Současný stav v odrůdové skladbě a dalšÍ rozvoi

P RÚMYsL
K VA sNÝ
roč.36/1990- číslo8-9
232
norrrqecrrri cBoůcTB [ITaMMoB n[BHb|x 4poxxreů u yT[J|r'.
3aquq aM[HoK[cJror oxMeJreHHoro cycJra. Knac. npyu., 36,
1990, Nq 8-9, mp. 225-232.
changes of technological conditions. The individual
straÍns have different ability for an adaptation to operation conditions, different sensitivity to changes of the
Wort conCentration, temperature of Íermentation and
changes of the volume of a fermentation medium. The
physiology of the Strains 8et Ývorse durin8 theÍr in.
dustrial app]icatíons'These physÍological changes correlate well with changes of the rate and quantity of tlre
sroup A of amino acÍds utÍlizatÍon (threonine, serine'
]eucine and lysine]. Therefore, this determination ís one
of the meihods for the strain evaluation.
pa6ore
ucnbITaHI4e IIrraMMoB trl{BHbtx
B Hacrotureti
npoBoÁI,Ulocb Ha oonoBe naóoparopunx
tpeprueuÁpoxxeli
raquů c IuTaMMaMI{' pa3MHoxeHHbIMI{ I,I3 Ko"'IJIerW,u \4ccJIeÁoBaTeJIbcKoro I,ÍHcTIlTyTano ilpol{3BoÁcTBy nI4Ba u co.
(No 2, 9' 96, 7 u t2) 14 c oÁnHaKoBbIMll
no1a fl.para
IuTaMMaMI{' o16zparoIr.tlt,tl'lt.icq13 npoIl3BoÁcTBa n'iBoBapeuHoto 3aBoAa nocJle nepBoll-rperleů
HacanKv IIl|u v
nocne urecroň. Ilpono4I,rnacb oI]eHKa I.i3MeHeH}1IlcKopocTII
cópoxeu.llx gKcTpaKTa' n odpasonannu 6uoruaccu, cnoco6.
Basařová, G. - Čižková, H. - Kevilay, A. - Pavelcová, D. .
HocTI.] ocaxÁeHHfl' BblÁe''IeHI,I]Il
ÁByoKI{cH y|JlepoÁa' Ir3Me- Masák, l.: Bedeutung und Methoden der Testung der
..ueur.rr}
pH |t yTtr'n3alil4ll aMI.IHoKI{cJToT.
3ror cnocoó o[eg.
Brauereihefenstámme in der moÍlernen Bierfabrikation.
KI' ÁaeT Bo3MoxuocTb 6onee dnugxo onpeÁeJlllTb c,ra6untI. Teil. Stabilitát der physiologischen und technolo.
qyBcTBI,ÍTe"'IbHocTb
HocTb TIInoBbIx cgořIcrg IIITaMMoB I-1I4x
gischen Eigenschaften der Stámme der Brauereihefen
K u3MeHeHIl'M TexHono|ilqecxux ycnonnů. Euno 4oxasaHo,
und Utilisation der Aminosáuren der Wiirze. Kvas. prům.
qTo oTÁeJlbHble IuTaMMbI oTJlIlqa}oTc'I pasHoItr cnocoónoc36, 1990,Nr. 8-9, S. 225-232.
Tb}o K aÁanTI,IpoBaHl,rrc B 3Kcn"TyaTaIlI,IoHHbIx ycJ'IoBI4'Ix'
qyBcTB],rTeJIbHocTblo c ToqKI,í 3peHn'I TunoBblx
pasuoů
In dieser Arbeit Wurde die Testung der Hefestámme
cnoůcrs K I,I3MeHeHI'ÍflM
KoHIIeHTpaul,tt{oxMeJteHHbIx cyced'I' aufgrund von Laborfermentationen mit vermehrten stámTeMnopaTypbl ópoxenun
II K I]3MeHeHnu oóterraa 6po4znlmen aus der Sammlung des Forschunssinstituts fúr
uoř cpe1r,r. flpex.qe Bce|o noÁTBepÁv"'Iacb u pa3Hafi cTeBrauereí und Málzerei in Prag (Nr.2' 9' 96' 7 und 12)
neHb yxyÁIileHfifi
TexHoJIorrl,Íqecxllx csoůcrs
oTÁe'lbHblx
und den gleichen stámmen, die aus den BrauereÍbetrie.
IuTaMMoB B saBucIIMocTl{ oT KoJII{qecTBa HacaÁoK B gKcben nach erstem bis dritten oder auch sechstem Ann,'IyaTaulal'.
tr,IsN,IeHeHuq Qlrsz onoruuecxoro
cocToíHI.I'I
setzen genommen wurden. Es wurden die Anderungen
uITaMMoB' oTpaxarcul,ÍecÍ B yxyÁileHl,ll.I TexHoJlo|uqec.
in der Geschwindigkeit der Vergárun8 des Extrakts, in
xl,tx cnoňctn, HaxoÁ'Tc'I B TecHoř KoppeJl'quu c r,I3MeHe- der Bildung der Biomasse, in der SedimentationsfáhigHltaMu cKopocTI,I IZ cTeneHr4 yT!1ltr3aI\'rri4 aMI.rHOKucJIoT keit, Ín der Koh1endíoxid-Entwlck1ung,pH-Anderun8en
fpynnbr A, r. e. TpeoHI.rHa,cepilHa, Jreyur4na Ir nzsfiHa. nound Aminosáuren.Utilisation aussewertet. Diese Methode
oToMy MoxHo 3To onpeÁeJ'IeHHe peKoMeHÁoBaTb KaK Áoder Bewertun8 der Stámme ermiglicht die stabi]Ítát der
no'TbHIlTeJIbHbIžIr,teroÁ npl{ oqeHKe IIITaMMoB.
Typeneigenschaften der Stámme und Íhre EmpfíndlichBasařová, G. - Čížková, H. - Kevilay, A. - Pavelcová, D. Masák, f.: Significance
and Methods for Tests of Brewing
Yeast Strains in Modern Beer Production.
Part 1. Stabllity of Physiological
and Technological
Properties
of
Brewing Yeast Strains and Amino Acids Utilization
from
Wort. Kvas. prt1m. 38, 1990, No. 8-9, pp. 225-232.
