(Microsoft PowerPoint - EKG - bradykardie pro pdf zpracov\341n\355)

Bradykardie
Definice: frekvence komor pod 60/min (50min)
Tedy při posunu papíru 25mm/s je mezi QRS komplexy více než 5 (6)
velkých čtverců
EKG – bradykardie
Klinický obraz:
Syndrom nízkého minutového srdečního výdeje
- tmění před očima, vertigo, pocity na omdlení, presynkopa, synkopa
- slabost, únavnost, nevýkonnost, námahová dušnost, stenokardie
Jan Šimek
2. Interní klinika VFN
Diagnostika: 12 svodové EKG, 24 hod. monitorování (Holter)
Mechanismy bradykardií
• Porucha tvorby vzruchu - automacie
• Porucha vedení vzruchu
– Zpomalení vedení vzruchu (blok I. st.)
– Blokáda vedení vzruchu
intermitentní (blok II. st.)
kompletní (blok III. st.)
Automacie elektrického převodního systému
50-90/min (sinusový uzel)
40-50/min (horní junkce)
30-40/min (dolní junkce)
<30/min (svalovina komor)
Sinusová bradykardie u akutního IM
Kolářovo pravidlo
rSR’
QRS 4mm=160ms
7 čtverců
CL je délka cyklu v ms
N je počet velkých čtverců uvnitř R-R intervalu
7,5
elevace ST 8mm, Pardeeho vlny
300 / 7,5 = 40
Platí rovnost zlomků. A to nejen pro celá čísla N. Čím jemněji N změříme, tím
přesnější výsledek dostaneme! [1mm = 0,2 velkého čtverce]
Např. RR interval = 12mm, tedy N = 2,4 a HR = 300 / 2,4 = 125 /min
SR, fr. 45/min, PR 160ms, QRS 160ms, RBBB, STEMI spodní stěny
RR interval = 480ms, tedy HR = 60 000 / 480 = 125 /min
1
Semikvantitativní určení osy
HO – horizontální osa, QRS komplexy ve svodech aVL a aVF jdou od sebe.
„To je ta nepravá láska?“. Je třeba pomýšlet na levý přední hemiblok.
VO – vertikální osa, QRS komplexy ve svodech aVL a aVF jdou k sobě.
„To je ta pravá láska?“ Je třeba pomýšlet na levý zadní hemiblok.
Fascikulární blokády
LAH
Na levý přední hemiblok pomýšlíme při nálezu:
horizontální osy (aVL+, aVF-) neboli
srdeční ose v levém horním kvadrantu (I+,aVF-).
Na EKG je patrné qR v I, aVL a rS ve II, III, aVF
Srdeční osa jde nahoru (do horních kvadrantů), když ve svodu aVF
dominuje negativní výchylka QRS a dolů, když ve svodu aVF dominuje
pozitivní výchylka QRS (vektor směřuje k nohám). Srdeční osa jde do
levých kvadrantů (k levé ruce), když ve svodu I dominuje pozitivní výchylka
QRS a doprava, když ve svodu I dominuje negativní výchylka QRS. Jde-li
osa výrazně do levého horního kvadrantu, jedná se o levý přední hemiblok
(častný nález). Pokud jde výrazně do pravého dolního kvadrantu, jedná se
o levý zadní hemiblok (vzácný nález).
V1
V6
Na kompletní blokády Tawarových
ramének myslíme při rozšíření
QRS komplexu nad 120mg (nad 3
mm při záznamu EKG 25 mm/s).
LPH
Na levý zadní hemiblok pomýšlíme při nálezu:
vertikální osy (aVL-, aVF+)
neboli
srdeční ose v pravém dolním kvadrantu (I-,aVF+).
Na EKG je patrné rS v I, aVL a qR ve II, III, aVF
Křivka k procvičení 1.
Blokáda pravého Tawarova
raménka (RBBB) je
charakterizovaná dominujícím
pozitivním QRS komplexem ve V1,
typicky s obrazem rSR (zaječí uši)
a neg. T vlnou tamtéž.
QRS > 120ms
Blokáda levého Tawarova
raménka (LBBB) je
charakterizovaná dominující
pozitivním QRS komplexem ve V6,
typicky s obrazem RsR (papežská
mitra) a neg. T vlnou tamtéž.
Sinusový rytmus, fr. 75min, PR 280ms, AV blok I. st., QRS 100ms, levý
přední hemiblok, ST úsek bez denivelací
Levý přední hemiblok: qR v I, aVL a rS ve II, III, aVF (osa doleva –30°až -90°)
2
Křivka k procvičení 2.
