm Te, bran me a oehranuj me Ja ko SVI? d/te. Amen. Pfevzato a prelozeno z Our Lady of the Rosary Library Pfeklad wvwvendee.cz . Jako lIus race byly pOUZlty fotografJe z klaster v Ak ite Te Deum 3 . MMX A kit a