The yeast straÍns were tested in laboratory fermentations. The following
strains were used: the strains from
th e C o l l e c ti o n of t h e Resea rc h In st it u t e of Bre wing and
a n d 121 a n d the same
M a l ti n g P r a g u e ( N o.2,9,96,7
after
their
first,
and
brewery
taken
from
strains
third or sixth app]icatÍons. Chan8es Ín the rates of ex'
seíiimentation
biomass production,
tract fermentation,
ability, carbon dioxÍde evolution, pH of the medíum and
were determÍned. Thís manner
amino acids utilization
of the straÍn description permÍts to specifity the stability
of the straín propert.Íes as well as their sensitivÍty to
keit gegeniiber den Veránderun8en der technolo8ischen
Bedingungen náher zu spezifizÍeren.Es wurde bewiesen,
daB die einzelnen Stámme eine unterschÍedliche Adaptationsfáhigkeit auf die Betríebsbedingungen und eine
unterschiedliche EmpfindlÍchkeit vom Standpunkt der
TypeneÍgenschaften auf die Anderungen der \ďiirzekon.
zentration, der Gárungstemperatur und des Gármedium.
volumens besitzen. Die Versuche bestáti8ten vor allem
auch das verschiedene MaB der Verschlechterung der
technologischen Eigenschaften der einzelnen stámme
in Abhiingígkeit von der Anzahl der FÍihrungen im Be.
trieb. Die Anderungen des physiologischen Zustands der
Staimme, der sich durch die Verschlechterung der techaologischen Eigenschaften merkbar macht, stehen in
enger Korrelation zu den Anderungen der GeschwindiSkeÍt und des Ausmasses der Utilisation der Aminosáuren der Gruppe A' d'h. des Threoníns, Serins, Leucins
und Lysins. Deshalb kann diese Bestimmung als eine
Ergiinzungsmethode bei der Beurteilung der stámme
empfohlen werden.
Současnýstav v odrůdovéskladbě a dalšÍrozvoi výroby
sladovnického
iečmene ve světě
664.786.86
Člen lkorespondent ČsAV Prof. Irrg. JAROSLAV LEKEŠ, DrSc., Výzkumirý a šlechtitelský ústav obilrrář.
ský' KroměříŽ
Klíčová s|ovai Íečmen,slad' odrůdy, ekonomika
Světová produkce ječmene se v poválečnémobdobÍ díky nejen vÍce neŽ dvojnásobně vyššímsklizňovým plochám, a]e hlavně vlivem vyšší Íntenzifikace výroby vice než ztrojnásobila.
Světový výstav pÍva dosáhl za totéŽobdobÍtéměř
čtyřnásobku. Podíl ječmene přÍpadajícÍz jeho cel.
kové produkce na výrobu sladu však vzrostl jen
nepatrně _ z 8,2 na 9,1 0/o.
Přes významný šlechtitelský pokrok v tvorbě
produktivních vysoce jakostních odrůd zcela nové
pěstitelkoncepce, v aptikaci nových ÍntenzÍvnÍch
ských systémůa výši úplně nových vkladů do výroby sladovnÍckéhoječmenese jeho výroba zvláště
v zemích tradičně vyspělého pěstovánÍ, jako jsou
sRN, ČSFR č ÍND R, ale i j inde, o bč as do s táv á d o
sloŽitých obtíŽi.
KV A ,S NÝ
PRÚM YsL
roč. 36/1990 číslo B.9
Příčin je řoda, at jÍž v materiálně-technické,
technologické či ekonomické sféře. Všechny jsou
však za určÍtýchpředpokladů v konkrétních pod.
mínkách řešitelné.
Výroba vysoce jakostního sladovnického ječmene a zvláště sladu je i přes značný pokles světo.
vých cen za zemědělské suroviny efektivní. Dokazují to údaje nejen z našich předních zemědě]ských podniků, ale i ze sousední SRN, kde cenový
rozdíl mezi sladovnickým a krmným ječmenemči'
nil pro západoněmeckého zemědělce v posledních
10 letech v závislosti na ročníku 4,5 až 7 DM za
100lkg sladovnického ječmene.obdobně je tomu
v NDR a v dalších sbátech.
oDRÚDovÁ SKLADBA JARI\IÍHoA ozIMÉHo JEČIVIENE z LET 1986 AŽ 1gBB, PoMĚR' JEJrcH Ptoc;{
A zvtÁŠTNosTI vE vÝRoBE sLADovNIcKÉtIo
JEČMENE
Sladovnický iečmen v Evropě [1, 2]
FrancÍe je největším světovým vývozcem sladu.
Výrobu jarnÍho s]adovnÍckéhoječmene Zabezpečo'
vala v roce 1988 na ploše 553'5 tis. ha v tomto rozhodujícÍm odrůdovém zastoupení: Trumpf 35 0/o,
Menuet 20 0/0, IJatascha 13 0/0, Aramir 7 0/0, Golf
5 o/0.
U ozimého ječmene z plochy 1,337 mil. ha byly
nejrozšířenějšímiodrůdamÍPlaísant - 320/o, Sonja - 10 0/0,Barberouse -. 9 %, Flamenco - 7 0/0,
M ag i e a E xpr e ss p o 5 %.
Velká Britóníe méIa u jarního ječmene z plochy
1,021 mil. ha toto odrůdovézastoupení: Blenheim
220/0, Trumpt 200/0,Atem B 0/0,Klaxon 6 0/0, Cornické a Arena po 50/o.Z ozimého ječmene,jenŽ se
pěstoval na ploše pouze 85,6 tis. ha, byly nejrozšířenějšímiodrůdami Igri 21 0/o,Magie 19 %' Marinka 13 % , P anda 1 0 %, T a re n t, Pl a i s a n t a H alcyon mezi g aŽ 7 D/o.
Irsko má relativně značné zastoupení jarního
ječmene - 241 tis. ha. Rozhodujícíodrůdouje Grit
36 0/0a Digger 26 0/o,dále-následují Trumpf, Escort
a Blenheim po 8 0/o.ozimý ječmen se pěstuje na
ploše jen 25 tis. ha. NejvětšÍplochy mají odrůdy
Panda 46 70, Magie 320/o a Jennifer 19 0/0.