Křivka k procvičení 3.
Sinusová bradykardie, fr. 50min, PR 320ms, AV blok I. St., QRS 160ms,
blokáda pravého Tawarova raménka (RBBB), patologické Q kmity ve II, III,
aVF, stp. Q-IM spodní stěny.
Sinusová bradykardie, fr. 50min, PR 240ms, AV blok I. stupně, QRS 130ms,
blokáda levého Tawarova raménka (LBBB)
LBBB: QRS > 120ms, R ve V5,V6, QS ve V1,V2, diskordantní průběh T vlny
Křivka k procvičení 4.
RBBB: QRS > 120ms, QRS ve V1 připomíná písmeno M, většinou rSR’
a ve V6 je široké S, diskordantní průběh T vlny ve V1
Křivka k procvičení 5.
Sinusový rytmus, fr. 60min, PR 280ms, QRS 160ms,
RBBB + levý zadní hemiblok (LPH)
Sinusový rytmus, fr. 80/min, PR 160ms, QRS 130ms, RBBB + LAH
RBBB: QRS > 120ms, QRS ve V1 připomíná písmeno M, většinou rSR’
a ve V6 je široké S, diskordantní průběh T vlny ve V1
LAH (levý přední hemiblok): qR v I, aVL, rS ve II, III, aVF,
LPH: rS v I, aVL, qR ve II, III, aVF (osa extrémně doprava, +120°až +160°)
Sinusová zástava – sinus arrest
osa doleva –30°až -90°
Náhradní junkční rytmus
- Náhradní rytmus při dlouhodobém útlumu tvorby vzruchu v
Pauza při dočasném útlumu tvorby vzruchu v sinusovém uzlu.
sinusovém uzlu, či při kompletní AV blokádě.
- Vzniká na přechodu AV uzlu v Hisův svazek.
- Frekvence 40-60/min
Horní junkční rytmus, neg. P ve II, III, aVF před QRS
V pauze izoelektrická linie při výpadku celého cyklu P-QRS-T
Střední junkční rytmus, P skryté v QRS
Dolní junkční rytmus, neg. P ve II, III, aVF za QRS
3
Idioventrikulární rytmus
9 čtverců
QRS = 5mm
Chybí P vlny, těžká bradykardie, široké QRS komplexy
AV blok I. stupně
AV blok II. stupně, Wenckebach
PR = 6mm = 240ms
Definice: prodloužení PR intervalu nad 200ms
Přítomno zpomalené vedení vzruchu AV uzlem.
- AV blokáda II. stupně, Mobitzova blokáda I. typu, Wenckebachovy
periody 3:2
- Postupné prodlužování PQ intervalu až do výpadku QRS komplexu
- Porucha zpravidla v AV uzlu, „suprahisálně“
AV blok II. stupně, Wenckebach
Postupné prodlužování PQ intervalu až do výpadku QRS komplexu
4
AV blok III. stupně
AV blok III. stupně
rSR’
QRS 5mm
7 čtverců
8 čtverců
Vedení vzruchu mezi síněmi a komorami je úplně přerušeno. Síně a komory pracují
nezávisle na sobě. Komory jsou řízeny sekundárním pacemakerem.
AV blok III. stupně
Komorová
extrasystola
10 čtverců
SA blok II. stupně
Sinoatriální blokády
1. SA blok I. stupně – SA vedení je prodloužené, na
EKG nelze poznat.
2. SA blok II. Stupně Wenckebachova typu – SA
vedení se postupně prodlužuje, až se některý
impuls na síně nepřevede
3. SA blok II. Stupně Mobitzova typu – impuls ze
sinusového uzlu se intermitentně nepřevede,
vznikají pauzy, které jsou násobkem PP intervalu
4. SA blok III. Stupně – SA vedení je zablokované,
uplatňuje se náhradní rytmus
SA blok II. stupně (Wenckebach) s legendou
VYŠŠÍ DÍVČÍ
SA blok II. st. (Wenckebach) je charakterizován třemi znaky:
1. PP intervaly se pozvolna zkracují až do výpadku P vlny – pauzy
2. Trvání pauzy je kratší než délka dvou předchozích PP intervalů
3. PP interval po pauze je delší než PP interval před pauzou
Příčina: SA vedení se prodlužuje stále méně až do bloku. Tedy těsně
po pauze se SA vedení prodlužuje nejvíce a před pauzou nejméně.
5