Dánsko, jež má stále největšíplochy jarního ječm en e v západní E v ro p ě ( 1 ' 1 .2 0m i l . h a ) , m ě l o to to
odrůdovézastoupení: Grit 23 0/o,A|l's t7 0/o, Sewa
11 %, Trumpf 9 0/0,Klaxon 6 0./0,Golf a Corgi po
50/o.ozimý ječmen se pěstoval na ploše pouze
44 tis. ha. Zd'e měly největší zastoupení odrťrdy
Marinka 40 %, Andrea 18 0/oa Ermo 15 %.
SR/V pěstovala jarní ječmen na p]oše 727 tis. ha
v tomto odrůdovémsložení:Alexis 25 o/o,Go|f 15 0/o,
Apex 11 %, Arena a Alrra po I 0/oa Klaxon 5 0/0.
ozimý ječmen dosáhl plochy 1,114 mil. ha. Zďe
byly nejrozšÍřenějšími odrůdy Tapir 14 7o, Igri
11 %, Mammut 1l- 70, Andrea a Catinka po g %,
Corona B %, Sonja 6 a/oa Marinka 5 0/o.SRN mívá
v zabezpečovánídostatečnéhomnožstvíjakostního
slad ovn i cké ho je č m e n e v n ě k t e r ý c h l e t e c h u r č ité
problémy.
Západoněmecké pivovarské kruhy
povaŽují
233
750 tis. ha osevních ploch sladovnického ječmene
za příIiš úzkou základnu pro zásobování sladoven
a pivo var ův SRN [3]. Např í klad v r o ce 1983 mo hli
západoněmečtísladaři pokrýt z tuzemsképrodukce
jen polovinu aŽ dvé třetÍny předchozích kontraktů.
Dr' Weyermann, vedoucí referátu obÍlovin spolkového ministerstva výŽivy SRN, soudí,Že jen přes
zdroj pěstitelských smluv mohou sladovny docílit
Žádané optimalizace odrůd a pěstitelské kontÍnuity
j eč mene.
Skluz na cenově příznivějšíkompromisní ječme.
ny považujeza nejhoršísluŽbu, kterou by bylo moŽno poskytnout němeikým sladovnám a pivovarům.
Rakousko pěstovalo jarní ječmenna ploše 213 tis.
ha v této odrůdovéskladbě: Atem 15 %, Berta a
Apex po 13 0/0, Carina ll 0/0, Aramir, Carmen a
Adele mezi 7 aŽ 50/o. ozimý ječmen zaujímal plo.
chu 81 tis. ha. NejrozšířenějšÍbyly odrůdy: Igri
30 0/o,Judith 10 0/o,Rachel, Romy, Rebeklia, VÍola,
Aida, Sonja mezi B až 5 0/o.
pěstovalo jarní ječmen na ploše
Maďarsko
100 tis' ha. AbsolutnÍ osevní plochy zaujímajÍnaše
odrůdy opál, Rubín a Mars, každá po 250/o. Dále
následuje Fatran t0 0/oa orbit 5.0/o.ozimý ječmen
se pěstoval na ploše 190 tis. ha, kde rozhodující
plochu 50 % měla odrůda KompoltÍ Korai. Dále se
pěstovaly na 20 0/oKompolti 4 a 'po 10 0/o plochy
zaujímaly odrůdy Rachel a Igri.
Ze skandÍnávských zemí kromě jÍŽ uváděného
Dánska jsou velké osevní plochy jarnÍho ječmene
dosahovány ve Švédskua Finsku. Je nutno dodat,
že v obou těchto zemích se ozimý ječmen pro ne.
pÍiznivé klimatÍcké podmínky na většině území
států nepěstuje.
Suédsko pěstovalo V roce 1988 jarní ječmen na
ploše 540 tis. ha v tomto odrůdovém zastoupení:
Golf 29 %, Pernilla a Lina po 730/0,Metta 12 0/0,
Ida 10 o/oa Roland 6 o/0.
Finsko na ploše 683 tis. ha jarního ječmenepěs.
tovalo tyto odrůdy: Arra 2B.0/o,Kustaa 14 0/o,Agne.
ta 9 % , P o kko I % a H j A -613 5o /0.
Norsko rovněŽ pěstuje jen jarnÍ ječmen,a to na
ploše 174 tis. ha se zastoupením dvou odrůd
Pernilla a Bamse po 50 o/oosevních ploch.
Z jihoevropských států EHS má významné plociry ječmene Španélsko.V roce 1988 pěstovalo jarní ječmen na ploše 1,840 mil. ha a ozimý ječmen
dokonce na ploše 2,336 mil' ha. RozhodujÍcíodrů.
dová skladba jarního ječmene: Beka 20 0/o, Kym
11 %, Hassan 10 0/0,Paltas 9 0/oa TunionT 0/0.Zozimého ječmene byly nejrozšířenějšíoclrťtdyAlbacete 30 0/0,H. Grignon 15 0/0,Barbarossa 11 0/0,Alpha
a Dobia po 9 7o a Plaisant 5 %.
V sousedním Portugalsku, jeŽ pěstuje pouze jarnÍ ječmen na ploše 84 tis. ha, byly nejrozšířenější
odrůdy Beka 41 %, Ribeka 22 0/o,Catína 19 %, Ta.
gide 14 o/0.
Holandsko je významným světovým producentem
piva. RovněŽ zde sid|í známý pivovarský a sladovnický výzkumný ústav NIBEM, který dlouhodobě
plnÍ roli určitéhogestora západoevropské pivovarské konvence EBC. osevní plochy jarního ječmene
K vA sNÝ
P RUMYsL
roč.36/1990- čís]o8.9
234
má však len nepatrné - 56 tis. ha při pěstování llprodukci 10,2 mil. t' ozimý ječmen měl vce]ku ne.
patrný význam; osevní plochy činily jen 100 tis.
3 rozhodujícÍchodrůd: Prisma 33 %, Apex 240/o a
Trumpf 23,0/o.ozímý ječmen se pěstuje na ploše l ha při celkové produkci 100 tis. t.
je n 6 t i s . h a.
V roce 1988 se pěstoval ječmen již na ploše asi
30
mil. ha při průměrném výnosu 7,57 t 'tra-l a
Betgie má ještě niŽšíplochy jarního ječmenecelkové produkci 47 m1|. t. ozimý ječmen z toho
jen 18 tis. ha. Rozhodujícímiodrůdami jsou Atem
zaznamenal plochu asi 1 mÍl. ha. Nejrozšířenějšími
29 %, Natascha 77 % a Kym 120/o. ozimý ječmen
dvouřadými jarními odrůdami jsou: Doněckij B a
je však podstatně rozšířenější,pěstuje se na ploše
Doněckij - pěstujícíse na více neŽ Il4 osevních
102 tis. ha. NejrozšířenějšÍjsou odrůdy Express
ploch, dále násiedují Medikum 895 a oděsskij 36.
31 %, Corona 270/0,Tauro 14 %, Franka a Hasso
V
SSSR je lokáIně rajónováno více než 50 odrůd.
0/o
po g
z celkových jeho ploch.
Z ana|ýzy odrůdovéskladby sladovnického ječV l/DR se ozimý ječmen v Ietech 1986-1988 pě- mene v z ápado evr o pskýchstátech (tab.1) vyp lý v á'
stoval na 549 tis. ha při průměrných výnosech
odrůd'ysladounickéhoiečmene
4,85 t . ha-l a celkové produkci 2,665 mil. t. Nej- Tab' 7. Nei|ozši.reněiŠi
rozšířenějšíodrůdy jsou Borwina a Erfa' Jarní ječ- U zl'padníEuropě D letech 1986-1988
men Se pěstuje na ploše 339 tis. ha při průměrném odrůda
Země
skltz.
Genea|osický původ
Rok a
pěstování
zemé
Plocha
výnosu 4,27 t . ha-1 a celkové produkci 1,428mil. t'
vyšlech.
{tis.ha)
Například v letech 1981-1985 se z roční hrubé
a !986
těni
-1988
produkce 1,640 mÍl. t docílené na ploše 401 tis.
ha př Í výno s u 4 ,0 9 t. h a - l v y k o u p i l o k výr o bě
Diamant X řada
1972 NDR
sladu 673 tis. t, tj. 41 0/,0.Z ploch jarního ječ- trumpf \ 615 B, D, DK, F,
G B , I R, N L
od r ů d
mene je 18 aŽ 15 0/ooséváno krmnými odrůdamÍ.
376 E, P
Beka
1954 F
Bethge XUI X Kneifel
V roce 1987 sortiment jarního ječmene tvořilo
\
G ol Í
287 D, Dr(, F, GB,
19s2 cB
ÍATmelle x Lud) x
14 odrůd a 6 odrůdových směsí. Čisté odrůdy se
cH, N L, S
X Luke
V 231 DK, tR, NL
GIit
1979 NDR
IHaitmersleben. kmevysévaly na 33 0/oa odrůdovésměsi na 67 0/oploch
ny) x KM 480/68
jarního ječmene' Z odrťtdbyla nejrozšířenějšíSaz Derenbuřg
lome 28 0/oa z odrůdových směsí Comi 25 0/oa Ami
Menuet \ zro E, r, NL
198: Nl,
[{L 92 X Minerval X
0/o
jarního
ječmene.
20
z celkových osevnÍch ploch
x Émir] x zephyr
IacobÍ.[4] uvádí, Že pro stabÍInízásobování všech
požadavků sladovnického průmyslu NDR je třeba
nakoupit 700 tÍs. t sladovnického ječmene.
Ana|ýza produkce z dřívějšího období ukázala,
Že od roku t974 aŽ do roku 1984 bylo jen třÍkrát
moŽno splnÍt plán nákupu ječmene jako sladovnic.
kého. Dochází k závětu' Že musí být zastaven po.
kles sklizňových ploch, který během uplynulých
|et z vice než 4o0 tÍs. ha klesl na 340 tis. ha.
PěstovánÍ jakostního sladovnického ječmene je
pro zemědělství NDR velmi výhodné. Zisk je téměř dvojnásobný neŽ při pěstování krmného ječmene.
Polsko pěstovalo v roce 1988 ječmen na ploše
1,250 mil. ha při průměrných výnosech 3,04 t . ha-1
a celkové produkci 3,804 mil. t. ozimý ječmen má
pro Polsko nepatrný význam. Pěstoval se na 1 %
z celkové plochy obilovin na ploše asi 80 tis. ha.
NejrozšířenějšímiodrůdamÍbyly Goplaíski 27,5 0/o,
Popiel 270/o a Erfa 38 0/o(rok sklizně 1.985).Jarní
ječmen má podstatně vyššÍosevní plochy. Největší
plochy měIy odrůdy Grit, Diva, Havila, Ars, Koru
a Aramir. Z československých odrůd se rozšiřu'ie
Krystal.
SSSR osévá jarnÍm ječmenemnejvětšíplochy ve
světě. K tak značnémurozšíření ploch postupně
docházelo před 15 aŽ 20 lety, kdy se jeho plochy
rozmÍstovaly do stepních oblastÍ Střední Asie a na
Sibiř, hlavně na úkor jarnÍ pšenice. Ta v extrémních teplotách, sráŽkových a vegetačníchpodmínkách často nedozrávala a neposkvtovala stabilnějšívýnosy.
SSSR v předválečných letech [1936-1940J pěs.
toval jarní ječmen na ploše 9,3 mil. ha přÍ celkové
AIEM
\
2OB
A, B, GB, NL
Ílassan
\
188
E
Klaxon
Kym
Pauas
Aura
\
7
\
\
lsz
tzs
roo
156
DK, cB, IR
a, B, E, cB
r
D, r
Pernilla
\
131
s, sF, N
rda
\
121
D K , N , s, sE
Lina
\
u3
Dx, rR, s
carina
\
105
A, D, I, P
244.
lst.
tsv
tsz.
2 6 .,
cB, IR
sr
m
n
Í)
Blenheimy'
/
AÍřa
y'
A:lis
Alexis
V
_
Xořá|
vysvě tl i vky:
[[L s2 x Mi n e řva) x
X Emirl X Zephyr
Delta x {Atie x
x Kenia x aÍab.
f or myl
RPB 16.71 X Nackta
Geortie x Hanna
x.mutace z Bonusu
(8. t^/isa x carlsberg)
x z. st. X vtUal
(Birgitta X Maril X
X cunilla
(Monte cristo x AŤla)
X Tellus
Lofa X [A 6544 X
X lMari X Multanll
Union X {tO Wv X
X volla)
TŤumpf x Etmont
Eiřlbecks IlI x Haisa
Trumpl X Rosie
Breuns 1622 x Trumpl
Hana X I(carlsbeřg x
x F. u .l x Al sa x
x (Če l e ch ovi cký x
x r 2 5 )l
19s 0 N L
1969 Nf,
1985 GB
1979 GB
1961 S
1975 D
1981 S
1979 s
1984 S
1971 D
1987 GB
1960 D
1986 DK
1986 D
1978 čsFB
y' vz e stu p . * ste jn á úr ove ň
\p okl e s,
- úd aje z a r ok 1 9 8 8 , -. p r ů mě r 1 9 8 7 -1 9 8 8
B e l tie ' D z e mě p ě Stován í : A _ Rakou sko, B F r a n c ie ,
Š p an ě l sko, F D án sko, E sRN , D K I I t á lie ,
Š
vý
caI
sko,
B
r
i
tán
i
e
.
cH
GB ve l ká
-P or tu g al sk o , S I R_ -. I r sko, N N or sko, P svéd sko. sF - Fi n Sko
Že tradičně vysoké osevnÍ plochy si dlouhodobě
podržujÍdvě středoevropské vysoce jakostní odrů.
dy - Trumpf Idiamantový analog J vyšIechtěný
v NDR a známá odrůda Beka, která vznikla na bázi
plno z r nné ho K neiflo va j eč mene (o pavskýJ . Většina uváděných nejrozšířenějšíchodrůd má ve své
genealogii nepřímo hanácké analogy, a proto se
vesměs vyznačuje i dobrou sladovnickou hodnotou'
KVA .sNÝ
PRÚM YsL
roč' 36/]-990_ číslo 8.9
235
I u nejrozšÍře.nějších
západoevropských sladovnicVýznamné změny ve struktuře pěstování ozimého
kých odrůd dochází k jejich rychlé obměně, jak
dvouřadéhoa vÍceřadéhoječmenea jarního sladov.
to dokumentují i uváděné údaje. Z českosloven- nického ječmene velmi váŽně postavily v někte.
ských odrůd se ve státech EHS pěstuje pouze odrů- rých státech EHS při nákupu poŽadavek odrůdové
pravosti a odrůdovéčistoty. Zv|ášt do popředí tato
da Korál na menšíchplochách v SRN, i kdyŽ v loň.
ském roce byly licenčně prodány další čs. odrůdy. otázka vstoupila v západoněmeckém sladovnickém
Z ozímého ječmene je v zemích EHS nejvýznač- průmyslu. Například předseda západoněmeckého
svazu sladovnického průmyslu IWeyermann, 1983]
nějšÍsladovnickou odrůdou Plaisant'
Vývoj dynamiky ploch a produkce jarního a ozi. uvádí, Že odrůdová problematika ječmenese dosta.
mého ječmene ve vybraných středoevropských a
la použitímelektroforézy do zcela nového svěila'
západoevropských státech, tradičnÍcha důleŽitých Tato analytická metoda poskytuje možnost tozprodnucentechsladovnického ječmene,doznal v prů- poznat příměsi ozimého ječmenea dlouhodobě při.
běhu pos l e dn í ch13 l e t v ý z n a m n ý c h z m ě n ( ta b .2). spívá k dodrŽování omezení, týkajícího se nabÍdky
jen nejlepších kvalitnÍch odrůd sladovnického ječmene.
I kdyŽ tato metoda má ještě určiténedostat.
ječmen
Tab, 2 ozimý a iarní
ue uybraných europských
státech(plochy _ produkce)
ky co do absolutní přesnosti, příIišmalé analytické
kapacity a dlouhého trvání jednotlivých ana|ýz Podíl
z Íaa i ze strany pěstitelské a skladovací struktury
Ítelro
v SRN nejsou moŽná Žádná stoprocentní řešení iečmene
ozimý ieěmen
Jarní lečmen na
celkoje moŽno povaŽovat její vyuŽÍvánÍza skuiečný popro.
vé
dukci
krok.
ozim.
Známý sladovnický odbornÍk z NDR lacobi 14]
ž;
ž;
t:
i.r
2 ř.
E
.
E
=a
=a
má však na masové uplatňování této metody při
:É
! '?
ř5
P .? ntene
(q'eĎ.
bt
nákupu sladovnÍckého ječmene poněkud odlišný
názor. UvádÍ: ,,S vyuŽitím elektroforézy pro dife.
západoevropské státy
9J
renciaci odrůd je obzvláště v západních zemÍch
Francie
619
243íJ
I
1375
77iO
II
+227n
+ 163
-2630
-961
o Ž ivo ván po j em,,o dr ů do vá č isto ta.. slado vnické h o
4260
51
velká Británi(
I
932
5200
952
II
+470
+2900
-2080
-Sl7
iečmene a je podporován i cenovým zvýhodněním.
2ó
47AO
Dánsko
I
56
262
tg25
To má samozřejmě smysl jen tehdy' kdyŽ se mí.
II
+ 54
+ 250
-524
-1180
chají odrůdy se zcela rozdílnými sladovacími vlast.
středoevŤopské státy
4á
2A20
1193
6370
679
SR N
T
nostmi, takŽe tím vznikají sladovníkovi a sládkovi
II
+2Íl2
+ 1820
-380
-21g
0
většÍ těŽkosti. Současně obhajuje tvorbu syntetic.
t4g
!428
NDR
I
2665
339
+2
+ 379
II
-8
-91
kých směsí u odrůd, doposud povolených v NDR,
15
923
Rakousko
I
80
355
226
II
+ 37
+ 190
-240
-A2
kde nebyly zjištěny takové nevýhody ze směsí.
0
25AO
Č sr R
20s
920
615
I
SmÍchávání odrůd jiŽ z objektivních technologic.
II
+L74
+ 800 -260
-690
kých kritérií současnéhovýkupu, skladovánÍ a příln rf|mě r
Ip f
1q A A - í o A A
pravy rozdílných odrůd jsou již léta pravidlem.
tI - r o zdíly v e s ro v ná ní s o let 1976- 80
Pro tvorbu plně hodnotných obchodních partií
Tyto změny, jež by|y způsobenyvysokými rozdíly ve byly doposud rozhodujícÍ podíl hrubého proteinu,
výnosu mezi ozimým a jarnÍm ječmenem,významně
podíl zrna nad sítem 2,5 mm a klÍčivostvčetně
ovlivnily produkci obou 1'menovanýchplodin. Ve
dalších kvalitativních znaků.
všech západoevropských státech včetně SRN došlo
PřílÍšnýpoŽadavek odrůdového rozdělování by
ke značnémunárůstu osevních ploch ozÍméhoječ- technickoorganizační náklad nepřijatelně zvýšil.
mene a k velkému poklesu osevnÍchploch jarnÍho A kromě toho by to ani objektivně nebylo moŽno
ječmene.Tato skutečnost,byt i ne tak významně, realizovat při nákupu ve většině zeměděIských
Se projevovala i ve většině středoevropských stá- podniků.
tů' Vlivem těchto opatření prudce poklesla produk.
Z fytosanitárního hlediska povaŽuje za správné
ce jarního ječmene ve Francii, Velké Británii a
rozhodnutí ke zvýšenÍvýnosové stability jarního
Dánsku. Menší pokles produkce jarního ječmene je ječmene zavádět od roku 1985 setÍ polyrezistent.
zaznamenán téŽ v SRN, Čsr'n a Rakousku. Většina ních čtyřodrůdovýchaŽ pětiodrůdových směsí ši.
uváděných států mimo ČsFR a NDR zařadila do roce do praxe a omezÍt rostoucí infekčnÍ tlak na
struktury rostlinné výroby téŽ pěstování dvouřadé. jednotlivou odrůdu a lépe vyuŽít jejich výnosový
po tencÍ ál...
ho ozimého ječmene. Proto v celkové produkci
dvouřadého ječmene
var. nutans Ijarního,
i ozimóho] zaujímá dvouřadý ozÍmý ječmen ve
Sladovnický iečmen v zámořÍ
francouzském, britském i západoněmeckém ječmerrářství podíl od 45 do 55 %, v dánském 25 0/o a
ý Austrd.Iii největší část produkce ječmene přiv rakouském 15 0/o.Tento stav se v těchto státech padá na dva pobřeŽní státy: IíŽní Austrálii asi
významně promÍtá při nákupu suroviny pro sla.
25 %, Queensland 20 % a ostrov TasmániÍ 280/o.
dovnÍcký průmysl a má nemalý vliv na jakost vy- Austrálie v letech 1984-1988 produkovala ročně
ráběnéhosladu.
v průměru 376 tis. t sladu na export a 232 tis. t pro
Přesto však řada zemí EHS, hlavně Francie, Veltuzemskou spotřebu. Kromě toho se 3'277 mil'. t
ječmene, tj. 7L,8 0/oz jelirocelkové produkce expor.
ká Británie a Dánsko, vlivem vysoké pěstební intenzity mívá určitý přebytek v produkcÍ zrna dvou- tovalo přÍmo a asi 10,4 0,/oslouŽilo k tuzemským
řadých ječmenů.
krmnÝm účelům.
@ Ao
236
K vA sNÝ
P RÚMYsL
ro'č.36/1990- čísloB-9
aby se při sypání, které v USA obsahuje 30 0/oi více
Export australského ječmene a sladu směřoval
surogátů docílilo.většíhovýtěŽku při scezování.
hlavně do Japonska, Čínskélidové republiky, do
Ve Středozápadu Ipatří sem Severní a JiŽní Da.
Saudské Aťábie, Peru a na Tchaj-wan.
Produkce australského sladovnického ječmene kota a MinnesotaJ patřÍ k rozšířeným šestiřadým
odrůdám Azure, Glenn, Larker, Manker, Morex,
byla vesměs tradičně za|ožena na odrůdě Prior
Robust.
jeho
původuJ
a
analozích.
V.současIanglického
Z dvouřadých sladovnických odrůcl se v USA
nosti jsou ne jrozšířenějšími odrůdami Stirling,
(hlavně
ve státech oregon, Washington, Idaho,
Clipper'
Grimmelt, WindÍch, Parwan, Schooner,
Bussel, O'Connor, Galleon, Forrest, Skiff, Cutter, Montana aj.) pěstují Andre, Clark, Kimbet|y a ze.
Ulandra. Všechny jsou významně produktivnější jména Kiases. Kromě toho jsou omezeně pěstovány
pů.
oopr ot Í t r adi č n Í ,,a u s tr a l s k é..s l a d o v n i c ké o dr ů dě dvouřadé sladovnické odrůdy středoevropského
vodu, jako jsou Betzes, PirolÍne Moravian III aj.
Prior.
Z uvedeného celosvětového přehledu zemí
odrůdy Cutter, Clipper, Galleon, Schooner,
nejvýznamnějších
výrobců sladovnického ječmene
Schannon a následně i Stirling a dalšÍ maji svůj
původ v analozích hanáckých odrůd, naproti tomu -- vyplývá' Že ve struktuře pěstování ječmenedošlo
odrůdy Noyep, Warenga, .Parwan, Welah, Resibee v zemÍch jeho nejintenzívnějšíhopěstování k významným změnám v redukci tradičníhoklasického
aj. v anglických odrůdách.
Současné středoevropské sladovnické odrůdy dvouřadého sladovnického jarního ječmene. Najsou pro přÍmou introdukci v australských ,,ječme. 1íproti tomu se značně rozšířily osevní plochy ozi.
nářských.. oblastech poměrně pozdní a špatně 1 mého ječmene.Určitá část jeho produkce, ač jai kostně horší,se používá i k výrobě sladu. Tyto
adaptabilní'
i zqě''y jsou vyvolány vysokými výnosy ozimého
Kanada. patřÍ k největšímvývozcům sladovnÍcké. ječmene,ekonomikou výroby a cenami za sladovho ječmene ve světě. Například v sezóně 1987/88 nický ječmen.
jej exportovala více neŽ 1'l2 mil' t. PěstuJe prakRovněŽ v odrůdové skladbě nastal ve většině
ticky jen jarní ječmen. Jeho hlavní produkce ke
států významný pokrok. otázka vysoce jakostní
sladovnickým účelůmje koncentrována v provin.
sladovnické suroviny vystupuje do popředí a hleciích Manitoba, v severnÍ části ontaria, v Albertě
dají se cesty jejího ekonomÍcky efektivního zabeza Saskatsche\^/anu.
pečeníjak z hlediska pěstÍtelůsladovnického ječ.
V roce 1987 se pěstoval ječmen na ploše asi
mene, tak i sladovnického průmyslu.
5 mil. ha při průměrných výnosech 2,85 t. ha-l a
celkové produkci 14'4 mil' t. V tuzemsku se jej spoLiteratura:
třebovalo 8,6 mil. t a vyvezlo se 5 mil' t (krmný
i sl adovn i cký ) .
Advances in Malting Barley, vol. 37, 38, 39, 40,
Rozhodujícíodrůdová sk]adba (v 0/o z celkové [1] European Brewery Convention Zoeterwoude Hoplochy ječmene]: Krmné odrůdy se pěstují asi na
landsko1986-1989
3o 0/oa sladovnické téměř na 7o 0/o.Z těchto je toto
[2] YaarboekjeNIBEM roč. 44_52 N]BEM Zeist, Ho.
iandsko 1980-1988
zastoupení: Conquest a Bonsana po 18 0/o, Argyle
[3] WEYERMANN, R.: Brauwelt, 123, 1983,s. 884
B,50/o (šestiřadéJ, Harrington 38 0/o,Klages 6 %,
2, 1985,s. 35
[4] IACOBI, H.: Getreidewirtschaft,
Betzes 0,5 o/0,Ellice 0,5 o/0.
V kanadském obilnářství se jen velmi omezeně
Lektorouallng. IDo Bareš,DrSc.
pouŽívajÍvyššÍdávky průmyslových hnojiv' Proto
i přes kontinentáIňější ráz klimatu obsah dusíka- Lekeš,
|.: souřasný stav v odrůdovéskladbě a datší
tých látek v zrnu není tak vysoký. Zrno se vyzna- rozvoi ve výrobě sladovnického
ječmeneve světě.Kvas.
prům.,36,1990'č.B-9, s. 232-237.
čuje hlavně vlÍvem těchto dvou faktorů fklimat a
hnojeníJ vyššÍenzymovou aktivitou.
Z přehledu nejvýznamnějších
výrobcůsladovnického
USÁ jsou třetím největším producentem jarního ječmenevyplývá' že ve struktuře pěstování ječmene
pěstováník vý.
ječmenena světě. Mají po SSSR a Kanadě nejvyšší došlo v zemÍchjeho nejintenzívnějšího
znamným změnám v redukci tradičníhoklasického
osevní plochu' V roce 1988 pěstovaly ječmen na
dvouřadého s1adovnickéhojarnÍho ječmene.Naproti
ploše 3'049 mil. ha při průměrných výnosech tomu se značněrozšÍřiiyosevníplochy oziméhoječme.
2, 07 t . h a. l a c e l k o v é p r o d u k c i 6 ,8 2 5 mil' t. J so u ne. Ur č itá č ást j eho pr o dukce,ač j ako stně horšÍ,se
používái k výrobě sladu. T.Vtozměny jsou způsobeny
téŽ největšímsvětovým výrobcem sladu a piva. Je. vysokými výnosy ozimého
j3č me lle , e konomikou v ý rob y
jich vliv na světový trh sladovnického ječmene a
a ce nami za sladovnický je č rne n.
Rovněž v oclrů dové sklacb š nastal ve většině států
sladu je však nepatrný - většina tuzemské pro.
dukce sladovnÍckéhoječmene nemá parametry ja- významný p oklok. Hle dajÍ S ? ce sty e fe ktivního z ab ez .
p e č e ní vysoce kvaiitnÍ slaiovnické suroviny jak z hle.
kosti srovnatelné s evropskou provenÍencídvouřa- d Íska p ěstite lů slad ovnického
j3č me ne , tak i S la d ov nic.
dého jarnílro ječmene.
kého prů myslu.
VedoucÍ postavení v produkci sladovnického ječmene v USA má Severní Dakota, kde rozhodují.
J le x e ru, f. : conpe rtre nHoe cocT onHue accopT rMe HTa p a3 H ocími odrůdami jsou šestiřadé odrůdy Morex a
rn4uocreli l ÁanuHetžuree pa3BrrTue s odlacrt,r ilpol,t3BoÁG l e nn.
cT Ba nr. rBoBape HHoro flq Me Hq B Mup e . Kaac. npy nr: , 3 6 ,
V USA jsou pro výrobu s]adu rozšÍřenyšestiřadé 1990, Ns 8-9, crp. 232-237.
odrůdy, jeŽ se vyznačují větší pluchatostÍ a vyšší
tr4a o6sopa uanóo"lee Bil.lHblx npoll3BoÁI,ÍTeJ'Ieů
nzsosa.
diastatickou mohutnostÍ.je to podmíněno snahou, p e HHoro ffq Me Hí BbI T e Xae T ' qT o B cT pyK T yp e BHp auI , I B a-
PRÚMY S L
KV A .sNÝ
roč. 3s/1990 _ číslo 8.9
H Il Í f f q M e H ' B. c Tp a H ax Ha u ó on ee IIHTeHc I4BHo|oero Bb I .
pailll{Bailuf npor.l3otuJrr.l3Haqr{TeJ'rbHble}i3MeHeHuff ilo
coKpaU{eH}irc TpaAI,ÍuI.roHHoIo KJ'IaccilqecKoIo ÁBypflÁHofo
IIu B oBa p e H H o f o Be c e u n ofo fiqM eHq. Ha oó opor, 3Ha quT e J I b.
Ho pacuupIrJ'II.'I
cb nooceBHble n'ToulaÁu occHHef o íI]MeHfl.
qacTb e|o ilpoÁyKIlI'lI4, HecMoTpÍ Ha xyÁ.
onpeleneuHax
IIIee KaqecTBo, r.rcrroJlb3yeTctlLr !.Jrt npor.{3BoAcTBa coJroAa.
3rr.r trsNleHeHufl Bbr3BaHbr BbrcoKort ypoxafiHocrbro ocen]re|o ÍqMeHfl' 9KoHoM}lKoI? npou3BoÁcTBa I{ [eI{aMI-{3a n[Bo.
237
Íts hi8hef productÍon yields resulting in lower prices
of the brewin8 bar]ey. In addition, also chanses Ín the
barley varieties can be observed in many states.
Lekeš, J.: Der gegenwártige Stand der Sortenstruktur
und die weitere Entwicklung des Braugerstenanbaus im
weltausmaÍl. Kvas. prům.,3s' 1990' Nr. 8_9' s.232_237.
Aus der Úbersicht der Brau8erste.Produktionslánder
o u l 'p HR
geht hervor, daB sich in der Struktur des Gerstenanbaus
pa3HoBlJAgocreů
B accoprun,teHTe
a óonouuHcroe rocy.
3HaqI{TeJbHoepa3BuTI,Ie.
14u1yrcnnyru in den Staaten mit der intensivsten Gerstenproduktion
ÁapcTB IIpo113olIIlIo
bedeutende Anderungen abspielen. Die traditionellen
eSQexrnauoro o6ecneqeHl-iff
BbrcoKo KaqecrBeHHorocbrpbt
klassischen zweizeiligen Sommer-Braugersten werden
AJIfi npou3BoÁcTBa coJloÁa KaK c ToqKI.I3peHl,Íflnpolr3Bo.
reduziert; die Anbaufláchen der WintergerSte haben
TaK 14 npoMbIlil'-IeHHocTI,Ť
ÁuTe{eli nuBoBapeHHo|oflqlÝIeI{fl'
sich dagesen vergrÓíŠert. Ein bestimmter Teil der
co"'IoÁa.
Wintergersteproduktion wird tÍotz der schlechteren
Qualitát z]ut Malzherstellung aus8eniitzt. Fůr dieSe
Lekeš, |.: Present state in Barley Varieties and Further
Entwickluns sind die hohen Ertráge der Wintergersten'
Deve:opment of Brewing Barler/ Production ;n the World.
díe Okonomie der Produktion und die Preise der Brau.
gerste verantwortlich.
Kvas. prům. 36' 1990, No. B-9, pp. 232-237.
Auch in der Sortenstruktur konnte in den meisten
From the literature review follows deep structural
Ggrstenproduktionlándern ein Wichti8er Eortschrift ver.
chanses in the VarÍeties of barley produciion. At pre- zeichnet werden. Es werden Wege z:ur effektiven
sent, the autumn barley is preíered to the classical two
Sicherung eines Qualitáts.Rohstoffes fiir die Malz.
rowed brewing barley in all countries with its íntensive produktion gesucht, der die Anforderungen des land'
production. Despite of worse properties of the autumn
wirtschaftlichen
Produzenten sowie auch der Malzbarley it Ís used for a malt production with respect to
industrie erffillt.
p anp uq r-rř
Pivovarské kvasnice ve svě,tlemodernÍchpoznatkůo výŽivě
Ing' KAREL BUŠTA,Pivovary a sladovny, státní podnik vědeckotechnic|kýcha obch.odnÍchsluŽeb, Praha
Ing' |oSEF ZÁKRAVSKÝ, PraŽské pivovary, s. p., MUDr. STANISLAV HEJDA, DrSc., Institut hygÍeny a
epidemiologie, Praha
663.724
Klíčová slova: pžuouaťskékÚasnice, uýžiua, dietetické příprauky, zdraDotní účinky
nebo jiné sloŽky se zdravotně příznÍvými účinky
lze vhodně doplnÍt (zÍskatJ konzumací tzv. dieteV poslední době je velmi často diskutovaným protických přípravků. }sou to více či méně komplexní
blémem zdfavotní stav naší populace. }e charakte.
preparáty vesměs na bází přírodních, popříp. přírízovár. nepříznivým vývojem, jak o tom svědčíněrodně identických látek, jejichŽ užíváni přispívá
která fakta. Dokladem můŽebýt například stagna.
ke zlepšení zdravotnÍho stavu.
ce' resp. pokles střednÍ délky Života obyvatel Čes.
Tyto přípravky i přes jejich prokazatelné ťtčinky
koslovenska [1]. Rovněž srovnánÍ četnosti výskytu
patří do jiné kategorie neŽ léčiva.Nejedná se po.
nejvýznamnějších civilizačních chorob (nemoci chopitelně o všelék na veškeréneduhy, ale o pooběhového systému, některá nádorová onemocně- mocné a doplňkovéprostředky, které vhodným způní, cukrovka apod.) se sfa-vemve vyspělých zemích sobem ovlivňu!í a optimalizují významné pochody
nevyznívá pro nás příznivě' Neúměrně vysoká je
v organismu. Předností ve srovnání s četnými léky
i Írmrtnost mužů v produktÍvním věku v kategorii
je prakticky nepřítomnost negativních vedlejších
35 a Ž 55 l e t .
účinků a nenÍ rovněŽ nebezpečí návyku. Z ob.
Zdravotní stav obyvatelstva ovlivňuje větší po- chodního hlediska je výhodná podstatně kratšÍ
čet různých faktorů {výživa,kva]ita Životního pro- doba od vývoje přípravku přes jeho výrobu do pro.
středí a zdravotní péče,zpťtsobživota, dědičnévli.
deje, nebot odpadá mnohaleté testování jako u lévy aj.), které se vzájemně prolínají a jejichž pů. čiv' Další přednostÍ je moŽnost volné dÍstribuce
sobenÍ není mnohdy přímočaré.Vyčleníme.LivýŽi- i mimo okruh zdravotnických zaííze.ni.
vu jako jeden z významných činitelů, zjištujeme,
DÍeteticképřípravky se mohou lišit např. for.
že se podle zahraničních šetření můŽepodílet na
mou ftuhé - tablety, kostky, sypký materiál aj.'
utváření zdravotního stavu obyvatel přibliŽně ze 30 kapalné - kapky apod.] a zpťlsobemuŽití [samo.
až 8o0/o. Rozmezí těchto hodnot závisí především statná konzumace nebo zpracování do jídel a nána skladbě a tedy výŽivovéhodnotě potravy, 'zdra- pojů), uŽívaným mnoŽstvím,dobou náběhu účÍnků
votní nezávadnoSti (mikrobiologický stav, cizorodé od počátku nasazení v rámci dané kůry apod.
látkyJ, kvantitě a některých dalších faktorech.
V zahraničí,kde je zdravotním dopadům naru.
V našich podmínkách se odhadem uvádí asi 60 0/o šeného Životního prostředí věnována významná
podíl výŽivy na ovlivnění zdravotního stavu [2]'
pozornost |vÍz též vzn1k alternatÍvnÍho zeměděl.
stvíJ a kde nutriční uvědomělost řadového občana
je často na vyššÍúrovni neŽ u nás, zÍskala'si různá
2. DIETETICKÉ PŘÍPRAVKY
dÍetetika značnou oblibu. Na trh se dodává široká
Pro organismus potřebné látky, často deficitní, šká]a těchto výrobků klasifikovaných podle růz.
1. ÚvoD. zDRAvoTNÍ sTAv NAŠÍPoPuLAcE